Na tuto pracovní skupinu nenavazovala poradní skupina, a tak zde nebyla velká účast

Zprávy ze dne 17. 7. 2011

Určeno všem členům

Obsah: COPA, COGECA.................................................................................................. 1 Pracovní skupina Víno 11.7. .......................................................................... 1 POCC/CCC 15.7............................................................................................. 5 Chorvatsko............................................................................................................. 7 Brusel chce „vlastní zdroje“ .................................................................................. 7 Indie a zásoby........................................................................................................ 7 Drůbež - FAO ........................................................................................................ 7 Německo – restrukturalizace pokračuje ................................................................ 7 Čína investuje na Novém Zélandu ........................................................................ 8 Obilí a ceny ........................................................................................................... 8 Vyjednávání o cenách Francie .............................................................................. 8

COPA, COGECA Pracovní skupina Víno 11.7. Na tuto pracovní skupinu nenavazovala poradní skupina, a tak zde nebyla velká účast. Hlavní země, za Itálii 10 lidí a všichni se museli vypovídat, předseda to opět nezvládl, každá ze 4 italských organizací měla připomínky, ale ty byly prakticky stejné, jenže Italové (či Italky) se zde museli připomenout. Schůze se táhla, na příštím POCC/CCC měsíčním v září znovu přednesu požadavek, aby byly příspěvky maximálně 3 minuty na delegaci, protože jak využívají země, které mohou mluvit vlastní jazykem tuto výhodu, jejich květnaté řeči a opakování nijak nepřidává na kvalitě celé schůze. Předseda Coste (Fr) vyzval hned na úvod zástupce Komise, DG Agri, Guy Duren, aby udělal výhled trhu vína těsně před sezónou. Ten uvedl pár grafů a statistik na úvod. Produkce moštu byla vloni 163,600 m hl (202 m hl v 2005). Zásoby jsou sice menší, dává se mírně na destilaci, ale nepřináší to žádné zvýšení cen. Poslední 4 roky byla produkce moštu mezi 173m a 163 m hl. Od 2009 se produkuje ročně o 10 m hl méně. EU27 má pozitivní obchodní bilanci vína, za poslední 3 roky se dokonce zlepšila, dovozy se snižují, export roste. 2010 export: USA 4,606 m hl Čína 3,978 m hl Švýcarsko 1,733 m hl Kanada 1,669 m hl Ceny stagnují, jsou velké zásoby vína. Do roku 2000 se pohybovaly okolo 120 m hl, nyní jsou na 160 m hl. Problémy začaly v sezóně 2004/05 – řízení trhu. Podle dlouhodobých statistik je zhruba každých 15 let velká nadprodukce (jako 2004). Před reformou bylo daleko více nástrojů na regulaci trhu. Navíc klesá spotřeba prakticky ve všech ČZ.

