Analýza stresových faktorů ve vybraném podniku

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Analýza stresových faktorů ve vybraném podniku Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracoval:

doc. PhDr. Martina Urbanová, PhD.

Aleš Pavelka Brno 2010

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracoval samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu.

V Brně dne 29. prosince 2010

.......................................

Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucí své práce doc. PhDr. Martině Urbanové, PhD. za odborné a intenzivní vedení a cenné připomínky. Dále děkuji svým rodičům zejména za jazykovou úpravu.

Abstrakt PAVELKA, A. Analýza stresových faktorů ve vybraném podniku. Bakalářská práce. Brno, 2010. Tato bakalářská práce se zabývá problematikou stresu na pracovišti. Teoretická část objasňuje pojem stresu, vymezuje jeho typy a fáze a popisuje stresové faktory na pracovišti a jejich vliv na pracovní výkon, lidské zdraví a vztahy mezi zaměstnanci. Zaměřuje se rovněž na předcházení a zvládání stresu. Praktická část se soustředí na zjištění stresových faktorů na pracovišti firmy Roman Mazák – NUGET Šumperk. Využívá se technika dotazníku. Bakalářská práce přináší návrhy na omezení stresových faktorů na jmenovaném pracovišti. Klíčová slova: Stres, stresové faktory, zvládání stresu, pracovní výkon

Abstract PAVELKA, A. Analysis of Stress Factors at a Chosen Company, Bachelor thesis. Brno, 2010. The Bachelor thesis „Analysis of Stress Factors at a Chosen Company“ deals with a problem of stress at a workplace. The theoretical part explaines the concept of stress, defines its types and phases and describes stress factors at a workplace and their influence on working output, man´s health and the relationships among the employees. It also focuses on preceding and managing stress. The practical part concerns on a discovery of stress factors at the workplace of Roman Mazák – NUGET Šumperk company. The technique of a questionnaire is used. The thesis brings proposals for restriction of the stress factors at this company. Key words: Stress, stress factors, managing stress, working output

Obsah 1

ÚVOD ............................................................................................................................................ 7

2

CÍL A METODIKA PRÁCE ................................................................................................................ 8

3

2.1

CÍL ........................................................................................................................................ 8

2.2

METODIKA ............................................................................................................................. 8

STRES .......................................................................................................................................... 10 3.1

DEFINICE STRESU ................................................................................................................... 11

3.2

TYPY (DRUHY) STRESŮ ............................................................................................................ 12

3.3

FÁZE STRESU ......................................................................................................................... 15

3.3.1

Varovná (poplachová) fáze .................................................................................. 16

3.3.2

Fáze rezistence (odolávání) ................................................................................. 16

3.3.3

Fáze vyčerpání ..................................................................................................... 17

3.4 4

5

6

7

REAKCE NA STRES .................................................................................................................. 17

STRESOVÉ FAKTORY NA PRACOVIŠTI........................................................................................... 20 4.1

DRUHY STRESOVÝCH FAKTORŮ.................................................................................................. 21

4.2

EXTERNÍ STRESOVÉ FAKTORY .................................................................................................... 22

4.3

INTERNÍ STRESOVÉ FAKTORY ..................................................................................................... 22

4.4

PŘÍZNAKY STRESU .................................................................................................................. 24

4.4.1

Fyziologické poruchy (příznaky stresu) ................................................................ 25

4.4.2

Emocionální poruchy ........................................................................................... 25

4.4.3

Poruchy chování (behaviorální příznaky stresu) .................................................. 26

VLIV PRACOVNÍHO STRESU ......................................................................................................... 27 5.1

NA PRACOVNÍ VÝKON ............................................................................................................. 27

5.2

NA ZDRAVOTNÍ STAV .............................................................................................................. 29

5.3

NA VZTAHY MEZI KOLEGY ........................................................................................................ 31

ZVLÁDÁNÍ STRESU ....................................................................................................................... 32 6.1

STYLY ZVLÁDÁNÍ STRESU (TĚŽKOSTÍ)........................................................................................... 33

6.2

STRATEGIE A CÍLE ZVLÁDÁNÍ STRESU .......................................................................................... 33

6.3

OSOBNOST A STRES ................................................................................................................ 35

TYPY JAK PŘEDCHÁZET STRESU ................................................................................................... 37 7.1

CVIČENÍ ............................................................................................................................... 37

7.2

ODPOČINEK .......................................................................................................................... 37

7.3

JAK SE STRAVUJEME A CO JÍME.................................................................................................. 38

8

TYPY JAK ZVLÁDAT STRES (TECHNIKY ZVLÁDÁNÍ STRESU) ........................................................... 39

9

PROJEKT SOCIOLOGICKÉHO PRŮZKUMU (PŘÍPRÁVNÁ FÁZE)....................................................... 41

10

CHARAKTERISTIKA SPOLEČNOSTI ................................................................................................ 42

11

DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ (SBĚR DAT) ............................................................................................ 43

12

SHRNUTÍ PRAKTICKÉ ČÁSTI ......................................................................................................... 57

13

NÁVRH ŘEŠENÍ ............................................................................................................................ 60

14

ZÁVĚR ......................................................................................................................................... 61

15

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.................................................................................................... 62

16

PŘÍLOHY ...................................................................................................................................... 63

1 Úvod Stres nás provází celý život, proto si zaslouží naši pozornost. Zdá se, že v poslední době se dokonce v běžné řeči objevuje slovo stres čím dál častěji, bylo by tedy na místě i širší veřejnost seznamit s tím, že stres není spojen jenom se záporným obsahem, jak to většinou lidé cítí, ale že existuje také stres kladný a že určitá míra stresu je k životu dokonce potřebná a užitečná. Je prostě nezbytné si hned na začátku uvědomit obsah slova stres, protože neustálé psychické problémy jsou v poslední době velmi často spojovány kromě „domácího“ stresu se stresem způsobeným v pracovním procesu. Snahou dobře se rozvíjející společnosti je minimalizovat na pracovišti stresové faktory tak, aby zaměstnanci mohli podávat co nejlepší výkony v co nejklidnějším prostředí, na druhou stranu je příjemné pracovní prostředí vizitkou úspěšného a spolehlivého zaměstnavatele. V žádném případě bychom neměli pohlížet na stres jako na něco, co se nás netýká, protože všichni se můžeme stát obětí stresu, a proto bychom měli vědět o možnosti dostupné a kvalitní pomoci. Jedním z důvodů, proč jsem si vybral toto téma bakalářské práce, je tedy důvod naprosto osobní – nikdy bych se nechtěl v pracovním procesu dostat do situace, kdy mě stres jednoduše „převálcuje“, proto použiji studijní materiál jako možnost prevence a pomoci. Druhým důvodem je to, že jsem si pro konkrétní výzkum vybral firmu, ve které jsem absolvoval brigádu, a zajímaly mě konkrétní návrhy řešení podle výsledků dotazníkového šetření na základě odpovědí zaměstnanců.

7

2 Cíl a metodika práce 2.1 Cíl Hlavním cílem této bakalářské práce je navrhnout na základě zjištěných informací ze sociologického průzkumu taková řešení, která by vedla k omezení nebo k odstranění výskytu stresových faktorů na pracovišti. V teoretické části se zaměřím na vysvětlení pojmů stres, druhy stresu, stresové faktory, druhy stresových faktorů, styly a strategie zvládání stresu atd. V praktické části bych chtěl zjistit nejčastěji se vyskytující stresové faktory, které ovlivňují zaměstnance při práci, ovlivňují jejich výkon a také zdravotní stav a pracovní morálku. Na základě dotazníkového šetření se pokusím určit rezervy, které se na pracovišti vyskytují a navrhnout možná řešení, která by vedla k lepšímu zvládání stresových podmínek v této firmě a k odstranění nedostatků, které negativně ovlivňují pracovní výkony zaměstnanců, aby všichni pracující měli co nejlepší pracovní podmínky a jejich práce byla co nejméně ovlivňována stresovými faktory.

2.2 Metodika Bakalářská práce Analýza stresových faktorů na pracovišti je členěna do dvou částí – do části teoretické (kapitoly 3 – 8) a do části praktické (kapitoly 9 - 13). V teoretické části se opírám o odbornou literaturu zabývající se problematikou stresu a s její pomocí se snažím definovat stres, jeho typy a fáze, vymezit jednotlivé druhy stresových faktorů vyskytujících se v pracovním prostředí, popsat externí a interní stresové faktory, příznaky stresu, vliv pracovního stresu na pracovní výkon, zdravotní stav a na vzájemné vztahy mezi zaměstnanci. Zabývám se rovněž styly, strategiemi a cíli zvládání stresu a možnostmi předcházení stresu a technikami jeho zvládání. Teoretická část je částí popisnou a slouží jako východisko pro řešení praktické části bakalářské práce. V praktické části využívám sociologický empirický průzkum jako nástroj umožňující shromáždit, zpracovat a vyhodnotit data získaná z terénního šetření. Toto šetření jsem provedl ve firmě Roman Mazák – NUGET Šumperk. Jeho cílem bylo zjistit názory a postoje zaměstnanců firmy k dané problematice, tedy k pracovní zátěži

8

a

pracovnímu výkonu, k charakteru vykonávané práce, k pracovním podmínkám

a pracovnímu prostředí a ke vztahům na pracovišti. Zvolil jsem statistickou metodu a realizoval ji prostřednictvím její nejpoužívanější techniky – dotazníku. Nespornou výhodou této techniky je možnost snadno, rychle a ekonomicky nenáročně získat informace (odpovědi) od většího počtu respondentů, přestože věrohodnost odpovědí jednotlivých respondentů je jen těžko ověřitelná, neboť lidé mohou něco jiného napsat a něco jiného si myslet. Dotazník je anonymní, obsahuje celkem 21 otázek (viz příloha). Jeho úvod tvoří sociodemografické otázky (na věk, pohlaví, dosažené vzdělání a délku zastávané pracovní pozice u jednotlivých respondentů), ostatní otázky se týkají problematiky stresových faktorů na pracovišti. Tyto otázky jsou otázkami uzavřenými (dichotomickými a polytomickými), nabízejí škálu výběru odpovědí, u otázek 13 – 15 s možností slovního doplnění informace. K vlastnímu vyhodnocení dotazníků používám analýzu jako metodu zkoumání složitějších skutečností (vliv stresových faktorů na pracovní výkon) rozkladem na jednodušší (jednotlivé stresové faktory). Vyhodnocení provádím po jednotlivých otázkách a uvádím ho v podobě koláčového grafu a formulace dílčích závěrů vzhledem ke zvoleným průzkumným otázkám. Statistické vyhodnocení nečíselných údajů dotazníku je v tabulkách u jednotlivých otázek uváděno v absolutní a relativní četnosti vzhledem k souboru respondentů. Takto získané dílčí informace jsou východiskem pro stanovení závěrů a navržení takových

řešení, která by vedla ke snížení stresu na

pracovišti, což by mohlo mít v konečném důsledku pozitivní přínos ve zvýšení pracovní výkonnosti.

9

I

Teoretická část

Tato část práce obsahuje poznatky a pojmy, které jsou důležité pro pochopení dané problematiky a jsou získané z odborné literatury. Získané teoretické poznatky jsou poté využity pro praktickou část práce.

