I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2009 a predikce na další období (textová část)
Obsah strana Metodika a zdroje použitých dat ............................................................... 3 A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace domácností v roce 2009................................................................... 4 B. Vývoj rozhodujících skupin příjmů, životních nákladů, výdajů, úvěrů a úspor domácností (podrobnější zhodnocení) ...................... 8 1. Příjmy domácností ......................................................................... 8 1. 1 Základní charakteristika ................................................................ 8 1. 2 Mzdy ............................................................................................ 11 1. 3 Sociální příjmy.............................................................................. 21 1. 4 Ostatní příjmy ............................................................................... 28 2. Spotřebitelské ceny a životní náklady ....................................... 30 3. Peněžní výdaje, úvěry a úspory ................................................ 33 3. 1 Peněžní výdaje............................................................................. 34 3. 2 Úvěry ............................................................................................ 36 3. 3 Úspory .......................................................................................... 38 C. Vývoj na počátku roku 2010 a predikce na další období ............ 41 1. Vývoj v 1. čtvrtletí 2010 ................................................................... 41 2. Predikce na další období ................................................................ 43
2
Metodika a zdroje použitých dat Makroekonomické zhodnocení vývoje peněžních příjmů, výdajů a úspor (sektoru) domácností vychází z dat statistiky národních účtů Českého statistického úřadu (dále ČSÚ), České národní banky (dále ČNB) a Asociace pro kapitálový trh. K analýze (vnitřní struktury) sociálních příjmů byla využita především vlastní databáze resortu práce a sociálních věcí, ČSÚ, České správy sociálního zabezpečení (dále ČSSZ), ČNB a Ministerstva financí (dále MF). Pohled na základní příjmové a výdajové charakteristiky na mikroúrovni vychází z výběrových zjišťování statistiky rodinných účtů a šetření o příjmech a životních podmínkách domácností zpracovaných ČSÚ. Při zpracování částí týkajících se příjmů, výdajů a úspor byly využity rovněž poznatky a odborně zaměřené články z tisku a internetu. Analýza mzdového vývoje byla do úrovně firem zpracována na základě údajů ČSÚ. Údaje o průměrné hrubé měsíční mzdě byly od 1. čtvrtletí 2009 publikovány poprvé podle nové metodiky, která se realizuje v rámci reformy systému statistického zjišťování. Průměrná mzda byla nově vykazována na přepočtené počty zaměstnanců (zohledňující délku pracovního úvazku) v celém národním hospodářství a zahrnovala i údaje za podnikatelské subjekty s méně než 20 zaměstnanci, které byly doplněny na základě matematického modelu ČSÚ (neníli v textu uvedeno jinak, údaje o průměrné mzdě vycházely z této metodiky). Dříve zveřejňovaný koncept průměrné mzdy upřednostňoval v jejím vykazování počet fyzických osob a nezahrnoval podnikatelské subjekty do 20 zaměstnanců. Další metodickou změnou realizovanou ČSÚ bylo zpracování a publikování údajů podle Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE, která nahradila dříve používanou Odvětvovou klasifikaci ekonomických činností – OKEČ. Data za jednotlivé regiony byla získána podnikovou metodou – podle sídla vykazujícího ekonomického subjektu, nemusí proto plně charakterizovat situaci na daném území. Rozbor pohybu výdělků jednotlivých zaměstnanců umožnila data Informačního systému o průměrném výdělku za 4. čtvrtletí 2009 (pokrývající 17 679 ekonomických subjektů zaměstnávajících 1 955 tis. zaměstnanců) v gesci MPSV. Od ČSÚ byla převzata rovněž data o hrubém domácím produktu (dále HDP) a úhrnné produktivitě práce. Analýza pohybu spotřebitelských cen domácností je založena na rozboru údajů ČSÚ.
a
životních
nákladů
S výjimkou údajů o vývoji spotřebitelských cen a životních nákladů a údajů Informačního systému o průměrném výdělku je nutno všechna ostatní uváděná data považovat za předběžná. Jejich dodatečné zpřesnění však podle všech předpokladů nezmění základní tendence charakterizované v materiálu. Analýza obsahuje údaje platné k 16. dubnu 2010
3
A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace domácností v roce 2009 Vývoj české ekonomiky v průběhu roku 2009 charakterizovalo postupné
(avšak
jen
částečné)
zmírňování
hospodářské
recese
způsobené finanční a ekonomickou krizí z druhé poloviny předcházejícího roku. Již v průběhu 3. čtvrtletí začala ekonomika (HDP) v porovnání s předchozími
čtvrtletími
naznačovat
nepatrný
růst.
Ve
vztahu
k obyvatelstvu, resp. domácnostem se však tento posun projevil jen částečně a jen v některých oblastech. Velký tlak na hospodaření domácností a jejich spotřebu vyvolával zejména
zhoršující se vývoj
na trhu práce a s tím spojený nárůst počtu nezaměstnaných osob následovaný nižší spotřebitelskou poptávkou (resp. jejím odložením). Rostly nároky na výplatu sociálních dávek ze státního rozpočtu i na hledání východisek k podpoře zaměstnanosti. Výrazně negativní dopad uvedených skutečností zmírnila nízká míra cenové inflace. Ekonomickou situaci domácností a jejich životní úroveň charakterizovaly tyto nejvýznamnější skutečnosti: pokles
výkonnosti
české
ekonomiky v důsledku
světové
hospodářské krize a pozdější recese se odrazil ve snížení reálného
HDP v meziročním srovnání o 4,1 %, a to především
vlivem propadu průmyslové produkce v průmyslových podnicích a poklesu spotřebitelské poptávky, běžné příjmy sektoru domácností (na bázi národních účtů) meziročně nominálně i reálně klesly (o 2,2 %, resp. o 3,2 %), přičemž z významnějších skupin jejich příjmů vzrostl pouze celkový objem sociálních dávek; příjmy na úrovni konkrétních typů domácností (na bázi statistiky rodinných účtů) se naopak mírně zvýšily (nominální index 103,5 %) a vzhledem k nízké úrovni cenové inflace jejich kupní síla dokonce stoupla o něco více než v roce 2008 (průměrně o 2,5 %, v roce 2008 o 2,3 %),
4
největším zdrojem peněžních příjmů domácností zůstaly mzdy; průměrná nominální mzda (na přepočtené počty zaměstnanců v celém
národním
hospodářství)
představovala
23 598 Kč
při meziroční dynamice růstu ve výši
4,0 %, (její kupní síla
vzrostla
nárůst
o
3,0
%),
přičemž
nižší
byl
vykázán
v podnikatelské sféře (3,8 %), zatímco v nepodnikatelské sféře dosáhl její meziroční přírůstek 4,7 %; nárůst byl způsoben zejména snížením podílu zaměstnanců s podprůměrnou mzdou (důsledek propouštění), poklesem nemocnosti (v souvislosti se změnou podmínek výplaty nemocenské) a kumulací výplat mimořádných odměn na konci roku, negativní skutečností bylo, že dynamika produktivity práce (pokles) nebyla v souladu s dynamikou mezd (růst), významnou částí celkových příjmů domácností zůstaly příjmy sociálního charakteru, jejichž meziroční dynamika se zrychlila a míra zatížení HDP v důsledku toho vzrostla; největší měrou k tomu
přispělo
meziroční
zvýšení
objemu
prostředků
vyplacených na dávky důchodového pojištění (o 26,4 mld. Kč) a
podpory
v nezaměstnanosti
(o
7,9
mld.
Kč),
což
nevykompenzovalo ani snížení objemu prostředků čerpaných na dávky nemocenského pojištění (nemocenského o 6,6 mld. Kč) a dávek státní sociální podpory (v tom zejména přídavků na dítě o 1,5 mld. Kč) – obojí v důsledku systémových změn; objem vynaložených prostředků formou příspěvku na péči potvrdil v podstatě nezbytnost ročního výdaje ve výši cca 18 – 19 mld. Kč, po dvojí valorizaci důchodů (mimořádné k 1.8. 2008 a řádné k 1.1. 2009) se průměrná výše starobního důchodu zvýšila na 10 027 Kč (zvýšení proti roku 2008 o 7,3 % a po odpočtu nárůstu životních nákladů domácností důchodců reálně o 5,7 %); rovněž se zvýšil (o 36,4 tisíc) celkový počet důchodců (především starobních
a částečných invalidních), dále podíl
předčasných důchodů (na všech starobních) a částečně i počet důchodců s důchodem nad 10 tis. Kč a 12 tis. Kč, 5
v důsledku finanční a ekonomické krize pokračoval růst počtu nezaměstnaných
(s podporou
v nezaměstnanosti),
což
v konečném důsledku znamenalo více jak zdvojnásobení výdajů státního rozpočtu na pasivní politiku zaměstnanosti a nárůst průměrné výše podpory o 10,2 % (reálně po odpočtu vlivu cenové inflace o 9,1 %) na 5 851 Kč měsíčně, ekonomickou recesi provázelo téměř po celý rok významné zpomalení meziročního úhrnného růstu spotřebitelských cen, který činil jen 1,0 % (nejméně od roku 2003); rozhodující vliv na navýšení cenové hladiny měl vzestup cen bydlení, vody, energií a paliv (zejména čistého nájemného z bytů v nájemních bytech, elektřiny a doznívající vliv výrazného navýšení cen plynu z roku 2008),
ve směru snižování cenové úrovně působily
ceny potravin (vliv poklesu cen zemědělské – zejména rostlinné – produkce a příznivých dovozních cen) a ceny v dopravě (v průměru za celý rok levnější pohonné hmoty v souvislosti s nižší světovou cenou ropy a zpevňováním kursu CZK vůči USD), nejpříznivější za posledních 6 let byl vývoj životních nákladů domácností důchodců, které se proti předcházejícímu roku zvýšily o 1,5 %, i přesto byl však jejich přírůstek nadprůměrný (o
0,5
p.b.
-
vliv
struktury
spotřebního
koše
důchodců
s dominujícím podílem bydlení), výrazný propad dynamiky byl vykázán u spotřeby domácností; výdaje
na
individuální
spotřebu
v tomto
pojetí
víceméně
stagnovaly, když jejich meziroční index činil pouze 100,03 % (přírůstek 0,7 mld. Kč); podle výsledků statistiky rodinných účtů sice na úrovni konkrétních skupin domácností výdaje vzrostly o něco více než před rokem (v průměru o 3,7 %), i přesto však domácnosti omezily v souvislosti s vývojem peněžních příjmů a obav z budoucnosti
některá svá zbytná spotřební vydání
(mj. za bytové vybavení, rekreace, odívání apod.); nominální meziroční nárůst těchto výdajů domácností
(o 2,7 %) se
především odvíjel od nutných výdajů za bydlení (a relativně 6
více i za finanční poplatky a pojistné); uvedené položky spotřeby domácností pak buď posílily nebo oslabily svou pozici ve struktuře jejich celkových výdajů, nižší intenzitou než v roce 2008 pokračovalo zadlužování domácností, rostly zejména hypoteční a jiné úvěry na bydlení a spotřební úvěry (roční přírůstek - změna salda přijatých a splacených půjček - představoval významných 101,4 mld. Kč). Korunové a cizoměnové dluhy domácností dosáhly částky 974,8 mld. Kč, i přes nejistoty spojené s ekonomickou recesí domácnosti zvýšily (při menším přírůstku příjmů) stav svých úspor – jejich objem (podle dostupných údajů ČNB) v prosinci ve srovnání s prosincem roku 2008 se zvýšil o 111,5 mld. Kč na 1 551,3 mld. Kč, a to zejména v tuzemské měně a (vzhledem k nízkému úročení termínovaných vkladů) v netermínované podobě; z produktů se státní podporou – stavebního spoření, životního pojištění a penzijního připojištění - byl největší přírůstek vykázán u životního pojištění, u ostatních byl nižší než v roce 2008. x
x
x
Tato zpráva přináší ve svých dalších částech podrobnější charakteristiku a hodnocení souvislostí, které v roce 2009 ovlivňovaly příjmy a výdaje domácností v České republice (dále ČR). Jejím hlavním cílem je vyjádřit především rozhodující tendence ve vývoji (dostupných) ukazatelů životní úrovně českých domácností a jejich základní kvantifikaci. Součástí materiálu jsou i některá dílčí data týkající se vývoje v 1. čtvrtletí 2010 a predikce vývoje v dalším období.
