Makroekonomické trendy ČR a jejich predikce

Bankovní institut vysoká škola Praha Bankovní management

Makroekonomické trendy ČR a jejich predikce Bakalářská práce

Autor:

Eva Ludwigová, DiS. Bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

PhDr. František Jirásek, CSc.

červen 2015

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen/a se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze dne

Eva Ludwigová, DiS.

Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucímu bakalářské práce panu PhDr. Františku Jiráskovi, CSc. za odborné vedení a udělování cenných rad při zpracování práce.

Anotace Bakalářská práce pojednává o makroekonomických ukazatelích a trendech v ČR. Jejím obsahem je vysvětlení a popis základních makroekonomických ukazatelů a trendů v ČR. Následuje seznámení s obdobím krize v letech 2008-2009 a následný ekonomický vývoj. Práce dále obsahuje analýzu makroekonomických ukazatelů a ekonomickou predikci pro následující roky tedy 2015-2016.

Klíčová slova Makroekonomické ukazatele, trendy, analýza, predikce

Annotation Thesis is about the macroeconomic indicators and trends in the Czech Republic. It contains an explanation and description of basic macroeconomic indicators and trends in the Czech Republic. Following a period of familiarization with the crisis in 2008-2009 and the subsequent economic development. The work also includes an analysis of macroeconomic indicators and economic predictions for the coming years, therefore, 2015-2016

Key words Macroeconomic indicators, trends, analysis, prediction

OBSAH ÚVOD ............................................................................................................................................................... 7 CÍL PRÁCE A METODIKA ................................................................................................................................... 8 CÍL PRÁCE............................................................................................................................................................... 8 METODIKA PRÁCE .................................................................................................................................................... 8 1

2

3

MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE .......................................................................................................... 9 1.1

SEZNAM MAKROEKONOMICKÝCH UKAZATELŮ.................................................................................................... 9

1.2

VYBRANÉ MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE .................................................................................................... 10

1.2.1

HDP.............................................................................................................................................. 10

1.2.2

Inflace .......................................................................................................................................... 11

1.2.3

Index spotřebitelských cen .......................................................................................................... 11

1.2.4

Nezaměstnanost a zaměstnanost ............................................................................................... 13

1.2.5

Platební bilance ........................................................................................................................... 14

1.2.6

Mzdy ............................................................................................................................................ 15

1.2.7

Ceny ............................................................................................................................................. 15

FINANČNÍ KRIZE V LETECH 2008-2009 ....................................................................................................16 2.1

PŘÍČINY VZNIKU HYPOTEČNÍ KRIZE................................................................................................................. 16

2.2

PRŮBĚH FINANČNÍ KRIZE ............................................................................................................................. 17

VÝVOJ EKONOMIKY ČR 2008-2014 .........................................................................................................20

PRAKTICKÁ ČÁST .............................................................................................................................................22 4

5

ANALÝZA ČESKÉ EKONOMIKY V LETECH 2008-2014 ...............................................................................22 4.1

HDP ...................................................................................................................................................... 22

4.2

INFLACE .................................................................................................................................................. 22

4.3

NEZAMĚSTNANOST.................................................................................................................................... 23

4.4

MZDY ..................................................................................................................................................... 25

4.5

OBCHODNÍ BILANCE................................................................................................................................... 26

SROVNÁNÍ S VYBRANÝMI STÁTY EU ......................................................................................................29 5.1

MEZIROČNÍ MÍRA RŮSTU REÁLNÉHO HDP ...................................................................................................... 30

5.2

PRŮMĚRNÁ MÍRA INFLACE .......................................................................................................................... 31

5.3

DLOUHODOBÁ MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI ....................................................................................................... 32

5.4

PRŮMĚRNÁ ROČNÍ MZDA ............................................................................................................................ 33

5.5

CELKOVÁ MÍRA ZAMĚSTNANOSTI .................................................................................................................. 34

5

6

5.6

HARMONIZOVANÉ INDEXY SPOTŘEBITELSKÝCH CEN .......................................................................................... 35

5.7

OBCHODNÍ BILANCE................................................................................................................................... 36

MAKROEKONOMICKÁ PREDIKCE ČR ......................................................................................................37 6.1

HDP ...................................................................................................................................................... 38

6.2

INFLACE .................................................................................................................................................. 39

6.3

TRH PRÁCE .............................................................................................................................................. 40

6.4

MZDY ..................................................................................................................................................... 41

6.5

OBCHODNÍ BILANCE................................................................................................................................... 42

SHRNUTÍ .........................................................................................................................................................42 ZÁVĚR .............................................................................................................................................................43 POUŽITÉ ZDROJE .............................................................................................................................................44 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .................................................................................................................................. 44 INTERNETOVÉ ZDROJE ............................................................................................................................................. 45 SEZNAM GRAFŮ ..............................................................................................................................................46 SEZNAM OBRÁZKŮ .........................................................................................................................................46 SEZNAM TABULEK...........................................................................................................................................46

6

ÚVOD Tématem bakalářské práce je vývoj makroekonomických trendů v určitém období a jejich predikce pro rok 2015-2016. Hlavním cílem je na základě analýzy makroekonomických ukazatelů v letech 2008-2014, predikovat následný vývoj ekonomie pro období 2015-2016. V rámci analýzy je zkoumáno, jak se v tomto období vyvíjely vybrané makroekonomické ukazatele v České republice a dále ve srovnání s vybranými zeměmi EU. Srovnávané země jsou sousedé České republiky a Maďarsko, které pro změnu patří do Viségrádské čtyřky, což jsou státy s podobně se vyvíjející ekonomikou. V první teoretické kapitole jsou definovány hlavní makroekonomické ukazatele, jako je např. HDP, inflace, nezaměstnanost atd., které budou v práci využívány. Protože analyzované období, je období krize až do současnosti, je zde i kapitola, kde je rozebrán vznik a příčiny ekonomické krize, jež je považována za jednu z největších krizí posledních let. Poslední teoretická část popisuje vývoj ekonomie v ČR po krizi. V praktické části se práce zabývá makroekonomickou analýzou České republiky, vývojem základních makroekonomických ukazatelů v určitém čase a jejich srovnání s již zmíněnými zeměmi. Závěrečná praktická část predikuje krátkodobý budoucí vývoj čeké ekonomiky a to v letech 2015-2016.

7

CÍL PRÁCE A METODIKA Cíl práce Cílem bakalářské práce je analýza makroekonomických ukazatelů České republiky v letech 2008-2014 a následná predikce makroekonomických trendů pro následující roky 2015-2016.

Metodika práce Celá práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část vysvětluje význam makroekonomických ukazatelů použitých v analytické části práce, dále je zaměřena na rozbor finanční krize v letech 2008-2009 a následný ekonomický vývoj naší země. Praktická část bakalářské práce se soustředí na budoucí vývoj makroekonomie v České republice. V této části se nachází vývoj jednotlivých makroekonomických ukazatelů, jako je HDP, inflace, aj. Analytická část se soustředí především na období po roce 2008. Následuje srovnání s vybranými státy EU a na jejich základě je predikován další vývoj makroekonomických trendů v ČR pro letošní rok a rok 2016. Hlavní metodou práce je popisná analýza makroekonomického vývoje. Data o české ekonomice jsou čerpána z Českého statistického úřadu, České národní banky a ministerstva financí ČR.

