Analýza textů v uživatelském rozhraní antivirových programů

Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav českého jazyka Český jazyk se specializací počítačová lingvistika

Lucie Jiráková

Analýza textů v uživatelském rozhraní antivirových programů Bakalářská diplomová práce

Vedoucí práce: Mgr. Hana Žižková

2014

Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčněNezpracovávejte 4.0 Mezinárodní. Pro zobrazení licenčních podmínek navštivte http://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/

3

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. ______________________

5

K líčová slova antivirové programy, uživatelské rozhraní, text, styl, použitelnost, analýza, výzkum, česká lokalizace, doporučení pro návrh Keywords antivirus programs, user interface, GUI, text, style, usability, analysis, research, Czech localization, design recommendations

6

Anotace Práce obsahuje jazykovou, kompoziční a věcnou analýzu textů v uživatelském rozhraní vybraných antivirových programů. Analýza je zaměřena zvláště na chyby, stylové nedostatky a potenciálně problematické aspekty textů. Součástí práce je dotazníkový výzkum, zjišťující preference uživatelů v oblasti stylu textů v uživatelském rozhraní i jejich znění obecně. Na základě poznatků z analýzy a dotazníku poskytuje práce praktická doporučení ke zlepšení kvality původních i překladových textů, která jsou použitelná nejen v antivirových programech. Abstract The thesis comprises an analysis of language, composition, and factuality of the text in GUI of selected antivirus programs. The analysis is aimed at identifying mistakes, styling errors, and potentially problematic aspects of the text in particular. The thesis includes a research questionnaire, the purpose of which is to determine the style of language and general phrasing preferred by users. Based on the results of the analysis and the questionnaire, the thesis advises on practical measures to improve the quality of both the source and localized text; the measures are also usable for other programs than antivirus.

7

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí své práce za neocenitelné rady a nezměrnou trpělivost, svému zaměstnavateli za čas, prostor a poskytnuté prostředky, svým přátelům za podporu ve chvílích pochyb, únavy a frustrace, svému báječnému muži za to, že to se mnou po dobu psaní práce vydržel, a konečně své milované dcerce, které neděkuji za to, co bylo, ale společně s ní se těším na to, co bude, až na ni budu mít zase čas.

8

Motto „Autor dává za příklad jazykovou kázeň a vyspělost italskou; chválí jako zářivý vzor návěští na italských elektrických káblech a vedeních: Chi tocca, muore. Tedy: Kdo se dotkne, zemře. Tedy nikoli: Dotýkati se drátu životu nebezpečno. Aniž: Dotýkati se drátu životu nebezpečno a z důvodů bezpečnostních zakázáno vyhláškou policejního ředitelství, č. j. 56429735-III-A.“ Pavel Eisner, Chrám i tvrz

9

Obsah 1 Úvod................................................................................................................................ 13 2 Proč jsou kvalitní texty důležité...................................................................................... 14 3 Příprava ........................................................................................................................... 15 3.1 Výběr programů ....................................................................................................... 15 3.2 Vznik textů ............................................................................................................... 16 3.3 Typy a specifika textů .............................................................................................. 17 3.4 Uživatelé................................................................................................................... 18 3.5 Postup a hodnotící kritéria........................................................................................ 18 4 Jazyková analýza ............................................................................................................ 19 4.1 Pravopis a typografie ................................................................................................ 19 4.1.1 Pravopisné chyby a překlepy ............................................................................. 19 4.1.2 Typografie a číslice ........................................................................................... 19 4.1.3 Psaní velkých písmen ........................................................................................ 19 4.2 Slovní zásoba............................................................................................................ 21 4.2.1 Slang a hovorové výrazy ................................................................................... 21 4.2.2 Odborné termíny a zkratky ................................................................................ 21 4.2.3 Překlad anglických pojmů ................................................................................. 22 4.2.4 Synonyma .......................................................................................................... 24 4.3 Morfologie................................................................................................................ 26 4.3.1 Životnost maskulin ............................................................................................ 26 4.3.2 Zájmena ............................................................................................................. 26 4.3.3 Adjektiva ........................................................................................................... 26 4.3.4 Slovesa ............................................................................................................... 27 4.4 Syntax ....................................................................................................................... 28 4.4.1 Popisky .............................................................................................................. 28 4.4.2 Souvislé texty .................................................................................................... 29 4.4.3 Chyby v překladu............................................................................................... 30 4.5 Kompozice ............................................................................................................... 32 4.5.1 Samostatná okna ................................................................................................ 35 4.5.2 Průvodce instalací .............................................................................................. 37 4.6 Věcná správnost ....................................................................................................... 38 4.7 Shrnutí ...................................................................................................................... 39 5 Dotazníkový průzkum ..................................................................................................... 40

11

5.1 Analytická část ......................................................................................................... 40 5.1.1 Otázky 1–2, věk a pohlaví ................................................................................. 40 5.1.2 Otázky 3–6, počítačová zdatnost ....................................................................... 40 5.2 Meritorní část ........................................................................................................... 42 5.2.1 Otázka 7, reakce na nevyžádaná sdělení ........................................................... 42 5.2.2 Otázka 8, vnímání pravopisných chyb .............................................................. 43 5.2.3 Otázka 9, požadované vlastnosti textů .............................................................. 43 5.2.4 Otázka 10, čtení delších textů ............................................................................ 44 5.2.5 Otázka 11, preferovaný styl ............................................................................... 45 5.2.6 Otázka 12, porozumění anglickým názvům ...................................................... 45 5.2.7 Otázka 13, vnímání humoru a originality .......................................................... 46 5.2.8 Otázka 14, čtenářská pozornost ......................................................................... 46 6 Praktická doporučení ...................................................................................................... 48 6.1 Tvorba textů ............................................................................................................. 48 6.1.1 Pravopis a gramatika ......................................................................................... 48 6.1.2 Slovní zásoba ..................................................................................................... 49 6.1.3 Nová pojmenování ............................................................................................. 49 6.1.4 Koncepce, kompozice a styl .............................................................................. 50 6.2 Lokalizace do češtiny ............................................................................................... 51 7 Závěr ............................................................................................................................... 52 8 Literatura ......................................................................................................................... 53 Příloha: výsledky dotazníkového průzkumu ...................................................................... 55

12

1 Úvod Dnešní počítačové systémy mají oproti dřívějším dobám tu výhodu, že s námi komunikují v přirozeném jazyce (většinou dokonce přímo mateřském), přestože samy nadále pracují na principu binárního kódu. Zásluhu na tom, že je dnes můžeme pohodlně používat bez znalosti programování a většinou jim docela dobře rozumíme, mají lidé, kteří převádějí strohá technická fakta do přirozeného jazyka, kterým popisují ovládací prvky i celá okna v uživatelském rozhraní. Ačkoli by se mohlo zdát, že jde o úkol poměrně jednoduchý, není tomu tak. Málokterý program má texty naprosto bezchybné, jasné, srozumitelné a plně funkční, a dostatečně vypovídající je i fakt, že počítače zatím nejsou schopny text napsat samy. Kvalita uživatelského rozhraní, jehož významnou součástí texty jsou, přitom může rozhodnout o tom, zda uživatel bude schopen a ochoten program vůbec používat. Cílem mé práce bylo provést kompletní jazykovou analýzu textů v uživatelském rozhraní, a to konkrétně u vybraných antivirových programů. Zaměřila jsem se především na chyby a další aspekty, které jakýmkoli způsobem narušují kvalitu textu, a navrhla jsem opatření k jejich nápravě. U sporných bodů jsem formulovala hypotézy, jaké řešení by bylo nejlépe přijato samotnými uživateli, a tyto hypotézy jsem poté ověřila v rámci dotazníkového průzkumu. Výsledky analýzy i dotazníku jsem nakonec zpracovala ve stručný praktický návod, jak při psaní a editaci textů postupovat, aby byl výsledek kvalitní. Praktický návod v závěru práce je zaměřen především na texty české, ale mým cílem bylo, aby byl alespoň částečně využitelný i pro zdrojové texty v kterémkoli jazyce (nejčastěji angličtině) a dostatečně obecný pro uplatnění mimo oblast antivirových programů.

13

2 Proč jsou kvalitní texty důležité Ačkoli s rozvojem v oblasti počítačové grafiky se při vývoji počítačových programů klade čím dál větší důraz na vizuální prvky, jako jsou ikony, barvy, animace a podobně, text zůstává i nadále významnou součástí běžných programů. I v graficky pokročilejším rozhraní má text podstatnou funkci a informační hodnotu, většina programů by bez něj byla nepoužitelná. Následující obrázky názorně ukazují, jak významnou součást uživatelského rozhraní programu tvoří text například v programu AVG:

Obr. 1

Obr. 2

Je patrné, že co se týče použitelnosti programu, podoba uživatelského rozhraní včetně textů je zcela zásadní. V softwarových firmách proto v posledních letech vznikají celá oddělení zvaná nejčastěji UI/UX, tj. User Interface/User Experience (první termín se běžně překládá jako „uživatelské rozhraní“, druhý ještě nemá v češtině zavedený překlad; doslovně jde o „uživatelský prožitek“). Jejich úkolem je – v souladu s dnešními trendy – zajistit, aby hotový program byl uživatelsky co nejpřívětivější a snadno ovladatelný, což zahrnuje nejen logiku, strukturu a grafické provedení, ale i znění veškerých textů. Jestliže jsou texty správné, přesné, srozumitelné a vstřícné, pak budí v uživateli dojem, že program vyvíjeli profesionálové a že pravděpodobně i části, které nejsou vidět, budou kvalitní. Texty, které mají výše zmíněné vlastnosti, navíc podstatně zlepšují použitelnost programu, tj. jak rychle a intuitivně lze dosáhnout požadovaného cíle. Obojí pak má přímý vliv na spokojenost uživatele a na jeho loajalitu – a naopak, pokud se tvůrci málo snaží o dostatečnou zřejmost a jednoduchost, důvěra v celou aplikaci může být podkopána.1 Z ekonomického hlediska je zřejmé, že spokojený zákazník, kterému se s programem dobře pracuje, šetří výrobci náklady (nezatěžuje technickou podporu) a naopak přináší dlouhodobé zisky (neodchází ke konkurenci). Proto je v nejvyšším zájmu každé softwarové firmy vyvíjet programy, které obsahují kromě všeho ostatního i bezchybný text.

Viz KRUG, Steve. Webdesign: Nenuťte uživatele přemýšlet! Brno: Computer Press, 2003. ISBN 8072268929, s. 12. 1

14

3 Příprava 3.1 Výběr programů K tomu, abych mohla zhodnotit úroveň textů v uživatelském rozhraní a jeho dopad na uživatele, jsem potřebovala zvolit jeden typ aplikací, aby texty spadaly do společné tematické oblasti. Zvolila jsem antivirové programy, a to z toho důvodu, že se v této oblasti již deset let profesně pohybuji a mám o ní nejlepší přehled. V rámci antivirových programů jsem pak vybrala čtyři konkrétní aplikace, a to od čtyř výrobců s největším podílem na světovém trhu:2

Obr. 3

Vybrala jsem vždy nejobsáhlejší edici z nabídky daného výrobce, zahrnující všechny dostupné součásti a moduly:    

AVG Internet Security, verze 2015.0.5315 (dále jen „AVG“) avast! Premier, verze 2014.9.0.2021 (dále jen „avast!“) ESET Smart Security, verze 8.0.301.4 (dále jen „ESET“) Microsoft Security Essentials, verze 4.6.305.0 (dále jen „MS Security Essentials“)

K testování jsem použila zkušební instalace, a to u všech programů kromě Security Essentials, který se nabízí bezplatně. Primárním cílem nebylo programy navzájem srovnávat, ale získat dostatečně reprezentativní vzorek textů. Zvolené čtyři programy poskytly bohatý a v rámci typu antivirových programů pestrý materiál. Na tomto místě je vhodné zmínit, že programy AVG a avast! jsou původně české (program AVG vznikl a nadále se vyvíjí v Brně, avast! v Praze) a ESET je slovenský. Ačkoli jsou tedy všechny zkoumané vzorky dostupné v mnoha jazycích po celém světě, tři ze čtyř mají úzkou souvislost s českým prostředím, což se jeví jako velmi vhodné vzhledem k tomu, že zkoumaným jazykem mé analýzy je čeština.

Antivirus Market Share Report January 2014. OPSWAT. [online]. © 2002–2014 [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: https://www.opswat.com/about/media/reports/antivirus-january-2014#worldwide-antivirusvendor-market-share 2

15

3.2 Vznik textů O tom, jak přesně texty do uživatelského rozhraní v současné době vznikají, bohužel neexistují spolehlivé informace; většinou jde o interní záležitost daného výrobce softwaru. Všechny zkoumané programy se dodávají do více zemí světa, a tak se dá předpokládat, že zdrojové texty vznikají v angličtině a následně se lokalizují do příslušných jazyků:3

Obr. 4

(Za zmínku stojí, že jedním z jazyků, které nabízí program avast!, je „Pirate Talk“, tj. přizpůsobená verze anglického námořního slangu. Např. položka Spustit test se nazývá Clear the decks, Nastavení najdeme pod názvem Anchor locker, místo Aktivní ochrana je v rozhraní uvedeno Gunnery and shields atd.) Když výrobce sídlí v České republice (jako je tomu u výrobců programů AVG a avast!), mohou české překlady vznikat přímo v rámci firmy namísto u externí překladatelské agentury; výhodou je jednak úspora času i prostředků, jednak fakt, že interní překladatel bývá s daným programem lépe obeznámen. Pokud jde o samotný styl, firmy mívají vlastní manuály (tzv. style guides), které definují závazný nebo doporučený styl psaní textů. Tyto manuály bývají rovněž interní. Výjimkou je Microsoft, výrobce MS Security Essentials a dodavatel operačních systémů Windows, který poskytuje dalším firmám platformu k vývoji aplikací pro Windows, a protože je žádoucí mezi operačním systémem a jeho aplikacemi dodržet rámcovou stylovou jednotu, Microsoft svůj stylový manuál4 zpřístupňuje odborné i laické veřejnosti. Manuál vznikl pro interní potřeby Microsoftu a má být chápán jako sbírka osvědčených postupů a stylových

Podporované jazyky. AVG. [online]. © 2014 [cit. 2014-11-15]. Dostupné z: http://www.avg.com/cz-cs/25 How to Change Language in avast! Antivirus 2014. getavast.net. [online]. © 2014 [cit. 2014-11-15]. Dostupné z: http://www.getavast.net/support/change-language/ ESET Smart Security 8. ESET. [online]. © 1992–2014 [cit. 2014-11-15]. Dostupné z: http://www.eset.com/int/download//home/detail/family/5?installer=offline Microsoft Security Essentials. Windows. [online]. © 2014 [cit. 2014-11-15]. Dostupné z: http://windows.microsoft.com/cs-cz/windows/security-essentials-download 4 Microsoft Manual of Style for Technical Publications. Redmond: Microsoft Press, 2003. ISBN 0735617465. 3

16

doporučení, nikoli závazných pravidel; je vhodné se k němu uchýlit v případě sporů či pochybností.

3.3 Typy a specifika textů Texty v uživatelském rozhraní lze z hlediska stylotvorných faktorů klasifikovat jako psané, připravené a veřejné. Cílem je podání relevantních informací a praktických pokynů, jak v programu provést požadovanou akci či změnu, základní funkce textů je tedy věcněsdělná.5 Pokud jde o vymezení konkrétního funkčního stylu, pak jasně identifikovatelné funkce sdělovací, řídicí, regulativní a operativní, místy též apelová a persvazivní, jednoznačně odkazují ke stylu administrativnímu.6 Zkoumané antivirové programy se navzájem liší různými doplňkovými moduly, ale v zásadě plní tutéž funkci (ochrana počítače před škodlivým softwarem), a proto mají i podobnou strukturu. Části uživatelského rozhraní lze rozdělit do několika základních kategorií:   



Hlavní stránka; může obsahovat několik záložek, mezi nimiž lze jednoduše přepínat. Nastavení; většinou jde o zvláštní okno s množstvím jednotlivých stránek, z nichž se mohou otevírat další okna s pokročilejším nastavením. Samostatná okna, do kterých se nelze dostat přes hlavní stránku, ale objevují se na obrazovce sama za určitých podmínek. Patří k nim například úvodní dotazy bezprostředně po instalaci (spuštění prvního testu, úvodní nastavení apod.), nález (viru či podezřelého objektu), upozornění na vypršení licence a chybová hlášení. Průvodce instalací.

