Příprava a realizace výletu pro skupinu autistů v předškolním věku
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Příprava a realizace výletu pro autisty v předškolním věku Bakalářská práce
Autor: Lumíra Přichystalová Vedoucí práce: Mgr. Martina Černá, Ph.D. Jihlava 2013
Abstrakt PŘICHYSTALOVÁ Lumíra: Příprava a realizace výletu pro skupinu autistů v předškolním věku. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Mgr. Martina Černá, Ph.D. . Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2013. Předmětem zájmu této bakalářské práce je skupina autistů ve věku od 4 do 7 let. Cílem této práce je pro danou cílovou skupinu připravit výlet a na základě zpětné vazby upravit výlet tak, aby byl realizovatelný. Zdrojem informací pro přípravu výletu pro autisty v předškolním věku mi byla osobní návštěva specializované mateřské školy a rozhovor s asistentkou pedagoga, z čehož vyplynulo, že při přípravě a realizaci výletu pro skupinu autistů v předškolním věku je třeba dbát na specifika jejich postižení.
Klíčová slova Autismus, výlet, příprava, realizace
Abstract PŘICHYSTALOVÁ Lumíra: Preparation and implementation of a Trip for Autistic Preschoolers. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Leader of the work: Mgr. Martina Černá, Ph.D. . Degree of qualifications: Bachelor. Jihlava 2013. This thesis is focused on a group of autistic children aged from 4 to 7 years. The aim of this work is preparation of a trip and by the feedback adjust the trip to make it viable. The source of information for making the trip for autistic preschoolers was a personal visit in specialized kindergarten and an interview with an assistant of teacher, which showed to me that during the preparation and implementation of a trip for a group of autistic preschoolers is important to know the specifics of their disability.
Key words Autism, trip, preparation, implementation
Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí své bakalářské práce Mgr. Martině Černé Ph.D. za odborné vedení při tvorbě bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat slečně Kláře Šmídové za možnost osobního setkání s dětmi postiženými autismem. V neposlední řadě děkuji svým rodičům za celoživotní podporu.
Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“).
Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.
V Jihlavě dne ………………………..
Podpis
Copyright ©Lumíra Přichystalová, 2013
OBSAH Úvod a cíl práce……………………………………………………………………...11 Literární rešerše……………………………………………………………………....12 1 Vymezení základních pojmů………………………………………………...……..13 1.1 Pojmy z oblasti autismu………………………………………….....................13 1.2 Pojmy z oblasti cestovního ruchu……………………………………..……....15 2 Dětský autismus…………………………………………………………………....16 2.1 Dědičnost………………………………………………………………..……..16 2.2 Mentální retardace……….………………………………………………….…17 2.3 Historický vývoj autismu………………………..…………………………......17 3 Organizace APLA………………………………………………………..……......19 4 Sociální cestovní ruch…………………………………………………..…....…….19 5 Speciální pedagogika…………………………………………………..………......20 6 Praktická část…………………………………………………..………….…..........22 6.1 Církevní ZŠ logopedická a MŠ Don Bosco………………..………….………..22 6.2 Sociální kontakt a sociální chování……………………………...……………...24 6.3 Problémy v komunikaci…………………………………………...…….............25 6.4 Rozhovor s asistentkou pedagoga MŠ Don Bosco………………...……………26 6.5 Trasa výletu a navštívená místa………………………………...……………….28 6.5.1 Popis trasy…………………………………………………...……………....28 6.6 Příprava výletu pro autisty v předškolním věku…………………..…………….31 6.6.1 Doprava……………………………………………………………….……...31 6.6.2 Stravování během výletu…………………..................................................... 32
6.6.3 Časový harmonogram výletu………………………………… …………….33 6.7 Zpětná vazba na naplánovaný výlet…………………………….………………..34 6.8 Úprava původního výletu……………………………..……….…………............35 6.8.1 Stravování během výletu………………………………….……………….....36 6.8.2 Časový harmonogram výletu………………………….………..…………....36 6.8.3 Zpětná vazba na upravený výlet……………………………………………...37 7. Závěr…………………………………………………………………...………........39 Seznam použitých zdrojů……………………………………………………………….41 Seznam tabulek, obrázků………………………………………………………….........44 Přílohy……………………………………………………………………………….....45
Úvod a cíl práce Cestovní ruch je sám o sobě velmi zajímavé a rozsáhlé téma, pod které spadá velké množství podtémat, zejména formy a druhy cestovního ruchu, kde dochází k segmentaci trhu a zaměřování na konkrétní cílovou skupinu osob. S přípravou a realizací výletu pro autisty v předškolním věku, což je téma mé bakalářské práce, úzce souvisí jeden z druhů cestovního ruchu, a to sice sociální cestovní ruch. Sociální cestovní ruch se zaměřuje na skupiny lidí, které mají různými způsoby a z různých důvodů znemožněno bez omezení naplno využívat cestovního ruchu, jako náplně svého volného času a způsobu odpočinku. Hlavním důvodem, proč jsem si jako cílovou skupinu vybrala právě autisty v předškolním věku, byla skutečnost, že právě dětství (a nejen v předškolním věku) s sebou přináší spoustu dobrodružství, zábavy, her, nových zážitků, poznání a bezstarostnosti. Duševní porucha autismus ale způsobuje to, že jedinci jí postižení nedokážou právě tyto věci naplno prožívat, chápat a zpracovávat. Právě proto, že autisté nemají své dětství a vlastně ani dospělý život jednoduché, vybrala jsem si právě toto téma, což pro mě byla určitá výzva, vzhledem k tomu, že jsem se o problematiku autismu nikdy před tím nezajímala. Cílem mé bakalářské práce bylo tedy na základě vlastního pozorování při návštěvě specializované mateřské školy, rozhovoru s asistentkou pedagoga, která v této mateřské škole působí a samozřejmě také na základě informací získaných z literárních a internetových zdrojů, připravit a realizovat výlet pro skupinu autistů v předškolním věku. Protože autisté mají velké množství specifik, na které bylo třeba brát zřetel při plánování výletu, požádala jsem osobu, která se stará o autistu v předškolním věku, aby mi na naplánovaný výlet podala zpětnou vazbu. Zpětná vazba pro mě byla velmi důležitá, jelikož jsem se podle ní orientovala při plánování nového výletu. Aby mohl být výlet realizovatelný, je třeba pracovat s ověřenými informacemi. Je nutné dokázat si představit, jak se autismus může projevovat v praxi a jaké mohou být důsledky zanedbání některých faktů spojených právě se specifiky autismu.
11
Literární rešerše Tato literární rešerše obsahuje internetové a literární zdroje, ze kterých jsem čerpala při zpracovávání mé bakalářské práce, charakterizující její hlavní obsah a téma. Na internetovém portálu www.autismus.cz je autismus definován jako velmi závažná porucha duševního vývoje jedince, která má vliv na jeho mentalitu. Na tomto portálu se čtenář mimo jiné také dozví jaké jsou počáteční projevy autismu, jaké charakteristické znaky lze pozorovat a jakým způsobem probíhá např. diagnóza autismu. Jedním z děl, která se zabývají autismem je kniha autorů Michala Hrdličky a Vladimíra Komárka z roku 2004 s názvem „Dětský autismus, přehled současných poznatků“. V knize jsou shrnuty poznatky z oblasti autismu z domova i ze zahraničí. Dále je zde popsán vývoj autismu od prvních definic přes omyly v těchto definicích po definici současnou. Čtenáři jsou také přiblíženy poruchy, které jsou často k autismu přidruženy. Pavel Hartl a Helena Hartlová ve svém díle „Psychologický slovník“, které vzniklo v roce 2004 na základě jejich celoživotní práce v oboru psychologie a psychiatrie, uvádí několik stovek pojmů právě z této oblasti. V jejich díle jsou pojmy vysvětlovány důsledně, ale především srozumitelně tak aby byly pochopeny širokou veřejností. S
problematikou autismu je významně spojen pojem komunikace, protože právě
s komunikací mají autisté často potíže. Jiřina Klenková ve své knize „Logopedie“ z roku 2006 se mimo komunikace jako takové zabývá různými typy jejího narušení. Problémy komunikace se zabývá také Miroslava Jelínková a Radovan Netušil ve své knize z roku 1999 s názvem „Autismus I. Problémy komunikace dětí s autismem“. V mé bakalářské práci používám také pojmy z oblasti cestovního ruchu a také sociálního cestovního ruchu. Na internetovém portálu www.hotel-spa.ihned.cz
je
popsán sociální cestovní ruch jako druh cestovního ruchu vycházející z teorie, že na cestování a na svobodné trávení volného času má nárok každý člověk bez ohledu na to v jaké finanční situaci se nachází, kde bydlí a jaké je jeho sociální postavení.