8

1 MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE Makroekonomické ukazatele jsou statistické údaje vyjadřující aktuální stav hospodářství určitého státu v závislosti na konkrétní oblasti dané ekonomiky (průmysl, trh práce, obchodní bilance atd.). Jsou zveřejňovány pravidelně v určitou dobu vládními agenturami a soukromým sektorem. 1

1.1 Seznam makroekonomických ukazatelů •

Hrubý domácí produkt

•

Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele

•

Výdaje na konečnou spotřebu

•

Výdaje na tvorbu hrubého kapitálu

•

Vývoz zboží a služeb

•

Dovoz zboží a služeb

•

Domácí realizovaná poptávka

•

Deflátor HDP

•

Hrubý disponibilní důchod

•

Hrubé národní úspory

•

Míra hrubých národních úspor

•

Míra hrubých úspor domácností

•

Souhrnná produktivita práce

•

Jednotkové pracovní náklady

•

Energetická náročnost

•

Emise CO 2

•

Průmysl – tržby

•

Stavebnictví – tržby

•

Služby – tržby

•

Zemědělství – tržby

•

Zaměstnanost

•

Míra registrované nezaměstnanosti

•

Obecná míra nezaměstnanosti 1

MARKETS.COM. . [online]. 30.6.2015 [cit. 2015-06-30]. Dostupné z: http://www.markets.com/cz/education/fundamental-analysis/main-economic-indicators.html

9

•

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti

•

Průměrná hrubá měsíční nominální mzda

•

Průměrné reálné mzdy

•

Průměrný starobní důchod / průměrná mzda

•

Míra inflace

•

Ceny2

1.2 Vybrané makroekonomické ukazatele Každý z těchto ukazatelů, zejména pokud máme k dispozici jeho vývoj v letech, nám hodnotí zdraví ekonomiky dané země. Proto si některé z těchto ukazatelů představíme podrobněji, zaměříme se především na ty z nich, které jsou indikátory makroekonomické stability země.

1.2.1 HDP Hrubý domácí produkt HDP (gross domestic product GDP) patří mezi nejvýznamnější ukazatele výkonnosti ekonomiky dané země jako celku, pomocí něhož lze srovnávat jednotlivé země navzájem, a který bývá mnohdy špatně vysvětlován, proto je důležité ho správně charakterizovat. Hrubý domácí produkt je definován jako součte peněžních hodnot (konečných) výrobků a služeb, vyprodukovaných během jednoho roku výrobními faktory alokovanými (umístěnými) v dané zemi (bez ohledu na to, kdo tyto faktory vlastní).“ 3 Rozlišovány jsou dvě kategorie hrubého domácího produktu dle způsobu jeho ocenění a to NOMINÁLNÍ a REÁLNÝ HDP. Nominální HDP je ukazatel v běžných (skutečných) cenách, reálný HDP představuje ukazatel ve srovnatelných (stálých) cenách. Hrubý národní produkt představuje veškerou finální produkci v peněžních jednotkách (celkový objem výrobků a služeb), vytvořenou za určité období (zpravidla jeden rok)

2

Český statistický úřad (ČSÚ). BusinessInfo.cz : Oficiální portál pro podnikání a export [online]. ČSÚ, [cit. 2015-01-08]. Dostupný z WWW: . 3 JUREČKA, Václav a Ivana JÁNOŠÍKOVÁ. Makroekonomie: Základní kurs. Ostrava: VŠB - Technická univerzita Ostrava, 2009, s. 8. ISBN 978-80-248-2065-1.

10

národními výrobními faktory dané země, bez ohledu na to, ve kterém státě působí (doma i v zahraničí). Hrubý domácí produkt vyjadřuje celkový objem finální produkce v peněžních jednotkách, vytvořené v určitém období výrobními faktory působícími na území dané země, bez ohledu na vlastnictví či původ kapitálu (na státní příslušnost jejich majitelů). 4

1.2.2 Inflace Inflace je všeobecně charakterizována jako makroekonomický jev, který v přesně vymezeném časovém období snižuje kupní sílu peněz, a tím zároveň zvyšuje cenovou hladinu všech statků a služeb. Přispívá tedy k ekonomické nestabilitě a nejistotě o vývoji makroekonomických veličin. Pokud se změní ceny jednotlivých výrobků nebo ceny mezi jednotlivými výroky, nemusí to znamenat, že jde o inflaci, neboť inflace je zprůměrovaná veličina, která popisuje změnu cenové hladiny v dané ekonomice. Opačným procesem je deflace, kdy cenová hladina klesá, ale tento jev není příliš obvyklý. Častější je tzv. desinflace, kdy dochází ke zpomalování inflace, tedy ke snižování míry inflace. Míra inflace je vyjadřována procentní změnou průměrné cenové hladiny posledních dvanácti měsíců oproti průměrné cenové hladině za dvanáct měsíců předchozích. 5 Inflaci vyjadřujeme pomocí cenových indexů, jako jsou deflátor HDP neboli implicitní cenový deflátor, index cen výrobců nebo index spotřebitelských cen, který je nejčastěji využíván, a proto mu bude věnována pozornost. 6

1.2.3 Index spotřebitelských cen Index spotřebitelských cen patří mezi nejznámější cenové indexy pro výpočet inflace, který využívá porovnání spotřebních košů spotřebovaných domácnostmi. Tyto koše představují soubor výrobků a služeb, které tyto domácnosti nakupují za určité časové období. Výběr reprezentantů do spotřebního koše závisí na podílu spotřeby domácností. 7

4

PAČESOVÁ, Hana. Kapitoly z Makroekonomie. Praha: Bankovní institut, 2011, s.43. ISBN 978-80-7265193-1. o 5 JUREČKA, Václav a Ivana JÁNOŠÍKOVÁ. Makroekonomie: Základní kurs. Ostrava: VŠB - Technická univerzita Ostrava, 2009, s. 71. ISBN 978-80-248-2065-1. 6 PAVELKA, Tomáš. Makroekonomie: Základní kurz. Praha: Melandrium, 2007, s. 35-38. ISBN 978-80-8617552-2. 7 http://www.kurzy.cz/makroekonomika/inflace/A=1

11

Na základě indexu spotřebitelských cen a indexu životních nákladů sleduje Český statistický úřad pohyb cen spotřeby v České republice. Ze všech cenových indexů vypočítávaných v České republice patří indexy spotřebitelských cen mezi nejdůležitější ukazatele cenového vývoje. V časovém vývoji měří změny konečných spotřebitelských cen zboží a služeb placené obyvatelstvem a používají se též k měření inflace, jak je již uvedeno výše.

Spotřební koš si představme jako obří nákupní košík, ve kterém je vše, co průměrná česká domácnost spotřebuje. Najdeme tam několik stovek statků a služeb, které dělíme do kategorií jako je odívání, potraviny, doprava, dovolené, volný čas atd. Jednotlivé statky a služby jsou ve spotřebě domácnosti různě důležité a různě časté – kvůli tomu je každé položce ve spotřebním koši určena tzv. váha. Obsah spotřebního koše v různých zemích světa se velmi liší. Proto je kombinace statků a služeb pro spotřební koš v každé zemi pečlivě vybírána a v pravidelných časových intervalech aktualizována. 8 Obrázek 1: Spotřební koš ČR (2015)

Zdroj: http://vitejtenazemi.cz/cenia/index.php?p=spotrebni_kos&site=spotreba

8

VITEJTE NA ZEMI. . [online]. [cit. 2015-06-01]. Dostupné z: http://vitejtenazemi.cz/cenia/index.php?p=spotrebni_kos&site=spotreba

12

1.2.4 Nezaměstnanost a zaměstnanost Ekonomická teorie definuje nezaměstnaného jako člověka, který nemůže najít práci, přitom se ale jedná o osobu, která je schopna pracovat a práci aktivně hledá. Proto se dělí na ekonomicky aktivní lidé a ekonomicky neaktivní. Ekonomicky aktivní jsou lidé, jež jsou zaměstnaní nebo mohou být i nezaměstnaní, ale práci si aktivně hledají, kdežto ekonomicky neaktivní jsou lidé, kteří nejsou zaměstnaní, ale práci si aktivně nehledají. Naopak, jako zaměstnané označujeme patnáctileté či starší jednotlivce, kteří v daném období buďto pracovali alespoň jednu hodinu v týdnu za mzdu, plat či jinou odměnu, nebo měli k zaměstnání formální vztah, přičemž není rozhodující, zda tato práce měla trvalý, dočasný, sezónní nebo příležitostný charakter. Vyjdeme-li z této definice, pak je zřejmé, že tato kategorie ekonomicky aktivních obyvatel zahrnuje jak zaměstnance, tak osoby, jež nejsou v zaměstnaneckém poměru Při posuzování rozsahu nezaměstnanosti se používá srovnávacího ukazatele, jímž je tzn. přirozená míra nezaměstnanosti. Je to taková míra nezaměstnanosti, při níž inflace nevykazuje tendenci ke zvyšování ani snižování. Představuje nejvyšší dlouhodobě udržitelnou míru zaměstnanosti a odpovídá potenciálnímu produktu země. 9 Míra nezaměstnanosti je podíl nezaměstnaných ke všem osobám schopných pracovat (tedy i zaměstnaným a nezaměstnaným)

neboli

, kde:

•

– míra nezaměstnanosti (v praxi se často uvádí v procentech, tedy hodnota

•

– počet lidí bez práce,

•

– počet zaměstnaných lidí,

•

– celkový počet pracovních sil (

9

).

