Shrnutí současného stavu veřejné dopravy v Jihočeském kraji

JIKORD s.r.o. Okružní 517/10 České Budějovice 370 01 České Budějovice Jihočeský koordinátor dopravy

Shrnutí současného stavu veřejné dopravy v Jihočeském kraji Charakteristika území kraje

Jihočeský kraj se sídlem v Českých Budějovicích je vymezený územím okresů České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor. Rozlohou 10 057 km 2 představuje 12,8 % rozlohy ČR a je tak po Středočeském kraji druhým největším krajem v ČR. Počtem 623 obcí se Jihočeský kraj řadí na čtvrté místo mezi kraji v rámci ČR. Hustota osídlení je cca 63 obyvatel na 1 km2, což je nejnižší hodnota v ČR. Nejvyšší hustotu obyvatelstva má okres České Budějovice se 114 obyvateli na 1 km2, kde žije 29,3 % obyvatel kraje. Naopak nejmenší hustotu obyvatelstva má okres Prachatice s 37 obyvateli na 1 km2. Hustota obyvatel, potřeba zabezpečení dopravy do zaměstnání, do škol, zdravotních zařízení a k orgánům veřejné moci zásadně ovlivňují požadavky na veřejnou dopravu v kraji. Přehled počtu cestujících, kteří jsou nuceni vyjíždět resp. dojíždět za prací nebo do škol v členění dle obcí s rozšířenou působností (dále jen ORP), jsou obsaženy v níže uvedené tabulce. Počet vyjíždějících a dojíždějících je závislý na počtu obyvatel v jednotlivých ORP, z čehož plyne, že nejvíce vyjíždějících a dojíždějících bude v nejlidnatějším ORP – České Budějovice. Lepší vypovídající schopnost má saldo, podle něhož jsou záznamy v tabulce seřazeny. Dojížďka do ORP převyšuje vyjížďku pouze ve dvou ORP – České Budějovice a Týn nad Vltavou (JE Temelín), který leží severně od Českých Budějovic - viz tabulka č. 1.

JIKORD s.r.o. Sídlo: U Zimního stadionu 1952/2 Kancelář: B. Němcové 49/3 370 76 České Budějovice Jihočeský koordinátor dopravy

Tabulka č. 1 - Dojížďka a vyjížďka z/do ORP v JčK

České Budějovice Týn nad Vltavou Vimperk Blatná Strakonice Vodňany Kaplice Dačice Třeboň Prachatice Jindřichův Hradec Tábor Milevsko Písek Český Krumlov Soběslav Trhové Sviny Zdroj: ČSÚ

Absolutní čísla Vyjíždí Dojíždí mimo ORP do ORP 3 967 8 640 860 2 292 639 517 651 283 1 328 892 921 441 1 394 833 859 273 1 274 506 1 451 541 1 606 607 2 778 1 753 1 364 202 2 222 1 013 2 299 852 1 916 414 2 508 321

Podíl (%) Vyjíždí mimo Dojíždí ORP do ORP 13,8 30,0 18,3 48,7 22,6 18,3 29,4 12,8 18,7 12,6 44,3 21,2 31,7 19,0 31,8 10,1 30,8 12,2 28,6 10,7 24,4 9,2 18,8 11,8 43,6 6,5 32,3 14,7 30,0 11,1 48,4 10,5 64,0 8,2

Saldo 4 673 1 432 -122 -368 -436 -480 -561 -586 -768 -910 -999 -1 025 -1 162 -1 209 -1 447 -1 502 -2 187

Vyjížďka výrazně převyšuje dojížďku v ORP Trhové Sviny, Soběslav a Český Krumlov. V rámci Jihočeského kraje je veřejná doprava zajišťována následujícími druhy dopravy: 

Veřejná linková doprava v režimu ZVS



Veřejná drážní doprava v režimu ZVS



Veřejná linková a drážní doprava mimo režim závazku veřejné služby Jihočeského kraje



Městská hromadná doprava



Vodní doprava



Letecká doprava



Nekonvenční doprava (lanové dráhy)

Kraj dle § 3 zákona 194/2010 Sb. o veřejných službách v přepravě cestujících v platném znění ve své samostatné působnosti stanovuje rozsah dopravní obslužnosti a zajišťuje dopravní obslužnost veřejnými službami v přepravě cestujících veřejnou drážní osobní dopravou a veřejnou linkovou dopravou a jejich propojením. V systému realizace zajištění dopravní obslužnosti území Jihočeského kraje linkovou osobní dopravou a drážní dopravou je v souladu s ustanovením § 35, odst. 2, písm. g) zákona 129/2000 Sb., Zákona o krajích, vyhrazeno zastupitelstvu kraje stanovit rozsah dopravní obslužnosti pro území kraje. Rozsah dopravní obslužnosti je každoročně stanovován na následující rok a za uplynulý rok pravidelně vyhodnocován co do rozsahu výkonů I výše dotačních prostředků.