12
V učebnici „Cestovní ruch (vybrané kapitoly)“ z roku 1999 popisuje Vlasta Malá základní pojmy z oblasti cestovního ruchu. Pro svou bakalářkou práci jsem z této publikace použila definici výletu.
1. Vymezení základních pojmů Pro přiblížení tématu čtenáři a snadnější orientaci v problematice mé bakalářské práce uvádím seznam základních pojmů týkajících se autismu a oblasti cestovního ruchu.
1.1. Pojmy k problematice autismu Autismus Jedná se o jednu z nejzávažnějších poruch duševního vývoje, která má velký vliv na mentalitu jedince. Důsledkem této poruchy je, že jedinec není schopen správně vnímat to co vidí, slyší a cítí a s tím spojené potíže s komunikací a představivostí. [1] Duševní porucha „Duševní porucha je v širším pojetí označení pro některé psychické procesy, projevující se v myšlení, prožívání a chování člověka, znesnadňující jeho fungování ve společnosti“ (Hartl, Hartlová,2004, str. 424-425), [1]. Poruchy autistického spektra Poruchy autistického spektra představují uskupení specifických odchylek ve vývoji jedince projevujících se v různých mírách a intenzitách. U těchto poruch je vývoj jedince narušen do hloubky a má velký vliv na jeho život, komunikaci a sociální chování. [2] Komunikace „Termín komunikace (z lat. communicatio – spojování, sdělování) znamená obecně lidskou schopnost užívat výrazových prostředků k vytváření, udržování a pěstování mezilidských vztahů. Je to výměna informací, sdělování a dorozumívání. Lidé si v průběhu společné činnosti nevyměňují pouze informace, ale také představy, myšlenky, nálady, pocity, postoje atd.“ (Klenková, 2006, str. 17), [2]. 13
Stereotyp Je určitý vzorec chování a myšlení, jehož charakteristickými rysy je jednotvárnost a ustálenost. [3] Adaptace Tento pojem vyjadřuje přizpůsobení určitým podmínkám či prostředí. [4] Reakce Reakce je jakákoli činnost projevující se jako odezva na určitý podnět či změnu. [5] Kognitivně behaviorální terapie Tato terapie se vyznačuje tím, že kombinuje dva druhy psychoterapie a to sice behaviorální a kognitivní. Behaviorální terapie chápe poruchy chování zejména jako naučené chování. Kognitivní terapie se soustředí především na procesy myšlení. Kombinací těchto dvou psychoterapií vzniká předpoklad, že ve většině případů dojde k progresu tím, že se identifikují narušené představy, myšlenky a reakce a na základě zjištěného se vybírají postupy léčby. (Pešek, Praško2013), [3]. Autostimulace Je proces, při kterém člověk sám sebe ovlivňuje nebo podněcuje k nějakému činu. Verbální a neverbální komunikace Verbální komunikace se uskutečňuje prostřednictvím slov. U neverbální komunikace je absence slovního projevu a komunikace probíhá pomocí gest, mimiky, pohledu, postojem těla atd. [6]
14
1.2. Pojmy z oblasti cestovního ruchu Sociální cestovní ruch Sociální cestovní ruch je druh cestovního ruchu, obecně označován jako „cestovní ruch pro všechny“. V praxi to znamená, že cestovat a využívat svůj volný čas v podobě cestovního ruchu může každý bez ohledu na jeho finanční situaci a sociální postavení. [7] Výlet Účastníkem výletu je výletník. V domácím cestovním ruchu je jako výletník označována osoba, která má trvalé bydliště v dané zemi a vycestuje mimo něj na kratší dobu než je 24 hodin a předmětem cesty není provozování výdělečné činnosti v navštíveném místě. (Malá, 1999), [4]. Časový harmonogram Časový harmonogram je harmonický plán či postup zobrazující časový sled určitých událostí nebo činností.(Petráčková, Kraus, 2000), [5].
15
2. Dětský autismus Dětský autismus je závažná porucha zasahující do vývoje dítěte a následně má vliv na jeho komunikační schopnosti. Charakteristickými znaky dětského autismu je například narušená schopnost navazovat kontakty s novými lidmi. Děti s autismem také obtížně zvládají své reakce na vnější podněty. Právě tyto reakce jsou často nepřiměřené dané situaci. Dětský autismus se řadí mezi PAS1 . Důsledek této poruchy je mimo jiné také nesprávné přijetí a následné vyhodnocení určité informace přicházející z vnějšího prostředí. V praxi to znamená, že dítě špatně rozumí tomu, co slyší, vidí a cítí. Představivost autistických dětí je často nereálná a také mají problémy v oblasti sociálního chování. [8] Dětský autismus je nevyléčitelná choroba, ale díky různým terapiím pod dohledem odborníků a samozřejmě také díky podpoře rodiny může autista poznávat nové věci a jim se také učit. Člověk postižený autismem může v některých případech žít spokojený a plnohodnotný život. Jsou známy případy, kdy člověk postižený autismem má abnormální schopnosti jako například skvěle vyvinutou paměť nebo výborný hudební sluch. [9]
2.1 Dědičnost Je dokázáno, že autismus je dědičná choroba a to ve značné míře. Šance, že rodiče, kteří již mají dítě postižené autismem zplodí dalšího autistického potomka, je 2-5 %. Bohužel zatím nejsou známy geny, které by tuto poruchu způsobovaly, ale předpokládá se že k této poruše dochází vzájemným působením běžných genů v kombinaci s vlivy vnějšího prostředí. [10]
1
PAS: zkratka pro poruchy autistického spektra
16
2.2. Mentální retardace I když mentální retardace a autismus jsou dvě odlišné poruchy, ve většině případů dochází k jejich vzájemnému krytí. Je dokázáno, že tři čtvrtiny lidí trpících autismem jsou postiženi i mentální retardací. [11] Mentální retardace je stav postiženého jedince, kdy dochází k pozastavení duševního vývoje a nebo je vývoj neúplný. Při tomto mentálním postižení lze pozorovat absenci dovedností, které jsou specifické pro jednotlivé fáze vývoje jedince. Mentální retardace může být spojena s jinými mentálními poruchami. Jednou z nich může být právě autismus (viz. kapitola č. 2 ). Mentální retardace má několik stupňů. Stupeň retardace se měří běžnými testy inteligence jako jsou například IQ testy. Podle dosažených výsledků v testech inteligence se mentální retardace člení na:
Lehkou mentální retardaci
Střední mentální retardaci
Těžkou mentální retardaci
Hlubokou mentální retardaci
Jinou a neurčenou mentální retardaci
Konečná diagnóza ovšem neznamená, že u jedince již nebude možné zaznamenat pokroky a zlepšení. Cvičením a rehabilitacemi pod odborným dohledem lze dosáhnout lepších výsledků. [12]
2.3. Historický vývoj autismu Pro přiblížení vývoje a postupného diagnostikování autismu jsem vzestupně uspořádala jednotlivé roky, ve kterých docházelo k významným objevům v oblasti autismu. Rok 1911: V tomto roce byl poprvé použit termín autismus. Tento pojem byl převzat z řeckého jazyka a to sice jako překlad slova „sám, já“. Faktem, ale je, že v této době neměl autismus stejný význam jako dnes. Původně byl používán jako označení pro schizofreniky a pro jejich obtížnou komunikaci s vnějším prostředím. Za vším stál švýcarský psychiatr Eugene Bleuer.[13]
17
Rok 1943: Leo Kanner, americký dětský psychiatr na základě pozorování několika svých pacientů dal pojmu „autismus“ jiný význam, než jaký do této doby měl. Byl zveřejněn článek s názvem „Autistická porucha afektivního kontaktu“, kterou v knize „Dětský autismus, přehled současných poznatků“ z roku 2004 popisují autoři Michal Hrdlička a Vladimír Komárek. U pozorovaných dětí se projevoval problém s komunikací s ostatními lidmi, děti preferovali osamocenost a toužili po jistém stereotypu. Rok 1974: Ivaar Lovas, americký psycholog, vymyslel individuální terapii. Terapie měla za úkol přizpůsobit chování postižených jedinců v různých situacích a následnou analýzu jejich chování. Výsledky této terapie zpochybnili dosavadní tvrzení, že autismus je obranou reakcí na odmítavé chování rodičů. Závěr zahrnoval diagnózu, že autismus je podmíněn genetikou a jinými faktory z vnějšího prostředí (viz. kapitola č. 1) Rok 1977: Tento rok znamenal uvedení první přesné definice autismu, která byla následně v roce 1980 zahrnuta do DSM -III2. [14] Rok 1981: V tomto roce byl poprvé použit termín „Vysoce funkční autismus“. Tento termín
označoval děti postižené autismem, které měly normální až nadprůměrnou inteligenci (Hrdlička, Komárek 2004), [6]. Rok 1988: Od tohoto roku autismus nabývá rozsáhlejšího spektra. Postižení, která mají podobné charakteristické příznaky jako autismus nesou termín „poruchy autistického spektra“. [15]
2
DSM-III: americký diagnostický manuál
18
3. Organizace APLA APLA je česká organizace, která sdružuje subjekty, jejichž hlavním cílem je práce s osobami, které trpí PAS. Organizace APLA respektuje určité standardy a pravidla. Standardy a pravidla, které organizace APLA uplatňuje:
Při práci s osobami s PAS uznává pouze metody, které jsou vědecky podloženy.