Administrativní styl vyžaduje, aby texty byly věcně správné, stručné, jednoznačné, účelně stylizované, rychle a jednotně zpracovatelné, standardizované a formálně dokonalé.7 Originalita a expresivnost se nevyžaduje, zejména proto, že může být v rozporu s výše zmíněnými nezbytnými vlastnostmi textu, ale v poslední době i administrativní texty stále častěji obsahují prvky subjektivní a nekonvenční povahy, a to z důvodu konkurenceschopnosti či prestiže;8 v oblasti komerčních počítačových aplikací je tato tendence obzvláště zřetelná. Znění textů musí být v každém případě obzvlášť pečlivě promyšlené v případě samostatných oken, která sdělují naléhavé informace a zároveň se objevují bez vyžádání, a tak mohou uživatele vyrušit v nevhodnou chvíli, kdy není ochoten či schopen věnovat danému sdělení větší pozornost. Dále jsou relativně důležité texty na hlavní stránce, jež je výchozím bodem pro práci s programem, a srovnatelně i v průvodci instalací, který většinou zajišťuje úvodní seznámení a utváří první dojem. Nejmenší důraz je možno klást na texty v nastavení, protože je většinou procházejí pokročilejší uživatelé, kteří nemají obavy, že by jim neporozuměli; začátečník obvykle požádá o pomoc a do složitějších akcí podobného typu se sám nepouští. Technické omezení, kterému podléhají texty v uživatelském rozhraní veškerých programů, nejen antivirových, pak vyplývá z požadavků na maximální délku textu s ohledem na rozměry grafického prvku, kam se má text vejít (tlačítko, dlaždice, textové pole atd.). Viz ČECHOVÁ, Marie, Marie KRČMOVÁ a Eva MINÁŘOVÁ. Současná stylistika. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2008, str. 79. 6 Viz tamtéž, str. 230. 7 Viz tamtéž, str. 232. 8 Viz tamtéž, str. 233. 5

17

3.4 Uživatelé Adresátem a cílovou skupinou čtenářů, kterým jsou texty v uživatelském rozhraní antivirových programů určeny, jsou uživatelé těchto programů. Vybrané antivirové programy patří mezi nejpoužívanější na světě (viz kapitola 3.2 Vznik textů), a i když nejsou k dispozici přesné údaje o počtu uživatelů konkrétních produktů, pro představu mohou posloužit celkové počty: avast! například uvádí více než 230 milionů uživatelů všech svých produktů po celém světě,9 AVG pak více než 188 milionů.10 Uživatelská základna a potenciální množina čtenářů je tedy značně rozsáhlá a dá se předpokládat, že i různorodá, s rozdílnou úrovní znalostí a schopností v oblasti práce s antivirovými programy i s počítačem obecně. To platí stejně tak pro texty originální (anglické) jako pro texty lokalizované do češtiny a určené pouze česky hovořícím čtenářům. Komunikace s uživateli prostřednictvím uživatelského rozhraní je navíc nekontaktní, neumožňuje tedy okamžitou zpětnou vazbu. Z uvedených skutečností plyne, že vytvoření kvalitních textů, které by dobře plnily svou funkci a vyhovovaly většině uživatelů, je úkol značně obtížný. Vodítkem může být předpoklad, že antivirové programy jako aplikace zajišťující údržbu systému budou ovládat spíše uživatelé pokročilí, kteří ovládají přinejmenším základní terminologii (to však pochopitelně nezahrnuje vlastní marketingové názvy speciálních komponent a funkcí).

3.5 Postup a hodnotící kritéria K tomu, abych mohla zhodnotit úroveň textů a navrhnout zlepšující opatření, bylo nutno nejdříve zjistit, zda jsou zkoumané texty po všech stránkách kvalitní, tedy zda odpovídají normě, plní svou funkci a vyhovují potřebám uživatelů, a pokud ne, jaké konkrétní nedostatky se v nich vyskytují. Proto jsem se rozhodla nejdříve podrobit texty důkladné analýze všech rovin jazyka:    

Pravopisné a typografické (soulad s pravidly) Lexikální (výběr vhodné slovní zásoby a její jednotnost napříč textem, nepřeložené pojmy a názvy) Morfologické a syntaktické (gramatická správnost, struktura vět, srozumitelnost) Kompoziční (logika a uspořádání textu, přístupnost, vhodnost pro danou situaci a předpokládaného čtenáře, emoční zabarvení)

Z nejazykových kritérií pak bylo třeba vyhodnotit především faktickou (obsahovou) správnost a přesnost. Na základě zjištěných nedostatků jsem průběžně formulovala rady a vhodná preventivní opatření. V případě, že nebylo možné jednoznačně určit správnost, vhodnost či optimální postup, jsem formulovala hypotézu, které z možných řešení by bylo nejlépe přijato samotnými uživateli. Druhou část práce pak tvořilo zpracování webového dotazníku, ve kterém jsem své hypotézy experimentálně ověřila přímo na uživatelích. Na závěr jsem stručně zopakovala veškeré zjištěné poznatky a průběžné rady a shrnula jsem je do přehledného kompendia, u kterého předpokládám praktické využití při tvorbě textů do uživatelského rozhraní nejen antivirových programů.

9

About us. Avast. [online]. © 1988–2014 [cit. 2014-11-15]. Dostupné z: http://www.avast.com/en-nz/about Homepage. AVG. [online]. © 2014 [cit. 2014-11-15]. Dostupné z: http://www.avg.com/cz-cs/homepage

10

18

4 Jazyková analýza Tato část práce obsahuje kompletní analýzu textů v uživatelském rozhraní zkoumaných programů. U každé jazykové roviny jsem ověřovala nejen explicitní soulad se závaznými pravidly, ale hledala jsem i potenciální nedostatky a stylově příznakové prvky, které mohou mít negativní dopad na kvalitu textu a jeho vnímání ze strany uživatele. Těmto prvkům jsem věnovala zvláštní pozornost, protože na rozdíl od jednoznačných chyb mohou budit pochybnosti o správném postupu při psaní a způsobovat v textu nekonzistence.

4.1 Pravopis a typografie V kapitole 3.3 Typy a specifika textů bylo zmíněno, že administrativní texty vyžadují formální dokonalost, což znamená především bezpodmínečnou pravopisnou a typografickou správnost. Pravidla v této oblasti jsou většinou jasně daná a splnění předepsané normy je snadné. U textů v uživatelském rozhraní se dá v tomto ohledu očekávat dobrá úroveň, především proto, že kontrola pravopisu je do značné míry automatizovaná (využívá softwarových nástrojů ke kontrole pravopisu). 4.1.1 Pravopisné chyby a překlepy Analýza potvrzuje předpoklad, že pravopisné chyby nejsou časté – hrubé chyby se v žádném ze zkoumaných programů nevyskytují. Méně závažné chyby (překlepy, chybějící interpunkce apod.) se vyskytují zřídka: Seznam certifikátů pro které … (chybějící čárka, ESET); Také se zde nastavuje režim filtrování a jeho integraci do systému (ESET); Zobrazit upozornění, pokud se systémový čas počítače liší od správného času o více, než 24 hodin (AVG); Spuštět při startu počítače (AVG), archívy (AVG; jinde tamtéž archivy). V každém případě je vhodné této oblasti nadále věnovat pozornost, protože se dá předpokládat, že uživatelé vnímají pravopisné chyby jako projev nedbalosti a neprofesionality výrobce. Tento předpoklad jsem ověřila v dotazníku, viz 5.2.2 Otázka 8, vnímání pravopisných chyb. 4.1.2 Typografie a číslice Relativně časté jsou chyby typografické, a to konkrétně v programu avast!, kde se téměř ve všech případech vyskytuje spojovník místo pomlčky, rovné uvozovky místo českých a chybějící mezery, např. 50% namísto 50_%. Pokud jde o zápis číselných údajů, je nutno zohlednit fakt, že některé části vět se doplňují dodatečně údaji ve formě tzv. proměnných. Typicky jde o čísla, data a podobné informace získané z operačního systému; pokud je operační systém v jiném jazyce než samotný nainstalovaný program, může se například datum vyskytnout ve formátu anglickém místo českého. Dále jde o prosté číselné údaje, které se průběžně mění, a tak se pro jednoduchost vkládají do textu ve formě číslic: Vytvořeno před 10 dny (MS Security Essentials); Spouštět při startu počítače: 5 minut poté (AVG). Vhodnějším řešením je taková formulace věty, aby číselný údaj reprezentovaný proměnnou nebyl její přímou součástí, např.: Kolik dní uplynulo od vytvoření: 10; Po startu počítače vyčkat se spuštěním: 5 minut. Ve sledovaných programech se uvedené řešení také vyskytuje: Ve zkušebním režimu, zbývajících dnů: 30 (avast!). 4.1.3 Psaní velkých písmen Nejčastější pravopisné potíže, které je možno pozorovat ve všech zkoumaných programech, spočívají v psaní velkých písmen. Názvy jednotlivých součástí programu,

19

které jsou ponechány v angličtině, se píší shodně s velkým počátečním písmenem, což lze tolerovat vzhledem k tomu, že se často jedná o registrovanou obchodní značku. Pokud je však obecný název určité součásti uveden česky, měl by se v souladu s pravidly českého pravopisu psát s malým písmenem. Při podrobné prohlídce zkoumaných programů však najdeme u AVG například Datový sejf, Webový štít, Kontrolu pošty, AVG Akcelerátor, Program zlepšování produktu AVG a funkci Přizpůsobení AVG. V programu avast! lze nalézt Poštovní štít, Štít souborového systému, Režim uzamčení a avast! Sandbox, někdy psaný pouze jako sandbox. V programu ESET se vyskytuje Personální firewall, Herní režim, Důvěryhodná zóna a Smart kontrola. V MS Security Essentials se jako typy kontroly počítače uvádějí Rychlé prohledání a Úplné prohledávání. U některých ze zmíněných názvů lze argumentovat, že jde skutečně o vlastní názvy funkce či komponenty, ale u většiny je patrné, že jde o obecná a nijak jedinečná pojmenování; zde se projevuje překladový původ většiny textů; v angličtině je v tomto ohledu odlišná praxe a velká počáteční písmena jsou výrazně frekventovanější.11 Doporučením v tomto případě je anglické názvy pokud možno překládat a české psát pokud možno všechny v souladu s pravidly malým písmenem. To usnadní dodržení konzistentnosti textu a také text nebude vizuálně rozbíjen množstvím velkých písmen uprostřed věty, čímž se zlepší jeho čitelnost. Program avast! kromě zmíněných případů používá velká písmena v zájmenech Vy, Váš: výkon Vašeho systému; testování Vaší pošty (avšak ne důsledně: úroveň vašeho zabezpečení; nástroje, které vás ochrání). To je doporučováno zejména pro korespondenci a obecně k vyjádření úcty – nedá se tedy říci, že jde vyloženě o chybu, ale pro běžné popisky v rozhraní počítačového programu se to nejeví jako vhodné. Ostatní zkoumané programy používají malá písmena. U programu avast! navíc dochází k potížím plynoucím z nestandardního názvu začínajícího na malé písmeno a končícího na vykřičník: věty začínající malým písmenem, věty končící vykřičníkem a tečkou. Nestandardní názvy tohoto typu jsou aktuálním trendem (iPhone, mBank, eReading, Smash!, Aha!, Poletíme? apod.), ale z uvedených praktických důvodů je lepší se jim při volbě nového pojmenování vyhnout. Není-li to možné nebo žádoucí, je vhodné formulovat věty v textu tak, aby název nebyl umístěn na začátku věty, resp. aby na konci věty bylo pouze jedno interpunkční znaménko (to, které je součástí názvu), pokud problém není zrovna vyřešen jinak, například uzavřením názvu do uvozovek.12

Viz Capitalization Rules. GrammarBook.com. [online]. © 2014 [cit. 2014-11-23]. Dostupné z: http://www.grammarbook.com/punctuation/capital.asp. 12 Viz SVOBODOVÁ, Ivana. Jak psát na začátku věty název eBanka. Naše řeč. [online]. © 2011 [cit. 201411-17]. Dostupné z: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7831 11

20

4.2 Slovní zásoba Slovní zásoba textů v uživatelském rozhraní je velmi pestrá, zahrnuje výrazy prakticky ze všech stylových oblastí. To není pro administrativní styl příliš typické, ale vzhledem ke speficiké povaze textů z oblasti informačních technologií to nelze jednoznačně hodnotit jako chybu. Jednotlivé lexikální oblasti, které se v textech vyskytují, jsem tedy pro přehlednost posuzovala jednotlivě. 4.2.1 Slang a hovorové výrazy Pro texty z počítačové oblasti je typické použití běžných pojmů a aktualizace jejich významu na základě metafory, metonymie či personifikace, například uspat počítač (AVG); programy, které se dokážou maskovat (ESET); soubory se špatnou reputací (avast!); zabalený soubor (avast!). Často je lze vnímat jako hovorové či slangové, tedy stylově příznakové, např. moduly natažené v paměti (avast!), bezpečnostní díra (ESET). Slang sice poskytuje jisté oživení, ale pro použití v textech administrativního charakteru je nepatřičný; především není ani přesnější, ani srozumitelnější než příslušné stylově neutrální výrazy (zde moduly zavedené v paměti, eventuálně načtené v paměti; bezpečnostní chyba nebo zranitelnost). Výjimkou mohou být výrazy původně slangové, které už se tak ale nepociťují, protože vešly do běžné praxe, případně se tak v českém prostředí nikdy nepociťovaly, protože jsou cizojazyčné; to je například případ výrazu spam (označení pro nevyžádanou poštu; užívá se ve všech sledovaných programech), který je pravděpodobně odkazem k britské komediální skupině Monty Python.13 Potenciálně problematickou oblastí jsou dále výrazy, které se jako hovorové mohou jevit, ale dosud nejsou uvedeny v žádném slovníku, ačkoli jejich použití je poměrně frekventované, takže stylové zařazení nelze ověřit: přednastavený (avast!), předpřipravený (avast!); oba výrazy lze najít pouze v databázi Neomat.14 Lze je použít při splnění následujících podmínek: 1) nemají funkční ekvivalent, 2) jsou srozumitelné, používané a všeobecně rozšířené. Je možné se domnívat, že hovorové a slangové výrazy přes výše uvedené nedostatky mohou být ze strany uživatelů vnímány spíše pozitivně, jako vítané zpestření. Tuto hypotézu jsem ověřila v dotazníku, viz 5.2.5 Otázka 11, preferovaný styl. Kromě uvedených stylově nižších výrazů se ve zkoumaných textech vyskytují takové, jež slovníky hodnotí naopak jako poněkud knižní: již, neboť (avast!); nyní (AVG, Security Essentials). V kontrastu se zmíněnými hovorovými až slangovými výrazy, kterým se v případě zažitého úzu nelze vyhnout, jsou stylově rušivé a je lepší je nahradit výrazy neutrálními. 4.2.2 Odborné termíny a zkratky Všechny zkoumané programy bez výjimky používají odborné termíny z oblasti IT, v žádném se neprojevuje snaha přizpůsobit volbu lexikálních prostředků i naprostému laikovi. To je pro daný styl a tematickou oblast velmi příznačné a přijatelné vzhledem k očekávané pokročilosti uživatelů antivirových programů (viz kapitola 3.4 Uživatelé). Hlavní výhodou odborné terminologie je přesnost, nevýhodou pak riziko, že uživatel daný termín nezná. Mezi akceptovatelné termíny z tohoto hlediska lze zařadit pojmy, které 13

Viz DICKINSON, Markus, Chris BREW a Detmar MEURERS. Language and Computers. John Wiley & Sons, 2012. ISBN 9781405183055, str. 133. 14 Viz Vyhledávání. Databáze excerpčního materiálu Neomat, verze 2.0. [online]. © Ústav pro jazyk český AV ČR [cit. 2014-11-17]. Dostupné z: http://neologismy.cz/

