MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA ÚSTAV MARKETINGU A OBCHODU
VÝVOJ A PREDIKCE UBYTOVACÍCH KAPACIT V BRNĚ Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Vypracovala:
Ing. Ondřej Dufek, DiS
Iva Hrdličková
Brno 2008
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem tuto Bakalářskou práci vypracoval samostatně a použitím literatury, kterou uvádím v seznamu
V Brně dne 26. května 2008
………………………. podpis
Poděkování
Tímto
bych
chtěla
poděkovat
vedoucímu
své
bakalářské
práce
Ing. Ondřeji Dufkovi, DiS za skvělé vedení, cenné rady a poskytnutí odborných podkladů při zpracování této bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat Ing. Beatricii Vojtkové za její drahocenný čas a přínosné rady.
Abstrakt Tato bakalářská práce je zaměřená na vývoj a predikci ubytovacích kapacit v Brně a okolí. Praktická část práce obsahuje vývoj od roku 1992 do současnosti (rok 2007) a dále je zde naznačena předpověď budoucího vývoje do roku 2011. Je zde také zohledněn vznik nových pěti luxusních hotelů v centru Brna a jaký to může mít dopad na využití kapacit stávajících hotelů. Závěrem jsou podána doporučení pro lepší informovanost jediného pěti-hvězdičkového hotelu v Brně, kterým je Holiday Inn.
Abstract This
bachelor
thesis
is
focused
on
development
and
prediction
of accommodation capacity in Brno and surroundings. The practical part comprises of development since 1992 till present (year 2007) and it also consists of indication of future development forecast till 2011. The creation of five new luxury hotels in the centre of Brno is also taken into account along with the possible impact on capacities of current hotels. As a conclusion I give some recommendations for better awareness of the only five-star hotel in Brno, which is Holiday Inn.
Obsah: 1.
ÚVOD.................................................................................................................................. 2
2.
CÍL PRÁCE A METODIKA ............................................................................................ 3
3.
2.1.
CÍL PRÁCE ................................................................................................................... 3
2.2.
METODIKA PRÁCE ....................................................................................................... 4
LITERÁRNÍ REŠERŠE.................................................................................................... 5 3.1. 3.1.1.
Cestovní ruch jako systém ..................................................................................... 5
3.2.
DRUHY CESTOVNÍHO RUCHU ....................................................................................... 7
3.3.
DEFINICE KATEGORIÍ UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ........................................................... 9
3.4.
TYPY UBYTOVACÍCH JEDNOTEK ................................................................................ 10
3.5.
KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ – ROZDĚLENÍ DO TŘÍD .................................. 11
3.6.
CERTIFIKACE UBYTOVACÍCH SLUŽEB ........................................................................ 11
3.7.
STATISTICKÉ ŘADY ................................................................................................... 12
3.7.1. 4.
CHARAKTERISTIKA CESTOVNÍHO RUCHU..................................................................... 5
Trend.................................................................................................................... 12
VLASTNÍ PRÁCE ........................................................................................................... 15 4.1.
VÝVOJ OD ROKU 1992 DO ROKU 1999 ....................................................................... 15
4.1.1.
Vývoj ubytovacích kapacit ................................................................................... 15
4.1.2.
Vývoj příjezdového cestovního ruchu Jihomoravského kraje .............................. 16
4.1.3.
Vývoj domácího cestovního ruchu Jihomoravského kraje ................................... 18
4.2.
VÝVOJ OD ROKU 2000 DO ROKU 2007 ....................................................................... 19
4.2.1.
Vývoj ubytovacích kapacit v Jihomoravském kraji .............................................. 20
4.2.2.
Vývoj počtu hostů v Jihomoravském kraji ........................................................... 24
4.2.3.
Vývoj počtu přenocování v Jihomoravském kraji ................................................ 26
4.2.4.
Vývoj průměrného počtu přenocování v Jihomoravském kraji............................ 28
4.3.
PREDIKCE VYUŽITÍ UBYTOVACÍCH KAPACIT NA DALŠÍCH LETECH ............................. 29
4.3.1.
Počet návštěvníků ................................................................................................ 31
4.3.2.
Počet přenocování ............................................................................................... 32
4.3.3.
Průměrná délka pobytu........................................................................................ 33
4.4. 4.4.1. 4.5.
VÝPOČET VYUŽITÍ STÁVAJÍCÍCH KAPACIT V BRNĚ A OKOLÍ ...................................... 34 Rok 2007 v Jihomoravském kraji......................................................................... 35 VÝSTAVBA NOVÝCH HOTELŮ .................................................................................... 36
1
4.5.1.
Výpočet počtu pokojů v nových hotelech ............................................................. 37
4.5.2.
Počet lůžek po výstavbě nových hotelů ................................................................ 38
4.5.3.
Využití kapacit do budoucna................................................................................ 38
4.5.4.
Hotel na Zelném trhu ........................................................................................... 39
4.5.5.
Hotel na Šilingrově náměstí................................................................................. 39
4.5.6.
Hotel u OC Vaňkovka – hotel Trinity .................................................................. 40
4.5.7.
Hotel ve Spielberk Office Centre ......................................................................... 41
4.5.8.
Hotel Padowetz.................................................................................................... 41
4.6.
DOSTUPNOST NOVÝCH HOTELŮ ................................................................................. 42
4.6.1.
Vzdálenost od největších dopravních uzlů ........................................................... 42
4.6.2.
Vzdálenost od významných bodů v Brně.............................................................. 45
4.7.
MÍSTO PRO PARKOVÁNÍ ............................................................................................. 47
4.7.1.
Hotel na Zelném trhu ........................................................................................... 47
4.7.2.
Hotel Trinity u OG Vaňkovka .............................................................................. 48
4.7.3.
Hotel ve Spielberk Office Centre ......................................................................... 48
4.7.4.
Hotel na Šilingrově náměstí (Městský Dvůr) ....................................................... 48
4.7.5.
Hotel Padowetz.................................................................................................... 49
4.8.
INFORMOVANOST STÁVAJÍCÍCH HOTELŮ O ROZVOJI KONKURENCE ........................... 49
5.
DOPORUČENÍ ................................................................................................................ 50
6.
DISKUSE .......................................................................................................................... 51
7.
ZÁVĚR ............................................................................................................................. 56
8.
POUŽITÁ LITERATURA.............................................................................................. 58
9.
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK............................................................................. 61
10.
SEZNAM GRAFŮ ........................................................................................................... 62
11.
SEZNAM TABULEK ...................................................................................................... 63
12.
PŘÍLOHY......................................................................................................................... 64
2
1.
Úvod Ekonomika České republiky je v poslední době na vzestupu. K tomu jistě velmi
příznivě přispívá cestovní ruch. Ten se podílí na rozvoji hrubého domácího produktu a také zvyšuje životní úroveň občanů. Příjezdový i výjezdový cestovní ruch se také podílí na devizových příjmech a výdajích. Díky tomu plyne nemalá částka do státního rozpočtu. Proto je dobré toto odvětví rozvíjet v co největší míře. Rozvoj cestovního ruchu napomáhá i rozvoji v oblasti ubytovacích, stravovacích služeb, dopravní infrastruktury a doplňkových služeb. Jedním z důležitých faktorů proto, aby tu návštěvníci zůstali déle, jak jeden den, jde tedy o dlouhodobý cestovní ruch, je samozřejmě zajištění ubytování. Pro tyto účely existují různé druhy ubytování. Pro každý druh ubytování můžeme najít několik kategorií. Ty nám jednoznačně neurčují kvalitu vybavení, ale spíše množství požadovaného vybavení. Každý turista, či jiný návštěvník má úplně jiné požadavky na kvalitu služeb a podle toho si také určuje, kde bude ubytován. Všeobecně je známo, že zahraniční hosté v České republice vyžadují spíše větší kvalitu služeb. Pro Jihomoravský kraj je kvalita služeb velmi důležitá. Jihomoravský kraj je okolím vnímán jako kraj vína. V poslední době je znám také díky „Programu rozvoje sítě
cyklistických
komunikací“.
Důležitou
součástí
s největší
koncentrací
cestovního ruchu je hlavní město Jihomoravského kraje, Brno. Brno je známo jako veletržní město. Konají se zde Brněnské veletrhy a výstavy, kde je kumulace turistů asi největší v této oblasti. Další lákadlo pro turisty je Grand Prix, kde se každoročně koná nemalé množství motocyklových závodů. Dále je město známo díky programu „Brno, město uprostřed Evropy“. Na tomto festivalu je koná soutěž ohňostrojů, dětské hry na hradě Špilberku a další doprovodné akce. V poslední době je tato metropole známa také jako město s krásným golfovým hřištěm. To může být v rámci cestovního ruchu využito různými způsoby.
3
2.
Cíl práce a metodika
2.1.
Cíl práce Tato práce vznikla pro lepší informaci jediného pěti-hvězdičkového hotelu
v Brně, kterým je Holiday Inn. V blízké budoucnosti mají v tomto městě vzrůst čtyři, maximálně pět nových hotelů, které budou obírat stávající střediska o potencionální zákazníky. Proto je důležitá informovanost o situaci v nejbližších pár letech. Hlavním cílem práce je zjistit vývoj ubytovacích kapacit v Brně v minulosti i současnosti a dále zjistit jejich budoucí vývoj. Důležitým prvkem zhodnocení budoucího vývoje je také skutečnost vzniku nových luxusních hotelů centru Brna. To je nutné zařadit do faktorů, které budou důležitě ovlivňovat poptávku a rozložení klientů. Jedním z hlavních cílů je také zhodnocení, zda jsou a budou ubytovací kapacity hotelů využívány v dostatečné míře. Dílčími cíly jsou například objasnění pojmů souvisejících s ubytováním, rozdělením klientů využívajících ubytovací služby a také se statistickými výpočty. Je zde také uveden výsledek vlastního statistického zpracování dat budoucího vývoje a objasnění, zda budou stávající kapacity hotelů plně využívány i v případě rozšíření nabídky a zvýšení počtu lůžek nově vznikajícími hotely. Pro lepší informovanost stávajících hotelů je v práci vypracován i přehled vzdáleností od nejdůležitějších dopravních tepen a od nejvýznamnějších míst v centru Brna. Dalším důležitým faktorem je místo pro parkování. Hotel o daném počtu hvězdiček má mít i určitý počet parkovacích míst. Ve středu Brna není dostatečné místo na velká hotelová parkoviště. Z tohoto důvodu je v práci vypracován také plán nově vznikajících hotelů na umístění parkoviště pro hotelové hosty.
4
2.2.
Metodika práce Struktura bakalářské práce se skládá ze dvou stěžejních částí. V první části
je rozebrána literární rešerše a v druhé vlastní řešení dané problematiky. Literární rešerše je dále rozdělena do sedmi kapitol a dvou podkapitol, které se týkají teoretických otázek a jejich podrobného vysvětlení. Informace byly čerpány z odborných knih zaměřených na cestovní ruch i statistiku. Vlastní řešení se člení do osmi kapitol a pak do jednotlivých podkapitol. Je zde rozebrán především podrobný vývoj příjezdového i domácího cestovního ruchu, délka pobytu a počtu přenocování v Jihomoravském kraji, pomocí metody analýzy, komparace a statistické metody s názvem analýza časových řad. Všechny tyto ukazatele jsou členěny dle časového období na minulost, současnost a budoucnost. Z hlediska minulosti a přítomnosti můžeme hovořit o dvou základních etapách. První etapou je doba od roku 1992 do roku 1999, druhá etapa zaujímá časové rozmezí od roku 2000 do současnosti (konce roku 2007). Budoucnost se pak týká predikce, vývoje ubytovacích kapacit a jejich využití do nejbližších čtyř let. Základní informace a údaje pro zpracování byly čerpány z Českého statistického úřadu (ČSÚ). ČSÚ velice podrobně zkoumá statistické údaje o vývoji cestovního ruchu jak v minulosti tak i nyní. Další důležité informace byly zjišťovány díky CzechTourism, dříve Česká centrála cestovního ruchu. Zde byly nalezeny doplňující informace, protože CzechTourism provádí i vlastní výzkumy nezávisle na ČSÚ. Dále byly informace sbírány na internetových stránkách BVV, stránkách portálu inbrno. a z internetových článků a internetu celkově. Pro budoucí vývoj bylo také nutné zahrnout informace o nově vznikajících hotelích. Informace byly zjišťovány od stavitelů a investorů hotelů a z tisku, protože hotelové řetězce, které by tyto hotely měli obsadit, zatím nejsou známy. Tyto údaje jsou však jen orientační. Důvodem je realizace projektů v průběhu dalších pět let, tudíž tyto informace nejsou přesné a úplné. Práce je z důvodu vzniku luxusních hotelů zaměřená spíše na čtyřhvězdičkové a pětihvězdičkové hotely.
