Analýza pivovarnictví v Jihočeském kraji

Mendelova univerzita v Brně Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

Analýza pivovarnictví v Jihočeském kraji Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

Ing. Mojmír Sabolovič, Ph.D.

Denisa Bartoňová

Brno 2013

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Analýza pivovarnictví v Jihočeském kraji“ vypracovala samostatně a použila pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. V Brně dne 27. května 2013

_______________________

Děkuji vedoucímu své bakalářské práce panu Ing. Mojmíru Sabolovičovi, Ph.D., za odborné vedení, ochotný přístup, poskytnutí materiálů a cenných rad během zpracování bakalářské práce. Zároveň děkuji Ing. Radce Redlichové, Ph.D. za osobní konzultace, rady a připomínky, týkající se finanční analýzy. V neposlední řadě děkuji všem, kteří mě v průběhu psaní bakalářské práce podporovali.

Abstrakt Bakalářská práce se zabývá analýzou pivovarnictví v Jihočeském kraji. Základem této práce je provedení finančních analýz vybraných pivovarnických subjektů v daném kraji v letech 2007 až 2011 a jejich následné srovnání s odvětvovým průměrem. Práce je rozdělena do dvou částí, a to na literární část a vlastní práci. V literární části je obecně charakterizováno české pivovarské odvětví, vysvětlena strategická analýza včetně analýzy vnějšího a vnitřního prostředí podniku, dále podstata a význam SWOT analýzy a jsou zde jmenovány všechny pivovarnické subjekty Jihočeského kraje. Hlavní pozornost je věnována především vysvětlení procesu a významu finanční analýzy, jejím uživatelům, zdrojům a metodám. Navazující vlastní část práce je zaměřena na provedení vlastní finanční analýzy vybraných pivovarnických subjektů za pomoci analýzy absolutních a poměrových ukazatelů. Následně je zpracována predikce finanční situace podniků. Na základě výsledků získaných z těchto analýz je zhodnocena finanční situace podniků a výsledné hodnoty jsou porovnány s odvětvovým průměrem v daném kraji. Na závěr této bakalářské práce je provedeno celkové shrnutí a vyvozen závěr. Klíčová slova České pivovarské odvětví, strategická analýza, finanční analýza, absolutní ukazatele, poměrové ukazatele, predikce finanční tísně, průmyslový pivovar, minipivovar, odvětvový průměr

Abstract This bachelor thesis refers about brewing industry analysis in the district of South Bohemia. Goal of the thesis is to perform financial analyses of selected breweries from 2007 to 2011 and their subsequent comparison to the industrial average. The thesis is divided in literature search part and the part where the practical own work is performed. In the literature search part there is the general characteristic of Czech brewing industry mentioned together with the explanation of strategic analysis, containing internal and external analysis of the company. Further in this part the purpose and principle of SWOT analysis is discussed and selected breweries of South Bohemian district are listed here. The thesis focuses mainly on the financial analysis process and description of its relevance regarding the company, users of financial analysis and its sources and methods used. The following part is focused on financial analysis. The actual financial analysis of breweries selected is performed through absolute and ratio analysis. Furthermore, the prediction of financial distress is elaborated. Based on results of mentioned analyses the financial positions of breweries are evaluated and further compared to the industrial average in certain district. At the end of the thesis the overall summary of findings is carried out and the conclusion is derived. Keywords Czech brewing industry, strategic analysis, financial analysis, absolute indicators, financial ratios, financial distress prediction, industrial brewery, microbrewery, industrial average

Obsah

6

Obsah 1

Úvod

8

2

Cíl a metodika práce

9

3

2.1

Cíl práce .............................................................................................................. 9

2.2

Metodika ............................................................................................................. 9

Literární rešerše

12

3.1

České pivovarské odvětví ................................................................................. 12

3.2

Strategická analýza ........................................................................................... 13

3.3

Analýza okolí podniku...................................................................................... 13

3.3.1

PEST analýza ........................................................................................... 14

3.3.2

Porterův model pěti sil ............................................................................. 15

3.4

Analýza vnitřních zdrojů a schopností podniku ............................................... 16

3.4.1 Finanční analýza....................................................................................... 16 3.4.1.1 Uživatelé výsledků finanční analýzy .................................................. 17 3.4.1.2 Zdroje finanční analýzy ...................................................................... 17 3.4.1.3 Metody finanční analýzy .................................................................... 19 3.4.2 3.5

SWOT analýza .................................................................................................. 31

3.6

Pivovarnické subjekty v Jihočeském kraji........................................................ 32

3.6.1 4

Mezipodnikové srovnání .......................................................................... 30

Analyzovaný segment .............................................................................. 33

Vlastní práce 4.1

38

Finanční analýza pivovaru Bohemia Regent a.s. .............................................. 38

4.1.1

Analýza absolutních ukazatelů ................................................................. 38

4.1.2

Analýza poměrových ukazatelů ............................................................... 39

4.1.3

Predikce finanční tísně podniku ............................................................... 42

4.2

Finanční analýza pivovaru Budějovický měšťanský pivovaru a.s. .................. 43

4.2.1


4.2.2


4.2.3


Obsah

7

4.3

Finanční analýza pivovaru DUDÁK – Měšťanský pivovar Strakonice, a.s. .... 48

4.3.1


4.3.2


4.3.3


4.4

4.4.1


4.4.2


4.4.3


4.5

5

Finanční analýza Pivovaru Protivín, a.s. .......................................................... 53

Mezipodnikové srovnání v rámci odvětví ........................................................ 58

4.5.1


4.5.2


Shrnutí a závěr

75

Literatura

79

Seznam obrázků

83

Seznam tabulek

88

Přílohy

90

A B

Grafické zobrazení výsledků finanční analýzy pivovaru Bohemia Regent a.s.

91

Grafické zobrazení výsledků finanční analýzy pivovaru Budějovický měšťanský pivovar a.s.

96

Grafické zobrazení výsledků finanční analýzy pivovaru DUDÁK – Měšťanský pivovar Strakonice, a.s.

101

Grafické zobrazení výsledků finanční analýzy pivovaru Pivovar Protivín, a.s.

106

E

Sortiment průmyslových pivovarů

111

F

Sortiment minipivovarů

114

G

Přiložené CD - Účetní výkazy analyzovaných pivovarů, finanční analýzy

116

C D

Úvod

8

1 Úvod Vytváření jasných strategií rozvoje je v současné době pro podniky nezbytností. Současný svět je plný častých, rychlých a stále méně předvídatelných změn, které mají vliv i na podnikatelské prostředí. Podniky, které pružně nereagují na tyto změny tak riskují v silně konkurenčním prostředí své tržní postavení. Jednou z hlavních příčin těchto změn je rostoucí vliv globalizace, kterému nezůstává ušetřeno žádné odvětví. Výjimkou není ani patriotistické odvětví České republiky – pivovarnictví, které má na našem území dlouholetou tradici, a jako takové tvoří významnou a výkonnou součást české ekonomiky. Nejenže vyrábí pivo, na které je český národ tak hrdý, ale je také stabilním zaměstnavatelem. V posledních letech stoupá nabídka druhů a značek piv vedoucí k nové segmentaci trhu. Vedle velkých průmyslových pivovarů, často s nadnárodní vlastnickou strukturou, či menších průmyslových pivovarů, stále roste počet minipivovarů a restauračních pivovarů, které upevňují své místo na českém trhu díky své specifické nabídce a dodržování tradičných postupů výroby. Tyto subjekty mnohdy dokreslují genius loci místa, se kterým jsou úzce spjaty a napomáhají tak zvyšování atraktivity daných regionů. Obecně lze považovat za základ úspěchu podniku na trhu nalezení souvislostí mezi jeho vnitřním a vnějším prostředím. K tomu slouží různé analytické metody, jejichž výsledky napomáhají rozhodování o dalším směru vývoje. Na těchto analýzách stojí celá existence podniků, proto je důležité dodržovat jejich pravidelnost a preciznost provádění. Tato práce se zabývá analýzou vnitřního prostředí vybraných pivovarnických subjektů v Jihočeském kraji provedením finanční analýzy a dále srovnáním výsledných hodnot vybraných ukazatelů těchto subjektů s odvětvovým průměrem daného kraje. Finanční analýza odhaluje silné a slabé stránky podniku a je tedy určitou zpětnou vazbou pro finanční management podniku. Významnost výsledků finanční analýzy lze zejména hledat v rozhodování o takovém budoucím finančním řízení, který zajistí prosperitu a udržení si konkurenceschopnosti na trhu.


9

2 Cíl a metodika práce 2.1 Cíl práce Cílem předkládané bakalářské práce je analýza odvětví pivovarnictví v Jihočeském kraji v letech 2007–2011. V rámci tohoto kraje jsou na základě dostupných informací nejdříve analyzovány vybrané pivovarnické subjekty jednotlivě, následně jsou srovnávány s odvětvovým průměrem. K naplnění hlavního cíle jsou stanoveny následující dílčí cíle: 

zpracování finančních analýz jednotlivých pivovarnických subjektů



zpracování souhrnné finanční analýzy pivovarnických subjektů



zhodnocení finanční situace jednotlivých pivovarnických subjektů na základě výsledků finanční analýzy



celkové zhodnocení finanční situace v odvětví na základě výsledků souhrnné finanční analýzy



mezipodnikové srovnání v rámci odvětví

Zhodnocení a posouzení finanční situace bude provedeno na základě: 

analýzy absolutních ukazatelů



analýzy poměrových ukazatelů



predikce finanční tísně podniku

2.2 Metodika Práce je metodicky rozdělena na dvě části, a to na literární rešerši a vlastní práci. V literární rešerši jsou shrnuta teoretická východiska pro vlastní práci. Pro uvedení do tématu je první kapitola věnována českému pivovarskému odvětví. V rámci strategické analýzy je rozebrána PEST analýza jako součást makrookolí podniku a Porterův model pěti sil jako součást mikrookolí podniku. Následuje finanční analýza jako analýza vnitřního prostředí podniku, kde jsou popsáni její uživatelé, zdroje, metody a její využití v rámci mezipodnikového srovnání. Vzhledem k tomu, že v rámci finanční analýzy lze konstruovat celou řadu ukazatelů, jsou v literární rešerši uvedeny a podrobněji popsány


10

pouze ty, které jsou předmětem vlastní práce. Na výše uvedené části práce navazuje kapitola věnovaná SWOT analýze. V závěru této části je uvedena kapitola týkající se pivovarnických subjektů Jihočeského kraje, která plynule uvozuje vlastní práci. Pro účely vlastní práce byla nejdříve stanovena pětiletá časová řada, roky 2007 až 2011, během které byla analýza prováděna. Dále pak bylo třeba vymezit segment pivovarů, který byl základem pro prováděnou analýzu. V Jihočeském kraji se nachází celkem třináct pivovarnických subjektů, šest průmyslových pivovarů a sedm minipivovarů. Ve skupině průmyslových pivovarů se nachází i známý Budějovický Budvar n.p. Vzhledem k tomu, že by svojí velikostí významně ovlivnil vypočítaná data, nebyl do prováděné analýzy zařazen. Stejně tak byl vyloučen Pivovar Eggenberg a.s., který se nachází od roku 2008 v insolvenčním řízení. Dále nebyla do analýzy zahrnuta celá skupina sedmi minipivovarů, jednak kvůli nedostupnosti dat a dále kvůli tomu, že převážná většina minipivovarů byla založena teprve nedávno. Předmětem finanční analýzy se tedy staly čtyři průmyslové pivovary, které jsou blíže rozepsány v kapitole 3.6.1 Analyzovaný segment. Základním zdrojem informací pro vlastní část práce byly účetní výkazy analyzovaných pivovarů, a to Rozvaha a Výkaz zisku a ztráty, které jsou veřejně dostupné. Výkazy byly sestavovány k 31. 12. daného roku. Výjimku tvořil jeden z analyzovaných pivovarů – Budějovický měšťanský pivovar a.s. V roce 2011 byly jeho výkazy sestavovány pouze k 30. 9. daného roku. V tomto roce se totiž společnost rozdělila štěpením a část jejího jmění přešla na nově vzniklou společnost Pivovar Samson a.s. Pro sjednocenost dat byly v tomto roce dopočítány zbylé tři měsíce do konce roku a to tak, že data k 30. 9. byla plošně změněna na základě vypočítaného průměrného měsíčního tempa růstu/poklesu předchozího roku. Účetní výkazy a zpracované finanční analýzy jsou dostupné na přiloženém CD. Při výpočtu jednotlivých ukazatelů bylo vždy postupováno podle vzorců uvedených v literární rešerši. Zhodnocení a posouzení finanční situace jednotlivých podniků bylo provedeno na základě: Analýzy absolutních ukazatelů, kdy horizontální analýza byla vypočítána pro všechny položky rozvahy a výkazu zisku a ztráty, jak v absolutním, tak v relativním


11

vyjádření a výsledné hodnoty jsou zaznamenány v příloze CD. Ve vlastní práci je zaznamenán vývoj základních položek celkových aktiv (stálá, oběžná a ostatní aktiva) a celkových pasiv (vlastní kapitál, cizí zdroje a ostatní pasiva). V případě analýzy výkazu zisku a ztráty byla vybrána položka tržby celkem (součet tržeb za prodej zboží a tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb), dále provozní hospodářský výsledek a výsledek hospodaření za účetní období. Pro zpracování vertikální analýzy aktiv byla za základnu zvolena celková aktiva, celková pasiva a u výkazu zisku a ztráty byly za základnu zvoleny tržby celkem. Analýzy vybraných poměrových ukazatelů, jejichž výsledné hodnoty byly zapracovány do grafů či tabulek a slovně okomentovány. U jednotlivých pivovarnických subjektů nejsou slovně okomentovány všechny tyto ukazatele, jsou vybrány pouze ty nejpodstatnější na základě subjektivního rozhodnutí. Predikce finanční tísně podniku, kde byly zpracovány pouze vícerozměrné bankrotní modely, a to konkrétně IN indexy (IN 95, IN 99 a IN 01), vzhledem k tomu, že jsou aplikovatelné na české prostředí. V případě indexu IN 95 byly podniky srovnávány s potravinářským průmyslem a s celým národním hospodářstvím. Pro stanovení odvětvového průměru byla provedena souhrnná finanční analýza, ve které byly vypočítány stejné ukazatele, jako u finanční analýzy jednotlivých pivovarnických subjektů. Jednotlivé položky účetních výkazů, které byly podkladem pro souhrnnou finanční analýzu, byly vypočítány jako součet položek výkazů všech analyzovaných pivovarnických subjektů. Výsledky finančních analýz jednotlivých pivovarnických subjektů byly porovnány a zhodnoceny vzhledem k odvětvovému průměru v letech 2007 a 2011 pomocí pavučinových grafů, tzv. spider grafů. Spider grafy byly vytvořeny pro každou skupinu poměrových ukazatelů zvlášť. Grafické vyobrazení skupin ukazatelů jednotlivých pivovarnických subjektů bylo zařazeno do příloh. V rámci vlastní práce jsou uvedeny pouze grafy doplňující souhrnnou analýzu. Součástí příloh je také přehled nabízeného sortimentu piv jednotlivých pivovarnických subjektů v Jihočeském kraji.


12

3 Literární rešerše 3.1 České pivovarské odvětví České pivovarské odvětví patří k nejdůležitějším zemědělským činnostem České republiky a má na našem území dlouholetou tradici (Chmelíková a Sabolovič, 2012). České pivovarské odvětví zahrnuje pivovarství, sladařství a řadu dalších odvětví a činností, které se na výrobě piva a jeho a následné distribuci podílejí. Významné postavení zaujímá i na poli služeb, především v maloobchodě a v restauračním stravování. České pivo je vedle historických památek druhou nejvýznamnější atraktivitou naší země a důvod stále rostoucího cestovního ruchu. Po roce 1989 se pivovarské odvětví opět prosadilo v národní ekonomice. Postupně lze vysledovat jeho působení jak na celonárodním trhu, tak i v zahraničí. Dnes je jeho charakter převážně proexportní. Současně s rostoucí expanzí českého piva lze sledovat i opačný trend, tedy že stoupá i vliv zahraničních pivovarů u nás a původní postupy výroby piva tak rychle zanikají. (Verhoef, 2003; Šámal, 2012) V letech 2009–2010 prošlo pivovarské odvětví složitým obdobím poznamenaným ekonomicko-finanční krizí. Ta ovlivnila celkovou poptávku, což se projevilo i ve změně chování spotřebitele – konzumenta piva. Situaci také přitížilo zvýšení spotřební daně na pivo, která ovšem nenaplnila předpokládaná očekávání. Skutečné příjmy byly hluboko pod stanovenou hranicí příjmů plánovaných. Pozitivním jevem v pivovarnictví ale je, že i přes pokles výroby piva stoupá nabídka druhů a značek piv, kterých je v současné době přes 450. Tento trend by měl pokračovat i v dalších letech. Zaznamenáváme také nárůst počtu minipivovarů, jejichž podíl na trhu piva sice nebude nikdy tolik zásadní, nicméně pomáhají rozvoji pivní kultury. (Šámal, 2012) Více o minipivovarech je uvedeno v kapitole 3.6 Pivovarnické subjekty v Jihočeském kraji. V neposlední řadě je třeba zmínit, že české pivo získalo v roce 2008 pro své specifické vlastnosti chráněné zeměpisné označení udělované Evropskou komisí. Toto chráněné označení zaručuje způsob výroby a vše s ní související i budoucím generacím. České pivo je jedním z produktů České republiky, který je konkurenceschopný na svě-


13

tových trzích. Čeští pivovarníci budou zajisté spolu se všemi, co se na výrobě piva podílejí, nadále kvalitu piva podporovat. (Hönigová, 2012; Šámal, 2012)

3.2 Strategická analýza Strategická analýza je základem pro formulaci strategie. K tomu, aby podnik dosáhl celkové prosperity a vybudoval si konkurenční výhodu, je zapotřebí nejprve nalézt souvislosti mezi vnitřním a vnějším okolím podniku. Toho lze dosáhnout pomocí strategické analýzy, která využívá k identifikaci těchto vztahů a souvislostí řadu analytických metod. Cílem strategické analýzy je tedy identifikovat, analyzovat a ohodnotit všechny faktory, které můžou mít vliv na konečnou volbu cílů a strategie podniku. S ohledem na tyto cíle lze vymezit dva okruhy její orientace, a to analýzu orientovanou na vnější okolí podniku a analýzu vnitřních zdrojů a schopností podniku. Výsledky analýz jsou potom základem pro tvorbu SWOT analýzy, která poskytuje jasný přehled o silných a slabých stránkách podniku a o hrozbách a příležitostech plynoucích z jeho okolí. (Kislingerová, 2010; Sedláčková a Buchta, 2006)

3.3 Analýza okolí podniku Analýza okolí je orientovaná na rozbor faktorů působících v okolí podniku, které ovlivňují, a nadále ovlivňovat budou jeho strategickou pozici a vytvářejí potenciální příležitosti a hrozby pro jeho činnost. Je založena na zkoumání makrookolí a mikrookolí podniku, zpravidla vymezeném odvětvím. (Sedláčková a Buchta, 2006) Analýza makrookolí je založena na faktorech, které na podnik působí na makroúrovni. Makrookolí zahrnuje vlivy a podmínky, které vznikají vně podniku a bez ohledu na jeho konkrétní chování. Podnik nemá možnost aktivně stav tohoto okolí ovlivňovat (s výjimkou velkých podniků), nicméně může na tyto změny aktivně reagovat a rozhodnout o budoucím směru svého vývoje. V poslední době se v makrookolí odehrává celá řada změn, které výrazným způsobem mění jeho podstatu. Příkladem může být globalizace, jejímuž vlivu nezůstává ušetřeno téměř žádné odvětví. Globalizace mění hranice konkurence, nákladovou efektivnost a výnosnost. Její význam a dopad na podniky se stává dominantním faktorem. Jako obrana proti globální konkurenci vznikají různé dru-


14

hy spojenectví, která jsou v poslední době největší hybnou silou v řadě odvětví na celém světě. S globalizací úzce souvisí liberalizace obchodu, která přináší otázky především v oblasti alokace investic a budování logistických sítí. Také rostoucí vlna zájmu o životní prostředí má významný vliv na řadu odvětví. Tento trend vyvíjí tlak na podniky, které se musí zabývat novými formami balení, recyklací, likvidací obalů atd. (Sedláčková a Buchta, 2006) Analýza mikrookolí se zabývá analýzou odvětví s důrazem na konkurenční prostředí. Konkurenční síly jsou velmi důležitým faktorem. I když se podnik nachází v atraktivním odvětví, může se působením konkurenčních sil dostat do závažných potíží. Nejbližším konkurenčním okolím podniku je většinou odvětví, ve kterém podnik soutěží. (Sedláčková a Buchta, 2006)

3.3.1

PEST analýza

PEST analýza je využívána v rámci analýzy makrookolí. Zabývá se analýzou politických (P), ekonomických (E), sociokulturních (S) a technologických (T) vlivů makrookolí. Každá z těchto skupin zahrnuje několik faktorů, které různou měrou podnik ovlivňují. (Sedláčková a Buchta, 2006) Politické faktory představují pro podniky příležitosti, ale současně i ohrožení. Politická omezení se dotýkají všech podniků v podobě daňových a protimonopolních zákonů, regulací exportu a importu, ochrany životního prostředí a mnoha dalších činností. Zákony, právní normy a vyhlášky vymezují a upravují prostor pro podnikání a mohou významně ovlivnit rozhodování o budoucím vývoji. Ekonomické faktory jsou charakterizovány stavem ekonomiky. Lze mezi ně řadit např. základní indikátory makroekonomické situace (míra ekonomického růstu, míra inflace, úroková míra aj.) přístup k finančním zdrojům (bankovní systém, dostupnost a formy úvěrů atd.) či daňové faktory (výše a vývoj daňových sazeb, cla atd.). Konkrétními propočty dopadu ekonomických faktorů se zabývá finanční analýza. Za sociokulturní faktory lze považovat např. demografické charakteristiky (velikost a věková strnuta populace, pracovní preference apod.) makroekonomické charakteristiky trhu práce (míra nezaměstnanosti, rozdělení příjmů apod.), sociálně-kulturní aspekty (životní úroveň, rovnoprávnost pohlaví, atd.) či


15

dostupnost pracovní síly. Nelze opomenout také propagandu životního prostředí, které významně ovlivňuje rozhodování podniků. Technologické faktory jsou pro podnik důležité v tom směru, aby se vyhnul zaostalosti. Změny v oblasti technologií mohou rychle a dramaticky ovlivnit okolí podniku. Předvídavost rozvoje této oblasti se může stát významným činitelem úspěšnosti podniku. Příkladem technologických faktorů je například povinnost investovat do technologií chránících životní prostředí. (Grasseová, Dubec a Řehák, 2010; Sedláčková a Buchta, 2006) Cílem PEST analýzy je rozpoznat faktory, které jsou pro podnik významné (Sedláčková a Buchta, 2006).

3.3.2

Porterův model pěti sil

Porterův model pěti sil patří mezi často používané nástroje analýzy mikrookolí podniku. Ve své podstatě je nástrojem zkoumání konkurenčního prostředí, zaměřený na identifikaci vlivů působících na výnosnost odvětví. Chce-li podnik dosáhnout úspěchu, je pro něj nezbytné tyto síly rozpoznat, reagovat na ně, vyrovnat se s nimi, a pokud to jde, změnit jejich působení ve svůj prospěch. Pěti činiteli působícími na ziskovost jsou: hrozba silné rivality, hrozba vstupu nových konkurentů, hrozba nahraditelnosti výrobků, hrozba rostoucí vyjednávací síly zákazníků a hrozba rostoucí vyjednávací síly dodavatelů. (Grasseová, Dubec a Řehák, 2010; Sedláčková a Buchta, 2006) Schéma Porterova modelu pěti sil je zobrazeno na obr. 1.


16

Obr. 1 Porterův model pěti sil Zdroj: Sedláčková a Buchta, 2006.

