ANALÝZA VÝSTUPŮ Z DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ POTŘEB ZÁKLADNÍCH ŠKOL – NÁVRH VIZÍ, CÍLŮ A STRATEGIÍ PRO DISKUSI SE ZÁSTUPCI ŠKOL ORP K VYTVOŘENÍ MAP Poznámka: Jednotlivé části (tabulky) výstupů z celorepublikového šetření pro MAP jsou shrnuty v krátkém komentáři, který je výstupem ze získaných dat (samostatně pro jednotlivé tabulky). Na tomto základě jsou k diskusi navrženy formulace vizí, cílů apod., jež budou projednány a upraveny v řídícím výboru a následně předloženy zástupcům všech zapojených školských organizací. Tabulka č. 1 – Základní údaje k účastníkům šetření Komentář k výstupům: V rámci ORP se dle sdělení MŠMT šetření účastnilo celkem 18 škol, dotazník vyplnilo 17 škol. Ve skutečnosti byla ZŠ Rohozná zrušena, dotazník tedy vyplnily všechny existující základní školy v ORP. Cíle směřující k zapojení všech škol jsou tedy splněny. Tabulka č. 2 – Hlavní oblasti podporované OP Komentář k výstupům: Hodnocení všech oblastí (inkluze, čtenářské, matematické gramotnosti, kreativity) je pod průměrem hodnocení v rámci kraje nebo ČR. Rozdíly však spočívají pouze v setinách %. V opačné poloze, ale se stejně nepatrným rozdílem je podpora polytechnického vzdělávání. Z výsledků lze konstatovat, že nedochází k žádné odchylce od průměru zaznamenaných v rámci kraje nebo ČR, jež by vyžadovaly zvláštní pozornost co do rozdílů. Dosažené výsledky se ztotožňují s výroky – rozvíjí se nebo je realizováno na základní úrovni, je prostor pro zlepšení a realizaci potřeb na úrovni ORP. Pořadí podle potřeb škol v rámci ORP podporovaných oblastí z OP: 1. Rozvoj infrastruktury školy, vč. Rekonstrukcí a vybavení 2. Podpora rozvoje matematické gramotnosti 3. Podpora rozvoje čtenářské gramotnosti 4. Podpora inkluzivního/společného vzdělávání 5. Podpora kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě žáků 6. Podpora polytechnického vzdělávání Tabulka č. 3 – Další oblasti podporované z OP Komentář k výstupům: U všech uvedených oblastí (jazykového vzdělávání, ICT i sociálních a občanských kompetencí) je průměrné hodnocení za školy v rámci ORP nižší, než průměrné hodnocení dosažené školy kraje, případně ČR. Rozdíly činí několik setin procentního bodu, pouze v případě sociálních kompetencí se jedná o rozdíl směřující ke zlepšení o 1 desetinu. Výsledek tedy s pohledu rozdílů nevyjadřuje žádné rozdíly. Dosažené výsledky se ztotožňují s výroky – rozvíjí se nebo je realizováno na základní úrovni, je prostor pro zlepšení a realizaci potřeb ORP (viz bod 2). Pořadí podle potřeb škol v rámci ORP dalších podporovaných oblastí z OP: 1. Jazykové vzdělávání
2. ICT včetně potřeb infrastruktury (podpora digitálních kompetencí, konektivita škol) 2. Sociální a občanské dovednosti a další klíčové kompetence
