Analýza procesu organizace pracovních cest pro zaměstnance vybrané společnosti

Analýza procesu organizace pracovních cest pro zaměstnance vybrané společnosti

Poděkování Děkuji paní Mgr. Anice Djokić, MBA za možnost zpracovat zvolené téma bakalářské práce pod jejím vedením, za její užitečné rady a pomoc. Dále bych chtěla poděkovat kolegům v zaměstnání za ochotu podělit se otevřeně o jejich názory.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

A n a l ý z a p ro c e s u o r g a n i z a c e p r a c o v n í c h c e s t p ro z a m ě s t n a n c e v y b r a n é s p o l e č n o s t i Bakalářská práce

Autor: Pavlína Slaníková Vedoucí práce: Mgr. Anica Djokić, MBA Jihlava 2016

Copyright © 2016 Pavlína Slaníková

Abstrakt SLANÍKOVÁ, Pavlína: Analýza procesu organizace pracovních cest pro zaměstnance vybrané společnosti. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Mgr. Anica Djokić, MBA. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2016. 66 stran. Práce se zabývá procesem organizace pracovních cest. Teoretická část je zaměřena na vymezení pracovních cest jako součásti cestovního ruchu a vysvětlení souvisejících pojmů. Praktická část popisuje a analyzuje organizaci pracovních cest ve vybrané společnosti a zjišťuje spokojenost ze strany jejich účastníků. Závěrem jsou navržena zlepšení stávajícího procesu.

Klíčová slova Obchodní cestovní ruch. Služby v cestovním ruchu. Pracovní cesta. Cestovní náhrady. Analýza. Zlepšení procesu.

7

Abstract SLANÍKOVÁ, Pavlína: Analysis of the process of organization of business trips for employees of selected company. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Thesis supervisor Mgr. Anica Djokić, MBA. Level of professional qualification: bachelor. Jihlava 2016. 66 pages. Bachelor thesis applies to the organization of business trips. The theoretical part is focused on definition of business trips as part of tourism and explanation of related terms. The practical part describes and analyzes an organization of business trips in selected company and investigates satisfaction of its participants. Finally, there are suggested improvements of an existing process.

Key words Business tourism. Services in tourism. Business trip. Travel expenses. Analysis. Process improvement.

8

Obsah Seznam obrázků .............................................................................................................. 11 Seznam tabulek ............................................................................................................... 12 Seznam grafů .................................................................................................................. 13 0

Úvod........................................................................................................................ 14

1

Teoretická část ........................................................................................................ 15 1.1

1.1.1

Definice cestovního ruchu ........................................................................ 15

1.1.2

Klasifikace cestovního ruchu .................................................................... 15

1.1.3

Vymezení souvisejících pojmů ................................................................. 17

1.1.4

Služby v cestovním ruchu ......................................................................... 18

1.2

Obchodní cestovní ruch .................................................................................... 23

1.2.1

Charakteristika obchodního cestovního ruchu .......................................... 23

1.2.2

Specifika obchodního cestovního ruchu ................................................... 25

1.3

Pracovní cesty ................................................................................................... 28

1.3.1

Vymezení pojmů pracovní cesta a pravidelné pracoviště ......................... 28

1.3.2

Podmínky vyslání zaměstnance na pracovní cestu ................................... 29

1.3.3

Cestovní náhrady ...................................................................................... 30

1.4 2

Všeobecné vymezení cestovního ruchu ............................................................ 15

Metodika výzkumu ........................................................................................... 31

Praktická část .......................................................................................................... 33 2.1

Představení vybrané společnosti ....................................................................... 33

2.2

Pracovní cesty ve vybrané společnosti ............................................................. 34

2.2.1 2.3

Proces organizace pracovních cest ve společnosti .................................... 35

Analýza očekávání a spokojenosti účastníků pracovních cest ......................... 46

2.3.1

Sběr a zpracování dat ................................................................................ 46 9

3

2.3.2

Interpretace provedeného šetření .............................................................. 47

2.3.3

Shrnutí výsledků a návrhy na zlepšení ..................................................... 58

Závěr ....................................................................................................................... 60

Použité zdroje ................................................................................................................. 61 Přílohy............................................................................................................................. 64

10

Seznam obrázků Obrázek 1: Příjezdový cestovní ruch podle účelu návštěvy 2014 ............................... 24 Obrázek 2: Sektory obchodního cestovního ruchu ..................................................... 25 Obrázek 3: Organizační struktura vybrané společnosti................................................. 34 Obrázek 4: Žádost o pracovní cestu ............................................................................ 36 Obrázek 5: Proces zajištění pracovní cesty ................................................................. 38 Obrázek 6: Katalog hotelů (Velká Británie, ukázka) .................................................... 41

11

Seznam tabulek Tabulka 1: Výpočet stravného 2016 ............................................................................. 42 Tabulka 2: Sazby zahraničního stravného ve vybraných zemích 2016 ........................ 43 Tabulka 3: Výsledky odpovědí na otázku č. 2 .............................................................. 48 Tabulka 4: Výsledky odpovědí na otázku č. 9 .............................................................. 53

12

Seznam grafů Graf 1: Výsledky odpovědí na otázku č. 1 .................................................................... 47 Graf 2: Výsledky odpovědí na otázku č. 2 .................................................................... 48 Graf 3: Výsledky odpovědí na otázku č. 3 .................................................................... 49 Graf 4: Výsledky odpovědí na otázku č. 4 .................................................................... 49 Graf 5: Výsledky odpovědí na otázku č. 5 .................................................................... 50 Graf 6: Výsledky odpovědí na otázku č. 6 .................................................................... 51 Graf 7: Výsledky odpovědí na otázku č. 7 .................................................................... 52 Graf 8: Výsledky odpovědí na otázku č. 8 .................................................................... 52 Graf 9: Výsledky odpovědí na otázku č. 10 .................................................................. 54 Graf 10: Výsledky odpovědí na otázku č. 11 ................................................................ 55 Graf 11: Výsledky odpovědí na otázku č. 12 ................................................................ 56 Graf 12: Výsledky odpovědí na otázku č. 13 ................................................................ 56 Graf 13: Výsledky odpovědí na otázku č. 14 ................................................................ 57 Graf 14: Výsledky odpovědí na otázku č. 15 ................................................................ 57

13

0 Úvod Již desátým rokem je mým zaměstnavatelem a zároveň největším zdrojem mých pracovních zkušeností velká nadnárodní společnost, ve které pracuji na pozici vedoucí týmu zajišťujícího služby pro zaměstnance. Jednou z důležitých oblastí, které jsou v odpovědnosti mého týmu, jsou pracovní cesty kolegů. Nezajišťuji tuto službu osobně, nicméně zastřešuji koncepci a pravidla jejího poskytování. Jelikož je na veškeré činnosti ve společnosti uplatňován princip neustálého zlepšování, platí tedy i na agendu pracovních cest. V procesu jejich organizace však nedošlo již delší dobu k revizi, není známa spokojenost ze strany interních zákazníků a tudíž ani potenciál k vylepšení služby. Právě z toho důvodu jsem se rozhodla zvolit za téma mé bakalářské práce analýzu tohoto procesu, s cílem zmapovat současnou organizaci pracovních cest, analyzovat očekávání a spokojenost jejich účastníků s poskytovanými službami a na základě zjištění navrhnout možná zlepšení. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je nejprve vymezen a klasifikován všeobecně cestovní ruch a služby v něm poskytované, navazuje charakteristika a specifika obchodního cestovního ruchu jako jedné z jeho forem a dále vymezení konkrétně pracovních cest. Poslední kapitola je věnována zvolené metodice výzkumu. Praktická část se týká vybrané společnosti, přičemž v úvodu představuje základní informace o ní a jejích zaměstnancích, poté popisuje současný proces organizace pracovních cest. Nakonec obsahuje analýzu očekávání a spokojenosti účastníků, hodnocení jejích výsledků a identifikaci možných zlepšení procesu.

14

1 Teoretická část 1.1 Všeobecné vymezení cestovního ruchu 1.1.1 Definice cestovního ruchu Definic cestovního ruchu je několik a s různými složkami. Obecně se cestovní ruch definuje jako krátkodobý přesun lidí na jiná místa, než jsou místa jejich obvyklého pobytu, za účelem pro ně příjemných činností. Tato definice ale není plně výstižná, jelikož nezahrnuje například lukrativní oblast pracovních cest, kde hlavním smyslem cestování je práce. [Horner, 2003, s. 53] V tomto smyslu je výstižná definice cestovního ruchu podle UNWTO (United Nations World Tourism Organization neboli Světová organizace cestovního ruchu): „Cestovní ruch je činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času a služebních cest (osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa).“ [1]

1.1.2 Klasifikace cestovního ruchu Specifikovat cestovní ruch jen v obecné rovině by bylo nedostačující, protože v praxi se projevuje v několika druzích a formách, které se neustále vyvíjejí a rozšiřují v závislosti na poptávce účastníků a technicko-technologických možnostech nabídky. [Hesková, 2006, s. 21] Setkáváme se tedy s rozličnými druhy a formami, přičemž v české a slovenské literatuře jsou chápany tak, že druh cestovního ruchu označuje různé příčiny a jejich důsledky související s cestováním a pobytem na cizím místě a umožňuje blíže určit podstatu cestovního ruchu z hlediska potřeb a cílů jeho návštěvníků. Forma cestovního ruchu pak vyjadřuje účel nebo motiv cestování a přechodného pobytu návštěvníků v cílovém místě. Je možné ji identifikovat dotazem na to, proč návštěvníci cestují. [Linderová, 2013, s. 33] Druhy cestovního ruchu můžeme členit v první řadě z geografického hlediska na: 

domácí – jedná se o cestování a pobyt domácího obyvatelstva ve vlastní zemi, jestliže nepřesáhne 6 měsíců 15



regionální – neboli cestovní ruch regionů či dílčích států



zahraniční – skýtá cestování a pobyt obyvatel jednoho státu v zahraničí v čase kratším než jeden rok; podrobněji se člení ještě na příjezdový a výjezdový cestovní ruch



vnitřní – zahrnuje domácí a příjezdový cestovní ruch v geografických hranicích dané země



národní – je souhrnem cest v rámci domácího a výjezdového cestovního ruchu



mezinárodní – shrnuje příjezdový cestovní ruch ve světě, tedy cestování všech návštěvníků mezi státy světa

Dále se mohou rozeznávat druhy například podle počtu návštěvníků na individuální a kolektivní, podle věku návštěvníků na mládežnický, rodinný a seniorský, podle délky účasti na výletní, krátkodobý, víkendový a dlouhodobý, podle převažujícího místa pobytu (např. městský, příměstský, venkovský, horský či vysokohorský, přímořský), podle ročního období na sezónní, mimosezónní a celoroční, podle způsobu organizování na individuální a organizovaný, podle použitého dopravního prostředku (např. železniční, lodní, letecký, motorizovaný, karavaning), podle dynamiky na statický neboli pobytový a dynamický, ze sociologického hlediska (návštěvy příbuzných a známých, sociální a komerční cestovní ruch, etnický cestovní ruch), podle způsobu financování na volný a vázaný, podle dopadu na životní prostředí na masový (tvrdý) a ekologický (měkký, šetrný). [Hesková, 2006, s. 27], [Linderová, 2013, s. 36] Formy cestovního ruchu rozlišujeme tyto: 

rekreační - je charakteristický aktivním nebo pasivním odpočinkem ve vhodném přírodním prostředí s cílem obnovy fyzických a duševních sil



sportovní – je pobyt účastníků ve vhodném prostředí spojený s vykonáváním různých sportovních aktivit, které předpokládají nějakou úroveň fyzické kondice, nebo v pasivní podobě pobyt sportovních diváků a fanoušků

16



dobrodružný – je spojen s touhou zažít dobrodružství s jistou mírou kontrolovaného rizika, tedy pobytem v extrémních podmínkách, s nevšedními zážitky nebo adrenalinovými sporty



kulturní / poznávací – spočívá v uspokojování duchovních potřeb lidí motivovaných možností poznávání kulturního dědictví, kultury a způsobu života rezidentů navštívených míst; součástí je i náboženský cestovní ruch



lázeňský / zdravotní – je spojen s fyzickou regenerací, psychickou pohodou a péčí o fyzické zdraví



obchodní / kongresový – je souborné označení pro obchodní jednání, kongresy, výstavy a veletrhy



gastronomický – bývá spojen se zážitkem v oblasti poznávání regionálních jídel, nápojů, zvyků a tradic [Hesková, 2006, s. 22], [Linderová, 2013, s. 35]

1.1.3 Vymezení souvisejících pojmů Turista Tím je v domácím cestovním ruchu návštěvník trvale usazen v zemi, který cestuje na dobu nejméně jednoho přenocování v hromadném ubytovacím zařízení nebo v soukromí, ne na delší dobu než šest měsíců. V zahraničním cestovním ruchu je to návštěvník, který cestuje do jiné země na dobu minimálně jednoho přenocování, ale ne na dobu delší než jeden rok. [Linderová, 2013, s. 21] Zájezd Zájezdem ve smyslu Zákona č. 159/1999 Sb. se rozumí předem sestavená kombinace alespoň dvou z následujících služeb, pokud je prodávána nebo nabízena k prodeji za souhrnnou cenu a je-li služba poskytována po dobu přesahující 24 hodin nebo zahrnujeli ubytování přes noc: a) doprava b) ubytování

