ANALÝZA PŘÍLEŽITOSTÍ A RIZIK SPLAVNĚNÍ VLTAVY V JIŽNÍCH ČECHÁCH

ANALÝZA PŘÍLEŽITOSTÍ A RIZIK SPLAVNĚNÍ VLTAVY V JIŽNÍCH ČECHÁCH

06/2011

1. OBSAH 1.

OBSAH .......................................................................................................................................................... 2

2.

PODKLADY ................................................................................................................................................. 4

3.

ÚVOD ............................................................................................................................................................ 5 3.1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE ................................................................................................................................... 5 3.2. SEZNAM ZKRATEK .................................................................................................................................. 5 3.3. PŘEDMĚT PLNĚNÍ.................................................................................................................................... 6 3.4. CÍLE STUDIE ........................................................................................................................................... 7 3.5. NADNÁRODNÍ PROJEKTY A SPOLUPRÁCE ................................................................................................ 7 3.5.1. Label ............................................................................................................................................. 8 3.5.2. CEframe ........................................................................................................................................ 8

4.

VYUŽITELNOST ŘEK NA ÚZEMÍ ČR K PLAVBĚ............................................................................ 10 4.1. VODNÍ CESTY DOPRAVNĚ VÝZNAMNÉ VYUŽÍVANÉ JSOU: ..................................................................... 10 4.2. DOPRAVNĚ VÝZNAMNÉ VYUŽITELNÉ VODNÍ CESTY DLE ZÁKONA 114/1995 SB. JSOU: ........................ 10 4.3. ŘEKA VLTAVA ..................................................................................................................................... 11 4.3.1. Projekt „Dokončení vltavské vodní cesty v úseku České Budějovice – Týn nad Vltavou“ ......... 11 4.3.2. Projekt „Město a voda“ .............................................................................................................. 12

5.

PLAVBA NA VLTAVĚ – HISTORIE A SOUČASNOST ...................................................................... 14 5.1. 5.2. 5.3.

6.

LEGISLATIVA .......................................................................................................................................... 18 6.1. 6.2. 6.3. 6.4. 6.5. 6.6.

7.

REKREAČNÍ PLAVBA A HISTORIE VLTAVSKÉ VODNÍ CESTY ................................................................... 14 OSOBNÍ LODNÍ DOPRAVA ...................................................................................................................... 15 PŘÍVOZY ............................................................................................................................................... 16

ZÁKON Č. 254/2001 SB. O VODÁCH A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮ (VODNÍ ZÁKON) ........................ 18 ZÁKON Č. 114/1995 SB. O VNITROZEMSKÉ PLAVBĚ .............................................................................. 18 VYHLÁŠKA Č. 344/1991 SB., KTEROU SE VYDÁVÁ ŘÁD PLAVEBNÍ BEZPEČNOSTI NA VNITROZEMSKÝCH VODNÍCH CESTÁCH ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY ................................................... 19 VYHLÁŠKA Č. 222/1995 SB. O VODNÍCH CESTÁCH, PLAVEBNÍM PROVOZU V PŘÍSTAVECH, SPOLEČNÉ HAVÁRII A DOPRAVĚ NEBEZPEČNÝCH VĚCÍ........................................................................................... 19 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ZE DNE 13. ČERVENCE 2005 Č. 882 K DOPRAVNÍ POLITICE ČESKÉ REPUBLIKY PRO LÉTA 2005 – 2013 ....................................................................................................... 19 ZÁKON Č. 104/2000 SB. O STÁTNÍM FONDU DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY A O ZMĚNĚ ZÁKONA Č. 171/1991 SB., O PŮSOBNOSTI ORGÁNŮ ČESKÉ REPUBLIKY VE VĚCECH PŘEVODŮ MAJETKU STÁTU NA JINÉ OSOBY A O FONDU NÁRODNÍHO MAJETKU ČESKÉ REPUBLIKY, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ ... 20

NÁVRH ....................................................................................................................................................... 22 7.1. POPIS ÚZEMÍ ......................................................................................................................................... 24 7.2. ČLENĚNÍ STUDIE ................................................................................................................................... 27 7.2.1. Textová část ................................................................................................................................ 27 7.2.2. Rešerše ........................................................................................................................................ 27 7.2.3. Přehledná mapa .......................................................................................................................... 27 7.2.4. Katalogové listy .......................................................................................................................... 27 7.2.5. Mapové listy ................................................................................................................................ 28 7.3. KATEGORIE PŘISTÁVACÍCH MÍST .......................................................................................................... 28 7.3.1. Kotviště ....................................................................................................................................... 28 7.3.2. Vývaziště ..................................................................................................................................... 29 7.3.3. Přístaviště pro osobní lodě (zastávka) ........................................................................................ 30 7.3.4. Přístaviště ................................................................................................................................... 31 7.3.5. Sportovní přístav ......................................................................................................................... 33 7.3.6. Servisní centrum - velké .............................................................................................................. 35 7.3.7. Servisní centrum - malé .............................................................................................................. 37 7.3.8. Nákladní přístav .......................................................................................................................... 38 7.4. SEZNAM NAVRŽENÝCH LOKALIT DLE KATEGORIE PŘISTÁVACÍHO MÍSTA.............................................. 39 7.4.1. Kotviště ....................................................................................................................................... 39

7.4.2. Vývaziště ..................................................................................................................................... 39 7.4.3. Přístaviště ................................................................................................................................... 40 7.4.4. Sportovní přístavy ....................................................................................................................... 40 7.4.5. Nákladní přístavy ........................................................................................................................ 41 7.4.6. Přístaviště pro osobní lodě (zastávka) ........................................................................................ 41 7.4.7. Servisní centra ............................................................................................................................ 42 7.5. SEZNAM NAVRŽENÝCH LOKALIT DLE KILOMETRÁŽE ............................................................................ 42 8.

ZÁVĚR ........................................................................................................................................................ 46

9.

SEZNAM PŘÍLOH .................................................................................................................................... 47

Analýza příleţitostí a rizik splavnění Vltavy v Jiţních Čechách

2. Podklady 1. Územní studie Orlicko, A + U DESIGN spol. s r.o., 03/2010 2. Územní studie Vltava v úseku Týn nad Vltavou – České Budějovice, A + U DESIGN spol. s r.o., 03/2011 3. Vyhledávací studie infrastruktury rekreační plavby na řece Labi na území Středočeského kraje, Hydroprojekt CZ a.s., 08/2010 4. Zákon 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) 5. Zákon 114/1995 Sb. o vnitrozemské plavbě 6. Vyhláška 344/1991 Sb. Federálního ministerstva dopravy, kterou se vydává Řád plavební bezpečnosti na vnitrozemských vodních cestách České Federativní Republiky 7. Zákon 104/2000 Sb. o Státním fondu dopravní infrastruktury a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů 8. Vyhláška 222/1995 Sb. o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí 9. Vyhláška 666/2004 Sb., kterou se mění vyhláška 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí, ve znění vyhlášky č. 412/2004 Sb. 10. Usnesení vlády České republiky ze dne 13. července 2005 č. 882 k dopravní politice České republiky pro léta 2005 – 2013 11. Internetové stránky www.rvccr.cz 12. Internetové stránky www.c-budejovice.cz 13. internetové stránky www.lavdis.cz 14. Internetové stránky www.mzp.cz 15. Potenciál splavnění Vltavské vodní kaskády pro oţivení turistického ruchu a atraktivity území - identifikace nároků a přínosů; CityPlan spol. s r.o.; 11/2004

4


3. Úvod 3.1. Základní údaje Název akce:


Odvětví stavby:

vodní hospodářství

Kraj:

Jihočeský

Objednatel:

Jihočeský kraj U Zimního stadionu 1952/2, Budějovice

370 76 České

Vodohospodářský rozvoj a výstavba, a.s. (zkráceně VRV a.s.) Nábřeţní 4, 150 56 Praha 5

Projektant:

3.2. seznam zkratek LABEL

Projekt Adaptace na povodňové riziko v povodí Labe (zkratka ze slov Labe – Elbe)

CEframe

Central European Flood Risk Assement - Koncepce harmonizace protipovodňové ochrany v přeshraničních povodích

ŘVC ČR

Ředitelství vodních cest České republiky - organizační sloţka státu zřízená Ministerstvem dopravy

SPS

Státní plavební správa - správní úřad, který vykonává státní správu a státní dozor při provozování plavby na vnitrozemských vodních cestách

OOV MŢP

Odbor ochrany vod Ministerstva ţivotního prostředí

EU

Evropská unie

ELLA

projekt „Preventivní opatření ochrany před povodněmi prostřednictvím nadnárodního územního plánování“ (zkratka ze slov Elbe – Labe)

ILUP

Integrated Land Use Planning - projekt financovaný v rámci programu INTERREG IIIB – CADSES

ÚPD

územně plánovací dokumentace

SFDI

Státní fond dopravní infrastruktury 5


OP

Operační program

AZZÚ

aktivní zóna záplavového území

PB

pravý břeh

LB

levý břeh

3.3. Předmět plnění 1. Vypracování dokumentace studie „Analýza příleţitostí a rizik splavnění Vltavy v Jiţních Čechách“ realizované v rámci nadnárodního projektu LABEL o rozsahu: a. cca 50 stran textu formátu A4 zaměřené na území řešená jiţ zpracovanými územními studiemi Orlicko a Vltavy v úseku Týn nad Vltavou – České Budějovice podél toku Vltavy, b. přehledné mapy celého řešeného území v měřítku 1:50 000, c. katalogové listy formátu A4 jednotlivých řešení se SWOT analýzou daného záměru d. mapové listy v měřítku 1:10 000 formátu A3 jednotlivých řešení e. rešerše v rozsahu 6 – 10 stran textu v českém jazyce f. rešerše v rozsahu 6 – 10 stran textu v anglickém jazyce 2. Dokumentace bude odevzdána ve 3 vyhotoveních. 3. Zhotovitel je povinen vyuţít jako vstupy uvedené území studie Orlicko a Vltavy v úseku Týn nad Vltavou – České Budějovice. Zhotovitel je povinen dodrţet grafické symboly, strukturu členění díla a rámcovou formální podobu se „vzorovou“ zakázkou „VYHLEDÁVACÍ STUDIE INFRASTRUKTURY REKREAČNÍ PLAVBY NA ŘECE LABI NA ÚZEMÍ STŘEDOČESKÉHO KRAJE“. 4. Textové části předmětu plnění budou předány rovněţ v elektronické podobě ve formátu DOC / DOCX pro program Microsoft WORD ve verzi 2007 / 2010, grafické části budou předány jako podkladové vrstvy ve formátu SHP / MDB (SHAPEFILE / osobní GEODATABÁZE) pro program ArcMAP pro verzi 9.3 nebo 10 společnosti ESRI a dále ve formě mapových dokumentů ve formátu MXD. Při pouţití jiného softwaru pro tvorbu dokumentů budou texty či grafické části do uvedených formátů konvertovány zhotovitelem. Rozsah řešeného území bude vţdy cca 1 km od osy vodních toků Vltava a Otava (v krátkém úseku od Neznašova i Luţnice) v rozsahu zpracovaných a předaných územních studií.

