Analýza využití volných pásem pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací

komu / for od / from datum / date

Ministerstvo průmyslu a obchodu Zbynek Bolcek, Grant Thornton Advisory 7. dubna 2015

Důvěrné

Analýza využití volných pásem pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací

Obsah

1

Úvod ........................................................................................................................................................3

2

Metodika analýzy ...................................................................................................................................4

3

4

5

2.1

Analýza současné legislativní situace v předmětných kmitočtových pásmech ...................4

2.2

Analýza trhu bezdrátových Wi-Fi sítí v České Republice ......................................................5

Analýzy legislativní úprava předmětných volných kmitočtových pásem......................................6 3.1

Mezinárodní a evropská harmonizace a koordinace politiky rádiového spektra................6

3.2

Základní dokumenty definující mezinárodní a evropskou politiku rádiového spektra .....7

3.3

Radiokomunikační služby ........................................................................................................ 14

3.4

Aplikace jednotlivých radiokomunikačních služeb .............................................................. 15

3.5

Autorizační režim ...................................................................................................................... 16

Pásmo 2,4 – 2,4835 GHz .................................................................................................................. 18 4.1

Mezinárodní alokace kmitočtového pásma ........................................................................... 18

4.2

Situace v České Republice ........................................................................................................ 18

4.3

Srovnání s Evropou – alokace a způsob autorizace a zpoplatnění ................................... 20

4.4

Význam kmitočtového pásma pro trh WiFi sítí v ČR ......................................................... 20

Pásmo 5 GHz ...................................................................................................................................... 21 5.1

Mezinárodní alokace kmitočtového pásma ........................................................................... 21

5.2


5.3


5.4

Význam kmitočtového pásma pro trh WiFi sítí v ČR ......................................................... 24

5.5 Problémy způsobované využíváním kmitočtů v tomto kmitočtovém pásmu pro poskytování služeb širokopásmového přístupu ................................................................................. 26 6

Pásmo 10,3 – 10,6 GHz .................................................................................................................... 28 6.1

Mezinárodní koordinace ........................................................................................................... 28

6.2


6.3


6.4

Význam kmitočtového pásma pro trh WiFi sítí v ČR ......................................................... 33 1

7

8

9

Pásmo 17,1 – 17,3 GHz .................................................................................................................... 34 7.1


7.2


7.3

Srovnání s Evropou a význam kmitočtového pásma pro trh WiFi sítí v ČR .................. 35

Pásmo 24,05 – 24,25 GHz ................................................................................................................ 38 8.1


8.2


8.3

Srovnání s Evropou a význam kmitočtového pásma pro trh WiFi sítí v ČR .................. 40

Trh širokopásmového přístupu k Internetu technologií WiFi v České republice .................... 41

10 Závěry a doporučení pro další vývoj trhu vysokorychlostního přístupu využívajícího volná kmitočtová pásma ........................................................................................................................................ 48 11

Seznam zkratek ................................................................................................................................... 50

2

1 Úvod

Cílem analýzy je zmapování legislativní úpravy a rozsahu využití tzv. volných kmitočtových pásem (tj. úseků kmitočtového spektra, ve kterých lze provozovat vysílací zařízení na základě všeobecného oprávnění a bez poplatku) pro poskytování služeb elektronických komunikací, zejména pak služeb širokopásmového přístupu k internetu a dalších datových služeb. Analýza se specificky zaměřuje na nejčastěji využívaná pásma, tj. pásma 2,4 GHz, 5 GHz, 10 GHz, 17 GHz a 24 GHz. Analýza by měla dát odpovědi zejména na následující otázky:    

Je poskytování služeb elektronických komunikací v předmětných volných (bezlicenčních) pásmech v souladu s regulatorní úpravou v ČR a s harmonizačními dokumenty ITU a EU? Jaký je legislativní rámec pro poskytování služeb v předmětných kmitočtových pásmech v dalších evropských zemích? Jaký je rozsah používání předmětných kmitočtových pásem k poskytování služeb elektronických komunikací v České republice? Jaká jsou doporučení zhotovitele dovozená ze závěrů analýzy z hlediska dalšího postupu v oblasti strategie a správy kmitočtového spektra zejména v předmětných kmitočtových pásmech?

3

2 Metodika analýzy

2.1

Analýza současné legislativní situace v předmětných kmitočtových pásmech

Analýza volných kmitočtových pásem má za cíl zmapovat současnou situaci v České Republice a porovnat údaje o národní alokaci radiokomunikačních služeb, o jejich využití (aplikacích) a o příslušném režimu autorizace s ostatními evropskými zeměmi. Pro popis situace v České Republice byla použita závazná legislativa Evropské Unie a České republiky zahrnující i relevantní rozhodnutí vlády, vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu a správní rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu. Současná situace a plán rozvoje v předmětných pásmech jak z hlediska české regulatorní úpravy, tak zejména z hlediska evropské harmonizace, byl v průběhu zpracování analýzy osobně konzultován se zodpovědnými pracovníky ČTÚ. Tato analýza je detailně zaměřena na následující kmitočtová pásma:     

kmitočtové pásmo 2,4 GHz (2.400 – 2.483,5 MHz) kmitočtové pásmo 5 GHz (5.150 – 5.350 a 5.470 – 5.725 MHz) kmitočtové pásmo 10 GHz (10.301 – 10.588 MHz) kmitočtové pásmo 17 GHz (17.100 – 17.300 MHz) kmitočtové pásmo 24 GHz (24.050 – 24.250 MHz)

Mezinárodní srovnání zahrnuje 30 evropských zemí včetně České republiky. Všechny země jsou členskými zeměmi organizace CEPT. Pro analýzu byly použity plány využití rádiového spektra, které jsou platné v jednotlivých zemích. Tyto plány jsou ve většině případů dostupné na internetových stránkách jednotlivých národních regulátorů telekomunikačních služeb nebo CEPT. Další informace o využití a příslušném autorizačním režimu jsou ve většině případů rovněž veřejně dostupné a to na internetových stránkách národních regulátorů nebo v databázi EFIS (ECO Frequency Information System). Tato databáze funguje jako nástroj kontroly plnění požadavku Evropské komise na harmonizaci užívání kmitočtů a dostupnost informací o využití kmitočtů v jednotlivých zemích.

4

Tabulka č. 1: Přehled evropských zemí zahrnutých do analýzy Země Belgie Bulharsko Česká Republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Chorvatsko Irsko Itálie

2.2

Kypr Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Malta Německo Nizozemsko Norsko Polsko

Portugalsko Rakousko Rumunsko Řecko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Švýcarsko Velká Británie

Analýza trhu bezdrátových Wi-Fi sítí v České Republice

Analýza trhu širokopásmového připojení technologií WiFi v České republice byla rozdělena do dvou základních bloků – popis trhu bezdrátových WiFi sítí a vliv využití volných kmitočtových pásem na trh širokopásmového připojení. Trh širokopásmového připojení technologií WiFi je popsán nejprve v kontextu ostatních technologií širokopásmového připojení, následně pak analyzován z hlediska počtu poskytovatelů a struktury a množství koncových uživatelů, počtu přípojných bodů a infrastrukturních spojů provozovaných ve volných kmitočtových pásmech. Vstupními daty pro tuto tržní analýzu byla čerpána především ze zdrojů Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ), Českého statistického úřadu (ČSÚ), z veřejně dostupných informací zveřejněných poskytovateli služeb elektronických komunikací, výrobců radiokomunikační techniky, odborných veřejných informačních zdrojů a v neposlední řadě z interní databáze Grant Thornton International. Zveřejněná data, jejich verifikace a interpretace byla v průběhu analýzy konzultována s odbornými útvary ČTÚ a dalšími uznávanými odborníky na trhu elektronických komunikací v ČR.

5

3 Analýzy legislativní úprava předmětných volných kmitočtových pásem

3.1

Mezinárodní a evropská harmonizace a koordinace politiky rádiového spektra

Rádiové spektrum je klíčovým veřejným zdrojem pro přenos informací prostřednictvím rádiových vln. Rádiové spektrum je částí elektromagnetického spektra obecně definované vlnovými délkami v rozmezí od 8,3 kHz do 3000 GHz. Různé části rádiového spektra jsou alokovány pro odlišné technologie rádiového přenosu (radiokomunikační služby) a jejich použití (aplikace). V globálním měřítku je rádiové spektrum koordinováno Mezinárodní telekomunikační unií (ITU - International Telecommunication Union), specializovanou agenturou OSN, která se zabývá problematikou informačních a komunikačních technologií. Unie je rozdělena do tří sektorů: Radiokomunikace (ITU-R), Normalizace v telekomunikacích (ITU-T) a Rozvoj telekomunikací (ITU-D). Za rádiovou komunikaci je zodpovědná ITU-R, jejíž rolí je řídit mezinárodní radiofrekvenční spektra a oběžné družicové dráhy, aby bylo zajištěno účinné využívání spektra a bylo zabráněno škodlivému rušení mezi radiovými stanicemi z různých zemí. Koordinace užití rádiového spektra v Evropě je od roku 1959 koordinováno odbornou Konferencí evropských správ pošt a telekomunikací (CEPT - Conférence européenne des administrations des postes et des télécommunications). Tato organizace má tři hlavní složky, ECC (Electronic Communications Committee), které vzniklo sloučením ECTRA a ERC (European Radiocommunications Committee) a je odpovědné za oblast radiokomunikací a telekomunikací. Jeho stálým sekretariátem je ECO (European Communications Office). Dalšími složkami CEPT jsou Com-ITU odpovědný za koordinaci s ITU a CERP zodpovědný za oblast pošt. V současné době připravuje CEPT z mandátu vydávaných Evropskou komisí technické studie sloužící jako základ evropských harmonizačních dokumentů přijímaných na úrovni EU1. Vzhledem ke strategickému významu rádiové spektra a nezbytnosti její koordinace popř. přímo harmonizace na úrovni jednotného hospodářského prostoru Evropské unie bylo v roce 2002 schváleno Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 676/2002/EC o regulatorním rámci pro politiku rádiového spektra ve Společenství, na základě kterého je na úrovni Evropské unie tvořena společná politika rádiového spektra. Společný harmonizační přístup Evropské unie k jednotlivým částem rádiového spektra navazující na záměr vytvoření jednotného vnitřního trhu elektronických komunikací byl formalizován vytvořením víceletého programu politiky rádiového spektra

Obdobnou formou je zadávána tvorba technických norem standardizačním institucím ETSI, CEN a CENELEC. 1

6

RSPP (Radio Spectrum Policy Program) a to z Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 243/2012/EU ze dne 14. března 2012. Problematice telekomunikací se na úrovni Evropské komise věnuje Generální ředitelství pro komunikační sítě, obsah a technologie (DG Connect), v čele s generálním ředitelem, který je odpovědný komisaři pro digitální agendu. Zde vznikají všechny legislativní návrhy Komise. Při Evropské komisi dále existuje několik odborných pracovních skupin a poradních výborů zabývajících se jednotlivými oblastmi elektronických komunikací. Mezi tyto odborné pracovní skupiny patří především Výbor pro rádiové spektrum (RSC), Skupina pro politiku rádiového spektra (RSPG) a Komunikační výbor (COCOM). Výbor pro rádiové spektrum (Radio Spectrum Committee, RSC) byl vytvořen již na základě rozhodnutí o rádiovém spektru č. 676/2002/ES jako součást regulačního rámce elektronických komunikací. Výbor je výkonným orgánem, který napomáhá Evropské komisi při přípravách a přijímání technických implementačních opatření s cílem zajistit harmonizované a efektivní využití rádiového spektra v EU. Skupina pro politiku rádiového spektra (Radio Spectrum Policy Group, RSPG) je poradním orgánem Evropské komise. RSPG se věnuje strategickým otázkám využití rádiového spektra, jeho dostupnosti, harmonizaci a přidělení. COCOM (Communication Committee, COCOM) má za cíl napomáhat Komisi při uskutečňování výkonných pravomocí Komise v rámci regulačního rámce elektronických komunikací a nařízení o doméně nejvyšší úrovně ".eu". Při Evropské komisi dále existuje Sdružení evropských regulačních orgánů (BEREC), prostřednictvím kterého probíhala intenzivní spolupráce a koordinace postupů mezi jednotlivými národními regulačními orgány v oblasti elektronických komunikací a Evropskou komisí. Z hlediska specifické mezinárodní koordinace využívání rádiových kmitočtů pro vojenské účely je rovněž významná společná koordinace využívání rádiových kmitočtů v rámci Severoatlantické aliance (NATO). 3.2

3.2.1

Základní dokumenty definující mezinárodní a evropskou politiku rádiového spektra

Radiokomunikační řád ITU2

Radiokomunikační řád ITU slouží jako nadnárodní nástroj pro optimální mezinárodní správu rádiového spektra. Zahrnuje jak legislativní, tak technické otázky. Konkrétně vymezuje přidělení různých kmitočtových pásem různým radiokomunikačním službám, dále specifikuje povinné technické parametry, které musí být dodržovány rádiovými stanicemi, zejména vysílači. Dále navrhuje postup pro koordinaci a oznamování kmitočtových přídělů udělených národními vládami.

3.2.2

Evropská tabulka přidělení kmitočtů a aplikací

Evropská tabulka přidělení kmitočtů a aplikací (ECA table) je strategický rámec pro utilizaci rádiového spektra v Evropě vydávaný ECC, který dále specifikuje Radiokomunikační řád ITU. Dokument je rozčleněn podle dílčích kmitočtových pásem a obsahuje mezinárodní alokaci pro 2

ITU Radio Regulations, http://www.itu.int/dms_pub/itu-s/oth/02/02/S02020000244501PDFE.pdf

7

ITU Region 1, kam spadá jak Česká Republika, tak všechny ostatní evropské země. Dále obsahuje mezinárodní alokaci aplikovanou na Evropu, seznam harmonizačních rozhodnutí a doporučení k jednotlivým aplikacím, seznam těchto harmonizovaných aplikací a relevantní poznámky.

3.2.3

Evropský regulační rámec a rozhodnutí a směrnice Evropské komise v oblasti správy rádiového spektra

Evropský parlament a Rada přijaly na sklonku roku 2001 soubor směrnic, které společně tvoří základ současné platné právní úpravy pro správu a regulaci elektronických komunikací (telekomunikací, vysílání a informačních a komunikačních technologií) členských států Evropské unie, tedy rovněž České republiky. Jádro předpisového rámce tvoří tzv. rámcová směrnice3 a čtyři specifické směrnice (autorizační směrnice, přístupová směrnice, směrnice o univerzální službě a směrnice o soukromí). Tento soubor společně tvoří základ právní úpravy elektronických komunikací v právních řádech členských zemí EU. Principy přidělování práv na užívání rádiových kmitočtů se pak zabývá zejména autorizační směrnice4. V návaznosti na rámcovou směrnici bylo vydáno i Rozhodnutí o regulatorním rámci pro politiku rádiového spektra5. To umožňuje Evropské komisi ve spolupráci s Výborem pro rádiové spektrum RSC přijímat implementační rozhodnutí za účelem harmonizace technických podmínek pro efektivní využívání rádiového spektra nezbytného pro správné fungování vnitřního trhu EU v oblasti elektronických komunikací, dopravy a výzkumu a vývoje. Tato správa se však netýká postupů pro přidělení a postupů pro udělování oprávnění, ani rozhodnutí, zda využívat konkrétní typy výběrových řízení pro přidělení rádiových frekvencí. V souvislosti se správou rádiového spektra existuje celá řada návazných právních předpisů Evropské unie. Tyto předpisy jsou obecně rozděleny na Nařízení, které jsou závaznou legislativou pro všechny členské státy, dále pak Rozhodnutí, která jsou závazná jen pro konkrétní země, které jsou v rozhodnutí specifikovány, a Směrnice, které stanovují cíl, jehož je nutné dosáhnout. Implementace směrnic je ponechána v působnosti jednotlivých států.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice) ve znění Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 717/2007 ze dne 27. června 2007 o roamingu ve veřejných mobilních telefonních sítích ve Společenství a o změně směrnice 2002/21/ES, Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 544/2009 ze dne 18. června 2009 a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/140/ES ze dne 25. listopadu 2009 4 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES ze dne 7. března 2002 o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (autorizační směrnice) ve znění Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/140/ES ze dne 25. listopadu 2009 5 Viz http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32002D0676&from=EN 3

8

Tabulka č. 2: Seznam Rozhodnutí a Směrnic vydaných orgány EU relevantních pro tuto analýzu Číslo dokumentu

Název

2012 243 EU

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 243/2012/EU ze dne 14. března 2012 o vytvoření víceletého programu politiky rádiového spektra

2011 829 EU

Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 8. prosince 2011, kterým se mění rozhodnutí 2006/771/ES o harmonizaci rádiového spektra pro zařízení krátkého dosahu