1


Dopravní obsluha kraje ve veřejné linkové dopravě

Ve veřejné linkové dopravě má Jihočeský kraj k 1. 1. 2014 uzavřeno celkem 14 smluv o závazku veřejné služby k zajištění dopravní obslužnosti Jihočeského kraje linkovou osobní dopravou. Tyto smlouvy zahrnují: a) Linková doprava: 364 linek s proběhem (dopravním výkonem) 19,546 milionů ujkm/rok; b) Městská hromadná doprava (plnící funkci linkové dopravy v ZDO): 18 linek zajišťujících obsluhu obcí v širší aglomeraci: • Č. Budějovice - 9 linek, • Tábor - 8 linek, • Strakonice - 1 linka. V souladu s uzavřenými smlouvami dopravci předkládají čtvrtletně a sumárně ročně vyúčtování prokazatelné ztráty z provozu. Přehled výkonů jednotlivých dopravců v rámci dopravní obslužnosti JčK za roky 2012 -2014 obsahuje tabulka č. 2: Tabulka č. 2 - Přehled výkonů v DO JčK dle dopravců ve veřejné linkové autobusové dopravě (v tis. uj.km) Dopravce ČSAD JIHOTRANS a.s. COMETT PLUS spol. s r.o. ČSAD STTRANS a.s. ČSAD J. Hradec a.s. ČSAD AUTOBUSY Č. Budějovice a.s. ČSAD AUTOBUSY Č. Budějovice, a.s. (převod Doprava Záruba) ICOM transport a.s. Veolia transport Praha s.r.o. JOSEF ŠTEFL-tour DP Města Vl. Březí s.r.o. COMETT PLUS spol.s r.o.-MHD ČSAD STTRANS a.s.-MHD DP Města Č. Budějovice a.s. Znojemská dop. spol. - PSOTA, s.r.o. CELKEM

Skutečnost 2012

Skutečnost 2013

Smlouvy 2014

2014/2013 %

3 810 528 2 416 322 1 813 783 2 854 164

3 821 848 2 429 044 1 814 026 2 853 246

3 997 283 2 521 519 1 817 255 2 871 529

104,59 103,81 100,18 100,64

6 426 680

6 441 253

6 434 305

99,89

635 529

626 562

625 701

99,86

318 513 65 350 432 060 38 796 176 549 8 162 263 750

315 494 67 516 432 803 38 549 176 262 8 146 244 724

316 387 69 352 430 036 37 390 176 307 8 124 238 520

100,28 102,72 99,36 96,99 100,03 99,73 97,46

2 322 19 262 508

2 316 19 271 789

2 292 19 546 000

98,96 101,42

Zdroj: vlastní JIKORD

2


Počet smluvních dopravců i výkony ve veřejné linkové dopravě jsou v posledním období stabilizovány. Meziroční nárůst smluvních výkonů autobusových dopravců v r. 2014 oproti r. 2013 souvisí s převodem veřejné drážní dopravy na veřejnou autobusovou dopravu od 13. 12. 2013. K tomuto datu byl zcela zastaven provoz na železniční trati Číčenice – Týn nad Vltavou a dále došlo k náhradě 7 vlaků na trati Tábor – Veselí nad Lužnicí – Č. Budějovice. Důvodem těchto opatření byla úspora nákladů na úhradu provozní ztráty železniční dopravy.