3 Stres Zátěž a stres jsou v současné době nejfrekventovanější slova moderní medicíny a psychologie a je nutné vedět, že mezi oběma slovy je rozdíl. Podle Matouška, Hladkého a Mikšíka je zátěž „vztah mezi požadavky na činnost člověka a soubor vlastností, jimiž je člověk pro zvládnutí těchto požadavků vybaven“. A jestliže je zátěž obecnou kategorií, stres je potom zvláštní formou zátěže kvalitativně i kvantitativně vystupňovanou, kdy dojde k nepoměru mezi požadavky a vlastnostmi jedince a organismus pak reaguje mobilizací rezervních zdrojů energie.1 Zjednodušeně řečeno, se zátěží se dokážeme vyrovnat, ale stres představuje takovou úroveň požadavků, že se s nimi člověk jen tak nevyrovná. Stres může být velmi silný, ať už nás trápí jeden velký problém (úmrtí partnera), nebo se nahromadí více problémů malých (běžné každodenní starosti). Jde o takzvanou nadlimitní – nadhraniční zátěž.2 „V medicíně nazýváme zevní spouštěče stresory a reakci na ně označujeme jako stresovou reakci.“3 „Stresor je činitel vnějšího prostředí vyvolávající v organismu stav stresu. Mezi nejznámější stresory patří např. hlad, hluk, konflikty atd.“4 Samotné slovo stres vzniklo z anglického „stress“, a to vzniklo z latinského „stringo“ = utahovati, stahovati (smyčku kolem krku). Svým významem je stres blízký slovům pres nebo lis a v přeneseném významu potom spojení „být v tísni“. V běžných životních situacích máme většinou na mysli stres jako negativní aspekt. Je potřeba ale dodat, že stres má také rovinu kladnou (třeba při sledování detektivky), a určitá míra stresu je tedy potřebná. Zlepšuje soustředění, pozornost, paměť a například sportovci vyhledávají nejrůznější stresové situace pro pocit potěšení z jejich překonávání.5 O velikosti stresu v lidském organismu rozhodují dvě veličiny. První je zátěž, která na organismus působí a druhá je odolnost, což je schopnost organismu tuto zátěž snášet. 1

MAYEROVÁ, M., Stres, motivace a výkonnost, 1997, s. 49-51 KŘIVOHLAVÝ, J., Psychologie zdraví, 2001, s. 168-169 3 PRAŠKO, J., Jak se zbavit napětí, stresu a úzkosti, 2003, s. 25 4 HARTL, P; HARTLOVÁ, H., Psychologický slovník, 2000, s. 569 5 PRAŠKO, J., Jak se zbavit napětí, stresu a úzkosti, 2003, s. 26 2

10

Čím větší zátěž, tím větší stres. A čím větší odolnost, tím menší stres. Matematicky by se tedy dalo napsat, že:6 STRES = ZÁTĚŽ / ODOLNOST

3.1 Definice stresu Stres je důsledek, nebo odpověď na činnost nebo situaci, která klade speciální požadavky fyzického nebo psychického charakteru na každou osobnost. Lékař a vědec, kanadský endokrinolog Hans Selye popisoval stres jako nespecifickou odpověď lidského těla na jakékoliv požadavky, které jsou na něho kladeny. Tvrdil také, že stres je na postupu; čím dál více nemocí je stresem ovlivněno a čím dál více lidí se chce chránit. Stres je prostě určitý stav těla i mysli a má na ně určitý dopad.7 J. Křivohlavý ve své knize uvádí několik definic stresu světových autorů. Například Selye definuje stres takto: „Je to výsledek vzájemné činnosti mezi určitou silou působící na člověka a schopností organismu odolat tomuto tlaku.“8 Miller tvrdí, že: „Stres je extrémní a neobvyklá situace, jejíž hrozba vyvolává významnou změnu chování.“9 A do třetice například Appley říká: „Stresem označujeme extrémně vyostřenou situaci, kdy je osobnost vážně ohrožena dlouhodobou frustrací.“10 Z těchto a ještě mnoha dalších definic stresu J. Křivohlavý shrnuje: „Stres je vnitřní stav člověka, který je buď přímo něčím ohrožován, nebo takové ohrožení očekává a přitom se domnívá, že jeho obrana proti nepříznivým vlivům není dostatečně silná.“11

6

PLAMÍNEK, J., Sebepoznání, sebeřízení a stres, 2008, s. 124 MAYEROVÁ, M; RŮŽIČKA, J., Psychologie v ekonomické praxi, 1999, s. 21 8 KŘIVOHLAVÝ, J., Jak zvládat stres, 1994, s. 10 9 KŘIVOHLAVÝ, J., Jak zvládat stres, 1994, s. 10 10 KŘIVOHLAVÝ, J., Jak zvládat stres, 1994, s. 10 11 KŘIVOHLAVÝ, J., Jak zvládat stres, 1994, s. 10 7

11

3.2 Typy (druhy) stresů Stres můžeme dělit podle různých faktorů, jimiž jsou například čas, intenzita a další. Typy stresu z hlediska místa působení: a) Fyzický – je způsoben například úrazem, nemocí, velkou tělesnou zátěží apod. b) Psychický – je způsoben psychickými stimuly, jako například pocitem odpovědnosti apod. Typy stresu z hlediska kvality: a) Distres – je to negativně prožívaný stres. Je pustošivý, vyčerpává nás, otravuje a ničí, protože až pětkrát víc opotřebovává náš organismus. Objeví se, když jsme nadměrně přetíženi a domníváme se, že situaci nezvládneme. Také emocionálně se necítíme dobře. b) Eustres – je to pozitivně prožívaný stres. Je spojený s příjemným očekáváním, tzn. se situací, kterou máme pod kontrolou, tedy nás spíše posiluje. Slouží jako stimulace (např. na sportovní výkon), ale také to může být silný pozitivní zážitek (z výhry ve sportovním utkání, ale také třeba svatba). Na rozdíl od distresu výkonnost až pětinásobně zvyšuje. „Eustres i distres se tělesně projevují podobně. Ze zdravotního hlediska jde spíše o míru stresu a o to, jak často se objevuje. Škodlivým se pak stává překročení určité individuální hranice v tom, jak silný stres člověk prožívá a jak často.“12

12

PRAŠKO, J; PRAŠKOVÁ, H., Asertivitou proti stresu, 2007, s. 14

12

Obrázek č. 1 - Rozhodování o povaze stresu

zdroj: PLAMÍNEK, J., Sebepoznání, sebeřízení a stres, 2008, s. 124

Typy stresu z hlediska intenzity: a) Hyperstres – nadměrný, příliš vysoký stres přesahující hranici adaptability individua, stres vedoucí k psychosomatickému zhroucení. b) Hypostres – mírný, zvládnutelný, nepříliš intenzivní stres, který ještě nedosáhl hranice nezvládnutelnosti, ale kumulací s dlouhodobým působením může dojít ke zvratu.

13

Typy stresu z hlediska časového: Podle Matouška také stres rozlišujeme z hlediska časového na akutní, chronický, posttraumatický a anticipační. a) Akutní stres: Dochází k němu nejčastěji při závažných dopravních nehodách, při těžkých pracovních úrazech, při průmyslových haváriích a jiných událostech, kdy je člověk ohrožen na životě. Ve srovnání s chronickým stresem, způsobeným stresory sociálními, fyzikálními nebo jinými, aktuální stres je vyvolán náhlou událostí trvající jen krátkou dobu, někdy jen okamžik. Projevuje se většinou v psychice i v narušení některých tělesných funkcí – například ztráta paměti, zmatené jednání, ztuhnutí po šoku, poruchy krevního oběhu a srdeční činnosti až ztráta vědomí.13 b) Chronický stres: Vzniká působením jednoho nebo více stresorů, jejichž intenzita může v průběhu delší doby kolísat, případně se vyskytovat v nepravidelných intervalech. Příkladem chronických stresorů jsou narušené mezilidské vztahy na pracovišti (konflikty, nevraživost, závist, šikana atd.), špatná organizace a režim práce (návaly práce, časový tlak, vnucené pracovní tempo, noční směny, nevhodná rotace pracovních směn), práce v hluku, v prašném prostředí, působení chemických škodlivin, riziko infekčních onemocnění, intenzivní sociální aktivity, styk se sociálně nepřizpůsobivými osobami atd. Intenzita je většinou mírnější a kolísá delší dobu. Příznaky jsou úzkost, napětí, podrážděnost, únava, bolest hlavy, poruchy spánku, a to může působit nepříznivě na pracovní výkonnost.14 c) Posttraumatický stres: Označovaný též jako posttraumatická porucha nebo stres následný, je zpožděnou reakcí na stresovou situaci většinou trvající krátkou dobu avšak velmi intenzivní, hrozivého až katastrofického rázu se závažnými důsledky. Objevuje se nejen v souvislosti s přírodními katastrofami, ale i v pracovním životě jako jsou průmyslové 13 14

MATOUŠEK, O., Bezpečný podnik: pracovní stres a zdraví, 2003, s. 9 MATOUŠEK, O., Bezpečný podnik: pracovní stres a zdraví, 2003, s. 9

14

havárie (exploze, požáry, únik jedovatých látek do ovzduší apod.), při nichž jsou ohroženy životy a zdraví více zaměstnanců, ale i osob mimo místa jejich bezprostředního vzniku. Posttraumatická porucha se může objevit i u některých osob v souvislosti se závažným pracovním úrazem, se vznikem nemoci z povolání či při velké dopravní nehodě. Posttraumatický stres je provázen pocity úzkosti, deprese, psychického napětí, jejichž intenzita obvykle kolísá a projevuje se v nepravidelných časových úsecích, dále bývá provázen pocity marnosti, bezvýchodnosti, ztrátou sebedůvěry a obavami z budoucnosti. Osoby, které zažily například průmyslovou havárii, se často vyhýbají inkriminovaným místům a nedokáží se s tím dlouho vyrovnat.15 d) Anticipační stres: Ve srovnání se třemi předcházejícími stresy anticipační stres nesouvisí s minulostí, ale s budoucností. Člověka čeká nějaká událost a on má strach z důsledků – ztráta sebedůvěry, autority. Může jít o důležitou zkoušku, operaci, nástup do nového zaměstnání – mírné emoční napětí se sice zvyšuje, ale akutní situace se dá většinou brzy zvládnout.16

3.3 Fáze stresu J. Melgosa uvádí: „Stres se neplíží nepozorovaně za svou obětí, ani na ni nezaútočí v nějakém nepředvídatelném okamžiku. Člověk je totiž obdařen schopností rozpoznat řadu signálů, které naznačují blížící se nebezpečí.“17 H. Selye zjistil, že soubor změn fyziologických funkcí, které je možno při stresových situacích pozorovat, vykazuje určitou stálost. Bez ohledu na druh stresoru (zátěže) se objevuje stále stejný obraz – dochází vždy k témuž souboru fyziologických reakcí. Tento stabilní (nespecifikovaný) vzor odpovědí organismu na ohrožení nazval GAS – General Adaptation Syndrom, obecný adaptační syndrom.18 V tomto syndromu vyznačil tři fáze. Od okamžiku vzniku stresu až po nejhorší okamžiky. Jsou to tyto fáze:

15

MATOUŠEK, O., Bezpečný podnik: pracovní stres a zdraví, 2003, s. 9-10 MATOUŠEK, O., Bezpečný podnik: pracovní stres a zdraví, 2003, s. 10 17 MELGOSA, J., Zvládni svůj stres, 2001, s. 24 18 KŘIVOHLAVÝ, J., Psychologie zdraví, 2001, s. 167 16

15

3.3.1 Varovná (poplachová) fáze První fázi tvoří varování, že je přítomen stresový faktor neboli dochází ke střetnutí organismu se stresorem. Nejdříve se objeví tělesné reakce, které jsou pro člověka jak varováním, tak také výzvou k obezřetnosti (tzn. dochází k „vyhlášení poplachu“). Začínají se mobilizovat všechny obranné možnosti organismu. Výrazně zvýšenou činnost vykazuje sympatický nervový systém. Do krevního řečiště se dostává větší množství adrenalinu, zvyšuje se srdeční tep a krevní tlak, zrychluje se dýchání, potní žlázy zvyšují svou exkreci, krev se uvolňuje z oblastí obklopujících trávící trakt a shromažďuje se spíše do svalů končetin.19 „Pokud si člověk uvědomuje možnost vzniku stresové situace (např. nadměrné pracovní vytížení nebo nesnáze při zvládání složitého úkolu), má ještě možnost problém posoudit a dojít případně k určitému řešení. V takovém případě se důsledky stresu nikdy neprojeví.“ Pokud ovšem stresová situace začne převládat a člověk zjistí, že už nemá dostatek síly, přichází pocit skutečného stresu. Právě takovou situaci můžeme nazvat varovnou fází. Varovná fáze může být vyvolána buď:20 a) Jednotlivými podněty: to znamená, že je přítomen vždy jen jeden ze zdrojů stresu nebo b) Celou skupinou podnětů: v tomto případě jde o celou řadu okolností, které ve svém souhrnu vyvolají stres.

3.3.2 Fáze rezistence (odolávání) Překročí-li stres počáteční varovnou fázi, dostává se jedinec do fáze odolávání (rezistence). Obecněji řečeno jde v této fázi o vlastní boj organismu se stresorem. Závisí na tom, jak silný je tento stresor a jak moc bojeschopný je organismus. Může nastat situace, že oba momenty jsou vyrovnané – a v tom případě boj může trvat déle. Fyziology tato situace mimořádně zajímala, protože při jejím dlouhodobém trvání se setkali se soubory příznaků zhoršujícího se stavu organismu. Tyto příznaky označili

19 20

KŘIVOHLAVÝ, J., Psychologie zdraví, 2001, s. 167 MELGOSA, J., Zvládni svůj stres, 2001, s. 25

16

termínem „nemoci adaptace“. Mezi ně se řadí např. žaludeční a dvanáctníkové vředy, hypertenze, kardiovaskulární onemocnění, bronchyální astma apod.21

3.3.3 Fáze vyčerpání „Je poslední fází stresu. Projevuje se únavou, stavy úzkosti a depresemi. Tyto tři příznaky se mohou objevit buď postupně, jeden po druhém, nebo současně.“22 Tato fáze je charakterizována aktivací parasympatického systému. Obecně by se dalo říci, že organismus v této fázi boje se stresorem podléhá a hroutí se. Projevuje se to např. příznaky deprese.23 Obrázek č. 2 - Fáze stresu

zdroj: MELGOSA, J., Zvládni svůj stres, 2001, s. 24

„Ačkoliv varovná fáze by měla být přípravou našeho organismu na fázi odolávání, trvá-li příliš dlouho, může způsobit stav vyčerpání.“24

3.4 Reakce na stres Reakce na stres je v podstatě „odpověď“ člověka na stresové faktory. V reakci na stres nacházíme individuální rozdíly. Pro někoho může být zkouška, dopravní zácpa nebo neshoda s přítelem či členem rodiny vyčerpávajícím zážitkem, který velice negativně působí na jeho nervový systém, zatímco jiného člověka tytéž situace nevyvedou z klidu.