2011 485 EU

Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 29. července 2011, kterým se mění rozhodnutí 2005/50/ES o harmonizaci pásma rádiového spektra 24 GHz pro účely časově omezeného používání vozidlových radarových zařízení krátkého dosahu ve Společenství

2010 368 ES

Rozhodnutí Komise ze dne 30. června 2010, kterým se mění rozhodnutí 2006/771/ES o harmonizaci rádiového spektra pro zařízení krátkého dosahu

2009 343 ES

Rozhodnutí Komise ze dne 21. dubna 2009, kterým se mění Rozhodnutí 2007/131/ES o umožnění využívání rádiového spektra pro zařízení využívající ultraširokopásmovou technologii harmonizovaným způsobem ve Společenství

2008 671 ES

Rozhodnutí Komise ze dne 5. srpna 2008 o harmonizovaném využívání rádiového spektra v kmitočtovém pásmu 5 875–5 905 MHz pro aplikace inteligentních dopravních systémů (ITS) související s bezpečností Rozhodnutí Komise ze dne 13. června 2008 o harmonizaci kmitočtového pásma 2 500–2 690 MHz pro zemské systémy k poskytování služeb elektronických komunikací ve Společenství

2008 477 ES

2008 432 ES

Rozhodnutí Komise 2008/432/ES ze dne 23. května 2008, kterým se mění Rozhodnutí 2006/771/ES o harmonizaci rádiového spektra pro zařízení krátkého dosahu

2008 286 ES

Rozhodnutí Komise ze dne 17. března 2008, kterým se mění Rozhodnutí 2007/176/ES, pokud jde o seznam norem a/nebo specifikací pro sítě a služby elektronických komunikací a přiřazená zařízení a doplňkové služby

2007 344 ES

Rozhodnutí Komise ze dne 16. května 2007 o harmonizované dostupnosti informací o využívání spektra ve Společenství

2007 176 ES

Rozhodnutí Komise ze dne 11. prosince 2006 Seznam norem a/nebo specifikací pro sítě a služby elektronických komunikací a přiřazená zařízení a doplňkové služby, který nahrazuje všechny předchozí verze Rozhodnutí Komise ze dne 14. února 2007 o harmonizovaném využívání rádiového spektra v kmitočtových pásmech 2 GHz pro realizaci systémů poskytujících družicové pohyblivé služby

2007 98 ES

9

Číslo dokumentu

Název

2007 90 ES

Rozhodnutí Komise ze dne 12. února 2007, kterým se mění Rozhodnutí 2005/513/ES o harmonizovaném využití rádiového spektra v kmitočtovém pásmu 5 GHz pro bezdrátové přístupové systémy (WAS), jejichž součástí jsou rádiové místní sítě (RLAN)

2005 456 ES

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 456/2005/ES ze dne 9. března 2005 o zavedení víceletého programu Společenství pro usnadnění přístupu k digitálně šířenému obsahu a jeho používání a využívání v Evropě

2002 676 ES

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 676/2002/ES ze dne 7. března 2002 o předpisovém rámci pro politiku rádiového spektra v Evropském společenství (rozhodnutí o rádiovém spektru)

2002 20 ES

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES ze dne 7. března 2002 o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (autorizační směrnice)

2002 21 ES

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice)

3.2.4

Doporučení CEPT

Rozhodnutí, Doporučení a harmonizované technické standardy CEPT sice nejsou pro jednotlivé členské země CEPT závazné, nicméně v případě, že se je jednotlivé země rozhodnou zahrnout do plánu svého rádiového spektra, potom se závaznými stávají. Na úrovni CEPT dále vznikají Reporty, ve kterých jsou zveřejňovány odborné analýzy, studie kompatibility systémů, apod. Tabulka č. 3: Seznam Rozhodnutí, Doporučení a Reportů CEPT relevantních pro tuto analýzu Číslo dokumentu

Název

ECC Report 064

The protection requirements of radiocommunication systems below 10.6 GHz from generic UWB applications

ECC Report 068

Compatibility studies in the band 5725-5875MHz between Fixed Wireless Access (FWA) systems and other systems

ECC Report 111

Compatibility studies between Ground Based Synthetic Aperture Radar (GBSAR) and existing services in the range 17.1 GHz to 17.3 GHz

ECC Report 201

Compatibility study between MBANS operating in the 2400 -2483.5 MHz and 2483.5 -2500 MHz bands and other systems in the same bands or in adjacent bands

ECC/DEC/(06)04

The harmonised conditions for devices using Ultra-wideband (UWB) technology in bands below 10.6 GHz

10

Číslo dokumentu

Název

ECC/DEC/(06)08

The conditions for use of the radio spectrum by Ground-and Wallprobing radar (GPR/WPR) imaging systems

ECC/DEC/(11)02

Industrial Level Probing Radars (LPR) operating in frequency bands 68.5 GHz, 24.05-26.5 GHz, 57-64 GHz and 75-85 GHz

ECC/REC/(06)04

Use of the band 5725-5875 MHz for Broadband Fixed Wireless Access (BFWA)

ERC/REC 12-03

Harmonised radio frequency channel arrangements for digital terrestrial fixed systems operating in the band 17.7 GHz to 19.7 GHz

ERC/REC 12-05

Harmonised radio frequency channel arrangements for digital terrestrial fixed systems operating in the band 10.0 - 10.68 GHz

ERC/REC 70-03

Relating to the use of Short Range Devices (SRD)

T/R 13-02

Preferred channel arrangements for fixed service systems in the frequency range 22.0-29.5 GHz

ERC Report 001

Harmonisation of frequency bands to be designated for Radio Local Area Networks (RLAN)

ERC Report 003

Harmonisation of frequency bands to be designated for road transport information systems (RTTT)

ERC Report 008

General methodology for assessing compatibility between Radio Local Area Networks (RLANs) and the fixed Service

ERC Report 015

Compatibility study between radar and RLANs operating at frequencies around 5.5

ERC Report 047

Compatibility fixed services and motion sensors at 10.5 GHz

ERC Report 067

Study of the Frequency sharing between HIPERLANs and MSS feeder links in the 5 GHz band

ERC Report 072

Compatibility studies related to the possible extension band for HIPERLANs at 5 GHz

ERC Report 109

Compatibility of Bluetooth with other existing and proposed radiocommunication systems in the 2.45 GHz frequency band

11

Číslo dokumentu

Název

ERC/DEC(01)07

On harmonised frequencies, technical characteristics and exemption from individual licensing of Short Range Devices used for Radio Local Area Networks (RLANs) operating in the frequency band 2400-2483.5 MHz

ERC/DEC(01)08

Short Range Devices for Movement Detection and Alert in 2400-2483.5 MH

CEPT Report 57

Report A from CEPT to the European Commission in response to the Mandate. To study and identify harmonised compatibility and sharing conditions for Wireless Access Systems including Radio Local Area Networks in the bands 5350-5470 MHz and 5725-5925 MHz ('WAS/RLAN extension bands') for the provision of wireless broadband services

Tabulka č. 4: Seznam harmonizovaných technických standardů relevantních pro tuto analýzu Číslo dokumentu EN 300 328

Název Electromagnetic compatibility and Radio spectrum Matters (ERM); Wideband Transmission systems; Data transmission equipment operating in the 2.4 GHz ISM band and using spread spectrum modulation techniques

EN 301 893

Broadband Radio Access Networks (BRAN); 5 GHz high performance RLAN; Harmonised EN covering essential requirements of article 3.2 of the R&TTE Directive.

EN 302 372

Electromagnetic compatibility and Radio spectrum Matters (ERM); Short Range Devices (SRD); Equipment for Detection and Movement; Tanks Level Probing Radar (TLPR) operating in the frequency bands 5.8 GHz, 10 GHz, 25 GHz, 61 GHz and 77 GHz

EN 302 288

Electromagnetic compatibility and Radio spectrum Matters (ERM);Short Range Devices; Road Transport and Traffic Telematics (RTTT); Short range radar equipment operating in the 24 GHz range

EN 302435

Electromagnetic compatibility and Radio spectrum Matters (ERM); Short Range Devices (SRD); Technical characteristics for SRD equipment using Ultra WideBand technology (UWB); Building Material Analysis and Classification equipment applications operating in the frequency band from 2,2 GHz to 8,5 GHz

EN 302 858

Electromagnetic compatibility and Radio spectrum Matters (ERM);Road Transport and Traffic Telematics (RTTT);Short range radar equipment operating in the 24.05 GHz to 24.25 GHz frequency range for automotive applications

12

3.2.5

Legislativní rámec politiky a správy rádiového spektra v ČR

Za národní politiku v oblasti celospolečenských cílů využívání kmitočtového spektra, zejména národní přidělení radiokomunikačním službám, využití spektra ve veřejném zájmu (národní bezpečnost), politiku zpoplatňování rádiových kmitočtů, politiku rozvoje vysokorychlostního přístupu k internetu a další činnosti spojené s podporou podnikání, ochranou spotřebitele, rozvoje elektronických komunikací a dalších souvisejících činností je v ČR odpovědné Ministerstvo průmyslu a obchodu. Za vlastní regulační činnost a správu rádiového spektra je odpovědný národní regulátor – Český telekomunikační úřad. Kompetence ČTÚ jsou vymezeny zákonem č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích6 (Zákon). Z hlediska využívání kmitočtů je nezbytné definovat a kontrolovat dodržování zejména tyto aspekty využívání: technické a případně technologické podmínky využívání kmitočtů, stupeň jejich harmonizace, způsoby či postupy autorizace užití kmitočtů a způsob nakládání s právy z hlediska jejich převoditelnosti. Základním dokumentem stanovujícím podmínky využívání rádiového spektra je plán přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka)7, kterým jsou přeneseny obecné podmínky využívání spektra uvedené v Radiokomunikačním řádu ITU do české legislativy. Konkrétní podmínky využívání kmitočtů v jednotlivých kmitočtových pásmech prostřednictvím daných radiokomunikačních služeb včetně způsobu autorizace užití spektra jsou pak definovány v jednotlivých částech plánu využití rádiového spektra (PVRS). Státní politika v oblasti elektronických komunikací je definována v dokumentu Státní politika v elektronických komunikacích – Digitální Česko a zejména pak v aktualizované verzi koncepce Digitální Česko v. 2.0 – Cesta k digitální ekonomice. Aktualizovaná koncepce je postavena na třech pilířích, a to (1) na podpoře budování kvalitní infrastruktury, (2) na rozvoji digitálních služeb a (3) na zvyšování digitální gramotnosti populace. Hlavním cílem této české digitální agendy je podpořit potenciál České republiky v oblasti rozvoje moderních informačních a komunikačních technologií a služeb, které jsou jejich prostřednictvím poskytovány. V souladu s evropskou Digitální agendou (Digital Agenda for Europe) si vláda stanovila kvalitativní cíl v oblasti vysokorychlostního přístupu k internetu, a to rozvoj vysokorychlostních přístupových sítí k internetu umožňujících přenosové rychlosti 30 Mbit/s do roku 2020 pro všechny obyvatele a 100 Mbit/s minimálně pro polovinu domácností. Dalšími relevantními cíli z hlediska správy spektra je požadavek na efektivní využití rádiového spektra ve prospěch koncových uživatelů, zvyšování dostupnosti ICT pro všechny (bez ohledu na lokalitu apod.) a garance volného příjmu programů médií veřejné služby prostřednictvím zemského vysílání. Součástí politiky je i požadavek na zpracování Strategie správy spektra, kterou má v gesci Ministerstvo průmyslu a obchodu, jejíž návrh připravil ČTÚ v září 20148 a která je v současné době finalizována Ministerstvem průmyslu a obchodu.

https://www.ctu.cz/cs/download/pravni_predpisy/zakony/zakon_1272005_zek_uplne_zneni_16_01_2015.pdf 7Viz Vyhláška o plánu přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) 8 http://www.ctu.cz/aktuality/tiskove-zpravy.html?action=detail&ArticleId=12100 6

13

Tabulka č. 5: Seznam legislativy relevantní pro potřeby této analýzy Dokument

Název

Zákon č. 127/2005 Sb.

Zákon o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška o plánu přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka)

Vyhláška č. 105/2010 Sb. Vyhláška č. 156/2005 Sb.

Vyhláška o technických a provozních amatérské radiokomunikační služby

Nařízení vlády č. 154/2005 Sb.

Nařízení vlády o stanovení výše a způsobu výpočtu poplatků za využívání rádiových kmitočtů a čísel, v platném znění Státní politika v elektronických komunikacích - Digitální Česko v. 2.0, Cesta k digitální ekonomice

Usnesení vlády č. 203/2013 Sb.

podmínkách

PV-P/14/11.2010-15

Část plánu využití rádiového spektra č. PV-P/14/11.201015 pro kmitočtové pásmo 2200–2700 MHz

PV-P/24/06.2012-9

Část plánu využití rádiového spektra č. PV-P/24/06.20129 pro kmitočtové pásmo 4200–5925 MHz

PV-P/13/12.2012-16

Část plánu využití rádiového spektra PVRS č. PVP/13/12.2012-16 pro kmitočtové pásmo 10-12,5 GHz Část plánu využití rádiového spektra č. PV-P/17/02.20103 pro kmitočtové pásmo 15,35 – 21,3 GHz Část plánu využití rádiového spektra č. PV-P/16/11.201117 pro kmitočtové pásmo 21,2 – 24,25 GHz

PV-P/17/02.2010-3 PV-P/16/11.2011-17 VO-R/14/12.2012-17 VO-R/12/09.2010-12

VO-R/10/05.2014-3

3.3

Všeobecné oprávnění č. VO-R/14/12.2012-17 k využívání rádiových kmitočtů a k provozování zařízení v kmitočtovém pásmu 10 GHz Všeobecné oprávnění č. VO-R/12/09.2010-12 k využívání rádiových kmitočtů a k provozování zařízení pro širokopásmový přenos dat v pásmech 2,4 GHz až 66 GH Všeobecné oprávnění č. VO-R/10/05.2014-3 k využívání rádiových kmitočtů a k provozování zařízení krátkého dosahu

Radiokomunikační služby

V souladu s Radiokomunikačním řádem ITU rozlišuje český legislativní rámec celkem 40 radiokomunikačních služeb. Radiokomunikační služba je služba zahrnující přenos, vysílání a/nebo příjem rádiových vln pro konkrétní telekomunikační účely. Pro potřebu analýzy, tzn. z hlediska poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ve volných kmitočtových pásmech zejména v oblasti širokopásmového přístupu, jsou významné zejména tyto dvě radiokomunikační služby: pozemní pohyblivá služba (zejména pro provoz přístupových bodů sítě využívající technologii WiFi) a pevná služba (zejména pro pevné 14

spoje P-P, popř. P-M určené pro infrastrukturní spoje a pro pevné spoje typu P-P využívané v rámci přístupové části komunikační sítě). Pevná služba je definována jako radiokomunikační služba mezi pevně stanovenými body. Jedná se o přenos mezi dvěma body (P-P), případně o přenos z jednoho bodu do více bodů (P-MP). Vysílací rádiová zařízení pozemní pohyblivé služby jsou určena k používání za pohybu nebo při zastávkách v předem neurčených místech. Charakteristické pro pozemní pohyblivou službu je využívání přenosných ručních nebo mobilních vysílacích zařízení. Mezi další služby definované Radiokomunikačním řádem ITU patří např. radiolokační služba, amatérská služba, rozhlasová služba, družicová služba, letecká pohyblivá služba, námořní pohyblivá služba atd. 3.4

Aplikace jednotlivých radiokomunikačních služeb

Vzhledem k poměrně širokému rozsahu využití radiokomunikačních služeb definovaných Radiokomunikačním řádem ITU jsou u jednotlivých radiokomunikačních služeb definovány různé aplikace, tzn. různé způsoby využití těchto radiokomunikačních služeb. Využití resp. aplikace radiokomunikačních služeb specifikuje, k jakým konkrétním účelům lze konkrétní radiokomunikační službu v konkrétním kmitočtovém pásmu nebo jeho části využít. Určení aplikace radiokomunikačních služeb, které z technického hlediska reprezentují určitou skupinu technologických standardů radiokomunikačních zařízení, je klíčové pro určení podmínek využívání jednotlivých kmitočtových úseků (např. z hlediska kanálování, vysílacího výkonu, kmitočtového odstupu, atd.). Obecný způsob rozdělení aplikací radiokomunikačních služeb je na civilní a necivilní aplikace. U pevné služby a pozemní pohyblivé služby, do které zejména spadají aplikace radiokomunikačních služeb, které jsou předmětem této analýzy, jsou definovány tyto relevantní aplikace využitelné pro poskytování předmětných služeb elektronických komunikací9: 





