Analýza současného stavu náhradní rodinné péče v Moravskoslezském kraji
SocioFactor s.r.o. 2015
1
Analýza současného stavu náhradní rodinné péče v Moravskoslezském kraji
byla zpracována v rámci projektu Podpora péče o ohrožené děti, reg. č. CZ.1.04/3.1.03/C2.00067 Tento projekt je spolufinancován z ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
SocioFactor s.r.o. 2015
2
Použité zkratky ČR
Česká republika
IPOD
Individuální plán ochrany dítěte
MSK
Moravskoslezský kraj
NRP
Náhradní rodinná péče
ORP
obec s rozšířenou působností
OSPOD
Orgán(y) sociálně-právní ochrany dětí
PD
Přechodná doba
PP
pěstounská péče
PPPD
Pěstounská péče na přechodnou dobu
SPOD
Sociálně-právní ochrana dětí
SPSS
Statistical Package for the Social Sciences
SR
Slovenská republika
SVP
Středisko výchovné péče
SŠ
Střední škola
VOŠ
Vyšší odborná škola
VŠ
Vysoká škola
ZDVOP
Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc
ZŠ
Základní škola
3
Obsah I.
O ANALÝZE ................................................................................................................. 6
II.
METODOLOGIE .......................................................................................................... 8 Metodologie části „Sociodemografická analýza lokality“ ........................................ 8 Metodologie části „Vnímání náhradní rodinné péče laickou veřejností“ a části „Analýza kampaně dejme dětem rodinu“.................................................................. 8 Metodologie části „Vnímání náhradní rodinné péče odbornou veřejností“ .......... 9 Metodologie části „Zmapování sítě subjektů působících v oblasti náhradní rodinné péče“ ............................................................................................................ 10 Metodologie části „Analýza statistických dat k náhradní rodinné péči dle jednotlivých obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a v kraji“ .................. 11 Metodologie části „Kvalitativní analýza předčasně ukončené pěstounské péče“ 11
III. A.
OBECNÁ ČÁST ...................................................................................................... 12 Socio-demografická analýza lokality .................................................................. 12 Počet obyvatel podle věkových skupin ................................................................... 12 Počet rodin, ve kterých žije dospělý a alespoň jedno nezletilé dítě ..................... 16 Počet sňatků a rozvodů ............................................................................................ 20 Počet živě narozených dětí....................................................................................... 23 Počet potratů ............................................................................................................. 27 Migrace obyvatelstva ................................................................................................ 28 Míra nezaměstnanosti/podíl nezaměstnaných osob ............................................. 30 Průměrná mzda ......................................................................................................... 33 Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu .......................................................... 34 Počet pěstounů a pěstounských rodin .................................................................... 45 Míra zadluženosti (počet zadlužených a výše dluhů) ............................................ 48 Shrnutí ....................................................................................................................... 54
B.
Vnímání náhradní rodinné péče laickou i odbornou veřejností ............................ 58 Výsledky analýzy dotazníkového šetření a jejich interpretace .................................. 59 Výsledky a interpretace kvalitativní analýzy rozhovorů ........................................... 119
C.
Kampaň „Dejme dětem rodinu“ .......................................................................... 152
D.
Zmapování sítě subjektů působících v oblasti náhradní rodinné péče ......... 164 Výsledky a interpretace kvalitativní analýzy rozhovorů ........................................... 164 Charakteristika osob pověřených k výkonu SPOD v MSK ......................................... 167 Shrnutí ...................................................................................................................... 208
4
IV. E.
ODBORNÁ ČÁST ..................................................................................................... 210 Žadatelé o náhradní rodinnou péči .................................................................. 210 Charakteristika žadatelů ........................................................................................... 214 Představy o dítěti ...................................................................................................... 228 Rodičovské zkušenosti .............................................................................................. 239 Důvody nezařazení do evidence ............................................................................... 244 Shrnutí ...................................................................................................................... 247
F.
Děti, kterým je potřeba zajistit péči v náhradním rodinném prostředí ........ 249 Shrnutí ...................................................................................................................... 271
G.
Analýza procesu zprostředkování .................................................................... 272
H.
Předčasně ukončená pěstounská péče ............................................................. 276 Výsledky a interpretace kvalitativní analýzy rozhovorů ........................................... 276 Shrnutí ...................................................................................................................... 279 Výsledky a interpretace kvantitativního zpracování údajů ...................................... 281 Statistické údaje podle ORP ...................................................................................... 291 Shrnutí ...................................................................................................................... 293
I. Statistická data k náhradní rodinné péči dle jednotlivých obecních úřadů ORP a v kraji ....................................................................................................................... 295 Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu k 31. 12. daného roku ........................ 295 Počet dětí nově umístěných mimo biologickou rodinu v daném roce..................... 302 Počet pěstounů a pěstounských rodin ..................................................................... 317 Počet žadatelů o náhradní rodinnou péči ................................................................ 325 Shrnutí ...................................................................................................................... 334 V.
ZÁVĚRY ................................................................................................................... 339 _Toc420677148
5
I.
O ANALÝZE
Předmětem analýzy je sběr a zpracování kvantitativních a kvalitativních dat za období let 2009 až 2013 o stavu náhradní rodinné péče v Moravskoslezském kraji. Analýza se skládá z několika dílčích oblastí, přičemž hlavním cílem analýzy je shromáždit a interpretovat data pro kvalifikovanou diskusi nad dalším rozvojem a možnostmi podpory náhradní rodinné péče v Moravskoslezském kraji. Zjištění vyplývající z této analýzy nabízí prostor pro zlepšení v oblasti koordinace a profesionalizace postupů zainteresovaných institucí a organizací, které se na procesu zprostředkování a realizace náhradní rodinné péče podílejí. Vedlejším cílem analýzy je cílená informovanost občanů kraje o problematice náhradní rodinné péče a tím i odbourání předsudků vůči dětem vyrůstajícím v náhradní rodinné péči a jejich náhradním rodinám. Svou roli v tom sehrálo například dotazování v populaci kraje, kdy byli respondenti vyzváni k formulování názorů ohledně náhradní rodinné péče. Tato analýza by nevznikla bez úzké spolupráce pracovníků krajského úřadu s realizátorem analýzy, protože značná část podkladů byla získávána ze spisové dokumentace orgánů sociálně - právní ochrany dětí. Rovněž musíme zmínit zapojení pracovníků orgánů sociálně právní ochrany dětí, neziskových organizací, expertů a veřejnosti. Všem těmto zúčastněným patří poděkování za ochotu věnovat tomuto tématu čas a vyjádřit se k němu. Z pozice výzkumníků jsme se zavázali k mlčenlivosti a k anonymizaci zpracovávaných dat. V analýze pracujeme se souhrnnými závěry a zjištěními. Analýza se zaměřuje na téma náhradní rodinné péče. Jedná se o péči o dítě, které je vychováváno jinými osobami než biologickými rodiči v prostředí, které se nejvíce podobá životu v běžné rodině. Existuje několik forem náhradní rodinné péče, patří k nim svěření dítěte do péče jiné osoby, pěstounská péče, pěstounská péče na přechodnou dobu, osvojení a poručenství. Analýza se skládá ze dvou základních, vzájemně souvisejících částí – obecné a odborné. Smyslem obecné části je popis a analýza základních sociodemografických dat, subjektů působících v oblasti náhradní rodinné péče (NRP) a také zjištění postojů a názorů na náhradní rodinnou péči mezi laickou a odbornou veřejností, včetně zhodnocení kampaně 6
„Dejme dětem rodinu“. Odborná část se pak hlouběji zaměřuje na analýzu náhradní rodinné péče a přináší zjištění týkající se žadatelů o NRP, dětí, u kterých je potřeba zajistit péči v náhradním rodinném prostředí, procesu zprostředkování NRP a dále předčasně ukončené pěstounské péči. Nakonec byla zpracována statistická data k náhradní rodinné péči dle jednotlivých obecních úřadů obcí s rozšířenou působností. Schéma analýzy je následující a odpovídá jí i řazení jednotlivých kapitol.
Obecná část
Odborná část
A. socio-demografická analýza lokality
E. žadatelé o náhradní rodinnou péči
B. vnímání náhradní rodinné péče laickou i odbornou veřejností
F. děti, kterým je třeba zajistit péči v náhradním rodinném prostředí
C. kampaň „Dejme dětem rodinu“
G. proces zprostředkování
D. zmapování sítě subjektů působících v oblasti náhradní rodinné péče
H. předčasně ukončená pěstounskou péče
CH. statistická data k náhradní rodinné péči dle jednotlivých obecních úřadů ORP
7
II.
METODOLOGIE
Metodologie části „Sociodemografická analýza lokality“ Sociodemografická analýza lokality přináší přehled o základních údajích jak z pohledu kraje, tak z pohledu jednotlivých obcí s rozšířenou působností (22 obcí) za období 2009 – 2013. Jedná se o základní ukazatele, které byly získány od Českého statistického úřadu, Krajského úřadu Moravskoslezského kraje i z dalších veřejně dostupných statistik. Metodologie části „Vnímání náhradní rodinné péče laickou veřejností“ a části „Analýza kampaně dejme dětem rodinu“ Postoje laické veřejnost k NRP byly zkoumány kvantitativními výzkumnými metodami. Nástrojem sběru dat byl dotazník obsahující 36 otevřených, uzavřených i polouzavřených otázek. Dotazník byl členěn do několika oddílů, které se postupně zabývaly vnímáním náhradní rodinné péče a postojům respondentů k vybraným formám NRP, konkrétně k osvojení, k pěstounské péči a k pěstounské péči na přechodnou dobu. Dotazník kromě toho zahrnoval i otázky mapující obecný hodnotový profil respondentů, podrobněji se zaměřil na mapování postojů k hodnotě rodiny, manželství, vztahům mezi členy rodiny apod. Součástí dotazníku byl také oddíl soustřeďující se na mapování Kampaně dejme dětem rodinu. Nedílnou součástí sociologické perspektivy je porovnávání zjištění se sociodemografickými a socioekonomickými charakteristikami respondentů. Dotazník byl proto uzavřen právě otázkami sociodemografickými a socioekonomickými. Sběr dat probíhal na základě tzv. kvótního výběru, kterým byla zajištěna reprezentativita výběrového souboru, tedy takové zastoupení vybraných sociodemografických skupin, které odpovídá reálnému rozložení populace v kraji. V případě tohoto šetření se kvótní výběr týkal charakteristiky pohlaví, věku, stupně dosaženého vzdělání a bydliště, resp. ORP. Dotazníky byly zpracovány v programu SPSS (Statistical Package for the Social Sciences) a Microsoft Excel. Prostřednictvím frekvenční analýzy bylo nejprve provedeno třídění prvního stupně. Ke třídění druhého stupně bylo s ohledem na typ dat využito metody kontingenčních tabulek. Vztahy mezi proměnnými byly prokazovány tzv. testem dobré shody (chí kvadrát test). Síla vztahů byla pak měřena koeficienty asociace, konkrétně 8
koeficientem Cramerovo V nebo Phi.
Klastrová (shluková) analýza, konkrétně metoda k-
průměrů (k-means) byla jedinou vícerozměrnou metodou použitou při statistickém zpracování dat. Jedná se o metodu, jejíž pomocí lze zredukovat počet proměnných na menší sadu bez ztráty zjištěné informace. Výsledky byly zobrazovány v tabulkách, více pak ale v grafech, což bylo dáno charakterem výsledků. Zobrazení zjištění v grafech je čtenáře přijatelnější. Zjištění zobrazená v tabulkách a grafech byla následně popsána a interpretována. Metodologie části „Vnímání náhradní rodinné péče odbornou veřejností“ Problematika vnímání náhradní rodinné péče odbornou veřejností v Moravskoslezském kraji byla řešena prostřednictvím kvalitativní analýzy celkem 14 rozhovorů provedených s odborníky z různých oblastí NRP. Jednalo se o pracovníky OSPOD, metodiky, odborníky působící v doprovázejících organizacích, profesionály vytvářející posudky na žadatele či pracovníky Centra psychologické pomoci, které je v Moravskoslezském kraji zodpovědné mimo jiné za realizaci přípravného vzdělávání pro žadatele o svěření dítěte do NRP. Prostor byl poskytnut také profesionálům z oblasti ústavní výchovy s cílem shromáždit různé pohledy na zkoumané téma. Z tohoto důvodu vnímáme jako přínosné, že množství účastníků rozhovorů se NRP věnuje nejen profesně, ale i přímo ve svých rodinách, jako pěstouni či poručníci. Při výběru účastníků rozhovorů bylo také dbáno na zastoupení co nejvíce ORP Moravskoslezského kraje. Obraz vnímání náhradní rodinné péče, který poskytuje tato analýza, tedy zohledňuje různorodost pohledů na zkoumanou problematiku a rozlišné zkušenosti účastníků rozhovorů. Nástrojem sběru dat byl hloubkový polostrukturovaný rozhovor, který poskytnul účastníkům rozhovoru dostatečný prostoru pro vlastní uchopení a interpretaci diskutovaného tématu. Zároveň bylo díky osnově, podle níž byly vedeny všechny rozhovory, možné získané informace vzájemně porovnat. Osnova rozhovoru, jíž bylo použito při sběru dat, zahrnovala témata jako smysluplnost NRP, její účelnost, dostupnost, obecnou informovanost o NRP a kvalitu jejího poskytování. Na kvalitativní data je možno pohlížet dvojím způsobem. Za prvé jako na reálný popis situace, za druhé jako na interpretaci situace. Z tohoto důvodu rozlišujeme při kvalitativní 9
analýze dvojí přístup, realistický a narativní a kloníme se více k realistickému přístupu (Švaříček, Šeďová 2007). Ke každému sdělení je tedy přistupováno jako k věrohodné deskripci situace. Tento přístup si můžeme dovolit s přihlédnutím ke skutečnosti, že výpovědi byly získávány od profesionálů z více oblastí NRP působících na různých místech, což nepochybně vede k částečné eliminaci subjektivity. Co se týče samotné analýzy rozhovorů, zvolili jsme poměrně standardní postup, a sice tzv. otevřené kódování, při němž byly v souboru analyzovaných rozhovorů identifikovány různé významové jednotky, slova, věty, ale i celé odstavce, které představují pro pochopení zkoumaného problému přínos. Tyto jednotky byly následně kódovány slovem či slovním spojením vyjadřujícím charakter významu či přínosu jednotky. V případě této analýzy jsme pro kódování rozhovorů využili software Atlas.ti. Vytvořené kódy byly přeneseny do prostředí mentálních map, které umožňuje zobrazení kódů a jejich vzájemných vztahů. Metodologie části „Zmapování sítě subjektů působících v oblasti náhradní rodinné péče“ V této části analýzy nazvané Zmapování sítě subjektů působících v oblasti náhradní rodinné péče jsme využili dostupných internetových dat, tedy Registr poskytovatelů sociálních služeb (MPSV ČR) a webové stránky jednotlivých organizací. Byl tak zmapován rozsah poskytovaných služeb jednotlivých pověřených osob k výkonu sociálněprávní ochraně dětí a jejich působnost, tedy kde a komu jsou jejich služby poskytovány. Rovněž byly využity části rozhovorů provedených pro potřeby části Vnímání náhradní rodinné péče odbornou veřejností.
Pro zmapování všech pověřených osob, které působí na území Moravskoslezského kraje, bylo také potřeba oslovit ve spolupráci s pracovníků Krajského Úřadu Moravskoslezského kraje všech 22 pracovišť OSPOD v kraji s otázkou, které osoby pověřené k výkonu SPOD aktuálně vykonávají činnost na území obce s rozšířenou působností.
Pro potřeby zmapování spolupráce jednotlivých pověřených osob k výkonu SPOD bylo zvoleno telefonické dotazování. Všechny pověřené osoby k výkonu SPOD byly telefonicky
10
osloveny s otázkou, se kterými dalšími osobami k výkonu SPOD v Moravskoslezském kraji spolupracují. Metodologie části „Analýza statistických dat k náhradní rodinné péči dle jednotlivých obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a v kraji“ Statistická data k náhradní rodinné péči dle jednotlivých obcí s rozšířenou působností a v kraji byla zpracována jako sekundární analýza dat (výkazy V20). Její součástí je i popis datových zdrojů a kvality dat. Data byly zpracovány v textové i grafické podobě. Metodologie části „Kvalitativní analýza předčasně ukončené pěstounské péče“ V části Kvalitativní analýza předčasně ukončené pěstounské péče bylo provedeno šest hloubkových polostrukturovaných rozhovorů s pěstouny, kteří pěstounskou péči ukončili předčasně. Kontakty využité pro hloubkové rozhovory byly získány prostřednictvím techniky sněhové koule (snowball sampling), tedy nabalováním nových kontaktů přímo od aktérů systému NRP, s nimiž byly prováděny rozhovory. Výhodou této techniky výběru byla možnost zajistit kontakty na osoby, které by jinak bylo obtížné nalézt či identifikovat, např. osoby s určitými specifickými zkušenostmi.
Rozhovory s těmito pěstouny pak byly podrobeny obdobně jako u jiných částí otevřenému kódování. V případě této analýzy jsme pro kódování rozhovorů využili rovněž software Atlas.ti.
11
III.
A.
OBECNÁ ČÁST
Socio-demografická analýza lokality
Sociodemografická analýza se věnuje zmapování základních charakteristik obyvatelstva Moravskoslezského kraje jak z pohledu kraje, tak z pohledu jednotlivých obecních úřadů obcí s rozšířenou působností v letech 2009 – 2013 v následujících oblastech: věkové složení obyvatelstva, počet rodin s nezletilými dětmi, počty sňatků, rozvodů, živě narozených dětí a potratů, míra migrace, nezaměstnanost, průměrná mzda, počty dětí žijících mimo biologickou rodinu, počty pěstounů a pěstounský rodin a zadluženosti. Pro zpracování sociodemografické analýzy byla použita zejména data dostupná v databázích Českého statistického úřadu, dále pak data zveřejněná Ministerstvem práce a sociálních věcí, data poskytnutá Krajským úřadem Moravskoslezského kraje a z dalších dále uvedených zdrojů. Počet obyvatel podle věkových skupin Porovnání počtu obyvatel podle hlavních věkových skupin v Moravskoslezském kraji názorně demonstruje stárnutí populace a je mu věnován následující graf. Graf 1: Obyvatelstvo podle hlavních věkových skupin v letech 2009 – 2013, Moravskoslezský kraj
Obyvatelstvo podle hlavních věkových skupin v letech 2009 - 2013, Moravskoslezský kraj 100%
14,9%
15,2%
15,8%
16,4%
17,0%
70,9%
70,5%
69,7%
69,0%
68,4%
14,3%
14,4%
14,5%
14,6%
14,6%
2009
2010
2011
2012
2013
80% 60% 40% 20% 0%
0-14
15-64
65+
Zdroj: Český statistický úřad
12
V období sledovaných pěti let vzrostl v Moravskoslezském kraji počet obyvatel starších 65 let o 2,1% a v roce 2013 tak počet obyvatel v poproduktivním věku tvořil téměř jednu pětinu (17%) obyvatel kraje. Počet obyvatel v produktivním věku poklesl o 2,5% a na konci sledovaného období činil necelých sedm desetin (68,4%). Obyvatelstvo ve věku 14 a méně let se na celkovém počtu obyvatel podílí přibližně stejným poměrem – v roce 2009 dosahovalo 14,3% a v roce 2013 14,6%. Do budoucna lze předpokládat pokračování tohoto trendu, tedy další stárnutí populace, kdy se obyvatelstvo z kategorie v produktivním věku bude přesouvat do skupiny poproduktivní. Stejnému ukazateli jsou věnovány také následující grafy, které znázorňují vývoj počtu obyvatel v předproduktivním, produktivním a poproduktivním věku v jednotlivých ORP v roce 2009 a 2013, tedy na počátku a na konci sledovaného období. Graf 2: Obyvatelstvo podle hlavních věkových skupin a ORP (2009)
Obyvatelstvo podle hlavních věkových skupin a ORP (2009) 0% Bílovec Bohumín Bruntál Český Těšín Frenštát p. R. Frýdek-Místek Frýdlant n. O. Havířov Hlučín Jablunkov Karviná Kopřivnice Krnov Kravaře Nový Jičín Odry Opava Orlová Ostrava Rýmařov Třinec Vítkov
10%
20%
30%
15,0% 14,2% 15,0% 14,5% 14,4% 14,4% 14,1% 13,4% 14,2% 15,6% 13,4% 14,9% 14,8% 15,1% 14,9% 15,4% 14,5% 14,2% 14,0% 13,6% 14,4% 15,5%
40%
50%
60%
70,4% 70,9% 72,6% 72,0% 70,0% 71,5% 70,0% 70,5% 69,8% 70,2% 70,7% 71,3% 71,1% 71,2% 71,5% 70,9% 70,7% 73,5% 70,5% 72,4% 69,4% 69,8% 0-14
15-64
70%
80%
90%
100%
14,6% 14,9% 12,4% 13,5% 15,6% 14,1% 15,9% 16,2% 16,0% 14,2% 15,9% 13,8% 14,2% 13,7% 13,6% 13,7% 14,8% 12,3% 15,5% 14,0% 16,2% 14,7%
65+
Zdroj: Český statistický úřad 13
V jednotlivých ORP Moravskoslezského kraje v roce 2009 představovalo obyvatelstvo v předproduktivním věku 13,4% - 15,6%. Nejmenší podíl obyvatel ve věku 0 – 14 let žil v ORP Havířov (13,4%) a ORP Rýmařov (13,6%), naopak nejvíce zastoupena byla tato věková skupina v ORP Jablunkov (15,6%), Vítkov (15,5%) a Odry (15,4%). Obyvatelstvo v produktivním věku tvoří ve všech ORP přibližně sedm desetin obyvatel. Největší zastoupení této věkové kategorie nalezneme v ORP Orlová (73,5%), Bruntál (72,6%), Rýmařov (72,4%) a Český Těšín (72%), nejméně pak v ORP Třinec (69,4%). Starší 64 let se na počtu obyvatel podíleli ve všech ORP více než jednou desetinou (12,3% - 16,2%). Procentuálně nejvíce obyvatel v poproduktivním věku nalezneme v roce 2009 v ORP Havířov (16,2%), Třinec (16,2%) a Hlučín (16%). Nejmenší zastoupení můžeme sledovat v ORP Orlová (12,3%) a Bruntál (12,4%). Graf 3: Obyvatelstvo podle hlavních věkových skupin a ORP (2013)
Obyvatelstvo podle hlavních věkových skupin a ORP (2013) 0% Bílovec Bohumín Bruntál Český Těšín Frenštát p. R. Frýdek-Místek Frýdlant n. O. Havířov Hlučín Jablunkov Karviná Kopřivnice Krnov Kravaře Nový Jičín Odry Opava Orlová Ostrava Rýmařov Třinec Vítkov
10%
20%
30%
15,1% 14,5% 14,7% 15,1% 14,9% 14,9% 14,9% 13,9% 14,7% 16,0% 13,4% 15,0% 14,4% 15,7% 15,7% 15,3% 15,0% 14,0% 14,4% 13,8% 14,8% 15,3%
40%
50%
60%
68,5% 68,6% 69,8% 69,8% 67,8% 68,9% 67,5% 67,6% 68,5% 69,2% 68,2% 69,1% 68,1% 70,0% 68,2% 68,6% 68,3% 71,1% 67,9% 68,7% 67,8% 67,8% 0-14
15-64
70%
80%
90%
100%
16,4% 16,9% 15,5% 15,1% 17,2% 16,3% 17,5% 18,5% 16,7% 14,8% 18,3% 15,9% 17,5% 14,3% 16,2% 16,1% 16,7% 14,8% 17,6% 17,6% 17,6% 16,9%
65+
Zdroj: Český statistický úřad 14
V roce 2013 představovalo obyvatelstvo v předproduktivním věku 13,4% - 16%. Nejmenší podíl obyvatel ve věku 0 – 14 let jsme zaznamenali v ORP Karviná (13,4%) a ORP Rýmařov (13,8%), nejvíce zastoupena byla tato věková skupina v ORP Jablunkov (16%), následuje ORP Kravaře (15,7%) a ORP Nový Jičín (15,7%). Obyvatelstvo v produktivním věku tvořilo v roce 2013 téměř ve všech ORP méně než sedm desetin obyvatel. Nejsilnější zastoupení této věkové kategorie jsme zaregistrovali v ORP Orlová (71,1%) a Kravaře (70%), naopak nejméně v ORP Frýdlant n. O. (67,5%) a ORP Havířov (67,6%). Starší 64 let představovali přibližně jednu šestinu obyvatel ORP kraje (14,3% - 18,5%). Procentuálně nejvíce obyvatel v poproduktivním věku žilo v ORP Havířov (18,5%) a Karviná (18,3%). Nejmenší podíl tvořila tato věková kategorie ORP Kravaře (14,3%), ORP Jablunkov (14,8%) a Orlová (14,8%). Graf 4: Obyvatelstvo podle hlavních věkových skupin a ORP, rozdíl mezi lety 2009 - 2013
Obyvatelstvo podle hlavních věkových skupin a ORP, rozdíl mezi lety 2009 - 2013 4,0%
-3,0%
-2,2%-2,2% -2,6%-2,5% -2,8% -2,9%
-3,0%
-4,0%
0,4%
0,2%
0,4%
Vítkov
Třinec
-0,2%
Rýmařov
-0,2%
Orlová
Krnov
-2,2% -2,5%
Odry
0,6%
-1,2%
0,5%
-0,1%
Nový Jičín
-0,4%
Kravaře
-1,0% -1,3%
0,0% 0,1%
Ostrava
0,6% 0,8%
Kopřivnice
Hlučín
Havířov
Frýdlant n. O.
Frýdek-Místek
-1,9% -2,3%
Frenštát p. R.
-2,0%
2,2%
2,1%
1,9%
0,7% 0,6% 0,5% 0,4%
Český Těšín
Bohumín
Bílovec
-1,0%
0,5%
-0,3%
0,0%
2,5%
2,4%
1,4%
Karviná
0,1%
0,6% 0,5% 0,5% 0,8%
0,3%
2,6% 2,1%
1,6%
Jablunkov
1,0%
1,6% 1,6%
Bruntál
2,0%
2,4%
2,3%
2,2%
2,0%
Opava
3,0% 1,8%
3,6%
3,3%
3,1%
-1,6% -2,3%-2,4%-2,4% -2,6%
-2,0%
-3,3% -3,7%
-5,0% 0-14
15-64
65+
Zdroj: Český statistický úřad Graf znázorňuje rozdíl v zastoupení obyvatel na jednotlivých věkových kategoriích mezi lety 2009 – 2013 v ORP Moravskoslezského kraje. Patrný je zejména úbytek obyvatel v produktivním věku a nárůst podílu obyvatel ve věku poproduktivním, a to ve všech ORP. 15
Zastoupení obyvatelstva ve věku 14 a méně let se v průběhu sledovaných let 2009 - 2013 změnilo nejméně (téměř ve všech ORP došlo k mírnému nárůstu obyvatel v této věkové kategorii). Nárůst obyvatel v poproduktivním věku o více než 3% je zřejmý v ORP Rýmařov (3,6%), v ORP Krnov (3,3%) a ORP Bruntál (3,1%). Nejvýraznější pokles obyvatel v produktivním věku můžeme vysledovat v ORP Rýmařov (3,7%), ORP Nový Jičín (3,3%) a ORP Krnov (3%). Podíl dětí ve věku 0 – 14 let se snížil v ORP Krnov (0,4%), ORP Bruntál (0,3%), ORP Orlová a ORP Vítkov (shodně 0,2%) a ORP Odry (0,1%). V ostatních ORP se zastoupení obyvatel v předproduktivním věku mírně zvýšilo. Počet rodin, ve kterých žije dospělý a alespoň jedno nezletilé dítě Počet rodin se závislými dětmi žijícími v Moravskoslezském kraji a v jeho ORP uvádí následující tabulka. Tabulka 1: Počet rodin s nezletilými dětmi podle ORP a v Moravskoslezském kraji, SLDB 2011 Tvořené 1 rodinou úplné rodiny Počet rodinných domácností
celkem
322 962
315 748
Bílovec
6 793
Bohumín
neúplné rodiny
z toho se závislými dětmi (%)
celkem
246 813
101673
41,2
68 935
37354
54,2
7 214
184 646
6 620
5 383
2302
42,8
1 237
631
51,0
173
3 342
7 827
7 670
5 982
2380
39,8
1 688
939
55,6
157
4 619
Bruntál
9 871
9 651
7 315
2934
40,1
2 336
1324
56,7
220
5 545
Český Těšín
6 870
6 717
5 276
2250
42,6
1 441
784
54,4
153
3 875
Moravskoslezský kraj
Frenštát p. R.
z toho se závislými dětmi (%)
Počet Nerodinných domácno stí
z toho se závislými dětmi
celkem
z toho se závislými dětmi
Tvořené 2 a více rodinam i
5 105
4 993
3 985
1752
44,0
1 008
512
50,8
112
2 530
29 029
28 233
22 377
9608
42,9
5 856
3130
53,4
796
15 123
6 265
6 083
4 893
2098
42,9
1 190
571
48,0
182
3 204
Havířov
25 057
24 630
18 992
7370
38,8
5 638
3144
55,8
427
15 281
Hlučín
10 826
10 467
8 641
3714
43,0
1 826
872
47,8
359
4 620
5 784
5 486
4 500
2115
47,0
986
434
44,0
298
2 027
Karviná
18 393
18 025
13 846
5203
37,6
4 179
2261
54,1
368
11 009
Kopřivnice
10 971
10 768
8 539
3705
43,4
2 229
1224
54,9
203
5 854
Frýdek - Místek Frýdlant n. O.
Jablunkov
Kravaře
5 618
5 431
4 609
2122
46,0
822
350
42,6
187
2 051
Krnov
10 699
10 422
7 980
3190
40,0
2 442
1357
55,6
277
5 949
Nový Jičín
12 632
12 329
9 737
4260
43,8
2 592
1417
54,7
303
6 465
4 389
4 251
3 394
1462
43,1
857
442
51,6
138
2 173
Opava
26 877
26 233
21 051
8912
42,3
5 182
2724
52,6
644
13 917
Orlová
11 768
11 490
8 969
3683
41,1
2 521
1387
55,0
278
6 072
Odry
16
Ostrava
85 818
Rýmařov
84 552
64 001
25389
39,7
20 551
11638
56,6
1 266
59 621
4 222
4 122
3 231
1216
37,6
891
475
53,3
100
2 434
Třinec
14 656
14 188
11 379
4919
43,2
2 809
1395
49,7
468
7 114
Vítkov
3 492
3 387
2 733
1089
39,8
654
343
52,4
105
1 821
Zdroj: Český statistický úřad Moravskoslezský kraj obývá více než půl milionu (507 608) hospodařících domácností. Z tohoto počtu více než šest desetin (63,6%) tvoří rodinné domácnosti a více než třetinu (36,4%) představují domácnosti nerodinné. Rodinné domácnosti, které jsou předmětem našeho zájmu, se dále dělí na rodinné domácnosti tvořené 1 rodinou (97,8%) a rodinné domácnosti tvořené 2 a více rodinami (2,2%). Počet rodin s nezletilými dětmi sledoval Český statistický úřad v rámci Sčítání lidu, domu a bytu v roce 2011 u rodinných domácností tvořených 1 rodinou. Těm se budeme dále věnovat také my. Počet rodinných domácností tvořených 1 rodinou se závislými dětmi v jednotlivých ORP uvádí následující graf. Graf 5: Počet rodinných domácností tvořených 1 rodinou se závislými dětmi podle ORP, SLDB 2011
Počet rodinných domácností tvořených 1 rodinou se závislými dětmi podle ORP, SLDB 2011 40000
37027
35000 30000 25000 20000 15000
12738
11636
10514
10000 5000
7464 2933 3319
4258
3034 2264
4929
4586 2669
2549
4547 2472
5677
6314
5070 1904
1691
1432
0
Zdroj: Český statistický úřad
17
Rodinných domácnosti, které tvoří právě 1 rodina, žije v Moravskoslezském kraji 315 748. Téměř polovinu z nich (44%, 139 027) představují rodiny se závislými dětmi. Největší zastoupení, více než jednu čtvrtinu (26,6%, 37 027) rodinných domácností tvořených 1 rodinou se závislými dětmi v rámci Moravskoslezského kraje nalezneme v ORP Ostrava, následuje ORP Frýdek-Místek s necelou desetinou (9,2%, 12 738 rodin), ORP Opava (8,3 %, 11 636 rodin) a ORP Havířov (7,5%, 10 514 rodin). Početně nejméně zmíněných domácností žije v ORP Vítkov (1%, 1 432 rodin), ORP Rýmařov (1,2%, 1691 rodin) a ORP Odry (1,4%, 1904 rodin). Graf 6: Podíl rodin se závislými dětmi na celkovém počtu rodinných domácností tvořených 1 rodinou žijících v daném ORP, SLDB 2011
Podíl rodin se závislými dětmi na počtu rodinných domácností tvořených 1 rodinou žijících v daném ORP, SLDB 2011 47% 46% 45% 44% 43% 42% 41% 40% 39% 38%
Zdroj: Český statistický úřad Pohledem na počet rodin se závislými dětmi na celkovém počtu rodinných domácností tvořených 1 rodinou žijících v daném ORP zjistíme, že největší podíl rodin se závislými dětmi nalezneme v ORP Jablunkov, kde tvoří téměř polovinu (46,5%) a ORP Nový Jičín (46%). Nejmenší podíl rodin se závislými dětmi na celkovém počtu rodinných domácností tvořených
18
1 rodinou žijících v daném ORP byl zaznamenán v ORP Rýmařov, kde jen mírně překračuje čtyři desetiny (41%) a ORP Karviná (41,4%). Dalším sledovaným ukazatelem u rodinných domácností tvořených 1 rodinou je úplnost či neúplnost rodiny. Úplné rodiny představují v Moravskoslezském kraji více než tři čtvrtiny (78%, 246 813) rodinných domácností tvořených 1 rodinou, neúplných rodin je pak méně než jedna čtvrtina (22%, 68 935). Ve více než čtyřech desetinách (41,2%) úplných rodin a ve více než jedné polovině (54,2%) neúplných rodin Moravskoslezského kraje žije alespoň jedno závislé dítě. Zastoupení rodin s alespoň jedním závislým dítětem v úplných a neúplných rodinách (rodinných domácnostech tvořených 1 rodinou) podle ORP se věnuje následující graf. Graf 7: Zastoupení rodin s alespoň jedním závislým dítětem v úplných a neúplných rodinách podle ORP, SLDB 2011
Zastoupení rodin s alespoň jedním závislým dítětem v úplných a neúplných rodinách (rodinných domácnostech tvořených 1 rodinou) podle ORP, SLDB 2011 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
úplné rodiny se závislými dětmi (%)
neúplné rodiny se závislými dětmi (%)
Zdroj: Český statistický úřad Podíl úplných rodin se závislým dítětem na celkovém počtu úplných rodin je nejvyšší v ORP Jablunkov, kde v téměř polovině (47%) úplných rodin žije alespoň jedno závislé dítě. Naopak nejnižší je tento ukazatel v ORP Karviná a ORP Rýmařov, ve kterých alespoň jedno závislé 19
dítě žije v necelých čtyřech desetinách (37,6%) úplných rodin. Pokud se podíváme na zastoupení závislých dětí v neúplných rodinách, pak zjistíme, že v téměř všech ORP (s výjimkou ORP Frýdlant n. O., ORP Hlučín, ORP Jablunkov a ORP Kravaře) tvoří podíl neúplných rodin se závislými dětmi na celkovém počtu neúplných rodin více než polovinu. Největší je tento podíl v ORP Bruntál a Ostrava, kde v téměř šesti desetinách neúplných rodin žije alespoň jedno závislé dítě (Bruntál 56,7%, Ostrava 56,6%), naopak nejmenší je v ORP Kravaře, kde mírně přesahuje čtyři desetiny (42,6%). Počet sňatků a rozvodů Počet sňatků má v Moravskoslezském kraji klesající tendenci a to již od roku 2007. V roce 2013 bylo uzavřeno historicky vůbec nejméně sňatků (zdroj ČSÚ). Počet rozvodů má v posledních letech spíše stagnující či mírně klesající tendenci. Graf 8: Porovnání počtu sňatků a rozvodů v letech 2009 – 2013, Moravskoslezský kraj
Porovnání počtu sňatků a rozvodů v letech 2009 - 2013, Moravskoslezský kraj
6000
5594
5519 5141
5199
4985
5000 4000
3488
3596
3420
2010
2011
3159
3279
2012
2013
3000 2000 1000 0 2009
sňatky
rozvody
Zdroj: Český statistický úřad Ve sledovaných pěti letech lze vypozorovat pokles počtu sňatků i rozvodů. Při srovnání let 2009 a 2013 zjistíme, že v roce 2013 se uskutečnilo o 609 svateb méně a o 209 manželství méně bylo rozvedeno. 20
ČSÚ uvádí, že v roce 2013 činil průměrný věk ženicha 35 let a nevěsty 32 let. Více než šest desetin (65,9%) sňatků bylo uzavíráno mezi do té doby svobodnými partnery. Bližší pohled na rozvody manželství v roce 2013 nám prozradí, že z počtu 3279 rozvedených manželství, se v téměř šesti desetinách (57,2%) jednalo o manželství s nezletilými dětmi. V absolutních číslech tedy bylo rozvedeno 1 874 manželství s nezletilými dětmi. Téměř polovina manželství (47%) byla rozvedena po patnácti a více letech jejich trvání. Průměrný věk rozvádějících se byl u mužů 43 let a u žen 40 let. Graf 9: Index rozvodovosti v letech 2009 – 2013, Moravskoslezský kraj
Index rozvodovosti v letech 2009 - 2013, Moravskoslezský kraj 68 66,5 65,8
66
65,2
64 62,4 62 60,8 60 58 56 2009
2010
2011
2012
2013
Zdroj: Český statistický úřad
Index rozvodovosti nám udává počet rozvodů na sto sňatků uskutečněných v daném roce. Z grafu je zřejmé, že v námi sledované pětileté řadě připadá na sto uzavřených manželství každoročně více než 60 manželství rozvedených. Nejvyšší index rozvodovosti jsme zaznamenali v roce 2011, kdy na sto sňatků připadlo 66,5 rozvodů, naopak nejnižší v roce 2012 s 60,8 rozvody na sto sňatků.
21
Graf 10: Počet sňatků podle ORP v letech 2009 – 2013
Počet sňatků podle ORP v letech 2009 - 2013 1800 1600 1292
1400 1200 1000 800 600
490
200
431
383
400
274 115 135 133 105
74
88
168
182 159
100
98
234
179
177 71
52
45
0
2009
2010
2011
2012
2013
Zdroj: Český statistický úřad Počet sňatků podle obcí s rozšířenou působností nám ukazuje, že nejvíce sňatků je každoročně uzavíráno v ORP Ostrava, následuje ORP Frýdek Místek, ORP Opava a ORP Havířov. Nejméně sňatků bylo v průběhu sledovaných let uzavřeno v ORP Vítkov a Rýmařov. Největší pokles počtu sňatků při srovnání na počátku (2009) a konci (2013) pětiletého sledovaného období jsme zaznamenali v ORP Ostrava (z 1 604 sňatků v roce 2009 na 1 292 sňatků v roce 2013), kde úbytek sňatků mezi rokem 2009 a 2013 činí 312 sňatků, následuje ORP Havířov s rozdílem 71 sňatků (ze 454 sňatků v roce 2009 na 383 sňatků v roce 2013) a ORP Nový Jičín s rozdílem 56 sňatků (z 233 sňatků v roce 2009 na 177 sňatků v roce 2013). V případě jediného ORP, a to Frýdku – Místku, lze při srovnání let 2009 a 2013 let hovořit o znatelném nárůstu počtu uzavřených sňatků – o 44 (ze 446 v roce na 490 v roce 2013).
22
Graf 11: Počet rozvodů podle ORP v letech 2009 - 2013
Počet rozvodů podle ORP v letech 2009 - 2013 1200 1000
892
800 600 400 200
317
272
260 180
109 70 85 67 44
61
91
2009
2010
49
134 107 37
147
125
119 42
34
37
0
2011
2012
2013
Zdroj: Český statistický úřad Z grafu je zřejmé, že mezi ORP s největším počtem rozvodů v průběhu sledovaných let jednoznačně patří ORP Ostrava, ORP Havířov, ORP Frýdek – Místek, ORP Opava, ORP Karviná a ORP Třinec. Počet rozvodů se v průběhu sledovaných let dynamicky projevoval zejména v ORP Ostrava, kde došlo v roce 2010 k nárůstu počtu rozvodů a od roku 2011 dochází ke každoročnímu poklesu. Srovnání let 2009 a 2013 ve zmiňovaném ORP pak ukazuje pokles o 87 rozvodů (z 979 v roce 2009 na 892 v roce 2013. Stejný pokles – o 87 rozvodů méně můžeme spatřit také v ORP Havířov (z 359 v roce 2009 na 272 v roce 2013). V ostatních ORP není rozdíl v počtech rozvedených manželství takto markantní. Počet živě narozených dětí Následující část sociodemografické analýzy se věnuje počtu živě narozených dětí a podílu dětí narozených mimo manželství, jak z pohledu kraje, tak z pohledu jeho obcí s rozšířenou působností. 23
Graf 12: Živě narozené děti v letech 2009 – 2013, Moravskoslezský kraj
Živě narozené děti v letech 2009 - 2013, Moravskoslezský kraj 13500
13238
13099
13000 12500 11807
12000
11787 11603
11500 11000 10500 2009
2010
2011
2012
2013
Zdroj: Český statistický úřad Počet živě narozených dětí v Moravskoslezském kraji každoročně klesá. Největší počet dětí se narodil na počátku sledované řady, v roce 2009 (13 238), nejméně v roce 2013 (11 603). Největší meziroční úbytek v počtu živě narozených dětí jsme zaznamenali mezi roky 2010 a 2011 (o 1 292). Graf 13: Děti narozené mimo manželství (z živě narozených) v letech 2009 – 2013, Moravskoslezský kraj
Děti narozené mimo manželství (z živě narozených) v letech 2009 - 2013, Moravskoslezský kraj 52%
49,8%
50%
47,7%
48% 46%
46,5% 44,2%
44,2%
2009
2010
44% 42% 40% 2011
2012
2013
Zdroj: Český statistický úřad Zajímavá je také statistika podílů živě narozených dětí mimo manželství na celkovém počtu živě narozených dětí. V Moravskoslezském kraji se v roce 2013 narodila téměř polovina dětí mimo manželství (49,8%) a z grafu je patrná vzrůstající tendence. V roce 2009 se mimo manželství narodilo 44,2% a v roce 2013 již o 5,7% více.
24
Graf 14: Počet živě narozených dětí podle ORP v letech 2009 - 2013
Počet živě narozených dětí podle ORP v letech 2009 - 2013 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0
2009
2010
2011
2012
2013
Zdroj: Český statistický úřad Podobná situace je patrná také ve všech ORP Moravskoslezského kraje. Počet živě narozených dětí ve všech sledovaných ORP postupně klesá. Největší pokles je opět nejvíce patrný v nejlidnatějších ORP, tedy v ORP Ostrava (kde se v roce v roce 2009 narodilo 3615 dětí a v roce 2013 již jen 3 222 dětí - o 393 méně), ORP Havířov (pokles z 964 v roce 2009 na 803 v roce 2013 – o 161 dětí), ORP Opava (pokles z 1 129 v roce 2009 na 990 v roce 2013 – o 139 dětí) a ORP Frýdek – Místek (pokles z 1 164 v roce 2009 na 1029 v roce 2013 – o 135 dětí). Nejmenší pokles v počtu živě narozených dětí, pak zaznamenali v ORP Hlučín, ORP Frýdlant n. O., ORP Frenštát p. R. a ORP Kravaře.
25
Graf 15: Děti narozené mimo manželství (z živě narozených) podle ORP v letech 2009 - 2013
Děti narozené mimo manželství (z živě narozených) podle ORP v letech 2009 - 2013 70% Bílovec 65%
Bohumín Bruntál Český Těšín
60%
Frenštát Frýdek-Místek
55%
Frýdlant n. O. Havířov 50%
Hlučín Jablunkov Karviná
45%
Kopřivnice Krnov
40%
Kravaře Nový Jičín
35%
Odry Opava Orlová
30%
Ostrava Rýmařov 25%
Třinec Vítkov
20% 2009
2010
2011
2012
2013
Zdroj: Český statistický úřad Graf věnující se podílu živě narozených dětí mimo manželství na celkovém počtu živě narozených dětí v daném roce za jednotlivá ORP zřetelně ukazuje, jak veliký rozdíl mezi jednotlivými ORP panuje. ORP s nejmenším podílem dětí narozených mimo manželství v roce 2013 je ORP Kravaře s necelými třemi desetinami dětí narozenými mimo manželství (29,3%), následuje ORP Jablunkov, kde podíl dětí narozených mimo manželství dosahuje téměř jedné třetiny (31,3%) a ORP Třinec s více než jednou třetinou dětí narozených mimo 26
manželství (35,3%). Mezi ORP s největším podílem dětí narozenými mimo manželství v roce 2013 se řadí ORP Bruntál s více než dvěma třetinami (68,1%), ORP Krnov s téměř dvěma třetinami (64,2%), ORP Karviná s více než šesti desetinami (61,9%) a ORP Rýmařov také s více než šesti desetinami (61,4%) dětí narozených mimo manželství. Rozdíl mezi ORP s nejnižším a nejvyšším podílem dětí narozených mimo manželství v roce 2013 tak činí celých 38,8%. Počet potratů Dalším zjišťovaným ukazatelem v rámci analýzy byl počet potratů na úrovni kraje a na úrovni jednotlivých ORP. Graf 16: Počet potratů v letech 2009 – 2013, Moravskoslezský kraj
Počet potratů v letech 2009 - 2013, Moravskoslezský kraj 4700 4600
4581 4531 4455
4500 4400
4293
4300
4223
4200 4100 4000 2009
2010
2011
2012
2013
Zdroj: Český statistický úřad Počet potratů má v Moravskoslezském kraji již od roku 1994 klesající charakter. V průběhu námi sledované pětileté řady se počet potratů od roku 2009 do roku 2012 každoročně snižuje. Největší pokles jsme zaznamenali mezi roky 2011 a 2012 (o 223 potratů, ze 4455 potratů na 4223). Počet potratů mezi roky 2012 a 2013 sice mírně vzrostl (o 70 potratů), z dlouhodobějšího hlediska však rok 2013, patří mezi roky poukazující na klesající trend.
27
Graf 17: Počet potratů podle ORP v letech 2009 – 2013
Počet potratů podle ORP v letech 2009 - 2013 1400 1159
1200 1000 800 600 394
400 200
366
347 263
81
134
177
102
43
70
115
81 53
158
172 82
132 49
184 74
57
0
2009
2010
2011
2012
2013
Zdroj: Český statistický úřad Situace v ORP se co do počtu potratů značně liší. Pouze ve dvou ORP jsme vypozorovali každoroční pokles potratů, a to v ORP Orlová (o 50 potratů, ze 182 potratů v roce 2009 na 132 v roce 2012) a ORP Odry (o 20 potratů, z 69 v roce 2009 na 49 v roce 2012). V ostatních ORP nelze ze sledované pětileté řady trend přesně určit, počty v jednotlivých letech kolísají a pokles se střídá se vzestupem. Migrace obyvatelstva Tato část sociodemografické analýzy se věnuje počtu přistěhovalých a vystěhovalých osob a rozdílu mezi nimi, který nazýváme migračním saldem. Při pohledu na migraci obyvatelstva z hlediska kraje můžeme hovořit o migraci obyvatel za hranice kraje v rámci České republiky, případně do zahraničí. V roce 2013 se zahraniční migrace na počtu obyvatel kraje téměř neprojevila (z kraje se do zahraničí vystěhovalo 1 468 osob a ze zahraničí se přistěhovalo 1 442 osob, úbytek činí 26 osob).
28
Graf 18: Mígrace obyvatelstva v letech 2009 – 2013, Moravskoslezský kraj
Migrace obyvatelstva v letech 2009 - 2013, Moravskoslezský kraj 6000
4833
4458
4 057
4 369
-2515
-2650
4 417
4000 2000 0 -2000
-2875
-3089
-3959 -4000 -6572
-6000
-7019
-7708
-7506
-8417
-8000 -10000 2009
2010 přistěhovalí
2011 vystěhovalí
2012
2013
migrační saldo
Zdroj: Český statistický úřad Počet obyvatel kraje každoročně klesá a tento trend nám zřetelně znázorňuje migrační saldo obyvatel. Z grafu je patrné, že ve sledovaném období bylo migrační saldo vždy záporné, počet vystěhovalých osob byl každý rok vyšší než počet osob přistěhovalých. Nejmenší rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých jsme zaznamenali v roce 2011, kdy úbytek obyvatel činil 2 515 osob. Největší rozdíl je patrný v roce 2010, kdy se do kraje přistěhovalo 4 458 osob a 8 417 osob se z kraje vystěhovalo, migrační úbytek tak činil 3 959 osob.
29
Graf 19: Migrační saldo podle ORP v letech 2009 - 2013
Migrační saldo podle ORP v letech 2009 - 2013 500
Vítkov
Třinec
Rýmařov
Ostrava
Orlová
Opava
Odry
Nový Jičín
Kravaře
Krnov
Kopřivnice
Karviná
Jablunkov
Hlučín
Havířov
Frýdlant n. O.
Frýdek-Místek
Frenštát p. R.
Bruntál
Český Těšín
-500
Bohumín
Bílovec
0
-1000
-1500
-2000 2009
2010
2011
2012
2013
Zdroj: Český statistický úřad Graf věnující se migračnímu saldu obyvatelstva v jednotlivých ORP Moravskoslezského kraje v průběhu sledované pětileté řady nám zřetelně ukazuje základní tendence. Z grafu jsou patrné ORP s každoročním migračním úbytkem obyvatelstva, mezi které patří zejména ORP Ostrava, ORP Karviná, ORP Havířov, ORP Orlová a ORP Bruntál. Mezi ORP s každoročním migračním přírůstkem se řadí ORP Frýdek-Místek, ORP Frýdlant n. O. a ORP Hlučín. Míra nezaměstnanosti/podíl nezaměstnaných osob Na základě dohody mezi Českým statistickým úřadem a Ministerstvem práce a sociálních věcí se počínaje lednem 2013 registrovaná nezaměstnanost v ČR přestala sledovat v rámci ukazatele „Míra nezaměstnanosti“ (poměřoval všechny dosažitelné uchazeče o zaměstnání k ekonomicky aktivním osobám) a jako nový ukazatel byl zaveden „Podíl nezaměstnaných osob“ (vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku) (zdroj: MPSV). 30
Graf 20: Podíl nezaměstnaných osob podle okresů a v Moravskoslezském kraji v letech 2009 – 2014
Podíl nezaměstnaných osob podle okresů a v Moravskoslezském kraji v letech 2009 - 2014 14% 13% 12% 11%
Bruntál
10%
9,8%
9% 8%
8,7% 8,1%
8,3%
10,1%
Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín
8,5%
Opava Ostrava-město
7%
Moravskoslezský kraj 6% 5% 4% 2009
2010
2011
2012
2013
2014
Zdroj: Český statistický úřad Podíl nezaměstnaných osob v Moravskoslezském kraji má v období let 2009 – 2014 vzrůstající tendenci. Každoročně dochází k nárůstu podílu nezaměstnaných osob, vyjma mírného snížení mezi roky 2010 a 2011, kdy došlo k poklesu (z 8,7% na 8,3%, o 0,4%). Největší nárůst podílu nezaměstnaných jsme zaznamenali mezi lety 2012 a 2013 (z 8,5% na 9,8%, o 1,3%). Na konci roku 2014 představoval podíl uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let o málo více než jednu desetinu (10,1%) na všech obyvatelích kraje ve stejném věku. Na konci roku 2013 vykazoval nejvyšší podíl nezaměstnaných osob okres Bruntál, kde dosahoval 13,3%. Následoval okres Karviná s 12,4%. Vyšší podíl nezaměstnaných osob než činil krajský průměr, jsme zaznamenali v roce 2014 ještě v okrese Ostrava – město (11,4%). Mezi okresy s nižšími podíly nezaměstnaných řadíme okres Opava (8,3%), okres Nový Jičín (7,4%) a okres Frýdek – Místek (7,3%).
31
Graf 21: Míra nezaměstnanosti/podíl nezaměstnaných osob podle ORP v letech 2009 – 2014
Míra nezaměstnanosti/podíl nezaměstnaných osob podle ORP v letech 2009 - 2014 20%
18%
16%
14%
14,5% 13,9%
12%
13,2%
12,7%
12,2%
11,9% 10%
8%
12,0%
10,4% 9,1%
6% 6,7%
9,1%
8,9% 7,6% 6,9%
6,0%
5,9% 5,4%
6,4%
8,6% 8,1%
6,9% 6,0%
4%
2009
2010
2011
2013
2014
Zdroj: Český statistický úřad Výše uvedený graf znázorňuje míru nezaměstnanosti (v letech 2009 – 2011) a podíl nezaměstnaných osob (v letech 2013 – 2014) podle jednotlivých ORP. Údaje za rok 2012 nejsou pro sledované ukazatele k dispozici. Přestože graf v průběhu sledovaných let znázorňuje rozdílné ukazatele a proto nelze říci, že by se nezaměstnanost v roce 2013 a 2014 oproti předchozím rokům snížila, rozhodli jsme se data použít pro srovnání trendu mezi jednotlivými ORP. Mezi ORP s dlouhodobě nejvyšším podílem nezaměstnaných (mírou nezaměstnanosti) patří ORP Bruntál (14,5% v roce 2014), ORP Vítkov (13,2% v roce 2014) a ORP Karviná (13,9%). Naopak dlouhodobě se mezi ORP s nejnižším podílem nezaměstnaných
32
(mírou nezaměstnanosti) řadí ORP Třinec (6% v roce 2014), ORP Jablunkov (5,4% v roce 2014) a ORP Hlučín (5,9% v roce 2014). Průměrná mzda Průměrná hrubá měsíční mzda, které se nyní budeme věnovat, představuje podíl mezd bez ostatních osobních nákladů připadající na jednoho přepočteného zaměstnance. Jedná se o přepočet průměrného evidenčního počtu zaměstnanců ve fyzických osobách podle délky jejich pracovních úvazků na zaměstnavatelem stanovenou (plnou) pracovní dobu. Do mezd se zahrnují základní mzdy a platy, příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, prémie a odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy nebo platu, které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě. Jedná se o hrubé mzdy, tj. před snížením o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další zákonné nebo se zaměstnancem dohodnuté srážky. Údaje jsou zpracovány podle místa pracoviště. (zdroj: ČSÚ) Ukazatel není sledován za jednotlivé obce s rozšířenou působností. Graf 22: Průměrná hrubá měsíční mzda v letech 2009 – 2013, Moravskoslezský kraj
Průměrná hrubá měsíční mzda v letech 2009 - 2013, Moravskoslezský kraj 23 500
23 247
23 212
2012
2013
23 000 22 593 22 349
22 500 22 000
21 756
21 500 21 000 2009
2010
2011
Zdroj: Český statistický úřad Průměrná hrubá měsíční mzda v Moravskoslezském kraji v průběhu sledovaných let 2009 až 2013 vzrostla o 1 456 Kč (z 21 756 Kč v roce 2009 na 23 212 v roce 2013). Mezi roky 2009 až
33
2012 docházelo každoročně k nárůstu průměrné hrubé mzdy, mezi roky 2012 a 2013 však došlo k jejímu nepatrnému poklesu (o 35 Kč). Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu Následující rozsáhlá část se zabývá počtem dětí žijících mimo biologickou rodinu, konkrétně pak v zařízeních pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc, dále pak v péči pěstounů (včetně pěstounů na přechodnou dobu), v osobní péči poručníka a svěřené do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče. Ústavní zařízení Graf 23: Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu – děti v ústavních zařízeních v letech 2009 – 2013, Moravskoslezský kraj
Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu - děti v ústavních zařízeních v letech 2009 - 2013, Moravskoslezský kraj (k 31.12.)
1200
1089
1115
1136
1089
1031
ústavní výchova
1000 ochranná výchova
800 600
zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc
400
celkem
200 0 2009
2010
2011
2012
2013
Zdroj: KÚ MSK Celkový počet dětí žijících v ústavních zařízeních v Moravskoslezském kraji se mezi roky 2009 až 2011 zvýšil o 48 dětí (z 1 089 dětí v roce 2009 na 1 136 dětí v roce 2011). Od roku 2011 dochází k poklesu počtu dětí žijících v ústavních zařízeních, mezi roky 2011 a 2012 došlo ke snížení počtu o 47 dětí (z 1 136 v roce 2011 na 1 089 v roce 2012), mezi roky 2012 a 2013 o 58 dětí (z 1 089 v roce 2012 na 1 031 v roce 2013). Ve všech sledovaných letech žilo v ústavních zařízeních více než 1 000 dětí. Počet dětí žijících v ústavních zařízeních 34
s uloženou ochrannou výchovou se snižuje od roku 2009, s uloženou ústavní výchovou klesá od roku 2010, naopak počet dětí žijících v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc se v průběhu sledovaného období každoročně zvyšuje. Graf 24: Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu – ústavní výchova v letech 2009 – 2013, Moravskoslezský kraj
Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu ústavní výchova v letech 2009 - 2013, Moravskoslezský kraj (k 31.12.) 1100 1000 900 800 700
1008
983
2009
979
2010
916
2011
851
2012
2013
Zdroj: KÚ MSK Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu v ústavních zařízeních s uloženou ústavní výchovou se v Moravskoslezském kraji každoročně snižuje od roku 2010. Mezi lety 2010 až 2013 došlo poklesu o 157 dětí (z 1 008 dětí v roce 2010 na 851 dětí v roce 2013). V roce 2013 žilo v ústavních zařízeních s uloženou ústavní výchovou o 14,7% dětí méně než v roce 2010. Graf 25: Děti žijící mimo biologickou rodinu – ústavní výchova podle ORP v letech 2009 – 2013 (k 31.12.)
Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu - ústavní výchova, podle ORP v letech 2009 - 2013 (k 31.12.) 280
2009
2010
99
2012
Vítkov
Třinec
Rýmařov
7 11 29
Ostrava
Orlová
Opava
Odry
Nový Jičín
Kravaře
Kopřivnice
Karviná
2011
Krnov
42 23 42 42 5 20 6
2 Jablunkov
Hlučín
Havířov
Frýdlant n. O.
Frýdek-Místek
Frenštát p. R.
Český Těšín
Bruntál
Bohumín
74 57 40 28 12 8 14 6 4 Bílovec
400 350 300 250 200 150 100 50 0
2013
Zdroj: KÚ MSK 35
Celkový počet dětí žijících v ústavních zařízeních s uloženou ústavní výchovou v roce 2013 byl nejvyšší v nejlidnatějších ORP Moravskoslezského kraje – ORP Ostrava (280 dětí), ORP Karviná (99 dětí), ORP Havířov (74 dětí), následuje ORP Frýdek-Místek (57 dětí), ORP Orlová, ORP Opava, ORP Kopřivnice (všechny 42 dětí) a ORP Český Těšín (40 dětí). Nejméně dětí v ústavních zařízeních s uloženou ústavní výchovou žilo v roce 2013 v ORP Jablunkov (2 děti), ORP Hlučín (4 děti), ORP Kravaře (5 dětí), ORP Frýdlant n. O. a ORP Odry (shodně 6 dětí), ORP Rýmařov (7 dětí), ORP Český Těšín (8 dětí). Klesající tendenci počtu dětí žijících v ústavních zařízeních s uloženou ústavní výchovou v průběhu sledovaných let lze vypozorovat v ORP Bílovec, ORP Český Těšín, ORP Frýdlant n. O., ORP Havířov, ORP Hlučín, ORP Krnov, ORP Kravaře, ORP Nový Jičín, ORP Odry, ORP Orlová, ORP Ostrava a ORP Třinec. K mírnému nárůstu či stagnaci počtu dětí žijících v ústavních zařízeních s uloženou ústavní výchovou jsme v průběhu let 2009 – 2013 zaznamenali v ORP Bohumín, ORP Bruntál, ORP Frenštát p. R., ORP Frýdek-Místek, ORP Kopřivnice, ORP Karviná, ORP Opava, ORP Rýmařov a ORP Vítkov. Graf 26: Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu – ochranná výchova v letech 2009 – 2013, Moravskoslezský kraj
60
Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu - ochranná výchova v letech 2009 - 2013, Moravskoslezský kraj (k 31.12.) 57 43 31
40
27
30
2012
2013
20 0 2009
2010
2011
Zdroj: KÚ MSK Počet dětí žijících v ústavních zařízeních na základě uložené ochranné výchovy se v Moravskoslezském kraji pohybuje po celé sledované období v desítkách. Od roku 2009, kdy jejich počet dosahoval téměř šedesáti (57 dětí), se jejich počet snížil téměř o polovinu (na 31 v roce 2011). V průběhu let 2011 až 2013 žilo v ústavních zařízeních s uloženou ochrannou výchovou vždy okolo 30 dětí (31 dětí v roce 2011, 27 dětí v roce 2012 a 30 dětí v roce 2013). 36
Graf 27: Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu – ochranná výchova podle ORP v letech 2009 – 2013 (k 31.12.)
Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu - ochranná výchova podle ORP v letech 2009 - 2013 (k 31.12.) 25 20 15
13
10 5 5 0
1
2
2 0
0
2 0
1
0
1
0
0
1
2 0
0
0
0
0
0
2009
2010
2011
2012
2013
Zdroj: KÚ MSK Největší počet dětí žijících v ústavních zařízeních na základě uložené ochranné výchovy nalezneme v roce 2013 v ORP Ostrava (13 dětí) a ORP Krnov (5 dětí). ORP Krnov je jedinou obcí s rozšířenou působností, ve které jsme ve srovnání let 2009 a 2013 zaznamenali nárůst počtu dětí žijících v ústavních zařízeních s uloženou ochrannou výchovou (z 1 dítěte v roce 2009 na 5 dětí v roce 2013). V ostatních ORP se dá hovořit o klesající tendenci. V šesti ORP nežilo po sledovanou dobu v ústavním zařízení na základě uložené ochranné výchovy žádné dítě (ORP Frenštát p. R., ORP Jablunkov, ORP Kravaře, ORP Odry, ORP Třinec a ORP Vítkov).
37
Graf 28: Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu – zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc v letech 2009 – 2013, Moravskoslezský kraj (k 31.12.)
Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc v letech 2009 - 2013, Moravskoslezský kraj (k 31.12.) 200 126
150 100
146
150
2012
2013
64
49
50 0 2009
2010
2011
Zdroj: KÚ MSK Vývoj počtu dětí žijících v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc má v Moravskoslezském kraji ve sledovaných letech stoupající charakter. Při srovnání stavu v roce 2009 a 2013 zjistíme, že se počet dětí žijících v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc ztrojnásobil (ze 49 dětí v roce 2009 na 150 dětí v roce 2013, o 101 dětí). Největší nárůst těchto dětí jsme zaznamenali mezi lety 2010 a 2011, kdy se jejich počet téměř zdvojnásobil (z 64 v roce 2010 na 126 dětí v roce 2011, o 62 dětí). Graf 29: Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu – zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle ORP v letech 2009 – 2013 (k.31.12.)
Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu - zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle ORP v letech 2009 - 2013 (k 31.12.) 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
74
14 2
4
5
2
6
6
2009
5
0
2010
0
6
2011
3
3
2012
0
5
10 0
0
4
1
0
2013
Zdroj: KÚ MSK 38
Srovnání počtu dětí, které žijí v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc v jednotlivých ORP kraje v roce 2013, nám ukazuje, že nejvíce dětí v těchto zařízeních žije v ORP Ostrava (74 dětí), ORP Bruntál (14 dětí) a ORP Opava (10 dětí). V ostatních ORP nežilo v roce 2013 v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc více než 6 dětí. Při sledování vývoje počtu dětí v zařízeních vyžadujících okamžitou pomoc mezi roky 2009 2013 můžeme vypozorovat největší nárůst v ORP Ostrava, kde se jejich počet více jak zpětinásobil (ze 13 dětí v roce 2009 na 74 v roce 2013, o 61 dětí) a v ORP Bruntál, kde počet dětí v těchto zařízení vzrostl sedminásobně (z 2 dětí v roce 2009 na 14 dětí v roce 2013, o 12 dětí). V průběhu sledovaných pěti let nežilo žádné dítě v zařízeních vyžadujících okamžitou pomoc v ORP Kravaře a ORP Odry. Náhradní rodinná péče Graf 30: Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu – náhradní rodinná péče v letech 2009 – 2013, Moravskoslezský kraj (k 31.12.)
Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu - náhradní rodinná péče v letech 2009 - 2013, Moravskoslezský kraj (k 31.12.) 3000
2600
2650
2768
2786
2666
pěstounská péče
2500 2000
poručenství s osobní péčí poručníka
1500
výchova jiné fyzické osoby než rodiče
1000
celkem
500 0 2009
2010
2011
2012
2013
Zdroj: KÚ MSK Graf poukazuje na vzrůstající trend v počtu dětí žijících v náhradní rodinné péči v Moravskoslezském kraji (zahrnuje pěstounskou péči, poručenství s osobní péčí poručníka a výchovu jiné fyzické osoby než rodiče) v průběhu monitorovaných pěti let. Od roku 2009 do roku 2011 docházelo ke každoročnímu nárůstu (z 2 600 dětí v roce 2009 na 2 768 dětí v roce 2011, o 168 dětí). Mezi lety 2011 a 2012 jsme zaznamenali mírný pokles (o 102 dětí), avšak 39
v následujícím roce 2013 počet dětí v náhradní rodinné péči opět přesáhl stav z roku 2011 a dosáhl počtu 2786 dětí žijících v náhradní rodinné péči. Na nárůstu počtu dětí v náhradní rodinné péči se podílely pěstounská péče a poručenství s osobní péčí poručníka, v případě výchovy jiné fyzické osoby došlo v průběhu sledovaných let k poklesu. Graf 31: Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu – pěstounská péče v letech 2009 – 2013, Moravskoslezský kraj, (k 31.12.)
Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu - pěstounská péče v letech 2009 - 2013, Moravskoslezský kraj (k 31.12.) 1200 1000
1005 813
867
867
834
2009
2010
2011
2012
800 600 400 200 0 2013
Zdroj: KÚ MSK Počet dětí žijících v pěstounské péči v Moravskoslezském kraji se při srovnání stavu v roce 2009 a 2013 zvýšil o jednu čtvrtinu (o 192 dětí). Mezi lety 2009 a 2010 jsme zaznamenali mírný nárůst (o 54 dětí, z 813 v roce 2009 na 867 v roce 2010), mezi roky 2010 a 2011 se počet dětí v péči pěstounů nezměnil (shodně 867 dětí) a v roce 2012 došlo oproti roku 2011 k mírnému snížení počtu těchto dětí (o 33 dětí, z 867 v roce 2011 na 834 v roce 2012). Nejrazantnější nárůst dětí žijících v pěstounské péči je patrný mezi roky 2012 a 2013, kdy se jejich počet zvýšil o 171 (z 834 v roce 2012 na 1 005 v roce 2013).
40
Graf 32: Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu – pěstounská péče podle ORP v letech 2009 – 2013 (k 31.12.)
Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu - pěstounská péče podle ORP v letech 2009 - 2013 (k 31.12.) 300 244
250 200 150 106 100 50
87
70 37 37
24 34 23
64 32 10
28 30
7
42 10
31
46 22
11
10
0
2009
2010
2011
2012
2013
Zdroj: KÚ MSK Počet dětí žijících v péči pěstounů dosahoval na konci roku 2013 počtu 1 005 dětí. Největší podíl z tohoto počtu, téměř čtvrtina (244 dětí) pocházela z ORP Ostrava (244 dětí). Více než desetina (106 dětí) žila v ORP Havířov a o málo méně než desetina v ORP Karviná (87 dětí) a Frýdek – Místek (70 dětí). Mezi ORP s nejmenším počtem dětí žijících v pěstounské péči, kde jejich podíl na celkovém počtu činí přibližně jednu setinu, se řadí ORP Jablunkov (7 dětí), ORP Frýdlant n. O. (10 dětí), ORP Kravaře (10 dětí), ORP Vítkov (10 dětí), a ORP Rýmařov (11 dětí). Při srovnání vývoje počtu dětí žijících v péči pěstounů mezi roky 2009 až 2013 v jednotlivých ORP zjistíme, že téměř ve všech ORP se jejich počet zvýšil či zůstává v průběhu let stabilní. Největší nárůst dětí v pěstounské péči pozorujeme v ORP Ostrava (ze 158 dětí v roce 2009 na 244 v roce 2013, o 86 dětí) a ORP Havířov (ze 73 dětí v roce 2009 na 106 dětí v roce 2013, o 33 dětí), následují ORP Odry a Opava (shodně o 21 dětí). Mezi ORP, v nichž jsme zaznamenali v průběhu sledovaných pěti let nejvyšší úbytek dětí v péči pěstounů, se řadí ORP Nový Jičín (ze 73 v roce 2009 na 42 v roce 2013, o 31 dětí) a ORP Karviná (ze 101 v roce 2009 na 87 v roce 2013, o 14 dětí), dále pak ORP Frenštát p. R. (o 12 dětí). 41
Graf 33: Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu – poručenství s osobní péčí poručníka v letech 2009 – 2013, Moravskoslezský kraj
Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu poručenství s osobní péčí poručníka v letech 2009 2013, Moravskoslezský kraj 1000
939
931
2012
2013
911
900
841
849
2009
2010
800 700 2011
Zdroj: KÚ MSK Počet dětí žijících v osobní péči poručníka v Moravskoslezském kraji se při srovnání stavu v roce 2009 a 2013 zvýšil přibližně o jednu desetinu (o 90 dětí). V průběhu sledovaného období jsme zaznamenali nejvýraznější nárůst v roce 2011 (oproti roku 2010 o 62 dětí) a v roce 2012 (o 28 dětí oproti roku 2011). Pouze mezi lety 2012 a 2013 se počet dětí v osobní péči poručníka nepatrně snížil (o 8 dětí). Graf 34: Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu – poručenství s osobní péčí poručníka podle ORP v letech 2009 – 2013 (k 31.12.)
Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu - poručenství s osobní péčí poručníka v letech 2009 - 2013 (k 31.12.) 350 289
300 250 200 150
107
100 50
14
29
42 35
20
39 6
34 27 22 37 12
31 6
16
31
57
50 14
13
0
2009
2010
2011
2012
2013
Zdroj: KÚ MSK 42
Srovnání jednotlivých ORP podle počtu dětí, které žijí v osobní péči poručníka, nám ukazuje, že dlouhodobě nejvyšší je tento počet v ORP Ostrava a ORP Havířov, následují ORP Třinec, ORP Orlová, ORP Frýdek-Místek a ORP Bruntál. Nejnižší počet vykazují ORP Kravaře a ORP Frýdlant n. O. Největší nárůst v průběhu sledovaných let je opět patrný v ORP Ostrava (o 45 dětí, z 244 v roce 2009 na 289 v roce 2013), dále v ORP Třinec (o 19 dětí, z 38 dětí v roce 2009 na 57 v roce 2013), v ORP Krnov a Bohumín (shodně o 11 dětí). K poklesu počtu dětí žijících v osobní péči poručníka došlo zejména v ORP Frýdek – Místek (o 15 dětí, z 54 v roce 2009 na 39 v roce 2013), ORP Havířov (o 14 dětí (ze 121 v roce 2009 na 107 v roce 2013) a ORP Bílovec (o 9 dětí, z 23 v roce 2009 na 14 v roce 2013). Graf 35: Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu – výchova jiné fyzické osoby než rodiče v letech 2009 – 2013, Moravskoslezský kraj
Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu - výchova jiné fyzické osoby než rodiče v letech 2009 - 2013, Moravskoslezský kraj 1100 1000
946
934
990 893
900
850
800 700 2009
2010
2011
2012
2013
Zdroj: KÚ MSK Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu resp. ve výchově jiné fyzické osoby než rodiče má spíše klesající tendenci. K poklesu počtu dětí žijících v této formě náhradní rodinné péče docházelo ve čtyřech z pěti sledovaných let – vyjma roku 2011, kdy počet dětí vzrostl o 56 dětí oproti roku 2010. Mezi lety 2009 a 2013 se počet dětí snížil o desetinu (o 96 dětí, z 946 v roce 2009 na 850 dětí v roce 2013). (Pozn.: v tomto případě se domníváme, že došlo k chybě ve výkaznictví – ORP Ostrava vykázala k 31.12.2009 2 děti ve výchově jiné fyzické osoby a k 1.1.2010 již 402, pro statistiku jsme použili data k 1.1.2010, která se nám jevila jako pravděpodobnější.)
43
Graf 36: Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu – výchova jiné fyzické osoby než rodiče podle ORP v letech 2009 – 2013 (k 31.12.)
Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu - výchova jiné fyzické osoby než rodiče v letech 2009 - 2013 (k 31.12.) 450 400 350
299
300 250 200 150 100 50
19 27
47
68
47 11
5
67
8
9
2009
2010
64 11
2
7
26 11 36 30
26
8
22
0
2011
2012
2013
Zdroj: KÚ MSK Téměř třetinou dětí se na počtu dětí, které žily v Moravskoslezském kraji v roce 2013 ve výchově jiné fyzické osoby než rodiče, podílela ORP Ostrava (299 dětí), o málo méně než desetinou ORP Havířov (68 dětí), ORP Karviná (67 dětí) a ORP Krnov (64 dětí). Nejméně dětí ve výchově jiné fyzické osoby žilo v ORP Jablunkov (2 děti), Frenštát p. R. (5 dětí), ORP Kravaře (7 dětí), ORP Frýdlant n. O. a Třinec (shodně 8 dětí). Počet dětí žijících ve výchově jiné fyzické osoby než rodiče se v průběhu sledovaného období rapidně snížil v ORP Ostrava (o 103 dětí), následována ORP Karviná (o 26 dětí), ORP Havířov (o 16 dětí) a ORP Orlová (o 15 dětí). Naopak k nárůstu počtu dětí docházelo každoročně v ORP Krnov (o 26 dětí), ORP Bohumín a ORP Bruntál (shodně o 16 dětí). (Pozn.: v tomto případě se domníváme, že došlo k chybě ve výkaznictví – ORP Ostrava vykázala k 31.12.2009 2 děti ve výchově jiné fyzické osoby a k 1.1.2010 již 402, pro statistiku jsme použili data k 1.1.2010, která se nám jevila jako pravděpodobnější.)
44
Počet pěstounů a pěstounských rodin Následující část představuje počty pěstounů a pěstounských rodin v průběhu let 2009 – 2013 v Moravskoslezském kraji a v jeho obcích s rozšířenou působností. (Pozn.: V roce 2009 došlo zřejmě k chybě ve výkaznictví – počet pěstounů je nižší než počet pěstounských rodin; počet pěstounských rodin 1 140, počet pěstounů 1 131. Nesrovnalost jsme zaznamenali u ORP Frýdlant, ORP Krnov a ORP Vítkov, v ostatních ORP je v daném roce počet pěstounů roven počtu pěstounských rodin. Domníváme se také, že došlo k chybě ve výkaze ORP Český Těšín, kde byla k 31.12.2013 vykázána pouze 1 pěstounská rodina.) Graf 37: Porovnání počtu pěstounů a pěstounských rodin v letech 2009 – 2013, Moravskoslezský kraj
Srovnání počtu pěstounů a pěstounských rodin v letech 2009 2013, Moravskoslezský kraj 2500 2000 1500 1000
1839
1895
2058
1394 1131 1205
1297
1295
1376
1140
2009
2010
2011
2012
2013
500 0 počet pěstounů
počet pěstounských rodin
Zdroj: KÚ MSK Počet pěstounů i pěstounských rodin má zřetelnou vzrůstající tendenci, a to v průběhu všech sledovaných let. Počet pěstounů se mezi lety 2009 a 2013 zvýšil téměř o polovinu (o 918 osob, z 1131 v roce 2009 na 2058 v roce 2013). K největšímu nárůstu počtu pěstounů došlo v roce 2011 (o 445 osob oproti roku 2010). Počet pěstounských rodin dosáhl na konci sledovaného období počtu 1 376 rodin a ve srovnání s rokem 2009 stoupl jejich počet téměř o jednu dvacetinu (o 236 rodin).
45
Graf 38: Počet pěstounů podle ORP v letech 2009 – 2013 (k 31.12.)
Počet pěstounů podle ORP v letech 2009 - 2013 (k 31.12.) 600
557
500
400
300 213 200 140
131 100
51
76 90 76
69 40
39
33
26
103
82
54
34
20
96
82 25
21
0
2009
2010
2011
2012
2013
Zdroj: KÚ MSK Z celkového počtu 2 058 pěstounů v Moravskoslezském kraji v roce 2013, nalezneme více než jednu čtvrtinu v ORP Ostrava (557 pěstounů), o málo více než jednu desetinu v ORP Havířov (213 pěstounů), necelou jednu desetinu v ORP Karviná (140 pěstounů) a ORP Frýdek – Místek (131 pěstounů). Nejméně pěstounů, přibližně 1% z jejich celkového počtu v kraji, jsme zaznamenali v ORP Kravaře (20 pěstounů), ORP Vítkov (21 pěstounů), ORP Rýmařov (25 pěstounů) a ORP Frýdlant n. O. (26 pěstounů). Ve všech sledovaných ORP lze vypozorovat vzrůstající trend.
46
Graf 39: Počet pěstounských rodin podle ORP v letech 2009 – 2013 (k 31.12.)
Počet pěstounských rodin podle ORP v letech 2009 - 2013 (k 31.12.) 450 388
400 350 300 250 200 139
150 100 50
43 50
101
80
70 24 1
74 42
39 38
20
15
51 12
30
64
60 18
17
0
2009
2010
2011
2012
2013
Zdroj: KÚ MSK Na konci roku 2013 čítal počet pěstounských rodin 1 376, z tohoto počtu žily téměř tři desetiny v ORP Ostrava (388 rodin), jedna desetina v ORP Havířov (139 rodin), necelá jedna desetina v ORP Karviná (101 rodin) a přibližně jedna dvacetina v ORP Frýdek-Místek (80 rodin), ORP Opava (74 rodin) a ORP Bruntál (70 rodin). Nejmenší počet pěstounských rodin, přibližně 1% z celkového počtu v kraji, žije stejně jako v případě pěstounů, v ORP Kravaře (12 rodin), Frýdlant n. O. (15 rodin), ORP Vítkov (17 rodin) a ORP Rýmařov (18 rodin). Počet pěstounských rodin v letech vzrůstá, pouze u ORP Frýdlant n. O., ORP Frýdek -Místek a ORP Kravaře lze vypozorovat spíše stagnující charakter. (Pozn.: Do srovnání jsme nezahrnuli ORP Český Těšín, neboť se domníváme, že se ve výkazu za rok 2013 vyskytla chyba - k 31.12.2013 vykázána pouze 1 pěstounská rodina.)