6


3.4. Cíle studie Cílem studie je zmapování vhodných lokalit přistávacích míst pro rekreační plavbu na řece Vltavě, Otavě a Luţnici na území jihočeského kraje. Studie bude slouţit jako jeden z územně plánovacích podkladů při pořizování územně plánovacích dokumentací. Zprovoznění vltavské vodní cesty je pro Jihočeský kraj jednou z priorit pro rozvoj turistiky v daném regionu. Cílem je podpora cestovního ruchu a zvýšení turistické přitaţlivosti vltavské vodní cesty. Rozsah předmětného území je vymezen studiemi „Územní studie Vltava v úseku Týn nad Vltavou – České Budějovice“ a „Územní studie Orlicko“. V případě řeky Vltavy se jedná o úsek od rekreačního střediska Radava u obce Chrást aţ po České Budějovice. Řeka Otava je vymezena od ústí do Vltavy po město Písek a Luţnice od ústí do Vltavy přibliţně po obec Vesce u Kolodějí nad Luţnicí. Struktura členění studie, rámcová formální podoba a grafické symboly budou převzaty ze studie „Vyhledávací studie infrastruktury rekreační plavby na řece Labi na území Středočeského kraje“ zpracované firmou HYDROPROJEKT CZ, a.s. v roce 2010. Hlavním výstupem studie budou katalogové a mapové listy, které budou zpracovány pro kaţdé přistávací místo. Katalogové listy budou zpracovány na formátu A4 se základními charakteristikami přistávacího místa. Na mapových listech (formát A3) bude grafické znázornění přistávacích míst včetně navazující infrastruktury na podkladě ZABAGEDu.

3.5. Nadnárodní projekty a spolupráce Evropská územní spolupráce je třetím cílem politiky soudrţnosti Evropské unie v letech 2007-2013. Jejím smyslem je posilování přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráce prostřednictvím společných místních a regionálních iniciativ. V České republice pod něj spadají všechny regiony a prostředky lze čerpat z devíti operačních programů. Operační program Nadnárodní spolupráce spadající pod cíl Evropská územní spolupráce je rozdělen do několika zón, Česká republika patří do zóny Střední Evropa. Program je zaměřen na výměnu a přenos zkušeností především v oblastech inovací, dopravní dostupnosti, ţivotního prostředí a zvyšování atraktivity měst a regionů. OOV MŢP zajišťuje mezinárodní spolupráci v ochraně vod a je zodpovědný za implementaci směrnic v oblasti vod (Rámcové směrnice 2000/60/ES, povodňové směrnice 2007/60/ES a dalších). Vzhledem k finanční náročnosti prací spojených s úspěšnou implementací evropských směrnic OOV MŢP vyuţil nabízených finančních moţností EU a navázal tak na dosavadní spolupráci se sousedními zeměmi, která proběhla v rámci projektů ELLA a ILUP spolufinancovaných Evropskou unií v

7


programech evropské územní spolupráce INTERREG III B CADSES v letech 2004 2006. V programovacím období 2007 – 2013 Operačního programu Nadnárodní spolupráce Central Europe se Ministerstvo ţivotního prostředí stalo projektovým partnerem v následujících mezinárodních projektech zaměřených na povodňovou problematiku: - v projektu LABEL - v projektu CEframe Hlavním cílem obou projektů je podpora úspěšné implementace povodňové směrnice a harmonizace přístupů ochrany a prevence před povodněmi v rámci mezinárodních povodí Labe a Dunaje (v ČR se jedná o všechna povodí s výjimkou povodí Odry). 3.5.1. Label Projekt LABEL byl schválen v rámci 1. výzvy OP Nadnárodní spolupráce Central Europe. Podpora projektu byla schválena v maximální výši 85%. Práce jsou rozvrţeny na období září 2008 – únor 2012 (42 měsíců). Na projektu se podílejí partneři z Německa, České republiky, Rakouska a Maďarska. Hlavním partnerem je Saské státní ministerstvo vnitra. Za ČR se jako partneři projektu kromě MŢP účastní kraj Středočeský, Plzeňský, Ústecký, Pardubický, Královehradecký, Liberecký, Jihočeský a dále státní podniky Povodí Labe a Povodí Vltavy. Projekt LABEL navazuje tématicky i skladbou partnerů na projekt ELLA (INTERREG IIIB CADSES). Jednotlivé aktivity pracovních balíčků jsou z větší části zaměřeny na implementaci Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik nebo se směrnicí úzce souvisí. MŢP se aktivně podílí na společných cílech projektu, kterými jsou:  společná strategie pro harmonizaci managementu povodňového rizika,  tvorba map povodňového nebezpečí a povodňových rizik na společném základě,  testování a harmonizace metod (i v povodí Dunaje a Tiszy),  strategie sníţení povodňových rizik v dříve opomíjených oblastech tj. v turismu a lodní dopravě. 3.5.2. CEframe Na projektu CEframe se podílejí partneři z Rakouska, Slovenska, Maďarska a České republiky. Hlavním partnerem je Dolnorakouská zemská vláda. Během tří let by měli být provedené práce v hodnotě 3,5 milionů eur, z toho 0,5 milionu eur je navrhováno k realizaci na české straně hraničního povodí řeky Moravy a Dyje. V březnu 2009 v rámci 2. výzvy pro projekty z OP Central Europe byl projekt přihlášen ke spolufinancování z Evropské unie, které se pro ČR můţe pohybovat v maximální výši 85% nákladů. 8


Náplň projektu se zabývá sjednocováním přístupů povodňové ochrany a prevence na mezinárodním povodí Dunaje mezi státy Rakousko, Česko, Slovensko a Maďarsko. Jednotlivé aktivity pracovních balíčků z většiny implementují Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik nebo se směrnicí úzce souvisejí. V březnu 2010 byl projekt schválen a byla podepsána smlouva o dotaci. Projekt byl formálně zahájen v dubnu 2010 a v následujících 36 měsících budou realizovány práce na následujících tématech:  Evidence aktuálního stavu úprav vodních toků a protipovodňových opatření,  Aktualizace záplavových území vč. vyhodnocení scénářů povodňových nebezpečí  Evidence potenciálních povodňových škod  Stanovení povodňových rizik  Posouzení moţných variant řešení a návrh plánů pro zvládání povodňových rizik

9


4. Využitelnost řek na území ČR k plavbě Na území České republiky se nacházejí 3 splavné úseky řek. Jedná se o řeku Labe, Vltavu a Baťův kanál. Dle zákona 114/1995 Sb. o vnitrozemské plavbě dělíme vodní cesty na sledované vodní cesty a ostatní vodní cesty. Sledované vodní cesty musí odpovídat plavebně provozním podmínkám. Plavebně provozní podmínky pro provozování plavby a způsob značení sledovaných vodních cest stanoví prováděcí předpis. Sledované vodní cesty se člení na vodní cesty dopravně významné a na vodní cesty účelové. Rozměry vodních cest dopravně významných, včetně jejich zařazení do tříd, a plavebně provozní podmínky umístění mostů a jiných zařízení, která je křiţují nad nejvyšší plavební hladinou nebo pod dnem těchto cest, stanoví prováděcí předpis. Vodní cesty účelové, jejichţ seznam stanoví prováděcí předpis, jsou vodní cesty, na kterých je provozována pouze rekreační plavba a vodní doprava místního významu. Vodní cesty dopravně významné se z hlediska jejich vyuţívání pro provozování vodní dopravy dále člení na vodní cesty vyuţívané a vodní cesty vyuţitelné.

4.1. Vodní cesty dopravně významné využívané jsou: a) vodní tok Labe 1. od říčního km 973,5 (Kunětice) po říční km 951,2 (nadjezí zdymadla Přelouč), 2. od říčního km 949,1 (2,080 km od osy jezu Přelouč) po říční km 726,6 (státní hranice se Spolkovou republikou Německo), včetně plavební dráhy vymezené na vodní ploše Velké Ţernoseky plavebními znaky, b) vodní tok Vltavy 1. od říčního km 91,5 (Třebenice) po soutok s vodním tokem Labe, včetně výústní části vodního toku Berounky po přístav Radotín, 2. od říčního km 239,6 (České Budějovice) po říční km 91,5 (Třebenice) jen pro plavidla o nosnosti do 300 tun, c) vodní tok Moravy od ústí vodního toku Bečvy po soutok s vodním tokem Dyje, včetně průplavu Otrokovice - Rohatec.

4.2. Dopravně významné využitelné vodní cesty dle zákona 114/1995 Sb. jsou: 1. vodní tok Labe od říčního km 987,8 (Opatovice) po říční km 973,5 (Kunětice) a od říčního km 951,2 (nadjezí zdymadla Přelouč) po říční km 949,1 (2,080 km od osy jezu Přelouč), 2. vodní tok Bečvy od Přerova po ústí vodního toku Moravy,

10


3. vodní tok Odry od Polanky na Odrou po státní hranici s Polskem, 4. vodní tok Ostravice pod ústím Lučiny, 5. vodní tok Berounky od říčního km 37,0 po přístav Radotín, 6. vodní tok Ohře od říčního km 3,0 (Terezín) po ústí do vodního toku Labe.

4.3. Řeka Vltava Hornovltavská vodní cesta je podle zákona č.114/1995 Sb. o vnitrozemské plavbě zařazena mezi vyuţívané dopravně významné vodní cesty s parametry I. třídy dle mezinárodní klasifikace vodních cest. Řeka Vltava je v současné době splavná od ústí do Labe aţ po Týn nad Vltavou. Tento úsek je přerušen Slapskou a Orlickou přehradou, kde je potřeba dobudovat plavební zařízení. Aktuální snahou je obnovení splavnosti řeky Vltavy aţ do Českých Budějovic. Toho bude dosaţeno projektem, na kterém v současné době pracuje ŘVC ČR „Dokončení vltavské vodní cesty v úseku České Budějovice – Týn nad Vltavou“, jehoţ cílem je splavnění Vltavy právě v úseku mezi Týnem nad Vltavou a Českými Budějovicemi pro rekreační plavbu. Na tento projekt ŘVC ČR by měl navazovat projekt Statutárního města České Budějovice – projekt „Město a voda“, který by měl umoţnit rekreační plavbu dále do města České Budějovice. Po dokončení těchto projektů a plavebních zařízení na Orlíku a Slapech by se měla jihočeská Vltava napojit díky Labi na celou síť evropských vodních cest. 4.3.1. Projekt „Dokončení vltavské vodní cesty v úseku České Budějovice – Týn nad Vltavou“ V současné době ŘVC ČR pracuje na splavnění úseku mezi Českými Budějovicemi a Týnem nad Vltavou pro rekreační plavbu. Název projektu je „Dokončení vltavské vodní cesty v úseku České Budějovice – Týn nad Vltavou“. Projekt je rozdělen do 3 investičních záměrů: 1. Úsek České Budějovice - Hluboká nad Vltavou o délce 8,9 km Předmětný úsek začíná pod Jiráskovým jezem v Českých Budějovicích, kde navazuje na záměry projektu „Město a voda“ připravovaného Městem České Budějovice. Ukončen je nad jezem Hluboká nad Vltavou. Záměr se skládá ze souboru na sebe navazujících staveb:  Zajištění plavební hloubky 1,6 m ve zdrţi jezu Hluboká nad Vltavou (dokončeno v roce 2009)

11


    

Koncové přístaviště Lannova loděnice (dokončeno v roce 2010) Modernizace jezu České Vrbné (dokončeno v roce 2009) Plavební komora České Vrbné (dokončeno 06/2011) Ochranný přístav České Vrbné (dokončeno 06/2011) Zajištění plavební hloubky 1,6 m ve zdrţi jezu České Vrbné včetně obratiště (dokončeno v roce 2009)