Z celkových finančních prostředků, které jsou určeny na financování dopravní obslužnosti Jihočeského kraje (předpoklad r. 2014 činí 988 739 396 Kč), je pro veřejnou linkovou osobní dopravu určena částka 423 788 396 Kč, což představuje 42,86 % z finančních prostředků z rozpočtu Jihočeského kraje určených na zajištění dopravní obslužnosti v roce 2014. Seznam jednotlivých linek a spojů v závazku veřejné služby je k nahlédnutí na: http://www.kraj-jihocesky.cz/184/prehledy_dopravni_obsluznosti_uzemi_jihoceskeho_kraje.htm

Dopravní obsluha kraje ve veřejné drážní dopravě

Železniční doprava je základní součástí dopravního systému kraje, který významně ovlivňuje rozvoj území. Na území kraje se nachází celkem 21 tratí o celkové délce 981 km, z nichž 7 je celostátních a 14 regionálních (z toho počtu je osobní doprava provozována na 12 tratích). V rámci kraje je celkem 249 železničních stanic a zastávek (z toho 146 neobsazených dopraven). Hustota železniční sítě na území kraje je 9,75 km na 100 km2, což je výrazně pod celostátním průměrem. To znamená podstatně méně rozvinutou dopravní infrastrukturu. Tato skutečnost je doložena v tabulce č. 3 a současně i v přiložené mapě železničních tratí na území České republiky (obrázek č. 1).

3


Tabulka č. 3 - Hustota železnic v ORP JčK Rozloha ORP

Hustota obyvatel 2009

(km2)

(obyv./km2)

10058

63

978,4

0,09

Blatná

279

50,2

33,32

0,12

České Budějovice

924

167

129,18

0,14

Český Krumlov

1131

37,1

78,7

0,072

Dačice

472

42,1

23,46

0,05

Jindřichův Hradec

934

51,4

92,72

0,1

Kaplice

485

40,7

47,26

0,09

Milevsko

385

48,9

22,88

0,06

Písek

742

69,8

94,26

0,13

Prachatice

839

40,3

92,84

0,11

Soběslav

324

68,7

38,44

0,12

Strakonice

574

78,7

63,35

0,11

Tábor

1002

80,6

96,29

0,09

Trhové Sviny

452

40,3

29,68

0,07

Třeboň

538

47,2

58,53

0,11

Týn nad Vltavou

262

53,8

13,33

0,05

Vimperk

535

33,1

36,99

0,07

Vodňany

179

65,4

27,17

0,15

Jihočeský kraj

Železnice (km)

Hustota železnic (km/km2)

Zdroj: ČSÚ

Obrázek č. 1 - Mapa železničních tratí na území České republiky.

4


Zdroj: SŽDC

5


Drážní doprava v závazku veřejné služby je uzavřena ve smluvním vztahu se 2 železničními dopravci (ČD a.s., JHMD a.s.) a s Dopravním podnikem města České Budějovice a.s. při zajištění dopravy na dráze trolejbusové v extravilánu města Č. Budějovice (úsek Nemanice – Borek, točna). Na 10 regionálních tratích je provozováno cca 288 osobních a spěšných vlaků s dopravním výkonem cca 5,4 milionu vlkm/rok. Veškeré spoje těchto regionálních tratí jsou předmětem smlouvy s Jihočeským kraje. V souladu s uzavřenými smlouvami dopravci předkládají čtvrtletně a sumárně ročně vyúčtování prokazatelné ztráty z provozu. Přehled výkonů veřejné drážní dopravy je zobrazen v tabulce č. 4. Tabulka č. 4 - Přehled výkonů v DO JčK dle dopravců ve veřejné linkové drážní dopravě (v tis. uj. vlkm) Dopravce České Dráhy a.s. JHMD a.s. Dopravní podnik města Č. Budějovice a.s.

Skutečnost 2012 Skutečnost 2013

Smlouvy 2014

2014/2013 % 5 064 462 96,77

5 211 026

5 233 456

178 651

179 863

179 690

99,90

25 520

25 448

25 373

99,71

CELKEM 5 415 197 5 438 767 5 269 525 96,89 Meziroční pokles výkonů 2014/2013 je ovlivněn nahrazením drážní dopravy autobusovou na trati č. 192 Čičenice – Týn n. Vltavou a neobjednáním 7 vlaků na trati č. 220 v úseku České Budějovice – Tábor ke dni 15. 12. 2013 Zdroj: vlastní JIKORD

