ANALÝZA PROBLÉMŮ SOUVISEJÍCÍCH S VÝUKOU LYŽOVÁNÍ V LYŽAŘSKÝCH ŠKOLÁCH

ANALÝZA PROBLÉMŮ SOUVISEJÍCÍCH S VÝUKOU LYŽOVÁNÍ V LYŽAŘSKÝCH ŠKOLÁCH.

Bakalářská práce

Studijní program: Studijní obor:

B7505 – Vychovatelství 7505R004 – Pedagogika volného času

Autor práce: Vedoucí práce:

Štěpánka Kadlecová Mgr. Jaroslav Kupr

Liberec 2015

ANALYSIS OF PROBLEMS RELATED TO SKI TRAINING IN SKI SCHOOLS.

Bachelor thesis

Study programme: Study branch:

B7505 – Education in Leisure Time 7505R004 – Education in Leisure Time

Author: Supervisor:

Štěpánka Kadlecová Mgr. Jaroslav Kupr

Liberec 2015

3

4

5

Děkuji Mgr. Jaroslavu Kuprovi za jeho odborné vedení, cenné rady a připomínky, které mi byly velkým přínosem při zpracování této bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat lektorovi APUL Jiřímu Nohejlovi za cenné konzultace, které mi otevřely nové úhly pohledu na danou problematiku. Poděkování patří též mému instruktorskému teamu a všem, kteří si našli čas pro vyplnění dotazníku. Mé poslední dík patří rodičům, kteří mě neustále podporují.

6

Anotace: Cílem práce je analyzovat problémy související s výukou lyžování dětí v lyžařských školách. V první části se bakalářská práce zaměřuje na popis struktury vzdělání lyžařských instruktorů v České republice, popisuje osobnost instruktora a ve stručnosti charakterizuje vývojová stádia u dětí, která úzce souvisí s problémy, se kterými se instruktoři lyžování potýkají. Druhá část se zabývá zjišťováním nejčastějších problémů, se kterými se instruktor lyžování během výuky setkává. Při výzkumu byla použita forma kvantitativního šetření. Dosažené výsledky mohou pomoci při následném pokračování ve výzkumu, kdy na nejčastější problémy mohou být hledány nejefektivnější řešení.

Klíčová slova: výuka lyžování, instruktor lyžování, fyziologické a psychologické problémy, dotazník

7

Abstract: The target of my bachelor thesis is analyze the problems related with teaching children skiing at ski schools. In the first part of the thesis focuses on the description of the structure of the ski instructors in the Czech Republic, describes the personality of the instructor and briefly describes the developmental stages of children, which is closely related to the problems which are faced ski instructors. The second part deals with the identification of the most common problems that the ski instructor during the teaching ski meets. In research was used a form of quantitative survey. Achieved results may assist in the subsequent continuation of research on the most common problems can be sought effective solutions.

Keywords: ski lessons, ski instructor, physiological and psychological problems, questionnaire

8

Obsah 1

Cíle bakalářské práce ............................................................................................................... 13 1.1

Úkoly bakalářské práce: ................................................................................................... 13

2

Charakteristika výuky lyžování v ČR ...................................................................................... 14

3

Český svaz lyžařských škol (ČSLS)......................................................................................... 15

4

Asociace profesionálních instruktorů lyžování (APUL) .......................................................... 15 4.1

Lektorské sbory APUL..................................................................................................... 16

4.2

Kurzy APUL .................................................................................................................... 19

Kurz dětského lyžování D2 ...................................................................................................... 20 Lyžařský kurz C ....................................................................................................................... 20 Lyžařský kurz B ....................................................................................................................... 21 Snowboardový kurz licence C a B ........................................................................................... 22 Lavinový kurz .......................................................................................................................... 22 Slalomový kurz ........................................................................................................................ 22 Lyžařský kurz licence A ........................................................................................................... 23 Lektorský kurz ......................................................................................................................... 23 5

Metodický koncept APUL ....................................................................................................... 25 5.1

Dětská zimní liga (DZL) - metodický koncept ................................................................ 25

5.1.1

Výukové pomůcky, které při své práci instruktor používá ....................................... 27

5.1.2

Lyžařský deníček...................................................................................................... 28

5.1.3

Dětské ligy APUL .................................................................................................... 29

5.1.4

Vývojové fáze u dětí ................................................................................................ 31

5.2

Současné publikace vydané Asociací profesionálních instruktorů lyžování .................... 32

6

Lyžařské školy v České republice ............................................................................................ 35

7

Osobnost instruktora ................................................................................................................ 36

8

Dotazníkové šetření .................................................................................................................. 39 8.1

Úkoly šetření .................................................................................................................... 39

8.2

Průběh šetření ................................................................................................................... 39

8.3

Výsledky šetření ............................................................................................................... 40

8.3.1

Věk respondentů....................................................................................................... 41

8.3.2

Organizace, ve kterých respondenti vyučují lyžování .............................................. 42

8.3.3

Délka praxe .............................................................................................................. 44

8.3.4

Procentuální zastoupení respondentů v horských oblastech .................................... 45

8.3.5

Instruktorské licence respondentů ............................................................................ 46

8.3.6

Psychologické problémy, se kterými se nejvíce respondenti setkávají .................... 47

8.3.7

Fyziologické problémy, se kterými se nejvíce respondenti setkávají ...................... 50

9

9

8.3.8 školy

Vyjádření respondentů, zda se domnívají, že jejich výuku ovlivňuje vedení lyžařské 52

8.3.9

Vedení lyžařské školy, které nejvíce respondenty negativně ovlivňuje ................... 53

8.3.10

Výukové pomůcky chybějící v lyžařských školách ................................................. 55

Závěry šetření ........................................................................................................................... 56

10

Návrhy na zlepšení ............................................................................................................... 58

11

Závěr .................................................................................................................................... 62

12

Referenční seznam ............................................................................................................... 63

13

Přílohy .................................................................................................................................. 65

10

Úvod Problematikou výuky lyžování se zabývám již řadu let. Od samého počátku mých profesních zkušeností jsem se potýkala s poznáním, že pracovat jako instruktor je spíše poslání než cokoliv jiného. Pro výkon tohoto povolání se musíte stále zdokonalovat, ať po stránce teoretické, tak i praktické. Dosáhnout na opravdu nejvyšší kvalifikaci v tomto oboru je velmi finančně i časově náročné. Člověk, který se rozhodne jít touto cestou, musí být dostatečně motivován, aby se jeho cíle naplnily. Patřím k těmto lidem, kteří se nespokojí s běžným přístupem, ale chtějí si posunout své hranice znalostí. Právě to bylo důvodem, proč jsem se rozhodla věnovat tématu „Analýza nejčastějších problémů, se kterými se instruktor lyžování setkává v lyžařské škole“ v mé bakalářské práci. Od narození žiji na horách a od útlého dětství jsem byla rodiči vedena ke sportu. Ve třech letech jsem se naučila lyžovat, ale ne v horách, které jsou mojí domovinou, ale v rakouských Alpách, které ve mně zanechaly hluboký dojem. Zamilovala jsem se do modro-růžových uniforem lyžařských instruktorů a už jako malá jsem se rozhodla, že chci být v budoucnu také oblečena v modro-růžovém. Lyžování se stalo nedílnou součástí mého života. Díky bratrům jsem získala i další zkušenosti se zimními sporty jako byla jízda se psím spřežením, běžecké lyžování a jízda na snowboardu. K lyžování se můj kladný vztah prohloubil v patnácti letech, kdy jsem se stala asistentkou lyžařského instruktora u komerční lyžařské školy. Neměla jsem sice modro-růžový oblek, ale už jsem byla součástí instruktorského týmu. Na horách při výuce klientů jsem trávila všechen volný čas. Neměla jsem nikdy problém s tím, že jsem celé dny venku bez ohledu na mráz, padající sníh, ledový vítr. Stačily dvě sezóny k tomu, abych si udělala první licenci pro výuku lyžování. Stanovila jsem si hodně vysoké cíle a postupně krůček po krůčku je začala naplňovat. K té základní licenci brzy přišla licence na specializaci výuky dětí, na základě které jsem byla povýšena na šéf-instruktorku dětského lyžování. Po šesti letech působení v komerční lyžařské škole, jsem začala pociťovat, že mé postupy výuky se začaly zcela lišit od přístupů lyžařské školy. Rozhodla jsem se začít zcela jinak, podle sebe, podle svých zkušeností a nejlepšího přesvědčení a stala jsem se soukromou instruktorkou ve své lyžařské školičce. Protože jsem chtěla postoupit zase o kus výš, splnila jsem podmínky licence APUL

„B“. Začala jsem se dostávat do povědomí profesionálů pracujících

v oblasti cestovního ruchu, poskytování služeb lyžařských areálů, ale i profesionálů ve výuce lyžování při APUL. Dostala jsem nabídku vést lyžařskou školu v novém ski-areálu. Této nabídky jsem využila a získala tak cenné životní zkušenosti, ze kterých jsem vycházela při psaní mé bakalářské práce. Rozhodla jsem se, že bych ráda získala praxi a 11

poznatky s výukou v zahraničí. K tomu jsem však musela splnit podmínku získání licence ISIA, kterou blíže specifikuji v dalších kapitolách, stejně jako popisuji licence APUL. Protože upřednostňuji výuku dětí a specializuji se na tuto problematiku, stala jsem se členkou dětského lektorského sboru při APUL.

12

1

Cíle bakalářské práce

Cílem práce je analyzovat problémy související s výukou lyžování dětí v lyžařských školách. Výsledky, které byly zjištěny, by měly lyžařským školám – instruktorům, posloužit pro zefektivnění a zkvalitnění výuky lyžování. Cílem také bylo ověřit si mé vlastní poznatky a zkušenosti z praxe instruktorky a vedoucí lyžařské školy, zda korespondují se zkušenostmi ostatních instruktorů. V prvopočátku bylo počítáno s tím, že instruktor se během výuky lyžování může setkat se dvěma typy problémů vycházejících ze strany klienta a to s fyziologickými a nebo psychologickými. Má praxe mne však přivedla na myšlenku, že problémy související s výukou lyžování mohou vycházet i z vedení lyžařské školy. Cílem bylo také zjistit, zda je má domněnka pravdivá. Dále se v práci zjišťuje, zda s problémy, které se vyskytují během výuky lyžování, souvisí např. věk instruktora, pohlaví, místo působení, nebo dosažená kvalifikace, u jaké věkové skupiny klientů se s problémy instruktoři setkávají a na jaké problémy je vhodné se v budoucnu zaměřit.

1.1 Úkoly bakalářské práce:



Analýza problémů souvisejících s výukou lyžování v lyžařských školách.



Návrhy na zlepšení.



Sběr dat dostupných informací z odborné literatury a konzultací, jejich následné zpracování.



Příprava dotazníku, následná realizace a dotazníkové šetření u cílové skupiny.



Vyhodnocení získaných dat.

13

2

Charakteristika výuky lyžování v ČR

Česká republika patří k zemím, kde se nachází nejvíce lyžařských středisek na počet obyvatel. Lyžování patří v ČR mezi velmi oblíbené sporty. S nárůstem lyžařů dochází k rozšiřování lyžařských areálů a k výstavbě úplně nových jako je např. ski-areál Plešivec v Krušných horách. S přibývajícím počtem návštěvníků zimních hor dochází i k nárůstu a kvalitě poskytovaných služeb, mezi kterými mají dominantní postavení lyžařské a snowboardové školy. V České republice působí instituce, které jsou oprávněny Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy vydávat instruktorské licence. Mezi největší akreditované instituce patří ČSLS (Český svaz lyžařských škol) a APUL (Asociace profesionálních učitelů lyžování). Základní předpoklady „Jak se stát instruktorem zimních sportů“ Pokud člověk rád a dobře lyžuje, miluje zimu, hory, práci s lidmi, má základní předpoklad k tomu, aby se z něho usilovnou prací stal dobrý profesionální instruktor. Ze strany lyžařských škol je pro práci instruktora vyžadováno kromě instruktorské licence také základní znalost některého ze světových jazyků, zkušenost práce s lidmi, nejlépe s dětmi a pochopitelně trestní bezúhonnost. Tato kritéria ale nezaručují, že potkáte opravdu toho nejlepšího instruktora. Ten nejlepší instruktor totiž nedělá svou práci pro peníze a zábavu, ale proto, že rád a nadšeně předává své znalosti a umění lyžařského sportu dalším zájemcům a umí se podělit o svou radost, kterou mu přináší hory, sport a sníh. Je to člověk empatický, vstřícný, duchaplný, kreativní a přátelský. Bez těchto předpokladů ani ta nejlepší škola na světě takového instruktora nevychová.