1

Zpracoval: Ing. Karel Matoušek, Brusel



Právo výsadby: 11 zemí včetně ČR podporují zachování. Neví se u Slovenska a Slovinska, z producentských zemí to odmítla podepsat Malta a Bulharsko. Podle německého zástupce musí ČZ požádat Radu aby zachovala právo a to se musí provést ještě letos. Němci se pokusí dát bod na program Rady v září. C/C organizuje recepci 19.9. po zasedání Rady spolu s ministry a řadou členů EP. Nyní kontaktovala všechna stálá zastoupení, aby se tento bod dostal na pořad Rady v září a při recepci se bude diskutovat situace v sektoru vína a výhledy. Požadavek na přípravu přehledu stavu ve všech ČZ a pak připravit na úrovni EU27. Nutno rovněž podotknout, že podporu ze strany sekretariátu pro sektor vína má na starosti Francesca Bignami. Němci se přimlouvají, že tlak na Radu musí přijít již nyní, v září bude pozdě. Producentské organizace. Byl rozeslán dotazník, dnes zde byly přítomni jen Francie, Španělsko, Itálie, ČR, Rakousko a Německo. Nejvíce připomínek měly jako obyčejně Italové a také Španělé, francouzský a německý zástupce, podobně jako český a rakouský udělali jen kratší přehledy. V dotazníku bylo 5 otázek a tak to vypadalo, že odpovědi budou jednoduché: 1. Jací členové by měli být v PO? 2. Myslíte, že PO by měly mít ekonomickou formu? 3. Jakou dodatečnou roli by měly hrát PO v sektoru vína? Měla by jejich odpovědnost být rozšířena i na řízení operačních plánů? 4. Jakým způsobem, vyjádřeno kvalitou produktu, by mohli členové přispívat PO? 5. Jaká by měla být minimální velikost PO v počtu producentů a/nebo množství produktů prodaných a/nebo v % v porovnání k regionální hrubé tržní produkci a/nebo prodeji? Vcelku jasno bylo o celkové úloze PO, méně dohody pak ohledně velikosti či množství produkce. Také se zde diskutovala forma coop jako PO, pro Španěly model PO jako pro Ovoce + zeleninu, moc nefungoval. Pro Francouze by měly představovat minimum 100 000 hl, nebo 30% vína regionu. Pro každou zemi je to jiné. Němci mají PO ze zákona a jejich přístup, podobně jako francouzský, ještě nebyl zcela dopracován. Observatoř pro víno. Předseda Coste řekl, že ve spolupráci s výborem vína bude připraven do roka, první schůze expertů bud v říjnu. Má definovat do jara jak bude celé fungovat a představit Komisi (aby dostala příspěvek). Informace by se neměly týkat jen cen, ale také výhledy, prodej, export, ceny v řetězci – a zde jsme se dostali do diskuse o potravinovém řetězci. Dalším bodem byl přehled, který udělal Arnaud Petit o CAP po 2013 s ohledem na sektor. Žádné velké překvapení zde nebylo, obecné informace jsou v mých předchozích zprávách. Podobně tomu bylo u bodu Kvality, který zde připravil Christophe Derrien, stejně jako u bodu informací pro spotřebitele. Další schůzka je 19.9. s recepcí a setkání s ministry, další bude v říjnu s následnou poradní skupinou.

Pracovní skupina Ovce, rozšířená o mléko, hovězí, vepřové a drůbež, spolu s ad hoc schůzí pro mléko a vlnu od koz a ovcí 12.7. V hlavní části se udělaly přehledy nákladů na krmiva, stav sektoru obilí, ceny a výhled obilí na letošní sezónu a v neposlední řadě také dopad sucha na celou řadu zemí. Emmanuel Coste, president skupiny Ovce a kozy, řekl, že jedním z cílů je vypracovat návrh na vytvoření HLG (high level group) pro ovce, podobně jako to bylo již uděláno pro mléko, hovězí a vepřové a „přinutit“ Komisi, aby se zabývala sektorem, který má již několik let potíže, je ztrátový a v řadě zemí došlo až ke 40% úbytku produkce. Arnaud Petit udělal přehled produkce obilí, letošní světová produkce pšenice bude mírně nižší než spotřeba (665mt produkce - 670mt spotřeba), další tlak na zásoby. Produkce v EU pak 133 mt což

