Ústecký kraj Program na podporu rozvoje hospodářství a snížení nezaměstnanosti v kraji verze 24.4.2012
Charakteristika kraje Podstatnou charakteristikou kraje je jeho vnitřní členitost a různorodost. Ta je primárně dána přírodními podmínkami, koncentrací obyvatelstva v pánevní oblasti a podél říčních toků a historickým vývojem. Dlouhodobá industrializace a s ní spojená urbanizace, odsun Němců a následné nedostatečné dosídlení kraje po II. světové válce, tento koncentrační proces posilovalo. V kraji lze vymezit čtyři oblasti, které se dosti významně od sebe liší svojí hospodářskou specializací, sídelní a sociální strukturou a mírou poškození životního prostředí: Pánevní oblast - typická koncentrací průmyslu a vysokou hustotou osídlení a většími městy, se specializací hospodářství na energetiku, těžbu uhlí a chemické výroby, patří sem okresy Chomutov, Most, Teplice a částečně Ústí nad Labem. Zemědělská oblast - zejména okresy Litoměřice a Louny s nižším zastoupením průmyslu. Jejich střediska jsou relativně malá a je zde nadprůměrné zastoupení menších venkovských sídel v porovnání s průmyslovými oblastmi. Krušné hory – převážná část česko-sasského pohraničí, dnes velmi řídce osídlený horský pás s velmi omezenými hospodářskými aktivitami. Toto území se stalo díky zanedbání v minulosti bariérou jak hospodářských, tak sociálních a kulturních kontaktů, což je v silném rozporu s posláním hraničního území.
1
Děčínsko - není ani územím s koncentrací těžkého průmyslu, ani územím typicky venkovským. Jeho jižní část je do jisté míry spjatá s okresem Ústí nad Labem a jeho severní část - Šluknovsko je svou odlehlostí a obtížnou dostupností z centrální části kraje typicky periferním územím, hospodářsky slabším. Je významnou hraniční oblastí se Saskem. Demografie Nejhustěji je osídlena podkrušnohorská hnědouhelná pánev, méně oblast Krušných hor a okresy Louny a Litoměřice, kde se vyskytují především menší venkovská sídla. Největší obcí a zároveň sídlem kraje je město Ústí nad Labem. Charakteristickým rysem kraje je relativně mladé obyvatelstvo, průměrný věk je 39,8 roku. Kraj se po Středočeském kraji společně s Libereckým krajem řadí na druhé místo v počtu živě narozených na 1 000 obyvatel (11,5), ale je zde jedna z nejvyšších úmrtností v republice (10,6 zemřelých na 1 000 obyvatel). Ústecký kraj se počtem rozvodů na 1 000 obyvatel (3,4) a počtem potratů na 100 narozených (47,5) řadí na první místo v celorepublikovém srovnání. Podle předběžné statistické bilance žilo na území kraje k 31. prosinci 2011 celkem 827 992 obyvatel, v tom 408 927 mužů a 419 065 žen. Počet obyvatel na konci roku 2011 je výsledkem bilance, která navazuje na údaje ze sčítání lidu k 26. 3. 2011. V průběhu roku 2011 počet zemřelých osob převýšil počet živě narozených dětí o 196. Saldo migrace dosáhlo záporné bilance, což znamená, že přistěhovalých osob bylo o 226 méně než osob vystěhovalých. Z porovnání okresů je patrné, že od počátku roku přirozenou měnou (tj. rozdílem počtu živě narozených a zemřelých) poklesl počet obyvatel nejvýrazněji v okrese Most (o 167 osob) a Teplice (o 122 osob). Naopak nejvyšší přírůstek obyvatel byl zaznamenán v okrese Děčín (+58 osob). Celkový počet obyvatel v kraji se od počátku roku snížil o 422 osob. K poklesu došlo téměř ve všech okresech s výjimkou okresu Louny, kde byl zaznamenán nárůst počtu obyvatel o 385 osob a Litoměřice (o 147 osob).
2
K přírůstku stěhováním došlo ve čtyřech okresech kraje (Louny, Teplice, Most a Litoměřice). V ostatních okresech došlo k úbytku, nejvíce v okrese Ústí nad Labem (o 550 osob). Celkový přírůstek obyvatel se projevil nejvýrazněji, jak bylo výše zmíněno, v okrese Louny, zatímco k nejvýraznějším úbytkům došlo v okresech Ústí nad Labem a Děčín.
3
Základní SWAT analýzy Ústeckého kraje HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ Silné stránky •
•
Slabé stránky
Výhodná geografická poloha mezi Prahou a Saskem
•
Převážně průmyslová aglomerace s vybudovanou energetickou a
•
hodnotou a nižší kvalitou
vodohospodářskou infrastrukturou •
Rozsáhlá nabídka volných výrobních
Možnosti zahraničních investic v regionu s prokázaným zvýšením produktivity
•
Tradice průmyslové výroby
•
Velké množství volných ploch bez infrastruktury (15 000 ha po rekultivacích)
•
propojení center uvnitř regionu
•
zavedený těžební, energetický a chemický průmysl (firmy
•
nízké náklady na pracovní sílu
•
průchod tranzitního plynovodu a jeho dostatečná kapacita
•
přítomnost části IV.