14

3

Český svaz lyžařských škol (ČSLS)

Dle informací z webových stánek (ČSLS, 2015) může zájemce o instruktorskou licenci absolvovat kurzy: 

Instruktor základního lyžování s rozsahem výuky 50 hod. (ČSLŠ 60 hod).



Instruktor lyžování (kvalifikace pod akreditací MŠMT) rozsah výuky 150 hod.



Cvičitel lyžování rozsah výuky 250 hod. (Při získání této kvalifikace si lze

zažádat o živnostenský list.) 

Učitel lyžování rozsah výuky 450 hod.

(ČSLS 2015)

Já osobně preferuji APUL, který nejenže nabízí více kvalifikačních kurzů, ale také je členem ISIA (International Ski Instructors Association), což znamená, že jeho licence jsou mezinárodně uznávané. Strukturou vzdělání APUL jsem si sama prošla, v současné době působím i jako lektorka dětského lyžovaní přímo pod APULem. Jsem tedy jím nejvíce ovlivněna, což se bude odrážet i na mé bakalářské práci. I v mém dotazníkovém šetření, převažují respondenti se vzděláním APUL. Ráda bych organizaci APUL v několika odstavcích blíže představila.

4

Asociace profesionálních instruktorů lyžování (APUL)

APUL je dlouhodobě nejkvalitnějším poskytovatelem vzdělávání pro instruktory lyžování v České republice a patří rovněž mezi špičku ve střední a východní Evropě. (Nohejl, 2014) Podle Nohejla (2014) se Asociace neustále snaží zvyšovat kvalitu vzdělávání, díky čemuž může nabízet kvalifikace na úrovni západoevropských a zámořských standardů. Novák (2011) uvádí, že APUL byl založen v roce 1992 a důvodem, který k založení vedl, byl především nedostatečný vzdělávací systém lyžařských instruktorů v komerčních lyžařských školách. V roce 1994 byl APUL přijat do mezinárodní organizace ISIA (Mezinárodní asociace profesionálních učitelů lyžování).

15

4.1 Lektorské sbory APUL

Za organizací APUL stojí relativně velký team lidí, který se dělí na několik skupin lektorských sborů, které níže představuji.

Lyžařský sbor APUL

Je hlavním APUL sborem, který je sestavován od začátku působení APUL, jen je stále složitější se do něj dostat. Podmínkou přijetí instruktora mezi lektory je platná licence APUL A a úspěšné absolvování přijímacího lektorského kurzu, které se koná každý rok. Lektoři v tomto sboru se dělí na L1, L2, L3 1, dle jejich dovedností. Hlavním orgánem, který lektorský sbor řídí a posouvá dál je Metodická komise, která se skládá z 8mi členů. Díky tomu, že instruktoři z lektorského sboru působí v mnoha lyžařských školách po celém světě, metodika a způsob výuky lyžování se neustále na základě jejich zkušeností vyvíjí. Lektorský sbor pracuje nejen na inovacích metodických postupů, ale i na vydávání odborných publikací, jako například Česká cesta (publikaci podrobně popisuji ve zvláštní kapitole). Další úlohou lektorského sboru a vlastně tou nejdůležitější je organizování instruktorských kurzů od C do A, vč. slalomového, lavinového, freestylového a běžkařského (obsahy kurzů popisuji ve zvláštní kapitole). To v jakých kurzech mohou lektoři vyučovat, určuje jejich licence L1, L2, L3. Lektorský sbor se několikrát do roka schází buď na alpských sjezdovkách, kde se lektoři názorně seznamují s novými trendy v lyžování, nebo v jednací místnosti při diskuzi nad novými inovativními myšlenkami.

Dětský lyžařský lektorský sbor (DLS) 1

L1 - Lektor, který je oprávněn lektorovat kurzy APUL C L2 - Lektor, který je oprávněn

lektorovat kurzy APUL B, L3 - Nejvyšší možná kvalifikace. Lektor, který je oprávněn lektorovat kurzy APUL B, pravděpodobně i působí v metodické komisy APUL

16

Tento sbor vznikl v roce 2010. Jeho hlavní náplní je vyvíjet výuku dětského lyžování. Vychází z metodiky, na které pracuje "dospělý" lyžařský sbor, ale DLS ho upravuje pro potřeby výuky lyžování dětí. Specifické je například vlastní názvosloví, čemuž se budu věnovat v kapitole o metodickém konceptu DLS. Instruktoři, kteří působí v tomto lektorském sboru, museli projít přijímacím řízením, které se pořádá jednou za několik let podle nutnosti doplnění teamu. Nutnou podmínkou pro přijetí je min. licence APUL B a dlouholetá praxe ve výuce dětského lyžování. DLS organizuje kurzy D1 a D2, které podrobně popisuji v následující kapitole. Velmi úspěšným počinem, který se tomuto sboru povedl, je vydání dvou odborných publikací „Zimní modrá liga“ a „Zimní červená a černá liga“, vydání DVD s názornými ukázkami výuky a publikaci „Hrajeme si na sněhu“, na které jsem také spolupracovala. I dětský sbor se několikrát do roka schází, aby koncepci výuky neustále vylepšoval a posouval dál.

Snowboardový lektorský sbor

Stejně jako u předchozích kurzů má i tento za hlavní úlohu organizování snowboardových instruktorských kurzů typu C a B. Velkým úspěchem, na kterém se snowboardový sbor podílel, je vydání publikace „Snowboarding“, na kterém spolupracovali i dalším české organizace, zabývajících se výukou snowboardingu.

Telemarkový lektorský sbor

V posledních letech získává na popularitě telemarkové lyžování. Poptávka po jeho výuce vedla k založení tohoto sboru. Má nejméně členů a organizuje pouze jeden kurz do roka.

17

Obrázek 1: Dětský lektorský sbor (vlastní zdroj)

Obrázek 2: Dospělý a snowboardový lektorský sbor (www.apul.cz, 2015)

18

4.2 Kurzy APUL Popis kurzů je nepřímo citován z webových stránek www.apul.cz, z větší části jsou kurzy popsané mnou získanými informacemi od lektora Jiřího Nohejla a manažerky APUL Ludmily Knotové.

Obrázek 2: Licence APUL v grafickém znázornění (www.apul.cz, 2015) Kurz dětského lyžování D1

Je určen lidem, kteří se chtějí stát instruktory dětského lyžování, mají vztah k dětem, ale nejsou si jisti svými lyžařskými schopnostmi. Trvá pět dní (50 hodin) a je veden lektory z dětského lyžařského sboru. Podmínkou účasti na tomto kurzu je minimální věk 16 let. Výuka během kurzu je rozložena do 2 částí a to do praktické výuky přímo na svahu, kde se kromě pilování lyžařské techniky vyučují i metodické postupy, a do teoretické části, kdy se po lyžování pořádají přednášky a semináře. Náplní kurzu je, jak vyučovat děti lyžovat, jak s dětmi pracovat, jak se k nim chovat, jak animovat výuku, jak používat pomůcky. Adepti se naučí mnoho cvičení, osvojí 19

si základní lyžařské dovednosti pro pochopení techniky lyžování. Účastníci kurzu jsou seznámeni s publikacemi vydanými DLS a tyto i obdrží, stávají se praktickými pomocníky při výuce. Těmto publikacím se budu speciálně věnovat v samostatné kapitole. Kurzy D1 se pořádají několikrát do roka, většinou během prosince a března. Závěrečné zkoušky se skládají z teoretického testu, ukázkových stanovených jízd a z předvedení metodického postupu, kdy lektor účastníka seznámí s nějakou situací a účastník na ní má navázat. Jako příklad uvádím výuku skupiny 5 dětí ve věku 7-10 let, které už umí zabrzdit v pluhu. Po úspěšném absolvování závěrečných zkoušek účastník obdrží licenci "Instruktor dětského lyžování" a stane se tak specialistou pro práci v dětských lyžařských školách. Pokud se "dětský" instruktor rozhodne pokračovat v dalším vzdělávání,, může se účastnit kurzu D1 nebo zkráceného kurzu C. Ať už se rozhodne jakkoliv, po úspěšném absolvování jednoho z těchto kurzů obdrží regulérní licenci C, která je nezbytná pro to, aby mohl pokračovat v cestě za vyšší kvalifikací. (APUL, 2015)

Kurz dětského lyžování D2 Tohoto kurzu se mohou účastnit pouze úspěšní absolventi D1. Trvá 5 dní (50 hodin) a pořádá se jednou za rok. Náplní kurzu je především seznámit instruktory se cvičeními na zdokonalování lyžařských dovedností pokročilých dětí, které již zvládají paralelní jízdu na prudkých svazích. K tomuto kurzu byla vydána pomocná publikace "Lyžujeme s APU, červená a černá liga" a část cvičení z kurzu jsou na DVD "Lyžujeme s APU". Budoucí instruktoři D2 se tu seznámí se základy závodního lyžování v branách, freestylu, naučí se, jak vyučovat různé poloměry oblouku a jak zlepšovat nejen lyžařské dovednosti dětí, ale i své. (APUL, 2015) Po úspěšném absolvování tohoto kurzu účastník získává licenci C.

Lyžařský kurz C Lyžařský kurz C se považuje za základní kurz. Délka kurzu je 9 dnů (90 hodin) a je pořádán "dospělým" lektorským sborem. Kurzu se mohou účastnit zájemci, kteří dosáhli věku 17 let, kteří mají o povolání lyžařského instruktora zájem a kteří zvládají základní 20

techniku lyžování. Výuka je rozložena do praktické a teoretické části. Přes den se plní část praktická, kdy si účastníci osvojují lyžařské dovednosti přímo na svahu nebo se seznamují s cvičeními a průběhem výuky. Jeden den z kurzu je věnován dětské výuce, kde hostují lektoři z dětského lektorského sboru. Obsahem kurzu a zároveň i závěrečných zkoušek je seznámení se se základy výuky, techniky, analýzy a pochopení základních principů konceptu APUL. Součástí kurzu je i osvojení si slovní zásoby v německém nebo anglickém jazyce. Jazyková zkouška patří mezi nepovinnou část závěrečných zkoušek, je však nutná, pokud se chce účastník přihlásit na lyžařský kurz B. Podmínkami pro splnění kompletního kurzu C jsou: teoretické testy obsahující i analýzu, metodický výstup, kdy je účastníkovi zadána nějaká situace a on na ní musí reagovat (většinou skupinová výuka nějakého okruhu klientů) a ukázkové 3 jízdy (oblouk v pluhu, přívratný oblouk, paralelní oblouk), které jsou hodnoceny třemi lektory. (APUL, 2015) Pro instruktory lyžování, kteří vlastní jinou licenci než APUL, ale chtějí se stát členy APULu, nebo mají licenci "Instruktor dětského lyžování" a chtějí si kvalifikaci zvýšit, je pořádán zkrácený lyžařský kurz C, který trvá 5 dní (50 hodin). (APUL, 2015)

Lyžařský kurz B Stejně jako kurz C má i kurz B rozsah 9 dnů s 90-ti hodinami a je rozdělen do praktických a teoretických bloků. Kurz navazuje na kurz C, proto je podmínkou pro účast na tomto kurzu držení licence C s jazykovou zkouškou a minimální praxí 50 hodin. Obsahem kurzu a závěrečných zkoušek je zaměření na rozvoj a aplikaci poznatků z techniky, výuky a analýzy lyžování v pokročilejší formě, než tomu bylo na kurzu C. Závěrečné zkoušky se skládají z teoretických testů, metodického výstupu, kdy je účastník seznámen s nějakou situací, na kterou musí co nejlépe reagovat. Většinou to bývá simulace privátní výuky, kdy klienta předvádí sám lektor a z ukázkových jízd, které se skládají ze dvou částí, jízdy "Schule", kdy účastník musí předvést 3 precizní jízdy a z "Gelande", kdy účastník musí na třech jízdách předvést, že je výborný lyžař. Úspěšné splnění kurzu účastníkovi otevírá dveře pro získání mezinárodní licence ISIA mark. Zajímavostí tohoto kurzu je, že se pořádá v rakouských Alpách. (APUL, 2015)