47
Graf 40: Porovnání počtu pěstounů a pěstounských rodin podle ORP (k 31.12.2013)
Porovnání počtu pěstounů a pěstounských rodin podle ORP (k 31.12.2013) 600 500 400 300 200 100 0
počet pěstounů
počet pěstounských rodin
Zdroj: KÚ MSK Porovnání počtu pěstounů a pěstounských rodin v roce 2013 nám ukazuje, že oproti roku 2009, kdy se jejich počet rovnal, došlo k nárůstu počtu pěstounů oproti pěstounským rodinám. Pouze v ORP Kopřivnice se počet pěstounů rovná počtu pěstounských rodin. Míra zadluženosti (počet zadlužených a výše dluhů) Následující část sociodemografické analýzy se věnuje zadluženosti obyvatel. Vzhledem k nedostupnosti dat za jednotlivé obce s rozšířenou působností, věnujeme se popisu tohoto jevu s ohledem na obyvatelstvo Moravskoslezského kraje. Problematiku zadlužení jsme sledovali ze tří aspektů – počet zadlužených obyvatel (statistiky společnosti KRUK), počet obyvatel s dluhem po splatnosti (ČNB, registr sdružení SOLUS) a počet tzv. osobních bankrotů - oddlužení fyzických osob (Czech Credit Bureau, a. s.)
48
Počet zadlužených obyvatel Společnost KRUK Česká a Slovenská republika s.r.o. (KRUK) představila v květnu 2014 meziroční srovnání výsledků svých interních statistik o českých dlužnících. Statistiky společnosti KRUK v meziročním srovnání ukazují, že v prvním čtvrtletí roku 2014 došlo k nárůstu počtu zadlužených osob v České republice o 3,6%. Výše průměrné dlužné částky se však snížila z 56 305 Kč na 54 481 Kč, tedy o téměř 1 900 Kč (1 824 Kč). Průměrný věk zadlužené osoby dosahoval stejně jako na počátku roku 2013 úrovně 42 let. V porovnání pohlaví došlo v prvním kvartálu 2014 k mírnému nárůstu počtu zadlužených žen oproti mužům, přesto zůstávají častějšími dlužníky muži (58%), než ženy (42%). Výsledky interního průzkumu společnosti KRUK korespondují s vývojem zadlužení českých domácností. Podle údajů ČNB si české domácnosti v prvním čtvrtletí 2014 půjčily na bydlení o 4,6% více než v prvních třech měsících minulého roku. Mírný pokles je patrný v zadlužení na spotřebu. Společnost dále identifikovala typickou zadluženou osobou, kterou byl pro první čtvrtletí roku 2014 muž z Moravskoslezského kraje s průměrným dluhem 50 200 Kč. Ve stejném období minulého roku byl typicky zadluženou osobou také muž z Moravskoslezského kraje, který průměrně dlužil 51 900 Kč. Největší počet zadlužených osob v roce 2014, shodně jako v roce 2013, žilo podle společnosti KRUK v Moravskoslezském kraji, kde je zadlužený každý sedmý obyvatel (14%). Následoval Středočeský kraj s 13% a Ústecký kraj s 11%. Se zadlužením se naopak nejméně potýká kraj Vysočina, Zlínský kraj a Karlovarský kraj (shodně 4% zadlužených osob). Průměrná dlužná částka je nejvyšší v Ústeckém kraji (62 300 Kč), v Libereckém kraji (62 000 Kč) a v Karlovarském kraji (61 300 Kč), nejnižší pak v Královehradeckém kraji (49 000 Kč), Zlínském
kraji
(48 000
Kč)
a
Plzeňském
kraji
(48 000
Kč).
(Zdroj:
http://cz.kruk.eu/news/art46,esk-dlunk-pohledem-spolenosti-kruk.html) Podle údajů České národní banky z ledna 2013, z celkově vypůjčených 1,165 mld. korun, nesplácely domácnosti bankám dlouhodobě 5,3% úvěrů v hodnotě téměř 56 mld. Kč. V Ústeckém a Moravskoslezském kraj je počet dlužníků přímo úměrný nezaměstnanosti, což je způsobeno vyšší koncentrací sociálně vyloučených skupin obyvatel, kteří jsou bez kvalifikace, což jim znemožňuje uplatnit se na trhu práce. Sociální vyloučení je také spojeno 49
s nízkou finanční gramotností a celkově nižší zodpovědností za způsob života. V dalších regionech je počet dlužníků dlouhodobě více ovlivněný ekonomickou silou regionu a kupní silou obyvatel. Věkové zastoupení ukazuje, že nejvíce dlužníků nalezneme v kategorii 30 až 40 let, kteří mají rodiny a s tím související vyšší nároky na spotřebu. (zdroj: ČNB) Počet obyvatel s dluhem po splatnosti Podle údajů České národní banky z ledna 2013, z celkově vypůjčených 1,165 mld. korun, nesplácely domácnosti bankám dlouhodobě 5,3% úvěrů v hodnotě téměř 56 mld. Kč. V Ústeckém a Moravskoslezském kraj je počet dlužníků přímo úměrný nezaměstnanosti, což je způsobeno vyšší koncentrací sociálně vyloučených skupin obyvatel, kteří jsou bez kvalifikace, což jim znemožňuje uplatnit se na trhu práce. Sociální vyloučení je také spojeno s nízkou finanční gramotností a celkově nižší zodpovědností za způsob života. V dalších regionech je počet dlužníků dlouhodobě více ovlivněný ekonomickou silou regionu a kupní silou obyvatel. Věkové zastoupení ukazuje, že nejvíce dlužníků nalezneme v kategorii 30 až 40 let, kteří mají rodiny a s tím související vyšší nároky na spotřebu. (zdroj: ČNB) Ke konci 1. čtvrtletí 2015 evidovalo sdružení SOLUS ve svém Registru fyzických osob (do činnosti sdružení SOLUS, které Registr fyzických osob provozuje, je zapojeno 46 společností z 6 ekonomických sektorů a z oblasti bankovnictví, nebankovních finančních institucí a telekomunikačních operátorů, sdružení SOLUS tak eviduje informace o neplatících klientech z většiny trhu) dluh po splatnosti u 8,18% dospělých obyvatel ČR (ve srovnání s 8,23% k 31. 12. 2014). K poklesu počtu osob, které nejsou schopny plnit své závazky u členů sdružení SOLUS, tak došlo již ve druhém čtvrtletí v řadě. Vůbec poprvé v historii sledování regionálních statistik došlo ke zlepšení ve všech krajích ČR. Dlouhodobě nejhorší je situace v Ústeckém kraji, kde u členů sdružení SOLUS neplní své závazky 15,24% dospělých obyvatel kraje. Desetiprocentní hranici překračuje také Karlovarský kraj, Liberecký kraj a Moravskoslezský kraj. Nejméně potíží se splácením závazků eviduje SOLUS naopak na Vysočině a ve Zlínském kraji, kde se pohybuje podíl osob s dluhem po splatnosti kolem hranice 5,5%. (zdroj:https://www.solus.cz/cs/archiv-tiskovych-zprav/27-4-2015-pozitivnitrend-potvrzen-dluzniku-v-registru-fyzickych-osob-solus-opet-ubylo)
50
Tabulka 2: Podíl počtu osob se závazkem po splatnosti v negativním registru SOLUS na celkovém počtu obyvatel ve věku 18 let a více v jednotlivých krajích
Tabulka převzata, autor: Solus
Osobní bankroty V lednu roku 2013 uplynulo pět let od platnosti nového Insolvenčního zákona. Tento zákon zavedl také institut osobního bankrotu. Na základě tohoto zákona bylo od počátku roku 2008 do konce roku 2012 vyhlášeno více než 38 tisíc osobních bankrotů. Počet vyhlášených osobních bankrotů ve sledovaných letech každoročně vzrůstal (mezi roky 2008 a 2009 o 238 %, mezi lety 2009 a 2010 o 154 %, o rok později o 85 % a v roce 2012 o 46 %). Osobní bankrot umožňuje osobám v obtížné finanční situaci, při splnění určitých podmínek, vyrovnat se se svými dluhy. Od roku 2008 mohou o osobní bankrot požádat lidé, kteří mají dluhy u více nezajištěných věřitelů (netýká se tedy např. hypoték a jiných zajištěných závazků), mají čistý trestní rejstřík, souhlas druhého manžela, jsou schopní doložit, že v průběhu pěti let mohou uhradit alespoň 30 % hodnoty svých závazků vůči věřitelům. Od roku 2014, kdy vešla v platnost novela insolvenčního zákona, mohou nově o osobní 51
bankrot žádat také podnikající osoby (pokud její dluhy nepocházejí z podnikání) a manželské páry (společné oddlužení manželů). Vyhlášením osobního bankrotu se již výše závazků dlužníka nenavyšuje a případná probíhající exekuce se přerušuje. Pokud dlužník splní včas a řádně své povinnosti v rámci dohodnutého způsobu oddlužení, soud ho osvobodí od placení zbývající části závazků. Osobní bankrot lze vyhlásit pouze jedenkrát za život. Graf 41: Podíl krajů na vyhlášených osobních bankrotech v letech 2008 – 2012 (v %)
Graf převzat z Deníku veřejné správy (zdroj: Insolvenční rejstřík, výpočty CCB – Czech Credit Bureau a. s.)
Graf znázorňuje podíly osobních bankrotů v jednotlivých krajích na jejich celkovém počtu v jednotlivých letech. Kraje jsou seřazeny od nejnižšího do nejvyššího podílu za celé období, tzn. za souhrn osobních bankrotů vyhlášených od ledna roku 2008 do prosince roku 2012. Nejvíce osobních bankrotů jsme zaznamenali v Moravskoslezském kraji (více než 15 %), následuje Ústecký kraj (necelých 15 %) a Středočeský kraj (10,5 %). Z grafu je však také patrné, že se podíl Moravskoslezského kraje na osobních bankrotech v rámci ČR snižuje. V roce 2009, 2010 a 2011 vévodil žebříku v počtu vyhlášených osobních bankrotů (v roce 2011 s 1 715 vyhlášenými bankroty), v roce 2012 zaujímal 3. místo. V roce 2014 bylo v Moravskoslezském kraji vyhlášeno 2 335 osobních bankrotů a Moravskoslezský kraj tak obsadil mezi kraji 2. místo.
52
Graf 42: Osobní bankroty na 10 000 obyvatel kraje
Graf převzat z Deníku veřejné správy (zdroj: Insolvenční rejstřík, výpočty CCB – Czech Credit Bureau) a. s.
Graf věnující se množství bankrotů v přepočtu na 10 000 obyvatel daného kraje nám ukazuje, že podle tohoto ukazatele a v součtu celkového počtu vyhlášených bankrotů od roku 2008 do roku 2012, zaujímá Moravskoslezský kraj mezi ostatními kraji ČR čtvrté místo. V roce 2011 se Moravskoslezský kraj v počtu vyhlášených bankrotů na 10 000 obyvatel kraje zařadil na páté místo mezi kraji a v roce 2012 dokonce až na místo sedmé. Tabulka 3: Počet osobních bankrotů podle krajů – souhrn 2008- 05/2013
Graf převzat z Aktuálně.cz, zdroj dat: Cribis.cz
53
Tabulka nám nabízí srovnání počtu vyhlášených osobních bankrotů podle krajů ČR za období od ledna 2008 do května 2013. V absolutním počtu osobních bankrotů vévodí ostatním krajům s více než šesti tisíci bankroty (6 582) Moravskoslezský kraj, následován Ústeckým krajem (6 561). Při přepočtu počtu bankrotů na 10 000 obyvatel zjistíme, že v Moravskoslezském kraji jej vyhlásilo v průběhu sledovaného období 53,4 obyvatel z každých 10 000 a Moravskoslezský kraj se tak zařadil na 5. místo (za kraj Karlovarský, Ústecký kraj, Královéhradecký a Plzeňský kraj – 54,1 osob). Celorepublikový průměr činí 43,8 osobních bankrotů na 10 000 obyvatel. Shrnutí Počet obyvatel kraje starších 65 let činil v roce 2013 téměř jednu pětinu (17%). Obyvatelstvo ve věku 14 a méně let se na celkovém počtu obyvatel v letech 2009 – 2013 podílí přibližně stejným poměrem - 14,3% až 14,6%. V roce 2013 představovalo obyvatelstvo v předproduktivním věku 13,4% - 16% (dle ORP). Nejmenší podíl jsme zaznamenali v ORP Karviná (13,4%) a ORP Rýmařov (13,8%), největší v ORP Jablunkov (16%), následuje ORP Kravaře (15,7%) a ORP Nový Jičín (15,7%). Nejvíce obyvatel v poproduktivním věku žilo v ORP Havířov (18,5%) a Karviná (18,3%).
Největší zastoupení, více než jednu čtvrtinu (26,6%, 37 027) rodinných domácností tvořených 1 rodinou se závislými dětmi v rámci MSK nalezneme v ORP Ostrava, následuje ORP Frýdek-Místek s necelou desetinou (9,2%, 12 738 rodin), ORP Opava (8,3 %, 11 636 rodin) a ORP Havířov (7,5%, 10 514 rodin). Početně nejméně zmíněných domácností žije v ORP Vítkov (1%, 1 432 rodin), ORP Rýmařov (1,2%, 1691 rodin) a ORP Odry (1,4%, 1904 rodin).
Úplné rodiny představují v MSK více než tři čtvrtiny (78%, 246 813) rodinných domácností tvořených 1 rodinou, neúplných rodin je pak méně než jedna čtvrtina (22%, 68 935). Ve více než čtyřech desetinách (41,2%) úplných rodin a ve více než jedné polovině (54,2%) neúplných rodin MSK žije alespoň jedno závislé dítě. Podíl úplných rodin se závislým dítětem na celkovém počtu úplných rodin je nejvyšší v ORP Jablunkov, kde v téměř polovině (47%) úplných rodin žije alespoň jedno závislé dítě. Naopak nejnižší je tento ukazatel v ORP Karviná 54
a ORP Rýmařov - 37,6% úplných rodin. Téměř všech ORP (s výjimkou ORP Frýdlant n. O., ORP Hlučín, ORP Jablunkov a ORP Kravaře) tvoří podíl neúplných rodin se závislými dětmi na celkovém počtu neúplných rodin více než polovinu.
Počet sňatků má v MSK klesající tendenci. V roce 2013 bylo uzavřeno historicky vůbec nejméně sňatků. Počet rozvodů má v posledních letech spíše stagnující či mírně klesající tendenci. Největší pokles počtu sňatků při srovnání let 2009 a 2013 jsme zaznamenali v ORP Ostrava (o 312 sňatků), ORP Havířov (o 71 sňatků) a ORP Nový Jičín (o 56 sňatků).
Počet živě narozených dětí v MSK každoročně klesá. Největší počet dětí se narodil na počátku sledované řady, v roce 2009 (13 238), nejméně v roce 2013 (11 603). V MSK se v roce 2013 narodila téměř polovina dětí mimo manželství (49,8%).
V letech 2009 – 2013 bylo migrační saldo kraje vždy záporné, počet vystěhovalých osob byl každý rok vyšší než počet osob přistěhovalých. Mezi ORP s každoročním migračním úbytkem obyvatelstva patří zejména ORP Ostrava, ORP Karviná, ORP Havířov, ORP Orlová a ORP Bruntál. Naopak migrační přírůstek zaznamenává ORP Frýdek-Místek, ORP Frýdlant n. O. a ORP Hlučín.
Podíl nezaměstnaných osob v MSK v období let 2009 – 2014 roste. V roce 2014 činil podíl nezaměstnaných o málo více než jednu desetinu (10,1%). Dlouhodobě nejvyšší podíl nezaměstnaných nalezneme v ORP Bruntál (14,5% v roce 2014), ORP Vítkov (13,2% v roce 2014) a ORP Karviná (13,9%). Naopak s nejnižším podílem v ORP Třinec (6% v roce 2014), ORP Jablunkov (5,4% v roce 2014) a ORP Hlučín (5,9% v roce 2014). Průměrná hrubá měsíční mzda v Moravskoslezském kraji v průběhu sledovaných let 2009 až 2013 vzrostla o 1 456Kč (z 21 756Kč v roce 2009 na 23 212 v roce 2013).
Počet dětí žijících v ústavních zařízeních v MSK se mezi roky 2009 až 2013 snížil o 58 dětí (z 1089 v roce 2009 na 1031 v roce 2013). Počet dětí žijících v ústavních zařízeních s uloženou ústavní výchovou se v MSK každoročně snižuje od roku 2010. Mezi lety 2010 až 2013 došlo poklesu o 157 dětí (z 1008 dětí v roce 2010 na 851 dětí v roce 2013). Klesající tendenci počtu takových dětí lze vypozorovat v ORP Bílovec, ORP Český Těšín, ORP Frýdlant n. O., ORP 55
Havířov, ORP Hlučín, ORP Krnov, ORP Kravaře, ORP Nový Jičín, ORP Odry, ORP Orlová, ORP Ostrava a ORP Třinec. K mírnému nárůstu či stagnaci počtu dětí žijících v ústavních zařízeních s uloženou ústavní výchovou jsme zaznamenali v ORP Bohumín, ORP Bruntál, ORP Frenštát p. R., ORP Frýdek-Místek, ORP Kopřivnice, ORP Karviná, ORP Opava, ORP Rýmařov a ORP Vítkov. Počet dětí žijících v ústavních zařízeních na základě uložené ochranné výchovy se v MSK pohybuje po celé sledované období v desítkách (2009 - 57 dětí, 2013 - 30 dětí). Mezi lety 2009 a 2013 se počet dětí žijících v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc ztrojnásobil (2009 - 49 dětí, 2013 - 150, o 101 dětí). Největší nárůst byl vypozorován v ORP Ostrava (2009 - 13 dětí, 2013 – 74 dětí) a v ORP Bruntál (2009 – 2 děti, 2013 – 14 dětí).
Vzrůstající je trend v počtu dětí žijících v náhradní rodinné péči v MSK. Počet dětí žijících v pěstounské péči v MSK se při srovnání stavu v roce 2009 a 2013 zvýšil o jednu čtvrtinu (o 192 dětí). Ve všech ORP se jejich počet zvýšil či zůstává v průběhu let stabilní. Největší nárůst dětí v pěstounské péči pozorujeme v ORP Ostrava (o 86 dětí) a ORP Havířov. Počet dětí žijících v osobní péči poručníka v Moravskoslezském kraji se při srovnání stavu v roce 2009 a 2013 zvýšil přibližně o jednu desetinu (o 90 dětí). Srovnání jednotlivých ORP nám ukazuje, že dlouhodobě nejvyšší je počet dětí v osobní péči poručníka v ORP Ostrava a ORP Havířov, následují ORP Třinec, ORP Orlová, ORP Frýdek-Místek a ORP Bruntál. Nejnižší počet vykazují ORP Kravaře a ORP Frýdlant. Počet dětí žijících ve výchově jiné fyzické osoby než rodiče má spíše klesající tendenci. K poklesu počtu těchto dětí docházelo ve čtyřech z pěti sledovaných let. Počet dětí žijících ve výchově jiné fyzické osoby se mezi roky 2009 - 2013 rapidně snížil v ORP Ostrava (o 103 dětí), následována ORP Karviná (o 26 dětí), ORP Havířov (o 16 dětí) a ORP Orlová (o 15 dětí). Naopak k nárůstu počtu dětí docházelo každoročně v ORP Krnov (o 26 dětí), ORP Bohumín a ORP Bruntál.
Počet pěstounů i pěstounských rodin má zřetelnou vzrůstající tendenci, a to v průběhu všech sledovaných let. Počet pěstounů se mezi lety 2009 a 2013 zvýšil téměř o polovinu (o 918 osob, 2009 – 1131, 2013 - 2058). K největšímu nárůstu počtu pěstounů došlo v roce 2011 (o 445 osob). Počet pěstounských rodin dosáhl v roce 2013 počtu 1376 rodin a ve srovnání s rokem 2009 stoupl jejich počet téměř o jednu dvacetinu (o 236 rodin). Z 2058 pěstounů v MSK v roce 2013, nalezneme více než jednu čtvrtinu v ORP Ostrava (557 pěstounů), okolo jedné desetiny v ORP Havířov (213 pěstounů), ORP Karviná (140 pěstounů) 56
a ORP Frýdek – Místek (131 pěstounů). Počet pěstounských rodin v letech vzrůstá, pouze u ORP Frýdlant n. O., ORP Frýdek -Místek a ORP Kravaře lze vypozorovat spíše stagnující charakter.
Statistiky společnosti KRUK v meziročním srovnání ukazují, že v prvním čtvrtletí roku 2014 došlo k nárůstu počtu zadlužených osob v České republice o 3,6%. Výše průměrné dlužné částky se snížila z 56 305 Kč na 54 481 Kč. Společnost KRUK identifikovala typickou zadluženou osobou, kterou byl pro první čtvrtletí roku 2014 muž z Moravskoslezského kraje s průměrným dluhem 50 200 Kč. Ve stejném období minulého roku byl typicky zadluženou osobou také muž z Moravskoslezského kraje, který průměrně dlužil 51 900 Kč. Největší počet zadlužených osob v roce 2014, shodně jako v roce 2013, žilo podle společnosti KRUK v Moravskoslezském kraji, kde je zadlužený každý 7. obyvatel (14%). Ke konci 1. čtvrtletí 2015 evidovalo sdružení SOLUS ve svém Registru fyzických osob dluh po splatnosti u 8,18% dospělých obyvatel ČR (ve srovnání s 8,23% k 31. 12. 2014) a u 10,16% Moravskoslezského kraje.
Podíl Moravskoslezského kraje se na osobních bankrotech v rámci ČR snižuje. V roce 2009, 2010 a 2011 vévodil žebříku v počtu vyhlášených osobních bankrotů (v roce 2011 s 1715 vyhlášenými bankroty), v roce 2012 zaujímal 3. místo. V roce 2014 bylo v MSK vyhlášeno 2 335 osobních bankrotů a kraj tak obsadil mezi kraji 2. místo. Při přepočtu osobních bankrotů na 10 000 obyvatel daného kraje, mezi roky 2008 až 2012, zaujímá Moravskoslezský kraj mezi ostatními kraji ČR 4. místo. V roce 2011 se Moravskoslezský kraj v počtu vyhlášených bankrotů na 10 000 obyvatel kraje zařadil na 5. místo mezi kraji a v roce 2012 dokonce až na místo sedmé.
57
B. Vnímání náhradní rodinné péče laickou i odbornou veřejností
Následující kapitola se zaměřuje na vnímání smysluplnosti, účelnosti, dostupnosti a obecné informovanosti o NRP laickou veřejností, stejně jako veřejností odbornou, která se navíc ještě vyjadřovala ke kvalitě služeb NRP. Postupy provedené pro zajištění postojů obou skupin byly popsány v kapitole věnující se výzkumné metodologii.
Přesto je na místě znovu uvést, že zatímco postoje laické veřejnosti byly zkoumány prostřednictvím
kvantitativních
metod
na
reprezentativním
vzorku
populace
Moravskoslezského kraje čítajícím 520 respondentů, ke zmapování postojů veřejnosti odborné bylo využito kvalitativních technik, konkrétně hloubkových rozhovorů. S ohledem na tuto skutečnost je potřeba upozornit na odlišné perspektivy, které obě části nabízejí. Kvantitativní přístup přichází s obecným vhledem do názorů a postojů veřejnosti, který lze vztáhnout, s ohledem na zajištěný reprezentativní výběru vzorku, na celou populaci kraje. Kvantitativní hledisko na druhé straně nenabízí tolik prostoru pro vytváření možných interpretací zjištěných faktů s ohledem na omezený výběr témat, jež lze do dotazníkového šetření zahrnout. Naproti tomu kvalitativní hledisko usiluje především o interpretaci postojů a jejich porozumění, které hájí odborníci účastnící se analýzy. Při četbě výsledků kvalitativní sondy je tedy potřeba věnovat pozornost především způsobům, kterými odborníci svá stanoviska vysvětlují a souvislostem, jež zmiňují. Je ale potřeba zohlednit skutečnost, že názory odborníků účastnící se kvalitativní analýzy nelze zobecnit na veškeré odborníky působící ov oblasti NRP či SPOD, stejně jako nelze očekávat, že nabídnutí interpretace, jež vycházejí z témat, jichž se odborníci při rozhovorech dotkli a způsobu, jakým je uchopili, budou vyčerpávající. Kvalitativní sonda má čtenáři nabídnout především vhled do témat, jež nějakým způsobem souvisí se zkoumaným tématem.
58
Výsledky analýzy dotazníkového šetření a jejich interpretace Provedené dotazníkové šetření nabízí vhled do vnímání NRP celkem 520 respondentů z Moravskoslezského kraje. Ti byli do výzkumného souboru vybráni kvótním výběrem. Prostřednictvím tohoto způsobu výběru je zajištěno takové zastoupení vybraných sociodemografických skupin, které odpovídá i reálnému rozložení populace v kraji. Kvótní výběr je tedy zárukou přítomnosti vybraných charakteristik ve výzkumném souboru v požadované míře. V případě tohoto šetření se kvótní výběr týkal pohlaví, věku, stupně dosaženého vzdělání a bydliště, resp. ORP.
První část této kapitoly seznamuje čtenáře se sociodemografickým a socioekonomickým profilem respondentů ve výběrovém souboru. Následující dvě části se pak zaměřují na hlubší mapování informovanosti veřejnosti Moravskoslezského kraje o tématu NRP a osob, jež někdy uvažovaly o vzetí si dítěte do NRP. Sociodemografický profil respondentů Respondenti uváděli do dotazníků ročník svého narození. Jejich věk byl poté vypočten jako rozdíl uvedeného ročníku a roku, v němž proběhl sběr dat, tedy 2015. Případné odchylky mohly být vzhledem k velikosti výběrového souboru zanedbány. Tabulka 4 zobrazuje nejprve průměrný (43,4 let) a poté mediánový (42 let) věk respondentů. Vzhledem k blízkosti obou hodnot se lze domnívat, že v souboru nejsou příliš významně zastoupeny krajní hodnoty. Tabulka dále obsahuje údaje o minimu a maximu, které uvádí, jaký je věk nejmladšího (16) a nejstaršího (75) respondenta ve výběrovém souboru.
Tabulka 4: „V jakém roce jste se narodil(a)?“
Zastoupení respondentů podle věku průměr medián minimum maximum
43,4 42 16 75
Z těchto údajů nicméně nelze odvodit, jak jsou zastoupeny mezi respondenty různé věkové kategorie. Za tímto účelem byl soubor kategorizován do celkem 4 skupin podle věku.
59
Hranice těchto skupin respektují úzus využívaný i v jiných společenskovědních výzkumech.1 Graf 43 ukazuje, že nejsilněji zastoupenou skupinou jsou respondenti ve věku 30 až 44 let (30 %), za nimi následuje skupina nejmladších respondentů ve věku 15 až 26 let (26 %), dále obě skupiny respondentů vyššího věku, 45 až 59 let (23 %) a 60 a více let (21 %).
Graf 43: „V jakém roce jste se narodil(a)?“
Zastoupení respondentů podle věku 40% 30% 30%
26% 23%
21%
20%
10%
0% 15 až 29 let
30 až 44 let
45 až 59 let
60 a více let
Pohlaví respondenta je další z charakteristik, která byla zahrnuta i mezi kvótní charakteristiky. Tak jako v populaci mírně převládá podíl žen, i ve výběrovém souboru tohoto šetření jsou ženy (51 %) zastoupeny o něco málo silněji, než muži (49 %).
1
Tuto kategorizaci používá například Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
60
Graf 44: „Pohlaví respondenta.“
Zastoupení respondentů podle pohlaví
muž 49% žena 51%
Zastoupení respondentů podle stupně jejich dosaženého vzdělání udává graf 45. I tato charakteristika byla sledována při výběru respondentů. Pokud by totiž zastoupení jednotlivých skupin ve výběrovém souboru neodpovídalo souboru základnímu (tedy realitě), mohly by být výsledné postoje respondentů k NRP velmi zavádějící. Vzdělání se totiž může podílet na množství informací o NRP, s nimiž přijde respondent do styku a způsobu, jakým s nimi nakládá. V populaci Moravskoslezského kraje je nejvyšší zastoupení osob se středoškolským vzděláním bez maturity, následují osoby se středoškolským vzděláním s maturitou, osoby se základním vzděláním a nejméně je pak osob se vzděláním vysokoškolským. Toto pořadí odpovídá i zastoupení respondentů ve výběrovém souboru. Za respondenty se středoškolským vzděláním bez maturity (35 %) a se středoškolským vzděláním s maturitou (25 %) následují respondenti, kteří ukončili školní docházku základní školou (22 %) a respondenti s vyšším odborným a vysokoškolským vzděláním, jež jsou v souboru zastoupeni stejnou měrou (obojí 9 %).
61
Graf 45: „Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?“
Zastoupení respondentů podle stupně dosaženého vzdělání 40%
35%
30%
25%
22% 20%
9%
10%
9%
0% základní, bez vzdělání
střední bez maturity, vyučen
střední s maturitou
vyšší odborné vysokoškolské, vyšší odborné
Mezi respondenty jsou obecně silněji zastoupeni respondenti z obcí, které mají 20 000 obyvatel a více (75 %). Naopak respondenti z obcí, jež mají méně než 20 000 obyvatel, představují jen jednu čtvrtinu výběrového souboru. Nejvíce respondentů je pak z obcí s 50 000 až 99 999 obyvateli (28 %), nejméně z obcí s méně než 2 000 obyvateli. Uvedené podíly zobrazuje graf 46.
Graf 46: „Velikostní kategorie obce dle počtu obyvatel.“
Zastoupení obyvatel podle velikostní kategorie obce dle počtu obyvatel do 1 999
3%
2 000 – 4 999
5%
5 000 – 9 999
10%
10 000 – 19 999
7%
20 000 – 49 999
20%
50 000 – 99 999
28%
od 100 000
27% 0%
10%
20%
62
30%
Zastoupení respondentů podle jejich rodinného stavu zobrazuje graf 47. Téměř polovina respondentů (45 %) přitom žije v manželství. Silněji zastoupenou skupinou jsou také svobodní (36 %), což může souviset s významně zastoupenou skupinou respondentů ve věku 15 až 29 let (viz výše), kteří dosud nedosáhli věku, v němž lidé běžně vstupují do manželství (registrovaného partnerství). Je potřeba si uvědomit, že v této skupině respondentů mohou být poměrně silně zastoupeny osoby žijící v nesezdaném soužití. Následují respondenti, jejichž manželství skončilo rozvodem (12 %). Data neposkytují informaci o tom, jaký je podíl rozvedených respondentů ve skupině vdaných a ženatých (další manželství), což je v jisté směru limitující. Rodinný stav je totiž charakteristikou, která se může významněji podílet na postojích k NRP. Tato charakteristika totiž může mít souvislost s jeho celkovým postojem k rodině. Méně zastoupenou skupinou ve výběrovém souboru jsou pak vdovy a vdovci (6 %) a respondenti žijící v registrovaném partnerství (1 %). Graf 47: „Jaký je Váš současný rodinný stav?“
Zastoupení respondentů podle rodinného stavu vdova/vdovec 6% rozvedená/ý 12% registrované partnerství 1%
svobodná/ý 36%
vdaná/ženatý 45%
Z grafu 48 je na první pohled patrné vysoké zastoupení respondentů, jež sdílí svou domácnost pouze s jednou další osobou (31 %). Toto zjištění může podporovat domněnku o množství osob ve věku do 30 let žijících v nesezdaném soužití. Vzhledem k věkovému složení výběrového souboru a zastoupení respondentů podle rodinného stavu lze ale také předpokládat množství manželů, jejichž domácnost již opustily děti. V souboru jsou dále silněji zastoupeny také tříčlenné (25 %) a čtyřčlenné (21 %) domácnosti, které budou
63
nejspíše představovány rodinami s dětmi. Rovně domácnosti s pěti a více členy (celkem 11 %) budou představovány rodinami s dětmi, případně i prarodiči. Podíl respondent ve výběrovém souboru, jež žijí sami (12 %), též nelze zanedbat. Graf 48: „Kolik osob včetně Vás žije ve Vaší domácnosti?“
Zastoupení respondentů podle velikosti domácnosti dle počtu osob 40% 31% 30%
25% 21%
20% 12% 10%
6%
3%
2%
šest
sedm a více
0% jedna
dvě
tři
čtyři
pět
U respondentů bylo dále zjišťováno, kolik mají vlastních dětí a kolik z tohoto počtu je tzv. závislých, jež jsou obecně definovány jako soustavně studující, jejichž věk nepřesahuje 26 let. V případě celkového počtu dětí přitom mezi respondenty dominují skupiny, které nemají buď žádné dítě, nebo mají děti dvě (obojí 32 %). Přítomnost množství bezdětných respondentů přitom může být opět dána vyšším podílem respondentů do 30 let věku. Pro tyto osoby by přitom bylo v určitém smyslu přesnější označení „dosud žádné“. Pětina respondentů má pak jedno vlastní dítě (20 %). Následuje skupina respondentů se třemi či více vlastními dětmi (16 %). Otázka na počet závislých dětí byla pokládána pouze respondentům, kteří mají nějaké vlastní dítě. Více než polovina z nich (53%) přitom již o své dítě, děti nepečuje. Lze se tedy domnívat, i vzhledem k silně zastoupeným skupinám respondentů staršího věku, že se mezi respondenty nachází množství osob s odrostlými dětmi. Menšina respondentů pak dosud pečuje o své dítě či děti (celkem 47 %), z nichž nejvíce pečuje o dítě jedno (24%). Uvedené podíly zobrazuje graf 49.
64
Graf 49: „Kolik máte celkem dětí?; Kolik z tohoto počtu je tzv. závislých dětí? Tzn. dětí do 18 let věku, případně dětí do 26 let věku, soustavně studujících.“
Zastoupení respondentů podle počtu vlastních dětí
Celkem dětí
32%
20%
Počet závislých dětí
32%
53%
0%
10%
20% žádné
16%
24%
30%
40%
jedno
50% dvě
60%
70%
19%
80%
90%
4%
100%
tři a více
Zjišťování ekonomické situace respondentů v dotazníkových šetřeních se obecně potýká s neochotou respondentů odpovědět na tuto otázku. Grafy 50 a 51 zobrazují podíly respondentů den velikosti příjmů a úspor vzhledem k počtu respondentů, jež dané otázky zodpověděli (tzv. platná či validní procenta). V obou případech však považujeme za vhodné uvést i podíl respondentů, jež na otázku neodpověděli.
Co se týče čistého měsíčního příjmu, celkem 54 respondentů (10% z celkového počtu respondentů) příjem své rodiny neuvedlo nebo tazateli sdělilo, že neví, jaký je čistý měsíční příjem jejich rodiny. Celkem 123 respondentů (24% z celkového počtu respondentů) pak odmítlo uvést velikost svých úspor nebo tazateli sdělilo, že velikost svých úspor nezná. Je přitom potřeba si uvědomit, že volba odpovědi „nevím“ nemusí vždy odkazovat na nevědomost či neinformovanost respondenta. Může se také jednat o určitou „strategii“ respondentů, jejímž účelem je vyhnout se odpovědi. K zjištěným odpovědím je dále nutno doplnit, že respondenti mohou z celé řady důvodů mít při formulaci odpovědí tendenci zkreslovat svůj skutečný příjem, a to jak ve smyslu uvádění vyšší částky, tak ve smyslu uvádění částky nižší.
Mezi respondenty přitom dominují osoby s příjmem v rozmezí 25 001 až 30 000 (20 %). Silněji zastoupené jsou také skupiny s příjmem od 30 001 do 45 000 (18 %), s příjmem 15 001 až 20 000 65
(15 %) a 20 001 až 25 000 (14 %). Z grafu je patrné převládající zastoupení respondentů kolem středních kategorií velikosti příjmu. Naopak méně zatupené jsou kategorie s příjmem nepřesahujícím 10 000 (6 %) a s příjmem nad 50 000 (celkem 9 %).
Graf 50: „Jaký je současný čistý měsíční příjem v Kč Vaší rodiny (tj. součet všech čistých měsíčních příjmů všech osob, se kterými společně hospodaříte včetně důchodů, přídavků na děti, vedlejších a mimořádných příjmů (např. z pronájmu části bytu či domu apod.)? Označte, do jaké kategorie byste se zařadil(a).“
Zastoupení respondentů podle čistého měsíčního příjmu do 10 000
6%
10 001 – 15 000
10%
15 001 – 20 000
15%
20 001 – 25 000
14%
25 001 – 30 000
20%
30 001 – 45 000
18%
45 001 – 50 000
8%
50 001 – 55 000
3%
55 001 – 60 000
2%
60 001 a více
4% 0%
10%
20%
30%
Podobně co se týče zastoupení respondentů z hlediska délky období, po které by byli schopni vyžít pouze ze svých úspor, lze pozorovat vyšší zastoupení ve středních kategoriích, jak ukazuje graf 51. Střední kategorie jsou zastoupeny respondenty, jež by byli podle svého mínění schopni vyžít pouze ze svých úspor více než 1 měsíc, nejvíce však 6 měsíců (celkem 76 %). Následuje kategorie respondentů, která by vyžila více než 6 měsíců (14 %), nejméně zastoupenou kategorií jsou pak respondenti, jež by v případě ztráty všech svých příjmů nebyli schopni vyžít ze svých úspor ani 1 celý měsíc (10 %). Nejvyšší podíl respondentů, více než třetina (36 %), by pak v případě ztráty všech svých příjmů bylo schopno hospodařit čistě ze svých úpor po dobu 2 až 3 měsíců.
66
Graf 51: „Kdyby se stalo, že přijdete shodou nešťastných okolností o veškeré příjmy domácnosti, kolik měsíců budete schopna/schopen vyžít ze svých úspor?“
Zastoupení respondentů podle délky období, kdy by byli schopni vyžít ze svých úspor 40%
36%
30% 20%
20%
20%
14% 10%
10% 0% méně než 1 měsíc
1 měsíc
2 – 3 měsíce
4 – 6 měsíce
více než 6 měsíců
Zatímco velikost příjmu či úspor může být s ohledem na jistá omezení používána jako objektivní měřítko ekonomické situace respondentů, zařazení do socioekonomické skupiny představuje pro výzkumníka nástroj mapující to, jak respondent sám vnímá svou ekonomickou situaci a životní styl. Je tedy potřeba si uvědomit, že například respondenti, kteří sami sebe řadí do střední třídy, by mohli být na základě objektivních měřítek zařazeni do třídy jiné. Určitým limitem sebezařazení do socioekonomické skupiny je pak také tendence respondentů řadit se do střední třídy, byť takové zařazení neodpovídá skutečnosti a ani sami respondenti nemusí být o této volbě zcela přesvědčeni. Konečně se lze domnívat, že respondenti při volbě odpovědi zvažují pouze ekonomický aspekt, nikoliv hledisko sociální, jež souvisí především se životním stylem. Graf 52 ukazuje, že v případě tohoto šetření se většina respondentů považuje za příslušníky střední třídy (45 %) eventuálně nižší střední třídy (38 %). Takovéto zjištění je přitom při mapování subjektivního zařazení do socioekonomické skupiny vcelku běžné. Respondenti, kteří se považují za příslušníky nižší třídy (9 %), vyšší střední třídy (7 %) a vyšší třídy (1 %) jsou pak ve výběrovém souboru zastoupení menším podílem. Pro úplnost je ještě potřeba zmínit, že celkem 53 respondentů (10% z celkového počtu respondentů) se do žádné ze socioekonomických skupin neumělo zařadit, nebo se zařadit odmítlo.
67
Graf 52: „Do jaké (socioekonomické) skupiny byste se sama/sám zařadil(a)?“
Zastoupení respondentů podle sebezařazení do socioekonomické skupiny 50%
45% 38%
40% 30% 20% 10%
9%
7% 1%
0% nižší třída
nižší střední třída
střední třída
vyšší střední třída
vyšší třída
Více než třetina respondentů je zaměstnána v soukromém sektoru (37 %). Důchodci (16 %), zaměstnanci ve státním sektoru (14 %), studenti a nezaměstnaní (obojí 10 %) pak za nimi následují až s velkým rozdílem. Respondenti na rodičovské dovolené či v domácnosti, podnikatelé a OSVČ a invalidní důchodci pak ve výběrovém souboru představují jen velmi malé podíly (nejvíce 5 %). Malá část respondentů (2 %) označila „jinou možnost“. Tito respondenti pak ve volné odpovědi uváděli, že spadají současně do více kategorií. Zpravidla se jednalo o zaměstnané důchodce či studenty. Pro úplnost je opět potřeba zmínit, že celkem 15 respondentů (3% z celkového počtu respondentů) neuvedlo své zaměstnání.
68
Graf 53: „Jste...“
Zastoupení respondentů podle zaměstnání zaměstnanec v soukromém sektoru
37%
důchodce
16%
zaměstnanec ve státním sektoru
14%
student
10%
nezaměstnaný
10%
na rodičovské dovolené, v domácnosti
5%
podnikatel, OSVČ
5%
jiná možnost
2%
invalidní důchodce
1% 0%
10%
20%
30%
40%
Rovněž v případě dotazů směřujících ke zjištění náboženského přesvědčení je běžné množství respondentů, kteří odmítnou na danou otázku odpovědět. V případě tohoto šetření se přitom jednalo o celkem 29 respondentů (6% z celkového počtu respondentů), kteří odmítli uvést své náboženské přesvědčení a neoznačili ani odpověď „nevím“. Za tímto odmítnutím je přitom možné tedy spatřovat buď neochotu vyjádřit se, či zamýšlet se, nad touto věcí, či nezájem o dané téma. Přestože v případě tohoto šetření byla v nabídce odpověď „nevím“, lze se domnívat, že mezi respondenty, jež otázku nezodpověděli, se mohou nacházet i takoví, jejichž postoje jsou shodné s respondenty, kteří odpověď „nevím“ označili. Téměř dvě třetiny (60 %) respondentů v šetření se přitom označilo za nevěřící. Takové zjištění přitom vzhledem k nízké religiozitě české společnosti není překvapivé. Respondenti, kteří se označili jako věřící, pak představují jednu třetinu souboru (celkem 33 %). Větší část z nich (19 %) se pak hlásí k některé konkrétní církvi či náboženské společnosti. Nejmenší podíl respondentů (7 %) pak označilo odpověď „nevím“.
69
Graf 54: „Které z následujících tvrzení se nejvíce blíží Vašemu přesvědčení?“
Zastoupení respondendtů podle náboženského přesvědčení jsem věřící a hlásím se k některé konkrétní církvi/náb. spol. 19%
nevím 7%
jsem věřící, ale k žádné církvi/náb. spol. se nehlásím 14%
jsem nevěřící 60%
Mezi věřícími respondenty, kteří se hlásí k nějaké konkrétní církvi, jednoznačně převládají katolíci (76 %). Pouze pětina respondentů (20 %) se pak sice hlásí ke křesťanství, avšak k jiné než ke katolické církvi. Nejmenší podíl respondentů je pak jiného vyznání než křesťanského (4 %).
Graf 55: „Jestliže jste věřící, k jaké tradici se hlásíte?“
Zastoupení respondentů podle příslušnosti k náboženské tradici jiná křesťanská církev 20%
jiné než křesťanské vyznání 4% katolická církev 76%
Konečně bylo mapováno také etnikum respondenta. Graf 56 přitom ukazuje převládání majoritního etnika (95 %) nad minoritním, konkrétně etnikem romským (5 %). Jiná etnika nebyla v šetření zastoupena. 70
Graf 56: „Etnikum respondenta.“
Zastoupení respondentů podle etnika romské 5%
většinové 95%
Postoje k rodině a společnosti
V rámci mapování vnímání NRP mezi laickou veřejností byly zjišťovány také obecné postoje k rodině a společnosti, jež by mohly mít s projevenými postoji k NRP určitou souvislost. Respondenti se tak vyjadřovali k otázce preference různých životních hodnot a dále vyjadřovali souhlas či nesouhlas k některým tvrzením týkajícím se rodiny či partnerských a manželských vztahů.
Graf 57 ukazuje, že hodnotu rodinu považuje za velmi důležitou více než tři čtvrtiny respondentů (76 %). Přibližně polovina respondentů pak považuje za velmi důležitou práci (53 %). Totéž platí o hodnocení důležitosti přátel a známých (48 %). Hodnocení důležitosti přátel a známých však může do jisté míry splývat s hodnotou trávení volného času, kterou považuje za velmi důležitou více než třetina respondentů (37 %). Důležitost hodnot vyjadřovali respondenti na sedmibodové škále. Stupeň 1 přitom představuje přesvědčení o tom, že daná hodnota je velmi důležitá. Stupeň 7 naopak odkazuje na celkovou nedůležitost hodnoty pro respondenta. V případě hodnot rodiny, práce, přátel a známých a trávení 71
volného času přitom převládají v hodnocení respondentů ty stupně škály, které jsou vyjádřením různé intenzity důležitosti daných hodnot. Naopak v případě hodnoty duchovního života a politiky převládají stupně na opačné straně škály. U hodnocení důležitosti duchovního života (13 %) a politiky (22 %) lze oproti ostatním hodnotám také pozorovat vyšší podíl respondentů, kteří zvolili prostřední stupeň škály (4), jež odkazuje k určité nerozhodnosti, či nezájmu o dané téma. V případě hodnoty rodiny, práce, přátel a známých a trávení volného času graf, s ohledem na jeho přehlednost, nezobrazuje popisky, nepřesahuje-li příslušný podíl respondentů 3 %. Téma hodnotové orientace respondentů lze tedy komentovat tak, že nejdůležitějšími hodnotami jsou pro respondenty rodina, práce, přátelé a volný čas a trávení volného času. Naproti tomu hodnoty duchovního života a politiky jsou vnímány spíše jako nedůležité. Toto zjištění může souviset s nízkou religiozitou naší společnosti a určitým celospolečenským nezájmem o veřejné dění a podílením se na něm.
Graf 57: „Prosím řekněte, pro každou z následujících skutečností, jak moc je ve Vašem životě důležitá.“
Hodnotová orientace rodina
76%
práce
53%
přátelé a známí
22%
48%
trávení vol. času 14%
politiky 3% 7% 0%
10%
10%
12%
velmi důležitá
13%
22% 30% 2
11%
17%
40% 3
18%
13%
4
50% 5
6
70%
4% 7%
27%
17% 60%
5%
14%
32%
14% 20%
12%
29%
37%
duchovní život
4%
16%
20% 80%
90%
100%
zcela nedůležitá
Rovněž důležitost hodnot vyjadřovali respondenti na sedmibodové škále. Stupeň 1 v tomto případě představoval souhlas s daným tvrzení, naopak stupeň 7 nesouhlas s tvrzením. Volba prostřední hodnoty (4) může souviset s nerozhodností respondenta, ale i snahou vyhnout se zaujetí jasnějšího stanoviska k některým tvrzením. Podobně jako v předchozím případě přitom graf 58 ukazuje, že vždy většina respondentů s tvrzeními souhlasí. Pouze v případě tvrzení (K, L) „Rodiče by měli udržet rodinu za každou cenu, s ohledem na děti“ (43 %) a „Mít 72
děti znamená příliš velké omezení svobody rodičů“ (36 %) se však jedná o menší část respondentů, která se s těmito tvrzeními ztotožňuje. Více než polovina respondentů pak rozhodně souhlasí s tím, že je v pořádku, když dva lidé žijí spolu, i když neměli svatbu (55 %) a že v případě nemoci rodiče je především povinností jeho dospělého dítěte se o něj postarat (52 %). Za zmínku stojí vyšší podíly nerozhodných respondentů, tedy těch, jež zvolili na škále stupeň 4, v případě tvrzení (J) „Rodičovství zvyšuje společenskou prestiž“ (23 %) a (L) „Mít děti znamená příliš velké omezení svobody rodičů“. Podstatným zjištěním je také vyšší podíl rozhodně nesouhlasných postojů k tvrzení, že homosexuální a lesbické páry by měly mít možnost adoptovat děti (19 %).
Graf 58: „Co si myslíte o následujících výrocích? Souhlasíte s nimi nebo nesouhlasíte?“
Postoje k rodině, manželství, rodičovství A
55%
B
19%
52%
C
21%
38%
D
19%
33%
E
30%
F
28%
G
26%
H
26%
I J K
9%
L
6% 0%
15%
17%
13%
19%
10%
8%
18% 15%
23% 16%
20% 20%
10%
30%
rozhodně souhlasím
40% 2
15% 50%
3
4
73
60% 5
6
9%
6%
5% 3% 3% 5%
7%
19% 6%
11%
80%
9% 14%
13% 70%
8%
7%
6%
8%
16%
20%
3%
9%
15%
7%
7% 3% 4%
14%
19%
18%
5%
8%
21%
22%
19%
10%
13%
28%
17%
6% 10%
17%
18%
7% 3% 3%3%
11%
21%
21%
23%
11%
14%
22%
8% 2%2% 3%
11%
16% 90%
rozhodně nesouhlasím
100%
Tabulka 5: Postoje k rodině, manželství, rodičovství - legenda
A B C D E F G H I J K L
Legenda Je v pořádku, když dva lidé žijí spolu, i když neměli svatbu. Je-li rodič vážně nemocen, je především povinností jeho dospělého dítěte se o něj postarat. Člověk musí mít děti, aby byl jeho život naplněn. Dítě potřebuje domov s oběma rodiči, aby vyrůstalo šťastně. Manželství nebo dlouhodobý stálý vztah je předpokladem štěstí. Rozvod je zpravidla nejlepším řešením situace, kdy pár není schopen řešit manželské problémy. Není zásadní problém v tom, rozhodne-li se žena, že si pořídí dítě a bude jej vychovávat sama, bez partnera. Ať si říká, kdo chce, co chce, spokojenost rodiny obvykle souvisí s dodržováním tradičních rolí muže a ženy. Homosexuální a lesbické páry by měly mít možnost adoptovat děti. Rodičovství zvyšuje společenskou prestiž. Rodiče by měli udržet rodinu za každou cenu, s ohledem na děti. Mít děti znamená příliš velké omezení svobody rodičů.
Z grafu vyplývá značná míra tolerance k předmanželskému soužití a rozhodnutí ženy, že si pořídí dítě a bude jej vychovávat sama, bez partnera a nakonec důraz na povinnost dospělého
dítěte postarat se o rodiče v případě vážného onemocnění. Převládá také přesvědčení o tom, že naplnění života je spojeno s dětmi, že dítě potřebuje domov s oběma rodiči, aby vyrůstalo šťastně. To poněkud kontrastuje s deklarovanou nižší ochotou udržovat rodinu s ohledem na děti a vyšší tolerancí k rozvodu jako řešení manželských problémů.
Náhradní rodinná péče
Dotazníkové šetření se dále soustředilo na téma vnímání náhradní rodinné péče (dále NRP), nejprve obecně, poté na jeho různé formy. Co se týče informovanosti o tématu NRP, téměř dvě třetiny (61 %) respondentů se domnívají, že o tomto tématu spíše dostatek informací spíše nemají. Svou informovanost hodnotí jako nedostatečnou také menší skupina respondentů, která navíc přiznává, že o informace z této oblasti ani nemá zájem (16 %). Necelá čtvrtina respondentů (23 %) se pak domnívá, že jejich informace o NRP jsou spíše dostatečné. Uvedená zjištění jsou zobrazena v grafu 59.
74
Graf 59: „Myslíte si, že máte dostatek informací o NRP?“
Informovanost o NRP ne a nemám o informace o NRP zájem 16%
spíše ano 23%
spíše ne 61%
U této skupiny respondentů bylo následně zjišťováno, z jakého zdroje její informace o NRP pocházejí. Graf 60 přitom ukazuje, že hlavním zdrojem je televize (17 %), poté internet (14 %) a tisk (12 %). Ostatní zdroje informací jsou zastoupeny jen velmi malým poddílem. Přitom je důležité upozornit na skutečnost, že televize. Internet a tisk nemusí být zárukou správnosti informací. Určitou zárukou spolehlivosti informací jsou naopak odborníci z oblasti NRP, specializované weby či odborná literatura zaměřená na téma NRP či kampaň Dejme dětem rodinu, jejímž cílem je osvěta laické i odborné veřejnosti v oblasti NRP. tyto zdroje informací jsou však zastoupeny velmi slabě. Lze se proto domnívat, že informace, s nimiž většina respondentů, jež sami sebe považují za spíše obeznámené s tématem NRP, mohou být nepřesné, zavádějící, či vyloženě mylné. Informovanost laické veřejnosti o NRP lze tedy obecně zhodnotit jak nedostatečnou. Ke zjištěným postojům respondentů k NRP, které budou dále prezentovány, je proto potřeba přistupovat s vědomím, že se na jejich utváření nemuselo vždy podílet takové množství informací, jež by respondentu umožnilo zvážit různé aspekty tématu.
75
Graf 60: „Odkud hlavně máte informace o NRP?“
Zdroj informací o NRP televize
17%
internet
14%
tisk
12%
odborníci z oblasti NRP (sociální pracovník apod.)
8%
známí, příbuzní
7%
známí, příbuzní, kteří mají zkušenost s NRP
7%
odborníci mimo oblast NRP (lékař, učitel apod.)
7%
jiný zdroj
4%
specializované weby, literatura věnujících se NRP
3%
sociální sítě
2%
kampaň Dejme dětem rodinu
2%
nevím
0% 0%
letáky, billboardy 0%
10%
20%
S ohledem na možnost zkoumání rozdílů mezi respondenty, jež mají přímou zkušenost s NRP a respondenty bez této zkušenosti, byly do dotazníkového šetření zařazeny i otázky mapující, zda respondenti sami jsou či v minulosti byli v NRP nebo jestli mají či v minulosti měli dítě v NRP. Podíly respondentů ve výběrovém souboru s přímou zkušeností s NRP jsou však tak nízké (celkem 3 %), takže zkoumání rozdílů není statisticky možné. Zajímavým zjištěním je nicméně čtvrtina respondentů (25 %), která již někdy zvažovala, že by si vzala dítě do NRP. Uvedené údaje zobrazuje graf 61.
76
Graf 61: „Máte nebo jste někdy měl(a) dítě v NRP?“; „Vyrůstáte nebo jste vyrůstal(a) v náhradní rodině?“; „Přemýšlel(a) jste někdy o možnosti vzít si dítě do NRP?“
Zkušenost s NRP 100% 80% 75%
60% 98%
99% 40% 20%
25% 2% Dětství strávené v NRP
1% Dítě v NRP
0%
Ano
Zvažování NRP
Ne
Graf 62 ukazuje převládající nesouhlas s tvrzením, že člověk nemůže mít cizí dítě nikdy tak rád, jako to vlastní, neboť nesouhlasné stupně škály (5 až 7) jsou zastoupeny vyššími podíly respondentů (celkem 57 %). Naopak druhé tvrzení, z něhož je patrná preference NRP před ústavní péčí, sklízí u respondentů téměř jednoznačný souhlas. S tímto tvrzením rozhodně souhlasí 42 % respondentů, téměř polovina respondentů (46 %) však s tvrzením také souhlasí, byť s menší intenzitou. Souhlasné postoje tedy tvoří naprostou většinu odpovědí (88 %). Nesouhlasné postoje s tvrzením, že v náhradní rodině je dětem lépe, než v dětském domově, tvoří pouze malý podíl (celkem 4 %). Tyto podíly nejsou v grafu uvedeny s ohledem na jeho přehlednost. Graf 62: „Co soudíte o následujících tvrzeních?“
Postoje k náhradnímu rodičovství A
8%
8%
B
11%
16%
13%
42%
0%
10%
20%
19%
25%
26%
30%
rozhodně souhlasím
40% 2
50% 3
4
77
20%
60% 5
6
70%
80%
8%
90%
rozhodně nesouhlasím
100%
Tabulka 6: Postoje k náhradnímu rodičovství - legenda
Legenda A Člověk nemůže mít cizí dítě nikdy tak rád, jako to vlastní. B V náhradní rodině je dětem lépe, než v dětském domově.
Respondentům byla předložena baterie tvrzení týkajících se určitých tvrzení o výchově dětí v náhradní rodinné péči. Více než polovina respondentů se kloní k přesvědčení, že péče o vlastní dítě je snazší, než péče o dítě v NRP, souhlasné kategorie (1 až 3) jsou totiž zastoupeny vyšším podílem (celkem 57 %), než kategorie nesouhlasné (5 až 7), jež jsou zastoupeny méně (celkem 27 %). O tvrzeních „Ani v sebelepší náhradní rodině se nemůže zlepšit chování dětí, které mají špatné genetické předpoklady“ a „Když se dítě dostane do náhradní rodiny, zlepší se obvykle jeho chování, pokud bylo předtím špatné“ lze říci, že vyvolávají na straně respondentů určitou nerozhodnost. A to například vzhledem k vysokému podílu volby prostředních kategorií u těchto tvrzení (19 % a 34 %). Pro obě tvrzení také platí, že ani souhlasná ani nesouhlasná stanoviska nepřesahují polovinu odpovědí. Vzhledem k nízkému podílu odpovědí (celkem 18 %), jež se kloní k nesouhlasu s tvrzením „Když se dítě dostane do náhradní rodiny, zlepší se obvykle jeho chování, pokud bylo předtím špatné“, lze však usoudit, že ohledně této věci panuje mezi respondenty mírný souhlas. Uvedené údaje zobrazuje graf 63.
Graf 63: „Co si myslíte o následujících výrocích? Souhlasíte s nimi nebo nesouhlasíte?“
Hodnocení vlivu NRP na svěřené dítě A
23%
B
15%
13%
C
7% 0%
18%
15%
18%
15% 10%
19%
19%
13%
25% 20%
30%
rozhodně souhlasím
11%
34% 40% 2
50% 3
4
78
60% 5
6
8%
8%
11%
8%
12% 70%
80%
90%
rozhodně nesouhlasím
4% 2% 100%
Tabulka 7: Hodnocení vlivu NRP na svěřené dítě - legenda
Legenda Je snazší pečovat o vlastní děti, než o děti, které byly člověku svěřeny do náhradní rodinné péče. A Ani v sebelepší náhradní rodině se nemůže zlepšit chování dětí, které mají špatné genetické B předpoklady. Když se dítě dostane do náhradní rodiny, zlepší se obvykle jeho chování, pokud bylo předtím C špatné.
Kromě NRP poskytuje systém SPOD možnost umístit dítě, selhávají-li jeho rodiče, také do ústavního zařízení. Další variantou řešení situace, která však nepřipadá v některých situacích v úvahu, je setrvání dítěte v rodině za současné sanace této rodiny.2 Je zřejmé, že na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď, která by měla být vždy formulována s ohledem na konkrétní situaci dítěte. Přesto byla v dotazníku předložena respondentům tři stanoviska, jejichž účelem bylo zjistit, ke kterému z nich se spíše kloní. Stanoviska (tabulka 8) se týkají preference různých možností řešení situace dítěte, jehož rodič selhává v péči o ně. Tato stanoviska byla záměrně formulována tak, aby vynikly možné přínosy pro dítě takovéhoto postupu a nezazněly možné negativní dopady. Zvážení negativních dopadů bylo ponecháno na respondentech, z nichž se přibližně polovina (51 %) kloní k přesvědčení, že by se měla především podpořit vlastní rodina dítěte, neboť vlastního rodiče nemůže nahradit ani ústav ani náhradní rodič. NRP pak představuje ideální volbu pro více než třetinu respondentů (38 %). Nejmenší podíl respondentů pak považuje za nejlepší volbu ústavní zařízení (11 %).
2
Sanace rodiny by samozřejmě měla probíhat, i pokud je zvoleno některé z předchozích dvou řešení situace.
79
Graf 64: „Řada dětí se ocitá v obtížné životní situaci, kdy jejich rodina přestává plnit své funkce, a je potřeba se o ně postarat. Kde by se podle Vás mělo hledat nejlepší řešení?“
Sanace rodiny vs. ústavní péče vs. NRP C 38% A 51%
B 11%
Tabulka 8: Sanace rodiny vs. ústavní péče vs. NRP – legenda
Legenda Především by se měla podpořit vlastní rodina dítěte. Vlastní rodič, a je jakýkoliv, je vždycky lepší, A než sebelepší náhradní rodina nebo ústav. Ztráta rodiny či nevyhovující rodinné prostředí představuje pro dítě obrovskou zátěž. Proto je v nejlepším zájmu dítěte umístit jej do ústavu, kde lze nejlépe zaručit dostupnost péče B profesionálů.
C Pro dítě by se měli co nejrychleji nalézt náhradní rodiče, kteří mu poskytnou péči v rodině. Osvojení
V dotazníkovém šetření byly postupně zkoumány postoje k různým formám NRP. Nejprve bylo přitom zjišťováno, jak respondenti vnímají osvojení (adopci). Respondenti byli při vyplňování dotazníku tazatelem ve stručnosti seznámeni obsahem pojmu osvojení a odlišností této formy NRP od ostatních forem.
Osvojení je formou NRP, kterou náhradní rodiče často „řeší“ vlastní bezdětnost. Jinou možností řešení bezdětnosti, jež se některým párům nabízí, je pak umělé oplodnění. V dotazníku byla proto zahrnuta položka mapující postoje respondentů k těmto možnostem řešení bezdětnosti, případně k jejich posloupnosti. Mezi možnosti bylo též zahrnuto rozhodnutí zůstat bez dětí. Graf 65 přitom ukazuje, že přibližně polovina respondentů (51 %) 80
by v první řadě zvolila cestu umělého oplodnění, v případě neúspěchu by se pak začala zajímat o možnost osvojení si dítěte. Z tohoto zjištění je patrná hodnota, kterou respondenti přikládají jednak rodičovství jako takovém, protože nejsilněji zastoupenou možností také mohlo být rozhodnutí zůstat bez dětí, ale též péči o vlastní dítě. V opačném případě by totiž nejvíce zastoupenou možností byla žádost o osvojení, případně žádost o osvojení, po níž by v případě nezdaru následovalo rozhodnutí zůstat bez dětí či podstoupit umělé oplodnění. Jak ukazuje graf 65, ostatní možnosti jsou zastoupeny malým podílem, nejméně je pak zastoupeno stanovisko ucházet se nejprve o možnost osvojení, v případě neúspěchu pak o umělé oplodnění (6 %). Desetina respondentů by v případě nemožnosti mít dítě vlastní zůstala bezdětná. Graf 65: „Představte si, že byste z nějakých důvodů nemohl(a) mít vlastní děti, jakou možnost byste v takovém případě zvolil(a)?“
Postoje k řešení vlastní bezdětnosti A 10%
F 15% E 5%
B 13%
D 6%
C 51% Tabulka 9: Postoje k řešení vlastní bezdětnosti - legenda
A B C D E F
Legenda zůstal(a) bych bezdětný(á) nejprve bych se pokusil(a) o umělé oplodnění, v případě neúspěchu bych zůstal(a) bezdětný(á) nejprve bych se pokusil(a) o umělé oplodnění, v případě neúspěchu bych volil(a) cestu osvojení nejprve bych se ucházel(a) o možnost osvojení, v případě neúspěchu bych zůstal(a) bezdětný(á) nejprve bych se ucházel(a) o možnost osvojení, v případě neúspěchu bych se pokusil(a) o umělé oplodnění volil(a) bych obě řešení zároveň, současně bych se pokusil(a) o umělé oplodnění i žádal(a) o osvojení
81
U respondentů, jež připouští možnost osvojení, bylo následně zjišťováno, jak by se na jejich ochotě podílely různé charakteristiky dítěte. Ze zjištění kvalitativních rozhovorů mezi odborníky z oblasti NRP3 přitom plyne, že žadatelé o osvojení jsou obvykle nakloněni pouze osvojení dítěte raného věku, dobrého zdravotního stavu a náležejícího k majoritnímu etniku. Pro mnohé bývá bariérou také špatná nebo chybějící (děti z tzv. „babyboxů“) anamnéza matky. Graf 66 přitom potvrzuje tento poznatek. Polovině respondentů by rozhodně vadilo přijetí dítěte romského etnika. Vysoký podíl respondentů by také rozhodně nechtělo dítě, které má jednoho rodiče Roma (38 %), je jim nesympatické (31 %), má nějaké postižení (vždy více než 30 %) nebo jehož matka užívala během těhotenství drogy (40 %). Naopak více než polovině respondentů by v zásadě nevadilo přijetí dítěte, jež bylo vychováváno v ústavu od narození (kategorie 1 až 3 celkem 78 %) nebo je výrazně vzhledově odlišné (kategorie 1 až 3 celkem 61 %).
3
Tato zjištění jsou uvedena v podkapitole Výsledky a interpretace kvalitativní analýzy rozhovorů.
82
Graf 66: „Posuďte, zda byste byl(a) ochotna/ochoten přijmout do osvojení dítě, které...“
Ochota osvojit si dítě podle jeho charakteristiky A
45%
B
20%
28%
C
13%
17%
10%
11%
D
11%
E
9%
5%
F
8%
8%
G
8%
4% 4%
9%
8%
14%
10% 7%
10%
12%
I
5%
J
4% 6%
7%
K
4% 6%
9%
L
4% 5%
7%
15%
16%
M
3% 6%
6%
16%
16%
0%
9%
10%
15%
20%
vůbec nevadilo
13%
17%
32%
18%
30%
15%
38%
19%
40%
50% 3
4
Legenda bylo vychováváno v ústavu od narození je vzhledově výrazně odlišné od Vás/partnera je jiného etnika (ne romského) Vám není sympatické má jednoho rodiče Roma mělo matku požívající během těhotenství alkohol je romského etnika mělo matku s psychickým onemocněním mělo matku užívající během těhotenství drogy má smyslové postižení (slepota apod.) má tělesné postižení má mentální postižení má duševní postižení
83
23% 40%
18%
2
23%
13%
16%
Tabulka 10: Legenda - „Přijali byste do osvojení dítě, které...“
A B C D E F G H I J K L M
31%
17%
19%
30%
22%
38%
19%
15%
10%
50%
17% 11%
8%
15%
15%
6%
8%
5% 4% 4%
13%
18%
10%
9%
16%
14%
H
6%
13%
16%
11%
13% 12%
16% 15%
12%
13%
34%
60% 5
6
70%
80%
rozhodně vadilo
90%
100%
Pěstounská péče
V dotazníkovém šetření bylo dále zkoumáno vnímání pěstounské péči (dále PP) jako jedné z forem NRP. Respondenti byli přitom opět nejprve seznámeni s podstatou PP a její odlišností od jiných forem NRP.
Přijetí dítěte do PP si dovede představit přibližně třetina respondentů (36 %). Avšak pouze třetina by se k tomuto korku odhodlala v případě, že by žila bez partnera. Pro necelou třetinu respondentů (32 %) by pak přítomnost vlastních dětí v rodině nebyla překážkou přijetí dítěte do PP. Malá část respondentů (3 %), která zvolila v této otázce „jinou možnost“, ve volné odpovědi uváděla, že vlastní děti by pro ně byly důvodem pro odmítnutí PP pouze v případě příliš nízkého věku, specifických potřeb apod. Uvedené údaje zobrazuje graf 67.
Graf 67: „Dovedete si představit, že byste přijal(a) dítě do pěstounské péče?“; „Dítě do pěstounské péče bych přijal(a)...“; „Přijal(a) byste dítě do pěstounské péče, pokud byste měl(a) vlastní děti?“
Přijetí dítěte do PP 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
3%
64%
75%
36%
25%
Přijetí dítěte do PP obecně
Přijetí dítěte do PP osobou bez partnera ano
ne
jiná možnost
84
65%
32%
Přijetí dítěte do PP do rodiny s vlastními dětmi
Tak jako v případě osvojení i u PP bylo u pěstounů, jež si dovedou představit přijetí dítěte do PP, zkoumáno, jak se na této jejich ochotě podílely různé charakteristiky dítěte. Většině respondentů by přitom nevadilo, kdyby bylo dítě vychováváno v ústavu od narození (kategorie 1 až 3 celkem 90 %), mělo málo kamarádů (kategorie 1 až 3 celkem 91 %), stalo se v minulosti obětí šikany (kategorie 1 až 3 celkem 88 %), mělo špatný prospěch (kategorie 1 až 3 celkem 78 %) či bylo svým vzhledem výrazně odlišné (kategorie 1 až 3 celkem 68 %).
Naopak přibližně třetině respondentů by rozhodně vadilo přijetí dítěte romského etnika (38 %), jehož matka užívala během těhotenství drogy (31 %), které se opakovaně dopustilo krádeže (34 %), anebo dítěte s agresivními sklony (31 %).
Ještě vyššímu podílu respondentů by rozhodně vadilo přijetí dítěte, které je pachatelem násilného trestného činu (53 %) či má problémy se závislostí na návykových látkách (47 %). U položek týkajících se postižení dítěte či jeho špatného chování lze pozorovat více než pětinu respondentů s nerozhodným postojem (kategorie 4). V případě postižení lze tuto nerozhodnost interpretovat například jako význam stupně postižení. Respondenti by dejme tomu přijali jen dítě s lehčí vadou, případně by zvažovali, zda jsou schopni naplnit potřeby postiženého dítě. V případě špatného chování může být pro mnohé respondenty problematický pojem „špatné chování“, neboť nemusí vědět, co přesně si pod ním mají představit. Uvedené údaje zobrazuje graf 68.
85
Graf 68: „Zvažte všechny následující okolnosti a posuďte, zda byste byl(a) ochotna/ochoten přijmout do pěstounské péče dítě, které...“
Ochota přijmout dítě do PP podle jeho charakteristiky A
64%
B
62%
C
17%
54%
D
18%
40%
E 23%
G
22%
H
13%
I
6%
17%
J
13%
6%
K
12%
10%
L
11%
M
10%
N
9%
6%
9%
O
9%
7%
10%
P
8%
Q
7%
9%
R
7%
9%
S
7%
T
7% 5%
X 3% 6% 0%
7%
4%
5%
9%
16%
14%
14%
8%
17%
9% 9% 12% 10% 10%
11%
15% 20%
30%
vůbec nevadilo
13% 31% 13%
14%
17%
12%
20%
53% 15%
47%
14%
21%
40% 2
21%
34%
19%
8%
20%
18% 15%
9%
29%
19%
11%
25%
21%
13%
22%
11% 15%
17%
15%
12%
13%
16%
21%
20%
14%
18%
16%
15%
15%
10%
12%
15%
23%
13%
14% 14%
10%
7%
29%
15%
18%
14%
5%
38%
21%
21%
4%
8%
11%
14%
19%
16%
6%
12%
14%
15%
13%
8%
8%
17%
10%
15%
14%
13%
16%
V 3%3% 4% W 3% 4%
9%
3% 3%
10%
12%
16%
12%
7%
9%
21%
14%
9%
13%
19%
13%
5% 3%
12%
14%
13%
12%
19%
17%
16%
10%
16%
21%
38%
F
U
16%
50% 3
4
86
31%
60% 5
6
70%
80%
rozhodně vadilo
90%
100%
Tabulka 11: Ochota přijmout dítě do PP podle jeho charakteristiky - legenda
A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X
Legenda bylo vychováváno v ústavu od narození nemá mnoho kamarádů samo se stalo obětí šikany má špatný prospěch je vzhledově výrazně odlišné od Vás/partnera je jiného etnika (ne romského) bylo v minulosti vráceno z PP zpět do ústavu Vám není sympatické má jednoho rodiče Roma je romského etnika mělo matku s psychickým onemocněním má špatné chování mělo matku požívající během těhotenství alkohol má mentální postižení mělo v minulosti problémy se závislostí na návykových látkách má duševní postižení má smyslové postižení (slepota apod.) mělo matku užívající během těhotenství drogy má tělesné postižení se opakovaně dopustilo krádeže šikanovalo jiné dítě spáchalo násilný trestný čin má problémy se závislostí na návykových látkách má agresivní sklony
Do dotazníku bylo zařazeno také několik položek zkoumajících, jaký je podle respondentů ideální sociodemografický a socioekonomický profil pěstouna. U nabízených položek přitom měli respondenti vždy možnost zvolit variantu „nezáleží“, čímž vyjadřovali přesvědčení o tom, že daná charakteristika se nepodílí na kvalitě poskytování PP. Jak přitom ukazuje tabulka 12 a graf 69, podle více než poloviny respondentů se na kvalitě pěstounské péče nijak nepodílí věk (52 %), čistý měsíční příjem (51 %), počet vlastních dětí (70 %) a vzdělání (56 %). Co se týče rodinného stavu pěstouna, ten nemá na kvalitu jeho péče vliv podle necelé poloviny respondentů (46 %), jak uvádí graf 70. Naopak více než polovina respondentů (52 %) je v tomto případě přesvědčena o přínosu manželství pro kvalitu pěstounské péče. Pomineme-li množství odpovědí „nezáleží“, domnívají se respondenti, že pěstoun by měl v ideálním případě mít mírně přes 30 let, čistý měsíční plat okolo 20 tisíc Kč, jedno až dvě děti středoškolské vzdělání s maturitou (35 %), nebo lépe řečeno jakékoliv vyšší 87
vzdělání než základní a měl by žít v manželství. Znovu ej však potřeba upozornit na převládající podíl odpovědí „nezáleží“ u většiny zkoumaných charakteristik „ideálního pěstouna“. Ideál pěstouna tedy podle respondentů netkví v naplnění určitého sociodemografického či socioekonomického profilu, ale v jiných vlastnostech. Zjišťování těchto vlastností nicméně nebylo součástí analýzy.
Pro úplnost je ještě potřeba doplnit, že v kategorii „jiná možnost“, uvedenou v grafu 70, respondenti zpravidla uváděli stabilní vztah muže a ženy bez ohledu na to, zda jsou manželé či nikoliv.
Tabulka 12: „Jaký by podle Vás měl být ideální pěstoun? - Kolik by měl mít vlastních dětí?“
Věk Čistý měsíční příjem Počet vlastních dětí
Ideální pěstoun průměr medián 33,7 let 21 115,9,- Kč 1,4 dítěte
podíl odpovědí "nezáleží" 33 let 52% 20 000,- Kč 51% 2 děti 70%
Graf 69: „Jaký by podle Vás měl být ideální pěstoun? - Jaké by měl mít vzdělání?“
Ideální pěstoun - dosažené vzdělání nezáleží
56%
SŠ s maturitou
35%
VŠ
27%
VOŠ
27%
SŠ bez maturity
24%
základní
1% 0%
10%
20%
30%
88
40%
50%
60%
Graf 70: „Jaký by podle Vás měl být ideální pěstoun? - Rodinný stav pěstouna...“
Ideální pěstoun - rodinný stav vdaná/ženatý
52%
nezáleží
46%
vdova/vdovec
16%
registrované partnerství
13%
svobodná/svobodný
12%
rozvedená/rozvedený
7%
jiná možnost
3% 0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
Pěstounská péče na přechodnou dobu
Pěstounská péče na přechodnou dobu (dále PPPD , eventuálně PD) je poměrně novou formou NRP. Proto bylo nutné respondenty s tuto formu při sběru dat seznámit, sdělit jim, v čem se liší od „klasické“ pěstounské péče. Vzhledem k množství námitek vůči finančnímu zajištění PPPD, s nimiž se setkávají odborníci z oblasti NRP a o nichž hovořili v kvalitativní části analýzy, byla do dotazníků zahrnuta i položka mapující názor respondentů na velikost měsíčního příspěvku pěstouna na PD na péči o jedno dítě a čistý měsíční plat pěstouna na PD. Respondenti přitom měli v obou případech možnost vyjádřit přesvědčení o tom, že pěstoun na PD by ani příspěvek ani plat pobírat neměl. V obou případech však toto stanovisko hájí jen velmi malý podíl respondentů, jak uvádí tabulka 13. Nesouhlas s finanční podporou práce pěstounů na PD, eventuálně i pohled na PPPD jako na účelové jednání, tedy nemá v realitě až tak silnou oporu. Obecně je podle respondentů adekvátním finančním ohodnocením práce pěstouna čistý měsíční plat ve výšce 17 až 18 tisíc Kč. Péče o dítě by navíc ještě měla být podporována měsíčním příspěvkem ve výšce 5 až 6 tisíc Kč.
89
Tabulka 13: „Jak velký by podle Vás měl být čistý měsíční plat pěstouna na přechodnou dobu?“; „Jak velký příspěvek na péči o jedno zdravé dítě na měsíc by podle Vás měl pěstoun na přechodnou dobu dostávat? Neptáme se na plat pěstouna, pouze na příspěvek na péči o dítě.“
Finanční podpora pěstouna na PD
Čistý měsíční plat pěstouna na PD Velikost měsíčního příspěvku na péči o jedno dítě pro pěstouna na PD
průměr
medián
podíl respondentů, kteří nesouhlasí s pobíráním příspěvku/ platu
17 350,5,- Kč
18 000,- Kč
6%
6 107,7,- Kč
5 000,- Kč
11%
Domněnku o množství osob na veřejnosti, které jsou přesvědčeny o touze pěstounů na PD především se obohatit díky platu pěstouna, podrobují určité kritice i zjištění uvedená v grafu 71. Naprostá většina respondentů (82 %) totiž spatřuje za rozhodnutím pro PPPD snahu poskytnout péči a domov potřebnému dítěti. Avšak současně podle téměř poloviny respondentů souvisí rozhodnutí stát se pěstounem na PD s úsilím o vykonání dobrého skutku, který je navíc zaplacen. Takovéto zjištění však nepřispívá pouze k podpoře domněnky o tom, že veřejnost považuje motivaci k pěstounství na PD za prospěchářskou. Může být totiž také dokladem toho, že respondenti vnímají tuto formu NRP jako možnost poskytnout péči těmi pěstouny, kteří by toho vzhledem ke své ekonomické situaci či nákladům na hrazení potřeb dítěte nebyli schopni, byť by se jinak mohlo jednat o velmi kvalitní náhradní rodiče. Domněnku o vnímání PPPD veřejností jako snahy pěstounů obohatit se však podporuje stanovisko o náhradě zaměstnání jako motivaci k PPPD. Toto stanovisko přitom hájí téměř třetina respondentů (30 %). Mezi silněji zastoupenými motivacemi k poskytování PPPD jsou také motivace „rodičovské“ reprezentované možností „nelze mít vlastní děti“ (38 %) a „touha po seberealizaci v roli rodiče“ (30 %). Vzhledem k možnosti respondentů označit víc odpovědí přesahuje součet procent u jednotlivých možností uvedených v grafu 71 hodnotu 100 %.
Obecně lze říci, že respondenti vnímají riziko zneužití PPPD spíše k prospěchářským účelům, nestaví se však proti poskytování finanční podpory pěstounům na PD. Určitá skepse k poskytování finanční podpory pěstounům na PD může být odrazem pohledu množství respondentů na PPPD jako k projevu altruismu či touhy po naplnění rodičovských tužeb. Konečně existují také pochyby o tom, zda jsou respondenti, vzhledem k informacím, které 90
jsou
jim dostupné, schopni zhodnotit, nakolik ke
zneužívání PPPD
spíše ke
vlastnímu prospěchu opravdu dochází.
Graf 71: „Jaké jsou podle Vás hlavní motivace pěstouna na přechodnou dobu?“
Motivace k pěstounství na PD snaha poskytnout péči a domov potřebným dětem
82%
dobrý skutek, který je navíc státem zaplacen
48%
nelze mít vlastní děti (neplodnost, bez partnera...)
38%
touha po seberealizaci v roli rodiče
30%
náhrada zaměstnání
30%
rozhodnutí nemít (další) vlastní děti
19%
snaha ukázat se před ostatními v „lepším světle“
13%
jiná možnost
1%
nevím
0% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90%
Analýza informovanosti o NRP Záměrem následující části je stanovení sociodemografického a socioekonomického profilu respondentů, kteří považují svou informovanost o NRP za dostatečnou. Dále budou porovnávána hodnocení vlastní informovanosti o NRP s některými postoji k NRP. K prokázání významnosti těchto vztahů bude využit tzv. test dobré shody (Pearsonův chíkvadrát test). Síla prokázaných vztahu bude měřena pomocí koeficientu Cramerovo V, který nabývá hodnot 0 až 1. Čím více se přitom výpočet koeficientu blíží hodnotě 1, tím silnější je vztah mezi charakteristikami. Naopak čím více se výpočet blíží hodnotě 0, tím je vztah charakteristik slabší.
