Analýza pracovní síly v Hradci Králové

Analýza pracovní síly v Hradci Králové

aktualizovaná verze duben 2007

Magistrát mìsta Hradec Králové

1 Analýza pracovní síly v Hradci Králové 2007

Úvod

Cílem dokumentu „Analýza pracovní síly v Hradci Králové“ je představit město a jeho okolí z pohledu nabídky a poptávky na trhu práce. Analýza pracovní síly je důležitou podmínkou podpory ekonomického i společenského rozvoje, je základem pro formulování rozvojových strategií a pro řízení rozvoje lidských zdrojů. Analýza obsahuje informace užitečné především pro zaměstnavatele, investory přicházející do města, vzdělávací instituce a další subjekty. Tento materiál vznikl především na základě statistických dat poskytnutých Úřadem práce v Hradci Králové a Krajskou reprezentací Českého statistického úřadu v Hradci Králové. Jedním z důležitých zdrojů, který byl použit při zpracování analýzy, byl Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí. Některá relevantní data nejsou statisticky vykazována za samotné město, část použitých dat se proto týká celého okresu Hradec Králové. Tato skutečnost však kvalitu použitých informací nijak nesnižuje, naopak umožňuje vidět potenciál pracovní síly města v širších souvislostech. Tento a další související dokumenty jsou zpřístupněny na webových stránkách města Hradce Králové (www.hradeckralove.org).

Odbor strategie a rozvojových projektů města Magistrát města Hradec Králové

Magistrát města Hradec Králové, Československé armády 408, 502 00 Hradec Králové tel. + 420 495 707 111, e-mail: [email protected], www.hradeckralove.org


Obsah 1

DEMOGRAFICKÁ SITUACE ......................................................................................................... 4 1.1 VÝVOJ OBYVATELSTVA........................................................................................................ 4 1.2 VĚKOVÉ SLOŽENÍ OBYVATELSTVA................................................................................... 4 1.3 MĚNA OBYVATELSTVA......................................................................................................... 7 1.3.1 Přirozená měna obyvatelstva ............................................................................................... 7 1.3.2 Mechanická měna obyvatelstva.......................................................................................... 11 1.4 PROGNÓZA OBYVATELSTVA............................................................................................. 13 1.4.1 Prognóza tzv. přirozeného pohybu obyvatelstva................................................................ 14 1.4.2 Prognóza osídlení, migrace ............................................................................................... 15

2

VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA OBYVATELSTVA A JEJÍ PŘEDPOKLADY.................... 16 2.1 STRUKTURA OBYVATELSTVA PODLE DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ ............................ 16 2.2 STRUKTURA SEKUNDÁRNÍHO ŠKOLSTVÍ V HRADCI KRÁLOVÉ............................... 19 2.3 VYSOKÉ ŠKOLY A VĚDECKÉ INSTITUCE ........................................................................ 23 2.3.1 Univerzita Hradec Králové................................................................................................ 23 2.3.2 Univerzita Karlova v Praze................................................................................................ 24 2.3.3 Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové ............................ 25

3

ZAMĚSTNANOST........................................................................................................................... 27 3.1 STRUKTURA OBYVATELSTVA PODLE EKONOMICKÉ AKTIVITY ............................. 27 3.2 POHYB OBYVATELSTVA ZA PRACÍ .................................................................................. 28 3.3 EKONOMICKÝ PROFIL MĚSTA ........................................................................................... 31 3.3.1 Struktura ekonomických subjektů....................................................................................... 31 3.3.2 Počet ekonomických subjektů podle oborů ........................................................................ 33 3.3.3 Počet ekonomických subjektů podle počtu zaměstnanců ................................................... 35 3.3.4 Hospodářský vývoj ............................................................................................................. 35 3.3.5 Největší zaměstnavatelé ..................................................................................................... 36

4

PRACOVNÍ SÍLA A NEZAMĚSTNANOST................................................................................ 38 4.1 MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI ................................................................................................. 38 4.2 UCHAZEČI O ZAMĚSTNÁNÍ................................................................................................. 40 4.2.1 Uchazeči o zaměstnání dle věku......................................................................................... 40 4.2.2 Uchazeči o zaměstnání dle stupně vzdělání ....................................................................... 44 4.2.3 Průměrná délka evidence uchazečů o zaměstnání ............................................................. 46 4.2.4 Žadatelé o práci dle předchozího zaměstnání.................................................................... 48 4.2.5 Rekvalifikace ...................................................................................................................... 52 4.3 CIZINCI NA TRHU PRÁCE .................................................................................................... 54 4.4 CENA PRACOVNÍ SÍLY ......................................................................................................... 55 4.5 ANALÝZA NABÍDKOVÉ A POPTÁVKOVÉ STRANY TRHU PRÁCE.............................. 60 4.5.1 Analýza absolventů škol ..................................................................................................... 60 4.5.2 Analýza poptávky po pracovní síle a nabídky pracovní síly dle předchozího vzdělání...... 61 4.5.3 Potřeby trhu práce ............................................................................................................. 62

5

TRENDY ........................................................................................................................................... 64

6

KLASTRY – ODVĚTVOVÁ SESKUPENÍ.................................................................................... 65 6.1 6.2 6.3 6.4

KLASTR OMNIPACK.............................................................................................................. 65 PLASTICOR - KLASTR TECHNICKÉ PLASTY ................................................................... 66 KLASTR HUDEBNÍ VÝROBY MUSIC CZECH MADE ....................................................... 66 KLASTR NANOMEDIC........................................................................................................... 67

7

KVALITA ŽIVOTA A OBČANSKÁ VYBAVENOST................................................................. 68

8

SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ANALÝZY .............................................................................................. 70



9

SEZNAM TABULEK....................................................................................................................... 73

10 SEZNAM GRAFŮ............................................................................................................................ 74 11 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ................................................................................................. 76



1

DEMOGRAFICKÁ SITUACE

1.1

VÝVOJ OBYVATELSTVA

Hradec Králové donedávna patřil mezi tzv. „stotisícová města“. Vlivem demografického a hlavně migračního vývoje dnes ve městě žije necelých 95 tisíc obyvatel (94 225 k 1. 1. 2007), lidnatost města tak formálně nedosahuje „psychologické“ hranice 100 tisíc obyvatel. Připočteme-li však k obyvatelům města také obyvatele obcí v zázemí samotné metropole (kteří z velké části v Hradci Králové „fakticky“, tedy během dne, žijí), lze Hradec Králové i nadále považovat za jedno z nejvýznamnějších a největších center v České republice. Potenciál pracovní síly města pak ještě rozšiřuje blízkost podobně lidnatých Pardubic, centra Pardubického kraje.

94 395

94 436

94 694

95 195

95 000

95 755

96 000

96 408

97 000

98 080

98 000

98 700

99 000

99 323

100 280

99 839

100 000

100 528

101 000

100 716

102 000

100 854

103 000

100 625

104 000

100 206

Vývoj počtu obyvatel města Hradec Králové v období 1990 - 2006 (k 1. 7.)

101 272

Graf č. 1

94 000 93 000 92 000 91 000 90 000 89 000 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Zdroj: Český statistický úřad

Město překročilo hranici 100 000 obyvatel v roce 1990, kdy také dosáhlo svou nejvyšší populační sílu (101 272 obyvatel). Postupnou populační ztrátou se v roce 1997 vyřadilo ze skupiny velkoměst nad 100 000 obyvatel. V souladu s celorepublikovými tendencemi nadále dochází k trvalému snižování počtu obyvatel avšak s méně intenzivnějším poklesem.

1.2

VĚKOVÉ SLOŽENÍ OBYVATELSTVA

Věkové složení obyvatelstva představuje jednu z významnějších demografických charakteristik obyvatelstva v přímé vazbě na přirozenou reprodukci obyvatel - určuje další vývoj počtu obyvatel, nese míru reprodukce, úmrtnosti, fertilitu žen atd. Nejen přirozená, ale též mechanická měna obyvatel realizovaná migračními pohyby je procesem, jehož intenzita je ovlivněna věkovým rozložením obyvatel. Populace města Hradec Králové má mírně deformovanou věkovou strukturu, což je patrné z níže uvedených stromů života. Posuny věkových skupin od roku 1980 zaznamenávají výrazný



úbytek počtu nově narozených dětí. Nižší podíly mladších věkových skupin jsou charakteristické pro celou populaci České republiky. Ve městě je též nižší zastoupení osob ve věku 30 - 44 let a vyšší zastoupení osob vyšších věkových kategorií (nad 65 let). Předproduktivní složka obyvatel se na území celého města snížila o 5 %, o toto procento posílila produktivní a především poproduktivní část obyvatel.

% z celkové populace

Graf č. 2

Vývoj věkové struktury města Hradec Králové v letech 1980 - 2001

10

1980

9

1991

8

2001

7 6 5 4 3 2 1

+ 75

-7 4 70

-6 9 65

-6 4 60

-5 9 55

-5 4 50

-4 9 45

-4 4

-3 9

40

30

35

-3 4

-2 9 25

-2 4 20

-1 9 15

-1 4 10

-9 5

0

-4

0

věk.kategorie

Zdroj: SLDB 1980, SLDB 1991, SLDB 2001

Populace města Hradec Králové má ve srovnání s populací Královéhradeckého kraje i České republiky méně příznivou strukturu základních věkových skupin. Podíl mladších věkových skupin 0 - 14 let je 13,2 % (Královéhradecký kraj = 14,8 %), taktéž je méně příznivý podíl osob starších věkových kategorií ve věku nad 60 let, který představuje 16,9 % (Královéhradecký kraj 14,9 %). Produktivní složka obyvatelstva je zastoupena 69,9 %, hodnotou porovnatelnou s průměrem za kraj (70,3 %) i Českou republiku (71,2 %, data k 31. 12. 2005). Podíl produktivní složky obyvatel města se k 31. 12. 2006 udržel na srovnatelné úrovni (69,7 %). Podíl předproduktivní složky klesl na 12,9 % a naopak poproduktivní stoupl až na 17,4 %, což jsou v porovnání s okresem (předproduktivní složka – 14,1 %, poproduktivní 15,8 %) i krajem (14,8 %, resp. 14,9 %) horší hodnoty. Tabulka č. 1 Věková skupina

Počet obyvatel Hradce Králové podle jednotlivých věkových skupin (k 31. 12. 2006) Celkem

Muži

Ženy

0 – 14 let

12 126

12,9%

6 276

14,0%

5 850

11,9%

15 – 64 let

65 741

69,7%

32 020

71,2%

33 721

68,4%

> 65 let

16 388

17,4%

6 674

14,8%

9 714

19,7%

Celkem

94 255

100,0%

44 970

100,0%

49 285

100,0%

Zdroj: Český statistický úřad

V dlouhodobém vývoji trvale mírně klesá podíl dětské složky, naopak roste podíl složky poproduktivní. Stejně jako ve většině vyspělých zemí, dochází i v Hradci Králové k tzv. demografickému stárnutí obyvatelstva.



Graf č. 3

Věková pyramida města Hradec Králové v roce 1991 a 2001 MUŽI

ŽENY 90 +

ženy 1991 ženy 2001 muži 1991 muži 2001

85 - 89 80 - 84 75 - 79 70 - 74 65 - 69 60 - 64 55 - 59 50 - 54 45 - 49 40 - 44 35 - 39 30 - 34 25 - 29 20 - 24 15 - 19 10 - 14 5-9 0-4

-5000

-4000

-3000

-2000

-1000 0 1000 počet obyvatel

2000

3000

4000

5000

Zdroj: SLDB 1991, SLDB 2001

Věkové složení obyvatel charakterizují též indexy věkového složení obyvatel: index mládí (počet dětí ve věku 0 - 14 na 100 obyvatel ve věku nad 60 let) a index stáří (počet osob nad 60 let na 100 obyvatel ve věku 0 - 14 let). V Hradci Králové byl v roce 2001 index stáří 142,7, což je vyšší zatížení populace. V Královéhradeckém kraji byl v roce 2001 index stáří 116,9, v okrese Hradec Králové 129,1. Index mládí dosáhl v roce 2001 hodnoty 70,1, což je nepříznivý jev pod úrovní průměrné okresní, krajské i republikové hodnoty (okres Hradec Králové = 77,5, Královéhradecký kraj = 85,5, ČR = 87,7). Dalšími analytickými ukazateli jsou indexy ekonomického zatížení, které v sobě nesou sociální a ekonomickou povahu a vyjadřují zatížení produktivní složky obyvatelstva předproduktivním a poproduktivním obyvatelstvem. Index ekonomického zatížení typu A udává počet dětí ve věku 0 - 14 let na 100 obyvatel v produktivním věku 15 - 59 let. V Hradci Králové tento index dosáhl čísla 22,3, hodnoty pod průměrem za okres Hradec Králové (23,9) i Královéhradecký kraj (25,2). Formálně se jeví jako příznivý, z dlouhodobého pohledu však nelze tuto skutečnost hodnotit příznivě. Index ekonomického zatížení typu B, s vyšší vypovídací hodnotou sociálního a ekonomického zatížení obyvatelstva, vyjadřuje poměr osob poproduktivního věku nad 60 let na 100 obyvatel



produktivního věku. Město Hradec Králové dosáhlo hodnoty 30,9 a vystupuje méně příznivě v porovnání s Královéhradeckým krajem (29,5) i Českou republikou (28,2). Tabulka č. 2

Věková struktura a indexy věkové struktury obyvatelstva dle částí města Hradec Králové

2001

celkem

ČR CELKEM Královéhradecký kraj okres Hradec Králové HRADEC KRÁLOVÉ

nezjištěno

indexy ek.zatížení index index 0-14/100 stáří mládí obyv. 15-59

indexy ek.zatížení +60/100 obyv. 15-59

0-14

15-59

60+

10 230 060

1 654 862

6 687 932

1 887 266

x 114,0

87,7

24,7

28,2

550 724

89 738

355 911

104 906

169 116,9

85,5

25,2

29,5

160 558

24 803

103 656

32 020

79 129,1

77,5

23,9

30,9

97 155

14 049

62 985

20 043

45 142,7

70,1

22,3

31,8

Zdroj: SLDB 2001

Změny demografické struktury dle věku na území města Hradec Králové nutně vyvolávají nové nároky území. Nárůst osob produktivního věku vyvolává zvýšenou potřebu nových pracovních míst, nároky na služby terciérní, dopravní dostupnost apod. Jiné nároky jsou kladeny v území s výrazným převýšením starších věkových skupin. Demografické stárnutí souvisí na jedné straně s velmi pozitivním prodlužováním lidského života, na druhé straně si právě zvětšující se podíl osob v důchodovém věku vyžaduje přizpůsobování a řadu opatření v oblasti společenské a ekonomické (např. lékařská a jiná péče o seniory, zvyšování věku odchodu do důchodu).

1.3

MĚNA OBYVATELSTVA

Počet obyvatel (definovaných trvalým bydlištěm) v Hradci Králové zhruba od poloviny 90. let trvale klesá 1 . Tento úbytek je dán na jedné straně tzv. přirozenou měnou (narození – zemřelí) a na druhé straně tzv. mechanickou měnou neboli migrací. Od roku 1993 dochází k trvalému snižování hrubé míry celkového přírůstku, přepočtené na 1000 obyvatel středního stavu (počet obyvatel k 1. 7.) a jeho hodnota se pohybuje hluboko pod průměrným celkovým přírůstkem v Královéhradeckém kraji (r. 2001 město Hradec Králové = - 8,96, okres Hradec Králové = - 4,28, Královéhradecký kraj = - 2,82). V posledních letech dosáhla míra celkového přírůstku (úbytku) ve městě příznivějších hodnot, - 2,8 v roce 2005 (- 263 osob) a 1,9 (- 176 osob) v roce 2006.

1.3.1

Přirozená měna obyvatelstva

Sledujeme-li pouze přirozenou měnu obyvatel, a to proces rození a vymírání, můžeme město Hradec Králové vzhledem k současným tendencím demografického vývoje hodnotit pozitivně. Přirozený přírůstek/úbytek, přepočtený na 1000 obyvatel středního stavu, měl v roce 2001 hodnotu - 1,1, což ve srovnání s okresní (- 1,5), krajskou (- 1,5) i republikovou hodnotou (- 1,7) vychází relativně příznivě. V průběhu let 2002 a 2003 došlo k dalšímu poklesu přirozeného přírůstku obyvatel resp. k růstu přirozeného úbytku. 1

Metodika statistické evidence obyvatelstva bohužel nenabízí informace o tzv. faktickém obyvatelstvu města, tedy o počtu lidí, kteří ve městě z velké části během dne žijí, kteří zde pracují, studují, nakupují, tráví volný čas a využívají dalších funkcí města, kteří však mají trvalé bydliště v obcích v zázemí města. Lze odhadnout, že počet faktického obyvatelstva Hradce Králové neklesá takovou měrou jako počet obyvatel s trvalým bydlištěm.



V roce 2006 se poprvé po dlouhých 13 letech narodilo více lidí než zemřelo. Celkový přirozený přírůstek činí 40 osob (938 narozených/898 zemřelých). Přirozený přírůstek přepočtený na 1 000 obyvatel středního stavu dosáhl kladné hodnoty 0,4. Graf č. 4

Celková měna obyvatelstva přepočtená na 1000 obyv. středního stavu* v roce 2001

10,00

10,9

1,3 2,1

5,00

6,0 7,3 8,9 10,5

8,8 10,5

15,00

8,8 11,6 8,5 10,1

20,00

8,4 9,5

18,7

25,00

-1,1

-1,5 -1,3 -2,8

-7,9 -9,0 Hradec Králové

-20,00

-1,5 -2,7 -4,3 Okres Hradec Králové

-15,00

Královéhradecký kraj

-10,00

Česká republika

-5,00

-1,7 -0,8 -2,5

0,00

přir.úbytek/1000 stř.stavu

migrační úbytek/1000 stř.stavu

celk.úbytek/1000 stř.stavu

přistěhovalí/1000 stř.stavu

vystěhovalí/1000 stř.stavu

narození/1000 stř.stavu

zemřelí/1000 stř.stavu

Zdroj: SLDB 2001 * střední stav obyvatel – počet obyvatel k 1. 7. 2001



Graf č. 5

Celkový přírůstek/úbytek obyvatel 1990 - 2006

města přepočtený na 1000 obyv. střed. stavu*

6,0 4,0 2,0 0,0 -2,0

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

-4,0 -6,0 -8,0 -10,0 celk.úbytek/1000obyv.středního stavu

Zdroj: Český statistický úřad * střední stav obyvatel – počet obyvatel k 1. 7. daného roku

Graf č. 6

Přirozený přírůstek/úbytek obyv. města přepočtený na 1000 obyv. střed. stavu 1990 - 2006

14 12 10 8 6 4 2

2,5 0,9

1,3

1,5 -0,1

0

-1,5 -1,2

-1,7

-0,9 -1,2

-2,1

-1,1 -1,4 -1,4

-0,9

0,4 -1,0

-2 -4

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 zemřelí/1000 obyv.stř.stavu narození/1000 obyv.stř.stavu přir.přírustek/1000 obyv.stř.stavu

Zdroj: Bilance obyvatelstva ČSÚ

Taktéž vitální index, udávající počet narozených na 1000 zemřelých, byl v roce 2001 příznivější v porovnání s vyššími územními samosprávnými jednotkami (město Hradec Králové 885, okres Hradec Králové 847, Královéhradecký kraj 853, ČR 842). V roce 2004 dosáhl vitální index ve městě Hradec Králové hodnoty 905, v roce 2005 899, což je mírný nárůst oproti roku 2001, ale již horší hodnota v porovnání s vyššími územními celky (okres Hradec Králové 948,



Královéhradecký kraj 946). V roce 2006 se poprvé od roku 1993 narodilo více lidí než zemřelo, proto vitální index dosáhl vysoké hodnoty 1 044 (v kraji hodnota pouze 965, v ČR 1013). Míra úmrtnosti je ve srovnání s vyššími územními celky nižší (město Hradec Králové v r. 2006 = 9,5 zemřelých/1000 obyvatel středního stavu, Královéhradecký kraj 10,36 a ČR 10,26). Porodnost je ve městě podstatně nižší, v roce 2005 dosáhla hodnota 8,86 na 1000 obyvatel středního stavu (okres Hradec Králové 9,70 narozených/1000 obyvatel středního stavu, Královéhradecký kraj 9,86 narozených/1000 obyvatel středního stavu). V roce 2006 se narodilo 938 dětí a tím se počet porodů na 1000 obyvatel středního stavu zvýšil na hodnotu 9,9. Graf č. 7

Vývoj sňatečnosti, rozvodovosti a potratovosti v Hradci Králové v letech 1991 - 2006

14 12 10 8 6 4 2 0 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 potraty/1000 obyv.stř.stavu sňatky/1000 obyv.stř.stavu rozvody/1000 obyv.stř.stavu Zdroj: Český statistický úřad

Počet potratů v časové řadě od roku 1991 do roku 2004 mírně klesal (v roce 1991 1301, v roce 2004 pouze 505 potratů). V roce 2006 bylo ve městě zaznamenáno 510 potratů. Přepočteme-li potraty na 1000 obyvatel středního stavu, od roku 1991 (13 potratů/1000 obyv. středního stavu) se počet snížil na 5,4 potratů/1000 obyv. středního stavu (rok 2006). Potratový index (počet potratů na 100 živě narozených) stále převyšuje republikovou hodnotu. V roce 2006 činila hodnota potratového indexu 54,4. Sňatečnost v souladu s celorepublikovým trendem v průměru klesá, nejnižší hodnoty dosáhla v roce 1999 (5 sňatků/1000 obyv. středního stavu), v roce 2006 se již díky silným demografickým ročníkům mírně zvýšila na hodnotu 5,5 sňatků/1000 obyvatel středního stavu. Méně příznivá je též rozvodovost v Hradci Králové, počet rozvodů na 1000 obyvatel středního stavu ale v posledních letech mírně klesá. V r. 2000 byla míra rozvodovosti 3,9, v roce 2006 3,7. Také index rozvodovosti (počet rozvodů/100 sňatků) získává příznivější vývoj z hodnoty 71 v roce 2000 až na hodnotu 61,7 v roce 2005. Pro rok 2006 se tento index zvýšil na 68,3.