17

c) jiné služby cestovního ruchu, jež nejsou doplňkem dopravy nebo ubytování a tvoří významnou část zájezdu nebo jejichž cena tvoří alespoň 20 % souhrnné ceny zájezdu [2] Zájezdem je jinak řečeno pobyt v ubytovacím zařízení zahrnující ubytování a další předem rezervované služby, například stavování, použití wellness, sportovního, konferenčního či gastronomického zařízení, pokud tyto služby nejsou automaticky zahrnuty v ceně ubytování. Příkladem zájezdu je tedy i zajištění vícedenní služební cesty, incentivní či podnikové akce, školení, seminářů. Za nabídku zájezdu se ale nepovažuje, pokud cestovní agentura nabízí pouze ubytování a kromě toho v rámci svých služeb zprostředkovává prodej dopravních cenin pravidelné dopravy dle volby zákazníka na základě jízdních řádů. [3, 4], [Palatková, 2013, s. 14] Cestovní kancelář a cestovní agentura Cestovní kancelář smí prodávat prakticky všechny služby cestovního ruchu a jako jediná smí svým jménem nabízet, organizovat a prodávat zájezdy. Musí mít koncesi a být pojištěna pro případ svého úpadku. Oproti tomu cestovní agentura smí nabízet a prodávat jednotlivé služby cestovního ruchu a kombinace, které nesplňují definici zájezdu. Prodej zájezdu smí pouze zprostředkovat pro cestovní kanceláře. [4]

1.1.4 Služby v cestovním ruchu „Služby jsou rozhodující součást produktu cestovního ruchu. Představují heterogenní soubor užitečných efektů určených na uspokojování potřeb účastníků cestovního ruchu. Mají průřezový charakter, tj. produkují je nejen podniky cestovního ruchu, ale i další subjekty soukromého a veřejného sektoru.“ [Hesková, 2006, s. 99] Rozmanitost služeb v cestovním ruchu umožňuje jejich základní rozdělení: 

Služby cestovního ruchu - tzv. vlastní služby, které výhradně nebo převážně uspokojují potřeby účastníků cestovního ruchu a produkují je podniky cestovního ruchu, tedy výrobci služeb (především dopravci, hotely, restaurace, cestovní kanceláře).



Ostatní služby - takové, které produkují podniky s polyfunkčním charakterem, to znamená, že z části je spotřebovávají účastníci cestovního ruchu, ale v určité 18

míře uspokojují i potřeby místního obyvatelstva (peněžní ústavy, pojišťovny, pasové a celní orgány, policie, pošta, zdravotnická zařízení, obchodní podniky a jiné). [Hesková, 2006, s. 104], [Linderová, 2013, s. 65] Dopravní služby Dopravní služby umožňují přepravu účastníka cestovního ruchu včetně zavazadel do cílového místa a zpět, i pohyb v cílovém místě. Dle druhu dopravy se člení na služby silniční, železniční, letecké, vodní a ostatní. Z teritoriálního hlediska rozlišujeme služby vnitrostátní a mezinárodní dopravy, z pohledu periodicity služby pravidelné a mimořádné dopravy. Každý druh dopravy má svůj tarifní systém, přičemž tarifní sazba zohledňuje vzdálenost, rychlost a pohodlí přepravy, případně slevy. [Hesková, 2006, s. 109] 

Železniční doprava je druh kolejové dopravy, který se v cestovním ruchu využívá méně. Důvodem jsou zejména vysoké ceny a nízká flexibilita, způsobená závislostí na kolejích a nádražích. Poskytuje pravidelnou i nepravidelnou dopravu (zejména rekreační vlaky či vyhlídkové jízdy). Kromě jízdenky pro standardní dopravu je možné rezervovat či zakoupit místenku ve vlaku vyšší kvality (např. railjet, EuroCity, InterCity), v lůžkových a lehátkových vozech, nebo využít restauračních, směnárenských či dalších doplňkových služeb. [Ryglová, 2011, s. 65]



Silniční doprava oproti železniční patří k nejvíce využívaným v cestovním ruchu. Její oblíbenost vyplývá z výhodné přepravní rychlosti, vysoké pružnosti a nejširší dostupnosti. Probíhá dvěma základními způsoby, a to jako autokarová doprava nebo jako individuální mototuristika vlastním či vypůjčeným vozem, případně prostřednictvím taxi nebo podobné služby. [Ryglová, 2011, s. 66]



Letecká doprava, jako nejrychlejší druh dopravy, se uplatňuje hlavně v mezinárodní přepravě. Letečtí dopravci se na základě úrovně poskytovaných služeb

rozlišují

na

klasické

aerolinie,

poskytující

běžný

standard,

a nízkonákladové (nízkorozpočtové) letecké společnosti, které na úkor pohodlí a rozsahu služeb na palubě nabízejí zlevněné ceny letenek. Využívají převážně menší letadla na krátké a středně dlouhé vzdálenosti. [5]

19

Standard (a v souvislosti s ním i ceny) letecké dopravy závisí na: a) pravidelnosti

dopravy

–

pravidelné

lety

poskytují

na

rozdíl

od

nepravidelných neboli charterových letů větší kapacitu a pohodlí. b) přepravní třídě – základní úrovně jsou: -

First Class (první třída) – nabízí obzvlášť pohodlný let s prostornými a polohovatelnými sedadly, osobní videoobrazovkou, větší odstup mezi jednotlivými řadami sedadel, uvítací přípitek, během letu výběr z jídelního a nápojového lístku, přednostní odbavování na letištích atd.

-

Business Class (obchodní třída) – nabízí podobné podmínky jako první třída, ale například sedadla jsou méně variabilní. Je cenově dostupnější.

-

Economy Class (ekonomická třída) – V této třídě se nachází největší část sedadel. Cena zahrnuje standardní služby, nemusí zahrnovat občerstvení (závisí na denní době, délce letu a společnosti). Sedadla jsou málo polohovatelná, jejich šířka a vzdálenost řad je minimální. [5]



Lodní způsob dopravy po vodních cestách je nejvíce rozvinutý v přímořských státech. Pro cestovní ruch je významná trajektová doprava doplňující dopravní spojení mezi pevninou a ostrovy nebo mezi blízkými kontinenty, která je využívána převážně v rámci rekreací. [5]



V návaznosti na některý ze základních druhů dopravy slouží účastníkům cestovního ruchu ostatní způsoby k zajištění dopravy přímo až do cíle cesty, například do ubytovacího zařízení, nebo v rámci cílového místa. Patří sem nejčastěji služby městské hromadné dopravy (metro, autobusy, tramvaje, trolejbusy), lanovky a vleky. [5]

Ubytovací služby Ubytovací zařízení umožňují přenocování nebo přechodné ubytování v cílovém místě. Vedle toho poskytují hostům řadu doplňkových služeb, které s jejich pobytem souvisí, jako stravovací služby, informační služby, pronájem kancelářských a konferenčních prostor, využití wellness a sportovního vybavení, prádelny a čistírny, půjčení osobních dopravních prostředků, zajištění exkurzí, vstupenek nebo jízdenek, prodej vybraných 20

druhů zboží (noviny a časopisy, hygienické potřeby, upomínkové předměty), tlumočnické či směnárenské služby a další. [Hesková, 2006, s. 109] Ubytovací služby se liší v závislosti na ubytovacích zařízeních. Ty se člení do kategorií vyznačujících druh zařízení a do tříd, které poukazují na úroveň vybavení a poskytovaných služeb. V České republice se používá oficiální jednotná klasifikace ubytovacích

zařízení

Hotelstars

Union,

kterou

certifikuje

Asociace

hotelů

a restaurací České republiky, jakožto člen evropské konfederace HOTREC zastřešující hotely a restaurace na úrovni Evropské Unie. [6] Kategorie ubytovacích zařízení: 

Hotel – je zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených (zejména stravovacích).



Hotel garni – je zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty vybavené pro poskytování přechodného ubytování a s vybavením jen pro omezený rozsah stravování (nejméně snídaně).



Motel – je zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty poskytující přechodné ubytování a služby s tím spojené zejména pro motoristy, které se nachází v blízkosti pozemních komunikací s možností parkování; recepce a restaurace může být mimo ubytovací část.



Penzion – je zařízení s nejméně 5 a maximálně 20 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb.



Botel – je zařízení umístěné v trvale zakotvené osobní lodi. [7]

Klasifikace ubytovacích zařízení se opírá celkem o 270 jednotlivých kritérií zpracovaných na základě reprezentativních průzkumů mínění hostů. Pro zařazení do určité třídy musí ubytovací zařízení splnit předepsaný počet povinných kritérií a minimálních bodů. Například pro kategorii hotel se body stanovují v oblasti všeobecné

za

čistotu

a

hygienu,

stav

zařízení,

celkový

dojem,

personál,

a zařízení pro osoby s postižením. Dále se hodnotí recepce a služby, úroveň a vybavení pokoje, gastronomie, konferenční zařízení, volnočasové aktivity, systém řízení kvality a online aktivity. Materiál klasifikace má doporučující charakter a je na samotném provozovateli ubytovacího zařízení, jestli certifikaci podstoupí. [7] 21

Hotely se člení do pěti a ostatní kategorie ubytovacích zařízení do čtyř tříd. Členění je následující: * Tourist, ** Economy, *** Standard, **** First Class, ***** Luxury. [7] V současné době aplikují společná kritéria Hotelstars Union také: Německo, Rakousko, Švédsko, Maďarsko, Švýcarsko, Nizozemí. Lucembursko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Malta, Belgie, Řecko a Dánsko a jedná se o vstupu dalších zemí (Itálie, Francie, Irsko či Island). Například Itálie, Španělsko nebo Velká Británie má nyní svůj vlastní hodnotící systém a kritéria, význam jednotlivých hvězdiček (či podobného označení) se tedy může v těchto i dalších státech lišit. [6, 8] Stravovací služby Stravovací služby zabezpečují uspokojování základních potřeb výživy, přispívají k zotavení a využití volného času účastníka cestovního ruchu a to nejen v cílovém místě, ale i během cestování. Během cesty jsou služby poskytování v dopravních prostředcích nebo při silnicích a jedná se obvykle o občerstvení či stravování s omezeným sortimentem jídel a nápojů. V cílových místech poskytují stravování pohostinská zařízení, která jsou buď součástí ubytovacích zařízení, nebo samostatnými objekty. [Hesková, 2006, s. 111] Pohostinská zařízení členíme dle charakteru služeb na: 

poskytující

základní

stravování

–

restaurace,

motoresty,

jídelny

se

samoobsluhou 

poskytující doplňkové stravování – bary (denní, grill, aperitiv), pizzerie, hostince, bufety, bistra



poskytující společensko-zábavní služby – kavárny, pivnice, varieté, kluby, noční bary, vinárny [5], [Hesková, 2006, s. 112]

Hodnocení kvality pohostinských zařízení probíhá například v rámci prestižního Průvodce Michelin, který si s více než stoletou tradicí klade za cíl zrecenzovat a doporučit restaurace s nejprestižnější a nejlepší kuchyní ve více než dvanácti zemích, zejména v Evropě. [9]

22

Pojišťovací služby Jedná se o finanční služby, které v cestovním ruchu zajišťují jeho účastníky při cestách tím, že zabezpečují právo na výplatu peněžních prostředků k úhradě nákladů z nahodilých pojistných událostí. V podstatě jsou využívány tyto služby: a) povinné pojištění (ze zákona) – pojištění odpovědnosti cestovní kanceláře, pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem motorového vozidla, zdravotní pojištění občanů ČR b) dobrovolné pojištění (smluvní, komerční) – nejčastěji cestovní pojištění, jehož základem je pojištění léčebných výloh v zahraničí týkající se ošetření, hospitalizace a případně převozu (repatriace) účastníka cestovního ruchu, které může být doplněno pojištěním úrazu, odpovědnosti za škodu, zavazadel, storna zájezdu atd. [5]

1.2 Obchodní cestovní ruch 1.2.1 Charakteristika obchodního cestovního ruchu Mnoho staletí předtím, než se cestování na dovolenou a účast v jiných formách cestovního ruchu pro potěšení staly tak rozšířené jako nyní, bylo již běžné cestování za účelem obchodování na vzdálených trzích a účast na diskusích o společných zájmech. Tyto historické kořeny moderního obchodního cestování naznačují, že naši předkové již dávno rozpoznali, že hospodářská prosperita závisí na obchodnících a podnikatelích, kteří cestují s cílem dobýt nové trhy. Porozumění a harmonie mezi národy také vyžaduje, aby jejich zástupci pravidelně cestovali za účelem projednávání diplomatických a strategických otázek. Je proto jasné, že potřeba setkávat se a jednat tváří v tvář s ostatními představovala jednu z prvních motivací k pohybu, který v jednadvacátém století tvoří jeden z největších světových průmyslů: cestovní ruch. [Davidson, 2003, s. 2] Cestování na dovolenou, rekreaci a jiné formy trávení volného času představovaly více než polovinu všech mezinárodních turistických příjezdů v roce 2014 (53 %, 598 milionů). Cestování pro obchodní a profesionální účely v porovnání s tím kolem 14 %. [12]

23

Obrázek 1: Příjezdový cestovní ruch podle účelu návštěvy 2014 (zdroj: http://www.e-unwto.org/doi/pdf/10.18111/9789284416899)

V širším slova smyslu obchodní cestovní ruch zahrnuje všechny cesty, jejichž účel je spojen se zaměstnáním nebo obchodními zájmy cestujícího. Tyto cesty mohou být nezbytné k uskutečnění práce, nebo mohou být dány zaměstnavatelem jako odměna za dobře odvedenou práci. Formy těchto cest jsou následující: 

Individuální pracovní cesty: Zahrnují cesty těch, jejichž zaměstnání vyžaduje, aby cestovali za účelem vykonávání své práce. Existuje široká škála úloh, které lze provádět efektivně pouze tehdy, když jsou jejich vykonavatelé připraveni přijmout pravidelné odloučení od domova a jejich pravidelného pracoviště za normální součást jejich práce.