21

KŘIVOHLAVÝ, J., Psychologie zdraví, 2001, s. 167-168 MELGOSA, J., Zvládni svůj stres, 2001, s. 25 23 KŘIVOHLAVÝ, J., Psychologie zdraví, 2001, s. 168 24 MELGOSA, J., Zvládni svůj stres, 2001, s. 24 22

17

Cokoliv, co nás přinutí změnit náš rutinní způsob života, bychom mohli nazvat stresovým faktorem (stresorem). Jsme totiž zvyklí žít rutinně, což nám dovoluje předpokládat, co může nastat v budoucnu. Odolnost ke stresu snižuje příliš mnoho změn, které se odehrají v krátkém časovém úseku. Stresová reakce nemusí vždy začínat hned poté, co nastane určitá životní událost. Někdy se dostaví až v době, kdy je celá situace zdánlivě vyřešena. Bylo zjištěno, že vliv životních událostí se v průběhu jednoho roku sčítá. Dokonce i radostné události jsou chápany jako stresor a jejich vliv se sčítá s vlivem negativních událostí. Samozřejmě, že stupnice sociální přizpůsobivosti je do jisté míry závislá na kultuře a charakteristických rysech osobnosti.25 Tabulka č. 1 - Stupnice sociální přizpůsobivosti:

Událost Úmrtí partnera/partnerky Rozvod Rozvrat manželství Uvěznění Úmrtí blízkého člena rodiny Úraz nebo vážné onemocnění Sňatek Ztráta zaměstnání Usmíření Odchod do důchodu Změna zdravotního stavu člena rodiny Těhotenství Sexuální obtíže Přírůstek nového člena rodiny Změna zaměstnání Změna finančního stavu Úmrtí blízkého přítele Přeřazení na jinou práci Závažné neshody s partnerem Vyšší půjčka Splatnost půjčky Změna odpovědnosti v zaměstnání Dcera nebo syn opouštějí domov Konflikty s tchánem/tchýní/zetěm... Mimořádný osobní čin nebo výkon Manžel(ka) nastupuje či končí zaměstnání Vstup do školy nebo její ukončení Změna životních podmínek Změna životních zvyklostí Problémy s nadřízenými 25

Body 100 73 65 63 63 53 50 47 45 45 44 40 39 39 39 38 37 36 35 31 30 29 29 29 28 26 26 25 24 23

PRAŠKO, J; PRAŠKOVÁ, H., Proti stresu krok za krokem, 2001, s. 36-38

18

20 20 19 19 18 17 16 15 15 13 12 11

Změna pracovní doby (podmínek) Změna bydliště (školy) Změna rekreačních aktivit Změna politické strany nebo církve Změna sociálních aktivit Menší půjčka Změna spánkových zvyklostí a režimu Změna v širší rodině Změna stravovacích zvyklostí Dovolená Vánoce Přestupek a jeho projednání

Zdroj: PRAŠKO, J; PRAŠKOVÁ, H., Proti stresu krok za krokem, 2001, s. 37

BODOVÉ HODNOCENÍ: 150 a méně bodů: bez významných problémů 151 – 199 bodů: mírně znepokojivé - 33% pravděpodobnosti onemocnění 200 – 299 bodů: středně znepokojivé - 50% pravděpodobnosti onemocnění 300 a více bodů: kritický stav - 80% pravděpodobnosti onemocnění26

26

MELGOSA, J., Zvládni svůj stres, 2001, s. 167

19

4 Stresové faktory na pracovišti Podněty vyvolávající (nejen) pracovní stres nazýváme stresory. Ze stresorů, které se nejčastěji objevují v pracovním prostředí, uvádí Mayerová následující: Pracovní zátěž – pracovní přetížení se projevuje, když požadavky organizace přesahují pracovní možnosti jedince. Mnoho stresujících profesí lze popsat jako činnost vyvolávající přetížení. Proto mnoho lidí, kteří jsou příliš pracovně zatížení, může pociťovat a prožívat pracovní činnost jako stresující. Zároveň však i málo práce vytváří stres. Málo zaměstnaný člověk pociťuje nudu, protože musí být přítomen na pracovišti, ale nemá zadán žádný pracovní úkol.27 Pracovní podmínky – výzkumné studie prokazují, že pracovní výkonnost se snižuje, jestliže nejsou vytvořeny vhodné pracovní podmínky. Špatné osvětlení, hluk atd. vytvářejí negativní stresory z prostředí. Účinky těchto stresorů se mohou hromadit v čase, takže se tyto stresory spojují s dalšími druhy stresorů a zesilují stres.28 Mimořádná odpovědnost – se vyskytuje zejména v rizikových profesích např. u všech druhů dopravy, ve zdravotnictví, školství, apod.29 Konflikt role a nejistota – získává-li zaměstnanec rozdílné a rozporuplné úkoly a příkazy, dostává se do konfliktní role. Naopak nejistá role představuje situaci, u které dochází k neurčitým povinnostem a nejasné zodpovědnosti. Obě tyto role vyvolávají stres a pociťují je jak pracovníci, tak i manažeři.30 Rozvoj pracovní kariéry – mezi nejzávažnější stresory vztahující se k plánování a k rozvoji profesní kariéry lze zahrnout pracovní (ne)jistotu, touhu být povýšen, přeložení na méně atraktivní místo a ztrátu nebo nedostatek možností profesního růstu. Je zvláštní, že někteří prožívají stres jak při přeložení

27

MAYEROVÁ, M; RŮŽIČKA, J., Psychologie v ekonomické praxi, 1999, s. 24 MAYEROVÁ, M; RŮŽIČKA, J., Psychologie v ekonomické praxi, 1999, s. 25 29 MAYEROVÁ, M; RŮŽIČKA, J., Psychologie v ekonomické praxi, 1999, s. 26 30 MAYEROVÁ, M; RŮŽIČKA, J., Psychologie v ekonomické praxi, 1999, s. 26 28

20

na horší místo, tak také při povýšení. Zejména pokud vyšší pozice vyžaduje příliš vysokou úroveň schopností a odpovědnosti.31 Změny v organizaci – se změnou organizace práce může docházet k mimořádně stresujícím problémům – mění se tým, pracovní prostředí, druh práce atd. a změny ještě nemusí probíhat rychle, tzn. že lidé prožívají dlouhodobou nejistotu. V případě, že člověk přijde o práci úplně a už nepatří k nejmladším, je stres velmi silný, protože lépe se zaměstnávají lidé mladší, flexibilnější, perspektivnější.32

4.1 Druhy stresových faktorů Dělení stresových faktorů podle kvantitativního hlediska: Ministresory (mikrostresory) vyjadřují mírné (někdy až velmi mírné) okolnosti či podmínky, které vyvolávají stres. Dlouhodobé napětí v partnerském vztahu, pociťované jedním z partnerů jako nedostatek lásky, může člověka po jisté době dostat do stavu vnitřní tísně až deprese. Makrostresory jsou krátkodobé děsivě působící vlivy (např. několik sekund trvající zemětřesení), ale mají pro všechny zúčastněné velmi závažné důsledky (jedinci, kteří zemětřesení přežijí, mohou mít celoživotní psychické potíže – psychické trauma, anxietu, děsivé sny, neurózu aj.).33 Podle Mikuláštíka můžeme stresové faktory dělit také na: Fyzické, což jsou např. hluk, neodpovídající pracovní podmínky, zima, horko, nemoci a v širším slova smyslu ještě další podněty jako doprava, násilí, zranění atd. Sociální (psychické), které lze dále rozdělit na: politické, ekonomické (nezaměstnanost,

daně,

inflace),

rodinné

(nedorozumění

v partnerských

vztazích, ve výchově, odlišný životní styl...), pracovní (kariéra, pracovní uspokojení, konkurence atd...), interakční (nedorozumění s lidmi, nesplněná očekávání, špatné služby atd...). 31

MAYEROVÁ, M; RŮŽIČKA, J., Psychologie v ekonomické praxi, 1999, s. 26-27 MAYEROVÁ, M; RŮŽIČKA, J., Psychologie v ekonomické praxi, 1999, s. 27 33 MAYEROVÁ, M; RŮŽIČKA, J., Psychologie v ekonomické praxi, 1999, s. 23-24 32

21

„Jako stresor může v našem životě působit i to, když nejsou uspokojovány naše životní potřeby. Tento druh stresorů nelze jednoznačně zařadit ani do fyzických, ani do psychických stresorů.“34

4.2 Externí stresové faktory Mezi externí stresové faktory řadíme veškeré faktory, které nesouvisí s pracovním prostředím, ale také mohou ovlivňovat náš pracovní výkon. Jejich vliv může spočívat například v tom, že pokud se nám nedaří v osobním životě a jsme ve stresu, tak tato naše nepohoda je pak přenesena i na naši pracovní výkonnost. Externími stresovými faktory jsou mimo jiné velké katastrofy, jakými je např. zemětřesení nebo válka. Avšak i taková obyčejná ztráta klíčů je stresovým faktorem. Melgosa uvádí, že: „Někdy nás v životě potkají doslova tragédie, někdy jen celkem drobné nepříjemnosti, ovšem každá taková situace ve svém důsledku přispívá ke stupňování našeho stresu.“ Z toho vyplývá, že jak působení silných stresových faktorů, tak i působení slabých stresových faktorů, pokud jich na nás působí více ve stejnou dobu, pro nás může být nebezpečné a může to ohrožovat naše duševní zdraví.35 Podle Křivohlavého byla také ještě řada studií o zrodu stresu zaměřena na vliv rodinných konfliktů a na sociální charakteristiku prostředí. Jako jeden z takovýchto sociálních jevů se ukazuje např. kriminalita v prostředí, kde lidé žijí.36

4.3 Interní stresové faktory Jsou to veškeré stresové faktory, které se vyskytují přímo v pracovním prostředí a ovlivňují zaměstnance při práci a vystavují je stresu. Tyto faktory dělíme na fyzické a psychické. Rozdělení interních stresových faktorů: Fyzické stresové faktory: Hluk – Nejčastější stresor na pracovištích. Ovlivnění vysokou intenzitou hluku je jednou z příčin vzniku nemoci z povolání. Účinky hluku jsou dvojího typu: specifické a systémové. Vysoká hlučnost a střídající se intenzita hluku může působit nepříznivě na pracovní pohyby, koordinaci apod.37

34

MIKULÁŠTÍK, M., Manažerská psychologie, 2002, s. 42 MELGOSA, J., Zvládni svůj stres, 2001, s. 56 36 KŘIVOHLAVÝ, J., Psychologie zdraví, 2001, s. 178 37 MATOUŠEK, O., Bezpečný podnik: pracovní stres a zdraví, 2003, s. 5-6 35

22

Vibrace – Většinou působí v kombinaci s hlukem. Vibrace jsou pociťovány jako nepříjemné počitky, avšak v důsledku rezonance orgánů společně s hlukem mohou být navíc bolestivé a zesilovat stresovou situaci. Působení vibrací se projevuje např. zvýšením a kolísáním tepové a dechové frekvence a krevního tlaku. Teplo a chlad – Trvalou práci v horku nebo zimě lze rovněž považovat za stresogenní. Adaptace člověka na extrémní teploty je však značně omezena funkcí termoregulačního systému. Při vysokých teplotách se organismus brání nežádoucí tepelné zátěži vylučováním potu. Produkce potu v průběhu pracovní doby klesá v důsledku únavy systému pocení. Nízká teplota vyvolává snížený průtok krve kůží, snížení krevního tlaku, stoupání srdeční frekvence a zvýšení spotřeby

kyslíku

v tkáních.