21

Snowboardový kurz licence C a B Kurzy jsou ekvivalentní k lyžařským kurzům C a B, s tím rozdílem, že se vyučuje jízda na snowboardu. Tyto kurzy jsou vedeny snowboardingovým lektorským sborem. Protože se v mé bakalářské práci věnuji především lyžování, nebudu tyto kurzy podrobněji rozvádět. Pro lyžařské instruktory, kteří chtějí získat kvalifikaci ISIA je povinností splnit buď právě snowboardový kurz C nebo telemarkový či běžkařský. Především pro tyto zájemce je organizován zkrácený kurz snowboardingu C, který trvá pouze 5 dní, protože počítá již se zkušenostmi instruktorů. (APUL, 2015)

Lavinový kurz Kurz je pořádán jednou ročně v rozsahu 4 dnů. V případě tohoto kurzu jsou jako lektoři přizváni horští vůdci, kteří patří pod Asociaci horských vůdců. Náplní kurzu je především odhad lavinového nebezpečí, jízda ve volném terénu a práce s vyhledávačem a se sondou. Přes den probíhá praktická část, kdy se především jezdí ve volném terénu a učí se vyhledávání, večer probíhají teoretické přednášky. Kurz je zakončen zkouškami z teorie a z praktické části - vyhledávání. Kurzu se může zúčastnit kdokoliv s dobrými lyžařskými nebo snowboardovými dovednostmi. Přednost mají ti, kteří chtějí získat ISIA mark, nebo chtějí pokračovat ve zvyšování kvalifikace, tedy účastnit se kurzu A. V roce 2014 začal APUL úzce spolupracovat s francouzskou instruktorskou asociací, která poskytuje tomuto kurzu zázemí, to je důvodem, proč se tento kurz přesunul z rakouských Alp do francouzských, konkrétně do Chamonix. (APUL, 2015)

Slalomový kurz Kurz je pořádán jednou ročně v rozsahu 3 dnů (30 hodin). Je rozdělen do dvou částí, přes den probíhá praktická část, kdy se trénuje závodní lyžování v branách a večer probíhá teoretická část v podobě přednášek. K organizaci kurzu jsou přizváni členové Svazu lyžařů české republiky, kteří se zaměřují více na závodní lyžování než APUL. Náplní kurzu je seznámit se se závodní jízdou v obřím slalomu. Je určen pro všechny, kteří se o závodní lyžování zajímají. Jeho splnění je nutností pro získání ISIA mark a pro účast na lyžařském kurzu A. Závěrečnou zkouškou je slalomový test, kdy jedou dva předjezdci 22

(jeden člen sboru APUL L3 a jeden závodník ze Svazu lyžařů české republiky) a pak i dané kolo svými jízdami uzavírají. Všechny čtyři časy se jim zprůměrují a účastnici kurzu se musí vejít do jimi daného procenta jejich zprůměrovaného času. Pokud tento limit splní, tak úspěšně ukončili kurz a splnili další z podmínek k získání mezinárodní licence. (APUL, 2015)

Lyžařský kurz licence A Lyžařský kurz A patří mezi nejvyšší kvalifikaci, kterou u nás lze získat. Kurz oproti ostatním zmíněným trvá nejdelší dobu a to 14 dní s časovým rozsahem 140 hodin. Kurz je rozložen do praktické části výuky na svahu a do části teoretických bloků a seminářů. Je určen pro instruktory, kteří chtějí provádět výuku širokého spektra klientů. Kurzu se může účastnit pouze držitel ISIA mark s praxí min. 50 hodin jako instruktor APUL B. Držitel lyžařské licence APUL A je způsobilý vést specializovaný trénink nebo workshop pro uchazeče o získání kvalifikací v rámci APUL. Kurz je organizován lektory "dospělého" lyžařského sboru s držením licence L3. Náplň kurzu a závěrečných zkoušek je zaměřena na rozvoj a aplikaci poznatků z výuky, vedení tréninku, techniky a analýzy lyžování. Součástí kurzu je i osvojení slovní zásoby některého z cizích světových jazyků. Pro úspěšné zakončení kurzu je potřeba ovládat alespoň 2 světové jazyky. Výstupem kurzu APUL A je plně certifikovaný instruktor zimních sportů ekvivalentní s licencemi např. APSI 4, CSIA 4, NZSIA 3, PSIA 3, BASI 4. (APUL, 2015) Platnost všech licencí APUL je dle mezinárodního předpisu 3 roky, pak je třeba absolvovat víkendové doškolení (prolongační kurzy). (APUL, 2015)

Lektorský kurz Instruktoři, kteří jsou držiteli licence APUL A a chtějí ve své instruktorské kariéře pokročit ještě výše a stát se tak lektory APUL v dospělém lyžařském sboru, se mohou účastnit lektorského kurzu. Po úspěšném absolvování získá účastník licenci APUL L a s touto licencí se může přihlásit do výběrového řízení na lektory v dospělém lektorském sboru. Kurz je třídenní, jeho obsahem je dvoudenní workshop a zkoušky. Workshop zahrnuje celý metodický koncept APUL, o kterém píši v následující kapitole. Náplní workshopů je jak organizovat instruktorské kurzy, jak hodnotit apod. Na základě získaných 23

zkušeností a splnění požadovaných zkoušek se lektoři dělí ještě do tří kategorií a to L1, L2 a L3. Nohejl (2015) popisuje lektorské kurzy takto: L1 - Lektor, který je oprávněn lektorovat kurzy APUL C. L2 - Lektor, který je oprávněn lektorovat kurzy APUL B L3 - Nejvyšší možná kvalifikace. Lektor, který je oprávněn lektorovat kurzy APUL A, pravděpodobně i působí v metodické komisi APUL: S výše uvedenými licencemi by neměl být problém získat na území České republiky práci na pozici: "Instruktor lyžování". Pokud si však zájemce o tuto práci chce udělat jinou licenci, je dobré se předem u lyžařské školy informovat, zda danou licenci uznává.

24

5

Metodický koncept APUL

APUL ve svém metodickém konceptu klade důraz na rovnováhu třech základní dovedností a to: technika lyžování, analýza a porozumění technickému konceptu a výuka lyžování. Tyto dovednosti se prolínají instruktorským vzděláním napříč všemi kurzy, které APUL pořádá. Každá oblast je základem pro zkouškové požadavky na kurzech APUL C, B a A, nově se tato koncepce bude i upravovat pro kurzy D1 a D2. Klade se důraz na univerzalitu schopností a dovedností instruktora. (APUL 2014)

Obrázek 3: Metodický koncept v grafické podobě (www.apul.cz, 2015)

5.1 Dětská zimní liga (DZL) - metodický koncept

„PRO DĚTI TO NEJLEPŠÍ A K DĚTEM TI NEJLEPŠÍ“ (Skočdopolová, 2010). Motto, kterého se drží dětský lyžařský lektorský sbor APUL. O tomto lektorském je zmiňováno v kapitole „Lektorské sbory APUL“. Nyní je podrobněji popsán projekt, kterým se sbor zabývá. Nese název: „Dětská zimní liga - lyžujeme s Apu“ a je do něj zapojena většina lyžařských škol, které jsou zařazeny v APULu. Pro zařazení lyžařské školy do Dětské zimní ligy je však potřeba splnit další kritéria jako např.: proškolení instruktoři dětským lyžařským sborem APUL, vhodné prostory pro dětskou výuku, výukové pomůcky, souhlas s jednotným metodickým konceptem. Poznávacím znamením, že je lyžařská škola do Dětské zimní ligy zařazena, je nálepka "opičáka" Apu. Na této nálepce je popisek s garancí kvality dětské výuky. 25

Opičák APU je maskotem a zároveň průvodcem dětské metodiky, která učí děti lyžovat zábavnou formou. Jedná se o výukový koncept, kterým se dětský sbor několik let zabývá a nestále ho vyvíjí. Instruktoři, kteří prošli kurzem D1, popř. D2 jsou s metodikou seznámeni a všichni by tak měli učit děti shodně formou her, měli by správně využívat technické pomůcky při stavbě skiparkurů (rozestavění výukových pomůcek tak, aby dráha byla pro děti bezpečná a zároveň je přirozeně naváděla k zlepšování lyžařských dovedností). Právě práce s výukovými pomůckami je důležitou dovedností instruktora.

Obrázek 4: ukázky skiparkurů (jízda přímo (Lyžujeme s APU – Modrá liga,)

26

Obrázek 5: nálepka, kterou vlastní školy zapojené do projektu Dětské zimní ligy (www.apul.cz)

Tabulka 1: seznam výukových pomůcek určených pro výuku lyžování 5.1.1 Výukové pomůcky, které při své práci instruktor používá

Technické

Ukotvené do sněhu

Přenosné

Vlek

Figurky

Kužely

Tahací vlek

Tunely

Mety

Pojízdný pás

Brány na podjíždění

Obruče

Lyžařský kolotoč

Šlapací koberec

Padáčky

Snowsnake

Létající talíře

Boule

Kelímky

Slalomové branky

Košťata

Značky

Lana

Jezdící zvířátka

Pěnový hadi Pěnové balony

27

5.1.2 Lyžařský deníček

Děti, které se učí lyžovat v lyžařské škole pod záštitou APUL a tato je zařazena do dětské zimní ligy, dostávají po absolvování své první výuky "Lyžařský deníček"- Jedná se o skládačku, která má ve složeném formátu velikost A6 a rozkládá se na 4 oboustranné části. V deníčku se vede záznam o tom, co dané dítko během výuky všechno zvládlo. Někteří instruktoři pouze razítkují předpřipravená políčka, někteří se v deníčku i více rozepisují. Hlavním cílem tohoto deníčku je především motivace dětí k absolvování další výuky, kdy se dítě chce zlepšit, aby získalo další razítko. Další výhodou deníčku je, že když jde dítě do jiné lyžařské školy a deníček ukáže, jeho nový instruktor má již na začátku výuky představu o tom, co dítě zvládá a může si tak naplánovat další postup ve výuce. Dětský lyžařský sbor myslel i na zahraniční děti, proto je deníček vytvořen dvojjazyčně.

Obrázek 6: Ukázka jedné strany lyžařského deníčku (www.apul.cz)

Výuka lyžování dětí je, nebo by měla být, stěžejní aktivitou každé lyžařské školy či dobrého lyžařského instruktora. (Skočdopolová, Dlouhá 2010). Dětská zimní liga je rozdělena do tří hlavních částí, které navazují na sebe na základě výukového postupu, jenž se odvíjí od různých stupňů vyspělosti lyžařských dovedností dítěte. (Skočdopolová, Dlouhá 2010)

28

Tři zmiňované hlavní části jsou: Modrá liga, Červená liga a Černá liga, doplňkově potom ještě Růžová liga, která však neobsahuje metodiku lyžování, ale další zimní sporty jako snowboarding, běžky atd. Cílem je, aby dítě prošlo všemi třemi hlavními ligami, během kterých se zábavnou formou a plynulým postupem naučí lyžovat.

5.1.3 Dětské ligy APUL Modrá liga V modré lize se děti učí úplným lyžařským základům. Začínají od rovnovážných cvičení, pokračují chůzi na lyžích, v jízdě přímo a zastavení. Následují pluhové oblouky, následně paralelní oblouky, kterými Modrá liga končí. Jak jsem se již zmiňovala v podkapitole Dětského lyžařského sboru, lektoři používají své vlastní názvosloví: chůze na lyžích = Apu poprvé na lyžích s medvědem, jízda přímo = Apu jezdí s kočičkou zastavení = Apu brzdí s pejskem pluhové oblouky = Apu zatáčí s hadem paralelní oblouky = Apu lyžuje se zajícem

Červená liga Jakmile děti zvládají jízdu v paralelním postavení i na prudších sjezdovkách, navazuje na tuto dovednost metodický koncept Červené ligy, která obsahuje Carvingové oblouky (Apu carvuje) a jízdu na lyžích v různých poloměrech oblouků (myšleno krátké/dlouhé oblouky).

29

Černá liga V Černé lize se využívá získaných lyžařských dovedností, které je ale potřeba stále zdokonalovat a to za pomocí základů freestylu (Apu skáče) a úvodu do závodního lyžování (Apu závodí). Obrázek 7: Grafické znázornění metodické koncepce (Lyžujeme s Apu – Modrá liga, 2010)

Růžová liga Aby dítě získalo zkušenosti i s jinými zimními sporty, nebo aby si užilo i jiné zábavy, vymyslel lektorský sbor Růžovou ligu, která se dělí do dvou částí. První je právě naučná, kde se dítě může seznámit s jízdou na snowboardu, běžkách nebo i telemarku a druhá část je zábavná, kde si dítě může užít snowtubing, lanový park nebo sáňky. Zmíněné činnosti se však váží na možnosti lyžařské školy.

