ANALÝZA TRÁVENÍ VOLNÉHO ČASU NEORGANIZOVANÝCH DĚTÍ A MLÁDEŽE V LOKALITĚ PODĚBRADY SE ZAMĚŘENÍM NA POTŘEBNOST VHODNÝCH SLUŽEB PRO TUTO CÍLOVOU SKUPINU

ANALÝZA TRÁVENÍ VOLNÉHO ČASU NEORGANIZOVANÝCH DĚTÍ A MLÁDEŽE V LOKALITĚ PODĚBRADY SE ZAMĚŘENÍM NA POTŘEBNOST VHODNÝCH SLUŽEB PRO TUTO CÍLOVOU SKUPINU

Proxima Sociale o.p.s. INTERNÍ MATERIÁL POUZE PRO POTŘEBY OODĚLENÍ SOCÍÁLNÍ PÉČE MěÚ PODĚBRADY

březen – květen 2014

Analýza trávení volného času dětí a mládeže v Poděbradech

OBSAH ÚVOD ................................................................................................................................................................. 3 2. HARMONOGRAM A PERSONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ .................................................................................. 5 3. LOKALITA, KDE VÝZKUMNÉ ŠETŘENÍ PROBÍHALO..................................................................... 6 4. METODY VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ ...................................................................................................... 9 4.1. Systematický nezúčastněný monitoring ..................................................................................... 9 4.2. Skupinový rozhovor s dětmi a mládeží v ulicích lokality .................................................. 11 5. CÍLOVÁ SKUPINA VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ .................................................................................. 13 5.1. Děti a mládež trávící volný čas v ulicích lokality .................................................................. 13 ZÁVĚR, DOPORUČENÍ ................................................................................................................................. 15

2


ÚVOD Analýza trávení volného času neorganizovaných dětí a mládeže v lokalitě Poděbrady se zaměřením na potřebnost vhodných služeb pro tuto cílovou skupinu je součástí projektu „Komunitní plán rozvoje sociálních služeb města Poděbrady a okolí“, který je realizován Centrem pro komunitní práci střední Čechy ve spolupráci s městem Poděbrady. Analýzu zpracovala Proxima Sociale o.p.s. Proxima Sociale o.p.s. realizuje sociální služby zaměřené na cílovou skupinu neorganizovaných dětí a mládeže od roku 1995. V současné době provozuje 6 nízkoprahových klubů a 6 terénních programů na území hl. m. Prahy a ve Středočeském kraji (konkrétně v Mladé Boleslavi a Dobříši). Mimoto poskytuje primární a selektivní prevence na základních školách, realizuje podpůrné skupiny pro děti v náhradní rodinné péči, dále realizuje probační program, občanskou poradnu, azylový byt pro matky s dětmi, krizovou pomoc a sanaci rodiny. Veškeré programy jsou zajišťovány na vysoké profesionální úrovni a v rámci programových metodik i přímé práce s klienty jsou uplatňovány Standardy kvality. Proxima Sociale o.p.s. je jedním z iniciátorů Komunitního plánování v Praze 12, dále se na procesu plánování podílí i na Praze 9, 13, v Mladé Boleslavi a Dobříši, je aktivní v procesech regionální spolupráce v oblasti sociálních služeb a rozvoje otevřené občanské společnosti. Proxima Sociale o.p.s. se během své existence podílela na tvorbě řady dotazníkových šetření zaměřených na oblast práce s neorganizovanými dětmi a mládeží. Mimoto samostatně provedlo hloubkovou analýzu v lokalitách Prahy 10 a 13. Ve spolupráci s CpKP střední Čechy analýzu zaměřenou na sociálně vyloučené lokality v městě Neratovice a analýzu zaměřenou na neorganizované děti a mládež v Mnichově Hradišti a Hořovicích. Východiskem pro zadání analýzy (výzkumného šetření) byla potřeba zmapovat a popsat skupiny dětí a mládeže, u kterých je předpoklad, že se k nim váže výskyt sociálně rizikových jevů. Dále potřeba popsat situaci s ohledem na ověření předpokladů, indicií a skutečností, které vyplývají z práce oddělení sociální péče a jeho spisové dokumentace.

