Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2014 a predikce na další období. (textová část)

I.

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2014 a predikce na další období (textová část)

Obsah strana Metodika a zdroje použitých dat ................................................................ 1

A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace domácností v roce 2014..................................................................... 2 B. Vývoj rozhodujících skupin příjmů, životních nákladů, výdajů, úvěrů a úspor domácností (podrobnější zhodnocení) ………………. 6 1. Příjmy domácností ........................................................................ 6 1. 1 Základní charakteristika ............................................................... 6 1. 2 Mzdy............................................................................................ 10 1. 2. 1. Poznatky z Informačního systému o průměrném výdělku .... 19 1. 3 Sociální příjmy ............................................................................. 23 1. 4 Ostatní příjmy .............................................................................. 34 2. Spotřebitelské ceny a životní náklady ....................................... 36 3. Peněžní výdaje, úvěry a úspory domácností ............................. 39 3. 1 Peněžní výdaje………………………………………………………..39 3. 2 Peněžní úvěry, půjčky………………………………………………...41 3. 3 Úspory………………………………………………………………….43

C. Vývoj na počátku roku 2015 a predikce na léta 2015 až 2016 ....... 45

Metodika a zdroje použitých dat Makroekonomické zhodnocení vývoje peněžních příjmů, výdajů a úspor (sektoru) domácností vychází z dat statistiky národních účtů Českého statistického úřadu (dále ČSÚ), České národní banky (ČNB), Asociace pro kapitálový trh (AKAT), Czech Banking Credit Bureau (CBCB) a České leasingové a finanční asociace (ČLFA), vlastní databáze resortu práce a sociálních věcí, České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) a Ministerstva financí (MF). Využity byly také výsledky vlastních šetření MPSV a dalších institucí a agentur. Pohled na základní příjmové a výdajové charakteristiky na mikroúrovni vychází z výběrových zjišťování statistiky rodinných účtů a šetření o příjmech a životních podmínkách domácností zpracovaných ČSÚ. Dlouhodoběji platné tendence vycházejí z oficiálních údajů zveřejněných v publikaci „Příjmy a životní podmínky domácností v roce 2013“ a Eurostatu. Při zpracování jednotlivých kapitol Analýzy byly využity rovněž poznatky a odborně zaměřené články z tisku a internetu. Analýza mzdového vývoje byla do úrovně firem zpracována na základě údajů ČSÚ. Průměrná mzda byla vykazována na přepočtené počty zaměstnanců (zohledňující délku pracovního úvazku) v celém národním hospodářství (není-li v textu uvedeno jinak). Při zpracování dat o průměrných mzdách byly ČSÚ uplatněny matematicko – statistické metody odhadů nonresponse a odhadů za nešetřenou část podnikatelské sféry a neziskových organizací, při současném využití administrativních zdrojů dat. Data za jednotlivé regiony byla získána tzv. pracovištní metodou – tj. podle místa skutečného pracoviště zaměstnanců. Rozbor pohybu výdělků jednotlivých zaměstnanců umožnila data Informačního systému o průměrném výdělku za rok 2014 (pokrývající 18 660 ekonomických subjektů zaměstnávajících 2 245 tis. zaměstnanců) v gesci MPSV. Od ČSÚ byla převzata rovněž data o hrubém domácím produktu (dále HDP) a úhrnné produktivitě práce. Analýza pohybu spotřebitelských cen a životních nákladů domácností (vč. vývoje na počátku roku 2015) je založena na rozboru údajů ČSÚ; při propočtech možného vývoje hlavních makroekonomických veličin v dalších letech (v části „C“) byly použity metody extrapolace již probíhajícího (resp. opakujícího se) trendu – např. tržní spotřebitelské ceny, popř. regresní analýza (HDP, podpory v nezaměstnanosti apod.). S výjimkou použitých údajů z vlastní databáze MPSV, dat ČSÚ o vývoji spotřebitelských cen a životních nákladů, přehledů ČNB (bankovní vklady a úvěry) a údajů z Informačního systému o průměrném výdělku je nutno všechna ostatní uváděná data považovat za předběžná. Jejich dodatečné zpřesnění však podle ověřených předpokladů nezmění základní tendence charakterizované v materiálu. Analýza obsahuje údaje platné k 15. dubnu 2015 1

A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace domácností v roce 2014 Ekonomika České republiky navázala v minulém roce na pozitivní vývoj z konce roku 2013 a hrubý domácí produkt vzrostl o 2,0 %. Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2014 se dynamika růstu HDP mírně zpomalila (meziroční růst 1,4 %), ale hrubá přidaná hodnota vzrostla v tomto období o 3,0 % – důvodem tohoto rozdílu bylo hlavně předzásobení tabákovými výrobky na konci roku 2013. Klíčovým faktorem hospodářského růstu v roce 2014 byla rostoucí domácí poptávka a investice. Výdaje na konečnou spotřebu domácností, které jsou ve výdajovém vyjádření téměř polovinou HDP, vzrostly meziročně o 1,7 %. Důvodem rostoucí poptávky domácností byly zejména reálně rostoucí příjmy domácností a postupně se snižující nezaměstnanost. Výdaje vládních institucí byly oproti roku 2013 o 2,3 % vyšší a k oživení české ekonomiky významně přispěla také tvorba fixního kapitálu (+4,5 %). Na nabídkové straně byl v roce 2014 důležitý svým celkovým objemem i meziročním růstem hlavně zpracovatelský průmysl (+6,0 %). Názorný pohled na vývoj vybraných ukazatelů české ekonomiky v letech 2008 až 2014 podává následující graf:

25

Meziroční vývoj vybraných makroekonomických ukazatelů v letech 2008 - 2014 (změna v %)

20 15 10 5 0 -5 -10 -15 2008 2009 2010 Mzdy a platy* Výdaje na individuální spotřebu* Index spotřebitelských cen

2011

*Vypočteno z běžných cen Zpracováno z dat ČSÚ

2

2012 2013 Hrubý disponibilní důchod* Hrubé úspory* HDP - stalé ceny rok 2010

2014

 disponibilní (čistý) příjem sektoru domácností (podle národních účtů) vzrostl v roce

2014

v nominálním

vyjádření

meziročně

o 2,4 %,

tato

tendence

charakterizovala také příjmy na úrovni konkrétních typů domácností na bázi statistiky rodinných účtů, kde průměrný příjem na domácnost činil 28 744 Kč (nominální meziroční přírůstek 1,6 %); kupní síla příjmů v konfrontaci s cenovou inflací na obou úrovních ve srovnání s rokem 2013 stoupla,  největším zdrojem peněžních příjmů domácností byly mzdy; průměrná nominální měsíční mzda v národním hospodářství (na přepočtené počty zaměstnanců) činila 25 686 Kč a po její stagnaci v roce 2013 zaznamenala meziroční nárůst o 2,4 %; po zohlednění nárůstu cenové inflace došlo k významnému zvýšení reálné úrovně průměrné mzdy o 2,0 %, tj. nejvíce za posledních pět let,  příjmy domácností sociálního charakteru – druhé nejvýznamnější složky úhrnných příjmů domácností – vzrostly jak nominálně (o 1,3 %), tak i reálně (o 0,9 %); zvýšily se příjmy občanů z většiny druhů sociálních dávek, pouze u podpor v nezaměstnanosti došlo ke snížení (o 4,0 %); nejvýraznější procentní nárůst byl zaznamenán u dávek nemocenského pojištění (o 9,6 %) a u dávek pomoci v hmotné nouzi (o 7,5 %),  průměrná výše (samostatně vypláceného) starobního důchodu dosáhla úrovně 11 065 Kč a srovnatelnou skutečnost za rok 2013 překročila o 0,9 %, v reálném vyjádření o 1,0 %; celkový počet důchodců se v prosinci 2014 meziročně zvýšil o 5,3 tis. (o 0,2 %), nejvíce počet důchodců s trvale kráceným předčasným důchodem (o 22,7 tis., tj. o 4,2 %),  na dávkách státní sociální podpory a pěstounské péče bylo vyplaceno o 0,6 % finančních prostředků více než ve stejném období předchozího roku, zatímco výdaje na rodičovský příspěvek a přídavky na děti klesly, u příspěvku na bydlení vzrostly o 19,4 %; na dávky pěstounské péče bylo po nové právní úpravě poskytnuto meziročně o 0,3 mld. Kč více (tj. o 16,1 %),

3

 na podporu v nezaměstnanosti bylo vyčerpáno o 0,4 mld. Kč více než v roce 2013, průměrný podíl nezaměstnaných osob se nezměnil, zůstal tedy 7,7 %, průměrná výše podpory v nezaměstnanosti činila 5 958 Kč a byla o 326 Kč nižší než v roce 2013,

 meziroční míra cenové inflace klesla na 0,4 %, (nejméně od roku 2003), nízký nárůst spotřebitelských cen byl ovlivněn velice slabým růstem cen v eurozóně, propadem cen elektřiny, řízeným oslabením kurzu koruny a rostoucí spotřebitelskou poptávkou po zboží a službách,

 pokles životních nákladů domácností důchodců (-0,1 %) byl zaznamenán poprvé za celou dobu existence samostatné ČR; bylo to dáno mimořádně příznivou konstelací rozhodujících vlivů ve struktuře jejich spotřebního koše s dominantním postavením levnější výživy a bydlení, v hl. m. Praze činilo navýšení 0,8 %, když při mírně nadprůměrném nárůstu nákladů na potraviny a nealkoholické nápoje byl vykázán menší propad cen bydlení,

 harmonizovaný index spotřebitelských cen (podle metodiky EU) činil v ČR v ročním průměru 100,4 %, což bylo méně o 0,2 p. b. než průměr 28 členských zemí EU a o 1,0 p. b. oproti roku 2013,

 tempo

výdajů

na

individuální

spotřebu

na

makroúrovni

se

zvýšilo

v nominálním i reálném vyjádření (o 2,0 %, resp. o 1,6 %); uvedený trend svědčí o tom, že české domácností již ve velké míře realizovaly nejen nákupy zboží a služeb, ale i vydání investičního charakteru,

 ve struktuře spotřebních vydání domácností v roce 2014 posílila zejména dynamika i váha výdajů za odívání, obuv, veřejné stravování a finanční platby; naopak pokles byl vykázán ve sféře bydlení a dopravy; zejména u skupin konkrétních typů domácností na mikroúrovni byl již patrný větší zájem domácností o nákupy zbytnějšího sortimentu zboží a služeb, obnovila se dynamika růstu výdajů v oblasti pořízení nemovitostí, dopravních prostředků apod.,

4

 celkový objem úvěrů domácností evidovaných u peněžních ústavů vzrostl meziročně oproti roku 2013 o 47,4 mld. Kč (+4,0 %) a dosáhl tak ke konci minulého roku 1 230,2 mld. Kč, rozhodující část meziročního vzestupu objemu bankovních peněžních půjček představovaly, stejně jako v předcházejícím roce, hypoteční a jiné úvěry na bydlení (900,0 mld. Kč), z toho se celkový objem hypotečních úvěrů zvýšil o 50,3 mld. Kč (na 796,9 mld. Kč),

 domácnosti díky rostoucím peněžním příjmům navýšily stav svých úspor, kdy se jejich celkový objem v roce 2014 meziročně zvýšil o 6,1 % (+111,0 mld. Kč) na 1 923,2 mld. Kč a podstatně převýšil růst vkladů z roku 2013 (+41,9 mld. Kč); domácnosti se zaměřují na tvorbu úspor v tuzemské měně (96,4 %) a dávají výhradně přednost spoření v netermínované formě (meziroční přírůstek o 13,7 %, tj. o 150,4 mld. Kč), zatímco termínované korunové vklady se o 39,4 mld. Kč snížily; v roce 2014 pokračoval růst investic do podílových fondů, které dosáhly celkového objemu 328,9 mld. Kč (+51,9 mld. Kč).