3.4 Analýza vnitřních zdrojů a schopností podniku Aby byl podnik schopen reagovat na hrozby a příležitosti neustále vznikající v jeho okolí, musí identifikovat své zdroje a schopnosti, tedy strategickou způsobilost. Analýza vnitřních zdrojů a schopností podniku směřuje k uvědomění si předností podniku jako základu konkurenční výhody. (Sedláčková a Buchta, 2006)

3.4.1

Finanční analýza

Cílem finanční analýzy je zhodnotit za pomoci specifických metodických postupů finanční hospodaření podniku, odhalit slabé stránky v době, kdy podnik může ještě zasáhnout a zmírnit dopady, a také poukázat na silné stránky, kterých podnik může do budoucna využít. (Živělová, 2007) Finanční analýza je velmi užitečný nástroj pro pochopení struktury, výše a užití zdrojů podniku z hlediska strategických schopností. Zahrnuje analýzu ex post, hodnotící minulý vývoj podniku, ale také analýzu ex ante, hodnotící vývoj budoucí. Zvláště významná je z pozice strategické analýzy pro podnik analýza ex ante. Při úvahách o budoucím vývoji je nutné pochopit vlivy působící na dosavadní vývoj podniku. Data


17

získaná především z finančního účetnictví umožňují zpětně zhodnotit manažerská rozhodnutí a jejich praktické důsledky. (Sedláčková a Buchta, 2006) V řízení podnikových financí má finanční analýza nezastupitelné místo a je přínosná pro všechny typy podniků (Živělová, 2007). Nespadá však pouze do oblasti finančního řízení podniku, ale svůj vliv má také na firmu jako celek. Je například součástí marketingové SWOT analýzy. (Růčková, 2010) 3.4.1.1

Uživatelé výsledků finanční analýzy

Výsledky finanční analýzy jsou nejenom významnou součástí strategické analýzy, ale jsou také předmětem zájmu mnoha skupin uživatelů, které přicházejí do kontaktu s podnikem. (Sedláčková a Buchta, 2006) Na základě těchto skupin lze finanční analýzu rozdělit na dvě oblasti (Živělová, 2007): Externí finanční analýzu – základem této analýzy jsou zveřejňované a jiným způsobem veřejně dostupné finanční informace, zejména účetní. Výsledky externí analýzy využívají obchodní partneři firmy, banky a jiní věřitelé, držitelé dluhopisů podniku, investoři, burzovní makléři, konkurenční firmy, stát a jeho orgány, auditoři, účetní a daňoví poradci podniku. (Živělová, 2007) Interní finanční analýzu – při interní finanční analýze jsou analytikovi k dispozici veškeré údaje z informačního systému podniku. Do skupiny uživatelů této analýzy patří majitelé firmy, manažeři firmy a zaměstnanci. (Živělová, 2007) 3.4.1.2

Zdroje finanční analýzy

Úspěšné provedení finanční analýzy závisí do značné míry na použitých informačních zdrojích, které by měly propůjčit nejen kvalitní, ale zároveň také komplexní data a mohly tak poskytnout nezkreslené výsledky o finančním zdraví podniku (Růčková, 2010). Informační zdroje, ze kterých finanční analýza čerpá, lze rozdělit na tři hlavní skupiny (Sůvová a kol., 1999): Finanční zdroje informací – účetní výkazy finančního účetnictví a výroční zprávy, vnitropodnikové účetní výkazy, předpovědi finančních analytiků a managementu


18

podniku, burzovní zpravodajství, kurzovní lístky, vývoj úrokových sazeb, mediální ekonomické zpravodajství. (Sůvová a kol., 1999) Kvantifikovatelné nefinanční informace – podniková statistika a další podnikové evidence, prospekty, interní směrnice, oficiální ekonomická statistika. (Sůvová a kol., 1999) Nekvantifikovatelné informace – zprávy vedoucích pracovníků, auditorů, nezávislá hodnocení a prognózy, komentáře manažerů a odborného tisku a odhady různých analytiků. (Sůvová a kol., 1999) Pro úspěšné zpracování finanční analýzy jsou důležité zejména základní účetní výkazy, a to rozvaha, výkaz zisku a ztráty a výkaz o tvorbě a použití peněžních prostředků. Struktura rozvahy a výkazu zisku a ztráty je stanovena Ministerstvem financí a oba výkazy jsou závaznou součástí účetní závěrky v soustavě podvojného účetnictví. Výkaz o tvorbě a použití peněžních prostředků je součástí přílohy, která se přikládá k účetní závěrce. (Růčková, 2010) Významným zdrojem informací může být kromě účetních závěrek také výroční zpráva, kterou připravují ji účetní jednotky podléhající podle § 21 zákona o účetnictví auditu. Účetní závěrku a výroční zprávu včetně výroku auditora musí podniky podle zákona o účetnictví také zveřejňovat. (Kislingerová a kol., 2010) Rozvaha Rozvaha je účetním výkazem, který zachycuje bilanční formou stav majetku podniku (aktiva) na jedné straně a zdrojů jeho financování (pasiva) na straně druhé, vždy k určitému datu v peněžním vyjádření. Jedná se tedy o stavový výkaz. Kdy a k jakému dni musí podnik rozvahu sestavovat, je stanoveno předpisy (Růčková, 2010; Synek, 2002). Důležité účetní pravidlo říká, že žádný podnik nemůže mít více majetku, než má zdrojů, a opačně, tj. musí platit princip bilanční rovnosti. Lze ho zapsat rovnicí (Kislingerová a kol., 2010):


19

Výkaz zisku a ztráty Smyslem výkazu zisku a ztráty je informovat o výsledku, kterého podnik svou podnikatelskou činností dosáhl. Zachycuje vztahy mezi dosaženými výnosy a náklady spojenými s jejich vytvořením. Nákladové a výnosové položky v něm uvedené se neopírají o hotovostní toky, tedy o příjmy a výdaje, jelikož nemusejí být vynaloženy ve stejném období, proto ani výsledný čistý zisk nevyjadřuje skutečnou hotovost získanou hospodařením podniku. Výkaz je stupňovitě strukturován na část provozní, finanční a mimořádnou. (Kislingerová a kol., 2010) Data uvedená ve výkazu zisku a ztráty jsou významným podkladem pro hodnocení firemní ziskovosti. V rámci analýzy vyjadřují, jak jednotlivé položky ovlivňují, nebo ovlivňovaly výsledek hospodaření. Jedná se o tokový výkaz, vztahuje se k určitému časovému intervalu a je sestavován pravidelně. (Růčková, 2010) Podstatu výkazu lze vyjádřit vztahem (Sůvová a kol., 1999):

Výkaz o tvorbě a použití peněžních prostředků Výkaz o tvorbě a použití peněžních prostředků, označován také jako výkaz cash flow, srovnává bilanční formou zdroje tvorby peněžních prostředků (příjmy) s jejich užitím (výdaji) za určité časové období a slouží tak k posouzení skutečné finanční situace podniku. V České republice jde o výkaz poměrně nový. Poprvé byl sestaven v roce 1993. (Růčková, 2010) Výkaz cash flow se zpravidla člení podle základních aktivit podniku na tři části, a to na provozní, investiční a finanční činnost (Dluhošová a kol., 2010). 3.4.1.3

Metody finanční analýzy

Hodnocení a interpretace ukazatelů finanční analýzy se odvíjí od užitých metod. Ty je možno rozdělit z různých pohledů. Základním členěním je členění na (Živělová, 2007): Fundamentální finanční analýzu, která je založena na rozborech vzájemných souvislostí

mezi

ekonomickými

a

mimoekonomickými

jevy,

na

znalostech

a zkušenostech odborníků a jejich subjektivních odhadech. Zpracovávané údaje jsou


20

kvalitativní povahy. Informace kvantitativní povahy analýza zahrnuje také, avšak k jejich zpracování nepoužívá algoritmizované postupy. (Sůvová a kol., 1999) Technickou finanční analýzu, která využívá matematické, matematickostatistické, ekonometrické aj. algoritmizované metody ke kvantitativnímu zpracování dat a k následnému kvalitativnímu vyhodnocení výsledků. (Sůvová a kol., 1999) Ve finančních analýzách podniků jsou uplatňovány zejména metody technické finanční analýzy. Tu lze dále členit podle různých hledisek. Nejdůležitějším hlediskem pro praktické užití je členění dle používaných ukazatelů a způsobů jejich interpretace na horizontální analýzu a vertikální analýzu, analýzu poměrových ukazatelů, analýzu pyramidových soustav ukazatelů a na predikci finanční tísně podniku. (Živělová, 2007) Analýza absolutních ukazatelů Analýza absolutních ukazatelů zahrnuje horizontální a vertikální analýzu. Absolutní ukazatele, označované též jako stavové, jsou obsaženy přímo ve finančních výkazech podniku. (Sůvová a kol., 1999) Horizontální analýza Horizontální analýza, též nazývaná analýza vývojových trendů, zkoumá změny absolutních ukazatelů v čase. Zjišťuje, o kolik se jednotlivé položky změnily oproti minulému období. Změny mohou být jak v absolutním, tak procentním vyjádření, kdy procentní změna je relativním vyjádřením změny absolutní. Na základě těchto změn lze odvozovat i pravděpodobný vývoj příslušných ukazatelů v budoucnosti. (Hrdý a Horová, 2009; Živělová, 2007) Absolutní změnu lze vypočítat vzorcem (1) (Živělová, 2007). , kde

(1)

t – příslušný rok

Procentní změnu vyjadřuje vzorec (2) (Živělová, 2007). (2)


21

Vertikální analýza Vertikální analýza vyjadřuje procentní podíl dané položky účetního výkazu ze stanoveného základu. Slouží pro vyjádření majetkové struktury (aktiva), finanční struktury (pasiva) a pro rozbor výkazu zisku a ztráty. Usnadňuje srovnatelnost účetních výkazů v delším časovém horizontu a také je výhodná pro komparaci analyzovaného podniku s jinými podniky v daném oboru či pro srovnání s odvětvovými průměry. Nevýhodou vertikální analýzy je, že neodhaluje příčiny změn, vede pouze ke konstatování těchto změn a další nevýhodou je stále se měnící základna pro výpočet procentních podílů. (Růčková, 2010; Živělová, 2007) Analýza poměrových ukazatelů Poměrové ukazatele jsou nejvyužívanějším typem ukazatelů finanční analýzy a na základě jejich analýzy jsou zkoumány jednotlivé oblasti finančního hospodaření podniku. Sami o sobě nejsou ale až tak důležité. Velkou vypovídací schopnost mají právě vazby a souvislosti mezi jednotlivými ukazateli. (Sedláčková a Buchta, 2006; Živělová, 2007) Finanční poměrové ukazatele se počítají jako poměr jedné nebo několika položek účetních výkazů k jiné položce nebo k jejich skupině. Mezi těmito položkami existují co do obsahu určité souvislosti. Ukazatele lze členit z hlediska jejich zaměření na ukazatele zadluženosti, likvidity, aktivity, rentability a tržní hodnoty. (Grünwald a Holečková, 1999; Růčková, 2010) Ukazatele zadluženosti Ukazatele zadluženosti měří rozsah financování podniku cizími finančními zdroji. Na základě jejich výpočtů se hodnotí finanční struktura podniku, tedy porovnávají se vlastní a cizí zdroje. (Živělová, 2007) V tržní ekonomice není možné, aby podniky, zejména ty větší, financovaly veškerá svá aktiva jen z vlastního nebo naopak jen z cizího kapitálu. Použití jen vlastního kapitálu by snižovalo celkovou výnosnost vloženého kapitálu, a financování z cizího kapitálu by bylo spojeno s obtížemi při jeho získávání. Proto by se měl na financování podnikových aktiv podílet jak vlastní, tak cizí kapitál. Jejich poměr se liší v různých oborech činnosti podniku. K tomu, aby podnik financoval svou činnost i z cizích zdrojů, ho mo-


22

tivují relativně nižší ceny ve srovnání s vlastními zdroji. Na cenu cizích zdrojů má významný vliv daňové zákonodárství, které umožňuje zahrnout úrok placený z cizích finančních zdrojů do nákladů ovlivňujících základ daně z příjmu. Úroková míra placená za použití cizích finančních zdrojů je potom díky daňové úspoře nižší. Obecně platí, že optimální je taková finanční struktura, při níž jsou náklady na její tvorbu minimální, a přispívá k maximalizaci tržní hodnoty firmy. (Grünwald a Holečková, 1999; Živělová, 2007) Pro hodnocení zadluženosti podniku se používá celá řada ukazatelů, které jsou odvozeny z údajů uvedených v rozvaze. Po porovnání rozvahových položek se zjišťuje, v jakém rozsahu jsou aktiva podniku financována cizími finančními zdroji. (Růčková, 2010) Celková zadluženost je základní ukazatel pro vyjádření zadluženosti podniku, a je počítána jako poměr celkových závazků podniku (krátkodobých a dlouhodobých závazků včetně bankovních úvěrů) k celkovým aktivům. Vypovídá tedy o tom, z kolika procent jsou aktiva financována cizími zdroji. Čím vyšší je hodnota tohoto ukazatele, tím vyšší je zadluženost podniku a tím i riziko věřitelů, že nebude splacen jejich dluh, naopak může ale přispívat ke zvyšování výnosnosti celkového kapitálu. Dle vzorce (3) lze analyticky dopočítat i dlouhodobou a krátkodobou zadluženost. (Živělová, 2007) (3) Míra samofinancování je doplňkovým ukazatelem k celkové zadluženosti a jejich součet by měl dát přibližně 1, resp. 100 %. Spolu s ukazatelem platební schopnosti je považován za nejvýznamnější ukazatel pro hodnocení celkové finanční situace podniku. Vypočítá se podle vzorce (4) a říká, nakolik jsou aktiva financována penězi vlastníků podniku. (Grünwald a Holečková, 1999) (4)


23

Dluh na vlastní kapitál bezprostředně navazuje na dva předchozí ukazatele a je jejich kombinací. Hodnota ukazatele roste s růstem podílu závazků ve finanční struktuře podniku. (Růčková, 2010) Ukazatel se vypočítá podle vzorce (5) (Živělová, 2007). (5) Ukazatel úrokového krytí je sestavován proto, aby podnik zjistil, zda je pro něj ještě dluhové zatížení únosné. Vyjadřuje, kolikrát je zisk před odečtením úroků a daní vyšší než placené úroky za použití cizího kapitálu. Čím je hodnota ukazatele vyšší, tím je to pro podnik lepší. Američtí analytici považují podnik za problémový, pohybuje-li se hodnota okolo 3. Neschopnost hradit úrokové platby ze zisku může znamenat blížící se finanční tíseň podniku. Optimální hodnota by se měla pohybovat okolo 8. (Růčková, 2010; Živělová, 2007) Úrokové krytí se vypočítá vzorcem (6) (Živělová, 2007). (6) Podkapitalizování podniku nastává tehdy, je-li podnik příliš zadlužen a výše vlastního jmění je nepřiměřená rozsahu provozní činnosti podniku. Hodnota ukazatele by měla být vyšší než 1, aby bylo dodrženo zlaté pravidlo financování, které říká, že dlouhodobý majetek (stálá aktiva) by měl být kryt dlouhodobým kapitálem, nikoliv krátkodobým. Jestli je podnik podkapitalizován lze zjistit pomocí vzorce (7). (Živělová, 2007) (7) K projevům podkapitalizování podniku patří také nízká hodnota ukazatele míry financování, nepříznivé hodnoty ukazatelů platební schopnosti, rostoucí doba obratu pohledávek, zkracující se doba obratu zásob, vysoké dlouhodobé úvěry podniku a růst zisku ve vztahu k vlastnímu kapitálu. (Živělová, 2007)


24

Ukazatele likvidity „Likvidita je momentální schopnost podniku uhradit své splatné závazky. Je měřítkem okamžité, resp. krátkodobé platební schopnosti podniku.“ (Živělová, 2007) K posouzení, zda je podnik schopen splatit včas své krátkodobé závazky, slouží ukazatele likvidity, označované též jako ukazatele platební schopnosti. Trvalá platební schopnost je podmínkou úspěšnosti podniku v tržním prostředí. Při výpočtu ukazatelů je dáván do poměru objem oběžných aktiv, jako potenciální objem peněžních prostředků s objemem krátkodobých závazků splatných v blízké budoucnosti. Oběžná aktiva zahrnují zásoby, krátkodobé pohledávky a krátkodobý finanční majetek a krátkodobé závazky zahrnují krátkodobé závazky, krátkodobé bankovní úvěry a finanční výpomoci. (Dluhošová, 2010; Živělová, 2007) Pro vyjádření platební schopnosti podniku slouží tři základní ukazatele, a to běžná likvidita, pohotová likvidita a hotovostní likvidita (Grünwald a Holečková, 1999). Běžná likvidita. Ukazatel běžné likvidity udává, kolikrát je podnik schopen uspokojit své věřitele, pokud by v daném okamžiku proměnil veškerá oběžná aktiva v hotovost (Grünwald a Holečková, 1999). Vypočítá se vzorcem (8), doporučená hodnota je v rozmezí 1,5– 2,5 (Hrdý a Horová, 2009). (8) Pohotová likvidita vylučuje při výpočtu z objemu oběžných aktiv nejméně likvidní složku – zásoby a poměřuje tak pohotová oběžná aktiva s krátkodobými závazky (Kislingerová a kol., 2010). Do pohotových oběžných aktiv patří pouze peněžní prostředky, obchodovatelné cenné papíry a pohledávky (Živělová, 2007). Vypočítá se pomocí vzorce (9) a doporučená hodnota ukazatele je od 1,0 do 1,5 (Hrdý a Horová, 2009). (9) Hotovostní likvidita představuje to nejužší vymezení likvidity. Vstupují do ní jen ty nejlikvidnější položky z rozvahy – krátkodobý finanční majetek, který zahrnuje peníze na bankovních účtech a v pokladně, dále obchodovatelné cenné papíry a šeky. (Růčko-


25

vá, 2010) Vypočítá se na základě vzorce (10) a optimální hodnota ukazatele je 0,2 (Hrdý a Horová, 2009). (10) Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity měří, jak efektivně podnik hospodaří se svými aktivy a hodnotí vázanost kapitálu v jednotlivých formách majetku. Jedná se o poměrové ukazatele mezivýkazové, neboť přebírají vstupní data jak z rozvahy, tak z výkazu zisku a ztráty. (Živělová, 2007) Ukazatele aktivity lze vyjádřit dvěma formami, a to buď jako ukazatel rychlosti obratu či jako ukazatel doby obratu. Ukazatel rychlosti obratu vypovídá o tom, kolikrát se příslušná položka majetku přemění v tržbách za daný časový interval a ukazatel doby obratu vyjadřuje, jak dlouho jedna tato přeměna potrvá. (Vochozka, 2011) Ukazatele aktivity úzce souvisí s ukazateli rentability. To je nejvíce patrné na ukazateli obratu celkových aktiv. Čím vyšších hodnot tento ukazatel dosahuje, tím efektivněji podnik využívá majetek. Tento ukazatel má praktické využití zejména pro mezipodnikové srovnání. (Dluhošová, 2010; Růčková, 2010) Ukazatel lze vypočítat na základě vzorce (11) (Živělová, 2007). (11) Tímto způsobem lze analogicky vypočítat rychlost obratu a dobu obratu pro další položky aktiv, tedy např. pro dlouhodobý hmotný majetek, zásoby, krátkodobé pohledávky a závazky. Při výpočtu rychlosti obratu se tedy dají do poměru tržby (v čitateli) k jednotlivým položkám aktiv (ve jmenovateli). Vzorec pro výpočet doby obratu je pak konstrukcí počtu dní v roce (v čitateli) a rychlostí obratu dané položky (ve jmenovateli). Ukazatele rentability Rentabilita je měřítkem schopnosti podniku vytvářet nové zdroje, resp. dosahovat zisku použitím investovaného kapitálu (Grünwald a Holečková, 1999).


26

Ukazatele rentability (též ukazatele výnosnosti, příp. profitability), vycházejí z různých forem míry zisku a jsou obecně vyjadřovány jako poměr zisku k částce vloženého kapitálu. Mají podobnou interpretaci, a sice kolik Kč zisku připadá na 1 Kč vstupu (vloženého kapitálu). Mezi základní používané ukazatele rentability patří rentabilita celkového vloženého kapitálu, rentabilita vlastního kapitálu a rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu. (Kislingerová a kol., 2004; Živělová, 2007) Rentabilita celkového vloženého kapitálu (zkr. ROA) vyjadřuje celkovou efektivnost podnikání. Ukazatel tak hodnotí výnosnost celkového vloženého kapitálu. Pojmem celkový vložený kapitál se rozumí celková aktiva. Efektem zhodnocení je součet zisku po zdanění a zdaněných úroků placených za použití cizího kapitálu, znázorňující vzorec (12). (Živělová, 2007) , kde Z – zisk po zdanění U – úrok z použitých úvěrů

(12)

D – sazba daní z příjmů CA – celková aktiva

Ukazatel lze vypočítat i v podobě před zdaněním, kdy je v čitateli zahrnut zisk před zdaněním a nezdanění úroky. V takovém případě ukazatel informuje o tom, jaká by byla rentabilita podniku, kdyby neexistovalo daňové zatížení. (Živělová, 2007) Rentabilita vlastního kapitálu (zkr. ROE) vyjadřuje výnosnost kapitálu vloženého vlastníky podniku. Je tedy významným ukazatelem jak pro akcionáře, společníky a další investory. Vypočítá se poměrem čistého zisku (zisk po zdanění) k vlastnímu kapitálu, jak je uvedeno ve vzorci (13). (Kislingerová, 2010) (13) Na základě tohoto ukazatele mohou investoři posoudit, zda vysoce riziková investice do podniku přináší odpovídající výnosy. Rizikovější investice by měla přinášet investorovi vyšší výnos. Pokud by hodnota ukazatele byla nižší než je výnosnost jiné, stejně rizikové investice, investor bude chtít zhodnotit svůj kapitál výhodnějším způsobem. Základem pro srovnání mohou být také státem garantované cenné papíry, které představují nejméně rizikovou investici. (Hrdý a Krechovská, 2009; Živělová, 2007)


27

Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu (zkr. ROCE) umožňuje posoudit výnosnost dlouhodobě investovaného kapitálu. Tento ukazatel je užíván zejména pro mezipodnikové srovnání a lze jej vypočítat pomocí vzorce (14). (Živělová, 2007) , kde

(14)

DZ – dlouhodobé závazky, včetně bankovních úvěrů VK – vlastní kapitál

Analýza pyramidových soustav ukazatelů Cílem pyramidových soustav je popsat vzájemné závislosti jednotlivých ukazatelů a analyzovat složité vazby v rámci pyramidy. Ukazatele jsou seskupovány do tvaru pyramidy, kdy na vrcholu stojí základní syntetický ukazatel, který je postupně rozkládán do stále analytičtějších ukazatelů aditivní nebo multiplikativní metodou. (Růčková, 2010; Synek 2003) Ke klíčovým vrcholovým ukazatelům finanční výkonnosti podniku patří ukazatele rentability, neboť v sobě zahrnují vliv ukazatelů zadluženosti, platební schopnosti a aktivity na hospodaření podniku. Nejtypičtějším rozkladem je rozklad za pomoci vzorce Du Pont1, který je zaměřen na rozklad rentability vlastního kapitálu. (Růčková, 2010; Živělová, 2007) Predikce finanční tísně podniku Pro pojem finanční tíseň existuje mnoho definic, jedna z nejpoužívanějších říká, že finanční tíseň je finanční stav, kdy podnik vykazuje vážné platební potíže. Objektivním kritériem finanční tísně podniku je ohlášení úpadku – bankrotu. (Grünwald a Holečková, 1999) Predikce finanční tísně podniku spočívá v odhadu budoucího vývoje podniku (Sedláčková a Buchta, 2006). Možnosti, jak předvídat finanční problémy podniku byly vždy předmětem zájmu a výzkumu. Konstruované modely a ukazatelé musely vyhovovat požadavkům analytiků, jejichž naplnění vycházelo z úkolu odhadnout za pomoci pomě1

Název vzorce Du Pont je odvozen od chemické společnosti Du Pont de Nomeurs, ve které byl poprvé

pyramidový rozklad použit (Růčková, 2010).


28

rových ukazatelů budoucí finanční situaci podniku. Pro tento způsob hodnocení finanční situace podniku se využívají matematické modely. Podle výsledného čísla je odhadována budoucí finanční situace podniku. (Živělová, 2007) Nejpoužívanějšími modely predikce finanční tísně podniku jsou (Živělová, 2007): Bonitní modely – zabývají se finančním zdravím podniku a říkají, zda podnik patří mezi ty dobré, či špatné. Umožňují tak srovnat podniky v rámci jednoho oboru. (Růčková, 2010) Bankrotní modely – snaží se předpovědět možný bankrot podniku a včas před ním varovat. Vychází z předpokladu, že firma, ohrožená bankrotem vykazuje s předstihem symptomy, které jsou pro bankrot typické. Bankrotní modely jsou dvojího typu, a to modely jednosměrné a vícerozměrné. (Hrdý a Horová, 2009; Živělová, 2007) Při hodnocení výsledků bonitních a bankrotních modelů je třeba vzít v úvahu, že nemohou nahradit dopodrobna provedenou finanční analýzu. Slouží pro kontrolu, zda závěry z jednotlivých oblastní finančního hospodaření podniky jsou správné. (Živělová, 2007) Indexy dův ryhodnosti podniku Indexy důvěryhodnosti jsou vícerozměrnými bankrotními modely. Vyskytují se v mnoha modifikacích, značí se zkratkou IN a číslo k nim přiřazené je rokem jejich konstrukce. Indexy byly zpracovány manžely Neumaierovými tak, aby vyhovovaly českým podmínkám. (Hrdý a Horová, 2006; Živělová, 2007) Index IN 95 má velkou vypovídací hodnotu zejména pro věřitele podniku. Vypočítá se rovnicí (15), v níž jsou zařazeny poměrové ukazatele zadluženosti, likvidity, aktivity a rentability. Každému ukazateli (xi) je přiřazena váha (vx), která je váženým průměrem hodnot každého ukazatele v odvětví národního hospodářství. (Živělová, 2007) Výsledná hodnota je zařazována do hodnotící škály (viz tab. 1). (15)


29

Vzorce k jednotlivým ukazatelům (Živělová, 2007):

Tab. 1

Hodnotící škála indexu IN 95

Hodnota indexu IN 95 IN 95 > 2,0 IN 95 = 1,0 - 2,0 IN 95 < 1,0

Stav podniku bonitní podnik neurčitá finanční situace, šedá zóna bankrotní podnik

Zdroj: Vochozka, 2011.

Index IN 99 posuzuje schopnost podniku vytvářet nové hodnoty pro vlastníky. Jeho použití je vhodné tehdy, je-li obtížné odhadnout alternativní náklady na vlastní kapitál, což je základní předpoklad pro propočet ekonomické přidané hodnoty2. Index IN 99 se vypočítá rovnicí (16) a následně je zařazen do hodnotící škály (viz tab. 2). (Živělová, 2007). (16) Tab. 2


Hodnota indexu IN 99 IN 99 > 2,070 IN 99 = 1,420 - 2,070 IN 99 = 1,089 - 1,420 IN 99 = 0,684 - 1,089 IN 99 < 0,684

Stav podniku nejlepší podniky tvořící hodnotu úspěšné podniky spíše tvořící hodnotu průměrné podniky, tvorbu hodnoty nelze určit spíše špatné podniky spíše netvořící hodnotu nejhorší podniky netvořící hodnotu

Zdroj: Živělová, 2007. 2

Ekonomická přidaná hodnota (zkr. EVA) je rozdíl mezi ziskem podniku po zdanění a jeho náklady na

investovaný kapitál. Vyjadřuje schopnost podniku vytvářet ekonomický zisk. (Chmelíková a Sabolovič, 2012)


30

Index IN 01, který je užíván pro průmyslové podniky, vznikl spojením indexů IN 95 a IN 99, a vypočítá se pomocí rovnice (17). Význam výsledné hodnoty je následně zjištěn z hodnotící škály (viz tab. 3). (Živělová, 2007) (17) Tab. 3


Hodnota indexu IN 01 IN 01 > 1,77 IN 01 = 0,75 - 1,77 IN 01 < 0,75

Stav podniku podnik tvoří hodnotu neurčitá finanční situace, šedá zóna podnik netvoří hodnotu

Zdroj: Živělová, 2007.