Graf č. 8

Rozvodový a potratový index v Hradci Králové v letech 1991 - 2006

120,00 100,00 80,00 60,00 40,00 20,00 0,00 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 potratový index (počet potratů/100 narozených)

rozvodový index (počet rozvodů/100 sňatků)


1.3.2

Mechanická měna obyvatelstva

Město Hradec Králové populačně ztrácí převážně migrací. Od roku 1994 má město záporné migrační saldo, v roce 2001 dosáhlo hodnoty 7,9 (přepočteno na 1000 obyvatel středního stavu). V roce 2006 došlo ke snížení na 2,3. Migrační ztráta se výrazně podílí na celkové záporné měně obyvatelstva Hradec Králové. Vycházíme-li z jediného dostupného zdroje zjišťování důvodů migrace ČSÚ, mezi častými důvody uváděnými jako důvod stěhování se objevují bytové důvody, případně následování rodinného příslušníka, což je většinou též z důvodů dostupnosti bydlení. Úbytek obyvatelstva zapříčiněný migrací je z početního hlediska dokonce trvale závažnější než úbytek přirozenou měnou. Migrační saldo bylo v roce 2006, podobně jako v předcházejících letech, záporné, konkrétně -216 osob, což je vyšší číslo než v roce 2005 (-169). Každoroční celkový úbytek obyvatel se tak pohybuje v řádech stovek osob (-176 osob v roce 2006).



Graf č. 9

Migrační měna obyvatelstva Hradce Králové přepočtená na 1000 obyvatel středního stavu 1990 - 2006

30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 -5,0 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 -10,0

migrační přír./1000 obyv.stř.stavu přistěhovalí/1000 obyv.stř.stavu vystěhovalí/1000 obyv.stř.stavu


Graf č. 10

Důvody vystěhování z Hradce Králové v letech 1991 - 2004

100%

80%

jiný důvod násled. rodin. příslušníka bytové důvody

60%

rozvod sňatek zdravotní důvody

40%

učení, studium přiblížení k pracovišti změna pracoviště

20%

19 91 19 92 19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04

0%




1.4

PROGNÓZA OBYVATELSTVA

Prognóza budoucího vývoje počtu a věkové struktury obyvatelstva města předpokládá trvalý úbytek obyvatelstva města a zároveň jeho demografické stárnutí, tedy výrazné změny ve věkové struktuře směrem k růstu podílu poproduktivní složky a snižování podílu dětské složky obyvatelstva. Tento vývoj se však nijak zásadně neliší od předpokládaného populačního vývoje dalších velkých měst a celé České republiky. Prognóza vývoje obyvatelstva Hradce Králové do roku 2030 předpokládá s nárůstem počtu obyvatel města nad 60 let až o 10 %. Podíl obyvatel v produktivním věku se za 20 let pravděpodobně sníží o 8 %. Naopak podíl předproduktivní složky obyvatel bude klesat jen minimálně. Prognóza obyvatelstva města předpokládá v nadcházejících zhruba 20 letech postupné snižování počtu obyvatelstva, v roce 2030 počet obyvatel pravděpodobně klesne pod 90 000 (ovšem za předpokladu, že nedojde k zásadním změnám v migračním pohybu nebo např. k administrativním změnám, ke změnám hranic města aj.) Graf č. 11

Očekávané relativní zastoupení hlavních věkových skupin v letech 2010 - 2030

podíl věkové skupiny v %

60 50 40 0-14

30

15-59 60+

20 10 0 2010

2015

2020

2025

2030

Zdroj: MmHK - Prognóza vývoje obyvatelstva Hradce Králové do roku 2030



počet obyvatel ve věku

Graf č. 12

Předpokládaný vývoj seniorské složky a celkového počtu obyvatelstva Hradce Králové do roku 2030

30000

98 000

25000

96 000 94 000

20000

65+ 92 000 75+

15000 90 000 10000

88 000

5000

85+ celkem

86 000

0

84 000 2004

2010

2015

2020

2025

2030

rok Zdroj: ČSÚ a Prognóza vývoje obyvatelstva Hradce Králové do roku 2030

1.4.1

Prognóza tzv. přirozeného pohybu obyvatelstva

Již v polovině 90. let došlo v České republice k výraznému snížení porodnosti, a to pod hranici tzv. prosté reprodukce. Prosté obnovení generace předpokládá průměrně 2,1 dítěte na ženu (tzv. ukazatel úhrnné plodnosti), dnešní hodnoty jsou hluboce pod touto hranicí, okolo 1,2 – 1,3 dítěte na ženu. Do budoucna se sice očekává určitý nárůst, ale současné prognózy neočekávají návrat k úrovni plodnosti znamenající početní obnovu generace. Je ale nutno podotknout, že zde se prognóza týká rodičovského chování konkrétních lidí a jejich rozhodnutí o počtu dětí a době jejich pořízení závisí na mnoha okolnostech, které nelze jednoznačně předvídat. Vedle snižování porodnosti se do budoucna očekává také postupné zvyšování věku matky při narození dítěte. Za posledních 15 let u nás sice došlo k výraznému posunu, přesto je v České republice průměrný věk matek (28 let) stále o několik let nižší než ve vyspělejších zemích. S velkou pravděpodobností lze u nás předpokládat, že se budeme přibližovat vývoji v těchto zemích. V druhé polovině 20. století byl průměrný věk českých matek velmi nízký, bylo to dáno značným omezením seberealizace v socialistické společnosti. Ženy dnes v průměru déle studují, více cestují, budují svou kariéru atd., což všechno přispívá k odkládání narození dítěte. Mezi negativní faktory působící na odkládání narození dítěte patří složitá ekonomická situace mladých rodin a nepříznivá situace na trhu s byty. S posunem věku, kdy ženy rodí své děti, resp. s jeho odkládáním, souvisí otázka, zda tento odklad nakonec negativně neovlivní celkový počet dětí, které žena porodí. Především resort školství se již musí přizpůsobovat faktu, že do škol nastupuje stále méně dětí. Hradec Králové patří v rámci České republiky mezi města s nejlepšími úmrtnostními poměry. Ukazatel naděje dožití (neboli střední délky života) má v současné době pro ženy hodnotu 79 let a pro muže 74 let. Do budoucna se očekává další prodlužování střední délky života, o něco výraznější u mužů, předpokládá se snižování rozdílu mezi pohlavími. Prodlužování lidského života znamená nárůst podílu i absolutního počtu osob v poproduktivním věku. Velmi zásadní opatření si také tento nevyhnutelný vývoj vyžádá v otázce důchodového systému, především ve zvyšování věku odchodu do důchodu.



1.4.2

Prognóza osídlení, migrace

Populační vývoj na nižších řádech územního členění, např. na úrovni jednotlivých měst, je často výrazně ovlivněn migrací, jejíž prognóza – hlavně v delším časovém výhledu – není natolik spolehlivá jako prognóza přirozené měny obyvatelstva (porodnosti a úmrtnosti). Přestože analýza a prognóza migrace naráží na určité obtížnosti (statistická evidence stěhování, vázanost procesu migrace na konkrétní ekonomické, společenské a politické podmínky, které nejsou snadno předpověditelné), lze s velkou jistotou předpokládat určité trendy související s jednotlivými fázemi urbanizace. Při prognózování se často využívá analogie s vývojem ve vyspělejších společnostech. V posledních desetiletích jsme ve vyspělých zemích svědky změn v rozmístění obyvatelstva, které často nemají jednoznačnou orientaci. Jedná se v prvé řadě o proces suburbanizace, při kterém dochází k územnímu rozšíření urbanizovaného prostoru, k utváření rozsáhlých aglomerací a konurbací. V jaderných částech těchto celků počet obyvatelstva klesá a naopak ve vnějších zónách (i za administrativními hranicemi města) dochází k růstu. Tento proces je však zároveň často konfrontován s reurbanizací, tedy s procesem, který je spojován především s rehabilitací urbanizovaných částí osídlení, především s revitalizací středů měst. V Hradci Králové, stejně jako ve většině dalších velkých měst, se migrační saldo dostalo v první polovině 90. let do záporných hodnot, což zčásti odráží výše popsaný proces suburbanizace. Zčásti je úbytek obyvatelstva způsoben také stěhováním do Prahy. Proces suburbanizace však není pro situaci pracovní síly v Hradci Králové rozhodující, neboť převážná část osob bydlících v zázemí města využívá široké spektrum infrastruktury města. Tzv. obyvatelstvo „fakticky“ bydlící ve městě pracuje, studuje, dopravuje se městskou hromadnou dopravou, nakupuje ve městě a využívá široké spektrum možností k oddychu a zábavě (kulturní a sportovní zařízení). Jak už bylo výše uvedeno, je otázka migrace ovlivněna mnoha faktory. Na jedné straně atraktivitou města (pracovní příležitosti, možnosti bydlení, kvalita života) a na druhé straně aktivním jednáním jednotlivých občanů, jejich konkrétními rozhodnutími vázanými na řadu zvažovaných faktorů. Velká část těchto faktorů je ovlivnitelná ekonomicko-politickými opatřeními.



2

VZDĚLANOSTNÍ PŘEDPOKLADY

STRUKTURA

OBYVATELSTVA

A

2.1

STRUKTURA OBYVATELSTVA PODLE DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ

JEJÍ

Vzdělanostní skladba obyvatel města Hradce Králové je příznivá. Podíl vysokoškolsky vzdělaných osob narůstá (r. 1980 = 8,5 %, r. 1991 = 12,1 %) na současných 14,5 %. Vysokoškolské nebo vyšší odborné vzdělání má téměř 20 % obyvatel města. Zvyšuje se též počet osob se středoškolským vzděláním s maturitou (r. 1981 = 26,3 %, r. 1991 = 31,56 %, r. 2001 = 36,2 %). Celkově nejvyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných je ve věkové kategorii 40 – 44 (24 % z dané věkové kategorie) a 45 - 49 let (19,9 %). Graf č. 13

Vzdělanostní struktura obyvatel Hradce Králové v r. 2001

celkem 70 + 65 - 69 bez vzdělání

60 - 64

základní vč. neukončené

55 - 59

učňovské

50 - 54

střední odborné

45 - 49

učňovské s maturitou

40 - 44

úplné střední vč. nástavbové vyšší odborné

35 - 39

vysokoškolské

30 - 34

nezjištěné

25 - 29 20 - 24 15 - 19 0%

20%

40%

60%

80%

100%

Zdroj: SLDB 2001



Tabulka č. 3

Vzdělanostní struktura obyvatel dle věku v r. 2001 v tom

Věk.kateObyvatelstvo gorie

úplné střed. bez základní střední učňovské vyšší učňovské vč.nástavbovzdělání vč.neukonč. odborné s m aturitou odborné vého

vysokoškolské

nezjištěno

15 - 19

6 093

8

5 204

195

154

16

465

0

0

51

20 - 24

7 766

20

463

907

959

282

4 318

212

450

155

25 - 29

7 936

13

383

990

1 554

244

3 083

103

1 390

176

30 - 34

6 269

11

260

614

1 243

143

2 485

74

1 291

148

35 - 39

6 013

8

287

811

849

154

2 282

58

1 436

128

40 - 44

6 220

14

411

1 331

651

65

2 076

84

1 501

87

45 - 49

7 799

12

677

1 845

917

74

2 463

107

1 550

154

50 - 54

8 011

8

762

1 879

1 037

76

2 816

133

1 186

114

55 - 59

6 878

9

713

1 487

867

31

2 390

156

1 157

68

60 - 64

4 993

8

671

1 040

735

19

1 727

166

596

31

65 - 69

4 784

17

940

885

863

25

1 227

183

601

43

10 279

31

2 699

2 305

1 944

48

1 925

316

847

164

70 + celkem

83 041

159

13 470

14 289

11 773

1 177

27 257

1 592

12 005

1 319

100,00%

0,19%

16,22%

17,21%

14,18%

1,42%

32,82%

1,92%

14,46%

1,59%

Zdroj: SLDB 2001

Vzdělanostní struktura obyvatelstva Hradce Králové je v republikovém srovnání příznivá a i do budoucna se očekává její zlepšování. To je dáno jednak přirozenou měnou obyvatelstva (starší občané mají v průměru nižší vzdělání než mladší lidé) a dále pak ve společenském povědomí stále rostoucím důrazem na hodnotu vzdělání, který vede k tomu, že stále více mladých lidí studuje. Celkově se tak prodlužuje průměrná délka školní docházky. Podíl vysokoškolsky vzdělaných osob tvoří v Hradci Králové zhruba 15 % (údaj ze Sčítání lidu, domů a bytů 2001, sleduje se obyvatelstvo starší 15 let) a nadále vykazuje plynulý růst. Podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva je v Hradci Králové výrazně vyšší než v celé České republice, kde tvoří necelých 9 %. Ještě výraznější rozdíl je při srovnání s Královéhradeckým krajem, kde vysokoškoláci tvoří 7,5 %. Podíl osob s vysokoškolským vzděláním je v Hradci Králové téměř srovnatelný s hlavním městem Prahou, která má nejvyšší podíl obyvatelstva s vysokoškolským vzděláním – 18,8 %. Spolu s osobami s vyšším odborným vzděláním pak tato kategorie tvoří celou pětinu obyvatelstva Hradce Králové. Zhruba třetina obyvatelstva má nejvyšší dosažené vzdělání ukončené maturitou, další třetina jsou pak lidé vyučení. Zbylých 17 % tvoří lidé s ukončeným či neukončeným základním vzděláním.



Graf č. 14

Obyvatelstvo nad 15 let podle nejvyššího dosaženého vzdělání

Vysoké školy 15 %

Základní školy 17 %

Vyšší odborné školy 5%

Střední školy 32 %

Odborné školy a učiliště 31 %

Zdroj: SLDB 2001



2.2

STRUKTURA SEKUNDÁRNÍHO ŠKOLSTVÍ V HRADCI KRÁLOVÉ

Na území města působí celkem 23 středních a vyšších odborných škol, odborných učilišť a učilišť. V Hradci Králové jsou studentům a učňům k dispozici vedle 4 gymnázií a 2 obchodních akademií také střední průmyslové školy (stavební, strojní), střední odborné školy a učiliště (např. aplikované kybernetiky, veterinární, hudebních nástrojů a nábytku, zahradnictví, obchodní, služeb aj.). Ve školním roce 2005/2006 studovalo na středních a vyšších odborných školách celkem 10 348 studentů. V tomto roce vyšlo ze škol 2 349 studentů a učňů, z toho 400 bylo absolventů gymnázií a 145 bylo absolventů vyšších odborných škol.

Tabulka č. 4

Přehled středních a vyšších odborných škol v Hradci Králové, celkový počet studentů a počet absolventů ve školním roce 2005/2006 Počet studentů

Škola Gymnázium Boženy Němcové Gymnázium J. K. Tyla První soukromé jazykové gymn. Hradec Králové, s.r.o. Biskupské gymnázium Bohuslava Balbína Střední průmyslová škola Střední průmyslová škola stavební Střední odborná škola veterinární Střední škola aplikované kybernetiky, s.r.o. Obchodní akademie Střední zdravotní škola a Vyšší zdravotní škola VOŠ a Střední odb. šk. podnikatelská, s.r.o. Soukr. obchodní akademie a VOŠ cest. ruchu, s.r.o. Evangelická akademie - VOŠ biblická Soukromá stř. zahradnická šk. manag. a obchodu, s.r.o. SOŠ a SOU, Hradební 1029 SOŠ a SOU, Vocelova 1338 SOŠ a SOU hudebních nástrojů a nábytku Soukromá hotelová škola a SOU služeb, s.r.o. SOU obchodní, Velká SOU služeb, Dlouhá OU, U a Praktická škola, 17. listopadu Speciální školy, Hradecká Speciální škola pro sluchově postižené Celkem

Počet absolventů

611 594 296

121 142 55

539 654 581 354 397 344 969 240 312 7 200 1 112 629 423 398 567 582 413 17 109 10 348

82 173 128 74 94 87 193 76 90 4 32 235 165 113 66 121 144 126 3 25 2 349

Zdroj: Krajský úřad Hradec Králové, odbor školství



Tabulka č. 5

Škola

Přehled studovaných oborů na středních odborných školách v Hradci Králové, celkový počet studentů a počet absolventů ve školním roce 2005/2006 Obor studia

Strojírenství Strojník požár. techniky Automatizační technika Střední průmyslová škola Slabopr. elektrotechnika Technické lyceum Provozní technika Podnikání v tech. povolání Stavebnictví Technická zař.budov Střední průmyslová škola stavební Geodézie-geodézie Stavebnictví Střední odborná škola veterinární Veterinární prevence Výpočetní technika Střední škola aplikované Virtuální grafika kybernetiky, s.r.o. Výpočetní technika Obchodní akademie Obchodní akademie Ekonomické lyceum Všeobecná sestra Zdravotnický asistent Zubní technik Střední zdravotní škola Zdravotní laborant a Vyšší zdravotní škola Laboratorní asistent Farmaceutický laborant Zdravotnické lyceum VOŠ a Střední odb. šk. Podnikatel pro obchod a služby podnikatelská, s.r.o. Soukr. obchodní akademie a VOŠ Obchodní akademie cest. ruchu, s.r.o. Ekonomické lyceum Soukromá stř. zahradnická šk. Zahradnictví manag. a obchodu, s.r.o. Elektronické poč.syst. Knihov. a inf. syst. a služ. SOŠ a SOU, Hradební 1029 Metody a tech. inf. práce Elektrotechnika Silniční doprava SOŠ a SOU, Vocelova 1338 Silnič.doprava-prov.a údr. voz. Provoz a ekonomika dopravy Nábytkářství SOŠ a SOU hudebních nástrojů a nábytku Konstrukce a tvorba nábytku Soukromá hotelová škola a SOU Hotelnictví a turismus služeb, s.r.o. Speciální škola pro sluchově Předškolní a minošk. ped. postižené Celkem

Počet studentů 169 0 114 242 91 15 23 420 103 56 2 354 209 135 53 311 33 260 188 63 92 32 62 32

Počet absolventů 47 24 29 59 0 14 0 102 26 0 0 74 56 38 0 87 0 72 0 0 27 0 29 0

146

40

96 114

24 26

200

32

171 60 57 15 105 0 57 47 49

25 0 0 0 0 18 0 20 0

158

23

46

8

4 380

900




Tabulka č. 6

Přehled studovaných oborů na vyšších odborných školách v Hradci Králové, celkový počet studentů a počet absolventů ve školním roce 2005/2006 Počet studentů 52 26 33 28 25 32 44

Počet absolventů 20 0 0 26 0 19 0

Podnikatel pro obchod a služby

94

36

Cestovní ruch

102

40

7

4

443

145

Škola

Obor studia

Střední zdravotní škola a Vyšší zdravotní škola

Dipl. všeobecná sestra Dipl. dětská sestra Dipl. farmaceutický asistent Dipl. fyzioterapeut Dipl. zdravotní laborant Dipl. zubní technik Dipl. radiologický asistent

VOŠ a SOŠ podnikatelská, s.r.o. Soukromá OA a VOŠ cestovního ruchu, s.r.o. Evangelická akademie - VOŠ biblická Celkem

Katech.-pastorační činnost


Nejvíce studentů vyšších odborných škol v Hradci Králové studuje zdravotnické obory. Pro analýzu pracovní síly v Hradci Králové jsou relevantní údaje o školách nejen v samotném městě, ale také v širším okolí. Následující tabulka nabízí strukturu studovaných oborů v okrese Hradec Králové. Část studentů mimohradeckých škol totiž po ukončení vzdělání bude tvořit potenciální pracovní sílu ve městě 2 .

2

Dojížďka za studiem ovšem může směřovat i do škol mimo okres Hradec Králové. Tedy ani tento přehled škol v celém okrese není z věcného hlediska kompletní. Nutno zmínit např. snadno dosažitelné Pardubice, které nabízejí také širokou škálu středních škol a učilišť.