Test dobré shody prokázal existenci významného vztahu mezi hodnocením vlastní informovanosti o NRP a dosaženým vzděláním, úsporami, zaměstnáním respondenta, 91
náboženským přesvědčením, pohlavím, etnikem a velikostí obce, v níž má respondent trvalé bydliště. Souvislost mezi hodnocením vlastní informovanosti o NRP a těmito charakteristikami se potvrdila v případě dosaženého vzdělání, náboženského přesvědčení, pohlaví a velikostí místa bydliště respondenta potvrdila na hladině α = 0,001. Význam vztahu mezi hodnocením vlastní informovanosti o NRP a velikostí úspor, zaměstnáním a etnikem se pak potvrdil na hladině α = 0,05.
Existenci uvedených vztahů je přitom možno interpretovat například odlišností šancí kontaktu s informacemi týkajícími se NRP u různých skupin respondentů. To může platit například pro některé druhy zaměstnání či některé obce. Jinou možností interpretace zjištění je odlišný zájem o informace z oblasti NRP u různých skupin respondentů. Například zjištěná vyšší informovanost žen může být dána obecně častějším zájmem žen o rodinu a sociální oblast. Podobnou domněnku lze vyslovit směrem k věřícím osobám, které jsou rovněž přesvědčeny o své dostatečné informovanosti o NRP. Mezi věřícími totiž také může být vyšší podíl osob se zájmem o rodinnou a sociální tématiku. Kromě toho je potřeba uvážit fakt, že mezi ženami a věřícími osobami může být množství osob zaměstnaných v sociálních službách, školství či neziskových organizacích, jež mohou s tématikou NRP přicházet do styku relativně často. Konečně lze také očekávat převažující podíl žen mezi věřícími osobami.
Ke grafům 72 až 78 potřeba doplnit, že uvádějí pouze podíly odpovědí respondentů hodnotících svou informovanost jako dostatečnou, a to zvlášť za jednotlivé kategorie. Součet procent proto není roven hodnotě 100 %.
Bylo přitom zjištěno, že respondenti, kteří považují své informace o NRP za dostatečné, mají spíše vyšší odborné (47 %) či vysokoškolské vzdělání (35 %) než vzdělání základní (14 %), střední bez maturity (19 %) či střední s maturitou (23 %). Sílu asociace nelze však označit za jinou, než nízkou vzhledem k hodnotě koeficientu asociace, Cramerovo V = 0,195.
92
Graf 72: „Myslíte si, že máte dostatek informací o NRP?“ vs. „Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?“
Informovanost o NRP: Dosažené vzdělání 47%
50% 40%
35%
30% 20%
23% 19% 14%
10% 0% základní, bez vzdělání
střední bez maturity, vyučen
střední s maturitou
vyšší odborné vysokoškolské
Ženy (29 %) se oproti mužům (17 %) častěji domnívají, že mají dostatek informací o NRP. Rovněž v tomto případě je síla asociace nízká, koeficient Cramerovo V = 0,177.
Graf 73: „Myslíte si, že máte dostatek informací o NRP?“ vs. „Pohlaví respondenta“
Informovanost o NRP: Pohlaví 40%
30%
29%
20%
17%
10%
0% žena
muž
Totéž platí o příslušnících etnické majority (24 %), kteří oproti příslušníkům etnickým minorit (8 %) zastoupených v šeření častěji hodnotí své informace o NRP jako dostatečné. Síla asociace je opět nízká vzhledem k hodnotě koeficientu asociace, Cramerovo V = 0,113.
93
Graf 74: „Myslíte si, že máte dostatek informací o NRP?“ vs. „Etnikum respondenta“
Informovanost o NRP: Etnikum respondenta 30% 24% 20%
10%
8%
0% většinové
romské
Stejně tak svou informovanost o NRP hodnotí lépe respondenti, jež se hlásí k nějakému náboženskému přesvědčení (29 %) než respondenti označující se za nevěřící (17 %). Síla této asociace je však opět nízká, Cramerovo V = 0,185.
Graf 75: „Myslíte si, že máte dostatek informací o NRP?“ vs. „Které z následujících tvrzení se nejvíce blíží Vašemu přesvědčení?“
Informovanost o NRP: Náboženské přesvědčení 40%
30%
29%
20%
17%
10%
0% věřící
nevěřící
94
Rovněž obyvatelé obcí do 5 000 obyvatel (34 %) či obcí ve velikosti od 20 000 do 49 999 obyvatel (36 %) a od 50 000 do 100 000 obyvatel (31 %) považují svou informovanost za vyšší. Koeficient asociace nicméně opět poukazuje pouze na nízkou sílu vztahu, Cramerovo V = 0,194. Graf 76: „Myslíte si, že máte dostatek informací o NRP?“ vs. „Velikostní kategorie obce dle počtu obyvatel“
Informovanost o NRP: Velikost obce 40%
36%
34%
31% 30%
20%
15% 11%
9%
10%
0% do 4 999
5 000 - 9 999
10 000 - 19 999 20 000 - 49 999 50 000 - 99 999 100 000 a více
Statistická analýza dat dále prokázala souvislost mezi výší úspor respondentů a jejich hodnocením vlastní informovanosti o NRP. Přitom platí, že oproti ostatním skupinám (průměr skupin činí 20 %) hodnotí svou informovanost lépe respondenti, jež by se svými úsporami nevyžili ani 1 měsíc (35 %) společně s respondenty schopnými vyžít ze svých úspor déle než 6 měsíců (36 %). Síla vztahu je však i v tomto případě nízká, Cramerovo V = 0,154.
95
Graf 77: „Myslíte si, že máte dostatek informací o NRP?“ vs. „Kdyby se stalo, že přijdete shodou nešťastných okolností o veškeré příjmy domácnosti, kolik měsíců budete schopna/schopen vyžít ze svých úspor?“
Informovanost o NRP: Velikost úspor 40%
36%
35%
30% 23% 20%
18%
18%
1 měsíc
2 – 3 měsíce
10%
0% méně než 1 měsíc
4 – 6 měsíce
více než 6 měsíců
Respondenti výdělečně činní (zaměstnanci ve státním a soukromém sektoru), studenti, důchodci, osoby v domácnosti či na rodičovské dovolené (průměr skupin činí 27 %) jsou také spíše přesvědčení o své dostatečné informovanosti než respondenti bez zaměstnání (6 %). Síla asociace je opět nízká, Cramerovo V = 0,150.
Graf 78: „Myslíte si, že máte dostatek informací o NRP?“ vs. „Jste“
Informovanost o NRP: Zaměstnání na rodičovské dovolené, v domácnosti
32%
zaměstnanec ve státním sektoru
31%
student
31%
podnikatel, OSVČ
28%
zaměstnanec v soukromém sektoru
21%
důchodce
20%
nezaměstnaný
6% 0%
10%
96
20%
30%
40%
Dále bylo zjišťováno, jak informovanost o NRP souvisí s mírou souhlasu či nesouhlasu s následujícími tvrzeními týkajícími se NRP, péče o dítě v náhradní rodině:
V náhradní rodině je dětem lépe, než v dětském domově. Člověk nemůže mít cizí dítě nikdy tak rád, jako to vlastní. Je snazší pečovat o vlastní děti, než o děti, které byly člověku svěřeny do náhradní rodinné péče. Když se dítě dostane do náhradní rodiny, zlepší se obvykle jeho chování, pokud bylo předtím špatné. Ani v sebelepší náhradní rodině se nemůže zlepšit chování dětí, které mají špatné genetické předpoklady. Ukázalo se přitom, že v případě tvrzení "V náhradní rodině je dětem lépe, než v dětském domově" a tvrzení "Když se dítě dostane do náhradní rodiny, zlepší se obvykle jeho chování, pokud bylo předtím špatné" se skupiny dle hodnocení vlastní informovanosti o NRP nijak významně neliší. V případě ostatních tvrzení však test dobré shody prokázal signifikantní rozdíly mezi souhlasem s tvrzením a hodnocením vlastní informovanosti. Tyto rozdíly se přitom v případě tvrzení „Člověk nemůže mít cizí dítě nikdy tak rád, jako to vlastní“ potvrdily na hladině α = 0,001. U dalších dvou tvrzení pak byly zjištěny významné rozdíly na hladině α = 0,05.
Pokud jde o vztah informovanosti o náhradní rodinné péče a souhlas s tvrzením „Člověk nemůže mít cizí dítě nikdy tak rád, jako to vlastní“, který je zobrazen v grafu 79, tak mnohem více respondentů, kteří si myslí, že jsou informování o náhradní rodinné péči, s tímto tvrzením nesouhlasí (kategorie 5 až 7 celkem 71 %). Naproti tomu přibližně jedna čtvrtina respondentů (24 %), kteří si myslí, že nejsou dostatečně informováni o náhradní rodinné péči, uvedla, že s tímto výrokem rozhodně nesouhlasí. Téměř jedna pětina (19 %) těchto nedostatečně informovaných pěstounů pak na sedmistupňové škále zvolila hodnotu 6. Celkově byly méně informovanými respondenty (17 %) voleny častěji středové stupně škály (4 a 5), než respondenty informovanými (9 %). Celkově se tedy dá říci, že respondenti, kteří jsou informováni o náhradní rodinné péči, se k ní staví pozitivněji, než respondenti kteří se
97
k ní tak pozitivně nestaví, kteří si k ní také mnohem častěji zachovávají spíše neutrální postoj. Sílu asociace lze označit jako střední, Cramerovo V = 0,274.
Graf 79: „Myslíte si, že máte dostatek informací o NRP?“ vs. „Co soudíte o následujících tvrzeních?“
Informovanost o NRP: Souhlas s tvrzením "Člověk nemůže mít cizí dítě nikdy tak rád, jako to vlastní." ano
4%
ne
5% 0%
8%
8%
7%
9%
12%
10%
5%
26%
17%
20%
30%
rozhodně souhlasím
40%
16% 40% 2
19%
50% 3
4
60% 5
6
70%
24% 80%
90%
100%
rozhodně nesouhlasím
Lépe informovaní respondenti o náhradní rodinné péči se rovněž staví mírně pozitivněji k názoru, že je snazší pečovat o vlastní děti, než o děti, které byly člověku svěřeny do náhradní rodinné péče, jak je zobrazeno v grafu 80. Rozhodně s tímto výrokem souhlasí vyšší podíl méně informovaných respondentů (25 %), než respondentů, jež hodnotí svou informovanost o NRP jako dostatečnou (18 %). Celkově ovšem lze uvést, že rozdíly u jiných hodnot na škálách nejsou příliš vysoké. Sílu asociace proto nelze označit za jinou, než nízkou, Cramerovo V = 0,143.
Graf 80: „Myslíte si, že máte dostatek informací o NRP?“ vs. „Co si myslíte o následujících výrocích? Souhlasíte s nimi nebo nesouhlasíte?“
Informovanost o NRP: Souhlas s tvrzením "Je snazší pečovat o vlastní děti, než o děti, které byly člověku svěřeny do náhradní rodinné péče." ano
18%
ne
13%
25% 0%
10%
21% 13%
20%
30%
rozhodně souhlasím
11%
14%
19% 40% 2
16%
50% 3
4
98
60% 5
6
70%
13% 11% 80%
10% 7% 90%
rozhodně nesouhlasím
8% 100%
Vztah mezi tím, zda jsou respondenti informováni o náhradní rodinné péči a tím, zda souhlasí s výrokem, že ani v sebelepší náhradní rodině se nemůže zlepšit chování dětí, které mají špatné genetické předpoklady je pak zobrazen v grafu 81. Hůře informovaní respondenti se k tomuto výroku staví o něco více negativně, než respondenti, jež hodnotí svou informovanost o NRP lépe. Vzhledem k nízké hodnotě koeficientu asociace však nelze označit asociaci za jinou, než nízkou, Cramerovo V = 0,149.
Graf 81: „Myslíte si, že máte dostatek informací o NRP?“ vs. „Co si myslíte o následujících výrocích? Souhlasíte s nimi nebo nesouhlasíte?“
Informovanost o NRP: Souhlas s tvrzením "Ani v sebelepší náhradní rodině se nemůže zlepšit chování dětí, které mají špatné genetické předpoklady." ano
6%
ne
14%
13% 0%
20% 18%
10%
20%
16%
19%
19% 30%
rozhodně souhlasím
21%
40% 2
50% 3
4
60% 5
6
14% 11%
70%
80%
10% 11% 90%
7% 100%
rozhodně nesouhlasím
Test dobré shody prokázal také existenci významného vztahu mezi hodnocením vlastní informovanosti respondenta a tím, jak porovnává přínosy a rizika setrvání ohroženého dítěte ve vlastní rodině, která je sanována, ústavní péčí a náhradní rodinnou péčí, a to na hladině α = 0,05. Sílu asociace lze však interpretovat pouze jako nízkou, koeficient Cramerovo V = 0,107. Respondenti posuzovali následující výroky o jednotlivých možnostech řešení situace ohroženého dítěte:
Je snazší pečovat o vlastní děti, než o děti, které byly člověku svěřeny do náhradní rodinné péče. Když se dítě dostane do náhradní rodiny, zlepší se obvykle jeho chování, pokud bylo předtím špatné. Ani v sebelepší náhradní rodině se nemůže zlepšit chování dětí, které mají špatné genetické předpoklady.
99
Ke grafu 82 je potřeba doplnit, že uvádí pouze podíly odpovědí respondentů hodnotících svou informovanost jako dostatečnou, a to zvlášť za jednotlivé kategorie. Součet procent proto není roven hodnotě 100 %. Z grafu je patrné, že mezi respondenty, jež svou informovanost o NRP hodnotí jako dostatečnou, je vyšší podíl osob přiklánějících se k setrvání ohroženého dítěte v jeho vlastní rodině (24 %) a její současné sanaci či zajištění náhradní rodinné péče (24 %) oproti obhájcům péče ústavní (14 %). Toto zjištění lze vysvětlit vyšší obeznámeností respondentů, jež hodnotí vlastní informovanost o NRP jako dostatečnou, s možnými negativními dopady ústavní péče na vývoj dítěte, případně s výhodami, které má pro dítě zachování kontaktu s vlastní rodinou či umístění do rodinného prostředí k náhradním rodičům
Graf 82: „Myslíte si, že máte dostatek informací o NRP?“ vs. „Řada dětí se ocitá v obtížné životní situaci, kdy jejich rodina přestává plnit své funkce, a je potřeba se o ně postarat. Kde by se podle Vás mělo hledat nejlepší řešení?“
Informovanost o NRP: Sanace rodiny vs. ústavní péče vs. NRP 30% 24%
24%
20% 14% 10%
0% vlastní rodina
ústav
náhradní rodina
Testování prokázalo také souvislost mezi hodnocením vlastní informovanosti o NRP a tím, zda respondent již někdy uvažoval o požádání o svěření dítěte do NRP. Mezi respondenty, kteří hodnotí vlastní informovanost o NRP jako nedostatečnou, jen pouze malá část (14 %) již někdy uvažovala o vzetí si dítěte do NRP. Naopak mezi respondenty, jež hodnotí svou informovanost jako dostatečnou, je takových respondentů mnohem více (49%). Vztah mezi hodnocením vlastní informovanosti a tím, zda respondent již někdy uvažoval o požádání o svěření dítěte do NRP, se potvrdil na hladině 0,001, jeho sílu lze označit jako střední 100
(Cramerovo V = 0,386). Toto zjištění lze přitom interpretovat dvěma způsoby. Jednak může platit, že osoby, které mají nebo někdy měly zájem o podání žádosti o svěření dítěte do NRP, se právě z tohoto důvodu o oblast NRP aktivně zajímají, či zajímaly. Zájem o NRP však mohl být u některých respondentů podnícen až seznámením se s podstatou a smyslem NRP, či různými příběhy o náhradních rodinách apod.
Graf 83: „Myslíte si, že máte dostatek informací o NRP?“ vs. „Přemýšlel(a) jste někdy o možnosti vzít si dítě do NRP?“
Informovanost o NRP: Zvažování NRP 60% 50%
49%
40% 30% 20%
14%
10% 0% ano
ne
V dotazníkovém šetření bylo zjišťováno také hodnotové zaměření respondentů, a to vzhledem k následujícím skutečnostem:
práce, duchovní život, politika, rodina, přátelé a známí, trávení volného času. Test dobré shody přitom prokázal významné rozdíly mezi skupinami respondentů podle hodnocení vlastní informovanosti o NRP a významu, jaký přikládají duchovnímu životu a politice. V případě duchovního života byly tyto rozdíl významné na hladině α = 0,01, v případě politiky pak na hladině α = 0,05. Skupiny respondentů podle hodnocení vlastní 101
informovanosti o NRP a významu práce, rodiny, přátel a známých a trávení volného času se tedy významně neliší.
Pokud jde o vztah informovanosti o náhradní rodinné péči a hodnotu duchovního života pro respondenty, který je zobrazen v grafu 84, tak byla prokázána velmi malá spojitost mezi informovaností o náhradní rodinné péči a důležitosti, kterou respondenti přisuzují duchovním hodnotám. Dobře lze vidět tento malý rozpor spíše na krajních hodnotách, na kterých se respondenti mohli vyjádřit. Duchovní život považuje za velmi důležitý 18 % respondentů, kteří jsou informováni o náhradní rodinné péči oproti 14 % respondentů, kteří o ní nejsou informováni a 9 % respondentů, kteří o ní nejsou informováni a zároveň o informace o ní nemají zájem. Naproti tomu je duchovní život zcela nedůležitý jen pro 17 % respondentů, kteří jsou o náhradní rodinné péči informováni, pro 29 % respondentů, kteří o náhradní rodinné péči informováni nejsou, je duchovní život zcela nedůležitý a pro 38 % respondentů, kteří o náhradní rodinné péči informováni nejsou a o informace ani zájem nemají je duchovní život zcela nedůležitý. Sílu vztahu lze však na základě velikosti koeficientu asociace zhodnotit pouze jako nízkou, Cramerovo V = 0,160.
Graf 84: „Myslíte si, že máte dostatek informací o NRP?“ vs. Prosím řekněte, pro každou z následujících skutečností, jak moc je ve Vašem životě důležitá: duchovní život“
Informovanost o NRP: Hodnota duchovního života pro respondenta ano
18%
ne
14%
ne a nemám o ně zájem 0%
16% 9%
9%
9% 5%
15%
10%
20%
velmi důležitá
17%
2
14% 9%
13%
13%
30% 3
13%
40% 4
5
11% 12%
12% 50% 6
60%
9%
17% 29%
38% 70%
80%
90%
100%
zcela nedůležitá
V grafu 85 je zobrazen vztah informovanosti o náhradní rodinné péči a hodnoty, kterou má pro respondenty politika. Byla prokázána velmi nízká asociace mezi těmito údaji. Pro 13 % respondentů, kteří jsou o náhradní rodinné péči informováni lépe, je politika zcela nedůležitá, naproti tomu je politika zcela nedůležitá pro 20 % respondentů, kteří o náhradní 102
rodinné péči nejsou informováni a pro 33 % respondentů, kteří o náhradní rodinné péči nejsou informovaní a zároveň o ni nemají zájem, je politika zcela nedůležitá. Naměřená síla asociace je však nízká, Cramerovo V = 0,156.
Graf 85: „Myslíte si, že máte dostatek informací o NRP?“ vs. Prosím řekněte, pro každou z následujících skutečností, jak moc je ve Vašem životě důležitá: politika“
Informovanost o NRP: Hodnota politiky pro respondenta ano 4%
13%
15%
ne 2% 5% 14% ne a nemám o ně zájem 2% 6% 0%
23%
10%
10%
velmi důležitá
18% 18%
27% 20% 2
30% 3
21%
40% 4
5
18%
10%
13%
50%
60%
6
16%
13% 20%
33% 70%
80%
90%
100%
zcela nedůležitá
Postoje k rodině a společnosti byly v dotazníku mapovány prostřednictvím baterie otázek obsahující výroky o rodině, manželství, vztazích mezi členy rodiny, rozvodu, výchově dětí homosexuálními páry atd. Konkrétně se jedná o následující seznam výroků:
Člověk musí mít děti, aby byl jeho život naplněn. Manželství nebo dlouhodobý stálý vztah je předpokladem štěstí. Homosexuální a lesbické páry by měly mít možnost adoptovat děti. Je v pořádku, když dva lidé žijí spolu, i když neměli svatbu. Je-li rodič vážně nemocen, je především povinností jeho dospělého dítěte se o něj postarat. Není zásadní problém v tom, rozhodne-li se žena, že si pořídí dítě a bude jej vychovávat sama, bez partnera. Dítě potřebuje domov s oběma rodiči, aby vyrůstalo šťastně. Ať si říká, kdo chce, co chce, spokojenost rodiny obvykle souvisí s dodržováním tradičních rolí muže a ženy. Rozvod je zpravidla nejlepším řešením situace, kdy pár není schopen řešit manželské problémy. 103
Rodičovství zvyšuje společenskou prestiž. Mít děti znamená příliš velké omezení svobody rodičů. Rodiče by měli udržet rodinu za každou cenu, s ohledem na děti. Vzhledem k množství výroků v baterii se jevilo jako žádoucí nalézt nějakou statistickou metodu, s jejíž pomocí by bylo možno počet proměnných zredukovat za současného zachování získané informace. Za tímto účelem bylo využito klastrové analýzy (shlukové) díky níž byli mezi respondenty definována tři hodnotová zaměření:4
liberální postojová orientace, konzervativní postojová orientace, rodina a manželství jako základní životní orientace. Respondenti s liberální postojovou orientací se vyznačují určitým odstupem od institucí, které bychom mohli označit za tradiční. Tato skupina například schvaluje adopce homosexuálních párů, nesezdané soužití či rozvod. Naproti tomu skupina respondentů s konzervativní postojovou orientací se drží tradičních hodnot jako manželství, rozdělení rolí v rodině na mužské a ženské nebo významu péče dospělých dětí o jejich rodiče. Konzervativně
orientovaní
mají
k mnohým
záležitostem,
jako
například
adopce
homosexuálních párů, v zásadě zcela opačné postoje než respondenti ze skupiny s liberální postojovou orientací. Respondenti, jejichž postojovou orientaci by bylo možné označit jako prorodinnou a „promanželskou“, nicméně bez silnější inklinace k tradičnímu pojetí rodiny či mužských a ženských rolí, pak spadají do třetí skupiny, pro niž představuje rodina a manželství základní životní orientaci. Charakteristiky skupin uvádí tabulka 14. Charakteristiky jsou zachyceny na sedmibodové škále, kde hodnota 1 představuje naprostý souhlas s daným výrokem a hodnota 7 naprostý nesouhlas.
Ze zjištění analýzy plyne, že nejvíce zastoupenou skupinou respondentů jsou ti, pro něž je rodina a manželství základní životní orientací (39 %). Respondentů s liberální postojovou orientací je pak o něco více (32 %), než respondentů, jejichž postojovou orientaci lze označit za konzervativní (29 %). 4
Z klastrové analýzy byl vyřazen výrok „Mít děti znamená příliš velké omezení svobody rodičů,“ neboť významně nepřispíval k definici klastrů.
104
Tabulka 14: Charakteristiky skupin respondentů podle postojů k rodině
Charakteristiky skupin respondentů podle postojů k rodině
Člověk musí mít děti, aby byl jeho život naplněn. Manželství nebo dlouhodobý stálý vztah je předpokladem štěstí. Homosexuální a lesbické páry by měly mít možnost adoptovat děti. Je v pořádku, když dva lidé žijí spolu, i když neměli svatbu. Je-li rodič vážně nemocen, je především povinností jeho dospělého dítěte se o něj postarat. Není zásadní problém v tom, rozhodne-li se žena, že si pořídí dítě a bude jej vychovávat sama, bez partnera. Dítě potřebuje domov s oběma rodiči, aby vyrůstalo šťastně. Ať si říká, kdo chce, co chce, spokojenost rodiny obvykle souvisí s dodržováním tradičních rolí muže a ženy. Rozvod je zpravidla nejlepším řešením situace, kdy pár není schopen řešit manželské problémy. Rodičovství zvyšuje společenskou prestiž. Rodiče by měli udržet rodinu za každou cenu, s ohledem na děti.
Postojová orientace rodina a manželství jako základní životní konzervativní liberální orientace 2 5 2 3
5
2
6
3
2
3
2
1
2
3
2
4
2
2
2
4
2
2
5
2
4
4
2
3
5
3
3
5
4
Přestože definované skupiny se navzájem mezi sebou lišily v některých sociodemografických a socioekonomických charakteristikách, ale i v některých postojích k NRP, rozdíly mezi nimi a skupinami respondentů podle hodnocení vlastní informovanosti o NRP nebyly významné. Hodnocení vlastní informovanosti respondentů o NRP tedy nesouvisí s jejich postojem k rodině. Analýza respondentů zvažujících NRP
Cílem této části je stanovit sociodemografický a socioekonomický profil respondentů, jež někdy přemýšleli o možnosti vzít si dítě do NRP, bez ohledu na formu. Skupina respondentů, která někdy o NRP přemýšlela, bude porovnávána se skupinou, jež o možnosti vzetí si dítěte do NRP nepřemýšlela také z hlediska některých dalších postojů k NRP. K prokázání významnosti těchto vztahů bude využit tzv. test dobré shody (Pearsonův chí-kvadrát test). 105
Síla prokázaných vztahu bude měřena pomocí koeficientu Cramerovo V, eventuálně Phi, které nabývají hodnot 0 až 1. Čím více se přitom výpočet koeficientu blíží hodnotě 1, tím silnější je vztah mezi charakteristikami. Naopak čím více se výpočet blíží hodnotě 0, tím je vztah charakteristik slabší.
Test dobré shody prokázal existenci významného vztahu mezi hodnocením vlastní informovanosti o NRP a dosaženým vzděláním, zaměstnáním, pohlavím, velikostí obce, v níž má respondent trvalé bydliště, náboženského přesvědčení a informovanosti o NRP. V případě náboženského přesvědčení a hodnocení vlastní informovanosti o NRP se přitom význam vztahů potvrdil na hladině α = 0,001. U vzdělání, zaměstnání a pohlaví respondenta pak na hladině α = 0,01. V případě obce, v níž má respondent trvalé bydliště na hladině α = 0,05.
Vztahy mezi těmito jevy zobrazené na grafech 86 až 91 lze interpretovat následovně. Množství osob uvažujících o NRP mezi absolventy VOŠ může souviset s jejich častým zaměřením pedagogickým či sociálním směrem, který má k NRP blízko. Množství žen a věřících mezi respondenty zvažujícími NRP se dá vysvětlit inklinací těchto skupin k rodinnému životu či sociální oblasti. Podobně lze přitom uvažovat v případě osob na rodičovské dovolené či v domácnosti. Tyto tři uvedené skupiny se navíc mohou navzájem prolínat. Ženy a věřící osoby mohou být také více zastoupeny mezi absolventy vyšších odborných škol. Skutečnost, že o NRP uvažují spíše lidé ze středně velkých měst, jež mají od 20 000 obyvatel do 100 000 obyvatel, může souviset s lepší dostupností informací o NRP v menších městech či množstvím rodin stěhujících se do menších měst. Poměrně jasná je pak informace, že více osob, které někdy uvažovaly o náhradní rodinné péči, je přesvědčeno o své dostatečné informovanosti o této oblasti.
Ke grafům 86 až 91 je potřeba doplnit, že uvádějí pouze podíly odpovědí respondentů hodnotících svou informovanost jako dostatečnou, a to zvlášť za jednotlivé kategorie. Součet procent proto není roven hodnotě 100 %. Mezi respondenty, kteří někdy uvažovali o vzetí si dítěte do NRP dominují osoby s vyšším odborným vzděláním (44 %) nad osobami s vysokoškolským vzděláním (31 %), středoškolským vzděláním s maturitou (28 %), středoškolským vzděláním bez maturity (21 106
%) a základním vzděláním (20 %). Síla této asociace je nicméně, tak jako v mnoha jiných případech, nízká, Cramerovo V = 0,162.
Graf 86: „Přemýšlel(a) jste někdy o možnosti vzít si dítě do NRP?“ vs. „Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?“
Zvažování NRP: Dosažené vzdělání 50%
44%
40% 30% 20%
31%
28% 20%
21%
základní, bez vzdělání
střední bez maturity, vyučen
10% 0% střední s maturitou
vyšší odborné vysokoškolské
Není překvapující, že z hlediska zaměstnání pak mezi respondenty, jež někdy uvažovali o vzetí si dítěte do NRP, převažují osoby na rodičovské dovolené či v domácnosti (52 %), za nimi následují podnikatelé a OSVČ (36 %) a zaměstnanci ve státním sektoru (33 %). Méně jsou pak zastoupeni studenti (23 %) a zaměstnanci v soukromém sektoru (21 %). Mezi důchodci je pak osob, jež někdy uvažovali o NRP, nejméně (16 %). Sílu asociace mezi zvažováním NRP a zaměstnáním lze označit jako střední, Cramerovo V = 0,204.
Graf 87: „Přemýšlel(a) jste někdy o možnosti vzít si dítě do NRP?“ vs. „Jste“
Zvažování NRP: Zaměstnání na rodičovské dovolené, v domácnosti
52%
podnikatel, OSVČ
36%
zaměstnanec ve státním sektoru
33%
student
23%
zaměstnanec v soukromém sektoru
21%
nezaměstnaný
20%
důchodce
16% 0%
10% 20%
107
30% 40%
50% 60%
Zvažování NRP je také o něco častější u žen (31 %) než u mužů (20%). Síla asociace mezi pohlavím respondenta a zvažování NRP je však velmi nízká, Phi = 0,126. Graf 88: „Přemýšlel(a) jste někdy o možnosti vzít si dítě do NRP?“ vs. „Pohlaví respondenta“
Zvažování NRP: Pohlaví 40% 31% 30% 20%
20%
10%
0% žena
muž
Rovněž sílu asociace mezi velikostí místa bydliště a zvažováním NRP nelze označit za jinou, než nízkou, Cramerovo V = 0,162. Z grafu 89 je nicméně patrné, že osoby uvažující o NRP mírně převažují v obcích s 20 000 až 49 999 obyvateli (36 %), silněji jsou zastoupeni také v obcích, jež mají do 4 999 obyvatel (29 %). Následují obyvatelé obcí s 50 000 až 99 999 obyvateli (27 %), téměř shodně jsou pak zastoupeni obyvatelé obcí od 5 000 do 9 999 obyvatel (23 %) a obcí od 10 000 do 19 999 obyvatel (24 %). Pouze malá část (15 %) obyvatel Ostravy někdy uvažovala o NRP. Graf 89: „Přemýšlel(a) jste někdy o možnosti vzít si dítě do NRP?“ vs. „Velikostní kategorie obce dle počtu obyvatel“
Zvažování NRP: Velikost obce 40% 30%
36% 29% 23%
27%
24%
15%
20% 10% 0% do 4 999
5 000 - 9 999
10 000 - 19 999 20 000 - 49 999 50 000 - 99 999 100 000 a více
108
Není překvapujícím zjištěním, že mezi věřícími (33 %) respondenty je vyšší zastoupení osob, jež někdy uvažovaly o NRP, než mezi nevěřícími (19 %). Síla vztahu mezi náboženským přesvědčením a zvažováním NRP je však nízká, Phi = 0,165.
Graf 90: „Přemýšlel(a) jste někdy o možnosti vzít si dítě do NRP?“ vs. „Které z následujících tvrzení se nejvíce blíží Vašemu přesvědčení?“
Zvažování NRP: Náboženské přesvědčení 40% 33% 30% 19%
20%
10%
0% věřící
nevěřící
Naopak asociaci, jež byla naměřena mezi zvažováním vzetí si dítěte do NRP a hodnocením vlastní informovanosti respondenta, lze označit za střední až podstatnou, Cramerovo V = 0,386. Nejvyšší podíl osob, jež někdy zvažovaly NRP, je přitom mezi respondenty hodnotícími svou informovanost jako dostatečnou (54 %). Naopak mezi respondenty, kteří se považují za nedostatečně informované, je takových osob méně (20 %). Není překvapující, že nejmenším podílem jsou zastoupeni respondenti, jež pochybují o množství svých informací o NRP a zároveň v současné době o žádné informace z této oblasti nestojí.
109
Graf 91: „Přemýšlel(a) jste někdy o možnosti vzít si dítě do NRP?“ vs. „Myslíte si, že máte dostatek informací o NRP?“
Zvažování NRP: Informovanost o NRP 60%
54%
50% 40% 30% 20% 20% 10%
4%
0% spíše ano
spíše ne
ne a nemám o ně zájem
Záměrem dalšího zkoumání bylo ověřit, zda se respondenti, jež někdy zvažovali NRP, významně liší od respondentů bez této zkušenosti v postojích k některým tvrzením týkajícím se NRP. Jednalo se přitom o tato tvrzení:
V náhradní rodině je dětem lépe, než v dětském domově. Člověk nemůže mít cizí dítě nikdy tak rád, jako to vlastní. Je snazší pečovat o vlastní děti, než o děti, které byly člověku svěřeny do náhradní rodinné péče. Když se dítě dostane do náhradní rodiny, zlepší se obvykle jeho chování, pokud bylo předtím špatné. Ani v sebelepší náhradní rodině se nemůže zlepšit chování dětí, které mají špatné genetické předpoklady. V případě prvního z výroků přitom test dobré shody neprokázal vztah mezi souhlasem respondent a s ním a skutečností, zda respondent někdy zvažoval NRP či nikoliv. V případě ostatních výroků byly však zjištěné rozdíly významné, a to v případě výroku „Člověk nemůže mít cizí dítě nikdy tak rád, jako to vlastní“ a "Ani v sebelepší náhradní rodině se nemůže zlepšit chování dětí, které mají špatné genetické předpoklady" na hladině α = 0,001, u výroku „Když se dítě dostane do náhradní rodiny, zlepší se obvykle jeho chování, pokud bylo
110
předtím špatné“ na hladině α = 0,01 a v případě výroku „Je snazší pečovat o vlastní děti, než o děti, které byly člověku svěřeny do náhradní rodinné péče“ pak na hladině α = 0,05.
Základní tendence, kterou lze pozorovat v grafech 92. 93 a 95, je přitom v případě všech výroků stejná. A sice že respondenti, jež někdy uvažovali o vzetí si dítěte do NRP, vyjadřují oproti respondentům, kteří o něčem takovém neuvažovali, menší míru souhlasu s daným tvrzením. Uvážíme-li, že příslušná tvrzení obsahují určitou skepsi vůči NRP a jejímu příznivému vlivu na dítě, nejedná se vlastně o nelogické zjištění. V grafu 92 je pak současně možno pozorovat silný nesouhlas respondentů zvažujících NRP s předloženým tvrzením (kategorie 5 až 7 celkem 74 %). Toto tvrzení totiž obsahuje silné pochyby o možnostech náhradního rodiče poskytnout dítěti v NRP stejnou péči, jako dítěti vlastnímu. Síla asociace je v případě vztahu mezi zvažováním NRP a postojem k tvrzení „Člověk nemůže mít cizí dítě nikdy tak rád, jako to vlastní“ střední až podstatná, Cramerovo V = 0,294.
Graf 92: „Přemýšlel(a) jste někdy o možnosti vzít si dítě do NRP?“ vs. „Co si myslíte o následujících výrocích? Souhlasíte s nimi nebo nesouhlasíte?“
Zvažování NRP: Souhlas s tvrzením "Člověk nemůže mít cizí dítě nikdy tak rád, jako to vlastní." ano 3% ne
9% 9%
0%
3% 8%
10%
12%
6%
14% 20%
28%
40%
17% 30%
rozhodně souhlasím
15%
40% 2
50% 3
4
16%
60% 5
6
70%
20% 80%
90%
100%
rozhodně nesouhlasím
V případě vztahu mezi zvažováním NRP a postojem k tvrzení "Je snazší pečovat o vlastní děti, než o děti, které byly člověku svěřeny do náhradní rodinné péče“ je však síla asociace nízká, Cramerovo V = 0,178. Toto tvrzení je také mnohem méně diskutabilní, než tvrzení předchozí.
111
Graf 93: „Přemýšlel(a) jste někdy o možnosti vzít si dítě do NRP?“ vs. „Co si myslíte o následujících výrocích? Souhlasíte s nimi nebo nesouhlasíte?“
Zvažování NRP: Souhlas s tvrzením "Je snazší pečovat o vlastní děti, než o děti, které byly člověku svěřeny do náhradní rodinné péče." ano
16%
ne
15% 26%
0%
10%
13%
16%
15% 20%
30%
rozhodně souhlasím
15%
21% 40% 2
15%
50% 3
4
60% 5
6
70%
12% 10% 80%
12% 6% 90%
7% 100%
rozhodně nesouhlasím
Vzhledem k tomu, že obsah tvrzení "Když se dítě dostane do náhradní rodiny, zlepší se obvykle jeho chování, pokud bylo předtím špatné" na rozdíl od tvrzení ostatních hovoří ve prospěch NRP, je přirození, že graf 78 zobrazuje vyšší míru souhlasu s tímto tvrzením u respondentů zvažujících NRP než u respondentů bez podobných úvah. Toto tvrzení však také ve srovnání s ostatními vzbudilo daleko více nerozhodnosti, a to jak na straně respondentů zvažujících NRP (29 %), tak na straně respondentů, jež nikdy o vzetí si dítěte do NRP neuvažovali (36 %). Síla asociace mezi zvažováním NRP a souhlasem s tvrzením "Když se dítě dostane do náhradní rodiny, zlepší se obvykle jeho chování, pokud bylo předtím špatné" je však nízká, Cramerovo V = 0,185.
Graf 94: „Přemýšlel(a) jste někdy o možnosti vzít si dítě do NRP?“ vs. „Co si myslíte o následujících výrocích? Souhlasíte s nimi nebo nesouhlasíte?“
Zvažování NRP: Souhlas s tvrzením "Když se dítě dostane do náhradní rodiny, zlepší se obvykle jeho chování, pokud bylo předtím špatné." ano
7%
15%
ne
7%
15%
0%
10%
34%
29%
23% 20%
30%
rozhodně souhlasím
8% 2% 5%
36% 40% 2
50% 3
4
112
60% 5
6
14% 70%
80%
90%
rozhodně nesouhlasím
5%1% 100%
Sílu asociace mezi zvažováním NRP a souhlasem s tvrzením "Ani v sebelepší náhradní rodině se nemůže zlepšit chování dětí, které mají špatné genetické předpoklady" lze označit za střední, Cramerovo V = 0,217. Vyšší síla asociace je opět způsobena diskutabilním obsahem tvrzení.
Graf 95: „Přemýšlel(a) jste někdy o možnosti vzít si dítě do NRP?“ vs. „Co si myslíte o následujících výrocích? Souhlasíte s nimi nebo nesouhlasíte?“
Zvažování NRP: Souhlas s tvrzením "Ani v sebelepší náhradní rodině se nemůže zlepšit chování dětí, které mají špatné genetické předpoklady." ano
8%
ne
10%
14% 0%
18%
18%
21%
10%
20%
23%
18% 30%
rozhodně souhlasím
40% 2
20% 50%
3
4
60% 5
6
11% 9%
70%
80%
11%
11% 90%
7% 100%
rozhodně nesouhlasím
Test dobré shody prokázal významné rozdíly mezi skupinami respondentů definovanými zvažování NRP a postojem k řešení situace ohroženého dítěte prostřednictvím, jeho setrvání v rodině za její současné sanace, umístění dítěte do ústavu či do náhradní rodiny. Tato řešení byla v dotazníkovém šetření reprezentována následujícími třemi tvrzeními:
Především by se měla podpořit vlastní rodina dítěte. Vlastní rodič, a je jakýkoliv, je vždycky lepší, než sebelepší náhradní rodina nebo ústav. Ztráta rodiny či nevyhovující rodinné prostředí představuje pro dítě obrovskou zátěž. Proto je v nejlepším zájmu dítěte umístit jej do ústavu, kde lze nejlépe zaručit dostupnost péče profesionálů. Pro dítě by se měli co nejrychleji nalézt náhradní rodiče, kteří mu poskytnou péči v rodině. Graf 96 ukazuje, že mezi respondenty zvažujícími NRP dominují podporovatelé náhradní rodinné péče (31 %) následovaní zastánci setrvání dítěte v náhradní rodině (24 %). Příznivci ústavní péče jsou zastoupeni nejméně (11 %). Významné rozdíly byly prokázány na hladině α = 0,01. Síla asociace je však nízká, Cramerovo V = 0,139. 113
Ke grafu 96 je potřeba doplnit, že uvádí pouze podíly odpovědí respondentů hodnotících svou informovanost jako dostatečnou, a to zvlášť za jednotlivé kategorie. Součet procent proto není roven hodnotě 100 %.
Graf 96: „Přemýšlel(a) jste někdy o možnosti vzít si dítě do NRP?“ vs.
Zvažování NRP: Sanace rodiny vs. ústavní péče vs. NRP 40% 31% 30% 24% 20% 11% 10% 0% vlastní rodina
ústav
náhradní rodina
Test dobré shody prokázal také existenci významných rozdílů mezi skupinami respondentů podle zvažování NRP a míry hodnocení duchovního života, jako významného aspektu osobního prožívání respondenta. Rozdíly byly přitom významné na hladině α = 0,001, sílu asociace je možné označit za střední až podstatnou, Cramerovo V = 0,264. Mezi respondenty zvažujícími NRO je přitom vyšší podíl duchovně založených osob. Toto zjištění souvisí s již předešlými poznatky o silné inklinaci věřících k hodnotě rodiny či sociální oblasti, s nimiž NRP souvisí.
114
Graf 97: „Přemýšlel(a) jste někdy o možnosti vzít si dítě do NRP?“ vs.
Zvažování NRP: Hodnota duchovního života pro respondenta ano
19%
ne
12% 0%
10%
18%
8%
10% 20%
16%
11% 30%
velmi důležitá
15%
40% 2
17%
4
11%
11%
50% 3
5%
60% 5
6
16%
32% 70%
80%
90%
100%
zcela nedůležitá
Testování byl podroben i vztah mezi zvažováním NRP a skupinami respondentů definovanými na základě jejich postojů k rodině jako osoby s liberální postojovou orientací, konzervativní postojovou orientací a orientací na manželství a rodinu jako na základní životní hodnotu.5 Rovněž v tomto případě však zjištěné rozdíly nebyly významné. Opět lze tedy uvést, že zkoumané postoje k rodině v zásadě nesouvisí se zvažováním vzetí si dítěte do NRP. Shrnutí
Záměrem dotazníkového šetření provedeného na reprezentativním vzorku populace Moravskoslezského kraje bylo zmapovat vnímání náhradní rodinné péče, její smysluplnosti a účelnosti laickou veřejností. Cílem šetření bylo také zjistit, jaká je mezi veřejností informovanost o problematice NRP. Výsledná zjištění byla navzájem porovnávána, aby bylo možné odhalit případné souvislosti mezi nimi.
Výběrový soubor, jehož reprezentativita byla zajištěna prostřednictvím kvótního výběru, čítal celkem 520 respondentů. Provedená analýza nabízí vhled do sociodemografického a socioekonomického profilu respondentů, hodnotové orientace respondentů, postojů k rodině a společnosti a samozřejmě vnímání NRP a jejích různých forem veřejností Moravskoslezského kraje.
5
Viz předchozí část Analýza informovanosti.
115
Nosné zjištěním této analýzy se týká nízké plošné informovanosti veřejnosti a povědomí o tématu NRP. Informace, které veřejnost má, navíc nemusí být příliš důvěryhodné, uvážímeli, že jejich hlavním zdrojem je televize, internet a tisk, nikoliv odborníci z oblasti NRP, specializované weby a periodika či probíhající kampaň Dejme dětem rodinu.
Množství respondentů uvedlo, že možnost vzetí si dítěte do NRP již někdy v minulosti zvažovali. Tito respondenti mají poměrně jasnou představu o tom, jaké by dítě, jež by přijali, mělo být. V zásadě by se přitom respondenti obávali přijetí dítěte romského, ale i dítěte, které mělo jednoho rodiče Roma. Obavy respondentů jsou zřejmé také při zvažování přijetí dítěte s těžším postižením, špatnou anamnézou matky (drogy v těhotenství) či dítěte agresivního nebo opakované trestaného.
Postoje veřejnosti k NRP lze označit celkově jako kladné. Polovina respondentů by dala přednost svěření ohroženého dítěte do náhradní rodiny před jeho umístěním do ústavu, ale i před jeho ponecháním v původní rodině a její následné sanaci. Přesto si však množství respondentů uvědomuje, že NRP může mít i své rizika, a že jí nelze dítě spasit. Většina respondentů se domnívá, že péče o svěřené děti je náročnější, než péče o děti vlastní. Množství respondentů také nesdílí přesvědčení, že chování dítěte se po příchodu do náhradní rodiny zlepší.
Respondenti jsou v zásadě přesvědčení o tom, že není možné definovat ideálního pěstouna z hlediska sociodemografických či socioekonomických charakteristik. Kvalita poskytování pěstounské péče tedy podle nich tkví v osobnosti pěstouna. Jedinou výjimkou je manželství, které většina respondentů považuje za přínosné pro poskytování pěstounské péče.
Byť nelze popřít přesvědčení určité části respondentů o zneužívání finanční podpory a ohodnocení práce pěstouna na PD či minimálně vysokém riziku tohoto zneužívání, naprostá většina respondentů je přesvědčena o smysluplnosti „platu“ pro pěstouna na PD, stejně jako příspěvku určeného na péči o svěřené dítě. Svědčí to o určité proměně pohledu veřejnosti na pěstounskou péči na přechodnou dobu jako na profesionální činnost.
116
Svou vlastní informovanost o NRP považovali za dostatečnou častěji respondenti s vyšším odborným či vysokoškolským vzděláním, než respondenti s nižším stupněm dosaženého vzdělání. Více respondentů hodnotících svou informovanost o NRP jako dostatečnou lze také nalézt mezi ženami, než mezi muži, či mezi osobami majoritního etnika, které častěji než příslušníci etnickým minorit hodnotily svou informovanost o NRP jako dostatečnou. Podobně lze hovořit o věřících respondentech, jež označovali svou informovanost o NRP za dostatečnou spíše, než respondenti nevěřící. Svou informovanost o NRP hodnotili lépe také častěji respondenti zaměstnaní ve státním sektoru, rodiče na rodičovské dovolené a studenti. Kladné hodnocení vlastní informovanosti bylo kromě toho hojnější u respondentů, jež by byli schopni vyžít ze svých úspor ne déle než 1 měsíc, současně však také mezi těmi, kteří by zvládli být odkázáni čistě na své ušetřené zdroje déle než 6 měsíců. Konečně pak svou informovanost označovali za dostatečnou spíše respondenti žijící v malých obcích, jejichž počet obyvatel nepřesahuje 5 000 obyvatel, či ve středně velkých obcích s minimálně 20 000 obyvateli, nikoliv však v Ostravě.
Analýza informovanosti o NRP prokázala existenci významného vztahu mezi hodnocením vlastní informovanosti respondentů o NRP a dosaženým vzděláním, úsporami, zaměstnáním respondenta, náboženským přesvědčením, pohlavím, etnikem a velikostí obce, v níž má respondent trvalé bydliště. Existenci uvedených vztahů je přitom možno interpretovat například odlišností šancí kontaktu s informacemi týkajícími se NRP u různých skupin respondentů. To může platit například pro některé druhy zaměstnání či některé obce. Jinou možností interpretace zjištění je odlišný zájem o informace z oblasti NRP u různých skupin respondentů. Například zjištěná vyšší informovanost žen může být dána obecně častějším zájmem žen o rodinu a sociální oblast. Podobnou domněnku lze vyslovit směrem k věřícím osobám, které jsou rovněž přesvědčeny o své dostatečné informovanosti o NRP. Mezi věřícími totiž také může být vyšší podíl osob se zájmem o rodinnou a sociální tématiku. Kromě toho je potřeba uvážit fakt, že mezi ženami a věřícími osobami může být množství osob zaměstnaných v sociálních službách, školství či neziskových organizacích, jež mohou s tématikou NRP přicházet do styku relativně často. Konečně lze také očekávat převažující podíl žen mezi věřícími osobami. Informovanost respondentů také souvisí s vnímáním NRP, přičemž platí, že informovanější respondenti projevují vůči smysluplnosti NRP a jejímu přínosu pro vývoj dítěte méně skepse, než respondenti hodnotící svou informovanost jako 117
nedostatečnou. Pro respondenty, jež se domnívají, že jsou lépe seznámeni s NRP, také sehrává v životě důležitější roli duchovní aspekt a politika.
O možnosti vzít si dítě do NRP častěji uvažovali respondenti s vyšším odborným vzděláním, než respondenti s nižším stupněm dosaženého vzdělání či vzděláním vysokoškolským. Možnost stát se náhradním rodičem také spíše zvažovaly ženy, než muži. Totéž platí o věřících respondentech, kteří nad touto možností uvažovali častěji než respondenti nevěřící. O NRP také spíše uvažovali respondenti na rodičovské dovolené či v domácnosti. Co se týče velikosti místa bydliště, patří respondenti, kteří někdy přemýšleli o vzetí si dítěte do NRP, spíše mezi obyvatele malých obcí, jejichž počet obyvatel nepřesahuje 5 000 obyvatel, či středně velkých obcí s minimálně 20 000 obyvateli, nikoliv však mezi obyvatele Ostravy. Respondenti, jež někdy uvažovali o možnosti stát se náhradním rodičem, mají tedy velmi podobné charakteristiky, jako respondenti hodnotící kladně svou informovanost o tématu NRP. Informovanost o NRP totiž úzce souvisí se zvažováním možnosti vzít si dítě do NRP.
Bližší analýza respondentů zvažujících NRP totiž prokázala existenci významného vztahu mezi hodnocením vlastní informovanosti o NRP a dosaženým vzděláním, zaměstnáním, pohlavím, velikostí obce, v níž má respondent trvalé bydliště, náboženského přesvědčení a informovanosti o NRP. Tyto vztahy lze interpretovat následovně. Množství osob uvažujících o NRP mezi absolventy VOŠ může souviset s jejich častým zaměřením pedagogickým či sociálním směrem, který má k NRP blízko. Množství žen a věřících mezi respondenty zvažujícími NRP se dá vysvětlit inklinací těchto skupin k rodinnému životu či sociální oblasti. Podobně lze přitom uvažovat v případě osob na rodičovské dovolené či v domácnosti. Tyto tři uvedené skupiny se navíc mohou navzájem prolínat. Ženy a věřící osoby mohou být také více zastoupeny mezi absolventy vyšších odborných škol. Skutečnost, že o NRP uvažují spíše lidé ze středně velkých měst, jež mají od 20 000 obyvatel do 100 000 obyvatel, může souviset s lepší dostupností informací o NRP v menších městech či množstvím rodin stěhujících se do menších měst. Poměrně jasná je pak informace, že více osob, které někdy uvažovaly o náhradní rodinné péči, je přesvědčeno o své dostatečné informovanosti o této oblasti. Otázka o informovanosti ale nic nevypovídá o tom, jak kvalitní a přesné informace jsou. Respondenti, jež někdy uvažovali o vzetí si dítěte do NRP, vyjadřují také oproti respondentům, kteří o něčem takovém neuvažovali, menším míru souhlasu s tvrzeními 118
vyjadřujícími určitou skepsi vůči NRP a možnostem jejího příznivého vlivu na vývoj dítě. Pro respondenty, jež někdy v minulosti zvažovali vzetí si dítěte do NRP, také sehrává důležitou roli duchovní život.
Postoje k rodině, rodinnému životu, partnerství či manželství se nepromítají do toho, jak respondenti hodnotí svou vlastní informovanosti o NRP či tom, zda někdy zvažovali vzetí si dítěte do NRP.
Jak se ukazuje, potřeba zvýšení informovanosti veřejnosti o NRP je nezbytná. Otázkou je, do jaké míry by měla být vedená kampaň plošná či zaměřená k potenciálním uchazečům o NRP. Nabízí se zde možnost navázat na již běžící kampaň Dejme dětem rodinu. Překážkou je, jak se zdá, odklon od tradičních vzorců rodinného života k alternativním modelům, které se vyznačují značnou tolerancí k nesezdaným soužitím, k nepřítomnosti partnera při výchově dítěte (matky samoživitelky) a také ke značné toleranci k rozpadům rodin.
Výsledky a interpretace kvalitativní analýzy rozhovorů V dalším textu se věnujeme výsledkům kvalitativního výzkumu mezi experty. Jak jsme již uvedli výše, v této části se věnujeme vnímání náhradní rodinné péče odbornou veřejností v Moravskoslezském kraji, kdy jsme oslovili řadu odborníků z různých oblastí NRP, s nimiž jsme uskutečnili kvalitativní rozhovory. Kódováním obsahu rozhovorů došlo k identifikaci osmi základních témat, kterých se vybraní odborníci při rozhovorech dotkli. Jednalo se o práci se žadateli o NRP, dostupnost NRP, práci s náhradní rodinou, specifika NRP v Moravskoslezském kraji, pozitiva, negativa, sporná témata a příklady možností inspirace pro stávající podobu NRP v jiných zemích. Jednotlivá témata jsou zobrazena v mapě 1. Každé téma na mapě 1 je doplněno souvisejícími kódy. Mentální mapy jsme do textu zařadili, aby bylo patrné, jakým způsobem jsme prováděli kategorizaci dat.
119
Mapa 1: Základní mapa témat identifikovaných v analýze rozhovorů
120
Logika řazení témat na mapě není náhodná. Témata 1. až 3. respektují pořadí jednotlivých procesů v NRP. První v pořadí je tedy dostupnost NRP tematizující jednak informovanost o tomto tématu mezi širokou veřejností, jednak bariéry umístění dětí do náhradní rodiny. Následuje práce se žadateli o NRP zahrnující oblast příprav žadatelů a aktuální téma příprav pro žadatele o NRP vedených programu PRIDE. Třetí v pořadí je pak samotná práce s náhradní rodinou, která v případě PP, PPPD a poručnictví probíhá zejména v režii doprovázejících organizací. Toto téma však také identifikuje hlavní potřeby náhradních rodin a úskalí při práci s náhradními rodinami. Následují specifika NRP v Moravskoslezském kraji. Témata 5. až 7. jsou pak určitou sumarizací zjištění z rozhovorů uspořádanou do podoby pozitiv, negativ a v poslední řadě také sporných témat týkajících se NRP. Sporná témata jsou chápána jako určité fenomény mající (z pohledu účastníků rozhovoru) jak povahu šance, tak povahu rizika. Výčet témat na mapě je ukončen příklady možné inspirace v zahraničních systémech NRP, resp. ochrany dětí. Jednotlivá témata jsou na mapě č.2 i všech následujících mapách řazena po směru hodinových ručiček. Dostupnost NRP
Mapa 2: Dostupnost NRP
121
Dostupnost NRP se podle odborníků úzce dotýká v první řadě samotné informovanosti o tomto tématu. Má-li být NRP dostupná, je logicky nezbytné, aby možnost stát se náhradním rodičem byla veřejnosti vůbec známá. Odborníci se přitom v zásadě shodují na tom, že informovanost o NRP ve společnosti roste. Tento vývoj je v první řadě odrazem určité detabuizace tohoto tématu. Odborníci poukazují na nárůst prostoru, který je věnován například případům selhání rodičovské péče či dopadům výchovy dětí v nevhodném prostředí na jejich budoucí život. Nezřídka se můžeme také setkat s příběhy pěstounských rodin či dětí odložených do babyboxů. Podstatným faktorem podílejícím se na růstu obecné informovanosti jsou tedy média, která zprostředkovávají informace v určitém smyslu související s NRP. Na druhou stranu, přestože média nabízejí informací velké množství, jedná se obvykle o informace povrchní či zkreslené. To se promítá také do informovanosti veřejnosti, která sice roste, nicméně je v mnoha případech poměrně plytká a plná nepřesností.
Podle odborníků u nás stále přetrvávají určité bariéry dostupnosti NRP pro některé skupiny dětí. Za systémový nedostatek přitom odborníci považují i dlouhé období mezi zařazením žadatelů o NRP do evidence a svěřením dítěte do jejich péče. Dostupnost NRP by podle odborníků posílilo také vytvoření jednoho centrálního celorepublikového registru dětí vhodných pro NRP a žadatelů o NRP. Ten systém NRP v ČR stále postrádá.
„Souvisí s tím otázka centrálního registru. Mám za to, že pro děti z Moravskoslezského kraje se hledají náhradní rodiče jen z Moravskoslezského kraje a potom, když se nenajdou, tak se hledá jinde. A to je zbytečné, protože tomu dítěti je to jedno, kde bude. Bylo by dobré mít jeden centrální registr a to propojení dětí a náhradních rodičů by proběhlo rychle.“
V souvislosti s cíleným informováním veřejnosti o tématu NRP odborníci zmiňovali i kampaň Dejme dětem rodinu, která v současné době probíhá v Moravskoslezském kraji. Odborníci se obecně shodují na tom, že vedení této kampaně má smysl a je navíc dokladem poměrně úspěšné spolupráce mezi různými subjekty podílejícími se v Moravskoslezském kraji na NRP, SPOD. Na druhou stranu se však domnívají, že kampaň by bylo dobré podpořit i zapojením celoplošných médií. S kampaní je totiž v současné době možné setkat se spíše jen na 122
různých akcích pořádaných pro veřejnost. Na obsahu kampaně pak odborníci kritizují, že nesděluje, pro jaké děti se NRP obvykle hledá. Náhradní rodina se totiž shání především děti školního věku, minoritního etnika či děti handicapované. Na druhou stranu je zřejmé, že předání právě těchto informací je především úkolem pracovníků systému SPOD či příprav pro žadatele o NRP.
„Pokud jsem měla možnost vidět nějakou kampaň, v podstatě vždy byla mířena k tomu, že jsou to šťastní pěstouni se šťastnými dětmi v péči, všichni vypadají zdravě spokojeně a to už dává té veřejnosti zkreslený obraz. Spasím dítě, budu hodný rodič. Ale nebylo tam, že to nejsou vždy děti, které by byly úplně v pořádku, a není to vždy úplně lehké. Možná média i zapojit, opravdu, hledáme rodiny, které jsou schopny postarat se o více dětí najednou, vezmou si tu zátěž, umí vyjít se staršími dětmi. Možná by se objevili znovu nějací ti pěstouni.“
NRP je tedy podle odborníků hůře dostupná dětem staršího věku, dále dětem handicapovanými či příslušníkům etnických minorit. V případě osvojení se žadatelé mohou také zdráhat přijmout dítě, jehož matka trpěla závislostí či psychickou nemocí. V souvislosti s požadavkem nerozdělování sourozenců připouštějí někteří odborníci obtížnější dostupnost NRP pro větší sourozenecké skupiny. Výše uvedený výčet bariér NRP pravděpodobně není nikterak novým a neočekávaným poznatkem. Je zřejmé, žadatelé upřednostňují přijetí dítěte malého, zdravého a příslušejícího k majoritnímu etniku. Péče o dítě odlišných charakteristik vyvolává na straně žadatelů o NRP obavy. Podle odborníků nicméně je možné v určitých případech tyto obavy zmírnit. Dobře vedená příprava, zahrnující například vnášení kazuistik případů některých PP či osvojení, může vést k „rozšíření“ ochoty žadatelů o NRP. Ochotu žadatelů by podle odborníků bylo možno posílit také takovou propagací náhradního rodičovství, která by zdůraznila skutečnost, pro jaké děti se náhradní rodiče hledají.
Co se týče prvního zdroje informací o NRP, liší se od sebe jednotliví žadatelé často z hlediska toho, o jakou formu NRP žádají. Osvojiteli jsou zpravidla bezdětné páry mladšího věku, které děti mít nemohou. Informace o tom, jak mohou tuto situaci řešit, zpravidla zpočátku hledají na internetu. Naproti tomu žadatelé o PP či PPPD se často nechávají inspirovat u svých známých či příbuzných, kteří jsou sami pěstouni. Tato skupina žadatelů také čerpá množství 123
informací z různých pořadů v televizi. V případě pěstounů na PD je nutno připojit také význam Úřadů práce, které informují některé nezaměstnané o možnosti stát se pěstounem na PD. Nutno dodat, že toto jednání úřadů vyvolává u některých odborníků obavu s náboru žadatelů motivovaných ekonomicky ve větší míře, než by bylo správné. Většina odborníku se sice shoduje, že následné posuzování žadatelů a jejich příprava by měla podíl „nezdravě“ ekonomicky motivovaných eliminovat. Přesto se však nabízí otázka, zda tato praxe nemůže vést k poněkud neekonomickému využívání financí v případě, že podíl odchozích je v procesu posuzování a příprav příliš velký. Práce se žadateli o svěření dítěte do náhradní rodinné péče
Mapa 3: Práce se žadateli o svěření dítěte do NRP
Dříve než jsou žadatelé zařazení do evidence, musí projít komplexním posouzení, které zahrnuje posouzení sociální, lékařské a psychologické, stejně jako účast na přípravném vzdělávání pro žadatele o NRP. Účastníci rozhovoru opakovaně vyzdvihovali existenci povinného přípravného vzdělávání pro budoucí náhradní rodiče. Jeho význam spatřují například v seznámení žadatelů se specifiky dětí jdoucích do NRP a nároky na jejich výchovu. Toto seznámení podle nich vede k eliminaci mnoha problémů, které by při pozdější péči o dítě mohly vzniknout. Významným přínosem příprav je ale podle nich například i možnost seznámení se s dalšími žadateli a náhradními rodiči přítomnými na přípravě. Mnoho žadatelů vstupuje do příprav s určitou „obavou“ pečovat například o děti Romské či děti staršího věku. Dalším přínosem příprav přitom je, že účast na nich může v některých 124
případech změnit tyto postoje žadatelů o NRP. Na druhou stranu odborníci připouštějí, že u malé části žadatelů má účast na přípravě opačný efekt.
„Změna k lepšímu? Tak jednak uzákonění příprav, které byť v jednotlivých krajích byly prováděny různě, tak ten základní rámec tam byl nastíněn.“
Určitým, nikoliv nedostatkem, ale spíš limitem příprav je pak podle účastníků rozhovorů existence určitého omezení žadatelů o NRP v tom, jaké informace jsou schopni na přípravách přijmout. Vzhledem k tomu, že žadatelé dosud nemají zkušenost s NRP, mnoho poskytnutých informací jednoduše „vypouští druhým uchem ven“. Tyto informace jsou totiž pro ně zatím příliš „abstraktní“. V tomto bodě lze podle odborníků jistě hodnotit kladně uzákonění povinného průběžného vzdělávání pěstounů, během něhož se mohou pěstouni znovu setkat s některými tématy probíranými v rámci příprav.
Odborníci se dále vyjadřovali také k tématu práce s těmi žadateli o NRP, kteří již byli zařazeni do evidence žadatelů, avšak dosud jim nebylo svěřeno do NRP žádné dítě. Dokumentace žadatelů je sice těsně před svěřením dítěte znovu procházena. Ke kontaktu se žadateli během toho období nicméně prakticky nedochází. Vzhledem k tomu, že toto období trvá v některých případech i několik let, nepovažují odborníci tento stav za uspokojivý. Je však otázkou, zda řešení této obtíže tkví v zavedení nějakého způsobu práce s žadateli v evidenci, či v důrazu na zkrácení období, během něhož žadatelé v evidenci setrvávají.
Navzdory tomu, že přípravy jsou pro budoucí náhradní rodiče povinné, existuje jedna skupina pěstounů, která přípravy absolvovat nemusí. Jedná se o příbuzné. Stane-li se pěstounem například prarodič dítěte, není pro něj účast na přípravném vzdělávání povinná. Podle odborníků nicméně i tato skupina pěstounů vzdělávání potřebuje. Náhradní rodinná péče totiž v mnoha ohledech klade stejné nároky na všechny pěstouny bez ohledu na to, zda jsou s dětmi v příbuzenském či nepříbuzenském vztahu. Týká se to například pravidla, že o rodičích dítěte nemá být před dítětem hovořeno negativně. Někteří příbuzní pěstouni se však podle odborníků účastní příprav na dobrovolné bázi.
125
„Nedokonalé je to v tom, že pěstoun cizí musí projít přípravou a pěstoun z rodiny, tak ten požádá soud, soud vyhoví a je to bez přípravy. Pak se děti například setkávají s tím, že je prarodiče zahrnou velkou péčí, protože chtějí vynahradit to, co nezvládli u vlastního dítěte a na druhé straně nedovedou chápat potřeby, protože jsou ob generaci. Děti se setkávají s tím, že prarodiče o jejich rodičích mluví špatně. Čili vzdělávání by tu bylo přínosné. Někteří prarodiče tam chodí a jsou tam pro ně zajímavá témata, protože si někdy neví rady. Jiní si to jen odsedí. Nebo mají ten komfort, přihlásí se a pak bez omluvy nechodí.“
V souvislosti s přípravou žadatelů bylo v rozhovorech otevřeno téma příprav vedených programu PRIDE, který vznikl v USA. Přípravy vedené v tomto programu jsou v ČR pilotovány od roku 2013. Paralelně s nimi jsou však nabízeny jiné přípravy pro NRP. Účastníci rozhovorů se až některé výjimky shodovali na tom, že přípravy vedené v programu PRIDE jsou pro jejich účastníky obecně více přínosné, než jiné typy příprav nabízené v ČR. Jejich hlavním pozitivem je podle odborníků práce s pěti klíčovými kompetencemi nezbytnými pro výkon role náhradního rodiče.6 Kompetencemi se má na mysli soubor určitých znalostí a dovedností. Účelem příprav vedených v programu PRIDE je rozvíjet tyto kompetence u žadatele. Právě skrze rozvíjení kompetencí je přitom podle odborníků možné rozšířit spektrum dětí, které jsou žadatelé schopni a ochotni přijmout. Na druhou stranu se mnozí odborníci domnívají, že by bylo potřeba implementovat do systému NRP a SPOD v ČR nikoliv pouze přípravy vedené v programu PRIDE, ale celý program PRIDE, jehož jsou přípravy součástí. Program PRIDE se totiž netýká pouze příprav žadatelů o NRP. Zahrnuje v podstatě celý systém SPOD a NRP.7 Bez ohledu na postoj k tomuto doporučení odborníků je nicméně zřejmé, že rozhodnutí o implementaci celého programu PRIDE do ČR nelze rozhodnout na krajské úrovni.
6
Konkrétně se jedná o tyto kompetence: chránit děti a starat se o ně, naplňovat vývojové potřeby dětí a řešit jejich opožděný vývoj, podporovat vztahy mezi dětmi a jejich biologickými rodinami, vytvářet pro děti bezpečné pečující vztahy na celý život, pracovat jako člen profesionálního týmu. 7 Účelem programu PRIDE je vymezení a rozdělení úloh a kompetencí mezi aktéry systému SPOD a NRP, které předpokládá stanovení úlohy a cílů subjektů v systému SPOD a NRP, dále vyhodnocování místních potřeb a zajištění náboru, přípravy, výběru a podpory a dalšího profesního rozvoje náhradních rodičů, stejně jako posílení kvality služeb pro náhradní rodiče.
126
Práce s náhradní rodinou
Mapa 4: Práce s náhradní rodinou
Téma práce s náhradní rodinou by bylo možno označit za ústřední téma většiny rozhovorů. Účastníci se k tomuto tématu v průběhu rozhovorů opakovaně vraceli. V souvislosti s prací s náhradní rodinou byly identifikovány tři hlavní okruhy - doprovázející organizace, potřeby náhradních rodin a úskalí vztahující se k práci s náhradními rodinami.
Doprovázení náhradních rodičů, resp. pěstounů a pěstounů na PD, bylo zavedeno novelou zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, která vešla v platnost v roce 2013. Podle této novely vzniká pěstounům povinnost uzavřít dohodu o doprovázení s příslušným pracovištěm OSPOD či tzv. doprovázející organizací. Doprovázení náhradních rodičů tedy zajišťuje buď příslušné pracoviště OSPOD či organizace, jež má k této činnosti pověření. Konkrétně se jedná o pověření:
1. k uzavírání dohod o výkonu pěstounské péče a 2. k poskytování osobě pečující, s níž uzavřela pověřená osoba dohodu o výkonu pěstounské péče, výchovnou a poradenskou péči při výkonu pěstounské péče a
127
sledovat výkon pěstounské péče; pokud osoba pečující o tuto službu požádá, je pověřená osoba povinna výchovnou a poradenskou péči poskytnout 8. Na doprovázejících organizacích si účastníci rozhovorů pochvalovali skutečnost přidělení klíčového pracovníka náhradní rodině, který je jakýmsi jejím mentorem, průvodcem, osobou, na níž se náhradní rodina může obrátit s žádostí o radu či s jakýmikoliv problémy. Jedná-li se o klíčového pracovníka doprovázející organizace, je výhodou, že tento pracovník zároveň nesehrává v systému NRP roli kontroly, která tak zůstává na pracovníku OSPOD. Úkolem klíčového pracovníky je totiž především podpora rodiny.
Doprovázení zahrnuje také povinného průběžného vzdělávání pro pěstouny v délce 24 hodin ročně v průběhu 12 měsíců. Na tomto vzdělávání je přitom mimo jiné oceňována možnost setkávání se s jinými pěstouny a vzájemné sdílení zkušeností s NRP. Kladně hodnoceny jsou též sebezkušenostní kurzy. Obecně se však mnoho odborníků domnívá, že další vzdělávání v některých případech nenabízí dostatek témat. Ne všechna témata jsou také probírána dostatečně podrobně.
Po novele zákona o sociálně-právní ochraně dětí zaznamenal Moravskoslezský kraj obrovský nárůst organizací s pověřením k doprovázení náhradních rodin. Nárůst služeb byl přitom dán nejen vznikem zcela nových poskytovatelů služeb pro pěstouny, ale i vyřízením uvedených pověření již stávajícími poskytovateli. Některé organizace však podle odborníků vznikly, či se „přeorientovaly“ na doprovázení náhradních rodin, bez dostatečných zkušeností z oblasti NRP. Jejich záměrem přitom bylo především zajistit si přísun financí. Tato skutečnost se podle odborníků podepisuje na nedostatečné kvalitě služeb nabízených některými pověřenými osobami, a tedy špatném zacházení s financemi, jež jsou poskytovány na doprovázení náhradních rodin.
„Za jeden z kladů určitě považuji doprovázející organizace a jejich vzdělávání náhradních rodičů, ale hned s tím mě zase napadá, jaká je ta kvalita těchto organizací i toho vzdělávání, která je mnohdy na pováženou. Myslím si, že to získání pověření by pro doprovázející organizace mělo být provázeno nejen doložením dokumentů k vydání 8
§ 48 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.
128
pověření k výkonu SPOD. Ale jinak je tohle určitě cesta, která by mohla vést ke zkvalitnění té NRP.“
Doprovázející organizace se například podle odborníků značně odlišují z hlediska uplatňování pravidel pro hrazení různých služeb či věcí klientům. Zatímco jedna organizace proplácí klientům víceméně pouze vzdělávací kurzy a hlídání dětí v době těchto kurzů, jiná financuje pěstounům také recepty za léky, dovolenou, nejrůznější pomůcky apod. Účastníci rozhovorů přitom připouští, že tyto rozdíly mohou být zapříčiněny určitým „bojem“ o klienty mezi organizacemi. Jinými slovy některé doprovázející organizace sázejí na rozhodnutí klientů zvolit si doprovázející organizaci, která je ochotna proplatit jim celou řadu služeb, aktivit, věcí, raději než organizací, jež jim totéž ochotna proplatit není. Skutečnost, že druhá, méně štědrá organizace by jim například zase zajistila vzdělávání na vyšší úrovni, přitom pro mnohé náhradní rodiče není podstatná.
Na tento fakt se přirozeně váže neošetření práva pěstouna vypovědět smlouvu s doprovázející organizací a přejít k jiné. Podle odborníků se přitom stává, že pěstouni si mezi sebou řeknou, která doprovázející organizace poskytuje nejvíce finančních kompenzací a následně požadují tyto kompenzace i po své doprovázející organizaci. Pokud jim není vyhověno, přecházejí jinam. Mnoho pěstounů se tedy zajímá především o množství kompenzací, méně pak o kvalitu služeb, jež doprovázející organizace poskytuje.
„Když chceme v rodinách, když nenaplňují potřeby dítěte, aby dělaly to a to, tak se naštvou a jdou jinam. Pokud chceme dělat tu práci dobře, tak musíme upozornit na rizika, ale oni pak jdou do organizace, kde na ně nejsou tak přísní. My přicházíme o dohody. Oni mohou přejít, kam chtějí. V kraji je hodně organizací a oni si to mezi sebou řeknou. Jinde jim umožní vzdělávání u moře, tomu konkurovat nebudeme. Cílem vzdělávání je rozšíření kompetencí. Děláme dopolední, odpolední, víkendové vzdělávání a akce pro děti, volnočasovky, hlídání, a pak jede někdo s nimi k moři. My se držíme instrukce MPSV a ta říká, že ty peníze by měly být účelně a hospodárně využity. Ale není jasně vymezeno, co ano a co ne. Co to je účelně a hospodárně?“
129
Špatné nakládání financí bylo účastníky zmiňováno ale také v souvislosti s pořádáním kurzů průběžného vzdělávání. Některé kurzy jsou podle nich zbytečně nákladné. Organizace je pořádají v drahých prostorách, případně i na zahraničních pobytech.
V rozhovorech bylo identifikováno několik okruhů potřeb náhradních rodin. Potřeby náhradní rodiny často souvisejí s asistencí při kontaktech s biologickou rodinou dítěte. Kontaktů s biologickou rodinou dítěte se podle odborníků pěstouni často obávají a ne vždy jsou jim zcela nakloněni. Nápomocná při tomto aspektu role pěstouna by opět měla být doprovázející organizace. Právě v této věci je však podle odborníků zvláště důležité, aby klíčový pracovník opravdu zkušený, a aby byl na toto setkání připraven jak náhradní rodič a dítě, tak rodič biologický. Určitý problém spatřují odborníci v kontaktech mezi biologickými rodiči dítěte a prarodiči či jinými příbuznými, kteří mají dítě v NRP. Příbuzní, jež mají svěřeno dítě do NRP, totiž na rozdíl od „klasických“ náhradních rodičů nejsou na kontakt s biologickou rodinou dítěte systematicky připravováni v rámci příprav na NRP. Přípravu na NRP totiž neabsolvují. Mezi příbuznými pěstouny a biologickými rodiči navíc mohou vládnout nedobré vztahy, a to zdaleka nejen s ohledem na selhání rodičů při péči o dítě.
Děti v NRP se často potýkají s mnoha problémy v oblasti vzdělávání či výchovy, které narůstají zejména v období puberty. I zde tedy vyžadována podpora ze strany doprovázející organizace. Často zmiňovaná je také potřeba zajištění doučování pro děti či sdílení těžkostí s výchovou dětí v pubertě s jinými náhradními rodiči.
Asistence doprovázející organizace je dále vyhledávána v procesu předávání dítěte z PPPD do osvojení či PP. Tento proces přitom z pohledu odborníků často přináší všem stranám mnohem více stresu, než by bylo nutné. Podle odborníků se však jedná spíše jen o přechodnou dobu, během níž se celý proces, resp. PPPD, v systému NRP v ČR „zabydluje“.
Posledním bodem je pak poskytování odlehčovacích služeb, tedy péče o svěřené děti v době, kdy pěstouni využívají svůj nárok na odpočinek. Podle odborníků však pěstouni toto své právo obvykle nenárokují. Naprostá většina pěstounů totiž vnímá svou funkci spíše jako rodičovskou, než jako pěstounskou. Argumentují tedy tím, že rodič si přece také nemůže vzít
130
dovolenou, je rodičem 24 hodin denně. Přitom tato potřeba je podle odborníků u některých pěstounů více než zřejmá. Pěstouni ji však nepociťují, nebo si ji nechtějí přiznat.
Zde je možno přímo navázat na jedno z témat úskalí při práci s pěstouny, a sice neochotu či obavu pěstounů požádat doprovázející organizaci o pomoc. Příčinu můžeme opět spatřovat ve vnímání vlastní role jako rodičovské, nikoliv pěstounské.
„Možná o tom povědomí, že když chci být profesionální pěstoun, tak není ostuda říct si o pomoct, ať už je odborná, nějaká reflexe, ale i ty odlehčovací služby. Měnit to povědomí, že mohu.“
Drhou možností může být určité nepochopení funkce doprovázející organizace ze strany pěstounů, kteří ji vnímají jako kontrolu, nikoliv jako pomoc. Jinými slovy pěstouni směšují činnost klíčového pracovníka a sociálního pracovníka z OSPOD.
Neochota obrátit se na doprovázející organizaci se žádostí o podporu se týká zejména příbuzenské PP a dlouhodobých a zkušených pěstounů. Na tomto zjištění není nic překvapivé. Rodinní příslušníci se jednoduše domnívají, že rodina se zkrátka dovede postarat o své členy nejlíp a nepotřebuje k tomu žádnou cizí pomoc, vždyť ani rodiče pečující o své vlastní děti nemají pravidelně k dispozici odborníky, které by mohli požádat o radu. Dlouholetí zkušení pěstouni zase nechápou, a nelze se tomu podle odborníků ani divit, proč po tolika letech praxe náhradního rodiče mají náhle s někým sdílet své problémy a očekávat pomoc.
Odborníci se dále domnívají, že potřeba podpory je oprávněná i na straně osvojitelů. Ti však nejsou povinni uzavírat smlouvu s doprovázející organizací ani žádným podobným subjektem, nikdo jim tudíž ani poskytnutí pomoci negarantuje. Osvojované děti si však nesou stejnou zátěž, jako děti svěřené do PP či PPPD. Je tedy nesprávné očekávat od osvojitelů, že si s problémy poradí sami, zatímco pěstounům je pomoc zaručena. Podle oborníků by tedy měla být pomoc zaručena i osvojitelům, ačkoliv připouštějí, že by nejspíš měla mít jinou podobu, než pravidelné návštěvy klíčového pracovníka či povinnou účast na průběžném vzdělávání. 131
Odborníci, kteří jsou současně i pěstouny, považují dále za úskalí časté opakování témat, jimž se věnuje povinné průběžné vzdělávání, což působí na ochotu pěstounů účastnit se vzdělávání poněkud demotivačně. Někteří odborníci se domnívají, že se jedná o důsledek krátké doby, během níž je průběžné vzdělávání vyžadováno. Nabídku vzdělávání se tedy zatím nepodařilo dostatečně nasytit, jedná se však pouze o přechodný problém. Podle jiných odborníků je však příčinou opakování témat skutečnost, že povinného vzdělávání, ačkoliv jinak nezpochybňují jeho význam, je zkrátka příliš mnoho.
Nedořešenou oblastí povinného průběžného vzdělávání pěstounů je skutečnost, že de facto neexistují prostředky, jimiž by bylo možné účast na něm vynutit. Účast na vzdělávání přitom podle některých odborníků není u některých pěstounů stoprocentní.