21

popisují běžné součásti nebo procesy v počítači a nelze je přeložit nebo jednoduše opsat, například web, mail/e-mail, aktualizace, virus, firewall, archiv, server, poštovní klient (vyskytují se ve všech sledovaných programech). Pokročilou odbornou terminologii reprezentují pojmy, jejichž správné pochopení vyžaduje nadstandardní znalost principů fungování počítače, bez ohledu na to, zda je pojem český nebo anglický: port (AVG, ESET, avast!), protokol (AVG, ESET), sandbox (avast!), heuristika (AVG, ESET), emulace (avast!), malware (všechny sledované programy). Zvláštním podtypem pokročilé odborné terminologie jsou zkratky, které pro laika představují dvojitou nejasnost: co jednotlivá písmena zastupují a co nezkrácený pojem znamená. Zkratky jsou pro uživatelské rozhraní obecně výhodné, protože jsou úsporné a zároveň přesné a jednoznačné – je však nutné si uvědomit, že v naprosté většině pocházejí z anglického jazyka a jejich význam není uživatelům znám. Ve zkoumaných programech lze najít značné množství zkratek, z nichž mnohé vyžadují skutečně pokročilou orientaci v oblasti IT, například DNS (AVG), ADS (ESET), P2P (AVG), NTFS (AVG), MIME (avast!), zkratky komunikačních protokolů jako TCP, SSH, SMTP, POP3, IMAP (AVG, ESET, avast!), typy kódování textu jako ANSI, UTF (avast!) apod. Přitom i relativně rozšířené a známé zkratky jako např. URL, HTTP, IP adresa (ve všech sledovaných programech kromě MS Security Essentials) mohou pro mnoho uživatelů představovat problém; zkratku mnohokrát viděli a její význam přibližně znají nebo jsou schopni uhodnout z kontextu, ale neznají jej přesně, což je může znejistit a navíc jim nijak nepomůže, že zkratka daný pojem vystihuje nejpřesněji. Zkratky je proto vhodné používat jen tam, kde lze předpokládat, že je uživatel bude znát nebo si je bez potíží dohledá a jejich smysl v kontextu snadno pochopí. Za jiných okolností je vhodné zvážit použití méně přesného, zato srozumitelnějšího pojmu, např. adresa místo URL. V případě, že alternativní pojem nelze vyjádřit takto stručně, je vhodné uvést místo zkratky rovnou český překlad nezkráceného pojmu: například zkratka PUP (AVG, avast!) sice jednoznačně reprezentuje termín Potentially Unwanted Programs, tj. potenciálně nežádoucí programy, ale protože je pro průměrně poučeného uživatele nesrozumitelná, AVG i avast! většinou za ní v závorce uvádějí i český překlad nezkráceného pojmu. Použití zkratky z úsporných důvodů tak ztrácí smysl. 4.2.3 Překlad anglických pojmů Oblastí, která zasluhuje zvláštní pozornost, je problematika překladu pojmů z angličtiny, která v oboru informačních technologií zůstává hlavním jazykovým komunikačním prostředkem.15 Zásadní otázka spočívá nejen v tom, jak daný pojem přeložit, ale zda vůbec. Ve všech zkoumaných programech jde o jednu z nejproblematičtějších oblastí (výjimkou je program MS Security Essentials, který jednak obsahuje nejméně textu, jednak je v překladech relativně jednotný; pravděpodobně díky propracovaným glosářům společnosti Microsoft). Texty v českém znění obsahují například tyto výrazy: ověření pomocí cloud computing (AVG), aktuální informace z cloudu (ESET); multicastový překlad adres (ESET); nízkoúrovňové sockety (avast!), zprávy/popupy/varování (avast!). Takové výrazy činí text stylově neohrabaným, obtížně čitelným a především nekonzistentním; je zjevné, že pro překlad anglických pojmů zde neexistuje jasné pravidlo. Odpověď na otázku, zda konkrétní pojem přeložit, nebo ne, převážně závisí na existenci přijatelného českého překladu – pokud existuje, měl by mít před anglickým originálem vždy přednost, a to z několika důvodů: 1) čeští uživatelé většinou českému výrazu lépe Viz HYNEK, Jiří a Radmil VÍTKOVSKÝ. Anglicko-český a česko-anglický slovník výpočetní techniky a informačních technologií. Plzeň: Fraus, 2000. ISBN 8072380702, str. 6. 15

22

rozumí, 2) český pojem se snáze skloňuje, a tak se dá lépe začlenit do struktury věty, 3) zůstane zachován soulad se zbytkem textu. Například je lepší použít běžný překlad červ namísto původního anglického výrazu worm (AVG); zaváděcí sektor (AVG) namísto boot sektor (ESET, avast!); server vyrovnávací paměti (AVG) namísto Cache serveru (AVG, na jiném místě) nebo testovací jádro (ESET) namísto výrazu engine (AVG) či skener (ESET, na jiném místě). Značně problematický je zvláště překlad anglického termínu „authentization“, označujícího ověření totožnosti uživatele, např. při přihlašování do systému. Ve sledovaných programech se vyskytují následující překlady: autentifikace (avast!), autentikace (AVG), autorizace (ESET). V programu ESET se dokonce vyskytuje termín s odlišným významem, kterého je v tomto smyslu použito nesprávně (autorizace = oprávnění či získání oprávnění k vykonání nějaké akce). AVG a avast! používají pojmy, které se zatím nevyskytují v žádném slovníku, a kromě toho mají ještě třetí synonymum: autentizace. Výskyty v Internetové jazykové příručce16 a v databázi Neomat17 uvádí následující tabulka: autentifikace

autentikace

autentizace

Internetová jazyková příručka

1

0

1

Databáze Neomat

0

1

1

Přestože se ani jeden z těchto výrazů nedá označit za nesprávný, je vhodné zvolit preferované synonymum a to dále prosazovat, aby se termín stabilizoval. Podle uvedené tabulky je nejlepší variantou tvar autentizace. Problémem se zabývala i redakce internetového magazínu Interval.cz a na základě vyjádření jazykové poradny ÚJČ a vlastního odborného zhodnocení (etymologie, jednoduchost, snadná výslovnost) došla ke stejnému závěru.18 Standardně je během překladu nezbytné dohlédnout na výsledné vyznění českého termínu, který při doslovném překladu může působit nevhodně až směšně: úroveň léčení: neléčit – přísné léčení (ESET); hodnocení spamu: více/méně agresivní (AVG). Místo přísné léčení by bylo vhodnější například úplné léčení, resp. podle skutečného účelu dané funkce nejlépe zcela jiný, přesnější popis. Naopak místo obratu agresivní hodnocení spamu by znělo lépe přísné hodnocení spamu. Podobně výraz personální firewall (ESET) se jeví jako nešťastně zvolený vzhledem k tomu, že v češtině se přívlastek personální chápe spíše jako něco, co má spojitost s personálem (např. personální oddělení), nikoli primárně ve významu „pro osobní potřebu“ (SSJČ: personální = týkající se osoby, zejm. zaměstnané, osobní) Rychlý vývoj v oblasti informačních technologií a s ním související překotné změny v používané terminologii způsobují, že pro mnohá nová pojmenování žádný použitelný český ekvivalent nevznikne, a tak se vžijí v anglickém originále: online/offline (všechny sledované programy), cookie, rootkit (AVG), firewall (AVG, ESET, avast!), botnet (ESET), hacker (avast!) aj. Dané názvy je nutné ponechat ve tvaru běžném a všeobecně srozumitelném, tedy anglicky, protože snaha o změnu úzu z pozice individuálního autora Slovníková část. Internetová jazyková příručka. [online]. © 2008–2014 [cit. 2014-11-17]. Dostupné z: http://prirucka.ujc.cas.cz/ 17 Vyhledávání. Databáze excerpčního materiálu Neomat, verze 2.0. [online]. © Ústav pro jazyk český AV ČR [cit. 2014-11-17]. Dostupné z: http://neologismy.cz/ 18 Viz BEHÚN, Dalibor. Hříchy pro šíleného korektora – autentizace, autentikace nebo autentifikace?. Interval.cz. [online]. 25.11.2004 [cit. 2014-11-17]. Dostupné z: http://interval.cz/clanky/hrichy-prosileneho-korektora-autentizace-autentikace-nebo-autentifikace/ 16

23

představuje významné riziko nedorozumění. I kdyby uživatel v daném případě správně pochopil, co je to například sledovací sušenka (tracking cookie) nebo protipožární stěna (firewall), nečekaný výraz by ho pravděpodobně zmátl a zdržel; navíc by mohl výrobce programu považovat za neznalého standardní terminologie, a tudíž neprofesionálního. I v případě občas skutečně uváděné překladatelské hříčky rhybaření (phishing) je nutno znát původní kontext, překlad tedy uživateli prakticky nijak nepomůže. Mezi pojmy, které obvykle zůstávají nepřeložené, tvoří také velkou část již zmíněné názvy vlastních speciálních funkcí a součástí programu. Je jich značné množství, ve sledovaných programech například LinkScanner Surf-Shield, Identity Protection, AVG Toolbar, AVG Advisor, PC Analyzer (AVG); Software Updater, SecureLine, SafeZone, AccessAnywhere, LiveFeed, GrimeFighter, DeepScreen (avast!); testovací jádro ThreatSense, Smart kontrola, ESET SysInspector, ESET SysRescue, AntiStealth ochrana, Anti-Theft, Live Grid (ESET); Microsoft Active Protection Service (MS Security Essentials). Tyto názvy odrážejí aktuální trend, ale pro českého uživatele nemají prakticky žádný smysl, a to ani pro pokročilého. Jestliže uživatel ovládá angličtinu, může v některých případech vyrozumět, k čemu přibližně daná funkce slouží, případně může pochopit použitou jazykovou hříčku, metaforu či jiné ozvláštnění, které bývá pro tyto uměle vytvořené názvy typické. Uživatelé, kteří angličtinu ovládají nedostatečně nebo vůbec, jsou však o jakoukoli přidanou hodnotu anglického názvu ochuzeni a je pro ně jen prázdným, obtížně zapamatovatelným slovem. Z testů použitelnosti vyplývá, že typicky právě nad marketingovými názvy a podobnými neintuitivními termíny uživatel váhá, přitom termíny by zásadně měly být jednoduché, intuitivní a neměly by způsobovat zbytečné zdržení.19 Pokud tedy daný název není registrovanou obchodní značkou, ochrannou známkou a podobně, je dobré mu příhodný český ekvivalent vytvořit a poskytnout tak uživatelům lepší podmínky k tomu, aby nabízenou speciální funkci snadno pochopili a náležitě ocenili. Nízký přínos anglických názvů funkcí a součástí pro českého uživatele jsem prakticky ověřila také v dotazníku, viz 5.2.6 Otázka 12, porozumění anglickým názvům. 4.2.4 Synonyma S problematikou překadů úzce souvisí i použití synonym (za plnohodnotná synonyma se dá v mnoha případech pokládat i anglický výraz a jeho český ekvivalent). Jak je uvedeno výše, použití anglického i českého termínu paralelně je poměrně běžné, ale ve zkoumaných programech najdeme v bohaté míře i další typy synonym, resp. různých pojmů používaných v tomtéž významu: nastavení/parametry testu (avast!); nastavení/možnosti testu (AVG), kontrola/prohledání/prohledávání (MS Security Essentials), karanténa/virová truhla (avast!), program/aplikace (ESET), hrozba/malware (AVG), škodlivý kód/hrozba (avast!). Důvodem použití různých pojmů, často v rámci jediného okna, může být snaha o zpestření textu, neopakování jediného výrazu. V technickém textu jde však o kontraproduktivní snahu, která do textu vnáší nejasnosti a mate uživatele. Na rozdíl od textu uměleckého, kde je použití synonym za účelem obohacení textu většinou žádoucí, v uživatelském rozhraní by měla být za každých okolností dodržena zásada zvolit pro konkrétní modul či nastavení jeden výraz a ten dodržovat důsledně napříč celým textem20 – v češtině lze tuto zásadu explicitně rozšířit o překlady anglických pojmů.

Viz KRUG, Steve. Webdesign: Nenuťte uživatele přemýšlet! Brno: Computer Press, 2003. ISBN 8072268929, s. 11. 20 Viz Microsoft Manual of Style for Technical Publications. Redmond: Microsoft Press, 2003. ISBN 0735617465, str. 63. 19

24

Pravděpodobně nejproblematičtější oblastí ve zkoumaných programech jsou názvy pro různé typy oken s důležitými informacemi, která se objevují samostatně v různých částech obrazovky: zprávy/pop-upy/varování, informační okna, aktualizační okna, varovná okna, výstražná okna (avast!); bublinové tipy, upozornění na pracovní ploše, informační okna, výstražná upozornění (ESET); oznámení v systémové liště, oznámení na systémové liště (AVG). Zde zjevně nejde o snahu ozváštnit text, ale o bezradnost ohledně správného termínu. Nejednotné použití je však velmi matoucí, a proto je nanejvýš vhodné se synonymitě v této oblasti vyhnout.

25

4.3 Morfologie V oblasti morfologie nenajdeme žádné příznakové prvky a záměrné odchylky od normy. Text je spisovný, a pokud obsahuje jisté nesrovnalosti a nekonzistence, je to způsobeno převážně dubletami či chybějící kodifikací u novotvarů. Výjimečně není skloňován text odkazu, např. sbírat data v souladu s Ochrana osobních údajů (AVG). 4.3.1 Životnost maskulin Co se týče skloňování podstatných jmen v oblasti počítačové terminologie, za povšimnutí stojí zejména otázka volby mezi životností a neživotností některých maskulin, např. „kůň“: chrání před trojskými koňmi (AVG) i koni (AVG, na jiném místě). Jestliže jde o věc neživou, je lepší skloňovat výraz jako neživotný, tedy chrání před trojskými koni. Obdobný případ představuje výraz „klient“: v poštovním klientu (avast!); poštovní klienti (ESET). Ačkoli slovníky zatím možnost neživotné varianty neuvádějí, neživotné skloňování se používá za účelem odlišení výrazu klient ve smyslu „zákazník“ (životný) od významu „aplikace/systém využívající služeb serveru“ (neživotný). U víceznačných pojmů, z nichž jeden je nově užíván v počítačové oblasti (také např. správce, červ), považuje jazyková poradna ÚJČ takový postup za vhodný a funkční a uvádí, že toto řešení přijímají vstřícně i samotní uživatelé.21 Neživotné skloňování by mělo být důsledné podle vzoru hrad, tedy správně v poštovním klientu; poštovní klienty. 4.3.2 Zájmena V oblasti zájmen se vyskytuje častá obecná chyba v užití zvratného přivlastňovacího zájmena svůj: Pošlete nám Váš názor; Můžete nám předat Váš názor; Zvyšte úroveň vašeho zabezpečení (avast!). Internetová jazyková příručka zmiňuje užití nezvratného přivlastňovacího zájmena v případech, kdy chceme vzbudit dojem individualizovaného oslovení zákazníka, ale zároveň upozorňuje, že toto použití jednak odporuje základnímu pravidlu pro používání přivlastňovacích zájmen, jednak nemusí na příjemce sdělení zapůsobit zamýšleným pozitivním dojmem.22 Ze zmíněných důvodů je tedy lepší se použití nezvratného přivlastňovacího zájmena vyhnout a použít gramaticky správný a stylově neutrální způsob: Pošlete nám svůj názor; Zvyšte úroveň svého zabezpečení (případně ještě lépe: Zvyšte úroveň zabezpečení svého počítače). Ve správném tvaru se zájmena místy používají nadbytečně, což pravděpodobně vyplývá z neobratného překladu z angličtiny: Aktivujte si svou ochranu (avast!). 4.3.3 Adjektiva Skloňování adjektiv zahrnuje použití méně obvyklých tvarů, které však mohou být zvoleny záměrně, např. analyticky stupňovaná adjektiva: více agresivní – méně agresivní (AVG). Jde o popis protilehlých stran posuvníku:

PROŠEK, M. Konstanty a proměnné morfologických dotazů v jazykové poradně, II. Naše řeč. [online]. © 2011 [cit. 2014-11-17]. Dostupné z: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=8119 22 Konkurence přivlastňovacích zájmen. Internetová jazyková příručka. [online]. © 2008–2014 [cit. 201411-17]. Dostupné z: http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=630 21

26

Obr. 5

Z obrázku je patrné, že ovládací prvek je symetrický, a proto popisek může být rovněž „symetrický“ záměrně. V daném kontextu je tedy zvolený tvar vhodný, i když je varianta stupňování méně používaná; z hlediska gramatických pravidel je v pořádku. 4.3.4 Slovesa U sloves lze místy pozorovat tvary označované jako stylově vyšší, např. rootkity, které se dokáží maskovat (ESET) namísto neutrálního dokážou, a naopak jinde slovesné tvary neutrální, např. přípony vyjmuté z kontroly (ESET) místo stylově vyššího vyňaté. Výběr tvarů je opět vhodné sjednotit. Jiné stylově příznakové prvky se v oblasti časování neprojevují.