Tabulka č. 7

Oborová struktura sekundárního školství v okrese Hradec Králové, měřeno na 1. ročník maturitních a nematuritních oborů, školní rok 2005/2006 Maturita v oboru

Vyučení v oboru

23 Strojírenství a strojírenská výroba

123

192

26 Elektrotechnika, telekomun. a výp. technika

220

112

29 Potravinářství a potravinářská výroba

0

102

31 Textilní výroba a oděvnictví

0

9

33 Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů

33

52

34 Polygrafie

0

29

36 Stavebnictví, geodézie a kartografie

143

88

37 Doprava a spoje

28

0

39 Speciální a interdisciplinární tech. obory

30

0

41 Zemědělství a lesnictví

34

57

43 Veterinářství a veterinární prevence

87

0

53 Zdravotnictví

117

0

63 Ekonomika a administrativa

145

0

64 Podnikání v oborech, v odvětví

29

0

65 Gastronomie, hotelnictví a turismus

39

189

66 Obchod

27

74

68 Právo, právní a veřejnoprávní činnost

30

0

69 Osobní a provozní služby

30

134

72 Publicistika, knihovnictví a informatika

30

0

75 Pedagogika, učitelství a sociální péče

40

0

78 Obecně odborná příprava

129

9

79 Gymnázia

444

0

Skup. oborů

82 Umění a užité umění Celkem

80

6

1 838

1 053


Nejvíce středoškolských studentů se v okrese Hradec Králové vzdělává na gymnáziích, dále v oborech elektrotechnika, ekonomika, stavebnictví, strojírenství a zdravotnictví. Silně je také zastoupena skupina oborů, která spadá do obecně odborné přípravy (technická, ekonomická a zdravotnická lycea). Z učebních oborů jsou nejčastěji studovanými obory gastronomie a turismus, dále strojírenství, osobní a provozní služby, elektrotechnika a potravinářství. Ve školním roce 2005/2005 studovalo v prvních ročnících maturitních oborů v okrese Králové celkem 1 838 studentů, v nematuritních oborech 1 053.



2.3

VYSOKÉ ŠKOLY A VĚDECKÉ INSTITUCE

Hradec Králové je významným univerzitním městem, působištěm šesti fakult celkem tří univerzit. Je sídlem Univerzity Hradec Králové, dvou fakult Univerzity Karlovy v Praze – Lékařské a Farmaceutické fakulty a jedné fakulty Univerzity obrany sídlící v Brně – Fakulty vojenského zdravotnictví. Vysoké školy zajišťují nejen výuku v široké škále bakalářských, magisterských a doktorských studijních programů a v programech celoživotního vzdělávání, ale jsou spolu s dalšími spolupracujícími institucemi také centry vědeckovýzkumné činnosti. Město Hradec Králové se může pyšnit vynikající tradicí lékařských studií, která je umocněná přítomností fakultní nemocnice. Již déle než 60 let, tedy od roku 1945 zde působí Lékařská fakulta Univerzity Karlovy, v roce 1951 pak vznikla Vojenská lékařská akademie Jana Evangelisty Purkyně v Hradci Králové, dnešní Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany. Již 30 let ve městě působí Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, jedna ze dvou farmaceutických fakult v České republice. Vedle vzdělávací činnosti jsou tyto fakulty také významnými centry vědecké práce, spolu s dalšími institucemi a firmami působícími v této oblasti. Je to především Ústav experimentální biofarmacie, společné pracoviště Akademie věd a společnosti PRO.MED.CS nebo Zdravotní ústav se sídlem v Hradci Králové.

2.3.1

Univerzita Hradec Králové

Univerzita Hradec Králové patří mezi mladé univerzity, jejichž vznik umožnily společenské změny po roce 1989. V současnosti tvoří svazek univerzity tři fakulty – pedagogická, informatiky a managementu a humanitních studií, které navštěvuje kolem sedmi tisíc studentů. Přes svoji relativně krátkou existenci se univerzita může opírat o dlouholetou tradici vzdělávání ve městě i v regionu. Ve smyslu svého poslání univerzita dlouhodobě rozšiřuje spektrum své vzdělávací nabídky od původně úzce specializovaných oborů učitelské přípravy po současný široký vějíř 25 akreditovaných studijních programů a 88 akreditovaných studijních oborů. •

Pedagogická fakulta

Vzniku Pedagogické fakulty, nejstaršího a největšího subjektu Univerzity Hradec Králové, předcházela dlouhá éra existence odborných ústavů pečujících o rozvoj vzdělanosti obyvatelstva. Nyní tvoří fakultu devatenáct kateder a ústavů, které zabezpečují vysokoškolskou přípravu v oborech sahajících od učitelství, přes umělecké disciplíny, sociální obory, až po technická a přírodovědná studia. Posláním Pedagogické fakulty je vzdělávání podle akreditovaných učitelských i neučitelských studijních programů v oblasti humanitní, pedagogické, sociální, přírodovědné, technické, tělovýchovné a umělecké. Absolventům je podle typu studijního programu udělován titul bakalář, magistr nebo doktor. Kromě toho může být na základě rigorózního řízení udělen titul doktor filozofie. Na fakultě studuje více jak 4 500 studentů zapsaných v bakalářských, magisterských i doktorských studijních programech, a to v prezenční i v kombinované formě studia. Kromě toho na fakultě studuje přibližně 1 700 účastníků různých forem celoživotního vzdělávání. Realizované programy jsou určeny jak k získání nebo k rozšíření pedagogické způsobilosti, tak ke všeobecnému vzdělávání účastníků. Jedním z nejúspěšnějších programů celoživotního vzdělávání Pedagogické fakulty UHK je Univerzita třetího věku. Počty přijímaných studentů z celé České republiky neustále rostou, zájem však ve většině oborů překračuje kapacitní možnosti.



•

Fakulta informatiky a managementu

Fakulta informatiky a managementu nabízí studium v bakalářských (Aplikovaná informatika, Informační management, Finanční management, Management cestovního ruchu a Sportovní management), magisterských (Informační management) a doktorandských studijních programech (Systémové inženýrství a informatika), a to jak v prezenční, tak v kombinované formě studia. Na fakultě studuje více než 1 800 studentů. Úspěšně se rozvíjí mezinárodní spolupráce - v rámci získaných grantů měli a mají pracovníci a studenti možnost krátkodobých studijních pobytů na univerzitách ve Velké Británii, Francii, Španělsku, Nizozemí, Řecku, Německu, Rakousku, Irsku a Portugalsku. Institut dalšího vzdělání, který je součástí fakulty pořádá celou řadu zajímavých kurzů a školení pro instituce, firmy i jednotlivce. •

Fakulta humanitních studií

Fakulta humanitních studií Univerzity Hradec Králové vznikla k 1. září 2005 oddělením od Pedagogické fakulty a je tak nejmladší a nejmenší fakultou univerzity. Do svého svazku Fakulta humanitních studií převzala Ústav filosofie, politických a společenských věd, Archeologické centrum a někdejší Ústav historických věd Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové. Posledně jmenované pracoviště se současně k datu vzniku Fakulty humanitních studiíí rozdělilo na pracoviště dvě, a to na Historický ústav a na Katedru pomocných věd historických a archivnictví. Na Fakultě humanitních studií lze studovat v bakalářském (Politologie, Historické vědy), magisterském (Historické vědy) i doktorském studijním programu Historické vědy – obor české a československé dějiny).

2.3.2 •

Univerzita Karlova v Praze Lékařská fakulta v Hradci Králové

Lékařská fakulta v Hradci Králové je nejstarší vysoká škola ve východních Čechách. Byla založena v roce 1945, zpočátku jako fakultní pobočka pražské Fakulty všeobecného lékařství, později se stala samostatnou fakultou Univerzity Karlovy. Fakulta zajišťuje v bakalářském programu obor Ošetřovatelství pro další vzdělávání zdravotních sester, v magisterských programech výuku lékařů a stomatologů a v doktorském studiu výchovu vědeckých pracovníků. •

Farmaceutická fakulta v Hradci Králové

Farmaceutická fakulta v Hradci Králové byla založena v roce 1969. Na fakultě lze studovat bakalářský studijní program Zdravotnická bioanalytika (prezenční a kombinovaná forma studia), magisterský studijní program Farmacie a Zdravotnická bioanalytika. V rámci rigorózního řízení je fakulta oprávněna udělovat v oboru Farmacie akademický titul doktor farmacie a v oboru Zdravotnické bioanalytiky akademický titul doktor přírodních věd. Pro doktorské studium nabízí fakulta studijní programy Farmacie, Biochemie a Organická chemie. Absolvent Farmaceutické fakulty získává během studia komplexní znalosti o přípravě, výrobě a hodnocení léčiv a léčivých přípravků, metabolismu, účincích a užití léčiv a léčivých přípravků, o působnosti toxických látek a o právních a jiných aspektech souvisejících s farmaceutickou praxí. Fakulta rovněž zřizuje některé další formy vzdělávání. V současné době k nim patří zájmový specializační program celoživotního vzdělávání Léčivé rostliny a přípravný kurz pro zájemce o studium na fakultě.



2.3.3

Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové

Fakulta vojenského zdravotnictví se sídlem v Hradci Králové je od roku 2004 součástí Univerzity obrany v Brně. Historie přípravy vojenských lékařů a farmaceutů v Hradci Králové sahá do roku 1951, kdy vznikla Vojenská lékařská akademie na bázi existující Lékařské fakulty UK, která v Hradci Králové působila od roku 1945. V roce 1958 byla přetvořena do organizační podoby Vojenského lékařského výzkumného a doškolovacího ústavu J. E. Purkyně. V této podobě působila až do roku 1988, kdy se vrátila k původnímu názvu, který výstižněji postihoval škálu jejich hlavních činností. Transformací do podoby Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v roce 2004 se náplň dosavadní činnosti školy nemění. Svoji vědeckopedagogickou činnost zaměřuje zejména na moderní přípravu lékařů, farmaceutů a zdravotnických manažerů pro ozbrojené síly České republiky. V rámci bakalářského studijního programu připravuje odborníky v oboru Vojenský zdravotnický management. V magisterském studijním programu nabízí obory Vojenské všeobecné lékařství a Vojenská farmacie. Tříletý doktorský vědní program se uskutečňuje v oborech Vojenská hygiena, Vojenská chirurgie, Vojenská radiobiologie, Vojenské vnitřní lékařství, Epidemiologie, Lékařská mikrobiologie, Toxikologie a Molekulární patologie. Královéhradecká Fakulta vojenského zdravotnictví plní důležité poslání ve strukturách NATO a podílí se na řešení medicínských výzkumných úkolů. Na vysoké úrovni jsou kontakty školy s partnerskými zahraničními pracovišti. Do vojenskoodborné výuky jsou průběžně zaváděny standardy platné v rámci NATO. Dohodou je zakotvena spolupráce s Akademií sanitní a zdravotní služby Bundeswehru v Mnichově, Lékařskou školou v Lyonu, s polskou Lékařskou akademií v Lodži a s obdobnými vojenskými pracovišti v Evropě a USA. Ve vysokoškolské výchově spolupracuje s Univerzitou Karlovou v Praze – Lékařskou fakultou a Farmaceutickou fakultou v Hradci Králové. Samozřejmostí je spolupráce s dalšími fakultami Univerzity obrany v Brně. Cílem školy je být i v budoucnosti moderní vysokoškolskou institucí, rozšiřovat spolupráci ve vědecké a pedagogické oblasti s obdobnými pracovišti doma i v zahraničí.



Tabulka č. 8

Přehled bakalářských a magisterských studijních oborů na vysokých školách působících v Hradci Králové

Pedagogická fakulta Univerzita Hradec Králové

Bakalářské studijní programy Biologie Fyzika Politologie Sociální politika a sociální práce Historické vědy Mediální a komunikační studia Filologie Speciální pedagogika Specializace v pedagogice Magisterské/navazující magisterské studijní programy Učitelství pro základní školy Učitelství pro střední školy Vychovatelství Sociální politika a sociální práce Speciální pedagogika Specializace v pedagogice

Fakulta informatiky a managmentu Univerzita Hradec Králové

Fakulta humanitních studií Univerzita Hradec Králové

Lékařská fakulta v Hradci Králové Univerzita Karlova v Praze

Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Univerzita Karlova v Praze

Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzita obrany

Bakalářské studijní programy Aplikovaná informatika Ekonomika a management Systémové inženýrství a informatika Magisterské/navazující magisterské studijní programy Aplikovaná informatika Systémové inženýrství a informatika Bakalářské studijní programy Politologie Historické vědy Technická podpora humanitních věd Magisterské/navazující magisterské studijní programy Historické vědy Bakalářské studijní programy Ošetřovatelství Magisterské/navazující magisterské studijní programy Všeobecné lékařství Zubní lékařství Bakalářské studijní programy Zdravotnická bioanalytika Magisterské/navazující magisterské studijní programy Farmacie Zdravotnická bioanalytika Bakalářské studijní programy Vojenský zdravotnický management Magisterské/navazující magisterské studijní programy Vojenské všeobecné lékařství Vojenské zubní lékařství Vojenská farmacie

Zdroj: Vědeckovýzkumná a rozvojová základna v Hradci Králové, 2006



3

ZAMĚSTNANOST

3.1

STRUKTURA OBYVATELSTVA PODLE EKONOMICKÉ AKTIVITY

Ekonomická aktivita patří mezi významné charakteristiky populace města. Lze ji sledovat dle odvětví, dle zaměstnaneckého poměru, dle věkové struktury obyvatel atd. V Hradci Králové bylo dle výsledků Sčítání lidu domů a bytů (SLDB) v roce 2001 celkem 50 630 ekonomicky aktivních obyvatel a z toho 47 610 pracujících, tj. 49 % z obyvatel, což představuje vyšší ekonomickou aktivitu obyvatelstva v krajském i republikovém měřítku. Tabulka č. 9

Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity

OBYVATELSTVO CELKEM

97 155

EKONOMICKY AKTIVNÍ CELKEM

50 630

V TOM

47 610

ZAMĚSTNANÍ Z TOHO

PRACUJ. DŮCHODCI ŽENY DOV.

NA

2 885 MAT.

556

NEZAMĚSTNANÍ

3 020

EKONOMICKY NEAKTIVNÍ CELKEM

45 411

Z TOHO

NEPRACUJ. DŮCHODCI

21 858

ŽÁCI, STUDENTI, UČNI

16 220

OSOBY S NEZJIŠTĚNOU EKONOMICKOU AKTIVITOU

1 114

Zdroj: SLDB 2001

Graf č. 15

Ekonomická aktivita obyvatel Hradce Králové v r. 2001 100%

obyvatelstvo celkem

80%

60%

40%

20%

pracující celkem

nezaměstnaní věkováekonomicky kategorie neaktivní

nezjištěno

70 +

65 - 69

60 - 64

55 - 59

50 - 54

45 - 49

40 - 44

35 - 39

30 - 34

25 - 29

20 - 24

15 - 19

0-14

0%

nezjištěná ekonomická aktivita

Zdroj: SLDB 2001



Pracující obyvatelstvo je nejvíce zastoupeno ve věkových kategoriích 45 - 49 a 50 - 54 let (téměř 7 000 obyvatel v obou kategoriích). Graf č. 16

Pracující obyvatelstvo Hradce Králové dle věku v r. 2001

70 + 65 - 69 60 - 64

věková kategorie

55 - 59 50 - 54

z toho pracující

45 - 49

obyvatelstvo celkem

40 - 44 35 - 39 30 - 34 25 - 29 20 - 24 15 - 19 0 - 14

0

2000

4000

6000

8000

10000

12000

14000

16000

počet Zdroj: SLDB 2001

Hodnotíme-li obyvatele dle zaměstnaneckého poměru, 4,1 % obyvatel jsou zaměstnavatelé, 78,8 % zaměstnanci a 11,9 % je samostatně výdělečně činných. Nejvyšší zastoupení zaměstnavatelů je v aktivním věku mužů 40 - 49 let, zaměstnanci jsou nejčetnější ve starších věkových kategoriích nad 50 let.

3.2

POHYB OBYVATELSTVA ZA PRACÍ

Pohyb obyvatelstva za prací uvnitř města a hlavně z a do města v rámci regionu je významným prostorovým procesem. Pohyb obyvatelstva za prací mimo město je velmi nízký, neboť Hradec Králové je významným meziregionálním střediskem, které samozřejmě koncentruje řadu pracovních příležitostí. Z Hradce Králové vyjíždí za prací pouze 7,6 % z počtu pracujících do jiné obce (v Královéhradeckém kraji 32,5 % a v okrese Hradec Králové 24,8 %).



Tabulka č. 10

Obyvatelstvo dle ekonomické aktivity a vyjížďky za prací v r. 2001 z toho pracující

Územní jednotka

Obyvatelstvo celkem

celkem abs.

ČR CELKEM

z počtu pracujících pracoviště v jiné obci ČR %

abs.

%

10 230 060

4 766 463

46,6

1 434 336

30,1


550 724

262 014

47,6

85 280

32,5

okres Hradec Králové

160 558

76 921

47,9

19 091

24,8

97 155

47 610

49,0

3 631

7,6

HRADEC KRÁLOVÉ Zdroj: SLDB 2001

Nižší dojížďka za prací je zpravidla vždy u sídel, která mají charakter střediska (jádra) a která tedy plní nerůznější střediskové funkce. Z obcí sousedících s Hradcem Králové dojíždí do zaměstnání mimo obec trvalého bydliště 74,1 % ekonomicky aktivních, u převážné většiny z nich lze předpokládat, že za prací dojíždějí právě do Hradce Králové, což je umožněno také dobrou dopravní dostupností (často i prostřednictvím městské hromadné dopravy). Z následující tabulky je patrné, že se podíl pracujících za poslední desetiletí snížil o 7 %. Naopak podíl vyjíždějících z Hradce Králové se o něco zvýšil. Tabulka č. 11

Podíl pracujících a vyjíždějících za prací mimo město 1991 a 2001

ROKY

1991

2001

PODÍL PRACUJÍCÍCH Z OBYVATELSTVA

54,7%

47,3%

PODÍL VYJÍŽDĚJÍCÍCH ZA PRACÍ

9,4%

9,7%

nemusí

do


Většina obyvatel Hradce (36 154 pracujících).

Králové

zaměstnání

dojíždět

do

jiné

obce

Nejvíce ekonomicky aktivních vyjíždí za prací do jiného kraje (3 161). Vzhledem k blízkosti a snadné dosažitelnosti Pardubic, lze předpokládat, že většina dojíždějících pracuje právě v tomto krajském městě. Mimo město Hradec Králové vyjíždí do školy 1 033 žáků.



Tabulka č. 12

Vyjíždějící do zaměstnání a škol mimo Hradec Králové

VYJÍŽDĚJÍCÍ DO ZAMĚSTNÁNÍ

42 659

Z TOHO

36 154

V RÁMCI OBCE V RÁMCI OKRESU V RÁMCI KRAJE DO JINÉHO KRAJE

ŽÁCI VYJÍŽDĚJÍCÍ DENNĚ MIMO OBEC

1 207 968 3 161 1 033

Zdroj: SLDB 2001

Pohyb obyvatel za prací prochází určitými změnami, bohužel je však souhrnně statisticky sledován pouze při Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB), tedy jednou za 10 let. Je ovlivněn atraktivitou města, strukturou pracovních příležitostí v něm, ale na druhé straně i charakteristikami obcí v zázemí města a strukturou jejich obyvatel.



3.3

EKONOMICKÝ PROFIL MĚSTA

Ekonomická struktura města je odrazem staršího i nedávného vývoje města, ale i současných společenských a politických podmínek. Hradec Králové je regionálním (krajským) centrem správy, kultury, školství, zdravotnictví atd. Tato odvětví dnes zaměstnávají zhruba čtvrtinu ekonomicky aktivního obyvatelstva města. Oborová skladba místního průmyslu je relativně pestrá, pokud jde o výrobní i nevýrobní obory, a vyvážená, pokud jde o podíly priméru (zemědělství), sekundéru (průmysl a stavebnictví), terciéru (doprava, spoje, obchod, komerční a veřejné služby) a kvartéru (věda a výzkum). Výhodou je poměrně moderní technická základna (včetně zřetelné proinovační atmosféry) a nekonfliktní územní rozmístění průmyslových závodů.

3.3.1

Struktura ekonomických subjektů

Struktura pracujících podle sektorů národního hospodářství je charakteristická především vysokým podílem osob pracujících v terciéru a kvartéru, kde pracuje 70 % ekonomicky aktivních obyvatel města. V sektoru primárním (zemědělství, lesnictví) pracuje pouze 1,5 % ekonomicky aktivních obyvatel. Zbylých 30 % pracuje v sektoru sekundárním (průmysl, stavebnictví). Následující graf ukazuje rozložení zaměstnanců dle oborů jejich činnosti. Graf č. 17

Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle oborů činnosti v Hradci Králové

pohostinství, ostatní zemědělství ubytování 1% 8% 4%

školství, zdravotnictví 16%

veřejná správa 7% peněžnictví 11%

průmysl 21%

stavebnictví 8% doprava a spoje 7%

obchod 17%

Zdroj: ČSÚ - Sčítání lidu, domu a bytů 2001

Největší počet ekonomicky aktivních pracuje v odvětví průmysl a výroba elektřiny (21 %), dále následuje obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží (17 %) a školství, zdravotnictví a sociální činnosti (16 %). Na čtvrtém místě dle procentuálního podílu stojí peněžnictví (11 %).