Příliš jednostranná specializace průmyslového odvětví
•
Nízká domácí poptávka
•
Nerovnovážná hospodářská struktura
•
pokles zemědělské výroby
•
zastaralost a nedostatečný tech. stav průmyslových budov a areálů
•
image regionu
•
špatná struktura exportu – vývoz surovin převládá nad vývozem výrobků
•
slabý terciální sektor (služby)
•
nižší HDP než je republikový průměr
celorepublikového významu) •
Nízký počet malých a středních výrobních podniků – nepříznivý vliv velkých podniků
budov a ploch •
Převaha výroby s malou přidanou
Transevropského multimodálního koridoru Berlín-Praha-BrnoBratislava-Budapešť-Sofie-Istanbul (dálnice D8; železniční trať 090/815; labská vodní cesta);
4
Příležitosti
Ohrožení
•
Rozvoj zpracovatelského průmyslu a služeb
•
Stagnace vzniku a růstu malých a středních podniků
•
Využití programů hospodářské pomoci EU
•
Neschopnost využít potenciálu kraje
•
Stagnace přílivu zahraničního
•
Využít revitalizace krajiny k vytvoření dalších pracovních příležitostí
•
Příprava pozemků pro investory
•
Zdokonalení dopravních cest (vysokorychlostní trať, dálnice D8, R7, labská vodní cesta)
•
vstřícný přístup samospráv a ost. institucí
•
•
rozvoj a vytváření konkurenceschopnosti malých a středních podniků možnost výstavby business-center pro rozvoj malých a středních firem
•
regionální politika ČR
•
vysoká nabídka pracovních sil
•
přeshraniční spolupráce
•
rozvoj zemědělství v Polabí a Poohří
•
potencionálních investoři z Prahy (přesycenost trhu a dostupnost
kapitálu •
Další propad zemědělské produkce
•
Ztráta konkurenceschopnosti dosud úspěšných firem
•
konkurence sousedních regionů a sousedních zemí
•
odliv kapitálových prostředků
•
přetrvávající nízká poptávka domácí kupní síly
•
pokles daňové výtěžnosti
•
odchod kvalifikované síly z regionu
•
zastaralé technologie v průmyslu
•
import zemědělských, průmyslových a spotřebních zahraničních produktů
•
ukončení činnosti velkých podniků následek nezvládnuté privatizace (nejistá konkurenceschopnost)
místa a zdrojů)
5
OBNOVENÍ EKOLOGICKÉ ROVNOVÁHY- REVITALIZACE KRAJINY Silné stránky •
Zlepšování ŽP, zejména ovzduší,
Slabé stránky •
těžebního, energetického a chemického
čištění odpadních vod a nakládání s odpady
Silná koncentrace průmyslu, zejména
•
Devastované obrovské území
•
Špatný stav lesních porostů, odlesnění
•
Dlouhodobě v průměru špatné ŽP
krajinnými ekosystémy
•
Přetrvávající negativní image kraje
•
Zvýšení výdajů na ochranu ŽP
•
Neřešení starých ekologických zátěží
•
Systém sledování úrovně znečištění ŽP
•
Neexistence krajinotvorné funkce
•
Rekultivace důlních děl
•
Pokles vlivu zemědělské velkovýroby
•
Pokles průmyslové výroby a snížení
•
Zájem veřejnosti o stav životního prostředí
•
•
Chráněné krajinné oblasti s unikátními
zemědělství v Polabí a v Poohří •
Nekvalifikovaná údržba krajiny
•
Zvyšující se množství odpadů
těžby uhlí
•
Slabá propagace změn kraje
Velmi dobrá kvalita pitné vody
•
Zvýšení hustoty individuální dopravy
•
Negativní působení masmédií
6
Příležitosti •
•
Další extenzivní rozvoj těžby uhlí
•
Zastavení programů ochrany ŽP
•
Ekologické havárie
•
Zánik krajinotvorné funkce venkova
•
Poddolovaná území
ochrany ŽP z EU
•
další nárůsty silniční dopravy surovin
Posílení krajinotvorné funkce
•
živelné pohromy (záplavy)
Cílené využití rekultivací – revitalizace krajiny
•
Využití krajiny pro turistiku a rekreaci
•
Úspěšné nabízení rekultivovaných ploch novým vlastníkům
•
•
Ohrožení
Připravenost na zařazení do programů
zemědělství •
snížení těžby a výroby elektřiny
•
zapojení masmédií do změny image kraje
•
posílení ekologické funkce lesa
•
management krizových situací
ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ
7
Silné stránky
•
Slabé stránky
•
Dostatek volné pracovní síly
•
•
Dostatečná kapacita vzdělávacích zařízení (učiliště a střední školy)
Nízká profesní flexibilita pracovní síly
•
Relativně vysoká technická vzdělanost
Nedostatečná tvorba nových pracovních míst
•
Příznivá věková struktura obyvatelstva
Velký počet nekvalifikovaných pracovníků
•
Existence regionální univerzity, detašovaného pracoviště ČVUT
Nedostatečná pracovní motivace pracovní síly s nižším vzděláním
•
Podprůměrný počet středoškolsky a
•
•
•
Praha a pob. VŠB Ostrava
vysokoškolsky vzdělaných obyvatel
•
dostačující kapacita institucí v oblasti vzdělání a péče o zdraví
•
prohlubující se dlouhodobá nezaměstnanost
•
levná pracovní síla
•
podprůměrná vzdělanost
•
chybí celoživotní systém vzdělávání a vzdělávání dospělých
•
neorganizovaná nabídka odborného zaškolování bez průzkumu trhu
•
nízká mobilita pracovní síly
•
špatná jazyková vybavenost
•
zhoršující se dostupnost práce a služeb -důsledek omezení veřejné dopravy
•
odliv vysokoškoláků
8
Příležitosti
Ohrožení
•
Přizpůsobení systému vzdělávání potřebám trhu práce
•
Nárůst neumístěných absolventů škol
•
Přizpůsobení kvalifikací a rekvalifikací na trh práce
•
•
Zavedení systému celoživotního vzdělávání
Přetrvávání a růst dlouhodobé nezaměstnanosti – “zvyk žít z podpory”
•
Pasivita institucí i obyvatel
•
Zvýšení jazykových znalostí
•
Odliv kvalifikovaných pracovních sil
•
Spolupráce mezi institucemi
•
Nárůst sociálních nepokojů
(odborné a efektivní řešení)
v souvislosti s hospodářským rozvojem
•
Využití tvůrčího potenciálu
•
Zvýšení vědomí regionální identity
•
Regionální řízení středního školství
•
Vstup cizích investorů (kapitál, know-how, podniková kultura, trhy)
•
odchod řídících struktur velkých firem z regionu
•
Pozitivní zapojení masmédií - osvěta
•
stoupající počet kvalifikovaných
•
Zlepšení stavu životního prostředí
•
Zvyšování úrovně a prestiže místních VŠ
•
ignorace rozvoje lidských zdrojů
•
výrazný pokles počtu ekonomicky aktivních obyvatel po roce 2010
uchazečů o práci •
zhoršující se věková struktura obyvatelstva
ROZVOJ SÍDEL
9
Slabé stránky
Silné stránky •
Dostatečné podnikání
množství
ploch
pro
•
Vysoké procento zpracování ÚPD obcí
•
Vysoký stupeň urbanizace
•
Nadprůměrný počet bytů vytápěných dodávkovým teplem
•
Kvalitní voda
•
relativně moderní bytový fond (mimo
•
Nedostatek investičních zdrojů
•
Zastaralost technické infrastruktury
•
Odliv obyvatel z venkova
•
Nedostatek regionální soudržnosti a nedostatek regionální identity
•
Pracovní
příležitosti
v menších
obcích •
Vznik čtvrtí s obyvatelstvem
•
malá spolupráce mezi obcemi
systémů ekologizace otopných (plynofikace, tepelná čerpadla …)
•
nedostatečná úroveň a sortiment
tradice lázeňství – Teplice, Bílina, Mšené, Klášterec n./O.