Systém NRP v Moravskoslezském kraji podle odborníků v zásadě postrádá zajištění podpory dětí, které dosáhly zletilosti a z NRP odcházejí. Podobně jako u dětí opouštějících dětské domovy i zde vyplouvá na povrch skutečnost, že zajištění dostatečné nabídky domů na půli cesty, sociálního bydlení či podobných zařízení, které by mohly poskytnout zázemí těmto dětem v začátcích jejich dospělosti je v kraji nedostatečné. V tomto bodě se současný trend profesionalizace pěstounství dostává do určitého rozporu sám se sebou. Má-li být pěstoun profesionálem, znamená to, že nevystoupí ze své role pěstouna do role rodiče. Pěstounství na rozdíl od rodičovství končí dosažením zletilosti dítěte, eventuálně ukončením studia. Od tohoto momentu pěstoun sice dál může udržovat vztahy s dítětem, není však povinen o něj pečovat. Ani rodič není povinen podporovat své dítě, pokud dosáhlo zletilosti a ukončilo studium. Zpravidla to však v začátcích jeho dospělosti dělá. Zletilé děti, které ukončily studium, například se svými rodiči běžně ještě po nějakou dobu sdílí stejnou domácnost. V situaci, kdy není zajištěna podpora dětí odcházejících z pěstounské péče po dosažení zletilosti, či ukončení studia, je zřejmé, že systém očekává od pěstounů tutéž podporu, jakou nabízejí rodiče svým dětem. Pěstouni přitom navíc nemají po dosažení zletilosti dítěte, či ukončení jeho studia, garantovánu podporu doprovázející organizace.
„Úskalím je i zletilost dítěte. Pro nás ta dohoda končí a ta rodina potřebuje tu péči, ale my už to nemůžeme platit. Máme mít plán, když se blíží dítě zletilosti, ale s úderem osmnáctin je stejně konec, kruté.“ 132
Specifika NRP v Moravskoslezském kraji Mapa 5: Specifika NRP v Moravskoslezském kraji
Podle účastníků rozhovorů se Moravskoslezský kraj zásadně odlišuje od ostatních krajů ČR v množství žadatelů o PP a PPPD. Ten je zde mnohem vyšší. Nelze se divit, že počet žadatelů v Moravskoslezském kraji výrazně převyšuje například počet žadatelů v kraji Karlovarském, který má několikanásobně méně obyvatel. Podle účastníků rozhovorů je nicméně tento počet vyšší rovněž v případě, kdy uvažujeme i o počtu obyvatel v jednotlivých krajích. Navzdory tomu, že nikdo z uchazečů nepochybuje o existenci ekonomické motivace mezi žadateli o PP a PPPD (viz dále), a Moravskoslezský kraj patří dlouhodobě mezi socioekonomicky nejslabší kraje v ČR, nikdo z účastníků rozhovorů nezmínil ekonomickou motivaci jako příčinu vysokého počtu žadatelů v kraji. Účastníci se domnívají, že příčinou je „obyčejný“ altruismus, skutečnost, že ochota přijmout dítě a nabídnout mu domov je v tomto kraji prostě vyšší. V některých regionech Moravskoslezského kraje podle nich může tento altruismus podporovat i vyšší religiozita, např. Třinecko. Na druhou stranu se však mnozí účastníci domnívají, že krajské pracoviště OSPOD bohužel často upřednostňuje kvantitu před kvalitou. Proto je podle v evidenci žadatelů množství osob, které, byť prošly komplexním posouzením, nemají potřebné předpoklady pro výkon role náhradního rodiče.
„Největším specifikem je, že máme největší počet náhradních rodičů. Vím, že to někdy bylo dohromady s Jihomoravským krajem, se kterým jsme se tak nějak dělili o první místo. Ale teď úplně nevím, jak na tom oni jsou. Ale to je velké specifikum a o to víc by se jim měl Moravskoslezský kraj věnovat.“
133
„Systém v rámci ČR nejsem schopna popsat, protože se zabývám Moravskoslezským krajem, musela bych se podívat do statistik, kolik je kde žadatelů atd. Já sama jsem byla překvapena, v říjnu jsem byla školit v Jihlavě a tam měli za předchozí rok jen 65 žádostí, u nás je to daleko víc. Teď je to cca 300 a asi 200 z loňského roku, což je nesrovnatelné.“
Moravskoslezský kraj se také od ostatních krajů liší v tom, že přípravy žadatelů o NRP zde realizuje pouze jedna organizace, Centrum psychologické pomoci, p. o. Tato skutečnost je podle účastníků rozhovorů výsledkem dřívějšího vývoje služeb v kraji. Účastníci se přitom domnívají, že tento monopol má určitá úskalí, ale i výhody. Úskalím je absence konkurence a možnosti srovnat činnost této organizace s činností jiné působící v rámci Moravskoslezského kraje. Výhodou je větší přehlednost systému.
„U nás je taky specifikum, že ty přípravy dělá jen jedna příspěvková organizace, takže je tady určitý monopol, což v těch jiných krajích není. Tam se dává více prostoru neziskovým organizacím.“
V Moravskoslezském kraji je také oproti jiným (v rozhovorech byl zmíněn například Olomoucký kraj) vyšší počet doprovázejících organizací. Tak jako v předchozím případě je podle účastníků rozhovoru i tato skutečnost výsledkem dřívějšího vývoje služeb v kraji. Vyšší množství organizací je dále kromě toho podle odborníků i doprovodným jevem vysokého počtu pěstounů v kraji. Ve velké šíři nabídky doprovázejících organizací odborníci obecně spatřují výhodu, například vzhledem k možnosti pěstounů vybrat si tu organizaci, která je nejblíže jejich místu bydliště. Na druhou stranu se účastníci rozhovorů domnívají, že ne všechny doprovázející organizace mohou svým klientům nabídnout kvalitní služby. Tématu kvality služeb poskytovaných doprovázejícími organizacemi již byl věnován prostor.
134
Pozitiva systému Mapa 6: Pozitiva
Nutno říci, že i přes mnohé výtky se odborníci v rozhovorech nejednou vraceli k některým pozitivním stránkám systému.
Jak již bylo uvedeno, v Moravskoslezském kraji působí množství doprovázejících organizací. Ty společně se sítí úřadů OSPOD či pobočkami organizace realizující přípravy žadatelů o NRP tvoří podle odborníků poměrně rozsáhlou síť, které dostatečně pokrývá potřeby náhradních rodin i žadatelů. Výtky odborníků na adresu organizací se tedy netýkají jejich nedostatku, ale jen kvality služeb poskytovaných některými z nich.
„Podle mě je dobrý v tom, že člověk není ponechán sám sobě, čili víme, že když jsou nějaké problémy, tak jsou tady sociální pracovníci, psychologové a víme, kam se obrátit, což jsme využili, pokud byla potřeba.“
Za velké pozitivum systému NRP nejen v Moravskoslezském kraji, ale všude v ČR, je považována skutečnost, že v této oblasti působí množství odborníků, což je dáno nejen přísnými požadavky na splnění kvalifikace a praxe, ale i bohatou odbornou historií.
Odborníci se také opakovaně vraceli k významu uzákonění povinných příprav pro žadatele o NRP a vzniku doprovázejících organizací, jejichž úkolem je podpora pěstounů a realizace povinného průběžného vzdělávání pro pěstouny.
„Pak je systém pravidelného doprovázení, služba je zajištěna, je tam klíčový pracovník. Byly tam obavy, protože nebyly práva a povinnosti, teď je najednou nějaký IPOD, povinné 135
vzdělávání, pak se tam střídá OSPOD a klíčový pracovník. Role doprovázející organizace není jen kontrola, ale hlavně podpora, abychom ukázali, jak to řešit.“ „Takže je dobře, že je tady systém průběžného vzdělávání, protože se tím spojují zážitky náhradních rodičů s informací proč je to s tím dítětem tak a tak. Když to budete vykládat někomu, kdo to má teprve před sebou, tak to zapomene.“
Za hlavním pozitivum bylo však označováno snížení počtu dětí v ústavech, které je podle odborníků právě výsledkem podpory, která se systému NRP v posledních letech dostala, či důrazu na lepší informovanost veřejnosti.
„Mám pocit, že donedávna jsme byli nejhorší z celé Evropy, od novely se to zlepšilo. Nejhorší jsme byli proto, že stoupal počet dětí v ústavech a bylo pořád málo pěstounů a dělali se jim překážky. Situace se teď obrátila, pěstounů je více, dětí v ústavech méně. Jen z tohoto pohledu. Zlepšilo se finanční ohodnocení pěstouna, medializace, ví o tom více lidí. Před 20 lety jsme začínali s PP a nevěděli jsme, kam jít a neznali jsme rozdíly mezi formami. Dnes se o tom ví, informovanost je daleko větší. Člověk neznal ze svého okolí pomalu nikoho, kdo by měl v péči nějaké dítě. Obrátil se ten trend v počtech a v té informovanosti.“
Kladné hodnocení si pak vysloužila PPPD, a to zejména v případě péče o novorozence, kojence. Pro vývoj jejichž osobností novorozence jsou totiž přítomnost pečující osoby a navázání vztahu k ní zcela nezbytné. Tato forma NRP je však považována za velmi vhodnou také v případě dočasné péče o dítě například v době nemoci rodiče či podstoupení lékařského zákroku rodiče.
„Myslím, že je to dobrá věc. Obecné povědomí je takové, že je to strašné, že rok a pak musí dítě pryč. Ale myslím, že je to daleko méně traumatizující, než kojeňák se svými všemi negativními vlivy, včetně nabourání toho připoutání se k někomu. Osobně jsem všema deseti pro.“
136
Negativa systému
Mapa 7: Negativa
Následující část přináší vhled do několika okruhů negativ, která odborníci zmiňovali. K uvedeným negativům je nicméně nutno doplnit, že jejich řešení je zdaleka ne vždy v možnostech kraje. Často se naopak jedná o problémy, jimiž by bylo potřeba zabývat se na celostátní úrovni.
Pomoc dítěti podle odborníků není vždy primární snahou všech aktérů, a to nejen v Moravskoslezském kraji, ale i v jiných krajích ČR. Tato skutečnost se projevuje v několika oblastech. Jednak stále někdy dochází k upřednostňování práv biologických rodičů před právy dítěte. Do popředí se však dostávají také zájmy různých subjektů podílejících se na NRP. V neprospěch dětí může v některých případech, hrát taky současný trend v systému SPOD v ČR, kdy je dáván větší prostor NRP, než péči ústavní. Podle odborníků je to sice krok správným směrem, nesmí být však realizován „slepě“. V určitých případech totiž může být poněkud anonymnější prostředí ústavu lepším řešením situace dítěte, a to minimálně po tu dobu, než se toto dítě osmělí znovu navázat bližší vztahy se svým okolím (odborníci uváděli jako příklad případy týraných či zneužívaných dětí). Podle odborníků tedy obecně je NRP lepším řešením, ovšem ne ve všech případech. Navíc je nutno počítat s tím, že některé děti do NRP zkrátka nechtějí. Ústavy by tedy podle nich měly být zachovány a plnit funkci alternativy k NRP pro děti, pro něž z nejrůznějších důvodů NRP není vhodná.
137
Odborníci se shodují na nedostatečné sanaci rodiny, a to jak v případě rodiny, která (ještě) pečuje o dítě, tak v případě rodiny, z níž již bylo dítě odebráno. V ideálním případě by se totiž dítě mělo vrátit ke svým biologickým rodičům. Praxe je však někdy taková, že v momentě, kdy je dítě odebráno, práce s biologickou rodinou se upozaďuje. Na druhou stranu je nutno dodat, že setrvání dítěte v ústavu či NRP nemusí nutně poukazovat jen na selhání sanace rodiny. Příčinou může též být neochota rodiny dát věci do pořádku. Sanace rodiny je také limitována v případech, kdy jsou rodiče závislí na návykových látkách.
Podceňována je také podle odborníků role prevence na školách, v rámci předmětů rodinná či občanská výchova. Vzhledem k množství dětí, které v naší společnosti vyrůstají v neúplných rodinách, se lze domnívat, že budoucí generace budou postrádat vzor pro rodinný život. Jejich partnerské a rodičovské kompetence tedy nebudou naplněné.
Předmětem kritiky v rozhovorech byly rovněž bariéry ve spolupráci mezi subjekty podílejícími se na NRP. V této věci byl zmiňován již uvedený fakt, že systém spadá do gesce několika ministerstev. U soudců je postrádána jejich orientace v oblasti NRP, která ve svém důsledku vede k mnohým zbytečným průtahům. Tato průtahy byly při rozhovorech opakovaně tematizovány v souvislosti se svěřením dítěte v PPPD do osvojení či PP. Soudy totiž dítě v PPPD nepovažují za bezprostředně ohrožené, a proto jeho případ neřeší předběžně. Děti tak v některých případech setrvávají v PPPD, ačkoli by již dávno mohly být v rodinách svých osvojitelů či pěstounů. U dětí raného věku přitom platí, že čím později je proces předávání dítěte z PPPD do osvojení či PP zahájen, tím je jeho průběh náročnější.
„Pohled práva významně zasahuje a ovlivňuje tu oblast a nejsem si jistý, jestli soudci opatrovnických soudů mají dostatek informací o té problematice. Zákon ovlivňuje toho, kdo s tím pracuje. Ale soudce nemá ty další informace, které jdou se zákonem ve formě doporučení a praxe. On má zákon a jde striktně. Je to při té novelizaci, nedocenila se možnost propojení na soudy. Nelze to spláchnout tím, že soudci mají jednou do roka v justiční akademii dvoudenní školení… Po soudci nelze chtít, aby po dvou dnech (pozn. školení), kde se vymění šest různých problematik, dostatečně akceptoval tyto záležitosti.“
138
Ve spolupráci se školami se zase ukazují velké nedostatky v dovednostech pedagogů pracovat s dítětem v NRP. Ne každý pedagog umí přizpůsobit výuku třídě, v níž jsou integrovány takovéto děti. Poměrně prostý úkol nakreslit svou rodinu může však být pro děti v NRP nepochopitelný a nesplnitelný. Tyto děti se tak dostávají zcela zbytečně do stresu. Odborníci se domnívají, že problém má své kořeny už na pedagogických fakultách, kde postrádají přednášky a semináře, které by studentům pedagogických oborů přiblížily tuto problematiku. Škola přitom pro děti z NRP obvykle opravdu nebývá „hrou“. O to spíš je důležité, aby pedagog dovedl s takovýmto dítětem ve třídě pracovat. Odborníci v rozhovorech rovněž uváděli, že navzdory určitému zlepšení v této oblasti stále přetrvávají problémy v zastupování dětí svěřených do PP v některých záležitostech. Příkladem je třeba zápis do mateřské či základní školy. Tento problém je podle zkušeností odborníků, resp. jejich klientů, v mnoha případech na straně institucí (v tomto případě školek a škol), které nejsou dostatečně poučeny v této oblasti.
„Když nebereme běžný provoz rodiny, ale když jde o vyšetření, tak tam je to nedořešené. Je to šílené, aby když má dítě úraz, tak doktor řekne, že náhradní rodiče nemají právo na informace… Dítě nezapíšete do školky, pak ani na kroužek. Chcete hudebku nebo cokoli a všude na přihláškách je podpis zákonného zástupce. Pak jsou pěstouni v pasti. Zákonným zástupcem je rodič. Dítě by nemohlo ani na školní výlet. Kde se dávají přihlášky a pokud nejsou poručníci, tak nemají správně některé věci podepsat. Bydlíme na hranici s Polskem, tam jste pořád jednou nohou v zahraničí čili neustálá komunikace s úřady, jestli může jet dítě na dovolenou do zahraničí, tam se to neobejde bez kontaktu s biologickým rodičem, nebo bez procedury, kdy soud to odsouhlasí…“
Navzdory mnoha pozitivům, které podle odborníků přináší institut PPPD, se podle jejich zkušenosti někteří pracovníci OSPOD zdráhají umístit novorozence a kojence do této formy NRP a raději volí ústavní zařízení. Děje se tak podle nich proto, že umístění dítěte do PPPD nepředstavuje pro pracovníka určité „vyřešení“ případu, ale nutnost vyhledávat pro dítě osvojitele či pěstouny. Dítě totiž může setrvat v PPPD nejvýše jeden rok.
„Nemyslím, že by nebyla chuť, protože vedoucí pracovníci na obvodech vedou k tomu, aby upřednostňovali PPPD. Pokud ta možnost tady je. Ale mají s tím víc práce, to je jasné.“ 139
Kritizovaným jevem bylo také pobírání rodičovského příspěvku pěstouny na PD a to zejména v případě, že pěstoun vyčerpá příspěvek v plné výši a osvojitel či pěstoun, kterému je dítě následně svěřeno pak nemá nárok na žádnou finanční podporu v době, kdy je mu dítě předáno a kdy je (obvykle) žádoucí, aby opustil na čas své zaměstnání a byl s dítětem doma. Pokud je pěstoun na PD za svou péči o dítě odměňován platem pěstouna, zdá se nelogické, aby současně pobíral rodičovský příspěvek.
„Oni mohou čerpat rodičovskou dovolenou. Stává se, že těm budoucím osvojitelům vyčerpají jejich dovolenou. Na Úřadu práce jim řeknou, ať si vezmou tu nejrychlejší variantu a pak ten rodič natrvalo nemůže čerpat. Je to na dobré vůli jejich a říkáme jim to, ale když to udělají, tak nelze. Kraj by to mohl zvážit a do budoucna je třeba z evidence vyškrtnout.“
140
Sporná témata systému
Mapa 8
Analýza rozhovorů identifikovala několik sporných témat, tedy takových, jejichž účinek na fungování systému je poněkud dvojznačný.
Příkladem mohou být časté novelizace systému. Odborníci sice chápou jejich cíl, na druhou stranu neustálé obměny zákonů neumožňují systému, aby se stihnul takříkajíc „zaběhat“. Každá novelizace vyžaduje čas, během něhož se s novinkami nejprve seznamuje, poté se zavádí do praxe a teprve po čase lze účinky novinek hodnotit. Právě význam času, během
141
něhož by se měly nové prvky uvést do praxe a na jehož konci by mělo být provedeno hodnocení, bývá někdy opomenut. Systému by bylo podle odborníků potřeba dát více času, protože dopady ne všech změn je možno vyhodnotit ihned po jejich zavedení.
„Tak já myslím, že od novely zákona a i od té předešlé z roku 2006 se ten systém hodně sjednotil a přes nějaké prvotní nezdary nebo rozdílnosti teď už funguje lépe než dříve. Teď do toho zasáhla další novela, která už dva roky funguje, takže myslím, že by bylo potřeba, aby měl ten systém trošku čas se „uchodit“, zažít, sjednotit i v rámci krajů, aby to nebylo úplně rozdílné. Byla by tedy potřeba delší doba mezi těmi jednotlivými novelami tak, aby byly ty úspěchy vidět.“
Za dvojznačné téma je považováno také úsilí o profesionalizaci PP. Na jedné straně zde stojí profesionální pěstoun se všemi potřebnými kompetencemi, který bere na vědomí, že dítě není ani osvojené ani jeho vlastní a proto je ochotný a schopný umožnit mu kontakt s biologickou rodinou atd.
„Za ta léta, kdy fungoval ve dvou formách - jako osvojení a pěstounství. Ve světě je pěstounství přechodné. U nás byl ale v 70. letech škrtnut zákon o pěstounství a tím pádem se z pěstounství stala skrytá adopce. Začalo se říkat, že když si podáte žádost o osvojení, tak to bude trvat. Protože ty děti, které jdou do osvojení, musí být právně volné. Tedy že jejich rodiče musí být zbaveni rodičovských práv. Ale děti, které nejsou právně volné, tak ty nemůžou jít do osvojení. Tam stačí, když jim rodiče jednou za rok pošlou do dětského domova pohled, jako projevení zájmu, na jehož základě už nejsou právně volné. Mohou však jít do pěstounství. Takže se říkalo, ať si žadatelé podají žádost o pěstounství, aby to dítě dostali dřív. Ale v té chvíli systém pracuje pro vás, jak mít dítě. Jenže on má pracovat pro dítě. Je fajn, že má žadatel zájem. Ale měl by si uvědomit, že se po něm budou chtít nějaké dovednosti.“
Na druhé straně se však nabízí otázka, zda život s takovýmto „dokonale profesionálním“ pěstounem poskytuje dítěti to, co skutečně nejvíce potřebuje, a sice bezvýhradné přijetí. Je možné dítě bezvýhradně přijímat a současně vytvářet takové podmínky, v nichž je dostatek
142
prostoru pro kontakt s biologickou rodinou, eventuálně i pro návrat k ní? Někteří odborníci v rozhovorech se domnívají, že tyto dvě role veskrze nelze sloučit.
„Na profesionalizaci pěstounské péči mi zásadně vadí možnosti rozvoje osobnosti a emocionality dítěte. Když budu v rodině, pěstoun na mě naváže vztah. Správně by ale neměl projevovat vztah. To nejsou jejich děti, nemají právo na dědictví. Ty děti jim začnou říkat mami a tati. Oženil jsem se a stal jsem se pěstounem. Já jsem byl pro ně nejdřív strejda. Ale po čase nám chtěla říkat mámo a táto. Ona ví, že to tak není. Ale přece jí to nemůžeme zakázat. Slovo "máma" má strašně emocionální náboj. Ta dívka se tak konfrontuje s rolí maminky a partnerky.“
Finanční ohodnocení pěstounství je odborníky hodnoceno vesměs kladně. A to jak v případě PP, kde kompenzuje zvýšené výdaje pěstouna spojené s péčí o svěřené děti, tak v případě PPPD, kde je z principu tohoto institutu zřejmé, že pěstoun na PD nemůže současně vykonávat jiné povolání. Finanční ohodnocení PPPD tedy umožňuje vznik institutu PPPD.
„I pokud je ta finanční motivace prvotní impulz k tomu stát se pěstounem, tak to ještě nemusí nutně vadit. Tam jde čistě o to, jak to pak ten člověk bere. Jestli na to skutečně hledí jen tak, že „za kus“ dostane dvacet tisíc, anebo že se těší na to, že tam to miminko bude a k tomu ještě dostane nějaké ty peníze a nebude muset běhat po Úřadu práce, tak rozumíte, to je rozdíl.“
Na druhou stranu si jsou odborníci vědomi určitých rizik, která z této praxe plynou. V případě PP jde o riziko určitého „parazitování“ pěstounů na dávkách v PP. Někteří pěstouni totiž rozhodně nevyužívají tyto finance ve prospěch dítěte. Příkladem parazitování na systému jsou podle odborníků některé případy příbuzenské PP, kdy o děti pečují prarodiče, případně teta či strýc, avšak rodiče se běžně vyskytují v domácnosti a jsou schopni o dítě pečovat. Dokazování takovýchto případů a následně zrušení PP je však podle zkušeností odborníků velice těžké. V případě PPPD je zase rizikem příliš silná ekonomická motivace žadatele o NRP. Odborníci se nicméně domnívají, že žadatele o PPPD s příliš silnou ekonomickou motivací je možno účinně identifikovat prostřednictvím komplexního posouzení. 143
Výhody i nevýhody spatřují odborníci rovněž v doprovázení pěstounských rodin pracovníkem OSPOD. Jedná se o praxi, k níž dochází na některých pracovištích OSPOD v Moravskoslezském kraji. Výhodou je skutečnost, že rodina si nemusí zvykat na kontakt se dvěma pracovníky nebo například nemusí opakovat tutéž záležitost popisovat jak klíčovému pracovníku z doprovázející organizace, tak sociálnímu pracovníku z OSPOD. Případné řešení problémů může být v takovéto situaci také rychlejší, neboť se i informace šíří rychleji. Na druhou stranu tato praxe dostává sociálního pracovníka z OSPOD do poněkud „schizofrenního“ postavení slučujícího roli kontroly s rolí podpory náhradní rodiny, což bezpochyby může vyvolávat zmatek i na straně náhradní rodiny.
Pravděpodobně ještě stále mnoho lidí si pod pojmem „pěstounská rodina“ představí manžele s minimálně pěti dětmi. V současné době však lze pozorovat oproti dřívějšku prosazování trendu malých pěstounských rodin. Zatímco někteří odborníci se domnívají, že je tento trend správný, neboť v menších rodinách mají pěstouni více prostoru pro individuální práci s dítětem, jiní se prosazování tohoto trendu obávají. Zcela jasně se zde totiž ukazuje, že někteří pracovníci smýšlejí o podobě rodin a jejím fungování poněkud stereotypně, když rodinu definují jako otce, matku a dvě až tři děti. I ve větších rodinách se přitom může dostat dětem dostatek prostoru, je-li pěstoun schopen fungování rodiny správně zorganizovat. Pokud tedy velká pěstounská rodina neposkytuje dost prostoru pro individuální práci s každým dítětem, je to spíše dáno limity pěstouna než velkou rodinou. O to spíše se pak tito odborníci obávají skutečnosti, že na některých pracovištích OSPOD již existují interní metodiky, podle nichž by do jedné rodiny více než tři děti ani neměly být umístěny. Na tomto místě se také přirozeně nabízí otázka, jak má být nakládáno s velkými sourozeneckými skupinami.
„Nevím my jsme velcí, jsou i menší. Někde je deset dětí a funguje to. Někde je jedno a pěstoun není schopen se postarat. Ta velká rodina není na škodu, si myslím. Je to funkční rodina… Děti se naučí toleranci, pravidlům, rodina musí být sehraná. Je to myslím i trošku pozitivum.“
Téma kontaktu dětí s biologickou rodinou už zde bylo několikrát zmíněno. Přínosem těchto kontaktů je skutečnost, že má dítě možnost nalézt odpovědi na otázky týkající se jeho vlastní 144
identity, minulosti, osudů jeho příbuzných, vztahů v rodině. Díky tomu může dítě lépe poznat sebe sama, přijmout a dále si budovat vlastní identitu atd. Podle odborníků toto jistě platí a často se tak i při kontaktech dětí s biologickou rodinou děje. To však neznamená, že se tak děje vždycky. Někdy tedy může tato praxe napáchat více škody, než užitku. Proto je potřeba pouštět se do kontaktu biologickou rodinou s opatrností, což je především apelem na doprovázející organizace, které mají pěstounům poskytovat podporu v této oblasti.
„Ten kontakt je další věc. Strašně se to razí bez ohledu na důsledky. To není to vždycky dobře. Biologičtí rodiče žijí všelijak, a pokud by byli v pořádku, tak jim děti nechají. Většinou jsou z toho problémy, výjimečně je to v pořádku (pozn. z kontaktů s biologickou rodinou dítěte). Ale většinou pěstouni dávají to dítě 14 dní dohromady. Jsem pro, ale s daleko větší opatrností. Není možné brát to jako paušál, i když je to na neutrální půdě.“
Velkým tématem z oblasti NRP byla při rozhovorech příbuzenská PP, tzn. situace, kdy je dítě svěřeno do PP někomu z příbuzných. Kladnou stránkou celé věci je možnost dítěte setrvat i přes rodičovské selhání v širší rodině. A právě zde však současně začíná problém. Praxe totiž ukazuje, že ne každá širší rodina se dovede o dítě opravdu dobře postarat. Nejsložitější jsou pak podle odborníků situace, kdy o dítě pečuje jeho prarodič. Pokud bylo dítě rodičům odebráno, je totiž samo o sobě sporné, zda nalezne u prarodičů vhodné prostředí. Vždyť prarodiče už jednou výchovně selhali, a to ve výchově vlastního dítěte, rodiče svěřeného dítěte. Patologické jevy, s nimiž se dítě setkávalo u svých rodičů, se také často objevují u jeho prarodičů.
„Tam je problém u prarodičů, protože oni selhali ve výchově vlastního dítěte a měli by to napravit na těch vnucích, tak je to sporné, když tam jsou vzorce výchovy stejné. Výhodou je zachování citových vazeb v širší rodině, ale ty vzorce se opakují.“
Péče o vnouče může navíc být pro mnoho starších prarodičů fyzicky a psychicky velmi náročná. Velký věkový rozdíl mezi vnoučaty a prarodiči zase přináší bariéru mezigenerační propasti, která může vést k mnohým nedorozuměním. Odborníci se v případě příbuzenské PP také velmi často setkávají s tím, že je dítě opakovaně konfrontováno se špatným vztahem
145
prarodiče k jeho rodiči. Děti jsou tak svědky toho, jak prarodiče hovoří o jejich rodičích nehezky. Pro prarodiče bývají také někdy obtížné kontakty rodiče s dítětem.
Jak již bylo uvedeno, odborníci se také domnívají, že co se týče příbuzenské PP, nejsou zcela vzácné podvody, jejichž cílem je přiživit se na dávkách.
Podle některých odborníků by pak příbuzenská PP vůbec neměla existovat. Svěření dítěte do péče příbuzných by se sice zachovat mělo, stejně jako možnost získat od státu určitý příspěvek na hrazení zvýšených výdajů za svěřené dítě, nemělo by se však v tomto případě užívat termínu „pěstounská péče“. Práce s takovou rodinou je totiž v zásadě zcela odlišná, v mnoha směrech také mnohem náročnější. Již uvedená neochota pěstounů účastnit se povinného průběžného vzdělávání či spolupracovat s doprovázející organizací, je totiž podle odborníků v případě příbuzenské PP mnohem častější. Ostatně není se čemu divit. Tito pěstouni jednoduše nestojí o rady odborníků ohledně výchovy dětí z vlastní rodiny. Zcela přirozeně se totiž domnívají, že vlastní rodina ví lépe, než kdokoliv cizí, byť se jedná o odborníka, co je pro dítě nejlepší. Zatímco „běžný“ pěstoun může spíše chápat kontakt s klíčovým pracovníkem doprovázející organizace jako přirozenou součást pěstounství, pěstoun pečující o příbuzné dítě může vidět v klíčovém pracovníku „vetřelce“, který narušuje soukromí jeho rodiny.
Příbuzenská pěstounská péče by podle odborníků rozhodně neměla být samozřejmým řešením. Konečně, co se týče příbuzenské PP, problémem je podle odborníků také skutečnost, že soudy nejsou v udělování tohoto rozhodnutí jednotné.
„Zase je to o tom, že i na jednom soudu je rozdíl i mezi soudci. Není tam koncepce jediného postupu, jsou soudci, kteří trvají na PP v rámci rodiny, jiní tu PP neudělají. Je pravda, že jsou i případy, kdy jsme to doporučili v té rodině, protože když došlo k úmrtí rodiče, tak tam jsme se k tomu přiklonili. Tam je to na místě před svěřením FO. Ale ten nápad dát to mimo není špatný.“
Posledním tématem uvedenými v mapě 9 jako sporná je umožnění osvojování dětí homosexuálními páry. Osvojování dětí homosexuálními páry by podle odborníků mohlo vést 146
k nedostatečnému naplňování potřeby dítěte identifikovat se s ženskými a mužskými vzory chování. Z rozhovorů navíc vyznělo, že by neměla být na veřejnosti podporována mylná představa o nedostatku zájemců o osvojení mezi heterosexuálními páry a o vyřešení tohoto nedostatku prostřednictvím schválení možnosti osvojení dítěte páry stejného pohlaví.
„To, co v zákoně není, ale přetřásá se to, to je adopce homosexuálními páry. Jako lidé z této oblasti známe potřeby dětí, takže může říct, že je to v zásadě blbě. Pro děcka je lepší, když se dostanou do normální rodiny, než do registrovaného partnerství. Například tam mají vzory – mužské i ženské. Navíc je to zbytečná debata, když je tady dostatek žadatelů. Ale není to uzákoněno. Jde o trend, který se tady tlačí zvenku.“
Možnosti inspirace
Mapa 9: Možnosti inspirace
Inspiraci pro současnou podobu systému NRP hledali odborníci na Slovensku, v Rakousku a v Dánsku. Institut slovenských profesionálních rodin byl v rozhovorech otevírán opakovaně, stejně jako názor, že systém NRP je na Slovensku v mnohém oproti systému NRP v ČR popředu. Hlavním pozitivem profesionálního pěstounství na Slovensku je podle odborníků sdružování těchto pěstounů při dětských domovech. Výhodou je podpora práce profesionálního pěstouna, který se může v případě problémů obracet na vedení dětského domova, požádat o radu či supervizi. Nelze však opomenout ani skutečnost, že toto uspořádání usnadňuje také kontrolu práce pěstouna.
147
Druhý tip odborníků, kterému se zde budeme věnovat, pochází z Rakouska. V této zemi vedle NRP a ústavní péče funguje ještě třetí alternativa určená pro mládež. Jedná se společné bydlení mládeže, která tvoří jakousi komunitu. Povinností každého jejího člena je pečovat o společnou domácnost, dělit se o práci, nákupy, vaření, komunikovat se sociálním pracovníkem docházejícím do komunity, a samozřejmě studovat. Fungování komunity přitom spočívá na principu spoluzodpovědnosti.
„V Rakousku mají něco podobného, když nechce být dítě doma, tak je mu nabídnou, že může bydlet v komunitě vrstevníků 14 až 19 let. Musí studovat, vařit si a uklízet. Na kontrolu tam chodí sociální pracovnice, a pokud to nefunguje, komunita ho vyštípe. On by to kazil všem.“
Do třetice zde uvádíme jako inspiraci zařízení pro matky s psychickým onemocněním a matky léčící se ze závislosti, které zde žijí pod dohledem odborného personálu společně se svými dětmi. Díky tomu není potřeba umístit dítě po dobu léčby matky do péče jiné osoby. Vazba mezi dítětem a matkou tak zůstane neporušená, odborný dohled však současně zaručí, že dítě nebude ohroženo.
„Dánsko takto funguje, že matkám buď s psychiatrickou diagnózou, nebo třeba i léčícím se ze závislosti umožňuje být po dobu léčby v kontaktu s dítětem, takže tam nedojde k tomu, že by si ta maminka jakoby odvykla se o to dítě starat, protože se o něj pořád stará. Není to takové to, tak oni mi ho tady na rok pohlídají a já se potom pro něj za rok vrátím.“
Shrnutí
Jak je tedy z rozhovorů patrné, odborníci vnímají NRP jako smysluplnou instituci, jejíž účel chápou v nabídnutí rodinného prostředí dítěti, jehož rodiče mu z různých důvodů nejsou schopni zajistit péči. Proto je podle odborníků velkým pozitivem rozvoj systému NRP, v jehož důsledku bylo například zavedeno povinné vzdělávání žadatelů o NRP, následná práce s náhradní rodinou zahrnující doprovázení klíčového pracovníka či povinné následné vzdělávání, vznik PPPD, ale především snížení počtu dětí v ústavních zařízeních 148
kompenzovaný zvýšením počtu náhradních rodičů. Velký význam je také přikládán komplexnímu posouzení žadatelů o NRP, které zahrnuje nejen přípravu k NRP, ale i posouzení psychologické a sociální a lékařskou zprávu. Prostřednictvím tohoto posouzení je totiž podle odborníků možné účinně eliminovat výskyt rizikových či patologických jedinců mezi zájemci o NRP. Odborníci dále také kvitují snahu o zvýšení obecné informovanosti o NRP na veřejnosti prostřednictvím kampaní.
Slabší stránkou je nicméně podle odborníků způsob realizace některých procesů v NRP. Tento problém se týká například doprovázejících organizací, jejichž služby podle odborníků nejsou vždy na dobré úrovni. Podobné lze říci také o přípravách pro zájemce o NRP, jejichž kvalita se různí. Co se týče doprovázejících organizací, odborníci dále vnímají negativně skutečnost, že se tyto organizace různí v šíři spektra služeb a věcí, jež jsou ochotny svým klientům uhradit.
V případě PPPD, kterou jinak odborníci hodnotí jako velmi přínosnou, jsou spatřovány limity v procesu předávání dítěte z PPPD do PP či osvojení. Podle odborníků zde vznikají zbytečné průtahy, neboť soudy dle zkušenosti odborníků neřeší tyto případy předběžně. Na dítě však tyto průtahy mohou mít negativní vliv.
Co se týče poměrně ožehavého tématu finančního ohodnocení pěstounské péče, které se děje v případě PP prostřednictvím dávek pěstounské péče a v případě PPPD prostřednictvím platu pěstouna, nad smyslem tohoto ohodnocení odborníci nijak nepolemizují. Ostatně v případě PPPD vlastně plat pěstouna umožňuje existenci této formy NRP. Ačkoliv odborníci přiznávají, že se mezi zájemci mohou vyskytnout osoby s „nadměrnou“ finanční motivací, v procesu komplexního posouzení by podle nich měli být tito zájemci účinně identifikováni. Ze zkušeností odborníků je však finanční motivace přítomná v některých případech příbuzenské pěstounské péče, kdy rodina dítěte záměrně jedná tak, aby došlo ke svěření dítěte do pěstounské péče někomu z příbuzných. Cílem takového jednání je přitom získat na dítě dávky pěstounské péče. Rodič dítěte je přitom v takových případech schopen se o dítě postarat. Podle odborníků se však takovéto účelové jednání dokazuje velmi složitě.
149
Příbuzenská pěstounská péče je mezi odborníky obecně vnímána spíše negativně, byť odborníci připouštějí, že v některých případech je svěření dítěte do PP příbuzným vhodně zvoleným krokem. Odborníci nejsou spokojeni s tím, že je jí v mnoha případech jaksi „automaticky“ dávána přednost před „klasickou“ pěstounskou péčí. Péče příbuzných o dítě přitom podle jejich zkušenosti není vždy v nejlepším zájmu dítěte. V rodině se například mohou objevovat různá rizika, jakými jsou nevhodné vzorce chování, zadluženost, nezaměstnanost, špatné výchovné postupy apod. V případě svěření dítěte prarodičům lze někdy navíc pochybovat o tom, zda budou mít prarodiče na péči o dítě dostatek sil. Odborníci dále zmiňují častý výskyt neochoty příbuzných pěstounů vzdělávat se či samotný fakt, že příbuzní pěstouni nemají povinnost účastnit se přípravného vzdělávání pro žadatele o NRP, přestože témata, která tyto příprava přináší, by pro ně byla přínosná. Soudy jsou navíc při jejím udělování nejednotné. Je však otázkou, zda lze tuto záležitost vyřešit na úrovni kraje, či zda se nejedná spíše o téma, jemuž by měla být věnována pozornost na celostátní úrovni.
Odborníci se také poněkud skepticky staví k možnosti plošného zrušení všech ústavů. Jsou si samozřejmě vědomi toho, že současné době žádné takové opatření zavedeno nebude. Uvažují o tomto tématu v hypotetické rovině. Jejich skepse přitom pramení jednak z nemožnosti zaručit v tuto chvíli NRP pro všechny děti v ústavech, což se týká zejména dětí s postižením, dětí staršího věku, dětí náležejících k některým minoritním etnickým skupinám, případně velkých sourozeneckých skupin. Navíc je však nutno brát v potaz některé případy dětí, byť jich může být menšina, kdy může být ústavní výchova pro dítě z celé řady důvodů lepší volbou, minimálně v určitém časovém období.
Na druhou stranu obtíže při zajištění NRP pro děti s postižením, děti staršího věku, děti náležejících k některým minoritním etnickým skupinám, případně pro velké sourozenecké skupiny by podle odborníků mohly být zmírněny. A to jednak v procesu přípravy žadatelů, která podle nich má potenciál „rozšířit“ toleranci některých žadatelů. Kromě toho by ale skutečnost, že se NRP hledá i pro tyto děti, měla být podle odborníků dostatečně zviditelněna i v kampaních.
150
Odborníci se také shodují na tom, že školy ne vždy nabízejí dostatečnou prevenci, jejíž význam podle nich narůstá s ohledem na zvyšující se počet dětí, které vyrůstají v neúplných rodinách, což podle nich může vést k absenci vzoru pro rodinný život či nedostatečně naplněné partnerské a rodičovské kompetence u budoucí generace. Někteří pedagogové mají také podle odborníků limity v oblasti práce se třídou (skupinou), v níž se nachází dítě, které je v NRP.
V kraji pak podle odborníků chybí dostatečné zajištění péče o mladé dospělé, po ukončení PP, buď z důvodu jejich zletilosti či ukončení studia. Pro tyto mladé dospělé je postrádán dostatečný počet služeb jako domy na půl cesty či jiných služeb, které by se věnovali této skupině. Nabízí se zde také možnosti vedoucí ke zvýšení kvality práce doprovázejících organizací prostřednictvím standardizace jejich činnosti. Na místě je také usilování o eliminaci průtahů jednání na soudech, o jednotný postup při rozhodování o svěření do pěstounské péče příbuzným, zviditelnění skutečnosti, pro jaké děti se NRP hledá, v kampaních. Každý případ svěření dítěte do tzv. příbuzenské pěstounské péče by měl být pečlivě zvážen a sledován. Výhodu ponechání dítěte v širší rodině, kterou příbuzenská PP nabízí, je možno v případě pochyb o schopnostech rodiny pečovat správně o dítě kompenzovat jeho svěřením do „klasické“ PP (tzn. nepříbuzenské) v blízkosti příbuzných, což by umožnilo častý kontakt dítěte s rodinou. V rámci možností kraje by bylo vhodné podnítit školy k posílení partnerských a rodičovských kompetencí u mládeže a koneckonců i u rodičů samotných (posílení rodiny). Je také možné podnítit školy a pedagogické fakulty k seznamování pedagogů s tématem NRP a specifiky práce s dětmi v NRP či se skupinami, v nichž jsou tyto děti přítomny.
151
C. Kampaň „Dejme dětem rodinu“ Následující část se věnuje kampani Dejme dětem rodinu, která v současné době probíhá v Moravskoslezském kraji. Tuto kampaň připravuje Moravskoslezský kraj společně s dalšími organizacemi od roku 2010. Na kampani se podílí také některá mateřská či rodinná centra v kraji. V praxi se jedná o zajišťování osvěty veřejnosti na různých akcích, jako jsou dětské dny, dny pro rodinu apod. pořádané v obcích kraje. V rámci kampaně jsou pak pořádány i konference pro odbornou i širokou veřejnost. Cílem této kampaně je poskytovat informace o náhradní rodinné péči a jejích formách laické i odborné veřejnosti a tedy i případným zájemcům o ni.
Tématu kampaně Dejme dětem rodinu byl věnován prostor již v předchozí kapitole Vnímání náhradní rodinné péče laickou a odbornou veřejností v Moravskoslezském kraji, konkrétně v její druhé části, v níž jsou analyzována stanoviska odborníků k této kampani.9 Tato kapitola se tedy soustřeďuje na vnímání a hodnocení kampaně veřejností laickou. Přesto však budou ve stručnosti připomenuty zjištění z analýzy vnímání NRP odbornou veřejností v Moravskoslezském kraji. Odborná veřejnost na kampani oceňuje, že je dokladem schopnosti spolupráce celé řady různých subjektů v kraji. Kladně je samozřejmě hodnocen také smysl kampaně. Její samotná realizace nicméně už podle odborníků příliš úspěšná není.
Prostřednictvím kanálů, které byly zvoleny, různé akce pro veřejnost, konference pro laickou i odbornou veřejnost apod., se nedaří dostatečně rozšířit povědomí o kampani mezi obyvateli kraje. Odborníci postrádají zapojení celoplošných médií, jež by informovala veřejnost o kampani. Akcí, které jsou v rámci kampaně pořádány, se totiž účastní jen velmi malá část populace kraje a navíc jen určité skupiny. Je však otázkou, zda by oslovení širšího spektra obyvatel bylo skutečně přínosem pro danou věc, nebo zda by nebylo vhodnější i nadále sdělení cílit jen na některé skupiny obyvatel, a pouze zvýšit intenzitu kampaně.
Vážnějším problémem je podle odborníků také skutečnost, že kampaň, vzhledem ke svému obsahu, může budit na veřejnost poněkud zavádějící dojem o charakteristikách dětí, pro něž se hledá náhradní rodina a vůbec životu náhradní rodiny. Kampaň podle odborníků 9
Viz podkapitola Výsledky a interpretace kvalitativní analýzy rozhovorů.
152
dostatečně nezdůrazňuje, že náhradní rodina se hledá především pro děti staršího (školního) věku, které mohou mít různé zdravotní, eventuálně i výchovné problémy, špatný prospěch, nebo se může jednat o příslušníky etnických minorit.
V rámci kampaně je naopak
podporován obraz náhradní rodiny pečující o malé a zdravé děti majoritního etnika.
Záměrem statistické analýzy dat bylo zjistit, zda je veřejnost Moravskoslezského kraje obeznámena s touto kampaní, jejím obsahem a účelem, ale též, jak kampaň na veřejnost působí, jak ji veřejnost hodnotí a které informace jí v jejím obsahu případně scházejí. Zkoumání této problematiky bylo obsahem dotazníkového šetření, jež bylo provedeno na reprezentativním vzorku populace Moravskoslezského kraje, jehož šetření se účastnilo celkem 520 respondentů. Tato kapitola dále nabízí porovnání zjištění s některými sociodemografickými a socioekonomickými charakteristikami respondentů, u nichž byla prokázána statisticky významná rozdílnost. K prokázání významnosti zkoumaných vzathů mezi proměnnými bylo využito tzv. testu dobré shody (Pearsonův chí-kvadrát test). Síla prokázaných vztahu byla měřena pomocí koeficientu Cramerovo V a Phi, které nabývají hodnot 0 až 1. Čím více se přitom výpočet koeficientu blíží hodnotě 1, tím silnější je vztah mezi charakteristikami. Naopak čím více se výpočet blíží hodnotě 0, tím je vztah charakteristik slabší.
Při interpretacích a závěrech v této části nabádáme čtenáře k jisté obezřetnosti. Respondenti si mohli kampaň plést s jinými kampaněmi, skrývat svou neznalost, předstírat obeznámenost, což mohlo zkreslit věrohodnost našich interpretací a závěrů.
Jak naznačuje graf 98, o kampani Dejme dětem rodinu, byť probíhá v našem kraji již od roku 2010, většina respondentů (86 %) doposud neslyšela. V šetření bylo naopak mnohem méně respondentů (14 %) obeznámených s kampaní. Takovéto zjištění může poukazovat na špatné zacílení či nedostatečnou intenzitu kampaně, ale i nevhodné kanály, jichž kampaň využívá, což koresponduje s postřehy odborníků z oblasti NRP, kteří postrádali zapojení celoplošných médií, jež by veřejnost informovala o kampani, zejména pak televize.
153
Graf 98: „Slyšel(a) jste někdy dříve o kampani Dejme dětem rodinu?“
Znalost kampaně Dejme dětem rodinu ano 14%
ne 86%
Na druhu stranu přestože je zapojení celoplošných médií odborníky postrádáno, pro tu část veřejnosti, která uvedla, že již o kampani slyšela, jak je uvedeno v grafu 99, byla zdrojem informací na prvním místě právě televize (29 %), může se ovšem jednat spíše o regionální televizní stanice. Často zmiňovaným byl též internet (22 %). Vyšší podíl odpovědí „nevím“ (26 %) poukazuje na množství respondentů, kteří sice o kampani vědí, nicméně už se nepamatují, odkud mají informace, jimiž disponují. Ukázalo se také, že důležitým zdrojem informací byli pro respondenty známí a příbuzní (16 %) a tisk (14 %). Relativně málo informací získali naproti tomu respondenti ze sociálních sítí na internetu (6 %). Vzhledem k charakteru kampaně, nebylo mnoho respondentů zasaženo letáky (6 %) a plakáty a billboardy (3 %). Součet procent u jednotlivých forem informací je pak vyšší než 100 %, protože respondenti mohli u odpovědi zvolit více možných odpovědí.
154
Graf 99: „Pokud jste o této kampani slyšel(a), od koho? Případně, kde jste se s ní setkal(a)?“
Zdroj informací o kampani Dejme dětem rodinu televize
29%
nevím
26%
internet
22%
známí, příbuzní
16%
tisk
14%
známí, příbuzní se zkušeností s NRP
9%
odborníci z oblasti NRP (sociální pracovník apod.)
7%
sociální sítě na internetu
6%
letáky
6%
odborníci mimo oblast NRP (lékař, učitel apod.)
4%
plakáty, billboadry
3%
jiný zdroj
0% 0%
10%
20%
30%
40%
Sociodemografický a socioekonomický profil respondenta seznámeného s kampaní Dejme dětem rodinu Podrobnější statistická analýza prokázala přítomnost významných rozdílů mezi skupinou, která o kampani Dejme dětem rodinu slyšela a skupinou, jež se o ní nedoslechla. Tyto skupiny se odlišují z hlediska pohlaví a náboženského přesvědčení, velikosti místa bydliště, ale také, poněkud překvapivě, z hlediska velikosti svých úspor. Ke zjištění těchto rozdílů byl použit tzv. test dobré shody (Pearsonův chí-kvadrát test), který v případě pohlaví prokázal významné rozdíly na hladině α = 0,05, v případě náboženského přesvědčení a velikosti úspor na hladině α = 0,01 a v případě velikosti místa bydliště dokonce na hladině α = 0,001. V případě jiných pozorovaných sociodemografických a socioekonomických charakteristik však rozdíly významné nebyly prokázány.
155
Graf 100 ukazuje, že o kampani Dejme dětem rodinu jsou mnohem lépe než muži (49 %) informovány ženy (64%). Toto zjištění není nijak překvapivé, uvážíme-li, jakými kanály se kampaň šíří. Akcí pořádaných pro veřejnost, zejména jsou-li mezi nimi akce pro děti (dětské dny apod.) se pravděpodobně účastní více žen než mužů. Ženy ale také, vzhledem k větší přitažlivosti tohoto tématu pro ně, mohou být vnímavější ke sdělení týkajícím se kampaně. Určitou roli může sehrávat i profesní orientace mnohých žen, která jim může umožňovat snadnější setkání s kampaní. Na druhou stranu je nutno poznamenat, že síla vztahu mezi podhlavím respondenta a znalostí kampaně Dejme dětem rodinu je velmi nízká, hodnota koeficientu Phi V = - 0,100.
Graf 100: „Slyšel(a) jste někdy dříve o kampani Dejme dětem rodinu?“ vs. „Pohlaví respondenta“
Znalost kampaně Dejme dětem rodinu: Zastupení respondentů z hlediska pohlaví 100% 90% 80% 70%
49% 64%
60% 50% 40% 30% 20%
51% 36%
10% 0% ano
ne muž
žena
Mezi respondenty, kteří uvedli, že nemají dost informací o kampani Dejme dětem rodinu, jsou také mnohem méně než nevěřící zastoupeni věřící, bez ohledu na to, zda se hlásí k nějaké konkrétní církvi či náboženské společnosti, nebo nikoliv, což je uvedeno v grafu 101 Jak takovéto zjištění interpretovat? Za prvé mezi věřícími osobami je více žen. Toto zjištění může také korespondovat s postřehy odborníků z oblasti NRP, podle nichž je zájem o téma NRP častý u věřících rodin. Pokud je tedy mezi věřícími vyšší podíl osob zajímajících se 156
o téma NRP, logicky by mezi nimi mělo být ve srovnání s ostatními méně takových, jež by o kampani neslyšeli. Toto zjištění však může opět souviset s kanály, jimiž se kampaň šíří, zejména pak s akcemi pořádanými pro veřejnost, děti a rodiny, uvážíme-li, že mezi věřícími může být vyšší množství osob silněji inklinujících k rodině. Síla vztahu mezi náboženským přesvědčením a znalostí kampaně je opět velmi nízká Phi V = 0,126.
Graf 101: „Slyšel(a) jste někdy dříve o kampani Dejme dětem rodinu?“ vs. „Které z následujících tvrzení se nejvíce blíží Vašemu přesvědčení?“
Znalost kampaně Dejme dětem rodinu: Zastupení respondentů z hlediska náboženského přesvědčení 100% 90% 80% 70%
33% 50%
60% 50% 40% 30% 20%
67% 50%
10% 0% ano
ne nevěřící
věřící
V grafu 102 je také zobrazena vztah mezi znalostí kampaně Dejme dětem rodinu a zastoupením respondentů z hlediska velikosti jejich úspor. Podíl respondentů, kteří vyžijí čistě ze svých úspor méně než jeden měsíc (11 %), 1 měsíc (22 %) a 2 až 3 měsíce (37 %) a kteří o kampani Dejme dětem rodinu neslyšeli, přesahuje podíly stejně zajištěných respondentů, jež o kampani slyšeli (7 %, 14 % a 28 %). Naproti tomu podíly respondentů, jež vyžijí čistě ze svých úspor 4 až 6 měsíců (19 %) a více než 6 měsíců (11 %) a jež o kampani Dejme dětem rodinu neslyšeli podíly stejně zajištěných respondentů, jež o kampani slyšeli, nepřesahuje (21 % a 30 %). Lze se tedy domnívat, že kampaň cílí, byť se může jednat o nezamýšlený důsledek nastavení kampaně, na ekonomicky lépe zajištěné skupiny obyvatel.
157
Sílu vztahu mezi velikostí úspor a znalostí kampaně Dejme dětem rodinu lze interpretovat jako střední Cramerovo V = 0,201.
Graf 102: „Slyšel(a) jste někdy dříve o kampani Dejme dětem rodinu?“ vs. „Kdyby se stalo, že přijdete shodou nešťastných okolností o veškeré příjmy domácnosti, kolik měsíců budete schopna/schopen vyžít ze svých úspor?“
Znalost kampaně Dejme dětem rodinu: Zastupení respondentů z hlediska velikosti úspor ano
7%
ne
14%
11% 0%
28%
21%
22% 10%
20%
méně než 1 měsíc
30%
37% 30% 1 měsíc
40%
50%
2 – 3 měsíce
19% 60%
70%
4 – 6 měsíce
80%
11% 90%
100%
více než 6 měsíců
Vztah mezi znalostí kampaně Dejme dětem rodinu a zastoupením respondentů z hlediska velikosti obce je zobrazen v grafu 103. Nejvíce respondentů, kteří znají kampaň dejme dětem rodinu, pochází z měst o velikosti mezi 50 000 obyvateli a 100 000 obyvateli (44 %) a z měst o velikosti od 30 000 obyvatel do 50 000 obyvatel (28 %). Naproti tomu byl největší podíl respondentů, kteří o kampani Dejme dětem rodinu neslyšeli, z měst o velikosti 100 000 a více obyvatel (29 %), početné bylo ovšem i zastoupení obyvatel z měst o velikosti od 50 000 obyvatel do 100 000 obyvatel (25 %) a měst o velikosti od 20 000 obyvatel do 50 000 obyvatel (19 %). Rozdíl v zastoupení respondentů, kteří znají, nebo neznají kampaň dejme dětem rodinu pak je v obcích do 20 000 obyvatel relativně podobné. Do jisté míry lze tedy říci, že kampaně Dejme dětem rodinu si všimli více obyvatelé středně velkých měst. Sílu vztahu mezi velikostí obce, v níž respondent žije a znalostí kampaně Dejme dětem rodinu lze interpretovat jako střední Cramerovo V = 0,211.
158
Graf 103: „Slyšel(a) jste někdy dříve o kampani Dejme dětem rodinu?“ vs. „Velikostní kategorie obce dle počtu obyvatel.“
Znalost kampaně Dejme dětem rodinu: Zastupení respondentů z hlediska velikosti obce ano
7%
ne
8% 0%
7%
6%
11% 10%
do 4 999
28%
8% 20%
5 000 - 9 999
44%
19% 30%
40%
10 000 - 19 999
8%
25% 50%
60%
20 000 - 49 999
29% 70%
80%
50 000 - 99 999
90%
100%
100 000 a více
Efektivita kampaně Dejme dětem rodinu
Efektivita kampaně dejme dětem rodinu byla zjišťována prostřednictvím testu dobré shody. Ten měl odhalit, zda znalost kampaně významně souvisí s hodnocením vlastní informovanosti respondenta o NRP a tím, zda si respondent dovede představit, že by si vzala dítě do NRP. Je potřeba si uvědomit, že samotným prokázáním vztahu nelze podpořit teorii, že by se znalost kampaně podepisovala na míře informovanosti o NRP či tom, zda respondent někdy přemýšlel o možnosti vzít si dítě do NRP. Tyto vztahy totiž mohou „fungovat“ i obráceně. A sice že osoby informovanější o NRP nebo přemýšlející o vzetí si dítěte do NRP se mohou snáze s kampaní setkat, neboť se o téma NRP jednoduše více zajímají. Dostupná data přitom neumožňují vliv kampaně na informovanost respondenta a jeho zvažování vzetí si dítěte do NRP prokázat. Z dat je však možno zjistit, zda znalost kampaně souvisí také s jejím označováním za hlavní zdroj informací o NRP. Test dobré shody přitom tuto souvislost neprokázal. V tabulce 15 je možno pozorovat, že respondenti, kteří kampaň znají, ji za svůj hlavní zdroj informací o NRP nepovažují. Kampaň Dejme dětem rodinu se tedy spíše nepodílí na míře informovanosti respondentů o NRP či jejich zvažování vzetí si dítěte do NRP.
159
Tabulka 15: „Slyšel(a) jste někdy dříve o kampani Dejme dětem rodinu?“ vs. „Odkud hlavně máte informace o NRP – z kampaně Dejme dětem rodinu “
Souvislost mezi znalosti kampaně Dejme dětem rodinu s definicí kampaně jako hlavního zdroje informací o NRP Kampaň Dejme dětem rodinu jako hlavní zdroj informací o NRP ano ne ano 10,0% 90,0% Znalost kampaně Dejme dětem rodinu ne 2% 98%
Test dobré shody však prokázal významné rozdíly mezi skupinou, která o kampani Dejme dětem rodinu slyšela a skupinou, jež se o ní nedoslechla v informovanosti o NRP a zvažování vzetí so dítěte do NRP. Tyto rozdíly byly významné na hladině α = 0,001. Přestože se tedy kampaň Dejme dětem rodinu nepodílí na míře informovanosti o NRP a zvažování vzetí si dítěte do NRP, mezi informovaností respondentů o NRP, stejně jako zvažováním vzetí si dítěte do NRP a znalostí kampaně Dejme dětem rodinu vztah existuje.
Podnětná je informace o vztahu znalosti kampaně Dejme dětem rodinu a hodnocení vlastní informovanosti o náhradní rodinné péči, která je uvedena v grafu 104. Většina respondentů, která nezná tuto kampaň, tvrdí, že nemá ani dostatek informací o náhradní rodinné péči (64 %). Téměř pětina respondentů (18 %), která uvedla, že neznají kampaň Dejme dětem rodinu, zároveň nemá dostatek informací o náhradní rodinné péči a ani se o ně nezajímá. Zajímavá je ovšem skupina respondentů, která uvedla, že nezná tuto kampaň a přitom uvedla, že má dostatek informací o náhradní rodinné péči.
Z respondentů, kteří kampaň neznají, se jedná o relativně velkou část (18 %) respondentů. Pokud jde o respondenty, kteří uvedli, že znají kampaň Dejme dětem rodinu, tak více než polovina z nich (55 %) uvedla, že má i dostatek informací o náhradní rodinné péči. Velká část respondentů (41 %), která se setkala s kampaní, zároveň tvrdí, že nemá dostatek informací o náhradní rodinné péči. Jen velmi malá část respondentů (4 %), kteří se s kampaní setkali, uvedla, že nemá dostatek informací o náhradní rodinné péči a ani se o ně nezajímá. Celkově lze říci, že velmi mnoho respondentů nemá stále dostatek informací o náhradní rodinné péči a to i přesto, že se setkali s kampaní Dejme dětem rodinu. O slabé síle kampaně Dejme dětem rodinu pak svědčí to, že 18 % respondentů, kteří kampaň Dejme dětem rodinu neznají, uvedli, že mají dostatek informací o náhradní rodinné péči. Sílu vztahu mezi znalostí 160
kampaně Dejme dětem rodinu a hodnocením vlastní informovanosti o náhradní rodinné péči lze interpretovat jako střední Cramerovo V = 0,309.
Graf 104: „Slyšel(a) jste někdy dříve o kampani Dejme dětem rodinu?“vs. „Myslíte si, že máte dostatek informací o NRP?“
Znalost kampaně Dejme dětem rodinu: Hodnocení vlastní informovanosti o NRP 100%
4% 18%
90% 80% 70%
41%
60% 50%
64%
40% 30%
55%
20% 10%
18%
0% ano
ne
Nemá dostatek informací o NRP a ani o ně nemá zájem Nemá dostatek informací o NRP Má dostatek informací o NRP
V grafu 105 je znázorněn vztah mezi znalostí kampaně Dejme dětem rodinu a zvažováním náhradní rodinné péče. Téměř jedna polovina respondentů (45 %), která o této kampani slyšela, také někdy zvažovala možnost vzít si dítě do náhradní rodinné péče. Větší polovina respondentů (55 %), která kampaň zná, ovšem o této možnosti nikdy nepřemýšlela. Více než jedna pětina respondentů (22 %) z těch, kteří se nikdy nesetkali s kampaní dejme dětem rodina, uvedla, že již někdy přemýšleli o možnosti vzít si dítě do náhradní rodinné péče, čtyři pětiny respondentů (78 %) ze skupiny respondentů, která nezná tuto kampaň, pak odpověděly, že nikdy nepřemýšleli o možnosti vzít si dítě do náhradní rodinné péče. Zarážející je tedy především skupina respondentů, která již někdy uvažovala o možnosti vzít si dítě do náhradní rodinné péče a přitom se nikdy nesetkala s kampaní Dejme dětem rodinu. Cílenost kampaně právě na tuto skupinu obyvatel by tak měla být mnohem vyšší. Sílu vztahu mezi zvažováním náhradní rodinné péče a znalostí kampaně Dejme dětem rodinu lze interpretovat jako nízkou Phi = 0,186. 161
Graf 105: „Slyšel(a) jste někdy dříve o kampani Dejme dětem rodinu?“ vs. „Přemýšlel(a) jste někdy o možnosti vzít si dítě do NRP?“
Znalost kampaně Dejme dětem rodinu: Zvažování NRP 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
55% 78%
45% 22% ano
ne
Nepřemýšlel(a) o možnosti vzít si dítě do NRP Přemýšlel(a) o možnosti vzít si dítě do NRP
Shrnutí Naprostá většina respondentů (86 %) našeho dotazníkového šetření kampaň Dejme dětem rodinu nezná. Zná ji 14 % respondentů. Mezi těmi, kteří kampaň znají, jsou dvě třetiny žen a jedna třetina mužů, kampaň je přitom známá spíše ve středně velkých městech kraje, které mají od 20 000 do 100 000 obyvatel, nikoliv tedy v Ostravě. Celkově se tedy dá říci, že kampaň nezná naprostá většina veřejnosti v Moravskoslezském kraji.
O malém povědomí o této kampani svědčí i to, že téměř jedna pětina respondentů, která o kampani nikdy neslyšela, si myslí, že má dostatek informací o náhradní rodinné péči. Celkově ovšem převládá počet respondentů, kteří si myslí, že nemají dostatek informací o náhradní rodinné péči. Jedna pětina respondentů, která uvedla, že kampaň Dejme dětem rodinu nezná, navíc uvedla, že již někdy o náhradní rodinné péči uvažovala. Skutečnost, že tato skupina respondentů kampaní nebyla zasažena, je z hlediska získávání nových pěstounů ne úplně dobrou informací.
162
Ti co kampaň znají, tak především z televize, internetu, od známých a příbuzných a také z tisku. Velmi málo respondentů zná naopak kampaň ze sociálních sítí, billboardů, plakátů a letáků. Nicméně musíme upozornit na skutečnost, že si mohli respondenti kampaň plést s jinými kampaněmi, což značně ztěžuje věrohodnost našich interpretací a závěrů. Na místě je učinit rozhodnutí o tom, zda kampaň Dejme dětem rodinu cílit na co nejširší spektrum obyvatel Moravskoslezského kraje (otázka efektivity a cílů) či pouze na některé skupiny. V tom druhém případě potom cílit kampaň pouze na některé skupiny obyvatel, jasně definovat, o které skupiny se bude jednat a současně zvolit takové kanály, s nimiž je populace, eventuálně vybrané skupiny, v kontaktu. Vhodnou volbou kanálů by mělo dojít k zefektivnění kampaně. Obsahově by měla kampaň informovat veřejnost o radostech, ale přiměřeným způsobem též o starostech života náhradní rodiny, přínosech, ale i nárocích a úskalích, které péče o děti v NRP přináší. Rovněž informovat veřejnost o tom, jaké skupiny dětí rodinu nejčastěji postrádají, nebo jsou její ztrátou nejvíce ohroženy s cílem sdělit jí, pro jaké děti se nejčastěji NRP hledá.
163
D.
Zmapování sítě subjektů působících v oblasti náhradní rodinné péče
Výsledky a interpretace kvalitativní analýzy rozhovorů Názory a zkušenosti komunikačních partnerů z řad odborné veřejnosti, která se zabývá problematikou náhradní rodinné péče v Moravskoslezském kraji, se na kvalitu spolupráce s jinými subjekty velmi lišily dle toho, jakou organizaci, respektive jaký typ organizace zastupovali. Záleželo také na tom, v jaké části kraje organizace působí. Patrný byl rozdíl mezi velkými městy, ve kterých vedení města zastřešuje komunitní plánování a jiné aktivity v sociální oblasti čímž dochází k častému setkávání pracovníků jednotlivých organizací:
„My oproti jiným krajům to máme dobré a to díky spolupráci a setkávání, je tam magistrát města, my jako nestátní organizace, předáváme si informace, magistrát se vyptá, my taky. Je možnost kdykoli se sejít na nějaké poradě a spolupracujeme dobře, nesoukromničíme, pomáháme si. Není to se všemi, s někým víc a s někým méně, ale je to fajn.“
Pokud si jednoduše město dobře „hýčká“ v komunitním plánu síť sociálních organizací a neziskovek pracujících na poli prorodinné politiky, tak proběhla adaptace na oblast náhradní rodinné péče mnohem úspěšněji.
Právě toto setkávání je pak základem další spolupráce, často nám totiž bylo sděleno, že rozhodujícím faktorem pro možnou spolupráci s dalšími organizacemi je, jací konkrétní lidé v těchto organizacích působí. Naprosto zásadní je tento lidský faktor například u OSPOD, které jsou důležitým uzlem celého systému spolupráce jednotlivých organizací. Pokud například OSPOD nemá snahu komunikovat s dalšími pověřenými osobami v místě jeho působnosti, dochází spíše k uzavírání jednotlivých organizací do sebe.
Důležitou roli při spolupráci subjektů hrají samozřejmě zkušenosti:
„My spolupracujeme s tím, s kým máme zkušenosti. Ty nové přijmeme jako nabídku, ale nevyužíváme je my ani klienti, ti mají rádi ty organizace, které už znají.“
164
Trh se službami pro pěstouny se tím ovšem mírně uzavírá a řada pracovníků z organizací, které se na oblast náhradní rodinné péče vrhly, až později tvrdí, že uchytit se na tomto trhu v současné době je velmi obtížné.
Prakticky všichni komunikační partneři si byli velice dobře vědomi výjimečnosti Moravskoslezského kraje v oblasti zasíťování služeb v oblasti náhradní rodinné péče:
„V rámci republiky je ta úroveň docela dobrá, v praxi, ze školení vím, že Moravskoslezský kraj je špička, může se s námi srovnávat tak Praha. Tady je ta síť v návaznosti na ostatní služby obrovská. Obecně myslím, že máme co dohánět oproti Slovensku, ale jinak jsme na správné čáře. Je tady hodně aktivit a lidé jsou tomu nakloněni. Propagace je dobrá, magistrát propagoval kampaň Dejme dětem rodinu, tak si myslím, že se to dostává do povědomí lidí touto osvětou veřejnosti a i odborné veřejnosti, stoupá v povědomí i zájmu lidí.“
Podstatným hybatelem spolupráce jednotlivých organizací, které se náhradní rodinné péči v kraji věnují, je dle vyjádření většiny komunikačních partnerů kampaň Dejme dětem rodinu, kde se subjekty potkávají a předávají si informace, zkušenosti a příklady dobré praxe. Díky těmto faktorům o sobě organizace navzájem ví, ví kdo má jakou kapacitu, kdo má jakého odborníka k dispozici, kdo co nabízí a může díky tomu pro svého klienta volit to nejlepší. Vzniká tak síť doprovodných služeb pro pěstouny a rodiny, kde jsou terapie, psychologové atd. Kraj se velmi aktivně snaží připravit žadatele pro náhradní rodinnou péči a ti pak podepisují dohody o výkonu pěstounské péče. Tím je dle komunikačních partnerů tento kraj tak specifický:
„Takto to funguje jen zde!“
Organizace mezi sebou údajně nebojují a nepřetahují si nijak svou klientelu, což funguje někdy v jiných krajích. Velkou roli pro vznik nových služeb hrály samozřejmě finance. Po novelizaci v roce 2013 byl zaveden příspěvek za uzavřenou dohodu o výkonu pěstounské péče - 48 000 Kč ročně. Díky této události se do prostoru služeb pro pěstouny dostaly 165
potřebné finance. Dle oslovených odborníků do té doby v této oblasti finance spíše chyběly a služeb nebyl dostatek. Když například pěstoun potřeboval pohlídat dítě, byl to problém.
Služby se nejprve objevily u poskytovatelů, kteří v této oblasti působí delší dobu, např. Slezská diakonie, Centrum sociálních služeb, Sociální služby města Havířov atd. Díky této situaci se služby začaly orientovat i na oblast náhradní rodinné péče a poskytovat potřebné služby pěstounům. Zapojila se také mateřská centra - Bohumín - Bobeš, v Ostravě Chaloupka a další subjekty:
„To podhoubí už tady bylo, někteří lidé se jen zaměřili na něco jiného. Ten aktivní neziskový sektor je tady obrovský a dobře spolupracuje, jsou tady pracovní skupiny, asociace, neziskovky se znají. Konkurují si, ale není to boj a třeba tady ve městě se všechny tři pověřené osoby dobře známe a měli jsme i metodickou schůzku po prvním roce a s OSPODem spolupracujeme.“
Problematicky byla hodnocena spolupráce s pedagogy a pediatry, tedy odborníky, kteří primárně nepracují v oblasti náhradní rodinné péče:
„Myslím, že je to černá díra, co se týká doktorů a pedagogů. Tam je na čem pracovat, na spolupráci a toleranci. Pěstounka má dítě s ADHD a chtěli jsme, aby šla na dětskou psychiatrii. Dítě bylo hyperaktivní, agresivní atd. Po půl roce naši práce tam konečně šla, přijala medikaci a ve škole řekli, že medikaci nepotřebuje, protože psychiatrička se zbláznila. Takže absolutní neakceptace lékařského stanoviska. Ze strany pediatrů máme problém se sdělováním informací.“
Dle slov komunikačních partnerů si ovšem celá oblast náhradní rodinné péče stále spíše sedá a na celkové hodnocení je ještě stále brzy. Všechny organizace hledají optimální způsob organizace své práce. Organizace také postupně zjišťují, ve kterých oblastech doprovázení pěstounských rodin jsou úspěšní a které oblasti by naopak měly přenechat jiným subjektům a dále s nimi spolupracovat. Velká část pěstounů má uzavřeny dohody o výkonu pěstounské péče jen rok, nebo dva a celý systém náhradní rodinné péče je od přípravy po podpůrné
166
služby ještě neucelený. Služeb je hodně a v některých organizacích je vidět snaha na pěstounech spíše vydělat.
Charakteristika osob pověřených k výkonu SPOD v MSK V části zmapování sítě subjektů působících v oblasti náhradní rodinné péče jsme se zaměřili více na osoby pověřené k výkonu sociálněprávní ochraně dětí. Jedná se totiž o organizace, které působí v oblasti náhradní rodinné péče nejintenzivněji.
V tabulce 16 a v tabulce 17, ve kterých je uveden rozsah pověření jednotlivých organizací, jsou pověřené osoby rozděleny dle toho, zda uzavírají dohody o výkonu pěstounské péče či ne. Z tabulek je patrné, že dohody o výkonu pěstounské péče uzavírá 15 osob pověřených k výkonu sociálněprávní ochrany dětí z 51 organizací, které jsou zaregistrovány na Krajském úřadu Moravskoslezského kraje.
Zmapován byl také rozsah poskytovaných služeb, které nabízejí všechny pověřené osoby, které působí na území Moravskoslezského kraje, a působnost těchto organizací, tedy kde jsou služby poskytovány a komu jsou tyto služby poskytovány. Tyto údaje jsou přehledně zobrazeny v tabulce 18. Informace k těmto datům byly čerpány z Iregistru MPSV, pokud šlo o pověřené osoby k výkonu sociálněprávní ochraně dětí, které mají zaregistrovány sociální služby a z webových stránek jednotlivých organizací, pokud šlo o mateřská a komunitní centra, fyzické osoby, dětská centra, dětské domovy a jiné typy organizací.
167
Tabulka 16: Pověřené osoby k výkonu SPOD, které uzavírají dohody o výkonu PP
Název
Rozsah pověření 1. Výkon činnosti podle § 10 odst. 1 písm. a), to je vyhledávání dětí, na které se sociálně-právní ochrana zaměřuje /§ 6/. 2. Pořádání v rámci poradenské činnosti přednášek a kurzů zaměřených na řešení výchovných, sociálních a jiných problémů souvisejících s péčí o dítě a jeho výchovu /§ 11 odst. 1 písm. c)/. 3. Činnost zaměřená na ochranu dětí před škodlivými vlivy a předcházení jejich vzniku /§ 31 a § 32/. 4. Zřizování a provoz zařízení odborného poradenství pro péči o děti /§ 40/ -PET tým, Jablunkovská 110, Třinec 1, Ad. Bunkr, o.p. s. Mickiewicze 67, Bohumín 1 a Tyršova 118/8, Nový Jičín. 5. Uzavírání dohod a výkonu pěstounské péče podle § 47b. 6. Poskytování výchovné a poradenské péče osobě pečující, s níž pověřená osoba uzavřela dohodu o výkonu pěstounské péče /§ 47b/, při výkonu pěstounské péče a sledování výkonu pěstounské péče; pokud osoba pečující o tuto službu požádá, je pověřená osoba povinna výchovnou a poradenskou péči poskytnout. 1. Pomoc rodičům při řešení výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péčí o dítě /§ 11 odst. 1 písm. a)/. 2. Poskytování nebo zprostředkovávání rodičům poradenství při výchově a vzdělávání dítěte a při péči o dítě zdravotně postižené /§ 11 odst. 1 písm. b)/. 3. Pořádání v rámci poradenské činnosti přednášek a kurzů zaměřených na řešení výchovných, sociálních a jiných problémů souvisejících s péčí o dítě a jeho výchovou /§11 odst. 1 písm. c)/. 4. Činnost zaměřenou na ochranu dětí před škodlivými vlivy a předcházení jejich vzniku /§31 a 32/. 5. Zřizování a provoz zařízení odborného poradenství pro péči o děti /§ 40/ - Středisko RODINA, Syllabova 19, Ostrava Zábřeh. Centrum pro rodinu 6. Zřizování a provozování výchovně rekreačních táborů pro děti /§ 43/. a sociální péči, z. s. 7. Uzavírání dohod o výkonu pěstounské péče podle § 47b. 8. Poskytování odborného poradenství a pomoci žadatelům o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče a poskytování poradenské pomoci fyzickým osobám vhodným stát se osvojiteli nebo pěstouny a osvojitelům nebo pěstounům v souvislosti s osvojením dítěte nebo svěřením dítěte do pěstounské péče /§ 11 odst. 1 písm. d), § 11 odst. 2 písm. c)/. 9. Poskytování výchovné a poradenské péče osobě pečující, s níž pověřená osoba uzavřela dohodu o výkonu pěstounské péče /§ 47b/, při výkonu pěstounské péče a sledování výkonu pěstounské péče; pokud osoba pečující o tuto službu požádá, je pověřená osoba povinna výchovnou a poradenskou péči poskytnout. 168
10. Vyhledávání fyzických osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny a jejich oznamování obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností /§ 19a odst. 1 písm. b), § 48 odst. 2 písm. g)/.
Centrum psychologické pomoci, p. o.
1. Pomoc rodičům při řešení výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péči o dítě /§ 11 odst. 1 písm. a)/, 2. Poskytování nebo zprostředkování rodičům poradenství při výchově a vzdělání dítěte a při péči o dítě zdravotně postižené /§ 11 odst. 1 písm. b)/, 3. Pořádání v rámci poradenské činnosti přednášek a kurzů zaměřených na řešení výchovných, sociálních a jiných problémů souvisejících s péčí o dítě a jeho výchovu /§ 11 odst. 1 písm. c)/, 4. Uzavírání dohod o výkonu pěstounské péče podle § 47b, 5. Převzetí zajišťování příprav žadatelů o zprostředkování osvojení nebo pěstounksé péče k přijetí dítěte do rodiny /§ 19a odst. 1 písm. c)/, kterou jinak zajišťuje krajský úřad /§ 11 odst. 2/, provádění příprav žadatelů o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče, 6. Poskytování odborného poradenství a pomoci žadatelům o zprostředování osvojení nebo pěstounské péče a poskytování poradenské pomoci fyzickým osobám vhodným stát se osvojiteli nebo pěstouny a osvojitelům nebo pěstounům v souvislosti s osvojením dítěte nebo svěřením dítěte do pěstounské péče /§ 11 odst. 1 písm. d), § 11 odst. 2 písm. c)/, 7. Poskytování výchovné a poradenské péče osobě pečující, s níž pověřená osoba uzavřela dohodu o výkonu pěstounské péče /§ 47b/, při výkonu pěstounské péče a sledování výkonu pěstounské péče; pokud osoba pečující o tuto službu požádá, je pověřená osoba povinna výchovnou a poradenskou péči poskytnout, 8. Vyhledávání fyzických osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny a jejich oznamování obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností /§ 19a odst. 1 písm. b), § 48 odst. 2 písm. g)/.
169
Centrum sociálních služeb Ostrava, o.p.s.
Dětské centrum Domeček, p. o.
Elim Opava, o.p.s.