Seznam regionálních tratí: Trať č. 191 Nepomuk – Blatná (regionální dráha, neelektrizovaná) Trať č. 192 Číčenice – Týn nad Vltavou (regionální dráha, neelektrizovaná) ) - na této trati byla železniční doprava od 15. 12. 2013 nahrazena autobusovým konceptem. Trať č. 193 Netolice – Dívčice (regionální dráha, neelektrizovaná) - na této trati byla železniční doprava od 1. 3. 2011 nahrazena autobusovým konceptem. Trať č. 194 České Budějovice – Černý Kříž (regionální dráha, neelektrizovaná) Trať č. 195 Rybník – Lipno nad Vltavou (regionální dráha, elektrizovaná) Trať č. 197 Číčenice - Nové Údolí (regionální dráha, neelektrizovaná) Trať č. 198 Strakonice – Volary (regionální dráha, neelektrizovaná) Trať č. 201 Tábor – Ražice (v úseku Tábor – Písek regionální dráha, neelektrizovaná) Trať č. 202 Tábor – Bechyně (regionální dráha, elektrizovaná) Trať č. 203 Strakonice – Březnice (regionální dráha, neelektrizovaná) Trať č. 224 Tábor – Horní Cerekev (regionální dráha, neelektrizovaná) Trať č. 227 Slavonice – Kostelec u Jihlavy (regionální dráha, neelektrizovaná) 6


Trať č. 228 Jindřichův Hradec – Obrataň (úzkokolejná železnice) Trať č. 229 Jindřichův Hradec – Nová Bystřice (úzkokolejná železnice) Zdroj: vlastní JIKORD Významným dopravním systémem v železniční dopravě Jihočeského kraje je ucelený systém šumavských tratí (tratě č. 194, 197, 198), které představují funkční dopravní celek. V současné době je na tyto tratě realizováno nabídkové řízení pro výběr dopravce v závazku veřejné služby. Cílem je zajistit provoz s ekonomicky udržitelnými dotačními náklady a se standardní evropskou kulturou cestování. Tyto tratě plní funkci dopravní obslužnosti a funkci rekreační dopravy, trať 194 s významným nárůstem přepravy v letním období.

Doprava mimo režim závazku veřejné služby (dále ZVS) v Jihočeském kraji

Doprava mimo režim ZVS je doprava nedotovaná krajem (kraj neplatí prokazatelnou ztrátu z plnění závazku veřejné služby). Ve veřejné linkové dopravě je k 1. 1. 2014 mimo závazek veřejné služby na území Jihočeského kraje komerčně provozováno cca 94 autobusových linek (z toho 4 mezinárodní) s dopravním výkonem 5,7 miliónů ujetých km za rok. Tyto autobusové linky jsou většinou provozovány na komerčním základě a pouze u malé části z nich je poskytována dotace od obcí popř. firem, v jejichž zájmu je tato doprava provozována. V železniční dopravě je na území Jihočeského kraje dotováno státem prostřednictvím MD ČR dopravci ČD, a.s. 65 rychlíků včetně mezinárodních s dopravním výkonem cca 2,3 milionu vlkm/rok, které jsou provozovány na tratích: 190 České Budějovice – Horažďovice předměstí – Plzeň 196 České Budějovice – Horní Dvořiště (-Summerau) 200 Protivín - Zdice 220 České Budějovice – Benešov u Prahy (-Praha) 225 Veselí nad Lužnicí – Havlíčkův Brod Součástí 94 komerčních linek jsou i některé autobusové linky, které svých charakterem spadají do linek patřících do ZVS a které v případě zavedení IDS bude nutné vést v ZVS a z prostředků Jihočeského kraje hradit jejich provozní ztrátu. Některé linky jsou z dotované dopravní obslužnosti zcela vyloučeny (např. trasa České Budějovice – Č. Krumlov), u některých linek (např. České Budějovice-Kaplice) není hrazena ztráta na všech provozovaných spojích. 7