Dochází

k poklesu

duševních

schopností

a racionálního myšlení. Teplotním stresorem je pro člověka také práce venku v zimním období.38 Prašné prostředí – Stresogenním faktorem je např. riziko vzniku závažného poškození plic - silikóza a azbestóza. Prach z některých chemických látek může mít karcinogenní účinky a může poškozovat vedlejší nosní dutiny.39 Psychické stresové faktory: Monotonie – Vykonávání jednoduchých, snadno nacvičitelných a stále se opakujících úkonů, např. pohybových, administrativních apod., je složkou práce, která pro někoho je stresorem a jiným lidem naopak vyhovuje. Fyziologickou podstatou monotonie je chudé spektrum podnětového pole, tj. opakované dráždění stejných oblastí nervového systému a vznik jejich útlumu – tzv. předspánkový stav. Obvykle dříve či později dochází ke snížení tepové frekvence, krevního tlaku a tělesné teploty. Jde sice o stav, který je reversibilní, projevuje se například ospalostí, přesycením, ale každopádně snižuje pracovní

38 39

MATOUŠEK, O., Bezpečný podnik: pracovní stres a zdraví, 2003, s. 6 MATOUŠEK, O., Bezpečný podnik: pracovní stres a zdraví, 2003, s. 6-7

23

výkonnost a může dojít až k úrazu, poklesu kvality práce nebo ke zrakovým potížím.40 Časový tlak – Stresory tohoto typu se vyskytují např. při obsluze některých strojů, kdy strojní operace probíhají v určitém rytmu, v pásové a proudové výrobě, u rukodělných činností, u nichž je zavedena úkolová mzda, v administrativě, kde plnění úkolů je časově limitováno.41 Směnová a noční práce – za hlavní příčinu směnové a noční práce jako stresoru je považováno porušení rytmicity fyziologických funkcí, probíhajících ve 24 hodinových periodách. Pracovní směny, zejména odpolední a hlavně noční, narušují přirozený průběh změn tělesné a dechové frekvence, pohotovost k tělesné a duševní práci, střídání období bdělosti a odpočinku. Synchronizace mezi tělesnou teplotou a prací v noci je možná jen u malého počtu osob. Délka doby, kdy si pracovník zvykne na směnovou práci, je značně rozdílná. Z úrazových statistik vyplývá, že frekvence selhání stoupá v nočních směnách a kritickým obdobím je 23. až 5. hodina.42 Práce s počítačem – Stres způsobují především obavy o zrak, protože požadavky na zrak se při práci s počítačem jednoznačně zvýšily. Mohou se projevit také poruchy hybnosti rukou. Příčiny potíží jsou různé: špatný monitor nebo jeho chybné umístění, časté změny typů úkolů, nevhodné pracovní prostředí atd.43

4.4 Příznaky stresu Termín „příznaky“ je běžný především v medicíně. Lékaři hovoří o symptomech té či oné nemoci. Není tedy divu, že stejné mluvy se používá, i když jde o popis toho, co se děje s člověkem, který je právě ve stresu. K popisu této situace se však používá několik různých jazyků. Jedním z nich je jazyk psychologie, který říká, že člověk ve stresu prožívá obavy, strach, propadá se do pocitu beznaděje a bezmocnosti, cítí se ohrožen apod. V tomto uvedeném jazyce najdeme řadu termínů, které se vztahují 40

MATOUŠEK, O., Bezpečný podnik: pracovní stres a zdraví, 2003, s. 4-5 MATOUŠEK, O., Bezpečný podnik: pracovní stres a zdraví, 2003, s. 5 42 MATOUŠEK, O., Bezpečný podnik: pracovní stres a zdraví, 2003, s. 7 43 MATOUŠEK, O., Bezpečný podnik: pracovní stres a zdraví, 2003, s. 7-8 41

24

k negativním emocím. Jiný jazyk hovoří o tom, že ve stresu se mění například frekvence a hloubka dechu, srdeční činnost, činnost nadledvinek atd. Tento jazyk je blízký především lékařům a vyjadřuje tzv. fyziologickou činnost. Ještě o jednom jazyku můžeme v této souvislosti slyšet. A to je jazyk behaviorálních věd (věd o chování lidí). Nejde o to, který z těchto tří uvedených jazyků je ten pravý. Důležité je, abychom je slyšeli v harmonii – jako terceto. Člověk, který je ve stresu, má noční můry, trpí nespavostí, je neurotický, snadno se unaví, bývá rozčílený, podrážděný, cítí se přetížený, žije v časové tísni, v situaci zhoršených mezilidských vztahů apod. Jde o správné údaje, které však nejsou úplné.44 Proto zde uvádím fyziologické, emocionální a behaviorální příznaky stresu:45

4.4.1 Fyziologické poruchy (příznaky stresu) Bušení srdce Bolest a sevření za hrudní kostí Nechutenství Bolest břicha, plynatost, průjem Časté nucení k močení Menstruální poruchy Bolest nebo pocení rukou a nohou Bolesti páteře Migréna Nezájem o sex, impotence Dvojité vidění

4.4.2 Emocionální poruchy Změny nálad (prudké a výrazné) Neschopnost projevit emoční náklonnost Nadměrné starosti o vlastní zdravotní stav 44 45

KŘIVOHLAVÝ, J., Jak zvládat stres, 1994, s. 29 MAYEROVÁ, M., Stres, motivace a výkonnost, 1997, s. 58-59

25

Nadměrné snění, omezení sociálních kontaktů Pocity únavy, poruchy pozornosti Zvýšená podrážděnost, popudivost, úzkost

4.4.3 Poruchy chování (behaviorální příznaky stresu) Nerozhodnost, naříkání Vyšší nemocnost, pomalé uzdravování Sklon k menší spolehlivosti a výkonnosti Menší zájem o práci, menší kvalita pracovních výsledků Vyhýbání se zodpovědnosti Poruchy spánku, obtížné usínání Únava a pocit nedostatečného odpočinku v ranních hodinách a v průběhu dne Nechutenství nebo přejídání Snížené množství práce Zhoršená kvalita práce Konzumace alkoholických nápojů Závislost na kouření (na drogách) Užívání léků (na spaní, na uklidnění atd...)

26

5 Vliv pracovního stresu Pracovní stres může mít mnoho vlivů a podob. Nejznámější vlivy jsou na pracovní výkon, na zdravotní stav a na vztahy mezi kolegy na pracovišti.

5.1 Na pracovní výkon Pracovní činnost vyvolává psychické zatížení v řadě profesí. Nejčastěji se objevují v rizikových profesích a u vedoucích pracovníků, kde působí nadměrná odpovědnost a časově náročné termínované úkoly. Kvůli dlouhodobě zatížené psychice se při práci zhoršuje pracovní výkon, objevují se poruchy pozornosti, zpomaluje se motorika, slábne paměť. Dochází nejen k nehodám a úrazům, ale i k neshodám na pracovištích. Slabší nebo krátkodobý stres může mít u odolnějších jedinců i pozitivní efekt. Přiměřený stres způsobuje u aktivních zaměstnanců zvýšení pracovního výkonu a uspokojení z práce, rozvoj profesní kariéry, a to může být motivací k dosažení vyšších výkonů. Jestliže však je stres silnější a dlouhodobý, oslabuje psychickou odolnost pracovníka vůči němu, snižuje kvalitu výkonu a zaměstnanci se často zhoršuje kondice jak psychická, tak i fyzická.46 Individuální zkušenosti pracovníků s pracovní zátěží nebo jiné situace stresujícího charakteru jsou determinovány počtem faktorů. Čtyři nejdůležitější faktory, které ovlivňují prožívání stresu pracovníkem, podle Mayerové jsou: Vnímání situace pracovníkem – zaměstnanec vnímá informace z prostředí a může být ovlivněn minulými zkušenostmi. Jako příklad se uvádí dva manažeři: jeden příležitost změny uvítal s nadšením, že se naučí něco nového a nadřízené přesvědčí o svých schopnostech a přizpůsobivosti. Druhý manažer se naopak nechal vystresovat tím, že nadřízení pravděpodobně nebyli spokojeni s jeho výkonem, proto mu přidělili jinou práci.47 Minulá zkušenost – výše stresu je závislá na dřívější zkušenosti. Člověk může být minulým stresem posílen, může být odolnější, může řešit situace

46 47

MAYEROVÁ, M., Stres, motivace a výkonnost, 1997, s. 57 MAYEROVÁ, M., Stres, motivace a výkonnost, 1997, s. 59

27

s nadhledem. Pokud má ale s minulou zkušeností spojeno třeba selhání, může být nový stres naopak ještě vyšší a hlubší.48 Sociální podpora – působí různě. Někoho může přítomnost kolegy na pracovišti povzbudit při překonávání překážek, tedy i stresu, na jiného jedince může mít naopak přítomnost známého svazující vliv, může vyvolávat pocit úzkosti a také sníženou schopnost překonávat stres. Individuální rozdíly – už název naznačuje, že mezi lidmi jsou obrovské rozdíly. Každý člověk jinak vnímá minulost, jinak reaguje na stres, jinak vstřebává zkušenosti ze stresu, to znamená, že i vysoce stresová situace se některého jedince sotva dotkne.49 Obrázek č.3 - Vzájemný vztah mezi stresem a výkonem

zdroj: MELGOSA, J., Zvládni svůj stres, 2001, s. 28

A - B = Nepřítomnost stresu Převládá apatie, chybí patřičná stimulace a zaměření na určitý cíl – NÍZKÝ VÝKON B – C = Přiměřený stres Motivace a prožitek osobního uspokojení – OPTIMÁLNÍ VÝKON

48 49

MAYEROVÁ, M., Stres, motivace a výkonnost, 1997, s. 59-60 MAYEROVÁ, M., Stres, motivace a výkonnost, 1997, s. 60

28

C – D = Přemíra stresu Člověk prožívá stres, avšak bez nějaké zvláštní motivace – VÝKONNOST DOBRÁ, ALE MÁ KLESAJÍCÍ TENDENCI D – E = Nejvyšší úroveň stresu Člověk prožívá depresi, případně úzkost – VELMI NÍZKÝ VÝKON50

5.2 Na zdravotní stav Jedním z důvodů, proč se zajímáme o stres, je i ten, že stres má negativní dopad na náš zdravotní stav. Tento negativní vliv stresu na zdraví je prokázán stovkami studií. Některé z nich jsou obecné a ukazují globální negativní vliv stresu. Jiné jsou speciálnější. Hovoří např. o stresových nemocech, o nemocech civilizačních nebo o psychosomatických onemocněních, řada studií je také třeba zaměřena pouze na jediný druh onemocnění.51 „Ukazuje se, že stres může působit na negativní změnu zdravotního stavu buď přímo nebo nepřímo. Přímým účinkem stresu na onemocnění se rozumí obvykle jeho vliv na imunitní, endokrinní nebo nervový systém. Nepřímým vlivem stresu na zdravotní stav se rozumí vliv stresu na chování člověka – např. na změnu životního stylu.“52 Hypertenze – neboli vysoký krevní tlak se řadí mezi tzv. civilizační choroby. Znamená to, že na vznik této odchylky od normálního tlaku krve má vliv životní styl, životní návyky a pracovní prostředí. O vysokém tlaku se hovoří, pokud jeho hodnoty stoupnou nad 140/90 torr. Vysoký krevní tlak je nebezpečný a je vždy nutno jej léčit. Astma – patří mezi onemocnění s výraznými fyziologickými příznaky. Stres je často „startovním podnětem“ astmatického záchvatu. Stresorem přitom nemusí být jen vlastní fyzický moment, ale i jen očekávání něčeho negativního.53

50

MELGOSA, J., Zvládni svůj stres, 2001, s. 28 KŘIVOHLAVÝ, J., Jak zvládat stres, 1994, s. 32 52 KŘIVOHLAVÝ, J., Psychologie zdraví, 2001, s. 184 53 KŘIVOHLAVÝ, J., Psychologie zdraví, 2001, s. 186 51

29

Migréna (bolest hlavy podmíněná cévními změnami) – migréna se projeví tehdy, dojde-li k zúžení cév vedoucích k mozku. Člověk pociťuje nesnesitelnou bolest hlavy, ale může se dostavit také nevolnost, přecitlivělost atd.54 Kardiovaskulární onemocnění – přestože stres je pouze jedním z faktorů, podílejících se na vzniku těchto onemocnění, téměř všechny ostatní faktory se stresem souvisejí. Když se stres spojí s vysokým krevním tlakem nebo zvýšenou hladinou cholesterolu, může vzniknout angína pectoris nebo infarkt myokardu.55 Zažívací systém – „Stres nebo úzkost vedou k mimořádným změnám žaludečních funkcí. Nejdříve vyšle žaludek do mozku signál, že nechce potravu – ztráta chuti k jídlu je ve vypjatých situacích úplně normálním jevem. Dále v situacích, kdy jsme rozčíleni a cítíme v sobě nějaký nesmiřitelný odpor, produkují žaludeční stěny řadu kyselin a enzymů, které narušují ochrannou slizniční vrstvu. Důsledkem tohoto procesu mohou být žaludeční vředy. Pokud nás navíc přepadne nějaká deprese, snižuje se prokrvení orgánů, které se takto stávají zranitelnějšími. Za těchto okolností mohou vzniknout vředy ještě daleko snadněji. Stresem trpí také slinivka. Zúžení žlučových a pankreatických kanálků může způsobit její zánět.“56 Revmatická artritida - patří k onemocněním imunitního systému – tam, kde imunitní systém napadá sám sebe. Ve spoustě studií je dokázáno, že revmatická artritida se projevila u lidí, kteří zažili mnoho těžkých životních a pracovních situací. Deprese – je jisté, že stres depresi zhoršuje a že velmi často stojí u jejího zrodu.57 Infekční nemoci - studie ukazují, že určitý vztah mezi stresem a infekčními nemocemi lze prokázat. Například jsme-li ve stresu, tak snadněji dostaneme chřipku, nebo se nachladíme.58

54

MELGOSA, J., Zvládni svůj stres, 2001, s. 44 MELGOSA, J., Zvládni svůj stres, 2001, s. 43-44 56 MELGOSA, J., Zvládni svůj stres, 2001, s. 45 57 KŘIVOHLAVÝ, J., Psychologie zdraví, 2001, s. 187 55