2. Úsek Hluboká nad Vltavou - Vodní dílo Hněvkovice o délce 18,2 km Předmětný úsek začíná nad jezem Hluboká nad Vltavou. Ukončen je ve zdrţi Vodního díla Hněvkovice. Záměr se skládá ze dvou na sebe navazujících staveb:  Plavební komora u jezu Hluboká nad Vltavou  Zajištění plavebních hloubek ve zdrţi Vodního díla Hněvkovice 3. Úsek Vodní dílo Hněvkovice - Týn nad Vltavou o délce 5,6 km Předmětný úsek začíná Vodním dílem Hněvkovice a končí u silničního mostu v Týně nad Vltavou. Záměr se skládá ze souboru na sebe navazujících staveb:  Vystrojení plavební komory Vodního díla Hněvkovice se spádem 15 m včetně stavebních úprav  Zajištění plavební hloubky 1,6 m ve zdrţi jezu Hněvkovice prohrábkou dna v délce 400 m  Modernizace jezu Hněvkovice a vybudování plavební komory u tohoto jezu se spádem 2 m  Zajištění plavební hloubky 1,6 m ve zdrţi vodního díla Kořensko prohrábkou dna v délce 3,5 km Dle aktuálních informací je stav projektu následující: 1. Úsek České Budějovice - Hluboká nad Vltavou je dokončen a v červnu 2011 se plánuje zahájení plavební sezóny 2. Úsek Hluboká nad Vltavou - Vodní dílo Hněvkovice je v realizaci a dokončení se předpokládá ke konci roku 2012 3. Úsek Vodní dílo Hněvkovice - Týn nad Vltavou. Zahájení prací na tomto úseku se předpokládá v roce 2011. Předpoklad dokončení je přelom roku 2012 a 2013. V současnosti je v tomto úseku je dokončeno vystrojení horní rejdy jezu Hněvkovice (komora zatím nebude uvedena do provozu). 4.3.2. Projekt „Město a voda“ Tento rozvojový projekt statutárního města České Budějovice má navázat na projekt ŘVC ČR (viz výše). Jeho cílem je splavnění řeky Vltavy a Malše dále do města Českých Budějovic pro rekreační plavbu. Tím dojde k oţivení těchto řek a ke zvýšení zájmu turistů o město. Projekt Město a voda by se měl skládat z několika dílčích projektů. Těmi jsou: 12


          

Městské molo Slepé rameno, Pohyblivý jez u Předního mlýna, Sklápěcí most u Předního mlýna, Lannův plavební kanál – Sokolský ostrov, Plavební komora u Jiráskova jezu, Vodácký přístav Valcha, Úprava Trilčova jezu pro vodáky, Půjčovna loděk Malý jez, Půjčovna loděk Sokolský ostrov, Pobytová louka pod Novým mostem, Vývaziště Nový most.

V současnosti je získáno územní rozhodnutí pro všechny projekty kromě projektu Úprava Lannova kanálu a Plavební komora u Jiráskova jezu. Stavební povolení se nepodařilo získat na projekt Vodácký přístav Valcha. S realizací některého z uvedených projektů se v blízké době počítat nedá, protoţe ani na jeden projekt se zatím nepodařilo získat dotaci.

13


5. Plavba na Vltavě – historie a současnost 5.1. Rekreační plavba a historie vltavské vodní cesty Splavněním Vltavy v úseku mezi Českými Budějovicemi a Týnem nad Vltavou se dokončí vývoj plavby na Vltavě, která je zde provozována od nepaměti. Jezy s propustmi pro vory zde vznikaly jiţ od 14. století. Splavná Vltava v tuto chvíli končí v Týně nad Vltavou a je přerušena Slapskou a Orlickou přehradou. Na zbývající trase do Českých Budějovic v délce 33 km jsou vybudovány jezy, je však nutné dobudovat plavební zařízení. Vodní doprava po Vltavě z Českých Budějovic do Prahy má svou obrovskou tradici. Jiţ v roce 1894 vznikl první ucelený projekt na splavnění Vltavy z Českých Budějovic do Mělníka, který byl vypracován firmou Lanna – Vering. Vodohospodářský zákon z roku 1901 nařizoval splavnění Vltavy z Mělníka do Budějovic a Otavy do Písku. Na jeho základě bylo realizováno splavnění Vltavy z Mělníka do Prahy roku 1921. Na základě zákona č. 50 z roku 1931 byly vybudovány stupně ve Vraném (1930 – 1935) a Štěchovicích (1937-1945), které byly vybudovány ještě zejména k plavebním účelům. Dalším stupněm vltavské kaskády se stalo vodní dílo Slapy, které bylo uvedeno do provozu v roce 1955. Rok poté byla zahájena výstavba vodního díla Orlík. Stavba byla dokončena v roce1966. Posledními vybudovanými vodními díly byly přehradní nádrţe Hněvkovice a Kořensko dokončené v roce 1991. Dnešní legislativní stav navazuje na usnesení vlády č. 680 z roku 1963, na základě kterého je Vltava splavnou aţ do Českých Budějovic pro lodě o výtlaku 250 - 300 t (I. třída mezinárodní klasifikace). Řeka Vltava v řešeném území včetně vodních nádrţí (Orlík, Kořensko, Hněvkovice) je dle § 3 odst. 4 písm. b) bod 2 zákona 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, vyuţívanou vodní cestou, jeţ je vyhláškou Ministerstva dopravy č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí zařazena do I. třídy, na které se mohou pohybovat prakticky všechny lodi, které splňují ustanovení Řádu plavební bezpečnosti a vyhlášky ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách. Parametry vodní cesty jsou následující:  nejmenší rozměry plavebních komor: délka 45,0 m, šířka 6,0 m, hloubka 3,0 m  plavidla: délka 38,5 m, šířka 5,05 m, ponor v I. etapě 1,3 m a v budoucnu 2,2 m  plavební hloubka: v I. etapě 1,6 m a v budoucnu 2,7 m

14


 výhledové parametry podjezdné výšky mostů jsou 5,25 m V rámci širších vztahů je potřeba na Vltavské vodní cestě mimo řešené území provést ještě další úpravy. Na ř. km 91,6 se nachází vodní dílo Slapy, kde je nutné dokončit plavební komoru. Bude se jednat o svislé lodní zdvihadlo, které vyuţije původní obtokový tunel a v horní vodě jiţ vybudovanou stavební část plavební komory. Po Slapech následuje na ř. km 134,7 vodní dílo Kamýk. Zde jiţ existuje plavební komora, avšak s nedostatečnými parametry. V tomto místě se tedy bude jednat o prodlouţení plavební komory na poţadovaných normových 45 m. Náklady nebudou příliš vysoké, protoţe i v upravené komoře bude vyuţito původních vrat a dalších mechanismů. Navíc můţe být vodní cesta úspěšně provozována i s neprodlouţenou komorou. Na ř. km 144,6 je vodní dílo Orlík. Na této hrázi je dnes dokončena stavební část šikmého lodního zdvihadla pro lodě do 300 tun, které bude pod úhlem 22 stupňů překonávat vzdálenost 190 m. Určité investice si vyţádá i oprava stavební části poškozené povodněmi 2002. Vedle tohoto šikmého zdvihadla je v současné době lodní zdvihadlo pro sportovní plavidla do výtlaku 3,5 t a šířky 2,6 m, kde jsou lodě přepravovány na plošinovém vozíku taţeném elektrickým navijákem po kolejové dráze.

5.2. Osobní lodní doprava Je nutné také zmínit osobní lodní dopravu na Kořensku a Orlické přehradě. V současné době je doprava provozována soukromým subjektem na podnikatelské bázi. Vodní doprava je prakticky jedinou vhodnou alternativou osobnímu automobilu v podélném směru a měla by proto tvořit nedílnou součást dopravní politiky poorlických obcí. Lodní doprava by přitom byla schopna eliminovat jeden z největších dopravních handicapů celého území - nedostatečnou průchodnost řeky Vltavy v příčném směru (z jednoho břehu na druhý). Nabízí se i výhodná kombinace lodní dopravy s jízdním kolem. Na vodní nádrţi Hněvkovice je v současné době provozována soukromá veřejná lodní doprava; jedná se pouze o okruţní vyhlídkové plavby s jedním nástupním místem – Hluboká nad Vltavou. Stanoviště lodí je na pravém břehu v Zámostí v blízkosti mostu přes Vltavu. Na vodní nádrţi Orlík je provozována soukromá veřejná lodní doprava na základě výjimky z vyhlášky č. 82/1976 Sb. Jedná se především o osobní lodní dopravu, kterou velkými motorovými loděmi („maďarkami“) provozuje firma Quarter spol. s r.o. Charakter dopravy je pravidelný, lodi plují na základě pevného jízdního řádu. Hustota spojů v jízdním řádu se mění v průběhu sezóny. Kromě pravidelné dopravy loď vypluje na okruţní plavbu i v případě zájmu o vyjíţďku. Rovněţ tak je Quarter schopen podílet se i na náhradních dopravních opatřeních, je-li nutno nahradit pozemní osobní dopravu lodní dopravou. Stanoviště lodí je na levém břehu v blízkosti hráze a na Orlíku. Zimoviště a hlavní základna firmy se nachází v Podolsku, na pravém břehu těsně pod mostem. Quarter spol. s r.o. má teď na Orlíku 7 lodí, do budoucna reálně počítá celkem s 8 plavidly. Quarter provozuje poměrně značný 15


počet zastávek, jejichţ umístění je dáno turistickou a dopravní atraktivitou lokality. Pokud se některá ze zastávek prokáţe jako dlouhodobě ztrátová, je po čase na novou sezónu zrušena a nahrazena jinou. Zásadní význam by měla mít osobní lodní doprava. Ta bude provozována za podmínek daných zákonem č. 114/1995 Sb. o vnitrozemské plavbě a prováděcími vyhláškami. Je ţádoucí, aby co největší podíl přitom měly linkové plavby provozované dle pravidelných (a řádně zveřejněných) jízdních řádů s cílem optimalizovat nabídku dopravních prostředků hromadné dopravy osob a to zejména pro účely rekreačního (turistického, cykloturistického) vyuţití potenciálu řešeného území a to dopravním prostředkem navýsost ekologickým, přitom po dopravní cestě, jejíţ kapacita je téměř neomezená. Je doporučeno zapojení pravidelné linkové plavby do integrovaného systému hromadné dopravy osob. Tab. 1. – stávající přístaviště pro osobní lodě (zastávky)

Lokalita Radava - tábořiště Velký Vír - tábořiště Orlík - zámek Zvíkov - hrad Červená - kostel Červená n. Vl. Podolsko - most Olešná Hladná Nový Dvůr (Luţnice) Týn nad Vltavou

Říční km 155,6 156,8 159,4 172,4 180,5 184,3 186,0 188,3 199,5 0,7 208,5

5.3. Přívozy V řešeném území je nedostatečná příčná průchodnost přes řeku Vltavu i Otavu, a to jak pro automobilovou dopravu, tak i pro cykloturisty a pěší turisty. Na řece Vltavě mezi Radavou a Českými Budějovicemi je v současné době pouze 9 silničních mostů. Například vzdálenost mezi mosty v Týně nad Vltavou a Podolsku činí vzdušnou čarou téměř 19 km. Na řece Otavě je problém obdobný. V úseku mezi Pískem a ústím do Vltavy je jediný silniční most (u Zvíkovského Podhradí, vzdušnou čarou 13 km). Vzhledem k tomu, ţe s výstavbou mostů v řešeném území nelze v blízké době počítat bylo by vhodné zřídit vhodnou náhradu, čímţ by přívozy jistě byly. V řešeném území jiţ v minulosti (před výstavbou orlické přehrady) přívozy existovaly. Některé z nich byly v provozu ještě po dokončení orlické přehrady (Staré Sedlo, Jistec, nejdéle přes Otavu na Zvíkově), bohuţel ţádný z nich se nedochoval do dnes. Přívozy by se měly stát nedílnou součástí vodní dopravy. Renesanci přívozů na Vltavě v současné době zaţívá (a budiţ řečeno, ţe s velkým úspěchem) Praha; je oceňován přínos přívozů pro cykloturisty, ale i pro ostatní uţivatele (včetně