PAČESOVÁ, Hana. Kapitoly z Makroekonomie. Praha: Bankovní institut, 2011, s.43. ISBN 978-80-7265-

193-1.

13

),

1.2.5 Platební bilance Platební bilance je statistický záznam ekonomických transakcí subjektů dané země (rezidentů) s ekonomickými subjekty ze zbytku světa (nerezidenty) za určité období, zpravidla jednoho roku. 10 Tabulka 1:Struktura platební bilance ČR

11

A. Běžný účet A. 1 Obchodní bilance A. 2 Bilance služeb A. 3 Bilance výnosů A. 4 Běžné převody B. Kapitálový účet C. Finanční účet C. 1 Přímé investice C. 2 Portfoliové investice C. 3 Finanční deriváty C. 4 Ostatní investice D. Saldo chyb a opomenutí, kurzové rozdíly E. Změna devizových rezerv (-nárůst) V této práci se budeme zabývat pouze obchodní bilancí, která je součástí běžného účtu platební bilance. Obchodní bilance je rozdíl mezi vývozem a dovozem zboží mezi domácí ekonomikou a zahraničím. Obchodní bilance je nejvýznamnější část běžného účtu platební bilance Pokud jsou hodnoty vyvezeného zboží větší než hodnota dovezeného zboží – obchodní bilance je v přebytku (saldo obchodní bilance je pozitivní). Pokud je to naopak, je saldo negativní a obchodní bilance je v schodku.

10

BUSINESSINFO. . [online]. [cit. 2015-06-01]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/vnejsiekonomicka-rovnovaha-4484.html 11 Česká národní banka, Platební bilance v CZK, přístup z internetu: http://www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/platebni_bilance_q/bop_czk.htm

14

1.2.6 Mzdy Jako mzda je označována odměna, kterou dostává zaměstnanec v soukromém sektoru (ve státním sektoru se nazývá plat). Rozlišujeme několik druhů mezd.  Hrubá mzda je celkový výdělek zaměstnance před zdaněním  Čistá mzda je mzda, kterou dostane zaměstnanec na ruku, je to vlastně mzda po zdanění a všech srážkách  Superhrubá mzda je hrubá mzda plus výdaje zaměstnavatele na zaměstnance, tzn. 25 %na sociální a 9% na zdravotní pojištění.

1.2.7 Ceny Ceny spotřebitelského zboží a služeb přirozeně podléhají mnoha různým vlivům a mnohé z těchto vlivů jsou zcela či do značné míry mimo dosah opatření měnové politiky centrální banky. Protože v některých případech mohou být tyto vlivy obzvláště silné, například u ropy a zemního plynu, u zemědělské úrody či u zboží a služeb s regulovanými cenami, sledují se i jiné cenové indexy. Jedním z nich je korigovaná inflace bez pohonných hmot, což je index cen nepotravinářských položek spotřebního koše bez položek regulovaných cen, administrativních zásahů a bez pohonných hmot. 12

12

CNB.[online]. [cit. 2015-06-01]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/faq/co_to_je_inflace.html

15

2 FINANČNÍ KRIZE V LETECH 2008-2009 Jak je již všeobecně známo, soudobá krize vznikla jako krize finanční v USA. V současné době je považována za nejhorší hospodářský krach. Její počátek je stanoven na konec léta 2007, kdy byl zaznamenán krach dvou hedgeových fondů investiční banky Bear Stearns (Foster, Magdoff, 2009). Protože v dnešním globalizovaném světě jsou již ekonomiky natolik vzájemně propojené, začala se finanční krize šířit do celého světa a měla dopad globálního charakteru. V této kapitole popisuji její vznik, příčiny a průběh, v následující kapitole její dopad na českou ekonomiku.

2.1 Příčiny vzniku hypoteční krize Ke vzniku finanční krize došlo vlivem několika vzájemně propojených faktorů. Jedním z důvodů je to, že americká ekonomika se vyznačuje dlouhodobou nerovnováhou platební bilance. Díky rostoucí spotřebě amerických domácností se zvyšoval deficit běžného účtu. Spotřeba americké ekonomiky byla financována přílivem zahraničních portfoliových investic zejména z Asie a zemí, jež vyvážejí ropu. Tato krize bývá označována jako krize hypoteční a to z toho důvodu, že hypotéky byly poskytovány bez důkladné kontroly příjmů klientů, ať už se jednalo o hypotéky nebo jakékoli spotřební zboží. Klienti akceptovali nabídky hypotečních úvěrů bez důkladného obeznámení se se změnami úrokových sazeb po uplynutí dvouleté lhůty. Tyto podmínky byly dopisovány malým písmem v poznámce pod čarou. Možným vysvětlením snížené obezřetnosti je tehdejší přesvědčení domácností o regulovanosti finančních trhů, díky které se vytrácela jejich obezřetnost. 13 Za další možnou příčinu snížené obezřetnosti je často považována také dlouhodobá pozitivní diskriminace americké vlády, jejímž cílem bylo usnadnit přístup k vlastnickému bydlení i méně bonitnímu Hispánskému a Afro-americkému obyvatelstvu. 14 Vlivem krize hypotečních ústavů pak začaly padat americké akcie kvůli obavám, že problémy by mohly mít vliv na finanční sektor a celou ekonomiku. 15 Další možné vysvětlení spočívá v možnosti refinancování hypoték, jejichž výhody jsou pro klienty atraktivní, ale jsou velmi rizikové. 13

KOHOUT, Pavel. Dramata a frašky ekonomie. Praha, 2009, s 71. ISBAN 978-80-87053-65-2

14

KOHOUT, Pavel. Dramata a frašky ekonomie. Praha, 2009, s 71. ISBAN 978-80-87053-65-2

15

cnb[online].[cit.2014-11-16].Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/65850- ekonomickakrize-nejdrive-spatne-hypoteky-pote-krach-bank/.

16

Výhody refinancování hypoték •

možnost rozložit splácení hypotečního úvěru do delšího časového období

•

získání úvěru s nižší úrokovou sazbou (snížení finančního zatížení rodinného rozpočtu)

•

vyřízení hypotečního úvěru je bez poplatku (platí pro zjednodušené refinancování)

•

možnost

využití

některého

z nabízených

hypotečních

úvěrů

v kombinaci

s různými volitelnými parametry •

možnost využití z nabízených služeb jako je například pojištění, garance úrokové sazby, atd. 16

2.2 Průběh finanční krize Zde je popsáno několik zásadních událostí, jimž byla finanční krize provázena •

Přelom roku 2006 a 2007 - poté, co se úrokové sazby v USA vyšplhaly za dva roky z jednoho procenta na více než pět, začal růst počet nesplácených hypotečních úvěrů. Na rekordní úroveň se dostal zejména počet "rizikových hypoték", tedy půjček poskytovaných méně bonitním klientům.

