REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM REGIONU SOUDRŽNOSTI SEVEROVÝCHOD PRO OBDOBÍ verze 2

REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM REGIONU SOUDRŽNOSTI SEVEROVÝCHOD PRO OBDOBÍ 2007 - 2013 - verze 2 OZNÁMENÍ KONCEPCE

Zpracováno ve smyslu § 10c a přílohy č. 7 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

srpen 2013

REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM REGIONU SOUDRŽNOSTI SEVEROVÝCHOD PRO OBDOBÍ 2007 – 2013 – verze 2 Oznámení koncepce

ZÁZNAM O VYDÁNÍ DOKUMENTU REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM REGIONU SOUDRŽNOSTI SEVEROVÝCHOD PRO OBDOBÍ 2007 – 2013 – verze 2

Název dokumentu

Oznámení koncepce podle § 10c a přílohy č. 7 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů

Číslo dokumentu

C1462-13-0/Z01

Objednatel

Regionální rada regionu soudržnosti Severovýchod Pražská 320/8, 500 04 Hradec Králové

Účel vydání

Finální dokument

Stupeň utajení

Bez omezení

Vydání

Popis

Zpracoval

Kontroloval

Schválil

Datum

01

Finální dokument

L. Trojáčková

J. Nezvalová

P. Vymazal

5. 8. 2013

Předcházející vydání tohoto dokumentu musí být buď zničena, nebo výrazně označena NAHRAZENO. Rozdělovník

3 výtisky

Regionální rada regionu soudržnosti Severovýchod

70 CD


1 výtisk

archiv AMEC s.r.o.

1 elektronická kopie

elektronický archiv AMEC s.r.o.

© AMEC s.r.o., 2013 Všechna práva vyhrazena. Žádná z částí tohoto dokumentu nebo jakékoliv informace z tohoto dokumentu nesmí být nad rámec smluvního určení vyzrazeny, zveřejněny, reprodukovány, kopírovány, překládány, převáděny do jakékoliv elektronické formy nebo strojově zpracovávány bez písemného souhlasu odpovědného zástupce zpracovatele, firmy AMEC s.r.o.

Číslo dokumentu: C1462-13-0/Z01 Vydání: 01

1


ÚDAJE O AUTORECH Autor/ka: Mgr. Lenka Trojáčková AMEC, s.r.o., Křenová 58, 602 00 Brno tel: 725 607 971 email: [email protected]

Mgr. Jana Švábová Nezvalová, AMEC, s.r.o., držitelka autorizace k posuzování vlivů na životní prostředí MŽP č. j. 32190/ENV/09

AMEC, s.r.o., Křenová 58, 602 00 Brno tel: 725 607 977 email: [email protected]

Datum zpracování:

5. 8. 2013

Vedoucí zakázky:

Mgr. Jana Švábová Nezvalová AMEC, s.r.o., Křenová 58, 602 00 Brno tel: 725 607 971 email: [email protected]

Dokument je zpracován textovým editorem MS Word, registrovaným u společnosti Microsoft. Grafické přílohy jsou zpracovány grafickým editorem CorelDRAW, registrovaným u společnosti Corel Corporation.


2


OBSAH POUŽITÉ ZDROJE INFORMACÍ ..................................................................................................................... 5 PŘEHLED ZKRATEK ....................................................................................................................................... 6 ÚVOD

7

ČÁST A ÚDAJE O OZNAMOVATELI ............................................................................................................. 8 A.1 Název organizace .......................................................................................................................... 8 A.2 IČO ................................................................................................................................................ 8 A.3 Sídlo ............................................................................................................................................... 8 A.4 Oprávněný zástupce oznamovatele .............................................................................................. 8 ČÁST B ÚDAJE O KONCEPCI ....................................................................................................................... 9 B.1 Název ............................................................................................................................................. 9 B.2 Obsahové zaměření (osnova) koncepce ....................................................................................... 9 B.3 Charakter změny koncepce ......................................................................................................... 10 B.4 Zdůvodnění potřeby pořízení....................................................................................................... 13 B.5 Základní principy a postupy (etapy) řešení ................................................................................. 16 B.6 Hlavní cíle .................................................................................................................................... 16 B.7 Přehled uvažovaných variant řešení ........................................................................................... 17 B.8 Vztah k jiným koncepcím a možnost kumulace vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s jinými záměry......................................................................................................................................... 17 B.9 Předpokládaný termín dokončení ................................................................................................ 18 B.10 Návrhové období ......................................................................................................................... 18 B.11 Způsob schvalování ..................................................................................................................... 18 ČÁST C ÚDAJE O DOTČENÉM ÚZEMÍ ....................................................................................................... 19 C.1 Vymezení dotčeného území ........................................................................................................ 19 C.2 Výčet dotčených samosprávných celků, které mohou být koncepcí ovlivněny ........................... 19 C.3 Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území ........................................ 19 C.3.1 Geologie a geomorfologie ...................................................................................................... 20 C.3.2 Voda ....................................................................................................................................... 21 C.3.3 Půda ....................................................................................................................................... 22 C.3.4 Ovzduší .................................................................................................................................. 23 C.3.5 Příroda a krajina ..................................................................................................................... 29 C.3.6 Veřejné zdraví ........................................................................................................................ 30 C.4 Stávající problémy životního prostředí v dotčeném území.......................................................... 30 ČÁST D PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ VE VYMEZENÉM DOTČENÉM ÚZEMÍ ............................................................................................................... 33 D.1 Vliv na životní prostředí ............................................................................................................... 33 D.2 Vliv na veřejné zdraví .................................................................................................................. 34 ČÁST E DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE ...................................................................................................................... 35 E.1 Výčet možných vlivů koncepce přesahujících hranice České republiky ..................................... 35 E.2 Mapová dokumentace a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení koncepce.................. 35 E.3 Další podstatné informace předkladatele o možných vlivech na životní prostředí a veřejné zdraví ..................................................................................................................................................... 35 E.4 Stanovisko orgánu ochrany přírody podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb.......................................................................................................................... 35 ČÁST F PŘÍLOHY......................................................................................................................................... 37


3


SEZNAM OBRÁZKŮ: Obr. 1 Vymezení regionu soudržnosti Severovýchod .................................................................................. 19 Obr. 2 Průměrné koncentrace NO2 ............................................................................................................... 26 Obr. 3 Průměrné roční koncentrace PM10 .................................................................................................... 26 Obr. 4 36. maximální denní koncentrace PM10 ............................................................................................. 27 Obr. 5 Průměrné koncentrace PM2,5 ............................................................................................................. 27 Obr. 6 4. nejvyšší koncentrace SO2 .............................................................................................................. 28 Obr. 7 Průměrné koncentrace benzenu........................................................................................................ 28 SEZNAM TABULEK: Tab. 1 Vývoj zemědělského a lesního půdního fondu k 31. 12. daného roku (tis. ha) ................................. 23 Tab. 2 Celkové emise vybraných základních znečišťujících látek v roce 2011* .......................................... 24 Tab. 3 Vývoj emisí těžkých kovů a POP v letech 2005 – 2010 .................................................................... 24


4


POUŽITÉ ZDROJE INFORMACÍ REIONÁLNÍ RADA ROP NUTS II SEVEROVÝCHOD (2013): Návrh změn Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Severovýchod – verze 2. Hradec Králové. 44 str. ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV. Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2011. Úsek ochrany čistoty ovzduší. [online, cit. 2013]. Dostupné z: EKOTOXA s. r. o. (2012). Aktualizace programu ke zlepšení kvality ovzduší v roce 2012. Královéhradecký kraj. 150 str. EKOTOXA s. r. o. (2012). Aktualizace programu ke zlepšení kvality ovzduší v roce 2012. Pardubický kraj. 159 str. HANČAROVÁ, E. Hydrologické poměry. Český hydrometeorologický ústav. [online, cit. 2013]. Dostupné z: LIBERECKÝ KRAJ (2012). Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Libereckého kraje. Aktualizace 2012. Příloha č. 1 k nařízení Libereckého kraje č. 14 /2012. 72 str. MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Informace o vyhodnocení výsledků imisního monitoringu v roce 2011. 42 str. [online, cit. 2013]. Dostupné z: MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ (2011). Zpráva o životním prostředí ČR v roce 2011. Cenia. 108 str. [online, cit. 2013]. Dostupné z: MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ (2011, 2012). Statistická ročenka životního prostředí České republiky. Ministerstvo životního prostředí. Český statistický úřad. Cenia. [online, cit. 2013]. Dostupné z:

Internetové zdroje REGIONÁLNÍ RADA ROP NUTS II SEVEROVÝCHOD - cit. 2013. Dostupný z: HEIS VÚV TGM – cit. 2013. Dostupný z: AOPK ČR, Natura 2000 – cit. 2013. Dostupný z: AOPK ČR – cit. 2013. Dostupný z: Mapy.cz – cit. 2013. Dostupný z: Národní GEOportál Inspire – cit. 2013. Dostupný z: http://geoportal.gov.cz> Geoportál (nejen) o životním prostředí Libereckého kraje – cit. 2013. Dostupný z: Regionální informační servis – cit. 2013 http://www.risy.cz/ Příslušné právní normy a metodické pokyny Informace ze sítě WWW (stránky MŽP, KÚ Libereckého, Královehradeckého a Pardubického kraje, Českého statistického úřadu, Strategické dokumenty dotčených krajů).


5


PŘEHLED ZKRATEK B(a)P CO ČHMÚ ČOV ČR ČSÚ EK EU CHKO CHOPAV KRNAP KÚ MMR MZe MŽP NOx NOK OOP ORP OZKO PM10 PPS REZZO ROP SV ŘO SEA SF EU SO2 SRN TEN-T VOC VZ ZPF

benzo(a)pyren oxid uhelnatý Český hydrometeorologický ústav čistírna odpadních vod Česká republika Český statistický úřad Evropská komise Evropská unie chráněná krajinná oblast chráněná oblast přirozené akumulace vod Krkonošský národní park krajský úřad Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo zemědělství Ministerstvo životního prostředí oxidy dusíku Národní orgán pro koordinaci orgán ochrany přírody obec s rozšířenou působností oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší tuhé znečišťující látky frakce do 10 µm (angl. Particle Matter) standard kupní síly (angl. Purchasing Power Standard) registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší Regionální operační program NUTS II Severovýchod Řídící orgán posouzení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví (angl. Strategical Environmental Assesment) strukturální fondy Evropské unie oxid siřičitý Spolková republika Německo dopravní infrastruktura (angl. Transport infrastructures - TEN-T) těkavé organické látky veřejné zdraví zemědělský půdní fond


6


ÚVOD Předkládané oznámení koncepce (dále jen "oznámení")

REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM REGIONU SOUDRŽNOSTI SEVEROVÝCHOD PRO OBDOBÍ 2007 – 2013 – verze 2 je vypracováno ve smyslu § 10c zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění (dále jen zákon). Oznámení je zpracováno v rozsahu přílohy č. 7 k zákonu a slouží jako základní podklad pro zjišťovací řízení podle § 10d tohoto zákona. Jedná se o oznámení změny již jednou posouzené koncepce. Regionální operační program NUTS II Severovýchod byl v roce 2006 podroben posouzení vlivů na životní prostředí (EVERNIA, 2006) a následně bylo ze strany Ministerstva životního prostředí vydáno k ROP NUTS II Severovýchod Souhlasné stanovisko pod č.j. 73334/ENV/06 ze dne 18. 10. 2006. Vzhledem k potřebě zapojení finančních prostředků získaných na základě korekcí uvedených v rámci Výročních kontrolních zpráv za roky 2011 a 2012, identifikované zbývající finanční alokaci na prioritní ose 3 v rámci ROP NUTS II Severovýchod a v souladu s usnesením vlády ČR č, 387/2013, kterým byla schválena realokace části finančních prostředků z OP Technická pomoc a ROP NUTS II Severozápad, bylo Regionální radou Severovýchod rozhodnuto o provedení úprav finanční části Programového dokumentu, která spočívá především v realokaci finančních prostředků z jiných operačních programů a mezi jednotlivými prioritními osami, a s tím spojenou úpravou cílových indikátorů. Tento návrh revize 8. 7. - 23. 7. 2013.

byl

schválen

Monitorovacím

výborem

procedurou

per-rollam

v období

Předkládané oznámení změny koncepce je zpracováno za účelem naplnění požadavků Evropské komise a podrobení výše uvedených změn operačního programu screenigu resp. scopingu dle článku 3 Směrnice EK 2001/42/ES Evropského parlamentu a rady ze dne 27. června 2001, o posuzování některých plánů a programů na životní prostředí, respektive provedení zjišťovacího řízení dle národní legislativy, zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Předkladatelem změnového dokumentu je Regionální rada regionu soudržnosti Severovýchod. Oznámení změny koncepce je zhotoveno firmou AMEC s.r.o. na základě objednávky Regionální radou regionu soudržnosti Severovýchod. Zpracování oznámení proběhlo v červenci 2013.