Neuznává a neuplatňuje žádné alternativní, vědecky neověřené postupy při práci s osobami s PAS.
Propaguje metody, které jedince učí jak správně chápat vnější podněty a měnit jejich nesprávné návyky myšlení, které se odráží v jejich chování. Tato metoda se nazývá kognitivně behaviorální terapie.
Soustředí se na alternativní komunikaci.
Klade důraz na začleňování osob s PAS do společnosti.
Podporuje všechny osoby s PAS, bez ohledu na závažnost a rozsah jejich poruchy.
Neustále sbírá informace od uznávaných společností jako je např. Světová zdravotnická organizace a Ministerstvo zdravotnictví ČR.
Podporuje rodiny osob s PAS a zařízení specializující se na PAS.
APLA poskytuje informace o sdružených organizacích a o používaných terapiích a metodách.
Na webových stránkách APLA je ke stažení formulář potřebný k podání žádosti o členství [16]
4. Sociální cestovní ruch Sociální cestovní ruch jako druh cestovního ruchu vychází z teorie, že na cestování a na svobodné trávení volného času má nárok každý člověk bez ohledu na to v jaké finanční situaci se nachází, kde bydlí a jaké je jeho sociální postavení. Mezi základní priority sociálního cestovního ruchu patří začlenění sociálně, ale i jinak znevýhodněných skupin lidí do společnosti a rozvíjet jejich znalosti, což v důsledku vede k osobnímu vývoji a vzdělání. Sociální ruch je soustředěn zejména na: 19
Občany s nízkými příjmy
Děti a mládež
Rodiny s dětmi
Osoby s fyzickým a mentálním handicapem
Na organizování sociálního cestovního ruchu se podílejí orgány státní správy, organizace zabývající se charitou, podnikatelské subjekty a také podnikatelské subjekty fungující v oblasti cestovního ruchu. Podpora sociálního ruchu patří také mezi činnosti Evropské Unie. Důkazem tohoto bylo vyhotovení projektu CALYPSO, jehož hlavním cílem bylo finančně podpořit sociální cestovní ruch v zemích Evropské Unie a také regulovat sezónnost turistických destinací. V České republice je sociální cestovní ruch dotován Ministerstvem pro místní rozvoj, které se podílí např. na:
Výstavbě odpočívadel pro turisty
Budování turistických center
Umožňování bezbariérových přístupů do turistických atraktivit pro fyzicky handicapované osoby
Budování hygienických zařízení v blízkosti atraktivit pro pěší turisty, cyklisty i vozíčkáře atd. [17]
5. Speciální pedagogika Speciální pedagogika je vědní disciplína, která se soustředí na osoby, které jsou zdravotně, sociálně či jinak indisponované. Mezi tyto osoby patří také osoby s PAS. Cílem speciální pedagogiky je začlenění těchto osob do normální společnosti. Speciální pedagogika by nemohla být uplatňována bez znalostí společenských věd jako jsou psychologie, sociologie, psychopatologie, patopsychologie, sociální psychologie. Speciální pedagogika je dělena podle typu postižení na: 20
Pedagogiku osob s mentálním postižením
Pedagogiku osob s tělesným či zdravotním postižením
Pedagogiku osob poruchami komunikace
Pedagogika pro osoby zrakově postižené
Pedagogika pro osoby s poruchami chování
Pedagogika pro osoby s PAS aj. (Pipeková,2006), [7].
Speciálně-pedagogická centra Speciálně pedagogická centra fungují jako poradenská zařízení, soustředící se na žáky s různými druhy zdravotního a mentálního postižení. Tato centra poskytují speciální pedagogiku a pomoc, která realizována týmem pracovníků. V tomto týmu z pravidla spolupracují speciální pedagog, sociální pracovník a psycholog. Zaměřují se na žáky od 3 do 19 let. Mezi obvyklé činnosti speciálně-pedagogického centra např. patří:
Provedení důsledné diagnózy žáka
Vytvoření koncepce péče o žáka a individuálního plánu
Psychická podpora
Poskytování informací a konzultací pro rodiny, pro speciální pedagogy a speciální školy
Zapůjčování učebních pomůcek aj.
Speciálně-pedagogická centra se v činnostech liší podle zaměření (viz. dělení speciální pedagogiky). [18]
21
6. Praktická část
6.1. Církevní ZŠ logopedická a MŠ Don Bosco Tato ZŠ a MŠ poskytuje komplexní péči pro děti z celé ČR od 3 do 15 let a je zřizována Arcibiskupstvím pražským. Pedagogický sbor se skládá ze speciálních pedagogů a asistentů pedagogů, foniatra, psychologa, zdravotní sestry a sociální pracovnice. Pro přijetí do MŠ i ZŠ je potřeba doporučení pedagogicko-psychologické poradny nebo speciálně-pedagogického centra.
Výuka ZŠ a MŠ Don Bosco je určena:
Dětem s vývojovými poruchami řeči ( např. koktavost, opožděný vývoj řeči)
Dětem, které mají problémy s komunikací a učením
Dětem s dyslexií, dysgrafií, dysortografií
Autistům
Cílem je pro žáky vytvořit příjemné a přátelské prostředí, ve kterém kladen důraz na komunikaci a individuální potřeby a výuku žáků. [19] Protože jsem svou bakalářskou práci zaměřila na autisty v předškolním věku, navštívila jsem MŠ Don Bosco, kde jsem se výuky mohla zúčastnit a na základě toho zpracovat praktickou část své bakalářské práce. MŠ Don Bosco se řídí každodenním výukovým programem „Brána dětem otevřená“, který je přizpůsoben žákům individuálně podle typu poruchy. Tento každodenní program je rozdělen na jednotlivé bloky. Ranní blok zahrnuje hudebně-pohybovou chvilku, která je naplněna hrou na hudební nástroj asistenta pedagoga a zpěvem. Poté následuje individuální logopedie, skupinová logopedie nebo nějaká jiná řízená aktivita. V dopoledním bloku se obvykle chodí na procházku a nebo si děti hrají na školní zahradě. V poledne děti odpočívají při poslechu četby či poslechu pohádek.
22
Odpoledne, před tím, než si rodiče děti vyzvednou mají děti možnost zúčastnit se aktivit jako jsou keramika či sportovní kroužek a nebo si hrají ve třídě. [20]
Obr. 1: Lokalizace MŠ Don Bosco
Zdroj: Portál www.donbosco.cz, 2013
23
6.2. Sociální chování a kontakt Ve dnech 9. 9. a 26. 9. jsem měla možnost osobně navštívit specializovanou mateřskou školu (dále jen MŠ) Don Bosco v Praze a pozorovat chování autistických jedinců. Protože tato specializovaná MŠ není přizpůsobena jen autistickým dětem a navštěvují ji i děti bez jakéhokoli jiného mentálního postižení nebo děti s vadou řeči, bylo zajímavé pozorovat kontakt malých autistů se zdravými dětmi. Právě na základě mé návštěvy zařízení, kontaktu s dětmi a rozhovoru se zaměstnankyní MŠ, uvedu několik svých poznatků. Tato kapitola bude podobně jako kapitola č. 2 souhrn typických vlastností autistů avšak popsaná z pohledu mého, čili z pohledu člověka, který nikdy předtím neměl možnost se s touto problematikou setkat osobně. Zaznamenala jsem několik skutečností:
Autistické děti se často vyhýbají přímému očnímu kontaktu. Když už k očnímu kontaktu došlo, měla jsem pocit, jakoby malý autista koukal skrze mě.