30

Tělesné příznaky zvýšeného svalového napětí – u člověka ve stresu a při prožívání negativních emocí se zvyšuje svalové napětí. Napínáme svaly kolem krční páteře, které drží hlavu v ostražité poloze, aby byla ihned připravena, kdyby bylo nutno se otočit za nebezpečím. Z toho pak člověku tuhne krční páteř a vznikají bolesti hlavy (tzv. tenzní bolesti hlavy). Bolesti páteře jsou velmi typické pro dlouhodobé napětí – v důsledku zvýšeného napětí svalů podpírajících páteř může „zatuhnout“ hrudní, bederní páteř i křížová oblast s následnými bolestivými stavy.59

5.3 Na vztahy mezi kolegy Každý zaměstnanec má na svém pracovišti vybudovány určité pracovní vztahy se svými kolegy i s podřízenými. Vztahy a styky se všemi pracovníky, patřícími do pracovního kolektivu, vytvářejí nějaké organizační prostředí, a to může být někdy – pokud není ideální – zdrojem stresu. Dobré mezilidské vztahy pomáhají dosáhnout vyšší pracovní cíle, špatné, negativní vztahy mezi kolegy mohou být naopak příčinou vzniku stresu a záporně mohou ovlivnit výsledky práce jednotlivců, kolektivu i celé organizace. Interpersonální vztahy ovlivňují další problémy na pracovišti. Dobré vztahy je ovlivňují pozitivně (člověk tolik nevnímá další stresory), špatné vztahy mohou být naopak zdrojem dalšího stresu.60

58

KŘIVOHLAVÝ, J., Psychologie zdraví, 2001, s. 185 PRAŠKO, J, et al., Nadměrné obavy o zdraví, 2004, s. 46 60 MAYEROVÁ, M., Stres, motivace a výkonnost, 1997, s. 66-67 59

31

6 Zvládání stresu „Problematika zvládání stresu je v psychologické literatuře tradována pod termínem „coping“. Celý proces zvládání těžkostí je někdy označován termínem „čelení stresu“, „moderování stresu“ nebo „stress management“, tj. řízení toho dění, kterým by se měl nepříjemný a nepříznivý stav stresu změnit.“61 Avšak nestačí si pouze stanovit cíle zvládání a měřit jeho efektivitu. Musíme si hlavně určit, jak moc nás proces zvládání stresu (costs of coping) vyčerpává, ničí, oslabuje. Negativní změny se měří ve fyziologické oblasti – co se změnilo, ale hlavně co se díky stresu neodvratně zhoršilo. A stále častěji se bohužel potvrzuje, že i zvládnutý stres negativně ovlivňuje naši imunitu.62 Pro zvládání stresu je dobré mít na paměti tři velmi jednoduché skutečnosti. Za prvé - stres je přirozenou součástí života, která nás nutí k aktivitě a ochraňuje před nebezpečím. Za druhé - svým postojem ke stresorům můžeme často a hodně ovlivňovat stres, který prožíváme. A konečně za třetí - zvládání stresu by nemělo mít charakter bitvy, ale poznávání a mírového soužití. Často je spíše třeba začít něco nedělat, než si zadávat další stresující úkoly. Tato tři východiska otevírají v praxi prostor pro opakování cyklu osmi postupných kroků (metoda 8P), jež nám mohou pomoci dostat stres pod kontrolu.63 Obrázek č.4 - Metoda 8P

zdroj: PLAMÍNEK, J., Sebepoznání, sebeřízení a stres, 2008, s. 141

61

KŘIVOHLAVÝ, J., Psychologie zdraví, 2001, s. 85 KŘIVOHLAVÝ, J., Psychologie zdraví, 2001, s. 87 63 PLAMÍNEK, J., Sebepoznání, sebeřízení a stres, 2008, s. 122 62

32

6.1 Styly zvládání stresu (těžkostí) Styl zvládání těžkostí byl charakterizován jako „obecná tendence jednat se stresující situací zcela určitým způsobem“. Je možno konstatovat, že takový styl zvládání těžkostí do určité míry charakterizuje určitého člověka. Dostane-li se do stresové situace, pak předpokládáme, že se zachová zcela určitým způsobem, který se u něho již dříve několikrát objevil. V literatuře se jako nejvíce studované styly zvládání stresu objevují tyto dva a každý z nich má své vhodné použití v jiné situaci: Vyhýbání se stresu (avoidant style) - U tohoto stylu jde o minimalizaci kontaktu se stresem a ukazuje se jako vhodnější např. tam, kde se dá očekávat, že stres nebude příliš velký a nebude dlouho trvat. Z dostupných informací také vychází, že tento styl je častější u těch lidí, kteří mají relativně menší zdroje k dlouhodobému boji (malé finanční zdroje, špatný zdravotní stav, věk apod.). Stavění se na odpor stresu (confrontative or vigilant style) – V tomto případě jde o aktivní postavení se proti tomu, co člověka ohrožuje. Tento typ stylu se ukazuje naopak jako vhodnější tam, kde se dá předpokládat, že stresová situace bude trvat delší dobu, nebo tam, kde se pravděpodobně bude častěji opakovat. Dále ještě stojí za zmínku styl sebeznehodnocující – což je poměrně často využívaný styl. Používá se především tam, kde osoby očekávají, že v těžké životní situaci, která je čeká, pravděpodobně neuspějí. K této situaci (např. zkoušce) člověk přistupuje tak, že se již předem brání, že není zdravotně v pořádku, že je to nerovný boj nebo že je tak či jinak handicapován. Tím, že uvádí negativní věci či se nějakým způsobem omlouvá, se snaží zabezpečit předem pro případ prohry a zachovat si tak svoji tvář.64

6.2 Strategie a cíle zvládání stresu V předcházející kapitole byly popsány styly zvládání stresu, což jsou specifičtější způsoby přístupu ke stresu, než u osobnostních charakteristik lidí, kteří bojují se stresem. O stategiích zvládání stresu je pak možno říci, že jsou ještě specifičtějšími

64

KŘIVOHLAVÝ, J., Psychologie zdraví, 2001, s. 85

33

způsoby, jak zvládat stres. Již před 25-ti lety byly vytipovány dvě strategie, jak zvládat stres. Strategie zaměřené na řešení problému, který působením stresu vyvstal. Při této strategii jde o vyvinutí vlastní aktivity a snahu konstruktivně řešit danou situaci. Např. odstranit to, co působí strach a obavy. Likvidovat stresotvorné situační vlivy a změnit podmínky, které zhoršují celkový stav. Strategie zaměřené na vyrovnání se s emocionálním stavem, spojeným s existencí daného stresu. Tyto strategie jsou zaměřeny na řízení (regulaci) emocionálního stavu, který se radikálně změnil v důsledku stresu, do něhož se daná osoba dostala. Jde např. o snížení míry obav a strachu či o snížení míry zlosti. Ukazuje se, že s první strategií se setkáváme již u malých dětí, zatímco druhá strategie se objevuje až u adolescentů. U dospělých lidí se tyto strategie ve většině případů objevují ve stejný okamžik vedle sebe (např. jedna v rodinných a druhá v pracovních konfliktech). Také bylo zjištěno, že používání jedné či druhé strategie je dáno jak rodinnou výchovou, tak také vlivem prostředí, ve kterém člověk žije.65 „Širší paleta strategií zvládání stresu byla zjištěna v práci australského kolektivu vedeného Lazarusem a Folkmanovou (Folkman, Lazarus, Dunkel-Schetter, DeLongis, Gruen, 1986). V této studii byly diagnostikovány následující strategie zvládání stresu“:66 Konfrontační způsob zvládání stresu Hledání sociální opory Plánované hledání řešení problému Sebeovládání Distancování se od dění Hledání pozitivních stránek dění 65 66

KŘIVOHLAVÝ, J., Psychologie zdraví, 2001, s. 86 KŘIVOHLAVÝ, J., Psychologie zdraví, 2001, s. 86

34

Přijetí osobní odpovědnosti za řešení problému Snaha vyhnout se stresové situaci a utéci z ní Pokud jde o cíle zvládání stresu, tak jde o to, že zvládání je procesem, který je zaměřen ke zcela zřetelně definovanému cíli. Tento cíl bývá někdy podrobněji definován. Cílem procesu zvládání tedy může být:67 Snížit úroveň toho, co člověka ve stresu ohrožuje Tolerovat – unést to nepříjemné, co se děje Zachovat si tvář a pozitivní obraz sama sebe (image) Zachovat si duševní rovnováhu Zlepšit podmínky, za nichž by bylo možno se po zážitku stresu zregenerovat Pokračovat v sociální interakci

6.3 Osobnost a stres V psychologii je osobností každý lidský jedinec se souborem vpodstatě pevných vlastností, které se projevují v tom, jak se dotyčný chová, jak prožívá život, jak se chová k povinnostem i radostem života. Jedná se o relativně pevnou jednotku charakteru, temperamentu a intelektu. Osobnostní vlastnosti jsou formovány vrozenými anatomicko-fyziologickými

předpoklady,

společenským

působením,

životními

podmínkami a prostředím. Různorodost všech vlivů je tak velká, že každý člověk je osobností zvláštní, jedinečnou a neopakovatelnou, od jiných osobností naprosto odlišnou. Proto je správný předpoklad, že působení stresorů i samotný stres bude u každého člověka úplně jiný, odlišný. Každý jedinec má totiž jiný soubor vlastností, jinou zátěžovou toleranci, jinou úroveň sebedůvěry, to znamená, že někdo považuje většinu životních událostí za běžně zvládnutelnou, a tudíž není vystaven žádnému stresu. Poslední dobou se čím dál víc ukazuje, že ten, kdo je odolný proti stresu, se vyznačuje některými typickými osobnostními rysy (hodnotová soustava, vlastní

67

KŘIVOHLAVÝ, J., Psychologie zdraví, 2001, s. 87

35

schopnosti a dovednosti, sebekontrola vlasního chování, negativní věc může být pozitivní výzvou atd.). Proto dělíme osobnosti na dva typy:68 Typ A – potřebuje zkracovat dobu mezi jednotlivými výsledky, jde o osobnost ctižádostivou, soutěživou, průbojnou, jedincům tohoto typu vyhovuje rychlé pracovní tempo, jistá míra agresivity, mají omezenou potřebu duševního a tělesného uvolnění. Byl u nich zjištěn vyšší počet onemocnění. Typ B – tento typ osobnosti je více spokojen sám se sebou, umí odpočívat, nemusí být pochválen za každou cenu. Trpí stresem méně než předcházející typ osobnosti, trpí tím pádem méně nemocemi.

68

MATOUŠEK, O., Bezpečný podnik: pracovní stres a zdraví, 2003, s. 10-11

36

7 Typy jak předcházet stresu V této kapitole se zabývám tím, jak se zařídit v některých oblastech života, abychom mohli čelit různým tělesným a duševním problémům. Bude se řešit především tělesná aktivita, odpočinek a naše strava.

7.1 Cvičení Lidé, kteří trpí stresem, mají mimo to obvykle i problémy se spánkem. Navíc ani většinou neprovozují žádnou tělesnou aktivitu. Necítí se dobře, neodpočinou si spánkem, neodreagují se žádným pravidelným pohybem a neví, jak si pomoci. Nejlepším lékem je začít pravidelně cvičit, hýbat se, sportovat, tělo si pak potřebuje odpočinout, lépe usíná atd. Měli bychom se držet těchto zásad:69 Pravidelnost – je základem správného tělesného pohybu. Nemůžeme cvičit jeden den do vyčerpání a další dny necvičit vůbec. Naopak musíme cvičit třeba jenom dvacet minut, ale téměř každý den. Intenzita – cvičení je správné, když se zdravě unavíme. Musí to být ale únava přiměřená našim schopnostem i věku. Doba trvání – už bylo zmíněno, že nejkratší cvičení trvá aspoň dvacet minut, protože kratší tělesný pohyb nemá žádný efekt. Typ cvičení – nejlepší tělesná aktivita procvičuje srdce a plíce a také co největší počet svalů v těle. V poslední době moderní, ale také velmi dostupná je jízda na kole a rychlá chůze, už dlouho se provozuje běh a plavání.