3


Cílem výzkumného šetření je tak popis výskytu dětí a mládeže v inkriminovaných lokalitách města Poděbrady, projevů sociálně rizikového chování a jevů, které primárně souvisejí s dětmi a mládeží. V rámci výzkumného šetření v terénu jsou dále popsány jevy, které se v lokalitě vyskytují, ale primárně nesouvisejí s cílovou skupinou dětí a mládeže (výskyt návykových látek, osoby bez přístřeší, graffiti, projevy subkulturních skupin, nezabezpečené budovy apod.).

4


2. HARMONOGRAM A PERSONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ Harmonogram V první fázi, tj. duben 2014, proběhl systematický nezúčastněný monitoring zaměřený na hloubkové zmapování výskytu sociálně rizikových jevů a výskytu cílové skupiny. V druhé fázi, tj. květen 2014, probíhaly na základě výsledků monitoringu skupinové rozhovory s dětmi a mládeží zaměřené na trávení volného času s ohledem na bezpečnost a potřebnost vhodných služeb pro tuto cílovou skupinu. Výzkumné metody V rámci výzkumného šetření byly použity následující výzkumné metody: -

systematický nezúčastněný monitoring

-

skupinový rozhovor s dětmi a mládeží v ulicích lokality (na předem vytipovaných místech)

Personální zajištění Výzkumné šetření proběhlo v personálním zajištění: -

4 odborní pracovníci (terénní sociální pracovníci) zajišťující systematický monitoring lokality a realizaci skupinových rozhovorů v terénu (včetně spolupráce na zpracování analýzy)

-

1 zpracovatel analýzy

5


3. LOKALITA, KDE VÝZKUMNÉ ŠETŘENÍ PROBÍHALO Výzkumné šetření probíhalo v lokalitě Poděbrady, respektive v městě Poděbrady, nikoliv v celém území ORP. Důvodem je fakt, že cílová skupina šetření se vyskytuje zejména ve městě, kde navštěvuje školy a tráví významnou část volného času. Dle Sociálně demografické analýzy SO ORP Poděbrady (dále Analýza) dosahuje SO ORP Poděbrady svou výměrou 34 856 ha a počtem obyvatel 30 402. Rozlohou poděbradský region zaujímá 17. místo v rámci všech SO ORP Středočeského kraje, počtem obyvatel se řadí na 15. místo. Rozlohou i počtem obyvatel se tak poděbradský region řadí k mírně podprůměrným obvodům. Tvoří ho 35 obcí, z nichž dvě obce, Poděbrady a Městec Králové, mají statut města a sídlí v nich pověřený obecní úřad. V současnosti je průměrná hrubá míra porodnosti jednou z nejnižších v kraji, zatímco hrubá míra úmrtnosti jednou z nejvyšších. Obyvatelstvo obvodu je nejstarší v kraji, nejvyšší podíl starého obyvatelstva a nejnižší podíl dětí způsobují nejvyšší index stáří a nejvyšší průměrný věk. Co se týče počtu obyvatel města Poděbrady, dle ČSÚ zde žije 14.133 obyvatel a průměrný věk je 42,3 let. Ve vztahu k primární cílové skupině zde žije 1.968 osob mladších 15 let. Ve vzdělanostní struktuře obyvatelstva převládají v ORP osoby se středním vzděláním včetně vyučení (bez maturity), a to v 41,3%. Z hlediska národnostního složení se SO ORP Poděbrady nijak zvláště nevymyká celorepublikovému ani krajskému průměru a má téměř identickou strukturu jako tyto vyšší administrativní jednotky. Z hlediska cílové skupiny šetření jsou v Analýze dále uvedeny zajímavé údaje vztahující se k práci kurátora pro děti a mládež a oddělení sociálně právní ochrany dětí (OSPOD). V případě ústavní výchovy se počet dětí během let 2008 – 2012 sice zvýšil ze 12 na 15, avšak poslední tři roky je počet konstantní. Mimoto ve stejném období řešil poděbradský OSPOD celkem 13 případů týraných a zneužívaných dětí. Devět z těchto případů bylo klasifikováno jako sexuální využívání, přičemž sedm z nich se stalo v jednom roce, a to 2009. Co se týče práce kurátora pro děti a mládež, počet jeho klientů 6