27

4.4 Syntax Pro počítačové programy je typické, že text je značně nekohezní, heslovitý, rozmístěný izolovaně v jednotlivých částech uživatelského rozhraní, má výrazné horizontální členění. Syntaktická struktura textu záleží do značné míry na konkrétní části uživatelského rozhraní: na hlavní stránce a v nastavení sestávají texty převážně z jednotlivých pojmů a popisků typu Nastavení, Podpora, Aktualizovat (AVG, ESET) a stručných nekompletních sdělení typu Test zrušen. Nenalezena žádná hrozba (avast!). To má své opodstatnění – na většinu ovládacích prvků se delší popisky ani nevejdou a kromě toho se předpokládá, že uživatel chce co nejrychleji dosáhnout svého cíle, nikoli číst dlouhý text. Rozsáhlejší bloky souvislého textu se vyskytují na místech, kde je potřeba uživateli popsat účel či obsah okna, ve kterém se nachází, nebo mu poskytnout stručnou nápovědu, např. Zde můžete změnit seznam oblastí, které nebudou testovány (avast!). Dále se souvislé texty nacházejí v úvodním průvodci instalací, kterým uživatel na začátku musí projít, a tak je snaha do něj vměstnat co nejvíce informací, které by si měl podle názoru výrobce přečíst. Zda je tomu skutečně tak a uživatelé bloky textu v průvodci instalací čtou, jsem ověřovala v dotazníkovém průzkumu, viz 5.2.4 Otázka 10, čtení delších textů. 4.4.1 Popisky Popisky tlačítek a podobných menších ovládacích prvků ve většině užívají jednoduše jmenné fráze nebo názvu funkce, kterou lze ovládacím prvkem aktivovat či spustit: Test, Nastavení, Čištění (avast!); Počítač, Web, Rychlý rootkit test, Export, (AVG); Statistiky, Volitelná kontrola (ESET); Doporučená akce (MS Security Essentials). Jmenné fráze jsou stylově v pořádku, ale jejich úskalí spočívá v tom, že z nich nemusí jasně plynout, co kliknutí na tlačítko či podobný ovládací prvek vyvolá přesně za akci. Test například může znamenat, že se spustí test nebo že se zobrazí nastavení testu nebo že se zobrazí seznam dostupných testů nebo že uživatel získá informace o testu, který proběhl naposledy. Jmenné fráze jsou však většinou nejúspornější a pro použití na malé ploše tlačítka mohou být mnohdy jedinou možností, a tak jejich použití nelze zavrhnout, je ale nanejvýš vhodné dbát na to, aby bylo jasné, co se po kliknutí na tlačítko stane. Vhodné je takové použití, kde z kontextu vyplývá, že tlačítkem otevřeme související položku; například není nutné dávat na tlačítko popisek Otevřít nastavení; pouhé Nastavení je srozumitelné a dostačující. Popisky bez použití slovesa jsou vyhovující i na hlavní stránce programu, kde se vyskytují tlačítka či dlaždice (velká, graficky propracovanější tlačítka), které slouží jako navigační prvky a je z nich zřejmé, že kliknutím na ně uživatel přejde do příslušné části programu. Podobně frekventované jako fráze jmenné je užití infinitivu: Spustit test, Zlepšit výkon, Restartovat nyní, Testovat ovladače (AVG); Spustit, Zapnout, Připojit, Nastavit, Poslat dotaz, Smazat historii (avast!), Opakovat poslední kontrolu, Zkontrolovat aktualizace, Změnit licenci (ESET), Změnit plán kontroly, Aktualizovat, Odebrat (MS Security Essentials). Infinitiv lze považovat za velmi vhodný – z příkladů vyplývá, že je stručný a poměrně jednoznačně sděluje, že kliknutí na tlačítko vyvolá akci a jaká akce to bude. Popisky ovládacích prvků, které nejsou tolik omezeny místem, např. popisky zaškrtávacích políček, se mohou co do délky a struktury značně různit. Kromě zmíněných jmenných i slovesných frází může popisek tvořit celá věta, a to v 1. osobě singuláru: Pro přístup k Internetu používám…, Můj počítač je neustále připojen… (avast!); Nechci se připojovat ke službě (MS Security Essentials); Přeji si, aby se produkt AVG přizpůsoboval mým potřebám povolením funkce… (AVG). Text bývá sice významově jednoznačný, ale zbytečně dlouhý, rozvláčný, jeho použití je obvykle s ostatními popisky v rušivém stylovém kontrastu; z toho důvodu je lepší se první osobě singuláru vyhnout.

28

Méně častý, ale nikoli zcela okrajový je imperativ: Navštivte FAQ, Nastavte připojení (avast!), Připojte se k nám v síti Facebook (AVG). Fráze v imperativu uživatele k něčemu vyzývají, ale ohledně konkrétní vyvolané akce jsou podobně nejednoznačné jako fráze jmenné: Připojte se k nám v síti Facebook může znamenat, že po kliknutí na tlačítko přejdeme na Facebook na stránku AVG, stejně jako to, že kliknutím na tlačítko aktivujeme sledování stránky AVG, případně i to, že jí rovnou udělíme takzvaný lajk. Ani imperativ tedy není pro popisky tlačítek a podobných prvků vhodný. Kromě zmíněných typů popisků se ve všech programech také vyskytují tlačítka s generickými popisky jako např. OK, Použít, Zrušit, Zavřít, Uložit, Obnovit apod., jejichž znění je standardizované. I tato tlačítka je nutné používat s jistou obezřetností, například v programu ESET se může vyskytnout hlášení, kde není zřejmé, jakou akci vlastně stisknutí tlačítka OK vyvolá:

Obr. 6

I když tedy u generických tlačítek nelze nebo není zvykem měnit text, je třeba dbát na to, aby popisky dávaly smysl v daném kontextu a bylo z nich vždy jasné, k čemu uživatel poskytuje souhlas, resp. co ruší, obnovuje apod. 4.4.2 Souvislé texty Sdělení pro uživatele, varování, výzvy a různé popisné a informační texty v uživatelském rozhraní, které jsou formulovány v celých větách, se v zásadě buď obracejí přímo na adresáta sdělení, anebo volí neosobní, neutrální formulace. Na hlavní stránce AVG a MS Security Essentials lze najít přímé oslovení ve 2. osobě plurálu: Váš počítač je plně zabezpečen, Nejste plně chráněni, Jste chráněni (AVG); Váš počítač je monitorován a chráněn; Ochrana v reálném čase je vypnuta, měli byste ji zapnout (MS Security Essentials). Takové obraty lze chápat jako formu vykání, tedy zdvořilého oslovení jednotlivce, vzhledem ke koncovkám plurálu neutrální z hlediska pohlaví adresáta. Na hlavní stránce programu avast! nalezneme oslovení ve 2. osobě plurálu maskulina: Jste chráněn, Jste nechráněn (ačkoli jinde v programu je použito rovněž oslovení v plurálu: Děkujeme, že jste si nainstalovali avast! Premier). Explicitní předpoklad, že program ovládají pouze uživatelé mužského pohlaví, je problematický a podobným formulacím je lepší se vyhnout. ESET volí neosobní, méně konkrétní formulace: Maximální ochrana / Není zajištěna maximální ochrana. To je přijatelná možnost, ale ne tak jednoznačná, elegantní a zdvořilá jako oslovení uživatele v příkladech z AVG a MS Security Essentials výše. V textech je obecně nadbytek formulací v pasivu: Které soubory mají být testovány, jsouli stahovány z webu; Které položky mají být vyjmuty… (avast!); Toto není doporučeno a mělo by být použito pouze tehdy, pokud …; Rootkity jsou detekovány (AVG); Položky, kterým bylo zabráněno ve spuštění (MS Security Essentials) a další. Formulace v opisném

29

pasivu jsou sice v administrativním stylu běžné,23 ale podle doporučení Microsoftu by měly mít přednost aktivní tvary,24 a pokud jejich použití není možné či vhodné, pak alespoň užít reflexivního pasiva: Které soubory se mají testovat při stahování z webu. Dále zkoumané programy obsahují mnohé formulace neobratné, odporující pravidlům české syntaxe: Jste nechráněn (avast!) namísto Nejste chráněn; nebo například Poskytuje rychlejší kontrolu použitím informací … (ESET) namísto lépe znějícího Zajišťuje rychlejší kontrolu díky použití informací … aj. Častá je i nadbytečnost: Nastavení generování reportu (avast!), stačilo by prosté Nastavení reportu; nebo například Oblasti nejnáchylnější k infekci škodlivým kódem (avast!), vhodnější by byl obrat Oblasti nejnáchylnější k infekci, případně Oblasti nejnáchylnější k napadení škodlivým kódem. Pokud jde o pořadí slov a větných členů, lze najít věty, které nevyužívají plně možností, jež češtině poskytuje aktuální členění větné, např. ve větě V zájmu ochrany počítače se automaticky aktualizují definice virů a spywaru (MS Security Essentials) by bylo lepší větné členy uspořádat tak, aby bylo jasné, co je podstatná část sdělení: V zájmu ochrany počítače se definice virů a spywaru aktualizují automaticky. 4.4.3 Chyby v překladu Ať už se jedná o stručné popisky či celé věty, lze ve zkoumaných programech pozorovat chybné či alespoň sporné obraty, které jsou způsobeny nedbalým překladem z angličtiny. Typickou a velmi častou chybou je doslovný překlad frází typu „For maximum protection, do …“. Ve zkoumaných programech najdeme například věty: Zaškrtněte pro volbu konkrétní akce (avast!); Použijte následující ovládací prvky pro nastavení... (avast!); Zapněte pro dosažení maximální ochrany (ESET), Pro aktivaci Firewallu restartujte počítač (AVG). Uvedené použití předložky pro není v češtině správné, větu je nutné při překladu přeformulovat. Jednoduchý a obecně platný návod neexistuje, což překladatelům komplikuje práci; věty obdobného typu jsou však obzvláště vhodné k ověření kvality překladatele, například před uzavřením nové smlouvy. Velmi frekventovaný je dále jev, který se prosazuje i mimo oblast IT, a to kladení přívlastku neshodného před jméno: NTFS proudy, ZIP archiv, offline režim, OK položky, PowerPoint prezentace (avast!); AntiStealth ochrana, RPC komunikace, TCP připojení, ARP žádosti, ESET personální firewall, Runtime archivy, Smart kontrola počítače, Smart vzorky, Boot sektory, Smart optimalizace, SPAM zprávy (ESET); P2P sítě, POP3 server, Anti-Spam ochrana, online kontrola, spyware infekce, IP adresa, MAC adresa (AVG). Použití přívlastku neshodného není konzistentní, podobně frekventované je i opačné pořadí: skenovací jádro ThreatSense, protokol HTTP, spojení protokolu TCP (ESET); server POP3, adresa URL (AVG) atd., zřídka lze pozorovat i variantu se spojovníkem, avšak ne konzistentně: MIME typy / MIME-typ (avast!). Jde o přímý vliv angličtiny a zvláště častý je tam, kde je přívlastkem neshodným nepřeložené anglické slovo či zkratka. Z hlediska české syntaxe by měla mít přednost varianta, která klade přívlastek na druhé místo (proudy NTFS, archiv ZIP, režim offline atd.), eventuálně v případě zkratek lze použít variantu se spojovníkem (NTFS-proudy, ZIP-archiv),25 ale výše zmíněné použití je už tak časté, že je Viz ČECHOVÁ, Marie, Marie KRČMOVÁ a Eva MINÁŘOVÁ. Současná stylistika. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2008. ISBN 9788071069614, str. 235. 24 Viz Microsoft Manual of Style for Technical Publications. Redmond: Microsoft Press, 2003. ISBN 0735617465, str. 61. 25 Zkratky iniciálové (ČR, DIČ, SMS, SÚKL, IKEA). Internetová jazyková příručka. [online]. © 2008– 2014 [cit. 2014-11-17]. Dostupné z: http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=781#nadpis7 23

30

otázka, zda by správný slovosled nebyl v některých případech na překážku snadnému pochopení textu. Jako nejlepší řešení se jeví přeformulovat položky, které přeformulovat lze (prezentace v PowerPointu, spamové zprávy, sítě typu P2P), uvádět správné pořadí tam, kde to neohrozí srozumitelnost (archiv ZIP, server POP3), a výše uvedené pořadí slov ponechat tam, kde je skutečně rozšířené a zažité (IP adresa).

31

4.5 Kompozice Za účelem vyhodnocení kompozice jsem se zaměřila na celkové upořádání, logiku a výstavbu textů v těch částech programu, které jsem v kapitole 3.3 Typy a specifika textů označila jako nejdůležitější: hlavní stránku programu, samostatná informační okna a průvodce instalací. Texty v těchto částech se nejeví jako příliš promyšlené, především proto, že jim chybí jednotná koncepce. Volba textů se zdá náhodná, nelze v ní vysledovat žádný systém. Například hlavní stránka AVG sice patří z hlediska přehlednosti a grafického uspořádání mezi nejlepší, ale znění textů je naopak velmi nepromyšlené. Za běžných okolností je nahoře na stránce zobrazena informace Váš počítač je plně zabezpečen (centrem sdělení je počítač), zatímco při chybě se objeví hlášení Nejste plně chráněni (centrem sdělení je uživatel), viz Obr. 7. Popisky na všech komponentách shodně znějí Jste chráněni, ale u komponenty Firewall je z nejasných důvodů popisek odlišný: Aktivní. Při najetí myší na komponentu se v dolní části stránky objeví stručný popis komponenty. Ve všech případech popis končí větou Komponenta XY je aktivní, což se opět liší od popisku přímo na komponentě (Jste chráněni) a navíc u Firewallu je poslední věta opět odlišná: Firewall je aktivní a plně funkční. Jste chráněni … Popis komponenty Web začíná neobratným a nejasným Web vás chrání před útoky z webu …, popis komponenty Počítač začíná slovy AntiVirus chrání váš počítač před viry … (není uvedeno, jak spolu Počítač a AntiVirus souvisí). Komponenta Identita je v popisu zmiňována pod názvem Identity Protection a komponenta E-mail pod názvem Ochrana e-mailu. Pokud je komponenta v chybovém stavu, jsou texty podobně nekonzistentní – u komponenty Počítač se například změní popisek na Vypnuto, po rozkliknutí se objeví dílčí komponenta AntiVirus s popiskem Zakázáno a v popisu se dočteme Rezidentní štít je deaktivován (aniž by bylo vysvětleno, co je Rezidentní štít a jak souvisí s AntiVirem nebo ochranou počítače).

Obr. 7

Hlavní stránka programu avast! obsahuje rovněž zvýrazněnou informaci o zabezpečení. Pokud je vše v pořádku, je v horní části stránky zobrazen text Jste chráněni / Vše je aktuální / Firewall je aktivní / Všechny štíty jsou aktivní, viz Obr. 8. Informace jsou jasné a ujišťující, ale nadbytečné – první věta je jako informace o stavu antivirového programu zcela dostačující. V dolní části hlavní stránky jsou dále zobrazeny informace o tom, na co se

32

zaměřují hackeři, a následuje odkaz Zvyšte úroveň vašeho zabezpečení, který může být v kontextu oznámení výše matoucí (program na jedné straně uživatele informuje, že je chráněn, na druhou stranu implicitně upozorňuje, že úroveň zabezpečení lze zvýšit, což lze chápat tak, že zřejmě není dostatečná). V případě problému navíc informace o aktuálnosti programu, stavu firewallu a štítů zmizí a zobrazí se pouze informace o chybě, což může vzbuzovat dojem, že najednou není v pořádku nic. Na stránce Test je po skončení testu uvedena buď informace Nenalezena žádná hrozba, nebo Detekována hrozba; jak bylo zmíněno v kapitole Synonyma, bylo by lepší vybrat a používat jeden výraz (nalezena/detekována).

Obr. 8

Hlavní stránka programu ESET, pokud je vše v pořádku, zobrazuje sdělení Maximální ochrana (jmenná fráze), v případě chyby pak Není zajištěna maximální ochrana (větná fráze). Podobně v sekci Často používané najdeme odkazy Spustit Smart kontrolu a Zapnout Herní režim (slovesné fráze; explicitně uvádějí akci, kterou kliknutí na odkaz vyvolá), a vedle nich odkazy Statistiky a ESET Ochrana sociálních sítí (jmenné fráze; akce není uvedena a nemusí být zřejmé, co se po kliknutí na odkaz přesně stane). Ještě výraznější nejednostnost je na stránce Aktualizace: Horní část stránky obsahuje celou větu Virová databáze je aktuální a tlačítko s popiskem Aktualizovat, dolní část obsahuje stručnou frázi Aktualizace programu a tlačítko s popiskem Zkontrolovat aktualizace, viz Obr. 9. Rozdíl není vysvětlen a důvod, proč je každá část popsána jiným stylem, rovněž není jasný, což může být pro uživatele velmi matoucí. Znění by bylo vhodné ve všech případech sjednotit (a v případě stránky s aktualizacemi i přidat stručné vysvětlivky, jak se aktualizace virové databáze liší od aktualizace programové).