7.2 Odpočinek V předchozí kapitole jsme zjistili, že člověk by měl umět po práci odpočívat a nějlepší formou odpočinku je odpočinek aktivní, což je v ideálním případě tělesná aktivita. Už jsem také zmínil známý koloběh: člověk, který si místo pasivního

69

MELGOSA, J., Zvládni svůj stres, s. 111-112

37

odpočinku zacvičí, se více unaví, lépe usíná, tím pádem si více odpočine, protože spánek je hlubší. K pravidelnému odpočinku patří také využití víkendu nebo alespoň jednoho volného dne – člověk si zvykne nejen na odpočinek fyzický, ale také psychický. A k tomu přispívá týdenní odpočinek, dále potom plánované dovolené v celém roce.70

7.3 Jak se stravujeme a co jíme Se stresem souvisejí také určité stravovací návyky. Lidé ve stresu se buď přejídají, nebo naopak pociťují nechuť k jídlu a nejedí skoro vůbec. Obojí je špatně, protože se k tomu ještě většinou přidává hltání jídla v rychlosti, a to jsou všechno špatné stravovací návyky, které zatěžují kardiovaskulární systém. Základní principy stravy, které mohou člověku pomoci, když prožívá stres:71 Jíst v pravidelný čas Omezit příjem tuků Jíst dostatek ovoce, zeleniny a celozrnných obilovin Omezit množství cukru, soli a koření Jíst vitamíny skupiny B a také C Hlídat si hladinu cholesterolu v krvi, jelikož pro toho, kdo prožívá stres, je vysoká hladina zvlášť nebezpečná Jíst co nejméně mimo domov Hlídat si hmotnost

70 71

MELGOSA, J., Zvládni svůj stres, s. 112-113 MELGOSA, J., Zvládni svůj stres, s. 115-116

38

8 Typy jak zvládat stres (techniky zvládání stresu) V této kapitole bych rád popsal několik typů, které pomáhají lidem zvládat stres. Jsou to především následující techniky:72 Dechová cvičení – napomáhají vyprazdňovat plíce a vyčistit krevní oběh od kysličníku uhličitého, zpomalují dechovou frekvenci a přináší pocit uvolněného napětí. Nádechem posilujeme, výdechem se uvolňujeme. Dechová cvičení je nejlepší provádět vleže, na pevné podložce. Autogenní trénink – je patrně nejznámější psychoterapeutická relaxační metoda na světě. Využívá představivosti k navození určitých tělesných stavů, které vedou k uvolnění organismu a mysli. Člověk by neměl s tímto treninkem experimentovat sám, měl by se vždycky nechat vést odborníkem. Aerobní cvičení – aerobic je kondiční cvičení při hudbě, zaměřené na rozvoj oběhové soustavy, na zvýšení úrovně vytrvalosti a výkonnosti. Příznivě ovlivňuje funkci a strukturu pohybového ústrojí a pozitivně působí na nervovou soustavu. Sportovní podoba aerobicu se nazývá sportovní aerobic, jinou formou je např. spinning. Jóga – ozdravuje tělo (fyzická kondice) i mysl (lidská psychika), zajišťuje lepší fungování vnitřních orgánů, odbourává negativní emoce a nepříjemné myšlenky, zvyšuje koncentraci. Napomáhá k hubnutí i formování svalů. Meditace – jsou to nejčastěji různé způsoby, které prohlubují soustředění za účelem dosažení změněného stavu vědomí. Někdy tento pojem označuje rozumové přemítání, soustředění mysli na jeden objekt (dýchání), mysl je zbavena všech myšlenek. Slouží jako prevence proti stresu, únavě a nemocem. Muzikoterapie – je léčebná metoda, která používá jako terapeutického prostředku hudbu. Ta ovlivňuje srdeční rytmus, krevní tlak, dýchání, motoriku,

72

MATOUŠEK, O., Bezpečný podnik: pracovní stres a zdraví, 2003, s. 16-17

39

zmírňuje bolest, úzkost, strach, léčí komunikaci, neurózy, adaptabilitu. Někdy pomáhá pouhý poslech, někdy aktivní provozování hudby.73 Imaginace – Imago je latinský termín pro „obraz“. Imaginací se rozumí záměrné zobrazování, v daném případě tzv. uklidňujících obrázků. Příkladem může být příjemná scénka u moře za letní dovolené nebo návštěva hezkého koutu přírody apod. V pozadí této formy odpočinku je zjištění, že člověk se v dané chvíli soustředí pouze na jednu jedinou věc.74 Vizualizace – Vychází z využití představivosti (=imaginace), ale někteří autoři – nepsychologové to chápou mnohdy špatně, jako samostatné jevy. Podstata vizualizace je vytváření obrazů = představ, a to může mít dvojí využití: jednak relaxační (třeba autogenní trénink) a druhým způsobem využití jsou psychoterapeutické postupy (mohou vést až k zapojení nemocného do normálního života).75

Samozřejmě, že výše popsané techniky nejsou jediné, které pomáhají zvládat stres. Mezi další techniky by mohla být zařazena například četba, jízda na koni, pletení, atd.

73

FREJ, D., Stres, 2004, s. 102-103 KŘIVOHLAVÝ, J., Psychologie zdraví, 2001, s. 89-90 75 KEBZA, V., et al., Zvládání stresu, 1997, s. 23 74

40

II

Praktická část

9 Projekt sociologického průzkumu (příprávná fáze) Teoretická část poskytla výchozí informace o stresových faktorech, které budou uplatněny při realizaci průzkumu. Výchozím bodem praktického průzkumu v této bakalářské práci je snaha zjistit, jaké stresové faktory ovlivňují pracovní výkon zaměstnanců firmy Roman Mazák – NUGET. Dosavadní informace o daném problému vypovídají o tom, že se na pracovištích fyzické a psychické stresové faktory obecně vyskytují. Problémem je, že vedení firem ve většině případů neprovádí pravidelná šetření výskytu těchto faktorů, a proto ani nehledá nápravná opatření. Základním cílem průzkumu je proto definovat návrhy k řešení problémů vyplývajících ze skutečností zjištěných ve firmě. Na základě dosavadních poznatků z teoretické části jsem si stanovil tyto hypotézy: 1) Předpokládám, že vztahy mezi pracovníky firmy budou mít vliv na pracovní výkon. 2) Předpokládám, že největším rušivým faktorem při práci bude hluk. 3) Předpokládám, že většinu zaměstnanců nebude jejich práce uspokojovat a vyměnili by ji za jinou. Základním zkoumaným souborem sociologického průzkumu jsou zaměstnanci firmy pracující ve skladech. Pro realizaci sociologického průzkumu volím metodu dotazování a techniku dotazníku, která je i přes výše zmíněné nedostatky nejpouživanější. Před vlastním zpracováním dat vyloučím dotazníky, které jsou vyplněny neúplně nebo nesprávně. Následuje statistické vyhodnocení četnosti jednotlivých odpovědí u jednotlivých otázek dotazníku a jejich analýza. Při realizaci dotazníkového šetření beru v úvahu časový faktor, který by mohl práci zdržet, dotazníky je nutno rozdat s časovým předstihem. Celý průzkum bude využit v souladu s jeho cílem ke stanovení závěrů k hypotetickým

předpokladům,

ke

zkoumání

skutečností

potvrzujících

nebo

vyvracejících stanovené hypotézy a k formulaci návrhů opatření, která by na základě získaných faktů mohla pomoci k omezení výskytu stresových faktorů na pracovišti a k dalšímu rozvoji firmy.

41

10 Charakteristika společnosti Společnost NUGET je velkoobchodní firma, která nabízí široký sortiment cukrovinek, potravin,

chlazených výrobků,

alkoholu, nealkoholických nápojů

a drogerie. Firma byla založena v roce 1992. Od svého založení se orientovala na distribuci lehkého koloniálu, postupně expandovala a svůj sortiment rozšířila o těžký koloniál, drogerii a gastrovýrobky pro restraurace a stravovací provozy. Dnes se NUGET řadí k největším obchodně-distribučním společnostem v České republice. Zajišťuje zásobování pro maloobchodní sítě PRIMA POHODA, FOLDR, MO PARTNER, několik stovek obchodních jednotek a stravovacích provozů na území celé Moravy a východní a severní části Čech. Firma klade velký důraz na dokonalý servis zákazníkovi tak, aby bylo možno co nejrychleji zpracovat a vykrýt požadované objednávky. Má vlastní rozvozovou síť, díky které může reagovat na požadavky všech odběratelů. Novou koncepcí logistiky a organizace práce je NUGET velice zajímavým partnerem pro spolupracující dodavatele. Se skladovou plochou 10 500 m² a regálovým systémem pro 20 000 palet může firma výborně optimalizovat a pokrývat všechny požadavky zákazníků. V současné době zaměstnává 160 lidí, kteří jsou rozděleni do čtyř sekcí. V administrativní sekci pracuje 50 zaměstnanců, převážně žen. Další sekce tvoří 40 řidičů, 45 zaměstnanců skladu a 25 pracovníků na odloučených pracovištích. Sociologický průzkum provádím mezi zaměstnanci skladové sekce, v níž jsou zaměstnáni převážně muži. Práce je organizována ve dvousměnném provozu. Ranní a odpolední směny se v době od 10:00 do 14:30 překrývají z důvodu zvýšených dodávek zboží od jednotlivých dodavatelů a vykrytí objednávek pro jednotlivé zákazníky. Úkolem skladnic je připravit zboží na palety podle objednávky zákazníka, skladnící zodpovídají za příjem a uskladnění zboží od dodavatelů do určených regálových prostor, každý z nich má na starosti svůj sortiment dodávaného zboží. Zaměstnanci administrativy pracují pouze v ranní směně, pracovní doba řidičů je flexibilní, odvíjí se od charakteru jednotlivých rozvozových tras. Systém příjmu zboží a vykrývání objednávek je léty ověřený a propracovaný, firma stále expanduje a získává nové zákazníky.

42

11 Dotazníkové šetření (sběr dat) Ve snaze správně odpovědět na výzkumné otázky jsem sestavil dotazník (viz přííloha), kterým jsem se snažil zjistit, jak vnímají zaměstnanci svou práci, pracovní podmínky, rušivé elementy a další skutečnosti. Celkem bylo použitelně vyplňeno 30 dotazníků, které jsou anonymní. Otázka č.1 - Věk Tabulka č. 2 – Věk

Výsledek 18 - 25 let 26 - 40 let 41 - 50 let více než 50 let

absolutně 7 15 5 3

relativně v % 23 50 17 10

Graf č. 1

Z tabulky vyplývá, že ve firmě NUGET je většina zaměstnanců skladu mladší než čtyřicet let. Nejvíce zastoupenou kategorii jsou poté lidé ve věku 26 - 40 let – tvoří celých 50%. Naopak zde pracují pouze tři lidé starší padesáti let. Otázka č. 2 – Pohlaví Tabulka č.3 – Pohlaví

Výsledek žena Muž

absolutně 12 18

relativně v % 40 60

43

Graf č. 2

Ze zjištěných výsledků lze s určitostí říci, že ve zkoumané sekci společnosti pracuje více mužů než žen. Muži tvoří celých 60% zaměstnanců skladu, což se však vzhledem k druhu vykonávané práce dalo předpokládat. Otázka č. 3 – Dosažené vzdělání Tabulka č. 4 - Dosažené vzdělání

Výsledek základní středoškolské vyšší odborné vysokoškolské

Absolutně 1 19 1 9


Graf č. 3

Dotazníkem bylo zjištěno, že většina zaměstnanců skladu má středoškolské vzdělání (63%). Překvapivě vysokým procentem je zastoupena skupina zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním (30%). Pouze jeden zaměstnanec uvádí jako nejvyšší dosažené základní vzdělání (3%).

44

Otázka č. 4 - Jak dlouho jste na současné pracovní pozici? Tabulka č. 5 - Jak dlouho jste na současné pracovní pozici?

Výsledek méně než 1 rok 1 - 5 let 6 - 10 let více než 10 let

absolutně 7 14 5 4


Graf č. 4

Většina zaměstnanců je na současné pracovní pozici méně než šest let (70%). Z toho je 47% na své pozici 1-5 let a 23% méně než jeden rok. Zaměstnanci, kteří zde pracují více než deset let, jsou pouze čtyři (13%). Otázka č. 5 - Jste spokojeni v současném zaměstnání? Tabulka č. 6 - Jste spokojeni v současném zaměstnání?

ano spíše ano spíše ne ne

absolutně relativně v % 5 17 20 67 4 13 1 3

Graf č. 5

45

Celých 84% respondentů odpovědělo na tuto otázku kladným způsobem. 67% z nich je spíše spokojeno a 17% je v současném zaměstnání spokojeno úplně. Otázka č. 6 – Jaké jsou vztahy mezi kolegy na pracovišti? Tabulka č. 7 - Jaké jsou vztahy mezi kolegy na pracovišti?

Výsledek výborné dobré uspokojující špatné


Graf č. 6

Přesně polovina respondentů odpověděla na tuto otázka tak, že vztahy na pracovišti mezi kolegy na pracovišti jsou dobré. Jen o něco méně respondentů (37%) odpovědělo, že vztahy jsou pouze uspokojující. Nikdo z dotázaných neodpověděl, že by vztahy byly špatné. Otázka č. 7 – Myslíte si, že vztahy mezi kolegy ovlivňují váš pracovní výkon? Tabulka č. 8 - Myslíte si, že vztahy mezi kolegy ovlivňují váš pracovní výkon?

