Analýza nestátního neziskového sektoru v Pardubickém kraji

Analýza nestátního neziskového sektoru v Pardubickém kraji

Zpracováno pro: Krajský úřad Pardubického kraje Komenského nám. 125 532 11 Pardubice Datum zpracování: prosinec 2009 Počet stran: 56 Počet příloh: 2

Zpracovatel: Husova 168 Pardubice 530 03

ANALÝZA NESTÁTNÍHO NEZISKOVÉHO SEKTORU V PARDUBICKÉM KRAJI

ÚVODNÍ INFORMACE Identifikační údaje Zadavatel analýzy: Název Ulice Obec PSČ Internetová adresa Kontaktní osoba Telefon E-mail

Pardubický kraj Komenského nám. 125 Pardubice 532 11 http://www.pardubickykraj.cz/ Lic. Lucie Strakošová +420 466 026 492 [email protected]

Název Ulice Obec PSČ IČ Internetová adresa Kontaktní osoba Telefon E-mail Hlavní zpracovatel: Zpracovatelský tým:

Koalice nevládek Pardubicka, o. s. Komenského 432 Pardubice 530 03 26679485 http://www.konep.cz/ Bc. Jana Machová +420 774 412 876 [email protected] Mgr. Petra Vondráčková Ing. Jiří Krátký, Iva Dirgasová

Zpracovatel analýzy:

Datum zpracování: prosinec 2009

2


PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych chtěla jménem zpracovatelského týmu poděkovat všem zástupcům nestátních neziskových organizací, kteří se aktivně podíleli na dotazníkovém šetření. Poděkování patří také všem, kteří svou spoluprací, cennými náměty, připomínkami a zkušenostmi přispěli ke zpracování této Analýzy.

Mgr. Petra Vondráčková hlavní zpracovatel

3


ORGANIZACE, KTERÉ SE ZAPOJILY DO DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ: 2. pobočka svazu letců ing. Jana Kašpara ACET ČR o.s. Aeroklub Ţamberk Asociace obranné střelby ČR Asociace turistických informačních center ČR Automotoklub Holice v AČR Automotoklub Lanškroun BC greenball Lanškroun Boii o.s. Centaurea sdruţení pro monitoring a management krajiny Centrum pro rodinu Kujebáček o.s. Česká abilympijská asociace, o.s. Česká tábornická unie - T.O. Walkeři Český červený kříţ Český esperantský svaz Český kynologický svaz zákl. org.076 Český svaz bojovníků za svobodu Český svaz včelařů o.s., okresní výbor Chrudim Český zahrádkářský svaz Český zahrádkářský svaz, územní sdruţení Pardubice Čs. Zahrádkářský svaz ZO Vinice ČTU-Klub Choceň DAITÓ RYU - sportovní bojové umění Pardubice,o.s. Darjav Denní centrum SVÍTÁNÍ, o.p.s. Divadlo Exil, o.s. Domov Bystré Farní charita Hlinsko Farní charita Litomyšl Farní sbor českobratrské církve evangelické v Telecím FBC Sharks Chvaletice FC Jiskra Králíky-Červená Voda o.s. Felicitas o.s. Filmový klub Fitbox Klub - Black Panther o.s. FK ERA-PACK Chrudim o.s. FK Kameničky, o.s. FK Proseč, o.s. Fond ohroţených dětí Fotbalový klub Golf Club Kunětická Hora HBC DDM Alfa Pardubice, o.s. Hnutí Rodina Hvězda SKP Pardubice Charita Přelouč Charita Svitavy Chrudimské maminy Chrudimští patrioti o.s. Institut Jana Pernera, o.p.s. Institut politických a ekonomických studií, o.s. Jednota českých matematiků a fyziků, pobočka Pardubice JERMS, o.s. Jezdecký klub Jezdecký klub Pablo Junák - SSSČR, středisko Lejsek, V. Mýto

Pardubice Chrudim Ţamberk Pardubice Polička Holice Lanškroun Lanškroun Nasavrky Slatiňany Vysoké Mýto Pardubice Chrudim Sloupnice Pardubice Heřmanův Městec Chrudim Heřmanův Městec Litomyšl Pardubice Vysoké Mýto Choceň Pardubice Pardubice Pardubice Pardubice Bystré Hlinsko Litomyšl Telecí Chvaletice Červená Voda Pardubice Vysoké Mýto Svitavy Chrudim Kameničky Proseč Pardubice Nasavrky Dříteč Pardubice Pardubice Pardubice Přelouč Svitavy Chrudim Chrudim Pardubice Polička Pardubice Jablonné nad Orlicí Smrček Nasavrky Vysoké Mýto

4


Junák - svaz skautů a skautek ČR Pardubice KB Vítanov Vítanov KEZ o.p.s. Chrudim Klub českých turistů Chrudim Chrudim Klub Českých turistů Přelouč Přelouč Klub čilých babiček Červená Voda Klub lékařů Podorlicka Ţamberk Klub přátel golfu Osík Osík Klub přátel moravské písničky - Beseda u cimbálu Pardubice Klub přátel vojenské historie Pardubicko Pardubice Klub přátel základní školy Přelouč Klub SPV Pardubice Pardubice Kosmos-news, o.s., Milan Halousek Pardubice Krajské sdruţení základních organizací Českého svazu ochránců přírody Pardubického kraje (KSZOČSOPPK) Česká Třebová Lanškrounský smíšený sbor Lanškroun Luna, nadační fond pro zdravotně postiţené Pardubice Lyţařský klub Bystré Bystré M klub Medlešice Chrudim Mateřské centrum Medvídek Ústí nad Orlicí Ústí nad Orlicí Médea, a.s. Hlinsko Městsko-lázeňské informační centrum Lázně Bohdaneč Místní akční skupina ORLICKO Ţamberk MO ČRS Holice Holice Most do ţivota Pardubice Myslivecké sdruţení KROUNA-OTRADOV Krouna Myslivecké sdruţení Lukavice-Letohrad Letohrad Myslivecké sdruţení Orličky-Čenkovice Orličky Myslivecké sdruţení Rychtářský Les - Albrechtice Albrechtice Náboţenská obec církve československé husitské Chrudim Chrudim Nadační fond Automobil při SOŠ a SOU automobilní v Ústí nad Orlicí Ústí nad Orlicí Nadační fond Budoucnost Letohrad Nadační fond Jana Pernera Pardubice Nadační fond nadaných Jablonné nad Orlicí Naděje o.s. Vysoké Mýto o.s. Modrý trpaslík Česká Třebová Občanská poradna Pardubice, o.s. Pardubice Občanské sdruţení Altus Chrudim Občanské sdruţení Asociace domovů mládeţe a internátů České republiky o.s. ADMIN ČR Pardubice Občanské sdruţení obec Plchůvky Choceň Občanské sdruţení Obzor Pohledy Občanské sdruţení Šťastné dítě Pardubice Oblastní charita Pardubice Pardubice Odbor přátel SK Slavia Praha v Brandýse n. O. Brandýs nad Orlicí Odborová org. Federace strojvůdců ČR Letohrad Odborový svaz státních orgánů a organizací Chrudim OK Lokomotiva Pardubice, občanské sdruţení Pardubice Okresní myslivecký spolek ČMMJ Svitavy Orel jednota Orlice Letohrad Orel jednota Přelouč Přelouč Orlické sportovní sdruţení Ústí nad Orlicí Pardubická krajská asociace Sport pro všechny Pardubice Pardubický komorní orchestr Lázně Bohdaneč Pilotklub Choceň Choceň Pionýr PS Orlicí Pardubice Pionýrská skupina ŠESTNÁCTKA Pardubice Podorlická iniciativa Ţamberk

5


Polabský zlatý pruh - kulturní společnost Miroslava Benáka Přátelé Chrudim Přátelství, o.s. PS MOV Polabiny III PS Vodní sporty PIONÝR Ústí nad Orlicí Rybářský sportovní klub Římskokatolická farnost Bojanov Římskokatolická farnost České Libchavy Římskokatolická farnost Raná Římskokatolická farnost Sopotnice Římskokatolická farnost Vraclav Sbor Církve adventistů s.d. Sbor českobratrské církve evangelické Sbor dobrovolných hasičů Sbor dobrovolných hasičů SDH SDH Letohrad SDH Opočínek SDH Ronov nad Doubravou SDH Sbor dobrovolných hasičů SDH Slepotice SDH Sopřeč SDH Svinčany Sdruţení hasičů Čech a Morav Sdruţení hasičů Čech, Moravy a Slezska Sdruţení hasičů Čech, Moravy a Slezska - Sbor dobrovolných hasičů Sdruţení myslivců Sdruţení pro ranou péči v Pardubicích Sdruţení rodičů a přátel školy a dětí Sdruţení rodičů a přátel školy ZŠ M. Choceňského, Choceň Sdruţení rodičů při ZUŠ Al. Hanuše Sdruţení rodičů, dětí a přátel školy Sdruţení vlastníků bytových jednotek domu č.p. 1180 - 1181 Sdruţení vlastníků rekreačních chat Seč-Ústupky SK Řečany n. L. Smíření- hospicové sdruţení pro Pardubický kraj Sokolská ţupa Východočeská-Pippichova Společenství slunečnice o.s. Společnost přátel Ţelezných hor Sportovní klub Rváčov-Vysočina Sportovní škola basketbalu Pardubice (SŠB Pardubice) SRPDŠ-Sdruţení rodičů a přátel dětí školy Střelecké sdruţení Nemošice o.s. Střelecký klub Vendolí-ZO SBTS Svaz diabetiků ČR Svaz diabetiků Slatiňany Svaz skautů a skautek České republiky, 28. oddíl skautů "Petra Müllera" Jevíčko Svaz tělesně postiţených v České republice, o.s. Svaz výrobců dřevozpracujících strojů a zařízení Svaz zdravotně postiţených esperantistů, o.s., Klub esperantistů doktora Schulhofa Šance pro tebe Školní sportovní klub pod Gymnáziem Josefa Ressela Chrudim Taneční, sportovní a kulturní centrum Chrast Tělocvičná jednota Sokol Tělocvičná jednota Sokol Pardubice I Tělovýchovná jednota Sokol Tělovýchovná jednota Sport Mladkov o.s.