5
3.
Literární rešerše
3.1.
Charakteristika cestovního ruchu Podle HLADKÉ (1997) patří Česká republika mezi země s vhodnými přírodními
i kulturně-historickými
předpoklady pro
rozvoj
cestovního
ruchu
a
zároveň
pro něj vytváří potřebné společensko-ekonomické podmínky. RYGLOVÁ (2007) se ztotožňuje přímo se Světovou organizací cestovního ruchu (WTO) podle, které Cestovní ruch znamená „dočasnou změnu místa pobytu, tj. cestování a přebývání mimo místo trvalého bydliště, ne déle než 1 rok, zpravidla ve volném čase za účelem rekreace, rozvoje poznání a spojení mezi lidmi. DROBNÁ (2004) formuluje Cestovní ruch jako činnost osoby, cestující ve volném čase na přechodnou dobu do místa mimo její trvalé bydliště, a to za jiným účelem, než je vykonání výdělečné činnosti v navštíveném místě. HORNER a SAWARBROOKE (2003) mívají definice cestovního ruchu několik složek. Obecně se cestovní ruch definuje jako krátkodobý přesun lidí na jiná místa, než jsou místa jejich obvyklého pobytu, za účelem pro ně příjemných činností. Definice nahrnuje například lukrativní oblast služebních cest, kde hlavním smyslem cestování je práce, nikoliv zábava.
3.1.1.
Cestovní ruch jako systém HESKOVÁ (2006) chápe Cestovní ruch jako otevřený a dynamický systém,
který tvoří dva podsystémy, a to subjekt cestovního ruchu a objekt cestovního ruchu včetně vzájemných vazeb. Vazby existují i mezi cestovním ruchem jako systémem a jinými systémy, které tvoří jeho vnější prostředí.
6
ekonomické prostředí
politické prostředí
Cestovní ruch subjekt
objekt
cestovního
cestovního
ruchu
ruchu
sociální prostředí
ekologické prostředí technicko-technologické prostředí
Obrázek č. 1: Cestovní ruch jako systém Zdroj:[7]
1. Subjekt cestovního ruchu Můžeme
říci,
že
subjekt
reprezentuje
účastník
cestovního
ruchu.
Z ekonomického hlediska je jím každý, kdo uspokojuje potřeby spotřebou statků cestovního ruchu v době cestování a pobytu mimo místo trvalého bydliště a obvykle ve volném čase. Z hlediska statistiky je účastníkem cestovního ruchu cestující označený jako návštěvník, turista nebo výletník. [7] Stálý obyvatel (rezident) v domácím cestovním ruchu je osoba, která žije alespoň šest po sobě následujících měsíců na jednom místě před příchodem do jiného místa na dobu kratší než 6 měsíců. V zahraničním cestovní ruchu je to osoba, která žije v zemi alespoň jeden rok před příchodem do jiné země na dobu kratší než jeden rok. [7] Návštěvník (visitor, nerezident) je osoba, která v domácím cestovním ruchu cestuje na jiné místo v zemi svého trvalého bydliště na kratší dobu než šest měsíců.
7
V zahraničním cestovním ruchu cestuje do jiné země na dobu nepřesahující jeden rok s tím, že hlavní účel cesty je v obou případech jiný než výkon výdělečné činnosti. [7] Turista (tourist) je osoba, která v domácím, resp. zahraničním cestovním ruchu splňuje kritéria návštěvníka. Účast turisty na cestovním ruchu je spojena minimálně s jedním přenocováním. [7] Výletník (excursionist) je návštěvník, který cestuje na kratší dobu než 24 hodin a bez přenocování. [7] 2. Objekt cestovního ruchu Tento pojem je v literatuře (HESKOVÁ, 2006) objasněn jako všechno, co se může stát cílem změny místa pobytu účastníka cestovního ruchu. Jde o přírodu, kulturu, hospodářství apod. Tvoří ho cílové místo, podniky a instituce cestovního ruchu. Subjekt cestovního ruchu cestuje do cílového místa jen tedy, když existuje vhodný ekvivalent na uspokojení jeho potřeb. Jeho součástí jsou služby a zboží vyráběné podniky a institucemi cestovního ruchu v cílovém místě. [7]
3.2.
Druhy cestovního ruchu Z literatury také můžeme usoudit (HLADKÁ, 1997) členění Cestovního ruchu
z různých hledisek. Nejčastěji vychází členění cestovního ruchu z těchto kritérií: 1. z místa realizace: a) Domácí cestovní ruch – pohyb a pobyt našich obyvatel na našem území, b) Zahraniční cestovní ruch – členění podle vztahu k platební bilanci státu: I. aktivní cestovní ruch – znamená příjezd a pobyt cizinců na území daného státu. Tento cestovní ruch je z pohledu příslušného státu přínosem platebních prostředků, a přispívá teda k aktivní straně platební bilance;
8
II. pasivní cestovní ruch – vycestování tuzemských obyvatel a jejich pobyt v zahraničí – jejich pobyt v zahraničí je spojen s vývozem devizových prostředků, čímž působí na platební bilanci státu pasivně; III. tranzitní cestovní ruch – cestují-li občané jednoho státu přes území druhého státu do třetího státu. Z pohledu národního hospodářství a platební bilance daného státu má stejný charakter jako cestovní ruch aktivní. 2. ze způsobu účasti a formy úhrady nákladů účasti na: a) volný cestovní ruch (nazývaný komerční) – cestovní ruch, v němž si obyvatelé hradí účast pouze za svých příjmů a o účasti se svobodně rozhodují; b) vázaný cestovní ruch (nazývaný sociální) – cestovní ruch, v němž úhrada obyvatele je doplňována za společenských fondů (FKSP, příspěvky nemocenského pojištění apod.). Účast a poskytnutí příspěvků jsou v těchto případech vázány na splnění určitých podmínek. Vázaný cestovní ruch zahrnuje částečně lázeňské léčení, podnikovou rekreaci, dětskou letní rekreaci. Tento druh cestovního ruchu je projevem sociální politiky společnosti. 3. ze způsobu a organizace zabezpečení jeho průběhu na: a) neorganizovaný – vše potřebné si zajišťuje účastník cestovního ruchu sám, respektive pouze částečně využívá služeb cestovní kanceláře, např. k výměně valut prodeji lodních lístků apod.; b) organizovaný – cestu i pobyt zajišťuje organizace, zejména cestovní kancelář, ale např. i odbory apod. 4. z délky účasti: a) krátkodobý – charakterizován pohybem do tří dnů mimo trvalé bydliště (nejvýše dvě přenocování);
9
b) dlouhodobý – předpokládá cestovní pobyt delší než tři dny mimo trvalé bydliště, nikoli však (podle mezinárodních dohod) delší než šest měsíců. Toto členění platí jak v domácím, tak i v zahraničním cestovním ruchu, a to i mezinárodně. Ekonomický význam toho členění spočívá zejména v odlišných nákladech na vybavení míst cestovního ruchu.[8]
3.3.
Definice kategorií ubytovacích zařízení Je důležité se také zmínit o rozdělení ubytovacích zařízení, které je možno
nalézt v odborných publikacích. [12] 1. Hotel je ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených (zejména stravovací). Člení se do pěti tříd. 2. Hotel garni má vybavení jen pro omezený rozsah stravování (nejméně snídaně) a člení se do čtyř tříd. 3. Motel je ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty poskytující přechodné ubytování a služby s tím spojené zejména pro motoristy a člení se do čtyř tříd. 4. Pension je ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb a člení se do čtyř tříd. 5. Ostatní ubytovací zařízení: a) kemp (tábořiště) b) chatová osada c) turistická ubytovna d) botel 6. Depandance je vedlejší budova ubytovacího zařízení bez vlastní recepce, organizačně související s hlavním ubytovacím zařízením, které pro depandance
10
zajišťuje plný rozsah služeb odpovídající příslušné kategorii a třídě a není vzdáleno více než 500 m.
3.4.
Typy ubytovacích jednotek Podle stejného zdroje můžeme rozdělit i ubytovací jednotky:
1. jednolůžkový pokoj: pokoj s lůžkem pro jednu osobu 2. dvoulůžkový pokoj: pokoj se dvěma lůžky, a to ve formě dvojlůžka nebo ve formě dvou lůžek umístěných vedle sebe 3. dvoulůžkový pokoj – twin: pokoj se dvěma oddělenými lůžky 4. vícelůžkový pokoj: pokoj se třemi nebo více lůžky 5. rodinný pokoj: pokoj se třemi nebo více lůžky, z nichž alespoň dvě jsou vhodná pro dospělé osoby 6. společná ložnice – vícelůžkový pokoj nabízející lůžka pro osoby, které mohou nebo nemusí patřit k určité skupině 7. junior suite: ubytování se zvláštním místem pro sezení v jednom pokoji 8. suite: ubytování poskytované ve vzájemně oddělených propojených místnostech s lůžkem (ložnice) a sedací soupravou (obývací pokoj) 9. apartmá/appartment: ubytování poskytující oddělenou místnost pro spaní a místnost se sedací soupravou a kuchyňským koutem 10. studio: ubytování v jednom pokoji s kuchyňským koutem 11. spojené pokoje: samostatné pokoje s lůžky propojené spojovacími dveřmi 12. duplex: ubytování na více podlažích s vyhrazeným propojením jednotlivých podlaží [12]
11
3.5.
Klasifikace ubytovacích zařízení – rozdělení do tříd Pro rozdělení do tříd je využito informací podle klasifikace ubytovacího
zařízení. * Tourist ** Economy *** Standard **** First Class ***** Luxury Ubytovacím zařízením kategorie typu hotel garni, pension, motel a depandance mohou být přiděleny maximálně čtyři hvězdičky. [12]
3.6.
Certifikace ubytovacích služeb Dle RYGLOVÉ (2007) se jedná o rozdělení ubytovacích zařízení do skupin dle
rozsahu a kvality poskytovaných služeb. Rozdělení hotelů do kategorií od 1 do 5 hvězdiček je mezinárodně zavedeným pojmem. Jednotný systém pro zařazení jednotlivých ubytovacích zařízení do daných kategorií umožní porovnat stav vybavení jednotlivých hotelů a úroveň jimi poskytovaných služeb s požadavky pro jednotlivé kategorie. Základní filosofií zpracování jednotné klasifikace ubytovacích zařízení je zásada její dobrovolnosti. Klasifikační komise udělí každému podnikateli, který o to požádá a splní daná kritéria (poplatek 500 Kč, vyplní dotazník, komise rozhodne o udělení certifikátu a počtu přidělených hvězdiček), jednotný klasifikační znak včetně certifikátu dle patřičného zařazení do jednotlivé kategorie. Certifikát je udělován na dobu dvou let.
12
3.7.
Statistické řady ARTL a ARTLOVÁ (2007) objasnují, že Ekonomickou časovou řadou se rozumí
řada hodnot jistého věcně a prostorově vymezeného ekonomického ukazatele, která je uspořádána v čase směrem od minulosti do přítomnosti. Rozdělení podle typu ukazatele, který se sleduje, na: 1. Intervalové časové řady jsou řadami ukazatelů, jejichž hodnoty závisí na délce časového intervalu sledování. Typickými intervalovými ukazateli jsou extenzitní ukazatele, jejich příkladem může být objem výroby, spotřeba surovin atd. 2. Okamžikové časové řady jsou řadami ukazatelů, jejichž hodnoty se vztahují k jistým časovým okamžikům. Hodnoty takových ukazatelů nezávisí na délce časového intervalu sledování. Příkladem okamžikového ukazatele je počet neumístěných uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadech práce k určitému datu. 3. Rozdělení podle délky intervalu sledování hodnot: 4. Dlouhodobé časové řady mají hodnoty sledované v ročních či delších časových úsecích 5. hodnoty krátkodobých časových řad se sledují v úsecích kratších, než je jeden rok 6. vysokofrekvenční časové řady mají hodnoty sledované v úsecích kratších, než je jeden týden
3.7.1.