33

Obr. 9

MS Security Essentials má z hlediska stavby textů na hlavní stránce koncept nejpromyšlenější, ač také ne zcela dokonalý. V případě, že je vše v pořádku, je uživatel informován celou větou: Váš počítač je monitorován a chráněn. V případě chyby pak rovněž celou větu popisuje konkrétní závadu, projevuje se však nekonzistentnost v přítomnosti či absenci doporučené akce: Ochrana v reálném čase je vypnuta. Měli byste ji zapnout (hlášení obsahuje i radu, co udělat), případně Definice virů a spywaru jsou zastaralé (hlášení neobsahuje radu, co udělat); v obou případech je pak níže zobrazeno tlačítko k provedení opravné akce s odpovídajícím popiskem ve formě klíčového slova, viz Obr. 10. Pod stavovým hlášením jsou uvedeny podrobnosti, vždy v konzistentním znění a bez ohledu na to, jestli je zrovna vše v pořádku nebo program hlásí chybu: Ochrana v reálném čase: Zapnuto/Vypnuto; Definice virů a spywaru: Aktuální/Zastaralé. To je dobré řešení, protože uživatel vždy ví, jaké informace na hlavní stránce najde.

Obr. 10

34

4.5.1 Samostatná okna Nejdůležitějšími samostatnými okny jsou informace o tom, že antivirový program našel virus nebo jiný podezřelý objekt. Program avast! v záhlaví takového okna uvádí informaci Nalezen virus, viz Obr. 11. Okno dále obsahuje dvě sekce, Informace o viru a Provést akci, což lze hodnotit jako přehledný postup. Pouze v sekci Provést akci není jasné, proč možnost Nahlásit soubor jako falešný poplach zmiňuje soubor, když v sekci Informace o viru je zmíněn objekt, a proč je tato možnost uvedena zvlášť, mimo rozbalovací nabídku s ostatními akcemi.

Obr. 11

Program AVG v případě objevení viru zobrazí okno s informací ve znění Nález AVG, viz Obr. 12. Znění není optimální, neznalý uživatel by je mohl interpretovat jako „našlo se AVG“. Níže je přehledně uvedeno, co se s nálezem stalo, což lze hodnotit jako dobrý postup, pro uživatele přínosný a srozumitelný: Hrozba byla úspěšně odstraněna. Z hlediska konzistence je přesto lepší použít v obou nejdůležitějších větách tentýž výraz, např. Nalezena hrozba! a Hrozba úspěšně odstraněna.

Obr. 12

35

ESET volí v okně s nálezem neurčitý titulek Upozornění s podtitulkem Našla se inflitrace, viz Obr. 13. Jakkoli termín infiltrace nelze považovat za ideální (uživatelé mu nemusí vůbec porozumět), je následně dodržován i ve zbytku textu, což lze hodnotit pozitivně, ale zbytek textu je nanejvýš nešťastně zvolený. Na samostatných řádcích je uvedena Infiltrace (název viru) a Objekt (soubor či webová stránka), ale proces, ve kterém se virus vyskytl, je uveden v rámci odstavce souvislého textu níže, přitom by bylo by přehlednější jej uvést jako třetí samostatný řádek. V odstavci je dále uvedena výzva, aby uživatel odeslal nalezenou infiltraci k analýze společnosti ESET, a následují dvě tlačítka, Přerušit a Žádná akce. Tlačítko pro odeslání k analýze chybí; teprve pokud uživatele napadne kliknout na položku Zobrazit rozšířená nastavení na dolní liště okna, zobrazí se několik zaškrtávacích políček včetně Zaslat k analýze, nicméně ani po označení tohoto políčka není zcela jasné, co by měl uživatel dále udělat, pokud chce postupovat v souladu s radami v textu. Jestliže někde ve sledovaných programech text naprosto selhává ve své funkci, pak v tomto okně.

Obr. 13

MS Security Essentials volí okno většího rozsahu než ostatní sledované programy a informuje uživatele o nalezené hrozbě poměrně zevrubně, viz Obr. 14. V záhlaví okna je uveden nadpis Podrobnosti o potenciální hrozbě – na tomto znění je pozoruhodný předpoklad, že uživatel nepotřebuje být informován především o skutečnosti, že nějaká potenciální hrozba vůbec byla nalezena, ale rovnou o jejích podrobnostech. Matoucí je bohužel fakt, že kromě již poměrně podrobných informací o hrozbě uvedených v okně je dole ještě k dispozici tlačítko Zobrazit podrobnosti, které vskutku zobrazí ještě další část okna s dalšími podrobnostmi; použití výrazu podrobnosti je zde neuvážené a matoucí. Text v okně je v každém případě souvislý (v celých větách), poměrně srozumitelný a obsahuje instrukce, jak dále postupovat.

36

Obr. 14

4.5.2 Průvodce instalací Průvodce instalací se navzájem významně liší. V programech avast! a AVG je převážně znatelná snaha o stručnost a úspornost, jak v počtu stránek, které je nutné během instalace projít, tak v samotném textu; větší rozsah textu najdeme pouze na stránkách s licenčním ujednáním (AVG) a s upozorněním ohledně ochrany osobních údajů (avast!). V instalačních průvodcích programů ESET a MS Security Essentials se texty většího rozsahu vyskytují výrazně častěji: uvítání v instalaci (MS Security Essentials, ESET), licenční ujednání (ESET, MS Security Essentials), upozornění ohledně ochrany osobních údajů (MS Security Essentials), upozornění ohledně možné nekompatibility s jinými antivirovými programy (MS Security Essentials), základní nastavení programu (MS Security Essentials, ESET). Texty často zahrnují nadbytečné věty jako např. Klikněte na tlačítko Dokončit a instalaci dokončete (MS Security Essentials) a celé odstavce, které uživateli nepřinášejí na daném místě žádný větší užitek – především zmínky o tom, jakou ochranu přesně program poskytuje a jaké funkce má. Dá se předpokládat, že když si uživatel program instaluje, o jeho vlastnostech a funkcích už je informován, proto by se tyto texty daly významně zestručnit, což je obecně žádoucí postup v případě delších textů.26 Při aktuálním rozsahu totiž vznikají pochyby, zda má smysl zabývat se stylem a kompozicí textů, když je uživatelé kvůli zbytečné obsáhlosti pravděpodobně ani nečtou. Jak už bylo zmíněno, tuto hypotézu jsem ověřovala v dotazníku, viz 5.2.4 Otázka 10, čtení delších textů.

Viz KRUG, Steve. Webdesign: Nenuťte uživatele přemýšlet! Brno: Computer Press, 2003. ISBN 8072268929, s. 30. 26

37

4.6 Věcná správnost Pokud jde o věcnou stránku textu, je možné říci, že text vyloženě významově nesprávný je naprostou výjimkou (autorizace místo autentizace v nastavení programu ESET). Velmi častá je však významová nejasnost a nepřesnost jednotlivých pojmů a pojmenování. Jde například o výrazy jako poštovní soubory (ESET), u nichž není jasné, zda jde o jednotlivé e-maily nebo i jejich přílohy; zablokované operace (ESET), jimiž nejsou míněny demonstrace před nemocnicí, ale pravděpodobně akce zablokování nějaké hrozby; nebo volbu mezi možnostmi, zda se mají do karantény automaticky přesouvat známé nálezy anebo nebezpečné nálezy (AVG); zřejmě jde o nesprávné či nepřesné pojmenování, protože může dojít k situaci, že je nález zároveň známý i nebezpečný. Nepřesné a matoucí jsou i formulace o nutnosti restartovat firewall (AVG) nebo restartovat operační systém (ESET); v obou případech je vyžadován jednoduše restart počítače. Nepřesné až nesrozumitelné, případně informačně neúplné mohou být i celé věty, např. Vrátit předchozí aktualizaci (ESET) nikoli ve významu např. vrátit ji výrobci, ale použít aktualizační soubory z předchozí aktualizace; případně Vyžadovat úplná administrátorská práva i pro administrátora s omezenými právy (ESET), což je i v kontextu zcela nesrozumitelné. Časté je také opakované použití výrazů v určitém specifickém významu, které výrobce či autor textů používá běžně a už si nemusí být vůbec vědom toho, že uživatel daný význam nemusí znát, a tak může větu považovat za nesprávnou nebo přinejmenším matoucí. Jde například o výrazy jako aktivace produktu (běžně se používá ve všech sledovaných programech kromě MS Security Essentials a většinou je jím míněno zadání licenčního čísla či klíče); protokol (AVG; nejde o protokol komunikační, ale o záznam všech akcí programu); cíle kontroly (ESET; jde o oblasti, které se mají prověřit při testu); profil kontroly (ESET; jde o nastavení testu); čas ve vojenském formátu (avast!; jde o formát 24hodinový); politiky firewallu (avast!; jde o pravidla firewallu); inteligentní proudové testování (avast!; jde o testování v reálném čase). Z kontextu je možné v některých případech vyrozumět, co pojem znamená, je však zbytečné uživatele zdržovat interpretací nejednoznačného textu; je vždy dobré zvážit, jaké další významy dané slovo má a zda by nemohlo dojít k nedorozumění.

38

4.7 Shrnutí Z analýzy vyplývá, že volba lexika v textech je mnohdy příznaková a stylově poměrně pestrá (výrazy neutrální, hovorové až slangové, knižní, množství odborné terminologie a zkratek, anglicismy). Stránka morfologická je nepříznaková, spisovná. Syntakticky jsou texty různorodé, což odpovídá danému účelu. Kompozičně jsou texty značně nevyvážené. Po stránce věcné jsou texty převážně správné, pouze místy nepřesné či nejednoznačné. Z pozorovaných chyb a prohřešků proti stylové normě lze pozorovat především značnou nekonzistenci, která po stránce lexikální vyplývá z neustálené terminologie, množství synonym a vzájemně si konkurujících českých a anglických tvarů; po stránce gramatické pak z rozkolísaného stavu jazyka způsobeného množstvím gramatických dublet. V syntaxi, stylu a kompozici se nekonzistence projevuje z důvodu nedostatečně promyšlené či zcela chybějící koncepce.

39

5 Dotazníkový průzkum Cílem dotazníkového průzkumu bylo především experimentálně ověřit hypotézy formulované v průběhu jazykové analýzy, doplňkově pak zjistit obecnější informace a preference uživatelů ohledně formulace textů v uživatelském rozhraní. Pro realizaci jsem zvolila profesionální webový nástroj SurveyMonkey.27 Sběr dat probíhal od 18. do 21. 11. 2014 a zúčastnilo se ho celkem 330 respondentů. Výsledky jsou uvedeny v procentech, zaokrouhlené na celá čísla (z důvodu zaokrouhlení se může stát, že celkový součet procent v některých případech není přesně 100). Přesné znění dotazů a kompletní přehled výsledků dotazníku obsahuje příloha této práce.

5.1 Analytická část Prvních šest z celkových čtrnácti otázek bylo zaměřeno na získání indetifikačních údajů o respondentech. Předpokládala jsem, že zastoupení věku a pohlaví bude vyrovnané a že mírnou převahu budou mít respondenti pokročilejší, kteří s počítačem pracují často, nemají z něj strach a většinu potíží řeší sami, tj. alespoň některé texty v uživatelském rozhraní čtou. Můj předpoklad byl tedy v souladu se záměrem získat informace o tom, jak tyto texty vnímají. 5.1.1 Otázky 1–2, věk a pohlaví V dotazu na věk bylo možno vybrat jednu ze čtyř kategorií o rozsahu přibližně dvaceti let. Naprostá většina respondentů spadala do kategorie 20–40 let (78 %), u které se dá předpokládat, že se v ní oproti ostatním věkovým kategoriím vyskytuje vyšší podíl počítačově zdatných uživatelů i profesionálů v oboru informačních technologií. Okrajové kategorie byly zastoupeny velmi málo: méně než 20 let – 1 %, více než 60 let – 3 %. Podíl respondentů mužského a ženského pohlaví byl vyrovnaný s mírnou převahou žen: 54 % a 46 %. 5.1.2 Otázky 3–6, počítačová zdatnost Otázek na počítačovou zdatnost bylo několik, důvodem byla snaha lépe odhadnout skutečnou pokročilost respondentů a eliminovat vyhraněně subjektivní odpovědi. Ve třetí otázce, zaměřené na přímé ohodnocení vlastní pokročilosti, označila většina respondentů svůj vztah k oboru informačních technologií za běžný uživatelský („co potřebuji, to zvládnu, ovládám základní terminologii“): 51 %. Druhou nejpočetnější skupinou byli profesionálové („v oboru pracuji nebo jsem pracoval/a, obor jsem studoval/a“): 28 %. Za pokročilého neprofesionálního uživatele se označilo rovněž 28 % respondentů a nejméně zdatných uživatelů byla pouhá 2 %. Z toho lze vyvodit, že skupina poměrně zdatných až velmi pokročilých uživatelů se zřejmě skutečně překrývala s věkovou skupinou 20–40 let. Čtvrtá otázka zjišťovala, zda uživatelé někdy měnili nastavení některého programu ve svém počítači a zda je tedy pro ně relevantní znění textů v pokročilém rozhraní programů. Většina zvolila nejpokročilejší možnost a odpověděla, že nastavení programů mění běžně (52 %), menší část respondentů to dělala alespoň několikrát (29 %) a zbylá část uvedla, že nastavení nikdy neměnili, protože jim vždy vyhovovalo nastavení od výrobce (9 %) nebo protože by nevěděli, jak na to (10 %). 27

SurveyMonkey. [online]. © 1999-2014 [cit. 2014-11-22]. Dostupné z: http://www.surveymonkey.net/

40

Účelem páté otázky bylo vyhodnotit pokročilost uživatelů nepřímo, prostřednictvím znalosti terminologie. Konkrétně byli respondenti dotázáni, zda vědí, co je to firewall. V souladu s výsledky předchozích otázek opět naprostá většina odpověděla kladně (80 %). Podstatně menší skupina respondentů zvolila odpověď „znám to slovo, ale nevím přesně, co znamená“ (19 %). Respondentů, kteří vůbec netušili, co je to firewall, bylo zanedbatelné množství: 2 %. Bezprostředně pod pátou otázkou byl umístěn blok textu se stručným vysvětlením, co firewall je. Tento text jsem dále využila v poslední otázce dotazníku, viz 5.2.8 Otázka 14. Šestá otázka zněla, zda je na počítači, na kterém respondent nejčastěji pracuje, nainstalován antivirový program. Cílem bylo jednak zjistit, kolik respondentů má nějakou (byť základní) zkušenost s antivirovými programy, které jsou předmětem této práce, jednak dále nepřímo ověřit počítačovou gramotnost respondentů: předpokládala jsem, že ti, kteří si přítomností antivirového programu na svém počítači nejsou jisti, patří do méně pokročilé skupiny. Tato skupina byla v souladu s očekáváním nejméně početná (2 %), zatímco převážná většina respondentů věděla jistě, že nějaký antivirový program na svém nejpoužívanějším počítači mají (87 %), případně nemají (11 %). Z výše uvedeného je zřejmé, že v dotazníku převažovali uživatelé zdatní a poučení, kteří v souladu s explicitním hodnocením svých schopností měli nějakou zkušenost se změnou nastavení programu v počítači, věděli, co je to firewall, a měli povědomost o tom, zda se na jejich počítači nachází antivirový program. Z důvodu velmi nevyváženého zastoupení věkových skupin a mírně nevyváženého zastoupení různých úrovní počítačové gramotnosti nebyl získaný vzorek respondentů reprezentativní, avšak pro stanovený účel dotazníku byl vyhovující.