Břehy Chrudim Česká Třebová Pardubice Ústí nad Orlicí Pardubice Bojanov Ústí nad Orlicí Raná Ústí nad Orlicí Vraclav Přelouč M.Třebová Svratouch Vápno Stradouň Letohrad Pardubice Ronov n. D. Hejnice Pardubice Sopřeč Přelouč Vysoké Mýto Vítanov Slatiňany Moravská Třebová Pardubice Přelouč Choceň Jablonné n. Orlicí Hlinsko Pardubice Chrudim Řečany n. Labem Chrudim Pardubice Pardubice Heřm. Městec Hlinsko Pardubice Litomyšl Pardubice Vendolí Chrudim Slatiňany Jevíčko Hradec n. S. Svitavy Pardubice Chrudim Chrudim Chrast Přelouč Pardubice Čistá Mladkov

6


TJ Horní Újezd TJ Pardubičky TJ SOKOL Klášterec na Orlicí TJ Sokol Polabiny Pardubice TJ Sokol Semín TJ Sokol Staré Hradiště TJ Sokol Újezd TJ Sokol Voděrady TJ Tatran Lichkov o.s. TJ Veselí Triatlon MiP Polička TyfloCentrum Pardubice, o.p.s. Vodáci Choceň Zahradníci, obecně prospěšná společnost Základní kynologická organizace 641 Základní organizace Českého svazu ochránců přírody "Rybák" Svitavy Základní organizace českého svazu včelařů Holice Základní škola a Mateřská škola Vraclav Základní škola a Praktická škola SVÍTÁNÍ, o.p.s. ZKO Hlinsko č. 165 ZO Českého svazu včelařů o.s. ZO ČSOP ZO ČSOP klub ochránců SPR Habrov ZO ČSV o.s. ZO ČSV o.s. Radiměř ZO ČZS ZO ČZS Verměřovice ZO-Odborového sdruţení ţelezničářů Ţraloci Svitavy

Litomyšl Pardubice Klášterec n. O. Pardubice Semín Staré Hradiště Újezd u Přelouče Vysoké Mýto Lichkov Veselí Polička Pardubice Choceň Litomyšl Česká Třebová Svitavy Vysoké Chvojno Vraclav Pardubice Hlinsko Vysoké Mýto Vysoké Mýto Chrudim Rohovládova Bělá Radiměř Pardubice Verměřovice Letohrad Janov

7


OBSAH: SEZNAM TABULEK _______________________________________________________________________ 9 SEZNAM MAP ___________________________________________________________________________ 9 SEZNAM GRAFŮ _________________________________________________________________________ 9 SEZNAM PŘÍLOH _______________________________________________________________________ 10 1 ÚVOD _____________________________________________________________________________ 11 2 METODIKA DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ __________________________________________________ 12 2.1 Cílová skupina __________________________________________________________________ 12 2.2 Výběr respondentů ______________________________________________________________ 12 3 VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ __________________________________________________ 14 3.1 Charakteristika NNO _____________________________________________________________ 14 3.2 Ekonomika NNO ________________________________________________________________ 20 3.2.1 3.2.2 3.2.3

3.3 3.3.1 3.3.2 3.3.3 3.3.4

3.4 3.4.1 3.4.2 3.4.3

4

Příjmy NNO ___________________________________________________________________________ 20 Výdaje _______________________________________________________________________________ 25 Problémy_____________________________________________________________________________ 27

NNO jako zaměstnavatel__________________________________________________________ 29 Počet a struktura zaměstnanců __________________________________________________________ 29 Dobrovolníci __________________________________________________________________________ 34 Vzdělávání zaměstnanců ________________________________________________________________ 35 Problémy_____________________________________________________________________________ 38

Služby pro NNO _________________________________________________________________ 39 Informovanost NNO ____________________________________________________________________ 39 Zájem o sluţby a zkušenosti _____________________________________________________________ 40 Problémy_____________________________________________________________________________ 42

ZÁVĚRY ___________________________________________________________________________ 4.1 Charakteristika respondentů ______________________________________________________ 4.2 Ekonomika NNO ________________________________________________________________ 4.3 NNO jako zaměstnavatel__________________________________________________________ 4.4 Služby pro NNO _________________________________________________________________ 5 DOPORUČENÍ PRO PARDUBICKÝ KRAJ __________________________________________________ 6 PŘÍLOHY __________________________________________________________________________

44 44 44 45 46 47 48

8


SEZNAM TABULEK Tab. 1: Rozmístění NNO a vyplněných dotazníků dle SO ORP__________________________________________ 15 Tab. 2: Právní forma NNO ______________________________________________________________________ 15 Tab. 4: Územní působnost NNO _________________________________________________________________ 17 Tab. 5: Rok zaloţení NNO ______________________________________________________________________ 17 Tab. 6: Aktivita NNO v roce 2009 ________________________________________________________________ 17 Tab. 7: Cílová skupina NNO _____________________________________________________________________ 18 Tab. 8: Upřesnění cílové skupiny ________________________________________________________________ 19 Tab. 9: Počet osob účastnících se aktivit pořádaných NNO či vyuţívajících sluţeb NNO v rámci 1 měsíce______ 19 Tab. 10: Výše příjmů NNO dle SO ORP v roce 2008 _________________________________________________ 22 Tab. 11: Zdroje příjmů NNO v roce 2008 __________________________________________________________ 22 Tab. 12: Podíl účelově nevázaných příjmů _________________________________________________________ 24 Tab. 13: Účelově nevázané příjmy dle hlavní činnosti NNO ___________________________________________ 25 Tab. 14: Struktura výdajů NNO __________________________________________________________________ 25 Tab. 15: Ekonomické problémy NNO v posledních 2 letech ___________________________________________ 28 Tab. 16: Zaměstnanost a potřeba zaměstnanců v NNO ______________________________________________ 29 Tab. 17: Struktura zaměstnanců v NNO___________________________________________________________ 32 Tab. 18: Spokojenost s mnoţstvím zaměstnanců v NNO _____________________________________________ 34 Tab. 19: struktura a počet chybějících zaměstnanců v NNO __________________________________________ 34 Tab. 20: Příčina nevyhovujícího počtu zaměstnanců v organizaci ______________________________________ 34 Tab. 21: Vyuţívání organizace práce dobrovolníků __________________________________________________ 35 Tab. 22: Průměrný počet hodin týdně odvedený v NNO dobrovolníky ___________________________________ 35 Tab. 23: Počet dobrovolníků zaměstnávaných v NNO ________________________________________________ 35 Tab. 24: Celkové náklady vynaloţené na vzdělávání vedoucích a administrativních pracovníků _____________ 35 Tab. 25: Počet proškolených vedoucích a administrativních pracovníků_________________________________ 36 Tab. 26: Celkové náklady vynaloţené na vzdělávání odborných pracovníků ______________________________ 36 Tab. 27: Celkové náklady vynaloţené na vzdělávání odborných pracovníků ______________________________ 36 Tab. 28: Problémy NNO v personální oblasti v posledních 2 letech _____________________________________ 38 Tab. 29: Oblasti, v nichţ NNO nemají dostatečné informace __________________________________________ 39 Tab. 30: Zájem o získávání informací prostřednictvím informačního servisu KONEP _______________________ 39 Tab. 31: Forma získávaných informací ____________________________________________________________ 40 Tab. 32: Problémy v oblasti získávání poradenských, vzdělávacích a informačních sluţeb v posledních 2 letech 42

SEZNAM MAP Mapa 1: Rozmístění NNO zapojených do dotazníkového šetření ______________ Chyba! Záloţka není definována.

SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Hlavní a vedlejší činnost NNO _____________________________________________________________ 16 Graf 2: Cílové skupiny NNO dle oblastí hlavní činnosti _______________________________________________ 18 Graf 3: Vývoj příjmů NNO v letech 2008 - 2009 ____________________________________________________ 20 Graf 4: Příjmy NNO dle oblasti jejich činnosti v roce 2008 ____________________________________________ 21 Graf 5: Struktura zdrojů NNO v roce 2008 dle celkové výše jejich příjmů ________________________________ 23 Graf 6: Struktura zdrojů NNO v roce 2008 dle oblasti jejich hlavní činnosti ______________________________ 24 Graf 7: Struktura výdajů NNO v roce 2008 dle celkové výše rozpočtu___________________________________ 26 Graf 8: Struktura výdajů NNO v roce 2008 dle oblasti jejich hlavní činnosti ______________________________ 27 Graf 9: Zaměstnanost v NNO dle výše příjmů ______________________________________________________ 30 Graf 10: Zaměstnanost v NNO dle oblasti činnosti __________________________________________________ 30 Graf 11: Počet NNO se zaměstnanci dle výše a typu pracovního poměru ________________________________ 31 Graf 12: Počet NNO se zaměstnanci dle výše a typu pracovního poměru ________________________________ 33 Graf 13: Podíl NNO vzdělávající své zaměstnance dle výše příjmů _____________________________________ 37

9


Graf 14: Podíl NNO vzdělávající své zaměstnance dle oblasti činnosti __________________________________ 37 Graf 15: Zájem NNO o sluţby ___________________________________________________________________ 40 Graf 16: Zájem o získávání zkušeností od NNO z vyspělých zemí ______________________________________ 41 Graf 17: Zájem o výměnu zkušeností mezi NNO z regionu ____________________________________________ 42

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Průvodní dopis ______________________________________________________________________ 48 Příloha 2: Dotazník pro nestátní neziskové organizace _______________________________________________ 49

10


1 Úvod Analýza nestátního neziskového sektoru Pardubického kraje byla zpracována na základě jednání u kulatého stolu „Neziskové organizace - perspektivní zaměstnavatel v kraji“, které se konalo v červnu 2009. Zadavatelem studie je Krajský úřad Pardubického kraje. Cílem Analýzy je poskytnout Pardubickému kraji podklady o nestátním neziskovém sektoru, jeho struktuře, zaměstnavatelské funkci stejně tak jako o jeho potřebách. Analýza můţe zároveň slouţit servisním organizacím pro lepší specifikaci sluţeb právě neziskovým organizacím v kraji. Pro naplnění tohoto cíle bylo realizováno dotazníkového šetření, v jehoţ rámci bylo osloveno více neţ 1300 neziskových organizací v Pardubickém kraji. Dílčím cílem analýzy je také porovnat výsledky předkládané analýzy se Studií NNO sektoru v Pardubickém kraji, která byla realizována v rámci projektu SROP 3.3 Posílení kapacity místních a regionálních orgánů při plánování a realizaci programů v podmínkách Pardubického kraje. Studie byla zpracována v roce 2006 společností První regionální rozvojová a.s.

11


2 Metodika dotazníkového šetření 2.1

Cílová skupina

Dotazníkové šetření, které v rámci Analýzy nestátního neziskového sektoru v Pardubickém kraji proběhlo a bylo stěţejním zdrojem informací pro tuto Analýzu, bylo přímo orientováno na zástupce neziskových organizací v Pardubickém kraji. Cílovou skupinou šetření byly organizace těchto právních forem: nadace nadační fond obecně prospěšná společnost občanské sdruţení církevní organizace organizační jednotka sdruţení V dotazníkovém šetření nebyla upřednostňována ţádná z oblastí činnosti, na níţ mohou být NNO zaměřeny. Dotazníkem byly osloveny organizace, jejichţ činnost spadala alespoň do jedné z následujících kategorií. cestovní ruch ekologie kultura a umění mezinárodní aktivity náboţenství ochrana práv a obhajoba zájmů 2.2

organizování činnosti rozvoj obce, komunity sociální sluţby sport a rekreace vzdělávání a výzkum zdraví

Výběr respondentů

Výběr respondentů probíhal na základě kontaktních údajů obsaţených v následujících databázích: ARES - Registr ekonomických subjektů, Pardubický kraj: ČSÚ 2009, aktualizace k 31. 8. 2009 Adresář nestátních neziskových organizací Pardubického kraje 2009: Koalice nevládek Pardubicka 2009, aktualizace k 31. 8. 2009. Neziskové organizace byly do dotazníkového šetření zapojeny dvojím způsobem. Organizace, které jsou registrované v adresáři KONEP a jejich kontaktním údajem je také emailová adresa, byly osloveny právě tímto způsobem, tj. dotazník jim byl zaslán emailem společně s průvodním dopisem od radního Pardubického kraje zodpovědného za neziskový sektor ing. Petra Šilara. Tímto způsobem bylo osloveno 466 neziskových organizací. Organizace zapsané v adresáři KONEP, na něţ nebyla k dispozici emailová adresa, byly kontaktovány písemně poštou, tj. obdrţely obálku s průvodním dopisem radního ing. Petra Šilara, dotazník a odpovědní obálku, jejíţ poštovné hradil KONEP. Takto bylo kontaktováno 72 organizací. Registr ekonomických subjektů slouţil jako zdroj informací a kontaktních údajů o neziskových organizacích, které nejsou zapsány v adresáři KONEP. Z registru bylo vybráno 800 neziskových organizací, tj. kaţdá 7. organizace aţ do dosaţení tohoto předem stanoveného počtu.

12


Výše uvedenými metodami bylo tedy kontaktováno 1 338 různých neziskových organizací v Pardubickém kraji z 5 516 neziskových organizací, které byly registrovány na ČSÚ k 31. 8. 2009, tj. 24,3 %. Dotazníky byly rozesílány od 16. do 23. listopadu 2009. Termín, do kterého měly NNO zaslat vyplněné dotazníky byl stanoven na 4. prosince. Ke 2. prosinci se zpět navrátilo pouhých 98 vyplněných dotazníků, proto týţ den proběhlo 2. kolo rozesílání dotazníků prostřednictvím emailové pošty. Pro zvýšení návratnosti dotazníků byly vybrané neziskové organizace kontaktovány také telefonicky s prosbou o vyplnění zaslaného dotazníku. Tyto kroky vedly k dosaţení minimální hranice návratnosti, která byla jiţ v přípravné fázi Analýzy stanovena na 200 dotazníků. Celkem bylo získáno 204 vyplněných dotazníků, z toho 55 prostřednictvím emailu a 149 poštou. Návratnost dotazníkového šetření lze tedy povaţovat za vysokou, neboť dosáhla 15,2 %. Pro srovnání, ve Studii NNO sektoru v Pardubickém kraji zpracované v roce 2006 činila návratnost dotazníků 10,3 %, tj. téměř o třetinu méně. 93 dotazníků rozeslaných poštou (tj. 7 %) se vrátilo, neboť nebyl nalezen poţadovaný adresát. Nedoručení dotazníků bylo způsobeno několika faktory: NNO není aktivní či byla zrušena; NNO sídlí na adrese fyzické osoby, která nemá na schránce uveden název organizace, jíţ zastupuje, tj. organizaci nelze kontaktovat poštou; NNO změnila adresu a tuto změnu nenahlásila, příp. se tato změna ještě nepromítla do databáze ARES, z níţ bylo při dotazníkovém šeření vycházeno. Zpracování dat získaných dotazníkovým šetřením bylo zabezpečeno prostřednictvím statistického software. Po vloţení dat z dotazníků do tohoto software byla provedena kontrola správnosti náhodně vybraných dotazníků, kontrolu provedl také samotný software, a to upozorněním na hodnoty, které jsou v dané otázce irelevantní. Odpovědi byly vyhodnocovány pomocí procentního podílu vztaţeného k počtu respondentů, kteří na danou otázku odpověděli, tj. uváděno je tzv. validní procento. Zdrojem pro níţe uvedené tabulky, grafy a mapy je samotné dotazníkové šetření realizované v rámci Analýzy nestátního neziskového sektoru Pardubického kraje, není-li uvedeno jinak.

13


3 Výsledky dotazníkového šetření 3.1

Charakteristika NNO

Charakteristika neziskových organizací, které se zúčastnily dotazníkového šetření, probíhala na základě otázek 1 - 10, jeţ byly zaměřené především na lokalizaci NNO, její právní formu, oblast činnosti, rok vzniku, aktivitu a cílovou skupinu. Mapa 1: Rozmístění NNO zapojených do dotazníkového šetření

Lokalizaci NNO, které vyplnily název obce, v níţ sídlí, znázorňuje mapa 1. Z ní je dobře patrné relativně rovnoměrné pokrytí území celého kraje s dominantním zastoupením NNO na Pardubicku a Chrudimsku. Toto potvrzuje také Tabulka 1, která ukazuje srovnání podílu NNO a vyplněných dotazníků v jednotlivých správních obvodech obcí s rozšířenou působností (SO ORP). Pardubicko a Chrudimsko jsou regiony, v nichţ se celkem nachází 41,8 % všech NNO i obdobný podíl (41,7 %) respondentů dotazníkového šetření. Jde tedy o území s vysokou koncentrací neziskového sektoru. Rozdíl mezi podílem respondentů v SO ORP a podílem NNO v SO ORP je v tabulce 1 znázorněn barevně. Zeleně znázorněný podíl dotazníků představuje vyšší podíl oproti podílu NNO v SO ORP, červená barva představuje opačnou situaci. V šesti SO ORP je tedy návratnost dotazníků vyšší, v devíti je tomu naopak. Rozdíly mezi hodnotami však nejsou příliš rozdílné. Rozmístění respondentů v Pardubickém kraji lze tedy povaţovat za reprezentativní.

