Analýza strategií krajů a zacílení intervencí ze strukturálních fondů v regionu soudržnosti Jihovýchod pro období verze 1

Analýza strategií krajů a zacílení intervencí ze strukturálních fondů v regionu soudržnosti Jihovýchod pro období 2014–2020 verze 1.1

Obsah Úvod .............................................................................................................................3 Globální a strategické cíle Strategie regionu NUTS 2 Jihovýchod ................7 Návrh prioritních oblastí a intervencí ..................................................................11

Prioritní oblasti a jejich intervence 1. MOBILITA A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA ...................................................... 13 2. VODA A VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ ......................................................................... 30 NAKLÁDÁNÍ S ODPADY ........................................................................................................ 40 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY .......................................................................................... 50

3. ZEMĚDĚLSTVÍ A VENKOV .................................................................................... 57 4. INOVACE A KONKURENCESCHOPNOST ........................................................... 82 PODNIKÁNÍ MIMO METROPOLITNÍ OBLAST BRNA A JIHLAVY ............................................... 96 SNIŽOVÁNÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI .......................................................................... 121 ICT VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ ................................................................................................. 128

5. INTEGROVANÝ ROZVOJ SPOLEČNOSTI .......................................................... 137 ROZVOJ URBANIZAČNÍCH CENTER (BRNO, JIHLAVA) ........................................................ 137 POČÁTEČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ .................................................................................................. 147 TERCIÁRNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ................................................................................................... 156 CELOŽIVOTNÍ UČENÍ ......................................................................................................... 161 ZDRAVÍ ............................................................................................................................. 199 SOCIÁLNÍ OBLAST - ZDRAVOTNĚ HANDICAPOVANÉ OSOBY, SENIOŘI A DALŠÍ OSOBY OHROŽENÉ SOCIÁLNÍM VYLOUČENÍM .............................................................................. 213 CESTOVNÍ RUCH ............................................................................................................... 229 BROWNFIELDS .................................................................................................................. 255

2

Úvod V roce 2010, tedy v době, kdy začaly v Evropské unii sílit debaty o nové podobě kohezní politiky, v době kdy byl Evropskou komisí představen klíčový dokument Evropa 2020, byla za účelem přípravy regionu Jihovýchod na nové programové období ustanovena Pracovní skupina pro Strategii Jihovýchod 2014–2020. Zásadním výstupem pracovní skupiny v roce 2011 bylo definování prioritních témat, žádoucích aktivit a možných oblastí, v nichž by se měla odehrávat podpora po roce 2014. Výčet aktivit a různých podpor byl rozsáhlý a neomezoval se na věcné kompetence krajů a měst, nýbrž představoval přehled potřeb ze všech sektorů, oblastí i zájmových skupin, které představitelé regionu soudržnosti považovali pro další rozvoj obou krajů za významné, bez ohledu na to, zdali jsou v kompetenci lokální, regionální či národní. V době vzniku první verze strategického zaměření intervencí regionu soudržnosti Jihovýchod nebyly ještě známy v dostatečné míře a podrobnosti podmínky pro realizaci kohezní politiky po roce 2014. To mimo jiné vedlo k tomu, že navržené aktivity a podpora byly někdy obecné, měly různou míru konkrétnosti a navzájem nebyly významově a obsahově srovnatelné. Rovněž zdůvodnění potřeby navrhovaných aktivit a podpor bylo nedokonalé a nerozpracované. Uvedený výčet aktivit sloužil jako vstupní podklad pro další práce na strategii rozvoje regionu soudržnosti Jihovýchod. V průběhu zpracování do této strategie rovněž vstupovaly závěry a výsledky prací na strategiích rozvoje obou krajů, tvořících region soudržnosti Jihovýchod. Práce na přípravě této strategie probíhaly tak, že s využitím již zpracovaných návrhů aktivit a podpor a se znalostí podmínek v obou krajích a jejich sídelních městech byly zpracovány návrhy intervencí, které by se měly realizovat v letech 2014-2020. Návrh intervencí již zohledňují budoucí podmínky a pravidla kohezní politiky podle návrhů nových Nařízení ke strukturálním fondům. Práce na návrhu intervencí probíhaly v několika fázích: 1) V první fázi byl zpracován stručný přehled klíčových problémů, jejich příčin a možných důsledků pro ekonomický rozvoj a soudržnost v případě, že nebudou řešeny. 2) Návazně byly k identifikovaným problémům navrženy vlastní intervence – aktivity, dílčí programy apod., pomocí nichž bude možné popsané problémy řešit. Pro jednotlivé intervence byly také popsány výsledky, jichž musí intervence dosáhnout a očekávané důsledky pro ekonomický rozvoj a soudržnost obou krajů, které jsou smyslem podpory z kohezní politiky. Součástí návrhů intervencí bylo i navržení cílů, jichž má být intervencemi dosaženo. 3) V následující fázi prací byly navržené aktivity i návrhy intervence prověřeny vůči požadavkům a podmínkám, které vyplývají z návrhů Nařízení, a to především na úrovni investičních priorit navrhovaných v ESF a ERDF, se zohledněním možností vyplývajících ze zemědělské politiky. V důsledku toho byly intervence modifikovány a upraveny tak, aby alespoň rámcově a ve většině případů vyhovovaly podmínkám kohezní politiky, a aby se zvýšila naděje, že budou moci být z této politiky financovány. 4) Další krok představovalo multikriteriální hodnocení navržených intervencí z hlediska potřeb a poptávky cílových skupin, resp. z hlediska očekávaných dopadů na cílové skupiny, na které intervence míří. 3

5) Poslední fázi prací představuje jednoduché hodnocení intervencí z hlediska jejich připravenosti a realizovatelnosti, a to především podle toho, jak jsou či mohou být institucionálně a organizačně zabezpečeny stávajícími krajskými a městskými subjekty. Kohezní politika na období 2014+ prochází velkou proměnou. Proto byly od počátku brány v úvahu požadavky a nové podmínky kohezní politiky. Mezi hlavní změny, které nastanou po roce 2013 a které ovlivní obsah i některé aspekty realizace intervencí patří následující skutečnosti, z nichž vyplývají silná omezení intervencí kohezní politiky v členských státech: 

Intervence kohezní politiky musí přispívat k naplnění Strategie EU 2020. To v konvergenčních regionech znamená především nutnost přispívat k ekonomickému růstu, neboť ekonomická zaostalost je hlavním důvodem podpory v těchto regionech. Druhým významným faktorem je soudržnost, chápaná především jako sociální soudržnost, především proto, že ekonomický rozvoj může mít na soudržnost společnosti určité negativní dopady a je nutné proti nim připravit příslušné nástroje. Na rozdíl od stávajícího a předešlých období jsou cíle Strategie EU 2020 podrobně rozpracovány a kvantifikovány, takže členské státy mohou být žádány nejen o označení, kterými intervencemi ke kterým cílům budou přispívat, ale také v jaké míře nebo jakým způsobem. Tyto příspěvky budou mít velmi pravděpodobně formu závazků, na které budou vázány finanční prostředky. Již při plánování intervencí by proto mělo být jasné, v jaké míře k jakým cílům či dílčím tematickým okruhům, které se váží ke Strategii EU 2020, budou intervence přispívat. Pravděpodobnost financování intervencí směřujících mimo tento rámec není příliš velká.



Intervence musí být tematicky koncentrovány do omezeného počtu oblastí/témat. Tato témata jsou přímo předepsána v návrzích Nařízení a v každém tématu jsou pak umožněny jen určité druhy intervencí, které jsou popsány v investičních prioritách v návrzích Nařízení. Součástí tohoto tematického omezení je požadavek, aby intervence, spadající do dané investiční priority přispívaly k dosažení cílů či k naplnění záměrů, které jsou stanoveny pro dané téma. Nebude tedy například možno financovat libovolné silnice II. třídy, ale pouze takové, které „…budou napojovat sekundární či terciární centra osídlení na síť TEN-T.“ Podobných omezení, která vyplývají z logiky investičních priorit je celá řada.



Rostou požadavky na prokazování smyslu a skutečných výsledků realizovaných intervencí. K tomu bude nutné poskytovat důkazy (měřitelné skutečnosti), že účelu intervence bylo dosaženo, že intervence skutečně přinesly očekávané výsledky (nikoliv jen ve smyslu triviálních indikátorů) a že cíle intervence byly naplněny. Z toho vyplývá požadavek na prokázání toho, že intervence přispěly k řešení identifikovaných problémů a jejich příčin. Přestože zatím nejsou známy podrobnosti, zdá se, že proplácení prostředků z úrovně EU bude vázáno na nějaký způsob prokazování shora uvedených skutečností – tedy na důkazy podložené prokázání, že intervence byly účelné.

4

Celkově lze očekávat, že vzroste důraz na programování a jeho kvalitu a vnitřní provázanost programů a jejich intervencí, a to nejen v samotné fázi programování, ale zejména pak ve fázi realizace intervencí, kdy lze očekávat zvýšený tlak na zdůvodňování věcného obsahu intervencí a prokazování jejich výsledků a přispění k cílům programů. V neposlední řadě byly při přípravě intervencí brány v úvahu také přípravy České republiky na budoucí období 2014+. Hlavním cílem intervencí v ČR je zvýšení konkurenceschopnosti země, což v zásadě znamená růst produktivity v soukromém sektoru jako celku. Intervence realizované z kohezní politiky by proto měly mít reálné a pokud možno přímé dopady na souhrnnou produktivitu firem v ČR, i když se bude jednat o intervence ve veřejném sektoru. Výsledkem jednotlivých kroků při zpracování návrhů intervencí, v podmínkách výše popsaných, je předkládaný dokument „Analýza strategií krajů a zacílení intervencí ze strukturálních fondů v regionu soudržnosti Jihovýchod pro období 2014–2020”. Intervence – zpracované v podobě jakýchsi „karet intervencí“ – představují ucelený, logicky propojený a strukturovaný návrh, který bude v případě potřeby možné využít pro rozpracování priorit i pro rozpracování opatření operačních programů strukturálních fondů jak na národní, tak na regionální úrovni. Dokument se zaměřuje a klade důraz na takové intervence, které budou financovatelné ze strukturálních fondů/kohezního fondu po r. 2014, integruje různé druhy a různé úrovně intervencí do společného dokumentu, který by měl být základem pro budoucí koordinaci či zvýšení synergického působení intervencí, které budou financovány z různých operačních programů. Dokument „Analýza strategií krajů a zacílení intervencí ze strukturálních fondů v regionu soudržnosti Jihovýchod pro období 2014–2020” se proto liší od strategií obou krajů i obou sídelních měst, její účel i zaměření jsou jiné, ale v mnoha ohledech samozřejmě tento dokument zahrnuje intervence a cíle, které jsou obsaženy v krajských či městských strategických dokumentech. Návrh regionálních priorit pro programové období 2014–2020, rozčleněných do většího množství dílčích typů podpory právě držíte v ruce. V současné době (duben 2013) je dokument využíván pro připomínkování a tvorbu budoucích tematických operačních programů a integrovaného operačního programu.

5

SOUHRNNÝ (ZJEDNODUŠENÝ) PŘEHLED DOKUMENTU “ANALÝZA STRATEGIÍ KRAJŮ A ZACÍLENÍ INTERVENCÍ ZE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ V REGIONU SOUDRŽNOSTI JIHOVÝCHOD PRO OBDOBÍ 2014–2020”

Strategický cíl

Globální cíl

Intervence a aktivity *

Priorita

Zlepšovat hospodářské postavení regionu Jihovýchod ve střední Evropě tak, aby při něm byl využíván a vzájemně se doplňoval rozdílný potenciál obou krajů a aby k růstu prosperity přispívaly a měly z něj užitek i znevýhodněné sociální skupiny a marginalizovaná území. Růst konkurenceschopnosti firem: větší podíl inovací, využívání výsledků VaV, růst exportu, výroby s vyšší přidanou hodnotou.

Rychlejší, a bezpečnější pohyb zboží a lidí pro usnadnění obchodu a podnikání a provázanosti pracovních trhů Minimální standard časové dostupnosti mikroregionálních center veřejnou dopravou.

Udržet a zlepšovat kvalitu zásob pitné vody: zajištění zásobování aglomerací i obyvatel v oblastech ohrožených suchem a rozvoj ekonomických aktivit. Snižování ohrožení intenzivně osídlených a hospodářsky využívaných území povodněmi nad mez 50/100 leté vody.

Pracovní místa na venkově: diverzifikace činností v zemědělství a lesnictví, podpora dalšího rozvoje podnikatelských subjektů na venkově. Růst atraktivity venkova: rozvoj infrastruktury, zlepšování občanské vybavenosti, fungující systém veřejné dopravy. Posílení sounáležitosti s místním prostředím a dědictvím venkova; místní partnerství.

Posílení pozice krajských a dalších center: zvýšení konkurenceschopnosti, akcelerace ekonomického rozvoje a růst kvality života. Využití přirozeného historického a kulturního potenciálu pro zvýšení atraktivity rozvoj cestovního ruchu. Zlepšení kvality infrastruktury a služeb v oblasti sociální, vzdělávání a zdraví.

Inovace a konkurenceschopnost

Mobilita a dopravní infrastruktura

Voda a vodní hospodářství, životní prostředí

Zemědělství a rozvoj venkova

Integrovaný rozvoj společnosti

Talenty, špičkoví vědci a výzkumní pracovníci; Kvalifikovaní a dovední pracovníci pro inovační firmy Služby inovační infrastruktury, konzultační služby podnikatelům mimo inovační infrastrukturu Transfer technologií Finanční nástroje pro začínající, zejména inovační podnikatele

Dálnice D1, části rychlostních komunikací R43, R 52, R 55

Zajištění čistoty zásob pitné vody – kanalizace a čistírny odpadních vod v povodích vodárenských zdrojů

Diverzifikace a zvyšování produktivity zemědělství a činností na venkově, zachování tradiční výroby a řemesel

Brownfields a zanedbaná území ve velkých městech

Zvýšení retenčních schopností krajiny a technických opatření v oblastech nedostatku vody

Inovativní využívání lokálních zdrojů

Rozvoj urbanizačních center (hl. Brno a Jihlava)

Ochrana před povodněmi – technická i přírodě blízká opatření – velké povodně v JMK, lokální povodně VYS Nakládání s odpady – komplexní systém zajišťující maximální využívání komunálních odpadů Ochrany přírody a krajiny – revitalizace vybraných území, likvidace invazivních druhů

Rozvoj cestovního ruchu na venkově

Sociální integrace

Podpora vybraných zemědělství a lesnictví

Vzdělávání – počáteční, terciární, celoživotní

Marketing regionu, zlepšení image pro znalostní ekonomiku Snižování energetické náročnosti komplexní opatření v budovách veřejného sektoru ICT ve veřejné správě

Velké městské okruhy ŽU Brno a Břeclav, tratě č. 300, 240 a 225 (Škoda MB a TPCA do Rakouska), 238, 230, 250 I/19 (propojení D1 a D3), I/38 (D1Kolín), Napojení I/23, I/34, I/37, I/53 na D1 (priority dle intenzity) místní úseky II/353, II/360, II/405, II/602 IDS Vysočina (vybudování), JMK (dobudování) Vozidla regionální VHD, logistická centra, cyklostezky, kombinovaná přeprava – letiště Brno

Lokání rozvojové (LEADER/MAS)

činností

v

aktivity

Občanská vybavenost venkovských obcí - dostupnost

Zdravotnictví Cestovní ruch ve městech

Podpora podnikání mimo hlavní regionální centra *Poznámka: Kurzívou jsou označeny aktivity, jejich financování z prostředků kohezní politiky je nepravděpodobné, protože nespadají do investičních priorit, jak jsou vymezeny v návrzích Nařízení ke Strukturálním fondům.

6

Globální a strategické cíle Strategie regionu NUTS 2 Jihovýchod Region Jihovýchod zahrnuje dva kraje, Jihomoravský a Vysočinu, s rozdílným rozvojovým potenciálem, který je dán různými ekonomickými podmínkami a historií krajů, jejich místem v sídelním systému České republiky i rozdílnou strukturou osídlení v krajích samotných. Jihomoravský kraj je v mnohem lepším hospodářském postavení než Vysočina, především díky brněnské aglomeraci, která soustřeďuje intenzivní ekonomické aktivity a představuje druhou nejvýznamnější metropoli ČR po Praze. Na druhou stranu i v zázemí brněnské aglomerace se nalézají území s dlouhodobými hospodářskými problémy. Oba kraje mají velký, a různorodý, růstový potenciál: Brno a okolí usiluje o posilování svého postavení mezi středoevropskými regionálními metropolemi, představuje růstový pól s velkým potenciálem znalostní ekonomiky a tak bude ovlivňovat budoucnost celého regionu; Jihlava postupně zlepšuje svoje postavení regionální metropole a využívá dobré dostupnosti do Prahy i Brna a průmyslové tradice k získávání investorů i k rozšiřování již existujících investic zahraničních i domácích podnikatelů. Strategie regionu NUTS 2 Jihovýchod pro období 2014-2020 reaguje na shora uvedené skutečnosti a navrhuje následující globální cíl a jej podporující strategické cíle.

Globální cíl: Zlepšovat hospodářské postavení regionu Jihovýchod ve střední Evropě tak, aby při něm byl využíván a vzájemně se doplňoval rozdílný potenciál obou krajů, a aby k růstu prosperity přispívaly a měly z něj užitek i znevýhodněné sociální skupiny a marginalizovaná území. Globální cíl kombinuje záměry vedoucí k ekonomickému rozvoji regionu, přibližování k průměrné výkonnosti regionů EU a k tomu, aby se region postupně proměňoval ve středoevropsky významný region, jehož metropole, a to zejména Brno, bude mít vynikající mezinárodní postavení, avšak dohromady budou oba kraje tvořit soudržný celek, jehož jednotlivé části budou využívat výhod a příležitostí celého regionu. K naplnění globálního cíle povedou dílčí strategické cíle, které nejenže určují oblasti, v nichž se musí odehrávat veřejné intervence a v nichž je třeba dosáhnout významných změn, ale také z nich vyplývají konkrétní výsledky, kterých musí být dosaženo, aby se postavení regionu a jeho jednotlivých částí dlouhodobě zlepšovalo.

Strategický cíl pro prioritní oblast Mobilita a dopravní infrastruktura: Umožnit rychlejší a bezpečnější pohyb zboží a lidí, zejména s cílem usnadnit obchod, podnikání, zlepšit provázanost pracovních trhů a dostupnost služeb a to v rámci regionu, České republiky i z evropských center a zajistit minimální standard časové dostupnosti mikroregionálních center veřejnou dopravou pro nejméně (95%) obyvatel regionu. Vzhledem ke geografické poloze regionu, vzhledem k jeho stávajícímu napojení na zahraniční trhy i vzhledem k ambicím dalšího hospodářského vývoje je kvalitní dopravní napojení významným faktorem konkurenceschopnosti regionu a jeho dvou krajů, přestože samo o sobě růst konkurenceschopnosti nezpůsobí. Tento strategický cíl má tři významové úrovně: (i) zlepšení či dokončení kvalitního mezinárodního napojení, především směrem na 7

Rakousko a napojení na okolní regiony ČR, (ii) zlepšení kvality a kapacity vybraných tahů v brněnské aglomeraci a vybraných tahů v Kraji Vysočina, které napojují regionální centra druhého řádu na síť TEN-T, což zahrnuje i zvýšení spolehlivosti propojení mezikrajských (jak železničních, tak silničních), (iii) zlepšení lokální dostupnosti vybraných území, které mohou být za stávající situace svým dopravním napojením znevýhodněna, ať už z důvodů kapacity či kvality sítě, její přetíženosti, frekvence veřejné dopravy apod. Definice minimálního standardu dopravní dostupnosti musí být učiněna později, ale v obecné rovině se jím myslí, že nejméně 95% obyvatel i nejmenších sídel (nikoli jen obcí) bude mít zajištěn přístup veřejnou dopravou do mikroregionálních center tak, aby mohli využívat jejich služby, Smyslem intervencí, které jsou součástí prioritní oblasti Mobilita a infrastruktura proto bude jak podpoření ekonomického růstu, tak zajištění územní soudržnosti regionu tím, že bude zajištěna dopravní dostupnost na většině území kraje.

Strategický cíl pro prioritní oblast Voda a vodní hospodářství Udržet a zlepšovat kvalitu zásob pitné vody v regionu, aby se zajistilo zásobování aglomerací i obyvatel v oblastech ohrožených suchem, a také aby byl umožněn rozvoj ekonomických aktivit. Snižovat ohrožení vybraných území, intenzivně osídlených a intenzivně hospodářsky využívaných, povodněmi nad mez 50/100leté vody. Voda a vodní hospodářství představují v regionu významnou podmínku dalšího rozvoje jednak proto, že zásobování vodou oba kraje regionu navzájem provazuje, jednak proto, že Kraj Vysočina představuje zásobárnu pitné vody také pro Pražskou aglomeraci. Udržení či zlepšování kvality pitné vody a zajištění jejího dostatku je pro další hospodářský rozvoj i pro zásobování obyvatel velice významné. Součástí zajišťování zásob pitné vody je i čištění odpadních vod v územích, která kvalitu pitné vody zhoršují. Současně zejména na jižní Moravě se objevují intenzivně zemědělsky využívané oblasti, které jsou potenciálně ohroženy suchem. A v neposlední řadě jsou jak v Kraji Vysočina, tak v kraji Jihomoravském území, která jsou ohrožena povodněmi, nebo byla v nedávné minulosti povodněmi poničena. Ve svém souhrnu jsou proto investice ve vodním hospodářství významné pro hospodářský růst obou krajů, přestože opět samy o sobě tento růst nezpůsobí. Smyslem intervencí v prioritní oblasti Voda a vodní hospodářství je proto realizovat takové investice, jejichž dopad bude mít největší prokazatelné přínosy pro hospodářský růst, ať už proto, že zajistí vodní zdroje v dostatečném množství a kvalitě pro vybrané cílové skupiny firem nebo obyvatel, nebo proto, že umožní ochránit ohrožená území před potenciálním i následky povodní.

Strategický cíl pro prioritní oblast Zemědělství a rozvoj venkova: Vytvořit dostatečné množství pracovních míst ve venkovských oblastech prostřednictvím diverzifikace činností v zemědělství a lesnictví, zvyšováním odborné úrovně pracovníků v primárním sektoru, propagací výrobků místních zemědělských subjektů a podporou dalšího rozvoje podnikatelských subjektů na venkově. 8

Podpořit atraktivitu venkova, který zabezpečí potřeby jeho obyvatel a to prostřednictvím rozvoje obecní infrastruktury, zlepšováním občanské vybavenosti a zajištěním fungujícího systému veřejné dopravy. Posílit sounáležitosti obyvatel s místním prostředím a dědictvím venkova formou podpory spolupráce místních partnerství. Přestože ve svém souhrnu zemědělství představuje jen malou část ekonomiky regionu, v některých oblastech je přesto jeho význam značný. Navíc oba kraje mají sice rozdílné, ale v některých ohledech jedinečné podmínky pro určité druhy zemědělské výroby, jejichž potenciálu je třeba využívat ve zvýšené míře. K tomu může přispívat i rozvoj činností navazujících na zemědělskou výrobu, jako je např. další zpracování zemědělských produktů, rozvoj služeb pro zemědělské podniky apod. Vzhledem k tomu, že značnou část obou krajů tvoří venkovské oblasti, v případě Kraje Vysočina dokonce takové, jejichž dlouhodobý vývoj je velice problematický, jsou pro region Jihovýchod důležité také intervence, které budou vyrovnávat životní podmínky na venkově a tím se budou snažit omezit vylidňování venkovských oblastí a podporovat vytváření nových příležitostí k podnikání i nových pracovních míst na venkově. Vyrovnáním životních podmínek se myslí zajištění dostupnosti základních služeb, zejména veřejných, např. základní školy, základních sociálních služeb (např. i terénní formou poskytování služby) a základních služeb zdravotnických (praktický lékař), a služeb veřejné dopravy. Vzhledem k roztříštěnosti sídelní struktury v regionu nelze tyto základní služby zajistit v každé obci či sídle, ale je nezbytné, aby veřejná doprava umožňovala obyvatelům i periferních či hůře dostupných oblastí dostatečný a dostatečně pohodlný přístup k těmto službám v mikroregionálních centrech.

Strategický cíl pro prioritní oblast Inovace a konkurenceschopnost: Zvýšit konkurenceschopnost firem v regionu, která bude založena na větším podílu inovací ve výrobě a službách, na vyšším využívání výsledků výzkumu a vývoje firmami, a která povede k růstu exportu a ke zlepšení struktury produkce směrem k výrobkům s vyšší přidanou hodnotou. Zlepšování inovační výkonnosti firem v regionu bude v budoucnosti nejdůležitějším způsobem růstu produktivity a tedy i růstu konkurenceschopnosti, neboť čistě nákladově založená konkurenceschopnost přestává být hlavním faktorem díky rostoucím mzdám v ČR a díky postupnému ekonomickému přibližování vyspělejším zemím EU. Inovačně založená konkurenceschopnost by měla růst lepším využíváním výsledků VaV v podnicích kraje (transfer technologií), tak rostoucím podílem národních i mezinárodních investic s vysokou přidanou hodnotou, ale také větším využíváním inovací v běžném provozu firem, v odvětvích chápaných jako tradičně málo inovačních, a to nejen ve velkých městech, ale i na venkově. Smyslem intervencí v této prioritě je zvýšení počtu a podílu inovačních podniků v ekonomice a také rostoucí využívání inovací v podnicích, které dosud konkurovaly převážně nízkými náklady. Významným důvodem podpory inovací je také zvyšování vývozu firem v regionu na trhy mimo Českou republiku.

9

Strategický cíl pro prioritní oblast Integrovaný rozvoj společnosti: Posílení pozice krajských měst a dalších center v regionu jako pólů růstu s důrazem na zvýšení konkurenceschopnosti regionu, akceleraci ekonomického rozvoje, a tím i k zajištění odpovídající kvality života. Využití přirozeného historického a kulturního potenciálu regionu pro zvýšení jeho atraktivity a pro rozvoj trvale udržitelného cestovního ruchu, a to tak, aby cestovní ruch rostoucí měrou přispíval k ekonomickému růstu regionu. Zlepšení kvality infrastruktury a služeb v oblasti sociální, vzdělávání a zdraví s cílem rozvoje lidského kapitálu k zajištění konkurenceschopnosti regionu. Integrovaný rozvoj společnosti představuje obsáhlý cíl, který zahrnuje celou řadu dílčích témat, specifických intervencí a konkrétních potřeb mnoha různých aktérů ve veřejné správě. Z pohledu růstu konkurenceschopnosti jsou nejdůležitější intervence v oblasti školství a vzdělávání, nicméně v dlouhodobém pohledu jsou významné také intervence, které povedou ke zvyšování kvality života a tím k rostoucí přitažlivosti především větších měst pro jejich obyvatele i pro příchozí budoucí obyvatele. Intervence v této oblasti musí kombinovat měkké, neinvestiční intervence s investicemi do infrastruktury. Smyslem investic do infrastruktury je podpořit účinek měkkých, neinvestičních intervencí, ať už v případě této prioritní oblasti, tak v případě priorit ostatních. Zejména v této prioritní oblasti je proto třeba dbát v nejvyšší míře na synergické efekty a na přímý vztah mezi projekty v této prioritní oblasti a projekty v ostatních prioritních oblastí.

10

Návrh prioritních oblastí a intervencí Návrhy prioritních oblastí a intervencí jsou jádrem Strategie regionu Jihovýchod. Struktura prioritních oblastí byla v podstatě převzata z původních návrhů, které byly vypracovány v roce 2011. Vlastní návrhy intervencí se proti původním do určité míry změnily, aby reflektovaly nové informace o zaměření kohezní politiky a omezeních, daných návrhy nových Nařízení, a aby se zvýšila provázanost mezi identifikovanými problémy, zamýšlenými intervencemi a očekávanými výsledky a dopady intervencí. V některých případech obsahuje jedna prioritní oblast jen jeden návrh intervencí, někdy ovšem značně rozsáhlých – např. intervence prioritní oblasti Mobilita a dopravní infrastruktura – v jiných případech připadá na jednu prioritu několik dílčích intervencí. Je tomu tak především z důvodu věcných rozdílů mezi dílčími intervencemi a problémy, které mají řešit. Strategie regionu Jihovýchod počítá s následujícími prioritními oblastmi: 

Mobilita a dopravní infrastruktura



Voda a vodní hospodářství



Zemědělství a rozvoj venkova



Inovace a konkurenceschopnost



Integrovaný rozvoj společnosti

Intervence jsou popsány v jednotlivých „kartách intervencí“, jejichž struktura je následující: 1. Problém, který je třeba intervencemi – aktivitami, opatřeními, operacemi – vyřešit: a. Popis/definice problému, jeho kvantitativní a kvalitativní vymezení a jeho příčiny b. Důkazy či věcné argumenty, které problém a jeho příčiny dokazují c. Důsledky problému či jeho neřešení pro rozvoj regionu – hospodářské dopady, dopady na soudržnost v případě konkrétních cílových skupin 2. Způsob řešení definovaného problému, očekávané výsledky: a. Návrh řešení problému, popis a vymezení konkrétních intervencí b. Konkrétní výsledky uvedených intervencí c. Důsledky intervencí a řešení problému pro hospodářský konkurenceschopnost nebo soudržnost konkrétních cílových skupin

rozvoj,

d. Podmínky, za nichž budou intervence účinné, omezující podmínky intervencí apod. Dále popisované prioritní oblasti a dílčí intervence jsou stále návrhem, s nímž se dále pracuje, protože některé kroky, prověřující reálnost, připravenost a opodstatněnost intervencí a jejich působení na cílové skupiny ještě nebyly dokončeny, a také z toho důvodu, že ne ve všech případech se podařilo věcně správně či dostatečně určit vztah mezi navrhovanými intervencemi, jejich dílčími aktivitami a mezi tematickým zaměřením investičních priorit kohezní politiky. V neposlední řadě pak jsou navrhované intervence v některých případech tak rozsáhlé, že zcela zjevně a na první pohled přesahují jakékoliv očekávané prostředky, s nimiž může Česká republika počítat z kohezní politiky, a tudíž v navrženém rozsahu některé z intervencí nejsou realizovatelné.

11

Přes uvedené výhrady jsou zde navržené intervence reálným, správně strukturovaným a do velké míry správně a dostatečně zdůvodněným základem pro budoucí intervence a již nyní mohou sloužit jako dobré vodítko pro rozhodování o zaměření intervencí v regionu Jihovýchod.

12

1. MOBILITA A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA 1. Problém, který je třeba intervencemi – aktivitami, opatřeními, operacemi – vyřešit.

1. Popište, jaký problém ve Vašem regionu chcete řešit, nebo jaký rozvojový potenciál chcete využít.

Definujte problém/potenciál kvalitativně - jak se projevuje v praxi, co způsobuje – tedy proč je problémem.

Popište jeho příčiny: co jej způsobuje a jak vzniká.

Kvalitní dopravní síť je nezbytnou podmínkou efektivního zapojení regionu soudržnosti Jihovýchod do mezinárodního obchodu a mezinárodní spolupráce. Kontaktní poloha regionu Jihovýchod s členskými zeměmi EU (Rakouskem a Slovenskem), spolu s hospodářským potenciálem regionu i jeho polohou na významných evropských dopravních trasách (včetně propojení dvou největších měst v ČR) tak zakládá odůvodněnou potřebu zlepšení kvality dopravní sítě tak, aby nepředstavovala bariéru volnému pohybu osob a zboží. V současné době stále existují reálné bariéry:  Špatná, nekvalitní a vzhledem k intenzitě dopravy nedostatečná vnější dostupnost regionu prostřednictvím sítí TEN-T (železniční i silniční). Malá konektivita mezi mody dopravy v rámci TEN-T, existence úzkých hrdel na TEN-T síti. V případě Brna a Jihlavy i dalších měst na TEN-T je problémem zatížení měst tranzitní dopravou.  Nedostatečná kapacita hlavních silničních a železničních tahů, které jsou přímým napojením na TEN-T síť včetně nedostatku obchvatů sekundárních a terciárních uzlů, nedostatek přímých napojení na TEN-T síť. V případě sekundárních a terciárních uzlů je problémem neúměrné zatížení měst tranzitní dopravou.  Udržitelnost silniční sítě ve smyslu přetrvávající potřeby investic do silnic v majetku kraje, existence nekvalitních a nebezpečných úseků silniční sítě (které nejsou přímým napojením na TEN-T síť).  Nedostatečná efektivita organizace VHD, zastaralost vozového parku veřejné hromadné dopravy a z toho plynoucí nedostatečná atraktivita VHD, neřešená situace dopravy v klidu v centrech měst a u dopravních terminálů VHD.  Nedostatečný rozvoj cyklodopravy, která není především ve městech rovnocennou alternativou individuální automobilové dopravě.  Neexistence veřejného logistického centra a z toho plynoucí přetížení komunikací kamionovou dopravou.  Nedostatečný rozvoj letiště Brno z důvodu neexistence interoperabilního železničního systému v lokalitě.

2. Uveďte důkazy či věcné argumenty, že problém či potenciál existuje. Definujte problém či potenciál kvantitativně:  Číselné údaje  Trendy  Místo, dotčené subjekty  Konkrétní kvalitativní

 Kongesce, vysoká relativní nehodovost, neplnění norem kvality dopravních tahů, vyšší dojížďkové časy (postihnutí trendu mezi sčítáními dopravy), nedostatečná kapacita (např. je nutný nižší takt u osobní železniční dopravy, než je požadován)  Překračování hlukových a emisních limitů  Minimální podíl překládání nákladů z tranzitní automobilové dopravy na železnici  Nízké procento využívání cyklodopravy, krátká a nepropojená síť cyklostezek (dělba přepravní práce)  Vysoký podíl nevyhovující silniční sítě z celkové délky silniční sítě

13

charakteristiky

(pasportizace silniční sítě)  Stagnující zájem o veřejnou hromadnou dopravu (počet přepravených osob VHD – časové řady)  Doba dojezdu linky/spoje VHD (data z krajských analýz spojů v závazku veřejné služby)

3. Popište, jaké jsou důsledky problému (v současnosti, v budoucnosti) pro rozvoj regionu.

 Snížená atraktivita/konkurenceschopnost regionu a zpomalení jeho rozvoje (odliv nebo zpomalení přílivu nových investorů/vědců) – má vazbu zejm. na TEN-T síť a napojení na ni.

Jaký je důsledek problému pro konkurenceschopnost regionu a ČR?

 Problematická udržitelnost stávající sítě (její podfinancování)

nebo

 Zlepšení dostupnosti středisek ekonomických aktivit pro pracovní sílu a prohlubování rozdílu město – venkov z hlediska dopravní dostupnosti (patří sem i VHD)  Snížení kvality životního prostředí i života (bezpečnost, hluková zátěž) – zejm. vzrůstající kamionová doprava  Další preference individuální automobilové dopravy na dojížďku

Jaký je důsledek problému pro soudržnost společnosti nebo území?

2. Způsob řešení definovaného problému, očekávané výsledky. 1. Jaké řešení, tedy jaké intervence, navrhujete?

Dojde ke zvýšení kapacity, napřímení a zlepšení kvality (tech. stavu) na současné reálné zatížení tahu (je dáno vysokou intenzitou dopravy), odstraněním úzkých hrdel dojde k usnadnění a zrychlení pohybu osob i zboží v regionu (nutné pro zachování stávajících ekonomických aktivit, případně přilákání nových aktivit). Dojde také ke zvýšení bezpečnosti. TEN-T

Popište intervenci s uvedením, jak řeší problém popsaný výše, nebo jak využívá potenciálu popsaného výše.

Jinými slovy, popište, co budete dělat, aby byl problém vyřešen?

Využijte již rozpracovaných aktivit krajů a měst.

Výstavba a modernizace dlouhodobě připravovaných klíčových silničních dopravních staveb v regionu. Návrh konkrétních tahů Na D1 úsek/úseky XYZ je nejvýznamnější národní silniční tepnou, která (v některých úsecích) kapacitně nedostačuje. Na R 43 v úseku Brno – Lipůvka, která je kapacitně nedostačující. Na R 52 dokončení napojení na A5 na rakouské straně. Na R 55 v úseku XYZ, který kapacitně nedostačuje. V případě VMO Brno a Jihlava budou dokončeny trasy XYZ, které zlepší napojení obou měst na TEN-T. Přestavba železničního uzlu Brno a Břeclav, modernizace tratě 300 Prioritou je řešení železničního uzlu Brno – z důvodů polohy na křížení dvou evropských multimodálních koridorů, v současné době úsilí o zařazení do tzv. Core Network TEN- T.

14

Trať 300 je nutné zdvoukolejnit v úseku XY a zlepšit tak její kapacitu na nejméně XYZ a technický stav. Připojení sekundárních a terciárních uzlů k infrastruktuře TEN-T zkapacitnění a napřímení hlavních silničních tahů, modernizace silniční sítě a vybudování nových napojení včetně budování obchvatů na silnicích I. třídy zejména bývalých okresních měst. I/19 - propojení D1 a D3 I/38 – v úseku D1 - Kolín - je prioritou Kraje Vysočina, jedná se o silnici „automobilového“ průmyslu s velkou intenzitou, návrh zařazení do TEN-T Napojení I/23, I/34, I/37, I/53 na dálnici D1 ve vybraných úsecích. Priority je třeba stanovit na základě intenzity dopravy, očekávaných „velkých“ investic – např. průmyslová zóna v Třebíči, případně zohlednit, zda se jedná o napojení na ostatní kraje (ukazatelem může mít např. dojížďka do zaměstnání). Modernizace a rekonstrukce železničních tratí a uzlů v kraji. 240 – 225 návazné tratě, propojují Brno a Plzeň, doprava ze Škoda a.s., TPCA z Kolína do Rakouska. 238 – Havlíčkův Brod - Pardubice (dřevozpracující průmysl – nevyhovme v rychlosti přepravy, nelze zavést hodinový takt). Podmínkou investic na trati 238 je zvýšení poptávky. 227 – Dačice – Telč – Třešť – Kostelec u Jihlavy – Jihlava: vede v rozvojové ose OSk2 ZÚR Kraje Vysočina, které stanovují posilování železničního spojení v této ose. Trať má nevyužitý potenciál v příměstské dopravě města Jihlavy. Tratě 250 a 230 jsou nejzatíženějšími tratěmi v regionu (jedná se prakticky o jednu trať) - až 100 nákladních vlaků/24 hod. Modernizace zvýší jejich kapacitu na XYZ vlaků za den, zejména v příměstském úseku Tišnov – Brno hl. n., kde jsou rychlíky linky R9 Praha – Havlíčkův Brod – Brno zpomalovány hustou příměstskou dopravou IDS JMK. Tratě 230/250 jsou součástí evropského koridoru č. 7 nákladní železniční dopravy, tzv. Orient koridor. Je třeba revitalizovat současnou infrastrukturu a zlepšit parametry trati dle norem AGTC. V revidované politice – návrh 10/2011, schválení se očekává do poloviny letošního roku je to následovně: - 230 (Kolín – H. Brod) a 250 (H. Brod – Brno) jsou součástí Comprehensive network (nižšího řádu, oficiální překlad je globální síť) - 250 (Brno – Břeclav) je Core Network (páteřní, of. hlavní síť, navazuje to na úsek přes Pardubice a Č. Třebovou, tratě 010 a 260). Modernizace železničních uzlů, zejména Jihlava a Havlíčkův Brod – železniční část (nástupiště, železniční svršek, odbavovací haly). Rekonstrukce nástupištních hran na výšku 550 mm nad temenem kolejnice z důvodu možnosti bezbariérového nástupu do nízkopodlažních vozidel řady 841 Stadler-RS1 Regioshuttle a tím lepšího využití jejich parametrů. Ostatní silnice - propojení regionálních center, realizace zkapacitnění a napřímení silničních tahů včetně realizace obchvatů, i když, jedná-li se v některých případech o realizaci napojení na TEN-T, lze zařadit do skupiny komunikací uvedených výše, které jsou v souladu s investiční prioritou ERDF -

15

Podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách (Zvyšování regionální mobility prostřednictvím připojení sekundárních a terciárních uzlů k infrastruktuře sítě TEN-T). V ostatních případech se jedná o intervence, které jsou bez vazby na investiční priority kohezní politiky a patrně z ní nemohou být financovány! II/353 (Žďár – Jihlava) II/360 (Velké Meziříčí – Třebíč – Jaroměřice nad Rokytnou) II/405 (Jihlava – Třebíč) II/602 (Pelhřimov – Jihlava – hranice kraje – objízdná trasa D1) Tah Tišnov - Kuřim R43 - Brno (II/377, II/379, II/385) Tah Moravský Krumlov - Ivančice - D1 - Brno (II/413, II/152, II/394, II/602) Tah Blansko - Boskovice (II/374) Napojení kraje na letiště Brno Tuřany (II/380, III/15289) Napojení Židlochovic na D1 (II/416) Napojení Znojma na I/53 a R52 (II/412) Prioritním cílem Kraje Vysočina je modernizace Páteřní silniční sítě Kraje Vysočina. Tato dlouhodobá investiční strategie je intenzivně realizována již v rámci rozpočtového období 2007 – 2013. Je nezbytné, aby podpora v období 2014 – 2020 byla s tou stávající logicky provázána. Prioritizace dle intenzity dopravy a dojížďky do zaměstnání. Integrované nebo podobné dopravní systémy - vytvoření ekvivalentu IDS Vysočina, zohledňující rozptýlený charakter osídlení, venkovský charakter území a spádovost dojížďky směřovanou do lokálních center. Optimalizace IDS JMK, řešení dopravních uzlů (včetně modernizace regionálních železničních uzlů Jihlava, Havlíčkův Brod), zahrnuje i telematiku a navazující dopravu v klidu (v centrech měst a u dopravních terminálů VHD). Součást procesu zkvalitňování obslužnosti VHD (formou IDS nebo podobných dopravních systémů). Napojení IDS na sousední státy. Výstavba přestupních terminálů, zejména Třebíč a Jihlava město a dalších dle výstupů projektu RAILHUC a připravované projektové dokumentace na optimalizace systému dopravní obslužnosti v Kraji Vysočina. Důvodem je udržitelnost VHD (nebude docházet k odlivu cestujících z VHD), v případě JMK spíše systémová opatření, v případě Kraje Vysočina více infrastruktura. Dojde ke zlepšení napojení i některých odlehlých částí kraje. Jihlava je celokrajský uzel. Podpora ekologizace dopravy – podpora moderního vozového parku dopravců zajišťujících provoz regionální VHD. Trolejové vedení v Jihlavě – napojení průmyslových zón. Rozvoj cyklistiky jako rovnocenného prostředku dopravní obsluhy území, a podpora bezbariérových řešení. Možno realizovat i cyklopruhy. Výhradně ve městech. Nutno zdokumentovat, jak se změní situace po zavedení cyklopruhů,/ cyklostezek. Aktivity, které v zásadě není možné financovat z kohezní politiky, pokud nebudou prokazatelně přispívat k investiční prioritě ERDF - Podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách (Rozvoj nízkouhlíkových dopravních systémů šetrných k životnímu prostředí a podpora udržitelné městské mobility).

16

Podpora přípravy nadregionálního veřejného logistického centra v brněnské aglomeraci, Břeclavi a v prostoru Jihlava – Havlíčkův Brod a podpora zlepšování podmínek pro posílení kombinované dopravy. V případě této intervence lze očekávat problém s veřejnou podporou. Zřejmě nemá šanci na financování z KP. Otázka vhodnosti nabídky („Auta stojí, vlaky jedou“). Musí existovat kondicionality na národní úrovni. Podpora širšího zapojení letiště Brno-Tuřany do kombinované dopravy (prostřednictvím tratě č. 300 – viz výše) včetně příslušných studií proveditelnosti a podpora dobudování chybějící infrastruktury letiště Brno. Jedná se o podporu intermodálního napojení. Letiště v Jihlavě není součástí TEN-T, musela by být reálná poptávka ze strany investorů.

2. Jaké bude mít navržená intervence konkrétní výsledky v praxi? Co se důsledku stane?

v

přímém intervencí

Jakým způsobem a v jakém rozsahu se díky intervenci problém vyřeší?

Výsledky: 1. Zkapacitnění hlavních tahů, realizace obchvatů, odstranění úzkých hrdel na hlavních dopravních tazích, prodloužení životnosti silniční sítě, zvýšení počtu cestujících využívajících veřejnou hromadnou dopravu, zvýšení bezpečnosti silničního provozu. 2. Konkurenceschopné možnosti překládání nákladů z tranzitní automobilové dopravy na železnici. 3. Dostatečná síť cyklostezek využitelných k dojížďce do zaměstnání a škol, zejména ve větších městech.

Pokuste se výsledky vyjádřit kvalitativně a kvantitativně – hrubým odhadem.

17

3. Jaké budou důsledky konkrétního výsledku intervence? Jaké důsledky – konkrétní, nejlépe měřitelné, rozhodně doložitelné – bude mít vyřešení problému pro:

Důsledky  vyšší atraktivita regionu pro potenciální investory  zkrácení dojezdových časů, plynulost dopravy  snížení relativní nehodovosti  vyšší mobilita pracovní síly (s dopadem na zvýšení zaměstnanosti)  zvýšení atraktivity/konkurenceschopnosti území

 konkurenceschopnost regionu a ČR?  pro soudržnost společnosti?  pro územní soudržnost?

 zvýšení atraktivity VHD

4. Za jakých podmínek budou intervence realizovatelné, a zejména, za jakých podmínek budou dosaženy výsledky?

Kondicionality

Jsou výsledky přímým důsledkem intervencí, nebo jsou nějak podmíněny?

 Součinnost zájmových skupin (vlastníci dopravních prostředků, vlastníci infrastruktury, objednatel dopravní obslužnosti, vlastníci pozemků).

Jak jsou podmíněny?

 Je potřeba věnovat pozornost udržitelnosti intervencí ve vztahu k mandatorním výdajům (nákladům spojeným s údržbou a provozem).

A můžeme ty podmínky ovlivnit (a zajistit, že se intervence povede), nebo leží mimo dosah veřejné správy?

 zvýšení kvality života (hluková zátěž apod.).  větší využití cyklodopravy

 Úspěšná realizace územních a stavebních řízení.  Včasná příprava konkrétních projektů spolu s vhodnou komunikací vůči veřejnosti spolu s dostatkem kvalifikovaných pracovníků pro realizaci projektů.

 Řešení problematiky mobility je v kompetenci veřejné správy (důležité ve fázi „nastartování“ investic).

18

Prověření vztahu mezi intervencemi a požadavky kohezní politiky – MOBILITA A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Návrh intervence/popis

Strategie EU 2020

Podpora dlouhodobě připravovaných klíčových silničních dopravních staveb v regionu (např. D1, R 43, R 52, R 55, velký městský okruh Brno, velký městský okruh Jihlava)

Udržitelná doprava a odstraňování úzkých míst

Udržitelný růst

Podpora přestavby železničního uzlu Brno a Břeclav, modernizace tratě 300, 250 a 230


Ochrana životního prostředí, snižování emisí a předcházení ztráty biologické rozmanitosti

Investiční priorita ERDF - Podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách: Podpora multimodálního jednotného evropského dopravního prostoru prostřednictvím investic do transevropské dopravní sítě (TEN-T) ERDF - Podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách: Podpora multimodálního jednotného evropského dopravního prostoru prostřednictvím investic do transevropské dopravní sítě (TEN-T)


Připojení sekundárních a terciárních uzlů k infrastruktuře TEN-T zkapacitnění a napřímení hlavních silničních tahů, modernizace silniční sítě a vybudování nových napojení (např. I/19, která je propojením D1 a D3, I/23, I/34, I/37, I/38, I/53) včetně budování obchvatů na silnicích I. třídy - zejména bývalých okresních měst Modernizace a rekonstrukce železničních tratí a uzlů v kraji (např. modernizace tratí 240 - elektrifikace, 225, 238, 227), uzly Havlíčkův Brod a Jihlava, nástupištní hrany 550 mm nad temenem kolejnice (synergie s projektem na obnovu drážního vozového parku

Tematické oblasti PHSS

ERDF - Podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách Zvyšování regionální mobility prostřednictvím připojení sekundárních a terciárních uzlů k infrastruktuře sítě TEN-T

Udržitelný růst Ochrana životního prostředí, snižování emisí a předcházení ztráty biologické rozmanitosti


ERDF - Podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách Zvyšování regionální mobility prostřednictvím připojení sekundárních a terciárních uzlů k infrastruktuře sítě TEN-T

Ostatní silnice - propojení reg, center, realizace zkapacitnění a napřímení silničních tahů včetně realizace obchvatů, i když, jedná-li se v některých případech o realizaci napojení na TEN-T, lze zařadit do skupiny komunikací uvedených výše, které jsou v souladu s investiční prioritou ERDF - Podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách

19

Integrované nebo podobné dopravní systémy - vytvoření ekvivalentu IDS Vysočina, optimalizace IDS JMK, řešení dopravních uzlů (včetně modernizace regionálních železničních uzlů) např. přestupní terminály Jihlava město, Třebíč), zahrnuje i telematiku a navazující dopravu v klidu (v centrech měst a u dopravních terminálů VHD). Součást procesu zkvalitňování obslužnosti VHD (formou IDS nebo podobného dopravního systému). Napojení IDS na sousední státy.

Podpora ekologizace dopravy – podpora moderního vozového parku dopravců zajišťujících provoz regionální VHD.


Udržitelný růst

Rozvoj nízkouhlíkových dopravních systémů šetrných k životnímu prostředí a podpora udržitelné městské mobility

ERDF - Podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách Rozvoj nízkouhlíkových dopravních systémů šetrných k životnímu prostředí a podpora udržitelné městské mobility



ERDF - Podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách Rozvoj nízkouhlíkových dopravních systémů šetrných k životnímu prostředí a podpora udržitelné městské mobility


Podpora přípravy nadregionálního veřejného logistického centra v brněnské aglomeraci, Břeclavi a Havlíčkově Brodě a podpora zlepšování podmínek pro posílení kombinované dopravy. Podpora širšího zapojení letiště Brno-Tuřany do kombinované dopravy (prostřednictvím tratě č. 300 – viz výše) včetně příslušných studií proveditelnosti a podpora dobudování chybějící infrastruktury letiště Brno.



Udržitelný růst

Rozvoj cyklistiky jako rovnocenného prostředku dopravní obsluhy území, a podpora bezbariérových řešení.


ERDF - Podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách

ERDF - Podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách Vytvoření komplexního, kvalitního a interoperabilního železničního systému



ERDF - Podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách Vytvoření komplexního, kvalitního a interoperabilního železničního systému

20

Cílové skupiny a poptávka – Intervence v oblasti Mobilita a dopravní infrastruktura z karty intervence zpracujte pro každou aktivitu nebo skupinu aktivit, které spolu navzájem souvisí, nebo pro několik klíčových aktivit, které budou zásadním způsobem vytvářet výsledek celé intervence. Spojte aktivity, které mají stejnou cílovou skupinu a jsou navzájem neoddělitelně propojené. Klíčová aktivita či aktivity č. 1 realizující danou intervenci nebo skupina aktivit společně svázaných či mající stejnou cílovou skupinu a stejný cíl/účel a vedoucí ke společnému výsledku Cílová skupina: „Kdo bude mít z aktivity přímý a prokazatelný prospěch?“ Jaký tento prospěch (prokazatelně!) bude? Charakteristika cílové kvalitativní popis

skupiny:

Výstavba a modernizace páteřní silniční sítě (např. R 52, R43, D1, R 55, I/53, VMO Brno, I/38, I/37, I/19, I/34, I/23)

Dojíždějící – zkrácení doby dojížďky do zaměstnání, za službami, za rekreací Řidiči – zmenšení počtu kolon, snížení nehodovosti Obyvatelé – snížení hlukové zátěže obyvatel v současnosti exponovaných lokalitách (např. Lipůvka, Strážnice, Mikulov, Břeclav, sídla na I/38 v úseku Jihlava – Želetava, I/38 Havlíčkův Brod, I/37 Ostrov nad Oslavou, I/37 Křižanov, I/37 Velká Bíteš)

Velikost cílové skupiny – odhad

Cca 100 tis. vozidel denně

Územní pokrytí cílové skupiny – odhad

Páteřní silniční síť je součástí celoevropské silniční sítě. Územní pokrytí cílové skupiny je tedy celá Evropa.

Poptávka cílové skupiny: „Vyžaduje či očekává cílová skupina danou aktivitu nebo skupinu aktivit?“ – „Chce, cílové skupina, aby se aktivity realizovaly?“

Cílová skupina vyžaduje a očekává danou aktivitu

21

Klíčová aktivita či aktivity č. 2 realizující danou intervenci nebo skupina aktivit společně svázaných či mající stejnou cílovou skupinu a stejný cíl/účel a vedoucí ke společnému výsledku Cílová skupina: „Kdo bude mít z aktivity přímý a prokazatelný prospěch?“ Jaký tento prospěch (prokazatelně!) bude? Charakteristika cílové kvalitativní popis

skupiny:

Velikost cílové skupiny – odhad Územní pokrytí cílové skupiny – odhad


Výstavba a modernizace infrastruktury pro kolejovou dopravu

Cestující veřejnou železniční dopravou Subjekty využívající nákladní železniční dopravu Uživatelé IAD (v širším pojetí) – následkem udržení nebo zvýšení podílu kolejové dopravy na dělbě přepravní práce se zpomalí nárůst výkonů IAD (a externích nákladů v podobě kongescí, záboru veřejných prostranství parkováním, hluku, exhalací, dopravních nehod), čímž se zpomalí zhoršující se podmínky pro IAD (méně potencionálních problémů s kolonami, nedostatkem parkovacích míst, méně kamionů v případě úspěšné podpory nákladní železniční dopravy). Tj. čím více cestujících a nákladní přepravy na železnici, tím více místa na silnici.

40 mil. cestujících ročně Vysočina – 10 mil. cestujících ročně (= 5,5 mil. cestujících z/do a v rámci Kraje Vysočina dle Ročenky MD za rok 2010 + odhad tranzit + odhad indukce modernizované infrastruktury) v užším pojetí Železniční síť je součástí celoevropské železniční sítě. Územní pokrytí cílové skupiny je tedy celá Evropa.

Cílová skupina očekává rozšíření dané aktivity

22


skupiny:

Rekonstrukce a modernizace silnic II. a III. Třídy

Obyvatelé – zlepšení dopravního napojení území kraje na regionální centra, zlepšení hospodářské situace ve znevýhodněných částech kraje, snížení doby dojížďky Podnikatelé mimo hlavní centra – zlepšení jejich konkurenceschopnosti Řidiči – snížení podílu komunikací II. a III. tříd v havarijním stavu (snížení nákladů za opravy), řešení bodových závad, které snižují bezpečnost silničního provozu Obce - snížení hluku


2 mil. obyvatel


Kraj + přilehlé oblasti (okresy)


Cílová skupina vyžaduje danou aktivitu

Klíčová aktivita či aktivity č. 4 realizující danou intervenci nebo skupina aktivit společně svázaných či mající stejnou cílovou

Napojení Brna na globální centra

23

skupinu a stejný cíl/účel a vedoucí ke společnému výsledku Cílová skupina: „Kdo bude mít z aktivity přímý a prokazatelný prospěch?“ Jaký tento prospěch (prokazatelně!) bude? Charakteristika cílové kvalitativní popis

Cestující využívající leteckou dopravu – vědci, studenti, manažeři, obchodní zástupci, turisté Zvýšení mobility uvedených cílových skupin

skupiny:


1,5 mil. cestujících


Globální


Poptávku lze doložit např. těmito studiemi: Komparativní studie globální dostupnosti města Brna a Terénní šetření firem a V&V center v brněnské aglomeraci za účelem zlepšení mobility zaměstnanců

Klíčová aktivita či aktivity č. 5 realizující danou intervenci

Veřejná doprava (integrovaný dopravní systém, přestupní terminály, tramvajová doprava, trolejbusová doprava)

nebo skupina aktivit společně svázaných či mající stejnou cílovou skupinu a stejný cíl/účel a vedoucí ke společnému výsledku

24

Dojíždějící – zkrácení doby dojížďky do zaměstnání, za službami, za rekreací; zvýšení kvality služeb ve veřejné dopravě Cílová skupina: „Kdo bude mít z aktivity přímý a prokazatelný prospěch?“ Jaký tento prospěch (prokazatelně!) bude? Charakteristika cílové kvalitativní popis

skupiny:

Prodloužení tramvajové tratě do kampusu Bohunice – studenti, vědečtí pracovníci v kampusu Bohunice Návštěvníci kraje využívající veřejnou dopravu – zlepšení spokojenosti Prodloužení trolejbusové tratě ulicí Vrchlického na sídliště Horní Kosov + napojení terminálu Jihlava město na stávající trolejbusové linky – pacienti, zaměstnanci a návštěvníci krajské Nemocnice Jihlava (zlepšení dostupnosti), obyvatelé sídliště Horní Kosov, obyvatelé statutárního města Jihlava, návštěvníci města a dojíždějící (lepší provázanost železniční a autobusové dopravy s MHD v případě podpory terminálu) Terminál Třebíč – dojíždějící, obyvatelé, přestupující Uživatelé IAD (v širším pojetí) – následkem udržení nebo zvýšení podílu veřejné dopravy na dělbě přepravní práce se zpomalí nárůst výkonů IAD (a externích nákladů v podobě kongescí, záboru veřejných prostranství parkováním, hluku, exhalací, dopravních nehod), čímž se zpomalí zhoršující se podmínky pro IAD (méně potencionálních problémů s kolonami, nedostatkem parkovacích míst). Tj. čím více cestujících ve veřejné dopravě, tím více místa na silnici.


Jihomoravský kraj – 450 mil. cestujících ročně Kraj Vysočina – cca 30 mil. cestujících ročně v užším pojetí (na základě Ročenky MD 2010).

Územní pokrytí cílové skupiny – odhad Jihomoravský kraj + území v blízkosti hranic kraje (např. Laa, Vídeň, Skalica) Kraj Vysočina včetně aglomerací na území sousedních krajů (přepravy za rekreací a turistikou – např. z Brna, Prahy, Pardubic, Českých Budějovic) Poptávka cílové skupiny: „Vyžaduje či očekává cílová skupina danou aktivitu nebo skupinu aktivit?“ – „Chce, cílové skupina, aby se aktivity realizovaly?“

Cílová skupina očekává danou aktivitu

25


Nemotorová doprava, doprava v klidu (cyklostezky, problematika parkování)

Obyvatelé měst (snížení automobilové dopravy ve městech), cyklisté (dojíždějící za prací, cykloturisté).

skupiny:

Velikost cílové skupiny – odhad Územní pokrytí cílové skupiny – odhad Poptávka cílové skupiny: „Vyžaduje či očekává cílová skupina danou aktivitu nebo skupinu aktivit?“ – „Chce, cílové skupina, aby se aktivity realizovaly?“

Obyvatelé center větších měst + zaměstnaní v centrech větších měst (hrubý odhad - 200 tis. obyvatel), dojíždějící využívající kolo (dle sčítání lidu 2001 více než 2 % dojíždějících v okresech Hodonín, Znojmo, Břeclav, Brno-venkov, Vyškov, Třebíč a Havlíčkův Brod využívá kolo), cykloturisté. Dle sčítačů instalovaných na vybraných cyklostezkách počet uživatelů za jeden měsíc některých cyklostezek přesahuje hodnoty 70000, většinou se pohybuje v rámci desetitisíců uživatelů za měsíc na jedné cyklostezce. Cílová skupina vyžaduje danou aktivitu

26

Připravenost intervencí – Intervence v oblasti Mobilita a dopravní infrastruktura z karty intervence zpracujte pro každou aktivitu nebo skupinu aktivit, které spolu navzájem souvisí, nebo pro několik klíčových aktivit, které budou zásadním způsobem vytvářet výsledek celé intervence. Spojte aktivity, které mají stejnou cílovou skupinu a jsou navzájem neoddělitelně propojené.

Klíčová aktivita skupina aktivit

či

Dosáhne aktivita svého cíle izolovaně, nebo je nutná součinnost s jinou aktivitou? Se kterou? Je to aktivita z této karty nebo z jiné karty? Ze které?

Nositel intervence: Kdo bude intervenci realizovat? Jmenujte organizaci.

Ví nositel intervence, že je nositelem?

Chce nositel intervence tuto realizovat? Má na její realizaci zájem?

Je intervence jejím nositelem připravena či připravována ? Kdy je reálné, že by mohla začít být připravována ?

Má nositel intervence kapacity znalosti nutné k přípravě a realizaci intervence? (lidi, peníze, organizační schopnosti, kompetence)

Jsou známy způsoby a mechanismy realizace intervence? Zjednodušeně: „Za co budou vydány peníze, pokud se intervence spustí? Co se bude platit?“

Jaké jsou očekávané zdroje financování intervence na české straně? Má nositel intervence zákonnou možnost takovou intervenci financovat?

Kdy je reálné, že intervence bude fyzicky zahájena?

Výstavba a modernizace infrastruktury pro železniční dopravu

Součinnost převážně s aktivitami související s organizací veřejné dopravy

Česká republika (SFDI) SŽDC

Ano /ano

Je připravována

Chybí finanční prostředky

Projektová příprava a modernizace (výstavba) železničních uzlů a vybraných tratí

Očekávané zdroje – EU, státní rozpočet

2014

Výstavba modernizace silniční sítě

Součinnost není nutná

Česká republika (ŘSD)

Ano /ano – JMK to nositeli připomíná

Je připravována


Výstavba nových komunikací, modernizace stávajících, obchvaty, protihluková opatření

Očekávané zdroje – EU, státní rozpočet, půjčky, PPP

2014

a páteřní

Kraj Vysočina průběžně konzultuje

27

záměry s ŘSD (komplement arita investic, časová koordinace) Rekonstrukce a modernizace silnic II. a III. třídy

Napojení Brna globální centra

na

Veřejná doprava (integrovaný dopravní systém, přestupní terminály, tramvajová doprava, trolejbusová doprava)

Nutné navázat na páteřní silniční síť

Jihomoravsk ý kraj (SÚS JMK)

Prokazatelná Vazba na Páteřní silniční síť Kraje Vysočina

Kraj Vysočina

Souvisí se silniční sítí (kvalitní silniční spojení na Vídeň) i dopravou na letiště (přeložení přerovské tratě)

Letiště Brno

Ano /ano

Součinnost především s modernizací železniční dopravy

Jihomoravsk ý kraj, Brno, Kraj Vysočina, Jihlava, Třebíč a

Ano / ano

Ano /ano

Je připravována

Je připravována


Modernizace stávající sítě, obchvaty, mosty

Očekávané zdroje – EU, rozpočet JMK, SFDI, rozpočet Kraje Vysočina, půjčky (např. EIB)

2014

Chybí větší zájem leteckých společností

Zajištění pravidelného leteckého spojení s uzlovým letištěm Modernizace Letiště Tuřany Zlepšení dopravního spojení na Letiště Tuany a Letiště Vídeň

Soukromé zdroje, zdroje EU

2014

Očekávané zdroje – EU, rozpočet JMK, rozpočet obcí v JMK, rozpočet Kraje

2014


28

další municipality

Nemotorová doprava, doprava v klidu (cyklostezky, problematika parkování)

Vazba především na veřejnou dopravu, částečně vazba na aktivity týkající se silniční sítě

Obce, v některých případech ve spolupráci se soukromým sektorem nebo dalšími obcemi (svazky obcí)

Vysočina, rozpočty obcí v Kraji Vysočina Pouze zčásti

Pouze zčásti

Připravenost jednotlivých projektů je rozdílná.