•
okres DC) •
•
nepřizpůsobivým
služeb vysoké náklady na provoz a údržbu majetku •
vylidňování městských center
•
zánik více než 160 obcí
10
Příležitosti
Ohrožení
•
Zařazení do rozvojových programů EU pro obce
•
Neexistence záměrů
•
Využití kulturního a turistického potenciálu (zachovalý ráz krajiny v některých oblastech)
•
Další extenzivní rozvoj těžby uhlí hrozba likvidace sídel
•
Zvyšování nezaměstnanosti
•
Nedostatečné investiční pobídky
•
Vylidňování horských oblastí
•
Velký počet malých obcí
•
Nízká koupěschopnost obyvatel
•
Snížení dotačních prostředků
památkových
•
Zvyšování trestné činnosti
objektů a památkově chráněných území
•
Rostoucí konfliktů
•
nutnost investic
•
Vytvoření nového obrazu kraje
•
Cílené využití zdrojů k vytvoření rozvojových fondů obcí
•
Vytvoření rozvojových plánů
•
Posílení funkce SESO (podpora, informace, lobování….)
•
Velké
množství
jasných
míra
rizik
deficitního
rozvojových
etnických
financování
11
Rozvojové faktory kraje Poloha kraje je z hlediska postupné integrace do evropských struktur, blízkosti i dostupnosti Prahy a sousedních krajských center významným potenciálním rozvojovým faktorem. Doprava - výhodná je pozice kraje na hlavní evropské silniční a železniční dopravní ose z Berlína přes Prahu na Vídeň a labská vodní cesta. Koncentrace průmyslu i obyvatelstva představuje z hlediska ČR významný trh, dobře dostupný z Prahy i ze sousedního Saska.
Ekonomické údaje Ekonomické údaje podle Businessinfo: V roce 2009 se kraj podílel na tvorbě hrubého domácího produktu v České republice 6,4 %. V přepočtu na jednoho obyvatele dosahuje 79,8 % republikového průměru a je mezi kraji na desáté pozici. Průmyslová činnost z minulosti měla a dosud má nepříznivý dopad na kvalitu životního prostředí v kraji. Silně rozvinutá povrchová těžba značně poškodila přirozenou tvář krajiny, která se postupně obnovuje jen velmi nákladnou rekultivací. Dobře známy jsou i problémy s emisní situací v kraji. V posledním desetiletí došlo k výraznému zlepšení, což lze dokumentovat snižujícím se množstvím emisí, ale i přesto je kraj vnímán jako oblast s nejpoškozenějším životním prostředím. Neslavné prvenství kraj zaujímá v měrných emisích (t/km2) oxidu siřičitého a oxidů dusíku. Podle výběrového šetření pracovních sil je v kraji zaměstnáno přibližně 365,7 tisíc osob, z nichž nejvíce je pracujících ve zpracovatelském průmyslu (cca 97,1 tisíc osob dle klasifikace NACE). V roce 2009 průměrná hrubá měsíční mzda v kraji dosáhla 21 179 Kč (na přepočtenou osobu), za celorepublikovým průměrem zaostala o 2 309 Kč. Ve srovnání krajů je Ústecký kraj na šestém místě. Pokles těžby 12
uhlí, restrukturalizace podniků, útlum výrob i zemědělství mají za následek, že v republikovém srovnání je v Ústeckém kraji dlouhodobě nejvyšší míra registrované nezaměstnanosti (v kraji 13,61 %, v ČR 9,24 % k 31. 12. 2009). Ve statistickém registru ekonomických subjektů bylo v kraji koncem roku 2009 téměř 175 tisíc firem, organizací a podnikatelů. Největší část tvoří podnikatelé – živnostníci nezapsaní v obchodním rejstříku (více než 124 tisíc). Z hlediska třídění podle odvětvové klasifikace ekonomických činností se nejvíce subjektů zabývalo obchodem, opravami motorových vozidel a spotřebního zboží.
13
Ekonomické údaje podle ČSÚ Vybrané makroekonomické údaje v porovnání s Prahou, sousedními kraji a republikovým průměrem Ukazatel/KRAJ
Ústecký
Karlovarský
Plzeňský
Středočeský
Hl.m.Praha
Liberecký
průměr
Počet obyvatel
836 047
306 952
572 517
1 276 550
1 262 106
440 490
753466
Regionální HDP (v mil. Kč, b.c.)
250 267
79 845
175 398
405 837
972 551
117 992
239255
Disp. důchod domácností na obyv.
170719
174215
185180
198607
246119
178492
183306
Vývoz (v mil. Kč, b.c.)
151 174
51 641
207 148
505 839
121 695
88 703
163226
Průměrná mzda
21 648
20 451
22 686
23 478
30 393
21 796
22356
Míra registrované nezaměstnanosti
13,56
10,41
7,40
7,44
4,05
9,90
9,42
Hosté v hromad. ubyt. zařízeních
320 020
721 759
510 113
682 914
5 132 042
656 232
922263
Hosté na obyv.*
0,38
2,35
0,89
0,53
4,07
1,49
1,22
Zdroj: ČSÚ, regionální statistiky aktuální k 2/2012 * vlastní výpočet
Ústecký kraj má nejvyšší nezaměstnanost v republice. Pod celorepublikovým průměrem je také disponibilní důchod domácností, průměrná mzda a vývoz. Regionální HDP je však nadprůměrný.
14
Příjmová situace obyvatel Porovnání Ústeckého kraje s Prahou a sousedními kraji Obyvatelé
podle
čistého Ústecký
Hl. m. Praha
Středočeský
Plzeňský
Karlovarský
Liberecký
měsíčního příjmu na osobu
Počet osob
ČR celkem
825 391
1 238 175
1 234 225
566 452
304 534
435 827
10
402
836
podíl
do 4000 Kč
6,5
0,5
3,4
1,3
2,7
2,6
2,2
4001 - 6000 Kč
10,2
1,6
4,5
4,6
8,1
4,4
4,5
6001 - 8000 Kč
17,8
5,3
13,2
12,0
17,2
15,7
10,6
8001 - 10000 Kč
19,2
14,0
16,3
23,8
20,5
23,7
20,2
10001 - 15000 Kč
33,6
37,9
38,0
40,4
36,7
39,6
39,9
15001 - 20000 Kč
7,7
20,2
15,4
8,9
7,9
10,3
13,2
20001 - 30000 Kč
3,6
13,9
7,4
5,9
6,4
3,0
6,9
30001 - 50000 Kč
1,3
4,3
1,2
3,1
0,3
0,4
2,0
50001 Kč a více
0,2
2,4
0,8
0,1
0,3
0,3
0,6
osob ve skupin ěv%
Zdroj: ČSÚ; http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/3012-11 Podíl osob s čistým příjmem nižším než 8.000 Kč je nejvyšší v republice. Představuje dvounásobek průměru za celou ČR!