Tabulka č. 4 – Podpora inkluzivního / společného vzdělávání Komentář k výstupům: Drobné rozdíly (v řádu max. 3 desetin % bodu) od průměrů v hodnocení v kraji nebo v ČR byly zaznamenány směrem ke slabým stránkám zejména v tzv. bezbariérovosti, navázání vztahů s místními a regionálními školami, přizpůsobení obsahu vzdělávání ve směru různých druhů obtížnosti, poskytnutí možnosti výuky pro cizince a vedení k sounáležitosti se spolužáky. Současně však až 70,6 % škol uvádí technickou nemožnost bezbariérových úprav. Ze silných stránek je nutné zdůraznit směřování ke snaze připravit co nejdříve žáky na přechod na druhý stupeň, ale zejména realizaci pedagogické diagnostiky, směřování k sounáležitosti s ostatními žáky a příležitosti k vlastnímu seberozvoji žáků. Podtržené a tučně vyznačené výsledky jsou o to důležitější, že v rámci kraje nebo ČR jsou posunuty spíše k výroku – vůbec nebo téměř se neuplatňuje. Tabulka č. 5 – Překážky v oblasti podpory inkluzivního / společného vzdělávání Komentář k výstupům: Obdobně jako v kraji nebo ČR pociťuje téměř 90% škol nedostatek financí na práci s různorodými skupinami žáků. Zásadní nedostatek s rozdílem téměř 20% bodů však školy v ORP přisuzují nedostatku finančních prostředků pro realizaci mimoškolního vzdělávání pro znevýhodněné děti. 70,6% škol v ORP uvádí technickou nemožnost bezbariérových úprav. Tabulka č. 6 – Překážky v oblasti podpory inkluzivního / společného vzdělávání Komentář k výstupům: Význam překážky tzv. nedostatečného zajištění personálních nákladů na práci s různorodými skupinami žáků spatřuje v ORP jen cca 30% škol na rozdíl od škol kraje a státu, které tuto překážku uvádějí ve více jak 50%. Naopak školy v kraji a státu uvádějí nižší tlak státu než školy v ORP, které tuto překážku zmiňují téměř ve 30%. I. Návrh vizí, cílů apod. pro oblast - I. Podpora inkluzivního / společného vzdělávání Poznámka: Prozatím uvádím pouze z hlediska potřeb škol v analýze. Následovat budou vize a cíle obecné (státu a kraje). VIZE CÍLE INDIKÁTOR(Y) STRATEGIE (Opatření) ÚKOLY (PROJEKTY) Zvýšit počet bezbariérových škol Vzdělávání bez bariér
Zlepšit spolupráci mezi školami v ORP Podpořit cílené a efektivní vzdělávání pedagogických pracovníků Posílit snahy o sounáležitost a spolupráci žáků
Posílit snahy o samostatnost a seberozvoj žáků Zapojit další vzdělávací instituce v ORP do seberozvoje žáků Rozvoj spolupráce škol a poradenských zařízení na podporu společného vzdělávání Další cíl……………… Tabulka č. 7 – Čtenářská gramotnost Komentář k výstupům: Podpora čtenářské gramotnosti ve školách ORP je vysoká, většina škol ji pociťuje jako prioritu v období 2016 – 2018. Současně však prakticky ve všech tvrzeních směřujících k posílení čtenářské gramotnosti uvádějí školy ORP horší hodnocení aktuálního stavu. Rozdíly jsou sice od kraje i ČR minimální, ale tento stav v celkem 10 položkách z celkových 14 napovídá, že oblast by měla být stanovena jako prioritní. Tabulka č. 8 – Překážky v oblasti rozvoje čtenářské gramotnosti Komentář k výstupům: Ve vyšším procentním zastoupení, než v rámci kraje a ČR uvádějí školy ORP nedostatek finanční podpory pro rozvoj čtenářské gramotnosti, nízkou časovou dotaci, chybějící nebo nedostatečný srovnávací nástroj a zejména nezájem ze strany žáků a rodičů. Poslední zmiňovaný problém je výrazně vyšší, než je tomu v rámci kraje i ČR. Zvýšení zájmu o čtenářství u žáků a rodičů by z tohoto pohledu mělo být prioritou.