Setkání neboli mítinky: Zahrnuje akce jako například konference, školení, semináře, uvádění produktů na trh nebo výroční valné hromady, které jsou pořádány společnostmi a sdruženími s cílem usnadnit komunikaci s a mezi jejich zaměstnanci, zákazníky, akcionáři a společníky.



Výstavy nebo veletrhy: Na události tohoto druhu podniky vysílají prodejní personál, aby mohli předvést své produkty potenciálním zákazníkům, kteří je navštěvují za účelem nákupu a / nebo získání odborné informace o zboží, většinou přímo od výrobců.



Incentivní výlety: Zahrnují obvykle luxusní výlety většinou do atraktivních destinací, které zaměstnanci dostávají od svého zaměstnavatele jako ocenění či odměnu za vítězství v soutěži vztahující se k jejich práci. 24



Korporátní pohostinnost: Zahrnuje často opulentní zábavu, kterou společnosti pořádají jako projev dobré vůle a budování vztahů pro jejich nejcennější nebo potenciální

klienty,

většinou

v

podobě

prestižních

sportovních

a kulturních událostí [Davidson, 2003, s. 3] OBCHODNÍ CESTOVNÍ RUCH

Individuální pracovní cesty - neponechány vlastnímu uvážení - nezbytný prvek zaměstnání - často individuální cesty

Prezentace

Konzultace

Investigace

Obchodní turismus - nepředepsaný - příležitostný prvek zaměstnání - často skupinové cesty

Mítinky jeden na jednoho

Skupinové mítinky - semináře - konference - zavedení produktu

Incentivní výlety - týmové - rodinné

Výstavy - veletrhy - předváděcí akce pro spotřebitele

Korporátní pohostinnost - divácké - s účastí

Obrázek 2: Sektory obchodního cestovního ruchu (zdroj: zpracováno dle Davidsona (2003))

Pomocí standardního výkladu pojmů cestovní ruch a turista, by se měl obchodní cestovní ruch zaměřit na ty obchodníky, kteří jsou „opravdoví“ turisté, tzn., odcestovali z domova alespoň na jednu noc. Obchodní cesty ale na druhou stranu spočívají jednoduše v pohybu cestujících z bodu A do bodu B a zahrnují tak aspekty všech cest, tudíž také účastníky cestující v rámci jednodenních výletů pro obchodní účely, i když nejsou skutečnými turisty v konvenčním smyslu. [Swarbrooke, 2001, s. 3]

1.2.2 Specifika obchodního cestovního ruchu Výraznými rysy této formy cestovního ruchu jsou: 

Týká se vyšší úrovně výdajů na osobu, než ostatní formy cestovního ruchu.



Obchodní cestující jsou hlavním trhem pro většinu leteckých společností a hotelových řetězců.



Obchodní

cestovní

ruch

a

turistické

služby mají

svou

vlastní

síť

specializovaných dodavatelů a marketingových zprostředkovatelů, kteří pracují paralelně, což podporuje zároveň rekreační cestovní ruch.

25



Obchodní turistika je hlavní formou cestovního ruchu v mnoha městských destinacích.



Obchodní turistika má své vlastní jedinečné fyzické zařízení, jako jsou kupříkladu veletrhy a výstavy. [Swarbrooke, 2001, s. XIV]

Trh v obchodním cestovním ruchu tvoří: a) Spotřebitelé / zákazníci na straně poptávky – jednotlivci, podniky, sdružení. b) Zprostředkovatelé – obchodní / korporátní cestovní kanceláře a agentury, konferenční agentury, veletržní společnosti, incentivní cestovní kanceláře, agentury destinačního marketingu a managementu. c) Dodavatelé na straně nabídky – dopravci, provozovatelé ubytovacích a

stravovacích

poskytovatelé

zařízení,

pořadatelé

specializovaných

služeb

konferencí, jako

výstav,

pronájem

školení,

dále

audio-vizuálního

a zábavního zařízení nebo informačních technologií, a v neposlední řadě provozovatelé turistických atrakcí [Swarbrooke, 2001, s. 7], [Buhalis, 2001, s. 74] Práci většiny cestovních kanceláří a agentur dominuje cestování pro rekreační účely, některé však mají specialisty nebo celé oddělení zaměřené na obchodní cesty a stravování výhradně pro potřeby firemních klientů. Jsou také cestovní kanceláře, které se zabývají výhradně cestami s pracovním účelem. Tyto obchodní cestovní kanceláře jsou klíčovými zprostředkovateli v distribučním řetězci obchodního cestovního ruchu. Občas pro velké společnosti s rozsáhlými potřebami poskytují online rezervační služby, nebo pracují prostřednictvím „implantátu“. Jedná se o jednotlivce nebo divizi umístěnou uvnitř kanceláře společnosti, pro kterou cesty zajišťuje, přičemž zařízení a zaměstnanci patří cestovní kanceláři, ale jejich využití je určeno pro potřeby jen té jedné společnosti. Někdy cestovní náležitosti můžou být naopak zajišťovány přímo od jejich dodavatelů, bez prostředníka. Sekretářky a osobní asistentky tuto funkci v některých společnostech vykonávají. Také se běžně vyskytuje funkce interních specializovaných manažerů pro obchodní cesty, kteří vyjednávají a spravují cestovní podmínky pro zaměstnance buď přímo, nebo prostřednictvím jedné či více cestovních kanceláří a agentur. [Buhalis, 2001, s. 75], [Davidson, 2003, s. 33]

26

Koneční spotřebitelé služeb jsou ti, kteří se přímo účastní obchodních cest, pro něž je jejich zaměstnavatelé zajišťují. Zprostředkovatelé následují pokyny společnosti, která je jejich zákazníkem, nicméně koneční spotřebitelé jsou také významnou součástí strany poptávky z hlediska požadavků a očekávání v rámci obchodního cestování. Na spokojenost obchodních cestujících mají vliv nejen základní, ale také doplňkové služby cestovního ruchu. Ty budou s největší pravděpodobností spokojeně využívat, pokud: 

Jsou služby snadno přístupné a flexibilní, navrženy dle jejich potřeb (například krátké výlety, efektivní dárkové služby).



Kvalita služby, kterou obdrží, je trvale vysoká napříč všemi odvětvími.



Jsou schopni vykonávat své povinnosti s pomocí služeb efektivně tak, že mají volný čas k dispozici.



Jsou aktivity dodržovány v požadovaném čase, takže cestující mohou dodržet svůj harmonogram pro obchodní závazky. [10]

Motivace pro cesty obecně zahrnuje tři prvky: lidi, čas a místo konání. Potenciální cestující se chtějí buď setkat s jinými lidmi, účastnit se na akcích v určitém čase, nebo vidět určitá místa (nebo kombinaci těchto prvků). Srovnáme-li z hlediska této motivace obchodní cesty s těmi rekreačními, můžeme vidět, že cestování z obchodních důvodů vždy znamená setkávání se s lidmi, ale méně často už zahrnuje účast na akcích nebo navštěvování míst. Obchodníci mohou občas navštěvovat místa kupříkladu pro vývoj nového projektu nebo akce typu slavnostní otevření nové provozovny či zavedení nové služby, ale vždy jde primárně o setkání lidí. Na druhé straně, volnočasový cestovní ruch zahrnuje turisty navštěvující různá místa, ale jejich dovolená už může nebo nemusí zahrnovat setkání se s ostatními lidmi anebo zapojení do událostí. [Beaverstock, 2010, s. 167] Přístup samotných účastníků k obchodním cestám je veskrze pozitivní, především mladá generace o ně jeví značný zájem. Mnohdy si je prodlouží o vlastní dovolenou, pokud jim je to umožněno zaměstnavatelem. 65 % mladých účastníků považuje za vzrušující objevovat nová města, kam jejich obchodní cesty směřují. Jsou nenároční na poskytnuté služby, pružní, a neobávají se náhlých změn. [11]

27

Většina obchodních cest je směřována do městských destinací na místa, kde se nachází sídla společností, továrny, konferenční a výstavní centra. Existuje tedy řada rozdílů mezi cílovými městy pro obchodní a rekreační cestující. Zatímco klasičtí turisté v zásadě volí z vybrané skupiny měst, která nabízejí bohaté historické či kulturní dědictví současně s nákupními a zábavními atrakcemi, obchodní cestující navštěvují města převážně průmyslové či obchodní povahy. Přináší tedy ekonomické výhody do míst nedotčených běžnými turisty. Ti totiž mají při výběru ubytování a aktivit tendenci zůstat v těsné blízkosti centra města, zatímco obchodní cestující mohou být mnohem více rozptýleni v závislosti na výkonu své činnosti. Také v souvislosti s druhem dopravy mohou použít například letištní hotely nebo motely v blízkosti hlavních silnic. [Davidson, 2003, s. 10]

1.3 Pracovní cesty 1.3.1 Vymezení pojmů pracovní cesta a pravidelné pracoviště Dle Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, je pracovní cesta definována takto: „Pracovní cestou se rozumí časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce. Zaměstnavatel může vyslat zaměstnance na dobu nezbytné potřeby na pracovní cestu jen na základě dohody s ním. Zaměstnanec na pracovní cestě koná práci podle pokynů vedoucího zaměstnance, který ho na pracovní cestu vyslal.“ Zahraniční pracovní cestou se pak rozumí cesta konaná mimo území České republiky, přičemž pro vznik práva zaměstnance na náhradu cestovních výdajů v cizí měně je rozhodná doba přechodu státní hranice České republiky, nebo doba odletu z a příletu do České republiky v případě letecké přepravy. [13] Sjednané místo výkonu práce je obsaženo v pracovní smlouvě a zároveň pokud v ní není uvedeno jinak tak platí, že je pravidelným pracovištěm. Jestliže vymezení místa je širší než jedna obec, považuje se za pravidelné pracoviště obec, ve které začínají cesty zaměstnance za účelem výkonu práce nejčastěji, protože pro účely cestovních náhrad nesmí být sjednáno jinak než v rámci jedné obce. [13]

28

1.3.2 Podmínky vyslání zaměstnance na pracovní cestu Jak zmiňuje definice pracovní cesty, zaměstnavatel na ni může vyslat zaměstnance pouze na základě dohody s ním. Tato dohoda může mít obecný charakter a být součástí pracovní smlouvy, nebo může být uzavřena ke každé pracovní cestě zvlášť. Nemusí mít písemnou formu, stačí tedy ústní souhlas zaměstnance, za který se považuje i samotné nastoupení na pracovní cestu a její vykonávání (tzv. konkludentní souhlas). [Machač, 2014, s. 23] Záleží také na vykonávané profesi a pracovní pozici, jelikož pokud je náplň práce obecně spojena s častým cestováním, dal by se považovat za souhlas s vysláním na pracovní cesty už fakt, že zaměstnanec takovou práci přijal. Eventuální odmítnutí pracovní cesty může pak znamenat porušení pracovní kázně. Podle zákoníku práce může pracovní cestu odmítnout těhotná zaměstnankyně, zaměstnanci pečující o dítě do věku 8 let, osaměle žijící zaměstnanci pečující o dítě mladší 15 let a zaměstnanci, kteří prokazatelně sami dlouhodobě a soustavně pečují o převážně nebo úplně bezmocnou osobu. [14] Základní podmínky, které musí zaměstnavatel před vysláním na pracovní cestu písemně určit (např. ve vnitřním předpisu společnosti), jsou: 

Doba a místo nástupu a ukončení pracovní cesty – doba trvání pracovní cesty musí být časově ohraničená, místo jejího nástupu a ukončení může být jakékoliv místo určené zaměstnavatelem. Nejčastěji se jedná o pravidelné pracoviště nebo bydliště zaměstnance. Do doby pracovní cesty náleží i cestování samotné, není však započítáváno do pracovní doby zaměstnance, pokud není zaměstnavatelem určeno jinak.



Místo plnění pracovních úkolů a pokyny k práci – místo plnění pracovních úkolů může být jakékoliv místo určené zaměstnavatelem a zaměstnanec plní pokyny k práci od svého nadřízeného, pokud zaměstnavatel nepověří přidělováním, organizováním a kontrolou úkolů jiného vedoucího pracovníka či jiného zaměstnavatele. Úkoly jsou přitom omezeny druhem práce sjednaným v pracovní smlouvě.