16


kaţdodenních cest), příčinou úspěšného přijetí je jistě i rozumná tarifní politika (zapojení přívozů do integrovaného dopravního systému praţské aglomerace). Seznam vhodných míst pro (znovu)zřízení přívozů je následující: Tab. 2. – seznam vhodných míst pro zřízení přívozů

Říční km 158,0

Délka 910 m

162,0

1060 m

172,5

440 m

Červená II. Červená nad Vltavou

180,3 – 181,1 181,1 – 183,5

820 m 2530 m

Podolsko

186,0 – 186,7

670 m

Jehnědno

195,0

360 m

199,5 – 199,8

390 m

202,30

170 m

217,3 – 218,2

620 m

217,8 220,7

200 m 160 m

Zvíkov (Otava)

0,5

450 m

Jistec (Otava)

14,3

160 m

0,7

70 m

Lokalita Orlík nad Vltavou – Chrást Staré Sedlo – Kostelecká zátoka Zvíkov (Vltava)

Hladná Pašovice Jaroslavice - Jeznice Buzkov - Pardovice Purkarec

Nový Dvůr (Luţnice)

17


6. Legislativa Problematika vodní dopravy je legislativně řešena v několika zákonech, vyhláškách a usneseních vlády. Mezi základní právní předpisy týkající se (mimo jiné) vodní dopravy patří především:

6.1. Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) Účelem tohoto zákona je chránit povrchové a podzemní vody, stanovit podmínky pro hospodárné vyuţívání vodních zdrojů a pro zachování i zlepšení jakosti povrchových a podzemních vod, vytvořit podmínky pro sniţování nepříznivých účinků povodní a sucha a zajistit bezpečnost vodních děl v souladu s právem Evropských společenství. Účelem tohoto zákona je téţ přispívat k zajištění zásobování obyvatelstva pitnou vodou a k ochraně vodních ekosystémů a na nich přímo závisejících suchozemských ekosystémů. Zákon upravuje právní vztahy k povrchovým a podzemním vodám, vztahy fyzických a právnických osob k vyuţívání povrchových a podzemních vod, jakoţ i vztahy k pozemkům a stavbám, s nimiţ výskyt těchto vod přímo souvisí, a to v zájmu zajištění trvale udrţitelného uţívání těchto vod, bezpečnosti vodních děl a ochrany před účinky povodní a sucha. V rámci vztahů upravených tímto zákonem se bere v úvahu zásada návratnosti nákladů na vodohospodářské sluţby, včetně nákladů na související ochranu ţivotního prostředí a nákladů na vyuţívané zdroje, v souladu se zásadou, ţe znečišťovatel platí.

6.2. Zákon č. 114/1995 Sb. o vnitrozemské plavbě Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství, zároveň navazuje na přímo pouţitelné předpisy Evropských společenství a upravuje:  podmínky provozování plavby na vnitrozemských vodních cestách a  působnost a pravomoc ministerstev a jiných ústředních správních úřadů v oblasti plavby. Zákon dále definuje dělení vodních cest na vodní cesty sledované a ostatní vodní cesty. Sledované vodní cesty se člení na vodní cesty dopravně významné a na vodní cesty účelové. Vodní cesty dopravně významné se z hlediska jejich vyuţívání pro provozování vodní dopravy dále člení na vodní cesty vyuţívané a vodní cesty vyuţitelné. Výčet vyuţívaných a vyuţitelných dopravně významných cest je uveden v kapitole 3. Vyuţitelnost řek na území ČR k plavbě. V zákoně jsou dále vymezeny pojmy, jako: Přístavy, Plavidla, Provoz na vodní cestě, Provozování vodní dopravy, Výkon státní správy v plavbě a další.

18


6.3. Vyhláška č. 344/1991 Sb., kterou se vydává Řád plavební bezpečnosti na vnitrozemských vodních cestách České a Slovenské Federativní Republiky Řád plavební bezpečnosti, který je součástí vyhlášky slouţí k zajištění bezpečnosti a plynulosti vnitrozemské plavby a k zachování pořádku na vnitrozemských vodních cestách. Řád stanoví pravidla plavebního provozu na vnitrozemských vodních cestách. Vztahuje se na všechna plavidla bez rozdílu místa evidence, jejich provozovatele a na všechny účastníky plavebního provozu. Řád vymezuje:  obecná ustanovení týkající se plavby,  poznávací znaky plavidel, ponorové stupnice na plavidlech a cejchování plavidel  optickou signalizaci plavidel  zvukové signály plavidel a radiofonické spojení  signální znaky a znakování vodní cesty  pravidla plavby  pravidla pro stání  zvláštní ustanovení pro plavidla ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů  doplňující předpisy pro vodní cesty České republiky

6.4. Vyhláška č. 222/1995 Sb. o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí Vyhláška stanovuje:  zařazení vodních cest do tříd podle klasifikace vnitrozemských vodních cest rozměry vodních cest dopravně významných (rozměry plavebních drah a plavebních komor)  plavebně provozní podmínky vodních cest  podmínky plavebního provozu v přístavech  seznam veřejných přístavů  společnou havárii  podmínky přepravy nebezpečných věcí S touto vyhláškou souvisí Vyhláška č. 666/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí, ve znění vyhlášky č. 412/2004 Sb. Tato vyhláška, doplňuje některá ustanovení Vyhlášky č. 222/1995 Sb.

6.5. Usnesení vlády České republiky ze dne 13. července 2005 č. 882 k Dopravní politice České republiky pro léta 2005 – 2013 Dopravní politika České republiky (dále jen "Dopravní politika") pro období následující po vstupu země do Evropské unie do roku 2013 sleduje horizont 19


programovacího období Evropské unie a vychází z analýzy a hodnocení Dopravní politiky České republiky z roku 1998. Dokument Dopravní politika pro léta 2005 – 2013 je základním koncepčním dokumentem, který stanovuje hlavní směry vývoje sektoru dopravy ve střednědobém horizontu. Jednotlivá opatření definovaná tímto dokumentem jsou rozpracována v návazných strategických dokumentech, kterými jsou Generální plán rozvoje dopravní infrastruktury a Strategie podpory dopravní obsluhy území. Hlavními prioritami Dopravní politiky jsou:  Dosaţení vhodné dělby přepravní práce mezi druhy dopravy zajištěním rovných podmínek na dopravním trhu  Zajištění kvalitní dopravní infrastruktury  Zajištění financování v dopravním sektoru  Zvýšení bezpečnosti dopravy  Podpora rozvoje dopravy v regionech Jedním z hlavních cílů Dopravní politiky je zajištění kvalitní dopravní infrastruktury. Mezi tyto cíle patří i opatření pro rozvoj vodních cest. Těmi jsou především:  řešit problémy splavnosti na dopravně vyuţívaných vodních cestách a dalších vodních cestách, jejichţ rozvoj a modernizace je ve veřejném zájmu,  připravit projekty dobudování infrastruktury pro rekreační plavbu na dopravně významných cestách (dle zákona č. 114/95 Sb., o vnitrozemské plavbě),  dovybavit vodní cesty a přístavy prvky protipovodňové ochrany,  zajistit bezpečné tankování pohonných hmot a ukládání odpadů v přístavech, podpořit dovybavení přístavů a přístavišť veřejnými funkcemi (bezbariérový přístup, přístup k plavidlům apod.),  při realizaci projektů rozvoje vodních cest minimalizovat dopady na jednotlivé sloţky ţivotního prostředí.

6.6. Zákon č. 104/2000 Sb. o Státním fondu dopravní infrastruktury a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů SFDI je právnická osoba podřízená Ministerstvu dopravy. Účelem fondu je pouţívat svých příjmů ve prospěch rozvoje, výstavby, údrţby a modernizace silnic a dálnic, ţelezničních dopravních cest a vnitrozemských vodních cest v daném rozsahu. Do tohoto rozsahu spadá mimo jiné i financování oblasti vodních cest v tomto rozsahu:  financování výstavby a modernizace dopravně významných vnitrozemských vodních cest,

20


 poskytování příspěvků na průzkumné a projektové práce, studijní a expertní činnosti zaměřené na výstavbu, modernizaci a opravy dopravně významných vodních cest

21


7. Návrh Návrh jednotlivých přistávacích míst byl primárně vytvořen na základě zpracovaných územních studií Orlicko a Vltava. Tyto vychází ze zpracovaných ÚPD obcí a dalších významných rozvojových projektů, záměrů a oborových materiálů. Těmi jsou především Vyuţití vodní plochy a břehových pozemků VN Hněvkovice (Hydroprojekt CZ, a.s. 2001), územně plánovací podklad Technicko – plánovací podklad vyuţití vodní plochy a břehových pozemků VD Kořensko (Hydroprojekt CZ a.s. 2006) a Stručný přehled lokalit k vybudování veřejné sítě přístavišť rekreační plavby na Vltavě (ŘVC 2009). Návrh byl dále konzultován se zástupci příslušných stavebních úřadů a úřadů pro územní plánování, se kterými byla řešena především problematika části „Právní aspekty“ v katalogových listech. Vhodnost a umístění jednotlivých přistávacích míst byl projednán se zástupci Povodí Vltavy, státní podnik, Ředitelství vodních cest ČR a Státní plavební správy (viz. prezenční listina a zápis z 5. kontrolního dne – 6.6.2011). Na jednání byla představena základní koncepce zpracovávané studie včetně pouţité terminologie pro přistávací místa. Dále byly představeny všechny navrhované lokality, k nimţ zástupci jednotlivých organizací sdělili své připomínky. Na základě těchto připomínek byla následně studie upravena. Vznesené připomínky byly převáţně následujícího charakteru:    

Úplné zrušení přistávacího místa Doplnění nového přistávacího místa Posun přistávacího místa do vhodnější lokality Změna kategorie přistávacího místa

Na jednání byly získány a doplněny informace o aktuálním stavu v navrhovaných lokalitách (především z hlediska plavebního provozu) a to dle Plavební mapy ČR a na základě znalostí řešeného území. Sděleny byly také informace o plánovaných záměrech, vztahujících se k této studii. Z původně navrhovaných 95 lokalit bylo po zapracování připomínek do studie navrţeno 82 přistávacích míst. Úplně zrušeno bylo 14 lokalit, 3 lokality byly navrţeny nově a ve dvou případech byly 2 lokality sloučeny do jednoho přistávacího místa. Na jednání bylo dále ze strany Povodí Vltavy, státní podnik přislíbeno vytipování vhodných lokalit pro spouštění (vyzvedávání) lodí na vodní hladinu. Tyto lokality byly do studie zapracovány (Mapové listy). Jedná se celkem o 11 lokalit. Návrh vhodného umístění a kategorie přistávacího místa je ovlivněno několika faktory. Jedná se především o:  vhodnost lokality z hlediska bezpečnosti plavebního provozu a správy vodního toku – navrhované přistávací místo nesmí ohrozit bezpečnost a