30

5.1.4 Vývojové fáze u dětí

Ve výuce dětí by měl mít instruktor znalosti základů psychologie a znát vývojové fáze u dětí. Pro charakteristiku věkových kategorií jsem si zvolila definice Pavla Říčana, jehož rozdělení vývojových fází koresponduje s rozlišováním věkových kategorií v publikacích Dětského lektorského sboru.

Předškolní věk (3-6 let) Dítě předškolního věku zná své povinnosti, je si vědomo toho, co nemá dělat a proč. „Dětské svědomí je zpočátku především negativní – jeho obsah je složen z různých zákazů“ (Říčan, 2014). P. Říčan (2014) uvádí, že dítě předškolního věku je již schopné obratně střídat role, což se projevuje tím, že využívá jiné role doma vůči rodičům, jiné mezi vrstevníky a jiné v mateřské škole vůči učitelkám. Dále podotýká, že „v každé roli dítě jinak mluví, jinak gestikuluje, jinak jedná – dokonce jinak myslí a cítí“. Každá role od dítěte očekává jistá chování a jisté povinnosti.

Mladší školní věk (6-11 let) P. Říčan (2014) popisuje mladší školní věk obdobím střízlivého realismu. Tento věk je ve srovnání s obdobím, které mu předchází a obdobím, které bude následovat poměrně klidné, přestože na jeho počátku dojde v životě dítěte k radikální změně, mimo jiné ke změně v denním režimu, kdy život už nemůže být vyplněn pouze hrou, ale děti začínají plnit první povinnosti.

Starší školní věk (11-15 let) Říčan (2014) považuje tento věk za konec harmonie – psychologické i biologické, která je pro toto období typická. Psychický vývoj je výsledkem interakce dědičných předpokladů a vnějších, především sociokulturních vlivů. Uskutečňuje se prostřednictvím zrání a učení.

31

5.2 Současné publikace vydané Asociací profesionálních instruktorů lyžování 1. DRAHOŇOVSKÝ, R., NOVÁK, O., METODICKÁ KOMISE APUL, 2011. Česká cesta. Špindlerův Mlýn: APUL 83 s Publikace je užitečnou příručkou nejen pro všechny lyžařské instruktory, kteří se účastnili některého z kurzu APUL, ale také pro všechny, které zajímají buď technické nebo biomechanické principy lyžování nebo jak lyžování vyučovat. Na jejím sepsání se podílelo několik subjektů (APUL, ČSLS, Masarykova univerzita - fakulta sportovních studií, FTVS). Obsahem publikace je: seznámení se vzdělávacím systémem, teorie - péče o klienta, didaktika, technika lyžování, metodika výuky lyžování od začátečníků po pokročilé, sportovní a závodní lyžování, jízda ve volném terénu a další zdokonalovací cvičení. Kniha je velmi přehledně zpracovaná a neměla by chybět v knihovně žádného nadšeného instruktora. Metodické kapitoly jsou rozdělené na několik částí: úvod do výukové fáze, popis pohybu, popis vhodného terénu, bezpečnost a doporučený metodický postup. Z této knihy vycházím při řešení problémů, o kterých píši tuto bakalářskou práci.

2. DLOUHÁ, S., SKOČDOPOLOVÁ, S. 2010. Lyžujeme s APU. Špindlerův Mlýn: APUL 46 s O této publikaci můžeme hovořit spíše jako o příručce. Jedná se o přepis metodiky Česká cesta lyžování do dětské metodiky. Šikovný formát příručky A6 dává instruktorovi možnost mít ji neustále u sebe, aby se v případě potřeby mohl obsahem inspirovat. Publikace je rozdělena do kapitol dle fází dětské zimní ligy, kterou popisuji v samostatné kapitole. Každá kapitola obsahuje stručný popis pohybu, výukovou metodu, volbu terénu, vhodnost pomůcek, návrhy na cvičení dle věkové skupiny, cíle, další varianty cvičení, rozkreslené parkury a problémy a jejich řešení. Právě poslední kapitola – problémy a jejich řešení, byla stěžejní pro můj výzkum. Ve své praxi jsem se potýkala se stejnými problémy, které řešily autorky s kolektivem. U instruktorů jsem si ověřovala, jak často se s problémy setkávají. Konkrétně s instruktory z mého teamu jsme zkoušeli efektivnost řešení popsané v příručce, popřípadě jsme hledali jiné možnosti řešení problémů.

32

Obrázek 8: ukázka publikace: Lyžujeme s APU - modrá liga

33

3. DLOUHÁ, S., SKOČDOPOLOVÁ, S. 2014. APU si hraje na sněhu. Špindlerův Mlýn: APUL 46 s Nejnovější publikace vydaná APULem se odlišuje především tím, že se nejedná o metodickou příručku, nýbrž o užitečného pomocníka nejen pro instruktory dětského lyžování. Její formát je opět navržen tak, aby se vešla do kapsy. Obsahem je zásoba her i jiných aktivit, kterými můžeme zpestřit výuku. Je rozdělena do několika kategorií: Seznamovací hry, zahřívací hry, říkanky a pokřiky, malé hry, do fronty, odpočinkové hry, legendy a dlouhodobá témata. A stejně jako publikace „Modrá zimní liga“ bere ohled na vhodnost použití her u různých věkových skupin.

Obrázek 9: ukázka publikace "APU si hraje na sněhu" 34

Lyžařské školy v České republice

6

Do roku 1989 v České republice působily v největším počtu veřejné lyžařské školy, lyžařské oddíly. Výuka lyžování byla organizována i na základních školách, kde jako instruktoři působili pedagogové, kteří získali instruktorské vzdělání na fakultě pedagogické nebo tělovýchovné. Po revoluci se začal rozvíjet trend komerčního využívání lyžařské školy. V České republice se tedy nachází několik druhů lyžařských škol: 1.

Veřejné lyžařské školy zaměřené na skupinovou výuku českých dětí

přijímající klienty po předchozí rezervaci. Ty to školy nabízejí služby především školám a školkám, ale i široké veřejnosti. Fungují na principu dlouhodobější rozfázované výuky, kdy dítě školu navštěvuje například po všechny lednové víkendy, setkává se stále se stejnou skupinkou dětí a má přiděleného jednoho instruktora. Nevýhodou tohoto způsobu výuky je především to, že není individuální. Výhody však převažují. Výuka má plynulou návaznost, děti se znají jak mezi sebou, tak s instruktorem. 2.

Komerční lyžařské školy zaměřující se na "vše"Tento druh škol má u nás

převažující zastoupení. Tyto školy nabízí jak privátní výuku, tak skupinovou, od dvouhodinových lekcí po několikadenní, od začátečníků po pokročilé. 3.

Soukromí instruktoři OSVČ - Bývají to většinou profesionálové se

zkušenostmi z některé z výše uvedených škol. Budují si vlastní klientelu a věnují se převážně individuální výuce, nebo působí jako externisté u některé lyžařské školy. Výuka takového instruktora bývá díky jeho zkušenostem nejefektivnější. Vzdělání APUL, které opravňuje k vydání ŽL (min. 150h.): 1. lyžařský kurz C + B („instruktor lyžování se specializací sjezd“) 2. lyžařský kurz C + telemarkový kurz („instruktor lyžování se specializací telemarkové lyžování“) 3. lyžařský kurz C + kurz běžeckého lyžování („instruktor lyžování se specializací běh na lyžích“) 4. snowboardový kurz C + B („instruktor snowboardingu“) (APUL 2014) 35

7

Osobnost instruktora

Ideální instruktor by měl být flexibilní, schopný, tvořivý, nevyčerpatelný, překvapující. Neupadá do stereotypu, rutiny. Stále se učí, zejména z vlastních chyb. Pozoruje, co a jak dělají ostatní. Má zdravé sebevědomí a současně zná svá slabá místa. Je si vědom svých možností i hranic. Protože však ideální není nikdo, instruktor by hlavně měl být upřímný. Pokud dělá něco, v čem není příliš zkušený, přizná to na rovinu. (Pelánek, 2008) Citaci, kterou jsem použila v úvodu kapitoly „Osobnost instruktora“ jsem velmi často přeříkávala lyžařským instruktorům, kteří byli součástí mého teamu. Je totiž velice pravdivá. Dodávám k ní, ale další důležitou vlastnost, kterou musí instruktor mít a tou je empatie. Empatie dnes patří mezi významné koncepty psychologie, zatím však chybí její jednotné vymezení, V odborné literatuře dominují tři konceptualizace pojmu empatie. (Cogiel, 2007) 3 modely empatie První nahlíží na empatii jako na poznávající vědomí vnitřních stavů druhých osob, jejich myšlenek, citů, postřehů i motivů. Je zde akcentován význam kognitivních procesů, díky kterým empatii uplatňující člověk dokáže zachytit, rozpoznat, do jisté míry také předvídat psychické stavy druhých osob. V tomto kontextu se diskutuje také o empatické přesnosti. (Cogiel, 2007) Druhý model prezentuje empatii jako afektivní reakci člověka na druhou osobu. Psychologové hovoří o vcítění se do emočních stavů druhých, které někdy může přejít až do skutečného sladění vlastních emočních stavů s emočními stavy druhých osob. Někteří autoři se domnívají, že vhodnější je zabývat se nikoliv výsledkem empatie tak, jak je tomu často, když se zdůrazňuje fenomén vcítění se do pocitů druhých. Spíše než o výsledku, navrhují hovořit o celém procesu empatie. (Cogiel, 2007) Třetí model spojuje v sobě kognitivně – emocionální charakteristiky empatie. V rámci tohoto přístupu je akcentována zároveň role kognitivních i emocionálních mechanismů. Kognitivní procesy sehrávají zprostředkující funkci v procesu vzniku emoční aktivizace. Správná interpretace významů pozorované situace spouští mnoha-aspektovou emoční reakci, která se vyznačuje přijetím perspektivy druhého člověka. Z této perspektivy 36

je empatie definována jako neegocentrické porozumění druhým, které je doprovázeno emocionální souhrou. (Cogiel, 2007) Empatie může být vrozené nadání (dá se hovořit o talentu), ale člověk se může i sám naučit vcítit se do ostatních. Pokud lyžařský instruktor ovládá lyžařské dovednosti na dobré úrovni a je zároveň empatický, je u něj velmi malá pravděpodobnost, že se během výuky bude potýkat s problémy. Práce instruktora je velice náročná jak po stránce fyzické tak i psychické. Přesto, že se jedná o velice odbornou činnost, je tato v českých lyžařských školách nedoceněná. Jaká je podle Pelánka (2008) motivace člověka vykonávat práci lyžařského instruktora? -

touha po smysluplné a užitečné činnosti

-

naplnění potřeby být součástí skupiny, radost ze spolupráce s ostatními instruktory

-

perspektiva práce v zahraničí

-

zájem o rozvoj lyžařských dovedností klientů

-

učení se novým dovednostem

-

ukojení ega

-

peníze, ale i jiné materiální výhody

-

získávání zkušeností využitelných v osobním životě

APUL ve své publikaci Česká cesta lyžování doporučuje instruktorovi, aby se držel těchto zásad: -

aby si našel čas a vyslechl své klienty, zjistil jejich očekávání od výuky, jejich obavy atd.

-

vysvětlil průběh každé lekce a definoval úspěch, aby zbytečně nedocházelo k frustraci a zklamání

-

měl by mít na paměti cíle klienta a během výuky se ujišťoval, zda jsou plněny

-

být rádcem na cestě ke zlepšení

-

měl by mít na paměti, že lyžování je především zábava

-

měl by dobře znát prostředí, ve kterém probíhá výuka

-

klient je během výuky na prvním místě 37

-

má být trpělivý a chápavý

-

má mít smysl pro humor

-

měl by znát předpověď počasí a sněhové podmínky

-

měl by se vyvarovat nebezpečným situacím

-

měl by brát v potaz princip dobrovolnosti, se kterým by měl klienta na začátku výuky seznámit

Z pohledu klienta by instruktor měl být profesionál, měl by být autoritou, měl by být tím, na koho se lze za každých okolností spolehnout, stává se vzorem a součástí vzpomínek.

38

8 Dotazníkové šetření Tato část práce se již soustředí na samotné prezentování a vyhodnocení výsledku šetření, během kterého byly zjišťovány nejčastější problémy, se kterými se setkávají instruktoři v lyžařských školách a má zjistit všeobecný přehled o současné výuce lyžování.

8.1 Úkoly šetření Úkolem šetření je analyzovat problémy související s výukou lyžování dětí v lyžařských školách a navrhnout možná řešení.