Tabulka č. 9 – Nejvýznamnější překážky v oblasti rozvoje čtenářské gramotnosti Komentář k výstupům: Ve výstupech se potvrzuje nezájem žáků a rodičů o rozvoj čtenářství, který jako nejvýznamnější označilo 17,6% škol ORP. Také nízkou časovou dotaci a nedostatek finanční podpory uvádějí školy jako zásadní problém. Jako poměrně významný problém školy uvádějí nízkou úroveň spolupráce s dalšími aktéry rozvoje čtenářské gramotnosti. II. Návrh vizí, cílů apod. pro oblast - II. Rozvoj čtenářské gramotnosti Poznámka: Prozatím uvádím pouze z hlediska potřeb škol v analýze. Následovat budou vize a cíle obecné (státu a kraje). VIZE CÍLE INDIKÁTOR(Y) STRATEGIE (Opatření) ÚKOLY (PROJEKTY) Zvýšit počet hodin časové dotace Četba jako pro čtení v rámci školního a základní zejména mimoškolního vzdělávání prostředek Zvýšit zájem žáků a rodičů o rozvoj
vzdělávání, sebevzdělávání
čtenářské gramotnosti Rozvoj spolupráce s knihovnami a dalšími vzdělávacími institucemi Podpořit cílené a efektivní vzdělávání pedagogických pracovníků Další cíl………………
Tabulka č. 10 – Matematická gramotnost Komentář k výstupům: Z poměru škol plánujících v oblasti rozvoje matematické gramotnosti rozvoj v letech 2016 – 2018 vyplývá, že většina škol považuje tuto oblast za prioritní a hodlá se jí cíleně věnovat. V průměrném hodnocení aktuálního stavu jsou školy v ORP v 9 z 11 oblastí blíže tvrzení – vůbec nebo téměř se neuplatňuje, než je tomu v rámci škol kraje nebo ČR. Nejvýznamnější rozdíl spočívá v motivaci k mimovýukovým akcím podporujícím matematickou gramotnost. Tabulka č. 11 – Překážky v oblasti rozvoje matematické gramotnosti Komentář k výstupům: Školy v rámci ORP uvádějí za nejvýznamnější problém nedostatek stabilní finanční podpory, materiálně technické podmínky, nízkou časovou dotaci a na rozdíl od škol v kraji nebo ČR vyšší nezájem žáků a rodičů a chybějící srovnávací nástroj MG pro žáky daného věku. Markantní rozdíl i celková četnost problému je školami v ORP uváděno také nedostatečné uplatňování metod práce s různorodými skupinami žáků. Tabulka č. 12 – Nejvýznamnější překážky v oblasti rozvoje matematické gramotnosti Komentář k výstupům: Za pozornost stojí zejména výrazně vyšší podíl nedostatečných materiálně technických podmínek pro rozvoj MG. Tabulka potvrzuje nezájem rodičů i žáků a nedostatek stabilní finanční podpory.
II. Návrh vizí, cílů apod. pro oblast - II. Rozvoj matematické gramotnosti Poznámka: Prozatím uvádím pouze z hlediska potřeb škol v analýze. Následovat budou vize a cíle obecné (státu a kraje). VIZE CÍLE INDIKÁTOR(Y) STRATEGIE (Opatření) ÚKOLY (PROJEKTY) Zlepšit materiálně technické Matematika jako podmínky pro výuku matematiky základní Zvýšit počet hodin časové dotace prostředek matematiky v rámci školního a
finanční gramotnosti a technického myšlení
zejména mimoškolního vzdělávání Zvýšit zájem žáků a rodičů o rozvoj matematické gramotnosti Podpořit cílené a efektivní vzdělávání pedagogických pracovníků Další cíl………………
Tabulka č. 13 – Jazyková gramotnost Komentář k výstupům: Školy v ORP mají snahu zlepšit oblast jazykové gramotnosti převážně v období 2016 – 2018. Průměrné hodnocení aktuálního stavu je kromě existence jazykových kroužků, doučování a mimoškolních aktivit pod průměrem hodnocení škol v kraji nebo ČR. Rozdíly jsou však zanedbatelné, většinou v tisícinách %. Tabulka č. 14 – Překážky v oblasti rozvoje jazykové gramotnosti Komentář k výstupům: Školy v rámci ORP uvádějí za nejvýznamnější problém nedostatek stabilní finanční podpory (82%), nedostatečné materiálně technické podmínky mimo