22


plynulost plavebního provozu a nesmí být v rozporu se zájmy správce vodního toku  technické možnosti zřízení přistávacího místa (realizovatelnost) – přístupové cesty (komunikace), dostatečné plavební hloubky (nebo předpoklad jejich zajištění), dostatečné šířkové parametry vodní cesty apod.  atraktivita lokality (předpoklad vyuţitelnosti navrhovaného přistávacího místa) – faktor hodnotící předpokládanou (nebo stávající) atraktivitu dané lokality z hlediska cykloturistiky, pěší turistiky, zajímavostí v okolí, sportovního vyţití, rekreace, obydlenosti, apod.  doporučované vzdálenosti (rozmístění na toku) – vzdálenost přistávacích míst jednotlivých kategorií by neměla překročit vzdálenost optimální.  soulad se zájmy ochrany přírody – návrh umístění a kategorie přistávacího místa nesmí být v rozporu se zájmy ochrany přírody a krajiny. Jedním z hlavních faktorů ovlivňujících návrh umístění a vybavení přistávacího místa je i nebezpečí povodní. Vzhledem k tomu, ţe navrhované lokality musí splňovat určité parametry z hlediska plavební bezpečnosti (šířka plavební dráhy, plavební hloubka apod.), je dosti komplikované nalézt lokalitu, která by splňovala dané parametry pro plavbu a zároveň zde nehrozilo riziko povodní. Především při povodních v roce 2002 se ukázalo, ţe labská ani vltavská vodní cesta není dostatečně vybavena vhodnými zařízeními pro bezpečné vyvázání lodí za povodní. Na kaţdé vodní cestě by mělo být k dispozici dostatečné mnoţství lokalit pro bezpečné vyvázání všech plavidel a plovoucích zařízení ohroţených povodní. Významně se tak sníţí riziko poškození staveb v korytě toku a v jeho bezprostřední blízkosti, plynoucí ze strţení plavidel nebo plovoucích zařízení proudící vodou. Moţnosti na ochranu před povodněmi nebo alespoň na minimalizaci povodňových škod jsou v zásadě dvojího druhu: a. výběrem vhodné lokality pro přistávací místo, b. technickými opatřeními, odolávajícími proudící vodě a umoţňujícími bezpečné vyvázání lodí za povodní. Ad a) Takovými lokalitami jsou především území mimo aktivní zónu záplavového území, kde při povodních neprochází rozhodující část průtoku a jsou zde tedy niţší rychlosti proudící vody. V tomto případě je například celá plocha Orlické nádrţe mimo aktivní zónu záplavového území. Dalšími vhodnými lokalitami mohou být zátoky, slepá ramena, místa chráněná výhony a podobně. V těchto lokalitách se minimalizuje nebezpečí strţení lodě proudící vodou, která by následně mohla tvořit překáţku na toku nebo poškodit stavby na vodní cestě.

23


Ad b) Dalším vhodným způsobem na ochranu před povodněmi je vybavení přistávacích míst zařízeními koncipovanými na povodňové stavy a výstavbou ochranných přístavů. Vybavenost přistávacích míst prvky na ochranu před povodněmi závisí především na dostupnosti a atraktivitě lokality a také na počtu plavidel, které se předpokládají v dané lokalitě vyvázat za povodní. Pro bezpečné vyvázání lodí v přístavních lokalitách je moţné budovat například vysokovodní dalby nebo vyvazovací kruhy. Vysokovodní dalby jsou vybaveny vyvazovacími prvky (někdy i molem) a přístupovou lávkou. Lávka se umisťuje nad hladinou návrhové povodně, aby byl zajištěn přístup k plavidlům i za zvýšených vodních stavů. Vyvazovací kruhy se umisťují ve svazích břehů nebo těsně za břehovou hranu. Slouţí k příčnému vyvázání plavidel. V dané zájmové lokalitě se nachází například následující místa, která byla vybudována s ohledem na riziko povodní:  Lannova loděnice Přistávací místo je tvořeno 60 metrů dlouhým plovoucím molem, které je objímkami připevněno k 6 vysokovodním dalbám. V případě zvýšených průtoků je molo dalbami bezpečně vedeno. Lávka k molu je kloubově upevněna v hraně břehu. Přístaviště je určeno pro krátkodobé stání osobních lodí i malých plavidel.  Ochranný přístav České Vrbné Přístav je určen především pro bezpečné stání plavidel za vysokých vodních stavů i mimo plavební sezónu a pro vyuţití v rámci běţného plavebního provozu. Přístav tvoří bazén trojúhelníkového tvaru, uzavřený ochrannou hrází s vjezdem, který je chráněn proti povodním vzpěrnými vraty. Kapacita přístavu je 23 malých plavidel a 2 osobní lodě. Pro všechny přistávací místa, která nejsou navrţena s ohledem na riziko povodní a vybavena zařízeními na ochranu lodí před povodněmi platí, ţe veškerá plavidla, plovoucí zařízení a objekty pozemní části musí být vyklizeny, a to ještě před vyhlášením zákazu plavby. Plavidla a plovoucí zařízení je nutné přesunout do ochranných přístavů nebo jiných lokalit, kde je moţné jejich bezpečné vyvázání nebo přesunutí mimo záplavové území. Vybavení pozemní části přistávacích musí být také přesunuto mimo záplavové území. To platí především pro objekty, které by mohly poškodit ţivotní prostředí nebo stavby na vodním toku a v jeho blízkosti.

7.1. Popis území Zkoumané území bylo vymezeno Územními studiemi Orlicko a Vltava. Jedná se vodní tok Vltavy od hranic Středočeského a Jihočeského kraje aţ po České

24


Budějovice, dále tok Otavy od soutoku s Vltavou aţ po Písek a vodní tok Luţnice od soutoku s Vltavou v délce cca 5,8 km. V řešeném území se nacházejí 3 vodní nádrţe. Jedná se o vodní nádrţ Orlík, Kořensko a Hněvkovice. K hlavním sportovním a rekreačním aktivitám v řešeném území patří vyuţití vodních ploch pro sportovní rybolov, vodní sporty, jachting a plavba, jak ve formě veřejné dopravy, tak ve formě připravované vodní cesty pro rekreační plavidla. Dalšími hojně provozovanými aktivitami jsou cykloturistika a pěší turistika. V rámci projektu „Dokončení vltavské vodní cesty v úseku České Budějovice – Týn nad Vltavou“ (viz kapitola 4.3.1) budou všechny pevné stavby budovány v parametrech I. třídy (pro plavidla o nosnosti do 300 tun). Prohrábky dna budou rozděleny do 2 etap. V I. etapě bude zajištěna plavební hloubka v parametrech třídy O 1,6 metru a ve II. etapě pak pro třídu I. na hloubku 2,7 metru.

25


Obr. 1. – Přehledná mapa řešeného území

26


7.2. Členění studie 7.2.1. Textová část Textová část obsahuje úvod do studie a řešené problematiky. Popisuje cíle předkládané dokumentace, obsahuje seznam zkratek, podkladů a pouţité literatury. Dále je popsáno zájmové území. Kapitola 7. a 8. pak obsahuje samotný návrh a závěr. 7.2.2. Rešerše Tato část obsahuje shrnutí nejdůleţitějších závěrů z celé studie. Samostatnou část pak tvoří rešerše v anglickém jazyce. 7.2.3. Přehledná mapa Přehledná mapa znázorňuje celé řešené území s vyznačením jednotlivých přistávacích míst v měřítku 1:50 000. 7.2.4. Katalogové listy Katalogové listy jsou vytvořeny pro kaţdé navrhované přistávací místo. Listy obsahují popis lokalit, výřezy z mapových listů se znázorněním umístění přistávacího místa a SWOT analýzu daného záměru. Katalogové listy obsahují následující údaje:  Název lokality  Číslo listu  Říční kilometr a umístění (pravý/levý břeh)  Požadavky na přistávací místo - Kategorii přistávacího místa (přístav, přístaviště, vývaziště apod.) - Druh vyvazovacího zařízení - Navrhovanou kapacitu daného přistávacího místa - Statut (statut veřejné sluţby nebo pouze soukromé uţití; prioritou jsou přistávací místa se statutem veřejné sluţby – moţnost vyuţití přistávacího místa kaţdým provozovatelem rekreačního plavidla) - Navazující infrastruktura pozemní části - Poznámka  Turistická návaznost - Sídla v dostupné vzdálenosti - Sluţby v dostupné vzdálenosti - Moţnosti rekreace - Cyklostezka nebo turistická trasa

27


-

Zajímavosti v okolí Dopravní návaznost – návaznost na silniční a ţelezniční dopravu

 Právní aspekty - Stav – jedná-li se o stávající nebo nově navrhovanou lokalitu (případně návrh rozšíření) - SP nebo ÚR – zda je pro daný záměr vydáno stavební povolení nebo územní rozhodnutí - RP nebo ÚP – zda je daný záměr v souladu s regulačním nebo územním plánem - ÚS nebo jiný podklad – zda je daný záměr v souladu s územní studií nebo jiným územně plánovacím podkladem - LABEL – zda je daný záměr uveden v souladu s projektem LABEL  Nebezpečí povodní Q100 – ohroţenost dané lokality povodňovými průtoky  Mapový výřez na podkladě ortofoto mapy  Mapový výřez na podkladě ZABAGEDu  SWOT analýza – analýza silných stránek, slabých stránek, příleţitostí a hrozeb daného záměru 7.2.5. Mapové listy Mapové listy tvoří přílohu ke katalogovým listům (číslu katalogového listu odpovídá stejné číslo mapového listu). Jsou zde vyznačena navrhovaná přistávací místa včetně navazující infrastruktury (silniční a ţelezniční síť, turistická návaznost, sluţby) na podkladě map ZABAGED v měřítku 1:10 000.

7.3. Kategorie přistávacích míst 7.3.1. Kotviště Jedná se o nejniţší kategorii přistávacího místa. Kotviště je vymezeno výhradně osazením příslušných plavebních znaků. Ţádná další specifická zařízení v takovéto lokalitě není třeba budovat, neboť se zde předpokládá stání na kotvě. Je vhodné zde osadit kotevní bóje, které umoţní bezpečnější a jednodušší ukotvení lodě. Přístup na břeh bude povolen prostřednictvím vlastních prostředků plavidla (člun, přístupová lávka), nesmí ovšem dojít k porušení břehu. Z tohoto důvodu je vhodné, aby břeh byl pozvolný, nebo vybavený schodištěm, a úvaznými prvky pro uvázání např. malého člunu nebo pramice. Rozdělávání ohně na březích je zakázáno, bivakování a táboření rovněţ. Přístup pro vozidla po břehu nebude budován, neboť kotviště neslouţí jako trvalé stání a tudíţ příjezd vozidel je bezpředmětný. Plavidlo stojící v této lokalitě musí splňovat podmínky pro stání, jimiţ je trvalá přítomnost posádky. Označení kotviště ve studii (nejmenší velikost piktogramu kotvy)

28


Obr.2. – Zátoka u Pukňova (List č. 2)

Obr.3. - Pukňovská zátoka (List č. 3)

7.3.2. Vývaziště Toto zařízení je určeno pro krátkodobé stání plavidla po dobu, kdy jeho posádka odchází na turistický výlet na pevninu, jako součást základní sítě přistávacích míst v obcích u vodní cesty, jako doplňková síť v turisticky atraktivních lokalitách, dobrá pěší dostupnost do turistických atraktivit a středu obce. Jedná se o denní stání, které by mělo být obecně bezplatné.  Lokalizace: optimálně po 5 – 10 km  Kapacita: - min. 2 plavidla, min. 1 stání pro plavidla delší neţ 10 m, počet dle atraktivity lokality, nutno počítat s rezervou - primárně veřejné stání (tj. bez rezidentů), lze navázat s privátním stáním rezidentů  Vybavení povinné: - vyvazovací prvky s nástupním můstkem, nejlépe v podobě plovoucího mola - veřejná přístupová komunikace, pokud není stání rezidentů nebo půjčovna lodí (soukromá aktivita) lze i pouze pro pěší a cyklisty - zajištěný odvoz komunálního odpadu z košů - zdroj pitné vody v blízkosti - odpočinkové (piknikové) místo - informační tabule o lokalitě a sluţbách - definován správce zajišťující údrţbu (bez trvalé či pravidelné přítomnosti)  Vybavení vhodné: - WC v blízkosti - občerstvení v blízkosti v případě stání rezidentů nebo půjčovny lodí (soukromá aktivita) nutná parkovací stání pro osobní automobily