7
B. Vývoj rozhodujících skupin příjmů, životních nákladů, výdajů, úvěrů a úspor domácností (podrobnější zhodnocení) 1.
Příjmy domácností 1. 1. Základní charakteristika a) na makroúrovni Běžné příjmy sektoru domácností, tj. sledované na makroúrovni, dosáhly
(podle statistiky národních účtů) celkové výše 2 883,7 mld. Kč. Meziročně klesly nominálně o 2,2 % (-63,7 mld. Kč) a reálně o 3,2 % (při poklesu hrubého domácího produktu ve stálých cenách o 4,1 %). Na reálném poklesu úhrnného objemu běžných příjmů se přibližně 40 % podílely náhrady zaměstnancům a důchody z vlastnictví (pokles o 3,4 %, resp. o 27,0 %). Zhruba jednou čtvrtinou na něm participoval smíšený důchod (zahrnující zejména příjmy z podnikatelských aktivit - pokles o 6,1 %). Naopak vzrostla kupní síla (objemu) sociálních dávek o 6,8 % a tzv. ostatních běžných transferů (náhrady z neživotního pojištění, výhry ze sázek a loterií apod.) o 5,2 %. Úhrnný disponibilní důchod sektoru domácností v částce 1 977,5 mld. Kč byl nominálně o 0,5 % a reálně o 1,5 % nižší než v roce 2008. Relace objemu disponibilního důchodu domácností k objemu HDP (v běžných cenách) meziročně vzrostla o 0,6 p.b. na 54,5 %. Podrobnější číselné údaje o vývoji příjmů (výdajů a úspor) sektoru domácností jsou součástí tabulky č. 1 v příloze. b) na mikroúrovni Z orientačních dat základního zpravodajského souboru statistiky rodinných účtů o vývoji peněžních příjmů domácností vyplynuly tyto hlavní poznatky: měsíční nominální čistý peněžní příjem na jednoho člena domácnosti představoval 11 862 Kč, tj. nominálně o 3,5 % (404 Kč) více než v roce 2008 (kdy však meziroční nárůst činil 7,9 %, resp. 770 Kč); zejména zásluhou mírné 8
cenové inflace se kupní síla tohoto příjmu v úhrnu zvedla o 2,5 %, tj. o 290 Kč – vývoj v jednotlivých čtvrtletích let 2008 a 2009 ukazuje následující graf:
Vývoj průměrného nominálního a reálného příjmu na 1 člena domácnosti v průběhu let 2008 a 2009 10,6 8,4
8,2
meziroční růst v %
9,8
5,6 4 4,9
3,8
1,5
3,4
3,6 1
3,5
2,6
0,7 1 .Q
08
0,6 2 .Q
08
3 .Q
08
4 .Q
Reálný příjem
08
1 .Q
09
2 .Q
09
3 .Q
Nominální příjem
09
4 .Q
09
Inflace
nejvyššího nominálního přírůstku čistých peněžních příjmů dosáhly domácnosti důchodců bez ekonomicky aktivních členů (+5,6 %), nejméně naopak vzrostly příjmy samostatně výdělečně činných osob (+2,0 %); všechny skupiny domácností základního souboru vykázaly meziroční nárůst průměrného měsíčního reálného čistého příjmu na osobu (nejvíce domácnosti důchodců - o 4,6 %) – podrobnější číselné údaje obsahuje tabulka č. 2 v příloze, o přírůstek úhrnných reálných příjmů domácností zaměstnanců se nejvíce zasloužily jejich pracovní příjmy, nárůst kupní síly peněžních příjmů domácností důchodců souvisel se
vzestupem důchodů
(po jejich mimořádné valorizaci v roce 2008 a řádné od 1. ledna 2009), ve s
struktuře ekonomicky
celkových činnými
čistých členy
peněžních
vzrostl
podíl
příjmů
domácností
pracovních
příjmů
a u domácností důchodců (bez ekonomicky aktivních členů) vzrostla váha sociálních příjmů; nahodilé tzv. ostatní příjmy strukturu celkových příjmů domácností významněji neovlivnily, čistý měsíční nominální příjem, s nímž disponovala domácnost výběrového souboru
statistiky rodinných účtů, činil
26 943 Kč – což
bylo o 739 Kč více než v roce 2008 – po odečtení vlivu cenové inflace 9
si tato domácnost mohla pořídit zboží a služby v hodnotě o cca 680 Kč vyšší než před rokem. Výše uvedené poznatky z dat statistiky rodinných účtů za rok 2009 ukazují základní zjištění o příjmové situaci domácností. Některé další údaje (i když o něco méně časově aktuální), vyjadřující tendence dlouhodobě platné, poskytují výsledky šetření shrnuté v publikaci ČSÚ „Příjmy a životní podmínky domácností v roce 2008“ (z dat za rok 2007 a 2008 publikovaných koncem roku 2009). Z jejich analýzy mj. vyplynula tato doplňující dílčí zjištění a poznatky týkající se charakteristik příjmové diferenciace domácností (i dnes s velkou mírou pravděpodobnosti platné): nejvyšší celkový čistý příjem na osobu měly domácnosti zaměstnanců s vyšším vzděláním (155,0 tis. Kč/rok), naproti tomu u domácností zaměstnanců s nižším vzděláním (resp. s vyučením) to bylo jen 118,9 tis. Kč/rok; na opačném pólu příjmového spektra se nacházely domácnosti nezaměstnaných (příjem na osobu tvořil jen 51,5 % průměru za celou ČR, tj. 67,5 tis. Kč/rok, jejich nárůst byl však v ročním srovnání nejvyšší), trend postupného prohlubování diferenciace domácností podle výše jejich čistého peněžního příjmu (charakteristický pro konec 90. let a počátek nového století) se po zastavení v roce 2006 začal zmírňovat (vliv změn ve zdanění příjmů, možnosti přivýdělku osob nezaměstnaných a pobírajících rodičovský příspěvek i samotné zvýšení částek rodičovského příspěvku apod.), průměrný příjem na osobu v domácnostech v nejnižším příjmovém decilu rostl o něco rychleji než v nejvyšším decilu, což znamenalo snížení jejich poměru (na 5,6 %), míra příjmové nerovnosti měřená Giniho koeficientem (výpočet podle čistého peněžního příjmu na osobu) dosáhla za úhrn domácností 0,259, přičemž nejvyšší byla vykázána u domácností osob samostatně výdělečně činných a nejnižší u důchodců bez pracujících členů (0,333, resp. 0,133), z porovnání příjmové nerovnosti mužů a žen (lze jej provést na základě jejich pracovních příjmů - tj. mezd – rovněž viz dále) za rok 2008 vyplynulo, že pracovní příjmy žen dosahují v úhrnu v ČR jen cca 74 % příjmů mužů (v roce 2007 to bylo 75 %); největší rozdíly v úrovni pracovních příjmů podle hlavních tříd KZAM v neprospěch žen se projevují u zákonodárců, vedoucích a řídících pracovníků a odborných duševních pracovníků (64 % výdělku mužů), nejmenší rozdíl byl zjištěn u příslušnic armády ČR (93 %); i přes rostoucí kvalifikaci žen je podle vzdělání nejpříznivější poměr příjmů žen a mužů se základním (77 %) a středoškolským vzděláním (71 %), nejhorší naopak u vysokoškolsky vzdělaných žen (68 %). V roce 2008 pobíraly ženy 79,3 % mediánové hrubé mzdy mužů (tato mzda představuje reálnou, extrémními hodnotami nezkreslenou střední hodnotu úrovně mezd jednotlivých zaměstnanců). Ve skupině do 29 let jsou mzdové rozdíly mužů a žen relativně malé (mediánové mzdy žen dosahovaly 86,7 % výše mezd mužů). Zlom nastává ve věkové skupině 30-39 let, kdy mediánové mzdy žen dosahují pouze 72,9 % výše mezd mužů. Je to částečně tím, že ženy v tomto 10
věku nejčastěji volí takové zaměstnání, které jim nejlépe umožní sladit profesní život s rodinným. V následujících věkových skupinách se začnou mediánové výdělky žen mzdám mužů přibližovat, až ve věkové skupině 50-59 let dosáhnou 81,7 % a ve věkové skupině 60 a více let 82,7 % mediánových mezd mužů. na úrovni národní míry chudoby (hranice příjmové chudoby je definována jako 60 % mediánu, tj. střední hodnoty vyrovnaného příjmu domácnosti) se nacházelo 926,6 tis. osob, tj. 9,1 % domácností, což bylo o něco méně než dříve (nejvíce jí byly dotčeny neúplné rodiny a domácnosti se 3 a více dětmi) - v porovnání s ostatními zeměmi EU patří ČR k zemím s nejnižší mírou chudoby – průměr 27 zemí EU činil 17 %; pod životním minimem (bez nezbytných nákladů na bydlení) se ocitlo 144,5 tis. domácností, přičemž podle postavení osoby v jejich čele polovinu z nich tvořili nezaměstnaní, pětinu důchodci (bez ekonomicky aktivních členů) a desetinu zaměstnanci se základním vzděláním, z rozboru příjmové diferenciace podle velikosti obce vyplynulo, že nejvyšší čisté příjmy ekonomicky aktivních osob vykázala města nad 100 tis. obyvatel, nejnižší naopak obce s 1 000 - 4 999 obyvateli (u důchodců byl nejnižší příjem zjištěn u měst s počtem obyvatel mezi 10 až 50 tis.),
porovnání údajů za kraje ukázalo, že nejvyšší průměrné příjmy vykazovaly
nadále domácnosti v Hl. m. Praze, Středočeském a Plzeňském kraji, nejnižší pak kraje Olomoucký, Moravskoslezský a Karlovarský.
1.2 Mzdy Rozhodující část peněžních příjmů domácností tvořily v roce 2009 mzdy. Na jejich celkových příjmech se podílely cca 45 % (v předchozím roce cca 44 %). Celkový
objem
mzdových
prostředků
(bez ostatních
osobních
nákladů)
zúčtovaných zaměstnancům1) k výplatě dosáhl částky 1 080,0 mld. Kč a byl tak nominálně o 2,1 % nižší než ve stejném období předchozího roku.
1. 2. 1 Základní údaje o vývoji mezd Průměrná (hrubá) měsíční nominální mzda v národním hospodářství v roce 2009 dosáhla 23 598 Kč a meziročně tak vzrostla o 4,0 % (907 Kč) – v roce 2008 se (proti roku 2007) zvýšila o 8,3 % (1 734 Kč). Průměrná reálná mzda meziročně vzrostla o 3,0 % - viz tabulku č. 3 v příloze. Intenzita nárůstu nominálních výdělků byla v podnikatelské sféře (jejíž 1)
v celém národním hospodářství, tj. včetně zaměstnanců malých firem a fyzických osob působících v podnikatelském sektoru podle propočtů ČSÚ
11
zaměstnanci tvoří v souboru sledovaných subjektů téměř 82 %) nižší než v nepodnikatelské sféře. Průměrná mzda v podnikatelské sféře dosáhla úrovně 23 411 Kč, což bylo o 3,8 % (852 Kč) více než v roce 2008 (reálně vzrostla o 2,8 %). Průměrný plat v nepodnikatelské sféře se zvýšil o 4,7 % (1 096 Kč) na 24 433 Kč (jeho reálná hodnota meziročně vzrostla o 3,7 %), což ovlivnil nárůst objemu prostředků na platy ve školství a zdravotnictví, plošné zvýšení platových tarifů o 3,5 % od 1. června 2009 a následně další zvýšení platových tarifů pro tzv. zdravotnické pracovníky (byla vytvořena nová stupnice platových tarifů) o 3,5 % s účinností od 1. července 2009. V této souvislosti je však třeba zdůraznit, že v roce 2008 došlo v nepodnikatelské sféře k meziročnímu poklesu průměrného reálného platu o 2,0 % na rozdíl od sféry podnikatelské, kde se reálná mzda za celý rok 2008 zvýšila o 2,7 %. Relace průměrného platu ve veřejných službách a správě k průměrnému výdělku v podnikatelském sektoru vzrostla ze 103,4 % v roce 2008 na 104,4 % v roce 2009 (rozdíl se zvýšil o 244 Kč na 1 022 Kč). Výše průměrné měsíční mzdy zaměstnanců pracujících v malých firmách (právnické a fyzické osoby s méně jak 20 zaměstnanci působící v podnikatelské sféře) činila 17 039 Kč, tj. o 493 Kč (cca 3,0 %) více než v roce 2008 a dosáhla relace 72,2 % (v předchozím roce 72,9 %) ve vztahu k celospolečenskému výdělkovému průměru1) – viz tabulku č. 4 v příloze. Průměrná nominální mzda na fyzické osoby bez podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců (tedy mzda v původní metodice) vzrostla v národním hospodářství meziročně o 3,5 % (reálně o 2,5 %) a dosáhla částky 24 242 Kč. V podnikatelské sféře činila 24 584 Kč, tj. nominální nárůst o 3,2 % (reálně 2,2 %) a v nepodnikatelské sféře 23 100 Kč, což představovalo nárůst o 4,8 %, reálně o 3,8 %.
Relace
mezi
absolutní
úrovní
průměrné
mzdy
v podnikatelské
a nepodnikatelské sféře je opačná než při propočtech dle nové metodiky, neboť podle ní je součástí průměru i mzda v malých firmách podnikatelské sféry (s podstatně nižší úrovní) a zohledňují se i zkrácené pracovní úvazky (na přepočtené počty zaměstnanců). Čistá průměrná mzda (podle propočtů MPSV) zaznamenala vyšší meziroční nárůst než průměrná nominální hrubá mzda v národním hospodářství (před zdaněním), a to u všech kategorií zaměstnanců. Zatímco zvýšení hrubé mzdy představovalo již uvedená 4,0 % (907 Kč), čistá mzda se zvýšila o 999 Kč, 12
tj. u bezdětného zaměstnance o 5,8 %, u zaměstnance s jedním dítětem o 5,5 %, se dvěma dětmi o 5,2 % a se třemi dětmi o 5,0 %. V podnikatelské sféře činil nárůst reálné čisté mzdy u bezdětných zaměstnanců o 4,5 %, s jedním dítětem o 4,3 %, se dvěma dětmi o 4,0 % a se třemi dětmi o 3,8 %, v nepodnikatelském sektoru u bezdětných zaměstnanců o 5,4 %, u zaměstnanců s jedním dítětem o 5,1 %, se dvěma dětmi o 4,8 % a se třemi dětmi o 4,5 %.