14


Tab. 1: Rozmístění NNO a vyplněných dotazníků dle SO ORP Dotazníky SO ORP Počet Validní % Česká Třebová

NNO Počet

Validní %

4

1,96

172

3,12

Hlinsko

11

5,39

257

4,66

Holice

3

1,47

164

2,97

31

15,20

945

17,13

Králíky

4

1,96

82

1,49

Lanškroun

4

1,96

208

3,77

Litomyšl

9

4,41

281

5,09

Moravská Třebová

4

1,96

278

5,04

54

26,47

1 363

24,71

Polička

6

2,94

205

3,72

Přelouč

16

7,84

226

4,10

Svitavy

10

4,90

316

5,73

Ústí nad Orlicí

7

3,43

321

5,82

Vysoké Mýto

22

10,78

370

6,71

Ţamberk

17

8,33

328

5,95

Celkem

202

100,00

5 516

100,00

Chrudim

Pardubice

Z hlediska právní formy NNO dominuje v Pardubickém kraji sdruţení, coţ je odrazem legislativních podmínek fungování NNO. Podíl respondentů je oproti podílu NNO v Pardubickém kraji niţší v případě organizačních jednotek sdruţení, které byly v šetření zastoupeny pouze v 9 % oproti 35 %, tj. podílu této právní formy NNO mezi NNO v celém kraji. Tento výrazně niţší podíl organizačních jednotek sdruţení v dotazníkovém šetření je způsoben niţší mírou návratnosti dotazníků z těchto NNO na úkor aktivnějších NNO jiných právních forem, které ve všech případech (zejména v případě sdruţení) dosáhly vyššího podílu v dotazníkovém šetření neţ v počtu NNO v rámci kraje. Tab. 2: Právní forma NNO Odpověď

Dotazníky Počet

NNO

Validní %

nadace

1

0,51

nadační fond

4

2,03

obecně prospěšná společnost

10

5,08

150

76,14

církevní organizace

14

7,11

organizační jednotka sdruţení

18

9,14

197

100,00

sdruţení

Celkem

Počet

26 46 73 3 185 239 1 947 5 516

Validní %

0,47 0,83 1,32 57,74 4,33 35,30 100,00

Respondenti byli dotazováni také na zastřešující funkci jejich organizace, tj. zda jejich organizace sdruţuje jiné organizace především za účelem společného prosazování zájmů. Na tuto otázku odpovědělo kladně 31 respondentů, tj. 15,5 %. Z hlediska územního rozloţení jsou tyto organizace logicky lokalizovány především do krajského města (9 NNO, tj. 29 %) a 3 zbývajících okresních měst (10 NNO, tj. 32,2 %). V menších ORP je zastřešujících organizací umístěno minimum. V porovnání se Studií sektoru NNO v roce 15


2006 se zvýšil relativní počet respondentů, jeţ jsou zastřešující organizací. V roce 2006 se takto definovalo pouze 5 % respondentů, tj. 16 organizací. Tab. 3: Funkce zastřešující organizace Odpověď ano ne Celkem

Počet

Validní % 31 169 200

15,50 84,50 100,00

Rozdělení NNO dle oblasti jejich hlavní a vedlejší činnosti je uvedeno v Grafu 1. Více neţ třetina respondentů z řad NNO je primárně zaměřena na sport a rekreaci (37 %, 70 NNO), dále na organizační činnosti (16 %, 31 NNO), sociální sluţby (11 %, 20 NNO), vzdělávání a výzkum (6 %, 12 NNO) a kultura a umění (necelých 6 %, 11 NNO). Ostatní oblasti dosáhly nejvýše 5% hranice zastoupení. Porovnáme-li tyto hodnoty s daty získanými ve Studii sektoru NNO v Pardubickém kraji, vychází podobné rozloţení oblastí hlavní činnosti. V roce 2006 byla mezi hlavními činnostmi nejvíce zastoupena oblast sportu a rekreace (27 %), i kdyţ s mnohem menší dominancí neţ v případě šetření v roce 2009, dále organizační činnosti (18 %), sociální sluţby (12 %). Tři nejvýznamnější oblasti činnosti NNO v Pardubickém kraji tedy nedoznaly ţádných změn v pořadí a s výjimkou sportu a rekreace také ţádných významných změn v podílu. Na dalších místech se v roce 2006 umístila oblast kultura a umění (11 %), ekologie (8 %), ochrana zdraví (7 %) a vzdělávání a výzkum (5 %). Nejvýznamnější změnou, která byla mezi šetřeními zaznamenána, je podíl náboţenství a církve. Zatímco v roce 2006 se do této kategorie řadila pouze 0,6 % respondentů (tj. 2 organizace), našeho šetření se zúčastnilo 9 NNO zaměřených na náboţenské a církevní aktivity. Rozdíl v zastoupení této oblasti činnosti tak není dán zvýšením podílu NNO takto orientovaných v Pardubickém kraji, ale spíše jejich zvýšenou ochotou zapojit se do dotazníkového šetření. Mezi sekundárními aktivitami NNO dominuje kultura a umění (16 %), dále vzdělávání a výzkum (15 %), sport a rekreace (14 %), organizační činnosti (12 %), poradenství (8 %), ekologie (8 %) a sociální sluţby (7 %). Zajímavým zjištěním je, ţe mezi hlavními aktivitami se nevyskytují mezinárodní aktivity, naopak pouze jako hlavní činnost NNO se objevuje náboţenství a církve. Graf 1: Hlavní a vedlejší činnost NNO sport a rekreace organizační činnosti sociální sluţby vzdělávání a výzkum kultura a umění ekologie náboţenství a církve ochrana práv a obhajoba zájmů ochrana zdraví rozvoj obce, komunity cestovní ruch poradenství mezinárodní aktivity

37,04 16,40 10,58 6,35 5,82 4,76 4,76 4,23 3,70 2,65 2,12 1,59 0,00

0,0

5,0

10,0

Hlavní činnost

15,0

20,0

25,0

30,0

35,0

40,0

Vedlejší činnost

16


NNO, jeţ se dotazníkového šetření zúčastnily, orientují své činnosti především na místní, tj. obecní téměř 50 % respondentů) nebo okresní úroveň. Na těchto dvou úrovních více neţ dvě třetiny všech dotázaných NNO. V porovnání se Studií sektoru NNO (2006) je podíl NNO na této úrovni srovnatelný, neboť v roce 2006 dosáhl hodnoty 65,7 %. Dominance NNO zaměřených pouze na lokální úroveň představuje výhodu v lepší znalosti místních podmínek, na druhou stranu je problematickou z hlediska administrace fungování NNO, neboť tyto NNO zaměstnávají často pouze omezený počet pracovníků, příp. pouze dobrovolníky, kteří jsou odborníky v oblasti hlavní činnosti NNO, ale potýkají se s problémy právě s administrací NNO (účetnictvím, řízením, personalistikou, fundraisingem apod.). Tab. 4: Územní působnost NNO Odpověď místní okresní krajská nadregionální mezinárodní Celkem

Počet

Validní % 98 35 25 34 6 198

49,49 17,68 12,63 17,17 3,03 100,00

Respondenti dotazníkového šetření zastupují NNO, které ze dvou třetin vznikly po roce 1990, necelá třetina respondentů je tvořena organizacemi mladšími 10 let, 12,5 % NNO mladšími 5 let. Téměř 95 % NNO bylo v roce 2009 aktivních. Organizací, které nevyvíjí ţádnou činnost, příp. byly zrušeny, bylo v dotazníkovém šetření zaznamenáno pouze 11. Tab. 5: Rok zaloţení NNO Odpověď do roku 1949 1950 - 1989 1990 - 1999 2000 - 2004 2005 Celkem

Počet

Validní % 37 27 62 35 23 184

20,11 14,67 33,70 19,02 12,50 100,00

Tab. 6: Aktivita NNO v roce 2009 Odpověď je aktivní nevyvíjí ţádnou činnost, ale nebyla zrušena je v procesu rušení neaktivní, zrušena Celkem

Počet 192 9 0 2 203

Validní % 94,58 4,43 0,00 0,99 100,00

Cílová skupina, které se organizace věnují, byla zjišťována především podle věkové skupiny jejich klientů. Při výběru odpovědí nebyli respondenti omezeni počtem moţných odpovědí, tj. mohli zaškrtnout všechny 4 varianty. Z níţe uvedené Tabulky 7 vyplývá, ţe NNO zatrhly průměrně 1,6 cílové skupiny, tj. lze říci, ţe většina NNO je orientována šířeji, tj. nabízí své sluţby a aktivity min. 2 věkovým skupinám. Nejvyšší podíl odpovědí byl zaznamenán v kategorii dospělí v produktivním věku. Tato věková skupina je cílovou skupinou více neţ dvou třetin všech NNO účastnících se šetření. Ostatní věkové kategorie patří mezi cílové supiny NNO poměrně rovnoměrně s mírnou dominancí dětí předškolního a školního věku. 17


Tab. 7: Cílová skupina NNO Odpověď

Počet

děti (do 14 let) mládeţ (15 - 18 let) dospělí v produktivním věku (18 - 60 let) senioři (nad 60 let)