Autisté mají problém s navazováním vztahů s jinými lidmi, dětmi a většinou si vystačí sami. Pokud malému autistovi dáte najevo nějaký cit, může se stát, že dítě bude k vašim projevům netečné nebo bude dělat jakoby jste tam nebyl/a. Někteří autisté se takto chovají i ke své rodině, což ale neznamená, že je nemají rádi, jen své city dávají najevo jiným způsobem, který se nám může zdát nepochopitelným. V některých případech tyto děti postrádají vstřícné reakce již od raného dětství. Maminka jedné autistické dívky se mi svěřila, že se nikdy nesetkala např. s napřahováním rukou své ratolesti, stejně tak se s ní téměř nikdy nemazlí a směje se zřídkakdy.
Netečnost vůči dotekům svých spolužáků.
Neadekvátní a bezdůvodný smích nahrazovaným náhlým pláčem během divadelního představení, na kterém jsme s dětmi byli. Já osobně to přisuzuji ke špatnému zpracování informací z vnějšího prostředí a nebo je možné, že autista pláčem vyjadřoval radost, protože své emoce neumí ovládat a nedokáže si je automaticky přiřadit k prožívané situaci.
24
6.3. Problémy v komunikaci „Termín komunikace (z lat. communicatio – spojování, sdělování) znamená obecně lidskou schopnost užívat výrazových prostředků k vytváření, udržování a pěstování mezilidských vztahů. Je to výměna informací, sdělování a dorozumívání. Lidé si v průběhu společné činnosti nevyměňují pouze informace, ale také představy, myšlenky, nálady, pocity, postoje atd.“ (Klenková, 2006, str. 17), [8]. Komunikovat s autistou je poměrně obtížné obzvlášť pro člověka, který s takto postiženým dítětem nemá žádné zkušenosti. Dítě má snížené nebo žádné reakce na mimické a gestikulační podněty a jedná-li se o jejich mimiku a gestikulaci, neodpovídají situaci a mohou se zdát nesmyslné. Často mají velmi omezenou slovní zásobu, která nekoresponduje s jejich věkovým vývojem. Autista nedokáže porozumět významu slov a pohybu. Neví, že tyto symboly jsou komunikačními prostředky a musí se to speciálně naučit a potom ví, že když např. jeden z rodičů vztyčí ukazováček, něco udělal špatně. Pokud s vámi chce malý autista komunikovat, setkáte se např. s taháním za rukáv, za ruku. Když už autista slovně komunikuje, vyjadřuje se většinou jen jednoduchými větami nebo jedním slovem. Lidé postižení autismem komunikují pouze v prostředí, ve kterém se cítí neohroženi a nejsnadněji komunikují pomocí obrázků nebo různých předmětů. Mezi další komunikační poruchy také patří používání bizarních slov, žvatlání a vydávání dalších nesrozumitelných zvuků. Pokud u autisty dojde k verbální komunikaci, častým jevem je, že jedinec o sobě mluví ve 2. osobě (chceš tamto, jdeš tam,…). Dále jsem zaregistrovala, že jeden s autistů byl fascinován ořezáváním pastelky. Líbil se mu pravidelný zvuk, který byl vyvolán pohybem pastelkou v ořezávátku. Asistentka pedagoga mi na základě této situace pověděla, že tyto děti mají rády pravidelné zvuky (cinkání do skleničky, bouchání do zdi) a také je fascinují lesklé a třpytivé předměty. Tyto informace jsem získala během celodenního pobytu v MŠ Don Bosco, osobnímu kontaktu s dětmi a jejich rodiči a neustálým kladením otázek asistentkám pedagoga.
25
„Děti s autismem nemají vrozenou schopnost pochopit význam vzájemné komunikace. Nechápou, že pomocí komunikace mohou ovlivnit své prostředí. Chápání významu komunikace není u nich dostatečně rozvinuto. S výukou jak komunikovat musíme rozvíjet i chápání proč komunikovat, najít pro ně vhodnou formu komunikace. “ (Jelínková, 1999, str.2 ), [9].
6.4 Rozhovor s asistentkou učitele MŠ Don Bosco Klára Šmídová, která v MŠ Don Bosco pracuje přibližně 3 roky a stará se převážně o autistické děti, mi umožnila návštěvu MŠ a také mi ochotně věnovala 30 minut svého času a odpověděla mi na několik, dopředu připravených otázek, které mi zásadně pomohly při zpracování praktické části této bakalářské práce. Klára Šmídová souhlasila s přepisem celého rozhovoru, který je uveden v příloze. V rozhovoru, který jsme měla dopředu připravený jsem se v první řadě zaměřila na fakta, která jsem se o autistech v průběhu psaní své bakalářské práce dozvěděla a cílem rozhovoru bylo si tato fakta ověřit u člověka, který přichází s autisty do přímého kontaktu a je schopen popsat jak se specifické znaky autismu projevují v praxi. Téměř v každé literatuře a jiných zdrojích zabývajících se autismem se uvádí, že autisté preferují stereotyp a pravidelný režim, a že sebemenší změna režimu je může vyvést z míry. Při rozhovoru s asistentkou pedagoga mi tento fakt byl potvrzen s tím, že vždy záleží na jedinci a pokud je dostatečně na danou změnu připraven, nemusí s tím mít až takový problém. I když je pravdou, že do MŠ Don Bosco dochází jedna žačka postižená autismem, která musí mít např. bezpodmínečně své stálé místo u stolu, kde má i svou fotografii. Prostřednictvím tohoto rozhovoru jsem se také dozvěděla jak probíhá komunikace s autistou. Komunikace s autisty je poměrně obtížná. I když je pravdou, že dotazovaná Klára Šmídová, za dobu působení ve speciální mateřské škole, již nemá s komunikací s autisty problémy, u člověka, který s nimi nikdy nepřišel do styku problémy nastat mohou. Autisté nereagují na žádné mimické ani gestikulační projevy a jejich mimika a gestikulace je často nesmyslná a neodpovídá situaci. Když Vám chce malý autista něco sdělit a neumí verbálně komunikovat, zatahá Vás za rukáv, za nohavici nebo za ruku a pomocí žvatlání, brblání, používáním bizarních zvuků atd. se vám snaží sdělit, co potřebuje. Když už komunikují verbálně, často o sobě mluví ve 2. osobě. U autistů se můžeme v některých případech setkat se sebepoškozováním, což mi 26
bylo zdůvodněno tím, že je to projev nespokojenosti a nebo vykolejení ze standardního režimu. Také to může znamenat, že autista má nějakou potřebu a neví jak ji vyjádřit. Tyto reakce ovšem nemusí být jen na negativní podněty, ale může jít jen o vyjádření nějaké potřeby dítěte, kterou dává najevo například rozbíjením předmětů, křikem a agresivním chováním k ostatním. Může se jednat také o reakci při vybočení ze stereotypu dítěte, který, jak už jsem zmínila, autisté preferují. Dotazovaná asistentka se setkala např. s tím, že si jeden z jejich žáku začal strkat prsty do očí nebo se píchal do ruky tužkou. Dále jsem se dozvěděla, co je tzv. autostimulace. V praxi to znamená, že tím řeší např. situaci, se kterou si neví rady a dá se říct, že si čistí hlavu a nebo se k něčemu odhodlávají. Stejně tak jako v případě stereotypu, který autisté ve většině případů preferují, i v případě reakcí na citové projevy záleží na jedinci. Existují autisté, kteří jsou vůči citovým projevům neteční a reagují negativně, nechtějí se chovat apod. Jsou ale i ojedinělé případy, kdy dochází k vyjadřování citů v abnormální míře. Protože cílem mé bakalářské práce je příprava a realizace výletu pro skupinu autistů v předškolním věku, zajímalo mě, jestli je vůbec vhodné jet s těmito dětmi na výlet a bylo mi řečeno, že určitě ano. Od asistentky pedagoga jsem dostala několik rad, jaký výlet pro autisty připravit. Bylo mi doporučeno zorganizovat aktivní výlet, při kterém budou děti v pohybu a budou si sami moci něco vyzkoušet. Také mě zajímalo jaké by byly potřeba instrukce pro rodiče. Dozvěděla jsem se, že velmi důležité je malého autistu na výlet dopředu připravit, aby nedocházelo k problémům způsobených změnou jejich pravidelného režimu. Běžná je obrázková metoda komunikace, kdy rodič pomocí obrázků ukáže dítěti co ho čeká, kam pojede, co tam uvidí. Samozřejmě je potřeba aby s sebou děti měli potřebné léky, svačinu, pláštěnky a věci na převlečení. Rodiče také nesmí zapomenout jim přibalit něco, co je uklidní, když dostanou záchvat. Jsou to většinou jejich oblíbené sladkosti, hračky nebo fotka někoho z rodiny. Důležité je, aby rodiče byli v pohotovosti.