5

B. Vývoj rozhodujících skupin příjmů, životních nákladů, výdajů, úvěrů a úspor domácností (podrobnější zhodnocení)

1. Příjmy domácností 1. 1 Základní charakteristika Běžné příjmy sektoru domácností na makroúrovni (podle statistiky národních účtů) dosáhly celkové výše 3 248,8 mld. Kč. Meziročně tak vzrostly nominálně o 2,3 % (+72,6 mld. Kč) a reálně o 1,9 % (při růstu hrubého domácího produktu ve stálých cenách o 2,0 %). Strukturu běžných příjmů ukazuje graf č. 1 v příloze. Na reálném růstu úhrnného objemu běžných příjmů se přibližně 80 % podílely náhrady zaměstnancům (+3,5 %) a téměř jednou šestinou sociální dávky (+2,0 %). V menší míře pak na něm participovaly smíšený důchod (zahrnující zejména příjmy z podnikatelských aktivit) a ostatní běžné transfery – jedná se o náhrady z neživotního pojištění, výhry ze sázek a loterií apod. – nárůst o 0,1 %, resp. 0,5 %. Naopak poklesla kupní síla (objemu) důchodů z vlastnictví (-8,4 %). Po odpočtu běžných výdajů (zejména daní z příjmů a příspěvků na sociální a zdravotní pojištění) zůstal sektoru domácností úhrnný disponibilní důchod v částce 2 234,8 mld. Kč, což bylo nominálně o 2,4 % a reálně o 2,0 % více než v roce 2013 (kdy se kupní síla jeho objemu v porovnání s rokem 2012 naopak snížila o 2,7 %). Relace disponibilního důchodu k objemu hrubého domácího produktu (v běžných cenách) meziročně poklesla o 1,0 p. b. na 52,4 %. Podrobnější číselné údaje o vývoji příjmů (výdajů a úspor) sektoru domácností jsou součástí tabulky č. 1 v příloze. 6

Dostupná orientační data o vývoji čistých peněžních příjmů domácností na mikroúrovni (zpravodajského souboru statistiky rodinných účtů) ukázala převážně nárůst meziroční dynamiky. Jak ukazuje tabulka č. 2 v příloze, v úhrnu všech domácností i v jejich jednotlivých kategoriích zařazených do statistického souboru byl v propočtu na 1 člena domácnosti vykázán meziroční nominální i reálný nárůst příjmů.

Příjmovou situaci domácností charakterizovaly tyto tendence:  průměrný měsíční nominální čistý peněžní příjem na jednoho člena domácnosti představoval 12 912 Kč, tj. nominálně o 3,0 % (371 Kč) více než v roce 2013 – při zohlednění růstu meziroční cenové inflace o 0,4 % kupní síla příjmu všech skupin domácností vzrostla (největší nárůst reálných příjmů o 5,1 % vykázaly zaměstnanecké domácnosti s dětmi); průměrné domácnosti si tak mohly – po několika propadech v předchozích letech – v úhrnu pořídit fakticky měsíčně zboží a služby za 321 Kč na 1 svého člena proti stavu před rokem,  k navýšení úhrnných příjmů zaměstnaneckých domácností přispěly všechny hlavní příjmové kategorie (jejich pracovní příjmy vzrostly v souhrnu o 3,7 %, sociální o 2,2 %),  průměrný nominální příjem 1 člena domácností důchodců (bez ekonomicky aktivních členů) vzrostl v roce 2014 meziročně o 0,6 % (nárůst průměrného vypláceného důchodu přitom činil 0,9 %), a to zejména v souvislosti s růstem ostatních příjmů a valorizací průměrného důchodu na počátku roku; při mírném poklesu životních nákladů této kategorie domácností (viz dále) došlo k nárůstu jejich kupní síly o 0,7 %,  čistý měsíční peněžní příjem, s nímž disponovala průměrná domácnost výběrového souboru statistiky rodinných účtů, činil 28 744 Kč, bylo to o 461 Kč více než před rokem (reálný meziroční index 101,2 %).

7

Výše uvedené poznatky z dat statistiky rodinných účtů za rok 2014 ukazují pouze základní popis příjmové situace domácností. Některé relevantní a doplňující údaje odpovídající dlouhodobě platným trendům, poskytují výsledky šetření Eurostatu (EU – SILC) a ČSÚ „Příjmy a životní podmínky domácností“ (obsahující více dat o příjmech, avšak převážně data z roku 2012 zjištěná na počátku roku 2013); v následující pasáži jsou podle našeho názoru ale uvedena víceméně platná dílčí zjištění získaná na reprezentativnějším vzorku domácností a týkající se obecně dlouhodobějších charakteristik příjmové diferenciace domácností.

Uvádíme

následující

doplňující

poznatky,

částečně

ještě

ovlivněné

ekonomickou recesí z uplynulých let:  v roce 2012 dosáhl roční čistý peněžní příjem na osobu v průměrné domácnosti (podle výše uvedeného zjišťování) 149,7 tis. Kč (cca 12 475 Kč měsíčně), tj. o 2,2 tis. Kč více než o rok dříve,  z hlediska postavení osoby v čele domácnosti rostly příjmy všem skupinám domácností, s výjimkou domácností nezaměstnaných, u nichž došlo k poklesu, a domácností zaměstnanců s vyšším vzděláním, jejichž příjmy stagnovaly; poprvé od roku 2008 vzrostly příjmy OSVČ; přínos pro všechny domácnosti znamenaly zejména změny ve slevách na dani z příjmů, což se odrazilo v diferenciaci příjmů, v rámci domácností zaměstnanců se diferenciace zmírnila: příjmy domácností s nižším vzděláním rostly více než u zmíněných domácností s vyšším vzděláním; vzhledem k valorizaci vzrostly také důchody a nepracující důchodci tak o něco ubrali ze svého zaostávání za dynamikou příjmů zaměstnanců,  snížila se příjmová diferenciace, přičemž poklesly všechny sledované míry variability, tj. decilový poměr, variační koeficient, Giniho koeficient i koeficienty příjmové nerovnosti (blíže v publikaci ČSÚ „Příjmy a životní podmínky domácností v roce 2013“),  růst počtu osob žijících v domácnostech s příjmem pod hranicí chudoby započatý v roce 2010 se zastavil a v roce 2013 činil cca 885,9 tis. (tzn. 8,6 %) – typickou osobou pod hranicí chudoby byla nezaměstnaná žena žijící v nájemním bytě s 1 závislým dítětem v severozápadních Čechách; míra ohrožení příjmovou chudobou se snížila na 8,6 % (885,9 tis. osob), příjmovou chudobou bylo přitom ohroženo 4,0 % (o 0,5 p. b. méně než v roce 2012) pracujících osob žijících v domácnostech s ekonomicky aktivními pracujícími členy (viz graf č. 2 v příloze); hranice chudoby pro rok 2013 činila 116 093 Kč, tj. cca 9 675 Kč měsíčně,

8

 podíl domácností s úplně nejnižšími příjmy, tj. těch, které hospodařily s příjmem pod hranicí životního minima (179,9 tis., tj. 405,3 tis. osob), vzrostl v roce 2013 na 4,2 % všech domácností. Důvodem bylo zejména předchozí zvýšení částek životního minima; z hlediska typu příjemců převažovaly domácnosti jednotlivců a neúplné rodiny, z hlediska ekonomické aktivity to byly zejména domácnosti nezaměstnaných,  míra materiální deprivace (podíl osob, které trpí materiálním nedostatkem, tzn. nemohou si dovolit některé komodity a služby) podle předběžných dat Eurostatu a ČSÚ v roce 2013 zůstala na úrovni let 2011 a 2012, tj. 6,6 %,  z rozboru příjmové diferenciace podle velikosti obce vyplynulo, že nejvyšší čisté příjmy na osobu v roce 2012 v domácnostech s pracujícími členy byly zaznamenány v městech nad 100 tis. obyvatel, nejnižší naopak v obcích s nejnižším počtem obyvatel (do 999 osob); u domácností bez pracujících členů byl nejnižší příjem zjištěn v obcích s počtem obyvatel mezi 1 000 – 4 999 a nejvyšší ve městech nad 100 tis. obyvatel – tato tendence se dlouhodobě nemění,  porovnání údajů ze šetření v krajích v roce 2012 ukázalo, že nejvyšší průměrné měsíční příjmy vykazovaly nadále domácnosti v hl. m. Praze a Středočeském kraji, nejnižší pak v Ústeckém a Moravskoslezském kraji (kde byla i nejvyšší nezaměstnanost).

*

*

*

V částech 1.2 až 1.4 Analýzy jsou dále popsány nejdůležitější poznatky z vývoje nejvýznamnějších kategorií peněžních příjmů domácností, tj. mezd, příjmů sociálního charakteru a tzv. ostatních příjmů.

9

1. 2 Mzdy Rozhodující část peněžních příjmů domácností tvořily mzdy. Na jejich celkových příjmech se podílely 44,2 % (v předchozím roce 43,5 %). Podíl příjmů ze závislé činnosti na celkových čistých peněžních příjmech domácností zaměstnanců (ve statistice rodinných účtů) činil 81,1 % v roce 2014 (tj. přibližně stejně jako v roce 2013).

Celkový objem mzdových prostředků (bez ostatních osobních nákladů) zúčtovaný všem zaměstnancům k výplatě za celé národní hospodářství v roce 2014 dosáhl 1 156,3 mld. Kč a byl tak nominálně o 3,0 % vyšší než v roce 2013.

Průměrná

hrubá

měsíční

nominální

mzda

na

přepočtené

počty

zaměstnanců v národním hospodářství dosáhla za celý rok 2014 výše 25 686 Kč, což představovalo meziroční nominální nárůst o 2,4 % (o 608 Kč). Spotřebitelské ceny se v porovnání se stejným obdobím předchozího roku zvýšily o 0,4 % (ve stejném období roku 2013 vzrostly o 1,4 %), tzn. že průměrná reálná mzda zaznamenala po opakovaném poklesu v předchozích dvou letech nárůst o 2,0 %. I když se v nominálním nárůstu průměrné mzdy stále ještě výrazněji neodrazil příznivý vývoj ekonomiky a zaměstnanosti na trhu práce, došlo vzhledem k velmi nízké míře cenové inflace k největšímu posílení kupní síly průměrné mzdy od roku 2009. V podnikatelské i nepodnikatelské sféře bylo zaznamenáno (i přes rozdílný vývoj v jednotlivých čtvrtletích roku) shodné zvýšení průměrné mzdy za celý rok, a to ve stejné výši jako v národním hospodářství - tj. nominálně o 2,4 % a reálně o 2,0 %. Průměrná mzda v podnikatelské sféře se zvýšila na 25 646 Kč a průměrný plat v nepodnikatelské sféře dosáhl úrovně 25 863 Kč – viz tabulku č. 3 v příloze. Průměrný plat v nepodnikatelské sféře převýšil svojí úrovní průměrnou mzdu ve sféře podnikatelské o 217 Kč, tj. o 0,8 %. Po pozvolném zpomalování růstu průměrné nominální mzdy v národním hospodářství v prvních třech čtvrtletích roku 2014 (3,3 %, 2,3 %, resp. 1,8 %) došlo v samotném 4. čtvrtletí k nárůstu průměrné mzdy ve výši 2,3 %. Na rozdíl od předchozích třech kalendářních čtvrtletí, kdy se na celkovém nárůstu průměrné mzdy 10

za národní hospodářství významnější mírou podílela podnikatelská sféra, ve 4. čtvrtletí to byla naopak sféra nepodnikatelská, která zaznamenala o 1,9 p. b. vyšší nárůst průměrného platu než sféra podnikatelská. Příčinou bylo zvýšení platových tarifů zaměstnanců ve veřejných službách a správě o 3,5 % od 1. listopadu loňského roku. Průměrná mzda v podnikatelské sféře vzrostla ve 4. čtvrtletí nominálně o 1,9 % (reálně o 1,4 %), průměrný plat se v nepodnikatelské sféře zvýšil o 3,8 % (reálně o 3,3 %). Ve 4. čtvrtletí činila průměrná hrubá měsíční nominální mzda v národním hospodářství 27 200 Kč. Vývoj průměrné (hrubé) nominální mzdy (na přepočtené počty zaměstnanců) v celém národním hospodářství (NH), v podnikatelské (PS) a nepodnikatelské sféře (NPS) v roce 2014 a příslušné meziroční indexy nominální mzdy zobrazuje následující graf:

Součástí pravidelné informace o vývoji průměrné mzdy publikované Českým statistickým úřadem byly rovněž čtvrtletní údaje o mediánu mezd (který je odvozen ze

statisticko-matematického

modelu

vycházejícího

z výběrového

šetření

Informačního systému o průměrném výdělku MPSV). Jedná se o prostřední 11

hodnotu mzdového rozdělení. Na rozdíl od průměru není medián ovlivněn extrémními hodnotami a nedochází tak k jeho zkreslení o tyto údaje. Proto bývá medián v určitých případech považován za výstižnější charakteristiku než samotný průměr. Ve 4. čtvrtletí roku 2014 činil medián mezd 22 847 Kč a vzrostl proti stejnému období předchozího roku nominálně o 2,6 % (resp. reálně o 2,1 %). Medián mezd byl ve sledovaném období nižší o 4 353 Kč než průměrná mzda. Medián mezd žen činil 20 552 Kč, medián mezd mužů byl o 4 295 Kč vyšší a dosáhl úrovně 24 847 Kč. Výše průměrné měsíční mzdy zaměstnanců pracujících v malých firmách (právnické a fyzické osoby s méně než 20 zaměstnanci) podnikatelské sféry v roce 2014 činila 18 341 Kč, tj. 71,4 % celospolečenského výdělkového průměru; v porovnání se stejným obdobím roku 2013 došlo v důsledku vyšší dynamiky mezd v malých firmách ke zvýšení tohoto podílu (o 0,5 p. b.) – viz tabulku č. 4 v příloze. Čistá (nominální) průměrná mzda (podle propočtů MPSV) zaznamenala nižší meziroční nárůst než průměrná nominální hrubá mzda v národním hospodářství (před zdaněním), a to u všech kategorií zaměstnanců. Zatímco zvýšení hrubé mzdy představovalo 608 Kč (2,4 %), čistá mzda se zvýšila o cca 420 Kč, tj. u bezdětného zaměstnance o 2,2 %, u zaměstnance s jedním dítětem o 2,0 %, se dvěma dětma o 1,9 % a se třemi dětmi o 1,8 %. U všech sledovaných kategorií zaměstnanců (bezdětných i s dětmi) došlo v roce 2014 k nárůstu reálné čisté mzdy, a to jak v nepodnikatelské, tak i podnikatelské sféře – v rozsahu 1,4 až 1,8 %.