Způsob dopravy a ubytování – zaměstnavatel může zajistit pro zaměstnance vyslaného na pracovní cestu konkrétní způsob dopravy nebo ho může požádat 29

o využití vlastního dopravního prostředku, stejně tak určí a případně zajistí ubytování a stanoví výši stravného. [Machač, 2014, s. 24]

1.3.3 Cestovní náhrady Zaměstnavatel je povinen za podmínek stanovených opět Zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, poskytnout zaměstnanci při pracovní cestě náhradu: a) Jízdních výdajů Za použití hromadného dopravního prostředku a taxislužby v prokázané výši, při použití silničního motorového vozidla (s výjimkou vozidla poskytnutého zaměstnavatelem) ve výši odpovídající zákonné sazbě za každý kilometr jízdy a dále za spotřebované pohonné hmoty ve výši prokázané dokladem o nákupu. b) Jízdních výdajů k návštěvě člena rodiny Pokud je pracovní cesta delší než sedm kalendářních dnů v případě tuzemské a jeden měsíc v případě zahraniční cesty, přísluší zaměstnanci náhrada jízdních výdajů k návštěvě člena rodiny ve výši odpovídající jízdním výdajům do místa výkonu práce nebo bydliště. c) Výdajů za ubytování Zaměstnanci přísluší náhrada výdajů za ubytování, které vynaložil v souladu s podmínkami pracovní cesty, v prokázané výši. d) Zvýšených stravovacích výdajů (tzv. "stravné") Za každý kalendářní den pracovní cesty náleží zaměstnanci stravné nejméně ve výši stanovené aktuální vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí (mění se každoročně vždy od 1. ledna). Výše stravného se počítá v závislosti na době trvání pracovní cesty a snižuje se procentuálně za každé bezplatné jídlo charakteru snídaně, oběda nebo večeře poskytnuté během ní. e) Nutných vedlejších výdajů Jedná se o náhradu vedlejších výdajů, které vzniknou v přímé souvislosti s pracovní cestou, a to v prokazatelné výši. [13]

30

Jestliže se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodne jinak, je povinen poskytnout mu zálohu do výše předpokládaných cestovních náhrad. Při zahraniční pracovní cestě může po dohodě se zaměstnancem poskytnout zálohu v cizí měně, nebo též zapůjčením platební karty společnosti či částečně cestovním šekem. Pokud není dohodnuto jinak, zaměstnanec je povinen do deseti pracovních dnů po ukončení pracovní cesty doložit zaměstnavateli písemné doklady potřebné k vyúčtování cestovních náhrad a ten je poté povinen do deseti pracovních dnů vyúčtovat cestovní náhrady. [13]

1.4 Metodika výzkumu Kvantitativní výzkum Kvantifikace slouží k tomu, abychom mohli údaje vypovídající o jevech měřit. Údaje se poté zpracovávají matematicky a za pomocí statistiky. Kvantitativní charakter mívají například data o znalosti výrobku, značky či firmy, o spokojenosti zákazníků se službami nebo o pozici na trhu ve srovnání s konkurencí. Cílem výzkumu je zjištění, kolik jednotek se chová určitým způsobem, má určitý názor, je spokojeno či nespokojeno. Získaná data musí být srovnatelná, tj. sesbíraná stejným způsobem, ve stejné struktuře a stejné době. Pro sběr dat se využívá převážně dotazování, pozorování nebo experiment. [Kozel, 2011, s. 158] Dotazování Tato metoda sběru dat probíhá na základě předem sestavených otázek, které musí odpovídat cílům a záměrům výzkumu. Nejobvyklejší formou dotazování je osobní, jejíž výhodou je přímá zpětná vazba, v rámci níž je možné upřesnit výklad otázek pro jejich správné pochopení a pozorovat spontánní reakce respondenta. Toto dotazování je nejnáročnější na čas a organizaci, ale má nejvyšší návratnost odpovědí. K dalším častým formám dotazování patří kupříkladu písemné, telefonické nebo online. [Kozel, 2011, s. 175] Dotazník Je důležité sestavit dotazník tak, aby přinesl relevantní data. V jeho úvodu je dobré zaujmout respondenta, představit účel dotazování a poprosit o spolupráci. V případě, že jsou relevantní jen někteří respondenti, zařazuje se na začátek dotazníku filtrační (třídící) otázka. Vlastní tělo dotazníku představují otázky, které řeší stanovenou 31

problematiku. Měly by být jednoduché, srozumitelné a řazené logicky za sebou, neměly by být příliš dlouhé, sugestivní či dvojsmyslné. Respondent musí mít pocit důležitosti každé otázky. Na závěr řadíme otázky zaměřené na zjištění profilu respondenta. Typy otázek: 

Uzavřené – výběr z možností prostřednictvím např. otázek alternativních (výběr ze dvou nebo třech možností), výběrových (volba jedné možnosti), výčtových (volba jedné či více možností) nebo škálových (zařazení na určitou stupnici).



Polouzavřené – nabídka možností, jež může být doplněna spontánní odpovědí.



Otevřené – respondent odpovídá spontánně a obsáhleji. [15]

32

2 Praktická část 2.1 Představení vybrané společnosti Vybraná společnost je společným podnikem japonského a francouzského lídra na trhu výrobců automobilů. Spolupráce byla zahájena v roce 2002 a provozovaný závod, ve kterém byla zahájena montáž prvních vozů o tři roky později, byla do té doby největší zahraniční investice na zelené louce ve střední Evropě. V závodě se vyrábí přes 200 000 vozů ročně a hlavními zákazníky jsou evropští řidiči, zejména z Velké Británie, Francie, Německa, Itálie a Nizozemí. V naší zemi se prodává ročně pouze okolo 1000 vyrobených vozů. Společnost tak představuje jednoho z největších exportérů v České republice, s tržbami kolem čtyřiceti miliard korun českých ročně. Mezi největší konkurenty patří na českém trhu výrobce Škoda Auto a. s. a v rámci Evropy zejména Volkswagen, Renault nebo Fiat. Jelikož se jedná o silné výrobce s dlouholetou tradicí, nabízí zaměstnancům jistotu silné nadnárodní společnosti, práci s moderními technologiemi a dobré pracovní podmínky. Je kladen velký důraz na rozvoj zaměstnanců, přičemž jeho nejčastějším nástrojem jsou rotace napříč jednotlivými odděleními a tréninky, díky kterým získávají nové zkušenosti, znalosti a dovednosti. Je dbáno i na tzv. work-life balance, společnost tedy podporuje své zaměstnance pravidelnými teambuildingy, firemními akcemi pro zaměstnance i jejich rodiny, sponzoringem rozmanitých sportovních a kulturních akcí a v neposlední řadě programem individuálních benefitů pro zaměstnance zaměřených především na sportovní, vzdělávací, rekreační a relaxační aktivity. V současné době se na výrobě vozů podílí téměř 2500 výrobních pracovníků, podporu a vedení jim zajišťuje dalších zhruba 300 pracovníků v administrativě. Průměrný věk zaměstnanců je 34 let, z čehož téměř 20 % jsou ženy, a průměrná délka zaměstnání ve společnosti lehce přesahuje šest let. Ze tří čtvrtin se jedná o zaměstnance z regionu. Oba společníci mají své zastoupení na pozici jednatelů společnosti (prezident a výkonný viceprezident). Dále obsazují strategické pozice výrobních i nevýrobních úseků, na které vysílají převážně zaměstnance mateřských společností na období třech až pěti let. Ti tvoří spolu s českými generálními manažery jednotlivých oddělení a manažery sekcí vedení společnosti. 33

Jednatelé společnosti

Výroba

Výroba karoserie

Lakovna

Finální montáž

Kontrola kvality

Administrativa

Kontrola výroby

Zdraví a bezpečnost

Podnikové záležitosti & Vnější vztahy

Lidské zdroje

Informační systémy & Služby

Účetnictví a finance

Obrázek 3: Organizační struktura vybrané společnosti (zdroj: vlastní zpracování)

2.2 Pracovní cesty ve vybrané společnosti Všichni zaměstnanci podepisují v rámci pracovní smlouvy obecný souhlas s vysláním na pracovní cestu. Fakticky je pak ale absolvuje nejčastěji převážná část administrativních pracovníků a pouze zřídka někteří výrobní pracovníci, povětšinou ti v pozici vedoucích týmu či větší skupiny jiných výrobních pracovníků. Vyslání obecně zahrnuje tuzemské i zahraniční pracovní cesty různé povahy. Jelikož základem filozofie společnosti je neustálé zlepšování a rozvoj společnosti i samotných jejích zaměstnanců, je velmi podporováno jejich vzdělávání, ať už co se týče přímo know-how společníků, nebo trénování profesních, soft skills a jazykových znalostí. Zároveň považuje rozvíjení zaměstnanců za jeden z důležitých předpokladů pro jejich kariérní postup. Proto často vysílá zejména administrativní pracovníky všech oddělení na různá školení, kurzy, semináře a konference, nejčastěji organizované externě dodavateli v České republice, a také na referenční návštěvy a individuální získání zkušeností v mateřských a spřízněných společnostech po Evropě a v Japonsku. V rámci náplně práce a odpovědnosti různých pracovníků dochází i k rozvoji dodavatelů a sdílení určité míry firemního know-how s cílem zajištění kvalitního a bezpečného produktu. To probíhá převážně v rámci pracovních cest do závodů a administrativních centrál jednotlivých dodavatelů, kde se především pracovníci s koncepčním charakterem pracovní náplně (výrobní inženýři, administrativní specialisté) setkávají se zástupci dodavatelů, investigují problémy, diskutují společné zájmy či budují nové obchodní vztahy. 34

Členové vedení společnosti se v rámci reprezentace a duchu šíření principů společenské odpovědnosti angažují v setkáních a tématech, která jsou klíčová pro zajištění udržitelného podnikání. Cestují tedy také za účelem participace na různých konferencích,

zasedáních

vedení

spřízněných

společností

či

jiných

podniků

v automobilovém průmyslu.

2.2.1 Proces organizace pracovních cest ve společnosti Ve vybrané společnosti je organizace pracovních cest v kompetenci týmu Služby v rámci oddělení Informační systémy & Služby. Tuto odpovědnost mají primárně dvě pracovnice v týmu. První z nich se stará všeobecně o celou agendu pracovních cest zaměstnanců společnosti a o komunikaci s dodavateli, kteří dodávají jednotlivé služby v rámci pracovních cest na základě smluvních vztahů. Hlavním dodavatelem je cestovní agentura (zároveň i cestovní kancelář), která se již přes dvacet let specializuje na korporátní klientelu a služby související s cestováním pro pracovní účely. Zajišťuje pro společnost převážně letenky a ubytování, autobusové a vlakové jízdenky, transfery, a v neposlední řadě vízový servis. Druhá pracovnice je „implantována“ do společnosti právě touto cestovní agenturou a je dedikována především pro japonskou část pracovníků, pro které se kromě pracovních cest také stará o organizaci cest ve volném čase během jejich pobytu v České republice. Dalšími smluvními dodavateli jsou například jednotlivé půjčovny vozů, taxi služby a pojišťovny, od kterých společnost objednává služby napřímo. Dále jsou nastaveny smluvní vztahy s vybranými leteckými společnostmi, které upravují ceny letenek do vybraných destinací v rámci korporátních slev. Letenky nejsou nakupovány přímo od leteckých společností, nýbrž slevy jsou využívány při nákupu prostřednictvím zmíněné cestovní agentury. Samotný proces organizace pracovních cest zastřešuje interní směrnice společnosti. Obecně se dá říci, že má proces tři fáze: žádost o služební cestu před jejím konáním, zajištění a čerpání služeb během pracovní cesty a vyúčtování nákladů po pracovní cestě. 2.2.1.1 Před pracovní cestou Zaměstnanec v případě vyslání na pracovní cestu vyplní elektronickou žádost, ve které je nutné uvést: Typ služební cesty, osobní a účetní informace, a informace o cestě. 35

Do loňského roku byly formuláře jako je žádost o pracovní cestu ve formě excelové tabulky, nyní se již ale používá elektronická podoba formulářů a proces je tak pro cestujícího i osobu odpovědnou za organizaci pracovních cest (dále jen „odpovědná osoba“) jednodušší a rychlejší. Například osobní informace o zaměstnanci jsou automaticky předvyplněny v návaznosti na přihlášení do počítače a formulář kromě vyplňovaných polí obsahuje i tabulku s přehledem výše stravného. Vyplněná žádost musí být schválena vedoucím žadatele. V případě, že se jedná o pracovní cestu jednoho z jednatelů společnosti, žádost musí být schválena druhým z nich. Schválená žádost musí být pro řádné zajištění cesty nejpozději 14 dní před plánovaným odjezdem doručena odpovědné osobě. Pokud je pro pracovní cestu potřebné vízum, je nutné doručit ji minimálně měsíc před plánovaným odjezdem, přičemž poplatky za zajištění víza hradí zaměstnavatel. V případě, že nemá žadatel občanství české, je povinen o tom informovat odpovědnou osobu. Jestliže je doba doručení žádosti kratší než uvedená, nelze zaručit zajištění služeb v požadovaném standardu a zároveň včasné poskytnutí zálohy na služební cestu, pokud je požadována.