27
6.5 Trasa výletu do ZOO Praha Společný sraz rodičů s dětmi a pedagogy bude na tramvajové zastávce Výtoň - Praha 2. Příjezd pedagogů na zastávku Výtoň – Praha 2 bude v 8:40. Od této doby budou čekat na postupné příjezdy/příchody rodičů s dětmi. V 9:00 bude následovat společný přesun dětí a pedagogů na Rašínovo nábřeží - Praha 2, kde náš výlet začne. Tabulka 1: Časová náročnost jednotlivých úseků trasy výletu Cesta parníkem do přístaviště Císařský ostrov
75 minut + 15 minut rezerva
Cesta pěšky do ZOO Praha
15 minut
Zpáteční cesta na Rašínovo nábřeží
75 minut + 15 minut rezerva
Zdroj: Vlastní zpracování, 2013
6.5.1 Popis Trasy Rašínovo nábřeží Rašínovo nábřeží, v historii děleno na několik částí, neslo za celou dobu své existence několik různých jmen. Například část nábřeží, která vedla od Palackého náměstí k Jiráskovu náměstí, se dříve jmenovala Palackého nábřeží a část nábřeží od Vyšehradské skály po Palackého nábřeží se jmenovala Vyšehradské nábřeží. V roce 1990 byly tyto dvě části spojeny v jednu, která dnes nese název Rašínovo nábřeží. Nábřeží je dlouhé asi 950 m a kromě toho, že téměř po celé jeho délce vede náplavka odkud vyplouvají lodě a parníky, slouží také jako promenáda. [21] Císařský ostrov Císařský ostrov je jeden z pražských ostrovů ležících na řece Vltavě. Pravá strana tohoto ostrova skýtá pravděpodobně poslední část koryta Vltavy, do které ještě nezasáhl člověk a kde jsou peřeje. Před povodněmi v roce 2002 se v těchto místech nacházela např. zahrádkářská kolonie a také velké množství vzácných stromů a rostlin. Na ostrov se lze dostat po třech mostech a nebo také po lávce. [22]
ZOO Praha 28
Zoo Praha, jejíž celý název je Zoologická zahrada hl. m. Prahy se nachází v Pražské Troji. Jde o moderní zoologickou zahradu, která zahájila svou činnost v roce 1931. Jejím cílem je zajišťovat pro svá zvířata podmínky, které se co nejvíce podobají přirozenému prostředí, ve kterém obvykle žijí. Zoo Praha je turisty oblíbeným místem a patří k nejnavštěvovanějším místům České republiky. Pokud se rozhodnete ZOO Praha navštívit k vidění jsou zde např. sloni indičtí, levharti, gorily, pandy červené. Dále ZOO Praha poskytuje domov např. koňům převalským, leguánům, různým druhům plazů, ptáků atd. [23]
29
Obr. 2: Vodní trasa – Rašínovo nábřeží, Císařský ostrov. Vltava.
Zdroj: Portál www.mapy.cz , 2013
Obr. 3 : Pěší trasa – Císařský ostrov , Zoo Praha
Zdroj: Portál www.mapy.cz, 2013
30
6.6. Příprava výletu pro autisty v předškolním věku Pojem výlet jsem definovala v kapitole č. 1., stejně tak dětský autismus byl definován v kapitole č. 2. Mým cílem v této kapitole je přiblížit čtenáři důležitá specifika výletu, přizpůsobeného autistům v předškolním věku. Výlet je určen pro 7 autistů od 4 do 7 let. Děti budou doprovázeny párem specializovaných pedagogů (viz. kapitola č. 4.), kteří mají několikaletou praxi s prací s dětmi postiženými autismem. Tito pedagogové znají jejich individuální potřeby, míru postižení a způsoby komunikace s jedinci. Výlet jsem nazvala „Parníkem za zvířátky“. Toto pojmenování shledávám vhodným pro skupinu dětí v předškolním věku a také vystihuje charakter výletu a jeho náplň. Jak už jsem zmiňovala v kapitole č. 7., plavba z Rašínova nábřeží na Císařský ostrov bude trvat cca 80 minut. Cena dětského zvýhodněného zpátečního jízdného je 100 Kč a plné jízdné je 200 Kč. Cena dětského vstupného do ZOO Praha je 140 Kč včetně projížďky vláčkem a plné vstupné je 210 Kč také včetně vláčku. Během výletu si děti budou moci vyzkoušet kormidlování parníku pod dozorem kapitána a v ZOO Praha si, mimo zvířátek a jejich krmení, užijí spoustu zábavy v dětském areálu a projedou se vláčkem.
6.6.1 Doprava Výlet do ZOO Praha pro skupinu 7 autistů v předškolním věku a dva specializované pedagogy (viz. kapitola č. 4) bude spojen s plavbou parníkem od Pražské paroplavební společnosti po řece Vltavě.
31
Pražská paroplavební společnost Pražská paroplavební společnost (dále jen PPS) vznikla v roce 1865 pod taktovkou Františka Dittricha, bývalého pražského politika. Právě v roce 1865 byla parníkem Praha uskutečněna první plavba po Vltavě, která zahájila osobní plavbu mezi Prahou a Štěchovicemi. Druhý parník PPS pocházející z roku 1866 se jmenoval Vyšehrad. V roce 1961 se PPS začlenila do Dopravních podniků hlavního města Prahy. [24] V dnešní době PPS nabízí široký výběr plaveb po Vltavě. Pro ty, kteří chtějí poznat krásy Prahy z vodní hladiny PPS nabízí hned několik okružních plaveb. Jedna z nich nese název Velká plavba Prahou. Během této 90ti minutové plavby lodí nebo parníkem poznáte všechny památky, které se nacházejí podél nábřeží obou stran řeky Vltavy. Na palubě lodi budete moci využít také občerstvení a vyhlídkovou palubu, ze které budou pamětihodnosti Prahy ještě krásnější. Pokud byste chtěli uspořádat originální svatbu, narozeninovou oslavu nebo firemní večírek PPS nabízí i tuto možnost. S lodí nebo parníkem PPS můžeme navštívit také ZOO Praha, což je zážitek zejména pro děti a nebo jet na víkendový odpočinkový výlet na Slapy nebo na Mělník, kde se necháte omámit přírodou a odpočinete si od městského hluku. [25]
6.6.2 Stravování během výletu Stravování dětí v předškolním věku tj. od 4 do 7 let je potřeba důkladně zvážit. Důležité je brát v potaz názory rodičů a jídelníček, na který jsou děti běžně zvyklé. Samozřejmě velmi důležité dbát na požadavky speciální stravy v případě různých alergií na některé potraviny nebo při dietách např. bezlepková dieta atd. Pro každého z účastníků výletu „Parníkem za zvířátky“ bude připraven balíček od paní kuchařky MŠ Don Bosco. Každý balíček bude obsahovat: 2 ks celozrnného chleba namazaného tvarohovou pomazánkou, 1 zapečený toast se šunkou, plátkovým sýrem a kečupem, rajče, jablko, oplatku a malý džus. Pokud je dítě alergické na některou ze zmíněných potravin, bude mít vlastní svačinu odpovídající jeho denní spotřebě. Totéž platí i pro děti, které podléhají dietě. Protože je nutné dodržovat pitný režim a balíček bude obsahovat jen džus s objemem 200 ml, bude mít každý z výletníků vlastní pití, ideálně o objemu 1 litr. V případě potřeby se bude možné občerstvit v areálu v ZOO
32
Praha. To znamená, že každé dítě bude mít u sebe kapesné. Výše kapesného bude na uvážení rodičů, minimální částka bude 50 Kč.