2




je mírný pokles, nikoliv však dramatický, jak se zdálo v polovině června. Vloni byl vývoz z EU přes 19 mt (obyčejně je to 12-14 mt). Kukuřice: lepší se výhled, 860 mt celosvětově, 339 mt v USA, EU 59, Bra 53, Arg 24 Ukraj 14. Plochy v EU letošní stav: +0,7 u obilí, + 3,6 u olejnin – 9,7 % u proteinových plodin. Od druhé poloviny června ze zvýšily srážky a vodní bilance se zlepšila, což v řadě zemí vedlo k optimističtějším výhledů produkce, než před měsícem. Jaký se očekává cenový vývoj? Neví se především jaký bude letos stav exportu a konečných zásob, ale ty budou v nejlepším případě stejné, nebo nižší pokud bude trvat sucho. Na příští léta lze také počítat se zpomalením užití kukuřice na biopaliva v USA, po nedávném rozhodnutí Kongresu o zrušení podpor (nyní používají USA 40% produkce kukuřice na biopaliva, v EU to je max. 5%). U krmiv je vcelku jasno. Tam, kde jsou vyráběné průmyslově, jejich množství, kompozice. Ale v celé EU chybí přehled spotřeby obilí na farmách, nyní se Komise rozhodla, sebrat dat z ČZ a udělat přehled. Sucho a jednotlivé země. Belgie: země měla sucho již v 2010 (menší úroda), letos pokračuje, ale velké variace mezi regiony i uvnitř regionů. Výnosy budou letos o 20-25% nižší u obilí, kukuřice má sice výkyvy, ale produkce jen o něco menší. Největší ztráty jsou v oblastech, kde je kombinovaná živočišná produkce a kultury. Také pastviny jsou ve špatném stavu. Polsko: menší obchod s obilím, více pšenice, mnohem méně ječmene, mají menší zásoby než v minulosti. Francie: celkem budou letošní ztráty u krmiv ve výši 15mt (vše započítáno), problémy i se slámou (platí se okolo 120€/t), náklady s zvýšily o 150-250€ na dobytek, podobně u ovcí, kde je problém na celém území, kromě Baskicka. Při první senoseči byly ztráty až 80%. Sláma je sice někde k dispozici, ale chybí doprava, dopravci ji odmítají nakládat a ani železnice nespolupracuje. Irsko: nynější velké deště částečně zlepšily situaci, ale zase oddálily sklizni. Německo: dlouhou dobu sucho, nynější deště částečně zlepšily stav. Kukuřice se vzpamatovala, ale u krmiv je propad 20 - 40% podle spolkových zemí, pro ovce je jen velmi málo krmiv. Požadavek na financování kompenzací a otevřít diskusi o konkurenci obilí v užití na krmiva a na biopaliva. Snížily se stavy dobytka a ovcí a v dalších 2 letech bude nižší produkce v obou sektorech. UK – problémy má jihovýchod a oblasti kde jsou permanentní pastviny. Sklizeň bude menší. Španělsko: letos dost deště, po letech velkého sucha – to ovlivňuje produkci dlouhodobě, stížnost na konkurenci biopaliv a pálení slámy – je jí nedostatek. U jehněčího masa, mléka a sýrů se podařilo částečně převézt navýšení nákladů na ceny, ale je to stejně nedostatečné. Hlásí snížení počtu stád. V některých oblastech až o polovinu, není rentabilita a dochází k dekapitalizaci sektoru. V řadě regiónů jdou podpory jen na ochranu proti požárům, které se poslední léta dramaticky rozšířily. Jaké závěry a pokračování: Jedná se o celý sektor živočišné produkce. 1. požadavek na polské předsednictví, na příští Radu – dopad sucha. Je sice známo, že ne všechny země trpí, ale dopady jdou zprostředkovatelně na všechny. Rada 17. a 18.7. 2. vytvořit HLG pro ovce a kozy, dopad reformy CAP na sektor, náklady (podobně jako u vepřového, i když se ví, že sektor nemá stejnou váhu), je ale vlídnější k prostředí. 3. jako specifický bod – dekapitalizace a obnovení stád. Irové, podpořeni Němci by chtěli pro období 3-5 let (neztratit PP) pokud je situace velmi obtížná a trvá dlouho než se stádo obnoví. Řešit formou půjček na produkci kvůli suchu, mírnější podmínky cross-compliance (Irové si stále stěžují na přehnané kontroly), nedaří se v takto krizových situacích plnit všechny, jako v normální době. UK a Itálie dala rovněž podporu tomuto návrhu.