29


Označení vývaziště ve studii (střední velikost piktogramu kotvy) Obr.4. - Zátoka u Žďák. mostu (List č. 11)

Obr.5. – Týn nad Vltavou (List č. 42)

7.3.3. Přístaviště pro osobní lodě (zastávka) Toto zařízení jako součást základní sítě přistávacích míst v obcích u vodní cesty, je určeno pro krátkodobé stání osobních lodí pro výstup a nástup cestujících a jako doplňková síť v turisticky atraktivních lokalitách. Podmínkou je reţim veřejné sluţby. Charakterově není určeno pro cílovou dopravu a delší stání osobních lodí, pro něţ je vhodný reţim přístaviště.  Lokalizace: dle atraktivnosti lokality  Kapacita: - obecně moţnost krátkodobého přistání 1 osobní lodě dle třídy vodní cesty, tj. pro třídu I., loď rozměrů 44 x 5,5 m,  Vybavení povinné: - nástupní můstek s bezbariérovým přístupem, nejlépe v podobě plovoucího mola nebo víceúrovňové přístavní zdi - veřejná přístupová komunikace, lze i pouze pro pěší a cyklisty, splňuje parametry pro bezbariérový přístup, nutná vazba na nadřazené pěší a cyklistické komunikace včetně směrového značení - zajištěný odvoz komunálního odpadu z košů - rozptylový prostor pro cestující, mobiliář pro čekající osoby - informační tabule o lokalitě a sluţbách - definován správce zajišťující údrţbu (bez trvalé či pravidelné přítomnosti)  Vybavení vhodné: - občerstvení v blízkosti

30


Označení stávajícího přístaviště pro osobní lodě (zastávka) ve studii Označení navrhovaného přístaviště pro osobní lodě (zastávka) ve studii Obr. 6. a 7. – ilustrační foto – přístaviště pro osobní lodě (zastávka)

7.3.4. Přístaviště Přístaviště jako součást základní sítě přistávacích míst ve větších obcích a městech u vodní cesty, představuje prostor pro krátkodobé stání plavidla při návštěvě pevniny, ale také pro odpočinek např. přes noc. Optimální rozmístění odpovídá plavbě cca 4 – 5 hodin, po níţ je vhodné se zastavit a čas věnovat aktivnímu odpočinku. Jedná se o stání na turisticky atraktivních lokalitách, denní stání by mělo být obecně bezplatné. Podle podmínek lokality můţe být kombinováno stání osobních i malých rekreačních lodí, zejména v případech výhodné společné pobřeţní infrastruktury a dopravní návaznosti. V případě, ţe osobní lodě budou přístaviště vyuţívat i pro cílovou dopravu, případně bude pravděpodobné delší stání lodí, je vhodné funkce malé rekreační a osobní plavby organizačně případně i stavebně oddělit.  Lokalizace: optimálně po 10 – 20 km, dobrá pěší dostupnost do turistických atraktivit a středu obce  Kapacita: - min. 6 malých rekreačních plavidel, min. 2 stání pro plavidla delší neţ 10 m, počet dle atraktivity lokality, nutno počítat s rezervou - primárně veřejné stání (tj. bez rezidentů), lze navázat s privátním stáním rezidentů - obecně moţnost krátkodobého přistání 1 osobní lodě dle třídy vodní cesty, tj. pro třídu I. loď rozměrů 44 x 5,5 m, mezi 9 a 18 hodinou, u velmi atraktivních lokalit s více reţimy plaveb paralelně (tj. přistání linkové plavby, okruţní vyhlídkové, příleţitostné plavby, přistání kabinové lodě s ubytováním) vhodné počítat s větším počtem,

31


-

v případě lokalit s pravděpodobnou cílovou dopravou je třeba uvaţovat s rezervou pro stání osobní lodě mimo nástup a výstup cestujících, toto stání má přístup pouze pro posádku a lze řešit i jako stání více lodí vedle sebe.

 Vybavení povinné: - vyvazovací prvky s nástupním můstkem, nejlépe v podobě plovoucího mola nebo přístavní zdi, s bezbariérovým přístupem do osobních lodí a min. 2 malých plavidel, s osvětlením - veřejná přístupová komunikace pro pěší a cyklisty, osvětlená, splňuje parametry pro bezbariérový přístup, nutná vazba na nadřazené pěší a cyklistické komunikace včetně směrového značení - v blízkosti parkoviště pro osobní automobily, v případě existence sjezdu pro spouštění plavidel min. 2 stání pro automobil s přívěsem - v případě cílové osobní lodní dopravy dostatečně kapacitní parkoviště pro osobní automobily a autobusy, návaznost na veřejnou dopravu - rozptylový prostor pro cestující, mobiliář pro čekající osoby - zajištěný odvoz komunálního odpadu s místem pro ukládání odpadů kontejner - zdroj pitné vody v blízkosti - připojení na elektrickou energii pro plavidla na přístavním mole - splachovací WC s umývárnou - informační tabule o lokalitě a sluţbách - definován správce zajišťující údrţbu (bez trvalé přítomnosti, ale v provozní době min. telefonicky dosaţitelný) a dohled, který zajistí střeţení plavidel z hlediska vodních stavů, v případě poklesu hladiny pak zajistí vytaţení všech plavidel na plochy k tomu určené - vodočet pro sledování stavu hladiny, pokud je relevantní - občerstvení v blízkosti - v dosahu přístavu musí být rovněţ stálá sluţba, jeţ na základě oznámení Povodí Vltavy, státní podnik zajistí neprodlené odstranění plavidel z hladiny a jejich uloţení v zimovišti v případě, ţe hladina vodní cesty bude trvale klesat a došlo by k ohroţení plavidel v přístavišti,  Vybavení vhodné: - šikmý sjezd pro spouštění plavidel na vodu - odpočinkové (piknikové) místo, místa pro táborový oheň - v případě stání rezidentů nebo půjčovny lodí (soukromá aktivita) nutná samostatná nebo v kapacitě zohledněná parkovací stání pro střednědobé stání osobních automobilů (např. aţ týden) - zimoviště pro plavidla, jeţ na vodní cestě budou celoročně - nemusí být součástí konkrétního přístaviště, mohou být zajištěna i jinde, avšak celkový počet míst musí odpovídat počtu plavidel celoročně kotvících na vodní cestě. Plochy pro zimoviště musí být situovány nad kótou maximálního vzdutí v nádrţi, resp. povodně, - ve vhodných lokalitách i malé servisní centrum Označení přístaviště ve studii (největší velikost piktogramu kotvy)

32


Obr. 8. – Hladná (List č. 36)

Obr. 9. – Týn nad Vltavou (List č. 44)

7.3.5. Sportovní přístav Přístavy jsou navrhovány pro krátkodobé stání plavidla při návštěvě pevniny, pro střednědobé stání při odpočinku např. přes noc a pro dlouhodobé stání např. rezidentů. Umístění je směřováno do vhodných lokalit zejména z hlediska přístupu a v turisticky atraktivních lokalitách, denní stání by mělo být obecně bezplatné (pokud nebudou vyuţity ţádné sluţby). Primárně by přístavy měly umoţňovat stání malých rekreačních plavidel. Podle podmínek lokality lze v přístavu vymezit i stání pro osobní lodě, zejména v případě cílové dopravy nebo stání přes noc s cestujícími. Přístav můţe rovněţ plnit ochrannou funkci při zastavení plavby pro malá rekreační plavidla i osobní lodě. Provozně je ale třeba pohyb cestujících z osobních lodí a posádek malých rekreačních plavidel důsledně oddělit. Výhodné můţe být vyuţití společné infrastruktury se stáním osobních lodí v blízkosti, nicméně i zde je nutné provoz cestujících a posádek malých plavidel důsledně oddělit. Podle podmínek lokality a dostupnosti turistických cílů lze oddělit ve stejné lokalitě přístaviště, umístěné bezprostředně v turistickém centru, a sportovní přístav, kdy bude přípustná i větší vzdálenost pro pěší dostupnost. Přístaviště pak slouţí pro osobní linkovou i okruţní plavbu a pro krátkodobé denní stání malých rekreačních plavidel, přičemţ stání přes noc a dlouhodobé stání je převedeno do sportovního přístavu.  Lokalizace: dobrá dopravní i pěší dostupnost, moţnost napojení na veřejnou technickou infrastrukturu  Kapacita: - dle podmínek lokality, min. 20 malých plavidel, vţdy min. 30 % stání pro nerezidenty, nutno počítat s rezervou  Vybavení povinné: - vyvazovací prvky s nástupním můstkem, nejlépe v podobě plovoucího mola nebo přístavní zdi, s bezbariérovým přístupem do osobních lodí a min. 2 malých plavidel, s osvětlením - ochrana stání před vlnobitím 33


-

-

-

-

-

veřejná přístupová komunikace pro pěší a cyklisty, osvětlená, splňuje parametry pro bezbariérový přístup, nutná vazba na nadřazené pěší a cyklistické komunikace včetně směrového značení veřejná přístupová komunikace pro automobily osobní včetně moţnosti příjezdu souprav s vlekem v případě stání pro osobní lodě vybavenost analogická dle Přístaviště parkoviště pro osobní automobily a pro automobily s přívěsem šikmý sjezd pro spouštění plavidel na vodu zajištěný odvoz komunálního odpadu s místem pro ukládání odpadů – kontejnery, včetně tříděného odpadu zdroj pitné vody v přístavu pro plnění plavidel připojení na elektrickou energii pro plavidla na přístavním mole sociální zázemí pro uţivatele přístavu (WC, umývárny či sprchy s teplou a studenou vodou) kuchyňka pro přípravu a ohřev stravy, mytí nádobí a prádla informační tabule o lokalitě a sluţbách včetně schématu přístavu definován správce zajišťující údrţbu (bez trvalé přítomnosti, v provozní době přítomen) a dohled, který zajistí střeţení plavidel z hlediska vodních stavů, v případě poklesu hladiny pak zajistí vytaţení všech plavidel na plochy k tomu určené kancelář správy přístavu, jeţ zabezpečí agendu, spojenou se stáním lodí a dalších operací s nimi, prodej drobných potřeb pro rekreační plavbu a zdravotnickou první pomoc vodočet pro sledování stavu hladiny, pokud je relevantní občerstvení v přístavu, restaurace a další potřebné vybavení pro klubový ţivot (šatna, klubovna apod.) v dosahu přístavu musí být rovněţ stálá sluţba, jeţ na základě oznámení Povodí Vltavy, státní podnik zajistí neprodlené odstranění plavidel z hladiny a jejich uloţení v zimovišti v případě, ţe hladina vodní cesty bude trvale klesat a došlo by k ohroţení plavidel ve sportovním přístavu, zimoviště pro plavidla, jeţ na vodní cestě budou celoročně - nemusí být součástí konkrétního přístavu, mohou být zajištěna i jinde, avšak celkový počet míst musí odpovídat počtu plavidel celoročně kotvících na vodní cestě. Plochy pro zimoviště musí být situovány nad kótou maximálního vzdutí v nádrţi, resp. povodně,