7


ČÁST A ÚDAJE O OZNAMOVATELI A.1

Název organizace


A.2

IČO

75082721

A.3

Sídlo

Pražská 320/8, 500 04 Hradec Králové

A.4

Oprávněný zástupce oznamovatele

Kontaktní osoba:

Mgr. Daniel Jankovič Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod Odbor metodického řízení programu a monitoringu Tel.: +420 498 501 033 Fax: +420 498 501 010 e-mail: [email protected]


8


ČÁST B ÚDAJE O KONCEPCI B.1

Název

Návrh změn Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Severovýchod pro období 2007 – 2013

B.2

Obsahové zaměření (osnova) koncepce

Regionální operační program regionu soudržnosti Severovýchod (dále jen ROP SV) je programový dokument určující prioritní osy regionu pro programovací období 2007 – 2013. ROP SV představuje významný nástroj, pomocí kterého lze naplňovat cíle EU a její politiky hospodářské a sociální soudržnosti prostřednictvím čerpání dotací ze strukturálních fondů EU. Pro region soudržnosti Severovýchod, který dle evropské statistické územní jednotky NUTS II tvoří Liberecký, Královéhradecký a Pardubický kraj, je relevantní Cíl 1 – Konvergence. Globální cíl regionu byl definován následovně: „Zvýšení kvality fyzického prostředí regionu, což povede ke zvýšení atraktivity regionu pro investice, podnikání a život obyvatel. Prostřednictvím zvýšení atraktivity regionu bude docházet k jeho konvergenci k průměrné úrovni socioekonomického rozvoje EU.“ Na základě stanovení specifických cílů a s přihlédnutím k prioritním oblastem nadřazených strategických dokumentů EU, ČR a krajů byly definovány následující prioritní osy ROP SV: 1. Rozvoj dopravní infrastruktury 2. Rozvoj městských a venkovských oblastí 3. Cestovní ruch 4. Rozvoj podnikatelského prostředí 5. Technická pomoc Změny ROP NUTS II SV, které jsou předmětem překládaného oznámení změny koncepce, jsou následující: Podstatné změny Finanční realokace mezi prioritními osami v rámci operačního programu 1. Snížení celkové finanční alokace prioritní osy 3 Cestovní ruch. 2. Navýšení celkové finanční alokace prioritní osy 1 Rozvoj dopravní infrastruktury. Finanční realokace prostředků z Operačního programu Technická pomoc a z Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Severozápad 3. Navýšení celkové finanční alokace prioritní osy 1 Rozvoj dopravní infrastruktury. 4. Navýšení celkové finanční alokace prioritní osy 2 Rozvoj městských a venkovských oblastí. 5. Navýšení celkové finanční alokace prioritní osy 4 Rozvoj podnikatelského prostředí. Nepodstatné změny Úprava indikátorové soustavy ROP Severovýchod 1. Úprava cílových hodnot vybraných indikátorů. 2. Odstranění vybraných indikátorů z indikátorové soustavy ROP Severovýchod. Další nepodstatné změny 3. Změna organizační struktury Úřadu regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod. Výše uvedené změny ROP SV se týkají pouze finanční části ROP SV, a s tím spojené úpravy indikátorů, nebudou mít tedy vliv na stanovené cíle programu, ani na navrhovaná opatření v původním programovém dokumentu. Číslo dokumentu: C1462-13-0/Z01 Vydání: 01

9


B.3

Charakter změny koncepce

Regionální operační program regionu soudržnosti Severovýchod ROP NUTS II Severovýchod je zaměřen na řešení hlavních problémů regionu soudržnosti Severovýchod a na využití jeho potenciálu, s akcentem na vyvážený a harmonický rozvoj. Jedná se tedy o program k podpoření sociálně-ekonomického rozvoje regionu. Regionální rada regionu soudržnosti Severovýchod, jakožto Řídící orgán Regionálního operačního programu, žádá v souvislosti s realokací finančních prostředků mezi prioritními osami ROP NUTS II Severovýchod o provedení změny Programového dokumentu Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod pro období 2007 – 2013: Podstatné změny Finanční realokace mezi prioritními osami v rámci operačního programu Podstatnou změnou je snížení finanční alokace prioritní osy 3 Cestovní ruch a převedení těchto finančních prostředků do prioritní osy 1 Rozvoj dopravní infrastruktury ve výši 10 204 082 EUR, tj. 250 000 000 Kč. Vzhledem k potřebě zapojení finančních prostředků získaných na základě korekcí uvedených v rámci Výročních kontrolních zpráv za roky 2011 a 2012 a identifikované zbývající finanční alokaci na prioritní ose 3, se Řídící orgán ROP SV rozhodl snížit finanční alokaci na prioritní ose 3 a následně tyto finanční prostředky převést do prioritní osy 1. Výše uvedenými kroky usiluje Řídící orgán ROP SV o vyčerpání finanční alokace v co nejvyšší možné míře, a to na aktivity, které mají dle evaluace Hodnocení efektivity intervencí / Analýza pokroku ROP SV nejvyšší efektivitu a socioekonomický přínos. Tato změna byla schválena Monitorovacím výborem ROP Severovýchod dne 7. 6. 2013, týká se finanční části, proto nebudou navrhované cíle programu ohroženy. Z pravidelného monitoringu realizace ROP Severovýchod a evaluace Hodnocení efektivity intervencí / Analýza pokroku ROP SV vyplývá, že v současné době schválené projekty prioritní osy 3 naplní stanovené cíle. Realizace dalších projektů by tak vedla k odklonu od stanovených cílů, protože by došlo k přeplňování těchto cílů. Zároveň došlo ke změně regionálních priorit, kdy bylo identifikováno, že další obdobné projekty, jaké byly doposud předkládány v prioritní ose 3, by již v daném území nebyly účelné. Oblast podpory 1.1 Rozvoj regionální silniční infrastruktury má dle hodnocení vlivu na socioekonomický rozvoj regionu vyšší vliv než prioritní osa 3, oblasti podpory 3.1 Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti cestovního ruchu a 3.2 Marketingové a koordinační aktivity v oblasti cestovního ruchu, přičemž dle zdůvodnění se tvrzení expertů opírá především o posílení soudržnosti a mobility pracovních sil. Finanční realokace prostředků z Operačního programu Technická pomoc a z Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Severozápad V souladu s usnesením vlády ČR č. 387/2013, kterým byla schválena realokace části finančních prostředků z OP Technická pomoc a ROP NUTS II Severozápad do jiných regionálních operačních programů (vč. ROP SV), je navrhováno navýšení finanční alokace prioritních os 1 Rozvoj dopravní infrastruktury, 2 Rozvoj městských a venkovských oblastí a 4 Rozvoj podnikatelského prostředí. Změna struktury finančních alokací ROP SV spočívá v navýšení finanční alokace: •

prioritní osy č. 1 Rozvoj dopravní infrastruktury z celkové finanční alokace 254 518 455 EUR na částku 265 501 549 EUR, tj. o 10 983 094 EUR z ERDF, tj. o 276 115 007 Kč, což představuje 50 % z realokovaných prostředků;

•

prioritní osy č. 2 Rozvoj městských a venkovských oblastí z celkové finanční alokace 247 695 587 EUR na částku 251 876 485 EUR, tj. o 4 180 898 EUR z ERDF, tj. o 105 107 780 Kč, což představuje 19 % z realokovaných prostředků;

•

prioritní osy č. 4 Rozvoj podnikatelského prostředí z celkové finanční alokace 26 166 802 EUR na částku 32 969 000 EUR, tj. o 6 802 198 EUR z ERDF, tj. o 171 007 230 Kč, což představuje 31 % z realokovaných prostředků.


10


Nepodstatné změny Úprava indikátorové soustavy ROP Severovýchod a) Změny související s realokací finančních prostředků V souvislosti s realokací finančních prostředků z prioritní osy 3 do prioritní osy 1 a v souvislosti s navýšením finanční alokace prioritní osy 1, 2 a 4 v návaznosti na usnesení vlády ČR č. 387/2013 je navrhováno navýšení cílových hodnot souvisejících indikátorů. V návrhu je také zohledněno současné plnění indikátorů. Na úrovni indikátorů programu je v souvislosti s navýšením finanční alokace navrhováno navýšení předpokládaných hodnot vybraných indikátorů v roce 2015, a to u indikátorů: Indikátory výstupu •

51 01 00 Počet podpořených projektů celkem (z 523 na 630 projektů);

•

51 11 00 Počet podpořených projektů na rozvoj dopravy (dopravní obslužnost) (ze 110 na 140 projektů);

•

51 15 00 Počet podpořených projektů zaměřených na udržitelný rozvoj a zvyšující atraktivitu měst a velkoměst – celkem (z 95 na 110 projektů);

•

51 31 00 Počet podpořených projektů na rozvoj podnikatelského prostředí (z 58 na 75 projektů);

•

61 01 00 Délka nových a rekonstruovaných silnic II. a III. třídy celkem (z 218 km na 273 km).

Indikátory dopadu •

51 61 13 Celkové realizované způsobilé výdaje na realizaci projektů v tis. Kč (z 21 624 484 na 22 500 000).

Na úrovni indikátorů prioritních os: Prioritní osa 1 Rozvoj dopravní infrastruktury •

51 11 00 Počet podpořených projektů na rozvoj dopravy (dopravní obslužnost) (ze 110 na hodnotu 140 projektů);

•

61 01 02 Délka rekonstruovaných silnic II. a III. třídy (z 215 na 270 km);

•

61 01 08 Podíl nově zrekonstruovaných a nových silnic na celkové regionální síti silnic (ze 2 % na 3 %).

Prioritní osa 2 Rozvoj městských a venkovských oblastí •

51 15 00 Počet podpořených projektů zaměřených na udržitelný rozvoj a zvyšující atraktivitu měst a velkoměst – celkem (z 95 na 110 projektů);

•

51 15 41 Počet podpořených projektů na ostatní města (z 65 na 80 projektů);

•

65 11 00 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech celkem (z 85 000 m 2 na 100 000 m ).

2

Prioritní osa 4 Rozvoj podnikatelského prostředí •

51 31 00 Počet podpořených projektů zaměřených na rozvoj podnikatelského prostředí (z 58 na 70 projektů).

b) Změny nesouvisející s realokací finančních prostředků Úprava cílových hodnot je navrhována v souvislosti s plánovanými závěrečnými výzvami pro předkládání projektů. K úpravě dochází také na základě informace o ukončení sledování hodnot statistického indikátoru ze strany Českého statistického úřadu (dále ČSÚ). Zároveň je navrhováno snížení cílové hodnoty indikátoru v důsledku změn Národního číselníku indikátorů a na základě zjištěného nesouladu také úprava hodnoty indikátoru kontextu k roku 2005. V důsledku nedostupnosti aktuálních hodnot indikátoru kontextu Číslo dokumentu: C1462-13-0/Z01 Vydání: 01

11


•

55 20 00 Regionální HDP na obyvatele v PPS

dochází k vyřazení tohoto indikátoru z indikátorové soustavy ROP SV. ČSÚ vzhledem k metodickým rozdílům ve výpočtu koeficientů PPS v Eurostatu v jednotlivých letech a nemožnosti vytvořit porovnatelnou časovou řadu ČSÚ nadále nepočítá s publikací údajů v PPS v absolutních hodnotách. V rámci revize programu je dále předmětem návrhu navýšení hodnoty indikátoru k roku 2015: •

21 23 00 Emise primárních částic a prekurzorů sekundárních částic (z 52,34 na 61,17 kilotun/rok)

Návrh na úpravu cílové hodnoty tohoto indikátoru navazuje na změnu definice a výpočtu hodnoty indikátoru v rámci Národního číselníku indikátorů. Indikátory programu •

51 12 00 Počet podpořených projektů na rozvoj cestovního ruchu (ze 120 na 165 projektů).

Indikátory prioritní osy 3 Cestovní ruch •

51 12 00 Počet podpořených projektů na rozvoj cestovního ruchu (ze 120 na 165 projektů).

Navýšení indikátoru programu a prioritní osy 3 navazuje na předpoklad vyhlášení další výzvy pro předkládání projektů a zohledňuje i současné plnění indikátoru. Výzva do oblasti podpory 3.2 je plánována pouze jako opatření k dočerpání dodatečně uvolněných finančních prostředků. V rámci výzvy budou schvalovány pouze projekty ve zvláštním režimu, které mohou být financovány ve výši 0 – 100% dle případných uvolněných finančních prostředků. Indikátory prioritní osy 4 Rozvoj podnikatelského prostředí V prioritní ose 4 Rozvoj podnikatelského prostředí byly navrženy tyto změny v cílových hodnotách indikátorů: •

51 61 21 Celkové realizované způsobilé výdaje na vytváření průmyslových zón a revitalizaci brownfields (z 728 000 tis. Kč na 640 000 tis. Kč) - návrh na snížení cílové hodnoty tohoto indikátoru navazuje na změnu definice a terminologie tohoto indikátoru v rámci Národního číselníku indikátorů. V důsledku této změny se do indikátoru započítávají pouze vynaložené způsobilé výdaje projektů, nikoliv veškeré výdaje projektů, jak tomu bylo před úpravou tohoto indikátoru.