•

Jaro 2007 - Počet nesplácených hypoték v USA se dostal na nový rekord a desítky poskytovatelů úvěrů zkrachovaly. Kvůli obavám, že problémy hypoték by mohly mít vliv na finanční sektor a celou ekonomiku, poté výrazně padaly americké akcie.

•

Srpen 2007 - Krize se tak přesunula do Evropy. Evropská centrální banka (ECB) poskytla peněžnímu trhu injekci 94,8 miliardy eur (naposledy obdobné množství peněz na trh uvolnila po teroristických útocích z 11. září 2001). Obdobný krok učinily posléze i centrální banky Kanady, USA a Japonska.

•

Červenec 2008 - Americký úřad pro bankovní dohled převzal do vlastnictví kalifornskou hypoteční banku IndyMac Bancorp., která jako pátá americká banka zkrachovala v roce 2008 kvůli úvěrové krizi. Šlo o třetí největší bankovní krach v poválečné historii USA.

16

https://www.hypotecnibanka.cz/hypoteky/refinancovani/

17

•

září 2008 - Fed oznámil, že v součinnosti s vládou zachrání jednu z největších světových pojišťoven American International Group (AIG) úvěrem až 85 miliard dolarů (asi 1,43 bilionu korun). Vláda převezme v pojišťovně 79,9 procenta akcií.

•

Vláda uzavřela největší domácí spořitelnu Washington Mutual. Pád se stal největším krachem v historii bankovního sektoru USA.

•

Sněmovna reprezentantů odmítla plán podpory finančního systému v hodnotě 700 miliard dolarů. Odmítnutí vyvolalo na burzách největší propad od krachu v říjnu 1987.

•

říjen 2008 - Čtyři největší země EU (Francie, Německa, Británie a Itálie) se dohodly, že členové EU budou moci kvůli finanční krizi překračovat limity rozpočtových deficitů.

•

prosinec 2008 - Londýnská burza oznámila, že hlavní index britského akciového trhu utrpěl v roce 2008 kvůli krizi a ekonomické recesi ve světě svou dosud nejhlubší ztrátu. Index FTSE 100 se za rok propadl o 31,5 procenta na 4423,34 bodu, což byl jeho nejhorší výkon od roku 1984, kdy byl vytvořen na 832 bodech.

•

Únor 2009 - Americká Sněmovna reprezentantů schválila stimulační plán v hodnotě 787 miliard dolarů (17,5 bilionu korun). Plán následně schválil Senát a poté podepsal americký prezident Barack Obama.

•

březen 2009 - Dow Jonesův index, hlavní burzovní index v USA, poprvé od října 1997 klesl pod 7000 bodů.

•

Duben 2009 - Mezinárodní měnový fond (MMF) předpověděl, že světová ekonomika v roce 2009 klesne asi o 1,3 procenta, což je nejhorší vývoj od druhé světové války.

18

Obrázek 2: Hlavní fáze finanční krize

Zdroj: RWMAXWELL. . [online]. 30.6.2015 [cit. 2015-06-30]. Dostupnéz: http://www.remaxwell.cz/cs/realitnikancelar/odborne-publikace/globalni-financni-krize-a-jeji-dopady-na-realitni-trh/

19

3 VÝVOJ EKONOMIKY ČR 2008-2014 Postupné zpomalování ekonomického růstu v roce 2007 a zejména 2008 bylo vystřídáno více než čtyřprocentním propadem ekonomické aktivity v roce 2009 v důsledku světové finanční krize. Pokračující neutěšená situace globální a zejména evropské ekonomiky bránila rychlejšímu oživení v roce 2010. Nastupující dluhová krize v eurozóně vedla k dalšímu výraznému zpomalení ekonomického růstu v průběhu roku 2011 a k ekonomickému poklesu v následujících dvou letech. Ekonomika se vrátila k opětovnému růstu až v roce 2014, poté, co koruna oslabila v důsledku rozhodnutí ČNB používat kurz jako další nástroj uvolňování měnové politiky. V roce 2008 se vlivem světové hospodářské krize začalo zhoršovat vnější prostředí české ekonomiky. Ve druhé polovině roku 2008 se dostaly do recese vyspělé státy eurozóny (včetně Německa, na jehož poptávce je český vývoz silně závislý) a zároveň došlo k útlumu ekonomické aktivity v těchto státech. To mělo za následek snížení zahraniční poptávky po českých výrobcích především z oblasti zpracovatelského průmyslu. Česká republika byla zasažena vnějším poptávkovým šokem. 17 V následující kapitole bude předvedeno v grafu, jaký byl v roce 2009 zaznamenán propad HDP o 4,5 %. Recese v tomto roce byla nejhorší od založení samostatné České republiky. Kromě poklesu růstu HDP měla krize také vliv na růst nezaměstnanosti nebo na růst státního dluhu. 18 Ekonomiky zemí střední a východní Evropy zasáhla světová ekonomická krize ve srovnání s mnoha dalšími zeměmi s určitým zpožděním – teprve koncem roku 2008. Všeobecně krizový vývoj byl pro ekonomiky regionu příznačný až v roce 2009, kdy prudce klesal ekonomický výkon, zastavoval se růst indexu spotřebitelských cen, rostla nezaměstnanost a prohlubovala se vnitřní ekonomická nerovnováha jednotlivých zemí. Zmíněný vývoj souvisel s příčinami ekonomické krize regionu střední a východní Evropy. Samotná finanční a bankovní krize se podílela na stagnaci a recesi ekonomik jednotlivých zemí až na výjimky zprvu v menší míře. Ekonomická krize, která se v roce 2008 již plně rozvinula v USA, zasáhla poměrně rychle i ekonomiky dalších světových regionů, země EU nevyjímaje. Důvody této rychlé souslednosti byly v regionu EU evidentní a očekávatelné. V samotném roce 2008 postihla celou EU 27 –

17 18

SPĚVÁČEK, Vojtěch. Makroekonomická analýza. Vyd. 1. Praha: Linde Praha, 2012, s. 125. ISBN 978-80-86131-92-4. Kolektiv CES VŠEM, NOZV NVF: Konkurenční schopnost České republiky 2010-2011. Praha: Linde 2011, s. 25.

20

alespoň ze statistického pohledu – průkazná recese pouze stopově, protože se ve většině členských zemí projevily drastické propady ekonomického výkonu až v posledním čtvrtletí.

21

PRAKTICKÁ ČÁST 4 ANALÝZA ČESKÉ EKONOMIKY V LETECH 2008-2014 V minulé kapitole byla situace v období po krizi popsána, v této kapitole je analyzována makroekonomická situace České republiky od roku 2008 do roku 2014 (omezeně) za pomoci vybraných makroekonomických ukazatelů. Analyzovány budou roky po finanční krizi až do současnosti.

4.1 HDP Rok 2008 se nese ve znamení poklesu tempa růstu HDP a to z důvodu světové finanční a hospodářské krize, která naši ekonomiku zasáhla naplno. Právě v tomto období a roce 2009 se po desetiletém období růstu české ekonomiky míra růstu HDP propadla do záporných čísel a to konkrétně – 4,1%. Ke konci roku 2009 však došlo k obratu. Na domácím trhu projevila prorůstová opatření a postupně se začala projevovat stabilizace ekonomik našich hlavních obchodních partnerů. Od té doby roste HDP stabilním tempem. Rok 2010 je ve znamení oživení české ekonomiky a HDP v tomto roce stoupl o 2,3% a tento pozitivní nárůst nejvíce podpořil zahraniční obchod. V letech 2012, 2013 se však opět propadl do záporných čísel a to -0,8%. V letošním roce došlo opět k ekonomickému oživení. Růst byl tažen domácí poptávkou, a to jak investicemi, tak výdaji na konečnou spotřebu (domácností i vládního sektoru) Tabulka 2:Meziroční míra růstu reálného HDP 2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2,7