Průmysl v Ústeckém kraji v roce 2011 Výsledky průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci v Ústeckém kraji zaznamenaly v roce 2011 ve všech základních ukazatelích meziroční nárůst. 15
V Ústeckém kraji sídlilo v roce 2011 celkem 169 velkých průmyslových podniků (se 100 a více zaměstnanci), ve kterých pracovalo celkem 52 951 zaměstnanců. Oproti úrovni roku 2010 došlo k mírnému nárůstu počtu pracovníků, a to o 449 (o 0,9 %). Na celkovém počtu zaměstnaných v průmyslových podnicích v České republice se kraj podílel 6,8 % a v mezikrajském srovnání se počtem zaměstnanců řadil na pomyslnou šestou příčku.
0,9
Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy dosáhly za rok 2011 v Ústeckém kraji téměř 318 mld. Kč a svým objemem byly čtvrté nejvyšší v porovnání s ostatními kraji, na celorepublikových tržbách se podílely 11 %. V porovnání s předchozím rokem se tržby v kraji zvýšily o více než 31 mld. Kč (o 10,9 %), tempo růstu bylo šesté nejvyšší mezi kraji, nejvyšší, více než třetinový nárůst zaznamenaly v Královéhradeckém kraji, tržby meziročně vzrostly ve všech krajích. Produktivita práce, měřená z objemu tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy na zaměstnance, dosáhla v Ústeckém kraji hodnoty 6 001 tis. Kč a byla absolutně nejvyšší v porovnání s ostatními kraji, průměr ČR pak překročila o 2,3 mil. Kč, tj. zhruba o 62 %. V porovnání s rokem 2010 se produktivita práce v kraji zvýšila o 542 tis. Kč (o 9,9 %), meziroční nárůst byl čtvrtý nejvyšší z 12 krajů, kde ke zvýšení došlo.
16
KVK
120 000
PAK
90 000
ZLK
60 000
VYS
-6,0 30 000
STC -4,8
-4,0
20 277 0
3,8
-2,0
PHA
KVK
0,0 ČR celkem = 774 833
-2,0
40 358
ULK
HKK
1,2
40 602
OLK
41 076
LBK
1,3
43 322
OLK
LBK
PAK
2,0
1,5
46 327 43 731
HKK
ZLK JHC
4,0
MSK
47 091
JHM
VYS
6,0
4,3
53 143 52 951 %
PLK ULK
5,3
8,0
69 665
PLK
JHM
ČR = růst 3,3% 6,9
10,0
5,3
86 541 79 561
7,7
STC PHA
JHC
12,0
110 189
8,9
MSK
Meziroční růst/pokles zaměstnanců podle krajů v roce 2011 10,2
Průměrný evidenční počet zaměstnanců podle krajů v roce 2011
Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy na zaměstnance podle krajů v roce 2011 30,0
6 001 5 700
25,0
4 669 4 057 4 054
3,5 ZLK
-2,8
Vývoj nezaměstnanosti Ústecka 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Děčín 4,2
5,0
4,1
1,7
0,2
3,4
5,1
4,3
6,7
6,2
4,1
1,0
,1
2,6
2,9
2,9
2,6
1,8
0,6
,1
,6
,6
0,6
,8
4,8
3,0
2,1
0,2
,0
0,6
1,7
1,7
2,8
2,0
0,5
7,6
3,1
5,5
6,2
5,9
7,2
6,1
6,1
3,2
0,7
2,2
3,7
2,6
2,5
3,0
3,5
2,3
0,2
2,2
3,4
3,1
5,9
5,4
4,5
2,2
,9
2,4
3,4
2,9
Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice
17
PLK
PHA
PAK
VYS
ULK
8 000
OLK
-10,0 6 000
tis. Kč
Ústí nad Labem Ústecký kraj
-4,7
0,0 -5,0
4 000
2004
0,3
3,6 KVK
5,0 ČR = 3 710
3,0
5,3
4,7
LBK
7,1 JHC
JHM
7,3 STC
12,0
ČR = růst 5,0% 9,9
% 10,0
MSK
2 000
12,9
15,0
HKK
0
meziroční růst/pokles
20,0
3 270 3 096 2 898 2 776 2 717 2 568 2 369 2 350 1 727
23,7
ULK STC PAK PHA MSK PLK ZLK LBK HKK JHM JHC OLK VYS KVK
Nezaměstnanost k 31. březnu 2012 Přírůst. neumíst. občanů v %
Okresy
1
25
Míra nezaměstnanosti v%
celkem
ženy
muži
26
27
28
Děčín
-2,2
14,7
17,1
13,0
Chomutov
-0,1
13,9
16,8
11,8
Litoměřice
-2,2
11,2
12,8
10,0
Louny
-1,7
12,7
14,0
11,7
Most
-1,0
16,0
19,4
13,6
Teplice
-0,3
13,1
15,3
11,4
Ústí nad Labem
-2,0
13,8
15,1
12,8
Ústecký kraj celkem
-1,3
13,7
15,9
12,1
Charakteristika okresů a mikroregionů s přehledem nejvýznamnějších podniků
Ústeckého
kraje
Děčín Svým charakterem se řadí mezi tradiční průmyslové okresy země. Nejvíce průmyslu je soustředěno v Děčíně. Dále pak ve Varnsdorfu a Rumburku. Obvyklá je zde existence velkých průmyslových podniků i v menších obcích. Nejdelší výrobní tradici zde má strojírenství, textilní 18
průmysl a výroba spotřebního zboží. Většina velkých podniků je vlastněna zahraničními společnostmi. Mezi silné stránky okresu patří tradice průmyslové výroby, možnosti turistického ruchu, dostatek přírodních zdrojů, výhodné podmínky pro bydlení. Slabými stránkami okresu jsou nízká úroveň vzdělanosti obyvatel, dopravní izolovanost Šluknovského výběžku, nedostatek místního kapitálu, nízká koupěschopnost obyvatelstva, vliv regulace ochrany přírody, nerozvinuté zemědělství, omezení investičních zón. Bylo uzavřeno nebo podstatně snížilo objem výroby několik významných průmyslových podniků – textilních na severu okresu jako Benar, Bytex, Stap, Velveta, Elite, strojírenských na jihu okresu jako Desta, Koh-i-noor, Armaturka, Loděnice, ČSPL, ale i Aroma, Diana a další. Od roku 1989 zaniklo více než 22 000 pracovních míst, tedy téměř jedna třetina. Významné firmy (nad 250 zam., setříděno dle velikosti): Alcan Děčín Extrusions s.r.o. Chart Ferox, a.s. KOVOŠROT GROUP CZ a.s. SCA Packaging Česká republika, s.r.o. ČEZ Správa majetku, s.r.o. KDP Assembly, s.r.o. STATUTÁRNÍ MĚSTO DĚČÍN ČSPL,a.s. Dopravní podnik města Děčína, a.s. KABELOVNA Děčín Podmokly, s.r.o. RYKO a.s. AFC Servis DC a.s. AIR PRODUCTS spol. s r.o. Befrag CZ s.r.o. BOHEMIA CARGO s.r.o. BRONSWERK HEAT TRANSFER spol. s r.o. 19
HOCO BAUELEMENTE, spol. s r.o. P & K Lahůdky s.r.o. Power-Cast Ortmann s.r.o. SaM silnice a mosty Děčín a.s.