3.4.2

Mezipodnikové srovnání

Mezipodnikovým srovnáním se rozumí metody, které slouží k porovnávání podniků a výsledků jejich hospodaření. Metody by měly odhalit slabá a silná místa (případě i hrozby a příležitosti – SWOT analýza) a ukázat rezervy v hospodaření podniku v porovnání s podniky dosahujícími lepších výsledků. Podnik lze srovnávat také s odvětvovým průměrem, konkurenčním podnikem či se srovnatelným nejlepším podnikem. (Synek, 2003) V případě mezipodnikového srovnání se používají pavučinové grafy, tzv. spider grafy. Ty umožňují na základě vybraných ukazatelů přehledně vyhodnotit postavení vybraného podniku vzhledem k odvětvovému průměru. (Synek, Kopkáně a Kubálková, 2009) Spider graf (obr. 2) je rozdělen na čtyři kvadranty, kdy každý kvadrant zahrnuje vybranou skupinu ukazatelů – první obsahuje ukazatele rentability, druhý ukazatele likvidity, třetí ukazatele týkající se struktury finančních zdrojů a čtvrtý struktury majetku. Základ spider grafu tvoří soustředné kružnice, z jejichž středu vybíhá 16 paprsků. Každý paprsek zastupuje jeden poměrový ukazatel dané skupiny. Při sestavování spider grafu lze zvolit i jiný počet ukazatelů, a tím i jiný počet paprsků. (Synek, Kopkáně a Kubálková, 2009) Na jednotlivé soustředné kružnice se nanáší procentní hodnoty ukazatelů vzhledem k základu srovnání (100 %). Spojením zanesených hodnot jednotlivých ukazatelů


31

vznikne konečný spider graf, který na první pohled poskytne jasnou představu o tom, jak si podnik vzhledem ke zvolenému základu vede. Srovnává-li se podnik s odvětvovým průměrem, potom platí, že čím více jsou hodnoty ukazatele nad kružnicí vyjadřující 100 %, tím je na tom podnik lépe, a naopak. Nelze ale zapomínat na to, že cílem podniku je některé ukazatele minimalizovat (např. dobu obratu pohledávek) a některé držet v optimu (např. ukazatele likvidity). Po vyhodnocení tvaru spider grafu je věnována pozornost jednotlivým ukazatelům. (Synek, Kopkáně a Kubálková, 2009)

Obr. 2 Základní model spider grafu Zdroj: Synek, Kopkáně a Kubálková, 2009.

3.5 SWOT analýza Výsledky analýzy okolí a vnitřních zdrojů a schopností podniku jsou podkladem pro určení zdrojů konkurenční výhody a vymezení konkurenční pozice podniku jako východiska pro strategii. Syntéza těchto výsledků je velmi náročná činnost a představuje poslední krok strategické analýzy. Pro přehledné zpracování těchto dat slouží SWOT analýza. Tento přístup rozlišuje vnitřní situaci podniku (silné a slabé stránky podniku) a vnější (příležitosti a rizika). Idea této analýzy spočívá v hluboce strukturované analýze poskytující užitečné poznatky, ne pouze jako seznam silných a slabých stránek, hrozeb a příležitostí. (Sedláčková a Buchta, 2006)


32

3.6 Pivovarnické subjekty v Jihočeském kraji Pivovarnické subjekty lze kategorizovat několika způsoby. Nejčastěji se však rozčleňují na základě výstavu, tj. roční produkce piva (Verhoef, 2003). V takovém případě lze nejjednodušeji rozdělit pivovary na minipivovary, malé, střední a velké pivovary (Pivní.info, 2013a). V Jihočeském kraji se nachází jak minipivovary, tak průmyslové pivovary. Průmyslových pivovarů se zde nachází celkem šest, minipivovarů sedm. Jednotlivé pivovarnické subjekty obou skupin jsou zaznamenány v tabulkách uvedených níže. Sortiment piv jednotlivých pivovarů je uveden v tabulkách v přílohách E a F. Nejprve je třeba definovat obě skupiny. Minipivovarem se rozumí podnik s ročním výstavem piva nejčastěji 500 až 3000 hl, popřípadě do cca 10 000 hl. Může být postaven samostatně, avšak častějším případem je, že je součástí restaurace, proto se lze setkat také s označením restaurační pivovar. Zde se pivo buď celé, nebo z větší části vyčepuje, případně se část výroby dodá do jiného výčepu či se plní do lahví. (Kratochvíle, 2005) Piva vařená v minipivovarech jsou nefiltrovaná (špinavá), vždy čerstvá a vyráběná podle potřeby. Trvanlivost nefiltrovaného piva je omezena a není možné ho nabízet delší dobu, jako to lze u piv filtrovaných, stabilizovaných a pasterovaných pocházejících z velkovýroby. Minipivovary produkují mimo jiné i piva speciální, někdy až extravagantní. (Čapková, Janík a Potěšil, 1999) V České republice se začaly první minipivovary objevovat až v roce 1991, zatímco ve světě docházelo k rozvoji malých, převážně restauračních pivovarů přibližně o 15 let dříve. Výjimkou mezi českými minipivovary je pražský pivovar U Fleků, který funguje od roku svého založení 1499 až dodnes. (Čapková, Janík a Potěšil, 1999) V současné době mají minipivovary pevné místo na českém trhu, právě díky své specifické nabídce a jejich počet se neustále zvyšuje. Minipivovary jsou nositeli tradičních prvků pivovarské výroby a mnohdy znamenají návrat výroby piva do konkrétních míst i po několika letech. (Šámal, 2012; Verhoef, 2003) Oproti skupině minipivovarů stojí skupina průmyslových pivovarů. Je ale těžké definovat hranici mezi průmyslovými pivovary a minipivovary. Mohou se lišit prakticky


33

čímkoliv – velikostí výstavu, převážným prodejem mimo prostory pivovaru, velikostní strukturou či velikostí varny. (Holoubek, 2012) Lze tedy pro naše potřeby říci, že do této skupiny spadají všechny ostatní pivovarnické subjekty. Tab. 4

Přehled průmyslových pivovarů v Jihočeském kraji

Název

Lokalita

Rok založení

Bohemia Regent a.s. Budějovický Budvar, n.p. Budějovický měšťanský pivovar a.s. DUDÁK - Měšťanský pivovar Strakonice, a.s. Pivovar Eggenberg, a.s. Pivovar Protivín, a.s.

Třeboň České Budějovice České Budějovice Strakonice Český Krumlov Protivín

1379 1895 1795 1649 1560 není znám

Lokalita Chotoviny Kvilda Vyšší Brod Žumberk Dražíč Zvíkovské Podhradí Vimperk

Rok založení 2011 2011 2008 2011 1997 1994 2010

Zdroj: Pivní.info, 2013b. Tab. 5

Přehled minipivovarů v Jihočeském kraji

Název Minipivovar Chotoviny Minipivovar Kvilda Minipivovar Vyšší Brod Pivovar Žumberk Pivovarský dvůr Lipan Dražíč Pivovarský dvůr Zvíkov Šumavský pivovar Vimperk Zdroj: Pivní.info, 2013b.

K 31. 12. 2011 bylo v České republice činných 46 průmyslových pivovarů a 123 minipivovarů. Do celkového součtu nejsou zahrnuty pivovary, či spíše pivovárky, jejichž pivo nejde koupit, tzn. školní pivovárky, zkušební pivovárky ve velkých pivovarech, Chmelařském institutu a příležitostné pivovárky. (Holoubek, 2012)

3.6.1

Analyzovaný segment

Pivovar Bohemia Regent a.s. Základní údaje o společnosti (Obchodní rejstřík a sbírka listin, 2012a): Název:

Bohemia Regent a.s.

Sídlo:

Třeboň, Trocnovské náměstí 124, okres Jindřichův Hradec


34

Identifikační číslo:

260 26 350

Základní kapitál:

1 000 tis. Kč

Předmět podnikání:

pivovarnictví a sladovnictví; hostinská činnost; výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1–3 živnostenského zákona

Třeboňský pivovar je jeden z nejstarších pivovarů na světě, který byl založen roku 1379. V 60. letech 19. století byl pivovar zvelebený Schwarzenbergy a po druhé světové válce přešel do státního vlastnictví, kde na prahu nového tisíciletí málem zahynul. Od roku 2000 je soukromým rodinným pivovarem a členem skupiny Stasek. Díky novému majiteli se pivovar vrátil na ztracené pozice a rozšiřoval sortiment. Součástí pivovaru je i pivnice, která se nachází v historických prostorách. Od roku 1906 je třeboňské pivo chráněno patentem mezinárodního patentového úřadu. (Diestler, 2012; Vokřál, 2012) V pivovaru se používají pro kvašení piva jak klasické spilky se spilečnými káděmi, tak cylindro-kónické tanky, představující moderní výrobu piva, kde je kvašení rychlejší a lépe regulovatelné. K výrobě zdejšího piva se odebírá voda z artézských studní a chmel je dovážen z Žatecka. Vzhledem k tomu, že původní humna pivovarské sladovny jsou využívána zejména ke kulturnímu vyžití, pivovar slad nakupuje. (Vokřál, 2012) Následující tabulka vykazuje výstav piva v pivovaru za sledované období. Tab. 6

Výstav piva za sledované období – Bohemia Regent a.s.

Rok Výstav piva v hl

2007 77 319

2008 80 016

2009 74 693

2010 72 282

2011 73 172

Zdroj: Obchodní rejstřík a Sbírka listin, 2012a.

Budějovický měšťanský pivovar a.s. (nyní Pivovar Samson a.s.) Základní údaje o společnosti (Obchodní rejstřík a Sbírka listin, 2012d): Název:

Pivovar Samson a.s.

Sídlo:

Lidická 458/51, České Budějovice, PSČ 370 01


281 43 345

Akcionáři:

Harvestor Limited; Kyperská republika


35

IČ HE 232944 Základní kapitál:

2 000 tis. Kč


pivovarnictví a sladovnictví; výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1–3 živnostenského zákona; pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor s poskytováním základních služeb

Jedná se o nejstarší, dodnes fungující pivovar v Českých Budějovicích, který vznikl v roce 1795 sloučením dvou budějovických měšťanských pivovarů. Na konci 19. století byl jedním z největších exportérů piva v českých zemích. Za komunistického režimu byl sloučen s konkurenčním pivovarem Budějovický Budvar, n. p., avšak po pádu režimu byl zprivatizován, zatímco Budvar zůstal v rukou státu. Od roku 1992 patřil pivovar do akciové společnosti Jihočeské pivovary spolu s dalšími dvěma pivovary. Pivovar, nabízející své produkty především pod značkou Samson, získal v roce 1998 právo užívat historickou značku Burweiser Bürgerbäu. V roce 2001 se stal jako jediný nástupcem akciové společnosti Jihočeské pivovary. (Diestler, 2012; Verhoef, 2003; Jihočeské pivovary a.s., 2013) Významná majetková změna nastala v lednu roku 2012. Americký pivovarnický koncern Anheuser-Busch odkoupil firmu Budějovický měšťanský pivovar a.s. od společnosti Harvestor Limited, a s ním i známku Burweiser Bier. (Historie Budějovického měšťanského pivovaru, 2013) V roce 2011 Harvestor nejprve rozdělil měšťanský pivovar na samostatnou firmu Pivovar Samson a.s., vlastnící majetek, technologie i zaměstnance, a na firmu Budějovický měšťanský pivovar a.s., vlastnící ochranné známky a nevelké pozemky se zdrojem vody. Ředitel Budvaru uvedl, že je z transakce patrné, že Anheuser-Busch nebude vařit v ČR pivo, jeho cílem je mít kontrolu nad duševním vlastnictvím. (Finance.cz, 2012) Následující tabulka vykazuje výstav piva v pivovaru za sledované období. Symbol pomlčky značí nezjištěná data. Tab. 7

Výstav piva za sledované období – Budějovický měšťanský pivovar a.s.

Rok Výstav piva v hl Zdroj: Frantík, 2009.

2007 174 787

2008 148 056

2009 143 111

2010 -

2011 -


36

DUDÁK - Měšťanský pivovar Strakonice, a.s. Základní údaje o společnosti (Obchodní rejstřík a sbírka listin, 2012b): Název:

DUDÁK - Měšťanský pivovar Strakonice, a.s.

Sídlo:

Strakonice, Podskalská 324, PSČ 3801


260 68 273

Akcionáři:

Město Strakonice; Česká republika Identifikační číslo: 002 51 810


125 000 tis. Kč


pivovarnictví a sladovnictví; výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1–3 živnostenského zákona

Strakonické pivo patří mezi tradiční česká piva, za jehož výrobou stojí několik století pilování receptur. Pivo se ve Strakonicích vařilo už ve 13. století. Od roku 1649, kdy měšťané po dohodě s městem založili společný pivovar v domě č.p. 47, se začíná psát historie současného pivovaru. (Pivovar Strakonice, 2010) Po šedesátiletém intermezzu ve státních rukou získalo 1. 1. 2005 pivovar opět město a dnes je posledním městským pivovarem v České republice. Další jedinečností pivovaru je, že pivo zde vaří dáma, sládková Dagmar Vlková. (Diestler, 2012) Strakonický pivovar se vyznačuje tradiční výrobou piva (varna - spilka - sklep), pivo z něj vycházející je českého typu a je připravováno výhradně z českých surovin pocházejících z oblasti Moravy a Žatecka. Sortiment tradičních piv je doplňován o pivní speciality. Pro svoji vysokou kvalitu získávají strakonická nepasterizovaná piva stále více ocenění v prestižních degustačních soutěžích. Obliba strakonických piv stoupá i mimo region. Nově také pivovar expandoval i do USA a Ruska (Diestler, 2012; Pivovar Strakonice, 2010). Následující tabulka vykazuje výstav piva v pivovaru za sledované období. Tab. 8

Výstav piva za sledované období – DUDÁK – Měšťanský pivovar Strakonice, a.s.

Rok Výstav piva v hl

2007 74 001

2008 72 825

Zdroj: Obchodní rejstřík a Sbírka listin, 2012b.

2009 70 335

2010 66 590

2011 67 023


37

Pivovar Protivín, a.s. Základní údaje o společnosti (Obchodní rejstřík a Sbírka listin, 2012c; Pivovary Lobkowicz, 2013): Název:

Pivovar Protivín, a.s.

Sídlo:

Protivín, Pivovar 168, PSČ 389 11


260 25 248

Akcionáři:

Pivovary Lobkowicz, a.s.; Česká republika IČ: 284 89 411


40 000 tis. Kč


koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej; pivovarnictví a sladovnictví

Pivovar založený v první polovině 16. století patřil po dlouhá staletí šlechtickým rodům a nejvíce rozkvétal v rukou knížecího rodu Schwarzenbergů. Přelom 19. a 20. století byl pro pivovar nejslavnějším obdobím, avšak během první světové války jeho zlaté období skončilo. V roce 1948 byl pivovar znárodněn a o pár let později začleněn do národního podniku Jihočeské pivovary v Českých Budějovicích, kde až na pár změn zůstal do změny režimu. V červnu 2000 se stalo stoprocentním vlastníkem závodu Protivín město, a tím zachránilo pivovar od utlumení provozu a jeho následného uzavření. (Diestler, 2012; Pivovar Protivín, 2013) Důležitým mezníkem v dějinách Pivovaru Protivín byl únor 2008, kdy pivovar přešel do rukou ryze české společnosti Pivovary Lobkowicz, a.s. (dříve K Brewery). Nový akcionář má zájem protivínský pivovar nadále rozvíjet, podporovat výrobu, posílit pozici pivovaru v regionu a expandovat na zahraniční trhy. (Pivovar Protivín, 2013) Piva, která jsou zde vařená tradičním českým způsobem, získala pro svou kvalitu již řadu ocenění. (Pivovar Protivín, 2013) Následující tabulka vykazuje výstav piva v pivovaru za sledované období. Symbol pomlčky značí nezjištěná data. Tab. 9

Výstav piva za sledované období – Pivovar Protivín, a.s.

Rok Výstav piva v hl Zdroj: Frantík, 2009.

2007 342 662

2008 261 834

2009 190 669

2010 -

2011 -

Vlastní práce

38

4 Vlastní práce 4.1 Finanční analýza pivovaru Bohemia Regent a.s. V následujícím textu jsou zhodnoceny a na závěr shrnuty vybrané ukazatele finanční analýzy. Při výpočtu těchto ukazatelů bylo vždy postupováno podle vzorců uvedených v literární rešerši. Jejich grafické zobrazení je uvedeno v příloze A.

4.1.1

Analýza absolutních ukazatelů

Analýza absolutních ukazatelů zahrnuje horizontální a vertikální analýzu aktiv, pasiv a výkazu zisku a ztráty. Horizontální analýza Dle obr. 25 je patrné, že celková aktiva klesala až do roku 2009 na částku 97 602 tis. Kč a potom rostla. Stejnou tendenci vývoje zaznamenávala i stálá aktiva, která v roce 2009 vykazovala nejnižší hodnotu 48 497 tis. Kč. V rámci stálých aktiv se od zlomového roku 2009 zvyšoval stav dlouhodobého hmotného i nehmotného majetku (viz příloha CD). Oběžná aktiva udržovala svůj vývoj bez větších výkyvů a ostatní aktiva postupně klesala. Obr. 26 zobrazuje horizontální analýzu pasiv. Dle pravidla bilanční rovnosti vykazovala celková pasiva stejné změny. Na vývoji celkových pasiv se významně podílely změny položek cizích zdrojů. Ty dosahovaly v průběhu sledovaného období daleko vyšších hodnot než zdroje vlastní, které se pohybovaly průměrně okolo 25 800 tis. Kč. Cizí zdroje klesaly do roku 2009, kdy dosahovaly částky 65 568 tis. Kč, což mohlo souviset se snahou podniku snížit své zadlužení. Od tohoto roku rostly, na čemž měl největší podíl růst krátkodobých závazků (viz příloha CD). Na obr. 27, zobrazující vývoj položek výkazu zisku a ztráty, stojí za povšimnutí, že pivovaru se ve sledovaném období dařilo zvyšovat své celkové tržby do roku 2008. Od tohoto roku tržby klesaly až do roku 2011. Podíl na tomto faktu mohla mít ekonomickofinanční krize, která znamenala pro pivovarnictví těžké období. Provozní výsledek hos-

Vlastní práce

39

podaření a výsledek hospodaření za účetní období se držel oproti dosaženým tržbám při zemi, a jejich trend měl charakter sinusoidy. Vertikální analýza Vertikální analýza aktiv vypovídá o majetkové struktuře podniku (obr. 28). Největší podíl na celkových aktivech měla stálá aktiva, nicméně jejich tendence byla spíše klesající. Z 60,5 % v roce 2007 klesly na 50,3 % v roce 2011. To se odrazilo v podílu oběžných aktiv, který z 37,6 % v roce 2007 stoupl 49,3 % v roce 2011. Ostatní aktiva byla v porovnání s ostatními složkami celkových aktiv zanedbatelnou položkou, která na jejich vývoj neměla žádný vliv. Obecně se u výrobních podniků preferuje majetková struktura přikloněná ke stálým aktivům, neboť jejich výrobní program je náročnější na majetkové zabezpečení (Růčková, 2010). Z obr. 29, zobrazující finanční strukturu, je patné, že ve všech letech měly největší podíl na celkových pasivech cizí zdroje, na nichž se zároveň nejvíce podílely zdroje krátkodobé povahy (viz příloha CD). Podíl vlastního kapitálu se za sledované období postupně zvyšoval a v roce 2011 opět klesl. U cizích zdrojů zaznamenáváme opačný trend. Za celé sledované období měla ostatní pasiva nejvyšší podíl na celkových pasivech v roce 2009, a to 6,5 %. Podíl provozního HV a VH za účetní období na celkových tržbách je znázorněn na obr. 30. Provozní HV se nejvíce podílel na celkových tržbách v roce 2010, a to 3,1 % a VH za účetní období v roce 2008 (1,8 %).

4.1.2

Analýza poměrových ukazatelů

Analýza poměrových ukazatelů zahrnuje zhodnocení ukazatelů zadluženosti, likvidity, aktivity a rentability za celé sledované období. Ukazatele zadluženosti Zadluženost pivovaru je zobrazena na obr. 31. Celková úroveň zadluženosti měla spíše rostoucí tendenci, a v roce 2011 dosahovala nejvyšší úrovně 71,2 %, což už bylo pro věřitele zajisté alarmující. V roce 2007 vykazoval pivovar pouze krátkodobou zadluže-

Vlastní práce

40

nost. V ostatních letech pak začal čerpat dlouhodobé bankovní úvěry, což se projevilo zvýšením dlouhodobé zadluženosti, která se ale i tak pohybovala v nízkých hodnotách. Z tab. 11 vyplývá, že míra samofinancování měla rostoucí trend a během sledovaného období vzrostla o 5 % a to z 19,7 % na 24,7 %. Lze tedy říci, že v roce 2011 byla celková aktiva financována z 24,7 % penězi vlastníků. Dluh na vlastní kapitál dosahoval vyšších hodnot, což potvrzuje fakt, že pivovar vázal ve finanční struktuře více zdrojů cizích než vlastních. Ukazatel úrokového krytí měl kolísavou tendenci. V tomto případě není až tak významné posuzovat jeho pokles či mírný nárůst, důležité je poznamenat, že se jednalo o kriticky nízké hodnoty, které se pohybovaly průměrně okolo 2,16. Ukazatel podkapitalizování podniku byl ve všech letech menší než 1, pivovar tedy nefinancoval správně. Stálá aktiva tudíž nebyla kryta jen dlouhodobými zdroji, ale hlavně zdroji krátkodobými. Ukazatele likvidity V této části je uvedeno, jak byl pivovar schopen hradit své krátkodobé závazky. Vývoj jednotlivých ukazatelů likvidity během sledovaného období je zaznamenán na obr. 32. Hodnoty ukazatele běžné likvidity se za celé sledované období pohybovaly pod doporučenou spodní hranicí 1,5. Kdyby pivovar proměnil veškerá svá oběžná aktiva v hotovost, byl by schopen splatit své závazky krátkodobé povahy zhruba jedenkrát, a to pouze v roce 2009. Pohotová likvidita kopírovala stejný vývoj jako běžná likvidita. Hodnoty se lišily jen o pár setin či desetin, a také se nacházely pod spodní doporučenou hranicí 1. Z toho vyplývá, že pivovar neměl nadměrnou váhu zásob ve struktuře oběžného majetku. I hotovostní likvidita vykazovala v každém roce nižší hodnotu, než je optimum. Pivovar by tedy nebyl schopen z hotovostních prostředků uspokojit své věřitele. Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity měří, jak efektivně podnik využívá svůj majetek a hodnotí vázanost jednotlivých složek kapitálu v různých formách aktiv. Na obr. 33 jsou znázorněny obraty celkových aktiv, dlouhodobého hmotného majetku, zásob a pohledávek za celé sledované období. Doby obratu vybraných položek zobrazuje obr. 34.

Vlastní práce

41

Odhlédneme-li od odvětví či sektoru, je možno říci, že obrat celkových aktiv by měl být minimálně na úrovni hodnoty 1 (Kislingerová, 2010). Po celé sledované období se obrat celkových aktiv pohyboval pod touto hranicí 1. Pivovar tedy měl vzhledem ke svým tržbám nadměrný stav majetku a nevyužíval jej efektivně. Ukazatel obratu zásob říká, kolikrát za rok se přemění zásoby v jiné formy oběžného majetku až po jejich opětovný nákup. Za celé sledované období obrat zásob klesal, z hodnoty 17,89 v roce 2007 až na 7,89 v roce 2011. S tímto klesajícím trendem zároveň rostla doba jejich obratu, a to z 20 dní v roce 2009 na 46 dní v roce 2011. Dále lze říci, že obrat pohledávek rostl až do roku 2009, kdy dosahoval hodnoty 2,5. S tímto vývojem souviselo i zkracování doby inkasa pohledávek, a v témže roce byly pivovaru spláceny jeho pohledávky po 146 dnech. Od tohoto roku se obrat pohledávek snižoval a pivovar čekal na jejich uhrazení ještě déle. To mohlo být spojeno s ekonomicko-finanční krizí, kdy odběratelé mohli mít problém se svou platební schopností. Pokud ovšem byly pohledávky uhrazeny do doby splatnosti faktur, neznačilo to pro pivovar problém. Vývoj obratu závazků se do roku 2009 zvyšoval a potom klesal. Tím pádem se od roku 2009 také prodlužovala doba jejich obratu, což znamenalo, že podniku trvalo déle, než zaplatil své závazky. V roce 2011 to bylo už 268 dní. Špatnou platební schopnost podniku dokládají také ukazatele likvidity. Ukazatele rentability Ukazatele rentability vypovídají o finančním hospodaření podniku. Vývoj vybraných ukazatelů za celé sledované odbobí je zaznamenán na obr. 35. Rentabilita celkového vloženého kapitálu (ROA) značí výnosnost celkových aktiv. Zdaněná verze tohoto ukazatele měla za celé sledované období vývoj charakteristický pro tvar sinusoidy, a pohybovala se od 0,88 % (2011) do 2,46 % (2008). Výdělková schopnost pivovaru byla tedy značně nízká. Ukazatel ROE vyjadřuje, kolik korun čistého zisku připadá na 1 Kč vloženého kapitálu. Během sledovaného období nastal z roku 2008 na rok 2009 výrazný pokles, z hodnoty 7,17 % na 1,32 %. V dalším roce opět hodnota vzrostla, nicméně v roce 2011 klesla na nejnižší hodnotu 0,37 %. Pro investory je důležité, aby hodnota tohoto ukazatele byla vyšší, než je výnos jiné stejně rizikové investice, či investice bezrizikové. V porovnání se sazbami desetiletého státního dluho-

Vlastní práce

42

pisu3 byla investice do pivovaru Bohemia Regent a.s. v letech 2009–2011 absolutně neefektivní.