1. 2. 2 Hlavní tendence mzdového vývoje Vývoj mezd charakterizovaly následující skutečnosti: nižší tempo růstu průměrné nominální mzdy v národním hospodářství, relativně malý růst kupní síly výdělků (především v 1. a 2. čtvrtletí) ovlivněný v rozhodující míře podstatně nižším růstem nominálních mezd (při značně nižší úrovni cenové inflace ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku) – viz dále, posílení platové pozice nepodnikatelské sféry vůči (průměrné) hladině mezd v podnikatelském sektoru, nesoulad relace růstu mezd a produktivity práce (růst mezd a pokles produktivity práce), v podstatě
neexistující,
resp.
případně
poměrně
slabá
souvztažnost mezi vývojem mezd a situací na trhu práce v jednotlivých krajích, další
prohloubení
diferenciace
mezd
na
makroúrovni
i mikroúrovni konkrétních zaměstnanců. Růst průměrné hrubé měsíční nominální mzdy (na přepočtené počty zaměstnanců v celém národním hospodářství) byl v roce 2009 za posledních 10 let nejnižší. Především v 1. a 2. čtvrtletí roku činilo nominální zvýšení pouhých 3,1 % (reálně jen 1,0 %, resp. 1,7 %). Ke zrychlení tempa růstu došlo ve 3. čtvrtletí (4,7 %, reálně 4,6 %) a především ve 4. čtvrtletí, kdy dosáhlo 5,2 % (reálně 4,8 %) a bylo ovlivněno především výplatou akumulovaných mimořádných odměn na konci roku jako důsledek legislativních změn (od ledna 2010 jsou mzdy vyšších příjmových skupin zaměstnanců více daňově zatíženy v důsledku zvýšení stropu pojistného 13
na sociální pojištění), poklesem nemocnosti a propouštěním zaměstnanců s nižšími výdělky. Ve srovnání s rokem 2008 byl (průměrný) nárůst reálné hodnoty průměrných mezd1) vyšší o 1,1 procentních bodů (dále jen p.b.), což pozitivně ovlivnil zejména jejich vývoj ve 3. a 4. čtvrtletí roku 2009, sice při jejich nižším nominálním růstu (o 4,3 p.b.), ale mimořádně nízké míře průměrné meziroční cenové inflace (pokles o 5,3 p.b. – viz část 2 materiálu). Propad průměrné reálné mzdy byl zaznamenán pouze v 5 z 19 sledovaných odvětvových agregací CZ-NACE. Ve všech krajích došlo alespoň k minimálnímu nárůstu reálné průměrné mzdy (viz dále). Z dostupných údajů o vývoji reálné hrubé mzdy jednotlivých zaměstnanců (srovnání rok 2009 / rok 2008) vyplynulo, že přibližně 56 % z nich zaznamenalo její zvýšení, u 8 % víceméně stagnovala a u 36 % se snížila. Největší relativní zastoupení mezi zaměstnanci s nárůstem reálné mzdy měli zaměstnanci v energetice, zdravotnictví a školství, v kategoriích: „vědeckých, odborných a duševních pracovníků“, „technických, zdravotnických a pedagogických pracovníků“, „nižších administrativních pracovníků“ a v Hl. m. Praze. Mezi zaměstnanci s poklesem reálné mzdy pak převažovali zaměstnanci v odvětvích zpracovatelského průmyslu a zemědělství a lesnictví, a v kategorii zaměstnání „obsluha strojů a zařízení“, „kvalifikovaní dělníci a výrobci“, „dělníci v zemědělství a lesnictví“ a ve Zlínském kraji. Negativní skutečností je, že (především v souvislosti s dopady světové ekonomické krize) přírůstek kupní síly výdělků byl vyšší než vykázaná dynamika (pokles) produktivity práce. Pokračovala tak tendence, která se projevila již ke konci roku 2008. Dynamika úhrnné produktivity práce (v pojetí hrubého domácího produktu ve stálých cenách na 1 pracovníka v národním hospodářství) poklesla meziročně o 2,9 %, meziroční vzestup průměrné reálné mzdy v celé ekonomice1) činil 3,0 % - viz graf zpracovaný z dat ČSÚ na straně 15. Vykázaná relace (předstih dynamiky) výdělků a produktivity práce se promítla negativně i do vývoje jednotkových mzdových nákladů, které v meziročním pohledu (2009/2008) vzrostly nominálně o 7,1 % a reálně o 6,0 %. Růst mezd tak již (vzhledem k poklesu dynamiky produktivity práce) představoval budoucí dílčí riziko
z
pohledu
udržení
konkurenceschopnosti
tuzemské
produkce,
ale posilování některých poptávkově – inflačních tlaků nevyvolal s ohledem na celosvětovou ekonomickou situaci.
14
Srovnání tempa růstu (poklesu) reálné průměrné mzdy a úhrnné produktivity práce v letech 2004 až 2009 7,5 6,2 5,9 5,3
5,5
4,9
5,2
meziroční růst, pokles v %
3,5
4,5
4,1
3,8
3,5
5,0
4,9 4,9
4,4 4,1 3,6
5,5 5,4
5,6
3,5 3,5
3,6 1,7
2,8
3,1
4,8
3,2
2,9 2,4 2,3
3,1
1,6
1,5
4,6
3,2
4,0
3,9
4,7
1,7
1,2
1,6
1,0
1,0 1,3
0,8
-0,5
-0,4 -1,2
reálná mzda
-2,5
-2,7
úhrnná produktivita práce
-3,9 -4,0
4.Q.09
3.Q.09
2.Q.09
1.Q.09
4.Q.08
3.Q.08
2.Q.08
1.Q.08
4.Q.07
3.Q.07
2.Q.07
1.Q.07
4.Q.06
3.Q.06
2.Q.06
1.Q.06
4.Q.05
3.Q.05
2.Q.05
1.Q.05
4.Q.04
3.Q.04
2.Q.04
1.Q.04
-4,5
čtvrtletí
Reálná hodnota objemu mzdových prostředků zúčtovaných k výplatě1) klesla oproti roku 2008 o 3,1 %, mzdová náročnost HDP (relace objemu mzdových prostředků k objemu hrubého domácího produktu v běžných cenách) se ve stejném porovnání snížila o 0,2 procentního bodu na 29,7 %. Část mezd, které svým zaměstnancům dlužili insolventní zaměstnavatelé v režimu konkurzního řízení, jim byla vyplacena úřady práce na základě zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Celkem bylo takto k 31.12.2009 poskytnuto 844,0 mil. Kč (o 693,7 mil. Kč více než k 31.12.2008), z toho nejvíce v hl. m Praze (103,9 mil Kč), okresech Havlíčkův Brod (92,5 mil. Kč), Karlovy Vary (81,0 mil. Kč) a Česká Lípa (80,4 mil. Kč). Největší meziroční vzestup průměrného nominálního výdělku v rámci nepodnikatelské sféry byl zaznamenán v odvětvích „zdravotní a sociální péče“ (+7,9 %) a „vzdělávání“ (+6,2 %). Všechna klíčová odvětví veřejného sektoru zaznamenala přitom nárůst kupní síly průměrného výdělku proti roku 2008 – viz tabulku č. 5. Na nižší tempo růstu průměrné mzdy v podnikatelském sektoru působily především tyto základní faktory: 15
dopady světové finanční a ekonomické krize a s tím spojené neuspokojivé výsledky finančního hospodaření celé řady firem, další nárůst míry registrované nezaměstnanosti (z 6,0 % ke konci roku 2008 na 9,2 % k 31. prosinci 2009) a s tím související citelný přebytek nabídky zaměstnanců řady profesí na trhu práce, reakce na pokles dynamiky cenové inflace (životních nákladů domácností). Dále
se
(v
meziročním
pohledu)
prohloubila
diferenciace
mezd,
a to ve všech monitorovaných úrovních. Nejvyšší průměrnou mzdu dosáhlo tradičně odvětví „peněžnictví a pojišťovnictví“ (47 690 Kč), kde meziročně vzrostla nominálně o 4,4 %, dále odvětví „informační a komunikační činnosti“ (43 289 Kč), kde se zvýšila o 3,5 % a „výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu“ (39 088 Kč) při meziročním nárůstu o 10,9 %. Nejnižší průměrná mzda byla vyplacena
v odvětvích
„ubytování,
stravování
a pohostinství“
(12 964 Kč),
„administrativní a podpůrné činnosti“ (16 882 Kč) a „zemědělství, lesnictví a rybářství“ (17 639 Kč).
Odvětví
a pohostinství“)
s nejnižší
zaznamenalo
průměrnou
meziroční
mzdou
pokles
(„ubytování,
o 0,6 %,
u
stravování
dalších
dvou
„nízkovýdělkových“ odvětví se meziroční růst pohyboval v rozmezí 0,7 – 1,3 %, což bylo výrazně pod celorepublikovým průměrem (4,0 %) – viz tabulku č. 6 v příloze. K propadu reálných mezd došlo u těch odvětví, kde nominální mzdy meziročně poklesly nebo rostly pomaleji než cenová inflace, tj. v odvětví „těžba a dobývání“ (nominální pokles o 4,4 %, resp. reálný pokles o 5,3 %), „ubytování, stravování a pohostinství“ (-0,6 %, resp. -1,6 %), „ostatní činnosti“ (stagnace, resp. reálný pokles o 1,0 %), „zemědělství, lesnictví a rybářství“ (0,7 %, resp. -0,3 %) a „velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel“ (0,8 %, resp. -0,2 %). Na druhé straně – vedle vlivu zvýšení platových tarifů ve „zdravotnictví a sociální péči“ a „vzdělávání“ (nominálně růst o 7,9 % a o 6,2 %, reálně o 6,8 % a o 5,1 %) – došlo také k výraznějšímu růstu průměrné mzdy v odvětví „činnosti v oblasti nemovitostí“ (o 6,6 %, resp. o 5,5 %) a v již zmiňovaném odvětví „výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu“ (nominálně o 10,9 %, reálně o 9,8 %). 16
Meziodvětvová mzdová diferenciace se proti stejnému období předchozího roku dále zvýšila; variační koeficient průměrných mezd (podle sekcí CZ-NACE) vzrostl o 1,1 p.b. na 34,8 %. Výše průměrné mzdy se výrazně lišila i podle velikosti organizace (zpravodajské jednotky). Údaje uvedené v tabulce č. 7 v příloze potvrdily obecně platné pravidlo „čím větší má firma nebo podnik počet zaměstnanců, tím vyšší je průměrná mzda“. V podnicích do 19 zaměstnanců (velikostní kategorii s druhým nejvyšším počtem zaměstnanců) byla průměrná mzda nejnižší a činila 17 283 Kč (cca 73 % průměrné mzdy v celém národním hospodářství). Naopak nejvyšší průměrná mzda 28 328 Kč (120 % průměrné mzdy v celém národním hospodářství) byla vyplacena zaměstnancům v organizacích s 1 000 a více zaměstnanci. V této velikostní kategorii pracuje největší počet zaměstnanců – 868,3 tisíc dle údajů z podnikového výkaznictví ČSÚ. K růstu průměrné mzdy vyššímu než byl růst za celé národní hospodářství (tj. 4,0 %), došlo v organizacích s 50-ti a více zaměstnanci. Absolutně nejvyšší její nárůst (o 1 884 Kč, tj. nominálně o 7,8 %) byl zaznamenán ve velikostní kategorii 500 – 999 zaměstnanců. Naopak k (nominálnímu i reálnému) poklesu průměrné mzdy došlo v podnicích s 20 - 49 zaměstnanci. Ve všech krajích ČR (členění podle klasifikace územních statistických jednotek CZ-NUTS) došlo ke zvýšení průměrné mzdy. Tradičně nejvyšší průměrné mzdy 29 726 Kč dosáhl kraj Hl. město Praha. O jeho dominantním postavení svědčí skutečnost, že je to jediný region, který úrovní průměrné mzdy převyšuje celorepublikový průměr, a to o 6 128 Kč (cca o 26 %). Hranici 22 000 Kč překročily pouze kraje Středočeský, Plzeňský a Jihomoravský. Průměrnou mzdu převyšující 21 000 Kč zaznamenaly 3 kraje (Moravskoslezský, Ústecky a Liberecký). Nejčetnější
zastoupení
měl
interval
20 000
–
21 000
Kč
(6 krajů
– Královéhradecký, Jihočeský, Vysočina, Pardubický, Olomoucký a Zlínský), ale výše průměrné mzdy zde nedosáhla 88 % celostátního průměru. Nejnižší průměrná mzda 19 733 Kč byla zaznamenána v Karlovarském kraji. Znovu se posunula diferenciace extrémních mzdových hladin na úrovni krajů a krajní hodnoty se vzdálily o 559 Kč na 9 993 Kč (Hl. m. Praha x Karlovarský kraj). Hodnota variačního koeficientu v tomto členění vzrostla z 10,7 % v roce 2008 na 11,1 %. Nejvýznamnější relativní vzestup průměrné nominální mzdy vykázal Plzeňský kraj (o 5,3 %) a Ústecký kraj (o 4,9 %), naopak nejnižší nárůst byl 17
v krajích Zlínském a Vysočina (o 1,2 %, resp. 1,4 %). Kupní síla průměrné mzdy byla přitom v krajském průřezu ve srovnání s rokem 2008 ve všech krajích vyšší – viz tabulku č. 8 v příloze. Diferenciaci průměrné nominální mzdy v Kč podle jednotlivých krajů zobrazuje graf “Průměrná mzda v krajích ČR“ v příloze za tabulkou č. 8. Obdobně jako v roce 2008 se ani v roce 2009 fakticky nedala vysledovat (při provedené korelační analýze) jakákoliv prokazatelnější či silnější vazba mezi regionální mírou nezaměstnanosti (na konci roku 2008) a růstovou dynamikou mezd (v hodnoceném roce) na úrovni krajů. Víceméně nulová korelace byla zjištěna i při zkoumání vztahu mezi intenzitou růstu výdělků a vývojem míry nezaměstnanosti na příslušném území. Vliv ekonomické krize na trh práce v České republice se projevil v několika rovinách. Především došlo k meziročnímu poklesu průměrného evidenčního počtu zaměstnanců (přepočteného na plně zaměstnané) téměř o 239,1 tisíc osob (podle údajů z podnikového výkaznictví uvedených v informaci Českého statistického úřadu), což ukazuje na další rušení pracovních míst a propouštění zaměstnanců, ke kterému docházelo zejména v průmyslových odvětvích a navazujících činnostech. Dále se projevil (zejména v 1. pololetí) trend posunu dynamiky průměrných mezd směrem dolů oproti vývoji v předchozích letech. Tato skutečnost odrážela vliv opatření, která v souvislosti s očekávanou ekonomickou situací přijali zaměstnavatelé (omezení až zmrazení růstu průměrných mezd resp. tarifů, krácení prémií, mimořádných odměn apod.). Pokud jde o samotnou průměrnou mzdu, dopady ekonomické krize na její vývoj se projevovaly často i protichůdně: velká část (řádově stovky) podniků přistoupila k úpravě pracovní doby – nejčastěji došlo ke změně na 4-denní pracovní týden s tím, že zbylý den (zpravidla v pátek) zaměstnanci zůstávali doma a pobírali náhradu mzdy (většinou cca 60 % průměrné mzdy); tato skutečnost se projevila poklesem průměrné mzdy, masové propouštění v mnoha podnicích a organizacích vedlo v řadě případů naopak k nárůstu průměrné mzdy, neboť propouštěni často byli nejprve méně kvalifikovaní pracovníci s podprůměrnou úrovní mzdy; vysoce kvalifikované, specializované a obtížně nahraditelné zaměstnance podniky propouštěly zpravidla až v „beznadějné“ situaci.
