Analýza produktů elektronického bankovnictví u vybraných subjektů v ČR

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančních obchodů

Analýza produktů elektronického bankovnictví u vybraných subjektů v ČR Bakalářská práce

Autor:

Petra Dlouhá Bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Olga Šeflová

Duben, 2010

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury. V Neratovicích, dne 27. dubna 2010 Petra Dlouhá

Poděkování: Tímto bych chtěla poděkovat mé vedoucí bakalářské práce paní Ing. Olze Šeflové za spolupráci, rady a cenné připomínky, které mi v průběhu psaní tohoto titulu poskytovala.

Anotace

Tato bakalářská práce se zabývá problematikou týkající se elektronického bankovnictví, jeho právním vymezením, vysvětlením jednotlivých forem této moderní sluţby a analýzou vybraných elektronických způsobů komunikace u čtyř bank v České republice. Cílem bylo provést komparaci internet bankingu a GSM bankingu u České spořitelny, a.s., Československé obchodní banky, a.s., Komerční banky, a.s., a Raiffeisenbank, a.s. Hlavními body celého srovnání byly nákladové poloţky a moţnosti těchto sluţeb, které banky nabízejí. V práci je dále navrţeno optimální řešení způsobu obsluhy účtu u konkrétního bankovního subjektu. V samotném závěru jsou uvedeny perspektivy internet bankingu zejména v oblasti rozšíření doplňkových sluţeb a trendy GSM bankingu zejména v oblasti způsobu komunikace mobilního telefonu s bankou.

Annotation This bachelor thesis deals on electronic banking, the legal definition, an explanation of the various forms of modern services and analysis of selected electronic means of communication with the four banks in the Czech Republic. The aim was to make a comparison of Internet banking and GSM banking at the České spořitelny, a.s., Československé obchodní banky, a.s., Komerční banky, a.s., a Raiffeisenbank, a.s. The main points of comparison, the cost factors and the possibility of such services that banks offer. The work is also proposed an optimal solution method for a particular service account banking entity. In the very end of the perspective given Internet banking in particular on the expansion of additional services and GSM banking trends, especially in the field of mobile phone communication with the bank.

Obsah Úvod ............................................................................................................................................ 7 1.

Teoretické vymezení jednotlivých forem elektronického bankovnictví ....................... 9 1.1

Pojem elektronické bankovnictví ................................................................................ 9

1.2

Právní úprava elektronického platebního styku ........................................................ 10

1.3

Výhody a nevýhody elektronického bankovnictví .................................................... 11

1.4

Vymezení jednotlivých forem elektronického bankovnictví..................................... 13

1.4.1

Phone banking ................................................................................................... 13

1.4.2

Wap banking ...................................................................................................... 14

1.4.3

PDA banking ..................................................................................................... 15

1.4.4

Java banking ...................................................................................................... 16

1.4.5

GSM banking..................................................................................................... 16

1.4.6

TV banking ........................................................................................................ 18

1.4.7

Homebanking .................................................................................................... 19

1.4.8

Internet banking ................................................................................................. 20

2.

Metodologie ...................................................................................................................... 24

3.

Analýza a komparace internet bankingu u vybraných bank ...................................... 26 3.1

Česká spořitelna, a.s. ................................................................................................. 26

3.1.1 3.2

Československá obchodní banka, a.s......................................................................... 28

3.2.1 3.3

4.

5.

Mojebanka ......................................................................................................... 29

Raiffeisenbank, a.s..................................................................................................... 31

3.4.1 3.5

ČSOB Internetbanking 24 ................................................................................. 28

Komerční banka, a.s. ................................................................................................. 29

3.3.1 3.4

Servis 24 Internetbanking .................................................................................. 27

Internetové bankovnictví Raiffeisenbank .......................................................... 31

Komparace internet bankingu u vybraných bank ...................................................... 32

Analýza a komparace GSM bankingu u vybraných bank........................................... 36 4.1

Servis 24 GSM banking............................................................................................. 36

4.2

ČSOB Mobil 24 ......................................................................................................... 36

4.3

Mobilní banka ............................................................................................................ 37

4.4

GSM bankovnictví..................................................................................................... 38

4.5

Komparace GSM bankingu u vybraných bank ......................................................... 38

Návrh optimální varianty obsluhy účtů dle konkrétních klientských požadavků .... 41 5

6.

5.1

Simulace modelu dle konkrétních klientských poţadavků internet bankingu .......... 41

5.2

Simulace modelu dle konkrétních klientských poţadavků GSM bankingu .............. 45

Výsledky, závěry a doporučení pro zdokonalení internet a GSM bankingu ............. 48

Seznam použité literatury ....................................................................................................... 51 Seznam obrázků, grafů a tabulek .......................................................................................... 54 Seznam příloh .......................................................................................................................... 55

6

Úvod Přímé bankovnictví patří mezi jeden z oborů, které zaţily obrovský rozvoj v posledním desetiletí. Není se čemu divit, tato sluţba nejenom šetří náš čas, ale i finance. Přibliţně od roku 1998 je moţné zaznamenat v České republice bouřlivý vývoj informačních a komunikačních technologií. Lze říci, ţe právě banky jsou povaţovány za jedny z prvních uţivatelů těchto technologií a byly hnací silou technologické revoluce. Před stovkami lety by tehdejší lidé jen těţko věřili, ţe v současné době je svět na tak vyspělé úrovni. Banky se tento technický pokrok snaţí co nejefektivněji vyuţít a zhodnotit jej v nabídce pro své klienty. Dochází ke sniţování nákladů bank a k vyuţití informačních technologií v bankovním prostředí jako formy platebního prostředku. Právě elektronické bankovnictví patří mezi nejdynamičtější a stále se rozvíjející bankovní sektor na finančních trzích. Za počátek elektronického bankovnictví se dá povaţovat vznik debetních platebních karet a technická zařízení nazývána ATM1. Tyto první bankomaty se začaly v komerční sféře vyuţívat v roce 1968. Dalším krokem v poskytování přímých sluţeb zákazníkům bylo širší vyuţití debetních a kreditních karet v místech obchodníků přes elektronickou technologii EPOS2. Asi nejvýznamnějším krokem bylo zahájení činnosti First Direct Bank v Leedsu. Tato banka své klienty obsluhovala pouze prostřednictvím telefonních linek a ověření totoţnosti klientů probíhalo na základě hlasové identifikace. Avšak aţ šíření internetu dalo skutečnou podporu elektronickému bankovnictví a bankovní sluţby se začaly nabízet pomocí internetových stránek a uskutečňovat přes bankovní aplikace. Banky se doslova otevřely síťovému prostředí, klienti mají okamţitý globální přístup k informacím, produktům a sluţbám a zákazníci si svůj bankovní účet mohou ovládat z pohodlí domova. Vývoj internetových technologií vedl k vývoji nových forem sluţeb, jako je právě přímé bankovnictví, došlo k vyuţívání osobních i finančních portálů, přes které se v současné době běţně obchoduje a dokonce i většina burz funguje jako virtuální přes celosvětovou informační a komunikační síť Internet.

1 2

ATM – Automatic teller machina, nebo-li mezinárodní označení pro bankomat EPOS – Electronic point of sale, jedná se o samostatný počítačový systém, který umoţňuje veškeré platby bankovním převodem nebo kreditní kartou, ověřuje transakce, poskytuje zprávy o prodeji, koordinuje inventární údaje a nabízí další sluţby klientům bank.

7

Dalším komunikačním zařízením, které se stalo fenoménem dnešní doby byl mobilní telefon, ale také tzv. kapesní osobní počítač nebo-li PDA. V současné době můţeme vyuţívat v elektronickém bankovnictví tyto produkty: Phone banking, GSM banking, PDA banking, JAVA banking, Internet banking, v minulosti se vyuţíval WAP banking a do budoucnosti se počítá s vyuţitím TV bankingu. Cílem bakalářské práce byla analýza a komparace internet a GSM bankingu u vybraných bankovních subjektů, a navrţení optimální varianty obsluhy účtů u malého aţ středně velkého podnikatele a studenta. Tato práce by měla v současné době určit nejvýhodnější banku na českém trhu, a to jak z hlediska nabízených sluţeb, tak i cen.

8

1. Teoretické vymezení jednotlivých forem elektronického bankovnictví Tato kapitola objasňuje samotný pojem elektronického bankovnictví, který se neustále vyvíjí díky vyspělým informačním technologiím. Krátce pojednává o právní úpravě elektronického platebního styku a o jednotlivých formách této stále více pouţívané bankovní sluţby.

1.1 Pojem elektronické bankovnictví Elektronické bankovnictví, nebo-li také přímé bankovnictví, představuje elektronickou formu komunikace mezi klienty banky a bankami. Jedná se o jeden z nejdynamičtějších finančních instrumentů, který se rozvinul v posledních deseti letech bleskovou rychlostí. Pokud klient vyuţívá těchto sluţeb, nepřichází do osobního kontaktu s bankéřem na pobočce banky, neboť s bankou komunikuje tzv. na dálku, např. ze svého domova. Jedná se o elektronický platební styk, který se realizuje pomocí internetu, telefonu, mobilního telefonu či platební karty. „Pojem elektronické bankovnictví se vytvořil v závislosti na distribučních kanálech, kterými banky umoţňují svým klientům provádění platebního styku, popř. vyuţívání jiných sluţeb nebo v závislosti na způsobu pouţití daného platebního prostředku. Základní principy smluvních vztahů při vedení běţného účtu (je-li při elektronickém bankovnictví vyuţíván), obsahové náleţitosti příkazů k zúčtování a další zásady platebního styku zůstávají i pro tyto progresivní formy bankovnictví zachovány.“3 Elektronické bankovnictví představuje formu bankovnictví, kdy jsou peníze převáděny a zaznamenávány nikoli na papírových dokumentech, ale v paměťových počítačových sítích, které tvoří okruhy v rámci samotné banky a spojují banky a další finanční zprostředkovatele mezi sebou v národním i mezinárodním měřítku. „Přímé bankovnictví znamená, ţe klient můţe být díky elektronickým prostředkům komunikace se svými penězi v kontaktu 24 hodin denně, 365 dní v roce, ať je v zaměstnání, doma nebo kdekoliv na světě. Zkrátka odkudkoliv a kdykoliv. Je to moţné

3

Citace z: HARTLOVÁ, Věra; SOLDÁNOVÁ, Marcela a jiní. Bankovnictví pro střední školy a veřejnost. 1.vyd. Praha: Nakladatelství FORTUNA, 2004. Str. 81-82. ISBN 80-7168-900-9

9

díky moderním technologiím.“4 Samozřejmostí je ovšem potřebné technické vybavení, telefonní linka či síť Internet a další podmínky nutné ke zprovoznění jednotlivých forem této moderní sluţby. Přímé bankovnictví se vyvíjí s pokrokem informačních technologií a je velice těţké definovat jej jednou větou či určitou definicí, která bude platná vţdy. Mezi typické prostředky vzdáleného přístupu patří platební karty, Internet banking, Homebanking, Phone banking, GSM bankig, WAP banking a PDA banking. Novinkou v elektronickém bankovnictví je tzv. TV banking. Platební karty jsou v dnešní době nedílnou součástí nabízených sluţeb kaţdému klientovi banky, který vyuţívá běţný účet. Platební karta je platební prostředek, který slouţí k provádění bezhotovostních plateb i k výběrům hotovosti, ale slouţí i k čerpání úvěru. Mezi elektronické platební prostředky řadíme také elektronické peníze5 a s tím spojenou tzv. elektronickou peněţenku6. Ale tyto pojmy nebudou v této bakalářské práci dále analyzovány.

1.2 Právní úprava elektronického platebního styku V českém právním řádu neexistuje jednotná úprava přímého bankovnictví. Tento obor je zcela závislý na regulaci centrální banky, jejíţ povinností je dohled nad dodrţováním právních norem. Základním pramenem v České republice, který upravuje oblast platebního styku je nový zákon o platebním styku č. 284/2009 Sb., který nahrazuje dosavadní zákon č. 124/2002 Sb. o převodech peněţních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech. Další velmi důleţitou změnou od listopadu roku 2009 je zákon č. 285/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o platebním styku. „Vzhledem k prudkému nárůstu významu elektronického bankovnictví a v rámci toho platebního styku je daná oblast předmětem úpravy na úrovni EU. Za základní normy v tomto směru lze povaţovat Směrnici č. 2000/46/ES, o přístupu k činnosti institucí

4 5 6

Citace z: PŘÁDKA, M., Kala, J. Elektronické bankovnictví: rady a tipy. 1. vyd. Praha: Computer Press, 2000. Str. 3. ISBN 80-7226328-5 Jsou to fiktivní peníze, náhrada klasického oběţiva – bankovek a mincí. Představují peněţní hodnotu, která je uchována na elektronickém peněţním prostředku (zpravidla plastová karta nebo aplikace počítače). Jedná se zpravidla o platovou kartu, která je zaloţena na čipové technologii.