Graf č. 18

Vývoj ekonomicky aktivního obyvatelstva v letech 1980, 1991 a 2001 40,0

35,0

30,0

25,0

20,0

15,0

10,0

5,0

0,0

Zemědělství, lesní a vodní hospodářství

Průmysl

Stavebnictví

Doprava a spoje

Obchod a jiné činnosti

Osoby ekonomicky aktivní 1980 v %

3,5

37,7

9,0

6,6

10,9

1,7

14,2

16,4


4,3

32,0

8,0

7,1

10,3

1,6

17,4

19,1


1,5

21,0

8,0

6,0

32,0

0,3

16,2

15,0

Věda, výzkum, Školství, kultura a Ostatní a nezj. vývoj zdravotnictví


Během více než dvou desetiletí jsou patrné změny ve struktuře zaměstnanosti ekonomicky aktivního obyvatelstva. Největší procentuální změny zaznamenal obchod a jiné činnosti, kde došlo k nárůstu o 21,1 %. Tento vývoj odpovídá celorepublikovému trendu přesunu ekonomicky aktivního obyvatelstva z priméru do terciéru. Naopak k největšímu poklesu o 16,7 % došlo u průmyslu, o 3 % v zemědělství a v oblasti vědy, výzkumu a vývoje o 1,4 %. Pokles v oblasti vědy, výzkumu a vývoje je „pouze“ 1,4 procentních bodů, ale v absolutním počtu tento pokles znamená snížení z 890 na 138 ekonomicky aktivních obyvatel. Hlavním důvodem tohoto poklesu je přechod z plánovaného hospodářství na tržní hospodářství, které pro společné financování vědy, výzkumu a vývoje zatím hledá alternativní cesty (např. v podobě technologických parků). V současné době nelze pracovníky vědy, vývoje a výzkumu sledovat odděleně, protože se dostávají do odvětví školství (výzkumy na univerzitách) a průmyslu (výzkum a vývoj v rámci firem). Téměř stabilní situace je v oblasti stavebnictví (pokles o 1 %) a v dopravě a spojích. Situace ve školství, kultuře a zdravotnictví se vyvíjí úměrně vývoji počtu obyvatel ve městě, který má klesající tendenci.



3.3.2

Počet ekonomických subjektů podle oborů

Tabulka č. 13

Počet ekonomických subjektů podle převažující činnosti OKEČ ve městě Hradec Králové – prosinec 2005, září 2006, prosinec 2006

Odvětví OKEČ

Počet subjektů k 31.12.2005

v %


v%


v%

Zemědělství a myslivost, lesní hospodářství

617

2,40%

606

2,39%

606

2,38%

Rybolov, chov ryb, přidružené činnosti v rámci rybolovu

5

0,02%

5

0,02%

4

0,02%

Dobývání nerostných surovin

3

0,01%

3

0,01%

3

0,01%

3 079

11,98%

3 041

12,0%

3 041

11,93%

16

0,06%

16

0,06%

16

0,06%

Stavebnictví

2 404

9,36%

2 367

9,34%

2 375

9,32%

Obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží

7 307

28,44%

7 207

28,43%

7 227

28,36%

Pohostinství a ubytování

1 075

4,18%

1 063

4,19%

1 064

4,18%

Doprava, skladování, pošty a telekomunikace

783

3,05%

776

3,06%

787

3,09%

Peněžnictví a pojišťovnictví

1 054

4,10%

1 048

4,14%

1 047

4,11%

6 013

23,40%

5 919

23,35%

5 976

23,45%

35

0,14%

35

0,14%

35

0,14%

537

2,09%

525

2,07%

523

2,05%

493

1,92%

490

1,93%

496

1,95%

2 274

8,85%

2 245

8,87%

2 280

8,95%

25 695

100%

25 346

100%

25 480

100%

Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

Činnosti v oblasti nemovitostí, pronajímání movitostí, služby pro podniky, výzkum a vývoj Veřejná správa, obrana, sociální pojištění Školství Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti Ostatní veřejné, sociální a osobní služby Celkem Zdroj: ČSÚ - Registr ekonomických subjektů

Pozn.: OKEČ - Odvětvová klasifikace ekonomických činností

Z výše uvedené tabulky můžeme pozorovat jednoznačnou převahu ekonomických subjektů zabývajících se obchodem, opravami motorových vozidel a spotřebního zboží, které zaujímají téměř 30 % všech ekonomických subjektů ve městě. Další významnou skupinou ekonomických subjektů jsou činnosti v oblasti nemovitostí, pronajímání movitostí, služby pro podniky, výzkum a vývoj (23,45 %) a činnosti v oblasti zpracovatelského průmyslu (11,93 %). Nejnižší podíly ekonomických subjektů nalezneme pochopitelně v odvětví dobývání nerostných surovin (0,01 %) a rybolovu, chovu ryb a přidružené činnosti v rámci rybolovu (0,02 %). Méně než 1 % zaujímají dále odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody (0,06 %) a veřejné správy, obrany a sociálního pojištění (0,14 %).



Graf č. 19

Zastoupení ekonomických subjektů podle oborů ve městě Hradec Králové – prosinec 2006

Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 8,95%

Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti 1,95%

Veřejná správa, obrana, sociální pojištění 0,14%

Zemědělství a myslivost, lesní hospodářství 2,38%

Rybolov, chov ryb, přidružené činnosti v rámci rybolovu 0,02% Dobývání nerostných surovin 0,01%

Školství 2,05%

Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 0,06%

Činnosti v oblasti nemovitostí, pronajímání movitostí, služby pro podniky, výzkum a vývoj 23,45% Peněžnictví a pojišťovnictví 4,11%

Zpracovatelský průmysl 11,93%

Stavebnictví 9,32%

Doprava, skladování, pošty a telekomunikace 3,09%

Pohostinství a ubytování 4,18%

Obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží 28,36%

Zdroj: ČSÚ - Registr ekonomických subjektů

V porovnání podílu ekonomických subjektů s podíly ekonomicky aktivních obyvatel pracujících ve stejných oblastech dojdeme k závěru, že se podstatně liší. Tyto odlišnosti způsobuje skutečnost, že v oblastech s vyšším podílem ekonomických subjektů (obchod, opravy, činnosti v oblasti nemovitostí) je nižší počet zaměstnanců na jednotku než v oblastech s nižším podílem subjektů, jako je zpracovatelský průmysl a výroba elektřiny.



3.3.3

Počet ekonomických subjektů podle počtu zaměstnanců

Z níže uvedené tabulky vývoje počtu ekonomických subjektů podle počtu zaměstnanců ve městě lze pozorovat trvalý přírůstek celkového počtu subjektů až do prosince 2005 (25 695 ekonomických subjektů). V září 2006 se tento počet snížil o 349 subjektů. V prosinci 2006 se počet ekonomických subjektů opět nepatrně zvýšil, a to o 134 subjektů. Vzhledem k tomu, že počet zaměstnanců neuvádí nebo je bez zaměstnanců více než 80 % z celkového počtu subjektů, nelze objektivní hodnocení trendů v jednotlivých kategoriích podniků provést. Lze předpokládat, že k nárůstu počtu subjektů dochází s největší pravděpodobností v kategoriích malých a středních podniků do 500 zaměstnanců, kde lze rovněž předpokládat subjekty s neuvedeným počtem zaměstnanců. Tabulka č. 14

Vývoj počtu ekonomických subjektů v Hradci Králové podle počtu zaměstnanců

Počet pracovníků

Rok 1996

neuveden 0 1-5

3/2002

6/2004

12/2005

9/2006

88

1997 842

1998 2 554

1999 4 354

2000 4 477

2 765

5 600

13 681

13 433

5 163

5 914

6 151

6 022

6 026

12 663

12 499

8 541

8 458

12/2006 *

22 072

11 694

11 761

11 125

10 986

10 955

5 900

5 847

2 349

2 339

2277

6 - 19

804

898

860

885

881

800

785

727

723

730

20 - 49

250

275

263

267

266

241

248

230

228

234

50 - 99

114

118

106

92

91

91

83

94

93

95

100 - 499

80

81

71

68

66

70

60

58

57

58

500 - 999

9

8

6

4

4

6

6

11

11

9

1 000 - 1 499

4

3

2

2

2

2

1

-

-

1

1500 - 1999

0

1

1

2

2

1

2

1

1

1

2000 - 2499

1

2

1

1

1

1

1

1

1

1

2 500 a více

4

2

2

2

2

2

2

2

2

2

18 211

19 905

21 142

22 685

22 773

22 542

25 134

25 695

25 346

25 480

Počet subjektů celkem

Zdroj: ČSÚ - Registr ekonomických subjektů * došlo ke sloučení kategorií neuvedeno a bez zaměstnanců

3.3.4

Hospodářský vývoj

Ekonomické prostředí města Hradec Králové je ovlivňováno celorepublikovými trendy, na kterých se přirozeně město zároveň podílí. Nejdůležitějšími ukazateli vývoje hospodářství jsou inflace, nezaměstnanost a růst HDP. Ty tvoří základní obrázek o stavu ekonomiky. Hospodářskou výkonnost města Hradec Králové není bohužel možno posoudit jejím klíčovým ukazatelem (HDP/obyvatele), neboť ČSÚ tento ukazatel sleduje pouze za celou republiku a vyšší územně samosprávný celek (kraj), tedy nikoli za okresy a obce. V tvorbě hrubého domácího produktu (HDP) byl Královéhradecký kraj v roce 2005 na 9. místě v zemi, když vytvořil hodnotu 142 miliard Kč. V přepočtu HDP na 1 obyvatele kraj obsadil s hodnotou 259 348 Kč 5. místo. Na 1. místě byla suverénně Praha s částkou 606 925 Kč na 1 obyvatele. Hrubý domácí produkt v ČR v roce 2005 činil 2 970,3 mld. Kč, což je 290 232 Kč/1 obyvatele. S výchylkami hospodářského vývoje se město vyrovnává relativně úspěšně. Je to způsobeno vyváženou strukturou místní ekonomiky danou do značné míry historickými kořeny. Z tohoto



důvodu není okres Hradec Králové zařazen mezi okresy se soustředěnou podporou rozvoje. Vyplývá to ze sledovaných ekonomicko-společenských ukazatelů (jako např. míra nezaměstnanosti, životní úroveň), kde okres Hradec Králové nepatří mezi strukturálně postižené regiony. Toto jistě pozitivní konstatování však představuje východisko pro vládní i jiné podpůrné programy na rozvoj podnikání např. některé fondy EU, na jejichž prostředky město Hradec Králové, z tohoto důvodu, nedosáhne.

3.3.5

Největší zaměstnavatelé

Tabulka č. 15 nabízí přehled nejvýznamnějších zaměstnavatelů v Hradci Králové. Kromě zaměstnavatelů nekomerčních (veřejné zdravotnictví, státní správa a samospráva) nepůsobí ve městě žádný dominantní zaměstnavatel. Tabulka č. 15

Nejvýznamnější zaměstnavatelé se sídlem v Hradci Králové podle velikostní kategorie 3 počtu zaměstnanců Název

Převažující činnost (uvedená na prvním místě v RES)

Počet zaměstnanců

Fakultní nemocnice Hradec Králové

Ústavní zdravotní péče

4000-4999

Lesy České republiky, s.p.

Těžba dřeva

3000-3999

RUBENA a. s.

Výroba ostatních pryžových výrobků

2000-2499

Finanční ředitelství v Hradci Králové

Všeobecné činnosti veřejné správy

1500-1999

ARROW International CR, a.s.

Výroba zdravotnických přístrojů a zařízení, chirurgických a ortopedických pomůcek

1000-1499

Marius Pedersen a.s.

Sběr a zpracování ostatních odpadů

PETROF, spol. s r.o.

Výroba hudebních nástrojů

500-999

Univerzita Hradec Králové

Vysokoškolské vzdělávání

500-999

Statutární město Hradec Králové


500-999

ČEZ Měření, s.r.o.

Výroba měřicích, kontrolních, zkušebních, navigačních a jiných přístrojů a zařízení

500-999

Zdravotnická záchranná služba Královéhradeckého kraje

Ostatní činnosti související se zdravotní péčí

500-999

Povodí Labe, státní podnik

Provoz vodních toků a vodních zdrojů

500-999

Správa a údržba silnic Královéhradeckého kraje

Ostatní vedlejší činnosti v pozemní dopravě

500-999

Východočeská plynárenská, a.s.

Rozvod plynných paliv prostřednictvím sítí a obchod s plynnými palivy

500-999

KONZUM, spotřební družstvo

Maloobchod s převahou potravin, nápojů a tabákových výrobků

250-499

Krajský soud v Hradci Králové

Činnosti v oblasti spravedlnosti a soudnictví

250-499



250-499

ZVU POTEZ a.s.

Výroba a opravy strojů na výrobu potravin, nápojů a zpracování tabáku

250-499

Technické služby Hradec Králové

Čištění města, sanační a podobné činnosti

250-499

FOMA BOHEMIA spol. s r.o.

Výroba chemických materiálů pro fotografické účely

250-499

RADIÁLKA HRADEC KRÁLOVÉ, s. r. o.

Silniční nákladní doprava

250-499

3

500-999

Registr ekonomických subjektů třídí podle sídla subjektu, nelze proto do výběru zahrnout firmy působící ve městě (mající zde pobočku), avšak mající sídlo jinde. Podobně jsou do výběru zahrnuti i všichni zaměstnanci ekonomických subjektů se sídlem ve městě, přestože to mohou být lidé zaměstnaní v pobočkách daného ekonomického subjektu, které mohou působit kdekoliv na území republiky.



Převažující činnost (uvedená na prvním místě v RES)

Název

Počet zaměstnanců

Katastrální úřad pro Královéhradecký kraj

Činnosti usměrňující podnikání a přispívající k jeho efektivnímu chodu

250-499

Bühler Motor s.r.o.

Výroba elektrických zařízení pro motory s vozidla

250-499

Hradecká pekárna, s.r.o.

Výroba pekárenských a cukrářských výrobků kromě trvanlivých

250-499

QUELLE s.r.o.

Maloobchod prostřednictvím zásilkové služby

250-499

Biskupství královéhradecké

Činnosti náboženských organizací

250-499

Dopravní podnik města Hradce Králové, a.s.

Městská a příměstská pravidelná osobní doprava

250-499

Krajské státní zastupitelství v Hradci Králové

Činnosti v oblasti spravedlnosti a soudnictví

200-249

BEAS, a.s.

Výroba pekárenských a cukrářských výrobků kromě trvanlivých

200-249

Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola

Střední (sekundární) odborné školství

200-249

Technistone, a.s.

Výroba stavebních betonových prvků

200-249

CHOVSERVIS a.s.

Činnosti v živočišné výrobě kromě veterinárních činností

200-249

Královéhradecká provozní, a.s.

Úprava a rozvod pitné a užitkové vody

200-249

Cerea, a. s.

Výroba krmiv pro hospodářská zvířata

200-249

Kingspan a.s.

Výroba kovových konstrukcí a jejich dílů

200-249

Zdroj: ČSÚ - Registr ekonomických subjektů

Tabulka č. 16

Největší zaměstnavatelé se sídlem v Hradci Králové v roce 2006 dle Úřadu práce v Hradci Králové

FIRMA

OBOR PODNIKÁNÍ

POČET ZAMĚSTNANCŮ

FAKULTNÍ NEMOCNICE HRADEC KRÁLOVÉ

ZDRAVOTNICTVÍ

4 049

LESY ČESKÉ REPUBLIKY, S.P.

TĚŽBA DŘEVA

3 655

ARROW INTERNATIONAL CR, A.S.

ZDRAVOTNICKÁ TECHNIKA

987

ČEZ MĚŘENÍ, S.R.O.

MĚŘICÍ PŘÍSTROJE

980

POVODÍ LABE, STÁTNÍ PODNIK

PROVOZ VODNÍCH TOKŮ A VODNÍCH ZDROJŮ

949

RUBENA A. S.

PRYŽOVÉ VÝROBKY

777

MARIUS PEDERSEN A.S.

ČIŠTĚNÍ MĚSTA, ODVOZ ODPADŮ

742

UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ

VYSOKÉ ŠKOLSTVÍ

666

PETROF, SPOL. S R.O.

HUDEBNÍ NÁSTROJE

492

BÜHLER MOTOR S.R.O.

ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ PRO MOTORY S VOZIDLA

460

Zdroj: Úřad práce v Hradci Králové Pozn. Výše uvedené firmy mají v Hradci Králové sídlo, ale počet pracovníků je za celou republiku.

Největším zaměstnavatelem ve městě byla v roce 2006 se svými 4 049 zaměstnanci Fakultní nemocnice Hradec Králové. Nejvýznamnějšími zaměstnavateli z komerční sféry ve městě jsou ARROW International CR a.s (987 zaměstnanců) a RUBENA a.s. (777 zaměstnanců).



4

PRACOVNÍ SÍLA A NEZAMĚSTNANOST

4.1

MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI

Míra nezaměstnanosti je v Hradci Králové dlouhodobě velmi nízká. Maximální hodnoty byly za město Hradec Králové zaznamenány v roce 1999, kdy míra nezaměstnanosti dosáhla 7,2 %. V tomto roce bylo také vyplaceno nejvíce podpor v nezaměstnanosti, kterou získaly více než 3 % ekonomicky aktivního obyvatelstva. V roce 2000 došlo k poklesu míry nezaměstnanosti na 5,4 %. Poté se pohybovala stabilně pod 6 %, což představuje zhruba 3 tisíce nezaměstnaných. V roce 2006 klesla hodnota míry nezaměstnanosti po 9 letech opět pod 5 % na hodnotu 4,8 %. V okrese Hradec Králové se dostala na hodnotu 6,2 %. Tabulka č. 17 ÚZEMNÍ

Vývoj míry nezaměstnanosti v ČR, v okrese a městě Hradec Králové v letech 1993 – 2006

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

MĚSTO HK

1,8%

1,5%

1,5%

2,1%

3,7%

5,5%

7,2%

5,4%

5,5%

5,4%

5,8%

5,9%

5,9%

4,8%

OKRES HK

2,1%

1,9%

1,8%

2,7%

4,1%

6,4%

8,0%

6,5%

6,1%

6,6%

6,9%

6,7%

6,3%

6,2%

ČR

4,3%

4,3%

4,0%

3,9%

4,8%

6,5%

8,7%

8,8%

8,1%

7,3%

7,8%

8,3%

7,9%

7,7%

JEDN.

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí, ČSÚ Pozn. Od roku 2004 se používá nová metoda pro výpočet míry nezaměstnanosti.

Graf č. 20

Vývoj míry nezaměstnanosti v ČR, v okrese a městě Hradec Králové v letech 1993 - 2006

10,0% 9,0% 8,0% 7,0% 6,0% 5,0% 4,0% 3,0% 2,0% 1,0% 0,0% 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

město HK

2000

2001

okres HK

2002

2003

2004

ČR

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí, ČSÚ


2005

2006


Výše míry nezaměstnanosti ve městě Hradec Králové se ve sledovaném období 1993 – 2006 zpočátku pohybovala cca o půl až jeden procentní bod pod úrovní nezaměstnanosti v rámci okresu Hradec Králové a cca o 2 procentní body pod úrovní nezaměstnanosti v ČR. Tabulka č. 18

Aktuální míra nezaměstnanosti k 28. 2. 2007

MĚSTO HRADEC KRÁLOVÉ

4,2%

OKRES HRADEC KRÁLOVÉ

5,4%

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ

6,1%

ČESKÁ REPUBLIKA

7,7%

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí, ČSÚ

V únoru 2007 se dostala míra nezaměstnanosti v Hradci Králové na rekordně nízkou hodnotu 4,2 %. Rozdíl mezi mírou nezaměstnanosti v ČR a ve městě Hradec Králové činil 3,5 procentního bodu, rozdíl mezi hodnotou v ČR a v okrese Hradec Králové se pohyboval na úrovni 2,3 %. V porovnání s ostatními okresy ČR je okres Hradec Králové na 15. místě (5,4 %). Nejnižší míra nezaměstnanosti byla k 28. 2. 2007 v okrese Praha-západ (1,9 %), Praha-východ (2,2 %), Praha (2,6 %) a Mladá Boleslav (3,0 %). Naopak nejvyšší míru nezaměstnanosti zaznamenali v okresech Most (19,2 %), Karviná (16,7 %), Jeseník (15,8 %) a Teplice (15,1 %). V mezikrajovém srovnání nezaměstnanosti byl Královéhradecký kraj k 28. 2. 2007 na 4. místě (6,1 %) za Plzeňským krajem (5,7 %), Středočeským krajem (5,4 %) a Prahou (2,6 %). Nejvyšší míra nezaměstnanosti je již dlouhodobě ve strukturálně postižených regionech: v Ústeckém (13,7 %), Moravskoslezském (12,2 %) a Olomouckém kraji (10,0 %). Graf č. 21

Nezaměstnanost mužů a žen v Hradci Králové v letech 2003 - 2006 6,7%

7,0% 6,0%

6,3% 5,7%

6,0%

6,1% 5,6% 4,7%

5,0% 4,1% 4,0%

muži ženy

3,0% 2,0% 1,0% 0,0% 2003

2004

2005

2006

Zdroj: ČSÚ



Nezaměstnanost žen je průměrně o 5 - 7 desetin procenta vyšší než nezaměstnanost mužů. V roce 2006 činila míra nezaměstnanosti mužů v Hradce Králové pouze 4,1 %, míra nezaměstnanosti žen byla o 0,6 % vyšší. Dosáhla hodnoty 4,7 %.

4.2

UCHAZEČI O ZAMĚSTNÁNÍ

V únoru 2007 bylo v okrese Hradec Králové celkem 5 027 neumístěných uchazečů o zaměstnání a 1 676 volných pracovních míst. Na jedno pracovní místo připadali 3 uchazeči o zaměstnání, což je v porovnání s ostatními okresy výborný výsledek. V celém Královéhradeckém kraji připadali na jedno volné pracovní místo více než 4 uchazeči. Nejvíce uchazečů na jedno volné pracovní místo bylo v únoru 2007 v rámci Královéhradeckého kraje v okrese Trutnov (7 uchazečů). Tabulka č. 19

Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo v Královéhradeckém kraji a jeho okresech v únoru 2007

KRAJ, OKRESY

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ

NEUMÍSTĚNÍ UCHAZEČI O ZAMĚSTNÁNÍ (K 28. 2 . 2007)

VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA (K 28. 2. 2007)

POČET UCHAZEČŮ NA JEDNO VOLNÉ PRACOVNÍ MÍSTO 4,3

19 127

4 429

HRADEC KRÁLOVÉ

5 027

1 676

3,0

JIČÍN

2 933

471

6,2

NÁCHOD

3 749

890

4,2

RYCHNOV NAD KN.