Obrázek 4: Žádost o pracovní cestu (zdroj: interní informační systém společnosti)

36

Na základě doručené žádosti, která obsahuje obecné požadavky, poptá odpovědná osoba konkrétní možnosti jednotlivých služeb u smluvních dodavatelů a informuje o nabídnutých alternativách žadatele. Ten zvolí pro něj nejvhodnější variantu, případně si vyžádá doplňující informace a potvrdí odpovědné osobě volbu. Po potvrzení detailního rozpisu služeb a itineráře teprve odpovědná osoba zajistí všechny potřebné náležitosti závazným objednáním u dodavatelů. Náklady spojené s pracovní cestou a službami zajištěnými v jejím rámci jsou hrazeny z rozpočtu oddělení odpovědného za organizaci pracovních cest. V případě zrušení nebo změny již schválené cesty musí být neprodleně informována odpovědná osoba, která o této skutečnosti informuje dodavatele. V nedostatečně opodstatněných případech veškeré náklady spojené se zrušením nebo změnou zajištěných služeb hradí oddělení žadatele. Při vyžádání zálohy na tuzemskou služební cestu je záloha poskytnuta převodem na účet zaměstnance. Záloha na zahraniční služební cesty je poskytována formou zapůjčení platební karty, která je ve vlastnictví společnosti. Pracovnice oddělení Účetnictví a finance vyzve zaměstnance k předání podkladů nutných pro vystavení platební karty a zajistí její vystavení bankou. Platební karta je vystavena na jméno zaměstnance a použitelná opakovaně. Karta je poskytnuta nejpozději den před nástupem na služební cestu prostřednictvím pokladny společnosti v určených hodinách nebo mimo pokladní hodiny po dohodě. Pouze v nejnutnějších případech je možné zálohu převést na účet zaměstnance, přičemž převod musí být schválen manažerem a žádost musí být doručena na oddělení Účetnictví a finance minimálně tři pracovní dny před začátkem pracovní cesty. Zaměstnanec uvede číslo bankovního účtu k zaslání zálohy v žádosti na pracovní cestu. Pokud nebude žádost doručena v patřičném termínu, není garantováno poskytnutí zálohy před zahájením pracovní cesty. Výši zálohy si navrhuje zaměstnanec sám, podle plánovaných výdajů za služby uvedené v žádosti a na základě očekávaného stravného. Odpovědná osoba provádí kontrolu oprávněnosti výše zálohy před jejím poskytnutím.

37

Žadatel

Pracovní cesty pro japonské pracovníky

Pracovní cesty pro všechny zaměstnance

Záloha

Odpovědná osoba (odd. IS&S)

Cestovní agentura a kancelář "implantát"

Cestovní agentura a kancelář

Půjčovna vozů

Odd. Účetnictví a finance

Pojišťovna

Taxi služba

Obrázek 5: Proces zajištění pracovní cesty (zdroj: vlastní zpracování)

2.2.1.2 Služby spojené s pracovní cestou Společnost apeluje na to, aby veškeré služby zajištěné v souvislosti s pracovní cestou byly zaměstnancem využity účelně a efektivně. Cestující je povinen zohlednit nejefektivnější variantu služby s ohledem na účel cesty. V případě, že zvolí dražší alternativu jakékoliv služby, než je nejlevnější možná, společnost může rozhodnout o proplacení nákladů pouze ve výši nejlevnější alternativy služby. Prakticky k tomu ale nedochází. Společnost vynaloží ročně za služby spojené s pracovními cestami náklady téměř 20 milionů Kč. Více než 50 % tvoří letecká doprava, druhou největší položkou je silniční doprava. Nejvíce vynaložených prostředků na silniční dopravu je na provoz vlastních služebních vozů, dále na taxi službu, minoritní z hlediska nákladů je naopak půjčení vozu či železniční doprava.

Další značnou položkou je ubytování. Ostatní služby

(pojištění, víza, atd.) představují méně než 5 % celkových nákladů na pracovní cesty. 38

Doprava 

Železniční doprava Tento typ dopravy je využíván zaměstnanci společnosti zřídka. Pokud je požadován, odpovědná osoba zajistí jízdenky, ale pouze pro zahraniční cesty. Ostatní jízdenky jsou opatřeny žadatelem individuálně a jízdné je proplaceno na základě předložených účtů.



Silniční doprava Převážně pro tuzemské pracovní cesty je využíváno služební vozidlo, které na základě platného školení řidičů může být krátkodobě žadateli poskytnuto odpovědnou osobou. Společnost vlastní vozový park skýtající malé, velké i užitkové vozy, které jsou provozovány za účelem pracovních cest. V případě vedení společnosti má každý pracovník přiděleno služební vozidlo dlouhodobě a je oprávněn ho využívat i pro soukromé účely. Pokud společnost vysílá pracovníka na cestu a určí se souhlasem zaměstnance použití soukromého vozidla, postupuje se dle zákona, tudíž náleží za každý vykázaný kilometr jízdy základní náhrada dle vyhlášených sazeb stejně jako náhrada za spotřebované pohonné hmoty. Cenu pohonných hmot pracovník prokazuje dokladem o koupi, z něhož musí být patrná souvislost s pracovní cestou (nákup den před cestou, případně v průběhu cesty). V případě více nákupů, nebo pokud pracovník nákup neprokáže, k výpočtu náhrady se použije průměrná cena pohonných hmot dle legislativy. Vzhledem k tomu, že společnost povolením použití soukromého vozidla přebírá se všemi důsledky zodpovědnost za jeho použití, vyžaduje od pracovníka povinně před cestou předložit platnou smlouvu o havarijním pojištění a doklad o jeho úhradě stejně jako doklad o zaplacení povinného ručení. Při vyúčtování předloží pak pracovník doklad, ze kterého jsou patrny údaje o spotřebě, tedy kopii velkého technického průkazu použitého vozidla. Společnost ale preferuje pro služební cesty využití služebních vozů, soukromé vozidlo by mělo být použito pouze v nutných případech. Pokud zaměstnanec použije na pracovní cestu soukromé vozidlo bez vědomí společnosti, jedná se o porušení pracovní kázně s plnou zodpovědností na straně pracovníka. 39

Možné je také zapůjčení vozidla od dodavatele, tedy smluvní půjčovny. Toto je využíváno především při zahraničních pracovních cestách jako transfer navazující na leteckou dopravu. Pro zapůjčení vozidla v zahraničí musí zaměstnanec vlastnit mezinárodní řidičský průkaz (získaný na vlastní náklady), pokud to je v daném státě nebo státech, ve kterých se pracovní cesta uskuteční, nezbytné nebo vhodné. Kromě samotného vozu je možné zajistit služby související s jeho zapůjčením, jako například navigace, pokud je toto před zahájením pracovní cesty odsouhlaseno v rámci žádosti na pracovní cestu. Další možností silniční dopravy, hojně využívané na všechny typy pracovních cest, je taxi služba. Jedná-li se o tuzemskou pracovní cestu, měl by být využit smluvní poskytovatel taxi služeb. Od jiných poskytovatelů nelze hradit služby na fakturu, musí být tudíž uhrazeny při uskutečnění jízdy zaměstnancem v hotovosti (jízdné pak bude proplaceno na základě předložených účtů) nebo firemní platební kartou. V zahraničí je možné předem objednat taxi službu přes cestovní agenturu, nebo využít opět jiného poskytovatele za podmínek platby stejných jako v České republice. Parkovné a mýtné si vyřizují zaměstnanci sami a je propláceno na základě předložených účtenek. 

Letecká doprava Vzhledem k častým zahraničním pracovním cestám se jedná o nejvyužívanější typ dopravy. Letenky objednává odpovědná osoba prostřednictvím zmíněné cestovní agentury. Dle statistik společnosti je ve více než 95 % případů zajištěna letenka od klasického přepravce a pouze výjimečně se tedy jedná o let s nízkonákladovou leteckou společností. Standardně je zajištěna ekonomická třída. Obchodní třídu je možné zajistit, pokud jsou splněny obě tyto podmínky: 1. Jedná-li se o letenku pro vedení společnosti (přinejmenším pozice manažer), 2. plánovaný let je delší než 10 hodin (součet času stráveného na palubě). Ve výjimečných případech odůvodněných žadatelem a schválených jednateli společnosti je možné zajistit i v jiných případech obchodní nebo první třídu. V praxi se této výjimky využívá maximálně jednou ročně. 40

Ubytování Pokud je to možné, je pro cestujícího rezervován vždy jednolůžkový pokoj s vlastním sociálním zařízením, v hotelu minimálně třídy standard. Ubytování je opět zajišťováno prostřednictvím zmíněné cestovní agentury, pouze výjimečně přímo od ubytovatele. Orientační cenové limity na ubytování za osobu a noc bez snídaně: -

Česká Republika:

2000 CZK

-

Velká Británie:

90 GBP

-

Japonsko:

12 000 JPY

-

Belgie, Francie:

150 EUR

-

Ostatní země Eurozóny:

110 EUR

Pro pracovníky je zpracován stručný katalog hotelů, dostupný v interním informačním systému, ve kterém jsou základní informace a doporučení k nejčastěji navštěvovaným hotelům v zahraničí, uspořádaných dle jednotlivých zemí. Zaměstnanci mohou hotely také v rámci katalogu hodnotit a dopsat svá vlastní doporučení.

Obrázek 6: Katalog hotelů (Velká Británie, ukázka) (zdroj: interní informační systém společnosti)

41

Ubytování zajištěné odpovědnou osobou je ve většině případů fakturováno společnosti. Pokud musí zaměstnanec uhradit výdaje spojené s ubytováním z vlastních prostředků, je o tom informován vždy předem a výdaje mu jsou proplaceny na základě předložených účtů. Stravování Co se týče stravování, společnost ve většině případů zajišťuje v rámci ubytování snídani a jinak se pouze drží zákonné úpravy, kdy poskytuje zaměstnanci stravné za každý kalendářní den pracovní cesty v předepsané výši dle platných předpisů. Při pracovní cestě zaměstnanci přísluší stravné ve výši konkrétní sazby dle doby strávené na pracovní cestě. Aktuální sazby jsou uvedeny v žádosti o pracovní cestu a ve formuláři pro vyúčtování pracovní cesty. Bylo-li na pracovní cestě poskytnuto jídlo, které má charakter snídaně, oběda nebo večeře, na které zaměstnanec sám finančně nepřispívá, společnost v souladu se zákonem krátí stravné dle platné legislativy. Krácení se aplikuje velice často z výše zmíněného důvodu, že ubytování v hotelu je ve většině případů pracovních cest zajištěno včetně snídaně. Dále se krácení využívá také v případě, že v rámci pracovní cesty bylo poskytnuto stravování ve formě obchodního oběda či večeře. Aktuální pravidla krácení stravného jsou uvedena na formuláři pro vyúčtování pracovní cesty. Typ

Doba trvání pracovní

pracovní

cesty v rámci jednoho

cesty

dne

Tuzemské

Zahraniční

Výše stravného za den

Krácení za každé bezplatné jídlo

5 až 12 hodin

70 Kč

o 70%

> 12, ale max. 18 hodin

106 Kč

o 35%

> 18 hodin

166 Kč

o 25%

1 až 12 hodin

plná výše

sazby dle

o 70%

> 12, ale max. 18 hodin

dvě třetiny

jednotlivých

o 35%

> 18 hodin

jedna třetina

zemí

o 25%

Tabulka 1: Výpočet stravného 2016 (zdroj: zpracováno dle www.mpsv.cz)

42

V tabulce 2 jsou uvedeny základní sazby stravného v zemích, které zaměstnanci společnosti navštěvují nejčastěji. Země

Sazba za den

Belgie

45 EUR

Francie

45 EUR

Velká Británie

40 GBP

Turecko

40 EUR

Polsko

35 EUR

Slovensko

35 EUR

Japonsko

65 USD

Tabulka 2: Sazby zahraničního stravného ve vybraných zemích 2016 (zdroj: zpracováno dle www.finance.cz)

Cestovní pojištění Cestovní pojištění do zahraničí je v základu poskytováno jako součást platební karty poskytované společností pro účely pracovních cest. Zahrnuje léčebné výlohy, smrt, plnou invaliditu nebo trvalé následky úrazu, pojištění zavazadel a pojištění odpovědnosti za škodu na zdraví, majetku nebo při finančních škodách. Limity pojistného plnění jsou srovnatelné s těmi v rámci běžných cestovních pojištění. Pokud zaměstnanec nepožaduje poskytnutí zálohy na služební cestu a platební karta mu pro tyto účely tedy není vystavena, je posouzena délka a frekvence služebních cest zaměstnance pro odhad ročních nákladů na cestovní pojištění a následné zvolení varianty: a) V případě delších a častých pracovních cest platební karta je vystavena, i když nebude použita pro účel zálohy, pouze budou předány zaměstnanci informace o cestovním pojištění. b) V případě krátkých a ne tak častých pracovních cest sjedná odpovědná osoba individuální pojištění se smluvní pojišťovnou.