se v letech 2008 – 2012 nepatrně zvýšil. V roce 2008 to bylo 88 klientů, v roce 2012 o 8 klientů více, tedy 96. Podíl dívek se postupně snižuje (v roce 2008 počet 28, v roce 2012 počet 20). Polovina klientů kurátora pro děti a mládež pocházela z úplných rodin, zhruba třetina klientů pak z neúplných rodin. Počet případů řešených kurátorem se během let 2008 – 2012 snížil zhruba o polovinu (50 v roce 2008, 27 roku 2012). Podíl dívek je nízký, zhruba 15 – 25 %. Kurátor řešil v roce 2011 celkem 17 případů, z toho 6 případů trestné činnosti a 11 přestupků. Analýza se také věnuje problematice osob ohrožených sociálním vyloučením, tedy osob bez přístřeší, propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody, závislých na návykových látkách a osob pracujících s kurátorem pro dospělé. Analýza uvádí, že v ORP SO Poděbrady žije cca 50 osob propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody, necelých 20 osob ze skupiny uživatelů návykových látek a 5 osob bez přístřeší. 1 Místa, ve kterých probíhalo výzkumné šetření Centrum: -

Jiřího náměstí

-

Náměstí Anežky České

-

Náměstí T. G. Masaryka

-

Lázeňská kolonáda

-

Okolí vlakového a autobusového nádraží

-

ul. Družstevní

-

ul. Alešova

-

ul. Fügnerova

-

ul. Jungmannova

-

ul. Palackého

-

ul. Husova

-

ul. Dr. Horákové

-

Labské nábřeží

1

Zdroj: Mgr. Tomáš Chovanec, České Budějovice: Sociodemografická analýza SO ORP Poděbrady, CpKP, Praha, 2013.

7


-

Okolí vlakové trati

-

Parky v okolí ul. Jana Opletala

Dále: -

Skate park

-

Žižkovo předměstí

-

Koutecká čtvrť

-

Nymburské předměstí

-

Kostelní předměstí

-

Parky a hřiště v okolí ul. U Bažantice

-

Ostrov

-

Okolí Jezera

-

a další lokality popsané v kapitole č. 6.1. Systematický nezúčastněný monitoring

8


4. METODY VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ Rozhovory s respondenty probíhaly anonymně, pracovníci u dětí a mládeže zjišťovali pouze pohlaví, věk a skutečnost, zda žijí či část volného času tráví v Poděbradech. Rozhovory byly realizovány ve skupině, čímž respondenti nebyli vystaveni individuálnímu dotazování. Tím byla zajištěna jak ochrana osobních údajů, tak zachována důvěra a bezpečnost respondentů. Zároveň byli pracovníci vybaveni Potvrzením MěÚ Poděbrady. V rámci výzkumného šetření byly použity následující výzkumné metody.

4.1. Systematický nezúčastněný monitoring Nezúčastněný pozorovatel minimalizuje interakci s pozorovanými subjekty a snaží se získat záznam chování jedince nebo jedinců ve skupině. Usiluje o odstup a neutrální přístup. Jeho umístění a chování je tak málo rušivé, jak jen terén dovoluje. Tato metoda je obvykle cíleněji zaměřena na určité způsoby chování než jiné metody kvalitativního výzkumu.2 Systematický nezúčastněný monitoring byl v městě Poděbrady zaměřen na pozorování a vyhledávání dětí a mládeže, které tráví svůj volný čas v ulicích, vytipovávání míst jejich setkávání a určení výskytu a typu rizikových jevů. V rámci monitoringu byl sledován především výskyt vrstevnických part cílové skupiny (fyzické posedávání na lavičkách, nepořádek, odpadky, cigaretové nedopalky - signalizující místa setkávání CS) a následující dílčí jevy: výskyt injekčního materiálu (i dezinfekce), nezabezpečené budovy, graffiti v lokalitě (včetně subkulturně vyhraněných nápisů – neos, nazi atd. – tzn. extremisti), poskytnutí alkoholu mladistvým v restauračních zařízeních, případná dealerská místa, střepy po lahvích alkoholu, známky přespávání osob bez přístřeší.

2

Zdroj: Hendl, J.: Kvalitativní výzkum, Portál, Praha, 2008.