-4,8

2,3

2,0

-0,8

-0,7

2,4

4.2 Inflace V roce 2008 dochází k většímu růstu míry inflace a za tento vývoj může především zvýšení sazby DPH a některého zboží z 5 % na 9%, zvýšení cen energií a následné zdražení cen u potravin. V dalších letech je pak inflace o něco stabilnější a spíše nízká. V roce 2011 se 22

postupně oživují spotřeby domácností. Meziroční růst spotřebitelských cen se v roce 2014 drží na velmi nízkých hodnotách. Tento rok se i přes oslabení kurzu koruny vlivem devizových intervencí ČNB vyznačuje velmi nízkou průměrnou mírou inflace, která je po roce 2003 druhá nejnižší v historii samostatné ČR. Tabulka 3: Meziroční míra inflace 2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

6,3

0,6

1,2

2,1

3,5

1,4

0,4

Graf 1: Meziroční míra růstu reálného HDP a míra inflace v ČR

Meziroční míra růstu reálného HDP a míra inflace v ČR 6,3 3,5

2,7 0,3 2008

2009

2,3 1,2

2,1 2

2010

2011

2,4 1,4 0,4 -0,8 2012

-0,7 2013

2014

-4,8 HDP

Inflace

4.3 Nezaměstnanost Míra nezaměstnanosti je jedním z ukazatelů, kterými se také budu zabývat. Přesto, jak je vidět z následující tabulky, v letech po krizi je v České republice poměrně stabilní a pohybuje se mezi 6% až 7%. V roce 2008 počet nezaměstnaných klesal a Česká ekonomika se pohybovala na samém vrcholu. Rok 2009 je díky krizi naopak ve znamení nárůstu míry nezaměstnanosti a počtu lidí bez práce. V tomto období se krize v České republice začala naplno projevovat

23

Po roce 2010 dochází ke snížení počtu nezaměstnaných, neboť došlo k menšímu ekonomickému oživení, avšak tato hodnota je stále mnohonásobně vyšší než byla před krizí. Celkově dochází k mírnému oživení ekonomiky až nyní a obecná míra nezaměstnanosti dosahuje v roce 2014 hodnoty 6,1%. Hlavním důvodem jsou zlepšující se strukturální charakteristiky trhu práce. V následujícím grafu je vyznačena celková obecná míra nezaměstnanosti v České republice u žen i u mužů, kdy u žen je tato hodnota vždy vyšší.

Tabulka 4: Obecná míra nezaměstnanosti Celkem

Muži

Ženy

2008

4,4

3,5

5,6

2009

6,7

5,8

7,7

2010

7,3

6,4

8,5

2011

6,7

5,8

7,9

2012

7

6

8,2

2013

7

5,9

8,3

2014

6,1

x

x

24

Graf 2: Obecná míra nezaměstnanosti

Obecná míra nezaměstnanosti 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 2008

2009

2010

2011

Ženy

Muži

2012

2013

2014

Celkem

Zdroj dat: Veřejná databáze ČSÚ, vlastní zpracování

Tabulka 5: Míra zaměstnanosti celkem (%) + Zaměstnaní celkem v tis. osob 2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

55,9

54,8

54,2

54,4

54,5

55,2

55,7

5 002,5

4 934,3

4 885,2

4 872,4

4 937,1

4 974,3

4 890,1

4.4 Mzdy Mzdy jsou uváděny jako průměrné hrubě měsíční nominální mzdy. Od roku 2008 do současnosti se každým rokem průměrné mzdy navyšují. Jde o slabý růst, největší je však zaznamenán v roce 2011a je přikládán pokračujícímu oživení ekonomiky. Vývoj objemu mezd a platů je v relaci s vývojem nominálního HDP.

25

Tabulka 6: Průměrné mzdy 2008-2014* Rok

Průměrná mzda

2008

22 592 Kč

2009

23 344 Kč

2010

23 864 Kč

2011

24 455 Kč

2012

25 067 Kč

2013

25 078 Kč

2014

25 686 Kč

Zdroj: http://ciselnik.artega.cz/prumerna_mzda.php (*V tabulce nejsou zahrnuty osoby vykonávající veřejné funkce.)

4.5 Obchodní bilance Obchodní bilance je jedním z důležitých ukazatelů výkonnosti ekonomiky v mezinárodním obchodě. Obchodování se zahraničím sice lépe postihuje samotný běžný účet, protože kromě pohybu zboží zahrnuje i pohyb služeb (bilance služeb), čisté investice a transfery. Objevují se též pojmy aktivní obchodní bilance, která indikuje vyšší export oproti importu, a negativní obchodní bilance, která značí, že předmětná země více dováží, než vyváží. Tento převis se též nazývá saldo obchodní bilance, které zde je také vyznačeno na obrázku. Česká republika se vyznačuje aktivní obchodní bilanci, neboť patří mezi země, které mají vyšší vývoz než dovoz. Tempo propadu nominálního vývozu i dovozu, dosáhlo svého dna v průběhu roku 2009. Začátkem roku 2010 už bylo dosaženo meziročně lepších výsledků. Zvyšování přebytku obchodní bilance souviselo s rychlejším růstem vývozu než dovozu. Vzhledem k oživování obchodu došlo v roce 2010 již opět k růstu exportních trhů. V roce 2013 byla poměrně vysoká tempa růstu vývozu i dovozu ovlivněna také nižší srovnávací základnou. Do růstu přebytku obchodní bilance se rovněž promítl slabší kurz koruny. Ten se projevil také 26

růstem korunových cen vývozu i dovozu, přičemž vývozní ceny rostly rychleji než ceny dovozní. Směnné relace se tak již od počátku roku 2013 zlepšují a příznivě se promítají ve výsledcích zahraničního obchodu. Graf 3: Obchodní bilance ČR

Obchodní bilance 8 000,0 7 000,0 6 000,0 5 000,0 4 000,0 3 000,0 2 000,0 1 000,0 0,0 2008

2009

2010

2011 Dovoz

2012

2013

2014

Vývoz

Zdroj: https://www.czso.cz/csu/czso/cr_od_roku_1989_zo Tabulka 7: Zahraniční obchod České republiky Obrat

Vývoz

Dovoz

Bilance

v mld. Kč

Změna proti předchozímu roku v % vývoz

Krytí dovozu vývozem v %

dovoz

2008

4 880,2

2 473,7

2 406,5

67,2

-0,2

0,6

102,8

2009

4 127,7

2 138,6

1 989,0

149,6

-13,5

-17,3

107,5

2010

4 944,4

2 532,8

2 411,6

121,2

18,4

21,2

105,0

2011

5 566,3

2 878,7

2 687,6

191,1

13,7

11,4

107,1

2012

5 839,5

3 072,6

2 766,9

305,7

6,7

3,0

111,0

2013

5 998,2

3 174,7

2 823,5

351,2

3,3

2,0

112,4

2014

6 794,2

3 617,6

3 176,6

441,0

14,0

12,5

113,9

27

Obrázek 3: Saldo obchodní bilance

Zdroj: https://www.czso.cz/csu/czso/databaze_preshranicni_spoluprace Přeshraniční pojetí zahraničního obchodu vypovídá výhradně o fyzickém pohybu zboží přes hranice bez ohledu na to, zda dochází k obchodu mezi českými a zahraničními subjekty. Tyto údaje jsou mezinárodně srovnatelné a mohou sloužit jako indikátor vývoje hodnoty obchodu. Národní pojetí zahraničního obchodu vypovídá o vývozní a dovozní výkonnosti české ekonomiky, tedy i o obchodní bilanci zahraničního obchodu české ekonomiky. Sleduje skutečný obchod se zbožím realizovaný mezi českými a zahraničními subjekty, tj. změnu vlastnictví mezi rezidenty a nerezidenty. 19

19

https://www.czso.cz/csu/czso/databaze_preshranicni_spoluprace

28

5 SROVNÁNÍ S VYBRANÝMI STÁTY EU Pro porovnání vývoje makroekonomických ukazatelů byly vybrány státy střední EvropyViségrádská čtyřka - Polsko, Slovensko, Maďarsko a dva sousedící státy z Alpských zemí a to Rakousko a Německo. Všechny vybrané státy jsou členy EU a krom Polska a Rakouska i státy NATO. Bylo vybráno několik makroekonomických ukazatelů, které jsou považovány za rozhodující. Z těchto zemí je tzn. ekonomickým gigantem Německo a následně Rakousko. Ekonomická úroveň klesá směrem na východ.