8.2 Průběh šetření Výzkum je systematický způsob řešení problémů, kterým se rozšiřují hranice vědomostí lidstva. Výzkumem se potvrzují či vyvracejí dosavadní poznatky, anebo se získávají nové poznatky. Surynek, Komárková, & Kašpárková (2001) Pro výzkum byl použit kvantitativní sběr dat, konkrétně dotazníkové šetření. Pro vytvoření dotazníku a následného sběru dat byla použita webová aplikace www.survio.cz. Dotazník

je

strukturovaný

soubor

předem

připravených

a

jednoznačně

formulovaných otázek. Lidem, kteří dotazník vyplňují, se říká respondenti. V dnešní době internetu a webových aplikací je snadné získat velké množství dat v krátkém čase, proto je dotazník v současné době nejčastější metodou pro získávání dat. Punch (2008) Než bylo dotazníkové šetření spuštěno, byla provedena konzultace s laiky i odborníky, zda kladené otázky jsou srozumitelné. Vybraným vzorkem pro výzkum byli respondenti, kteří mají zkušenost s výukou lyžování. Dotazník byl šířen po sociálních sítích. Byl vyplněn 75 respondenty. Sběr dat probíhal od února 2015 do konce března 2015. Toto období bylo zvoleno záměrně, neboť instruktorům končí sezóna a mají tak „čerstvě“ v hlavě problémy, se kterými se během výuky setkávali. Dotazník obsahuje celkem 15 otázek, které jsou popsané v příloze A. Dotazník je strukturovaný a kombinovaný. V první části dotazníku se dotazuje na pohlaví, věk, 39

organizaci, kde instruktor lyžovaní vyučuje, hory ve kterých vyučuje a dosažení licence. Odpovědi na otázky č. 7, 9, 10, 12, 13,14 směřující k problémům během výuky jsou zvoleny dle mé vlastní zkušenosti, avšak respondent u každé z těchto otázek měl možnost, dopsat další problém, se kterým se setkává. Otázky č. 8 a 10 se zabývají tím, u jaké věkové skupiny se problémy nejvíce vyskytují. U otázek č. 7 a 9 je respondentům dán limit max. 5 odpovědí, který nemuseli dodržet. Cílem tohoto počínání bylo, aby se nad otázkou zamysleli a zvolili pouze ty problémy, se kterými se často setkávají a které za problémy opravdu považují. Každý vyplněný dotazník byl pečlivě pročtený a porovnaný s ostatními dotazníky.

8.3 Výsledky šetření Množství problémů, se kterými se instruktor lyžování může setkat, úměrně klesá s délkou jeho praxe, popřípadě i s místem jeho působení. K tomuto tvrzení mě dovedla má vlastní zkušenost, kdy jsem se jako vedoucí lyžařské školy mohla srovnávat s instruktory, kteří získali „čerstvě“ licenci, a kteří neměli žádnou praxi. To co instruktoři bez praxe vnímají jako problém, instruktoři s praxí, kteří se výuce lyžování profesionálně věnují, jako problém neřeší, protože jednají intuitivně a ví jak výuku bezproblémově vést. Jako vedoucí lyžařské školy jsem zodpovědná za to, že výuka bude co nejkvalitnější a povede tak ke spokojeným zákazníkům. Rozhodla jsem se, že své dlouholeté zkušenosti předám instruktorům bez praxe. I to je důvodem pro zvolené téma.

40

8.3.1 Věk respondentů První otázka v dotazníku se týkala věku respondentů. Zde mne výsledky nikterak nepřekvapily. Nejvíce zastoupené věkové kategorie jsou od 20 do 24 let, od 25 do 29 let a od 30 do 34 let. V České republice je povolání lyžařského instruktora vykonáváno veskrze jako sezónní brigáda, než jako odborná práce na plný úvazek. Proto je oblíbena především u studentů vysokých škol, kteří se práci mohou věnovat během zkouškového období. Zároveň je tato sezónní práce slušně platové ohodnocena. Když instruktoři dostudují a začnou pracovat, většinou se do „svých“ škol v sezonách vracejí alespoň na víkendy, protože jim tato práce přinášející radost z pohybu na horách, setkávání se s přáteli se stejnými zájmy a z poznávání nových lidí, chybí. Menší skupinou jsou ti instruktoři, kteří chtějí u tohoto povolání zůstat a vykonávat ho na plný úvazek. Pro tento způsob v současné době nejsou v českých lyžařských školách podmínky, a tak tito instruktoři, po získání vyšších licencí, odcházejí do zahraničí. Další nezanedbatelnou skupinou je věková kategorie 15 – 19 let. V této kategorii jsou převážně středoškoláci, kteří žijí na horách a mají tak možnost práci vykonávat především o víkendech a o vánočních a jarních prázdninách. Obrázek 10 Znázorňující věkový poměr respondentů 0% 1% 0% 3%

4%

0%

5%

4%

Věk respondentů 15-19 20-24 25-29

18%

34%

30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60+

31%

41

8.3.2 Organizace, ve kterých respondenti vyučují lyžování Jak je již zmiňováno v úvodu bakalářské práce, existuje několik druhů lyžařských škol. Respondenti byli dotazováni na to, v jaké organizaci svou práci vykonávají. Největší zastoupení měly komerční lyžařské školy jako je Happy hill, Yallow point, JPK. Tento výsledek mě nepřekvapil, protože po těchto školách je největší poptávka. Tyto školy mají své pobočky ve všech horských lokalitách, jsou tudíž dostupné široké veřejnosti a nabízí výuku všem kategoriím uchazečů o lyžovaní, ale i zájemcům o zdokonalení jízdy. Většina instruktorů proto volí právě tyto „zavedené“ školy. Na otevřenou otázku č. 7 odpověděl pouze 1 respondent, který vyučuje lyžování na univerzitě.

42

Obrázek 11: Organizace, ve kterých respondenti vyučují lyžování 60 50 1 2

40

3 30

4 5

20

6 7

10 0 1

1

2

3

4

5

6

7

Česká lyžařská škola se zaměřením na individuální i skupinovou výuku (př. JPK, Happy Hill, SKOLmax).

2

Česká lyžařská škola se zaměřením převážně na skupinovou výuku českých dětí.

3

Výuka dětí na lyžařském školním výcviku.

4

Soukromá výuka – instruktor vlastní živnostenské oprávnění.

5

Zahraniční lyžařská škola.

6

Česká cestovní kancelář provozující výuku lyžování v zahraničí.

7

Výuka lyžování v jiné organizaci – v jaké?

43

8.3.3 Délka praxe Výsledky z tohoto dotazu byly pro mne překvapující. Očekávala jsem, že délka praxe 5 a více sezón nebude patřit do nejpočetnější kategorie, ale stalo se tak. Tento výsledek přikládám tomu, že dotazník vyplňovali právě instruktoři, kteří se danou problematikou hlouběji zabývají a podporují její další výzkum. Jsou schopni se nad každou otázkou hlouběji zamýšlet. Mají zájem se podílet na dalším vývoji. Při získání výše zmíněného výsledku jsem se rozhodla zjistit, jestli délka praxe přímo souvisí s množstvím problémů, se kterými se instruktor během výuky setkává, tedy na ty, na které se následně dotazuji.

Následující tabulka znázorňuje průměrný počet

problémů na instruktora s určitou délkou praxe. Zde se mi potvrdilo, že instruktoři s praxí delší více jak 5 let, se potýkají s menším počtem problémů.

9%

14%

1 sezóna 2 sezóny 3 sezóny

9%

54%

4 sezóny 5 a více sezón

14%

Obrázek 12: Délka praxe respondentů

44

7,2 7 6,8 6,6 6,4 6,2 6 Praxe 5+

Praxe 5-

Obrázek 13: Průměrný počet problémů na instruktora podle délky praxe

8.3.4 Procentuální zastoupení respondentů v horských oblastech Nejvíce respondentů (36 %) vykonávalo činnost lyžařských instruktorů v zahraničí a to především v Rakouských Alpách, ale mezi dotázanými se našli i instruktoři vyučující v Andoře a v Japonsku. Druhou nejpočetnější skupinou ve výzkumu byli instruktoři vyučující v Krušných horách. S tímto výsledkem souvisí pravděpodobnost, že já sama působím v těchto horách. Pro můj výzkum tato informace nepatří k podstatným, slouží pouze jako přehled působišť dotazovaných.

14%

Krušné hory

3% 29%

Jizerské hory Krkonoše Orlické hory

7%

Beskydy 6%

Šumava 3%

2%

Šumava Jeseníky

0%

Zahraničí 36%

Obrázek 14: Procentuální zastoupení respondentů v horských oblastech 45

8.3.5 Instruktorské licence respondentů Z grafu vyplývá, že nejvíce respondentů má licenci získanou u organizace APUL. K tomuto faktu přispívá: 1. APUL je jediná česká akreditovaná organizace, která je členem ISIA a po splnění všech podmínek instruktor může získat mezinárodně uznávanou licenci. 2. APUL připravuje instruktory přímo na základě potřeb komerčních lyžařských škol, které jsou v České republice nejvíce zastoupeny. 3. Poměr délka, obsah kurzu a ceny je nejvýhodnější. 4. Má největší nabídku kurzů, ať už se jedná o druhy kurzů, termíny a místa pořádání.

1%

APUL D 3%

1%

8%

6%

APUL C APUL B

6%

APUL A

4%

ČSLS - instruktor lyžování 10%

ČSLS - cvičitel lyžování

46%

ČSLS - učitel lyžování Nemám licenci

15%

SAPUL C MŠMT - instruktor školního lyžování

Obrázek 15: Instruktorské licence respondentů

46

8.3.6 Psychologické problémy, se kterými se nejvíce respondenti setkávají Z přehledové

tabulky

vyplývá,

že

nejčastěji

se

instruktoři

setkávají

s těmito

psychologickými problémy: 1. Dítě ve věku 3 – 6 let vyžaduje přítomnost rodičů. 2. Klient (myšleno i dítě) má strach z pohybu na lyžích. 3. Dítě hystericky pláče. 4. Klient (myšleno i dítě) odmítá s instruktorem komunikovat. 5. Dítě se vzteká. 6. Klient (myšleno i dítě) ignoruje instruktora. V případě bodu č. 1 mohou k těmto problémům vést tyto důvody: a. dítě není zvyklé být bez rodičů, na kontakt s neznámými lidmi, většinou to jsou to děti, které nenavštěvují mateřské školky b. osobnost instruktora – příkl. instuktor nemusí být dítěti sympatický c. povětrnostní podmínky – příkl. je velmi špatné počasí, dítě je špatně oblečené, d. prostředí – příkl. není uzpůsobeno přímo pro děti e. momentální psychický stav dítěte – příkl. dítě může být negativně ovlivěno situacemi, na které není zvyklé jako je např. brzké vstávání, dlouhá jízda autem, nervózní atmosféra mezi rodiči V případě bodu č. 2 mohou k těmto problémům vést tyto důvody: a. nedostatečná fyzická kondice – problém u všech věkových kategorií b. neznalost kluzného pohybu – klient není na tento pohyb zvyklý (vystupuje ze své komfortní zóny a vstupuje do zóny učení2) c. nevhodnost terénu – příkl. příliš prudký svah pro začátečníky, stísněný prostor d. nedostatečná pomoc instruktora – příkl. instruktor předvede cvik a nezajistí svojí fyzickou podporu e. stud – viz. odborná literatura f. sněhové podmínky – příkl. strach z pádu na zmrzlý sníh

2

Komfortní zóna obsahuje činnosti neznamenající stres. Po ní následuje zóna činností, které pro účastníka představují zvládnutelnou výzvu, nazývanou zóna učení. Kritická je hrozba překročení zóny učení do oblasti, které klient není schopen zvládnout a ve kterých s vysokou pravděpodobností selže. (Činčera, 2007)

47

V případě bodu č. 3 mohou k těmto problémům vést tyto důvody: a. stejné důvody jako v bodě 1 V případě bodu č. 4 mohou k těmto problémům vést tyto důvody: a. osobnost instruktora – příkl. nemusí být zájem o komunikaci ze strany instruktora b. stud c. nenaplnění cílů jednoduše a snadno – nejčastěji u věk.kategorie 6-15 let, příkl. dítě je nešťastné z toho, že mu lyžování nejde, tak rychle a snadno jak očekávalo, chybu vidí všude jinde než u sebe a nejčastěji za vše může instrukor V případě bodu č. 5 mohou k těmto problémům vést tyto důvody: a. nenaplnění cílů jednoduše a snadno – nejčastěji u věk.kategorie 6-15 let, příkl. dítě je nešťastné z toho, že mu lyžování nejde, tak rychle a snadno jak očekávalo, chybu vidí všude jinde než u sebe a nejčastěji za vše může instrukor b. nejsou naplněny jeho základní životní potřeby – příkl. má hlad, chce se mu spát, nemá u sebe oblíbenou hračku, chce se učit lyžovat s holema, nechce si vzít bezpečnostní přilbu, má chuť na bonbony, c. dítě je v lyžařské škole proti své vůli – nejčastěji u věk.kategorie 11 a 15 V případě bodu č. 6 mohou k těmto problémům vést tyto důvody: a. osobnost instruktora – neodpovídá klientovým představám b. ve skupinové výuce snaha o dominanci jedince, nerespektování instruktora c. nenaplnění cílů jednoduše a snadno (viz bod výše) d. nerespektuje odborné znalosti instruktora, myslí si, že stejného výsledku dosáhne lépe „svojí cestou“ Obrázek 16: Věkové skupiny, u kterých se respondenti nejvíce setkávají s psychologickými problémy 15% 3-6 let

6%

5-10 let 18%

10-15 let 61%

48

15+

Psychologické problémy, se kterými se nejvíce respondenti setkávají 1

Klient (myšleno i dítě) vyžaduje přítomnost některého z rodičů.