6.6.3 Časový harmonogram výletu 8:45 - 9:00 Společný sraz rodičů s dětmi a pedagogů na tramvajové zastávce VýtoňPraha 2. 9:00 – 9:10 Přesun pěšky na Rašínovo nábřeží, kde se děti rozloučí s rodiči, pedagogové koupí jízdenky a rozdají dětem svačiny. 9:30 – 11:00 Plavba parníkem z Rašínova nábřeží na Císařský ostrov. Během této plavby si každý bude moci vyzkoušet řízení parníku pod dohledem kapitána lodi, který dětem půjčí i svou kapitánskou čepici a také bude čas na společnou svačinu na palubě parníku. Pro případ špatného počasí uvádím 15ti minutovou časovou rezervu. 11:00 – 11:15 Až parník zakotví v přístavišti Císařského ostrova, celá skupina se pěšky přesune k areálu ZOO Praha, kde pedagogové zakoupí vstupenky do ZOO a také jízdné do vláčku, kterým se všichni budou cca 30 minut vozit po jižní části areálu ZOO Praha. 11:20 – 11:50 Projížďka vláčkem po jižní části areálu ZOO Praha. 11:50 – 12:30 Vláček zastaví u dětské ZOO, kde děti si budou mít možnost za 5Kč zakoupit krmivo a vlastnoručně nakrmit některá domácí zvířata např. domácí králíky. Vše bude probíhat pod dozorem zaměstnance ZOO Praha a obou pedagogů. 12:30 – 13:00 Čas na občerstvení. Děti budou čerpat z obsahu balíčků, které dostali před vyplutím parníku z Rašínova nábřeží, případně sní vlastní svačinu z domova. Pokud rodiče dají svolení či příkaz a potřebné kapesné, pedagogové zakoupí pro dítě občerstvení v areálu ZOO Praha. 13:00 – 13:45 Až budou všichni najezení bude následovat pěší přesun na jedno z dětských hřišť, při kterém skupina navštíví výběh antilop, ohradu tapírů a plameňáků. V těsné blízkosti hřiště se nachází pavilon tučňáku, do kterého také nahlédnou. 13:45 – 14:15 Společná zábava na dětském hřišti. 14:15 – 14:45 Pěší přesun z areálu ZOO Praha na přístaviště Císařského ostrova. 33
14:45 – 16:05 Zpáteční plavba z Císařského ostrova na Rašínovo nábřeží. Během zpáteční cesty děti dojí své svačiny a pedagogové budou s dětmi komunikovat na téma absolvovaného výletu. 16:05 Připlutí na Rašínovo nábřeží a předání dětí rodičům.
6.7 Zpětná vazba na naplánovaný výlet Poté co jsem vybrala místa, která skupina autistů v předškolním věku s pedagogickým dozorem navštíví, jsem připravila výlet. Plán tohoto výletu obsahuje způsob dopravy, jakým způsobem se děti budou stravovat a časový harmonogram výletu. Aby se naplánovaný výlet mohl skutečně realizovat se skupinou autistických děti a aby se předešlo problémům, které souvisí s jejich postižením, a také proto aby byl pro ně výlet skutečně přínosem a nikoli hromadou, pro ně, nezpracovatelných informací, požádala jsem osobu, která se stará o autistu v předškolním věku, aby naplánovaný výlet zhodnotila a podala případné připomínky. I přes to, že ve zpětné vazbě bylo uvedeno, že je výlet naplánován do detailů, osoba, která podávala zpětnou vazbu na mnou naplánovaný výlet, mě upozornila na několik faktů, které by mohly způsobit komplikace během výletu.
Náročnost výletu První problém, který nastal byl, že celý naplánovaný výlet je velmi náročný. Kdyby se tento výlet realizoval, malí autisté by přijali mnoho vjemů najednou a nezvládli by je zpracovat. Časté a poměrně rychlé změny prostředí, vzhledem k tomu že autisté preferují stálý režim a stereotyp a rozruší je i sebemenší změna, také nejsou adekvátní.
34
Harmonogram K časovému harmonogramu byla uvedena připomínka ke společné zábavě na dětském hřišti v areálu ZOO Praha. V časovém harmonogramu jsem vyhranila pro zábavu na dětském hřišti čas od 13:45 do 14:15, což je, vzhledem k obtížné adaptaci autistických dětí v novém prostředí, velmi málo času.
Alergie a strach ze zvířat Po příjezdu do ZOO Praha a po jízdě vláčkem bylo pro děti naplánováno krmení domácích zvířat pod dozorem zaměstnance ZOO Praha. V této věci jsem si neuvědomila, že u malých autistů se často projevuje strach ze zvířat. Tento fakt mi byl potvrzen a ještě bylo dodáno, že je zde třeba dávat velký pozor na alergie, kterými autisté často trpí (králíci, kočky, aj.). Protože by tento výlet byl náročný i pro děti bez jakéhokoli postižení a pro autisty opravdu velmi náročný a pravděpodobně by jim nepřinesl žádná pozitiva, bylo mi doporučeno výlet zkrátit a omezit na dvě, maximálně tři nenáročné aktivity.
6.8 Úprava původního výletu Na základě zpětné vazby a připomínek na připravený výlet pro 7 autistů od 4 do 7 let a 2 speciální pedagogy do ZOO Praha, kterou jsem obdržela od osoby starající se o autistu v předškolním věku jsem připravila nový výlet, který byl lépe realizovatelný vzhledem ke skupině dětí, pro kterou je výlet připraven. Protože u předchozího výletu mi bylo doporučeno omezit počet aktivit během výletu na dvě až tři, usoudila jsem že nejpřijatelnější aktivitou, kterou si děti, i vzhledem k jejich postižení, užijí, bude pro ně přínosem a kde bychom se neměli setkat s problémy spojenými s projevy autismu, bude projížďka parníkem s pojená s procházkou po Císařském ostrově, kde děti budou moci vidět plavební kanál a nebo například zdymadlo Podbaba. Trasa výletu zůstává stejná jako v předchozí výletu. Pedagogický sbor bude během výletu pořizovat fotografie, kterými si potom děti vyzdobí školku. Až se parníkem vrátí zpět na Rašínovo nábřeží půjdou si pohrát na dětské hřiště, které se nachází na konci ulice Na Výtoni, v těsné blízkosti tramvajové zastávky Výtoň, kde 35
výlet začne. Na dětském hřišti si rodiče budou vyzvedávat své děti. Doprava bude, stejně jako v původní připravené verzi výletu, realizována parníkem od PPS ( viz kapitola č. 10). Cena dětského zvýhodněného zpátečního jízdného bude 100 Kč a plné jízdné bude 200 Kč.
6.8.1 Stravování během výletu Nově připravený výlet je podstatně méně obsáhlý a méně fyzicky a časově náročný než výlet, který jsem připravila původně. Z tohoto důvodu jsem změnila i obsah balíčku se svačinou, který pro děti připraví paní kuchařka MŠ Don Bosco. Nový balíček bude obsahovat 2 zapečené toasty se šunkou, plátkovým sýrem a kečupem, jablko, oplatku a malý džus. I nadále platí podmínka, že v případě diety nebo alergie na některou z potravin obsažených v připravené svačině, bude mít dítě svačinu z domova. Protože v balíčku bude džus o objemu pouze 200 ml, nadále platí, že každý bude mí vlastní pití ideálně o objemu 1 litr. Pro případ potřeby či požadavku na další občerstvení bude mít každé dítě s sebou kapesné dle uvážení rodičů. Minimální částka i v tomto případě bude 50 Kč.
6.8.2 Časový harmonogram výletu 9:30 Společný sraz rodičů s dětmi a pedagogů na tramvajové zastávce Výtoň-Praha 2. 9:30 – 9:40 Přesun pěšky na Rašínovo nábřeží, kde se děti rozloučí s rodiči, pedagogové koupí jízdenky a rozdají dětem svačiny. 9:40 – 11:10 Plavba parníkem z Rašínova nábřeží na Císařský ostrov. Pro případ špatného počasí uvádím 10ti minutovou časovou rezervu. 11:10 – 12:10 Poklidná procházka po Císařském ostrově. Během procházky děti budou moci vidět například plavební kanál a nebo zdymadlo Podbaba. 12:10 – 13:40 Zpáteční plavba parníkem z Císařského ostrova na Rašínovo nábřeží. Opět uvádím 10ti minutovou časovou rezervu.
36
13:40 – 14:00 Přesun z Rašínova nábřeží na dětské hřiště v ulici Na Výtoni, kde si děti pohrají a kde si je budou moci vyzvednout jejich rodiče. Konec celého výletu bude nejpozději v 16:00. Do té doby si rodiče musí své děti vyzvednout.
6.8.3 Zpětná vazba na upravený výlet Po naplánování nového výletu jsem znovu požádala již zmiňovanou osobu starající se o autistu v předškolním věku, aby mi podala zpětnou vazbu i na nově naplánovaný výlet. Protože autisté často trpí alergiemi na zvířata, a někteří z nich mají strach, návštěvu ZOO jsem již nezahrnovala do aktivit výletu. Toto rozhodnutí bylo, podle osoby podávající zpětnou vazbu, správné. Přece jen je v mém zájmu předejít zbytečným komplikacím během výletu. Výlet jsem na základě jejich připomínek zúžila na tři nenáročné aktivity, což bylo hodnoceno kladně. Absolvování cesty parníkem, která bude spojena s procházkou a zakončena návštěvou dětského hřiště, by neměl být problém realizovat.