 Vybavení vhodné: - připojení na vodu pro plavidla na přístavním mole - oplocení části stání pro rezidenty a případně i střeţení plavidel v době nepřítomnosti majitele, - zařízení pro spouštění lodí na vodu - zpevněné plochy pro autojeřáb, vlastní jeřáb, - ubytovací kapacity pro majitele plavidel - odpočinkové (piknikové) místo, místa pro táborový oheň - v případě stání rezidentů nebo půjčovny lodí (soukromá aktivita) nutná samostatná nebo v kapacitě zohledněná parkovací stání pro střednědobé stání osobních automobilů (např. aţ týden) - ve vhodných lokalitách i velké nebo malé servisní centrum

34


-

-

dílna pro seřizování a opravy motorů - tyto činnosti mimo určené a řádně zabezpečené prostory nesmí být prováděny, zařízení pro dobíjení a případně i údrţbu akumulátorů, servis pro opravy a údrţbu plavidel (od údrţby nátěrů aţ po opravy poškozených plavidel) - tyto činnosti mimo určené a řádně zabezpečené prostory nesmí být prováděny, olejové hospodářství zajišťující bezpečné uloţení olejů, barev, ředidel apod. odtahová sluţba, servis pro opravu lodní výstroje, prodejna jachtařských potřeb, prodejna propan-butanu, prodej potravin, sportovní zařízení, fitnesscentrum, sauna, wellness atd. Označení sportovního přístavu ve studii

Obr. 10. - Kostelecká zátoka (List č. 10)

Obr. 11. – Podolsko (List č. 25)

7.3.6. Servisní centrum - velké Servisní centrum zabezpečuje podpůrné činnosti spojené se zásobováním plavidel ve smyslu § 7 odst. (3) zákona č.254/2001 Sb., o vodách, tj. způsobem zabezpečeným proti znečištění vody, které plavidlo běţně absolvuje v četnosti po 7 dnech. Klíčovým zařízením velkého servisního centra je tankování pohonných hmot. Obecně by servisní centrum na vodní cestě třídy I. mělo poskytovat sluţby pro malá rekreační plavidla i pro osobní lodě dle třídy vodní cesty.  Lokalizace: - optimálně po 30 – 50 km - součást základní sítě servisních center veřejné sluţby s garantovaným provozem - nejlépe v rámci sportovních přístavů, eventuelně přístavišť - nutné dopravní napojení pro zásobování PHM

35


 Kapacita: - min. 2 malá rekreační plavidla, nebo 1 stání pro plavidla delší neţ 10 m pro plnění servisních sluţeb nebo 1 osobní loď dle třídy vodní cesty, tj. pro třídu I. loď rozměrů 44 x 5,5 m - min. 1 stání pro plavidlo čekající na provedení servisních sluţeb v blízkosti  Vybavení: - veřejná přístupová komunikace pro automobily, odpovídající zásobování PHM a odvozu odpadu - napojení na inţenýrské sítě – splašková kanalizace, vodovod - stání vybavené vyvazovacími prvky s nástupním můstkem, nejlépe v podobě plovoucího mola nebo přístavní zdi, s osvětlením - připojení na elektrickou energii pro plavidla - čerpací stanice pohonných hmot (1 stojan): - benzin natural 95 - nafta - nafta bez spotřební daně - prodej v nádobách: - biologicky odbouratelné oleje - propan-butan v bombách 0,5 – 5 kg - balená pitná voda - stojan pro tankování pitné vody z vodovodního řadu - odběr pevných odpadů a jejich separace v kontejnerech: - směsný odpad - papír - sklo - plasty - odběr kapalných odpadů - fekální a splaškové odpadní vody z vestavěných i přenosných nádrţí plavidel zařízením pro odčerpávání odpadní vody se sací hadicí, šachticí pro vloţení výtlačného potrubí splaškových vod z plavidel a výlevkou na přenosné chemické záchody - odpadní oleje – sklad pro pouţité oleje v nádobách - nádní vody zařízením pro odčerpávání nádní vody se sací hadicí - norné stěny a výbava pro lokalizaci a likvidaci případné ropné havárie vlastními prostředky - sociální zařízení s WC s umývárnou pro obsluhu a posádky - kancelář správy servisního centra, jeţ zabezpečí agendu, spojenou s obsluhou lodí (tj. např. účtování sluţeb), zdravotnickou první pomoc a likvidaci havárie, lze spojit s kanceláří správce přístavu nebo jiné veřejné infrastruktury vodní cesty Označení velkého servisního centra ve studii

36


7.3.7. Servisní centrum - malé Servisní centrum zabezpečuje podpůrné činnosti spojené s odběrem odpadních vod a zásobováním plavidel, které plavidlo běţně absolvuje v četnosti po 2 – 3 dnech. Zejména se jedná o likvidaci odpadních vod a tankování pitné vody. Obecně by servisní centrum na vodní cestě třídy I. mělo poskytovat sluţby pro malá rekreační plavidla i pro osobní lodě dle třídy vodní cesty.  Lokalizace: - optimálně po 15 – 30 km - součást základní sítě servisních center veřejné sluţby s garantovaným provozem nejlépe v rámci sportovních přístavů a přístavišť nebo v areálu správce vodní cesty  Kapacita: - min. 2 malá rekreační plavidla, nebo 1 stání pro plavidla delší neţ 10 m pro plnění servisních sluţeb nebo 1 osobní loď dle třídy vodní cesty, tj. pro třídu I. loď rozměrů 44 x 5,5 m - min. 1 stání pro plavidlo čekající na provedení servisních sluţeb v blízkosti  Vybavení: - veřejná přístupová komunikace pro automobily, odpovídající odvozu odpadu - napojení na inţenýrské sítě – splašková kanalizace, vodovod - stání vybavené vyvazovacími prvky s nástupním můstkem, nejlépe v podobě plovoucího mola nebo přístavní zdi, s osvětlením - připojení na elektrickou energii pro plavidla - stojan pro tankování pitné vody z vodovodního řadu - odběr pevných odpadů a jejich separace v kontejnerech: - směsný odpad - papír - sklo - plasty - odběr kapalných odpadů - fekální a splaškové odpadní vody z vestavěných i přenosných nádrţí plavidel zařízením pro odčerpávání odpadní vody se sací hadicí, šachticí pro vloţení výtlačného potrubí splaškových vod z plavidel a výlevkou na přenosné chemické záchody - sociální zařízení s WC s umývárnou pro obsluhu a posádky - kancelář správy servisního centra, jeţ zabezpečí agendu, spojenou s obsluhou lodí (tj. např. účtování sluţeb), zdravotnickou první pomoc a likvidaci havárie, lze spojit s kanceláří správce přístavu nebo jiné veřejné infrastruktury vodní cesty, vhodné je řešení formou bezobsluţného provozu se systémem elektronických plateb za sluţby (tankování vody, odběr kapalných odpadů) Označení malého servisního centra ve studii (stejné jako u velkého servisního centra)

37


7.3.8. Nákladní přístav Vyuţití přímých přeprav po vodě s přímou návazností na místo původu nebo místo určení znamená podstatné zefektivnění dopravy s výrazným ekonomickým efektem. Toto platí jak pro kusové zboţí, tak pro hromadné substráty. Hromadné substráty lze úspěšně uloţit ve všech přístavech a překladištích. Kusové zboţí lze nejefektivněji loţit v kontejnerových překladištích.Kusové zboţí lze jinak velice dobře loţit i pomocí univerzálních přístavních jeřábů a mobilní mechanizace. Toto je velice výhodné při aplikaci tzv. přímých přeprav s minimalizaci návazných přepravních vzdáleností.  Lokalizace: - v blízkosti významného ekonomického střediska (města, VLC), s dobrým dopravním napojením pro nákladní dopravu - v blízkosti průmyslových podniků potenciálně vyuţívajících vodní dopravu, nebo průmyslové zóny pro podniky tohoto typu - odstup od obytné zástavby pro sníţení obtěţování hlukem  Kapacita: - min. 2 překladní polohy pro návrhová plavidla třídy I., - rezerva pro rozšíření počtu překladních poloh - rezerva pro rozšíření pozemního zázemí  Povinné součásti: - překladní polohy s přístavní zdí, délka 1 polohy 50 m - podél překladních poloh 20 m široký manipulační prostor, přístupný pro silniční vozidla a jeřábovou mechanizaci - veřejná přístupová komunikace pro nákladní automobily - parkovací plocha pro operativní stání nákladních automobilů vyčkávajících na překlad - provozní budova správce se základní administrativou a sociálním zázemím - v blízkosti přístavu velké servisní centrum - na přístavní zdi přípojky elektrické energie a pitné vody pro lodě - podél manipulační plochy u překladních poloh min. 50 m široký pás úzké přístavní zóny pro otevřené i kryté skládky, zpracovatelskou technologii a pod.  Volitelné součásti - rezerva pro moţnost ţelezniční vlečky přivedené k překladní hraně Označení nákladního přístavu ve studii

38


7.4. Seznam navržených lokalit dle kategorie přistávacího místa 7.4.1. Kotviště Tab. 3. – seznam navrhovaných kotvišť

NÁZEV Pukňov Pukňovská zátoka Chrást Na Pískách Peklo Nevězice - Luh Sobědraţská zátoka Bránická zátoka Rybárna u Doubravy Soutok Vltavy a Luţnice Týn nad Vlt. jih PB Hněvkovice Purkarec Purkarec Purkarec Jistec (Otava)

KM

BŘEH

156,7 156,9 158,6 164,6 166,4 166,7 174,8 176,9 198,1 206,3 209,9 213,0 220,3 221,1 221,6 14,3

LB LB PB LB LB LB PB PB PB PB LB PB LB LB PB LB

ČÍSLO KATALOGOVÉHO LISTU 2 3 6 13 14 16 20 22 34 40 45 47 54 56 57 78

7.4.2. Vývaziště Tab. 4. – seznam navrhovaných vývazišť

NÁZEV Zámek Orlík Ţďákovský most Ochoz Zbonín Hrejkovická zátoka Novosedelská zátoka Dolní Lipovsko (Slabčice) Pašovice Týn nad Vltavou Týn nad Vlt. centrum Jaroslavice Jeznice Purkarec Vývaziště U Šafaříka Karlův hrádek Rekreační zařízení AMU

KM

BŘEH

159,6 162,5 167,8 171,4 180,6 188,6 193,8 202,3 208,2 208,9 217,3 218,2 222,2 222,8 223,2 224,4

LB LB LB LB PB LB PB PB LB PB PB LB LB PB LB PB

39

ČÍSLO KATALOGOVÉHO LISTU 7 11 18 19 23 28 31 37 42 44 50 52 58 59 60 61


Hluboká nad Vltavou – Hamr Svatá Anna (Otava) Na Rybárně (Otava) Kavkovna (Otava) Koloděje nad Luţ. (Luţnice)

231,8 4,5 13,0 18,1 3,8

LB PB LB PB PB

63 73 76 79 81

7.4.3. Přístaviště Tab. 5. – seznam navrhovaných přístavišť

KM

BŘEH

Hladná

199,5

LB

ČÍSLO KATALOGOVÉHO LISTU 36

Týn nad Vltavou město

208,9

PB

43

České Budějovice - Nový most Lannova Loděnice České Budějovice Nový Dvůr

239,5

LB

69

241,2

LB

70

0,7

PB

80

NÁZEV

7.4.4. Sportovní přístavy Tab. 6. – seznam navrhovaných sportovních přístavů

KM

BŘEH

ČÍSLO KATALOGOVÉHO LISTU

155,4

PB

1

157,4

PB

4

157,8

LB

5

162,0

LB

9

Kostelecká zátoka

162,2

PB

10

Podolsko

186,0

PB

25

Podolsko - TJ Otava

186,4

PB

26

Jeznice

217,8

LB

51

Purkarecká zátoka

220,0

LB

53

Hluboká nad Vltavou

232,6

LB

64

České Vrbné

236,8

LB

67

NÁZEV Voltýřovská zátoka - TJ Spartak Písek Yacht club Radava Barrandovská zátoka – SK Yacht & Ski (Koţlí) Ţďákov u Starého Sedla