9


Jako základní technika monitoringu bylo zvoleno fyzické docházení do lokality. Pracovníci nepoužívali pro pohyb v terénu žádné přepravní prostředky jako kolo, automobil, motocykl. Veškeré lokality byly projity pěšky. Pracovníci v průběhu realizace monitoringu zvolili odlišné způsoby jeho provádění. I. fáze Pracovníci opakovaně procházeli celou lokalitu, navštěvovali stejná místa v různé hodiny, srovnávali výskyt primární cílové skupiny nebo jiných cílových skupin v různé časy, důkladně zmapovali rizikové jevy nebo jejich projevy a vytipovávali potenciální místa vhodná pro výskyt primární cílové skupiny. II. fáze Na základě poznatků z I. fáze zaměřili pracovníci svou pozornost na jednotlivá místa lokality, ve kterých trávili delší časové úseky (30 minut), pozorovali dění a ověřovali si předpoklady z již získaných dat. Pracovníci dále volili různé formy záznamu. Jednou z forem byly zápisy z průběhu monitoringu. Pracovníci zaznamenávali každý monitorovací den. Obsahem zápisů byly datum a hodina, ve kterou monitoring začal, názvy ulic, které pracovníci procházeli, popis míst, které navštívili a které nebylo možné identifikovat podle ulice, popisy jevů, které v dané lokalitě objevili nebo na které byli upozorněni oddělením sociální péče, dále poznámky, které komentovaly okolnosti monitorování. Zápisy tvoří základ pro zpracování výsledků monitoringu. Další formou bylo pořizování fotodokumentace nalezených rizikových jevů, případně zachycení jejich vývoje. Výsledkem monitoringu je popis výskytu sociálně rizikových jevů, určení vytipovaných míst setkávání cílové skupiny, popis skupin a fotodokumentace (viz. kapitoly 6.1. a 8.2.). Dále jsou zde uvedeny i závěry a doporučení z nich plynoucí. Systematický nezúčastněný monitoring prováděli 4 terénní sociální pracovníci, a to ve formě 2 dvojic, které pracovaly nezávisle na sobě (různé časy, lokality apod.), čímž došlo k intenzivnějšímu monitoringu v poměrně krátkém časovém úseku (1 měsíc).

10


4.2. Skupinový rozhovor s dětmi a mládeží v ulicích lokality Sběr dat byl zaměřen na místní děti a mládež trávící volný čas v ulicích Poděbrad, tedy na potencionální uživatele nízkoprahových, respektive terénních služeb, a probíhal přímo v ulicích lokality, tj. v přirozeném prostředí cílové skupiny. Jako metoda byl zvolen skupinový rozhovor pomocí návodu (dále jen skupinový rozhovor), který je jednou z metod kvalitativního výzkumu. Skupinový rozhovor prováděli dva pracovníci, z nichž jeden se tázal a druhý průběžně písemně zaznamenával odpovědi. Návod k rozhovoru představuje seznam otázek nebo témat, které je nutné v rámci interview probrat. Tento návod tak zajišťuje, že se dostane na všechna zvolená témata. Je na tazateli, jakým způsobem a v jakém pořadí získá informace, které osvětlí daný problém. Zůstává mu i volnost přizpůsobovat formulace otázek podle situace. Současně umožňuje provést rozhovory s několika lidmi strukturovaněji a ulehčuje jejich srovnání. Pomáhá udržet zaměření rozhovoru. Skupinový rozhovor dále vychází z kumulace podnětů při interview se skupinou osob a využívá interakce členů skupiny během diskuse (tzv. efekt sněhové koule, kdy jednotliví účastníci komentují názory ostatních). Tato metoda bývá doplněna dalšími specifickými postupy a technikami, které umožňují komplexní analýzu zkoumaných skutečností, tj. především písemný či hlasový záznam. Diskuse je vedena zkušeným tazatelem, který následně zjištěné údaje analyzuje a interpretuje. 3 Vzhledem k tomu, že cílová skupina byla kontaktována v jejím přirozeném prostředí, a vzhledem k navození prostředí důvěry, zachování anonymity a ochrany citlivých údajů, nebyly použity techniky jako hlasový záznam diskuse. Získaná data byla vždy 1 pracovníkem při rozhovorech písemně zaznamenána, s čímž respondenti souhlasili. Rozhovor byl zaměřen na 3 okruhy: 3

Trávení volného času dětí a mládeže

Zdroj: Hendl, J.: Kvalitativní výzkum, Portál, Praha, 2008.