školu (70, 6%) a nezájem rodičů (47%). Všechny tři hodnoty jsou vyšší nebo výrazně vyšší, než je tomu u škol v kraji, případně ČR. Rozdíly činí od 5 do 10 %. Tabulka č. 15 – Nejvýznamnější překážky v oblasti rozvoje jazykové gramotnosti Komentář k výstupům: Za pozornost stojí zejména vysoký podíl nedostatečných materiálně technických podmínek pro rozvoj JG. Tabulka potvrzuje nezájem rodičů i žáků, chybějící srovnávací nástroj pro žáky daného věku nebo ročníku, nedostatek příležitostí pro další vzdělávání učitelů v této oblasti, absence pozice samostatného pracovníka pro JG, nízká úroveň kooperace školy s dalšími aktéry (vše v 5,9%). II. Návrh vizí, cílů apod. pro oblast - II. Rozvoj jazykové gramotnosti Poznámka: Prozatím uvádím pouze z hlediska potřeb škol v analýze. Následovat budou vize a cíle obecné (státu a kraje). VIZE CÍLE INDIKÁTOR(Y) STRATEGIE (Opatření) ÚKOLY (PROJEKTY) Zlepšit materiálně technické Jazyková podmínky pro výuku jazyků vybavenost jako Zvýšit zájem žáků a rodičů o rozvoj Vyčlenit ve škole samostatného významný jazykové gramotnosti pracovníka pro jazykovou prostředek gramotnost komunikace Podpořit cílené a efektivní vzdělávání pedagogických
pracovníků Rozvoj spolupráce škol s dalšími vzdělávací institucemi Další cíl………………
III. Podpora kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě Tabulka č. 16 – Podnikavost, iniciativa a kreativita Komentář k výstupům: Školy ORP plánují zlepšení v letech 2016 – 2018 v rozvoji kreativity, kritického myšlení, iniciativy i v podpoře fantazie. V těchto oblastech se míra iniciativa projevuje okolo cca 70%. Za relativně nízké – 41,2% (neoznačené hodnotiteli) lze považovat poměrně nízké procento škol, které uvedly existenci prostor pro sdílení zkušeností (dílny nápadů apod.). Tato oblast by mohla být využitelnou příležitostí a to i v případě absence výběru hodnotitelů. Tabulka č. 17 – Překážky v oblasti podpory kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě Komentář k výstupům: Jako nejvýznamnější (82%) uvádějí školy v ORP nedostatek finančních prostředků pro realizaci vzdělání mimo vlastní výuku nebo nedostatek výukových materiálů, pomůcek a metodik (58,8%). Ve vysokém procentu (na rozdíl od kraje i ČR) uvádějí školy i nedostatečné kompetence pedagogických pracovníků k rozvoji shora uvedených kompetencí. Celkem tak uvedlo 47% škol v ORP. Výzvou je také uváděný malý zájem zaměstnavatelů a podnikatelů o spolupráci se školami (uvedlo 47% škol v ORP). Tabulka č. 18 – Nejvýznamnější překážky v oblasti podpory kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě Komentář k výstupům: Jako nejvýznamnější (58,8%) uvádějí školy v ORP nedostatek finančních prostředků pro realizaci vzdělání mimo vlastní výuku nebo malý zájem žáků o rozvoj předmětných kompetencí (11,8%). III. Návrh vizí, cílů apod. pro oblast - III. Podpora kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě Poznámka: Prozatím uvádím pouze z hlediska potřeb škol v analýze. Následovat budou vize a cíle obecné (státu a kraje). VIZE CÍLE INDIKÁTOR(Y) STRATEGIE (Opatření) ÚKOLY (PROJEKTY) Zlepšit materiálně technické Samostatnost a podmínky pro vytváření podnikavost jako kompetencí k podnikavosti, významný iniciativě a kreativitě prostředek Podpora růstu tvořivosti a seberealizace podnikavosti pedagogických pracovníků
Podpořit cílené a efektivní vzdělávání pedagogických pracovníků Rozvoj spolupráce mezi školami a dalšími vzdělávacími institucemi
Vytvoření odpovídajících metodik, studijních opor nebo prostor pro sdílení zkušeností (dílen nápadů apod.).