1. Vykonávat činnost podle § 10 odst. 1 písm. a), to je vyhledávání dětí, na které se sociálně-právní ochrana zaměřuje /§ 6/. 2. Pomoc rodičům při řešení výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péčí o dítě /§ 11 odst. 1 písm. a)/. 3. Poskytování nebo zprostředkovávání rodičům poradenství při výchově a vzdělávání dítěte a při péči o dítě zdravotně postižené /§ 11 odst. 1 písm. b)/. 4. Pořádání v rámci poradenské činnosti přednášek a kurzů zaměřených na řešení výchovných, sociálních a jiných problémů souvisejících s péčí o dítě a jeho výchovou /§ 11 odst.1 písm. c)/. 5. Činnost zaměřená na ochranu dětí před škodlivými vlivy a předcházení jejich vzniku /§ 31 a 32/. 6. Uzavírání dohod o výkonu pěstounské péče podle § 47b. 7. Poskytování výchovné a poradenské péče osobě pečující, s níž pověřená osoba uzavřela dohodu o výkonu pěstounské péče /§ 47b/, při výkonu pěstounské péče a sledování výkonu pěstounské péče; pokud osoba pečující o tuto službu požádá, je pověřená osoba povinna výchovnou a poradenskou péči poskytnout. 1. Výkon činnosti podle § 10 odst. 1 písm. a), to je vyhledávání dětí, na které se sociálně-právní ochrana zaměřuje /§ 6/ 2. Pomoc rodičům při řešení výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péčí o dítě /§ 11 odst. 1 písm. a)/ 3. Poskytování nebo zprostředkování poradenství rodičům při výchově a vzdělání dítěte a při péči o dítě zdravotně postižené /§ 11 odst. 1 písm. b)/ 4. Zřizování a provoz zařízení odborného poradenství pro péči o děti /§ 40/ - Dětské centrum Domeček, příspěvková organizace, Jedličkova 1025/5, Ostrava 5. Zřizování a provoz zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc /§ 42 - Dětské centrum Domeček, příspěvková organizace, Jedličkova 1025/5, Ostrava 6. Uzavírání dohod o výkonu pěstounské péče podle § 47b 7. Poskytování výchovné a poradenské péče osobě pečující, s níž pověřená osoba uzavřela dohodu o výkonu pěstounské péče /§ 47b/, při výkonu pěstounské péče a sledování výkonu pěstounské péče; pokud osoba pečující o tuto službu požádá, je pověřená osoba povinna výchovnou a poradenskou péči poskytnout. 1. Vyhledávání dětí, na které se sociálně-právní ochrana zaměřuje (§ 6 odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb.) 2. Pomoc rodičům při řešení výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péčí o dítě /§ 11 odst. 1 písm. a)/. 3. Poskytování nebo zprostředkování poradenství rodičům při výchově a vzdělávání dítěte a při péči o dítě zdravotně postižené /§ 11 odst. 1 písm. b)/. 170
4. Pořádání v rámci poradenské činnosti přednášek a kurzů zaměřených na řešení výchovných, sociálních a jiných problémů souvisejících s péčí o dítě a jeho výcovu /§ 11 odst. 1 písm. c)/. 5. Činnost zaměřená na ochranu dětí před škodlivými vlivy a předcházení jejich vzniku (§ 31 a § 32) 6. Zřizování a provozování výchovně rekreačních táborů pro děti /§ 43/. 7. Uzavířání dohod o výkonu pěstounské péče podle § 47b. 8. Poskytování odborného poradenství a pomoci žadatelům o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče a poskytování poradenské pomoci fyzickým osobám vhodným stát se osvojiteli nebo pěstouny a osvojitelům nebo pěstounům v souvislosti s osvojením dítěte nebo svěřením dítěte do pěstounské péče /§ 11 odst. 1 písm. d), § 11 odst. 2 písm. c)/. 9. Poskytování výchovné a poradenské péče osobě pečující, s níž pověřená osoba uzavřela dohodu o výkonu pěstounské péče /§ 47b/, při výkonu pěstounské péče a sledování výkonu pěstounské péče; pokud osoba pečující o tuto službu požádá, je pověřená osoba povinna výchovnou a poradenskou péči poskytnout. 10. Vyhledávání fyzických osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny a jejich oznamování obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností /§ 19a odst. 1 písm. b), § 48 odst. 2 písm. g)/. 11. Vyhledávání dětí ávedených v § 2 odst. 2, kterým je třeba zajistit péči v náhradním rodinném prostředí formou pěstounské péče nebo osvojení, a jejich oznamování obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností /§ 19a odst. 1 písm. a), § 48 odst. 2 písm. h)/. 1. Vykonávat činnost podle § 10 odst. 1 písm. a), to je vyhledávání dětí, na které se sociálně-právní ochrana zaměřuje (§ 6 odst. 1 ). 2. Pomoc rodičům při řešení výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péčí o dítě (§ 11 odst. 1 písm. a). 3. Pořádání v rámci poradenské činnosti přednášek a kurzů zaměřených na řešení výchovných, sociálních a jiných problémů souvisejících s péčí o dítě a jeho výchovu /§ 11 odst. 1 písm. c)/. Rodinné a 4. Zřizování a provoz zařízení odborného poradenství pro péči o dítě /§ 40/ , Rodinné a komunitní centrum Chaloupka, komunitnín centrum Repinova 19, 702 00 Ostrava. Chaloupka z.s. 5. Zřizování a provozování výchovně rekreačních táborů pro dětí /§ 43/. 6. Uzavírání dohod o výkonu pěstounské péče podle § 47b. 7. Poskytování výchovné a poradenské péče osobě pečující, s níž pověřená osoba uzavřela dohodu o výkonu pěstounské péče /§ 47b/, při výkonu pěstounské péče a sledování výkonu pěstounské péče; pokud osoba pečující o tuto službu požádá, je pověřená osoba povinna výchovnou a poradenskou péči poskytnout. 171
Sdružení maminek Sluníčko o.s.
Slezská diakonie
8. Vyhledávání fyzických osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny a jejich oznamování obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností /§ 19a odst. 1 písm. b), § 48 odst. 2 písm. g)/. 1. Vykonávat činnost podle § 10 odst. 1 písm. a), to je vyhledávání dětí, na které se sociálně-právní ochrana zaměřuje (§ 6 odst. 1). 2. Pomoc rodičům při řešení výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péčí o dítě (§ 11 odst. 1 písm. a). 3. Pořádání v rámci poradenské činnosti přednášek a kurzů zaměřených na řešení výchovných, sociálních a jiných problémů souvisejících s péčí o dítě a jeho výchovou (§ 11 odst. 1 písm. c). 4. Činnost zaměřenou na ochranu dětí před škodlivými vlivy a předcházení jejich vzniku (§31 a § 32). 5. Zřizování a provoz zařízení sociálně-výchovné činnosti (§ 41). 6. Vyhledávání fyzických osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny a jejich oznamování obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. 7. zřizování a provoz zařízení odborného poradenství pro péči o děti (§40) 8. Uzavírání dohod o výkonu pěstounské péče podle § 47b 9. Poskytování odborného poradenství a pomoci žadatelům o zprostředování osvojení nebo pěstounské péče a poskytování poradenské pomoci fyzickým osobám vhodným stát se osvojiteli nebo pěstouny a osvojitelům nebo pěstounům v souvislosti s osvojením dítěte nebo svěřením dítěte do pěstounské péče /§ 11 odst. 1 písm. d), § 11 odst. 2 písm. c)/. 10. Poskytování výchovné a poradenské péče osobě pečující, s níž pověřená osoba uzavřela dohodu o výkonu pěstounské péče /§ 47b/, při výkonu pěstounské péče a sledování výkonu pěstounské péče; pokud osoba pečující o tuto službu požádá, je pověřená osoba povinna výchovnou a poradenskou péči poskytnout. 1. Výkon činnosti podle § 10 odst. 1 písm. a), to je vyhledávání, na které se sociálně-právní ochrana zaměřuje /§ 6/. 2. Pomoc rodičům při řešení výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péči o dítě /§ 11 odst. 1 písm. a)/. 3. Poskytování nebo zprostředkování rodičům poradenství při výchově a vzdělání dítěte a při péči o dítě zdravotně postižené /§ 11 odst. 1 písm. b)/. 4. Pořádání v rámci poradenské činnosti přednášek a kurzů zaměřených na řešení výchovných, sociálních a jiných problémů souvisejících s péčí o dítě a jeho výchovu /§ 11 odst. 1 písm. c)/. 5. Činnost zaměřenou na ochranu dětí před škodlivými vlivy a předcházení jejich vzniku /§ 31 a § 32/. 6. Zřizování a provoz zařízení odborného poradenství pro péči o dítě /§ 40/ - PORADNA PRO RODINU Havířov, odborné sociální poradenství, Opletalova 4/607, Havířov-Šumbark. 7. Zřizování a provoz zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc /§ 42/ - TIMOTEI Bruntál. dům na půl cesty, Kavalcova 172
7, Bruntál. 8. Uzavírání dohod o výkonu pěstounské péče podle § 47b. 9. Poskytování výchovné a poradenské péče osobě pečující, s níž pověřená osoba uzavřela dohodu o výkonu pěstounské péče /§ 47b/, při výkonu pěstounské péče a sledování výkonu pěstounské péče; pokud osoba pečující o tuto službu požádá, je pověřená osoba povinna výchovnou a poradenskou péči poskytnout.
Sociální služby města Havířova
1. Pomoc rodičům při řešení výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péčí o dítě. 2. Vyhledávání dětí, na které se sociálně-právní ochrana zaměřuje ( § 6 odst. 1 ). 3. Činnost zaměřenou na ochranu dětí před škodlivými vlivy a předcházení jejich vzniku. 4. Pořádání v rámci poradenské činnosti přednášek a kurzů zaměřených na řešení výchovných, sociálních a jiných problémů souvisejících s péčí o dítě a jeho výchovu /§ 11 odst. 1 písm. c)/. 5. Poskytování odborného poradenství a pomoci žadatelům o zprostředování osvojení nebo pěstounské péče a poskytování poradenské pomoci fyzickým osobám vhodným stát se osvojiteli nebo pěstouny a osvojitelům nebo pěstounům v souvislosti s osvojením dítěte nebo svěřením dítěte do pěstounské péče /§ 11 odst. 1 písm. d), § 11 odst. 2 písm. c)/, 6. Uzavírání dohod o výkonu pěstounské péče podle § 47b. 7. Poskytování výchovné a poradenské péče osobě pečující, s níž pověřená osoba uzavřela dohodu o výkonu pěstounské péče /§ 47b/, při výkonu pěstounské péče a sledování výkonu pěstounské péče; pokud osoba pečující o tuto službu požádá, je pověřená osoba povinna výchovnou a poradenskou péči poskytnout.
Vzájemné soužití, o.p.s.
1. Vyhledávání dětí, na které se sociálně-právní ochrana zaměřuje. 2. Pomoc rodičům při řešení výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péčí o dítě. 3. Pořádání v rámci poradenské činnosti přednášek a kurzů zaměřených na řešení výchovných, sociálních a jiných problémů souvisejících s péčí o dítě a jeho výchovou. 4. Činnost zaměřená na ochranu dětí před škodlivými vlivy a předcházení jejich vzniku. 5. Uzavírání dohod o výkonu pěstounské péče podle § 47b. 6. Poskytovování výchovné a poradenské péče osobě pečující, s níž pověřená osoba uzavřela dohodu o výkonu pěstounské péče /§ 47b/, při výkonu pěstounské péče a sledování výkonu pěstounské péče; pokud osoba pečující o tuto 173
službu požádá, je pověřená osoba povinna výchovnou a poradenskou péči poskytnout. 7. Vyhledávání fyzických osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny a jejich oznamování obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností /§ 19a odst. 1 písm. b), § 48 odst. 2 písm. g)/. 1. Vyhledávání fyzických osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny a jejich oznamování obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností /19a odst. 1 písm. b, § 48 odst. 2 písm. g)/. 2. Poskytovat fyzickým osobám vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny a osvojitelům nebo pěstounům poradenskou pomoc související s osvojením dítěte nebo se svěřením dítěte do pěstounské péče. Ing. Lubomír Figura 3. Uzavírání dohod o výkonu pěstounské péče podle § 47b. 4. Poskytování výchovné a poradenské péče osobě pečující, s níž pověřená osoba uzavřela dohodu o výkonu pěstounské péče /§ 47b/, při výkonu pěstounské péče a sledování výkonu pěstounské péče; pokud osoba pečující o tuto službu požádá, je pověřená osoba povinna výchovnou a poradenskou péči poskytnout. 1. Výkon činnost podle § 10 odst. 1 písm. a), to je vyhledávání dětí, na které se sociálně-právní ochrana zaměřuje /§ 6 odst. 1/. 2. Pomoc rodičům při řešení výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péčí o dítě /§ 11 odst. 1 písm. a)/. 3. Poskytování nebo zprostředkování rodičům poradenství při výchově a vzdělávání dítěte a při péči o dítě zdravotně postižené /§ 11 odst. 1 písm. b)/. 4. Pořádání v rámci poradenské činnosti přednášek a kurzů zaměřených na řešení výchovných, sociálních a jiných Charita Frenštát pod problémů souvisejících s péčí o dítě a jeho výchovou /§ 11 odst. 1 písm. c)/. Radhoštěm 5. Činnost zaměřenou na ochranu dětí před škodlivými vlivy a předcházení jejich vzniku /§31 a § 32/. 6. Uzavírání dohod o výkonu pěstounské péče podle § 47b 7. Poskytování odborného poradenství a pomoci žadatelům o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče a poskytování poradenské pomoci fyzickým osobám vhodným stát se osvojiteli nebo pěstouny a osvojitelům nebo pěstounům v souvislosti s osvojením dítěte nebo svěřením dítěte do pěstounské péče 8. Vyhledávání fyzických osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny a jejich oznamování obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností /§ 19a odst. 1 písm. b), § 48 odst. 2 písm. g)/. 1. Pořádání v rámci poradenské činnosti přednášek a kurzů zaměřených na řešení výchovných, sociálních a jiných Markéta Sára problémů souvisejících s péčí o dítě a jeho výchovu /§ 11 odst. 1 písm. c)/. Kaczorová 2. Zřizování a provozování výchovně rekreačních táborů pro děti /§ 43/. Pastňáková 3. Uzavírání dohod a výkonu pěstounské péče podle § 47b. 4. Poskytování výchovné a poradenské péče osobě péče osobě pečujícící, s níž pověřená osoba uzavřela dohodu o 174
Centrum mladé rodiny - BOBEŠ
výkonu pěstounské péče (§ 47b), při výkonu pěstounské péče a sledování výkonu pěstounské péče; pokud osoba pečující o tuto službu požádá, je pověřená osoba povinna výchovnou a poradenskou péči poskytnout. 1. Vykon činnost podle § 10 odst. 1 písm. a), to je vyhledávání dětí, na které se sociálně-právní ochrana zaměřuje /§ 6 odst. 1/. 2. Pomoc rodičům při řešení výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péčí o dítě /§ 11 odst. 1 písm. a)/. 3. Poskytování nebozprostředkování rodičům poradenství při výchově a vzdělávání dítěte a při péči o dítě zdravotně postižené /§ 11 odst. 1 písm. b)/. 4. Pořádání v rámci poradenské činnosti přednášek a kurzů zaměřených na řešení výchovných, sociálních a jiných problémů souvisejících s péčí o dítě a jeho výchovou /§ 11 odst. 1 písm. c)/. 5. Činnost zaměřenou na ochranu dětí před škodlivými vlivy a předcházení jejich vzniku /§31 a § 32/. 6. Zřizování a provoz zařízení odborného poradenství pro péči o děti /§ 40/ - Centrum mladé rodiny Bobeš, Nerudova 1156, Bohumín. 7. Zřizování a provoz zařízení sociálně výchovné činnosti /§ 41/ - Centrum mladé rodiny Bobeš, Nerudova 1156, Bohumín. 8. Uzavírání dohod o výkonu pěstounské péče podle § 47b. 9. Poskytování odborného poradenství a pomoci žadatelům o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče a poskytování poradenské pomoci fyzickým osobám vhodným stát se osvojiteli nebo pěstouny a osvojitelům nebo pěstounům v souvislosti s osvojením dítěte nebo svěřením dítěte do pěstounské péče /§ 11 odst. 1 písm. d), § 11 odst. 2 písm. c)/. 10. Poskytování výchovné a poradenské péče osobě pečující, sníž pověřená osoba uzavřela dohodu o výkonu pěstounské péče /§ 47b/, při výkonu pěstounské péče a sledování výkonu pěstounské péče; pokud osoba pečující o tuto službu požádá, je pověřená osoba povinna výchovnou a poradenskou péči poskytnout. 11. Vyhledávání fyzických osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny a jejich oznamování obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností /§ 19a odst. 1 písm. b), § 48 odst. 2 písm. g)/.
Tabulka 17: Pověřené osoby k výkonu SPOD, které neuzavírají dohody o výkonu PP
Název Bílý nosorožec, o.p.s.
Rozsah pověření pro výkon sociálně - právní ochrany dětí 1. Pomoc rodičům při řešení, výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péčí o dítě. 2. Poskytování nebo zprostředkování rodičům poradenství při výchově a vzdělávání dítěte a při péči o dítě zdravotně 175
postižené. na ochranu dětí před škodlivými vlivy a předcházení jejich vzniku.
3. Činnost zaměřená
CENTROM
1. Činnost zaměřená na ochranu dětí před škodlivými vlivy a předcházení jejich vzniku.
Diakonie ČCE středisko v Ostravě Diecézní charita ostravsko-opavská
1. Pomoc rodičům při řešení výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péčí o dítě. 2. Zřizování a provoz zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. 1. Činnost zaměřená na ochranu dětí před škodlivými vlivy a předcházení jejich vzniku. 2. Pomoc rodičům při řešení výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péčí o dítě. 1. Vyhledávání dětí, na které se sociálně-právní ochrana zaměřuje. 2. Pomoc rodičům při řešení výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péčí o dítě. 3. Poskytování nebo zprostředkování rodičům poradenství při výchově a vzdělávání dítěte a při péči o dítě zdravotně postižené. 4. Činnost zaměřená na ochranu dětí před škodlivými vlivy a předcházení jejich vzniku. 1. Pomoc rodičům při řešení výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péčí o dítě. 2. Poskytování nebo zprostředkování rodičům poradenství při výchově a vzdělávání dítěte a při péči o dítě zdravotně postižené. 3. Pořádání v rámci poradenské činnosti přednášek a kurzů zaměřených na řešení výchovných, sociálních a jiných problémů souvisejících s péčí o dítě a jeho výchovou. 4. Činnost zaměřená na ochranu dětí před škodlivými vlivy a předcházení jejich vzniku.
Sdružení sociálních asistentů
SPOLEČNĚJEKHETANE, o.s.
Salesiánský dům 1. Vyhledávání dětí, na které se sociálně-právní ochrana zaměřuje (§ 6 odst. 1). dětí a mládeže Klub 2. Činnost zaměřenou na ochranu dětí před škodlivými vlivy a předcházení jejich vzniku. SHM Ostrava 3. Zřizování a provoz zařízení sociálně výchovné činnosti. Zábřeh 1. Pomoc rodičům při řešení výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péčí o dítě /§ 11 odst. 1 píms. a)/. 2. Poskytování nebo zprostředkování rodičům poradenství při výchově a vzdělávání dítěte a při péči o dítě zdravotně SALUS, o. p. s. postižené. 3. Zřizování a provoz zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. 1. Vyhledávání dětí, na které se sociálně-právní ochrana zaměřuje. Centrum nové 2. Pomoc rodičům při řešení výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péčí o dítě. naděje 3. Pořádání v rámci poradenské činnosti přednášek a kurzů zaměřených na řešení výchovných, sociálních a jiných 176
EUROTOPIA Opava o.p.s.
OPEN HOUSE
Dětské centrum Čtyřlístek, příspěvková organizace
Akademie J. A. Komenského Občanské sdružení Heřmánek
problémů souvisejících s péčí o dítě a jeho výchovou. 4. Činnost zaměřená na ochranu dětí před škodlivými vlivy a předcházení jejich vzniku. 1. Vyhledávání dětí, na které se sociálně-právní ochrana zaměřuje. 2. Pořádání v rámci poradenské činnosti přednášek a kurzů zaměřených na řešení výchovných, sociálních a jiných problémů souvisejících s péčí o dítě a jeho výchovu. 3. Činnost zaměřená na ochranu dětí před škodlivými vlivy a předcházení jejich vzniku. 4. Zřizování a provoz zařízení sociálně-výchovné činnosti. 5. Zřizování a provozování výchovně rekreačních táborů pro děti 1. Vyhledávání dětí, na které se sociálně-právní ochrana zaměřuje. 2. Pomoc rodičům při řešení výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péčí o dítě. 3. Pořádání v rámci poradenské činnosti přednášek a kurzů zaměřených na řešení výchovných, sociálních a jiných problémů souvisejících s péčí o dítě a jeho výchovou. 4. Činnost zaměřená na ochranu dětí před škodlivými vlivy a předcházení jejich vzniku. 5. Zřizování a provoz zařízení odborného poradenství pro péči o děti. 6. Zřizování a provozování výchovně rekreačních táborů pro děti. 1. Výkon činnosti podle § 10 odst. 1 písm. a), to je vyhledávání dětí, na které se sociálně-právní ochrana zaměřuje. 2. Pomoc rodičům při řešení výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péčí o dítě. 3. Poskytování nebo zprostředkování poradenství rodičům při výchově a vzdělávání dítěte a při péči o dítě zdravotně postižené (§ 11 odst. 1 písm. b)/. 4. Pořádání v rámci poradenské činnosti přednášek a kurzů zaměřených na řešení výchovných, sociálních a jiných problémů souvisejících s péči o dítě a jeho výchovu (§ 11 odst. 1 písm. c)/. 5. Zřizování a provoz zařízení odborného poradenství pro péči o dítě /§ 40/ - Dětské centrum Čtyřlístek, příspěvková organizace, Nákladní 29, Opava - Předměstí. 6. Zřizování a provoz zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc /§ 42/ -Dětské centrum Čtyřlístek, příspěvková organizace, Nádražní 29, Opava - Předměstí a Hornická 900/8, Havířov - Prostřední Suchá. 1. Zřizování a provoz výchovně rekreačních táborů. 1. Zřizování a provoz zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.
177
Charita Český Těšín
Pavučina, o.p.s.
Charita Ostrava
Help-in, o.p.s.
Liga o.p.s. Bruntál
Filadelfie-Přístav Oldřichovice
1. Výkon činnosti podle § 10 odst. 1 písm. a), to je vyhledávání dětí, na které se sociálně-právní ochrana zaměřuje /§ 6/, 2. Činnost zaměřená na ochranu dětí před škodlivými vlivy a předcházení jejich vzniku /§ 31 a § 32/. 1. Výkon činnosti podle § 10 odstavec 1 písmeno a), to je vyhledávání dětí, na které se sociálně-právní ochrana zaměřuje (§6) 2. Pořádání v rámci poradenské činnosti přednášek a kurzů zaměřených na řešení výchovných, sociálních a jiných problémů souvisejících s péčí o dítě a jeho výchovou. 3. Činnost zaměřenou na ochranu dětí před škodlivými vlivy a předcházení jejich vzniku. 1. Výkon činnosti podle § 10 odst. 1 písm. a), to je vyhledávání dětí, na které se sociálně-právní ochrana zaměřuje /§ 6/, 2. Pomoc rodičům při řešení výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péčí o dítě /§ 11 odst. 1 písm. a)/, 3. Poskytování nebo zprostředkovávání rodičům poradenství při výchově a vzdělávání dítěte a při péči o dítě zdravotně postižené /§ 11 odst. 1 písm. b)/, 4. Činnost zaměřenou na ochranu dětí před škodlivými vlivy a předcházení jejich vzniku /§ 31 a 32/. 1. Vyhledávání dětí, na které se sociálně-právní ochrana zaměřuje (§ 6 odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb.) 2. Pomoc rodičům při řešení výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péčí o dítě. 3. Poskytování nebo zprostředkovávání rodičům poradenství při výchově a vzdělávání dítěte. a při péči o dítě zdravotně postižené. 1. Vyhledávání dětí, na které se sociálně-právní ochrana zaměřuje (§ 6 odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb.) 2. Pomoc rodičům při řešení výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péčí o dítě. 3. Poskytování nebo zprostředkovávání rodičům poradenství při výchově a vzdělávání dítěte a při péči o dítě zdravotně postižené. 4. Pořádání v rámci poradenské činnosti přednášek a kurzů zaměřených na řešení výchovných, sociálních a jiných problémů souvisejících s péčí o dítě a jeho výchovou. 5. Činnost zaměřená na ochranu dětí před škodlivými vlivy a předcházení jejich vzniku 6. zřizování a provoz zařízení odborného poradenství pro péči o děti. 7. Zřizování a provoz sociálně výchovné činnosti. 8. Zřizování a provozování výchovně rekreačních táborů pro děti. 1. Pomoc rodičům při řešení výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péčí o dítě. 2. Poskytování nebo zprostředkovávání rodičům poradenství při výchově a vzdělávání dítěte. 3. Pořádání v rámci poradenské činnosti přednášek a kurzů zaměřených na řešení výchovných, sociálních a jiných problémů souvisejících s péčí o dítě a jeho výchovou. 178
Renarkon, o.p.s.
1. Vyhledávání dětí, na které se sociálně-právní ochrana zaměřuje (§ 6 odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb.) 2. Pomoc rodičům při řešení výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péčí o dítě. 3. Činnost zaměřená na ochranu dětí před škodlivými vlivy a předcházení jejich vzniku.
Dětský domov Janovice u Rýmařova
1. Zřizování a provoz zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.
Rodinné centrum Kaštánek
Rodinné a komunitní centrum Chaloupka
1. Vykonávat činnost podle § 10 odst. 1 písm. a), to je vyhledávání dětí, na které se sociálně-právní ochrana zaměřuje (§ 6 odst. 1 ). 2. Pomoc rodičům při řešení výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péčí o dítě (§ 11 odst. 1 písm. a). 3. Poskytování nebo zprostředkovávání rodičům poradenství při výchově a vzdělávání dítěte a při péči o dítě zdravotně postižené /§ 11 odst. 1 písm. b)/. 4. Pořádání v rámci poradenské činnosti přednášek a kurzů zaměřených na řešení výchovných, sociálních a jiných problémů souvisejících s péčí o dítě a jeho výchovou /§11 odst. 1 písm. c)/. 5. Činnost zaměřená na ochranu dětí před škodlivými vlivy a předcházení jejich vzniku (§ 31 a 32). 6. Vyhledávání fyzických osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny a jejich oznamování obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. 7. Poskytovat fyzickým osobám vhodným stát se osvojiteli nebo pěstouny a osvojitelům nebo pěstounům poradenskou pomoc související s osvojením dítěte. 1. Vykonávat činnost podle § 10 odst. 1 písm. a), to je vyhledávání dětí, na které se sociálně-právní ochrana zaměřuje (§ 6 odst. 1 ). 2. Pomoc rodičům při řešení výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péčí o dítě (§ 11 odst. 1 písm. a). 3. Pořádání v rámci poradenské činnosti přednášek a kurzů zaměřených na řešení výchovných, sociálních a jiných problémů souvisejících s péčí o dítě a jeho výchovu /§ 11 odst. 1 písm. c)/. 4. Zřizování a provoz zařízení odborného poradenství pro péči o dítě /§ 40/ , Rodinné a komunitní centrum Chaloupka, Repinova 19, 702 00 Ostrava. 5. Zřizování a provozování výchovně rekreačních táborů pro dětí /§ 43/. 6. Uzavírání dohod o výkonu pěstounské péče podle § 47b. 179
Althaia, o.p.s.
Mateřské centrum OASA - klub pro maminku a dítě, o.p.s.
Dotek
7. Poskytování výchovné a poradenské péče osobě pečující, s níž pověřená osoba uzavřela dohodu o výkonu pěstounské péče /§ 47b/, při výkonu pěstounské péče a sledování výkonu pěstounské péče; pokud osoba pečující o tuto službu požádá, je pověřená osoba povinna výchovnou a poradenskou péči poskytnout. 8. Vyhledávání fyzických osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny a jejich oznamování obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností /§ 19a odst. 1 písm. b), § 48 odst. 2 písm. g)/. 1. Vykonávat činnost podle § 10 odst. 1 písm. a), to je vyhledávání dětí, na které se sociálně-právní ochrana zaměřuje (§ 6 odst. 1). 2. Pomoc rodičům při řešení výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péčí o dítě (§ 11 odst. 1 písm. a). 3. Poskytování nebo zprostředkování rodičům poradenství při výchově a vzdělávání dítěte a při péči o dítě zdravotně postižené (§ 11 odst. 1 písm. b). 4. Pořádání v rámci poradenské činnosti přednášek a kurzů zaměřených na řešení výchovných, sociálních a jiných problémů souvisejících s péčí o dítě a jeho výchovou (§ 11 odst. 1 písm. c). 5. Činnost zaměřenou na ochranu dětí před škodlivými vlivy a předcházení jejich vzniku (§ 31 a 32). 6. Zřizování a provoz zařízení sociálně výchovné činnosti (§ 41). 7. Zřizování a provoz zařízení odborného poradenství pro péči o děti (§ 40). 1. Vykonávat činnost podle § 10 odst. 1 písm. a), to je vyhledávání dětí, na které se sociálně-právní ochrana zaměřuje (§ 6 odst. 1). 2. Pomoc rodičům při řešení výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péčí o dítě (§ 11 odst. 1 písm. a). 3. Poskytování nebo zprostředkování rodičům poradenství při výchově a vzdělávání dítěte a při péči o dítě zdravotně postižené (§ 11 odst. 1 písm. b). 4. Pořádání v rámci poradenské činnosti přednášek a kurzů zaměřených na řešení výchovných, sociálních a jiných problémů souvisejících s péčí o dítě a jeho výchovou (§ 11 odst. 1 písm. c). 5. Činnost zaměřenou na ochranu dětí před škodlivými vlivy a předcházení jejich vzniku (§ 31 a 32). 6. Zřizování a provoz zařízení sociálně výchovné činnosti (§ 41). 7. Zřizování a provoz zařízení odborného poradenství pro péči o děti (§ 40). 1. Pomoc rodičům při řešení výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péčí o dítě (§ 11 odst. 1 písm. a). 2. Poskytování nebo zprostředkovávání rodičům poradenství při výchově a vzdělávání dítěte a při péči o dítě zdravotně postižené (§ 11 odst. 1 písm. b). 3. Pořádání v rámci poradenské činnosti přednášek a kurzů zaměřených na řešení výchovných, sociálních a jiných problémů souvisejících s péčí o dítě a jeho výchovou (§ 11 odst. 1 písm. c). 180
Asociace rodičů a přátel zdravotně postižených v ČR o. s. Klub Zvoneček
Mobilní Hospic Ondrášek
Charita FrýdekMístek
S.T.O.P.
4. Činnost zaměřenou na ochranu dětí před škodlivými vlivy a předcházení jejich vzniku (§31 a § 32). 5. Vyhledávání fyzických osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny a jejich oznamování obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. 6. Poskytovat fyzickým osobám vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny a osvojitelům nebo pěstounům poradenskou pomoc související s osvojením dítěte nebo se svěřením dítěte do pěstounské péče (§ 48 odst. 2 písm. i). 1. Vykonávat činnost podle § 10 odst. 1 písm. a), to je vyhledávání dětí, na které se sociálně-právní ochrana zaměřuje (§ 6 odst. 1). 2. Pomoc rodičům při řešení výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péčí o dítě (§ 11 odst. 1 písm. a). 3. Poskytování nebo zprostředkování rodičům poradenství při výchově a vzdělávání dítěte a při péči o dítě zdravotně postižené (§ 11 odst. 1 písm. b). 4. Činnost zaměřenou na ochranu dětí před škodlivými vlivy a předcházení jejich vzniku (§ 31 a 32). 5. Zřizování a provozování výchovně rekreačních táborů pro děti (§ 43). 1. Pomoc rodičům při řešení výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péčí o dítě (§ 11 odst. 1 písm. a). 2. Poskytování nebo zprostředkování rodičům poradenství při výchově a vzdělávání dítěte a při péči o dítě zdravotně postižené (§ 11 odst. 1 písm. b). 1. Vykonávat činnost podle § 10 odst. 1 písm. a), to je vyhledávání dětí, na které se sociálně-právní ochrana zaměřuje (§ 6 odst. 1). 2. Pomoc rodičům při řešení výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péčí o dítě (§ 11 odst. 1 písm. a). 3. Pořádání v rámci poradenské činnosti přednášek a kurzů zaměřených na řešení výchovných, sociálních a jiných problémů souvisejících s péčí o dítě a jeho výchovou (§ 11 odst. 1 písm. c). 4. Činnost zaměřenou na ochranu dětí před škodlivými vlivy a předcházení jejich vzniku (§ 31 a 32). 5. Zřizování a provoz zařízení sociálně výchovné činnosti (§ 41). 1. Pomoc rodičům při řešení výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péčí o dítě (§ 11 odst. 1 písm. a). 2. Pořádání v rámci poradenské činnosti přednášek a kurzů zaměřených na řešení výchovných, sociálních a jiných problémů souvisejících s péčí o dítě a jeho výchovou (§ 11 odst. 1 písm. c). 3. Činnost zaměřenou na ochranu dětí před škodlivými vlivy a předcházení jejich vzniku (§ 31 a 32). 181
ZIP Zábava Informace Poradenství a Pomoc
Obecně prospěšná společnost DLAŇ ŽIVOTU
OPORA DĚTEM
Centrum sociální pomoci Třinec, příspěvková organizace
1. Vykonávat činnost podle § 10 odst. 1 písm. a), to je vyhledávání dětí, na které se sociálně-právní ochrana zaměřuje (§ 6 odst. 1). 2. Pomoc rodičům při řešení výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péčí o dítě (§ 11 odst. 1 písm. a) Činnost zaměřenou na ochranu dětí před škodlivými vlivy a předcházení jejich vzniku (§ 31 a 32). 3. Činnost zaměřenou na ochranu dětí před škodlivými vlivy a předcházení jejich vzniku (§ 31 a § 32) 1. Vykonávat činnost podle § 10 odst. 1 písm. a), to je vyhledávání dětí, na které se sociálně-právní ochrana zaměřuje (§ 6 odst. 1). 2. Pomoc rodičům při řešení výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péčí o dítě (§ 11 odst. 1 písm. a). 3. Poskytování nebo zprostředkování rodičům poradenství při výchově a vzdělávání dítěte a při péči o dítě zdravotně postižené (§ 11 odst. 1 písm. b). 4. Pořádání v rámci poradenské činnosti přednášek a kurzů zaměřených na řešení výchovných, sociálních a jiných problémů souvisejících s péčí o dítě a jeho výchovou (§ 11 odst. 1 písm. c). 5. Činnost zaměřenou na ochranu dětí před škodlivými vlivy a předcházení jejich vzniku (§ 31 a 32). 1. Pomoc rodičům při řešení výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péči o dítě /§ 11 odst. 1 písm. a)/. 2. Poskytování nebo zprostředkování rodičům poradenství při výchově a vzdělání dítěte a při péči o dítě zdravotně postižené /§ 11 odst. 1 písm. b)/. 3. Pořádání v rámci poradenské činnosti přednášek a kurzů zaměřených na řešení výchovných, sociálních a jiných problémů souvisejících s péčí o dítě a jeho výchovu /§ 11 odst. 1 písm. c)/. 4. Činnost zaměřenou na ochranu dětí před škodlivými vlivy a předcházení jejich vzniku /§ 31 a §/. 5. Zřizování a provoz zařízení odborného poradenství pro péči o děti /§/ - OPORA DĚTEM - PORADENSTVÍ, Palkovická 305, 738 01 Frýdek-Místek. 6. Zřizování a provoz zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc /§ 42/ - OPORA DĚTEM - ZPDVOP, Palkovická 305, 738 01 Frýdek-Místek. 7. Vyhledávání dětí uvedených v § 2, kterým je třeba zajistit péči v náhradním rodinném prostředí formou pěstounské péče nebo osvojení, a jejich oznamování obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností /§ 19a odst. 1 písm. c), § 48 odst. 2 písm. h)/. 1. Zřizování a provoz zařízení odborného poradenství pro péči o děti /§ 40/ - Centrum sociální pomoci Třinec, příspěvková organizace, Máchova 1134, Třinec
182
CNRP - Sdružení pěstounů
1. Pomoc rodičům při řešení výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péčí o dítě /§ 11 odst. 1 písm. a)/. 2. Pořádání v rámci poradenské činnosti přednášek a kurzů zaměřených na řešení výchovných, sociálních a jiných problémů souvisejících s péčí o dítě a jeho výchovou (§ 11 odst. 1 písm. c)/.
Tabulka 18: Pověřené osoby působící v MSK dle rozsahu poskytovaných služeb a působnosti organizace – kde a komu jsou služby určeny
Název
Rozsah poskytovaných služeb
Bílý nosorožec, o.p.s.
Dům na půl cesty Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Odborné sociální poradenství Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Azylové domy
CENTROM
Diakonie ČCE středisko v Ostravě
Působnost organizace - kde jsou služby poskytovány Ostrava - Mariánské Hory a Hulváky
Ostrava - Radvanice Ostrava - Vítkovice
Ostrava - Jih
Působnost organizace - komu jsou služby poskytovány
osoby do 26 let věku opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách rodiny s dítětem/dětmi etnické menšiny osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy rodiny s dítětem/dětmi osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy
děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy oběti domácího násilí osoby bez přístřeší osoby v krizi rodiny s dítětem/dětmi
183
Diecézní charita ostravskoopavská
Sdružení sociálních asistentů Vzájemné soužití, o.p.s.
SPOLEČNĚJEKHETANE, o.s.
Dětské centrum Domeček, příspěvková organizace
Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Odborné sociální poradenství Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Terénní programy Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Dětské centrum ZDVOP
Slezská Ostrava, Moravská Ostrava a Přívoz
Moravská Ostrava a Přívoz Slezská Ostrava, Moravská Ostrava a Přívoz
Moravská Ostrava a Přívoz, Ostrava Poruba
Ostrava - Zábřeh
děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách etnické menšiny rodiny s dítětem/dětmi osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy rodiny s dítětem/dětmi
osoby v krizi osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách etnické menšiny děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy osoby do 26 let věku opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče oběti trestné činnosti osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy rodiny s dítětem/dětmi ohrožené děti
184
Slezská diakonie
Salesiánský dům dětí a mládeže Klub SHM Ostrava - Zábřeh SALUS, o. p. s.
Odborné sociální poradenství Osobní asistence Odlehčovací služby Denní stacionáře Domovy pro osoby se zdravotním postižením Raná péče Azylové domy Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Sociálně terapeutické dílny Terénní programy Intervenční centra
Havířov Bruntál Třinec Moravská Ostrava Karviná Jablunkov Čecký Těšín Slezská Ostrava Ostrava - Mariánské Hory a Hulváky Ostrava - Nová Ves Frýdek - Místek Krnov Tichá Nový Jičín Bohumín Orlová Rýmařov Město Albrechtice Holčovice Jindřichov u Krnova Návsí Osoblaha
rodiny s dítětem/dětmi oběti domácího násilí oběti trestné činnosti osoby v krizi osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách pachatelé trestné činnosti osoby s chronickým duševním onemocněním osoby s chronickým onemocněním osoby s jiným zdravotním postižením osoby s kombinovaným postižením osoby s mentálním postižením osoby s tělesným postižením osoby se sluchovým postižením osoby se zdravotním postižením osoby se zrakovým postižením osoby bez přístřeší děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách
děti a mládež Organizace volnočasových aktivit Azylové domy Sociálně aktivizační služby pro rodiny s
Ostrava - Zábřeh
Kopřivnice
rodiny s dítětem/dětmi
185
dětmi Sociální služby města Havířova
Odborné sociální poradenství Pečovatelská služba Raná péče Telefonická krizová pomoc Kontaktní centra Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Terénní programy
Havířov
osoby v krizi osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách etnické menšiny osoby s chronickým duševním onemocněním osoby s chronickým onemocněním osoby s jiným zdravotním postižením osoby s kombinovaným postižením osoby s mentálním postižením osoby s tělesným postižením osoby se sluchovým postižením osoby se zdravotním postižením osoby se zrakovým postižením rodiny s dítětem/dětmi
186
Centrum nové naděje
Odborné sociální poradenství
Frýdek-Místek
imigranti a azylanti oběti domácího násilí oběti obchodu s lidmi oběti trestné činnosti osoby bez přístřeší osoby do 26 let věku opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče osoby komerčně zneužívané osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách osoby s chronickým duševním onemocněním osoby s chronickým onemocněním osoby s jiným zdravotním postižením osoby s kombinovaným postižením osoby s mentálním postižením osoby s tělesným postižením osoby se sluchovým postižením osoby se zdravotním postižením osoby se zrakovým postižením osoby v krizi osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy pachatelé trestné činnosti rodiny s dítětem/dětmi senioři etnické menšiny
187
EUROTOPIA Opava o.p.s.
Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Terénní programy
Opava Krnov
OPEN HOUSE
Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Terénní programy
Bruntál Opava
Dětské centrum Čtyřlístek, příspěvková organizace
Dětský domov/Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (ZDVOP) Utajené porody (diskrétní porody) Služby poskytované mimo režim zdravotních pojišťoven Laktační poradna Rehabilitační stacionář
Opava Havířov
osoby v krizi osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy rodiny s dítětem/dětmi etnické menšiny děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy osoby v krizi osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy pachatelé trestné činnosti etnické menšiny osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách ohrožené děti
188
Rehabilitační ambulance Logopedická ambulance Psychologická ambulance Mediace
Akademie J. A. Komenského
Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež
Karviná
Bunkr, o.p.s.
Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Terénní programy
Třinec Bohumín Nový Jičín
děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy etnické menšiny děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy
189
Centrum psychologické pomoci, příspěvková organizace
Odborné sociální poradenství Telefonická krizová pomoc
Moravská Ostrava a Přívoz Frýdek - Místek Třinec Opava Bruntál Nový Jičín Karviná
děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy imigranti a azylanti oběti domácího násilí oběti obchodu s lidmi oběti trestné činnosti osoby bez přístřeší osoby do 26 let věku opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče osoby komerčně zneužívané osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách osoby s chronickým duševním onemocněním osoby s chronickým onemocněním osoby s jiným zdravotním postižením osoby s kombinovaným postižením osoby s mentálním postižením osoby s tělesným postižením osoby se zdravotním postižením osoby v krizi osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy pachatelé trestné činnosti rodiny s dítětem/dětmi senioři etnické menšiny
190
Občanské sdružení Heřmánek
Domy na půl cesty
Karviná
Charita Český Těšín
Azylové domy Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež
Karviná Český Těšín
Pavučina, o.p.s.
Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež
Slezská Ostrava
oběti domácího násilí osoby bez přístřeší osoby do 26 let věku opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče osoby v krizi osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy rodiny s dítětem/dětmi etnické menšiny oběti domácího násilí osoby bez přístřeší osoby v krizi rodiny s dítětem/dětmi děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy etnické menšiny děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy
191
Charita Ostrava
Odborné sociální Ostrava poradenství Azylové domy Krizová pomoc Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Noclehárny Sociální rehabilitace
Help-in, o.p.s.
Pečovatelská služba Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Odborné sociální poradenství
Bruntál
Liga o.p.s. Bruntál Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi
Bruntál
děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy osoby bez přístřeší osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách osoby v krizi osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy rodiny s dítětem/dětmi oběti domácího násilí oběti obchodu s lidmi oběti trestné činnosti osoby s chronickým onemocněním osoby s jiným zdravotním postižením osoby s chronickým onemocněním osoby se zdravotním postižením senioři rodiny s dítětem/dětmi oběti trestné činnosti osoby komerčně zneužívané osoby v krizi etnické menšiny děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách osoby v krizi osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy etnické menšiny rodiny s dítětem/dětmi
192
Filadelfie-Přístav Oldřichovice
Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež
Frýdek-Místek
Renarkon, o.p.s.
Odborné sociální poradenství Kontaktní centra Služby následné péče Terapeutické komunity Terénní programy
Ostrava-Vítkovice Frýdek-Místek Kopřivnice
Elim Opava o.p.s.
Krizová pomoc Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi
Opava Hlučín Bruntál Vítkov Kravaře
Dětský domov Janovice u Rýmařova Centrum pro rodinu a sociální péči o. s.
Dětský domov ZDVOP
Rýmařov
Odborné sociální poradenství Osobní asistence Odlehčovací služby Sociálně aktivizační služby pro seniory a
Ostrava - Zábřeh
děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy etnické menšiny děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy osoby do 26 let věku opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách osoby v krizi osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy rodiny s dítětem/dětmi etnické menšiny oběti domácího násilí osoby v krizi děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy etnické menšiny osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách rodiny s dítětem/dětmi ohrožené děti
osoby s kombinovaným postižením osoby s mentálním postižením osoby s tělesným postižením osoby se sluchovým postižením osoby se zdravotním postižením osoby se zrakovým postižením 193
osoby se zdravotním postižením
rodiny s dítětem/dětmi
Centrum sociálních služeb Ostrava, o. p. s.
Odborné sociální poradenství Azylové domy Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi
Moravská Ostrava a Přívoz, Ostrava Mariánské Hory a Hulváky
Rodinné centrum Kaštánek
Rodinné centrum
Ostrava-Poruba
Rodinné a komunitní centrum Chaloupka
Rodinné a komunitní centrum
Ostrava
děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy oběti domácího násilí osoby v krizi osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy rodiny s dítětem/dětmi osoby se zdravotním postižením osoby bez přístřeší pachatelé trestné činnosti oběti domácího násilí osoby bez přístřeší osoby do 26 let věku opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče náhradní rodiny zájemci o náhradní rodinnou péči rodiny s dětmi náhradní rodiny zájemci o náhradní rodinnou péči rodiny s dětmi
194
Sdružení maminek Sluníčko, o. s.
Althaia, o.p.s.
Centrum mladé rodiny - BOBEŠ
Mateřské centrum OASA klub pro
Mateřské centrum Karviná Montessori školka Volnočasový klub Sociální činnost na podporu rodin Organizace služeb pro náhradní rodiny a veřejnost Odborné sociální Osoblaha poradenství Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi
Rodinné centrum Dětská skupina miniškolka Náhradní rodinná péče Poradenství Mateřské centrum
Bohumín
Opava
náhradní rodiny zájemci o náhradní rodinnou péči rodiny s dětmi
oběti domácího násilí osoby bez přístřeší osoby se zdravotním postižením osoby v krizi osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy senioři etnické menšiny děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy osoby do 26 let věku opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách rodiny s dítětem/dětmi děti (nezletilé děti mladší 18 let) rodiny s dětmi rodiče nebo jiné osoby pečující o děti osoby vhodné stát se osvojiteli nebo pěstouny žadatelé o zprostředkování osvojení nebo pěstounskou péči osvojitelé a pěstouni osoby pečující náhradní rodiny zájemci o náhradní rodinnou péči rodiny s dětmi 195
maminku a dítě, o.p.s. Dotek
Asociace rodičů a přátel zdravotně postižených v ČR o. s. Klub Zvoneček
Zprostředkování Český Těšín odborné poradenské péče Organizace vzdělávání Organizace rodičovských skupin a klubových aktivit Centra denních Odry služeb Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi
Mobilní Hospic Ondrášek
Odborné sociální poradenství
Ostrava-Jih
pěstouni osvojitelé zájemci o náhradní rodinnou péči široká veřejnost
osoby do 26 let věku opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče osoby s chronickým duševním onemocněním osoby s jiným zdravotním postižením osoby s kombinovaným postižením osoby s mentálním postižením osoby s tělesným postižením osoby se sluchovým postižením osoby se zdravotním postižením osoby se zrakovým postižením osoby v krizi osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy rodiny s dítětem/dětmi etnické menšiny osoby v krizi
196
Charita FrýdekMístek
S.T.O.P.
Ing. Lubomír Figura ZIP Zábava Informace Poradenství a Pomoc Obecně prospěšná společnost DLAŇ ŽIVOTU
Odborné sociální poradenství Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Terénní programy Sociálně preventivní program pro děti a mládež Program skupinového doučování Doučování Uzavírání dohod o výkonu pěstounské péče NZDM
Frýdek-Místek
děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách rodiny s dítětem/dětmi etnické menšiny osoby se zdravotním postižením osoby v krizi
Moravskoslezský kraj
rodiny s dětmi v nepříznivých sociálních situacích sociálně znevýhodněné děti a mládež
Havířov
Azylové domy Poradna Cesta těhotenstvím
Moravská Ostrava
náhradní rodiny zájemci o náhradní rodinnou péči rodiny s dětmi děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy etnické menšiny oběti domácího násilí osoby bez přístřeší těhotné matky matky a jejich partneři s dětmi do čtyř let dívky v náročné situaci
Havířov
197
členové širší rodiny
OPORA DĚTEM Markéta Sára Kaczorová Pastňáková
Centrum sociální pomoci Třinec, příspěvková organizace
ZDVOP Hlídání dětí Doučování dětí Organizace táborů a volnočasových aktivit Výpomoc v péči o děti Organizace kurzů a vzdělávání Osobní asistence Denní stacionáře Azylové domy Domy na půl cesty
Frýdek-Místek Ostrava Frýdek-Místek Opava Havířov
ohrožené děti náhradní rodiny zájemci o náhradní rodinnou péči rodiny s dětmi
Třinec
osoby s chronickým duševním onemocněním osoby s chronickým onemocněním osoby s jiným zdravotním postižením osoby s kombinovaným postižením osoby s mentálním postižením osoby s tělesným postižením osoby se sluchovým postižením osoby se zdravotním postižením osoby se zrakovým postižením osoby bez přístřeší děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy osoby do 26 let věku opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče
198
CNRP - Sdružení pěstounů
Charita Frenštát pod Radhoštěm
Dětský domov SRDCE a Školní jídelna, Karviná Fryštát, Vydmuchov 10, příspěvková organizace Domino cz, o.s.
Organizace táborů pro děti Hlídání dětí Organizace vzdělávání Odborné konzultace a doprovázení Podpora asistovaného kontaktu s biologickou rodinou Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Místní klub náhradních rodin Dětský domov ZDVOP
Ostrava
náhradní rodiny
Frenštát pod Radhoštěm
rodiny s dítětem/dětmi
Karviná
ohrožené děti
Komunitní centra pro rodinu Podpora a rozvoj náhradní rodinné péče Organizace táborů
Nový Jičín
náhradní rodiny zájemci o náhradní rodinnou péči rodiny s dětmi
199
Organizace vzdělávání
Rodina u nás, o.s.
Dobrá rodina, o.p.s.
Na dlani o.p.s.
Doprovázení náhradních rodin Facilitace případových konferencí Organizace vzdělávání Poradenství Uzavírání dohod o výkonu pěstounské péče Organizace vzdělávání Poradenství
Nový Jičín
náhradní rodiny zájemci o náhradní rodinnou péči rodiny s dětmi
Celá ČR
náhradní rodiny zájemci o náhradní rodinnou péči
Podpora a rozvoj náhradní rodinné péče Organizace táborů Organizace vzdělávání
Nový Jičín
náhradní rodiny zájemci o náhradní rodinnou péči rodiny s dětmi
200
FOD
Rodina Sv. Zdislavy Občanské sdružení ONŽ – pomoc a poradenství pro ženy a dívky
Sdružení pěstounských rodin
Armáda spásy
Azylové domy ZDVOP Odborné sociální poradenství Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Sociální rehabilitace Odborné sociální poradenství Odborné sociální poradenství Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Telefonická krizová pomoc Informace o pěstounské péči Služby pro žadatele Služby pro pěstounské rodiny Azylové domy Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi
Ostrava Opava Krnov Dolní Benešov
rodiny s dítětem/dětmi děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy oběti domácího násilí oběti trestné činnosti osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách
Rožnov pod Radhoštěm Rožnov pod Radhoštěm Frýdek - Místek
náhradní rodiny zájemci o náhradní rodinnou péči děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy oběti domácího násilí osoby v krizi osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách rodiny s dítětem/dětmi osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy
Brno
náhradní rodiny zájemci o náhradní rodinnou péči
Opava Krnov Havířov Moravská Ostrava a Přívoz
osoby bez přístřeší rodiny s dítětem/dětmi děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy
201
Služby dobrého pastýře
Azylové domy
Ostrava Hlučín
Společnost pro ranou péči Bílý kruh bezpečí
Raná péče
Ostrava
Odborné sociální poradenství Intervenční centra Uzavírání dohod o výkonu pěstounské péče
Moravská Ostrava a Přívoz
Naše Srdce– Amaro Ilo
Ostrava
rodiny s dětmi oběti domácího násilí oběti obchodu s lidmi osoby v krizi děti a mládež ohrožená společensky nežádoucími jevy děti se zrakovým a kombinovaným postižením a jejich rodiny oběti domácího násilí oběti obchodu s lidmi oběti trestné činnosti náhradní rodiny zájemci o náhradní rodinnou péči
202
V průběhu výzkumu se ukázalo, že ne všechny pověřené osoby k výkonu SPOD, které působí na
území
Moravskoslezského
kraje,
jsou
zaregistrovány
Krajským
úřadem
Moravskoslezského kraje. Ve spolupráci s krajským úřadem proto byly osloveny jednotlivé orgány SPOD s otázkou, které pověřené organizace na jejich území aktuálně působí. Na mapě 10 jsou zobrazeny uvedené počty pověřených osob, které dle jednotlivých orgánů OSPOD působí na území jejich ORP. Z mapy je patrné, že nejvíce pověřených osob působí na území města Ostravy (26 pověřených osob). Silné je také zastoupení v okolí města Ostravy. Naopak nejméně osob s pověřením SPOD působí na severu a západu Moravskoslezského kraje. Mapa 10: Počet organizací s pověřením k výkonu sociálně-právní ochrany dětí působících v jednotlivých ORP
203
V tabulce č. 19 jsou uvedeny pověřené osoby, které dle jednotlivých orgánů SPOD působí na území jejich obce s rozšířenou působností. Z údajů lze tedy usuzovat, že na území Moravskoslezského kraje působí 13 osob pověřených k výkonu sociálněprávní ochrany dětí, které nejsou zaregistrovány na místním krajském úřadu. Jedná se o organizace, které jsou zaregistrovány v jiných krajích, povětšinou sousedních. Některé velké organizace, které působí na území celé České republiky, jsou zaregistrovány pouze v jednom kraji.
Tabulka 19: Pověřené osoby k výkonu SPOD, které působí na území MSK a nejsou registrovány KÚ MSK
Název Domino cz, o.s. Rodina u nás, o.s. Dobrá rodina, o.p.s. Na dlani o.p.s. FOD Rodina Sv. Zdislavy Občanské sdružení ONŽ – pomoc a poradenství pro ženy a dívky Sdružení pěstounských rodin Armáda spásy Služby dobrého pastýře Společnost pro ranou péči Bílý kruh bezpečí Naše Srdce–Amaro Ilo
V tabulce 20 jsou pak uvedeny jmenovitě všechny pověřené osoby k výkonu sociálněprávní ochraně dětí, které působí dle jednotlivých orgánů SPOD na území jejich obce s rozšířenou působností. Tabulka 20: Pověřené osoby k výkonu SPOD, které působí na území MSK dle jednotlivých OSPOD
Bílovec Centrum sociálních služeb Ostrava, p.o. Centrum psychologické pomoci, p.o. Centrum pro rodinu a sociální péči o.s. Domino cz, o.s., Rodina u nás, o.s. Bruntál Elim Opava o.p.s. Centrum psychologické pomoci, p.o. Dobrá rodina, o.p.s. 204
Frýdek – Místek Centrum nové naděje Renarkon, o.p.s. Charita Frýdek - Místek Slezská diakonie Centrum psychologické pomoci, p.o. OPORA DĚTEM o.p.s. Bílý Nosorožec Frýdland nad Ostravicí Slezská diakonie Centrum psychologické pomoci, p.o. OPORA DĚTEM o.p.s. Dobrá rodina, o. p. s. Havířov Vzájemné soužití o. p. s. Slezská diakonie Markéta Sára Kaczorová Pastňáková Sociální služby města Havířova Dětské centrum Čtyřlístek ZIP Zábava Informace Poradenství a pomoc, o.s. Jablunkov Centrum psychologické pomoci, p.o. Slezská diakonie Dětské centrum Čtyřlístek, příspěvková organizace Bunkr, o.p.s. Občanské sdružení Heřmánek Renarkon, o.p.s. Dotek Centrum sociální pomoci Třinec Karviná Centrum psychologické pomoci, p.o. Mateřské centrum Sluníčko Charita Český Těšín Slezská Diakonie Dětské centrum Domeček Ostrava Kopřivnice SALUS, o.p.s. Centrum psychologické pomoci, p.o. DOMINO cz, o.s. Rodina u nás, o.s. Nový Jičín Centrum psychologické pomoci p.o. Na dlani o.p.s. Domino cz Markéta Sára Kaczorová Pastrňáková 205
Rodina u nás, o.s. Odry Asociace rodičů a přátel zdravotně postižených v ČR o. s. Klub Zvoneček Opava DC Čtyřlístek, p. o. FOD Elim, o. p. s. Centrum psychologické pomoci p.o. Eurotopia Opava, o.p.s. Orlová Centrum psychologické pomoci p.o. Slezská Diakonie Centrum mladé rodiny Bobeš Markéta Sára Kaczorová Pastrňáková Centrum sociální služeb Ostrava Sociální služby města Havířova Rodinné centrum Chaloupka Ostrava Sdružení maminek Sluníčko Rodina u nás, o.s. Ostrava Armáda spásy Bílý nosorožec Centrom Centrum sociálních služeb Ostrava FOD Centrum pro rodinu a sociální péči Diakonie ČCE Dlaň životu Služby dobrého pastýře Vzájemné soužití STOP Jekhetane Markéta Sára Kaczorová Pastrňáková Slezská diakonie Sdružení sociálních asistentů SAS RKC Kaštánek RC Chaloupka Mobilní hospic Ondrášek Pavučina Centrum psychologické pomoci, p.o. Renarkon, o.p.s. Společnost pro ranou péči Salesiánské středisko volného času Don Bosco Bílý kruh bezpečí 206
Charita Ostrava Naše Srdce–Amaro Ilo Rýmařov Slezská diakonie Dětský domov Janovice Třinec Slezská diakonie Bunkr, o.p.s. Centrum sociální pomoci Třinec, p.o. Filadelfie-Přístav Oldřichovice Centrum psychologické pomoci, p.o. Vítkov Centrum psychologické pomoci, p.o. Eurotopia Opava o.p.s. Elim Opava o.p.s. Hlučín Elim Opava, o.p.s. Centrum psychologické pomoci, p.o. Rodinné a komunitní centrum Chaloupka, o.s. Sdružení pěstounských rodin Rodina u nás, o.s. FOD Centrum sociálních služeb Ostrava, o.p.s. Bohumín Centrum mladé rodiny Bobeš, o.s. Bunkr, o.p.s. Renarkon, o.p.s. Slezská diakonie Centrum sociálních služeb Ostrava, o.p.s. Markéta Sára Kaczorová Pastrňáková Český Těšín Slezská diakonie Centrum psychologické pomoci, p.o. Charita Český Těšín Dotek o.s. Bunkr o.p.s. Krnov Dobrá rodina o.p.s. Frenštát pod Radhoštěm Charita Frenštát pod Radhoštěm Centrum psychologické pomoci, p.o. Rodina Sv. Zdislavy Občanské sdružení ONŽ – pomoc a poradenství pro ženy a dívky Kravaře Centrum psychologické pomoci, p. o. 207
Elim, o.p.s. Centrum pro rodinu a sociální péči o. s. Markéta Sára Kaczorová Pastrňáková FOD EUROTOPIA Opava o.p.s. Shrnutí Dle vyjádření odborníků, kteří působí v oblasti náhradní rodinné péče v Moravskoslezském kraji, je síť služeb, které fungují v tomto kraji jedna z nejrozšířenějších v celé České republice. Zásluhu na tom mají tradiční poskytovatelé sociálních služeb, kteří působí v Moravskoslezském kraji dlouhodobě a oblast náhradní rodinné péče pro ně byla příležitostí k rozšíření nabízeného portfolia jejich služeb. Tato síť sociálních služeb začala být také vhodně doplňována mateřskými a komunitními centry, které se této oblasti začínají také intenzivně věnovat. Svou roli měl v rozšíření nabízených služeb například i Státní příspěvek na výkon pěstounské péče.
Klienti jednotlivých služeb se orientují v nabídce služeb pro pěstouny především podle dosavadních zkušeností s organizacemi. Na podobném principu funguje i spolupráce jednotlivých organizací, které působí v této oblasti. Spolupráce jednotlivých organizací, které působí v oblasti náhradní rodinné péče v Moravskoslezském kraji je dle vyjádření odborníků z této oblasti bezproblémová. Velkým přínosem je pro rozvíjení spolupráce jednotlivých organizací především kampaň Dejme dětem rodinu a aktivita jednotlivých obcí, které mohou kvalitně zpracovanými komunitními plány celkovou spolupráci jednotlivých organizací výrazně podpořit. Stejně tak je klíčová snaha jednotlivých orgánů OSPOD, vhodně komunikovat s dalšími pověřenými osobami v místě jejich působnosti.
Nedostatky ve spolupráci v rámci sítě subjektů, které působí v systému náhradní rodinné péče, jsou dle vyjádření komunikačních partnerů pouze ve vztahu k pediatrům a pedagogům, tedy osobám, které nepůsobí primárně v rámci této sítě subjektů v oblasti náhradní rodinné péče.
208
Velmi dobře je zasíťováno službami pro pěstouny především centrum kraje, tedy Ostrava a její okolí, naproti tomu v severní a západní části kraje je nabídka služeb pro pěstouny mnohem menší a pěstouni nemají v těchto částech kraje příliš mnoho možností s kým spolupracovat, či dokonce uzavřít dohodu o výkonu pěstounské péče. Pokud tuto informaci propojíme s výsledky sociodemografické části této analýzy, tak pozorujeme, že služby v čase kopírují rostoucí počty pěstounů v jednotlivých ORP, v ORP Havířov, ORP Karviná a ORP Třinec je ještě prostor pro rozšíření spektra služeb pro pěstouny. Nikde není patrný evidentní nedostatek služeb, v případě růstu počtu pěstounů by bylo vhodné podpořit rozšíření nabídky služeb v severní a západní části kraje. Také by byla na místě podpora osvěty mezi pedagogy a pediatry v oblasti náhradní rodinné péče.
Je patrné, že celý systém náhradní rodinné péče v celé ČR a tedy i v Moravskoslezském kraji, je stále ještě v procesu zvykání si na změny, které přišly zejména od roku 2013.
209
IV.
ODBORNÁ ČÁST
E.
Žadatelé o náhradní rodinnou péči
Tato část analýzy se zabývá charakteristikou žadatelů o náhradní rodinnou péči, kteří podali svou žádost v letech 2009 až 2013. Celkem bylo do analýzy zahrnuto 839 žádostí o zařazení žadatelů do evidence osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny/pěstouny na přechodnou dobu. Prostřednictvím spisové dokumentace vedené k těmto žádostem jsme získali značné množství údajů, které jsme analyzovali a výsledky analýzy nyní předkládáme v této kapitole.
Nejdůležitějšími dokumenty obsahující potřebné informace byly:
dotazník vyplněný žadateli, který obsahuje základní sociodemografické informace o žadatelích, psychologický posudek obsahující informace o představách a motivacích žadatelů, zpráva ze sociálního šetření, jenž popisuje rodinné a sociální poměry, a v neposlední řadě formální dokumenty (rozhodnutí o zařazení apod.).
Nejprve jsme vytvořili datovou matici, tzn. soubor všech získaných údajů. Datová matice ovšem není zcela úplná, tzn. některé údaje o jednotlivých žadatelích zde chybí. Jedná se vždy o poměrně malý počet chybějících údajů, a proto se tato datová matice dá považovat za velmi kvalitní zdroj údajů, ze kterých lze vyvozovat relevantní závěry. Údaje jsme následně kódovali tak, abychom s nimi mohli provádět statistickou analýzu. Poté jsme provedli tzv. čistění dat, při kterém bylo z analýzy vyloučeno několik žádostí, u nichž chyběla velká část údajů (jednalo se např. o žadatele, jejichž spisová dokumentace byla postoupena do jiného kraje z důvodu jejich přestěhování nebo o žadatele, u kterých aktuálně probíhá psychologické přezkoumání apod.). Samotnou analýzu jsme zpracovali pomocí statistického programu IBM SPSS a výsledné tabulky a grafy vytvořili prostřednictvím tabulkového procesoru MS Excel.
210
Předkládané informace jsme rozdělili do čtyř základních skupin, které zároveň tvoří následující podkapitoly:
charakteristika žadatelů, představy o dítěti, rodičovské zkušenosti, důvody nezařazení do evidence. Následující tabulka a graf zobrazují počty podaných žádostí podle jednotlivých forem péče. Téměř polovina všech žadatelů (myšleno podaných žádostí bez rozlišení na samožadatele a společnou péči) si za sledované období podala žádost o pěstounskou péči, 40,5 % o osvojení a 11,2 % tvořili žadatelé o zařazení do evidence pěstounů na přechodnou dobu. Jedná se o údaje za celkové období od roku 2009 do 2013, proto je v této tabulce a grafu pouze 11,2 % žadatelů o pěstounskou péči na přechodnou dobu. Tabulka 21: Forma péče
forma péče pěstounská péče pěstounská péče na přechodnou dobu osvojení celkem
počet 405 94 340 839
v% 48,3% 11,2% 40,5% 100,0%
Graf 106: Forma péče
Forma péče pěstounská péče 48%
osvojení 41%
pěstounská péče na přechodnou dobu 11%
211
Tabulka 22 a připojený graf 107 již ukazují rozdělení žádostí podle formy péče v jednotlivých letech. Počet žádostí v rámci všech forem péče měl od roku 2009 do roku 2013 stoupající tendenci s výjimkou osvojení, které v letech 2010 a 2011 zaznamenalo pokles. Následně však jejich počet mírně rostl (z 53 žádostí v roce 2011 na 79 žádostí v roce 2013). Celkově tedy bylo v roce 2009 podáno 140 žádostí o zařazení do evidence, v roce 2013 to bylo už 267.
Tabulka 22: Forma péče podle let
PP
rok
počet 55 60 69 90 122 396 9
2009 2010 2011 2012 2013 celkem chybějící údaje
PPPD počet v% 0 0 0 27 15,0% 66 24,7% 93 11,3% 1
v% 39,3% 53,1% 56,6% 50,0% 45,7% 48,2%
osvojení počet v% 85 60,7% 53 46,9% 53 43,4% 63 35,0% 79 29,6% 333 40,5% 7
celkem počet v% 140 100% 113 100% 122 100% 180 100% 267 100% 822 100% 17
Graf 107: Vývoj počtu žadatelů
Vývoj počtu žadatelů 140 122
Počet žadatelů
120 90
100 80 60
85 55
63
53
40
79
69
60
66
53 27
20 0 2009
2010 PP
2011 PPPD
2012
2013
osvojení
Postupem času se měnila i struktura žadatelů podle preferované formy NRP. Graf 108 zřetelně ilustruje zvyšující se zájem o pěstounskou péči a pěstounskou péči na přechodnou dobu, přičemž v roce 2010 došlo ke zlomu, kdy bylo poprvé podáno více žádostí 212
o
pěstounskou péči než o osvojení10.
A rozdíl mezi těmito počty začal v dalších letech
narůstat. Jedná se o obecný, dlouhodobý trend v oblasti náhradní rodinné péče. Počet žádostí o pěstounskou péči stoupl za sledované období z 55 na 122, což je nárůst o více než 100%. Žádostí o pěstounskou péči na přechodnou dobu bylo v roce 2012 celkem 27, ale v roce 2013 už 67. Zde je otázkou, zda se zájemci o pěstounskou péči na přechodnou dobu v posledních 2 sledovaných letech „rekrutovali“ z lidí, kteří by se ucházeli o pěstounskou péči, anebo tato nová forma péče přilákala zcela nový typ žadatelů.
Z tabulky 23, resp. grafu 108, je dále vidět nakolik v posledních letech klesl zájem o osvojení vzhledem k celkovému počtu žadatelů (podíl žádostí o osvojení klesl z 60,7% v roce 2009 na 29,6% v roce 2013), tzn. „na úkor“ obou forem pěstounské péče. Graf 108: Struktura žadatelů podle formy péče
Struktura žadatelů podle formy péče 100% 90% 80% 70%
43%
47%
35%
30%
15%
25%
50%
46%
2012
2013
61%
60% 50% 40% 30% 20%
53%
57%
2010
2011
39%
10% 0% 2009
PP
PPPD
osvojení
Žádost si může podat jednotlivec (samožadatel) nebo pár/manželé (společná péče). Toto dělení zohledňuje tabulka 23, ve které uvádíme řádková procenta. Z nich je patrné, že téměř 70 % samožadatelů si podalo žádost o pěstounskou péči, přibližně 20 % o pěstounskou péči na přechodnou dobu a nejmenší zastoupení mezi samožadateli měli osvojitelé, což je logické 10
To dokládají i dlouhodobé oficiální statistiky Krajského úřadu Moravskoslezského kraje (dostupné z: http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/cz/nahradni-rodinna-pece-13089/).
213
vzhledem ke specifikům této formy a požadavkům na osvojitele. Celkově jsme pracovali s údaji o 150 samožadatelích. Tabulka 23: Samožadatel/společná péče
PP počet 104 301 405
samožadatel společná péče Celkem
PPPD v% 69,3% 43,7% 48,3%
počet 29 65 94
v% 19,3% 9,4% 11,2%
osvojení počet v% 17 11,3% 323 46,9% 340 40,5%
celkem počet v% 150 100,0% 689 100,0% 839 100,0%
Když se na údaje podíváme z jiného úhlu, a to jaký podíl tvořili samožadatelé v jednotlivých formách péče (graf 109), vidíme, že největší podíl tvořili mezi žadateli o pěstounskou péči na přechodnou dobu (31 %). Nejméně pak mezi zájemci o osvojení (5 %). Graf 109: Samožadatel/společná péče podle formy NRP
PPPD
PP samožad atel 26%
společná péče 74%
Osvojení samožad atel 31%
samožad atel 5%
společná péče 69% společná péče 95%
Charakteristika žadatelů Nyní se dostáváme k základním sociodemografickým charakteristikám žadatelů. Jedná se o údaje o všech uchazečích – žadatelích o společnou péči, samožadatelích a také společně posuzovaných osobách, tedy všech osobách, které vstoupily do procesu posuzování. Z tohoto důvodu jsou počty v jednotlivých tabulkách v součtu vyšší než počet podaných žádostí.
214
Vzhledem k faktu, že v mnoha případech bylo problematické zjistit přesné datum podání žádosti o zprostředkování náhradní rodinné péče, které podávají žadatelé na OSPOD obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, pracovali jsme při výpočtu věku žadatelů s datem doručení žádosti na krajský úřad. V žádostech totiž často chyběl otisk úředního razítka s datem podání a datum, které žadatelé uváděli, není zcela přesné. Žadatelé si totiž potřebné dokumenty nejprve vyzvednou, ale samotnou žádost mohou podat později, čímž vzniká časová prodleva. Následující tabulka zobrazuje průměrné a mediánové hodnoty věku uchazečů rozdělených podle pohlaví. Průměrný věk ženy byl přesně 38 let a muže 39,8 let. Podle mediánových hodnot11 byl věk u obou pohlaví přibližně o 1 rok nižší.
Tabulka 24: Věková struktura žadatelů v době podání žádosti (doručení na KÚ)
pohlaví žena muž
počet 818 686
průměr 38,0 39,8
medián 37,0 38,6
Při pohledu na věk uchazečů o jednotlivé formy péče, jsou vidět znatelné rozdíly, a to především mezi zájemci o pěstounství na přechodnou dobu (ti měli v průměru cca 44 let) a mezi zájemci o osvojení, kde byl přibližně desetiletý rozdíl (průměrný věk byl přibližně 34 let; viz tabulka 25). Zájemci o pěstounskou péči se věkově nacházeli mezi těmito dvěma skupinami (40 let). Tyto rozdíly nejsou překvapivé, neboť mezi zájemci o osvojení jsou obecně ve větší míře ti, kteří nemohou mít vlastní děti, resp. lidé, kteří mají spíše rodičovskou motivaci k převzetí dítěte. Naopak mezi zájemci o pěstounskou péči na přechodnou dobu by měli převládat lidé s altruistickou motivací. Motivací žadatelů se však podrobněji zabýváme v podkapitole „Představy o dítěti“.
11
Hodnota mediánu je střední hodnotou daného statistického souboru. Jedná se tedy o hodnotu, která je uprostřed zkoumaného vzorku, přičemž nejméně 50 % hodnot je menších nebo rovných a nejméně 50 % hodnot je větších nebo rovných mediánu. Oproti aritmetickému průměru tak není ovlivňován extrémními hodnotami.
215
Tabulka 25: Věková struktura žadatelů podle forem péče
pohlaví
PP
PPPD
průměr medián průměr medián
žena muž
39,8 39,3 41,8 40,9
osvojení 44,4 44,7 46,7 46,5
34,2 33,8 36,3 35,5
Graf 110: Průměrný věk žadatelů
Průměrný věk žadatelů 50
46,7 41,8
44,4
39,8
40
36,3
34,2
30 20 10 0 PP
PPPD muž
osvojení
žena
Po rozdělení samožadatelů podle pohlaví, je zřetelné, že mezi samožadateli drtivě převažovaly ženy (96,7%), přičemž mužů byly pouze 3,3 %.
Tabulka 26: Pohlaví samožadatelů
pohlaví
Počet
v%
žena
145
96,7%
muž
5
3,3%
150
100,0%
celkem
Nyní se vrátíme zpět ke všem žadatelům. Při pohledu na jejich dosažené vzdělání uvedené v grafu 111 a tabulce 27 vidíme, že mírně převládaly osoby se středoškolským vzděláním s maturitou (507 žadatelů) nad osobami vyučenými (454). Nejméně uchazečů uvádělo vyšší odbornou školu (34) a základní vzdělání (145).
216
Graf 111: Dosažené vzdělání žadatelů
Dosažené vzdělání žadatelů 600 507 500
454
400
336
300 200
145
100
34
0 ZŠ
vyučen/a
SŠ
VOŠ
VŠ
V následující tabulce přikládáme pro ilustrativní srovnání i vzdělanostní strukturu obyvatel Moravskoslezského kraje, kterou jsme vytvořili na základě údajů ze Sčítání lidu, domů a bytů 201112. Je z ní vidět, že zkoumaní žadatelé o NRP byli vzhledem k obecné populaci kraje vzdělanější. Mezi žadateli byl větší podíl lidí se středoškolským (s maturitou) a vysokoškolským vzděláním.
Tabulka 27: Dosažené vzdělání žadatelů
vzdělání ZŠ vyučen/a SŠ VOŠ VŠ celkem
PP
PPPD 106 215 212 10 124 667
7 53 71 5 21 157
osvojení 32 186 224 19 191 652
celkem 145 454 507 34 336 1476
celkem v % 9,8% 30,8% 34,3% 2,3% 22,8% 100%
v kraji v % 20,5% 36,8% 28,8% 1,0% 11,8% 100%
Pokud jde o vzdělanostní strukturu uchazečů podle formy péče, vyšší vzdělání vykazovali zejména žadatelé o osvojení. Nejvyšší poměr vysokoškoláků mezi uchazeči byl u žadatelů o osvojení (29 % oproti 19 % u pěstounské péče a 13 % pěstounské péče na přechodnou dobu, viz graf 112), naopak nejvyšší poměr osob se základním vzděláním oproti ostatním byl 12
Údaje jsou dostupné z: https://www.czso.cz/csu/sldb.
217
u žadatelů o pěstounskou péči (16 % oproti 5 % u osvojení a 4 % u pěstounské péče na přechodnou dobu). Vliv na odlišnou vzdělanostní strukturu může mít samozřejmě i věk žadatelů, zvláště u zájemců o osvojení, kteří jsou ze všech žadatelů nejmladší (viz výše).
Graf 112: Vzdělanostní struktura žadatelů
Vzdělanostní struktura žadatelů PP
16%
PPPD
4%
osvojení
5%
0%
32%
32%
34%
45%
29%
10%
20%
1%
3%
34%
30%
40%
50%
ZŠ
vyučen/a
SŠ
3%
60% VOŠ
19%
70%
13%
29%
80%
90%
100%
VŠ
Většina žadatelů byla majoritního etnika (92 %), z žadatelů o pěstounskou péči jich bylo 89 romského etnika (8 %) a 4 poloromského. Z žadatelů o osvojení jich bylo 27 romského etnika (4,2 %). Tabulka 28: Etnicita žadatelů
etnikum majoritní romské poloromské celkem
PP počet 583 89 4 676
PPPD v% 42,9% 76,7% 100,0% 45,7%
počet 156 0 0 156
v% 11,5% 0,0% 0,0% 10,6%
218
osvojení počet v% 619 45,6% 27 23,3% 1 25,0% 646 43,7%
celkem počet v% 1358 100,0% 116 100,0% 4 100,0% 1478 100,0%
Graf 113: Etnicita žadatelů
Etnicita žadatelů romská 8%
majoritní 92%
Rozložení národnosti žadatelů podle formy péče je vidět v tabulce číslo 29. Ve všech případech převažovala národnost česká, často se objevovala i slovenská a polská národnost. U žadatelů o osvojení byla polská národnost častější než slovenská (24 v případě osvojení a 14 zájemců o pěstounskou péči). Ve třech případech byli žadatelé americké národnosti, ve dvou případech ukrajinské, jednou se vyskytla národnost estonská, moldavská a také slezská. Tabulka 29: Národnost žadatelů podle forem péče
národnost česká slovenská polská USA ukrajinská estonská moldavská slezská celkem
PP
PPPD 596 46 14 0 1 0 0 0
147 5 5 0 0 0 0 0
osvojení 594 20 24 3 1 1 1 1
657
157
645
219
celkem 1337 71 43 3 2 1 1 1
celkem v % 91,6% 4,9% 2,9% 0,2% 0,1% 0,1% 0,1% 0,1%
1459
100,0%
Graf 114: Národnost žadatelů
Národnost žadatelů polská 3%
slovenská 5%
česká 92%
Dalším zajímavým údajem o žadatelích bylo jejich náboženské vyznání. Mezi žadateli všech forem péče převažovali ti, kteří byli bez náboženského vyznání (59 %), následovali katolíci (24,5 %), věřící v rámci obecně křesťanské náboženské tradice (7,6 %) a evangelíci (3,6 %). V menší míře byli mezi žadateli zastoupeni vyznavači dalších náboženských směrů a tradic (celkem přibližně 5 %), podrobnosti jsou uvedeny v tabulce 30. Za povšimnutí stojí vyšší podíl nevěřících mezi osvojiteli (66,2 %) oproti ostatním formám péče (přibližně o 13 % vyšší podíl). Pro přehlednost přikládáme i grafické vyjádření religiozity všech žadatelů (graf 115). Tabulka 30: Náboženské vyznání žadatelů podle forem péče
náboženské vyznání bez vyznání katolické křesťanské evangelické Církev adventistů sedmého dne Apoštolská církev Svědci Jehovovi Slezská církev evangelická augsburského vyznání církev bratrská/husitství pravoslavné věřící bez příslušnosti celkem
PP
PPPD počet v% 82 52,6% 31 19,9% 13 8,3% 7 4,5%
osvojení celkem počet v% počet v% 418 66,2% 852 59,0% 156 24,7% 353 24,5% 34 5,4% 110 7,6% 15 2,4% 52 3,6%
počet 352 166 63 30
v% 53,7% 25,3% 9,6% 4,6%
14
2,1%
18
11,5%
0
0,0%
32
2,2%
7 9
1,1% 1,4%
4 0
2,6% 0,0%
2 1
0,3% 0,2%
13 10
0,9% 0,7%
6
0,9%
0
0,0%
1
0,2%
7
0,5%
4 0 5 656
0,6% 0,0% 0,8% 100%
1 0 0 156
0,6% 0,0% 0,0% 100%
2 1 1 631
0,3% 0,2% 0,2% 100%
7 1 6 1443
0,5% 0,1% 0,4% 100%
220
Graf 115: Náboženské vyznání žadatelů
Náboženské vyznání žadatelů
evangelické 4%
jiné 5%
křesťanské 8%
katolické 24%
bez vyznání 59%
Při posuzování žadatelů a následném procesu zprostředkování je jedním z důležitých faktorů rodinné zázemí žadatelů, včetně jejich rodinného stavu. Mezi žadateli o společnou péči převažovaly sezdané páry (94,4 %), ostatní páry byly v poměru druh-družka (necelých 6 %).
Tabulka 31: Žádosti o společnou péči
rodinný stav manželství družský poměr celkem chybějící údaj
počet 645 38 683 6
v % 94,4% 5,6% 100,0%
Situace u samožadatelů je přirozeně odlišná, a to velmi výrazně. Samoživitelky – ženy byly nejčastěji rozvedené (47,2 %), necelá třetina jich byla svobodných (28,9 %), další žily s druhem (12,7 %), byly vdané (9,2 %), nebo vdovy (2,1 %).