40


7.4.5. Nákladní přístavy Tab. 7. – seznam navrhovaných nákladních přístavů

KM

BŘEH

Týn nad Vltavou

207,2

LB


VLC Hrdějovice

235,8

PB

66

NÁZEV

7.4.6. Přístaviště pro osobní lodě (zastávka) Tab. 8. – seznam navrhovaných přístavišť pro osobní lodě (zastávka)

NÁZEV

KM

BŘEH

PB Chrást LB Ţďákovský most LB Nevězice – Luh PB Sobědraţ – Husárna LB Zvíkovský most PB Červená n. Vlt. most ţel.zast. Temešvár - Podolský most LB Chřešťovice Písecká Smoleč - Chmelišná LB Jehnědno Údraţ PB Doubrava – Rybárna PB Pašovice LB Neznašov – komora LB Hněvkovice Hněvkovice II Jaroslavice Purkarec - centrum Purkarec Vývaziště Karlův hrádek Hluboká nad Vltavou – Hamr Hluboká nad Vltavou České Vrbné Lannova Loděnice České Budějovice Zvíkovský most (Otava) Jitex (Otava) Svatá Anna (Otava) Oslov - chaty (Otava) Jistec (Otava) Koloděje nad Luţ. (Luţnice)

160,9 162,5 166,7 167,8 175,9

PB LB LB PB LB

ČÍSLO KATALOGOVÉHO LISTU 8 12 15 17 21

183,0

PB

24

186,9 189,4 191,2 195,0 196,7 198,1 202,3 204,6 212,9 214,4 217,3 220,7 222,2 223,2 231,8 232,7 236,8

LB LB PB LB LB PB PB LB LB PB PB LB LB LB LB LB LB

27 29 30 32 33 35 38 39 46 48 49 55 58 60 62 65 68

241,2

LB

70

2,4 4,0 4,5 7,2 14,3 4,2

PB LB PB PB LB LB

71 72 74 75 77 82

41


7.4.7. Servisní centra Tab. 9. – seznam navrhovaných servisních center

KM

BŘEH

Týn nad Vltavou

208,2

LB


Hněvkovice II

214,4

PB

48

NÁZEV

7.5. Seznam navržených lokalit dle kilometráže V seznamu jsou uvedeny nejprve lokality na řece Vltavě, dále následují lokality na řece Otavě a na závěr na řece Luţnici. Tab. 10. – seznam navrhovaných lokalit dle kilometráţe

NÁZEV Voltýřovská zátoka - TJ Spartak Písek Pukňov Pukňovská zátoka Yacht club Radava Barrandovská zátoka – SK Yacht & Ski (Koţlí) Chrást Zámek Orlík PB Chrást Ţďákov u Starého Sedla Kostelecká zátoka Ţďákovský most LB Ţďákovský most Na Pískách Peklo LB Nevězice – Luh Nevězice - Luh

KM

ČÍSLO BŘEH KATALOGOVÉHO LISTU

KATEGORIE PŘISTÁVACÍHO MÍSTA

155,40

PB

1

Sportovní přístav

156,70 156,90

LB LB

2 3

Kotviště

157,40

PB

4


157,80

LB

5


158,60

PB

6

159,60

LB

7

160,90

PB

8

Kotviště Vývaziště Přístaviště pro osobní lodě (zastávka)

162,00

LB

9


162,20

PB

10


162,50

LB

11

162,50

LB

12

164,60 166,40

LB LB

13 14

166,70

LB

15

166,70

LB

16

Vývaziště Přístaviště pro osobní lodě (zastávka) Kotviště Kotviště Přístaviště pro osobní lodě (zastávka) Kotviště

42

Kotviště


PB Sobědraţ – Husárna Ochoz Zbonín Sobědraţská zátoka LB Zvíkovský most Bránická zátoka Hrejkovická zátoka PB Červená n. Vlt. most ţel.zast. Podolsko Podolsko - TJ Otava Temešvár Podolský most Novosedelská zátoka LB Chřešťovice

Přístaviště pro osobní lodě (zastávka) Vývaziště Vývaziště

167,80

PB

17

167,80 171,40 174,80

LB LB PB

18 19 20

175,90

LB

21

176,90

PB

22

Přístaviště pro osobní lodě (zastávka) Kotviště

180,60

PB

23

Vývaziště

183,00

PB

24

Přístaviště pro osobní lodě (zastávka)

186,00

PB

25


186,40

PB

26


186,90

LB

27


188,60

LB

28

Vývaziště

189,40

LB

29

PB

30

PB

31

Písecká Smoleč 191,20 Chmelišná Dolní Lipovsko 193,80 (Slabčice)

Kotviště

Přístaviště pro osobní lodě (zastávka) Přístaviště pro osobní lodě (zastávka) Vývaziště Přístaviště pro osobní lodě (zastávka) Přístaviště pro osobní lodě (zastávka)

LB Jehnědno

195,00

LB

32

Údraţ

196,70

LB

33

Rybárna u Doubravy PB Doubrava – Rybárna Hladná Pašovice

198,10

PB

34

198,10

PB

35

199,50 202,30

LB PB

36 37

PB Pašovice

202,30

PB

38

204,60

LB

39

206,30

PB

40

Kotviště

207,20

LB

41

LB

42

Nákladní přístav Vývaziště a servisní centrum malé

PB

43

LB Neznašov – komora soutok Vltavy a Luţnice Týn nad Vltavou Týn nad Vltavou Týn nad Vltavou město

208,20 208,90

43

Kotviště Přístaviště pro osobní lodě (zastávka) Přístaviště Vývaziště Přístaviště pro osobní lodě (zastávka) Přístaviště pro osobní lodě (zastávka)

Přístaviště


Týn nad Vlt. centrum Týn nad Vltavou jih

208,90

PB

44

Vývaziště

209,90

LB

45

Kotviště

LB Hněvkovice

212,90

LB

46

PB Hněvkovice

213,00

PB

47

PB

48

Jaroslavice

217,30

PB

49

Jaroslavice Jeznice Jeznice Purkarecká zátoka Purkarec Purkarec centrum Purkarec Purkarec

217,30 217,80 218,20

PB LB LB

50 51 52

Přístaviště pro osobní lodě (zastávka) Kotviště Přístaviště pro osobní lodě (zastávka) a servisní centrum - malé Přístaviště pro osobní lodě (zastávka) Vývaziště Sportovní přístav Vývaziště

220,00

LB

53


220,30

LB

54

220,70

LB

55

221,10 221,60

LB PB

56 57

LB

58

Kotviště Přístaviště pro osobní lodě (zastávka) Kotviště Kotviště Vývaziště a Přístaviště pro osobní lodě (zastávka)

PB

59

Vývaziště

LB

60

Vývaziště a Přístaviště pro osobní lodě (zastávka)

224,40

PB

61

Vývaziště

231,80

LB

62


231,80

LB

63

Vývaziště

232,60

LB

64


232,70

LB

65

235,80 236,80

PB LB

66

236,80

LB

68

239,50

LB

69

Přístaviště

LB

70

Přístaviště a přístaviště pro osobní lodě (zastávka)

Hněvkovice II 214,40

Purkarec Vývaziště U Šafaříka Karlův hrádek Rekreační zařízení AMU Hluboká nad Vltavou – Hamr Hluboká nad Vltavou – Hamr Hluboká nad Vltavou Hluboká nad Vltavou VLC Hrdějovice České Vrbné České Vrbné České Budějovice Nový most Lannova Loděnice České

222,20 222,80 223,20

241,20

67

44

Přístaviště pro osobní lodě (zastávka) Nákladní přístav Sportovní přístav Přístaviště pro osobní lodě (zastávka)


Budějovice Zvíkovský most (Otava)

2,40

PB

71

Jitex (Otava)

4,00

LB

72

4,50

PB

73

4,5

PB

74

7,20

PB

75

13,00

LB

76

Jistec (Otava)

14,3

LB

77

Jistec (Otava) Kavkovna (Otava) Nový Dvůr (Luţnice) Koloděje nad Luţnicí (Luţnice) Koloděje nad Luţnicí (Luţnice)

14,30

LB

78

Přístaviště pro osobní lodě (zastávka) Kotviště

18,10

PB

79

Vývaziště

0,70

PB

80

Přístaviště

3,80

PB

81

Vývaziště

4,2

LB

82


Svatá Anna (Otava) Svatá Anna (Otava) Oslov - chaty (Otava) Na Rybárně (Otava)

Pozn.: Přistávací místa na řece Vltavě Přistávací místa na řece Otavě Přistávací místa na řece Luţnici

45

Přístaviště pro osobní lodě (zastávka) Přístaviště pro osobní lodě (zastávka) Vývaziště Přístaviště pro osobní lodě (zastávka) Přístaviště pro osobní lodě (zastávka) Vývaziště


8. Závěr Studie byla zpracována v rámci nadnárodního projektu LABEL, jehoţ jedním z cílů je strategie sníţení povodňových rizik, rozvoj hospodářství a turistiky. Cílem studie bylo zmapování vhodných lokalit přistávacích míst pro rekreační plavbu na řece Vltavě, Otavě a Luţnici na území Jihočeského kraje. Studie bude slouţit jako jeden z nezávazných územně plánovacích podkladů při pořizování územně plánovacích dokumentací. Návrh přistávacích míst vycházel především z jiţ dříve zpracovaných studií, především z Územní studie Vltava v úseku Týn nad Vltavou – České Budějovice a Územní studie Orlicko. Návrh byl dále konzultován se zástupci příslušných stavebních úřadů a úřadů pro územní plánování a dále se zástupci Povodí Vltavy, státní podnik, Ředitelství vodních cest ČR a Státní plavební správy. Vzhledem k tomu, ţe v současné době nelze odhadnout zájem budoucích investorů o realizaci jednotlivých přistávacích míst, je studie koncipována tak, ţe obsahuje větší počet lokalit, ze kterých bude moţné si pro budoucí investory vybrat tu nejoptimálnější. Celkem bylo navrţeno 82 lokalit pro realizaci přistávacích míst. V těchto lokalitách je navrţeno 16 kotvišť, 21 vývazišť, 6 přístavišť, 11 sportovních přístavů, 2 nákladní přístavy a 29 přístavišť pro osobní lodě (zastávka). 70 Lokalit je navrţeno na řece Vltavě, 9 na Otavě a 3 na Luţnici. Součástí návrhu bylo i zmapování vhodných lokalit pro zřízení přívozů. Celkem bylo navrţeno 15 lokalit. Z toho 12 na řece Vltavě, 2 na Otavě a 1 na Luţnici. Rekreační plavba se postupně v Evropě stává důleţitým ekonomickým a volnočasovým fenoménem. Vzhledem k turistické atraktivitě a k moţnosti napojení na síť významných evropských vodních cest je řešené území ideálním prostorem pro rozvoj rekreační plavby.

46


9. Seznam příloh     

katalogové listy přehledné mapy mapové listy rešerše zápisy z kontrolních dní

1:50 000 1:10 000

47

ANALÝZA PŘÍLEŽITOSTÍ A RIZIK SPLAVNĚNÍ VLTAVY V JIŽNÍCH ČECHÁCH

Recommend Documents