Mechanizmy realizace intervence bude nutné připravit.

EU, SFDI, rozpočty krajů, rozpočty obcí

2014

29

2. VODA A VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ 1. Problém, který je třeba intervencemi – aktivitami, opatřeními, operacemi – vyřešit.




Nedostatečná kvalita nebo ohrožení kvality a dostatku pitné vody, ohrožení kvality a stavu vodních útvarů podzemních a povrchových vod využívaných k zásobování velkých aglomerací pitnou vodou. V důsledku toho může být (zatím není) ohroženo zásobování kvalitní pitnou vodou, zejména ve velkých městech obou krajů, ale i v hlavním městě Praze. Obce na území obou krajů mají také problém s dodržením či naplněním závazků vůči EU i našich platných právních předpisů v oblasti odvádění a čištění odpadních vod. Kvalita podzemních a povrchových vod je z velké části ovlivňována schopností a připraveností obcí čistit své odpadní vody. Na území Kraje Vysočina se nacházejí významné vodárenské nádrže včetně významné části jejich povodí, z nichž je zásobována pitnou vodou pražská i brněnská aglomerace. Vzhledem k roztříštěnosti sídelní struktury zejména v Kraji Vysočina, je odkanalizování malých obcí a čištění jejich odpadních vod velice nákladné jak investičně, tak provozně. Standardní řešení proto nemusí být nejlepšími, resp. jejich udržitelnost může být velmi problematická. Mnoho obcí v povodích vodárenských nádrží není dostatečně odkanalizováno a mnohé další nejsou napojeny na ČOV a jejich vody nejsou čištěny, nebo nejsou čištěny odpovídajícím způsobem. Ochrana před povodněmi nebo před suchem související s možnými změnami klimatu V některých oblastech Jihomoravského kraje začínají být obce ohrožovány suchem, resp. v případě, že bude docházet ke změně klimatu, hrozí vysychání zdrojů vody, snižování hladiny podzemních vod a v důsledku toho nedostatek pitné vody nebo vody pro zemědělské zavlažování. Totéž se může týkat některých obcí na území Kraje Vysočina. Oba kraje jsou také ohroženy povodněmi, i když rozdílnou měrou a charakter ohrožení je rovněž jiný. V Kraji Vysočina je ohrožení především náhlými povodněmi z přívalových srážek, zatímco především jih Moravy je ohrožen povodněmi na větších řekách Moravě a Svratce.

2. Uveďte důkazy či věcné argumenty, že problém či potenciál existuje. Definujte problém či potenciál kvantitativně:  Číselné údaje  Trendy  Místo, dotčené subjekty  Konkrétní kvalitativní charakteristiky

Statistika – údaje Českého statistického úřadu a výroční zprávy ústředních orgánů – Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství. Vývoj napojení obyvatel na kanalizace a ČOV a na vodovody pro veřejnou potřebu, vývoj škod způsobených povodněmi. Mezi počtem obyvatel napojených na vodovody pro veřejnou potřebu a počtem obyvatel napojených na kanalizace a ČOV pro veřejnou potřebu je téměř 20 % rozdíl v neprospěch odkanalizování. V Kraji Vysočina má ČOV z celkového počtu 704 obcí zhruba ¼. Ochrana sídel před povodněmi je zajištěna pouze částečně. Téměř každoročně dochází v některých sídlech k povodním a z nich plynoucím škodám. Prioritní akce na ochranu vod a ochranu před povodněmi jsou uvedeny v programech opatření plánů oblastí povodí. Počet nevyřešených starých ekologických zátěží.

30

3. Popište, jaké jsou důsledky problému (v současnosti, v budoucnosti) pro rozvoj regionu. Jaký je důsledek problému pro konkurenceschopnost regionu a ČR?

Neplnění závazků České republiky vůči EU, neplnění povinností daných obcím právními předpisy. Hrozba sankcí EU vůči České republice a následných sankcí dozorových orgánů (Česká inspekce životního prostředí) vůči obcím. Možný problém dalšího rozvoje obcí, omezení možností napojování nových staveb na vodohospodářskou infrastrukturu a tím snížení kvality života v regionu. Negativní důsledky povodní, suchých období a starých ekologických zátěží na životní prostředí, kvalitu vod, na životy a majetek obyvatel kraje.

2. Způsob řešení definovaného problému, očekávané výsledky. 

Výstavba a obnova kanalizací a ČOV v obcích o velikosti nad 500 ekvivalentních obyvatel a v obcích v oblastech zvláštní ochrany např. v ochranných pásmech vodních zdrojů, v povodích vodárenských nádrží, v CHKO a CHOPAV Žďárské vrchy, územích soustavy Natury 2000, v povodí řeky Jihlavy v souvislosti s dalším provozem EDU. Odstranění bodových kontaminovaných míst, které ohrožují kvalitu podzemních nebo povrchových vod.



V souvislosti s možnými změnami klimatu a jejich extrémními projevy je třeba realizovat opatření k ochraně před povodněmi a nadměrným suchem. Jedná se nejen o přírodě blízké způsoby zadržování vody v krajině (zvyšování retenční schopnosti krajiny) ale i technická opatření přímo v obcích nebo v povodí. Opatření k ochraně před povodněmi budou realizována v místech se zvýšeným rizikem výskytu povodní. Je zde částečná vazba na kartu intervence Ochrana přírody a krajiny (revitalizace krajiny, přírodě blízké způsoby zadržování vody v krajině).



Investiční akce, které řeší zásobování obyvatel kraje pitnou vodou, a to zejména v místech, kde je zhoršená kvalita vody nebo její nedostatečná kvantita (deficit) a v sídlech o velikosti nad 50 obyvatel, kde dosud zásobování obyvatel pitnou vodou není zajištěno. Je zde částečná vazba na kartu intervence Zemědělství a venkov (podpora občanské vybavenosti venkovských obcí).



Kompenzace za hospodaření zemědělských subjektů v ochranných pásmech vodních zdrojů zejména vodárenských nádrží (EAFRD).

1. Jaké řešení, tedy jaké intervence, navrhujete? Popište intervenci s uvedením, jak řeší problém popsaný výše, nebo jak využívá potenciálu popsaného výše. Jinými slovy, popište, co budete dělat, aby byl problém vyřešen? Využijte již rozpracovaných aktivit krajů a měst.

2. Jaké navržená konkrétní v praxi?

bude mít intervence výsledky

Co se důsledku stane?

v



Výsledky: 1. Zvýšení podílu obyvatel zásobovaných pitnou vodou a obyvatel napojených na kanalizace zakončené ČOV v územích s významnými zdroji podzemních nebo povrchových vod, které jsou využívány k zásobování pitnou vodou. Udržení osídlení venkovského prostoru a umožnění dalšího rozvoje obcí. 2. Zlepšení jakosti povrchových vod ve vodních tocích, zlepšení stavu vodních útvarů obecně. Zlepšení životního prostředí v krajích a tedy i zvýšení kvality života obyvatel krajů. 3. Zvýšení ochrany sídel před povodněmi, zvýšení retenční schopnosti krajiny.

31


4. Počet odstraněných starých ekologických zátěží.

3. Jaké budou důsledky konkrétního výsledku intervence?

Zlepšení stavu životního prostředí zejména stavu vodních útvarů podzemních a povrchových vod především v oblastech zvláštní ochrany např. v ochranných pásmech vodních zdrojů, v povodích vodárenských nádrží, v CHKO, CHOPAV a územích soustavy Natury 2000.

Jaké důsledky – konkrétní, nejlépe měřitelné, rozhodně doložitelné – bude mít vyřešení problému pro:  konkurenceschopnost regionu a ČR?  pro soudržnost společnosti?  pro územní soudržnost? 4. Za jakých podmínek budou intervence realizovatelné, a zejména, za jakých podmínek budou dosaženy výsledky? Jsou výsledky přímým důsledkem intervencí, nebo jsou nějak podmíněny?

Umožnění dalšího rozvoje obcí a dalších subjektů v krajích. Splnění závazků ČR vůči EU a naplnění požadavků platných právních předpisů. Snížení možných negativních dopadů změn klimatu na životní prostředí, kvalitu vod, na životy a majetek obyvatel obou krajů.

Nalezení takových technických, organizačních a ekonomických řešení, která umožní čistit odpadní vody i v sídlech menších než 2000 EO a která budou investičně i provozně dlouhodobě udržitelná. Zapojení obcí a dalších subjektů působících v oblasti vodního hospodářství včetně obou krajů. Majetkoprávní a smluvní uspořádání mezi vlastníky a provozovateli vodohospodářské infrastruktury, které umožní využívat investiční podporu ze zdrojů kohezní politiky.

Jak jsou podmíněny? A můžeme ty podmínky ovlivnit (a zajistit, že se intervence povede), nebo leží mimo dosah veřejné správy?

32

Prověření vztahu mezi intervencemi a požadavky kohezní politiky – VODA A VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Návrh intervence/popis

Výstavba a obnova kanalizací a ČOV v obcích o velikosti nad 500 ekvivalentních obyvatel a v obcích v oblastech zvláštní ochrany

V souvislosti s možnými změnami klimatu a jejich extrémními projevy je třeba realizovat opatření k ochraně před povodněmi a nadměrným suchem. Jedná se nejen o přírodě blízké způsoby zadržování vody v krajině (zvyšování retenční schopnosti krajiny) ale i technická opatření přímo v obcích nebo v povodí Investiční akce, které řeší zásobování obyvatel kraje pitnou vodou, a to zejména v místech, kde je zhoršená kvalita vody nebo její nedostatečná kvantita (deficit) a v sídlech o velikosti nad 50 obyvatel, kde dosud zásobování obyvatel pitnou vodou není zajištěno Kompenzace za hospodaření zemědělských subjektů v ochranných pásmech vodních zdrojů zejména vodárenských nádrží

Strategie EU 2020




Investiční priorita ERDF – Ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů: Řešení důležitých potřeb investic do vodního hospodářství za účelem plnění požadavků acquis týkajících se oblasti životního prostředí

ERDF – Podpora přizpůsobení se změně klimatu, předcházení rizikům a jejich řízení: Podpora investic k řešení zvláštních rizik, zajištění odolnosti pro případ katastrofy a rozvoj systémů krizového řízení

ERDF – Podpora přizpůsobení se změně klimatu, předcházení rizikům a jejich řízení:

Ne

Podpora specializovaných investic za účelem přizpůsobení se změně klimatu

Inteligentní růst Posílení konkurenceschopnosti malých a středních podniků

EAFRD - Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova

33

Cílové skupiny a poptávka – Intervence v oblasti Voda a vodní hospodářství z karty intervence zpracujte pro každou aktivitu nebo skupinu aktivit, které spolu navzájem souvisí, nebo pro několik klíčových aktivit, které budou zásadním způsobem vytvářet výsledek celé intervence. Spojte aktivity, které mají stejnou cílovou skupinu a jsou navzájem neoddělitelně propojené. Klíčová aktivita či aktivity č. 1 realizující danou intervenci nebo skupina aktivit společně svázaných či mající stejnou cílovou skupinu a stejný cíl/účel a vedoucí ke společnému výsledku Cílová skupina: „Kdo bude mít z aktivity přímý a prokazatelný prospěch?“ Jaký tento prospěch (prokazatelně!) bude? Charakteristika cílové kvalitativní popis

Investiční akce v oblasti odvádění a čištění odpadních vod - výstavba kanalizací a ČOV, jejich rekonstrukce či intenzifikace. Dále odstranění starých ekologických zátěží ohrožujících jakost podzemních nebo povrchových vod.

Z aktivity bude mít prospěch celé životní prostředí, zejména se jedná o zlepšení jakosti podzemních a povrchových vod. Cílovou skupinou budou obyvatelé obcí, v nichž se aktivita bude realizovat. Obyvatelům obcí se usnadní likvidace jejich odpadních vod v souladu s právními předpisy, čímž zároveň dojde ke zlepšení životního prostředí a to zejména jakosti povrchových vod.

skupiny:


Kraj Vysočina: Čištění odpadních vod má zajištěno cca ¼ obcí na území kraje, tudíž se jedná o zbývající cca ¾ zejména menších obcí o velikosti do 1000 obyvatel na území kraje, které potřebují zajistit odvádění a čištění odpadních vod. Dle ČSÚ 29 % obyvatel Kraje Vysočina není napojeno na kanalizaci s čistírnou odpadních vod. Zároveň v obcích, které již mají zajištěno čištění odpadních vod, je třeba dobudovat nebo rekonstruovat kanalizační systémy, které jsou ve špatném technickém stavu (např. v Jihlavě). Prioritně se jedná o obce velikosti nad 500 ekvivalentních obyvatel a o obce v oblastech zvláštní ochrany např. v ochranných pásmech vodních zdrojů, v povodích vodárenských nádrží, v CHKO a CHOPAV Žďárské vrchy, územích soustavy Natury 2000, v povodí řeky Jihlavy v souvislosti s dalším provozem EDU. Zde se jedná o cca 1/3 území kraje. Jihomoravský kraj: Situace je obdobná, čištění odpadních vod má zajištěno cca 1/3 obcí na území kraje, tudíž se jedná o zbývající cca 2/3 zejména menších obcí, dle ČSÚ na kanalizaci s čistírnou odpadních vod není napojeno 17 % obyvatel kraje. Prioritou je zlepšení kvality vody nad brněnskou přehradou a ve větších obcích kraje. Dále jde také o zlepšení kvality vody ve vodní nádrži Vranov, vzhledem k potenciálu v cestovním ruchu. Strategickým projektovým záměrem je také modernizace a optimalizace kanalizační a stokové sítě na území města Brna.

34


Obyvatelé obcí potřebují a vyžadují zajištění odvádění a čištění odpadních vod, přičemž se jedná o zajištění základní občanské vybavenosti. Zároveň obce mají v současné době připraveny mj. za pomoci Fondu Vysočiny grantového programu Čistá voda desítky projektů k realizaci, další desítky projektů budou připraveny v dalších letech. Investice v oblasti odvádění a čištění odpadních vod v jednotlivých obcích jsou zahrnuty v koncepčních materiálech Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Kraje Vysočina, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje a plány oblastí povodí. Poptávka je doložena převisem žádostí nad alokovanými finančními prostředky ve všech stávajících dotačních titulech umožňující uvedené aktivity spolufinancovat (Operační program Životní prostředí, Program rozvoje venkova ČR na období 2007 – 2013, Ministerstvo zemědělství, kraje).


Investiční akce v oblasti ochrany před povodněmi vedoucí ke snížení úrovně ohrožení a povodňových rizik. Jedná se jak o výstavbu technických opatření (poldry, hráze, zvýšení kapacit vodních toků), tak o přírodě blízká opatření v jednotlivých povodích (zvýšení retenční schopnosti krajiny). Dále se jedná o zlepšení systému povodňové služby a preventivní protipovodňové ochrany (např. budování hlásných a předpovědních povodňových systémů, varovných a výstražných systémů ochrany před povodněmi, zpracování digitálních povodňových plánů).

Z aktivity bude mít prospěch celé životní prostředí, jelikož bude méně narušováno povodněmi. Cílovou skupinou budou zejména obyvatelé obcí, v nichž nebo v jejich povodích se aktivita bude realizovat a dále správci vodních toků (státní podniky Povodí a Lesy ČR, s.p.). Obyvatelům obcí i jiným vlastníkům (obec, správci vodních toků, firmy, aj.) bude lépe ochráněn jejich majetek při povodních.

skupiny:

35


Ochrana před povodněmi se dotýká téměř všech obcí, ve kterých se vyskytuje vodní tok nebo které se nachází ve svažitém území. Dle Studie ochrany před povodněmi na území Kraje Vysočina se jedná o cca 200 obcí, které potřebuji zajistit zvýšenou ochranu před povodněmi. Tyto obce se nacházejí na celém území kraje. Priority Jihomoravského kraje jsou obsaženy ve Studii protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje.


Obyvatelé obcí potřebují a vyžadují zajištění ochrany před povodněmi z důvodu ochrany jejich životů i majetku. Potřebné investice jsou vyvolány ze zkušeností s povodněmi v minulosti, investiční opatření v jednotlivých obcích jsou zahrnuty ve Studii ochrany před povodněmi na území Kraje Vysočina a Studii protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje.


Investiční akce v oblasti zásobování pitnou vodou v obcích a to zejména v místech, kde je zhoršená kvalita vody nebo její nedostatečná kvantita (deficit) a v sídlech o velikosti nad 50 obyvatel, kde dosud zásobování obyvatel pitnou vodou není zajištěno.

nebo skupina aktivit společně svázaných či mající stejnou cílovou skupinu a stejný cíl/účel a vedoucí ke společnému výsledku Cílová skupina: „Kdo bude mít z aktivity přímý a prokazatelný prospěch?“ Jaký tento prospěch (prokazatelně!) bude? Charakteristika cílové kvalitativní popis

Zároveň obce mají v současné době připraveno mj. za pomoci Fondu Vysočiny grantového programu Čistá voda několik projektů k realizaci, další projekty budou připraveny i za pomoci správců vodních toků.

Cílovou skupinou budou obyvatelé obcí, v nichž se aktivita bude realizovat. Obyvatelům obcí se umožní napojení na veřejný vodovod, čímž se jim zajistí zásobování kvalitní pitnou vodou.

skupiny:

36


Zásobování pitnou vodou není zajištěno v menších obcích kraje, řádově se jedná o desítky obcí. Dle ČSÚ 6 % obyvatel krajů není napojeno na veřejný vodovod, přičemž soukromé zdroje (studny) vykazují stále častěji nedostatečnou kvalitu či vydatnost především podzemní vody. Zároveň v obcích, které již mají zajištěno zásobování pitnou vodou, je třeba dobudovat nebo rekonstruovat vodovodní systémy, které jsou ve špatném technickém stavu, nebo je třeba zajistit kvalitnější pitnou vodu v dostatečném množství. V Jihomoravském kraji patří mezi hlavní priority v této oblasti vybudování vodovodu na Horňácku, rozšíření Vírského vodovodu směrem na jih (na Břeclavsko).


Obyvatelé obcí potřebují a vyžadují zajištění zásobování pitnou vodou. V případě zajištění zásobování pitnou vodou se jedná o zajištění základní občanské vybavenosti. Zároveň obce mají v současné době připraveno mj. za pomoci Fondu Vysočiny grantového programu Čistá voda desítky projektů k realizaci, další desítky projektů budou připraveny. Investice v oblasti zásobování pitnou vodou v jednotlivých obcích jsou zahrnuty v koncepčních materiálech Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Kraje Vysočina a Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje.

37

Připravenost intervencí – Intervence v oblasti Voda a vodní hospodářství z karty intervence zpracujte pro každou aktivitu nebo skupinu aktivit, které spolu navzájem souvisí, nebo pro několik klíčových aktivit, které budou zásadním způsobem vytvářet výsledek celé intervence. Spojte aktivity, které mají stejnou cílovou skupinu a jsou navzájem neoddělitelně propojené.


či

Zlepšení jakosti podzemních a povrchových vod


Ve smyslu karet dosáhne cíle spíše samostatně. Částečná vazba na kartu zemědělství a venkov - aktivita infrastruktura obcí

Ví nositel intervence, že je nositelem? Nositel intervence: Kdo bude intervenci realizovat? Jmenujte organizaci.

Obce a jejich svazky, vodohospod ářské akciové společnosti.

Je intervence jejím nositelem připravena či připravována ?


Kdy je reálné, že by mohla začít být připravována ?

Ano, ví. Ano, chce.

Je připraven intervenci realizovat. Intervence musí být připravována průběžně (studie, projekty, územní a stavební řízení atd.)

Má nositel intervence kapacity znalosti nutné k přípravě a realizaci intervence? (lidi, peníze, organizační schopnosti, kompetence ) Částečně ano, v případě malých obcí mnohdy nikoliv.


Ano, jsou známy. Jde zejména o investiční akce, které řeší odvádění a čištění odpadních vod v obcích na území kraje. Zčásti o opatření na zemědělských pozemcích.

Jaké jsou očekávané zdroje financován í intervence na české straně? Má nositel intervence zákonnou možnost takovou intervenci financovat ? Státní rozpočet zejména v působnos ti MZe či MŽP, z menší části rozpočty krajů.


2014 (dle připravenos ti implementa ční struktury dotačních programů)

Zákonnou možnost

38

financovat nositel má.

Ochrana před povodněmi

Ve smyslu karet dosáhne cíle spíše samostatně

Správci vodních toků (státní podniky Povodí, Lesy ČR, s.p.) a obce



Správci vodních toků kapacity i znalosti mají, malé obce pouze někdy.

Ano, jsou známy. Jde zejména o investiční akce v povodí a akce přímo v ohrožených obcích, zčásti o opatření na zemědělských pozemcích

Státní rozpočet zejména v působnos ti MZe či MŽP, rozpočty krajů spíše výjimečně. Zákonnou možnost financovat nositel má.


Zásobování pitnou vodou

Ve smyslu karet dosáhne cíle spíše samostatně, v některých případech v součinnosti s aktivitou č. 1

Obce a jejich svazky, vodohospod ářské akciové společnosti



Částečně ano, v případě malých obcí mnohdy nikoliv.

Ano, jsou známy. Jde zejména o investiční akce řešící zásobování pitnou vodou.

Státní rozpočet zejména v působnos ti MZe, z menší části rozpočty krajů. Zákonnou možnost financovat nositel má.


39

NAKLÁDÁNÍ S ODPADY

1. Problém, který je třeba intervencemi – aktivitami, opatřeními, operacemi – vyřešit. 1. Popište, jaký problém ve Vašem regionu chcete řešit, nebo jaký rozvojový potenciál chcete využít.




Nakládání s komunálními odpady a odpady podobnými komunálním na území Kraje Vysočina i na území Jihomoravského kraje. Přestože řešení problematiky odpadového hospodářství je v obou krajích poněkud odlišné, v obou krajích lze identifikovat následující problémy: 

Nárůst množství vyprodukovaného odpadu.



Nízké množství materiálově využitých komunálních odpadů.

 

Nárůst množství odpadu odstraňovaného skládkováním. Nárůst množství biologicky rozložitelných odpadů a energeticky využitelných odpadů ukládaných na skládky.

Problém se projevuje neplněním cílů plánů odpadového hospodářství (POH) na úrovni ČR, krajů i obcí, což vede i k neplnění závazků vůči EU a problémy při plnění legislativy ČR. Jedním z důsledků uvedeného problému je razantní ubývání volné skládkové kapacity, nízká míra využití odpadů jako zdroje surovin a zdroje energie. Příčinou je, že původci komunálních odpadů – města/městyse/obce nejsou schopny samy koncepčně a efektivně řešit problematiku nakládání s komunálními odpady tak, aby mohly být plněny cíle POH a závazky vůči EU a aby došlo ke zvýšení množství materiálově a energeticky využitých odpadů. Hlavními cíli, které by měly být naplněny intervencemi v této oblasti jsou:  Zvýšení množství materiálového využívání komunálních odpadů.  Omezení odstraňování odpadů skládkováním.  Snížení množství skládkování kompostovatelných a spalitelných odpadů.  Snížení hmotnostního podílu biologicky rozložitelných komunálních odpadů uložených na skládky.  Budování integrovaných systémů nakládání s odpady. Dále uvedené údaje se vztahují především ke Kraji Vysočina a ilustrují míru, v níž se nedaří plnit záměry lepšího a efektivnějšího využívání odpadů. Zdroje: Informační systém odpadového hospodářství (ISOH) – data zpracovaná Českou informační agenturou životního prostředí (Cenia). Vyhodnocení plnění Plánu odpadového hospodářství Kraje Vysočina (POH KV) 2005 – 2010. Variantní studie k naplnění POH KV. Integrovaný systém nakládání s odpady v Kraji Vysočina (ISNOV) – analytická část. Dostupná data: 1. V maximální míře využívat odpady jako náhradu primárních přírodních zdrojů.

40

2. Zvýšit podíl materiálového využívání KO na 50 % do roku 2010. Komunální odpady Materiálové využití (%)

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

,37

22,32

21,67

13,83

10,77

12,52

16,71

17,69

3. Snížit hmotnostní podíl biologicky rozložitelných odpadů uložených na skládky na 75 % hmotnostních do roku 2010, na 50 % hmotnostních do roku 2013 a na 35 % hmotnostních do roku 2020 ve srovnání s produkcí biologicky rozložitelných odpadů v roce 1995. V roce 2010 byl limit pro ukládání biologicky rozložitelných odpadů na skládky 112 kg na obyvatele (75%). Tento limit byl v roce 2010 překročen o cca 13 kg na obyvatele. Avšak pokud bude Kraj Vysočina chtít splnit cíle stanovené na další roky (2013 – 50% a 2020 – 35%) je nutné tento problém řešit. 4. Snížit podíl odpadů ukládaných na skládky o 20% do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 s výhledem dalšího postupného snižování. Množství skládkovaných odpadů od roku 1999 postupně narůstá. Pokud bychom množství skládkovaných odpadů v roce 2010 srovnali s referenčním rokem 2000, bylo v roce 2010 zaskládkováno o 84 tis. t odpadu více, tedy o 18 % více. Z dlouhodobého vývoje je patrné, že absolutní množství skládkovaných odpadů stále narůstá. Největší položku skládkovaného odpadu tvořil v roce 2010 směsný komunální odpad o celkovém množství 121,9 tis. t odpadů tj. 58 % z celkového množství skládkovaných odpadů. 5. Budovat integrované systémy nakládání s odpady. Integrovaný systém v Kraji Vysočina zatím vybudován není.


Trvalé neplnění cílů POH ČR, KV a obcí, neplnění závazků vůči EU, neplnění legislativy ČR - sankce EK. Razantní ubývání volné skládkové kapacity a budování nových skládek – zhoršení životního prostředí v kraji (vliv na půdu, krajinu, vodu a ovzduší). Nízká míra využití odpadů jako zdroje surovin a zdroje energie. Ubývání neobnovitelných zdrojů surovin a zdrojů energie. Zhoršení sociální a ekonomické udržitelnosti odpadového hospodářství – komplexní vyšší náklady na odpadové hospodářství v obci a občany, zvýšení poplatků za komunální odpad a zvýšení poplatků za odstraňování odpadů skládkováním.

2. Způsob řešení definovaného problému, očekávané výsledky. 1. Jaké řešení, tedy jaké intervence, navrhujete? Popište intervenci s uvedením, jak řeší problém popsaný výše,

Integrovaný systém nakládání s odpady v Kraji Vysočina (ISNOV). Obdobné aktivity na zvýšení efektivnosti nakládání s odpady i v kraji Jihomoravském, pokud dosud nejsou realizovány, nebo nejsou realizovány v dostatečné míře. Realizace promyšleného systému, který preferuje využití odpadů před jeho odstraněním při zabezpečení minimálních dopadů na ŽP a zajištění plnění politiky odpadového hospodářství.

41

nebo jak využívá potenciálu popsaného výše.


Konkrétně řeší: 1. předcházení komunálním

vzniku

komunálních

odpadů

odpadů

podobných



environmentální osvěta související s životní úrovní, s osobními návyky a preferencemi občanů při nákupech, s výrobními návyky firem a úřadů



zavedení systémů domácího a komunitního kompostování ve městech a obcích



využívání výrobků a materiálů šetrných k životnímu prostředí a vyrobených z recyklovaných surovin

2. maximalizace třídění komunálních odpadů komunálním a jejich další materiálové využití Využijte již rozpracovaných aktivit krajů a měst.

a

a

odpadů

podobných



vytvoření vhodných podmínek k rozvoji tříděného sběru na obcích tedy přímo u původců odpadu



zajištění dostatečné hustoty sběrné sítě



zajištění dostatečné kapacity sběrné sítě



zajištění aktivní účasti obyvatel na třídění

3. nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a jejich využití 

osvěta a vzdělávání



plošné zavedení třídění BRKO ve všech svozových oblastech v místech zástavby typu rodinných domů nebo domů venkovského charakteru



uplatnění principů prevence – podpora domovního a komunitního kompostování



zajištění dostatečné sběrné sítě v zájmových územích



doplnění stávajících zařízení na zpracování BRKO dle zákona o odpadech (zavedení decentralizovaného kompostování, systém spolupráce obce a zemědělce, centrální zařízení na zpracování BRKO kompostárny, bioplynové stanice)



zajištění využití a odbytu kompostu

4. energetické využití zbytkového směsného komunálního odpadu a odpadu podobného komunálnímu 

zařízení pro energetické využití odpadů (ZEVO) pro využití 150 000 t komunálních odpadů



systém překladišť



způsob dopravy



využití tepla v CZT



využití elektrické energie

Problematiku ISNOV je potřeba řešit ve spolupráci všech měst, městysů, obcí, Kraje Vysočina a firem podnikajících v dané oblasti. Toto řešení dá záruku dlouhodobě stabilního a udržitelného systému, který zajistí stabilitu cen, plateb i materiálových toků všem svým uživatelům. Řešení nakládání s komunálními odpady vedoucí k plnění cílů POH je povinností původců komunálních odpadů v kraji (měst, městysů a obcí) a kraj může plnit roli poradní, koordinační apod.

42

Výstavba zařízení pro energetické využití odpadů bude jako součást ISNOV klíčovou a realizace celého ISNOV přinese jeho dlouhodobou stabilitu a také environmentálně, legislativně, ekonomicky i sociálně únosnou alternativu současného způsobu nakládání se směsným komunálním odpadem. ISNOV má:

2. Jaké bude mít navržená intervence konkrétní výsledky v praxi?


v


-

zajistit stabilitu a udržitelnost odpadového hospodářství v kraji

-

pomoci řešit problematické oblasti nakládání s komunálním odpadem původcům odpadů

-

řešit budoucnost odpadového hospodářství v kraji, kdy kapacita skládek vystačí pouze na cca 8 – 10 let

-

zabezpečit plnění závazků vyplývajících ze stávající legislativy, POH měst/městysů/obcí a POH Kraje Vysočina

1. předcházení komunálním

vzniku

komunálních

odpadů


odpadů

podobných



environmentální osvěta související s životní úrovní, s osobními návyky a preferencemi občanů při nákupech, s výrobními návyky firem a úřadů



zavedení systémů domácího a komunitního kompostování ve městech a obcích



využívání výrobků a materiálů šetrných k životnímu prostředí a vyrobených z recyklovaných surovin

2. maximalizace třídění komunálních odpadů komunálním a jejich další materiálové využití Jakým způsobem a v jakém rozsahu se díky intervenci problém vyřeší?

a

a

odpadů

podobných



vytvoření vhodných podmínek k rozvoji tříděného sběru na obcích tedy přímo u původců odpadu



zajištění dostatečné hustoty sběrné sítě



zajištění dostatečné kapacity sběrné sítě



zajištění aktivní účasti obyvatel na třídění

3. nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a jejich využití 

osvěta a vzdělávání



plošné zavedení třídění BRKO ve všech svozových oblastech v místech zástavby typu rodinných domů nebo domů venkovského charakteru



uplatnění principů prevence – podpora domovního a komunitního kompostování



zajištění dostatečné sběrné sítě v zájmových územích



doplnění stávajících zařízení na zpracování BRKO dle zákona o odpadech (zavedení decentralizovaného kompostování, systém spolupráce obce a zemědělce, centrální zařízení na zpracování BRKO)



zajištění využití a odbytu kompostu

4. energetické využití zbytkového směsného komunálního odpadu a odpadu podobného komunálnímu

43



zařízení pro energetické využití odpadů (ZEVO) pro využití 150 000 t komunálních odpadů



systém překladišť



způsob dopravy



využití tepla v CZT



využití elektrické energie

5. odstranění odpadů skládkováním 3. Jaké budou důsledky konkrétního výsledku intervence? Jaké důsledky – konkrétní, nejlépe měřitelné, rozhodně doložitelné – bude mít vyřešení problému pro: konkurenceschopnost regionu a ČR? pro soudržnost společnosti? pro územní soudržnost?

Zajištěná stabilita a udržitelnost odpadového hospodářství v obou krajích. Pomoc s řešením problematické oblasti nakládání s komunálním odpadem původcům komunálních odpadů. Řešena budoucnost odpadového hospodářství v kraji. Zabezpečeno plnění závazků vůči EU, závazků vyplývajících ze stávající legislativy ČR, POH měst/městysů/obcí a POH Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje. 

snížena produkce odpadů



maximální využití odpadů jako náhrady primárních přírodních zdrojů zdroje surovin a zdroje energie



snížen hmotnostní podíl biologicky rozložitelných odpadů uložených na skládky



snížen podíl odpadů ukládaných na skládky



vybudování integrovaného systému nakládání s odpady v Kraji Vysočina s klíčovým prvkem zařízení pro energetické využití odpadů.

Zlepšena sociální udržitelnost odpadového hospodářství – udržitelné a stabilizované náklady na odpadové hospodářství v obci a občany, stabilizované poplatky za komunální odpad.

44

4. Za jakých podmínek budou intervence realizovatelné, a zejména, za jakých podmínek budou dosaženy výsledky? Jsou výsledky přímým důsledkem intervencí, nebo jsou nějak podmíněny?

Integrovaný systém nakládání s odpady v Kraji Vysočina bude realizovatelný za podmínky: 

spolupráce měst, městysů a obcí



kvalitní příprava podkladů pro projekty a kvalitní projekty



financování systémů z měst/městysů/obcí, dotace z EU nebo ČR



podpora státu



spolupráce s investory do zařízení v integrovaném systému



specifikace (popřípadě zřízení nové) právnické osoby, která bude řešitelem, investorem a provozovatelem zařízení na energetické využití odpadů, případně celého integrovaného systému nebo jeho chybějících částí



specifikace (popřípadě zřízení nové) municipální společnosti řešící nakládání s odpady v kraji



dokončení nového zákona o odpadech


45

Prověření vztahu mezi intervencemi a požadavky kohezní politiky – NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Návrh intervence/popis

Předcházení vzniku komunálních odpadů a odpadů podobných komunálním

Maximalizace třídění komunálních odpadů a odpadů podobných komunálním a jejich další materiálové využití

Nakládání rozložitelnými využití

s biologicky odpady a jejich

Energetické využití zbytkového směsného komunálního odpadu a odpadu podobného komunálnímu

Strategie EU 2020

Udržitelný růst Pomoc spotřebitelům činit informovaná rozhodnutí

Ne

Ne

Ne


Investiční priorita ERDF – Ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů: Opatření ke zlepšení životního prostředí ve městech, včetně regenerace starých průmyslových areálů a omezování znečištění ovzduší ERDF – Ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů: Řešení důležitých potřeb investic do odpadového hospodářství za účelem plnění požadavků acquis týkajících se oblasti životního prostředí ERDF – Ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů: Řešení důležitých potřeb investic do odpadového hospodářství za účelem plnění požadavků acquis týkajících se oblasti životního prostředí ERDF – Ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů: Řešení důležitých potřeb investic do odpadového hospodářství za účelem plnění požadavků acquis týkajících se oblasti životního prostředí

46

Cílové skupiny a poptávka – Intervence v oblasti Nakládání s odpady z karty intervence zpracujte pro každou aktivitu nebo skupinu aktivit, které spolu navzájem souvisí, nebo pro několik klíčových aktivit, které budou zásadním způsobem vytvářet výsledek celé intervence. Spojte aktivity, které mají stejnou cílovou skupinu a jsou navzájem neoddělitelně propojené. Klíčová aktivita či aktivity č. 1 realizující danou intervenci nebo skupina aktivit společně svázaných či mající stejnou cílovou skupinu a stejný cíl/účel a vedoucí ke společnému výsledku Cílová skupina: „Kdo bude mít z aktivity přímý a prokazatelný prospěch?“ Jaký tento prospěch (prokazatelně!) bude? Charakteristika cílové kvalitativní popis

skupiny:


Integrovaný systém nakládání s odpady v Kraji Vysočina a v Jihomoravském kraji 

předcházení vzniku komunálních odpadů a odpadů podobných komunálním



maximalizace třídění komunálních odpadů a odpadů podobných komunálním a jejich další materiálové využití



nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a jejich využití



energetické využití zbytkového směsného komunálního odpadu a odpadu podobného komunálnímu

Původci komunálních odpadů - města, městyse, obce, občané Do vlastní realizace integrovaného systému budou zapojeny i podnikatelské subjekty. Pro cílovou skupinu bude zajištěn dlouhodobě udržitelný systém odpadového hospodářství. Budou splněny požadavky vyplývající z nařízení EU (např. se sníží množství odpadů ukládaných na skládky, sníží se množství biologicky rozložitelných odpadů ukládaných na skládky, zvýší se materiálové využití komunálních odpadů) konkrétnější přínosy nelze nyní stanovit (vyčíslit). Hlavním přínosem má být stabilizace nákladů pro cílové skupiny zejména při nakládání s komunálním odpadem. cca 1,7 mil. obyvatel, 1377 obcí, na území 13991 km².

Územní pokrytí cílové skupiny odhad Poptávka cílové skupiny: „Vyžaduje či očekává cílová skupina danou aktivitu nebo skupinu aktivit?“ – „Chce, cílové skupina, aby se aktivity realizovaly?“

Ano, vyžaduje a očekává. Chce aktivity realizovat. Zastupitelstvo Kraje Vysočina a také zastupitelstva řady měst obcí v Kraji Vysočina vzaly na vědomí usneseními potřebu řešení Integrovaného systému nakládání s odpady Kraje Vysočina (dokumentaci).

47

Připravenost intervencí – Intervence v oblasti Nakládání s odpady z karty intervence zpracujte pro každou aktivitu nebo skupinu aktivit, které spolu navzájem souvisí, nebo pro několik klíčových aktivit, které budou zásadním způsobem vytvářet výsledek celé intervence. Spojte aktivity, které mají stejnou cílovou skupinu a jsou navzájem neoddělitelně propojené.


či

Integrovaný systém nakládání s odpady v Kraji Vysočina:  předcházení vzniku komunálních odpadů a odpadů podobných komunálním  maximalizace třídění komunálních odpadů a odpadů podobných komunálním a jejich další materiálové využití  nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a

Dosáhne aktivita svého cíle izolovaně, nebo je nutná součinnost s jinou aktivitou? Se kterou? Je to aktivita z této karty nebo z jiné karty? Ze které? tato intervence bude efektivní v případě, že budou realizovány všechny aktivity této karty


Původci komunálních odpadů města, městyse, obce Kraje Vysočina a Jihomoravsk ého kraje. V případě Vysočiny zatím neznáme nositele, nositel se


Chce nositel intervence tuto realizovat? Má na její realizaci zájem? V případě Vysočiny není znám.

Je intervence jejím nositelem připravena či připravována ? Kdy je reálné, že by mohla začít být připravována ? ANO je připravována Studie: Integrovaný systém nakládání s odpady v Kraji Vysočina,

Má nositel intervence kapacity znalosti nutné k přípravě a realizaci intervence? (lidi, peníze, organizační schopnosti, kompetence ) Částečně, současné kapacity nositelů plně nedostačují pro úspěšnou realizaci intervence

Jsou známy způsoby a mechanismy realizace intervence? Zjednodušeně: „Za co budou vydány peníze, pokud se intervence spustí? Co se bude platit?“ Částečně sběrná místa a systémy sběru, dotřiďovací linky, kompostárny a bioplynové stanice, logistika, překládací stanice, dopravní infrastruktura, výstavba zařízení

Jaké jsou očekávané zdroje financování intervence na české straně? Má nositel intervence zákonnou možnost takovou intervenci financovat? EU, dotace, veřejné prostředky


2016

Možnost financovat nositel má

48

jejich využití  energetické využití  zbytkového směsného komunálního odpadu a odpadu podobného komunálnímu

teprve hledá a záleží na tom, jak dopadnou další jednání (nejdříve bude znám koncem roku 2012). Zatím existuje jen smlouva o spolupráci mezi Krajem a obcemi s rozšířenou působností. Další dokumentac e vzniká.

pro energetické využití odpadu, mechanismy budou upřesněny v rámci projektové přípravy

49

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY 1. Problém, který je třeba intervencemi – aktivitami, opatřeními, operacemi – vyřešit. 1. Popište, jaký problém ve Vašem regionu chcete řešit, nebo jaký rozvojový potenciál chcete využít.


Ochrana a podpora biodiverzity ve volné krajině. Biodiverzita je ohrožena snižováním pestrosti biotopů, snižováním ekologické stability lokalit. Vznik: Komplex příčin, zejména dlouhodobé změny v tradičním způsobu zemědělského hospodaření). Zajištění managementu lokalit regionálního a národního významu a lokalit NATURA 2000 na území Kraje Vysočina, zajištění zvláštní ochrany lokalit regionálního a nadregionálního významu (bez pravidelných či jednorázových zásahů by došlo k ohrožení či zániku předmětů ochrany. Vznik: Komplex příčin, např. citlivost předmětů ochrany na změny okolního prostředí). Invazní druhy rostlin (obsazování lokalit nepůvodními rostlinnými druhy.

Popište jeho příčiny: co jej způsobuje a jak vzniká. 2. Uveďte důkazy či věcné argumenty, že problém či potenciál existuje.

Vznik: dobré podmínky k šíření nepůvodních druhů).

Zdroje: odborná literatura (obecná i regionální) inventarizační (aj.) průzkumy, plány péče, podklady pro správní rozhodování.

Definujte problém či potenciál kvantitativně:   

Číselné údaje Trendy Místo, dotčené subjekty  Konkrétní kvalitativní charakteristiky 3. Popište, jaké jsou důsledky problému (v současnosti, v budoucnosti) pro rozvoj regionu.

Zájem obyvatel kraje na příznivém životním prostředí, na udržení zaměstnání a zemědělského hospodaření v místě.


Snižování rekreačního a turistického potenciálu v regionu.

Zhoršování přírodního a krajinného potenciálu snižuje limity trvalé udržitelnosti a ztěžuje povolování těch zásahů, které by stabilizovaná krajina byla schopna absorbovat.

50

2. Způsob řešení definovaného problému, očekávané výsledky 1. Jaké řešení, tedy jaké intervence, navrhujete? Popište intervenci s uvedením, jak řeší problém popsaný výše, nebo jak využívá potenciálu popsaného výše. Jinými slovy, popište, co budete dělat, aby byl problém vyřešen?

Opatření na ochranu a podporu biodiverzity: 

akce na zlepšení současného stavu nebo celkovou revitalizaci vybraných lokalit spočívající v kácení náletových dřevin, kosení, pastvě, popřípadě dalších zásazích v evropsky významných lokalitách, v maloplošných zvláště chráněných územích a v lokalitách nálezové databáze AOPK.



průzkum vybraných lokalit

Opatření k likvidaci invazních druhů rostlin ekologickým způsobem (opakovaná seč, vytrhávání).



v


Intervence by měly být prováděny opakovaně a někdy i dlouhodobě, pozitivní změny by měly být pozorovatelné v řádu měsíců až let. Rozsah řešení problému závisí na konkrétní situace (požadavku). Zmírnění negativních dopadů na ochranu přírody a krajiny nastane ve všech případech. Zlepšení stavu bude zpravidla potřebovat dlouhodobější činnost.

Jakým způsobem a v jakém rozsahu se díky intervenci problém vyřeší? Pokuste se výsledky vyjádřit kvalitativně a kvantitativně – hrubým odhadem.

51

3. Jaké budou důsledky konkrétního výsledku intervence? Jaké důsledky – konkrétní, nejlépe měřitelné, rozhodně doložitelné – bude mít vyřešení problému pro:

Zlepšení stabilizační funkce přírody povede k možnosti vyrovnávat se lépe se zásahy způsobené lidskou činností. Posílí se příznivé životní prostředí, což je jeden z předpokladů pro příznivou demografickou situaci kraje (pozitivní migrační saldo). Posílí se vhodné formy turistického ruchu. Podpoří vhodné způsoby zemědělského hospodaření. Splnění závazků ČR vůči EU.

 konkurenceschopnost regionu a ČR?  pro soudržnost společnosti?  pro územní soudržnost? 4. Za jakých podmínek budou intervence realizovatelné, a zejména, za jakých podmínek budou dosaženy výsledky? Jsou výsledky přímým důsledkem intervencí, nebo jsou nějak podmíněny?

Dílčí výsledky a výsledky v některých lokalitách mohou být dosaženy s využitím jen části nákladů. Pozitivní výsledky jsou vždy přímým důsledkem intervencí, na synergii s jinými objektivními jevy záleží, zda výsledky intervence budou zesíleny nebo zeslabeny.


52

Prověření vztahu mezi intervencemi a požadavky kohezní politiky – OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Návrh intervence/popis

Strategie EU 2020

Udržitelný růst

Opatření na ochranu a podporu biodiverzity

Opatření k likvidaci invazních druhů rostlin ekologickým způsobem (opakovaná seč, vytrhávání)




Investiční priorita ERDF – Ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů: Řešení důležitých potřeb investic do odpadového hospodářství za účelem plnění požadavků acquis týkajících se oblasti životního prostředí ERDF – Ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů: Řešení důležitých potřeb investic do odpadového hospodářství za účelem plnění požadavků acquis týkajících se oblasti životního prostředí

53

Cílové skupiny a poptávka – Intervence v oblasti Ochrana přírody a krajiny z karty intervence zpracujte pro každou aktivitu nebo skupinu aktivit, které spolu navzájem souvisí, nebo pro několik klíčových aktivit, které budou zásadním způsobem vytvářet výsledek celé intervence. Spojte aktivity, které mají stejnou cílovou skupinu a jsou navzájem neoddělitelně propojené. Klíčová aktivita či aktivity č. 1 realizující danou intervenci nebo skupina aktivit společně svázaných či mající stejnou cílovou skupinu a stejný cíl/účel a vedoucí ke společnému výsledku Cílová skupina: „Kdo bude mít z aktivity přímý a prokazatelný prospěch?“ Jaký tento prospěch (prokazatelně!) bude? Charakteristika cílové kvalitativní popis

Opatření na ochranu a podporu biodiverzity: - akce na zlepšení současného stavu nebo celkovou revitalizaci vybraných lokalit spočívající v kácení náletových dřevin, kosení, pastvě, popřípadě dalších zásazích v evropsky významných lokalitách, v maloplošných zvláště chráněných územích a v lokalitách nálezové databáze AOPK, - průzkum vybraných lokalit. Opatření k likvidaci invazních druhů rostlin ekologickým způsobem (opakovaná seč, vytrhávání) Ochrana přírody je veřejným zájmem, příroda je veřejný statek. Cílovou skupinou jsou tak obyvatelé Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje i jejich návštěvníci. Nositelem intervencí budou fyzické osoby a právnické osoby, z nich zejména veřejnoprávní korporace (kraje, obce a jimi zřizované organizace, státní podniky) a občanská sdružení.

skupiny:


Cílovou skupinou jsou obyvatelé Kraje Vysočina (cca 500 tis. osob), Jihomoravského kraje (1170 tis. osob) a jejich návštěvníci (1400 tis. osob). Projekt by se realizoval na cca 5 % území Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje. Část cílové skupiny aktivitu očekává. O nikom z cílové skupiny nelze říct, že by aktivitu odmítal. Poptávka je ze strany municipalit, vlastníků dotčených pozemků a dalších právnických i fyzických osob. (V současné době např. požadavky na realizaci obdobných aktivit převyšují možnosti OPŽP.)

54

Připravenost intervencí – Intervence v oblasti Ochrana přírody a krajiny z karty intervence zpracujte pro každou aktivitu nebo skupinu aktivit, které spolu navzájem souvisí, nebo pro několik klíčových aktivit, které budou zásadním způsobem vytvářet výsledek celé intervence. Spojte aktivity, které mají stejnou cílovou skupinu a jsou navzájem neoddělitelně propojené.

Klíčová aktivita či skupina aktivit

Opatření na ochranu podporu biodiverzity:

a

akce na zlepšení současného stavu nebo celkovou revitalizaci vybraných lokalit spočívající v kácení náletových dřevin, kosení, pastvě, popřípadě dalších zásazích v evropsky významných lokalitách, v maloplošných zvláště chráněných územích a v lokalitách nálezové databáze


Vhodná je součinnost jmenovaných aktivit. Na některých plochách se vyskytují důvody pro realizaci jen jedné z aktivit. Částečná vazba je na intervenci Zemědělství a venkov – podpora


Fyzické osoby, právnické osoby, z nich zejména veřejnoprávn í korporace (kraje, obce a jimi zřizované organizace, státní podniky) a občanská sdružení.

Ví nositel intervenc e, že je nositele m? Chce nositel intervenc e tuto realizova t? Má na její realizaci zájem? Ano.

Je intervence jejím nositelem připravena či připravována ? Kdy je reálné, že by mohla začít být připravována ?

Aktivity jsou v praxi realizovány na jednotlivých plochách (v řádu desítek). Na některých plochách jsou už připraveny, na jiných připravovány. Některé plochy zatím nejsou identifikovány.

Má nositel intervence kapacity znalosti nutné k přípravě a realizaci intervence? (lidi, peníze, organizační schopnosti, kompetence) Částečně – mají znalosti, finanční a lidské zdroje jsou nedostatečné

Jsou známy způsoby a mechanismy realizace intervence? Zjednodušeně: „Za co budou vydány peníze, pokud se intervence spustí? Co se bude platit?“ Seč, pastva, jednorázové asanační zásahy (kácení dřevin), speciální obhospodařov ání pozemků, drobné terénní úpravy

Jaké jsou očekávané zdroje financování intervence na české straně? Má nositel intervence zákonnou možnost takovou intervenci financovat? Vlastní prostředky nebo veřejné rozpočty, popř. operační programy.



Zákonnou možnost financování nositel intervence má.

55

AOPK. - průzkum vybraných lokalit

vybraných činností při hospodaření v lesích.

Opatření k likvidaci invazních druhů rostlin ekologickým způsobem.

56

3. ZEMĚDĚLSTVÍ A VENKOV 1. Problém, který je třeba intervencemi – aktivitami, opatřeními, operacemi – vyřešit. 1. Popište, jaký problém ve Vašem regionu chcete řešit, nebo jaký rozvojový potenciál chcete využít. Definujte problém/potenciál kvalitativně - jak se projevuje v praxi, co způsobuje – tedy proč je problémem. Popište jeho příčiny: co jej způsobuje a jak vzniká.

Zemědělství přes klesající podíl na ekonomice regionu představuje významný sektor, který zajišťuje pracovní místa zejména ve venkovských oblastech a spolupodílí se na údržbě kulturní krajiny v regionu, díky čemuž ovlivňuje mimo jiné například podmínky pro rozvoj cestovního ruchu, ale i podmínky pro stabilizaci sídelní struktury v regionu. Hlavním problémem zemědělství v regionu je jeho nesystémová nekoordinovaná podpora, která vyúsťuje v klesající význam zemědělství v ekonomice, ale také v klesající konkurenceschopnost zemědělství v rámci jednotného trhu EU. Negativní vývoj v zemědělství je přitom z části dán technologickým vývojem, (snižující se zaměstnanost v důsledku větší automatizace), z části negativními dopady společné zemědělské politiky EU, která trh v zemědělství výrazným způsobem ovlivňuje (neefektivně nastavený systém dotací založený zejména na rozloze obhospodařované půdy, díky čemuž z území mizí drobní farmáři). Přestože je struktura zemědělských podniků a zemědělské produkce v obou krajích odlišná, hlavní problémy jsou společné a to: 

     

Klesající konkurenceschopnost zejména menších podniků v důsledku chybně nastavené dotační politiky – nedostatečná schopnost malých zemědělců konkurovat velkovýrobcům, případně produktům dováženým z regionů s nízkými výrobními náklady; Minimální zapojení samotných zemědělců do produkčního řetězce a v důsledku toho nízká schopnost dostat produkci na trh; Nedostatečný zájem obyvatel o lokální produkty, malá nabídka a nedostatečná propagace lokálních produktů; Klesající zájem mladých lidí o práci v zemědělství – snižující se odborná úroveň pracovníků v zemědělství, rostoucí hrozba nedostatku kvalifikované síly obecně; Nedostatečné a upadající zemědělské školství – zejména SŠ a učiliště – nezájem o zemědělské školy, špatná kvalita absolventů, neexistující celoživotní vzdělávání; Nedostatečná stabilita lesních porostů; Minimální úroveň zpracování vytěženého dřeva – nadměrný vývoz dřeva bez větší přidané hodnoty.

Situace v oblasti rozvoje venkova na výše uvedené problémy navazuje. Negativní vývoj v zemědělství a s tím související radikální pokles zaměstnanosti na venkově kopíroval na počátku devadesátých let odliv obyvatel z venkovských oblastí. Přestože se statisticky odliv zastavil, často jen díky tomu, že na venkově zůstávají starší lidé, kteří se již nemají kam přestěhovat. Zcela nedostatečný je příliv mladých lidí, pro které venkov nenabízí ani potřebná pracovní místa, ani potřebnou vybavenost a infrastrukturu. Mezi hlavní problémy venkova patří:    

Snižující se nabídka pracovních míst na venkově; Nedostatečná občanská vybavenost a nabídka služeb na venkově, obtížná dostupnost služeb z některých malých obcí; Nedostatečné služby pro staré lidi – a pokračující stárnutí populace v některých venkovských územích, díky čemuž poptávka po službách pro seniory stále poroste; Špatná dopravní obslužnost;

57

  


Špatný technický stav infrastruktury malých obcí; Nemožnost seberealizace (pracovní i kulturní) a podnikání = pokles počtu firem, spolků, obecně zhoršené možnosti volnočasového vyžití; Redukce správních funkcí malých obcí – ohrožení dostupnosti služeb veřejné správy na venkově.

Statistické údaje potvrzující klesající výkonnost zemědělství a jeho přidanou hodnotu pro celkovou ekonomiku regionu.      

úbytek pracovních míst a firem na venkově pokles porodnosti, stárnutí obyvatelstva, změna věkové struktury růst nezaměstnanosti dlouhodobý úbytek počtu obyvatel ve venkovských obcích (mimo obcí v zázemí velkých měst), selektivní migrace pokles služeb (počtu provozoven, dopravních spojení) lesní hospodářské plány

Místo: zejména hospodářsky postižené regiony, periferie Dotčené subjekty: venkovské obyvatelstvo dle území - bez větších měst a jejich okolí, subjekty působící na venkově 

nekonkurenceschopnost zemědělství, lesnictví a potravinářského – zpracovatelského průmyslu



převažující dovoz nad vývozem, ztráta soběstačnosti ve výrobě potravin, nízká přidaná hodnota při zpracování vyprodukovaných surovin/ dřeva



odliv obyvatel z menších obcí (mladí a vzdělaní)

 Jaký je důsledek problému pro konkurenceschopnost regionu a ČR?

nezájem o odborné školy (zemědělství, potravinářství) a následný útlum odborného školství v důsledku nízké rentability odborných škol



zužování ekonomicky aktivního území



pokles péče o krajinu - zvýšení nároků na údržbu krajiny



sociální problémy (nezaměstnanosti, stárnutí obyvatelstva)

nebo



zánik venkovské kultury (spolková a zájmová činnost, folklór)



vznik brownfieldů



pokles vzdělanostní úrovně



pokles příjmů obyvatel



nižší produkční a mimoprodukční schopnost lesa (např. kalamity)



nutnost dojížďky za prací a službami do měst



zvyšující se náklady na veřejnou dopravu



zatížení sociální sítě – zdravotnictví (souvislost se stárnutím populace)




 Snižující se odborná úroveň a stárnutí pracujících v agrárním sektoru (hrozí nedostatek manažerů).  Rozdílná dotační politika do agrárního sektoru v jednotlivých státech - vliv na konkurenceschopnost.  Snižující se nabídka pracovních míst na venkově.  Nedostatečná občanská vybavenost a nabídka služeb na venkově.

Definujte problém/potenciál kvalitativně - jak

 Špatná dopravní obslužnost. se

58

projevuje v praxi, co způsobuje – tedy proč je problémem. Popište jeho příčiny: co jej způsobuje a jak vzniká.

 Nedostatečná stabilita lesních porostů.  Ohrožení konkurenceschopnosti zpracovatelského průmyslu.  Špatný technický stav infrastruktury malých obcí.  Nemožnost seberealizace (pracovní i kulturní) a podnikání = pokles firem, spolků.  Nedostačující kompenzace za hospodaření ve specifických podmínkách.

2. Uveďte důkazy či věcné argumenty, že problém či potenciál existuje. Definujte problém či potenciál kvantitativně:  Číselné údaje  Trendy  Místo, dotčené subjekty  Konkrétní kvalitativní charakteristiky 3. Popište, jaké jsou důsledky problému (v současnosti, v budoucnosti) pro rozvoj regionu.

Statistické údaje: 

lesní hospodářské plány



dlouhodobý úbytek počtu obyvatel ve venkovských obcích (mimo obcí v zázemí velkých měst)



pokles porodnosti, stárnutí obyvatelstva



úbytek pracovních míst a firem na venkově



růst nezaměstnanosti



pokles služeb (počtu provozoven, dopravních spojení)

Místo: zejména hospodářsky postižené regiony, periferie Dotčené subjekty: venkovské obyvatelstvo dle území - bez větších měst a jejich okolí, subjekty působící na venkově

 Nekonkurenceschopnost zemědělství, zpracovatelského průmyslu.

lesnictví

a

potravinářského

–

 Převažující dovoz nad vývozem, ztráta soběstačnosti ve výrobě potravin.  Odliv obyvatel z menších obcí (mladí a vzdělaní).  Nezájem o odborné školy (zemědělství, potravinářství) a následný útlum.


 Zužování ekonomicky aktivního území.  Pokles péče o krajinu - zvýšení nároků na údržbu krajiny.  Sociální problémy (nezaměstnanosti, stárnutí obyvatelstva).  Zánik venkovské kultury (spolková a zájmová činnost, folklór).  Vznik brownfieldů.

nebo

 Pokles vzdělanostní úrovně.  Pokles příjmů obyvatel.  Nižší produkční a mimoprodukční schopnost lesa (např. kalamity).

Jaký je důsledek problému pro soudržnost společnosti nebo území? 1. Popište, jaký problém ve Vašem regionu chcete řešit, nebo jaký rozvojový potenciál chcete využít.

 Nutnost dojížďky za prací a službami do měst.  Zvyšující se náklady na veřejnou dopravu.  Zatížení sociální sítě – zdravotnictví (souvislost se stárnutím populace).  Snižující se odborná úroveň a stárnutí pracujících v agrárním sektoru (hrozí nedostatek manažerů).  Rozdílná dotační politika do agrárního sektoru v jednotlivých státech - vliv na konkurenceschopnost.  Snižující se nabídka pracovních míst na venkově.

59

 Nedostatečná občanská vybavenost a nabídka služeb na venkově. Definujte problém/potenciál kvalitativně - jak se projevuje v praxi, co způsobuje – tedy proč je problémem.

 Špatná dopravní obslužnost.


 Nemožnost seberealizace (pracovní i kulturní) a podnikání = pokles firem, spolků.

2. Uveďte důkazy či věcné argumenty, že problém či potenciál existuje. Definujte problém či potenciál kvantitativně:  Číselné údaje  Trendy  Místo, dotčené subjekty  Konkrétní kvalitativní charakteristiky 3. Popište, jaké jsou důsledky problému (v současnosti, v budoucnosti) pro rozvoj regionu.

 Nedostatečná stabilita lesních porostů.  Ohrožení konkurenceschopnosti zpracovatelského průmyslu.  Špatný technický stav infrastruktury malých obcí.

 Nedostačující kompenzace za hospodaření ve specifických podmínkách. Statistické údaje 

lesní hospodářské plány



dlouhodobý úbytek počtu obyvatel ve venkovských obcích (mimo obcí v zázemí velkých měst)



pokles porodnosti, stárnutí obyvatelstva



úbytek pracovních míst a firem na venkově



růst nezaměstnanosti



pokles služeb (počtu provozoven, dopravních spojení)

Místo: zejména hospodářsky postižené regiony, periferie Dotčené subjekty: venkovské obyvatelstvo dle území - bez větších měst a jejich okolí, subjekty působící na venkově  nekonkurenceschopnost zemědělství, zpracovatelského průmyslu

lesnictví

a

potravinářského

 převažující dovoz nad vývozem, ztráta soběstačnosti ve výrobě potravin  odliv obyvatel z menších obcí (mladí a vzdělaní)  nezájem o odborné školy (zemědělství, potravinářství) a následný útlum


 zužování ekonomicky aktivního území  pokles péče o krajinu - zvýšení nároků na údržbu krajiny  sociální problémy (nezaměstnanosti, stárnutí obyvatelstva)  zánik venkovské kultury (spolková a zájmová činnost, folklór)  vznik brownfieldů

nebo

 pokles vzdělanostní úrovně  pokles příjmů obyvatel  nižší produkční a mimoprodukční schopnost lesa (např. kalamity)


 nutnost dojížďky za prací a službami do měst  zvyšující se náklady na veřejnou dopravu  zatížení sociální sítě – zdravotnictví (souvislost se stárnutím populace)

60

–

2. Způsob řešení definovaného problému, očekávané výsledky 1. Jaké řešení, tedy jaké intervence, navrhujete? Popište intervenci s uvedením, jak řeší problém popsaný výše, nebo jak využívá potenciálu popsaného výše. Jinými slovy, popište, co budete dělat, aby byl problém vyřešen? Využijte již rozpracovaných aktivit krajů a měst.



Realizace grantů na podporu technologického rozvoje a růstu produktivity v zemědělských a zpracovatelských podnicích, a to výhradně jako součást aktivit pro růst prodejů na nových, náročných trzích.



Podpora spotřeby lokální a regionální produkce vč. dalšího zpracování zemědělské prvovýroby – podpora výrobních družstev, podpora „klastrů“ s cílem společné propagace, podpora certifikovaných farmářských trhů, podpora „lokálních marketingových značek“.