4.1.3

Predikce finanční tísně podniku

Výsledky jednotlivých indexů důvěryhodnosti podniku jsou zhodnoceny na základě hodnotící škály uvedené v tab. 1 pro IN 95, tab. 2 pro IN 99 a v tab. 3 pro IN 01. Index důvěryhodnosti podniku V letech 2008–2010 lze na základě obr. 36 vyhodnotit finanční situaci pivovaru z pohledu věřitelů za pevnou a stabilní, a to jak v rámci celé ekonomiky, tak i v odvětví. V letech 2007 a 2011 pivovar vykazoval neurčitou finanční situaci. Jeho hodnoty byly v těchto letech pouze o 3 setiny vyšší jak 1, lze tedy říci, že pivovar mohl mít problémy. Výsledné hodnoty indexu IN 99 za celé sledované období byly velmi nízké (obr. 37). Pivovar spadal do kategorie podniků netvořících hodnotu po celé sledované pětileté období. Nejvyšší hodnoty dosahoval index IN 99 v roce 2008, a sice 0,684. V tomto roce se pivovar nacházel na hranici určení, zda nevytváří, či spíše vytváří hodnotu. Z pohledu investorů, věřitelů a vlastníků (index IN 01, obr. 38) lze říci, že pivovar za celou dobu netvořil hodnotu a spěl k bankrotu. Shrnutí Z výše uvedeného vyplývá, že v letech 2007–2011 se pivovar potýkal s problémy. Pivovar nelze považovat za příliš finančně stabilní, vzhledem k jeho horší platební schopnosti a poměrně vysoké zadluženosti, která dosahuje nejvyšší úrovně v roce 2011, a to 71,2 %. Pivovar se neřídil zlatým pravidlem financování, o čemž vypovídaly nízké hodnoty ukazatele podkapitalizování. Míra samofinancování pivovaru byla poměrně nízká, vzhledem k tomu, že pivovar vázal ve finanční struktuře více zdroje cizí, než vlastní, jak již vyplývá z úrovně zadlužení. Co se týče rentability činnosti pivovaru, ani ta nedosahovala vysokých hodnot. V prvních dvou letech sledovaného období byla výnosnost

3

Výsledné hodnoty ukazatele ROE byly srovnány se sazbami desetiletého státního dluhopisu (maaschtrit-

ské kritérium) vždy k 31. 12. daného roku (ARAD – Systém časových řad).

Vlastní práce

43

vlastního kapitálu 5,36 % a 7,17 %. V dalších letech už se nevyplatilo do pivovaru investovat. Je tedy zřejmé, že v těchto letech jsou patrné dopady ekonomicko-finanční krize, se kterými se pivovar snažil vyrovnat. Pozitivní ale je, že za celé sledované období pivovar vykazoval zisk.

4.2 Finanční analýza pivovaru Budějovický měšťanský pivovaru a.s. V následujícím textu jsou zhodnoceny a na závěr shrnuty vybrané ukazatele finanční analýzy. Při výpočtu těchto ukazatelů bylo vždy postupováno podle vzorců uvedených v literární rešerši. Jejich grafické zobrazení je uvedeno v příloze B.

4.2.1


Analýza absolutních ukazatelů zahrnuje horizontální a vertikální analýzu aktiv, pasiv a výkazu zisku a ztráty. Horizontální analýza Na základě obr. 39 lze říci, že celková aktiva klesala do roku 2009 až na částku 169 178 tis. Kč a v roce 2011 už vykazovala meziroční nárůst o 48,9 % (viz příloha CD). Tato změna byla zapříčiněna rozštěpením společnosti v roce 2011, kdy do vlastnictví Budějovického měšťanského pivovaru a.s. přešly ochranné známky (zvýšení stavu ocenitelných práv o 45 077 tis. Kč) a pozemky (zvýšení stavu o 39 240 tis. Kč) viz příloha CD. Obecně se tyto změny projevily ve zvýšení stálých aktiv. Vývoj celkových pasiv zaznamenává stejné změny jako vývoj celkových aktiv. Dále je z obr. 40 patrné, že stav cizích zdrojů se neustále zvyšoval a v roce 2011 dosáhl nejvyšší částky 233 910 tis. Kč. Vlastní kapitál od začátku sledovaného období klesal a v roce 2010 dokonce vykazoval zápornou částku - 3 585 tis. Kč. Na snižování vlastního kapitálu měl vliv stále se zvyšující stav neuhrazené ztráty z minulých let (viz příloha CD). V roce 2011 vzrostl vlastní kapitál na částku 17 979 tis. Kč. Na tuto pozitivní změnu měly vliv kapitálové fondy, které narostly o 67 623 tis. Kč (viz příloha CD).

Vlastní práce

44

Z obr. 41, zobrazující analýzu výkazu zisku a ztráty, je vidno, že za celé sledované období vykazoval pivovar ztrátu, která byla nejvyšší v roce 2008, a to - 40 127 tis. Kč. V záporných číslech byl také provozní výsledek hospodaření. Vývoj celkových tržeb měl spíše klesající tendenci, ale i tak se jejich výše pohybovala na slušné úrovni. Do roku 2009 klesaly až na částku 160 099 tis. Kč, následný rok vzrostly o 13,8 % (viz příloha CD) a v roce 2011 opět klesly na nejnižší částku 137 443 tis. Kč. Vertikální analýza Z obr. 42 je evidentní, že vyšší podíl na celkových aktivech měla aktiva stálá než oběžná. Takový stav odpovídá majetkové struktuře výrobních podniků (Růčková, 2010). V každém roce byla stálá aktiva zasotupena od 59,8 % a výše. V roce 2011 se stálá aktiva podílala na celkových aktivech nejvíce, a sice z 73,3 %. Obr. 43 zobrazuje finanční strukturu pivovaru. Pivovar ke svému financování používal převážně cizí zdroje, jejichž podíl na celkových pasivech rostl do roku 2010, a podíl vlastního kapitálu tak v čase klesal. V roce 2010 se cizí zdroje podílely na celkových pasivech 102,1 %, a to právě kvůli záporným hodnotám vlastního kapitálu, který byl kryt z cizích zdrojů. Podíl vlastního kapitálu se v roce 2011 dostal na hodnotu 7,1 %, a snížil tak podíl cizích zdrojů na 92,9 %. Takto nízký poměr vlastního kapitálu k cizím zdrojům je považován za určitý finanční nedostatek podniku a ohrožení jeho stability (Živělová, 2007). Ostatní pasiva vykazují v každém roce zanedbatelnou výši. Vertikální analýzu položek výkazu zisku a ztráty zobrazuje obr. 44. Vzhledem k tomu, že provozní hospodářský výsledek vykazoval ve všech letech záporné částky a výsledek hospodaření za účetní období byl vždy ztráta, vyjádřené podíly říkají, z kolika procent tyto položky snižovaly celkové tržby. Nejhůře na tom byl pivovar v roce 2011, kdy podíl provozního hospodářského výsledku by - 24,1 % a podíl výsledku hospodaření za účetní období - 27,8 %.

4.2.2


Analýza poměrových ukazatelů zahrnuje zhodnocení ukazatelů zadluženosti, likvidity, aktivity a rentability za celé sledované období.

Vlastní práce

45

Ukazatele zadluženosti Vývoj celkové zadluženosti pivovaru je zobrazen na obr. 45. Od roku 2007 celková zadluženost rostla až na 102,1 % v roce 2010. V roce 2011 byla celková zadluženost sice nižší jak v roce 2010, nicméně oproti ostatním rokům stále nejvyšší, a to 92,9 %. Na celkové zadluženosti měla největší podíl zadluženost krátkodobá. Nejnižší zadluženost pivovar vykazoval v roce 2007, a to 54,7 %, ovšem v ostatních letech je výše zadluženosti kriticky vysoká. Z tab. 12 je patrné, že míra samofinancování klesla ze 45,2 % (2007) na - 2,1 % (2010). V roce 2010 byla tedy financována stálá aktiva z peněž z cizích zdrojů. V roce 2011 se míra samofinancování přehoupla sice do nízké, ale kladné hodnoty. Dluh na vlastní kapitál byl v každém roce vyšší jak 1 a stále se zvyšoval. Důvodem byl již řečený zvyšující se podíl závazků ve finanční struktuře. Výjimku tvořil rok 2010, kdy byl vlastní kapitál v záporných hodnotách, proto byl dluh na vlastní kapitál - 48 1/6, což ale znamenalo nejvyšší zadlužení vlastního kapitálu. Vzhledem k tomu, že pivovar vykazoval v každém roce ztrátu, byly hodnoty ukazatele úrokového krytí záporné. Říkají tak, kolikrát ztráta nepokryla úrokové platby. Výše ukazatele podkapitalizování vypovídá o tom, že během sledovaného období pivovar špatně financoval svá stálá aktiva. Nejnižší hodnota tohoto ukazatele byla v roce 2010, a to 0,10. Ukazatele likvidity V této části je uvedeno, jak byl pivovar schopen hradit své krátkodobé závazky. Vývoj jednotlivých ukazatelů likvidity během sledovaného období je zaznamenán na obr. 46. Vzhledem k výši všech ukazatelů likvidity lze konstatovat, že podnik měl značné problémy se svojí platební schopností, která se navíc v průběhu sledovaných let stále zhoršovala. Běžná likvidita klesla z 0,75 v roce 2007 na 0,31 v roce 2011. V případě pohotové likvidity, kdy byla vyloučena nejméně likvidní složka, tedy zásoby, klesly hodnoty z 0,39 v roce 2007 na 0,14 v roce 2011. Pivovar by nebyl schopen splatit své krátkodobé závazky ani z hotovostních prostředků, neboť ukazatel hotovostní likvidity ani v jednom roce nedosahoval optima 0,2.

Vlastní práce

46

Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity informují o tom, jak podnik využívá své jednotlivé majetkové části. Vývoj obratu jednotlivých složek majetku je uveden na obr. 47 a doby obratu vybraných položek na obr. 48. Hodnoty obratu celkových aktiv se vyjma roku 2010, kdy pivovar vykazoval hodnotu 1,08, nacházely pod hranicí 1. To pro pivovar znamenalo, že měl příliš vysoký stav majetku a měl ho buď odprodat anebo měl zvýšit své tržby. Obrat zásob za celé sledované období postupně klesal, a to ze 4,93 obrátek v roce 2007 na 3,77 obrátek v roce 2011. S tímto vývojem se také prodlužovaly dny, po něž byly zásoby vázány v pivovaru do doby jejich spotřeby či prodeje. V roce 2011 to bylo 97 dní. Vývoj obratu pohledávek se vyvíjel pozitivně do roku 2010, kdy obrátkovost vzrostla na 11,05. V roce 2011 klesla na hodnotu 5,20. Nejrychleji tedy své pohledávky podnik inkasoval v roce 2010, a to po 33 dnech. Platební morálka pivovaru vůči dodavatelům se během sledovaného období zhoršovala, což bylo patrné z prodlužující se doby obratu závazků. V roce 2007 zůstávaly krátkodobé závazky neuhrazeny po 209 dní a v roce 2011 až po 565 dní. V porovnání s dobrou obratu pohledávek, kdy v roce 2007 bylo pivovaru spláceno po 74 dnech, a v roce 2011 po 70 dnech je evidentní, že podnik měl značné problémy se svojí platební schopností. Ukazatele rentability Ukazatele rentability vypovídají o finančním hospodaření podniku. Vývoj vybraných ukazatelů za celé sledované odbobí je zaznamenán na obr. 49. Míra ukazatele výnosnosti celkového vloženého kapitálu po zdanění se za celé sledované období vyvíjela v záporných číslech, vzhledem k tomu, že pivovar vykazoval ztrátu. Nejhůře na tom byl pivovar v rámci zhodnocení ROA po zdanění v roce 2008, kdy jeho míru - 18,40 % lze interpretovat tak, že na 1 Kč celkového vloženého kapitálu pivovar ztrácí 0,184 Kč na čistém zisku. Vzhledem k tomu, že v případě ukazatele výnosnosti vlastního kapitálu (ROE) se opět poměřovala ztráta k vlastnímu kapitálu, nabývá ukazatel záporných hodnot. Obrovský výkyv v roce 2010 je dán zápornou hodno-

Vlastní práce

47

tou vlastního kapitálu. V rámci celého sledovaného období byla investice do pivovaru jednoznačně nevýhodná.

4.2.3


Výsledky jednotlivých indexů důvěryhodnosti podniku jsou zhodnoceny na základě hodnotící škály uvedené v tab. 1 pro IN 95, tab. 2 pro IN 99 a v tab. 3 pro IN 01. Index důvěryhodnosti Na obr. 50 jsou zaznamenány hodnoty indexu IN 95 za celé sledované období. Na základě těchto výsledků lze tvrdit, že pivovar byl z pohledu věřitelů v rámci potravinářského průmyslu pevný a stabilní pouze v roce 2009 a v roce 2011 naopak spěl k bankrotu. V porovnání s ekonomikou na tom byl pivovar nejlépe v roce 2009 a nejhůře také v roce 2011. Jak je vidno na obr. 51, podnik spadal po celé sledované období do kategorie nejhorších podniků netvořících hodnotu. V letech 2008 a 2011 byly hodnoty indexu IN 99 dokonce záporné. Na základě spojení obou předchozích indexů lze konstatovat, že během celého pětiletého období pivovar nevytvářel hodnotu jak pro věřitele a investory, tak ani pro vlastníky (obr. 52). Shrnutí Na základě výsledků finanční analýzy nelze hodnotit pivovar Budějovický měšťanský pivovar a.s. v letech 2007–2011 pozitivně. Pivovar byl v těchto letech značně nestabilní, o čemž vypovídala vyšší míra zadluženosti a stále se zhoršující platební schopnost podniku. V prvních dvou letech nebyla zadluženost nikterak vysoká, což se odrazilo v míře samofinancování, která byla 45,2 % a 30,8 %. Nicméně v roce 2010 byl pivovar zadlužen ze 102,1 %. Tento fakt se samozřejmě odrazil i v prohloubení dluhu na vlastní kapitál. Z pohledu výkonnosti na bázi tržeb a aktiv lze říci, že pivovar neefektivně využíval svůj majetek. Každý rok byl pivovar ztrátový a trend vývoje rentability byl negativní. Dalo by se říci, že sledované období bylo pro pivovar velmi těžké, a problém prohloubila i ekonomicko-finanční krize.

Vlastní práce

48

4.3 Finanční analýza pivovaru DUDÁK – Měšťanský pivovar Strakonice, a.s. V následujícím textu jsou zhodnoceny a na závěr shrnuty vybrané ukazatele finanční analýzy. Při výpočtu těchto ukazatelů bylo vždy postupováno podle vzorců uvedených v literární rešerši. Jejich grafické zobrazení je uvedeno v příloze C.

4.3.1


Analýza absolutních ukazatelů zahrnuje horizontální a vertikální analýzu aktiv, pasiv a výkazu zisku a ztráty. Horizontální analýza Z obr. 53 je patrné, že nejvyšší nárůst celkových aktiv nastal z roku 2007 na rok 2008, kdy vykazovala částku 146 825 tis. Kč. V dalším roce se stav celkových aktiv ještě mírně navýšil a do konce sledovaného období ještě kles a vzrostl, avšak tyto výkyvy nebyly v celkovém objemu tak patrné. Stálá aktiva měla během celého sledovaného období charakter sinusoidy. Největší meziroční nárůst byl zaznamenán z roku 2007 na rok 2008. V roce 2008 zároveň dosahovaly nejvyšší částky za celé sledované období, a to 92 478 tis. Kč. Důvodem tohoto navýšení byl vklad nemovitostí do základního kapitálu společnosti, které měl pivovar v předchozích letech pouze v pronájmu. To se tedy odrazilo ve zvýšení stavu položek pozemky a stavby. Do roku 2009 oběžná aktiva rostla. V tomto roce vykazovala nejvyšší hodnotu za celé sledované období 54 198 tis. Kč, v dalším roce klesla a v roce 2011 opět vzrostla. Během celého sledovaného období bylo zachováno bilanční pravidlo, tedy že pasiva se rovnala aktivům. Už z výše uvedeného je jasné, že provedená investice v roce 2008 navýšila vlastní kapitál, a to o 57 387 tis. Kč, což je patrné i z obr. 54. V dalších letech kopíruje vývoj vlastního kapitálu vývoj stálých aktiv, z čehož lze usoudit, že stálá aktiva byla kryta zejména vlastními zdroji. Cizí zdroje měly stejný vývoj jako vlastní kapitál, ale na daleko nižší úrovni. Nejvyšší hodnoty dosahovaly v roce 2011, a to 21 257 tis. Kč.

Vlastní práce

49

Vývoj položek výkazu zisku a ztráty je zaznamenán na obr. 55. Do roku 2009 rostl jak provozní výsledek hospodaření, tak zisk za účetní období. V tomto roce dosahovaly tyto položky také nejlepších výsledků, a to 6 002 tis. Kč a 5 197 tis. Kč. V roce 2010 vykazoval pivovar ztrátu - 916 tis. Kč, a provozní výsledek hospodaření byl také v záporných číslech. V roce 2011 se podařilo tyto položky opět dostat na kladné hodnoty. Vývoj celkových tržeb v průběhu let sice kolísal, ale měl spíše rostoucí tendenci. V roce 2011 pivovar vyčíslil tržby na 99 239 tis. Kč. Vertikální analýza O majetkové struktuře pivovaru podává jasný přehled obr. 56. Na celkových aktivech se nejvíce podílela v každém roce aktiva stálá. Značný podíl na celkových aktivech měla také aktiva ostatní, která se pohybovala od 6,3 % (2008) do 13,7 % (2007). Oběžná aktiva udržovala svůj podíl v průměru na hodnotě 34,2 %. Z obr. 57 je patrné, že podnik používal ke svému financování hlavně vlastní zdroje, které se podílely na celkových pasivech v každém roce více jak z 83 %. Cizí zdroje pivovar využíval také. Nejvyšší podíl vykazovaly v roce 2007 (15,9 %), nejméně v roce 2010 (12,5 %). Ostatní pasiva se na celkových pasivech podílejí také, nicméně jen od 0,1–0,3 %. Jak je patrné z obr. 58, nejvíce se podílely položky provozní HV (6,1 %) a VH za účetní období (5,3 %) na celkových tržbách v roce 2009. V tomto roce totiž pivovar vykazoval nejvyšší provozní hospodářský výsledek a čistý zisk. Opačný případ nastal v roce 2010, kdy tyto položky vykazovaly záporné hodnoty. Jejich podíly na celkových tržbách byly - 0,5 % a - 0,9 %.

4.3.2


Analýza poměrových ukazatelů zahrnuje zhodnocení ukazatelů zadluženosti, likvidity, aktivity a rentability za celé sledované období. Ukazatele zadluženosti Celková zadluženost pivovaru měla během sledovaného období charakter sinusoidy (obr. 59). Nejvyšší zadluženost 15,6 % vykazoval pivovar v roce 2007. V dalších letech

Vlastní práce

50

zadluženost vždy klesla, a poté zase vzorstla. Stále se ale držela v podobné výši. Vyjma roku 2008 vždy převažovaly krátkodobé závazky pivovaru nad závazky dlouhodobými. Výsledné hodnoty ostatních ukazatelů zadluženosti, uvedené v tab. 13, podtrhovaly výsledky celkové zadluženosti. Míra samofinancování se pohybovala za celé sledované období od 83,9 % do 87,4 %. Zde se ale nabízí otázka, zda byla pro výrobní podnik taková míra samofinancování ještě výhodná, vzhledem k tomu, že použití jen vlastního kapitálu

snižuje

celkovou

výnostnost

vloženého

kapitálu.

S vysokou

mírou

samofinancování souvisely i nízké hodnoty dluhu na vlastní kapitál, které nedosahovaly ani hodnoty 1. Vzhledem k tomu, že pivovar nevykazoval žádné nákladové úroky, nebyl ukazatel úrokového krytí počítán. Během celého sledovaného období nebyl pivovar podkapitalizován, výše vlastního jmění byla tedy přiměřená rozsahu jeho provozní činnosti a pivovar financoval správně, tedy veškerá jeho stálá aktiva byla vykryta dlouhodobými zdroji. Ukazatele likvidity V této části je uvedeno, jak byl pivovar schopen hradit své krátkodobé závazky. Vývoj jednotlivých ukazatelů likvidity během sledovaného období je zaznamenán na obr. 60. Výsledné hodnoty ukazatelů likvidity dokazují slušnou platební schopnost podniku. Běžná likvidita vykazovala ve všech letech vyšší hodnotu, než byla horní hranice optima (2,5). Nejvyšší hodnoty dosahovala v roce 2008, kdy by byl pivovar schopen své krátkodobé závazky splatit skoro pětkrát, pokud by proměnil svá běžná aktiva na peníze. Kolísavý vývoj běžné likvidity kopírovala i likvidita pohotová. V případě pohotové likvidity jsou při výpočtu odebrány z objemu oběžných aktiv zásoby, představující nejméně likvidní složku. Nejnižší hodnoty dosahovala v roce 2007, a to 1,93, nicméně pořád je tato hodnota nad hranicí optima (1,5). V rámci hotovostní likvidity byl pivovar nejvíce likvidní v roce 2008, kdy hodnota tohoto ukazatele dosahovala 2,05. Od tohoto roku klesala, až na 1,37 v roce 2011. Nejnižší hodnota byla zaznamenána v roce 2007 (0,58), ale i tak se nacházela stále nad optimem (0,2). Za celé sledované období může být podnik spokojen se svou likviditou. Je třeba si ale uvědomit, že nadměrná likvidita bude snižovat rentabilitu, neboť finanční prostředky nejsou ukládány ve výnosnějších formách aktiv (Růčková, 2010).

Vlastní práce

51

Ukazatele aktivity Rozbor ukazatelů aktivity slouží ke zhodnocení, jak podnik hospodaří se svými aktivy. Na obr. 61 jsou znázorněny obraty celkových aktiv, dlouhodobého hmotného majetku, zásob a pohledávek za celé sledované období. Doby obratu vybraných ukazatelů v jednotlivých letech zobrazuje obr. 62. Obrat celkových aktiv byl nejrychlejší v roce 2007, kdy dosahoval hodnoty 1,07. V ostatních letech se držel průměrně na hodnotě 0,65, což pro pivovar znamenalo, že měl vzhledem ke svým tržbám příliš vysoký stav majetku. Vývoj obratu zásob v čase kolísal. Nejrychleji byly přeměňovány zásoby v ostatní formy oběžného majetku až po jejich další nákup v roce 2011, a to 8,12 krát do roka, tedy po 45 dnech. Hned v závěsu byl rok 2008, kdy doba obratu zásob trvala 46 dní, rychlost obratu byla 7,92 krát do roka. Nejdelší doba obratu zásob byla 58 dní zaznamenána v roce 2007. Obrat pohledávek se zvyšoval do roku 2008, kdy výsledná hodnota 11,64 byla také nejvyšší za celé sledované období. V roce 2009 lze vidět propad na 9,28. Platební morálka odběratelů se v roce 2010 zlepšila, nicméně v roce 2011 byla se svou hodnotou 7,24 obrátek za rok nejhorší. V porovnání těchto hodnot s dobrou obratu pohledávek lze tuto situaci vyhodnotit pozitivně. Pivovar v roce 2008 inkasoval své pohledávky už po 31 dnech, a nejdéle bylo pivovaru dluženo po 50 dní v roce 2011. Jak již bylo řečeno, pivovar neměl problém se svojí platební schopností, což se odrazilo také v obrátkovosti závazků. Nejrychleji byl podnik schopen hradit své krátkodobé závazky v roce 2008, a to 10,87 krát do roka, tedy po 34 dnech. Nejdéle pivovar za sledované období dlužil v roce 2009, kdy obrátkovost klesla na 8,16 (45 dní). Ukazatele rentability Ukazatele rentability zobrazují pozitivní, či negativní vliv řízení aktiv, financování firmy a likvidity na rentabilitu (Kislingerová, 2010). Vývoj vybraných ukazatelů za celé sledované období je zaznamenán na obr. 63. Na základě výsledků ukazatele ROA po zdanění lze hodnotit činnost pivovaru za neefektivní. V roce 2010 pivovar vykázal ztrátu, proto je hodnota ukazatele v tomto roce - 0,61 %. V ostatních letech ale pivovar dosáhl zisku, a při porovnání čistého zisku

Vlastní práce

52

k celkovým aktivům bylo zjištěno, že nejhůře byla tato forma kapitálu zhodnocována v roce 2011 0,19 %. Dá-li se to tak říci, nejlépe na tom byl pivovar v porovnání s ostatními roky v roce 2009, kdy rentabilita celkového vloženého kapitálu byla 3,39 %. Ukazatel ROE se v roce 2010 pohyboval v záporných hodnotách, a to - 0,70 %. Důvodem byla již zmíněná ztráta vykázaná v tomto roce. Znamenalo to tedy, že z 1 Kč vložené do vlastního kapitálu ztráceli vlastníci 0,007 Kč na čistém zisku. V ostatních letech byl vlastní kapitál sice rentabilní, nicméně velmi málo. V roce 2011 to bylo dokonce 0,22 %. Nejvíce pivovar zhodnocoval svůj vlastní kapitál v roce 2009, a to 3,92 %.