73 60 139 61

% 35,78 29,41 68,14 29,90

Graf 2 názorně ukazuje rozloţení věkových skupin dle hlavních oblastí činnosti neziskových organizací. Je z něj dobře patrné dominantní zaměření NNO na kategorii dospělých, která je primární cílovou skupinou pro všechny oblasti činnosti s výjimkou ochrany zdraví, v níţ mají nejvyšší zastoupení senioři nad 60 let (45 %). Děti do 14 let jsou jako cílová skupina nejvíce zastoupeny v oblasti organizační činnosti (téměř 29 %), vzdělávání a výzkum (téměř 27 %), sport a rekreace (25 %) a poradenství (také 25 %). Mládeţ dosahuje největšího zastoupení ve vzdělávání a výzkumu (téměř 27 %), poradenství (25 %) a sportu a rekreaci (23 %). Naopak nejméně byly tyto skupiny zastoupeny v oblasti cestovního ruchu (ţádná organizace neuvedla děti a mládeţ jako relevantní cílové skupiny) či v oblasti ochrany práv (zcela mimo cílovou skupinu dětí, v případě mládeţe jen v 1 organizaci). Graf 2: Cílové skupiny NNO dle oblastí hlavní činnosti 80,00 70,00 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 0,00

děti

mláděž

dospělí

senioři

Respondenti měli v dotazníku moţnost cílovou skupinu své organizace upřesnit. Této moţnosti vyuţilo 39 organizací, 12 z nich však uvádělo upřesnění věkové hranice cílové skupiny nebo podíl jednotlivých věkových kategorií na jejich cílové skupině. Tematicky upřesnilo cílovou skupinu klientů 27 organizací. Specifikace cílové skupiny je uvedena v Tabulce 8. Nejčastěji byli jmenování nemocní (dlouhodobě nemocní, diabetici apod.), osoby se zdravotním postiţením a rodiče s dětmi na mateřské a rodičovské dovolené - dohromady ve 14 případech.

18


Tab. 8: Upřesnění cílové skupiny Odpověď

Počet

ekologičtí zemědělci

1

informační centra

1

zájemci o kosmonautiku

1

zájemci o kulturu

2

nemocní

5

ochránci přírody

2

zájemci o politiku

1

osoby se zdravotním postiţením

5

rodiče s dětmi na mateřské a rodičovské dovolené

4

Romové

1

zájemci o sport

2

zahrádkáři

1

sociálně ohroţené děti, rodiny s dětmi potřebující sociálně aktivizační sluţby

1

Cílová skupina většiny respondentů je poměrně široká. Jejich sluţby/aktivity vyuţívá u dvou třetin respondentů více neţ 20 osob měsíčně. Nad 50 osob měsíčně uspokojí 45 % respondentů. Z hlediska hlavní oblasti činnosti však panují mezi NNO značné rozdíly. Jako organizace s nejvyšší měsíční kapacitou z průzkumu vyšly NNO orientované na cestovní ruch (2/3 NNO jsou vyuţívány více neţ 500 osobami měsíčně1), dále sport a rekreaci, vzdělávání a výzkum a sociální sluţby. Alespoň čtvrtina organizací v těchto oblastech činnosti je schopná poskytnout své sluţby více neţ 100 osobám měsíčně. Při porovnání kapacity oblastí činnosti NNO dle váţeného průměru vychází nejniţší kapacita v oblasti rozvoje obce a komunity, ochrany práv a obhajoby zájmů a ekologie, a to zhruba 17 - 18 osob měsíčně. Tab. 9: Počet osob účastnících se aktivit pořádaných NNO či vyuţívajících sluţeb NNO v rámci 1 měsíce Méně 1121 51 101 - Více Celkem neţ 10 20 50 100 500 neţ 500 cestovní ruch 0 0 1 0 0 2 3

Váţený průměr 678,3

ekologie

2

2

2

0

0

0

6

18,3

kultura a umění

1

1

2

5

1

1

11

155,9

náboţenství a církve

0

1

2

1

4

0

8

145,0

ochrana práv a obhajoba zájmů

3

0

2

0

0

0

5

17,0

organizační činnosti

5

5

9

3

2

3

27

153,3

rozvoj obce, komunity

1

3

1

0

0

0

5

17,0

sociální sluţby

2

1

4

6

2

2

17

183,2

sport a rekreace

10

10

7

10

15

7

59

202,5

vzdělávání a výzkum

2

1

2

3

2

1

11

165,5

ochrana zdraví

1

1

3

0

1

0

6

62,5

poradenství

0

0

1

2

0

0

3

27

25

36

30

27

16

161

61,7 166,3

Celkem

V tomto případě je však nutné podotknout, ţe respondenty z oblasti cestovního ruchu byly pouze 2 organizace. Podíl je tedy do značné míry ovlivněn malými hodnotami, ze kterých je počítán. 1

19


3.2

Ekonomika NNO

V rámci dotazníkového šetření bylo na ekonomické otázky neziskových organizací zaměřeno 5 otázek věnovaných výši a struktuře příjmů, struktuře výdajů a problémům, s nimiţ se NNO v ekonomické oblasti potýkají. 3.2.1

Příjmy NNO

Respondenti uváděli celkové příjmy za rok 2008, odhad příjmů v roce 2009 a výhled na rok 2010. Níţe uvedený Graf 3 znázorňuje výsledky těchto otázek. Více neţ 50 % oslovených organizací disponuje příjmy max. do výše 100 tis. Kč, dalších téměř 25 % organizací hospodaří max. s 499 tis. Kč. Organizace s příjmy nad půl milionu Kč tak tvoří pouze 22,5 %. Oproti výsledkům stejné otázky, která byla poloţena ve Studii sektoru NNO v roce 2006 je podíl malých NNO relativně stabilní. Ve Studii bylo zaznamenáno 82,4 % respondentů s příjmy do 0,5 mil. Kč, tj. o necelých 5 procentních bodů méně. Tento rozdíl však není vzhledem k velikosti vzorků respondentů v obou šetřeních signifikantní. Graf 3: Vývoj příjmů NNO v letech 2008 - 2009 60,00 50,00

%

40,00 30,00 20,00 10,00 0,00 2008 do 100 tis. Kč

100 - 499 tis. Kč

2009 0,5 - 1,9 mil. Kč

2010 2 - 10 mil. Kč

více než 10 mil. Kč

Ve vývoji uvedených 3 let nedochází k ţádné výrazné změně v podílu organizací v jednotlivých kategoriích příjmů. Změny podílu, které jsou patrné v Grafu 3, nejsou ve většině případů způsobeny změnou výše rozpočtu a přesunutím organizace do jiné kategorie, nicméně pouze odlišným celkovým počtem respondentů, kteří odpovídali na danou otázku, a tudíţ odlišným procentuelním podílem, který odpovídá stejnému počtu respondentů. Zajímavé je rozloţení výše příjmů dle hlavní oblasti činnosti NNO. Tuto problematiku znázorňuje Graf 4, z něhoţ je dobře patrná dominance organizací s minimální výší rozpočtu. Výjimkou jsou oblasti cestovního ruchu a poradenství, coţ je však ovlivněno malým počtem respondentů v těchto oblastech, kteří na otázku odpověděli, a dále v NNO věnujících se náboţenské a církevní činnosti a sociálním sluţbám. V případě náboţenské a církevní činnosti jsou zastoupeny organizace v kategoriích dvou nejniţších příjmů. V této oblasti činnosti se do dotazníkového šetření zapojily především farnosti, přičemţ výše jejich příjmů je ovlivněna velikostí fary, kterou spravují. 20


Odlišná výše příjmů je patrná tedy zejména v oblasti sociálních sluţeb. Příjmy do 100 tis. Kč vykázala pouze 1 organizace, naopak 60 % NNO pracujících v sociálních sluţbách potvrdilo příjmy v kategoriích nad 2 mil. Kč. Odlišná výše příjmů je v tomto případě dána charakterem sociálních sluţeb, odborností poskytovaných sluţeb, jejich finanční náročností a také velikostí cílové skupiny. Všechny tyto faktory se podílejí na vzniku spíše větších NNO s rozsáhlejšími příjmy, které často zajišťují více sociálních sluţeb nebo je zajišťují pro větší region. Graf 4: Příjmy NNO dle oblasti jejich činnosti v roce 2008 100,0 90,0 80,0 70,0 %

60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0

do 100 tis. Kč

100 - 499 tis. Kč

0,5 - 1,9 mil. Kč

2 - 10 mil. Kč


Pozn.: V oblastech činnosti cestovní ruch a poradenství zodpověděli otázku pouze 3, resp. 2 respondenti.

Při pohledu na výši příjmů NNO v roce 2008 z hlediska územního rozloţení v Pardubickém kraji, je dobře viditelná koncentrace organizací s vyššími příjmy do Pardubic a Chrudimi. Do samotného krajského města je lokalizováno 10 organizací z 23 NNO, které uvedly své příjmy nad 2 mil. Kč, tj. více neţ 43 % respondentů v této kategorii. Tato koncentrace je způsobena jednak významnou koncentrací obyvatel, a tedy i koncentrovanější cílovou skupinou NNO, jejíţ potřeby kvalitně uspokojí větší organizace, ale jednak také kvalitou a progresivitou lidských zdrojů, která je více koncentrována do populačně větších měst. Svou roli hraje také územní působnost NNO, kdy platí, ţe s vyšší územní působností NNO rostou také příjmy organizace. Koncentrace organizací (nejen neziskových) zaměřených svou činností na krajské, nadregionální či mezinárodní aktivity je především ve větších městech (velkých okresních nebo krajských). Toto pravidlo platí také v případě NNO v Pardubickém kraji. 28 NNO působících na krajské, nadregionální či mezinárodní úrovni z celkového počtu 65 takovýchto organizací, tj. 43 % respondentů, je lokalizováno v krajském městě.