Vývoj mezd v roce 2014 charakterizovaly zejména následující skutečnosti:  umírněný

nárůst

průměrné

nominální

mzdy

za

celé

národní

hospodářství (v roce 2013 zaznamenána její stagnace),  stejné zvýšení průměrné mzdy jak v národním hospodářství, tak i v podnikatelské a nepodnikatelské sféře,  po cca čtyřech letech významnější posílení kupní síly výdělků, a to vzhledem k historicky velmi nízké míře cenové inflace, 12

 v podnikatelské sféře došlo opět k nárůstu reálné průměrné mzdy po dvou letech, v nepodnikatelské sféře byl zaznamenán její nárůst po čtyřech letech,  dynamika růstu mezd mírně vyšší než nárůst produktivity práce,  mírné zvýšení (na makroúrovni) meziodvětvové diferenciace a naopak snížení územní diferenciace mezd zaměstnanců,  rovněž i mírné zvýšení mzdové diferenciace na úrovni jednotlivých zaměstnanců (na mikroúrovni).

Po poklesu průměrné reálné hodnoty mezd v letech 2012 a 2013 (o 0,8 %, resp. 1,4 %) došlo ve stejném období loňského roku k jejímu nárůstu (o 2,0 %), který byl nejvyšší od roku 2010. Na posílení koupěschopné poptávky působila zejména nízká dynamika spotřebitelských cen (podrobněji viz část 2 materiálu). Zvýšení

průměrné

reálné

mzdy

za

rok

2014

bylo

zaznamenáno

v 17 z 19 sledovaných odvětvových agregací CZ-NACE a v regionálním členění ve všech 14 krajích (viz dále). Z dostupných údajů o vývoji reálné hrubé mzdy jednotlivých zaměstnanců (srovnání rok 2014 / rok 2013) vyplynulo, že přibližně 22 % z nich zaznamenalo její pokles, u 13 % víceméně stagnovala a u 65 % se zvýšila. Největší relativní zastoupení mezi zaměstnanci s nárůstem reálné mzdy měli zaměstnanci v odvětví veřejná správa a ve zpracovatelském průmyslu; v kategoriích zaměstnání „technici, zdravotníci a pedagogové“ a „vedoucí a řídící pracovníci“. Mezi zaměstnanci s poklesem reálné mzdy převažovali zaměstnanci v odvětvích těžba a dobývání a stavebnictví; a v kategorii zaměstnání „pomocní a nekvalifikovaní pracovníci“ a „dělníci v zemědělství a lesnictví“. Přírůstek kupní síly výdělků byl v hodnoceném období vyšší než vykázaná produktivita práce. Dynamika úhrnné produktivity práce (v pojetí hrubého domácího produktu ve stálých cenách na 1 pracovníka v národním hospodářství) vzrostla ve sledovaném období meziročně o 1,6 % a zaostala o 0,4 p. b. za dynamikou průměrné reálné mzdy – vývoj od roku 2006 viz následující graf (podrobný vývoj za jednotlivá čtvrtletí – viz graf č. 3 za tabulkou č. 4 v příloze):

13

Relace produktivity práce a mezd se promítla do vývoje jednotkových mzdových nákladů, které v meziročním pohledu vzrostly nominálně o 0,8 % a reálně o 0,4 %, což však nepředstavovalo vážnější riziko z pohledu udržení konkurenceschopnosti tuzemské produkce. Reálná hodnota objemu mzdových prostředků zúčtovaných k výplatě vzrostla oproti roku 2013 o 2,6 %; mzdová náročnost HDP (relace objemu mzdových prostředků k objemu hrubého domácího produktu v běžných cenách) se ve stejném porovnání snížila o 0,4 p. b. na 27,1 %. Část mezd, které svým zaměstnancům dlužili insolventní zaměstnavatelé v režimu konkurzního řízení, jim byla vyplacena Úřadem práce ČR na základě zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Celkem bylo takto k 31. 12. 2014 poskytnuto 391,9 mil. Kč (o 58,7 mil. Kč více než k 31. 12. 2013), z toho nejvíce v kraji hl. m. Praha (83,3 mil. Kč), Jihomoravském kraji (64,8 mil. Kč) a Středočeském kraji (47,5 mil. Kč). Nárůst průměrného platu v nepodnikatelské sféře za celý rok 2014 byl příznivě ovlivněn opatřením, kterým došlo k úpravě platových tarifů v nařízení 14

vlády č. 564/2004 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, s účinností od 1. listopadu loňského roku. Toto opatření přispělo ke zvýšení reálné úrovně průměrné mzdy (po jejím poklesu v letech 2010 až 2013). Nadprůměrného meziročního nominálního nárůstu v rámci nepodnikatelské sféry bylo dosaženo v odvětví „veřejná správa, obrana a sociální zabezpečení“, a to o 3,2 %. K nejnižšímu nárůstu průměrného platu (po poměrně významném zvýšení v roce 2013) došlo v odvětví „vzdělávání“ – o 1,8 %. V rámci odvětví „zdravotní a sociální péče“ si o něco více polepšili zaměstnanci v oblasti sociální péče – nárůst o 2,4 %, zatímco v oblasti zdravotní péče bylo zaznamenáno zvýšení o 2,2 % - podrobně viz tabulku č. 5 v příloze. Na nárůst průměrné mzdy v podnikatelské sféře působily v roce 2014 především tyto základní faktory:  vliv nízké srovnávací základny části hodnoceného období (1. čtvrtletí) v důsledku vyplacení mimořádných odměn již koncem roku 2012 (v důsledku přijatých legislativních změn v oblasti daní a odvodů s účinností od 1. 1. 2013),  oživení a příznivý vývoj ekonomiky, zejména průmyslu (nárůst zakázek, apod.). Dále však ještě přetrvával (i přes zaznamenaný meziroční pokles o 0,7 p. b.) poměrně

relativně

vysoký

podíl

nezaměstnaných

na

obyvatelstvu

(7,5 %

k 31. prosinci 2014) a s tím související přebytek nabídky zaměstnanců řady profesí na trhu práce. Ze statistik o průměrném evidenčním počtu zaměstnanců na přepočtené počty (dle Podnikové statistiky o mzdách a zaměstnancích, jedná se o druhý nejvýznamnější zdroj dat, který se však liší od Výběrových šetření pracovních sil) je patrný pokračující meziroční nárůst zaměstnanců (o 21,8 tis.). Přírůstek zaměstnanců byl zaznamenán v obou sférách národního hospodářství. V podnikatelské sféře se zvýšil počet zaměstnanců o 13,2 tis. a v nepodnikatelské sféře o 8,6 tis. V detailnějším odvětvovém členění byly zaznamenány rozdílné trendy ve vývoji zaměstnanců. Největší a nejvýznamnější nárůst zaměstnanců byl vykázán ve zpracovatelském průmyslu (o 16,6 tis., tj. o 1,6 %), dále pak v odvětví „administrativní a podpůrné činnosti“ (o 8,7 tis.) a odvětví „veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení“ (o 3,1 tis.). Největší pokles zaměstnanosti byl zaznamenán stále ještě v odvětví „stavebnictví“ (o 10,0 tis., tj. o 4,6 %), dále pak v odvětvích „ubytování, stravování a pohostinství“ (o 4,1 tis.) a „těžba a dobývání“ (o 1,8 tis.). 15

Z hlediska odvětvového členění (podle Klasifikace ekonomických činností CZNACE), které je významným kritériem při hodnocení úrovně mezd, dosáhla v roce 2014 nejvyšší nominální průměrné mzdy tradičně odvětví „peněžnictví a pojišťovnictví“ (48 157 Kč), odvětví „informační a komunikační činnosti“ (47 364 Kč) a odvětví „výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu“ (41 343 Kč). Celorepublikový průměr (25 686 Kč) byl překročen rovněž v odvětvích „profesní, vědecké a technické činnosti“ (32 480 Kč), „těžba a dobývání“ (31 409 Kč) a „veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení“ (27 614 Kč). Nejnižší

průměrná

mzda

byla

v odvětvích

„ubytování,

stravování

a pohostinství“ (14 093 Kč), „administrativní a podpůrné činnosti“ (16 725 Kč) a „ostatní činnosti“ – tj. např. činnosti podnikatelských, zaměstnavatelských a profesních organizací a odborových svazů, opravy počítačů a komunikačních zařízení a výrobků pro osobní potřebu, praní a chemické čištění, kadeřnické, kosmetické činnosti, pohřební služby, apod. (20 016 Kč). Podrobný přehled o výši průměrných mezd ve všech 19 sekcích CZ-NACE je uveden v následujícím grafu a tabulce č. 6 v příloze.

16

Dynamika vývoje průměrné mzdy byla v jednotlivých odvětvích ve sledovaném období poměrně diferencovaná a u dvou odvětví byl zaznamenán pokles kupní síly průměrné mzdy. K největšímu nárůstu došlo v odvětvích „peněžnictví a pojišťovnictví“ (nominálně o 3,3 %, reálně o 2,9 %), „zpracovatelský průmysl“, „veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení“ (obě shodně nominálně o 3,2 %, reálně o 2,8 %), „ubytování, stravování a pohostinství“ a „zemědělství, lesnictví a rybářství“ (obě shodně nominálně o 2,9 %, reálně o 2,5 %). Naopak pokles průměrné mzdy byl v souvislosti s útlumem dobývání uhlí v odvětví „těžba a dobývání“ a dále v odvětví „administrativní a podpůrné činnosti“ (obě shodně nominálně o 0,7 %, reálně o 1,1 %). Meziodvětvová mzdová diferenciace v roce 2014 vzrostla; variační koeficient průměrných mezd (podle sekcí CZ-NACE) se zvýšil o 0,3 p. b. na 33,7 %. Výše průměrné mzdy se výrazně lišila i podle velikosti organizace (zpravodajské jednotky), tj. čím více je ve firmě nebo podniku zaměstnanců, tím vyšší je průměrná mzda. V podnicích do 19 zaměstnanců (velikostní kategorii s druhým nejvyšším celkovým počtem zaměstnanců) byla průměrná mzda nejnižší a činila 18 542 Kč (cca 72 % průměrné mzdy v celém národním hospodářství). Naopak nejvyšší průměrná mzda 30 698 Kč (téměř 120 % průměrné mzdy v celém národním hospodářství) byla vyplacena zaměstnancům v organizacích s 1 000 a více zaměstnanci. V této velikostní kategorii pracuje největší počet zaměstnanců - 891,9 tis. (dle údajů z podnikového výkaznictví ČSÚ; přepočteno na plně zaměstnané). V citované kategorii společně s podniky o velikosti 500 - 999 zaměstnanců, tj. u dvou největších velikostních kategorií, došlo ve sledovaném období k nejnižšímu nárůstu průměrné mzdy (nominálně o 1,5 %), byl zde však zaznamenán největší přírůstek zaměstnanců – o 15,4 tis., resp. o 15,1 tis. Nejméně příznivá situace byla u firem s 20 až 49 zaměstnanci, kde došlo k nominálnímu nárůstu průměrné mzdy o 2,3 %, bylo však doprovozeno snížením počtu zaměstnanců o 14,7 tis. (tzn. největší pokles zaměstnanců). U všech velikostních kategorií ekonomických subjektů, resp. jejich zaměstnanců došlo k růstu reálné průměrné mzdy – podrobněji viz tabulku č. 7 v příloze.