3




Arnaud po přestávce udělal přehled vyhlídek sektoru v CAP 2013. Kde jsou hlavní obavy, kromě těch, které se dnes řešily, ještě další: - trvající nízké příjmy, tržní ceny trvale pod výši nákladů a žádné zlepšení - snižující se spotřeba skopového a kozího masa (-1,5% v2006, -3,0% v 2007, -5,7% v 2008 a -17,6% v 2009). - snížení produkce u obou druhů masa, ve Francii o 24%, UK – 15%, Irsko -34% a -48% ve Španělsku, to vše za posledních 10 let. - sektor není atraktivní, chybí výměna generací. Celá řada doporučení na zlepšení situace včetně propagace vlny (opět se zlepšuje), mléka, sýrů – tam je situace stabilnější, ale především lépe pracovat v programech RV, kdy ovce a udržování krajiny jsou součástí kulturního dědictví, což zvláště platí pro méně úrodné oblasti. V poslední části se probraly změny u vlny a mléka (sýry). Kde je situace o něco méně tragická. Ceny vlny se prakticky zdvojnásobily, a tak se vlna opět stává zajímavou. U mléka a sýrů je situace stabilnější.

CAP 2013 – Konzultace civilní společnosti o budoucnosti evropského zemědělství V ECOSOC. 13.7. Po roce další konference, která měla podle slov Komisaře Ciolos zapojit do diskuse o CAP širokou veřejnost a podle účasti se to daří plnit. Je to spíš děláno tak, aby se všechny organizace (NGO) v EU mohly vyjádřit, i když to má také určitý vliv na celkový vývoj a formu budoucího CAP a rozpočtu. Za C/C zde bylo také dost zástupců, jinak tu moc farmářů nebylo, kromě pár zástupců Via Campesina a presidenta Milk Board. Ale i příspěvky NGO včetně Green Peace byly mírnější, spokojili se s obhajobou ecologického zemědělství (utopie) nemohlo by reálně nakrmit ani polovinu světové populace dnes. Takže to bylo na úvod ARC – Agricultural and Rural Convention. Vznikla víc než před rokem a má být podle Ciolos aktivní i při reálném formování CAP (což je diskutabilní). Jednání otevřel Yves Somville, člen Ecosoc a také mluvčí valonské FWA. Pak přišel na řadu Michael Dower, který je jedním ze zakládajících členů ARC. Ten mluvil o různých přístupech k CAP, jak jinak definovat jeho budoucí formu. Byl to zajímavý přehled, ale nic více. Nového zde nebylo nic, ale to může být můj pohled, po tom, co bylo na všech schůzích a jednáních v průběhu víc než roku řečeno a předloženo. Jednoznačně byl nejlepší příspěvek amerického zástupce Jim Harkens, který zde hájil nejen americkou zemědělskou politiku, také si dost výrazně rýpnul do EU přístupu. Řekl, že podobná iniciativa jako ARC by se nikdy nedostala na program americké vlády či na podobná jednání. Pro USA je důležitá produktivita a možnost (či nutnost) nakrmit svět, kde nepřímo řekl, že je to velký nástroj americké politiky. Také k různým formám hospodaření se zde zmínil o stále větším podílu kontraktního hospodaření. Pronajme se půda, pronajmou se stroje a udělá se smlouva o dodávkách. Provozovatel nevlastní prakticky nic a i úrodu prodá prakticky dopředu. Navíc dodal, že vše je v USA soustředěno na produktivitu, cílem je vyprodukovat tolik, aby se mohlo co nejvíce vyvážet (propojeno na zahraniční politiku) – všude politicky levné potraviny a suroviny. Další část věnoval BRIC, především Číně, která za posledních 30 let udělala obrovský pokrok, i když také řadu špatných či nezdravých rozhodnutí. Ale vyhnula se některým krokům, které ji kdysi doporučovali ekonomové a podle výsledků se s problémy zatím vyrovnala dobře (převážně). Navíc jako jedna z prvních asijských zemí začala dělat zásoby (rýže), dnes ji napodobuje víc asijských zemí. Tim Lang z londýnské university mluvil o potravě a zdraví. V úvodu kritizoval AEC za to, že se vůbec nezabývá problémy zdraví a diety. Nikde se neobjevuje souvislost, prudký nárůst průměrného věku, ale také trvalý nárůst nových nemocí, na jejich léčení se vydává neúměrně mnoho peněz. Chybí zcela seriozní informace a vzdělání. Příspěvek zajímavý, ale dost naivní, v představě, že se dá něco změnit nějakými ad hoc programy. Jeho kritika CAP vyzněla.