11


-

Vnímání bezpečnosti v lokalitě

-

Potřebnost vhodných služeb pro děti a mládež

U otevřených otázek uváděli respondenti více než 1 odpověď, a proto se celkový počet odpovědí procentuálně uváděných v grafech (v kapitole 6.2.) nerovná celkovému počtu respondentů. Procentuální vyjádření v grafech je uvedeno pouze pro větší přehlednost zjištěných skutečností. Forma

skupinového

rozhovoru

byla

zvolena

z důvodu

poskytnutí

prostoru

k zevrubnějším odpovědím a získání měkkých dat. Pracovníci provedli skupinový rozhovor s celkem 51 skupinami, tj. se 152 respondenty. Každý rozhovor trval cca 20 minut.

12


5. CÍLOVÁ SKUPINA VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ

5.1. Děti a mládež trávící volný čas v ulicích lokality Výzkumné šetření se zaměřovalo především na děti a mládež, které jsou zjevně ohroženy rizikovými jevy, víceméně nepostihuje tu část dětí a mládeže, která svůj volný čas tráví nerizikovým způsobem. Vytipování skupin dětí a mládeže proběhlo jednak na základě výsledků práce oddělení sociální péče a jednak na základě monitoringu lokality, který provedli terénní pracovníci. Cílovou skupinou jsou děti a mládež, respektive vrstevnické skupiny, trávící volný čas v ulicích lokality Poděbrady. Skupina respondentů se skládala ze 73 dívek a 79 chlapců ve věku 10 – 22 let, tj. dohromady 152 respondentů. Z toho 26 % respondentů bylo ve věku 10 – 14 let, 60% 15 – 18 let a 14% 19 – 22 let. Graf č. 1 Složení respondentů dle pohlaví

Graf č. 2 Složení respondentů dle věku

13


14


ZÁVĚR, DOPORUČENÍ Doporučení Vzhledem k výsledkům uvedeným ve zprávě doporučujeme: Aktivity pro neorganizovanou mládež Neorganizované děti a mládež, které tráví volný čas pasivním způsobem v ulicích, nevyhledávají zájmové kroužky či jiné organizované aktivity, proto jsou pro ně i nevhodné, respektive bariérové. Tyto děti a mládež je proto přirozeně nenavštěvují, nevyužívají jejich nabídky. Další bariérou mohou být finanční nároky na dané aktivity či prostory. Bylo by proto vhodné hledat alternativy, např. v zpřístupnění stávající sportovních hřišť ve volném čase dětí a mládeže (buď zcela zdarma, nebo za nižší poplatek), dále alternativa v podobě vhodného prostoru (viz. otevřený/nízkoprahový klub pro děti a mládež), případně nějakého přístřešku (viz. venkovní prostor pro mladistvé). Zároveň práci s dětmi a mládeží v ulicích podpořit realizací terénního programu (viz. terénní sociální práce s dětmi a mládeží). Legální plochy na realizaci graffiti Vzhledem k přítomnosti řady uměleckých graffiti na různých místech města je zjevné, že graffiti scéna je zde živá a nejedná se o vandalismus (tagy na nových fasádách, pomalované výlohy apod.), proto by bylo vhodné uvažovat o zavedení legálních ploch pro tuto činnost. Vhodnou plochou může být zejména zeď okolo vlakové trati, případně jiná místa. Na vytipování i „designu“ budoucích legálních ploch je možné spolupracovat přímo se skupinou dětí a mládeže, a to prostřednictvím organizací, které s touto skupinou pracují, nebo škol či v rámci procesu komunitního plánování rozvoje sociálních služeb, případně formou ankety v místech setkávání dětí a mládeže.