17

Z následující mapy (grafu) je patrné výdělkové dominantní postavení kraje hl. m. Prahy (s odstupem následovaným Středočeským krajem). Tradičně je zde dosahováno nejvyšší průměrné mzdy. I přes její nejnižší nárůst dosáhla její výše 33 347 Kč. Hl. m. Praha je jediným regionem, který úrovní průměrné mzdy převyšuje celorepublikový průměr, a to o cca 30 % (o 7 661 Kč). Ve všech ostatních krajích (členění podle klasifikace územních statistických jednotek CZ-NUTS) došlo rovněž ke zvýšení průměrné nominální mzdy, a to v intervalu od 1,4 % do 3,4 %. Hranici 25 000 Kč překročil kraj Středočeský, mzdu převyšující 24 000 Kč zaznamenaly dále dva kraje (Plzeňský a Jihomoravský). Nejčetnější zastoupení měl interval 23 000 - 24 000 Kč (6 krajů) – Liberecký, Moravskoslezský, Královéhradecký Vysočina, Jihočeský a Ústecký kraj. Nejnižší průměrná mzda – 22 060 Kč – byla zaznamenána v Karlovarském kraji (cca 86 % celorepublikového průměru).

Diferenciace extrémních mzdových hladin na úrovni krajů se snížila o 80 Kč na 11 287 Kč (hl. m. Praha x Karlovarský kraj). Hodnota variačního koeficientu v tomto členění klesla z 11,6 % (v roce 2013) na 11,1 %. Nejvýznamnější relativní vzestup průměrné nominální mzdy vykázaly kraje Zlínský (o 3,4 %), Vysočina (o 3,3 %) a Jihočeský (o 3,2 %), naopak nejnižší nárůst byl v hl. m. Praze (o 1,4 %), 18

Ústeckém (o 1,9 %) a Moravskoslezském kraji (o 2,0 %). Ve všech regionech došlo k nárůstu reálné průměrné mzdy (v rozsahu 1,0 % až 3,0 %) – viz tabulku č. 8 v příloze.

1.2.1 Poznatky z Informačního systému o průměrném výdělku

Důležitým zdrojem informací o pracovních příjmech, resp. výdělcích jednotlivých zaměstnanců v České republice, které doplňují údaje ČSÚ, jsou data získaná z pravidelného statistického šetření o průměrném výdělku (ISPV). Na rozdíl od podnikového výkaznictví ČSÚ, které vychází z údajů o evidenčním počtu zaměstnanců a vyplacených mzdách za ekonomický subjekt, jehož účelem je makroekonomický pohled na mzdy, ISPV poskytuje data o mzdové úrovni jednotlivých skupin zaměstnanců i podle profesní struktury (včetně rozdělení na ženy a muže). Ve výsledcích o průměrných mzdách ČSÚ a ISPV jsou rozdíly, které vyplývají zejména z odlišné definice podnikatelské a nepodnikatelské sféry ČSÚ a mzdové a platové sféry ISPV, rozdílného způsobu přepočtu zaměstnanců, apod. Z výstupů šetření ISPV lze porovnat výdělkovou úroveň žen a mužů. Průměrná mzda mužů dosáhla v roce 2014 výše 29 858 Kč a průměrná mzda žen 23 421 Kč. Dynamika jejich růstu byla v uvedeném období u mužů o 0,1 p. b. vyšší než u žen. Rozdíl v průměrném výdělku mužů a žen činil 6 437 Kč, relace průměrné mzdy žen k průměrné mzdě mužů dosáhla 78,4 % a byla o 0,1 p. b. nižší než v roce 2013. Hodnota mediánu mezd mužů činila ve sledovaném období 24 904 Kč a mediánu mezd žen 20 888 Kč. Porovnání založené na posouzení vývoje relace mediánové hodnoty výdělků žen a mužů představovalo 83,9 % (absolutní rozdíl 4 016 Kč, což bylo o 2 421 Kč méně než v případě průměru). Mzdy žen jsou nejen v průměru nižší než mzdy mužů, ale jsou také více nivelizované. Z tohoto srovnání však nelze přímo usuzovat na diskriminaci žen v oblasti výdělků, neboť jejich úroveň podle pohlaví je ovlivněna řadou faktorů např. strukturou zaměstnanců podle odvětví, profesí, pracovního zařazení (ženy jsou obecně méně zastoupeny na lépe placených místech), vzdělání, věku (dochází k přerušení pracovní kariéry žen 19

v souvislosti s péčí o děti či jiné blízké osoby) a dále i rozsahem čerpání fondu pracovní doby vzhledem k potřebě slaďování zaměstnání a soukromého života (ženy mají nižší objem přesčasové práce placené vyšší sazbou) atd. Mírné

zvětšení

rozsahu

mzdové

diferenciace

na

nejnižší

úrovni

jednotlivých zaměstnanců (v roce 2014 ve srovnání s rokem 2013) signalizuje vývoj hodnoty většiny základních diferenciačních charakteristik popsaných v následující tabulce (vlastní propočty MPSV z dat vybraných organizací).

Ukazatel

rok 2013

rok 2014

3 829

3 924

Podíl zaměstnanců s nižší než průměrnou mzdou (%)

67,6

67,8

Decilový poměr (9. decil : 1. decil)

3,46

3,47

79

80

Giniho koeficient

0,30

0,30

Paretův koeficient

0,37

0,37

Rozdíl mezi průměrným výdělkem a mediánem (Kč)

Variační koeficient (%)

Podíl zaměstnanců s nižším než průměrným výdělkem z celkového počtu zaměstnanců (oproti stejnému období předchozího roku) se zvýšil o 0,2 p. b. na hodnotu 67,8 %. Obdobně se vyvíjela relace růstu nižších a vyšších výdělků; dynamika výdělku v 9. decilu převýšila v roce 2014 meziročně o 0,4 p. b. nárůst výdělku v 1. decilu. Medián mzdy v roce 2014 činil 23 078 Kč (ve mzdové sféře 22 399 Kč, v platové sféře 25 393 Kč) a byl oproti hodnotě průměrné měsíční mzdy nižší o 3 924 Kč. V platové sféře představoval tento rozdíl 1 400 Kč; ve mzdové sféře činilo zaostávání mediánu za průměrnou mzdou 4 647 Kč. Z toho vyplývá, že výdělky jednotlivých zaměstnanců ve mzdové sféře na rozdíl od sféry platové byly více diferencované. To bylo ovlivněno zejména vysokou absolutní úrovní vyplácených mezd (včetně prémií, mimořádných odměn a bonusů) vrcholovým manažerům a špičkovým specialistům v tomto sektoru.

20

Na posílení mzdové diferenciace působila dále skutečnost, že průměrné (meziroční) tempo růstu výdělků řídících pracovníků a manažerů (klasifikace CZ-ISCO, hlavní třída 1) bylo vyšší než průměrná intenzita nárůstu mezd jimi řízených zaměstnanců (o 0,4 p. b.). V rozložení úrovně mezd zaměstnanců došlo k mírnému posunu směrem k vyšším hodnotám (viz frekvenční graf v rámci vybraných výstupů z Informačního systému o průměrném výdělku v příloze). V nejčetnějším pásmu 22 – 24 tis. Kč pobíralo mzdu celkem 8,1 % zaměstnanců (ve stejném období roku 2013 to bylo 8,3 %). Výdělek nepřekračující 10 000 Kč mělo jen 3,7 % zaměstnanců (ve stejném období roku 2013 to bylo 4,2 %) – ovšem např. v odvětvích „ubytování, stravování a pohostinství“ 17,2 %, „administrativní a podpůrné činnosti“ 16,5 % a „ostatní činnosti“ 12,4 % zaměstnanců. Mzda převyšující 50 000 Kč byla vyplacena 6,3 % zaměstnanců (ve stejném období roku 2013 to bylo 6,0 %) – v odvětvích „telekomunikační činnosti“ ji však obdrželo 38,9 %, v „IT a informační činnosti“ 34,3 % a v „peněžnictví a pojišťovnictví“ 29,6 % zaměstnanců. K nadprůměrně odměňovaným profesím v roce 2014 patřili např. „nejvyšší představitelé společností“ (s průměrnou mzdou 85 674 Kč), „lékařští specialisté“ (57 944 Kč), „učitelé na VŠ a VOŠ“ (43 959 Kč) nebo „strojní inženýři“ (42 632 Kč). K nejhůře placeným profesím patřili zejména „švadleny, šičky, vyšívači a pracovníci v příbuzných oborech“ (13 772 Kč), „pracovníci ostrahy a bezpečnostních agentur“ (13 259 Kč) nebo „uklízeči a pomocníci v hotelích, administrativních, průmyslových a jiných objektech“ (12 570 Kč). Čím vyššího vzdělání zaměstnanec dosáhl, tím vyšší měl zpravidla průměrnou mzdu. Např. zatímco zaměstnanec s maturitou pobíral v průměru mzdu (26 652 Kč) přibližně ve výši průměrné mzdy, vysokoškolsky vzdělaný zaměstnanec měl ve sledovaném období průměrnou mzdu téměř 1,6 krát vyšší (její úroveň dosáhla 42 719 Kč). Z hlediska věku patřili k nejlépe placeným zaměstnanci ve věku 30 - 49 let, a to ve všech hlavních vzdělanostních kategoriích. Největší rozdíly byly zaznamenány u zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním. Průměrná mzda těchto zaměstnanců ve věku do 29 let činila 29 081 Kč (1,3 násobek průměru dané věkové

21

kategorie), ve věku od 30 do 49 let dosáhla 45 485 Kč (1,6 násobek) a ve věku nad 50 let dosáhla úrovně 45 066 Kč (1,7 násobek). Statistika

výdělků

z ISPV

poskytuje

i zajímavý

přehled o mzdách

zaměstnanců v České republice podle jejich státního občanství. Absolutně nejvyšší průměrné mzdy 94 755 Kč v roce 2014 v ČR dosáhli zaměstnanci s německým státním občanstvím, a to jak v nemanuálních profesích (51 267 Kč), tak i manuálních (19 972 Kč). Druhou nejlépe placenou skupinou zaměstnanců s průměrnou mzdou 36 732 Kč, avšak téměř 2,6krát nižší průměrnou mzdou než nejlépe placení Němci, se stali pracovníci z Ruské federace. Více než tuzemští zaměstnanci si vydělali ještě občané Rumunska (30 882 Kč), Slovenska (30 453 Kč) a Polska (26 932 Kč). Naopak nejnižší průměrnou mzdu 17 201 Kč obdrželi zaměstnanci z Mongolska, Ukrajiny (19 671 Kč) a Vietnamu (19 897 Kč), u nichž převažuje výkon manuálních prací. Průměrná mzda zaměstnanců s invalidním důchodem pro invaliditu prvního

nebo

druhého

stupně

dosáhla

úrovně

17 454 Kč,

u zaměstnanců

s invalidním důchodem pro invaliditu třetího stupně byla o 28 Kč vyšší a činila 17 482 Kč (tj. cca 65 % průměrné mzdy všech zaměstnanců). Přestože práce na tzv. kratší pracovní úvazky není v ČR rozšířena jako v jiných zemích, dochází v poslední době k jejímu většímu využívání. Ve sledovaném období průměrná mzda zaměstnance, který pracoval na zkrácený pracovní úvazek, meziročně vzrostla o 2,6 % na 23 479 Kč (přepočteno na plný pracovní úvazek). Podrobné statistiky o výdělcích (včetně mzdové distribuce) jednotlivých skupin zaměstnanců z Informačního systému o průměrném výdělku jsou součástí tabulkové přílohy v samostatné složce na konci materiálu.

22

1.3 Sociální příjmy

Míra zatížení hrubého domácího produktu sociálními transfery v roce 2014 dosáhla 11,2 % (relace objemu sociálních příjmů k objemu HDP v běžných cenách) a ve srovnání s rokem 2013 se mírně snížila (o 0,3 p. b.).