1 879

577

3,3

TRUTNOV

5 539

812

6,8

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

4.2.1

Uchazeči o zaměstnání dle věku

Největší podíl uchazečů o zaměstnání ve městě byl v únoru 2007 ve věkové kategorii mezi 50. a 54. rokem věku (15,1 %). Vysoký podíl uchazečů tvoří také lidé ve věkové kategorii mezi 30. a 34 rokem (13,2 %). Uchazeči o zaměstnání z věkových kategorií 25 – 29 let a 55 – 59 let zaujímají shodně 12,5 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání. Obecně lze říci, že problémovými kategoriemi z hlediska ohrožení nezaměstnaností jsou mladiství a absolventi, ženy ve věku, kdy ukončily rodičovskou dovolenou a mají malé děti, osoby starší 50 let a osoby s nízkou kvalifikací.



Graf č. 22

Struktura uchazečů o zaměstnání dle věku ve městě Hradec Králové v únoru 2007

55 - 59 let 12,5%

nad 60 let 2,5%

do 19 let 4,3%

20 - 24 let 10,9% 25 - 29 let 12,5%

50 - 54 let 15,1%

45 - 49 let 8,8%

30 - 34 let 13,2%

40 - 44 let 9,9%

35 - 39 let 10,3%

Zdroj: Úřad práce v Hradci Králové

Graf č. 23

Uchazeči o zaměstnání dle věku ve městě Hradec Králové v únoru 2007

400

361

350 298 300

314

260

298 246

250

235 210

200 150 103 100

59

50 0 do 19 let

20 - 24 let

25 - 29 let

30 - 34 let

35 - 39 let

40 - 44 let

45 - 49 let

50 - 54 let

55 - 59 let

nad 60 let




Co se týče podílu mužů a žen, je podíl uchazečů - mužů převažující ve věkových kategoriích do 34 let, vyšší podíl uchazečů - žen je ve všech ostatních věkových kategoriích (nad 35 let). Největší rozdíly v podílu mužů a žen jsou u věkových kategorií 25 - 29 let (o 34,5 % více mužů) a 35 - 39 let (o 31,5 % více žen). Tato věková kategorie představuje pro většinu žen období návratu z mateřské dovolené. Graf č. 24

Uchazeči o zaměstnání dle věku (muži / ženy) ve městě Hradec Králové v únoru 2007 193

200

180 180

168

161 160

153

144

149 149

146 133

140 116

120

122

118

100

100

102 88

muži

80 60

ženy 54

57

49

40 20 2 0

do 19 let

20 - 24 25 - 29 let let

30 - 34 35 - 39 let let

40 - 44 45 - 49 let let

50 - 54 55 - 59 nad 60 let let let




Tabulka č. 20 věková struktura

Uchazeči o zaměstnání dle věkové struktury ve městě Hradec Králové v období 2000 – 2/2007 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

02/2007

do 19 let

160

171

160

184

115

137

108

103

19 - 24 let

517

535

517

573

492

446

333

260

25 - 29 let

404

454

404

477

473

374

321

298

30 - 34 let

290

308

290

351

356

396

316

314

35 - 39 let

240

259

240

295

308

301

258

246

40 - 44 let

254

244

254

241

256

250

209

235

45 - 49 let

283

310

283

308

305

279

214

210

50 - 54 let

294

308

294

374

378

397

353

361

55 - 59 let

153

126

153

210

245

345

302

298

nad 60 let

12

15

11

33

46

56

60

59

2 607

2 730

2 606

3 046

2 974

2 981

2 474

2 384

celkem


Výše uvedená tabulka nám ukazuje, že celkový počet uchazečů dosáhl v posledních letech svého maxima v roce 2003, od té doby se postupně snižuje. Nejvýrazněji je pokles počtu uchazečů o zaměstnání patrný ve věkové kategorii 19 – 24 let (o téměř 50 %). Naopak postupně se zvyšuje počet uchazečů o zaměstnání ve věkové kategorii 55 – 59 let a nad 60 let, což odpovídá změnám v demografické struktuře obyvatelstva. Graf č. 25

Průměrný věk uchazečů o zaměstnání v okrese Hradec Králové v letech 2000 - 2006

40,0 39,5 39,0 38,6 38,0 37,0

36,9 36,4

36,0 35,0

35,2 35,0

35,1

34,0 33,0 32,0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006


Průměrný věk uchazečů o zaměstnání každoročně roste. V roce 2000 byl 35 let, o 6 let později (k 31. 12. 2006) je to už o 4,5 roku více – 39,5 let.



4.2.2

Uchazeči o zaměstnání dle stupně vzdělání

Z níže uvedeného grafu je patrné, že nejvyšší podíl (36,5 %) uchazečů o zaměstnání má střední vzdělání bez maturity. Více než čtvrtina uchazečů o zaměstnání dosáhla pouze úrovně základního vzdělání, což do určité míry může negativně ovlivnit možnost jejich umístění na trhu práce. Třetí největší skupinu uchazečů o zaměstnání tvoří nezaměstnaní s úplným středním odborným vzděláním (20,4 %). Uchazeči s nejnižšími podíly na počtu uchazečů o zaměstnání jsou ti, kteří dosáhli vzdělání vyšší odborné, bakalářské a doktorské (pod 1 %). Graf č. 26

Uchazeči o zaměstnání dle stupně vzdělání ve městě Hradec Králové v únoru 2007

vysokoškolské 5,6% vyšší odborné 0,6%

bakalářské 0,7%

doktorské 0,2% bez vzdělání 0,1% základní 26,1%

ÚSO (SOŠ, USV) 20,4%

nižší střední odborné 1,2%

ÚSO (SOU, SOŠ) 3,7% úplné střední 3,7%

střední bez maturity 36,5%

střední odborné 1,2%


Co se týče podílů mužů a žen, muži - uchazeči o zaměstnání převažují výrazněji jen v kategorii se středním vzděláním bez maturity a vysokoškolským vzděláním. Počet žen (uchazeček o zaměstnání) převažuje v kategoriích základní a úplné střední odborné vzdělání. Největší rozdíl mezi ženami a muži je v kategorii úplné střední odborné vzdělání (o 31 % převažují ženy).



Graf č. 27

Uchazeči o zaměstnání dle stupně vzdělání (muži/ženy) ve městě Hradec Králové v únoru 2007

487

500 450

384

400 350 301

300

muži ženy

321 286

250 200

200 150

80

100 50

01

1 1

17 12

25

7 8

3

52

9 8

3 2

be z ne vzd ě úp l. z lán í á kl ni ad žš ís ní tře zá k dn la d st í od ní ře b or dn st n ře í dn od é í b bo rn ez é m úp at u ln ri Ú SO é s ty (S třed ní O Ú SO U, (S SO Š) O vy Š, U šš í o SV db ) ba orn é vy kalá so řs k ko šk é ol s do ké kt or sk é

0

48 40 47 41


Tabulka č. 21

Vývoj nezaměstnanosti ve městě Hradec Králové v období 2000 – 2/2007 dle stupně vzdělání

STUPEŇ VZDĚLÁNÍ

UCHAZEČI CELKEM 2000

BEZ VZDĚLÁNÍ

2001

2002

2003

2004

2005

12/2006

2/2007

3

6

3

3

3

3

4

3

653

631

653

742

709

696

610

622

42

6

42

46

45

40

31

29

848

907

848

1 056

37

51

39

28

32

92

32

40

1 034

1 053

904

871

ÚPLNÉ STŘEDNÍ

155

149

155

144

125

148

90

88

ÚSO (SOU, SOŠ)

198

203

198

605

153

146

96

88

ÚSO (SOŠ, USV)

458

521

458

149

602

605

505

486

VYŠŠÍ ODBORNÉ

24

20

20

31

27

27

18

15

BAKALÁŘSKÉ

19

17

20

27

30

22

16

17

163

172

163

197

203

186

155

132

10

6

4

6

6

4

6

5

2 605

2 730

2 596

3 046

2 974

2 981

2474

2384

ZÁKLADNÍ NIŽŠÍ STŘEDNÍ ODBORNÉ STŘEDNÍ ODBORNÉ STŘEDNÍ BEZ MATURITY

VYSOKOŠKOLSKÉ DOKTORSKÉ CELKEM




4.2.3

Průměrná délka evidence uchazečů o zaměstnání

Z níže uvedené tabulky a grafu je patrné, že průměrná délka evidence uchazečů o zaměstnání byla v prosinci 2006 v okrese Hradec Králové 432 dnů. V rámci celého Královéhradeckého kraje byl tento údaj o něco vyšší, a to 467 dnů. Ve vývoji za posledních sedm let dochází v okrese i v kraji k nestálému mírnému zvyšování průměrné délky evidence vyřazených i evidovaných uchazečů na úřadech práce. Tabulka č. 22

Průměrná délka evidence evidovaných a vyřazených uchazečů (ve dnech) Průměrná délka evidence v Královéhradeckém kraji

Průměrná délka evidence v okrese Hradec Králové

evidovaní uchazeči

vyřazení uchazeči

evidovaní uchazeči

vyřazení uchazeči

1999

281

156

292

171

2000

349

186

376

210

2001

345

171

336

166

2002

339

168

354

171

2003

374

193

370

183

2004

401

223

387

200

2005

440

225

429

226

2006

467

232

432

230

stav vždy k 31. 12.


Graf č. 28

Průměrná délka evidence evidovaných a vyřazených uchazečů (ve dnech)

50 0 45 0 40 0 35 0 30 0 25 0 20 0 15 0 10 0 50 0 1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Průměrná délka evidence v KH kraji evidovaní uchazeči Průměrná délka evidence v KH kraji vyřazení uchazeči Průměrná délka evidence v okrese HK evidovaní uchazeči Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí Průměrná délka evidence v okrese HK vyřazení uchazeči



2006


Graf č. 29

Délka nezaměstnanosti u mužů a žen v okrese Hradec Králové (ve dnech)

942

1000 900 800

737

700 600 477

500

509

517

muži

400

316

275

300

252

215 161

200

ženy

337

188

100 0 do 3 měsíců

3-6 měsíců

6-9 měsíců 9-12 měsíců 12-24 měsíců

nad 24 měsíců


Průměrná délka evidence uchazečů o zaměstnání je v okrese Hradec Králové jednoznačně vyšší u žen. Největší rozdíl mezi počtem nezaměstnaných mužů a žen je u evidence nad 24 měsíců. Déle než 24 měsíců hledá práci o 34 % více žen než mužů. Naopak v kategorii délky nezaměstnanosti do 3 měsíců převažují muži (o 22 %). Graf č. 30

Délka evidence uchazečů o zaměstnání v okrese Hradec Králové (ve dnech)

nad 24 měsíců 17,2%

do 3 měsíců 34,1%

12-24 měsíců 11,5%

9-12 měsíců 7,1%

6-9 měsíců 9,9%

3-6 měsíců 20,2%




Více než třetina nezaměstnaných si najde práci do 3 měsíců, 20 % do 6 měsíců. Téměř třetina nezaměstnaných se uchází neúspěšně o zaměstnání déle než rok.

4.2.4

Žadatelé o práci dle předchozího zaměstnání

Strukturu nezaměstnaných podle jejich předchozího zaměstnání nabízí tabulka č. 23. Více než čtvrtinu žadatelů o práci v okrese Hradec Králové tvoří pomocní a nekvalifikovaní dělníci, významně zastoupená je i kategorie provozní pracovníci ve službách a obchodě (15 %), která také nevyžaduje vysokou kvalifikaci. O něco vyšší kvalifikací disponují kategorie nižší administrativní pracovníci (úředníci) a řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé a opraváři. Naopak lidé s vysokou kvalifikací jsou mezi žadateli o práci zastoupeni minimálně. Tabulka č. 23

Struktura žadatelů o práci podle předchozího zaměstnání v okrese Hradec Králové k 31. 12. 2006 (kategorie odpovídají Klasifikaci zaměstnání KZAM)

Kategorie zaměstnání

Počet

Podíl v%

26

0,5%

2 Vědečtí a odborní duševní pracovníci

226

4,6%

3 Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech

473

9,6%

4 Nižší administrativní pracovníci (úředníci)

507

10,3%

5 Provozní pracovníci ve službách a obchodě

739

15,0%

51

1,1%

7 Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři (kromě obsluhy strojů a zařízení)

508

10,3%

8 Obsluha strojů a zařízení

473

9,6%

1 286

26,1%

25

0,5%

612

12,4%

4 926

100%

1 Zákonodárci, vedoucí a řídicí pracovníci

6 Kvalif. dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech (kromě obsluhy strojů a zařízení)

9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 0 Příslušníci armády Neuvedeno Celkem Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Na Úřadě práce v Hradci Králové bylo ke konci února 2007 registrováno 5 027 uchazečů o zaměstnání. Z toho absolventů bylo 258, což je 5,1 % z uchazečů. Absolventi a mladiství tvoří dlouhodobě okolo 8 % nezaměstnaných. Osoby se zdravotním postižením tvoří dlouhodobě téměř 19 % uchazečů o zaměstnání. V únoru 2007 to bylo 967 osob.



Graf č. 31

Uchazeči o zaměstnání - absolventi v okrese Hradec Králové v jednotlivých měsících v období leden 2006 - únor 2007

489

500 450 400 350

429

404

386 364

350 324

322

300 250

300

281 250

291 258

231

200 150 100 50

le de

n

20 0 ún or 6 20 bř 06 ez en du 200 be 6 n 2 00 kv ět en 6 20 če 06 rv če en 2 rv en 006 ec sr 200 pe 6 n 20 zá 06 ří 20 0 říj en 6 lis t o 200 pa 6 d pr 20 os 0 in ec 6 20 le de 06 n 20 0 ún or 7 20 07

0


Z výše uvedeného grafu je patrné, že počet nezaměstnaných absolventů v průběhu roku kolísá. K nejvyššímu nárůstu uchazečů o zaměstnání – absolventů dochází jednoznačně v září (po skončení letních prázdnin).



Tabulka č. 24

Nezaměstnaní absolventi škol podle oborů KKOV 4 evidovaní na Úřadu práce v Hradci Králové ve 2. pololetí 2006

Obor a stupeň vzdělání

Nižší střední vzd.

Střed. odbor. vzd. (vyučen)

Střed. bez mat. a bez vyučení

ÚSO (vyuč. s mat.)

ÚSO, ÚSV s mat. (bez vyuč.)

Vyšší odb. vzd.

Bakalářské

Vysokoškol. vzd.

15 Biologické obory

2

16 Ekologie a ochrana ŽP 18 Informatické obory 23 Strojírenství a strojírenská výroba 26 Elektrotechnika, telekomun. a výpočetní technika 28 Technická chemie a chemie silikátů 29 Potravinářství a potravinářská chemie 31 Textilní výroba a oděvnictví 32 Kožeděl. a obuvnická výroba a zpracování plastů 33 Zpracování dřeva a výroba hud. nástrojů 34 Polygrafie, zpracování papíru, filmu a fotografie 35 Architektura a urbanismus 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie 37 Doprava a spoje 39 Spec. a interdisciplin. technické obory 41 Zemědělství a lesnictví 43 Veterinářství a veter. prevence 51 Lékařství

3

1

14

1

3

47

7

5

14

1

4

31

1

1

2

2

1

13

1

17

6

11

1

1

1

14

4

5

1 1

7

1

4

2

1 1

11

1

12

1

1

2

4

4

1

1

2

1

18

1

2

3

11

28

39

1

11

4

1

1

24

17

10 9

8

41

2

3

11

12

31

5

27 66

6

29

3 1 5

6

8

7

2 32

2

61 Filozofie, teologie

1 20

1

1

53 Zdravotnictví

67 Politologie 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost 69 Osobní a provozní služby

1 5

10

6

2

21

6

7

Celkem

2

2

52 Farmacie

62 Ekonomie 63 Ekonomika a administrativa 64 Podnikání v oborech, odvětví 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus 66 Obchod

Doktorské (věd. vých.)

1

4

5

1

7

4

4

Klasifikace kmenových oborů vzdělání (KKOV) je dvourozměrným systémem. V prvním rozměru se třídí kmenové obory vzdělání ve skupinách tvořících účelové uspořádání věd a nauk. Ve druhém rozměru (jedná se o alfabetický údaj) se uvádí dosažené (dokončené) vzdělání, navazující na třídění podle prvního rozměru. Pětimístným kódem lze u každého jedince vyjádřit jak kmenový obor studia, tak i dosažené vzdělání. Do KKOV jsou začleněny kmenové obory vysokých, vyšších a středních škol včetně škol speciálních.


25


Obor a stupeň vzdělání

Nižší střední vzd.

Střed. odbor. vzd. (vyučen)

Střed. bez mat. a bez vyučení

ÚSO (vyuč. s mat.)

72 Publicistika, knihovnictví a informatika 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče 77 Obory z oblasti psychologie 78 Obecně odborná příprava 79 Obecná příprava gymnázia 81 Teorie umění

Vyšší odb. vzd.

Bakalářské

Vysokoškol. vzd.

3 6

Doktorské (věd. vých.)

3

1

11

1

135

1

22 1

1

1

8

8 1

1 41

Celkem

5

2

1

82 Umění a užité umění Celkem

ÚSO, ÚSV s mat. (bez vyuč.)

2

2

55

137

5

1 29

20

70

1


Strukturu nezaměstnaných absolventů podle oborů vzdělání nabízí výše uvedená tabulka č. 24. Největší část tvoří absolventi oborů gastronomie, hotelnictví a turismu, zejména vyučení v těchto oborech (30 % všech nezaměstnaných absolventů s výučním listem). Následují středoškolští absolventi oborů ekonomika a administrativa, tedy především absolventi obchodních akademií (17,5 % absolventů ÚSO). Další významnou skupinou jsou absolventi oborů strojírenských, především vyučení, ale i s maturitou. Podobná situace je u absolventů oborů elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika. U této skupiny oborů pak převažují nezaměstnaní absolventi s maturitou. Tyto dvě skupiny absolventů jsou z pohledu jejich uplatnění na pracovním trhu velmi zajímavou skupinou. Jsou to obory, po kterých je obecně velká poptávka od zaměstnavatelů. Podle informací agentury CzechInvest patří právě strojírenství, elektrotechnika a výpočetní technika mezi nejžádanější obory, a to na všech stupních vzdělání. Situace vysokoškolských absolventů těchto oborů zmíněný trend potvrzuje, tito absolventi nemají větší problémy s nalezením zaměstnání. Horší situace je u vyučených a středoškolsky vzdělaných v těchto oborech. Rozbor tohoto problému by vyžadoval hlubší analýzu jak na straně škol, tedy konkrétních studijních programů, tak na straně potenciálních zaměstnavatelů v Hradci Králové a okolí. Naopak lze říci, že čím specializovanější a vyšší vzdělání, tím méně nezaměstnaných absolventů. Asi nejlepší postavení na trhu práce mají absolventi oborů souvisejících s informatikou a výpočetní technikou (v Hradci Králové např. Fakulta informatiky a managementu), ale i absolventi dalších exaktních a přírodních věd či technických oborů (obory stavební, dopravní, ekologie, chemie aj.). U vysokoškolských absolventů jsou mezi nezaměstnanými nejvíce zastoupeni absolventi ekonomických oborů (40 % nezaměstnaných absolventů s vysokoškolským vzděláním) a také pedagogiky, učitelství a sociální péče (15,7 %). Hradec Králové je sídlem Farmaceutické fakulty a dvou lékařských fakult, absolventi těchto škol také nemají na trhu práce problémy se svým uplatněním. Také do budoucna lze očekávat, že po absolventech zdravotnických a farmaceutických oborů bude velká poptávka. V souvislosti s demografickým vývojem se očekává určité zvýšení zájmu i o nižší zdravotní personál, např. o ošetřovatele, pečovatele atd.


489


V celkovém souhrnu všech studovaných oborů ve všech stupních vzdělání je nevíce nezaměstnaných mezi absolventy oborů ekonomie a ekonomika 5 (14,3 %), gastronomie, hotelnictví a turismus (13,5 %) a dále strojírenství a strojírenská výroba (9,6 %).

4.2.5

Rekvalifikace

Rekvalifikace jsou organizovány Úřadem práce individuálně pro uchazeče nebo skupiny uchazečů o zaměstnání. Úřad práce má vyzkoušené vazby na řadu organizací schopných a certifikovaných jednotlivé rekvalifikace a odborná školení provádět. Úřad práce zajišťuje a dotuje ve spolupráci se zaměstnavateli rekvalifikace uchazečů o zaměstnání •

pro nové obory (např. s příchodem nového investora),

•

pro stávající obory, ve kterých lze získat nová pracovní místa.