221
Tabulka 32: Rodinný stav samožadatele - ženy
rodinný stav rozvedená svobodná s druhem vdaná vdova celkem chybějící údaj
počet
v% 47,2% 28,9% 12,7% 9,2% 2,1% 100,0 %
67 41 18 13 3 142 3
Dva ze tří mužů samožadatelů byli rozvedení a jeden byl svobodný, viz tabulka č. 33. Údaje o rodinném stavu zbývajících 2 samožadatelů nebyly zcela jasné. Tabulka 33: Rodinný stav samožadatele - muže
rodinný stav rozvedený svobodný celkem chybějící údaj
%
počet 2 1 3 2
66,7% 33,3% 100,0%
Zajímavým údajem je také územní rozložení žadatelů. Jak je vidět v tabulce 34, nejvíce uchazečů o náhradní rodinnou péči bydlelo v ORP Ostrava (27,8 %, 231 žadatelů), následovala ORP Havířov (63 žadatelů), Třinec (57), Frýdek-Místek (51), Karviná (49), Opava (37). Nejméně uchazečů bylo z ORP Rýmařov (4), Vítkov (7), Kravaře (8). Z ostatních ORP bylo mezi 15 a 36 uchazeči.
222
Tabulka 34: Bydliště podle ORP
ORP Bílovec Bohumín Bruntál Český Těšín Frenštát pod Radhoštěm Frýdek-Místek Frýdlant nad Ostravicí Havířov Hlučín Jablunkov Karviná Kopřivnice Kravaře Krnov Nový Jičín Odry Opava Orlová Ostrava Rýmařov Třinec Vítkov celkem chybějící údaje
PP
PPPD 8 20 17 19 8 10 6 36 12 5 26 9 2 11 18 12 12 15 117 3 30 4 400 5
osvojení 1 4 1 7 1 6 3 13 6 1 6 3 1 2 8 3 3 4 11 0 8 2 94 0
6 9 11 10 7 35 10 14 10 9 17 14 5 10 10 4 22 9 103 1 19 1 336 4
celkem 15 33 29 36 16 51 19 63 28 15 49 26 8 23 36 19 37 28 231 4 57 7 830 9
celkem v % 1,8% 4,0% 3,5% 4,3% 1,9% 6,1% 2,3% 7,6% 3,4% 1,8% 5,9% 3,1% 1,0% 2,8% 4,3% 2,3% 4,5% 3,4% 27,8% 0,5% 6,9% 0,8% 100,0% 18
Místa bydliště uchazečů jsme dále rozdělili podle velikosti na malé obce (do 2 000 obyvatel, tzv. obce venkovského typu), střední obce (2 001 – 10 000 obyvatel), velké obce (10 001 – 100 000 obyvatel) a Ostravu. Pro lepší přehlednost jsme absolutní počty a procenta rozdělili do dvou tabulek (tabulky 35 a 36). V nich se ukazuje, že většina uchazečů bydlela ve velké obci (335; 40 %). Nejméně jich naopak bydlelo v obci menší než 2 tisíce obyvatel (128; 15 %). Pokud navíc zohledníme ještě i typ péče, můžeme v tabulkách vidět to, že v Ostravě bydlí mnohem méně uchazečů o pěstounskou péči na přechodnou dobu (9,6 %) než zájemců o pěstounskou péči (24,4 %) a osvojení (25,4 %). Ostatní kategorie obcí jsou u pěstounské péče na přechodnou dobu naopak zastoupeny ve větším poměru, než je to u pěstounské péče a osvojení. 223
Tabulka 35: Počet uchazečů o NRP podle typu péče vzhledem k velikosti obce v absolutních číslech
typ obce malá střední velká Ostrava celkem chybějící údaje
PP (do 2 000 obyvatel) (2 001 – 10 000) (10 001 – 100 000) (nad 100 000)
68 77 159 98 402 3
PPPD osvojení 18 42 27 74 40 136 9 86 94 338 0 2
celkem 128 178 335 193 834 5
Tabulka 36: Počet uchazečů o NRP podle typu péče vzhledem k velikosti obce v procentech
typ obce malá střední velká Ostrava celkem
(do 2 000 obyvatel) (2 001 – 10 000) (10 001 – 100 000) (nad 100 000)
PP 16,9% 19,2% 39,6% 24,4% 100,0%
PPPD osvojení 19,1% 12,4% 28,7% 21,9% 42,6% 40,2% 9,6% 25,4% 100,0% 100,0%
Graf 116: Velikost obce
Velikost obce 335
193
178 128
malá
střední
velká
224
Ostrava
celkem 15,3% 21,3% 40,2% 23,1% 100,0%
Graf 117: Velikost obce
Velikost obce malá 16%
Ostrava 23%
střední 21%
velká 40%
Údaje o bydlišti žadatelů jsme také rozčlenili podle míry ohrožení dětí a rodin v daných obcích s rozšířenou působností.13 Vznikla tak tabulka, která zobrazuje počty žadatelů, jejichž bydliště spadá do jednotlivé kategorie ohrožení. Je z ní patrné, že nejvíce žadatelů bydlí v obcích, které vykazují ohrožení 3,1 až 4 (42,9 %). Ovšem zastoupení žadatelů, kteří bydlí v obcích s největší mírou ohrožení (4,1 až 5) je také velmi velké (41,3 %). Pouze 15,8 % žadatelů bydlí v obcích s nižší mírou ohrožení. Tabulka 37: Míra ohrožení podle ORP, ve které žadatelé bydlí
míra ohrožení do 2 2,1 - 3 3,1 - 4
PP
PPPD
osvojení
celkem
2 58 161
1 17 46
5 48 149
8 123 356
4,1 - 5
179
30
134
celkem chybějící údaj
400 5
94 0
336 4
343 830 9
celkem v % 1,0% 14,8% 42,9% 41,3% 100,0%
Dalším sledovaným ukazatelem byl celkový příjem domácností žadatelů. Tyto údaje jsou však spíše orientační. Žadatelé ve svých žádostech často uváděli nepřesné údaje, tzn. přibližné příjmy, příp. byl nesoulad mezi příjmem, který vyplnili do dotazníku a potvrzením 13
Viz Sociodemografická analýza – mapy rozložení ohrožení dětí a rodin v ČR (dostupná z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/15675/SOCDEM_ANALYZA_OHROZENE_DETI.pdf).
225
od zaměstnavatele apod. Navíc lze předpokládat, že u velké části žadatelů absentovaly údaje o pravidelných výdajích. V mnoha případech nemá příslušný OSPOD ani krajský úřad možnost, jak reálnou finanční situaci rodin ověřit. Žadatelé sice dokládají své příjmy, pravidelné výdaje (nejčastěji splátky nebankovním institucím, exekuční řízení apod.) však mohou poměrně úspěšně zatajit. Opět uvádíme absolutní počty a procenta zvlášť (tabulky 38 a 39).
Nejčastěji žadatelé uváděli celkový příjem domácnosti v kategorii 30 000 – 39 999 (207; 25 %), druhý nejčastěji uváděný příjem byl mezi 20 000 a 29 999 (186; 22 %). Necelé 1 % uchazečů uvedlo příjem domácnosti vyšší než 100 000 Kč, 66 uchazečů (8 %) naopak uvedlo, že mají příjem nižší než 10 000 (podrobnosti viz tabulky). Tabulka 38: Příjem domácnosti v absolutních číslech, jaký uchazeči uváděli, vzhledem k formě péče
příjem do 10 000 10 000 až 19 999 20 000 až 29 999 30 000 až 39 999 40 000 až 49 999 50 000 až 59 999 60 000 až 69 999 70 000 až 79 999 80 000 až 89 999 90 000 až 99 999 nad 100 000 celkem chybějící údaj
PP 45 67 98 91 53 21 18 2 1 3 4 403 2
PPPD osvojení 11 10 18 27 18 70 26 90 9 70 5 33 0 19 4 11 2 6 0 0 0 3 93 339 1 1
226
celkem 66 112 186 207 132 59 37 17 9 3 7 835 4
Tabulka 39: Příjem domácnosti, jaký uchazeči uváděli, podle formy péče
příjem do 10 000 10 000 až 19 999 20 000 až 29 999 30 000 až 39 999 40 000 až 49 999 50 000 až 59 999 60 000 až 69 999 70 000 až 79 999 80 000 až 89 999 90 000 až 99 999 nad 100 000 celkem
PP 11,2% 16,6% 24,3% 22,6% 13,2% 5,2% 4,5% 0,5% 0,2% 0,7% 1,0% 100,0%
PPPD osvojení 11,8% 2,9% 19,4% 8,0% 19,4% 20,6% 28,0% 26,5% 9,7% 20,6% 5,4% 9,7% 0,0% 5,6% 4,3% 3,2% 2,2% 1,8% 0,0% 0,0% 0,0% 0,9% 100,0% 100,0%
celkem 7,9% 13,4% 22,3% 24,8% 15,8% 7,1% 4,4% 2,0% 1,1% 0,4% 0,8% 100,0%
Pokud si uvedeme samožadatele a žadatele o společnou péči zvlášť, jak je to zobrazeno v tabulce 40 a v grafu 118, názorně uvidíme, že samožadatelé spadali téměř výhradně do nižších příjmových skupin, převládala u nich výše příjmu do dvaceti tisíc, příjem nad 80 tisíc pak ze samožadatelů neuvedl nikdo. Situace u společné péče byla podobná: 68, 4 % těchto domácností vykazovala příjem do 40 000 Kč. Tabulka 40: Příjem domácnosti v procentech, jaký uchazeči uváděli, vzhledem k tomu, zda se jedná o samožadatele nebo o společnou péči
příjem do 10 000 10 000 až 19 999 20 000 až 29 999 30 000 až 39 999 40 000 až 49 999 50 000 až 59 999 60 000 až 69 999 70 000 až 79 999 80 000 až 89 999 90 000 až 99 999 nad 100 000
celkem chybějící údaj
samožadatel počet 33 55 36 16 5 0 0 2 0 0 0 147 3
společná péče
% 22,4% 37,4% 24,5% 10,9% 3,4% 0,0% 0,0% 1,4% 0,0% 0,0% 0,0% 100,0%
227
počet 33 57 150 191 127 59 37 15 9 3 7 688 1
% 4,8% 8,3% 21,8% 27,8% 18,5% 8,6% 5,4% 2,2% 1,3% 0,4% 1,0% 100,0%
celkem počet 66 112 186 207 132 59 37 17 9 3 7 835 4
% 7,9% 13,4% 22,3% 24,8% 15,8% 7,1% 4,4% 2,0% 1,1% 0,4% 0,8% 100,0%
Graf 118: Počet žadatelů v příjmových kategoriích
Počet žadatelů v příjmových kategoriích 7
nad 100 000 3
90 000 až 99 999
9
80 000 až 89 999 70 000 až 79 999
15
2
37
60 000 až 69 999
59
50 000 až 59 999 40 000 až 49 999
127
5
30 000 až 39 999
191
16
20 000 až 29 999
150
36
10 000 až 19 999 33 33
do 10 000 0
20
40
57 55
60
80
společná péče
100
120
140
160
180
200
samožadatel
Údaje týkající se věku, vzdělání, religiozity a etnicity byly zpracovány souhrnně, tzn. včetně společně posuzovaných osob (v případě samožadatelů), neboť ve většině případů se tyto osoby podílí na péči a výchově svěřeného dítěte, což je také důvodem jejich účasti na procesu posuzování žadatelů o zprostředkování NRP.
Představy o dítěti Prozatím jsme se věnovali sociodemografickým a ekonomickým údajům o žadatelích. Pro proces zprostředkování, tzn. zařazení žadatelů do evidence a následného tzv. spárování žadatelů s dítětem, jsou však důležitými informacemi i samotné představy žadatelů. Tato kapitola předkládá informace o motivaci žadatelů a jejich preferenci vzhledem k případně svěřenému dítěti.
Zcela přesně zmapovat motivace žadatelů je problematické, neboť mohou existovat rozpory mezi verbalizovanou a reálnou motivací. Rozklíčovat tento rozpor je jedním z cílů 228
psychologického posuzování žadatelů. Motivace bývá navíc často smíšená, tzn. je podmíněna více faktory. Pro účely této analýzy jsme pracovali s primární motivací, tzn. motivací, kterou jsme u každého ze zájemců identifikovali jako dominantní, klíčovou. Tabulka 41 ukazuje, že nejčastější motivací byla bezdětnost (39,2 %), a to zejména pokud šlo o zájemce o osvojení. Přestože se často u těchto žadatelů vyskytovala ještě i jiná motivace, především snaha pomoci dítěti, lze přirozeně předpokládat, že důvodem, který žadatele přivedl k rozhodnutí podat si žádost, byla právě nemožnost mít vlastní dítě. V pořadí na druhém místě byla u žadatelů uváděna snaha pomoci dítěti (26,8 %). Zde byl značný rozdíl mezi zájemci o osvojení dítěte a zájemci o pěstounskou péči na přechodnou dobu, kde u první skupiny převažovala bezdětnost a u druhé snaha pomoci dítěti (viz graf číslo 119). Přibližně pětina žadatelů (21,3 ‚%) chtěla prostřednictvím NRP rozšířit svou stávající rodinu bez rozlišení, zda byla složena výhradně z vlastních dětí nebo svěřených (podrobněji se věnujeme struktuře rodin v podkapitole „Rodičovské zkušenosti“. Dalšími důvody byla nemožnost mít další vlastní děti (9 %) a tzv. syndrom opuštěného hnízda (3,8 %). Jedná se o důvody, které jsou spolu často provázané. Tabulka 41: Primární motivace
Motivace Bezdětnost nemůže mít další vlastní děti syndrom opuštěného hnízda snaha pomoci dítěti rozšíření rodiny Celkem chybějící údaj
PP počet v% 76 19,2% 47 11,9% 22 5,6% 145 36,7% 105 26,6% 395 100,0% 10
PPPD počet v% 1 1,1% 2 2,2% 6 6,7% 66 73,3% 15 16,7% 90 100,0% 4
osvojení počet v% 246 72,4% 25 7,4% 3 0,9% 10 2,9% 56 16,5% 340 100,0% 0 0
celkem počet v% 323 39,2% 74 9,0% 31 3,8% 221 26,8% 176 21,3% 825 100,0% 14
Výše popsané údaje o motivaci názorně zobrazuje následující graf, ve kterém lze zřetelně vidět diametrální odlišnost motivací u žadatelů o osvojení a obě formy pěstounské péče.
229
Graf 119: Primární motivace
Primární motivace 100% 90%
16%
17% 27%
80%
3%
1%
7%
70% rozšíření rodiny
60% 37%
snaha pomoci dítěti
50%
syndrom opuštěného hnízda
73%
40% 30%
72%
6%
nemůže mít další vlastní děti bezdětnost
12% 20% 10%
19%
7% 2%
1%
0% PP
PPPD
osvojení
Tabulka 42 a graf 120 ukazují preference k počtu dětí. Výhradně 1 dítě uváděly celkem dvě třetiny žadatelů (66,2 %). Přijmout 1 až 2 děti deklarovalo 23,6 % žadatelů a 2 a více dětí bylo ochotno přijmout 11,2 % žadatelů. V preferovaném počtu dětí již takové rozdíly mezi jednotlivými formami péče nejsou, jako tomu bylo u motivace. Přesto přijmout najednou do péče 2 nebo více dětí byli ochotni žadatelé o pěstounskou péči na přechodnou dobu (celkově 25,5 %). Tabulka 42: Preferovaný počet dětí
počet dětí 1 1 až 2 2 3 4 celkem chybějící údaj
PP počet 256 78 50 5 1 390 15
v% 65,6% 20,0% 12,8% 1,3% 0,3% 100,0%
PPPD počet v% 28 54,9% 10 19,6% 12 23,5% 1 2,0% 0 0,0% 51 100,0% 43
230
osvojení počet v% 233 68,5% 96 28,2% 11 3,2% 0 0,0% 0 0,0% 340 100,0% 0
celkem počet v% 518 66,2% 184 23,6% 75 9,3% 9 0,8% 5 0,1% 781 100,0% 58
Graf 120: Preferovaný počet dětí
Preferovaný počet dětí 2 děti 9%
3 děti 1%
4 děti 0%
1 až 2 děti 24%
1 dítě 66%
Dalším důležitým „požadavkem“ zájemců je věk dítěte. V tabulce 43 uvádíme výčet nejčastěji zmiňovaného věkové rozpětí. Nejčastěji žadatelé uváděli rozpětí 0 až 3 let věku (18,4 %). Pokud ovšem sečteme žadatele, kteří uvedli, že chtějí dítě co nejmenší (přibližně do 0,5 roku života) a žadatele, kteří uváděli dítě od narození do jednoho roku, tak tato kategorie bude tvořit 21,3 %. Lze tak tvrdit, že nejžádanější děti jsou ty, jejichž věk nepřesáhl jeden rok.
Tabulka 43: Nejčastěji (nad 10 výskytů) udávané věkové rozmezí
věkový rozsah do cca 0,5 roku
počet 51
0-1
121
0-2
101
0-3
148
0-4
25
0-5
48
0-6
29
0-10
15
1-3
13
2-3
10
2-4
15
2-5
14
231
počet v % 6,3% 15,0% 12,6% 18,4% 3,1% 6,0% 3,6% 1,9% 1,6% 1,2% 1,9% 1,7%
3-6
15
4-6
15
ostatní možnosti celkem chybějící údaj
184 804 35
1,9% 1,9% 22,9% 100,0%
Tabulka 44 zobrazuje udávané věkové rozmezí podle formy péče. Je z ní vidět, že zvláště žadatelé o osvojení měli zájem o co nejmenší děti (kategorie do 0,5 roku a 0-1 tvořily 40,5 %). Naopak žadatelé o dítě do pěstounské péče na přechodnou dobu častěji uváděli širší věkové rozpětí. Tito žadatelé také v 6 případech explicitně uvedli, že jsou schopni a ochotni přijmout jakkoliv staré dítě. Tabulka 44: Nejčastěji udávané věkové rozmezí podle formy péče
věkový rozsah do cca 0,5 roku 0-1 0-2 0-3 0-4 0-5 0-6 0-10 1-3 2-3 2-4 2-5 3-6 4-6 bez omezení věku ostatní možnosti celkem chybějící údaj
PP počet 10 21 28 53 14 31 10 2 10 6 13 12 11 14 1 144 380 25
PPPD v% 2,6% 5,5% 7,4% 13,9% 3,7% 8,2% 2,6% 0,5% 2,6% 1,6% 3,4% 3,2% 2,9% 3,7% 0,3% 37,9% 100,0%
počet 1 3 1 17 0 5 14 13 0 0 1 0 2 0 6 23 86 8
v% 1,2% 3,5% 1,2% 19,8% 0,0% 5,8% 16,3% 15,1% 0,0% 0,0% 1,2% 0,0% 2,3% 0,0% 7,0% 26,7% 100,0%
osvojení počet v% 40 11,8% 97 28,7% 72 21,3% 78 23,1% 11 3,3% 12 3,6% 4 1,2% 0 0,0% 3 0,9% 4 1,2% 1 0,3% 2 0,6% 2 0,6% 1 0,3% 0 0,0% 11 3,3% 338 100,0% 2
Žadatelé uváděli ještě další věková rozpětí, která jsme sloučili do kategorie „ostatní možnosti“, a to z důvodu přehlednosti dvou předchozích tabulek. V tabulce 45 již ale uvádíme údaje, které se týkají všech žadatelů, u kterých bylo možné zjistit jejich preference k věku dítěte. Zpracovali jsme všechna udávaná věková rozpětí a rozdělili je do tří kategorií: žadatelé, kteří chtěli dítě výhradně mladší 6 let, výhradně starší 6 let a kteří uvedli rozpětí, 232
které nespadá do těchto dvou kategorií (např. 3-8 let, v tabulce je uvádíme jako tolerance k mladšímu i staršímu 6 let). O výhradně mladší děti, tj. pod 6 let věku, mělo zájem 72,4 % žadatelů, z toho nejvíce žadatelé o osvojení (96, 2%). O výhradně starší dítě, tj. od šesti let věku, mělo zájem pouze 4,1 % žadatelů. 23, 5 % pak uvádělo zájem o dítě mladší i starší šesti let. Rozdíly u jednotlivých forem péček přehledně znázorňuje graf 121. Tabulka 45: Tolerance vůči mladšímu či staršímu dítěti podle formy péče
PP
věkový rozsah
počet
výhradně mladší 6 let (0-5 let) výhradně dítě starší 6 let (6 let a více) tolerance k mladšímu i staršímu 6 let celkem chybějící údaj
v%
PPPD počet v%
osvojení počet v%
Celkem počet v%
228
60,0%
29
33,7%
325
96,2%
582
72,4%
29
7,6%
2
2,3%
2
0,6%
33
4,1%
123
32,4%
55
64,0%
11
3,3%
189
23,5%
380 100,0% 25
86 100,0% 8
338 100,0% 2
804 100,0% 35
Graf 121: Tolerance k věku
Tolerance k věku tolerance k mladšímu I staršímu 24%
výhradně dítě starší 6 let 4% výhradně mladší 6 let 72%
Zcela logicky byla tolerance k věku dítěte větší u pěstounů na přechodnou dobu, zatímco téměř všichni zájemci o osvojení preferovali děti, které jsou mladší 6 let.
233
Graf 122: Tolerance k věku
Tolerance k věku 100%
8%
2%
1% 3%
90% 80%
32%
70% 64%
výhradně dítě starší 6 let (6 let a více)
60% 50%
96%
40% 30%
tolerance k mladšímu i staršímu výhradně mladší 6 let (0-5 let)
60%
20%
34%
10% 0% PP
PPPD
osvojení
Jiný pohled na preferenci věku dítěte nabízí tabulka 46, ve které je uvedeno, kolikrát byl zmíněn daný rok věku dítěte14. Je možné v ní pozorovat, že čím je dítě starší, tím o něj mezi žadateli o náhradní rodinnou péči klesal zájem. Největší zájem byl o dítě do jednoho roku věku (17,2 %), dítě kolem jednoho roku (16,7 %), dítě kolem dvou let (14,6 %) a kolem 3 let (12,9 %). Tabulka 46: Preferovaný věk dítěte
preferovaný věk dítěte novorozenec, do cca 0,5 roku 1 2 3 4 5 6
počet označení jednotlivých let 566 547 480 425 283 257 195
14
označení v % 17,2% 16,7% 14,6% 12,9% 8,6% 7,8% 5,9%
Např. jestliže 2 žadatelé uvedli věkové rozpětí 0-2 a 0-3, tak věk 0, 1 a 2 byly započítány dvakrát a věk 3 jednou.
234
7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 celkem
130 111 77 74 32 28 19 18 16 13 12 3283
4,0% 3,4% 2,3% 2,3% 1,0% 0,9% 0,6% 0,5% 0,5% 0,4% 0,4% 100,0%
Pokud jde o preferované pohlaví dítěte, většině zájemců na něm nezáleželo (67,8 %), zvláště zájemcům o osvojení (80,3 %) a o pěstounskou péči na přechodnou dobu (92,3 %). Zájemci o pěstounskou péči dávali své preference pohlaví dítěte najevo častěji, a to cca 48 % z nich. Obecně byly více preferovány dívky před chlapci (celkově 48 žadatelů preferovalo chlapce oproti 203, kteří preferovali dívku). Kategorie „obě pohlaví“ se týká žadatelů, kteří chtěli 2 nebo více dětí, přičemž chtěli, aby byla zastoupena obě pohlaví (v tabulce 47 vidíme, že tuto možnost zvolili 4 pěstouni). Tabulka 47: Preference pohlaví dítěte podle formy NRP
věkový rozsah muž žena nezáleží obě pohlaví celkem chybějící údaj
PP počet 33 146 196 4 379 26
v% 8,7% 38,5% 51,7% 1,1% 100,0%
PPPD počet v% 0 0,0% 6 7,7% 72 92,3% 0 0,0% 78 100,0% 16
235
osvojení počet v% 15 4,5% 51 15,2% 269 80,3% 0 0,0% 335 100,0% 5
celkem počet v% 48 6,1% 203 25,6% 537 67,8% 4 0,5% 792 100,0% 47
Graf 123: Preference pohlaví
Preference pohlaví muž 6%
obě pohlaví 0%
žena 26%
nezáleží 68%
Ochota přijmout dítě s postižením byla u žadatelů zcela minimální. Žadatelé v 86,9 % uváděli, že chtějí dítě zcela zdravé s tolerancí k běžným onemocněním či hendikepům jako je např. alergie, nutnost nosit brýle apod. Pouze 9 % žadatelů uvádělo, že by byli ochotni přijmout dítě zdravé nebo s lehkým postižením. 28 žadatelů (3,6 %) o náhradní rodinnou péči nemělo žádné preference, pokud šlo o zdravotní stav dítěte, z toho 20 žádalo o pěstounství na přechodnou dobu. Jednalo se o žadatele, kteří byli schopni zajistit péči i těžce postiženému dítěti. Obecně lze říci, že nejmenší zájem o dítě s jakýmkoliv zdravotním postižením měli ti, kteří žádali o osvojení (pouze 9 jich bylo ochotno přijmout dítě zdravé nebo s lehkým postižením).
Tabulka 48: Preferovaný zdravotní stav dítěte podle formy NRP
PP výhradně zdravé zdravé nebo lehké postižení výhradně lehké postižení výhradně těžké postižení nerozhoduje celkem chybějící údaj
PPPD 325 43 2 2 8 380 25
25 18 0 0 20 63 31
236
osvojení 325 9 0 0 0 334 6
celkem celkem v % 675 86,9% 70 9,0% 2 0,3% 2 0,3% 28 3,6% 777 100,0% 62
Graf 124: Zdravotní stav dítěte
Zdravotní stav dítěte 100%
2%
1%
90%
3%
11% 32%
80% 70%
nerozhoduje
60%
40%
výhradně těžké postižení
29%
50%
97% 86%
výhradně lehké postižení zdravé nebo lehké postižení výhradně zdravé
30% 20%
40%
10% 0% PP
PPPD
osvojení
Tabulka 49 a graf 125 zobrazují preference týkající se etnického původu dětí. Dvě třetiny žadatelů o náhradní rodinnou péči preferovalo dítě z výhradně majoritního etnika (65,2 %). Druhou nejpočetnější skupinou byli žadatelé, kteří neměli v tomto ohledu žádné preference (10,2 %), z toho nejvíce bylo uchazečů o pěstounskou péči na přechodnou dobu (52 uchazečů, tj. 70, 3% pěstounů na přechodnou dobu a zároveň 65 % z těch, kteří žádné preference etnického původu neměli). 5,8 % uchazečů preferovalo výhradně romské dítě a 5,1 % uchazečů naopak uvedlo, že má zájem o jakékoli dítě, jen ne romské. Primárně majoritní s tolerancí k poloromskému etniku dítěte uvádělo 4,2 % žadatelů. Tyto údaje jsou přehledně zobrazeny v grafu 125. Další porobnosti ukazuje tabulka 49. Tabulka 49: Preferovaný etnický původ dítěte podle formy NRP
etnický původ výhradně majoritní majoritní nebo romské majoritní nebo poloromské majoritní, poloromské nebo
PP počet 216 3 25 3
v% 57,4% 0,8% 6,6% 0,8%
PPPD počet v% 15 20,3% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0%
237
osvojení počet v% 283 83,7% 1 0,3% 8 2,4% 2 0,6%
celkem počet v% 514 65,2% 4 0,5% 33 4,2% 5 0,6%
romské majoritní nebo vietnamské výhradně romské poloromské romské nebo poloromské jakékoliv, ale ne romské nerozhoduje jiné možnosti celkem chybějící údaj
10 36 4 16 26 19
18 376 29
2,7% 9,6% 1,1% 4,3% 6,9% 5,1% 4,8% 100,0%
0 0 0 0 4 52
3 74 20
0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 5,4% 70,3% 4,1% 100,0%
1 10 2 2 10 9
10 338 2
0,3% 3,0% 0,6% 0,6% 3,0% 2,7% 3,0% 100,0%
11 1,4% 46 5,8% 6 0,8% 18 2,3% 40 5,1% 80 10,2% 31 3,9% 788 100,0% 50
Graf 125: Preferovaný etnický původ
Preferovaný etnický původ 100% 90%
4%
5% 3%
14% 3%
80%
5% 7%
70%
10%
60%
7%
3%
2%
jiné možnosti 70%
nerozhoduje jakékoliv, ale ne romské
50% 84%
40%
výhradně romské majoritní nebo poloromské
30%
57%
výhradně majoritní 5%
20% 10%
20%
0% PP
PPPD
osvojení
Následující tabulka ukazuje součty žadatelů, kteří jsou ochotni přijmout dítě i jiného než majoritního etnika. Jedná se o všechny žadatele, kteří uvedli, že by přijali dítě majoritní nebo jiného etnika, a žadatele, kteří uvedli dítě pouze jiného etnika (např. výhradně romské, vietnamské apod.)
238
Tabulka 50: Tolerance k etniku
tolerance k:
počet
romskému nebo poloromskému původu
128
romskému původu
75
vietnamskému/polovietnamskému původu
36
jinému původu
31
K národnosti dětí se žadatelé explicitně nevyjadřovali, až na pár výjimek, kdy např. žadatelka chtěla osvojit konkrétní dítě z Ukrajiny. Totéž platí o výchovných problémech, tyto informace se ve spisové dokumentaci neobjevují (nejsou součástí psychologických posudků ani sociálních zpráv).
Rodičovské zkušenosti V této podkapitole překládáme informace o rodinném zázemí žadatelů s ohledem na velikost domácnosti a počet dětí. Jak ukazuje tabulka 51, největší počet žadatelů (43 %) bydlel v domácnostech o 2 členech, zvláště výrazný byl podíl u zájemců o osvojení (70,3 % ze všech zájemců o osvojení), což koresponduje s velkým počtem bezdětných párů mezi těmito zájemci (tabulka 53). Jak dále zobrazuje tabulka 51, s přibývající velikostí domácností žadatelů jejich počet lineárně klesal: tříčlenných domácností bylo 21,5 %, čtyřčlenných 14,6 % atd. Opět byla odlišná situace u jednotlivých forem péče. Zatímco mezi zájemci o osvojení převažovaly dvoučlenné domácnosti (70,3 %) a tříčlenné tvořily 20,6 %, u žadatelů o pěstounskou péči na přechodnou dobu byly také dvoučlenné domácnosti nejpočetnější (24,4 %), ale již bez tak velkého odstupu od ostatních – domácnosti o třech a čtyřech členech tvořily stejně velké skupiny (21,1 %). Velmi podobné poměry vykazovali i zájemci o pěstounskou péči.
239
Tabulka 51: Velikost domácností (počet členů)
počet členů 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 celkem chybějící údaj
PP počet 35 96 90 88 41 32 9 6 3 1 401 4
v% 8,7% 23,9% 22,4% 21,9% 10,2% 8,0% 2,2% 1,5% 0,7% 0,2% 100,0%
PPPD počet v% 6 6,7% 22 24,4% 19 21,1% 19 21,1% 14 15,6% 3 3,3% 1 1,1% 2 2,2% 3 3,3% 1 1,1% 90 100,0% 4
Osvojení počet v% 12 3,5% 239 70,3% 70 20,6% 14 4,1% 2 0,6% 2 0,6% 0 0,0% 0 0,0% 1 0,3% 0 0,0% 340 100,0% 0
celkem počet v% 53 6,4% 357 43,0% 179 21,5% 121 14,6% 57 6,9% 37 4,5% 10 1,2% 8 1,0% 7 0,8% 2 0,2% 831 100,0% 8
S údajem o velikosti domácností souvisí následující informace o celkovém počtu dětí v domácnosti. Jsou zde zahrnuty děti vlastní i děti, které byly žadatelům již dříve svěřeny v rámci náhradní rodinné péče, a které zároveň pobývaly v domácnosti žadatelů v době podání jejich žádosti. Nejsou zde zahrnuty děti vlastní, které již domácnost opustily, celkové počty vlastních dětí jsou uvedeny v tabulce 53. Nejprve se ale podívejme na tabulku 52, která zobrazuje počet dětí v domácnosti. Největší skupinu žadatelů tvořili ti, v jejichž domácnosti nepobývalo žádné dítě (45,3 %). Domácností s jedním dítětem byla necelá čtvrtina (23,8 %) a podíly následně s přibývajícím počtem dětí klesaly. Domácnosti se třemi a více dětmi tvořily dohromady 14, 7%.
Nejvíce bezdětných domácností bylo mezi žadateli o osvojení (250 žadatelů, což bylo 73,5 % všech žadatelů o osvojení a zároveň 55 % všech žadatelů bez dítěte v domácnosti). Další početnou skupinu mezi osvojiteli tvořily domácnosti s jedním dítětem (20,9 %). U zájemců o pěstounskou péči byla situace poněkud jiná: bezdětných domácností stejně tak jako domácností s jedním dítětem a se dvěma dětmi byla vždy přibližně jedna čtvrtina (26,6 %, 26,1 % a 23,6 %). Poslední čtvrtinu (23,7 %) tvořily domácnosti se 3 a více dětmi. Žadatelé o pěstounskou péči na přechodnou dobu měli nejčastěji v domácnosti 2 děti (28,6 %). Další početnou skupinu těchto žadatelů tvořily domácnosti s jedním dítětem (24,2 %) a také bezdětné domácnosti (22,0 %). Více než 2 děti mělo 25,2 % žadatelů. 240
Tabulka 52: Počet dětí v domácnosti
PP
počet dětí v domácnosti 0 1 2 3 4 5 6 7 8 celkem chybějící údaj
počet 107 105 95 43 34 10 4 3 1 402 3
PPPD v% 26,6% 26,1% 23,6% 10,7% 8,5% 2,5% 1,0% 0,7% 0,2% 100,0%
počet 20 22 26 12 3 1 3 3 1 91 3
osvojení v% 22,0% 24,2% 28,6% 13,2% 3,3% 1,1% 3,3% 3,3% 1,1% 100,0%
počet 250 71 14 2 2 0 1 0 0 340 0
celkem
v% 73,5% 20,9% 4,1% 0,6% 0,6% 0,0% 0,3% 0,0% 0,0% 100,0%
počet 377 198 135 57 39 11 8 6 2 833 6
v% 45,3% 23,8% 16,2% 6,8% 4,7% 1,3% 1,0% 0,7% 0,2% 100,0%
Graf 126: Počet dětí v domácnosti
Počet dětí v domácnosti 400
377
Počet domácností
350 300 250
198
200
135
150 100
57
50
39
11
8
6
2
5
6
7
8
0 0
1
2
3
4
Počet dětí v domácnosti
Další informace týkající se rodičovských zkušeností nám představuje tabulka 53. V ní je zobrazeno rozdělení žadatelů podle počtu vlastních dětí, včetně těch, které nebydlí v domácnosti žadatelů (jsou zletilé). Nejpočetnější skupinu žadatelů tvořili bezdětní (60,6 %). Žadatelů s jedním vlastním dítětem bylo 17,9 % a s dvěma dětmi 13,9 %. Početnější rodiny pak souhrnně tvořily pouhých 7,6 %. Opět lze sledovat znatelné rozdíly mezi formami péče. Téměř 90 % žadatelů o osvojení nemělo vlastní dítě, mezi žadateli o pěstounskou péči jich 241
bylo 44,3 %. Nejpočetnější skupinou mezi zájemci o pěstounskou péči na přechodnou dobu byli lidé s dvěma vlastními dětmi (29,7 %), ovšem bezdětných mezi nimi byla více než čtvrtina (26,2 %). Přesto lze tvrdit, že právě žadatelé o pěstounskou péči na přechodnou dobu měli ze všech žadatelů největší rodičovské zkušenosti (nejméně 1 vlastní dítě mělo 73,6 % žadatelů a alespoň 1 dítě aktuálně žijící v domácnosti mělo 78 % žadatelů), oproti zájemcům o osvojení (10,9 % s nejméně 1 vlastním dítětem a 26,5 % s alespoň 1 dítětem žijícím aktuálně v domácnosti žadatelů). Tabulka 53: Počet vlastních dětí žadatelů
počet dětí vlastních
PP počet
0
178
1
101
2
81
3
29
4
10
5
3
6
0
celkem chybějící údaj
402 3
v% 44,3% 25,1% 20,1% 7,2% 2,5% 0,7% 0,0% 100,0%
PPPD počet v% 24 26,4% 22 24,2% 27 29,7% 14 15,4% 2 2,2% 2 2,2% 0 0,0% 91 100,0% 3
osvojení počet v% 303 89,1% 26 7,6% 8 2,4% 0 0,0% 2 0,6% 0 0,0% 1 0,3% 340 100,0% 0
celkem počet v% 505 60,6% 149 17,9% 116 13,9% 43 5,2% 14 1,7% 5 0,6% 1 0,1% 833 100,0% 6
Při porovnání výše uvedených údajů je patrné, že mezi žadateli se vyskytovalo větší množství těch, kterým již bylo v minulosti svěřeno dítě v rámci náhradní rodinné péče. Tabulka 54 zobrazuje podrobnou strukturu domácností s dětmi, a to s rozlišením na děti vlastní a děti, které byly žadatelům již svěřeny do péče. První sloupec zobrazuje celkový počet dětí v domácnosti a druhý sloupec ukazuje jaký je v domácnosti pomě mezi dětmi vlastními a svěřenými (např. 3-1 znamená 3 děti vlastní a 1 svěřené). Při pohledu do tabulky je zřejmé, že poměrně velký počet žadatelů již dítě v náhradní rodinné péči v době podání žádosti měl (např. v domácnostech s jedním dítětem je to 82 dětí/domácností, v domácnostech se 2 dětmi je to 22 domácností, tedy celkově 44 dětí apod.) Největší skupinu tvořily domácnosti s jedním dítětem, a to vlastním (116 domácností), a s dvěma vlastními děti (93), pak už ale následovaly domácnosti s jedním dítětem – svěřeným (82). Nejpočetnější domácnost tvořilo 10 členů: 2 manželé, 5 vlastních dětí a 3 svěřené.
242
Tabulka 54: Počet dětí v domácnosti s rozlišením na děti vlastní a v NRP
počet dětí v domácnosti 0 1
2
3
4
5
6
7 8 celkem chybějící údaj
poměr vlastní:v nrp
PP
PPPD 107 72 33 62 17 16 22 5 6 10 9 2 10 2 11 2 3 1 3 1 0 2 1 1 1 0 2 1 402 3
1-0 0-1 2-0 1-1 0-2 3-0 2-1 1-2 0-3 4-0 3-1 2-2 1-3 0-4 5-0 3-2 2-3 1-4 0-5 6-0 3-3 2-4 1-5 4-3 3-4 2-5 5-3
20 20 2 23 1 2 9 2 1 0 2 1 0 0 0 1 0 0 0 0 0 3 0 0 0 1 2 1 91 3
osvojení 250 24 47 8 2 4 0 1 0 1 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 340 0
celkem 377 116 82 93 20 22 31 8 7 11 13 3 10 2 11 3 3 1 3 1 1 5 1 1 1 1 4 2 833 6
Celkově tedy ve čtvrtině rodin žadatelů (24 %) žilo v době podání žádosti alespoň jedno dítě, přičemž u žadatelů o pěstounskou péči tomu bylo téměř v třetině rodin (31,8 %). U žadatelů o osvojení a pěstounskou péči na přechodnou dobu byl celkový poměr velmi podobný (16,5 % a 17,6 %), ale když se opět podíváme do tabulky 54, je vidět, že u obou skupin byla struktura domácností odlišná. U osvojitelů většina dětí žila v domácnosti s jedním dítětem (47 domácností), a v jinak strukturovaných domácnostech žilo pouze 14 dětí.
243
Tabulka 55: Počet domácností se svěřeným dítětem
PP
PPPD osvojení celkem počet v% počet v% počet v % počet v % počet domácností s dítětem v NRP 128 31,8% 16 17,6% 56 16,5% 200 24,0% počet žádostí/domácností 402 91 340 833 chybějící údaj 3 3 0 6
Poslední informaci týkající se rodin, resp. domácností žadatelů přináší tabulka 56. Celkově u 833 žadatelů bydlelo 357 děti, které jim byly před podáním žádosti svěřeny do péče (jednalo se o různé formy náhradní rodinné péče). Z toho 71,1 % žilo u žadatelů o pěstounskou péči, 17,1 % u žadatelů o osvojení a 11,8 % u zájemců o pěstounskou péči na přechodnou dobu. Když ale počet svěřených dětí v jednotlivých skupinách žadatelů vztáhneme k jejich celkovým počtům, získáme průměrný počet dětí na jednoho žadatele: u žadatelů o pěstounskou péči to bylo 0,6, o pěstounskou péči na přechodnou dobu 0,5 a o osvojení 0,2 dítěte v náhradní rodinné péči na jednoho žadatele. Tabulka 56: Počet svěřených dětí v domácnostech žadatelů
počet dětí v NRP
PP počet v% 254 71,1%
PPPD počet v% 42 11,8%
osvojení počet v% 61 17,1%
celkem počet v% 357 100,0%
Důvody nezařazení do evidence Celkově bylo ve zkoumaném období zařazeno do evidence 588 žadatelů a u 251 k zařazení nedošlo z důvodu: zastavení řízení, rozhodnutí o nezařazení či přerušení během přípravy. Celkem bylo zařazeno 70,1 % žadatelů. Největší úspěšnost vykazovali zájemci o osvojení, kterých bylo zařazeno více než tři čtvrtiny (77,6%), naopak nejmenší byla u žadatelů o pěstounskou péči na přechodnou dobu (60,6 %).
244
Tabulka 57: Zařazení/nezařazení do evidence
PP počet zařazen
267
nezařazen
138
celkem
405
v% 65,9% 34,1% 100,0%
PPPD počet v% 57 60,6% 37 39,4% 94 100,0%
osvojení počet v% 264 77,6% 76 22,4% 340 100,0%
celkem počet v% 588 70,1% 251 29,9% 839 100,0%
U nezařazených žadatelů bylo v 73,3 % řízení zastaveno, v 21,1 % byli uchazeči zamítnuti a u 13 žadatelů byl proces přerušen během procesu posuzování. Tabulka 58: Důvody nezařazení
způsob nezařazení zastaveno zamítnuto přerušeno během přípravy celkem
počet 185 53 13 251
v% 73,7% 21,1% 5,2% 100,0%
Graf 127: Důvody nezařazení
Důvody nezařazení
zastaveno 22%
zamítnuto 6%
zařazen 70%
přerušeno během přípravy 2%
245
Níže uvádíme výčet důvodů, které vedly k nezařazení. Z tabulek 59 až 61 můžeme vidět, že obecně nejčastějším důvodem byly osobnostní problémy, které se vynořily v rámci psychologického posuzování žadatelů. Dále pak narození vlastního dítě či nevyhovující zdravotní stav žadatelů.
Nejčastějším důvodem zamítnutí byl nedoporučující závěr z psychologického posuzování, tato situace se týkala 24 žadatelů. V 9 případech byl důvodem nevyhovující zdravotní stav, v 7 špatné sociální či bytové podmínky a v 5 případech trestná činnost žadatele, která byla kontraindikací v zařazení do evidence. Tabulka 59: Důvody - u zamítnutých žadatelů
nevyhovující psychologický posudek zdravotní důvody špatná sociální situace trestná činnost žadatele absence na přípravě bez omluvy žadatelé se přestěhovali, nelze je kontaktovat špatné rodinné poměry věk žadatelky celkem chybějící údaj
24 9 7 5 1 1 1 1 49 4
U žádostí, které byly zastaveny, byl také nejčastějším důvodem nevyhovující psychologický posudek, příp. vyjasnění si vlastních motivací a preferencí žadatelů v průběhu psychologického posuzování. V 18 případech bylo důvodem narození vlastního dítěte, ve 13 rodinné důvody, 8 žadatelů řízení zastavilo, protože zvolili jinou formu náhradní rodinné péče než, o kterou původně žádali. Další důvody jsou uvedeny v tabulce 60.
246
Tabulka 60: Důvody - u zastavených žádostí
nevyhovující psych. posudek/po poradě s psychologem narození vlastního dítěte/těhotenství rodinné důvody změna formy NRP zdravotní důvody rozvod pracovní důvody rozšíření rodiny (prostřednictvím NRP) špatná sociální situace trestná činnost žadatele absence na posuzování bez omluvy celkem chybějící údaj
21 18 13 8 6 5 3 2 2 2 1 81 104
Během přípravy byl proces přerušen u 13 žadatelů, a to z důvodu narození vlastního dítěte (u 3 žadatelů) a dále z důvodů zdravotních (také 3), pracovních (2) či rodinných (1). V jednom případě z důvodu svěření dítěte v rámci jiné formy náhradní rodinné péče. Tabulka 61: Důvody - u přerušených během přípravy
narození vlastního dítěte/těhotenství zdravotní důvody pracovní důvody rodinné důvody rozšíření rodiny (prostřednictvím NRP) celkem chybějící údaj
3 3 2 1 1 10 3
Shrnutí Z výše uvedených informací je patrné, že žadatelé o různé formy náhradní rodinné péče se vzájemně odlišují. Vstupují do procesu zprostředkování s různými motivacemi a představami o dětech, ale také, jak jsme mohli vidět, se jedná i o osoby s mírně odlišnými sociodemografickými charakteristikami. Proto v tabulce 62 uvádíme přehledné srovnání žadatelů. Jsou v ní uvedeny základní charakteristiky žadatelů rozdělených podle typu péče, o kterou žádali. Jedná se o charakteristiky s nejčetnějším výskytem v každé ze skupin žadatelů, ten je v tabulce vyjádřen procenty. 247
Tabulka 62: Základní charakteristiky žadatelů
Žadatelé o: pěstounskou péči
pěstounskou péči na přechodnou dobu
osvojení
40,6 let
45,3 let
35,2 let
vzdělání
32% vyučeno
45% středoškoláků
34% středoškoláků
etnikum
86% majoritního etnika
100% majoritní etnika
96% majoritní etnika
národnost
u 91% žadatelů česká
u 94% žadatelů česká
u 92% žadatelů česká
religiozita
54% bez vyznání
53% bez vyznání
66% bez vyznání
bydliště
40% bydlí ve velké obci15
43% bydlí ve velké obci
40% bydlí ve velké obci
příjem
24% v rozmezí 20-29 tis.
28% v rozmezí 30-39 tis.
27% v rozmezí 30-39 tis.
motivace
38% snaha pomoci dítěti
73% snaha pomoci dítěti
39% bezdětnost
počet dětí
66% má 1 dítě
55% má 1 dítě
69% má 1 dítě
věk dítěte
14% uvedlo 0-3 let
20% uvedlo 0-3 let
29% uvedlo 0-1 rok
pohlaví dítěte
52% na něm nezáleží
92% na něm nezáleží
80% na něm nezáleží
zdraví dítěte
86% výhradně zdravé
40% výhradně zdravé
97% výhradně zdravé
etnický původ dítěte
57 % výhradně majoritní
70% na něm nezáleží
84% výhradně majoritní
domácnost
24% domácností má 2 členy
24% domácností má 2 členy
70% domácností má 2 členy
děti v domácnosti
27% domácností bez dětí
v 29% domácnostech bydlí 2 děti
74% domácností bez dětí
průměrný věk
děti vlastní děti v NRP nezařazeno délka svěření dítěte
15
44% žadatelů je bez vlastních dětí v 32% domácnostech bydlí svěřené dítě
v 18% domácnostech bydlí svěřené dítě
89% žadatelů je bez vlastních dětí v 17% domácnostech bydlí svěřené dítě
34% žadatelů
39% žadatelů
30% žadatelů
481 dní
343 dní
731 dní
v 30% žadatelů má 2 děti
10 001 až 100 000 obyvatel.
248
F.
Děti, kterým je potřeba zajistit péči v náhradním rodinném prostředí
Do analýzy byly zahrnuty údaje o 759 dětech, které byly v letech 2009 až 2013 zařazeny do evidence dětí vhodných pro zprostředkování náhradní rodinné péče. Jejich rozdělení podle let, ve kterých byly zařazeny do evidence, zobrazuje tabulka 63. Nejvíce dětí bylo zařazeno v roce 2013. Jednalo se o 201 dětí, což bylo o 57 dětí více než v předcházejícím roce a tvoří tak více než čtvrtinu vzorku, se kterým jsme pracovali. Nejméně dětí bylo zařazeno v roce 2009 – 117 dětí. Rozdíl mezi rokem 2009 a 2013 tak činí 84 dětí. I přes mírně kolísavý vývoj (viz graf 128) lze říci, že počet dětí má stoupající charakter. Tabulka 63: Počet dětí zařazených do evidence v jednotlivých letech
rok 2009 2010 2011 2012 2013 celkem
počet 117 133 164 144 201 759
v% 15,4% 17,5% 21,6% 19,0% 26,5% 100.0%
Graf 128: Vývoj počtu dětí zařazených do evidence
Vývoj počtu dětí zařazených do evidence 250 201
200
Počet dětí
164 144
150
133 117
100 50 0 2009
2010
2011
249
2012
2013
Více než třetina dětí (38,5 %) spadala do kompetence orgánů sociálně-právní ochrany dětí v Ostravě. Počet dětí spadajících pod OSPOD v Karviné (9,4 %), Frýdku-Místku (8,7 %), Havířově (6,2 %) a Bohumíně (6,1 %) pak tvořil další třetinu ze sledovaného celku. Naopak nejméně byly zastoupeny děti spadající pod OSPOD v Jablunkově (0,1 %), Kravařích (0,3 %), Frýdlantu nad Ostravicí (0,5 %), Rýmařově (0,5 %), Odrách (0,7 %), Vítkově (0,7 %) a v Třinci (1,2 %). Počet dětí v žádné z těchto obcí s rozšířenou působností nebyl vyšší než deset. Tabulka 64: Počet dětí v ORP
ORP Bílovec Bohumín Bruntál Český Těšín Frenštát pod Radhoštěm Frýdek-Místek Frýdlant nad Ostravicí Havířov Hlučín Jablunkov Karviná Kopřivnice Kravaře Krnov Nový Jičín Odry Opava Orlová Ostrava Rýmařov Třinec Vítkov celkem chybějící údaj
počet
v% 12 45 36 11 11 64 4 46 10 1 69 13 2 13 18 5 51 24 284 4 9 5 737 22
1,6% 6,1% 4,9% 1,5% 1,5% 8,7% 0,5% 6,2% 1,4% 0,1% 9,4% 1,8% 0,3% 1,8% 2,4% 0,7% 6,9% 3,3% 38,5% 0,5% 1,2% 0,7% 100,0%
V tabulce 65 vidíme, že nejvíce dětí bylo do evidence zařazeno ve věku do jednoho roku (41%). Zastoupení dětí pak má s jejich přibývajícím věkem klesající tendenci. Ve věku 1 rok jich bylo do evidence zařazeno již jen 75 (10,8 %), dvouletých dětí bylo 56 (8 %). Každá z následujících věkových kategorií byla zastoupena méně než pěti procenty. Vůbec nejméně bylo čtrnáctiletých a sedmnáctiletých, v obou případech to bylo 6 dětí (0,9 %), jen o jedno 250
dítě více bylo v kategorii patnáctiletých (1 %). V 62 případech nebylo možné zjistit přesné datum zařazení dítěte do evidence, a proto nebylo možné vypočítat věk dítěte vzhledem k tomuto datu. Když počty dětí rozdělíme do širších kategorií, tak děti do 6 let věku tvoří 70,7 % všech dětí. Dětí od 6 do 14 let je 23 % a patnáctiletých a stářích je 3,2 %. Celkovou věkovou strukturu dětí vstupujících do procesu zprostředkování náhradní rodinné péče přehledně zobrazuje graf 129. Tabulka 65: Věk dětí v době zařazení do evidence
věk do jednoho roku 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 celkem chybějící údaj
počet 286 75 56 34 32 31 28 33 11 23 17 15 12 15 6 7 10 6 697 62
251
v% 41,0% 10,8% 8,0% 4,9% 4,6% 4,4% 4,0% 4,7% 1,6% 3,3% 2,4% 2,2% 1,7% 2,2% 0,9% 1,0% 1,4% 0,9% 100,0%
Graf 129: Věková struktura dětí
Věková struktura dětí do jednoho roku
286
1 rok
75
2 roky
56
3 roky
34
4 roky
32
5 let
31
6 let
28
7 let 8 let
33 11
9 let 10 let
17
11 let
15
12 let
12
13 let
15
14 let
6
15 let
7
16 let
10
17 let
Obdobnou
23
strukturu
6
vykazují
děti,
které
byly
svěřeny
do
péče
budoucích
pěstounů/osvojitelů. Z tabulky 66 a grafu 130 je patrná snižující se tendence v počtu svěřených dětí podle jejich věku v době jejich svěření. Nejvíce svěřených dětí bylo mladších jednoho roku (197 dětí), druhou nejpočetnější skupinou byly děti ve věku 1 roku a počty se dále snižovaly podle věku dítěte.
252
Tabulka 66: Věk dítěte v době svěření do péče budoucích pěstounů/osvojitelů
věk do jednoho roku 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 celkem
počet 197 90 45 34 22 10 18 11 9 5 2 1 1 2 2 449
v% 43.9% 20.0% 10.0% 7.6% 4.9% 2.2% 4.0% 2.4% 2.0% 1.1% 0.4% 0.2% 0.2% 0.4% 0.4% 100.0%
Graf 130: Počet dětí svěřených do péče budoucích pěstounů/osvojitelů podle věku dítěte
Počet dětí svěřených do péče budoucích pěstounů/osvojitelů podle věku dítěte do jednoho roku 1-2 2-3 3-4 4-5 5-6 6-7 7-8 8-9 9-10 10-11 11-12 12-13 13-14 14-15
197 90 45 34 22 10 18 11 9 5 2 1 1 2 2 0
50
100
150
200
250
Tabulka 67 zobrazuje počty dětí rozdělené podle způsobu, jakým z rodiny odešly, zda na žádost zákonného zástupce, nebo zda bylo dítě z rodiny odebráno na základě rozhodnutí soudu. Vidíme, že poměr mezi těmito dvěma způsoby je vcelku vyvážený (45 % dětí bylo 253
odebráno na základě soudního rozhodnutí a 55 % z nich bylo odebráno na žádost zákonného zástupce). Tabulka 67: Způsob odchodu dítěte z rodiny
počet pobytů mimo rodinu 1 2 3 celkem
pobyty mimo rodinu na základě: soudního rozhodnutí/návrhu žádosti zákonného zástupce OSPOD 314 377 21 28 3 3 338 408
celkem 691 49 6 746
celkem v % 92,6% 6,6% 0,8% 100,0%
Graf 131:Pobyty mimo rodinu na základě
Pobyty mimo rodinu na základě
souního rozhodnutí/ návrhu OSPOD 45%
žádosti zákoného zástupce 55%
Tabulka 68 zobrazuje situace u 746 dětí, v dalších 13 případech došlo k několikanásobnému odchodu dítěte z rodiny, a to na základě kombinace různých způsobů, např. v jednom případě bylo dítě umístěno na žádost zákonného zástupce, následně pak bylo odebráno soudním rozhodnutím. Tyto případy zobrazuje tabulka 69.
254
Tabulka 68: Počet dětí s vícečetnými pobyty mimo rodinu
pobyty mimo rodinu na základě: 1x soudu a 1x žádosti zákonného zástupce 2x soudu a 1x žádosti zákonného zástupce 2x soudu a 2x žádosti zákonného zástupce
počet 10 2 1
Tabulka 69: Počet dětí, u kterých došlo k vícečetnému odchodu z rodiny
počet dětí 24 31 13 68
soudního rozhodnutí/návrhu OSPOD žádosti zákonného zástupce kombinace obojího celkem
v% 35,3% 45,6% 19,1% 100,0%
v % vzhledem ke všem dětem 3,2% 4,1% 1,7% 9,0%
Děti, které opakovaně odešly z rodin na základě soudního rozhodnutí i žádosti zákonného zástupce jsme následně zařadili do jedné či druhé skupiny podle způsobu posledního odchodu z rodiny. 10 dětí jsme tak zahrnuli do skupiny soudního rozhodnutí (celkem tuto skupinu tvoří 348 dětí) a 3 děti do skupiny žádost zákonného zástupce (celkem 411 dětí). Tohoto dělení se držíme v následujícím textu. V rámci statistické analýzy se ukázalo, že děti se poměrně významně odlišují právě na základě tohoto kritéria, a to v mnoha ohledech. Proto jsme se rozhodli další část analýzy zpracovat s ohledem na tyto dvě skupiny. Již následující tabulka tyto rozdílnosti ukazuje. Celkově 257 dětí (třetina celkového počtu dětí) nikdy ve své biologické rodině nežilo, z toho 222 dětí bylo umístěno mimo rodinu na základě žádosti zákonného zástupce a 35 na základě rozhodnutí soudu, přičemž i ve většině těchto případů se jednalo o opuštění dítěte rodičem, kdy zákonný zástupce pouze nepodepsal souhlas s umístěním dítěte či osvojením, a proto bylo nutné vydat soudní rozhodnutí. Tabulka 70: Počet dětí umístěných mimo rodinu od narození
soudní rozhodnutí počet dítě bylo umístěno mimo rodinu od narození celkem umístěných dětí
v % z celku 35
10,1%
348
žádost zákonného zástupce počet v % z celku 222 411
255
54,0%
celkem počet 257 759
v% 33,9%
Tabulka 71 zobrazuje rizikové faktory, které se podílely na odchodu dětí z biologické rodiny, resp. jejich neumístění do rodiny. Zde je nutné poznamenat, že se jedná o rizikové faktory zásadně ovlivňující situaci dítěte/rodiny, která se ve zkoumaných případech stala pro výchovu dítěte nevyhovující. Následující výčet tak nelze zcela přesně interpretovat jako výčet důvodů umístění dítěte mimo rodinu, ale jako seznam zásadních příčin, které vedly k nevyhovující situaci v rodině. Jak je z tabulky patrné, často to byla kombinace více faktorů. Nejčastěji se mezi nimi vyskytovala špatná sociální situace rodiny, která byla příčinou nevhodného prostředí pro péči o dítě, především se jednalo o značně nevhodné bytové podmínky. Dále mělo mezi rizikovými faktory velké zastoupení: zanedbaná péče, nezájem rodičů, závislost rodiče nebo rodičů na návykových látkách nebo výchovné problémy dítěte. Samotná špatná sociální situace rodiny tvořila 27,5 % všech rizikových faktorů (95 případů). Kombinace špatné sociální situace a závislosti na návykových látkách se objevila v 37 případech (10,7 %), špatná sociální situace v kombinaci s nezájmem rodičů byla zastoupena v 26 případech (7,5 %) a špatná sociální situace a současně zanedbaná péče byla přítomna v 23 případech (6,6 %). Samotná zanedbaná péče byla v 21 případech (6,1 %), následovaly výchovné problémy dítěte (17 případů; 4,9 %), nezájem rodičů o děti (15 případů; 4,3 %) a závislost rodiče či rodičů (3,2 %). Ojediněle bylo mezi rizikovými faktory zastoupeno například úmrtí rodiče či rodičů, jeden z rodičů ve výkonu trestu nebo zdravotní problémy rodiče. Tabulka 71: Rizikové faktory u odebraných dětí na základě soudního rozhodnutí
špatná sociální situace špatná sociální situace a závislost na návykových látkách špatná sociální situace a nezájem rodičů špatná sociální situace a zanedbaná péče zanedbaná péče výchovné problémy dítěte nezájem rodičů závislost rodiče/rodičů špatná sociální situace, závislost na návykových látkách a nezájem rodičů špatná sociální situace, nezájem rodičů a zanedbaná péče závislost rodiče/rodičů a nezájem rodičů dítě z babyboxu špatná sociální situace a zdravotní problémy rodiče/rodičů špatná sociální situace, výchovné problémy a nezájem rodičů
256
počet 95 37 26 23 21 17 15 11 10 8 8 7 6 4
v% 27,5% 10,7% 7,5% 6,6% 6,1% 4,9% 4,3% 3,2% 2,9% 2,3% 2,3% 2,0% 1,7% 1,2%
špatná sociální situace, zdravotní problémy rodiče/rodičů a nezájem rodičů špatná sociální situace, závislost na návykových látkách a domácí násilí závislost rodiče/rodičů a zanedbaná péče jeden z rodičů ve VTOS týrání špatná sociální situace a zdravotní problémy dítěte špatná sociální situace a výchovné problémy špatná sociální situace a týrání zanedbaná péče a úmrtí matky zdravotní problémy dítěte zdravotní problémy rodiče/rodičů špatná sociální situace, závislost na návykových látkách a zanedbaná péče špatná sociální situace, nezájem rodičů a jeden z rodičů ve VTOS domácí násilí špatná sociální situace a sexuální zneužívání špatná sociální situace, zanedbaná péče a týrání špatná sociální situace a zdravotní problémy dítěte I rodiče/rodičů špatná sociální situace, zdravotní problémy rodiče/rodičů a závislost na návykových látkách špatná sociální situace, závislost na návykových látkách, zanedbaná péče a domácí násilí špatná sociální situace, nezájem rodičů, zanedbaná péče a jeden z rodičů ve VTOS špatná sociální situace a prostituce matky nezletilá matka zdravotní problémy dítěte, nezájem rodičů výchovné problémy dítěte a závislost na návykových látkách výchovné problémy dítěte a nezájem rodičů zdravotní postižení rodiče a závislost na návykových látkách nezájem rodičů a týrání úmrtí rodičů celkem chybějící údaj
4 4 4 4 4 3 3 3 3 3 3 2 2 2 1 1 1
1,2% 1,2% 1,2% 1,2% 1,2% 0,9% 0,9% 0,9% 0,9% 0,9% 0,9% 0,6% 0,6% 0,6% 0,3% 0,3% 0,3%
1
0,3%
1
0,3%
1 0,3% 1 0,3% 1 0,3% 1 0,3% 1 0,3% 1 0,3% 1 0,3% 1 0,3% 1 0,3% 346 100,0% 2
Pokud jde o rizikové faktory u dětí svěřených do péče na základě žádosti zákonného zástupce, nejvíce se na tomto podílela špatná sociální situace rodiny (158 případů; 31,4 %), na druhém místě to byl nezájem rodičů (19,9 %) a na třetím místě kombinace obou těchto faktorů, tedy špatné sociální situace a nezájmu rodičů (15,2 %). Mezi další často se opakující faktory patřila závislost rodičů na návykových látkách, výchovné problémy dítěte, zdravotní problémy dítěte nebo jeho rodičů. Ojediněle se vyskytl případ nezletilé matky, znásilněné matky, matky, která prostituovala, mimomanželského dítěte nebo matky, jež byla přesvědčena, že nebude schopna poskytnout dítěti potřebnou péči (viz tabulka 72). 257
Tabulka 72: Rizikové faktory u dětí umístěných mimo rodinu na základě žádosti zákonného zástupce
počet špatná sociální situace nezájem rodičů špatná sociální situace a nezájem rodičů špatná sociální situace a závislost na návykových látkách špatná sociální situace, závislost na návykových látkách a nezájem rodičů špatná sociální situace a zdravotní problémy dítěte výchovné problémy dítěte špatná sociální situace a výchovné problémy špatná sociální situace a vícečetná rodina zdravotní problémy dítěte závislost rodiče/rodičů zdravotní problémy rodiče/rodičů špatná sociální situace a zdravotní problémy dítěte závislost rodiče/rodičů a nezájem rodičů špatná sociální situace a jeden z rodičů ve VTOS špatná sociální situace, zdravotní problémy dítěte a nezájem rodičů zdravotní problémy rodiče/rodičů, závislost na návykových látkách a nezájem rodičů jeden z rodičů VTOS špatná sociální situace a zdravotní problémy rodiče špatná sociální situace a zanedbaná péče špatná sociální situace, zdravotní problémy rodiče/rodičů a nezájem rodičů špatná sociální situace, závislost na návykových látkách, zanedbaná péče a domácí násilí špatná sociální situace, závislost na návykových látkách, nezájem rodičů a zanedbaná péče špatná sociální situace, nezájem rodičů a zanedbaná péče mimomanželské dítě zdravotní problémy dítěte a nezájem rodičů zdravotní problémy dítěte a prostituce matky nezájem rodičů a nezletilá matky nezájem rodičů a vícečetná rodina špatná sociální situace a zdravotní problémy dítěte I rodiče/rodičů špatná sociální situace, zdravotní problémy rodiče/rodičů a závislost na návykových látkách špatná sociální situace, nezájem rodičů a prostituce matky zanedbaná péče domácí násilí nezletilá matka zdravotní problémy dítěte, závislost na návykových látkách a nezájem rodičů závislost rodiče/rodičů a zdravotní problémy rodiče/rodičů nezájem rodičů, zanedbaná péče
258
v%
128
31,4%
81 62 15 13 9 9 7 7 7 6 5 5 5 4 3
19,9% 15,2% 3,7% 3,2% 2,2% 2,2% 1,7% 1,7% 1,7% 1,5% 1,2% 1,2% 1,2% 1,0% 0,7%
3
0,7%
3 2 2 2
0,7% 0,5% 0,5% 0,5%
2
0,5%
2
0,5%
2 2 2 2 2 2 1
0,5% 0,5% 0,5% 0,5% 0,5% 0,5% 0,2%
1
0,2%
1 1 1 1 1 1 1
0,2% 0,2% 0,2% 0,2% 0,2% 0,2% 0,2%
nezájem rodičů a mimomanželské dítě matka je přesvědčena, že nebude moci dítěti poskytnout potřebnou péči podezření na týrání dítě počaté při znásilnění celkem chybějící údaj
1 0,2% 1 0,2% 1 0,2% 1 0,2% 407 100,0% 4
Tabulka 73 a graf 132 ukazují právní stav dětí v době, kdy byly zařazeny do evidence. V obou skupinách dětí i celkově převažovalo nařízení ústavní výchovy, a to v 86,9 % v případě soudních rozhodnutí a v 45,7 % v případě žádosti zákonného zástupce. Vidíme, že pokud jde o soudní rozhodnutí, má tento právní stav jasnou převahu. Celkově byla ústavní výchova nařízena v 64,6 % případů. Následovalo předběžné opatření (23,7 %), žádost zákonného zástupce (8 %). Předběžná opatření, kterými bylo dítě svěřeno do pěstounské péče na přechodnou dobu, tvořila 2 % a ve dvanácti případech bylo zastoupeno svěření do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (1,6 %), a to jen u dětí, které z rodiny odešly na žádost zákonného zástupce. Tabulka 73: Právní stav dětí v době zařazení do evidence (postoupení dokumentace)
právní stav
počet ústavní výchova předběžné opatření žádost zákonného zástupce předběžné opatření - PPPD svěření do péče ZDVOP celkem
žádost zákonného zástupce počet v%
soudní rozhodnutí 298 39 1 5 0 343
v% 86,9% 11,4% 0,3% 1,5% 0,0% 100,0%
259
184 138 59 10 12 403
45,7% 34,2% 14,6% 2,5% 3,0% 100,0%
celkem počet 482 177 60 15 12 746
v% 64,6% 23,7% 8,0% 2,0% 1,6% 100,0%
Graf 132: Právní stav dětí
Právní stav dětí předběžné opatření - PPPD 2%
ústavní výchova 65%
svěření do péče ZDVOP 1% žádost zákonného zástupce 8% předběžné opatření 24%
Pokud jde o pohlaví dětí, chlapců bylo o něco více než dívek (viz tabulka 74). Celkově bylo chlapců 420 (55,3 %) a dívek 339 (44,7 %). Ve skupině dětí, které odešly z rodiny na základě soudního rozhodnutí, bylo 196 chlapců (56,3 %) a 152 dívek (43,7 %). Ve druhé skupině byl poměr velice podobný, tj. 224 chlapců (54,5 %) a 187 dívek (45,5 %). Tabulka 74: Pohlaví dětí
pohlaví chlapec dívka celkem
soudní rozhodnutí žádost zákonného zástupce počet v% počet v% 196 56,3% 224 54,5% 152 43,7% 187 45,5% 348 100,0% 411 100,0%
celkem počet 420 339 759
v% 55,3% 44,7% 100,0%
Tabulka 75 a graf 133 ukazují zdravotní stav dětí, které odešly mimo biologickou rodinu. Většina z nich (86,1 %) byla bez zdravotního postižení. Poměr dětí zdravých a s postižením byl v případě těch, které z rodiny odešly na základě soudního rozhodnutí, a těch, které odešly na základě žádosti zákonného zástupce, podobný. U soudního rozhodnutí jen mírně převažovaly děti zdravé (87,3 % oproti 85,1 %), v případě žádosti zákonného zástupce mírně převažovaly děti s těžkým postižením (2,3 % oproti 4,6 %). 260
Tabulka 75: Zdravotní stav dětí
soudní rozhodnutí žádost zákonného zástupce počet v% počet v% 302 87,3% 349 85,1% 36 10,4% 42 10,2% 8 2,3% 19 4,6% 346 100,0% 410 100,0%
zdravotní stav zdravé lehké postižení těžké postižení celkem
celkem počet 651 78 27 756
v% 86,1% 10,3% 3,6% 100,0%
Graf 133: Zdravotní stav dětí
Zdravotní stav dětí
s těžkým postižením 4%
zdravé 86%
s lehkým postižením 10%
Zhruba 10 % dětí (celkem 77) mělo před odchodem z biologické rodiny výchovné problémy, přičemž u těch dětí, které byly odebrány na základě soudního rozhodnutí, bylo takových dětí 15,8 % (55 případů) a v kategorii těch, které odešly na žádost zákonného zástupce, jich bylo jen 5,4 % (22 případů), viz tabulka 76. V tomto případě jsme neuvedení výchovných problémů ve spisové dokumentaci považovali za jejich absenci (proto je v tabulce uvedena kategorie „ne nebo neuvedeno“), i vzhledem k faktu, že u dětí do cca 3 let se neprojevují. Tabulka 76: Výchovné problémy dětí
výchovné problémy
soudní rozhodnutí počet
ano ne nebo neuvedeno celkem
55 293 348
v% 15,8% 84,2% 100,0%
žádost zákonného zástupce počet v% 22 5,4% 389 94,6% 411 100,0%
261
celkem počet 77 682 759
v% 10,1% 89,9% 100,0%
Pokud jde o etnický původ dětí16 (tabulka 77), ve dvou třetinách šlo o děti většinového etnika (420 dětí; 68 %), druhou největší skupinou byly děti romského etnika (150 dětí; 24,3 %). Dále se jednalo o děti poloromské (41; 6,6 %), polovietnamské (4; 0,6 %), romskovietnamské (2; 0,3 %) a jedno dítě bylo vietnamského etnika (0,2 %). U 141 dětí nebylo možné etnický původ zjistit. Tabulka 77: Etnicita dětí
etnikum většinové romské poloromské
počet
polovietnamské romskovietnamské vietnamské celkem chybějící údaj
v% 420 150 41
68,0% 24,3% 6,6%
4 2 1 618 141
0,6% 0,3% 0,2% 100,0%
Rozdíl mezi skupinou dětí, která z rodiny odešla na základě soudního rozhodnutí a skupinou dětí, která odešla na základě žádosti zákonného zástupce, je možné pozorovat v případě, zda šlo o umístění samostatného dítěte či sourozenecké skupiny. Pokud bylo dítě odebráno v důsledku soudního rozhodnutí, šlo v mírné většině případů (178; 51,1 %) o sourozeneckou skupinu. Naopak ve skupině dětí, které z rodiny odešly na žádost zákonného zástupce, výrazně převažují jednotlivci (299; 72,7 %) nad sourozeneckou skupinou (112; 27,3 %). Celkově šlo tedy zhruba ve třetině případů o sourozeneckou skupinu (290; 38,2 %) a ve dvou třetinách o samostatné dítě (469; 61,8 %), viz tabulka 78 a graf 134. Tyto rozdíly jsou částečně ovlivněny vysokým počtem dětí, které byly umístěny na základě žádosti zákonného zástupce ihned po porodu (viz výše), téměř výhradně totiž šlo o jednotlivce. Tabulka 78: Samostatné děti a děti v sourozeneckých skupinách
soudní rozhodnutí samostatné dítě sourozenecká skupina celkem 16
počet 170 178
v% 48,9% 51,1%
348
100,0%
žádost zákonného zástupce počet v% 299 72,7% 112 27,3% 411
celkem počet 469 290
v% 61,8% 38,2%
759
100,0%
100,0%
Takováto etnická kategorizace dětí je značně problematická, považujeme ji za výraz praxe.
262
Graf 134: Samostatné děti a děti v sourozeneckých skupinách
Samostatné děti a děti v sourozeneckých skupinách sourozenecká skupina 38%
samostatné dítě 62%
Tabulka 79 a graf 135 ukazují, zda po odchodu dítěte z domácnosti v ní zůstal někdo ze sourozenců (možnost „ano“), nebo zda domácnost zůstala bezdětná (možnost „ne“). I zde se od sebe liší skupina dětí, které byly odebrány na základě soudního rozhodnutí, a skupina těch dětí, které odešly na žádost zákonného zástupce. V prvním uvedeném případě se většinou další sourozenci v biologické rodině nenacházeli (254; 75,4 %), v druhém případě v rodině další sourozenci rovněž většinou nebyli, ale šlo jen o mírně nadpoloviční část rodin dětí (232; 57,4 %). Celkově lze tedy říct, že ve dvou třetinách ze všech případů zůstaly domácnosti bez dětí (486; 66,2 %) a v jedné třetině případů v biologické rodině někdo ze sourozenců zůstal (248; 33,8 %). Tabulka 79: Sourozenci v domácnosti
sourozenci v domácnosti ano ne celkem
soudní rozhodnutí žádost zákonného zástupce počet v% počet v% 83 24,6% 165 41,6% 254 75,4% 232 58,4% 337 100,0% 397 100,0%
263
celkem počet 248 486 734
v% 33,8% 66,2% 100,0%
Graf 135: Sourozenci v domácnosti
Sourozenci v dománosti ano 34%
ne 66%
U dvou třetin dětí, které z rodin odešly (488 případů; 66,5 %), nebyl identifikován kontakt s biologickou rodinou. V případě dětí, které byly mimo rodinu umístěny na žádost zákonného zástupce, udržuje s biologickou rodinou kontakt jen 21,8 % z nich (88 dětí). Je to dáno především tím, že velký počet dětí z této skupiny byl odložen rodiči ihned po narození dítěte a dále o ně rodiče již nejevili zájem. Pokud bylo dítě odebráno na základě soudního rozhodnutí, udržuje s biologickou rodinou kontakt necelá polovina těchto dětí (158 případů; 47,7 %), viz tabulka 80 a graf 136. Tabulka 80: Kontakt s biologickou rodinou
kontakt s biorodinou ano ne celkem
soudní rozhodnutí žádost zákonného zástupce počet v% počet v% 158 47,7% 88 21,8% 173 52,3% 315 78,2% 331 100,0% 403 100,0%
264
celkem počet 246 488 734
v% 33,5% 66,5% 100,0%
Graf 136: Kontakt s biologickou rodinou
Kontakt s biologickou rodinou ano 34%
ne 66%
V tabulce 81 a v grafu 137 je vidět poměr dětí, které byly svěřeny do péče pěstounů či osvojitelů, a těch, které nebyly svěřeny do náhradní rodinné péče. Necelá jedna třetina dětí svěřena nebyla (246; 32,4 %) oproti dvěma třetinám, které do péče náhradní rodiny svěřeny byly (513; 67,6 %). U dětí, které byly svěřeny do péče pěstounů nebo osvojitelů, chybělo v některých případech přesné datum zařazení do péče (3,1 % ze svěřených) či přesné datum svěření (12,5 % ze svěřených).
