MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ
Katedra politologie
Investiční politika v Hradci Králové Bakalářská práce
Alžběta Dvořáková
Vedoucí práce: UČO:
135272
Obor:
PL – PS
PhDr. Stanislav Balík, Ph.D.
Imatrikulační ročník: 2004
Brno, 2006
Prohlašuji, že jsem svou práci vypracovala samostatně na základě uvedené literatury a pramenů.
V Hradci Králové 23.12.2006
Alžběta Dvořáková
1
Děkuji PhDr. Stanislavu Balíkovi, Ph.D. za vedení mé práce a za čas, který jí věnoval. Dále bych chtěla poděkovat PhDr. Jaroslavě Pospíšilové z Muzea východních Čech a pracovnicím organizačního odboru magistrátu města Hradec Králové za ochotu a pomoc při vyhledávání pramenů, rodině a přátelům děkuji za trpělivost.
2
Úvod ........................................................................................................................................... 4 Ideové a programatické vymezení politických stran v Hradci Králové ..................................... 6 Občanská demokratická strana (ODS).................................................................................... 6 Občanská demokratická aliance (ODA) ................................................................................. 7 Volba pro město (VPM).......................................................................................................... 8 Hradecký demokratický klub (HDK)...................................................................................... 9 Křesťanská a demokratická unie – československá strana lidová (KDU-ČSL) ................... 10 Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) ..................................................................... 11 Česká strana sociálnědemokratická (ČSSD)......................................................................... 12 Investiční policy v Hradci Králové v letech 1994-2006 .......................................................... 13 Volební období 1994-1998 ................................................................................................... 13 Volební programy.............................................................................................................. 13 Složení zastupitelstva a městské koalice ........................................................................... 15 Investiční záměr................................................................................................................. 16 Volební období 1998-2002 ................................................................................................... 18 Volební programy:............................................................................................................. 18 Složení zastupitelstva a městské koalice ........................................................................... 22 Investiční záměr................................................................................................................. 23 Volební období 2002-2006 ................................................................................................... 25 Volební programy.............................................................................................................. 25 Složení zastupitelstva a městské koalice ........................................................................... 28 Investiční záměr................................................................................................................. 28 Volební období 2006-2010 ................................................................................................... 32 Volební programy.............................................................................................................. 32 Složení zastupitelstva a městské koalice ........................................................................... 35 Investiční záměr................................................................................................................. 35 Závěr......................................................................................................................................... 35 Seznam pramenů a literatury.................................................................................................... 37 Počet znaků: 69 484
3
Úvod Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila komunální politiku ve východočeském velkoměstě, Hradci Králové. Ačkoliv je lokální politika oblastí velice zajímavou, poměrně snadno uchopitelnou a pro život občanů zásadní, je jí věnována neadekvátně malá pozornost nejen ze strany veřejnosti, ale také, a to především, ze strany politologů. Uvědomuji si, že komunální politika je příliš obsáhlý a komplikovaný fenomén na to, aby mohl být dostatečně do hloubky popsán v práci tohoto rozsahu. Chtěla bych se proto zaměřit především na výkon politiky (policy), konkrétně potom na investiční politiku města.
Dle mého názoru je investiční politika, kterou vykonává zastupitelstvo města, stěžejní pro budoucí rozvoj lokality po ekonomické, environmentální, kulturní i lidské stránce. Proto je potěšující, že v Hradci Králové se dá vysledovat kontinuita investiční politiky i přes výměnu politických koalic ve vedení města, a že komunální politici hledí v tomto případě spíš na opravdové potřeby obce, na její problémy i potenciál, jež může nabídnout, na její specifickou atmosféru a na zájmy jejích občanů, než na mezistranické spory. Strategický plán města určuje jeho směřování na spoustu let dopředu a nákladnější investice mají vliv na městský rozpočet po několik volebních období, proto je zodpovědný přístup k investiční politice města zásadním činitelem pro jeho budoucí rozvoj a úspěšný rozkvět.
Metodologie, kterou budu ve své práci využívat, vyplývá ze samotné podstaty mé práce. Chci-li zmapovat výkon investiční politiky v Hradci Králové, musím využít empiricko-analytického přístupu. Výstupem mé práce by měla být narativní přehledová studie.
Stěžejními zdroje mé práce v teoretické části budou sborníky analyzující stranické systémy v zemích střední a východní Evropy, v praktické části potom budou zásadními zdroji protokoly ze zasedání městského zastupitelstva, a protože bych se ráda zaměřila na rozdílné přístupy jednotlivých politických stran k této policy, budu v neposlední řadě používat i programy relevantních politických stran, které
4
působily ve vedení města od roku 1994. Tím se dostávám i k časovému vymezení své práce – zaměřím se na politiku od roku 1994 dodnes.1
V teoretické části bych chtěla ve stručnosti popsat ideologicko-programatické zázemí relevantních stran působících v Hradci Králové do dnešního dne.
Praktická část je rozdělena do čtyř podkapitol, časově určených jednotlivými volebními obdobími. Struktura těchto podkapitol je vždy stejná, první část mapuje téma investiční politiky v programech relevantních politických stran, na co se strany zaměřují, co je v jejich programech společné a naopak, které cíle jsou stranicky specifické. Druhá část krátce charakterizuje dané volební období, je zde uvedeno, kolik získala která strana míst v zastupitelstvu, a které strany utvořily koalici. Ve třetí části se budu věnovat jednotlivým případům významných investorů, kteří přišli (nebo naopak nepřišli) do města, případně se budu věnovat této části významným městským investicím, ráda bych v této podkapitole popsala proces přijímání podmínek investora zastupitelstvem, jak probíhala jednání a jestli zastupitelé hlasovali podle své stranické příslušnosti.
Uvědomuji si, že téma investiční politiky je příliš rozsáhlé a komplikované, aby se dalo obsáhnout v práci tohoto rozsahu, proto je největším limitem mé práce omezený výběr jednotlivých případů konkrétních investorů, snažila jsem se ovšem v každém období vybrat významný příklad, který byl ve své době hojně diskutován, nebo jehož konsekvence pociťují obyvatelé Hradce Králové až do dnes. Má práce neaspiruje na celkový přehled všech politických kroků v oblasti investiční politiky, pouze bych chtěla stručně popsat nejdůležitější charakteristiky této policy v daném městě, případně vystihnout trend, který sleduje. Dalším nezanedbatelným omezením mé práce je nedostatečný přístup ke zdrojům, především se jedná o volební programy České strany sociálně demokratické (ČSSD), která odmítla spolupráci, a proto nemohu cíle ČSSD v Hradci Králové porovnávat s vizemi ostatních stran.
1
Ve své práci se nevěnuji období let 1990-1994, protože se domnívám, že ve fázi tranzice a rané konsolidace stranickopolitické scény by se těžko daly vysledovat jakékoliv trendy, navíc v komunálních volbách v roce 1990 kandidovaly pouze dvě významnější kandidátky, a tyto volby se staly spíše jakýmsi plebiscitem rozhodujícím mezi komunismem a antikomunismem. 5
Při analýze programů jednotlivých stran se zaměřím nejprve na jejich priority městských investic a ve druhé části na přístup k potenciálním soukromým investorům. Jak už jsem zmínila v úvodu, nepodařilo se mi sehnat jediný program ČSSD, sekretariát strany nespolupracuje ani s Muzeem Východních Čech, kde se podobné dokumenty archivují. V roce 2006 byl v době komunální kampaně mezi veřejnost distribuován pouze celostátní program ČSSD a na místním sekretariátu strany mě odmítli přijmout, s tím, že nemají na podobné aktivity čas. Má práce by měla vést k potvrzení, případně zamítnutí, následujících hypotéz: 1. Ideově-politický profil stran ovlivňuje politický program těchto stran v oblasti investiční politiky v komunálních volbách. 2. Ideově-politický profil je pak určující i pro konkrétní kroky v oblasti investiční politiky městem vykonávané.
Ideové a programatické vymezení politických stran v Hradci Králové V teoretické části bych se chtěla zaměřit na analýzu relevantních politických stran v Hradci Králové, především na jejich ideologické zázemí a na cleavage, na které se profilují, případně na zařazení do stranicko-politické rodiny. Jak vyplývá z hypotéz, domnívám se, že ideová základna strany a s ní související příslušnost k určitému stranicko-politickému táboru by se měla projevit i v oblasti komunálního programu strany i v konkrétních krocích, které její představitelé v zastupitelstvu vykonávají, pro jaké návrhy hlasují.
Občanská demokratická strana (ODS) Vítěz
všech
komunálních
voleb
v Hradci
Králové
od
roku
1994
je
občanskodemokratická strana. Pravidelně dosahuje zisku okolo 30% hlasů, v roce
6
2006 získala dokonce 42% hlasů.2 Od roku 1990 až do dneška byli zástupci ODS vždy v radě města.3 ODS sama sebe definuje jako pravicovou konzervativně-liberální stranu, přičemž klade důraz na konzervativní společenské hodnoty, zatímco v ekonomické oblasti prosazuje spíše liberální principy. 4 „Občanská demokratická strana se deklaruje jako liberálně konzervativní strana s moderní evropskou strukturou, navazující na tradice evropské křesťanské civilizace, na humanitní a demokratické tradice první republiky a na zkušenosti současných západních demokracií. Od počátku své existence patří mezi nejvýznamnější pravicové strany v celém postkomunistickém bloku, svoji váhu má i ve společenství podobně orientovaných stran celoevropského prostředí.“5 ODS prosazuje takový stát, který je silný pouze v těch v oblastech, kde je jeho role nezastupitelná (například bezpečnost a ochrana práv).6 Občanští demokraté kladou důraz na soukromé vlastnictví, volný trh a podporují privatizaci, což v komunálním rozměru znamená, že by strana měla mít rezervovaný postoj k podnikání obce a preferovat privatizaci městských objektů a služeb do rukou soukromých firem.