4.3.3


Výsledky jednotlivých indexů důvěryhodnosti podniku jsou zhodnoceny na základě hodnotící škály uvedené v tab. 1 pro IN 95, tab. 2 pro IN 99 a v tab. 3 pro IN 01. Index důvěryhodnosti Na základě vývoje indexu IN 95, zobrazující obr. 64, lze pivovar zařadit do kategorie bonitních podniků jak v rámci svého odvětví, tak celé ekonomiky. Finanční situace pivovaru tedy byla během celého sledovaného období pevná a stabilní. To bylo pro věřitele pivovaru pozitivní. Při výpočtu tohoto ukazatele nebyl zohledněn ukazatel úrokového krytí, neboť pivovar za celé sledované období nevykazoval žádné nákladové úroky. V rámci indexu IN 99 (obr. 65) byl pivovar po celé sledované období hodnocen jako podnik, který nevytváří hodnotu, tedy jako podnik nejhorší. Na základě zjištěných hodnot indexu IN 01 z obr. 66 lze tvrdit, že se pivovar po celé sledované období nacházel v šedé zóně, tedy že jeho finanční situace byla neurčitá. Ve výpočtu tohoto indexu nebylo zohledněno úrokové krytí. Shrnutí Finanční analýza provedená v letech 2007–2011 poukázala na určité slabé a silné stránky pivovaru DUDÁK – Měšťanský pivovar Strakonice, a.s. Zadluženost pivovaru byla během pětiletého období velmi nízká. Nejvyšší zadluženost vykazoval pivovar v roce 2007, a to 15,6 %. Takto nízkým hodnotám zadlužení odpovídaly vysoké míry samofi-

Vlastní práce

53

nancování. Pivovar neměl žádné problémy s platební schopností, což dokládají výsledné hodnoty ukazatelů likvidity pohybující se v každém roce nad doporučenými hranicemi. Nízké hodnoty obrátkovosti celkových aktiv ale značí, že pivovar nehospodařil efektivně se svými aktivy. Suma sumárum mělo řízení aktiv, financování firmy a likvidita negativní vliv na rentabilitu pivovaru. Rentabilita celkového vloženého kapitálu se pohybovala v nízkých hodnotách. Dá-li se to tak říci, nejlépe na tom byl pivovar v porovnání s ostatními roky v roce 2009, kdy rentabilita celkového vloženého kapitálu byla 3,39 %. Podle výše míry ukazatele rentability vlastního kapitálu by se nevyplatilo do pivovaru investovat ani v jednom roce. Pozitivně lze ale hodnotit fakt, že pivovar až na rok 2010 dosáhl v každém roce zisku.

4.4 Finanční analýza Pivovaru Protivín, a.s. V následujícím textu jsou zhodnoceny a na závěr shrnuty vybrané ukazatele finanční analýzy. Při výpočtu těchto ukazatelů bylo vždy postupováno podle vzorců uvedených v literární rešerši. Jejich grafické zobrazení je uvedeno v příloze D.

4.4.1


Analýza absolutních ukazatelů zahrnuje horizontální a vertikální analýzu aktiv, pasiv a výkazu zisku a ztráty. Horizontální analýza Z obr. 67, zobrazující horizontální analýzu aktiv, je patrné, že celková aktiva měla během let 2007–2011 rostoucí tendenci. Za pětileté období vzrostla z 127 206 tis. Kč na 171 072 tis. Kč. Nejvyšší nárůst byl zaznamenán v roce 2010, kdy se celková aktiva zvýšila oproti předchozímu roku o 11,7 % (viz příloha CD). Stejnou rostoucí tendenci vývoje měla také oběžná aktiva. Ta vzrostla z 66 193 tis. Kč na 108 696 tis. Kč. Stálá aktiva měla v prvních třech letech sledovaného období tendenci klesající. V roce 2009 vykazovala nejnižší částku, a to 40 594 tis. Kč. Důvodem tohoto poklesu byl fakt, že pivovar prodal část svého podniku společnosti K Brewery Trade (nyní Pivovary Lob-

Vlastní práce

54

kowicz, a.s.). Od tohoto roku stálá aktiva rostla, a v roce 2011 se dostala na částku 61 091 tis. Kč. Obr. 68 potvrzuje bilanční pravidlo, tedy že celková pasiva se v každém sledovaném roce rovnala celkovým aktivům. Vlastní kapitál v čase rostl, a sice z částky 28 661 tis. Kč v roce 2007 na částku 91 082 tis. Kč v roce 2011. Nejvíce využíval pivovar cizích zdrojů v roce 2007. Postupně se jejich stav snižoval, až na 77 125 tis. Kč v roce 2009. Od tohoto roku stav cizích zdrojů opět rostl. Vývoj vybraných položek výkazu zisku a ztráty je zobrazen na obr. 69. Za celé pětileté období pivovar vykazoval zisk, což je pozitivní. Kladné byly také částky provozního výsledku hospodaření. Nejvyšších celkových tržeb dosáhl pivovar roku 2008, a sice 234 681 tis. Kč, což bylo oproti předchozímu roku více o 7,3 % (viz příloha CD). Od tohoto roku celkové tržby postupně klesaly, až na 142 491 tis. Kč v roce 2011. Vertikální analýza Obr. 70 zobrazuje majetkovou strukturu pivovaru. Na první pohled je vidno, že v každém roce sledovaného období vázal pivovar ve svém majetku více aktiv oběžných, než stálých. To pro výrobní podniky není obvyklé (Růčková, 2010). Finanční struktura pivovaru je vyobrazena na obr. 71. Zde je evidentní, že pivovaru v čase rostl podíl vlastního kapitálu. V roce 2011 byl poměr 53,2 % vlastního kapitálu ku 46,7 % cizích zdrojů. Vyšší využití zdrojů vlastních než cizích, odpovídá tendencím výrobních podniků. Je však třeba mít na paměti, že vyšší využívání vlastních zdrojů snižuje oblast rentability, neboť použití vlastních zdrojů je nákladnější. Obr. 72 znázorňuje podíl provozního hospodářského výsledku a výsledku hospodaření za účetní období na celkových tržbách. Nejméně se tyto položky podílely na celkových tržbách v roce 2007, a to dohromady 4,8 %, a naopak nejvíce v roce 2010, a sice 24,8 %.

4.4.2


Analýza poměrových ukazatelů zahrnuje zhodnocení ukazatelů zadluženosti, likvidity, aktivity a rentability za celé sledované období.

Vlastní práce

55

Ukazatele zadluženosti Jak je vidno na obr. 73 pivovaru se během sledovaného období dařilo snižovat své zadlužení, a to z 68,6 % v roce 2007 na 44,6 % v roce 2011. Na této zadluženosti měla největší podíl zadluženost krátkodobá. Dlouhodobá zadluženost se po celou sledovanou dobu držela při zemi, a to průměrně okolo 6,2 % v každém roce. Na základě těchto výsledků mohli být věřitelé spokojeni, neboť měli stále větší jistotu, že jejich dluh bude splacen. Jak je doloženo v tab. 14, ukazatel míry samofinancování během sledovaného období vzrostl z 22,5 % na 53,2 %. To korespondovalo se zvyšujícím se stavem vlastního kapitálu a celkových aktiv. V roce 2011 tedy vlastníci pivovaru financovali celková aktiva více jak z poloviny. V tomto roce byl také dluh na vlastní kapitál nejnižší, a nedosahoval ani hodnoty 1. Nejvyšší dluh na vlastní kapitál měl pivovar v roce 2007, což souviselo i s nejnižší mírou samofinancování. V rámci ukazatele úrokového krytí si pivovar vedl velmi dobře. Vytvořený zisk před zdaněním převyšoval úrokové platby v roce 2008 dokonce 67,48 krát. V ostatních letech se pohyboval tento ukazatel nad optimální hodnotou 8, lze tedy říci, že v této oblasti byl pivovar bezproblémový. V roce 2007 byl pivovar podkapitalizován, hodnota tohoto ukazatele byla 0,60. Část stálých aktiv tedy byla vykryta krátkodobými závazky. V ostatních letech pivovar již dodržoval zlaté pravidlo financování. Ukazatele likvidity V této části je uvedeno, jak byl pivovar schopen hradit své krátkodobé závazky. Vývoj jednotlivých ukazatelů likvidity během sledovaného období je zaznamenán v obr. 74. Běžná likvidita se v prvních čtyřech sledovaných letech nacházela pod spodní hranicí optima, a v roce 2007 vykazovala hodnotu 0,83. Po celou tuto dobu měl podnik problémy se svou platební schopností. Pozitivním jevem ale bylo, že hodnota v čase rostla a v roce 2011 byla běžná likvidita 1,69 a nacházela se v doporučeném optimu. Pohotová likvidita se nacházela v optimálním rozmezí už od roku 2009 a stejně jako běžná likvidita měla rostoucí vývoj. Nízké hodnoty hotovostní likvidity říkají, že pivovar nebyl schopen z hotovostních prostředků v daném okamžiku uspokojit své věřitele.

Vlastní práce

56

Nejhůře byl na tom pivovar v tomto ohledu v roce 2010, kdy byla hotovostní likvidita rovna hodnotě 0,01. Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity informují o tom, jak podnik využívá své jednotlivé majetkové části. Vývoj obratu jednotlivých složek majetku je uveden na obr. 75 a doby obratu vybraných položek na obr. 76. Obrat celkových aktiv se v letech 2007–2009 pohyboval nad hodnotou 1 a lze říci, že pivovar využíval veškerá svá aktiva poměrně efektivně. V dalších letech byla tato hodnota menší než 1 a klesla až na 0,83 v roce 2011. Tento trend byl v těchto letech logický, vzhledem ke zvyšujícímu se stavu stálých aktiv a snižujícím se tržbám. Obrat zásob měl v čase kolísavou tendenci. Během roku 2010 byla položka zásob prodána a opětovně naskladněna 8,26 krát do roka. V ostatních letech byly obraty zásob nižší. V následujícím roce 2011 byla obrátkovost zásob nejnižší, a sice 6,02. To znamenalo, že v pivovaru byly zásoby vázány po nejdelší dobu 61 dní. Na základě dostupných dat lze dále konstatovat, že pivovaru se poměrně rychlým tempem snižovaly obraty pohledávek až do roku 2010. Tím pádem se prodlužovaly i dny, během kterých bylo inkaso peněž za tržby drženo v pohledávkách. Během let 2007–2010 se zvedl tento počet dní ze 42 na 212. V roce 2011 se obrat pohledávek zvýšil, ovšem úplně nepatrně. V tomto roce bylo podniku dluženo po 205 dní. Co se týče doby obratu závazků, nejdéle zůstávaly krátkodobé závazky pivovaru neuhrazeny v roce 2010, kdy pivovar po 174 dní využíval bezplatný obchodní úvěr. Nejlepší platební morálku měl v roce 2008, kdy splácel své dluhy po 122 dnech. Ukazatele rentability Ukazatele rentability zobrazují pozitivní, či negativní vliv řízení aktiv, financování firmy a likvidity na rentabilitu (Kislingerová, 2010). Vývoj vybraných ukazatelů za celé sledované období je zaznamenán na obr. 77. Nejvyšší výnosnost celkového vloženého kapitálu měl pivovar v roce 2008, vzhledem k tomu, že v tomto roce dosahoval nejvyššího čistého zisku 23 874 tis. Kč a výše celkových aktiv byla nižší než v následujících letech. V tomto roce přinesla 1 Kč vlože-

Vlastní práce

57

ná do celkového kapitálu 0,1824 Kč čistého zisku. Nejmenší výdělkovou schopnost měl pivovar v roce 2007, kdy ROA po zdanění byla 2,09 %. Ukazatel rentability vlastního kapitálu dosahoval nejvyšší hodnoty také v roce 2008, a sice 45,44 %. V tomto roce mohli být vlastníci, akcionáři či jiní investoři nadměrně spokojeni, neboť jejich 1 vložená Kč do vlastního kapitálu jim přinášela 0,4544 Kč čistého zisku. V letech 2009–2011 klesla hodnota tohoto ukazatele z 19,29 % na 11,90 %, nicméně pořád se jednalo o slušnou výnosnost vlastního kapitálu.

4.4.3


Výsledky jednotlivých indexů důvěryhodnosti podniku jsou zhodnoceny na základě hodnotící škály uvedené v tab. 1 pro IN 95, tab. 2 pro IN 99 a v tab. 3 pro IN 01. Index důvěryhodnosti Obr. 78 zobrazuje vývoj indexu IN 95, který pomocí agregovaných hodnot posuzuje finanční situaci pivovaru z pohledu věřitelů. Na základě dosažených výsledků lze konstatovat, že pivovar měl pevnou a stabilní finanční situaci za celé sledované pětileté období, jak v porovnání se svým odvětvím, tak celou ekonomikou. Pro vlastníky pivovaru bylo stěžejní, zda pivovar vytvářel ekonomickou přidanou hodnotu. To lze posoudit na základě výsledků indexu IN 99 (obr. 79). V roce 2008 patřil pivovar mezi nejlepší podniky vytvářející hodnotu. V roce 2009 už nešlo určit, zda podnik hodnotu vytváří, či ne, a spadal do kategorie průměrných podniků. V letech 2010 a 2011 už patřil pivovar mezi podniky, které spíše nevytvářely hodnotu. Na základě spojení obou předcházejících indexů lze tvrdit, že v průběhu let 2008–2011 podnik tvořil hodnotu, pouze v roce 2007 se nacházel v šedé zóně, jak dokládá obr. 80. Shrnutí Pivovaru Protivín, a.s. se během let 2007–2011 dařilo snižovat svou zadluženost. V roce 2011 bylo zadlužení pivovaru 44,6 % a vlastníci pivovaru tak financovali svá celková aktiva více jak z poloviny. Pivovar vykazoval slušné hodnoty úrokového krytí, a v roce 2008 pokrýval své úrokové platby 67,48 krát. Během sledovaného období se pivovar snažil zvyšovat svoji platební schopnost. Na základě těchto faktů by se dalo tvrdit, že

Vlastní práce

58

pivovar byl poměrně finančně stabilní. V rámci zhodnocení ukazatelů aktivity pivovar využíval veškerá svá aktiva poměrně efektivně. Rentabilita celkového vloženého kapitálu a vlastního kapitálu byla v převážné většině na dobré výši a v roce 2008 dosahovaly nejvyšších hodnot. V tomto roce mohli být vlastníci, akcionáři či jiní investoři nadměrně spokojeni, neboť jejich vklad byl zhodnocován 45,44 %. Pivovar také dosahoval za celé sledované období vždy zisku, a jeho vývoj lze na základě výše řečeného hodnotit pozitivně.

4.5 Mezipodnikové srovnání v rámci odvětví Z hlediska analýzy je odvětví skupina subjektů, které jsou si nějakým způsobem podobné, přičemž podobnost je určena provozovanými činnostmi z hlediska užití technologických postupů či z hlediska poskytovaných služeb apod. (Růčková, 2010) V této části vlastní práce je zhodnocen vývoj stavu základních položek skupiny aktiv, pasiv a výkazu zisku a ztráty (horizontální analýza) a majetková a finanční struktura (vertikální analýza) pivovarského odvětví v Jihočeském kraji za celé sledované období 2007–2011. Dále jsou na základě poměrových ukazatelů porovnávány výše analyzované pivovarnické subjekty s odvětvovým průměrem kraje, a to vždy v roce 2007 a 2011. V této části jsou pro zjednodušení uváděny následující zkratky pro jednotlivé pivovarnické subjekty: Regent (Bohemia Regent a.s.), BMP (Budějovický měšťanský pivovar a.s.), Dudák (DUDÁK – Měšťanský pivovar Strakonice, a.s.) a Platan (Pivovar Protivín, a.s.).

Vlastní práce

4.5.1

59


Horizontální analýza 800 000 600 000 400 000

684226 585517

561662

283362

312084

308921

386576

299885

264757

257414

235079

578430

567621

282185

261732

200 000 17662

16813

19502

16019

15465

0

2007

2008

2009

Stálá aktiva

Aktiva celkem

2010

2011

Oběžná aktiva

Ostatní aktiva

Vývoj stavu aktiv v odvětví za sledované období (v tis. Kč)

Obr. 3

Obr. 3 zobrazuje, jak se během sledovaného období vyvíjela celková aktiva a jejich vybrané dílčí položky v rámci pivovarského odvětví v kraji. V prvních čtyřech letech měla celková aktiva kolísavý charakter. Do roku 2011 vzrostla na nejvyšší částku 684 226 tis. Kč, což byl nárůst o 18,3 % oproti předchozímu roku (viz příloha CD). V každém roce převyšovala stálá aktiva svou vykazovanou částkou aktiva oběžná. Všechny dílčí skupiny aktiv nevykazovaly během sledovaného období velké výkyvy. Lze pouze zmínit rok 2011, kdy stálá aktiva vzrostla oproti předchozímu roku o 28,9 % (viz příloha CD), což se také odrazilo v již zmiňovaném nárůstu celkových aktiv. 800 000 600 000 400 000

684226 585517

561662 335045 224935

578430

567621

318156 310716 266146 250418

338832

412741 267358

234748

200 000 1682

0

2007 Pasiva celkem

Obr. 4

6487

1215

2008 Vlastní kapitál

2009

4850

2010

Cizí zdroje

4127

2011 Ostatní pasiva

Vývoj stavu pasiv v odvětví za sledované období (v tis. Kč)

Při pohledu na obr. 4 lze konstatovat, že v každém roce sledovaného období byl zachován princip bilanční rovnosti, tedy že celková pasiva se rovnala celkovým aktivům. Cizí zdroje krytí do roku 2009 klesaly až na částku 310 716 tis. Kč. Od tohoto roku jejich

Vlastní práce

60

stav narůstal, až na nejvyšší částku 412 741 tis. Kč v roce 2011. Během celého sledovaného období se cizí zdroje stále držely na vyšší úrovni než zdroje vlastní. Vývoj vlastního kapitálu v čase kolísal, avšak stejně jako zdroje cizí, vykazoval nejvyšší částku v roce 2011, a sice 267 358 tis. Kč. 660 000 550 000 440 000 330 000 220 000 110 000 0 -110 000

605138

517594

514896 470747

5102 -8299

2007 Tržby celkem

Obr. 5

609734

-7959 -12092

-2330 -15523

-387 -15434

2008

2009

2010

Provozní VH

-16526 -27002

2011

VH za účetní období

Vývoj stavu položek výkazu zisku a ztráty v odvětví za sledované období (v tis. Kč)

Z obr. 5 je patrné, že vývoj celkových tržeb v pivovarském odvětví v kraji měl charakter sinusoidy. Nejvyšších celkových tržeb bylo dosaženo v roce 2008, a sice 609 734 tis. Kč. Naopak nejnižší tržby za pivovarskou činnost byly v částce 470 747 tis. Kč vykázány v roce 2011. Zde stojí za povšimnutí také vývoj provozního hospodářského výsledku a výsledku hospodaření za účetní období. Za celé sledované období byla pivovarská činnost v kraji ztrátová. Obecně se dá říci, že nejhorší stav nastal v roce 2011, kdy byly vykázány jak nejnižší celkové tržby, tak nejvyšší ztráta, a to - 27 002 tis. Kč, na které se podílela i záporná hodnota provozního VH. Vertikální analýza 100% 75%

3,1%

2,7%

3,4%

2,9%

2,3%

41,9%

44,0%

46,6%

45,2%

41,2%

55,0%

53,3%

49,9%

51,8%

56,5%

50% 25% 0% 2007 Stálá aktiva

Obr. 6

2008

2009

Oběžná aktiva

2010

2011

Ostatní aktiva

Vertikální analýza aktiv v odvětví za sledované období

Vlastní práce

61

Obr. 6 znázorňuje majetkovou strukturu v odvětví v kraji. V každém sledovaném roce bylo větší zastoupení stálých aktiv, než aktiv oběžných. Taková majetková struktura odpovídá výrobním podnikům, u kterých se preferuje majetková struktura přikloněná ke stálým aktivům, neboť jejich výrobní program je náročnější na majetkové zabezpečení. Navíc investice do dlouhodobých aktiv je výnosnější z hlediska rentability. (Růčková, 2010) Podíl stálých aktiv klesal do roku 2009, nicméně v dalších letech opět narůstal, což byl pozitivní jev. V roce 2011 se stálá aktiva podílela na majetkové struktuře z 56,5 %. Druhý největší podíl na majetkové struktuře měla oběžná aktiva, která jsou nezbytně nutná k zajištění likvidity. Ostatní aktiva se podílela na majetku v průměru 2,9 %. 100% 75%

0,3%

0,2%

1,1%

0,8%

0,6%

59,7%

54,3%

54,7%

58,6%

60,3%

40,0%

45,5%

44,1%

40,6%

39,1%

50% 25% 0% 2007

2008

Vlastní kapitál

Obr. 7

2009 Cizí zdroje

2010

2011

Ostatní pasiva

Vertikální analýza pasiv v odvětví za sledované období

V pivovarském odvětví v kraji bylo k financování využíváno více cizích zdrojů, jak je evidentní z obr. 7. Financováno z cizích zdrojů bylo v každém roce více jak z 54 %. V rámci cizích zdrojů bylo více využíváno zdrojů krátkodobých než dlouhodobých, jak již vyplývá z vyšší krátkodobé zadluženosti všech analyzovaných pivovarnických subjektů. Financování z krátkodobých cizích zdrojů je sice výhodnější, nicméně také rizikovější, vzhledem k tomu, že může nastat situace, že finanční prostředky nebudou k dispozici (Růčková, 2010). Významný podíl na celkových pasivech měl také vlastní kapitál. Nejvíce bylo financováno z vlastních zdrojů v roce 2008, a sice ze 45,5 %.

Vlastní práce

2% 0% -2% -4% -6% -8% -10%

62

0,8%

-1,4%

-1,3% -2,0%

-0,5% -3,0%

-0,1% -3,0%

-3,5% -5,7%

2007

2008

Provozní HV

Obr. 8

2009

2010

2011


Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty v odvětví za sledované období

Procentní zastoupení vybraných položek výkazu zisku a ztráty na celkových tržbách zobrazuje obr. 8. Vyjádřené podíly provozního hospodářského výsledku a výsledku hospodaření za účetní období korespondují s jejich vývojem uvedeným výše. Výsledné hodnoty říkají, z kolika procent tyto položky snižovaly celkové tržby. Nejhorší stav byl zaznamenán v roce 2011, kdy nejenže byly nejnižší celkové tržby, ale také nejvyšší ztráta (viz obr. 5).

4.5.2


Ukazatele zadluženosti Celková zadluženost v pivovarském odvětví v kraji se během sledovaného období pohybovala od 50 % do 60 %, což lze považovat za optimální úroveň zadlužení. V roce 2007 bylo celkové zadlužení ve výši 54,8 % a v roce 2011 to bylo 59,5 %. Na zadluženosti se v každém roce v daleko větší míře podílela zadluženost krátkodobá než dlouhodobá. V roce 2007 byla krátkodobá zadluženost 52,0 % a v roce 2011 52,1 %. Dále byla v roce 2007 celková aktiva financována vlastními zdroji ze 40,0 %, a v roce 2011 z 39,1 %. Vývoj všech ukazatelů zadluženosti během celého období je uveden v příloze CD. Ve srovnání s tímto odvětvovým průměrem kraje lze zaznamenat dva extrémy. Prvním byl Dudák, který byl za celé sledované období nejméně zadlužený a vykazoval tak vysoké míry samofinancování. Jeho celková zadluženost byla v letech 2007 a 2011 15,6 % a 13,1 %. Na těchto hodnotách se podílela krátkodobá zadluženost 12,1 %

Vlastní práce

63

a 7,8 % a dlouhodobá zadluženost 3,5 % a 5,3 %. Míra samofinancování dosahovala v těchto letech 83,9 % a 85,9 %. Názorně jsou tyto změny zobrazeny na obr. 9. Rok 2007

Celková zadluženost

Míra samofinancov ání

100% 80% 60% 40% 20% 0%

Rok 2011 Celková zadluženost

Dlouhodobá zadluženost

Míra samofinanco vání

Obr. 9


Krátkodobá zadluženost

Krátkodobá zadluženost Odvětvový průměr

100% 80% 60% 40% 20% 0%

Dudák

Odvětvový průměr

Dudák

Ukazatele zadluženosti Dudáku vzhledem k odvětvovému průměru v kraji, roky 2007 a 2011

Druhým extrémem byl BMP, jehož celková zadluženost vzrostla během pěti let z 54,7 % na 92,9 %. Výraznější podíl na tomto nárůstu měla krátkodobá zadluženost, která vzrostla z 52,2 % na 84,5 %. Nárůst zadluženosti se projevil v míře samofinancování, která klesla ze 45,2 % na 7,1 %. Tyto změny jsou zobrazeny na obr. 10. Rok 2007


100% 80% 60% 40% 20% 0%


Obr. 10


Rok 2011



BMP


100% 80% 60% 40% 20% 0%



BMP

Ukazatele zadluženosti BMP vzhledem k odvětvovému průměru v kraji v letech 2007 a 2011

Platanu se během celého sledovaného období dařilo snižovat své zadlužení, a to z 68,6 % v roce 2007 na 44,6 % v roce 2011. V roce 2011 se tak jeho míra zadlužení nacházela pod mírou zadlužení celého odvětví. Míra samofinancování přirozeně vykazovala opačný trend. Z 22,5 % v roce 2007 vzrostla na 53,2 % v roce 2011 a nacházela se tak na konci sledovaného období nad odvětvovým průměrem. Grafické zobrazení těchto změn je uvedeno na obr. 11.