Tabulka 81: Počet dětí, které byly svěřeny do péče budoucích pěstounů/osvojitelů
počet 246 513
v% 32,4% 67,6%
z toho chybí přesné datum zařazení
16
3,1%
z toho chybí přesné datum svěření
64
12,5%
759
100,0%
děti do péče nesvěřeny děti do péče svěřeny
celkem
265
Graf 137: Poměr dětí svěřených a nesvěřených do péče budoucích pěstounů/osvojitelů
Poměr dětí svěřených a nesvěřených do péče budoucích pěstounů/osvojitelů
nesvěřeny 32%
děti, které byly následně svěřeny do péče 68%
V naprosté většině případů došlo k zařazení dítěte do evidence, když toto dítě pobývalo v ústavu (717 případů; 95,2 %), ve 29 případů (3,9 %) bylo dítě u pěstounů na přechodnou dobu, v šesti případech pobývalo dítě u pěstounů (0,8 %) a v jednom případě šlo o pobyt v rámci biologické rodiny dítěte (0,1 %). Tabulka 82: Místo pobytu dítěte v době zařazení do evidence
počet v ústavu u pěstounů na přechodnou dobu u pěstounů v rámci biologické rodiny celkem
717 29 6 1 753
v% 95,2% 3,9% 0,8% 0,1% 100,0%
Tabulka 83 ukazuje průměr a medián z počtu dnů, které uběhly mezi zařazením dítěte do evidence a jeho svěřením do péče osob vhodných stát se pěstouny či osvojiteli (péče budoucích pěstounů/osvojitelů). Celková průměrná doba činila 158 dnů (cca 5 měsíců), výsledek podle mediánu činil 110 dnů (zhruba 3,5 měsíců). Děti, jež byly z biologické rodiny odebrány na základě soudního rozhodnutí, strávily v evidenci v průměru o něco delší dobu
266
(184 dny, tj. zhruba půl roku) než děti, jež byly umístěny mimo rodinu na základě žádosti zákonného zástupce, kdy tato doba činila průměrně 143 dny, tj. necelých 5 měsíců. Tabulka 83: Počet dnů od zařazení dítěte do evidence po jeho svěření do péče budoucích pěstounů/osvojitelů
soudní rozhodnutí průměr medián
183,6 145,0
žádost zákonného zástupce 143,2 80,5
celková doba 158,0 110,0
U přibližně poloviny případů, kdy bylo dítě svěřeno do péče osob vhodných stát se pěstouny či osvojiteli, byl k dispozici i údaj o svěření do klasické pěstounské péče či osvojení. Bylo tak možné vypočítat, jak dlouho trvá rozhodnutí o svěření dítěte. Průměrně to dělá 191 dnů, pokud jde o děti odebrané na základě soudního rozhodnutí, a 269 dnů pokud jde o děti umístěné mimo rodinu na základě žádosti zákonného zástupce. Opět jsme pracovali i s mediánovými hodnotami, výsledek je pak následující: u dětí, jež byly odebrány na základě soudního rozhodnutí, to činilo 167 dnů, a u dětí, které byly umístěny mimo rodinu na základě žádosti zákonného zástupce, byla tato doba přibližně o 100 dnů delší, tedy činila 264 dnů. Tabulka 84: Počet dnů od svěření do péče budoucích pěstounů/osvojitelů do svěření do pěstounské péče/osvojení
soudní rozhodnutí průměr medián
191,2 167,0
žádost zákonného zástupce 268,8 264,0
délka svěření 243,6 235,0
Pokud jde o formu následné péče (tabulka 83), mírnou nadpoloviční většinu tvořilo osvojení (119 případů; 52,7 %), zhruba třetinu případů pěstounská péče (71; 31,4 %) a ve 33 případech šlo o poručenství. Jen v jednom případě byla zastoupena pěstounská péče na přechodnou dobu (0,4 %) a ve dvou případech mezinárodní osvojení (0,9 %). Tabulka 85: Následná forma péče
počet osvojení pěstounská péče poručenství mezinárodní osvojení
v% 119 71 33 2
267
52,7% 31,4% 14,6% 0,9%
pěstounská péče na přechodnou dobu celkem
1 226
0,4% 100,0%
Průměrný počet dnů u dětí, které jsou mimo rodinu a čekají na zprostředkování náhradní rodinné péče, byl vypočítán k datu 1. 12. 2014, kdy jsme začali se sběrem dat o těchto dětech. Celkový počet takovýchto dětí je 246. V tabulce 86 je uveden počet dnů strávených v biologické rodině a mimo ni u dětí, jež byly odebrány na základě rozhodnutí soudu, a u dětí, které ji opustily na základě žádosti zákonného zástupce. V případě, že děti byly odebrány z rodiny na základě rozhodnutí soudu, strávily v biologické rodině v průměru 2929 dnů (tj. cca 8 let) a mimo rodinu pak v průměru 1514 dnů (zhruba 4 roky). Minimální doba strávená v biologické rodině u těchto dětí je 0 dnů (děti byly odebrány prakticky ihned po narození) a maximální doba 5880 dnů (cca 16 let). Minimální doba strávená mimo rodinu je u nich 99 dnů (více než 3 měsíce) a maximální doba pak 6578 dnů (18 let). Čtyři děti z této kategorie vyrůstaly mimo rodinu již od svého narození. V kategorii dětí, které biologickou rodinu opustily v důsledku žádosti zákonného zástupce, bylo 24 takových, které vyrůstaly mimo rodinu již od svého narození. V biologické rodině strávily tyto děti v průměru 1758 dnů (necelých 5 let; medián = 3,7 let). Maximální doba, kterou takové dítě strávilo v biologické rodině, činila 6090 dnů (16,7 let). Mimo rodinu strávily tyto děti v průměru 1562 dnů (4,3 roky; medián = 3,8 let), nejvýše to bylo 5339 dnů (14,6 let). Tabulka 86: Počet dnů strávených v biologické rodině a mimo rodinu u dětí, které ji opustily na žádost zákonného zástupce
průměr medián minimum maximum počet dětí celkem
soudní rozhodnutí biologická rodina mimo rodinu 2929,5 1514,2 2737,0 1453,0 0 99 5880 6578 148 148
268
žádost zákonného zástupce biologická rodina mimo rodinu 1757,5 1562,0 1379,5 1396,0 0 99 6090 5339 98 98
Zajímavý pohled na dobu, kterou děti strávily mimo biologickou rodinu, ukazuje tabulka 87. Ukazuje přesnější rozložení této doby podle let. Celkově nejvíce (necelá čtvrtina) ze sledovaných dětí pobývalo mimo rodinu 3-4 roky (23,2 %). Přibližně pětina (19,9 %) byla mimo rodinu 4-5 let. Nad 7 let mimo rodinu pobývalo 7,2 % dětí. Tabulka 87: Počet let strávených mimo rodinu k 1. 12. 2014
soudní rozhodnutí do jednoho roku 1-2 2-3 3-4 4-5 5-6 6-7 7-8 8-9 9-10 10-11 11-12 12-13 13-14 celkem
1 21 21 35 33 11 18 3 2 2 0 1 0 0 148
v% 0.7% 14.2% 14.2% 23.6% 22.3% 7.4% 12.2% 2.0% 1.4% 1.4% 0.0% 0.7% 0.0% 0.0% 100.0%
17
žádost zákonného zástupce 5 15 9 22 16 12 8 2 2 1 3 0 1 1 97
v% 6.1% 15.3% 9.2% 22.4% 16.3% 12.2% 8.2% 2.0% 2.0% 1.0% 3.1% 0.0% 1.0% 1.0% 100.0%
celkem
v% 6 36 30 57 49 23 26 5 4 3 3 1 1 1 245
2.8% 14.6% 12.2% 23.2% 19.9% 9.3% 10.6% 2.0% 1.6% 1.2% 1.2% 0.4% 0.4% 0.4% 100.0%
Když porovnáme délku pobytu mimo rodinu u samostatných dětí a dětí, které tvoří sourozeneckou skupinu (tabulka 88), vidíme značný rozdíl. U samostatných dětí to byly nejčastěji 1-2 roky (24 dětí) a v následujících kategoriích se jejich počet snižoval, u sourozeneckých skupin bylo nejčastější kategorií 3-4 roky (40 dětí). Graficky jsou zdůrazněny vyšší hodnoty v každém ze sloupců.
17
Jedno dítě zletilo, proto je celkový počet o jedno nižší – 245 dětí.
269
Tabulka 88: Doba pobytu mimo rodinu u samostatných dětí a děti v rámci sourozeneckých skupin
doba pobytu
samostatné děti
do jednoho roku 1-2 2-3 3-4 4-5 5-6 6-7 7-8 8-9 9-10 10-11 11-12 12-13 13-14 celkem
děti v rámci sourozeneckých skupin
5
1
24 17 17 13 11 3 5 2 2 3 1 1 1 105
12 13 40 36 12 23 0 2 1 0 0 0 0 140
Podobná situace nastává i při porovnání délky pobytu mimo rodinu s tím, zda v rodině zůstal sourozenec dítěte či nikoliv. Děti, jejichž rodiče neměly ve své péči další dítě, byly mimo rodinu déle (nejvíce jich bylo v rozmezí 4-5 let; 45 dětí). Barevné odlišení vyšších hodnot v každé ze skupin dětí (sourozenci v domácnosti ano a ne) ukazuje jejich odlišnost. Tabulka 89: Dítě má sourozence, kteří zůstali v domácnosti
doba pobytu do jednoho roku 1-2 2-3 3-4 4-5 5-6 6-7 7-8 8-9 9-10 10-11 11-12 12-13 13-14 celkem
ano
270
ne 1 16 12 17 4 3 15 2 1 2 2 1 1 1
5 17 17 39 45 18 11 3 3 1 1 0 0 0
78
160
Shrnutí Do analýzy byly zahrnuty údaje o 759 dětech, které byly v letech 2009 až 2013 zařazeny do evidence dětí vhodných pro zprostředkování náhradní rodinné péče. Z toho bylo 513 dětí následně svěřeno do péče budoucích pěstounů či osvojitelů. Z údajů o těchto dětech vyplývá snižující se tendence v počtu svěřených dětí podle jejich věku v době jejich svěření. Nejvíce svěřených dětí bylo mladších jednoho roku (44% ze všech svěřených dětí), druhou nejpočetnější skupinou byly děti ve věku 1 roku a počty se dále snižovaly podle věku dítěte. Stejně tak věk dětí, které vstoupily do evidence dětí vhodných pro zprostředkování náhradní rodinné péče, měl klesající tendenci: nejvíce dětí bylo do evidence zařazeno ve věku do jednoho roku (41% ze zařazených dětí) a jejich zastoupení dětí pak mělo s jejich přibývajícím věkem klesající tendenci.
Ovšem dalším 226 dětem, jejichž údaje byly v rámci analýzy zpracovány, je stále potřeba zajistit péči v náhradním rodinném prostředí. 45 % z nich bylo umístěno mimo biologickou rodinu na základě soudního rozhodnutí a 55 % na žádost zákonného zástupce. V rámci statistické analýzy se ukázalo, že děti se poměrně významně odlišovaly právě na základě tohoto kritéria, a to v mnoha ohledech. Např. v délce strávené v biologické rodině a mimo ni, v kontaktu s biologickou rodinou, zda se jednalo o dítě samostatné nebo sourozeneckou skupinu apod.
271
G.
Analýza procesu zprostředkování
Pro přehlednost uvádíme základní údaje o podaných žádostech, které jsme již prezentovali v kapitole „E. Žadatelé o náhradní rodinnou péči“. Z tabulky 90 je patrné, že v roce 2013 došlo k velmi výraznému nárůstu žadatelů (o 87 více žadatelů než v předchozím roce), a to částečně v souvislosti s rozšířením povědomí o pěstounské péči na přechodnou dobu (66 zájemců o pěstounství na přechodnou dobu v roce 2013, což bylo o 39 více než v roce předešlém). Tabulka 90: Počet podaných žádostí
PP
rok 2009 2010 2011 2012 2013 celkem chybějící údaje
počet 55 60 69 90 122 396 9
v% 39,3% 53,1% 56,6% 50,0% 45,7% 48,2%
PPPD počet v% 0 0 0 27 15,0% 66 24,7% 93 11,3% 1
osvojení počet v% 85 60,7% 53 46,9% 53 43,4% 63 35,0% 79 29,6% 333 40,5% 7
celkem počet v% 140 100% 113 100% 122 100% 180 100% 267 100% 822 100% 17
„Úspěšnost“ žadatelů v jednotlivých formách péče mírně kolísala (viz tabulka 91). Nejmenší byla u zájemců o pěstounskou péči na přechodnou dobu (60,6 %), naopak největší u zájemců o osvojení (77,6 %). Tabulka 91: Počet zařazených a nezařazených žadatelů
PP počet zařazen
267
nezařazen
138
celkem
405
v% 65,9% 34,1% 100,0%
PPPD počet v% 57 60,6% 37 39,4% 94 100,0%
osvojení počet v% 264 77,6% 76 22,4% 340 100,0%
celkem počet v% 588 70,1% 251 29,9% 839 100,0%
Do kategorie nezařazen spadají žadatelé, u kterých došlo k následujícím situacím: u téměř tří čtvrtin bylo řízení zastaveno (73,7 %), 21,1 % žádostí bylo zamítnuto a 5,2 % bylo přerušeno během přípravy. 272
Tabulka 92: Způsob nezařazení
způsob nezařazení zastaveno zamítnuto přerušeno během přípravy celkem
počet 185 53 13 251
v% 73,7% 21,1% 5,2% 100,0%
Údaje týkající se procesu zprostředkování zobrazuje tabulka 93. Jsou v ní uvedeny průměrné a mediánové hodnoty doby mezi:
podáním žádosti na ORP a jejím přijetím krajským úřadem, tzn. doba doručení, přijetím žádosti krajským úřadem a rozhodnutím o zařazení žadatelů do evidence/rozhodnutím o nezařazení do evidence/zastavením řízení, zařazením do evidence a přijetím dítěte do péče budoucích pěstounů/osvojitelů.
Tyto doby však nezohledňují případy, kdy žadatelé proces zprostředkování přerušili. Tyto údaje nejsou ve spisové dokumentaci vedeny standardizovanou formou a často je velmi obtížné se dopátrat, na jak dlouho žadatelé proces přerušili a zda vůbec. Z tohoto důvodu uvádíme i mediánové hodnoty, které nejsou natolik ovlivněny extrémními hodnotami jako aritmetický průměr a částečně tak zmírňují zkreslení dané nezohledněním doby přerušení. Údaje týkající se jednotlivých fází procesu zprostředkování (včetně seznamování se žadatele s vytipovaným dítětem, datum zasedání poradních sborů apod.) byly zcela nedostupné.
Při porovnání jednotlivých forem péče (viz tabulka 138) je patrné, že nejdéle trvalo posuzování zájemců o osvojení (369 dnů), stejně tak jako následné svěření dítěte do péče (341 dní). Výrazně se ale odlišovali pěstouni na přechodnou dobu, kterým bylo dítě svěřeno za 9 dnů od zařazení do evidence, přičemž zařazení trvalo 311 dní, což bylo také nejméně ze všech typů žadatelů. Pěstounům zařazení do evidence trvalo 317 dní a dítě jim bylo svěřeno za 143 dní od zařazení do evidence. Při sečtení všech údajů pak proces od podání žádosti na OSPOD obce s rozšířenou působností do svěření dítěte do péče trvá přibližně 1,5 roku (545 dnů). U pěstounů to bylo 481 dní, u pěstounů na přechodnou dobu 343 dní a u osvojitelů 731 dní. 273
Tabulka 93: Doba od podání žádosti do doručení na KÚ, od doručení na KÚ do rozhodnutí o zařazení, od rozhodnutí o zařazení do svěření dítěte
PP doba:
průměr
PPPD
medián
počet případů
průměr
osvojení
medián
počet případů
průměr
medián
celkem počet případů
průměr
medián
počet případů
od podání žádosti do doručení žádosti na KÚ
31
21
382
31
23
85
38
21
321
34
21
788
od přijetí žádosti KÚ do rozhodnutí o zařazení/nezařazení
329
317
365
313
311
84
385
369
282
349
337
731
210
143
120
64
9
47
377
341
97
246
187
264
570
481
408
343
800
731
628
545
od zařazení do svěření dítěte do péče budoucích pěstounů/osvojitelů celková od podání žádosti do svěření dítěte
Graf 138: Délka svěření dítěte do péče ve dnech
Délka svěření dítěte do péče ve dnech PP
21
317
PPPD
23
311
osvojení
21 0
143 9
337 100
200
187 300
400
dnů od podání žádosti do doručení žádosti na KÚ dnů od přijetí žádosti KÚ do rozhodnutí o zařazení/nezařazení dnů od zařazení do svěření dítěte do péče budoucích pěstounů/osvojitelů
274
500
600
Při rozčlenění uchazečů zařazených a těch, u kterých k zařazení nedošlo je vidět mírný rozdíl v délce posuzování (tabulka 94) u zařazených doba činila 337 dní a u nezařazených 331 dní.
Tabulka 94: Rozlišení délky doručení a rozhodnutí podle zařazení/nezařazení (ve dnech)
doba (ve dnech):
zařazen průměr medián
od podání žádosti do doručení žádosti na KÚ od přijetí žádosti KÚ do rozhodnutí o zařazení/nezařazení
275
Nezařazen průměr medián
34
21
35
22
333
337
386
331
H.
Předčasně ukončená pěstounská péče
Výsledky a interpretace kvalitativní analýzy rozhovorů V rámci výzkumné oblasti – Předčasně ukončená pěstounská péče byly provedeny rozhovory s „neúspěšnými“ pěstouny, tedy pěstouny, kteří byli nuceni vrátit dítě, které jim bylo svěřeno do péče. Pro pěstouny šlo o velmi traumatizující životní etapu jejich života. Nedá se však říci, že by po zážitcích, které pěstouni prožili, na pěstounství jako takové úplně zanevřeli. Většina těchto pěstounů má nebo měla v péči více svěřených dětí a několik z nich se stará i o děti hendikepované. Běžně dochází navíc k tomu, že přestože je dítě od pěstounů vráceno například zpátky do ústavní péče, náhradní rodina se s ním stále pravidelně vídá a to například i v případech velmi agresivních dětí. Jednalo se tedy spíše o problémy s konkrétními dětmi, kterým byli vystaveni, to však neznamená, že by na straně systému náhradní rodinné péče bylo vše úplně v pořádku. Po představení konkrétních problému, které pro ilustraci zmiňujeme, představíme i možná selhání systému náhradní rodinné péče, kterým mohou žadatelé o pěstounství čelit.
Příklady problémů, se kterými se pěstouni setkali
Případ č. 1:
„Došlo ke zvýšení agresivity, chlapec napadal děti i nás, na veřejnosti napadal jiné lidi a později i učitele. Bylo to nezvladatelné. Fyzicky byl poměrně zdatný, mohly tam být problémy. Vše šlo postupně - Předběžné rozhodnutí a umístění do diagnostického ústavu. Poslední týden byl ale nejkrutější. Dostával psychofarmaka a opakovaně absolvoval léčebný pobyt v Opavě. Na posledním pobytu nám říkali, že se jim dlouho nestalo, aby měli v tomto věku tak agresivního pacienta. Nikdy nevíte, kdy to v něm rupne. Útočí hlavně do obličeje a na hlavu. Z pohledu odborníků je nebezpečný. Vystřídal asi 4 zařízení. Vyžadovalo by to jednoho dospělého člověka, který by se mu věnoval. Museli jsme se střídat u něj s manželkou. Říkal jsem si, že dítě nikdy nevrátím zpátky do ústavu, ale dál už 276
to nešlo. Teď je chlapci 16 let a už rok je v Janové. Chlapec nemá diagnózu, dle lékařů svou agresivitu může kontrolovat. Má ochrannou výchovu.“
Případ č. 2:
„Dívka jela za biologickými rodiči na měsíc a přijela s tím, že nás navštíví policie, že byla 10 let pohlavně zneužívána. Bylo to velmi kruté vůči nám. Vyšetření naštěstí ukázalo, že si to vymyslela. Byla přemístěna do ústavní péče. Chtěli jsme se rozloučit, na veřejném místě. Došlo ovšem k tomu, že dívka donutila další dívku v rodině k doznání, že ji sexuálně zneužíváme. Vše začalo znovu. Nakonec byla navrácena k biologické matce. Vzdali jsme se poručenství.“
Případ č. 3:
„Chlapec měl 22 měsíců a odebrali ho v roce a půl. Svěřené dítě bylo tak velkou zátěží, že naše dcera šla úplně na druhou kolej a stejně to pro to dítě bylo pořád málo. Chlapec se sebepoškozoval, byl agresivní, malá byla pokousaná. Chlapec byl deprivován a měl jen dvě uspokojení, jídlo a masturbaci. 2,5 leté dítě. On mě nebral jako mamku, ale jako tu, která mu dává jídlo, nikoho jiného v rodině nebral vážně. Psycholožka nám říkala, že si to stále nese z toho squatu, kde vyrůstal s matkou, říkala, že bychom v ideálním případě měli dát naše vlastní dcery na dva roky pryč a věnovat se jen tomu chlapci, ale doporučila nám, ať se ho vzdáme. Ve 2 letech měl 19 kilo. Za 3,5 měsíce shodil, naučila jsem ho kousat, nepotřeboval inhalátor atd. Všichni mi říkali klobouk dolů. Na pohled šlo vidět, že se změnil, ale tím, že jsem mu vzala ty jeho projevy uspokojení, tak se zvýšila jeho agrese. Já shodila devět kilo, v noci jsem nespala a pořád jsem brečela. Hodně známých k nám přestalo jezdit. Jiné děti se ho bály. Skončil pro mě život, byl jen ten chlapec, už jsem nemohla, zničilo mi to zdraví i psychiku.“
277
Slabiny systému náhradní rodinné péče Často byla u „neúspěšných“ pěstounů zmiňována jako jeden z faktorů neúspěchu samotná příprava. Je ovšem nutné dodat, že negativně se k přípravě stavěli jen pěstouni, kteří jí prošli před pěti a více lety. Například párům, které se tehdy rozhodly pro pěstounství, tehdy tvrdili, že je to skoro to stejné, jako adopce, jen je tam finanční příspěvek. Kontakt s biologickou rodinou se nebral vůbec vážně.
Příprava byla těmito dříve vyškolenými pěstouny označována jako krátká, plytká a žadatelé se údajně nedozvídali praktické věci. Byla příliš teoretická. Nověji proškolení pěstouni jejich přípravu ovšem chválili a tvrdili, že příprava nemůže postihnout všechny možné problémy, kterým pěstouni mohou čelit.
Kriticky bylo hodnoceno předávání dětí z ústavní péče. Byly zmiňovány případy, kdy samotné předávání trvalo pouhých 20 minut a o dětech se pěstouni dozvěděli jen velmi málo:
„Z naší strany to byla naprostá naivita a ze strany dětského domova, těžko říct.“
Právě nedostatek informací, které mohou být zájemcům podány v nevhodný čas, byl zmiňován velmi často:
„Při předávání mi řekli, chlapec je vzdorovitý, agresivní, negativní, ale on rád papá atd. Ten rodič tam jede s tím, že už chce mít to dítě doma a říká si, děti jsou vzdorovité. Při předávání mi dali inhalátor a léky, protože je nemocný. Přitom já nikdy s inhalátorem nepracovala.“
Dalším problémem byl také nedostatek podpůrných služeb pro pěstouny, respektive fakt, že zmínění pěstouni si je dokázali zajistit často až velmi pozdě:
„Až později jsem sehnala psycholožku, která mi řekla, že až bude zase mlátit do zdi, že se mám postavit nad něj a povzbuzovat ho: „Super, tobě to jde atd.“ Během týdne to 278
přestalo, protože to pro něj přestal být vzdor. Měli nám hned pomoct ze sociálních služeb a ne až po 5 měsících, když naše rodina skoro kolabuje.“
Negativně bylo hodnoceno také spárování žadatelů s dítětem. Respektive situace, kdy děti vyžadující zvýšenou pozornost byly poslány do rodin s malými dětmi. Tyto rodiny později téměř zkolabovaly.
A co by chtěli pěstouni s takto negativními zážitky vzkázat případným zájemcům o náhradní rodinnou péči? Doporučován byl pobyt v pěstounské rodině, třeba tři dny, týden, tak aby zájemci zažili interakci mezi jednotlivými členy domácnosti. Důležité je dle komunikačních partnerů podprahové vidění situace. Ta atmosféra. Zájemci by měli vidět, do čeho chtějí zavést sami sebe a své vlastní děti.
Shrnutí V případech předčasně ukončené pěstounské péče, se kterými jsme se setkali, byla patrná kombinace několika nepříznivých faktorů. Na jednu stranu je patrné, že se rodiče obtížně vyrovnávali se selháním. Na druhou stranu je patrné, že se děti potýkaly s vážnými problémy a do náhradních rodin přišly v poměrně zanedbaném stavu a pravděpodobně ne dobře diagnostikované. Problematickým momentem byla adaptace obou stran, do které intervenovali (ne vždy dobře) biologičtí rodiče. Dalším prvkem byly komplikace v ustavování vazeb a soužití s novými sourozenci.
Pro pěstouny, kteří vrátili dítě, které jim bylo dříve svěřeno do náhradní rodinné péče, šlo vždy o velmi problematickou etapu jejich života. Vrácení dětí předcházelo delší časové období zkoušení všech možností, jak dítěti pomoci. Pro většinu pěstounů s těmito zkušenostmi nešlo o první ani poslední dítě, které jim bylo svěřeno do náhradní rodinné péče. Zkušenost s vrácením dítěte zpět do ústavní péče mají i velmi zkušení pěstouni, kteří se umí postarat i o děti s výchovnými problémy, nebo s postižením. Nelze tak jednoznačně hovořit o neschopnosti těchto pěstounů.
279
Určujícím faktorem pro neúspěšnou pěstounskou péči je většinou stav dítěte a neúspěšná adaptace na celkové rodinné prostředí. Například děti ve špatném psychickém nebo fyzickém stavu umístěné do rodin s více malými dětmi znamenají velmi zvýšenou zátěž na osobnost samotných pěstounů. Problém nastává také u dětí, které mají velmi vzdorovitý vztah k náhradní rodině obecně. Tyto děti jsou většinou v kontaktu stále se svými biologickými rodinami, které u nich umí vyvolat negativní vztah k náhradní rodině a vztah s biologickou rodinou je nezvládnutý.
V posledních letech došlo dle neúspěšných pěstounů ke zkvalitnění přípravy žadatelů o náhradní rodinnou péči. Systém podpůrných služeb pro pěstouny je sice rozšířený, ale nereaguje včas, tedy ještě před předáním dítěte do náhradní rodinné péče. Přestože se celý systém přípravy žadatelů, předávání informací o dítěti včetně samotného předávání dítěte za poslední roky velmi zkvalitnil, mělo by se stále pracovat na jeho zdokonalení, tak aby nedocházelo k návratu dětí umístěných do náhradní rodinné péče. Sledované neúspěšné případy ukazují, že příprava pěstounů by měla probíhat tak, aby je připravila na reálné situace, které mohou v praxi nastat. V neúspěšných adaptacích se ukazovaly problémy při nastavování pravidel a hranic. Otázkou je, jak kvalitní informace naši pěstouni obdrželi o dítěti. Zdá se, že rozsah problémů dítěte se projevil v plném rozsahu až v rodinném prostředí. Rodiny se potýkaly s pojmenováváním problémů a obtížně hledaly způsoby práce, které vyžadovaly dle našich dojmů specializovanější péči. Spárování dětí a pěstounů by mělo být velmi citlivě řešeno a mělo by být vždy přihlíženo ke stavu dítěte i náhradní rodiny, do které má být dítě umístěno. Mělo by se více přihlížet k tomu, zda děti z ústavní péče do náhradní rodinné péče chtějí.
280
Výsledky a interpretace kvantitativního zpracování údajů Analýza předčasně ukončené pěstounské péče se týká dětí, u kterých byla pěstounská péče nebo poručenství ukončeno jiným způsobem než zletilostí, a zároveň se tyto děti nevrátily do své biologické rodiny. Stejně tak se nejednalo o děti svěřené do péče v rámci biologické rodiny, tzv. příbuzenská péče, ale o zprostředkovanou náhradní rodinnou péči. Šlo o případy, ve kterých tato forma péče selhala, přičemž k jejímu selhání mohlo dojít z různých důvodů. Cílem této analýzy bylo tyto důvody objasnit. Analýza zahrnovala údaje o 58 případech, které splňovaly výše uvedená kritéria, z toho se 31 případů týkalo chlapců a 27 dívek. I tato analýza pokrývala časové období let 2009 až 2013.
Graf 139:Pohlaví dětí
Pohlaví dítěte
dívka 47% chlapec 53%
Děti pocházející z většinového etnika tvořily mírnou většinu (28 dětí), romského původu bylo 21 dětí a 2 děti byly částečně vietnamského původu. U 7 dětí bylo etnický původ problematické zjistit. Tabulka 95: Etnicita dětí
etnikum většinové romské polovietnamské celkem chybějící údaj
počet 28 21 2 51 7
281
v% 54,9% 41,2% 3,9% 100,0%
U 11 z 58 dětí byly již v průběhu zprostředkování náhradní rodinné péče, tzn. před spárováním/svěřením do péče, identifikovány výchovné problémy. Zkoumaný soubor dětí vykazoval v tomto ohledu jinou strukturu, než tomu bylo u celkového souboru dětí, které byly v evidenci dětí vhodných pro náhradní rodinnou péči (přibližně 10 % dětí s výchovnými problémy, viz kapitola F.).
Tabulka 96: Výchovné problémy
výchovné problémy ano ne nebo neuvedeno celkem
počet
v% 19,0% 81,0% 100,0%
11 47 58
Co se týká počtu dětí, které do procesu zprostředkování náhradní rodinné péče vstoupily samostatně či v rámci sourozenecké skupiny, tak je poměr mezi těmito skupinami vyvážený. Jednalo se o 32 samostatných dětí a 26 dětí, které tvořily sourozenecké skupiny.
Graf 140: Počet dětí samostatných a v rámci sourozenecké skupiny
Samostatné dítě/sourozenecká skupina
samostatné dítě 55%
sourozenec ká skupina 45%
Pouze u 8 dětí nastala situace, kdy v domácnosti biologických rodičů zůstal jeho/její sourozenec. V 49 případech tomu tak nebylo.
282
Graf 141: Sourozenci v domácnosti
Sourozenci v domácnosti ano 14%
ne 86%
Velmi podobný poměr byl mezi dětmi, které byly v kontaktu s biologickou rodinou (9 dětí) a dětmi, o které jejich rodiče či příbuzní nejevili zájem (48 dětí).
V kontaktu s biologickou rodinou v době zprostředkování náhradní rodinné péče bylo pouze 9 dětí (15,8 %), drtivá většina (48; 84,2 %) jich v té době v kontaktu s biologickou rodinou nebyla. Tabulka 97: Kontakt s biologickou rodinou v době zprostředkování
počet ano ne celkem chybějící údaj
9 48 57 1
v% 15,8% 84,2% 100,0%
V tabulce 98 je uveden přehled počtu dětí v době zprostředkování náhradní rodinné péče podle OSPOD, pod které tyto děti v daném období spadaly. Nejvíce spadalo pod kompetenci OSPOD Ostrava (32,8 %), následoval OSPOD Havířov (19 %), Třinec (13,8 %) a Nový Jičín (10,3 %). 3 případy spadaly pod kompetenci OSPOD Bohumín (5,2 %), v ostatních případech šlo o jedno nebo dvě děti. 283
Tabulka 98: Příslušný OSPOD, pod který spadalo dítě v době zprostředkování náhradní rodinné péče
místo pobytu Bohumín Bruntál Frýdek-Místek Frýdlant nad Ostravicí Havířov Jablunkov Karviná Kopřivnice Nový Jičín Odry Opava Orlová Ostrava Třinec celkem
počet
v% 3 2 1 1 11 1 1 1 6 2 1 1 19 8 58
5,2% 3,4% 1,7% 1,7% 19,0% 1,7% 1,7% 1,7% 10,3% 3,4% 1,7% 1,7% 32,8% 13,8% 100,0%
V době zprostředkování náhradní rodinné péče pobývala většina dětí v zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (49 dětí, tj. 84,5 %). 12,1 % jich bylo u pěstounů (7 dětí) a dvě děti pobývaly v rámci biologické rodiny (3,4 %).
Tabulka 99: Místo pobytu dítěte v době zprostředkování náhradní rodinné péče
místo pobytu zařízení pro výkon ústavní výchovy/ZDVOP pěstouni v rámci biologické rodiny celkem
počet 49 7 2 58
v% 84,5% 12,1% 3,4% 100,0%
V biologické rodině strávily děti průměrně 1678 dnů (4,6 roku). Pokud vezmeme v potaz medián, tj. hodnotu, která dělí skupinu dětí podle délky pobytu v biologické rodině přesně na polovinu, jde o hodnotu 1293 dnů (3,5 roku).
Tabulka 100: Počet dní strávených v biologické rodině
průměr medián počet dětí chybějící údaj
1677,9 1293 53 5
284
Nejčastěji byly děti umisťovány mimo rodinu v důsledku soudního rozhodnutí (31 případů; 57,4 %), ve zhruba třetině případů to bylo na základě žádosti zákonného zástupce (19; 35,2 %) a ve čtyřech případech (7,4 %) šlo o kombinaci obojího. U čtyř dětí nebyl tento údaj uveden.
Tabulka 101: Způsob umístění dítěte mimo rodinu
počet soudní rozhodnutí žádost zákonného zástupce kombinace obojího celkem chybějící údaj
31 19 4 54 4
v% 57,4% 35,2% 7,4% 100,0%
K nejčastějším rizikovým faktorům u dětí umístěných na základě žádosti zákonného zástupce patřila špatná sociální situace, nezájem rodiče o dítě, závislost rodiče na návykových látkách. Zmíněny byly i výchovné problémy, zanedbaná péče, úmrtí matky, zdravotní problémy dítěte či rodičů nebo podezření z týrání dítěte (viz tabulka 102).
Tabulka 102: Rizikové faktory u dětí umístěných na základě žádosti zákonného zástupce
rizikové faktory špatná sociální situace a nezájem rodiče špatná sociální situace špatná sociální situace, závislost rodiče na návykových látkách a nezájem rodičů úmrtí matky špatná sociální situace, zanedbaná péče a podezření z týrání zanedbaná péče zdravotní problémy dítěte a nezájem rodičů výchovné problémy zdravotní problémy rodičů a jejich nezájem nezájem rodičů celkem chybějící údaj
počet 7 5 3 2 1 1 1 1 1 1 23 4
K nejčastějším rizikovým faktorům u dětí umístěných na základě rozhodnutí soudu patřil nezájem rodičů, špatná sociální situace, zanedbaná péče nebo závislost rodiče na návykových látkách. Dále bylo uváděno týrání, výchovné problémy dítěte, úmrtí matky, otec
285
ve výkonu trestu odnětí svobody, nezletilá matka (podrobnosti jsou uvedeny v tabulce 103 níže).
Tabulka 103: Rizikové faktory u dětí umístěných na základě rozhodnutí soudu
rizikové faktoy nezájem rodičů špatná sociální situace, zanedbaná péče špatná sociální situace, nezájem rodičů a zanedbaná péče špatná sociální situace a závislost rodiče na návykových látkách závislost rodiče na návykových látkách a nezájem rodičů špatná sociální situace špatná sociální situace, závislost rodiče na návykových látkách a nezájem rodičů zanedbaná péče týrání špatná sociální situace, výchovné problémy a nezájem rodičů špatná sociální situace, závislost rodiče na návykových látkách a úmrtí matky špatná sociální situace a nezájem rodičů výchovné problémy, úmrtí matky a otec ve VTOS nezájem rodičů, úmrtí matky nezletilá matka týrání ze strany otce, matka nezájem celkem chybějící údaj
počet 7 4 4 3 3 2 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1 36 4
Tabulka 104 ukazuje rozložení dětí podle jejich věku v době jejich svěření do péče. Nejvíce se jich nacházelo mezi osmým a devátým rokem (16,4 %), dále mezi pátým a šestým rokem (10,9 %) sedmým a osmým rokem (9,1 %). Děti do jednoho roku byly umístěny pouze dvě (3,6 %). Po jednom dítěti bylo shodně umístěno v kategoriích 15-16 let a 12-13 let. Ostatní věkové kategorie svěřených dětí jich zahrnovaly od dvou do čtyř.
Tabulka 104: Věk dítěte v době jeho svěření do péče
věk do jednoho roku 1-2 2-3 3-4 4-5 5-6 6-7
počet 2 4 3 3 4 6 3
286
v% 3,6% 7,3% 5,5% 5,5% 7,3% 10,9% 5,5%
7-8 8-9 9-10 10-11 11-12 12-13 13-14 14-15 15-16 celkem chybějící údaj
5 9 2 3 4 1 2 3 1 55 3
9,1% 16,4% 3,6% 5,5% 7,3% 1,8% 3,6% 5,5% 1,8% 100,0%
Mírnou nadpoloviční polovinu tvořilo poručenství (29 případů; 52,7 %), ve 47,3 % se jednalo o pěstounskou péči. Ve třech případech nebyl tento údaj uveden (viz tabulka 105).
Tabulka 105: Forma následně zprostředkované péče
forma péče pěstounská péče poručenství celkem chybějící údaj
počet 26 29 55 3
v% 47,3% 52,7% 100,0%
Průměrný počet dnů, které děti strávily v náhradní rodině, byl 2001, což činí v přepočtu 5,5 roku. Minimální doba v náhradní rodině byla 117 dnů (zhruba 4 měsíce) a nejdelší zjištěná doba pobytu dítěte v náhradní rodině čítala 6203 dnů (17 let).
Tabulka 106: Počet dnů strávených v náhradní rodině
průměr
2001,1
medián
1649,0
minimum maximum počet dětí chybějící údaj
117 6203 57 1
Pěstounská péče byla ve většině případů zrušena na návrh pěstouna (34; 58,6 %), v necelé třetině případů byla tato péče či poručenství zrušeno na základě návrhu OSPOD (17; 39,3 %). Ve 12,1 % případů to bylo z jiného důvodu. 287
Tabulka 107: Zrušení pěstounské péče/poručenství
na základě:
počet
návrhu pěstouna návrhu OSPOD jiného důvodu celkem
34 17 7 58
v% 58,6% 29,3% 12,1% 100,0%
V době přijímání dítěte do náhradní rodiny byly všechny děti s výjimkou čtyř případů zdravé (93,1 %). Dvě děti trpěly lehkým zdravotním postižením a dvě děti postižením těžkým (shodně po 3,4 %), viz tabulka 109.
Tabulka 108: Zdravotní stav dítěte v době přijetí do náhradní rodiny
zdravotní stav dítěte zdravé s lehkým postižením s těžkým postižením celkem
počet 54 2 2 58
v% 93,1% 3,4% 3,4% 100,0%
Během pobytu v náhradní rodině došlo ke změně zdravotního stavu ve čtyřech případech (6,9 %). Z toho dvakrát šlo o změnu k horšímu: jedno dítě začalo vykazovat větší agresivitu a jedno skončilo v péči psychiatra (hyperkinetická porucha chování s agresivitou, disharmonický vývoj osobnosti). U jednoho dítěte nastala v důsledku zlepšení výživy změna k lepšímu. V jednom případě se zdravotní stav dívky změnil v důsledku těhotenství.
Tabulka 109: Došlo ke změně zdravotního stavu během pobytu v náhradní rodině
změna nenastala nastala celkem
počet 54 4 58
v% 93,1% 6,9% 100,0%
Třetina dětí přijímaných do náhradních rodin tam byla přijata současně se svými sourozenci (20 případů; 34,5 %), dvě třetiny byly přijaty samostatně (38 případů; 65,5 %).
288
Tabulka 110: Dítě bylo přijato samostatně/společně se sourozenci
samostatně se sourozenci celkem
počet 38 20 58
v% 65,5% 34,5% 100,0%
Důvody, které vedly k předčasnému ukončení pěstounské péče/poručenství, byly v mnoha případech velmi podobné, což nám umožnilo je rozdělit do několika kategorií: výchovné problémy dítěte (jedná se o případy, kdy děti vykazovaly závažné výchovné problémy, např. fyzické napadání, krádeže, požívání návykových látek, odmítání pěstounů apod.), selhání pěstouna v kombinaci se zvladatelnými výchovnými problémy (v těchto případech se jednalo o děti, které vykazovaly mírnější výchovné problémy a na ukončení pěstounské péče se značnou měrou podílela neschopnost či neochota tyto problémy řešit), závažné selhání pěstouna (zde spadají případy týrání či sexuálního zneužívání), jiné důvody ze strany pěstouna (např. zdravotní komplikace pěstouna), jiné důvody ze strany dítěte (touha po návratu k biologickým rodičům).
Při posuzování jednotlivých případů jsme vycházeli z údajů obsažených ve spisové dokumentaci (s ohledem na zde zaznamenaný důvod udávaný pěstouny a důvody, které identifikovaly instituce – OSPOD, soud, psycholog, SVP apod.). Nejčastějším důvodem pro ukončení byly výchovné problémy dítěte, které ve všech případech začaly postupem času prohlubovat. Jednalo se o 30 dětí, přičemž u 28 z nich byla po ukončení pobytu u pěstounů nařízena ústavní výchova, 1 dítě bylo svěřeno do péče jiné osoby a jednomu byl umožněn dlouhodobý pobyt v rámci biologické rodiny (těsně před zletilostí). Ve všech případech se důvody udávené pěstouny a zjištění institucí shodovala. V pořadí druhým nejpočetnějším důvodem byla kombinace výchovných problémů a selhání pěstouna při jejich řešení, takovýchto případů bylo 11. V rámci této kategorie již důvody udávané pěstouny nebyly zcela v souladu se zjištěními institucí. Pěstouni sice poukazovali na
289
výchovné problémy, ale pracovníci OSPOD, resp. psychologové, u nich zároveň identifikovali neschopnost či neochotu tyto problémy řešit. U 8 dětí byla péče ukončena z důvodu závažného selhání pěstouna. Mezi závažnými selháními se objevovalo podezření na týrání (u 3 dětí v jedné domácnosti), požívání alkoholu v nadměrné míře a verbální a fyzické vzájemné útoky rozvedených manželů (2 děti v jedné domácnosti), dvakrát sexuální zneužívání dítěte a v jednom případě potvrzené týrání dítěte. Vzhledem k tomu, že v těchto případech byly děti okamžitě odebrány na základě předběžného opatření, důvody pěstouni neudávali.
Jiné důvody ze strany pěstouna zahrnovaly: zdravotní komplikace pěstounů (v případě 3 dětí), nezájem o dítě (2 případy) a obava z nakažení hepatitidou typu C od dítěte (1 případ). 2 děti, které vyjádřili touhu vrátit se do biologické rodiny, byly zařazeny do kategorie „důvody ze strany dítěte“. V těchto případech byly důvody udávané pěstouny a zástupci institucí v souladu.
Tabulka 111: Důvody vedoucí k předčasnému ukončení
důvody ukončení výchovné problémy dítěte selhání pěstouna v kombinaci se zvladatelnými výchovnými problémy závažné selhání pěstouna ze strany pěstouna (jiné důvody) ze strany dítěte celkem chybějící údaj
počet 30 11 8 6 2 57 2
Následná cesta z pěstounské rodiny byla u drtivé většiny dětí podobná. 50 dětí odešlo do zařízení pro výkon ústavní péče nebo ZDVOP.
Tabulka 112: Následná opatření
počet zařízení pro výkon ústavní péče nebo ZDVOP péče jiné osoby biologická rodina celkem chybějící údaj
290
50 5 2 57 2
Statistické údaje podle ORP Pro úplnost přikládáme počty dětí, které byly v jednotlivých letech svěřeny do tzv. příbuzenské péče, kterou nezprostředkovává krajský úřad a počty dětí, které se vrátily zpět do původní biologické rodiny.
Tabulka 113 znázorňuje počty dětí v letech 2009 – 2013, které byly v rámci jednotlivých obcí s rozšířenou působností v Moravskoslezském kraji svěřeny do pěstounské nebo poručenské péče v rámci rodiny nebo osob blízkých. Necelá třetina těchto dětí (316 z 993 dětí, tj. 31,8 %) spadala do kompetence orgánů sociálně-právní ochrany dětí v Ostravě. Za Ostravou následovaly co do počtu děti spadající pod OSPOD Karviná (103 případů), Havířov (99 případů), dále pak Bohumín a Opava (v obou případech šlo o 51 dětí) nebo Třinec (45 případů). Naopak vůbec nejméně dětí bylo v rámci rodiny nebo blízkých osob svěřeno v obci s rozšířenou působností Vítkov (2 děti), mezi další méně zastoupené obce sem patří Frýdlant nad Ostravicí (7 případů), Frenštát pod Radhoštěm (8 případů) a Rýmařov (9 dětí).
Jak je v tabulce 113 vidět, počet dětí se v rámci zkoumaného období v uvedených obcích s rozšířenou působností různě proměňoval. Někde je vidět vzrůstající tendence v umisťování dětí do pěstounské či poručenské péče v rámci rodiny nebo blízkých osob, konkrétně tomu tak je například v ORP Havířov nebo v ORP Bílovec. Jinde je možné pozorovat klesající tendenci, kupříkladu v ORP Český Těšín nebo ORP Bruntál. Ve většině obcí s rozšířenou působností tyto počty v rámci jednotlivých let různě kolísají.
Obecně lze konstatovat, že vývoj počtu dětí, jež byly svěřeny do péče blízkých osob či v rámci rodiny, s časem vzrůstá. Ve sledovaném období se objevily dva větší skoky: v letech 2011 a 2013. Bude to dáno pravděpodobně tím, že právě v těchto dvou letech bylo zaznamenáno oproti předchozímu trendu skokové navýšení počtu dětí zařazených do evidence těch, které jsou vhodné pro zprostředkování náhradní rodinné péče.
291
Tabulka 113: Počet dětí, které byly v jednotlivých letech pravomocným rozhodnutím soudu svěřeny do pěstounské nebo poručenská péče v rámci rodiny nebo osob blízkých
ORP Bílovec Bohumín Bruntál Český Těšín Frenštát p. Radhoštěm Frýdek-Místek Frýdlant n. Ostravicí Havířov Hlučín Jablunkov Karviná Kopřivnice Kravaře Krnov Nový Jičín Odry Opava Orlová Ostrava Rýmařov Třinec Vítkov celkem
2009 3 8 6 7 4 11 1 6 5 1 12 4 4 2 4 0 8 2 68 5 10 1 172
počet v letech 2010 2011 2012 5 5 7 3 9 3 5 6 4 7 7 3 0 0 0 4 6 5 2 0 3 15 18 26 5 7 9 0 7 3 19 25 21 7 5 6 2 2 1 3 7 6 5 7 5 6 4 2 3 9 3 2 5 10 68 60 58 2 1 1 7 8 10 0 1 0 170 199 186
2013 8 28 3 2 4 10 1 34 8 0 26 4 3 2 5 14 28 14 62 0 10 0 266
celkem 28 51 24 26 8 36 7 99 34 11 103 26 12 20 26 26 51 33 316 9 45 2 993
Z dětí, které byly ve sledovaném období pravomocným rozhodnutí soudu vráceny zpět do původní biologické rodiny (jedná se o ty děti, jež byly na základě soudního rozhodnutí umístěny v zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ZDVOP), jich bylo nejvíce vedeno pod OSPOD Ostrava (264, tj. 58 %), následoval Havířov (56 dětí), Frýdek-Místek (26 dětí) a nad 20 dětí za uvedených 5 let bylo ještě vedeno pod OSPOD Orlová (23 případů). Podrobně viz tabulka 114.
292
Tabulka 114: Počet dětí, které byly v jednotlivých letech pravomocným rozhodnutí soudu vráceny zpět do původní biologické rodiny - děti, které byly na základě soudního rozhodnutí umístěny v zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ZDVOP
ORP Bílovec Bohumín Bruntál Český Těšín Frenštát p. Radhoštěm Frýdek-Místek Frýdlant n. Ostravicí Havířov Hlučín Jablunkov Karviná Kopřivnice Kravaře Krnov Nový Jičín Odry Opava Orlová Ostrava Rýmařov Třinec Vítkov celkem
2009 0 4 0 0 0 6 0 20 0 1 0 0 1 0 0 0 4 9 36 0 0 4 85
počet v letech: 2010 2011 2012 0 0 0 1 1 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 5 3 0 0 0 7 1 11 0 0 0 0 0 0 4 2 3 1 3 1 0 0 0 0 0 0 1 3 1 0 0 0 1 1 2 3 2 3 24 74 50 0 0 0 0 0 0 2 1 6 47 93 82
2013 0 8 0 3 0 9 1 17 0 0 8 0 0 0 3 0 8 6 80 0 0 2 145
celkem 0 16 0 3 0 26 1 56 0 1 17 5 1 0 8 0 16 23 264 0 0 15 452
Shrnutí Analýza se týkala 58 dětí, u kterých byla předčasně ukončena zprostředkovaná pěstounské péče. Sestávala z charakteristiky těchto dětí a analýzy důvodů, které vedly k předčasnému ukončení péče. K nejčastějším rizikovým faktorům u dětí, které byly umístěny mimo biologickou rodinu na základě rozhodnutí soudu, patřil nezájem rodičů, špatná sociální situace, zanedbaná péče nebo závislost rodiče na návykových látkách. Ale také týrání, výchovné problémy dítěte, úmrtí matky, nástup otce do výkonu trestu odnětí svobody či 293
nezletilost matky. K nejčastějším rizikovým faktorům u dětí umístěných na základě žádosti zákonného zástupce to pak byla špatná sociální situace, nezájem rodiče o dítě, závislost rodiče na návykových látkách. Zmíněny byly i výchovné problémy, zanedbaná péče, úmrtí matky, zdravotní problémy dítěte či rodičů nebo podezření z týrání dítěte. Průměrný počet dnů, které děti strávily v náhradní rodině, byl 2 001, což činí v přepočtu 5,5 roku.
Analýza identifikovala primární důvody, resp. příčiny selhání pěstounské péče. Byly jimi: výchovné problémy dítěte (30 dětí), selhání pěstouna v kombinaci se zvladatelnými výchovnými problémy (11), závažné selhání pěstouna (8), jiné důvody ze strany pěstouna (6) a dítěte (2), přičemž u 1 dítěte tyto důvody nešly zcela přesně identifikovat. U 32 dětí tak došlo k ukončení z důvodů, které ležely na jejich straně (výchovné problémy a jiné důvody), u 14 dětí z důvodů selhání pěstouna (závažné selhání pěstouna a jiné důvody) a u 11 dětí na pomezí obou subjektů (kombinace výchovných problémů a jejich nezvládnutí pěstounem). Tyto děti téměř ve všech případech z rodiny odešly do některého ze zařízení pro výkon ústavní výchovy, resp. zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc
294
I.
Statistická data k náhradní rodinné péči dle jednotlivých obecních úřadů ORP a v kraji
Část analýzy věnovaná statistickému zpracování dat k náhradní rodinné péči se zaměří na analýzu počtu dětí žijících mimo biologickou rodinu, resp. v náhradní rodinné péči. Dále se budeme zabývat analýze počtu dětí, které byly v letech 2008 – 2013 nově umístěny v náhradní rodinné péči nebo v ústavních zařízeních. Kapitola věnovaná pěstounům a pěstounským rodinám se bude věnovat jak jejich počtu v průběhu sledovaných let, tak vztahem pěstounů ke svěřenému dítěti. Poslední část je věnovaná analýze počtu žadatelů o náhradní rodinnou péči. Všechna data jsou zpracována za celý Moravskoslezský kraj a za jeho obce s rozšířenou působností s akcentem na porovnání výskytu „jevů“ mezi jednotlivými ORP. Při zpracování statistických dat jsme se potýkali s výskytem chyb ve výkaznictví, na které Vás v rámci komentářů zjištěných dat upozorníme. Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu k 31. 12. daného roku Následující rozsáhlá část se zabývá počtem dětí žijících mimo biologickou rodinu, konkrétně v péči pěstounů (včetně pěstounů na přechodnou dobu), v osobní péči poručníka a svěřené do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče. Graf 142: Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu – náhradní rodinná péče v letech 2009 – 2013, Moravskoslezský kraj (k 31.12.)
Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu - náhradní rodinná péče v letech 2009 - 2013, Moravskoslezský kraj (k 31.12.) 3000
2600
2650
2768
2666
2786 pěstounská péče
2500 2000
poručenství s osobní péčí poručníka
1500
výchova jiné fyzické osoby než rodiče
1000 500
celkem
0 2009
2010
2011
2012
2013
Zdroj: KÚ MSK 295
Graf poukazuje na vzrůstající trend v počtu dětí žijících v náhradní rodinné péči v Moravskoslezském kraji (zahrnuje pěstounskou péči, poručenství s osobní péčí poručníka a výchovu jiné fyzické osoby než rodiče) v průběhu monitorovaných pěti let. Od roku 2009 do roku 2011 docházelo ke každoročnímu nárůstu (z 2600 dětí v roce 2009 na 2768 dětí v roce 2011, o 168 dětí). Mezi lety 2011 a 2012 jsme zaznamenali mírný pokles (o 102 dětí), avšak v následujícím roce 2013 počet dětí v náhradní rodinné péči opět přesáhl stav z roku 2011 a dosáhl počtu 2786 dětí žijících v náhradní rodinné péči. Na nárůstu počtu dětí v náhradní rodinné péči se podílely pěstounská péče a poručenství s osobní péčí poručníka, v případě výchovy jiné fyzické osoby došlo v průběhu sledovaných let k poklesu. Graf 143: Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu – pěstounská péče v letech 2009 – 2013, Moravskoslezský kraj, (k 31.12.)
Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu - pěstounská péče v letech 2009 - 2013, Moravskoslezský kraj (k 31.12.) 1200 1000
1005 813
867
867
834
2009
2010
2011
2012
800 600 400 200 0 2013
Zdroj: KÚ MSK Počet dětí žijících v pěstounské péči v Moravskoslezském kraji se při srovnání stavu v roce 2009 a 2013 zvýšil o jednu čtvrtinu (o 192 dětí). Mezi lety 2009 a 2010 jsme zaznamenali mírný nárůst (o 54 dětí, z 813 v roce 2009 na 867 v roce 2010), mezi roky 2010 a 2011 se počet dětí v péči pěstounů nezměnil (shodně 867 dětí) a v roce 2012 došlo oproti roku 2011 k mírnému snížení počtu těchto dětí (o 33 dětí, z 867 v roce 2011 na 834 v roce 2012). Nejrazantnější nárůst dětí žijících v pěstounské péči je patrný mezi roky 2012 a 2013, kdy se jejich počet zvýšil o 171 (z 834 v roce 2012 na 1005 v roce 2013).
296
Graf 144: Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu – pěstounská péče podle ORP v letech 2009 – 2013 (k 31.12.)
Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu - pěstounská péče podle ORP v letech 2009 - 2013 (k 31.12.) 300 244
250 200 150 106 100 50
87
70 37 37
24 34 23
64 32 10
28 30
7
42 10
31
46 22
11
10
0
2009
2010
2011
2012
2013
Zdroj: KÚ MSK Počet dětí žijících v péči pěstounů dosahoval na konci roku 2013 počtu 1005 dětí. Největší podíl z tohoto počtu, téměř čtvrtina (244 dětí) pocházela z ORP Ostrava (244 dětí). Více než desetina (106 dětí) žila v ORP Havířov a o málo méně než desetina v ORP Karviná (87 dětí) a Frýdek – Místek (70 dětí). Mezi ORP s nejmenším počtem dětí žijících v pěstounské péči, kde jejich podíl na celkovém počtu činí přibližně jednu setinu, se řadí ORP Jablunkov (7 dětí), ORP Frýdlant n. O. (10 dětí), ORP Kravaře (10 dětí), ORP Vítkov (10 dětí), a ORP Rýmařov (11 dětí). Při srovnání vývoje počtu dětí žijících v péči pěstounů mezi roky 2009 až 2013 v jednotlivých ORP zjistíme, že téměř ve všech ORP se jejich počet zvýšil či zůstává v průběhu let stabilní. Největší nárůst dětí v pěstounské péči pozorujeme v ORP Ostrava (ze 158 dětí v roce 2009 na 244 v roce 2013, o 86 dětí) a ORP Havířov (ze 73 dětí v roce 2009 na 106 dětí v roce 2013, o 33 dětí), následují ORP Odry a Opava (shodně o 21 dětí). Mezi ORP, v nichž jsme zaznamenali v průběhu sledovaných pěti let nejvyšší úbytek dětí v péči pěstounů, se řadí ORP Nový Jičín (ze 73 v roce 2009 na 42 v roce 2013, o 31 dětí) a ORP Karviná (ze 101 v roce 2009 na 87 v roce 2013, o 14 dětí), dále pak ORP Frenštát p. R. (o 12 dětí). 297
Graf 145: Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu – poručenství s osobní péčí poručníka v letech 2009 – 2013, Moravskoslezský kraj
950 900 850
Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu poručenství s osobní péčí poručníka v letech 2009 2013, Moravskoslezský kraj 939 931 911 841
849
2009
2010
800 750 2011
2012
2013
Zdroj: KÚ MSK Počet dětí žijících v osobní péči poručníka v Moravskoslezském kraji se při srovnání stavu v roce 2009 a 2013 zvýšil přibližně o jednu desetinu (o 90 dětí). V průběhu sledovaného období jsme zaznamenali nejvýraznější nárůst v roce 2011 (oproti roku 2010 o 62 dětí) a v roce 2012 (o 28 dětí oproti roku 2011). Pouze mezi lety 2012 a 2013 se počet dětí v osobní péči poručníka nepatrně snížil (o 8 dětí).
298
Graf 146: Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu – poručenství s osobní péčí poručníka podle ORP v letech 2009 – 2013 (k 31.12.)
Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu - poručenství s osobní péčí poručníka v letech 2009 - 2013 (k 31.12.) 350 289
300 250 200 150
107
100 50
14
29
42 35
20
39 6
34 27 22 37 12
31 6
16
31
57
50 14
13
0
2009
2010
2011
2012
2013
Zdroj: KÚ MSK Srovnání jednotlivých ORP podle počtu dětí, které žijí v osobní péči poručníka, nám ukazuje, že dlouhodobě nejvyšší je tento počet v ORP Ostrava a ORP Havířov, následují ORP Třinec, ORP Orlová, ORP Frýdek-Místek a ORP Bruntál. Nejnižší počet vykazují ORP Kravaře a ORP Frýdlant n. O. Největší nárůst v průběhu sledovaných let je opět patrný v ORP Ostrava (o 45 dětí, z 244 v roce 2009 na 289 v roce 2013), dále v ORP Třinec (o 19 dětí, z 38 dětí v roce 2009 na 57 v roce 2013), v ORP Krnov a Bohumín (shodně o 11 dětí). K poklesu počtu dětí žijících v osobní péči poručníka došlo zejména v ORP Frýdek – Místek (o 15 dětí, z 54 v roce 2009 na 39 v roce 2013), ORP Havířov (o 14 dětí (ze 121 v roce 2009 na 107 v roce 2013) a ORP Bílovec (o 9 dětí, z 23 v roce 2009 na 14 v roce 2013).
299
Graf 147: Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu – výchova jiné fyzické osoby než rodiče v letech 2009 – 2013, Moravskoslezský kraj
Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu - výchova jiné fyzické osoby než rodiče v letech 2009 - 2013, Moravskoslezský kraj 1050 1000 950 900 850 800 750
990 946
934 893 850
2009
2010
2011
2012
2013
Zdroj: KÚ MSK Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu resp. ve výchově jiné fyzické osoby než rodiče má spíše klesající tendenci. K poklesu počtu dětí žijících v této formě náhradní rodinné péče docházelo ve čtyřech z pěti sledovaných let – vyjma roku 2011, kdy počet dětí vzrostl o 56 dětí oproti roku 2010. Mezi lety 2009 a 2013 se počet dětí snížil o desetinu (o 96 dětí, z 946 v roce 2009 na 850 dětí v roce 2013). (Pozn.: v tomto případě se domníváme, že došlo k chybě ve výkaznictví – ORP Ostrava vykázala k 31.12.2009 2 děti ve výchově jiné fyzické osoby a k 1.1.2010 již 402, pro statistiku jsme použili data k 1.1.2010, která se nám jevila jako pravděpodobnější.)
300
Graf 148: Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu – výchova jiné fyzické osoby než rodiče podle ORP v letech 2009 – 2013 (k 31.12.)
Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu - výchova jiné fyzické osoby než rodiče v letech 2009 - 2013 (k 31.12.) 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0
299
19 27
47
11
68
47 5
67
8
9
2009
2010
64 11
2
2011
7
2012
26 11 36 30
26
8
22
2013
Zdroj: KÚ MSK Téměř třetinou dětí se na počtu dětí, které žily v Moravskoslezském kraji v roce 2013 ve výchově jiné fyzické osoby než rodiče, podílela ORP Ostrava (299 dětí), o málo méně než desetinou ORP Havířov (68 dětí), ORP Karviná (67 dětí) a ORP Krnov (64 dětí). Nejméně dětí ve výchově jiné fyzické osoby žilo v ORP Jablunkov (2 děti), Frenštát p. R. (5 dětí), ORP Kravaře (7 dětí), ORP Frýdlant n. O. a Třinec (shodně 8 dětí). Počet dětí žijících ve výchově jiné fyzické osoby než rodiče se v průběhu sledovaného období rapidně snížil v ORP Ostrava (o 103 dětí), následována ORP Karviná (o 26 dětí), ORP Havířov (o 16 dětí) a ORP Orlová (o 15 dětí). Naopak k nárůstu počtu dětí docházelo každoročně v ORP Krnov (o 26 dětí), ORP Bohumín a ORP Bruntál (shodně o 16 dětí). (Pozn.: v tomto případě se domníváme, že došlo k chybě ve výkaznictví – ORP Ostrava vykázala k 31.12.2009 2 děti ve výchově jiné fyzické osoby a k 1.1.2010 již 402, pro statistiku jsme použili data k 1.1.2010, která se nám jevila jako pravděpodobnější.)
301
Počet dětí nově umístěných mimo biologickou rodinu v daném roce
Dále se budeme zabývat analýze počtu dětí, které byly v letech 2008 – 2013 nově umístěny v náhradní rodinné péči (pěstounská péče, péče pěstounů na přechodnou dobu, poručenství s osobní péči poručníka, výchova jiné fyzické osoby) nebo v ústavních zařízeních (pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy, v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc).
Graf 149: Počet dětí nově umístěných mimo biologickou rodinu v letech 2009 – 2013, Moravskoslezský kraj
Počet dětí nově umístěných mimo biologickou rodinu v letech 2009 - 2013, Moravskoslezský kraj 1400 ústavní výchova 1200 1152
1104 1039
1000
ochranná výchova
972 882
zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc
800
600
svěřené do péče pěstounů
400
poručenství s osobní péčí poručníka
200
výchova jiné fyzické osoby než rodiče celkem
0 2009
2010
2011
2012
2013
Zdroj: KÚ MSK
Křivka znázorňující počet dětí nově umístěných mimo biologickou rodinu má vzrůstající charakter. V průběhu sledované pětileté řady došlo k poklesu počtu nově umístěných dětí mimo biologickou rodinu pouze v roce 2012 (o 65 dětí oproti roku 2011). Největší meziroční nárůst lze vysledovat mezi roky 2010 a 2011, kdy v roce 2011 bylo takto umístěno o 132 dětí 302
více. Počet dětí nově umístěných mimo biologickou rodinu byl v roce 2013 o 30% vyšší než v roce 2009 (nárůst o 270 dětí). V průběhu let lze vysledovat patrné změny v „místě“, kam bylo dítě umístěno. V roce 2009 byl největší počet dětí umístěn do zařízení pro výkon ústavní výchovy (310 dětí), následovalo svěření do péče pěstounů (232 dětí), výchova jiné fyzické osoby než rodičů (136 dětí), poručenství s osobní péčí poručníka (129 dětí), zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (48 dětí) a zařízení pro výkon ochranné výchovy (27 dětí). V roce 2013 bylo početně nejvíce dětí umístěno do péče pěstounů (321 dětí, nárůst o 89 dětí), do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (233, nárůst o 185 dětí), zařízení pro výkon ústavní výchovy (232 dětí, pokles o 78 dětí), výchovy jiné fyzické osoby než rodičů (217 dětí, nárůst o 81 dětí), poručenství s osobní péčí poručníka (134 dětí, nárůst o 5 dětí), zařízení pro výkon ochranné výchovy (pokles o 12 dětí). Ústavní zařízení Počet dětí, které byly v průběhu let 2008 až 2013 nově umístěny v ústavních zařízeních, nám přibližuje následující graf. Graf 150: Počet dětí nově umístěných mimo biologickou rodinu – ústavní zařízení v letech 2009 – 2013, Moravskoslezský kraj
Počet dětí nově umístěných mimo biologickou rodinu - ústavní zařízení v letech 2009 - 2013, Moravskoslezský kraj 600
534
500 400
ústavní výchova 480
461
441 385
ochranná výchova
300 zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc
200 100
celkem
0 2009
2010
2011
2012
2013
Zdroj: KÚ MSK
303
Celkový počet dětí nově umístěných mimo biologickou rodinu do ústavních zařízení má v průběhu sledovaných let spíše rostoucí tendenci. Vyjma roku 2012, kdy se počet nově umístěných dětí snížil (oproti roku 2011 o 73 dětí), docházelo každoročně k nárůstu. Největší nárůst můžeme sledovat v roce 2011 o 93 dětí, oproti stavu v roce 2010. Nárůst je jednoznačně způsoben rostoucím počtem dětí nově umisťovaných do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Počet dětí, které byly umísťovány ve sledovaném období do zařízení pro výkon ústavní výchovy, se snižuje a počet dětí s nařízenou ochrannou výchovou má spíše stagnující charakter. Podívejme se nyní blíže, jaká byl stav v jednotlivých „typech“ ústavních zařízení a také na situaci v jednotlivých ORP. Graf 151: Počet dětí nově umístěných mimo biologickou rodinu – ústavní výchova v letech 2008 - 2013, Moravskoslezský kraj
Počet dětí nově umístěných mimo biologickou rodinu - ústavní výchova v letech 2009 - 2013, Moravskoslezský kraj 400 350
341 310
321 269
300
232
250 200 150 100 50 0 2009
2010
2011
2012
2013
Zdroj: KÚ MSK Již výše jsme se zmínili, že se počet dětí nově umístěných do ústavních zařízení na základě uložené ústavní výchovy snižuje. Tento jev je patrný každoročně od roku 2011. V roce 2010 je zřejmé mírné navýšení počtu nově umístěných dětí (o 31 oproti roku 2009), od roku 2011 však již křivka klesá. Rozdíl v počtu dětí nově umístěných mimo biologickou rodinu do ústavní výchovy mezi rokem 2010 a 2013 se snížil téměř o jednu třetinu (32%, o 109 dětí, z 341 v roce 2010 na 232 v roce 2013). Největší rozdíl takto umístěných dětí nacházíme mezi roky 2011 a 2012, kdy v roce 2012 činil o 52 dětí méně než v roce předchozím. 304
Graf 152: Počet dětí nově umístěných mimo biologickou rodinu – ústavní výchova podle ORP v letech 2009 - 2013
Počet dětí nově umístěných mimo biologickou rodinu - ústavní výchova podle ORP v letech 2009 - 2013 160 140 120 91
100 80 60 40
32
26
20 0
7
9
3
11 0
0
2
2009
2010
11
6
0
1
7
3
6
7
1
3
6
0
2011
2012
2013
Zdroj: KÚ MSK Počet dětí nově umístěných v ústavních zařízeních na základě nařízené ústavní výchovy v Moravskoslezském kraji v roce 2013 činil 232 dětí. Největší podíl, který dosahuje bez mála čtyř desetin (39,2%, 91 dětí) na tomto počtu nese ORP Ostrava. Více než desetinu z tohoto počtu pak představují děti s nařízenou ústavní výchovou v ORP Karviná (13,8%, 32 dětí) a ORP Havířov (11,2%, 26 dětí). Nejméně dětí s nařízenou ústavní výchovou v roce 2013 jsme zaznamenali v ORP Bílovec, ORP Frenštát p. R., ORP Frýdlant n. Ostravicí a ORP Jablunkov (shodně žádné takto umístěné dítě), následují ORP Kravaře a Rýmařov (shodně 1 dítě). Při sledování trendu v letech zjistíme, že v nejlidnatějším ORP Ostrava klesá počet dětí nově umístěných do ústavních zařízení s uloženou ústavní výchovou od roku 2010, při porovnání let 2009 a 2013 je však pokles o pouhých 5 dětí.
Největší pokles mezi počátkem
sledovaného období (2009) a jeho koncem (2013) byl zaznamenán v ORP Bílovec (o 23 dětí, 2009 - 23 dětí, 2013 – 0 dětí), následuje ORP Orlová (o 14 dětí, 2009 – 21 dětí, 2013 – 7 dětí) a ORP Krnov (o 10 dětí, 2009 – 16 dětí, 2013 – 6 dětí).
305
Graf 153: Počet dětí nově umístěných mimo biologickou rodinu – ochranná výchova v letech 2009 – 2013, Moravskoslezský kraj
30
Počet dětí nově umístěných mimo biologickou rodinu ochranná výchova v letech 2009 - 2013, Moravskoslezský kraj 27 15
20
14
15
2012
2013
7
10 0 2009
2010
2011
Zdroj: KÚ MSK
Počet dětí nově umístěných v ústavních zařízeních na základě uložené ochranné výchovy se v Moravskoslezském kraji v průběhu sledovaných let pohybuje v rozmezí 27 až 15 dětí. Ve srovnání let 2009 a 2013, můžeme říci, že jejich počet v roce 2013 dosahuje přibližně poloviny (55,6%) stavu v roce 2009. K největšímu meziročnímu poklesu došlo mezi roky 2009 a 2010 (z 27 dětí v roce 2009 na 15 dětí v roce 2010. Od počátku sledovaného období jsme zaznamenali nejnižší počet v roce 2010, kdy počet dětí nově umístěných mimo biologickou rodinu do ústavních zařízení na základě nařízené ochranné výchovy dosahoval počtu 9 dětí. V letech 2012 a 2013 je stav téměř vyrovnaný (2012 – 14 dětí a 2013 – 15 dětí).
306
Graf 154: Počet dětí nově umístěných mimo biologickou rodinu – ochranná výchova podle ORP v letech 2009 – 2013
Počet dětí nově umístěných mimo biologickou rodinu - ochranná výchova podle ORP v letech 2009 - 2013 14 12 10 8 6 4 2 0
6 4 2 0
0
0
0
1
0
2009
0
0
2010
0
0
2011
0
0
2012
1
0
0
1
0
0
0
2013
Zdroj: KÚ MSK Graf znázorňující počet dětí nově umístěných mimo biologickou rodinu do ústavních zařízení na základě nařízené ochranné výchovy podle ORP zcela zřetelně poukazuje na výjimečnost tohoto „jevu“. V roce 2013 bylo do ústavních zařízení pro uloženou ochrannou výchovu umístěno 6 dětí z ORP Ostrava (40% z celkového počtu), 4 děti z ORP Krnov (27% z celkového počtu), 2 děti z ORP Bruntál (13%) a 1 shodně dítě z ORP Frýdek-Místek, ORP Nový Jičín a ORP Orlová. Sledování vývoje v jednotlivých ORP, vzhledem k takto malému výskytu, není možný, snad pouze s výjimkou ORP Ostrava, kde se počet takto umístěných dětí snížil při srovnání let 2009 a 2013 o polovinu (z 12 v roce 2009 na 6 v roce 2013). V některých ORP nebylo za celou sledovanou dobu žádné dítě umístěno do ústavního zařízení na základě nařízené ochranné výchovy, jedná se o tato ORP: Český Těšín, Frenštát p. R., Jablunkov, Kravaře, Odry, Rýmařov, Třinec a Vítkov.
307
Graf 155: Počet dětí nově umístěných mimo biologickou rodinu – zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc v letech 2009 - 2013, Moravskoslezský kraj
Počet dětí nově umístěných mimo biologickou rodinu - zařízení pro dětí vyžadující okamžitou pomoc v letech 2009 - 2013, Moravskoslezský kraj 233
250 206 178
200 150 85
100 48 50 0 2009
2010
2011
2012
2013
Zdroj: KÚ MSK Křivka znázorňující vývoj v počtu dětí, které byly v jednotlivých sledovaných letech v Moravskoslezském kraji umístěny do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, rapidně stoupá. V roce 2009 nedosahoval jejich počet ani padesáti (48 dětí) a v roce 2013 hrubě přesahuje dvě sta dětí (233 dětí), to představuje téměř pětinásobný nárůst v počtu dětí nově umístěných mimo biologickou rodinu do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. V meziročním srovnání je nejmarkantnější rozdíl mezi roky 2010 a 2011, kdy v roce 2010 bylo takto umístěných dětí 85 a v roce 2011 jich bylo 206. Mírný pokles jsme zaznamenali v roce 2012 (178 dětí), v roce 2013 už ale opět došlo k nárůstu – 233 dětí nově umístěných do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.
308
Graf 156: Počet dětí nově umístěných mimo biologickou rodinu – zařízení pro děti vyžadující okamžitou podle ORP v letech 2009 - 2013
Počet dětí nově umístěných mimo biologickou rodinu - zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle ORP v letech 2009 - 2013 120
101
100 80 60 40
24
20 0
6
10
18
16 2
13
3
3
2009
2010
0
8
5
0
6
10 0
4
2
2
0
0
2011
2012
2013
Zdroj: KÚ MSK Při pohledu na počet dětí nově umístěných do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc v roce 2013 podle ORP zjistíme, že více než čtyři desetiny z nich žijí v ORP Ostrava (43,3%, 101 dětí), jedna desetina v ORP Bruntál (10,3%, 24 dětí), necelá desetina v ORP Havířov (7,7%, 18 dětí) a ORP Frýdek – Místek (6,7%, 16 dětí). Žádné dítě nebylo do takového zařízení umístěno v ORP Bílovec, ORP Jablunkov, ORP Kravaře, ORP Odry a ORP Vítkov. Rozdíl mezi počtem nově umístěných děti mimo biologickou rodinu do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc v letech 2009 a 2013 je také nejpatrnější v ORP Ostrava, kde vzrostl téměř sedmnáctinásobně (z 6 dětí umístěných v roce 2009 na 101 umístěných v roce 2013) a v ORP Bruntál s dvanáctinásobným nárůstem (z 2 dětí v roce 2009 na 24 dětí v roce 2013). Následuje ORP Frýdek – Místek, kde je nárůst více než pětinásobný (z 3 dětí v roce 2009 na 16 dětí v roce 2013), ORP Karviná (z 3 dětí v roce 2009 na 13 dětí v roce 2013) a ORP Opava (z 2 dětí v roce 2009 na 10 dětí v roce 2013).
309
Náhradní rodinná péče Náhradní rodinné péči, kterou představují pěstounská péče (včetně pěstounské péče na přechodnou dobu), poručenství s osobní péčí poručníka a výchova jiné fyzické osoby než rodiče, a četnosti jejího výskytu v Moravskoslezském kraji se věnuje následující graf. Graf 157: Počet dětí nově umístěných mimo biologickou rodinu – náhradní rodinná péče v letech 2009 – 2013, Moravskoslezský kraj
Počet dětí nově umístěných mimo biologickou rodinu - náhradní rodinná péče 2009 - 2013, Moravskoslezský kraj 800
672
700 600
497
531
570
579
pěstounská péče poručenství s osobní péčí poručníka
500 400
výchova jiné fyzické osoby než rodiče
300 200
celkem
100 0 2009
2010
2011
2012
2013
Zdroj: KÚ MSK Křivka, která představuje počet dětí nově umístěných ve sledovaných letech do náhradní rodinné péče, má rostoucí tendenci. Nárůst lze vysledovat meziročně v průběhu celé pětileté řady. Mezi lety 2009 až 2012 je stoupání počtu dětí nově umístěných v náhradní rodinné péči pozvolnější, nejvýraznější je mezi roky 2012 a 2013, kdy se počet nově umístěných dětí zvýšil přibližně o 15% (o 93 dětí). Při srovnání počtu dětí umístěných v náhradní rodinné péči v roce 2009 a v roce 2013, zjistíme, že v roce 2013 bylo do náhradní rodinné péče umístěno přibližně o jednu třetinu dětí více (35,2%, o 175 dětí) než v roce 2009. Nejznatelnější vliv na celkový počet dětí nově umístěných mimo biologickou rodinu – v náhradní rodinné péči má vzrůstající počet dětí svěřených do pěstounské péče (v roce 2012 a zejména v roce 2013) a nárůst počtu dětí svěřených především v letech 2010 a 2011 do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče. 310
Graf 158: Počet dětí nově umístěných mimo biologickou rodinu – pěstounská péče v letech 2009 – 2013, Moravskoslezský kraj
Počet dětí nově umístěných mimo biologickou rodinu - pěstounská péče v letech 2009 - 2013, Moravskoslezský kraj 321
400 232
300
202
207
161
200 100 0 2009
2010
2011
2012
2013
Zdroj: KÚ MSK Rok 2011 se v průběhu sledovaných pěti let jeví jako zlomový v počtu dětí nově umístěných mimo biologickou rodinu – svěřených do péče pěstounů. Meziroční srovnání ukazuje v letech 2010 a 2011 každoroční pokles v počtu dětí umístěných do pěstounské péče. V roce 2012 došlo poprvé k nárůstu těchto dětí (o 46 dětí) a početně se tak dá rok 2012 srovnat s rokem 2010. V roce 2013 křivka výrazně stoupá a v tomto roce bylo do péče pěstounů svěřeno o polovinu dětí více (o 114 dětí) než v roce 2012. Graf 159: Počet dětí nově umístěných mimo biologickou rodinu – pěstounská péče podle ORP v letech 2009 -2013
Počet dětí nově umístěných mimo biologickou rodinu - pěstounská péče podle ORP v letech 2009 - 2013 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
78
46 32
31 11
18 10
12 4
1
4
2009
10 1
2010
1
2011
7
2012
11 3
17
11
9 1
3
2013
Zdroj: KÚ MSK
311
V roce 2013 počet nově umístěných dětí do péče pěstounů činil v Moravskoslezském kraji 321 dětí. Téměř čtvrtinou (24,2%, 78 dětí)) se na tomto počtu podílela ORP Ostrava, více než desetinou (14,3%, 46 dětí) ORP Havířov, desetinou ORP Opava (10%, 32 dětí) a Karviná (9,6%, 31 dětí). Následoval ORP Bohumín, která se stejně jako ORP Odry na počtu nově umístěných dětí do pěstounské péče v rámci kraje podílela přibližně jednou dvacetinou (Bohumín – 5,6%, 18 dětí; Odry 5,3%, 17 dětí). Nejméně dětí bylo svěřeno do péče pěstouna v roce 2013 v ORP Frenštát p. R., ORP Jablunkov, ORP Kopřivnice a ORP Rýmařov (shodně 1 dítě), dále pak v ORP Kravaře a Vítkov (shodně 3 děti). Pohled na umísťování dětí do péče pěstounů v jednotlivých ORP Moravskoslezského kraje v průběhu námi sledovaných let nám říká, že stav zejména v nejlidnatějších ORP je značně podobný situaci v kraji. V ORP Ostrava, které ve všech letech umístilo do pěstounské péče nejvíce dětí, sice začal vzrůstat počet nově umístěných dětí již v roce 2010, ve většině ostatních ORP však až v roce 2011 (ORP Havířov, ORP Karviná, ORP Bohumín, ORP Bílovec, ORP Frýdek-Místek, ORP Nový Jičín, ORP Krnov). V ORP Odry a ORP Opava se prudce navýšil počet dětí svěřených do péče pěstounů až v roce 2013. V ORP Český Těšín a Třinec lze vypozorovat mírný pokles v počtu dětí nově umisťovaných do pěstounské péče. Nejméně dětí bylo svěřeno do péče pěstounů v průběhu celých pěti let v ORP Vítkov (8 dětí), ORP Frenštát p. R. a ORP Rýmařov (shodně 10 dětí), ORP Frýdlant n. O. a ORP Kravaře (shodně 11 dětí) a ORP Jablunkov (14 dětí). V roce 2012 a 2013 začaly některé ORP využívat možnosti umístit dítě do péče pěstounů na přechodnou dobu, podívejme se nyní, které ORP této eventuality využily.
312
Graf 160: Počet dětí nově umístěných mimo biologickou rodinu – péče pěstounů na přechodnou dobu podle ORP v letech 2012 a 2013
Počet dětí nově umístěných mimo biologickou rodinu - péče pěstounů na přechodnou dobu podle ORP v letech 2012 a 2013 14 12 10 8 6 4 2 0
12
01
1 0
2
5
4 01
1
10
2012
0
2
1
01
0
2
01
2013
Zdroj: KÚ MSK V letech 2012 a 2013 svěřilo alespoň jedno dítě do péče pěstouna na přechodnou dobu přesně jedna polovina ORP kraje (11 ORP). Mezi prvními byla ORP Havířov (2 děti), ORP Český Těšín, ORP Karviná, ORP Kopřivnice a ORP Ostrava (shodně 1 dítě). V roce 2012 bylo do péče pěstounů na přechodnou dobu v rámci celého kraje svěřeno celkem 6 dětí. V roce 2013 jejich počet stoupl na 29 dětí, z tohoto počtu bylo 12 dětí svěřeno do péče pěstounů na přechodnou dobu v ORP Ostrava, 5 dětí v ORP Karviná, 4 děti v ORP Havířov, shodně 2 děti v ORP Odry a ORP Třinec, shodně 1 dítě v ORP Bohumín, ORP Hlučín, ORP Rýmařov a ORP Vítkov. Graf 161: Počet dětí nově umístěných mimo biologickou rodinu – poručenství s osobní péčí poručníka v letech 2009 – 2013, Moravskoslezský kraj
Počet dětí nově umístěných mimo biologickou rodinu poručenství s osobní péčí poručníka v letech 2009 - 2013, Moravskoslezský kraj 200 150
159 129
125
2009
2010
157
134
100 50 0 2011
2012
2013
Zdroj: KÚ MSK 313
Vývoj počtu dětí nově svěřených do osobní péče poručníka má v průběhu pětileté časové řady ze sledovaných forem náhradní rodinné péče nejméně dynamický charakter. V podstatě se dá říci, že se počet takto nově umístěných dětí v letech příliš neliší. V roce 2011 a 2012 jsme sice zaznamenali mírný nárůst dětí umístěných do této formy péče (2011 – 159 dětí, 2012 – 157 dětí), v roce 2013 se však početní stav (134 dětí) opět snížil na úroveň let 2009 a 2010. Graf 162: Počet dětí nově umístěných mimo biologickou rodinu – poručenství s osobní péčí poručníka podle ORP v letech 2009 – 2013
Počet dětí nově umístěných mimo biologickou rodinu - poručenství s osobní péčí poručníka podle ORP v letech 2009 - 2013 60 50 41 40 30 20
14
12 10
5 1
5
6
3
0
1
2
13 5
0
0
4 0
0
12
7 3
0
0
2009
2010
2011
2012
2013
Zdroj: KÚ MSK V počtu dětí nově umístěných mimo biologickou rodinu – do poručenství s osobní péčí poručníka opět (stejně jako v případě pěstounské péče) dominují ORP Ostrava a ORP Havířov, a to v průběhu všech sledovaných let. V roce 2013 bylo v ORP Ostrava do osobní péče poručníka svěřeno 41 dětí – téměř třetina (30,6%) z celého kraje, přibližně jedna desetina pak v ORP Karviná (10,4%, 14 dětí), ORP Orlová (9,7%, 13 dětí, ORP Havířov a ORP Třinec (shodně 8,9%, 12 dětí). Žádné dítě nebylo svěřeno do poručenství s osobní péčí
314
poručníka v ORP Frýdek – Místek, ORP Jablunkov, ORP Kopřivnice, ORP Kravaře, ORP nový Jičín a ORP Vítkov. Jednoznačný pokles v počtu dětí umístěných do poručenství s osobní péčí poručníka v průběhu sledovaných jsme zaznamenali v ORP Ostrava. Kolísající, ale spíše klesající charakter, vykazují stupnice také v ORP Havířov, ORP Český Těšín a ORP Frýdek – Místek. Naopak nepravidelný nárůst je patrný v případě ORP Karviná, ORP Orlová a ORP Třinec. Graf 163: Počet dětí nově umístěných mimo biologickou rodinu – výchova jiné fyzické osoby než rodiče v letech 2009 – 2013, Moravskoslezský kraj
Počet dětí nově umístěných mimo biologickou rodinu výchova jiné fyzické osoby než rodiče v letech 2009 - 2013, Moravskoslezský kraj 300
250
250
204
215
217
2012
2013
200 150
136
100 50 0 2009
2010
2011
Zdroj: KÚ MSK Počty dětí svěřených do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče stoupaly především v letech 2010 a 2011. V roce 2010 došlo oproti roku 2009 k nárůstu o 68 dětí a v roce 2011 ve srovnání s rokem 2010 o 46 dětí. V meziročním srovnání let 2011 a 2012 počet dětí nově umístěných mimo biologickou rodinu a to do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče poklesl o 35 dětí. V letech 2012 a 2013 je počet takto umístěných dětí vyrovnaný (215 dětí v roce 2012 a 217 dětí v roce 2013). (Pozn.: Musíme zde poznamenat, že se domníváme, že zde došlo k chybě ve výkaznictví – ORP Ostrava vykázala v průběhu roku 2009 2 děti svěřené do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče, je tedy pravděpodobné, že počet dětí uvedených v roce 2009 není kompletní a měl by být vyšší.)