10

elektronických peněz, jejímu výkonu a obezřetnostnímu dohledu nad touto činností. Cílem této směrnice je zamezit nekontrolované emisi elektronických peněz, zvýšit právní jistotu klienta prohloubit důvěru veřejnosti k elektronickým platebním prostředkům. Dále je to Směrnice č. 2002/65/ES, o uvádění finančních sluţeb pro spotřebitele na trh na dálku a Směrnice č. 97/7/ES, o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených na dálku, ve kterých je upraven postup při zneuţití platební karty. Komise Evropské Unie rovněţ vydala doporučení č. 97/489/ES, o operacích prováděných elektronickými platebními prostředky a zejména o vztahu mezi vydavatelem a drţitelem.“7 Od 1.11.2009 začala v České republice platit směrnice Evropského parlamentu a rady 2007/64/ES ze dne 13.listopadu

2007

o

platebních

sluţbách

na

vnitřním

trhu,

kterou

se mění směrnice 97/7/ES, 2002/65/ES, 2005/60/ES a 2006/48/ES a ruší směrnici 97/5/ES. Z pohledu přímého bankovnictví je ve výše zmíněném zákoně č. 284/2009 Sb. důleţitá část druhá, zabývající se poskytovateli platebních sluţeb a vydavateli elektronických peněz, a část čtvrtá, která se zabývá právy a povinnostmi výše uvedených poskytovatelů a vydavatelů.

1.3 Výhody a nevýhody elektronického bankovnictví Stejně tak jako kaţdý jiný bankovní produkt, má i elektronické bankovnictví své klady a zápory. Některé výhody mohou být pro někoho ztrátou jeho času, ale pro jiného mohou znamenat uţitek. Výhody a nevýhody při pouţívání elektronického bankovnictví lze rozdělit na: výhody a nevýhody pro klienta; výhody a nevýhody pro poskytovatelskou banku. Komunikace s bankou můţe probíhat kdykoliv a odkudkoliv 24 hodin denně po 7 dnů v týdnu, čímţ odpadají zdlouhavé návštěvy poboček bank za účelem provádění běţných bankovních operací, jako jsou platby či převody na jiný účet. Pokud klient chce vyuţívat sluţeb elektronického bankovnictví, je zapotřebí, aby si zřídil přístup k elektronickému komunikačnímu kanálu, coţ se neobejde bez potřeby vhodného elektronického zařízení. Neměli bychom opomenout, ţe platební operace přes internet,

7

Citace z: MÁČE, Miroslav. Platební styk – klasický a elektronický. 1.vyd. Praha: GRADA Publishing, 2006. Str. 159. ISBN 80-247-1725-5

11

telefon, či PDA, není tak snadná záleţitost a je potřeba určitá znalost elektronických technologií. Na následujícím grafu je znázorněn pokles v návštěvnosti pobočkových sítí klienty. Graf 1: Postupné odbourávání pobočkových sítí v bankách

2010 Telefon Internet 2005

Bankomat Pobočka Jiné

2000

0%

20%

40%

60%

80%

100%

Zdroj: http://bankovnictvi.ihned.cz/c1-19353670-era-multikanaloveho-bankovnictvi-na-startu

Přínos pro banku spočívá ve sniţování svých variabilních nákladů, avšak zřízení a udrţování sluţeb elektronického bankovnictví nemusí být levnou záleţitostí pro samotné banky. Nejdříve banky musí investovat do programů pro zavedení sluţeb přímého bankovnictví i následná údrţba systémů zpracovávajících poţadavky klientů je téţ nákladná. Pro banku je nejvýhodnější, pokud vyuţije moţnosti propojení informačních systémů, které spojují sluţby přímých kanálů a pobočkové sítě samotné banky. Zabezpečení sluţeb elektronického bankovnictví je jednou z nejzákladnějších povinností banky. Je potřeba dbát na jednoznačnou identifikaci klienta při vstupu do aplikace, ale také zabezpečení elektronické komunikace mezi klientem a bankovním systémem. Nejčastější zneuţití forem přímého bankovnictví vzniká z vyzrazení přihlašovacích znaků a hesla, ale také například z tzv. phishingu. Phishing je podvodná technika vyuţívána na internetu k získávání citlivých údajů od klientů bank. Principem phishingu je rozesílání e-mailových zpráv, které vypadají jako

12

oficiální ţádosti banky či jiné finanční instituce a vyzývají adresáta k vyplnění jeho údajů na odkazovanou stránku. Tato stránka můţe mít podobu přihlašovacího okna internetového bankovnictví a uţivatel do něj zadá své přihlašovací údaje. Tímto krokem klienti banky prozradí své údaje útočníkům, kteří jsou schopni z klientova účtu odeslat peníze na účet útočníků. Existuje několik úrovní boje s phishingem: na uţivatelské úrovni je důleţité dodrţovat bezpečnostní pravidla, na softwarové úrovni je moţno pouţívat specializované nástroje, které phishingové útoky umoţňují detekovat a upozorňovat na ně. Také existují organizace ve spolupráci s bankami, které se bojem s phishingem zabývají cíleně a stránky vyuţívané k těmto útokům odstraňují.8 Mezi další časté útoky patří main-in-the-middle, kde se jedná o neoprávněné převedení peněz z uţivatelova účtu.

1.4 Vymezení jednotlivých forem elektronického bankovnictví 1.4.1 Phone banking Tato sluţba byla v České republice velice oblíbená na počátcích zavádění elektronického bankovnictví, ale v posledních letech je na ústupu a na místo Phone bankingu nastupuje internetové bankovnictví. Phone banking nebo-li telefonní bankovnictví je sluţba poskytovaná finanční institucí, která umoţňuje svým zákazníkům provádět operace po telefonu. Phone banking se dá povaţovat vůbec za počátek celosvětového trendu elektronického bankovnictví. Klienti bank, kteří vyuţívají tuto sluţbu, potřebují pro ovládání účtu pouze pevnou telefonní linku. Princip této sluţby je jednoduchý, stačí zavolat na linku telefonního bankovnictví, která je u většiny bank bezplatná. Klient se prokáţe svým identifikačním číslem a číslem PIN9. Rozsah sluţeb poskytovaný bankami prostřednictvím telefonního bankovnictví se značně liší. Běţně se provádí zadávání plateb a trvalých příkazů, zakládání vkladových účtů a poskytování informací jako jsou zůstatky na účtech, aktuální kurzy, informace o pobočkách a nabídce dalších sluţeb banky. Telefonní bankovnictví banky nabízejí ve dvou formách. Klienti mají na výběr se spojit s pracovníkem callcentra tzv. telefonním bankéřem anebo se pomocí tlačítek na klávesnici spojit s automatickou hlasovou sluţbou na straně banky, tzv. hlasovým informačním systémem IVR (Interactive voice response).

8

http://cs.wikipedia.org/wiki/Phishing

13

„V prvním případě se na druhém konci linky ozve telefonní bankéř, který poskytne plnohodnotné sluţby jako pracovník na přepáţce – od nejrůznějších informací aţ po provedení příkazů k úhradě nebo zaloţení termínovaného vkladu. Ve druhém případě je partnerem klienta na druhém konci telefonní linky takzvaný automatický hlasový systém. Interactive voice response systém je zaloţen na vykonávaní bankovních operací pomocí menu, které je ovládáno prostřednictvím tónové volby telefonního přístroje. Tento systém umoţňuje získání základních informací o aktuálním zůstatku či kurzech měn, anebo má sloţitější podoby a klient můţe zadávat příkazy k úhradě, provádět konverzi měn anebo zřizovat trvalé příkazy k úhradě. Pro komunikaci s hlasovými systémy je ovšem nutné vlastnit telefonní přístroj s tónovou volbou.“10 V podstatě se dá říci, ţe pro jednodušší operace se vyuţívá způsob přes IVR, a pro sloţitější zadávání příkazů klienti raději vyuţijí telefonního bankéře, kde si jsou jisti, ţe vše proběhne správně. Bezpečnost systému je u některých bank zajištěna třístupňovým přihlášením, které se skládá z identifikačního čísla, znaků PIN a hesla. Všechny hovory jsou automaticky nahrávány a nahrávky archivovány. Jako nevýhodu můţeme povaţovat nepříliš širokou nabídku sluţeb a obavy klientů z nedostatečného zabezpečení při provádění platebního styku pomocí telefonního přístroje.

1.4.2 Wap banking Sluţba WAP spočívá v komunikaci po internetu pomocí protokolu WAP (Wireless Application Protocol). Jde o kombinaci telefonního a internetového bankovnictví. Sluţba WAP banking umoţňuje klientovi spojení s bankou prostřednictvím mobilního telefonu, který musí být vybaven technologií WAP. WAP představuje obdobu internetových www11 stránek při prohlíţení internetu na mobilním telefonu. Produkt WAP banking je předchůdcem dnes jiţ moderního internetového bankovnictví. Technologii WAP podporuje jiţ většina novějších mobilních telefonů. Pomocí mobilního telefonu a autorizačního klíče si klient můţe zjistit zůstatek účtu, zadávat platební příkazy, 9

PIN – personal identification number, nebo-li osobní identifikační číslo. Jedná se o identifikátor, pomocí kterého je moţné se autorizovat, např. v rámci platebních karet, či mobilních telefonů, vstupních kódů. 10 Citace z: http://finance.idnes.cz/telefonni-bankovnictvi-mezi-bankami-se-vyplati vybiratpjt/spor.asp?c=A020318_170827_fi_osobni_jlo 11 www – world wide web, nebo-li internetová aplikace protokolu http, soustava propojených hypertextových dokumentů. Za zakladatele je povaţován Tim Berners-Lee.

14

zřizovat termínované vklady nebo zjistit aktuální kurzy. Pokud vyuţíváme tuto sluţbu, tak nejsme závislí na bankovní aplikaci, která je nahrána na SIM kartě12, a pro připojení k internetu nám stačí GPRS13 přenos dat. Bezpečnost WAP bankingu je zajištěna šifrováním. V současné době ani jedna banka na českém trhu nenabízí tuto sluţbu, jelikoţ o ní klienti bank neprojevili zájem. Nyní se povaţuje za sluţbu zastaralou, která na moderní technologické podmínky nemá dostačující atributy, dříve ji nabízela eBanka.

1.4.3 PDA banking Jednou z nejnovějších sluţeb v oblasti přímého bankovnictví je PDA banking. Zkratka PDA představuje sousloví Personal Digital Assistant nebo-li osobní digitální pomocník, jinak nazývaný osobní kapesní počítač. Původním účelem kapesního počítače byla organizace času a kontaktů, v současné době jsou PDA velmi výkonnými přístroji, a není problém na nich přehrávat videa a pouţívat další mnoţství aplikací. Obrázek 1: Personal digital assistant

Zdroj: http://pda.ae.cz/pda-fujitsu-siemens/pda-fujitsu-siemens-pocket-loox-n520

Na tzv. PDA kapesním počítači můţe klient provádět běţné pasivní i aktivní operace obvykle bez nutnosti instalace speciálního softwaru od banky a dalšího doplňkového nastavení. Tento kapesní počítač musí disponovat internetovým prohlíţečem, který

12 13

SIM karta je účastnická identifikační karta, která slouţí pro identifikaci účastníka v mobilní síti. GPRS (General packet radio service), jedná se o mobilní datovou sluţbu přístupnou pro uţivatele GSM mobilních telefonů.

15

podporuje SSL14 protokol a připojení k internetu. Poté uţ stačí vyhledat si vhodnou stránku pro připojení k elektronickému bankovnictví a přihlásit se. K autentizaci a certifikaci je potřeba mobilní nebo osobní elektronický klíč. PDA banking v České republice nabízí pouze Raiffeisenbank, která ho převzala po spojení s eBankou. Tento produkt jistě osloví běţné uţivatele kapesního počítače, kteří ocení přehlednost sluţeb a uţivatelskou jednoduchost.

1.4.4 Java banking Tento typ přímého bankovnictví představuje spojení přenosného mobilního bankovnictví s komfortem bankovnictví internetového. Aplikace v mobilním telefonu při vyuţití Java bankingu komunikuje s bankou v on-line reţimu, a tak je schopna zajišťovat poměrně rychlou odezvu a podávat velmi aktuální informace v odpovídajícím rozsahu. Od GSM bankingu se Java banking liší tím, ţe komunikace s bankou je prováděna v jiţ zmíněném on-line reţimu přes datové připojení GPRS, nevyuţívá se tedy SMS zpráv. Podmínkou pro mobilní telefon je tedy připojení k internetu, podpora technologie JAVA a dostatek místa na SIM kartě pro nahrání bankovní aplikace. Java banking v České republice nabízí Komerční banka jako Mobilní banku a Unicredit Bank jako Smartbanku. Rozsah sluţeb závisí na dané bance, jakou nabídku svým klientům poskytne. Obrovskou výhodou Java bankingu je flexibilita a otevřenost celého systému. Do nabídky bank patří pasivní i aktivní operace od zůstatků a historie účtů, přes příkazy k úhradě, správu trvalých příkazů, konverze mezi účty, zjišťování kurzů měn apod.