Sociální příjmy obyvatelstva (výdaje v %) 0,6% 0,7% 1,7% 4,5%

0,6% 0,7% 3,4% 4,3%

0,4% 0,9% 3,0% 4,5%

7,8%

6,0%

5,2%

10,3%

9,3%

9,4%

0,4% 1,1% 2,3% 4,0% 4,8%

0,3% 1,7% 1,9% 4,0% 4,2%

0,4% 2,2% 2,1% 4,2% 4,3%

0,4% 2,4% 1,9% 4,3% 4,6%

Dávky podmíněné zdravotním stavem

8,0%

7,7%

7,9%

7,9%

Dávky pomoci v hmotné nouzi

Podpory v nezaměstnanosti

Příspěvek na péči

74,4%

76,7%

75,6%

79,4%

80,2%

78,9%

78,5%

Dávky nem. pojištění

Dávky státní sociální podpory

Dávky důchodového pojištění

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Zpracováno z dat MPSV

Celkový objem sociálních příjmů (druhé nejvyšší složky peněžních příjmů domácností) dosáhl v roce 2014 částky 476,4 mld. Kč a převýšil skutečnost stejného období roku 2013 o 6,3 mld. Kč, tj. o 1,3 % nominálně a 0,9 % reálně. 23

Podíl sociálních příjmů ve struktuře celkových příjmů domácností dosáhl 18,2 % a zůstal

stejný

jako

v roce

2013.

Pokles

byl

zaznamenán

u podpory

v nezaměstnanosti. Příjmy občanů ze všech ostatních sociálních dávek se zvýšily, nejvýrazněji u dávek nemocenského pojištění a u dávek pomoci v hmotné nouzi – viz tabulku č. 9 v příloze. Strukturální rozložení celkových sociálních příjmů domácností ukazuje předchozí graf.

Dávky důchodového pojištění, na které bylo poskytnuto (bez dávek vyplácených do ciziny) 373,9 mld. Kč, tj. o 2,8 mld. Kč (o 0,8 %) více než ve srovnatelném období roku 2013, se podílely na celkové úrovni sociálních příjmů domácností 78,5 % (o 0,4 p. b. méně) – viz tabulku č. 9 v příloze. Výdaje související s valorizací důchodů, která proběhla v lednu 2014, činily od počátku roku 1,5 mld. Kč. Nárůst zaznamenaly výdaje na starobní důchody, které (bez dávek vyplácených do ciziny) vzrostly o 4,1 mld. Kč (o 1,4 %) na 303,3 mld. Kč. Jejich podíl na celkovém objemu výdajů na dávky důchodového pojištění dosáhl 81,1 %. Výdaje na invalidní důchody se (bez dávek vyplácených do ciziny) snížily o 0,8 mld. Kč (o 1,8 %) na 43,3 mld. Kč. Klesly rovněž výdaje na pozůstalostní důchody o 0,4 mld. Kč na 26,6 mld. Kč. Průměrná výše (samostatně vypláceného) starobního důchodu se v období leden – prosinec 2014 meziročně zvýšila o 103 Kč (o 0,9 %) na 11 065 Kč, v reálném vyjádření se zvýšila o 1,0 % (při použití indexu životních nákladů domácností důchodců 99,9 %), představovala 41,7 % průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství (o 0,5 p. b. méně než v roce 2013). Nejvyšší průměrný starobní důchod pobírali občané v hl. m. Praze – 11 837 Kč (jeho relace k průměrné mzdě v hl. m. Praze však činila pouze 35,5 %), nejnižší v Olomouckém kraji – 10 736 Kč (relace 46,9 %), v Karlovarském kraji s průměrným důchodem 10 799 Kč představoval jeho podíl na průměrné hrubé mzdě 49,0 % – viz grafy č. 3 a 4 v příloze.

24

V prosinci 2014  pobíralo důchod 2 863,2 tis. osob, přičemž jejich počet se meziročně zvýšil o 5,3 tis. (tj. o 0,2 %). Počet důchodců se starobním důchodem (včetně poměrného starobního) vzrostl o 14,8 tis. na 2 355,1 tis. osob, v rámci této skupiny důchodců činil počet důchodců s trvale kráceným předčasným důchodem 563,4 tis. (oproti stejnému období předchozího roku se zvýšil o 22,7 tis., tj. o 4,2 % – mj. v souvislosti s prodlužováním věku odchodu do důchodu a růstem nezaměstnanosti v předchozích letech). Meziročně se snížily počty příjemců invalidních důchodů o 5,1 tis. – na 428,3 tis. – o 1,2 % (z toho počet invalidních důchodců 3. stupně o 7,1 tis. – o 3,4 %), vdovských a vdoveckých o 2,7 tis. (o 6,8 %), sirotčí důchod pobíralo o 3,7 % osob méně,  průměrný nominální starobní důchod (vyplácený samostatně) dosáhl 11 090 Kč a převýšil o 105 Kč (tj. o 1,0 %) skutečnost stejného měsíce roku 2013 (viz tabulku č. 10). U žen činil 10 065 Kč, čímž představoval 82,0 % průměrného důchodu mužů (12 274 Kč). Průměrná výše trvale kráceného předčasného důchodu byla oproti průměrnému starobnímu důchodu o 1 197 Kč nižší a dosáhla 9 893 Kč (o 87 Kč více než ve srovnatelném období předchozího roku), z toho u mužů 11 014 Kč a u žen 8 947 Kč,  pobíralo samostatně vyplácený starobní důchod do úrovně 10 999 Kč měsíčně 50,7 % osob, ve výši 11 000 Kč – 13 999 Kč měsíčně 39,1 % osob, vyšší důchod než 14 000 Kč mělo 10,2 % důchodců. Postupné přelévání důchodů do vyšších pásem ukazuje následující graf:

Zpracováno z dat MPSV

25

 relativní rozložení všech druhů samostatně vyplácených důchodů dle pohlaví ukazuje následující graf (z 2,9 mil. důchodců bylo 1,2 mil. mužů a 1,7 mil. žen); ve skupinách s důchodem nižším než 12 000 Kč převládaly výrazně ženy, ve skupinách nad 12 000 Kč muži.

Relativní rozložení všech druhů samostatně vyplácených důchodů dle pohlaví v prosinci 2013 20% 15% 10% 5% 0%

Muži

Ženy

Zpracováno z dat MPSV

Na dávkách státní sociální podpory a pěstounské péče bylo vyplaceno 37,5 mld. Kč a zůstaly tak s podílem 7,9 % na celkových sociálních příjmech obyvatel nadále druhou nejvýznamnější složkou sociálních příjmů domácností. V hodnoceném období bylo touto formou vyplaceno meziročně o 0,2 mld. Kč více finančních prostředků (o 0,6 %) než ve stejném období předchozího roku – viz tabulky č. 9 a 11 v příloze.

26

Výdaje na vybrané dávky státní sociální podpory (v mil. Kč) 30 000 27 000 24 000 21 000 18 000 15 000 12 000 9 000 6 000 3 000 0 2009

2010 Přídavek na dítě

2011

2012

Příspěvek na bydlení

2013

2014

Rodičovský příspěvek

Zpracováno z dat MPSV

Předchozí i následující graf ukazuje na dlouhodobě klesající tendenci výdajů i počtu příjemců u přídavku na dítě i u rodičovského příspěvku a stoupající tendenci u příspěvku na bydlení.

Vývoj počtu příjemců vybraných dávek státní sociální podpory v letech 2009 až 2014 (v tis. osob) 800 700 600 500 400 300 200 100 0 2009

2010 Přídavek na dítě

2011

2012

Příspěvek na bydlení

Zpracováno z dat MPSV

27

2013 Rodičovský příspěvek

2014

Výdaje na rozhodující dávku tohoto systému – rodičovský příspěvek (s podílem 61,1 % na celkovém objemu těchto dávek) klesly o 1,4 mld. Kč (o 5,9 %) na 22,9 mld. Kč. Průměrný počet měsíčně vyplacených dávek se snížil o 4,9 %, tj. o 14,5 tis. na 279,7 tis., mj. v souvislosti s průběžným poklesem porodnosti od roku 2009 a změnou struktury čerpání rodičovského příspěvku (posun do čerpání vyšších částek a tím kratší doby čerpání příspěvku)– viz tabulky č. 11 – 13 v příloze. Výrazný přírůstek byl zaznamenán u příspěvku na bydlení (jehož podíl na celkové výši výdajů na dávky státní sociální podpory vzrostl ve sledovaném období z 19,9 % na 23,6 %). Bylo na něj vynaloženo 8,8 mld. Kč, tj. o 19,4 % (o 1,4 mld. Kč) více při zvýšeném počtu v průměru měsíčně vyplácených dávek (o 13,5 %, tj. o 26,0 tis.) na 219,3 tis., jejichž průměrná výše vzrostla z 3 205 Kč na 3 376 Kč (o 5,3 %), nejvyšší byla v Praze (4 212 Kč), nejnižší ve Zlínském kraji (2 855 Kč) a Kraji Vysočina (2 860 Kč). Je to důsledek zvyšování nákladů na bydlení, které mělo za následek stanovení vyšších normativů pro propočet této dávky a příjmové situace některých typů domácností – viz tabulky č. 11 – 14 v příloze. Formou přídavku na dítě (s podílem 8,6 % na celkovém objemu dávek státní sociální podpory) bylo vyplaceno 3,2 mld. Kč, tj. o 3,7 % méně než ve stejném období předchozího roku. Průměrný měsíční počet vyplacených dávek ve sledovaném období meziročně klesl o 3,6 % – viz tabulky č. 11 – 13 v příloze. Na porodném, které bylo od 1. 1. 2011 vypláceno jen na prvorozené dítě rodinám s příjmy do 2,4 násobku životního minima rodiny, bylo vyčerpáno 142,5 mil. Kč, tj. o 3,6 % méně než ve stejném období předchozího roku (viz tabulku č. 11 v příloze). Podle územního členění připadla nejvyšší částka poskytnutá prostřednictvím systému

státní

sociální

podpory

na

1

obyvatele

v kraji

Ústeckém

a Moravskoslezském, nejnižší v Plzeňském kraji (viz tabulku č. 15 v příloze). Dávky pěstounské péče (6,4 % podíl na celkovém objemu dávek státní sociální podpory a pěstounské péče) jsou od ledna 2013 upraveny zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Bylo 28

na ně poskytnuto o 16,1 % (o 0,3 mld. Kč) meziročně více, tedy 2,4 mld. Kč. V souvislosti s touto změnou právní úpravy došlo především ke zvýšení odměny pěstouna a nárůstu vyplacených dávek, jejichž průměrný měsíční počet se zvýšil o 12,6 % (na 25,0 tis.) – viz tabulky č. 11 – 13 v příloze.

V pořadí třetí objemově největší položku sociálních příjmů domácností tvořily dávky nemocenského pojištění (s podílem 4,6 % na celkových sociálních příjmech obyvatel). Touto formou bylo v roce 2014 poskytnuto 22,1 mld. Kč, což bylo o 2,0 mld. Kč (o 9,6 %) více než ve srovnatelném období předchozího roku – viz tabulku č. 9 v příloze. Rozhodující

dávkou

bylo

nemocenské,

jehož

podíl

na

dávkách

nemocenského pojištění činil 62,9 % (o 3,2 p. b. více než ve srovnatelném období roku 2013) a jehož objem se zvýšil o 1,9 mld. Kč (o 15,3 %) na 13,9 mld. Kč. Tento nárůst souvisí především s ukončením přechodného období (od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2013), kdy zaměstnavatelé vypláceli náhradu mzdy po dobu až tří týdnů dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance – od 1. 1. 2014 náleží nemocenské od 15. dne dočasné pracovní neschopnosti. Na peněžitou pomoc v mateřství bylo za leden až prosinec 2014 vyplaceno 7,3 mld. Kč, tedy o 76,0 mil. Kč (o 1,0 %) meziročně více. Její podíl na dávkách nemocenského pojištění se však snížil o 2,8 p. b. na 33,2 %. Výdaje na ošetřovné se ve sledovaném období zvýšily na 0,9 mld. Kč (o 1,3 %). Na vyrovnávacím příspěvku v těhotenství a mateřství, (jehož výše nemá vliv na celkový vývoj dávek nemocenského pojištění) bylo vyplaceno 8,6 mil. Kč (o 22,9 % více než v roce 2013), viz tabulku č. 16 v příloze.