40

2

Klient (myšleno i dítě) má strach z pohybu na lyžích.

30

3

Klient (myšleno i dítě) hystericky pláče.

26

4

Klient (myšleno i dítě) odmítá s instruktorem komunikovat.

23

5

Klient (myšleno i dítě) se vzteká.

21

6

Klient (myšleno i dítě) instruktora ignoruje.

20

7

Klient (myšleno i dítě) se bojí poprvé jet bez držení.

18

8

Klient (myšleno i dítě) se bojí jít na vlek.

13

9

Klient (myšleno i dítě) se bojí jít poprvé na sjezdovku

10

10 Klient (myšleno i dítě) je smutný.

8

11 Klient (myšleno i dítě) se bojí jít na lanovku.

4

12 Klient (myšleno i dítě) se bojí jet na jezdícím pásu.

3

13 Klient (myšleno i dítě) je agresivní k instruktorovi.

1

14

Klient je přesvědčen, že jej to naučím i bez jeho přičinění, nebo že vše bude umět hned.

1

15 Klient (dítě) nechce lyžovat s rodiči a stále vyžaduje instruktora.

1

16 Je agresivní k ostatním dětem ve skupině

1

17 Klient má strach z ostatních lyžařů a snb na svahu.

1

18

Klienti nemají dobrou fyzickou. kondici, rychle se unaví a pak nespolupracují

19 Klient (dítě) se mě bojí i opakovaně pustit.

49

1 1

8.3.7 Fyziologické problémy, se kterými se nejvíce respondenti setkávají Z přehledové tabulky vyplývá, že nejčastějšími fyziologickými problémy, se kterými se instruktoři potkávají, jsou tyto: 1. Jízda v záklonu. 2. Při pluhu se sjíždí/kříží špičky lyží. 3. "Mrtvá noha", Klient (myšleno i dítě) příliš hraní pouze jednou nohou, druhou "jen veze". V případě bodu č. 1 mohou k tomuto problému vést tyto důvody: a. neodpovídající délka lyží – příkl. příliš krátké lyže b. nedostatečně vyvinuté hýžďové svalstvo – nejčastěji u děti věk. kategorie 3-6 let c. důsledek strachu ze sklonu svahu d. neznalost základního postoje – přenos hmotnosti na paty V případě bodu č. 2 mohou k těmto problémům vést tyto důvody: a. neodpovídající délka lyží – příkl. příliš dlouhé lyže b. špatná motorika u dětí věk. kategorie 3-6 let c. chybná koordinace pohybů d. fyzická kondice e. nedostatečné pokrčení kolenou – souvisí se základním postojem

V případě bodu č. 3 mohou k těmto problémům vést tyto důvody: a. přílišné zahranění vnitřní lyže b. dítě zatěžuje více jednu nohu c. kolena jsou blízko u sebe d. nedostatečná koordinace těla Všechny uvedené problémy bodu č. 3 se vyskytují nejčastěji u dětí ve věku 3-6 let.

50

Fyziologické problémy, se kterými se nejvíce respondenti setkávají 1

Jízda v záklonu.

54

2

Při pluhu se sjíždí/kříží špičky lyží.

46

3

"Mrtvá noha", Klient (myšleno i dítě) příliš hraní pouze jednou nohou, druhou "jen veze".

41

4

Problémy s odlehčováním vnitřní lyže.

18

5

Neschopnost dostat se z pluhového postavení do paralelního.

17

6

Zatáčení pouze na jednu stranu.

15

7

Špatné držení hůlek.

14

8

Jízdá v příliš úzké stopě.

13

9

Špatná kontrola rychlosti v pluhovém postavení.

13

10

Jízda v nízkém postoji.

10

11

Jízda v příliš široké stopě.

9

12

Klient (myšleno i dítě) si při paralelní jízdě přibržďuje před zahájením oblouku pluhem.

8

13

Problémy se separací.

7

14

Špatná kontrola rychlosti v paralelním postavení.

7

15

Špatné vedení lyží.

6

16 17

Pokud Vás napadá další fyziologický problém, se kterým se během výuky setkáváte, napište prosím s jakým. Problémy s angulací.

5 4

51

8.3.8 Vyjádření respondentů, zda se domnívají, že jejich výuku ovlivňuje vedení lyžařské školy

Výsledky uvedené v grafu vyvrací mou domněnku, zda kvalitu výuky lyžování negativně ovlivňuje vedení lyžařské školy. Z uvedeného vyplývá, že většina respondentů se nedomnívá, že výuka jimi prováděná je negativně ovlivňována vedením lyžařské školy. Příčin vedoucích k tomuto výsledku je několik: 1. Výuka závisí zcela na osobnosti instruktora, na jeho znalostech, zkušenostech, vlastnostech, schopnostech. 2. Instruktoři působí v takových lyžařských školách, které jim svým přístupem vyhovují. Ačkoliv se má domněnka nepotvrdila, tak odpovědi na dotaz jsou přínosné pro vedení lyžařských škol a stojí za to se k nim vyjádřit.

11% 28%

Ano Ne Nevím

61%

Obrázek 17: Vyjádření respondentů, zda se domnívají, že jejich výuku negativně ovlivňuje vedení lyžařské školy

52

8.3.9 Vedení lyžařské školy, které nejvíce respondenty negativně ovlivňuje

Z přehledové tabulky vyplývá, že jako největší problém negativního ovlivnění výuky ze strany vedení školy je: 1. Přidělování příliš velkých skupin – ve snaze co nejvyššího výdělku a uspokojení poptávky přidělují LŠ instruktorovi velké množství klientů bez ohledu na jejich úroveň lyžařských dovedností. Instruktor se tak dostává do situace, kdy není schopen zajistit kvalitní výuku. 2. Špatná organizace výuky, vycházející z kanceláře LŠ – přidělování klientů do skupiny bez ohledu na jeho dovednosti, jazykové bariéry, věk, chybně nastavený harmonogram výuky. 3. Nedostatek podpory při dalším vzdělávání – LŠ nemotivují instruktory ke zvyšování kvalifikace, se zvýšením kvalifikace se očekává ze strany instruktora i nárok na zvýšení odměny. 4. Nízké finanční ohodnocení – instruktoři, kteří volili tuto možnost odpovědi, by byli rádi odměňováni procentem z příjmů za odvedenou výuku. Většina škol má tarifní tabulkové ohodnocení, které se skládá z částky za hodinu výuky dle dosažené praxe, druhu licence a jazykového vybavení. 5. Žádná motivace k dobré práci ze strany vedení – několik respondentů uvedlo, že ze strany vedení LŠ není zájem motivovat instruktory. Důvodem může být rychlý zisk bez ohledu na kvality instruktora. 6. Nedostatek metodického doškolování – instruktoři nemají možnost se zdokonalovat ve své činnosti za podpory zkušeného lektora. 7. Nevhodný terén pro výuku – výuka neprobíhá v místech vhodných pro danou úroveň klienta. LŠ nemusí mít takový prostor k dispozici. 8. Nedostatek výukových pomůcek – vyplývá z grafu. 9. Nedostatek lyžařských doškolů - stejné jako u metodických doškolů.

53

Počínání lyžařské školy, které nejvíce respondenty negativně ovlivňuje 1

Přidělování příliš velkých skupin.

11

2

Špatná organizace výuky, vycházející z kanceláře LŠ.

10

3

Nedostatek podpory při dalším vzdělávání.

10

4

Nízké finanční ohodnocení.

10

5

Žádná motivace k dobré práci ze strany vedení.

8

6

Nedostatek metodického doškolování.

8

7

Nevhodný terén pro výuku.

7

8

Nedostatek výukových pomůcek.

7

9

Nedostatek lyžařských doškolů.

7

Špatně organizovaná pracovní doba (příliš mnoho, nebo příliš málo 10

5

učebních hodin).

11

V lyžařské škole chybí šéfinstruktor.

3

12

Bezkoncepční rozmístění výukových pomůcek ve výukovém parku.

3

13

Špatná atmosféra v teamu.

3

14

Nedostatečná kvalifikace šéfinstruktora.

3

15

Chybí výukový park.

2

16

Nevhodné pomůcky.

1

54

8.3.10 Výukové pomůcky chybějící v lyžařských školách Po sestavení grafu chybějících pomůcek jsem došla k závěru, že se ve většině případů nejedná o předměty, jejichž pořizovací hodnota by měla být pro lyžařskou školu problémem. Většina respondentů s dlouholetou praxí nepotřebuje pro výuku žádné pomůcky. S tímto se já neztotožňuji, protože výuka s pomůckami je hlavně u dětí mnohem zábavnější. A o to u dětí jde. Pro nezkušeného instruktora jsou pomůcky zdrojem inspirace. V mém portfoliu se zabývám konceptem metodiky výuky lyžování za pomoci „koštěte“. Jedná se o pomůcku, jejíž využití má mnoho podob, ale správné užití zvládá jen málokterý instruktor. Tato pomůcka je v mnoha školách podceňovaná a proto je jí také nedostatek.

7 6 5 4 3 2 1 0

Obrázek 18: Pomůcky, které chybí instruktorům v lyžařských školách

55

9

Závěry šetření

Výsledky šetření dokazují, že i nejkvalifikovanější instruktor se potýká s problémy během výuky. Šetření bylo prováděno kvantitativním sběrem dat formou dotazníků. Šetření se zúčastnilo celkem 75 anonymních respondentů, kteří působí v Čechách, ale i v zahraničí. Odpovědi zahraničních respondentů se téměř ve všech bodech shodovaly s odpověďmi instruktorů působících v českých horách. Zajímavým výsledkem šetření je zjištění, že méně problémů při výuce se objevuje u respondentů s více jak pětiletou praxí, což potvrzuje mou domněnku. Během práce s vyplněnými dotazníky, které jsem mezi sebou porovnávala a pomocí excelu si vytvářela tabulky a grafy s výpovědními hodnotami, jsem nenašla žádnou informaci, která by zaručovala stoprocentní výsledek. Dopracovala jsem se k zjištění, že přístup k výuce lyžování je velmi individuální. Nezáleží jakou má instruktor licenci, jak dlouhou má praxi, zda působí v České republice jako OSVČ nebo u zahraniční komerční lyžařské školy, vždy jde o jeho osobní přístup. Instruktoři, kteří svou prací "žijí", se během výuky s problémy nepotýkají, protože je tak nevnímají a těm instruktorům, kteří problémy vnímají, mohou pomoci lepší a kvalitnější náplně kurzu, odborné návody a příručky, semináře. Ze strany vedení lyžařských škol pak motivace v podobě kvalifikovaných lektorů doškolování, zajištění kvalitních výukových pomůcek, podpora v dalším vzdělávání. Tyto snahy však nikdy nebude zárukou, že se instruktor s problémy nesetká. Je to právě osoba instruktora, která předurčuje, zda problémy vzniknou, či nikoli. Najdou se i tací, kteří odmítají přebírat zkušenosti od ostatních, vzdělávat se v oboru. Takoví lidé by práci instruktora vykonávat neměli. Jak jsem již psala v úvodu, pro mne je práce instruktora lyžování posláním. Je to možnost, jak obohatit jiného člověka o krásné zážitky a nové zkušenosti. Těm, kteří v instruktorování vidí jenom snadný výdělek bez ohledu na výsledek práce, by bylo dobré doporučit, aby včas svých „aktivit“ zanechali. V jednom z vyplněných dotazníků jeden instruktorský adept napsal: učení=mučení, lepší pojezdy a pudry na učení sere pes :) ale zas něco za něco no, permice a ubytko na zimu cajk, ale jinak nutné zlo!! (citováno z jednoho ze sebraných dotazníků). Ráda bych uvedla i velmi pozitivní příklad přístupu k výkonu instruktorské profese. V mém teamu působila mladá šikovná dívka. Byla bez praxe a dokonce se ji ani nepovedlo úspěšně absolvovat kurz APUL. Patřila však mezi nežádanější instruktory ze strany klientů. Když jsem sledovala, jak její výuka probíhá, byla jsem vždy nadšena. Byla vždy velmi pozitivní, k dětem se chovala jako jejich starší kamarádka. Zcela si je dokázala získat. Každý její nápad 56

opětovaly s nadšením a výsledkem její práce byla absolutní spokojenost ze strany rodičů a motivace dětí k absolvování dalších učebních lekcí. Po skončení dne nebyla líná sednout k počítači, celý den vyhodnotit a popsat zajímavé situace, které musela řešit. Velkým jejím kladem bylo i to, že vnímala vše, co jsem se všem instruktorům snažila předat a zkoušela to dále aplikovat v praxi. Přicházela s vlastními návrhy a nápady. Do bakalářské práce pro ukázku přikládám jednu z jejích reakcí na průběh dne v LŠ ( příloha B).