21


Tab. 10: Výše příjmů NNO dle SO ORP v roce 2008 SO ORP do 100 tis. Kč 100 - 499 tis. Kč

0,5 - 1,9 mil. Kč

2 - 10 mil. Kč

více neţ 10 mil. Kč

Česká Třebová

3

0

0

1

0

Hlinsko

7

3

0

1

0

Holice

0

2

0

1

0

15

6

3

2

2

Králíky

3

1

0

0

0

Lanškroun

3

1

0

0

0

Litomyšl

5

3

0

1

0

Chrudim

Moravská Třebová

1

3

0

0

0

19

10

10

8

2

Polička

2

2

2

0

0

Přelouč

10

3

1

1

0

Svitavy

4

2

0

2

0

Ústí nad Orlicí

2

3

0

0

0

Vysoké Mýto

16

1

1

1

1

Ţamberk

9

3

4

0

0

Celkem

99

44

21

18

5

Pardubice

Obdobně jako samotná výše příjmů byly sledovány i zdroje těchto příjmů nejen celkem za všechny respondenty dotazníkového šetření, ale také dle hlavní oblasti činnosti NNO a dle výše jejich příjmů. Výsledky shrnují následující odstavce. Respondenti mohli při svých odpovědích vybírat z 11 moţností zdrojů jejich příjmů, přičemţ nejčastěji volenou variantou byly členské příspěvky, které jsou zdrojem příjmů pro více neţ 60 % NNO, více neţ polovina respondentů (53,4 %) uvedla jako zdroj svých příjmů města a obce Pardubického kraje. Zdrojem, který byl respondenty vyuţíván nejméně, byly naopak fondy EU, které jako svůj zdroj uvedlo pouze 9 organizací, tj. 4,4 % respondentů. Tato hodnota je srovnatelná s podílem NNO, které vyuţily fondy EU v roce 2005 (ze Studie sektoru NNO 2006) - 5 %. Z provedeného šetření tedy nebylo prokázáno, ţe by z fondů EU čerpalo v roce 2008 více NNO neţ v roce 2005. Stejně jako v šetření z roku 2006 tvoří příjmy z fondů EU max. 10 % příjmů organizace, a to v 66 % případů. Tab. 11: Zdroje příjmů NNO v roce 2008 Podíl zdrojů na celkových příjmech NNO

Zdroje příjmů

Počet NNO

Podíl NNO

do 10 %

10 - 30 %

31 - 50 %

51 - 75 %

nad 75 %

Ministerstva a státní fondy

53

26,0

16

18

7

9

3

Pardubický kraj

69

33,8

37

21

9

2

0

Obce a města Pardubického kraje

109

53,4

48

42

12

5

2

Drobní dárci - sbírky, fyzické osoby

65

31,9

45

9

6

3

2

123

60,3

59

19

10

7

28

Firemní dárci, sponzoři

91

44,6

52

27

6

3

3

Nadace tuzemské i zahraniční

15

7,4

8

4

2

0

1

Členské příspěvky

Fondy EU Zdroje z vlastní činnosti - platby klientů Zdroje z vlastní činnosti - výnosy z vedlejší činnosti Jiné

9

4,4

6

2

0

0

1

41

20,1

10

18

3

8

2

80

39,2

26

19

18

6

11

23

11,3

6

6

3

6

2

22


Struktura zdrojů NNO dle celkové výše příjmů NNO je znázorněna v Grafu 5. Pro znázornění hodnot byla pouţita metoda váţeného průměru, který byl vypočten pro kaţdou kategorii výše příjmu NNO. S rostoucí výší příjmů jsou patrné výrazné změny ve struktuře zdrojů příjmů. Dochází především k nárůstu podílu příjmů z ministerstev a státních fondů (5 - 20 %), z Pardubického kraje (4 - 8 %) a naopak klesá podíl příjmů z měst a obcí Pardubického kraje (11 - 5 %) a z členských příspěvků (25 - 1 %). Významným zdrojem příjmů jsou také příjmy z vlastní činnosti, které tvoří 15 - 25 % příjmů NNO ve všech příjmových kategoriích. S rostoucími příjmy NNO roste podíl plateb klientů (ovlivněno tím, ţe NNO s vysokými příjmy jsou převáţně NNO zaměřené na sociální sluţby, které získávají za své sluţby finance od klientů) a naopak se sniţuje podíl příjmů z vedlejších (hospodářských) aktivit NNO. Zajímavé je také rozloţení příjmů získaných od drobných dárců, firemních dárců, sponzorů či z nadací. Z níţe uvedeného grafu vyplývá, ţe nejvyššího podílu těchto zdrojů na celkových příjmech organizací dosahují NNO v kategorii příjmů 100 - 499 tis. Kč. Lze tedy říci, ţe tyto organizace jsou pro sponzory a dárce nejatraktivnějšími organizacemi. Vysvětlením však můţe také být skutečnost, ţe NNO s nejniţším rozpočtem nemají zdroje na vlastní propagaci či fundraising, a tudíţ na tyto zdroje dosahují hůře. Na druhé straně NNO s vyššími příjmy mají často více kapacit na fundraising a snaţí se orientovat spíše neţ na drobné dárce na nejrůznější dotační fondy, krajské, státní či evropské. V případě čerpání z fondů EU se ukazuje naprosto minimální čerpání tohoto zdroje u organizací s příjmy do 0,5 mil. Kč. Z 61 NNO, které do této kategorie spadají, vyplnila pouze 1 organizace, ţe čerpala z tohoto zdroje. Potvrdila se tedy obdobná situace, která byla zjištěna ve Studii z roku 2006, tj. organizace s nízkým rozpočtem dotace z EU nečerpají. Příčinou je především nedostatek kvalifikovaných pracovníků, kteří by byli jménem organizace o dotaci poţádali, příp. nedostatek finančních prostředků na zpracování ţádosti o dotaci externím dodavatelem. Nejvyšší podíl na příjmech z fondů EU vykázaly organizace s příjmy do 2 mil. Kč, a to 8,4 %. V NNO s vyššími příjmy byl podíl tohoto zdroje jiţ niţší. Graf 5: Struktura zdrojů NNO v roce 2008 dle celkové výše jejich příjmů více než 10 mil. Kč 2 - 10 mil. Kč 0,5 - 1,9 mil. Kč 100 - 499 tis. Kč do 100 tis. Kč 0% 10% 20% 30% Ministerstva a státní fondy Obce a města Pardubického kraje Členské příspěvky Nadace tuzemské i zahraniční Zdroje z vlastní činnosti - platby klientů Jiné

40%

50% 60% 70% 80% 90% 100% Pardubický kraj Drobní dárci - sbírky, fyzické osoby Firemní dárci, sponzoři Fondy EU Zdroje z vlastní činnosti - výnosy z vedlejší činnosti

23


Rozdíly ve struktuře zdrojů jsou dobře patrné i z hlediska oblasti činnosti neziskových organizací. V níţe uvedeném Grafu 6 je znázorněno pouze 5 oblastí činností NNO, a to těch s největším počtem respondentů. Nejvýznamnější rozdíly jsou patrné v podílech příjmů z ministerstev a státních fondů (5 % sport - 19 % sociální sluţby), Pardubického kraje (3 % organizační činnosti - 13 % sociální sluţby) a obcí a měst Pardubického kraje (5 % vzdělávání - 23 % kultura). Nadací nejvíce vyuţívají organizace zaměřené na vzdělávání a výzkum a sociální sluţby. Dotace z fondů EU vyuţívají navíc NNO z oblasti sportu a rekreace. V kultuře a organizačních činnostech ţádná NNO neuvedla, ţe by dotaci z EU fondů v roce 2009 čerpala. Výrazný podíl v příjmech NNO mají také ostatní příjmy. Do této kategorie byly uváděny především příjmy ze zdravotních pojišťoven (v případě NNO orientovaných na sociální sluţby), nebo příjmy získané ze společnosti SAZKA a.s. určené na financování sportovních aktivit. Graf 6: Struktura zdrojů NNO v roce 2008 dle oblasti jejich hlavní činnosti vzdělávání a výzkum sport a rekreace sociální služby organizační činnosti kultura a umění 0% 20% Ministerstva a státní fondy Obce a města PK Členské příspěvky Nadace tuzemské i zahraniční Zdroje z vl. čin. - platby klientů Jiné

40%

60% 80% 100% Pardubický kraj Drobní dárci Firemní dárci, sponzoři Fondy EU Zdroje z vl. čin. - výnosy z vedlejší činnosti