1.4.5 GSM banking GSM banking představuje bankovní sluţbu, která úzce souvisí s rozšířením mobilních telefonů. Banky touto sluţbou vyuţily rozsáhlé pokrytí mobilních sítí a zároveň funkčnosti mobilních telefonů, které disponují funkcí GSM. V minulosti byla tato bankovní sluţba vyuţívána větší populací, ale v současné době ji nahrazuje internetové bankovnictví. Důvodů je hned několik. Jednak internet banking nabízí širší rozhraní neţ právě GSM banking, dále působí marketingový tlak na klienty, kterým banky nabízejí lepší

14

Secure Societ Layer, SSL (doslova vrstva bezpečných socketů) je protokol, resp. vrstva vloţená mezi vrstvu transportní (např. TCP/IP) a aplikační (např. http), která poskytuje zabezpečení komunikace šifrováním a autentizací komunikujících stran. Protokol SSL se nejčastěji vyuţívá pro bezpečnou

16

zabezpečení internet bankingu oproti GSM bankingu. Hlavní výhodou této sluţby je dostupnost odkudkoliv díky mobilnímu telefonu. GSM banking existuje ve dvou variantách. Ta první se nazývá tzv. SMS banking a kontakt s bankou je zajištěn pomocí SMS zpráv. SMS zprávy jsou buď zasílány automaticky po provedení poţadavku anebo klient zasílá SMS zprávu, kterou vyţaduje například zjištění zůstatku na účtu. Celý proces tedy probíhá tak, ţe zákazník pošle zprávu v poţadovaném formátu bance, a jakmile banka zprávu zpracuje, pošle zpět klientovi SMS zprávu s poţadovanými údaji. Tento způsob GSM bankingu není příliš oblíbený u veřejnosti, protoţe banka poţaduje od klienta přesnou definici SMS zprávy, kterou si klient musí velmi dobře pamatovat. SMS zpráva můţe mít například tento formát: ZUST_278348*11_049486_91297. Druhou variantou je vyuţívání GSM bankingu pomocí moderní mobilní technologie GSM SIM TOOLKIT. SIM TOOLKIT je technologie podporující nahrání a uţívání aplikací nahraných na SIM kartě mobilního telefonu klienta. Klient je také vybaven bankou speciálním bankovním softwarem, který je nahrán na SIM kartě, pomocí níţ si pak klient vyhledává příslušné poţadavky v jednoduchém menu. Jakmile si klient vybere poţadovanou sluţbu, odešle se bance SMS zpráva s informacemi a klientovi zpět přijde textová zpráva nebo email s vyţadovanou informací. Ve chvíli, kdy banka nahrává do mobilního telefonu bankovní aplikaci, sdělí klientovi jeho BPUK15, který je nutný pro přístup k bankovním sluţbám. Klient si pomocí BPUKu vytvoří ještě BPIN16, který slouţí pro uchování informací před případným zneuţitím. Komunikace je zabezpečena pomocí šifrování, a často bývá stanoven i denní limit pro operace prováděné mobilním bankovnictvím. I přesto, ţe klienti mají usnadněnou práci pomocí SIM TOOLKIT a nemusí vypisovat dlouhé SMS, jako u první varianty, musí si pár symbolů pamatovat a to například: # - tento znak nahrazuje pomlčku a desetinnou čárku, *NN – jedná se o zkrácenou volbu účtu a například kódy cizích měn pro zahraniční bezhotovostní platební styk. Banky spolupracují se všemi třemi operátory působícími na území ČR, tedy T-Mobile, Telefónica O2 a Vodafone. Rozsah sluţeb je u jednotlivých bank velice rozdílný,

15 16

komunikaci s internetovým servery pomocí HTTPS, coţ je zabezpečená verze protokolu http. Po vytvoření SSL spojení je komunikace mezi serverem a klientem šifrovaná a tedy zabezpečená. BPUK: určen pro nastavení přístupového kódu BPIN pro přístup do GSM bankovnictví. BPIN: bankovní heslo, které slouţí pro přihlášení do GSM bankingu

17

ale klienti mohou pracovat se všemi základními funkcemi. Mezi pasivní část patří zjištění zůstatku na účtu, úrokové sazby, devizové kurzy a další. Mezi aktivní část pak patří příkazy k úhradě, povolení inkasa, zakládání termínovaných vkladů atd. Mezi doplňkové sluţby, které můţeme vyuţívat v rámci GSM bankingu, řadíme získání výpisu z účtu, změny a rušení trvalých příkazů a inkas, sjednání pojištění a také moţnost dobíjet si kredit pro volání. Strukturu bankovní aplikace si volí kaţdá banka samostatně tak, aby co nejlépe vyhovovala potřebám klientům. Pokud klient vyuţívá GSM banking, je v kontaktu s bankou 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Má moţnost jednoduše a pohodlně obsluhovat svůj účet s maximální bezpečností. Na obrázku č. 2 je moţné vidět postup přihlášení do GSM bankingu České spořitelny. Obrázek 2: Postup přihlášení do přehledného menu GSM bankingu

Zdroj: vlastní zpracování z www.csas.cz

Mezi běţné produkty elektronického bankovnictví patří právě mobilní bankovnictví a nabízí jej většina bank v České republice. A i kdyţ není v dnešní době tak vyuţívanou sluţbou, jako internet banking, tak do budoucna na bankovním trhu má přijít nová přístupnější vlna tohoto produktu.

1.4.6 TV banking Tuto sluţbu nabízí v České republice pouze jedna finanční instituce a tou je Poštovní spořitelna ve spolupráci s Telefónicou O2. TV banking nabízí obsluhu účtu pomocí

18

dálkového ovladače a přihlášení probíhá na základě menu internetové televize, identifikačního čísla a PINu. Lze provádět jednoduché platební operace a zjišťovat informace o účtech klienta. Velké banky zatím váhají se zavedením této sluţby, ale dle informací, získaných přímo od pracovníků bank, by ji banky ocenily a povaţovaly by jí za zatím nejbliţší kontakt se zákazníkem v rámci elektronického bankovnictví.

1.4.7 Homebanking Homebanking, často nazývaný PC bankovnictví, je bankovní sluţba, která umoţňuje spojit se s bankou pomocí speciálního programu. Je vyuţíván spíše firemní klientelou. Homebanking je zaloţen na propojení počítačového systému klienta s informačním systémem banky prostřednictvím datové sítě v podstatě s nepřetrţitou přístupností. PC bankovnictví umoţňuje jednoduše, bezpečně a spolehlivě ovládat vlastní účty v bance nebo disponovat peněţními prostředky. Klient můţe provádět domácí i zahraniční úhrady a inkasa, zadávat trvalé příkazy. Špičkové systémy mohou zpracovat aţ tisíce transakcí denně. Výhodou zejména pro právnické osoby a podnikatele je moţnost propojení s účetnictvím klienta, popř. s jeho mzdovým systémem. Pro klienta je tento způsob elektronické komunikace s bankou náročný na potřebnou elektronickou technologii. Je nezbytnou instalací bankovní aplikace, se kterou se klient musí naučit pracovat, a zajištění připojení k internetu na osobním počítači klienta. Data jsou přenášena

buď s vyuţitím internetu přes šifrované SSL spojení, anebo přímým

spojením na modem banky, zpravidla se jedná o vytočení telefonního čísla. Program homebankingu je licenčně vázaný na jeden počítač, resp. síť počítačů, a podle zákona je nelegální jej instalovat na jiné počítače. Kaţdý systém homebankingu zajišťuje špičkovou bezpečnost přenosu dat. Pro identifikaci klienta, který data do banky zasílá, se vyuţívá elektronického podpisu s kombinací přístupových hesel do systému. Bezpečnost k datům v bankovních aplikacích je zaloţena na ochraně pomocí hesel, kódovaných zasílaných zpráv a elektronického (digitálního) podpisu. Je důleţité vědět, ţe kaţdý systém homebankingu nabízí různý rozsah a druhy sluţeb a produkty. Na obrázku č. 3 je zobrazen jeden ze známých účetních systémů POHODA propojený s homebankingovou aplikací banky.

19

Obrázek 3: Účetní program POHODA

Zdroj: http://www.stormware.cz/pohoda/homebanking.aspx

„Rozšířeným systémem homebankingu je systém MultiCash. Je zaloţen na komunikaci klient-banka prostřednictvím bankovního serveru. Data jsou šifrována a zajištěna elektronickým podpisem.“17 Jedná se o mezinárodní multibankovní systém, jehoţ prostřednictvím obsluhuje klient své účty vedené v různých bankách a v různých zemích. Sluţby homebanking anebo multicash nabízí v České republice většina velkých bank a jsou vyuţívány od menších podnikatelů aţ po velkou korporátní klientelu. Tyto bankovní produkty jsou podporou efektivnosti podnikání díky propojení bankovních účtů s účetními softwary.

1.4.8 Internet banking Alternativou k jiţ zmíněnému homebankingu je internetové bankovnictví, které nabízí sluţby velmi podobné. Vyuţívá-li klient internet banking (internetové bankovnictví), 17

Citace z: MÁČE, Miroslav. Platební styk – klasický a elektronický. 1.vyd. Praha: GRADA Publishing, 2006. Str. 173. ISBN 80-247-1725-5

20

komunikuje s bankou prostřednictvím jakéhokoliv počítače připojeného na celosvětovou síť Internet. Za zakladatele tzv. banky na internetu je povaţována společnost VISA18, která v roce 1995 začala nabízet svůj systém Electronic courtyard. Klienti tak mohli kontrolovat své zůstatky na účtech, provádět bezhotovostní platby a ţádat o úvěry pomocí internetu. „Prvním průkopníkem internetového bankovnictví v České republice byla v polovině 90. let 20. století Rodinná záloţna, ta však zkrachovala. Pomyslné ţezlo pak převzala dodnes působící druţstevní záloţna Fio a nabídla internetové bankovnictví všem svým klientům. Převzetím licence Zemské banky začala 4. května 1998 oficiálně působit Expandia banka a jako první banka nabídla plné ovládání účtu přes internet. Její doslova pionýrská práce byla motivem i pro ostatní banky k nabízení vlastního internetového bankovnictví.“19 Ke komunikaci s bankou tedy poslouţí klientovi jakýkoliv počítač, který je připojený na internet a má nainstalovaný internetový prohlíţeč. Ţádnou další bankovní aplikaci není třeba instalovat, čímţ se liší internet banking od homebankingu. Internet banking je jednou z nejrozšířenějších forem elektronického bankovnictví a to nejen pro jeho jednoduché ovládání, ale také díky tomu, ţe nevyţaduje instalaci bankovních aplikací navíc. K ochraně internetového bankovnictví vyuţívají banky klientská hesla, SMS klíče, elektronické klíče, přihlašování přes čipové karty s elektronickým certifikátem anebo samotné elektronické certifikáty uloţené v počítačích klientů. Pokud klient zvolí zabezpečení pomocí hesla, k přihlášení je potřeba uţivatelské jméno anebo číslo a zadání hesla. Jedná se o nejméně bezpečný způsob ochrany svého účtu, avšak klienti oceňují velmi rychlé přihlášení, které jim ušetří volný čas. SMS klíče se neobejdou bez závislosti na mobilních operátorech a tento způsob zabezpečení funguje na principu ověření nositele pomocí SMS zprávy od banky. Na předem zaregistrované mobilní číslo je pak zasílán při kaţdé jednotlivé transakci vygenerovaný kód bankou. Zabezpečení pomocí elektronického klíče je bezpečnější ochranou klientova účtu. Elektronický klíč vygeneruje klientovi banky jednorázově pouţitelný autorizační kód. 18 19

Společnost VISA je nadnárodní společností, která provozuje největší světovou síť elektronických plateb, správu plateb mezi finančními institucemi, obchodníky, spotřebiteli, podniky a orgány státní správy. Citace z: http://www.mesec.cz/bankovni-ucty/prime-bankovnictvi/internetove-bankovnictvi/pruvodce/

21

Pro kaţdou transakci je vygenerováno jedno jednorázově pouţitelné heslo. Elektronický klíč se vyuţívá ve formě autentizačního kalkulátoru. Obrázek 4: Autentizační kalkulátor

Zdroj: http://www.alsoft.cz/cz/Products/Security/Vasco/Strong-Authentication-and-e-Signatures/

Bezpečnost pomocí elektronického certifikátu je jedním z lepších způsobů ochrany účtu klienta. Jedná se o soubor uloţený v osobním počítači anebo na jiném multimediálním zařízení, jako jsou flash disky, paměťové karty, multimediální zařízení anebo v jiţ zmíněné formě souboru na pevný disk počítače. Uloţení soukromého klíče na čipové kartě je povaţováno za vůbec nejbezpečnější způsob ochrany, je ale nutné vlastnit čtečku čipových karet. Klienti musí počítat s náročnou instalací a konfigurací svého systému s bankovní aplikací. Připojení k internetu je uskutečněno pomocí pevné přípojky ve formě ADSL20, přes bezdrátovou síť WIFI21 anebo přes mobilní internet. Funkčnost internetového bankovnictví v případě jednotlivých bank se výrazně odlišuje. Získat přes internet banking přehled všech účtů, kterými klient disponuje, je samozřejmostí u všech bank, stejně jako sledování jejich zůstatku či historie. Zadávání platebních příkazů v rámci tuzemska je druhou standardní funkcí. Nezbytnou součástí sluţeb internetového bankovnictví je zadání příkazu k úhradě a inkasu, trvalý příkaz, povolení k inkasu, sluţba SIPO22 a zahraniční bezhotovostní platební styk. Mezi další sluţby, které se liší dle dané 20

21 22

ADSL (anglicky Asymmetric Digital Subscriber Line) je v současnosti nejčastěji vyuţívaný typ DSL (vysokorychlostní přenos dat). Vyznačuje se asymetrickým připojením, kdy je rychlost dat přenášených k uţivateli vyšší, neţ rychlost dat odcházejících od uţivatele směrem do internetu. WIFI síť představuje bezdrátové připojení do sítě Internet v rámci rozsáhlejších lokalit a tzv. hotspotů. WIFI zařízení jsou dnes jiţ prakticky ve všech přenosných počítačích a iv některých mobilních telefonech. SIPO představuje sdruţené inkaso plateb obyvatelstva. Jedná se o sluţbu poskytovanou Českou poštou. Její princip spočívá v tom, ţe nám stačí pouze jedno inkaso pro hromadnou platbu.