Úspěšným příkladem může být i rozvíjející se firma Benteler, nově postavená v jediné průmyslové zóně na území okresu u Rumburka.
Dlouhodobě neřešené problémy infrastruktury: • Přeložka silnice I/13 v úseku Děčín k dálnici D 8 • Vilsnická spojka s obchvatem Ústecké ulice od mostu přes řeku Labe ve směru k silnici I/62 do Ústí nad Labem • Přeložka silnice I/13 v úseku Děčín – Manušice • Prosazení požadovaných úprav silnice I/9 v úseku Svor-Rumburk • Obnova železničního pohraničního přechodu mezi ČR a SRN v Dolní Poustevně • Plavební stupeň Děčín • Stavba vysokonapěťového přivaděče el. energie s napětím 110 kV z Libereckého kraje na Šluknovsko
Chomutov Dominantním odvětvím v činnosti ekonomicky aktivního obyvatelstva je zpracovatelský průmysl a výroba elektřiny (20 %), zhruba 8 % obyvatelstva se zabývá stavebnictvím či obchodem. V Chomutově je vysoký podíl národnostních menšin v porovnání s jinými okresy (v poměru k celkovému počtu obyvatel). Je zde nejnižší podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel a nejvyšší podíl obyvatel se základním vzděláním mezi regiony ČR. Důsledkem nedostatečné kvality a rozvoje lidských zdrojů je zejména zvyšující se nezaměstnanost. Ta se 20
projevuje především jako nezaměstnanost strukturální (vazba na disparity způsobené rozdílným zaměřením ekonomik okresů regionu Severozápad) a nezaměstnanost ve venkovských oblastech. Město připravilo dvě nové průmyslové zóny. Průmyslová zóna Severní pole o 18 ha je dnes již zaplněna. V nové zóně Nové Spořice o velikosti 18 ha je vybudován výrobní závod prvního investora a v jednání jsou smlouvy na usídlení dalších dvou firem. Tím bude průmyslová zóna zaplněna, zbývá jen část, která je soukromého vlastníka. Významné firmy (nad 250 zam., setříděno dle velikosti): Severočeské doly a.s. Eaton Industries s.r.o. Parker Hannifin Industrial s.r.o. Povodí Ohře, státní podnik SANDVIK CHOMUTOV PRECISION TUBES spol. s r.o. Dopravní podnik měst Chomutova a Jirkova a.s. Magna Automotive (CZ) s.r.o. Magna Seating Chomutov s.r.o. PULS investiční s.r.o. Válcovny trub Chomutov a. s. JOB spectrum s.r.o. ČEZ Teplárenská, a.s. HOPPE s.r.o. První Elektro, a.s. R. B. Farquhar, s.r.o. Reis Robotics ČR - strojírenství spol. s r.o.
Litoměřice
21
V okrese je hustá silniční síť, v níž nejdůležitější místo zaujímá dálnice D8. U Lovosic zatím končí a přes České středohoří (16 km úsek Lovosice - Řehlovice) má být zprovozněna až po roce 2013. Řeka Labe, jejíž tok prochází okresem z jihovýchodu na sever, nabízí možnost lodní přepravy nejen tuzemské, ale i mezinárodní. Hospodářství okresu Litoměřice je reprezentováno především průmyslovými, zemědělskými, stavebními a obchodními organizacemi. Co se týče průmyslu, je nejvýznamněji zastoupen tradiční průmysl chemický, papírenský a potravinářský, v posledních letech se významnou mírou na hospodaření okresu podílí i automobilový průmysl. Zemědělství je zde známé svou specializací na ovocnářství, zelinářství, chmelařství a vinařství. V litoměřickém okrese nalezneme nejvyšší podíl soukromě hospodařících rolníků v rámci celého Ústeckého kraje. Významné firmy (nad 250 zam., setříděno dle velikosti): Městská nemocnice v Litoměřicích Mondi Štětí a.s. Biskupství litoměřické Chládek & Tintěra, a.s. Schoeller Křešice s.r.o. CS-BETON s.r.o. INEX Česká republika s.r.o. Pe H & K, v.o.s. AGROKOMPLEX OHŘE a.s. ČR - STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V LITOMĚŘICÍCH Diakonie ČCE - Středisko křesťanské pomoci v Litoměřicích Domov se zvláštním režimem Terezín Farní charita Litoměřice Hennlich Industrietechnik spol. s r.o. Litoměřice CHOVANEČEK, a.s. 22
INVA družstvo Město Štětí Mondi Bags Štětí a.s. Mondi Coating Štětí a.s. N+N - Konstrukce a dopravní stavby Litoměřice, s.r.o. PAMÁTNÍK TEREZÍN ROTO a.s. Zemědělské družstvo Liběšice AGRO Hoštka a.s. Diecézní charita Litoměřice
Louny Lounský okres je charakterem podnebí v rámci naší republiky extrémním územím. Vlivem srážkového stínu Krušných hor se jedná o nejsušší okres ČR. Hospodářská skladba Lounska je charakteristická nadprůměrným podílem pracovníků zaměstnaných v zemědělství, okres Louny lze tedy označit za zemědělský.
Významné firmy (nad 250 zam., setříděno dle velikosti): Aisan Industry Czech, s.r.o. Elektroporcelán Louny a.s. KB - BLOK systém, s.r.o. EKOSTAVBY Louny s.r.o. FUJIKOKI CZECH s.r.o. Nemocnice Louny, a.s. CIE Praga Louny, a.s. 23
ELNA Servis Počerady, s.r.o.