Občanská demokratická aliance (ODA) Ve volbách roku 1994 se ODA stala se ziskem 6 mandátů a téměř 16% hlasů druhou nejsilnější stranou. V tomtéž období byla také členem široké koalice ODA, Křesťanské a demokratické strany (KDS), Občanského hnutí (OH), ODS a ČSSD, navíc obhájila post primátora.V následujícím období ovšem díky rozpadu strany na celostátní úrovni se královehradecká ODA marginalizovala, většina členů přestoupila do nově vzniklých stran Volba pro město(VPM), nebo Unie svobody(US). V roce 1998 ODS umožnila některým členům „zbytkové“ ODA
2
http://www.volby.cz Nejasné je postavení ODS v letech 1994-1998, kdy byli nejprve dva zastupitelé za ODS do rady zvoleni, poté z ní vystoupili na protest proti zvolení kandidáta ODA primátorem, načež se nechali zvolit dva jiní zástupci, od kterých se ovšem strana později distancovala.( Ing. Martin Dvořák opět v křesle v primátora, Vítězná strana (ODS) nemá v užším vedení města Hradec Králové svého zástupce, Hradecké noviny, 1.12.1994)
3
4
Cabada, L.: Systém politických stran a vnitrostranické rozhodovací procesy, str. 211 http://www.ods.cz 6 Mrklas, L.: Česká republika, str. 112 5
7
usilovat o post v zastupitelstvu na kandidátce ODS. Roli druhé nejsilnější pravicové strany převzala v roce 1998 již zmíněná Volba pro město.7 Občanská demokratická aliance je podobně jako ODS liberálně-konzervativní stranou,
která
se
hlásí
k ekonomickému
neoliberalismu
a
politickému
konzervatismu západního typu8 „Liberální postoje nalézají uplatnění především v ekonomických postojích ODA, v ostatních společenských otázkách se v ODA snoubí postoje konzervativní (uchování dobrých zkušeností a odpor k samoúčelným experimentům) a liberální (ve svobodě jednotlivce, opřené o řád, spatřuje základ všeho dobra).“9 Hlavními tématy strany jsou minimální role státu v ekonomice, decentralizace veřejné moci a snížení míry přerozdělování veřejných prostředků10, což by opět jako u ODS mělo vést k její snaze omezit podnikání obce na minimum.
Volba pro město (VPM) Jak už bylo zvýšeno výše, VPM je pravicová regionální strana, založená v roce 1998 v Hradci Králové členy rozpadající se ODA. Hned několik měsíců po svém založení zaznamenala významný úspěch, když se se ziskem téměř 23% hlasů a 8 mandátů stala druhou nejsilnější politickou formací v zastupitelstvu. Díky osobní nevraživosti mezi představiteli ODS a VPM zůstala Volba pro město, spolu s Unií svobody v opozici proti spojenectví ODS, ČSSD, KDU-ČSL a KSČM
11
.
V následujících volbách v roce 2002 pozici druhého nejsilnějšího hráče udržela, když získala 7 mandátů a přes 18% hlasů, tentokrát se ovšem s ODS na spolupráci dohodla (spolu s KDU-ČSL, Hradeckým demokratickým klubem (HDK), Unií svobody a ČSSD). 12 V roce 2006 ovšem VPM zaznamenala značný pokles preferencí, když získala pouze něco málo přes 8% a tři mandáty. ODS přizvala VPM
spolu
s Hradeckým
demokratickým
klubem
do
koalice,
přestože
v zastupitelstvu obsadila těsnou většinu všech mandátů a mohla vládnout sama.13,14
7
http://www.volby.cz Mareš, M. Česká republika, str. 140 9 http://www.oda.cz 10 Cabada, L.: Systém politických stran a vnitrostranické rozhodování, str. 231 11 Ve vztahu mezi ODS a VPM vznikla nyní nová situace, Hradecké noviny, 19.11.1998 12 Primátorem opět Oldřich Vlasák (ODS), Hradecké noviny, 24.11.2002 13 Šprinc, R.: U kormidla města zůstává i nadále Otakar Divíšek, Hradecký deník, 7.11.2006 8
8
U VPM je, jakožto u malé neparlamentní strany, poměrně obtížné určit ideologicko-politický profil, protože některá témata stěžejní pro celostátní strany vůbec neuvažuje. Sama sebe definuje především jako neparlamentní alternativu pravicových stran, která není vázána odpovědností ke stranickému sekretariátu a orientuje se pouze na komunální politiku. Kandidáti strany jsou často významné hradecké osobnosti a obvykle nejsou členy strany.15 VPM bych zařadila do rodiny pravicových liberálně-konzervativních stran především kvůli tomu, že se už od svého vzniku uchází o spolupráci s pravicovými partnery a nesouhlasí s účastí komunistické strany v radě města. Stejně tak jako předchozí strany by tedy ani VPM neměla podporovat obecní podnikání a měla by klást důraz na rozvoj soukromého sektoru.
Hradecký demokratický klub (HDK) Hradecký demokratický klub jakožto koalice Strany pro otevřenou společnost (SOS) a nezávislých kandidátů (NK) figuroval až ve volbách v roce 1998, kde se ziskem více než tří procent hlasů obdržel jeden mandát. Zastupitel za HDK zůstal spolu s VPM a Unií svobody v opozici. V roce 2002 byli tři kandidáti HDK (7,3% hlasů) členy široké koalice. V aktuálním období, kdy obhájili 3 posty a 7% hlasů, byli Občanskou demokratickou stranou také přizvání do koalice a mají dva zástupce v radě.16 Co se týká programově-ideologického profilu strany, stejně jako VPM i HDK se orientuje především na komunální politiku a ve svém programovém prohlášení klade větší důraz na osobní kvality svých kandidátů, než na vymezení se na liberálně-konzervativní ose. Koaliční chování strany napovídá o jejím pravicovém postoji, a proto u ní platí stejné zařazení do stranicko-politické rodiny jako u VPM a také stejné premisy o jejím volebním programu a výkonu politiky ve městě. „Hradecký demokratický klub (HDK) je otevřeným sdružením hradeckých občanů, kteří mají zájem o věci veřejné a jako klub se pravidelně účastí voleb do Zastupitelstva města Hradec Králové. Voličům nabízí kandidáty, kteří jsou připraveni dát své schopnosti ve prospěch města a jeho budoucnosti. Schopnosti 14
http://volby.cz http:// www.vpmhk.cz 16 http://ww.volby.cz 15
9
kandidátů si voliči mohli a mohou ověřit na jejich profesních i zájmových výsledcích. U zvolených zastupitelů pak samozřejmě i na jejich působení při správě věcí veřejných.“17
Křesťanská a demokratická unie – československá strana lidová (KDU-ČSL) KDU-ČSL není v Hradci Králové příliš silnou stranou, což je způsobeno přítomností dvou významných konkurentů na pravém středu politického centra (VPM a HDK). V roce 1994 získala pouze jeden mandát a 3,8% hlasů, v roce 1998 posílila na tři mandáty a téměř 8% hlasů, v roce 2002 obsadila v zastupitelstvu dva mandáty, když získala více než 6% hlasů, v roce 2006 se těsně do zastupitelstva neprobojovala.
Ve všech
obdobích,
kdy
byl
reprezentant
KDU-ČSL
v zastupitelstvu, byla tato strana součástí koalice.18 KDU-ČSL je jedinou relevantní stranou v České republice (a stejně tak v Hradci Králové), která se profiluje na konfliktní linii církev-stát. 19 Zdůrazňuje tradiční hodnoty, především rodinu a solidaritu. Jakožto centristická strana má KDU-ČSL vysoký koaliční potenciál, což dokazuje i praxe hradeckého zastupitelstva. V socioekonomických otázkách, jak už bylo naznačeno, se lidová strana řadí obvykle mezi středové formace, preferuje sociálně-tržní hospodářství.20 „Křesťansko-demokratická koncepce, k níž se KDU-ČSL hlásí, uznává základní význam práv a svobod, včetně práv majetkových, zdůrazňuje však jejich hlubší založení v lidské osobě a hodnotách. Uznává nezbytnost solidarity, pokládá ji však za hodnotu celé společnosti, nejen za povinnost státu. Zdůrazňuje proto význam občanského sdružování, svépomoci, samosprávy a decentralizace rozhodování podle principu subsidiarity: o každé věci se má rozhodovat na té nejnižší úrovni, která ji může věcně správně řešit.“21
17
http://www.ortex.cz/hoste http://ww.volby.cz 19 Hloušek, Kopeček: Konfliktní linie v současné české a slovenské politice:mezi stabilitou a změnou, working paper, zdroj http://ww.iips.cz 20 Hloušek: Česko, str. 449 21 http://www.kdu-csl.cz 18
10
Z ideologické podstaty lidové strany vyplývá, že by měla při výkonu politiky přinášet i neekonomická, například morální témata, měla by soustředit na oblast sociální péče a podporu rodiny.
Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) KSČM má v Hradci Králové poměrně stabilní elektorát, v letech 1994 - 2002 dosahovala vždy výsledku kolem 16% hlasů a šesti mandátů v zastupitelstvu, v roce 2006 získala téměř 13% a šest míst v zastupitelstvu města.22 Díky svárům mezi pravicovými stranami, které značně ztížili vytváření pravicové nebo pravostředé koalice, byli komunisté v Hradci Králové nejednou přizváni ke koaličním jednáním. V roce 1994 sice o účasti komunistů v koalici neuvažoval ani jeden z nesvářených aktérů (ODS versus zbytek bývalého Občanského fóra), na druhou stranu při vyrovnanosti sil obou bloků hráli komunistické hlasy úlohu jazýčku na vahách při primátorské volbě. (Vzhledem k tomu, že volba byla tajná, nemůžeme říct, na kterou stranu se komunisté přiklonili, protože je možné, že někteří zastupitelé za ODS hlasovali pro kandidáta ODA). V následujícím období v letech 1998 až 2002 působil v radě města nezávislý kandidát zvolený za KSČM poté, co se zástupci ODS nedohodli s Volbou pro město a Unií svobody na spolupráci. V dalších dvou obdobích zůstala KSČM v opozici. KSČM je přímým následovníkem Komunistické strany Československa. Ačkoliv deklaruje svou příslušnost k parlamentní demokracii, neproběhla po listopadové revoluci její transformace a KSČM zůstává i nadále radikální levicovou marxistickou stranou a nesouhlasí s polistopadovým vývojem. 23 KSČM je zásadně proti privatizaci a dokonce požaduje i opětovné zestátnění některých institucí. Komunisté sami sebe prohlašují za ochránce práv sociálně neprivilegovaných vrstev.24 „Programovým cílem KSČM je socialismus, demokratická společnost svobodných, rovnoprávných občanů, společnost politicky a hospodářsky pluralitní, postavená na maximální občanské samosprávě, prosperující a sociálně spravedlivá, pečující o zachování a zlepšování životního prostředí, 22
http://www.volby.cz Mareš, M.: Pokusy o reformu komunistické strany a postkomunistické subjekty v České republice, str. 92 24 Hloušek, V.: Česko, str. 446
23
11
zabezpečující lidem důstojnou životní úroveň a prosazující bezpečnost a mír. Program
KSČM
vychází
z
marxistické
teorie
otevřené
dialogu
s
mezinárodním komunistickým a levicovým hnutím, novým myšlenkám a poznatkům. KSČM usiluje o to, aby byla stranou masovou, která pracuje na základě kolektivnosti jednání a rozhodování, samosprávných principů a široké vnitrostranické demokracie.“
25
Z programaticko-ideologického vymezení komunistické strany vyplývá, že by v komunální politice měla prosazovat zastavení privatizace městského majetku a služeb a krom toho, by měla ve svém programu zohledňovat potřeby ekonomicky nižších vrstev (např. levné bydlení a pod.)