43

Nutné vedlejší výdaje Využití ostatních služeb a produktů v rámci pracovní cesty může s náhradou výdajů zaměstnanec realizovat dle předem dohodnutých podmínek s nadřízeným pracovníkem a odpovědnou osobou, pro každou cestu zvlášť. Obecně se náhrady vedlejších výdajů řídí seznamem proplatitelných a neproplatitelných nákladů v rámci pracovní cesty. Za proplatitelné považuje společnost náklady za: 

Pracovní telefonní hovory



Přístup k internetu v hotelovém pokoji, není-li technicky zajištěna společností jiná varianta



Směnárenský poplatek



Profesionální licence, povolení nebo registrace



Odborná literatura

Za náklady neproplatitelné v rámci pracovních cest považuje společnost například náklady za: 

Osobní výdaje obecně (například nákup oděvů, hygienických potřeb, psacích potřeb)



Náhradu ztracených nebo ukradených záloh



Filmy a jinou zábavu v hotelovém pokoji (například placené TV), minibar



Soukromé telefonní hovory



Dálniční známku (bez předchozí domluvy s odpovědnou osobou)



Pokuty (například za špatné parkování nebo překročení nejvyšší povolené rychlosti při jízdě vozem)



Obchodní večeře a dárky (schválení a proplacení řeší samostatná procedura, nevyúčtovávají se v rámci pracovních cest)



Spropitné



Jakékoli náklady nepodložené řádným a originálním účtem nebo náhradním dokladem 44

2.2.1.3 Po pracovní cestě Vyúčtování pracovní cesty probíhá na základě elektronického formuláře a schvaluje jej vedoucí pracovníka vyslaného na pracovní cestu. Schválené vyúčtování musí být doručeno odpovědné osobě nejpozději do deseti pracovních dnů od ukončení pracovní cesty. V případě nedoručení a neodevzdání vyúčtování v termínu ani po předchozím upozornění odpovědnou osobou může být zaměstnanci sražena poskytnutá záloha ze mzdy v celé výši. Formulář musí být řádně vyplněn, jinak jej odpovědná osoba vrací k přepracování. Vyúčtování je třeba také předat v tištěné podobě spolu s doklady o zaplacení. Při ztrátě originálního dokladu prokazujícího oprávněné použití finančních prostředků v souvislosti s pracovní cestou, je nutné napsat čestné prohlášení a předložit ho odpovědné osobě k posouzení. Čestné prohlášení musí obsahovat odůvodnění, proč zaměstnanec nemůže doklad doložit (ztráta, odcizení, atd.). Odpovědná osoba rozhodne, zda náklady uzná a budou společností nahrazeny. Pokud byla poskytnuta na úhradu nákladů platební karta společnosti, první pracovní den po skončení pracovní cesty ji zaměstnanec v pokladních hodinách vrátí odpovědné osobě z oddělení Účetnictví a finance. V případě nevrácení karty ani po upozornění bude karta zablokována. Náklady spojené s blokací a případným odblokováním jsou požadovány k úhradě po zaměstnanci. V případě použití platební karty je součástí elektronického vyúčtování i vyúčtování karty, v samostatném formuláři. Společnost do deseti pracovních dnů ode dne předložení vyúčtování pracovní cesty a písemných dokladů zaměstnancem provede vyúčtování cestovních náhrad. Pokud byly oprávněně použité výdaje vyšší než poskytnutá záloha, je doplacena zaměstnanci částka v měně české. Výplata je provedena ve mzdě v nejbližším možném termínu výplaty mezd. Stejně se postupuje i v případě, kdy nebyla záloha na pracovní cestu poskytnuta. Pokud byly oprávněně použité výdaje nižší než poskytnutá záloha, je naopak tento rozdíl zaměstnanci sražen ze mzdy v měně české v nejbližším možném termínu výplaty mezd. Částky jsou v souladu se zákonem zaokrouhleny na celé koruny směrem nahoru. Při poskytování cestovních náhrad ze zahraničních pracovních cest, na které nebyla poskytnuta záloha, se pro přepočet měn použijí kurzy vyhlášené Českou národní bankou platné v den nástupu cesty. Je také možné použít zaměstnancem doložený kurz, kterým byla daná měna v zahraničí směněna na jinou měnu (například ve směnárně nebo v případě platby soukromou kartou zaměstnance). 45

Co se týče evidence pracovní doby v rámci pracovní cesty, kromě samotného výkonu v místě pracovní cesty se doprava do místa započítává do pracovní doby a náleží za ni mzda pouze tehdy, pokud se zaměstnanec dopravuje v době plánované pracovní směny. Výjimkou z tohoto pravidla je doprava na pracovní cestu do Japonska, přičemž pokud se zaměstnanec dopravuje mimo plánovanou pracovní směnu, náleží mu jedna směna náhradního volna za cestu tam a jedna za cestu zpět. Druhou a poslední výjimkou je opakovaná pracovní cesta v rámci Evropy, na níž doprava trvá déle než jedna směna zaměstnance a nelze ji provést v pracovní době. V případě, že zaměstnanci oproti tomu na plánovanou pracovní směnu nepřipadá na pracovní cestě plnění pracovních úkolů, je tento den po dohodě se zaměstnancem kompenzován náhradním volnem.

2.3 Analýza očekávání a spokojenosti účastníků pracovních cest 2.3.1 Sběr a zpracování dat K získání potřebných informací jsem použila kvantitativní výzkum, konkrétně metodu dotazníkového šetření. Cílem výzkumu bylo zjistit spokojenost zaměstnanců vybrané společnosti s procesem zajištění pracovních cest a jednotlivými službami v jejich rámci, a identifikovat tak potenciál pro možná zlepšení. Dotazník je formulován tak, aby jeho vyplnění bylo pro respondenta jednoduché, intuitivní a časově nenáročné. Formulář obsahuje celkem 15 otázek. První otázka je třídící, vede k identifikaci pracovníků společnosti, kteří bývají vysláni na pracovní cesty a zároveň k údaji o případné četnosti. Následuje jedna otázka otevřená a jedna uzavřená výběrová za účelem získání informací o nejčastějších destinacích a době strávené na pracovní cestě. Dále je dotazník rozdělen do tří částí, z nichž první se vztahuje k procesu před pracovní cestou. Zde dvěma otázkami uzavřenými škálovými, jednou uzavřenou alternativní a jednou otevřenou, prověřuje znalost pravidel, spokojenost s personálem zajišťujícím pracovní cesty a procesem samotným. Druhá část se týká služeb v průběhu pracovní cesty, přičemž prostřednictvím jedné otázky uzavřené škálové a dvěma otevřenými zjišťuje spokojenost se službami a náklady na ně vynaložené. Třetí část hovoří o podpoře po pracovní cestě a ptá se jednou uzavřenou škálovou a jednou otevřenou otázkou na spokojenost s procesem vyúčtování pracovních cest. U uzavřených otázek směřovaných na hodnocení spokojenosti byl volen výběr odpovědí ze škály bez neutrální možnosti, jak je standardizována při průzkumech 46

spokojenosti ve vybrané společnosti. Na závěr je v dotazníku použita jedna otázka výběrová alternativní a dvě otázky uzavřené výběrové, zaměřené na zjištění profilu respondenta. Ukázka dotazníku je přílohou této práce. Šetření probíhalo v dubnu 2016 prostřednictvím fyzické distribuce dotazníků, která byla v některých případech doplněna formou přímého dotazování na základě stejných otázek. Bylo distribuováno 250 dotazníků pracovníkům vybrané společnosti, náhodně vybraným z řad výrobních i administrativních pozic. Dotazník vyplnilo 236 dotázaných. Výstupy z uzavřených otázek jsou zpracovány čistě matematicky, výstupy z otevřených otázek ještě prostřednictvím kategorizace.

2.3.2 Interpretace provedeného šetření Data získaná z dotazníkového šetření byla shrnuta a graficky zpracována do tabulek a grafů v programu Microsoft Excel, doplněná komentáři založenými na slovních ohodnoceních a poznámkách respondentů: Otázka č. 1: Jak často jste vysílán/a na pracovní cestu? Z první otázky vyplývá, že 69 % dotázaných pracovníků bývá vysíláno na pracovní cesty. Cestují ve většině případů dvakrát až čtyřikrát ročně (32 %), méně pak v četnosti až dvanáctkrát ročně a pouhých 6 % z nich ještě častěji. 31 % pracovníků nebývá vysíláno na pracovní cesty vůbec.

Četnost vyslání na pracovní cestu 6% 17%

31%

Nikdy 1 x ročně 2 - 4 x ročně 5 - 12 x ročně Vícekrát ročně

32% 15% Graf 1: Výsledky odpovědí na otázku č. 1 (zdroj: vlastní zpracování)

47

Otázka č. 2: Kam jste nejčastěji vyslán/a na pracovní cestu? Dle odpovědí na otevřenou otázku ohledně místa výkonu pracovní cesty, pokud jde o zemi, cestují pracovníci nejčastěji do Belgie, Francie a České republiky, a to ve stejném poměru (20%). Ze zemí, do kterých se cestuje výjimečně (celkem ve 3 % případů), uvedli dotázaní Maďarsko, Nizozemí, Švédsko, Rumunsko, Rusko a Indii.

Místo výkonu pracovní cesty 3% 2%

3%

4%

Belgie Francie ČR Velká Británie Polsko Turecko Japonsko Slovensko Německo Ostatní

20%

6% 8% 20% 13% 20%

Graf 2: Výsledky odpovědí na otázku č. 2 (zdroj: vlastní zpracování)

Konkrétní města, která jsou cílem pracovních cest, jsou uvedena níže v tabulce 3. Země Belgie Francie

Město Brusel Valenciennes Paris

ČR

Praha Brno

Velká Británie Polsko Turecko Japonsko Slovensko Německo

Birmingham Wałbrzych Arifiye / Sakarya Nagoya Trnava Düsseldorf Eisenhüttenstadt

Tabulka 3: Výsledky odpovědí na otázku č. 2 (zdroj: vlastní zpracování)

48

Otázka č. 3: Na jakou dobu jste nejčastěji vyslán/a na pracovní cestu? 26 % pracovních cest probíhá v rámci jednoho dne. Většinou ale stráví respondenti na pracovní cestě jednu či dvě noci. 32 % pracovních cest je na delší dobu, přičemž téměř polovina z nich dokonce více než na týden.

Délka pracovní cesty 14% 26%

V rámci 1 dne

18%

1 - 2 noci

Méně než týden Více než týden 41%

Graf 3: Výsledky odpovědí na otázku č. 3 (zdroj: vlastní zpracování)

Otázka č. 4: Jak dobře jste seznámen/a s procesem a pravidly zajištění pracovní cesty? Téměř tři čtvrtiny pracovníků dobře znají proces zajištění pracovní cesty. Nikdo neuvedl, že není seznámen s pravidly vůbec.

Znalost procesu zajištění pracovní cesty 13%

33%

Velmi dobře Dobře Zběžně Vůbec 54%

Graf 4: Výsledky odpovědí na otázku č. 4 (zdroj: vlastní zpracování)

49

Otázka č. 5: Jak jste spokojen/a s přístupem pracovníků, kteří Vaše pracovní cesty zajišťují? Výsledky hodnocení spokojenosti zaměstnanců vysílaných na pracovní cesty s pracovnicemi, které pro ně cesty zajištují, jsou velmi pozitivní. 97 % respondentů je s jejich přístupem spokojeno. Pouze dva respondenti byli nespokojeni a dva zcela nespokojeni, přičemž důvody jejich nespokojenosti jsou zahrnuty v odpovědích na otázku č. 7. V některých případech bylo dokonce slovně dopsáno poděkování za vstřícnost pracovnic, převážně vzhledem k vyřízení požadavků v krátké době při urgentních pracovních cestách či jejich zajišťování mimo pracovní dobu pracovnic.

Spokojenost s personálem zajištujícícm pracovní cesty 1% 1%

Zcela spokojen/a 47%

Spokojen/a Nespokojen/a Zcela nespokojen/a 50% Graf 5: Výsledky odpovědí na otázku č. 5 (zdroj: vlastní zpracování)

Otázka č. 6: Podílíte se aktivně na zajištění Vaší pracovní cesty, např. vlastním vyhledáváním možností dopravy, ubytování? Z odpovědí na otázku podílení se na procesu zajištění pracovní cesty samotným cestujícím je patrné, že drtivá většina z nich si se zájmem vyhledává možnosti letenek, hotelů či jiných služeb. Mají tedy při podání žádosti na pracovní cestu vcelku jasnou představu, o co žádají a co je možné zajistit.

50

Aktivní zájem pracovníků na zajištění jejich pracovní ch cest 26%

Ano Ne 74%

Graf 6: Výsledky odpovědí na otázku č. 6 (zdroj: vlastní zpracování)

Otázka č. 7: Co byste do budoucna chtěl/a změnit nebo zlepšit v procesu zajištění pracovních cest? Na otevřenou otázku ohledně návrhů na změny či zlepšení ve fázi žádosti a přípravy pracovní cesty odpovědělo 37 dotázaných a v grafu jsou uvedeny všechny odpovědi v absolutních hodnotách. Nejvíce (14) by jich uvítalo příležitost mít viditelné možnosti služeb v rámci jejich pracovních cest (například dostupné lety, hotely) a naplánovat si tak služební cestu sami. Deset dotázaných pro změnu uvedlo, že by bylo vhodné zachovat možnost zálohy v hotovosti, jelikož platební karta není akceptována všemi poskytovateli služeb (jako příklad byla uvedena taxi služba v Polsku). Někteří pracovníci míní, že je zbytečné zajišťovat služby přes cestovní agenturu, že by se jejich přímým objednáváním ze strany společnosti ušetřily náklady. Další cítí nedostatky v komunikaci ohledně stavu zajištění služeb, uvádějí zdlouhavou komunikaci s odpovědnou osobou a opakovaná potvrzování požadavků. Jednotlivci pak uváděli potřebu prohloubení poskytnutých informací pro první cesty pracovníků ze strany odpovědných osob, dále eliminaci chybování odpovědných osob v zajištěných službách vzhledem k požadavkům, a také zdlouhavý proces vydání platební karty společnosti, kterou není reálné si vyzvednout při narychlo organizovaných cestách a zaměstnanec je tedy plně odkázán po dobu strávenou na pracovní cestě na platbu z vlastních prostředků.