Vlastní práce

64

Rok 2007


100% 80% 60% 40% 20% 0%


Obr. 11

Rok 2011





100% 80% 60% 40% 20% 0%



Platan

Platan

Ukazatele zadluženosti Platanu vzhledem k odvětvovému průměru v kraji, roky 2007 a 2011

Celková zadluženost Regentu se v letech 2007 a 2011 nacházela se svými 67,0 % a 71,2 % nad úrovní odvětvového průměru v kraji. Pivovar vykazoval zejména krátkodobou zadluženost. Dokonce v roce 2007 se na celkové zadluženosti podílela jen zadluženost krátkodobá. Míra samofinancování se v obou sledovaných letech nacházela pod tímto průměrem. Grafické zobrazení těchto změn je uvedeno na obr. 12. Rok 2007

Rok 2011




100% 80% 60% 40% 20% 0%



Obr. 12

Regent


100% 80% 60% 40% 20% 0%



Regent

Ukazatele zadluženosti Regentu vzhledem k odvětvovému průměru v kraji, roky 2007 a 2011

Ukazatele likvidity Ukazatele likvidity, vypočítané pro celé odvětví v kraji, nevypovídají o dobré platební schopnosti. Výsledné hodnoty běžné, pohotové a hotovostní likvidity se za celé sledované období nacházely pod svým doporučeným optimem. V letech 2007 a 2011 vykazovala běžná likvidita hodnoty 0,81 a 0,79, pohotová likvidita 0,50 a 0,56 a hotovostní 0,08 a 0,07. (viz příloha CD)

Vlastní práce

65

Jak již bylo řečeno, platební schopnost Dudáku byla velmi slušná. Všechny výsledné hodnoty tří kategorií likvidity se nacházely za celé sledované období jak nad odvětvovým průměrem, tak i nad doporučeným optimem. Navíc v roce 2011 byly hodnoty u všech kategorií likvidity vyšší, než v roce 2007. Nicméně nadměrná likvidita měla negativní dopad na rentabilitu pivovaru, neboť oběžná aktiva představují neefektivní vázanost finančních prostředků. Hodnoty všech tří kategorií likvidity za roky 2007 a 2011 jsou zobrazeny na obr. 13. Rok 2007

Rok 2011

Běžná likvidita

Běžná likvidita 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0

5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0

Hotovostní likvidita

Pohotová likvidita


Obr. 13


Dudák

Pohotová likvidita


Dudák

Ukazatele likvidity Dudáku vzhledem k odvětovému průměru v kraji v letech 2007 a 2011

Naopak BMP měl se svojí platební schopností značené problémy. Hodnoty všech tří kategorií likvidity se nacházely v roce 2007 jak pod odvětovým průměrem kraje, tak i pod doporučeným optimem. Problémy s touto schopností se v roce 2011 ještě prohloubily, kdy běžná likvidita klesla z 0,75 na 0,31, pohotová z 0,39 na 0,14 a hotovostní z 0,04 na 0,02. Toto tvzení dokládá obr. 14. Rok 2007

Běžná likvidita

Rok 2011

Běžná likvidita

1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 0,0

1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 0,0

Hotovostní likvidita Odvětvový průměr

Obr. 14

Pohotová likvidita BMP


Pohotová likvidita BMP

Ukazatele likvidity BMP vzhledem k odvětvovému průměru v kraji v letech 2007 a 2011

Vlastní práce

66

Ani platební schopnost Regentu nebyla nikterak slavná. Za celé sledované období se hodnoty všech tří kategorií likvidity nacházely pod doporučeným optimem. Pivovar měl se svou platební schopností značné problémy. Běžnou likviditu se pivovaru podařilo zvýšit z 0,56 v roce 2007 na hranici odvětvového průměru 0,79 v roce 2011. Pohotová likvidita se nacházela v roce 2007 na hranici odvětvového průměru 0,50 a v roce 2011 se pivovaru podařilo tuto hranici převýšit o 0,12. Hotovostní likvidita se v každém roce nacházela pod hranicí odvětvového průměru. Tento vývoj je zobrazen na obr. 15. Rok 2007

Běžná likvidita

Rok 2011

Běžná likvidita

1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 0,0

1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 0,0


Pohotová likvidita


Obr. 15


Pohotová likvidita


Regent

Regent

Ukazatele likvidity Regentu vzhledem k odvětvovému průměru v kraji v letech 2007 a 2011

V případě Platanu je vidno na obr. 16 spíše zlepšení platební schopnosti. Běžná likvidita se zvýšila z 0,83 na 1,69 a u pohotové likvidity je vidět posun z 0,48 na 1,32. V případě hotovostní likvidity nastalo zhoršení, i tak se ale tato hodnota v roce 2011 nachází nad odvětvovým průměrem. Rok 2007

Běžná likvidita

2,0

2,0

1,5

1,5

1,0

1,0

0,5

0,5

0,0

0,0

Hotovostní likvidita Odvětový průměr

Obr. 16

Rok 2011

Běžná likvidita

Pohotová likvidita Platan


Pohotová likvidita Platan

Ukazatele likvidity Platanu vzhledem k odvětvovému průměru v kraji v letech 2007 a 2011

Vlastní práce

67

Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity jsou využívány zejména pro řízení aktiv. V té nejkomplexnější podobě se v nich odráží fakt, kolik aktiv bylo potřeba k zajištění celkového objemu tržeb. (Kislingerová, 2010) Konkrétní hodnoty obratu celkových aktiv, dlouhodobého hmotného majetku, zásob, pohledávek a závazků za odvětví v kraji během celého sledovaného období jsou uvedeny v příloze CD. Zde jsou také uvedeny doby obratu vybraných ukazatelů. Obrat celkových aktiv v čase klesal, a dostal se z hodnoty 1,08 v roce 2007 na 0,69 v roce 2011. Na základě těchto nižších hodnot lze konstatovat, že v odvětví v kraji nebylo efektivně využíváno majetku. Ukazatel obratu dlouhodobého hmotného majetku měří efektivnost a intenzitu využívání budov, stojů, zařízení atd. Bývá také označován jako produktivnost fixních aktiv. Jestliže jeho hodnota v čase klesá, tak se zvyšují jeho fixní náklady a podnik se tak stává více citlivým na případný pokles tržeb. Je-li vykazovaná hodnota nižší, než je odvětvový průměr, značí tak nízké využití tohoto druhu majetku a je upozorněním pro výrobu, aby zvýšila využití výrobních kapacit. (Kislingerová, 2010; Živělová, 2007) Za celé sledované období hodnota tohoto ukazatele klesala. V roce 2007 vykazovala 2,38 a v roce 2011 už jen 1,46. Stejný klesající trend v odvětví v kraji vykazoval také ukazatel obratu zásob. V roce 2007 se zásoby obrátily v tržbách 6,83 krát, zatímco v roce 2011 to bylo 5,60 krát. Tím se také prodlužovala doba jejich obratu, a to z 53 dní na 65 dní. V rámci odvětví v kraji také klesal obrat pohledávek, a to z 5,16 (2007) na 2,93 (2011), což neznačilo nic pozitivního. Prodlužovaly se doby inkasa těchto pohledávek, a sice ze 71 dní v roce 2007 na 125 dní v roce 2011. V rámci odvětví bylo tedy pivovarům dluženo stále delší dobu. S tímto ukazatelem úzce souvisí také ukazatel obratu závazků. Hodnoty tohoto ukazatele v čase spíše klesaly, a to z 2,07 (2007) na 1,32 (2011). S tímto trendem se také prodlužovaly dny, kdy zůstávaly krátkodobé závazky neuhrazeny. Ze 176 dní v roce 2007 nastalo zhoršení o celých 100 dní v roce 2011. Pozitivně však lze hodnotit fakt, že doba obratu závazků byla v každém roce delší, než doba obratu pohledávek, tudíž v odvětví nebyla narušena finanční rovnováha (Růčková, 2010).

Vlastní práce

68

Při pohledu na obr. 17, zobrazující obrátkovost jednotlivých položek aktiv v Regentu, je nejvíce znatelný rozdíl u obratu zásob, který klesl z 17,89 obrátek v roce 2007 na 7,89 obrátek v roce 2011. V obou letech se ale držel nad hranicí odvětvového průměru v kraji. Z toho vyplývá, že pivovar neměl zbytečné nelikvidní zásoby, které by vyžadovaly nadbytečné financování (Živělová, 2007). S touto změnou tedy také souviselo prodloužení doby, po kterou byly zásoby vázány v pivovaru do doby jejich spotřeby či prodeje, a to z 20 dní na 46 dní (viz příloha CD). Hodnoty ostatních ukazatelů aktivity se pohybovaly v těchto letech okolo odvětvového průměru kraje a nevykazovaly velké výkyvy. Rok 2011

Rok 2007 Obrat CA

Obrat závazků

20,0 16,0 12,0 8,0 4,0 0,0

Obrat pohledávek Odvětvový průměr

Obr. 17

Obrat CA

Obrat DHM

Obrat zásob Regent

Obrat závazků

20,0 16,0 12,0 8,0 4,0 0,0


Obrat DHM

Obrat zásob Regent

Ukazatele aktivity Regentu vzhledem k odvětvovému průměru v kraji v letech 2007 a 2011

U BMP se nacházely všechny hodnoty obrátkovosti jednotlivých položek aktiv v roce 2007 pod odvětvovým průměrem v kraji. Znamenalo to tedy, že pivovar měl nadbytečný stav zásob, ve srovnání s odvětvovým průměrem v kraji inkasoval své pohledávky po delší době, déle dlužil svým věřitelům atd. V roce 2011 se tento stav výrazně nezměnil a všechny hodnoty ukazatelů zůstaly pod hranicí odvětvového průměru v kraji, až na obrat pohledávek, který se nacházel se svou hodnotou 5,2 nad hranicí odvětvového průměru v kraji. Avšak na tento posun neměl takový vliv zvýšení obrátkovosti pohledávek pivovaru, nýbrž velký pokles obrátkovosti pohledávek v rámci odvětví v kraji, který klesl z již zmiňovaných 5,16 na 2,93. Tento fakt dokládá obr. 18.

Vlastní práce

69

Rok 2007

Rok 2011 Obrat CA

Obrat CA

Obrat závazků

8,0

8,0

6,0

6,0

4,0 2,0

Obrat DHM

Obrat závazků

Obrat zásob


2,0

Obrat DHM

0,0

0,0

Obrat pohledávek

4,0

Obrat pohledávek

Obrat zásob


BMP

BMP

Ukazatele aktivity BMP vzhledem k odvětvovému průměru v kraji v letech 2007 a 2011

Obr. 18

V případě Dudáku lze nejvýraznější změnu zaznamenat u obratu pohledávek, který klesl z 11,01 obrátek v roce 2007 na 7,24 obrátek v roce 2011. Oproti roku 2007 tak bylo pivovaru dluženo o 17 dní déle, a sice 50 dní. I tak byl na tom Dudák v porovnání s odvětvovým průměrem dobře. Dále lze zmínit zvýšení obrátkovosti zásob, a to z 6,32 na 8,12 a v roce 2011 tak převyšoval hranici odvětvového průměru v kraji, což lze považovat za pozitivní změnu. Tyto změny jsou zobrazeny na obr. 19. Rok 2011

Rok 2007

Obrat CA

Obrat CA 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0

Obrat závazků


Obr. 19

Obrat DHM

Obrat zásob Dudák

12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0

Obrat závazků


Obrat DHM

Obrat zásob Dudák

Ukazatele aktivity Dudáku vzhledem k odvětvovému průměru v kraji v letech 2007 a 2011

Ukazatele aktivity Platanu vyjadřující počet obratů jednotlivých položek aktiv vykazovaly v roce 2007 ve všech případech vyšší hodnoty, jak hodnoty odvětvového průměru v kraji (viz příloha CD). Nejvýraznější změnu zaznamenaly pohledávky, jejichž obrátkovost klesla z 8,67 na 1,78. Jak dokládá obr. 20, zhoršila se tedy platební morálka od-

Vlastní práce

70

běratelů, a tím se snížila finanční jistota z hlediska návratnosti finančních prostředků pivovaru. Doba inkasa pohledávek se prodloužila ze 42 dní (2007) na 205 dní (2011). Rok 2007

Rok 2011

Doba obratu zásob

Doba obratu zásob

280

210

140

140

70

70

0

0

Doba obratu závazků


Obr. 20

280

210

Doba obratu pohledávek

Platan

Doba obratu závazků



Platan

Ukazatele aktivity Platanu vzhledem k odvětvovému průměru v kraji v letech 2007 a 2011.

Ukazatele rentability Ukazatele rentability zahrnují kombinovaný vliv ukazatelů zadluženosti, likvidity a aktivity na výsledek hospodaření podniku (Živělová, 2007). Ukazatele rentability vycházející ze souhrnné analýzy vypovídají o tom, nakolik bylo v rámci odvětví v kraji hospodaření ziskové či ztrátové. Pro vyjádření rentability celkového vloženého kapitálu (ROA) byla použita nezdaněná verze, dále byly porovnávány ukazatele rentability vlastního kapitálu (ROE) a rentability dlouhodobě investovaného kapitálu (ROCE). Ze souhrnné analýzy vyplynulo, že pivovarské odvětví v Jihočeském kraji bylo v letech 2007–2011 ztrátové. Tento fakt se také odrazil v ukazatelích rentability (viz příloha CD). Na základě dosažených výsledků lze konstatovat, že celkový vložený kapitál byl v odvětví v kraji zhodnocován první dva roky velmi nízkým procentem, a po zbytek sledovaného období se dostal až do záporných hodnot. V roce 2007 byla výnosnost ROA před zdaněním 0,41 % a v roce 2011 to bylo - 2,55 %. Kladná hodnota ROA před zdaněním v roce 2007 a 2007 byla dána vyšším stavem nákladových úroků. Při pohledu na výsledné hodnoty ukazatele rentability vlastního kapitálu (ROE) je hned jasné, že v Jihočeském kraji bylo pivovarské odvětví investičně nepřitažlivé. V roce 2007 byl ukazatel ROE - 3,69 % a v roce 2011 - 10,10 %. Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu byla v roce 2007 - 1,26 % a v roce 2011 - 6,93 %.

Vlastní práce

71

Pivovar Regent společně s pivovarem Platan dosáhl v každém roce zisku. To se odrazilo i ve výsledných hodnotách ukazatelů rentability. V letech 2007 a 2011 vykazoval ukazatel ROA před zdaněním 2,01 % a 1,39 %, ROE 5,36 % a 0,37 % a ROCE 9,03 % a 2,59 %. I když nebyly výsledné hodnoty nikterak výborné, pohybovaly se v každém roce nad hodnotami odvětvového průměru, což lze hodnotit jednoznačně pozitivně. Změny ukazatelů rentability jsou uvedeny na obr. 21. Rok 2007

ROA (před zdaněním)

Rok 2011


12% 8% 4% 0% -4% -8% -12%

12% 8% 4% 0% -4% -8% -12%

ROCE Odvětvový průměr

Obr. 21

ROE Regent

ROCE Odvětvový průměr

ROE Regent

Ukazatele rentability Regentu vzhledem k odvětvovému průměru v kraji v letech 2007 a 2011

Jak již bylo naznačeno, oproti odvětvovému průměru zastával dobrou pozici také Platan. Ve srovnání s ostatními pivovary byl na tom v rámci rentability nejlépe. V průběhu celého sledovaného období dosahovaly ukazatele rentability vysokých hodnot. V roce 2007 byla hodnota ukazatele ROA před zdaněním 5,11 %, ROE 2,09 % a ROCE 7,35 %. Rok 2011 znamenal pro pivovar posun k lepšímu. ROA před zdaněním dosahoval výše 8,34 %, ROE 11,90 % a ROCE 11,02 %. V porovnání s odvětvovým průměrem v kraji lze tvrdit, že pivovar byl velmi úspěšný při dosahování svých podnikových cílů, jak dokládá obr. 22.

Vlastní práce

Rok 2007

72


Rok 2011

12% 8% 4% 0% -4% -8% -12%

ROCE

Obr. 22

12% 8% 4% 0% -4% -8% -12%

ROE Odvětvový průměr


ROCE


Platan

Platan

Ukazatele rentability Platanu vzhledem k odvětvovému průměru v kraji v letech 2007 a 2011

V případě Dudáku byly možné dopady vyšší úrovně ukazatelů likvidity na rentabilitu již avizovány. Rentabilita celkového vloženého kapitálu klesla z 0,68 % v roce 2007 na 0,40 % v roce 2011. Rentabilita vlastního kapitálu se snížila z 0,85 % na 0,22 %. Vlastní kapitál tedy nebyl zhodnocován úměrně vzhledem k postoupenému riziku. Dlouhodobě investovaný kapitál byl rentabilní z 0,82 % v roce 2007, a z 0,21 % v roce 2011. Avšak tyto hodnoty se pohybovaly vždy nad odvětvovým průměrem, lze tedy říci, že Dudák stále patřil k těm lepším v kraji. Uvedené změny rentability jsou zobrazeny na obr. 23. Rok 2007


Rok 2011

4%

ROA (před zdaněním) 4%

0% 0% -4% -4% -8% -8% -12% -12%

ROCE

ROE


Obr. 23

Dudák

ROCE

ROE


Dudák

Ukazatele rentability Dudáku vzhledem k odvětvovému průměru v kraji v letech 2007 a 2011

Jak dokládá obr. 24, nejhůře na tom byl BMP. Jeho rentabilita byla poznamenaná v každém roce vykázanou ztrátou a výsledné hodnoty tedy říkají, nakolik byl BMP nevýdělečný. V roce 2011 nastalo oproti roku 2007 u každého ukazatele zhoršení. Ukaza-

Vlastní práce

73

tel ROA před zdaněním klesl z - 3,30 % na - 13,44 %, ROE z - 12,46 % na - 212,65 % a ROCE z - 8,08 % na - 88,81 %. BMP se tedy v rámci své rentability nacházel hluboko pod úrovní odvětvového průměru, který už tak nebyl nikterak dobrý. Rok 2007

Rok 2011



60%

0%

-60%

-60%

-120%

-120%

-180%

-180%

-240%

-240%

ROCE


Obr. 24

60%

0%

BMP

ROCE


BMP

Ukazatele rentability BMP vzhledem k odvětvovému průměru v kraji v letech 2007 a 2011

Shrnutí Tab. 10 Přehled výsledných hodnot poměrových ukazatelů jednotlivých pivovarnických subjektů v porovnání s odvětvovým průměrem v letech 2007 a 2011

Regent BMP 2007 2011 2007 2011 Celková zadluženost 67,0% 71,2% 54,7% 92,9% Dlouhodobá 0,0% 9,1% 2,5% 8,4% Krátkodobá 67,0% 62,2% 52,2% 84,5% Míra samofinancování 19,7% 24,7% 45,2% 7,1% Dluh na VK 3 2/5 2 8/9 1 1/5 13 Úrokové krytí 2,11 1,43 -1,41 -7,71 Podkapitalizování 0,33 0,67 0,80 0,21 Běžná likvidita 0,56 0,79 0,75 0,31 Pohotová likvidita 0,50 0,62 0,39 0,14 Hotovostní likvidita 0,00 0,01 0,04 0,02 Obrat CA 0,73 0,85 0,91 0,55 Obrat DHM 3,90 2,30 1,55 0,99 Obraz zásob 17,89 7,89 4,93 3,77 Doba obratu zásob 20 46 74 97 Obrat pohledávek 2,20 2,26 4,92 5,20 Doba obr. pohledávek 166 162 74 70 Obrat závazků 1,09 1,36 1,75 0,65 Doba obratu závazků 334 268 209 565 ROA (před zdaněním) 2,01% 1,39% -3,30% -13,44% ROE 5,36% 0,37% -12,46% -212,7% ROCE 9,03% 2,59% -8,08% -88,81%

Dudák 2007 2011 15,6% 13,1% 3,5% 5,3% 12,1% 7,8% 83,9% 85,9% 1/5 1/7 − − 1,90 1,61 3,32 4,48 1,93 3,45 0,58 1,37 1,07 0,65 2,31 1,15 6,32 8,12 58 45 11,01 7,24 33 50 8,80 8,33 41 44 0,68% 0,40% 0,85% 0,22% 0,82% 0,21%

Platan 2007 2011 68,6% 44,6% 5,9% 7,1% 62,7% 37,5% 22,5% 53,2% 3 5/6 13,84 21,98 0,60 1,69 0,83 1,69 0,48 1,32 0,16 0,08 1,72 0,83 3,65 2,48 7,84 6,02 47 61 8,67 1,78 42 205 2,74 2,22 133 164 5,11% 8,34% 8,04% 11,90% 7,35% 11,02%

Vlastní práce

74

Tab. 10 podává jasný a stručný přehled o tom, zda se výsledné hodnoty jednotlivých poměrových ukazatelů pivovarnických subjektů v daných letech nachází nad (zelená barva) či pod (červená barva) hranicí odvětvového průměru v daném kraji. Je však třeba dávat pozor při interpretaci některých poměrových ukazatelů. Ne vždy značí červená barva negativní stav. Příkladem může být například ukazatel zadluženosti či míra samofinancování. V případě ukazatelů zadluženosti mohou být ovšem varovné výsledné hodnoty celkové zadluženosti Dudáku či dlouhodobé zadluženosti Regentu. Zde jsou hodnoty poměrně nízké. Dalším příkladem může být ukazatel doby obratu pohledávek. Obecně je pro podnik přínosnější, když jsou tyto hodnoty nižší, neboť značí, po jakou dobu je inkaso peněz za tržby drženo v pohledávkách. V neposlední řadě je třeba také upozornit na skupinu ukazatelů likvidity. Nejideálnější stav je, když se tyto hodnoty drží ve svém optimu.

Shrnutí a závěr

75

5 Shrnutí a závěr Cílem této bakalářské práce bylo analyzovat odvětví pivovarnictví v Jihočeském kraji v letech 2007–2011. Na základě informací, dostupných z účetních výkazů, byly nejprve zpracovány finanční analýzy jednotlivých pivovarnických subjektů a následně byla zhodnocena jejich finanční situace. Dále byla provedena souhrnná finanční analýza, která byla podkladem pro následné porovnávání jednotlivých pivovarnických subjektů v rámci odvětví v daném kraji. Zhodnocení a posouzení finanční situace bylo provedeno na základě: 

analýzy absolutních ukazatelů



analýzy poměrových ukazatelů



predikce finanční tísně podniku

Získané výsledky byly doplněny o komentář nezbytný pro správnou interpretaci a stanovená tvrzení byla graficky doložena. Pomocí analýzy absolutních ukazatelů bylo zjištěno, že celková aktiva v rámci pivovarského odvětví v kraji měla kolísavý charakter vývoje. Nejvyššího majetkového zabezpečení bylo dosaženo v roce 2011, a to částkou 648 226 tis. Kč. Na celkových aktivech měla ve všech letech vyšší podíl stálá aktiva, než aktiva oběžná, což je přirozený jev pro výrobní podniky a tedy i odvětví. Majetková struktura přikloněná více ke stálým aktivům je preferována právě kvůli náročnějšímu výrobnímu programu pivovarů. Celková pasiva kopírovala vývoj celkových aktiv. Na celkových pasivech se ve všech letech podílely více cizí zdroje než vlastní kapitál. Financováno z cizích zdrojů bylo v každém roce více jak z 54 %. V daném odvětví v kraji se tedy využívaly více cizí finanční zdroje, o kterých se dá tvrdit, že jsou levnější. Důvodem tohoto tvrzení je fakt, že úrok placený z použití těchto zdrojů lze zahrnout do daňově uznatelných nákladů a úroková míra je potom díky daňové úspoře nižší. V rámci cizích zdrojů bylo více využíváno zdrojů krátkodobých, než dlouhodobých. Financování z krátkodobých cizích zdrojů je sice výhodnější, ale také rizikovější, neboť může nastat situace, že finanční

Shrnutí a závěr

76

prostředky nebudou k dispozici. Nicméně se dá říci, že finanční struktura odvětví v daném kraji byla poměrně vyvážená. Dále lze tvrdit, že vývoj celkových tržeb v pivovarském odvětví v kraji měl charakter sinusoidy. Celkové tržby jsou dané součtem tržeb za prodej zboží a tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb. Nejvyšších celkových tržeb bylo dosaženo v roce 2008, a to částkou 609 734 tis. Kč. V ostatních letech byly vykazované hodnoty celkových tržeb nižší. Za celé sledované období byla pivovarská činnost v Jihočeském kraji ztrátová. Nelze ale zapomínat na to, že z analyzovaných pivovarnických subjektů, na kterých stanovení odvětvového průměru stálo, byl vyloučen jeden z nejúspěšnějších potravinářských podniků v České republice – pivovar Budějovický Budvar, n.p., který by pravděpodobně významně data změnil. Obecně se dá říci, že nejhorší stav nastal v roce 2011, kdy byly vykázány jak nejnižší celkové tržby, tak nejvyšší ztráta, a to 470 747 tis. Kč a - 27 002 tis. Kč. Analýza poměrových ukazatelů, založená na ukazatelích zadluženosti, likvidity, aktivity a rentability odhalila, že celková zadluženost v pivovarském odvětví v kraji se během celého sledovaného období pohybovala mezi 50 % až 60 %. Takovou úroveň zadlužení lze považovat za optimální. Na zadluženosti se v každém roce v daleko větší míře podílela zadluženost krátkodobá než dlouhodobá. Celková aktiva byla financována v rámci odvětví průměrně ze 42 % penězi vlastníků, jak dokládá ukazatel míry samofinancování. Ukazatel dluhu na vlastní kapitál rostl s růstem podílu závazků ve finanční struktuře pivovarů a během sledovaného období se hodnota tohoto ukazatele pohybovala mezi 1,16 až 1,52. Ukazatel úrokového krytí byl v prvních dvou letech v kladných hodnotách, nicméně tyto hodnoty byly kriticky nízké. Vzhledem k tomu, že odvětví bylo v daném období ztrátové, podepsal se na kladných hodnotách tohoto ukazatele jen vyšší stav nákladových úroků. V ostatních letech se ukazatel úrokového krytí dostal do záporných čísel, a poskytoval tak informaci, kolikrát ztráta nepokryla úrokové platby. Dluhové zatížení pro odvětví bylo tedy neúnosné. Z výsledných hodnot ukazatele podkapitalizování lze vyvodit, že v odvětví bylo správně financováno pouze v roce 2009, jelikož hodnota v tomto roce převyšovala 1. V ostatních letech nebylo dodržováno zlaté pravidlo financování, nicméně zjištěné hod-