Česká strana sociálnědemokratická (ČSSD) ČSSD byla ve sledovaném období v Hradci Králové voleb, až čtvrtou nejsilnější stranou (s výjimkou roku 2006, kdy se stala druhou nejsilnější formací). Ve volbách v roce 1994 získala přes 10% hlasů a 4 mandáty, v roce 1998 s necelými 8% získala tři mandáty, rok 2002 straně přinesl 6 mandátů a více než 14% hlasů. V roce 2006 zaznamenala ČSSD největší úspěch, když jí hlas odevzdalo více než 15% voličů, což vedlo k zisku 7 mandátů. Sociální demokraté těžili z konfliktů uvnitř stranického spektra, strana se účastnila všech dosavadních koalic, v aktuálním volebním období sice není oficiálním členem koalice, má ovšem jednoho svého zástupce v radě města. 26 ČSSD se řadí do rodiny moderních sociálnědemokratických stran. Strana prosazuje principy sociálně tržního hospodářství a aktivní roli státu v ekonomice, především v oblastech, kde je role státu podle ní nezastupitelná (vzdělání
a
výzkum,
zdravotnictví,
důchody
apod.)
27
Strana
je
nejvýznamnějším uskupením prosystémové levice. Jako levostředová strana by měla ČSSD vyjadřovat podporu městskému podnikání v obecně prospěšných službách. Vzhledem k absenci regionálního programu strany není možné provést jeho analýzu, a proto budu u této strany ověřovat pouze druhou hypotézu. 25
http://ww.kscm.cz http://www.volby.cz 27 Cabada, L.: Systém politických stran a vnitrostranické rozhodovací procesy, str. 219 26
12
Investiční policy v Hradci Králové v letech 1994-2006 Volební období 1994-1998
Volební programy Ve volebních programech z roku 1994 můžeme u většiny stran najít stejné investiční priority, jako například vytvoření zázemí pro městskou policii, investice do bytové výstavby, oprava a budování infrastruktury s velkým důrazem na cyklostezky, údržba městské zeleně a čistička odpadních vod na řece Labi. Již v roce 1994 se zdůrazňuje v programech všech stran nezbytnost úpravy stávajícího autobusového nádraží.
Občanská demokratická strana (ODS) Ve svém programu se místní občanští demokraté zaměřili především na snahu o zlepšení životního prostředí ve městě, ke kterému mělo přispět nejen budování cyklostezek nebo již zmíněná čistička odpadních vod, ale například i zvýhodnění občanů, kteří přejdou z pevných na ušlechtilá paliva, ale i privatizace Technických služeb a Městské zeleně, protože konkurenční prostředí vytvoří přirozeně tlak na zlepšení služeb. V otázce bydlení preferovala ODS soukromé investory, ale nebránila se i další výstavbě bytů z městského rozpočtu, přičemž počítala s jejich pozdější privatizací. Celkově chtěli občanští demokraté omezit podnikání města na minimum a co největší část městského majetku privatizovat.
ODS se zavázala přilákat do města nové investory, chtěla toho dosáhnout především zrychlením práce byrokracie, snahou zachovat výhodnou výši nájemného pro začínající podnikatele a založením a rozvojem technologického parku. 28
28
Volební program ODS pro komunální volby v Hradci Králové, 1994 13
Občanská demokratická aliance (ODA) Také pro ODA byly v oblasti městských investic prioritní cyklostezky, údržba infrastruktury včetně autobusového nádraží a veřejných budov a čistička odpadních vod, v jejím programu se ovšem objevila i podpora umělecké a sportovní činnosti v profesionální i amatérské podobě. ODA se také vyslovila pro privatizaci městského majetku a organizací zajišťujících údržbu města a městské zeleně.
ODA kladla důraz na vytváření výhodného prostředí pro soukromé podnikatelské aktivity, které poté obci přinesou finanční prostředky ve formě odvedených daní. V programu byla zmíněna též snaha ODA prosadit větší autonomii obcí v aktivní daňové politice, která napomáhá obcím podporovat, nebo naopak tlumit jednotlivé podnikatelské činnosti na svém území. Také preferovala majetkové daně před příjmovými, což ovšem v komunálním programu strany je informace nadbytečná. Ve svém programu ODA také zdůraznila, že za předchozí období, kdy byl primátorem její člen a další zástupci byli členy rady se podařilo přilákat do města atraktivní investory – např. banky, automobilky a další, a že celkově se v Hradci Králové zaregistrovalo více než 15.000 nových soukromých firem. 29
Křesťanská demokratická unie – česká strana lidová (KDU-ČSL) V oblasti městských investic měla KDU-ČSL podobné priority jako další pravicové strany, čili zlepšení životního prostředí pomocí výstavby čističky, cyklostezek, a údržbu infrastruktury a městských budov. O privatizaci technických služeb a městské zeleně v programu není ani pozitivní, ale ani negativní zmínka a celkově by se dalo říct, že lidovecký program je spíš ideologický než praktický, když je kladen důraz na etické chování zastupitelů a vstřícný přístup města k občanům. Také KDU-ČSL prohlásila opravu autobusového nádraží za potřebnou městskou investici.
29
Volební program ODA pro komunální volby v Hradci Králové 1994 14
KDU-ČSL se ve svém programu z roku 1994 nezmiňuje o tom, jak chce udržet stávající a přilákat nové investory a čím podpoří rozvoj soukromého podnikání. 30
Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) KSČM ve svém programu zdůrazňovala především potřebu čistoty a pořádku města a zároveň zdůrazňovala, že organizace, které mají čistotu a pořádek zajišťovat musí každopádně zůstat ve vlastnictví města a pod jeho kontrolou. Kromě údržby veřejných prostranství by mezi nejzásadnější investice města mělo patřit i zachování stávajícího počtu zdravotnických zařízení, škol, mateřských škol a jeslí i přes jejich nenaplněnost, na druhou stranu se komunisté vyjadřovali proti podpoře vzniku soukromých školských a zdravotnických zařízení s tím, že vzdělání a zdraví se nesmí stát tržním statkem. KSČM také podporovala podnikání města v oblastech, které mají sloužit jeho rozvoji, například již zmíněné Technické služby, městská zeleň, Městské lesy, ale například i Vodovody a kanalizace a další inženýrské sítě měly být plně ve vlastnictví a pod správou města a samozřejmostí bylo zastavení rozběhlé 1. vlny privatizace městského bytového fondu a prodeje městských budov a pozemků. Dalším programovým bodem bylo zabránit domnělému zvýhodňování středu města oproti periferiím, kam mělo být dle KSČM investováno stejné množství financí jako do centra.
KSČM se ve svém programu zavázala k zajištění stejných možností pro podnikání pro jednotlivce i družstva, přihlásila se k podpoře těch soukromých investorů, kteří vytvoří hodně pracovních míst pro absolventy oborů s nízkým uplatněním, především pro absolventy místních učilišť.31
Složení zastupitelstva a městské koalice V roce 1994 pronikli do zastupitelstva zástupci hned 9 volebních stran. Nejvíce mandátů získala ODS, celkem 12 (hlasů obdržela přes 33%), po šesti mandátech obdrželi ODA a KSČM, když jejich volební zisk činil více než 15% hlasů. Čtyři zastupitelé byli nominováni ČSSD (ta získala přes 10%), dva mandáty měly 30 31
Volební program KDU-ČSL pro komunální volby v Hradci Králové, 1994 Volební program KSČM pro komunální volby v Hradci Králové, 1994 15
v tomto období KDS a Důchodci za životní jistoty (DŽJ), po jednom získali KDUČSL, Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa (SPR-RSČ), Svobodní demokraté – Liberální strana národně sociální (LSNS) a Strana podnikatelů, živnostníků a rolníků (SPŽR). 32 Utvoření koalice bylo mimořádně obtížné, většina stran bývalého Občanského fóra – ODA, ČSSD, KDS a LSNS se snažily udržet dosavadní koalici, oproti tomu ODS se snažila posílit svoji pozici ve vedení města, jako vítěz voleb usilovala o post primátora a především o majoritu v městské radě. Primátorem byl v tajné volbě zvolen kandidát za ODA, na což členové ODS reagovali vystoupením dvou svých členů z rady města. Jiní dva členové se ovšem nechali na tyto posty zvolit, načež je zbytek zastupitelů prohlásil za nezávislé a dále prohlašoval, že strana není součásti městské koalice. 33
Investiční záměr
Velux V období 1994-1998 byla největším investorem, který chtěl začít podnikat v Hradci Králové, firma Velux, která vyrábí a prodává střešní okna. Podnik chtěl ve městě vybudovat novou výrobnu ve čtvrti Třebeš. Firma deklarovala, že její výroba je ekologická, nezatěžuje životní prostředí a neprodukuje téměř žádné exhalace, se stavbou průmyslového objektu v této lokalitě souhlasila komise životního prostředí a byla vypracována studie EIA ohledně dopadu provozu na životní prostředí. S příchodem podniku do města se měla vytvořit pracovní místa hlavně pro bývalé zaměstnance velkých výrobních podniků, které ve městě ukončili po revoluci svou činnost (ČKD, ZVU). Investor začal s městem vyjednávat v květnu 1995, byla uzavřena předběžná dohoda o pronájmu pozemků do doby vydání stavebního povolení, maximálně ovšem na dobu dvou let, za zvýhodněné nájemné 80 korun/m2 za rok. 34 Ve stejné době ovšem začali protestovat obyvatelé lokality, poblíž které měl být podnik vybudován. Zastupitelstvo vzalo na vědomí petici občanů proti potenciálnímu investorovi a začalo s ním dohadovat nové podmínky jeho budoucí existence ve městě. Investor souhlasil s vysázení kompenzační zeleně v okolí podniku, ale na základě vůle občanů byla dohoda mezi městem a firmou 32
http://www.volby.cz Primátorem opět Oldřich Vlasák (ODS), Hradecké noviny, 24.11.2002 34 XI. Zasedání Rady města Hradec Králové v roce 1995, 17.5.1995 33
16
neustále měněna a podmínky započetí výstavby se dále zpřísňovaly. V září téhož roku byl navíc hlavní architekt města obviněn v souvislosti s touto záležitostí ze spekulace s pozemky a byl zastupitelstvem odvolán. Zastupitelstvo rozhodlo, že je nutné začít s investorem zcela nová jednání, která povede jiná osoba. Pro návrh hlasovali členové ODS, SPR-RSČ, DŽJ a SPŽR, proti návrhu hlasovala ODA, jeden člen ČSSD a nezávislý kandidát, ostatní se zdrželi, nebo nebyli přítomni.35 V průběhu roku 1996 investor ztratil zájem o umístění své výrobny ve městě a zvolil pro ni jinou lokalitu. 36