Trend Z literatury (ARTL, ARTLOVÁ, 2007) víme, že Trend odráží dlouhodobé změny
v průměrném chování časové řady, resp. obecnou tendenci vývoje zkoumaného jevu za dlouhé období. Je výsledkem faktoru, které dlouhodobě působí ve stejném směru, jako je např. technologie výroby, demografické podmínky či podmínky trhu v dané oblasti. Trend může mít různý charakter, může být rostoucí, klesající, strmý, mírný,
13
v průběhu času se může měnit, takže jej lze pokládat spíše za cyklus. Může být hladší než je vlastní časová řada, nebo také variabilnější. Jednou z možností, jak lze trend kvantifikovat, je model t=1,2,……..,T, (1.1) který se označuje jako model lineárního deterministického trendu. Parametr charakterizuje přírůstek řady
při změně času t o jednotku.
Dynamiku v uvedených obdobích lze kvantifikovat také pomocí tzv. měr dynamiky. Absolutní přírůstek (první diference) je definována jako t=2,3,……..,T, (1.2) a udává, jak se změní hodnota v časové řadě v čase t ve srovnání s hodnotou v čase t-1. Odečte-li se model lineárního trendu v čase t-1, tj. (1.3) od rovnice (1.1), získá se model ve tvaru
t=2,3,……..,T, kde
(1.4)
Odhad parametru
se získá metodou nejmenších čtverců a má formu
aritmetického průměru prvních diferencí (1.2). Je interpretován také jako průměrná diference (nebo průměrný absolutní přírůstek). Za předpokladu, že model trendu je exponenciální ve tvaru t=1,2,………,T, (1.5) potom by bylo možné k jeho linearizaci použít logaritmickou transformaci, tj. (1.6) Parametr
charakterizuje přírůstek řady
při změně času t o jednotku.
Čtvrtou možností jsou koeficienty růstu a relativní přírůstky. Koeficient růstu je definován jako t=2,3,………,T, (1.7)
14
a po vynásobení stem říká na kolik % hodnoty v čase t-1 se změnila hodnota v čase t. V případě exponenciálního trendu časové řady je možné model (1.5) v čase t-1 vyjádřit ve tvaru (1.8) Vydělením rovnice (1.5) rovnicí (1.8) se získá model t=2,3,………,T, (1.9) po linearizaci logaritmickou transformací má tento model formu t=2,3,………,T, kde = Odhad parametru
se získá metodou nejmenších čtverců a má formu
aritmetického průměru prvních diferencí logaritmů časové řady. Po odlogaritmování se tento odhad interpretuje jako průměrný koeficient růstu a jedná se o geometrický průměr koeficientů růstu (1.7). Důležitou mírou dynamiky je relativní přírůstek definovaný jako t=2,3,………,T, (1.11) Po vynásobení stem říká o kolik % hodnoty v čase t-1 se změnila hodnota v čase t. Průměrný relativní přírůstek se získá, když se od průměrného koeficientu růstu odečte jednička. Mezi logaritmech koeficientu růstu a relativním přírůstkem existuje v případě malých relativních přírůstků vztah ln
xt
(1.12)
= xt −1
15
4.
Vlastní práce
4.1.
Vývoj od roku 1992 do roku 1999 V následujících tabulkách a grafech můžeme nalézt vývoj ubytovacích kapacit
v průběhu let 1992 až 1999. V tomto období se nachází několik zlomových let. Prvním bodem byl rok 1993, kdy se Československá republika rozdělila na Česko a Slovensko. V ČR roku 1995 bylo zpoplatněno používání dálnic a rychlostních silnic, což mohlo ovlivnit především tranzitní cestovní ruch. V tomto roce také Česká republika vstoupila do Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Dalším mezníkem byl rok 1997, kdy postihly českou republiku katastrofální povodně, kde zemřelo několik desítek lidí1. Tento přírodní úkaz samozřejmě negativně ovlivnil počet ubytovacích kapacit v České republice. Na příjezdovém cestovním ruchu však podle statistických ukazatelů nezanechal viditelný dopad. A posledním důležitým rokem je rok 1999, kdy byl schválen zákon o cestovním ruchu 159/1999 Sb.. Tento zákon nabývá platnosti od roku 2000, proto se počet ubytovacích zařízení snížil až v dalších letech. V tomto roce přijata ČR do NATO.
4.1.1.
Vývoj ubytovacích kapacit V této oblasti se od roku 1992 až roku 1999 neprováděla téměř žádná statistická
zjišťování v rámci Jihomoravského kraje. Jediné, co je možné dohledat je vývoj ubytovacích kapacit za celou Českou republiku. Tento údaj je však pro naše účely téměř bezvýznamný. Proto s těmito údaji nebudeme uvažovat.
1
podle zdroje škody ve výši 63 miliard korun, postihla asi 250 tisíc obyvatel ve 30 městech a 257 obcích a vyžádala si 25 lidských životů celkem
16
4.1.2.
Vývoj příjezdového cestovního ruchu Jihomoravského
kraje V následující tabulce se můžeme přesvědčit, jak zájem zahraničních turistů o naši republiku postupně narůstal. Počet přenocování pro Jihomoravský kraj nebyl dosud sledován, z tohoto důvodu je použit jednoduchý vzorec. Princip spočívá v poměru mezi celkovým počtem turistů v ČR a počtem turistů v Jihomoravském kraji. Procentuelním poměrem je vynásoben celkový počet přenocování. Tím je vypočítám alespoň přibližný počet přenocování ve zkoumané oblasti. (Celkový počet turistů v Jihomoravském kraji / Celkový počet zahraničních turistů v ČR) * 100 = procentní podíl počtu turistů v Jihomoravském kraji na počtu turistů v celé ČR Celkový počet přenocování * procentní podíl = přibližný počet přenocování v Jihomoravském kraji Průměrný počet přenocování je kvůli procentuelnímu výpočtu stále stejný. To je velice nepravděpodobné. Proto tento údaj nebude použit. Tabulka č. 1: Příjezdový cestovní ruch 1992 - 1995
Zahraniční hosté celkem Přibližný počet přenocování celkem
1992 307 820 779 683
1993 348 776 962 982
1994 406 209 1 151 922
1995 381 489 1 165 135
1994 551 428 1 703 211
1995 565 747 1 700 070
Zdroj: ČSÚ Tabulka č. 2: Příjezdový cestovní ruch 1996 - 1999
Zahraniční hosté celkem Přibližný počet přenocování celkem Zdroj: ČSÚ
1992 405 727 1 262 683
1993 435 962 1 372 955
17
Obrázek č. 2: Počet hostů Zdroj: ČSÚ
Na tomto obrázku č. 2 můžeme pozorovat, že počet zahraničních turistů se zvýšil téměř jedenapůlkrát. Také můžeme pozorovat nestálou tendenci vývoje. Největší nárůst zaznamenaly roky 1998 a 1999, kdy přijelo na Jižní Moravu skoro půl milionu zahraničních turistů. Můžeme si také povšimnout roku 1997, který byl ovlivněn povodněmi. Z grafu lze také vypozorovat, jak se vývoj turistů dělí do fází vždy po třech letech.
18
Obrázek č. 3: Počet přenocování - nerezidenti Zdroj: ČSÚ
U obrázku č. 3 s počtem přenocování je v období od roku 1992 do roku 1999 vidět postupný růst, který se v průběhu 8 let zvětšil téměř dvaapůlkrát. Tento nárůst byl zřejmě zapříčiněn otevřením hranic po roce 1989. Zvýšení je nejvýraznější v roce 1998. V dalších letech byl růst pozvolný. Je také zřejmé, že povodně v roce 1997 mírně zarazily nárůst přenocování nerezidentů. V roce 1999 můžeme pozorovat pouze mírný pokles, který až tak závažně neovlivní ziskovost ubytovacích zařízení.
4.1.3.
Vývoj domácího cestovního ruchu Jihomoravského kraje U tohoto ukazatele v rozmezí let 1992 až 1999 je bohužel měřen pouze jako
počet uskutečněných cest (krátkých či dlouhých) obyvatelů České republiky. Není zde určena přesná oblast jejich pobytu. Rozdělení v rámci místa pobytu je zde uvedena pouze specifikace, zda jde o cestu zahraniční či o cestu po naší domovině. Proto tento údaj není dostatečně přizpůsobený tomu, aby ukázal vývoj domácího cestovního ruchu v Jihomoravském kraji.
19
4.2.
Vývoj od roku 2000 do roku 2007 Následujících několik kapitol se zabývá především vývojem od roku 2000
do současnosti. V tomto období se stalo několik významných událostí, které měli velký vliv na rozvoj cestovního ruchu v naší republice. Když budeme postupovat chronologicky, pak prvním takovým mezníkem byl rok 2000, kdy se v Praze konal kongres Mezinárodního měnového fondu. 31. května 2001 vstoupil v účinnost ústavní zákon, na základě kterého došlo k přejmenování Brněnského kraje na kraj Jihomoravský. V roce 2002 se tak, jak v roce 1997, přes Českou republiku přehnala povodňová vlna2. Tyto povodně však zasáhli především
Čechy, Moravy se dotkli pouze na povodí Dyje. Dalším významným rokem by rok 2004. V tomto roce dne 1. května Vstoupila Česká republika do Evropské unie spolu s dalšími zeměmi jako Slovensko, Maďarsko, Polsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Malta, Slovinsko a Kypr. 31. července 2006 je pro cestovní ruch významný novelou zákona o cestovním ruchu 159/1999 Sb., který zpřísňuje podmínky pro podnikání v této oblasti. 21. prosinec 2007 se stal významným dnem pro ČR. Česká republika plně zapojila do Schengenské spolupráce. To v budoucnu velmi dobře přispěje k pohybu osob po celé Evropě a tím i příjezdu zahraničních turistů do Jihomoravského kraje.
2
podle zdroje bylo zaplaveno 504 obcí, zničeno na tisíc domů, 73 mostů a bylo evakuováno 220 tisíc lidí.
20
4.2.1.
Vývoj ubytovacích kapacit v Jihomoravském kraji Tento údaj je pouze informativní. ČSÚ sice přislíbil data co nejdříve, bohužel
však ještě stále nejsou v této oblasti data za rok 2007. Proto je vývoj kapacit udělán pouze do roku 2006. Tabulka č. 3: Vývoj ubytovacích kapacit v Jihomoravském kraji
Rok
počet počet zařízení pokojů
počet lůžek
počet míst pro průměrná stany a cena v Kč karavany
2000
482
13 855
35 072
5 551
283
2001
511
12 935
33 247
4 812
286
2002
522
12 763
32 185
6 152
281
2003
526
12 734
32 168
4 969
294
2004
490
11 910
30 168
4 473
306
2005
496
12 021
30 540
5 042
315
2006
489
11 863
30 319
5 118
335
Zdroj: ČSÚ
V tabulce č. 3 je uveden vývoj od roku 2000 do roku 2006 a to za Jihomoravský kraj. Můžeme zde vidět počet zařízení, počet pokojů, počet lůžek a počet míst pro karavany a stany. Zajímavá je kolonka průměrná cena v Kč, která je počítaná samozřejmě za jednu noc. Pro názornost jsou údaje převedené do grafů (obrázek č. 4, 5, 6).
21
Počet ubytovacích zařízení 522
530
526
511
520 510 500 490
490
496
489
482
480 470 460 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
Obrázek č. 4: Počet ubytovacích zařízení v JM 2000 - 2007 Zdroj: ČSÚ
Z obrázku č. 4 je zřetelné, že oproti roku 2000 se počet ubytovacích zařízení nijak zvlášť nezměnil. Pokud se podíváme i na další léta, tak v letech 2001, 2002 a 2003 byl vývoj rostoucí. V roce 2003 dokonce počet zařízení vyšplhal až k 526. V roce 2004 počet zařízení rapidně klesl a do roku 2006 se změnil jen nepatrně.
Počet pokojů 14 000
13 855
13 500
12 935
13 000
12 763
12 734
12 500
11 910
12 021
12 000
11 863
11 500 11 000 10 500 2000
2001
2002
2003
2004
Obrázek č. 5: Počet pokojů v JM 2000 - 2007 Zdroj: ČSÚ
2005
2006
22
Počet lůžek 36 000 35 000 34 000 33 000 32 000 31 000 30 000 29 000 28 000 27 000
35 072 33 247 32 185
32 168 30 168
2000
2001
2002
2003
2004
30 540
2005
30 319
2006
Obrázek č. 6: Počet lůžek v Jihomoravské kraji 2000 - 2007 Zdroj: ČSÚ
Zajímavý je vývoj počtu pokojů a lůžek (obrázek č. 5, 6). Ten je od roku 2000 klesající. Největší počet obou ukazatelů byl zaznamenán v roce 2000, kdy paradoxně nebylo až tak moc ubytovacích zařízení. V letech kdy počet zařízení stoupá počet pokojů a lůžek klesá. Pokud porovnáme rok 2000 a rok 2006 tak je rozdíl počtu pokojů téměř 2000 a u počtu lůžek je to až 5000.