Další nepodstatné změny Změna organizační struktury Úřadu regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod Vyčlenění pracovníků ze současného Úseku metodického řízení, řízení rizik a nesrovnalostí do samostatného Úseku kontroly a nesrovnalostí, a to v rámci Odboru metodického řízení programu a monitoringu. Toto opatření reaguje na situaci v pokročilé fázi programovacího období, kdy se těžiště činnosti Úřadu Regionální rady přesouvá od administrace výzev k dohledu nad realizací podpořených projektů. Na základě této situace dochází k nárůstu kontrolní činnosti územních pracovišť. Vzhledem ke struktuře regionu soudržnosti Severovýchod, který je složen jako jediný v České republice ze tří krajů, je potřeba klást důraz na jednotný přístup při řešení identifikovaných kontrolních zjištění a dále posílit metodickou kontrolu a ověřování dodržování postupů stanovených vnitřní dokumentací, tzn. zajistit dodržování jednotného přístupu na úrovni všech Územních odborů realizace programu. S objemem čerpaných finančních prostředků také nabývá na významu agenda řešení nesrovnalostí. Proto byli v rámci organizační struktury Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod vyčleněni pracovníci původního Úseku metodického řízení, řízení rizik a nesrovnalostí do samostatného Úseku kontroly a nesrovnalostí, a to v rámci Odboru metodického řízení programu a monitoringu. Původní název Úseku metodického řízení, řízení rizik a nesrovnalostí se změnil na název Úsek metodického řízení. Tento návrh na změnu organizační struktury Úřadu Regionální rady byl schválen Monitorovacím výborem ROP Severovýchod korespondenční procedurou, která probíhala ve dnech 25. 1. až 17. 2. 2012. Jelikož se jednalo o změnu Programového dokumentu nepodstatné povahy, bylo možné předložení změny Evropské komisi odložit na pozdější dobu. Změna organizační struktury byla jako technická změna schválena Monitorovacím výborem ROP Severovýchod, přičemž první změna byla schválena korespondenční procedurou, která probíhala ve Číslo dokumentu: C1462-13-0/Z01 Vydání: 01

12


dnech 25. 1. až 17. 2. 2012, druhá změna pak byla schválena Monitorovacím výborem ROP Severovýchod dne 30. 11. 2012. Vyčlenění pověřeného auditního subjektu ze struktury Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod Na základě usnesení vlády České republiky ze dne 12. září 2012 č. 671 došlo k centralizaci auditů na Ministerstvu financí ČR a změně nastavení auditního systému u prostředků čerpaných ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropské rybářského fondu. V návaznosti na výše uvedené usnesení vlády ČR došlo s účinností od 1. ledna 2013 k ukončení výkonu činnosti pověřených subjektů auditního orgánu a převodu systemizovaných míst na Ministerstvo financí. Pracovníkům pověřeného auditního subjektu skončil k 31. 12. 2012 pracovní poměr na Regionální radě regionu soudržnosti Severovýchod. Spolu s tím došlo k úpravě organizační struktury Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod. Změna organizační struktury Úřadu Regionální rady byla schválena Monitorovacím výborem ROP Severovýchod na jeho 17. zasedání dne 30. 11. 2012. Jelikož se jednalo o změnu Programového dokumentu nepodstatné povahy, bylo možné předložení změny Evropské komisi odložit na pozdější dobu. S ohledem na výše zmíněné usnesení vlády bylo v Programovém dokumentu Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Severovýchod upřesněno, že Útvar interního auditu vykonává dotčené činnosti do 31. 12. 2012. Od data 1. 1. 2013 již bude tyto činnosti vykonávat Auditní orgán. Tyto změny žádným zásadním způsobem neovlivní cíle operačního programu a jde pouze o modifikaci stávající organizační struktury. Návrh změn ROP Severovýchod byl schválen Výborem Regionální rady Severovýchod dne 28. 6. 2013. Po připomínkování Návrhu změn ROP Severovýchod Národním orgánem pro koordinaci Řídící orgán ROP Severovýchod seznámil členy Monitorovacího výboru ROP Severovýchod s návrhem na změnu programového dokumentu. Monitorovací výbor ROP Severovýchod schválil tento návrh změn Programového dokumentu ROP Severovýchod procedurou per-rollam, která probíhala ve dnech 8. 7. 2013 až 23. 7. 2013.

B.4

Zdůvodnění potřeby pořízení

Potřeba provedení změn ve stávající ROP SV vyplynula z Analýzy dalších potřeb regionu na základě dopadu realizovaných projektů, evaluačního projektu Hodnocení efektivity intervencí / Analýza pokroku ROP SV a z multikriteriální analýzy Vyhodnocení řízení rizikových operačních programů provedené Národním orgánem pro koordinaci (dále jen „NOK“), na základě které schválila vláda České republiky usnesením č. 387/2013 změnu vybraných operačních programů Národního strategického referenčního rámce. Změny finančních alokací mezi prioritními osami 1 Rozvoj dopravní infrastruktury a 3 Cestovní ruch v rámci ROP Severovýchod Z pravidelného monitoringu sledování věcného a finančního pokroku vyplývá, že prioritní osa 3 Cestovní ruch dosahuje optimálního pokroku. Na základě výsledků provedené evaluace Hodnocení efektivity intervencí / Analýza pokroku ROP Severovýchod lze konstatovat, že došlo k naplnění třetího specifického cíle Zvýšit efektivnost využití přírodního a kulturního potenciálu regionu, který tak pozitivně napomáhá naplnění globálního cíle ROP SV, tedy, že dojde ke zvýšení atraktivity fyzického prostředí a vytváření příznivých podmínek pro podnikání v cestovním ruchu. Z projektu Analýza dalších potřeb regionu na základě dopadu realizovaných projektů, kterou si nechal Řídící orgán zpracovat v období říjen až prosinec roce 2010 i z převisu poptávky projektů jasně vyplývá, že v rámci oblasti podpory 3.1 byla subjektům v regionu soudržnosti Severovýchod dána příležitost k uspokojení potřeb a možnost zkvalitnit stávající potenciál základní a doprovodné infrastruktury v regionu. V rámci evaluačního projektu byla také hodnocena efektivita intervencí, tj. míra, se kterou jednotlivé intervence přispěly k eliminaci problémů uvedených ve stromu problému v programovém dokumentu. Efektivita oblasti podpory 3.1 byla vyhodnocena jako nízká až střední. Za pozitivní je považován objem alokovaných prostředků či velikost projektů a také to, že byla podpořena unikátní nabídka území v oblasti cestovního ruchu. Negativně je vnímána výrazně převažující podpora soukromých subjektů, které mnohdy znamenaly vysoké investice do nových objektů, u nichž není jistá míra přínosu pro rozvoj CR. Veřejný užitek takové podpory je považován za nižší. Oblast podpory 3.1 byla přesto vyhodnocena jako jedna z nejvlivnějších intervencí z hlediska komplexních problémů. Číslo dokumentu: C1462-13-0/Z01 Vydání: 01

13


Efektivita oblasti podpory 3.2 byla vyhodnocena jako velmi nízká až nízká. Jako efektivní přístup je zmiňována např. prezentace památek ve vazbě na ostatní atraktivity daného turistického regionu /oblasti či v rámci produktové řady. Z hlediska efektivity však zpracovatel konstatuje, že podpora nevychází z jednotné marketingové koncepce, případně ze syntézy krajských marketingových koncepcí. V této souvislosti je třeba rovněž zmínit, že by nebylo efektivní zapojit zde finanční prostředky získané na základě korekcí v rámci prioritní osy 3. Dle Analýzy možnosti dočerpání finančních prostředků na úrovni OP, kterou Řídící orgán zpracoval na začátku roku 2013, je technicky nemožné dodatečnou výzvu použít pro financování projektů zakládajících veřejnou podporu. V současné době tedy byla naplněna cílová kapacita projektů prioritní osy 3. Realizace dalších projektů by vedla k odklonu od stanovených cílů, protože by došlo k přeplňování těchto cílů. Zároveň došlo ke změně regionálních priorit, kdy bylo identifikováno, že další obdobné projekty, jaké byly doposud předkládány by již v daném území nebyly účelné. Řídící orgán ROP Severovýchod ověřoval aktuální priority krajů a další absorpční kapacitu v ROP Severovýchod již v rámci evaluace Analýza dalších potřeb regionu na základě dopadu realizovaných projektů, z níž vyplývalo, že v regionu stále existují další potřeby v oblasti dopravy s ohledem na skutečnost, že region soudržnosti Severovýchod nemá dostatečně kvalitní dopravní napojení jednotlivých regionů a sídel na nadregionální silniční síť TEN-T, kterou je potřeba dále doplnit modernizovanou sítí silnic II. a III. třídy. Finanční prostředky, které budou do prioritní osy 1 realokovány, nebudou využity na výstavbu nových silnic II. a III. třídy. Z výše uvedené analýzy vyplývá, že na úrovni prioritní osy 1 je připravováno dostatečné množství projektů, které jsou zaměřeny na rekonstrukci a modernizaci dopravní infrastruktury. Připravované projekty jsou schopny absorbovat dodatečné finanční prostředky. Potenciální příjemci disponují dostatečným „zásobníkem“ projektů v odpovídající fázi připravenosti, které mohou být využity v rámci předpokládaných výzev. Také na základě dosavadní praxe lze předpokládat rychlou a bezproblémovou realizaci projektů a čerpání prostředků. Predikované riziko případného nevyčerpání dodatečných finančních prostředků je tak zanedbatelné. Řídící orgán obdržel kladnou odpověď také ohledně připravenosti projektů ze strany krajů v této prioritní ose. Oproti oblastem podpory 3.1 a 3.2 prioritní osy 3 Cestovní ruch, vykazuje oblast podpory 1.1 Rozvoj regionální a silniční infrastruktury vysokou efektivitu, jelikož projekty odstraňují zásadní hrozby pro zhoršení dostupnosti a koheze. Jedná se o potřebné navýšení finančních zdrojů na modernizaci a rekonstrukci dopravní infrastruktury, ke které by jinak došlo s mnohem větším zpožděním, a zároveň jde o činnosti, které vedou ke zkvalitnění stávající sítě bez environmentálních dopadů. Modernizované a rekonstruované komunikace pak vykazují pozitivní následné nepřímé efekty. Intervence zároveň vykazuje optimální poměr finančního a věcného pokroku. To poukazuje na celkově bezproblémovou implementaci a celý stav zpracovatel vysvětluje i relativně nekomplikovanými projekty podpořenými v prostředí dopravní infrastruktury, jejíž absorpční kapacita je nezměrná. Dle hodnocení vlivu na socioekonomický rozvoj regionu má oblast podpory 1.1 v tomto směru vyšší vliv, přičemž dle zdůvodnění se tvrzení expertů opírá především o posílení soudržnosti a mobility pracovních sil. Navýšení celkové finanční realokace prioritních os 1, 2 a 4 v souvislosti s usnesením vlády ČR č. 387/2013 Národní orgán pro koordinaci (dále jen „NOK“) na základě provedené multikriteriální analýzy Vyhodnocení řízení rizikových operačních programů identifikoval rizikové operační programy, zhodnotil stav těchto programů a navrhl pro ně opatření. Nejzásadnějším opatřením je návrh na snížení alokované částky na rizikový program a její vyjmutí z daného operačního programu a to především s ohledem na riziko, že u těchto programů existuje vysoká pravděpodobnost, že v roce 2013 nebude využita část prostředků ze SF/FS. Rok 2013 je posledním rokem, kdy lze realokovat prostředky mezi operačními programy, to znamená provést revizi dotčených programů podle článku 33 Obecného nařízení. Evropská pravidla umožňují v tomto roce přesouvat mezi programy pouze alokaci stanovenou na rok 2013, čímž lze v současné době ovlivnit pouze nedočerpání přidělených prostředků v roce 2015. Vyhodnocení realizace rizikových operačních programů ukázalo, že toto opatření je stále aktuální a je navrhováno u Regionálního operačního programu Severozápad, Operačního programu Technická pomoc a Operačního programu Životní prostředí. V materiálu Vyhodnocení řízení rizikových operačních programů jsou také definovány oblasti, které by měly být realokací posíleny. ŘO ROP SV volí vyčerpání finančních prostředků v rámci realokace z OP Technická pomoc a ROP Severozápad pouze ve vybraných oblastech navrhovaných v materiálu Číslo dokumentu: C1462-13-0/Z01 Vydání: 01

14


Vyhodnocení řízení rizikových operačních programů, a to v návaznosti na strategii Evropa 2020, závěry studie Hodnocení efektivity intervencí / Analýza pokroku ROP SV, krajské priority, zjištěnou absorpční kapacitu a také připravenost projektů. Prioritní osa 1 Rozvoj dopravní infrastruktury Dodatečné prostředky z OP Technická pomoc a ROP Severozápad budou použity v souladu s principy udržitelného rozvoje dopravy. Vzhledem k tomu mohou být v oblasti dopravy spolufinancovány z dodatečné alokace určené ROP SV pouze následující typy intervencí: •

Regionální silnice II. a III. třídy s napojením na síť TEN-T a/nebo na silnice vyšší třídy;

•

Regionální silnice II. a III. třídy zlepšující situaci u velmi frekventovaných silnic;

•

Obchvaty měst a obcí, které snižují nepříznivé dopady dopravního provozu na občany a odklánějí dopravu mimo městská centra.