37
Obr. 4: Leták realizovatelného výletu
Hurá! Jede parník!
Zdroj: Vlastní Zpracování, 2013
38
7. Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo na základě vlastního pozorování, sebraných informací prostřednictvím
rozhovoru
s asistentkou
pedagoga
a
informací
získaných
z internetových a literárních zdrojů, připravit výlet pro skupinu autistů v předškolním věku a na základě zpětné vazby na připravený výlet, naplánovat výlet tak, aby byl realizovatelný a mohl být bez problému absolvován se skupinou autistů v předškolním věku. V závěru své bakalářské práce bych ráda shrnula své myšlenky a poznatky, získané během zpracovávání této práce. Myslím si, že moje bakalářská práce může posloužit jako zdroj užitečných informací nejen pro studenty cestovního, kteří by se např. ve svých bakalářských prácích zabývali podobným tématem jako já, ale i pro širokou veřejnost. Čtenář má zde možnost seznámit se s problematikou autismu a také s tím, co obnáší příprava výletu pro takovou skupinu, jako jsou autisté v předškolním věku, a na co všechno je potřeba brát ohled při realizaci takového výletu. Cestovní ruch se neustále rozvíjí a objevují se nové cílové skupiny, a proto dalším mým cílem bylo propojení cestovního ruchu a autismu. Mohlo by se zdát, že duševní porucha jako je právě autismus může jedincům bránit v provozování cestovního ruchu. V mé práci se snažím poukázat na to, že i přes své poruchy vnímání a nesprávné vyhodnocování vnějších podnětů jsou autisté schopni absolvovat výlet, který pro ně nebude jen shlukem nerozluštitelných informací. V teoretické částí své bakalářské práce jsem se snažila čtenáři přiblížit jak se autismus projevuje, jaké jsou jeho hlavní příznaky a čeho je třeba si u malých dětí všímat. Dále Jsem uvedla stručný historický vývoj autismu a vývoj definice pojmu jako takového. Uznala jsem za vhodné uvést do teoretické části kapitolu, ve které se zabývám speciální pedagogikou, protože autisté vyžadují speciální postupy při jejich vzdělávání. Také jsem stručně popsala sociální cestovní ruch a to z toho důvodu, že cílem tohoto druhu cestovního ruchu je snaha o účasti na cestovním ruchu i takových skupin, které jsou nějakým způsobem znevýhodněné. V praktické části jsem připravila výlet. Potřebné informace k přípravě výletu mi poskytla asistentka pedagoga MŠ Don Bosco poskytnutím rozhovoru, který jsem si předem připravila. Dálším zdrojem bylo, mimo čerpání z internetových a literárních 39
zdrojů, vlastní pozorování během osobní návštěvy MŠ Don Bosco. Získané poznatky mi pomohly při srovnávání chování autistů v praxi a v přímém kontaktu s teoretickými informacemi. Další částí praktické části mé bakalářské práce bylo na základě zpětné vazby, která mi byla podána osobou starající se o autistu, který je ve stejné věkové skupině, jako děti pro které jsem výlet připravovala, naplánovat výlet tak, aby se mohl realizovat. Zpětná vazba obnášela reakce na počet aktivit, které jsem zamýšlela s dětmi absolvovat a bylo mi doporučeno je omezit. Dalším bodem, který byl komentován a doporučen ke změně byl typ aktivit. Původně naplánovaný výlet obsahoval některé ne příliš vhodné aktivity pro autisty, z důvodu jejich specifických reakcí na podněty a také často přidružených zdravotních problémů. Jsem přesvědčena o tom, že by se má bakalářská práce dala dále rozpracovat. V mém případě je práce koncipována jako naplánování budoucí akce a není zde zřejmé jaký bude konečný výsledek. Zda – li bude skutečně mít pozitivní dopad na zúčastněné, bude zřejmé po realizaci výletu 25. 6. 2014 a na základě toho bude možnost přidat nebo naopak omezit aktivity během výletu nebo například pozměnit organizaci či časový harmonogram.
40
Seznam použitých zdrojů
Bibliografická literatura 1) HARTLOVÁ, Helena a Pavel HARTL. Psychologický slovník. Praha: Portál, 2004, s. 424-425. ISBN ISBN 80-7178-303-X. 2) KLENKOVÁ, Jiřina. Logopedie. Praha: Grada, 2006, s. 17. ISBN 978-80-247-11102. 3) PEŠEK, Roman; PRAŠKO, Ján; ŠTÍPEK, Petr: Kognitivně-behaviorální terapie v praxi. Praha: Portál , 2013. ISBN 978-80-262-0501-2 4) MALÁ, Vlasta. Cestovní ruch: Vybrané kapitoly. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1999. ISBN 80-7079-443-7. 5) PETRÁČKOVÁ, Věra; KRAUS, Jiří, a kol. Akademický slovník cizích slov A-Ž. Praha : Academia, 2000. ISBN 80-200-0607-9.
6) HRDLIČKA, Michal a Vladimír KOMÁREK. Dětský autismus: přehled současných poznatků. Praha: Portál, 2004. ISBN 80-7178-813-9. 7) PIPEKOVÁ, Jarmila. Kapitoly ze speciální pedagogiky. Brno : Paido, 2006. ISBN 80-7315-120-0. Kapitola Uvedení do speciální pedagogiky. 8) KLENKOVÁ, Jiřina. Logopedie. Praha: Grada, 2006, s. 17. ISBN 978-80-247-11102. 9) JELÍNKOVÁ, M. Autismus I: Problémy komunikace dětí s autismem. Praha: Institut pedagogicko-psychologického poradenství ČR, 1999, s. 2. ISBN neuvedeno.
41
Internetové zdroje 1) O Autismu [online]. 2013 [cit. 2013-12-10]. Dostupné z: http://www.autismus.cz/popis-poruch-autistickeho-spektra/detsky-autismus-4.html 2) RVP [online]. 2013 [cit. 2013-12-10]. Dostupné z: http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogick%C3%BD_lexikon/A/Autismus%3A__Poruc hy_autistick%C3%A9ho_spektra#V.c3.bdklad_hesla.3a 3) Stereotyp [online]. 2013 [cit. 2013-12-10]. Dostupné z: http://slovnik-cizichslov.abz.cz/web.php/slovo/stereotyp 4) ADAPTACE [online]. 2013 [cit. 2013-12-10]. Dostupné z: http://www.slovniksynonym.cz/web.php/slovo/adaptace 5) REAKCE [online]. 2013 [cit. 2013-12-10]. Dostupné z: http://slovnik-cizichslov.abz.cz/web.php/slovo/reakce 6) Verbální a neverbální komunikace [online]. 2013 [cit. 2013-12-10]. Dostupné z: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/verbalni-a-neverbalni-komunikace 7) Sociální cestovní ruch [online]. 2013 [cit. 2013-12-10]. Dostupné z: http://hotelspa.ihned.cz/c1-54607020-socialni-cestovni-ruch 8) Dětský autismus [online]. 2013 [cit. 2013-12-10]. Dostupné z: http://www.vzdelavaniaautismus.cz/o-autismu 9) Dětský autismus [online]. 2013 [cit. 2013-12-10]. Dostupné z: http://nemoci.vitalion.cz/autismus/ 10) Autismus, dědičnost [online]. 2013 [cit. 2013-12-10]. Dostupné z: http://www.autismus.cz/diagnostika/komplexni-diagnostika-autismu-4.html 11) Mentální retardace [online]. 2013 [cit. 2013-12-10]. Dostupné z: http://www.autismus.cz/diagnostika/komplexni-diagnostika-autismu-4.html 12) Mentální retardace [online]. 2013 [cit. 2013-12-10]. Dostupné z: http://www.uzis.cz/cz/mkn/F70-F79.html
42