Nejfrekventovanějšími rekvalifikacemi jsou kurzy na zvládnutí PC, průkazy k řízení vozidel a vozíků, podvojné účetnictví, sváření a řemeslné profese. Někteří uchazeči absolvují také tzv. motivační či resociační kurz, který je pro ně určitým vstupním krokem k ucházení se o zaměstnání. Celkový počet rekvalifikovaných se od roku 1997 postupně zvyšuje, v roce 2006 se nepatrně snížil. V roce 2006 bylo v okrese Hradec Králové rekvalifikováno 1 013 osob (609 žen a 404 mužů). Z následujícího grafu je patrné, že mezi rekvalifikovanými osobami převažují ženy. Za posledních 6 let převažovaly ženy zapsané v rekvalifikačních kurzech o více než 50 %. V roce 2006 převažoval počet rekvalifikovaných žen o 34 %. Graf č. 32

Počet rekvalifikovaných mužů a žen v okrese Hradec Králové v letech 2001 - 2006

800 700

639

698

670

665

609

568

600 500

447 404

400 300

352

ženy

282 234

223

200 100 0 2001

2002

2003

2004

2005

2006


5

muži

Jedná se souhrnně o skupiny oborů 62 Ekonomie a 63 Ekonomika a administrativa.



Největší počet rekvalifikovaných osob je ve věku 30 – 39 let (32,9 %). Průměrný věk rekvalifikovaných je 37 let. Z hlediska nejvyššího dosaženého stupně vzdělání převažují osoby se středním odborným vzděláním s výučním listem (38,3 %) a úplným středním odborným vzděláním s maturitou (29,5 %). Graf č. 33

Vzdělanostní struktura rekvalifikovaných v okrese Hradec Králové v roce 2006

bakalářské 0,2% vyšší odborné 0,6%

vysokoškolské zákl.+ prakt. škola 6,2% 9,9% doktorské nižší stř. vzdělání 0,1% 0,1% nižší stř. odb. vzdělání 1,6%

ÚSO s maturitou (bez vyučení) 29,5%

ÚSO (vyuč.s mat.) 6,4%

ÚSV 5,0%

střední nebo stř. odb. bez maturity a bez vyučení 2,1%

střední odborné (vyučen) 38,3%


Osoby se zdravotním postiženým tvoří zhruba 7 % rekvalifikovaných, osoby starší 50 let téměř 20 %. Doba rekvalifikace uchazečů o zaměstnání trvá většinou týden až jeden měsíc. Průměrná doba rekvalifikace je v okrese Hradec Králové 33 dnů. Největší procento uchazečů vstupuje do rekvalifikačních kurzů do tří měsíců od zapsání na Úřadu práce v Hradci Králové (42,2 %). V roce 2006 bylo vyřazeno z evidence do tří měsíců po úspěšné rekvalifikaci 344 osob a dalších 197 osob do 6 měsíců po rekvalifikaci. Rekvalifikační kurzy jsou z velké části úspěšné, téměř 70 % uchazečů o práci rekvalifikační kurz dokončí a u více než poloviny z nich to následně vede k nalezení zaměstnání.



4.3

CIZINCI NA TRHU PRÁCE

V okrese Hradec Králové bylo k 28. 2. 2007 legálně zaměstnáno 2 874 cizích státních příslušníků. Převážnou část cizinců tvoří muži (69,8 %). Převládají pracovníci ze zemí EU (1 064 registrovaných), především Slováci (807) a Poláci (229). Pracovníci z nečlenských zemí EU potřebují v České republice pracovní povolení, v této skupině jsou nejvíce zastoupeni pracovníci z Ukrajiny (1 446), dále z Mongolska (75), Moldavska (61), Koreje (46), Běloruska (12) a Ruska (11). Třetí skupinu tvoří cizinci, kteří nepotřebují zvláštní povolení 6 . Těchto cizinců bylo evidováno 68. Téměř 48 % cizinců, kteří získali v ČR povolení k zaměstnání, jsou z věkové kategorie 25 - 39 let. 28 % cizinců patří do věkové skupiny 40 - 54 let. Tabulka č. 25

Cizinci zaměstnaní v okrese Hradec Králové k 28. 2. 2007

Cizinci

Muži

Ženy

Celkem

Občané EU/EHP+Švýcarska (registrace) Ostatní země (pracovní povolení) Cizinci, kteří nepotřebují pracovní povolení

815 1164

249 578

1064 1742

26

42

68

Počet cizích stát.příslušníků celkem

2005

869

2874


Graf č. 34

Podíl cizinců zaměstnaných v okrese Hradec Králové (k 28. 2. 2007)

Cizinci, kteří nepotřebují pracovní povolení 2,4%

Občané EU/EHP+Švýc. (registrace) 37,0%

Ostatní země (pracovní povolení) 60,6%

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí 6

Povolení k zaměstnání se nevyžaduje v zaměstnání cizince a) s povoleným trvalým pobytem, b) který je rodinným příslušníkem člena diplomatické mise, konzulárního úřadu nebo rodinným příslušníkem zaměstnance mezinárodní vládní organizace se sídlem na území České republiky, pokud je vyhlášenou mezinárodní smlouvou, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas a jíž je Česká republika vázána, zaručena vzájemnost, c) kterému byl udělen azyl, d) jehož výkon práce na území České republiky nepřesáhne 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů nebo celkem 30 dnů v kalendářním roce a jde-li zároveň o výkonného umělce, pedagogického pracovníka, akademického pracovníka vysoké školy, vědeckého, výzkumného nebo vývojového pracovníka, který je účastníkem vědeckého setkání, žáka nebo studenta do 26 let věku, sportovce a osobu, která v České republice zajišťuje dodávky zboží nebo služeb nebo toto zboží dodává nebo provádí montáž na základě obchodní smlouvy, případně provádí záruční a opravářské práce, e) o němž to stanoví vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas a jíž je Česká republika vázána (dále viz. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 98).



Graf č. 35

Struktura cizinců s pracovním povolením v okrese Hradec Králové ve 2. pololetí 2006

Bulharsko Rusko 0,4% Bělorusko Čína 0,4% 0,4% 0,4% Severní Korea 1,6% Moldavsko 2,2% Mongolsko 2,7%

Francie 0,3% Ostatní 3,1%

Polsko 8,2% Ukrajina 51,5% Slovensko 28,8%


Cizí státní příslušníci jsou zaměstnáváni v profesích, které není schopna saturovat „domácí nabídka“, respektive na pracovních místech, na která nereflektují domácí nezaměstnaní (textilní průmysl atd.). Trvale je lze dělit na dvě skupiny: a) kvalifikované profese, které v nabídce trhu práce nejsou (svářeči, profese pro strojírenství), b) profese v pracovních místech, které nejsou naši nezaměstnaní ochotni akceptovat, nejvíce ve směnných provozech, za úkolovou mzdu atd., které nepovažují za dostatečně mzdově ohodnocené (nekvalifikovaní dělníci, šičky). S ohledem na koncentraci středních a vysokých škol je ve městě část cizinců zaměstnána v kvalifikačně náročných profesích, např. jako učitelé jazyků.

4.4

CENA PRACOVNÍ SÍLY

Průměrná měsíční mzda činila v roce 2005 v okrese Hradec Králové 18 453 Kč, což je o 577 Kč méně než celorepublikový průměr. V rámci kraje jsou v okrese Hradec Králové mzdy nejvyšší. V Královéhradeckém kraji dosáhla průměrná měsíční mzda v roce 2005 16 934 Kč. Vzhledem k vysoce kvalifikované pracovní síle a relativně nízkým mzdovým nákladům ve srovnání s ostatními regiony České republiky, je oblast Hradce Králové velmi výhodným místem pro investování. V roce 2006 činila průměrná hrubá měsíční mzda v České V Královéhradeckém kraji to bylo o 2 897 Kč méně, tzn. 17 314 Kč.

republice


20 211 Kč.


Tabulka č. 26

Průměrná hrubá měsíční mzda v roce 2004 a 2005 (v Kč) 2004

2005

Česká republika

18 035

19 030


16 254

16 934

Okres Hradec Králové

17 543

18 453

Okres Jičín

15 317

16 360

Okres Náchod

14 565

15 431

Okres Rychnov n.K.

15 500

16 624

Okres Trutnov

15 283

16 348

Zdroj: ČSÚ Pozn.: Od roku 2006 nejsou zpracovávány a publikovány údaje o průměrných měsíčních mzdách v členění podle okresů.

Graf č. 36

Srovnání výše průměrné hrubé měsíční mzdy v 2005 v ČR, Královéhradeckém kraji a okresech Královéhradeckého kraje (v Kč)

20000 19030

19000

18453

18000 16934

17000

16624

16360

16000

16348

15431

15000 14000 13000

Tr ut no v s

K.

O kr e

yc R s O kr e

O kr e

s

N

hn ov

ác

n.

ho d

ín Ji č O kr es

ov é Kr ál de c

ra H O kr es

lo v Kr á

Č

es k

á

éh ra

re

de

ck

ý

pu bl

ik

a

kr aj

12000

Zdroj: ČSÚ

Vývoj průměrné mzdy se pohyboval během sledovaného období 1990 – 2005 pod celorepublikovou úrovní, přičemž v první polovině 90. let rozdíl průměrných mezd v okrese Hradec Králové a ČR dosahoval nižších hodnot než v průběhu dalších let. Maximální rozdíl v úrovni průměrných mezd nastal v roce 1999, a to o 1 119 Kč. V letech 2002 a 2003 byl rozdíl



průměrných mezd o více než 1000 Kč, ale v následujících dvou letech se snížil na přibližně 500 Kč. Graf č. 37

Vývoj průměrné mzdy v okrese Hradec Králové v letech 1990 - 2005

20000

18000

Průměrná mzda v okrese HK Průměrná mzda v ČR

16000

14000

12000

10000

8000

6000

4000

2000

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Průměrná mzda v okrese HK 3116 3694 4271 5297 6124 7219 9425 10413 11403 11537 13010 13763 14736 15837 17543 18453 Průměrná mzda v ČR

3286 3792 4644 5817 6894 8172 9676 10691 11693 12656 13490 14642 15834 16917 18035 19030

Zdroj: ČSÚ



Graf č. 38

Průměrná mzda v krajích ČR v roce 2006 (fyzické osoby)

28000 26000 24000 22000

17 006

17 095

17 273

17 314

17 384

17 615

17 728

18 094

18 112

18 362

14000

18 680

16000

18 733

20 211

18000

19 856

25 282

20000

C

el k

em

Č

R Pr ah St ře a do če sk ý Pl M ze or ňs av sk ký os l e Ji zs ho ký m or av sk ý Li be re ck ý Ú st ec ký Ji ho če sk ý Vy so čin a Kr Zl ál í n ov é h ský ra de ck Pa ý rd ub ick O ý lo m ou ck Ka ý rlo va rs ký

12000

Zdroj: ČSÚ

Nejvyšší průměrná mzda (25 282 Kč) byla v roce 2006 v hlavním městě Praze, které je natolik specifické, že ho nelze porovnávat s ostatními regiony. Na druhém místě s propastným rozdílem 5 426 Kč je Středočeský kraj (19 856 Kč), který je do značné míry ovlivněn přirozeným centrem Prahou. V mezikrajském srovnání je Královéhradecký kraj s průměrnou mzdou 17 314 Kč až na 11. místě v ČR. Nižší průměrný plat je v ČR pouze v Pardubickém, Olomouckém a Karlovarském kraji.



Tabulka č. 27

Mzdy v Královéhradeckém kraji podle OKEČ v 1. až 3. čtvrtletí 2006 Průměrná měsíční mzda zaměstnance

Odvětvová činnost Kč Kraj celkem

index 2006/2005

17 447

105,9

Zemědělství, myslivost, lesnictví

16 291

107,5

Zpracovatelský průmysl

16 837

105,9

Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

23 155

100,4

Stavebnictví

16 977

107,0

Obchod, opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní spotřebu

16 544

102,5

Ubytování a stravování

12 019

100,5

Doprava, skladování a spoje

16 271

106,0

Finanční zprostředkování

15 512

83,5

Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti

22 142

112,8

Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení

19 768

108,7

Vzdělávání

18 392

107,3

Zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti

19 643

108,8

Ostatní veřejné, sociální a osobní služby

14 962

103,9

z toho:

Zdroj: ČSÚ Pozn.: OKEČ - Odvětvová klasifikace ekonomických činností

Porovnáním mzdového vývoje mezi odvětvími kraje byla absolutně nejvyšší mzda (na přepočtené osoby) ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a vody (23 155 Kč), v odvětví zabývajícím se činnostmi v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské činnosti (22 142 Kč) a dále ve veřejné správě (19 768 Kč). Naopak nejnižší průměrnou mzdu v kraji pobírali zaměstnanci v odvětví ubytování a stravování (12 019 Kč) a zaměstnanci ostatních veřejných, sociálních a osobních služeb (14 962 Kč). Meziroční nárůst mezd v kraji byl nejrychlejší v odvětví činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské činnosti. Meziročně poklesly mzdy pouze v odvětví finančního zprostředkování. V rámci odvětví průmyslu byl nejvyšší nárůst v odvětví výroby zdravotnických přístrojů a v odvětví výroby oděvů a zpracování kožešin.



4.5

ANALÝZA NABÍDKOVÉ A POPTÁVKOVÉ STRANY TRHU PRÁCE

4.5.1

Analýza absolventů škol

Okolo 8 % nezaměstnaných uchazečů o práci tvoří absolventi. V tabulce č. 28 je přehled všech oborů studovaných na odborných učilištích a středních školách v okrese Hradec Králové. Uvedeny jsou počty studentů maturitních a nematuritních oborů v 1. ročníku. Podle vystudovaných oborů jsou setříděni také absolventi – uchazeči o práci v okrese Hradec Králové. Srovnání těchto dvou statistik umožní analýzu problematiky nezaměstnaných absolventů 7 . Tabulka č. 28

Struktura oborů sekundárního školství v okrese Hradec Králové podle počtu studentů v 1. ročníku (ve škol. roce 2005/2006) a struktura nezaměstnaných absolventů učilišť a středních škol v okrese podle vystudovaného oboru (data za 2. pololetí 2006)

Vybrané obory (podle KKOV) 23 Strojírenství a strojírenská výroba 26 Elektrotechnika, telekomun. a výpoč. technika 29 Potravinářství a potravinářská výroba

Vyučení 1.roč. Nezam. 192

Maturita 1.roč. Nezam.

Struktura oborů Celkem (z celkem) v % 1.roč. Nezam. 1.roč. Nezam.

24

123

19

315

43

10,9

11,7

112

7

220

19

332

26

11,5

7,0

102

16

0

1

102

17

3,5

4,6

31 Textilní výroba a oděvnictví 9 32 Kožedělná a obuvnická výroba a zpracování plastů 0 33 Zpracování dřeva a výroba 52 hudebních nástrojů 34 Polygrafie, zpracov. papíru, filmu a fotografie 29 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie 88 37 Doprava a spoje 0 39 Speciální a interdisciplinární tech. 0 obory 41 Zemědělství a lesnictví 57 43 Veterinářství a veterinární prevence 0 53 Zdravotnictví 0 63 Ekonomika a administrativa 0 64 Podnikání v oborech, v odvětví 0 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus 189 66 Obchod 74 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost 0 69 Osobní a provozní služby 134 72 Publicistika, knihovnictví 0 a informatika 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče 0 78 Obecně odborná příprava 9 79 Gymnázia 0 82 Umění a užité umění 6 Celkem 1053

4

0

7

9

11

0,3

3,0

0

0

1

0

1

0

0,3

13

33

1

85

14

2,9

3,8

4 14 0

0 143 28

0 5 1

29 231 28

4 19 1

1,0 8,0 1,0

1,1 5,2 0,3

0

30

0

30

0

1,0

0

17 0 0 0 0 49 14

34 87 117 145 29 39 27

13 1 11 25 27 11 12

91 87 117 145 29 228 101

30 1 11 25 27 60 26

3,1 3,0 4,0 5,1 1,0 7,9 3,5

8,1 0,3 3,0 6,8 7,3 16,3 7,1

0 14

30 30

5 11

30 164

5 25

1,0 5,7

1,3 6,8

0

30

3

30

3

1,0

0,8

0 0 0 0 176

40 129 444 80 1838

6 1 8 4 192

40 138 444 86 2891

6 1 8 4 368

1,4 4,8 15,4 3,0 100

1,6 0,3 2,2 1,1 100

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí a Krajský úřad Hradec Králové 7

Pomineme-li jistá úskalí tohoto porovnání. Struktura studovaných oborů se může na jednotlivých školách měnit, struktura studentů 1. ročníků nemusí odpovídat struktuře absolventů. Jistě zajímavá by byla také ještě podrobnější klasifikace oborů. Na druhou stranu, v obou statistikách byla použita stejná klasifikace studijních a učebních oborů (KKOV – Klasifikace kmenových oborů vzdělání), takže v tomto ohledu je analýza korektní.



Nejméně příznivou situaci mají na pracovním trhu absolventi učebních oborů gastronomie, hotelnictví a turismus, kteří tvoří 28 % všech vyučených uchazečů o zaměstnání. Největší podíl mezi nezaměstnanými tvoří absolventi s maturitou v oborech ekonomika a administrativa. Absolventi těchto oborů tvoří mezi nezaměstnanými absolventy významně větší podíl (13 %), než jaký zaujímají v počtu studentů 1. ročníků (7,9 %). V celkovém srovnání struktury nezaměstnaných absolventů maturitních a nematuritních oborů a oborové struktury studentů 1. ročníků jsou nejvíce ohroženou skupinou na trhu práce opět absolventi oborů gastronomie, hotelnictví a turismus (16,3 % nezaměstnaných absolventů), lesnictví a zemědělství (8,1 %), podnikání v oborech (7,3 %) a také obchodu (7,1 %). Naopak žádné problémy s uplatněním nemají absolventi oborů elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika, stavebnictví, geodézie a kartografie a zdravotnictví. Nezaměstnaní absolventi těchto oborů tvoří v porovnání s podílem počtu studentů 1. ročníků v těchto maturitních a nematuritních oborech příznivý počet. Zvláštní skupinu tvoří absolventi gymnázií, kteří tvoří pouze 2,2 % nezaměstnaných absolventů. Většina z nich pokračuje ve studiu na vysokých nebo vyšších odborných školách.

4.5.2

Analýza poptávky po pracovní síle a nabídky pracovní síly dle předchozího vzdělání

Následující tabulka porovnává nabídku pracovní síly a poptávku po pracovní síle v okrese Hradec Králové podle klasifikace zaměstnání (KZAM) v posledním čtvrtletí roku 2006. Tabulka č. 29

Analýza nabídky volných pracovních míst a struktura žadatelů o práci podle KZAM za 4. čtvrtletí 2006 (1. 10. 2006 - 31. 12. 2006)

Kategorie zaměstnání

1 Zákonodárci, vedoucí a řídicí pracovníci

Nabídka Poptávka Nabídka pracovní po pracovní pracovní síly síle síly (uchazeči o (volná (uchazeči o zaměstnání, pracovní zaměstnání) v %) místa)

Poptávka Počet po pracovní uchazečů síle na jedno (volná volné pracovní pracovní místa, v %) místo

26

0,61%

13

0,84%

2

2 Vědečtí a odborní duševní pracovníci

226

5,27%

67

4,31%

3,4

3 Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech

473

11,03%

179

11,52%

2,6

4 Nižší administrativní pracovníci (úředníci)

507

11,82%

73

4,70%

6,9

5 Provozní pracovníci ve službách a obchodě

739

17,23%

175

11,26%

4,2

6 Kvalif. dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech (kromě obsluhy strojů a zařízení)

51

1,19%

21

1,35%

2,4

7 Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři (kromě obsluhy strojů a zařízení)

508

11,84%

499

32,11%

1,0

8 Obsluha strojů a zařízení

473

11,03%

184

11,84%

2,6

9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci

1 286

29,98%

343

22,07%

3,7

Celkem

4289

100,00%

1554

100,00%

2,8




Při srovnání počtu uchazečů o zaměstnání a počtu volných pracovních míst jsme zjistili, že situace na trhu práce je nejkritičtější v kategorii zaměstnání nižší administrativní pracovníci (kancelářští a manipulační pracovníci, sekretářky, sekretáři, nižší účetní, úředníci ve výrobě) a provozní pracovníci ve službách a obchodě (obsluhující pracovníci, kuchaři, číšníci, servírky, barmani, kadeřníci, prodavači, předváděči zboží). V kategorii zaměstnání 4 připadá na jedno volné pracovní místo téměř 7 uchazečů o práci. Naopak velmi příznivá je poptávka popracovní síle pro kategorii zaměstnání řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři (kromě obsluhy strojů a zařízení - stavební dělníci, kvalifikovaní kovodělníci a strojírenští dělníci, výrobci a opraváři přesných přístrojů, umělečtí řemeslníci, polygrafové), kdy nabídka pracovní síly téměř koresponduje s poptávkou. Pozn. 612 žadatelů o práci (12,4 %) neuvedlo kategorii svého předchozího vzdělání, proto není analýza poptávky po pracovní síle a nabídky pracovní síly dle předchozího vzdělání zcela kompletní.