Finanční prostředky, které budou do prioritní osy 1 realokovány, budou využity pouze na modernizaci a rekonstrukce stávajících silnic II. a III. třídy, včetně budování obchvatů měst a obcí, nebudou použity na výstavbu nových silnic II. a III. třídy. Výše uvedené typy podpory jsou v souladu s následujícími specifikacemi oblastí podpory, které jsou součástí schváleného Programového dokumentu ROP Severovýchod: •

Modernizace, rekonstrukce a výstavba silnic II. a III. třídy prioritně napojujících region na silniční síť TEN-T;

•

Odstraňování bodových závad a bariér na silnicích II. a III. třídy napojujících region na silniční síť TEN-T a eliminace nepříznivých vlivů dopravy na obyvatelstvo a na životní prostředí.

Prioritní osa 2 Rozvoj městských a venkovských oblastí V souladu s Vyhodnocením řízení rizikových operačních programů je navrženo v prioritní ose 2 směřovat realokované finanční prostředky na nejméně rizikové aktivity, a to na vzdělávací infrastrukturu v podobě vybavení škol technického a přírodovědného charakteru v rámci oblasti podpory 2.2 Rozvoj měst. Řídící orgán ROP Severovýchod ověřoval absorpční kapacitu v ROP SV v rámci evaluace Analýza dalších potřeb regionu na základě dopadu realizovaných projektů (říjen 2010 – leden 2011), z níž vyplynulo, že v regionu je i dále potřeba zaměřit se na infrastrukturu určenou pro vzdělávání (obnova materiálnětechnického zázemí pro počáteční a další vzdělávání, modernizace a rekonstrukce budov a zařízení sloužících pro vzdělávací účely, vybudování a modernizace zázemí pro vzdělávání) včetně celoživotního vzdělávání a dále je také potřeba zlepšit také dostupnost vzdělávacích kapacit. V rámci programu budou tedy podporovány projekty zaměřující se na podporu škol technického a přírodovědného charakteru. Dodatečné prostředky budou použity v souladu s usnesením vlády ČR č. 387/2013 na aktivity specifikované v prováděcím dokumentu ROP SV, a to na: •

Investice do rekonstrukce, modernizace, vybavení a zařízení základních (včetně speciálních), středních a vyšších škol podmiňující zavádění nových vzdělávacích programů nebo alternativních forem vzdělávání;

•

Investice do výstavby, rekonstrukce, modernizace a do vybavení a zařízení souvisejících s rozvojem dalšího vzdělávání, zejména propojeného se sítí středních škol.

Prioritní osa 4 Rozvoj podnikatelského prostředí V rámci prioritní osy 4 přichází byla jako vhodná k podpoře vyhodnocena pouze jedna aktivita, uvedená ve Vyhodnocení řízení rizikových operačních programů: •

Vzdělávací infrastruktura v podobě vybavení škol technického a přírodovědného charakteru.

Jelikož v rámci ROP SV této aktivitě kromě prioritní osy 2 odpovídá také prioritní osa 4, resp. oblast podpory 4.2 Podpora rozvoje spolupráce firem se středními školami a učilišti, dalšími regionálními vzdělávacími institucemi a úřady práce, rozvoj inovačních aktivit v regionu, je navrhováno zařazení realokovaných prostředků i do této oblasti podpory. Cílem této oblasti podpory je rozvoj lidských zdrojů pro potřeby podnikatelského sektoru se zaměřením na lepší uplatnění nových absolventů škol a učilišť v praxi, zejména prostřednictvím zkvalitnění praktické Číslo dokumentu: C1462-13-0/Z01 Vydání: 01

15


výuky žáků a učňů, doškolování a dalšího vzdělávání zaměstnanců ve spolupráci s regionálními vzdělávacími institucemi a úřady práce. Předmětem podpory budou v souladu s Prováděcím dokumentem ROP SV projekty zaměřené na: •

Investice do zlepšení materiálně-technického vybavení učeben a dalších prostor na školách a učilištích, které jsou určeny pro získávání praktických znalostí a dovedností (interiérové vybavení, počítačová technika apod.);

•

Investice do vybavení učeben, případně dalších prostor určených pro praktickou výuku na školách a učilištích, strojním a přístrojovým vybavením souvisejícím přímo se získáváním praktických dovedností;

•

Investice do rekonstrukce sociálního zázemí a dalších souvisejících prostor nezbytných pro výuku a získávání praxe;

•

Investice do rekonstrukcí, případně nástaveb, přístaveb budov (nikoli do výstavby nových budov), určených výhradně pro potřeby výuky a získávání praktických znalostí a dovedností.

Předkládanou změnou programového dokumentu nedojde ke změně prioritních os, specifických oblastí ani charakteru podpořených projektů. Rovněž pravidla pro udělení finanční podpory v rámci ROP NUTS II Severovýchod zůstanou stejná. Provedenou změnou dojde pouze ke změně alokovaného objemu finančních prostředků určených pro jednotlivé oblasti podpory, zvýšení konečného počtu podpořených projektů, a s tím spojených změnám hodnot cílových indikátorů. Každé opatření, navržené v ROP SV bude realizováno s respektováním ochrany území evropsky významných lokalit a ptačích oblastí soustavy NATURA 2000 a všechny navrhované projekty, které podléhají zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, musí být podrobeny posouzení vlivů na životní prostředí na projektové úrovni (EIA).

B.5

Základní principy a postupy (etapy) řešení

Na základě výsledků průběžného monitoringu plnění jednotlivých definovaných indikátorů v ROP Severovýchod, vývoji čerpání dotací ze Strukturálních fondů Evropské unie (SF EU) tímto ROP a usnesení vlády ČR č. 387/2013 byla provedena Regionální radou regionu soudržnosti Severovýchod (dále jen RR SV) revize stávajícího programového dokumentu. O změny v rámci ROP Severovýchod bylo zažádáno RR SV, jakožto Řídícím orgánem ROP Severovýchod pro období 2007 – 2013, v souladu s čl. 33 a čl. 48 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999. Předkládané oznámení změny koncepce je zpracováno za účelem naplnění požadavků Evropské komise a podrobení výše uvedených změn operačního programu screenigu resp. scopingu dle článku 3 Směrnice EK 2001/42/ES Evropského parlamentu a rady ze dne 27. června 2001, o posuzování některých plánů a programů na životní prostředí. Respektive provedení zjišťovacího řízení dle národní legislativy, zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. K finálnímu schválení bude návrh předložen Evropské komisi (EK). Součástí schvalovací procedury, nejen dle požadavku EK, ale i dle národní legislativy ČR, je i provedení minimálně zjišťovacího řízení dle § 10d zákona č. 100/2001 Sb., a to s potvrzením či vyloučením negativního vlivu revize ROP SV 2007 – 2013 na životní prostředí (ŽP) a veřejné zdraví (VZ).

B.6

Hlavní cíle

Globální cíl ROP SV navazuje na vymezení globálního cíle a specifických cílů Národního strategického referenčního rámce. Dále se globální cíl ROP odvíjí od výsledku analýzy sociálně ekonomické situace a SWOT analýzy regionu soudržnosti (NUTS II) Severovýchod. Globální cíl pro programové období 2007 – 2013 byl definován jako zvýšení kvality fyzického prostředí regionu, což povede ke zvýšení atraktivity regionu pro investice, podnikání a život obyvatel. Prostřednictvím zvýšení atraktivity regionu bude docházet k jeho konvergenci k průměrné úrovni socioekonomického rozvoje EU.


16


Specifickými cíli programu jsou: Specifický cíl 1:

Zvýšit dostupnost regionu a efektivnost dopravy při respektování ochrany životního prostředí;

Specifický cíl 2:

Zlepšit kvalitu života a veřejných služeb pro obyvatelstvo s důrazem na snižování regionálních disparit;

Specifický cíl 3:

Zvýšit efektivnost využití přírodního a kulturního potenciálu regionu;

Specifický cíl 4:

Zvýšit atraktivitu regionu pro podnikání a investice.

Dosažení těchto specifických cílů ve svém souhrnu pomůže k dosažení dlouhodobě udržitelné prosperitě regionu. Úkolem implementace ROP je zajistit co nejefektivnější využití finančních prostředků ze strukturálních fondů v programovacím období EU 2007 – 2013. ROP SV je realizován prostřednictvím 5 prioritních os, které jsou dále členěny do 12 oblastí podpory. Změnou programového dokumentu nedojde ke změně prioritních os, specifických oblastí ani charakteru podpořených projektů. Hlavním principem revize ROP SV je převedení finančních prostředků z prioritní osy 3 Cestovní ruch na podporu absorpční kapacity regionu do prioritní osy 1 Rozvoj dopravní infrastruktury, kde jsou projekty významově pro rozvoj regionu s vyšší účelností, vykazují vyšší účinnost a užitečnost. Dalším podnětem k revizi programového dokumentu jsou realokace finančních zdrojů z OP Technická pomoc a ROP Severozápad, které budou využity na podporu projektů prioritních os 1 Rozvoj dopravní infrastruktury, 2 Rozvoj městských a venkovských oblastí a 4 Rozvoj podnikatelského prostředí. Realokace financí z externích operačních programů a mezi jednotlivými prioritními osami vyvolá také změny v hodnotách jednotlivých cílových indikátorů, jak bylo popsáno výše v kapitole B.3 Charakter změny koncepce. Další úpravy cílových hodnot cílových indikátorů v případě ostatních prioritních os jsou navrženy v souvislosti s plánovanými závěrečnými výzvami pro předkládání projektů. Návrh na vyřazení indikátoru z kontextu vyplývá z důvodu ukončení sledování hodnot statistického indikátoru ze strany ČSÚ, změna cílové hodnoty indikátoru 21 23 00 Emise primárních částic a prekurzorů sekundárních částic pak vyplývá ze změn definice a výpočtu jeho hodnoty v Národním číselníku indikátorů. Ostatní změny v revidovaném ROP SV pak mají charakter organizačních změn, a to v případě struktury Úřadu RR SV a subjektu pověřeného auditem ROP SV.

B.7

Přehled uvažovaných variant řešení

Revize ROP SV je navrhována v jedné variantě řešení.

B.8

Vztah k jiným koncepcím a možnost kumulace vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s jinými záměry

ROP Severovýchod zohledňuje koncepční podkladové materiály regionální úrovně a především hlavní strategické a programové dokumenty určující obecné priority rozvoje ČR a EU. Mezi tyto dokumenty patří zejména Strategické obecné zásady Společenství (SOZS), Národní rozvojový plán České republiky (NRP) a na něj navazující Národní strategický referenční rámec (NSRR), který kromě definice hlavních cílů a priorit ČR na následující programové období specifikuje rozdělení prioritních oblastí mezi jednotlivé tematické/sektorové operační programy a regionální operační programy. ROP Severovýchod je konzistentní s dalšími národními strategickými dokumenty, a to se Strategií udržitelného rozvoje (SUR ČR), Strategií hospodářského růstu a regionálními strategiemi rozvoje jednotlivých krajů tvořících region soudržnosti Severovýchod. ROP Severovýchod obdobně jako NSRR plně odráží změny vyplývající z odlišného přístupu k evropské politice hospodářské a sociální soudržnosti na léta 2007 – 2013 a nové ambice ČR jako plnohodnotného člena EU v nadcházejícím programovacím období. Součástí přístupu zpracovatele v tvorbě ROP Severovýchod se staly zkušenosti ze stávajícího programovacího období 2004 - 2006. Navrhovaná koncepce revize ROP SV nemá takové vlivy na životní prostředí ani veřejné zdraví, aby docházelo k jejich významné kumulaci s vlivy vyvolanými jinou koncepcí (viz kapitola Předpokládané vlivy koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví ve vymezeném dotčeném území).