Výsledek ano - pozitivně ano - negativně ne

absolutně 13 5 12

relativně v % 43 17 40

46

Graf č. 7

40% dotázaných odpovědělo, že vztahy mezi kolegy neovlivňují jejich pracovní výkon. Zbylých 60% se domnívá, že vztahy na pracovišti mají na pracovní výkon vliv. 43% z nich považuje tento vliv za pozitivní, 17% naopak za negativní. Potvrzuje to skutečnost, že dobré mezilidské vztahy napomáhají vyššímu pracovnímu nasazení, a pro podnik jsou proto výhodné. Otázka č. 8 – Je vaše pracovní zátěž přiměřená? Tabulka č. 9 - Je vaše pracovní zátěž přiměřená?

Výsledek absolutně relativně v % Ano 9 30 spíše ano 14 47 spíše ne 6 20 Ne 1 3 Graf č.8

47

Většina zaměstnanců (77%) se domnívá, že jejich pracovní zátěž spíše nebo rozhodně přiměřená je. Pouze jeden zaměstnanec si myslí, že jeho pracovní zátěž rozhodně přiměřená není. Otázka č. 9 – Máte dostatečné množství pracovních pomůcek pro vaši práci? Tabulka č. 10 - Máte dostatečné množství pracovních pomůcek pro vaši práci?

Výsledek ano většinou ano většinou ne ne

Absolutně 21 9 0 0


Graf č. 9

Všichni dotázaní odpověděli, že většinou (30%) nebo vždy (70%) mají ke své práci dostatek pracovních pomůcek. Otázka č. 10 – Jaký je váš vztah k nadřízeným? Tabulka č. 11 - Jaký je váš vztah k nadřízeným?

Výsledek výborný dobrý špatný velmi špatný

absolutně 4 23 2 1


48

Graf č. 10

Tři čtvrtiny zaměstnanců odpověděly, že jejich vztah k nadřízeným je dobrý (77%), výborný vztah k nadřízeným má 13% zaměstnanců. Pouze 10% zaměstnanců považuje vztah k nadřízeným za špatný nebo velmi špatný. Otázka č. 11 – Domníváte se, že je vaše práce monotónní? Tabulka č. 12 – Domníváte se, že je váše práce monotónní?

Výsledek ano spíše ano spíše ne ne

absolutně 6 12 7 5


Graf č. 11

60% zaměstnanců skladu považuje svou práci za monotónní nebo spíše monotónní. Zajímavá je vyrovnanost odpovědí na krajních pólech nabídky odpovědí.

49

Otázka č. 12 – Co vás nejvíce ruší při práci? Tabulka č. 13 - Co vás nejvíce ruší při práci?

Výsledek hluk teplota osvětlení prach riziko zranění jiné

absolutně relativně v % 20 66 6 20 2 7 2 7 0 0 0 0

Graf č. 12

Největším rušivým faktorem na pracovišti je pro dotazované hluk (66%). Na druhém místě skončila s výrazným odstupem teplota (20%) a pouze dva lidé uvedli, že je při práci ruší prach a osvětlení (7%). Otázka č. 13 – Myslíte si, že pracovní prostředí ovlivňuje váš pracovní výkon? Tabulka č. 14 - Myslíte si, že pracovní prostředí ovlivňuje váš pracovní výkon?


absolutně relativně v % 5 17 12 40 13 43

50

Graf č. 13

Pouze 17% odpovídajících uvedlo, že pracovní prostředí ovlivňuje jejich výkon pozitivně. Naproti tomu 40% odpovědělo, že jejich výkon je pracovním prostředím ovlivněn negativně. 43% dotazovaných se pak přiklání k variantě, že pracovní prostředí výkon neovlivňuje. Otázka č. 14 - Jsou na pracovišti zavedeny nějaké aktivity podporující zvládání stresu? Tabulka č. 15 - Jsou na pracovišti zavedeny nějaké aktivity podporující zvládání stresu?

Výsledek ne ano

absolutně relativně v % 30 100 0 0

Graf č. 14

Dotazníkovým šetřením bylo zjištěno, že firma se otázkou zavedení aktivit podporujícíh u zaměstnanců zvládání stresu nezabývá.

51

Otázka č. 15 - Jaké změny byste udělal(a) na pracovišti ke zlepšení pracovních podmínek? Tabulka č. 16 - Jaké změny byste udělal(a) na pracovišti ke zlepšení pracovních podmínek?

Výsledek zlepšení vztahu s vedením zlepšení vztahu mezi kolegy zlepšení finanční situace lepší organizace kvalitnější prostředí jiné

absolutně 3 2 16 8 1 0

relativně v % 10 7 53 27 3 0

Graf č. 15

Více jak polovina dotázaných (53%) se vyjádřila, že ke zlepšení pracovních podmínek by nejvíce přispělo zlepšení finanční situace, z čehož jednoznačně vyplývá, že zaměstnanci nejsou se svým ohodnocením spokojeni. Více než čtvrtina lidi vidí možnost zlepšení pracovních podmínek v lepší organizaci práce (27%). Pouze nepatrné procento zaměstnanců se vyjádřilo k některé z dalších nabízených možností. Otázka č. 16 – Cítíte se v práci pod psychickým tlakem? Tabulka č. 17 - Cítíte se v práci pod psychickým tlakem?

Výsledek velmi často někdy nikdy

absolutně relativně v % 9 30 16 53 5 17

52

Graf č. 16

Jen 17% dotázaných se v práci necítí pod psychickým tlakem nikdy. Ostatní pracovníci se pod psychickým tlakem cítí někdy (53%) nebo dokonce i velmi často (30%). Otázka č. 17 – Cítíte se v práci pod časovým tlakem? Tabulka č. 18 - Cítíte se v práci pod časovým tlakem?

Výsledek absolutně relativně v % velmi často 10 34 někdy 19 63 nikdy 1 3 Graf č. 17

Pod časovým tlakem se v práci necítí pouze jediný zaměstnanec. Naopak 63% zaměstnancůse pod časovým tlakem cítí někdy a 34% velmi často.

53

Otázka č. 18 – Cítíte se být v práci ve stresu? Tabulka č. 19 - Cítíte se být v práci ve stresu?

Výsledek absolutně velmi často 8 někdy 18 nikdy 4


Graf č. 18

Nejvíce respondentů (60%) se přiklání k tomu, že je v práci ve stresu pouze někdy. Velmi často je ve stresu cítí další 27% zaměstnanců a pouze 13% zaměstnanců uvádí, že není ve stresu nikdy. Vysoké procento těch, kteří se v práci cítí někdy nebo velmi často ve stresu, potvrzuje neřešenou přítomnost stresových faktorů na pracovišti. Otázka č. 19 – Má stres vliv na váš pracovní výkon? Tabulka č. 20 - Má stres vliv na váš pracovní výkon?


absolutně 3 20 3


54

Graf č. 19

Na tuto otázku odpovědělo pouze 26 respondentů, protože 4 lidé uvedli v odpovědi na předchozí otázku, že se v práci nikdy necítí ve stresu. Nejfrekventovanější odpovědí se tak stala možnost „ano – negativně“ a to s obrovskou převahou (76%). Další dvě varianty nasbíraly pouze po dvanacti procentech. Znamená to, že čím méně stresu budou zaměstnanci při práci zažívat, tím lepších pracovních vysledků budou dosahovat. Otázka č. 20 – Máte obavu ze ztráty zaměstnání? Tabulka č. 21 - Máte obavu ze ztráty zaměstnání?

Výsledek ano spíše ano spíše ne ne


Graf č. 20

55

Přibližně třetina lidí nemá obavu ze ztráty zaměstnání – 27% odpovídajících tuto obavu spíše nemá, 9% dokonce rozhodně nemá. Naopak téměř dvě třetiny respondentů uvádějí, že obavu ze ztráty zaměstnání rozhodně (17%) nebo spíše(47%) mají. Otázka č. 21 – Chtěl(a) byste dělat jinou práci? Tabulka č. 22 - Chtěl(a) byste dělat jinou práci?

Výsledek ano asi ano asi ne ne


Graf č. 21

Přesně polovina zaměstnanců sdělila, že by asi jinou práci dělat nechtěla, jeden zaměstnanec s určitostí uvedl, že by místo změnit nechtěl. Zbývající necelá polovina dotázaných uvedla, že by rozhodně (10%) či pravděpodobně (37%) jinou práci dělat chtěla.

56

12 Shrnutí praktické části Úkolem praktické části bylo pomocí dotazníkového šetření zjistit názory zaměstnanců skladu na podmínky ve firmě, nejvíce se vyskytující stresové faktory a jejich působení na pracovní výkon a morálku zaměstnanců. Tyto informace poté vyhodnotit a po vyhodnocení navrhnout taková řešení, která by vedla ke zlepšení pracovních podmínek a ke snížení stresu na pracovišti, což by v konečném důsledku vedlo i ke zvýšení pracovní výkonnosti. Tři čtvrtiny zaměstnanců jsou mladší čtyřicetiti let, což znamená, že jsou v nejlepším produktivním věku. Nad padesát let mají pouze tři pracovníci. V podniku je zaměstnáno více mužů než žen (60% ku 40%), ale to je vzhledem k náročnosti práce ve skladu očekávané. Nejvíce zaměstnanců má středoškolské vzdělání, avšak hojně je zastoupena také skupina lidi se vzděláním vysokoškolským. Pouze jeden zaměstnanec má jen základní vzdělání. Na současné pracovní pozici se 21 pracovníků nachází maximálně 5 let, z toho 7 pracovníků zde nepracuje ani jeden rok. Jen 4 lidé zde pracují více než deset let, což naznačuje, že ve firmě je celkem velká fluktuace. Pokud se jedná o vztahy mezi kolegy nebo o vztahy k nadřízeným, u obou těchto otázek se nejčastěji vyskytovala odpověď „dobré“. Jen tři lidé uvedli, že jejich vztah k nadřízeným je špatný nebo dokonce velmi špatný. Vztahy mezi kolegy nepovažuje nikdo z dotázaných za špatné! 11 zaměstnanců považuje tyto vztahy za uspokojující, 15 za dobré a 4 za výborné. Vzhledem k tomuto převážně pozitivnímu výsledku hodnocení vztahů na pracovišti není žádným překvapením, že 13 zaměstnanců odpovědělo, že vztahy pozitivně ovlivňují jejich pracovní výkon, a že jen 5 lidí vnímá vliv vztahů na pracovišti na jejich práci negativně. Zbylých 12 dotázaných si myslí, že mezilidské vztahy pracovní výkon neovlivňují vůbec. Hypotéza č. 1, v níž předpokládám, že vztahy mezi pracovníky firmy budou mít vliv na pracovní výkon, se tedy potvrdila, protože 18 dotázaných (60%) odpovědělo, že vztahy na pracovišti jejich pracovní výkon nějakým způsobem ovlivňují. Pouze 7 lidí ze 30 si myslí, že jejich pracovní zátěž není přiměřená, což negativně ovlivňuje jejich pracovní nasazení. Ostatních 23 zaměstnanců tvrdí, že jejich pracovní zátěž buď je nebo spíše je přiměřená. Ani jeden z respondentů neodpověděl záporně na otázku, zda má ke své práci dostatečné množství pracovních pomůcek, což ukazuje na to, že tento stresový faktor se ve firmě nevyskytuje. 57

Při posuzování monotónnosti práce se dvě třetiny zaměstnanců (18) přiklánějí k názoru, že jejich práce monotónní je. Jen 5 zaměstnanců tvrdí, že vykonávaná práce monotónní rozhodně není. Monotónnost práce se tedy řadí ke stresujícímh faktorům, které mají negativní vliv na kvalitu práce. Za nejrušivější element při práci označily dvě třetiny ze 30 dotazovaných hluk. Zbývající třetina se pak rozdělila mezi teplotu, prach a osvětlení. Hypotéza č. 2, v níž jsem předpokládal, že největším rušivým faktorem při práci bude hluk, se tedy potvrdila. S předchozí otázkou úzce souvisela také následující otázka o vlivu pracovního prostředí na pracovní výkon. 13 respondentů odpovědělo, že pracovní prostředí pracovní výkon neovlivňuje. Avšak jen o jeden hlas méně se objevil u odpovědi, že pracovní výkon ovlivňuje, a to negativně. Proto by snížení hluku mohlo vést k lepším pracovním výsledkům. K dalším faktorům, které by vedly ke zlepšení pracovních podmínek, řadí 16 odpovídajících zlepšení finanční situace a 8 zlepšení organizace práce. Dále jsem zjišťoval, zda se zaměstnanci cítí v práci pod psychickým a časovým tlakem. Odpovědi na tyto dvě otázky byly velmi podobné, dotazovaní si o poznání více uvědomují přímý vliv časového tlaku. Pouze jeden, respektive pět pracovníků uvedlo, že se nikdy pod psychickým, repektive časovým tlakem necítí. Ostatních 25, respektive 29 dotazovaných se cítí pod psychickým nebo časovým tlakem někdy nebo dokonce i velmi často (9, respektive 10 z nich). Výsledkům předchozích dvou otázek se velmi podobají i výsledky odpovědí na otázku, zda se zaměstnanci cítí v práci ve stresu. 4 lidé odpověděli, že se v práci ve stresu necítí nikdy. Ve zbývajících 26 odpovědích je možnost „někdy“ zastoupena 18 zaměstnanci, zatímco možnost „velmi často“ reprezentuje 8 zaměstnanců. Návazná otázka zjišťovala vliv stresu na pracovní výkon. 20 z 26 odpovídajících, což je drtivá většina, si myslí, že stres ovlivňujě jejich pracovní výkon negativně, 3 vnímají stres jako pozitivní faktor pro svou práci a 6 vlivu stresu na pracovní výkon nepřikládá žádný význam Obavu ze ztráty zaměstnání má rozhodně nebo spíše 19 pracovníků (64%). Naopak 11 pracovníků tuto obavu rozhodně nebo spíše nemá. Jsou to většinou pracovníci, kteří jsou na své pracovní pozici 6 a více let.