23
Tabulka č 4: Vývoj ubytovacích kapacit v JM u čtyř a pěti hvězdičkových hotelů
Roky 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
Počet hotelů Počet pokojů Hotel Hotel Hotel Celkem Celkem ***** **** ***** 482 11 13 855 511 13 12 935 522 14 12 763 526 14 12 734 490 14 11 910 496 14 12 021 3 489 1 13 11 863 i.d.
Hotel **** 1 678 1 527 1 501 1 506 1 509 1 515 i.d.*4
Počet lůžek Hotel Celkem ***** 13 855 12 935 12 763 12 734 11 910 12 021 3 11 863 i.d.
Hotel **** 1 678 1 527 1 501 1 506 1 509 1 515 i.d.*4
Zdroj: ČSÚ
Pokud budeme sledovat pouze vývoj čtyř a pětihvězdičkových hotelů, pak je vývoj do roku 2006 uveden v tabulce č. 4 a na obrázku č. 7. Z uvedených údajů můžeme pozorovat, že od roku 2000 počet hotelů se čtyřmi hvězdičkami stoupl z 11 na 14. V roce 2006 můžeme pozorovat snížení na 13 hotelů, což je zapříčiněno zrodem jediného pěti-hvězdičkového hotelu. Tím je Holiday Inn v Brně. Pokud jede o počty pokojů a lůžek tak tento ukazatel je možno sledovat pouze do roku 2005. Od roku 2006 jsou ty to údaje důvěrné.
3
primární důvěrný údaj
4
sekundární důvěrný údaj
24
Hotel *****
Počet hotelů v JM 14
14
Hotel ****
14
14
13
14
13
11
12 10 8 6 4 2
1
0
0
0
0
0
0
2000
2001
2002
2003
2004
2005
0 2006
Obrázek č. 7: Počet hotelů v JM u čtyř a pěti hvězdičkových hotelů Zdroj: ČSÚ
4.2.2.
Vývoj počtu hostů v Jihomoravském kraji Tabulka č. 5: Vývoj počtu hostů v JM 2000 - 2007
Rok / Měsíc
Rezidenti
Nerezidenti
Celkem
2000
583 716
319 016
902 732
2001
587 431
304 587
892 018
2002
492 373
314 208
806 581
2003
709 946
330 699
1 040 645
2004
668 584
345 930
1 014 514
2005
688 868
367 439
1 056 307
2006
672 019
397 239
1 069 258
2007
745 997
431 693
1 177 690
Zdroj: ČSÚ
25
Rezidenti
Počet hostů podle let
Nerezidenti Celkem
1 200 000
počet hostů
1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000 0 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
roky Obrázek č. 8: Počet hostů v JM 2000 - 2007 Zdroj: ČSÚ
Z obrázku č. 8 je viditelný, jak celkový počet turistů v průběhu sedmi let vzrostl téměř o 200 tisíc. Počet hostů má rostoucí tendenci u všech let s výjimkou roku 2002 a 2004. V roce 2002 se nejspíš projevil dopad povodní. V roce 2004 byl příliv turistů ovlivněn především kvůli letním olympijským hrám v Athénách. V případě domácích turistů (rezidenti) je vývoj v jednotlivých letech proměnlivý, ale po porovnání roku 2000 a 2007, je rozdíl téměř 200 tisíc turistů ve prospěch roku 2007. Nejnižší účast rezidentů na cestovním ruchu Jižní Moravy byl rok 2002. Tento výsledek je opět zaviněn již několikrát zmíněnými povodněmi v Čechách. Z pohledu zahraničních turistů (nerezideti)je evidentní propad v roce 2001. V dalších letech můžeme pozorovat pozvolna rostoucí tendenci. Rozdíl mezi sedmi lety je necelých 30 tisíc hostů.
26
4.2.3.
Vývoj počtu přenocování v Jihomoravském kraji Tabulka č. 6: Vývoj počtu přenocování hostů v JM 2000 - 2007
Rok / Měsíc
Rezidenti
Nerezidenti
Celkem
2000
2 469 166
758 575
3 227 741
2001
1 679 673
620 160
2 299 833
2002
1 349 145
652 519
2 001 664
2003
1 800 402
647 024
2 447 426
2004
1 559 304
653 748
2 213 052
2005
1 641 125
680 503
2 321 628
2006
1 583 173
759 570
2 342 743
2007
1 571 079
781 059
2 352 138
Zdroj: ČSÚ
Rezidenti
3 500 000
Počet přenocování podle let
Celkem
3 000 000 Počet přenocování
Nerezidenti
2 500 000 2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Roky
Obrázek č. 9: Počet přenocování v JM 2000 - 2007 Zdroj: ČSÚ
27
Obrázek č. 9 ukazuje, kolik přenocování v jednotlivých letech bylo uskutečněno v Jihomoravském kraji. V zelených sloupcích můžeme vidět počet přenocování celkem, které se pak dělí na počet přenocování turistů v ČR (rezidenti – oranžové sloupce) a počet přenocování zahraničních turistů (nerezidenti – modré sloupce). V roce 2001 zaznamenal tento ukazatel velký propad o téměř jeden milion. I v roce 2002 se celkový počet přenocování snížil. V roce 2003 se celkový počet přenocování zlepšil. V dalším roce (rok 2004) si můžeme povšimnout opět poklesu. V dalších třech letech (2005, 2006, 2007) pozorujeme skoro vyrovnaný vývoj. Je krásně vidět, jak se na celku podílí větší mírou počet přenocování domácích turistů, který vykazuje téměř stejný vývoj. U nerezidentů tomu však bylo jinak. Propad byl pouze v roce 2001. V dalších letech můžeme konstatovat, že nastal mírný vzestup.
28
4.2.4.
Vývoj průměrného počtu přenocování v Jihomoravském
kraji Tabulka č. 7: Vývoj průměrného počtu přenocování v JM 2000- 2007
Rok / Měsíc
Rezidenti
Nerezidenti
Celkem
2000
4,23
2,38
3,58
2001
2,86
2,04
2,58
2002
2,74
2,08
2,48
2003
2,55
1,96
2,35
2004
2,33
1,89
2,18
2005
2,38
1,85
2,20
2006
2,36
1,91
2,19
2007
2,11
1,81
1,20
Zdroj: ČSÚ
Průměrná délka pobytu v letech 4,5 rezidenti
průměrná délka pobytu
4
nerezidenti
3,5
celkem
3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 2000
2001
2002
2003
2004
roky Obrázek č. 10: Počet přenocování v JM 2000-2007 Zdroj: ČSÚ
2005
2006
2007
29
Z obrázků č. 8 a 9 můžeme také usoudit, průměrný počet přenocování bude klesat. Je to tím že počet turistů se zvyšuje, ale zároveň se snižuje délka pobytu ve dnech. Z toho logicky vyplývá klesající tendence průměrné délky pobytu. Na obrázku č. 10 je zřejmý velký podíl domácích turistů na cestovním ruchu v Jihomoravském kraji. Tento druh turistů se podílí na využití ubytovacích kapacit v tomto regionu v hlavní míře. Pokud porovnáme rok 2000 a rok 2007 je vidět jak se mění podíl domácích a zahraničních turistů. Postupem času se pomalu vyrovnává délka pobytu u obou skupin. Zahraniční turisté však vyžadují kvalitnější služby. Proto se důležité klást velký důraz na certifikaci ubytovacích zařízení a hlavně na její zlepšování. V Brně z tohoto důvodu vzniká hned několik luxusních čtyř až pěti-hvězdičkových hotelů. Tento tah by měl působit jako magnet především na zahraniční zákazníky.
4.3.
Predikce využití ubytovacích kapacit na dalších
letech Na trendové křivce je možno vidět výhled na vývoj počtu hostů, počet přenocování a průměrný počet přenocování v průběhu dalších tří let. V této době by měly být otevřeny čtyři nové luxusní hotely v centru Brna. To velmi ovlivní konkurenční boj o zákazníky. Hotely se budou muset více snažit a nabízet turistům kvalitnější služby a rozšířit rozsah poskytovaných služeb. V Brně pozitivně působí na cestovní ruch, především zahraniční, pořádání výstav a veletrhů na BVV5. Brněnské výstavy a veletrhy jsou proslulé téměř na celém
5
zdrojem informací je článek z internetového portálu inBrno.cz
30
světě a jejich propagace se stává kvalitnější a rozšířenější než doposud. To je důvod přitáhnutí nových zákazníků. Pro Brno nejsou důležité jen BVV, ale také Automotodrom Brno. Zde se každoročně pořádají motoristické závody, setkání veteránů a další významné akce. Tím je ovlivňován cestovní ruch především v letních měsících. Dalším příznivým faktorem pro Brněnský cestovní ruch je lepší propagace tohoto města 6. Brno disponuje velkým množstvím historický a kulturních památek. I jeho příznivá poloha a přírodní krásy v okolí jsou velkým lákadlem nejen pro naše, ale i pro zahraniční turisty. Velkým plus je také velké sportovní vyžití v centru i okolí. Všechny tyto faktory ovlivňují budoucí vývoj cestovního ruchu a využití ubytovacích kapacit v Brně a na Jižní Moravě. Z pohledu statistiky je třeba zohlednit také sezónnost. V následujících grafech je trendová křivka vyjádřená po čtvrtletích, kde by měly být sezónní výkyvy zohledněny. Dalším důvodem proč v našem případě nezohledňujeme sezónnost, je ten fakt, že ČSÚ už tuto skutečnost má zahrnutou do svých ukazatelů.
6
projektem propagace města Brna se blíže zabývá CzechTourism
31
4.3.1.
Počet návštěvníků Počet hostů v Jihomoravské kraji - trendová křivka Počet hostů celkem
400000 350000
Počet hostů rezidenti Počet hostů nerezidenti
300000 250000 200000 150000 100000 50000
I.2 III 000 .2 I.2 000 III 001 .2 I.2 001 III 002 .2 I.2 002 III 003 .2 I.2 003 III 004 .2 I.2 004 III 005 .2 I.2 005 III 006 .2 I.2 006 III 007 .2 I.2 007 III 008 .2 I.2 008 III 009 .2 I.2 009 III 010 .2 I.2 010 III 011 .2 01 1
0
období
Obrázek č. 11: Počet hostů – trendová křivka Zdroj: ČSÚ, autor
Jak už bylo zmíněno, příliv turistů ovlivňuje mnoho faktorů. Tyto faktory se promítnou především do budoucího vývoje. Tento vývoj u faktoru počtu turistů Jihomoravském kraji je vidět na obrázku č. 11. Je zde také vidět jak se počet domácích a zahraničních turistů podílí na vývoji jako celku. Tendence všech faktorů (počtu celkového, rezidentů i nerezidentů) je pozvolna rostoucí nejen za minulá, ale i za budoucí období.
32
4.3.2.
Počet přenocování
Počet přenocování V jihomoravském kraji - trendová křivka Počet přenocování celkem
700000
Počet přenocování rezidenti
600000
počet přenocování nerezidenti
500000 400000 300000 200000 100000
I.2 III 000 .2 0 I.2 0 0 0 III 01 .2 0 I.2 0 1 III 002 .2 0 I.2 0 2 0 III 03 .2 0 I.2 0 3 III 004 .2 0 I.2 0 4 0 III 05 .2 0 I.2 0 5 III 006 .2 0 I.2 0 6 0 III 07 .2 0 I.2 0 7 III 008 .2 0 I.2 0 8 0 III 09 .2 0 I.2 0 9 III 010 .2 0 I.2 1 0 0 III 11 .2 01 1
0
období
Obrázek č. 12: Počet přenocování – trendová křivka Zdroj: ČSÚ, autor
U celkového počtu přenocování (obrázek č. 12) je na rozdíl od celkového počtu turistů tendence spíše klesající. Rozdílem je také podíl rezidentů (domácí turisté) a nerezidentů (zahraniční turisté). Počet přenocování u domácích turistů v trendové křivce klesá prudčeji, než je celkový vývoj. Toto klesání vyvažuje počet přenocování zahraničních turistů. U tohoto ukazatel je vývoj rostoucí. Trendová křivka ukazuje už dříve známý fakt o zvyšujícím se přílivu zahraničních turistů. A také potvrzuje teorii o větší náročnosti turistů, což je důvodem pro zkvalitňování služeb v ubytovacích zařízeních.
33
4.3.3.