MHD V Jihočeském kraji je provozována MHD v těchto městech: České Budějovice, Jindřichův Hradec, Písek, Strakonice a Tábor. Prokazatelnou ztrátu z provozu městské hromadné dopravy hradí tato města ze svého rozpočtu. Jihočeský kraj má v oblasti městských doprav uzavřeny smlouvy s Dopravním podnikem města České Budějovice a.s., ČSAD STTRANS a.s. a COMETT PLUS Tábor spol. s r.o. U těchto tří dopravců objednává dopravu, která navazuje na městskou hromadnou dopravu v intravilánu těchto měst. Provozují ji autobusy, které zajišťují MHD a pokračují za katastrální hranice města. Objednána je doprava příměstská, tzn. doprava od katastrálních hranic města do cílové obce na příslušném spoji. Ve městech Český Krumlov, Milevsko, Prachatice, Třeboň, Týn n. Vltavou a Vimperk je provozována doprava s jasným charakterem městské dopravy na linkách v závazku veřejné služby, tzn., že Jihočeským krajem jsou hrazeny linky a spoje, které spadají do kategorie městské hromadné dopravy. Jedná se o tyto linky: 320800 Týn nad Vltavou- Poněšice-České Budějovice 330150 Větřní-ČK,AN-ČK,Vyšný-ČK,žel.st.-ČK,Tovární točna-ČK,Plešivec-ČK,SpolíČK,aut.nádr. 330151 Český Krumlov-Větřní 330152 Větřní-Český Krumlov,aut.nádr.-Český Krumlov,žel.st.-Český Krumlov,Tovární točna 330153 Český Krumlov-ČK,Plešivec-ČK,aut.nádr.-ČK,žel.st.-Český Krumlov,Vyšný-Větřní 340300 Stará Hlína-Třeboň,U myslivny-Třeboň,žel.zast.-T,aut.nádr.-Třeboň,žel.st.-BřiliceKojákovice 360050 Milevsko-Milevsko,žel.st.-Sepekov 370170 Vimperk,nemocnice-Vimperk,aut.nádr.-Bořanovice-Čkyně-Bošice,Budilov 370680 Prachatice,škola Národní ul. – Prachatice,aut.nádr.-Ktiš,Březovík Města České Budějovice, Jindřichův Hradec, Písek, Strakonice a Tábor hradí městskou hromadnou dopravu ze svých prostředků. Je tedy z tohoto pohledu „nespravedlivé“, aby jiným městům regionu, tj. Český Krumlov, Třeboň, Týn nad Vltavou, Milevsko, Prachatice a Vimperk hradil městskou hromadnou dopravu z krajských prostředků Jihočeský kraj. V rámci sjednocení podmínek se navrhuje zachovávat stejný princip ke všem městům kraje jako v případě úhrady ztráty u Dopravního podniku města České Budějovice, COMETTu PLUS Tábor a ČSAD STTRANS, tzn.: prokazatelná ztráta na spojích, které jsou vedeny přes hranice města, bude z prostředků Jihočeského kraje hrazena pouze od hranic města po konečnou zastávku obce.

8


Spoje, které zajišťují městskou dopravu po katastrálním území města, si budou města hradit ze svých prostředků. Zdroj: vlastní JIKORD

Vodní doprava. Osobní lodní doprava na území Jihočeského kraje je v současnosti provozována na přehradní nádrži Lipno, na toku Vltavy mezi Českými Budějovicemi a Hlubokou nad Vltavou, Týnem nad Vltavou a Orlíkem a na rybníku Svět u Třeboně. Na vodní nádrži Lipno je v provozu 5 přístavišť a přes nádrž jezdí tři přívozy: Frymburk – Přední Výtoň, Frýdava (provozuje obecní úřad), Dolní Vltavice – Kyselov (provozuje od května do října společnost WOLFI VOK s.r.o.) a Horní Planá – Bližší Lhota (provozuje v letní sezóně rodina Valešových). Funguje zde charterová doprava, je vybudován jachetní přístav, funguje zde řada půjčoven lodí. Vyhlídkové okružní plavby s výjezdy z přístavišť Lipno nad Vltavou a Horní Planá provozuje společnost Rosenberger LIPNO-LINE s. r. o. Na Orlíku je 8 přístavišť pro osobní lodní dopravu. Linkovou dopravu zde provozuje společnost Quarter, s. r. o., nabízí též nepravidelné a vyhlídkové plavby na trasách: 

Orlík – Zvíkov - tato trasa je provozována po celou dobu plavební sezony od dubna do října a umožňuje vidět historické památky také z vodní hladiny.



Orlík - přehrada Orlík - trasa je v provozu v červenci a srpnu a zajišťuje přepravu z kempů, rekreačních středisek a hotelů, které jsou v krásném prostředí Orlické přehrady.



Orlík

- Týn nad Vltavou (objednávková trasa) - celodenní výlet po Vltavě, Lužnici a Otavě

s návštěvou Zvíkova a Orlíku. 