Nozomi Dalším velice diskutovaným investiční záměrem v tomto období bylo zbudování centra japonské kultury a bojových umění NOZOMI. V japonském středisku se mělo nacházet informační středisko, tělocvična, restaurace a dům čajového obřadu, v okolí budovy měla být rozlehlá japonská zahrada a několik domů ve stylu japonské architektury. 37 Celý projekt měl být financován na náklady soukromé investorky, která měla přislíbené dotace od japonské vlády, část prostředků měla být vybrána ve veřejné sbírce v Japonsku
Od města žádala iniciátorka nadace pouze pronájem pozemku. Zastupitelé města všech politických stran, s výjimkou KSČM, rozhodli o tom, že projekt může být pro město přínosný a vstoupili nadace NOZOMI, které poskytli bezplatně výpůjčku pozemku v místních sadech. Oblastní sdružení ODS požádala také zastupitelstvo, aby nadaci umožnila bezplatné užívání kancelářských prostor. Žádosti rada města vyhověla.38 Na zářijovém zasedání zastupitelstva byla také na návrh klubu ODS poskytnuta nadaci půjčka ve výši 15 milionů korun. Pro návrh hlasovali všichni přítomní zastupitelé, kromě komunistů.39 V roce 1998 podalo místní sdružení petici proti postavení centra v Hradci Králové, s kterým nesouhlasilo z náboženských důvodů.40
35
VIII. Zasedání Zastupitelstva města Hradec Králové v roce 1995, 27.9.1995 XVII. Zasedání Rady města Hradec Králové v roce 1995, 20.9.1995; XIV. Zasedání Rady města Hradec Králové v roce 1996, 19.8.1996 37 Fišer, J.:Nozomi konečně získá radnice, Hradecké noviny, 5.5.2003 38 IV. Zasedání Rady města Hradec Králové v roce 1998, 17.2.1998 39 XXXXI. Zasedání Zastupitelstva města Hradce Králové, 29.9.98 40 XIV. Zasedání Rady Města Hradec Králové v roce 1998, 7.7.1998 36
17
Původně se náklady na centrum odhadovaly na 20 milionů korun, již v průběhu roku se ovšem tato částka ukázala jako značně podhodnocená a s postupem času plánované náklady stouply až na 50 milionů. 41 Hospodářská recese v Japonsku navíc omezila dotace od tamní vlády. Zastupitelstvo začalo s japonským velvyslanectvím a soukromými investory jednat o náhradních možnostech financování. Na konci roku 2000 už bylo zřejmé, že není v silách původních investorů dílo dokončit. Město začalo hledat způsoby, jak se vypořádat s torzem nedostavěného centra, který není v majetku obce, ale pouze na jejím pozemku. V roce 2001 po několika neúspěšných pokusech kontaktovat investorku byla nadace zrušena. Městu bylo správcem konkurzní podstaty nabídnuto odkoupení nedostavěného areálu. V roce 2002 odmítlo město torzo budov odkoupit za 800.000 korun.42 Objekt odkoupil jiný investor, který ovšem se jej ovšem o rok později rozhodl opět prodat. Město za něj v roce 2003 zaplatilo 150.000 korun.43 V bylo v rámci revitalizace přilehlých sadů torzo demontováno a zbytky zasypány hlínou.44
Volební období 1998-2002 Volební programy: Spojujícím prvkem všech programů z roku 1998 byl příslib přivedení dálnice D11 do města. V předcházejícím volebním období také město odprodalo své akcie společnosti Elektrárna Opatovice, tento kapitálový příjem významně obohatil městský rozpočet, díky čemuž strany neváhaly v programech přislíbit i zásadnější a nákladnější městské investice.
ODS Občanští demokraté například chtěli po volbách prosadit investici do přestavby všesportovního stadionu na moderní fotbalové hřiště sloužící místnímu 41
Fišer, J.: Nozomi konečně získá radnice, Hradecký deník, 5.5.2003 L. Zasedání zastupitelstva města Hradec Králové, 29.10.2002 43 VII. Zasedání Zastupitelstva města Hradec Králové v roce 2003, 29.4.2003 44 Rezková, H.:Ze Šimkových sadů bude moderní park, Radnice, roč. VII, č.19, str.2
42
18
fotbalovému klubu. ODS chtěla finančně podporovat i další sportovní kluby, především na vrcholové úrovni. Za další nezbytnou investici považovala ODS také přestavbu autobusového nádraží, výstavbu parkovacího domu a zastřešení tzv. druhé hokejové plochy.
ODS chtěla soukromé podnikání podpořit především zlepšením dopravní obslužnosti města, kterou mělo zajistit dostavění dálnice D11 z Prahy do Hradce Králové. ODS se snažila zdůraznit svou výhodu proti pravicovým neparlamentním stranám, která spočívá v tom, že poslanci za ODS se v parlamentu zasadí o urychlené dostavení této komunikace. ODS předpokládala, že lepší dopravní spojení s Prahou samo o sobě přiláká do města množství firem i soukromníků. Dále chtěli občanští demokraté dokončit privatizaci bytového fondu a pokračovat v prodeji městského majetku a pozemků. 45
Volba pro město (VPM) VPM s vědomím rezerv v rozpočtu slíbila občanům přestavbu autobusového nádraží v terminál hromadné dopravy, kde by se sbíhaly linky MHD i dálkových linek, terminál by se navíc nacházel v blízkosti hlavního vlakového nádraží, čímž by bylo dosaženo dokonalého napojení všech forem masové dopravy. Na druhou stranu Volba pro město varovala před zbytečným zadlužením města, které by činilo více než 30% rozpočtu, drtivá většina investic měla být hrazena přímo z rozpočtu, nebo z nadstandardních zdrojů – dotací EU a státu. Dalšími podporovanými investicemi měla být také oprava historického jádra města, vybudování otevřeného koupaliště, vyřešení některých problematických infrastrukturních bodů, podpora kulturních a vzdělávacích organizací a další. Důležitými náklady byla dle Volby pro město i podpora humanizace sídlišť a prevence kriminality prostřednictvím podpory center pro mládež, drogového centra Relax a charitních organizací. Chtěla také přispět na vznik nového hokejového stadionu, tzv. tréninkové haly. Volba pro město se chtěla zasadit o omezení provozu vojenského letiště a snížit tak vysokou míru hluku v přilehlých lokalitách. VPM požadovala privatizaci Technických služeb a Městské zeleně.
45
Volební program ODS pro komunální volby v Hradci Králové, 1998 19
Novým investorům chtěla VPM vyjít vstříc prostřednictvím podporované rekvalifikace nezaměstnaných, investic do výrobní sféry a tvorbou účelových fondů – sociálních, kulturních, sportovních a pro bydlení. Dále se chtěla spolu se soukromými investory podílet na rozvojových projektech – například rozvoji tzv. Lokality Aldis, kde měl vzniknout komplex administrativních budov a drobného průmyslu. Ve svém programu ovšem Volba pro město zdůraznila, že chce podporovat pouze takové projekty, které budou ctít tradiční urbanistické a architektonické hodnoty města, a které neohrozí jeho životní prostředí. I představitelé VPM slibovali dovedení dálnice do města a tím zlepšení jeho investiční atraktivity.46
Hradecký demokratický klub (HDK) – koalice Strany pro otevřenou společnost a nezávislých kandidátů Stejně jako VPM i HDK chtěl výnos z prodeje akcií vložit především do stavby terminálu hromadné dopravy. HDK také
zdůraznil, že kapitálové příjmy by
neměly sloužit k pokrytí běžných provozních nákladů obce (k těm jsou určeny příjmy daňové), ale právě pouze na výjimečné investiční akce. HDK také apeloval na investice do takových projektů, které poslouží ke snížení nákladů v budoucnu (například zateplování škol) Co se týká běžných investic, věnoval se HDK především bydlení – přínosu 3. vlny privatizace a zamýšlenému výnosu z této vlny, který měl posloužit pro humanizaci sídlišť a dokončení inženýrských sítí v periferiích. Vyslovil se také pro privatizaci městských podniků, další výstavbu cyklostezek, podporu kulturních, sportovních a společenských aktivit a stabilizaci letiště.
HDK projevil snahu o aktivní přístup k lákání investorů, například tvorbu vlastních městských investičních pobídek, nebo výstavbu průmyslové zóny „Temešvár“, a také již u VPM zmiňované zóny Aldis. HDK vyjádřil svou podporu velkým investorům, protože tvoří nová pracovní místa, ale i středním a malým podnikatelům, kteří utvářejí rozmanitý specifický kolorit města. HDK také chtěl, aby město vykoupilo strategické pozemky, jejichž pozdější výhodný prodej nebo pronájem by usnadnil vstup investorů do města. Stejně jako VPM ovšem 46
Volební program VPM pro komunální volby v Hradci Králové, 1998 20
poznamenal, že bude podporovat pouze ty investory, jejichž projekty nenaruší životní prostředí města a jeho unikátní urbanistickou koncepci. 47
KDU-ČSL V programu KDU-ČSL byl opět věnován větší prostor příslibům zachování zastupitelské etiky a vstřícného přístupu k občanům, než na konkrétní investiční kroky. Nicméně lidovci chtěli využít finanční zdroje především na údržbu a zkvalitňování životního prostředí, ať už výstavbou cyklostezek, nebo další výsadbou městské zeleně a péčí o pořádek v ulicích. Dalším větším tématickým celkem byly sociální služby – lidovci přislíbili financovat azylový dům pro muže, podporovat organizace zabývající se volným časem dětí a mládeže, budování sportovních hřišť pro veřejnost, nebo stavbou veřejného koupaliště.
KDU-ČSL chtěla přilákat investory především udržením kvality života ve městě a podporou vzdělání, která vede ke zvýšení počtu kvalifikovaných pracovníků.48
Unie svobody (US) Unie svobody považovala za stěžejní podporu Hradecké kulturní a vzdělávací společnosti, modernizaci domova důchodců, podporu vzniku zájmových kroužků a rozvoji volnočasových aktivit, především pro děti a mládež podporu vzniku a činnosti nestátních organizací a údržbu městské zeleně. Zvláštním programovým bodem byl požadavek odevzdání tantiemů plynoucích zastupitelům z činnosti ve správních orgánech podniků a institucí do městského rozpočtu, a především omezení těchto aktivit zastupitelů.