4




Původ má v prvních pokusech z 30. let: snaha zvýšit produkci, zapojit vědu + investice (kapitál) a distribuci – výsledek koncem 60. let levnější potraviny a dnešní dopad na zdraví – má se tomu říkat pokrok? Příspěvek Eric Mathijs z university v Leuven, který je členem SCAR (stávajícího výboru pro zemědělský výzkum) udělal přehled udržitelných farmářských praktik a environmentální výzvy. Dobrý přehled, ale nic nového, opakuje se to na prakticky všech schůzích jako zdůvodnění současného CAP. Půlhodinová diskuse byla rovněž dost mírná, ani příspěvek zástupce Green Peace nebyl nijak přehnaný. President Milk Board kritizoval poměry v sektoru mléka, řešení nejsou trvalá a stále nemohou farmáři žít z vlastní činnosti, bez toho, aby nebyli závislí na podporách. Po přestávce přišel Komisař Ciolos, raporteur EP Albert Dees a polský minsitr zemědělství Sawicki. Ciolos udělal první přehled, ujistil účastníky, že tato iniciativa (ARC) ještě neskončila, bude pokračovat i v další etapě (legislativní rámec, rozpočet). Řada podnětů byla podle něho částečně zahrnuta do podmínek CAP. - PP a podpory jinak definovány - Zelenání - Podpory malých farem - Podpory pro mladé - PO´s - Cenové výkyvy - Programy RV - Diversifikace venkov - Inovace, výzkum Další schůze v říjnu – kdy bude legální rámec CAP. Albert Dees. Přehled o hlasování jak v zemědělském výboru, tak na plenárním zasedání, kde dostal silnou podporu. Největším počátečním problémem bylo sehnat dohromady podporu ve vlastní politické frakci, dohoda s ostatními frakcemi bylo jednoduší a proběhla fair-play. Finance – EP podporuje silnější rozpočet pro CAP (chtěli o něco vyšší) – ale diskuse ještě pokračuje. Jsou zvědavi na konkrétní návrh. Dees zde ještě hájil jednu podmínku, že by ČZ měly mít nejméně 25% v rezervě pro regionální RV, nyní je to 4-5% a to je podle něho velmi málo. Dále se přimluvil o snížení rozdílu v platbách. Čtyři ( baltské + Rumunsko) by měly mít větší kompenzace. Také transitní období by podle něho mělo být co nejkratší. Země by měly být realistické, německá ministryně řekla, že Německo ztratí na PP několik set miliónů eur, čeká podobné gesto od jiných velkých příjemců. Také doufá, že budoucí systém bude jednodušší. Evropa by si měla zachovat produktivitu a produkční kapacitu. Rozhodnutí o konečné formě CAP padne až po konečném finančním rámci. Marek Sawicki. Kritizoval malý zájem o vesnice, tam jsou příjmy až o 50% nižší než ve městech a farmáři mají nejnižší. Stabilita sektoru a potravinová bezpečnost. To představuje nejen kvantitu a kvalitu potravin ale i stabilní počet farmářů pro další vývoj. U plateb mluvil o potřebě velmi rychle vyrovnat rozdíly, státy by měly odložit národní egoismus a připravit dobrý rámec. Vedle toho se dohodnout o novém přerozdělení v rámci potravinového řetězce. A také zkrátit dobu obratu v řetězci, více místního zpracování a méně dopravy.