22

banky, patří např. zakládání spořících a revolvingových účtů, správa úvěrových a termínových účtů, investování do podílových fondů nebo dobíjení kreditu mobilního telefonu. V grafu č. 2 je znázorněn průzkum 150 lidí, který byl proveden v roce 2009 a zpracován Jiřím Kreslem. Představuje odpovědi respondentů na otázku: K jakým účelům pouţíváte obvykle internetové bankovnictví? Graf 2: K jakým účelům používané obvykle internetové bankovnictví?

Zdroj: http://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/internetove-bankovnictvi/

Internet banking je nejvyuţívanější sluţbou přímého bankovnictví a u veřejnosti je velice oblíbený díky své jednoduchosti. Jedná se bezpochyby o moderní sluţby, které jsou v dnešní době zvýhodněny oproti sluţbám poskytovaným na přepáţkách.

23

2. Metodologie Tato bakalářská práce vychází z informačních zdrojů poskytnutých osobními poradci České spořitelny, a.s., Československé obchodní banky, a.s., Komerční banky, a.s. a Raiffeisenbank, a.s. Ve všech těchto finančních institucích byli jejich zaměstnanci příjemní a přístupní při osobním kontaktu, v telefonním hovoru i v emailové komunikaci. Nejcennějšími zdroji informací byly webové stránky nejen jednotlivých bank, ale i články týkající se problematiky elektronického bankovnictví. Kromě informací z internetu byla vyuţita i data z jednotlivých vědeckých periodik zpracovaných finančními odborníky. Hlavním informačním zdrojem v teoretické části byly odborné publikace zpracované v českém, tak i v zahraničním jazyce. Pro analýzu byly vybrány dva distribuční kanály z pohledu banky a to internet banking a GSM banking. Tyto distribuční kanály jsou nejvyuţívanějšími formami z nabídky sluţeb elektronického bankovnictví jednotlivých bank. Analyzovány byly základní parametry jako je měsíční správa účtů, poplatky za zřízení, výpisy z účtu. Jedná se o základní ukazatele profilu těchto sluţeb. Další částí bylo zjištění nabídky v bezhotovostním tuzemském platebním styku, v bezhotovostním zahraničním platebním styku a v dalších moţnostech těchto sluţeb, které banky nabízejí. Pro komparaci internet a GSM bankingu byly pouţity tři největší banky v České republice, a to je Česká spořitelna, a.s., Československá obchodní banka, a.s., a Komerční banka, a.s. Tato skutečnost vychází z bilančních sum jednotlivých bank pro rok 2008, které byly zpracovány ve speciálu měsíčníku Bankovnictví a Ekonom jako speciál Přehled finančního a kapitálového trhu v ČR – 2008. Čtvrtou bankou byla zvolena jedna z nejrychleji se vyvíjejících bank v českém finančním sektoru a to je Raiffeisenbank, a.s., která se v roce 2008 spojila s eBankou, a.s., v jednu instituci. Součástí provedené komparace parametrů jsou přehledné tabulky, podle kterých je jednoduché určit, která banka je nejvýhodnější, a tudíţ nejvíce vyhovuje potřebám klienta. Na modelu simulace dvou poţadavků odlišných typů klientů, konkrétně malého aţ středně velkého podnikatele a studenta, bylo provedeno kvantitativní a kvalitativní vyhodnocení variant.

24

Získané poznatky jak z analýzy, komparace i simulace dvou konkrétních klientů, vyústily v syntézu zahrnující závěrečné výsledky a doporučení pro zdokonalení internet a GSM bankingu k zajištění optimální obsluhy účtů.

25

3. Analýza a komparace internet bankingu u vybraných bank V této kapitole bude analyzován trh internetového bankovnictví z několika různých hledisek. Pro analýzu byly vybrány 4 velké banky, z toho 3 největší v České republice, a to je Česká spořitelna, a.s., Československá obchodní banka, a.s., Komerční banka, a.s., a dynamicky se rozvíjející Raiffeisenbank, a.s. Na závěr této kapitoly bude provedena komparace u těchto čtyř bank a bude určena nejvhodnější banka pro české retailové klienty. Analýza i komparace internet bankingu byla provedena z pohledu občana. Obrázek 5: Loga jednotlivých bank

Zdroj: vlastní zpracování

3.1 Česká spořitelna, a.s. Česká spořitelna patří mezi největší české banky, jejíţ kořeny sahají aţ do roku 1825, kdy zahájila činnost Spořitelna česká jako předchůdce současné České spořitelny. Od roku 1992 působí Česká spořitelna jako akciová společnost na území České republiky a dál 26

pěstuje svou dlouholetou tradici jiţ s 5,3 miliony klientů, z čehoţ vyplývá opravdu dlouhá tradice této banky.23 Od roku 2000 se tato banka stala součástí středoevropské korporace Erste Group sídlící ve Vídni. Mezi její hlavní klientelu patří retailoví zákazníci, malé a střední podniky, municipality, dále se zaměřuje i na financování velkých korporací a operace na finančních trzích. V roce 2008 se stala Česká spořitelna jiţ popáté Nejdůvěryhodnější bankou roku v České republice. Česká spořitelna v rámci internetového bankovnictví nabízí sluţbu Servis 24 Internet banking.

3.1.1

Servis 24 Internetbanking

Servis 24 Internetbanking je produkt České spořitelny, kterým mohou klienti obsluhovat své účty vedené u této banky. Tato sluţba je dostupná 24 hodin denně, 7 dní v týdnu a 365 dní v roce. Klienti, vyuţívající tento produkt, se přihlašují přes aplikaci Internetbanking České spořitelny, která je dostupná na webových stránkách www.servis24.cz. Klienti musí vlastnit určité technické vybavení pro ovládání přímého bankovnictví. Patří mezi ně osobní počítač a připojení k internetu. Bankovní aplikace je podporována osobním počítačem s nainstalovaným operačním systémem Microsoft Windows: Windows 2000, Windows XP,

Windows Vista, Windows 7. Mezi internetové prohlíţeče, na kterých je moţné

zobrazit bankovní aplikaci přes webové stránky se řadí Microsoft Internet Explorer 6.0, 7.0 anebo 8.0 a Mozilla Firefox 3.0. Jiné operační systémy a internetové prohlíţeče nejsou touto sluţbou plně podporovány, a proto není zaručeno, ţe aplikace bude plně funkční, coţ se dá povaţovat za nevýhodu pro některé klienty. Bezpečnost Servisu 24 Internetbanking je zajištěna standardními bezpečnostními prvky přímého bankovnictví, jako je klientské číslo, bezpečnostní heslo, bezpečnostní kód, bezpečnostní SMS (autorizační SMS, přihlašovací SMS). Přihlášení do aplikace tedy probíhá klientským číslem a bezpečnostním heslem pro internet banking, pro vyšší bezpečnost je zasílána klientům přihlašovací SMS anebo si klienti vygenerují heslo z autentizačního kalkulátoru. Pokud klienti vyuţívají čipové karty, jsou navíc nuceni zadat 23

http://www.csas.cz/banka/menu/cs/banka/nav10002_profil

27

heslo čipové karty. Provádění aktivních a pasivních transakce je podmíněnou identifikací prostřednictvím výše uvedených bezpečnostních prvků. Česká spořitelna nabízí kvalitní formu zabezpečení a vůbec nejbezpečnější je přístup přes čipové karty.

3.2 Československá obchodní banka, a.s. Československá obchodní banka, a.s. působí na území České republiky jako univerzální banka. ČSOB byla zaloţena státem v roce 1964 jako banka pro poskytování sluţeb v oblasti financování zahraničního obchodu a volnoměnových operací. V červnu 1999 došlo k privatizaci této banky a jejím majoritním vlastníkem se stala belgická KBC Bank, která je součástí skupiny KBC. ČSOB v roce 2000 převzala Investiční a poštovní banku (IPB). Po odkoupení minoritních podílů v červnu 2007 se stala KBC Bank jediným akcionářem ČSOB. Sluţby této finanční instituce vyuţívá jak retailová klientela, tak malí a střední podnikatelé, velké podniky, municipality a neziskové organizace. ČSOB v rámci internetového bankovnictví pro klienty nabízí sluţbu ČSOB Internetbanking 24.

3.2.1

ČSOB Internetbanking 24

ČSOB Internetbanking 24 umoţňuje ovládání účtů přes internet a tím i nepřetrţitý přístup k penězům, výraznou časovou úsporu a pohodlí. ČSOB Internetbanking 24 je produkt dostupný přes webový prohlíţeč a to na adrese https://ib24.csob.cz. V příručce od ČSOB k internetovému

bankovnictví

klient

nalezne

podrobnější

přehled

hardwarového

a softwarového vybavení, neţ by našel u České spořitelny. Tabulka 1: Hardwarové a softwarové vybavení u ČSOB Internetbankingu 24

Hardware Osobní počítač Operační paměť

-

Pro elektronický podpis navíc potřebujete

-

Software Internetový prohlíţeč (se 128bitovým šifrováním,

-

procesor Intel Pentium, příp. AMD (nebo obdobný), rozlišení monitoru 1024 x 768 bodů nebo vyšší. 512 MB a více. čtečku čipových karet podporující komunikaci přes rozhraní PC/SC, volný port pro připojení čtečky, na čipové kartě instalované platné certifikáty pro přihlašování a podepisování příkazů zasílaných do ČSOB. Microsoft Internet Explorer 6 a vyšší, Mozilla FireFox 1.5,

28

povoleným skriptováním a cookies, s nejnovější aktualizací Operační systém Microsoft Windows Pro elektronický podpis navíc potřebujete

- Mozilla FireFox 2.0, - Mozilla FireFox 3.0 a vyšší, - Opera 9.x. - 2000, - Server 2003, - XP, - Vista. Instalovanou aplikaci SecureStore pro správu čipové karty a komunikaci s její čtečkou

Zdroj: http://www.csob.cz/WebCsob/Lide/Elektronicke-bankovnictvi/CSOB_IB24_prirucka_zkrac.pdf

Způsoby přihlášení do internetového bankovnictví ČSOB nabízí ve dvou variantách, a to přes identifikační číslo s PINem (případně i SMS klíčem), anebo certifikátem k elektronickému podpisu uloţeným na čipové kartě. Způsoby autorizace transakcí probíhají přes elektronický podpis anebo SMS klíč. Elektronický podpis24 se vyuţívá, pokud se klienti přihlašují pomocí čipové karty. Ze způsobů zabezpečení by měli klienti zvolit certifikát k elektronickému podpisu, jelikoţ tato forma zabezpečuje vyšší stupeň ochrany.

3.3 Komerční banka, a.s. Komerční banka je univerzální bankou, která poskytuje širokou nabídku sluţeb v oblasti drobného, podnikového a investičního bankovnictví. Sluţby Komerční banky vyuţívalo v roce 2008 téměř 1,63 milionů zákazníků prostřednictvím 394 poboček a 673 bankomatů po celé České republice a také formou telefonního, internetového a mobilního bankovnictví. Komerční banka je součástí skupiny Société Générale od října roku 2001. Skupina Société Générale je jednou z největších finančních skupin na evropském kontinentu.25 Komerční banka jako své internetové bankovnictví pro občany nabízí sluţbu Mojebanka.