Představitelé US předpokládali, že k vylepšení investičního prostředí přispěje začlenění města do vyššího územně správního celku a také euroregionu Glacensis,
47 48
http://www.ortex.cz/hoste/os/hdk98-vp.htm Program KDU-ČSL pro komunální volby v Hradci Králové, 1998 21
a proto se chtěli zasadit o urychlené a bezproblémovou integraci. Stejně jako ostatní strany se US přislíbila dokončení dálnice.49
KSČM Podle komunistů je prioritním úkolem města zajistit pořádek a čistotu, dobrý stav místních komunikací, ale také dostupnost zdravotnických a vzdělávacích zařízení každému občanu i z nejvzdálenější periferie, a také je zodpovědností města vytvořit pracovní příležitosti pro absolventy. Dalšími oblastmi, do kterých by mělo být investováno jsou levné bydlení a stravování pro seniory, výsadba zeleně a stavba cyklostezek. KSČM byla kategoricky proti privatizaci technických služeb a městské zeleně. Město by mělo také investovat do výstavby bytů pouze zůstanou-li v jeho vlastnictví a KSČM se také chtěla zasadit o zastavení další vlny privatizace městských bytů. V prioritní kapitálové investici se KSČM shodla s ostatními stranami, když zdůraznila potřebu přestavby autobusového nádraží.
Komunisté chtějí podporovat především ty investory, které vytvoří hodně pracovních míst. KSČM se domnívala, že město bude pro investory lákavější, zůstane-li zachován provoz letiště ve stávající míře, a že atraktivitě regionu prospěje přibližování aglomerací Hradce Králové a nedalekých Pardubic a chtěla proto podpořit výstavbu v této lokalitě. Stejně jako pravicové strany i KSČM přislíbila příchod investorů s dokončením dálnice D11. 50
Složení zastupitelstva a městské koalice Jasným vítězem voleb roku 1998 se stala ODS s více než 26% hlasů a 10 mandáty, významný úspěch zaznamenala nově založená Volba pro město s 22% hlasů a osmi mandáty. Třetí nejúspěšnější stranou byli stejně jako v minulém období komunisté se šesti mandáty a 17% hlasů. KDU-ČSL si polepšila na více než 7% a tři mandáty, dvě křesla obsadila Unie svobody, po jednom mandátu obdrželi DŽJ, Česká strana národně sociální (ČSNS), Živnostenská strana (ŽS), Hradecký demokratický klub
49 50
Program Unie svobody pro Hradec Králové, 1998 Program KSČM pro komunální volby v Hradci Králové, 1998 22
(HDK) a do zastupitelstva se probojoval ještě nezávislý kandidát. 51 Povolební vyjednávání bylo opět poznamenáno osobními antagonismy představitelů pravicových stran, což vedlo k vytvoření široké koalice ODS, ČSSD, KDU-ČSL a menších subjektů, svého zástupce v radě měli i komunisté.52
Investiční záměr
Ronal Ve volebním období 1998-2002 byl nejvíce diskutovanou kauzou, která se protáhla i do následujícího čtvrtletí, případ firmy RONAL. Na začátku roku 2000 oznámila firma svůj záměr vybudovat na území města továrnu na výrobu litých automobilových disků. Společnost se rozhodovala mezi Hradcem Králové a několika dalšími středoevropskými městy. 53 V březnu téhož roku schválilo zastupitelstvo města záměr výhodného prodeje pozemků v lokalitě Roudnička za symbolickou cenu 1Kč/m2. Zároveň také schválilo záměr podporovat tohoto investora, který měl zajistit vznik 400-450 pracovních míst. 54 V prosinci roku 2000 byl schválen prodej pozemků, čímž byly splněny podmínky pro započetí výstavby. V téže době už se ovšem začaly ozývat i nesouhlasné hlasy, především z řad obyvatel lokality Roudnička, kteří s výstavbou továrny nedaleko svého obydlí nesouhlasili. Nově vzniklé občanské sdružení STOP-RONAL opakovaně upozorňovalo na fakt, že dle územního plánu konzultovaného s občany a schváleného zastupitelstvem v lednu téhož roku je daná lokalita určena pro rekreaci, případně jako sídlo poskytovatelů služeb nebo drobné výroby. Ve veřejné reakci na výzvu sdružení STOP-RONAL, aby bylo jednání mezi investorem a městem prozatím přerušeno,55 odpověděl ekonomický náměstek primátora Bedřich Koros (ODS), že při schválení výstavby byl územní plán dodržen, a že budoucí podnik bude splňovat všechny ekologické limity EIA. Dále také vyzdvihnul fakt, že podnik městu přinese 600 pracovních míst a město by mělo podnik podporovat a přijmout jej se všemi klady i zápory.56 Slovní přestřelky mezi zastánci a odpůrci 51
http://www.volby.cz Ve vztahu mezi ODS a VPM vznikla nyní nová situace, Hradecké noviny, 19.11.1998 53 http://www.hka.cz 54 XVI. Zasedání Zastupitelstva města Hradce Králové, 28.3. 2000 55 Stop Ronal odpovídá, Radnice, roč. III., č.26, str. 3 56 Koros, B.:Výstavba Ronal – ano, to se mě také týká, Radnice, roč. III, č. 05, str. 3 52
23
RONALU pokračovaly další čtyři měsíce. Zastánci RONALu argumentovali především vznikem 400-600 pracovních míst především pro bývalé zaměstnance výrobních podniků ZVU a ČKD, jejichž činnost byla v Hradci Králové ukončena, dále argumentovali tím, že největší výrobní investice za několik desetiletí povede i k přílivu nových obyvatel a výstavbě bytů v blízkých lokalitách. Odpůrci naopak zdůrazňovali porušení územního plánu, dále také vyjadřovali své obavy ze zhoršení životního prostředí nejen v Roudničce, ale i v přilehlých lokalitách a také upozorňovali na fakt, že celé město bude zatíženo tranzitem zboží spojeným s výrobou, na což není Hradec infrastrukturně připraven, odpůrci výstavby továrny v lokalitě Roudnička chtěli přesvědčit vedení města, aby investora přiměla k vybudování podniku v lokalitě pro výrobní sféru určené, kde už byly dokončeny příslušné inženýrské sítě (tzv. brownfields), případně využil již postavené, nicméně nevyužívané průmyslové objekty výrobních podniků, které po roce 1989 ukončili v Hradci Králové činnost. V dubnu 2001 zastupitelstvo přiznalo nesrovnalosti v územním plánu a svým hlasováním o změně tohoto plánu v podstatě dalo za pravdě odpůrcům RONALu.57 Pro změnu územního plánu ve prospěch investora hlasovalo 20 z 33 přítomných zastupitelů. Proti byli 3 zástupci KSČM a jeden za Volbu pro město, zdrželi se zbývající zastupitelé VPM, jeden sociální demokrat, jediný člen Unie svobody a jeden komunista.58 Společnost STOP-RONAL potom několikrát upozornila na to, že odsouhlasení jiného plánu, než byl konzultován s veřejností odporuje nedemokratickému jednání zastupitelstva. Vzhledem k tomu, že v tomto období již měla být zahájena výstavba areálu, rostla nespokojenost i na straně investora, který proto začal s městem znovu vyjednávat, zda v obci zůstane, či bude hledat jiné místo. Primátor Vlasák (ODS) nabídl firmě i sedm alternativních lokalit, místo sporné Roudničky (například odpůrci zmiňované budovy opuštěných výrobních podniků, nebo průmyslovou severní zónu) 59 , nicméně ani snaha města o udržení investora nepomohla a v průběhu roku 2002 společnost RONAL od svého záměru vybudování výrobny odstoupila (později byla výrobna zbudována v průmyslové zóně sousedních
57
Zasedání zastupitelstva z 24.4.2001 XXIX. Zasedání Zastupitelstva města Hradec Králové, 24.dubna 2001 59 http:// www.hka.cz
58
24
Pardubic) 60 , nicméně naznačila ochotu jednat o jiných investičních záměrech. V roce 2003 potom město vykoupilo zpět pozemky ve vlastnictví RONALU.
Volební období 2002-2006 Volební programy: Významným faktem, který ovlivnil programy všech politických stran před volbami v roce 2002 bylo omezení provozu místního letiště z důvodu neúnosné míry hluku v přilehlých lokalitách.
ODS Občanští demokraté, stejně jako v minulém období, považovali za prioritní přestavbu Všesportovního stadionu ve fotbalový, až na druhém místě v jejich programu se nacházel vznik dopravního terminálu. ODS chtěla podpořit rozvoj těch lokalit, které se budou nacházet v blízkosti přípojky na dálnici, kterou v tomto období opět přislíbila dovést do města. Vstup investorů do města měl být usnadněn rozvojem tzv. severní zóny, kde mělo být investováno do dokončení inženýrských sítí a dále i rozvojem administrativní zóny Aldis. 61
VPM Ve svém programu pro rok 2002 zdůrazňovala Volba pro město především vysokou kvalitu života ve městě, proto chtěla podpořit dokončení třetí vlny privatizace bytového fondu a výtěžek z ní věnovat do výstavby nových bytů a opravy zbývajících městských ubytovacích kapacit. I v tomto období se představitelé VPM zavázali vybudovat terminál hromadné dopravy a další finance měly být investovány do přestavby historického centra města a do stavby letního
60
http://www.mesto-pardubice.cz/spravamesta/zpravodaj/rz06/c3-2006/
61
Volební program ODS pro komunální volby v Hradci Králové, 2002 25
koupaliště. V tomto období už strany nepřislibovaly dovedení dálnice do města, nicméně VPM měla ve svém programu jako prioritní rozvoj městské části Kukleny, která leží v lokalitě kolem plánované autostrády. Kromě toho chtěla Volba pro město finančně podporovat kulturní a amatérské sportovní organizace a také další výstavbu cyklostezek. Rozvoji turismu měla pomoci rozsáhlá přestavba budov divadel a Filharmonie a udržení tradičních festivalů v těchto institucích. Sportovní vyžití veřejnosti mělo být usnadněno dotovaným nájemným hřišť pro amatérské kluby. Rekonstrukci fotbalového stadionu by VPM podpořila pouze za předpokladu, že spolufinancovat přestavbu stadionu bude i fotbalový klub.