51

Návrhy na zlepšení procesu před pracovní cestou Vidět možnosti a naplánovat si služební cestu sám K platební kartě ponechat i možnost hotovosti

14 10

Vynechat agenturu a objednávat přímo

5

Jasně komunikovat stav zajištění služeb

5

Poskytnout lepší a detailnější instrukce při prvních cestách zaměstnance Eliminovat chyby ze strany odpovědné osoby Zrychlit proces vydání kreditní karty

1 1 1

Graf 7: Výsledky odpovědí na otázku č. 7 (zdroj: vlastní zpracování)

Otázka č. 8: Jak byste ohodnotil/a obecně kvalitu služeb zajištěných v rámci Vaší pracovní cesty? V této otázce hodnotili respondenti služby zajištěné v rámci pracovních cest na stupnici od 1 do 5 jako ve škole (1 = výborná, 5 = nedostatečná). O jejich názoru vypovídají průměrné hodnoty v grafu 8. Zde je zřejmé, že všechny uvedené služby jsou velice dobře vnímány, jejich kvalita se pohybuje mezi výbornou a chvalitebnou.

Hodnocení kvality zajištěných služeb Doprava 1 2 3 4 Pojištění

5

Ubytování

Stravování Graf 8: Výsledky odpovědí na otázku č. 8 (zdroj: vlastní zpracování)

52

Otázka č. 9: Jakou částku (Kč / den) obvykle utratíte na pracovní cestě za jednotlivé služby? V otevřené otázce na náklady, které zaměstnanec vynaloží běžně na pracovní cestě (bez ohledu na to, zda jsou hrazeny společností či zaměstnancem), uvedli zaměstnanci odpovědi shrnuté níže v tabulce 4. V případě ubytování byla nejčastější odpověď „nevyužívám“, což se týkalo téměř výhradně tuzemských cest v rámci jednoho dne. Další častá odpověď, značící nízké povědomí a nezájem týkající se vynaložených nákladů hrazených převážně na fakturu společnosti, byla „nevím“ (21 %). Z konkrétních částek bylo nejčetněji zastoupeno rozmezí 2000 – 2500 Kč na den. Nižší částky souvisely dle komentářů s ubytováním především v rámci České republiky a sousedních zemí (Polsko, Slovensko). U stravování byl již počet odpovědí poukazujících na nevědomost značně nižší (7 %). Nejčastěji byla odhadnuta částka v rozmezí od 501 Kč do 1000 Kč na den, která řádově odpovídá sazbám zahraničního stravného. Částka do 100 Kč je opět spojená s tuzemskými pracovními cestami. Z ostatních nákladů uvedli pracovníci především ty spojené s dopravou, a to ve výši odpovídající současným cenám za jednotlivé služby. Služba

Odpověď

Ubytování

Stravování

Ostatní služby:

taxi, půjčení vozu občerstvení parkování

< 2000 Kč / den 2000 - 2500 Kč / den > 2500 Kč / den nevím, neřeším nevyužívám <100 Kč / den 100 - 500 Kč / den 501 - 1000 Kč / den > 1000 Kč / den nevím 1000 - 4000 Kč / den

Absolutní počet odpovědí 22 31 6 34 70 31 33 57 31 11 22

Podíl odpovědí (za službu) 13% 19% 4% 21% 43% 19% 20% 35% 19% 7% -

500 - 1000 Kč / den 100 Kč / den

3 4

-

Tabulka 4: Výsledky odpovědí na otázku č. 9 (zdroj: zpracováno dle www.mpsv.cz)

53

Otázka č. 10: Co byste do budoucna chtěl/a změnit nebo zlepšit ohledně služeb zajištěných v rámci pracovních cest? Další otevřená otázka měla za cíl zjistit možné návrhy na zlepšení služeb v rámci pracovních cest. Odpovědělo na ni 26 respondentů a opět jsou v grafu uvedeny všechny odpovědi v absolutních počtech. Návrhy se týkaly především možných doporučení na taxi služby a transfery nebo na hotely v podobě seznamu možností, jejich srovnání z hlediska ceny a úrovně služby a jasné uvedení vhodné volby v jednotlivých zemích, včetně kontaktů. Pracovníci také navrhovali rozšíření vozového parku služebních vozů o novější modely a jeho navýšení tak, aby si mohli spolehlivě vybrat vůz odpovídající charakteru pracovní cesty. Bylo poukázáno i na slabší systém rezervací vozů, na základě kterého pracovník nemá přehled o dostupných vozech a jejich stavu. Dále byla zmíněna nedostatečná kvalita některých hotelů (např. v Polsku) a podceněné cestovní pojištění vzhledem k obavám z terorismu v souvislosti s faktem, že značná část pracovních cest se uskutečňuje do měst, jakými jsou Brusel a Paříž. V neposlední řadě bylo vyjádřeno jedním vedoucím pracovníkem přání využít možnosti cestování letadlem v obchodní třídě nejen na dlouhé lety, ale i na ty po Evropě. Přáním pracovníků na nižších pozicích je pro změnu zavedení možnosti cestovat v obchodní třídě také pro ně, ne jen pro vedení.

Návrhy na zlepšení zajišťovaných služeb Doporučení na taxi služby / transfery

6

Hotely s jistotou platby na fakturu

4

Doporučení na hotely

4

Lepší vozový park služebních vozů

4

Lepší hotely

2

Business class na dlouhé lety i pro nižší pozice

2

Lepší pojištění

2

Lepší systém rezervace služebních vozů

1

Business class i na krátké lety

1

Graf 9: Výsledky odpovědí na otázku č. 10 (zdroj: vlastní zpracování)

54

Otázka č. 11: Jak jste spokojen/a s procesem a podporou vyúčtování Vašich pracovních cest? Hodnocení spokojenosti s procesem a podporou následovně po uskutečnění pracovní cesty vykazuje velmi dobré výsledky. Téměř všichni pracovníci jsou spokojeni se současnou situací, pouze 3% z nich je nespokojených. Jejich pohnutky jsou vyjádřeny v otázce č. 12. Nikdo není zcela nespokojen. Faktem, který lehce přispívá k tak dobrému hodnocení, je dle poznámek to, že za vedoucí i některé administrativní pozice vyřizuje vyúčtování asistentka oddělení a tak s ním nemají žádné starosti. Byly připojeny také dvě slovní pochvaly jednoduchosti a efektivity formulářů v souvislosti s nedávnou změnou jeho formy z písemné na elektronickou.

Spokojenost s podporou po pracovní cestě 3%

Zcela spokojen/a 55%

Spokojen/a Nespokojen/a Zcela nespokojen/a 42%

Graf 10: Výsledky odpovědí na otázku č. 11 (zdroj: vlastní zpracování)

Otázka č. 12: Jak jste spokojen/a s procesem a podporou vyúčtování Vašich pracovních cest? Tato otevřená otázka byla zodpovězena pouze 15 respondenty. Nízký počet odpovědí lze přičíst značné spokojenosti s touto fází procesu, která je zmíněna v předchozí otázce. Mezi návrhy se sedmkrát objevily nápady na další zjednodušení vyúčtování pracovní cesty, a to směřované prvně na skutečnost, že se vyplňují dva různé dokumenty (na pracovní cestu a na platební kartu zvlášť) a dále na nutnost stále tisknout papírovou podobu vyúčtování. Doba stanovená pro vyúčtování pracovní cesty se zdá být pracovníkům dlouhá, především z hlediska proplacení nákladů v případě neposkytnuté 55

nebo nižší zálohy než bylo skutečně vynaloženo. Projevila se také nespokojenost s neuznáním dopravy na pracovní cestu v evidenci odpracované doby. Pracovníci prý tak tráví spoustu soukromého času služebně a nemohou si za něj vybrat náhradní volno, vstávají na letiště brzy ráno a přijíždějí domů z pracovní cesty pozdě v noci unavení, bez jakékoliv náhrady.

Návrhy na zlepšení procesu po pracovní cestě 7

Zjednodušit formuláře Uznat jako pracovní dobu i dopravu na pracovní cestu

3

Zkrátit dobu pro vyúčtování

3 2

Zrušit nutnost tisknout vyúčtování

Graf 11: Výsledky odpovědí na otázku č. 12 (zdroj: vlastní zpracování)

Otázka č. 13: Jaké je Vaše pohlaví? Dotazník vyplnilo 78 % mužů a 22 % žen. Mezi respondenty byla tudíž obě pohlaví zastoupena téměř srovnatelně s poměrem mužů a žen v celkovém počtu zaměstnanců ve společnosti.

Pohlaví respondentů

22%

Žena

Muž 78%

Graf 12: Výsledky odpovědí na otázku č. 13 (zdroj: vlastní zpracování)

56

Otázka č. 14: Do které věkové skupiny patříte? Dle výsledků dotazník vyplnili a k tématu se nejvíc vyjádřili lidé ve věku 30 – 45 let. Mladší (pod 30 let) a starší (do 60 let) pracovníci byli zastoupeni stejným podílem, 14 %. Dotazník nevyplnil nikdo starší 60 let.

Věk respondentů 14%

14%

Méně než 30 let 30 – 45 let 46 – 60 let Více než 60 let 72%

Graf 13: Výsledky odpovědí na otázku č. 14 (zdroj: vlastní zpracování)

Otázka č. 15: Jaké je Vaše pracovní zařazení? 65 % respondentů je z řad administrativních pracovníků a 27 % pracuje na výrobě. Vedení společnosti mělo v šetření zastoupení 8 %.

Pracovní zařazení respondentů 8% 27%

Výroba Administrativa Vedení společnosti

65%

Graf 14: Výsledky odpovědí na otázku č. 15 (zdroj: vlastní zpracování)

57

2.3.3 Shrnutí výsledků a návrhy na zlepšení Výsledky dotazníkového šetření ukázaly, že zaměstnanci vybrané společnosti vysílaní na pracovní cesty cestují většinou několikrát do roka, dle uvedených měst nejčastěji do evropských centrál mateřských společností a dále destinací spojených s podobně spřízněnými společnostmi nebo dodavateli, a stráví tam převážně maximálně dvě noci. Jedná se zejména o muže ve středních letech s administrativní náplní práce, což v zásadě koresponduje s celkovou skladbou zaměstnanců ve společnosti a charakterem jejich pracovního zařazení. Účastníci pracovních cest jsou s procesem jejich zajištění a kvalitou jednotlivých služeb v naprosté většině spokojeni, což je velmi pozitivní zjištění. Jejich očekávání vesměs bývají naplněna a spíš než výtky či problémy jmenovali nápady na další zlepšení. Z takto vyjádřených návrhů na změnu procesu a služeb je výrazných několik, u kterých by společnost mohla analyzovat možnosti a zvážit revizi interních pravidel pro zajišťování pracovních cest. Nejpočetnější návrhy na zlepšení se týkaly přípravné fáze procesu zajištění cesty. Zjevné bylo přání zaměstnanců vidět konkrétní možnosti zajišťovaných služeb a naplánovat si pracovní cestu svépomocí. Jelikož se téměř tři čtvrtiny dotázaných aktivně podílejí na zajištění své cesty a vyhledávají si možnosti služeb již teď složitě na různých internetových stránkách, jeví se tento nápad velice dobrým. Například automatizace procesu prostřednictvím aplikace navázané na rezervační systém cestovní agentury by to velice dobře umožnila a některé agentury na trhu tuto možnost nabízejí. Cestující by si mohli vybrat z dostupných letů, hotelů atd. a po schválení ze strany nadřízeného rychlou a snadnou elektronickou formou by se služba rezervovala přímo. Eliminovaly by se tak chyby v rezervacích a neefektivní e-mailová komunikace vyslaného pracovníka s osobou odpovědnou za zajištění cest ve společnosti, následně od ní směrem k cestovní agentuře a zpět (mnohdy opakovaně), což je zdlouhavé a stav zajištění je někdy nejasný, což bylo v připomínkách respondentů také zmíněno v bodech pro zlepšení. Nabízené služby by byly reálně dostupné a nedocházelo by tak ke zklamání z toho, že pracovníkem nalezené možnosti na různých internetových stránkách není možné zajistit. Cestující i jejich nadřízení by zároveň mohli vidět informaci, kolik utratí za jednotlivé služby, o což myslím v současné době ne vždy jeví dle odpovědí na otázku vynaložených nákladů dostatečný zájem. Pokud by to aplikace umožňovala (například kdyby byla vyvinuta na míru), mohla by zahrnout i služby nezajišťované cestovní agenturou, jako například rezervaci interně poskytovaných služebních vozů. 58

Další oblastí, kde vidím potenciál pro zlepšení, je komunikace běžně využívaných variant služeb, zkušeností s nimi a případných doporučení. V současnosti je dostupný v rámci informačního systému společnosti jednoduchý katalog hotelů, nicméně dle reakcí dotázaných není dostatečný a možná o něm ani někteří z nich nevědí. Navrhovala bych tedy zpracování detailnějšího manuálu pro pracovní cesty, který by zahrnoval užitečné informace nejen o možnostech ubytování, ale i respondenty zmiňované dopravy (především transferů) a ostatních služeb, které pracovníci využívají a mají s nimi zkušenosti, včetně sdílení těchto zkušeností a preferencí. S manuálem by měli být důkladně seznámeni pracovníci především před prvními pracovními cestami, ale zároveň by měl být dobře komunikovaný a snadno dostupný pro všechny účastníky cest. Tím by se snížila i pravděpodobnost, že budou nemile překvapeni kupříkladu úrovní některých hotelů oproti jejich oficiální prezentaci, o čemž byla také zmínka v rámci odpovědí. V procesu po pracovní cestě, týkajícím se hlavně jejího vyúčtování, bylo navrženo zrušení nutnosti tisknout jeho papírovou podobu a také sjednocení formulářů s ohledem na fakt, že v tuto chvíli se vyúčtovávají náklady spojené s cestou na jednom z nich a transakce provedené platební kartou společnosti na jiném. Tuto připomínku by bylo dobré prodiskutovat s oddělením Účetnictví a finance, které je za jednotlivé kroky vyúčtování odpovědné, a prověřit možnost sjednocení. Ostatní návrhy na změnu uvedené v odpovědích respondentů buď nemají v rámci společnosti efektivní řešení, nebo nejsou v souladu s představou jejího vedení o principech poskytovaných služeb zaměstnancům. Nejsou tedy ani pro tuto práci relevantní.