17


B.9

Předpokládaný termín dokončení

Srpen 2013.

B.10 Návrhové období Jedná se o revizi programu ROP SV v rámci programového období 2007 - 2013, tj. s platností do roku 2015.

B.11 Způsob schvalování Finální Návrh změn ROP SV pro období 2007 - 2013 bude v tištěné verzi předložen ke schválení Evropské komisi. Rozhodnutí Evropské komise je předpokládáno: 10 – 12/2013. Před odesláním Evropské komisi se k návrhu ještě vyjadřuje z formálního hlediska Národní fond (Ministerstvo financí ČR) a Národní orgán pro koordinaci (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR).


18


ČÁST C ÚDAJE O DOTČENÉM ÚZEMÍ C.1

Vymezení dotčeného území

ROP SV zahrnuje území tří krajů – Liberecký kraj, Královéhradecký kraj, Pardubický kraj (viz Obr. 1).

Obr. 1

C.2

Vymezení regionu soudržnosti Severovýchod

Výčet dotčených samosprávných celků, které mohou být koncepcí ovlivněny

Dotčenými samosprávnými celky na úrovni krajů jsou: •

Liberecký kraj se sídlem v Liberci - 3 163 km , 4 okresy, 10 správních obvodů obcí s rozšířenou působností, 21 územních obvodů pověřených obcí, celkem 215 obcí;

•

Královéhradecký kraj se sídlem v Hradci Králové - 4 759 km , 5 okresů, 15 správních obvodů obcí s rozšířenou působností, 35 správních obvodů obcí s pověřeným úřadem, 448 obcí;

•

Pardubický kraj se sídlem v Pardubicích - 4 519 km , 4 okresy, 15 správních obvodů obcí s rozšířenou působností, 26 správních obvodů obcí s rozšířenou působností, 451 obcí.

2

2

2

Z charakteru změn revize programového dokumentu vyplývá, že změny nebudou mít přeshraniční charakter.

C.3

Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území

Vzhledem k tomu, že Návrh změn ROP SV nekonkretizuje jednotlivé záměry a projekty, jsou v následujících podkapitolách uvedeny základní charakteristiky životního prostředí jednotlivých krajů regionu.


19


C.3.1

Geologie a geomorfologie

Geologie Území Libereckého kraje je tvořeno regionálně - geologickými jednotkami tří strukturních pater Českého masívu. Z předplatformních jednotek se jedná o lugickou oblast (zastoupenou dílčími jednotkami krkonošsko-jizerského krystalinika a částí lužického masívu), dále limnický permokarbon a z platformních jednotek to je terciér a kvartér České křídové pánve. Pestrost geologické stavby Libereckého kraje určují horniny prvohor (žuly Jizerských hor a další), druhohor (pískovce Českého ráje) i třetihorní sopečné horniny (například Trosky, Ralsko nebo Bukovec v Jizerských horách (Liberecký kraj, 2013). Lugická oblast zasahuje dále na území Královehradeckého kraje a táhne se dále na jihovýchod až na pomezí Čech a Moravy, tudíž i do kraje Pardubického. Větší část Královehradeckého kraje tvoří mladodruhohorní turonské pískovce, které v předhůří Sudet (Krkonoše, Orlické hory) přecházejí v břidlice a fylity, pohoří pak jsou tvořena hlubinnými vyvřelinami, pararulami a svory (Královehradecký kraj, 2013). Území Pardubického kraje je budováno druhohorními mořskými usazeninami České křídové pánve (slepence, pískovce, jílovce), pouze v jihozápadní a severovýchodní části kraje vystupuje na povrch krystalinikum Železných hor, svratecké krystalinikum (JZ - žuly, gabra, ruly, svory, břidlice, atd.) a krystalinikum orlicko-sněžnické (SV - břidlice, fylity, svory, ruly, amfibolity, žuly). Podložní horniny regionu jsou často překryty čtvrtohorními sedimenty fluviálního nebo eolického původu, anebo sedimenty morén. Geomorfologie Systém: Provincie:

Hercynský Česká vysočina

Liberecký kraj Subprovincie: Oblast: Celek: Subprovincie: Oblast: Celek:

Krkonošsko-jesenická soustava (Sudetská subprovincie) Krkonošská oblast Lužické hory, Jizerské hory, Žitavská pánev, Frýdlantská pahorkatina, Ještědsko – kozákovský hřbet, Krkonoše, Krkonošké podhůří Česká tabule Severočeská tabule Jíčínská pahorkatina, Ralská pahorkatina

Královehradecký kraj Subprovincie: Oblast: Celek: Oblast: Celek: Subprovincie: Oblast: Celek: Oblast: Celek:

Krkonošsko-jesenická soustava (Sudetská subprovincie) Krkonošská oblast Krkonoše, Krkonošké podhůří, Broumovská vrchovina Orlická oblast Orlické hory, Podorlická pahorkatina Česká tabule Východočeská tabule Východolabská tabule, Orlická tabule, Svitavská pahorkatina Severočeská tabule Jičínská pahorkatina

Pardubický kraj Subprovincie: Oblast: Celek:

Krkonošsko-jesenická soustava (Sudetská subprovincie) Orlická oblast Orlické hory, Podorlická pahorkatina,


20


Oblast: Celek:

Jesenická oblast Kladská kotlina, Zábřežská vrchovina

Subprovincie:

Česká tabule

Oblast:

Východočeská tabule

Celek: Subprovincie: Oblast: Celek:

C.3.2

Svitavská pahorkatina, Orlická tabule, Východolabská tabule Česko-moravská subprovincie Českomoravská vrchovina Železné hory, Hornosvratecká vrchovina

Voda

Území NUTS II Severovýchod je z převážné většiny odvodňováno řekou Labe, náleží tedy úmoří Severního moře. Severní část Libereckého kraje, severovýchodní cíp kraje Královehradeckého a severovýchodní okraj Pardubického kraje náleží povodí Odry, úmoří Baltského moře. Jižní část NUTS II Severovýchod (jižní část Pardubického kraje) pak spadá do povodí řeky Moravy (Černé moře). Přes Králický Sněžník, Českotřebovskou vrchovinu a Loučenskou tabuli a dále přes Žďárské vrchy prochází tedy hlavní evropské rozvodí oddělující pomoří Atlantického oceánu a Černého moře. Nejvodnatější řekou Libereckého kraje je řeka Jizera. K povodí Jizery náleží říčka Mohelka, která se svými přítoky odvodňuje jižní část kraje. Dalšími důležitými přítoky Jizery, které odvodňují východní část kraje, jsou říčky Kamenice, Jizerka a Oleška. Podještědská pahorkatina je odvodňována Ploučnicí a jejími přítoky Ještědským, Panenským potokem, Svitávkou a Robečským potokem. Páteřním tokem území je Lužická Nisa, která pramení v jabloneckém okrese a tvoří osu Žitavské pánve od Jablonce n. N. přes Liberec, Chrastavu, Hrádek a dále na území Polska a SRN. Frýdlantský výběžek je odvodňován říčkou Smědá, která pramení v okolí Smědavy ve východní části Jizerských hor (Liberecký kraj, 2013). Nejvýznamnějším tokem Královehradeckého kraje je řeka Labe. Prvním významnějším přítokem horního Labe je z levé strany Úpa, která pramení stejně jako Labe v Krkonoších. Dalším přítokem Labe opět z levé strany je Metuje. Jedná se o vodohospodářsky významný tok. V jejím dolním povodí byla vybudována na potoce Rozkoš vodní nádrž Rozkoš, využívaná pro ochranu před velkými vodami, pro závlahy, pro nadlepšení průtoků i rekreaci. Řeka Orlice ústí do Labe zleva v Hradci. Vzniká spojením řek Divoké a Tiché Orlice. Jejím nejvýznamnějším přítokem je Dědina, ústící do ní z pravé strany v Třebechovicích pod Orebem. Západní část Královehradeckého kraje je odvodňována řekami Cidlinou a Mrlinou, úzký pás území na severním okraji okresu Jičín náleží do povodí Jizery. Cidlina bývá uváděna jako řeka s největší rozkolísaností průtoků v celé naší republice (Hančarová, 2013). V Pardubickém kraji je rovněž nejvýznamnějším tokem řeka Labe. Od města Opatovice je Labe splavné. Tato řeka má důležitý význam pro dopravu i jako zdroj vody pro průmysl (hlavně chemický v Pardubicích) a energetiku (Opatovická, Chvaletická elektrárna). Z řeky odbočuje řada náhonů dříve používaných k zásobování dnes již ze značné části zrušených rybníků. Nejdelší a nejznámější je Opatovický kanál, původně zřízený pro napájení rybníků, nyní je využíván k zásobování užitkovou vodou (zemědělství, energetika, průmysl). Severovýchod území je odvodňován do Labe řekou Orlicí. Na území kraje mají části svých toků obě její zdrojnice - Divoká i Tichá Orlice. Dalším významným tokem je řeka Loučná, jejím nejvýznamnějším přítokem je Desná. Dalším z významných přítoků Labe je Chrudimka. Západní cíp okresu Chrudim je odvodňován řekou Doubravou. Asi čtvrtina plochy regionu, to je jihovýchodní polovina okresu Svitavy, již náleží k povodí Moravy. Tato řeka se svými přítoky odvodňuje převážnou část moravského území. Na území regionu pramení i další


21


levostranné přítoky horní Moravy - Moravská Sázava a Třebůvka. Obě odvádí vodu z Moravskotřebovské pahorkatiny a do řeky Moravy se již vlévají mimo území kraje. Ve Žďárských vrchách se nachází pramenná oblast řeky Svratky, která ústí na jihu Moravy do Dyje, přítoku řeky Moravy. Přítokem Svratky je Svitava, jejíž čtvrtina povodí leží v Pardubickém kraji (Hančarová, 2013). Region soudržnosti Severovýchod disponuje výjimečně bohatými zdroji podzemních a povrchových vod. Okolo 50 % celkové rozlohy NUTS II Severovýchod náleží pro své přírodní podmínky do chráněných oblastí přirozené akumulace vod, tyto jsou vázány na významné geologické struktury (Severočeská křída, Jizerské hory, Krkonoše, v kraji Královehradeckém Východočeská křída, Polická pánev, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Žamberk – Králíky a Žďárské vrchy). V území se vyskytuje významný povrchový zdroj a úpravna vody Bedřichov a významný zdroj podzemní vody v Hradci Králové - Litá. (MŽP, Cenia, 2011). Na území jednotky Severovýchod se vyskytují rovněž zdroje léčivých vod využívaných především k lázeňství. Jakost vod Jakost povrchových vod je ovlivňována především bodovými zdroji znečištění z kanalizací měst a obcí, průmyslových závodů a zemědělské výroby. Počet obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci byl v roce 2010 8,672 mil., tj. 82,6 % obyvatelstva ČR. Do veřejných kanalizací bylo vypuštěno 3 488 mil. m odpadních vod, z nichž bylo 96,8 % čištěno v čistírnách odpadních vod. Jakost povrchových vod se pohybuje od dobré (horské, málo obydlené oblasti) až po poškozenou, a to zejména v blízkosti aglomerací a měst. Produkce organického znečištění podle biochemické spotřeby kyslíku (BSK5) se v roce 2011 proti roku 2010 snížila o 6 382 t (o 2,6 %), v ukazateli biochemická spotřeba kyslíku stanovená dvojchromanovou metodou (CHSKCr) o 9 935 t (o 1,7 %) a v ukazateli rozpuštěné anorganické soli (RAS) o 53 403 t (o 6 %). V ukazateli nerozpuštěné látky (NL) došlo proti roku 2010 ke snížení o 2 475 t (o 0,9 %). Vypouštěné znečištění se ve srovnání s rokem 2010 v roce 2011 snížilo v ukazatelích: BSK5 o 444 t (6 %), CHSKCr o 2 467 t (4,1 %) a NL o 3 349 t (7,3%). Mezi roky 2005 a 2011 došlo k poklesu vypouštěného znečištění BSK5 o 29 %, CHSKCr o 19,3 %, NL o 30,7 % a RAS o 6 %. Čistota mnoha úseků povrchových vod se po vybudování ČOV výrazně zlepšila. K tomuto zlepšení přispěl také útlum průmyslové a zemědělské výroby, ale tento stav není všude uspokojivý. Nadále je nutné se soustředit na odstraňování dalších lokálních zdrojů znečišťování, a to jak povrchových, tak podzemních vod, na odstraňování plošného znečišťování těchto vod a na odstraňování příčin změn hydrologických poměrů v území. V této souvislosti je nutné zvýšit počet obyvatel napojených na kanalizaci a zajistit vyhovující systém odkanalizování a čištění odpadních vod. Neuspokojivý je stav jakosti některých povrchových vod méně vodných vodotečí, protékajících menšími sídly s nečištěnými odpadními vodami. Zvyšuje se také eutrofizace vod, která se projevuje zejména rozvojem mikroskopických organizmů rozptýlených ve vodě (vodní květ). Hlavní příčinou tohoto stavu je přebytek živin ve vodním hospodářství, především pak dusíku a fosforu. Z hlediska odtokových poměrů i nadále přetrvávají problémy s rychlým odtokem srážkových vod z území, které jsou způsobeny odlesněním, nedostatečnou přirozenou retenční schopností horských oblastí s převažujícími srážkovými úhrny, nevhodnou úpravou drobných vodních toků, melioracemi provedenými často v nevhodných terénech a v posledních letech čím dál častěji také zastavováním území a vytvářením nepropustných zpevněných ploch. Zrychlený odtok vody z povodí má za nepříznivých klimatických podmínek za následek vznik povodňových situací. Také některé ze zdrojů podzemních vod však nejsou dostatečně chráněny. Např. se jedná o kontaminaci podzemních vod ze starých ekologických zátěží v bývalém vojenském prostoru Ralsko a v prostoru těžby uranu v oblasti Stráže pod Ralskem, podzemní vody jsou ohroženy v důsledku výše zmíněných důvodů také v ostatních částech regionu soudržnosti.