Pevné spoje (PEVNÁ SLUŽBA) – pevné spoje slouží pro přenos dat mezi 2 koncovými body. Pevné spoje lze rozdělit do 2 základních kategorií a to na pevné spoje typu bodbod (Point-to-Point - P-P) nebo pevné spoje typu bod-multibod (Point-to-Multipoint P-M). Tyto pevné spoje, které slouží jako bezdrátové přístupové sítě, dále rozdělujeme podle dosahovaných kapacit na pevné rádiové spoje FWA (Fixed Wireless Access – FWA) a vysokorychlostní rádiové spoje BFWA (Broadband Fixed Wireless Access BFWA); WAS/RLAN popř. Přístupové sítě (POHYBLIVÁ SLUŽBA) – jedná se o bezdrátové přístupové systémy (Wireless Access Networks - WAS), jejichž součástí jsou rádiové místní sítě RLAN (Radio Local Area Network - RLAN). Tyto sítě typicky umožňují komunikaci elektronických zařízení mezi sebou nebo v pohyblivých (přeneseně i v pevných) sítích zejména pro přenos (popř. širokopásmový přenos) dat včetně připojení k síti Internet; MFCN (Mobile/Fixed Communication Networks) - vzhledem k postupnému stírání rozdílů mezi pevnou a pohyblivou službou, zejména díky rychlému rozvoji multifunkčních zařízení podporujících oba typy radiokomunikačních služeb, mluvíme o konvergenci

Základní terminologie aplikací je v souladu s českým plánem využití rádiového spektra. Terminologie je nicméně doplněna i o terminologií aplikací používanou ECC. 9

15



3.5

pevné a pozemní pohyblivé služby, resp. o (harmonizovaném) využívání kmitočtových pásem pro konvergované sítě MFCN; SRD (Short Range Devices) – zařízení krátkého dosahu jsou specifickou nicméně velmi progresivní formou aplikace pevné, pozemní pohyblivé nebo jiné radiokomunikační služby. Zařízení SRD jsou typicky provozována na základě všeobecného oprávnění, nicméně musí splňovat specifické a relativně restriktivní provozní podmínky, např. malý vyzářený výkon, sdílení kmitočtů s jinými službami, kdy SRD je ve všech kmitočtových pásmech vždy podružnou službou a nesmí tedy působit škodlivé rušení stanicím přednostních služeb. Stanice služby SRD jsou typicky provozovány s vestavěnou anténou a nesmí být provozovány s přídavnými zesilovači a převaděči, kdy vyzářený výkon obvykle nesmí překračovat 500mW ekvivalentního všesměrově vyzářeného výkonu, což odpovídá dosahu cca. 500 m. Problematika využívání SRD je koordinována na úrovni EU10 a CEPT11. Zařízení SRD jsou rozděleny do 13 kategorií, z nichž pro potřeby této analýzy je relevantní kategorie nespecifikovaných stanic krátkého dosahu (Annex 1 doporučení CEPT) a zejména pak kategorie širokopásmových stanic pro přenos dat (Annex 3 doporučení CEPT). Autorizační režim

Rádiové kmitočty lze aktivně12 využívat pouze na základě oprávnění (autorizace) k využívání rádiových kmitočtů. V tomto kontextu rozlišujeme 2 základní autorizační režimy, tzn. nabytí práv k využívání rádiových kmitočtů:  

individuální oprávnění a všeobecné oprávnění.

Výjimku tvoří autorizace u kmitočtových pásem, které jsou na základě kmitočtové tabulky přiděleny k využití pro vojenské účely. Autorizace pro tyto účely jde nad rámec regulace elektronických komunikací.

3.5.1

Individuální oprávnění

Individuální oprávnění je standardním způsobem nabytí práv k využívání rádiových kmitočtů, zejména v kmitočtových pásmech, kde existuje riziko škodlivé interference13. Vydávání individuálních oprávnění je v kompetenci národního správce (regulátora) tak, aby byla zajištěna kontrola nad národní a přeshraniční situací vzájemného rušení. Oprávnění je udělováno konkrétním uživatelům a zaručuje jim přiměřenou míru ochrany vůči rušení. Specifickými druhy individuálního oprávnění bývají individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely a krátkodobé oprávnění k využívání rádiových kmitočtů. Využívání rádiových kmitočtů je spojeno s povinností úhrady poplatku za užívání kmitočtů. Tyto poplatky by měly primárně sloužit k pokrytí nákladů na správu daného úseku spektra, nicméně vedle toho by tyto poplatky měly zohledňovat i ekonomickou hodnotu spektra a to zejména v případě, kdy prostřednictvím komerčního užití kmitočtů jsou podnikatelskými subjekty generovány výnosy.

Viz http://www.erodocdb.dk/Docs/doc98/official/pdf/2013752EU.PDF Viz http://www.erodocdb.dk/Docs/doc98/official/pdf/REC7003e.pdf 12 Aktivním využitím spektra je vysílání rádiových vln nebo generování střídavého magnetického pole. 13 Viz článek 5 směrnice 2002/20/ES (autorizační směrnice) 10 11

16

V případě pevné služby (popř. pozemní pohyblivé služby) je tento způsob autorizace obecně převažující, což platí zejména při aplikaci pevných spojů (P-P, popř. i P-M). Výjimku tvoří autorizace zařízení SRD a potom hlavně uživatelských výrobků (terminálů) masového využití, kdy je využívána tzv. výrobková (neadresná) regulace, kdy jsou podmínky k užití spektra vztaženy zejména na výrobky (zařízení, vysílací stanice). 3.5.1.1

Příděl rádiových kmitočtů - blokové přidělení

Specifickou formou práva k získání individuálního popř. individuálních oprávnění je příděl rádiových kmitočtů neboli tzv. blokové přidělení kmitočtů. Takové získání práv je typicky spojeno buď s časově omezenou lhůtou na využití takto udělených práv, nebo je typicky získáváno prostřednictvím veřejného výběrového řízení (aukce) na určený kmitočtový úsek. Této metody se nejčastěji využívá pro udělení práv pro pozemní pohyblivou službu (např. aukce kmitočtů pro služby 4G), popř. pro pevnou službu typu FWA nebo pro spoje typu P-M (např. využívající technologii WiMAX). Držitel přídělu v takovém případě získává významně větší flexibilitu pro nakládání s těmito kmitočty v rámci své rádiové sítě. Příděl rádiových kmitočtů je vedle technických omezení při využívání kmitočtů velmi často spojen i s dalšími podmínkami využívání kmitočtů, např. s rozvojovými podmínkami, apod. 3.5.1.2

Lehké licencování (light licencing)

Termín „lehké licencování“ je v různých zemích uplatňováno odlišnými způsoby, jak je popsáno ve zprávě ECC Report 132. Lehké licencování fixních spojů typu bod-bod je chápáno jako kombinace bezlicenčního využití kmitočtů a současně zvýšení ochrany uživatelů kmitočtů. Spektrum je obecně přiděleno prvnímu příchozímu uživateli. Uživatel má současně povinnosti předat regulátorovi polohu a vlastnosti všech stanic provozovaných v takto autorizovaném pásmu. Databáze instalovaných stanic s jejich technickými parametry je veřejně dostupná a případná instalace nových stanic by s ní měla být vždy konzultována. Pokud nová stanice neovlivní chod stanic již zaregistrovaných, může být instalována. V případě, že jsou překročena technická kritéria a dochází tak k rušení, měli by být uživatelé na základě tohoto licenčního režimu schopni najít vzájemnou dohodu.“ Tato metoda je z hlediska potřeby registrace podobná režimu individuální licence, potenciální rizika chyb v koordinačním procesu jsou ale vyšší vzhledem k vyššímu počtu účastníků případného sporu. V ČR tento termín nemá oporu v Zákoně, nicméně alespoň režim evidence zařízení v režimu všeobecného oprávnění je využíván již v rámci VO-R/23/09.2013-5 pro provoz pevných spojů (P-P) v kmitočtových pásmech 71–76 GHz a 81–86 GHz.

3.5.2

Všeobecné oprávnění

Metoda všeobecného oprávnění je pro uživatele nejflexibilnější, neboť nevyžaduje žádnou registraci. Současně platí, že využívání kmitočtů na základě všeobecného oprávnění není zpoplatněno. Na druhou stranu tato metoda licencování nezaručuje uživatelům plnohodnotnou ochranu. Metoda všeobecného oprávnění se typicky využívá pro pásma, která jsou alokována pro stanice krátkého dosahu SRD včetně kmitočtových pásem harmonizovaných pro přístupové sítě WiFi (2,4 a 5 GHz). V daleko menším měřítku je tento způsob licencování využíván pro pevnou radiokomunikační službu – přeneseně zde řadíme atypický způsob využití aplikace RLAN pro účely provozu pevného spoje v kmitočtovém pásmu 5 GHz. V ČR je navíc tento způsob licencování pevné služby využíván i pro kmitočtová pásma 10 GHz a 17 GHz. Obecně je navíc metoda všeobecného oprávnění využívána pro provoz terminálových stanic (masového využití). 17

4 Pásmo 2,4 – 2,4835 GHz

4.1

Mezinárodní alokace kmitočtového pásma

Dle mezinárodní alokace Radiokomunikačního řádu ITU aplikovaného pro Evropu (resp. pro Region 1) je kmitočtové pásmo 2400 – 2483,5 MHz vymezeno pro následující radiokomunikační služby: Pevná a Pohyblivá služba jako přednostní služby a Amatérská, Družicová amatérská, Radiolokační jako podružné služby. Poznámka 5.150 specifikuje, že pásmo 2400 – 2500 MHz lze využívat pro průmyslové, vědecké a lékařské účely (ISM). Škodlivé rušení, které vzniká provozem těchto aplikací, musí být omezeno na minimum. Radiokomunikační služby provozované v těchto pásmech musí strpět škodlivé rušení, které může být způsobeno tímto využíváním. Poznámka 5.282 specifikuje, že Družicová amatérská služba může využívat pásmo 2400–2450 MHz s podmínkou, že nebude působit škodlivé rušení ostatním službám. Zároveň si ochranu před rušením od ostatních služeb nesmí nárokovat. Tabulka č. 6: Přehled Mezinárodní alokace aplikované na Evropu dle CEPT Pásmo

2400 – 2450 MHz

2450 – 2483,5 MHz

Mezinárodní alokace

FIXED MOBILE Amateur Amateur-Satellite Radiolocation 5.150 5.282

FIXED MOBILE 5.150

4.2

Situace v České Republice

Pro pásmo 2400 – 2483,5 MHz je v současné době charakteristickým znakem konvergence radiokomunikačních služeb k poskytování služeb elektronických komunikací. Dle PVRS14 a v souladu s rozhodnutím CEPT15 a doporučením CEPT16 je v kmitočtovém pásmu 2400 – 2483,5 MHz nejčastěji využívána aplikace zařízení RLAN s možnosti využití technologií Část plánu využití rádiového spektra č. PV-P/14/11.2010-15 pro kmitočtové pásmo 2200–2700 MHz Rozhodnutí CEPT/ERC/DEC/(01)07 Harmonised frequencies, technical characteristics and exemption from individual licensing of Short Range Devices used for Radio Local Area Networks (RLANs) operating in the frequency band 2400-2483.5 MHz 16 Doporučení CEPT/ERC/REC 70-03 Relating to the use of Short Range Devices 14 15

18

WiFi a to konkrétně pro připojení k síti Internet. Provoz stanic je možný na základě všeobecného oprávnění17. Vysílací výkon stanic je omezen hodnotou maximálního vyzářeného výkonu 100 mW e.i.r.p. a hodnotou maximální střední spektrální hustoty 10 mW/1 MHz pro systémy s technikou DSSS nebo OFDM a 100 mW/100kHz pro systémy s technikou FHSS. Tyto stanice jsou provozovány na sdílených kmitočtech a provoz stanice nemá zajištěnu ochranu proti rušení způsobenému vysílacími rádiovými stanicemi jiné radiokomunikační služby provozovanými na základě individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nebo jinými stanicemi pro širokopásmový přenos dat. Případné rušení řeší fyzické a právnické osoby vzájemnou dohodou. Pevná služba je využívána v úseku 2300 - 2412 MHz, a to pro krátkodobé aplikace SAP/SAB. Kmitočtové pásmo 2400 – 2500 MHz lze dále v souladu s Radiokomunikačním řádem ITU využívat pro průmyslové, vědecké a lékařské účely ISM. Příkladem jsou mikrovlnné trouby využívající kmitočet 2450 MHz. V souladu s rozhodnutím Evropské komise18, rozhodnutím CEPT19 a doporučením CEPT20 lze toto kmitočtové pásmu dále využívat zařízeními krátkého dosahu SRD, a to nespecifikovanými stanicemi krátkého dosahu a zařízeními pro detekci pohybu a ostrahu objektů. Kmitočtový úsek 2446–2454 MHz lze navíc využívat aplikacemi v železniční dopravě a rádiovými identifikačními zařízeními. Využití je možné na základě všeobecného oprávnění21. V pásmu 2300 - 2450 MHz lze využívat amatérskou službu v kategorii podružné služby a v pásmu 2400–2450 MHz družicovou amatérskou službu. Tyto služby se řídí zvláštním právním předpisem22. Tabulka č. 7: Přehled národní alokace a využití v České republice Pásmo

2300 – 2450 MHz

2450 – 2483,5 MHz

Alokace v České Republice

PEVNÁ POHYBLIVÁ Amatérská Družicová amatérská ISM RLAN SRD Amatérské aplikace SAP/SAB Letecká telemetrie

PEVNÁ POHYBLIVÁ

Využití v České Republice

ISM RLAN SRD

Všeobecné oprávnění č. VO-R/12/09.2010-12 k využívání rádiových kmitočtů a k provozování zařízení pro širokopásmový přenos dat v pásmech 2,4 GHz až 66 GHz 18 Rozhodnutí Komise č. 2011/829/ES o harmonizaci rádiového spektra pro zařízení krátkého dosahu 19 Rozhodnutí CEPT/ERC/DEC/(01)08 on harmonised frequencies, technical characteristics and exemption from individual licensing of Short Range Devices used for Movement Detection and Alert operating in the frequency band 2400–2483.5 MHz 20 Doporučení CEPT/ERC/REC 70-03 Relating to the use of Short Range Devices 21 Všeobecné oprávnění č. VO-R/10/05.2014-3 k využívání rádiových kmitočtů a k provozování zařízení krátkého dosahu 22 Vyhláška č. 156/2005 Sb. o technických a provozních podmínkách amatérské radiokomunikační služby 17

19

4.3

Srovnání s Evropou – alokace a způsob autorizace a zpoplatnění

V souladu s doporučením CEPT23 a rozhodnutí CEPT24, které umožňuje využití pásma 2,4 – 2,4835 GHz stanicemi krátkého dosahu SRD v kategorii systémů širokopásmového přenosu dat a systémů přístupu WiFi (WAS/RLAN), bylo toto pásmo harmonizováno z rozhodnutí Evropské komise a je platné v celé EU. Používání kmitočtů v tomto kmitočtovém pásmu je harmonizováno i z hlediska zpoplatnění – využívání kmitočtů je v režimu všeobecného oprávnění, tzn. bez zpoplatnění. V tomto ohledu lze konstatovat, že česká legislativní úprava alokace i zpoplatnění je v tomto kmitočtovém pásmu plně v souladu s evropskou legislativou. 4.4

Význam kmitočtového pásma pro trh WiFi sítí v ČR

Kmitočtové pásmo 2,4 GHz je zcela klíčové pro provoz domácích WiFi sítí, neboť drtivá většina uživatelských WiFi stanic a terminálů je provozována v tomto kmitočtovém pásmu. Z hlediska počtu provozovaných stanic tak toto kmitočtové pásmo patří mezi nejvytíženější. Historicky bylo toto pásmo mezi prvními, které bylo možno využívat komerčními poskytovateli služeb přístupu k síti Internet a stále existuje několik komerčních sítí, které ve vybraných lokalitách využívají tyto kmitočty pro přístupovou část své sítě WiFi, zejména pro tzn. WiFi hotspoty. Nicméně v současné době je díky značnému zarušení tohoto pásma v kombinaci s omezeným kmitočtovým rozsahem (83,5 MHz) a velkou restrikcí vysílacího výkonu stanic velmi omezena využitelnost tohoto kmitočtového pásma pro poskytování komerčních služeb a lze konstatovat, že kmitočtové pásmo 2,4 GHz je pro komerční poskytování širokopásmového připojení technologií WiFi méně významné. Alternativou k využívání kmitočtů tohoto kmitočtového pásma pro komerční účely je kmitočtové pásmo 5 GHz.