4.5.3

Potřeby trhu práce

Analýza poptávky po pracovní síle a nabídky pracovní síly v okrese Hradec Králové za únor 2007 nabízí aktuální přehled potřeb trhu práce Analýza ukázala, že u zhruba 22 % volných pracovních míst nemají budoucí zaměstnavatelé žádný požadavek na vzdělání, jedná se především o profese jako pomocní a nekvalifikovaní dělníci v zemědělství, ve stavebnictví atd. Tyto pozice jsou již dnes často obsazované cizími státními příslušníky a i do budoucna se předpokládá jejich zaměstnávání. Vyšší poptávka po pracovní síle než nabídka pracovní síly je v oborech: - kvalifikovaní kovodělníci a strojírenští dělníci (svářeči, řezači plamenem a páječi, montéři-kotláři, nástrojaři, kovomodeláři, kovodělníci, zámečníci, seřizovači a obsluha obráběcích strojů, mechanici a opraváři motorových vozidel, elektromechanici, opraváři a seřizovači různých typů elektrických zařízení), - ostatní kvalifikovaní zpracovatelé a výrobci (zpracovatelé pekárenských a cukrářských výrobků, švadleny, vyšívači, výrobci a opraváři kožené technické konfekce), - obsluha průmyslových zařízení (obsluha zařízení ve slévárenství, obsluha pecí na výrobu skla a keramiky, obsluha parních turbín, ohřívačů a motorů), - obsluha stacionárních zařízení a montážní dělníci (obsluha obráběcích strojů, obsluha strojů na výrobu plastových výrobků). Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí, únor 2007

Tabulka č. 30

Analýza neobsazenosti volných pracovních míst podle KZAM ve městě Hradec Králové za 4. čtvrtletí 2006

KZAM - klasifikace zaměstnání

Počet volných pracovních míst

Pomocní a nekvalifikovaní dělníci v zemědělství

189

Zedníci, kameníci, omítkáři

76

Svářeči, řezači plamenem a páječi

65

Pojišťovací agenti

60

Švadleny, vyšívači

64

Prodavači v obchodech

52

Nástrojaři, kovomodeláři, kovodělníci, zámečníci

42


Nejvíce dlouhodobě volných pracovních míst je v kategorii KZAM řemeslníci, kvalifikovaní výrobci,

zpracovatelé a opraváři (zedníci, kameníci, omítkáři, svářeči, řezači plamenem, páječi, nástrojáři, kovomodeláři, kovodělníci, zámečníci), obsluha strojů a zařízení (obsluha



strojů na výrobu plastových výrobků) a pomocní a nekvalifikovaní pracovníci (na stavbách a při údržbě silnic, pomocní montéři). Tato pracovní místa nejsou pro nezaměstnané příliš atraktivní, proto zůstávají na Úřadě práce v Hradci Králové neobsazená déle než 12 měsíců. Naopak vysoká nabídka pracovní síly ve srovnání s poptávkou je v oborech: - ostatní vědci a odborní duševní pracovníci (odborní pracovníci v oblasti účetnictví, peněžnictví, ostatní odborní pracovníci v oblasti podnikání, umělci), - jiní pomocní odborní pracovníci (obchodní zástupci, obchodníci s realitami, nákupčí, obchodní agenti), - nižší administrativní pracovníci (kancelářští a manipulační pracovníci, sekretářky, sekretáři, úředníci ve skladech, výrobě a dopravě), - obsluhující pracovníci (kuchaři, číšníci, servírky, barmani, kadeřníci, kosmetici, maséři), - prodavači, manekýni a předváděči zboží, - kvalifikovaní dělníci při dobývání surovin, stavební dělníci a pracovníci příbuzných oborů (stavební montážníci, stavební dělníci, dlaždiči), - řidiči a obsluha pojízdných strojních zařízení (strojvedoucí, řidiči osobních automobilů, autobusů, trolejbusů a tramvají, obsluha zemědělských a lesních strojů), - pomocní a nekvalifikovaní pracovníci zaměření na prodej a služby (pouliční prodavači potravin, domovníci, čističi oken, popeláři). Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí, únor 2007

Vedle již komentovaných nekvalifikovaných dělnických profesí potvrdil realizovaný průzkum trvalý zájem o technické obory. Velký zájem je o strojírenské a kovodělnické profese, kvalifikované řemeslníky a pracovníky pro obsluhu strojů. Stále více lidí bude nuceno doplňovat si kvalifikaci a přizpůsobovat se novým trendům ve svém oboru.



5

TRENDY

Cílem této kapitoly je naznačit určité společensky formované trendy, které lze ve společnosti pozorovat a jejichž prohloubení se očekává v následujících letech. Obecné trendy v zaměstnanosti souvisí s celospolečenským vývojem, jsou formovány především složitým procesem modernizace společnosti, který je dnes provázán s procesem ekonomické globalizace. Modernizace se projevuje hlavně rostoucím důrazem na terciér (sektor služeb) a stále více také na kvartér (sektor informací, vědy, výzkumu). O současné společnosti se někdy hovoří jako o společnosti informační, kde rozhoduje přístup k informacím a schopnost jejich využívání. Proto stále roste důležitost vzdělání, nejen jako prostředku k získání určitých vědomostí (a samozřejmě i k zisku formálního titulu), ale hlavně k získání obecnějších dovedností a schopností, které umožní člověku orientaci v široké škále problémů. Vedle odborníků na informační technologie, je dnes od určité úrovně kvalifikace nezbytné ovládat práci s počítačem (tuto skutečnost dokazuje i fakt, že velká část rekvalifikačních kurzů je zaměřena právě na práci s počítačem). V souvislosti s globalizací, ale i s členstvím České republiky v EU působí u nás stále více zahraničních zaměstnavatelů a také roste význam mezinárodní komunikace (nejen v oblasti obchodu), což samozřejmě předpokládá znalost cizích jazyků, především angličtiny, jejíž znalost u naší pracovní síly stále není na dostatečné úrovni. Velký zájem domácích i zahraničních zaměstnavatelů je stále také o pracovníky s technickým vzděláním, především, ale nejen, o vysokoškoláky. Vzhledem k faktu, že moderní společnost prochází ve stále rychlejším sledu nejrůznějšími změnami, bude do budoucna stále více požadována flexibilita pracovní síly, především ve smyslu prostorové mobility. Na straně zaměstnavatelů bude zřejmě stále častější přesouvání místa působiště, což může mít velmi závažné dopady na zaměstnanost v daném místě. Na straně zaměstnanců se to týká jednak dojížďky za prací (především denní; otázkou je, jak daleko jsou lidé ochotni za konkrétní prací denně či týdně dojíždět) a také stěhování za prací, což přímo souvisí se situací na trhu s byty. Při stěhování za prací je nutno vzít v úvahu nejen dané pracovní místo, které bylo impulsem ke stěhování, ale také potřeby celé rodiny (např. školy pro děti). Dále bude stále větší důraz kladen na flexibilitu a adaptabilitu jednotlivých pracovníků, na ochotu přizpůsobovat se novým věcem a postupům, na ochotu stále se vzdělávat a rozvíjet. V sektoru služeb lze do budoucna očekávat další diferenciaci. Vedle tradičních „obslužných“ služeb bude pokračovat rozvoj služeb např. v oblasti rekreace, volného času a sportu (cestovní kanceláře, provoz sportovních zařízení atd.). S rostoucí životní úrovní bude nejrůznějších služeb využívat stále více lidí a budou vytvářet poptávku po stále specializovanějších službách. Do oblasti služeb lze zařadit i zdravotnictví a pečovatelské práce. Jejich nabídka se bude muset rozšířit tak, aby se přizpůsobila rostoucímu počtu seniorů v populaci (viz výše v kapitole analyzující demografickou situaci), a především jejich specifickým potřebám.



6

KLASTRY – ODVĚTVOVÁ SESKUPENÍ

Klastr je soubor regionálně propojených společností (podnikatelů) a přidružených institucí a organizací - zejména institucí terciárního vzdělávání (vysokých škol, vyšších odborných škol) jejichž vazby mají potenciál k upevnění a zvýšení jejich konkurenceschopnosti. Zúčastněné společnosti si navzájem konkurují, ale současně jsou nuceny řešit řadu obdobných problémů (vzdělávání zaměstnanců, přístup ke stejným dodavatelům, spolupráce s výzkumnými a vývojovými kapacitami, nedostatečné zdroje na výzkum apod.). Díky spolupráci v těchto oblastech mohou řadu svých omezení překonat a získat konkurenční výhodu, která se těžko napodobuje. Jedná se tedy o všestranně výhodné partnerství firem, vysokých škol a regionálních institucí, které má řadu přínosů pro všechny jeho členské subjekty. Klastr může: •

zlepšit výsledky společností do nich zapojených,

•

zvýšit počet inovací,

•

iniciovat vznik nových firem,

•

zvýšit export,

•

přilákat atraktivní investice,

•

podpořit výzkumnou základnu,

•

podpořit rozvoj kraje.

V rámci nového programovacího období 2007 - 2013 pro využívání prostředků ze strukturálních fondů EU připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu nový Operační program Podnikání a inovace. Na vytváření a rozvoj regionálně koncentrovaných odvětvových seskupení kooperujících podnikatelských subjektů a podpůrných institucí – klastrů, se zaměřuje prioritní osa 5 – Prostředí pro podnikání a inovace. Vytváření technologických platforem, inovačních center, pólů excelence a dalších forem spolupráce typu klastrových iniciativ mezi podniky, mezi podniky a veřejnými výzkumnými a vysokoškolskými institucemi a za účasti dalších veřejných institucí představuje jeden z rozhodujících směrů v získávání konkurenčních výhod a dosahování inovačních výsledků schopných mezinárodního uplatnění. Královéhradecké firmy jsou v současné době zapojeny do činností čtyř klastrů. Ve fázi mapování je možnost vzniku ICT klastru.

6.1

KLASTR OMNIPACK

Klastr OMNIPACK se zaměřuje na obaly a obalovou techniku. Jeho posláním je podpora a rozvoj obalového průmyslu posilováním konkurenceschopnosti, inovačních aktivit a propagace regionů jako centra kombinovaných obalů pro komplexní řešení obalových a přepravních systémů značky OMNIPACK. Strategií klastru je být silné společenství spolupracujících i vzájemně si konkurujících firem z oblasti výroby obalů, obalové techniky, servisních organizací, výzkumných a vzdělávacích institucí a podporovat a koordinovat jejich spolupráci a docílit tak zvýšení konkurenceschopnosti, zvýšení počtu zaváděných inovací a růstu exportu.



Priority: •

Propagace regionů Královéhradeckého, Pardubického a Vysočina jako významného centra obalového průmyslu a systému OMNIPACK jako značky komplexních kombinovaných obalových a přepravních systémů.

•

Podpora inovací v obalovém průmyslu posilováním vazeb vědeckovýzkumných organizací a průmyslových podniků v rámci klastru. Vytvořit v rámci klastru centrum inovací a kvalifikovaných pracovních sil pro obalový průmysl.

•

Zvýšení konkurenceschopnosti, podpora konkurenceschopnosti členů klastru.

•

Rozvoj sociálních a podnikatelských standardů posilujících vazby mezi členy klastru.

exportu

a

dosažení

mezinárodní

.

6.2

PLASTICOR - KLASTR TECHNICKÉ PLASTY

Klastr technické plasty vznikl v roce 2006 a působí v oblasti výroby a zpracování plastů. Záměrem klastru je vybudovat silné seskupení úzce spolupracujících společností tak, aby bylo možné maximálně využít efektů plynoucích z této kooperace a docílit tak zvýšení konkurenceschopnosti, inovací a ekonomického růstu členů klastru. Cílem klastru je ve spolupráci s výzkumnými ústavy a vysokými školami vytvořit vhodné podnikatelské prostředí pro výrobce a zpracovatele plastů, společnosti ze souvisejících oborů, dodavatele vstupů a poskytovatele souvisejících služeb. Hlavní funkce klastru: •

podpora ekonomického růstu regionu a jednotlivých spolupracujících společností,

•

zvýšení konkurenceschopnosti,

•

podpora inovací.

6.3

KLASTR HUDEBNÍ VÝROBY MUSIC CZECH MADE

Music Czech Made, klastr hudební výroby, sdružuje české výrobce kvalitních hudebních nástrojů a příslušenství. Společné činnosti provádí s finanční podporou Evropské unie v oblastech: •

výzkumu, vývoje a inovací,

•

propagace a prezentace,

•

vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů,

•

rozvoje oboru na národní a mezinárodní úrovni.

Klastr Music Czech Made chce zajistit, aby se výroba hudebních nástrojů v České republice rozvíjela jako obor založený na tradici a zároveň inovativní, schopný uspokojit domácí trh i obstát v mezinárodní konkurenci. Svého cíle se snaží dosáhnout spoluprací i oblasti vývoje a výzkumu, marketingu, rozvoje lidských zdrojů či osvěty. Členy klastru jsou nejen výrobci hudebních nástrojů, ale i společnosti podnikající v příbuzných oborech, jako jsou např. vydavatelé hudebnin a časopisů, vystavovatelské firmy či společnosti vyvíjející hudební software. Music Czech Made spolupracuje také s odbornými a vzdělávacími institucemi a univerzitami.



6.4

KLASTR NANOMEDIC

Medicínsko-farmaceutický klastr Nanomedic, jehož členy jsou také hradecké firmy a fakulty, vznikl na konci roku 2006. Klastr Nanomedic je platformou, na které se vytvořilo konsorcium firem, univerzit a výzkumných ústavů usilujících o spolupráci při výzkumu, vývoji, výrobě a obchodní realizaci výrobků z oblasti přípravků na hojení ran, tkáňových substitutů, přípravků pro cílenou distribuci léčiv a přípravků pro genovou terapii s cílem prosadit se na světovém trhu. Klastr bude stimulovat vznik nových studijních oborů a bude se podílet na výchově odborníků schopných zvládat nové výzvy rodící se v multidisciplinárních oborech. Bude rovněž podporovat vývoj a výrobu nových strojů a zařízení a vznik nových norem a odpovídajících zkušebních metod a postupů. Jedním z mnoha cílů klastru bude vybudování špičkového vědeckotechnologického parku, zřízení nového studijního oboru medicínské inženýrství na Vysokém učení technickém v Brně i dalších projektů na podporu rozvoje vědy a výzkumu nanomateriálů a biotechnologií, na posilování konkurenceschopnosti, inovačních a exportních aktivit jednotlivých subjektů v rámci klastru.



7

KVALITA ŽIVOTA A OBČANSKÁ VYBAVENOST

Město Hradec Králové je přirozenou metropolí severovýchodních Čech. Je také důležitým správním, kulturním, společenským a hospodářským centrem regionu. Město láká širokou paletou fungující občanské vybavenosti a dobrou kvalitou života. Hradec Králové je městem, které nabízí podmínky pro příjemný život všem věkovým skupinám obyvatel. Ve městě funguje síť mateřských škol a jeslí, základních škol, speciálních škol i nejrůznějších zařízení nabízejících organizaci volnočasových aktivit dětí. Město nabízí také širokou škálu středních škol a učilišť. V Hradci Králové sídlí šest fakult tří vysokých škol. Reálná dostupnost nejen výše uvedených služeb dokumentujících kvalitu života ve městě je pravidelně sledována jako jeden ze základních Společných evropských indikátorů udržitelného rozvoje (ECI). Konkrétní čísla jsou k dispozici na odboru strategie a rozvojových projektů města Magistrátu města Hradce Králové nebo také ve formě interaktivní aplikace na webových stránkách města www.hradeckralove.org. Úroveň zdravotní péče ve městě Hradec Králové představuje dlouhodobě vysoký standard jak pro obyvatele města, tak pro širší region. Ve městě sídlí Fakultní nemocnice Hradec Králové, která navazuje na historický odkaz ve spolupráci s Lékařskou fakultou Univerzity Karlovy v Hradci Králové, Farmaceutickou fakultou Univerzity Karlovy a Fakultou vojenského zdravotnictví Univerzity obrany. Fakultní nemocnice náleží k největším zdravotnickým zařízením nejen ve východních Čechách, ale i v celé republice. Na 23 klinikách a 15 ostatních odborných pracovištích s více než 1 500 lůžky je každý rok hospitalizováno přes 40 tisíc pacientů. Ambulantně je zde ošetřeno více než půl milionu pacientů. Jsou zde prováděny nejsložitější chirurgické výkony. Zdravotní služby ve městě poskytují další státní a soukromá ambulantní či lůžková zdravotnická zařízení (Léčebna pro dlouhodobě nemocné, První privátní chirurgické centrum SANUS, Hradecké oční sanatorium). Přednemocniční neodkladnou péči ve městě zabezpečuje Zdravotnická záchranná služba Královéhradeckého kraje. K relaxaci obyvatelům města slouží rozsáhlé plochy městských parků. Pro výlety jsou vhodná území Novohradeckých lesů a okolí řek Labe a Orlice, velmi dobře dostupná z centra turistickými a cyklistickými trasami. Samozřejmostí jsou nejrůznější sportoviště a další zařízení pro volnočasové aktivity (Plavecký bazén 50m, Městské lázně - Aquacentrum, Zimní stadion, Všesportovní stadion Malšovice s hřištěm s umělou trávou, sportovní plochy, tenisové kurty, fitness a squasch centra, jízdárna, střelnice, loděnice aj.). Hradec Králové je významným centrem kultury, je městem festivalů, kongresů a veletrhů. Kromě profesionálních scén Klicperova divadla, které získalo v posledních letech několikrát ocenění divadlo roku, a Filharmonie rozvíjí kulturní život Hradce Králové světoznámé loutkové divadlo Drak, Mezinárodní institut figurativního divadla, vynikající chlapecký pěvecký sbor Boni Pueri a řada dalších těles a umělců. V historickém centru se nachází bohaté sbírky české tvorby v Galerii moderního umění. Pravé podklady jsou k nahlédnutí v monumentální secesní budově Muzea východních Čech, kterou navrhl prof. Jan Kotěra a která je národní kulturní památkou. V Hradci Králové se každý rok koná mezinárodní festival Divadlo evropských regionů, mezinárodní jazzový festival Jazz goes to town, taneční festival Entrée k tanci a mnoho dalších akcí. Mezi oblíbené městské akce patří Vzpomínkové slavnosti bitvy u Hradce Králové a Slavnosti královny Elišky. K návštěvě zve Hvězdárna s planetáriem, Státní vědecká knihovna, Městské lázně, multiplex Cinestar, artové kino Centrál nebo také unikátní Obří akvárium. Hradec Králové je členem evropské asociace kongresových měst. Ročně se zde koná kolem 80 kongresů, konferencí či výstav (např. ISSS – Internet ve státní správě a samosprávě, Gastrohradec, Infotour a cykloturistika a další). Většina z nich se koná v moderně vybaveném kongresovém centru Aldis. Další vhodná zázemí na špičkové technické úrovni nabízí Univerzita Hradec Králové či Amber hotel Černigov. Průzkum, který zveřejnila v letech 2004 a 2005 MF Dnes, srovnává 77 bývalých okresních měst podle deseti kritérií (výdělků, cen bytů, nezaměstnanosti, starobních důchodů, lékařské péče,



čistoty vzduchu, podnikání, kriminality, zdraví a dlouhověkosti). Ten ohodnotil město Hradec Králové následovně: „Hradec Králové by měl Čechy naučit nové heslo, které by vystihlo, jak dobře se tam lidem žije. Známý slogan „v Praze je blaze“ už neplatí. Východočeské město nabízí nejlepší podmínky pro život…“ Město zabodovalo hlavně díky čistému ovzduší, šancím dožít se vysokého věku, menší kriminalitě a v porovnání s republikovým průměrem i nízké míře nezaměstnanosti. Město Hradec Králové provedlo v září 2005 sociologický průzkum „Spokojenost občanů s místním společenstvím“, který potvrdil oprávněnost ocenění Hradce Králové jako města s nejlepšími podmínkami pro život. Osloveno bylo 1 000 respondentů, z nichž 90 % je s životem ve městě spokojeno. Téměř dvě třetiny dotázaných občanů (63 %) vyjádřily spokojenost se svým zaměstnáním a téměř dvě pětiny (38 %) oslovených jsou spokojeny s možností odborné rekvalifikace. Více než 80 % respondentů je spokojeno se základními veřejnými službami, s dostupností nákupů a služeb, s bydlením ve městě a možnostmi věnovat se svým zálibám. Pro 89 % respondentů je Hradec Králové atraktivním městem. Mezi přednosti města zařadili dotázaní občané architekturu, historické památky města, veřejnou zeleň a okolní přírodu.



8

SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ANALÝZY

Statutární město Hradec Králové patří svou velikostí i významností mezi nejdůležitější sídla v České republice. Je nejen sídlem Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, tedy důležitým správním centrem, ale také významným centrem hospodářským, kulturním a společenským. Je také důležitým dopravním uzlem a přirozeným spádovým střediskem severovýchodních Čech. Z hlediska struktury osídlení je Hradec Králové spolu s nedalekými Pardubicemi jedním z jádrových měst sídelní aglomerace regionálního až nadnárodního významu. Blízkost obou center je významným pozitivním faktorem rozvoje města. V následujících letech se očekává pokračování procesu suburbanizace, tedy stěhování obyvatel za hranice města, kde lze nalézt příjemnější, klidnější a cenově dosažitelnější bydlení. Takto bydlící lidé však i nadále budou „denními obyvateli“ města (hovoří se také o tzv. faktickém bydlení). Demografický vývoj obyvatelstva města Hradce Králové, ve kterém má trvalé bydliště necelých 95 tisíc obyvatel (94 255 k 1. 1. 2007), bude v budoucnu charakterizován především těmito vzájemně souvisejícími skutečnostmi: •

změnami ve věkové struktuře - stárnutím obyvatelstva,

•

snížení podílu předproduktivní složky,

•

celkovým poklesem počtu obyvatelstva.