15


Venkovní prostor pro mladistvé Vybudovat venkovní prostor pro mladistvé - nejlépe ohraničená, z části zatravněná plocha s přístřeškem či altánkem umístěná ne zcela v bezprostřední blízkosti místní zástavbě. Případně by bylo žádoucí vybavit současně fungující hřiště či nějaký z parků přístřeškem, altánkem nebo zákoutím, a to pro případ deště či jako místo pro setkávání dětí a mládeže, které vykazují značnou míru potřeby soukromí charakteristickou pro období dospívání. Řešením by mohlo být i vyjednání s místními základními školami, v jejichž blízkosti se nacházejí sportovní hřiště, o jejich zpřístupnění o víkendech či mimo běžné otevírací doby. Podmínkou je buď vstup zdarma, nebo za nižší finanční poplatek (viz. bod Aktivity pro neorganizovanou mládež). Bylo by dále vhodné uvažovat i o vytipování, potažmo budování vhodných míst či prostor pro outdoorové sporty, které jsou u řady členů cílové skupiny analýzy velmi oblíbené. Terénní sociální práce s dětmi a mládeží Vzhledem k přítomnosti rizikových jevů v životním stylu řady respondentů, kteří tráví volný čas na ulici, by bylo vhodné realizovat terénní program pro děti a mládež4, a to nejlépe ve spolupráci s vybranou neziskovou organizací, která má s uvedenou sociální službou zkušenosti. Výhodou zavedení terénního programu, tedy působení terénních pracovníků v lokalitě, je kromě výhod vyjmenovaných v poznámce i získání velmi efektivního „informačního kanálu“ mezi úřadem (sociálním odborem) a „ulicí“, tedy skupinou neorganizovaných dětí a mládeže. Terénní práci lze realizovat buď bez zázemí, tzn. pouze ve formě přítomnosti pracovníka v ulicích, nebo se zázemím v podobě stavební buňky, maringotky, která je umístěna v lokalitě s největším výskytem cílové skupiny. Funguje jako místo setkávání Terénní sociální práce (streetwork) je forma sociální práce, která spočívá ve vyhledávání uživatelů v jejich přirozeném prostředí, na ulici a v poskytování sociálních služeb (poradenství, doprovod do institucí, situační a krizová intervence). Terénní sociální pracovník vyhledává uživatele / zájemce o službu, kteří patří do cílové skupiny, nabízí jim poradenství, doprovod do institucí a pomoc při řešení obtížných životních situací (problémy ve škole, v rodině, s kamarády, s drogovými experimenty). Cílem terénní sociální práce je iniciovat u mladých lidí pozitivní změnu v jejich životě, která povede k omezení negativních jevů, které souvisí s jejich životním stylem. Pracovníci podporují mladé lidi k aktivnímu a samostatnému řešení životních obtíží, motivují je k zapojení do společenského dění v místě jejich bydliště a k aktivnímu trávení volného času. 4

16


s pracovníkem, zázemí pro drobné sportovní vybavení či společenské hry, které jsou mládeži k dispozici apod. Výhodou mobilního zázemí je možnost přemístění v případě přesunu cílové skupiny do jiné lokality. Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež / otevřený klub pro mladé Zřídit nízkoprahový klub pro děti a mládež5 (bezpečný prostor bez alkoholu, drog a agrese, anonymní a bezplatný vstup, otevírací doba přizpůsobená cílové skupině) pro místní děti a mládež, který bude sloužit k smysluplnému trávení volného času a poskytování sociálních služeb, je finančně i technicky náročnější než zrealizovat terénní sociální práci. Přesto je zřejmé, že určitému množství oslovených dětem a mládeži zde nějaký prostor, kde by se mohly setkávat, mohly by se podílet na programu, byl by zde přítomen pracovník pro případ, kde by řešily složitou životní situaci, chybí. Proto by bylo řešením buď, nejlépe s vybranou neziskovou organizací, která má s uvedenou sociální službou zkušenosti, službu zřídit, nebo opět hledat alternativu v podobě otevřeného klubu s jasnými pravidly. Otevřený klub by mohl fungovat při nějaké zdejší základní škole. Případně by mohla být oslovena nezisková organizace, která by daný klub provozovala mimo rámec zákona o sociálních službách. Podmínkou ale v obou případech je poskytnutí vhodného prostoru ze strany města. Terénní program s uživateli návykových látek Terénní práce s uživateli návykových látek je ve městě již zajištěna (je realizována organizací Semiramis o.s.), bylo by vhodné iniciovat setkání poskytovatele programu a zpracovatele analýzy a zástupců města, kde by se vzájemně diskutovaly výsledky analýzy a zkušenosti z činnosti drogového terénního programu. Je otázkou, zda výstupem bude časové zintenzivnění programu či rozšíření lokality působení nebo zachování stávajícího stavu, jelikož se ukáže jako dostatečný.