Průměrná délka pobytu Průměrný počet přenocování v jihomoravském kraji - trendová křivka
4
Průměrný počet přenocování celkem
3,5
Průměrný počet přenocování rezidenti
3
Průměrný počet přenocování nerezidenti
2,5 2 1,5 1 0,5
I.2 III 000 .2 0 I.2 00 III 001 .2 0 I.2 01 III 002 .2 0 I.2 02 III 003 .2 0 I.2 03 0 III 04 .2 0 I.2 04 III 005 .2 0 I.2 05 0 III 06 .2 0 I.2 06 0 III 07 .2 0 I.2 07 0 III 08 .2 0 I.2 08 III 009 .2 0 I.2 09 0 III 10 .2 0 I.2 10 III 011 .2 01 1
0
období
Obrázek č. 13: Průměrný počet přenocování – trendová křivka Zdroj: ČSÚ, autor
I trendová křivka průměrného počtu přenocování (obrázek č. 13) má velice zajímavé rozvržení. Pokud budeme vycházet právě z trendu, je evidentní jak příliv zahraničních turistů ovlivní tento faktor v příštích třech letech. I když je trendová křivka u nerezidentů klesající, její sklon není tak dramatický, jak je tomu u domácích turistů. Podle statistických ukazatelů zájem domácích turistů o delší pobyty v Jihomoravském kraji stále klesá. Je to možná zapříčiněno zkracováním vzdálenosti a času stráveného v cestování. Protože pokud bude někdo chtít jet po České republice za prací, je stále větší možnost, že u kratších cest si zvolí spíše dojíždění z místa bydliště. Navíc naše krásná země je velkým lákadlem právě svojí historií. Nachází se zde velké množství zámků, hradů snad ve všech architektonických slozích.
34
Takovouto historii neznají například turisté z Ameriky, které tím to můžeme dobře ovlivnit. Tento vývoj je opět důkazem toho jistého faktu o zvýšení kvality služeb v cestovním ruchu především ubytovacích zařízení. Protože je známý fakt, že cizinci vyžadují lepší podmínky, nežli jsou doposud 7. V obrázku č. 13 je zřejmá prostřední trendová křivka, která je průměrem z hodnot u domácích a zahraničních turistů.
4.4.
Výpočet využití stávajících kapacit v Brně a okolí Výpočty v následujících tabulkách by měli vypovídat a také upozornit hotely
jaká je využitelnost jejich nabídky ubytování v roce 2007. Postupovala jsem podle celkové nabídky lůžek hotelů v Brně. To jsem pak vynásobila počtem dnů v roce ochuzených o dny sanace (odpočet na sanační dny je 5 dní v roce). Tím nám vznikla celková nabídka lůžek za rok. Protože počítáme se čtvrtletím, musela roční lůžkovou kapacitu vydělit čtyřmi (počet čtvrtletí za rok). Výsledek se pak procentuelně vyjádřil vzhledem k opravdovému počtu přenocování v jednotlivých čtvrtletích. V lůžkové kapacitě je uvažováno pouze s hotely (všechny kategorie). Tabulka č. 8:Lůžková kapacit
lůžková kapacita za rok
360dní x5567 lůžek
lůžková kapacita za čtvrtletí
360dní /4 ročními obdobímix5567 lůžek
Zdroj: ČSÚ, autor
7
dokladem tohoto tvrzení článek Lenky Šindelářové na stránkách Czechtourism
2 004 120 498 240
35
4.4.1.
Rok 2007 v Jihomoravském kraji Tabulka č. 9: Využití kapacit v % v JM
1. čtvrtletí 2007
Lůžková kapacita za čtvrtletí 314 091 498 240
2. čtvrtletí 2007
596 789
498 240
119,7794236
3. čtvrtletí 2007
1 070 343
498 240
214,8247832
4. čtvrtletí 2007
406 783
498 240
81,64398683
Počet přenocování
Období
Poptávka po ubytování v % 63,04010116
Zdroj: ČSÚ, autor
V tabulce č. 9 je možné pozorovat, kdy je největší poptávka po ubytování v hotelech. Je to ve třetím čtvrtletí. Tato vysoká, nad 200 %, poptávka hostů je především díky podzimním veletrhům8 a akcím na Automotodromu9. V prvním čtvrtletí se procentuelní podíl poptávaného využití kapacit pohybuje nad šedesáti procenty. Je to začátek roku, kdy všeobecně o cestování není až tak velký zájem. V druhém čtvrtletí se poptávka po využití ubytování, oproti předchozímu, téměř zdvojnásobilo. A v posledním čtvrtletí opět tento ukazatel klesá na necelých 82 %. Potenciálním cílem brněnských hotelů nejen stávajících, ale i těch nových (kapitola 4.5.3), by mohlo být přetáhnutí turistů v rámci celého Jihomoravského kraje. Příkladem mohou být návštěvníci, kteří při konání motocyklových závodů na Automotodromu, jsou ubytovaní spíše v soukromí a méně kvalitních zařízeních. Návštěvníci, kteří vyžadují vyšší kvalitu služeb, by mohli spíše využít nabídku hotelů jihomoravské metropole, jak nabídku hotelů z jiné časti tohoto kraje. Při působením na potencionální zákazníky, mohou brněnské hotely využít i dalších výhod. Těmi jsou například výborná dostupnost díky dálnicím, rychlostním silnicím. Další výhodou 8
z internetových stránek BVV víme, že se jedná o dva největší Styl a Kabo, MSV (viz příloha
9
přehled akcí konaných v roce 2007 se nachází v příloze G
F1,F2)
36
je mezinárodní letiště v Tuřanech, které v roce 2006 otevřelo novou letištní a odbavovací halu.
4.5.
Výstavba nových hotelů Bohužel ještě nevíme, které hotelové společnosti budou vlastnit tyto podniky
a kolik se zde bude nacházet pokojů a lůžek. Proto jsme zvolili jednoduchou rovnici, která udá alespoň orientační kapacity. Rovnice je založená na výpočtu váženého aritmetického průměru A skládá se z počtu pokojů u nynějších čtyř a pěti-hvězdičkových hotelů a z předpokládaného počtu pokojů u nově vznikajících hotelů. Obdobně je vypočten i počet lůžek. U některých hotelů je znám pouze počet pokojů. Proto předpokládáme vždy dvojlůžko, které je u hotelů s větším počtem hvězdiček standardním vybavením.
Orientační počet pokojů = (celkem pokoje u stávajících čtyř- hvězdičkových hotelů + celkem pokoje u stávajících pěti- hvězdičkových hotelů + počet pokojů u budoucích hotelů) / počet všech stávajících i budoucích hotelů
Orientační počet lůžek= (celkem lůžka u stávajících čtyř- hvězdičkových hotelů + celkem lůžka u stávajících pěti- hvězdičkových hotelů + počet lůžek u budoucích hotelů) / počet všech stávajících i budoucích hotelů
Orientační počet lůžek při známém počtu pokojů= budeme počítat dvě lůžka na jeden pokoj10
10
v hotelech s více hvězdičkami je vždy dvou lůžko o rozměrech 200x200 cm informace
čerpány z certifikace ubytovacích služeb
37
4.5.1.
Výpočet počtu pokojů v nových hotelech
Tabulka č. 10: Lůžka v nových hotelech
Počet hvězdiček
Počet pater
Počet m2 na jedno patro
5
x
x
85
cca 170
5
11
x
cca 147
cca 292
4
18
150-800
x
200
5
5
x
více než 110
cca 220
4
x
x
117
cca 234
Celkem
1116
Hotel na Zelném trhu Hotel Trinity u OG Vaňkovka Hotel ve Spielberk Office Centre Hotel na Šilingrově náměstí (Městský Dvůr) Hotel Padowetz
Počet pokojů
Počet lůžek
Zdroj: autor
U hotelu na Zelném trhu se podařil zjistit přesný počet pokojů a to 85 pokojů. Pokud budeme počítat dvě lůžka na každý pokoj, pak nám vyjde číslo 170. Hotel na Šilingrově náměstí bude mít pět pater a více než sto deset pokojů. Z nepřesného uvedení počtu pokojů zvolíme minimální možnou hranice, která je 110. Proto podle uvedené rovnice vypočteme výsledek 220 lůžek. Pouze u nového hotelu Trinity u OC Vaňkovka, víme pouze počet pater. Rozměry jsou uvedeny pouze pro administrativní část budovy. Bohužel proto nemůžeme v tomto určit přesný počet pokojů ani lůžek. Proto byl pro výpočet zvolen vážený průměr. Tento průměr počítá se všemi čtyř a pěti hvězdičkovými hotely a také snově vznikajícími hotely v Brně. Tento průměr vychází pro počet lůžek 292,4, proto budeme počítat s 292 lůžky. Počet pokojů podle toho to průměru vychází 147,3, z tohoto důvodu budeme vycházet ze 147 pokojů po zaokrouhlení. Pro Spielberk Office Centre je už počet lůžek známý. Je to přesně 200 lůžek.
38
U hotelu Padowetz je znám počet pokojů, který je 117. Pokud budeme počítat dvě lůžka na každý pokoj, pak dostaneme 234 lůžek na celý hotel.
4.5.2.
Počet lůžek po výstavbě nových hotelů Tabulka č. 11: Využití lůžek v nových hotelech
lůžková kapacita s novými lůžky za rok lůžková kapacita s novými lůžky za čtvrtletí
360x(5536+1116) lůžek 360/4 ročními obdobími x 6 652 lůžek
2 394 720 598 680
Zdroj: ČSÚ, autor
Z tabulky č. 10 a 11 je možné pozorovat, že počet lůžek v Brně stoupne minimálně o 1116 lůžek. To můžeme přirovnat kapacitně k velkému hotelu poblíž BVV s názvem Voroněž. V tabulce je také počet dní v roce osvobozen o 5 dní, kdy je zamýšlený sanitární úklid. Za čtvrtletí se tím lůžková kapacita zvětšuje ze 498 240 na 598 680 lůžek za čtvrtletí. Z pohledu celého roku je to dokonce 2 394 720 z původních 2 004 120 lůžek.
4.5.3.
Využití kapacit do budoucna V této kapitole můžeme porovnat, jak vypadá procentuelní obsazenost všech
hotelů včetně nově postavených. Bohužel jsou tyto údaje brány za celý Jihomoravský kraj. Tabulka č.12 : Využití kapacit v % včetně nových hotelů
Období
Počet přenocování
Lůžková kapacita za čtvrtletí
Poptávka po ubytování v %
1. čtvrtletí 2007
314 091
598 680
52,46392
2. čtvrtletí 2007
596 789
598 680
99,68414
3. čtvrtletí 2007
1 070 343
598 680
178,7838
4. čtvrtletí 2007
406 783
598 680
67,94665
Zdroj: ČSÚ, autor
39
Z předešlé tabulky č. 12 je možné vypozorovat, jak se změní procentuelní poptávka po ubytování v hotelech při postavení nových hotelů. Samozřejmě hoteliéři u stávajících hotelů budou mít výhodu postavení na trhu a tradice. Čísla však mluví jasně. V jedné polovině roku (první a poslední čtvrtletí) by poptávka po ubytování neměla dosahovat ani 100 %. To kompenzuje druhé a třetí čtvrtletí, kdy je poptávka nad 100 % a ve třetím čtvrtletí téměř dvojnásobně.
4.5.4.
Hotel na Zelném trhu Investoři: Vavruška a Dzikos Z internetových zdrojů víme že, budovu postavil na místě stržených domů v roce
1915 projektant Vladimír Fischer pro první český peněžní ústav, Cyrilometodějskou záložnu. Později se zde dlouhou dobu nacházela Právnická fakulta Masarykovy univerzity a to až do roku 1989. V dnešní době se zde staví luxusní hotel. Tento hotel by měl být dokončen koncem roku 2008 nejpozději do roku 2009. Hotel by měl nabídnout 85 pokojů a měl poskytnout luxus pěti hvězdiček. Další informace o této rekonstrukci bohužel dosud nejsou k dispozici. Vzhled tohoto objektu je vyobrazen v příloze D.
4.5.5.