Respondenti byli dotazováni také na podíl účelově nevázaných příjmů na příjmech celkových. Bylo zjištěno, ţe se zvyšujícími se příjmy NNO stoupá podíl organizací s minimálním podílem neúčelově vázaných organizací, tj. platí čím větší příjmy, tím více jsou účelově vázané. Z hlediska oblasti činnosti NNO bylo zjištěno, ţe nejmenší podíl účelově nevázaných příjmů mají NNO orientované zejména na sociální sluţby, v nichţ 71,4 % NNO disponuje max. 10 % účelově nevázaných příjmů, coţ je způsobeno charakterem sluţby i zdroji jejího financování. Obdobné hodnoty vykazují také NNO zaměřené na ekologii a ochranu zdraví. Tyto údaje však nejsou příliš přesné, neboť v těchto kategoriích na otázku odpovídalo 5, resp. 4 respondenti. Tab. 12: Podíl účelově nevázaných příjmů do 100 tis. Kč 100 - 499 tis. Kč do 10 % 10 - 30 % 31 - 50 % 51 - 75 % nad 75 %

34,6 16,7 14,1 5,1 29,5

33,3 23,3 13,3 20,0 10,0

0,5 - 1,9 mil. Kč

26,7 20,0 20,0 20,0 13,3

2 - 10 mil. Kč

58,3 41,7 0,0 0,0 0,0

více neţ 10 mil. Kč

75,0 0,0 0,0 25,0 0,0 24


Tab. 13: Účelově nevázané příjmy dle hlavní činnosti NNO do 10 % 10 - 30 % cestovní ruch 50,0 25,0 ekologie 60,0 20,0 kultura a umění 33,3 33,3 náboţenství a církve 0,0 16,7 ochrana práv a obhajoba zájmů 20,0 20,0 organizační činnosti 24,0 20,0 rozvoj obce, komunity 33,3 33,3 sociální sluţby 71,4 14,3 sport a rekreace 34,0 18,9 vzdělávání a výzkum 33,3 22,2 ochrana zdraví 75,0 25,0 poradenství 100,0 0,0

3.2.2

31 - 50 %

51 - 75 %

25,0 20,0 16,7 16,7 0,0 16,0 0,0 0,0 18,9 11,1 0,0 0,0

nad 75 %

0,0 0,0 16,7 50,0 0,0 8,0 0,0 7,1 15,1 0,0 0,0 0,0

celkem (abs.)

0,0 0,0 0,0 16,7 60,0 32,0 33,3 7,1 13,2 33,3 0,0 0,0

4 5 6 6 5 25 3 14 53 9 4 1

Výdaje

V rámci hospodaření neziskových organizací byla zjišťována také struktura výdajů NNO, přičemţ respondenti měli moţnost vybírat z 8 kategorií. Nejčastějším výdajem jsou reţijní náklady (zahrnující telefon, internet, nájemné, poštovné, spotřebu energií či spotřební materiál jako papír či tonery), které byly jako jeden z výdajů uvedeny v případě 72 % neziskových organizací. Druhým nejčastějším výdajem byly náklady na materiál pro práci s cílovou skupinou, které vybrala více neţ polovina respondentů. Pouze 20 % NNO uvedlo, ţe v jejich nákladech figurují také osobní náklady. V případě výkonných pracovníků to bylo 22 % organizací, u manaţerských a administrativních pozic pouze 19 % respondentů. To jasně hovoří o dobrovolnosti práce v NNO s rozpočtem do 499 tis. Kč, které tvoří více neţ 75 % respondentů. Z hlediska podílu jednotlivých nákladů na nákladech celkových jsou relativně nejvyššími náklady „jiné“ a náklady na materiál pro práci s cílovou skupinou, které označilo jako náklad o rozsahu více neţ 75 % rozpočtu 30, resp. 10 % respondentů, kteří uvedli tento náklad jako relevantní. Vysoký podíl v kategorii jiné náklady je ovlivněn tím, ţe respondenti do této kategorie zahrnovali i náklady, které patřily do jiné z výše uvedených moţností, nejčastěji pak právě do nákladů na práci s cílovou skupinou či do sluţeb (startovné, opravy majetku apod.). Tab. 14: Struktura výdajů NNO Výdaje Osobní náklady manaţerských a administrativních pracovníků Osobní náklady výkonných pracovníků Cestovní náhrady

Podíl výdajů na celkových výdajích NNO

Počet NNO

Podíl NNO

39

19,1

25

9

1

3

1

45

22,1

16

12

8

8

1

97

47,5

65

23

5

3

1

do 10 %

10 - 30 %

31 - 50 %

51 - 75 %

nad 75 %

Pořízení majetku Náklady na materiál pro práci s cílovou skupinou Reţijní náklady

79

38,7

53

15

8

2

1

111

54,4

35

37

20

8

11

147

72,1

63

48

26

4

6

Sluţby (mimo výše uvedené)

83

40,7

48

20

9

4

2

Jiné

56

27,5

8

18

8

5

17

25


Zajímavé informace podává Graf 7 znázorňující strukturu výdajů organizací dle celkové výše rozpočtu, resp. příjmů. Asi nejmarkantnější rozdíl je v osobních nákladech. Jak jiţ bylo řečeno výše, tyto náklady uvedlo jako relevantní pouze 20 % respondentů. Jak je vidět z Grafu 7, byly to převáţně organizace, které svými příjmy přesahuje 0,5 mil. Kč. Pod touto příjmovou hranicí tvoří osobní náklady celkem jen 4 - 5 % veškerých nákladů. Tyto náklady jsou rovnoměrně rozvrhnuty mezi náklady na výkonné a administrativní pracovníky. V případě NNO s vyššími příjmy roste také podíl osobních nákladů na nákladech celkových, zatímco v příjmové kategorii do 2 mil. Kč činí osobní náklady 22 %, do 10 mil. Kč jiţ 42 % a nad 10 mil. Kč jiţ více neţ 50 % všech nákladů. S výší příjmů se mění také rozloţení osobních nákladů mezi administrativní a výkonné pracovníky. Zatímco u NNO s nízkými příjmy je podíl nákladů na administrativní pracovníky na úrovni 50 % všech osobních nákladů, u organizací s příjmy do 2 mil. Kč je to 40 %, do 10 mil. Kč 30 % a u organizací s příjmy nad 10 mil. Kč jiţ pouze 14,6 % veškerých osobních nákladů. Z těchto výsledků tedy vyplývá, ţe z hlediska nákladů na administrativu jsou efektivnější organizace s vyššími příjmy. Graf 7: Struktura výdajů NNO v roce 2008 dle celkové výše rozpočtu více než 10 mil. Kč 2 - 10 mil. Kč 0,5 - 1,9 mil. Kč 100 - 499 tis. Kč do 100 tis. Kč 0% 20% Osobní náklady manaž. a admin. prac. Cestovní náhrady Náklady na materiál pro práci s CS Služby (mimo výše uvedené)

40%

60% 80% 100% Osobní náklady výkonných pracovníků Pořízení majetku Režijní náklady Jiné

Cestovní náklady zastávají ve všech příjmových kategoriích obdobný podíl nákladů, vyrovnané jsou také náklady na pořízení majetku s výjimkou poslední příjmové kategorie, kde tato poloţka činí více neţ 20 %. Toto je však významně ovlivněno jednou z pěti NNO v této kategorii, jejíţ náklady na pořízení majetku v roce 2008 byly více neţ 75 %. Jedná se o NNO v oblasti sociálních sluţeb, která v tomto roce zahájila činnost, coţ bylo právě spojeno s pořízením majetku pro celé zařízení. Náklady na materiál pro práci s cílovou skupinou s rostoucím příjmem NNO klesají, a to z 22 % na 7 %. To je ovlivněno především charakterem sluţeb zajišťovaných NNO v jednotlivých příjmových kategoriích, a z toho plynoucí odlišnou náročností na materiál pro cílovou skupinu. Výrazných rozdílů dle výše příjmů NNO dosahují jiné náklady (tj. ostatní náklady mimo uvedené). Jejich podíl klesá z 33, resp. 39 % u NNO s příjmy do 100 tis. Kč, resp. do 0,5 mil. Kč aţ na 5 % v případě organizací s příjmy nad 10 mil. Kč. Tento rozdíl je dán především nesprávným zařazováním nákladů do této kategorie především ze strany organizací s nízkými příjmy.