3.3.1 Mojebanka Mojebanka představuje moderní sluţbu v oblasti internetového bankovnictví Komerční banky, díky které je moţné ovládat bankovní účty přes internet. Není potřeba instalace bankovní aplikace do počítače, stačí pouze vyhledat na webovém prohlíţeči odkaz 24

25

Jedná se o jeden z hlavních nástrojů identifikace a autentizace na Internetu. Generuje se na základě údajů, které jsou uloţeny na čipové kartě a veškeré údaje na čipové kartě nelze přenést na jiný prostředek. Elektronický podpis je tak generován přímo v čipu, a nelze jej vygenerovat bez znalosti PINu čipové karty, čím se zvyšuje bezpečnost. http://www.kb.cz/cs/com/profile/index.shtml

29

www.mojebanka.cz. Sluţba Mojebanka umoţňuje získávat aktuální informace o účtech a transakcích, získávat elektronické výpisy k účtům a platebním kartám, snadno provádět platby a další operace, investovat do podílových fondů, ovládat pohodlně účty, uspořit čas a náklady, objednat si další sluţby Komerční banky. Bezpečnostní řešení, které Mojebanka vyuţívá, je navrţeno v souladu se standardy elektronického podpisu. Tak je zaručena špičková úroveň zabezpečení jak při komunikaci mezi bankou a uţivatelem, tak při podepisování příkazů v rámci sluţby. Veškerá komunikace probíhá v protokolu SSL (Secure Societ Layer) a kaţdou aktivní operaci uţivatel podepisuje svým elektronickým podpisem, v případě certifikátu v souboru navíc s doplňujícím autorizačním SMS kódem.26 Pro internetové bankovnictví je tedy nutný osobní certifikát, který má své výhody i nevýhody. Výhodou je zvýšení bezpečnosti, ale obrovskou nevýhodou je, ţe pokud si osobní certifikát klient nepřenese například na multimediálním zařízení, tak se do bankovní aplikace nedostane. Má dvě moţnosti, buď osobní certifikát uloţený v souboru, anebo na čipové kartě. V tabulce č.2 je moţné vidět technické poţadavky na přihlášení do aplikace. Výhodou Komerční banky je to, ţe nabízí své internetové bankovnictví plně funkční i pro jiné operační systémy neţ pouze Microsoft Windows. Tabulka 2: Hardwarové a softwarové vybavení nutné k aplikaci Mojebanka

Hardware Procesor

Min. 233 MHz nebo ekvivalentní

Monitor, rozlišení

SVGA, min. 800 x 600

Volné místo na pevném disku 300 MB Software Operační systém Microsoft Windows 2000

Verze prohlíţeče MS Internet Explorer 6.0x MS Internet Explorer 7.0 Mozilla Firefox 3.0.0.x

MS Internet Explorer 6.0x Microsoft Windows XP, SP 3 MS Internet Explorer 7.0 Mozilla Firefox 3.0.0.x Opera 9.50

26

http://www.kb.cz/cs/seg/seg1/products/mojebanka.shtm

30

Verze Java SUN 1.5.0_11 SUN 1.6.0_07 SUN 1.5.0_11 SUN 1.6.0_07

Microsoft Windows Server

MS Internet Explorer 6.0x MS Internet Explorer 7.0 Mozilla Firefox 3.0.0.x

SUN 1.5.0_11 SUN 1.6.0_07

Microsoft Windows Vista

MS Internet Explorer 7.0 MS Internet Explorer 8.0 Mozilla Firefox 3.0.0.x

SUN 1.5.0_11 SUN 1.6.0_07

Open SuSE 11 MacOS X 10.5 Leopard

Konqueror 3.5.7 Mozilla Firefox 3.0.0.x Opera 9.50 Mozilla Firefox 3.0.0.x Safari 3.1.1

SUN 1.5.0_11 SUN 1.6.0_07 JAVA for MAC OS X 1.5.0_01

Zdroj: www.kb.cz, vlastní zpracování

3.4 Raiffeisenbank, a.s Raiffeisenbank a. s. poskytuje od roku 1993 v České republice široké spektrum bankovních sluţeb soukromé i podnikové klientele. V roce 2006 zahájila společné propojení s eBankou. Integrační proces obě banky dokončily v létě roku 2008. Raiffeisenbank obsluhuje klienty v síti více neţ 100 poboček a klientských center, poskytuje rovněţ sluţby specializovaných hypotečních center, osobních či firemních poradců.27 Raiffeisenbank patří mezi jednu z nejdynamičtějších bank na českém bankovním trhu, a díky tomu získala tato banka v anketě Banka roku 2. místo v roce 2008. Raiffeisenbank nabízí sluţbu internetové bankovnictví jako doplňkovou sluţbu k eKontu.

3.4.1 Internetové bankovnictví Raiffeisenbank Internetové bankovnictví od Raiffeisenbank nabízí nepřetrţitý přístup k účtům pomocí internetu z pohodlí domova, kanceláře či zahraničí. Internetové bankovnictví je součástí běţných účtů, které tato banka nabízí pod názvem eKonto. Jedná se o osobní internetový účet, který bezpečně pečuje o finance klienta. Pro internetové bankovnictví nemusí klient nahrávat ţádnou bankovní aplikaci do svého počítače, ale můţe se připojit odkudkoliv a z jakéhokoliv počítače připojeného na internet. Pro zprovoznění sluţby je nutné mít počítač připojený na internet. Přístup k účtu na

27

http://www.rb.cz/o-bance/profil-banky/

31

internet není potřeba aktivovat, stačí se pouze přihlásit a jako poslední krok banka poţaduje jeden z elektronických klíčů pro zabezpečení komunikace s bankou. Raiffeisenbank doporučuje hardwarové a softwarové vybavení pouze pro typ zabezpečení internetový elektronický klíč, který od 23.7.2008 banka pro nové uţivatele internetového bankovnictví nenabízí. Mezi hardwarové poţadavky patří PC nebo notebook s procesorem o frekvenci 400 MHz a rychlejší, 128 MB RAM, disketová mechanika 3,5ʺ. Pro softwarové vybavení je důleţitý operační systém MS Windows NT 4.0, 2000 nebo XP, internetový prohlíţeč Microsoft Internet Explorer 6.0 nebo 7.0, Netscape Browser 8.1. Mozilla Firefox 1.5 nebo 2.0. Je vyţadováno také nainstalování programu Java plug-in. Autentizace28 je zabezpečena dvoustupňovým systémem, který se skládá z přihlašovacího jména a autentizačního kódu (resp. hesla). Pro zvýšení zabezpečení internetového bankovnictví a přístupu na účet banka nabízí mobilní elektronický klíč, mobilní elektronický klíč SMS či osobní elektronický klíč, internetový elektronický klíč. Potvrzení transakcí je navíc zabezpečeno i RB Internetbanking SMS kódem anebo RB Internetbanking podpisovým certifikátem. Přihlášení do aplikace se provádí přes webový prohlíţeč a záleţí na ochraně, kterou si klient zvolí. Pokud se přihlašuje pouze přes přihlašovací jméno a heslo, pak vyuţije tento odkaz https://ibs.rb.cz. Jestli vyuţívá jeden z elektronických klíčů, pak vstupuje na svůj účet přes stránku https://klient1.rb.cz. Pro vyšší bezpečnost je vhodné vyuţít jeden z elektronických klíčů a navíc doplňkové zabezpečení pro potvrzení transakcí buď ve formě RB Internetbanking SMS, kdy je zákazníkovi zaslán SMS kód, anebo ve formě RB Internetbanking podpisový certifikát, kdy zákazník transakci potvrdí heslem certifikátu.

3.5 Komparace internet bankingu u vybraných bank Tato část bakalářské práce se zaměřuje na komparaci, nebo-li srovnání čtyř jiţ představených bank, tedy České spořitelny, Československé obchodní banky, Komerční banky a Raiffeisenbank. Na základě tohoto srovnání byla vybrána nejvýhodnější banka z těchto čtyř subjektů. Všechny údaje budou vycházet z aktuálních bankovních sazebníků k 15.10.2009.

32

V tabulce č.3 je moţné vidět porovnání nabídky sluţeb internetového bankovnictví a jejich parametrů. Tabulka 3: Komparace internetového bankovnictví u vybraných bank

Název banky

Česká spořitelna

ČSOB

Komerční banka

Raiffeisenbank

Název služby

SERVIS 24 Internetbanking

ČSOB InternetBanking 24

Mojebanka

Internetové bankovnictví

Zdarma

Zdarma, Sluţba se poskytuje pouze v kombinaci se sluţbou ČSOB Linka 24

Zdarma

Zdarma

39,-

70,- v rámci eKonta, Zdarma pro studenty a v rámci Zlatého konta, U Samostatného běţného účtu je to 80,-/60,-/35,-

Zřízení služby

Zdarma pro klienty finanční skupiny ČS v rámci sluţby SERVIS 24 – Start bez sporoţirového a/nebo běţného účtu; 25,v rámci sporoţirového účtu; 100,v rámci běţného účtu

Zdarma, Sluţba můţe být poskytována bezplatně nebo se slevou v rámci některých kont

Zdarma

Zdarma

Zdarma

Zdarma

Opětovné zaslání bezpečnostních údajů

100,-

100,-

160,-

Ceny se liší dle způsobů zabezpečení

Oznámení odeslaná prostřednictvím Internet bankingu

Email zdarma; Faxem 10,-; SMS 1,50

Email zdarma; SMS 1,-

Email zdarma, SMS 2,50, pomocí faxu 5,-

Email zdarma, SMS u eKonta za 4,-, u ostatních účtů

Měsíční služby

správa

Zrušení

28 29

29

Autentizací rozumíme proces, během kterého klient vstupuje do internet bankingu a zadáním přístupových údajů bankovní server rozpozná, zda-li se jedná o oprávněného uţivatele. Cena závisí na počtu komunikačních kanálů (3/2/1)

33

za 3,-

Cena za vydání čtečky čipových karet

Čtečka 350,-; Čipová karta 320,-

Čtečka čipových karet 500,-; Čtečka čipových karet ve formě PCMCIA karty 2000,-

Bezhotovostní platební styk přes Internet banking

Česká spořitelna

ČSOB

Zadání příkazu k úhradě

Čtečka čipových karet 297,50, Čipová karta 350,-

x

Komerční banka

Raiffeisenbank

4,-

3,-

Komerční banka

Raiffeisenbank

3,2,-

Převody mezi účty téhoţ klienta jsou zdarma

Expresní platba Zavedení/zrušení trvalého příkazu/inkasa Zadání trvalého příkazu Zadání příkazu k inkasu Zahraniční bezhotovostní platební styk přes internet banking Příchozí platba ze zahraničí v Kč a cizí měně a z tuzemska v cizí měně Odeslaná platba do zahraničí v Kč a cizí měně a do tuzemska v cizí měně

Česká spořitelna

ČSOB

Cena rozlišena dle typu poplatku OUR30, SHA31, BEN32

Cena rozlišena dle typu poplatku OUR, SHA, BEN

SEPA platba do/nad 50.000 EUR

Tzv. Europlatba

30

Jedná se o poplatek kdy příkazce hradí poplatky své banky, příjemce hradí poplatky své banky a případně i poplatky dalších zprostředkujících bank 31 BEN je typ poplatku kdy příjemce hradí všechny poplatky, tj. poplatky své banky, poplatky banky příkazce, případně i poplatky dalších zprostředkujících bank 32 OUR je typ poplatku kdy příkazce hradí všechny poplatky, tj. poplatky své banky, poplatky banky příjemce případně i poplatky dalších zprostředkujících bank.

34

Další možnosti bankovní aplikace

Česká spořitelna

ČSOB

Komerční banka

Raiffeisenbank

x

x

Historie zůstatku na účtu Mobilní platby Vkladový účet

x

Informace o platebních kartách Informace o úvěrovém účtu Investování přes podílové fondy E-fakturace33

x

Stavební spoření

x

Penzijní připojištění

x x

Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů bank

Ze srovnání sluţeb internetového bankovnictví vyplývá, ţe v základním popisu nabídky bank má nejvýhodnější nabídku Československá obchodní banka a to hlavně měsíčním vedením účtu zdarma, ale určitou nevýhodou je nutnost kombinace s ČSOB Linkou 24. V komparaci bezhotovostního platebního styku v rámci České republiky a i zahraničí je nejlevnější bankou na trhu Česká spořitelna, která za jednorázový příkaz k úhradě poţaduje 2,- Kč. Tato banka také nabízí nejširší moţnost doplňkových sluţeb v rámci internet bankingu.

33

E-fakturace je sluţba, kterou nabízí Česká spořitelna svým klientům a umoţňuje jim přijímat elektronickou verzi faktury, které klienti běţně dostávají poštou do schránky.

35

4. Analýza a komparace GSM bankingu u vybraných bank Tato kapitola se zabývá analýzou bankovního trhu GSM bankingu v České republice u bankovních subjektů, kterými jsou Česká spořitelna, a.s., Československá obchodní banka, a.s., Komerční banka a.s. a Raiffeisenbank, a.s.