29

Další významnou složkou sociálních příjmů domácností je příspěvek na péči s podílem 4,3 % na celkových sociálních příjmech obyvatel – viz tabulku č. 9 v příloze. V hodnoceném období bylo takto čerpáno 20,4 mld. Kč, což bylo o 4,4 % (0,9 mld. Kč) meziročně více. Největší nárůst byl zaznamenán v hl. m. Praze (6,7 %), nejnižší v Jihočeském kraji (0,4 %) – viz tabulku č. 17 v příloze. Měsíčně bylo v průměru vyplaceno 331,8 tis. dávek, tedy o 10,5 tis. (o 3,3 %) více než v roce 2013, z toho 27,7 tis. (8,4%) dětem do 18 let a 304,0 tis. (91,6 %) osobám starším než 18 let. V I. stupni závislosti bylo čerpáno 110,8 tis. (33,4 %), ve II. stupni 108,1 tis. (32,5 %), ve III. stupni 71,6 tis. (21,6 %) a ve IV. stupni 41,4 tis. dávek (12,5 %). Meziroční nárůst průměrného počtu vyplacených příspěvků byl zaznamenán ve všech stupních závislosti, nejvíce ve II. stupni (o 4,7 tis.) a III. stupni (o 3,6 tis).

Prostředky vyplacené formou podpory v nezaměstnanosti se podílely na celkových sociálních příjmech domácností 1,9 %. V lednu – prosinci 2014 na ně bylo vyčerpáno 9,3 mld. Kč při meziročním poklesu o 4,0 % (o 0,4 mld. Kč) – viz tabulku č. 9. Počínaje lednem 2013 byla míra registrované nezaměstnanosti nahrazena ukazatelem podíl nezaměstnaných osob, který udává podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let k obyvatelstvu stejného věku. Ve sledovaném období se průměrný podíl nezaměstnaných osob nezměnil, zůstal tedy 7,7 %. Průměrný počet evidovaných nezaměstnaných se snížil o 3,0 tis. na 561,4 tis., přičemž se snížil i průměrný počet evidovaných nezaměstnaných s nárokem na podporu v nezaměstnanosti o 2,0 tis. na 115,9 tis. Podíl žen pobírajících podporu v nezaměstnanosti na celkovém počtu uchazečů s podporou činil 50,9 % (o 1,9 p. b. více než v roce 2013). Na jedno volné pracovní místo připadalo 11,5 uchazečů (oproti 14,5 v roce 2013). Průměrná výše podpory v nezaměstnanosti se ve sledovaném období snížila o 326 Kč na 5 958 Kč, u mužů činila 6 567 Kč a u žen 5 368 Kč. Pokles průměrné výše podpory souvisel s nárůstem uchazečů o zaměstnání starších 55 let (s delší podpůrčí dobou, ale ve snížené procentní výměře), ale také s tím, že přibývá uchazečů o zaměstnání, kteří ukončili pracovní poměr sami, a v případě nároku na 30

podporu v nezaměstnanosti jim je od začátku podpůrčí doby vyplácena ve snížené procentní výši. Průměrnou výši podpory snižují také uchazeči o zaměstnání – studenti. Rovněž přibývá osob, převážně žen, ucházejících se o zaměstnání po rodičovské dovolené, jejichž podpora v nezaměstnanosti je zpravidla nízká. Meziroční pokles průměrné měsíční výše podpory byl zaznamenán ve všech krajích ČR. Nejnižší průměrnou podporu vykázal Zlínský kraj (5 549 Kč), nejvyšší hl. m. Praha (7 400 Kč) – viz grafické vyjádření níže a tabulku č. 18 v příloze.

Zpracováno z dat MPSV

Dávky pomoci v hmotné nouzi, které patří mezi složky s menším podílem na celkových sociálních příjmech domácností, ale jejichž podíl na celkových sociálních příjmech se zvyšuje (ve sledovaném období meziročně ze 2,2 % na 2,4 %), byly čerpány ve výši 11,3 mld. Kč. V porovnání s množstvím prostředků poskytnutých touto formou v lednu – prosinci 2014 se jednalo o jejich překročení (o 7,5 %, tj. o 0,8 mld. Kč), které bylo způsobeno zejména navýšením počtu příjemců dávek 31

v souvislosti s vysokým počtem uchazečů o zaměstnání bez nároku na podporu v nezaměstnanosti a nepříznivou ekonomickou situací některých typů domácností – viz tabulku č. 19 v příloze. Vývoj výdajů na jednotlivé dávky ukazuje následující graf:

Dávky pomoci v hmotné nouzi (v mil. Kč) 8 000 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 2009

2010

Příspěvek na živobytí

2011

2012

Doplatek na bydlení

2013

2014

Mimořádná okamžitá pomoc

Zpracováno z dat MPSV

Z hlediska územního členění připadala nejvyšší dávka poskytnutá systémem pomoci v hmotné nouzi na 1 obyvatele v Ústeckém a Moravskoslezském kraji, nejnižší v hl. m. Praze, kde ale oproti roku 2013 vzrostla nejvíce (o 13,3 %) – viz tabulku č. 20 v příloze. Výdaje na příspěvek na živobytí (jejichž podíl činil ve sledovaném období 69,9 % z úhrnného objemu prostředků na dávky pomoci v hmotné nouzi) vzrostly na 7,9 mld. Kč a převýšily skutečnost předchozího roku o 0,4 mld. Kč (o 5,8 %). Meziročně výrazně vzrostly ve všech krajích (v rozmezí od 1,2 % v Pardubickém kraji do 15,9 % v hl. m. Praze), viz tabulku č. 20 v příloze. Průměrný měsíční počet dávek se zvýšil o 11,2 tis. (o 7,4 %) na 161,6 tis. Zhruba 50,7 % (o 1,6 p. b. méně než ve stejném období roku 2013) z celkového počtu dávek přiznaných za minulý rok

32

připadlo na domácnosti jednotlivců, 8,6 % (o 0,2 p. b. více) na domácnosti s 5 a více členy. Průměrná výše vyplacené dávky činila cca 4 100 Kč. Na doplatku na bydlení, který představuje 28,8 % z úhrnu dávek pomoci v hmotné nouzi, bylo vyplaceno 3,2 mld. Kč, tj. o 0,4 mld. Kč (o 15,5 %) více než ve stejném období roku 2013; došlo nejen ke zvýšení počtu příjemců této dávky, ale i k nárůstu její průměrné výše. K vyššímu čerpání této dávky proti skutečnosti předchozího roku došlo ve všech krajích, a to v rozmezí od 6,5 % (Plzeňský kraj) do 26,5 % (Královohradecký kraj), jak ukazuje tabulka č. 20 v příloze. V průměru bylo za leden až prosinec 2014 vyplaceno 73,4 tis. dávek, tj. o 8,3 tis. (o 12,7 %) více než za stejné období roku 2013. Z hlediska struktury domácností bylo za minulý rok vyplaceno 49,7 % dávek domácnostem jednotlivců, domácnostem s 5 a více členy 8,4 % dávek. Průměrná výše dávky činila 3 721 Kč (o 116 Kč meziročně více). Výdaje na mimořádnou okamžitou pomoc (poslední z dávek tohoto systému) se proti roku 2013 snížily. Bylo na nich vyplaceno 145,6 mil. Kč, tj. o 37,3 % (86,8 mil. Kč) méně, především proto, že na rozdíl od roku 2013 nedošlo k žádné mimořádné události – viz tabulku č. 21 v příloze.

Dávky pro osoby se zdravotním postižením se podílely na celkových sociálních příjmech pouze 0,4 %. Bylo na nich vyplaceno 1,9 mld. Kč (o 0,5 % více než v roce 2013). V průběhu roku 2014 bylo vyplaceno 6,9 tis. příspěvků na zvláštní pomůcku (z hlediska typu pomůcky bylo nejvíce příspěvků vyplaceno na motorové vozidlo – 2,3 tis.) v úhrnné výši 805,4 mil. Kč. Příspěvků na mobilitu bylo čerpáno v průměru měsíčně 232,1 tis. a bylo na ně vyplaceno za leden až prosinec 2014 celkem 1 111,3 mil. Kč – viz tabulku č. 22 v příloze.

33

1. 4 Ostatní příjmy

Podíl „ostatních“ příjmů (tj. těch, jež nemají charakter příjmů ze závislé pracovní činnosti nebo sociálních příjmů) na celkových příjmech domácností (v makroekonomickém pohledu) představoval přibližně 37 – 38 % (zhruba stejně jako v roce 2013). Jejich absolutní objem lze na základě dostupných údajů o výši jednotlivých hlavních položek spadajících do této příjmové skupiny odhadnout na cca 985 – 990 mld. Kč.

Nejdůležitějšími položkami příjmů (statisticky zařazenými do kategorie „ostatních“) jsou zejména: 

příjmy z (drobného) podnikání,



příjmy z majetku (pronájmy, prodeje, dividendy z cenných papírů, renty apod.),



přijaté půjčky,



příjmy z pojištění,



přijaté úroky z vkladů, půjček, dluhopisů,



příjmy ze zahraničí,



dary, výhry, stipendia, výživné,



příjmy z dědictví,



příjmy z tzv. šedé („stínové“) ekonomiky.

Povaha těchto příjmů objektivně neumožňuje komplexní (statistickou) kvantifikaci úrovně a vývoje všech jejich výše uvedených druhů. S využitím dat čerpaných ze statistiky národních účtů ČSÚ a evidence ČNB lze konkrétně specifikovat pouze některé (často do určité míry agregované) klíčové položky (data představují celkové objemy): 34

 hrubý smíšený důchod (vč. hrubého provozního přebytku) – zahrnující především zisk drobných podnikatelů z výrobních činností a poskytovaných služeb (včetně jejich pracovních důchodů) a rovněž odhadované příjmy ze „šedé“ ekonomiky ve výši několika desítek miliard korun – představoval 659,5 mld. Kč a meziročně (nominálně) vzrostl o 0,5 % (3,6 mld. Kč),

 důchody z vlastnictví činily 127,2 mld. Kč (proti roku 2013 nominální pokles

o 8,0 %

–

v porovnání

o 5,0 %); v jejich rámci došlo k

let

2013/2012

byl

vykázán

pokles

reálnému poklesu u rozdělovaných

důchodů společností (-19,4 %) – jde hlavně o dividendy a jiné důchody z rozdělovaného zisku (celkem činily 63,8 mld. Kč) a dále u reinvestovaných zisků z přímých zahraničních investic (-0,4 %); naopak reálný růst byl zaznamenán u přijatých úroků – o 10,1 % (představovaly celkem 29,1 mld.), ostatních důchodů z investic (činil celkem 19,0 mld. Kč) a méně významných důchodů z půdy (pachtovného) – v absolutním vyjádření „jen“ 8,3 mld. Kč, a to o 4,1 %, resp. o 4,6 %,  tzv. ostatní běžné příjmy (transfery) v celkové výši 146,9 mld. Kč se meziročně zvýšily o 0,9 % (v roce 2013 proti roku 2012 naopak poklesly o 4,1 %); z toho 17,9 mld. Kč představovaly náhrady z neživotního pojištění (ve srovnání s rokem 2013 to znamenalo reálný pokles jejich objemu o 1,4 %) a 129,0 mld. Kč „jiné“ běžné transfery (mj. výhry, stipendia, výživné, dary, převody ze zahraničí a příjmy plynoucí z odškodnění obětí nacistické perzekuce, účastníků zahraničního a národního odboje a politických vězňů); jejich objem v reálném vyjádření vzrostl o 0,8 %.