VPM chtěla do města přivézt investory, kteří by se věnovali výstavbě bytů, nicméně chtěla lákat i další podniky, které budou respektovat architektonickou tradici města, a to především tvorbou grantového systému, rozvojovými projekty, na kterých by se podílelo město spolu se soukromými investory, k investiční atraktivitě města měl přispět i rozvoj lokality Aldis (viz výše) a výstavba technologického parku.62
HDK HDK chtěl vložit finance z městského rozpočtu především do dokončení přestavby divadla a dalších kulturních institucí, opravy historické části města, dále pak do vybudování dopravního terminálu a regenerace Kuklen (městské čtvrti, do která má ústit plánovaná dálnice)
Ve vztahu k investorům projevil Hradecký demokratický klub jednoznačně nejkoncepčnější a nejkonkrétnější přístup. „Připravíme koncepční zapracování nových trendů do územního plánu (ukončení vojenského leteckého provozu, cyklostezky, parky a ochranná pásma) tak, aby nebyly poškozeny historicky hodnotné části města a aby Hradec Králové byl připraven na příchod vhodných investorů. V přípravě rozvojových ploch však nebudeme za každou cenu soutěžit o přízeň všech investorů, chceme nabídnout podmínky těm, kteří sem přivedou vysoce kvalifikované výroby, služby a vědecký výzkum... Podpoříme přípravu území pro 62
Volební program VPM pro komunální volby v Hradci Králové, 2002 26
budoucí výstavbu výrobních podniků, budeme podporovat i vyšší využití stávajících průmyslových areálů ZVU a ČKD... Podpora místního podnikání - Budeme hledat cesty, jak rozšiřovat počet drobných živností a provozoven v celém městě. Považujeme totiž drobné podnikatele za oporu každého města a to nejen v oblasti ekonomické. Jsme si vědomi i úskalí, které taková podpora může mít. Významná část zastupitelstva i občanů města souhlasila s cenou téměř 50 milionů Kč za zřízení 500 pracovních míst (Ronal). Domníváme se, že za mnohem nižší souhrnnou částku by dokázali hradečtí drobní živnostníci a podnikatelé zřídit takový počet pracovních míst také.“63
KDU-ČSL KDU-ČSL považovala za důležité věnovat městské investice na budování zóny Aldis a dalších rozvojových oblastí – severní zóny a lokalit poblíž plánovaného napojení na dálnici a směrem na Pardubice. Za další prospěšné náklady považovala KDU-ČSL humanizaci nejproblematičtější periferie, stavbu autobusového nádraží, opravu části starobylého jádra města a péči o památky a chod kulturních institucí (ten by ovšem měl být financován vícezdrojově, stejně tak jako rozsáhlé přestavby budov Filharmonie a Klicperova divadla.) Dále se v tomto programu objevuje téma podpory vzdělanosti, ve formě subvence na konstrukci nové univerzitní budovy a městské knihovny.
Příchod investorů měl být stimulován přítomností nových rozvojových lokalit. (viz výše) KDU-ČSL také chtěla prosadit vypracování nového územního a strategického plánu, nebo revizi starého, což souviselo s výše zmíněnou změnou provozu vojenského letiště. KDU-ČSL operuje v tomto období i s myšlenkou lákání nových občanů do města, jehož populace vytrvale klesá.64
KSČM Pro KSČM bylo opět prioritní zajistit pořádek v ulicích a údržbu veřejných prostor a městského majetku, včetně rozsáhlé opravy historické části města, dále opět 63 64
http://www.ortex.cz/hoste/os/hdk2002_vp_uplny.htm Program KDU-ČSL pro komunální volby v Hradci Králové, 2002 27
protestovala proti privatizaci městských bytů, majetku i firem. Stejně tak KSČM prosazovala, aby svoz a třídění odpadu zajišťovaly výhradně organizace vlastněné městem, což bylo namířeno proti v té době již ve městě úspěšně působící firmě Marius Pedersen. Komunisté se i tentokrát zavázali dostavět dálnici D11 do města, dále chtěli podpořit výstavbu technologického parku, autobusového terminálu a opravu infrastrukturně problematických lokalit. Z drobnějších investic se chtěla KSČM zaměřit na cenově dostupné ubytování a stravování pro seniory, zabezpečit dostatek jeslí, mateřských i základních škol a sportovišť pro veřejnost, stejně tak jako ostatní strany přislíbila i vznik otevřeného plaveckého areálu pro veřejnost, dále chtěla rozšířit síť cyklostezek a zvýhodnit občany třídící odpad.
KSČM chtěla vytvořit příznivé prostředí především pro ty investory, které zajistí místo pro co nejvyšší počet čerstvých absolventů, k přilákání investorů měl pomoci výše zmíněný technologický park, a rozvoj lokalit blízko letiště a směrem na Pardubice, což prospěje rozvoji společné aglomerace.65
Složení zastupitelstva a městské koalice Vítězem voleb se stala opět ODS s 13 mandáty (více než 30% hlasů), druhá byla opět VPM (téměř 19% hlasů a 7 mandátů), třetí byli komunisté s šesti mandáty a téměř 15%, těsně před ČSSD s šesti mandáty a podobným ziskem hlasů. Tři členové zastupitelstva byli kandidáti HDK, dva KDU-ČSL. 66 V tomto období se na koaliční spolupráci dohodli ODS, VPM, KDU-ČSL a HDK, spolu s levicovou ČSSD.67
Investiční záměr
Fotbalový klub Záležitost financování fotbalového klubu se může zdát být nepolitickou a nedůležitou záležitostí, zařazení této kauzy do mé práce bylo motivováno faktem, že v Hradci Králové je otázka financování klubu horkým a stále nedořešeným 65
Volební program KSČM pro komunální volby v Hradci Králové, 2002 http://www.volby.cz 67 Primátorem opět Oldřich Vlasák (ODS), Hradecké noviny, 24.11.2002 66
28
tématem. Pro místní politiky je kopaná velice ožehavým tématem – přízeň velké části voličů ovlivňuje postoj k podpoře fotbalového klubu více než jiné městské investice, o přístupu k vnějším investorům ani nemluvě. Přestože v současné době hraje FC Hradec Králové pouze druhou ligu, má v obci řadu příznivců, kteří od města očekávají jeho plnou podporu. Vztah města a fotbalového klubu, především potom jeho majitele Čechoameričana Jana Vody, začal vzbuzovat zvýšenou pozornost v roce 2005, kdy díky finančním problémům klubu hrozilo oddílu odebrání práv člena ČMFS. Již v předcházejících letech město finančně podporovalo klub, pravidelně udílelo dotace na mládežnické oddíly, na platy hráčů i na provoz, klub navíc využíval prostory stadionu ve vlastnictví správy sportovních zařízení, kde platil pouze symbolické nájemné, město také v předešlých letech několikrát klubu odpustilo vzniklé dluhy.
V únoru roku 2005 odsouhlasilo město dotaci klubu ve výši 10 milionů korun, s těmi podmínkami, že 4.300.000 korun bude sloužit na vyrovnání pohledávek a město je poukáže na účet majitele klubu ihned, další 3.700.000 bude město vyplácet průběžně s tím, že majitel klubu J. Voda do 31.3.2005 podá na ČMFS žádost o převedení práv ze své osoby na subjekt určený městem, zbývající 2 miliony byly určeny pouze pro mládežnické oddíly. Proti návrhu hlasoval 1 člen KDU-ČSL a 1 člen ČSSD, další člen ČSSD se zdržel hlasování, všichni ostatní přítomní zastupitelé byli pro. 68
Práva člena ČMFS ovšem do konce měsíce března převedena nebyla, doktor Voda ovšem přišel na dubnové zasedání zastupitelstva s návrhem, že městu práva prodá za 25 milionů korun. Zastupitelstvo jeho návrh odmítlo a dále také přestalo vyplácet průběžné dotace přislíbené v únoru. Pro odkoupení práv hlasovala polovina (6) zastupitelů ODS, dalších šest zastupitelů se zdrželo hlasování, s návrhem také souhlasili všichni čtyři zastupitelé komunistů a jeden zastupitel ČSSD, naopak proti návrhu byli všichni lidovci, tři členové VPM, jeden člen HDK a jeden sociální demokrat, zdrželi se po jednom zastupiteli z VPM a HDK, dva z ČSSD a již zmíněná polovina klubu ODS. 69 Odpůrci návrhu argumentovali tím, že město není zodpovědné za financování a splácení dluhů soukromé společnosti, a že sponzorování klubu by mělo být plně záležitostí jeho majitelů a jimi nalezených 68 69
Rezková, H.: Šanci hradeckému fotbalu dalo 28 zastupitelů, Radnice, roč. VIII, č. 8, str. 2 XXVII. Zasedání Zastupitelstva města Hradec Králové, 22.2.2005 29
mecenášů. Zastupitelé, kteří návrh nepodpořili i nefotbalová veřejnost tvrdili, že profesionální fotbalový oddíl má využít svého potenciálu a pro svůj provoz využít především vstupné a výdělky z reklamy, případně zvyšovat zisky prostřednictvím prodeje hráčů.