Další cíl………………
Tabulka č. 19 – Polytechnické vzdělávání Komentář k výstupům: Školy ORP vnímají polytechnické vzdělávání jako jednu z hlavních priorit. Většina z nich se snaží o zásadní zlepšení v letech 2016 – 2018. V porovnání s hodnotami dosaženými školami v kraji nebo ČR nevybočují školy ORP prakticky v žádné části polytechnického vzdělávání. Za pozornost stojí především nízká spolupráce s místními firmami, která se však ve stejně negativním hodnocení týká škol v kraji i ČR. Tabulka č. 20 – Překážky v oblasti podpory polytechnického vzdělávání Komentář k výstupům: Zcela zásadním problémem je podle škol v ORP nedostatek financí na úhradu volitelných předmětů a kroužků. Alarmující je především skutečnost, že tento problém uvedlo 100% škol. Následuje jazyková nevybavenost učitelů polytechnické výchovy a nedostatečné nebo neodpovídající prostory nebo nevhodné vybavení dílen a odborných učeben (uvedeno v 88,2 respektive v 82,4%). Tabulka č. 21 – Nejvýznamnější překážky v oblasti podpory polytechnického vzdělávání Komentář k výstupům: Za nejvýznamnější nedostatky v dané oblasti školy v ORP považují nedostatečné nebo neodpovídající prostory (41,2%) a nevhodné nebo žádné vybavení učeben (23,5%). Alarmující je s ohledem na školy v kraji nebo ČR zejména o více než 10% vyšší podíl škol, jež uvedla právě nevhodné prostory. Z toho je zřejmé, kde v současnosti spočívá jeden ze zásadních problémů škol v této oblasti. Polytechnické předměty není kde ani čím učit. IV. Návrh vizí, cílů apod. pro oblast – IV. Podpora polytechnického vzdělávání Poznámka: Prozatím uvádím pouze z hlediska potřeb škol v analýze. Následovat budou vize a cíle obecné (státu a kraje). VIZE CÍLE INDIKÁTOR(Y) STRATEGIE (Opatření) ÚKOLY (PROJEKTY) Zlepšit materiálně prostorové a Zručnost, materiálně technické podmínky pro obratnost a polytechnické vzdělávání
pozitivní vztah k manuální práci jako zásadní prostředek k uplatnění ve společnosti
Podpořit kroužky polytechnické výchovy Podpořit cílené a efektivní vzdělávání pedagogických pracovníků Podpořit polytechnické vzdělávání s dopadem na rozvoj environmentální výchovy
Podpořit vznik případně rekonstrukce „školních pozemků“ nebo koutků pro motivaci k ochraně přírody nebo zemědělským činnostem.
Rozvoj spolupráce s místními firmami a dalšími organizacemi v obci Další cíl……………… Tabulka č. 22 – Sociální a občanské dovednosti a další klíčové kompetence Komentář k výstupům: Školy ORP plánují zlepšení v této oblasti převážně v letech 2016 – 2018. Nejvyšší četnost je uvedena u snah o rozvoj sebereflexe a sebehodnocení žáků (94%). Vysokou podporu (88,2%) má také podpora kultury komunikace mezi účastníky vzdělávacího procesu a spolupráce mezi žáky, učiteli a rodiči. Prakticky ve všech tvrzeních škol ORP zastupujících danou oblast jsou výsledky o něco blíže, než už škol v kraji nebo ČR tvrzení, že daná oblast se neuplatňuje. Rozdíly od škol v kraji nebo v ČR jsou však jen v jednotkách setin. V. Návrh vizí, cílů apod. pro oblast – V. Podpora sociálních a občanských dovedností a dalších klíčových kompetencí Poznámka: Prozatím uvádím pouze z hlediska potřeb škol v analýze. Následovat budou vize a cíle obecné (státu a kraje). VIZE CÍLE INDIKÁTOR(Y) STRATEGIE (Opatření) ÚKOLY (PROJEKTY) Podpořit spolupráci mezi učiteli, Komunikativnost, žáky a rodiči schopnost Zavést nebo podpořit výuku etické Podpořit výchovu sebehodnocení a výchovy k dobrovolnictví a pomáhání. sebereflexe jako významný Podpořit cílené a efektivní prostředek vzdělávání pedagogických k rozvoji pracovníků osobnosti žáků Spolupráce s regionálními organizacemi, které podporují rozvoj sociálních a občanských
dovedností žáků Další…………….