C.3.3

Půda

Půda je jednou ze základních složek životního prostředí, významných pro existenci rostlinných a živočišných organizmů. Ochrana půdního fondu patří k základním přístupům strategie udržitelného rozvoje. Celková výměra půdního fondu k 31. 12. 2011 představovala 7 886 598 ha, z toho zemědělská půda 4 229 167 ha, to je cca 54 % rozlohy půdního fondu ČR. Číslo dokumentu: C1462-13-0/Z01 Vydání: 01

22


Na jednoho obyvatele ČR připadá 0,402 ha zemědělské půdy (z toho 0,285 ha orné půdy). Vývoj výměry zemědělského a lesního půdního fondu podle druhů pozemků uvádí Vývoj zemědělského a lesního půdního fondu k 31. 12. daného roku (tis. ha). Tab. 1

Vývoj zemědělského a lesního půdního fondu k 31. 12. daného roku (tis. ha)

Rok

Zemědělská půda

Orná půda

Trvalé travní porosty

Lesní pozemky

Zornění (%)

2006

4 254

3 040

976

2 649

71,46

2007

4 249

3 032

978

2 651

71,36

2008

4 244

3 026

980

2 653

71,30

2009

4 239

3 017

983

2 655

71,17

2010

4 234

3 080

986

2 657

72,74

2011

4 229

3 000

989

2 660

70,94

Rozdíl (2010 – 2011)

-5

-80

+3

+3

-1,8

Z celkové rozlohy jednotky NUTS II Severovýchod připadá 45 % na zemědělskou půdu (ČSÚ, 2013). Mezi jednotlivými kraji se liší rozloha zemědělské půdy poměrně markantně. V Pardubickém a Královehradeckém kraji zaujímá zemědělská půda rozlohu skoro shodně, a to 41 % a 42 % rozlohy kraje. Liberecký kraj má oproti předchozím krajům vzhledem k méně příhodným fyzicko-geografickým podmínkám nižší zastoupení zemědělské půdy (17,5 %). Podíl orné půdy z celkové zemědělské půdy se opět mezi jednotlivými kraji liší. Celorepublikový průměr podílu orné půdy (71,8 %) překračuje kraj Pardubický (77,1 %) i Královéhradecký (71,6 % orné půdy). V Libereckém kraji je hodnota výrazně pod průměrem (39 %), a to z důvodů zmiňovaných výše. V meziokresním srovnání disponují nadprůměrným podílem orné půdy okresy Pardubice, Hradec Králové, Jičín a Svitavy, tedy oblasti příhodných klimatických podmínek s intenzivně rozvinutou zemědělskou výrobou. Z celkového fondu nezemědělské půdy tvoří největší podíl lesní pozemky. Průměrná lesnatost území České republiky dosahuje 33,8 %. V Pardubickém kraji je podíl lesnatosti na celkové rozloze kraje na úrovni 29,6 %, v Královéhradeckém kraji dosahuje lesnatost 31%, což jsou ve srovnání s celorepublikovým průměrem podprůměrné hodnoty. Lesnatost Libereckého kraje s 44,5 % je tedy nadprůměrná. Nejvyšší podíl lesů je v horských regionech. K největším záborům zemědělské půdy dochází v příměstských oblastech, a to především za účelem nové výstavby (obchodní síť, průmyslové areály aj.). Nově se projevuje trend budování průmyslových zón „na zelené louce“ a rovněž bytová zástavba směřuje do volné krajiny. Vážným problémem rozvoje venkovského prostoru je tzv. urban sprawl neboli suburbanizace (nekontrolovaná, živelná zástavba) zejména v příměstských oblastech velkých měst. Obecně lze konstatovat, že podnikatelské aktivity mnohdy směřují na nejkvalitnější zemědělské půdy do okolí větších sídelních útvarů. Důvodem je jejich jednoduché a méně nákladné zainvestování a relativně nízká cena zemědělské půdy ve srovnání se stavebními pozemky. Zajištění ochrany nejkvalitnějších úseků zemědělského půdního fondu včetně lesů pro udržitelný rozvoj krajiny a přírodních hodnot je aktuálním prioritním problémem regionu.

C.3.4

Ovzduší

Zdroje znečišťování ovzduší jsou evidovány v Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO), kde jsou jednotlivé zdroje děleny do kategorií (REZZO 1 – zvláště velké a velké zdroje znečišťování ovzduší, REZZO 2 – střední zdroje, REZZO 3 – lokální topeniště, malé zdroje znečišťování ovzduší a REZZO 4 – doprava). V roce 2012 nabyl účinnosti zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (tzv. „nový zákon o ovzduší“) podle kterého jsou zdroje znečišťování ovzduší děleny na stacionární a mobilní zdroje, kdy jsou stacionární zdroje dále děleny podle výkonu na vyjmenované a nevyjmenované. V Registru emisí zdrojů znečišťování ovzduší nadále zůstávají zachovány kategorie REZZO. Celkové množství emisí vybraných základních znečišťujících látek (tuhých znečišťujících látek – TZL, SO2, NOx, CO, těkavých organických látek – VOC a NH3) a podíly jednotlivých kategorií zdrojů na celkových emisích v roce 2011 uvádí Celkové emise vybraných základních znečišťujících látek v roce 2011*.


23


Tab. 2

Celkové emise vybraných základních znečišťujících látek v roce 2011* TZL

Kat. zdrojů

tis. t

SO2

NOx

%

tis. t

%

tis. t

1)

CO %

tis. t

VOC %

tis. t

NH3 %

tis. t

%

REZZO 1

8

13,8

142,1

83,2

111,5

49,6

146,2

38,1

18,3

12,4

0,4

0,6

REZZO 2

2,6

4,5

2,1

1,2

3,8

1,7

4,2

1,1

4,4

3,0

0,02

0,0

REZZO 3

19

32,7

25,6

15,0

6,3

2,8

75,7

19,7

89,8

61,0

65,9

96,2

REZZO 1-3 REZZO 4

29,6

51,0

169,8

99,4

121,6

54,1

226,1

58,9

112,5

76,4

66,3

96,8

28,4

49,0

0,961

0,6

103,1

45,9

157,5

41,1

34,7

23,6

2,2

3,2

Celkem

58,3

100

170,7

100

224,7

100

383,6

100

147,2

100

68,5

100

*

údaje před validací

1)

Emisní bilance VOC není prováděna pouze z podkladů REZZO 1–4, ale zahrnuje také bilanci emisí z používání rozpouštědel a nátěrových hmot u zdrojů, které nejsou sledovány v REZZO (venkovní použití, spotřeba v domácnostech). Z tohoto důvodu byly v uplynulých letech uváděny pouze součtové údaje. Údaje od r. 2003 představují odhad emisí jednotlivých kategorií zdrojů.

Z hlediska zdrojů znečištění ovzduší výše uvedenými látkami jsou souhrnně pro celou Českou republiku problematickou skupinou mobilní zdroje znečišťování ovzduší, kdy došlo za několik posledních let k nárůstu emisí spojenému se zvyšujícími se spotřebami pohonných hmot a nárůstem přepravních výkonů jak v individuální dopravě, tak v nákladní vnitrostátní a tranzitní dopravě. Navíc mobilní zdroje významně navyšují emise tuhých látek, a to prostřednictvím sekundární prašnosti. Je ovšem nutné konstatovat, že oproti minulým letům dochází od roku 2010 k významnějšímu poklesu emisí z dopravy, což souvisí s obměnou vozového parku. Významně se tedy na uvolňování emisí škodlivých látek do ovzduší podílejí malé zdroje znečišťování ovzduší (REZZO 3, nevyjmenované stacionární zdroje), kde se jedná převážně o emise škodlivin ze spalování nekvalitních paliv v domácích topeništích. Z tabelárního přehledu (Vývoj emisí těžkých kovů a POP v letech 2005 – 2010) emisí těžkých kovů a perzistentních organických látek (POP) vykazovaných podle požadavků Protokolů k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států (CLRTAP) je zřejmé, že v letech 2005 - 2010 v České republice dochází k trendu poklesu emisí těžkých kovů, s výjimkou chromu (Cr) a mědi (Cu), i k poklesu perzistentních organických látek.

Tab. 3

Vývoj emisí těžkých kovů a POP v letech 2005 – 2010 Rok

Těžké kovy 2005

2006

2007

2008

t.rok

2009

2010

-1

Pb

47,1

42,7

44,1

41,8

40,0

26,2

Cd

3,1

3,2

7,0

3,9

2,6

0,9

Hg

3,7

3,8

3,9

4,5

4,3

3,5

As

4,0

2,6

2,6

4,2

4,6

3,0

Cr

14,0

12,9

12,0

13,4

14,8

18,7

Cu

20,1

18,1

17,8

18,0

17,4

23,5

Ni

17,2

18,0

18,7

11,8

16,8

13,5

Se

8,8

8,0

7,0

8,1

9,8

8

Zn

165,9

171,4

168,4

156,5

136,7

114,4

Perzistentní organické látky PCB

1) 2)

DIOX

82,3

88,8

48,8

43,2

33,4

24,1

178,6

174,8

172,0

150,3

140,5

129,1


24


Rok Těžké kovy 2005

2006

2007

2008

t.rok PAU 1)

kg.rok–1

2)

g.rok–1

24,2

17,1

16,4

2009

2010

15,3

17,1

-1

19,3

Dále jsou uvedeny charakteristiky kvality ovzduší jednotlivých krajů. Liberecký kraj Úroveň kvality ovzduší v Libereckém kraji lze označit za příznivou, překračování imisních limitů představuje spíše lokální problém a týká se malého počtu znečišťujících látek. V období let 2006 – 2010 pak na území kraje převládalo postupné zlepšování imisní situace, které však bylo doprovázeno poměrně značnými výkyvy v závislosti na aktuálních podmínkách (zejména meteorologických). Tento jev se projevuje především v imisní situaci PM10 a benzo(a)pyrenu, u nichž po výrazném zlepšení v letech 2007 – 2009 (které však bylo do značné míry dáno právě příznivými podmínkami) následoval opětovný nárůst koncentrací v roce 2010. I v tomto roce je však imisní zatížení nižší (u benzo(a)pyrenu výrazně nižší) než ve srovnatelném roce 2006. Celkově tak převládá trend postupného snižování imisní zátěže. Množstvím emisí CO, tuhých znečišťujících látek (TZL), SO, NO a emisemi těkavých organických látek (VOC) se Liberecký kraj řadí k těm nejméně zatíženým v rámci celé ČR (Liberecký kraj, 2012). Královéhradecký kraj Královéhradecký kraj v rámci ČR vykazuje dlouhodobě relativně nízké množství emisí, zejména z důvodu absence těžkého průmyslu. Nejvíce problematickým polutantem na území Královéhradeckého kraje (stejně jako na území celé ČR) jsou přitom tuhé znečišťující látky, které mohou způsobit na území kraje zejména při nepříznivých rozptylových podmínkách překračování nejvyšších přípustných imisních koncentrací v ukazateli suspendované částice frakce PM10. V případě tuhých znečišťujících látek v porovnání s ostatními částmi ČR se na jejich produkci v Královéhradeckém kraji podílí zvýšenou měrou malé a mobilní zdroje emisí (REZZO3 a REZZO 4) (Ekotoxa, 2012). Pardubický kraj Pardubický kraj v rámci ČR vykazuje dlouhodobě středně vysoké množství emisí, zejména z důvodu absence koncentrace těžkého průmyslu, mimo dva zvláště velké spalovací zdroje – elektrárnu IP Opatovice a elektrárnu Chvaletice. Nejvíce problematickým polutantem v území Pardubického kraje (stejně jako na území celé ČR) jsou přitom tuhé znečišťující látky, které mohou způsobit na území kraje zejména při nepříznivých rozptylových podmínkách překračování nejvyšších přípustných imisních koncentrací v ukazateli suspendované částice frakce PM10. V případě tuhých znečišťujících látek v porovnání s ostatními částmi ČR se na jejich produkci v Pardubickém kraji podílí zvýšenou měrou malé a mobilní zdroje emisí (REZZO3 a REZZO 4). Významný vliv na kvalitu ovzduší v zájmovém území má také dálkový transport znečišťujících látek z blízkých průmyslových oblastí v Polsku.