Větší propagace agrárního sektoru s cílem „nalákání mladých lidí do zemědělství“, ale též s cílem změny chování spotřebitelů – školy, regionální potraviny, lesnictví (je třeba se zaměřit na změnu spotřebitelského chování obyvatelstva s podporou marketingových produktů, vzdělávání zemědělců, atd.).



Podpora vybraných činností zemědělského hospodaření směřujících k omezení eroze půdy (např. změna způsobu setí) a zadržení vody v krajině (střídání plodin, druhý osev, malé vodní plochy apod.).



Podpora vybraných činností při hospodaření v lesích (rozvoj lesních cest, biodiverzita, stabilita a produkční schopnosti lesů, apod.).



Zachování tradiční zemědělské výroby a řemesel při inovaci produkce (zvyšování produktivity v zemědělství, růst konkurenceschopnosti podniků, zaškolení profesí, zachování pracovních příležitostí).



Údržba krajiny a spolupráce obcí a zemědělců při údržbě krajiny; např. (zabránění šíření plevelných a náletových rostlin, zlepšení údržby neudržovaných ploch, cest, remízků, žlabů apod.).



Dokončení pozemkových úprav – úprava majetkoprávních vztahů, zlepšení prostupnosti krajiny.



Zvýšení počtu mladých lidí v zemědělství a zlepšení kvality zemědělských škol stejným způsobem jako u technických oborů, např.: - podnikání na zkoušku, - stipendia, - dlouhodobé praxe v podnicích jako součást školního vzdělání, - dodatečné kvalifikace (oprávnění na řízení nákladního auta, traktoru apod.) jako součást školního vzdělání.



Rozvoj celoživotního vzdělávání pro zajištění zemědělské kvalifikace jako druhé kvalifikace pro absolventy nezemědělských škol.



Zemědělské „inkubátory“ – nikoliv objekty, ale služby, poradenství apod. začínajícím zemědělcům.



Inovativní využití lokálních zdrojů – nalezení nových zdrojů příjmů (energetické využívání zdrojů – lokální zdroje ve vazbě na veřejná zařízení teplo, diverzifikace činnosti a navazující činnosti, další využívání výstupu ze zemědělské produkce, např. chlévské mrvy, využití půdy ležící ladem pro biomasu apod.).



Podpora cestovního ruchu na venkově jako nový zdroj příjmů (zážitková turistika, značení tras, propagace, balíčky služeb apod.).



Podpora metody LEADER - MAS, aktivizace obyvatel.



Podpora občanské vybavenosti venkovských obcí (nutnost dostatečného využití vybavenosti – kombinace funkcí), zejména základní infrastruktury (za podmínky vyspecifikování standardu služeb pro obce – např. - vodovody v oblastech postižených suchem a nekvalitním zdrojem podzemní vody).

61


Výsledky:

Co se v přímém důsledku intervencí stane? Jakým způsobem a v jakém rozsahu se díky intervenci problém vyřeší? Pokuste se výsledky vyjádřit kvalitativně a kvantitativně – hrubým odhadem.

3. Jaké budou důsledky konkrétního výsledku intervence? Jaké důsledky – konkrétní, nejlépe měřitelné, rozhodně doložitelné – bude mít vyřešení problému pro:  konkurenceschopnost regionu a ČR?  pro soudržnost společnosti?  pro územní soudržnost?



Zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství jako celku;



Zvýšení počtu menších zemědělských podniků;



Růst počtu i objemu produktů využívajících místní zemědělské produkce pro výrobu přímo v regionu;



Zvýšení využitelnosti lokálních zdrojů, vyšší přidaná hodnota při zpracování dřevní hmoty;



Zajištění údržby a péče o krajinu včetně lesů;



Nové zdroje příjmů na venkově (např. cestovní ruch);



Zachování zaměstnanosti – vytvoření nových pracovních příležitostí;



Udržení osídlení venkovského prostoru;



Zvýšená kvalifikovaná pracovní síla;



Aktivizace spolkové činnosti.



zastavení odlivu obyvatel z venkova



zastavení nepříznivého trendu stárnutí obyvatelstva



kvalitní potraviny z domácí produkce, konkurenceschopnost, soběstačnost – nárůst pracovních míst v zemědělství v regionu



obnova pracovních míst



zvýšení kvality životního prostředí – ovzduší, voda, příroda, les



zajištění trvale udržitelného hospodaření na půdě, včetně lesní



rozvoj ekonomických činností



nárůst vzdělanosti



zvýšení kvality krajiny vč. vodních zdrojů

62

4. Za jakých podmínek budou intervence realizovatelné, a zejména, za jakých podmínek budou dosaženy výsledky? Jsou výsledky přímým důsledkem intervencí, nebo jsou nějak podmíněny? Jak jsou podmíněny? A můžeme ty podmínky ovlivnit (a zajistit, že se intervence povede), nebo leží mimo dosah veřejné správy?

Vhodná dotační politika pro oblast zemědělství - zejména nastavená tak, aby cílem politiky bylo zachování regionálního zemědělství a podpora menších subjektů – centrální SZP je minimálně ovlivnitelná z regionální úrovně – možno ovlivnit aplikaci na národní úrovni. Podpora ze strany kraje zejména při přípravě větších regionálních projektů např. pro přípravu regionálních značek apod. Zlepšení kvality základního a zejména středního školství, zlepšení dovedností a znalostí absolventů – ochota kraje podpořit odborné školství v situaci nutných reforem regionálního školství, které jsou prozatím většinou orientovány na ekonomickou stránku. Participace místních obyvatel, obcí a dalších subjektů působících na venkově.

63

Prověření vztahu mezi intervencemi ZEMĚDĚLSTVÍ A VENKOV

a

požadavky

Návrh intervence/popis

Strategie EU 2020

Větší propagace agrárního sektoru – školy, regionální potraviny, lesnictví (je třeba se zaměřit na změnu spotřebitelského chování obyvatelstva s podporou marketingových produktů, vzdělávání zemědělců, atd.)

Ne

Podpora vybraných činností zemědělského hospodaření směřujících k omezení eroze půdy (např. změna způsobu setí)

Udržitelný růst

Podpora vybraných činností při hospodaření v lesích (rozvoj lesních cest, biodiverzita, stabilita a produkční schopnosti lesů, apod.)

Udržitelný růst

Zachování tradiční zemědělské výroby a řemesel při inovaci produkce (zvyšování produktivity v zemědělství, růst konkurenceschopnosti podniků, zaškolení profesí, zachování pracovních příležitostí) Inovativní využití lokálních zdrojů – nalezení nových zdrojů příjmů (energetické využívání zdrojů – lokální zdroje ve vazbě na veřejná zařízení teplo, diverzifikace činnosti a navazující činnosti, další využívání výstupu ze zemědělské produkce, např. chlévské mrvy, využití půdy ležící ladem pro biomasu apod.)


kohezní


politiky

–

Investiční priorita

EAFRD – Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova




Inteligentní růst


Posílení konkurenceschopnosti malý a středních podniků

Udržitelný růst Budování více konkurenceschopné nízkouhlíkové ekonomiky, která účinně a udržitelně využívá zdrojů


EAFRD – Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova ERDF – Zvyšování konkurenceschopnosti malých MSP:

Podpora cestovního ruchu na venkově jako nový zdroj příjmů (zážitková turistika, značení tras, propagace, balíčky služeb apod.)

Inteligentní růst Posílení konkurenceschopnosti malý a středních podniků

Podpora podnikavosti, zejména usnadněním hospodářského využívání nových myšlenek a podporou zakládání nových podniků ERDF – Podpora zaměstnanosti a podpora mobility pracích sil: Iniciativy

místního

64

rozvoje a podpora subjektů poskytujících místní služby zaměřené na vznik nových pracovních míst, pokud tato opatření nespadají do oblasti působnosti nařízení (EU) č. […]/2012 [ESF]

Podpora metody aktivizace obyvatel

Leader

-

MAS,

Podpora občanské vybavenosti venkovských obcí (nutnost dostatečného využití vybavenosti – kombinace funkcí), zejména základní infrastruktury (za podmínky vyspecifikování standardu služeb pro obce – např. - vodovody v oblastech postižených suchem a nekvalitním zdrojem podzemní vody)

Ne


Ne


65

Cílové skupiny a poptávka – Intervence v oblasti Zemědělství a venkov z karty intervence zpracujte pro každou aktivitu nebo skupinu aktivit, které spolu navzájem souvisí, nebo pro několik klíčových aktivit, které budou zásadním způsobem vytvářet výsledek celé intervence. Spojte aktivity, které mají stejnou cílovou skupinu a jsou navzájem neoddělitelně propojené. Klíčová aktivita či aktivity č. 1 realizující danou intervenci nebo skupina aktivit společně svázaných či mající stejnou cílovou skupinu a stejný cíl/účel a vedoucí ke společnému výsledku Cílová skupina: „Kdo bude mít z aktivity přímý a prokazatelný prospěch?“ Jaký tento prospěch (prokazatelně!) bude? Charakteristika cílové kvalitativní popis

Zachování tradiční zemědělské výroby (výroba mléka, masa, brambor, kmínu, máku, velkou tradici v kraji Vysočina má i výroba pícninářského osiva…) a řemesel při inovaci produkce a inovativní využití lokálních zdrojů, nalezení nových zdrojů příjmů (např. zpracování medu a vosku; minimlékárna – výroba sýrů, tvarohů; zpracování masa - výroba uzenin, lahůdek, místních specialit; pěstování různých hub – žampiony, hlíva ústřičná; kovářská výroba, keramika, výroba slaměných ozdob; drobná kožedělná výroba apod.).

Subjekty působící v agrárním sektoru např. právnické a fyzické osoby podnikající a v navazujícím zpracovatelském průmyslu. Předpoklad - žadatelé budou především z řad zemědělských prvovýrobců, kteří budou mít zájem finalizovat svoji produkci, řemeslné subjekty zaměřené na finalizaci zemědělských výrobků.

skupiny:


Řádově jde o tisíce subjektů.


Celé území Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje.


Subjekty v agrárním sektoru a zpracovatelském průmyslu požadují investice do modernizace zařízení a inovace produkce (trvalý převis žádostí v PRV pro toto nařízení). Informace získané formou: Kulatý stůl, Zemědělská komise, Český statistický úřad, údaje zveřejňované MZe, praktické zkušenosti. Ano

66


skupiny:

Marketing (včetně propagace) a vzdělávání v agrárním sektoru

Právnické a fyzické osoby z oblasti zemědělství, subjekty zpracovatelského průmyslu zaměřené na zpracování zemědělské prvovýroby. Zvýšeni kvalifikace pracovníků v agrárním sektoru. Udržení odbytu a přiblížení výrobků konečným zákazníkům.


Stovky subjektů


Kraj Vysočina + Jihomoravský kraj


Informace získané formou: Kulatý stůl, Zemědělská komise, Český statistický úřad, údaje zveřejňované MZe, semináře, praktické zkušenosti. Ano - aktivní přístup

67


Podpora vybraných činností zemědělského a lesního hospodaření

Aktivita je ve prospěch vlastníka/nájemce půdy i lesa, ve prospěch celé společnosti (snižování eroze půdy, ochrana životního prostředí, návštěvníci krajiny, vodohospodáři, vazba na čistotu a kvalitu ovzduší atd.). Prospěch je všeobecně platný. Subjekty hospodařící v zemědělství a lesnictví

skupiny:


Potencionálně cca 75 000 vlastníků lesa. Územní pokrytí kopíruje výskyt příslušných lesů v krajích. V hrubém měřítku lze konstatovat, že jde o pokryv rovnoměrný. Kraj Vysočina + Jihomoravský kraj Cílová skupina aktivity očekává, má zájem, aby byly aktivity realizovány. Informace získané formou: Kulatý stůl, Zemědělská komise, Český statistický úřad, údaje zveřejňované MZe, semináře, praktické zkušenosti, převis v PRV na vypsaný program.

68


skupiny:

Podpora občanské vybavenosti venkovských obcí (nutnost dostatečného využití vybavenosti – kombinace funkcí), zejména základní infrastruktury (za podmínky vyspecifikování standardu služeb pro obce – např. - vodovody v oblastech postižených suchem a nekvalitním zdrojem podzemní vody).

Venkovské obce a subjekty působící na jejich území (např. MAS, mikroregiony, neziskové organizace) výsledky této intervence budou využívat obyvatelé obcí. Zajištěním a udržení základních potřeb obyvatel (služby, vyžití, veřejná doprava), existence těchto služeb přispěje k udržení obyvatel na venkově.


cca 560 tis. obyvatel (pouze obce do 2000 obyvatel v krajích)


cca 1240 obcí (celé území krajů s výjimkou největších měst - krajské, bývalé okresní, popř. ORP, POU)


Zájem obcí a dalších subjektů vyplývá mimo jiné ze zapojení obcí do Programu obnovy venkova Vysočiny (POV), Programu obnovy venkova Jihomoravského kraje a dalších dotačních titulů. Poptávku je možné doložit i zájmem v Programu rozvoje venkova ČR a dalších dotačních titulech na národní úrovni - velké převisy žádostí. Zájem obce deklarují i na nejrůznějších setkáních samospráv. Výsledky v obnově venkova prezentují obce např. v rámci soutěže Vesnice roku, kam se každoročně hlásí více než 50 obcí z Jihomoravského kraje a Kraje Vysočiny.

69

Připravenost intervencí – Intervence v oblasti Zemědělství a venkov (upozornění: podpory do oblasti agrárního sektoru podléhají notifikaci) z karty intervence zpracujte pro každou aktivitu nebo skupinu aktivit, které spolu navzájem souvisí, nebo pro několik klíčových aktivit, které budou zásadním způsobem vytvářet výsledek celé intervence. Spojte aktivity, které mají stejnou cílovou skupinu a jsou navzájem neoddělitelně propojené.


Zachování tradiční zemědělské výroby a řemesel při inovaci produkce a inovativní využití lokálních zdrojů, nalezení nových zdrojů příjmů

Dosáhne aktivita svého cíle izolovaně, nebo je nutná součinnost s jinou aktivitou? Se kterou? Je to aktivita z této karty nebo z jiné karty? Ze které? NE Aktivity na sebe navazují, Vazba na aktivitu 2 a 3

Nositel intervence : Kdo bude intervenci realizovat? Jmenujte organizaci.

Subjekty působící v agrárním sektoru např. právnické a fyzické osoby podnikající a v navazující m zpracovatel ském průmyslu


Chce nositel intervence tuto realizovat? Má na její realizaci zájem? Ví

Je intervence jejím nositelem připravena či připravován a? Kdy je reálné, že by mohla začít být připravován a? Ano částečně

Ano Již se připravuje

Má nositel intervence kapacity znalosti nutné k přípravě a realizaci intervence?

Jsou známy způsoby a mechanismy realizace intervence?

(lidi, peníze, organizační schopnosti, kompetence)

Zjednodušeně: „Za co budou vydány peníze, pokud se intervence spustí? Co se bude platit?“

Ano

Ano

Ano, problém financování

Např. skladovací prostory, vybavení malých provozoven, rekonstrukce stávajících provozů v souladu s novými trendy a efektivitu

Jaké jsou očekávané zdroje financování intervence na české straně? Má nositel intervence zákonnou možnost takovou intervenci financovat? Fondy EU, státní rozpočet a spolufinancová ní Ano


Předpoklad 2014 (Dle připravenos ti implementa ční struktury dotačních programů)

70

Marketing, vzdělávání sektoru

propagace a v agrárním

Podpora vybraných činností zemědělského a lesního hospodaření

Podpora občanské vybavenosti venkovských obcí (nutnost dostatečného využití vybavenosti – kombinace funkcí), zejména základní infrastruktury (za podmínky vyspecifikování

Ne Karta Vzdělávání, více Intervencí Vazba na aktivitu 1 a 3

Ne Vazba na aktivitu 1 a 2

lze najít úzké vazby na další karty zejména: Voda - ČOV, kanalizace, vodovody Snižování

Právnické a fyzické osoby z oblasti zem., dále vzdělávací instituce

Ano

vlastníka/n ájemce půdy i lesa, subjekty hospodařící v zeměděls tví a lesnictví

Ví

obce, svazky obcí, neziskové organizace

Ano

Ano částečně

Ano Již se připravuje

Ano částečně

Ano. Již se připravuje.

Ano deklarován o poptávkou

Část subjektů je připravena na realizaci, ostatní zahájí přípravu v závislosti na

Ano

Ano


Např. semináře, školení, poradenství prezentující nové trendy, výstavy, programy propagující regionální produkty

Ano

Ano,


Jde např. o: používání geneticky vhodného materiálu, zlepšení stability porostů, protierozní opatření, výchovou, používání šetrných technologií atd.

Většinou ano

Ano

záleží na typu a rozsahu projektu a zkušenostech žadatel

většinou se jedná o stavební práce, nákup vybavení na objektech

Fondy EU státní rozpočet a spolufinancová ní

Ano

Fondy EU státní rozpočet a spolufinancová ní Zákonná možnost je pouze zčásti.

operační programy, státní rozpočet, spolufinancová ní žadatelů Ano,

existuje



2014 (Dle připravenos ti implementa ční struktury dotačních programů)

71

standardu služeb pro obce – např. - vodovody v oblastech postižených suchem a nekvalitním zdrojem podzemní vody)

energetické náročnosti snižování spotřeby energie objektech

-

možnosti získání finanční podpory

obecní infrastruktury občanské vybavenosti

a

zákonná možnost

v

72

Program/nástroj: Podpora konkurenceschopnosti a diversifikace výroby zemědělských podniků První návrh, který musí být předmětem dalšího rozpracování poté, co bude rozhodnuto o manažeru a organizátoru programu. Širší cíl (účel) programu/návaznost strategii rozvoje regionu Jihovýchod:

na

 Udržení a zvýšení podílu českých regionálních produktů (z kraje Vysočina a Jihomoravského) a jejich spotřeby v celé ČR i v okolních zemích.

Návaznost programu na Kohezní politiku = na operační program/prioritu/opatření:

Očekávané hospodářské dopady programu:

Nutno dopracovat po představení programů.

Vzroste úspěšnost produktů regionálního zemědělství – produktů pěstovaných a vyráběných v kraji Vysočina a Jihomoravském – na regionálních trzích nebo na trzích mimo region, vč. zahraničí, tj. vzroste prodej regionálních výrobků zemědělství a potravinářství v regionu a zejména mimo něj.

 Udržení pracovních míst na venkově, jejich diversifikace, vytváření nových pracovních míst.

nebo

sociální

Zvýší se ekonomická rentabilita zejména menších zemědělských provozů díky diverzifikaci výroby a sníží se jejich závislost na zemědělské produkci = nižší ohrožení v případě klimatických změn apod. Cíle programu:  Zvýšit konkurenceschopnost zemědělských firem – podniků/zemědělců – přispět k růstu jejich produktivity, ke vstupu na nové trhy a k růstu na trzích stávajících.  Diversifikace výroby v zemědělství, podpora vzniku a rozvíjení hospodářských činností navazujících na zemědělskou prvovýrobu (např. agroturistika).  Diversifikace a rozvoj zpracování zemědělských produktů a růst jejich vývozu mimo region Jihovýchod. Výsledky programu: Zvýší se produktivita podniků/zemědělců o X%

XY

zemědělských

V XY zemědělských podnicích bude zavedeno zpracování produktů prvovýroby nebo stávající zpracování bude rozšířeno nebo bude zavedeno

Výstupy programu:

Aktivity pro zajištění výsledků:

Zavedení nových technologií zvyšujících produktivitu a zlepšujících kvalitu produkce v zemědělských a zpracovatelských podnicích.

Soubor podpůrných programů poskytujících investiční dotace, případně bezúročné půjčky a úvěry

Služby – poradenství, školení, technická pomoc

Přípravné aktivity: nutno rozpracovat nejlépe na

73

zpracování nových produktů a tyto nové produkty budou úspěšně umístěny na trhu a povedou ke zlepšení hospodářských výsledků podniků/zemědělců. V XY podnicích zpracovávajících zemědělské produkty bude jejich zpracování rozšířeno o nové výrobky, které budou úspěšně umístěny na trhu a povedou ke zlepšení hospodářských výsledků výrobců. V XY je část ekonomiky orientovaná na nezemědělskou výrobu – například agroturistika.

apod. – v následujících oblastech: - školení, technická pomoc a poradenství při zlepšování obchodních dovedností - asistence a poradenství při vstupu na nové trhy – marketing a průzkum trhu, zlepšení produktů, zajištění standardů, usnadnění a podpora spolupráce více podniků při vstupu na nové trhy, atd. - exportní poradenství

základě detailnějšího průzkumu potřeb Realizační aktivity: nutno rozpracovat Celou tuto část nutno rozpracovat a zásadně zpřesnit jako součást přípravy programu kvůli jeho zacílení a zpřesnění aktivit a očekávaných výstupů. Ověření správnosti a vhodnosti navrhovaných výstupů a k nim vedoucích aktivit. Nastavení pravidel pro tyto aktivity.

- pomoc při vývoji a zavádění nových produktů Nutno dále rozpracovat při přípravě programu.

Cílová skupina a přínosy pro cílovou skupinu:  Zemědělské podniky a zemědělci v krajích Vysočina a Jihomoravském, kteří chtějí lépe zhodnotit svoji výrobu.  Zpracovatelé zemědělských produktů v obou krajích, kteří chtějí zvýšit produktivitu, vstoupit na nové trhy, připravit nové výrobky. Garant realizace či nositel programu (manažer, administrátor, organizátor):  Kraje Vysočina a Jihomoravský jako tvůrci náplně a garanti programu a jeho realizace.  Kraje Vysočina a Jihomoravský nebo SZIF jako manažer a administrátor programu.

74

Program/nástroj: Podpora lokální produkce a spotřeby První návrh, který musí být předmětem dalšího rozpracování poté, co bude rozhodnuto o manažeru a organizátoru programu. Širší cíl (účel) programu/návaznost strategii rozvoje regionu Jihovýchod:

na

Zlepšení postavení zemědělských podniků a zemědělců na lokálních a regionálních trzích.




Vzroste úspěšnost produktů regionálního zemědělství – produktů pěstovaných a vyráběných v kraji Vysočina a Jihomoravském – na regionálních trzích.

Zvýšení rentability a tím i konkurenceschopnosti místních zemědělců.

nebo

sociální

Cíle programu: Zvýšení podílu lokální a regionální spotřeby produktů z kraje Vysočina a Jihomoravského. Výsledky programu:

Výstupy programu:


Zvýší se množství produkce, kterou zemědělci z Vysočiny a Jihomoravského kraje prodávají v nejbližším městě, v okrese, v kraji nebo v regionu Jihovýchod.

Vznik a zavedení regionální značky potravin (patrně zvlášť pro každý kraj).

Přípravné aktivity: nutno rozpracovat

Zvýší se množství příležitostí pro obyvatele kraje Jihomoravského a Vysočiny koupit si místní a regionální produkci. Zvýší se zájem obyvatel o tuto produkci.

Vznik odbytových družstev a institucionálních i neformálních způsobů spolupráce regionálních producentů. Zvýšení pravidelnosti a rozšíření certifikovaných farmářských trhů s garantovanými regionálními výrobky. Zvětšení počtu obchodů, které jsou specializované na regionální produkty nebo je mají ve zvláštním sortimentu – obchody kamenné i pojízdné.

Realizační aktivity: - vznik nebo podpora existující regionální značky/regionálního certifikátu původu potravin a zemědělských výrobků - spolupráce mezi zemědělci a místní samosprávou - marketing a propagace regionálních výrobků, průzkumy trhu apod. - poradenství, školení a vzdělávání pro zemědělce i družstva na téma uplatnění na regionálním/lokálním trhu

75

Zvýšení počtu gastronomických provozoven v regionu využívajících místní suroviny. Nutno dále rozpracovat při přípravě programu.

- Podpora výrobních družstev a „klastrů“ - atd. Celou tuto část nutno rozpracovat a zásadně zpřesnit jako součást přípravy programu kvůli jeho zacílení a zpřesnění aktivit a očekávaných výstupů. Ověření správnosti a vhodnosti navrhovaných výstupů a k nim vedoucích aktivit. Nastavení pravidel pro tyto aktivity.

Cílová skupina a přínosy pro cílovou skupinu:  Zemědělské podniky a zemědělci v krajích Vysočina a Jihomoravském  Zpracovatelé zemědělských produktů v obou krajích  Regionální a místní samosprávy  Profesní zemědělské organizace  Neziskové organizace Garant realizace či nositel programu (manažer, administrátor, organizátor):  Kraje Vysočina a Jihomoravský jako tvůrci náplně a garanti programu a jeho realizace.

76

Program/nástroj: Školství pro zemědělskou výrobu a potravinářství, vč. celoživotního učení (a rekvalifikací) První návrh, který musí být předmětem dalšího rozpracování poté, co bude rozhodnuto o manažeru a organizátoru programu. Širší cíl (účel) programu/návaznost strategii rozvoje regionu Jihovýchod:

na

Zlepšení kvalifikační a věkové struktury pracovníků v zemědělství, zvýšení nabídky vzdělaných a kvalifikovaných pracovních sil v zemědělství.



nebo

sociální


Zvětší se množství mladých lidí, kteří budou mít zájem i příležitost pracovat v zemědělství a zůstávat na venkově. Zvýší se kvalita absolventů a tím i jejich uplatnitelnost na trhu práce.

Zvýšení počtu mladých zemědělců. Cíle programu:  Zvýšení zájmu o vzdělání a práci v zemědělství.

 Zlepšení nabídky pracovních sil v zemědělství a zvýšení počtu mladých lidí, kteří jsou pracovat do zemědělství.  Podpora generační obměny v zemědělství. Výsledky programu:

Výstupy programu:


Zvýšení množství mladých lidí, kteří jdou studovat školy (včetně VŠ) se zemědělským zaměřením, zlepšení jejich studijních výsledků a zlepšení jejich dovedností uplatnitelných v praxi.

Nové osnovy škol zaměřené na stávající zemědělskou praxi, zahraniční výměny studentů, nabídka oprávnění pro řízení náklaďáku, traktoru, apod. jako součást školního vzdělání

Přípravné aktivity: Průzkum mezi školami a zaměstnavateli o reálné poptávce po zemědělských a potravinářských oborech a jejich obsahu a zaměření.

Propagace zemědělství jako perspektivního oboru v ZŠ, včetně příkladů dobré praxe

Nutno dále rozpracovat.

Zvýšení počtu mladých lidí, kteří po ukončení studia jdou pracovat do zemědělských podniků nebo zakládají vlastní podniky nebo se jinak věnují zemědělství v praxi.

Podpora úhrady části mzdových nákladů absolventů (legislativní opora, stanovisko ÚP) Dlouhodobé vysokoškoláků

praxe středoškoláků a v zemědělství pro získání

Realizační aktivity: nutno rozpracovat Celou tuto část nutno rozpracovat a zásadně zpřesnit jako součást přípravy programu kvůli jeho zacílení a zpřesnění aktivit a očekávaných výstupů. Ověření správnosti a vhodnosti

77

praktických dovedností. Pomoc a podpora při přípravě podnikatelských plánů na vykrytí „mimosezónních“ období

navrhovaných výstupů a k nim vedoucích aktivit. Nastavení pravidel pro tyto aktivity.

Nutno dále rozpracovat při přípravě programu. Cílová skupina a přínosy pro cílovou skupinu:  Zemědělské podniky a zemědělci v krajích Vysočina a Jihomoravském a jejich zaměstnanci.  Školy a jejich studenti, vč. absolventů.

Garant realizace či nositel programu (manažer, administrátor, organizátor):  Kraje Vysočina a Jihomoravský jako tvůrci náplně a garanti programu a jeho realizace.

78

Program/nástroj: Zajištění dostupné občanské vybavenosti na venkově První návrh, který musí být předmětem dalšího rozpracování poté, co bude rozhodnuto o manažeru a organizátoru programu. Širší cíl (účel) programu/návaznost strategii rozvoje regionu Jihovýchod:

na

Zvýšit atraktivitu venkova, posílit sounáležitost obyvatel a podpořit jejich vztah k prostředí, ve kterém žijí.




Sníží se množství lidí, zejména mladých, odcházejících z venkova, a to včetně periferních oblastí. Noví lidé v produktivním věku budou přicházet žít na venkov.

Zlepšit životní podmínky na venkově tak, aby neodrazovaly lidi od života na venkově.

nebo

sociální

Nepřímo se bude zvyšovat také ekonomická aktivita na venkově.

Cíle programu:  Zajistit na venkově – mimo metropolitní oblasti v zázemí Brna a Jihlavy – dostupné základní služby pro všechny obyvatele v časové vzdálenosti do XY minut.  Zajistit dopravní dostupnost těchto služeb veřejnou hromadnou dopravou. Výsledky programu:

Výstupy programu:


Vymezení určitého počtu lokálních center – velmi přibližně 80 obcí – s dobrou dopravní dostupností a přirozenou spádovostí z menších obcí, pro dobudování základní infrastruktury a služeb. (Předpokladem je shoda na vymezení standardní infrastruktury a služeb).

Fungující základní služba zajištěná finančně, materiálně, organizačně a personálně.

Přípravné aktivity:

Udržená a dobudovaná základní infrastruktura a služby ve vymezených lokálních centrech. Vymezení dalších obcí pro lokalizaci či udržení vybraných služeb.

V nevyhnutelných případech, kdy jiné řešení není možné a současně je prokázána dlouhodobá udržitelnost, jsou výstupem též obnovené, modernizované nebo ve výjimečných případech nově vybudované objekty pro poskytování základních služeb ve vybraných lokálních centrech.

Vymezení lokálních center a dosažení shody o nich. Analýza vybavenosti center a dostupnosti služeb z okolních obcí. Stanovení podmínek a dohoda o nich pro zajištění základních služeb ve vybraných obcích provozovaných soukromými subjekty. Nutno dále rozpracovat. Realizační aktivity zaměřené na objekty a služby provozované veřejnou správou: - stavební obnova a/nebo modernizace

79

Udržené a doplněné vybrané služby (nikoliv celý vějíř základních služeb) na venkově v obcích, které nejsou vybranými lokálními centry, ale které mají přirozené podmínky a potřeby pro některé služby (např. škola, malotřídka, obchod, telefon, pošta, zdravotnické zařízení, …).

infrastruktury a zařízení občanské vybavenosti Za základní služby se předběžně považuje: - základní škola: malotřídka, I. stupeň případně I. a II. stupeň, podle charakteru obce a spádového území

- dobudování infrastruktury a občanské vybavenosti ve výjimečných případech - doplnění a modernizace vnitřního vybavení a zařízení v objektech občanské vybavenosti

- mateřská škola Dopravní dostupnost veřejnou dopravou umožňující shora uvedené služby využívat obyvatelům spádových obcí.

- lékařská péče a lékárna (nebo výdejna léků) alespoň v některých dnech v týdnu - pošta nebo poštovna - zařízení mimoškolní zájmové činnosti (např. při ZŠ a v jejích prostorách) - základní veřejná správa – stavební úřad, matrika, … - služby pro seniory (např. terénní péče, donáška léků, jídla, apod. …)

Realizační aktivity zaměřené na objekty a služby provozované soukromými subjekty. Nutno dále rozpracovat. Celou tuto část nutno rozpracovat a zásadně zpřesnit jako součást přípravy programu kvůli jeho zacílení a zpřesnění aktivit a očekávaných výstupů. Ověření správnosti a vhodnosti navrhovaných výstupů a k nim vedoucích aktivit. Nastavení pravidel pro tyto aktivity.

- bankomat - potraviny - policie - knihovna a veřejný internet - sběrný dvůr a lokální odpadová centra Nutno dále rozpracovat. Základní infrastrukturu – resp. vybraná spádová sídla – bude nutno určit nejméně na dvou úrovních s odlišným charakterem služeb – např. služby praktického lékaře budou pravděpodobně četnější než služby stomatologa a gynekologa, ale i tyto poslední patří ke službám, které musejí

80

být dostupné na venkově, ale ve spádových obcích vyššího řádu než v nejmenších lokálních centrech.

Cílová skupina a přínosy pro cílovou skupinu:  Intervence budou realizovány ve vybraných lokálních střediscích – v menších městech a větších obcích.  Užitek směřuje na venkovské obyvatelstvo, cílová skupina pro každou službu bude poněkud jiná, nicméně příjemcem služeb jsou nakonec obyvatelé venkova. Garant realizace či nositel programu (manažer, administrátor, organizátor): Kraje Vysočina a Jihomoravský jako tvůrci náplně a garanti programu a jeho realizace.

81

4. INOVACE A KONKURENCESCHOPNOST 1. Problém, který je třeba intervencemi – aktivitami, opatřeními, operacemi – vyřešit.




V regionu JV existují velké rozdíly v ekonomické vyspělosti obou krajů, ve struktuře jejich ekonomiky i v dynamice hospodářství. Jihomoravský kraj patří mezi 3 nejrozvinutější a nejrychleji rostoucí kraje ČR, kde se v minulých letech dařilo úspěšně realizovat mnohé programy rozvíjející silný potenciál znalostní ekonomiky. Kraj Vysočina, přes slibný vývoj po r. 2000 v posledních letech na ostatní kraje ČR ztrácí a jeho pozice se zhoršuje, přes zprvu vysoký zájem zahraničních investorů kraj v současnosti není příliš atraktivní, jeho potenciál pro rozvoj znalostní ekonomiky je výrazně nižší, inovační podnikání má velice malý rozsah a inovační firmy jsou izolované. Oba kraje mají velice rozdílnou výchozí pozici pro další rozvoj, z pohledu potenciálu pro rozvoj konkurenceschopnosti založené na znalostech je tento rozdíl ještě významnější. Na druhou stranu, přes tuto rozdílnost, existuje velké množství bariér rozvoje znalostní ekonomiky, které jsou oběma krajům společné, jen v nich mají rozdílnou intenzitu. Hlavní společné bariéry rozvoje inovačního podnikání obou krajů jsou především: 

Nízká míra inovačního zaměření firem v regionu, málo firem, které využívají výsledky VaV jako významný zdroj konkurenční výhody, často malá velikost na inovace zaměřených firem.



Nestrategické uvažování většiny „zralých“ firem, které byly dlouhodobě zvyklé subdodávat FDI a po krizi se musí vyrovnat s novou situací.



Nízké zastoupení lidí s vlastnostmi podporujícími podnikatelské ambice/slabý podnikatelský duch.



Slabá absorpční kapacita firem pro nové znalosti / slabá inovační poptávka po nových znalostech, resp. nesoulad mezi poptávkou po nových znalostech a nabídkou ze strany výzkumných organizací.



Nedostatečně rozvinuté služby v inovační infrastruktuře, jejich malé využití pro firmy mimo tuto infrastrukturu.



Nedostatečný přístup firem k výsledkům VaV, nedostatečné kontakty mezi firmami a pracovišti VaV, nedostatečně funkční systém přenosu VaV do firemní praxe.



Nízký zájem absolventů SŠ o technické a přírodovědné obory v kontextu demografického vývoje, v jehož důsledku v dohledné době dojde k silnému snížení kritického množství talentů pro obnovu (natož rozvoj) lidských zdrojů ve vědě a výzkumu.



Nízká atraktivita regionu pro zahraniční vědce/firmy/studenty (zahrnuje „kvalitu života“ ve smyslu kulturního, sportovního vyžití, estetickou kvalitu místa, všudypřítomnou jazykovou bariéru, administrativní problémy při přistěhování).

82

Mezi nejdůležitější bariéry rozvoje znalostní ekonomiky, které jsou významné především pro Jihomoravský kraj, patří:  Relativně nízká kvalita výzkumu (v rámci evropského prostoru), nerelevantní zaměření ve vztahu ke struktuře ekonomiky, slabá mezinárodní napojenost / mezinárodní spolupráce.  Nedostatečná dostupnost Brna/JMK z globálních center, která neumožňuje organizovat jednodenní jednání vyšších představitelů organizací v Brně.  Nedostatečná připravenost vnitřních procedur a asistenčních nástrojů vztahujících se k podpoře transferu technologií ve výzkumných organizacích, silný nedostatek zkušených odborníků pro řízení a implementaci podpůrných aktivit v oblasti TT.  Nedostatečně lákavé možnosti akademické kariéry mezi mladými lidmi: mnozí talentovaní odcházejí do obchodní sféry nebo hned po studiu do průmyslových podniků a nevracejí se.  Chybějící image kraje jako centra inovačního podnikání a kvalitního výzkumu a vývoje. Potenciál Kraje Vysočina pro rozvoj znalostní ekonomiky je ve srovnání s Jihomoravským krajem výrazně menší, nicméně i zde se v posledních letech situace zlepšovala. Na druhou stranu přetrvávají významné bariéry, z nichž mezi hlavní patří:  Nedostatečné lidské zdroje v oblasti inovací a VaV; to platí ve veřejných výzkumných institucích, v soukromém výzkumu i ve firmách, které usilují o inovace.  Odchod mladých lidí do center s možností VŠ vzdělání, které není nabízeno v Kraji Vysočina; po ukončení studia se na Vysočinu nevrací.  Nedostatečný počet a kvalita absolventů SŠ v technických oborech.  Nedostatečná nabídka kvalitních SŠ i VŠ pracovních sil pro inovační či potenciálně inovační obory.  Nevyužitý potenciál inovační infrastruktury, nedostatek inovačních firem, případně malý zájem firem o využívání inovační infrastruktury.  Venkovský image kraje. Oba kraje mají také významný rozvojový potenciál, i když Jihomoravský kraj má v tomto ohledu mnohem lepší výchozí pozici. Ta je charakterizována především:  Realizací center velké výzkumné infrastruktury (ze zdrojů převážně OP VaVpI), která se podařilo vybrat s cílem maximalizace jejich potenciálu z pohledu socioekonomického rozvoje kraje.  Nejrozvinutější systém podpory výzkumu, vývoje a inovací na krajské úrovni v ČR včetně finančního, personálního a politického zabezpečení, a kvalitní a robustní institucionální infrastrukturu podpory inovací (v podmínkách ČR).  Latentní poptávka zralých firem po službách na podporu zvýšení jejich konkurenceschopnosti. V Kraji Vysočina je hlavním potenciálem především:  Firmy s tradicí, které disponují rozvinutou výrobou s potenciálem pro VaV.

83

 Firmy s vynikajícím technickým know-how a na něm vyvíjenými výrobky, které umějí úspěšně uplatnit na trhu, i když množství těchto firem není velké.  Centrum excelence v Telči.  Mladá vysoká škola – Vysoká škola polytechnická Jihlava - která má značný potenciál k rozvoji i ve spolupráci s podnikatelským sektorem a usiluje o rozvíjení výzkumných a vývojových aktivit.  Podpora institucí VaV přicházejících do kraje, ze strany samosprávy.  Rozdílné tempo i trendy růstu HDP v obou krajích regionu. 2. Uveďte důkazy či věcné argumenty, že problém či potenciál existuje.

 Řádově rozdílné výdaje na VaV v kraji Jihomoravském a v Kraji Vysočina.  Přes rozvíjení domácího sektoru ekonomiky stále převažuje závislost ekonomiky regionu Jihovýchod na zahraničních investorech.  Malé množství globálně konkurenceschopných firem, velmi málo takových firem mezi domácími firmami.

Definujte problém či potenciál kvantitativně:

 Převažující postavení firem na nižších místech v globálních hodnotových řetězcích.  Malé množství firem a obvykle malá velikost firem, pro něž jsou inovace hlavním zdrojem konkurenční výhody.  Nízký počet generovaných start up firem ročně.

 Číselné údaje  Trendy  Místo, subjekty

dotčené

 Konkrétní kvalitativní charakteristiky

 Nízký počet licencí uplatňovaných na trhu, zejména universit, ale také soukromých firem.  Relativně nízké příjmy výzkumných organizací ze spolupráce s aplikační sférou, malý objem smluvního výzkumu a téměř žádné příjmy z prodeje licencí, nízké příjmy univerzit z mezinárodních výzkumných programů (FP7), velké rozdíly mezi oběma kraji v těchto indikátorech.  Malý podíl skutečně inovačních firem usídlených v inovační infrastruktuře v Kraji Vysočina, naopak vysoký podíl v zařízeních Jihomoravského kraje.  Zklamání zahraničních vědců či navrátivších se českých vědců z důvodu administrativního zahlcení, nedostatečného servisu, specifické organizační kultury.  Nedostatečná nabídka kvalitní VŠ vzdělané pracovní síly především v technických oborech, rostoucí poptávka ze strany firem a vědeckých institucí.

84


Jaký je důsledek problému pro konkurenceschopnost regionu a ČR? nebo


 Zpomalení růstu HDP a ztráta pozice v ČR i ve střední Evropě (v případě Kraje Vysočina se již děje).  Zvětšující se zaostávání Kraje Vysočina, růst vnitřních rozdílů mezi oběma kraji regionu, zhoršování konkurenčního postavení Kraje Vysočina vůči Jihomoravskému kraji.  Pomalý růst segmentu znalostní ekonomiky, přetrvávání převažující pozice regionu jako dodavatele na nižších úrovních hodnotového řetězce, se snižováním cenově založené konkurenceschopnosti riziko odlivu nízkonákladových firem a ztráty ekonomické dynamiky (v Kraji Vysočina se již projevuje).  Nízká atraktivita pro zahraniční firmy s vysokou přidanou hodnotou, nízká atraktivita pro zahájení vývojových, případně výzkumných aktivit zahraničních i domácích firem, riziko odlivu takových aktivit do jiných regionů (Praha, Vídeň, záp. Evropa, USA).  Nízká atraktivita regionu pro nové investory všeho druhu či pro expanzi místních firem v důsledku nízké a zhoršující se kvality pracovních sil.  Nízká atraktivita pro zahraniční výzkumné partnery, a to jak institucionální tak pro jednotlivé vědce.  Setrvávající nízký podnikatelský duch.  Neudržitelná infrastruktura (nenávratná investice) - velká výzkumná a vývojová centra (realizovaná z OP VaVpI).

2. Způsob řešení definovaného problému, očekávané výsledky.  Pokračovat v realizaci programu SoMoPro a rozšiřovat jej. 1. Jaké řešení, tedy jaké intervence, navrhujete?

 Pokračovat v realizaci programů na podporu talentované mládeže a rozšiřovat je.  Realizovat Moravian Science Learning Centre.  Realizovat Centrum popularizace vědy Vysočina.  Rozvíjet systém podpory expatů.



 Podporovat středoškolské studenty, Bc., Mgr. a PGS studenty formou doplňkových stipendií a/nebo spolufinancovat firemní stipendia.  Zavést dlouhodobé praxe pro středoškolské studenty, Bc., Mgr. a PGS studenty a zajistit podporu personálu, který se při praxích studentům dlouhodobě a systematicky věnuje a vede je.  Pomocí cílených a vzájemně provázaných marketingových aktivit zlepšit image JMK jako nově rostoucího centra VaV a znalostní ekonomiky ve střední Evropě.  Rozvíjet služby inovační infrastruktury a nabízet je i firmám mimo tuto infrastrukturu.  Realizovat projekt „Young researchers start up grant“.  Realizovat kurzy managementu vědy.  Vybudovat regionální systém podpory transferu technologií včetně nastavení

85


optimálních vnitřních procedur pro TT.  Realizovat proof of concept fond (zajistit financování a vybudovat implementační strukturu).  Posilovat podporu začínajícím podnikatelům zejména formou konzultačních služeb a finančních nástrojů.  Realizovat specifické konzultační služby pro firmy operující v klíčových odvětvích regionu.  Realizovat mez. střední školu.  Realizovat dětské univerzity.

2. Jaké navržená konkrétní v praxi?



v přímém intervencí


 Zvýšení počtu pracovních míst vytvořených FDI v oborech s vysokou přidanou hodnotou, zejména ve vývojových, konstrukčních a výzkumných činnostech.  Zvýšení zaměstnanosti v podpořených hi-tech oborech/firmách, zvýšení počtu a velikosti hi-tech firem, které byly podpořeny, růst jejich exportu či průnik na nové trhy.  Zvýšený zájem SŠ o technické obory, více žadatelů o přijetí a zlepšení výsledků absolventů VŠ.  Zvýšení úspěšnosti a růst start-ups.  Zvýšení počtu transferů technologií, které povedou ke zvýšení obchodního úspěchu firem.  Zvýšení příjmů z komercializace výzkumu v zařízeních VaV.


 Zvýšení výkonnosti výzkumu (zlepšení kvality, měřitelných výsledků), vč. zvýšení objemu mezinár. grantů.  Zlepšení kvality a růst firem usídlených v inovační infrastruktuře.  Zvýšení objemu služeb, poskytovaných firmám v inovační infrastruktuře i mimo ni, vedoucích k růstu firem a ke zlepšování jejich pozice na trhu.  Zvýšení počtu zahraničních studentů a vědců v zařízeních VaV.

86

3. Jaké budou důsledky konkrétního výsledku intervence? Jaké důsledky – konkrétní, nejlépe měřitelné, rozhodně doložitelné – bude mít vyřešení problému pro:  konkurenceschopnost regionu a ČR?

 Růst produktivity ekonomiky regionu, růst exportu a zlepšení struktury exportu směrem k výrobkům s vyšší přidanou hodnotou.  Zvýšení počtu a velikosti firem, které je možné považovat za inovační, resp., jejichž konkurenceschopnost je především založena na využívání znalostí nebo na inovacích.  Zvýšení zaměstnanosti v hi-tech odvětvích/zvýšení úspěšnosti start up firem.  Lepší provázání mezi výzkumnou a vývojovou sférou a podnikatelským sektorem. Posílení výzkumné a vývojové základny v regionu a zlepšení jejího postavení v evropském měřítku.

 pro soudržnost společnosti?  pro soudržnost?

územní

Podmínky efektivní realizace navržených intervencí: 4. Za jakých podmínek budou intervence realizovatelné, a zejména, za jakých podmínek budou dosaženy výsledky? Jsou výsledky přímým důsledkem intervencí, nebo jsou nějak podmíněny?

 Reforma financování českého vysokého školství a VaV.  Zlepšení organizace a řízení výzkumu a vývoje v ČR – regulatorní rámec, – vertikální vztahy mezi vládní úrovní, VaV organizacemi a podniky, – vnitřní organizace a řízení VaV institucí.  Možnost alespoň částečně ovlivnit národní tematické operační programy kohezní politiky z regionální úrovně.  Dostatek odborných personálních kapacit nejen pro realizaci intervencí, ale i pro běh projektů, které vznikají v současnosti – aby pro ně měly další intervence smysl – a které budou vznikat v důsledku intervencí samotných.


 Zlepšení vybraných aspektů prostředí velkých měst (Brno, Jihlava) pro zahraniční pracovníky, studenty a mladé vědce a pro a navracevší se vědce.


 Zlepšení kvality základního a zejména středního školství, zlepšení dovedností a znalostí absolventů.  Zvýšení kvality vzdělávání na VŠ, vč. PGS, zlepšení dovedností, znalostí a odborných výsledků absolventů a mladých vědců.  Zlepšení dostupnosti Brna a Jihlavy pro vysoce kvalifikované odborníky. Ochota firem a výzkumných administrativního charakteru.

institucí

překonávat

překážky

často

87

Cílové skupiny a poptávka – Intervence v oblasti INOVACE z karty intervence zpracujte pro každou aktivitu nebo skupinu aktivit, které spolu navzájem souvisí, nebo pro několik klíčových aktivit, které budou zásadním způsobem vytvářet výsledek celé intervence. Spojte aktivity, které mají stejnou cílovou skupinu a jsou navzájem neoddělitelně propojené. Klíčová aktivita či aktivity č. 1 realizující danou intervenci nebo skupina aktivit společně svázaných či mající stejnou cílovou skupinu a stejný cíl/účel a vedoucí ke společnému výsledku Cílová skupina: „Kdo bude mít z aktivity přímý a prokazatelný prospěch?“ Jaký tento prospěch (prokazatelně!) bude? Charakteristika cílové kvalitativní popis

skupiny:

 Pokračovat v realizaci programu SoMoPro a rozšiřovat jej  Realizovat projekt „Young researchers start up grant“  Realizovat kurzy managementu vědy  Vybudovat regionální systém podpory transferu technologií včetně nastavení optimálních vnitřních procedur pro TT  Realizovat „proof of concept“ fond (zajistit financování a vybudovat implementační strukturu) Intervence je zaměřena na špičková výzkumná pracoviště a vysoké školy v Brně (výzkumné centrum v Telči – Centrum excelence), které provádějí kvalitní výzkum a které současně usilují o jeho využití v aplikacích, především v komerčních. Hlavní prospěch budou mít týmy, které provádějí výzkum, jejž bude možné komercializovat. V případě úspěšné komercializace pak budou mít užitek vysoké školy a výzkumná pracoviště, na nichž bude v praxi aplikovatelný výzkum probíhat. Přímými příjemci pomoci – lidmi, kteří se budou aktivit účastnit – bude i management universit, zaměstnanci center transferu technologií a dalších součástí vysokých škol a výzkumných pracovišť, do jejichž povinností spadá problematika komercializace výzkumu.


Řádově stovky osob – vědců (SoMoPro, Young researchers start-up grant) a úředníků zodpovědných za transfer technologií na universitách a výzkumných zařízeních se špičkovým výzkumem.


Převážně Brno a nejbližší okolí Brna – podle sídla výzkumných pracovišť, v Kraji Vysočina zatím Telč.


Poptávka po shora uvedených aktivitách existuje do té míry, že existuje obecná podpora těmto aktivitám jak ve vedení vysokých škol a výzkumných pracovišť, tak mezi lokální politickou representací. Existují i struktury schopné a připravené tyto aktivity realizovat. Program SoMoPro již běží a je pravděpodobně úspěšný. Konkrétní poptávka jednotlivých vědeckých týmů po podpoře komercializace výsledků jejich práce je dosud omezená a pro rozsáhlejší uplatnění shora uvedených aktivit nedostatečná. V Kraji Vysočina zatím poptávka není známa, ani připravenost institucí tyto aktivity realizovat.

88


 Pokračovat v realizaci programů na podporu talentované mládeže a rozšiřovat je

nebo skupina aktivit společně svázaných či mající stejnou cílovou skupinu a stejný cíl/účel a vedoucí ke společnému výsledku Cílová skupina: „Kdo bude mít z aktivity přímý a prokazatelný prospěch? “Jaký tento prospěch (prokazatelně!) bude?

 Zavést dlouhodobé praxe pro středoškolské studenty, Bc., Mgr. a PGS studenty a zajistit podporu personálu, který se při praxích studentům dlouhodobě a systematicky věnuje a vede je

Charakteristika cílové kvalitativní popis

skupiny:

 Podporovat středoškolské studenty, Bc., Mgr. a PGS studenty formou doplňkových stipendií a/nebo spolufinancovat firemní stipendia

Intervence bude mít přínosy pro vybrané školy a studenty, kteří se budou účastnit programů zaměřených na zvýšení kvality výuky a na její lepší provázání s praxí v celém regionu NUTS 2 Jihovýchod. Důraz bude kladen na technické a přírodovědně zaměřené školy, ale nebude na ně omezen. Programy, jejichž cílem je podpořit lepší provázání studia s praxí, budou podporovat především takové obory, které v regionu připravují pracovní síly pro rostoucí či potenciálně růstová odvětví, pro odvětví navazující na výzkumné aktivity v regionu a na obory, které přispívají významně k ekonomickému růstu a trpí nedostatkem kvalitně připravených pracovních sil.


Zpočátku stovky, později jednotky tisíc studentů ročně.


Podpora studentů VŠ bude soustředěna do Brna a Jihlavy. Podpora studentů středních škol bude pokrývat oba kraje.


Skutečná poptávka studentů, škol a podniků není známa do té míry, že by bylo možné navrhnout rozsah a zaměření intervencí – např. podle oborů škol a studijních programů či jejich odvětví. V obecné rovině existuje zájem ze strany škol i podniků, protože některé shora uvedené aktivity již úspěšně probíhají.

89

Klíčová aktivita či aktivity č. 3 realizující danou intervenci nebo skupina aktivit společně svázaných či mající stejnou cílovou skupinu a stejný cíl/účel a vedoucí ke společnému výsledku Cílová skupina: „Kdo bude mít z aktivity přímý a prokazatelný prospěch? “Jaký tento prospěch (prokazatelně!) bude? Charakteristika cílové kvalitativní popis

 Realizovat Moravian Science Learning Centre  Realizovat Centrum popularizace vědy Vysočina

Nutno získat další podrobnější informace.

skupiny:



Územní pokrytí cílové skupiny – odhad Poptávka cílové skupiny: „Vyžaduje či očekává cílová skupina danou aktivitu nebo skupinu aktivit?“ – „Chce, cílové skupina, aby se aktivity realizovaly?“


90


skupiny:


 Rozvíjet služby inovační infrastruktury a nabízet je i firmám mimo tuto infrastrukturu  Posilovat podporu začínajícím podnikatelům zejména formou konzultačních služeb a finančních nástrojů  Realizovat specifické konzultační služby pro firmy operující v klíčových odvětvích regionu

Firmy usídlené v zařízeních inovační infrastruktury a firmy, které se do inovační infrastruktury budou dostávat. Inovační firmy, které nebudou usídleny v inovační infrastruktuře, ale které potřebují podporu při svém dalším rozvoji a mají silný zájem na dalším růstu. Bude se jednat převážně o firmy z technických oborů a oborů využívajících poznatků přírodních věd (vč. medicíny). Firmy získají za zvýhodněných podmínek poradenství nebo finanční prostředky potřebné k dalšímu růstu, k proniknutí na zahraniční trhy, ke strategickému řízení rozvoje firmy apod. Lze předpokládat, že inovační infrastrukturou projdou v průběhu programovacího období několik set firem, jejich počet může při úspěšném poskytování služeb překročit 1000 firem. V současnosti je v zařízeních inovační infrastruktury umístěno cca 200-250 firem. Množství firem mimo inovační infrastrukturu, které budou získávat podporu formou poradenství, nebo zvýhodněného financování by mělo být v jednotkách tisíc za celé programovací období. Podpora bude poskytována především v Brně a Jihlavě, kde je umístěna inovační infrastruktura, ale přístup k poradenství a zvýhodněnému financování budou mít firmy z obou krajů.


Poptávka po umístění do zařízení inovační infrastruktury v Jihomoravském kraji se zdá být dostatečná, nutno ji pro další období ověřit. Informace o poptávce v Kraji Vysočina nejsou dostatečně podrobné, i když i zde lze podle minulých údajů předpokládat, že poptávka existuje – např. poptávka ze strany studentů Vysoké školy polytechnické Jihlava. Poptávka po zvýhodněném financování pravděpodobně existuje, neboť národní programy tohoto druhu financované OPPI jsou jedny z nejžádanějších. Poptávka po poradenských službách není jistá, je nutné ji ověřit, zejména s ohledem na chystané druhy služeb. V současnosti ji nelze předvídat.

91

Připravenost intervencí – Intervence v oblasti INOVACE z karty intervence zpracujte pro každou aktivitu nebo skupinu aktivit, které spolu navzájem souvisí, nebo pro několik klíčových aktivit, které budou zásadním způsobem vytvářet výsledek celé intervence. Spojte aktivity, které mají stejnou cílovou skupinu a jsou navzájem neoddělitelně propojené.


 Pokračovat v realizaci programu SoMoPro a rozšiřovat jej  Realizovat projekt „Young researchers start up grant“  Realizovat vědy

kurzy

managementu

 Vybudovat regionální systém podpory transferu technologií včetně nastavení optimálních vnitřních procedur pro TT  Realizovat „proof of concept“ fond (zajistit financování a vybudovat implementační strukturu)

Dosáhne aktivita svého cíle izolovaně, nebo je nutná součinnost s jinou aktivitou? Se kterou? Je to aktivita z této karty nebo z jiné karty? Ze které? Aktivity by měly být nedílnou součástí RIS obou krajů.


V kraji JHM bude nositelem JIC a JCMM, kde se některé aktivity již realizují. V Kraji Vysočina není vytvořena struktura podobná JIC/JCMM, program by mohly být


Je intervence jejím nositelem připravena či připravována?


Kdy je reálné, že by mohla začít být připravována?

V případě JIC i JCMM je nositel s intervencí seznámen v té míře, že některé aktivity již sám realizuje.

Ano, JIC i JCMM již některé aktivity realizují. Příprava dalších je v obecné rovině součástí RIS. Zdali začala příprava konkrétních programů není známo.

Centrum excelence Telč již některé aktivity samo realizuje.

Centrum excelence Telč již některé aktivity samo

Má nositel intervence kapacity znalosti nutné k přípravě a realizaci intervence? (lidi, peníze, organizační schopnosti, kompetence) Pro kraj JHM jsou kapacity i znalosti k dispozici. V Kraji Vysočina kapacity ani znalosti zatím nejsou k dispozici.

Jsou známy způsoby a mechanismy realizace intervence? Zjednodušeně: „Za co budou vydány peníze, pokud se intervence spustí? Co se bude platit?“ V případě již běžících programů (např. SoMoPro) jsou mechanismy známy. V případě dosud nepřipravenýc h programů to není zcela jisté.

Jaké jsou očekávané zdroje financování intervence na české straně? Má nositel intervence zákonnou možnost takovou intervenci financovat? Subjekty v kraji Jihomoravské m vyčleňují dlouhodobě prostředky na financování aktivit RIS. Lze předpokládat, že tomu bude stejně i v budoucnosti. Zvláštní prostředky v Kraji Vysočina na

92

realizovány např. Centrem excellence Telč, VŠPJ.

 Pokračovat v realizaci programů na podporu talentované mládeže a rozšiřovat je  Podporovat středoškolské studenty, Bc., Mgr. a PGS studenty formou doplňkových stipendií a/nebo spolufinancovat firemní stipendia  Zavést dlouhodobé praxe pro středoškolské studenty, Bc., Mgr. a PGS studenty a zajistit podporu personálu, který se při praxích studentům dlouhodobě a systematicky věnuje a vede je

Aktivity by měly být nedílnou součástí RIS obou krajů.

Vazba na kartu Vzdělávání.

V kraji JHM bude nositelem JCMM, v Kraji Vysočina není nositel intervence znám.

realizuje, v obecné rovině bude součástí RIS Kraje Vysočina.

V případě JIC i JCMM je nositel s intervencí seznámen v té míře, že některé aktivity již sám realizuje.

Ano, JCMM již některé aktivity realizuje. Příprava dalších je v obecné rovině součástí RIS. Zdali začala příprava konkrétních programů není známo.

tyto aktivity podle stávajících informací vyčleněny nejsou. Je nutno zajistit dostupné prostředky v dokončované RIS Kraje Vysočina. Pro kraj JHM jsou kapacity i znalosti k dispozici. V Kraji Vysočina kapacity ani znalosti zatím nejsou k dispozici.

V případě již běžících programů (např. podpora talentované mládeže) jsou mechanismy známy. V případě dosud nepřipravenýc h programů to není zcela jisté.

Subjekty v kraji Jihomoravské m vyčleňují dlouhodobě prostředky na financování aktivit RIS. Lze předpokládat, že tomu bude stejně i v budoucnosti. Zvláštní prostředky v Kraji Vysočina na tyto aktivity podle stávajících informací vyčleněny nejsou.

93

Je nutno zajistit dostupné prostředky v dokončované RIS Kraje Vysočina.  Realizovat Moravian Learning Centre

Science

 Realizovat Centrum popularizace vědy Vysočina

Aktivity by měly být nedílnou součástí RIS obou krajů. Vazba na kartu Vzdělávání.

 Rozvíjet služby inovační infrastruktury a nabízet je i firmám mimo tuto infrastrukturu  Posilovat podporu začínajícím podnikatelům zejména formou konzultačních služeb a finančních nástrojů  Realizovat specifické konzultační služby pro firmy operující v klíčových odvětvích regionu

Aktivity by měly být nedílnou součástí RIS obou krajů.

V kraji JHM bude nositelem JIC, v Kraji Vysočina není nositel intervence znám.

Není známo.


V případě JIC je nositel s intervencí seznámen v té míře, že některé aktivity již sám realizuje.

Není známo.

Pro kraj JHM jsou kapacity i znalosti k dispozici.

Není známo.

Není známo.

Není známo.

Subjekty v kraji Jihomoravské m vyčleňují dlouhodobě prostředky na financování aktivit RIS. Lze předpokládat, že tomu bude stejně i v budoucnosti.

V Kraji Vysočina kapacity ani znalosti zatím nejsou k dispozici. Není známo.

Pro kraj JHM jsou kapacity i znalosti k dispozici. V Kraji Vysočina kapacity ani znalosti zatím nejsou k dispozici.

94

Zvláštní prostředky v Kraji Vysočina na tyto aktivity podle stávajících informací vyčleněny nejsou. Je nutno zajistit dostupné prostředky v dokončované RIS Kraje Vysočina.

95

PODNIKÁNÍ MIMO METROPOLITNÍ OBLAST BRNA A JIHLAVY 1. Problém, který je třeba intervencemi – aktivitami, opatřeními, operacemi – vyřešit. 1. Popište, jaký problém ve Vašem regionu chcete řešit, nebo jaký rozvojový potenciál chcete využít.