Nízkoprahový klub pro děti a mládež je sociální služba určená dětem a dospívajícím. Pracovníci nízkoprahových klubů poskytují mladým lidem pomoc v obtížných situacích a také formou prevence usilují o to, aby mladí lidé obtížné situace zažívali v co nejmenší míře a aby si byli vědomi potenciálních rizik. Nízkoprahový klub není ryze volnočasový klub, volnočasové aktivity jsou pouze doplňkem sociální služby, prostředkem, jak s cílovou skupinou snadněji navázat kontakt a budovat vzájemnou důvěru. Nízkoprahové kluby jsou tak pro dospívající zázemím, možností scházet se s vrstevníky a místem pro vlastní aktivity. Také jsou místem, kde mohou bezplatně vyhledat radu a pomoc. Výraz nízkoprahový znamená „dostupný pro členy cílových skupin“. 5

17


Informovanost dětí a mládeže I přes pozitivní výsledek dotazování na možné zdroje profesionální pomoci v obtížné situaci, ve které se mohou děti a mládež ocitnout, by bylo přínosné diskutovat, jakou formu zvolit, aby cílová skupina získala ještě více informací, než kterými disponuje. Dále by bylo vhodné se zamyslet nad místem (prostorem), kam by cílová skupina neměla obavy přijít a kde by získala potřebnou radu, tj. rychleji by se dostala k účinnému zdroji pomoci (tuto funkci může opět plnit nízkoprahový či otevřený klub). Posílení bezpečnosti v lokalitě Přestože výsledkem šetření je závěr, že policejní hlídky se v lokalitě pohybují a jsou zdrojem bezpečí a ochrany, jedná se spíše o denní dobu. Bylo by proto vhodné zintenzivnit přítomnost policie i ve večerních a nočních hodinách, a to zejména v rizikových lokalitách vyjmenovaných v analýze. Kromě toho by bylo vhodné zajistit bezpečí v okolí vlakové trati, a to zejména v úsecích, kdy je nechráněná, tudíž potenciálně nebezpečná (např. v ul. U Bažantnice, u nádraží směrem na Kouteckou čtvrť a Žižkovo předměstí). Spolupráce úřadu s dalšími institucemi v lokalitě Vzhledem k výskytu některých rizikových jevů a potřebnosti sociálních služeb by bylo vhodné diskutovat navázání intenzivnější spolupráce úřadu (zejména týmu kurátorů pro děti a mládež apod.), neziskového sektoru, policie (státní či nově i městské), základních (či středních) škol a dalších institucí působících v Poděbradech zabývajících se problematikou dětí a mládeže, a to za účelem společné koordinace činnosti vedoucí k efektivnímu řešení dané situace, a tím ke snížení výskytu sociálně rizikových jevů v lokalitě. Tato spolupráce by mohla mít podobu např. pravidelných případových setkávání (case management) či pravidelných regionálních setkávání. V současné době funguje v rámci procesu komunitního plánování sociálních služeb pracovní skupina zabývající se oblastí práce s dětmi, mládeží a rodinou, která je pravidelně navštěvována řadou vyjmenovaných subjektů, proto by se mohla stát vhodnou platformou pro navázání a udržení spolupráce zainteresovaných subjektů v území.

18


Závěr Předložený text popisuje souhrnné výsledky výzkumného šetření prováděného Centrem pro komunitní práci střední Čechy ve spolupráci s Proximou Sociale o.p.s. v městě Poděbrady. Výsledky analýzy jsou důležitým podkladem pro proces komunitního plánování rozvoje sociálních služeb, který v Poděbradech probíhá. Zpracovaný text má dvě části, veřejnou a neveřejnou. Tato veřejná část neobsahuje citlivé údaje, ty jsou určeny pouze pro interní účely oddělení sociální péče MěÚ Poděbrady.

19

ANALÝZA TRÁVENÍ VOLNÉHO ČASU NEORGANIZOVANÝCH DĚTÍ A MLÁDEŽE V LOKALITĚ PODĚBRADY SE ZAMĚŘENÍM NA POTŘEBNOST VHODNÝCH SLUŽEB PRO TUTO CÍLOVOU SKUPINU

Recommend Documents