Most V městech Most a Litvínov (obce pověřené rozšířenou působností) žije téměř 82 % obyvatel celého okresu. Rozmístění obyvatel je nerovnoměrné. V horské a zemědělské oblasti regionu je počet obyvatel značně nízký (pouze 3,9 %). Nejvýznamnější průmyslovou plochou pro další rozvoj podnikání je zóna Joseph o rozloze 190 ha, na které je dnes zaměstnáno cca 680 osob, do roku 2013 se počítá s 2.000 osobami a stále je k dispozici cca 26 ha pro další investory. Obyvatelé Mostu jsou nespokojeni s bydlením ve městě. Na základě provedené ankety jsou důvody nespokojenosti vandalismus, kriminalita Romů, málo hřišť pro děti, nízký stupeň bezpečnosti a málo parkovacích míst. Dále občanům vadí velký nepořádek a nedostatečný úklid, a málo zeleně. Z výše uvedených důvodů je město Most považováno za město neatraktivní pro bydlení, což se projevuje v postupném úbytku obyvatel a malému počtu dokončených bytů. Dlouhodobě neřešené problémy: • dostupnost a mobilita • bezpečnost v oblasti Chanova a dalších sociálně vyloučených lokalitách, • bezbariérové přístupy, parkovací plochy, nemotorové způsoby dopravy, pohyb pěších), • špatná vzdělanostní struktura, • nedostatek kvalifikovaných pracovních sil, • nepříznivé sociální klima (struktura), • vysoký počet dlouhodobě nezaměstnaných , • vysoký počet ekonomicky a ekologicky nevhodných budov,
24
• špatná image průmyslového, znečištěného a sociálně problematického města, • satelizace života ve městě v okrajových anonymních panelákových sídlištích, • úbytek obyvatel stěhováním.
Významné firmy (nad 250 zam., setříděno dle velikosti): DORA Security a.s. (nad 1.000 zam.) Litvínovská uhelná a.s. BIS Czech s.r.o. Coal Services a.s. DOPRAVNÍ PODNIK měst Mostu a Litvínova, a.s. DORA Gastro a.s. DTS Vrbenský, a.s. Krušnohorské strojírny Komořany a.s. Vršanská uhelná a.s. AUTODROM MOST a.s. EUROMONT GROUP a.s. KERAMOST, a.s. Městská správa sociálních služeb v Mostě - příspěvková organizace RAI MOST s.r.o. Technické služby města Mostu a.s. United Energy, a.s. Czech Coal a.s. Nemak Czech Republic s.r.o. proOFFICE, s.r.o. 25
RENOGUM a.s.
Teplice Okres Teplice patří k okresům s největší hustotou osídlení. Okres Teplice se řadí mezi nejprůmyslovější v ČR. Část okresu mezi oběma pohořími patří do Severočeské hnědouhelné pánve, kde je soustředěn rozhodující průmyslový potenciál a je zde i nejvyšší hustota obyvatel. Z primární sféry má největší podíl na zaměstnanosti těžba hnědého uhlí. V zemědělské produkci přetrvává útlum. Ze sekundární sféry se nejvýznamněji podílí na celkové zaměstnanosti odvětví sklářství, keramiky a porcelánu. Zásoby hnědého uhlí, charakter průmyslové výroby a struktura osídlení v regionu Teplice vyvolávají značné nároky na dopravu. V okrese je hustá síť silnic a železnic s napojením na významné vnitrostátní i mezinárodní dopravní trasy. Velký význam pro region mělo otevření úseku dálnice D8 z Ústí nad Labem na německé hranice v prosinci 2006 s navazující dálnicí A17 do Drážďan na německé straně.
Významné firmy (nad 250 zam., setříděno dle velikosti): Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. AGC Flat Glass Czech a.s., člen AGC Group Ideal Standard s.r.o. Správa a údržba silnic Ústeckého kraje, příspěvková organizace AGC Processing Teplice a.s., člen AGC Group Auto-Kabel Krupka, s.r.o. Český porcelán, akciová společnost Lázně Teplice v Čechách a.s. O-I Manufacturing Czech Republic, a.s. Vodohospodářské stavby, společnost s ručením omezeným
26
Ústí nad Labem Okres Ústí nad Labem je nejmenší ze sedmi okresů Ústeckého kraje. Okres spadá mezi průmyslové oblasti, kde se částečně vyskytuje území s vysokou hustotou osídlení a rozvinutou průmyslovou výrobou (chemický, strojírenský, automobilový, textilní a potravinářský průmysl), a jiná část území, s poměrně kvalitním životním prostředím, je využívána k rekreačním účelům. Útlum těžby uhlí a řady provozů s těžkým průmyslem, společně s pomocí přísného dodržování a kontroly nových ekologických zákonů, významně ovlivnil zlepšení kvality životního prostředí. Při členění podle odvětvové činnosti tvoří přibližně 75 % z celkového počtu podniky zabývající se službami, 12 % stavební podniky, 10 % průmyslové podniky a okolo 3 % podniky zabývající se zemědělskou činností. • Málo diverzifikovaná ekonomická základna, zejména v sektoru průmyslu • Dominance chemického a potravinařského průmyslu doplněna strojírenským a kovodělným průmyslem • Průmyslová zóna Severní Předlice a několik dalších průmyslových zón z období po roce 1989 • V posledních letech růst podnikatelské aktivity • Vysoká míra nezaměstnanosti
Významné firmy (nad 250 zam., setříděno dle velikosti): Krajská zdravotní, a.s. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Black & Decker (Czech) s.r.o. Dopravní podnik města Ústí nad Labem a.s. Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje KS Kolbenschmidt Czech Republic, a. s. 27
Spolek pro chemickou a hutní výrobu, akciová společnost Statutární město Ústí nad Labem Ústecký kraj Zdravotnická záchranná služba Ústeckého kraje, příspěvková organizace ČETRANS a.s. INPEKO, spol.s r.o. KARKO, výrobní družstvo nevidomých Katastrální úřad pro Ústecký kraj KOMBIPROFI v.o.s. KONE Industrial - koncern s.r.o. Krajské státní zastupitelství Ústí nad Labem KRAJSKÝ SOUD V ÚSTÍ NAD LABEM P E C U D ,výrobní a obchodní družstvo Žandov Palivový kombinát Ústí, státní podnik Teplárna Trmice, a.s. TORNSTAV s.r.o. Viamont DSP a.s.