Jihomoravský kraj patří mezi tři nejrozvinutější a nejrychleji rostoucí kraje ČR, naproti tomu Vysočina patří ke krajům, jejichž hospodářské postavení se zhoršuje. Avšak také uvnitř obou krajů jsou velké rozdíly v hospodářské výkonnosti a tím situaci na trhu práce mezi metropolitní oblastí 1 a ostatním územím kraje. Zejména situace v okresech Hodonín, Znojmo a Břeclav a v Kraji Vysočina zejména v jeho jižní části v řadě charakteristik podstatně zaostává za vývojem celé ČR. Nejde přitom pouze o vyšší nezaměstnanost, ale také o trendy, které omezují vyhlídky na budoucí prosperitu (např. odchod mladých vysokoškolsky vzdělaných lidí, nezájem zahraničních investorů atd.). Jinými slovy Brno je hospodářsky úspěšné a vysoce atraktivní místo pro podnikání i život vysoce kvalifikovaných lidí, Jihlava sice nemůže Brnu v mnoha ohledech konkurovat, ale její hospodářská situace není špatná, ale efekt Brna na další území obou krajů i a tím spíš efekt Jihlavy v Kraji Vysočina se snižuje s rostoucí vzdáleností, přičemž závisí také na struktuře lokální ekonomiky (viz Blansko) a poloze na dálnici mezi velkými centry (viz Vyškov). Zájem o metropolitní území krajů mají také zahraniční investoři, v Brně opět výrazně větší než v Jihlavě. Vedle nich vzniká mnoho nových firem, často v technologicky náročných oborech. Naproti tomu jih a východ kraje Jihomoravského a valná část Kraje Vysočina mimo zázemí krajského města vykazuje známky periferiality v rámci celé ČR. Jihomoravský kraj tak patří ke krajům s nejvyšší vnitřní polaritou v ČR, na území Kraje Vysočina zase leží dlouhodobě upadající, venkovská a periferní území, významná v celonárodním srovnání. Z meziokresního srovnání vyplývá, že podnikatelská aktivita v nemetropolitních oblastech je výrazně slabší, a to jak v průmyslových oborech, tak v komerčních službách, odlišná je i struktura podnikatelských subjektů podle velikosti, druhu podnikání apod. Poněkud překvapující je skutečnost, že i v malých obcích do 1 a do 2 tisíc obyvatel se nachází desítky firem zaměstnávajících více než 20 zaměstnanců. Varující je skutečnost, že od roku 2008 a zejména v roce 2010 výrazně poklesl počet nově vznikajících firem – podnikatelská aktivita v souvislosti s ekonomickou krizí se zpomaluje. Hospodářské zaostávání, nízká podnikatelská aktivita a nízká ekonomická úspěšnost nemetropolitních oblastí mají několik skupin příčin: 



Hůře dostupné finanční zdroje o jak pro zahájené podnikání o tak pro rozvoj existujících podniků a pro financování nových nápadů o slabá role institucí financujících rozvoj podnikání – ČMZRB, JASMINE Menší podnikavost/podnikatelství o méně lidí, i relativně, kteří chtějí podnikat, menší motivace k podnikání, o menší podnikatelská zkušenost, není dostatek příkladů dobré praxe a úspěšných podnikatelů, nedostatečná znalost trhů a menší dovednosti tuto znalost získat

Za metropolitní území, v němž se velmi silně projevuje ekonomický efekt Brna, považujeme oblast vymezenou obcemi Velká Bíteš – Hustopeče – Vyškov – Blansko, v případě Kraje Vysočina pak jen nejbližší okolí krajského města. 1

96

nedostatečně rozšířené podnikatelské schopnosti, dovednosti, částečně v důsledku nedostatečného či chybějícího podnikatelského vzdělání, přípravy na podnikání o horší podmínky pro podnikání (infrastruktura, dostupnost, malý trh, pracovní síla, …) vedou k odchodu živnostníků a podnikatelů do měst a do velkých center o úpadek řemesel, zvláště na venkově či tradičních řemesel v jejich původních oblastech Horší přístup k podnikatelskému vzdělávání a službám o k oborovému a specializačnímu vzdělávání podnikatelů – ke znalostem a novým požadavkům daného oboru podnikání, k možnostem využívání výsledků VaV apod. o k obecně podnikatelskému vzdělávání a školení – např. nové předpisy, normy, požadavky, ale i řízení rozvoje firmy, strategické řízení a obchodní plánování apod. o k poradenství pro zahájení podnikání, pro rozvoj podnikání Slabý systém poradenství o nedostatečný přístup k informacím o trzích a k poradenství zaměřenému na hledání a využívání příležitostí na trzích i mimo kraj o neexistence systému provazujícího vzdělávání, poradenství a financování a poskytujícího systematické služby vytvořené na míru konkrétním firmám a podnikatelům o nejistá kvalita poradenství na venkově, jeho roztříštěnost a horší dostupnost o dostupnost obecného poradenství ze strany HK převážně jen v okresních městech, neexistují podpůrné oborové struktury o horší přístup k základním technickým a oborovým informacím a k informacím o jejich změnách Horší dostupnost a nižší kvalita pracovní síly o klesající odborná úroveň pracovní síly, nedostatečné dovednosti a znalosti absolventů o nízká flexibilita pracovní síly (viz i celoživotní vzdělávání dále) Rozdrobenost systému odborných středních škol a učilišť o horší vazby mezi školami a firmami – obtížnost zajistit kvalitní odborné praxe o horší odborná kvalita a horší dostupnost pro studující a učně Slabý a nedostatečně funkční systém celoživotního učení o nedostatečná a oborové struktuře málo vyhovující nabídka o nízká kvalita celoživotního vzdělávání o málo lidí účastnících se celoživotního vzdělávání Malý zájem veřejné správy v nemetropolitních a zvláště ve venkovských oblastech o podnikatele, o firmy a jejich rozvoj – zaměření na kontrolu podnikatelů o













97


         

3. Popište, jaké jsou důsledky problému (v současnosti, v budoucnosti) pro rozvoj regionu. Jaký je důsledek problému pro konkurenceschopnost regionu a ČR? nebo Jaký je důsledek problému pro soudržnost společnosti nebo území?



Setrvale vysoká míra nezaměstnanosti v okresech HO, ZN, BV; rostoucí míra nezaměstnanosti ve většině okresů Kraje Vysočina, zvláště v reakci na ekonomickou krizi. Nízká tvorba nových pracovních míst. Malé množství podnikatelských subjektů mimo město Brno, v přepočtu na počet obyvatel cca poloviční. Převaha mikropodniků, málo firem nad 100 zaměstnanců. Malé množství nově vzniklých firem po r. 2008 a zejména v roce 2010. Malé množství globálně konkurenceschopných firem, velmi málo takových firem mezi domácími firmami. Malé množství firem a obvykle malá velikost firem, pro něž jsou inovace hlavním zdrojem konkurenční výhody. Výrazně podprůměrné přímé zahraniční investice na ekonomicky aktivní obyvatele. Výrazně nadprůměrný podíl zemědělství na zaměstnanosti a HPH. Průměrná mzda pod průměrem ČR.

Přes dynamický rozvoj brněnské metropole a přes v podstatě stabilní situaci v Jihlavě a blízkém okolí nelze opomíjet nabídku práce v nemetropolitních oblastech. V samotných krajských metropolích nikdy nebude dostatek práce pro celý kraj. Navíc příliš vysoká pracovní dojížďka do metropolí vyvolává nemalé problémy v oblasti infrastruktury a životního prostředí. V Kraji Vysočina je kvůli rozptýlené sídelní struktuře vyjížďka výrazně komplikovanější než v kraji Jihomoravském. Překotnému rozvoji v Brně (zahlcení a tím snížení kvality života) a nadbytečné vnitrokrajské mobilitě lze předcházet trvalou péčí o hospodářský rozvoj mimo metropolitní území. Opomíjení hospodářské stability v odlehlých částech kraje může vést k vytvoření lokálních zdrojů sociálních problémů, jejichž případná eskalace svými důsledky přesahuje hranice kraje (např. kriminalita, vztahy s menšinami, politický extremismus atd.). Setrvale vysoká míra nezaměstnanosti v okresech HO, ZN, BV a v některých okresech Kraje Vysočina brání efektivnímu využití existujících zdrojů místní ekonomiky a snižuje tak celkovou prosperitu místní společnosti. Jihomoravský kraj patří mezi tři nejrozvinutější a nejrychleji rostoucí kraje ČR, naproti tomu Vysočina patří ke krajům, jejichž hospodářské postavení se zhoršuje. Avšak také uvnitř obou krajů jsou velké rozdíly v hospodářské výkonnosti a tím situaci na trhu práce mezi metropolitní oblastí 2 a ostatním územím kraje. Zejména situace v okresech Hodonín, Znojmo a Břeclav a v Kraji Vysočina zejména v jeho jižní části v řadě charakteristik podstatně zaostává za vývojem celé ČR. Nejde přitom pouze o vyšší nezaměstnanost, ale také o trendy, které omezují vyhlídky na budoucí prosperitu (např. odchod mladých vysokoškolsky vzdělaných lidí, nezájem zahraničních investorů atd.). Jinými slovy Brno je hospodářsky úspěšné a vysoce atraktivní místo pro podnikání i život vysoce kvalifikovaných lidí, Jihlava sice nemůže Brnu v mnoha ohledech konkurovat, ale její hospodářská situace není špatná, ale efekt Brna na další území obou krajů i a tím spíš efekt Jihlavy v Kraji Vysočina se snižuje s rostoucí vzdáleností, přičemž závisí také na struktuře lokální ekonomiky (viz Blansko) a poloze na dálnici mezi velkými centry (viz

Za metropolitní území, v němž se velmi silně projevuje ekonomický efekt Brna, považujeme oblast vymezenou obcemi Velká Bíteš – Hustopeče – Vyškov – Blansko, v případě Kraje Vysočina pak jen nejbližší okolí krajského města. 2

98


Vyškov). Zájem o metropolitní území krajů mají také zahraniční investoři, v Brně opět výrazně větší než v Jihlavě. Vedle nich vzniká mnoho nových firem, často v technologicky náročných oborech. Naproti tomu jih a východ kraje Jihomoravského a valná část Kraje Vysočina mimo zázemí krajského města vykazuje známky periferiality v rámci celé ČR. Jihomoravský kraj tak patří ke krajům s nejvyšší vnitřní polaritou v ČR, na území Kraje Vysočina zase leží dlouhodobě upadající, venkovská a periferní území, významná v celonárodním srovnání. Z meziokresního srovnání vyplývá, že podnikatelská aktivita v nemetropolitních oblastech je výrazně slabší, a to jak v průmyslových oborech, tak v komerčních službách, odlišná je i struktura podnikatelských subjektů podle velikosti, druhu podnikání apod. Poněkud překvapující je skutečnost, že i v malých obcích do 1 a do 2 tisíc obyvatel se nachází desítky firem zaměstnávajících více než 20 zaměstnanců. Varující je skutečnost, že od roku 2008 a zejména v roce 2010 výrazně poklesl počet nově vznikajících firem – podnikatelská aktivita v souvislosti s ekonomickou krizí se zpomaluje. Hospodářské zaostávání, nízká podnikatelská aktivita a nízká ekonomická úspěšnost nemetropolitních oblastí mají několik skupin příčin: 

Hůře dostupné finanční zdroje o jak pro zahájené podnikání o tak pro rozvoj existujících podniků a pro financování nových nápadů o slabá role institucí financujících rozvoj podnikání – ČMZRB, JASMINE



Menší podnikavost/podnikatelství o méně lidí, i relativně, kteří chtějí podnikat, menší motivace k podnikání, o menší podnikatelská zkušenost, není dostatek příkladů dobré praxe a úspěšných podnikatelů, nedostatečná znalost trhů a menší dovednosti tuto znalost získat o nedostatečně rozšířené podnikatelské schopnosti, dovednosti, částečně v důsledku nedostatečného či chybějícího podnikatelského vzdělání, přípravy na podnikání o horší podmínky pro podnikání (infrastruktura, dostupnost, malý trh, pracovní síla, …) vedou k odchodu živnostníků a podnikatelů do měst a do velkých center o úpadek řemesel, zvláště na venkově či tradičních řemesel v jejich původních oblastech



Horší přístup k podnikatelskému vzdělávání a službám o k oborovému a specializačnímu vzdělávání podnikatelů – ke znalostem a novým požadavkům daného oboru podnikání, k možnostem využívání výsledků VaV apod. o k obecně podnikatelskému vzdělávání a školení – např. nové předpisy, normy, požadavky, ale i řízení rozvoje firmy, strategické řízení a obchodní plánování apod. o k poradenství pro zahájení podnikání, pro rozvoj podnikání



Slabý systém poradenství o nedostatečný přístup k informacím o trzích a k poradenství zaměřenému na hledání a využívání příležitostí na trzích i mimo kraj o neexistence systému provazujícího vzdělávání, poradenství a financování a poskytujícího systematické služby vytvořené

99

o o o


         

na míru konkrétním firmám a podnikatelům nejistá kvalita poradenství na venkově, jeho roztříštěnost a horší dostupnost dostupnost obecného poradenství ze strany HK převážně jen v okresních městech, neexistují podpůrné oborové struktury horší přístup k základním technickým a oborovým informacím a k informacím o jejich změnách



Horší dostupnost a nižší kvalita pracovní síly o klesající odborná úroveň pracovní síly, nedostatečné dovednosti a znalosti absolventů o nízká flexibilita pracovní síly (viz i celoživotní vzdělávání dále)



Rozdrobenost systému odborných středních škol a učilišť o horší vazby mezi školami a firmami – obtížnost zajistit kvalitní odborné praxe o horší odborná kvalita a horší dostupnost pro studující a učně



Slabý a nedostatečně funkční systém celoživotního učení o nedostatečná a oborové struktuře málo vyhovující nabídka o nízká kvalita celoživotního vzdělávání o málo lidí účastnících se celoživotního vzdělávání



Malý zájem veřejné správy v nemetropolitních a zvláště ve venkovských oblastech o podnikatele, o firmy a jejich rozvoj – zaměření na kontrolu podnikatelů

Setrvale vysoká míra nezaměstnanosti v okresech HO, ZN, BV; rostoucí míra nezaměstnanosti ve většině okresů Kraje Vysočina, zvláště v reakci na ekonomickou krizi. Nízká tvorba nových pracovních míst. Malé množství podnikatelských subjektů mimo město Brno, v přepočtu na počet obyvatel cca poloviční. Převaha mikropodniků, málo firem nad 100 zaměstnanců. Malé množství nově vzniklých firem po r. 2008 a zejména v roce 2010. Malé množství globálně konkurenceschopných firem, velmi málo takových firem mezi domácími firmami. Malé množství firem a obvykle malá velikost firem, pro něž jsou inovace hlavním zdrojem konkurenční výhody. Výrazně podprůměrné přímé zahraniční investice na ekonomicky aktivní obyvatele. Výrazně nadprůměrný podíl zemědělství na zaměstnanosti a HPH. Průměrná mzda pod průměrem ČR.

100


Přes dynamický rozvoj brněnské metropole a přes v podstatě stabilní situaci v Jihlavě a blízkém okolí nelze opomíjet nabídku práce v nemetropolitních oblastech. V samotných krajských metropolích nikdy nebude dostatek práce pro celý kraj. Navíc příliš vysoká pracovní dojížďka do metropolí vyvolává nemalé problémy v oblasti infrastruktury a životního prostředí. V Kraji Vysočina je kvůli rozptýlené sídelní struktuře vyjížďka výrazně komplikovanější než v kraji Jihomoravském. Překotnému rozvoji v Brně (zahlcení a tím snížení kvality života) a nadbytečné vnitrokrajské mobilitě lze předcházet trvalou péčí o hospodářský rozvoj mimo metropolitní území. Opomíjení hospodářské stability v odlehlých částech kraje může vést k vytvoření lokálních zdrojů sociálních problémů, jejichž případná eskalace svými důsledky přesahuje hranice kraje (např. kriminalita, vztahy s menšinami, politický extremismus atd.) Setrvale vysoká míra nezaměstnanosti v okresech HO, ZN, BV a v některých okresech Kraje Vysočina brání efektivnímu využití existujících zdrojů místní ekonomiky a snižuje tak celkovou prosperitu místní společnosti.

101



Dominance Brna v rámci regionu je důsledkem přirozených procesů a jeho prosperita je zásadní i pro prosperitu v ostatních okresech kraje a má značný přesah i do Kraje Vysočina. Přesto je třeba vedle globální konkurenceschopnosti Brna věnovat speciální pozornost ekonomickému rozvoji nemetropolitních území celého regionu Jihovýchod. Péče o rozvoj nemetropolitních území by měla být vnímána jako součást aktivit podporujících mezinárodní pozici Brna. V žádném případě by problematika rozvoje nemetropolitních území regionu neměla být vnímána jako úsilí o snížení vnitroregionálních rozdílů v ekonomické výkonnosti. Zásadním cílem rozvoje nemetropolitních území je zajistit hospodářskou stabilitu a tím předcházet vzniku lokálních „kapes“ sociálních problémů. Klíčové proto je





zajištění dostupnosti kvalitních veřejných služeb včetně konektivity s metropolí (viz intervenční karty „Zemědělství a venkov“, „Mobilita a dostupnost“)



zlepšit dostupnost a kvalitu pracovní síly, zlepšit kvalitu vzdělávání na ZŠ i SŠ a zvýšit propojenost škol s firmami – zajistit praxe a odbornou kvalitu vzdělávání podle požadavků trhu práce (intervenční karty „Počáteční vzdělávání“)



hledat a podporovat možnosti, jak mohou lokální ekonomiky participovat na úspěchu a atraktivitě Brna a jeho zázemí a pokud jsou k tomu příležitosti, pak také na atraktivitě Jihlavy v Kraji Vysočina



hledat příležitosti pro lokální silná odvětví či firemní uskupení, přičemž je nutné mít na paměti, že jak příležitosti, tak nástroje podpory se mohou výrazně lišit od forem podpory globální konkurenceschopnosti metropole celého regionu

V případě Jihomoravského kraje hraje významnou roli jeho regionální inovační strategie (RIS JMK). Přes koncentraci výzkumné sféry a technologických firem do Brna není RIS JMK nástrojem sloužícím pouze Brnu. Z nástrojů RIS těží celý kraj. Například: 

kvalitnější brněnský výzkum a lepší připravenost tamních VaV institucí na spolupráci s firmami přispívají nejen brněnským firmám, ale i inovativním firmám mimo Brno (Bioveta, Fosfa, Pegas, Apos atd.)



do inkubačního programu se mohou hlásit firmy z celého kraje; možnost fyzického umístění v inkubátoru není nejdůležitější, inkubační služby lze poskytovat po celém kraji, zajistí-li se vhodné formy distribuce služeb



kvalitativní rozvoj VŠ vzdělávání v Brně ovlivňuje nabídku na trhu práce v celém kraji (a mimo kraj)

Rozvoj podnikání (resp. ekonomiky) v nemetropolitním území JM kraje je tedy třeba stavět v návaznosti na rozvoj metropole a současně hledat specifické lokální potřeby a příležitosti. Kraj Vysočina svoji regionální inovační strategii vytvořil v r. 2012 a lze doufat, že její působení bude pro kraj podobně významné, jako RIS JMK pro kraj Jihomoravský. Obě inovační strategie bude vhodné ve fázi implementace propojit a zpřístupnit nástroje, osvědčené v JMK, pro firmy z kraje Vysočina pod hlavičkou (a financováním) kraje RIS Kraje Vysočina.

102

Hlavní nástroje intervencí (postupně budou doplňovány v návaznosti na zkušenosti získané při realizaci): 

Identifikovat zdroje konkurenční výhody (dílčí produktové oblasti či skupiny firem), případně nové příležitosti, pro vybrané odlehlé mikroregiony JMK a pro Kraj Vysočina. Např.: o

diverzifikace produktového portfolia vinařů prostřednictvím maximalizace komerčního využití odpadů z procesu výroby vína,

o

produkce „chytrých“ potravin a další zpracování zemědělských produktů,

o

obnova či zvýšení konkurenceschopnosti tradičních řemesel pomocí center tradičních řemesel, zaměřených na podporu růstu produktivity.

Přínos výzkumných kapacit v Brně pro inovace v odlehlých částech kraje z velké části závisí na lokální inovační poptávce (ambicích firem inovacemi se zabývat). Vzdálenost v tomto nehraje roli, neboť spolupráce ve VaV nevyžaduje každodenní osobní komunikaci. 





Podpořit internacionalizaci firem, jejich vstup na další (i české) trhy a navazování spolupráce se zahraničními investory v JMK/KV i v ČR o

pomoci získávat či zprostředkovat podnikatelům získání informací o trzích (teritoriální i komoditní, národní, regionální),

o

pomoci firmám navazovat kontakty s jinými firmami (B2B) nebo tyto kontakty zprostředkovávat (obchodní mise, podnikatelská setkání, marketing apod.) a podporovat jejich rozvoj (vč. after-care aktivit),

o

zprostředkovávat informace z úrovně Evropské komise a o pilotních projektech EU.

Iniciovat vznik a rozvoj „lokálních partnerství“ veřejného sektoru (a podniků) o

zaměřených na vytvoření místní dohody o společné akci zaměřené na zajištění budoucí prosperity,

o

zapojit tato partnerství a jejich aktivity do rozvíjející se sítě partnerství RIS JMK a RIS Vysočina,

o

poskytovat poradenství, školení a koučing začínajícím i existujícím firmám s využitím lokálních partnerství,

o

využít partnerství pro zprostředkování služeb inovační infrastruktury z krajských měst.

Při realizaci RIS JMK a Vysočina o

zvlášť monitorovat přínosy pro nemetropolitní území a hledat cesty, jak přínosy jednotlivých nástrojů pro nemetropolitní území zvyšovat,

o

doplnit a rozvíjet o nástroje zaměřené na podporu inovací v „low-tech“ oborech, kde výzkum a technický vývoj jsou jiného druhu.



Rozvíjet systém podpory expatů a využít jejich kontakty pro účely regionálního marketingu s cílem zvyšování povědomí a atraktivity v očích zahraničních investorů.



Rozvíjet služby „after-care“ pro stávající zahraniční investory s cílem pomoci místním manažerům systematicky zlepšovat pozici místních závodů v koncernové hierarchii.



Zavést nástroje horizontální mobility „VŠ – podnik“ i „SŠ – podnik a jejich prostřednictvím propojovat sféru vzdělávání s podnikovým prostředím a

103

eliminovat přetrvávající rezistenci systému vůči reformám.

2. Jaké bude mít navržená intervence konkrétní výsledky v praxi? Co se v přímém důsledku intervencí stane? Jakým způsobem a v jakém rozsahu se díky intervenci problém vyřeší? Pokuste se výsledky vyjádřit kvalitativně a kvantitativně – hrubým odhadem.

3. Jaké budou důsledky konkrétního výsledku intervence? Jaké důsledky – konkrétní, měřitelné, doložitelné – bude mít vyřešení problému pro:  konkurenceschopnost regionu a ČR?  pro soudržnost společnosti?  pro územní soudržnost?



Zavést dlouhodobé praxe pro středoškolské studenty, Bc., Mgr. a PGS studenty a zajistit podporu personálu, který se při praxích studentům dlouhodobě a systematicky věnuje a vede je.



Růst stávajících firem – růst jejich produktivity, obratu, vstup na nové trhy, navázání nových obchodních kontaktů – vč. firem podnikajících ve vybraných tradičních oborech (např. keramika, nábytek a dřevovýroba, a další).



Růst počtu firem, vč. začínajících firem, větší množství mladých lidí zahajujících podnikání.



Růst počtu firem, využívajících výsledků VaV nebo pro něž jsou inovace důležitou složkou konkurenceschopnosti.



Nové služby podnikatelům, resp. zlepšení kvality a výsledků stávajících služeb.



Nové nástroje podpory inovací ve významných low-tech oborech (zemědělství, potravinářský průmysl apod.) kraje.



Nově vzniklá lokální partnerství veřejného a podnikového sektoru koordinující své kroky zaměřené na zajištění místní prosperity.



Rozšíření partnerství realizujících RIS o partnery z nemetropolitních oblastí a větší participace místní samosprávy na implementaci nástrojů RIS.



Nové sítě spolupráce mezi podniky a školami, nové případy horizontální mobility.



Nové služby a zlepšení stávajících služeb (včetně rychlosti a hladkosti průběhu procedur) veřejného sektoru pro stávající investory a místní manažery jejich závodů na území kraje.



Růst produktivity ekonomiky regionu, růst exportu a zlepšení struktury exportu směrem k výrobkům s vyšší přidanou hodnotou.



Zvýšení počtu a velikosti firem, které je možné považovat za inovační, resp., jejichž konkurenceschopnost je především založena na využívání znalostí nebo na inovacích.



Zvýšení kvality a stability pracovních míst, snížení nezaměstnanosti (v horizontu 5+ let).



Zlepšení kvality absolventů ZŠ a SŠ, včetně zlepšení připravenosti mladých lidí na seberealizaci v rychle se měnící situace na trhu práce.



Zlepšování či stabilizace pozice místních závodů NNS v rámci mateřských koncernů, v některých případech vedoucí k rozšíření stávajících investic či funkčnímu upgrading.

104


Podmínky efektivní realizace navržených intervencí:




Reforma národního systému vzdělávání. Pokud k ní nedojde, nemělo by to vést k rezignaci na krajskou reformu, byť dosažitelné přínosy budou menší než v případě realizace národní reformy.



Zlepšující se národní institucionální rámec podporující investiční atraktivitu Česka jako celku.



Možnost alespoň částečně ovlivnit národní tematické operační programy kohezní politiky z regionální úrovně.



Dostatek odborných personálních kapacit nejen pro realizaci intervencí, ale i pro běh projektů, které vznikají v současnosti – aby pro ně měly další intervence smysl – a které budou vznikat v důsledku intervencí samotných.



Politické ambice a osobní odvaha politiků a úředníků v manažerských pozicích úřadů prosazovat aktivity vedoucí k překonání překážek často administrativního charakteru.


105

Cílové skupiny a poptávka – Intervence v oblasti Podnikání mimo metropolitních oblastí Brna a Jihlavy z karty intervence zpracujte pro každou aktivitu nebo skupinu aktivit, které spolu navzájem souvisí, nebo pro několik klíčových aktivit, které budou zásadním způsobem vytvářet výsledek celé intervence. Spojte aktivity, které mají stejnou cílovou skupinu a jsou navzájem neoddělitelně propojené. Klíčová aktivita či aktivity č. 1 realizující danou intervenci nebo skupina aktivit společně svázaných či mající stejnou cílovou skupinu a stejný cíl/účel a vedoucí ke společnému výsledku

 V rámci realizace RIS JMK a RIS Kraje Vysočina zvlášť monitorovat přínosy pro nemetropolitní území. U jednotlivých nástrojů hledat cesty, jak přínosy pro nemetropolitní území zvyšovat.  V rámci aktualizace RIS JMK a RIS Kraje Vysočina doplnit linii nástrojů věnovanou tzv. „science-based“ inovacím o linii zaměřenou na podporu inovací v „low-tech“ oborech, v nichž výzkum a technický vývoj jsou jinak zaměřené a mají podstatně menší význam v celém inovačním procesu.  Identifikovat zdroje konkurenční výhody (dílčí produktové oblasti či skupiny firem), případně nové příležitosti, pro vybrané odlehlé mikroregiony JMK a pro kraj Vysočina. Příkladem může být diverzifikace produktového portfolia vinařů prostřednictvím maximalizace komerčního využití odpadů z procesu výroby vína nebo produkce „chytrých“ potravin a dalšího zpracování zemědělských produktů. Přínos výzkumných kapacit v Brně pro inovace v odlehlých částech kraje z velké části závisí na lokální inovační poptávce (ambicích firem inovacemi se zabývat). Vzdálenost v tomto nehraje roli, neboť spolupráce ve VaV nevyžaduje každodenní osobní komunikaci.  Na základě předchozího bodu iniciovat vznik a rozvoj „lokálních partnerství“ podniků a veřejného sektoru zaměřených na vytvoření místní dohody o společné akci zaměřené na zajištění budoucí prosperity. V rámci možností zapojit tato partnerství a jejich aktivity do rozvíjející se sítě partnerství RIS JMK a RIS Vysočina.  Najít způsoby distribuce služeb brněnské inovační infrastruktury pro začínající firmy v odlehlých částech kraje využívat zkušeností z RIS JMK pro přenos nástrojů a osvědčených postupů do kraje Vysočina

Cílová skupina: „Kdo bude mít z aktivity přímý a prokazatelný prospěch?“ Jaký tento prospěch (prokazatelně!) bude? Charakteristika cílové kvalitativní popis

Vzhledem k tomu, že se jedná o aktivity, jejichž obsahem je teprve příprava podpůrných programů a skutečných nástrojů podpory podnikání v nemetropolitních oblastech, nelze rozsah cílové skupiny ani její charakteristiky v současnosti dostatečně popsat.

skupiny:

106






 Rozvíjet systém podpory expatů a využít jejich kontakty pro účely regionálního marketingu s cílem zvyšování povědomí a atraktivity v očích zahraničních investorů.


 Rozvoj kvalitních služeb „after-care“ pro stávající zahraniční investory s cílem pomoci místním manažerům systematicky zlepšovat pozici místních závodů v koncernové hierarchii. Právě tato pozice místních závodů v koncernové hierarchii rozhoduje o umístění nových koncernových investic či v případě problémů koncernu o (ne)uzavření existujících závodů.

Vzhledem k tomu, že se jedná o aktivity, jejichž obsahem je teprve příprava podpůrných programů a skutečných nástrojů podpory investic v nemetropolitních oblastech, nelze rozsah cílové skupiny ani její charakteristiky v současnosti dostatečně popsat.

skupiny:

107






 Navzdory absenci národní reformy vzdělávacího systému vytvořit JMK i v Kraji Vysočina strategii rozvoje základního a středního vzdělávání – viz karta intervencí „Počáteční vzdělávání“.

nebo skupina aktivit společně svázaných či mající stejnou cílovou skupinu a stejný cíl/účel a vedoucí ke společnému výsledku Cílová skupina: „Kdo bude mít z aktivity přímý a prokazatelný prospěch? “Jaký tento prospěch (prokazatelně!) bude? Charakteristika cílové kvalitativní popis

skupiny:

 Pokud se výše uvedený bod nepovede či je příliš ambiciózní, zavést nástroje horizontální mobility „VŠ – podnik“ i „SŠ – podnik“, jejichž prostřednictvím bude kontinuálně docházet k propojování sféry vzdělávání s podnikovým prostředím a zespodu bude eliminována přetrvávající rezistence systému vůči reformám.  Zavést dlouhodobé praxe pro středoškolské studenty, Bc., Mgr. a PGS studenty a zajistit podporu personálu, který se při praxích studentům dlouhodobě a systematicky věnuje a vede je. Vzhledem k tomu, že se jedná o aktivity, jejichž obsahem je teprve příprava podpůrných programů a skutečných nástrojů rozvoje lidských zdrojů v nemetropolitních oblastech, nelze rozsah cílové skupiny ani její charakteristiky v současnosti dostatečně popsat. Cílovou skupinou pro body v pořadí 2. a 3. budou studenti VŠ a SŠ na jedné straně a podniky na straně druhé. Na obou stranách se bude jednat především o technické obory, alespoň v první fázi, kde je potřeba nejvyšší a problém nejnaléhavější – současně se na straně studentů jedná o omezenou cílovou skupinu. Ve druhé fázi by mělo jít o obory přírodovědné. Teprve v případě ověření mechanismů a úspěšnosti, a bude-li dostatek finančních prostředků, bude možno rozšířit program také na obory netechnické, avšak vždy důsledně v závislosti na požadavcích a poptávce podniků.

108



Vzhledem k tomu, že se jedná o aktivity, jejichž obsahem je teprve příprava podpůrných programů a skutečných nástrojů rozvoje lidských zdrojů v nemetropolitních oblastech, nelze rozsah cílové skupiny ani její charakteristiky v současnosti dostatečně popsat. Pro popis cílové skupiny je nutné poznat charakter (odvětví, požadované kvalifikace, dovednosti apod.) požadavků podniků mimo metropolitní oblasti (mimo krajská města a jejich nejbližší zázemí), dále velikost potenciální poptávky podniků mimo metropolitní oblasti a tomu odpovídající charakter a velikost relevantní cílové skupiny studentů, a to vč. jejich zájmu a ochoty získávat praxe mimo metropole. Vzhledem k tomu, že se jedná o aktivity, jejichž obsahem je teprve příprava podpůrných programů a skutečných nástrojů rozvoje lidských zdrojů v nemetropolitních oblastech, nelze rozsah cílové skupiny ani její charakteristiky v současnosti dostatečně popsat.

109

Připravenost intervencí – Intervence v oblasti Podnikání mimo metropolitních oblastí Brna a Jihlavy z karty intervence zpracujte pro každou aktivitu nebo skupinu aktivit, které spolu navzájem souvisí, nebo pro několik klíčových aktivit, které budou zásadním způsobem vytvářet výsledek celé intervence. Spojte aktivity, které mají stejnou cílovou skupinu a jsou navzájem neoddělitelně propojené.


V rámci RIS zvlášť monitorovat přínosy pro nemetropolitní území; doplnit nástroje na podporu inovací v „low-tech“ oborech; identifikovat zdroje konkurenční výhody pro vybrané odlehlé mikroregiony; iniciovat vznik a rozvoj „lokálních partnerství“ podniků a veřejného sektoru;

Dosáhne aktivita svého cíle izolovaně, nebo je nutná součinnost s jinou aktivitou? Se kterou? Je to aktivita z této karty nebo z jiné karty? Ze které? Aktivity by měly být nedílnou součástí RIS obou krajů.







JIC ano, v obou případech.

Intervence v JHM kraji jsou JIC připravovány v obecné rovině tím, že na oblast mimo Brno a okolí je zaměřena jedna část aktualizované RIS. Příprava konkrétních programů by měla být zahájena nejpozději v roce 2013.

Má nositel intervence kapacity znalosti nutné k přípravě a realizaci intervence? (lidi, peníze, organizační schopnosti, kompetence) Pro kraj JHM jsou kapacity i znalosti k dispozici. Zkušenosti z provádění intervencí v zaostalých či nemetropolitní ch regionech nejsou. V Kraji Vysočina kapacity ani znalosti zatím

Jsou známy způsoby a mechanismy realizace intervence? Zjednodušeně: „Za co budou vydány peníze, pokud se intervence spustí? Co se bude platit?“ Nikoliv. Konkrétní programy zatím nebyly naplánovány a připraveny. Konkrétní mechanismy budou obdobou intervencí RIS v kraji JHM.

Jaké jsou očekávané zdroje financování intervence na české straně? Má nositel intervence zákonnou možnost takovou intervenci financovat? Subjekty v kraji Jihomoravském vyčleňují dlouhodobě prostředky na financování aktivit RIS. Lze předpokládat, že tomu bude stejně i v budoucnosti. Zvláštní prostředky v Kraji Vysočina na tyto aktivity podle

110

Intervence v kraji Vysočina připravovány nejsou. V současnosti se zpracovává RIS Kraje Vysočina, která by měla posílit také strukturu pro implementaci strategie. Rozvíjet expatů;

systém

podpory

Dtto

Dtto

After-care je v obou krajích zatím velice omezený – v JHM kraji na investory z odvětví s vysokou přidanou hodnotou a inovační firmy.

Rozvoj kvalitních služeb „aftercare“ pro stávající zahraniční investory.

Vytvořit JMK i v Kraji Vysočina strategii rozvoje základního a středního vzdělávání; zavést nástroje horizontální mobility „VŠ – podnik“ i „SŠ – podnik“; dlouhodobé praxe pro středoškolské studenty, Bc., Mgr. a PGS studenty

Dtto;

Dtto;

Vazba na kartu Vzdělávání.

Nositel intervence není znám, resp. o své roli dosud neví, je-li možné jej v současnosti určit. Lze uvažovat o tom,

Dtto;

stávajících informací vyčleněny nejsou. Je nutno zajistit dostupné prostředky v dokončované RIS Kraje Vysočina.

nejsou k dispozici.

Dtto

Dtto

Není známo, zdali je k dispozici dostatek kapacit s požadovaný mi znalostmi a zkušenostmi.

Mechanismy jsou známy pouze v obecné rovině, konkrétní programy nejsou

Dtto

Rozvoj after-care mimo okruh firem s vysokou přidanou hodnotou je nutno připravit a rozvíjet.

Nositel intervence není znám, resp. o své roli dosud neví, je-li možné jej v současnosti

Intervence není dosud připravována.

111

že by praxe byly organizovány přímo školami a podniky po vzájemné dohodě, ale pravděpodobněj ší je, že bude muset vzniknout prostředník, organizující podobné aktivity pro obě strany.

určit.

vypracovány.

112

Program/nástroj: Tradiční řemesla – centra tradičních řemesel První návrh, který musí být předmětem dalšího rozpracování poté, co bude rozhodnuto o manažeru a organizátoru programu. Širší cíl (účel) programu/návaznost strategii rozvoje regionu Jihovýchod:

na

Využít místních dovedností, tradic a zkušeností ve vybraných oborech a územích ke zlepšení hospodářské situace v těchto územích – k růstu soukromého sektoru a jeho konkurenceschopnosti a k vytváření pracovních míst. Cíle programu:


Očekávané programu:

hospodářské

nebo

sociální

dopady


Ve 3-6 územích bude vybraný tradiční obor (nejvíce 2) růst: budou se zvyšovat jeho prodeje, hlavně na mimoregionální trhy, jeho produktivita a budou vznikat nová pracovní místa.

 Růst/rozvoj firem nebo obnova firem nebo vznik nových firem, které provozují tradiční řemesla, tj. řemesla typická a současně ještě častá ve vybraném území; např. dřevovýroba v území XY, keramická výroba (užitková a umělecká) v území XY, sklářská výroba (užitková a umělecká) v území XY, kamenictví, a další).  Udržet v územích tradičních řemesel příslušné dovednosti a doplňovat je novými odbornými/řemeslnými /technickými a také obchodními dovednostmi.  Zvýšit produktivitu firem pracujících v oborech tradičních řemesel, stimulovat je ke vstupu na nové trhy (domácí i blízké zahraniční) a usnadnit jim tento vstup. Výsledky programu:

Výstupy programu:


Obnoví a rozvine se „infrastruktura“ vybraných tradičních oborů v území (3-10 oborů):

Služby – poradenství, školení, technická pomoc apod. – podnikatelům a firmám v tradičních řemeslech – centrum služeb tradičních řemesel – ve stávajících objektech či ve stávající infrastruktuře vzniknou distribuované nástroje pomoci podnikatelům – výstupem projektu nebude centrum jako budova, ale služby, např.:

Organizační a odborné zajištění vzniku centra tradičních řemesel:

- spolupráce firem v tradičním oboru/oborech (úspory z rozsahu) - služby pro podnikání v tradičních řemeslech - centrum služeb tradičních řemesel (ne nutně objekt/budova) - vzdělávací program/y, spolupracující a přímo navázané na tradiční obor/y

- školení a vzdělávání pro sdílení/předávání dovedností/technologií tradičních řemesel - školení, technická pomoc a poradenství při zlepšování obchodních dovedností

- identifikace vhodných řemesel a jejich konkurenčních výhod/nevýhod, např. úvodní (a opakovaný) průzkum firem v tradičních řemeslech a jejich potřeb – nutno realizovat průzkum a celou aktivitu jako součást přípravy programu, bez této nelze ostatní aktivity realizovat. Nutno ověřit správnost a vhodnost dále navrhovaných realizačních aktivit. - personální zajištění služeb organizace centra - odborné zajištění služeb centra – vlastními silami a

113

XY stávajících firem tradičních řemesel bude růst a rozvíjet se (zaměstnanost, obrat, nové trhy, noví zákazníci). Vznikne XY nových firem, které budou na trhu úspěšné.

- asistence při vzniku a organizaci spolupráce tradičních řemeslníků pro usnadnění vstupu na nové trhy – marketing a průzkum trhu, sdílení nákladů při tomto vstupu, zlepšení produktů, zajištění standardů, apod. - atd. Nutno dále dopracovat pro konkrétní řemesla při přípravě programu.

navázání vztahů mimo vl. území tradičních řemesel (využití inovační infrastruktury metropolí)ž - návrh portfolia služeb centra - atd. Zajišťování/zprostředkování služeb centra poradenství, technická pomoc, koučing):

(školení,

- pomoc při získávání znalosti trhu/ů a přizpůsobení podnikat. záměrů, situaci na trzích - sdílení a předávání výsledků dobré praxe - předávání a zprostředkování výsledků VaV použitelných v tradičních řemeslech (vč. inovačních voucherů) - marketing - identifikace zahraničních partnerů, pomoc a zprostředkování zahraničních zkušeností a zapojení do sítí - pomoc při získávání finančních prostředků na rozvoj firmy - strategické řízení a rozvoj firmy - a další Nutno dále dopracovat pro konkrétní řemesla při přípravě programu.

Cílová skupina a přínosy pro cílovou skupinu:  Firmy působící a provozující vybraná tradiční řemesla v určených regionech (obojí nutno vybrat dopředu jako součást průzkumu); malé firmy a mikrofirmy. Pro střední a velké firmy není podpora určena.  Firmám, které získají pomoc Centra tradičních řemesel, se zvýší množství zákazníků, zlepší se produktivita, zvýší se prodeje, zlepší se řízení firmy a bude umět

114

lépe reagovat na poptávku na trhu, resp. vyhledávat nové zákazníky. Firmy by měly vstoupit na nové trhy.  Velikost cílové skupiny pro jedno tradiční řemeslo v jednom území – maximálně několik málo desítek firem (do 30?).  Poptávku cílové skupiny nelze odhadnout bez dalšího průzkumu. Garant realizace či nositel programu (manažer, administrátor, organizátor):  Centra tradičních řemesel budou zřízena obcemi a hospodářskými komorami v příslušných oblastech za podpory kraje a krajské hospodářské komory.

115

Program/nástroj: Internacionalizace podnikání – vstup firem na nové trhy (vč. jiných regionů v ČR) První návrh, který musí být předmětem dalšího rozpracování poté, co bude rozhodnuto o manažeru a organizátoru programu. Širší cíl (účel) programu/návaznost strategii rozvoje regionu Jihovýchod:

na

Využít potenciál místních firem mimo metropole ke zlepšení hospodářské situace v těchto územích – k růstu soukromého sektoru a jeho konkurenceschopnosti a k vytváření pracovních míst. Cíle programu:



hospodářské

nebo

sociální

dopady


Firmy z území mimo metropole budou růst: zvýšení prodeje zejména na zahraniční trhy, vč. blízkého zahraničí (Rakousko, Slovensko, Maďarsko) a na trhy v ČR mimo kraj, růst produktivity a počtu pracovních míst.

 Usnadnit (zejména stávajícím, ale i nově vzniklým) firmám vstup na nové, zejména zahraniční trhy, stabilizaci a růst na těchto trzích.  Rozšiřovat podnikatelské a manažerské dovednosti a znalosti potřebné ke vstupu na zahraniční trhy.  Pomoci vzniku nových produktů či zlepšování stávajících produktů firem tak, aby byly lépe uplatnitelné na zahraničních trzích Výsledky programu:

Výstupy programu:


XY firmám se zvýší export na stávající zahraniční trhy

Portfolio služeb – poradenství, školení, technická pomoc, koučing, zprostředkování informací apod.

nebo

Institucionální zajištění takových služeb – zvýšení kapacity regionálních aktérů a jejich schopností a připravenosti tyto služby poskytovat či jejich poskytování zprostředkovat – regionální síť na podporu internacionalizace.

Přípravné aktivity – nutno realizovat jako součást přípravy programu kvůli jeho zacílení a zpřesnění aktivit a očekávaných výstupů. Ověření správnosti a vhodnosti dále navrhovaných aktivit.

XY firmám se zvýší prodeje na národních trzích mimo vl. kraj nebo XY firem vstoupí na nové trhy (zahraniční nebo mimo region Jihovýchod) a budou tam úspěšné

Realizační aktivity (příklady, poptávku, dostupné kapacity).

nutno

ověřit

potřeby,

- zpracování nebo zprostředkování teritoriálních a komoditních zpráv, národních/regionálních - příprava, zprostředkování, realizace obchodních misí měst a krajů, vč. after-care služeb - podnikatelská setkání místních firem s cílem navázat vztahy, kontrakty, apod.

116

- podpora B2B aktivit – příprava, realizace, after-care - podpora využívání výsledků VaV pro zlepšení výrobků, technologií – např. inovační vouchery, podpora transferu technologií - regionální marketing, zaměření na nejúspěšnější obory v krajích - zprostředkování informací z úrovně EU, pilotní projekty EU - atd. Součástí realizačních aktivit je také zvýšení kapacity regionálních aktérů (např. hospodářských komor, podnikatelských oborových sdružení, agentur apod.) připravovat a účinně poskytovat shora uvedené služby, rozvíjet je a připravovat další služby dle potřeby. Nutno dále dopracovat podle potřeb a poptávky podniků a podle bariér internacionalizace identifikovaných v přípravných fázích programu. Cílová skupina a přínosy pro cílovou skupinu:  Firmy s potenciálem vstupu a růstu na zahraničních trzích nebo na trzích mimo kraj původu (obojí nutno vybrat dopředu jako součást průzkumu a průběžně opakovat výběr/mapování potenciálu/potřeb); podpora by neměla být vázána na velikost firem.  Firmám, které získají podporu/služby se zvýší se prodeje na zahraničních trzích, zlepší dovednosti a znalosti nutné pro vstup a růst na zahraničních trzích, případně na trzích mimo kraj původu.  Velikost cílové skupiny – několik desítek firem v každém kraji (do 100 firem?)  Poptávku cílové skupiny nelze odhadnout bez dalšího průzkumu. Garant realizace či nositel programu (manažer, administrátor, organizátor):  Krajská hospodářská komora ve spolupráci s okresními hospodářskými komorami. Spolupráce další hráči podporující podnikání v regionu.

117

Program/nástroj: Rozvoj podnikání a pomoc začínajícím podnikatelům v území mimo metropole První návrh, který musí být předmětem dalšího rozpracování poté, co bude rozhodnuto o manažeru a organizátoru programu. Širší cíl (účel) programu/návaznost strategii rozvoje regionu Jihovýchod:

na

Zvýšit podnikavost v nemetropolitních územích – ochotu a schopnost podnikat – a tak přispět k hospodářskému růstu těchto území.



hospodářské

nebo

sociální

dopady


Malé firmy z území mimo metropole budou růst a budou více využívat inovací/nových nápadů jako hlavní konkurenční výhody (na rozdíl od nízkých nákladů). V územích mimo metropole budou vznikat nové firmy (vč. neinovačních), orientované na lokální trhy, ale s potenciálem růstu na regionální i mimoregionální trhy. V obou případech budou vznikat nová pracovní místa.

Cíle programu:  Usnadnit rozvoj malých firem s dobrými nápady a pomoci vzniku firem nových, založených na dobrých nápadech.  Usnadnit začínajícím podnikatelům zahájení podnikání a zvýšit potenciál úspěchu jejich firem na lokálních a regionálních trzích i na trzích mimo region.  Podpořit konkurenceschopnost firem: zavádění inovací, spolupráce s výzkumnými a vývojovými organizacemi (zejména v regionu Jihovýchod) s cílem zlepšit kvalitu produktů, vytvořit nové produkty nebo technologie, růst produktivity. Výsledky programu:

Výstupy programu:


Vznikne XY nových firem založených na nových nápadech a schopných je úspěšně prodávat a rozvíjet se.

Portfolio služeb – poradenství, školení, technická pomoc, koučing, zprostředkování informací apod.

Plánovací aktivity – nutno realizovat jako součást přípravy programu kvůli jeho zacílení a zpřesnění aktivit a očekávaných výstupů. Ověření správnosti a vhodnosti dále navrhovaných aktivit.

nebo XY firem vytvoří nové výrobky nebo inovuje stávající, zvýší produktivitu a tím zvýší prodeje na náročných trzích v ČR nebo v zahraničí

Institucionální zajištění takových služeb – zvýšení kapacity regionálních aktérů a jejich schopností a připravenosti tyto služby poskytovat či jejich poskytování zprostředkovat – regionální síť na podporu vzniku a rozvoje inovačních firem.

Přípravné aktivity – součástí přípravných aktivit bude také vytvoření lokálních podpůrných sítí v nemetropolitních oblastech na vyhledávání potenciálních příjemců a na poskytování či zprostředkování služeb podnikům.

nebo XY firem inovuje technologie nebo zavede nové

118

technologie (vlastními silami vyvinuté nebo zlepšené, nikoliv nakoupené), které jim umožní vyrábět lepší výrobky a/nebo zvýšit produktivitu a tím zvýšit prodeje na náročných trzích v ČR nebo v zahraničí.

Realizační aktivity (příklady, poptávku, dostupné kapacity).

nebo

- Inovační akademie

Vznikne XY nových firem – řemesla, živnostníci – které zvýší ekonomickou soběstačnost obyvatel v nemetropolitních oblastech regionu Jihovýchod.

nutno

ověřit

potřeby,

- Vzdělávání, poradenství a koučing pro zahájení podnikání – obchodní plánování, získávání finančních prostředků, řízení firmy, marketing, atd. - Služby na podporu internacionalizace či vstupu na nové trhy, vč. vyhodnocování potenciálu/obchodních příležitostí na nových trzích - Služby inovačních asistentů - atd. Součástí realizačních aktivit je také zvýšení kapacity regionálních aktérů (např. hospodářských komor, podnikatelských oborových sdružení, agentur apod.) připravovat a účinně poskytovat shora uvedené služby, rozvíjet je a připravovat další služby dle potřeby. Nutno dále dopracovat podle potřeb a poptávky podniků a podle bariér inovačního podnikání identifikovaných v přípravných fázích programu.

Cílová skupina a přínosy pro cílovou skupinu:  Firmy s inovačním potenciálem (= nápady a současně ochota a vůle nápady uvádět do praxe); podpora bude určena firmám do velikosti střední firmy, vč. začínajících a mikrofirem.  Začínající a noví podnikatelé, lidé ochotní podnikat. Lidé odvážné a s dobrými – i když ne nutně novými – nápady.  Firmám, které získají podporu/služby a úspěšně zvládnou inovaci a její uplatnění na trhu se zvýší produktivita, prodeje a zlepší dovednosti a znalosti nutné pro inovaci produktu/technologie, naváží vztahy s jinými firmami či organizacemi VaV.  Velikost cílové skupiny – několik desítek firem v každém kraji (do 100 firem?).  Poptávku cílové skupiny nelze odhadnout bez dalšího průzkumu.

119

Garant realizace či nositel programu (manažer, administrátor, organizátor):  Krajská hospodářská komora ve spolupráci s okresními hospodářskými komorami.  Regionální partneři – organizace/institucionalizovaná síť na podporu začínajícího a inovačního podnikání mimo metropolitní území.

120

SNIŽOVÁNÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI 1. Problém, který je třeba intervencemi – aktivitami, opatřeními, operacemi – vyřešit. 1. Popište, jaký problém ve Vašem regionu chcete řešit, nebo jaký rozvojový potenciál chcete využít.

Zvýšená emisní zátěž životního prostředí, zejména ve městech.

Definujte problém/potenciál kvalitativně jak se projevuje v praxi, co způsobuje – tedy proč je problémem.

Vysoké provozní náklady budov veřejných institucí na spotřebu energií, dané zastaralými technologiemi, stářím a nedostatečnou tepelnou izolací budov.

Stáří budov a použité technologie, které jsou z hlediska úniků energií velmi problematické.

Popište jeho příčiny: co jej způsobuje a jak vzniká. 2. Uveďte důkazy či věcné argumenty, že problém či potenciál existuje. Definujte problém potenciál kvantitativně:

či

 Číselné údaje  Trendy  Místo, dotčené subjekty  Konkrétní kvalitativní charakteristiky 3. Popište, jaké jsou důsledky problému (v současnosti, v budoucnosti) pro rozvoj regionu. Jaký je důsledek problému pro konkurenceschopnost regionu a ČR?

Potenciál úspor stanovený Územní energetickou koncepcí Kraje Vysočina. Potenciál úspor se v jednotlivých sektorech (bydlení, podnikatelský sektor, terciární sféra) pohybuje až kolem 30 %. Ekonomicky nadějný je pak do 10 %. Energetické analýzy. Energetické audity budov.

V případě neřešení problému může dojít ke zhoršení kvality ovzduší v regionu (zvýšení emisní zátěže). Neustále se zvyšující náklady na energie, kdy tyto ušetřené prostředky by mohly být použity na jiné účely pro zvýšení konkurenceschopnosti regionu. Vysoká energetická náročnost budov, v nichž sídlí veřejná správa.

121

2. Způsob řešení definovaného problému, očekávané výsledky. 1. Jaké řešení, tedy jaké intervence, navrhujete? Popište intervenci s uvedením, jak řeší problém popsaný výše, nebo jak využívá potenciálu popsaného výše. Jinými slovy, popište, co budete dělat, aby byl problém vyřešen? Využijte rozpracovaných krajů a měst.

již aktivit

Snížení spotřeby energie v oblasti konečné spotřeby s přednostní orientací na veřejný sektor prostřednictvím technických řešení jako jsou: 

zateplovací systémy budov;



zrušení tepelných mostů;



instalace měření a regulace do objektů;



modernizace otopných systémů;



výměna nebo modernizace zdrojů tepla.

Projekty by měly být podpořeny pouze za předpokladu, že budou obsahovat všechny nebo většinu shora uvedených řešení, která zajistí nejúčinnější úspory energie. Projekty, které budou mít za cíl realizovat jen dílčí opatření, by podpořeny být neměly. Další aktivitou, která je pro snižování energetické náročnosti žádoucí, je modernizace veřejného osvětlení. Provádět výběr budov dle určitých kritérií (potenciálu úspory):

2. Jaké navržená konkrétní praxi?

bude mít intervence výsledky v




výběr dle udržitelnosti – min. 10 let;



budova od určité velikosti - spotřeby energie;



měrné náklady na jednotku zateplené plochy, GJ tepla nebo CO2;



trvale užívané budovy;



budovy, které negenerují příjem.

Snížení provozních nákladů veřejného sektoru. Snížení negativních důsledků lidské činnosti související s výrobou energie (teplo, el. energie). Intervence by měly být provedeny ve všech budovách veřejného sektoru (školy všech stupňů a školská zařízení, nemocnice, ústavy soc. péče a domovy pro seniory, ostatní budovy, v nichž sídlí veřejná správa.). Kvantifikaci dopadů výsledků nelze v současnosti ani odhadnout. Na druhou stranu bez kvantifikace výsledků by neměly být intervence vůbec zahájeny.

122

3. Jaké budou důsledky konkrétního výsledku intervence? Jaké důsledky – konkrétní, nejlépe měřitelné, rozhodně doložitelné – bude mít vyřešení problému pro:  konkurenceschopnost regionu a ČR?  pro soudržnost společnosti?  pro územní soudržnost? 4. Za jakých podmínek budou intervence realizovatelné, a zejména, za jakých podmínek budou dosaženy výsledky?

Výsledky budou měřitelné přímo ve snížení spotřeby paliv na vytápění budov za vymezené časové období, tzn. nižší provozní náklady na chod zařízení. Úspory tepla v GJ a emisí CO2 v m3.

Nižší administrativní zátěž ze strany poskytovatelů tzn. SFŽP ČR a MŽP. Rozumně nastavená míra hodnotících kritérií, aby se v poměru k neúměrně zvýšené administrativě a nákladům na vlastní zateplení ještě subjektům tyto dotace vyplatilo čerpat.

Jsou výsledky přímým důsledkem intervencí, nebo jsou nějak podmíněny? Jak jsou podmíněny? A můžeme ty podmínky ovlivnit (a zajistit, že se intervence povede), nebo leží mimo dosah veřejné správy?

123

Prověření vztahu mezi intervencemi a požadavky kohezní politiky – SNIŽOVÁNÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI Návrh intervence/popis

Strategie EU 2020

Udržitelný růst

Snížení spotřeby energie v oblasti konečné spotřeby s přednostní orientací na veřejný sektor

Budování více konkurenceschopné nízkouhlíkové ekonomiky, která účinně a udržitelně využívá zdrojů


Investiční priorita ERDF – Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech odvětvích: Podpora energetické účinnosti a využívání energie z obnovitelných zdrojů v infrastrukturách a v sektoru bydlení

124

Cílové skupiny a poptávka – Intervence v oblasti Snižování energetické náročnosti z karty intervence zpracujte pro každou aktivitu nebo skupinu aktivit, které spolu navzájem souvisí, nebo pro několik klíčových aktivit, které budou zásadním způsobem vytvářet výsledek celé intervence. Spojte aktivity, které mají stejnou cílovou skupinu a jsou navzájem neoddělitelně propojené. Klíčová aktivita či aktivity č. 1 realizující danou intervenci nebo skupina aktivit společně svázaných či mající stejnou cílovou skupinu a stejný cíl/účel a vedoucí ke společnému výsledku Cílová skupina: „Kdo bude mít z aktivity přímý a prokazatelný prospěch?“ Jaký tento prospěch (prokazatelně!) bude? Charakteristika cílové kvalitativní popis

skupiny:


Snížení spotřeby energie v oblasti konečné spotřeby s přednostní orientací na veřejný sektor prostřednictvím technických řešení.

Organizace zajišťující veřejné služby - např. školy, sociální a zdravotnická zařízení, OÚ, MěÚ, občanská sdružení (např. SOKOL). Vlastníci objektů jsou většinou obce, města či kraj. Přímý prospěch bude mít cílová skupina především ve snížení množství energie nutné k provozu objektu (minimálně o 20 %) a tedy v úspoře provozních nákladů a ve snížení emisí znečišťujících látek vzniklých při výrobě tepla (lze ověřit z měření emisí, řádově tisíce tun). Cílem je přispět ke splnění limitů spotřeby tuhých a plynných paliv z celkové jejich roční spotřeby daných podmínkami EU a Státní energetickou koncepcí ČR (30% a 20%) nejpozději do roku 2030. Řádově se jedná o 2,5 tis. objektů veřejného zájmu v obou krajích, přesný počet objektů, které budou mít o realizaci dané aktivity zájem, nelze v této chvíli stanovit. Potenciální objekty lze hledat téměř v každé obci na území obou krajů (KV 704 obcí, JMK 673 obcí). Tato aktivita je ze strany cílové skupiny trvale žádaná a průběžně připravována, což potvrzuje mimo jiné zájem o dotační tituly v této oblasti. Lze doložit převisy v těchto programech: v rámci jedné výzvy OPŽP bývá uspokojeno jen cca 5 - 10% žádostí. Program Zelená úsporám - velké převisy, přesný počet není možné stanovit, protože po naplnění kapacit je zastaveno přijímání žádostí.

125

Připravenost intervencí – Intervence v oblasti Snižování energetické náročnosti karty intervence zpracujte pro každou aktivitu nebo skupinu aktivit, které spolu navzájem souvisí, nebo pro několik klíčových aktivit, které budou zásadním způsobem vytvářet výsledek celé intervence. Spojte aktivity, které mají stejnou cílovou skupinu a jsou navzájem neoddělitelně propojené.


Snížení spotřeby energie v oblasti konečné spotřeby s přednostní orientací na veřejný sektor prostřednictvím technických řešení

Dosáhne aktivita svého cíle izolovaně, nebo je nutná součinnost s jinou aktivitou? Se kterou? Je to aktivita z této karty nebo z jiné karty? Ze které? Pro dosažení větší efektivity je vhodná součinnost aktivit této intervence se všemi aktivitami souvisejícími s výstavbou či rekonstrukcí veřejných budov, jedná se zejména o karty Rozvoj urbanizačních center, Sociální oblast, Zdraví,


Nositeli intervence jsou provozovatelé a vlastníci objektů veřejného zájmu, především kraj, města a obce, jimi zřizované organizace, různá občanská sdružení a jiné právnické osoby


Chce nositel intervence tuto realizovat? Má na její realizaci zájem? Ano Nositel intervence ji iniciativně zabezpečuje a má tudíž na její realizaci zájem

Je intervence jejím nositelem připravena či připravována ? Kdy je reálné, že by mohla začít být připravována ? Intervence je nositelem průběžně připravována.

Má nositel intervence kapacity znalosti nutné k přípravě a realizaci intervence? (lidi, peníze, organizační schopnosti, kompetence) Intervenci může nositel zadat u odborně způsobilé osoby. Její příprava je hrazena z vlastních prostředků nositele.

Jsou známy způsoby a mechanismy realizace intervence? Zjednodušeně: „Za co budou vydány peníze, pokud se intervence spustí? Co se bude platit?“ Hradit se budou přímé náklady na zateplení objektů a výměnu nebo modernizaci zdrojů tepla na jejich vytápění specifikované v projektové dokumentaci zpracované na základě výsledků energetického auditu objektu.

Jaké jsou očekávané zdroje financování intervence na české straně? Má nositel intervence zákonnou možnost takovou intervenci financovat? Zdrojem financování jsou vedle prostředků z operačních programů (v současné době reprezentuje OPŽP), Zelená úsporám, státní rozpočet, další veřejné zdroje. Nositelé



mají

126

Zemědělství venkov.

Rovněž značnou synergii spatřovat v oblasti Inovace,

a

lze

možnost tuto intervenci sami financovat nebo kofinancovat. Na samofinancov ání nemá nositel dostatek finančních zdrojů.

127

ICT VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ 1. Problém, který je třeba intervencemi – aktivitami, opatřeními, operacemi – vyřešit. 1. Popište, jaký problém ve Vašem regionu chcete řešit, nebo jaký rozvojový potenciál chcete využít.



ICT ve veřejné správě V rozvoji informačních technologií existují 4 zásadní problémy, které je nutné řešit:  Není stále zajištěno rovnoměrné pokrytí území kvalitní přístupovou infrastrukturou, která je zásadní pro vznik, využití a rozvoj elektronických služeb. Nedostatečně saturovány jsou zejména venkovské oblasti odlehlé od větších sídelních center. 

Ačkoliv existuje analýza potenciálu elektronizace veřejných služeb, finanční, organizační a legislativní důvody jsou příčinou nedostatečného počtu elektronických služeb. Elektronizace vede k větší dostupnosti, efektivitě i transparentnosti veřejných služeb. Z toho důvodu existuje prostor pro podporu rozvoje el. služeb a el. obsahu včetně např. procesu digitalizace.



Využívání ICT nástrojů přináší bezpečnostní rizika, která jsou mnohdy podceňována. Implementace opatření elektronické bezpečnosti je klíčová.



Uživatelé mnohdy nedokážou využívat ICT na vyšší než základní úrovni. Vzdělávání je stejně důležité, jako rozvoj technologií.

Zdůvodnění nutnosti investic: ICT infrastruktura – nerovnoměrné pokrytí regionu ICT infrastrukturou. Standard městských sídel není dostupný pro obyvatele venkovských částí regionu. Dochází tak k nerovnosti v přístupu, ztrátě atraktivity takových oblastí pro bydlení, podnikání i vzniku podmínek, kdy oživení takových oblastí je nereálné. Není zde zájem komerčního sektoru poskytovat služby, proto prostor pro veřejnou intervenci. Přesné rozdělení zón bude možné po definování regionálního standardu minimální koncové rychlosti připojení – na 7 let dopředu obtížné – 20Mbps Elektronické služby VS – klíčové pro další rozvoj veřejné správy. Nutno elektronizovat vnitřní procesy i vnější služby cílovým skupinám. Definovat typologii služeb není žádoucí, je potřeba reagovat na technologický rozvoj, národní i regionální priority v konkrétním období, nyní nežádoucí jakkoliv omezovat či vymezovat. Klíčové pojmy zde jsou dostupnost (mobilita, hendikepovaných osob, rychlost, jednoduchost ovládání, efektivita (přínosy – i nefinanční (CBA) vůči vynaloženým služby), transparentnost (poskytování co největšího uživatelům – otevřenost při výkonu veřejné správy).

umožnění přístupu zajištěná propagace), nákladům na realizaci množství informací

El. bezpečnost – klíčová složka realizace předchozích aktivit. S rozvojem technologií bude přibývat možných ohrožení. Musí být řešeno komplexně na strategické úrovni rozvoje ICT. El. vzdělávání – klíčová složka realizace předchozích aktivit. S rozvojem technologií bude nutné zvyšovat úroveň znalostí uživatelů i specialistů, jinak je efekt implementace ICT velmi omezen. Vše záleží na těch, kteří ICT využívají či spravují. Musí být řešeno komplexně na strategické úrovni rozvoje ICT.