35

2. Spotřebitelské ceny a životní náklady Nárůst spotřebitelských cen a životních nákladů byl v roce 2014 relativně nízký a činil 0,4 % (v roce 2013 inflace stoupla o 1,4 %) – viz tabulku č. 23. V dlouhodobějším porovnání od období počátku ekonomické recese v roce 2008 to byl nejnižší roční nárůst spotřebitelských cen. Vzhledem ke struktuře spotřebního koše a vývoje cen jednotlivých komodit dosáhly loni životní náklady domácností důchodců meziročního poklesu (viz dále a následující graf – průměrný meziroční nárůst, pokles v letech 2008 – 2014 v %):

Vývoj průměrné meziroční míry cenové inflace a životních nákladů domácností důchodců v letech 2008 - 2014 (nárůst, pokles v %) 8,2

prům. meziroční míra inflace životní náklady dom. důchodců

6,3

4,6 3,0 2,1 1,5

1,5

3,3 2,0

1,9 1,4

1,0

0,4 -0,1 Rok

Meziroční přírůstek spotřebitelských cen v jednotlivých čtvrtletích se zvyšoval a nejvyšší byl (zejména vlivem základny stejných období m. r.) ve 3. a 4. čtvrtletí. Největší meziměsíční změny regulovaných, administrativních a daňově ovlivněných cen se uskutečnily tradičně od ledna, kdy klesly poměrně výrazně ceny 36

elektřiny (o 10,5 %), byl zrušen regulační poplatek za pobyt v nemocnici, vzhledem k příznivému vývoji tržních cen potravin, dopravy a rekreací však výkyvy cen oběma směry v dalších měsících 2014 byly v delším srovnání spíše nevýznamné (výjimkou bylo snad jen mimořádné prosincové snížení cen pohonných hmot, největší od roku 2008, po celý rok postupný odraz vyššího zdanění tabákových výrobků, po několika letech útlumu nastalo zdražování oděvů, obuvi a již tradičně i finančních služeb). Mimořádný význam pro domácnosti mělo po celý rok levnější bydlení, kde kromě elektřiny klesly také ceny plynu a ostatní komodity podražily podstatně méně než před rokem. K meziročnímu přírůstku úhrnného indexu spotřebitelských cen přispěly (vzhledem k dříve uvedeným skutečnostem) jednotlivé agregované „výdajové“ skupiny spotřebního koše následovně (zaokrouhleno na 1 desetinné místo):

Úhrnný meziroční index spotřebitelských cen v roce 2014 (v %)

100,4

Podíly agregací spotřebního koše podle výše vlivu na inflaci (v procentních bodech): Potraviny, nealkoholické nápoje

+0,3

Alkoholické nápoje, tabák

+0,3

Doprava

+0,1

Odívání a obuv

+0,1

Ostatní zboží a služby

+0,1

Stravování a ubytování

+0,1

Zdraví

0,0

Vzdělávání

0,0

Rekreace a kultura

0,0

Bytové vybavení, zařízení domácnosti, opravy

0,0

Pošty a telekomunikace

-0,2

Bydlení, voda, energie, paliva

-0,4

Zpracováno z dat Analýzy vývoje indexů spotřebitelských cen ČSÚ ze dne 9. ledna 2015, která obsahuje i podrobné číselné údaje k této problematice.

Domácnostem důchodců klesly za celý rok 2014 životní náklady o 0,1 %, což znamenalo, že v porovnání s úhrnnou cenovou inflací poprvé od vzniku samostatné ČR v roce 1993 byly životní náklady této sociální skupiny nižší než 37

úhrnná

inflace.

Způsobila

to

souhra

příznivých

tendencí

ve

vývoji

nejvýznamnějších položek jejich spotřebního koše (vyšší pokles cen bydlení, energií a snižující se dopad cen výživy). Tyto nižší náklady však částečně pohltila nadprůměrná dynamika u jejich vydání zejména za finanční a telekomunikační platby. Relativně

nejvíce

vzrostly

životní

náklady

domácností

žijících

v hl. m. Praze (index 100,8 %), kde větší konkurence prodejců sice brzdila razantnější zdražení komodit určovaných trhem (s výjimkou výživy, finančních služeb, odívání a obuvi to byly zejména alkoholické nápoje a veřejná doprava), ceny bydlení však klesly mnohem méně, a to zejména vlivem výrazně většího navýšení cen tepelné energie a menšího zlevnění elektřiny – blíže ke struktuře růstu životních nákladů vykazovaných typů domácností viz tabulku č. 24. Průměrný meziroční harmonizovaný růst spotřebitelských cen (cenový index propočtený podle metodiky Eurostatu pro potřeby porovnání inflace v jednotlivých členských zemích) v České republice v roce 2014 činil 0,4 %, což bylo o 1,0 p. b. méně než v roce 2013 a o 0,2 p. b. méně než představoval průměr 28 členských zemí EU. Výší svého harmonizovaného cenového indexu se ČR zařadila zhruba do poloviny evropského „žebříčku“, neboť výrazně přibylo zemí s cenovou deflací nebo nižší inflací. Výrazně nadprůměrný přírůstek spotřebitelských cen byl v rámci EU loni zjištěn pouze ve Velké Británii a Rakousku – viz tabulku 25.

38

3. Peněžní výdaje, úvěry a úspory domácností 3. 1 Peněžní výdaje Jen mírný růst spotřebitelských cen (cenové inflace), vyšší dynamika mezd i větší (i když opatrná) důvěra domácností v českou ekonomiku po překonání ekonomické recese se příznivě projevily v tržním chování domácností a v jejich nominálních i reálných vydáních, což potvrdila i data ČSÚ vykázaná na makro i mikroúrovni (viz tabulky č. 1 a 2 v příloze).

Ve výdajích domácností se projevily zejména tyto hlavní tendence:  2 038,9 mld. Kč

vynaložil

sektor

domácností

na

výdaje

spojené

s individuální spotřebou (bylo to o 2,0 % více než o rok dříve); domácnosti tak – po zohlednění cenové inflace – nakoupily zboží a služeb nominálně o 32,0 mld. Kč více, reálně to bylo o cca 24,1 mld. Kč (o cca 1,6 %) než před rokem, kdy reálné výdaje stále ještě klesaly (viz tabulku č. 1),  výdaje jednoho člena domácnosti souboru rodinných účtů činily měsíčně v průměru 11 253 Kč (vč. nespotřebních vydání), tj. nominálně o 1,3 % více než v roce 2013; což při mírné cenové inflací vedlo loni po delším období poklesu k obnově meziročního růstu reálných měsíčních vydání,  poptávku domácností po zboží a službách charakterizoval zejména vývoj tzv. „spotřebních“ výdajů (nepatří sem zejména „nespotřební“ výdaje na pořízení a rekonstrukci nemovitostí) s 90 % podílem na celkových vydáních domácností (meziroční přírůstek o 1,0 %); o oživení investičního chování domácností po skončení ekonomické recese svědčí fakt, že zbytnější „nespotřební“ vydání (nákupy nemovitostí) zřetelně vzrostla,  měsíční dynamika čistých peněžních příjmů průměrné domácnosti statistiky rodinných účtů (index 103,0 %) předčila nárůst peněžních výdajů o 1,7 p. b.,

39

 vzhledem k navýšení příjmů a příznivému cenovému pohybu došlo u všech nebo u větší části domácností k růstu tempa reálných (v předchozích letech často odkládaných zbytných) výdajů a tím i k některým změnám v jejich struktuře – poklesla tak váha výdajů na bydlení (levnější elektřina), dopravu (příznivé ceny pohonných hmot koncem roku), telekomunikace (nižší platby u mobilní komunikace). Podrobnější strukturu úhrnných spotřebních vydání domácností charakterizuje následující graf a tabulka č. 26 v příloze.

Struktura čistých spotřebních výdajů domácností celkem v roce 2014 (%)

Ostatní výdaje 1) 15,6 % (+0,1) Výživa 20,3 % (+0,1)

Nájemné

5,8 % (-0,2)

Odívání a obuv 4,9 % (+0,2)

Bydlení 21,5 % (-0,7)

Rekreace, kultura 9,5 % (+0,2) Vybavení bytu, domu, údržba, opravy 5,7 % (+0,2)

Vodné a stočné 1,6 % (+0,1) Energie

11,7 % (-0,9) Ostatní výdaje spojené s bydlením 2)

2,4 % (+0,3) Doprava Ostatní zboží a služby 12,0 % (+0,4)

10,5 % (-0,5)

Údaje v závorkách jsou rozdíly proti roku 2013 1) 2)

zahrnuje výdaje za zdravotní péči (2,8 %), pošty a telekomunikace (4,6 %), veřejné stravování a ubytování (5,0 %), vzdělávání (0,7 %) a ostatní nezařazená vydání (2,7 %) údržba, opravy, odvoz odpadu apod.

V roce 2014 prodej v maloobchodě meziročně vzrostl o 2,8 %, což bylo nejvíce za posledních 6 let. Trend odklonu od útlumu spojeného s ekonomickou recesí se v nákupech zboží a služeb začal projevovat již v závěru roku 2013, potvrdil se však teprve v roce 2014. Vyšší tržby byly vykázány ve většině výdajových skupin, zejména v internetových a zásilkových službách (nárůst o 20 %) a obchodních řetězcích. Nižší tržby zaznamenaly jen prodeje farmaceutického, resp. zdravotnického zboží. 40

3. 2 Peněžní úvěry, půjčky Opatrné chování domácností vůči úvěrům a zadlužování bylo zřejmé i v roce 2014. Nižší tempo úvěrování se projevilo nejvíce v intenzitě pokrytí části výdajových potřeb domácností peněžními půjčkami (v tom zejména na okamžitou spotřebu). Podle údajů ČNB činil úhrnný objem půjček domácností evidovaných u peněžních ústavů ke konci roku 1 230,2 mld. Kč, což bylo o 47,4 mld. Kč více než k 31. 12. roku 2013 (kdy ve stejném srovnání představoval tento přírůstek 48,3 mld. Kč) – viz tabulku č. 26 v příloze. Dynamika růstu úvěrování českých domácností byla podobná jako v roce 2013 a celkový meziroční přírůstek byl v běžných cenách druhý nejnižší od roku 2007, kdy došlo k meziročnímu nárůstu úvěrů domácností o 184,5 mld. Kč (viz následující graf):

Roční přírůstky bankovních úvěrů a vkladů domácností v letech 2005 - 2014 (k 31. 12. daného roku) 184,5

190

Úvěry Vklady

170

152,5

mld. Kč

150 121,5

130 110

101,2

115,1

150,3 90,3 101,4

90 70

110,9

111,4

97,0

69,7 59,0

58,0

69,3

50

54,1

36,4

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

47,4

41,9

30 2005

48,3

2013

2014

Zpracováno z dat ČNB

Rozhodující část meziročního vzestupu celkového objemu bankovních peněžních půjček představovaly, stejně jako v předcházejícím roce, hypoteční a jiné úvěry na bydlení (900,0 mld. Kč), z toho objem hypotečních úvěrů vzrostl o 50,3 mld. Kč (na 796,9 mld. Kč). Zde se započítává i refinancování dříve uzavřených smluv. Celkový objem účelových a neúčelových spotřebitelských 41

úvěrů (na zboží a služby běžné spotřeby) po mírném růstu v roce 2013 (o 2,6 mld. Kč) v minulém roce také vzrostl, ale jen o 1,0 mld. Kč. Podle údajů Czech Banking Credit Bureau spravujícího Bankovní a Nebankovní registr mělo úvěr v loňském roce 3,1 mil. Čechů. Nejvýznamněji se na tom podílely krátkodobé úvěry, které v roce 2014 využilo 2,0 mil. osob a také úvěry na bydlení, jenž mělo uzavřeno 1,1 mil. obyvatel. I přes to, že v minulém roce již nedošlo k tak výraznému zvýšení počtu uzavřených hypoték jako v roce 2013, je pořád zřejmá rostoucí dynamika a tento typ úvěru využilo o 43 tis. lidí více. Objem splátkových karet, osobních a spotřebitelských úvěrů za rok 2014 meziročně vzrostl o 9,5 mld. Kč na výsledných 301,1 mld. Kč.

Zatímco v roce 2013 byl stále zřejmý slabý růst celkového objemu prostředků poskytnutých nebankovními společnostmi prostřednictvím spotřebitelských úvěrů, v roce 2014 si domácnosti podle dat ČLFA touto formou půjčily celkem 37,0 mld. Kč, tj. o 1,1 mld. Kč meziročně více a použily je, na rozdíl od předchozího roku, hlavně na pořízení nových automobilů. Pokračování prorůstové monetární politiky nadále udržovalo v minulém roce velmi nízké úrokové sazby na nově poskytnuté bankovní úvěry. Zatímco úrokové sazby úvěrů na spotřebu se již delší dobu pohybují podle údajů ČNB mírně nad 14 % (prosinec 2014 – 14,01 %, prosinec 2013 – 14,05 %, prosinec 2012 – 14,59 %), tak úrokové sazby na nákup bytových nemovitostí pokračují v poklesu a na konci minulého roku byla jejich průměrná výše 2,85 % (meziroční pokles o 0,56 p. b.).

V roce 2014 došlo k nárůstu počtu exekucí na peněžitá a nepeněžitá plnění. Podle Exekutorské komory ČR soudy zahájily v minulém roce 828 tis. exekucí a pokles z předchozího roku tak nepokračoval. Důvodem nárůstu mohla být změna poplatků za podání platebního rozkazu, která vedla k přesunu drobných exekucí a jejich nárůstu. V roce 2013 bylo zahájeno 714 tis. exekucí a v roce 2012 celkem 820 tis. Pozitivní skutečností je pokles tzv. „úvěrů v selhání“, kde celkový objem dosáhl na konci roku úrovně 58,1 mld. Kč (meziroční snížení o 1,1 mld. Kč). Úvěry domácnostem na bydlení se selháním se meziročně nezměnily a jejich výše ke konci prosince 2014 byla 28,2 mld. Kč.