18
Výše uvedené skutečnosti se projevily minimálně okrajově téměř ve všech odvětvích, masově k nim však došlo ve zpracovatelském průmyslu. Mírné zvětšení rozsahu mzdové diferenciace, resp. její stagnaci na nejnižší úrovni jednotlivých zaměstnanců (ve 4. čtvrtletí 2009 ve srovnání se 4. čtvrtletím
2008)
signalizuje
vývoj
hodnoty
základních
diferenciačních
charakteristik popsaných v následující tabulce (vlastní propočty MPSV z dat vybraných organizací): Ukazatel
4. čtvrtletí 2008
4. čtvrtletí 2009
3 805
3 929
Podíl zaměstnanců s nižší než průměrnou mzdou (%)
65,2
65,3
Decilový poměr (9. decil : 1. decil)
3,09
3,09
87
87
Giniho koeficient
0,28
0,28
Paretův koeficient
0,37
0,37
Rozdíl mezi průměrným výdělkem a mediánem (Kč)
Variační koeficient (%)
Ve směru posílení diferenciace mezd působil mimo jiné nepatrně rychlejší růst vyšších výdělků. Dynamika výdělku v 9. decilu převýšila meziročně o 0,1 p.b. nárůst výdělku v 1. decilu, čímž se podíl zaměstnanců s nižším než průměrným výdělkem z celkového počtu zaměstnanců (oproti stejnému období předchozího roku)
dále
zvýšil,
rovněž
o 0,1 p.b.
na 65,3 %
(viz
předchozí
tabulka).
V podnikatelském sektoru došlo k poklesu tohoto podílu o 0,2 p.b. na 68,2 %, v nepodnikatelské sféře představovala relace 58,0 % (nárůst o 0,7 p.b.). Medián (střední hodnota) mzdy byl ve 4. čtvrtletí 2009 (ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku) oproti hodnotě průměrné měsíční mzdy nižší o 3 929 Kč (meziroční zvýšení diference o 124 Kč). V nepodnikatelském sektoru představoval tento rozdíl 1 543 Kč; v podnikatelské sféře činilo zaostávání mediánu za průměrnou mzdou 4 588 Kč a bylo ovlivněno zejména vysokou absolutní úrovní vyplácených mezd (včetně prémií, mimořádných odměn a bonusů) vrcholovým manažerům a špičkovým specialistům v tomto sektoru. Protisměrně působil (v průměru o 1,9 p.b.) větší nárůst výdělků žen oproti dynamice jejich růstu u mužů. V reakci na to se zlepšila relace průměrné mzdy žen k průměrné mzdě mužů ze 73,3 % ve 4. čtvrtletí 2008 na 74,6 %.
19
Z hlediska
věku
byla
tato
relace
nejpříznivější
u
mužů
a
žen
(zaměstnanců) v kategorii 20 – 29 let (88,0 %) a do 20 let (86,7 %) a nejméně příznivá v kategoriích 40 – 49 let (69,1 %) a 30 – 39 let (70,0 %). Z pohledu dosaženého vzdělání byla její nejvyšší hodnota zaznamenána u skupiny zaměstnanců bez vzdělání (93,0 %) a s neúplným základním vzděláním (87,3 %), kde
však
je velmi
malá
četnost
zařazených
osob
a
nejnižší
hodnota
u vysokoškolského vzdělání (66,9 %) a středního odborného vzdělání s výučním listem (73,3 %). V rámci vybraných profesí (viz tabulku, která je obsažena ve výstupech z Informačního systému o průměrném výdělku uvedených v samostatné části tabulkové přílohy) dosáhly nejlepší relace hasičky – 113,1 % a automechaničky – 109,1 %; naopak u profese ředitelek/ředitelů velkých firem činila tato relace pouze 44,2 %. Objektivnější pohled na rozsah postavení žen zřejmě dává porovnání mediánové (prostřední) hodnoty výdělků – výsledná relace ve 4. čtvrtletí roku činila 80,9 % (o 1,8 p.b. více než ve stejném období předchozího roku). Mzdy žen jsou totiž nejen v průměru nižší než mzdy mužů, ale jsou také více nivelizované. V podnikatelském
sektoru
dosáhla
hodnota
výše
uvedené
relace
78,9 %
a v nepodnikatelské sféře 85,2 %. Na rozdíl od situace v roce 2008 bylo průměrné (meziroční) tempo růstu výdělků řídících pracovníků a manažerů (třídy 12 a 13 klasifikace KZAM – R) nižší než
průměrná
intenzita
nárůstu
mezd
jimi
řízených
zaměstnanců
(konkrétně o 2 p.b.). V rozložení úrovně mezd zaměstnanců došlo k mírnému posunu směrem k vyšším hodnotám (viz graf v rámci vybraných výstupů z Informačního systému o průměrných výdělcích v samostatné příloze). V nejčetnějším pásmu 16 001 až 20 000 Kč pobíralo mzdu celkem 19,2 % zaměstnanců (o rok dříve jich bylo v tomto pásmu zařazeno 20,3 %). Při užším stanovení mzdových rozpětí (intervaly v rozsahu 1 tis. Kč) se jako nejčetnější ukázalo rozpětí v intervalu průměrné hrubé měsíční mzdy 18 – 19 tis. Kč s četností 4,9 % zaměstnanců, ve stejném období roku 2008 byl nejčetnější rovněž tento interval (s 5,2 % zaměstnanců). Výdělek nepřekračující 8 000 Kč (což je částka odpovídající výši současné minimální mzdy) mělo jen 0,8 % zaměstnanců (ve stejném období předchozího roku 0,9 %) – ovšem v odvětvích „činnosti v oblasti nemovitostí“ 9,5 %, v „administrativní a podpůrné činnosti“ 8,5 % a v „ubytování, stravování 20
a pohostinství“ 3,1 % zaměstnanců. Mzda převyšující 30 000 Kč byla vyplacena 19,5 % zaměstnanců (o 2,3 p.b. větší podíl než ve 4. čtvrtletí 2008) - v odvětví „informační technika a informační činnosti“ ji však obdrželo více než 65 %, ve „výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a tepla“ více než 56 % a v „telekomunikační činnosti“, ve „výrobě koksu a rafinovaných ropných výrobků“ a v „právní, účetnické a inženýrské činnosti, technických zkouškách a analýzách“ přibližně 50 % zaměstnanců.
1.3. Sociální příjmy Podíl sociálních příjmů ve struktuře celkových příjmů domácností dosáhl 18,2 % a převýšil tento podíl dosažený v roce 2008 o 1,9 p.b. V nominální hodnotě představoval 436,5 mld. Kč, tedy o 28,4 mld. Kč, tj. o 7,0 % (o 5,9 % reálně) více než v roce 2008 - viz tabulku
č. 9 v příloze. Míra zatížení hrubého domácího
produktu sociálními transfery (relace objemu sociálních příjmů k objemu HDP v běžných cenách) meziročně vzrostla (o 0,1 p.b. na 12 %) jako důsledek meziročního poklesu objemu HDP a růstu objemu sociálních příjmů domácností (v roce 2008 byl proti roku 2007 zaznamenán její pokles). Strukturální rozložení celkových sociálních příjmů domácností v členění na jejich hlavní skupiny vyjadřuje následující graf (zpracováno z dat MPSV) :
Struktura sociálních příjmů v roce 2008 a 2009 (v %)
74,4%
75,6%
2008
pě ve k
Po dp or y
v
Př ís
áv ky D
21
0,1% 0,7% 0,1% 1,7%3,4% 0,6%
pé či ne za m po ěs dm tn an ín os ěn ti é zd ra vo tn D ím áv st ky av po em m oc iv hm ot né no uz i
4,5%4,3%
na
po ji š tě ní
or y
7,8% 6,0%
D
áv ky
ne m oc
en sk éh o
so ci ál ní po dp
st át ní
D áv ky
D áv ky
dů ch od ov éh o
po j iš tě ní
10,3%9,4%
2009
Jejich trvale nejvyšší položkou byly i nadále dávky důchodového pojištění, které svým objemem 330,1 mld. Kč překročily srovnatelnou skutečnost r. 2008 o 8,7 % a jejich podíl na celkovém objemu prostředků představujících sociální příjmy domácností činil 75,6 % při meziročním zvýšení o 1,2 p.b. Příčinami uvedeného růstu byly především: vyšší průměrná úroveň vyplácených důchodů (zejména v důsledku jejich mimořádné valorizace k 1. srpnu 2008 a řádné k 1. lednu 2009), zvýšení celkového počtu důchodců (prosinec 2009 proti prosinci 2008 o 1,3 %, tj. o 36,4 tisíc, v tom především starobních a částečných invalidních) - viz tabulku č. 10 v příloze, posun četnosti důchodů vyplácených samostatně k jejich vyšším hodnotám (pokles počtu důchodců s důchodem do výše 10 tis. Kč, mírný nárůst počtu důchodců s důchodem mezi 10 tis. a 12 tis. Kč a výraznější nárůst počtu důchodců s důchodem vyšším než 12 tis. Kč), i když nejčetnější skupinou byli důchodci pobírající průměrný důchod v rozmezí 8 500 až 10 000 Kč (viz následující graf).