128

2. Uveďte důkazy či věcné argumenty, že problém či potenciál existuje.

Poznámka: Jedná se pouze o předpoklady, nikoliv o ověřené důkazy. Údaje je třeba získat a ověřit tak, že shora popsaný problém skutečně existuje tak, jak je definován, případně jej zpřesnit či definovat úplně jinak. A pak v důsledku toho zpřesnit či jinak definovat důsledky i navrhovaná řešení.


 Analýzy pokrytí území broadbandovou infrastrukturou ukazují na existující podíl bílých zón (území bez dostatečného pokrytí).

 Číselné údaje  Trendy  Místo, dotčené subjekty  Konkrétní kvalitativní charakteristiky

 Nízký podíl veřejných služeb elektronizovaných vůči celkovému počtu služeb poskytovaných veřejnou správou.  Malý podíl regionálního obsahu v el. službách.  Rostoucí podíl elektronické kriminality.  Nízké investice do projektů elektronické bezpečnosti.  Nízký počet certifikovaných uživatelů ICT, prokazatelně nízké znalosti pokročilých funkcí aplikací, nedostatečné využívání potenciálu ICT.


 Nižší atraktivita regionu pro obyvatele, firmy, investice.


 Nízká efektivita investic do elektronických služeb.

 Nízký potenciál regionu k zapojení do inovačních aktivit.  Nízká efektivita při práci s ICT – nižší produktivita práce.  Bezpečnostní rizika – náklady mohou převýšit investice do bezpečnosti.  Prohlubování rozdílu mezi sociálními skupinami a teritorii.

nebo Jaký je důsledek problému pro soudržnost společnosti nebo území?

2. Způsob řešení definovaného problému, očekávané výsledky. 1. Jaké řešení, tedy jaké intervence, navrhujete? Popište intervenci s uvedením, jak řeší problém popsaný výše, nebo jak využívá potenciálu popsaného výše. Jinými slovy, popište, co budete dělat, aby byl problém vyřešen?

Klíčový je systém řízení rozvoje ICT, který bude zahrnovat: 

Investice do infrastruktury - vlastněné veřejnou správou pro veřejný sektor nebo podpora otevřených sítí (NGA) v případě projektů zahrnující firmy, obyvatele a poskytovatele služeb (rozšíření nabídky).



Podpora elektronizace veřejných služeb, analýz jejich rozvoje, potenciálu využívání a propagace vůči uživatelským skupinám.



Digitalizace analogových fondů, tvorba a zpřístupnění elektronického obsahu.



Podpora projektů elektronické bezpečnosti, bezpečnostních standardů, propagace opatření proti eCrime na všech úrovních – občané, školy, instituce.



Podpora vzdělávání v ICT – uživatelů i specialistů.

129


v



Výsledky: 

Zvýšení % pokrytí území broadbandovou infrastrukturou.



Zvýšení % podílu elektronických služeb veřejné správy na jejich celkovém počtu.



Zvýšení % podílu zpřístupněného obsahu.



Zvýšení bezpečnostní úrovně ICT systém.



Zvýšení úrovně znalostí ICT, zvýšení počtu certifikovaných uživatelů.



 Zvýšení atraktivity regionu pro bydlení i podnikání.  Zvýšení efektivity a atraktivity poskytování veřejných služeb v regionu.  Nižší počet případů elektronické kriminality.

Jaké důsledky – konkrétní, nejlépe měřitelné, rozhodně doložitelné – bude mít vyřešení problému pro:

 Zvýšení vzdělanosti.  Zvýšení produktivity práce.  Snížení případů sociálního vyloučení.


130


 Existence harmonogramu plnění strategií rozvoje ICT  Spolupráce všech zainteresovaných stran, přičemž: o Kraj musí být koordinátor a tvůrce regionální strategie, realizátor projektů, konzultant, obce, svazky obcí – realizátoři projektů, tvůrci místních strategií


o Zřizované organizace - realizátoři projektů


o Občané - konzultanti

o Podnikatelé – dokumentace

realizátoři

projektů,

konzultanti,

zpracovatelé

o NNO – realizátoři projektů, konzultanti


131

Prověření vztahu mezi intervencemi a požadavky kohezní politiky – ICT ve veřejné správě Návrh intervence/popis Investice do infrastruktury - vlastněné veřejnou správou pro veřejný sektor nebo podpora otevřených sítí (NGA) v případě projektů zahrnující firmy, obyvatele a poskytovatele služeb (rozšíření nabídky) Podpora elektronizace veřejných služeb, analýz jejich rozvoje, potenciálu využívání a propagace vůči uživatelským skupinám

Strategie EU 2020 Inteligentní růst Posílení dostupnosti, využívání a kvality informačních a komunikačních technologií


Investiční priorita ERDF – Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT: Rozšiřování širokopásmového připojení a zavádění vysokorychlostních sítí ERDF – Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT:

Inteligentní růst Rozvoj společnosti

digitální

Posilování aplikací v oblasti IKT určených pro elektronickou veřejnou správu, elektronické učení, elektronické začleňování a elektronické zdravotnictví ERDF – Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT:

Digitalizace analogových fondů, tvorba a zpřístupnění elektronického obsahu

Podpora projektů elektronické bezpečnosti, bezpečnostních standardů, propagace opatření proti eCrime na všech úrovních – občané, školy, instituce


digitální



digitální


Podpora vzdělávání v ICT – uživatelů i specialistů


digitální

Posilování aplikací v oblasti IKT určených pro elektronickou veřejnou správu, elektronické učení, elektronické začleňování a elektronické zdravotnictví

132

Cílové skupiny a poptávka – Intervence v oblasti Informační technologie ve veřejné správě z karty intervence zpracujte pro každou aktivitu nebo skupinu aktivit, které spolu navzájem souvisí, nebo pro několik klíčových aktivit, které budou zásadním způsobem vytvářet výsledek celé intervence. Spojte aktivity, které mají stejnou cílovou skupinu a jsou navzájem neoddělitelně propojené. Klíčová aktivita či aktivity č. 1 realizující danou intervenci nebo skupina aktivit společně svázaných či mající stejnou cílovou skupinu a stejný cíl/účel a vedoucí ke společnému výsledku Cílová skupina: „Kdo bude mít z aktivity přímý a prokazatelný prospěch?“ Jaký tento prospěch (prokazatelně!) bude? Charakteristika cílové kvalitativní popis

skupiny:


ICT infrastruktura

Uzavřené sítě veřejné správy: Prospěch – připojení ke krajské telekomunikační síti, redukce nákladů na datové služby, využití společných datových služeb, jednotná komunikační platforma Cílová skupina – veřejný sektor v regionu - kraje, města, obce, svazky obcí, zřizované organizace, státní organizace Otevřené NGA sítě Prospěch – připojení k broadbandové telekomunikační síti, zlepšení podnikatelských podmínek, zlepšení síťových služeb, využití nových datových služeb v místech kde tyto služby chyběly Cílová skupina – občané, privátní sektor, poskytovatelé služeb Uzavřené sítě: Při odhadu cca 5 projekty / rok – 35 projektů – cca 10 subjektů/projektu = 350 veřejných organizací 15% území Otevřené sítě - Při odhadu cca 2 projekt / rok – 14 projektů – cca 10000 obyvatel a 20 privátních subjektů/projekt = 70 000 obyvatel a 140 privátních organizací 7% území

133


V obou případech ano (viz. krajské průzkumy URR, poptávka po grantech apod.)

134

Připravenost intervencí – Intervence v oblasti Informační technologie ve veřejné správě z karty intervence zpracujte pro každou aktivitu nebo skupinu aktivit, které spolu navzájem souvisí, nebo pro několik klíčových aktivit, které budou zásadním způsobem vytvářet výsledek celé intervence. Spojte aktivity, které mají stejnou cílovou skupinu a jsou navzájem neoddělitelně propojené.


či

ICT infrastruktura

Elektronické služby veřejné správy

Dosáhne aktivita svého cíle izolovaně, nebo je nutná součinnost s jinou aktivitou? Se kterou? Je to aktivita z této karty nebo z jiné karty? Ze které? Izolovaně

Izolovaně, možná vazba s3a4


Kraj, obce, svazky obcí

Kraj, obce, svazky obcí, zřizované organizace





Ano, chce

ANO

Ano, chce

ANO

Má nositel intervence kapacity znalosti nutné k přípravě a realizaci intervence? (lidi, peníze, organizační schopnosti, kompetence) ANO

ANO



ANO Optická vlákna, aktivní síťové prvky, pasivní síťové prvky, disková pole

Krajské či obecní či privátní kofinancování

ANO Nový Software – el. služba, integrace se stávajícími systémy,

Krajské či obecní kofinancování

Ano

Ano


2014 Dle připravenos ti implementa ční struktury dotačních programů 2014 Dle připravenos ti

135

proškolení uživatelů správců, licence Elektronická bezpečnost

Izolovaně, možné vazby s 1, 2, 4

Kraj, obce, svazky obcí, zřizované organizace, firmy, NNO

Ano, chce

ANO

ANO

implementa ční struktury dotačních programů

a

ANO Licence SW, školení, propagační aktivity

Krajské či obecní či privátní kofinancování Ano

Vzdělávání v ICT

Izolovaně, možná vazba s 1, 2, 3

Kraj, obce, svazky obcí, zřizované organizace, firmy, NNO

Ano, chce

ANO

ANO

ANO Školicí kurzy, e-learning, vzdělávací materiály, propagační aktivity

Krajské či obecní či privátní kofinancování Ano

2014 Dle připravenos ti implementa ční struktury dotačních programů 2014 Dle připravenos ti implementa ční struktury dotačních programů

136

5. INTEGROVANÝ ROZVOJ SPOLEČNOSTI

ROZVOJ URBANIZAČNÍCH CENTER (BRNO, JIHLAVA) 1. Problém, který je třeba intervencemi – aktivitami, opatřeními, operacemi – vyřešit. 1. Popište, jaký problém ve Vašem regionu chcete řešit, nebo jaký rozvojový potenciál chcete využít.




Vzhledem ke specifičnosti regionálních center (Brna, Jihlavy) jako pólů rozvoje a hlavních tvůrců HDP obou regionů, a měst, které v rámci svých aglomerací významně ovlivňují konkurenceschopnost regionu NUTS 2 Jihovýchod, je nutné věnovat samostatnou oblast podpory těmto regionálním centrům. Tuto tezi potvrzuje také návrh nařízení zdůrazňující urbánní dimenzi a hovořící o potřebě inovativních opatření pro udržitelný rozvoj měst a integrovaném městském rozvoji. Skutečnost, že se jedná o správnou cestu, potvrzují již zkušenosti ze současného programového období. V případě nezajištění pokračování v započatém směru rozvoje regionálních center, navíc hrozí, že by byla efektivnost doposud vynaložených prostředků snížena. Hlavní problémy, které jsou v uvedených dvou velkých městech: 

Nedostatečná kvalita života (absence kapacitních zařízení regionálního a nadregionálního významu pro akce s velkým počtem účastníků) nízká atraktivita města pro investory i obyvatele.



Stagnující (degradující) centra města (zanedbaná veřejná prostranství, bariéry ve městě, řešení architektonických nedostatků).



Nedostatečně zdůrazněný význam Jihlavy jako krajského města a Brna jako 2. největšího města ČR.



Nedostatečná infrastruktura (knihovna, kapacita VŠ).



Nedostatečné institucionální zázemí (roztříštěnost a nedostatečná kapacita).



Nezájem obyvatel o dění ve městě a spolupodílení se na jeho rozvoji.

pro

celoživotní

vzdělávání

v Jihlavě

 Stagnující počet obyvatel (ČSÚ, evidence obyvatel).  Odliv investorů (ČSÚ, FÚ).  Převis poptávky nad nabídkou služeb a prostor pro volnočasové, kulturní a sportovní aktivity (evidence měst, NNO, občanských sdružení a klubů, průzkumy obyvatel).  Odchod tradičních obchodníků z center měst.  Smlouvy o převodech majetku.  Absence institucí krajského významu v Jihlavě.  Roztříštěnost jednotlivých institucí v rámci území města, především v Jihlavě.  Nedostatečné prostory krajské knihovny.  Prostory VŠPJ neodpovídají potřebám výuky.

137


 Nízká atraktivita pro investory a návštěvníky.  Snižující se konkurenceschopnost města.  Zvyšování nezaměstnanosti.  Snižování nebo stagnace počtu obyvatel.  Vznik sociopatologických jevů.  Problematika mezigeneračního soužití.  Nedostupnost veřejných služeb handicapovaným.  Nemožnost řešení určitých správních úkonů v krajském městě.


 Snižující se atraktivita centra města jako prostoru pro setkávání obyvatel s dopadem na ekonomiku města.  Omezené možnosti rozvoje vysokoškolského vzdělávání.  Nesoulad mezi požadavky obyvatel a aktivitami města.  Nedostatečný pocit sounáležitosti obyvatel se svým městem.

2. Způsob řešení definovaného problému, očekávané výsledky. 1. Jaké řešení, tedy jaké intervence, navrhujete? Popište intervenci s uvedením, jak řeší problém popsaný výše, nebo jak využívá potenciálu popsaného výše. Jinými slovy, popište, co budete dělat, aby byl problém vyřešen? 2. Jaké navržená konkrétní v praxi?



v přímém intervencí

 Vybudování multifunkční/kongresové haly regionálního či nadregionálního významu, aquaparku a filharmonie v Brně.  Revitalizace veřejných prostranství především v centrech měst včetně odstranění bariér a sociální začleňování.  Oživení center měst prostřednictvím pořádání akcí pro veřejnost, podpora podnikání.  Vybudování krajské, vědecké a vysokoškolské knihovny.  Vybudování institucionální infrastruktury - plnohodnotné krajské město, dobudování sídla MM Jihlavy, KrÚ Vysočina.  Vytvoření a zefektivnění systému služeb péče o investory.  Projekty s cílem většího zapojení veřejnosti do dění ve městě.  Zvýšení počet objektů občanské vybavenosti.  Zvýšení plochy regenerovaných veřejných prostranství.  Rozšíření spektra městem poskytovaných služeb.


 Rozšíření přístupu k veřejné infrastruktuře pro všechny občany.  Zvýšení počtu pořádaných akcí.  Prodloužení bezbariérových tras a zvýšení počtu zvukových a navigačních systémů.  Koncentrace knihovnických služeb.  Dobudování plnohodnotného správního centra na krajské úrovni.

138

Pokuste se výsledky vyjádřit kvalitativně a kvantitativně – hrubým odhadem. 3. Jaké budou důsledky konkrétního výsledku intervence? Jaké důsledky – konkrétní, nejlépe měřitelné, rozhodně doložitelné – bude mít vyřešení problému pro:  konkurenceschopnost regionu a ČR?  pro soudržnost společnosti?  pro územní soudržnost? 4. Za jakých podmínek budou intervence realizovatelné, a zejména, za jakých podmínek budou dosaženy výsledky?

 Oživení center měst.  Zlepšení stavu životního prostředí ve vybraných lokalitách.  Zlepšení vzhledu, atraktivity města – udržení obyvatelstva.  Zlepšení konkurenceschopnosti měst.  Zvýšení kvality života obyvatel, např. rozšíření spektra nabízených služeb, zvýšení bezpečnosti, bezbariérovost, aj.  Posílení image měst.  Zvýšení dostupnosti informací.  Zlepšení nabídky služeb pro zahraniční investory.

 Vyřešení majetkoprávních vztahů.  Navázání spolupráce veřejné správy s aktéry z ekonomického sektoru, společenského života a dalšími partnery.  Zájem veřejnosti o zapojení se do dění ve městě.


139

Prověření vztahu mezi intervencemi a požadavky kohezní politiky - ROZVOJ URBANIZAČNÍCH CENTER (BRNO, JIHLAVA) Návrh intervence/popis

Strategie EU 2020


Investiční priorita ESF – Investice do vzdělávání, dovedností s celoživotního učení prostřednictvím:

Vybudování multifunkční/kongresové haly regionálního či nadregionálního významu

Inteligentní růst Zlepšování výkonnosti vzdělávání úrovních

kvality a systému na všech

Výzkum, inovace

vývoj,

Vzdělávání, dovednosti celoživotní učení

a

Zlepšování přístupu k celoživotnímu učení, zdokonalování dovedností a schopností pracovníků a zvyšování významu systémů vzdělávání a odborné přípravy pro trh práce ERDF – Investice dovedností a učení rozvíjením pro vzdělávání přípravu

do vzdělávání, celoživotního infrastruktury a odbornou

ERDF - Podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě

Revitalizace veřejných prostranství především v centrech měst včetně odstranění bariér a sociální začleňování


Ochrana ŽP a efektivní využívání zdrojů Sociální inkluze a boj s chudobou

Podpora materiální a hospodářské obnovy zanedbaných městských a venkovských komunit

ERDF – Ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů: Ochrana, propagace kulturního dědictví

Oživení center měst prostřednictvím pořádání akcí pro veřejnost, podpora podnikání

Udržitelný růst Zlepšení podnikatelského prostředí, zejména pro malé a střední podniky

Konkurenceschopnost SMEs a zemědělství Zaměstnanost pracovní mobilita

a

a

rozvoj

ERDF – Podpora zaměstnanosti a podpora mobility pracovních sil: Iniciativy místního rozvoje a podpora subjektů poskytujících místní služby zaměřené na vznik nových pracovních míst, pokud tato opatření nespadají do oblasti působnosti nařízení (EU) č. […]/2012 [ESF] ESF – Investice do vzdělávání, dovedností s celoživotního učení prostřednictvím:

Vybudování krajské, vědecké a vysokoškolské knihovny

Inteligentní růst Celoživotní učení


a

Zlepšování přístupu k celoživotnímu učení, zdokonalování dovedností a schopností pracovníků a zvyšování významu systémů vzdělávání a odborné přípravy pro trh práce

ERDF – Investice dovedností a učení rozvíjením pro vzdělávání přípravu

do vzdělávání, celoživotního infrastruktury a odbornou

140

Vybudování institucionální infrastruktury - plnohodnotné krajské město, dobudování sídla MM Jihlavy, KrÚ Vysočina

Institucionální kapacita a efektivní veřejná správa

ERDF – Zvyšování institucionální kapacity a zlepšování účinnosti veřejné správy prostřednictvím posilování institucionální kapacity a účinnosti orgánů veřejné správy a veřejných služeb souvisejících s prováděním EFRR, jež přispívají k realizaci opatření podporovaných z ESF v oblasti institucionální kapacity a účinnosti veřejné správy. ESF – Podpora zaměstnanosti a mobility pracovníků prostřednictvím: Modernizace a posílení institucí trhu práce, včetně opatření pro zlepšení nadnárodní mobility pracovníků

Vytvoření a zefektivnění systému služeb péče o investory

Udržitelný růst Zlepšení podnikatelského prostředí, zejména pro malé a střední podniky


a

ERDF – Zvyšování institucionální kapacity a zlepšování účinnosti veřejné správy prostřednictvím posilování institucionální kapacity a účinnosti orgánů veřejné správy a veřejných služeb souvisejících s prováděním EFRR, jež přispívají k realizaci opatření podporovaných z ESF v oblasti institucionální kapacity a účinnosti veřejné správy. ESF – Posilování institucionální kapacity a účinné veřejné správy prostřednictvím: Investic do institucionální kapacity a výkonnosti veřejné správy a veřejných služeb za účelem reforem, zlepšování právní úpravy a řádné správy

Projekty s cílem většího zapojení veřejnosti do dění ve městě

Institucionální kapacita a efektivní veřejná správa

ERDF – Zvyšování institucionální kapacity a zlepšování účinnosti veřejné správy prostřednictvím posilování institucionální kapacity a účinnosti orgánů veřejné správy a veřejných služeb souvisejících s prováděním EFRR, jež přispívají k realizaci opatření podporovaných z ESF v oblasti institucionální kapacity a účinnosti veřejné správy.

141

Cílové skupiny a poptávka – Intervence v oblasti Rozvoj urbanizačních center (Brno, Jihlava) z karty intervence zpracujte pro každou aktivitu nebo skupinu aktivit, které spolu navzájem souvisí, nebo pro několik klíčových aktivit, které budou zásadním způsobem vytvářet výsledek celé intervence. Spojte aktivity, které mají stejnou cílovou skupinu a jsou navzájem neoddělitelně propojené. Klíčová aktivita či aktivity č. 1 realizující danou intervenci nebo skupina aktivit společně svázaných či mající stejnou cílovou skupinu a stejný cíl/účel a vedoucí ke společnému výsledku Cílová skupina: „Kdo bude mít z aktivity přímý a prokazatelný prospěch?“ Jaký tento prospěch (prokazatelně!) bude? Charakteristika cílové kvalitativní popis

skupiny:


Rozvoj občanské vybavenosti (zahrnuje v Brně a Jihlavě např. výstavbu multifunkčních hal, aquaparku určité velikosti např. s bazénem 50 m, či filharmonie)

– obyvatelé statutárních měst Jihlavy a Brna (jedná se o obyvatele obou měst a jejich širšího okolí spadajících do spádového území obou měst, v případě Jihlavy aglomerace definované správním území ORP Jihlava, v případě Brna je jeho aglomerace - metropolitní oblast - širší a zasahuje do správního území minimálně 9 ORP – jedná se zároveň o dojížďkové regiony obou měst) – obyvatelé Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje – návštěvníci obou měst – studenti a zaměstnanci (včetně zahraničních); přičemž je nutné, aby města nabízela kvalitu života na určité úrovni, aby tak byli studenty a kvalifikované pracovní síly motivovány k setrvání či příchodu 500 000 – Jihlava 1 200 000 – Brno Kraj Vysočina, Jihomoravský kraj Ano. Lze doložit šetřením poptávky po kapacitách objektů občanské vybavenosti či sociologickým šetřením (výzkumy) spokojenosti s jednotlivými aspekty života města.

142


Revitalizace veřejných prostranství včetně oživení center

– – – –

obyvatelé statutárních měst Jihlavy a Brna obyvatelé ORP Jihlava a metropolitní oblasti Brno (viz výše) návštěvníci podnikatelé (zejm. v centru ve sféře obchodu, služeb, zábavy a gastronomie)

skupiny:


250 000 – Jihlava


700 000 – Brno, případně existuje kvalifikovaný odhad denně přítomného obyvatelstva, což je cca 550 000 lidí ORP Jihlava a metropolitní oblast Brno


Ano. Lze ověřit sociologickými průzkumy.

143


Podpora podnikání

– investoři – podnikatelé – zaměstnanci

skupiny:


21 000 ekonomických subjektů – Jihlava 120 571 ekonomických subjektů – Brno (právnické osoby – 39 515)

Územní pokrytí cílové skupiny – odhad Velikost cílové skupiny ovšem není možné v současné době odhadnout. Poptávka cílové skupiny: „Vyžaduje či očekává cílová skupina danou aktivitu nebo skupinu aktivit?“ – „Chce, cílové skupina, aby se aktivity realizovaly?“

Ano

144

Připravenost intervencí – Intervence v oblasti Rozvoj urbanizačních center (Brno, Jihlava) z karty intervence zpracujte pro každou aktivitu nebo skupinu aktivit, které spolu navzájem souvisí, nebo pro několik klíčových aktivit, které budou zásadním způsobem vytvářet výsledek celé intervence. Spojte aktivity, které mají stejnou cílovou skupinu a jsou navzájem neoddělitelně propojené.


či

Rozvoj občanské vybavenosti

Dosáhne aktivita svého cíle izolovaně, nebo je nutná součinnost s jinou aktivitou? Se kterou? Je to aktivita z této karty nebo z jiné karty? Ze které? Vzdělávání Cestovní ruch ICT ve veřejné správě Mobilita (obsluha VHD, doprava v klidu, případně cyklistická doprava), Snižování energetické náročnosti, Zdraví,


Statutární města, soukromé subjekty


Chce nositel intervence tuto realizovat? Má na její realizaci zájem? Ano

Je intervence jejím nositelem připravena či připravována? Kdy je reálné, že by mohla začít být připravována?

Ano Některé dílčí aktivity jsou připraveny

Má nositel intervence kapacity znalosti nutné k přípravě a realizaci intervence? (lidi, peníze, organizační schopnosti, kompetence) Kapacity jsou zajištěny v případě statutárních měst. Bez zajištění spolufinancován í EU nebude možné projekty realizovat.

Jsou známy způsoby a mechanismy realizace intervence? Zjednodušeně: „Za co budou vydány peníze, pokud se intervence spustí? Co se bude platit?“ Konkrétní investiční neinvestiční projekty.

a

Jejich realizace je řízena interními normativními akty.

Jaké jsou očekávané zdroje financování intervence na české straně? Má nositel intervence zákonnou možnost takovou intervenci financovat? Dotace EU ve výši 85 % (omezení v rámci veřejné podpory).


Vybrané dílčí aktivity lze zahájit ihned.

Otázkou je výše spolufinanco vání z národní úrovně.

145

Sociální oblast by měly být součástí projektů. Revitalizace veřejných prostranství včetně oživení center

Podpora podnikání

Brownfields Ochrana přírody a krajiny Cestovní ruch Mobilita (doprava v klidu) Sociální začleňování

Statutární města, vlastníci nemovitostí

Inovace Cestovní ruch Mobilita a dopravní infrastruktura, Celoživotní vzdělávání (jazykové vzdělávání a soft skills)

Podnikatelské subjekty, hospodářská komora, města

Ano

Ano Některé dílčí aktivity jsou připraveny

Kapacity jsou zajištěny v případě statutárních měst. Bez zajištění spolufinancován í EU nebude možné projekty realizovat.

Předpokládá me, že ano.

Záměry soukromých subjektů nejsou známy.

Kapacity jsou zajištěny v případě statutárních měst a velkých podniků. Bez zajištění spolufinancován í EU nebude možné projekty realizovat.

Konkrétní investiční neinvestiční projekty.

a

Jejich realizace je řízena interními normativními akty. Částečně – projekty měst jsou známy. Jejich realizace je řízena interními normativními akty.

Dotace EU ve výši 85 %. Otázkou je výše spolufinanco vání z národní úrovně.

Vybrané dílčí aktivity lze zahájit ihned.

Dotace EU ve výši 85 % (omezení v rámci veřejné podpory). Otázkou je výše spolufinanco vání z národní úrovně.

146

POČÁTEČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ 1. Problém, který je třeba intervencemi – aktivitami, opatřeními, operacemi – vyřešit. V regionu JV existují rozdíly v celkové vybavenosti vzdělávacími institucemi obou krajů, a to jak ve struktuře škol a školských zařízení, tak i v celkové úrovni vzdělání v regionech. Úroveň dosaženého vzdělání má vliv na postavení lidí na pracovním trhu, ovlivňuje zaměstnatelnost, výši mzdy i kvalifikační náročnost pracovních míst. 1. Popište, jaký problém ve Vašem regionu chcete řešit, nebo jaký rozvojový potenciál chcete využít.



Na úrovni základního školství mají oba kraje relativně stejnou výchozí pozici, existuje několik bariér rozvoje, které jsou oběma krajům společné. Vzdělávací systém je zaměřen na předávání příliš velkého objemu znalostí a chybí jeho praktické zaměření na aktuální potřebná témata, předávání klíčových kompetencí – nedostatečné znalosti a dovedností žáků v oblasti jazykového vzdělání, nízká počítačová gramotnost včetně dovednosti pracovat s informacemi atd. Navíc jednotlivé školy se liší kvalitou a úrovní vzdělávacích programů. Další bariérou je stále nedostatečný individuální přístup k žákům, který se týká jak žáků mimořádně nadaných tak znevýhodněných. V posledních letech byla v regionu JV zrealizována řada aktivit v oblasti integrace jedinců se specifickými potřebami. Ale i přes tyto snahy dosahuje většina žáků se speciálními vzdělávacími potřebami nedostatečné vzdělání a následně i nízkou či žádnou kvalifikaci. Toto se týká především dětí ze sociálně slabších rodin, příslušníků romské komunity, zdravotně handicapovaných a v neposlední řadě neustále vzrůstající skupiny cizinců. Cizinci představují v regionu Jihovýchod významnou skupinu. U této skupiny jsou nedostatky zejména v oblasti jazykových potřeb, které jsou pro integraci cizinců jedním z klíčových faktorů, který dále předurčuje jejich zapojení do vzdělávacího systému a další uplatnění ve společnosti včetně na trhu práce. Pro zvyšování kvality vzdělávání jsou pro každou školu nejvýznamnějším článkem pedagogičtí pracovníci. V této oblasti se tak kraje stále potýkají s nedostatečnou odborností a kvalifikovaností pedagogických pracovníků a nedostatkem pedagogických pracovníků v některých místech regionu. V posledních letech kraje sice věnují výraznou pozornost vzdělávání pedagogických pracovníků, avšak požadavky a nároky na kvalifikaci se stále zvyšují. Dalším příčinou nižší profesionality je odchod kvalifikovaných učitelů do důchodu, kteří nejsou nahrazováni adekvátně kvalifikovanými mladými lidmi. A nemalou roli v této oblasti sehrává také malá motivace pro povolání pedagoga vlivem klesající prestiže učitelského povolání, se stávajícími převažujícími metodami, obsahem vzdělávání a málo funkčního kariérního růstu neodpovídající představám mladých lidí o osobním rozvoji. Oba kraje regionu Jihovýchod dosahují poměrně vysokých hodnot míry nezaměstnanosti čerstvých absolventů středních škol, je tedy zřejmé, že region se potýká s problémem uplatnitelnosti absolventů středních škol na trhu práce. U všech stupňů dosaženého středního vzdělání je míra nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji i na Vysočině nad průměrem ČR. Tento stav do určité míry poukazuje na nedostatečnou kvalitu a nevhodnou strukturu nabídky středního odborného vzdělávání, která neodpovídá zaměření ekonomiky regionu a poptávce po pracovních silách určité kvalifikace. Největší nesoulad ve struktuře zaměstnanosti a vzdělávací nabídky v regionu je v případě vzdělávacích oborů a v kvalitě absolventů v průmyslových oborech, ve kterých je v obou krajích vysoká zaměstnanost.

147

Naopak u vzdělávacích oborů specializovaných na gastronomii, hotelnictví a turismus nebo obchod je daleko vyšší vzdělávací nabídka, než je následně zaměstnanost na trhu práce v regionu. V oborovém členění je nejvyšší míra nezaměstnanosti absolventů bezprostředně po absolvování (ve skupinách s vyššími počty absolventů), u vyučených i u vyučených s maturitou ve skupinách gastronomie, hotelnictví a turismus, obchod, u vyučených s maturitou v Jihomoravském kraji také ve skupině podnikání v oborech. V oborech SOŠ je nejhorší situace v Kraji Vysočina ve skupinách zemědělství, pedagogické vědy, umění a užité umění a v Jihomoravském kraji ve skupinách zemědělství a opět gastronomie, hotelnictví a turismus. Naopak nejlepší situace (relativně nízká míra nezaměstnanosti)u vyučených i vyučených s maturitou je v obou krajích u absolventů skupin elektrotechnika a strojírenství, ve skupinách elektrotechnika, doprava a spoje a ekonomika a administrativa, u oborů SOŠ ve skupinách strojírenství, zdravotnictví a u gymnaziálních oborů. Závažným problémem je rovněž nedostatečné osvojení jazykových dovedností u absolventů technických oborů, a dále pak klíčových kompetencí potřebných pro podnikatelskou činnost včetně nedostatečné podpory motivace k podnikání. Další barierou je nízký zájem uchazečů o technické obory, které požaduji zaměstnavatele. Tyto obory nejsou pro uchazeče dostatečně atraktivní a tak střední školy občas přijímají i uchazeče s horšími předpoklady pro studium. Problémem v tomto případě není pouze zaměření vzdělávacích programů, ale také odborná kvalita pedagogů a jejich postoj k modernizaci, změnám ve výuce. Mezi další existující problémy počátečního vzdělávání patří malá a regionálně diferenciovaná vybavenost škol moderními pomůckami výuky, učebnicemi a dalším technickým vybavením pro zefektivnění výuky. Za nedostatečné lze také označit zapojení škol (základních i středních) do mezinárodních projektů, kde lze příčinu spatřovat v jazykové bariéře, malé kompetenci nebo neodpovídajícímu zázemí škol. Tyto skutečnosti mají následující dopady: 

horší vstupní předpoklady (znalosti, dovednosti) žáků ZŠ pro studium na středních školách



minimální možnost uplatnění absolventů ZŠ na trhu práce



horší vstupní předpoklady (znalosti, dovednosti) žáků SŠ pro studium na vysokých školách



nedostatečné možnosti absolventů SŠ najít, popřípadě si udržet kvalitní a perspektivní pracovní místo s možností kariérního růstu



stále se zvyšující podíl nezaměstnaných absolventů některých skupin oborů

Pro zaměstnavatele pak znamenají, že:  horší nabídka absolventů na trhu práce - nedostatek vhodných nebo dostatečně kvalifikovaných nebo ve správných oborech vzdělaných absolventů  firmy musí vynakládat vyšší náklady na zajištění vhodné pracovní síly – a to jak na ustálení pracovních návyků, motivace k práci a obecných dovedností, tak na zlepšení speciálních technických praktických dovedností

148


Definujte problém či potenciál kvantitativně:  Číselné údaje  Trendy  Místo, dotčené subjekty  Konkrétní kvalitativní charakteristiky

V Jihomoravském kraji celková vybavenost vzdělávacími institucemi všech stupňů a tomu odpovídající výkony škol, které v kraji sídlí, výrazně přesahuje celostátní úrovně a průměrná délka vzdělávání (zahrnující i MŠ) 20,55 roku je o 2,15 roku vyšší než celostátní průměr (údaje za rok 2007). Tento kraj se pohybuje na druhém místě (za Prahou) mezi všemi 14 kraji ČR. Naopak celková vybavenost Kraje Vysočina vzdělávacími institucemi všech stupňů a tomu odpovídající výkony škol, které v kraji sídlí, nedosahuje celostátní úrovně a průměrná délka vzdělávání (včetně MŠ) 16,15 roku je o 2,25 roku nižší než celostátní průměr (údaje za rok 2007). Tento kraj zaujímá třetí nejhorší pozici v porovnání s ostatními regiony ČR. Uvedená odchylka od průměru v obou krajích vzniká však až na úrovni terciárního a především vysokoškolského vzdělávání. 

stále významný podíl osob bez vzdělání, s neúplným vzděláním, popř. základním vzděláním (předběžné výsledky SLDB 2011: podíl těchto osob JHM kraj 18,8 % Kraj Vysočina 19,3% z celkové počtu osob nad 15 let)



nízký podíl dětí v přípravných třídách pro děti se sociálním znevýhodněním na populaci šestiletých (r. 2010 Vysočina 10. místo, Jihomoravský kraj 8. místo)



nízký podíl postižených dětí individuálně integrovaných v běžných třídách ZŠ (r. 2010 Vysočina 4,18 % 9. místo; Jihomoravský kraj 2,45 % 13. místo)



vyšší podíl mimořádně nadaných žáků s individuálními vzdělávacími plány k celkovému počtu žáků na ZŠ (r. 2010 Vysočina 0,15 % 5. místo; Jihomoravský kraj 0,16 % 3. místo)



klesá úspěšnost žáků a studentů ve srovnávacích testech



zvyšuje se/stagnuje počet absolventů se základním vzděláním registrovaných na úřadech práce, kteří nemohou získat zaměstnání



prodlužuje se doba nezaměstnanosti absolventů se základním vzděláním



kvalita uchazečů o přijetí na střední odborná učiliště a na střední odborné školy se zhoršuje



klesá počet žádostí i počet studentů ucházejících se o přijetí na technicky zaměřené střední školy



nízká úroveň zvládnutí alespoň jednoho cizího jazyka (angličtina/němčina) ve všech formách - písemné, mluvené, čtené – průzkumy ve firmách ukazují např., že strojaři bez praxe i s praxí mají velmi nízkou znalost AJ;



15,6 % nezaměstnaných absolventů v roce 2011 na Vysočině



u všech stupňů dosaženého středního vzdělání je míra nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji i na Vysočině nad průměrem ČR



vysoká neúspěšnost absolventů technických oborů v Kraji Vysočina (r. 2010 19,8 %)



vysoká neúspěšnost absolventů oboru obchod a to na všech stupních dosaženého vzdělání: a) stř. vzdělání s výučním listem = duben 2011 Kraj Vysočina 34,8 %, Jihomoravský kraj 25 %), b) stř. odborné vzdělání s MZ = duben 2011 Kraj Vysočina 26,6 %, Jihomoravský kraj 39,4 %).



vysoká neúspěšnost absolventů oboru gastronomie, hotelnictví a turismus a to na všech stupních dosaženého vzdělání: a) stř. vzdělání s výučním listem = duben 2011 Kraj Vysočina 27,5 %, Jihomoravský kraj 25 %), b) stř. odborné vzdělání s MZ = duben 2011 Kraj Vysočina 27,3 %, Jihomoravský kraj 30,6 %).

149




poměrně vysoký podíl nekvalifikovaných učitelů ZŠ na Vysočině (pod průměrem ČR); kvalifikovanost pracovníků roste v čase pouze mírně (cca za poledních 5 let o jednotky procent)



průzkumy mezi firmami soustavně ukazují jejich nespokojenost s kvalifikací, znalostmi a dovednostmi absolventů; udávaná doba zapracování je v řádu desítek měsíců; fluktuace absolventů ve firmách.

Pokud nedojde k potřebným změnám ve středoškolské vzdělávací nabídce a také ke změnám postojů mladých lidí ke studiu na středních školách technického zaměření, lze očekávat setrvávající výraznou nezaměstnanost čerstvých absolventů středních škol. Nízká efektivita a kvalita vzděláváni a jeho relevance vůči potřebám trhu práce a budoucích absolventů škol je jednou z hlavních příčin výrazné nezaměstnanosti čerstvých absolventů. Firmy, zvláště v některých oborech, oborech obtížně získávají pracovní sílu s odpovídající odbornou kvalifikací, dostatečnými znalostmi a kompetencemi. Rostou náklady firem na kvalifikovanou pracovní sílu, prodlužuje se doba, než začnou být pracovníci plně efektivní. Zvyšují se nepřímé náklady na zaučení pracovníků a na to, aby firmy pracovníky naučily potřebné dovednosti. Zhoršují se šance mladých lidí na trhu práce vybírat si z různých pracovních možností nejen na trhu v obou krajích, ale i na trhu v ČR a v okolních zemích. Zhoršují se šance mladých se středním vzděláním získat stabilní zaměstnání s možností kariérního růstu. Horší kvalita středoškolských absolventů vede i ke zhoršování kvality uchazečů o vzdělání na VŠ a nepřímo i ke zhoršování kvality absolventů VŠ. Snižuje se přitažlivost krajských ekonomik pro zahraniční firmy s vyšší přidanou hodnotou. Tyto firmy se koncentrují do městských aglomerací a v územích mimo aglomerace jsou výjimečné. Vzhledem k vyšší mobilitě skupiny obyvatel – absolventů SŠ může častěji docházet v Kraji Vysočina k jejich stěhování za prací mimo kraj.



3

A. Zkvalitnění předškolního vzdělávání: 

vzdělávání dětí cizinců žijících na území krajů (zejména v oblasti jazyků);



rozvoj poradenství, propracování a rozšíření nabídky asistenčních, speciálně pedagogických a psychologických služeb pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami např. dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí, zdravotně handicapované apod.

B. Zkvalitnění vzdělávání na základních školách: 

inovace vzdělávacích programů využívající moderní způsoby výuky, individuální přístup k žákům, vyhledávání a rozvoj nadaných, talentovaných dětí a zajištění rovnosti přístupu ke vzdělávání znevýhodněným dětem3, změny v cílech, obsahu, metodách a formách výuky, tak že reflektují požadavky návazných vzdělávacích institucí, využívání moderních metod a technologií;

Děti, žáci a studenti se zdravotním postižením a/nebo sociálním znevýhodněním (včetně žáků z etnických menšin a imigrantů)

150




zavedení výukových metod a činností s důrazem na rozvoj funkční gramotnosti, technického a přírodovědného myšlení, klíčových dovedností se zaměřením na technické a přírodovědné obory např. školní dílny, laboratoře, společné projekty se středními odbornými školami, účast na olympiádách, technických nebo přírodovědných soutěžích atd.;



zvýšení kvality a rozsahu výuky angličtiny na základních školách a posílení kvality a výuky německého jazyka, tak aby se zvýšil počet žáků vycházejících ze ZŠ, kteří budou znát alespoň jeden cizí jazyk na dobré komunikační úrovni (standardizovat výstupní úroveň jazykového vzdělání úroveň A2/B1);



účast v mezinárodních programech, podpora spolupráce se zahraničními vzdělávacími institucemi např. společné projekty, výměnné pobyty, stáže;



zvýšení čtenářské a informační gramotnosti dětí – žáci vycházející ze ZŠ jsou schopni prezentovat logicky strukturované výstupy, umí pracovat s informacemi;



rozšíření nabídky zájmové činnosti pro děti a mládež v oblasti rozvoje technického a přírodovědného myšlení např. zájmové kroužky DDM, NNO;



rozvoj kariérového poradenství - systematické poradenství pro žáky (rodiče) při rozhodování o volbě budoucího profesního zaměření;



rozvoj poradenství, propracování a rozšíření nabídky asistenčních, speciálně pedagogických a psychologických služeb pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami;



posílit proces hodnocení škol jako systémový nástroj pro vyhodnocování procesu vzdělávání s cílem poskytnout zpětnou vazbu žákům, učitelům, vedení škol, zřizovatelům a veřejnosti;



zavedení pravidelného standardizovaného hodnocení výsledků vzdělávání žáků 5. a 9. ročníků ZŠ;



zapojit subjekty věnující se neformálnímu vzdělávání dětí a mládeže do zvyšování manuální zručnosti a technických dovedností dětí; zapojit je nutno takové organizace, které mají prokazatelný vliv a dosahují výsledků při rozvoji kompetencí vhodných pro uplatnitelnost na trhu práce, včetně obecných kompetencí.

C. Přizpůsobení vzdělávacích programů středních škol potřebám trhu práce: 

zkvalitnění obsahu a zaměření výuky podle oborového zaměření a nových trendů v ekonomikách krajů - rozšíření modulů/předmětů, v nichž středoškoláci získávají praktické zkušenosti (znalosti i dovednosti), znalost aktuálních trendů daného oboru, schopnosti a dovednosti využívat nejnovější technologie, pracovat s novými materiály apod.;



zavedení výukových metod a činností s důrazem na rozvoj klíčových dovedností, kompetencí potřebných pro uplatnění na trhu práce např. znalost aktuálních trendů daného oboru, schopnosti a dovednosti využívat nejnovější technologie, pracovat s novými materiály, základy podnikání apod.;



zapojení odborníků z praxe i ze zahraničí při vytváření a realizaci nových/inovovaných vzdělávacích programů, zapojení klíčových regionálních hráčů – firem do inovace vzdělávacích programů;



zavedení výukových metod a činností s důrazem na zvýšení kvality výuky cizích jazyků - lepší znalost jazyků s důrazem na schopnost aktivního použití slovem i písmem na úrovni FCE či podobných certifikátů - standardizovat výstupní úroveň jazykového vzdělání na úroveň B1/B2), které jsou předpokladem práce v mezinárodních společnostech na středních a nižších

151

úrovních (především AJ a NJ); rozšíření jazykové výuky např. formou výuky v cizích jazycích, využívání zahraničních lektorů, zahraničních stáží, studijních pobytů, apod.; 

v návaznosti na zlepšení znalostí angličtiny a rozšíření němčiny pak také umožnit a nabídnout ve větší míře výuku ruského jazyka;



posílit proces hodnocení škol jako systémový nástroj pro vyhodnocování procesu vzdělávání s cílem poskytnout zpětnou vazbu žákům, učitelům, vedení škol, zřizovatelům a veřejnosti.

D. Posílení vazeb středních škol s podnikatelským sektorem (a obecněji s aplikační sférou v případě všech typů středních škol): 

spolupráce institucí počátečního vzdělávání na regionální úrovni s aktéry na trhu práce (včetně zahraničních) s možností uplatnění inovativních forem spolupráce s cílem získat moderní znalosti a dovednosti potřebné pro uplatnění na trhu práce v regionu (příklady dobré praxe, praktické zkušenosti, znalost aktuálních trendů daného oboru – nejnovější technologie, materiály, výrobní postupy, procesy apod.);



u technických oborů zavedení a rozšíření systému dlouhodobých odborných praxí jako součást vzdělávacích programů a vytvoření podmínek ze strany zaměstnavatelů – součástí výuky budou odborné praxe/stáže v podnicích v dostatečné délce a s takovým obsahem, který zajistí, že jejich účastníci skutečně získají nové dovednosti a znalosti z praxe; navázání systematické a dlouhodobé spolupráce mezi firmami v krajích a středními školami například realizací části odborné výuky ve firmách apod. (např. Program “Praxe ve firmách“, “Praxe pro absolventy“ apod.).

E. Zvýšení prestiže vybraných technických oborů: 

rozvoj kariérového poradenství na školách, vyhledávání žáků ohrožených špatnou volbou nebo předčasným odchodem ze systému vzdělávání;



zapojení škol do vzdělávacích projektů realizovaných ve spolupráci se zahraničními školami stejného nebo podobného zaměření, včetně podpory SOČ;



zapojení středních škol do výuky na ZŠ např. formou společných projektů;



využití motivačních nástrojů k posílení zájmu o technické a přírodovědné obory a také ke zkvalitnění znalostí a dovedností absolventů technických oborů např. stipendia, vzdělávací vouchery atd.

F. Modernizace vybavení škol (zejména technických) 

vybavení vzdělávacích institucí v návaznosti na modernizaci vzdělávacích programů a podle jejich potřeb zdůvodněných technologickými trendy a novými požadavky v ekonomice např. vybavení dílen, laboratoří;



cílené doplnění a modernizace vybavení vybraných středních škol ve vazbě na inovované vzdělávací programy a provázání výuky s praxí.

G. Vzdělávání pedagogických pracovníků, získávání a udržení vysoké kvalifikace pedagogů na všech úrovních – MŠ, ZŠ, SŠ 

profesní rozvoj pedagogických pracovníků škol a školských zařízení v oblasti: o výuky cizích jazyků, tak aby byli schopni vzdělávat žáky na úroveň A2/B1 na ZŠ a B1/B2 na SŠ a rozšiřovat znalosti a dovednosti pro výuku v cizích jazycích,

152

o o o


výuky technických oborů a řemesel, rozvoje kompetencí žáků pro trh práce např. odborné vzdělávání a kariérové poradenství, využívání ICT ve výuce.



rozvoj dovedností a znalostí pedagogických pracovníků pro využívání aktivizačních metod vzdělávání např. diskuse, výukové hry (interakční, situační, inscenační); projektová metoda, metody uvnitř skupinové práce (např. badatelská metoda), metody zkušenostního učení (zážitkové pedagogiky) aj.; podporovat výměnu zkušeností mezi školami, vzdělávacími institucemi včetně zahraničích (např. formou zahraničních stáží, studijních cest aj.);



vzdělávání odborníků z praxe pro výuku na SŠ, odborníci získají elementární didaktické znalosti pro výuku na středních školách;



vzdělávání zahraničních lektorů pro výuku na ZŠ a SŠ;



rozvíjení kompetencí pro vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami včetně dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí v období od tří let dítěte do zahájení povinné školní docházky.

Mateřské školy  zvýšení počtu/podílu dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, které zahájí povinnou školní docházku na klasických ZŠ. Základní školy

Co se v přímém důsledku intervencí stane?

 nové/inovované vzdělávací programy, nové vzdělávací moduly, studijní materiály, učební pomůcky, webové portály na všech úrovních počátečního vzdělávání (ZŠ, SŠ);  zvýšení počtu absolventů ZŠ, kteří hovoří alespoň jedním jazykem (AJ, NJ);  vyšší čtenářská, informační a celková funkční gramotnost dětí;


 snížený počet žáků, kteří nedokončili základní vzdělání;  xy výměnných pobytů studentů;  xy projektů na bázi partnerství se zahraničními subjekty. Střední školy


 inovované vzdělávací programy, nové vzdělávací moduly, studijní materiály, učební pomůcky, webové portály, atd.;  každý absolvent SŠ má kvalitní znalosti jednoho jazyka (AJ/NJ) - každý absolvent hovoří na dobré komunikativní úrovni jedním cizím jazykem angličtina/němčina, tak aby mohl být zaměstnán u zahraniční firmy a druhým jazykem je schopen se domluvit v jednoduchých životních a pracovních situacích;  dvojnásobný počet žáků s kvalitními jazykovými znalostmi - certifikáty;  více jak polovina absolventů SŠ plynně hovoří anglicky i německy;  dvojnásobný počet žáků s dovednostmi, znalostmi klíčových kompetencí pro podnikání (certifikáty, zkoušky) - absolventi mají základy podnikání a další potřebné znalosti a dovednosti potřebné pro založení a vedení vlastní malé firmy;  absolventi mají znalosti a dovednosti v oblasti moderních výrobních procesů, technologií v daném oboru, praktické dovednosti získané v rámci praxí/stáží;

153

 zvýšení podílu žáků v prvních ročnících technicky zaměřených oborů středních škol k ostatním odborně zaměřeným oborům;  zvýšení počtu úspěšných uchazečů o studium na VŠ o polovinu;  zvýšení rozsahu a kvality odborných praxí/stáží - každá technicky zaměřená škola nebo učební obor má nejméně XY odborných praxí v rozsahu XY dní, zakončených prokázáním získaných dovedností;  xy zahraničních stáží, xy výměnných pobytů studentů;  zvýšení počtu studentů na různých typech středních škol zejména technických SŠ;  xy zahraničních lektorů působících na školách;  xy projektů na bázi partnerství se zahraničními subjekty;  xy moderně vybavených výukových prostor/učeben, laboratoří;  xy přístrojů, strojů a dalších zařízení pro praktickou výuku na školách. Pedagogičtí pracovníci  xy nových nebo inovovaných vzdělávacích programů pro pedagogické pracovníky škol a školských zařízení, ve kterých provedené změny v jejich cílech, obsahu, metodách a formách zvýšily jejich kvalitu;  xy nově vytvořených nebo inovovaných produktů zaměřených na rozšíření znalostí a dovedností v oblasti řemesel a technických oborů;  xy nově vytvořených nebo inovovaných produktů s komponentou ICT;  zvýšení počtu pedagogů s kvalitními jazykovými znalostmi – certifikáty;  zvýšení počtu pedagogů s kvalitními znalostmi v oblasti technických oborů;  xy profesních stáží v podnicích;  xy profesních stáží v zahraničí.




pokles osob bez vzdělání nebo s neúplným vzděláním;



pokles počtu/podílu absolventů středních škol bez zaměstnání - vyšší zaměstnatelnost vycházejících absolventů: - lepší uplatnitelnost absolventů SŠ na trhu práce, uchazeči o zaměstnání splňují kvalifikační a odborné požadavky zaměstnavatelů v jednotlivých oborech, mají šanci získat stabilní zaměstnání s možností kariérního růstu, - pokles počtu absolventů SŠ registrovaných na úřadech práce, případně zkrácení doby jejich registrace.



vyšší ochota zaměstnavatelů zaměstnávat absolventy;



rostoucí počet studentů, kteří najdou zaměstnání již v průběhu či na konci studia (např. v důsledku praxí);



vyšší míra úspěšnosti absolventů SŠ při přijetí na vysoké školy, vyšší kvalita uchazečů o vzdělání na vysokých školách - uchazeči o studium na VŠ mají kvalitnější znalosti a dovednosti pro přijímací řízení na VŠ.

Jaké důsledky – konkrétní, nejlépe měřitelné, rozhodně doložitelné – bude mít vyřešení problému pro:  konkurenceschopnost regionu a ČR?  pro soudržnost společnosti?  pro územní soudržnost?

154


Změny na celostátní úrovni – kurikulární reforma. MŠMT bude požadovat praxi v dostatečné délce u studentů maturitních oborů. V obou krajích bude existovat optimalizovaná soustava středního školství – přinejmenším bude dostatečně centralizováno střední školství do dostatečně velkých zařízení, aby bylo efektivní pro ně pořizovat moderní technické vybavení nutné ke kvalitní výuce podle požadavků výrobní praxe.

155

TERCIÁRNÍ VZDĚLÁVÁNÍ 1. Problém, který je třeba intervencemi – aktivitami, opatřeními, operacemi – vyřešit.




V oblasti terciárního vzdělávání existují v regionu JV v obou krajích poměrně výrazné rozdíly v potenciálu a podmínkách pro tento stupeň vzdělání. Potenciál Kraje Vysočina pro terciární vzdělávání je v porovnání s Jihomoravským krajem výrazně nižší, i když v posledních letech se situace vznikem vysoké školy v Jihlavě zlepšila. Tuto skutečnost dokládá i vzdělanostní struktura jednotlivých krajů. Jihomoravský kraj má ve věkové skupině 25-64 let velmi příznivou vzdělanostní strukturu. V kraji podíl osob s terciárním vzděláním představuje 20,0 % a v celorepublikovém srovnání tak zaujímá druhé místo. Tato pozitivní situace je dána poměrně významnou koncentrací vyšších odborných a vysokých škol v regionu (Brně). Situace v regionu Vysočina je opačná. V kraji podíl osob s terciárním vzděláním je pod úrovní celorepublikového průměru. Nedostatečně rozvinutá je stále v obou krajích úroveň nižšího terciárního vzdělávání (studium na vyšších odborných školách a bakalářské vysokoškolské studium). VOŠ v obou krajích řeší stagnaci a často propad počtu studentů v posledních letech. Příčinou je určitá nevyjasněnost postavení VOŠ a jejich celková atraktivita jak na trhu práce (z pohledu uplatnění absolventů) tak pro samotné studenty. Pro řadu studentů je úroveň vyššího odborného vzdělávání náhradou za neúspěch při přijetí na vysokoškolské studium. Tato negativní pozice VOŠ je částečně způsobena tím, že studijní obory nejsou dostatečně orientovány na aktuální potřeby rozvoje regionu a trhu práce. Obdobně jako u středního školství, ani VOŠ v mnohých oblastech nereflektují dostatečně požadavky zaměstnavatelů, problematická je jak struktura absolventů, tak zejména jejich kvalita. Oba kraje se potýkají zejména s dostatečným množstvím kvalitních absolventů technických oborů. Nedostatek kvalitních absolventů tohoto stupně vzdělání dokládá míra neúspěšnosti absolventů VOŠ, která se v obou krajích pohybuje nad celorepublikovým průměrem. Systém vysokoškolského vzdělávání není v rovnováze z pohledu teoretické a praktické přípravy. Mezi terciárními vzdělávacími institucemi a soukromým sektorem není nastavena intenzivní vzájemně užitečná spolupráce, která by tuto rovnováhu zajistila. V důsledku toho je kvalita absolventů VŠ nedostatečná z pohledu potřeb trhu práce a zejména z pohledu zaměstnavatelů klíčových oborů regionu. V regionech není nastaven soubor vzájemně provázaných nástrojů, které povedou ke kvalitnější praktické přípravě absolventů VŠ (spolupráce při obsahu výuky, stáže, praxe, koučing/mentoring studentů apod.). Mezi vzdělávacími institucemi terciárního systému, výzkumnými institucemi na jedné straně a soukromým sektorem a veřejnou správou na straně druhé není dostatečně nastavena fungující spolupráce/vazba. Mezi výše uvedenými subjekty chybí výraznější stimulace k partnerství a intenzivní vzájemně užitečné spolupráci. V důsledku toho je omezen přenos znalostí a výsledků VaV ze vzdělávacích a výzkumných institucí směrem k jejich efektivnímu využívání v praxi. Přestože došlo k výraznému posunu v oblasti spolupráce, především v Jihomoravském kraji, tak instituce terciárního vzdělávání, výzkumu a vývoje a soukromý sektor stále ještě nepředstavují funkční systém, který by různými formami podporoval vznik a přenos VaV.

156

Další klíčovou bariérou, významnou zejména pro Jihomoravský kraj, je nízká motivace mladých talentovaných lidí k působení a setrvání v oblasti výzkumných a vývojových aktivit na vysokých školách – akademická kariéra, doktorské studium.






podíl osob ve věku 25-64 let, kteří mají terciární vzdělání, byl v roce 2010 v Kraji Vysočina 12,2 % (10. místo v rámci ČR);



podíl osob ve věku 25-64 let, kteří mají terciární vzdělání, byl v roce 2010 v kraji Jihomoravském 20 % (2. místo v rámci ČR);



podíl osob ve věku 25-34 let, kteří mají terciární vzdělání, byl v roce 2010 v Kraji Vysočina 18,5 % (11. místo v rámci ČR);



podíl osob ve věku 25-34 let, kteří mají terciární vzdělání, byl v roce 2010 v kraji Jihomoravském 26,6 % (2. místo v rámci ČR);



míra neúspěšnosti absolventů VOŠ v roce 2010 v Kraji Vysočina 9,4 %;



míra neúspěšnosti absolventů VOŠ v roce 2010 v Jihomoravském kraji 6,7%;



míra nezaměstnanosti osob ve skupině 25–64 let s terciárním vzděláním v Kraji Vysočina 2,2 % (8. místo v rámci ČR);



míra nezaměstnanosti osob ve skupině 25–64 let s terciárním vzděláním v kraji Jihomoravském 3,1 % (3. místo v rámci ČR);



nedostatečná nabídka kvalitní vysokoškolsky vzdělané pracovní síly a to především v technických oborech.

Zhoršující se pozice Kraje Vysočina (zaostávání), růst vnitřní disparity mezi oběma kraji, zhoršování konkurenčního postavení Kraje Vysočina vůči Jihomoravskému kraji. V Kraji Vysočina dochází k odlivu mladých talentovaných lidí do center s možností kvalitního vysokoškolského vzdělání (Brno, Praha, Olomouc). Vysočina dlouhodobě zastává pozici regionu jako dodavatele na nižších úrovních hodnotového řetězce. Nízká atraktivita regionu Vysočina pro nové investory nebo i pro expanzi lokálních firem v důsledku zhoršující se kvality pracovních sil.

nebo Nízká atraktivita regionu pro zahraniční partnery (studenti, vědci, firmy). Jaký je důsledek problému pro soudržnost společnosti nebo území?

Nízká atraktivita pro zahraniční firmy s vysokou přidanou hodnotou. Nedostatečný přístup firem v kraji k výsledkům VaV. Setrvávající malý podnikatelský duch regionů.

157

2. Způsob řešení definovaného problému, očekávané výsledky

1. Jaké řešení, tedy jaké intervence, navrhujete?



A. Přizpůsobení sítě VOŠ i zkvalitnění jejich vzdělávacích programů potřebám trhu práce: 

zkvalitnění/inovace stávajících a tvorba nových prakticky orientovaných studijních programů včetně zavedení výukových metod a činností s důrazem na rozvoj dovedností, kompetencí potřebných pro uplatnění na trhu práce a při studiu na vysokých školách (znalosti a dovednosti v oblasti moderních výrobních procesů, technologií v daném oboru);



přizpůsobení technických a přírodovědných oborů požadavkům ekonomik krajů - zkvalitnění obsahu a zaměření výuky podle oborového zaměření (poptávka zaměstnavatelů) a nových trendů v ekonomikách krajů - rozšíření modulů/předmětů, v nichž studenti VOŠ získávají praktické zkušenosti (znalosti i dovednosti), znalost aktuálních trendů daného oboru, schopnosti a dovednosti využívat nejnovější technologie, pracovat s novými materiály apod.;



rozšíření takových forem vzdělávacích programů, které povedou ke zvýšení kvalifikace podle určitých standardů, jedná se o obory, které poskytují praktické vzdělávání – neuniverzitního charakteru s praktickým zaměřením, umožnit vznik bakalářských programů, a programů vyššího odborného vzdělávání = výstup nějaká kvalifikace délka minimálně rok;



rozšíření odborných stáží a praxí, zejména v technických oborech, ale i v dalších; realizaci praxí a stáží v délce a s takovým obsahem, který zajistí, že jejich účastníci skutečně získají nové dovednosti a znalosti z praxe; navázání systematické a dlouhodobé spolupráce mezi firmami v krajích a VOŠ;



rozvoj partnerství, vzájemně prospěšné spolupráce VOŠ s dalšími institucemi terciární sféry, výzkumnými institucí a také s veřejným a soukromým sektorem – bakalářské, absolventské, seminární práce ve spolupráci se soukromým sektorem, znalosti a dovednosti z oblasti VaV, participace na výzkumných projektech apod.;



přizpůsobení sítě VOŠ - vyšší odborné vzdělávání bude alternativou k bakalářským programům vysokých škol a přispěje k větší diverzifikaci systému terciárního vzdělávání v krajích (praktická výuka, příprava na zaměstnání, praktická kvalifikace).

B. Zkvalitnění vzdělávání na vysokých školách s důrazem na inovace a znalostní ekonomiku a potřeby trhu práce: 

zvýšení kvality a prohloubení diverzifikace vysokých škol s důrazem na požadavky znalostní ekonomiky;



zkvalitnění/inovace stávajících vzdělávacích programů včetně zavedení výukových metod a činností s ohledem na inovace a znalostní ekonomiku a s důrazem na rozvoj dovedností, kompetencí potřebných pro uplatnění na trhu práce - obsah a zaměření výuky zohledňuje nové trendy v ekonomikách krajů, oblast VaV;



rozvoj partnerství, vzájemně prospěšné spolupráce vysokých škol s dalšími institucemi terciární sféry, výzkumnými institucemi a také s veřejným a soukromým sektorem - přenos znalostí a výsledků VaV;



vytváření partnerství (navázání dlouhodobé a systematické spolupráce) mezi vysokými školami a soukromým sektorem – zavedení/rozšíření odborných stáží a praxí tuzemských i zahraničních (délka, struktura, náplň

158

musí odpovídat požadavkům dané kvalifikace), zadávání diplomových, bakalářských, seminárních prací na základě požadavků firem; 

zapojení odborníků (tuzemských i zahraničních) z praxe do výuky na vysokých školách, a zároveň podpora jejich odborného a akademického růstu s cílem zvýšit uplatnění odborníků z praxe i v akademickém provozu;



zvýšení jazykových dovedností s důrazem na schopnost aktivního použití slovem i písmem minimálně dvou jazyků, které jsou předpokladem pro práci v mezinárodních společnostech na středních a vyšších úrovních, účast na mezinárodních projektech - realizace výuky v cizích jazycích apod.;



rozvoj spolupráce se zahraničními vzdělávacími a vědeckými institucemi, stáže, výměnné pobyty, zapojení jednotlivců (žáků i pedagogů) do mezinárodních projektů a sítí.