41

5.2 Meritorní část Otázky zjišťující skutečné chování a vnímání uživatelů byly převážně uzavřené, protože jsem předpokládala, že čím jednodušeji se bude respondentům odpovídat, tím je vyšší šance, že odpovědi poskytnou a dotazník dokončí. Polouzavřené otázky byly v dotazníku pouze dvě a otevřená (bez možností výběru, vyžadující doplnit vlastní odpověď) nebyla žádná. 5.2.1 Otázka 7, reakce na nevyžádaná sdělení Cílem sedmé otázky bylo zjistit, jak se uživatelé zachovají v případě, že se jim na obrazovce objeví neočekávaná zpráva. Záměrně jsem zvolila okno s generickou ikonou a všeobecným titulkem „chyba“, aby uživatelé nezjistili na první pohled, co je obsahem sdělení:

Obr. 15

Z odpovědí vyplynulo, že polovina respondentů si text v okně přečetla a zachovala by se podle získané informace; podle instrukcí v textu zvolili možnost „kliknu na OK, pak zavřu internetový prohlížeč a znovu ho otevřu“ (50 %). Další část respondentů zvolila prosté „kliknu na OK“ (19 %), což se dá interpretovat tak, že si text přečetli, ale nepřikládali mu větší důležitost, případně neporozuměli, co mají udělat. Srovnatelné zastoupení pak měla odpověď „kliknu na ten červený křížek, aby to zmizelo“ (15 %), která značí, že uživatel text pravděpodobně vůbec nečetl, pouze si přál okno odstranit, aby mohl pokračovat ve své práci. Přibližně stejně početná skupina uživatelů (14 %) se rozhodla pro jinou akci, kterou mohli popsat vlastními slovy v příslušném textovém poli. Většina volných odpovědí signalizovala, že uživatel by chybu nepřešel bezmyšlenkovitě, ale zkusil by zjistit více informací (v protokolu událostí, v aplikaci Správce úloh, na Googlu, přímo v prohlížeči, případně bez upřesnění) a eventuálně by provedl pokročilejší akci podle uvážení (ukončení procesu v aplikaci Správce úloh, restart prohlížeče, restart celého počítače, odinstalace prohlížeče, prověření počítače antivirovým programem). Některé volné odpovědi výslovně zmiňovaly, že okno vypadá podezřele a může patřit nějakému malwaru, proto by v něm raději na nic neklikali. Řada respondentů rovněž uvedla odpověď v tom smyslu, že nepoužívají Windows, a proto se jim takové hlášení nemůže zobrazit. Jiné odpovědi byly spíše výjimečné („záleží na náladě“, „zarazilo by mě, že ikonka vedle textu má podobu telefonu“). Respondentů, kteří uvedli, že by si zavolali na pomoc někoho zkušenějšího, bylo nejméně (3 %). V každém případě z odpovědí vyplynulo, že nadpoloviční většina uživatelů by neočekávané události věnovala pozornost, text by přečetla, správně pochopila a dále by postupovala v souladu s ním.

42

5.2.2 Otázka 8, vnímání pravopisných chyb Cílem otázky osmé bylo zjistit, jak citlivě uživatelé vnímají pravopisné chyby v textu, zda jim vadí, případně zda si jich vůbec všimnou. Otázka se týkala následujícího hlášení:

Obr. 16

První dostupná odpověď reflektovala možnost, že si respondent chyby nevšiml a vnímal jen obsahovou stránku sdělení („Zkusím to později, no.“); zvolilo ji 37 % respondentů. Druhá odpověď předpokládala, že si respondent chyby všiml a pohoršila ho („Jaký negramot to psal? To je ostuda.“); zvolilo ji celých 40 % respondentů. Třetí odpověď pak bylo možno zvolit v případě, že si respondent chyby všiml, ale nijak ho nepohoršila („Je tam chyba, ale to snad není konec světa.“), a tu vybralo 23 % respondentů. I když je mezi první a druhou nejčastější odpovědí rozdíl pouhých tří procent, je nutné zdůraznit, že odpověď odsuzující pravopisnou chybu jako ostudnou byla skutečně nejfrekventovanější a potvrdila předpoklad, že lidé jsou na pravopisné chyby poměrně citliví, všímají si jich a považují je za známku neprofesionality. Pravopisnou správnost v textech tedy nelze brát na lehkou váhu nejen z hlediska stylového, ale ani z hlediska vnímání ze strany uživatelů. 5.2.3 Otázka 9, požadované vlastnosti textů Smyslem deváté otázky bylo zjištění, které vlastnosti textu jsou pro respondenty obecně důležitější a které méně důležité. Vlastností bylo celkem pět a uživatelé je měli seřadit pomocí škály 1–5 (1: nejdůležitější, 5: nejméně důležité). Každou číselnou hodnotu mohli použít jen jednou, takže byli nuceni srovnávat a zaznamenat odpovědi podle preferencí. Celkově byla za nejdůležitější vlastnost označena „praktická využitelnost“ (s upřesněním „co je mi platná informace, že se vyskytla nějaká chyba – hlavně potřebuji vědět, co mám dělat“); na škále získala průměrnou hodnotu 3,97 a také byla nejčastěji označena jako nejdůležitější, tj. hodnotou 1 (38 % respondentů). Druhou nejdůležitější vlastností byla „jednoduchost a srozumitelnost, normální lidský jazyk“; průměrná hodnota byla 3,79 a rovněž byla nejčastěji označena jako nejdůležitější (34 %). Třetí nejdůležitější vlastností v pořadí byla „stručnost“ s průměrnou hodnotou 2,99. Respondenti ji také obvykle řadili na třetí místo, tj. označovali ji nejčastěji hodnotou 3 (38 %). Čtvrtá v pořadí byla „věcná správnost a přesnost, třeba i číselný kód chyby“, jejíž zařazení na škále dosáhlo průměrné hodnoty 2,64. Také byla nejčastěji zařazována na čtvrté místo (34 %). Jako poslední v pořadí, tj. nejméně důležitá hodnota byla označena „svižnost s trochou humoru“ (s upřesněním „počítačové texty bývají tak suché!“); průměrné hodnocení na škále bylo 1,62 a rovněž byla tato vlastnost nejčastěji označována jako nejméně důležitá (64 %).

43

Výsledky prozrazují, že v souladu s cílem a smyslem textů v uživatelském rozhraní respondenti hodnotili jako nejdůležitější ryze funkční vlastnosti (praktická využitelnost, jednoduchost a srozumitelnost), a naopak za nejméně důležitou označili vlastnost z funkčního hlediska nadstandardní a zbytnou (svižnost a humor), což je výsledek poměrně předpokladatelný. Mírně překvapivé naopak může být nízké hodnocení věcné správnosti a přesnosti, kterých si respondenti cení méně než schopnosti formulovat texty stručně. Z toho poznatku neplyne závěr, že je možné rezignovat na přesnost textů, ale spíše že úspornost a stručnost jsou skutečně žádanými kvalitami, a je dobré mít to při psaní či revizi textů neustále na paměti. 5.2.4 Otázka 10, čtení delších textů Desátá otázka měla poskytnout odpověď na otázku, zda jsou uživatelé ochotni číst větší rozsah souvislého textu. K tomuto účelu jsem použila upravenou úvodní stránku průvodce instalací programu avast! – samotný text jsem rozmlžila, aby respondenti text nečetli (to nebylo účelem otázky), ale aby viděli, o jak velký rozsah textu se jedná; čitelné jsem ponechala pouze titulek a nadpis okna:

Obr. 17

Nejčastěji vybírané byly významově blízké odpovědi „jen to rychle prolítnu“ (32 %) a „přečtu si začátek a podle toho se rozhodnu, jestli budu číst i zbytek“ (24 %). S odstupem následovaly odpovědi respondentů, kteří si text přečtou kvůli upozornění o jeho důležitosti (13 %), případně těch, kteří texty v průvodci instalací čtou vždy (7 %). Respondenti, kteří by text nečetli, uvedli jako důvod délku textu (12 %), dále tvrzení, že texty v průvodci instalací důležité nejsou, i když tvrdí opak (8 %), a obavu, že by textu stejně nerozuměli (4 %). Celkem by tedy 20 % respondentů text přečetlo, 24 % nepřečetlo a 56 % by text přečetlo jen částečně nebo nepříliš pečlivě. Z výsledku tedy vyplývá, že s ochotou číst delší souvislý text nelze příliš počítat, a to ani v průvodci instalací, který se prochází pouze jednorázově, a s upozorněním, že jde o důležité sdělení. Toto zjištění je v souladu s výsledky předchozí otázky, v níž respondenti ohodnotili stručnost textu jako podstatnější než jeho přesnost a věcnou správnost, a důležitost úsporných textů dále potvrzuje.

44

5.2.5 Otázka 11, preferovaný styl Jedenáctá otázka byla zaměřena na obecné stylové vyznění textů, resp. na to, zda by respondenti preferovali text stylově poněkud odlehčený, hovorovější, méně přesný, ale zároveň méně technicistní. Měli vybrat ze dvou graficky zcela shodných, ale stylově odlišných možností, jak formulovat popis položky v nastavení:

Obr. 18

Jako preferované bylo zvoleno znění A: „Je-li systém v době naplánovaného testu v úsporném režimu, test bude odložen.“ (69 %) Podstatně méně respondentů volilo možnost B: „Když máme testovat a počítač zrovna spí, tak ho nebudíme a necháme to na později.“ (14 %) O něco více respondentů pak zvolilo třetí možnost, že nemají preferenci a konkrétní formulace je jim zcela lhostejná (17 %). Výsledek je možné intepretovat tak, že respondenti jsou spíše konzervativní, a pokud jim méně obvyklý styl nepřináší žádnou jednoznačnou výhodu, pak jej spíše odmítají. 5.2.6 Otázka 12, porozumění anglickým názvům Dvanáctá otázka měla ověřit, zda čeští uživatelé rozumí anglickým názvům produktů a funkcí, resp. zda na základě své znalosti angličtiny a informačních technologií dokážou odhadnout smysl produktu či funkce. Konkrétně otázka zněla, zda respondent ví nebo dokáže odhadnout, co dělá funkce nazvaná „Do Not Track“ (aniž by měli k dispozici více podrobností, například do jaké aplikace tato funkce patří apod.). Součástí otázky byla možnost vyplnit otevřenou odpověď. Funkce Do Not Track (DNT) upozorňuje uživatele na webové stránky, které sledují jeho aktivitu (např. pomocí cookies), a umožňuje prostřednictvím hlavičky DNT těmto webovým stránkám sdělit, že si to nepřeje. Funkci nabízejí některé internetové prohlížeče, ale zatím není standardizovaná a dodržení zaslaného požadavku není garantováno.28 Největší část uživatelů (46 %) zvolila možnost „vím nebo to zkusím odhadnout“, která obsahovala pole pro vlastní odpověď. Celkově bylo odpovědí 139, z toho přibližně 30 respondentů vědělo, o jakou funkci jde a co je jejím účelem (osm respondentů znalo účel a využití funkce zcela přesně). Asi 50 respondentů odhadovalo přibližně správně nebo se ke správné odpovědi blížilo (jde o funkci internetového prohlížeče; zabraňuje ukládání cookies; zabraňuje sledování mé aktivity na webu apod.). Přibližně 15 uživatelů tipovalo nesprávně a uvedlo odlišnou funkci (zabrání sledování funkcí programu, zabrání zjištění adresy počítače, zabrání nahrávání), případně se mylně domnívali, že funkce má zabránit jim, aby někoho/něco sledovali. Asi 40 respondentů poskytlo odpovědi nejasné, nepřesné či nedostatečné, případně pouhý překlad pojmu („nesledovat“).

Viz Tracking Preference Expression (DNT). W3C. [online]. © 2014 [cit. 2014-11-24]. Dostupné z: http://www.w3.org/TR/tracking-dnt/ 28

45

39 % respondentů rovnou zvolilo možnost, že angličtinu sice přiměřeně ovládají, ale k odhadnutí funkce Do Not Track to nepovažují za dostatečnou kvalifikaci, a zbylých 15 % neovládá angličtinu natolik, aby si název přeložili. Z výsledků vyplývá, že pouhých cca 80 respondentů (26 % z celkového počtu) bylo schopno správně nebo přibližně správně identifikovat účel funkce; ostatní uvedli mylný či nepřesný odhad, nevěděli nebo nebyli schopni funkci popsat. Lze tedy říci, že anglický název funkce může být pro pochopení smyslu pojmenovávaného v českém prostředí zcela nedostatečný. 5.2.7 Otázka 13, vnímání humoru a originality Předposlední otázka dotazníku byla v odlehčujícím duchu a jejím cílem bylo zjistit, kolik uživatelů by uvítalo texty skutečně neobvyklé, překvapivé a pokud možno zábavné, jejichž čtení by však vyžadovalo poněkud nekonvenční způsob chápání textu. Otázka byla inspirována filmem Tajemství hradu v Karpatech29 a její znění bylo následující: Pořídili byste si antivirový program, ve kterém by se ochranný štít jmenoval Tóna Hluchoněmec, technickou podporu byste získali kliknutím na tlačítko Poslat pro Orfanika a místo „Infekci se nepodařilo vyléčit“ by program hlásil „A jsme v pérdeli, pane hrábě“? (Předpokládejme, že po stránce spolehlivosti by se program nelišil od jiných.) Polovina všech respondentů (49 %) odpověděla, že je to sice zajímavý nápad, ale program by si asi nepořídili, a to právě z obavy, že by se v něm nevyznali. Podstatně menší část respondentů (21 %) uvedla, že takový program by si v žádném případě nepořídili a nápad považují za hloupý. Další skupina respondentů (11 %) uvedla, že program by si nepořídili, jelikož Tajemství hradu v Karpatech nepatří mezi jejich oblíbené filmy. Další, stejně početná skupina (11 %) by si program pravděpodobně pořídila, protože takové znění textů považuje za osvěžující, a konečně nejmenší skupina (7 %) uvedla, že by si program rozhodně pořídila. Z výsledku lze vyvodit, že většina respondentů by nekonvenčnost a jisté oživení uvítala (negativně se vyjádřilo prakticky pouze uvedených 21 % respondentů, přičemž je možné, že někteří se k nápadu postavili odmítavě z toho důvodu, že zmíněný film neznají, a tak jim texty nedávaly žádný smysl ani je nepobavily). Polovina respondentů však zároveň volbou odpovědi vyjádřila obavu, zda by takto nekonvenční text vůbec plnil svou funkci, tedy zda by by bylo možné jeho pravý význam uhodnout či odvodit; v případě potíží s pochopením smyslu by už byla přílišná originalita nežádoucí. Proto pokud by některý výrobce chtěl v českém prostředí texty pro uživatele podobným způsobem zpestřit, měl by dbát na to, aby zvolená metoda ozvláštnění (analogie, personifikace, metafora) neučinila text zcela nepochopitelným. Také je nutné si uvědomit, že obecně může podobný text vyhovovat nadpoloviční většině uživatelů, ale konkrétní zvolené téma či typ zpestření už ne. 5.2.8 Otázka 14, čtenářská pozornost Poslední otázka využila informativního textu, který byl uveden na začátku dotazníku, pod otázkou č. 5 (Víte, co je to firewall?). Text byl následujícího znění: Pro ty, kdo nevědí: Firewall je zařízení, které hlídá všechnu komunikaci mezi vaším počítačem a všemi ostatními počítači v síti. Na základě nastavených pravidel rozhoduje, jestli komunikaci povolí, nebo zablokuje. Tak chrání váš počítač například před hackery.

29

Tajemství hradu v Karpatech [film]. Režie Oldřich Lipský. Československo, 1981.

46

Cílem otázky čtrnácté bylo zjistit, zda si uživatelé text přečetli, pochopili jej a v průběhu vyplňování dotazníku nové informace nezapomněli. Otázka zněla: Zapamatovali jste si, co je to firewall? V souladu s odpověďmi na samotnou pátou otázku převažovala odpověď „nemusel/a jsem si nic pamatovat, věděl/a jsem to už na začátku dotazníku“ (60 %). Tato možnost byla uvedena jako poslední, což zřejmě vysvětluje rozpor mezi podílem kladných odpovědí na pátou otázku (80 %) – někteří uživatelé znalí funkce firewallu zřejmě nedošli až k poslední odpovědi a zvolili některou z předchozích. 25 % respondentů uvedlo, že si vysvětlení zapamatovali a dokázali by je i zopakovat vlastními slovy. 10 % si zapamatovalo, že jde o nějaký typ ochrany počítače, 3 % si vybavila jen klíčová slova („bylo tam něco o komunikaci a hackerech“). 2 % si vysvětlujícího textu všimla, ale nezapamatovali si nic, a necelé jedno procento vůbec nezaznamenalo, že v dotazníku bylo vysvětlení uvedeno (případně si to nepamatovali). Z odpovědí na poslední otázku dotazníku vyplývá především potěšující skutečnost, že nadpoloviční většina respondentů, kteří na začátku dotazníku funkci firewallu neznali, si vysvětlující text přečetla a zapamatovala, a převážná část ostatních si zapamatovala alespoň to nejdůležitější (jde o typ ochrany počítače). V souladu s výsledky předchozích otázek je možné se domnívat, že na tom má svůj podíl stručnost vysvětlujícího textu, a lze tedy konstatovat, že obecně jsou uživatelé zřejmě ochotni přiměřeně dlouhé a vhodně formulované texty číst a informace v nich uvedené si pravděpodobně zapamatují.