Rozložení počtu samostatně vyplácených starobních důchodů v% 18 16
prosinec 2008
14
prosinec 2009
12
%
10 8 6 4 2
Kč
22
12 000-a více
11 500-11 999
11 000-11 499
10 500-10 999
10 000-10 499
9 500-9 999
9 000-9 499
8 500-8 999
8 000-8 499
7 500-7 999
7 000-7 499
6 500-6 999
6 000-6 499
5 500-5 999
5 000-5 499
4 500-4 999
4 000-4 499
3 500-3 999
3 000-3 499
1-2 999
0
Nominální starobní důchod (měsíční, vyplácený samostatně) dosáhl v ročním průměru 10 027 Kč a převýšil o 680 Kč (tj. o 7,3 % nominálně a o 5,7 % reálně - po korekci o odpovídající nárůst životních nákladů domácností důchodců) skutečnost roku 2008. V prosinci 2009 činil průměrný starobní důchod 10 062 Kč, přičemž u žen byl 9 149 Kč a představoval 82 % průměrného důchodu mužů (11 189 Kč), pobíralo jej cca 1,3 mil. žen a 0,8 mil. mužů. Jejich průměrný věk se v podstatě nezměnil (u žen 69 let, u mužů 70 let). Podíl základní výměry důchodu (2 170 Kč) na průměrné výši samostatně vypláceného důchodu meziročně klesl o 0,9 p.b. na 21,6 %. Podíl počtu předčasných (trvale krácených) důchodů (na všech starobních) se meziročně (prosinec 2009 / prosinec 2008) zvýšil z 21 % na 23 %, tzn. že trvale krácených starobních důchodů bylo vyplaceno cca 392 tisíc (z 2 093 mil. všech starobních důchodů). V diferenciaci vyplácených starobních důchodů ke změnám v podstatě nedošlo, neboť poměr mediánu (9 929 Kč) k průměrné výši důchodu (10 062 Kč) zůstal meziročně na úrovni 98,7 %. Druhou objemově významnou částí sociálních příjmů domácností zůstaly i nadále dávky státní sociální podpory, i když jejich podíl činil pouze 9,4 % z celkového objemu uvedených příjmů (při meziročním poklesu o 0,9 p.b.) a jejich objem se proti roku 2008 snížil na 41,1 mld. Kč (na 98,1 %, tj. o 0,8 mld. Kč). Příčinou poklesu byly stále ještě zákonné změny systému státní sociální podpory
realizované
k
1.1.2008
přijaté
s
nabytím
účinnosti
zákona
č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Následné změny systému uzákoněné pouze pro přechodné období, tj. pro 2. pololetí 2009 (zvýšení přídavků na dítě o 50 Kč a posunutí hranice příjmu domácnosti zakládající vznik nároku na tuto dávku ze 2,4 na 2,5 násobku životního minima) se v dynamice čerpaných prostředků vzhledem k jejich krátkodobé působnosti neprojevily. Z hlediska struktury vynaložených prostředků na všech sedm druhů dávek státní sociální podpory byly stejně jako v předchozích obdobích objemově nejvýznamnějšími prostředky vynaložené formou rodičovského příspěvku (téměř
23
70 % úhrnu, tj. 28,6 mld. Kč) s meziročním nárůstem 291,6 mil. Kč (o 1,0 %) - viz tabulku č. 11 v příloze. Naproti tomu prostředky vynaložené formou přídavků na dítě (s téměř 12 %-ním podílem na celkovém objemu výdajů na dávky státní sociální podpory) se meziročně snížily o 1,5 mld. Kč (o 24 % na 4,7 mld. Kč) v důsledku poklesu průměrného měsíčního počtu příjemců dávky na 76,8 %. Byly tedy hlavním faktorem, který zapříčinil snížení celkového objemu prostředků na dávky státní sociální podpory - viz tabulky č. 11 a 12 v příloze. K nejvyššímu meziročnímu nárůstu výdajů (v reakci na významné zvýšení cen v oblasti bydlení) došlo u prostředků vynaložených formou příspěvku na bydlení (o 40,8 % na 2,3 mld. Kč). Tato tendence souvisela jak s nárůstem průměrného měsíčního počtu příjemců dávky (o 9,7 % na 94 tis. domácností), tak i zvýšením její průměrné měsíční výše (o 28,3 % na 2 016 Kč) - viz tabulky č. 11 a 12 v příloze. Ostatní dávky státní sociální podpory, jejichž podíl na celkovém objemu takto vynaložených prostředků nebyl vysoký, byly čerpány v nižších objemech než v roce 2008 (u sociálního příplatku snížení o 6,7 % na 2,96 mld. Kč při poklesu počtu příjemců o 11,7 %, u porodného o 4,1 % na 1,58 mld. Kč, u pohřebného o 76,3 % na 17 mil. Kč). Pouze u dávek pěstounské péče byl objem vynaložených prostředků překročen o 9,3 % a dosáhl výše 923 mil. Kč při nárůstu průměrného měsíčního počtu vyplacených dávek
o
8,7 % na 19 tis.
(viz tabulky č. 11 a 12 v příloze). V územním členění připadla nejvyšší částka poskytovaných prostředků na dávky státní sociální podpory v přepočtu na 1 obyvatele v Ústeckém kraji, nejnižší v Hl. m. Praze (viz tabulku č. 13 v příloze). Diferenciace jejich úrovně souvisela přitom s danou územní sociální situací domácností, neboť nejvyšší průměrné hodnoty dávek byly dosaženy v krajích s nejvyšší resp. vysokou mírou nezaměstnanosti, naopak nejnižší pak v
Hl. m. Praze s nejnižší mírou
nezaměstnanosti, dále byla ovlivněna i rozdílností počtu nezaopatřených dětí v domácnostech a úrovní výdělků v jednotlivých regionech. Třetí v pořadí z hlediska objemu vynaložených prostředků byly opět dávky nemocenského pojištění (viz tabulku č. 14 v příloze). Ve srovnání s rokem 2008 24
bylo dosaženo úspory ve výši cca 5,8 mld. Kč (18,3 %) a tím snížení objemu vyplacených prostředků na cca 26 mld. Kč. Tato úspora jako důsledek zákonných úprav systému účinných od počátku roku 2008 a následně roku 2009 výrazně ovlivnila úroveň příslušných výdajů státního rozpočtu (za rok 2007 bylo vyplaceno na těchto dávkách cca 34,7 mld. Kč, za rok 2008 cca 31,9 mld. Kč). Rozhodujícím faktorem byla úspora nemocenského (ve výši 6,6 mld. Kč, tj. 26,5 %) související především s tím, že v prvních 14 kalendářních dnech nemoci náleží zaměstnanci místo nemocenského náhrada mzdy placená zaměstnavatelem. Vyplaceno bylo celkem 18,2 mld. Kč. Legislativní změny ovlivnily již předchozí příznivý vývoj počtu případů pracovní neschopnosti natolik, že meziročně došlo k jejich poklesu o 31 %, v tom zejména k poklesu krátkodobých nemocí (do 14 kalendářních dnů) na celkovém počtu pracovně neschopných. Rovněž se snížil (v meziročním srovnání) počet dnů pracovní neschopnosti o 16 % při pokračujícím trendu zvýšení průměrné délky trvání jednoho případu (souvisejícím se snižujícím se podílem krátkodobých nemocí) na 48 dnů (nárůst o 23 %). Tím došlo v roce 2009 k vůbec nejvyššímu snížení průměrného procenta pracovní neschopnosti (na 4,41 %, tj. o 1,5 p.b.). U dalších dvou ze čtyř typů dávek nemocenského pojištění, tj. vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství
a peněžité pomoci v mateřství, se
meziročně výdaje zvýšily (o 0,8 mil. Kč – o 18,2 %, resp. o 788 mil. Kč - o 12,5 %). V nárůstu výdajů na peněžitou pomoc v mateřství (které tvoří 27,2 % z celkových výdajů na nemocenské dávky) se projevil růst mezd a změna v konstrukci dávky (úprava parametrů pro její výpočet zejména z průměrných a vyšších příjmů příjemců dávky). Výdaje na podporu při ošetřování člena rodiny (ošetřovné) se meziročně snížily o 10,1 % (o 82 mil. Kč) na 729 mil. Kč vlivem snížení počtu proplacených dnů ošetřovného o 23,4 %. Objem prostředků vynaložených na příspěvek na péči dosáhl 18,7 mld. Kč (viz tabulku č. 15 v příloze) a skutečnost roku 2008 převýšil o 444 mil. Kč, tj. o 2,4 %. Měsíčně jej v průměru pobíralo 293,1 tis. osob, z toho 190,4 tis. žen (65 %). Příjemců příspěvku do 18 let věku bylo 21,3 tisíc. Z hlediska územního rozložení výdajů na tuto dávku i průměrného počtu jejích příjemců nebyly zaznamenány zásadní výkyvy, i když se meziročně počet příjemců 25
snížil o 1,7 % (o cca 5,2 tis. osob). Přitom pokračovaly již dříve zaznamenané strukturální změny spočívající ve zvyšování počtu příjemců dávky stanovené pro III. stupeň (8 000 Kč) a IV. stupeň závislosti (12 000 Kč po zvýšení od 1. 8. 2009 z 11 000 Kč) a opačného trendu u počtu příjemců dávky stanovené pro I. stupeň (2 000 Kč) a zejména pro II. stupeň závislosti (4 000 Kč). Podíl příjemců příspěvku na péči v I. a II. stupni závislosti se v roce 2009 snížil o 4,2 p.b. na 68,4 % - viz tabulku č. 16 v příloze. Na úhradu dávek pomoci v hmotné nouzi byly vynaloženy cca 3,1 mld. Kč, tj. o 10,6 % (o 295 mil. Kč) více než v roce 2008. Ze všech tří typů dávek tohoto systému bylo vyčerpáno formou příspěvku na živobytí cca 2,3 mld. Kč (meziroční nárůst o 7,0 %), formou doplatku na bydlení bylo poskytnuto cca 512 mil. Kč (meziroční nárůst o 8,3 %) a mimořádné okamžité pomoci cca 249 mil. Kč, avšak s výrazně vyšší meziroční dynamikou růstu
(zvýšení o 71,4 %, tj. o cca
104 mil. Kč) – viz tabulky č. 17 až 19 v příloze. Příspěvek na živobytí, na který bylo vyčerpáno více než tři čtvrtiny všech prostředků na dávky pomoci v hmotné nouzi, pobíralo v průměru měsíčně 72 tis. domácností (1,8 % domácností ČR) v průměrné měsíční výši 2 693 Kč. Počet domácností s příspěvkem se meziročně zvýšil v důsledku ekonomické krize o 9,5 %. Průměrná výše dávky meziročně klesla o 2,3 %. K tomuto poklesu zejména přispělo využívání institutu veřejné služby (od 1. 7. 2008) a snížení částky příspěvku na existenční minimum osobám, které nesplnily podmínky odpracování alespoň 20 hodin za měsíc. Příspěvek na živobytí v prosinci 2009 pobíralo 63,7 % domácností bez dětí a 36,3 % domácností s dětmi. Mezi bezdětnými domácnostmi bylo více než 80 % samostatně žijících osob. V kategorii domácností s dětmi bylo 42 % neúplných rodin (o 3,4 p.b. méně než v prosinci 2008) a 23 % domácností se 3 a více dětmi (meziročně o 2,0 p.b. méně). Doplatek na bydlení byl poskytován v průměru 19,4 tis. domácností v průměrné měsíční výši 2 201 Kč. Počet příjemců dávky klesl meziročně o 7 %, zatímco výše průměrné dávky vzrostla o 16,4 % (310 Kč). Nejvyšší počet těchto doplatků byl vyplácen v obcích od 10 do 50 tis. obyvatel (v prosinci 2009 58 % všech dávek), v obcích od 50 do 100 tis. obyvatel (21 % všech dávek), v obcích nad 100 tis. obyvatel (kromě Prahy) 17 % a v Praze jen 4 %. 26
Mimořádná okamžitá pomoc jako třetí možná forma dávky pomoci v hmotné nouzi zaznamenala nejvyšší dynamiku. Znamená to, že se počet příjemců zvýšil v průměru za měsíc na 7,8 tisíc, tj. o cca 2,6 tisíc (o 49,3 %) a výše dávky vzrostla o 14,8 % na 2 672 Kč (opět v průměru za měsíc), přičemž její regionální dynamika byla značně rozkolísaná (od poklesu meziročně na 66 % v Pardubickém kraji až po vzestup na 158 % v Olomouckém kraji) s krajními hodnotami od 1 706 Kč po 3 543 Kč. Tomu v podstatě odpovídalo i diferencované čerpání objemu finančních prostředků. Vše souviselo s pomocí při řešení finanční situace domácností postižených povodněmi a následně i se zesilujícími důsledky všeobecné finanční a ekonomické krize. Nárůst objemu výdajů na pasivní politiku zaměstnanosti posilujících sociální příjmy domácností formou podpor v nezaměstnanosti započatý již koncem roku 2008
pokračoval jako projev plně rozvinuté finanční a ekonomické krize.
V důsledku růstu počtu nezaměstnaných, kterým byly vypláceny podpory, bylo vyčerpáno 15 mld. Kč, což proti roku 2008 znamenalo více jak dvojnásobný nárůst (o 112,2 %, nominálně o 7,9 mld. Kč). Průměrný měsíční počet uchazečů o zaměstnání (s podporou v nezaměstnanosti) se zvýšil o 72 % (na 188 tisíc) a průměrná výše měsíční podpory dosáhla 5 851 Kč, což bylo o 542 Kč (nominálně o 10,2 %, reálně o 9,1 %) více než činil její měsíční průměr v roce 2008 (u žen vzrostla na 5 135 Kč - o 369 Kč, u mužů na 6 490 Kč - o 570 Kč) jako důsledek změny struktury uchazečů (snížení podílu žen na celkovém počtu uchazečů a vyšší výdělková úroveň mužů rozhodná pro výpočet podpory v nezaměstnanosti). Z regionálního pohledu vykázal nejvyšší meziroční nárůst průměrné výše podpory v nezaměstnanosti Moravskoslezský kraj (o 15 %), nejnižší Jihočeský a Plzeňský kraj (o 7,1 %). Prohloubila se dále její regionální diferenciace, neboť nominálně nejvyšší úrovně této dávky (7 339 Kč) bylo dosaženo v Hl. m. Praze, nejnižší (5 468 Kč) v Karlovarském kraji (viz. tabulku č. 20 v příloze), čímž se rozdíl mezi krajními hodnotami meziročně zvýšil z 1 826 Kč na 1 871 Kč. Jak ukazuje následující graf, nejvíce uchazečů o zaměstnání (cca 38 tis.) pobíralo v prosinci 2009 podporu v nezaměstnanosti v rozpětí 2 500 - 3 500 Kč (nárůst počtu o 17 tis. a pokles pásma rozpětí proti stejnému měsíci roku 2008 o 2000 Kč) při nárůstu příjemců podpory nad 11 500 Kč o 3,5 tis. osob.