4.1 Servis 24 GSM banking Servis 24 GSM banking je sluţba, kterou nabízí Česká spořitelna svým klientům k ovládání účtu pomocí mobilního telefonu a zabezpečených SMS zpráv. Pomocí mobilního telefonu mohou klienti provádět platební operace s účtem jako je sporoţirový, běţný, vkladový či kartový účet. Česká spořitelna svým klientům nabízí nepřetrţitý provoz této sluţby, přístup ke svému účtu 24 hodin denně a po celý rok z jakéhokoliv místa. Je zajištěn nepřetrţitý provoz na telefonních linkách, kde klienti najdou profesionální podporu a také vysoký stupeň zabezpečení a pohodlnost při provádění platebního styku a kontroly svého účtu. Česká spořitelna vyţaduje pro zprovoznění této sluţby mobilní telefon, který podporuje aplikaci SIM TOOLKIT, aktivování přijímání a odesílání SMS zpráv. Základem je také bankovní SIM karta, kterou podporuje libovolný operátor v České republice. Principem této sluţby je to, ţe pomocí bankovní aplikace na SIM kartě komunikuje klient s bankovním systémem a tím ovládá svůj účet. Klient pro první přihlášení do této aplikace potřebuje bankovní PUK, který slouţí k prvnímu přihlášení do bankovní aplikace a k odblokování přístupu do sluţby GSM banking. Po zadání BPUKu je vytvořen klientem vlastní, anebo mobilním operátorem daný, bankovní PIN, díky kterému bude klient moci zabezpečit svůj přístup do bankovní aplikace. Tento BPIN pak slouţí k pohybu v bankovní aplikaci, ale také pro přístup do menu GSM bankingu.

4.2 ČSOB Mobil 24 ČSOB Mobil 24 je sluţba, kterou nabízí Československá obchodní banka pro ovládání účtu přes mobilní telefon a technologii SIM TOOLKIT. Operace jsou prováděny z přehledného menu na displeji klientova mobilního telefonu. Stačí vyplňovat údaje do

36

předdefinovaných polí na displeji mobilního telefonu právě ve formě jiţ zmíněného menu. Šifrování přenosu dat zabezpečuje špičkovou ochranu proti zneuţití a přenosu dat. Kaţdá SIM karta má v sobě navíc šifrovací klíče pro bezpečnou komunikaci s bankou. ČSOB slibuje výraznou časovou úsporu a pohodlí nepřetrţitého přístupu k účtu bez nutnosti osobního počítače či připojení na internet. Banka tuto sluţbu finančně zvýhodňuje oproti hotovostnímu platebnímu styku a klienti mohou počítat s uţivatelskou podporou na lince okamţité pomoci. Pro vyuţití této sluţby je potřeba mobilní telefon podporující sluţbu SIM TOOLKIT a bankovní SIM kartu mobilních operátorů.

Pro první přístup, stejně jako u České

spořitelny, je potřebný BPUK a poté si klient zvolí či dostane zadaný BPIN, kterým se přihlašuje do menu bankovní aplikace a pohybuje se v ní.

4.3 Mobilní banka Mobilní banka je sluţba přímého bankovnictví, kterou nabízí Komerční banka. Tato sluţba je určena pro občany a drobné podnikatele a umoţňuje vyuţití bankovních sluţeb kdykoli a kdekoli prostřednictvím displeje a klávesnice mobilního telefonu. Zabezpečení má Komerční banka srovnatelné se světovými bankami a veškerá komunikace probíhá šifrovaně pomocí protokolu AES a kaţdý přístup do bankovní aplikace začíná identifikací a autentizací uţivatele. Pro komunikaci s bankou vyuţívá mobilní telefon datových přenosů prostřednictvím GPRS a EDGE34 nebo přes vytáčené připojení CSD. Komunikace tedy probíhá v on-line reţimu, coţ zajišťuje jednoduché ovládání a aktuálnost zobrazovaných informací. Přihlášení probíhá na základě PINu a hesla, anebo karty optického klíče. Komerční banka má náročnější poţadavky na parametry mobilního telefonu jako je paměť telefonu, paměť pro uloţení dat, barevný displej, aktivní datová sluţba u mobilního operátora a také nastavení parametrů datového připojení v mobilním telefonu. Základem pro pouţívání Mobilní banky je mít aktivace telefonního bankovnictví Expresní linka. Také přihlášením se Komerční banka liší od České spořitelny anebo ČSOB. Při prvním přihlášením do sluţby budou vygenerovány šifrovací klíče a pro jejich správné vygenerování je potřeba zadání PINu, hesla a jednorázový aktivační kód, který klient získá 34

EDGE (Enhanced data rates for GSM evolution) umoţňuje dosáhnout efektivního přenosu dat.

37

na pobočce anebo přes telefonního bankéře. Pokud se rozhodne pro bezpečnost vyuţití optického klíče, tak zadává sériové číslu optického klíče a jednorázový aktivační kód. Po vygenerování šifrovacích klíčů, je moţné bankovní aplikaci vyuţívat.

4.4 GSM bankovnictví GSM bankovnictví od Raiffeisenbank nabízí produkt, kde díky mobilnímu telefonu a GSM bankingu můţe klient mít neustálou kontrolu nad svými financemi. Pokud tedy klienti vlastní mobilní telefon s technologií SIM TOOLKIT, mohou pohodlně řídit svůj účet pomocí přehledného menu a získávat tak informace o zůstatku na účtu, o poslední příchozí či odchozí transakci, o kurzovním lístku, anebo zadávat platební příkazy. K získání GSM bankovnictví stačí pouze klientský účet a registrace telefonního čísla v bankovním systému. Samozřejmostí je nahrání bankovní aplikace mobilním operátorem na SIM kartu. Přístup do mobilního bankovnictví je zajištění bankovním PINem, který zajišťuje nejenom přístup, ale i autentizaci transakcí. Pro vyšší bezpečnost je moţné vyuţít pro přístup i další cesty, především pomocí internetu. Tzn. ţe při vstupu na účet nebo zadávání příkazů je třeba připojit bezpečnostní kód, který potvrzuje oprávněnost pracovat s příslušným účtem. Tento kód banka jednoduše pošle pomocí SMS zprávy na displej telefonu a zadavatel jej pouze přepíše do příslušné kolonky ve formuláři operace. Raiffeisenbank svým klientům nabízí banku neustále při sobě a to aţ tam, kam sahá signál mobilního operátora. Ovládat GSM bankovnictví od Raiffeisenbank je snadné a transakci lze zadat během okamţiku. Zprávy zasílané mezi bankou a klientem jsou šifrovány a bezpečnost je zajištěna BPINem.

4.5 Komparace GSM bankingu u vybraných bank Stejně tak jako jsme si v předchozí kapitole srovnali čtyři vybrané banky u internetového bankovnictví, tak totéţ provedeme u GSM bankingu. Opět se srovnávají banky jako jsou Česká spořitelna, Československá obchodní banka, Komerční banka a Raiffeisenbank. V tomto případě určíme optimální banku vhodnou pro mobilní bankovnictví. Všechny zmíněné banky podporují GSM banking u mobilních operátorů v České republice, mezi které patří T-Mobile, Telefónica O2 a Vodafone.

38

Tabulka 4: Komparace GSM bankingu u vybraných bank

Název banky

Česká spořitelna

Název služby

SERVIS 24 GSM banking

Zřízení služby

Zdarma

Měsíční služby

Zdarma pro klienty finanční skupiny ČS v rámci sluţby SERVIS 24 – Start bez správa sporoţirového a/nebo běţného účtu; 25,v rámci sporoţirového účtu; 100,v rámci běţného účtu

Zrušení Bezhotovostní platební styk přes GSM banking Zadání příkazu k úhradě Trvalý příkaz k úhradě Příkaz k inkasu Další možnosti bankovní aplikace Informace o zůstatku na účtu Informaci o historii na účtu Zadání jednorázového příkazu k úhradě

ČSOB ČSOB Mobil 24 Zdarma, Sluţba se poskytuje pouze v kombinaci se sluţbou ČSOB Linka 24

Zdarma

Komerční banka

Raiffeisenbank

Mobilní banka

GSM bankovnictví

Zdarma

Zdarma

19,-

70,- v rámci eKonta, Zdarma pro studenty a v rámci Zlatého konta, U samostatného běţného účtu je to 80,-/60,-/35,-

Zdarma

Zdarma

Zdarma

Zdarma

Česká spořitelna

ČSOB

Komerční banka

Raiffeisenbank

2,-

3,-

4,-

3,-

x

x

x

x

Komerční banka

Raiffeisenbank

x Česká spořitelna

ČSOB

39

Založení trvalého příkazu Zrušení trvalého příkazu

x

Založení/zrušení inkasa

x

x Pouze Vodafone

Zahraniční platební styk

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

Mobilní platby Informace o zůstatku na vkladovém účtu Založení termínovaného vkladu

x

x

x

x

Česká spořitelna

ČSOB

Komerční banka

x

x

Informace o kartových účtech Infolinka

x

Raiffeisenbank

Pouze u Tmobile ano

x

Informace o kurzech měn a úrokových sazbách

x Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů bank

Po kompletním srovnání GSM bankovnictví u čtyř českých bank je vidět, ţe jak z cenového hlediska, tak i z nabídky sluţeb je na tom nejlépe Československá obchodní banka a její sluţba ČSOB Mobil 24. Jestliţe klienti vyuţívají sluţeb mobilního operátora Vodafone, mají moţnost zadávat i rušit povolení k inkasu. Velmi zvláštní nabídku má Komerční banka, která v bezhotovostním platebním styku nabízí pouze zadání jednorázového příkazu k úhradě, ale její měsíční vedení je za pouhých 19,- Kč. Česká spořitelna a Raiffeisenbank mají srovnatelné sluţby, ale klienti u sluţby SERVIS 24 GSM banking ušetří na zadávání klasických příkazů k úhradě a to za 2,- Kč. Česká spořitelna také podporuje modelování vkladových účtů.

40

5. Návrh optimální varianty obsluhy účtů dle konkrétních klientských požadavků Tato část bakalářské práce je zaměřena na vytvoření dvou modelů. První model je simulován pro malého aţ středně velkého podnikatele a bude se týkat internet bankingu, druhý model bude reprezentován studentem, který bude mít zájem o GSM banking. U obou modelů bude vyhodnocena daná situace a určena nejlépe vyhovující banka pro kaţdého klienta zvlášť.

5.1 Simulace modelu dle konkrétních klientských požadavků internet bankingu Kaţdá ekonomika státu povaţuje za svou důleţitou součást právě malé a střední podniky, protoţe tyto podniky tvoří její drtivou většinu. Rozdělení těchto podniků se klasifikuje podle výše ročního obratu na drobného podnikatele, malého podnikatele a středního podnikatele. Tyto podniky mají moţnost snazšího uplatnění na lokálních trzích oproti velkým podnikům. Mají jednoduchou organizační strukturu a kapitálová náročnost na zaloţení malého a středně velkého podniku není tak vysoká jako u velkých společností. Naopak nevýhodou je horší přístup k cizímu kapitálu, hlavně ze strany bank, riziko platební neschopnosti a nedostatek peněz na zaměstnání špičkových odborníků.

Příklad: Drobný podnikatel zprostředkovávající instalaci a kompletní údržbu informačních systémů, včetně jejich vývoje pro malé společnosti. Tento podnikatel se rozhodl operovat se svým bankovním účtem prostřednictvím internet bankingu, který může využívat z pohodlí své kanceláře. Pravděpodobně bude přijímat došlé platby od svých zákazníků, avšak zároveň bude platit za dodání materiálů potřebných pro zprovoznění informačního systému, a poplatky za chod své společnosti. Podnikatel má dvacet stálých zákazníků a měnící se počet zákazníků, kteří požadují pouze informační systém bez jakékoliv údržby. Ve stálých zákaznících je i jeden zahraniční klient z Německa, od kterého každý měsíc na účet přichází platba za provedené služby. Za měsíc na účet obdrží peněžní prostředky od 34 zákazníků, odešle 15 jednorázových příkazů, má zadaných 5 trvalých příkazů a zřízeno 5 souhlasů k inkasu. Je možné počítat i s 2 expresními platbami a klient má objednán měsíční výpis z běžného podnikatelského účtu.

41

Opět jsou pro srovnání a vyhodnocení vybraly čtyři banky a to Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka a Raiffeisenbank. V tabulce č. 5 je uvedeno srovnání internetového bankovnictví u malého podnikatele, který má zaloţen vţdy jeden z podnikatelských účtů u kaţdé banky. Jelikoţ se jedná o podnikatele, tak klient bude pravděpodobně volit i podnikatelskou variantu internet bankingu, která pro něj bude výhodnější sluţbou oproti internet bankingu pro jednotlivce. Níţe uvedené zvýrazněné poloţky v tabulce č. 5 jsou zahrnuty do konečných propočtů. Tabulka 5: Simulace modelu MSP u internet bankingu

Název banky

Typ běžného účtu

Poplatek za vedení BÚ

Název služby internet bankingu

Cena za měsíční správu internet bankingu

Cena za výpis z účtu(měsíční/ týdenní/po pohybu) v Kč Účetní položky zdarma měsíčně

Česká spořitelna Běţný podnikatelský účet 45,-

Československá

obchodní banka Podnikatelské konto

Komerční banka

Raiffeisenbank

KOMFORT

Podnikatelské eKonto

367,-

140,-

Moje banka, Profi banka

Internetové bankovnictví

115,-

Při zřízení s internetovým bankovnictvím

V případě, že má klient jednu z forem elektronického bankovnictví

Servis 24 Internetbankin g, Business 24 Internetbankin g

ČSOB Internetbanking 24, ČSOB Businessbanking 24 Online, ČSOB Business banking 24

Servis 24: 100,Business 24: 200,-

Internetbanking 24: zdarma, Business banking 24 online: 100,Business banking 24: 230,-

Mojebanka:

170,Profibanka:

290,-

Pravidelný: 15,-

50/175/350

Evýpis: 0/40/200 Poštou: 20/150/500

x

Příchozí platby: 5 zdarma, Odchozí platby: 10 zdarma

20 položek zdarma

42

99,-

zdarma

x

SMS klíč, Čipová karta

Osobní certifikát, Osobní certifikát na čipové kartě

Mobilní elektronický klíč, Osobní elektronický klíč, Internetový elektronický klíč

Další výhody

Moţnost sjednání kontokorentníh o úvěrů k BÚ. Investování do podílových listů. Moţnost elektronické fakturace.