C. Modernizace vybavení vysokých škol (zejména technických): 

vybavení vzdělávacích institucí terciární sféry v návaznosti na modernizaci vzdělávacích programů a podle jejich potřeb zdůvodněných technologickými trendy a novými požadavky ve znalostní ekonomice;



cílené doplnění vybavení sítě zařízení terciárního vzdělávání zohledňující potřeby moderních výukových metod a zejména potřeby v oblasti VaV.

Vyšší odborné školy: 2. Jaké bude mít navržená intervence konkrétní výsledky v praxi?


Jakým způsobem a v jakém rozsahu se díky intervenci problém vyřeší? Pokuste se výsledky vyjádřit kvalitativně a kvantitativně – hrubým odhadem.



počet nově vytvořených nebo inovovaných studijních oborů v souvislosti s aktuální poptávkou v regionu - kvalitní nové či inovované vzdělávací programy, moduly, studijní materiály, učební pomůcky, webové portály, atd.;



xy seminárních (závěrečných/absolventských) prací ve spolupráci s firmami;



zvýšení počtu/podílu studentů VOŠ (minimum o polovinu) na trhu poptávaných oborů (především technické obory);



zvýšení počtu úspěšných uchazečů o studium na VŠ o polovinu;



pokles počtu absolventů registrovaných na úřadech práce;



zvýšení počtu osob s vyšším odborným vzděláním alespoň o jednu třetinu.

Vysoké školy: 

počet nově vytvořených nebo inovovaných studijních oborů ve vazbě na znalostní ekonomiku - kvalitní nové či inovované vzdělávací programy, moduly, studijní materiály, učební pomůcky, webové portály, atd.;



xy diplomových/bakalářských prací ve spolupráci s firmami;



aktivní účast v xy zahraničních projektech;



zvýšení počtu studentů VŠ technických oborů minimálně na dvojnásobek;



zvýšení počtu úspěšných absolventů VŠ na trhu práce;



pokles počtu absolventů VŠ registrovaných na úřadech práce;



xy počet/podíl studentů pokračuje v působení na VŠ (magisterské, doktorské studium).

Vybavenost škol:  xy moderně vybavených výukových prostor/učeben;  xy vybavených laboratoří splňujících podmínky pro intenzivní spolupráci v oblasti VaV;

159

 xy přístrojů, strojů a dalších zařízení pro praktickou výuku na VŠ a pro realizaci projektů z oblasti VaV. 3. Jaké budou důsledky konkrétního výsledku intervence? Jaké důsledky – konkrétní, nejlépe měřitelné, rozhodně doložitelné – bude mít vyřešení problému pro:

Růst flexibility a kvality pracovní síly v krajích – absolventi terciárního vzdělání mají dostatečnou kvalifikaci požadovanou na trhu práce daného regionu, znalosti a dovednosti v oblasti moderních výrobních procesů, technologií v daném oboru, praktické dovednosti získané v rámci praxí/stáží u podnikatelských subjektů i v zahraničí a také znalosti a zkušenosti z oblasti VaV. Lepší uplatnitelnost absolventů terciárního vzdělání na trhu práce, uchazeči o zaměstnání splňují kvalifikační požadavky zaměstnavatelů v jednotlivých oborech, mají šanci získat stabilní zaměstnání s možností kariérního růstu pokles počtu absolventů registrovaných na úřadech práce.

 konkurenceschopnost regionu a ČR?

Zvýšení úrovně vzdělání absolventů je účinným faktorem konkurenceschopnosti podniků a profesní flexibility zaměstnanců.

 pro soudržnost společnosti?

Snížení počtu/podílu uchazečů o zaměstnání, vyšší ochota zaměstnavatelů zaměstnávat uchazeče o zaměstnání. Větší počet absolventů-uchazečů o zaměstnání, kteří najdou zaměstnání již v průběhu či na konci procesu vzdělávání (např. v důsledku praxe, stáží, společných projektů).

 pro územní soudržnost?

posilování

Růst produktivity ekonomiky regionu, růst exportu. Zvýšení podílu “inovačních“ firem. Zvýšení zaměstnanosti v odvětvích s přidanou hodnotou (hi-tech).


Kvalitní reforma financování terciárního vzdělávání a VaV. Zvýšení kvality pedagogických pracovníků VŠ. Zvýšení prestiže, ujasnění statusu VOŠ jako instituce terciárního vzdělávání.


160

CELOŽIVOTNÍ UČENÍ

1. Problém, který je třeba intervencemi – aktivitami, opatřeními, operacemi – vyřešit. 1. Popište, jaký problém ve Vašem regionu chcete řešit, nebo jaký rozvojový potenciál chcete využít.



V pojetí celoživotního učení patří další vzdělávání mezi nejméně rozvinutou oblast a v obou krajích nepřispívá v dostatečné míře k rozvoji kvalifikace lidských zdrojů a jeho nabídka je nesystematická. Mezi hlavní klíčové problémy v této oblasti patří - relativně malá účast dospělé populace v dalším vzdělávání, nedostatečná motivace všech zainteresovaných v procesu dalšího vzdělávání, nevyhovující zaměření vzdělávacích programů, nedostatečná spolupráce škol a firem v rámci dalšího vzdělávání. Příčin těchto nedostatků je řad a to jak na národní tak regionální úrovni nedostatek kvalitních podkladů pro oblast dalšího vzdělávání (absence koncepce včetně implementace, statistik, monitoring), nedostatečný rozvoj systému celoživotního vzdělání, chybí legislativní pokrytí této problematiky. Nabídka dalšího vzdělávání je v současné době krátkodobě zaměřená, neřeší klíčové potřeby trhu práce ani jednotlivců pro uplatnění se na trhu práce. Pestrost a kvalita vzdělávacích programů v oblasti dalšího vzdělávání, nabídka rekvalifikačních kurzů je nedostatečná a neodpovídá požadavkům a potřebám trhu práce v regionu. Na straně nabídky je pozornost vzdělávacích institucí zaměřena především na cílové skupiny v oblasti administrativy, středního a nižšího managementu. Nabídka dalšího profesního vzdělávání pro osoby s nižším vzděláním, pro dělnické a řemeslnické profese je nedostatečná, obdobná situace je u osob s určitým znevýhodněním (zdravotní handicap, rodičovská dovolená apod.). Oba regiony se potýkají s nezaměstnaností absolventů, kteří ani po absolvování rekvalifikačních kurzů nemohou získat zaměstnání. Podle průzkumů mezi zaměstnavateli jsou nabízené rekvalifikační kurzy nevhodné pro zvýšení nebo reálnou změnu kvalifikace v technických oborech, kde je poptávka po pracovní síle jak v Jihomoravském kraji, tak na Vysočině. Vzdělávací instituce (především školy) se potýkají s nedostatečnou schopností nabízet produkty dalšího vzdělávání v takové formě a takovými metodami, aby byly atraktivní pro zájemce o studium a odpovídaly potřebám regionálního trhu práce. Střední školy často ani nevyužívají možnosti poskytovat další vzdělávání. Určitou bariérou může být jednak prostorová kapacita těchto subjektů a především kapacita personální. Problémy v oblasti dalšího vzdělávání jsou však také na straně poptávky. Těžiště zájmu o další vzdělávání je soustředěno zejména na realizace školení povinných ze zákona a dále pak na kurzy zaměřené na oblast financí a účetnictví, zvláštní odbornou způsobilost, výuku jazyků a počítačové gramotnosti. Mezi hlavní bariéry na straně poptávky v oblasti dalšího zdělávání patří: 

Nesystémový přístup k rozvoji lidských zdrojů ze strany zaměstnavatelů nedostatek času na vzdělávání pracovníků, kvalifikační růst není vždy provázán s kariérním růstem a často se nepromítá dostatečně do odměňování.

161



Finanční dostupnost kurzů/vzdělávacích programů resp. omezené finanční zdroje na další profesní vzdělávání především ze strany veřejných institucí, neziskových organizací a subjektů do 50 zaměstnanců.



Nedostatek finančních prostředků více pociťují subjekty s malým počtem zaměstnanců, které zároveň jako druhý významný důvod uvádí nedostatek času na vzdělávání zaměstnanců z důvodu přetížení svých omezených kapacit v oblasti lidských zdrojů.



Nezájem jednotlivců o další vzdělávání a celkové podceňování významu dalšího vzdělávání u populace z důvodů: o

časových – vysoké požadavky na pracovní nasazení,

o

finančních – vzdělávání dospělých bývá častokrát zpoplatněno nebo požaduje další výdaje,

o

nezájem, pohodlnost… osobní přesvědčení nebo pocit zbytečnosti vzdělání - přesvědčení o dostatečné kvalifikaci a spokojenosti s vlastním vzděláním, které se zvyšuje s přibývajícím věkem.



Neexistence celoživotního vzdělávání v technických oborech s garancí kvality / kupř. spolupráce s VŠ (či certifikací řešené mimo komerční sféru).



Neexistuje informovanost o výsledcích VaV mimo VŠ a jejich zařazení do vzdělávání dospělých.

Tyto skutečnosti mají dopad na kvalitu pracovní síly i uchazečů o zaměstnání. Je horší nabídka na trhu práce, nedostatek vhodných nebo dostatečně kvalifikovaných nebo ve správných oborech vzdělaných uchazečů o zaměstnání. Absolventi rekvalifikací nemají příliš možností najít vhodné místo a případně získat místo s perspektivou kariérního růstu. Některé skupiny obyvatel např. starší věkové kategorie nejsou schopny reagovat na zvyšující se nároky spojené s technologickým rozvojem.

162


Definujte problém či potenciál kvantitativně:    

Číselné údaje Trendy Místo, dotčené subjekty Konkrétní kvalitativní charakteristiky



Další vzdělávání není v populaci chápáno jako důležitá a trvalá součást života a životního stylu. Průzkumy ukazují, že dalšího vzdělávání se v roce 2010 účastnilo pouze 7,5 % dospělé populace (EU27 9,1 %, EU15 10,4 %);



Mezi projekty dalšího vzdělávání v krajích, podpořenými z ESF převažují projekty firem pro jejich vlastní pracovníky, cílené na konkrétní potřeby firem;



Mezi soukromými subjekty se v rámci průzkumu v Jihomoravském kraji k maximální podpoře dalšího vzdělávání zaměstnanců přihlásila více než čtvrtina dotazovaných (26,3 %);



Poměrně vysoký počet frekventantů kurzů pro doplnění základního vzdělání na Vysočině (2. místo) a základů vzdělání v kraji Jihomoravském (1. místo);



Nulový počet frekventantů rekvalifikačního vzdělávání v oborech vzdělání soustavy oborů podle nařízeni vlády č. 689/2004 Sb. v roce 2010 v Kraji Vysočina;



Nejvyšší počet účastníků rekvalifikačního vzdělávání v oborech vzdělání soustavy oborů podle nařízeni vlády č. 689/2004 Sb. v roce 2010 v kraji Jihomoravském;



Malý zájem o studium v ostatních formách vzdělávání (večerní, kombinované, dálkové, distanční) na úrovni střední vzdělání s maturitní zkouškou všeobecné i odborné v Kraji Vysočina;



Malý zájem o studium v ostatních formách vzdělávání (večerní, kombinované, dálkové, distanční) na úrovni střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou, střední vzdělání i nástavbové studium v Jihomoravském kraji;



Průzkumy ukazují, že největší zájem je o školení povinné ze zákona;



Průzkum v Jihomoravském kraji v roce 2010 ukázal, že v době průzkumu realizovalo téměř 82 % respondentů toto povinné vzdělávání;



Průzkumy mezi jednotlivci ukazují, že s přibývajícím věkem klesá zájem o další vzdělávání – spokojenost s dosaženými znalostmi;



Kvalita ani struktura uchazečů o zaměstnání neodpovídá potřebám zaměstnavatelů;



Průzkumy mezi firmami soustavně ukazují jejich nespokojenost s kvalifikací, znalostmi a dovednostmi uchazečů o zaměstnání;



Celorepublikové průzkumy ukazují, že 33 – 40 % dospělé populace uvádí, že další vzdělávání jim nepřinese žádný užitek - do této skupiny patří uchazeči o zaměstnání, osoby bez vzdělání, s výučním listem, ale i značná část osob s maturitním vzděláním.

163


Nové tendence v ekonomice, kultuře a společnosti vyvolávají změny požadavků na odbornou připravenost a kvalifikaci. Nezájem o zvyšování kvalifikace a znalosti nových technologií snižuje možnosti udržení se na trhu práce. Firmy, zvláště v některých oborech obtížně získávají kvalifikovanou pracovní sílu. Snižuje se přitažlivost krajských ekonomik pro zahraniční firmy s vyšší přidanou hodnotou. Tyto firmy se koncentrují do městských aglomerací a v územích mimo aglomerace jsou lokalizovány výjimečné. Rostou náklady firem na kvalifikovanou pracovní sílu, prodlužuje se doba, než začnou být pracovníci plně efektivní. Zvyšují se nepřímé náklady na zaučení pracovníků a na to, aby firmy pracovníky naučily potřebné dovednosti. Zhoršují se šance osob ve středním a vyšším věku na trhu práce vybírat si z různých pracovních možností nejen na trhu v obou krajích, ale i na trhu v ČR a v okolních zemích. Zhoršují se šance osob s nízkým vzděláním získat stabilní zaměstnání. Méně kvalifikované osoby jsou v pozdějším věku z trhu práce vytlačovány. Pokles produktivity práce (snižování konkurenceschopnosti firem) v důsledku nízkého zájmu podniků o další vzdělávání zaměstnanců. Fluktuace pracovníků ve firmách v důsledku neocenění kvalifikačního růstu.

2. Způsob řešení definovaného problému, očekávané výsledky 1. Jaké řešení, tedy jaké intervence, navrhujete?



A. Vytvořit kvalitní nabídku celoživotního vzdělávání pro zaměstnavatele, jednotlivce i uchazeče o zaměstnání a sladit nabídku dalšího vzdělávání s potřebami daného regionu: 

vytvoření a posílení vazeb, spolupráce (rozvoj partnerství) mezi trhem práce, systémem rekvalifikací a dalšího vzdělávání, tak aby docházelo ke zvyšování profesní mobility obyvatelstva a adaptability zaměstnanců ve vazbě na změny na trhu práce v jednotlivých regionech - vytvořit, rozvinout nabídku dalšího vzdělávání v oblastech, které odpovídají potřebám rozvoje regionu, potřebám regionálního trhu práce i individuálním potřebám zaměstnavatelů;



zapojení podnikatelských subjektů při dalším vzdělávání pracovních sil v regionu – vyšší investice soukromého sektoru do rozvoje lidských zdrojů;



podpora externalizace dalšího vzdělávání;



spolupráce mezi vzdělávacími institucemi všech stupňů a podnikatelskými subjekty při tvorbě vzdělávacích programů a při zajišťování odborného vzdělávání - vytvoření a posílení vlivu zaměstnavatelů na tvorbě vzdělávacích programů – praxe/stáže ve firmách, odborní lektoři;



provázat nabídku dalšího vzdělávání s počátečním vzděláváním – střední školy budou intenzivně zapojeny do dalšího vzdělávání – praktická výuka, příprava na profese, které nevyžadují terciární vzdělání, ale trh je potřebuje praktické kvalifikace, rozšiřování možností zejména u technických oborů;



rozvoj partnerství subjektů působících v oblasti dalšího vzdělávání a poradenství – kvalitní, komplexní přehled možností dalšího vzdělávání v regionu, individuální vzdělávací plány apod.;



podpora procesu zajištění uznávání různých vzdělávacích cest k získání

164

kvalifikace (zavádění a využívání certifikačních systémů); 

využít stávající nabídku SŠ a zvýšit nabídku SŠ v celoživotním vzdělávání tak, aby sledovala trendy a potřeby trhu práce a konkrétních oboru v regionu;



zapojit VŠ do systému dalšího vzdělávání mimo program Bc., Mgr. studia.

B. Zvýšení motivace/stimulace po individuálním vzdělávání na straně poptávky u jednotlivců: 

zvýšení kvality informačních a poradenských služeb v oblasti individuálního dalšího vzdělávání;



usnadnit orientaci v nabídce dalšího vzdělávání v přímé vazbě na vývoj na regionálním trhu práce – pozornost soustředit především na zlepšení koordinace a toku informací ve vybraných rozvojových oblastech dalšího vzdělávání;



rozvoj, posílení kariérového poradenství.

C. Vzdělávání pedagogických pracovníků, lektorů, pracovníků dalších vzdělávacích institucí a poradenských středisek 

profesní rozvoj v oblasti - výuka cizích jazyků a v cizích jazycích; výuka technických oborů a řemesel; rozvoj kompetencí žáků pro trh práce např. odborné vzdělávání a kariérové poradenství; využívání ICT ve výuce, základy didaktiky apod.;



získávání, prohlubování kvalifikace prostřednictvím nových vzdělávacích programů;



výměna přeshraničních, meziregionálních zkušeností;



Formy vzdělávání: o

Workshopy

o

Letní školy apod.

o

Kurzy se zapojením VaV, technologických center apod.

D. Vzdělávání osob ve vyšším věku v rámci zdravého stárnutí 

ucelené vzdělávací programy v rámci univerzity třetího věku (1-3leté);



zaměřit se na osoby již od 50+ a nabídnout jim programy na zvýšení kvalifikace a zlepšení jejich šance na trhu práce;



vzdělávání v oblasti nových technologií (využívání informačních a komunikačních technologií);



vzdělávání v oblasti jazyků (konverzační jazykové kurz);



aktivity zaměřené na podporu fyzické a psychické kondice;



programy rozvíjející individuálně řízené učení v seniorském věku.

Další vzdělávání zaměstnanců, uchazečů o zaměstnání aj. 2. Jaké bude mít navržená intervence konkrétní výsledky v praxi?



xy kvalitních vzdělávacích programů reflektujících potřeby ekonomiky regionu (např. podle typu cílových skupin);



xy osob si zvýší, rozšíří, doplní odbornou kvalifikaci (zisk odborných certifikátů);

165






zvýšení počtu /podílu osob zapojených do aktivit dalšího vzdělávání (vyšší podíl než průměr EU);



snížení počtu osob se základním nebo neukončeným vzděláním (pokles minimálně o polovinu);



zvýšení kvality a rozsahu rekvalifikačních kurzů propojení s odbornou praxí každá rekvalifikace má nejméně xy odborných praxí v rozsahu nejméně xy dní, je zakončena prokázáním naučených dovedností – certifikace;



zvýšení počtu /podílu účastníků rekvalifikačních kurzů umístěných na trhu práce;



xy odborně garantovaných (certifikovaných např. ve spolupráci s VŠ apod.) kurzů celoživotního vzdělávání.

Pedagogičtí pracovníci 

xy nových nebo inovovaných vzdělávacích programů pro pedagogické pracovníky škol, vzdělávacích institucí, ve kterých provedené změny v jejich cílech, obsahu, metodách a formách zvýšily jejich kvalitu;



xy nově vytvořených nebo inovovaných produktů zaměřených na rozšíření znalostí a dovedností v oblasti řemesel a technických oborů;



zvýšení počtu pedagogů s kvalitními jazykovými znalostmi – certifikáty;



zvýšení počtu pedagogů, lektorů s kvalitními znalostmi v oblasti technických oborů;



xy profesních stáží v podnicích;



xy profesních stáží v zahraničí.

Senioři


Jaké důsledky – konkrétní, nejlépe měřitelné, rozhodně doložitelné – bude mít vyřešení problému pro:  konkurenceschopnost regionu a ČR?



xy osob ukončilo úspěšně studium na univerzitě třetího věku;



xy osob, které ovládají základní techniky v oblasti ICT;



xy osob, které zvýšily své jazykové dovednosti.

Růst flexibility a kvality pracovní síly v krajích - zvýšení flexibility a adaptability pracovní síly v krajích a do procesu dalšího vzdělávání jsou ve větší míře zapojeny osoby, které se vzdělávají na základě vlastního rozhodnutí mimo zaměstnavatele: 

zvýšení kvalifikace zaměstnanců, kteří nemají problémy na trhu práce, ale upevňují si svou pozici v daném oboru;



zvýšení profesní odbornosti jednotlivců v daném oboru (sledování nových vývojových trendů, inovací);



doplnění, zvýšení nebo změna kvalifikace na základě vlastního rozhodnutí (participace na celoživotním vzdělávání mimo zaměstnavatele);



vyšší jazyková vybavenost, rozšíření jazykových znalostí s důrazem na schopnost aktivního použití slovem i písmem na úrovni FCE či podobných certifikátů, které jsou předpokladem pro práci v mezinárodních

166

 pro soudržnost společnosti?  pro územní soudržnost?

společnostech na střeních a nižších úrovních. Zvýšení úrovně vzdělávání zaměstnanců firem tak, že je účinným faktorem posilování konkurenceschopnosti podniků a profesní flexibility zaměstnanců. Snížení počtu/podílu uchazečů o zaměstnání, vyšší ochota zaměstnavatelů zaměstnávat uchazeče o zaměstnání: 

lepší uplatnitelnost uchazečů o zaměstnání na trhu práce po ukončení rekvalifikačních nebo jiných vzdělávacích aktivit- větší počet uchazečů o zaměstnání, kteří najdou zaměstnání již v průběhu či na konci procesu vzdělávání/rekvalifikace (např. v důsledku praxe);



uchazeči o zaměstnání splní kvalifikační požadavky zaměstnavatelů v jednotlivých oborech, mají šanci získat stabilní zaměstnání s možností kariérního růstu – zvýšení, rozšíření, změna jejich odborné kvalifikace;



pokles počtu osob registrovaných na úřadech práce.

Vyšší kvalita pedagogických pracovníků vzdělávacích institucí na všech úrovních:




zkvalitní se a rozšíří se jejich jazykové znalosti a dovednosti – každý pedagog plynně hovoří (komunikativní úroveň) minimálně jedním cizím jazykem - angličtina/němčina, tak aby mohl spolupracovat se zahraničními partnery a využívat nejnovější informace ze zahraničí i při výuce;



rozšíří se jejich znalosti a dovednosti v oblasti moderních technologií, výrobních postupů atd. klíčových pro výuku technických oborů a řemesel;



zvýší se jejich kompetence, znalosti a dovednosti v oblasti multimédií a ICT, které aktivně využijí při výuce;



zvýší se jejich znalosti a dovednosti zaměřené na základní problematiku vztahující se k možnostem uplatnění absolventů na trhu práce;



někteří ovládají i dovednosti kariérového poradenství;



ovládají metody pedagogického projektování (tvorbu školních vzdělávacích programů).

Na národní úrovni musí existovat jasný, přehledný a kvalitní systém uznávání různých vzdělávacích cest k získání kvalifikace (zavádění a využívání certifikačních systémů). Zavedení systému kariérního růstu pedagogických pracovníků – zvýšení požadavků a také příležitostí ke vzdělávání pro pedagogické pracovníky a zvýšení přínosů (nejen finančních) pro pedagogické pracovníky z dalšího vzdělávání.

167

Prověření vztahu mezi intervencemi a požadavky kohezní politiky - VZDĚLÁVÁNÍ Návrh intervence/popis

Vzdělávání dětí cizinců žijících na území krajů (zejména v oblasti jazyků)

Rozvoj poradenství, propracování a rozšíření nabídky asistenčních, speciálně pedagogických a psychologických služeb pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami např. dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí, zdravotně handicapované apod. Zavedení kvalitních vzdělávacích programů využívající moderní způsoby výuky, individuální přístup k žákům (včetně nadaných, znevýhodněných), změny v cílech, obsahu, metodách a formách výuky, tak že reflektují požadavky návazných vzdělávacích institucí, využívání moderních metod a technologií

Zvýšení kvality a rozsahu výuky angličtiny na základních školách a posílení kvality a výuky německého jazyka, tak aby se zvýšil počet žáků vycházejících ze ZŠ, kteří budou znát alespoň jeden cizí jazyk na dobré komunikační úrovni

Strategie EU 2020

Inteligentní růst Inklusivní růst

Inklusivní růst


Tematické oblasti PHSS Sociální inkluze a boj s chudobou Vzdělávání, dovednosti celoživotní učení

a

Sociální inkluze a boj s chudobou


Investiční priorita ESF – Investice do vzdělávání, dovedností s celoživotního učení prostřednictvím: Omezování předčasného ukončování školní docházky a podpory rovného přístupu ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání ESF – Investice do vzdělávání, dovedností s celoživotního učení prostřednictvím: Omezování předčasného ukončování školní docházky a podpory rovného přístupu ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání

ESF – Investice do vzdělávání, dovedností s celoživotního učení prostřednictvím: a

Omezování předčasného ukončování školní docházky a podpory rovného přístupu ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání

ESF – Investice do vzdělávání, dovedností s celoživotního učení prostřednictvím: Inteligentní růst Inklusivní růst


a

Omezování předčasného ukončování školní docházky a podpory rovného přístupu ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání spíše jen částečně ESF – Investice do vzdělávání, dovedností s celoživotního učení prostřednictvím:

Podpora spolupráce se zahraničními vzdělávacími institucemi – společné projekty, výměnné pobyty, stáže

Inklusivní růst


a

Omezování předčasného ukončování školní docházky a podpory rovného přístupu ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání – ESF spíše jen částečně

168

Zvýšení čtenářské a informační gramotnosti dětí – žáci vycházející ze ZŠ jsou schopni prezentovat logicky strukturované výstupy, umí pracovat s informacemi

Rozvoj poradenství, propracování a rozšíření nabídky asistenčních, speciálně pedagogických a psychologických služeb pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami

Zkvalitnění obsahu a zaměření výuky podle oborového zaměření a nových trendů v ekonomikách krajů rozšíření modulů/předmětů, v nichž středoškoláci získávají praktické zkušenosti (znalosti i dovednosti), znalost aktuálních trendů daného oboru, schopnosti a dovednosti využívat nejnovější technologie, pracovat s novými materiály apod. Zavedení výukových metod a činností s důrazem na rozvoj klíčových dovedností, kompetencí potřebných pro uplatnění na trhu práce (znalost aktuálních trendů daného oboru, schopnosti a dovednosti využívat nejnovější technologie, pracovat s novými materiály, základy podnikání apod.) Zavedení výukových metod a činností s důrazem na zvýšení kvality výuky cizích jazyků - lepší znalost jazyků s důrazem na schopnost aktivního použití slovem i písmem na úrovni FCE či podobných certifikátů, které jsou předpokladem práce v mezinárodních společnostech na středních a nižších úrovních; rozšíření jazykové výuky a aktivní znalosti němčiny

Podpora výuky v cizích jazycích na středních školách (zahraniční lektoři)


Inklusivní růst




Inteligentní růst








Omezování předčasného ukončování školní docházky a podpory rovného přístupu ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání ESF – Investice do vzdělávání, dovedností s celoživotního učení prostřednictvím: Omezování předčasného ukončování školní docházky a podpory rovného přístupu ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání






a


ESF – Investice do vzdělávání, dovedností s celoživotního učení prostřednictvím:

169


Inklusivní růst

Spolupráce institucí počátečního vzdělávání na regionální úrovni s aktéry na trhu práce (včetně zahraničních) s možností uplatnění inovativních forem spolupráce s cílem získat moderní znalosti a dovednosti potřebné pro uplatnění na trhu práce v regionu U technických oborů zavedení a rozšíření systému dlouhodobých odborných praxí jako součást vzdělávacích programů a vytvoření podmínek ze strany zaměstnavatelů

Rozvoj kariérového poradenství na školách, vyhledávání žáků ohrožených špatnou volbou nebo předčasným odchodem ze systému vzdělávání

Zapojení odborníků z praxe i ze zahraničí při vytváření a realizaci nových/inovovaných vzdělávacích programů Zapojení škol do vzdělávacích projektů realizovaných ve spolupráci se zahraničními školami stejného nebo podobného zaměření Vybavení vzdělávacích institucí v návaznosti na modernizaci vzdělávacích programů a podle jejich potřeb zdůvodněných technologickými trendy a novými požadavky v ekonomice

Cílené doplnění vybavení sítě středních škol zohledňující potřeby moderních výukových metod






Omezování předčasného ukončování školní docházky a podpory rovného přístupu ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání ESF – Investice do vzdělávání, dovedností s celoživotního učení prostřednictvím:

a

Omezování předčasného ukončování školní docházky a podpory rovného přístupu ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání ESF – Investice do vzdělávání, dovedností s celoživotního učení prostřednictvím:

Inklusivní růst


Inteligentní růst


a

ESF – Investice do vzdělávání, dovedností s celoživotního učení

Inteligentní růst


a


Částečně růst


a

ERDF – Investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního učení rozvíjením infrastruktury pro vzdělávání a odbornou přípravu.

a

ERDF – Investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního učení rozvíjením infrastruktury pro vzdělávání a odbornou přípravu

Částečně růst

Inteligentní

Inteligentní



170

ESF – Investice do vzdělávání, dovedností s celoživotního učení prostřednictvím:

Profesní rozvoj pedagogických pracovníků škol a školských zařízení v různých oblastech (jazyky, ICT, technické obory, řemesla, poradenství atd.)

Inteligentní růst


a

Rozvíjení kompetencí pro vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami včetně dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí v období od tří let dítěte do zahájení povinné školní docházky

Inteligentní růst


a



171

Prověření vztahu mezi intervencemi a požadavky kohezní politiky – TERCIÁRNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Návrh intervence/popis

Strategie EU 2020



Přizpůsobení sítě VOŠ i zkvalitnění jejich vzdělávacích programů potřebám trhu práce Zkvalitnění/inovace stávajících a tvorba nových prakticky orientovaných studijních programů včetně zavedení výukových metod a činností s důrazem na rozvoj dovedností, kompetencí potřebných pro uplatnění na trhu práce a při studiu na vysokých školách (znalosti a dovednosti v oblasti moderních výrobních procesů, technologií v daném oboru) Přizpůsobení technických a přírodovědných oborů požadavkům ekonomik krajů - zkvalitnění obsahu a zaměření výuky podle oborového zaměření (poptávka zaměstnavatelů) a nových trendů v ekonomikách krajů rozšíření modulů/předmětů, v nichž studenti VOŠ získávají praktické zkušenosti (znalosti i dovednosti), znalost aktuálních trendů daného oboru, schopnosti a dovednosti využívat nejnovější technologie, pracovat s novými materiály apod. Rozšíření odborných stáží a praxí, zejména v technických oborech, ale i v dalších; realizaci praxí a stáží v délce a s takovým obsahem, který zajistí, že jejich účastníci skutečně získají nové dovednosti a znalosti z praxe; navázání systematické a dlouhodobé spolupráce mezi firmami v krajích a VOŠ Rozšíření takových forem vzdělávacích programů, které povedou ke zvýšení kvalifikace podle určitých standardů, jedná se o obory, které poskytují praktické vzdělávání – neuniverzitního charakteru s praktickým zaměřením









ESF – Investice do vzdělávání, dovedností s celoživotního učení prostřednictvím: Zlepšování kvality, účinnosti a otevřenosti terciárního a rovnocenného vzdělávání, aby se zvýšila účast a úrovně dosaženého vzdělání




172

Rozvoj partnerství, vzájemně prospěšné spolupráce VOŠ s dalšími institucemi terciární sféry, výzkumnými institucí a také s veřejným a soukromým sektorem – bakalářské, absolventské, seminární práce ve spolupráci se soukromým sektorem, znalosti a dovednosti z oblasti VaV, participace na výzkumných projektech apod. Přizpůsobení sítě VOŠ - vyšší odborné vzdělávání bude alternativou k bakalářským programům vysokých škol a přispěje k větší diverzifikaci systému terciárního vzdělávání v krajích (praktická výuka, příprava na zaměstnání, praktická kvalifikace)







Zkvalitnění vzdělávání na vysokých školách s důrazem na inovace a znalostní ekonomiku a potřeby trhu práce

Zvýšení kvality a prohloubení diverzifikace vysokých škol s důrazem na požadavky znalostní ekonomiky

Zkvalitnění/inovace stávajících vzdělávacích programů včetně zavedení výukových metod a činností s ohledem na inovace a znalostní ekonomiku a s důrazem na rozvoj dovedností, kompetencí potřebných pro uplatnění na trhu práce - obsah a zaměření výuky zohledňuje nové trendy v ekonomikách krajů, oblast VaV

Rozvoj partnerství, vzájemně prospěšné spolupráce vysokých škol s dalšími institucemi terciární sféry, výzkumnými institucemi a také s veřejným a soukromým sektorem přenos znalostí a výsledků VaV










173

Vytváření partnerství (navázání dlouhodobé a systematické spolupráce) mezi vysokými školami a soukromým sektorem – zavedení/rozšíření odborných stáží a praxí tuzemských i zahraničních (délka, struktura, náplň musí odpovídat požadavkům dané kvalifikace), zadávání diplomových, bakalářských, seminárních prací na základě požadavků firem

Zapojení odborníků (tuzemských i zahraničních) z praxe do výuky na vysokých školách, realizace výuky v cizích jazycích apod.

Zvýšení jazykových dovedností s důrazem na schopnost aktivního použití slovem i písmem minimálně dvou jazyků, které jsou předpokladem pro práci v mezinárodních společnostech na středních a vyšších úrovních, účast na mezinárodních projektech

Rozvoj spolupráce se zahraničními vzdělávacími a vědeckými institucemi, stáže, výměnné pobyty, zapojení jednotlivců (žáků i pedagogů) do mezinárodních projektů a sítí













Modernizace vybavení vysokých škol (zejména technických) Vybavení vzdělávacích institucí terciární sféry v návaznosti na modernizaci vzdělávacích programů a podle jejich potřeb zdůvodněných technologickými trendy a novými požadavky ve znalostní ekonomice Cílené doplnění vybavení sítě zařízení terciárního vzdělávání zohledňující potřeby moderních výukových metod a zejména potřeby v oblasti VaV

Částečně růst

Inteligentní

Částečně růst

Inteligentní



174

Prověření vztahu mezi intervencemi CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Návrh intervence/popis

a

požadavky

Strategie EU 2020

kohezní


politiky

–


Vytvořit kvalitní nabídku celoživotního vzdělávání pro zaměstnavatele, jednotlivce i uchazeče o zaměstnání a sladit nabídku dalšího vzdělávání s potřebami daného regionu Vytvoření a posílení vazeb, spolupráce (rozvoj partnerství) mezi trhem práce, systémem rekvalifikací a dalšího vzdělávání, tak aby docházelo ke zvyšování profesní mobility obyvatelstva a adaptability zaměstnanců ve vazbě na změny na trhu práce v jednotlivých regionech vytvořit, rozvinout nabídku dalšího vzdělávání v oblastech, které odpovídají potřebám rozvoje regionu, potřebám regionálního trhu práce i individuálním potřebám zaměstnavatelů

Zapojení podnikatelských subjektů při dalším vzdělávání pracovních sil v regionu – vyšší investice soukromého sektoru do rozvoje lidských zdrojů

Podpora vzdělávání

externalizace

dalšího

Spolupráce mezi vzdělávacími institucemi všech stupňů a podnikatelskými subjekty při tvorbě vzdělávacích programů a při zajišťování odborného vzdělávání vytvoření a posílení vlivu zaměstnavatelů na tvorbě vzdělávacích programů – praxe/stáže ve firmách, odborní lektoři Provázat nabídku dalšího vzdělávání s počátečním vzděláváním – střední školy budou intenzivně zapojeny do

ESF – Investice do vzdělávání, dovedností s celoživotního učení prostřednictvím: Inteligentní růst Inklusivní růst


Inklusivní růst






a

Zlepšování kvality, účinnosti a otevřenosti terciárního a rovnocenného vzdělávání, aby se zvýšila účast a úrovně dosaženého vzdělání


Zlepšování kvality, účinnosti a otevřenosti terciárního a rovnocenného vzdělávání, aby se zvýšila účast a úrovně dosaženého vzdělání ESF – Investice do vzdělávání, dovedností s celoživotního učení prostřednictvím:

a



a


a


175


dalšího vzdělávání – praktická výuka, příprava na profese, které nevyžadují terciární vzdělání, ale trh je potřebuje praktické kvalifikace, rozšiřování možností zejména u technických oborů

Rozvoj partnerství subjektů působících v oblasti dalšího vzdělávání a poradenství – kvalitní, komplexní přehled možností dalšího vzdělávání v regionu, individuální vzdělávací plány apod.


Podpora procesu zajištění uznávání různých vzdělávacích cest k získání kvalifikace (zavádění a využívání certifikačních systémů)

Částečně růst

Inklusivní

Zvýšení motivace/stimulace po individuálním vzdělávání na straně poptávky u jednotlivců

Částečně růst

Inklusivní

Zvýšit kvalitu informačních a poradenských služeb v oblasti individuálního dalšího vzdělávání

Usnadnit orientaci v nabídce dalšího vzdělávání v přímé vazbě na vývoj na regionálním trhu práce – pozornost soustředit především na zlepšení koordinace a toku informací ve vybraných rozvojových oblastech dalšího vzdělávání

Rozvoj, posílení poradenství

Vzdělávání pracovníků,

lektorů,

kariérového








a

Zlepšování kvality, účinnosti a otevřenosti terciárního a rovnocenného vzdělávání, aby se zvýšila účast a úrovně dosaženého vzdělání ESF – Investice do vzdělávání, dovedností s celoživotního učení ESF – Investice do vzdělávání, dovedností s celoživotního učení prostřednictvím:


a


a





pedagogických pracovníků

176

dalších vzdělávacích poradenských středisek

institucí

a

Profesní rozvoj v oblasti - výuka cizích jazyků a v cizích jazycích; výuka technických oborů a řemesel; rozvoj kompetencí žáků pro trh práce např. odborné vzdělávání a kariérové poradenství; využívání ICT ve výuce, základy didaktiky apod.

Získávání, prohlubování kvalifikace prostřednictvím nových vzdělávacích programů

Výměna přeshraničních, meziregionálních zkušeností









a


a


Vzdělávání osob ve vyšším věku v rámci zdravého stárnutí

Ucelené vzdělávací programy v rámci univerzity třetího věku (1-3leté)

Vzdělávání v oblasti nových technologií (využívání informačních a komunikačních technologií)

Vzdělávání v oblasti (konverzační jazykové kurz)

jazyků

Aktivity zaměřené na podporu fyzické a psychické kondice

Inklusivní růst


a

ESF – Podpora zaměstnanosti a mobility pracovníků prostřednictvím: Aktivního a zdravého stárnutí

Inklusivní růst

Inklusivní růst

Inklusivní růst

Vzdělávání, dovednosti a celoživotní učení



ESF – Podpora zaměstnanosti a mobility pracovníků prostřednictvím: Aktivního a zdravého stárnutí ESF – Podpora zaměstnanosti a mobility pracovníků prostřednictvím: Aktivního a zdravého stárnutí ESF – Podpora zaměstnanosti a mobility pracovníků prostřednictvím: Aktivního a zdravého stárnutí

177

Programy rozvíjející individuálně řízené učení ve starším věku

Inklusivní růst



178

Cílové skupiny a poptávka – Intervence v oblasti Vzdělávání z karty intervence zpracujte pro každou aktivitu nebo skupinu aktivit, které spolu navzájem souvisí, nebo pro několik klíčových aktivit, které budou zásadním způsobem vytvářet výsledek celé intervence. Spojte aktivity, které mají stejnou cílovou skupinu a jsou navzájem neoddělitelně propojené.


Zkvalitnění předškolního vzdělávání

Děti v předškolním věku (3–6 let), jejich rodiče.

skupiny:


45–60 tis. dětí


Poptávka je na straně rodičů cílové skupiny.

179


Zkvalitnění vzdělávání na základních školách

Žáci základních škol

skupiny:


130–160 tis. žáků (v období do roku 2020 bude probíhat nárůst počtu žáků)


Ano

180


Přizpůsobení sítě SŠ i jejich vzdělávacích programů potřebám trhu práce, posílení vazeb středních škol s podnikatelským sektorem (a obecněji s aplikační sférou v případě všech typů středních škol)

Žáci středních škol, zaměstnavatelé ochotní nabírat absolventy (při realizaci aktivit se dá očekávat zvýšení poptávky po absolventech).

skupiny:


Cca 60 tis. žáků středních škol


Celý region soudržnosti, v případě specializovaných škol přesah do sousedních krajů.


Žákům středních škol i jejich rodičům je třeba prezentovat důležitost středního vzdělání pro pozdější uplatnění na trhu práce.

181


Zvýšení prestiže vybraných učňovských a středoškolských technických oborů

Žáci vybraných učňovských a středoškolských technických oborů. Jde o obory, po nichž je poptávka na trhu práce.

skupiny:


15 tis. žáků vybraných technických oborů


Aktivitu je nutné doprovodit vhodným marketingem.

182


Modernizace vybavení škol – tuto aktivitu navrhujeme vypustit a zahrnout do ostatních aktivit – modernizace vybavení škol je nutnou podmínkou zkvalitňování vzdělání na všech stupních studia (počínaje MŠ, konče VŠ)


Školy regionu soudržnosti

skupiny:


Cca 1950 středních, základních a mateřských škol


Celý region soudržnosti


Ano

183


Vzdělávání pedagogických pracovníků

Pedagogičtí pracovníci, žáci

skupiny:


22,5 tis. učitelů




Ano

184


Rozvoj terciérního vzdělávání

Pedagogičtí pracovníci, studenti

skupiny:


95 tis. studentů VŠ


V naprosté většině se rozvoj VŠ týká Brna.


Ano

185


Rozvoj celoživotního učení

Zaměstnavatelé, zaměstnanci, nezaměstnaní, senioři

skupiny:


V určité míře jsou cílovou skupinou všichni obyvatelé po ukončení školní docházky, tedy cca 700–800 tis. obyvatel.




Aktivity je třeba podpořit účinným marketingem.

186

Připravenost intervencí – Intervence v oblasti Vzdělávání z karty intervence zpracujte pro každou aktivitu nebo skupinu aktivit, které spolu navzájem souvisí, nebo pro několik klíčových aktivit, které budou zásadním způsobem vytvářet výsledek celé intervence. Spojte aktivity, které mají stejnou cílovou skupinu a jsou navzájem neoddělitelně propojené.


či








Zkvalitnění předškolního vzdělávání

Součinnost nutná

není

Obce, příspěvkové organizace obcí,

Ano

Průběžně ano

Kapacity i znalosti nejsou zcela dostatečné

Zkvalitnění vzdělávání na základních školách

Součinnost nutná

není

Obce, příspěvkové organizace obcí, střediska služeb školám

Ano

Průběžně ano

Kapacity i znalosti nejsou zcela dostatečné


Lze postupovat dle Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy


Kdy je reálné, že interve nce bude fyzicky zahájen a?

Obce, státní rozpočet,

2014

Obce, státní rozpočet, fondy EU

2014

187

Přizpůsobení sítě SŠ i jejich vzdělávacích programů potřebám trhu práce, posílení vazeb středních škol s podnikatelským sektorem (a obecněji s aplikační sférou v případě všech typů středních škol)

Součinnost nutná

není

Kraj, příspěvkové organizace kraje

Kraj ano, školám je nutné aktivity vhodným způsobem prezentovat, některé školy se aktivitě brání

Kraj v současnosti dokončuje Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy


Obce, kraj, státní rozpočet, fondy EU

2014

Zvýšení prestiže vybraných učňovských a středoškolských technických oborů

Souvisí s výše uvedenou aktivitou a se vzděláváním pedagogů


Ano

Ano


Kraj, EU

fondy

2014

Modernizace škol

V případě technické modernizace vybavení je v některých případech nutné vzdělávat příslušné pedagogy

Kraj, školy

Ano

Průběžně ano

Státní rozpočet, kraj, obce, fondy EU

2014

Součinnost nutná


Státní rozpočet, fondy EU

2014

vybavení

Vzdělávání pedagogických pracovníků

není

obce,


Ano

Průběžně ano

188

Rozvoj vzdělávání

Rozvoj učení

terciérního

Součinnost nutná

není

MŠMT, Brno, vysoké školy

Ano

V určité ano

celoživotního

Součinnost nutná

není

Kraj, obce, všechny typy škol, zaměstnavat elé, vzdělávací agentury

Převážně ano

Částečně ano, částečně ne

míře


Státní rozpočet, fondy EU, soukromé zdroje

2014

Obce, státní rozpočet, fondy EU

2014

189

Program/nástroj: Jazykové vzdělávání na základních a středních školách regionu První návrh, který musí být předmětem dalšího rozpracování poté, co bude rozhodnuto o manažerovi a organizátorovi programu. Širší cíl (účel) programu/návaznost strategii rozvoje regionu Jihovýchod:

na

Zkvalitnit vzdělávání na základních a středních školách, tak aby se zvýšila uplatnitelnost a rozšířily šance absolventů na trhu práce.

Návaznost programu na Kohezní politiku = na operační program/prioritu/opatření: Nutno dopracovat po představení programů.

Očekávané hospodářské nebo sociální dopady programu: - Absolventi středních škol budou schopni lépe nacházet uplatnění u zaměstnavatelů, včetně zaměstnavatelů zahraničních a v zahraničí (Rakousko, Německo, Maďarsko, další země). - Uchazeči o zaměstnání budou splňovat požadavky pro práci v mezinárodních společnostech na středních a nižších pozicích. - Dojde k poklesu počtu absolventů středních škol registrovaných na úřadech práce popřípadě ke zkrácení doby jejich registrace.

Cíle programu:  Standardizovat výstupní úroveň jazykového vzdělání na základních a středních školách.  Rozšiřovat jazykové znalosti a dovednosti absolventů ZŠ/SŠ tak, aby byli lépe uplatnitelní na trhu práce – zlepšit znalosti angličtiny, rozšířit množství studentů znalých němčiny a ruštiny.  Rozšiřovat jazykové znalosti a dovednosti pedagogických pracovníků tak, aby byli schopni vzdělávat v cizím jazyce. Výsledky programu:

Výstupy programu:


A) XY absolventů ZŠ, kteří hovoří alespoň jedním jazykem (AJ, NJ) – úroveň A1/A2 – nutno rozhodnout

Přehledný systém certifikace dosažených schopností v cizích jazycích založený na mezinárodně uznávaných standardech např. FCE či podobných certifikátech.


Zavedené výukové metody a činnosti zvyšující kvalitu výuky cizích jazyků na základních školách.

Realizační aktivity (příklady, poptávku, dostupné kapacity):

Pilotní projekty “Vzdělávání cizích jazyků na středních školách“ – v každém kraji 2-3 SŠ – nutno ověřit a definovat na základě výsledků

- zpracování metodik pro výuku jazyků na základních školách, tak aby žáci byli schopni dosáhnout úrovně A2/B1 (nutno rozhodnout, která úroveň je pro ZŠ

nebo každý absolvent SŠ má kvalitní znalosti jednoho jazyka (AJ/NJ) - každý absolvent hovoří na dobré komunikativní úrovni (B1/B2 – nutno rozhodnout) jedním cizím jazykem angličtina/němčina, tak aby mohl být zaměstnán

nutno

ověřit

190

potřeby,

u zahraniční firmy a druhým jazykem je schopen se domluvit v jednoduchých životních a pracovních situacích; B) dvojnásobný počet žáků jazykovými znalostmi - certifikáty;

s kvalitními

C) více jak polovina absolventů SŠ (plynně) hovoří anglicky i německy; nebo XY% absolventů SŠ hovoří anglicky i německy na úrovni XY a současně XY% absolventů SŠ hovoří jedním jazykem na úrovni XY a druhým na úrovni WZ.

průzkumu na SŠ.

dosažitelná);

Zavedené výukové metody a činnosti zvyšující kvalitu výuky cizích jazyků na středních školách – využívání cizích jazyků ve výuce jiných předmětů, společné projekty, rozšíření výuky jednotlivých předmětů a případně celých tříd v cizím jazyce, posílení časové dotace na výuku cizích jazyků – zejména hodiny zaměřené na aktivní konverzaci a schopnost pohotově reagovat, apod. Inovované vzdělávací programy na SŠ s prvky vzdělávání v cizím jazyce. Společné projekty se zahraničními vzdělávacími institucemi. Vzdělávací programy pro pedagogické týmy případně i jednotlivce v oblasti metod vzdělávání cizích jazyků a v cizím jazyce včetně zahraničních stáží a podpora výměny znalostí a zkušeností mezi pedagogy i školami. Ucelená nabídka stáží v zahraničí pedagogické pracovníky ZŠ a SŠ.

pro

XY zahraničních stáží, XY výměnných pobytů studentů. XY zahraničních lektorů působících na školách.

- zpracování metodik pro výuku jazyků na středních školách, tak aby žáci byli schopni dosáhnout úrovně B1/B2 (nutno rozhodnout, která úroveň je pro SŠ dosažitelná, případně rozlišit podle typů škol); - další vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti výuky cizích jazyků a v cizích jazycích např. jazykové vzdělávání, didaktika, výukové metody pro vzdělávání v cizích jazycích atd.; - příprava, zprostředkování, realizace zahraničních stáží pro pedagogické pracovníky; - pilotní projekty na vybraných středních školách; - zavedení nebo rozšíření inovativních didaktických postupů, například využití ICT ve výukovém dialogu (Blended learning) mimo jiné s cílem zvýšit schopnosti žáků reagovat na typizované situace z „pracovního života“; - obohacení výuky o prvky „business english“ (u SŠ), propojení s průřezovým tématem „Člověk a svět práce“ rámcových vzdělávacích programů; - technické jazykové vzdělávání na všech SŠ a SOU, přiměřeně strukturované a náročné dané škole a oboru;

XY pedagogů s kvalitními jazykovými znalostmi – certifikáty.

- sledování uplatnění absolventů SOŠ u zaměstnavatelů v časové řadě, sledování potřeb a uplatnění jazykových znalostí;

XY profesních stáží v zahraničí.

- atd. Nutno dále dopracovat podle potřeb a podmínek základních a středních škol, s přihlédnutím k jejich odlišnostem – např. městské vs. venkovské základní školy apod.

191

Cílová skupina a přínosy pro cílovou skupinu:  Žáci základních a středních škol regionu Jihovýchod.  Pedagogičtí pracovníci základních a středních škol v regionu Jihovýchod.  Velikost cílové skupiny – všechny základní školy v obou krajích.  Vybrané střední školy.  Poptávku cílové skupiny- pedagogů nelze odhadnout bez dalšího průzkumu. U středních škol musí být provedeno zhodnocení a následné vytipování škol pro pilotní projekty. Garant realizace či nositel programu (manažer, administrátor, organizátor):  Krajské úřady – implementace krajských grantů.  Certifikované agentury – tvorba metodiky.  Spolupráce s pedagogickými fakultami a dalšími vzdělávacími agenturami v regionu. Podmínka:  Příprava pedagogů na vysokých školách na přednášení v cizím jazyce nebo angličtina jako další vzdělávání pro učitele odborných předmětů.

192

Program/nástroj: Podpora činnostního učení na základních školách v regionu Jihovýchod První návrh, který musí být předmětem dalšího rozpracování poté, co bude rozhodnuto o manažerovi a organizátorovi programu. Širší cíl (účel) programu/návaznost na strategii rozvoje regionu Jihovýchod:


Zkvalitnit vzdělávání na základních školách tak, aby se zvýšily znalosti a dovednosti žáků vstupujících na střední školy, aby se zvýšil podíl kvalitních uchazečů na středních školách a jejich úspěšnost při přijetí a zejména v průběhu studia.


Očekávané hospodářské nebo sociální dopady programu: - Žáci základních škol budou mít větší zájem o technické a přírodovědné obory a budou mít lepší technické dovednosti a zručnost. - Zlepší se počáteční dovednosti studentů v I. ročnících technických středních škol. - Vytvoří se podmínky pro lepší kvalitu vzdělávání na SŠ.

Cíle programu:  Zavedení či rozšíření metod činnostního učení na základních školách.  Zapojení organizací, poskytujících kvalitní neformální vzdělávání a výchovu v mimoškolním čase do činnostního učení.  Žáci základních škol budou mít lepší funkční gramotnost, lepší schopnosti a dovednosti používat naučené k řešení skutečných úloh.  Učitelé budou běžně používat metody činnostního učení jako součást výuky všech předmětů.  SOŠ budou spolupracovat se ZŠ při zvyšování praktických dovedností žáků. Výsledky programu:

Výstupy programu:


A) XY základních škol má zavedený systém činnostního učení průřezově ve všech předmětech a činnostní a zkušenostní učení propojeno s teorií.

Inovované vzdělávací programy na ZŠ zaměřené na činnostní učení, vč. zavedení speciálních předmětů zaměřených na technické dovednosti a zvyšování zručnosti žáků.


Vytvořené metodiky a zavedené výukové metody činnostního učení na základních školách.

Realizační aktivity (příklady, nutno ověřit potřeby, poptávku, dostupné kapacity):

XY vzdělávacích programů pro pedagogické týmy případně i jednotlivce metodách činnostního učení.

- zpracování metodik a postupů využívání činnostního učení ve všech předmětech na ZŠ;

B) XY základních škol má zavedeny speciální předměty zaměřené na technické dovednosti, zvyšování zručnosti žáků jak oběžnou součást vzdělávacích programů. C) XY žáků se účastní speciálních programů či projektů napomáhajících k větší tvořivosti, zručnosti a řešení praktických problémů (např.

XY programů napomáhajících k větší tvořivosti,

- další vzdělávání pedagogických v metodách činnostního učení;

pracovníků

193

Kids+Science). D) XY organizací neformálního vzdělávání a zájmové činnosti má zavedeny programy (certifikované) činnostního učení s cílovými dovednostmi, které jejich účastníci získají.

zručnosti a řešení praktických problémů (např. Kids+Science) zavedeno jako běžná součást výuky na základních školách (např. pro žáky 7. a 8. ročníků). Zavedení XY programů spolupráce mezi technickými SŠ a základními školami – využití dílen SŠ pro zvýšení zručnosti žáků ZŠ a pro zvýšení jejich zájmu o studium na technických školách. XY programů organizací, zajišťujících neformální vzdělávání a mimoškolní činnost, zaměřených na zvýšení dovedností a zručnosti dětí, včetně vyškolených pracovníků těchto organizací. XY stáží. XY pedagogů s kvalitními znalostmi – certifikáty. XY profesních stáží v zahraničí pro učitele. XY profesních stáží a výměn žáků se školami v zahraničí. XY počet identifikovaných nadaných žáků.

a

podpořených

- další vzdělávání pedagogických pracovníků v metodách sociálně-osobnostní výchovy; - zřízení, modernizace či zlepšení vybavení a materiálů v laboratořích, dílnách apod. – vždy jen jako součást zavedení metod činnostního učení ve škole; - zajištění zajímavého materiálu, např. speciálních polotovarů pro výuku technických či přírodovědných dovedností a pro zvyšování zručnosti ve speciálních předmětech na ZŠ – vždy jen jako součást zavedení metod činnostního učení ve škole; - vytvoření či přejímání – vč. zaškolení a formální spolupráce s autory – programů na zvýšení tvořivosti dětí na ZŠ – např. Kids+Science apod.; - příprava, zprostředkování, realizace výměny zkušeností v ČR a v zahraničí při využívání činnostního učení; - pilotní projekty na vybraných základních školách; - vytvoření a zavedení speciálních programů na podporu zručnosti a samostatnosti dětí v prvních ročnících ZŠ; - vytvoření podmínek pro praxi žáků 8 a 9 tříd na SOŠ a SOU s ohledem na poptávku zaměstnavatelů v regionu; - sdílení a předávání dobré praxe mezi školami publicita funkčním modelům spolupráce v této oblasti mezi institucemi ISCED 2 a ISCED3, - pomoc přenosu zkušeností a dobré praxe mezi školami formou stáží, poradenství a podpory při zavádění nových přístupů; - vytvoření a zavedení programů na zvýšení zručnosti a získávání především technických dovedností dětí

194

v organizacích, zajišťujících neformální vzdělávání a mimoškolní činnost; - zavedení systému (kritérií) průběžného vyhodnocování a zjišťování identifikace nadaných žáků ZŠ - zavedení systému individuálního přístupu vzdělávání k rozvoji specifických dovedností a znalostí nadaných žáků ZŠ - atd. Nutno dále dopracovat podle potřeb a podmínek na základních školách. Cílová skupina a přínosy pro cílovou skupinu:  Žáci základních škol regionu Jihovýchod – děti ve věku 6-15 let.  Pedagogičtí pracovníci základních škol v regionu Jihovýchod.  Vybrané organizace poskytující neformální vzdělávání a výchovu v regionu Jihovýchod – organizace zajišťující neformální vzdělávání a zájmovou činnost, které budou schopny dostát požadavkům na komplexní zapojení do systému činnostního učení a výchovy.  Velikost cílové skupiny – všechny základní školy v obou krajích.  Poptávku cílové skupiny - pedagogů nebo organizací neformálního vzdělávání nelze odhadnout bez dalšího průzkumu. Garant realizace či nositel programu (manažer, administrátor, organizátor):  Krajské úřady – implementace krajských grantů  Obce – zřizovatelé základních škol  Střešní organizace organizací poskytujících neformální vzdělávání. Podmínka:  Příprava pedagogů na vysokých školách na využívání činnostního učení jako další vzdělávání pro učitele odborných předmětů.

195

Program/nástroj: Přizpůsobení sítě SŠ potřebám trhu práce První návrh, který musí být předmětem dalšího rozpracování poté, co bude rozhodnuto o manažerovi a organizátorovi programu. Širší cíl (účel) programu/návaznost na strategii rozvoje regionu Jihovýchod:


Zkvalitnit vzdělávání na středních školách, tak aby se zvýšila uplatnitelnost a rozšířily šance absolventů na trhu práce a aby se zvýšila nabídka kvalifikovaných pracovních sil v technických oborech.


Očekávané hospodářské nebo sociální dopady programu: - Studenti středních škol technického zaměření budou mít lepší dovednosti a získají praktické zkušenosti z práce ve firmách. - Firmy budou získávat kvalifikovanou pracovní sílu s nižšími náklady a kratší dobou na zaučení; případně se jim zlepší možnost kvalifikovanou pracovní sílu vůbec získat.

Cíle programu:  Zavedení či rozšíření praxe a stáží ve firmách zejména pro studenty technických škol.  Zlepšení technických dovedností studentů, jejich schopností řešit problémy a jejich znalostí o skutečném provozu v průmyslových (výrobních) firmách.  Zlepšení znalostí učitelů o požadavcích praxe, jejich schopností připravovat studenty na požadavky praxe.  Rozšíření spolupráce zejména mezi technickými středními školami a podniky v regionu. Výsledky programu:

Výstupy programu:


A) XY středních škol má zavedený systém praxí a stáží v podnicích ve všech maturitních oborech.

Vytvořené metodiky a zavedené praxe ve firmách.

B) XY středních škol má spolupráci s výrobními firmami (v mnoha formách) zavedenou jako běžnou součást výuky.

XY vzdělávacích programů pro pedagogické týmy případně i jednotlivce o požadavcích současné praxe v oborech, které jsou v kraji důležité.


C) 100% žáků technických oborů se účastní praxe ve výrobních firmách.

XY programů zapojení odborníků z firem do výuky na SŠ a stáží a praxí učitelů na SŠ ve firmách kvůli získání či udržení znalostí o moderních trendech v oborech, které jsou

Realizační aktivity (příklady, nutno ověřit potřeby, poptávku, dostupné kapacity): - vzdělávací vouchery podporující spolupráci firem a škol na zajištění dlouhodobých a opakovaných praxí a stáží pro studenty technických škol; - středoškolská odborná činnost, vč. soutěží;

196

v kraji důležité. Zavedení programů spolupráce mezi technickými SŠ podniky – využití výrobních zařízení podniků pro zvýšení zručnosti a praktických dovedností studentů technických SŠ. XY stáží a praxí, včetně praxí v zahraničí XY pedagogů s kvalitními a moderními znalostmi o současných trendech v oboru XY metod pro rozvoj dovedností a znalostí nadaných žáků SOŠ XY průzkumů zaměstnavatelů požadavků na absolventy SŠ

a

jejich

XY zvolených aktivit zaměřených na podporu žáků SŠ o obory, které jsou poptávány zaměstnavateli

- pořízení přístrojového vybavení – výhradně jako součást přizpůsobení konkrétních oborů či předmětům požadavkům praxe (ne jednoho podniku, ale moderním trendům a požadavkům oboru!) – vytvoření center excelence SOŠ; - zavedení systému individuálního přístupu k rozvoji dovedností a znalostí nadaných žáků SOŠ; - průběžné sledování požadavků zaměstnavatelů na absolventy SOU a SOŠ; - zavedení exkurzí v podnicích pro žáky 1. a 2. ročníků SOŠ a SOU pro seznámení s možnostmi uplatnění v oboru; - zvýšení prestiže regionálně žádaných, či nedostatkových oborů pomocí opakovaných diskusí žáků s experty z praxe („mistři“); - prezentace perspektiv oboru, možností uplatnění a individuální úspěchy konkrétních lidí; - sledování uplatnění absolventů SOU a SOŠ u zaměstnavatelů; - zvýšení publicity studijních a učebních oborů poptávaných zaměstnavateli mezi žáky SŠ a jejich rodiče; - atd. Nutno dále dopracovat podle potřeb a podmínek na středních technických školách.

Cílová skupina a přínosy pro cílovou skupinu:  Studenti středních, zejména technických škol regionu Jihovýchod.  Pedagogičtí pracovníci středních škol v regionu Jihovýchod.  Výrobní firmy pro získání praxe.

197

 Velikost cílové skupiny – obtížné nyní odhadovat, program bude nejspíš zahajován postupně, na konci by měly být do programu praxí a stáží zapojeny všechny technické střední školy v regionu.  Poptávku cílové skupiny firem a středních škol nelze odhadnout bez dalšího průzkumu. Garant realizace či nositel programu (manažer, administrátor, organizátor):  Krajské úřady – zřizovatelé SŠ – řízení a organizace programu praxí, stáží a spolupráce výrobních podniků a středních technických škol. Podmínka:  MŠMT bude mít požadavek praxe povinný pro studenty maturitních oborů přinejmenším technických škol. Dojde k optimalizaci sítě a zvýšení efektivity sítě středních škol, s důrazem na soustředění technických oborů (nákladné provozy, díly, laboratoře apod. – úspory z rozsahu).

198

ZDRAVÍ 1. Problém, který je třeba intervencemi – aktivitami, opatřeními, operacemi – vyřešit.