Jednotlivé charakteristiky populačního vývoje Hradce Králové se ve většině ohledů nijak výrazně neliší od charakteristik České republiky jako celku. Vývoj porodnosti, úmrtnosti a migrace formuje věkovou strukturu obyvatelstva. Nejvýznamnější změny budou postupně zaznamenávány u neproduktivních složek obyvatelstva (tzn. předproduktivních a poproduktivních). Pro analýzu pracovní síly je však klíčový stav a budoucí vývoj produktivní složky obyvatelstva. Dětská složka populace zaznamená v příštích letech určité početní změny, celkově bude její počet a podíl na celkové populaci města klesat. To se citlivě dotkne řady oblastí, především školství, sociálních služeb a následně i trhu práce. Nejvýznamnější změny čekají kategorii obyvatel v poproduktivním věku. Dojde jak k nárůstu počtu osob ve věku okolo hranice odchodu do důchodu, tak k relativně významnému nárůstu osob ve velmi vysokém věku (tzv. old old). Tento vývoj si vynutí řadu opatření, především v systému sociální péče a v rozsahu a kvalitě poskytovaných geriatrických služeb. Nepochybně bude zaznamenán nárůst počtu osob zajišťujících péči o staré a nemocné občany a nárůst dalších pracovních míst s touto oblastí souvisejících. Také zesílí poptávka po organizacích a institucích zajišťujících společenské a kulturní vyžití seniorů a umožňujících jejich účast na veřejném životě. V souvislosti s již zmíněným nárůstem počtu osob ve věku blízkém odchodu do důchodu bude nutno řešit také otázku jejich uplatnění na trhu práce. Produktivní složka obyvatelstva (15 - 64 let) tvoří 69,7 % celkového obyvatelstva města, tedy asi 66 tisíc osob. Její vymezení pro účely analýzy pracovní síly však není jednoznačné, dolní hranice závisí na věku, kdy mladí lidé ukončují vzdělání. Tento věk je v rámci mladé populace velmi široký a postupně se zvyšuje. Horní hranice věku produktivní složky je sice určena zákonem daným věkem odchodu do důchodu, ale je také ovlivňována faktickou situací lidí odcházejících do důchodu (předčasné odchody do důchodu, práce v důchodovém věku, problematické postavení osob ve vyšším věku na pracovním trhu atd.). Dlouhodobě lze v souvislosti s početním poklesem dětské složky (12,9 % k 31. 12. 2006) očekávat také určitý (i když ne tak výrazný) pokles produktivní složky obyvatelstva. Počet osob ve věku ekonomické aktivity je dále nutno snížit o osoby neaktivní (např. z důvodů zdravotních, dále se do této kategorie zpravidla nezapočítávají ženy a muži na rodičovské dovolené) a v ideálním případě i osoby, které pracovat nechtějí atd. V Hradci Králové žije okolo 50 tisíc ekonomicky aktivních obyvatel, potenciální pracovní sílu však zvětšují i lidé dojíždějící za prací do města z okolí.



V následujících letech, s ohledem na předpokládaný vývoj demografický, ekonomický i společenský, nelze očekávat výrazné změny v počtu pracovní síly v Hradci Králové. Počet obyvatel města sice s největší pravděpodobností bude klesat, ale na druhou stranu lze očekávat, že určitý počet osob bydlících v „blízké“ vzdálenosti od města bude z důvodu lepších pracovních příležitostí ochoten za prací dojíždět. Dosud nepříliš řešenou problematikou je zaměstnanost osob ve vyšším věku, která bude s ohledem na zvyšování věku odchodu do důchodu nabývat na důležitosti 8 . Starší lidé mívají určité problémy s nalezením zaměstnání, určitá část z nich pracuje na pozicích vyžadujících nižší kvalifikaci, než jakou mohou nabídnout. Obyvatelstvo Hradce Králové má příznivou vzdělanostní strukturu, 20 % obyvatelstva má vysokoškolské nebo vyšší odborné vzdělání. Třetina obyvatelstva má vzdělání ukončené maturitou a třetina je vyučena. Obecně lze říci, že čím mladší věková skupina, tím větší podíl osob s vyšším vzděláním. Vzdělanostní struktura se bude dále zlepšovat, bude narůstat podíl obyvatelstva s vysokoškolským i středoškolským vzděláním. Společenské ocenění vzdělání a jeho potřeba povzbuzují stále rostoucí zájem mladých lidí o vzdělání. V současnosti je největší zájem o odborníky s technickým vzděláním, o odborníky v oblasti informačních technologií, ale i o další speciální profese. I u specializovaných profesí je však stále více kladen důraz na flexibilitu, na schopnost a ochotu učit se nové věci. Proto bude i do budoucna nutno rozvíjet nejrůznější podoby celoživotního vzdělávání. Na území města působí 23 středních škol a učilišť s širokou nabídkou studijních oborů, ročně mají tyto školy dohromady necelých 2 400 absolventů. Celkem je ke studiu na středních a vyšších odborných školách v Hradci Králové zapsáno více než 10 tisíc studentů. Nejvíce studentů mají gymnázia, průmyslové školy, odborná učiliště a zdravotní škola. Co do počtu studentů je Vyšší zdravotní škola jednoznačně nejvýznamnější vyšší odbornou školou ve městě. Také v oblasti vysokého školství mají zdravotnické obory ve městě významné postavení, působí zde 3 fakulty tohoto zaměření (Lékařská a Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy v Praze a Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany sídlící v Brně). Dále je Hradec Králové sídlem univerzity nesoucí přímo jméno města. Na Univerzitě Hradec Králové lze v současnosti studovat na třech fakultách, na Pedagogické fakultě, Fakultě informatiky a managementu a Fakultě humanitních studií. Ve městě působí také další vzdělávací organizace, zajišťující nejrůznější kurzy, především jazykové a kurzy zaměřené na práci s informační technikou. Nejen s vysokými školami spolupracují také vědecké instituce sídlící v Hradci Králové (např. Ústav experimentální biofarmacie, Zdravotní ústav, Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové, pobočka Českého hydrometeorologického ústavu aj.). Oblast vědeckého vývoje podporují samozřejmě také další komerční a výrobní subjekty (např. ELLA – CS, s.r.o., EMPLA spol. s r.o., PETROF, spol. s r.o.). Struktura pracujících podle sektorů národního hospodářství je charakteristická především vysokým podílem osob pracujících v terciéru a kvartéru, kde pracuje 70 % ekonomicky aktivních obyvatel města. V sektoru primárním pracuje naprostá menšina (zhruba 1,5 %) ekonomicky aktivních. V sektoru sekundárním (tedy v průmyslu a stavebnictví) pracuje necelých 29 %. Největším zaměstnavatelem ve městě je Fakultní nemocnice, významnými zaměstnavateli jsou také další nekomerční subjekty, především školy a úřady. Velkými zaměstnavateli jsou dále tyto společnosti: ARROW International CR, a.s. (výroba zdravotnických zařízení a pomůcek), RUBENA a.s. (výroba pryžových výrobků), PETROF, spol. s r.o. (výroba hudebních nástrojů), ZVU POTEZ a.s. (strojírenská výroba), FOMA Bohemia spol. s r.o. (výroba chemických materiálů pro fotografické účely), Bühler Motors s.r.o. (elektrická zařízení pro motory s vozidla) aj.

8

Z demografického pohledu je ještě nutno podotknout, že prodlužování střední délky života souvisí s tím, že lidé žijí déle v dobrém zdravotním stavu. Prodlužování věku odchodu do důchodu tedy rozhodně neznamená, že na pracovním trhu vzroste skupina lidí, kteří budou v horším zdravotním stavu a nebudou proto z pracovního hlediska plnohodnotně uplatnitelní.



Vysoce kvalifikovaná pracovní síla a relativně nízké mzdové náklady ve srovnání s ostatními regiony ČR charakterizují Hradec Králové, který je tak velmi výhodným a atraktivním místem pro investování. Průměrná hrubá měsíční mzda v roce 2005 v okrese Hradec Králové činila 18 453 Kč, což je o 577 Kč méně než celorepublikový průměr. V rámci Královéhradeckého kraje jsou v okrese Hradec Králové mzdy nejvyšší, o 1 519 Kč vyšší než krajský průměr. V roce 2006 činila průměrná hrubá měsíční mzda v České republice 20 211 Kč. V Královéhradeckém kraji to bylo o 2 897 Kč méně, tzn. 17 314 Kč. Míra nezaměstnanosti je v Hradci Králové velmi nízká, pohybuje se těsně nad 4 %, což znamená zhruba 3 tisíce nezaměstnaných. Problémovými kategoriemi z hlediska ohrožení nezaměstnaností jsou mladiství a absolventi (8 % nezaměstnaných), ženy ve věku, kdy ukončili rodičovskou dovolenou a kdy mají malé děti a dále lidé straší 50 let. Nejvíce nezaměstnaných je mezi osobami s nízkou kvalifikací, s rostoucím vzděláním a kvalifikací se míra nezaměstnanosti snižuje. Velké problémy s uplatněním na pracovním trhu mají osoby se změněnou pracovní schopností, tato skupina tvoří 19 % evidovaných uchazečů o zaměstnání. Více než třetina nezaměstnaných uchazečů o práci evidovaných na Úřadu práce nalezne nové zaměstnání do 3 měsíců, další zhruba třetina je však nezaměstnaná déle než rok. Analýza trhu práce ukázala, že i v budoucnu je ze strany zaměstnavatelů očekáván zájem o široké spektrum profesí. U 22 % volných pracovních míst nemají budoucí zaměstnavatelé žádný požadavek na vzdělání, jedná se především o profese jako pomocní a nekvalifikovaní dělníci. Zde lze očekávat velký podíl zaměstnaných cizinců. Dále bude zájem o vyučené v technických oborech, konkrétní zaměstnavatel však zřejmě bude nucen alespoň z části tyto pracovníky doškolit na konkrétní práci, kterou bude požadovat. U velkých zaměstnavatelů je proto výhodným řešením spolupráce např. s určitým odborným učilištěm nebo střední školou. Vyšší poptávka po pracovní síle než nabídka pracovní síly je především v oboru kvalifikovaní kovodělníci a strojírenští dělníci. Na druhé straně budou velmi žádaní lidé s vysokou odborností, a to nejen např. v oblasti informačních technologií nebo v technických oborech, což je dnes obecným trendem. Od těchto odborníků se očekává znalost cizích jazyků a dále také schopnost flexibilně se přizpůsobovat novým podmínkám, ochota stále se učit novým věcem. Velmi významnou a různorodou skupinou jsou lidé pracující v nejrůznějších službách a úřadech. Také u těchto lidí se obecně předpokládá znalost práce s počítačem a cizích jazyků, především angličtiny. V budoucnu lze očekávat zvýšení zájmu o služby zdravotnické a pečovatelské, především z důvodu nárůstu počtu seniorů.



9

SEZNAM TABULEK

Tabulka č. 1 Tabulka č. 2 Tabulka č. 3 Tabulka č. 4 Tabulka č. 5 Tabulka č. 6 Tabulka č. 7 Tabulka č. 8 Tabulka č. 9 Tabulka č. 10 Tabulka č. 11 Tabulka č. 12 Tabulka č. 13 Tabulka č. 14 Tabulka č. 15 Tabulka č. 16 Tabulka č. 17 Tabulka č. 18 Tabulka č. 19 Tabulka č. 20 Tabulka č. 21 Tabulka č. 22 Tabulka č. 23 Tabulka č. 24 Tabulka č. 25 Tabulka č. 26 Tabulka č. 27 Tabulka č. 28

Tabulka č. 29 Tabulka č. 30

Počet obyvatel Hradce Králové podle jednotlivých věkových skupin (k 31. 12. 2006) ................................................................................................... 5 Věková struktura a indexy věkové struktury obyvatelstva dle částí města Hradec Králové ................................................................................................... 7 Vzdělanostní struktura obyvatel dle věku v r. 2001 .......................................... 17 Přehled středních a vyšších odborných škol v Hradci Králové, celkový počet studentů a počet absolventů ve školním roce 2005/2006................................. 19 Přehled studovaných oborů na středních odborných školách v Hradci Králové, celkový počet studentů a počet absolventů ve školním roce 2005/2006.......... 20 Přehled studovaných oborů na vyšších odborných školách v Hradci Králové, celkový počet studentů a počet absolventů ve školním roce 2005/2006.......... 21 Oborová struktura sekundárního školství v okrese Hradec Králové, měřeno na 1. ročník maturitních a nematuritních oborů, školní rok 2005/2006............. 22 Přehled bakalářských a magisterských studijních oborů na vysokých školách působících v Hradci Králové ............................................................................. 26 Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity ........................................................... 27 Obyvatelstvo dle ekonomické aktivity a vyjížďky za prací v r. 2001 ................. 29 Podíl pracujících a vyjíždějících za prací mimo město 1991 a 2001 ................ 29 Vyjíždějící do zaměstnání a škol mimo Hradec Králové ................................... 30 Počet ekonomických subjektů podle převažující činnosti OKEČ ve městě Hradec Králové – prosinec 2005, září 2006, prosinec 2006............................ 33 Vývoj počtu ekonomických subjektů v Hradci Králové podle počtu zaměstnanců ..................................................................................................... 35 Nejvýznamnější zaměstnavatelé se sídlem v Hradci Králové podle velikostní kategorie počtu zaměstnanců ........................................................................... 36 Největší zaměstnavatelé se sídlem v Hradci Králové v roce 2006 dle Úřadu práce v Hradci Králové...................................................................................... 37 Vývoj míry nezaměstnanosti v ČR, v okrese a městě Hradec Králové v letech 1993 – 2006 ...................................................................................................... 38 Aktuální míra nezaměstnanosti k 28. 2. 2007................................................... 39 Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo v Královéhradeckém kraji a jeho okresech v únoru 2007...................................................................................... 40 Uchazeči o zaměstnání dle věkové struktury ve městě Hradec Králové v období 2000 – 2/2007 ................................................................................................... 43 Vývoj nezaměstnanosti ve městě Hradec Králové v období 2000 – 2/2007 dle stupně vzdělání ................................................................................................. 45 Průměrná délka evidence evidovaných a vyřazených uchazečů (ve dnech) ... 46 Struktura žadatelů o práci podle předchozího zaměstnání v okrese Hradec Králové k 31. 12. 2006 (kategorie odpovídají Klasifikaci zaměstnání KZAM) .. 48 Nezaměstnaní absolventi škol podle oborů KKOV evidovaní na Úřadu práce v Hradci Králové ve 2. pololetí 2006 ................................................................. 50 Cizinci zaměstnaní v okrese Hradec Králové k 28. 2. 2007 ............................. 54 Průměrná hrubá měsíční mzda v roce 2004 a 2005 (v Kč) .............................. 56 Mzdy v Královéhradeckém kraji podle OKEČ v 1. až 3. čtvrtletí 2006.............. 59 Struktura oborů sekundárního školství v okrese Hradec Králové podle počtu studentů v 1. ročníku (ve škol. roce 2005/2006) a struktura nezaměstnaných absolventů učilišť a středních škol v okrese podle vystudovaného oboru (data za 2. pololetí 2006)............................................................................................ 60 Analýza nabídky volných pracovních míst a struktura žadatelů o práci podle KZAM za 4. čtvrtletí 2006 (1. 10. 2006 - 31. 12. 2006) ..................................... 61 Analýza neobsazenosti volných pracovních míst podle KZAM ve městě Hradec Králové za 4. čtvrtletí 2006................................................................................ 62



10

SEZNAM GRAFŮ

Graf č. 1 Graf č. 2 Graf č. 3 Graf č. 4 Graf č. 5 Graf č. 6 Graf č. 7 Graf č. 8 Graf č. 9 Graf č. 10 Graf č. 11 Graf č. 12 Graf č. 13 Graf č. 14 Graf č. 15 Graf č. 16 Graf č. 17 Graf č. 18 Graf č. 19 Graf č. 20 Graf č. 21 Graf č. 22 Graf č. 23 Graf č. 24 Graf č. 25 Graf č. 26 Graf č. 27 Graf č. 28 Graf č. 29 Graf č. 30 Graf č. 31 Graf č. 32 Graf č. 33 Graf č. 34 Graf č. 35

Vývoj počtu obyvatel města Hradec Králové v období 1990 - 2006 (k 1. 7.)...... 4 Vývoj věkové struktury města Hradec Králové v letech 1980 - 2001.................. 5 Věková pyramida města Hradec Králové v roce 1991 a 2001............................ 6 Celková měna obyvatelstva přepočtená na 1000 obyv. středního stavu* v roce 2001 .................................................................................................................... 8 Celkový přírůstek/úbytek obyvatel města přepočtený na 1000 obyv. střed. stavu* 1990 - 2006 .............................................................................................. 9 Přirozený přírůstek/úbytek obyv. města přepočtený na 1000 obyv. střed. stavu 1990 - 2006 ......................................................................................................... 9 Vývoj sňatečnosti, rozvodovosti a potratovosti v Hradci Králové v letech 1991 - 2006 ....................................................................................................... 10 Rozvodový a potratový index v Hradci Králové v letech 1991 - 2006............... 11 Migrační měna obyvatelstva Hradce Králové přepočtená na 1000 obyvatel středního stavu 1990 - 2006 ............................................................................. 12 Důvody vystěhování z Hradce Králové v letech 1991 - 2004 ........................... 12 Očekávané relativní zastoupení hlavních věkových skupin v letech 2010 - 2030 ....................................................................................................... 13 Předpokládaný vývoj seniorské složky a celkového počtu obyvatelstva Hradce Králové do roku 2030 ........................................................................................ 14 Vzdělanostní struktura obyvatel Hradce Králové v r. 2001............................... 16 Obyvatelstvo nad 15 let podle nejvyššího dosaženého vzdělání ..................... 18 Ekonomická aktivita obyvatel Hradce Králové v r. 2001................................... 27 Pracující obyvatelstvo Hradce Králové dle věku v r. 2001................................ 28 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle oborů činnosti v Hradci Králové ......... 31 Vývoj ekonomicky aktivního obyvatelstva v letech 1980, 1991 a 2001 ............ 32 Zastoupení ekonomických subjektů podle oborů ve městě Hradec Králové – prosinec 2006................................................................................................. 34 Vývoj míry nezaměstnanosti v ČR, v okrese a městě Hradec Králové v letech 1993 –2006 ....................................................................................................... 38 Nezaměstnanost mužů a žen v Hradci Králové v letech 2003 - 2006 .............. 39 Struktura uchazečů o zaměstnání dle věku ve městě Hradec Králové v únoru 2007 .................................................................................................................. 41 Uchazeči o zaměstnání dle věku ve městě Hradec Králové v únoru 2007 ...... 41 Uchazeči o zaměstnání dle věku (muži / ženy) ve městě Hradec Králové v únoru 2007 ..................................................................................................... 42 Průměrný věk uchazečů o zaměstnání v okrese Hradec Králové v letech 2000 - 2006 ....................................................................................................... 43 Uchazeči o zaměstnání dle stupně vzdělání ve městě Hradec Králové v únoru 2007 .................................................................................................................. 44 Uchazeči o zaměstnání dle stupně vzdělání (muži/ženy) ve městě Hradec Králové v únoru 2007 ........................................................................................ 45 Průměrná délka evidence evidovaných a vyřazených uchazečů (ve dnech) ... 46 Délka nezaměstnanosti u mužů a žen v okrese Hradec Králové (ve dnech) ... 47 Délka evidence uchazečů o zaměstnání v okrese Hradec Králové (ve dnech) 47 Uchazeči o zaměstnání - absolventi v okrese Hradec Králové v jednotlivých měsících v období leden 2006 - únor 2007....................................................... 49 Počet rekvalifikovaných mužů a žen v okrese Hradec Králové v letech 2001 - 2006 ....................................................................................................... 52 Vzdělanostní struktura rekvalifikovaných v okrese Hradec Králové v roce 2006 .................................................................................................................. 53 Podíl cizinců zaměstnaných v okrese Hradec Králové (k 28. 2. 2007)............. 54 Struktura cizinců s pracovním povolením v okrese Hradec Králové ve 2. pololetí 2006 .................................................................................................................. 55



Graf č. 36 Graf č. 37 Graf č. 38

Srovnání výše průměrné hrubé měsíční mzdy v 2005 v ČR, Královéhradeckém kraji a okresech Královéhradeckého kraje (v Kč).............................................. 56 Vývoj průměrné mzdy v okrese Hradec Králové v letech 1990 - 2005 ............. 57 Průměrná mzda v krajích ČR v roce 2006 (fyzické osoby)............................... 58



11

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ

Instituce Český statistický úřad Hradec Králové Úřad práce v Hradci Králové Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor školství Analýzy, studie Profil města Hradce Králové, Magistrát města Hradec Králové, 2007 Prognóza obyvatelstva Hradce králové do roku 2030, Magistrát města Hradec Králové, 1998 Vědeckovýzkumná a rozvojová základna v Hradci Králové, Magistrát města Hradec Králové, 2007 Databáze Registr ekonomických subjektů (12/2006) Internet Český statistický úřad:

http://www.czso.cz/

Integrovaný portál MPSV:

http://portal.mpsv.cz/sz/stat

CzechInvest:

http://www.czechinvest.org/klastry

Klastr Omnipack:

http://www.klastromnipack.cz

Klastr technické plasty:

http://www.klastrplasty.cz

Klastr Music Czech Made:

http://www.music-czech-made.eu/

Klastr Nanomedic:

http://www.nanomedic.cz/


Analýza pracovní síly v Hradci Králové

Recommend Documents