47

6 Praktická doporučení V této kapitole jsou poznatky z analýzy i dotazníku shrnuty do praktické příručky použitelné při psaní, editaci i překladu textů. Kapitola si neklade za cíl být kompletním stylovým manuálem a poskytnout vyčerpávající návod pro každou hypotetickou situaci, ale zaměřuje se na skutečně zjištěné nedostatky a nabízí rady a tipy, jak je napravit či jak se jim vyhnout. Klíčová slova jsou zvýrazněna, aby byl text snadno použitelný.

6.1 Tvorba textů Zcela nejdůležitější obecné doporučení pro kteroukoli část uživatelského rozhraní zní: Především stručně! Pokud texty nebudou stručné, veškerá další snaha o jejich dokonalé znění přijde vniveč, protože uživatelé je s vysokou pravděpodobností nebudou číst. Je-li text stručný, musí být dále srozumitelný (aby uživatel snadno pochopil obsah sdělení) a informačně relevantní (musí přinést informace v dané situaci prakticky využitelné). Tyto tři klíčové požadavky je třeba mít během psaní či editace textů neustále na paměti: 1. Stručnost 2. Srozumitelnost 3. Relevance 6.1.1 Pravopis a gramatika V textech je najevýš vhodné dodržovat pravopisná a typografická pravidla, vyhnout se překlepům a psát gramaticky správně. Za tím účelem je dobré v maximální míře využít automatických nástrojů pro kontrolu pravopisu a gramatiky a kromě toho mít k dispozici aktuální vydání pravidel pravopisu, mluvnici češtiny (nejlépe vydané přímo Ústavem pro jazyk český AV ČR) a příslušnou normu.30 Vhodnou pomůckou, která je navíc bezplatná, je také Internetová jazyková příručka.31 Tip: Jestliže chybí čas nebo zdroje k zajištění naprosté bezchybnosti, je nejlepší zaměřit se na správnost pravopisnou. Její porušení vnímají uživatelé značně negativně. 

Osobní a přivlastňovací zájmena typu vy, váš: v běžném textu psát s malým počátečním písmenem.  Zvratná zájmena: tam, kam podle pravidel patří, je používat přednostně (zapněte svůj počítač, nikoli zapněte váš počítač) a vyhnout se nadužívání (zapněte svůj počítač nebo zapněte si počítač, nikoli zapněte si svůj počítač).  Maskulina typu trojský kůň, správce úloh, poštovní klient: volit neživotné skloňování (ty koně, správce, klienty).  Slovesa: vyhnout se stylově vyšším nebo jinak příznakovým tvarům při časování (dokážou, nikoli dokáží).  Pasivní tvary typu bude testováno: volit pouze v nevyhnutelných případech, jinak upřednostnit aktivum nebo alespoň pasivum zvratné (bude se testovat)  Číslovky: věty formulovat nejlépe tak, aby číslice nebyla jejich součástí (např. dní do konce zkušebního období: 10).

30 31

ČSN 01 6910. Úprava dokumentů zpracovaných textovými procesory. Praha: ÚNMZ, 2014. Internetová jazyková příručka. [online]. © 2008–2014. Dostupné z: http://prirucka.ujc.cas.cz/

48

6.1.2 Slovní zásoba V oblasti slovní zásoby je především nezbytné zajistit, aby zvolené výrazy byly v rámci jednotlivých stránek i celého programu konzistentní. K tomu účelu je ideální mít vlastní glosář pojmů, který urychlí práci na tvorbě textů a zaručí jejich jednotnost. Při tvorbě glosáře lze vyjít například z publikace Microsoft Manual of Style,32 kde jsou shrnuty všechny existující typy oken a dalších prvků uživatelského rozhraní a jejich správné anglické názvy, a z českých výkladových slovníků terminologie z oboru IT. Obecně je vhodné v textech volit výrazy neutrální a vyhnout se těm, které nejsou běžně užívané, rozšířené a srozumitelné (to platí zejména pro výrazy na hranici slangu a pro odborné termíny). Podobně je rozumné vyhnout se použití pojmů sice běžných, ale v nezvyklém významu, např. cíle kontroly místo oblasti testování; politiky místo pravidla a podobně. To může být zvláště obtížné zejména v případě, že se pojem v daném významu používá v rámci vývoje programu u příslušného výrobce a zdejší pracovníci, zejména autoři textů, si to už neuvědomují – z toho důvodu je vhodné jednou za čas svěřit texty k posouzení nezávislému externímu korektorovi či specialistovi na použitelnost. Tip: K orientačnímu zjištění, jak je určitý termín běžný a rozšířený, lze použít Český národní korpus.33 Kromě toho lze autorům doporučit, aby neustále aktualizovali vlastní subjektivní přehled o tom, které termíny jsou „všeobecně známé“, např. sledováním zpravodajství a publicistiky, komunikací s laickými uživateli počítačů apod. 

 



Hovorové/slangové výrazy: nepoužívat (např. místo bezpečnostní díra je lepší bezpečnostní chyba nebo zranitelnost). Výjimkou jsou výrazy zavedené a běžné, které nemají srovnatelně použitelný ekvivalent (např. uspat počítač). Knižní výrazy: nepoužívat (už, nikoli již; protože, nikoli neboť). Odborné termíny: používat tam, kde je nezbytná přesnost vyjádření; obecně brát v potaz předpokládanou úroveň znalostí uživatele a všeobecnou obeznámenost s daným termínem. Jestliže je nutné termín vyžadující pokročilé znalosti použít tam, kde na něj pravděpodobně narazí i uživatel méně znalý, je vhodné přímo do uživatelského rozhraní přidat stručnou vysvětlivku a obšírnější popis poskytnout například v rámci snadno dostupné kontextové nápovědy. Zkratky: pokud je text určen pokročilým uživatelům, pak lze zkratky používat; jinak je lepší se jim vyhnout a upřednostnit srozumitelnější výraz i za cenu nižší přesnosti formulace (např. webová adresa místo URL).

6.1.3 Nová pojmenování Při volbě názvu pro nový produkt nebo funkci programu má obvykle slovo více lidí než při psaní běžných textů, protože jde také o záležitost marketingovou. Nicméně i v tomto případě je vhodné dodržet určitá doporučení. Podoba nového názvu by měla být především typograficky střídmá, aby nepůsobila potíže při běžném užití ve větě. Problematickými prvky jsou zejména malé písmeno na začátku

32

Microsoft Manual of Style for Technical Publications. Redmond: Microsoft Press, 2003. ISBN 0735617465. 33 Český národní korpus. [online]. 2013 [cit. 2014-11-25]. Dostupné z: https://www.korpus.cz/

49

názvu (iPhone) a interpunkční znaménko na konci (avast!). Speciální znaky uprostřed názvu je většinou možné akceptovat (em@il). Názvy je vhodné volit tak, aby bylo možné je lokalizovat, a lokalizaci také provádět. Konkrétně pro české uživatele jsou anglické názvy (zvláště obsahují-li slovní hříčku, idiom apod.) často nicneříkající a obtížně zapamatovatelné. 6.1.4 Koncepce, kompozice a styl Texty v uživatelském rozhraní je dobré nepsat náhodně a živelně, ale promyslet a vytvořit koncepci a zahrnout ji do stylového manuálu, kde bude komplexně popsán způsob, jakým se na různých místech programu budou uvádět textové informace. Dodržování koncepce zajistí jednotnost a přehlednost v celém programu a zabrání matení uživatele, který jinak může zbytečně řešit hádanku, proč je některá součást programu „neaktivní“ a jiná „vypnutá“ a zda je v tom nějaký rozdíl. Zvláštní pozornost je třeba věnovat těm částem programu, se kterými se uživatelé setkají nejčastěji, tj. hlavní stránce programu a oknům, která se uživateli sama zobrazují. Pokud se plánování textů od začátku nevěnuje dostatečná pozornost, anebo se koncepce narušuje průběžnými změnami a vývojem programu, na kterém bez důsledného vedení a bez ohledu na celek pracuje více lidí (přidávání funkcí, přesouvání, přejmenovávání a podobně), pak obvykle brzy vzniknou nesrovnalosti. Tento problém většinou nevyřeší autor a už vůbec ne překladatel textů, ale dá se mu předejít zkušeným a pečlivým projektovým vedením. Tip: Znovu připomeňme, že texty musí být především stručné (to by mělo být zahrnuto v koncepci). Jestliže je potřeba vyplnit větší plochu okna, například v úvodním průvodci instalací, je lepší použít grafické prvky než text. 

   

50

Popisky tlačítek: volit jasné a jednoznačné slovesné fráze (Spustit test), v případě jednoznačného kontextu možno použít jen jmennou frázi (Test); vyhnout se celým větám (např. Chci spustit test nebo Spusťte test). Generická tlačítka (OK, Zrušit, Zpět apod.): používat s ohledem na kontext, aby nedošlo k nedorozumění (např. nejasné Chcete zrušit plán testu? – OK/Zrušit). Přímé oslovení uživatele: vhodné je užití druhé osoby množného čísla místo běžného vykání (Nejste chráněni, nikoli Nejste chráněn). Sdělení, oznámení, varování: formulovat pokud možno celou větou (Váš počítač je plně zabezpečen, nikoli Plně zabezpečeno). Texty v samostatných oknech: dbát na naprosto jasné a srozumitelné znění pro všechny kategorie uživatelů jakékoli pokročilosti, volit stručný a výstižný nadpis okna, hlavní sdělení formulovat přesně a jasně celou větou, podrobnosti uvádět strukturovaně (odrážky či seznam), pojmy a popisky uvádět jednotně (např. Byl nalezen virus > Odstranit virus, nikoli Byl nalezen virus > Odstranit infekci) a naopak různé věci nazvat odlišně (např. Informace a Více informací).

6.2 Lokalizace do češtiny Při lokalizaci je vždy velmi důležité znění původního textu. Případná špatná kvalita se promítne do všech lokalizovaných verzí a ani dobrý překladatel nespraví vše, proto je nutné dbát v první řadě na kvalitu zdroje. Důležitým úkolem, který musí překladatel zvládnout, je opět konzistence zvolených pojmů. Po této stránce jsou opět dobrým pomocníkem automatické softwarové nástroje. Ty, které se používají k částečnému překladu textů, obsahují takzvanou překladovou paměť (translation memory), která se navzájem dobře doplňuje s interním glosářem. „Ruční“ překlad, který obvykle následuje po použití překladového softwaru, předpokládá, že překladatel provede pokročilejší úkony, které software (zatím) nezvládá, tj. že text upraví, sjednotí a stylizuje. V tomto bodě je třeba myslet na to, že i kvalitní a technicky dobře přeložitelný zdrojový text má jistá specifika: především je stylově velmi střídmý, konvenční a málo pestrý, protože jakákoli odchylka znesnadňuje další zpracování textu automatickými nástroji i lidskými překladateli. Lokalizovaný výsledek však může být kreativnější a zajímavější – české prostředí je poměrně kompaktní a kolektivní vědomí umožňuje použití kulturních referencí a podobně, a to bez většího nebezpečí, že dojde k nedorozumění; ostatně „lokalizace“ znamená úpravu textu pro místní prostředí se vším všudy, nikoli pouhý překlad. I tak je ale třeba postupovat obezřetně a nikdy na úkor snadné pochopitelnosti textu; v případě pochybností je lepší neexperimentovat a držet se konvenčního střídmého stylu. Specifické postupy si lze dovolit pouze v případě, že cílová skupina čtenářů/uživatelů je také specifická a dobře ji známe. V případě, že se stylizace textu podaří, může se stát významnou konkurenční výhodou. 







  

Překlad cizojazyčných termínů: pokud přijatelný překladový termín existuje, upřednostnit (prohlížeč, nikoli browser) – kromě speciálních případů, například při nutnosti ušetřit místo (možno ponechat spam místo nevyžádaná pošta). Původní termín použít, pokud je už zažitý v angličtině a odpovídající český překlad neexistuje nebo není příliš frekventovaný (počítačový pirát místo hacker). Konotace: kontrolovat vyznění překladu, zvážit, jak se zvolené slovo nejčastěji používá, s čím se obvykle pojí a zda je v daném kontextu vhodné (např. osobní firewall je lepší než personální firewall). Přívlastek neshodný: klást za jméno, se kterým se pojí, nikoli před (režim offline místo offline režim), případně přeformulovat (prezentace v PowerPointu místo PowerPoint prezentace, sítě typu P2P místo P2P sítě); v případě zkratek klást za jméno (server POP3, nikoli POP3 server) nebo v souladu s pravidly volit variantu se spojovníkem (POP3-server). Pouze v případě zavedeného úzu možno ponechat (IP adresa). Fráze typu For maximum protection, do...: nepřekládat doslovně. Jednoduchý návod neexistuje, větu je třeba přeformulovat, např. použít větu vedlejší (Chcete-li aktivovat firewall, restartujte počítač, nikoli Pro aktivaci firewallu restartujte počítač). Termín Authentization: překládat jako autentizace. Interpunkční znaménka: nahradit anglické typografické znaky správnými v souladu s českými typografickými pravidly (především uvozovky a pomlčky). Velká písmena: používat v souladu s českou, nikoli anglickou normou; jména obecná psát s malým počátečním písmenem (nepsat např. Rychlý Test nebo Firewall, přestože se tak tyto součásti či funkce „jmenují“).

51

7 Závěr Cílem mé práce byla zevrubná analýza textů v uživatelském rozhraní čtyř vybraných antivirových programů, které poskytly dostatek různorodého materiálu v rámci jedné tematické oblasti. Identifikovala jsem především chyby v rovině lexikální, syntaktické a stylistické, v menší míře pak v oblasti pravopisu, typografie a morfologie; také jsem zjistila, že většina textů ve zkoumaných programech není kompozičně promyšlená a chybí jim celková koncepce. U každé z nalezených chyb jsem navrhla způsob, jak je odstranit. Pokud se nabízelo více možností, vytvořila jsem hypotézu, které řešení bude uživatelům pravděpodobně nejlépe vyhovovat. Analýzu jsem doplnila dotazníkovým průzkumem, jehož cílem bylo zejména ověřit hypotézy vytvořené v průběhu jazykové analýzy. Dotazníku se zúčastnilo celkem 330 respondentů, jejichž odpovědi pomohly úspěšně ověřit hypotézy, a navíc přinesly cenné poznatky o uživatelských zvyklostech, preferencích a vnímání textu. Na základě výsledků analýzy v kombinaci s interpretací dotazníku jsem nakonec vytvořila praktické kompendium obsahující rady, jak postupovat při psaní původních textů (českých i cizojazyčných), při jejich editaci a při překladu do češtiny. Zaměřila jsem se na prevenci a nápravu konkrétních typů chyb, které se vyskytly ve zkoumaných programech, ale kompendium obsahuje i obecnější tipy a doporučení. Přestože veškeré uvedené příklady pocházejí z programů antivirových, návod je do značné míry použitelný pro jakékoli uživatelské rozhraní. Závěrečná část práce s praktickým návodem a doporučenými postupy je určena pro mého zaměstnavatele, kterým je významný výrobce antivirových programů. Práci může využít i kdokoli další v souladu s uvedenou licencí Creative Commons, nicméně jsem od počátku směřovala k tomu, aby především můj zaměstnavatel shledal práci užitečnou a uplatnil ji v praxi. Předpokládám, že to přinese významné zlepšení kvality textů v uživatelském rozhraní a že tato kvalita se odrazí ve vyšší spokojenosti uživatelů s programem, což bude následně inspirující pro další výrobce. Počítačové programy tradičně nejsou oblastí, ve které bychom očekávali cílenou péči o kulturu jazyka a nadprůměrně kvalitní texty, jež je radost číst, ale není důvod, proč by tomu tak nemohlo do budoucna být.