Shrnutí a závěr

77

noty se hranici 1 alespoň přibližovaly. Fakt špatného financování bylo možné usuzovat už z vyššího poměru stálých aktiv na celkovém majetku a krátkodobé zadluženosti na celkové zadluženosti. Ukazatele likvidity, vypočítané pro celé odvětví v kraji, nevypovídají o dobré platební schopnosti. Výsledné hodnoty běžné, pohotové a hotovostní likvidity se za celé sledované období nacházely pod svým doporučeným optimem. Ze získaných výsledků dále vyplynulo, že obrat celkových aktiv v čase klesal a v roce 2009 se dostal pod hranici 1. Na základě těchto nižších hodnot lze konstatovat, že v pivovarském odvětví v kraji nebylo efektivně využíváno majetku, jelikož jeho stav byl vzhledem k tržbám nadměrný. Dále bylo při podrobnějším zkoumání jednotlivých položek celkových aktiv zjištěno, že obrat dlouhodobého hmotného majetku v čase klesal. Zvyšovaly se fixní náklady a odvětví se stávalo citlivějším na případný pokles tržeb. Stejný klesající trend vykazoval také ukazatel obratu zásob. Nejnižší obrátkovost zásob byla zaznamenána v roce 2011, a to 5,60. Dále klesal také obrat pohledávek, což neznačilo nic pozitivního. Prodlužovaly se tak doby inkasa krátkodobých pohledávek, a sice na konečný počet 125 dní v roce 2011. V rámci odvětví bylo tedy pivovarům dluženo stále delší dobu. V neposlední řadě je třeba zmínit ukazatel obratu závazků, jehož hodnoty v čase spíše klesaly. S tímto trendem se také prodlužovaly dny, kdy zůstávaly krátkodobé závazky neuhrazeny. Pozitivně však lze hodnotit fakt, že doba obratu závazků byla v každém roce delší, než doba obratu pohledávek, tudíž v odvětví nebyla narušena finanční rovnováha. Ukazatele rentability zahrnují kombinovaný vliv ukazatelů zadluženosti, likvidity a aktivity na výsledek hospodaření podniku. Už z výše řečeného je patrné, že výsledné hodnoty rentability nebudou nikterak ohromující. V ukazatelích rentability se zajisté odrazil i fakt, že pivovarská činnost v daném kraji byla v každém roce ztrátová. Celkový vložený kapitál byl zhodnocován v roce 2007 a 2008 velmi nízkým procentem, a po zbytek sledovaného období se dostal až do záporných hodnot. Kladná hodnota rentability celkového vloženého kapitálu (před zdaněním) v prvních dvou letech byla dána vyšším stavem nákladových úroků. Jako takové bylo odvětví investičně nepřitažlivé, neboť

Shrnutí a závěr

78

vykazované hodnoty rentability vlastního kapitálu byly ve všech letech v záporných číslech. Nejhorší stav byl zaznamenán v roce 2011, a to - 10,10 %. Ze souhrnné analýzy tedy vyplynulo, že zadluženost v odvětví pivovarnictví v daném kraji byla optimální (50–60 %). Platební schopnost v těchto letech ovšem nelze hodnotit nikterak pozitivně, vzhledem k tomu, že všechny hodnoty likvidity byly pod doporučeným optimem. Nicméně do roku 2009 byla snaha o určité zlepšení této schopnosti, jak dokládají zvyšující se hodnoty u všech tří kategorií. Od roku 2009 nastávalo zhoršení. Pro zlepšení likvidity by bylo potřeba zaměřit se na snížení krátkodobých závazků a vhodné by bylo navýšit stav krátkodobého finančního majetku. Dobrým krokem by také bylo více využívat dlouhodobých závazků. S takovou změnou by pak mohlo být dodrženo zlaté pravidlo financování. I přesto lze zhodnotit odvětví pivovarnictví v daném kraji za poměrně finančně stabilní. Po zhodnocení ukazatelů výnosnosti, tedy ukazatelů rentability a likvidity, se dá mluvit o „nevýnosném“ odvětví. Na ukazatele rentability měla hlavní vliv vykazovaná ztráta, která se s každým dalším rokem prohlubovala. Z ukazatelů aktivity zároveň vyplývá, že produktivita v odvětví nebyla dobrá. Nízké a klesající hodnoty ukazatelů obratů jednotlivých složek majetku značily jejich neefektivní využívání. Situaci nepřidaly ani prodlužující se doby inkasa pohledávek. Již z výše řečeného lze zhodnotit odvětví pivovarnictví v Jihočeském kraji v letech 2007–2011 za nepříliš prosperující. Je však třeba mít stále na paměti, že provedená analýza nezahrnovala data pivovaru Budějovický Budvar, n.p. Špatné výsledky, které se po roce 2009 ještě prohlubovaly, lze přičíst zejména vlivu ekonomicko-finanční krize. Na základě vývojových trendů výsledků finančních analýz jihočeských pivovarnických subjektů lze v příštích letech očekávat ještě mírné zhoršení finanční situace. Je jisté, že ekonomicko-finanční krize s sebou přinesla obrovské změny a s jejími dopady se pivovary mohou vyrovnat až v delším časovém horizontu. Bohemia Regent a.s., Budějovický měšťanský pivovar a.s. (nyní Pivovar Samson a.s.), DUDÁK – Měšťanský pivovar Strakonice, a.s. a Pivovar Protivín, a.s. mají na českém pivním trhu již vydobyté své postavení a je jen otázkou času, kdy dosáhnou opět své pevné stability.

Literatura

79

Literatura Knižní zdroje ČAPKOVÁ, V., JANÍK, P., POTĚŠIL, V. Restauračn minipivovary v České republice. Praha: Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, 1999, 80 s. ISBN 80-902658-1-2. DIESTLER, R. Pivopedie: encyklopedie českého a slovenského piva. 1. vyd. Praha: Euromedia Group k.s. – Knižní klub, 2012, 257 s. ISBN 978-80-242-3673-5. DLUHOŠOVÁ, D. a kol. Finančn ř zen a rozhodován podniku: analýza, investován , oceňován , riziko, flexibilita. 3., rozš. vyd. Praha: Ekopress, s.r.o., 2010, 225 s. ISBN 978-80-86929-68-2. FRANTÍK, F. Pivovarský kalendář 2010. 50. vyd. Praha: Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a.s., 2009. ISBN 978-80-86576-35-0. GRASSEOVÁ, M., DUBEC, R., ŘEHÁK, D. Analýza v rukou manažera: 33 nejpouž van jš ch metod strategického ř zen . 1. vyd. Brno: Computer Press, a.s., 2010, 325 s. ISBN 978-80-251-2621-9. GRÜNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J. Finančn analýza a plánován podniku. 2. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1999, 197 s. ISBN 80-7079-587-5. HOLOUBEK, R. Ohlédnutí za rokem 2011 v číslech. In: Pivn ročenka. Publikace pro milovníky dobrého českého piva. Olomouc: Baštan, 2012, s. 8-9. ISBN 978-8087091-25-8. HÖNIGOVÁ, V. Surovinové zdroje a specifika výroby českého piva. In: Pivn ročenka. Publikace pro milovníky dobrého českého piva. Olomouc: Baštan, 2012, s. 50-53. ISBN 978-80-87091-25-8. HRDÝ, M., HOROVÁ, M. Finance podniku. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2009, 179 s. ISBN 978-80-7357-492-5. CHMELÍKOVÁ, G., SABOLOVIČ, M. The Economics of Beer Processing. In: Trends in Vital Food and Control Engineering. Prof. Ayman Amer Eissa. InTech, 2012, s. 264-290. ISBN 978-953-51-0449-0. Dostupné z:

Literatura

80

http://cdn.intechopen.com/pdfs/35135/InTechThe_economics_of_beer_processing.pdf. KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2010, 811 s. ISBN 978-80-7400-194-9. KRATOCHVÍLE, A. Pivovarstv českých zem v prom nách 20. stolet . 1. vyd. Praha: Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a.s., 2005, 265 s. ISBN 80-86576-16-7. RŮČKOVÁ, P. Finančn analýza: metody, ukazatele, využit v praxi. 3., rozš. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010, 139 s. ISBN 978-80-247-3308-1. SEDLÁČKOVÁ, H., BUCHTA, K. Strategická analýza. 2.přeprac. a dopl. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006. 121 s. ISBN 80-7179-367-1. SLABÝ, M. Pivní styly světa. In: Pivn ročenka. Publikace pro milovníky dobrého českého piva. Olomouc: Baštan, 2012, s. 36-41. ISBN ISBN 978-80-87091-25-8. SŮVOVÁ, H. a kol. Finančn analýza v ř zen podniku, v bance a na poč tači. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, a.s., 1999, 622 s. ISBN 80-7265-027-0. SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika. 3. přeprac. a dopl. vyd. Praha: C.H. Beck, 2002, 479 s. ISBN 80-7179-736-7. SYNEK, M. Ekonomická analýza. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2003, 79 s. ISBN 80245-0603-3. SYNEK, M., KOPKÁNĚ, H., KUBÁLKOVÁ, M. Manažerské výpočty a ekonomická analýza. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009, 301 s. ISBN 978-80-7400-154-3. ŠÁMAL, F. Český pivovarský sektor. In: Pivn ročenka. Publikace pro milovníky dobrého českého piva. Olomouc: Baštan, 2012, s. 2-7. ISBN 978-80-87091-25-8. VERHOEF, B. Velká encyklopedie piva. 1. vyd. Čestlice: Rebo Productions CZ, spol. s r.o., 2003, 447 s. ISBN 80-7234-283-5. VOCHOZKA, M. Metody komplexn ho hodnocen podniku. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011, 246 s. ISBN 978-80-247-3647-1. VOKŘÁL, M. Bohemia Regent. In: Pivn ročenka. Publikace pro milovníky dobrého českého piva. Olomouc: Baštan , 2012, s. 70-73. ISBN 978-80-87091-25-8.

Literatura

81

ŽIVĚLOVÁ, I. Podnikové finance. 1. vyd. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2007, 111 s. ISBN 978-80-7375-035-0.

Internetové zdroje ARAD - Systém časových řad: Výnos desetiletého státního dluhopisu (maastrichtské kriterium). Cnb.cz [online]. 2013 [cit. 2013-05-08]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.VYSTUP?p_period=1&p_sort=2&p _des=50&p_sestuid=375&p_uka=1&p_strid=EBA&p_od=200004&p_do=201304 &p_lang=CS&p_format=0&p_decsep=%2C. Finance.cz:

HN:

Anheuser-Busch

koupil

Budějovický

měšťanský

pivo-

var. Finance.cz [online]. 2012 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/339004-hn-anheuser-busch-koupilbudejovicky-mestansky-pivovar/. Historie Budějovického měšťanského pivovaru. Pivovary.info [online]. 2013 [cit. 201305-01]. Dostupné z: http://www.pivovary.info/prehled/samson/samson_h.htm. Jihočeské pivovary a.s. Pivovary.info [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.pivovary.info/prehled/samson/jcp.htm. Minipivovar Chotoviny: Naše piva. Pivovarchotoviny.cz [online]. 2013 [cit. 2013-0519]. Dostupné z: http://www.pivovarchotoviny.cz/piva. Obchodní rejstřík a sbírka listin: Bohemia Regent a.s. Justice.cz [online]. 2012a [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypisvypis?subjektId=isor%3a425252&typ=actual&klic=mxnla0. Obchodní rejstřík a Sbírka listin: DUDÁK - Měšťanský pivovar Strakonice, a.s. Justice.cz [online]. 2012b [cit. 2013-0501]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypisvypis?subjektId=isor%3a568212&typ=actual&klic=2hqlsw. Obchodní rejstřík a Sbírka listin: Pivovar Protivín, a.s. Justice.cz [online]. 2012c [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypisvypis?subjektId=isor%3a420085&typ=actual&klic=f5tuan.

Literatura

82

Obchodní rejstřík a sbírka listin: Pivovar Samson a.s. Justice.cz [online]. 2012d [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypisvypis?subjektId=isor%3a300017419&typ=actual&klic=o5n9z4. Pivní.info: Pivní turistika v České republice 2. Pivni.info [online]. 2013a [cit. 2013-0501]. Dostupné z: http://pivni.info/glosy/1097-pivni-turistika-v-ceske-republice2.html. Pivní.info: Pivovary - Jihočeský kraj. Pivni.info [online]. 2013b [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://pivni.info/pivovary/jihocesky-kraj/. Pivovar Protivín [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.pivovarprotivin.cz/. Pivovar Strakonice [online]. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.pivovarstrakonice.cz/uvodni-strana. Pivovary Lobkowicz: Kontakty. Pivovary-lobkowicz.cz [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.pivovary-lobkowicz.cz/kontakty/dc-praha/.

Seznam obrázků

83

Seznam obrázků Obr. 1

Porterův model pěti sil

16

Obr. 2

Základní model spider grafu

31

Obr. 3

Vývoj stavu aktiv v odvětví za sledované období (v tis. Kč)

59

Obr. 4

Vývoj stavu pasiv v odvětví za sledované období (v tis. Kč)

59

Obr. 5 Vývoj stavu položek výkazu zisku a ztráty v odvětví za sledované období (v tis. Kč)

60

Obr. 6

Vertikální analýza aktiv v odvětví za sledované období

60

Obr. 7

Vertikální analýza pasiv v odvětví za sledované období

61

Obr. 8 Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty v odvětví za sledované období

62

Obr. 9 Ukazatele zadluženosti Dudáku vzhledem k odvětvovému průměru v kraji, roky 2007 a 2011

63

Obr. 10 Ukazatele zadluženosti BMP vzhledem k odvětvovému průměru v kraji v letech 2007 a 2011

63

Obr. 11 Ukazatele zadluženosti Platanu vzhledem k odvětvovému průměru v kraji, roky 2007 a 2011

64

Obr. 12 Ukazatele zadluženosti Regentu vzhledem k odvětvovému průměru v kraji, roky 2007 a 2011

64

Obr. 13 Ukazatele likvidity Dudáku vzhledem k odvětovému průměru v kraji v letech 2007 a 2011

65

Obr. 14 Ukazatele likvidity BMP vzhledem k odvětvovému průměru v kraji v letech 2007 a 2011

65

Obr. 15 Ukazatele likvidity Regentu vzhledem k odvětvovému průměru v kraji v letech 2007 a 2011

66

Obr. 16 Ukazatele likvidity Platanu vzhledem k odvětvovému průměru v kraji v letech 2007 a 2011

66

Seznam obrázků

84

Obr. 17 Ukazatele aktivity Regentu vzhledem k odvětvovému průměru v kraji v letech 2007 a 2011

68

Obr. 18 Ukazatele aktivity BMP vzhledem k odvětvovému průměru v kraji v letech 2007 a 2011

69

Obr. 19 Ukazatele aktivity Dudáku vzhledem k odvětvovému průměru v kraji v letech 2007 a 2011

69

Obr. 20 Ukazatele aktivity Platanu vzhledem k odvětvovému průměru v kraji v letech 2007 a 2011.

70

Obr. 21 Ukazatele rentability Regentu vzhledem k odvětvovému průměru v kraji v letech 2007 a 2011

71

Obr. 22 Ukazatele rentability Platanu vzhledem k odvětvovému průměru v kraji v letech 2007 a 2011

72

Obr. 23 Ukazatele rentability Dudáku vzhledem k odvětvovému průměru v kraji v letech 2007 a 2011

72

Obr. 24 Ukazatele rentability BMP vzhledem k odvětvovému průměru v kraji v letech 2007 a 2011

73

Obr. 25

Vývoj stavu aktiv za sledované období (v tis. Kč) – Regent

91

Obr. 26

Vývoj stavu pasiv za sledované období (v tis. Kč) – Regent

91

Obr. 27 Vývoj stavu položek výkazu zisku a ztráty za sledované období (v tis. Kč) – Regent

91

Obr. 28

Vertikální analýza aktiv za sledované období – Regent

92

Obr. 29

Vertikální analýza pasiv za sledované období – Regent

92

Obr. 30 Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty za sledované období – Regent

92

Obr. 31

Vývoj zadluženosti za sledované období – Regent

93

Obr. 32

Vývoj ukazatelů likvidity za sledované období – Regent

93

Obr. 33 Vývoj ukazatelů aktivity (počty obratů) za sledované období – Regent

94

Obr. 34 Vývoj ukazatelů aktivity (doby obratů) za sledované období – Regent

94

Seznam obrázků

85

Obr. 35

Vývoj ukazatelů rentability za sledované období – Regent

94

Obr. 36

Vývoj indexu IN 95 za sledované období – Regent

95

Obr. 37


95

Obr. 38


95

Obr. 39

Vývoj stavu aktiv za sledované období (v tis. Kč) – BMP

96

Obr. 40

Vývoj stavu pasiv za sledované období (v tis. Kč) – BMP

96

Obr. 41 Vývoj stavu položek výkazu zisku a ztráty za sledované období (v tis. Kč) – BMP

96

Obr. 42

Vertikální analýza aktiv za sledované období – BMP

97

Obr. 43

Vertikální analýza pasiv za sledované období – BMP

97

Obr. 44 Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty za sledované období – BMP

97

Obr. 45

Vývoj zadluženosti za sledované období – BMP

98

Obr. 46

Vývoj ukazatelů likvidity za sledované období – BMP

98

Obr. 47 Vývoj ukazatelů aktivity (počty obratů) za sledované období – BMP

99

Obr. 48 Vývoj ukazatelů aktivity (doby obratů) za sledované období – BMP

99

Obr. 49

Vývoj ukazatelů rentability za sledované období – BMP

Obr. 50

Vývoj indexu IN 95 za sledované období – BMP

100

Obr. 51


100

Obr. 52


100

Obr. 53

Vývoj stavu aktiv za sledované období (v tis. Kč) – Dudák

101

Obr. 54

Vývoj stavu pasiv za sledované období (v tis. Kč) – Dudák

101

Obr. 55 Vývoj stavu položek výkazu zisku a ztráty za sledované období (v tis. Kč) – Dudák

99

101

Seznam obrázků

86

Obr. 56

Vertikální analýza aktiv za sledované období – Dudák

102

Obr. 57

Vertikální analýza pasiv za sledované období – Dudák

102

Obr. 58 Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty za sledované období – Dudák

102

Obr. 59

Vývoj zadluženosti za sledované období – Dudák

103

Obr. 60

Vývoj ukazatelů likvidity za sledované období – Dudák

103

Obr. 61 Vývoj ukazatelů aktivity (počty obratů) za sledované období – Dudák

104

Obr. 62 Vývoj ukazatelů aktivity (doby obratů) za sledované období – Dudák

104

Obr. 63

Vývoj ukazatelů rentability za sledované období – Dudák

104

Obr. 64

Vývoj indexu IN 95 za sledované období – Dudák

105

Obr. 65


105

Obr. 66


105

Obr. 67

Vývoj stavu aktiv za sledované období (v tis. Kč) – Platan

106

Obr. 68

Vývoj stavu pasiv za sledované období (v tis. Kč) – Platan

106

Obr. 69 Vývoj stavu položek výkazu zisku a ztráty za sledované období (v tis. Kč) – Platan

106

Obr. 70

Vertikální analýza aktiv za sledované období – Platan

107

Obr. 71

Vertikální analýza pasiv za sledované období – Platan

107

Obr. 72 Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty za sledované období – Platan

107

Obr. 73

Vývoj zadluženosti za sledované období – Platan

108

Obr. 74

Vývoj ukazatelů likvidity za sledované období – Platan

108

Obr. 75 Vývoj ukazatelů aktivity (počty obratů) za sledované období – Platan

109

Seznam obrázků

Obr. 76 Vývoj ukazatelů aktivity (doby obratů) za sledované období – Platan

87

109

Obr. 77

Vývoj ukazatelů rentability za sledované období – Platan

109

Obr. 78

Vývoj indexu IN 95 za sledované období – Platan

110

Obr. 79


110

Obr. 80


110

Seznam tabulek

88

Seznam tabulek Tab. 1


29

Tab. 2


29

Tab. 3


30

Tab. 4

Přehled průmyslových pivovarů v Jihočeském kraji

33

Tab. 5

Přehled minipivovarů v Jihočeském kraji

33

Tab. 6

Výstav piva za sledované období – Bohemia Regent a.s.

34

Tab. 7 Výstav piva za sledované období – Budějovický měšťanský pivovar a.s.

35

Tab. 8 Výstav piva za sledované období – DUDÁK – Měšťanský pivovar Strakonice, a.s.

36

Výstav piva za sledované období – Pivovar Protivín, a.s.

37

Tab. 10 Přehled výsledných hodnot poměrových ukazatelů jednotlivých pivovarnických subjektů v porovnání s odvětvovým průměrem v letech 2007 a 2011

73

Tab. 11 Vývoj dalších ukazatelů zadluženosti za sledované období – Regent

93

Tab. 9

Tab. 12

Vývoj dalších ukazatelů zadluženosti za sledované období – BMP

98

Tab. 13 Vývoj dalších ukazatelů zadluženosti za sledované období – Dudák

103

Tab. 14 Vývoj dalších ukazatelů zadluženosti za sledované období – Platan

108

Tab. 15

Nabízený sortiment piv – Bohemia Regent a.s.

111

Tab. 16

Nabízený sortiment piv – Budějovický Budvar, n.p.

111

Tab. 17 Nabízený sortiment piv – DUDÁK – Měšťanský pivovar Strakonice, a.s.

112

Seznam tabulek

89

Tab. 18

Nabízený sortiment piv – Pivovar Eggenberg, a.s.

112

Tab. 19

Nabízený sortiment piv – Pivovar Protivín, a.s.

113

Tab. 20

Nabízený sortiment piv – Pivovar Samson a.s.

113

Tab. 21

Nabízený sortiment piv – Minipivovar Chotoviny

114

Tab. 22

Nabízený sortiment piv – Minipivovar Kvilda

114

Tab. 23

Nabízený sortiment piv – Minipivovar Vyšší Brod

114

Tab. 24

Nabízený sortiment piv – Pivovar Žumberk

114

Tab. 25

Nabízený sortiment piv – Pivovarský dvůr Lipan Dražíč

115

Tab. 26

Nabízený sortiment piv – Pivovarský dvůr Zvíkov

115

Tab. 27

Nabízený sortiment piv – Šumavský pivovar Vimperk

115

Přílohy

90

Přílohy A

Grafické zobrazení výsledků finanční analýzy pivovaru Bohemia Regent a.s.

B

Grafické zobrazení výsledků finanční analýzy pivovaru Budějovický měšťanský pivovar a.s.

C

Grafické zobrazení výsledků finanční analýzy pivovaru DUDÁK – Měšťanský pivovar Strakonice, a.s.

D

Grafické zobrazení výsledků finanční analýzy pivovaru Pivovar Protivín, a.s.