Doporučení CEPT/ERC/REC 70-03 Relating to the use of Short Range Devices Rozhodnutí CEPT/ERC/DEC/(01)07 Harmonised frequencies, technical characteristics and exemption from individual licensing of Short Range Devices used for Radio Local Area Networks (RLANs) operating in the frequency band 2400-2483.5 MHz 23 24

20

5 Pásmo 5 GHz

5.1

Mezinárodní alokace kmitočtového pásma

Dle mezinárodní alokace je kmitočtové pásmo 5150 – 5350 MHz a 5470 – 5725 MHz vymezeno pro následující radiokomunikační služby: Družicová pevná služba, služba Družicového průzkumu Země (aktivní), Pohyblivá služba kromě letecké pohyblivé, Radiolokační služba kosmického průzkumu (aktivní), Radiolokační služba, Námořní radionavigační služba jako přednostní služby a Amatérská služba, Družicově amatérská služba a služba Kosmického výzkumu jako podružné služby. Číselné poznámky k tomuto kmitočtovému pásmu specifikují podmínky řešení vzájemného rušení mezi alokovanými službami, limitují alokaci na konkrétní aplikaci anebo specifikují možnost alokace rovněž např. pro Leteckou pohyblivou službu a Družicovou pevnou službu atd. Tabulka č. 8: Přehled Mezinárodní alokace aplikované na Evropu dle CEPT (1. část pásma) Pásmo

5150 – 5250 MHz

5250 - 5255 MHz

5255 - 5350 MHz


FIXED-SATELLITE (EARTH-TOSPACE) 5.447A MOBILE EXCEPT AERONAUTICAL MOBILE 5.446A 5.446B 5.446 5.446C 5.447 5.447B 5.447C

EARTH EXPLORATIONSATELLITE (ACTIVE) MOBILE EXCEPT AERONAUTICAL MOBILE 5.446A 5.447F RADIOLOCATION SPACE RESEARCH 5.447D 5.448A

EARTH EXPLORATIONSATELLITE (ACTIVE) MOBILE EXCEPT AERONAUTICAL MOBILE 5.446A 5.447F RADIOLOCATION SPACE RESEARCH (ACTIVE) 5.448A

21

Tabulka č. 9: Přehled Mezinárodní alokace aplikované na Evropu dle CEPT (2. část pásma) Pásmo

5470 - 5570 MHz

5570 – 5650 MHz

5650 - 5725 MHz


EARTH EXPLORATIONSATELLITE (ACTIVE) MARITIME RADIONAVIGATIO N MOBILE EXCEPT AERONAUTICAL MOBILE 5.446A 5.450A RADIOLOCATION 5.450B SPACE RESEARCH (ACTIVE) 5.448B

MARITIME RADIONAVIGATIO N MOBILE EXCEPT AERONAUTICAL MOBILE 5.446A 5.450A RADIOLOCATION 5.450B 5.452

MOBILE EXCEPT AERONAUTICAL MOBILE 5.446A 5.450A RADIOLOCATION Amateur Amateur-Satellite (Earth-to-space) 5.282

5.2


Dle PVRS25 a v souladu s rozhodnutím Evropské komise26 a rozhodnutím CEPT27 lze kmitočtové úseky 5150–5350 MHz a 5470–5725 MHz využívat pohyblivou službou zejména vysílacími rádiovými stanicemi pro širokopásmový přenos dat. Podmínky využívání rádiových kmitočtů včetně technických parametrů jsou stanoveny všeobecným oprávněním28. Stanice jsou provozovány na sdílených kmitočtech. Technické parametry stanic jsou uvedeny v následující tabulce: Tabulka č. 10: Technické parametry stanic v pásmu 5 GHz Pásmo

Vyzářený výkon

5150 – 5250 MHz

200 mW střední e.i.r.p.

5250 – 5350 MHz

200 mW střední e.i.r.p.

Maximální spektrální hustota e.i.r.p. 10 mW/MHz (střední spektrální hustota v libovolném úseku širokém 1 MHz) 10 mW/MHz (střední spektrální hustota v libovolném úseku širokém 1 MHz)

Další podmínky Pouze pro použití uvnitř budovy

Pouze pro použití uvnitř budovy

Část plánu využití rádiového spektra č. PV-P/24/06.2012-9 pro kmitočtové pásmo 4200–5925 MHz Rozhodnutí Komise 2007/90/ES o harmonizovaném využití rádiového spektra v kmitočtovém pásmu 5 GHz pro bezdrátové přístupové systémy (WAS), jejichž součástí jsou rádiové místní sítě (RLAN) 27 Rozhodnutí CEPT ECC/DEC/(04)08 28 Všeobecné oprávnění č. VO-R/12/09.2010-12 k využívání rádiových kmitočtů a k provozování zařízení pro širokopásmový přenos dat v pásmech 2,4 GHz až 66 GHz 25 26

22

Pásmo

Vyzářený výkon

5470 – 5725 MHz

1 W střední e.i.r.p.

Maximální spektrální hustota e.i.r.p. 50 mW/MHz (střední spektrální hustota v libovolném úseku širokém 1 MHz)

Další podmínky

Pásmo 4200–5925 MHz lze navíc využívat ultraširokopásmovými zařízeními krátkého dosahu SRD (tato kategorie zařízení SRD se ovšem netýká datových přenosů). Konkrétní podmínky využívání rádiových kmitočtů, včetně technických parametrů, jsou stanoveny všeobecným oprávněním29 Tabulka č. 11: Přehled národní alokace a využití v České Republice (1. část pásma) Pásmo

5150 – 5250 MHz

5250 - 5255 MHz

5255 - 5350 MHz


LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé

DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé RADIOLOKAČNÍ KOSMICKÉHO VÝZKUMU

DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé RADIOLOKAČNÍ KOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní)


Mikrovlnná přibližovací zařízení MLS WAS/RLAN MO

WAS/RLAN MO

WAS/RLAN MO

Tabulka č. 12: Přehled národní alokace a využití v České Republice (2. část pásma) Pásmo

5470 - 5570 MHz

5570 – 5650 MHz

5650 - 5725 MHz


DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé RADIOLOKAČNÍ NÁMOŘNÍ RADIONAVIGAČNÍ KOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní)

POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé RADIOLOKAČNÍ NÁMOŘNÍ RADIONAVIGAČNÍ

POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé RADIOLOKAČNÍ

WAS/RLAN MO

WAS/RLAN WAS/RLAN Meteorologické radary Amatérské aplikace MO Aplikace družicové amatérské služby MO


Amatérská Družicově amatérská (vzestupný směr) Kosmického výzkumu (daleký kosmos)

Všeobecné oprávnění č. VO-R/10/05.2014-3 k využívání rádiových kmitočtů a k provozování zařízení krátkého dosahu 29

23

5.3


Rozhodnutí Komise 2007/90/ES30 o harmonizaci tohoto kmitočtového pásma je závazné pro všechny členské státy EU. Využívání kmitočtů je umožněno v režimu všeobecného oprávnění. Česká legislativní úprava je tak plně v souladu s evropskou legislativou a to jak z hlediska alokace, tak z hlediska zpoplatnění využívání kmitočtů tohoto kmitočtového pásma. Na mezinárodní úrovni navíc existuje snaha o rozšíření tohoto kmitočtového pásma o kmitočtové úseky 5350 – 5470 MHz a 5725 – 5850 MHz pro využití aplikace RLAN. Návrhem rozhodnutí CEPT a postupem přípravy tohoto rozhodnutí se zabývá CEPT Report 5731. 5.4


Kmitočtové pásmo 5 GHz je pro poskytování komerčních služeb širokopásmového přístupu k internetu zcela klíčové, a to jak z hlediska využití pro přístupovou síť (P-M i P-P), tak z hlediska infrastrukturních spojů (backhaul) pro tyto sítě. V evropském porovnání je ovšem aplikace služby širokopásmového přístupu v kmitočtovém pásmu 5 GHz v ČR (spolu se Slovenskem) unikátní - a to nejen podílem uživatelů této technologie na trhu širokopásmového připojení, kde dosahuje téměř 30% z celkového počtu uživatelů, ale zejména samotnou aplikací této technologie na trhu. Graf 1: Srovnání podílů technologií širokopásmového přístupu, Digital Agenda Scorecard 2014, zdroj: Evropská komise

V Evropě se totiž technologie WiFi typicky nepoužívá pro budování přístupových (natož infrastrukturních) částí sítí fixního širokopásmového přístupu jako v ČR. Technologie WiFi je v Evropě komerčně využívána spíše pro odlehčení datového provozu terminálů 3G/4G (data offloading) a v místech s vysokou penetrací uživatelů slouží technologie WiFi ke komerčnímu poskytování širokopásmového připojení prostřednictvím tzv. WiFi Hotspot (umisťovaných Rozhodnutí Komise 2007/90/ES o harmonizovaném využití rádiového spektra v kmitočtovém pásmu 5 GHz pro bezdrátové přístupové systémy (WAS), jejichž součástí jsou rádiové místní sítě (RLAN) 31 CEPT Report 57 To study and identify harmonised compatibility and sharing conditions for Wireless Access Systems including Radio Local Area Networks in the bands 5350-5470 MHz and 5725-5925 MHz ('WAS/RLAN extension bands') for the provision of wireless broadband services 30

24

typicky na letištích, nádržích, hotelech, kongresových centrech, městských a turistických centrech, atd.). V tomto ohledu je nezbytné zmínit i relativně masové nekomerční poskytování služby širokopásmového přístupu s využitím technologie WiFi např. místními municipalitami, turistickými regiony a subjekty, restauračními zařízeními, obchodními centry, atd. Ve všech uvedených případech se ovšem jedná o aplikaci pozemní pohyblivé služby a nikoliv pevného širokopásmového připojení. Z pohledu technologické neutrality a konvergentního přístupu obdobným částem kmitočtového spektra nelze jednoznačně konstatovat, že by využití kmitočtového pásma 5 GHz pro pevnou službu širokopásmového přístupu bylo zcela v rozporu s harmonizačním záměrem, zejména z hlediska budování přístupových sítí. Budování infrastrukturních pevných spojů P-P s využitím kmitočtů v pásmu 5 GHz je už daleko problematičtější a to nejen z hlediska regulačního, ale zejména z hlediska dosahované kvality poskytovaných služeb u takto budovaných přístupových sítí. Budování veřejných sítí využívajících technologii WiFi pro přístupovou část sítě (typicky P-M) s využitím kapacitních infrastrukturních spojů v licencovaném pásmu (tzn. bez rizika škodlivého rušení) by dávalo daleko solidnější základ pro dosažení kvalitativních cílů digitální agendy, praxe masivního budování pevných infrastrukturních spojů v pásmu 5 GHz pro takovéto veřejné sítě (při dodržování technických podmínek) dosažení kvalitativních cílů digitální agendy fakticky vylučuje. Současně je nezbytné poznamenat, že koncový spotřebitel nemá možnost kvalitu infrastrukturních spojů nijak zjistit resp. reálně ji není prakticky schopen ovlivnit. Potenciální převedení pevných infrastrukturních spojů P-P z pásma 5 GHz do jiných (ideálně licencovaných) pásem by nicméně znamenalo nezanedbatelné zvýšení průměrných nákladů poskytovatelů na jednu uživatelskou přípojku a to jak z důvodu dodatečných investičních nákladů na nové stanice, tak - v případě využití licencovaného pásma - i z hlediska nákladů na poplatky za využívání kmitočtů, které současné využívání volných kmitočtových pásem nepřináší. Z hlediska efektivní správy rádiového spektra a související kontroly, která je vzhledem k četnému výskytu rušení v tomto kmitočtovém pásmu velmi významná (viz následující kapitola 5.5), by bylo vhodné zavést v kmitočtovém pásmu 5 GHz evidenci přístupových bodů (AP) a pevných spojů P-P, které se na rušení podílejí nejvýznamnějším způsobem. Obdobné opatření, tzn. úprava autorizačního režimu s povinností evidence, bylo ČTÚ v minulosti již diskutováno, nicméně toto opatření nakonec nebylo přijato zejména z důvodu potenciálně vysoké administrativní zátěže, kterou by toto opatření přineslo provozovatelům sítí i ČTÚ. Nicméně z důvodu kontrolní činnosti ČTÚ část těchto dat dlouhodobě sbírá a shromažďuje32 a v současné době (stav evidence k druhé polovině roku 2014) ČTÚ eviduje údaje od 477 subjektů, které využívají kmitočtové pásmo 5 GHz dle VO-R/12, ať už jde o subjekty oznámené dle §13 Zákona, kterých je evidováno 450, tak o různé formy občanských sdružení, které provádí komunikační činnost dle §7 Zákona, ale (formálně) nepodnikají, kterých je evidováno celkem 27. Tyto subjekty v souhrnu provozují cca. 47 tisíc radiokomunikačních zařízení (bez rozlišení na AP stanice a pevné spoje P-P využívající volných pásem bez ohledu konkrétní kmitočtové pásmo). Vzhledem k tomu, že celkové množství oznámených provozovatelů dle §13 Zákona je v současné době cca. 1700 a odhadovaný počet občanských sdružení provádějících komunikační činnost dle §7 Zákona v kmitočtovém pásmu 5 GHz je cca.

32

Shromažďování informací je realizováno na základě §115 Zákona.

25

100, byla by celková administrativní zátěž spojená s vedením takové evidence minimálně čtyřnásobná oproti současné evidence vedené odborem kontroly ČTÚ.33 Díky skutečnosti, že tento typ WiFi sítí pokrývá 85% obcí v ČR34, kdy drtivá většina přístupové sítě (a velká část infrastrukturních spojů) využívá kmitočtového pásma 5 GHz, došlo postupně takřka na celém území ČR k významnému zahuštění těchto sítí a k postupnému vyčerpávání volných kmitočtů v pásmu 5 GHz pro tento typ sítí, což brání jak jejich dalšímu geografickému rozvoji, tak hlavně kapacitnímu rozvoji existujících WiFi sítí (a z toho vyplývající kvality služeb poskytovaných prostřednictvím těchto sítí). Toto omezení se týká jak přístupových části sítí, tak i infrastrukturních částí sítí. Zatímco ovšem pro infrastrukturní spoje existují alternativní kmitočtová pásma (např. licencované pásmo 11 GHz, popř. volná pásma 10, 17 nebo 57-66 GHz), z hlediska přístupové sítě (P-M) alternativa pro pásmo 5 GHz v současné době prakticky neexistuje. V krátké budoucnosti by pro rozvoj přístupových sítí měly být nabídnuty volné (zpoplatněné) příděly kmitočtů v pásmech 2,6 a 3,7 GHz. Kmitočtové pásmo 5 GHz je klíčové rovněž pro provoz domácích WiFi sítí, neboť většina nových uživatelských WiFi stanic a terminálů je provozována jak v kmitočtovém pásmu 2,4 GHz, tak v pásmu 5 GHz. Z hlediska kapacity dostupné pro tento typ využití (indoor) a rostoucí efektivity nových technologických standardů WiFi (standard 802.11n podporuje rychlosti přesahující 100 Mbps a novější 802.11ac umožňuje až gigabitové rychlosti) nehrozí z tohoto pohledu pro provoz indoor zařízení žádné významné riziko. 5.5

Problémy způsobované využíváním kmitočtů v tomto kmitočtovém pásmu pro poskytování služeb širokopásmového přístupu

V souladu s Rozhodnutím Komise 2007/90/ES a navazující českou legislativou35 by mělo být vyloučeno rušení satelitní komunikace souhrnným rušením způsobeným systémy RLAN. Poskytovatelé využívající kmitočtů v pásmu 5 GHz ovšem technické podmínky využívání kmitočtů velice často a záměrně porušují, což má za následek velmi závažné rušení meteorologických radarů. Hlavními způsoby porušování předpisů při provozu zařízení v kmitočtovém pásmu 5 GHz zjištěné kontrolní činností ČTÚ36, které jsou následně zdrojem rušení, jsou následující:   

(záměrné) vyřazení funkce DFS (Dynamic Fraquency Selection) určené k detekování radaru a zabránění interference; velmi významné, záměrné a soustavné překračování povolených vysílacích výkonu stanic a to u většiny provozovatelů těchto sítí; a využívání indoorových kmitočtů pro venkovní spoje.