Obrázek 4: Střední Evropa

29

5.1 Meziroční míra růstu reálného HDP V období krize zaznamenaly pokles všechny země, kromě Maďarska, neboť Maďarsko zaznamenalo klesající HDP již dříve, proto nebylo tolik postihnuto. Pokles tempa růstu HDP pokračuje i v roce 2009 a u většiny států do záporných hodnot. Pouze Polsko zůstalo v kladných číslech a to především díky silné domácí spotřebě polského zboží. Rok 2010 je ve znamení opětovného růstu a dostávání se do kladných hodnot díky celosvětovému oživení ekonomiky. Následný silný ekonomický růst během roku 2011 zaznamenává Německo. Graf 4: Meziroční míra růstu HDP 6 4 2 0 2008

2009

2010

2011

2012

2013

ČR

2,7

-4,8

2,3

2,0

-0,8

-0,7

Rakousko

1,5

-3,8

1,9

3,0

0,9

0,2

Německo

1,1

-5,6

1,9

3,1

0,9

0,2

Polsko

3,9

2,6

3,7

4,8

1,8

1,7

Maďarsko

0,9

-6,6

0,8

1,8

-1,5

1,5

Slovensko

5,4

-5,3

4,8

2,7

1,6

1,4

-2 -4 -6 -8

Pramen / Source: Eurostat, 02/02/2015, vlastní zpracování

30

5.2 Průměrná míra inflace Pro porovnání cenové stability (inflace) mezi jednotlivými státy EU je používán harmonizovaný spotřebitelský index (HICP). V roce 2009 inflace strmě klesala téměř u všech států a to až do roku 2010, kde kromě Maďarska (4,7%) a Polska zaznamenávaly státy inflaci stále velmi nízkou i když se postupně zvyšovala. Vysoká inflace byla zaznamenána v roce 2012 a to především v Maďarsku, kde dosáhla až hodnoty 5,7% Graf 5: Průměrná míra inflace 7 6 5 4 3 2 1 0 2008

2009

2010

2011

2012

Čr

6,3

0,6

1,2

2,1

3,5

1,4

Rakousko

3,2

0,4

1,7

3,6

2,6

2,1

Německo

2,8

0,2

1,2

2,5

2,1

1,6

Polsko

4,2

4,0

2,7

3,9

3,7

0,8

Maďarsko

6,0

4,0

4,7

3,9

5,7

1,7

Slovensko

3,9

0,9

0,7

4,1

3,7

1,5

Pramen / Source: Eurostat,04/12/2014, vlastní zpracování

31

2013

5.3 Dlouhodobá míra nezaměstnanosti Rychlý po krizový růst ekonomiky s sebou kromě jiného přináší silný pokles nezaměstnanosti. Zde je uváděna dlouhodobá míra nezaměstnanosti u ekonomicky aktivního obyvatelstva. Nejvíce se tento fakt projevil na Slovensku, kde nezaměstnanost dosahuje čísel třikrát vyšších než v České republice. Nejméně naopak u Rakouska, které je velmi stabilní po celou dobu.

Graf 6: Dlouhodobá míra nezaměstnanosti 12 10 8 6 4 2 0 2008

2009

2010

2011

2012

2013

ČR

2,2

2,0

3,0

2,7

3,0

3,0

Rakousko

0,9

1,0

1,1

1,1

1,1

1,2

Německo

4,0

3,5

3,4

2,8

2,5

2,4

Polsko

2,4

2,5

3,0

3,6

4,1

4,4

Maďarsko

3,6

4,2

5,5

5,2

4,9

5,0

Slovensko

6,7

6,5

9,3

9,3

9,4

10,0

Pramen / Source: Eurostat, 12/11/2014, vlastní zpracování

32

5.4 Průměrná roční mzda V následující tabulce je srovnání průměrných ročních mezd ve vybraných státech. Mzdy jsou udávány ročně v Eurech. Jak lze vyčíst z grafu Alpské státy jsou na tom několikanásobně lépe než ostatní státy, které jsou téměř vyrovnané. Ve srovnání s Českou republikou jsou roční mzdy těchto států nižší. Jak již bylo uvedeno v předchozí kapitole, mzdy v uvedených letech se spíše zvyšují, zde pro srovnání byl vybrán rok 2010, kdy již docházelo k oživování ekonomiky po krizi. Samozřejmě se zde musí brát v úvahu životní úroveň daných zemí. Mzdy jsou zde zobrazovány pouze pro představu, neboť je zde uváděna nominální mzda a ne reálná, která poskytuje lepší možnost mezinárodního nebo časového srovnání. Z hlediska časového totiž očišťuje nominální mzdu o vlivy inflace, tedy o změny životních nákladů v čase. Z hlediska geografického očišťuje nominální mzdu o rozdílnost životních nákladů ve srovnávaných zemích.

Graf 7: Průměrná roční mzda vybraných států

EUR 45 000

40514

40 000

41495

35 000 30 000 25 000 EUR

20 000 15 000

12 283

10 000

10312

9879

10321

Polsko

Maďarsko

Slovensko

5 000 0 Čr

Rakousko

Německo

Zdroj: Source: Eurostat, 22/10/2014, vlastní zpracování

33

5.5 Celková míra zaměstnanosti V následujícím grafu je naopak znázorněna celková míra zaměstnanosti a to u obyvatelstva od 18 do 64 let. U všech států je v zobrazovaných letech poměrně vyrovnaná. Největší pokles zaznamenává Slovensko mezi lety 2008-2010. Slovensko s Polskem má po Maďarsku, celkově nejméně zaměstnaných v tomto věkovém rozmezí a nejlépe je na tom Německo, které naopak v posledních letech zaznamenalo nárůst. Českou republiku lze v tomto měřítku považovat za průměr. Graf 8: Celková míra zaměstnanosti (18-64 let) 75

70

65

60

55

50 2008

2009

2010

ČR

66,6

65,4

65,0

65,7

66,5

67,7

Rakousko

72,1

71,6

71,7

72,1

72,5

72,3

Německo

70,1

70,3

71,1

72,5

72,8

73,3

Polsko

59,2

59,3

58,9

59,3

59,7

60,0

Maďarsko

56,7

55,4

55,4

55,8

57,2

58,4

Slovensko

62,3

60,2

58,8

59,3

59,7

59,9

Zdroj: Source: Eurostat, 22/10/2014, vlastní zpracování

34

2011

2012

2013

5.6 Harmonizované indexy spotřebitelských cen Harmonizované indexy spotřebitelských cen (HICP) jsou vytvořeny pro mezinárodní srovnávání inflace spotřebitelských cen. Dílčí indexy publikované Eurostatem jsou založeny na této klasifikaci. HICP jsou počítány a publikovány s použitím základního referenčního období roku 2005 (rok 2005 = 100). Graf 9: Harmonizované indexy spotřebitelských cen 150 140 130 120 110 100 90 2008

2009

2010

2011

2012

2013

Čr

111,7

112,4

113,7

116,2

120,3

121,9

Rakousko

107,3

107,7

109,5

113,4

116,3

118,8

Německo

107,0

107,2

108,4

111,1

113,5

115,3

Polsko

108,3

112,6

115,6

120,1

124,5

125,5

Maďarsko

119,1

123,9

129,7

134,8

142,4

144,9

Slovensko

110,4

111,4

112,2

116,8

121,2

122,9

Pramen / Source: Eurostat, 04/12/2014, vlastní zpracování

35

5.7 Obchodní bilance Negativní vliv finanční krize se podepsal na celé unii a Česko jako proexportně orientovaná země bylo zasaženo do velké míry negativní vývojem ostatních zemí EU, hlavně Německa, které je významný exportním partnerem ČR. Přesto si Česká republika udržuje stabilitu a její obchodní bilance je ve srovnání s ostatními zeměmi spíše stoupajícího charakteru. Po období krize utrpělo, co se týče obchodní bilance nejvíce Polsko a Maďarsko, které se pohybuje do roku 2010 v záporných číslech. Rok 2012 je pro všechny země příznivější a následující rok zaznamenává u všech zemí nárůst. Znázorněno v grafu Graf 10: Srovnání obchodní bilance 10 8 6 4 2 0 2008