59

3 Závěr Cílem této bakalářské práce bylo nejdříve zmapování současného procesu organizace pracovních cest pro zaměstnance vybrané společnosti, poté metodou dotazníkového šetření analýza očekávání a spokojenosti jejich účastníků s poskytovanými službami a následně návrhy možných zlepšení. Teoretická část byla za pomoci literatury, zejména zahraniční, a internetových zdrojů orientována zprvu na vysvětlení základních pojmů spojených s cestovním ruchem obecně, které souvisí se všemi jeho formami. Poté byla specifikována vybraná forma a to obchodní cestovní ruch, jejíž součástí jsou pracovní cesty, na něž byla tato práce zaměřena. V rámci pracovních cest pak byly definovány nejdůležitější pojmy a podmínky především z hlediska právní úpravy, kterou představuje v České republice zákoník práce. Konec teoretické části byl zaměřen na stručnou charakteristiku kvantitativního výzkumu a zvolené metody dotazování, použité k analýze očekávání a spokojenosti účastníků pracovních cest. Praktická část začala představením vybrané společnosti, po kterém byl nejprve popsán současný proces organizace pracovních cest pro její zaměstnance, a to přiblížením pravidel aplikovaných před pracovní cestou, v jejím průběhu i po jejím skončení. Popis byl sestaven na základě interní směrnice společnosti a především zkušeností pracovnic odpovědných za zajištění pracovních cest i mých vlastních. Následně bylo prostřednictvím dotazníkového šetření analyzováno očekávání a spokojenost účastníků pracovních cest ve společnosti. Nejprve byly obeznámeny okolnosti, za kterých probíhal sběr a zpracování dat. Výsledky setření byly slovně i graficky interpretovány a na závěr shrnuty, přičemž bylo poukázáno na slabá místa procesu organizace cest včetně doporučení opatření vedoucích k jeho zdokonalení a tím zvýšení spokojenosti interních zákazníků. Dle mého názoru byl cíl bakalářské práce naplněn. Zjištění formulovaná na základě provedené analýzy mohou být zároveň prakticky využita vybranou společností při revizi nastavených pravidel a realizaci zlepšení poskytovaných služeb pro zaměstnance.

60

Použité zdroje Tištěné zdroje BEAVERSTOCK, Jonathan V. International business travel in the global economy. Burlington, VT: Ashgate, c2010. 268 s. ISBN 9780754698692. BUHALIS, Dimitrios a Eric LAWS. Tourism distribution channels: Practices, issues and transformations. Cornwall: Thomson Learning, 2001. 378 s. ISBN 0-82645-470-4. DAVIDSON, Rob a Beulah COPE. Business travel: conferences, incentive travel, exhibitions, coroporate hospitality and corporate travel. New York: Prentice Hall Financial Times, c2003. 290 s. ISBN 9780582404441. HESKOVÁ, Marie. Cestovní ruch: pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2006. 223 s. ISBN 80-7168-948-3. HORNER, Susan a John SWARBROOKE. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času. Praha: Grada, 2003. 486 s. ISBN 80-247-0202-9. KOZEL, Roman, Lenka MYNÁŘOVÁ a Hana SVOBODOVÁ. Moderní metody a techniky marketingového výzkumu. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. Expert (Grada). 304 s. ISBN 978-80-247-3527-6. LINDEROVÁ, Ivica. Cestovní ruch: základy a právní úprava. 1. vyd. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2013. 267 s. ISBN 978-80-87035-82-5. MACHAČ, Martin. Vyznejte se v pracovním právu: nezbytná příručka každého zaměstnance. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2014. 144 s. ISBN 978-80-265-0266-1. PALATKOVÁ, Monika. Management cestovních kanceláří a agentur. 1. vyd. Praha: Grada, 2013. 217 s. ISBN 978-80-247-3751-5. RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. 216 s. ISBN 978-80-247-4039-3. SWARBROOKE, John a Susan HORNER. Business travel and tourism. Oxford: Butterworth-Heinemann, 2001. 352 s. ISBN 0750643927.

61

Elektronické zdroje [1]

Charakteristika a význam cestovního ruchu v Česku. CzechTourism [online]. 2016 [cit. 2016-04-04]. Dostupné z: http://old.czechtourism.cz/didaktickepodklady/1-charakteristika-a-vyznam-cestovniho-ruchu-v-cesku/

[2]

Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu. Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. [cit. 2016-04-04]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni-ruch/Cestovni-ruch/PravoLegislativa/Prehled-platnych-pravnich-predpisu/Archiv/Zakon-c-159-1999-Sbo-nekterych-podminkach-podn

[3]

NE X Oprávněné podnikání v cestovním ruchu. Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. [cit. 2016-04-06]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/d45d7c516ec8-4b54-9d2b-5c36a6810be1/I-dil-NE-X-Opravnene-podnikani-v-cestovnimruch.pdf?ext=.pdf

[4]

Průvodce pro cesty s cestovními kancelářemi, agenturami a dalšími organizátory. Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. [cit. 2016-04-06]. Dostupné

z:

http://www.mmr.cz/getmedia/fb41d2b8-2a6a-4893-b5f4-

02e797302cb7/II-dil-Pruvodce-pro-cesty-s-cestovnimi-kancelar.pdf?ext=.pdf [5]

Cestovní ruch 2. E-learning VŠPJ [online]. [cit. 2016-04-06]. Dostupné z: https://elearning.vspj.cz/course/view.php?id=1082

[6]

Hotelstars Union. Hotelstars [online]. [cit. 2016-04-07]. Dostupné z: http://www.hotelstars.cz

[7]

Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky 2015-2020. Hotelstars

[online].

[cit.

2016-04-07].

Dostupné

z:

http://www.hotelstars.cz/resources/files/15_1_2016_metodika.pdf [8]

Guide to Europe’s Star Ratings. Travel+leisure [online]. 2016 [cit. 2016-04-07]. Dostupné z: http://www.travelandleisure.com/articles/a-guide-to-the-stars

[9]

Co jsou michelinské restaurace? Michelinské restaurace [online]. 2016 [cit. 2016-04-07]. Dostupné z: http://www.michelinskerestaurace.cz/co-jsoumichelinske-restaurace/ 62

[10]

Business Tourism. International Trade Centre [online]. 2015 [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: http://www.tradeforum.org/business-tourism/

[11]

Služební cesty na vzestupu? TTG – vše o cestovním ruchu [online]. 2016 [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: http://www.ttg.cz/sluzebni-cesty-na-vzestupu/

[12]

UNWTO Tourism Highlights 2015 Edition. The World Tourism Organization (UNWTO) [online]. 2015 [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: http://www.eunwto.org/doi/pdf/10.18111/9789284416899

[13]

Příručka pro personální a platovou agendu. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online].

2016

[cit.

2016-04-12].

Dostupné

z:

http://www.mpsv.cz/ppropo.php?ID=z262_2006_2 [14]

Právní rada: Může mě firma nutit jezdit na služební cesty? Prace.cz [online]. 2016 [cit. 2016-04-12]. Dostupné z: http://www.prace.cz/poradna/pravniradce/detail/article/pravni-rada-muze-me-firma-nutit-jezdit-na-sluzebni-cesty-1/

[15]

Marketing cestovního ruchu. E-learning VŠPJ [online]. [cit. 2016-04-14]. Dostupné z: https://elearning.vspj.cz/mod/vspj/view.php?id=49513

[16]

VYHLÁŠKA ze dne 17. prosince 2015 o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2015 [cit. 2016-04-14]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/23440/vyhlaska_X2016.pdf

[17]

Cestovní [cit.

náhrady, 2016-04-14].

zahraniční Dostupné

stravné. z:

Finance.cz

[online].

2016

http://www.finance.cz/dane-a-

mzda/mzda/cestovni-nahrady/zahranicni-stravne/

63

Přílohy Příloha A: Dotazník Dobrý den, kromě toho, že jsem Vaší kolegyní, jsem také studentkou Vysoké školy polytechnické v Jihlavě. Pro svou závěrečnou práci na téma „Analýza procesu organizace pracovních cest pro zaměstnance vybrané společnosti“ bych Vás chtěla poprosit o vyplnění krátkého anonymního dotazníku. Výsledky poslouží nejen mé práci, ale také Vám v případném zlepšení služeb, které pro Vás zajišťujeme. Děkuji za Váš čas a spolupráci. Pavlína Slaníková

1. Jak často jste vysílán/a na pracovní cestu? (Pokud je Vaše odpověď „Nikdy“, vyplňte již pouze údaje o Vás na konci dotazníku).

 Nikdy  1 x ročně 2.

 2 - 4 x ročně  5 – 12 x ročně

 Vícekrát ročně

Kam jste nejčastěji vyslán/a na pracovní cestu? Doplňte stát/y a město/a. ____________________________________________________________________ ____________________________________________________________________ ____________________________________________________________________

3.

Na jakou dobu jste nejčastěji vyslán/a na pracovní cestu?

 V rámci 1 dne  1 - 2 noci

 Méně než týden  Více než týden

Před pracovní cestou: 4.

Jak dobře jste seznámen/a s procesem a pravidly zajištění pracovní cesty?

 Velmi dobře

 Dobře

 Zběžně

 Vůbec

5.

Jak jste spokojen/a s přístupem pracovníků, kteří Vaše pracovní cesty zajišťují?

 Zcela

 Spokojen/a

 Nespokojen/a

spokojen/a

6.

 Zcela nespokojen/a

Podílíte se aktivně na zajištění Vaší pracovní cesty, např. vlastním vyhledáváním možností dopravy, ubytování?

 Ano 7.

 Ne

Co byste do budoucna chtěl/a změnit nebo zlepšit v procesu zajištění pracovních cest? ____________________________________________________________________ ____________________________________________________________________ ____________________________________________________________________

V průběhu pracovní cesty: 8.

Jak byste ohodnotil/a obecně kvalitu služeb zajištěných v rámci Vaší pracovní cesty? Ohodnoťte jednotlivé služby na stupnici od 1 do 5 (1 = výborná, 2 = chvalitebná, 3 = dobrá, 4 = dostatečná, 5 = nedostatečná).

9.

Doprava

1

2

3

4

5

Ubytování

1

2

3

4

5

Stravování

1

2

3

4

5

Pojištění

1

2

3

4

5

Jakou částku (Kč / den) obvykle utratíte na pracovní cestě za jednotlivé služby? Ubytování: _________________________________________________________ Stravování: _________________________________________________________ Ostatní služby (uveďte jaké): ___________________________________________ ___________________________________________________________________

10. Co byste do budoucna chtěl/a změnit nebo zlepšit ohledně služeb zajištěných v rámci pracovních cest? ____________________________________________________________________ ____________________________________________________________________ ____________________________________________________________________

Po pracovní cestě: 11. Jak jste spokojen/a s procesem a podporou vyúčtování Vašich pracovních cest?

 Zcela

 Spokojen/a

 Nespokojen/a

spokojen/a

 Zcela nespokojen/a

12. Co byste do budoucna chtěl/a změnit nebo zlepšit ohledně procesu po pracovních cestách? ____________________________________________________________________ ____________________________________________________________________ ____________________________________________________________________

Údaje o Vás: 13. Jaké je Vaše pohlaví?

 Žena

 Muž

14. Do které věkové skupiny patříte?

 Méně než 30 let  30 – 45 let

 46 – 60 let

 Více než 60 let

15. Jaké je Vaše pracovní zařazení?

 Výroba

 Administrativa

 Vedení společnosti