Na konci května přišel Jan Voda z dalším návrhem, že město může odkoupit práva člena ČMFS za 15 milionů korun, návrh tentokrát prošel. Podpořili jej všichni komunisté, s výjimkou jednoho hlasu i všichni občanští demokraté (jeden se zdržel), dva členové ČSSD (3 se zdrželi) a 3 nezařazení kandidáti. Proti hlasovali všichni zástupci KDU-ČSL a HDK, a dva členové VPM (2 se zdrželi, 2 nepřítomní). Zastupitelstvo revokovalo své usnesení z února, kdy opravilo termín převedení práv z pana Vody na město z 31.3.2005 na 15.06.2005.70
V červnu téhož roku, kdy byla práva převedena, založilo město rozhodnutím zastupitelstva akciovou společnost, jejímž jediným akcionářem je město, a která převezme práva na vlastnictví fotbalového klubu. Jako základní jmění společnosti udělilo zastupitelstvo této organizaci 17 milionů korun. Pro návrh hlasovali všichni zastupitelé ODS, tři z VPM, 1 z ČSSD, 2 z KSČM, a 2 z HDK, proti byl jeden člen VPM a jeden z KDU-ČSL, ostatní se zdrželi, nebo byli nepřítomní.71
V současné době přispívá na provoz klubu, jehož roční rozpočet se pohybuje kolem 20 milionů korun, město ze svého rozpočtu, nicméně v prosinci 2005 založil fanoušek hradeckého fotbalu Nader Safari klub Hradec 100, jehož členem by se měli stát místní podnikatelé a významné osobnosti města i kraje. Členské příspěvky by měly sloužit na spolufinancování hradeckého fotbalu a měly by pomoci oddílu vrátit se do nejvyšší fotbalové soutěže.72
Letiště Do roku 1989 působilo v Hradci Králové armádní letiště, určené pouze pro branné účely. V roce 1991 oznámila armáda městu svůj úmysl provoz na tomto letišti ukončit po 1.1.1993. V té době začala více než deset let trvající vyjednávání o jeho budoucím využití, zda jej bude dále využívat armáda k vojenským, ale neleteckým 70
XXXI. Zasedání Zastupitelstva města Hradec Králové, 31.5.2005 XXXII. Zasedání Zastupitelstva města Hradec Králové, 28.6.2005 72 Fotbal hledá patrioty, Radnice, roč VIII, č. 41, str. 4
71
30
účelům, případně, jestli se letiště změní na civilní a bude sloužit veřejnosti. Od roku 1994 pronajímala armáda část letiště soukromé společnosti, která areál spravovala a od roku 1999 na něm provozovala vnitrostátní neveřejné civilní letiště.73 V roce 2001 projevilo město zájem o převod letiště z armády na obec. 74 V následujícím roce byla podepsána smlouva o bezúplatném převodu a v roce 2003 byla tato smlouva schválena vládou. Město mělo v úmyslu využít areál jako regionální letiště, pro tento účel založilo společnost Letiště s.r.o., která měla prostory spravovat, dokud nebudou ukončeny všechny převody pozemků a další právní náležitosti, aby mohlo být letiště opět plně zprovozněno. Zastupitelé za komunistickou stranu protestovali proti založení této společnosti, neboť podle jejich názoru mohla tuto funkci plnit již fungující správa nemovitostí. Návrh předložený primátorem Vlasákem (ODS) ovšem prošel většinou 27 hlasů (pro byli všichni kromě již zmíněných zastupitelů KSČM) a společnost Letiště s.r.o., která byla plně v majetku města a v její dozorčí radě zasedl primátor spolu s náměstky, mohla začít areál pronajímat. Výnosy z těchto pronájmů byly poté využívány na provoz a správu objektu. 75 V roce 2004 byl přijat projekt „Regionální letiště s mezinárodním civilním provozem, revitalizace a rekonverze souvisejícího areálu bývalého vojenského letiště“, nicméně stále nebyly dořešeny majetkoprávní vztahy. Převod byl sice uskutečněn, ale ještě stále nenabyl právních účinků, a proto byly do areálu dále investovány jen příjmy z pronájmů plochy. (Letecké dráhy a některé budovy dlouhodobě využívala soukromá letecká společnost, prostory bývalého letiště byly také ideální pro pořádání koncertů, festivalů a dalších akcí.)76 V témže roce také město odsouhlasilo návrh využít část objektu pro vybudování technologického parku a tzv. podnikatelského inkubátoru – subjektu úzce spolupracujícího s místními vědeckými pracovišti, školami a podniky, který bude podporovat podnikatele v oblasti vědy, techniky a odborného vzdělávání.77 V témže roce rada města odsouhlasila poskytnutí půjčky společnosti Letiště s.r.o. ve výši 500.000
73
http://www.flight-aircrafts.cz/index.php?node=8&leaf=83 XXXII. Zasedání Zastupitelstva města Hradec Králové, 26.6. 2001 75 XII. Zasedání Zastupitelstva města Hradec Králové, 25.11. 2003 76 XXIV. Zasedání Zastupitelstva města Hradec Králové, 14.12.2004 77 Sychrová, E: Město chce na letišti zřídit centrum podporující podnikání, Radnice, roč. VIII, č.02, str. 5
74
31
korun, která měla být určena na rozvoj areálu a také schválila obnovení smlouvy se stejnou soukromou firmou na provoz letové části letiště.78 V roce 2005, kdy ještě stále nebyly dořešeny majetkoprávní vztahy s armádou a vládou, fungovala dále v areálu společnost Letiště s.r.o., využití prostor bylo uspokojující, pořádalo se zde značné množství festivalů a jiných akcí, přičemž pronájem plochy byl hodnocen až na 100.000 korun za den akce. V témže roce byla také zastupitelstvem schválena dopravně urbanistická studie o využití a rozvoji areálu, proti koncepci hlasoval pouze ing.arch. Samohrd (nezávislý za VPM), autor návrhu, který avizoval, že se hlasování zdrží. Z nervozity potom hlasoval proti svému návrhu a přítomným se omluvil. 79 V roce 2006 prodala rada města 40% akcií za 240.000 korun poradenské firmě, která měla městu napomoci s rozvojem areálu, jehož převedení do plného vlastnictví města bylo slíbeno na tento rok. 80 V současné době je již areál v majetku města a v budoucnu by měl sloužit nejen jako regionální letiště, ale část areálu má být využita na již zmíněný technologický park, další část potom jako středisko integrovaného záchranného systému pro celou republiku.
Volební období 2006-2010 Volební programy: Spojujícím
prvkem
programů
roku
2006
bylo
vyjádření
nesouhlasu
s projednávanou výstavbou spalovny odpadů Opatovice a jako již v předchozích letech také realizace dopravního terminálu, ke kterému byl ke konci volebního období odsouhlasen projektový plán a ve většině programů figurovalo i otevřené koupaliště.
ODS Na prvním místě programu ODS, byl, co se týče městského investování, právě boj proti spalovně v Opatovicích, a také odmítnutí průmyslu s negativním dopadem na 78
II. Zasedaní Rady města Hradec Králové, 3.2.2006 XXIIX. Zasedání Zastupitelstva města Hradec Králové, 2.3.2005 80 Šprinc, R.: Spojenec pomůže s rozvojem letiště, Hradecké noviny, 13.6.2006
79
32
životní prostředí, dále také apelovali na výstavbu parkovacího domu a parkovišť, ODS také chtěla omezit tranzitní dopravu městem, jak toho dosáhnout ovšem neprozradila. Další městské finance měly být vloženy do podpory výstavby univerzitního kampusu, velký prostor byl věnován sportovním investicím, kromě přestavby fotbalového stadionu, chtěla ODS vytvořit ještě nové fotbalové hřiště s umělým povrchem a postavit areál pro malou kopanou, v oblasti kultury byla pro ODS nejdůležitější nová městská knihovna a projekt „Foglarovy uličky“. ODS stejně jako ostatní strany slibovala nové městské koupaliště, o autobusovém terminálu se ODS v programu překvapivě nezmínila.
ODS plánovala vytvořit konkrétní motivační pobídky pro investory, jejich příchodu do města měl napomoci i rozvoj letiště v letové i neletové části, rozvoji podnikání mělo prospět i zapojení do Strukturálních fondů EU. Z investorů chtěla ODS podpořit především takové firmy, které se budou angažovat ve výstavbě a prodeji bytů.81
VPM Pro VPM bylo dle jejího programu prioritní udržet dlouhodobě oceňovanou vysokou kvalitu života ve městě a tomu byly přizpůsobeny i plánované městské investice. VPM se chtěl a věnovat především rozvoji bydlení, k čemuž měla prospět třetí vlna privatizace bytového fondu a příprava vhodného prostředí pro novou výstavbu, jejíž financování ovšem už mělo být v rukou soukromých investorů, občanskou spokojenost měl vylepšit i autobusový terminál, dokončení započaté přestavby středu města, otevřené koupaliště pro veřejnost, VPM se chtěla do přestavby fotbalového stadionu zapojit pouze jako spoluinvestor, přičemž hlavní díl finanční zátěže měl nést fotbalový klub, nebo soukromý sponzor.
VPM chtěla umožnit vstup investorů podporou vzniku vědeckovýzkumných pracovišť přidružených univerzitám a fakultní nemocnici, dále potom rozvojem administrativní zóny, výstavbou technologického parku v areálu letiště a v neposlední řadě revitalizací tzv. brownfields – již urbanizovaných, ale nevyužívaných průmyslových území. Z programu VPM vyplývá, že preferuje 81
Volební program ODS pro komunální volby v Hradci Králové, 2006 33
podporu terciérní a kvartérní sféry, před rozvojem průmyslu, ovšem ani tomu se nebrání, když se bude jednat o průmysl nepoškozující prostředí a ctící kultivovanou městkou architekturu. Pomoci novým investorům měla také finanční podpora ve formě grantů a rozvojových projektů – „Zavedeme systém finanční podpory menších soukromých projektů čerpajících dotace z fondů EU a dalších zdrojů (...) rozvineme spolupráci města s místnímu podnikateli a firmami, budeme podporovat jejich rozvoj např. formou spolupráce s Hospodářskou či Agrární komorou.“82
HDK Se zajímavou myšlenkou přišel Hradecký demokratický klub, když požadoval, aby každá investiční akce, jejíž náklady přesáhnou 15% rozpočtu města (cca 300 milionů korun), byla odsouhlasena v místním referendu. Ve svém programu se vyjádřil i proti sponzorování přestavby fotbalového stadionu. Podpořit chtěl naopak přestavbu bývalé továrny Vertex v městskou knihovnu a samozřejmě dostavbu autobusového terminálu. Co se týče kultury a sportu, chtěl se HDK zaměřit nejen na profesionální sdružení, ale i na začínající týmy a menšinové žánry, které měly být podpořeny nejen přímými dotacemi, ale i dotovanými nájmy, pomocí při propagaci apod.
HDK se chtěl ucházet o přízeň takových investorů, kteří nepoškodí životní prostředí ani urbanistickou koncepci města, chtěla podporovat takové podniky, které přivedou o města kvalifikovanou výrobu, služby a vědecký výzkum, usnadnit chtěla i rozvoj drobných živností. Investiční atraktivitě města měl pomoci rozkvět městských částí v okolí budoucí dálnice, zachování provozu letiště, nebo rozvoj území „Temeševár“. Jasné ne řekl HDK projektu spalovny v Opatovicích nad Labem. HDK ve svém programu otevřeně přiznal, že není v moci města dostavět dálnici D11, ani k ní přilehlé obchvaty obce. 83
KSČM
82 83
http://www.vpmhk.cz http://www.ortex.cz/hoste/os/hdk2006_vp_uplny.htm 34
Ve svém programu pro rok 2006 KSČM prohlašuje, že kdyby nebyla v předcházejícím období jako jediná v opozici, město by již mělo jak letní koupaliště za dostupné ceny, autobusové nádraží i rekonstruovaný fotbalový stadion. KSČM také kritizovala privatizaci městských bytů a absenci nové výstavby cenově dostupných bytů. Komunisté se postavili také proti prodávání městského majetku a předávání funkcí města soukromým organizacím. Ve svých programových zásadách KSČM vyjádřila také záměr vrátit fotbalový klub do 1. ligy a převzít plné vlastnictví organizace.
V programu pro toto období se KSČM o strategii jak nalákat nové podnikatele nezmiňuje.84
Složení zastupitelstva a městské koalice Volby v roce 2006 skončily opět vítězstvím ODS, tentokrát získala dokonce těsnou nadpoloviční většinu mandátů (19) a 42% hlasů. Voličský odliv zaznamenala VPM, když stejně jako HDK obdržela pouhé tři mandáty a 8% voličských preferencí. Silnější byli tentokrát sociální demokraté s 15% a sedmi mandáty i komunisté s pěti mandáty a téměř 13% hlasů. KDU-ČSL tentokrát do zastupitelstva těsně neproklouzla 85 Vytvořena byla opět koalice ODS a menších pravicových stran (VPM a HDK), radním se stal i jeden člen ČSSD.86
Investiční záměr
Závěr Ve své práci jsem zaměřila na výkon investiční policy ve městě Hradec Králové, zároveň jsem také vytvořila stručný přehled postojů místních politických stran k této oblasti komunální politiky, když jsem se zaměřila na téma investiční politiky v jejich volebních programech od roku 1994 do dnes.
Co se týká užité metodologie, mohu konstatovat, že empiricko-analytický přístup se ukázal jako vhodný a nemusela jsem jej v průběhu práce měnit. Musím ovšem 84
Volební program KSČM pro komunální volby v Hradci Králové, 2006 http://www.volby.cz 86 Rezková, H.: Koaliční dohoda je základem pro rozvoj Hradce, Radnice, roč. IX, č. 37, str. 1 85
35
konstatovat, že charakter práce nesplňuje v úvodu avizovaný výstup narativní přehledové studie, neboť má práce nezohledňuje veškeré aspekty výkonu investiční politiky v obci, ale zaměřuje se pouze na některé z nich.