27
Rozdělení počtu příjemců podpory v nezaměstnanosti do pásem podle její výše k 31. 12. 2008 a 2009 21
20,2
18
16,6
15,0
15
15,3
14,2
14,9
12
13,9
11,0 10,1
9
7,4
6
6,8
2009
2,3
3 0,8
4,0
2008
0,4
4,8
4,7 3,2
2,5 9501-10500
8501-9500
7501-8500
6501-7500
5501-6500
4501-5500
3501-4500
2501-3500
1501-2500
do 1500
0
2,0
3,9
1,6 11501 a více
7,1
10501-11501
Podíly v %
17,1
Intervaly v Kč
1.4 Ostatní příjmy Podíl „ostatních“ příjmů (tj. těch, jež nemají charakter příjmů ze závislé pracovní činnosti nebo sociálních příjmů) na celkových příjmech domácností (v makroekonomickém pohledu) představoval přibližně 37 % (zhruba o tři procentní body méně než o rok dříve). Jejich absolutní objem lze na základě dostupných údajů o výši jednotlivých hlavních položek spadajících do této příjmové skupiny odhadnout na cca 880 – 890 mld. Kč. Nejdůležitějšími položkami příjmů (statisticky zařazenými do kategorie „ostatních“) jsou zejména: příjmy z (drobného) podnikání, příjmy z majetku (pronájmy, prodeje, dividendy z cenných papírů, renty apod.), přijaté půjčky, příjmy z pojištění, přijaté úroky z vkladů, půjček, dluhopisů, příjmy ze zahraničí, dary, výhry, stipendia, výživné, příjmy z dědictví, 28
příjmy z tzv. šedé („stínové“) ekonomiky. Povaha těchto příjmů objektivně neumožňuje komplexní (statistickou) kvantifikaci úrovně a vývoje všech jejich výše uvedených druhů. S využitím dat čerpaných ze statistiky národních účtů ČSÚ a evidence ČNB lze konkrétně specifikovat pouze některé (často do určité míry agregované) klíčové položky (data představují celkové objemy): hrubý smíšený důchod – zahrnující především zisk drobných podnikatelů z výrobních činností a poskytovaných služeb (včetně jejich pracovních důchodů) a rovněž odhadované příjmy ze „šedé“ ekonomiky ve výši několika desítek miliard korun – představoval 514,9 mld. Kč a meziročně (nominálně) poklesl o 5,2 % (-28,1 mld. Kč), důchody z vlastnictví činily 121,7 mld. Kč (proti roku 2008 nominální pokles o výrazných 26,3 % – v porovnání let 2008/2007 byl vykázán nárůst o 4,5 %); v jejich rámci došlo k
reálnému vzestupu (+5,3 %) u důchodů z vlastnictví
náležejících
pojištěncům,
které
reprezentují
zhodnocení
prostředků investovaných do životního pojištění a penzijního připojištění (představovaly celkem 15,3 mld. Kč); poklesu
došlo
u
přijatých
úroků
k reálnému
(nominálně
poklesly
o 23,6 mld. Kč), rozdělovaných důchodů korporací (-20,8 mld. Kč - jde hlavně o dividendy a jiné důchody z rozdělovaného zisku) a (méně významných – jedná se „jen“ o 4,0 mld. Kč) důchodů z půdy (pachtovného), a to o 49,3 %, 21,9 %, resp. 0,7 %, tzv. ostatní běžné příjmy (transfery) v celkové výši 145,7 mld. Kč se meziročně zvýšily o 6,3 % (v roce 2008 proti roku 2007 stouply o
12,2
%);
z toho
24,0 mld. Kč
představovaly
náhrady
z neživotního pojištění (ve srovnání s rokem 2008 to znamenalo reálný nárůst jejich objemu o 25,4 %) a 121,8 mld. Kč „jiné“ běžné transfery (mj. výhry, stipendia, výživné, dary, převody ze zahraničí a příjmy plynoucí z odškodnění obětí nacistické perzekuce,
účastníků
zahraničního
a národního
odboje
a politických vězňů); jejich objem v reálném vyjádření vzrostl o 2,0 %. 29
2. Spotřebitelské ceny a životní náklady Míra cenové inflace byla v roce 2009 za posledních 10 let druhou nejnižší a výrazně tak působila ve směru zmírnění dopadů ekonomické krize na hospodaření domácností. Úhrnný index spotřebitelských cen (životních nákladů) činil v meziročním průměru (a v porovnání prosinec 2009 / prosinec 2008) 101,0 % (v 1. čtvrtletí se cenová inflace meziročně zvýšila o 2,1 %, ve 2. čtvrtletí o 1,4 %, ve 3. čtvrtletí o 0,1 % a ve 4. čtvrtletí o 0,4 %) – podrobnější pohled na vývoj cenové inflace podává tabulka č. 21 v příloze. Jak ukazuje následující graf, průměrný meziroční přírůstek spotřebitelských cen (cenové inflace) byl v uplynulém desetiletí nejnižší v roce 2003 (kdy ceny víceméně v úhrnu stagnovaly v souvislosti s významným meziročním poklesem cen potravin), nejvyšší v roce 2008 (kdy potraviny naopak enormně podražily):
Vývoj průměrné meziroční míry cenové inflace v letech 2000 - 2009 (růst v %)
Graf č.1:
3,9
6,3
4,7
2,8 1,9
1,8
2,5
2,8
1,0
0,1 2000
20 01 200 2
2003 2004
200 5 2006
2 007 2 008
2009
Nízký meziroční vzestup spotřebitelských cen byl výsledkem dvou protichůdně působících tendencí: na růst cenové hladiny působil zejména vývoj netržních cen ve skupině „bydlení, voda, energie, paliva“, kde vzrostly ceny elektřiny (o 11,6 %), tepla a teplé vody (o 7,1 %), vodného a stočného (o 9,6 %, resp. 9,4 %), 30
nájemné z bytů se zvýšilo v průměru o 16,5 % (z toho u čistého nájemného z bytů s regulovaným nájemným činil růst v souvislosti s další etapou deregulace 27,1 %); v meziročním srovnání podražily ještě relativně významněji alkoholické nápoje a tabák (dopady vyšších spotřebních daní z roku 2008), v menší míře pak i netržní úpravy cen vzdělávání, ubytovacích a stravovacích služeb a také nárůst administrativních poplatků za finanční služby a povinné pojištění, tržní ceny rostly v podstatě jen v lednu, poté řadu měsíců stagnovaly (nebo klesaly) a mírně vzrostly až v posledních dvou měsících roku (kdy se již začala projevovat určitá vyčerpanost krizových deflačních faktorů); tržní vývoj zásadním způsobem ovlivňovaly ceny potravin a nealkoholických nápojů, které meziročně klesly v úhrnu o 3,9 % (zlevnily zejména
pekárenské
a mléčné výrobky, ovoce a oleje a tuky); výrazný vliv na nízkou cenovou inflaci měl cenový pohyb v dopravě (meziroční index 94,2 %), kde pohonné hmoty byly proti roku 2008 levnější o 11,8 %; relativně významnější bylo také snížení cen telekomunikačních služeb (o 4,1%), zdraví o 3,2 %) a odívání a obuvi (o 2,5 %). K meziročnímu přírůstku úhrnného indexu spotřebitelských cen přispěly jednotlivé agregované „výdajové“ skupiny spotřebního koše následovně:
Úhrnný růst spotřebitelských cen (v %) v tom vliv (v procentních bodech):
+1,0
Potraviny, nealkoholické nápoje Alkoholické nápoje, tabák Odívání a obuv Bydlení, voda, energie, paliva Bytové vybavení, zařízení domácnosti, opravy Zdraví Doprava Pošty a telekomunikace Rekreace a kultura Vzdělávání Stravování a ubytování Ostatní zboží a služby
- 0,7 + 0,6 - 0,1 + 1,9 0,0 -0,1 -0,6 -0,1 -0,1 0,0 + 0,1 + 0,1
Po předchozích dvou letech růstu cen zemědělských výrobců došlo k jejich výraznému meziročnímu snížení o 24,8 %, přičemž v rostlinné výrobě dosáhl cenový propad 32,2 % a v živočišné výrobě 15,1 %. Ceny výrobců v průmyslu se diferencovaly, celkově však 31
klesly o 3,1 %, a to především poklesem cen produkce zpracovatelského průmyslu, zatímco ceny elektřiny, plynu a dalších energií soustavně rostly. Ceny v potravinářském průmyslu byly proti roku 2008 v průměru o 4,5 % nižší, což svědčí o tom, že největší podíl na zlevnění potravin měli farmáři a nejmenší zpracovatelé a částečně i prodejci. Značně pomalejší byl i meziroční vzestup cen stavebních prací a tržních služeb (při růstu cen finančních služeb, poradenství a služeb spojených se zaměstnaností klesly ceny telekomunikačních, dopravních a informačních služeb). Průměrný roční harmonizovaný index spotřebitelských cen (cenový index propočtený podle jednotné metodiky EU pro potřeby porovnání inflace v jednotlivých členských zemích) v České republice činil 0,6 %, což bylo o 0,4 procentního bodu méně než bylo loni vykázáno jako průměr 27 členských zemí EU. Největší přírůstek spotřebitelských cen v tomto pojetí byl v roce 2009 zjištěn v Rumunsku (5,6 %), nejvýznamnější pokles naopak v Irsku (-1,7 %). Rozdíly ve výši inflace mezi jednotlivými zeměmi se přitom v souvislosti s ekonomickou krizí postupně snižovaly a zejména ve 3. čtvrtletí řada zemí zaznamenala pokles cenové hladiny (což již většinou neplatilo v posledních dvou měsících roku, kdy mírné oživení nejvyspělejších ekonomik vedlo k adekvátnímu navýšení cenové inflace v celé eurozóně) – viz tabulku č. 22 v příloze. Dynamika růstu životních nákladů u sledovaných typů domácností (viz tabulku č. 23) se v důsledku výše uvedených skutečností proti roku 2008 výrazně snížila: u domácností důchodců činila meziročně 1,5 % (vlivem větší váhy bydlení a povinných finančních plateb v jejich spotřebním koši byl tento vzestup o 0,5 p.b. větší než představoval průměr všech českých domácností). O něco více (o 1,9 %) se zvýšily i životní náklady domácností v Hl. m. Praze (nadprůměrný nárůst plateb za zdravotní péči, bydlení a veřejné stravování). Ke konci roku 2009 ve srovnání s prosincem 2008 zvýšení životních nákladů činilo u domácností důchodců 1,0 %, a u domácností v Hl. m. Praze 1,9 %. Nejnižší navýšení životních nákladů tak zřejmě vykázaly domácnosti zaměstnanců (tyto domácnosti ani domácnosti s dětmi v nízkém příjmovém pásmu však od počátku roku 2009 již nebyly statisticky vykazovány) žijící ve středně velkých městech, životní náklady domácností s nízkými příjmy se nejspíše pohybovaly na úrovni domácností důchodců.