Zdarma pojištění platební karty. Povolené přečerpání účtu. Zdarma 1 transakce tuzemského platebního styku zadaná prostřednictvím sběrného boxu.

Povolený debet aţ 3.000.000 Kč. Sluţební mezinárodní platební karta. Moţnost dalších kombinací produktů, např. Profibanka + Mojebanka.

Propojení účetního systému s podnikatelsk ým účtem. Princip věrnostních výhod. Moţnost Multiměnovost i. Internetové platební karty.

Bezhotovostní platební styk

Česká spořitelna

ČSOB

Komerční banka

Raiffeisenbank

Způsob zabezpečení

Počet

Jednorázový příkaz k úhradě Expresní platba Došlá platba

Trvalý příkaz

15

2

34

5

Standardní: SMS, Čipová karta

Cena

2,-

200,-

5,-

5,-

Celkem

30,-

400,-

170,-

25,-

Cena

3,-

100,-

6,-

3,-

Celkem

45,-

200,-

204,-

15,-

Cena

4,-

90,-

5,-

4,50

Celkem

Cena

3,-

21,-

60,-

v rámci RB, do jiné banky

v rámci RB, Do jiné banky

5,-

40,-

30,-

60,-

180,-

170,-

22,50

Z RB

Z RB

5,-,

50,-,

Z jiné banky

z jiné banky

7,-

168,-

V rámci RB

V rámci RB

3,-, do jiné banky

5,-

43

Celkem

6,-, do jiné banky

15,-

Česká spořitelna

Souhlas s inkasem

ČSOB

Komerční banka

Raiffeisenbank V rámci RB

5

5,-

25,-

6,-

30,-

5,-

25,-

3,-, do jiné banky

5,-

1

Úhrady ze zahraničí 0

Celková měsíční cena

V rámci skupiny Erste Group a SEPA platba do 50.000 EUR za 100,-

SEPA platba do 50.000 EUR za 150,-

SEPA platba do 50.000 EUR za 145,-

Úhrady ze zahraničí a SEPA nad 50.000 EUR za 1% min. 100,,max.950,-

Příchozí platba ze zahraničí a SEPA nad 50.000 EUR za 1% min. 150,-, max. 1000,-

Úhrady ze zahraničí a SEPA platba nad 50.000 EUR za 0,9% min. 225,-, max. 1095,-

1 010,-

909,-

1 279,50

V rámci RB

6,-, do jiné banky

15,-

Přijatá Europlatba 200,Přijatá platba s typem poplatku BEN, SHA 1%, min. 300,-, max. 1200,-, Přijatá platba s typem poplatku OUR zdarma 820,-

Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů bank

Po celkové komparaci čtyř vybraných bank by tento podnikatel překvapivě zvolil Raiffeisenbank, která by ho vyšla nejlevněji dle jeho poţadavků. Anebo by vyuţil nabídky ČSOB, kde by ušetřil za správu podnikatelského účtu a internetového bankovnictví. ČSOB poskytuje 5 příchozích plateb a 10 odchozích plateb zdarma. Výhodnou nabídku sluţeb má i Česká spořitelna, kde podnikatel ušetří jak na poplatku za běţný bankovní účet, tak i za velice nízkou cenu za účetní poloţky podané v rámci jednorázového příkazu. Ve srovnání zahraničního platebního styku vychází Česká spořitelna také nejvýhodněji. Nevýhodou je vysoký poplatek za zpracování expresní platby, je to aţ 2krát více jak u ostatních bank. Naopak za nejdraţší se dá povaţovat Komerční banka a to díky vysokým poplatkům za správu běţného účtu i správu internetového bankovnictví. V některý poloţkách jsou jasné rozdíly mezi bankami, nejvíce je to patrné v měsíční správě internet bankingu. Kaţdá banka také nabízí jinou formu zabezpečení. U Raiffeisenbank je viditelný jiný systém účtování poplatků, tato banka zvýhodňuje klienty v rámci své finanční skupiny a v rámci ostatních bank je znevýhodňuje. Tento fakt by také mohl ovlivnit celkovou měsíční cenu za běţný účet. 44

ČS navíc nabízí moţnost efakturace, která funguje na přijímání a odesílání faktur v elektronické podobě a případné spojení s proplacením těchto faktur prostřednictvím jednoho z kanálů přímého bankovnictví.

5.2 Simulace modelu dle konkrétních klientských požadavků GSM bankingu GSM banking je bankovní sluţba, která by měla v budoucnosti přilákat hlavně mladé lidí kolem 18 aţ 25 let. V současné době mobilní bankovnictví není nejoblíbenější sluţbou elektronického bankovnictví a klienti bank raději vyuţívají sluţeb internetového bankovnictví, kde mají moţnost širší škály produktů nabízených bankou. Mobilní bankovnictví má stále ještě omezené sluţby a dá se spíše vyuţívat na získání informací o zůstatku na účtech, historii účtu a zadání jednorázového trvalého příkazu. Banky nepřetrţitě pracují na vývoji této sluţby, aby byla funkční jako banka v mobilu nebo také jako mobilní peněţenka a hnacím motorem je vývoj plnohodnotných internetových prohlíţečů v mobilním telefonu. I v České republice se významně v poslední době zvýšilo vyuţití internetu v mobilu a mobilní operátoři stále přicházejí s akčními nabídkami, jak zvýhodnit mobilní internet. V dnešní době se dá i říci, ţe některé mobilní telefony jsou závislé na internetu a vyţadují zřízení datového tarifu u mobilního operátora. Tuto sluţbu vyuţívají právě nejvíce mladí lidé, a proto se zaměříme u GSM bankingu na model týkající se studenta, který hodlá v budoucnu pouţívat mobilní bankovnictví a potřebuje k tomu zaloţení studentského konta. I v tomto případě se budou porovnávat jiţ několikrát zmíněné čtyři banky. Bude se jednat o studentské účty a jejich uţivatelé budou chtít vyuţívat banky v mobilu.

Příklad: Studentka střední školy se rozhodla zřídit si vlastní studentský účet a k němu využívat službu GSM banking. Tato studentka pracuje při svém volném čase na call centru, a proto se očekává, že každý měsíc na účet bude přicházet přeplatek ve formě výplaty. Měsíčně odešle jednu platbu za mobilní služby a trvalý příkaz za penzijní připojištění. Klientka banky počítá s tím, že měsíčně odešle dva jednorázové příkazy navíc například za nákup zboží a provede 2 výběry z bankomatu za měsíc. Studentka má možnost platby s platební kartou u obchodníků.

45

Tabulka 6: Simulace modelu studenta u GSM bankingu - zřízení

Název banky Typ běžného účtu

Poplatek za vedení BÚ

Název služby GSM bankingu Zřízení Cena za měsíční správu GSM bankingu

Způsob zabezpečení

Česká spořitelna

Československá obchodní banka

Komerční banka

Raiffeisenbank

Student

ČSOB studentské konto Plus

G2

Studentský účet

zdarma

zdarma

29,-

ČSOB Mobil 24

Mobilní banka

GSM bankovnictví

Zdarma

Zdarma

Zdarma

Zdarma

Zdarma

Zdarma

BPIN

PIN + heslo, Karta optického klíče

BPIN

Moţnost půjčky aţ 20.000 Kč. Zdarma výběr z bankomatů ČSOB. Příchozí tuzemské platby zdarma.

Studentský úvěr aţ 500.000 Kč. Roční bonus 333 Kč pro aktivní uţivatele konta. Při zaloţení a předloţení platné ISIC karty bonus 200,- Kč.

Vedení účtu aţ v 9 měnách. Zvýhodněný poplatek za vedení účtu.

Ve standardní nabídce zdarma, poté se poplatek odvíjí od počtu zavedených sluţeb, ve standardu 4 a více produktů od 40,Servis 24 GSM banking Zdarma Souvisí s poplatkem za vedení studentského BÚ BPIN

Informace o zůstatku a historii na účtu

Další výhody běžného účtu

Aţ 3 produkty zdarma. Platby v rámci ČS zdarma. Program Partner. Příspěvek na ISIC kartu.

46

Bezhotovostní platební styk Jednorázový

Česká spořitelna Počet

Cena

Celke m

Československá obchodní banka Cena

Celkem

Komerční banka Cena

Celke m

Cena

Celke m

3,5,- do jiné banky

9,15,-

příkaz k úhradě

3

2,-

6,-

3,-

9,-

4,-

12,-

Trvalý příkaz

1

5,-

5,-

3,-

3,-

4,50

4,50

Souhlas k inkasu

Raiffeisenbank

x

x

6,Pouze Vodafone

x

x

11,-

12,-

16,50

38,-

Dobíjení mobilního telefonu Celková měsíční cena

Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů bank

Studentovi lze doporučit výběr sluţeb ČSOB anebo Komerční banky, u kterých by měl jak vedení studentského účtů, tak vedení mobilní banky zdarma. Navíc u ČSOB můţe zadat i souhlas k inkasu, pokud má jako mobilního operátora Vodafone. Na základě tohoto srovnání by student volil zřejmě Československou obchodní banku. Česká spořitelna má sice opět nejlevnější jednorázový příkaz k úhradě, ale poplatek za vedení studentského účtu se odvíjí podle počtu sluţeb, které má student nastaveny na svém kontu. Jestliţe si zaloţil studentský účet Plus, měsíčně zaplatí navíc poplatky v řádu stovek. Je jasné, ţe pokud by student měl základní balíček sluţeb, který není příliš široký, vyšla by ho Česká spořitelna nejlevněji. Z pohledu dalších doplňkových sluţeb poskytnutých k běţnému účtu je zajímavá nabídka České spořitelny a Komerční banky. Obě banky kaţdoročně přispívají studentům na kartu ISIC. Komerční banka navíc poskytuje studentům kredit ve výši 333,- Kč ročně, pokud aktivně vyuţívají bankovní účet. Jestliţe student při zřízení studentského účtu předloţí platnou ISIC kartu získá bonus 200,- Kč.

47

6. Výsledky, závěry a doporučení pro zdokonalení internet a GSM bankingu Bakalářská práce podává informace o významu a charakteristice elektronického bankovnictví včetně jeho jednotlivých forem. Uvádí zákonné podmínky, kterými se řídí, a představuje podrobnou analýzu českého trhu u vybraných bankovních subjektů a jejich distribučních kanálů. V této práci byl pro analýzu vybrán internet banking jako jedna z nejvyuţívanějších forem elektronického bankovnictví a GSM banking, který patří mezi sluţby zatím zaostávající, avšak v budoucnu se očekává jeho obrovský rozvoj díky kvalitnímu vyuţití mobilního internetu v mobilních telefonech. Velmi překvapivý je minimální rozsah sluţeb u mobilního bankovnictví, jelikoţ v oblasti bezhotovostního platebního styku je nabízen pouze jednorázový příkaz k úhradě a u některých bank trvalý příkaz k úhradě a příkaz k inkasu. Pro analýzu a komparaci byly zvoleny tři největší banky v České republice a to Česká spořitelna, a.s., Československá obchodní banka, a.s., Komerční banka, a.s. a jako čtvrtá rychle se rozvíjející Raiffeisenbank, a.s. Dané produkty byly hodnoceny z nákladového hlediska, z hlediska šíře jednotlivých nabízených sluţeb, ale i doplňkových moţností těchto forem. Na první pohled se můţe zdát, ţe nabídka bank je stejná anebo alespoň podobná. Avšak z podrobné analýzy vyplývá, ţe kaţdá banka se liší cenou za vedení internet bankingu i GSM bankingu, dále způsobem zabezpečení i nabídkou sluţeb. Splnění cíle této bakalářské práce je doloţeno ve 3. a 4. kapitole. Třetí kapitola byla věnovaná analýze a komparaci internet bankingu a čtvrtá analýze a komparaci GSM bankingu u vybraných subjektů v České republice. Z dané komparace je moţné usoudit, ţe Československá obchodní banka nabízí nejpříznivější podmínky z hlediska měsíční správy internetového bankovnictví, avšak i GSM bankingu, a to zdarma. Česká spořitelna má nejniţší poplatek za zadání jednorázového příkazu, coţ se dá povaţovat za sluţbu, kterou klient bude nejvíce vyuţívat. U internetového bankovnictví nelze jednoznačně určit, která banka bude pro klienty vyhovující. Některý klient by se rozhodl podle cenové kalkulace, jiný podle nabídky doplňkových sluţeb. Naopak u GSM bankingu by klienti zvolili Československou obchodní banku, která společně s mobilním operátorem Vodafone nabízí moţnost zadávat i rušit povolení k inkasu.