Klíčovými zdroji mé práce byly původní prameny, především volební programy politických stran z jednotlivých období a zápisy ze zasedání rady nebo zastupitelstva, případně záznamy z hlasování. Pro teoretickou část jsem využila několik sborníků pojednávajících o stranických systémech ve střední a východní Evropy. Ve své práci jsem použila výhradně literaturu české provenience, protože se domnívám, že ideologicko-programatické zázemí stran je v každé zemi specifické a pro komunální politiku to platí dvojnásob.
V teoretické části jsem se věnovala ideologicko-programatickému zázemí stran, v praktické části jsem potom ověřovala hypotézu, že toto zázemí se odráží v komunálních volebních programech stran i v oblasti investiční politiky (1. hypotéza). V programech stran, které jsem označila za pravicové, liberálněkonzervativní (ODS, ODA, HDK a VPM), můžeme najít několik spojujících prvků, které potvrzují tuto hypotézu. Všechny se v programech zasadily o privatizaci bytového fondu, organizací, které zajišťují městské služby (např. pořádkové, správu městské zelně apod.) a městského majetku. KDU-ČSL, která by jakožto strana profilující se na linii církev – stát, by měla prosazovat v politice méně politická témata, jako například morálku a tradiční hodnoty (rodina apod.), opravdu ve svém komunálním programu zdůrazňovala především nutnost etiky v politice a vstřícnost přístupu zastupitelů k občanům před ekonomickými tématy. V souladu se zásadami prosazované solidarity mezi lidmi, KDU-ČSL v městských investicích zdůrazňovala sociální služby, například azylový dům pro muže. KSČM zase v souladu se svým ideologickým zázemím prosazovala zastavení privatizace městského majetku a bytů, její orientace na sociálně slabší vrstvy byla v komunálním programu vyjádřena například požadavkem levného bydlení a stravování pro seniory. Domnívám se, že ideologický background stran ovlivňuje jejich komunální program a první hypotéza byla ověřena.
36
Druhá část každé kapitoly se věnovala složení zvoleného zastupitelstva v daném období a uváděla, jaká koalice byla vytvořena.
Třetí podkapitola se věnovala konkrétnímu investičnímu záměru. Snažila jsem se v každém období zvolit kauzu, která byla nejvíce diskutovaná, jejíž projednávání vyvolalo pozornost veřejnosti. Omezený výběr příkladů výkonu investiční politiky ovšem značně znesnadnil posouzení platnosti druhé hypotézy. Pravicové strany, které by měly teoreticky být proti městskému podnikání, což navíc deklarují ve svých programech, se zasadily o vytvoření akciových společností v majetku města. V případě kauzy letiště hlasovaly pro návrh, který určuje, že jeho správa bude v pravomoci města, všechny pravicové strany, proti byli pouze komunisté, kteří by teoreticky měli hlasovat naopak pro městské podnikání. Tato kauza tedy přímo vyvrací moji druhou hypotézu. Domnívám se, že při výkonu komunální politiky (nejen investiční) hrají významnou roli vlivy nesouvisející s ideologickoprogramatickým zázemím strany. V královehradecké komunální politice se projevuje silný dopad osobních animozit mezi představiteli pravicových stran, což dokládá i praxe při tvorbě městských koalic v letech
1994 a 1998. Dalším
nezanedbatelným faktorem, který podle mého názoru ovlivňuje chování zastupitelů je snaha provádět populární kroky, což dokládá kauza fotbalového klubu. Na základě mé práce můžeme tedy konstatovat, že ideový background stran se v Hradci Králové projevuje ve volebních programech, méně už potom v politické praxi. Výzkum těchto neideologických vlivů na chování politiků, stejně jako motivů při tvorbě koalic, by byl dobrým námětem pro další práci. Touto prací jsem chtěla vyplnit mezeru, která vznikla tím, že se investiční komunální politice věnuje velice málo pozornosti, přestože je tato zásadní pro chod obce a život jejích obyvatel.
Seznam pramenů a literatury
Literatura: 1. Cabada, L.: Systém politických stran a vnitrostranické rozhodovací procesy, in Vodička, K. – Cabada, L.: Politický systém České republiky, Praha, Portál 2003 37
2. Hloušek, V.: Česko, in Strmiska, M. – Hloušek, V. – Kopeček, L. – Chytilek, R.(eds.): Politické strany moderní Evropy, Praha, Portál 2005 3. Hloušek, V. – Kopeček, L.: Konfliktní linie v současné české a slovenské politice: mezi stabilitou a změnou, working paper, on-line text (http://www.iips.cz) 4. Mareš, M.: Česká republika, in Fiala, M. – Holzer, J. – Strmiska, M.: Politické strany ve střední a východní Evropě, Brno, Masarykova univerzita v Brně, Mezinárodní politologický ústav 2002 5. Mareš, M.: Pokusy o reformu komunistické strany a postkomunistické subjekty v České republice, in Hloušek, V. – Kopeček, L. (eds.): Rudí a růžoví, Brno, Masarykova univerzita v Brně, Mezinárodní politologický ústav 2002 6. Mrklas, L.: Česká republika, in Kubát, M.(ed.): Politické a ústavní systémy zemí středovýchodní Evropy, Praha, Eurolex Bohemia s.r.o. 2004
Prameny: 1. Primátorem opět Oldřich Vlasák (ODS), Hradecké noviny, 24.11.2002 2. Rezková, H.: Koaliční dohoda je základem pro rozvoj Hradce, radnice, roč.IX, č.37, str.1 3. Rezková, H.: Šanci hradeckému fotbalu dalo 28 zastupitelů, Radnice, roč. VIII, č. 8, str. 2 4. Rezková, H.:Ze Šimkových sadů bude moderní park, Radnice, roč. VII, č.19, str.2 5. Stop Ronal odpovídá, Radnice, roč. III., č.26, str. 3 6. Sychrová, E: Město chce na letišti zřídit centrum podporující podnikání, Radnice, roč. VIII, č.02, str. 7. Šprinc, R.: Spojenec pomůže s rozvojem letiště, Hradecké noviny, 13.6.2006 8. Šprinc, R.: U kormidla města zůstává i nadále Otakar Divíšek, Hradecký deník, 7.11.2006 9. Ve vztahu mezi ODS a VPM vznikla nyní nová situace, Hradecké noviny, 19.11.1998 10. Ing. Martin Dvořák opět v křesle v primátora, Vítězná strana (ODS) nemá v užším vedení města Hradec Králové svého zástupce, Hradecké noviny, 1.12.1994 38
11. Koros, B.:Výstavba Ronal – ano, to se mě také týká, Radnice, roč. III, č. 05, str. 3 12. Fišer, J.:Nozomi konečně získá radnice, Hradecké noviny, 5.5.2003 13. Fotbal hledá patrioty, Radnice, roč VIII, č. 41, str. 4 14. Volební program HDK pro komunální volby v Hradci Králové, 1994 15. Volební program HDK pro komunální volby v Hradci Králové, 1998 16. Volební program HDK pro komunální volby v Hradci Králové, 2002 17. Volební program HDK pro komunální volby v Hradci Králové, 2006 18. Volební program KDU-ČSL pro komunální volby v Hradci Králové, 1994 19. Volební program KDU-ČSL pro komunální volby v Hradci Králové, 1998 20. Volební program KDU-ČSL pro komunální volby v Hradci Králové, 2002 21. Volební program KDU-ČSL pro komunální volby v Hradci Králové, 2006 22. Volební program KSČM pro komunální volby v Hradci Králové, 1994 23. Volební program KSČM pro komunální volby v Hradci Králové, 1998 24. Volební program KSČM pro komunální volby v Hradci Králové, 2002 25. Volební program KSČM pro komunální volby v Hradci Králové, 2006 26. Volební program ODA pro komunální volby v Hradci Králové, 1994 27. Volební program ODS pro komunální volby v Hradci Králové, 1994 28. Volební program ODS pro komunální volby v Hradci Králové, 1998 29. Volební program ODS pro komunální volby v Hradci Králové, 2002 30. Volební program ODS pro komunální volby v Hradci Králové, 2006 31. Volební program US pro komunální volby v Hradci Králové, 1998 32. Volební program VPM pro komunální volby v Hradci Králové, 1998 33. Volební program VPM pro komunální volby v Hradci Králové, 2002 34. Volební program VPM pro komunální volby v Hradci Králové, 2006 a. Zápisy ze zasedání Rady města Hradec Králové (dále jen RMHK) 35. XI. Zasedání RMHK, 1995 36. XVII. Zasedání RMHK, 1995 37. XIV. Zasedání RMHK, 1996 38. IV. Zasedání RMHK, 1998 39. XIV. Zasedání RMHK, 1998 a. Zasedání Zastupitelstva města Hradec Králové(ZMHK): 40. VIII. Zasedání ZMHK, 1995 41. XXXXI. Zasedání ZMHK, 1998 39
42. XVI. Zasedání ZMHK, 2000 43. XXXII. Zasedání ZMHK, 2001 44. L. Zasedání ZMHK, 2002 45. VII. Zasedání ZMHK, 2003 46. XII. Zasedání ZMHK, 2003 47. XXIIV. Zasedání ZMHK, 2004 48. XXIV. Zasedání ZMHK, 2004 49. XXVII. Zasedání ZMHK, 2005 50. XXIIX. Zasedání ZMHK, 2005 51. XXXI. Zasedání ZMHK, 2005 52. XXXII. Zasedání ZMHK, 2005 Zápisy ze zasedání rady a zastupitelstva z října roku 2001 a mladší jsou dostupné na http://www.hradeckralove.org/cz/Magistrat/zastupitelstvo.html. Volební programy politických stran se nacházejí v archivu Muzea východních Čech.
Internetové zdroje 1. Hradec Králové – město pro lidi (http://www.hka.cz) 2. Hradecký demokratický klub (http://www.ortex.cz/hoste) 3. Katalog leteckých firem (http://ww.flightaircrafts.cz/index.php?node=8&leaf=83) 4. Komunistická strana Čech a Moravy (http://www.kscm.cz) 5. Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová (http://kdu-csl.cz) 6. Občanská demokratická aliance (http://www.oda.cz) 7. Občanská demokratická strana (http://www.ods.cz) 8. Oficiální webová stránka Hradce Králové (http://hradeckralove.org) 9. Oficiální webová stránka Pardubic (http://www.mesto-pardubice.cz) 10. Volba pro město, Hradec Králové (http://www.vpmhk.cz) 11. Volební server Českého statistického úřadu (http://ww.volby.cz)
40