32
3. Peněžní výdaje, úvěry a úspory domácností O něco nižší než v roce 2008 byla dynamika výdajů na spotřebu domácností sledovaná na makroúrovni, naopak spotřební vydání domácností statistiky rodinných účtů meziročně mírně vzrostla – jejich konkrétní typy omezily své výdaje zejména za zbytnější druhy zboží a služeb. Dále (i když o něco pomaleji než před rokem a především v roce 2007) vzrostla zadluženost (jak u bank, tak i v nebankovním sektoru). Relativní zadluženost domácností podle stavu půjček v poměru k jejich příjmům (hrubému disponibilnímu důchodu činila 49,6 %, což bylo téměř o polovinu méně než činil průměr EU. Nejistota pravidelných příjmů v době ekonomické recese a nízkého úročení se projevila ve stagnujících výdajích a nižším zájmem domácností o tvorbu úspor, jejich přírůstek byl ale po delší době vyšší než nárůst úvěrů. Vývoj přírůstků výdajů na individuální spotřebu v konfrontaci s růstem úvěrů a vkladů sektoru domácností v uplynulých 9 letech znázorňuje tento graf:
P řír ůstky výdaj ů, bankovních úv ěr ů a vklad ů v letech 2000 - 2009 180 160
mld. Kč
140 120 100 80 60 40 20 0
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 výdaje na individuální spotřebu
úvěry
vklady
Z grafu je zřetelné, že zatímco až do roku 2004 převažovala přímá spotřeba financovaná buď zdroji z pracovních příjmů, resp. důchodů, nebo úsporami, v letech 2005 až 2008 již dominantní roli velice razantně převzaly úvěry s kulminací v roce 2007. Nárůst depozit byl loni poprvé od roku 2001 vyšší než úvěry. Příčiny vývoje v roce 2009 jsou nastíněny v dalším textu. 33
3.1 Peněžní výdaje Z makroekonomických
údajů
statistiky
národních
účtů
vyplynulo,
že 1 804,4 mld. Kč (91,2 % ze svého úhrnného hrubého disponibilního důchodu) vynaložil sektor domácností na výdaje spojené s individuální spotřebou. Z meziročního porovnání je zřejmé, že nominální přírůstek těchto výdajů představoval jen 0,03 % (0,7 mld. Kč) a jednalo se tudíž spíše o stagnaci (před rokem činil 8,6 %) - viz dále a tabulku č. 1 v příloze. Meziroční
vývoj
nominálních
čistých
peněžních
výdajů
propočtený
na 1 člena domácnosti souboru statistiky rodinných účtů (tj. na mikroúrovni) v úhrnu celého roku a souhrnu všech domácností charakterizovala o něco vyšší dynamika než v roce 2008, která také mírně převýšila tehdejší nárůst jejich nominálních i reálných čistých příjmů (viz tabulku č. 2). Hlavním důvodem byla nízká míra cenové inflace. Svou roli sehrálo i mírné oživení „investičních“ výdajů domácností (pořizování a rekonstrukce nemovitostí). Následující tabulka obsahuje základní
charakteristiku
vývoje
výdajové
stránky
hospodaření
domácností
v průběhu hodnoceného roku (měsíční průměr na 1 člena domácnosti, vlastní propočty MPSV z dat ČSÚ):
1. čtvrtletí 2. čtvrtletí 3. čtvrtletí Nominální výdaje celkem (měsíční průměr v Kč) Index v % (stejné období roku 2008 =100)
4. čtvrtletí
rok 2009
10 226
10 819
10 705
11 100
10 713
- nominální
109,5
103,1
101,4
101,5
103,7
- reálný Přírůstek v Kč (proti st. období roku 2008)
107,3
101,7
101,3
101,1
102,7
- nominální
889
330
230
166
380
- reálný Rozdíl meziroční dynamiky nominálních výdajů a příjmů (v procentních bodech)
681
179
174
122
280
+3,9
-0,9
-2,2
+0,5
+0,2
V roce 2008 dosáhl meziroční index čistých peněžních výdajů nominálně 103,2 % při jejich reálném poklesu o 2,9 %. Téměř 91 % z celkových výdajů domácností tvořily „spotřební“ výdaje, jejichž meziroční index dosáhl 102,7 % (tj. přírůstek 250 Kč průměrně měsíčně 34
na 1 člena domácnosti), v jejichž rámci nejvíce - o 192 Kč měsíčně - vzrostla vydání za bydlení (to představovalo více než tři čtvrtiny navýšení celkových výdajů), o 63 Kč více vydaly měsíčně domácnosti ještě za „ostatní zboží a služby“, kde rozhodující položku představovaly příspěvky na dobrovolné pojištění (zejména životní). Pouze „několik korun“ navíc proti roku 2008 vydaly domácnosti v meziročním porovnání za poštovní a telekomunikační služby, veřejné stravování, bytové vybavení, alkohol a tabák. Na úrovni roku 2008 víceméně stagnovala vydání ve skupinách „rekreace a kultura“, „vzdělávání“ a „zdraví“, pokles byl zaznamenán u „dopravy“ (levnější benzín a automobily) a výživy (měsíčně na člena domácnosti o cca 30 Kč). Několik let poměrně výrazných nárůstů vydání nezahrnutých do kategorie spotřebních (tj. investic do pořízení či rekonstrukce nemovitostí apod.) již v roce 2008 skončilo a ani v roce 2009 se - vzhledem k ekonomické recesi a nižší dynamice příjmů – nijak převratné oživení nekonalo. S přihlédnutím k vývoji cen stavebních prací (které byly zasaženy jen nepatrně) a extrémně nízké základně roku 2008 byl ale (reálný) růst těchto vydání v loňském roce zhruba 12 %-ní. Strukturu čistých nominálních spotřebních peněžních měsíčních výdajů člena domácností statistiky rodinných účtů v roce 2009 charakterizuje graf další straně, ze kterého je zřejmé, že největší vzestup
na
podílu v celkových
spotřebních vydáních všech skupin domácností (ve srovnání s rokem 2008) byl vykázán u výdajů spojených s bydlením (byl největší za několik posledních let), což se naopak ve většině ostatních skupin vydání projevilo poklesem jejich strukturálního podílu, a to zejména u objemově významných potravin, dopravy, rekreací a odívání (tj. skupin výdajů ovlivněných z různých důvodů ekonomickou recesí spojenou s propadem cenové inflace, vývojem kurzů měn nebo nižší spotřebitelskou poptávkou). Graf i tabulka č. 24 v příloze jsou zpracovány z dat ČSÚ, údaje v závorkách představují změnu proti roku 2008 v procentních bodech. Jediným typem domácností s poklesem nominálních spotřebních výdajů byly rodiny s dětmi s minimálními příjmy. Tato statisticky účelově vytvořená skupina domácností, která by měla reprezentovat rodiny téměř na hranici chudoby, vykázala kromě menších výdajů za potraviny také pokles vydání za bytové vybavení, rekreace a odívání. Strukturální přírůstek vydání za bydlení však byl u nich nejvyšší (cca dvojnásobný) ze všech subjektů sledovaných statistikou rodinných účtů. 35
Struktura čistých spotřebních výdajů domácností celkem v roce 2009 (%) Potraviny a nealkoholick1é nápoje 19,3 % (-0,8)
Odívání a obuv 5,0 % (-0,2)
Rekreace a kultura 10,3 % (-0,2)
Bydlení 21,4 %
Vybavení bytu,domu,údržba, opravy 6,7 % (-0,1)
(+1,5)
Energie 12,0 % (+1,0) Nájemné 4,9 % (+0,5) Vodné a stočné 1,4 % (+0,1)
Stravování a ubytování 5,2 % (0,0) Ostatní výdaje x) 20,2 % (+0,4)
Doprava 10,5 % (-0,6)
Ostatní výdaje spojené s bydlením (údržba, opravy, odvoz odpadu apod.) 3,1 % (-0,1)
x) zahrnuje výdaje za zdravotní péči ( 2,7 %), pošty a telekomunikace (4,6 %), vzdělávání ( 0,6 % ), ostatní zboží a služby (12,3 % - zejména finanční a pojistné platby, osobní služby a spr ávní poplatky)
3.2 Úvěry Zadlužení domácností v bankovní sféře rostlo v roce 2009 pomaleji než v roce 2008 – nicméně roční přírůstek (změna salda přijatých a splacených půjček představoval stále významných 101,4 mld. Kč. Korunové a cizoměnové dluhy domácností dosáhly částky 974,8 mld. Kč, což znamenalo o 51 mld. Kč menší roční přírůstek než v roce 2008. Nárůst tohoto objemu byl přitom způsoben zejména vzestupem stavu dlouhodobých půjček domácností, neboť z výše uvedené úhrnné částky úvěrů představovaly plných 70,2 % půjčky na bydlení. Více než 550 mld Kč, tj. cca 80 % půjček na bydlení tvořily hypoteční úvěry (které však z větší části narostly hned na počátku roku, a to vlivem metodické změny, kdy se jejich vykazovanou součástí stala část překlenovacích úvěrů stavebního spoření ve výši cca 100 mld. Kč) a 5 % úvěry ze stavebního spoření. Z cca 15 % se na bankovních úvěrech podílely úvěry spotřebního charakteru, jejichž navýšení bylo jen poloviční než před rokem – viz následující tabulku (údaje ČNB v mld. Kč): 36
Stav ke konci roku: Bankovní úvěry
Meziroční přírůstek v roce:
2007
2008
2009
2008
2009
na bydlení
510,9
613,3
684,0
+102,4
+70,7
z toho: - hypoteční
333,6
397,1
554,2
+63,5
+157,1
34,9
35,6
36,9
+0,7
+1,3
107,8
137,1
150,4
+29,3
+13,3
- ze stavebního spoření úvěry na spotřebu
Znovu přibylo neplatičů dluhů – podle evidence sdružení Solus mělo v polovině roku 850 tisíc dlužníků nesplaceno ve stanoveném termínu celkem 1,4 mil. dluhů, přičemž bankám, telefonním operátorům a především splátkovým společnostem dlužili 18 mld. Kč (o pětinu více než za celý rok 2008). Největší přírůstek počtu osob neplnících své závazky byl evidován v Praze, nejmenší v Pardubickém kraji. Nadále přestávají domácnosti splácet hlavně spotřebitelské úvěry, a to jak bankovní, tak zejména nebankovní, u hypoték a úvěrů ze stavebního spoření je situace lepší. Průměrná úroková sazba z korunových úvěrů činila 7,0 % a byla o 0,2 p.b. vyšší než v roce 2008 - úvěry na spotřebu byly úročeny průměrnou sazbou 13,8 % (+ 0,2 p.b.), úvěry na pořízení nemovitostí 5,3 % (+ 0,1 p.b.) a úvěry pro jiné účely 6,5 % (snížení o 0,5 p.b.). Problémem zůstala zvyšující se částka vedlejších bankovních poplatků spojených s úvěry. Nebankovními úvěry, tj. formou leasingu, spotřebitelských úvěrů, osobních půjček, splátkového prodeje apod., poskytly společnosti působící v této oblasti na spotřebu v úhrnu 104,1 mld. Kč. Stejně jako v roce 2008 se i v roce 2009 pro ně podmínky zhoršily, a to více než v bankovním sektoru (mj. souvisely s ekonomickou recesí a poklesem spotřeby domácností). Celkový objem nebankovních spotřebních úvěrů poskytnutých členskými subjekty České leasingové a finanční asociace (ČLFA) ve výši 41,1 mld. Kč byl o výrazných 24,5 % nižší než v roce 2008, přičemž větší pokles vykázal splátkový prodej než leasingové společnosti. Největšími společnostmi podle objemu poskytnutých úvěrů byly v roce 2009 CETELEM ČR a.s., UniCredit Leasing CZ a.s. a Home credit a.s. (tyto tři společnosti se na celkovém vstupním objemu spotřebitelských úvěrů v rámci ČLFA podílely z 60 %). Podle statistiky ČNB dosáhlo zadlužení domácností v
České republice
ke konci roku 2009 v úhrnu 1 109,7 mld. Kč (tj. cca 264 tis. Kč na jednu 37
domácnost), při meziročním nárůstu o 7,3 %. O určitém útlumu růstu dluhů hovoří fakt, že v roce 2008 byl přírůstek proti roku 2007 více než 18 %-ní.
3. 3 Úspory Hrubé úspory sektoru domácností činily 187,1 mld. Kč (o cca 10 % pod úrovní roku 2008). Míra úspor klesla o 0,9 p.b. na 9,5 % – viz dále a tabulku č. 1 v příloze. Podrobnější údaje o vývoji a struktuře úspor poskytuje statistika ČNB. Objem korunových a devizových úsporných vkladů domácností dosáhl koncem roku 2009 celkové výše 1 551,3 mld. Kč (meziroční přírůstek ve výši 111,5 mld. Kč byl o 38,8 mld. Kč nižší než v roce 2008) – souhrnná data obsahuje tabulka č. 25 v příloze. Rozbor dostupných dat o vývoji úspor ukázal, že: domácnosti se orientovaly z 99 % na tvorbu úspor v tuzemské měně (objem devizových vkladů vzrostl o 1,1 mld. Kč, zatímco přírůstek objemu korunových vkladů představoval 110,4 mld. Kč), zhruba stejnou intenzitou jako v roce 2008 působila tendence většího přírůstku netermínovaných korunových vkladů oproti jejich termínované složce: od začátku ledna do konce prosince se objem netermínovaných vkladů zvýšil o 85,6 mld. Kč a objem termínovaných vkladů o 24,8 mld. Kč (u obou hlavních kategorií vkladů však došlo k významnému meziročnímu snížení jejich přírůstku, a to
cca o třetinu u termínovaných a o pětinu
u netermínovaných vkladů); výnosy z nejčastějších forem spoření se opět snížily - průměrná úroková míra ze všech korunových vkladů domácností uložených u peněžních institucí dosáhla v roce 2009 jen 1,4 % a byla o 0,1 procentního bodu nižší než v roce 2008, u termínovaných vkladů činila v průměru 2,0 % (o 0,2 p.b. méně než před rokem), po určitém oživení úložek v roce 2008 byl u meziročního nárůstu objemu vkladů v cizích měnách zaznamenán zřetelný útlum – k 31. 12. 2009 dosáhl jejich objem celkové výše 67,1 mld. Kč, což bylo pouze o 1,1 mld. Kč více než na konci roku 2008, a to v důsledku odklonu od převažujících 38
termínovaných úložek; významně k tomu přispělo – vedle kursu koruny vůči USD a € - snížení poklesla
průměrné úrokové sazby depozit v USD, která
o 1,3 p.b. a činila 0,4 %, relativně o něco lépe byly úročeny vklady
v eurech (průměr 0,7 %, meziročně ale o 2,0 p.b. méně), z produktů se státní podporou – stavebního spoření, životního pojištění a penzijního připojištění byl největší přírůstek vykázán
u životního
pojištění, nárůst u ostatních produktů byl nižší než v roce 2008 – viz následující tabulku (data ČNB a ČSÚ v mld. Kč): Stav k 31. 12.