Podolsko - Orlík (objednávková trasa) - tato trasa je určena pro turisty a cykloturisty, kteří chtějí na svých toulkách poznat krásnou přírodu, historické památky a mnoho technicky ojedinělých a zajímavých staveb z trochu jiného pohledu.

Nachází se zde lodní výtah pro malá plavidla, který je unikátní nejen v České republice, ale i v celé Evropě. Dráha výtahu je souběžná s nedokončeným velkým zdvihadlem pro čtyřicet pět metrů dlouhé lodě. Dokončení zdvihadla spolu s výstavbou slapské plošiny jsou poslední slabinou na vltavské cestě. Projekt lodního zdvihadla na Slapské přehradě, který chce Ředitelství vodních cest ČR realizovat do roku 2020, obdržel již kladné uzemní rozhodnutí. Výstavba těchto dvou zdvihadel na přehradách Orlík a Slapy zajistí průběžnou plavbu z Českých Budějovic až do Mělníka.

9


Na rybníku Svět u Třeboně je provozována pravidelná okružní plavba, v úseku Hluboká nad Vltavou - hráz nádrže Hněvkovice funguje charterová doprava. Po otevření plavební komory Hluboká nad Vltavou je Vltava splavná z Č. Budějovic na Hněvkovickou přehradu. Základem splavnění „Hornovltavské trasy“ bylo provedení splavňovacích prací a vybudování přístaviště Lannova loděnice u Dlouhého mostu v Českých Budějovicích (2009 − 2010) a výstavba přístaviště a plavební komory v Českém Vrbném. V srpnu 2010 byla zahájena výletní plavba k jezu v Českém Vrbném a zpět. Od června 2011 pak byla plavba prodloužena na úsek mezi Českými Budějovicemi a Hlubokou nad Vltavou v délce 8,9 km. K dalším investičním akcím patří plavební komora Hluboká, modernizace jezu Hněvkovice a plavební komora na jezu Hněvkovice. Zdroj: vlastní JIKORD

Letecká doprava Za hlavní nedostatek z hlediska zvýšení dostupnosti kraje je považována absence letiště, jež by zajišťovalo kvalitní mezinárodní a vnitrostátní civilní provoz. Vedení kraje i město České Budějovice usilují o intenzivnější využití bývalého vojenského letiště v Plané u Českých Budějovic – dnes letiště České Budějovice. Společnost Jihočeské letiště České Budějovice a.s. (zakladatelé jsou Jihočeský kraj a Statutární město České Budějovice) provozující letiště České Budějovice má od března 2008 licenci k provozování veřejného vnitrostátního letiště a neveřejného mezinárodního letiště s vnější hranicí kategorie 4C. Cílem modernizace letiště je vybudování veřejného mezinárodního letiště pro provoz velkých dopravních letadel.

V kraji je dále dle ÚAP ORP

evidováno dalších 13 civilních letišť (Chelčice, Dačice, Frymburk, Hosín, Jindřichův Hradec, Kaplice, Kramolín, Krašovice, Soběslav, Strakonice, Strunkovice, Tábor, Velešín) a 3 vojenská letiště (Bechyně, Blatná – Tchořovice a Tábor – Všechov). Heliporty se nacházejí ve městech České Budějovice, Hosín, Tábor, Písek, Jindřichův Hradec, Dačice). Tato letiště mají v současné době využití pro sportovní létání, k letům v rámci integrovaného záchranného systému, ke smluvní nepravidelné dopravě osob, ke cvičným letům, propagačním letům, leteckému snímkování, k zemědělským účelům apod. Jejich současný stav (nízká únosnost vzletových, pojezdových, vyčkávacích a odstavných ploch) omezuje možnosti jejich využití. Zdroj: Jihočeské letiště České Budějovice a.s. Letiště České Budějovice LKCS [online]. 2006 [cit. 2014-1022]. Dostupné z: http://www.airport-cb.cz/

10


Nekonvenční doprava Pro oblast rekreační dopravy je pro Jihočeský kraj výhodný pravidelný provoz sedačkové lanové dráhy Krásetín – Kleť a lanová dráha na Kramolíně. Lanovky jsou provozovány pravidelně podle zveřejněného jízdního řádu.

11

Shrnutí současného stavu veřejné dopravy v Jihočeském kraji

Recommend Documents