POCC/CCC 15.7. Poslední schůze v tomto měsíci a příští budou až počátkem září. Podle situace v jednáních WTO se ukazuje, že rozdíly v přístupu jsou snad větší dnes než na začátku jednání, když odstartovalo Doha kolo. Většina vývozců přes zákazy vývozu, velkým způsobem ovlivnila situaci na trhu obilí

5




v posledních 2 letech. Shelby k tomu řekla, že exportní restrikce jsou sice tolerovány pod pravidly WTO, pokud se bere ohled na bezpečnost potravy a pokud je to oznámeno dostatečně dopředu a také za podmínky, že země zůstává otevřené k dalším jednáním a zrušení zákazu. Dovozci si stěžují, že nejen zákazy vývozu, ale i celá řada nepřímých nástrojů brání normálnímu toku vývozů. V rámci zemědělského výboru, kde se tato otázka řešila ji dal na stůl společně Izrael, Japonsko, EU, USA a Švýcarsko. Všichni měli na mysli opatření Ukrajiny a Ruska v minulém a letošním roce. Ukrajina zde oznámila, že nahradí exportní kvóty u pšenice a ječmene novou daní, která bude platit do ledna 2012. Rusko oznámilo, že ukončilo zákaz vývozu, který fungoval od srpna loňského roku, ale i tam se diskutuje o nějaké formě nové daně. A exportéři, kteří si nejsou jisti budoucími podmínkami, stále váhají přijít na trh. Opatření obou zemí vedlo k velké destabilizaci cen na mezinárodních trzích. WTO chce rovněž zlepšit informovanost a aktualizovat seznam všech důležitých exportérů. K podobnému závěru došla G20, která chce mít lepší a spolehlivější data o produkčních výhledech a stavu zásob. Španělský zástupce v druhé části udělal přehled o posledních jednáních EP v snaze pomoci Komisi k vynucení větší průhlednosti trhů s deriváty a vymýtit tento typ spekulace. Komisař Barnier, který vede DG Vnitřní trh, začal pokusem připravit návrhy již koncem loňského roku na lepší kontrolu a regulaci finančních trhů včetně nástrojů, které jsou spojeny se zemědělskými komoditami. Navrhovaná pravidla budou vyžadovat informace o OTC kontraktech (over-thecounter) – deriváty, které byly většinou pod privátními bilaterálními dohodami, aby byly předloženy a uloženy v depozitářích obchodu, kde by k nim měly přístup úřady, které dohlížejí na plnění pravidel. Parlament většinově podpořil tyto návrhy a s dodatkem, že všechny deriváty musí být transparentní a operátoři OTC investic musí pokaždé zveřejnit, kdy k operacím dochází. Objem všech transakcí musí být průhledný a to přispěje k maximální stabilitě finančních trhů. Tato „černá skříňka“ v hodnotě triliónů euro musí být průhlednější, tvrdé poslanci. Na zasedání byla i celá řada NGO´s, které říkají, že návrh nejde dost daleko. Nejsou v něm zahrnuty penzijní fondy, které mají výjimku až 3 roky. Rozpočet – zpráva z Parlamentu. Vedle raportu Albert Dees, který více méně uvítal návrh Komise na rozpočtovou politiku, celá řada poslanců také kritizuje, že nebyl rozpočet stanoven výše, protože se ví, že v rámci vyjednávání vždy dojde ještě k jeho snížení, jak budou jednotlivé strany bojovat o přidělení prostředků. Řada poslanců požadovala již dříve 5% navýšení, což by Parlamentu nechalo dostatečnou marži při jednání s Radou které - pokud odmítne návrh Komise, bude muset jednat s Parlamentem. Němečtí socialisté v debatě řekli, že si většina představuje, že se dá dělat více úkolů s méně penězi, ale to nefunguje. Proti výši rozpočtu se vyslovila většina britských konzervativců, pro které je rozpočet i tak nadměrně vysoký. Předseda zemědělského výboru de Castro k tomu řekl, že to není zmrazení rozpočtu ale dobře schované snížení rozpočtu CAP. Příští týden bude zde jen tisková konference, další jednání budou až počátkem září.