58

Ve hypotéze č. 3 předpokládám, že většinu zaměstnanců nebude jejich práce uspokojovat a vyměnili by ji za jinou. Tato hyotéza se nepotvrdila, protože 16 dotázaných (53%) by jinou práci dělat nechtělo, ostatní o jiné práci uavžují, 3 z nich by rozhodně práci vyměnili. Důvodem, proč většina zaměstnanců odpověděla, že by jinou práci dělat nechtěla, je pravděpodobně skutečnost, že v součastné složité době, kdy je obecná nouze o práci si lidé dokáží vážit i práce, která je ne plně uspokojuje, a dokáží proto potlačit i výhrady vůči ní. Závěrem lze konstatovat, že na pracovišti skladu vybrané firmy se vyskytuje celá řada stresových faktorů, jejichž odstranění nebo snížení by vedlo ke zlepšení pracovních podmínek. Lze také konstatovat, že první dvě hypotézy stanovené v projektu sociologického průzkumu se potvrdily, zatímco třetí hypotéza se nepotvrdila.

59

13 Návrh řešení V této kapitole jsou navržena řešení, která by měla pomoci ke snížení výskytu stresových faktorů na pracovišti, ke zlepšení pracovní morálky a pracovní výkonnosti zaměstnanců a k prevenci stresu. Návrhy řešení: Více porad vedoucích pracovníků → to povede k lepší komunikaci a lepší organizaci práce, což by v konečném důsledku mohlo přinést menší psychický a časový tlak na zaměstnance a zlepšení pracovních podmínek. Firemní akce, například v dnešní době oblíbený paintball → mohly by přispět k většímu stmelení kolektivu zaměstnanců a k větší důvěře zaměstnanců k nadřízeným, kteří by se samozřejmě této akce měli zúčastnit také. Odstranění monotónnosti práce → nechat zaměstnance rotovat v určitých časových intervalech mezi pozicemi, které jsou oprávněni vykonávat. Monotónnost by tím pravděpodobně nebyla odstraněna úplně, alespoň by ale došlo k jejímu částečnému omezení, což by zaměstnanci určitě ocenili. Kurzy zvládání stresu → tento návrh lze realizovat např. pomocí čtvrtletních či pololetních výjezdních sezení, kde by se za účasti odborníků na danou problematiku učili zaměstnanci zážitkovou formou zvládat stres, případně mu předcházet. Zlepšení platových podmínek → zaměstnanci by mohli být motivováni prémiovými a bonusovými řády, které by oceňovaly jejich pracovní výkonnost. Omezení hluku → rozdělení skladu na více samostatných částí pomocí protihlukových stěn. Domnívám se, že aplikace těchto návrhů by v konečném důsledku vedla ke zmírnění výskytu stresových faktorů na pracovišti, k větší spokojenosti zaměstnanců i jejich nadřízených, ke zvýšení pracovní výkonnosti a pracovní morálky a v neposlední řadě také k omezení vlivu dlouhodobého působení stresových faktorů na zdravotní stav zaměstnanců a na snížení nemocnosti ve firmě.

60

14 Závěr Hlavním úkolem bakalářské práce na téma „Analýza stresových faktorů ve vybraném podniku“ bylo zjistit, zda se na pracovišti skladu ve firmě Roman Mazák NUGET Šumperk vyskytují stresové faktory. Dalším úkolem bylo tyto faktory analyzovat a pokusit se navrhnout taková řešení, která by vedla k omezení či dokonce k odstranění definovaných stresových faktorů. Realizace navrhovaných opatření by pak měla vést ke zlepšení pracovních podmínek, následně i ke zvýšení spokojenosti zaměstnanců a tím pádem k jejich lepším pracovním výkonům. V teoretické části jsem se zaměřil na definování pojmu stres, dále pak na jeho rozdělení podle fází, druhů a dalších důležítých kritérií. Také jsem se zde zabýval stresovými faktory, a to nejen jejich rozdělením, ale také jejich vlivem na pracovní výkon a na zdravotní stav. Teoretická část je zakončena návrhy, jak je možno stresové situace zvládat, v pracovním procesu stres eliminovat nebo ho alespoň co nejvíce snížit. Praktická část vychází z části teoretické a obsahuje projekt sociologického průzkumu a především samotný průzkum, pomocí něhož jsem zjišťoval, které stresové faktory jsou ve zvoleném podniku nejčastější a nejvíce ovlivňují zaměstnance při práci. Sociologický průzkum je realizován pomocí techniky dotazníku. Respondenty vyplněné dotazníky jsou následně vyhodnoceny statistickou metodou. Dotazníků bylo rozdáno celkem 40. Z tohoto počtu se po vyloučení nepoužitelných vzorků vrátilo celkem 30. Z výsledků provedeného dotazníkového šetření vyplývá, že zaměstnanci skladu se v práci cítí stresováni, často jsou pod časovým a psychickým tlakem, za nějčastěji se vyskytující stresové faktory považují hluk a monotónnost práce. Všechny uvedené skutečnosti mají logicky negativní dopad na pracovní výkon. Šetření naopak ukázalo, že mezi zaměstnanci firmy panují dobré pracovní vztahy, což má na pracovní výkon přízniví dopad. Na základě zjištěného navrhuji opatření k omezení fyzických (hluk) a psychických (monotónost) stresových faktorů a opatření ke zlepšení organizace práce a podpory zaměstnanců ze strany managementu firmy. Myslím si, že formulované návrhy by mohly napomoci efektivnějšímu vedení podniku a vést k lepším pracovním a finančním výsledkům firmy. Domnívám se rovněž, že tato bakalářská práce by mohla přinést užitek nejen zvolenému podniku, ale že by mohla sloužit i jako obecný návod, jak stresové situace zvládat a odstraňovat i v dalších podnicích podobného typu a zaměření. 61

15 Seznam použité literatury Monografie: CEJTHAMR, V; DĚDINA, J. Management a organizační chování: manažerské chování a zvyšování efektivity, řízení jednotlivců a skupin, manažerské role a styly, moc a vliv v řízení organizací. Praha: Grada, 2005. 339 s. ISBN 80-247-1300-4. FREJ, D. Stres. 1 vydání. Praha: Triton, 2004. 123 s. ISBN 80-7254-578-7. HARTL, P; HARTLOVÁ, H. Psychologický slovník. Praha: Portál, 2000. 776 s. ISBN 80-7178303-X. HOŠEK, V. Psychologie odolnosti. Praha: Karolinum, 1999. 70 s. ISBN 80-7184-889-1. KEBZA, V. Psychosociální determinanty zdraví. 1 vydání. Praha: Academia, 2005. 263 s. ISBN 80-200-1307-5. KEBZA, V, et al. Zvládání stresu. 1 vydání. Praha: SZÚ, 1997. 30 s. ISBN 80-7071-042-X. KOHOUTEK, R; ŠTĚPANÍK, J. Psychologie práce a řízení. Brno: CERM, 2000. 223 s. ISBN 80-214-1552-5. KŘIVOHLAVÝ, J. Jak zvládat stres. Praha: Grada, 1994. 190 s. ISBN 80-7169-121-6. KŘIVOHLAVÝ, J. Psychologie zdraví. Praha: Portál, 2001. 280 s. ISBN 80-7178-551-2. MATOUŠEK, O. Bezpečný podnik: pracovní stres a zdraví. Praha: Výzkumný ústav bezpečnosti práce, 2003. 20 s. ISBN 80-903604-1-6. MAYEROVÁ, M. Stres, motivace a výkonnost. 1 vydání. Praha: Grada, 1997. 136 s. ISBN 807169-425-8. MAYEROVÁ, M; RŮŽIČKA, J. Psychologie v ekonomické praxi. Plzeň: Západočeská univerzita, 1999. 190 s. ISBN 80-7082-538-3. MELGOSA, J. Zvládni svůj stres. 2 vydání. Praha: Advent-Orion, 2001. 190 s. ISBN 80-7172240-5. MIKULÁŠTÍK, M. Manažerská Psychologie. 2 vydání. Zlín: Univerzita Tomáše Bati, 2002. 122 s. ISBN 80-7318-099-5. PLAMÍNEK, J. Sebepoznání, sebeřízení a stres. Praha: Grada, 2008. 184 s. ISBN 978-80-2472593-2. PRAŠKO, J. Jak se zbavit napětí, stresu a úzkosti. Praha: Grada, 2003. 201 s. ISBN 80-2470185-5. PRAŠKO, J, et al. Nadměrné obavy o zdraví. Praha: Portál, 2004. 134 s. ISBN 80-7178-881-3. PRAŠKO, J; PRAŠKOVÁ, H. Asertivitou proti stresu. 2 přepracované a dopněné vydání. Praha: Grada Publishing, 2007. 280 s. ISBN 978-80-247-1697-8. PRAŠKO, J; PRAŠKOVÁ, H . Proti stresu krok za krokem. 1 vydání. Praha: Grada, 2001. 188 s. ISBN 80-247-0068-9. 62

16 Přílohy Dotazník Dobrý den, Jsem studentem provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Prosím vás o vyplnění dotazníku, který je součástí mojí bakalářské práce na téma analýza stresových faktorů na pracovišti. Všechny odpovědi jsou anonymní. Předem děkuji za vaše odpovědi a strávený čas. V následujících otázkách prosím zakroužkujte vždy jednu odpoveď (pokud nebude uvedeno jinak): 1) Věk: a. 18 - 25 let b. 26 - 40 let c. 41 - 50 let d. Více než 50 let 2) Pohlaví: a. Muž b. Žena 3) Dosažené vzdělání: a. Základní b. Středoškolské c. Vyšší odborné d. Vysokoškolské 4) Jak dlouho jste na současné pracovní pozici? a. Méně než 1 rok b. 1 – 5 let c. 6 – 10 let d. Více než 10 let 5) Jste spokojen(a) v součastném zaměstnání? a. Ano b. Spíše ano c. Spíše ne d. Ne 6) Jaké jsou vztahy mezi kolegy na pracovišti? a. Výborné b. Dobré c. Uspokojující d. Špatné 7) Myslíte si, že vztahy mezi kolegy ovlivnují váš pracovní výkon? a. Ano - pozitivně b. Ano – negativně c. ne 8) Je vaše pracovní zátěž přiměřená? a. Ano b. Spíše ano c. Spíše ne d. Ne 9) Máte dostatečné množství pracovních pomůcek pro vaši práci? a. Ano b. Většinou ano

63

c. Většinou ne d. Ne 10) Jaký je váš vztah k nadřízeným? a. Výborný b. Dobrý c. Špatný d. Velmi špatný 11) Domníváte se, že je vaše práce monotonní? a. Ano b. Spíše ano c. Spíše ne d. Ne 12) Co vás nejvíce ruší při práci? a. Hluk b. Teplota c. Osvětlení d. Prach e. Riziko zranění f. Jiné (vypište) ............................................................................................................................... 13) Myslíte si, že pracovní prostředí ovlivnuje váš pracovní výkon? a. Ano – pozitivně b. Ano – negativně c. Ne 14) Jsou na pracovišti zavedeny nějaké aktivity podporující zvládání stresu? a. Ne b. Ano (pokud ano tak jaké? Vypište) ................................................................................................................................. 15) Jaké změny byste udělal(a) na pracovišti ke zlepšení pracovních podminek? a. Zlepšení vztahu s vedením b. Zlepšení vztahu mezi kolegy c. Zlepšení finanční situace d. Lepší organizace e. Kvalitnější prostředí f. Jiné (vypište) ........................................................................................................................... 16) Cítíte se v práci pod psychickým tlakem? a. Velmi často b. Někdy c. Nikdy 17) Cítíte se v práci pod časovým tlakem? a. Velmi často b. Někdy c. Nikdy 18) Cítíte se být v práci ve stresu? a. Velmi často b. Někdy c. Nikdy

64

Pokud jste odpověděli na otázku číslo 18 velmi často nebo někdy tak prosím odpovězte i na následující otázku. 19) Má stres vliv na váš pracovní výkon? a. Ano – pozitivní b. Ano - negativní c. Ne 20) Máte obavu ze ztráty zaměstnání? a. Ano b. Spíše ano c. Spíše ne d. Ne 21) Chtěl(a) byste dělat jinou práci? a. Ano b. Asi ano c. Asi ne d. Určitě ne

65

Analýza stresových faktorů ve vybraném podniku

Recommend Documents