48

Dalším úkolem této bakalářské práce bylo navrţení optimální obsluhy účtů dle konkrétních klientských poţadavků. Pro modelaci klienta byl zvolen malý aţ středně velký podnikatel vyuţívající internetové bankovnictví, a pro GSM banking byl naopak vybrán student. Po celkové kalkulaci by podnikatel zvolil Raiffeisenbank, kde by zaplatil nejniţší celkové měsíční poplatky. Tato banka se vyplatí zejména pokud klient převádí peněţní prostředky do stejné banky, tedy RB. Tyto platby jsou v rámci banky zvýhodňovány oproti platbám, které klienti zasílají do ostatních bank. GSM banking, který nabízí ČSOB, by student pravděpodobně zvolil z důvodu nabídky souhlasu k inkasu ve spolupráci s mobilním operátorem Vodafone. Tato banka vychází také cenově velmi přijatelně. Naopak nejdraţší bankou v obou variantách modelů dle daných výsledků je jednoznačně Komerční banka. Dle mého názoru banky ještě nevyčerpaly všechny moţnosti produktů v kombinaci s internet bankingem, ale v současné době nemají moţnost nabídnout ohromující novinky, a tak by bylo dobré zaměřit se na udrţení stávající kvality sluţeb a postupně zdokonalovat moţnosti přímého bankovnictví. Jedná se hlavně o integraci nových funkcí do stávajících aplikací internet bankingu. Týká se to především zařazování bankovních produktů a sluţeb do internetového bankovnictví, u kterých budou mít klienti moţnost je zakládat, ale téţ měnit a rušit. Dá se pouze spekulovat nad tím, zda-li internet banking nabídne někdy bankovní produkty a sluţby jako jsou dokumentární akreditiv, dokumentární inkaso, bankovní záruka anebo správa vkladní kníţky. Banky se také neustále zaměřují na zvyšování bezpečnosti všech forem elektronického bankovnictví. Naopak GSM banking doslova čekal na vývojový pokrok v informačních technologiích, a to nejen v České republice, ale i v měřítku celosvětovém. Myslím, ţe následující citace mluví za vše: „Od začátku v podobě GSM bankingu a další generace Java bankingu se nyní dostáváme do třetí fáze Mobile Internet Banking, která přibliţuje přístup do banky přes mobil způsobem, jakým ovládají své účty klienti internetového bankovnictví. Internetové prohlíţeče v mobilu slibují další rozmach této sluţby, k jejímţ průkopníkům patří české banky i ve světovém měřítku“35. Moderní mobilní bankovnictví se změní v budoucnu v mobilní peněţenku, která bude umoţňovat bankám generovat větší objemy elektronických plateb díky propojení elektronických věrnostních programů, mobilního marketingu a bezkontaktních plateb. Bankám proto doporučuji co nejdříve zavést tento

35

Citace z: Folprecht, P. Statisíce Čechů mají banku v mobilu. Bankovnictví. Číslo 11/2008.

49

moderní způsob mobilního bankovnictví na základě propojení mobilního internetu a bankovní aplikace. Klientům, kteří přemýšlejí o sluţbách elektronického bankovnictví, bych radila nejprve zváţit, k jakým účelům budou chtít vyuţívat tento produkt. Znamená to, určit si základní poţadavky, co od této sluţby občan čeká a co od ní bude vyţadovat. Pokud mu bude stačit pouze jednorázový trvalý příkaz, postačí mu Phone banking, anebo GSM banking, ale pokud bude chtít například investovat do podílových listů, tak se určitě neobejde bez internet bankingu. Záleţí také na měsíčních poplatcích za správu účtů a také na ceně za jednu účetní poloţku aţ po cenu trvalých příkazů k úhradě. Rozhodující mohou být i některé z doplňkových nabízených sluţeb, které dotváří tzv. balíčky účtů.

50

Seznam použité literatury Tištěné monografie: 1. DVOŘÁK, Petr. Komerční bankovnictví pro bankéře a klienty. 2 vydání. Praha: Linde Praha a. s., 2001. s. 78 ISBN 80-7201-310-6. 2. HARTLOVÁ, Věra; SOLDÁNOVÁ, Marcela a jiní. Bankovnictví pro střední školy a veřejnost. 1.vyd. Praha: Nakladatelství FORTUNA, 2004. 200s. ISBN 80-7168900-9. 3. KONDABAGIL,Jayaram. Risk management in electronic banking: Concepts and best practices. Toronto: John Wiley & Sons, 2007, 288 s. ISBN: 978-0-470-822432. 4. MÁČE, Miroslav. Platební styk – klasický a elektronický. 1.vyd. Praha: GRADA Publishing, 2006. 220s. ISBN 80-247-1725-5. 5. PEKÁRKOVÁ, Lucie: Elektronické bankovnictví, jeho moţnosti a další vývoj, Masarykova Univerzita, 2006, bakalářská práce. Dostupné z WWW: 6. PŘÁDKA, M., Kala, J. Elektronické bankovnictví: rady a tipy. 1. vyd. Praha: Computer Press, 2000. 155s. ISBN 80-7226328-5. 7. SCHLOSSBERGER, Otakar; HOZÁK, Ladislav. Elektronické platební prostředky. 2. vyd. Praha: Bankovní institut, 2005. 144 s. ISBN: 80-7265-073-4.

Elektronické zdroje: 1. PDA banking [online]. iDNES.cz, 2005 [cit. 2010-02-19]. Dostupné z WWW: 2. ŠTÍCHOVÁ, K.: PDA banking – banka v kapse [online]. iDnes.cz, 2003 [cit 201002-19]. Dostupné z WWW: 3. CHVÁTAL, D.: Živnobanka má Java banking. Finexpert.cz 2006 [cit. 2010-0219]. Dostupné z WWW: 4. Java banking: nová alternativa [online]. iDnes.cz 2006 [cit. 2010-02-19]. Dostupné z WWW: 5. MAXA, J.: Banku bude možné ovládat také pomocí televize – 1. díl [online]. ITBIZ, 2008 [cit. 2009-05-29]. Dostupné z WWW:

51

6. RUCKMAN, M.: Elektronické bankovnictví není tak snadné, jak se zdá [online].. Park.cz 2001 [cit. 2010-02-19]. Dostupné z WWW: 7. TŮMOVÁ, V.: Odkud kam míří český internetbanking [online]. Peníze.cz, 2008 [cit. 2010-02-19]. Dostupné z WWW: 8. HAVLIGEROVÁ, K.: Internetbanking: vylučuje bezpečnost pohodlí? [online]. Peníze.cz, 2004 [cit. 2010-02-19]. Dostupné z WWW: 9. Co obnáší GSM Banking [online]. iDnes.cz 2005 [cit. 2010-02-19 ]. Dostupné z WWW: 10. VICHNAROVÁ, L.: Telefonní bankovnictví: mezi bankami se vyplatí vybírat [online]. iDnes.cz 2002 [cit. 2010-02-19 ]. Dostupné z WWW: 11. Co všechno umí internetové bankovnictví [online]. iDnes.cz 2005 [cit. 2010-02-19 ]. Dostupné z WWW: Dostupné z WWW: 12. www.csas.cz – server banky Česka spořitelna. 13. www.csob.cz – server banky ČSOB. 14. www.kb.cz – server banky Komerční banka. 15. www.postovnisporitelna.cz – server banky Poštovní spořitelna. 16. www.rb.cz – server banky Raiffeisenbank. 17. www.wikipedia.cz – server internetové encyklopedie Wikipedia. 18. www.zlatakoruna.info – server, který soustřeďuje nabídku finančních produktů od poskytovatelů finančních sluţeb.

Periodika: 1. HORNÝ, Patrik. Éra multikanálového bankovnictví na startu. Bankovnictví. Číslo 9/2006. 2. MACHALA, Karel. Mobilní bankovnictví hlásí ofenzivu. Bankovnictví. Číslo 11/2008. 3. DANIHELKA, Lukáš. Nové produkty v bankovním sektoru a jejich podpora IT. Bankovnictví. Číslo 6/2009.

52

4. Folprecht, P. Statisíce Čechů mají banku v mobilu. Bankovnictví. Číslo 11/2008. 5. Machala, Karel. Za pět let budeme platit jinak. Bankovnictví. Číslo 9/2009. 6. Přehled finančního a kapitálového trhu v ČR 2008. Top Finance. Speciál měsíčníku Bankovnictví a týdeníku Ekonom. Dostupné z www: http://ihned.cz/download/economia/DOT/top_finance_2009.pdf

Zákony: 1. Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku. 2. Zákon č. 285/2009, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o platebním styku. 3. SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních sluţbách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 97/7/ES, 2002/65/ES, 2005/60/ES a 2006/48/ES a zrušuje směrnice 97/5/ES.

53

Seznam obrázků, grafů a tabulek Obrázek 1: Personal digital assistant ................................................................................... 15 Obrázek 2: Postup přihlášení do přehledného menu GSM bankingu .................................. 18 Obrázek 3: Účetní program POHODA ................................................................................ 20 Obrázek 4: Autentizační kalkulátor ..................................................................................... 22 Obrázek 5: Loga jednotlivých bank..................................................................................... 26 Graf 1: Postupné odbourávání pobočkových sítí v bankách ............................................... 12 Graf 2: K jakým účelům pouţívané obvykle internetové bankovnictví? ............................ 23 Tabulka 1: Hardwarové a softwarové vybavení u ČSOB Internetbankingu 24 .................. 28 Tabulka 2: Hardwarové a softwarové vybavení nutné k aplikaci Mojebanka .................... 30 Tabulka 3: Komparace internetového bankovnictví u vybraných bank .............................. 33 Tabulka 4: Komparace GSM bankingu u vybraných bank ................................................. 39 Tabulka 5: Simulace modelu MSP u internet bankingu ...................................................... 42 Tabulka 6: Simulace modelu studenta u GSM bankingu - zřízení ...................................... 46 Tabulka 7: Soutěţ Zlatá koruna - Elektronické bankovnictví ............................................. 64

54

Seznam příloh Příloha č. 1: Přihlašovací a úvodní strana sluţby Servis 24 Internetbanking Příloha č. 2: Přihlašovací a úvodní strana sluţby ČSOB Internetbankingu 24 Příloha č. 3: Přihlašovací a úvodní strana sluţby KB MojeBanka Příloha č. 4: Přihlašovací a úvodní strana sluţby RB Internetové bankovnictví Příloha č. 5: Soutěţ Zlatá koruna – Elektronické bankovnictví

55

Příloha č. 1 Přihlašovací a úvodní strana služby Servis 24 Internetbanking

56

57

Příloha č. 2 Přihlašovací a úvodní strana služby ČSOB Internetbankingu 24

58

59

Příloha č. 3 Přihlašovací a úvodní strana služby KB MojeBanka

60

61

Příloha č. 4 Přihlašovací a úvodní strana služby Internetové bankovnictví Raiffeisenbank

62

63

Příloha č. 5 Soutěž Zlatá koruna – Elektronické bankovnictví Jiţ od roku 2003 je kaţdoročně vyhodnocena nejlepší banka dle bankovních produktů a sluţeb. V tabulce č. 7 jsou vidět výsledky této soutěţe od roku 2003, jedná se o produkty určetné retailovým zákazníkům v oblasti elektronického bankovnictví. Tabulka 7: Soutěž Zlatá koruna - Elektronické bankovnictví

Rok

Druh ocenění Zlatá koruna

2003

Stříbrná koruna

2004

2005

Stříbrná koruna Bronzová koruna Zlatá koruna Stříbrná koruna

Název služby Servis 24 Internetbanking Nákup podílovýl listů prostřednictvím internetu InternetBanka Genius Přímé bankovnictví Servis 24 PDA banking Servis 24 Mojebanka Infolimit na ATM Přímé bankovnictví e Banky Servis 24 SmartBanka Přímé bankovnictví Servis 24

Bronzová koruna

Max Internetbanking PS

Zlatá koruna Stříbrná koruna

Přímé bankovnictví eBanky Servis 24 ČSOB elektronické bankovnictví eKonto Internetové bankovnictví mBanka mBank Servis 24 Česká spořitelna Zdroj: Zlatá koruna, stav k 14. 4. 2010, vlastní zpracování

Bronzová koruna Zlatá koruna Stříbrná koruna Bronzová koruna Zlatá koruna Stříbrná koruna Bronzová koruna Zlatá koruna

2006

2007

2008

Bronzová koruna Zlatá koruna 2009

Stříbrná koruna Bronzová koruna

64

Název banky Česká spořitelna eBanka GE Capital Bank eBanka Česká spořitelna eBanka Česká spořitelna Komerční banka GE Money Bank eBanka Česká spořitelna Živnostensk banka eBanka Česká spořitelna Československá obchodní banka/Poštovní spořitelna eBanka Česká spořitelna Československá obchodní banka Raiffeisenbank