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) každoročně zpracovává a vydává pro Českou republiku přehled o stavu ovzduší, ve kterém vymezuje území, kde jsou překračovány imisní a cílové imisní limity jak pro ochranu vegetace a ekosystémů, tak i zejména oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO), které se vymezují z hlediska zajištění ochrany zdraví obyvatelstva. Region soudržnosti Severovýchod, tedy kraje Liberecký, Královehradecký a Pardubický, se vyznačuje malým množstvím lokalit vyhodnocených jako oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Na obrázcích níže (Obr. 3 až Obr. 7) jsou znázorněny pětileté klouzavé průměry jednotlivých škodlivin (NO2, PM10, PM2,5, SO2 a benzenu na území ROP SV (data převzata z OZKO pro roky 2007 – 2011).


25


Obr. 2

Průměrné koncentrace NO2

Obr. 3

Průměrné roční koncentrace PM10


26


Obr. 4

36. maximální denní koncentrace PM10

Obr. 5

Průměrné koncentrace PM2,5


27


Obr. 6

4. nejvyšší koncentrace SO2

Obr. 7

Průměrné koncentrace benzenu


28


Lokality vykazující překročení imisních limitů jsou většinou vázány na aglomerace a městské zóny, čili krajská, případně okresní města, kde je soustředěn průmysl, případně na vysokou dopravní zátěž v území.

C.3.5

Příroda a krajina

Na území Regionu soudržnosti Severovýchod se vyskytuje poměrně hodně legislativou České republiky chráněných území (téměř pětina rozlohy Regionu). Nejrozsáhlejším chráněným územím je Krkonošský národní park (KRNAP - založen roku 1963) o rozloze 36 300 ha a biosférická rezervace překrývající KRNAP. V zájmovém území se dále vyskytují následující chráněné krajinné oblasti: •

České středohoří;

•

Kokořínsko;

•

Lužické hory;

•

Jizerské hory;

•

Český ráj;

•

Broumovsko;

•

Orlické hory;

•

Železné hory;

•

Žďárské vrchy.

Vyhlášena jsou také maloplošná chráněná území (národní přírodní památky, národní přírodní rezervace, přírodní památky a přírodní rezervace), kterých bylo k 31. 12. 2011 v kraji Královéhradeckém celkem 111, v kraji Libereckém 116 a v kraji Pardubickém 99. V rámci soustavy NATURA 2000 je na území Severovýchod vyhlášeno 11 ptačích oblastí a 175 evropsky významných lokalit jako regionálních částí evropské sítě chráněných území. Území Severovýchod zahrnuje celkem 20 přírodních parků. Krajina České republiky má mimo některá zvláště chráněná přirozená či polopřirozená území charakter kulturní krajiny, který byl utvářen po mnoho století. Antropogenní vlivy na krajinu však nabyly v posledních několika desetiletích větší intenzity. V přírodně blízkých územích, i tam, kde lidskou činností došlo ke vzniku mnoha cenných krajinných typů, dochází vlivem nesprávného hospodaření v krajině k jejich ohrožení. Nejproblematičtějšími jevy současné krajiny regionu jsou staré ekologické zátěže, špatné hospodaření s vodou a s tím související snížená retenční schopnost, degradace půdního fondu a nízká biodiverzita jak zemědělských, tak lesních a ostatních ekosystémů. Struktura a funkce krajiny je ohrožována také fragmentací z důvodů záboru ZPF pro realizaci nových dopravních a rozšiřující se obytnou i průmyslovou zástavbu. Podíl nefragmentovaného území v ČR klesá, a dochází tak ke stále se zvyšujícímu tlaku na přírodní stanoviště a v nich žijící druhy živočichů a rostlin (MŽP, Cenia, 2011). Zemědělská krajina regionu Severovýchod je jako jinde v České republice ohrožena dlouhodobou absencí extenzivních forem hospodaření na loukách a pastvinách, u orné půdy představuje největší riziko ohrožení zemědělského půdního fondu vodní a větrná eroze akcelerující v důsledku nevhodného obdělávání. Půda je ohrožena také vlivem používání chemických látek v zemědělské praxi. V současné době je nepříznivý stav půd postupně napravován například komplexními pozemkovými úpravami, různou dotační podporou mimoprodukčních funkcí zemědělských pozemků, ochranu proti erozi, udržení kulturního stavu krajiny a podporou rozmanitosti flóry a fauny. Stálým faktorem je snížená vodní retenční kapacita lesních půd v důsledku změn charakteristik humusu a intraskeletové eroze v monokulturně a holosečně obhospodařovaných smrkových lesích. Stav lesů je poznamenán zejména nevhodným složením druhé skladby porostů s převahou monokultur a působením přízemního ozonu. Většina lesů má značně posunutou druhovou a prostorovou skladbu dřevin. I přes zvyšující se podíl listnatých stromů používaných při obnově lesa a klesající podíl okyselujících látek v ovzduší je zdravotní stav lesních porostů v ČR, vyjádřený stupněm defoliace, nejhorší v rámci EU27 (MŽP, Cenia, 2011). Ani ve zvláště chráněných územích (ZCHÚ) se zpravidla nevyskytují všechna vývojová stádia lesa, která jsou podmínkou vysoké diverzity hmyzích a ptačích druhů. Číslo dokumentu: C1462-13-0/Z01 Vydání: 01

29


Intenzivní hospodaření je příčinou eutrofizace vodních nádrží, která negativně ovlivňuje podmínky pro život vodních rostlin a živočichů, a má tedy negativní vliv i na přilehlé biotopy. V případě těžby nerostných surovin dochází zpravidla jen pozvolna přímých důsledků (prašnost, doprava) a k následné rekultivaci dotčených ploch.

C.3.6

k omezení

vlivů

jejích

Veřejné zdraví

Veřejné zdraví je ovlivněno stavem životního prostředí, zdravotní péčí, životním stylem obyvatel, vrozenými dispozicemi i socioekonomickými faktory. Vlivy koncepce s dopadem na životní prostředí se většinou odrazí ve veřejném zdraví, jedná se o většinu již posuzovaných vlivů na jednotlivé složky ŽP, vstup toxických látek do ŽP, hluk, ale i vlivy na estetickou kvalitu ŽP resp. psychickou pohodu, jako je krajinný ráz, možnosti trávení volného času apod. Na veřejném zdraví se významně negativním vlivem podílí především znečištěné ovzduší a hluk. Charakteristiky kvality ovzduší byly popsány již výše (kapitola C.3.4 Ovzduší), na zvyšující se hlukové zátěži území se také významně podílí doprava. Hluk Nadměrným hlukem překračujícím stanovené hygienické limity jsou v ČR zatížena 3 % obyvatel, v městských aglomeracích okolo 10 % obyvatel. Hlavním zdrojem hluku je silniční doprava, která se na celkovém počtu obyvatel zasažených nadměrným hlukem podílí přibližně z 90 %. Způsob vedení hlavních komunikací způsobuje, že v některých obcích a menších městech je nadměrným hlukem z dopravy zasažena i více než polovina obyvatel zde žijících. Životní prostředí ovlivňuje lidské zdraví nepřetržitým působením prostřednictvím interakce organismu a fyzikálních, chemických i biologických faktorů dýcháním, příjmem potravy a tekutin, kontaktem se smyslovými receptory, sliznicemi i pokožkou. Vzhledem k šíři působení prostředí na lidské zdraví je však velice obtížné přesně vyhodnotit jednotlivé vlivy faktorů ŽP na lidské zdraví. Zlepšení kvality životního prostředí v nejširším významu, včetně omezení používání nebezpečných chemických látek a odstranění dlouhodobě působících zátěží, znamená splnění jedné z podmínek pro zlepšení zdraví obyvatelstva. Neméně důležitou determinantou lidského zdraví jsou i socioekonomické vlivy, které se odráží na objektivním i subjektivním zdravotním stavu obyvatelstva v rámci různých socioekonomických skupin v interakci se životním stylem stejně jako vzděláním. Subjektivní pocit dobrého zdraví a psychické pohody je ovlivněn zařazením člověka v rámci socioekonomické struktury společnosti.

C.4

Stávající problémy životního prostředí v dotčeném území

V následujícím textu je uveden přehled problémů týkajících se životního prostředí v jednotlivých krajích regionu soudržnosti. Liberecký kraj •

Zvýrazňování podílu emisí z malých stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší a emisí pocházejících z mobilních zdrojů na všech emisích Libereckého kraje;

•

Přeshraniční vliv průmyslových aktivit – Polsko;

•

Trvající znečištění povrchových toků důlními vodami (Jizera, Ploučnice), silně znečištěná voda horní části toku Lužické Nisy Libereckou aglomerací;

•

Kontaminace podzemních vod ze starých ekologických zátěží v bývalém vojenském prostoru Ralsko a v prostoru těžby uranu v oblasti Stráže pod Ralskem;

•

Plošné znečištění způsobené zejména splachy dešťovou vodou ze zemědělsky obdělávaných pozemků, eutrofizace vodních nádrží;

•

Bodové znečištění kanalizačními výustěmi, a to zejména z obcí bez čistíren odpadních vod (ČOV) nebo s nedostatečně čištěnými průmyslovými odpadními vodami. U obcí s počtem obyvatel pod 2000 je úroveň čištění odpadních splaškových vod vesměs nedostatečná (čištění v septiku) a vzhledem k tomu, že se kvalita vody na drobnějších tocích nesleduje, stávají se z recipientů často stoky;

•

Znečištění podzemních vod zemědělskými hnojivy;


30


•

Snižování retenční schopnosti krajiny prostřednictvím rozrůstající zástavby a rozšiřováním nepropustných ploch a s tím související zvyšování záboru zemědělského půdního fondu;

•

Celorepublikový trend úbytku zemědělské a orné půdy;

•

Přetrvávající riziko vodní eroze půdy;

•

Změna chemismu půd v důsledku depozic škodlivin a znečišťujících látek z ovzduší, změna chemismu půd (degradace lesních půd), plošné zátěže půd cizorodými látkami souvisejí se starými ekologickými zátěžemi, se špatně sanovanými nebo založenými skládkami a s následky využívání vojenského výcvikového prostoru (VVP) Ralsko – okolí bývalého letiště;

•

Změna chemismu půd v důsledku nadměrného zatížení hnojivy;

•

Ekologická zátěž také v podobě nevyužitých brownfields, které zároveň narušují krajinný ráz daného území;

•

Rozšiřování zástavby do volné krajiny - ohrožení přírodních stanovišť, snižování biodiverzity, zvýšení neprostupnosti krajiny, fragmentace krajiny.

Královehradecký kraj •

Intenzifikace dopravy, nárůst imisního zatížení území mobilními zdroji znečišťování ovzduší a zvyšující se hluková zátěž území;

•

Nevyřešená otázka spalování nekvalitních paliv v lokálních topeništích a podíl těchto zdrojů na emisním zatížení ovzduší;

•

Negativní vliv dálkových přenosů emisí, hlavně u prašných částic a u oxidu síry – přenos z Pardubického kraje (elektrárna Opatovice, Chvaletice), ale také přeshraniční přenos emisí z Polska;

•

Snížená schopnost krajiny zadržet srážkové vody – riziko povodní;

•

Vodní a větrná eroze půdy;

•

Výrazné poškození lesů v některých částech regionu, a to nejen vlivem imisní zátěže, ale také vlivem nevhodné druhové a věkové skladby lesních ekosystémů a způsobu hospodaření v nich;

•

Snížená odolnost lesů a narušená ekologická stabilita lesních ekosystémů zejména v horských oblastech (Krkonoše, Orlické hory) s vysokým krajinným a biologickým potenciálem;

•

Pokračující zastavování volné krajiny, zejména vlivem suburbanizace;

•

Zastavování pozemků na mnohdy produkčně nejkvalitnějších půdách;

•

Přítomnost starých ekologických zátěží a devastací. Nejčastěji se jedná o staré skládky odpadů ať už legálních či nelegálních. Řada ekologických zátěží zůstává nevyřešena zejména tam, kde náklady na sanaci přesahují vlastní cenu nemovitostí nebo nejsou vyjasněny vlastnické vztahy;

•

Celkově snížena biodiverzita a ekologická stabilita krajiny.