57

10 Návrhy na zlepšení Jak bylo již několikrát zmíněno, tak kvalita výuky lyžování a její průběh záleží na osobnosti instruktora. Dospělého člověka asi nejde zcela předělat, ale soustavným působením na něj se může dospět k tomu, že se problémy ve výuce eliminují. Jak toho dosáhnout? Níže zmiňuji organizace a osoby, které se mohou podílet na zlepšení/na zefektivnění řešení problémů, které během výuky nastávají, a typy na to, jak a co by mohli zlepšit. 1) Instruktorské kurzy a) Přijímat instruktory do kurzu na základě jejich motivace. Příklad: na kurzech APUL C vždy první den probíhá jazykový a lyžařský "konkurz", kdy se lektor seznámí s dovednostmi a znalostmi kurzistů – je to vlastně takové první „síto“. V případě zjištění, že adept nesplňuje základní předpoklady je vybídnut k ukončení kurzu. V rámci vstupního konkurzu by měl být proveden pohovor za účasti adepta a lektora. Adept by měl popsat svou představu o práci instruktora a také co od této práce očekává. Lektor by měl vyhodnotit vhodnost adepta. b) Přijímat instruktory do kurzu na základě psychologického testu. - Tato myšlenka je pravděpodobně nerealizovatelná, avšak byl by to jeden z možných způsobů, jak vyhodnotit, zda se dotyčný hodí k vykonávání povolání lyžařského instruktora. c) Zaměřit se během kurzu na psychologické a fyziologické problémy, které jsem během šetření zjistila. - Na základě výsledků dotazníkové šetření by se mohl upravit program kurzu. Kurzisté by byli již během kurzu seznámeni s častými problémy, ke kterým dochází během výuky a zároveň by byli proškoleni s možnými řešeními. d) Doporučovat lyžařské školy, jejichž vedení kladně ovlivňuje výuku. - Lektoři by kurzistům doporučovali ověřené lyžařské školy, které se zabývají kvalitou výuky.

58

2) Lyžařské školy a) Přijímat instruktory na základě doporučení z kurzu. – Lektoři by se měli během kurzu blíže seznámit s kurzisty, vyhodnocovat jejich přístup k výuce. Na závěr kurzu by kromě získané licence mohl adept obdržet i doporučení pro lyžařskou školu. b) Vést profesionální přijímací pohovory. – Jednou s možností je, aby lyžařská škola najala zkušeného personalistu, který dokáže odhadnout přístup budoucího zaměstnance. Finančně výhodnější variantou, která se jeví jako dostačující, je pracovní pohovor vedený majitelem školy, v jehož vlastním zájmu je zaměstnat kvalitního instruktora. c) Neustále s instruktory pracovat – a to formou pravidelných tréninků, pořádání společných meetingů, školení, podpora dalšího vzdělávání, kontrola výuky s následným rozborem. d) Dát možnost, aby instruktoři psali reporty – Zkušenost, která se mi osvědčila. Jde o to, dát instruktorům možnost psát ohlédnutí na provedenou výukou popřípadě i děním v lyžařské škole. Tyto reporty instruktory nabádají k zamyšlení a uvědomění si důsledků jejich počínání. Reporty jsou velmi inspirativní i pro vedení lyžařské školy, které by si je mělo číst. Motivací pro psaní reportu je finanční bonus. (viz příloha B) e) Vést individuální přístup i k instruktorům lyžování. – Vedení školy by mělo své instruktory dobře znát, hovořit s nimi a přidělovat výuku podle jejich schopností. Častým problémem je, že dispečerky LŠ přidělují klienty instruktorům bez ohledu na to, zda instruktor má předpoklady k tomu, aby vedl kvalifikovanou výuku. Příklad: anglicky mluvícímu instruktorovi je přidělen německy klient, který vůbec anglicky nehovoří apod. f) Motivovat instruktory. – Formy motivace jsou rozmanité a patří mezi ně např. finanční ohodnocení, provize z opakované výuky jednoho klienta, kvalitní oblečení, příspěvek na další vzdělávací kurzy, zapůjčení firemních lyží. Další motivací může být hrazená účast na MČR učitelů lyžování, nebo i spolupráce se zahraniční lyžařskou školou v rámci výměnných pobytů instruktorů. g) Vlastnit základní výukové pomůcky. – Někteří instruktoři tvrdí, že výukové pomůcky nepotřebují. Tato skupina se dá rozdělit na 2 kategorie: 1. Instruktoři, kteří mají mnoho zkušeností a dokáží vést výuku bez pomůcek.

59

2. Leniví instruktoři, kteří nechtějí nebo neumějí pomůcky používat. Každá lyžařská škola by měla disponovat základními výukovými pomůckami, které zkvalitňují výuku jako jsou například: košťata, mety, figurky. h) Mít k dispozici potřebné výukové terény. – Nelze vyučovat začátečníky na prudkém svahu, který nemá potřebný dojezd, a naopak pokud lyžařská škola nepůsobí ve větším areálu, kde jsou i prudší sjezdovky, nemůže nabízet výuku pokročilých lyžařů. i) Školit instruktory kvalifikovanou osobou. – Lyžařská škola by měla zaměstnávat kvalitního šéf-instruktora s vyšší licencí než základní a s dlouholetou praxí, který je schopen své zkušenosti předávat ostatním instruktorům, měl by pro ně být vzorem. Pokud lyžařská škola není schopna takového člověka zaměstnat, měla by si najímat externího lektora k doškolování instruktorů. 3) Samotný instruktor a) Znát všechny klady a zápory práce instruktora. – Zájemce o povolání instruktora by si měl zjistit, co toto povolání obnáší a promyslet klady a zápory, na jejichž základě by měl vyhodnotit, zda je pro něj zaměstnání lyžařského instruktora správné. b) Chuť a neustálou potřebu se vzdělávat. – Aby instruktor vykonával svou práci kvalitně, je nutné, aby se dále vzdělával např. v oboru psychologie, zdokonaloval v cizích jazycích. Nové znalosti a zkušenosti mu pomohou zkvalitnit výuku. Je velkou výhodou pokud se instruktor má i od koho učit (viz. šéf-instruktoři v lyžařských školách). c) Zkoušet hledat řešení na vzniklé problémy. – Pokud během výuky nastane nějaký problém, neměl by ho instruktor nechat „vyšumět“, ale měl by ho zkusit vyřešit. Pokud najde správná řešení, měl by se o něj podělit se svými kolegy, nebo je popsat v reportu. d) Učit se z vlastních chyb. – Instruktor by si měl uvědomit svou vlastní chybu a vzít si z ní ponaučení. e) Vybrat si instruktorský kurz, který bude odpovídat jeho potřebám. – V současné době se instruktorům (začínajícím, ale i pokročilým) otevírá mnoho možností, kde a jaký kurz absolvovat. Jen v ČR působí mnoho akreditovaných organizací udělujících lyžařské licence. Instruktor má však možnost kurzy absolvovat i v zahraničí. Důležité je, aby si předem zjistil, zda získaná licence má platnost v organizaci, ve které má zájem působit.

60

Řešením psychologických a fyziologických problémů se nebude bakalářská práce zabývat, neboť je k nim potřebný samostatný výzkum.

61

11 Závěr Cílem bakalářské práce bylo zjistit, s jakými problémy se instruktoři výuky lyžování nejvíce a nejčastěji potýkají. První část bakalářské práce se soustředí na popis struktury vzdělávání instruktorů lyžování v České republice a v druhé části prezentuje výsledky kvantitativního výzkumu. Výsledkem práce je zjištění nejčastějších problémů při výuce, takže cíl práce byl naplněn. Výzkum mi rozšířil pohled na práci instruktorů. Ukázal mi, že licence není zárukou bezproblémové výuky. Faktorů, které problémy způsobují je nespočet. Mezi ty nejčastější patří psychologické a fyziologické dispozice klienta, ale i způsob vedení lyžařské školy. Pokud instruktor kromě odborné přípravy, kterou zajišťuje akreditované pracoviště, nebude na sobě stále pracovat, stále se zdokonalovat a hledat nejlepší a nejefektivnější přístupy ke klientům, bude vždy pouhým vykonavatelem požadovaných činností. Výsledek tohoto výzkumu bude pro mne dobrým výchozím bodem na co se zaměřit při doškolování instruktorů, ať už přímo v lyžařské škole, kde působím, ale i na kurzech budoucích dětských instruktorů APUL .

62

12 Referenční seznam ČINČERA, J., 2007. PRÁCE S HROU Pro profesionály. Praha: Grada Publishing a.s. 112 s. ISBN 978-80-247-1974-0. DLOUHÁ, S., SKOČDOPOLOVÁ, S. 2010. Lyžujeme s APU. Špindlerův Mlýn: APUL 46 s. DRAHOŇOVSKÝ, R., NOVÁK, O., METODICKÁ KOMISE APUL, 2011. Česká cesta lyžování. Špindlerův Mlýn: APUL 83 s. FILOZOFICKÁ FAKULTA OU 2015 [online]. 5.4.2015 [cit. 2015-04-05].

Dostupné

z: http://ff.osu.cz/index.php?kategorie=224&id=3699 Charakteristika kurzů a licencí APUL[online]. 23.4.2015 [cit. 2015-04-23]. Dostupné: http://www.apul.cz/cz/html/category/vzdelani-apul-licence/charakteristikakurzu-a-licenci-apul/ Lektorské sbory APUL. APUL o.s.. [online]. 27.4.2015 [cit. 2015-04-27]. Dostupné z: http://www.apul.cz/cz/html/category/lektorske-sbory-apul/ LYŽAŘSKÉ KVALIFIKACE ČSLS [online]. 12.4.2015 [cit. 2015-04-12]. Dostupné z: http://www.csls.cz/skoleni/lyzarske-kvalifikace/ NEUMANN, J., Brtník, J. 2008. Zimní hry na sněhu i bez něj. Praha: Portál. 270 s. ISBN 978-80-7363-399-4. PELÁNEK, R 2008. Příručka instruktora zážitkových akci. Praha: Portál 208 s. ISBN 97880-7367-353-6 PLAMÍNEK, J. Vzdělávání dospělých Praha: Grada 2010, ISBN 978-80-247-3235-0 PUNCH, F. Základy kvantitativního šetření. Praha: Portál 152 s. ISBN 978-80-7367-381-9. Přispěvatelé Wikipedie, Empatie [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2014, Datum poslední revize 24. 09. 2014, 10:21 UTC, [citováno 26. 04. 2015] http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Empatie&oldid=11879080 ŘÍČAN, P. 2014. Cesta životem. Praha: Portal. 392 s. ISBN 978-80-262-0772-6 SNOWmag.Praha: SLIM media s.r.o., 2014, č. 84. ISSN 1214-0007 Struktura vzdělání APUL. APUL o.s.. [online]. 27.4.2015 [cit. 2015-04-27]. Dostupné z: http://www.apul.cz/cz/html/category/vzdelani-apul-licence/struktura-vzdelani-apul/ SURYNEK, A. KOMÁRKOVÁ, R. KAŠPAROVÁ, E. 2001 Základy sociologického výzkumu. Brno: Managment Press, 2001 160 s. ISBN 978-80-7261-038-9