Charakteristika mikroregionů Ústeckého kraje k 31. 12. 2011 s mírou nezaměstnanosti vyšší než 15 % Název
počet obyvatel
EAO
počet uchazečů
MN v %
mikroregionu
Jirkov
celkem
dosažitelní
z uchazečů celkem
z dosaž. uchazečů
23 334
11 922
2 028
1 995
17,0
16,7
Úštěcko
5 549
2 356
458
456
19,4
19,4
Most - venkov
5 485
2 609
478
470
18,3
18,0
28
Litvínov a okolí
38 411
19 946
3 280
3 249
16,4
16,3
Jirkov Jedná se o oblast v průmyslové části regionu Chomutov, sousedící s regionem Most. Z celkového počtu obyvatel. Míra nezaměstnanosti dosáhla 16,7 %, což oproti stejnému období minulého roku představuje snížení o 0,4 procentního bodu. Nejvýznamnějšími zaměstnavateli v mikroregionu jsou: Preciosa a.s. závod Jirkov (190 zaměstnanců k 31. 12. 2010), E.B.J. - produkt s.r.o. (109 zaměstnanců k 30. 6. 2011), C&C Plast s.r.o. (80 zaměstnanců k 31. 12. 2011) a Mikrotex (78 zaměstnanců k 31. 12. 2011), který zaměstnává především ženy v profesi šička. Nejvyšší podíl drobných podnikatelů v mikroregionu působí v terciární sféře. Úštěcko Úštěcko a okolí patří mezi oblasti, kde vzhledem k úrodnosti půdy převládá hlavně zemědělská výroba a pěstování chmele. Zdejší obyvatelé neměli potřebu se více vzdělávat, než byla povinná docházka na základní škole. Vzhledem k tomu, že se v období let 2007 - 2011 situace v pěstování chmele rapidně zhoršila, nastalo období propouštění stálých zaměstnanců zemědělských družstev. V této oblasti se přece jen rozšířila v posledním desetiletí průmyslová výroba, převážně výroba kovového nábytku pro zahraniční odběratele. Ale do konce roku 2009 tyto firmy vlivem různých příčin ukončily svojí činnost a své zaměstnance propustily. Proto v míře nezaměstnanosti Úštěcku patří jedno z prvních míst s nejvyšším procentem nezaměstnaných. Tendence samotného počtu nezaměstnaných sice v průběhu roku kolísá, ale jen v malých výkyvech. Kulminuje během listopadu až března a v letních měsících se pravidelně snižuje. Každý konec roku potom opět znamená příliv nezaměstnaných do evidence, kdy byla míra nezaměstnanosti na konci roku 2011 na Úštěcku na 19%.
29
Most - venkov V tomto mikroregionu jsou obce, které tvoří „jakési“ předměstí města Mostu a jsou s ním velice úzce provázány. Charakteristický je menší počet ekonomicky aktivních obyvatel a méně pracovních příležitostí. Přímo v mikroregionu patří mezi větší zaměstnavatele Keramost, a.s. Most, Eduard Model Accessories, s.r.o. - Obrnice, Maurice Ward & Co., s.r.o., s.r.o. - Korozluky. Lidé v tomto regionu ztratili v minulosti své pracovní uplatnění v souvislosti s restrukturalizací dolů a dramatickým snížením počtu pracovníků v zemědělství. V současné době nachází lidé z tohoto mikroregionu uplatnění ve firmách, které podnikají přímo zde, tak i v rámci celého okresu. Situaci mírně komplikuje ne právě nejlepší situace v dopravní obslužnosti.
Litvínov a okolí Tento mikroregion tvoří hlavně druhé největší město okresu Litvínov, dvě menší okolní města Meziboří a Lom a potom ostatní obce. I v tomto mikroregionu je soustředěno několik významných zaměstnavatelů celookresního významu. Je to především Unipetrol RPA, s.r.o. Litvínov, který je největším zaměstnavatelem v okrese. Mezi významné zaměstnavatele dále patří ČESKÁ RAFINERSKÁ, a.s. - Litvínov, Schoeller, k.s. - Litvínov, BIS Czech, s.r.o. - Litvínov, EUROMONT GROUP a.s., Eurosupport Manufacturing Czechia s.r.o., Greiner packaging, s.r.o., JAPEK, s.r.o., UNIPETROL DOPRAVA, a.s., Důl Kohinoor, a.s., Primed - Halberstadt - CZ, s.r.o. a mnoho dalších firem. Převažující část ekonomicky aktivního obyvatelstva pracuje v chemickém a textilním průmyslu. Charakteristiku mikroregionu lze shrnout takto: vysoký počet ekonomicky aktivních obyvatel, na místní poměry relativně vysoký počet pracovních příležitostí a dobrá dopravní obslužnost.
Strategie zlepšení krajské ekonomiky, zejména vytváření nových pracovních míst 30
1. Zvýšeni flexibility pracovních sil Plnému využití pracovního potenciálu chybí na straně poptávky tvorba pracovních míst zejména v některých částech regionu Ústecka a mimo současná centra koncentrace výroby a služeb, tedy mimo největší města Ústecka.
2. V hospodářské politice kraje musí mít vysokou podporu: • krajská podpora programů dalšího vzdělávání v současných profesích u stávajících zaměstnavatelů; • zajištění odborného zázemí (s využitím učňovského školství a středního školství ve správě kraje obecně) pro zásadní rekvalifikační projekty;
3. Podpora rozvoje sociální ekonomiky, sociálních podniků Podporou rozvoje sociální ekonomiky máme na mysli přímou státní (grantovou) podporu konkurenceschopných podnikatelských subjektů, které působí na běžném trhu, a které vytvářejí pracovní příležitosti pro osoby znevýhodněné na trhu práce. V krajských dotačních titulech je tato oblast opomíjena.
4. Chybí krajská hospodářská strategie Půjde o to: • definovat hospodářskou politiku kraje jako celku a provázat ji s hospodářskými strategiemi pro jednotlivé oblasti a mikroregiony tak, aby docházelo k harmonickému rozvoji celého území kraje, nikoli jen vybraných enkláv; • prosadit skutečnou podporu PPP projektů; 31
• prosadit snížení korupce ve veřejné správě; • zajistit zvýšení efektivity veřejných výdajů
5.
Konkrétní (zejména investiční) nejpostiženější regiony
programy
s dopadem
na
Prosadit: • investiční pobídky na využití průmyslové zóny v Rumburku • napojení Děčína na dálnici D8 • zahájení výstavby silnice I/13 pokračování Děčín – Benešov n. Pl. – Manušice • prodloužení délky splavnosti Labe výstavbou jezu v Děčíně • zlepšení stavu napojení Šluknovska po silnici I/9 • realizaci nového vedení 110 kV pro zásobování Šluknovska elektřinou
6. Udržitelné strategické územní plánování Strategické územní plánování zaručuje stabilní vnější prostředí, které je pro dlouhodobý úspěšný rozvoj určité oblasti (mikroregionu či obce) nezbytným předpokladem. Je zapotřebí vycházet ze všech podstatných a komplexně zmapovaných oblastí, které budou zasaženy řešeným územním plánem. Předkládaný strategický územní plán musí být hodnocen jak z finančního hlediska, tak i z hlediska přínosů environmentálních a sociálních.