V současné době jsou data sbírána kontinuálně od jednotlivých subjektů se zhruba dvouletou periodou. V evidenci jsou jednak nejvýznamnější provozovatelé WiFi sítí, jednak i méně významné subjekty, které jsou ovšem rizikové z hlediska rušení meteorologických radarů z důvodu geografické vzdálenosti jejich zařízení od těchto meteorologických radarů, kdy rušení mohou způsobit i zařízení ve vzdálenosti přesahující vzdálenost 100 km od tohoto meteorologického radaru. 34 ČTÚ, Analýzu trhu č. A/5/10.2014-9, trh č. 5 – velkoobchodní širokopásmový přístup v sítích elektronických komunikací, s. 133 35 Všeobecné oprávnění č. VO-R/12/09.2010-12 k využívání rádiových kmitočtů a k provozování zařízení pro širokopásmový přenos dat v pásmech 2,4 GHz až 66 GHz 36 V roce 2014 provedlo kontrolní oddělení ČTÚ celkem 398 kontrol týkajících se spektrálního managementu u 267 subjektů a zjistil porušení podmínek ve 243 případech (61%) 33

26

Problém rušení meteorologických radarů provozováním systémů RLAN není pouze českým unikem, ale jde o problém obecný. Problematikou rušení meteorologických radarů se detailně zabývá ECC Report 19237, kde je zveřejněna analýza tohoto rušení v jednotlivých evropských zemích, kde bylo zaznamenán tento typ rušení u 15 z celkového počtu 33 zemí. Nicméně i tento report prokazuje, že ČR patří k zemím s největším rozsahem tohoto typu rušení. Kontrolní činnosti ČTÚ týkající se kontroly provozu služeb elektronických komunikací je navíc významně omezena skutečností, že radiokomunikační činnost v tomto kmitočtovém pásmu 5 GHz neprovozují pouze registrovaní poskytovatelé služeb elektronických komunikací, nýbrž tyto služby poskytují i různé druhy občanských sdružení, u kterých je kontrola problematičtější. Tyto subjekty ani nejsou vázány povinností poskytovat informace v rámci pravidelného sběru dat. Je přitom zcela zřejmé, že velká část těchto občanských sdružení využívá existující legislativní mezery s cílem vyhnout se zákonným povinnostem spojených s poskytováním veřejně dostupných služeb elektronických komunikací včetně jiných (např. daňových) povinností.

ECC Report 192 The Current Status of DFS (Dynamic Frequency Selection) In the 5 GHz frequency range 37

27

6 Pásmo 10,3 – 10,6 GHz

6.1

Mezinárodní koordinace

Dle mezinárodní alokace aplikované na Evropu je kmitočtové pásmo 10,3 – 10,6 GHz vyhrazeno pro následující radiokomunikační služby: Pevná služba, Pohyblivá služba, Pohyblivá služba kromě letecké pohyblivé a Radiolokační služba jako přednostní služby a Amatérská služba, Družicová amatérská služba a Radiolokační služba jako podružné služby. Poznámka 5.481 specifikuje vybrané země, ve kterých je pevná a pohyblivá služba v pásmu 10,45 – 10,50 GHz alokována jako přednostní. Z analyzovaných zemí se jedná o Německo, Maďarsko a Rumunsko. Tabulka č. 13: Přehled Mezinárodní alokace aplikované na Evropu dle CEPT Pásmo

10,30 – 10,45 GHz

10,45 – 10,50 GHz

10,50 – 10,55 GHz

10,55 – 10,60 GHz

Mezinárod ní alokace

FIXED RADIOLOCATIO N Amateur Mobile

FIXED MOBILE RADIOLOCATIO N Amateur Amateur-Satellite 5.481

FIXED MOBILE Radiolocation

FIXED MOBILE EXCEPT AERONAUTICAL MOBILE Radiolocation

6.2


Kmitočtové Pásmo 10,3 – 10,6 GHz je dle relevantní části plánu využití rádiového spektra38 využíváno zejména pevnou službou, pohyblivou službou, družicovými službami a radiolokační službou. V pevné službě převažuje využití pevnými spoji typu bod-bod a reportážními aplikacemi. V kmitočtovém pásmu 10 GHz má pevná služba v České republice exkluzivní využití. Kmitočtové úseky 10,301 – 10,42 GHz a 10,476 – 10,588 GHz lze využívat pevnými spoji bod-bod. Podmínky využívání tohoto kmitočtového úseku se řídí všeobecným oprávněním39, z čehož vyplývá, že využívání těchto kmitočtů není zpoplatněno. Tyto stanice mohou být pouze součástí pevných systémů typu bod-bod a střední výkon dodávaný stanicí do anténního napáječe může být maximálně 2 mW. Stanice musí být nastavena na pevný Část plánu využití rádiového spektra PVRS č. PV-P/13/12.2012-16 pro kmitočtové pásmo 10-12,5 GHz Všeobecné oprávnění VO-R/14/12..2012-17 k využívání rádiových kmitočtů a provozování zařízení v pásmu 10 GHz 38 39

28

kmitočet; funkce automatické změny vysílacího rádiového kmitočtu je zakázána. Stanice může využívat horizontální nebo vertikální lineární polarizaci elektrické složky elektromagnetického pole. Tyto podmínky vycházejí ze směrnice Evropského parlamentu a Rady40. Využívání rádiových kmitočtů provozovatelem stanice nemá zajištěnu ochranu proti škodlivému rušení způsobenému jinými provozovateli přednostních služeb na základě individuálního oprávnění. Zároveň provozovatel nesmí takové škodlivé rušení sám způsobit. Případné škodlivé rušení mezi stanicemi škodlivého rušení využívající rádiové kmitočty na základě všeobecného oprávnění řeší fyzické a právnické osoby vzájemnou dohodou. Harmonizační předpisy CEPT41 nebyly v ČR v tomto pásmu dosud plně implementovány a to ani na úrovni technických předpisů, které stanovují, že toto kmitočtové pásmo je harmonizováno pro duplexní technologii FDD, kdežto v ČR použití technologie TDD není omezeno, a neharmonizovaný zůstává i způsob kanálování. V důvodové zprávě k PVRS, která doporučení CEPT plně neakceptovalo, ČTÚ uvádí, že implementací tohoto nezávazného doporučení by došlo k nekompatibilitě stávajícího intenzivního využití pevnou službou s novým kanálovým uspořádáním. Návazné kmitočtové úseky 10,42 – 10,476 GHz a 10,588 GHz – 10,644 GHz lze využívat spoji SAP/SAB v rámci ENG/OB. Tyto spoje mají krátkodobý a lokální charakter. V tomto kontextu je třeba podotknout, že i následné kmitočtové pásmo 10,644 – 10,68 GHz je alokováno pro pevné spoje P-P, tentokrát se simplexní technologií. Šířka jednoho kanálu je v tomto kmitočtovém úseku definována na 28 MHz a platí omezení vyzářeného výkonu 2 mW. Ještě významnější z hlediska pevných služeb je pak kmitočtové pásmo 11 GHz, které je vymezeno kmitočtovým úsekem 10,7 – 11,7 GHz. Toto pásmo je harmonizováno pro vysokorychlostní duplexní pevné spoje typu bod-bod. Využití kanálu je v české legislativě definováno v souladu s rozhodnutím CEPT42, uspořádání rádiových kanálů je pak definováno v souladu s doporučením CEPT43. Pro využití kmitočtů v těchto kmitočtových pásmech je však na rozdíl od pásma 10 GHz nutné individuální oprávnění a využití kmitočtů je zpoplatněno. V kategorii podružné služby je pásmo 10,0 – 10,5 GHz přiděleno amatérské službě a pásmo 10,45 – 10,5 GHz družicové amatérské službě. Pro obě kategorie je udělováno individuální oprávnění podle Vyhlášky č. 156/2005 Sb.44 Radiolokační službě pro přednostní využití je přiděleno pásmo 10,0 – 10,5 GHz, pro podružné využití pak pásmo 10,5 – 10,68 GHz. V souladu s rozhodnutím Evropské Komise45 a doporučením CEPT46 lze pásma 10,0 – 10,6 GHz a 10,6 – 12,4 GHz využívat stanicemi krátkého Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 1999/5/ES Doporučení CEPT/ERC/REC 12-05 Harmonised radio frequency channel arrangements for digital terrestrial fixed systems operating in the band 10.0 – 10.68 GHz 42 Decision ERC/DEC/(00)08 on the use of the band 10,7 – 12,5 GHz by the fixed service and Earth stations of the broadcasting-satellite and fixed-satellite service (space-to-Earth) 43 Recommendation CEPT/ERC/REC 12-06 E Preferred channel arrangements for fixed service systems operating in the frequency band 10,7 – 11,7 GHz 44 Vyhláška č. 156/2005 Sb., o technických a provozních podmínkách amatérské radiokomunikační služby 45 Rozhodnutí Evropské komise 2011/829/EU o harmonizaci rádiového spektra pro zařízení krátkého dosahu 46 Recommendation CEPT/ERC/REC 70–03 Relating to the Use of short Range devices (SRD) 40 41

29

dosahu SRD. V souladu se všeobecným oprávněním47 mohou být tato pásma využita pro stanice využívající ultraširokopásmovou technologii (UWB) a zařízení pro rádiové určování, konkrétně radary k zobrazení struktury zdí a zemského povrchu (GPR/WPR) a radary pro sondování výšky hladiny v nádržích (TLPR). Tabulka č. 14: Přehled národní alokace a využití v České Republice Pásmo

10,30 – 10,45 GHz

10,45 – 10,50 GHz

10,50 – 10,55 GHz

10,55 – 10,60 GHz


PEVNÁ POHYBLIVÁ RADIOLOKAČNÍ Amatérská

PEVNÁ POHYBLIVÁ Radiolokační

PEVNÁ POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé Radiolokační


Ministerstvo obrany Pevné spoje SAP/SAB Amatérské aplikace

PEVNÁ POZEMNÍ POHYBLIVÁ RADIOLOKAČNÍ Amatérská Družicová amatérská Ministerstvo obrany Pevné spoje SAP/SAB Amatérské aplikace Družicové amatérské aplikace

Ministerstvo obrany Pevné spoje SAP/SAB

Ministerstvo obrany Pevné spoje SAP/SAB

6.3


Dle mezinárodní alokace aplikované na Evropu lze použít pásmo 10,3 – 10,6 GHz k těmto službám: Pevná služba, Pohyblivá služba, Pohyblivá služba kromě letecké pohyblivé a Radiolokační služba jako přednostní služby a Amatérská služba, Družicová amatérská služba a Radiolokační služba jako podružné služby. Většina zkoumaných zemí přebírá rozdělení pásma 10,3 – 10,6 GHz na 4 dílčí sub-pásma (10,30 – 10,45 GHz, 10,45 – 10,50 GHz, 10,50 – 10,55 GHz a 10,55 – 10,60 GHz), některé země mají alokaci definovanou pro širší kmitočtový úsek 10,0 – 10,45 GHz, případně spojují sub-pásma 10,50 – 10,55 GHz a 10,55 – 10,60 GHz do jednoho uceleného kmitočtového pásma. Z 30 zkoumaných zemí si všech 30 zvolilo Pevnou službu v přednostní službě alespoň ve dvou dílčích sub-pásmech, z toho 16 zemí (Bulharsko, Česká Republika, Dánsko, Chorvatsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Norsko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švýcarsko) má Pevnou službu národně alokovanou v celé šířce pásma.

6.3.1

Využití kmitočtů

V šestnácti evropských zemích zahrnutých do srovnání (Belgie, Bulharsko, Česká Republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Irsko, Itálie, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Norsko, Rakousko, Slovensko, Slovinsko, Velká Británie) je Pevná služba na národní úrovni alokována v celé šířce kmitočtového úseku 10,3 – 10,6 GHz a v dalších sedmi evropských zemích (Francie, Kypr, Rumunsko, Řecko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko) je Pevná služba na národní úrovni alokována v některých dílčích kmitočtových úsecích. Ve zbylých sedmi zemích (Chorvatsko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko) není tento kmitočtový úsek pro Pevnou službu vůbec alokován. Všeobecné oprávnění VO-R/10/05.2014-3 k využívání rádiových kmitočtů a k provozování zařízení krátkého dosahu 47

30

Využití Pevné služby zahrnuje zejména pevné spoje P-P a případně i P-M ve variantách simplex i duplex. Tyto úseky jsou převážně využívány pro pevné vysokorychlostní spoje, případně pro přenos video signálu (např. pro městské kamerové systémy), konkrétně aplikace FWA, TRA-ECS (PFWA, BFWA, FWALA), Video Signal, Public Networks, Wireless broadband network, RRL, BWA). Dále se pásmo 10,3 – 10,6 GHz využívá pro SAP/SAB spojení, TLPR radary, detekci pohybu, armádní využití jako přednostní službu a pro Amatérské a Družicové amatérské aplikace jako podružnou službu. Z výše uvedeného je zřejmé, že harmonizace radiokomunikačních služeb a zejména jejich aplikací v rámci tohoto pásma napříč Evropou stále nebyla dokončena. Z hlediska alokace pásma sice patří ČR do skupiny zemí s harmonizovanou alokací, nicméně nebyly zde plně implementovány provozně-technické harmonizační předpisy týkající se zejména omezení využitelnosti těchto kmitočtů pouze pro FDD technologii a harmonizovaný způsob kanálování, neboť „implementací předmětného doporučení by došlo nekompatibilitě stávajícího intenzivního využití pevnou službou s novým kanálovým uspořádáním stanoveným v předmětném doporučení“48. Vzhledem k opravdu intenzivnímu a současně nesourodému využívání tohoto pásma v ČR bude proces harmonizace s evropskými předpisy dlouhodobý a bude spojen s nemalými náklady. Na druhou stranu nelze vzhledem k roztříštěnosti současné alokace napříč Evropou předpokládat tlak evropských institucí na plnou harmonizaci tohoto pásma v krátkodobém horizontu. Harmonizace musí být v tomto kontextu tažena především národními regulačními autoritami. Proces harmonizace navíc dle našeho názoru silně komplikuje fakt, že české regulační autority nemají přesný přehled o počtu spojů provozovaných v tomto kmitočtovém pásmu, natož o využívaných technologiích, kanálování, apod. Z hlediska další harmonizace, pokud se pro ni české regulatorní orgány rozhodnou, je nezbytné, aby v prvním kroku došlo především k zavedení povinnosti evidence zařízení (popř. zavedení režimu lehkého licencování, pokud to bude Zákon umožňovat), aby vznikl ucelenější pohled na přesný rozsah a faktický způsob využití kmitočtů v tomto kmitočtovém pásmu. Na základě těchto podkladů by měla být zpracována studie proveditelnosti pro potřeby dokončení harmonizace tohoto kmitočtového pásma včetně analýzy dopadů.

6.3.2

Autorizační režim a forma zpoplatnění

Nejčastějším využívaným autorizačním režimem pro Pevné spoje v kmitočtovém pásmu 10 GHz v Evropě je autorizace formou individuálního oprávnění se zpoplatněním využívání kmitočtů, a to konkrétně u čtrnácti zemí zahrnutých do průzkumu (Belgie, Bulharsko, Francie, Irsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Norsko, Rakousko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie). V dalších třech zemích (Dánsko, Finsko, Slovensko) je způsob autorizace formou individuálního oprávnění obdobný, pouze s tím, že z individuálního oprávnění jsou exaktně vyňaty FWA terminály (CPE), které jsou provozovány na základě všeobecného oprávnění. Konkrétně v Dánsku je autorizace formou individuálního oprávnění standardem pro použití drtivé většiny kmitočtových pásem. Jak je uvedeno v předpisech k rádiovému rozhraní pro službu ČTÚ, Všeobecné oprávnění č. VO-R/14P12.2012-17 k využívání rádiových kmitočtů a k provozování zařízení v kmitočtovém pásmu 10 GHz, st. 5 48