6




Chorvatsko K 1.1. 2013 vstoupí Chorvatsko do EU. Současný finanční rámec se vstupem nepočítá a tak se bude muset pozměnit. Chorvatsko má začít s 25% PP a po dobu 10 let přechodného období, s konečnou částkou 373m€ . Podle odhadů je to je jeden ze vstupů balkánských zemí, další mají následovat a to vše bude znamenat další tlak na společný rozpočet.

Brusel chce „vlastní zdroje“ To co řada pozorovatelů nazývá kontroverzní plán Komise, je snaha vytvořit vlastní příjmovou stránku, která by postupně nahradila národní příspěvky. Již dříve činily prostředky „vlastních zdrojů“ 28% rozpočtu v 1988, nyní to představuje jen méně než 10%. Z čeho by se tyto prostředky vybíraly. Návrhy počítají s daní na finanční sektor a nová EU DPH, což by dělalo evropský rozpočet daleko nezávislejší na příspěvcích ČZ. Daň finančních transakcí (FTT) jen 0,1% by přinesla do kasy EU 20 mld€ ročně. Vyšší daň by se měla týkat akcií, státních záruk (State bonds) a především derivátů. Pokud tento návrh projde (počítá se, že by se tak mohlo stát v době kyperského předsednictví), pak by se státní příspěvky mohly snížit ze 75% na 33% celého rozpočtu. Rozdíly by se ještě hradily z příjmů z importních tarifů.

Indie a zásoby Přes třetina zásob je skladována venku (okolo 18 m t obilí), jen pod plachtami z plastu. Vláda zatím odmítala investovat do skladovacích prostor a vedle toho také nechce, aby se část obilí exportoval a došlo k další cenové inflaci. Kritika je zde především proto, že podstatná část tohoto obilí bude poškozena monzunovými dešti, které začaly v červnu. Vládní mluvčí toto odmítá. Říká, že obilí je ošetřeno ochrannými prostředky proti hnilobě. Vláda se nyní rozhodla vybudovat sila s dodatečnou kapacitou 15 mt, ale ta nebudou k dispozici až za 2 roky. To vše souvisí s připravovaným plánem na modernizaci zpracování a logistiky. Vláda se již snaží zainteresovat Tesco, Carrefour a Walmarkt do této akce.

Drůbež - FAO Podle další zprávy organizace je na cestě další zvýšení cen krmiv. To povede producenty k lepšímu řešení proměny krmiv na maso s novými technologiemi. Sektor prý má v tomto směru výhodu nad ostatními sektory masa a také spotřeba roste prakticky jen u drůbeže. Určité přizpůsobení má nastat do 2014, ale to bude spíš souviset se zlepšením pravidel o bezpečnosti potravy a environmentálními otázkami. Po 2014 by měl sektor mít opět zelenou na podstatnější růst. Pro 2011 – 2020 se v předpovědi dává zvýšení cen drůbeže o víc než 50%, ale to jsou zatím jen odhady. V řadě zemí jsou stále ještě logistické problémy, a tak je otázka, jak rychle se s nimi dokážou vyrovnat a využít růstu. Počítá se ovšem, že vyšší nárůst bude u všech rozvojových zemí, ve vyspělých bude nárůst jen minimální.

Německo – restrukturalizace pokračuje Především v sektoru vepřového pokračuje úbytek malých producentů. Po zveřejnění posledních statistik se ukázalo, že prakticky všichni nejmenší producenti přestali s činností za posledních 12 měsíců. K 31. květnu bylo o 5,1% méně farem než před rokem. Farmy s méně než 250 vepři klesli

7




o 8,9% na 9 700. Naproti tomu farmy s více než 2000 vepři vzrostly o 5,3%. Nynější průměr vepřů na farmu je 844, což je trojnásobek průměru z 2005, kdy bylo v sektoru 88 000 farem. Vedle těchto údajů se ukazuje rovněž, že se snížil počet prasnic (-2,1%), což povede k dalšímu mírnému poklesu produkce v příštích měsících. Podobný trend je i u farem s hovězím, počet se snížil za rok o 2,8% za poslední 3 roky pak o víc než 10%.