Meziroční změna
2007
2008
2009
2008
2009
Stavební spoření
384,9
401,1
415,2
+16,2
+14,1
Životní pojištění
197,3
206,8
225,8
+9,5
+19,0
Penzijní připojištění
162,3
186,4
200,4
+24,1
+14,0
Počet aktivních účastníků penzijního připojištění dosáhl podle dostupných údajů 4,5 mil. osob, což představuje meziroční vzestup o 7,0 %, tedy stejný jako v roce 2008. Částka vložená pojištěnci do penzijních fondů činila k 31.12. 2009 celkem 186,1 mld Kč a tyto fondy disponovaly finančními prostředky v úhrnném objemu 200,2 mld. Kč. Negativním poznatkem z hlediska příjmů a výdajů domácností je nárůst předčasných výběrů úložek, který vzrostl z 81,7 tis. v roce 2008 na 108,8 tis. v roce 2009. Příčinu lze hledat v rostoucí nezaměstnanosti, navazujícím poklesu pravidelných příjmů a následném výběru z dostupných depozit, mezi něž penzijní připojištění patří (výrazné navýšení výběrů realizovali klienti i přesto, že sankce a finanční ztráty jsou pro ně značné – např. odebrání připsaného státního příspěvku nebo povinnost doplatit daňové zvýhodnění). Ve stavebním spoření bylo podle dat MF uzavřeno 575 tis. nových smluv (o 131 tis. méně než v roce 2008 (kdy bylo naopak o zhruba stejnou částku vykázáno jejich navýšení) a jejich celkový počet činil 4,9 mil. a pokračoval trend poklesu jejich celkového počtu v průběhu spoření (meziročně o 150 tis.). Státní podpora stavebního spoření byla vyplacena v celkové výši 13,3 mld. Kč, tj. o 1,0 mld. Kč méně než před rokem (přetrvávající odraz snížení její maximální částky u nových smluv v roce 2004). Poměr objemu úvěrů k naspořené částce dosáhl 64,4 % a proti roku 2008 stoupl o téměř 8 p.b. a za posledních 5 let vzrostl na dvojnásobek – podle finančních ústavů ale takový vývoj prozatím nevytváří větší rizika. ve výrazně menší míře než v roce 2008 klesl objem peněžních prostředků domácností v tuzemských i zahraničních otevřených podílových fondech: 39
celkový objem prostředků svěřených těmto fondům představoval ke konci roku 2009 částku 234,5 mld. Kč, což bylo o 9,4 mld. Kč (- 3,8 %) méně proti stavu k 31. 12. 2008 (kdy roční přírůstek činil 71,4 mld. Kč); na vykázaném meziročním propadu objemu takto deponovaných prostředků se zhruba z 60 % podílely zahraniční fondy (zejména dluhopisové fondy a fondy peněžního
trhu).
Nejvýznamnějšími
zprostředkovateli
tuzemských
a zahraničních podílových fondů v ČR byly skupiny ČSOB, České spořitelny a Komerční banky.
Dostupná dílčí data o vývoji spořivosti na úrovni konkrétních typů domácností statistiky rodinných účtů prokázala platnost výše uvedených poznatků; v bilanční položce převyšovaly vklady domácností zpravodajského souboru jejich vybrané úspory o 954 Kč na osobu a měsíc – vzhledem k vymezení typů domácností zařazených do zpracování výsledků šetření „spořily“ nejvíce domácnosti zaměstnanců bez dětí, jejichž vklady byly v měsíčním průměru o 2 511 Kč vyšší než vybrané úspory, naopak ze svých úspor čerpaly rodiny s dětmi s minimálními příjmy (záměrně vybrané domácnosti v tzv. doplňkovém“ souboru,
tj. rodiny s 1,4
násobkem životního minima), a to 605 Kč měsíčně.
Z dostupných dat vyplynulo, že ke konci roku 2009 představoval objem depozit ve všech formách úspor úhrnně cca 2,3 bil. Kč, tj. v průměru cca 545 tis. Kč na jednu domácnost (cca 237 tis. Kč na 1 jejího člena). Odhad jejich struktury názorně zachycuje následující graf, který ukazuje, že nejvíce vzrostl strukturální podíl korunových netermínovaných vkladů, jeho největší pokles naopak vykázaly prostředky investované domácnostmi do podílových fondů - opakoval se tak stejný vývoj jako v roce 2008 (vlastní propočty a odhady – údaje v závorkách jsou meziroční rozdíly v procentních bodech):
40
Odhad struktury úhrnných úspor domácností ke konci roku 2009 vklady korunové netermínované 32,3 % (+2,0)
vklady korunové termínované (bez stav.spoř.) 14,2 % (-0,3)
vklady devizové 2,9 % (-0,1)
hotovosti 3,0 % (-0,2) stavební spoření 17,9 % (-0,5) životní pojištění 9,8 % (+0,3)
cenné papíry 0,9 % (-0,2)
penzijní připojištění 8,7 % (+0,1)
podílové fondy 10,2 % (-1,0)
C. Vývoj na počátku roku 2010 a predikce na další období 1. Vývoj v 1. čtvrtletí 2010 Z oblasti příjmů jsou prozatím jedinými dostupnými údaji pouze základní data o mzdách za první dva měsíce roku v průmyslu a stavebnictví - vyplynuly z nich tyto dílčí poznatky: v lednu a v únoru 2010 došlo v průmyslu (v podnicích s 50 a více zaměstnanci) k výraznému meziročnímu snížení průměrného evidenčního počtu zaměstnanců (v lednu o 13,1 %, v únoru o 11,3 %), ve stavebních podnicích (s 50 a více zaměstnanci) jejich počet meziročně též poklesl (v lednu o 7,8 % a v únoru o 7,9 %), průměrná měsíční nominální mzda v průmyslu vzrostla v lednu meziročně o 4,2 % a v únoru (kdy činila 22 802 Kč) o 6,0 %; v obou sledovaných měsících vzrostla i průměrná reálná mzda (o 3,5 %, resp. 5,4 %). Ve stavebních podnicích klesla průměrná měsíční nominální mzda v lednu 41
meziročně o 0,3%,
v únoru se zvýšila o 4,0 % a dosáhla 23 843 Kč.
K meziročnímu poklesu došlo ve stavebnictví v lednu i u reálné mzdy, a to o 1,0 %, v únoru naopak vzrostla o 3,4 %. Při absenci řádné valorizace důchodů k 1.1. t.r. (z důvodu nesplnění valorizační podmínky) činil průměrný starobní důchod samostatně vyplacený za březen 10 058 Kč, tj. o 0,6 % (o 60 Kč) více než v březnu 2009. Nárůst spotřebitelských cen a životních nákladů domácností byl v 1.čtvrtletí nižší než v lednu - březnu roku 2009. Úhrnná cenová hladina byla vyšší o 0,7 % (ve stejném období roku 2009 stoupla o 2,1 %). Statistická data přitom ukázala, že nárůst spotřebitelských cen byl největší v lednu (meziměsíčně o 1,2 %) a byl způsoben zejména změnami netržních cen: vzrostla základní i snížená sazba DPH z 19 % na 20 %, resp. z 9 % na 10 % a sazba spotřební daně z pohonných hmot a alkoholických nápojů (tyto změny ovlivnily úroveň lednové cenové inflace v rozsahu 1,0 p.b. V největší míře působily uvedené daňové úpravy na spotřebitelské ceny ve výdajových skupinách „doprava“, „alkoholické nápoje a tabák“, „potraviny a nealkoholické nápoje“ a v „bydlení“, kde pokračoval i růst čistého nájemného z bytů s regulovaným nájemným, vodného
a stočného; naopak ceny elektřiny a plynu se mírně snížily.
U cen určovaných trhem vzrostly ceny
potravin a nealkoholických nápojů
(vlivem vyšších sezónních cen ovoce, zeleniny a brambor), v souvislosti s růstem světových cen výrazně vzrostly ceny pohonných hmot, podražily také tržní ceny a doplatky léčiv; sezónní výprodeje způsobily zlevnění oděvů a obuvi. Dynamika růstu spotřebitelských cen (životních nákladů domácností) se v důsledku výše uvedených skutečností proti 1. čtvrtletí 2009 snížila: u domácností důchodců vzrostly životní náklady meziročně o 0,6 % a v Hl. m. Praze o cca 0,9 %. Z publikovaných dat ČNB o vývoji poskytnutých úvěrů a úsporných vkladů (bankovních) za leden – únor 2010 je zřejmé, že domácnosti se na počátku letošního roku chovaly v oblasti zadlužování i úspor zdrženlivě: zájem o bankovní úvěry počátkem roku byl nižší než před rokem - v prvních dvou měsících roku 2010 jejich celkový objem vzrostl o 4,5 mld. Kč (o 11,5 mld. Kč méně než v lednu – únoru 2009); dvě třetiny přírůstku přitom zajistily úvěry na bydlení, 42
celkový objem vkladů vzrostl za první dva měsíce roku o 39,9 mld. Kč; téměř celý přírůstek vytvořily netermínované vklady, na rozdíl od stejného období minulého roku mírně vzrostl celkový objem prostředků ve stavebním spoření. x
x
x
. Další údaje týkající se charakteristiky vývoje příjmové a výdajové situace domácností v 1. čtvrtletí 2010 nebyly v době zpracování materiálu k dispozici. „Zpráva o základních tendencích příjmové a výdajové situace domácností ČR za 1. čtvrtletí 2010“ bude vládě předložena v červenci t.r.
2. Predikce na další období Kupní síla příjmů a tím i ekonomická situace domácností bude pravděpodobně po celý rok 2010 ve znamení doznívání ekonomické recese, dalšího poklesu zaměstnanosti, vyšší roční cenové inflace i působení přijatých úsporných opatření k ozdravení veřejných financí. Pokles výkonnosti české ekonomiky se podle všech předpokladů nejprve zmírní a později by mohl přejít do mírného růstu. V roce 2010 by mohl HDP (ve stálých cenách) vzrůst o cca 0,5 % - 1,5 % a v roce 2011 v rozmezí 2,0 % - 3,5 %. Přírůstek průměrné nominální mzdy v národním hospodářství ČR by se mohl pohybovat v intervalu 2,1 – 3,1 % a v roce 2011 v rozmezí 3,9 - 4,9 %. Průměrná reálná mzda by se při zohlednění predikované míry cenové inflace (viz dále) mohla zvýšit zhruba o 0,3 – 1,3 %, resp. příští rok o cca 1,3 – 2,3 %. Úroveň průměrného starobního důchodu by mohla dosáhnout za tento rok cca 10 088 Kč, tzn. jeho nominální nárůst proti roku 2009 o zhruba
0,6 %.
Vzhledem k téměř 100 %-nímu podílu důchodů na celkových příjmech domácností důchodců lze předpokládat stagnaci příjmů těchto domácností. Výše průměrného důchodu v roce 2011 bude záviset zejména na tempu růstu vývoje cenové inflace v období od srpna 2008 do července 2010 a na růstu průměrné reálné mzdy v letech 2008 a 2009, tj. hlavních indikátorů zákonné valorizace důchodů. Podle současné predikce lze uvažovat s jeho výší cca 10 557 Kč (nárůst o 4,6 %). 43
Průměrná délka trvání 1 případu
Liberecký Ústecký Karlovarský Královéhr Hlavní město Praha Plzeňský
Středočeský
Par
Vysočina
Značná míra nejistoty provází očekávání v dalším vývoji cenové inflace. Po relativně uspokojivém pohybu cen na počátku roku, který je pro další cenový pohyb
v roce
rozhodující
(viz
dříve),
lze
očekávat,
že
úhrnný
index
spotřebitelských cen (v pojetí rok 2010 / rok 2009) se bude pohybovat v intervalu cca 1,5 - 2,5 %. Ve vývoji netržních cen bude rozhodující vývoj cen bydlení, především fakt, že v průběhu roku poroste dále nájemné z bytů (na něž se vztahuje ustanovení zákona č. 107/ 2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu). Vzestup je pravděpodobný u cen plynu a tepla, mj. ve vazbě na výkyvy cen ropy a kurzu koruny, což platí (spolu s vlivem sezónnosti a většího prodeje dražších biopaliv) i pro tržní ceny pohonných hmot. U dalších skupin zboží a služeb ze spotřebního koše domácností je možné letos očekávat – vzhledem k jen opatrnému oživování ekonomiky - obdobný cenový vývoj jako loni. V roce 2011 by se mohla při předpokládaném významnějším oživení ekonomiky úhrnná cenová hladina zvýšit v rozsahu 2,1 – 3,1 %. Jak ukázala statistická data ČNB ze závěru roku 2009 a počátku letošního roku, je pravděpodobné, že domácnosti i letos využijí k úhradě svých potřeb peněžní půjčky (zejména v oblasti bydlení), ale jejich vysoký vzestup z let 2007 a 2008 se oproti roku 2009 ještě více zpomalí a bude se diferencovat (nadále v závislosti na vývoji úrokových sazeb a poskytovaných výhodách bankovních ústavů). Zájem o tvorbu „klasických“ úspor se bude odvíjet od příjmové situace domácností. Dá se očekávat dynamický vývoj netermínovaných bankovních vkladů, což by (i když v menší míře) mohlo platit i při spoření se státní podporou, tj. zejména životní pojištění a penzijní připojištění. Pokud se nezvýší stanovené minimální úrokové sazby, nelze očekávat nic jiného než stagnaci termínovaných vkladů.
44