13) Historie autismu [online]. 2013 [cit. 2013-12-10]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Autismus 14) Historie autismu [online]. 2013 [cit. 2013-12-10]. Dostupné z: http://www.asdos.cz/pages/o-nas/proc-autismus/ 15) Historie autismu [online]. 2013 [cit. 2013-12-10]. Dostupné z: http://www.vzdelavaniaautismus.cz/o-autismu 16) APLA, o.s. [online]. 2013 [cit. 2013-12-10]. Dostupné z: http://www.apla.cz/co-jeapla/obsah/o-apla/co-je-apla 17) Sociální cestovní ruch [online]. 2013 [cit. 2013-12-10]. Dostupné z: http://hotelspa.ihned.cz/c1-54607020-socialni-cestovni-ruch 18) Speciální pedagogická centra [online]. 2013 [cit. 2013-12-10]. Dostupné z: http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogick%C3%BD_lexikon/S/Speci%C3%A1ln%C4 %9B_pedagogick%C3%A9_centrum 19) MŠ Don Bosco [online]. 2013 [cit. 2013-12-10]. Dostupné z: http://www.donbosco.cz/o-nas/ 20) MŠ Don Bosco [online]. 2013 [cit. 2013-12-10]. Dostupné z: http://www.donbosco.cz/materska-skola/ 21) Rašínovo nábřeží [online]. 2013 [cit. 2013-12-10]. Dostupné z: http://www.paroplavba.cz/rasinovo-nabrezi 22) Císařský ostrov [online]. 2013 [cit. 2013-12-10]. Dostupné z: http://www.paroplavba.cz/cisarsky-ostrov 23) ZOO Praha [online]. 2013 [cit. 2013-12-10]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Zoologick%C3%A1_zahrada_Praha 24) Historie PPS [online]. 2013 [cit. 2013-12-10]. Dostupné z: http://www.paroplavba.cz/historie 25) PPS plavby po Vltavě [online]. 2013 [cit. 2013-12-10]. Dostupné z: http://www.paroplavba.cz/plavby-po-vltave
43
Seznam tabulek, obrázků Tabulky Tabulka 1: Časová náročnost jednotlivých úseků trasy výletu Obrázky Obr.1: Lokalizace MŠ Don Bosco (Portál www.donbosco.cz, 2013) Obr.2: Vodní trasa – Rašínovo nábřeží, Císařský ostrov. Vltava (Portál www.mapy.cz, 2013) Obr.3: Pěší trasa – Císařský ostrov , Zoo Praha (Portál www.mapy.cz, 2013) Obr.4: Leták realizovaného výletu (Vlastní zpracování, 2013)
44
Přílohy
ASOCIACE POMÁHAJÍCÍ LIDEM S AUTISMEM – APLA PRAHA, STŘEDNÍ ČECHY, O.S. Brunnerova 1011/3, 163 00 Praha 17, tel.: 235302111, fax: 23530210 9 V Holešovičkách 1A/593, 182 00 Praha 8, tel., fax: 284684959 Krymská 22/121, 101 00 Praha 10, tel.:267 311 606
Příloha č. 1: Formulář žádosti o členství APLA e - m a i l : va p
[email protected],
www.praha.apla.cz, www.autismus.cz
Identifikační číslo přihlášky:____________ (váš datum narození)
Žádost o členství v Asociaci pomáhající lidem s autismem APLA – Praha Jméno a příjmení: ______________________________________________________ Datum narození: _______________________________________________________
Adresa: _______________________________________________________________
Telefon: _______________________________________________________________
El. adresa: _____________________________________________________________ Povolání: ______________________________________________________________ Jsem rodičem nebo rodinným příslušníkem dítěte s autismem:
ANO
NE
(Vaši odpověď zakroužkujte)
Souhlasím s tím, že fotografie mého dítěte může být použita v propagačním materiálu APLA Praha: ANO NE (Vaši odpověď zakroužkujte)
Souhlasím se stanovami APLA- Praha (Stanovy jsou na www.praha.apla.cz nebo v tištěné podobě v Poradenském středisku APLA- Praha, Brunnerova 1011, P-17 Řepy). Členský příspěvek v hodnotě 200,-Kč/ročně (pro rodiče), 500,-Kč/ročně (pro odborníky) zasílejte na účet 512295080237/0100 u Komerční banky , variabilní symbol je identifikační číslo přihlášky a to je váš datum narození.
Datum: ________________
Podpis: _______________________
45
Příloha č. 2: Rozhovor s asistentkou pedagoga
Otázka č. 1
Kolik je Vám let? Odpověď: 24
Otázka č. 2
Jaké vzdělání je nutné pro práci ve specializované MŠ? Odpověď: Je to různé, záleží na tom jestli jste přímo pedagog nebo asistent/ka učitele. Já, jako asistentka mám vystudovanou střední školu pedagogickou a k tomu úspěšně zakončený kurz asistenta pedagoga. Pedagog musí mít ukončenou VŠ v oboru speciální pedagogiky.
Otázka č. 3
Jak dlouho tuto práci děláte a jak jste se dozvěděla právě o MŠ Don Bosco? Odpověď: Tuto práci dělám přibližně 3 roky. Doporučení na toto místo jsem dostala od kamarádky.
Otázka č. 4
Měla jste počáteční obavy ohledně práce s dětmi, které mají nějaké postižení ať už autismus nebo nějaké jiné? Odpověď: Ano, měla. Sice jsem absolvovala kurz asistenta pedagoga a také jsem byla na různých přednáškách, ale práce v praxi je úplně něco jiného.
Otázka č. 5
Je pravda, že děti postižené autismem preferují stereotyp a pravidelný režim? Například, že je musí jezdit každý den tramvají se stejným číslem? Odpověď: Ano je to pravda, ale záleží na jednotlivcích. Pokud jsou na to děti dostatečně včas připraveni, většinou s tím až takový problém nemají. Třeba Lucinka (žačka MŠ
46
postižená autismem), má u stolečku svoje místo, na které vždy sedá a má u něj i svou fotku.
Otázka č. 6
Je autismus mentální postižení? Odpověď: Není, ale má vliv na mentalitu dítěte.
Otázka č. 7.
Jak autisté reagují na citové projevy? Odpověď: Opět záleží na jedinci. Většinou reagují negativně. Nemazlí se, jsou neteční k pohlazení, nechtějí se chovat. Ale jsou tu ojedinělé případy, kdy se chtějí mazlit až příliš. To ale je spíše důsledek toho, že neznají význam tohoto projevu a můžou tím zamýšlet něco jiného.
Otázka č. 8.
Všimla jsem si, že často opakují stejné pohyby, co to znamená? Odpověď: Je to prostředek tzv. autostimulace. V praxi to znamená, že tím řeší např. situaci, se kterou si neví rady a dá se říct, že si čistí hlavu a nebo se k něčemu odhodlávají.
Otázka č. 9
Jaká je komunikace s autisty? Jak se nejčastěji vyjadřují? Odpověď: Komunikace s autisty je poměrně obtížná. Mně osobně už to takový problém nedělá, ale člověk, který s autistou nikdy nepřišel do styku, je to obtížné. Autisté nereagují na žádné mimické ani gestikulační projevy. Jejich mimika a gestikulace je často nesmyslná a neodpovídá situaci. Když Vám chce malý autista něco sdělit a neumí verbálně komunikovat, zatahá Vás za rukáv, za nohavici nebo za ruku a pomocí žvatlání, brblání, používáním bizarních zvuků atd. se Vám snaží sdělit, co potřebuje. Když už komunikují verbálně, často o sobě mluví ve 2. osobě.
Otázka č. 10 47
Četla jsem, že autisté mají sklony k sebepoškozování. Je to pravda? Proč to dělají? Odpověď: Ano, je to pravda. Autisté mají sklony k sebepoškozování. Jsou to většinou reakce na to, když nejsou s něčím spokojení nebo když je narušen jejich pravidelný režim. Setkala jsem se, že se malý autista začal píchat tužkou do ruky a nebo si strkal prsty do očí. Někdy nám chtějí sdělit jen nějakou potřebu a neví jak, tudíž začnou křičet, rozbíjet předměty, být agresivní atd.
Otázka č. 11.
Myslíte si, že je vhodné absolvovat s těmito dětmi výlet? Odpověď: Určitě ano. Nejvhodnější jsou pro ně aktivity, při kterých jsou v pohybu a mohou si něco sami vyzkoušet. Např.: výstava lega atd.
Otázka č. 12
Jaké pokyny byste Vy osobně dala rodičům před výletem? Odpověď: Velmi důležité je malého autistu na výlet dopředu připravit, aby nedocházelo k problémům způsobených změnou jejich pravidelného režimu. Běžná je obrázková metoda komunikace, kdy rodič pomocí obrázků ukáže dítěti co ho čeká, kam pojede, co tam uvidí. Samozřejmě je potřeba aby s sebou děti měli potřebné léky, svačinu, pláštěnky a věci na převlečení. Rodiče také nesmí zapomenout jim přibalit něco, co je uklidní, když dostanou záchvat. Jsou to většinou jejich oblíbené sladkosti, hračky nebo fotka někoho z rodiny. Důležité je aby rodiče byli v pohotovosti.
48