Čína investuje na Novém Zélandu Velká debata na Zélandu o prodeji farmy Číňanům, před nastávajícími volbami na podzim. Zélandský ministr financí Bill English říká, že zde není žádný politický tlak, podobně jako není při investicích Fonterra v Asii či Jižní Americe. Podle něho nedojde také k podobným úkazům jako v Africe, kde dochází k přehnané intenzitě využívání zdrojů. Vláda je zde kritizována, že nedává přednost domácím zájmům. Celá řada farmářům v průběhu loňského letošního roku se připojila do kampaně „zachraňte farmy“, která byla široce sledována. V rámci tohoto rozhodování je zde také položena otázka, zda bude mít vláda možnost dohlédnout, jak je taková farma spravována a kdo ji řídí. Peking nemá v úmyslu mít jen farmy, vyslovil zájem rovněž o lesy, pozemky na stavby a o zpracovatelský průmysl. Většina připravovaných investic Číny se týká především potravy ale také mají zájem o rybolov a aquakulturu ve vodách Zélandu.

Obilí a ceny Francouzi říkají, že nedávný cenový pokles (v červnu) obilí se nedá vysvětlit normálním způsobem. Světové zásoby klesají, vyhlídky na letošní sklizeň jsou nejasné a to by mělo podle expertů spíš hrát na zvýšení nebo stejné ceny. Podle odhadů CIC – mezinárodní výbor obilí, byly k 30. červnu světové zásoby obilí 185mt, v minulé to bylo 189mt. Podobně jsou nižší zásoby o kukuřice (o 3 mt). Co se týče kukuřice poslední odhady USDA říkají, že se zvýši rozlohy (i přes záplavy ), což okamžitě vedlo k snížení futures. Evropští experti říkají, že USA prakticky určují kurzy cen a i tento vývoj je hlavně psychologický než faktický. Samotné záplavy snížily výhledy na středozápadě USA o 3-5 mt, a to se nedá jen tak lehce nahradit. Větší problémy vidí v otevření ruského exportu. Vývozci se nyní snaží co nejrychleji vyvézt vše co mohou, protože mají obavy, že to nemusí být trvalé opatření. Rovněž chybí údaje jaké zásoby má Rusko či Ukrajina v různých druzích obilí. Odhady se liší o víc než 15% podle toho, která země je provádí. Chybí srovnatelné údaje a hlavně ověřitelné. Burza v Chicagu zahrnula do svých odhadů snížení rozloh na středozápadě, což nepotvrzuje USDA a tak je velmi obtížné se vyznat, který údaj je přesnější.

Vyjednávání o cenách Francie FCD (Federace obchodních podniků) oznámila spolu s FCD (distribuce) obnovení jednání o tarifech a cenách pro masné produkty. Počátkem května byla podepsána dohoda za dohledu Mze Le Maire kde byla zahájena činnost publikací cen ministerstvem. Ale v reálném prostoru to vypadalo trochu jinak. Jen jatka a porcovny masa dokázaly dostat menší zvýšení cen a to se v první řadě týkalo jen drůbeže. Pro producenty zatím chybí jakýkoliv pozitivní dopad. Všechny federace masa říkají, že poslední zvýšení cen všeho masa v maloobchodě se nijak nepromítlo do vyšších producentských cen. Zpracovatelé podle další dohody z 7. července dostanou od distribuce navýšení o 6 – 8%. Z dřívější dohody bylo již zvýšení o 10% (požadováno 16%). Ale zatím se neví, jestli a kdy se toto zvýšení dostane až k producentům. FCD zatím nedala žádné limitní datum pro další jednání.

8


Na tuto pracovní skupinu nenavazovala poradní skupina, a tak zde nebyla velká účast

Recommend Documents