Rozvojový program Ústeckého kraje Průmyslové oblasti: 32
Využít zkušeností zahraničních firem, které se přesouvají k vyšší přidané hodnotě a vlastnímu vývoji. Z toho odvodit nové podmínky pro investiční pobídky. Odborné školství posílit podle německého a rakouského vzoru (Fachschule) o společné akce hospodářských komor a podniků – „průmyslové instituty“. Podobně možná i s agrární komorou pro zemědělské obory. Vytvořit hi-tec centrum v Krušných horách – jsou dnes nejčistší v Česku, už začínají zarůstat, to je oblíbené prostředí výzkumníků a špičkových neznečišťujících oborů. Urychlit návrat přírody, zatopení vytěžených ložisek, dobrovolnická práce pro využití uvolněných ploch. Využít zkušenosti s energetikou, chemií, sklářstvím, strojírenstvím, potravinářským průmyslem a sousedství s Německem a přeměnit region v centrum „nové průmyslové revoluce“ ve smyslu rozvoje technologií alternativních zdrojů energie, environmentálních technologií, organického zemědělství, lokální ekonomiky. Využít růstu cen ropy a potravin, dopravy, nájmů, finanční krize jako signálu ekonomické výhodnosti alternativních energetických zdrojů, lokální potravinové soběstačnosti, výstavby obecních a sociálních bytů, zateplování, obnovy lokálního finančního systému na bázi místních zdrojů. Dostupná sportoviště a volnočasové aktivity ve vyšších polohách, nad hladinou inverze, jako prevence s výhledem snížení zdravotnických nákladů.
Sociálně vyloučené oblasti • umožnění snadnějšího přístupu k investicím a dotačním titulům prohlášením nejpostiženějších oblastí Ústecka za strukturálně postižené regiony • podpora aktivní politiky zaměstnanosti - vytváření míst pro veřejnou službu (VS), veřejně prospěšné práce (VPP), společensky účelná pracovní místa (SÚPM), dotovaná místa 33
• podpora systému tzv. prostupného zaměstnávání (postup osoby od účasti na VS přes VPP, sociální firmu až po dostatečné kompetence osob k uplatnění na volném pracovním trhu) • podpora poskytovatelů sociálních služeb (podpora prostřednictvím terénních programů, sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi, podpora pracovní asistence, informovanosti cílové skupiny...) • podpora dluhového poradenství, finančního poradenství a finanční gramotnosti a bezplatného právního servisu. • mapování a postihování subjektů poskytující nevýhodné půjčky (např. zákaz rozhodčích doložek apod.). • razantnější potírání nelegálního zaměstnávání. • podpora řešení diskriminace na trhu práce (např. vyšší pokuty, navýšení kapacit a kompetencí inspektorátu práce, podpora zmíněné pracovní asistence...) • změna zadávání veřejných zakázek – stanovení podmínky vítězná firma musí při práci na zakázce zaměstnat alespoň určité procento osob z řad dlouhodobě nezaměstnaných.
Venkovské oblasti: rozvojové projekty „malé ekonomiky“ pro marginalizovaná území, opuštěné a vylidněné vesnice, rekultivované plochy, se opírají o převratné společenské inovace „lokální smyčky“ – pracovní místa vznikají uplatněním místní produkce v místě a jeho okolí, využitím místních zdrojů, svépomocí, sdílením, obnovou vztahu k obci a přírodě, soběstačností a zkrácením přepravních vzdáleností malá ekonomika není krokem zpět, naopak využívá moderní technologie, které však mohou být levnější, bez zbytečných funkcí a bez umělého zkracování životnosti a mohou být alternativně nabízeny jako služba za vnitřní ceny nějakého uskupení převratné inovace (disruptive innovations) v oblasti zemědělství, energetiky, stavebnictví, strojírenství a financí, které dohromady tvoří 34
„malou ekonomiku“ nebo „lokální ekonomickou smyčku“, umožňují úspěšně konkurovat stávajícím velkým hráčům, protože vytvářejí trh mimo jejich dosah konkurenceschopnost těchto převratných inovací spočívá v tom, že produkt zmenší o zbytečné funkce a mezičlánky a vyjdou vstříc spotřebiteli (např. potraviny – čerstvé, kvalitní, v interakci se spotřebitelem, v místě), a v tom, že zacílí na zcela nové spotřebitele, kteří byli opomíjeni (venkov, jídelny) nebo si produkt nebo službu nemohli dovolit (spotřeba zaručí i příjem) rozvojové uzly kolem základních potřeb: potraviny, energetika, bydlení, finance – klastr, koncern, podnik, družstvo malé zemědělství dodává čerstvé a kvalitní potraviny, které mohou konkurovat dovezeným potravinám v hypermarketu, pokud se vynechají prostředníci, náklady na nájem půdy a drahý obchodní úvěr a uváží kvalitativní rozdíl proti průmyslovému a dováženému šuntu náklady malého zemědělství snižují i organické metody, pokud lze hnojiva nahradit vlastním hnojem, ustoupit od ochrany rostlin, pracovat s krátkými dopravními vzdálenostmi, kombinovat profesionální a dobrovolnou práci, ustoupit od mimosezónní produkce (v zimě opravdu jahody nerostou), jakost je odvozena nikoliv od tvaru, ale od obsahu plodiny, dostávají dotace na ochranu půdy, protipovodňová opatření, biodiverzitu a další činnosti ve veřejném zájmu obrat místní zemědělské produkce se zvýší, pokud bude vznikat po dohodě se spotřebiteli (spotřebitelé podporují farmu předplatným, jako výrobně-spotřební družstvo), uplatní se i v kolektivním stravování (jídelny) a pokud lze část plateb nahradit prací členů malá energetika vybudovaná obcí (solární, větrníky) je zdrojem jak energie, tak příjmů, které se mohou v lokalitě dále otáčet, a malá energetika biomasy zhodnotí místní práci i zdroje, zejména odpady malé stavebnictví vyroste na místních projektech a svépomoci, zvlášť když je doplní také programy podpory zateplování (nejen paneláků) a výstavby bytů pro mladé a obecních bytů malý průmysl získává v malé ekonomice novou poptávku, na trh vstupuje nový typ zákazníků 35
malé finance tvoří lokální zdroje úvěru pro drobné a střední podnikání, mohou se přít o stabilizované hotovostní toky lokální ekonomické smyčky lokální měna, kterou lze hradit jen těm, kdo se do systému přihlásí, může být formou ochrany lokální produkce
Dostavba infrastruktury Nezbytnou podmínkou pro zlepšení hospodářství je síť kvalitních pozemních komunikací. Pro ekonomický rozvoj jednotlivých regionů a je nutné urychleně dobudovat kvalitní páteřní síť dálnic a rychlostních komunikací tak, aby všechny regiony byly napojeny na evropskou silniční síť.
36