E

Sortiment průmyslových pivovarů

F


G

Přiložené CD – Účetní výkazy analyzovaných pivovarů, finanční analýzy

Přílohy

91

A Grafické zobrazení výsledků finanční analýzy pivovaru Bohemia Regent a.s. 150 000

127774

90 000

108132

108872

120 000

100021

97602 77241

60 000

48075

57476 49738

48497 48077

50793 48526

54340 53283

1658

1028

702

509

30 000 2458

0

2007

2008 Stálá aktiva

Aktiva celkem

Obr. 25 150 000 120 000

2009

2010

2011

Oběžná aktiva

Ostatní aktiva

Vývoj stavu aktiv za sledované období (v tis. Kč) – Regent

127774

108872

101319

82768

90 000

108132

100021

97602 65568

68716

77644

60 000 30 000

25173

25231

2007 Pasiva celkem

Obr. 26

120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0

2009

Vlastní kapitál

2010

Cizí zdroje

3781


Vývoj stavu pasiv za sledované období (v tis. Kč) – Regent

93464

1350 784

2007 Tržby celkem

Obr. 27

2008

26707 4697

6363

873

1282

0

26608

25671

102020

2584 1809

2008

96892

2057 340

2009

Provozní VH

91946

2889 937

2010

91574

1464 99

2011


Vývoj stavu položek výkazu zisku a ztráty za sledované období (v tis. Kč) – Regent

Přílohy

92

100% 75%

1,9%

1,5%

1,1%

0,7%

0,5%

37,6%

45,7%

49,3%

48,5%

49,3%

60,5%

52,8%

49,7%

50,8%

50,3%

50% 25% 0% 2007

2008

Stálá aktiva

2009

2010

Oběžná aktiva

2011

Ostatní aktiva

Vertikální analýza aktiv za sledované období – Regent

Obr. 28

100%

1,0%

0,8%

6,5%

4,7%

3,5%

79,3%

76,0%

67,2%

68,7%

71,8%

19,7%

23,2%

26,3%

26,6%

24,7%

75% 50% 25% 0% 2007

2008

Vlastní kapitál

2009 Cizí zdroje

2010

2011

Ostatní pasiva

Vertikální analýza pasiv za sledované období – Regent

Obr. 29

5% 4% 3,1%

3%

2,5% 1,8%

2% 1%

2,1% 1,6%

1,4%

1,0%

0,8% 0,4%

0,1%

0%

2007

2008 Provozní HV

Obr. 30

2009

2010

2011


Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty za sledované období – Regent

Přílohy

93

80%

67,3%

67,0%

71,2%

68,1%

66,6%

60% 40%

67,0%

56,0%

49,6%

59,5%

62,2%

0,0%

11,3%

17,0%

8,6%

9,1%

20% 0%

2007

2008

2009

Dlouhodobá zadluženost Celková zadluženost

2010

2011


Obr. 31

Vývoj zadluženosti za sledované období – Regent

Tab. 11

Vývoj dalších ukazatelů zadluženosti za sledované období – Regent

Další ukazatele zadluženosti Míra samofinancování Dluh na VK Úrokové krytí Ukazatel podkapitalizování

2007 19,7% 3 2/5 2,11 0,33

2008 23,2% 3 2,74 0,65

2,00 1,50 0,99

1,00 0,56

0,50 0,00

0,50

0,79 0,69

0,81

0,62

0,67

0,00

0,01

0,01

0,02

0,01

2007

2008

2009

2010

2011

Běžná likvidita Hotovostní likvidita

Obr. 32

0,82

0,82

Pohotová likvidita

Vývoj ukazatelů likvidity za sledované období – Regent

2009 26,3% 2 1/2 1,97 0,87

2010 26,6% 2 5/9 2,54 0,69

2011 24,7% 2 8/9 1,43 0,67

Přílohy

94

20 17,89

15

13,30 11,11

10,97

10

7,89 3,90

5

2,46

2,20 1,09 0,73

0

3,55

4,00

0,94

2007

2,50 2,00

1,67

2008

2,42 2,34 1,55 0,92

0,99

2009

2,30 2,26 1,36 0,85

2010

Obrat celkových aktiv Obrat zásob

2011

Obrat DHM Obrat pohledávek

Vývoj ukazatelů aktivity (počty obratů) za sledované období – Regent

Obr. 33 400

334

300 218

Dny 200 166 148

100 2007

2008

Obr. 34

33

33

2009

Doba obratu zásob Doba obratu závazků

162

156

146

27

20

0

268

236

182

2010

46

2011


Vývoj ukazatelů aktivity (doby obratů) za sledované období – Regent 10% 8% 6% 4% 2% 0%

Obr. 35

2007

2008

2009

2010

2011


2,01%

2,76%

2,19%

2,39%

1,39%

ROA (po zdanění)

1,78%

2,46%

1,23%

1,70%

0,88%

ROE

5,36%

7,17%

1,32%

3,52%

0,37%

ROCE

9,03%

7,13%

2,85%

4,82%

2,59%

Vývoj ukazatelů rentability za sledované období – Regent

Přílohy

6,00 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 0,00

95

5,00 4,85 3,32 3,14

2,38

2,58

1,22

1,23 1,03

1,03

2007

2008

2009

2010

2011

srovnání s NH srovnání s potravinářským prům. hranice pro určení fin. situace

Obr. 36


2,50 2,070

2,00 1,50

1,420 1,089

1,00 0,50

0,684

0,683

0,642

0,684 0,576

0,533

0,00 2007

2008

2010

2011

hranice pro určení fin. situace

IN 99

Obr. 37

2009


2,00 1,77

1,50 1,00 0,75

0,50

0,58

0,71

0,71

0,70

0,59

2008

2009

2010

2011

0,00 2007 IN 01

Obr. 38


hranice


Přílohy

96

B Grafické zobrazení výsledků finanční analýzy pivovaru Budějovický měšťanský pivovar a.s. 240 000 200 000 160 000 120 000 80 000 40 000 0

251889

222788 196892 133156

120216

87060

240 000 180 000 120 000 60 000 0 -60 000

101496 66680

66855

1002

446

1495

2009

2010

Oběžná aktiva

2011 Ostatní aktiva

Vývoj stavu aktiv za sledované období (v tis. Kč) – BMP

222788 196892 121879 100754

174426 147350

251889 233910 172713 169178

136077 60647

27030 155

17979

46

168

50

0

-3585

Pasiva celkem

240 000

1592

Stálá aktiva

2007

Obr. 40

63450

2008

Aktiva celkem

169178

109481

75084

2572

2007

Obr. 39

184588 174426

2008

2009

Vlastní kapitál

2010

Cizí zdroje


Vývoj stavu pasiv za sledované období (v tis. Kč) – BMP

203618

180 000

174382

160099

182133 137443

120 000 60 000 0 -60 000

-4295 -23051 -23970 -12553 -37028 -33095 -33614 -30605 -40127 -38232

2007 Tržby celkem

Obr. 41

2008

2009

Provozní VH

2010

2011


Vývoj stavu položek výkazu zisku a ztráty za sledované období (v tis. Kč) – BMP

Přílohy

97

100%

0,9%

0,8%

1,2%

0,2%

0,6%

26,5%

75% 39,1%

38,1%

36,4%

39,4%

59,8%

61,1%

62,8%

60,0%

50% 25%

73,3%

0% 2007

2008

Stálá aktiva

Obr. 42

2009

2010

Oběžná aktiva

2011

Ostatní aktiva

Vertikální analýza aktiv za sledované období – BMP

100%

0,1%

0,1%

0,0%

0,0%

0,0%

54,7%

69,1%

84,5%

102,1%

92,9%

45,2%

30,8%

15,5%

75% 50% 25% 0%

7,1% -2,1%

-25% 2007

2008

Vlastní kapitál

Obr. 43 0% -10% -20% -30% -40% -50% -60%

Cizí zdroje

2010

2011

Ostatní pasiva

Vertikální analýza pasiv za sledované období – BMP

-2,1% -6,2%

2007

-12,7% -15,0% -16,8% -21,0% -21,2%-23,0% -24,1% -27,8%

2008

Provozní HV

Obr. 44

2009

2009

2010

2011


Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty za sledované období – BMP

Přílohy

98

120%

102,1%

100% 80% 60%

92,9%

84,5% 69,1% 54,7%

40%

52,2%

65,9%

2,5%

3,2%

79,0%

94,3%

84,5%

5,5%

7,8%

8,4%

20% 0% 2007

2008

2009


2010

2011


Obr. 45

Vývoj zadluženosti za sledované období – BMP

Tab. 12

Vývoj dalších ukazatelů zadluženosti za sledované období – BMP


2007 45,2% 1 1/5 -1,41 0,80

2008 30,8% 2 1/4 -7,22 0,56

2,00 1,50 1,00 0,50 0,00

0,75 0,39 0,04

2007

0,58 0,27 0,01

2008


Obr. 46

0,46 0,18 0,02

2009

0,42 0,13

0,31 0,14 0,02

0,03

2010

2011

Pohotová likvidita

Vývoj ukazatelů likvidity za sledované období – BMP

2009 15,5% 5 4/9 -4,40 0,33

2010 -2,1% -48 1/6 -4,24 0,10

2011 7,1% 13 -7,71 0,21

Přílohy

99

12

11,05

10 8 6 4 2 0

7,13 5,13 4,92 4,93

4,11

3,95

1,48

1,81 1,08 1,14

3,77

4,35 1,75

1,47 1,34

1,55 0,91

0,89

2007

1,16

2008

0,92

2009

0,99 0,65 0,55

2010

Obrat celkových aktiv Obrat zásob

Obr. 47

5,20

2011


Vývoj ukazatelů aktivity (počty obratů) za sledované období – BMP 600

565

500 400 Dny 300

272

314

320

209

200 100 0

74

84

74

71

2007

2008

89 51

2009


Obr. 48

93 33

2010

97 70

2011


Vývoj ukazatelů aktivity (doby obratů) za sledované období – BMP

800% 600% 400% 200% 0% -200% -400%

2007 ROA (před zdaněním) -3,30% ROA (po zdanění) -3,85%

Obr. 49

2008 2009 2010 2011 -18,09% -14,65% -14,84% -13,44% -18,40% -16,61% -15,25% -13,77%

ROE

-12,46% -66,16% -124,36% 853,70% -212,65%

ROCE

-8,08%

-54,09% -79,20% -266,88% -88,81%

Vývoj ukazatelů rentability za sledované období – BMP

Přílohy

2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00 -0,50 -1,00 -1,50

100

2,14

1,82 1,79

1,81

1,21 1,75

1,48

0,71 -0,98 -1,34

2007

2008

2009

2010

2011

srovnání s NH srovnání s potravinářským prům. hranice pro určení fin. situace Obr. 50


2,50 2,070

2,00 1,50

1,420 1,089

1,00

0,684

0,50 0,00

0,450

0,005 -0,265

-0,50 2007

2008

2009

-0,300

2010

2011


IN 99

Obr. 51

-0,082


2,00 1,77

1,50 1,00

0,75

0,50

0,39

0,00

-0,29

-0,28

-0,50 2007 IN 01

Obr. 52

-0,52

-0,51

-1,00

2008

2009

2010

2011

hranice pro určení fin. hodnoty


Přílohy

101

C Grafické zobrazení výsledků finanční analýzy pivovaru DUDÁK – Měšťanský pivovar Strakonice, a.s. 153379

160 000 120 000

92487

83894

80 000 40 000

38676 33751

54198

86557 53351

45476

13225

13198

14391

9194

11467

91711

84790

45144

153133

150385

146825

0 2007

2008

2009

Stálá aktiva

Aktiva celkem

2010

2011

Oběžná aktiva

Ostatní aktiva

Vývoj stavu aktiv za sledované období (v tis. Kč) – Dudák

Obr. 53

153379

160 000

146825 127734

153133

150385

132628

131486

131590

120 000 80 000

83894 70347

40 000 0

2007 Pasiva celkem

2008

78

2009

Vlastní kapitál

18796 103

2010

Cizí zdroje

21257 286


Vývoj stavu pasiv za sledované období (v tis. Kč) – Dudák

Obr. 54

120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 -20 000

89359

599 444

98661

2352 2114

97646

97594

6002 5197

99239

618

288

-518 -916

2007 Tržby celkem

Obr. 55

20673

18917 174

13302 245

2008

2009

Provozní VH

2010

2011


Vývoj stavu položek výkazu zisku a ztráty za sledované období (v tis. Kč) – Dudák

Přílohy

102

100%

13,7%

6,3%

9,4%

8,8%

8,6%

75%

40,2%

30,7%

35,3%

30,2%

34,8%

46,1%

63,0%

55,3%

61,0%

56,5%

50% 25% 0% 2007

2008

Stálá aktiva

Obr. 56

2009

2010

Oběžná aktiva

2011

Ostatní aktiva

Vertikální analýza aktiv za sledované období – Dudák

100%

0,3% 15,9%

0,1% 12,9%

0,1% 13,5%

0,1% 12,5%

0,2% 13,9%

83,9%

87,0%

86,5%

87,4%

85,9%

75% 50% 25% 0% 2007

2008

Vlastní kapitál

Obr. 57 12% 10% 8% 6% 4% 2% 0% -2%

Cizí zdroje

2010

2011

Ostatní pasiva

Vertikální analýza pasiv za sledované období – Dudák

6,1%

0,7%

5,3%

2,1% 2,4% 0,6% 0,3%

0,5% -0,5% -0,9%

2007

2008 Provozní HV

Obr. 58

2009

2009

2010

2011


Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty za sledované období – Dudák

Přílohy

16%

103

15,6% 13,5%

12,8%

13,1%

12,5%

12% 12,1%

6,2%

3,5%

6,7%

7,8%

7,2%

7,8%

5,3%

5,3%

8% 4%

5,7%

0% 2007

2008

2009


2010

2011


Obr. 59

Vývoj zadluženosti za sledované období – Dudák

Tab. 13

Vývoj dalších ukazatelů zadluženosti za sledované období – Dudák


4,97

5,00 4,00 2,00 1,00

4,53 3,35

3,32 1,93

2,05

2008 87,0% 1/7 1,49

4,48 4,20

3,60

3,00

2007 83,9% 1/5 1,90

3,45

3,04

1,85 1,40

1,37

0,58

0,00 2007

2008


Obr. 60

2009

2010

2011

Pohotová likvidita

Vývoj ukazatelů likvidity za sledované období – Dudák

2009 86,5% 1/6 1,67

2010 87,4% 1/7 1,52

2011 85,9% 1/7 1,61

Přílohy

104

11,64

12

10,63

11,01

9,28

10

10,87

8,80

8

6,32

4

8,33 8,12

7,77

7,24

1,07

1,15

8,16 7,92

6

9,02

6,95

2,31 1,15

1,07

2 1,07

0

0,67

2007

2008

2009

2010

Obrat celkových aktiv Obrat zásob Obrat závazků

Obr. 61

0,65

0,65

0,64

2011


Vývoj ukazatelů aktivity (počty obratů) za sledované období – Dudák

80 60

58 46 41

Dny 40

53 45

34 39 33

31

2007

2008

20

50 45 44

47 40 34

0 2009


Obr. 62

2010

2011


Vývoj ukazatelů aktivity (doby obratů) za sledované období – Dudák 5% 4% 3% 2% 1% 0% -1%

Obr. 63

2007

2008

2009

2010

2011


0,68%

1,66%

4,23%

-0,27%

0,40%

ROA (po zdanění)

0,71%

1,60%

3,39%

-0,61%

0,19%

ROE

0,85%

1,84%

3,92%

-0,70%

0,22%

ROCE

0,82%

1,71%

3,68%

-0,66%

0,21%

Vývoj ukazatelů rentability za sledované období – Dudák

Přílohy

105

2,87

3,00 2,50 2,00

2,83

2,44 2,42

2,75

2,64

2,75

2,81

2,55

2,49

2008

2009

2010

2011

1,50 1,00 0,50 0,00 2007


Obr. 64


2,500 2,000

2,070

1,500

1,420 1,089

1,000

0,684

0,500 0,514

0,000 2007

2008

0,479

2009

0,256

0,306

2010

2011


IN 99

Obr. 65

0,368

hranice


2,00 1,77 1,67

1,50

1,69 1,56

1,38

1,51

1,00 0,75

0,50 0,00 2007

2008 IN 01

Obr. 66

2009

2010

2011

hranice pro určení fin. hodnoty


Přílohy

106

D Grafické zobrazení výsledků finanční analýzy pivovaru Pivovar Protivín, a.s. 180 000 140 000 100 000 60 000

171072

158846 127206

142214

132928

20 000

61091

55885

41905

40594 2588

3575

1165

108696

101050

99032

87448 66193 59848

1285

1911

-20 000 2007

2008 Stálá aktiva

Aktiva celkem

Obr. 67

2009

2010

2011

Oběžná aktiva

Ostatní aktiva

Vývoj stavu aktiv za sledované období (v tis. Kč) – Platan

200 000

98545

80 000 40 000

77125 65089

0

0

0

2007 Pasiva celkem

240 000

80394 52534

80239 78607

91082 79930

28661

0

Obr. 68

142214

132928

127206

120 000

171072

158846

160 000

2008

2009

Vlastní kapitál

0

60

2010

Cizí zdroje


Vývoj stavu pasiv za sledované období (v tis. Kč) – Platan 234671 218697 162957

180 000

143223

142491

120 000 60 000 0

8169 2305

2007 Tržby celkem

Obr. 69

24371 23874

2008

13581 12554

2009

Provozní VH

20293 15150

2010

14487 10843

2011


Vývoj stavu položek výkazu zisku a ztráty za sledované období (v tis. Kč) – Platan

Přílohy

107

100%

0,9%

2,7%

1,8%

1,2%

0,8%

52,0%

65,8%

69,6%

63,6%

63,5%

47,0%

31,5%

28,5%

35,2%

35,7%

75% 50% 25% 0% 2007

2008

Stálá aktiva

Obr. 70

2009

2010

Oběžná aktiva

2011

Ostatní aktiva

Vertikální analýza aktiv za sledované období – Platan

100% 75%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

77,5%

60,5%

54,2%

49,5%

46,7%

22,5%

39,5%

45,8%

50,5%

53,2%

50% 25% 0% 2007

2008

Vlastní kapitál

Obr. 71

2009 Cizí zdroje

2010

2011

Ostatní pasiva

Vertikální analýza pasiv za sledované období – Platan

25% 20% 14,2%

15% 10,4% 10,2%

10% 5%

8,3% 7,7%

10,6%

10,2% 7,6%

3,7% 1,1%

0% 2007

2008 Provozní HV

Obr. 72

2009

2010

2011


Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty za sledované období – Platan

Přílohy

80%

108

68,6% 59,7%

60%

54,2% 49,5%

44,6%

40% 62,7%

54,0%

48,3%

43,1%

37,5%

5,9%

5,7%

5,9%

6,4%

7,1%

20% 0%

2007

2008

2009


2010

2011


Obr. 73

Vývoj zadluženosti za sledované období – Platan

Tab. 14

Vývoj dalších ukazatelů zadluženosti za sledované období – Platan


2007 22,5% 3 13,84 0,60

2008 39,5% 1 1/2 67,48 1,43

2,00 1,50 1,00 0,50

1,22 0,83

1,48

1,69

1,10

1,22

1,32

0,76 0,48 0,16

0,10

0,03

0,01

0,08

2007

2008

2009

2010

2011

0,00


Obr. 74

1,44

Pohotová likvidita

Vývoj ukazatelů likvidity za sledované období – Platan

2009 45,8% 1 1/5 34,35 1,81

2010 50,5% 1 30,53 1,62

2011 53,2% 5/6 21,98 1,69

Přílohy

10

109

8,67 8,26

8

7,14

7,84

2

6,02

5,60

6 4

6,97

3,65

4,01

4,98

2,56

1,72

2,20

2,09 1,73

1,15

0,90

2009

2010

1,77

0 2007

2008

Obrat celkových aktiv Obrat zásob Obrat závazků

Obr. 75

2,48 1,78 2,22 0,83

2,37

3,27

2,74

2011


Vývoj ukazatelů aktivity (počty obratů) za sledované období – Platan

240

212

200 166

160

133

80 40

164

154

112

Dny 120

205

174

73 47

52

44

2009

2010

51

61

42

0 2007

2008


Obr. 76

2011


Vývoj ukazatelů aktivity (doby obratů) za sledované období – Platan 50% 40% 30% 20% 10% 0%

Obr. 77

2007

2008

2009

2010

2011


5,11%

23,66%

11,21%

12,48%

8,34%

ROA (po zdanění)

2,09%

18,24%

9,09%

9,87%

6,65%

ROE

8,04%

45,44%

19,29%

18,88%

11,90%

ROCE

7,35%

40,31%

17,58%

17,35%

11,02%

Vývoj ukazatelů rentability za sledované období – Platan

Přílohy

14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00

110

12,55 10,38 11,34

8,84

7,77

10,02

8,28

7,51

3,62 3,02

2007

2008

2009

2010

2011


Obr. 78


2,50 2,404

2,00

2,070

1,50

1,420 1,430

1,386

1,00

1,089 1,031

0,827

0,684

0,50 0,00 2007

2008

2010

2011


IN 99

Obr. 79

2009


5,00

4,53

4,00 3,00

2,57

2,31

2,00

1,84 1,77

1,52

1,00

0,75

0,00 2007

2008 IN 01

Obr. 80

2009

2010

2011



Přílohy

111

E Sortiment průmyslových pivovarů Tab. 15

Nabízený sortiment piv – Bohemia Regent a.s.

Bohemia Regent a.s. EPM4 Název (%) Bohemia Regent Jedenáctka 11 Bohemia Regent Kníže 16 Bohemia Regent pivo Petra Voka 13 Bohemia Regent Premium 12 Bohemia Regent Premium tmavé 12 Bohemia Regent Prezident 14 Bohemia Regent původní světlé výčepní 8 pivo Bohemia Regent výčepní světlé 10 Mary-Jo 10 Regent Diesel 0 Regent Lemon Free 0 Regent Renegát 0

Typ

Frekvence vaření

ležák speciální speciální ležák ležák speciální výčepní výčepní ochucené ochucené ochucené nealko

pravidelně pravidelně pravidelně pravidelně pravidelně pravidelně pravidelně pravidelně pravidelně pravidelně pravidelně pravidelně

Zdroj: Diestler, 2012. Tab. 16

Nabízený sortiment piv – Budějovický Budvar, n.p.

Budějovický Budvar, n.p. EPM Název Typ (%) Bud Premier Select 16 speciální Budějovický Budvar světlé výčepní 10 výčepní Budweiser Budvar kroužkovaný 12 ležák Budweiser Budvar nealkoholické 0 nealko Budweiser Budvar světlý ležák 12 ležák Budweiser Budvar tmavý ležák 12 ležák Pardál 10 výčepní Pardál Echt 11 ležák

Frekvence vaření pravidelně pravidelně pravidelně pravidelně pravidelně pravidelně pravidelně pravidelně

Zdroj: Diestler, 2012.

4

EPM je extrakt původní mladiny před kvašením. Tento termín značí stupňovitost piva, nikoliv procenta

alkoholu. (Diestler, 2012)

Přílohy

Tab. 17

112

Nabízený sortiment piv – DUDÁK – Měšťanský pivovar Strakonice, a.s.

DUDÁK - Měšťanský pivovar Strakonice, a.s. EPM Název Typ Frekvence vaření (%) Dudák 11 % světlý ležák 11 ležák pravidelně Dudák Čokoládový speciál 13 speciální příležitostně Dudák Driver 0 nealko pravidelně Dudák Premium 12 ležák pravidelně Dudák Premium tmavý ležák 12 ležák pravidelně Dudák Vánoční speciál 16 speciální příležitostně Dudák Velikonoční speciál 13 speciální příležitostně Klostermann polotmavý ležák 13 speciální pravidelně Král Šumavy 13 speciální pravidelně Otavský zlatý 11 ležák pravidelně Sklepák nefiltrované pivo 11 ležák pravidelně Švanda světlé výčepní pivo 10 ochucené pravidelně Velkopřevor 14 speciální pravidelně Zdroj: Diestler, 2012. Tab. 18

Nabízený sortiment piv – Pivovar Eggenberg, a.s.

Pivovar Eggenberg, a.s. Název Eggenberg Citrónový Eggenberg kvasnicový Eggenberg nealkoholické Eggenberg světlé výčepní Eggenberg světlý ležák Eggenberg tmavý ležák Eggenberg vánoční ležák Eggenberg velikonoční ležák Kristián Nakouřený Švihák Petr Vok Zdroj: Diestler, 2012.

EPM (%)

Typ

Frekvence vaření

8 12 0 10 12 11 12 12 8 12 11

ochucené ležák nealko výčepní ležák ležák ležák ležák výčepní rauchbier ležák

pravidelně pravidelně pravidelně pravidelně pravidelně pravidelně příležitostně příležitostně pravidelně pravidelně pravidelně

Přílohy

Tab. 19

113

Nabízený sortiment piv – Pivovar Protivín, a.s.

Pivovar Protivín, a.s. Název Lobkowicz Premium Lobkowicz Premium nealko Merlin Merlin Strong Platan 11 % Platan kvasnicový Platan Nealko Platan Premium Prácheňská perla Protivínský Granát Schwarzenberg světlé výčepní Schwarzenberg světlý ležák

EPM (%)

Typ

Frekvence vaření

12 12 14 11 14 11 11

ležák nealko ležák speciální ležák ležák nealko ležák speciální ležák výčepní ležák

pravidelně pravidelně pravidelně příležitostně pravidelně pravidelně pravidelně pravidelně pravidelně pravidelně pravidelně pravidelně


Nabízený sortiment piv – Pivovar Samson a.s.

Pivovar Samson a.s. Název Nealkoholické Pito Samson Dianello Samson Radler Grapefruit Samson Radler Lemon Samson světlé výčepní 10° Samson světlý ležák 11° Samson světlý ležák 12° Samson tmavý ležák 12° Zdroj: Diestler, 2012.

EPM (%)

Typ

Frekvence vaření

0 10 10 11 12 12

nealko sníž.obs.cukru ochucené ochucené výčepní ležák ležák ležák

pravidelně pravidelně pravidelně pravidelně pravidelně pravidelně pravidelně pravidelně

Přílohy

F

114


Tab. 21

Nabízený sortiment piv – Minipivovar Chotoviny

Minipivovar Chotoviny EPM Název Typ (%) Chotovinský ležák 12 ležák Chotovinský Vienna Spezial Lager "1913" 13 speciální

Frekvence vaření pravidelně pravidelně

Zdroj: Minipivovar Chotoviny, 2013. Tab. 22

Nabízený sortiment piv – Minipivovar Kvilda

Minipivovar Kvilda Název Desaterák Dvanácterák Galapetr Osmerák Rankl Sepp

EPM (%)

Typ

Frekvence vaření

10 12 14 8 18

výčepní ležák speciální výčepní speciální

pravidelně pravidelně příležitostně pravidelně příležitostně


Nabízený sortiment piv – Minipivovar Vyšší Brod

Minipivovar Vyšší Brod Název

EPM (%)

Typ

Frekvence vaření

Jakub červený ležák s bylinkami Jakub světlý ležák Jakub světlý speciál Jakub tmavý speciál

12 12 19 14

ležák ležák doppelbock speciální

pravidelně pravidelně sezónně pravidelně


Nabízený sortiment piv – Pivovar Žumberk

Pivovar Žumberk Název Žumberk 11 % Žumberk 13 % Zdroj: Diestler, 2012.

EPM (%)

Typ

Frekvence vaření

11 13

ležák speciální

pravidelně pravidelně

Přílohy

Tab. 25

115

Nabízený sortiment piv – Pivovarský dvůr Lipan Dražíč

Pivovarský dvůr Lipan Dražíč Název Lipan světlý ležák Lipan tmavý ležák Portyčák Žižka

EPM (%)

Typ

Frekvence vaření

12 12 13 10

ležák ležák speciální výčepní

pravidelně pravidelně pravidelně sezónně


Nabízený sortiment piv – Pivovarský dvůr Zvíkov

Pivovarský dvůr Zvíkov Název Červený Rarášek 11 % Královská Zlatá labuť 26% Kvasnicové nealko Zvíkov Zlatá labuť 11% Zlatá labuť 12% Zlatá labuť 13% Zlatá labuť 13% tmavá Zlatá labuť 14% Zvíkovský Pale Ale Zvíkovský Rarášek 11% Zvíkovský Rarášek 12% Zvíkovský Stout

EPM (%)

Typ

Frekvence vaření

11 26 0 11 12 13 13 14 15 11 12 20

pšeničné speciální nealko ležák ležák speciální speciální speciální pale ale pšeničné pšeničné stout

pravidelně pravidelně pravidelně pravidelně pravidelně sezónně sezónně sezónně pravidelně sezónně sezónně pravidelně


Nabízený sortiment piv – Šumavský pivovar Vimperk

Šumavský pivovar Vimperk Název

EPM (%)

Typ

Frekvence vaření

Ibiškový ležák 11° Medový speciál 15° Vimperské pšeničné 11° Vimperský Märzenbier 14° Vimperský polotmavý ležák 12° Vimperský světlý ležák 11° Vimperský tmavý speciál 13° Zázvorový speciál 13°

11 15 11 14 12 11 13 13

ochucené ochucené pšeničné märzen ležák ležák speciální ochucené

příležitostně příležitostně příležitostně příležitostně pravidelně pravidelně pravidelně příležitostně

Zdroj: Diestler, 2012.

Přílohy

G Přiložené CD - Účetní výkazy analyzovaných pivovarů, finanční analýzy

116

Analýza pivovarnictví v Jihočeském kraji

Recommend Documents