52

8 Literatura Avast About us: About AVAST software. AVAST. Avast 2015: Download Free Antivirus Software for Virus Protection [online]. Praha: AVAST Software, © 1988–2014 [cit. 2014-11-15]. Dostupné z: http://www.avast.com/en-nz/about Antivirus and Threat Report: January 2014: Worldwide Antivirus Vendor Market Share. In: OPSWAT: Software manageability and multiple engine scanning solutions [online]. San Francisco: OPSWAT, © 2002-2014 [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: https://www.opswat.com/about/media/reports/antivirus-january-2014#worldwide-antivirusvendor-market-share Antivir AVG: Podporované jazyky. AVG TECHNOLOGIES. AVG: Antivirus a ochrana před malwarem pro počítače PC a MAC a mobilní zařízení [online]. Praha: AVG Technologies, © 2014 [cit. 2014-11-15]. Dostupné z: http://www.avg.com/cz-cs/25 AVG TECHNOLOGIES. AVG: Antivirus a ochrana před malwarem pro počítače PC a MAC a mobilní zařízení [online]. Praha: AVG Technologies, © 2014 [cit. 2014-11-15]. Dostupné z: http://www.avg.com/cz-cs/homepage BEHÚN, Dalibor. Hříchy pro šíleného korektora - autentizace, autentikace nebo autentifikace?. Interval.cz [online]. 2004-11-25 [cit. 2014-11-17]. Dostupné z: http://interval.cz/clanky/hrichypro-sileneho-korektora-autentizace-autentikace-nebo-autentifikace/ Capitalization Rules. In: Grammar and Punctuation: The Blue Book of Grammar and Punctuation [online]. GrammarBook.com, © 2014 [cit. 2014-11-23]. Dostupné z: http://www.grammarbook.com/punctuation/capital.asp ČECHOVÁ, Marie, Marie KRČMOVÁ a Eva MINÁŘOVÁ. Současná stylistika. Vyd. 1. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2008, 381 s. ISBN 978-807-1069-614. ČSN 01 6910. Úprava dokumentů zpracovaných textovými procesory. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2014. DICKINSON, Markus, Chris BREW a Detmar MEURERS. Language and computers. Hoboken, N.J.: John Wiley, 2013, xvi, 232 p. ISBN 978-140-5183-055. ESET Smart Security 8. ESET. ESET: Antivirus Software and Internet Security Solutions [online]. Bratislava: ESET, © 1992–2014 [cit. 2014-11-15]. Dostupné z: http://www.eset.com/int/download//home/detail/family/5?installer=offline GREPL, Miroslav. Příruční mluvnice češtiny. Vyd 2., opr. Editor Petr Karlík, Marek Nekula, Zdenka Rusínová. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2008, 799 s. ISBN 978-807-1069805. How to Change Language in avast! Antivirus 2014. In: Avast! Antivirus Fansite: Useful tips & tricks, latest news, free downloads, support, and more. [online]. getavast.net, © 2014 [cit. 201411-15]. Dostupné z: http://www.getavast.net/support/change-language/ HYNEK, Jiří. Anglicko-český a česko-anglický slovník výpočetní techniky a informačních technologií: English-Czech Czech-Englich Dictionary of Computer Science and Information Technology / Jiří Hynek, Radmil Vítkovský. 1. vyd. Plzeň: Fraus, 2000. ISBN 8072380702. JAZYKOVÁ PORADNA ÚJČ AV ČR. Internetová jazyková příručka [online]. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, © 2008–2014 [cit. 2014-11-17]. Dostupné z: http://prirucka.ujc.cas.cz/ Konkurence přivlastňovacích zájmen. In: Internetová jazyková příručka [online]. Praha: Jazyková poradna ÚJČ AV ČR, © 2008–2014 [cit. 2014-11-17]. Dostupné z: http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=630 KRUG, Steve. Web design: nenuťte uživatele přemýšlet!. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2003. ISBN 80-7226-892-9.

53

LIPSKÝ, Oldřich. Tajemství hradu v Karpatech [film]. Československo: Filmové studio Barrandov, 1981 [cit. 2014-11-24]. Microsoft manual of style for technical publications. 3rd ed. Redmond, Wash.: Microsoft Press, c2004, xxi, 398 p. ISBN 07-356-1746-5. Microsoft Security Essentials: Microsoft Windows. MICROSOFT. Microsoft Česká republika: Zařízení a služby [online]. Seattle: Microsoft, © 2014 [cit. 2014-11-15]. Dostupné z: http://windows.microsoft.com/cs- cz/windows/security-essentials-download PROŠEK, M. Konstanty a proměnné morfologických dotazů v jazykové poradně, II. Naše řeč [online]. 2007, roč. 90, č. 4 [cit. 2014-11-17]. Dostupné z: http://naserec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=8119 SURVEYMONKEY. SurveyMonkey: Free online survey software & questionnaire tool [online]. Palo Alto, CA: SurveyMonkey, © 1999-2014 [cit. 2014-11-22]. Dostupné z: https://www.surveymonkey.net/ SVOBODOVÁ, Ivana. Jak psát na začátku věty název eBanka. Naše řeč [online]. 2005, roč. 88, č. 2 [cit. 2014-11-17]. Dostupné z: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7831 Tracking Preference Expression (DNT): W3C Last Call Working Draft 24 April 2014. W3C. World Wide Web Consortium (W3C) [online]. W3C, © 2014 [cit. 2014-11-24]. Dostupné z: http://www.w3.org/TR/tracking-dnt/ ÚSTAV ČESKÉHO NÁRODNÍHO KORPUSU. Český národní korpus: Portál [online]. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 2013 [cit. 2014-11-25]. Dostupné z: https://www.korpus.cz/ ÚSTAV PRO JAZYK ČESKÝ AV ČR. Databáze excerpčního materiálu Neomat, verze 2.0: Excerpční program EDA [online]. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR [cit. 2014-11-17]. Dostupné z: http://neologismy.cz/ Zkratky iniciálové (ČR, DIČ, SMS, SÚKL, IKEA): Psaní iniciálových zkratek a značek ve spojení s podstatnými jmény. In: Internetová jazyková příručka [online]. Praha: Jazyková poradna ÚJČ AV ČR, v. v. i., © 2008–2014 [cit. 2014-11-17]. Dostupné z: http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=781#nadpis7

54

Příloha: výsledky dotazníkového průzkumu

55

56

Texty v UI

SurveyMonkey

Q1 Kolik je vám let? Answered: 330

Skipped: 0

Méně než 20

20–40

41–60

Více než 60

0%

10%

20%

30%

40%

Answer Choices

50%

60%

70%

80%

90% 100%

Responses

Méně než 20

1.21%

4

20–40

78.48%

259

41–60

17.58%

58

Více než 60

2.73%

9

Total

330

1 / 14

57

Texty v UI

SurveyMonkey

Q2 Muž nebo žena? Answered: 330

Skipped: 0

Muž

Žena

0%

10%

20%

30%

40%

Answer Choices

50%

60%

70%

80%

90% 100%

Responses

Muž

45.76%

151

Žena

54.24%

179

Total

330

58

2 / 14

Texty v UI

SurveyMonkey

Q3 Jaký máte vztah k oboru informačních technologií? Vyberte prosím nejlépe odpovídající možnost: Answered: 330

Skipped: 0

Profesionální; v oboru prac...

O tento obor se zajímám a...

Běžný uživatelský...

Nejsem příliš zdatný...

0%

10%

20%

30%

40%

Answer Choices

50%

60%

70%

80%

90% 100%

Responses

Profesionální; v oboru pracuji nebo jsem pracoval(a) / obor jsem studoval(a).

28.48%

94

O tento obor se zajímám a považuji se za pokročilého uživatele.

18.48%

61

Běžný uživatelský vztah; co potřebuji, to zvládnu, ovládám základní terminologii.

50.91%

168

Nejsem příliš zdatný uživatel, počítače mě nebaví a s mnoha věcmi potřebuji pomoci.

2.12%

7

Total

330

3 / 14

59

Texty v UI

SurveyMonkey

Q4 Měnili jste někdy nastavení nějakého programu ve vašem počítači? Answered: 328

Skipped: 2

Ano, dělám to běžně.

Párkrát…

Ne, nastavení od výrobce m...

Ne, nevěděl/a bych, jak na...

0%

10%

20%

30%

40%

Answer Choices

50%

60%

70%

80%

90% 100%

Responses

Ano, dělám to běžně.

51.83%

170

Párkrát…

29.27%

96

Ne, nastavení od výrobce mi zatím vždycky vyhovovalo.

8.84%

29

Ne, nevěděl/a bych, jak na to.

10.06%

33

Total

328

60

4 / 14

Texty v UI

SurveyMonkey

Q5 Víte, co je to firewall? Answered: 328

Skipped: 2

Ano.

Znám to slovo, ale nevím...

Nemám tušení.

0%

10%

20%

30%

40%

Answer Choices

50%

60%

70%

80%

90% 100%

Responses

Ano.

79.57%

261

Znám to slovo, ale nevím přesně, co znamená.

18.60%

61

Nemám tušení.

1.83%

6

Total

328

5 / 14

61

Texty v UI

SurveyMonkey

Q6 Je na počítači, na kterém nejčastěji pracujete, nainstalován nějaký antivirový program? Answered: 328

Skipped: 2

Ano.

Nejsem si jistá/ý.

Ne.

0%

10%

20%

30%

40%

Answer Choices

50%

60%

70%

80%

90% 100%

Responses

Ano.

86.89%

Nejsem si jistá/ý.

2.44%

8

Ne.

10.67%

35

Total

285

328

62

6 / 14

Texty v UI

SurveyMonkey

Q7 Pracujete na počítači a najednou se uprostřed obrazovky zničehonic objeví toto okénko. Co uděláte? Answered: 326

Skipped: 4

Kliknu na ten červený kříž...

Kliknu na OK.

Zavolám někoho, kdo...

Kliknu na OK, pak zavřu...

Udělám nejspíš něco jiného...

0%

10%

20%

30%

40%

Answer Choices

50%

60%

70%

80%

90% 100%

Responses

Kliknu na ten červený křížek, aby to zmizelo.

14.72%

48

Kliknu na OK.

18.71%

61

Zavolám někoho, kdo tomu rozumí.

2.76%

9

Kliknu na OK, pak zavřu internetový prohlížeč a znovu ho otevřu.

50.00%

163

Udělám nejspíš něco jiného (napište co, prosím):

13.80%

45

Total

326

7 / 14

63

Texty v UI

SurveyMonkey

Q8 Co vás napadne po přečtení tohoto hlášení? Answered: 322

Skipped: 8

Zkusím to později, no.

Jaký negramot to psal? To ...

Je tam chyba, ale to snad...

0%

10%

20%

30%

40%

Answer Choices

50%

60%

70%

80%

90% 100%

Responses

Zkusím to později, no.

36.65%

118

Jaký negramot to psal? To je ostuda.

40.06%

129

Je tam chyba, ale to snad není konec světa.

23.29%

75

Total

322

64

8 / 14

Texty v UI

SurveyMonkey

Q9 Seřaďte prosím, jak jsou pro vás důležité následující vlastnosti textů, které čtete na obrazovce (1 je nejdůležitější, 5 nejméně důležité): Answered: 307

Skipped: 23

Jednoduchost a srozumitelno...

Stručnost.

Praktická využitelnost...

Věcná správnost a...

Svižnost s trochou humo...

0

1

2

3

4

1

2

3

4

33.55% 103

31.92% 98

18.89% 58

11.07% 34

9.84% 30

19.02% 58

38.36% 117

Praktická využitelnost. Co je mi platná informace, že se vyskytla nějaká chyba – hlavně potřebuji vědět, co mám dělat!

38.44% 118

31.92% 98

Věcná správnost a přesnost, třeba i číselný kód chyby.

15.36% 47 2.93% 9

Jednoduchost a srozumitelnost, normální lidský jazyk.

Stručnost.

Svižnost s trochou humoru. Počítačové texty bývají tak suché!

9 / 14

5

5

Total

Average Ranking

4.56% 14

307

3.79

25.90% 79

6.89% 21

305

2.99

19.22% 59

8.79% 27

1.63% 5

307

3.97

13.07% 40

14.71% 45

33.66% 103

23.20% 71

306

2.64

4.23% 13

8.47% 26

20.85% 64

63.52% 195

307

1.62

65

Texty v UI

SurveyMonkey

Q10 Rozhodli jste se na svůj počítač nainstalovat nový program. Instalace začíná tímto oknem. Budete text číst? Answered: 304

Skipped: 26

Ano, texty během instal... Ano. Normálně bych to spíš... Přečtu si začátek a po... Jen to rychle prolítnu. Ne, nebudu to číst. Texty ... Nebudu to číst, je to ... Nebudu to číst, stejně... 0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90% 100%

Answer Choices

Responses

Ano, texty během instalace vždycky čtu.

7.24%

22

Ano. Normálně bych to spíš nečetl/a, ale když je tam napsáno, že informace jsou důležité a nemám je přeskakovat, tak to má asi důvod.

12.50%

38

Přečtu si začátek a podle toho se rozhodnu, jestli se budu číst i zbytek.

24.34%

74

Jen to rychle prolítnu.

31.91%

97

Ne, nebudu to číst. Texty v instalaci nejsou důležité, i když tvrdí, že ano.

7.57%

23

Nebudu to číst, je to moc dlouhé.

12.17%

37

Nebudu to číst, stejně bych tomu nejspíš nerozuměl/a.

4.28%

13

Total

304

66

10 / 14

Texty v UI

SurveyMonkey

Q11 Počítač s vámi může komunikovat různým stylem, jak je vidět z ukázek výše. Který byste upřednostnili? Answered: 304

Skipped: 26

Možnost A

Možnost B

Je mi to úplně jedno.

0%

10%

20%

30%

40%

Answer Choices

50%

60%

70%

80%

90% 100%

Responses

Možnost A

68.75%

209

Možnost B

13.82%

42

Je mi to úplně jedno.

17.43%

53

Total

304

11 / 14

67

Texty v UI

SurveyMonkey

Q12 Váš počítač vám nabídne funkci, která se nazývá „Do Not Track“. Co byste řekli, že tato funkce dělá? Answered: 301

Skipped: 29

Nevím, neumím tak dobře...

Nevím. Anglicky sic...

Vím nebo to zkusím...

0%

10%

20%

30%

40%

50%

Answer Choices

60%

70%

80%

90% 100%

Responses

Nevím, neumím tak dobře anglicky.

14.62%

44

Nevím. Anglicky sice umím, ale to mi přece nestačí k tomu, abych si odvodil/a smysl té funkce.

39.20%

118

Vím nebo to zkusím odhadnout (prosím uveďte, co podle vás ta funkce dělá):

46.18%

139

Total

301

68

12 / 14

Texty v UI

SurveyMonkey

Q13 Pořídili byste si antivirový program, ve kterém by se ochranný štít jmenoval Tóna Hluchoněmec, technickou podporu byste získali kliknutím na tlačítko Poslat pro Orfanika a místo „Infekci se nepodařilo vyléčit“ by program hlásil „A jsme v pérdeli, pane hrábě“? (Předpokládejme, že po stránce spolehlivosti by se program nelišil od jiných.) Answered: 300

Skipped: 30

V žádném případě. Co ...

Ne, „Tajemství hradu v...

Asi ne. Je to zajímavý náp...

Asi ano, bylo by to...

Rozhodně!!!

0%

10%

20%

30%

40%

Answer Choices

50%

60%

70%

80%

90% 100%

Responses

V žádném případě. Co je to za hloupé nápady?

21.00%

63

Ne, „Tajemství hradu v Karpatech“ není můj oblíbený film.

11.33%

34

Asi ne. Je to zajímavý nápad, ale jak bych se v tom vyznal/a?

49.33%

148

Asi ano, bylo by to osvěžující.

11.33%

34

Rozhodně!!!

7.00%

21

Total

300

13 / 14

69

Texty v UI

SurveyMonkey

Q14 Zapamatovali jste si, co je to firewall? Answered: 299

Skipped: 31

Jaký firewall a odkud si t...

No, všiml/a jsem si, že ...

Bylo tam něco o komunikaci...

Nějaký typ ochrany...

Ano – myslím, že bych to...

Nemusel/a jsem si nic...

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90% 100%

Answer Choices

Responses

Jaký firewall a odkud si to mám pamatovat?

0.67%

2

No, všiml/a jsem si, že na začátku dotazníku bylo nějaké vysvětlení, ale při vší úctě, nebylo napsané zrovna zapamatovatelně.

2.01%

6

Bylo tam něco o komunikaci a o hackerech...

2.68%

8

Nějaký typ ochrany počítače. Na jakém principu přesně funguje, to si nevybavím.

10.03%

30

Ano – myslím, že bych to vysvětlení i dokázal/a vlastními slovy zopakovat.

24.75%

74

Nemusel/a jsem si nic zapamatovat, věděl/a jsem to už na začátku dotazníku.

59.87%

179

Total

299

70

14 / 14