Pardubický kraj •

Nejpoškozenější životní prostředí v okolí aglomerace Pardubice – koncentrace průmyslu tepelné elektrárny Chvaletice a Opatovice,

•

Emise z domácích topenišť, především z horších paliv a z mobilních zdrojů, související nárůst hlukové zátěže území s narůstající dopravou;

•

Znečištění povrchových vod vlivem intenzifikace zemědělství;

•

Dosud nedořešená situace sekundárního čistění odpadních vod, odvádění odpadních vod a nevyhovující kanalizační systém;

•

Plošné znečišťování vody dusičnany a fosforečnany splachem ze zemědělských pozemků;

•

Snížená retenční schopnost krajiny – vznik častějších a intenzivnějších povodňových událostí;

•

Poškozené lesní ekosystémy (Orlické hory), nestabilní lesní porosty málo odolné negativním podmínkám prostředí, snížená biodiverzita především preferencí monokulturní skladby lesů;


31


•

Zemědělsky intenzivně obhospodařovaná území na velkých plochách – narušení biodiverzity, eroze půdy;

•

Zároveň snižování rozlohy zemědělské půdy a orné půdy;

•

Problematika brownfield, zastavování volné krajiny, zábor zemědělského půdního fondu;

•

Eroze zemědělské i lesní půdy;

•

Fragmentace krajiny a zvyšování její neprostupnosti.


32


ČÁST D PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ VE VYMEZENÉM DOTČENÉM ÚZEMÍ D.1

Vliv na životní prostředí

Původní znění programového dokumentu ROP NUTS II Severovýchod bylo podrobeno kompletnímu procesu posouzení vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí v roce 2006. Součástí SEA ROP NUTS II Severovýchod bylo rovněž vyhodnocení vlivů koncepce na veřejné zdraví a na lokality soustavy NATURA 2000. Výsledkem procesu SEA ROP NUTS II Severovýchod bylo konstatování, že operační program "Regionální operační program regionu NUTS II Severovýchod" nebude mít významný negativní vliv na životní prostředí, ani veřejné zdraví, a že realizace Regionálního operačního programu regionu NUTS II Severovýchod" nebude mít významný negativní vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti soustavy NATURA 2000. Nadále platí podmínka vyplývající z národní legislativy i ze Stanoviska SEA k původnímu znění programového dokumentu ROP NUTS II Severovýchod z roku 2006. Tedy, že každé opatření, navržené v "Regionálním operačním programu regionu NUTS II Severovýchod" bude realizováno s respektováním ochrany území evropsky významných lokalit a ptačích oblastí soustavy NATURA 2000 a všechny navrhované projekty, které podléhají zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, musí být podrobeny posouzení vlivů na životní prostředí na projektové úrovni (EIA). Předkládané změny ROP SV se týkají pouze finanční části ROP SV, nebudou mít tedy vliv na charakter projektů, které budou na základě programu resp. jeho změny podpořeny. Přidělením dodatečných financí určených na rekonstrukci a modernizace dopravní infrastruktury v regionu dojde k navýšení počtu realizovaných projektů. V důsledku toho je třeba rovněž upravit monitorovací ukazatele (indikátory), resp. jejich cílové hodnoty (viz výše). Z pohledu životního prostředí, resp. posouzení vlivu revize ROP SV na životní prostředí, nedojde ke změně charakteru podporovaných projektů ani kritérií pro jejich výběr, nedojde tedy ani k významným vlivům Změny ROP SV na životní prostředí. Podpora modernizace a rekonstrukce stávajících komunikací bude mít pravděpodobně převážně pozitivní vlivy na životní prostředí, zejména z důvodů zlepšení kvality a technických parametrů komunikací, odstranění dopravních závad, a tím i snížení nepříznivých vlivů na životní prostředí především nižší hlukovou zátěží, snížením znečištění ovzduší a zvýšením bezpečnosti provozu. Na druhou stranu může dojít v jednotlivých případech, kdy budou podpořeny obchvaty obcí vedené v nové stopě, k dílčím střetům především s ochranou přírody a krajiny a záborům ZPF, tyto vlivy však nelze na úrovni změny realokace finančních prostředků v rámci jednotlivých oblastí podpory ROP SV kvantifikovat, územně identifikovat a tudíž ani posoudit z hlediska jejich potenciálních vlivů na životní prostředí. Projekty na úpravu dopravní infrastruktury realizované nad rámec původně uvažovaných cílových hodnot by byly dříve či později pravděpodobně stejně realizovány pomocí finančních prostředků z jiných zdrojů. Z pohledu životního prostředí, resp. potenciálních negativních vlivů na něj, je na této hierarchické úrovni a míře podrobnosti znalosti projektů, podstatné, že se nic nezmění na požadavku podrobení každého jednotlivého projektu postupu posouzení dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, resp. dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Podpora posílení zájmu žáků o přírodovědné a technické obory, zkvalitnění praktické výuky žáků a učňů, podpora získání pracovních zkušeností ještě před ukončením školy, doškolováním a další vzdělávání zaměstnanců ve spolupráci s regionálními vzdělávacími institucemi a úřady práce a podpora uplatnění čerstvých absolventů na trhu práce, pro než budou využity nově realokované prostředky nebude mít přímé dopady do životního prostředí.. Rovněž v případě výstavby nových a modernizace stávajících vzdělávacích zařízení a související infrastruktury nejsou očekávány významné dopady do životního prostředí. Projekty investičního charakteru budou prověřeny a případně posouzeny z hlediska možných vlivů na životní prostředí postupem dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. . Ostatní změny programového dokumentu se týkají úprav indikátorů, jedná se zejména o úpravu cílových hodnot indikátorů. Změny cílových hodnot indikátorů neznamenají žádné změny v charakteru podpořených Číslo dokumentu: C1462-13-0/Z01 Vydání: 01

33


projektů, tudíž nemají ve srovnání s původním programovým dokumentem vliv na míru, s jakou stanoví rámec pro záměry, resp. jejich umístění či vlastnosti. Tato změna může ovlivnit pouze konečný počet realizovaných projektů, což však nelze hodnotit jako významný vliv na životní prostředí z důvodů nemožnosti konkretizace vlivů. Na úrovni ROP SV, resp. navýšení či snížení cílových hodnot indikátorů nelze vzhledem k neznalosti charakteru, technického řešení ani územního průmětu podpořených projektů vyhodnotit konkrétní vlivy jednotlivých projektů na životní prostředí ani jejich dopady do území. Pro zamezení negativních vlivů podpořených projektů na životní prostředí je třeba v každém jednotlivém případě důsledně uplatňovat postupy stanovené legislativou na poli ochrany životního prostředí, tj. především zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí resp. zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Změny v organizační struktuře Úřadu regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod jsou navrženy z důvodů zmíněných v kapitole B.2 Obsahové zaměření (osnova) koncepce. Tyto změny rozhodně nemohou mít negativní vliv na životní prostředí posuzovaného území. Kumulativní vlivy Revize ROP SV se nepředpokládají. V důsledku revize programového dokumentu ROP SV nedošlo k takové změně dokumentu, která by měla vliv na výsledky SEA původního znění operačního programu, lze konstatovat, že další posouzení vlivu Revize programového dokumentu na životní prostředí není účelné.

D.2

Vliv na veřejné zdraví

Vlivem navýšení finančních prostředků pro realizaci projektů zaměřených na rekonstrukce a modernizace stávajících komunikací se předpokládá optimalizace dopravy a celkově plynulejší provoz na stávajících komunikacích. Tato skutečnost může mít v konečném důsledku pozitivní vliv na emisní a hlukovou zátěž území, protože nebude docházet například ke kumulaci mobilních zdrojů na křížení cest. Dojde rovněž k odstranění řady dopravních závad a výšení celkové bezpečnosti provozu. Z provedené evaluace Hodnocení efektivity intervencí / Analýza pokroku ROP SV vyplynulo, že vliv realizace oblasti podpory 2.2 Rozvoj měst na sociálně-ekonomický rozvoj regionu je kladný a že realizace projektů skutečně přispěla, či přispěje, ke zvýšení kvality života. Oblast podpory 4.2 Podpora rozvoje spolupráce firem se středními školami a učilišti, dalšími regionálními vzdělávacími institucemi a úřady práce, rozvoj inovačních aktivit v regionu je svým charakterem podobná a je tedy rovněž možné předpokládat, že přispěje ke zkvalitnění života obyvatel. Pozitivně se projeví především z hlediska zvýšení vzdělanosti.


34


ČÁST E DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE E.1

Výčet možných vlivů koncepce přesahujících hranice České republiky

Vzhledem k charakteru změn Revize ROP NUTS II Severovýchod lze přeshraniční vlivy změny koncepce na životní prostředí vyloučit.

E.2

Mapová dokumentace a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení koncepce

V této fázi procesu není k dispozici.

E.3

Další podstatné informace předkladatele o možných vlivech na životní prostředí a veřejné zdraví

Nejsou uváděny další podstatné informace o možných vlivech na životní prostředí a veřejné zdraví.

E.4

Stanovisko orgánu ochrany přírody podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb.

Novelizací zákona č. 114/1992 Sb., ochraně přírody a krajiny, byla do právního řádu České republiky implementována směrnice Rady 79/409/EHS, ze dne 2. dubna 1979, o ochraně volně žijících ptáků, a směrnice Rady 92/43/EHS, ze dne 21. května 1992, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Na základě těchto směrnic se pro stanovené druhy ptáků, dalších živočichů a rostlin a typy přírodních stanovišť vytvářejí chráněná území, evropsky významné lokality a ptačí oblasti, které spolu vytvářejí soustavu chráněných území Natura 2000. Vláda svým nařízením č. 132/2005 Sb. stanovila národní seznam evropsky významných lokalit. Dnem jeho vyhlášení začala platit legislativní ochrany tzv. navržených evropsky významných lokalit. Jakákoliv koncepce, která může samostatně nebo ve spojení s jinými významně ovlivnit území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, podléhá hodnocení jejích důsledků na toto území a stav jeho ochrany. Pořizovatel koncepce v souladu s ustanovením § 45i zákona č. 114/1992 Sb. předložil její návrh příslušným orgánům ochrany přírody. Z obdržených stanovisek dotčených orgánů ochrany přírody k rozsahu koncepce lze předem vyloučit významný vliv koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Níže uvedený seznam poskytuje přehled stanovisek orgánů ochrany přírody dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb. (zdali lze vyloučit významný vliv koncepce na příznivý stav předmětu ochrany nebo územní celistvost území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti) Stanoviska jednotlivých dotčených orgánů jsou uvedena v příloze. Ministerstvo životního prostředí – odbor výkonu státní správy VI. Resslova 1229/2a, 500 02 Hradec Králové KÚ Královéhradeckého kraje – odbor životního prostředí Pivovarské náměstí 1245, 500 03 Hradec Králové KÚ Libereckého kraje – odbor životního prostředí U Jezu 642/2a, 461 80 Liberec 2 KÚ Pardubického kraje – odbor životního prostředí Komenského nám. 125, 532 11 Pardubice Správa chráněné krajinné oblasti Broumovsko Ledhujská 59, 549 54 Police nad Metují Správa chráněné krajinné oblasti České středohoří Michalská 260/14, 412 01 Litoměřice Správa chráněné krajinné oblasti Český ráj Antonína Dvořáka 294, 511 01 Turnov Číslo dokumentu: C1462-13-0/Z01 Vydání: 01

35


Správa chráněné krajinné oblasti Jizerské hory U jezu 10, 460 01 Liberec 4 Správa chráněné krajinné oblasti Kokořínsko Česká 149, 276 01 Mělník Správa Krkonošského národního parku Dobrovského 3, 543 11 Vrchlabí Správa chráněné krajinné oblasti Lužické hory Školní 12, 471 25 Jablonné v Podještědí Správa chráněné krajinné oblasti Orlické hory Dobrovského 332, 516 01 Rychnov nad Kněžnou Správa chráněné krajinné oblastí Železné hory Náměstí 317, 538 25 Nasavrky Správa chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy Brněnská 2279/39, 591 01 Žďár nad Sázavou


36


ČÁST F PŘÍLOHY Stanoviska orgánů ochrany přírody z hlediska § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění.

KONEC HLAVNÍHO TEXTU OZNÁMENÍ Datum zpracování oznámení, podpis zpracovatele oznámení a seznam osob, které se podílely na zpracování oznámení se nachází v jeho úvodní části. Číslo dokumentu: C1462-13-0/Z01 Vydání: 01

37



38



39



40



41



42



43



44



45



46



47



48



49



50



51



52



53

REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM REGIONU SOUDRŽNOSTI SEVEROVÝCHOD PRO OBDOBÍ verze 2

Recommend Documents