63

VECHETA, V.2009. Outdoor aktivity. Brno: Computer Press, a.s. 180 s. ISBN 978-802512-650-9 Změny systému vzdělání. APUL o.s.. [online]. 27.4.2015 [cit. 2015-04-27]. Dostupné z: http://www.apul.cz/cz/wp-content/uploads/2014/10/APUL-Newsletter-_-Zm%C4%9Bnysyst%C3%A9mu-vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD-_v3.pdf

64

13 Přílohy Příloha A

Nejčastější problémy, se kterými se potýká instruktor lyžování při výuce. Dobrý den, jsem studentka Pedagogiky volného času na Technické univerzitě v Liberci a provádím výzkum, který se zabývá analýzou problémů souvisejících s výukou lyžování v lyžařských školách. Tento výzkum je součástí mé bakalářské práce. Pokud jste instruktor lyžování, chtěla bych Vás požádat o pár minut Vašeho drahocenného času, k zamyšlení a k vyplnění tohoto dotazníku. Dotazník je naprosto anonymní a dobrovolný. Ze získaných údajů vyberu nejčastěji se vyskytující problémy a následně budu hledat jejich nejefektivnější řešení. Pokud budete mít zájem o sdělení výsledků, napište mi koncem července roku 2015, kdy bych snad už měla mít celý výzkum zpracovaný. U každé otázky vyberte maximálně 5 odpovědí. Předem děkuji za sdílení a hlavně za pomoc! Mějte se fajn! Štěpánka Kadlecová studentka třetího ročníku Pedagogiky volného času na Technické universitě v Liberci [email protected]

65

1. Kolik je Vám let?  15-19  20-24  25-29  30-34  35-39  40-44  45-49  50-54  55-59  60+ 2. Jaké je Vaše pohlaví?  Muž  Žena 3. V jaké organizaci učíte lyžovat?  V české lyžařské škole se zaměřením jak na individuální tak skupinovou výuku (př. JPK, Happy Hill, SKOLmax).  V české lyžařské škole zaměřené převážně na skupinovou výuku českých dětí.  Jezdím vyučovat na české lyžáky.  Učím lyžovat na svůj živnostenský list „sám na sebe“.  Pracuji v zahraniční lyžařský škole.  Učím pro česko cestovní kancelář.  Pokud vyučujete lyžovat v jiné organizaci, tak v jaké? Prostor pro doplnění

4. Jak dlouhou máte praxi v oblasti výuky lyžování?  1 sezóna  2 sezóny  3 sezóny  4 sezóny  5 a více sezón 66

5. Jakou máte lyžařskou instruktorskou licenci?  APUL D  APUL C  APUL B  APUL A  ČSLS – instruktor lyžování  ČSLS – cvičitel lyžování  ČSLS – učitel lyžování  Nemám licenci  Pokud jste držitelem jiné licence, jaké? Prostor pro doplnění

6. V jakých horských oblastech nejčastěji vyučujete lyžovat?  Krušné hory  Jizerské hory  Krkonoše  Orlické hory  Beskydy  Šumava  Jeseníky  Pokud působíte v jiné horské oblasti, napište prosím v jaké. Prostor pro doplnění

7. S jakými psychologickými problémy se během výuky nejčastěji setkáváte?  Klient (myšleno i dítě) vyžaduje přítomnost některého z rodičů.  Klient (myšleno i dítě) má strach z pohybu na lyžích.  Klient (myšleno i dítě) hystericky pláče.  Klient (myšleno i dítě) odmítá s instruktorem komunikovat.  Klient (myšleno i dítě) se vzteká.  Klient (myšleno i dítě) instruktora ignoruje.  Klient (myšleno i dítě) instruktora ignoruje.  Klient (myšleno i dítě) se bojí poprvé jet bez držení.  Klient (myšleno i dítě) se bojí jít na vlek.  Klient (myšleno i dítě) se bojí jít poprvé na sjezdovku 67

 Klient (myšleno i dítě) je smutný.  Klient (myšleno i dítě) se bojí jít na lanovku.  Klient (myšleno i dítě) se bojí jet na jezdícím pásu.  Klient (myšleno i dítě) je agresivní k instruktorovi.  Klient je přesvědčen, že jej to naučím i bez jeho přičinění, nebo že vše bude umět hned.  Klient (dítě) nechce lyžovat s rodiči a stále vyžaduje instruktora.  Je agresivní k ostatním dětem ve skupině  Klient má strach z ostatních lyžařů a snb na svahu.  Klienti nemají dobrou fyzickou. Kondici, rychle se unaví a pak nespolupracují  Klient (dítě) se mě bojí i opakovaně pustit. 8. U jaké věkové skupiny se nejvíce setkáváte s psychologickými problémy?  3-6 let  6-10 let  10-15 let  15 a více let (dospělý) 9. S jakými fyziologickými problémy se během výuky nejčastěji setkáváte?  Jízda v záklonu.  Při pluhu se sjíždí/kříží špičky lyží.  "Mrtvá noha", Klient (myšleno i dítě) příliš hraní pouze jednou nohou, druhou "jen veze".  Problémy s odlehčováním vnitřní lyže.  Neschopnost dostat se z pluhového postavení do paralelního.  Zatáčení pouze na jednu stranu.  Špatné držení hůlek.  Jízdá v příliš úzké stopě.  Špatná kontrola rychlosti v pluhovém postavení.  Jízda v nízkém postoji.  Jízda v příliš široké stopě.  Klient (myšleno i dítě) si při paralelní jízdě přibržďuje před zahájením oblouku pluhem.  Problémy se separací.  Špatná kontrola rychlosti v paralelním postavení.  Špatné vedení lyží. 68

 Pokud Vás napadá další fyziologický problém, se kterým se během výuky setkáváte, napište prosím s jakým.  Problémy s angulací. 10. U jaké věkové skupiny se nejčastěji setkáváte s fyziologickými problémy?  3-6 let  6-10 let  10-15 let  15 a více let (dospělost) 11. Máte pocit, že Vaší výuku lyžování negativně ovlivňuje způsob vedení lyžařské školy?  Ano  Ne  Nevím 12. Pokud ano, tak jaké?  Přidělování příliš velkých skupin.  Špatná organizace výuky, vycházející z kanceláře LŠ.  Nedostatek podpory při dalším vzdělávání.  Nízké finanční ohodnocení.  Žádná motivace k dobré práci ze strany vedení.  Nedostatek metodického doškolování.  Nevhodný terén pro výuku.  Nedostatek výukových pomůcek.  Nedostatek lyžařských doškolování.  Špatně organizovaná pracovní doba (příliš mnoho, nebo příliš málo učebních hodin).  V lyžařské škole chybí šéfinstruktor.  Bezkoncepční rozmístění výukových pomůcek ve výukovém parku.  Špatná atmosféra v teamu.  Nedostatečná kvalifikace šéfinstruktora.  Chybí výukový park.  Nevhodné pomůcky.  Prostor pro Vaší případnou další odpověď. Prostor pro doplnění

69

13. Pokud jste zvolili, že Vám chybí vhodné pomůcky k výuce lyžování, můžete uvést jaké?  Košťata  Lana  Snowsnaky  Figurky z měkkého materiálu  Obruče  Míče  Mety  Kužely  Štětce  Ťapací koberce  Vlek  Pojízdný pás  Pokud Vám chybí jiné pomůcky, než jsou jmenované, napište prosím jaké. Prostor pro doplnění

14. Pokud jste u otázky č. 12 zadal/a nedostatečné finanční ohodnocení, můžete prosím napsat, jak jste průměru ohodnocen/a a jaká je vaše představa o vyhovujícím ohodnocení Vaší práce? Prostor pro doplnění

15. Pokud chcete více specifikovat Vaše odpovědi, zde máte prostor: Prostor pro doplnění

To je konec dotazníku. Děkuji Vám za Váš čas a přeji, ať se máte krásně! Štěpánka Kadlecová

70

Příloha B Citace emailu, který mi zaslala instruktorka lyžování působící v mém teamu. Ahoj, Posílám pár dojmů z dnešní výuky.:-) Každá složka se dokáže převést na několik skupin, tak je to i u lidí, či dětí, které jsem měla šanci vyučovat. Po mých chabých zkušenostech jsem pochopila, že děti, především jejich psychika, je snadno rozdělitelná na dva "druhy". Ti tiší a komunikativní, v podstatě extroverti a introverti. U extrovertů pokládám za naprosto důležitou komunikaci na vleku (pásu), ať jsou to písničky nebo povídání o jejich volném čase, vždy to vylepší atmosféru hodiny a můj vztah s dítětem. Avšak při lyžování s malým človíčkem, který se na vás ze začátku kouká bojácně, jsem se naučila pracovat pomaleji. Největší chybou a prvním kokem ke špatnému vztahu nacházím tlak k odpovědím a zahrnutím tisícem otázek. Osvědčilo se mi pouze se usmívat, chválit, a ten stydlivý capart se brzy rozmluví sám. Průběh dnešní výuky: V 9.30 jsme si začali hrát s Kačenkou, moc šikovnou milou 8-letou holčičkou, která měla v naší lyžařské škole již 3.lekci. Převzala jsem si jí jako lyžaře, který umí plužit, ale ještě nezažil jízdu na páse. Z toho byla neuvěřitelně nadšená, poté netrvalo dlouho a uměla jízdu v zoo v obloucích v pluhu nazpaměť. V zakletém lese, kde našla dva obrovské poklady, se jí také hned dařilo, a tak jsme mohly postoupit na delší pás, kde jsme zatáčely s volanty, hrály si na trpaslíky a létaly jako vlaštovky.Na závěr jsme se podívaly na část sjezdovky. Další hodinu jsem absolvovala se dvěma holčičkami, 4-letou Simonkou a 8-letou Klárkou. Obě uměly plužit, proto výuka probíhala v podobném rytmu jako ta předchozí. Musím zde podotknout, že tatínek 4-leté Simonky je ten typ rodiče, co dá dítě do školičky pouze z důvodu, aby si od něj odpočinul a sám si zalyžoval. V kombinaci s jeho ambiciózním chováním jsem Simonce opravdu nezáviděla. Simonka sama bez přítomnosti tatínka drandila na lyžích po pásu i z kopce dolů. Na pokyn tatínka jezdila na pásu v sedě. Nepomohlo mé vysvětlování o bezpečné jízdě ani graficky zpracované zákazové značky, co se při jízdě na pásu nesmí. Holčička však naštěstí již opravdu měla začátky na lyžích za sebou. Jelikož jsem měla výuku s dvěma dětmi, nebylo to zdaleka ideální. Naštěstí se obě holčičky chovaly naprosto úžasně. :) Před předposlední lekcí už na mě mával roztomilý 9-letý Filípek, kterého jsem již jednou vyučovala. Shodou okolností byl na stejné úrovni jako všechny děti z dnešního dne. 71

Při jízdě v pluhu měl problém s křečovitým držením rukou, tak jsme zavedli pojem mrtvá leklá ruka (její uvolnění) a vše se brzy vyřešilo. Na konci jsme začali i s oblouky v přívratu a s pokusy paralelních oblouků. Poslední hodinu na mě čekala 4-letá Alex, nejšikovnější a nejsamostatnější 4-letá holčička, kterou jsem kdy poznala. S tou jsme ladily všemožné oblouky. Na závěr bych popsala mé (apulácké) nejosvědčenější metody: dětem nejmilejší je trpasličí jízda a pohádková lekce a samozřejmě kolotoč. Základem je mít neustále na mysli, že děti nejsou Vaši klienti, nýbrž vrstevníci a nejlepší kamarádi. Svým kamarádům dáváte také na vybranou, takže zde se nic nemění. Nejkrásnější na tom shledávám jejich pohled na vás, nemají žádné předsudky. A hlavně!!!!!Usmívat, usmívat, usmívat!!!:) Myslím, že by se dětem moc líbila nějaká sobotní rozcvička nebo třeba "pobavení" s tučňákem v 9 hodin. Něco takového mají na Novaku a mé neteře z toho byly v extázi. Možná by to nějakému budoucímu asistentovi nevadilo ty rozcvičky připravovat a i je s dětmi absolvovat. Skvělé děti, skvělý den! Děkuju za tu nejúžasnější péči, kterou nám celá Tvá rodina poskytuje. Ta je na celosvětové úrovni, na první příčce.:)

72

Příloha C Kopie jedné z mých licencí

73