315
Graf 164: Počet dětí nově umístěných mimo biologickou rodinu – výchova jiné fyzické osoby než rodiče podle ORP v letech 2009 - 2013
Počet dětí nově umístěných mimo biologickou rodinu - výchova jiné fyzické osoby než rodiče podle ORP v letech 2009 - 2013 120
103
100 80 60 40 20
7
6
16 2
0
10
15 4
12 1
0
12 0
0
0
4
3
8
8
0
6
0
2009
2010
2011
2012
2013
Zdroj: KÚ MSK Početně nejvíce dětí bylo do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče v roce 2013 opět umístěno v ORP Ostrava – téměř polovina z celkového počtu (47,5%, 103 dětí). Ostatní ORP v případě této formy péče znatelně zaostávaly. V daném roce obsadila druhou příčku ORP Bruntál se 16 svěřenými dětmi (7,4%) a třetí ORP Havířov s 15 svěřenými dětmi (6,9%). Shodně 12 dětí bylo do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče umístěno v ORP Karviná a Krnov (5,5%). Žádné dítě nebylo svěřeno do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče v ORP Frenštát p. R., ORP Jablunkov, ORP Kopřivnice, ORP Kravaře, ORP Nový Jičín a ORP Třinec. Při srovnání dat za jednotlivá ORP v čase, musíme konstatovat, že v rámci žádné ORP nedocházelo pouze k nárůstu či poklesu počtu dětí umístěných každoročně do výchovy jiné fyzické osoby (vyjma ORP Nový Jičín – každoroční pokles z 12 dětí v roce 2009 na 0 dětí v roce 2013). U většiny ORP došlo na počátku sledovaného období k nárůstu a na konci sledovaného období opět k poklesu takto umístěných dětí. Nejlidnatější ORP Ostrava vykázalo největší počet nově umístěných dětí do výchovy jiné fyzické osoby v roce 2013 (103 dětí). (Pozn.: Musíme zde poznamenat, že se domníváme, že zde došlo k chybě ve výkaznictví
316
– ORP Ostrava vykázala v průběhu roku 2009 2 děti svěřené do výchovy jiné fyzické osoby, je tedy pravděpodobné, že počet dětí uvedených v roce 2009 není kompletní.) Počet pěstounů a pěstounských rodin Kapitola věnovaná pěstounům a pěstounským rodinám se bude věnovat jak jejich počtu v průběhu sledovaných let v kraji a jeho ORP, tak se bude zabývat vztahem pěstounů ke svěřenému dítěti. (Pozn.: Považujeme za potřebné upozornit na pravděpodobné chyby ve výkaznictví – v roce 2009 je počet pěstounů je nižší než počet pěstounských rodin; počet pěstounských rodin 1140, počet pěstounů 1131. Nesrovnalost jsme zaznamenali u ORP Frýdlant, ORP Krnov a ORP Vítkov, v ostatních ORP je v daném roce počet pěstounů roven počtu pěstounských rodin. Domníváme se také, že došlo k chybě ve výkaze ORP Český Těšín, kde byla k 31.12.2013 vykázána pouze 1 pěstounská rodina. V případě určení vztahu pěstounů ke svěřenému dítěti, se ve 12 ORP v různých letech součet prarodičů, jiného příbuzného a cizí osoby nerovná celkovému počtu pěstounů. Ve většině z těchto případů je součet osob dle příbuzenského vztahu vyšší než udávaný počet pěstounů a to i desítky osob, v některých případech zase nižší.) Graf 165: Porovnání počtu pěstounů a pěstounských rodin v letech 2009 – 2013, Moravskoslezský kraj
Srovnání počtu pěstounů a pěstounských rodin v letech 2009 2013, Moravskoslezský kraj 2500 2000 1500 1000 500 0
1131
1839
1895
2058
1394
1140
1205
1297
1295
1376
2009
2010
2011
2012
2013
počet pěstounů
počet pěstounských rodin
Zdroj: KÚ MSK Počet pěstounů i pěstounských rodin má zřetelnou vzrůstající tendenci, a to v průběhu všech sledovaných let. Počet pěstounů se mezi lety 2009 a 2013 zvýšil téměř o polovinu (o 918 osob, z 1131 v roce 2009 na 2058 v roce 2013). K největšímu nárůstu počtu pěstounů došlo v roce 2011 (o 445 osob oproti roku 2010). Počet pěstounských rodin dosáhl na konci 317
sledovaného období počtu 1376 rodin a ve srovnání s rokem 2009 stoupl jejich počet téměř o jednu dvacetinu (o 236 rodin). (Pozn.: Projevují se pravděpodobné chyby ve výkaznictví – v roce 2009 je počet pěstounů je nižší než počet pěstounských rodin; počet pěstounských rodin 1140, počet pěstounů 1131. Nesrovnalost jsme zaznamenali u ORP Frýdlant, ORP Krnov a ORP Vítkov, v ostatních ORP je v daném roce počet pěstounů roven počtu pěstounských rodin. Domníváme se také, že došlo k chybě ve výkaze ORP Český Těšín, kde byla k 31.12.2013 vykázána pouze 1 pěstounská rodina.) Graf 166: Počet pěstounů podle ORP v letech 2009 – 2013 (k 31.12.)
Počet pěstounů podle ORP v letech 2009 - 2013 (k 31.12.) 557
600 500 400 300
213
200 100
51
76 90 76
140
131 40
26
69
39 54 20
33
82
34
103 82
96 25
21
0
2009
2010
2011
2012
2013
Zdroj: KÚ MSK Z celkového počtu 2058 pěstounů v Moravskoslezském kraji v roce 2013, nalezneme více než jednu čtvrtinu v ORP Ostrava (557 pěstounů), o málo více než jednu desetinu v ORP Havířov (213 pěstounů), necelou jednu desetinu v ORP Karviná (140 pěstounů) a ORP Frýdek – Místek (131 pěstounů). Nejméně pěstounů, přibližně 1% z jejich celkového počtu v kraji, jsme zaznamenali v ORP Kravaře (20 pěstounů), ORP Vítkov (21 pěstounů), ORP Rýmařov (25 pěstounů) a ORP Frýdlant n. O. (26 pěstounů). Ve všech sledovaných ORP lze vypozorovat vzrůstající trend v čase. Dále se budeme věnovat vztahům pěstounů ke svěřeným dětem v rámci kraje, tak za jednotlivá ORP. (Pozn.: Upozornění na pravděpodobné chyby ve výkaznictví pro všechna data 318
týkající se vztahu pěstouna a svěřeného dítěte - ve 12 ORP v různých letech součet prarodičů, jiného příbuzného a cizí osoby nerovná celkovému počtu pěstounů. Ve většině z těchto případů je součet osob dle příbuzenského vztahu vyšší než udávaný počet pěstounů a to i desítky osob, v některých případech zase nižší.) Graf 167: Počet pěstounů podle vztahu k dítěti v letech 2009 – 2013, Moravskoslezský kraj
Počet pěstounů podle vztahu k dítěti v letech 2009 - 2013, Moravskoslezský kraj 1000 800 600 400 200 0
855
824 447
361
469
215
prarodiče 2009
jiný příbuzný 2010
2011
2012
cizí osoba 2013
Zdroj: KÚ MSK
Graf věnující se počtu pěstounů podle vztahu k dítěti v Moravskoslezském kraji, srovnává jednotlivé vztahové kategorie v letech. U všech kategorií můžeme říci, že jejich počet v letech stoupá. Nejvíce zřetelný je tento nárůst u počtu pěstounů prarodičů (o 377, ze 447 v roce 2009 na 824 v roce 2013) a u cizích osob (o 386 osob, ze 469 v roce 2011 na 855 v roce 2013). Počet jiných příbuzných se zvýšil o 146 osob (z 215 v roce 2009 na 361 osob v roce 2013).
319
Graf 168: Počet pěstounů podle vztahu k dítěti v letech 2009 – 2013, Moravskoslezský kraj (v %)
Počet pěstounů podle vztahu k dítěti v letech 2009 - 2013, Moravskoslezský kraj (v %) 50% 40%
39,5% 41,5%
40,6% 40,6%
19,0%
18,7%
2009
2010
42,4% 42,5%
45,8% 38,9%
40,4% 41,9%
30% 20%
15,1%
15,3%
2011
2012
17,7%
10% 0% prarodiče
jiný příbuzný
2013
cizí osoba
Zdroj: KÚ MSK Graf představující poměr mezi vztahovými kategoriemi pěstounů se v průběhu let příliš nemění. V případě vztahových kategorií nelze vypozorovat žádnou „změnovou tendenci“ v čase. V průběhu všech sledovaných let dominují pěstouni prarodiče a cizí osoby, jejichž počet se pohybuje okolo 40%. Pěstounem je jiný příbuzný než prarodič přibližně v 17% případů (+- 2%). Tabulka 115: Počet pěstounů podle vztahu k dítěti a ORP v letech 2009 – 2013 (k 31. 12.)
ORP/rok Bílovec
Bohumín
2009
2010
2011
2012
prarodiče
13
11
15
19
jiný příb.
15
14
18
16
cizí osoba
7
6
7
9
prarodiče
22
47
36
38
jiný pří.
11
13
8
7
12
16
cizí osoba Bruntál
Český Těšín
ORP/rok 25 Kopřivnice 18
2013
2009
2010
2011
2012
2013
prarodiče
7
12
12
16
15
jiný příb.
4
9
8
8
7
cizí osoba
12
15
19
18
17
33 Kravaře
prarodiče
2
2
6
4
5
10
15
jiný příb.
3
3
3
4
5
27
28
cizí osoba
4
3
6
10
10
prarodiče
8
6
13
10
11
8
prarodiče
15
17
26
29
24 Krnov
jiný příb.
11
9
13
20
16
jiný příb.
4
7
7
6
7
cizí osoba
18
20
56
41
50
cizí osoba
14
15
25
29
18
prarodiče
26
22
43
37
43
jiný příb.
11
4
16
5
10
prarodiče
15
14
17
17
jiný příb.
3
6
11
11
14 Nový Jičín 14
cizí osoba
19
20
41
41
48
cizí osoba
18
25
24
34
29
Frenštát prarodiče p. R. jiný příb.
5
5
11
11
16 Odry
prarodiče
5
15
18
13
24
1
1
3
2
2
jiný příb.
0
1
2
1
3
cizí osoba
9
5
17
19
22
cizí osoba
6
4
9
11
7
320
Frýdek Místek
prarodiče
36
36
65
58
60 Opava
prarodiče
22
25
23
21
36
jiný příb.
18
31
14
15
15
jiný příb.
6
8
9
10
52
cizí osoba
28
20
38
50
56
cizí osoba
27
26
25
25
15
Frýdlant prarodiče n. O. jiný příb.
5
3
3
3
2 Orlová
prarodiče
18
16
21
26
39
2
3
4
4
9
jiný příb.
6
4
4
11
11
cizí osoba
13
14
15
9
15
cizí osoba
8
16
29
24
32
prarodiče
53
69
62
85
96 Ostrava
prarodiče
110
168
180
203
200
jiný příb.
20
32
27
19
21
jiný příb.
55
91
92
98
99
cizí osoba
50
114
83
88
96
137
190
237
269
258
prarodiče
14
14
22
24
cizí osoba Rýmařov 30 prarodiče
4
5
8
11
14
jiný příb.
7
5
8
15
16
jiný příb.
2
0
0
1
1
cizí osoba
10
9
21
21
23
Havířov
Hlučín
Jablunkov
Karviná
cizí osoba
7
7
12
10
10
prarodiče
14
15
15
19
24
prarodiče
2
2
8
8
8 Třinec
jiný příb.
2
2
4
6
4
jiný příb.
10
14
15
11
16
cizí osoba
17
17
26
26
21
cizí osoba
26
32
64
69
56
prarodiče
43
85
181
76
94 Vítkov
prarodiče
8
4
8
11
11
jiný příb.
21
14
14
16
19
jiný příb.
3
2
2
2
1
cizí osoba
28
18
18
31
27
cizí osoba
4
5
7
9
9
Zdroj: KÚ MSK Tabulka představuje vztahy pěstounů ke svěřenému dítěti v jednotlivých ORP v průběhu sledovaných let. V osmi ORP převládali pěstouni prarodiče (ORP Bohumín, ORP FrýdekMístek, ORP Hlučín, ORP Karviná, ORP Nový Jičín, ORP Odry, ORP Orlová, ORP Vítkov). Cizí osoba byla nejčastěji pěstounem svěřeného dítěte v 11 ORP (ORP Bruntál, ORP Český Těšín, ORP Frenštát p. R., ORP Frýdlant n. O., ORP Havířov, ORP Jablunkov, ORP Kopřivnice, ORP Kravaře, ORP Krnov, ORP Ostrava a ORP Třinec). V ORP Bílovec a Rýmařov převládali mezi pěstouny až do roku 2011 cizí osoby a od roku 2012 dominují prarodiče. V ORP Opava byli nejčastějšími pěstouny v letech 2009 – 2012 cizí osoby, v roce 2013 se jimi stali jiní příbuzní.
321
Graf 169: Počet pěstounských rodin podle ORP v letech 2009 – 2013 (k 31.12.)
Počet pěstounských rodin podle ORP v letech 2009 - 2013 (k 31.12.) 450 388
400 350 300 250 200 139
150 100 50
43 50
101
80
70 24 1
74 42
39 38
20
15
51 12
30
64
60 18
17
0
2009
2010
2011
2012
2013
Zdroj: KÚ MSK Na konci roku 2013 čítal počet pěstounských rodin v Moravskoslezském kraji 1376, z tohoto počtu žily téměř tři desetiny v ORP Ostrava (388 rodin), jedna desetina v ORP Havířov (139 rodin), necelá jedna desetina v ORP Karviná (101 rodin) a přibližně jedna dvacetina v ORP Frýdek-Místek (80 rodin), ORP Opava (74 rodin) a ORP Bruntál (70 rodin). Nejmenší počet rodin, přibližně 1% z celkového počtu v kraji, žije stejně jako v případě pěstounů, v ORP Kravaře (12 rodin), Frýdlant n. O. (15 rodin), ORP Vítkov (17 rodin) a ORP Rýmařov (18 rodin). Počet pěstounských rodin v letech vzrůstá, pouze u ORP Frýdlant n. O. a ORP Kravaře lze vypozorovat spíše stagnující charakter. (Pozn.: Do komentáře jsme nezahrnuli ORP Český Těšín, neboť se domníváme, že se ve výkaze za rok 2013 vyskytla chyba - k 31.12.2013 vykázána pouze 1 pěstounská rodina.)
322
Graf 170: Počet dětí svěřených do pěstounské péče v jedné rodině v letech 2009 – 2013, Moravskoslezský kraj
Počet dětí svěřených do pěstounské péče v jedné rodině v letech 2009 - 2013, Moravskoslezský kraj (k 31.12.) 1200 982
1000
1003
958
909
1 dítě
833
2 děti
800
3 děti 600
4 děti 5 dětí
400 208 200
187
209
190
251
58 21
71 22
80 28
83 25
81 24
2009
2010
2011
2012
2013
6 dětí 7 a více
0
Zdroj: KÚ MSK Mezi pěstounskými rodinami ve všech sledovaných letech dominují rodiny s jedním svěřeným dítětem do péče a jejich počet v průběhu let v absolutních číslech narůstá (z 833 v roce 2009 na 1003 v roce 2013). Druhou nejpočetnější skupinu tvoří pěstounské rodiny se dvěmi svěřenými dětmi, jejichž počet od roku 2010 zaznamenává také každoroční nárůst ( ze 187 v roce 2010 na 251 v roce 2013). Následují rodiny se třemi svěřenými dětmi, jejichž počet mezi roky 2009 a 2011 vzrostl o 22 rodin (z 58 v roce 2009 na 80 v roce 2011) a v letech 2012 a 2013 se jejich počet pohybuje ve stejné výši (83 v roce 2012, 81 v roce 2013). Počet rodin se čtyřmi dětmi se v čase příliš nezměnil a pohybuje se okolo 25 dětí. Počet rodin pěti dětmi a více představuje statisticky zanedbatelný počet.
323
Graf 171: Počet dětí svěřených do pěstounské péče v jedné rodině, Moravskoslezský kraj, k 31.12.2013
Počet dětí svěřených do pěstounské péče v jedné rodině, Moravskoslezský kraj, k 31.12.2013 7 a více 6 dětí 0,1% 0,2% 5 dětí 0,9% 4 děti 1,7% 3 děti 5,9% 2 děti 18,2%
1 dítě 72,9%
Zdroj: KÚ MSK Porovnání poměru pěstounských rodin podle počtu svěřených dětí v roce 2013 nám ukazuje, že téměř tři čtvrtiny (72,9%) pěstounských rodin pěčuje o jedno dítě, bezmála jedna pětina (18,2%) má svěřeny do pěstounské péče dvě děti, o málo více než jedna dvacetina (5,9%) má v péči 3 děti. Čtyři děti byly svěřeny do péče 1,7% pěstounských rodin, 5 dětí 0,9% rodin, 6 dětí má v pěstounské péči 0,2% rodin a 0,1% pěstounských rodin pečuje o 7 dětí a více. Mapa 11: Počet dětí svěřených do pěstounské péče v jedné rodině, Moravskoslezský kraj, k 31.12.2013
Zdroj: KÚ MSK 324
Mapa věnující se počtu dětí svěřených dětí do péče v jedné rodině, ukazuje podíly svěřených dětí podle jejich počtu v rámci jednotlivých ORP. Mapě vévodí podíl rodin vyznačených zelenou barvou, tedy s jedním svěřeným dítětem do péče, který je nejvyšší v ORP Karviná (94%, 95 rodin). Devíti desetin dosahuje jejich podíl ještě v ORP Bílovec (88,4%, 38 rodin), následuje ORP Orlová, ORP Frýdek – Místek a Frýdlant n. O., kde se podílí na počtu pěstounských rodin přibližně čtyřmi pětinami. Podíl rodin se dvěmi svěřenými dětmi je nejvyšší v ORP Rýmařov, kde dosahuje téměř dvou pětin z celkového počtu pěstounských rodin (38,9%). Přibližně jednu třetinu pěstounských rodin pak tvoří rodiny se dvěmi svěřenými dětmi v ORP Krnov, ORP Bruntál, ORP Kravaře a ORP Kopřivnice. Rodiny se třemi svěřenými dětmi nalezneme nejčastěji v ORP Vítkov (23,5%, 4 rodiny) a ORP Odry (13,3%, 4 rodiny). Počet žadatelů o náhradní rodinnou péči Následující část bude věnována žadatelům o náhradní rodinnou péči, tedy o osvojení, o pěstounskou péči, podle § 78 (poručenství) a § 45 (výchova jiné fyzické osoby). Graf 172: Počet žadatelů o náhradní rodinnou péči v letech 2009 – 2013, Moravskoslezský kraj
Počet žadatelů o náhradní rodinnou péči v letech 2009 2013, Moravskoslezský kraj 700 589
600
533 479
500 400
381 319
300 200 100 0 2009
2010
2011
žadatelé o osvojení
žadatelé o pěst. péči
žadatelé podle § 45
celkem
2012
2013
žadatelé podle § 78
Zdroj: KÚ MSK 325
Počet žadatelů o náhradní rodinnou péči, kteří podali žádost v daném roce od roku 2011 každoročně stoupá. K jedinému meziročnímu poklesu v počtu podaných žádostí došlo při srovnání s rokem 2010 v roce 2011 (o 62 žádostí, z 381 v roce 2009 na 319 v roce 2010). Hned v roce následujícím došlo k největšímu nárůstu v počtu podaných žádostí o náhradní rodinnou péči (o 160, z 319 v roce 2010 na 479 v roce 2011). V roce 2013 se počet podaných žádostí vyšplhal na 589, což je téměř dvojnásobek ve srovnání s rokem 2010. Největší podíl na tomto vývoji mají bezesporu především počty žadatelů podle § 45 (výchova jiné fyzické osoby než rodiče) a vzrůstající počet žádostí o svěření dítěte do pěstounské péče. Graf 173: Počet žadatelů o osvojení, kteří podali svou žádost v letech 2009 – 2013, Moravskoslezský kraj
Počet žadatelů o osvojení, kteří podali svou žádost v letech 2009 - 2013, Moravskoslezský kraj 100
95
94
80 70
63
60
59
40 20 0 2009
2010
2011
2012
2013
Zdroj: KÚ MSK Počet žadatelů o osvojení se v průběhu sledovaných pěti propadl na nejnižší úroveň v roce 2011 (59 žadatelů) a od tohoto roku opět stoupá. Ve srovnání let 2011 a 2012 o 11 žadatelů (z 59 v roce 2011 na 70 v roce 2012) a v následujícím meziročním srovnání o 24 žadatelů (ze 70 v roce 2012 na 94 v roce 2013).
326
Graf 174: Počet žadatelů o osvojení, kteří podali svou žádost v letech 2009 – 2013, podle ORP
Počet žadatelů o osvojení, kteří podali svou žádost v letech 2009 - 2013, podle ORP 35 29
30 25 20 13
15 9
10 5
2
2
3
4 1
4 1
3
4
2
3
1
3
4
3
1
0
2
0
0
2009
2010
2011
2012
2013
Zdroj: KÚ MSK Tři desetiny ze všech žadatelů o osvojení podaly svou žádost o osvojení dítěte v roce 2013 v ORP Ostrava (30,9%, 29 žadatelů), na druhém místě se v rámci kraje umístil Frýdek – Místek se 13 žádostmi (13,8%), následoval Bohumín s 9 podanými žádostmi o osvojení (9,6%). V ostatních ORP svou žádost podali maximálně 4 žadatelé. V ORP Rýmařov a Vítkov nepředložila žádost o osvojení žádná osoba. Vývoj v čase v ORP kopíruje ve většině z nich vývoj v kraji, tedy propad v počtu podaných žádostí v roce 2010, případně v roce 2011 nebo 2012 a následný opětovný nárůst počtu žadatelů o osvojení (ORP Bílovec, ORP Bruntál, ORP Český Těšín, ORP Frýdek-Místek, ORP Frýdlant n. O, Havířov, ORP Jablunkov, ORP Karviná, ORP Ostrava.
327
Graf 175: Počet žadatelů o pěstounskou péči, kteří podali svou žádost v letech 2009 – 2013, Moravskoslezský kraj
Počet žadatelů o pěstounskou péči, kteří podali svou žádost v letech 2009 - 2013, Moravskoslezský kraj 300 268
250 200
199
150 100
117
94
87
50 0 2009
2010
2011
2012
2013
Zdroj: KÚ MSK Již dříve jsme se zmínili, že počet žadatelů o pěstounskou péči roste. V roce 2009 podalo svou žádost 87 žadatelů o pěstounskou péči a v roce 2013 jich bylo již 268, což je trojnásobek počátečního stavu (nárůst o 181 žadatelů). Z grafu je dále zjevné, že k největšímu nárůstu v počtu žadatelů začalo docházet v roce 2012. Graf 176: Počet žadatelů o pěstounskou péči, kteří podali svou žádost v letech 2009 – 2013, podle ORP
Počet žadatelů o pěstounskou péči, kteří podali svou žádost v letech 2009 - 2013, podle ORP 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
46 41
21 12
18 10
13
13
11 5
5
2009
13 3
2010
11 6
3
2011
8
10
10 5
4 0
2012
2013
Zdroj: KÚ MSK
328
Největším podílem na celkovém počtu žadatelů v roce 2013 participoval ORP Havířov s 46 žadateli, kteří předtavují téměř pětinový podíl (17,2%). Následovala ORP Ostrava s patnáctiprocentním podílem (15,3%, 41 žadatelů), ORP Bohumín s bezmála desetinovým podílem (7,8%, 21 žadatelů) a ORP Nový Jičín (6,7%, 18 žadatelů). V průběhu let lze trend zvyšujících se počtů žadatelů vysledovat téměř v každém ORP, vyjímku tvoří ORP Karviná, kde počet žadatelů spíše stagnuje, ORP Rýmařov a ORP Kopřivnice, kde se každoročně střídá pokles a nárůst v počtu podaných žádostí o pěstounskou péči. Nyní se blíže podíváme na počty žadatelů o pěstounskou péči podle vztahu k dítěti. (Pozn.: Upozornění na chyby ve výkaznictví - počty žadatelů o pěstounskou péči se v daném roce v mnoha případech neshodovaly se součtem počtu žádajících prarodičů, jiných příbuzných a cizích osob.) Graf 177: Počet žadatelů o pěstounskou péči, kteří podali svou žádost v letech 2009 – 2013 podle vztahu k dítěti, Moravskoslezský kraj
Počet žadatelů o NRP, kteří podali svou žádostv letech 2009 2013 podle vztahu k dítěti, Moravskoslezský kraj 250
209
200 150 100 50
67
48 14
14
12
0 prarodiče 2009
jiný příbuzný 2010
2011
2012
cizí osoba 2013
Zdroj: KÚ MSK Srovnání počtu žadatelů o pěstounskou péči podle vztahu k dítěti poukazuje na sílící nárůst počtu žádostí cizích osob. Mezi roky 2009 a 2013 vzrostl jejich počet trojnásobně (z 67 žádostí v roce 2009 na 209 žádostí v roce 2013). Roste také počet podaných žádostí ze strany prarodičů, který v roce 2013 dosahoval více jak dvojnásobku stavu v roce 2009 (o 34 329
žádostí, z 14 v roce 2009 na 48 v roce 2013. Počet podaných žádostí jinými příbuznými než prarodiči v průběhu celých pěti let kolísá jen mírně, spíše stagnuje. Tabulka 116: Počet pěstounů podle vztahu k dítěti a ORP v letech 2009 – 2013 (k 31. 12.)
ORP/rok Bílovec
prarodiče jiný příb. cizí osoba
Bohumín
prarodiče jiný pří. cizí osoba
Bruntál
prarodiče jiný příb. cizí osoba
Český Těšín
prarodiče jiný příb. cizí osoba
Frenštát prarodiče p. R. jiný příb. cizí osoba Frýdek Místek
prarodiče jiný příb.
cizí osoba Frýdlant prarodiče n. O. jiný příb. cizí osoba Havířov
prarodiče jiný příb. cizí osoba
Hlučín
prarodiče jiný příb. cizí osoba
Jablunkov
prarodiče jiný příb. cizí osoba
Karviná
prarodiče jiný příb. cizí osoba
2009
2010
2011
2012
2013
0 0 3 5 4 0 0 0 3 0 1 13 0 0 5 0 0 7 1 0 2 1 2 3 0 0 2 0 0 0 7 3 4
0 0 1 0 0 1 0 0 4 0 0 10 0 0 2 0 0 1 0 0 4 3 0 5 0 0 1 0 0 1 14 0 0
0 0 3 0 0 6 0 0 7 0 2 17 0 0 2 3 1 10 1 1 4 29 3 6 0 0 0 0 0 0 7 1 8
0 0 6 0 0 3 0 0 0 0 0 17 0 0 1 4 7 4 2 2 4 18 4 19 2 2 14 0 0 1 0 3 3
7 1 4 2 2 17 3 1 6 2 0 12 0 0 5 3 3 5 1 0 4 17 3 26 4 3 6 0 0 3 8 0 5
ORP/rok Kopřivnice
prarodiče jiný příb. cizí osoba
Kravaře
prarodiče jiný příb. cizí osoba
Krnov
prarodiče jiný příb. cizí osoba
Nový Jičín
prarodiče jiný příb. cizí osoba
Odry
prarodiče jiný příb. cizí osoba
Opava
prarodiče jiný příb. cizí osoba
Orlová
prarodiče jiný příb. cizí osoba
Ostrava
prarodiče jiný příb. cizí osoba
Rýmařov prarodiče jiný příb. cizí osoba Třinec
prarodiče jiný příb. cizí osoba
Vítkov
prarodiče jiný příb. cizí osoba
330
2009
2010
0 2 2 0 0 0 0 0 4 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 2 0 0 11 0 0 0 0 0 5 0 0 0
0 0 1 0 0 1 0 0 0 3 4 2 5 0 1 0 0 0 0 0 6 0 0 12 5 0 0 0 0 5 0 0 0
2011
2012
2013
0 5 0 0 1 1 5 9 2 0 0 0 0 0 0 1 0 6 0 0 0 0 0 0 4 1 8 0 0 1 0 0 0 1 5 17 3 0 0 0 0 0 2 1 4 0 0 0 0 0 0 1 5 8 0 0 0 0 0 0 9 6 12 0 0 0 0 0 0 19 12 41 0 2 0 0 1 0 0 2 3 0 0 0 0 0 0 21 4 10 0 0 0 0 0 0 0 4 5 Zdroj: KÚ MSK
Cizí osoby jsou dominujícími žadateli v průběhu sledovaných pěti let v 17 ORP Moravskoslezského kraje, konkrétně se jedná o ORP Bohumín, ORP Bruntál, ORP Český Těšín, ORP Frenštát p. R., ORP Frýdek-Místek,
ORP Frýdlant n O., ORP Hlučín, ORP
Jablunkov, ORP Kopřivnice, ORP Kravaře, ORP Krnov, ORP Nový Jičín, ORP Orlová, ORP Opava, ORP Ostrava, ORP Třinec a ORP Vítkov. V ORP Bílovec tvořili nejpočetnější skupinu žadatelů v roce 2009 – 2012 cizí žadatelé, v roce 2013 se touto skupinou stali prarodiče. V ORP Havířov byla situace podobná, jen s vyjímkou roku – prarodiče vévodili žebříku v počtu podaných žádostí v roce 2011. V ORP Karviná jsou nejčetnější skupinou žadatelů o pěstounskou péči v průběhu let prarodiče. V ORP Odry byly nejčastějšími žadateli v letech cizí osoby, ale v letech 2010 a 2011 podali nejvíce žádostí prarodiče. V ORP Rýmařov žádali o pěstounskou péči v souhrnu sledovaných let nejčastěji prarodiče, ale v roce 2012 se jejich počet vyrovnal s cizími osobami a v roce 2013 již bylo cizích osob početně více. Graf 178: Počet žadatelů podle § 78, kteří podali svou žádost v letech 2009 – 2013, Moravskoslezský kraj
Počet žadatelů podle § 78, kteří podali svou žádost v letech 2009 - 2013, Moravskoslezský kraj 120 100
113
103
96 83
80
73
60 40 20 0 2009
2010
2011
2012
2013
Zdroj: KÚ MSK Počtu žadatelů podle § 78 (poručenství) ve sledovaných letech spíše ubývalo. Z grafu je patrné, že k prvnímu meziročnímu úbytku došlo v roce 2010, kdy se počet žadatelů podle § 78 ve srovnání s předcházejícím rokem, snížil téměř o jednu pětinu (20 osob). V následujícím roce sice jejich počet opět stoupl, od roku 2011 však křivka vykazuje klesající charakter. V roce 2013 žádalo o svěření dítěte dle § 78 o čtyřicet osob méně než v roce 2011.
331
Graf 179: Počet žadatelů podle § 78, kteří podali svou žádost v letech 2009 – 2013, podle ORP
Počet žadatelů podle § 78, kteří podali svou žádost v letech 2009 - 2013, podle ORP 80 70 60 50 40 30 20 10 0
40
1
3
3
0
1
0
0
2009
5
10 1
2010
3
0
2011
0
2012
0
3
0
0
0
3
0
0
2013
Zdroj: KÚ MSK Detailní pohled na jednotlivá ORP nám prozrazuje, že více než polovina (54,8%) z žadatelů podle § 78 v roce 2013 (ale i v letech předešlých) pocházela z ORP Ostrava (40 osob), více než desetina (13,7%, 10 osob) žadatelů z ORP Karviná a 5 žadatelů z ORP Havířov (6,8%). V průběhu let můžeme v souvislosti s jednotlivými ORP hovořit o nárůstu a následném poklesu počtu žadatelů v případě ORP Ostrava a ORP Havířov. V ORP Karviná počet žadatelů podle § 78 od roku 2010 každoročně stoupal a naopak v ORP Frýdek – Místek docházelo ke každoročnímu poklesu jejich počtu. Mezi ORP, ve kterých průběhu sledovaných let žádná osoba nepožádala o svěření dětí do péče na základě § 78, patří ORP Krnov, ORP Třinec a Vítkov.
332
Graf 180: Počet žadatelů podle § 45, kteří podali svou žádost v letech 2009 – 2013, Moravskoslezský kraj
Počet žadatelů podle § 45, kteří podali svou žádost v letech 2009 - 2013, Moravskoslezský kraj 200
190 168
150 100
96
154
79
50 0 2009
2010
2011
2012
2013
Zdroj: KÚ MSK Počet žadatelů o svěření dítěte do péče na základě §45 zákona o rodině značně kolísá. Po poklesu v roce 2010, došlo k prudkému nárůstu v roce následujícím (o 111 osob). V roce 2012 a 2013 podalo žádost každoročně méně žadatelů než v roce předchozím (v roce 2012, 168 žadatelů, v roce 2013 – 154 žadatelů). V roce 2013 však počet podaných žádostí převyšuje stav z roku 2009 (o 58 žádostí). Graf 181: Počet žadatelů podle § 45, kteří podali svou žádost v letech 2009 – 2013, Moravskoslezský kraj
Počet žadatelů podle § 45, kteří podali svou žádost v letech 2009 - 2013, podle ORP 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
71
7
4
11
15
10 0
0
13
0
1
2009
2010
2
0
2011
2
2012
0
6
4
3
0
5
0
0
2013
Zdroj: KÚ MSK 333
Počet žadatelů o svěření dítěte do péče na základě §45 bylo v roce 2013 početně nejvyšší v ORP Havířov a na počtu podaných žádostí se podílí téměř polovinou (46,1%), následuje ORP Havířov s 15 žádostmi (9,7%), ORP Karviná se 13 žádostmi (8,4%), ORP Bruntál evidovalo 11 žádostí (7,1%) a Frýdek – Místek 10 žádostí (6,5%). V průběhu sledovaných let dochází v rámci jednotlivých ORP ke značným početním výkyvům v počtu podaných žádostí podle § 45 a není tudíž možné vysledovat žádný trend. Nejvíce žádostí ve sledovaných pěti letech bylo evidováno v ORP Ostrava, ORP Havířov a ORP Karviná. Shrnutí Z analýzy vyplývá, že vzrůstá počet dětí žijících v náhradní rodinné péči v MSK. Počet dětí žijících v pěstounské péči v MSK se při srovnání stavu v roce 2009 a 2013 zvýšil o jednu čtvrtinu (o 192 dětí). Ve všech ORP se jejich počet zvýšil či zůstává v průběhu let stabilní. Největší nárůst dětí v pěstounské péči pozorujeme v ORP Ostrava (o 86 dětí) a ORP Havířov.
Počet dětí žijících v osobní péči poručníka v Moravskoslezském kraji se při srovnání stavu v roce 2009 a 2013 zvýšil přibližně o jednu desetinu (o 90 dětí). Srovnání jednotlivých ORP nám ukazuje, že dlouhodobě nejvyšší je počet dětí v osobní péči poručníka v ORP Ostrava a ORP Havířov, následují ORP Třinec, ORP Orlová, ORP Frýdek-Místek a ORP Bruntál. Nejnižší počet vykazují ORP Kravaře a ORP Frýdlant.
Počet dětí žijících ve výchově jiné fyzické osoby než rodiče má ale spíše klesající tendenci. K poklesu počtu těchto dětí docházelo ve čtyřech z pěti sledovaných let. Počet dětí žijících ve výchově jiné fyzické osoby se mezi roky 2009 - 2013 rapidně snížil v ORP Ostrava (o 103 dětí), následována ORP Karviná (o 26 dětí), ORP Havířov (o 16 dětí) a ORP Orlová (o 15 dětí). Naopak k nárůstu počtu dětí docházelo každoročně v ORP Krnov (o 26 dětí), ORP Bohumín a ORP Bruntál.
Křivka znázorňující počet dětí nově umístěných mimo biologickou rodinu má vzrůstající charakter. V průběhu sledované pětileté řady došlo k poklesu počtu nově umístěných dětí mimo biologickou rodinu pouze v roce 2012 (o 65 dětí oproti roku 2011). Počet dětí nově 334
umístěných mimo biologickou rodinu byl v roce 2013 o 30% vyšší než v roce 2009 (nárůst o 270 dětí).
Celkový počet dětí nově umístěných mimo biologickou rodinu do ústavních zařízení má v průběhu sledovaných let spíše rostoucí tendenci. Vyjma roku 2012, kdy se počet nově umístěných dětí snížil (oproti roku 2011 o 73 dětí), docházelo každoročně k nárůstu. Počet dětí nově umístěných do ústavních zařízení na základě uložené ústavní výchovy se snižuje. Tento jev je patrný každoročně od roku 2011. Rozdíl v počtu dětí nově umístěných mimo biologickou rodinu do ústavní výchovy mezi rokem 2010 a 2013 se snížil téměř o jednu třetinu (32%, o 109 dětí). Počet dětí nově umístěných v ústavních zařízeních na základě nařízené ústavní výchovy v Moravskoslezském kraji v roce 2013 činil 232 dětí. Nejvíce dětí bylo takto umístěno v ORP Ostrava (39,2%, 91 dětí), ORP Karviná (13,8%, 32 dětí) a ORP Havířov (11,2%, 26 dětí). Nejméně dětí s nařízenou ústavní výchovou v roce 2013 jsme zaznamenali v ORP Bílovec, ORP Frenštát p. R., ORP Frýdlant n. Ostravicí a ORP Jablunkov (shodně žádné dítě), následují ORP Kravaře a Rýmařov (shodně 1 dítě).
Počet dětí nově umístěných v ústavních zařízeních na základě uložené ochranné výchovy se v MSK v průběhu sledovaných let pohybuje v rozmezí 27 až 15 dětí za rok.
Počet dětí, které byly v jednotlivých sledovaných letech v MSK umístěny do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, rapidně stoupá. V roce 2009 nedosahoval jejich počet ani padesáti (48 dětí) a v roce 2013 hrubě přesahuje dvě sta dětí (233 dětí), to představuje téměř pětinásobný nárůst. Při pohledu na počet dětí nově umístěných do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc v roce 2013 podle ORP zjistíme, že nejvíce z nich žije v ORP Ostrava (43,3%, 101 dětí), jedna desetina v ORP Bruntál (10,3%, 24 dětí), necelá desetina v ORP Havířov (7,7%, 18 dětí) a ORP Frýdek – Místek (6,7%, 16 dětí).
Počet dětí nově umístěných ve sledovaných letech do náhradní rodinné péče, má rostoucí tendenci. Nárůst lze vysledovat meziročně v průběhu celé pětileté řady.
335
Rok 2011 se v průběhu sledovaných pěti let jeví jako zlomový v počtu dětí nově umístěných do péče pěstounů. V roce 2012 došlo poprvé k nárůstu těchto dětí (o 46 dětí). V roce 2013 křivka výrazně stoupá - do péče pěstounů bylo svěřeno o polovinu více dětí (o 114 dětí) než v roce 2012. V roce 2013 počet nově umístěných dětí do péče pěstounů činil v Moravskoslezském kraji 321 dětí. Téměř čtvrtinou se na tomto počtu podílela ORP Ostrava (24,2%, 78 dětí), přibližně desetinou ORP Havířov (14,3%, 46 dětí), ORP Opava (10%, 32 dětí) a Karviná (9,6%, 31 dětí). Nejméně dětí bylo svěřeno do péče pěstouna v roce 2013 v ORP Frenštát p. R., ORP Jablunkov, ORP Kopřivnice a ORP Rýmařov (shodně 1 dítě), dále pak v ORP Kravaře a Vítkov (shodně 3 děti).
V letech 2012 a 2013 svěřilo alespoň jedno dítě do péče pěstouna na přechodnou dobu přesně jedna polovina ORP kraje (11 ORP).
Vývoj počtu dětí nově svěřených do osobní péče poručníka má v průběhu pětileté časové řady ze sledovaných forem náhradní rodinné péče nejméně dynamický charakter. V podstatě se dá říci, že se počet takto nově umístěných dětí v letech příliš neliší.
Počty dětí svěřených do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče stoupaly především v letech 2010 a 2011. V letech 2012 a 2013 je počet takto umístěných dětí vyrovnaný (215 dětí v roce 2012 a 217 dětí v roce 2013). (Pozn.: Musíme zde poznamenat, že se domníváme, že zde došlo k chybě ve výkaznictví – ORP Ostrava vykázala v průběhu roku 2009 2 děti svěřené do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče, je tedy pravděpodobné, že počet dětí uvedených v roce 2009 není kompletní a měl by být vyšší.)
U všech kategorií pěstounů můžeme říci, že jejich počet v letech stoupá. Nejvíce zřetelný je tento nárůst u počtu pěstounů prarodičů (o 377) a u cizích osob (o 386 osob). (Pozn.: V případě určení vztahu pěstounů ke svěřenému dítěti, se ve 12 ORP v různých letech součet prarodičů, jiného příbuzného a cizí osoby nerovná celkovému počtu pěstounů.) V průběhu všech sledovaných let dominují pěstouni prarodiče a cizí osoby, jejichž počet se pohybuje okolo 40%. Pěstounem je jiný příbuzný než prarodič přibližně v 17 % případů.
336
V osmi ORP převládali pěstouni prarodiče (ORP Bohumín, ORP Frýdek-Místek, ORP Hlučín, ORP Karviná, ORP Nový Jičín, ORP Odry, ORP Orlová, ORP Vítkov). Cizí osoba byla nejčastěji pěstounem svěřeného dítěte v 11 ORP.
Na konci roku 2013 čítal počet pěstounských rodin v Moravskoslezském kraji 1 376, z tohoto počtu žily téměř tři desetiny v ORP Ostrava (388 rodin), jedna desetina v ORP Havířov (139 rodin), necelá jedna desetina v ORP Karviná (101 rodin) a přibližně jedna dvacetina v ORP Frýdek-Místek (80 rodin), ORP Opava (74 rodin) a ORP Bruntál (70 rodin).
Ve všech ORP počet pěstounských rodin v letech vzrůstá, pouze u ORP Frýdlant n. O. a ORP Kravaře lze vypozorovat spíše stagnující charakter. Mezi pěstounskými rodinami ve všech sledovaných letech dominují rodiny s jedním svěřeným dítětem do péče a jejich počet v průběhu let v absolutních číslech narůstá (z 833 v roce 2009 na 1003 v roce 2013). Druhou nejpočetnější skupinu tvoří pěstounské rodiny se dvěma svěřenými dětmi.
Počet žadatelů o náhradní rodinnou péči, kteří podali žádost v daném roce, od roku 2011 každoročně stoupá. V roce 2013 se počet podaných žádostí vyšplhal na 589, což je téměř dvojnásobek ve srovnání s rokem 2010.
Počet žadatelů o osvojení se v průběhu sledovaných pěti let propadl na nejnižší úroveň v roce 2011 (59 žadatelů) a od tohoto roku opět stoupá. V roce 2013 jsme zaznamenali 94 žadatelů o osvojení. Tři desetiny ze všech žadatelů o osvojení podaly svou žádost o osvojení dítěte v roce 2013 v ORP Ostrava (30,9%, 29 žadatelů), na druhém místě se v rámci kraje umístil Frýdek – Místek se 13 žádostmi (13,8%).
V roce 2009 podalo svou žádost 87 žadatelů o pěstounskou péči a v roce 2013 jich bylo již 268, což je trojnásobek počátečního stavu (nárůst o 181 žadatelů). Největším podílem na celkovém počtu žadatelů v roce 2013 participoval ORP Havířov s 46 žadateli, kteří představují téměř pětinový podíl (17,2%). Následovala ORP Ostrava s patnáctiprocentním podílem (15,3%, 41 žadatelů). V průběhu let lze trend zvyšujících se počtů žadatelů vysledovat téměř v každém ORP. 337
Srovnání počtu žadatelů o pěstounskou péči podle vztahu k dítěti poukazuje na sílící nárůst počtu žádostí cizích osob. Cizí osoby jsou dominujícími žadateli o pěstounskou péči v průběhu sledovaných pěti let v 17 ORP (Pozn.: V případě určení vztahu žadatelů k dítěti, nebyl součet vztahových kategorií roven počtu žadatelů.)
Počtu žadatelů podle § 78 (poručenství) ve sledovaných letech spíše ubývalo. V roce 2013 žádalo o svěření dítěte dle § 78 o čtyřicet osob méně než v roce 2011. Více než polovina (54,8%) z žadatelů podle § 78 v roce 2013 (ale i v letech předešlých) pocházela z ORP Ostrava (40 osob), více než desetina (13,7%, 10 osob) žadatelů z ORP Karviná a 5 žadatelů z ORP Havířov (6,8%).
Počet žadatelů o svěření dítěte do péče na základě §45 zákona o rodině značně kolísá. V roce 2013 však počet podaných žádostí převyšuje stav z roku 2009 (o 58 žádostí.) Nejvíce žádostí ve sledovaných pěti letech bylo evidováno v ORP Ostrava, ORP Havířov a ORP Karviná.
338
V.
ZÁVĚRY
Předmětem analýzy byl sběr a zpracování kvantitativních a kvalitativních dat o stavu náhradní rodinné péče v Moravskoslezském kraji za období let 2009 až 2013. Analýza se skládala z několika dílčích oblastí, přičemž hlavním cílem analýzy bylo shromáždit a interpretovat data pro navazující kvalifikovanou diskusi nad dalším rozvojem a možnostmi podpory náhradní rodinné péče v Moravskoslezském kraji. Jsme přesvědčeni o tom, že informace jsou natolik komplexní a zajímavé, že vytváří prostor pro zlepšení v oblasti koordinace a profesionalizace postupů zainteresovaných institucí a organizací, které se na procesu zprostředkování a realizace náhradní rodinné péče podílejí.
Náhradní rodinná péče má v Moravskoslezském kraji své opodstatnění – sociálně demografický profil není zrovna příznivý. Život v úplných rodinách představují v MSK více než tři čtvrtiny rodinných domácností tvořených jednou rodinou, neúplných rodin je pak méně než jedna čtvrtina. Téměř všech ORP (s výjimkou ORP Frýdlant n. O., ORP Hlučín, ORP Jablunkov a ORP Kravaře) tvoří podíl neúplných rodin se závislými dětmi na celkovém počtu neúplných rodin více než polovinu. Počet rozvodů má v posledních letech spíše stagnující či mírně klesající tendenci, ale i tak je velký. V MSK se v roce 2013 narodila téměř polovina dětí mimo manželství (49,8%). Podíl nezaměstnaných osob v MSK v období let 2009 – 2014 roste. V roce 2014 činil podíl nezaměstnaných o málo více než jednu desetinu (10,1%). Počet dětí žijících v ústavních zařízeních v MSK se mezi roky 2009 až 2013 snížil o 58 dětí (z 1 089 v roce 2009 na 1 031 v roce 2013).
Počet dětí žijících v ústavních zařízeních s uloženou ústavní výchovou se v MSK každoročně snižuje od roku 2010. Mezi lety 2010 až 2013 došlo poklesu o 157 dětí (z 1 008 dětí v roce 2010 na 851 dětí v roce 2013). Počet dětí žijících v ústavních zařízeních na základě uložené ochranné výchovy se v MSK pohybuje po celé sledované období v desítkách (2009 - 57 dětí, 2013 - 30 dětí). Mezi lety 2009 a 2013 se počet dětí žijících v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc ztrojnásobil (2009 - 49 dětí, 2013 - 150, o 101 dětí).
339
Vzrůstající je trend v počtu dětí žijících v náhradní rodinné péči v MSK. Počet dětí žijících v pěstounské péči v MSK se při srovnání stavu v roce 2009 a 2013 zvýšil o jednu čtvrtinu (o 192 dětí). Ve všech ORP se jejich počet zvýšil či zůstává v průběhu let stabilní. Největší nárůst dětí v pěstounské péči pozorujeme v ORP Ostrava (o 86 dětí) a ORP Havířov. Počet dětí žijících v osobní péči poručníka v Moravskoslezském kraji se při srovnání stavu v roce 2009 a 2013 zvýšil přibližně o jednu desetinu (o 90 dětí). Srovnání jednotlivých ORP nám ukazuje, že dlouhodobě nejvyšší je počet dětí v osobní péči poručníka v ORP Ostrava a ORP Havířov, následují ORP Třinec, ORP Orlová, ORP Frýdek-Místek a ORP Bruntál. Nejnižší počet vykazují ORP Kravaře a ORP Frýdlant. Počet dětí žijících ve výchově jiné fyzické osoby než rodiče má spíše klesající tendenci. K poklesu počtu těchto dětí docházelo ve čtyřech z pěti sledovaných let.
Počet pěstounů i pěstounských rodin má zřetelnou vzrůstající tendenci, a to v průběhu všech sledovaných let. Počet pěstounů se mezi lety 2009 a 2013 zvýšil téměř o polovinu (o 918 osob, 2009 – 1131, 2013 - 2058). K největšímu nárůstu počtu pěstounů došlo v roce 2011 (o 445 osob). Počet pěstounských rodin dosáhl v roce 2013 počtu 1376 rodin a ve srovnání s rokem 2009 stoupl jejich počet téměř o jednu dvacetinu (o 236 rodin). Z 2 058 pěstounů v MSK v roce 2013, nalezneme více než jednu čtvrtinu v ORP Ostrava (557 pěstounů), okolo jedné desetiny v ORP Havířov (213 pěstounů), ORP Karviná (140 pěstounů) a ORP Frýdek – Místek (131 pěstounů). Počet pěstounských rodin v letech vzrůstá, pouze u ORP Frýdlant n. O., ORP Frýdek -Místek a ORP Kravaře lze vypozorovat spíše stagnující charakter.
Statistická data k náhradní rodinné péči ukazují, že vzrůstá počet dětí žijících v náhradní rodinné péči v MSK. Počet dětí žijících v pěstounské péči v MSK se při srovnání stavu v roce 2009 a 2013 zvýšil o jednu čtvrtinu (o 192 dětí). Ve všech ORP se jejich počet zvýšil či zůstává v průběhu let stabilní. Největší nárůst dětí v pěstounské péči pozorujeme v ORP Ostrava (o 86 dětí) a ORP Havířov.
Počet dětí žijících v osobní péči poručníka v Moravskoslezském kraji se při srovnání stavu v roce 2009 a 2013 zvýšil přibližně o jednu desetinu (o 90 dětí). Srovnání jednotlivých ORP 340
nám ukazuje, že dlouhodobě nejvyšší je počet dětí v osobní péči poručníka v ORP Ostrava a ORP Havířov, následují ORP Třinec, ORP Orlová, ORP Frýdek-Místek a ORP Bruntál. Nejnižší počet vykazují ORP Kravaře a ORP Frýdlant.
Počet dětí žijících ve výchově jiné fyzické osoby než rodiče má ale spíše klesající tendenci. K poklesu počtu těchto dětí docházelo ve čtyřech z pěti sledovaných let. Počet dětí žijících ve výchově jiné fyzické osoby se mezi roky 2009 - 2013 rapidně snížil v ORP Ostrava (o 103 dětí), následována ORP Karviná (o 26 dětí), ORP Havířov (o 16 dětí) a ORP Orlová (o 15 dětí). Naopak k nárůstu počtu dětí docházelo každoročně v ORP Krnov (o 26 dětí), ORP Bohumín a ORP Bruntál.
Křivka znázorňující počet dětí nově umístěných mimo biologickou rodinu má vzrůstající charakter. V průběhu sledované pětileté řady došlo k poklesu počtu nově umístěných dětí mimo biologickou rodinu pouze v roce 2012 (o 65 dětí oproti roku 2011). Počet dětí nově umístěných mimo biologickou rodinu byl v roce 2013 o 30% vyšší než v roce 2009 (nárůst o 270 dětí).
Celkový počet dětí nově umístěných mimo biologickou rodinu do ústavních zařízení má v průběhu sledovaných let spíše rostoucí tendenci. Vyjma roku 2012, kdy se počet nově umístěných dětí snížil (oproti roku 2011 o 73 dětí), docházelo každoročně k nárůstu. Počet dětí nově umístěných do ústavních zařízení na základě uložené ústavní výchovy se snižuje. Tento jev je patrný každoročně od roku 2011. Rozdíl v počtu dětí nově umístěných mimo biologickou rodinu do ústavní výchovy mezi rokem 2010 a 2013 se snížil téměř o jednu třetinu (32%, o 109 dětí). Počet dětí nově umístěných v ústavních zařízeních na základě nařízené ústavní výchovy v Moravskoslezském kraji v roce 2013 činil 232 dětí.
Počet dětí nově umístěných v ústavních zařízeních na základě uložené ochranné výchovy se v MSK v průběhu sledovaných let pohybuje v rozmezí 27 až 15 dětí za rok.
Počet dětí, které byly v jednotlivých sledovaných letech v MSK umístěny do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, strmě stoupá. V roce 2009 nedosahoval jejich počet ani 341
padesáti (48 dětí) a v roce 2013 hrubě přesahuje dvě sta dětí (233 dětí), to představuje téměř pětinásobný nárůst.
Počet dětí nově umístěných ve sledovaných letech do náhradní rodinné péče, má rostoucí tendenci. Nárůst lze vysledovat meziročně v průběhu celé pětileté řady.
Rok 2011 se v průběhu sledovaných pěti let jeví jako zlomový v počtu dětí nově umístěných do péče pěstounů. V roce 2012 došlo poprvé k nárůstu těchto dětí (o 46 dětí). V roce 2013 křivka výrazně stoupá - do péče pěstounů bylo svěřeno o polovinu více dětí (o 114 dětí) než v roce 2012. V roce 2013 počet nově umístěných dětí do péče pěstounů činil v Moravskoslezském kraji 321 dětí. Téměř čtvrtinou se na tomto počtu podílela ORP Ostrava (24,2%, 78 dětí), přibližně desetinou ORP Havířov (14,3%, 46 dětí), ORP Opava (10%, 32 dětí) a Karviná (9,6%, 31 dětí). Nejméně dětí bylo svěřeno do péče pěstouna v roce 2013 v ORP Frenštát p. R., ORP Jablunkov, ORP Kopřivnice a ORP Rýmařov (shodně 1 dítě), dále pak v ORP Kravaře a Vítkov (shodně 3 děti).
Vývoj počtu dětí nově svěřených do osobní péče poručníka má v průběhu pětileté časové řady ze sledovaných forem náhradní rodinné péče nejméně dynamický charakter. V podstatě se dá říci, že se počet takto nově umístěných dětí v letech příliš neliší.
Počty dětí svěřených do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče stoupaly především v letech 2010 a 2011. V letech 2012 a 2013 je počet takto umístěných dětí vyrovnaný (215 dětí v roce 2012 a 217 dětí v roce 2013). (Pozn.: Musíme zde poznamenat, že se domníváme, že zde došlo k chybě ve výkaznictví – ORP Ostrava vykázala v průběhu roku 2009 2 děti svěřené do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče, je tedy pravděpodobné, že počet dětí uvedených v roce 2009 není kompletní a měl by být vyšší.)
U všech kategorií pěstounů můžeme říci, že jejich počet v letech stoupá. Nejvíce zřetelný je tento nárůst u počtu pěstounů prarodičů (o 377) a u cizích osob (o 386 osob). (Pozn.: V případě určení vztahu pěstounů ke svěřenému dítěti, se ve 12 ORP v různých letech součet prarodičů, jiného příbuzného a cizí osoby nerovná celkovému počtu pěstounů.) V průběhu 342
všech sledovaných let dominují pěstouni prarodiče a cizí osoby, jejichž počet se pohybuje okolo 40%. Pěstounem je jiný příbuzný než prarodič přibližně v 17 % případů.
Na konci roku 2013 čítal počet pěstounských rodin v Moravskoslezském kraji 1 376, z tohoto počtu žily téměř tři desetiny v ORP Ostrava (388 rodin), jedna desetina v ORP Havířov (139 rodin), necelá jedna desetina v ORP Karviná (101 rodin) a přibližně jedna dvacetina v ORP Frýdek-Místek (80 rodin), ORP Opava (74 rodin) a ORP Bruntál (70 rodin).
Ve všech ORP počet pěstounských rodin v letech vzrůstá, pouze u ORP Frýdlant n. O. a ORP Kravaře lze vypozorovat spíše stagnující charakter. Mezi pěstounskými rodinami ve všech sledovaných letech dominují rodiny s jedním svěřeným dítětem do péče a jejich počet v průběhu let v absolutních číslech narůstá (z 833 v roce 2009 na 1003 v roce 2013). Druhou nejpočetnější skupinu tvoří pěstounské rodiny se dvěma svěřenými dětmi.
Počet žadatelů o náhradní rodinnou péči, kteří podali žádost v daném roce, od roku 2011 každoročně stoupá. V roce 2013 se počet podaných žádostí vyšplhal na 589, což je téměř dvojnásobek ve srovnání s rokem 2010.
Počet žadatelů o osvojení se v průběhu sledovaných pěti let propadl na nejnižší úroveň v roce 2011 (59 žadatelů) a od tohoto roku opět stoupá. V roce 2013 jsme zaznamenali 94 žadatelů o osvojení.
V roce 2009 podalo svou žádost 87 žadatelů o pěstounskou péči a v roce 2013 jich bylo již 268, což je trojnásobek počátečního stavu (nárůst o 181 žadatelů). Největším podílem na celkovém počtu žadatelů v roce 2013 participoval ORP Havířov s 46 žadateli, kteří představují téměř pětinový podíl (17,2%). Následovala ORP Ostrava s patnáctiprocentním podílem (15,3%, 41 žadatelů). V průběhu let lze trend zvyšujících se počtů žadatelů vysledovat téměř v každém ORP.
Srovnání počtu žadatelů o pěstounskou péči podle vztahu k dítěti poukazuje na sílící nárůst počtu žádostí cizích osob. Cizí osoby jsou dominujícími žadateli o pěstounskou péči 343
v průběhu sledovaných pěti let v 17 ORP (Pozn.: V případě určení vztahu žadatelů k dítěti, nebyl součet vztahových kategorií roven počtu žadatelů.)
Počtu žadatelů podle § 78 (poručenství) ve sledovaných letech spíše ubývalo. V roce 2013 žádalo o svěření dítěte dle § 78 o čtyřicet osob méně než v roce 2011. Počet žadatelů o svěření dítěte do péče na základě §45 zákona o rodině značně kolísá. V roce 2013 však počet podaných žádostí převyšuje stav z roku 2009 (o 58 žádostí.)
Veřejnost je o tématu NRP málo informovaná. Informace, které veřejnost má, navíc nemusí být příliš důvěryhodné, uvážíme-li, že jejich hlavním zdrojem je televize, internet a tisk, nikoliv odborníci z oblasti NRP, specializované weby a periodika či probíhající kampaň Dejme dětem rodinu. Množství respondentů uvedlo, že možnost vzetí si dítěte do NRP již někdy v minulosti zvažovali. Tito respondenti mají poměrně jasnou představu o tom, jaké by dítě, jež by přijali, mělo být. V zásadě by se přitom respondenti obávali přijetí dítěte romského, ale i dítěte, které mělo jednoho rodiče Roma. Obavy respondentů jsou zřejmé také při zvažování přijetí dítěte s těžším postižením, špatnou anamnézou matky (drogy v těhotenství) či dítěte agresivního nebo opakované trestaného.
Postoje veřejnosti k NRP lze označit celkově jako kladné. Polovina respondentů by dala přednost svěření ohroženého dítěte do náhradní rodiny před jeho umístěním do ústavu, ale i před jeho ponecháním v původní rodině a její následné sanaci. Přesto si však množství respondentů uvědomuje, že NRP může mít i své rizika, a že jí nelze dítě spasit. Většina respondentů se domnívá, že péče o svěřené děti je náročnější, než péče o děti vlastní. Množství respondentů také nesdílí přesvědčení, že chování dítěte se po příchodu do náhradní rodiny zlepší.
Svou vlastní informovanost o NRP považovali za dostatečnou častěji respondenti s vyšším odborným či vysokoškolským vzděláním, než respondenti s nižším stupněm dosaženého vzdělání. Více respondentů hodnotících svou informovanost o NRP jako dostatečnou lze také nalézt mezi ženami, než mezi muži, či mezi osobami majoritního etnika, které častěji než příslušníci etnickým minorit hodnotily svou informovanost o NRP jako dostatečnou. 344
Podobně lze hovořit o věřících respondentech, jež označovali svou informovanost o NRP za dostatečnou spíše, než respondenti nevěřící. Svou informovanost o NRP hodnotili lépe také častěji respondenti zaměstnaní ve státním sektoru, rodiče na rodičovské dovolené a studenti. Kladné hodnocení vlastní informovanosti bylo kromě toho hojnější u respondentů, jež by byli schopni vyžít ze svých úspor ne déle než 1 měsíc, současně však také mezi těmi, kteří by zvládli být odkázáni čistě na své ušetřené zdroje déle než 6 měsíců. Konečně pak svou informovanost označovali za dostatečnou spíše respondenti žijící v malých obcích, jejichž počet obyvatel nepřesahuje 5 000 obyvatel, či ve středně velkých obcích s minimálně 20 000 obyvateli, nikoliv však v Ostravě.
O možnosti vzít si dítě do NRP častěji uvažovali respondenti s vyšším odborným vzděláním, než respondenti s nižším stupněm dosaženého vzdělání či vzděláním vysokoškolským. Možnost stát se náhradním rodičem také spíše zvažovaly ženy, než muži. Totéž platí o věřících respondentech, kteří nad touto možností uvažovali častěji než respondenti nevěřící. O NRP také spíše uvažovali respondenti na rodičovské dovolené či v domácnosti. Co se týče velikosti místa bydliště, patří respondenti, kteří někdy přemýšleli o vzetí si dítěte do NRP, spíše mezi obyvatele malých obcí, jejichž počet obyvatel nepřesahuje 5 000 obyvatel, či středně velkých obcí s minimálně 20 000 obyvateli, nikoliv však mezi obyvatele Ostravy. Respondenti, jež někdy uvažovali o možnosti stát se náhradním rodičem, mají tedy velmi podobné charakteristiky, jako respondenti hodnotící kladně svou informovanost o tématu NRP. Informovanost o NRP totiž úzce souvisí se zvažováním možnosti vzít si dítě do NRP.
Jak se ukazuje, potřeba zvýšení informovanosti veřejnosti o NRP je nezbytná. Otázkou je, do jaké míry by měla být vedená kampaň plošná či zaměřená k potenciálním uchazečům o NRP. Nabízí se zde možnost navázat na již běžící kampaň Dejme dětem rodinu. Překážkou je, jak se zdá, odklon od tradičních vzorců rodinného života k alternativním modelům, které se vyznačují značnou tolerancí k nesezdaným soužitím, k nepřítomnosti partnera při výchově dítěte (matky samoživitelky) a také ke značné toleranci k rozpadům rodin.
345
Odborníci vnímají NRP jako smysluplnou instituci, jejíž účel chápou v nabídnutí rodinného prostředí dítěti, jehož rodiče mu z různých důvodů nejsou schopni zajistit péči. Proto je podle odborníků velkým pozitivem rozvoj systému NRP, v jehož důsledku bylo například zavedeno povinné vzdělávání žadatelů o NRP, následná práce s náhradní rodinou zahrnující doprovázení klíčového pracovníka či povinné následné vzdělávání, vznik PPPD, ale především snížení počtu dětí v ústavních zařízeních kompenzovaný zvýšením počtu náhradních rodičů. Velký význam je také přikládán komplexnímu posouzení žadatelů o NRP, které zahrnuje nejen přípravu k NRP, ale i posouzení psychologické a sociální a lékařskou zprávu. Odborníci dále také kvitují snahu o zvýšení obecné informovanosti o NRP na veřejnosti prostřednictvím kampaní.
Slabší stránkou je nicméně podle odborníků způsob realizace některých procesů v NRP. Tento problém se týká například doprovázejících organizací, jejichž služby podle odborníků nejsou vždy na dobré úrovni. Podobné lze říci také o přípravách pro zájemce o NRP, jejichž kvalita se různí. Co se týče doprovázejících organizací, odborníci dále vnímají negativně skutečnost, že se tyto organizace různí v šíři spektra služeb a věcí, jež jsou ochotny svým klientům uhradit. V případě PPPD, kterou jinak odborníci hodnotí jako velmi přínosnou, jsou spatřovány limity v procesu předávání dítěte z PPPD do PP či osvojení. Podle odborníků zde vznikají zbytečné průtahy, neboť soudy dle zkušenosti odborníků neřeší tyto případy předběžně. Na dítě však tyto průtahy mohou mít negativní vliv.
Příbuzenská pěstounská péče je mezi odborníky obecně vnímána spíše negativně, byť odborníci připouštějí, že v některých případech je svěření dítěte do PP příbuzným vhodně zvoleným krokem. Odborníci nejsou spokojeni s tím, že je jí v mnoha případech jaksi „automaticky“ dávána přednost před „klasickou“ pěstounskou péčí. Péče příbuzných o dítě přitom podle jejich zkušenosti není vždy v nejlepším zájmu dítěte. Odborníci se také poněkud skepticky staví k možnosti plošného zrušení všech ústavů. Odborníci se také shodují na tom, že školy ne vždy nabízejí dostatečnou prevenci, jejíž význam podle nich narůstá s ohledem na zvyšující se počet dětí, které vyrůstají v neúplných rodinách, což podle nich může vést k absenci vzoru pro rodinný život či nedostatečně naplněné partnerské a rodičovské kompetence u budoucí generace. Někteří pedagogové mají také podle odborníků 346
limity v oblasti práce se třídou (skupinou), v níž se nachází dítě, které je v NRP. V kraji pak podle odborníků chybí dostatečné zajištění péče o mladé dospělé, po ukončení PP, buď z důvodu jejich zletilosti či ukončení studia. Pro tyto mladé dospělé je postrádán dostatečný počet služeb jako domy na půl cesty či jiných služeb, které by se věnovali této skupině. Nabízí se zde také možnosti vedoucí ke zvýšení kvality práce doprovázejících organizací prostřednictvím standardizace jejich činnosti. Na místě je také usilování o eliminaci průtahů jednání na soudech, o jednotný postup při rozhodování o svěření do pěstounské péče příbuzným, zviditelnění skutečnosti, pro jaké děti se NRP hledá, v kampaních. Každý případ svěření dítěte do tzv. příbuzenské pěstounské péče by měl být pečlivě zvážen a sledován. Výhodu ponechání dítěte v širší rodině, kterou příbuzenská PP nabízí, je možno v případě pochyb o schopnostech rodiny pečovat správně o dítě kompenzovat jeho svěřením do „klasické“ PP (tzn. nepříbuzenské) v blízkosti příbuzných, což by umožnilo častý kontakt dítěte s rodinou. V rámci možností kraje by bylo vhodné podnítit školy k posílení partnerských a rodičovských kompetencí u mládeže a koneckonců i u rodičů samotných (posílení rodiny). Je také možné podnítit školy a pedagogické fakulty k seznamování pedagogů s tématem NRP a specifiky práce s dětmi v NRP či se skupinami, v nichž jsou tyto děti přítomny.
Naprostá většina respondentů (86 %) dotazníkového šetření kampaň Dejme dětem rodinu nezná. Zná ji 14 % respondentů. Mezi těmi, kteří kampaň znají, jsou dvě třetiny žen a jedna třetina mužů, kampaň je přitom známá spíše ve středně velkých městech kraje, které mají od 20 000 do 100 000 obyvatel, nikoliv tedy v Ostravě. Celkově se tedy dá říci, že kampaň nezná naprostá většina veřejnosti v Moravskoslezském kraji. Ti co kampaň znají, tak především z televize, internetu, od známých a příbuzných a také z tisku. Velmi málo respondentů zná naopak kampaň ze sociálních sítí, billboardů, plakátů a letáků. Nicméně musíme upozornit na skutečnost, že si mohli respondenti kampaň plést s jinými kampaněmi, což značně ztěžuje věrohodnost našich interpretací a závěrů. Na místě je učinit rozhodnutí o tom, zda kampaň Dejme dětem rodinu cílit na co nejširší spektrum obyvatel Moravskoslezského kraje (otázka efektivity a cílů) či pouze na některé skupiny. V tom druhém případě potom cílit kampaň pouze na některé skupiny obyvatel, jasně definovat, o které skupiny se bude jednat a současně zvolit takové kanály, s nimiž je 347
populace, eventuálně vybrané skupiny, v kontaktu. Vhodnou volbou kanálů by mělo dojít k zefektivnění kampaně. Obsahově by měla kampaň informovat veřejnost o radostech, ale přiměřeným způsobem též o starostech života náhradní rodiny, přínosech, ale i nárocích a úskalích, které péče o děti v NRP přináší. Rovněž informovat veřejnost o tom, jaké skupiny dětí rodinu nejčastěji postrádají, nebo jsou její ztrátou nejvíce ohroženy s cílem sdělit jí, pro jaké děti se nejčastěji NRP hledá.
Dle vyjádření odborníků, kteří působí v oblasti náhradní rodinné péče v Moravskoslezském kraji, je síť služeb, které fungují v tomto kraji jedna z nejrozšířenějších v celé České republice. Zásluhu na tom mají tradiční poskytovatelé sociálních služeb, kteří působí v Moravskoslezském kraji dlouhodobě a oblast náhradní rodinné péče pro ně byla příležitostí k rozšíření nabízeného portfolia jejich služeb. Tato síť sociálních služeb začala být také vhodně doplňována mateřskými a komunitními centry, které se této oblasti začínají také intenzivně věnovat. Svou roli měl v rozšíření nabízených služeb například i Státní příspěvek na výkon pěstounské péče. Klienti jednotlivých služeb se orientují v nabídce služeb pro pěstouny především podle dosavadních zkušeností s organizacemi. Na podobném principu funguje i spolupráce jednotlivých organizací, které působí v této oblasti. Spolupráce jednotlivých organizací, které působí v oblasti náhradní rodinné péče v Moravskoslezském kraji je dle vyjádření odborníků z této oblasti bezproblémová. Velkým přínosem je pro rozvíjení spolupráce jednotlivých organizací především kampaň Dejme dětem rodinu a aktivita jednotlivých obcí, které mohou kvalitně zpracovanými komunitními plány celkovou spolupráci jednotlivých organizací výrazně podpořit. Stejně tak je klíčová snaha jednotlivých orgánů OSPOD, vhodně komunikovat s dalšími pověřenými osobami v místě jejich působnosti.
Nedostatky ve spolupráci v rámci sítě subjektů, které působí v systému náhradní rodinné péče, jsou dle vyjádření komunikačních partnerů pouze ve vztahu k pediatrům a pedagogům, tedy osobám, které nepůsobí primárně v rámci této sítě subjektů v oblasti náhradní rodinné péče.
348
Velmi dobře je zasíťováno službami pro pěstouny především centrum kraje, tedy Ostrava a její okolí, naproti tomu v severní a západní části kraje je nabídka služeb pro pěstouny mnohem menší a pěstouni nemají v těchto částech kraje příliš mnoho možností s kým spolupracovat, či dokonce uzavřít dohodu o výkonu pěstounské péče. Pokud tuto informaci propojíme s výsledky sociodemografické části této analýzy, tak pozorujeme, že služby v čase kopírují rostoucí počty pěstounů v jednotlivých ORP, v některých ORP je ještě prostor pro rozšíření spektra služeb pro pěstouny. V případě růstu počtu pěstounů by bylo vhodné podpořit rozšíření nabídky služeb v severní a západní části kraje. Také by byla na místě podpora osvěty mezi pedagogy a pediatry v oblasti náhradní rodinné péče. Je patrné, že celý systém náhradní rodinné péče v celé ČR a tedy i v Moravskoslezském kraji, je stále ještě v procesu zvykání si na změny, které přišly zejména od roku 2013.
Žadatelé o různé formy náhradní rodinné péče se vzájemně odlišují. Vstupují do procesu zprostředkování s různými motivacemi a představami o dětech, ale také se jedná i o osoby s mírně odlišnými sociodemografickými charakteristikami. Sestavili jsme jejich profil.
Analyzovali jsme údaje o 759 dětech, které byly v letech 2009 až 2013 zařazeny do evidence dětí vhodných pro zprostředkování náhradní rodinné péče. Z toho bylo 513 dětí následně svěřeno do péče budoucích pěstounů či osvojitelů. Z údajů o těchto dětech vyplývá snižující se tendence v počtu svěřených dětí podle jejich věku v době jejich svěření. Nejvíce svěřených dětí bylo mladších jednoho roku (44% ze všech svěřených dětí), druhou nejpočetnější skupinou byly děti ve věku 1 roku a počty se dále snižovaly podle věku dítěte. Stejně tak věk dětí, které vstoupily do evidence dětí vhodných pro zprostředkování náhradní rodinné péče, měl klesající tendenci: nejvíce dětí bylo do evidence zařazeno ve věku do jednoho roku (41% ze zařazených dětí) a jejich zastoupení dětí pak mělo s jejich přibývajícím věkem klesající tendenci.
Ovšem dalším 226 dětem, jejichž údaje byly v rámci analýzy zpracovány, je stále potřeba zajistit péči v náhradním rodinném prostředí. 45 % z nich bylo umístěno mimo biologickou rodinu na základě soudního rozhodnutí a 55 % na žádost zákonného zástupce. V rámci statistické analýzy se ukázalo, že děti se poměrně významně odlišovaly právě na základě 349
tohoto kritéria, a to v mnoha ohledech. Např. v délce strávené v biologické rodině a mimo ni, v kontaktu s biologickou rodinou, zda se jednalo o dítě samostatné nebo sourozeneckou skupinu apod.
V případech předčasně ukončené pěstounské péče, se kterými jsme se setkali v kvalitativním výzkumu, byla patrná kombinace několika nepříznivých faktorů. Na jednu stranu je patrné, že se rodiče obtížně vyrovnávali se selháním. Na druhou stranu je patrné, že se děti potýkaly s vážnými problémy a do náhradních rodin přišly v poměrně zanedbaném stavu a pravděpodobně ne dobře diagnostikované. Problematickým momentem byla adaptace obou stran, do které intervenovali (ne vždy dobře) biologičtí rodiče. Dalším prvkem byly komplikace v ustavování vazeb a soužití s novými sourozenci.
V posledních letech došlo dle neúspěšných pěstounů ke zkvalitnění přípravy žadatelů o náhradní rodinnou péči. Systém podpůrných služeb pro pěstouny je sice rozšířený, ale nereaguje včas, tedy ještě před předáním dítěte do náhradní rodinné péče. Přestože se celý systém přípravy žadatelů, předávání informací o dítěti včetně samotného předávání dítěte za poslední roky velmi zkvalitnil, mělo by se stále pracovat na jeho zdokonalení, tak aby nedocházelo k návratu dětí umístěných do náhradní rodinné péče. Sledované neúspěšné případy ukazují, že příprava pěstounů by měla probíhat tak, aby je připravila na reálné situace, které mohou v praxi nastat. V neúspěšných adaptacích se ukazovaly problémy při nastavování pravidel a hranic. Zdá se, že rozsah problémů dítěte se projevil v plném rozsahu až v rodinném prostředí. Rodiny se potýkaly s pojmenováváním problémů a obtížně hledaly způsoby práce, které vyžadovaly dle našich dojmů specializovanější péči. Spárování dětí a pěstounů by mělo být velmi citlivě řešeno a mělo by být vždy přihlíženo ke stavu dítěte i náhradní rodiny, do které má být dítě umístěno. Mělo by se více přihlížet k tomu, zda děti z ústavní péče do náhradní rodinné péče chtějí.
Kvantitativní analýza dětí, u kterých byla předčasně ukončena zprostředkovaná pěstounské péče (58 dětí) se sestávala z charakteristiky těchto dětí a analýzy důvodů, které vedly k předčasnému ukončení péče. K nejčastějším rizikovým faktorům u dětí, které byly umístěny mimo biologickou rodinu na základě rozhodnutí soudu, patřil nezájem rodičů, 350
špatná sociální situace, zanedbaná péče nebo závislost rodiče na návykových látkách. Ale také týrání, výchovné problémy dítěte, úmrtí matky, nástup otce do výkonu trestu odnětí svobody či nezletilost matky. K nejčastějším rizikovým faktorům u dětí umístěných na základě žádosti zákonného zástupce to pak byla špatná sociální situace, nezájem rodiče o dítě, závislost rodiče na návykových látkách. Zmíněny byly i výchovné problémy, zanedbaná péče, úmrtí matky, zdravotní problémy dítěte či rodičů nebo podezření z týrání dítěte. Průměrný počet dnů, které děti strávily v náhradní rodině, byl 2 001, což činí v přepočtu 5,5 roku.
Analýza rovněž identifikovala primární důvody, resp. příčiny selhání pěstounské péče. Byly jimi: výchovné problémy dítěte, selhání pěstouna v kombinaci se zvladatelnými výchovnými problémy, závažné selhání pěstouna, jiné důvody ze strany pěstouna a dítěte. U 32 dětí tak došlo k ukončení z důvodů, které ležely na jejich straně (výchovné problémy a jiné důvody), u 14 dětí z důvodů selhání pěstouna (závažné selhání pěstouna a jiné důvody) a u 11 dětí na pomezí obou subjektů (kombinace výchovných problémů a jejich nezvládnutí pěstounem). Tyto děti téměř ve všech případech z rodiny odešly do některého ze zařízení pro výkon ústavní výchovy, resp. zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.
351