Hotel na Šilingrově náměstí Investor: Cosma International Tato historická novorenesanční budova byla postavena Franzem Fröhlichem
roku 1855 v místech zbořené Brněnské brány na Šilingrově náměstí. Tím byla dána orientace nové Eliščiny (Husovy) třídy. To je spojnice mezi obeliskem na Františkově (Denisovy sady) a evangelickým kostelem. V domě se vystřídalo několik pronajímatelů. Dříve sídlilo městské muzeum a postupně jej vyklidili jeho dočasní uživatelé. Bývalá stomatologická klinika fakultní
40
nemocnice již dříve našla nové sídlo v bohunickém nemocničním areálu. Prostory služebny v rohu budovy opustila rovněž městská policie a jako poslední se do části budovy základní školy na Mendlově náměstí přesunul stavební úřad městské části Brnostřed. Z budovy by měl vzniknout pěti-hvězdičkový hotel, který se bude rozkládat na pěti patrech. Mělo by se zde také nacházet více než sto deset lůžek. O zrekonstruovanou budovu památky Městský dvůr se zajímají čtyři světové hotelové
řetězce. Zchátralá stavba byla vedením města Brna prodána španělskému investorovi za dvaatřicet miliónů korun. Investice do stavebních úprav si podle odhadů vyžádají 300 miliónů, další desítky miliónů korun bude stát vybavení hotelu. Budovu Městského dvora před rekonstrukcí nalezneme v příloze C.
4.5.6.
Hotel u OC Vaňkovka – hotel Trinity Investor: Dominikánská, s.r.o. Do poloviny příštího roku by měl vyrůst v Brně blízko centra, vedle obchodní
galerie Vaňkovka, jedenáctipatrový pěti-hvězdičkový hotel s bazénem na střeše. Stavba by měla přijít přibližně na 650 miliónů korun. Tento komplex by měl složit nejen pro luxusní ubytování, ale také jako zázemí pro řadu firem. Další informace o tomto objektu bohužel zatím nejsou k dispozici, protože tato stavba je zatím jen v počátcích. Projekt by měl být dokončen v listopadu 2008. V posledních několika týdnech se také uvažuje o úplném zamítnutí projektu hotelu. Údajně by v tomto objektu měli zůstat pouze kancelářské prostory. Ale s počtem pokojů se ve výsledcích stále uvažuje. Návrh projektu je uveden v příloze A1, A2.
41
4.5.7.
Hotel ve Spielberk Office Centre Investor: CTP Invest Podle informací na internetovém portálu modernibrno.cz, by se tento hotel měl
nacházet v sousedství rozsáhlého parku v blízkosti řeky v jedné za dvou výškových multifunkčních budov - Tower a 80 metrů vysoký hotel (viz příloha B1, B2, B3). Tyto stavby se stanou dominantou celého areálu a doplní širokou nabídku služeb. Jsou plánovány pro druhou fázi projetu, která je v této době v počáteční fázi. Jejich půdorys se pohybuje od 150 do 800 čtverečních metrů. Budovy budou snadno dostupné autem z více stran a nabídnou víceúrovňové podzemní parkoviště. Hosté v nich také naleznou služby - obchody, butiky, poštu, restaurace a kavárny. Kolem budov mají být chodníky pro veřejnost, které umožní snadný přístup do hlavního prostoru atriové vstupní haly objektu od stanoviště taxi či zastávky autobusové dopravy. Tyto výškové stavby poskytnou návštěvníkům i krásný výhled na město a hrad. Hotel by měl poskytovat služby na úrovni čtyř hvězdiček a mělo by se tu vejít celkem 200 hostů na 200 lůžkách. Tyto dvě budovy by měly být dokončeny během roku první poloviny roku 2008. O projekt se zajímá světoznámý řetězec hotelů Hilton.
4.5.8.
Hotel Padowetz Investor: Red Group Tato česko-irská developerská společnost plánuje do dvou let opravit a přestavět
brněnský palác Padowetz na čtyř-hvězdičkový hotel. Do přestavby pozdně klasicistní památky v centru města na hotel se 117 pokoji a komerčními prostorami v přízemí hodlá investovat 400 milionů korun.
42
Historická budova na rohu brněnských ulic Bašty a Masarykova v centru města pochází z roku 1839 a dříve v ní byl hotel U císaře rakouského. Nyní se někdejší hotel využívá jako kanceláře. Rekonstrukce by měla začít na jaře 2008 a skončit v roce 2009. Tento hotel by měla spravovat společnost The Rezidor Hotel Group. Hotel se bude jmenovat Radisson Brno. Návrh zrekonstruované budovy se nachází v příloze E.
4.6.
Dostupnost nových hotelů Informace o vzdálenostech hotelů byly zjišťovány díky internetovému portálu
Mapy.cz. Zde se nachází plánovač trasy, který po zadání souřadnic přesně určí dobu cesty a počet kilometrů. Proto je dostupnost určena nejen vzdáleností, ale je u ní i informační čas. Podle času se však člověk nesmí řídit přesně. Je potřeba dbát také na stav v dopravě a roční období.
4.6.1.
Vzdálenost od největších dopravních uzlů V následujících
údajích
můžeme
vyčíst
vzdálenost
nových hotelů od největších dopravních tepen, které Brno protínají.
a
dobu
umístění
43
Tabulka č. 13: Vzdálenost od největších dopravních uzlů
D1 Celková délka (km)
Hotel na Zelném trhu Hotel Trinity u OG Vaňkovka Hotel ve Spielberk Office Centre Hotel na Šilingrově náměstí (Městský Dvůr) Hotel Padowetz Vážený aritmetický průměr
D2 Celkový čas (min)
Celková délka (km)
R43 Celkový čas (min)
Celková délka (km)
Celkový čas (min)
4,8
8
4,8
8
6,3
9
4,0
5
3,5
5
6,1
12
2,7
4
4,8
6
8,2
12
4,5
7
4,5
7
6,0
8
4,4
7
3,9
7
6,9
15
4,1
6,2
4,3
6,6
6,7
11,2
Zdroj: Mapy.cz
44
Vzdálenosti hlavních dopravních tepen Vzdálenost od D1 v km 9
Vzdálenost od D2 v km
8,2
Vzdálenost od R43 v km
8
6,9 7 6 5 4
6,3
6,1
6,7
6
4,8 4,8
4,8
4,5 4,5
4 3,5
4,4 3,9
4,3 4,1
Hotel Padow etz
Vážený aritmetický průměr
2,7 3 2 1 0 Hotel na Hotel Trinity u Hotel ve Hotel na Zelném trhu OG Spielberk Šilingrově Vaňkovka Office Centre náměstí (Městský dvůr)
Obrázek č. 14: Vzdálenost od hlavních dopravních tepen Zdroj: Mapy.cz
Z obrázku č. 14 je evidentní, rozmístění hotelů. Tam kde jsou blízko od jedné dopravní tepny, se projevuje větší vzdálenost od jiné. Relativně vyváženou vzdálenost má hotel na Šilingrově náměstí (Městský dvůr). Od dálnice D1 je nejblíže umístěn hotel ve Spielberk Office Centre a nejdále umístěn hotel na Zelném trhu. Pokud vezmeme dálnici D2, nejkratší cestu pojedeme z hotelu Trinity u OG Vaňkovka, nejdelší cestu pojedeme z hotelu na Zelném trhu. Stejnou vzdálenost urazíme i z hotelu ve Spielberk Office Centre. Pokud jde o rychlostní komunikaci R43 ujedeme nejmenší počet kilometrů z Hotelu na Šilingrově náměstí. Opakem je hotel ve Spielberk Office Centre, kde je délka cesty 8,2 km.
45
Z váženého průměru všech nově vznikajících hotelů můžeme říci, že průměrná vzdálenost od dálnice D1 je 4,1 km, od dálnice D2 je 4,3 km a od rychlostní komunikace R43 je 6,7 km.
4.6.2.
Vzdálenost od významných bodů v Brně Samozřejmě se musí zohlednit nejen dopravní dostupnost ale také vzdálenost
od nejvýznamnějších bodů města Brna. Tyto údaje můžeme vyčíst z následujících tabulek (č. 14 a č. 15) a obrázku č. 15. Tabulka č. 14: Vzdálenost od významných bodů v Brně
Historické centrum Brna (Informační turistické centrum Masarykova ulice)
BVV Celková délka (km)
Hotel na Zelném trhu Hotel Trinity u OG Vaňkovka Hotel ve Spielberk Office Centre Hotel na Šilingrově náměstí (Městský Dvůr) Hotel Padowetz Vážený aritmetický průměr Zdroj: Mapy.cz
Celkový čas (min)
Celková délka (km)
Celkový čas (min)
1,9
5
0,9
2
3,2
5
1,1
3
2,8
5
1,7
3
1,6
4
0,6
1
2,2
5
0
0
2,3
4,8
0,9
1,8
46
Tabulka č. 15: Vzdálenost od významných bodů v Brně
Autobusové nádraží Zvonařka
Mezinárodní letiště Tuřany
Hlavní nádraží
Celková délka (km)
Celkový čas (min)
Celková délka (km)
Celkový čas (min)
Celková délka (km)
Celkový čas (min)
1,7
4
1,4
3
13,1
17
0,4
1
1,1
3
10,0
14
1,6
3
2,0
4
11,2
13
1,4
3
1,1
2
12,8
16
0,7
2
0,1
0
10,7
14
1,2
2,6
1,1
2,4
11,6
14,8
Hotel na Zelném trhu Hotel Trinity u OG Vaňkovka Hotel ve Spielberk Office Centre Hotel na Šilingrově náměstí (Městský Dvůr) Hotel Padowetz Vážený aritmetický průměr Zdroj: Mapy.cz
Vzdálenost Vzdálenost Vzdálenost Vzdálenost Vzdálenost
Vzdálenosti od významných bodů v Brně
14
13,1
od BVV v km o historického centra v km od Autobusového nádraží v km od Hlavního nádraží v km o Mezinárodní letiště Tuřany
12,8
12
11,2
11,6
10,7
10
10 8 6 4 2
1,7 0,9 1,9 1,4
3,2
1,1 1,1 0,4
2,8 1,7 2 1,6
1,6 1,4 1,1 0,6
2,2
1,1 1,2 0,9
2,3 0,7 0,1
0
0 Hotel na Hotel Trinity Hotel ve Zelném trhu u OG Spielberk Vaňkovka Office Centre
Hotel na Hotel Vážený Šilingrově Padowetz aritmetický náměstí průměr (Městský dvůr)
Obrázek č. 15: Vzdálenost od významných bodů v Brně Zdroj: Mapy.cz
47
Podle údajů z obrázku č. 15 můžeme posoudit výhodnost pozice vzhledem k nejvýznamnějším bodům. Mezi ně jsou zvoleny BVV, historická část Brna (náměstí Svobody), autobusové a vlakové nádraží. Nejlepší pozici má zřejmě hotel na Šilingrově náměstí (Městský dvůr). Ostatní hotely mají své pro i proti. Nejdůležitějším údajem bychom mohli zvolit vzdálenost od BVV, která je u hotelu Trinity 3,2 km a je nejdelší. Pak následuje hotel Spielberk vzdálený 2,8 km. Je ovšem také potřeba zmínit, že vzdálenost všech hotelů není až tak závratná. Proto možná tento faktor neovlivní rozhodnutí návštěvníků při výběru vhodného ubytování. Pokud se zaměříme na vážený aritmetický průměr z nově vznikajících hotelů, je vzdálenost od BVV 2,4 km, od historického centra Brna 1,1 km, od Autobusového nádraží 1,3 km, od Hlavního nádraží 1,4 km a od mezinárodního letiště Tuřany 11,8 km.
4.7.
Místo pro parkování
4.7.1.
Hotel na Zelném trhu Tento hotel, řeší problém s parkováním z důvodu jeho umístění. Nachází se totiž
v historickém centu města. Pod Brnem je navíc velká spleť chodeb, které nesmí být narušeny. Před hotelem je téměř nemožné vybudovat parkoviště z důvodu pořádání každodenních trhů. Investoři se ale chystají vybudovat podzemní garáže ve spodní části Zelného trhu, které nesmí narušit brněnské podzemí.
48
4.7.2.
Hotel Trinity u OG Vaňkovka Parkování bude zajištěno díky devadesáti devíti garážových stání ve společném
podzemním podlaží administrativních budov i hotelu, včetně 5 stání pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace. Organizace parkování by měly být stanovena místní úpravou provozu a dopravními předpisy.
4.7.3.
Hotel ve Spielberk Office Centre V areálu Spielberk Office Centre mají být postaveny objekty různých typů
a velikostí. V roce 2009 by tedy měl v nabídce celkem tři typy objektů (pět menších nízkopodlažních budov typu Villa, čtyři devítipodlažní IQ budovy a dvě výškové multifunkční budovy - Tower a 80 metrů vysoký hotel). Spielberk je snadno dostupný autem z více stran a může nabídnout víceúrovňové podzemní parkoviště. Tím by měla bát zajištěna i parkovací místa pro hotelové hosty.