42

3. 3 Úspory Rostoucí

příjmy

domácností

se

projevily

i

na

celkových

úsporách.

Nepokračoval tak trend meziročně se snižujících přírůstků vkladů, který lze sledovat od roku 2008 (tato tendence je zachycena v grafu v předchozí kapitole). Pozitivně se projevila na vývoji úspor hlavně lepší situace na trhu práce a reálný růst příjmů. Celkové vklady domácností se podle dostupných údajů ČNB v roce 2014 zvýšily ve srovnání s předchozím rokem o 111,0 mld. Kč na 1 923,2 mld. Kč. Objem vkladů ve stavebním spoření klesl na úroveň 406,8 mld. Kč, meziročně se snížil o 16,8 mld. Kč. Míra úspor podle statistiky národních účtů činila 10,35 % a byla tak vyšší proti roku 2013 o 0,37 p. b. Skladba přírůstku úsporných vkladů se od roku 2008 výrazně změnila. Při jednoznačné orientaci na tvorbu úspor v tuzemské měně (96,1 %) dávaly domácnosti v souvislosti s trvale nízkou hladinou úrokových sazeb výhradně přednost spoření v jejich netermínované formě (meziroční přírůstek o 13,7 %, tj. o 150,4 mld. Kč), zatímco termínované vklady se o 39,4 mld. Kč snížily. Jednalo se jednak o reakci na nízké úročení, které má problém zhodnocovat vklady nad úroveň inflace a v některých případech také o potřebu domácností využívat více likvidní produkty a mít rychleji k dispozici peněžní prostředky v případě finančních potíží (viz následující graf):

* Spořicí účty a ostatní netermínované vklady Zpracováno z dat ČNB

43

Úročení vkladů dle údajů ČNB dále klesalo a průměrná sazba jednodenních vkladů se na konci roku 2014 snížila na 0,31 % (o 0,12 p. b. meziročně méně). Stejně tak poklesla sazba z vkladů s výpovědní lhůtou na 1,72 % a ke snížení došlo také u úrokových sazeb s dohodnutou splatností s průměrným úročením 1,40 %. Nízká atraktivita termínovaných účtů vedla domácnosti k využívání i jiných finančních produktů s vyšším zhodnocením.

Podle AKAT stav peněžních prostředků investovaných do tuzemských a zahraničních otevřených podílových fondů obyvatelstvem a institucemi činil ke konci roku 328,9 mld. Kč, což bylo o 51,9 mld. Kč více než ke konci roku 2013. Výrazně více investic zaznamenaly hlavně smíšené fondy, dluhopisové fondy a akciové fondy. Naopak méně vyhledávané byly v roce 2014 zajištěné fondy a fondy peněžního trhu. Rozdělení investic mezi domácí a zahraniční fondy bylo přitom v podstatě vyrovnané – velmi mírný předstih měl objem domácích fondů (50,8 % z celkových investic). Největším zprostředkovatelem investovaného majetku byla finanční

skupina

Generali Investments

CEE, a. s.

+

ČP

INVEST

investiční

společnost, a. s. (celkem 241,5 mld. Kč). ING Bank ČR i v roce 2014 prováděla průzkum, jak domácnosti v současné době spoří. Na základě zveřejněných dat by si české domácnosti v posledním čtvrtletí 2014 vystačily se svými úsporami v průměru 4 měsíce a 3 dni. Mírný meziroční růst také zaznamenal ukazatel potenciálu spoření, podle kterého na konci minulého roku průměrně převyšovaly příjmy domácností výdaje o 29 %. Z mezinárodního průzkumu vypracovaného na přelomu října a listopadu 2014 také vyplývá, že 41 % Čechů nemá žádné úspory, což je o 3 p. b. více, než je evropský průměr.

44

C. Vývoj na počátku roku 2015 a predikce na léta 2015 až 2016 Z dosud zveřejněných dat je zřejmé, že na počátku roku 2015 se reálná příjmová situace domácností – zejména vzhledem k přetrvávající nízké meziroční cenové inflaci a vyšším příjmům meziročně dále zlepšila. Lze se zatím jen domnívat, že v 1. čtvrtletí t. r. pokračoval trend růstu HDP z předchozích období. K vyšším hodnotám hrubého domácího produktu by měly v roce 2015 nadále přispívat zejména větší výkonnost zpracovatelského průmyslu, racionální vládní výdaje (těžící z nízkých úrokových sazeb) a především rostoucí spotřeba domácností, kterou by měly po celý rok 2015 příznivě ovlivňovat klesající nezaměstnanost a růst příjmů. Za rok 2015 očekává MPSV mírné zvýšení HDP v rozsahu 2,1 až 3,1 %, v následujícím roce 2016 přírůstek v rozmezí od 2,4 do 3,2 %. Z oblastí

ovlivňujících

příjmy

domácností

jsou

prozatím

jedinými

dostupnými údaji základní data o mzdách v průmyslu a ve stavebnictví za první dva měsíce letošního roku, z nichž vyplynuly tyto dílčí poznatky:  v lednu a v únoru 2015 došlo v odvětví průmyslu v podnicích s 50 a více zaměstnanci

k meziročnímu

zvýšení

průměrného

evidenčního

počtu

zaměstnanců (v lednu o 3,0 % a v únoru o 3,2 %), ve stavebních podnicích (s 50 a více zaměstnanci) jejich počet naopak meziročně poklesl (v lednu o 3,1 % a v únoru o 1,7 %),  průměrná měsíční nominální mzda těchto zaměstnanců v průmyslu vzrostla v lednu meziročně o 1,1 % (reálně o 1,0 %) a v únoru (kdy činila 25 840 Kč) se zvýšila nominálně o 2,0 % (a reálně o 1,9 %). Ve stavebních podnicích se zvýšila průměrná měsíční nominální mzda výše uvedených zaměstnanců v lednu meziročně o 0,2 %, resp. v únoru o 5,0 %, kdy dosáhla v absolutním

vyjádření

27 767 Kč.

K meziročnímu

nárůstu

stavebnictví u reálné mzdy v lednu o 0,1 % a v únoru o 4,9 %. 45

došlo

ve

Přírůstek průměrné nominální mzdy v národním hospodářství ČR by se mohl v letošním roce pohybovat v intervalu 2,4 – 4,4 % a v roce 2016 v rozmezí 2,6 – 5,0 %. Reálná mzda by mohla letos při zohlednění predikované míry cenové inflace (viz dále) vzrůst až o 4,0 %, příští rok o cca 3,6 %. Dynamika průměrných čistých příjmů domácností (tzn. pracovních, sociálních a ostatních) by se mohla letos pohybovat mezi 3,0 – 4,0 % a v roce 2016 o cca 0,5 p. b. více, což by mohlo znamenat mírný vzestup jejich kupní síly v obou letech. V rámci sociálních příjmů byly u největší položky, tj. důchodů vykázány údaje o průměrné výši samostatně vypláceného starobního důchodu, který činil v březnu 11 307 Kč, tj. o 2,4 % více než před rokem, za období leden až březen vzrostl meziročně rovněž o 2,4 % na 11 300 Kč. Podle odhadu by průměrná výše samostatně vypláceného starobního důchodu mohla v letošním roce dosáhnout 11 320 Kč, tj. o 2,3 % více než před rokem. Podíl nezaměstnaných osob k 31. 3. 2015 činil 7,2 %. Lze očekávat, že za celý rok 2015 dosáhne podíl nezaměstnaných osob průměrné úrovně 6,6 – 7,0 %. V roce 2016 by se mohl podle aktuální predikce pohybovat v rozmezí 6,4 – 7,0 %. Nárůst spotřebitelských cen a životních nákladů domácností byl v letošním 1. čtvrtletí ještě nižší než v lednu – březnu roku 2014 - úhrnná cenová hladina vzrostla meziročně jen o 0,1 % (ve stejném období roku 2014 stoupla o 0,2 %). Mezičtvrtletní

vývoj

cenové

inflace

(1. čtvrtletí 2015 / 4. čtvrtletí 2014)

ovlivnily tyto faktory:  zvýšení cen tabákových výrobků o 4,1 % v souvislosti s příslušnou novelizací zákona o spotřebních daních, sezónní nárůst cen zimních rekreací o 6,6 % a zvýšení cen ovoce a zeleniny v rámci potravin a nealkoholických nápojů (souhrnně o 0,8 %),  zásadní pro vývoj inflace byl nejprve pokles a následný pomalý nárůst cen pohonných hmot, které celkově zlevnily meziročně o významných 12,9 %

46

(zejména v lednu a částečně ještě v únoru); jejich vývoj za posledních 15 měsíců – vč. znázornění pomalé reakce obchodníků a zpracovatelů v období klesajících cen ropy – charakterizuje následující graf:

Zpracováno z dat Kurzy.cz (ceny benzínu Natural 95) a EIA (ropa Brent)

 v souvislosti se zrušením regulačních poplatků (návštěva lékaře, poplatek za recept v lékárně) klesly ceny ve skupině zdraví o 9,1 %,  po loňském propadu vzrostly v lednu – březnu 2015 znovu v úhrnu ceny bydlení (v úhrnu o 0,4 %): ceny plynu byly vyšší o 1,7 %, ceny vodného o 3,4 %, čistého nájemného o 0,4 % a tepla o 1,3 %; po loňském výrazném zlevnění (o 10,0 %) klesla letos cena elektřiny „jen“ o 0,6 %,  v ostatních „výdajových“ skupinách se významněji snížily vzhledem k výprodejovým akcím ceny odívání a obuvi (-3,4 %), mírně naopak vzrostly ceny stravování, ubytování a ostatního zboží a služeb (finanční poplatky). V meziročním průměru představoval v 1. čtvrtletí nárůst cen pro konečné spotřebitele 0,1 %, domácnostem důchodců životní náklady meziročně klesly ještě více než před rokem (o 0,2 %). 47

Lze odhadovat, že míra cenové inflace v dalších čtvrtletích t. r. se v meziročním pohledu bude mírně zvyšovat, neboť další průběh roku 2015 (platí i pro rok 2016) ovlivní mírný růst ekonomiky, vývoj regulovaného kurzu Kč vůči euru a dolaru, napjatá mezinárodní situace a obvyklé změny v cenách bydlení (plyn, teplo, tržní nájemné, vodné apod.); pohyby tržních cen (potraviny, benzín) by neměly být výrazné. V době, kdy je materiál zpracován, odhaduje MPSV roční zvýšení spotřebitelské inflace v roce 2015 v intervalu 0,4 až 1,4 % a v roce 2016 v rozpětí 1,5 – 2,5 %. Tendence rostoucí spotřeby, převaha úvěrů na bydlení a zvyšování přírůstku netermínovaných (bankovních) vkladů pokračovala také na počátku roku 2015:  tržby v maloobchodě vzrostly v letošním lednu meziročně o 6,6 % a v únoru o 6,3 %, přičemž únorový meziměsíční nárůst činil 0,1 %, na přírůstku se podílel zejména prodej pohonných hmot a nepotravinářského zboží; tržby za prodej a opravy motorových vozidel vzrostly reálně meziročně o 12,1 % v lednu, resp. o 8,8 % v únoru,  v prvních dvou měsících tohoto roku zaznamenala ČNB růst celkového objemu

bankovních

úvěrů

(proti

prosinci

2014

o

2,7 mld. Kč

na

1 232,9 mld. Kč); kromě úvěrů na bydlení se většina ostatních kategorií půjček objemově snížila,  trend vysokého růstu úspor pokračoval i v lednu a únoru (oproti prosinci o 21,5 mld. Kč na 1 944,7 mld. Kč); přírůstek přitom vytvořily hlavně netermínované vklady. Také v dalších čtvrtletích lze očekávat určité pokračování trendu z počátku roku v přímé souvislosti s vývojem na trhu práce a příjmů domácností. Vzhledem k očekávanému vývoji příjmů, rostoucí poptávce a nízké výchozí základně lze předpokládat v roce 2015 meziroční zvýšení výdajů domácností o 2 – 4 % a v roce 2016 mezi 3 – 5 %. Díky nízkému úročení vkladů a rostoucím příjmům budou v tomto roce nadále růst zejména netermínované vklady. Naopak úvěry mohou opět začít s vyšší spotřebou zvyšovat svou dynamiku, ale stále lze očekávat hlavně růst úvěrů na bydlení.

48