Infrastruktura Zastaralá infrastruktura zdravotnických zařízení, nedostatečné nasazení moderních prostředků ICT. Problémem lůžkových zdravotnických zařízení v regionu je také zastaralé přístrojové vybavení. Zastaralá infrastruktura (vč. IT), přístrojové vybavení v určitých případech neodpovídá požadavkům medicíny 21. století. Tyto skutečnosti mohou mít dopad na kvalitu poskytované zdravotní péče, přednemocniční neodkladné péče (ZZS KV), spokojenost pacientů a zdravotníků. Proč problém vzniká:  dluhy nemocnic z předchozích let,  nedostatek finančních prostředků na pravidelnou obnovu a modernizaci přístrojového vybavení,  nedostatek finančních prostředků na aplikaci informačních a komunikačních technologií v oblasti zdravotnictví – eHealth. Lidské zdroje Fluktuace zdravotnického personálu nemocnic kraje (migrace kvalifikovaného lékařského i nelékařského personálu), nedostatečná kapacita, odbornost zdravotnického personálu, v porovnání s ostatními regiony nedostatek mladých praktických lékařů a stomatologů. Tyto skutečnosti mají dopad na kvalitu poskytované zdravotní péče. Proč problém vzniká:  zdravotnická zařízení kraje nabízí zaměstnaní v nemocnicích nižšího typu, které v porovnání např. s fakultními nemocnicemi mají horší zázemí, vybavení, zisk specializace je snadnější v nemocnicích vyššího typu, stejně jako širší možnosti kariérního růstu,  odchod kvalifikovaného zdravotnického personálu do soukromých zdravotnických zařízení, fakultních nemocnic,  odchod kvalifikovaného zdravotnického personálu do zahraničí,  stárnutí lékařů - zvyšující se průměrný věk lékařů a odchody lékařů do důchodu,  vývoj medicíny, odborných léčebných a ošetřovatelských postupů, ale i legislativy zvyšuje požadavky na další vzdělávání a odborný růst pracovníků zdravotnických zařízení. Systém jakosti ve zdravotnictví Zvyšující se požadavky na implementaci systému jakosti u zdravotnických zařízení, nedostatečné finanční prostředky k získání certifikací a akreditací zdravotnických zařízení zřizovaných krajem. Tyto skutečnosti mají dopad na kvalitu poskytované zdravotní péče, spokojenosti pacientů, transparentní hospodaření zdravotnických zařízení a efektivní využívání finančních a lidských zdrojů. Proč problém vzniká:  neustále se zvyšující požadavky pacientů na kvalitu poskytované péče,  změna legislativy,  zajištění konkurenceschopnosti zdravotnických zařízení.

199



Poznámka: Jedná se pouze o předpoklady, nikoliv o ověřené důkazy. Údaje je třeba získat a ověřit tak, že shora popsaný problém skutečně existuje tak, jak je definován, případně jej zpřesnit či definovat úplně jinak. A pak v důsledku toho zpřesnit či jinak definovat důsledky i navrhovaná řešení.  Nízký počet lékařů v regionu (přepočtený počet na 10 tisíc obyvatel) v porovnání s ostatními region.  Zdravotnická zařízení si stěžují v rámci průzkumů na fluktuaci lékařského i nelékařského personálu.  Pokles počtu studentů medicínských oborů.  Pokles počtu studentů na středních zdravotních školách.  Vyšší průměrný věk lékařů v regionu.  Nedostatek praktických lékařů a stomatologů.  Zastaralá přístrojová technika.  Z výsledků průzkumů prováděných krajem vyplývají sílící požadavky pracovníků zdravotnických zařízení na další vzdělávání v oblasti IT, práva, manažerských, komunikačních a jazykových dovedností.  Rozdílná a v některých případech nedostatečná úroveň ICT vybavení a ICT gramotnosti zaměstnanců zdravotnických zařízení.


nebo

Nedostatečné vybavení zdravotnických zařízení může vést k chybným nebo pozdním diagnózám. Odliv pacientů z regionu v rámci mezikrajové migrace. Omezení konkurenceschopnosti zdravotnických zdravotnickým zařízením v ostatních regionech.

zařízení

regionu

vůči

Nedostatečné finanční prostředky k vytváření inovativního prostředí mohou vést k neefektivnímu hospodaření s veřejnými prostředky. Personální nedostatek ve zdravotnických zařízeních může způsobit zhoršenou péči o pacienta, občasné selhání lidského faktoru. Vlivem značné pracovní vytíženosti mají zdravotní pracovníci zhoršené podmínky pro možnost udržet a rozvíjet odbornost, zajistit dostatečnou mentální hygienu. Z důvodu mentální vyčerpanosti, dlouhodobého stresu hrozí tzv. „syndrom vyhoření“.


200

2. Způsob řešení definovaného problému, očekávané výsledky. Infrastruktura přístrojového + ICT vybavení 1. Jaké řešení, tedy jaké intervence, navrhujete?




Zlepšování a standardizace kvality péče ve zdravotnických zařízeních kraje  Aplikace informačních a komunikačních technologií v oblasti zdravotnictví včetně pořízení přístrojového vybavení vyplývající z aplikace ICT (vazba ERDF 2c) – prioritní oblasti a klíčové aktivity koncepce eHealth pro období 2012 – 2015: o

Regionální rezervační systém e@mbulance – rezervační systém má primárně fungovat pro objednávání pacientů do odborných ambulancí nemocnic v kraji. Systém je dále možné rozšířit na praktické lékaře. Systém by měl výrazně snížit čekací dobu pacientů v ambulancích včetně snížení nákladů na dopravu pacientů, kteří se musí někdy opakovaně vydat k vyšetření.

o

Elektronizace zdravotnické dokumentace – podpora elektronizace primární i sekundární zdravotnické dokumentace všech ZZZKV a zavedení elektronického podpisu. Jedná se o podporu elektronizace textové (NIS), obrazové (PACS), audio a video dokumentace.

o

Výměna zdravotnické dokumentace v rámci regionu prostřednictvím systému eMeDocS – výměna zdravotnické dokumentace pacienta mezi jednotlivými nemocnicemi a mezi nemocnicemi a ZZS KV. Podpora rozšíření systému mimo region Vysočina, praktické lékaře a ambulance v terénu.

 Systém by měl zajistit: o

Rychlý, nepřetržitý a bezpečný přístup k datům (informacím z minulosti i současnosti). Systém sníží náklady na poskytování zdravotních služeb - omezí nadbytečná (duplicitní) vyšetření. Ke snížení nákladů dojde i díky zkvalitnění, zrychlení, zvýšení účinnosti léčby a efektivnějšímu využívání lidských zdrojů.

o

Jednotný NIS – systémy pro pořizování a vedení zdravotnické dokumentace pacientů jsou v nemocnicích Kraje Vysočina ve velmi heterogenním stavu. Některé z nich jsou navíc ve fázi ukončeného rozvoje nebo je tento stav v blízké době čeká. Nejen z těchto důvodů je vhodné začít pracovat na výměně a zároveň sjednocení nemocničních informačních systémů (NIS) v nemocnicích Kraje Vysočina. Nedílnou součástí jsou laboratorní systémy (LIS) a stravovací systémy, které jsou často úzce integrované s NIS. Jednotné IS by přispěly k bezpečnému a jednoduššímu přenosu informací.

Lidské zdroje  Vytvoření a realizace komplexního systému vzdělávání zdravotnického personálu včetně technologií eLearningu (ESF – Investice do vzdělávání, dovedností s celoživotního učení prostřednictvím: Zlepšování přístupu k celoživotnímu učení, zdokonalování dovedností a schopností pracovníků a zvyšování významu systémů vzdělávání a odborné přípravy pro trh práce).  Získávání, udržení a rozvoj kvalifikace lékařského i nelékařského personálu (ESF – Investice do vzdělávání, dovedností s celoživotního učení prostřednictvím: Zlepšování přístupu k celoživotnímu učení, zdokonalování dovedností a schopností pracovníků a zvyšování významu systémů vzdělávání a odborné přípravy pro trh práce).

201

Vzdělávání v oblasti:  zdravotnického práva (práva pacientů, vedení zdravotnické dokumentace, právní sebeobrana zdravotníka, poučení a informovaný souhlas);  manažerských dovedností (řízení lidských zdrojů, strategické řízení, rozvoj osobního potenciálu, metodiky a techniky managementu, motivace);  komunikačních a jazykových dovedností (komunikace s pacienty a rodinnými příslušníky z psychologického hlediska, asertivní chování);  počítačové gramotnosti;  duševní hygieny (zvládání pracovní zátěže, stresu, konfliktů, syndrom vyhoření). Cílem je zvýšení kompetencí pracovníků ve zdravotnictví a lepší uplatnění na trhu práce, zvýšení kvality poskytované péče, efektivní řízení zdravotnických zařízení. Systém jakosti ve zdravotnictví 

Realizace projektů vedoucích k zavádění procesů a postupů zdravotnických zařízeních s cílem získání certifikací a akreditací.



Vytvoření systému hodnocení kvality poskytované zdravotní péče, spokojenosti pacientů a spokojenosti zaměstnanců zdravotnických zařízení, jehož cílem bude ověření prokazatelných přínosů/výsledků realizovaných intervencí (projektů).



Zapojení všech zdravotnických zařízení v regionu do akreditačních a certifikačních programů vč. specializovaného systému mezinárodních akreditací. Cílem systému je: o

dostupná, komplexní, kvalitní a bezpečná péče;

o

vysoce specializovaná odbornost ve své činnosti;

o

respektování práv pacientů a jejich blízkých;

o

ochrana zdravotnických dat;

o

řízení rizik;

o

proces jasného řízení v organizaci;

o

optimální a efektivní využívání všech zdrojů.

ve

Zdravotnická záchranná služba Kraje Vysočina Budování a rozvoj informačních a komunikačních technologií v souvislosti s IZS (ERDF 2c). Očekávaným výsledkem je dostupnost důležitých informací v co nejkratším čase, a tím zvýšení kvality a dostupnosti přednemocniční neodkladné péče pro pacienty celého regionu. Vybavení moderními technologiemi usnadní navigaci záchranných týmů k cíli výjezdu a vede ke snížení dojezdové doby k pacientovi.

202


v



Výsledky: (Pozn. tyto výsledky je třeba dopracovat v závislosti na konkretizaci intervencí a nalezení jejich konkrétního obsahu; uvedené výsledky slouží jako ukázka potřebné konkrétnosti a doložitelnosti výsledků): 1. Pořízení xy vybavení ICT, xy ostatní zdravotnické techniky a technologie do krajských zdravotnických zařízení. 2. Zvýšení počtu pracovníků zdravotnických zařízení kraje účastnících se komplexního vzdělávání. 3. Získání xy certifikací, akreditací.


3. Jaké budou důsledky konkrétního výsledku intervence? Jaké důsledky – konkrétní, nejlépe měřitelné, rozhodně doložitelné – bude mít vyřešení problému pro: konkurenceschopnost regionu a ČR? pro soudržnost společnosti? pro územní soudržnost?

Zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva, pokles onemocnění. Snížení úmrtnosti obyvatel v regionu.

počtu

určitého

typu

Zajištění elektronizace zdravotnictví, zvýšení efektivity, kvality, bezpečí a dostupnosti poskytované zdravotní a přednemocniční odborné péče. Snížení migrace obyvatel z regionu. Vytvoření moderních zdravotnických zařízení na evropské úrovni, která budou schopna poskytovat zdravotní péči podle nejnovějších trendů, budou se těšit důvěře pacientů i zaměstnanců.

203

4. Za jakých podmínek budou intervence realizovatelné, a zejména, za jakých podmínek budou dosaženy výsledky? Jsou výsledky přímým důsledkem intervencí, nebo jsou nějak podmíněny? Jak jsou podmíněny? A můžeme ty podmínky ovlivnit (a zajistit, že se intervence povede), nebo leží mimo dosah veřejné správy?

204

Prověření vztahu mezi intervencemi a požadavky kohezní politiky - ZDRAVÍ Návrh intervence/popis Aplikace informačních a komunikačních technologií v oblasti zdravotnictví včetně pořízení přístrojového vybavení vyplývající z aplikace ICT

Vytvoření a realizace komplexního systému vzdělávání zdravotnického personálu včetně technologií eLearningu

Získávání a udržení kvalifikace lékařského i nelékařského personálu

Strategie EU 2020 Inteligentní růst Posílení dostupnosti, využívání a kvality informačních a komunikačních dovedností



Investiční priorita ERDF – Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT: Posilování aplikací v oblasti IKT určených pro elektronickou veřejnou správu, elektronické učení, elektronické začleňování a elektronické zdravotnictví ESF – Investice do vzdělávání, dovedností s celoživotního učení prostřednictvím: Zlepšování přístupu k celoživotnímu učení, zdokonalování dovedností a schopností pracovníků a zvyšování významu systémů vzdělávání a odborné přípravy pro trh práce ESF – Investice do vzdělávání, dovedností s celoživotního učení prostřednictvím: Zlepšování přístupu k celoživotnímu učení, zdokonalování dovedností a schopností pracovníků a zvyšování významu systémů vzdělávání a odborné přípravy pro trh práce ESF – Posilování institucionální kapacity a účinné veřejné správy prostřednictvím:

Realizace projektů vedoucích k zavádění procesů a postupů ve zdravotnických zařízeních s cílem získání certifikací a akreditací

Investic do institucionální kapacity a výkonnosti veřejné správy a veřejných služeb za účelem reforem, zlepšování právní úpravy a řádné správy Inteligentní růst

Budování a rozvoj informačních a komunikačních technologií v souvislosti s IZS


Posílení dostupnosti, využívání a kvality informačních a komunikačních dovedností

ERDF – Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT: Posilování aplikací v oblasti IKT určených pro elektronickou veřejnou správu, elektronické učení, elektronické začleňování a elektronické zdravotnictví

205

Cílové skupiny a poptávka – Intervence v oblasti Zdraví z karty intervence zpracujte pro každou aktivitu nebo skupinu aktivit, které spolu navzájem souvisí, nebo pro několik klíčových aktivit, které budou zásadním způsobem vytvářet výsledek celé intervence. Spojte aktivity, které mají stejnou cílovou skupinu a jsou navzájem neoddělitelně propojené. Klíčová aktivita či aktivity č. 1 realizující danou intervenci

eHealth – aplikace informačních a komunikačních technologií v oblasti zdravotnictví včetně pořízení přístrojového vybavení vyplývající z aplikace ICT + u Zdravotnické záchranné služby také budování a rozvoj ICT v souvislosti s IZS


Všichni poskytovatelé zdravotních služeb (zdravotnická zařízení) na území Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina (dále jen „ZZ“, občané kraje Poskytovatelé zdravotních služeb snažící se splňovat vysoké nároky medicíny 21. století vyžadují stále masivnější nasazení pokročilých a moderních prostředků ICT.

skupiny: Prospěchem bude zlepšení dostupnosti, kvality a bezpečnosti poskytované zdravotní a přednemocniční péče. Efektivnější poskytování péče – snížení nákladů


Všichni poskytovatelé zdravotních služeb na území Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina (cca 3 400 poskytovatelů)


Uživatelé výsledků intervencí budou pacienti vyžadující zdravotní péči a přednemocniční neodkladnou péči Kraj Vysočina + Jihomoravský kraj


Ano Poptávka pro poskytovatele zdravotních služeb zřizovaných KV vyplývá z různých analýz zpracovávaných externími subjekty např. „Analýza stávajících nemocničních informačních systémů (NIS) v nemocnicích zřizovaných krajem Vysočina a průzkum trhu pro řešení nového nemocničního informačního systému“, „Analýza stávajících laboratorních informačních systémů (LIS) v ZZZKV“.

206

Vyplývá také z Koncepce eHealth Kraje Vysočina a Programu rozvoje Kraje Vysočina, Zdravotního plánu kraje Vysočina a z průzkumů prováděných koordinátorem eHealth Kraje Vysočina u jednotlivých ZZZKV, ale i z legislativy. Dostatečné informace o poptávce ostatních poskytovatelů zdravotních služeb nám nejsou známy, nejsou zpracovány žádné studie a průzkumy.


Lidské zdroje: Vytvoření a realizace komplexního systému vzdělávání zdravotnického personálu včetně technologií eLearningu; Získávání, udržení a rozvoj kvalifikace lékařského i nelékařského personálu


skupiny:


Zaměstnanci nemocnic (bez rozlišení zřizovatele) a záchranné služby na území Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje (KV 7 zařízení, JMK 23 zařízení., občané kraje Prospěchem bude zvyšování spokojenosti (uspokojování potřeb) a erudice zdravotníků. Zvyšování úrovně kvality poskytované zdravotní a přednemocniční péče (vyšší úspěšnost a efektivita léčby pacientů) a efektivní řízení poskytovatelů zdravotních služeb Zaměstnanci nemocnic (bez rozlišení zřizovatele) a záchranné služby (cca 15 tis. zaměstnanců) pacienti vyžadující zdravotní péči a přednemocniční neodkladnou péči Kraj Vysočina + Jihomoravský kraj

207


Ano Vyplývá z výsledků průzkumů prováděných krajem realizovaných např. v rámci projektu „Proces zvyšování úrovně kvality služeb nemocnic kraje Vysočina“, Programu rozvoje Jihomoravského kraje, Programu rozvoje Kraje Vysočina a Zdravotního plánu kraje Vysočina. Vyplývá také z vývoje medicíny, odborných léčebných a ošetřovatelských postupů, ale i legislativy.


Systém jakosti ve zdravotnictví: Realizace projektů vedoucích k zavádění procesů a postupů ve zdravotnických zařízeních s cílem získání certifikací a akreditací včetně specializovaného systému mezinárodních akreditací; Vytvoření systému hodnocení kvality poskytované zdravotní péče, spokojenosti pacientů a spokojenosti zaměstnanců zdravotnických zařízení



skupiny:


Zaměstnanci nemocnic (bez rozlišení zřizovatele) a záchranné služby na území Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje (KV 7 zařízení, JMK 23 zařízení., občané kraje, občané kraje Prospěchem bude standardizace a zvyšování kvality, bezpečnosti poskytované zdravotní a přednemocniční péče, transparentní a efektivní hospodaření poskytovatelů zdravotních služeb, posílení důvěry veřejnosti a možnost porovnání jednotlivých subjektů. Nemocnice (bez rozlišení zřizovatele) a záchranné služby na území Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje (KV 7 zařízení, JMK 23 zařízení)., občané kraje pacienti vyžadující zdravotní péči a přednemocniční neodkladnou péči Kraj Vysočina + Jihomoravský kraj

208


Ano Vyplývá z výsledků průzkumu prováděných krajem realizovaných např. v rámci projektu „Proces zvyšování úrovně kvality služeb nemocnic Kraje Vysočina“, z Programu rozvoje Jihomoravského kraje a z Programu rozvoje Kraje Vysočina.

209

Připravenost intervencí – Intervence v oblasti Zdraví z karty intervence zpracujte pro každou aktivitu nebo skupinu aktivit, které spolu navzájem souvisí, nebo pro několik klíčových aktivit, které budou zásadním způsobem vytvářet výsledek celé intervence. Spojte aktivity, které mají stejnou cílovou skupinu a jsou navzájem neoddělitelně propojené.


či

eHealth – aplikace informačních a komunikačních technologií v oblasti zdravotnictví včetně pořízení přístrojového vybavení vyplývající z aplikace ICT + u Zdravotnické záchranné služby Kraje Vysočina také budování a rozvoj ICT v souvislosti s IZS

Dosáhne aktivita svého cíle izolovaně, nebo je nutná součinnost s jinou aktivitou? Se kterou? Je to aktivita z této karty nebo z jiné karty? Ze které? Izolovaně, ale je možná součinnost s aktivitami vyplývající z karty ICT ve veřejné správě


Ví nositel intervenc e, že je nositele m? Chce nositel intervenc e tuto realizova t? Má na její realizaci zájem?

Kraj Vysočina

Ano

Všichni poskytovatelé zdravotních služeb na území Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje (ZZ)

Ano


Intervence je připravována

Má nositel intervence kapacity znalosti nutné k přípravě a realizaci intervence? (lidi, peníze, organizační schopnosti, kompetence) Ano, omezené


Ano Výdaje v rámci projektů: e@mbulance Elektronizace zdravotnické dokumentace Zavedení elektronického podpisu Výměna zdravotnické

Jaké jsou očekávané zdroje financování intervence na české straně? Má nositel intervence zákonnou možnost takovou intervenci financovat? Strukturální fondy EU Národní dotační programy Rozpočty ÚSC Prostředky ZZ Prostředky z PPP projektů


2014 Dle připravenos ti implementa ční struktury dotačních programů

Ano

210

dokumentace Jednotný NIS Telekonference Lidské zdroje vytvoření a realizace komplexního systému vzdělávání zdravotnického personálu včetně technologií eLearningu + získávání, udržení a rozvoj kvalifikace lékařského i nelékařského personálu

Izolovaně, ale je možná součinnost s aktivitami vyplývající z karet Terciární vzdělávání a Celoživotní učení

Kraj Vysočina a Jihomoravský kraj

Ano


Ano, omezené

Ano  Výdaje zajištění vzdělávání v oblasti:

Ano

Nemocnice a záchranné služby na území Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje

na

 Zdravotnického práva  Manažerských dovedností

Strukturální fondy EU Národní dotační programy Rozpočty ÚSC Prostředky ZZ Ano


 Komunikačních a jazykových dovedností  Počítačové gramotnosti  Duševní hygieny

Systém jakosti ve zdravotnictví realizace projektů vedoucích k zavádění procesů a postupů ve zdravotnických zařízeních s cílem získání certifikací a akreditací včetně specializovaného systému mezinárodních akreditací a vytvoření

Ano

Kraj Vysočina a Jihomoravský kraj Nemocnice a záchranné služby na území Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje

Ano Ano


Ano, omezené

Ano Výdaje na zapojení ZZ do akreditačních a certifikačních programů vč. specializovaného systému mezinárodních certifikací a akreditací

Strukturální fondy EU Národní dotační programy Rozpočty ÚSC Prostředky ZZ Ano


211

systému hodnocení kvality poskytované zdravotní péče, spokojenosti pacientů a spokojenosti zaměstnanců zdravotnických zařízení

212

SOCIÁLNÍ OBLAST - ZDRAVOTNĚ HANDICAPOVANÉ OSOBY, SENIOŘI A DALŠÍ OSOBY OHROŽENÉ SOCIÁLNÍM VYLOUČENÍM 1. Problém, který je třeba intervencemi – aktivitami, opatřeními, operacemi – vyřešit. 1. Popište, jaký problém ve Vašem regionu chcete řešit, nebo jaký rozvojový potenciál chcete využít.



V plánovacím období 2014 až 2020 lze na území kraje očekávat potřebu podporovat sociální začleňování osob ohrožených sociálním vyloučením. Toto sociální vyloučení může být způsobeno zdravotním handicapem, specifickými potřebami vyvolanými seniorským věkem nebo z jiných příčin, v souvislosti s nimiž je třeba zmínit tyto podskupiny: osoby dlouhodobě nezaměstnané, osoby s nízkým sociálním statutem, osoby s nízkým vzděláním, osoby v obtížné životní situaci, etnické menšiny, osoby ohrožené sociální patologií (lichva, závislost, prostituce, kriminalita). V kraji není rovnoměrně zabezpečena po územní a kvalitativní stránce síť sociálních služeb pro seniory, osoby se zdravotním postižením a pro další skupiny osob se zdravotním postižením. V současné době nejsou vytvořeny dostatečné nástroje pro podporu sociálního začleňování výše uvedených cílových skupin do běžného života i na trh práce. Období 2014 až 2020 bude ovlivněn procesem stárnutí populace, který si vyžádá hledání nových přístupů a řešení při uspokojování potřeb seniorů. V ČR stojíme před úkolem změnit strukturu sociálních služeb pro osoby se zdravotním handicapem tak, aby proces transformace a humanizace pobytových a doplnění terénních a ambulantních vedl k vyšší podpoře začleňování do běžné společnosti a na trh práce. V současné společnosti dochází také k nárůstu početnosti některých znevýhodněných skupin obyvatel a jejich koncentraci v lokalitách, které nejsou označovány jako sociálně vyloučené. Dochází k nárůstu neúplných rodin, rodin s nižším sociálním statutem, které se potýkají s řadou navzájem provázaných problémů a jejichž způsob života ohrožuje také výchovu jejich dětí. Tyto skutečnosti mají dopad na osoby se zdravotním handicapem: 

horší předpoklady pro zajištění podmínek nezávislého způsobu života a začleňování do společnosti, na trh práce



jsou ohroženi sociálním vyloučením



dochází k jejich vyloučení ze společnosti, trhu práce

na seniory: 

snížené příležitosti zapojit se do života v komunitě a využívat nabídky veřejně dostupných služeb



snížená schopnost sebeobsluhy



špatná dostupnost služeb potřebných k zajištění základních životních potřeb (obchody, stravovací služby nebo veřejná doprava)

na další skupiny ohrožené sociálním vyloučením: 

ohrožení dlouhodobou nezaměstnaností



život v nevhodných životních podmínkách



obtížnost řešení obtížné sociální a ekonomické situace pro sebe i pro vlastní děti

213

Proč problém vzniká:




nerovnoměrné územní rozložení zařízení sociálních služeb a jejich kapacita



koncentrace služeb do větších měst



síť sociálních služeb vznikla spíše náhodně



nedostatečná podpora pečujících osob v oblasti odborného poradenství i z hlediska terénních a ambulantních služeb



absence nástrojů pro podporu sociálního začleňování seniorů



neefektivní dopad doposud poskytovaných podpor zejména z pohledu návratu na trh práce



nedostatek pracovních příležitostí pro osoby se zdravotním handicapem na trhu práce



nedostatečné možnosti uplatnění na chráněném trhu práce



nepříznivá situace v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením - nezájem ze strany zaměstnavatelů zaměstnávat osoby se zdravotním handicapem



malé množství zaměstnavatelů s dostatečnými znalostmi a dovednostmi tyto osoby zaměstnávat



nedostatečné množství chráněných dílen a jejich obtížné financování



hospodářský vývoj v regionech (dopad ekonomické krize)



kumulace problémů u znevýhodněných skupin osob (nízké vzdělání, ztráta zaměstnání, zadluženost, ztráta bydlení apod.)



neschopnost těchto osob samostatně řešit vlastní problémy



nekomplexní řešení problémů osob sociálně vyloučených nebo vyloučením ohrožených, nedostatečná spolupráce jednotlivých subjektů



změny ve struktuře uchazečů o zaměstnání (vznik nových skupin dlouhodobě nezaměstnaných – relativně kvalifikovaná pracovní síla, absolventi atd.)



při dlouhodobé nezaměstnanosti dochází ke ztrátě pracovních návyků



nedostatek pracovních příležitostí pro osoby ohrožené sociálním vyloučením na trhu práce



stávající situace na trhu práce (nedostatek volných pracovních míst)

 Rozložení sociálních služeb v rámci kraje – nedostatečná kapacita, nárůst počtu neuspokojených klientů, kteří poptávají určitý typ služby.  Nárůst poptávky po některých typech sociálních služeb.  Zvyšuje se počet osob se zdravotním handicapem, které nemají pracovní uplatnění na trhu práce.  Prodlužuje se doba nezaměstnanosti osob se zdravotním handicapem.

Definujte problém či potenciál kvantitativně:  Číselné údaje  Trendy

 Průzkumy mezi zaměstnavateli ukazují minimální zájem o zaměstnávání osob se zdravotním handicapem (nutno ověřit).  Problémy rodin při zabezpečení péče o seniora nebo o osobu se zdravotním handicapem.  Ekonomické bariéry pro zapojení seniorů do zájmových nebo veřejných aktivit.

214

 Místo, dotčené subjekty  Konkrétní kvalitativní charakteristiky

 Nárůst finančního objemu sociálních dávek.  Nárůst počtu osob ohrožených sociální patologií.  Prodlužuje se vyloučením.

doba

nezaměstnanosti

osob

ohrožených

sociálním

 Zvyšuje se zadluženost rodin.  Zvýšení kriminality. 3. Popište, jaké jsou důsledky problému (v současnosti, v budoucnosti) pro rozvoj regionu. Jaký je důsledek problému pro konkurenceschopnost regionu a ČR? nebo Jaký je důsledek problému pro soudržnost společnosti nebo území?

Osoby se zdravotním handicapem si nejsou schopny bez komplexní nabídky sociálních služeb zajistit podmínky pro nezávislý způsob života a začlenění do ekonomického, sociálního i kulturního života. Bez dostatečných služeb, znalostí a dovedností se zhoršuje jejich šance pro návrat na trh práce a jejich začlenění mezi ekonomicky aktivní obyvatelstvo. V krajních případech dochází k jejich úplnému sociálnímu vyloučení. Senioři potřebují více nákladných pobytových sociálních služeb, pokud není dostatečná podpora péče v domácím prostředí prostřednictvím ambulantních a terénních služeb, popřípadě poradenství. Senioři, kteří kvůli ekonomickým a sociálním bariérám omezují aktivní zapojování do života ve společnosti, se z ní postupně vyčleňují a kvalita jejich života se snižuje. Osoby ohrožené sociálním vyloučením mají horší podmínky pro zapojení do ekonomického a sociálního života. Zhoršuje se šance pro jejich návrat na trh práce a jejich začlenění do společnosti. Stále častěji dochází k nárůstu sociálních problémů v důsledku dlouhodobé nezaměstnanosti u osob ohrožených sociálním vyloučením. Kulminace znevýhodnění může způsobovat celou řadu sociálně patologických jevů. Snížení bezpečnosti obyvatel v důsledku nárůstu sociálně patologických jevů. Nárůst šedé ekonomiky.

2. Způsob řešení definovaného problému, očekávané výsledky. 1. Jaké řešení, tedy jaké intervence, navrhujete? Popište intervenci s uvedením, jak řeší problém popsaný výše, nebo jak využívá potenciálu popsaného výše. Jinými slovy, popište, co budete dělat, aby byl problém vyřešen?

Klíčovým úkolem je nastavení nejvýhodnější kombinace dostupného bydlení/ubytování a služeb sociální péče, které umožní osobám ohroženým sociálním vyloučením co nejlépe zachovat aktivitu, co největší díl soběstačnosti a přispěje k rozvoji dovedností potřebných pro jejich integraci na trh práce. Zvyšování kvality a dostupnosti sociálních služeb pro osoby se zdravotním handicapem a seniory, tak aby docházelo ke zvýšení sebedůvěry, znalostí, schopností a kvalifikace těchto osob, aby byly v soutěži o získání zaměstnání konkurenceschopní: 

Zvyšovat kvalitu prostřednictvím transformačních procesů v zařízeních sociální péče, které podporují samostatnost uživatelů, jejich začlenění do společnosti, umožní uživatelům zůstat v jejich přirozeném prostředí při zachování sociálních vazeb.



Zlepšování materiálního technického vybavení zařízení poskytujících sociální služby v návaznosti na jejich transformaci.



Vzdělávání pracovníků zdravotních a sociálních služeb včetně podpory dodržování standardů kvality.



Zajištění metodické podpory a kontroly v oblasti naplňování a dodržování standardů kvality v organizacích sociálních služeb.

215




Zavádění nových forem poskytování sociálních služeb zaměřených na podporu samostatnosti/soběstačnosti handicapovaných osob a přispívají k odstranění bariér omezujících jejich vstup na trh práce.



Rozšiřování nabídky a doplňování sítě terénních a ambulantních služeb, zvyšování kvality a zlepšování prostředí v pobytových službách.



Zajištění dostupnosti služeb připravující osoby se zdravotním handicapem na trh práce např. sociální rehabilitace a zvyšování pracovního uplatnění osob se zdravotním handicapem.



Zajištění kvalitního přístupu ke komplexním a srozumitelným informacím o nabízených službách.



Sociální podnikání a projekty na podporu zaměstnávání osob se zdravotním handicapem u běžných zaměstnavatelů (zprostředkování zaměstnání, podpora při zaměstnávání formou sociální práce, dočasná náhrada mzdy, odbourání bariér při hledání práce, pořízení speciálního vybavení, informování zaměstnavatelů).



Podpora přechodu z velkých pobytových služeb do malých domácností se zabezpečením systému navazujících sociálních služeb.



Podpora aktivního života seniorů.



Podpora zapojení dobrovolníků do sociálních služeb.



Podpora komunitního plánování v oblasti sociální péče, podpora spolupráce jednotlivých subjektů poskytujících sociální služby.

U osob ohrožených sociálním vyloučením z jiných důvodů je klíčovým úkolem nastavení nejvýhodnější kombinace služeb, které zabrání úplnému sociálnímu vyloučení osob ohrožených sociálním vyloučením a zároveň přispějí k rozvoji dovedností potřebných pro jejich integraci do společnosti a na trh práce (služby podporující např. pracovní uplatnění). Zajištění komplexní dostupnosti a zvyšování kvality sociálních služeb podporujících integraci osob ohrožených sociálním vyloučením zpět do společnosti a jejich uplatnění na trhu práce: 

Zavádění nových (nově fungujících) více individualizovaných a proaktivnějších služeb a forem podpory, které posilují kompetence uživatelů, napomáhají k jejich začlenění do společnosti a uplatnění na trhu práce.



Zkvalitňování a rozšiřování nabídky ucelených terénních programů (služeb), které jsou poskytovány přímo v prostředí uživatelů a působí na ně dlouhodobě (komplexní řešení problémů).



Rozvoje a zkvalitňování služeb denních center, tak aby docházelo u uživatelů ke zvýšení sebedůvěry, znalostí, schopností a případně kvalifikace.



Zajištění dostupnosti služeb připravující osoby ohrožené sociálním vyloučením na trh práce např. sociální rehabilitace, služby následné péče, zvyšování pracovního uplatnění těchto osob, zvyšování informovanosti o těchto službách.



Zajištění dostupnosti a zvýšení kvality odborných poradenských služeb, na konkrétní problémy např. dluhy, lichva.



Zlepšování materiálního technického vybavení v návaznosti na zkvalitňování nabízených služeb.



Vzdělávání pracovníků sociálních služeb.



Realizace projektů prevence sociálně patologických jevů.



Realizace projektů prevence kriminality.

poskytovatelů

216

Výsledky: 2. Jaké bude mít navržená intervence konkrétní výsledky v praxi? Co se důsledku stane?

v

1. Zavedení XY počtu nově fungujících alternativních sociálních služeb. 2. Zavedení XY počtu nově vzniklých sociálních služeb resp. počet zařízení sociálních služeb, ve kterých jsou poskytovány nové služby.


3. Zvýšení počtu sociálních pracovníků účastnících se dalšího odborného vzdělávání. 4. Nárůst počtu osob se zdravotním handicapem využívající terénní služby. 5. Nárůst počtu osob se zdravotním handicapem zaměstnaných v rámci konkrétních projektů.


6. Nárůst počtu seniorů zapojených do realizovaných společenských aktivit. 7. Větší rozsah spolupráce úřadů a poskytovatelů s pečujícími osobami a dobrovolníky.


8. Nárůst počtu osob ohrožených sociálním vyloučením zapojených do terénních programů. 9. Nárůst počtu znevýhodněných osob zaměstnaných v rámci konkrétních projektů. 10. Nárůst počtu nastupujících na cestu ke kariéře (uplatnění na trhu práce) prostřednictvím dalších aktivit.




Snížení počtu/podílu osob se zdravotním handicapem bez zaměstnání.



Větší úspěšnost z pohledu počtu osob se zdravotním handicapem, které najdou uplatnění na trhu práce vlivem konkrétní intervence.




Zvýšení schopností u osob zdravotně handicapovaných, které zaměstnání mají a rozšířit tak příležitosti jejich uplatnění, které mají.



Vyšší ochota zaměstnavatelů zaměstnávat osoby se zdravotním handicapem, vyšší ochota zaměstnavatelů spolupracovat při integraci těchto osob na trh práce.




Profesionalizace a humanizace sociálních služeb.



Návrat XY dlouhodobě nezaměstnaných na trh práce.



Snížení zátěže regionu nezaměstnaností, sociálně patologickými jevy a dalšími důsledky sociálního vyloučení – snížení ohrožení extremismem a nesnášenlivostí. XY nově uplatněných na trhu práce, XY obyvatel vyloučených lokalit, kteří získali nové bydlení nebo si zvýšili kvalifikaci.



Posílení schopnosti komunity řešit problémy XY obyvatel.



Zapojení XY seniorů do aktivního života a zvýšení mezigenerační soudržnosti.

217


Podpora zaměstnávání osob se zdravotním handicapem je podmíněna legislativou zvýhodňující zaměstnavatele této cílové skupiny.


218

Prověření vztahu mezi intervencemi a požadavky kohezní politiky – SOCIÁLNÍ OBLAST Osoby se zdravotním handicapem a senioři Návrh intervence/popis

Strategie EU 2020

Zvyšovat kvalitu prostřednictvím transformačních procesů v zařízeních sociální péče, které podporují samostatnost uživatelů, jejich začlenění do společnosti, umožní uživatelům zůstat v jejich přirozeném prostředí při zachování sociálních vazeb


Investiční priorita ESF – Podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě prostřednictvím: Zlepšování přístupu k dostupným, udržitelným a vysoce kvalitním službám, včetně zdravotnictví a sociálních služeb obecného zájmu ERDF – Podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě:

Zlepšování materiálního technického vybavení zařízení poskytujících sociální služby v návaznosti na jejich transformaci

Vzdělávání pracovníků zdravotních a sociálních služeb i „neprofesionální“ pracovníci (rodinní příslušníci, dobrovolníci,…)

Investice do zdravotnické a sociální infrastruktury, které přispívají k vnitrostátnímu, regionálnímu a místnímu rozvoji, snižování nerovností, pokud jde o zdravotní stav, a přechod od institucionálních ke komunitním službám ESF – Investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního učení prostřednictvím: Inklusivní růst Zvýšení účasti na celoživotním vzdělávání

ESF – Podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě prostřednictvím:

Zajištění metodické podpory a kontroly v oblasti naplňování a dodržování standardů kvality v organizacích sociálních služeb

Zavádění nových forem poskytování sociálních služeb zaměřených na podporu samostatnosti/soběstačnosti handicapovaných osob a přispívají k odstranění bariér omezujících jejich vstup na trh práce Rozšiřování nabídky a doplňování sítě terénních a ambulantních služeb, zvyšování kvality a zlepšování prostředí v pobytových službách


Zlepšování přístupu k dostupným, udržitelným a vysoce kvalitním službám, včetně zdravotnictví a sociálních služeb obecného zájmu Inklusivní růst Boj s chudobou nezaměstnaných – modernizace trhů práce a sociálních systémů

ESF – Podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě prostřednictvím: Aktivního začleňování


219

Zajištění připravující handicapem rehabilitace uplatnění handicapem

dostupnosti služeb osoby se zdravotním na trh práce např. sociální a zvyšování pracovního osob se zdravotním

Inklusivní růst Boj s chudobou nezaměstnaných – modernizace trhů práce a sociálních systémů

Zlepšování přístupu k dostupným, udržitelným a vysoce kvalitním službám, včetně zdravotnictví a sociálních služeb obecného zájmu ESF – Podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě prostřednictvím:

Zajištění kvalitního přístupu ke komplexním a srozumitelným informacím o nabízených službách

Sociální podnikání a projekty na podporu zaměstnávání osob se zdravotním handicapem u běžných zaměstnavatelů (zprostředkování zaměstnání, podpora při zaměstnávání formou sociální práce, dočasná náhrada mzdy, odbourání bariér při hledání práce, pořízení speciálního vybavení)


Zlepšování přístupu k dostupným, udržitelným a vysoce kvalitním službám, včetně zdravotnictví a sociálních služeb obecného zájmu


ESF – Podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě prostřednictvím: Podpory sociální ekonomiky a sociálních podniků


Podpora přechodu z velkých pobytových služeb do malých domácností se zabezpečením systému navazujících sociálních služeb

Zlepšování přístupu k dostupným, udržitelným a vysoce kvalitním službám, včetně zdravotnictví a sociálních služeb obecného zájmu Inklusivní růst

Podpora aktivního života seniorů

Růst míry zaměstnanosti starších pracovníků (50+ let) – zvyšování míry zaměstnanosti v Evropě – více a lepších pracovních míst


ESF – Podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě prostřednictvím: Zlepšování přístupu k dostupným, udržitelným a vysoce kvalitním službám, včetně zdravotnictví a sociálních služeb obecného zájmu

Podpora zapojení dobrovolníků do sociálních služeb

Podpora komunitního plánování v oblasti sociální péče, podpora spolupráce jednotlivých subjektů poskytujících sociální služby

Inklusivní růst Zlepšování dovedností – investice do dovedností & školení

ERDF – Podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě prostřednictvím: Strategií pro místní rozvoj s vedoucí úlohou komunit

220

Prověření vztahu mezi intervencemi a požadavky kohezní politiky – SOCIÁLNÍ OBLAST Osoby ohrožené sociálním vyloučením Návrh intervence/popis Zavádění nových (nově fungujících) více individualizovaných a proaktivnějších služeb a forem podpory, které posilují kompetence uživatelů, napomáhají k jejich začlenění do společnosti a uplatnění na trhu práce

Strategie EU 2020


ESF – Podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě prostřednictvím: Zlepšování přístupu k dostupným, udržitelným a vysoce kvalitním službám, včetně zdravotnictví a sociálních služeb obecného zájmu

Zlepšování přístupu k dostupným, udržitelným a vysoce kvalitním službám, včetně zdravotnictví a sociálních služeb obecného zájmu ESF – Podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě prostřednictvím:

Rozvoje a zkvalitňování služeb denních center, tak aby docházelo u uživatelů ke zvýšení sebedůvěry, znalostí, schopností a případně kvalifikace

Zajištění dostupnosti a zvýšení kvality odborných poradenských služeb, na konkrétní problémy např. dluhy, lichva



Zkvalitňování a rozšiřování nabídky ucelených terénních programů (služeb), které jsou poskytovány přímo v prostředí uživatelů a působí na ně dlouhodobě (komplexní řešení problémů)

Zajištění dostupnosti služeb připravující osoby ohrožené sociálním vyloučením na trh práce např. sociální rehabilitace, služby následné péče, zvyšování pracovního uplatnění těchto osob


Zlepšování přístupu k dostupným, udržitelným a vysoce kvalitním službám, včetně zdravotnictví a sociálních služeb obecného zájmu


ESF – Podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě prostřednictvím: Zlepšování přístupu k dostupným, udržitelným a vysoce kvalitním službám, včetně zdravotnictví a sociálních služeb obecného zájmu ESF – Podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě prostřednictvím: Zlepšování přístupu k dostupným, udržitelným a vysoce kvalitním službám, včetně zdravotnictví a sociálních služeb obecného zájmu

221

ERDF – Podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě: Investice do zdravotnické a sociální infrastruktury, které přispívají k vnitrostátnímu, regionálnímu a místnímu rozvoji, snižování nerovností, pokud jde o zdravotní stav, a přechod od institucionálních ke komunitním službám

Zlepšování materiálního technického vybavení poskytovatelů v návaznosti na zkvalitňování nabízených služeb

ESF – Investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního učení prostřednictvím:

Vzdělávání pracovníků sociálních služeb


Inklusivní růst

Realizace projektů prevence sociálně patologických jevů

Boj s chudobou nezaměstnaných – modernizace trhů práce a sociálních systémů Inklusivní růst

Realizace kriminality

projektů

prevence

Boj s chudobou nezaměstnaných – modernizace trhů práce a sociálních systémů




222

Cílové skupiny a poptávka – Intervence v oblasti Sociální oblast z karty intervence zpracujte pro každou aktivitu nebo skupinu aktivit, které spolu navzájem souvisí, nebo pro několik klíčových aktivit, které budou zásadním způsobem vytvářet výsledek celé intervence. Spojte aktivity, které mají stejnou cílovou skupinu a jsou navzájem neoddělitelně propojené. Klíčová aktivita či aktivity č. 1 realizující danou intervenci nebo skupina aktivit společně svázaných či mající stejnou cílovou skupinu a stejný cíl/účel a vedoucí ke společnému výsledku

Aktivity cílené na osoby se zdravotním handicapem a seniory: – zvyšovat kvalitu prostřednictvím transformačních procesů v zařízeních sociální péče, které podporují samostatnost uživatelů, jejich začlenění do společnosti, umožní uživatelům zůstat v jejich přirozeném prostředí při zachování sociálních vazeb – zlepšování materiálního technického vybaveni zařízení poskytujících sociální služby v návaznosti na jejich transformaci – vzdělávání pracovníků zdravotních a sociálních služeb i „neprofesionální" pracovníci (rodinní příslušníci, dobrovolníci,…) – zajištění metodické podpory a kontroly v oblasti naplňování a dodržování standardů kvality v organizacích sociálních služeb – zavádění nových forem poskytování sociálních služeb zaměřených na podporu samostatnosti/soběstačnosti handicapovaných osob a přispívají k odstranění bariér omezujících jejich vstup na trh práce – rozšiřování nabídky a doplňování sítě terénních a ambulantních služeb, zvyšování kvality a zlepšování prostředí v pobytových službách – zajištění dostupnosti služeb připravující osoby se zdravotním handicapem na trh práce např. sociální rehabilitace a zvyšování pracovního uplatnění osob se zdravotním handicapem – zajištěni kvalitního přístupu ke komplexním a srozumitelným informacím o nabízených službách – sociální podnikání a projekty na podporu zaměstnáváni osob se zdravotním handicapem u běžných zaměstnavatelů (zprostředkování zaměstnání, podpora při zaměstnávání formou sociální práce, dočasná náhrada mzdy, odbourání bariér při hledání práce, pořízení speciálního vybavení) – podpora přechodu z velkých pobytových služeb do malých domácností se zabezpečením systému navazujících sociálních služeb. – podpora aktivního života seniorů – podpora zapojeni dobrovolníků do sociálních služeb – podpora komunitního plánování v oblasti sociální péče, podpora spolupráce jednotlivých subjektů poskytujících sociální služby

223


Osoby se zdravotním handicapem a senioři. Pracovníci v sociálních službách, sociální pracovníci. Subjekty poskytující sociální služby.

skupiny:


200 tis. obyvatel


Celý kraj


Poptávku je potřeba podpořit dostatečnou informovaností a osvětou.


Aktivity cílené na osoby ohrožené sociálním vyloučením: – zavádění nových (nově fungujících) více individualizovaných a proaktivnějších služeb a forem podpory, které posilují kompetence uživatelů, napomáhají k jejich začlenění do společnosti a uplatnění na trhu práce – zkvalitňování a rozšiřování nabídky ucelených terénních programů (služeb), které jsou poskytovány přímo v prostředí uživatelů a působí na ně dlouhodobé (komplexní řešení problému) – rozvoj a zkvalitňování služeb denních center, tak aby docházelo u uživatelů ke zvýšení sebedůvěry, znalostí, schopností a případně kvalifikace – zajištění dostupnosti služeb připravující osoby ohrožené sociálním vyloučením na trh práce např. sociální rehabilitace, služby následné péče, zvyšování pracovního uplatnění těchto osob – zajištění dostupnosti a zvýšení kvality odborných poradenských služeb, na konkrétní problémy např. dluhy, lichva – zlepšování materiálního technického vybaveni poskytovatelů v návaznosti na zkvalitňování nabízených služeb – vzdělávání pracovníku sociálních služeb


224

– – Cílová skupina: „Kdo bude mít z aktivity přímý a prokazatelný prospěch?“ Jaký tento prospěch (prokazatelně!) bude? Charakteristika cílové kvalitativní popis

realizace projektu prevence sociálně patologických jevů realizace projektů prevence kriminality

Osoby ohrožené sociálním vyloučením – osamělí senioři, zdravotně postižení, lidé bez domova, osoby závislé na alkoholu, drogách, hracích automatech, osamělé matky, děti bez rodičovské péče. Cílem je zařazení osob ohrožených sociálním vyloučením do života společnosti.

skupiny:


Hrubý odhad: 15–80 tis. obyvatel


Celý kraj, obzvláště ale sociálně vyloučené lokality.


Poptávku je potřeba podpořit dostatečnou informovaností a osvětou.

225

Připravenost intervencí – Intervence v oblasti Sociální oblast z karty intervence zpracujte pro každou aktivitu nebo skupinu aktivit, které spolu navzájem souvisí, nebo pro několik klíčových aktivit, které budou zásadním způsobem vytvářet výsledek celé intervence. Spojte aktivity, které mají stejnou cílovou skupinu a jsou navzájem neoddělitelně propojené.


Aktivity cílené na osoby se zdravotním handicapem a seniory



Jihomoravský kraj, Kraj Vysočina a participující subjekty (města, větší obce, podnikatelé, neziskové organizace)


Chce nositel intervence tuto realizovat? Má na její realizaci zájem? Ano


Průběžně je zpracováván a realizován 3letý střednědobý plán rozvoje sociálních služeb pro Jihomoravský kraj. Průběžně je zpracováván a v dvou až tříletých intervalech aktualizován střednědobý plán rozvoje

Má nositel intervence kapacity znalosti nutné k přípravě a realizaci intervence? (lidi, peníze, organizační schopnosti, kompetence) V omezené (ne zcela dostatečné) míře

Jsou známy způsoby a mechanismy realizace intervence? Zjednodušeně: „Za co budou vydány peníze, pokud se intervence spustí? Co se bude platit?“ Realizace aktivit dle koncepčních dokumentů (střednědobý plán rozvoje sociálních služeb)

Jaké jsou očekávané zdroje financování intervence na české straně? Má nositel intervence zákonnou možnost takovou intervenci financovat? Kraj, obce, státní rozpočet, zdravotní pojišťovny, fondy EU, někdy spoluúčast klientů, nadace, nadační fondy, sponzorské dary

Kdy je reálné, že interve nce bude fyzicky zahájen a?

2014

226

sociálních služeb pro kraj Vysočina.

Aktivity cílené na osoby ohrožené sociálním vyloučením

Jihomoravský kraj, Kraj Vysočina a participující subjekty (města, větší obce, podnikatelé, neziskové organizace)

Ano

Průběžně je zpracováván a realizován 3letý střednědobý plán rozvoje sociálních služeb pro Jihomoravský kraj. Průběžně je zpracováván a v dvou až tříletých intervalech aktualizován střednědobý plán rozvoje sociálních služeb pro kraj Vysočina. Pro území obou krajů je zpracována a aktualizována také strategie protidrogové politiky a strategie prevence kriminality. Kraj Vysočina se

V omezené (ne zcela dostatečné) míře

Realizace aktivit dle koncepčních dokumentů (střednědobý plán rozvoje sociálních služeb, strategie protidrogové politiky, strategie prevence kriminality)

Kraj, obce, státní rozpočet, zdravotní pojišťovny, fondy EU, někdy spoluúčast klientů, nadace, nadační fondy, sponzorské dary

2014

227

koncepčně zabývá také problematikou prevence rizikového chování ve školách.

228

CESTOVNÍ RUCH 1. Problém, který je třeba intervencemi – aktivitami, opatřeními, operacemi – vyřešit. 1. Popište, jaký problém ve Vašem regionu chcete řešit, nebo jaký rozvojový potenciál chcete využít.

Hlavním problémem cestovního ruchu – jako podnikatelského odvětví, které má přispívat k ekonomickému rozvoji regionu Jihovýchod – je nízká výkonnost tohoto sektoru. Ta se projevuje jednak nízkou ziskovostí pro podnikatele v kraji, malými přínosy CR pro města a obce, nízkým počtem vytvořených pracovních míst v odvětví CR a neefektivním využitím kapacit ubytovacích zařízení. Nedostatečná výkonnost a nedostatečné využití potenciálu obou krajů, Jihomoravského i Vysočiny, se projevuje:





Nízkým počtem návštěvníků (domácích i zahraničních) a jejich klesajícím množstvím.



Zkracujícím se počtem přenocování domácích návštěvníků v hromadných ubytovacích zařízeních.

i

Příčiny nedostatečné výkonnosti odvětví cestovního nedostatečného využití jeho potenciálu jsou způsobovány příčinami:

zahraničních ruchu a následující



Nízkou účinností marketingu v ČR i v zahraničí, nedostatečnou realizací ucelených kampaní cílených na konkrétní skupiny a propagujících kraj Jihomoravský a Kraj Vysočina jako celky – turistické destinace. Nedostatečně vybudovaná jednotná značka (pro každý kraj, případně pro jednotlivé turistické regiony zvlášť).



Neexistencí komplexních produktových balíčků, ať už tvořených ve spolupráci s CK nebo ve spolupráci různých subjektů CR.



Celkovou roztříštěností nabídky atraktivit CR, nepropojeností atraktivit CR, jejich malou a nekoordinovanou propagací jak navenek, tak v regionu samotném, což dohromady vede k nedostatečné informovanosti návštěvníků.



Nízkou kvalitou poskytovaných služeb a nedostatečným jazykovým vybavením pracovníků působících v sektoru cestovního ruchu.



Nízkou mírou spolupráce subjektů působících v cestovním ruchu, a to jak soukromých subjektů, tak mezi veřejným a soukromým sektorem.

Jednou z dílčích příčin může být i nedostatek vybraného typu(ů) ubytovacích a pohostinských zařízení ve srovnání se západní Evropou, přestože nabídka ubytování i stravování je v obou krajích široká. V regionu obecně chybí povědomí o jasně vymezených cílových skupinách a infrastruktuře, která je nezbytná pro vybrané cílové skupiny. To má za následek jednak nedostatečně cílenou kampaň na jednotlivé specifické cílové skupiny, jednak neefektivní budování infrastruktury, která stejně jako propagace není cílená na jasně vymezené cílové skupiny v jednotlivých turisticky atraktivních oblastech obou krajů. Dílčími příčinami, které samy o sobě nezpůsobují nízkou výkonnost odvětví cestovního ruchu, ale mají na ni určitý nepřímý vliv, jsou: 

Nedostatečný informační a naváděcí systém;

229



Chybějící parkovací kapacity u turistických atraktivit;



Nedostatečné personální kapacity ve službách pro CR;



Nedostatečná mezinárodní obslužnost letiště Brno-Tuřany, která je jak příčinou, tak také důsledkem nízkého významu CR v ekonomice kraje, takže tato destinace není pro malý počet návštěvníků pro letecké dopravce dostatečně zajímavá.

Důsledkem nízké výkonnosti odvětví CR a malého využití existujícího potenciálu je pak nedostatečná ekonomická návratnost investic do obnovy kulturních památek, která vede k tomu, že tyto investice se odehrávají jen v omezené míře. To stejné platí pro investice do výstavby a modernizace turistické a kulturní infrastruktury cestovního ruchu obecně, kde na veřejné úrovni není dostatečně viditelný ekonomický efekt z rozvoje cestovního ruchu, na podnikatelské úrovni pak efektivní návratnost vložených prostředků. Oba kraje mají nezanedbatelný potenciál pro rozvoj cestovního ruchu tak, aby se zvýšil jeho ekonomický přínos v regionálních ekonomikách. Hlavní faktory tohoto potenciálu jsou: dobrá dopravní dostupnost, zachovalý ráz krajiny, kvalita životního prostředí, existence řady chráněných území, vysoký kulturní potenciál – festivaly, památky, historická jádra měst včetně zachovalého podzemí, opevnění, sakrálních staveb a unikátních jihlavských krytých dvorů, koncentrace památek UNESCO, významný potenciál venkovské a lidové architektury včetně specifických tradic. Dále pak návaznost na sportovní tradice (např. biatlonový areál v Novém Městě na Moravě využitelný nejen pro biatlon, ale i klasické lyžování a horská kola), napojení na mezinárodní cyklistické trasy, integrované projekty volnočasových aktivit (Heulos, Český mlýn, Vodní ráj, Robinson, lanové centrum), ZOO Jihlava, Brno. Tyto potenciály je však potřeba rozvíjet koncepčně, cíleně, vždy s jasnou vazbou na jasně určenou poptávku a, cílové skupiny, které se pro jednotlivé části regionu mohou značně lišit. 2. Uveďte důkazy či věcné argumenty, že problém či potenciál existuje.

 Počet návštěvníků hromadných ubytovacích zařízení v krajích Vysočina a Jihomoravském a v sídelních městech obou krajů – viz Příloha 1 (pokles průměrné délky pobytu, resp. počtu přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních);


 Zhoršující se postavení regionu ve vztahu k ostatním regionů v ČR;

 Číselné údaje  Trendy  Místo, dotčené subjekty  Konkrétní kvalitativní charakteristiky

 Klesající spokojenost návštěvníků a ochota se do regionu vracet zjištěná na základě statistiky TIC a průzkumů spokojenosti návštěvníků, zpětná vazba od Asociace průvodců ČR;


 Klesající či stagnující návštěvnosti jednotlivých atraktivit v regionu;

 Nízký počet pravidelných leteckých linek (vše neexistence pravidelných letů běžných společností.

nízkonákladové),

V důsledku problémů sektoru cestovního se v tomto segmentu ekonomiky nevytváří dostatek pracovních míst a příspěvek cestovního ruchu k rozvoji regionu a k ekonomickému růstu regionu je menší, než by mohl být (a než by mohlo odpovídat počtu návštěvníků). Zejména v některých méně ekonomicky vyspělých částech území obou krajů by cestovní ruch mohl být významnějším příspěvkem ke stabilizaci místních ekonomik.

230


Nedostatečná ekonomická výkonnost sektoru rovněž vede jak k výraznému omezení soukromých investic, tak k omezení investic veřejných, což vede v konečném důsledku k dalšímu zastarávání vybavenosti regionu a tím i k stále se zhoršující možnosti potenciál využít. V samotném odvětví se pak jeho nedobrá situace projevuje:




Nízkou mírou konkurenceschopnosti s ostatními kraji ČR.



Nespokojenými návštěvníky, ztrátou dobré image destinace, odlivem turistů do lépe připravených destinací, vedoucím ke ztrátám cílových skupin návštěvníků.



Odlivem potenciálních pořadatelů velkých akcí regionálního a nadregionálního významu a neschopností získat pro region prestižní kongresy a konference.

obou

krajů

v porovnání

Což ve svém důsledku situaci v odvětví CR dále zhoršuje.

2. Způsob řešení definovaného problému, očekávané výsledky. 1. Jaké řešení, tedy jaké intervence, navrhujete? Popište intervenci s uvedením, jak řeší problém popsaný výše, nebo jak využívá potenciálu popsaného výše.


 Podpora budování, modernizace a obnovy infrastruktury cestovního ruchu ve vybraných turistických oblastech (vymezených na základě analýzy území jako oblasti prioritní z hlediska podpory rozvoje CR – nejvýznamnější lokality s vysokým turistickým potenciálem), který nemusí být určen jen koncentrací stávajících památek, ale např. i přírodními atraktivitami, venkovským charakterem území apod. Vedle přesného územního vymezení oblastí, do nichž bude podpora směřována, musí být rovněž podrobně specifikovány cílové skupiny, které jsou pro danou oblast vhodné a podpora by následně měla být směřována pouze na jasně vymezené typy infrastruktury tak, aby docházelo pouze k investicím do infrastruktury prokazatelně chybějící a reflektující potřeby a poptávku návštěvníků regionu, s vysokou přidanou hodnotou. Nabídka v jednotlivých regionech musí být kompletována do ucelených balíčků, jednotlivé atraktivity by měly být rozvíjeny nejen s ohledem na identifikovanou cílovou skupinu a jasně vymezenou poptávku, ale také s vědomím toho, jaká infrastruktura se nachází v okolí a to tak, aby se budované atraktivity doplňovaly. Podpora by proto měla být směřována rovněž na podporu spolupráce subjektů působících v cestovním ruchu.

Využijte rozpracovaných krajů a měst.

již aktivit

 Posílení a zkvalitnění marketingu, mezinárodního i vnitrostátního, propagujícího vybrané turistické oblasti regionu (v úzké vazbě na podporu budování turistické infrastruktury ve vymezených turistických oblastech – tzn. územní zacílení podpory marketingu do vymezených prioritních turistických oblastí) o

Podpora vytváření a propagace produktů cestovního ruchu, např.: - podpora provázání existujících nabídek, atraktivit a příležitostí do ucelených, vícedenních produktů s tím souvisí - produkty využívající místních specifik (folklor, festivaly, kulturní památky a zařízení, konferenční a kongresová, lázeňská a další zážitková a tematická turistika apod.) - širší využití potenciálu významných krajských osobností,

231

-

slavných událostí, příběhů a filmů odehrávajících se na území kraje nebo s krajem přímo souvisejících rozvoj spolupráce mezi veřejnou a privátní sférou při vzniku produktů CR v rámci turistických oblasti – pravidelná setkávání, hledání společných příležitostí propagace, vzájemná propagace, propojení nekonkurenčních služeb apod.

Pozn.: Produktem je zde míněna nabídka provázaného balíčku služeb a atraktivit, která ve svém důsledku povede ke zvýšení návštěvnosti, musí působit na zvýšení počtu přenocování v dané oblasti, a její součástí by mělo být zvýšení spolupráce aktérů v CR. Podporou vytváření produktů se myslí především podpora měkkých aktivit organizačního, marketingového a institucionálního charakteru. Investiční aktivity mohou být podpořeny jen výjimečně, v návaznosti na konkrétní produkt ve finální fázi přípravy a kdy na úrovni produktu bude posouzena efektivita takové investice (např. ve vztahu ke zvýšení návštěvnosti kraje, zvýšení počtu přenocování a zvýšení příjmů zúčastněných subjektů).  Podpora rozvoje managementu cestovního ruchu o podpora zřizování a fungování organizací destinačního managementu působících ve vymezených turistických oblastech založených na bázi spolupráce veřejného a soukromého sektoru v území; o rozvoj turistických informačních středisek a institucionálního zázemí pro CR vůbec (např. Moravian Convention Bureau) o podpora vytváření systémů hodnocení kvality a zapojení do národních (případně mezinárodních) systémů o podpora rozvoje certifikace o zlepšení systémů řízení vztahů se zákazníky  Rozvoj vzdělávání v oblasti cestovního ruchu, včetně podpory celoživotního učení a rekvalifikace, např.: o podpora rozvoje školního vzdělávání (SŠ / VŠ se zaměřením na oblast cestovního ruchu) o dlouhodobé praxe v subjektech cestovního ruchu (podnikatelé, TIC, kulturní zařízení, památky) jako součást školního vzdělání o odborné a jazykové vzdělávání, dodatečné kvalifikace (např. práce s informačními a rezervačními systémy v cestovním ruchu, tvorba produktových balíčků apod.) jako součást školního vzdělání o rekvalifikační programy v cestovním ruchu o rozvoj celoživotního vzdělávání pro zajištění kvalifikace v cestovním ruchu jako druhé kvalifikace pro absolventy škol bez specializace na CR o vzdělávání pracovníků ve veřejné správě zabývajících se CR V návaznosti na navrhované intervence představuje důležitý faktor pro jejich nastavení a efektivní zacílení zajištění provázanosti intervencí v oblasti cestovního ruchu v rámci ROP s intervencemi směřovanými do podpory cestovního ruchu na venkově např. v rámci PRV a dalších programů – koncentrace podpor do vymezených turistických oblastí a orientace na vybraná nosná témata (zážitková turistika, značení tras, propagace, balíčky služeb apod.). Stejně tak je potřeba podporované aktivity koordinovat s intervencemi do urbánního rozvoje v rámci ROP či dalších programů.