4.7.4.
Hotel na Šilingrově náměstí (Městský Dvůr) Hotel, kvůli své pozici na okraji historického centra, bude mít problém
s parkováním. Náměstí je relativně malé a na volných místech je vyhrazené stání pro taxislužbu. Navíc hotel nemůže mít podzemní parkování a bohužel ani v nejbližším okolí se nenachází místo k parkování.
Řešením by mohlo být zrušení stání pro vozy taxislužby. To by mohlo výrazně narušit chod náměstí a vstup pro pěší do historického centra města. Další možností je investice do výstavby parkovacích domů na Panské ulici. Tím by se splnil požadavek pro počet parkovacích míst, které má hotel podle normy vlastnit.
49
4.7.5.
Hotel Padowetz Parkování by v této lokalitě nemuselo být problémem. Bohužel bližší informace
o umístění parkovacích míst pro hotelové hosty zatím není znám.
4.8.
Informovanost
stávajících
hotelů
o
rozvoji
konkurence Hoteliéři se nové konkurence neobávají a spíše doufají, že výstavby luxusních hotelů přitáhne do Brna náročnější klientelu.
Ředitel luxusního hotelu v centru Brna Royal Ricc Martin Belada se dokonce vyjádřil, že registrují dokonce určitý vzestup počtu klientů. V hotelu Voroněž také nemají velké obavy. Pracovnice hotelu Voroněž Eva Lavičková řekla: „Snažíme se být především kongresovým hotelem. Navíc stále zlepšujeme nabídku, zanedlouho začneme s rekonstrukcí vstupní haly, otevřeme další restauraci, za hotelem bychom chtěli postavit nové welness centrum.“ Zástupce ředitele hotelu Holiday Inn Ing. Beatricie Vojtková se vzhledem k nově vznikajícím hotelům vyjádřila takto: „Avizovaná velikost nově přicházející konkurence (hotel na Šilingrově náměstí, Hotel Padowetz, hotel v areálu Špilberk Office Centra, hotel na Zelném trhu, CD Palace u stávajícího vlakového nádraží, objekt v nové průmyslové zóně Slatina či původně uvažovaný komplex Trinity) nás velmi podivuje. Brno sice zaznamenává rozmach např. obchodního života ve smyslu staveb průmyslových zón. Vidíme zde však boom pro první fázi výstavby, maximálně v zavedení
poboček.
Později
počítáme
s ochabnutím
pro
hotelový
business
a s postupným posunem centrál blíže k Východu. Taktéž cítíme v současnosti výraznější iniciativu subjektů
v propagaci Brna a okolí jako zajímavé destinace. Tady však
ze zkušeností předpokládáme, že Brno bude stále využito jako transitní místo pro objevování krás naší země, což s předpokládaným snižováním délky pobytu hostů příliš nelichotí obchodní úspěšnosti hotelových provozů. Na druhé straně je důležité
50
vidět zkušenost, že více nabídky přitáhne více poptávky. Doufáme tedy ve zdravou a férovou konkurenci.“ Luxusních hotelů je v jihomoravské metropoli stále málo, což potvrdila i Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA). K názoru o nedostatečném množství hotelů s vysokou kvalitou se přiklání i brněnský primátor Roman Onderka. Příliv investorů pro tyto projekty přivítal téměř s otevřenou náručí, díky což v budoucnu napomůže narůstající kongresové turistice v Brně.
5.
Doporučení Vhledem k výsledkům práce je možné vyvodit určitá doporučení pro stávající
hotely především pro hotel Holiday Inn. Pro hotely všeobecně je velmi důležitý počet hostů, kteří se ubytují. Proto by ztráta klientely ve prospěch nových hotelů znamenala úbytek zisků, a tím i možné znehodnocení služeb. Kvůli tomu je důležité podniknout určité kroky pro udržení stávající využitelnosti hotelu. Budoucí vývoj počtu turistů v celém Jihomoravském kraji je rostoucí, ale průměrná doba pobytu už tak příznivá není. To znamená, že klienty musíme něčím zaujmout a přilákat je, aby se zdrželi delší dobu. Dobrým krokem Jihomoravského kraje a také Brna je vysílání spotů o této turistické destinaci. Tyto spoty dopomáhají k přilákání turistů nejen z České republiky, ale z celého světa. V Brně mají vzniknout především pětihvězdičkové hotely. Proto by pro stávající
čtyřhvězdičkové hotely bylo dobré, kdyby zapracovali na zlepšení kvality a dosáhli tak páté hvězdičky, pomocí klasifikačních kritérií. Tím by přilákali náročnější klienty a odbourali nově vzniklou konkurenci. Dalším krokem, který by dopomohl ke zlepšení obsazenosti nynějších hotelů v Brně i po vzniku nových, by mohla být zvýšená propagace a podpora v oblasti rezervačních systémů přes internet. Většina větších hotelů už toto opatření učinila,
51
ale propagace není nikdy dost, proto by i tyto hotely měli zapracovat na rozšiřování nabídky na nové servery, především mezinárodní. Důležitá je v cestovním ruchu také spolupráce. Tu je třeba navázat nejen s turistickými informačními centry, magistrátem města, cestovními kancelářemi a agenturami, ale také s konkurenčními hotely. Spolupráce s konkurencí by se dalo využít na akcích typu brněnského veletrhu GO a REGIONTOUR. Zde by hotely mohli představit svou nabídku služeb. Dalším propagačním kanálem může být například reklama v televizi formou rychlých reklamních spotů. Tyto spoty jsou velmi oblíbené a nejedna destinace s ní sklidila velký úspěch. Tato varianta je hodně finančně náročná a musí se volit v ten pravý čas, aby oslovila co nevíce potencionálních zákazníků. Navíc musí být volená tak, aby zaujala. Můžeme si také zahrát s myšlenkou, jaká by byla návštěvnost Brna, kdyby se Brněnské veletrhy a výstavy rozhodly skončit svou činnost. To by mělo jistě výrazný dopad na cestovní ruch v jihomoravské metropoli. Některé hotely by kvůli nedostatku klientely vyhlásily krach, jiné by mohly omezit služby. Proto je důležité spolupracovat i s BVV. Brněnské veletrhy a výstavy jsou totiž jedním z největších lákadel pro návštěvníky a tím prosperují i další sféry cestovního ruchu. Známým faktem je, že v dnešní době by návštěvníci BVV neuživily hotely po celý rok. To platí i v případě Holiday Inn, který se nachází těsně vedle BVV. Je pravda, že hotel musí myslet i na další skupiny zákazníků a neupínat se pouze na tuto klientelu, v tomto případě na návštěvníky BVV. Další myšlenka, která se zde naskýtá, je jak by brněnské luxusní hotely mohly přetáhnout
klientelu
z jiných
částí
Jihomoravského
kraje
a
také
levnějším
poskytovatelům služeb při akcích na Brněnském okruhu (Automotodromu). Pokud by stávající hotely nalezly způsob, jak nalákat co nejvíce turistů do moravské metropole, tak je to jen dobře. Odtud by se dali pořádat i výlety do okolí Brna a celkově po Jihomoravském kraji. Brno má velkou výhodu ve výborné dopravní infrastruktuře.
52
Nachází se kousek jak od přírodních krás, tak i od kulturně - historických památek. Brno naskýtá velké množství příležitostí. Toho však musí hotely využít ve svůj prospěch. Z pohledu návštěvníků Automotodromu je situace trochu jiná. Návštěvníci okruhu se raději ubytovávají v levnějších typech ubytovacích zařízení. Jedná hlavně o „motorkáře“. Ti využívají i kempy v blízkosti Automotodromu. Kdyby však hotely nabídli nadstandardní služby, například dopravu přímo na okruh v době závodů
či ustájení motocyklů, jistě by se poptávka po jejich službách zvýšila.
53
6.
Diskuse V této práci je ukázán vývoj jak počtů turistů a jejich délky pobytu tak i vývoje
ubytovacích kapacit. Pomocí těchto analýz je možné stanovit vývoj i do budoucna a pomoci při otázce „Zda se v Brně vyplatí stavět nové hotely.“ Podle údajů cestovního ruchu, které byly za Jihomoravský kraj v posledních letech
sledovány,
je
možné
dojít
ke
konečnému
názoru.
Z pohledu
celého Jihomoravského kraje můžeme shrnout tyto poznatky. Počet všech turistů (rezidentů i nerezidetů) je od roku 2000 do roku 2007 a dále do roku 2011 by měl být rostoucí. Tento ukazatel jde rozdělit na zahraniční a domácí návštěvníky. Počet zahraničních návštěvníků (nerezidenti) se na celkovém počtu podílí v menší míře, ale je rostoucí. Počet domácích návštěvníků se na celkovém počtu podílí větší mírou a je také rostoucí. Pro roky 2008, 2009, 2010 a 2011 byl vypočítán rostoucí trend u celkového počtu turistů, u rezidentů i u nerezidentů. Tento ukazatel nám říká jaký je potenciál pro vývoj nových hotelů. Důležité také je, zda se hosté zdrží déle, anebo se jedná pouze o jednodenní pobyty. Při rozboru počtu přenocování je vývoj od roku 2000 do roku 2007 a dále do roku by měl být 2011 pro celkový počet turistů a rezidenty klesající. Jedině pro zahraniční turisty můžeme říci, že je vývoj rostoucí. To znamená zaměřit se na zahraniční klientelu. Ta vyžaduje vysokou kvalitu služeb. A znovu můžeme mluvit o jednom z hlavních cílů pro stávající hotely. Tím je zlepšení kvality poskytovaných služeb. Z předcházejících ukazatelů je možné vydedukovat, jaký by měl být vývoj průměrné doby pobytu. Pro Jihomoravský kraj v roce 2007 je tento ukazatel jeden den. To znamená jedno přenocování. U zahraničních turistů je tomu však jinak. Průměrná délka pobytu se pohybuje okolo dvou dnů a u domácích turistů je to méně jak jeden den. Z tohoto ukazatele vyplívá, že by bylo dobré se zaměřit se spíše na klienty ze zahraničí.
54
Pro vývoj do budoucna, jde o roky 2008, 2009, 2010 a 2011, je tendence průměrné délky pobytu u návštěvníků celkem, rezidentu i nerezidentů klesající. Z těchto ukazatelů plyne důležitý fakt. Turistů sice přibývá, ale jejich pobyt se zkracuje. Tím pádem ubytovací zařízení přicházejí o zisk každým rokem více a více. V nejbližších čtyřech letech by dnešní rozložení ubytovacích kapacit, především
čtyř a pěti-hvězdičkových hotelů, mohly ohrozit nové, ať už nově vystavěné či zrekonstruované staré budovy, hotely. Jde o pět nových hotelů a to Hotel v Spielberk Office Centre, Hotel v Trinity Office Centre, Hotel na Zelném trhu, Hotel na Šilingrově náměstí a Hotel Padowetz. Tyto hotely by měli nabídnout celkovou kapacitu až 1116 lůžek. Jediný problém u hotelů nacházejících se v centru (Hotel na Zelném trhu a Hotel na Šilingrově náměstí) je nedostatečný prostor pro parkování. Vzhledem k dostupnosti jsou hotely téměř vyrovnané. Pokud se zaměříme na nově vznikající hotely je pro nynější konkurenci největší hrozbou hotel ve Spielberk Office Centre. Ten je blízko všech důležitých komunikací i významných bodů v městě Brně. Navíc se tento hotel bude nacházet v obnovené části města, kde má být i dostatečné množství zeleně, určený pro klid a odpočinek. Největší hrozbu by tento hotel mohl znamenat pro hotely blízko BVV. Těmi se myslí hotel Voroněž a dosud jediný pětihvězdičkový hotel v Brně, kterým je Holiday Inn. Mělo by se jednat však o jediný čtyřhvězdičkový hotel, který by pěti-hvězdičkovému Holiday Inn neměl brát tu nejnáročnější skupinu zákazníků. Druhým největším konkurentem především pro hotely ve středu města by mohl být hotel na Zelném trhu a hotel Městský dvůr na Šilingrově náměstí a Hotel Padowetz. Tyto tři hotely jsou kapacitně velice blízko. Řeší i stejné problémy například nedostatek parkovacích míst. Proto jsou jejich konkurenční síly téměř vyrovnány. V centu města by nejvíce mohli ohrozit luxusní hotel v centru Brna Royal Ricc, dále hotel Internacional a Slavia, které se nacházejí nedaleko. Posledním z konkurenčních hotelů je hotel v Trinity Office Centre. Tento hotel má také velký potenciál a jistě bude představovat nemalou konkurenci. Jeho výhodou
55
je jeho umístění v blízkosti hlavního nádraží a autobusového nádraží Zvonařka. O tomto projektu hotelu však kolují informace, že by vůbec neměl být zrealizován a namísto hotelu by se zde měli nacházet pouze kancelářské prostory. Důležité je také zmínit, že informace o příjezdu návštěvníků, počtu ubytovacích kapacit, počtu přenocování a další důležité informace, pouze pro Brno nejsou k dispozici.