2009

2010

2011

2012

2013

-2 -4 -6 Čr

2,4

4,0

3,4

4,1

5,6

6,4

Rakousko

5,8

4,5

4,4

3,0

3,2

4,7

Německo

6,3

4,9

5,6

5,2

5,9

6,1

-4,0

0,1

-1,2

-1,2

0,3

2,4

Maďarsko

0,5

4,9

5,7

6,5

7,3

8,0

Slovensko

-2,4

-0,5

-0,2

0,5

5,2

6,3

Polsko

36

6 MAKROEKONOMICKÁ PREDIKCE ČR Na základě analýzy makroekonomických údajů z let 2008-2014 bude predikován vývoj české makroekonomie pro roky 2015-2016. Jelikož se jedná o krátkodobý vývoj ekonomiky, je nejpodstatnější určit to, kde se ekonomika nachází v současnosti a podle této skutečnosti, prognózovat

předpokládaný

vývoj.

Samozřejmě

jsou

zde

i

situace,

které

jsou

nepredikovatelné, jako jsou přírodní katastrofy, některá politická rozhodnutí apod., ale s těmi počítat nebudeme. K

odhadu

makroekonomického

vývoje

ČR

v následujících

letech

byla

použita

Makroekonomická predikce ministerstva financí České republiky a Prognóza České národní banky.

37

6.1 HDP Co se týče celkového růstu ekonomiky, měl by být tažen téměř výhradně domácí poptávkou. V roce 2014 se reálný HDP zvýšil o 2,0 % (proti 2,4 %) a tento růst byl dán především výdaji na konečnou spotřebu, ale i tvorbou hrubého kapitálu. Zvýšení mezičtvrtletní dynamiky HDP je výsledkem vyrovnání jednorázového propadu spotřebních daní na konci minulého roku. Předpokládané zvyšování ekonomického výkonu v následujících, námi sledovaných letech se opírá výhradně o růst domácí poptávky. Předpokládá se, že růst HDP v letošním roce bude tlumit zahraniční obchod ve stálých cenách, ale následující rok působit na růst HDP neutrálně. Tím pádem očekáváme, že HDP v letošním roce reálně vzroste o 2,7 % a v roce 2016 o 2,5 %. Obrázek 5: Prognóza růstu HDP ČR

Zdroj: Česká národní banka, Aktuální prognóza ČNB, přístup z internetu: http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/prognoza

38

6.2 Inflace Rok 2015 by se měl vyznačovat velmi nízkou inflací, jejíž průměrná míra bude pravděpodobně skoro stejná jako v minulém roce. Jsou zde opatření, která růst cen zpomalují, jako například zavedení druhé snížené sazby DPH ve výši 10 % nebo zrušení poplatků ve zdravotnictví. Proinflačně, ačkoli ve srovnání s rokem 2014 již méně, by měl působit měnový kurz koruny. Průměrná míra inflace v roce 2015 by měla dosáhnout 0,3 %, a v roce 2016 by se měla zrychlit. Hlavní faktory inflace, jakou jsou měnový kurz a regulované ceny by v roce 2016 měly působit buď neutrálně, nebo proinflačně. Cenové dopady ze zavedení elektronické evidence tržeb považujeme za okrajové. Očekávaná meziroční inflace by se měla po dvou letech vrátit do tolerančního pásma okolo 2% cíle ČNB. A průměrná míra inflace by v roce 2016 měla dosáhnout 1,5 % (proti 1,4 %) při prosincovém meziročním růstu spotřebitelských cen o 1,8 % (proti 1,7 %), tedy velmi málo snížit. Obrázek 6: Prognóza inflace ČR

Zdroj: Česká národní banka, Zpráva o inflaci, přístup z internetu: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci

39

6.3 Trh práce Situace na trhu práce v roce 2014 korespondovala se zlepšující se celkovou situací české ekonomiky. Zaměstnanost podle VŠPS na konci roku 2014 meziročně vzrostla o 1,2 % (proti 0,8 %). Pro další období nadále uvažujeme mírný trendový pokles podílu podnikatelů na zaměstnanosti, k čemuž by také měla přispět úprava paušálů u OSVČ od roku 2015. Vlivem pozitivního vývoje zaměstnanosti v roce 2014 se zvyšuje předpoklad jejího růstu v roce 2015 na 0,7 % (proti 0,4 %) a v roce 2016 se pak předpoklad růstu o 0,2% nemění. Lepšící se hospodářská situace vedla k velmi rychlému snižování počtu registrovaných nezaměstnaných. Dále pozitivně přispívá zlepšená personální situace na úřadech práce-více lidem úřad práce nachází zaměstnání. Míra nezaměstnanosti podle VŠPS by v průměru za rok 2015 měla dosáhnout 5,7 % (beze změny) a v roce 2016 nepatrně snížit na 5,5 % (proti 5,6 %). Obrázek 7: Predikce nezaměstnanosti 660 600

11

Predikce

Počet registr. nezam.

10

Míra nezam. VŠPS (p. o.)

540

9

Podíl reg. nez. (p. o.)

480

8

420

7

360

6

300

5

240

4

180

3

120

2

60

1

0

0 I/92

I/94

I/96

I/98

I/00

I/02

I/04

I/06

I/08

I/10

I/12

Zdroj: Česká národní banka, Zpráva o inflaci, přístup z internetu: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/nezamestnanost

40

I/14

I/16

I/18

6.4 Mzdy Relativně vysoký růst objemu mezd, zaznamenaný v závěru roku 2014, by měl pokračovat i v následujících letech. Přestože bude brzděn nízkou mírou inflace, existuje řada faktorů, které by měly přispívat ve směru růstu mezd jako je např. očekávaný solidní růst produktivity práce. Pozitivní vlil na zvýšení mezd, by také měla mít předpokládaná rychle se snižující míra krátkodobé nezaměstnanosti, která by mohla vést k nedostatku kvalifikovaných pracovníků v některých profesích. Průměrná mzda ke konci roku 2014 vzrostla o 2,3 % (proti 2,6 %), přičemž k tomuto výsledku významně přispěl růst platů v nepodnikatelské sféře Z obdobných důvodů jako u objemu mezd a platů, a vzhledem k vývoji v roce 2014 je očekáván růst průměrné mzdy o 3,3 % v roce 2015 (proti 3,6 %) a o 3,9 % v roce 2016 (proti 3,6%). Předpokládáme, že by se objem mezd a platů mohl v letošním roce zvýšit o 4,0 % (proti 3,9 %), a obdobným tempem by mohl růst i v příštím roce. Obrázek 8: Predikce mezd 12

Mzdy na zaměstnance Zaměstnanci Objem mezd

10 8 6 4 2 0 -2 -4

Predikce

-6 I/02

I/03

I/04

I/05

I/06

I/07

I/08

I/09

I/10

I/11

I/12

Zdroj: Česká národní banka, Zpráva o inflaci, přístup z internetu: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/mzdy

41

I/13

I/14

I/15

I/16

6.5 Obchodní bilance Na počátku loňského roku sice navázaly na růst z roku 2013, dále se ale tempo spíše snižovalo. Na exportní výkonnost příznivě působil slabší kurz koruny, který pozitivně ovlivnil cenovou konkurenceschopnost českých exportérů. V budoucnu by již exportní výkonnost měla růst pomaleji, a to o 2,6 % (proti 2,2 %) v roce 2015 a o 2,0 % v roce 2016. Zahraniční obchod navázal od počátku roku 2014 na solidní růst z roku 2013. Tempa růstu vývozu i dovozu přesahovala 10 %. Při vyšším růstu vývozu než dovozu se dále zvyšoval přebytek obchodní bilance, do kterého se promítl rovněž slabší kurz koruny. Rok 2015 pravděpodobně přinese mírné zvýšení přebytku na 6,6 % HDP a v roce 2016 na 6,7 %.