232

2. Jaké navržená konkrétní praxi?

bude mít intervence výsledky v


Konkrétní výsledky navržených intervencí: Hlavním a nejdůležitějším výsledkem shora uvedených intervencí – a to ideálně již na úrovni jednotlivých projektů a aktivit – musí být zvýšení počtu návštěvníků a zvýšení počtu jejich přenocování, které by mělo vést ke zvýšení prostředků, které jednotlivý návštěvníci v regionu v odvětví cestovního ruchu utratí. Ke shora uvedeným výsledkům by měly vést dílčí výsledky jednotlivých aktivit, které ovšem musí být navzájem provázané: 



 

Podpora budování prokazatelně chybějící infrastruktury, která je s ohledem na zpracované koncepce rozvoje cestovního ruchu v jednotlivých turisticky atraktivních územích potřebná pro naplnění očekávání identifikované cílové skupiny a jejíž neexistence zhoršuje konkurenceschopnost regionu. Vznik většího množství ucelených produktů CR, jejich lepší propagace, provázání aktivit mezi jednotlivými subjekty působícími v oblasti CR vedoucí k větší nabídce atraktivit a k lepší informovanosti návštěvníků i k lepší vzájemné informovanosti subjektů v CR. Větší počet subjektů zapojených do národních a mezinárodních systémů hodnocení a certifikace kvality služeb, zapojení do mezinárodních nabídkových systémů v oblasti CR Rozšíření nabídky vzdělávání v oblasti CR a větší počet lidí, procházejících úspěšně vzděláváním a dosahujících všeobecně uznávané kvalifikace např. v jazykovém vzdělávání, vyšší počet osob hovořících na dostatečné úrovni nejméně dvěma jazyky apod.

Výše uvedené navrhované intervence a jejich dílčí výsledky budou mít vliv na zatraktivnění nabídky poskytovaných služeb, na zvýšení konkurenceschopnosti kraje, zvýšení profitu pro podnikatele a města, a ve svém důsledku mohou vést také k vytvoření nových pracovních míst. 3. Jaké budou důsledky konkrétního výsledku intervence? Jaké důsledky – konkrétní, nejlépe měřitelné, rozhodně doložitelné – bude mít vyřešení problému pro:  konkurenceschopnost regionu a ČR?  pro soudržnost společnosti?  pro územní soudržnost?

Důsledky vyřešení problému pro konkurenceschopnost regionu a ČR: Dojde k efektivnímu využití sektoru cestovního ruchu a k efektivnímu využití turistického potenciálu regionu a ubytovacích kapacit, k zatraktivnění regionu a zlepšení konkurenční pozice na trhu, což se projeví ve vyšších příjmech z cestovního ruchu a ve zvýšeném příspěvku odvětví cestovního ruchu v regionální ekonomice. Nepřímým důsledkem, zejména v méně rozvinutých oblastech, bude větší nabídka pracovních míst v sektoru CR a tudíž vyšší příspěvek tohoto sektoru ke stabilizaci lokálních ekonomik.

233


Podpora ze strany kraje zejména při přípravě větších regionálních projektů / projektů turistických oblastí – např. tvorba destinačního managementu turistické oblasti. Ochota regionů (krajů) podpořit odborné školství v situaci nutných reforem regionálního školství, které jsou prozatím většinou orientovány na ekonomickou stránku.


234

Příloha č. 1 ke kartě intervencí pro oblast Cestovní ruch

Počet návštěvníků hromadných ubytovacích zařízení v krajích Vysočina a Jihomoravském a v sídelních městech obou krajů.

Mezikrajové srovnání návštěvnosti:

Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení v krajích Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

2008 665 178 936 032 487 490 679 996 366 530 703 787 902 713 360 903 395 820 1 185 770 426 604 497 452 640 128

2009 645 443 917 033 478 995 666 094 335 939 652 987 810 136 320 972 358 863 1 041 492 377 200 448 222 585 694

2010

2011

631 356 892 962 484 178 670 457 289 528 632 568 804 270 317 087 336 225 1 042 070 377 748 462 676 527 380

695 113 915 542 495 609 709 733 336 909 632 794 825 621 323 867 358 332 1 115 349 397 279 469 335 572 306

Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení v krajích

Počet návštěvníků

1 300 000 1 200 000

Středočeský kraj

1 100 000

Jihočeský kraj

1 000 000

Plzeňský kraj

900 000

Karlovarský kraj

800 000

Ústecký kraj

700 000

Liberecký kraj

600 000

Královéhradecký kraj

500 000

Pardubický kraj

400 000

Kraj Vysočina

300 000 200 000

Jihomoravský kraj

100 000

Olomoucký kraj Zlínský kraj

0 2008

2009

2010

2011

235

Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení v Kraji Vysočina 

Počet návštěvníků (domácí + zahraniční) v HUZ v Kraji Vysočina v porovnání s ostatními kraji ČR Rok 2008 – 395 820 návštěvníků (12. místo) Rok 2009 – 358 863 návštěvníků (12. místo) Rok 2010 – 336 225 návštěvníků (12. místo) Rok 2011 – 358 332 návštěvníků



Počet domácích (rezidenti) návštěvníků v HUZ v Kraji Vysočina v porovnání s ostatními kraji ČR Rok 2008 – 341 288 návštěvníků (9. místo) Rok 2009 – 311 066 návštěvníků (10. místo) Rok 2010 – 289 535 návštěvníků (10. místo) Rok 2011 – 307 870 návštěvníků



Počet zahraničních (nerezidenti) návštěvníků v HUZ v Kraji Vysočina v porovnání s ostatními kraji ČR Rok 2008 – 54 532 návštěvníků (14. místo) Rok 2009 – 47 797 návštěvníků (13. místo) Rok 2010 – 46 690 návštěvníků (13. místo) Rok 2011 – 50 462 návštěvníků



Průměrný počet dnů přenocování u domácích (rezidenti) návštěvníků v HUZ v Kraji Vysočina Rok 2008 – 2,5 dne Rok 2009 – 2,6 dne Rok 2010 – 2,6 dne Rok 2011 – 2,7 dne



Průměrný počet dnů přenocování u zahraničních (nerezidenti) návštěvníků v HUZ v Kraji Vysočina Rok 2008 – 2,5 dne Rok 2009 – 2,2 dne Rok 2010 – 2,2 dne Rok 2011 – 2,3 dne

Využití pokojů v roce 2010 v HUZ v Kraji Vysočina – 24,6 % Čisté využití lůžek v roce 2010 v HUZ v Kraji Vysočina – 20,2 % Zdroj dat ČSÚ http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?druh_1_18=51&kapitola_id=654&potvrd=Zobrazit+tabulku&go_zobraz=1&childsel 0=2&childsel0=2&cislotab=CRU9010CU&pro_2_26=CZ063&voa=tabulka&str=tabdetail.jsp

Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení ve Statutárním městě Jihlava 

Počet návštěvníků (domácí + zahraniční) v HUZ ve Statutárním městě Jihlava Rok 2008 – 24 289 návštěvníků Rok 2009 – 26 635 návštěvníků Rok 2010 – 24 135 návštěvníků Rok 2011 - 25 231 návštěvníků

236



Počet domácích (rezidenti) návštěvníků v HUZ ve Statutárním městě Jihlava Rok 2008 – 14 260 návštěvníků Rok 2009 – 18 636 návštěvníků Rok 2010 – 15 680 návštěvníků Rok 2011 – 16 123 návštěvníků



Počet zahraničních (nerezidenti) návštěvníků v HUZ ve Statutárním městě Jihlava Rok 2008 – 10 029 návštěvníků Rok 2009 – 7 999 návštěvníků Rok 2010 – 8 455 návštěvníků Rok 2011 – 9 108 návštěvníků



Průměrný počet dnů přenocování návštěvníků v HUZ ve Statutárním městě Jihlava Rok 2008 – 1,6 dne Rok 2009 – 1,7 dne Rok 2010 – 1,8 dne Rok 2011 – 1,8 dne

Zdroj dat ČSÚ http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?druh_1_18=51&kapitola_id=39&potvrd=Zobrazit+tabulku&go_zobraz=1&childsel0 =8&childsel0=8&cislotab=CRU9010CU&pro_7_31=586846&voa=tabulka&str=tabdetail.jsp

Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení v Jihomoravském kraji 

Počet návštěvníků (domácí + zahraniční) v HUZ v Jihomoravském kraji Rok 2008 – 1 185 770 návštěvníků Rok 2009 – 1 041 492 návštěvníků Rok 2010 – 1 042 070 návštěvníků Rok 2011 – 1 115 349 návštěvníků



Počet domácích (rezidenti) návštěvníků v HUZ v Jihomoravském kraji Rok 2008 – 734 382 návštěvníků Rok 2009 – 693 416 návštěvníků Rok 2010 – 662 396 návštěvníků Rok 2011 – 692 575 návštěvníků



Počet zahraničních (nerezidenti) návštěvníků v HUZ v Jihomoravském kraji Rok 2008 – 451 388 návštěvníků Rok 2009 – 348 076 návštěvníků Rok 2010 – 379 674 návštěvníků Rok 2011 – 422 774 návštěvníků



Průměrný počet dnů v Jihomoravském kraji

přenocování

u

domácích

(rezidenti)

návštěvníků

v HUZ

Rok 2008 – 2,1 dne Rok 2009 – 2,1 dne Rok 2010 – 2,1 dne Rok 2011 – 2,1 dne 

Průměrný počet dnů přenocování u zahraničních (nerezidenti) návštěvníků v HUZ v Kraji Vysočina Rok 2008 – 1,7 dne

237

Rok 2009 – 1,7 dne Rok 2010 – 1,7 dne Rok 2011 – 1,7 dne V hromadných ubytovacích zařízeních, nacházejících se na území Jihomoravského kraje, se v roce 2011 ubytovalo více jak 1 mil. hostů. Jihomoravský kraj se tak zařadil v ČR na druhou příčku v pořadí od nejvyššího počtu hostů za Hlavní město Prahu, kde se tradičně ubytovává nesrovnatelně více hostů než v ostatních krajích. V meziročním srovnání se v Jihomoravském kraji ubytovalo o 2,0 % hostů více, tedy o 20,4 tisíce osob. Ovšem průměrný počet přenocování na jednoho hosta staví na čelní místo v ČR Karlovarský kraj (6,2), naopak Jihomoravský kraj s hodnotou 2,0 žebříček mezikrajského porovnání uzavírá. Zdroj dat ČSÚ http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?druh_1_18=51&kapitola_id=654&potvrd=Zobrazit+tabulku&go_zobraz=1&childsel 0=2&childsel0=2&cislotab=CRU9010CU&pro_2_26=CZ064&voa=tabulka&str=tabdetail.jsp

Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení ve Statutárním městě Brně 

Počet návštěvníků (domácí + zahraniční) v HUZ ve Statutárním městě Brně Rok 2008 – 483 797 návštěvníků Rok 2009 – 371 205 návštěvníků Rok 2010 – 400 614 návštěvníků Rok 2011 – 412 267 návštěvníků



Počet domácích (rezidenti) návštěvníků v HUZ ve Statutárním městě Brně Rok 2008 – 227 719 návštěvníků Rok 2009 – 191 356 návštěvníků Rok 2010 – 185 323 návštěvníků Rok 2011 – 181 947 návštěvníků



Počet zahraničních (nerezidenti) návštěvníků v HUZ ve Statutárním městě Brně Rok 2008 – 256 078 návštěvníků Rok 2009 – 179 849 návštěvníků Rok 2010 – 215 291 návštěvníků Rok 2011 - 230 320 návštěvníků



Průměrný počet dnů přenocování u domácích (rezidenti) návštěvníků v HUZ ve Statutárním městě Brně Rok 2008 – 1,8 dne Rok 2009 – 1,8 dne Rok 2010 – 1,7 dne Rok 2011 – 1,8 dne

Zdroj dat ČSÚ http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?druh_1_18=51&kapitola_id=654&potvrd=Zobrazit+tabulku&go_zobraz=1&childsel 0=4&childsel0=4&cislotab=CRU9010CU&pro_8_34=6203&voa=tabulka&str=tabdetail.jsp

Další statistické údaje k cestovnímu ruchu jsou k dispozici na stránkách ČSÚ http://vdb.czso.cz/vdbvo/maklist.jsp?kapitola_id=39&expand=0

238

Prověření vztahu mezi intervencemi a požadavky kohezní politiky – CESTOVNÍ RUCH (+ KULTURA) Návrh intervence/popis Podpora lázeňství (lokalita Pasohlávky, další rozvoj v Lednici a Hodoníně, prověření dalších lokalit – Moravský Kras, Valtice apod.), návazných produktů a turistické infrastruktury

Strategie EU 2020


Investiční priorita ERDF – Zvyšování konkurenceschopnosti MSP:



a

Podpora podnikavosti, zejména usnadněním hospodářského využívání nových myšlenek a podporou zakládání nových podniků Obhájení, prioritizaci musí udělat JMK. ERDF – Zvyšování konkurenceschopnosti MSP: Podpora podnikavosti, zejména usnadněním hospodářského využívání nových myšlenek a podporou zakládání nových podniků

Podpora vytváření produktů cestovního ruchu využívajících místních specifik vč. obnovy památek (folklor, festivaly, kulturní památky a zařízení, konferenční a kongresová a další zážitková a tematická turistika, apod.) TIC, vzdělávání pracovníků v CR, marketing

ERDF – Ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů: Ochrana, propagace a rozvoj kulturního dědictví Inteligentní růst Posílení konkurenceschopnosti malých a středních podniků


a

ERDF – Podpora zaměstnanosti a podpora mobility pracovních sil: Iniciativy místního rozvoje a podpora subjektů poskytujících místní služby zaměřené na vznik nových pracovních míst, pokud tato opatření nespadají do oblasti působnosti nařízení (EU) č. […]/2012 [ESF] ESF – Podpora zaměstnanosti a mobility pracovníků prostřednictvím: Rovnosti žen a mužů a sladění pracovního a soukromého života ERDF – Zvyšování konkurenceschopnosti MSP:

Dobudování doprovodné infrastruktury CR (parkoviště, úschovny, cyklostojany, cykloboxy apod.)



a

Podpora podnikavosti, zejména usnadněním hospodářského využívání nových myšlenek a podporou zakládání nových podniků ERDF – Podpora zaměstnanosti a podpora mobility pracovních sil: Iniciativy místního rozvoje a podpora subjektů poskytujících místní služby zaměřené na vznik nových pracovních míst, pokud tato opatření nespadají do oblasti působnosti nařízení (EU) č. […]/2012 [ESF]

239

Cílové skupiny a poptávka – Intervence v oblasti Cestovní ruch z karty intervence zpracujte pro každou aktivitu nebo skupinu aktivit, které spolu navzájem souvisí, nebo pro několik klíčových aktivit, které budou zásadním způsobem vytvářet výsledek celé intervence. Spojte aktivity, které mají stejnou cílovou skupinu a jsou navzájem neoddělitelně propojené. Klíčová aktivita či aktivity č. 1 realizující danou intervenci nebo skupina aktivit společně svázaných či mající stejnou cílovou skupinu a stejný cíl/účel a vedoucí ke společnému výsledku Cílová skupina: „Kdo bude mít z aktivity přímý a prokazatelný prospěch?“ Jaký tento prospěch (prokazatelně!) bude? Charakteristika cílové kvalitativní popis

skupiny:

Podpora budování, modernizace a obnovy infrastruktury v územích regionu vybraných jako prioritní pro podporu rozvoje cestovního ruchu – tzn. podporovány budou pouze konkrétní typy infrastruktury cestovního ruchu (definované na základě provedených analýz a šetření), prokazatelně v regionu chybějící, s vysokou přidanou hodnotou pro rozvoj cestovního ruchu, navíc pouze ve vybraných oblastech regionu, označených jako klíčové z hlediska cestovního ruchu (s nejvyšším turistickým potenciálem).

Subjekty působící v cestovním ruchu – podnikatelé, města a obce či další subjekty jakožto provozovatelé infrastruktury cestovního ruchu. Přínosy budou spočívat ve faktickém vytvoření chybějící infrastruktury s dopadem na zvyšování kvality a rozsahu nabídky CR, růst návštěvnosti turistických oblastí regionu a posílení zaměstnanosti v terciární sféře (cestovní ruch, obchod a služby).


Řádově desítky až stovky subjektů jak z veřejného, tak z privátního sektoru, působící v oblasti cestovního ruchu


Vybrané prioritní turistické oblasti v krajích Vysočina a Jihomoravský


Ačkoliv z dosavadních analýz nevyplývá žádný zásadní nedostatek ve stávající infrastruktuře, při zvolení podpory vybraných turistických regionů a v nich jasně určených cílových skupin je velmi pravděpodobné, že bude potřeba doplnit či modifikovat stávající infrastrukturu v území, tak aby odpovídala zvolenému koncepčnímu přístupu. Již v dosavadním období existoval převis žádostí v cestovním ruchu, je tedy zřejmé, že poptávka „cílové skupiny“ v podobě potenciálních žadatelů existuje. Je pouze potřeba ji usměrnit ke koncepčnímu přístupu k rozvoji infrastruktury CR v území. Ano

240


skupiny:


Marketing (včetně propagace) cestovního ruchu – vytváření produktových balíčků v úzké provázanosti s realizovanými investicemi v rámci předchozí aktivity (výstavba / obnova infrastruktury CR) ve vybraných turistických oblastech

Subjekty působící v cestovním ruchu – podnikatelé, města a obce, kraje, subjekty zastřešující propagaci a management turistických oblastí (stávající či v budoucnu vytvořené organizace destinačního managementu). Cestovní kanceláře a agentury (rozšíření nabídky produktů zprostředkovávaných CK) se zaměřením na incomingový CR. Tvorba nových a rozšiřování stávajících turistických produktů zvyšujících kvalitu nabídky cestovního ruchu v regionu / turistických oblastech. Přínos z hlediska efektivnějšího zacílení na konkrétní segmenty potenciálních návštěvníků regionu. Desítky až stovky subjektů z veřejného (města a obce, TIC, zřízené organizace destinačního managementu) i soukromého sektoru (podnikatelé / sdružení podnikatelů propagující určitý produkt) Vybrané prioritní turistické oblasti v krajích Vysočina a Jihomoravský Soustředěná podpora marketingu a vzniku nových produktů cestovního ruchu zaměřených na oslovení konkrétních cílových skupin potenciálních návštěvníků regionu doposud chybí, z tohoto důvodu lze očekávat, že daná skupina aktivit bude z pohledu cílové skupiny požadována. Důležité je v tomto ohledu zajistit právě vzájemnou provázanost těchto aktivit s investičními činnostmi realizovanými v rámci aktivity č. 1. Ano

241


Podpora rozvoje managementu cestovního ruchu – zajišťování činností potřebných pro efektivní řízení a rozvoj destinací cestovního ruchu (turistických oblastí vymezených v rámci regionu jako prioritní z hlediska podpory cestovního ruchu – tzn. z pohledu aktivit č. 1 a 2) a koordinaci aktivit v cestovním ruchu na úrovni regionu jako celku (tzn. plošně na celém území krajů Vysočina a Jihomoravský).

Subjekty působící v cestovním ruchu na území regionu – podnikatelé, města a obce, kraje, TIC. Zkvalitnění a zefektivnění řízení cestovního ruchu (např. větší provázanost činností TIC s aktivitami měst / obcí a podnikatelů; spolupráce turistických oblastí při propagaci, distribuci materiálů, účasti na veletrzích; předávání know-how v oblasti řízení destinací CR; spolupráce s cestovními kancelářemi a agenturami apod.)

skupiny:


Desítky subjektů


Kraj Vysočina + Jihomoravský kraj s prioritním zaměřením na identifikované regiony s potenciálem rozvoje CR.


Vzhledem k navrhovanému nastavení celého konceptu podpory cestovního ruchu, která by měla být zaměřena primárně na podporu rozvoje vybraných hlavních turistických oblastí, je aktivita důležitá z hlediska podpory faktického vzniku konkrétních destinačních managementů turistických oblastí a nastartování jejich činnosti. Lze tedy předpokládat, že poptávka po intervencích v oblasti řízení cestovního ruchu bude ze strany organizací cestovního ruchu značná vzhledem k potřebě vytvoření určitého institucionálního a procesního rámce („nastavení mantinelů“ fungování turistických oblastí v rámci regionu, vzájemné komunikace mezi nimi, krajem, obcemi, podnikateli atd.) i následného řízení běžného provozu vytvořených destinačních managementů a koordinace činností s dalšími subjekty na úrovni regionu (krajů). Podpora by měla být mimo uvedené směřována i do systematického rozvoje stávajících organizací podporujících management a spolupráci v cestovním ruchu.

242

Prioritou by mělo být nikoliv obecná spolupráce, ale zajištění/ vznik konkrétních dohod o konkrétní spolupráci na jasně definovaných cílech v daném dotčeném území, kterého se spolupráce týká.


skupiny:

Podpora školství pro rozvoj služeb v cestovním ruchu, dalšího odborného vzdělávání a celoživotního učení

Vzdělávací instituce (SŠ, VŠ) se zaměřením na odborné vzdělávání v cestovním ruchu. Subjekty působící v oblasti cestovního ruchu (plošně). Přínos z hlediska lepšího uplatnění absolventů či dalších uchazečů o zaměstnání ve sféře cestovního ruchu – zvýšení kvality pracovní síly, přizpůsobení vzdělávací nabídky potřebám trhu práce, nárůst konkurence na pracovním trhu s pozitivním dopadem pro potenciální zaměstnavatele. Umožnění stávajícím podnikatelům v cestovním ruchu pokračovat ve vzdělávání v nových trendech a reagovat nabídkou a službami na vývoj situace v oblasti v cestovním ruchu.


SŠ a VŠ v regionu jako hlavní „zdroje“ potenciálních zaměstnanců pro subjekty působící v cestovním ruchu v regionu.


Podnikatelské subjekty v cestovním ruchu, města a obce, KÚ, TIC – možnost dalšího vzdělávání a zvyšování kvalifikace stávajících zaměstnanců. Celé území krajů Vysočina a Jihomoravský.

243


Zájem subjektů po intervencích v oblasti vzdělávání lze předpokládat zejména s ohledem na přetrvávající nedostatky v oblasti vzdělávací nabídky a nutnost jejího sladění s potřebami trhu práce, kdy praktické znalosti a vědomosti potenciálních zaměstnanců (čertví absolventi škol, uchazeči přicházející z jiných oborů) nereflektují reálné potřeby a požadavky zaměstnavatelů působících v cestovním ruchu.

244

Připravenost intervencí – Intervence v oblasti Cestovní ruch z karty intervence zpracujte pro každou aktivitu nebo skupinu aktivit, které spolu navzájem souvisí, nebo pro několik klíčových aktivit, které budou zásadním způsobem vytvářet výsledek celé intervence. Spojte aktivity, které mají stejnou cílovou skupinu a jsou navzájem neoddělitelně propojené.


či


Nositel intervence : Kdo bude intervenci realizovat? Jmenujte organizaci.









Marketing

Aktivity z karty Doprava

JMK, Centrála cestovního ruchu, obce a dobrovolné svazky obcí, TIC, Vysočina Tourism, p. o.

Ano

Intervence jsou obsaženy ve schválených strategických dokumentech

V omezené míře ano

Převážně ano

Místní rozpočty, rozpočty vyšších celků (kraj, stát, EU)

2014

Rozvoj lázeňství

Aktivity z karty Doprava

Organizace zřízené JMK nebo obcemi, podnikatels

Ano v případě Pasohlávek, Lednice, Hodonína a

Ano v případě Pasohlávek, Lednice, Hodonína a dalších lokalit

Chybí kapacity

Ano – investice umožňující vstup soukromých

Obce, kraj, soukromé zdroje, fondy EU

2014

245

ký sektor

dalších lokalit

prostředků, průzkumy, projektová dokumentace,

Podpora rozvoje služeb a infrastruktury

ROZVOJ URBANIZAČN ÍCH CENTRER Kongresové centrum Zemědělství a venkov (podpora cestovního ruchu na venkově jako nový zdroj příjmů)

Kraj, obce, podnikatelé v cestovním ruchu

Ano převážně ano

/

Intervence jsou obsaženy ve schválených strategických dokumentech

Nositelé nemají dostatek kapacit

Při realizaci intervence je potřeba reagovat na aktuální trendy v cestovním ruchu

Obce, kraj, stát, soukromé zdroje, fondy EU

2014

246

Program/nástroj: Podpora budování, modernizace a obnovy infrastruktury v územích regionu vybraných jako prioritní pro podporu rozvoje cestovního ruchu První návrh, který musí být předmětem dalšího rozpracování poté, co bude rozhodnuto o manažeru a organizátoru programu. Širší cíl (účel) programu/návaznost na strategii rozvoje regionu Jihovýchod:


Očekávané hospodářské nebo sociální dopady programu:

 Zvýšení výkonnosti odvětví cestovního ruchu ve vymezených prioritních oblastech regionu prostřednictvím komplexního rozvoje nabídky regionu (infrastruktura včetně produktové nabídky)


Dojde k posílení konkurenceschopnosti klíčových destinací („hlavních motorů“) cestovního ruchu v regionu (tzn. schopnost lépe konkurovat srovnatelným turistickým destinacím v ostatních krajích, tj. v celorepublikovém měřítku), což přispěje k nárůstu počtu návštěvníků a zvýšení počtu jejich přenocování, vedoucímu ke zvýšení obratu v odvětví cestovního ruchu.

 Zvýšení atraktivity regionu z pohledu cestovního ruchu

Cíle programu:  Dobudování/ modernizace a rozvoj prokazatelně chybějící infrastruktury v jednotlivých vymezených územích s potenciálem pro rozvoj CR  Koncentrace rozvojových aktivit v cestovním ruchu do vymezených prioritních oblastí s vysokým rozvojovým potenciálem – minimalizace. „rozmělňování“ intervencí / maximalizace synergických efektů.  Efektivnější zacílení na konkrétní segmenty potenciálních návštěvníků regionu prostřednictvím specifických produktů cestovního ruchu. Výsledky programu:

Výstupy programu:


V návaznosti na vymezení konkrétního počtu turistických oblastí vybraných jako prioritní pro podporu rozvoje CR, včetně přesného vymezení jejich spádového území a následné definování cílových skupin pro dané území, by mělo dojít k identifikaci infrastruktury, která v daném území chybí a která může přispět k zvýšení jeho konkurenceschopnosti.

V návaznosti na zpracované koncepce rozvoje CR v jednotlivých oblastech specifikujících jasné potřeby pro vybudování předem stanoveného počtu a druhu infrastruktury, která v jednotlivých územích chybí.

Analýzy a šetření v jednotlivých turistických oblastech regionu za účelem stanovení hlavních nedostatků v oblasti infrastrukturní vybavenosti → dosažení konsenzu při vymezení klíčových / prioritních oblastí s nejvyšším potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu, jasné vymezení spádového území těchto turistických oblastí.

Výstupy: - Počet nových či modernizovaných turistických stezek

Analýza a šetření vybavenosti prioritních turistických oblastí za účelem vymezení chybějících druhů

247

Program by měl následně přispět k maximálnímu odstranění takto identifikovaných nedostatků, případně k dalšímu rozvoji infrastruktury v území. Faktickým důsledkem programu by mělo následně být zvýšení návštěvnosti hlavních turistických oblastí regionu a tím i návštěvnosti regionu jako celku.

- Počet nových či modernizovaných zařízení pro sport a volný čas dané kategorie - atd. Nutno dále rozpracovat při přípravě programu.

infrastruktury Přípravné aktivity: nutno rozpracovat nejlépe na základě detailnějšího průzkumu poptávky a od ní odvozené analýzy potřeb. Realizační aktivity zaměřené na objekty a služby provozované veřejnou správou: - výstavba, stavební obnova a/nebo modernizace infrastruktury a zařízení pro cestovní ruch prokazatelně v regionu chybějící Realizační aktivity zaměřené na objekty a služby provozované soukromými subjekty: - dtto aktivity u veřejné správy Nutno rozpracovat. Celou tuto část nutno rozpracovat a zásadně zpřesnit jako součást přípravy programu kvůli jeho zacílení a zpřesnění aktivit a očekávaných výstupů. Ověření správnosti a vhodnosti navrhovaných výstupů a k nim vedoucích aktivit. Nastavení pravidel pro tyto aktivity.

Cílová skupina a přínosy pro cílovou skupinu:  podnikatelské subjekty působící v oblasti cestovního ruchu ve vymezených prioritních oblastech regionu určených k podpoře – nárůst příjmů.  města a obce a jimi zřizované organizace (např. TIC apod.) působící v turistických oblastech regionu – zvýšení příjmů z poplatků z ubytovacích kapacit, potažmo z daňové výtěžnosti. Garant realizace či nositel programu (manažer, administrátor, organizátor):  Kraje Vysočina a Jihomoravský jako tvůrci náplně a garanti programu a jeho realizace.  Kraje Vysočina a Jihomoravský jako manažer a administrátor programu.

248

Program/nástroj: Podpora marketingu cestovního ruchu První návrh, který musí být předmětem dalšího rozpracování poté, co bude rozhodnuto o manažeru a organizátoru programu. Širší cíl (účel) programu/návaznost strategii rozvoje regionu Jihovýchod:

na

 Zvýšení účinnosti a zlepšení koordinace marketingových a propagačních aktivit prostřednictvím komplexního rozvoje produktové nabídky regionu



hospodářské

nebo

sociální

dopady


Vzroste úspěšnost produktů regionálního cestovního ruchu jak z pohledu regionálního trhu (nárůst využívání obyvateli krajů Jihomoravský a Vysočina), tak ve vztahu k trhům okolním (zvýšení počtu návštěvníků z ostatních regionů či zahraničních hostů využívajících konkrétní produkt CR).

Cíle programu: Podpora vytváření nových produktů cestovního ruchu. Podpora rozšiřování a rozvoje stávajících produktů cestovního ruchu. Podpora marketingu stávající a nové nabídky v regionu v návaznosti na jasně definovanou marketingovou koncepci a cíleného na jasně definované cílové skupiny. Podpora nových přístupů k realizaci marketingu v návaznosti na komunikační kanály, které identifikovaná cílová skupina využívá pro rozhodování o tom, který region navštíví. Výsledky programu:

Výstupy programu:


Zvýšení množství nových či rozšíření stávajících produktů cestovního ruchu v turistické nabídce regionu Jihovýchod.

Vytvoření a zavedení XY nových produktových balíčků

Přípravné aktivity zejména zpracování jasné marketingové koncepce pro jednotlivá prioritní území, na jejímž základě bude definována jak cílová skupina (y), tak vhodné marketingové nástroje, které jsou adekvátní zvolené cílové skupině.

Vytvoření ucelené produktové nabídky ve vymezených prioritních oblastech regionu – tzn. nejen z pohledu infrastrukturní vybavenosti, ale včetně marketingových nástrojů (vznik komplexních produktových balíčků). Zlepšení vnímání regionu realizovaných marketingových aktivit

v důsledku

Rozšíření/ inovace XY stávajících produktových balíčků Realizace XY marketingových kampaní

Přípravné aktivity: Tvorba značky regionu, respektive vymezených turistických oblastí

- provedená analýza vyhodnocení stávající nabídky v území, průzkumu poptávky, určení jasně vymezené cílové skupiny, pro kterou bude v území cíleně budovaná nabídka a na kterou bude marketing v každém

249

Nutno dále rozpracovat při přípravě programu.

jednotlivém území zaměřen analýza – analýza by měla být součástí analýzy vyhodnocující nabídku na úrovni infrastruktury. Realizační aktivity: - marketing a propagace regionálních turistických produktů Celou tuto část nutno rozpracovat a zásadně zpřesnit jako součást přípravy programu kvůli jeho zacílení a zpřesnění aktivit a očekávaných výstupů. Ověření správnosti a vhodnosti navrhovaných výstupů a k nim vedoucích aktivit. Nastavení pravidel pro tyto aktivity.

Cílová skupina a přínosy pro cílovou skupinu:  Regionální a místní samosprávy.  Podnikatelé v cestovním ruchu, sdružení podnikatelů, případně podnikatelů a obcí, neziskové organizace působící v cestovním ruchu, atd.  Cestovní kanceláře, touroperátoři – rozšíření nabídky produktových balíčků.

Garant realizace či nositel programu (manažer, administrátor, organizátor):  Kraje Vysočina a Jihomoravský jako tvůrci náplně a garanti programu a jeho realizace.  Kraje Vysočina a Jihomoravský jako manažer a administrátor programu.

250

Program/nástroj: Podpora rozvoje managementu cestovního ruchu První návrh, který musí být předmětem dalšího rozpracování poté, co bude rozhodnuto o manažeru a organizátoru programu. Širší cíl (účel) programu/návaznost strategii rozvoje regionu Jihovýchod:

na

 Zvýšení účinnosti a zlepšení koordinace marketingových a propagačních aktivit ale i aktivit směřujících k budování a rozvoji infrastruktury CR v důsledku lepší koordinace a spolupráce



hospodářské

nebo

sociální

dopady


Vzroste úspěšnost produktů regionálního cestovního ruchu jak z pohledu regionálního trhu (nárůst využívání obyvateli krajů Jihomoravský a Vysočina), tak ve vztahu k trhům okolním (zvýšení počtu návštěvníků z ostatních regionů či zahraničních hostů využívajících konkrétní produkt CR).

Cíle programu: Podpora zakládání / rozvoje destinačních managementů v územích vymezených jako prioritní turistické oblasti pro rozvoj cestovního ruchu.

Výsledky programu:

Výstupy programu:


Zřízení organizací destinačního managementu působících v prioritních turistických oblastech.

Vytvoření fungující organizace destinačního managementu v každé z vymezených prioritních oblastí cestovního ruchu v regionu ať již jakožto nové organizace, tak v podobě stávající organizace, která se nově bude starat i o rozvoj cestovního ruchu v území (svazek obcí apod.)

Přípravné aktivity: Zpracování analýzy situace v organizaci cestovního ruchu v jednotlivých oblastech určených pro rozvoj CR, podpora iniciace „sdružení“ pro rozvoj CR v daných oblastech.

Podpora fungování a rozvoje organizací, včetně podpory realizace pilotních společných nabídek.

Realizační aktivity: Vytvoření a zavedení XY nových produktových balíčků, případně rozšířených/inovovaných balíčků.

pilotních pilotních


- k realizaci hlavního výstupu – vytvoření, případně podpoře rozvoje stávajících organizací, které budou působit v jednotlivých regionech v roli destinačního managementu je potřeba v návaznosti na provedené analýzy v území identifikovat vhodné partnery, zorganizovat jejich setkání a diskusi s cílem nalézt společné zájmy, k jejichž naplňování bude ustaveno partnerství. Součástí projektu by měla být i realizace

251

pilotních společných produktů, na jejichž základě dojde k ověření fungování spolupráce. Podporovány přitom budou např. studie porovnávající existující best practice, studie porovnávající různé formy realizace/ spolupráce, příprava a facilitace setkání jednotlivých potenciálních partnerů apod. Nutno dále upravit a rozpracovat s ohledem na výsledné přípravy programu. Celou tuto část nutno rozpracovat a zásadně zpřesnit jako součást přípravy programu kvůli jeho zacílení a zpřesnění aktivit a očekávaných výstupů. Ověření správnosti a vhodnosti navrhovaných výstupů a k nim vedoucích aktivit. Nastavení pravidel pro tyto aktivity. Cílová skupina a přínosy pro cílovou skupinu:  Regionální a místní samosprávy.  Subjekty působící v cestovním ruchu – občanská sdružení, památkový ústav, církve atd.  Podnikatelé v cestovním ruchu.  Cestovní kanceláře, touroperátoři – rozšíření nabídky produktových balíčků. Garant realizace či nositel programu (manažer, administrátor, organizátor):  Kraje Vysočina a Jihomoravský jako tvůrci náplně a garanti programu a jeho realizace.  Kraje Vysočina a Jihomoravský jako manažer a administrátor programu.

252

Program/nástroj: Školství pro rozvoj služeb v cestovním ruchu, vč. celoživotního učení (a rekvalifikací) První návrh, který musí být předmětem dalšího rozpracování poté, co bude rozhodnuto o manažeru a organizátoru programu. Širší cíl (účel) programu/návaznost strategii rozvoje regionu Jihovýchod:

na

Zvýšení kvality služeb v cestovním ruchu




Zvýšením kvality služeb by mělo dojít k nárůstu spokojenosti návštěvníků a tím i k celkovému zvýšení přínosů z cestovního ruchu jako celku.

Zlepšení kvality znalostí a dovedností podnikatelů a subjektů působících v cestovním ruchu.

hospodářské

nebo

sociální

dopady

Zvětší se množství mladých lidí, kteří budou mít zájem i příležitost pracovat v cestovním ruchu a zůstávat na venkově.

Zvýšení počtu zájemců z řad mladých lidí připravených zahájit podnikání v CR. Cíle programu:

 Zlepšení kvality služeb v cestovním ruchu v důsledku lepší nabídky pro vzdělávání a celoživotní učení v cestovním ruchu.  Zvýšení zájmu o vzdělání v cestovním ruchu.  Zlepšení nabídky pracovních sil v cestovním ruchu. Výsledky programu:

Výstupy programu:


Zlepšení nabídky pro rekvalifikace a další vzdělávání se zaměřením na oblast cestovního ruchu s cílem zvýšit vzdělání stávajících podnikatelů v CR, a zlepšit nabídku pro nové podnikatele v CR.

Podpora vytváření a rozvoje vzdělávacích programů se zaměřením na oblast cestovního ruchu a služeb v cestovním ruchu.

Přípravné aktivity: Průzkum mezi školami a subjekty působícími v cestovním ruchu o reálné poptávce a hlavních problémech ve vzdělávání v CR.

Zvýšení spolupráce vzdělávacích zařízení nabízejících vzdělávání v cestovním ruchu se stávajícími zařízeními v cestovním ruchu a tím sblížení osnov vzdělávacích programů a výuky škol s potřebami praxe.

Příprava základní koncepce vzdělávání v cestovním ruchu, obsahující návrhy na hlavní potřebné změny v dané oblasti.

Vyšší spolupráce vzdělávacích zařízení zaměřených na oblast CR a souvisejících služeb s podnikatelskými subjekty – sblížení nabídky vzdělávání potřebám praxe a trhu práce.

Rozšíření spolupráce škol se subjekty působícími v cestovním ruchu při společném nabízení praxí

Nutno dále rozpracovat.

253

Zvýšení počtu stávajících pracovníků v CR, kteří využijí nabídky pro další zvyšování kvalifikace v oboru CR.

pro získání praktických dovedností.

Realizační aktivity: nutno rozpracovat

Pomoc a podpora při přípravě podnikatelských plánů na vykrytí „mimosezónních“ období

Celou tuto část nutno rozpracovat a zásadně zpřesnit jako součást přípravy programu kvůli jeho zacílení a zpřesnění aktivit a očekávaných výstupů. Ověření správnosti a vhodnosti navrhovaných výstupů a k nim vedoucích aktivit. Nastavení pravidel pro tyto aktivity.


Cílová skupina a přínosy pro cílovou skupinu:  Školy a jejich studenti, vč. absolventů.  Vzdělávací organizace v cestovním ruchu a podpoře podnikání.  Podnikatelé a subjekty působící v cestovním ruchu.

Garant realizace či nositel programu (manažer, administrátor, organizátor):  Kraje Vysočina a Jihomoravský jako tvůrci náplně a garanti programu a jeho realizace.  Kraje Vysočina a Jihomoravský jako manažer a administrátor programu.

254

BROWNFIELDS 1. Problém, který je třeba intervencemi – aktivitami, opatřeními, operacemi – vyřešit.





Na území regionu Jihovýchod existují v urbanizovaném území i ve volné krajině lokality, které jsou nevyužívané, zdevastované s řadou narušených areálů a objektů a představují zásadní problém a překážku pro udržitelný rozvoj obcí, měst i regionů. Proč problém vzniká: 

Restrukturalizace ekonomiky státu i jednotlivých regionů a s ní související změny sociálně ekonomické struktury.



Restrukturalizace armády – rušení vojenských posádek, odchod sovětských vojsk.



Rušení zemědělské velkovýroby (zemědělské brownfields bývalé družstevní velkovýroby a zpustlé, neobhospodařované pozemky).



Kumulace osob s nízkým sociálním statutem do některých částí měst a obcí.



Modernizace a automatizace železniční sítě, pokles poptávky po dopravě po železnici, nebo následkem zastavení provozu na některých tratích (dopravní brownfields).



Neefektivně využívané a chátrající administrativní objekty ve vnitřních zónách měst.



Nárůst sítě velkoplošných maloobchodních center na úkor zániku obchodů malé a střední velikosti v kompaktně zastavěných centrálních zónách měst.



Restituce – majetkové vypořádání objektů s kulturně-historickou hodnotou (hrady, zámky, historické průmyslové a zemědělské objekty).



Nedostatečné využití již zastavěných ploch a neuvážený zábor nezastavěných ploch podporují prohlubování problému (v JMK navíc plochy s vysokou bonitou půdy).

Poznámka: Jedná se pouze o předpoklady, nikoliv o ověřené důkazy. Údaje je třeba získat a ověřit tak, že shora popsaný problém skutečně existuje tak, jak je definován, případně jej zpřesnit či definovat úplně jinak. A pak v důsledku toho zpřesnit či jinak definovat důsledky i navrhovaná řešení.  Národní databáze brownfields… registrováno celkem 60 objektů či území (43 ploch s budovami a 17 objektů – jedna budova).


 Evidence nevyužívaných areálů a objektů v regionu zprac. RRAJM za JMK 2010 (navíc Brno vlastní samostatný zdroj dat).  BF sledovány v ÚAP (jev č. 4), rozbor sledovaných lokalit je součástí RURÚ.

  

Číselné údaje Trendy Místo, dotčené subjekty

 Kvalitativní charakteristiky lze doložit analýzou (zdroj RRAJM - grafické zhodnocení vybraných charakteristik, vč. poměru rozlohy BF k celkové rozloze území nebo poměru rozlohy BF k zastavěnému území).

255



Konkrétní kvalitativní charakteristiky

 V případě životaschopných areálů jsou významným nástrojem řešení fin. zdroje EU, část použitých zdrojů je privátních, chybí však pákový efekt.  Nárůst počtu zdevastovaných, opuštěných lokalit.  Hodnota indikátoru brownfields: poměr brownfields k rozloze území, vyjadřující velikost problému brownfields v obci.  Případně hodnota indikátoru poměr brownfields k novým rozvojovým územím, značící míru konkurence nových rozvojových ploch (greenfields).  Zvýšení počtu ekologických zátěží.  Zvýšení počtu opuštěných objektů (administrativní, komerční budovy aj.).  Nárůst kriminality.  Vznik nových sociálně vyloučených lokalit.


Všechna území označená jako brownfields (zrušená kasárna, kontaminované území bývalých továren, JZD, bývalé skladovací prostory apod.) mají jednoho společného jmenovatele – neadekvátní využívání plochy, případně potenciálně ohrožují širší území okolo nich. Tyto lokality zabírají prostor v urbanizovaném území, který není efektivně využit, hyzdí okolní prostředí, mnohá si nesou těžké ekologické zátěže, přičemž často hrozí i kontaminace podzemních vod a půdy s daleko širšími následky. Opuštěné objekty a dřívější činností znehodnocené lokality a území přispívají k poklesu lokální či regionální ekonomické výkonnosti a mají silný dopad na kvalitu života místních obyvatel. Existence nevyužívaných lokalit, zdevastovaných objektů v intravilánu sídla snižuje jeho atraktivitu, hodnotu pozemků i objektů pro potenciální investory, podnikatele, občany i turisty. V lokalitách se kumulují sociální, ekonomické i environmentální problémy… koncentrace problémových skupin do těchto území, tvorba problémových lokalit (tvorba ghett, sociálně vyloučených lokalit), koncentrace sociálně patologických jevů, růst kriminality, ztráta pocitu bezpečí. Vynucené vysoké investice do údržby a provozu nevyužívaných areálů a objektů (ostraha, energie, likvidace odpadu, zeleně) – finančně náročné zejména pro veřejné majitele (obce).

2. Způsob řešení definovaného problému, očekávané výsledky. 1. Jaké řešení, tedy jaké intervence, navrhujete? Popište intervenci s uvedením, jak řeší problém popsaný výše, nebo jak využívá potenciálu popsaného výše.



Upřednostňovat rozvoj na dříve zastavěných či devastovaných plochách (brownfields) a snížit zbytečné zábory půdy pro investice na zelené louce, které jsou v rozporu s principy udržitelného rozvoje; tzn. u nových inv. záměrů prokazovat, že pro předložený projekt výstavby neexistuje vhodná lokalita BF; řešení nevyužívaných areálů a objektů napříč všemi tematickými okruhy



Zvýšit přitažlivost a hodnotu jednotlivých lokalit na úroveň, kdy jsou schopny přímo soutěžit s výstavbou na zelené louce;



Bránit vzniku nových brownfields pomocí nástrojů územního plánování a zavádění, využívání moderních metod plánování (strategické plánování, nové způsoby sběru dat a jejich využití pro územní plánování aj.).

256

Jinými slovy, popište, co budete dělat, aby byl problém vyřešen? Využijte již rozpracovaných aktivit krajů a měst.


v


Jakým způsobem a v jakém rozsahu se díky intervenci problém vyřeší? Pokuste se výsledky vyjádřit kvalitativně a kvantitativně – hrubým odhadem. 3. Jaké budou důsledky konkrétního výsledku intervence?



Aktivní marketing – zvýšení informovanosti o disponibilních BF (řešitelných), propagace lokalit na odborných fórech.



Územně-plánovací nástroje - příprava nástrojů pro veřejnou správu, které umožní realizaci rozvojových plánů pro konkrétní nevyužívaný majetek (zapojení veřejnosti); zavedení speciálních transformačních ploch, které v případě změn ÚP nevyžadují zdlouhavou modifikaci.



Opětovné využití BF lokalit pro nekomerční využití zapojením veřejných investic (NNO, kraje, obce).

Výsledky: (Pozn. tyto výsledky je třeba dopracovat v závislosti na konkretizaci intervencí a nalezení jejich konkrétního obsahu; uvedené výsledky slouží jako ukázka potřebné konkrétnosti a doložitelnosti výsledků): 1. XY plochy brownfields, které byly revitalizovány či regenerovány, jsou zainvestovány komerčními/podnikatelskými investicemi a využívány k výrobě či provozování služeb. K tomu je třeba, aby bylo: 2

a) Zregenerováno, revitalizováno XYm ploch, území. b) Odstraněno XY ekologických zátěží 2. XY sociálně vyloučených lokalit a upadajících částí či čtvrtí měst revitalizováno. Součástí intervence bude také: a) Zvýšení rozlohy veřejné zeleně v rozsahu XY b) Kultivace veřejných prostorů v rozsahu XY

 Oživení center měst/obcí - efektivní využívání ploch v intravilánu  Pozitivní dopady na inženýrskou a dopravní infrastrukturu


 Snížení nákladů vázaných na prostorový růst obce


 Vznik nových pracovních příležitostí

 Zlepšení stavu životního prostředí  Zhodnocení pozemků i objektů v okolí revitalizovaných brownfields  Rozvoj podnikatelských aktivit a s ním spojený růst daňových výnosů obce  Zlepšení vzhledu, atraktivity měst, obcí – udržení obyvatelstva  Zvýšení kvality života obyvatel např. rozšíření spektra nabízených služeb, zvýšení bezpečnosti, aj.  Růst hodnoty pozemků na regionální cenové mapě  Multiplikační efekty – oživení genia loci místa se projeví např. v nárůstu počtu návštěvníků v území

257




Nutné zapojení veřejnosti do procesu rozhodování o budoucím využití BF (zejména v případě municipálních projektů).



Vyvážené využití veřejných financí - vyvolání pákového efektu – vhodného poměru veřejných a soukromých financí.



Vhodné institucionální nastavení na regionální úrovni


258

Prověření vztahu BROWNFIELDS

mezi

intervencemi

Návrh intervence/popis Upřednostňovat rozvoj na dříve zastavěných či devastovaných plochách (brownfields) a snížit zbytečné zábory půdy pro investice na zelené louce, které jsou v rozporu s principy udržitelného rozvoje; tzn. u nových inv. záměrů prokazovat, že pro předložený projekt výstavby neexistuje vhodná lokalita BF; řešení nevyužívaných areálů a objektů napříč všemi tematickými okruhy

Zvýšit přitažlivost a hodnotu jednotlivých lokalit na úroveň, kdy jsou schopny přímo soutěžit s výstavbou na zelené louce

a

požadavky

Strategie EU 2020


Udržitelný růst Zlepšení podnikatelského prostředí, zejména pro malé a stření podniky

kohezní


politiky

-


ERDF – Ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů: Opatření ke zlepšení životního prostředí ve městech, včetně regenerace starých průmyslových areálů a omezování znečištění ovzduší

ERDF – Podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě: Podpora materiální a hospodářské obnovy zanedbaných městských a venkovských komunit

Vyhledávat investice v oblasti podnikání či služeb, tak aby bylo zajištěno optimální využití lokalit Stimulovat soukromé investory vhodně zvolenými podmínkami (zrychlené stavebního řízení apod.) a zajistit finanční prostředky ke zřízení či rozšíření infrastruktury a další občanské vybavenosti Integrované řešení problémů (témat) v těchto lokalitách regionu Bránit vzniku nových brownfields pomocí nástrojů územního plánování a zavádění, využívání moderních metod plánování (strategické plánování, nové způsoby sběru dat a jejich využití pro územní plánování aj.)

Aktivní marketing – zvýšení informovanosti o disponibilních BF (řešitelných), propagace lokalit na odborných fórech


ERDF – Ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů: Opatření ke zlepšení životního prostředí ve městech, včetně regenerace starých průmyslových areálů a omezování znečištění ovzduší

259

Územně-plánovací nástroje - příprava nástrojů pro veřejnou správu, které umožní realizaci rozvojových plánů pro konkrétní nevyužívaný majetek (zapojení veřejnosti!); zavedení speciálních transformačních ploch, které v případě změn ÚPn nevyžadují zdlouhavou modifikaci

Opětovné využití BF lokalit pro nekomerční využití zapojením veřejných investic (NNO, kraje, obce)


ERDF – Ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů: Opatření ke zlepšení životního prostředí ve městech, včetně regenerace starých průmyslových areálů a omezování znečištění ovzduší ERDF – Podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě: Podpora materiální a hospodářské obnovy zanedbaných městských a venkovských komunit

260

Cílové skupiny a poptávka – Intervence v oblasti Brownfields z karty intervence zpracujte pro každou aktivitu nebo skupinu aktivit, které spolu navzájem souvisí, nebo pro několik klíčových aktivit, které budou zásadním způsobem vytvářet výsledek celé intervence. Spojte aktivity, které mají stejnou cílovou skupinu a jsou navzájem neoddělitelně propojené. Klíčová aktivita či aktivity č. 1 realizující danou intervenci nebo skupina aktivit společně svázaných či mající stejnou cílovou skupinu a stejný cíl/účel a vedoucí ke společnému výsledku Cílová skupina: „Kdo bude mít z aktivity přímý a prokazatelný prospěch?“ Jaký tento prospěch (prokazatelně!) bude? Charakteristika cílové skupiny: kvalitativní popis

Rozvoj problémových zastavěných částí měst (upřednostňovat rozvoj měst na brownfieldech, a snížit tak zbytečné zábory půdy pro investice na zelené louce; tj. u nových inv. záměrů prokazovat, že pro předložený projekt výstavby neexistuje vhodná lokalita BF; řešení nevyužívaných areálů a objektů napříč všemi tematickými okruhy)

a) města Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina nad 10 tis. obyv. – jsou rovněž příjemci - přínosem je snížení záboru půdy řešením deprivovaných lokalit v zastavěné části měst, znovuvyužití urbanizovaného území (prokazatelně pozitivní dopad na ekonomickou a environmentální situaci měst) b) podnikatelské subjekty (privátní majitelé brownfieldů, potenciální investoři) – jsou rovněž příjemci - oživení vlastních podnikatelských aktivit, podpora řešení nepříznivé situace specifického segmentu realitního trhu


města nad 10 tis. obyv. – 750 tis. obyv. (550 tis. JMK, 200 tis. KVYS)


katastrální území měst nad 10 tis. obyv.– 1 140 km² (JMK 650 km², KVYS 490 km²)


řešení deprivovaných lokalit je logicky v zájmu municipalit i podnikatelských subjektů, nezbytným předpokladem je vlastní uvědomělost – upřednostňování takových záměrů, které budou efektivně řešit území a budou v souladu s jeho udržitelným rozvojem – očekává se veřejná finanční intervence (rozpočtová, dotační, úvěrová); podpora zakotvena v opatření Programech rozvoje kraje (JMK B.3.7, KVYS 1.2); kvantifikovat bez analytického vstupu nelze

261


skupiny:

Zvýšit hodnotu deprivovaných území obcí a měst na konkurenceschopnou úroveň (podpora sanačních prací, rekonstrukce příjezdové infrastruktury, inženýrských sítí, zvýšit informovanost o BF)

a) obce a města JMK a Kraje Vysočina do 10 tis. obyv. – jsou rovněž příjemci - přínosem je připravenost řešitelných deprivovaných území na proces dalšího zainvestování b) podnikatelské subjekty (privátní majitelé brownfieldů) – jsou rovněž příjemci - oživení vlastních podnikatelských aktivit, podpora řešení nepříznivé situace specifického segmentu realitního trhu


obce a města do 10 tis. obyv. – 910 tis. obyv. (600 tis. JMK, 310 tis. Kraj Vysočina)


katastrální území obcí a měst do 10 tis. obyv.– 12 850 km² (JMK 6 550 km², Kraj Vysočina 6 300 km2.


cílová skupina tak může čerpat nezbytné vstupní investice do sanačních prací a rekonstrukce infrastruktury, inženýrských sítí – očekává se veřejná finanční intervence (rozpočtová, dotační, úvěrová); podpora zakotvena v opatření Programech rozvoje kraje (JMK B.3.7, KVYS 1.2); kvantifikovat bez analytického vstupu nelze


Regenerace odloučených areálů budov a ploch pro nové využití; sanace nevyužívaných lokalit (zejména bývalých vojenských a hospodářských) pro potřeby komunálních služeb ve veřejném zájmu nebo k podpoře podnikání

262


a) obce a města Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina – i příjemci dotace - přínosem je připravenost řešitelných odloučených areálů na proces dalšího zainvestování b) podnikatelské subjekty (privátní majitelé brownfieldů) – i příjemci dotace

skupiny:


obce a města JMK a KVYS – 1 670 tis. obyv., tj. 1 155 tis. obyv. JMK, 515 tis. obyv. Kraj Vysočina).


katastrální území obcí a měst JMK a KVYS – 13 990 km² (JMK 7 195 km², Kraj Vysočina 6 795 km2) území JMK (katastry obcí vymezených ORP, kde byl evidován BF) – 250 km²


řešení opuštěných a odloučených lokalit je předmětem zájmu cílové skupiny; podpora doposud zakotvena pouze v národních dotačních programech MMR; kvantifikovat bez analytického vstupu nelze


Prevence vzniku nových brownfields pomocí nástrojů územního plánování, zavádění a využívání moderních metod plánování - strategické plánování, nové způsoby sběru dat a jejich využití pro územní plánování, příprava ÚPn nástrojů pro veřejnou správu, které umožní realizaci rozvojových plánů pro konkrétní nevyužívaný majetek (zapojení veřejnosti), zavedení speciálních transformačních ploch


263


skupiny:

a) obce JMK a KVYS – podklady pro zpracování informací b) obce s rozšířenou působností – zpracování ÚAP c) podnikatelské subjekty (majitelé BF) - rozvoj trhu nemovitostí má silné vazby na územně plánovací dokumentaci; nedostatečné propojení ÚPn se situací na realitním trhu vytváří doposud jednu z nejvýznamnějších bariér regenerace brownfieldů; totéž platí i v širším kontextu strategií místního rozvoje, ve kterých je identifikace a analýza vztahu poptávky a nabídky na trhu nemovitostí nedostatečně podchycena; chybí koncepce rozvoje nemovitostí - cílové skupiny a) a b) jsou zároveň i příjemci dotace


města a obce JMK a KVYS


území měst a obcí JMK a KVYS


- identifikace BF je v současné době obsažena v průzkumech a rozborech územních plánů jednotlivých obcí, ve schválených ÚPn jsou tato území označována převážně jako území přestavbová, nebo území transformace. - na úrovni obcí s rozšířenou působností (ORP) byly v roce 2008 zpracovány Územně analytické podklady (ÚAP), které definují problémy k řešení v ÚPn a je zde sledováno 119 jevů, přičemž pro potřeby popisu BF je nejdůležitější jevy: č. 4. plochy k obnově a opětovnému využití, č. 2. plochy výroby, č. 3. plochy občanské vybavenosti, č. 64. staré zátěže a kontaminované plochy, č. 117. zastavitelná plocha - pro přesnější vyjádření poptávky a podpoření důležitosti této problematiky by bylo vhodné do zpracování ÚPn zakotvit lokality BF jako samostatnou položku legendy metodickým pokynem MMR ke zpracování územně plánovacích dokumentací,

264

Připravenost intervencí – Intervence v oblasti Brownfields z karty intervence zpracujte pro každou aktivitu nebo skupinu aktivit, které spolu navzájem souvisí, nebo pro několik klíčových aktivit, které budou zásadním způsobem vytvářet výsledek celé intervence. Spojte aktivity, které mají stejnou cílovou skupinu a jsou navzájem neoddělitelně propojené.


Rozvoj problémových zastavěných částí měst


možné překryvy aktivitami v kartách

s

1. Mobilita a dopravní infrastruktura 3. Ochrana přírody a krajiny 6. Inovace a konkurenceschopnost, podnikání 9. Integrovaný rozvoj společnosti


- obce - právnické a fyzické osoby s majetkovým vztahem k BF


Chce nositel intervence tuto realizovat? Má na její realizaci zájem? ano ano, barierou může být administrativ ní náročnost


aktuální připravenost opatření odpovídá připravenosti koncepčních dokumentů územního rozvoje měst, ze kterých vychází nastavení priorit pro realizaci konkrétních BF projektů – probíhá individuálně u

Má nositel intervence kapacity znalosti nutné k přípravě a realizaci intervence? (lidi, peníze, organizační schopnosti, kompetenc e) ano – personální, organizační, finanční kapacity na přípravu, chybí finance na realizaci

Jsou známy způsoby a mechanismy realizace intervence? Zjednodušeně : „Za co budou vydány peníze, pokud se intervence spustí? Co se bude platit?“ identifikace klíčových lokalit (zejm. BF po průmyslové činnosti v zastavěném území měst) vč. jejich výnosového potenciálu (analýza ekologické zátěže, ocenění nemovitosti); projekční a

Jaké jsou očekávané zdroje financování intervence na české straně? Má nositel intervence zákonnou možnost takovou intervenci financovat? státní rozpočet - rezorty MPO, MŽP - krajské a obecní rozpočty - privátní zdroje lokální

Kdy je reálné, že intervenc e bude fyzicky zahájena ?

alespoň 12 měsíců od vyhlášení případné výzvy (20142015)

265

obcí podnikatelů

i

konzultační činnosti; stavební úpravy objektů v deprivovaných lokalitách (vč. infrastruktury inženýrské sítě, dopravní napojení) s následným využitím v oblastech občanské vybavenosti, podnikání a služeb

Zvýšení hodnoty deprivovaných území obcí a měst na konkurenceschopno u úroveň


s

1. Mobilita a dopravní infrastruktura 3. Ochrana přírody a krajiny 5. Zemědělství a venkov


ano ano

aktuální připravenost opatření odpovídá připravenosti koncepčních dokumentů územního rozvoje měst, ze kterých vychází nastavení priorit pro realizaci konkrétních BF projektů – probíhá individuálně u

ano – personální, organizační, finanční kapacity na přípravu, chybí finance na realizaci

rekonstrukce infrastruktury; stavební obnova; sanace lokalit s následným využitím pro potřeby podnikání, výroby

státní rozpočet – MMR, MŽP - krajské a obecní rozpočty - privátní zdroje lokální

alespoň 12 měsíců od vyhlášení případné výzvy (20142015)

266

obcí podnikatelů

Regenerace odloučených areálů budov a ploch pro nové využití


Prevence vzniku nových brownfields pomocí nástrojů územního plánování


s

1. Mobilita a dopravní infrastruktura 3. Ochrana přírody a krajiny 5. Zemědělství a venkov s

1. Mobilita a dopravní infrastruktura 9. Integrovaný rozvoj společnosti


ano

-stát - kraje - obce

ano

ano

ano, barierou bude legislativní náročnost

i

ano, fungují některé dotační tituly nejlépe promítnout ji do tvorby ÚPn do roku 2015

ano – personální, organizační, finanční kapacity na přípravu, chybí finance na realizaci

rekonstrukce infrastruktury; podpora demolic stávajících staveb; ozelenění

státní rozpočet - rezorty MMR, MŽP obecní rozpočty

po spuštění výzvy (2014)

pravděpodobně bude vyžadovat změny v legislativě

ano – personální, organizační, finanční kapacity na přípravu

registr nepotřebného majetku veřejných institucí; zavedení BF do procesu ÚPn, umožnění pružných změn ÚPn; pravidlo 50:50 (výstavba 1 ha na GF znamená výstavbu 1 ha na BF); zvýhodnění odpisů nákladů na vytváření podmínek pro další využití

státní rozpočet (předpokládané výdaje budou spojené např. se změnami metodiky tvorby ÚPn či sběru dat), nositel aktuálně nemá možnost intervenci financovat

vyžaduje změny v legislativě – navíc je nutné disponova t konkurenc eschopno u nabídkou BF

267

BF; realizace projektů na GF pouze v problémových regionech

268

Analýza strategií krajů a zacílení intervencí ze strukturálních fondů v regionu soudržnosti Jihovýchod pro období verze 1

Recommend Documents