Ani
Magistrát
města
Brna
těmito
informacemi
nedisponuje.
Český statistický tyto informace zřejmě má, ale neposkytuje je nikomu. Z toho důvodu jsou v práci údaje pouze za Jihomoravský kraj a ne za Brno. ČSÚ také stále nemá dostatečný počet dat za rok 2007 pro počet ubytovacích kapacit. V tomto ohledu je s ČSÚ relativně špatná spolupráce. Nemají zájem na tom poskytovat nějaké informace. Pokud by informace pouze za Brno byly k dispozici, jistě by se práce zpracovávala lépe a výsledek by měl lepší vypovídací hodnotu.
56
7.
Závěr Tato práce původně vynikla pro zlepšení informovanosti stávajících hotelů
v Brně a okolí, protože v blízkém budoucnu zde mají vyniknout pět nových luxusních hotelů. Ty by mohli být velkou konkurencí pro nynější hotely. Jedním z hlavních cílů bylo zjistit vývoj v minulosti, a zda do budoucna budou ubytovací kapacity využity. K tomu nám slouží sledování vývoje počtu turistů, počet přenocování a průměrná doba přenocování v jednotlivých letech. Zajímalo nás, jestli v budoucnu budou tyto ukazatele klesat či stoupat, což jsme zjistili podle statistické analýzy pomocí trendové křivky. Samozřejmě jsme museli vzít v úvahu nově vynikající hotely, které ubytovací kapacity v Brně a okolí ještě zvýší. Tím se zvýší také konkurence mezi hotely. Po porovnání všech výsledků můžeme vyvodit tyto závěry: Pomocí trendové křivky se podařilo určit přibližný vývoj do roku 2011. Počet turistů je rostoucí, ale průměrná doba přenocování klesá. Z toho vyplívá, že i při zvyšování potenciálních zákazníků nemusí být nabízené ubytovací kapacity využity plně. Pomocí výpočtu procentuelní poptávky po ubytování v jednotlivých čtvrtletích za rok 2007 je možné usoudit, že v druhém a třetím čtvrtletí je abnormální poptávka, a proto by se zde uživily i další ubytovací zařízení. Je však možné spíše nalákat zákazníky i do prvního s čtvrtého čtvrtletí, čímž se poptávka a také obsazenost hotelů rozloží do celého roku. Po vzniku dalších luxusních hotelů se nabídka ubytovacích kapacit zvedne o 1116 lůžek. Jsou to ve třech případech pětihvězdičkové hotely. To by mohlo asi nejvíce poškodit zatím jediný hotel s pěti hvězdičkami v Brně. Tím je hotel Holiday Inn. Po rozboru nových hotelů byla zjištěna jejich možnost umístění parkování. V centu Brna je to velice obtížné. Stávající hotely mají v této oblasti velkou výhodu
57
oproti novým. Podle dostupnosti nových hotelů mohou stávající hotely porovnat umístění své a umístění konkurence a zařídit se tak při propagaci. Výsledky
v přípěvku
jsou
součástí
výzkumného
záměru,
id.
Kód
VZ: 62156 48904 „Česká republika v procesech integrace a globalizace a vývoj agrárního
sektoru
a
sektoru
služeb
v nových
podmínkách
evropského
integrovaného trhu“, tématický okruh 03 „Vývoj vztahů obchodní sféry v souvislosti se změnami životního stylu kupního chování obyvatelstva a změnami podnikového prostředí v procesech integrace a globalizace“ realizovaného za finanční podpory za státních prostředků prostřednictvím MŠMT.
58
8.
Použitá literatura
[1]
ARTL, Josef, ARTLOVÁ , Markéta. Ekonomické časové řady : vlastnosti, metody modelování, příklady a aplikace. 1. vyd. Praha : Grada, 2007. 288 s. ISBN 978-80-247-1319-9.
[2]
Brněnské administrativní centrum Spielberk přivítalo nové nájemce : Spielberk není Špilberk . Hospodářské noviny [online]. 2006 [cit. 2008-03-13]. Dostupný z WWW:
.
[3]
Brno získá další luxusní hotely. Lidové noviny [online]. 2007 [cit. 2008-04-04]. Dostupný z WWW: .
[4]
Cestovní ruch v regionech České republiky [online]. 2003 [cit. 2008-04-04]. Dostupný z WWW: .
[5]
DROBNÁ, Daniela, MORÁVKOVÁ, Eva. Cestovní ruch : pro střední školy a pro veřejnost. Redaktorka Ing. Eva Kunstová. 1. vyd. Praha : Fortuna, 2004. 208 s. ISBN 80-7168-901-7.
[6]
Euroskop.cz : Vše o Evropské unii [online]. 2006 [cit. 2008-04-03]. Dostupný z WWW: .
[7]
HESKOVÁ, Marie, et al. Cestovní ruch : pro vyšší odborné školy a vysoké školy. Redaktorka Ing. Eva Kunstová. 1. vyd. Praha : Fortuna, 2006. 224 s. ISBN 80-7168-948-3.
[8]
HLADKÁ, J. Technika cestovního ruchu. 1. Praha:Grapa Publishing, spol. s.r.o., 1997. 168 s. ISBN 80-7169-476-2.
[9]
HORNER, S. -- SWARBROOKE, J. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času. Praha: Grada Publishing, 2003. 486 s. Expert. ISBN 80247-0202-9.
59
[10]
Chybí nejluxusnější hotely : to se ale změní. Právo [online]. 2007 [cit. 2008-0404]. Dostupný z WWW: .
[11]
Na Zelňáku bude hotel . Mladá fronta DNES [online]. 2007 [cit. 2008-03-25]. Dostupný z WWW: .
[12]
Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky : Kategorie Hotel, Hotel Garni, Penzion a Motel 2006-2009. HO.RE.KA ČR, NFHR ČR, UNIHOST, Ministerstvo pro místní rozvoj, CzechTourism. Praha : [s.n.], 2005. 16 s. Dostupný z WWW: .
[13]
O Městský dvůr v Brně má zájem čtveřice hotelových řetězců. Real Estate news [online]. 2007 [cit. 2008-04-12]. Dostupný z WWW: .
[14]
Povodně 1997 : fotografie povodí [online]. [1997] [cit. 2008-04-03]. Dostupný z WWW: .
[15]
RYGLOVÁ, K.Cestovní ruch (soubor studijních materiálů) 2. Ostrava: KEY Publishing, 2007. 82 s. ISBN 978-80-87071-44-1
[16]
ŠINDELÁŘOVÁ, Lenka. Jak vidí cestovní ruch v Česku profesionálové [online]. 2008 [cit. 2008-05-04]. Dostupný z WWW: .
[17]
Triniti office center [online]. [2006] [cit. 2008-03-25]. Dostupný z WWW: .
[18]
Urban centrum Brno [online]. 2006 , 25.2.2008 [cit. 2008-04-12]. Dostupný z WWW: .
60
[19]
V centru se staví luxusní hotel bez parkoviště . MF DNES [online]. 2008 [cit. 2008-03-13]. Dostupný z WWW: .
[20]
Wikipedie : otevřená encyklopedie [online]. 2002 , 5. 4. 2008 [cit. 2008-04-03]. Dostupný z WWW: .
[21]
Wikipedie : otevřená encyklopedie [online]. 2002 , 9. 3. 2008 [cit. 2008-04-03]. Dostupný z WWW: .
[22]
Wikipedie : otevřená encyklopedie [online]. 2002 , 3. 4. 2008 [cit. 2008-04-03]. Dostupný z WWW: .
[23]
Wikipedie : otevřená encyklopedie [online]. 2002 , 30. 3. 2008 [cit. 2008-04-03]. Dostupný z WWW: .
[24]
Wikipedie : otevřená encyklopedie [online]. 2002 [cit. 2008-04-03]. Dostupný z WWW: .
[25]
Zákon č. 159/1999 Sb o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu [online]. [2005] , 30. 11 2006 [cit. 2008-04-03]. Dostupný z WWW: .
[26]
Z brněnského paláce Padowetz bude hotel. Stavební fórum [online]. 2007 [cit. 2008-04-04]. Dostupný z WWW: .
61
9.
Seznam použitých zkratek AČCKA
Asociace českých cestovních kanceláří a agentur
BVV
Brněnské veletrhy a výstavy
cca
circa
ČR
Česká republika
ČSÚ
Český statistický úřad
MSV
Mezinárodní strojírenský veletrh
NATO
North Atlantic Treaty Organisation - Organizace Severoatlantické
smlouvy Sb.
zákon sbírky
WTO
World Tourism Organization - Světová organizace cestovního ruchu
62
10. Seznam grafů Obrázek č. 1: Cestovní ruch jako systém.............................................................. 6 Obrázek č. 2: Počet hostů .................................................................................... 17 Obrázek č. 3: Počet přenocování - nerezidenti ................................................... 18 Obrázek č. 4:Počet ubytovacích zařízení v JM 2000 - 2007............................... 21 Obrázek č. 5:Počet pokojů v JM 2000 - 2007..................................................... 21 Obrázek č. 6:Počet lůžek v Jihomoravské kraji 2000 - 2007.............................. 22 Obrázek č. 7: Počet hotelů v JM u čtyř a pěti hvězdičkových hotelů ................. 24 Obrázek č. 8: Počet hostů v JM 2000 - 2007 ...................................................... 25 Obrázek č. 9: Počet přenocování v JM 2000 - 2007 ........................................... 26 Obrázek č. 10: Počet přenocování v JM 2000-2007 ........................................... 28 Obrázek č. 11: Počet hostů – trendová křivka .................................................... 31 Obrázek č. 12: Počet přenocování – trendová křivka ......................................... 32 Obrázek č. 13: Průměrný počet přenocování – trendová křivka......................... 33 Obrázek č. 14: Vzdálenost od hlavních dopravních tepen.................................. 44 Obrázek č. 15: Vzdálenost od významných bodů v Brně ................................... 46
63
11.
Seznam tabulek
Tabulka č. 1: Příjezdový cestovní ruch 1992 - 1995 ...................................................... 16 Tabulka č. 2: Příjezdový cestovní ruch 1996 - 1999 ...................................................... 16 Tabulka č. 3: Vývoj ubytovacích kapacit v Jihomoravském kraji.................................. 20 Tabulka č 4: Vývoj ubytovacích kapacit v JM u čtyř a pěti hvězdičkových hotelů ....... 23 Tabulka č. 5: Vývoj počtu hostů v JM 2000 - 2007 ....................................................... 24 Tabulka č. 6: Vývoj počtu přenocování hostů v JM 2000 - 2007................................... 26 Tabulka č. 7: Vývoj průměrného počtu přenocování v JM 2000- 2007 ......................... 28 Tabulka č. 8:Lůžková kapacit ......................................................................................... 34 Tabulka č. 9: Využití kapacit v % v JM ......................................................................... 35 Tabulka č. 10: Lůžka v nových hotelech ........................................................................ 37 Tabulka č. 11: Využití lůžek v nových hotelech ........................................................... 38 Tabulka č.12 : Využití kapacit v % včetně nových hotelů ............................................ 38 Tabulka č. 13: Vzdálenost od největších dopravních uzlů ............................................. 43 Tabulka č. 14: Vzdálenost od významných bodů v Brně ............................................... 45 Tabulka č. 15: Vzdálenost od významných bodů v Brně ............................................... 46
64
12.
Přílohy
Příloha A1
Fotografie hotelu Trinity u OG Vaňkovka – letecký pohled
Příloha A2
Počítačový návrh hotelu Trinity u OG Vaňkovka
Příloha B1
Areál Spielberk Office Centre
Příloha B2
Návrh podlaží hotelu ve Spielberk Office Centre
Příloha B3
Návrh podlaží hotelu ve Spielberk Office Centre
Příloha C
Hotel na Šilingrově náměstí
Příloha D
Hotel na Zelném trhu
Příloha E
Hotel Padowetz
Příloha F1
Počet vystavovatelů BVV
Příloha F2
Počet návštěvníků BVV
Příloha G
Akce konané na Automotodromu v roce 2007