31

FWA49 - instalace a užívání FWA základnových stanic vyžaduje udělení individuálního oprávnění, nicméně instalace a užívání uživatelských terminálů FWA licenci nevyžaduje. Zároveň platí podmínka, že tyto uživatelské terminály musí být pod správou FWA sítě. Pro toto kmitočtové pásmo navíc platí v Dánsku způsob přidělení formou přídělu kmitočtového bloku. Ve Finsku je situace obdobná. Rozhodnutí FICORA 1550 stanovuje, že FWA uživatelské terminály v pásmech 10,150 – 10,240 GHz a 10,50 – 10,59 GHz, které umožnují aplikaci služby FWA, jsou osvobozeny od licence. Podmínkou využívání těchto terminálů je, aby tyto terminály byly připojeny (a byly jí řízeny) k základnové stanici, které bylo uděleno individuální oprávnění dle zákoníku Information Society Code. Situace na Slovensku je shodná s opatřeními v Dánsku a Finsku. Dle v současnosti platné přílohy51 k plánu využití frekvenčního spektra jsou frekvence přidělovány výběrovým řízením lokálním uživatelům. Provozování centrální a retranslační stanice je povolováno individuálně, provozování terminálových stanic je povoleno všeobecným oprávněním52. Z výše uvedeného vyplývá, že autorizační režim využívání rádiových kmitočtů v ČR, tzn. autorizační režim formou všeobecného oprávnění, je v Evropě zcela unikátní. Obecně lze konstatovat, že v případě pevných spojů P-P využívaných pro komerční účely není v Evropě obvyklé, aby tyto spoje byly využívány na základě všeobecného oprávnění bez zpoplatnění. Takový princip odporuje základním principům oceňování a zpoplatňování kmitočtů, viz např. zásady zpoplatnění kmitočtů definované britským regulátorem Ofcom53. Ačkoliv tento stav pravděpodobně není dlouhodobě efektivní a udržitelný, není okamžité zpoplatnění využívání kmitočtů z tohoto kmitočtového pásma zcela reálné a to ať už z hlediska administrativní náročnosti dalšího postupu harmonizace, tak z hlediska přímého ekonomického dopadu obdobného rozhodnutí na provozovatele WiFi sítí. ČTÚ navíc nemá přesný přehled o počtu pevných spojů provozovaných v tomto kmitočtovém pásmu, neboť v tomto pásmu není vyžadována evidence. Obdobně jako v otázce technologické harmonice tohoto kmitočtového pásma by i v tomto případě bylo vhodné v prvním kroku doplnit formu autorizace povinností evidence zařízení v tomto kmitočtovém pásmu (popř. převést do režimu lehkého licencování, pokud to Zákon bude umožňovat) spočívající ve zřízení a na základě těchto zjištění vypracovat studii proveditelnosti včetně analýzy dopadů změny autorizačního režimu. V tomto kontextu je potřebné zmínit se o potřebě širší revize nařízení vlády o stanovení výše a způsobu výpočtu Danish radio interface 00 034, Fixed Wireless Access (FWA) within the 10.15é – 19.700 GHz frequency bands 50 Ficora 15 AH/2015 M, Regulation on collective frequencies for licence-exempt radio transmitters and on their use, Section 23 51 FP/FS – 10/rev.5, Príloha k plánu využívania frekvenčného spektra pre úsek 10 150 – 10 650 GHz 52 Všeobecné povolenie VPR 16/2012 na používanie frekvencií vo frekvenčných pásmach 3,5 GHz, 10,5 GHz, 25,5 GHz a 29 GHz pri prevádzke vysielacích rádiových zariadení, ktoré sú súčasťou terminálových staníc pevných telekomunikačných prístupových sietí FWA 53 Ofcom (2010), SRSP: The revised Framework for Spectrum Pricing, Proposals following a review of our policy and practice of setting spectrum fees. Pro komerčně nabízené pevné spoje (v pásmech 1,35 GHz – 57 GHz) je stanovena roční referenční cena £88 za blok 2x1 MHz, která je upravena zejména velikostí kmitočtového bloku a koeficientem kmitočtového pásma (koeficient 0,17 – 1, kdy např. pro pásmo 11 GHz je stanoven koeficient 0,43), a dále délkou spoje (koeficient 1- 4, kterým je regulováno využití nízkokmitočtových pásem pro krátké spoje) a plánovanou dostupností poskytované služby (koeficient 0,7 – 1,4). 49

32

poplatků za využívání rádiových kmitočtů v ČR, která by měla vést k větší racionalizaci a zpřehlednění poplatkové politiky. 6.4


Kmitočtové pásmo 10 GHz je pro poskytování komerčních služeb širokopásmového přístupu k internetu velmi důležité, a to jak z hlediska využití pro přístupovou část sítě realizované pevnými spoji P-P (např. panelových domů s velkým množstvím bytů nebo větší skupiny vzájemně propojených domů), tak zejména z hlediska infrastrukturních spojů (backhaul) pro tyto sítě. Toto kmitočtové pásmo je navíc poměrně široce využíváno i pro pevné spoje určené pro službu širokopásmového přístupu firemních uživatelů, ať už pro primární pevné spoje v méně významných lokalitách zákazníků, tak i pro provoz zálohových pevných spojů v jejich klíčových lokalitách. V evropském kontextu je možnost využívání tohoto pásma v režimu všeobecného oprávnění pro komerční spoje P-P zcela výjimečné, nicméně tento fakt byl jedním z důležitých aspektů, které umožnily masivní rozšíření širokopásmových služeb využívajících technologii WiFi v ČR. Masivní využívání těchto spojů spolu s technologickou různorodostí využívaných spojů vedla ve velkém množství lokalit k praktickému vyčerpání kapacit kmitočtového pásma 10 GHz pro další pevné spoje. Tento stav vedl a vede k masivnějšímu využívání jiným – ještě méně vhodným - kmitočtovým pásmům. Vedle kmitočtových pásem 17 a 24 GHz, která jsou detailněji analyzována v následujících kapitolách, jsou nové spoje realizovány např. v kmitočtovém pásmu 9 GHz, kde aplikace pevných spojů typu P-P není vůbec povolena a provozování takových spojů je v rozporu s platnou legislativou. Pro efektivní využívání kapacit kmitočtového pásma 10 GHz – a přeneseně všech pásem využívaných pro pevné spoje P-P zejména pak kmitočtová pásma využívající autorizačního režimu všeobecného oprávnění – je nezbytné provedení kroků vedoucích v první fázi k doplnění povinnosti evidence zařízení těchto kmitočtů a k postupné technologické harmonizaci tohoto kmitočtového pásma, zejména potom ke sjednocení využívání technologií FDD v souladu s doporučením CEPT. Tento krok je nezbytný nejen z hlediska efektivní správy spektra, ale i z hlediska plnění kvalitativních cílů digitální agendy a z hlediska zvyšování kvality poskytovaných služeb prostřednictvím WiFi sítí. V neposlední řadě by tato aktivita měla dlouhodobě vést ke sjednocení principů zpoplatňování využívání kmitočtů (v tomto případě pro aplikaci pevných spojů) tak, aby principy zpoplatnění byly odvozeny od reálné hodnoty spektra, která zohledňuje ekonomickou hodnotu služeb poskytovaných prostřednictvím těchto kmitočtů.

33

7 Pásmo 17,1 – 17,3 GHz

7.1


Dle mezinárodní alokace aplikované na Evropu je kmitočtové pásmo 17,1 – 17,3 GHz vyhrazeno pro následující radiokomunikační služby: služba Družicového průzkumu Země (aktivní), Pohyblivá služba, Radiolokační služba a služba Kosmického výzkumu (aktivní) jako přednostní služby, případně Pohyblivá služba jako podružná služba. Poznámka 5.513A dále definuje, že aktivní čidla na palubách družic provozovaná v pásmu 17,2 – 17,3 GHz nesmí působit škodlivé rušení radiolokační službě ani jiným službám s přednostním přidělením ani omezovat jejich rozvoj. Podle radiokomunikačního řádu ITU tedy toto kmitočtové pásmo není vůbec alokováno pro pevnou službu. Tabulka č. 15: Přehled Mezinárodní alokace aplikované na Evropu dle CEPT Pásmo

17,1 – 17,2 GHz

17,2 – 17,3 GHz


RADIOLOCATION Mobile

EARTH EXPLORATION-SATELLITE (ACTIVE) MOBILE RADIOLOCATION SPACE RESEARCH (ACTIVE) 5.513A

7.2


V souladu s doporučením CEPT54 lze pásmo 17,1 – 17,3 GHz použít pro širokopásmové systémy k přenosu dat (OFDM) v rámci pohyblivé služby. Ta je v pásmu 17,1 – 17,2 GHz alokována podružně a v pásmu 17,2 – 17,3 GHz přednostně. Provoz zařízení je umožněn na základě všeobecného oprávnění55. Provozování vysílacích rádiových zařízení pro širokopásmový přenos dat („stanic“) je tedy možné bez individuálního oprávnění. Maximální střední vyzářený výkon e.i.r.p. nesmí přesáhnout 100 mW. Zařízení nesmí ostatním uživatelům pásma působit žádná škodlivá rušení a uživatelé nemohou nárokovat ochranu před škodlivým rušením.

Recommendation CEPT/ERC/REC 70-03 Relating to the Use of short Range devices (SRD) Všeobecné oprávnění VO-R/12/09.2010-12 k využívání rádiových kmitočtů a k provozování zařízení pro širokopásmový přenos dat v pásmech 2,4 až 66 GHz 54 55

34

Zařízení OFDM se vyvinula do populární metody širokopásmové digitální komunikace, který se používá pro bezdrátové Wi-Fi sítě, DSL přístup k internetu, digitální televizi a audio vysílání, rozvody elektrické energie a 4G mobilní komunikace. Tato aplikace je v pásmu 17,1 – 17,3 GHz dle PVRS56 povolena, nicméně provozování zařízení OFDM v tomto pásmu je dlouhodobě neudržitelné. Radiolokační službě je přednostně přiděleno pásmo 15,7 – 17,3 GHz, která má v pásmu 17,1 – 17,3 GHz civilní využití pro zařízení krátkého dosahu SRD pro rádiové určování. Toto využití je v souladu s rozhodnutím Evropské Komise57 a je možné bez individuální licence na základě všeobecného oprávnění58. Maximální střední vyzářený výkon e.i.r.p. může být +26 dBm. Aktivní služba družicového průzkumu Země je provozována v pásmu 17,2 – 17,3 GHz. Zároveň platí, že čidla provozovaná na palubách nesmí působit škodlivé rušení radiolokaci ani jiným službám s přednostním přidělením ani omezovat jejich rozvoj. Totéž platí pro aktivní čidla služby kosmického výzkumu, která jsou v pásmu 17,2 – 17,3 GHz také využívána. Tabulka č. 16: Přehled národní alokace a využití v České Republice Pásmo

17,1 – 17,2 GHz

17,2 – 17,3 GHz


RADIOLOKAČNÍ Pohyblivá


Ministerstvo obrany SRD

DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) POHYBLIVÁ RADIOLOKAČNÍ KOSMICKÉHO VÝZKUMU ZEMĚ (aktivní) Ministerstvo obrany Aktivní vědecké aplikace SRD

7.3

7.3.1

Srovnání s Evropou a význam kmitočtového pásma pro trh WiFi sítí v ČR


V pásmu 17,1 – 17,3 GHz není pevná služba alokována ani v jedné ze zemí zahrnutých do této analýzy. Nejčastějším současným využitím jsou zařízení SRD (např. TLPR, GBSAR, Radio LANs, detekce pohybu), dále satelitní systémy a armádní využití. Využití pásma pro aplikace RLAN, Wideband Data Transmission nebo přenos dat v bezdrátové síti je nicméně definováno celkem u osmnácti zemí (Bulharsko, Česká Republika, Estonsko, Finsko, Chorvatsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Švédsko), nejsou ovšem dostupné žádné informace o reálném využívání této služby. Tato situace je způsobena tím, že v dřívějších verzích Doporučení Evropské Komise o využívání SRD zařízení59 bylo pásmo 17,1 – 17,3 GHz alokováno pro širokopásmové systémy přenosu dat Část plánu využití rádiového spektra č. PV-P/17/02.2010-3 pro kmitočtové pásmo 15,35 – 21,3 GHz Rozhodnutí Komise č. 2009/381/ES o harmonizaci rádiového spektra pro zařízení krátkého dosahu 58 Všeobecné oprávnění VO-R/10/05.2014-3 k využívání rádiových kmitočtů a k provozování zařízení krátkého dosahu 59 Recommendation CEPT/ERC/REC 70-03 Relating to the Use of short Range devices (SRD) 56 57

35

(Wide Band Data Transmission), nicméně tato část doporučení byla v roce 2012 revidována60 s odůvodněním, že toto pásmo je globálně harmonizováno pro radiolokační služby. Toto pásmo je součástí většího kmitočtového pásma 15,7 – 17,3 GHz, které by celé dle rozhodnutí WRC-12 a souvisejícího Doporučení ITU-R61 mělo v budoucnosti být využíváno novými radarovými aplikacemi. Některé radiolokační služby, které se nyní využívají v následujícím pásmu 17,3 – 17,7 GHz mají být přesunuty do tohoto nižšího pásma. Současně bylo konstatováno, že neexistuje zájem pro harmonizaci tohoto pásma pro využití širokopásmovými datovými službami z důvodu neexistence standardu pro toto kmitočtové pásmo. Nicméně tento report připouští možnost využití tohoto pásma v režimu všeobecného oprávnění. Dále je toto pásmo dle Doporučení62 určeno ke specifickému využití GBSAR radary, které se používají např. k zachycení zemětřesných vln nebo rizika sesuvu půdy. Toto doporučení bylo implementováno ve všech zkoumaných zemích. Z hlediska evropské harmonizace lze toto kmitočtové pásmo i nadále využívat pro služby SRD včetně vysokorychlostních datových služeb v režimu pohyblivé služby, což ovšem není v souladu s typickým způsobem využití tohoto kmitočtového pásma v ČR, kdy se těchto kmitočtů využívá pro pevné spoje P-P. Provoz pevných spojů P-P v tomto pásmu nelze doporučit, neboť zájem o kmitočty není podnícen nedostatkem kmitočtů pro tento typ služby (v kmitočtovém pásmu 17-20 GHz je pevnou službu alokována o souhrnné šířce přes 2 GHz umožňující realizaci spoje nízkých, středních i vysokých kapacit v duplexním i semiduplexním módu), nýbrž výhradně ekonomickými důvody. V tomto kmitočtovém pásmu nebyla v minulosti provedena žádná studie kompatibility s ostatními radiokomunikačními službami a mezi jednotlivými systémy, nejsou definována pravidla využívání kmitočtů pro tento typ aplikace s výjimkou vyzářeného výkon (např. kanálová, technologie včetně případného kmitočtového duplexu, atd.). Tato skutečnost by vzhledem k rostoucí „popularitě“ tohoto pásma pro provoz pevných spojů mohla ve velmi krátké budoucnosti vést k přenesení obdobných technologických problému způsobujících zarušení tohoto pásma z důvodů neefektivního nesourodého využívání nekompatibilních systémů obdobně jako tomu je v současné době ve volném pásmu 10 GHz. Z hlediska evropské harmonizace je velmi nepravděpodobné, že by alokace tohoto pásma byla v budoucnu změněna na pevnou službu (vzhledem k dostatečným kapacitám alokovaným pro pevnou službu v pásmu 17-20 GHz), naopak toto pásmo je zařazeno mezi perspektivními pásmy, která se analyzují pro potřeby možného budoucího harmonizovaného využití pro pohyblivou službu, resp. budování sítí 5G. Intenzivní využívání tohoto pásma pro pevné spoje by pro ČR znamenalo překážku k dosažení plánované harmonizace. Z těchto důvodů by regulační orgány měly přistoupit k systematičtějšímu vymáhání dodržování pravidel v tomto kmitočtovém pásmu, nebo by měly zajistit legalizaci využívání těchto kmitočtů a zahájit změnu alokačního režimu na pevnou službu a zejména CEPT Report 44 (March 2013) In response to the EC Permanent Mandate on the “Annual update of the technical annex of the Commission Decision on the technical harmonisation of radio spectrum for use by short range devices” 61 Recommendation ITU-R M. 1730 Characteristics of and protection criteria for the radiolocation service in the frequency band 15.7 – 17.3 GHz 62 Recommendation CEPT/ERC/REC 70-03 Relating to the Use of short Range devices (SRD) 60

36

určit technologická pravidla pro aplikaci pevné služby v tomto kmitočtovém pásmu. Obdobně jako u pásma 5 GHz a zejména u pásma 10 GHz je vhodné, aby v případě reálné aplikace pevných spojů P-P v tomto kmitočtovém pásmu byl stanoven minimálně systém povinné evidence spojů popř. lehkého licencování, pokud to bude Zákon umožňovat, pro potřeby realizace případné studie proveditelnosti, popř. pro realizaci studie kompatibility.

7.3.2

Autorizační režim

Většina zařízení v civilním využití v pásmu 17,1 – 17,3 GHz je osvobozena od licence a provozována v režimu všeobecného oprávnění, popř. autorizační režim nebyl dosud stanoven. Výjimku tvoří požadavek na licenci pro GBSAR radar v Belgii a radary na průzkum země a zdí v Portugalsku. Obecně lze ale konstatovat, že pro aplikaci služby SRD je dostatečný autorizační režim uplatňovaný v ČR, tzn. režim všeobecného oprávnění bez povinnosti zpoplatnění, nicméně pokud při reálném využívání reálně dochází k využívání jiné radiokomunikační služby (v tomto případné pevných spojů P-P), měl by tomu být přizpůsoben i autorizační režim a to minimálně v rozsahu lehkého licencování. Obdobně jako v případě pásma 10 GHz platí, že by standardizace využívání tohoto pásma měla dlouhodobě vést ke sjednocení principů zpoplatňování využívání kmitočtů (v tomto případě pro aplikaci pevných spojů, popř. pozemní pohyblivé služby v podobě provozu sítí 5G) tak, aby principy zpoplatnění byly skutečně založeny na reálné hodnotě spektra zohledňující ekonomickou hodnotu na něm poskytovaných služeb.