SHRNUTÍ  ■ Tento rok by se HDP mohl zvýšit o 2,4 %, pro rok 2016 instituce v průměru počítají s mírným zrychlením růstu na 2,6 %. V obou letech by měl být růst ekonomiky tažen domácí  ■ Rok 2015 by se měl, obdobně jako předchozí rok, vyznačovat velmi nízkou inflací. Průměrná míra inflace by tak letos mohla dosáhnout 0,3 %, v roce 2016 by se růst spotřebitelských cen mohl zrychlit na 1,5 %.  ■ Situace na trhu práce by se díky růstu ekonomiky měla zlepšovat. Růst zaměstnanosti by se v tomto i příštím roce mohl držet mírně nad hranicí 0,5 %, zatímco míra nezaměstnanosti by měla pozvolna klesat – letos by v průměru za celý rok měla dosáhnout 5,7 %, v roce 2016 pak 5,5 %.  ■ Objem mezd a platů by si měl udržet dynamiku z předchozího roku. Pro rok 2015 instituce v průměru počítají s jeho růstem o 3,2 %, v roce 2016 by se pak mzdy a platy mohly zvýšit o 3,3 %.  ■ V letech 2015 i 2016 by měl běžný účet obchodní bilance vykázat mírný přebytek.

42

ZÁVĚR Cílem práce bylo analyzovat vývoj makroekonomických trendů v letech 2008-2014, tj. po období ekonomické krize a následně predikovat jejich vývoj v dalších letech. Po období krize se začalo zhoršovat vnější prostředí české ekonomiky. Vyspělé státy eurozóny (včetně Německa) se dostaly do recese a zároveň došlo k útlumu ekonomické aktivity v těchto státech. Českou republiku v tu dobu zachvátil krizový vývoj, kdy prudce klesal ekonomický výkon, zastavoval se růst indexu spotřebitelských cen, rostla nezaměstnanost a prohlubovala se vnitřní ekonomická nerovnováha. Bylo zjištěno, že rok 2010 je ve znamení růstu a světová ekonomika včetně té české se začala postupně oživovat. HDP rostl a nezaměstnanost naopak klesala. Tento stav pozvolného ekonomického oživování přetrvává a následné predikce vyplývá, že HDP se v roce 2015 očekává ve výši 2,4%. Míra inflace se v tomto roce předpokládá velmi nízká, jako tomu bylo letos, ale v příštím roce je očekáváno zrychlení růstu spotřebitelských cen. Situace na trhu práce by se měla viditelně zlepšovat. Míra nezaměstnanosti by měla pozvolna klesat. Objem mezd by si měl držet dynamiku pozvolného růstu, jak tomu bylo v předchozích letech, a obchodní bilance by měla vykazovat mírný přebytek. Celkově má česká ekonomika příznivý vývoj. .

43

POUŽITÉ ZDROJE Seznam použité literatury JUREČKA, Václav a Ivana JÁNOŠÍKOVÁ. Makroekonomie: Základní kurs. Ostrava: VŠB Technická univerzita Ostrava, 2009, s. 8. ISBN 978-80-248-2065-1.

KOHOUT, Pavel. Dramata a frašky ekonomie. Praha, 2009, s 71. ISBAN 978-80-87053-65-2 Kolektiv CES VŠEM, NOZV NVF: Konkurenční schopnost České republiky 2010-2011. Praha: Linde 2011, s. 25. PAČESOVÁ, Hana. Kapitoly z Makroekonomie. Praha: Bankovní institut, 2011, s.43. ISBN 978-80-7265-193-1.

PAVELKA, Tomáš. Makroekonomie: Základní kurz. Praha: Melandrium, 2007, s. 35-38. ISBN 978-80-86175-52-2.

SAMUELSON, A., William D. Nordhaus. Ekonomie. Praha, 2013, ISBN 978-80-205-0629-0 SPĚVÁČEK, Vojtěch. Makroekonomická analýza. Vyd. 1. Praha: Linde Praha, 2012, s. 125. ISBN 978-80-86131-92-4.

44

Internetové zdroje BUSINESSINFO. [online]. [cit. 2015-06-01]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/vnejsi-ekonomicka-rovnovaha-4484.html

Český statistický úřad (ČSÚ). BusinessInfo.cz : Oficiální portál pro podnikání a export [online]. ČSÚ, [cit. 2015-01-08]. Dostupný z WWW: CNB [online]. [cit. 2015-06-01]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/faq/co_to_je_inflace.html CNB [online].30.6.2015 [cit. 2015-06-30]. Dostupné z: Česká národní banka, Aktuální prognóza ČNB, přístup z internetu: http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/prognoza CNB.[online]. [cit. 2015-06-01]. Dostupné z: Česká národní banka, Zpráva o inflaci, přístup z internetu: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/mzdy CNB.[online].30.6.2015 [cit. 2015-06-30]. Dostupné z: Česká národní banka, Aktuální prognóza ČNB, přístup z internetu: http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/prognoza MARKETS.COM. . [online]. 30.6.2015 [cit. 2015-06-30]. Dostupné z: http://www.markets.com/cz/education/fundamental-analysis/main-economicindicators.html RWMAXWELL.[online]. 30.6.2015 [cit. 2015-06-30]. Dostupné z: http://www.remaxwell.cz/cs/realitni-kancelar/odborne-publikace/globalni-financni-krize-ajeji-dopady-na-realitni-trh/ VITEJTE NA ZEMI. [online]. [cit. 2015-06-01]. Dostupné z: http://vitejtenazemi.cz/cenia/index.php?p=spotrebni_kos&site=spotreba

45

SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Meziroční míra růstu reálného HDP a míra inflace v ČR……………………....23 Graf 2: Obecná míra nezaměstnanosti ……………………………………………….….25 Graf 3: Obchodní bilance ČR……………………………………………………….…...27 Graf 4: Meziroční míra růstu HDP……………………………………………….……...30 Graf 5: Průměrná míra inflace……………………………………………………….…..31 Graf 6: Dlouhodobá míra nezaměstnanosti………………………………………….…...32 Graf 7: Průměrná roční mzda vybraných států……………………………………….….33 Graf 8: Celková míra zaměstnanosti (18-64 let)…………………………………….…...34 Graf 9: Harmonizované indexy spotřebitelských cen……………………………….…...35 Graf 10: Srovnání obchodní bilance………………………………………………….…..36

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Spotřební koš ČR (2015)……………………………………………………..12 Obrázek 2: Hlavní fáze finanční krize……………………………………….………...….20 Obrázek 3: Saldo obchodní bilance……………………………………………………….28 Obrázek 4: Střední Evropa ………………………………………………………………..29 Obrázek 5: Prognóza růstu HDP ČR………………………………………………….…...38 Obrázek 6: Prognóza inflace ČR…………………………………………………………. 39 Obrázek 7: Predikce nezaměstnanosti …………………………………………………….40 Obrázek 8: Predikce mezd…………………………………………………………………41

SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Struktura platební bilance ČR…………………………………………………14 Tabulka 2: Meziroční míra růstu reálného HDP………………………………………..…22 Tabulka 3: Meziroční míra inflace………………………………………………………...23 Tabulka 4: Obecná míra nezaměstnanosti…………………………………………………24 46

Tabulka 5: Míra zaměstnanosti…………………………………………………….……....25 Tabulka 6: Průměrné mzdy 2008-2014………………………………………………..…..26 Tabulka 7: Zahraniční obchod České republiky………………………………….……..…27

47