Tabulka č. 23 – Digitální kompetence pedagogických pracovníků Komentář k výstupům: Školy ORP plánují zlepšení v této oblasti převážně v letech 2016 – 2018. Blíže tvrzení – rozvíjející se oblast – realizovaná oblast je v rámci škol v ORP na rozdíl od škol v kraji nebo ČR oblast orientace nebo užívání volně dostupných zdrojů na internetu. Tabulka č. 24 – Překážky v oblasti podpory digitální kompetence pedagogických pracovníků Komentář k výstupům: Jako zásadní překážky školy v ORP, kraji i ČR uvádějí: nedostatek financí na pořízení moderního ICT vybavení nebo údržby stávající techniky (ORP 76%), nedostatek časových možností k dalšímu vzdělávání (v ORP uvedlo 52,9% škol) a neznalost metod implementace vlastní techniky na stávající podmínky školy (různorodé operační systémy. Tabulka č. 25 – Nejvýznamnější překážky v oblasti podpory digitální kompetence pedagogických pracovníků Komentář k výstupům: Za nejvýznamnější nedostatky v dané oblasti školy v ORP považují nedostatek financí (47,1%), neznalost metod Implementace vlastní techniky, nedostatečné znalosti pedagogických pracovníků v oblasti užívání SW a internetu a nedostatek příležitostí k dalšímu vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti ICT (u všech oblastí vždy 11,8%).
VI. Návrh vizí, cílů apod. pro oblast – VI. Podpora digitálních kompetencí pedagogických pracovníků Poznámka: Prozatím uvádím pouze z hlediska potřeb škol v analýze. Následovat budou vize a cíle obecné (státu a kraje). VIZE CÍLE INDIKÁTOR(Y) STRATEGIE (Opatření) ÚKOLY (PROJEKTY) Podpořit cílené a efektivní Znalost ICT vzdělávání pedagogických prostředí jako pracovníků ve využití ICT techniky významný Vybudovat efektivní komunikační prostředek prostředí na vybrané SW platformě k efektivnímu Podpořit rozvoj technického vyučování vybavení v jednotlivých školách včetně odpovídajících prvků připojení na objemově dostatečné a stabilní poskytovatele internetu Rozvoj spolupráce s místními firmami a dalšími organizacemi v
obci Další…………….
Tabulka č. 26 – Investice v letech 2010 – 2015 Komentář k výstupům: V rámci ORP v těchto letech investice v oblasti infrastruktury uskutečnilo 70,6% škol a do vnitřního vybavení dokonce 100% škol. Zejména u investic do infrastruktury je to výrazně vyšší procento, než u škol v kraji nebo ČR (57,7 respektive 52,7%). Tabulka č. 27 – Stavby, rekonstrukce Komentář k výstupům: Nejčastěji školy v ORP plánují výstavby nebo rekonstrukce venkovního prostředí, kmenových tříd, případně výstavby nebo přístavby budov. Většinu investic plánují uskutečnit v letech 2016 – 2018, rovnoměrnější zastoupení rekonstrukcí v dalším období (20192020) se týká pouze stavebních úprav venkovního prostředí. V rámci stavebních úprav tvoří prvky bezbariérovosti v rámci ORP cca ¼. Tabulka č. 28 – Vybavení Komentář k výstupům: Nejvýznamnější snahy o investice do vybavení v rámci škol ORP je zaznamenáno kompenzačních pomůcek pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (76,5%) dále u jídelen, družin a klubů případně didaktických pomůcek (70,6%). Toto vybavení školy plánují pořídit v letech 2016-2018. Oproti tomu vybavení do ICT školy plánují z více jak 70% v období 2019-2020. Zpracoval: dne 11. 4. 2016 RT