37

8 Pásmo 24,05 – 24,25 GHz

8.1


Kmitočtové pásmo 24,05 – 24,25 GHz je dle mezinárodní alokace pro Region 1 vyhrazeno pro následující radiokomunikační služby: Radiolokační služba jako přednostní služba a Amatérská služba a služba Družicového průzkumu Země (aktivní) jako podružná služba. V mezinárodní alokaci aplikované na Evropu je pak navíc podružně alokována i Pevná a Pohyblivá služba. Poznámka 5.150 specifikuje, že pásmo 24,05 – 24,25 GHz lze využívat pro průmyslové, vědecké a lékařské účely ISM. Škodlivé rušení, které vzniká provozem těchto aplikací, musí být omezeno na minimum. Radiokomunikační služby provozované v těchto pásmech musí strpět škodlivé rušení, které může být způsobeno tímto využíváním. Tabulka č. 17: Přehled Mezinárodní alokace aplikované na Evropu dle CEPT Pásmo

24,05 – 24,25 GHz


RADIOLOCATION Amateur Earth Exploration-Satellite (active) Fixed Mobile 5.150

8.2


Kmitočtové pásmo 24,05 – 24,25 GHz je dle příslušného PVRS63 sdíleno necivilními a civilními aplikacemi a je přiděleno radiolokační službě v přednostním přidělení a k amatérské, pevné a pohyblivé službě a službě družicového průzkumu Země. Toto pásmo lze v souladu s Radiokomunikačním řádem ITU využívat pro průmyslové, vědecké a lékařské účely ISM (např. technologický ohřev vody, osvětlení, vědecké experimenty atd.). V souladu s rozhodnutím Evropské komise64 a doporučením CEPT65 lze toto pásmo využívat stanicemi krátkého dosahu SRD, a to zařízeními na detekci polohy, pohybu a pro ostrahu (zařízení pro rádiové určování), vozidlovými radary krátkého dosahu SRR, radary pro sondování Část plánu využití rádiového spektra č. RV-P/16/11.2011-17 pro kmitočtové pásmo 21,2 – 24,25 GHz Rozhodnutí Evropské komise 2011/829/EU o harmonizaci rádiového spektra pro zařízení krátkého dosahu 65 Recommendation CEPT/ERC/REC 70-03 Relating to the Use of short Range devices (SRD) 63 64

38

výšky hladiny v nádržích a nespecifikovanými stanicemi krátkého dosahu. Provoz je možný na základě všeobecného oprávnění66. Stanice se mohou užívat v pevné, pohyblivé a bezpečnostní službě bez potřeby individuálního oprávnění na základě všeobecného oprávnění. Stanice jsou provozovány na sdílených kmitočtech a jejich využívání je zařazeno do podružných služeb. Nespecifikované stanice krátkého dosahu SRD slouží zejména pro telemetrii, dálkové ovládání, signalizaci a přenos poplachových informací. Maximální vyzářený výkon v pásmu 24,05 – 24,25 GHz může být 100 mW e.i.r.p. Telematika v dopravě a provozu (TTT) jsou v pásmu 24,05 – 24,25 GHz vymezeny pro režim/složku úzkopásmového vysílání, sestávající z nemodulované nosné s maximálním špičkovým výkonem 20 dBm e.i.r.p a klíčovacím poměrem nepřesahujícím 10% pro vysílání se špičkovou úrovní vyšší než -10 dBm e.i.r.p. Do kategorie zařízení pro rádiové určování patří rádiová zařízení používaná výlučně pro určování polohy, rychlosti a/nebo jiných charakteristik objektu nebo pro získávání informací o těchto parametrech pomocí vlastností šíření rádiových vln, například pro účely ostrahy, nouzového vyhledávání zasypaných obětí a cenných předmětů nebo měření. Maximální vyzářený výkon v pásmu 24,05 – 24,25 musí být 100 mW e.i.r.p. Radary pro sondování výšky hladiny (LPR) jsou omezeny technickými parametry 26 dBm/50 MHz špičkový e.i.r.p. a -14 dBm/MHz střední e.i.r.p. Dále je pásmu přidělena amatérská služba v kategorii podružné služby, pro kterou je udělována individuální licence podle Vyhlášky č. 156/2005 Sb.67 Aktivní využití služby družicového průzkumu Země (aktivní) je zastoupeno provozem družicových radarů dešťových srážek jako podružné služby. Využití kmitočtového pásma 24 GHz pro pevné spoje P-P není plně v souladu s mezinárodní i českou legislativou a při zjištění těchto spojů by měl být ukončen jejich provoz. V tomto ohledu se totiž domníváme, že uplatnění aplikace „nespecifikovaných SRD“ pro kategorii pevných spojů P-P není přiměřené. Tabulka č. 18: Přehled národní alokace a využití v České Republice Pásmo

24,05 – 24,25 GHz


RADIOLOKAČNÍ Amatérská Družicového průzkumu Země (aktivní) Pevná Pohyblivá Ministerstvo obrany Amatérské aplikace ISM Družicové radary pro sledování deště SRD


Všeobecné oprávnění VO-R/10/05.2014-3 k využívání rádiových kmitočtů a k provozování zařízení krátkého dosahu 67 Vyhláška č. 156/2005 Sb., o technických a provozních podmínkách amatérské radiokomunikační služby 66

39

8.3

Srovnání s Evropou a význam kmitočtového pásma pro trh WiFi sítí v ČR

Většina evropských zemí přebírá pro toto kmitočtové pásmo mezinárodní alokaci pro Region 1 v plném rozsahu, jedenáct zemí EU pak navíc přebírá rozšířenou evropskou alokaci. Mezi těchto 11 zemí patří Česká Republika, Polsko, Rakousko, Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Litva, Lucembursko, Rumunsko, Slovinsko a Švýcarsko.

8.3.1


Nejčastějším využitím pásma 24,05 – 24,25 GHz jsou služby SRD, povolené Doporučením Evropské Komise o využívání SRD zařízení, jako jsou Automobilové radary (SRR), Doprava a dopravní telematika (TTT), Radiodeterminační služby a nespecifikované SRD. Z dalších služeb se pásmo využívá pro Amatérskou službu, Aktivní vědeckou aplikaci (ISM), senzory družicové služby průzkumu Země, obranné systémy a SAP/SAB systémy. Využití SAP/SAB je dovoleno Doporučením CEPT68 pro bezdrátové kamery a dočasné audiovizuální bod-bod spojení. Pásmo 24,05 – 24,25 GHz je v povoleném pásmu ladění, doporučeným dílčím pásmem je 24,25 – 24,5 GHz. Je využíváno v těchto zemích: Chorvatsko, Kypr, Norsko, Rumunsko a Slovinsko jako aplikace pevné služby.

8.3.2

Autorizační režim

Zařízení SRD v tomto kmitočtovém pásmu jsou obvykle osvobozena od licence s výjimkou Rakouska, kde je pro provoz stanic v tomto pásmu vyžadováno individuální oprávnění. Některé radiolokační služby jsou v armádním využití, pro amatérské služby bývá vyžadována licence nebo uživatelské oprávnění.

8.3.3

Význam kmitočtového pásma pro trh WiFi v ČR

V současné době jsou v tomto kmitočtovém pásmu v ČR pravděpodobně provozovány pevné spoje P-P, což je v přímém rozporu s evropskou i českou legislativou a provoz stanic by měl být v tomto pásmu ukončen.

Revised ERC Recommendation 25-10 Frequency ranges for the use of temporary terrestrial audio and video SAP/SAB links (incl. ENG/OB) 68

40

9 Trh širokopásmového přístupu k Internetu technologií WiFi v České republice

Technologie WiFi, která je v ČR nejpoužívanější technologií pro služby širokopásmového přístupu k Internetu z hlediska počtu přípojek (>28 %), patří obecně k nejrozšířenějším přístupovým technologiím širokopásmového přístupu vůbec. Wi-Fi je souhrnné označení pro několik standardů IEEE 802.11 popisujících bezdrátovou komunikaci v počítačových sítích (též Wireless LAN, WLAN). Tato přístupová technologie je řazena mezi aplikace pozemní pohyblivé služby a typicky využívá volných (bezlicenčních) kmitočtových pásem. V Evropě jsou pro tyto účely harmonizována pásma 2,4 a 5 GHz. Technologie WiFi patří do rodiny standardů pozemní pohyblivé služby a díky nízké finanční i administrativní implementační náročnost je tato technologie ideální pro budování přístupových sítí bez nutnosti pokládky kabelů, tzn. s nízkými investičními náklady. Graf č. 1: Podíl širokopásmových přístupů podle jednotlivých technologií v ČR (zdroj: ČTÚ, leden 2015)

41

Vývoj podílu širokopásmových přístupů v ČR podle jednotlivých technologií včetně přístupů v mobilní síti demonstruje následující graf. Množství přístupů s využitím WiFi technologie v České republice od roku 2011 kulminuje těsně pod hranicí 30%, zatímco podíl tradičních technologií xDSL a CATV v tomto období významně pokleslo ve prospěch technologie FTTx a rovněž WiFi.69 Graf č. 2: Vývoj podílu širokopásmových přístupů podle jednotlivých technologií v ČR (zdroj: ČTÚ)

Vysoký tržní podíl WiFi technologie na broadbandovém trhu je pro český trh dlouhodobě charakteristické ve srovnání s ostatními evropskými trhy. Významným faktorem pro využívání širokopásmových služeb prostřednictvím WiFi je především nižší cenová úroveň při dostatečné uživatelsky vnímané kvalitě služby. 70 Pokrytí území České republiky WiFi sítěmi podle počtu obcí, ve kterých je tento způsob připojení dostupný, se postupně blíží hodnotě 100%. Podle dostupného přehledu a informací od jednotlivých poskytovatelů připojení, bylo na začátku roku 2015 pokryto 92% obcí, tedy 5779 z celkových 6254 obcí. 71 Kvalita služby připojení technologií WiFi z hlediska rychlosti stahování (download) se však významně různí podle jednotlivých lokalit. Na základě měření za únor 2015 ve vybraných WiFi sítích, byla průměrná rychlost stahování (download) 9661 kbit/sekundu. 72 Problematiku WiFi sítí v ČR ovšem není možné zúžit pouze na otázku přístupových sítí (toto hledisko by bylo dostatečné z hlediska využití technologie WiFi v ostatních evropských státech, kdy primárně slouží k budování přístupové sítě). Českým specifikem je totiž (možnost) vybudování komplexní rádiové přístupové i infrastrukturní sítě bez nutnosti platby poplatků za využívání kmitočtů, tzn. vybudování sítě využívajících kmitočtů v režimu všeobecného oprávnění. Zatímco u využívání kmitočtů pro přístupové části WiFi sítě je způsob autorizace všeobecným oprávněním obvyklý, u infrastrukturních spojů (typicky pevný spoj P-P) tato ČTÚ – Aktivity ČTÚ v oblasti vysokorychlostního internetu, přednáška p. Marka Eberta (únor 2015) ČTÚ – Český Telekomunikační Úřad - Výroční zpráva 2013 71 www.dsl.cz - http://www.dsl.cz/clanek/3245-namerene-rychlosti-internetu-na-dsl-cz-v-unoru-2015 72 www.internetprovsechny.cz - http://www.internetprovsechny.cz/nejvetsi-databaze-isp-v-cr-1-222poskytovatelu-a-92-pokryti/ 69 70

42

situace nemá v Evropě obdoby. Pro potřeby infrastrukturních spojů, popř. kapacitních přístupových spojů při větší koncentraci uživatelů (např. „velké“ panelové domy) nebo pro podnikatelské subjekty, totiž lze využít kmitočty z volných (bezlicenčních kmitočtových pásem 5, 10 a 17 GHz, popř. v pásmech 71-76/81-86 GHz.

9.1.1

Analýza trhu WiFi poskytovatelů

Na území České republiky působí cca 170073 registrovaných subjektů poskytujících připojení prostřednictvím technologie WiFi. Jedná se především o lokální poskytovatele, kteří působí na konkrétním vymezeném území a zajišťují provoz místní komunikačních sítí. Vedle těchto subjektů působí na trhu cca 100 různých občanských sdružení poskytující obdobné služby přístupu k síti Internet. Tato občanská sdružení v souladu se zákonným režimem neposkytují tyto služby za účelem zisku, nicméně většinou jde o účelově založené sdružení s cílem vyhnut se různým podobám regulace a povinností včetně povinností vyplývajících ze Zákona. Lze ovšem objektivně předpokládat, že ne všechny evidované subjekty jsou v současné době aktivní. Významná část poskytovatelů služeb byla v minulosti oslovena za účelem kontrolní činnosti ČTÚ zejména z důvodu eliminace rušení meteorologických radarů. Kontrolní orgány ČTÚ dlouhodobě shromažďují údaje o těchto subjektech74 a v současné době (druhá polovina roku 2014) evidují údaje od 477 subjektů, které využívají kmitočtové pásmo 5 GHz dle VO-R/12, ať už jde o subjekty oznámené dle §13 Zákona, kterých je evidováno 450, tak o různé formy občanských sdružení, které provádí komunikační činnost dle §7 Zákona, ale (formálně) nepodnikají, kterých je evidováno 27. Všechny tyto subjekty v souhrnu provozují cca. 47 tisíc zařízení (bez rozlišení na AP nebo pevné spoje P-P využívající volných pásem bez ohledu konkrétní kmitočtové pásmo). Aproximací údajů o počtu zařízení uvedených subjektů lze aproximací dospět k celkovému počtu zařízení v bezdrátových WiFi sítí, což je cca. 120 – 140.000 zařízení. Výsledky uvedeného výpočtu odpovídají expertnímu odhadu pracovníků ČTÚ, který byl zveřejněn v rámci WIFI workshopu k problematice rušení meteoradarů provozem RLAN realizovaného v druhé polovině roku 2014. V prezentaci byl uveden odhad celkového množství AP a pevných spojů P-P ve výši 140.000 zařízení Ještě detailnější ukazatele ovšem pouze o omezeném počtu WiFi poskytovatelů lze získat z databáze portálu „Internet pro všechny“, který eviduje údaje celkem od 1228 subjektů ISP (2015). Tito ISP poskytují podle tohoto zdroje celkovou konektivitu v celkovém rozsahu 248 856 MB. 75 Z uvedených čísel je zřejmé, že trh poskytovatelů připojení technologií WiFi je velice roztříštěný, což je ještě patrnější z následujícího přehledu počtu poskytovatelů v jednotlivých krajích a počtu obcí s WiFi pokrytím v konkrétních krajích. Tabulka demonstruje, že na relativně malých územích operuje velké množství poskytovatelů (Internet Service Provider – ISP). Někteří ISP operují ve více krajích, ale především v důsledku toho, že se zaměřují na lokality na hranicích mezi jednotlivými kraji než důsledkem toho, že by jejich síť byla tak rozsáhlá, že by souvisle pokrývala plochu více krajů najednou.

ČTÚ – WiFi workshop 2014 Shromažďování informací je realizováno na základě §115 Zákona. 75 www.internetprovsechny.cz - http://www.internetprovsechny.cz/wifi/statistika/ 73 74

43

Tabulka č. 19: Statistika WiFi připojení v České republice (zdroj: www.internetprovsechny.cz a ČTÚ) Počet obcí v kraji

Počet obcí s WiFi

Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Praha Středočeský kraj Ústecký kraj Vysočina kraj Zlínský kraj

623 673 132 448 215 300 399 451 501 1 1145 355 704 307

472 609 99 368 173 259 353 399 358 1 909 258 571 265

CELKEM

6254

5094

Kraj

9.1.2

(dle ČTÚ)

Počet části obcí s WiFi

Počet poskytovatelů

(dle internetprovsechny.cz)

(dle internetprovsechny.cz)

1070 760 255 842 397 560 635 779 938 188 2190 689 904 431

117 193 38 123 70 157 108 95 108 112 252 101 93 104

Analýza počtu uživatelů bezdrátového připojení ve volných pásmech

Typickými koncovými uživateli bezdrátového připojení jsou především domácnosti a živnostníci (SOHO - Small Office Home Office), nicméně omezené množství P-P spojů slouží i k poskytování služeb pro business zákazníky. Ze skupiny všech českých domácností používalo v roce 2014 bezdrátový přístup technologií WiFi nebo FWA 41,5% domácností (bez zahrnutí mobilního internetu). 76 Celkový počet širokopásmových přístupů k síti Internet prostřednictvím bezdrátové technologie se odlišuje podle zdroje, ze kterého je údaj čerpán. Počet WiFi uživatelů je odhadován v rozmezí od 990 400 do 1 100 00077. Předpokládáme, že zdroje uvádějící nižší hodnoty uživatelů nezahrnují připojení poskytovaná neregistrovanými občanskými sdruženími. Za nejvíc relevantní hodnoty lze považovat údaje publikované ČTÚ na základě pravidelného sběru dat registrovaných poskytovatelů služeb elektronických komunikací. Poslední dostupná data k 30.6.2014 uvádějí 1 056 27378 vysokorychlostních přípojek technologií WiFi. Vstupní data do této statistiky poskytlo celkem 1516 poskytovatelů. Velikost trhu bezdrátového připojení technologií WiFi vyjádřeného ve výnosech poskytovatelů je možné odhadnout na základě získaného počtu koncových uživatelů a průměrného výnosu na jednoho uživatele. Průměrný výnos na jednoho uživatele, resp. cena služby, se poměrně hodně liší a to podle jednotlivých poskytovatelů, charakteristik jejich sítě a rozsahu/ kvality služby, kterou poskytují. Velikost rezidenčního trhu bezdrátového připojení technologií WiFi tedy odhadujeme na cca. 3,84 miliard Kč při předpokladu průměrného měsíčního výnosu (ARPU) na uživatele ve ČSÚ – Internetová infrastruktura 2014 Hodnotu 1,1 mil. přípojek uvádí prezentace ČTÚ pro výše zmiňovaný WIFI workshop. 78 Data poskytnutá ČTÚ 76 77

44

výši 320 Kč (včetně DPH). Se zahrnutím výnosů za služby business zákazníků lze s vysokou pravděpodobností konstatovat, že celkové tržní výnosy přesahují 4 mld. Kč ročně.

9.1.3

Odhad počtu přípojných bodů bezdrátového připojení a počtu P-P spojů podle jednotlivých kmitočtových pásem

Rozsah využití kmitočtů z volných pásem pro poskytování širokopásmových přístupů pomocí bezdrátové technologie WiFi je možné analyzovat také z pohledu počtu přípojných bodů (AP) a počtu pevných P-P spojů v jednotlivých kmitočtových pásmech. Odhad počtu přípojných bodů pro residenční a SOHO uživatele jsme založili na následujících předpokladech: 1. celkový počet přípojek residenčních (a SOHO) uživatelů nejprve rozdělíme na přístup realizovaný pevným spojem P-P (typicky např. u velkých panelových domů) a prostřednictvím přípojných bodů (AP, tzn. spojem P-M); 2. pro výpočet celkového počtu AP následně využijeme hodnotu typického agregačního poměru využívaného pro přístupovou část WiFi sítí, který se pohybuje v rozmezí 1:8 až 1:10 při efektivně budovaných sítích; 3. příslušný počet pevných spojů P-P lze odvodit z celkového počtu síťových POPů (Pointof-Presence). Počet POPů vychází z předpokladu průměrné agregace počtu AP na jeden POP. Počet AP na jeden POP se obecně pohybuje v rozmezí 2 – 4 AP na jeden POP; 4. obdobně použijeme logiku agregačního poměru u přístupové sítě realizované pevným spojem P-P. Z hlediska ekonomické návratnosti je nezbytné, aby minimální počet uživatelů na jeden přístupový bod činil 1:10-15. Další podmínkou tohoto typu připojení je možnost přístupu ke strukturované kabeláži v domě; 5. na základě expertního odhadu nakonec vyjádříme podíly jednotlivých kmitočtových pásem na zajištění provozu využívaných zařízení. Výpočet a výsledné množství AP, POP a pevných spojů P-P je uvedeno v následující tabulce: Tabulka č. 20: Kalkulace počtu zařízení WiFi sítí Parametr

Hodnota

Celkový počet WiFi přípojek

1.056 tis. přípojek

z toho

A) Přípojky realizované přes APs, tzn. P-M (rodinné + menší bytové domy) Odhadovaný celkový počet přípojek připojených k APs

792 – 898 tis. přípojek

Průměrný počet přípojek na jeden AP

7 -10 přípojek / AP

Kalkulovaný počet AP (střední hodnota)

106 tis. APs

Průměrný počet AP na jeden POP

2 – 4 APs

Kalkulovaný počet bodů připojení POP (střední hodnota)

42 tis. POPs

B) Přípojky realizované pevnými spoji, tzn. P-P (větší bytové domy) Odhadovaný počet přípojek připojených P-P

158 - 264 tis. uživatelů

Počet uživatelů na jeden POP

10 – 15 uživatelů / POP

Kalkulovaný počet bodů připojení POP (střední hodnota)

16,9 tis. POPs

Z výše uvedené kalkulace byl celkový počet WiFi přípojek (1.056 tis. přípojek) rozdělen podle způsobu připojení k síti poskytovatele: 45





na přípojky realizované prostřednictvím rádiových AP typu P-M (typicky při zástavbě rodinných domků a menších bytových domů), jejichž počet na základě kalkulace odhadujeme mezi 79 – 128 tis. (střední hodnota 106 tis. APs). V tomto případě je typické, že z jednoho místa připojení (POP) je provozováno několik APs, typicky do různých směrů. Celkový počet POPů v tomto případě odhadujeme mezi 38 – 46 tis. (střední hodnota 42 tis. POPs); přípojky realizované ve velkých bytových domech prostřednictvím pevného spoje P-P, kdy jsou přípojky v takovém domě následně rozvedeny strukturovanou kabeláží do jednotlivých bytů. Počet POPs realizovaných prostřednictvím P-P spojů odhadujeme na základě kalkulace mezi 15,8 – 17,6 tis. (střední hodnota 16,9 tis. POPs)

Na základě této kalkulace lze konstatovat, že v ČR existuje cca. 59 tis. přípojných míst (POPs) sítí širokopásmového přístupu realizovaných technologií WiFi. Na těchto POPech je umístěno cca. 106 tis. APs umožňujících přístup k těmto sítím prostřednictvím technologie P-M a tyto POPy jsou typicky připojeny pevnými rádiovými spoji (P-P), tzn. v těchto bodech je ukončeno cca. 59 tis. pevných spojů (P-P) využívajících typicky volná kmitočtová pásma, zejména kmitočtová pásma 5, 10 a v poslední době i 17 GHz. V následující tabulce lze nalézt odhad rozdělení těchto spojů mezi jednotlivá kmitočtová pásma, kterých využívají. Tabulka č. 21: Odhad počtu přístupových bodů v jednotlivých pásmech pro residenční koncové uživatele Pásmo

Celkem pevných spojů

5 GHz

38 700

10 GHz

17 700

17 GHz

2 200

24 GHz

300

Celkem

58 900

Je zřejmé, že konečný počet pevných spojů P-P je min. o 10% vyšší a to z důvodu realizace záložních datových tras u klíčových infrastrukturních spojů, pro rádiové trasy nezbytně využívající skoky, pro připojení dalších částí infrastruktury poskytovatelů (např. infrastrukturní spoje pro připojení autonomních optických či jiných kabelových částí přístupové sítě, připojení k poskytovateli Internetu, apod.). Naopak je nezbytné konstatovat, že určitá část pevných spojů v rámci WiFi sítí je již dnes realizována prostřednictvím spojů v licencovaných kmitočtových pásmech nebo optikou, zejména u kritických infrastrukturních spojů nebo u přístupové sítě, u které je vyžadována garantovaná kvalita služby. Vedle uvedeného počtu rezidenčních přípojek využívajících volných kmitočtových pásem obsluhují WiFi poskytovatelé i část podnikatelského segmentu vyžadující vyšší garance poskytovaných služeb nicméně akceptujících využití spojů realizovaných ve volných kmitočtových pásmech. Tato část trhu využívá zejména pevné spoje P-P realizované v kmitočtových pásmech 10 a 17 GHz a vzhledem k absenci jakýchkoliv vstupních údajů lze jejich počet pouze odhadovat. Počet těchto pevných „business“ spojů využívajících volná kmitočtová pásma se reálně pohybuje v rozmezí 5 – 10 tisíci pevných spojů. Tyto spoje jsou používány pro připojení business uživatelů citlivých na cenu a s nižními požadavky na garantovanou kvalitu poskytovaných služeb. U zákazníků s více lokalitami působnosti se spoje ve volných pásmech dále využívají pro připojení méně významných lokalit, popř. se tyto spoje využívají u business zákazníků pro realizaci záložních přípojek. 46

Odhadované rozdělení pevných „business“ spojů podle jednotlivých kmitočtových pásem je shrnuto v následující tabulce: Tabulka č. 22: Odhad počtu pevných spojů v jednotlivých pásmech pro business uživatele Pásmo

Celkem pevných spojů

10 GHz

6 800

17 GHz

700

Celkem

7 500

Pokud shrneme výše uvedené údaje, dojdeme k následujícím celkovým telekomunikačních zařízení a pevných spojů využívajících volná kmitočtová pásma:

počtům

Pásmo

Hodnota

Celkový počet WiFi přípojek (koncových terminálů)

1.056 tis. přípojek / cca. 4 mld. Kč ročně

A. Celkový počet APs (zařízení typu P-M)

106 tis. zařízení

B. Celkový počet pevných spojů (P-P)

66,5 tis. spojů

Kmitočtové pásmo 5 GHz

38,7 tis. spojů P-P


24,5 tis. spojů P-P


3,0 tis. spojů P-P


0,3 tis. spojů P-P

Počet radiokomunikačních zařízení nezbytných pro provozování existujících WiFi sít odhadujeme na cca. 172,5 tis. zařízení, z čehož 106 tis. zařízení tvoří přístupové body (APs) a zbylých 66,5 tis. zařízení tvoří pevné spoje P-P. Velikost trh služeb přístupu využívající volná kmitočtová pásma odhadujeme na 4 mld. Kč.

47

10 Závěry a doporučení pro další vývoj trhu vysokorychlostního přístupu využívajícího volná kmitočtová pásma

Růst trhu vysokokapacitního přístupu k internetu resp. růst digitální gramotnosti populace v ČR patří mezi klíčové priority digitální agendy, neboť tvoří jednu z podmínek budoucího ekonomického i sociálního rozvoje moderní společnosti. Vzhledem ke skutečnosti, že nejvýznamnější částí tohoto trhu v ČR tvoří přípojky realizované prostřednictvím technologie WiFi s využitím volných kmitočtových pásem (28,4% z celkového množství přístupů, 1,039 mil. přípojek, celkový obrat cca. 4 mld. Kč, 58,6 tis. POPs / 104 tis. APs) jak na straně přístupové sítě, tak na straně infrastrukturních spojů, je diskuse o dalším vývoji a zásazích na této části trhu velmi důležitá a současně citlivá. Mezi klíčové problémy této části trhu vysokorychlostního přístupu lze na základě provedené analýzy považovat následující problémy rozřazené podle jednotlivých tematických skupin: Klíčová témata spojená s poskytováním služeb ve volných kmitočtových pásmech 1.

Regulatorní otázky

 



provozování „komerčních“ služeb subjekty neoznámenými dle §13 Zákona neexistence evidence zařízení provozovaných ve volných kmitočtových pásmech a z toho vyplývající omezená možnost kontroly provozu ve volných kmitočtových pásmech nejednotná a nekoncepční poplatková politika zejména v oblasti zpoplatnění pevných spojů P-P chybějící koncepční přístup k problematice provozu pevných spojů využívajících pro svůj provoz autorizačního režimu pohyblivé služby nebo zařízení SRD omezená komunikace regulatorních orgánů se zástupci WiFi poskytovatelů a z toho vyplývající chybějící odborná diskuse na téma dalšího rozvoje tohoto tržního segmentu nesoulad autorizačního režimu v kmitočtovém pásmu 10 GHz s ostatními evropskými zeměmi

2.

Kvalita služeb poskytovaných na WiFi sítích a jejich další rozvoj



nedostatečné množství kmitočtů pro zajištění přístupové části sítí WiFi zejména s ohledem na plnění kvalitativních cílů digitální agendy nedostatečná kvalita a kapacita infrastrukturních spojů WiFi sítí ovlivňující kvalitu poskytovaných služeb a v delším časovém úseku i naplňování kvalitativních cílů digitální agendy

  



48

Klíčová témata spojená s poskytováním služeb ve volných kmitočtových pásmech 3.

Technické aspekty provozu WiFi sítí



masivní a intenzivní účelové překračování maximálních povolených vyzářených výkonů a jiných technických podmínek zařízení (např. DFS) ve volných kmitočtových pásmech a zefektivnění kontroly využívání kmitočtových pásem v rozporu s určenou alokací služeb (např. u kmitočtových pásem 9, 17 a 24 GHz, popř. zneužívání indoor kmitočtů v pásmu 5 GHz) nedostatečná kontrola dovážených a vyráběných radiokomunikačních zařízení umožňujících nedodržování technických podmínek jejich provozu harmonizace podmínek provozu pevných spojů v pásmu 10 GHz stanovení konkrétních technických podmínek zajišťující efektivní provoz pevných spojů P-P v kmitočtovém pásmu 17 GHz popř. jiných budoucích „autorizovaných“ kmitočtových pásmech, pokud se regulatorní orgány rozhodnout umožnit provoz v těchto pásmech zlepšení komplexní kontroly povinností a norem souvisejících s poskytováním služeb elektronických komunikací, konkrétně kontroly dodržování stavebních předpisů (např. stavební povolení nezbytné pro instalaci POPů, realizaci převěsů mezi domy, apod.), dodržování předpisů týkajících se bezpečnosti práce (např. předpisy pro realizaci výškových práce, revize elektrických zařízení, dodržování požárních předpisů), dodržování soukromoprávních titulů (věcná břemena) a zajištění komplexní dokumentace sítě a reportingu

    

V krátkodobém horizontu navrhujeme především začít komplexnější odbornou diskusi nad řešením výše uvedených témat zahrnující i zástupce WiFi poskytovatelů. Současně navrhujeme zahájit proces změny legislativy, která by umožnila zahájit povinnou evidenci radiokomunikačních zařízení, zejména v pásmech 10 a 17 GHz, v druhém kroku i v kmitočtovém pásmu 5 GHz. Současně by měly regulatorní orgány zvážit zavedení režimu lehkého licencování do Zákona.pro obdobný typ služeb. Výše uvedená zjištění vyplývající z povinné evidence zařízení jsou nezbytná pro návaznou diskusi o změně autorizačního režimu, poplatkové politiky, atd. Jako prioritní rovněž vnímáme návrh změny legislativy s cílem omezit účelové využívání statusu občanských sdružení pro poskytování „standardních komerčních“ služeb elektronických komunikací. V krátkodobém horizontu rovněž doporučujeme navázat na odbornou diskusi s WiFi komunitou, která byla započata v minulém roce formou společných seminářů s ČTÚ, s cílem vytvoření společné diskusní platformy nad strategickými a technickými otázkami týkajícími se poskytování služeb prostřednictvím WiFi sítí. Toto úsilí by v dlouhodobém horizontu mělo vést k reálnému zapojení poskytovatelů WiFi služeb do strategických diskusí týkajících se naplnění digitální agendy prostřednictvím bezdrátových přístupových sítí a zajištění jednotného přístupu regulatorních orgánů k uplatňování práv a vymáhání dodržování povinností poskytovatelů služeb bez ohledu na technologickou platformu těchto poskytovatelů.

49

11 Seznam zkratek

BFWA BSS BWA BMA DSSS EESS e.i.r.p. ENG/OB FHSS FWA FWALA GBSAR GPR/WPR ISM ITU LPR MO OFDM PFWA PMR PMSE P-P P-MP RLAN RRL RTTT SAP/SAB SRD SRR SSR TLPR TRA/ECS TTT TX UWB VLBI VO WAS WLAM

Broadband Fixed Wireless Access Broadcasting Satellite Service Broadband Wireless Access Building Material Analysis Direct Sequence Spread Spectrum Earth Exploration-Satellite Service střední ekvivalentní izotropicky vyzářený výkon Electronic News Gathering/ Outside Broadcasting Frequency Hopping Spread Spectrum Fixed Wireless Access Fixed Wireless Access Local Area Ground Based Synthetic Aperture Radar Ground Penetrating Radar/Wall Penetrating Radar Industrial, scientific and medical applications International Telecommunication Union Level Probing Radar Ministerstvo obrany Orthogonal Frequency Division Multiplex Public Fixed Wireless Access Personal Mobile Radio Programme Making and Special Events Point to Point Point to Multipoint Radio Local Area Networks Radio Relay Line Road Transport and Traffic Telematics Services Ancillary to Broadcasting/Service Ancillary to Programme Making Short Range Devices Automotive Short Range Radar Secondary Surveillance Radar Tank Level Probing Radar Terrestrial Electronic Communication Services Transport and Traffic Telematics Transmitter Ultra Wide Band Very Long Baseline Interferometry všeobecné oprávnění Wireless Access Systems Wideband Low Activity Mode 50

www.grantthornton.cz / www.gti.org

©2015 Grant Thornton International Ltd. All rights reserved. Grant Thornton Advisory s.r.o. je členská firma Grant Thornton International Ltd. (Grant Thornton International). Odkazy na Grant Thornton se vztahují ke Grant Thornton International nebo členských firmám. Grant Thornton International a členské firmy nejsou mezinárodním partnerstvím. Služby jsou nezávisle poskytovány jednotlivými členskými firmami. / Grant Thornton Advisory s.r.o. is a member firm of Grant Thornton International Ltd. (Grant Thornton International). References to Grant Thornton are to Grant Thornton International or its member firms. Grant Thornton International and the member firms are not a worldwide partnership. Services are delivered independently by the member firms.

51

Analýza využití volných pásem pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací

Recommend Documents