26


Struktura výdajů se výrazně liší také dle oblasti činnosti NNO. Tuto skutečnost zobrazuje Graf 8. Největší rozdíly jsou opět v osobních výdajích, kdy v případě sociálních sluţeb, vzdělávání a ekologie dosahují tyto náklady od 25 - 44 % celkových nákladů, coţ je samozřejmě dáno charakterem poskytovaných sluţeb, které jsou zaloţeny především na práci výkonných pracovníků. Z hlediska náročnosti na zajištění administrativy se nejnáročněji jeví vzdělávání a výzkum (náklady na manaţerské a administrativní zaměstnance 14 %), naopak nejméně sport a rekreace (0,77 %) a ekologie (2,4 %). Náklady na materiál pro práci s cílovou skupinou jsou nejvyšší v případě sportu a rekreace a organizačních činností, coţ opět vychází z charakteru těchto sluţeb. Tímto faktorem je také ovlivněna výše reţijních nákladů, která je nejvyšší v případě kultury a umění, a to více neţ 22 % (především nájemné), naopak nejniţší v případě vzdělávání a výzkumu. Ostatní náklady pohybující se v rozmezí od 14 do 35 % celkových nákladů jsou nejniţší v případě sociálních sluţeb a ekologie a naopak nejvyšší v organizačních činnostech a kultuře. Opět se zde tedy projevuje faktor výše příjmů organizací. V oblastech činnosti s dominancí nízko příjmových NNO je podíl ostatních výdajů vyšší neţ v kategorii organizací s vysokými příjmy (viz pro srovnání Graf 4). Graf 8: Struktura výdajů NNO v roce 2008 dle oblasti jejich hlavní činnosti vzdělávání a výzkum sport a rekreace sociální služby organizační činnosti kultura a umění ekologie 0%

20%

Osobní náklady manaž. a admin. prac. Cestovní náhrady Náklady na materiál pro práci s CS Služby (mimo výše uvedené)

3.2.3

40%

60%

80%

100%

Osobní náklady výkonných pracovníků Pořízení majetku Režijní náklady Jiné

Problémy

Závěrečnou otázkou orientovanou na ekonomiku neziskových organizací byla volná otázka věnovaná hlavním problémům NNO, se kterými se v této oblasti potýkají. Z 204 respondentů se k této otázce vyjádřilo více neţ 60 %, tj. 124 neziskových organizací Pardubického kraje, coţ jistě svědčí o mnoţství problémů NNO s hospodařením a jejich akutnosti a aktuálnosti. Vůbec nejčastěji uváděným ekonomickým problémem NNO byl nedostatek finančních prostředků. Explicitně byl uveden 24x, ve všech dalších odpovědích byl zmiňován nepřímo nebo bylo upřesňováno, v jaké konkrétní oblasti finance organizaci chybí. Sedmnáctkrát byl uveden nedostatek financí na údrţbu případně opravu nemovitého majetku organizací, většinou budov či areálů, v nichţ NNO poskytuje své sluţby. Zmíněn byl také problém nedostatku financí pro opravu církevních staveb. 27


Dalším nejfrekventovanějším problémem byl nedostatek financí na činnost NNO jako takové. Respondenti se potýkají především se sniţujícími se dotacemi na jejich aktivity, dotacemi nedostatečnými, upadajícím zájmem sponzorů (v důsledku hospodářské krize) apod., v důsledku čehoţ nejsou schopni zajistit svou činnost ve stávajícím rozsahu, případně činnost rozšířit. Schopnost zajistit stávající sluţby klesá také v důsledku růstu reţijních nákladů. Tab. 15: Ekonomické problémy NNO v posledních 2 letech

Problém organizace nedostatek finančních prostředků - údržba, příp. oprava nemovitého majetku - činnost či její rozšíření - režijní náklady (vč. nájmu) - management a administrativ - vybavení - administrace NNO - mzdy (trvalí zaměstnanci) - doprava - zajištění akcí - předfinancování grantů - propagace - další vzdělávání - vybudování nového areálu pozdní platba dotací nezískání dostatečné dotace úbytek sponzorů v důsledku krize SAZKA nízké příjmy (členské příspěvky) nesystémové financování (finanční nejistota dalšího roku) fundraising vysoké členské příspěvky politika kraje pokles výkupních cen zvěřiny obtížné získávání dotací od státní správy neřešení církevních restitucí dobrovolníci

Četnost 24 17 10 7 6 5 5 4 4 2 2 2 2 1 7 7 5 5 5 5 4 3 2 1 1 1 1

Jako nedostatečné bylo shledáno také mnoţství financí na pracovníky. Zejména NNO s niţšími příjmy (viz kapitola 3.2.2) si z finančních důvodů nemohou dovolit trvale zaměstnávat výkonné ani administrativní pracovníky. Ve stejné, ne-li větší míře je omezen rozvoj výkonných pracovníků, jejich supervizi či další vzdělávání. Dalším balíkem problémů byla administrace NNO. Respondenti jsou nespokojeni s byrokratickou zátěţí, která je na ně kladena (především účetnictví), obávají se, ţe v této oblasti pochybí. Na druhou stranu nemají dostatečné finanční zdroje na zaměstnání administrativních pracovníků nebo nákup dané sluţby od externisty (účetnictví, propagace, výkonný management, fundraising apod.). Na tyto účely jiţ jimi získané dotace nestačí, neboť ty jsou primárně určeny na zajištění konkrétní aktivity, jiţ má NNO ve své oblasti činnosti vykonávat.

28


V oblasti sportu a rekreace bylo často zmiňovaným problémem financování sportu z příjmů loterijní společnosti SAZKA a.s. V důsledku jejích problémů v roce 2008-9 se k NNO zaměřeným na sport dostalo menší mnoţství financí v porovnání s předchozími lety, coţ výrazně zkomplikovalo udrţitelnost činností těchto neziskových organizací. Jako problematické chápali také nedostatečné finanční pokrytí startů svých svěřenců v nejrůznějších soutěţích. NNO v sociálních sluţbách vidí 2 základní problémy spojené s jejich ekonomickou situací. Prvním jsou opoţděné platby dotací z ministerstev, a to aţ o několik měsíců, a z toho plynoucí potřeba zajištění předfinancování poskytování svých sluţeb. Druhým neméně závaţným problémem, který trápí NNO v sociálních sluţbách, ale i v jiných oblastech, je nesystémové financování NNO, resp. finanční nejistota, se kterou se musí potýkat na začátku kaţdého kalendářního roku. Takovéto financování neumoţňuje strategické plánování NNO a další trvalý a efektivní rozvoj jejich sluţeb a aktivit. 3.3

NNO jako zaměstnavatel

V pořadí třetím blokem otázek v dotazníku byla část věnovaná roli neziskových organizací jako zaměstnavateli. Cílem této části bylo zjistit počet a strukturu zaměstnanců NNO dle pohlaví, věku, vzdělání, funkce v organizaci, výši úvazku, výši mezd či dle pracovně právního vztahu. Otázky byly orientovány také na spokojenost NNO s počtem zaměstnanců, na vyuţívání dobrovolníků či na náklady vynaloţené na vzdělávání pracovníků. Závěr bloku otázek byl věnován otevřené otázce zkoumající hlavní problémy v personální oblasti. 3.3.1

Počet a struktura zaměstnanců

Jako první odpovídali respondenti na otázku, zda mají zaměstnance a pokud ano, v jakém pracovně právním vztahu a kolik, příp. zda zaměstnance nemají, ale potřebovali by ho nebo ţádné zaměstnance nepotřebují. Ze 166 respondentů, kteří na tuto otázku odpověděli, vyplývá, ţe 43 % NNO má alespoň jednoho zaměstnance, necelá třetina organizací zaměstnance nepotřebuje a 26 %, tj. 43 organizací ţádného zaměstnance nemá, ale k výkonu svých činností by ráda alespoň jednoho zaměstnance měla. Poţadavek na zvýšení počtu zaměstnanců oproti současnému stavu byl předmětem zkoumání jiné otázky. Její vyhodnocení znázorňuje Tabulka 18 a 19 a k nim přilehlý doprovodný text. Tab. 16: Zaměstnanost a potřeba zaměstnanců v NNO Odpověď NNO má zaměstnance NNO zaměstnance nepotřebuje NNO by zaměstnance potřebovala, ale nemůţe si ho dovolit Celkem

Počet 71 52 43 166

Validní % 42,8 31,3 25,6 100,0

Tyto informace byly dále zkoumány z hlediska výše příjmů NNO a také dle oblasti činnosti organizací (viz Graf 9 a 10). Z Grafu 9 je dobře patrná závislost mezi výší příjmů a zaměstnáváním osob. Platí, ţe se zvyšujícím se rozpočtem stoupá podíl organizací, které jsou zaměstnavateli a zároveň klesá podíl NNO, jeţ nepotřebují zaměstnance, nebo naopak zaměstnance potřebují, ale nemohou si ho dovolit. Nejvíce těchto organizací se nachází především v příjmových kategoriích od 100 tis. Kč do 1,9 mil. Kč.

29


Graf 9: Zaměstnanost v NNO dle výše příjmů 100,0 80,0

%

60,0 40,0 20,0 0,0 do 100 tis. Kč má zaměstnance

100 - 499 tis. Kč

nepotřebuje zaměstnance

0,5 - 1,9 mil. Kč

2 - 10 mil. Kč


NNO by zaměstnance potřebovala, ale nemůže si ho dovolit

Z hlediska zaměstnávání osob dle oblasti činnosti je patrné, ţe zaměstnance nepotřebují organizace zaměřené na rozvoj obce a komunity (potřebu zaměstnance nevyjádřila ani jedna organizace tohoto zaměření), dále oblast ochrany zdraví (80 %), ochrana práv a organizační činnosti. Naopak organizace, které zaměstnance potřebují, pracují v oblasti náboţenské a církevní. Významná poptávka po zaměstnancích je také v případě ekologických a sportovních organizací a NNO zaměřených na cestovní ruch. Graf 10: Zaměstnanost v NNO dle oblasti činnosti cestovní ruch ekologie kultura a umění náboženství a církve ochrana práv… organizační činnosti rozvoj obce, komunity sociální služby sport a rekreace vzdělávání a výzkum ochrana zdraví poradenství 0,0 má zaměstnance

20,0

nepotřebuje zaměstnance

40,0

60,0

80,0

100,0

NNO by zaměstnance potřebovala, ale nemůže si ho dovolit

30


Organizace častící nedotazníkového šetření zaměstnávají celkem 1 195 osob, z toho 556 v hlavním pracovním poměru (na pracovní smlouvu, příp. ţivnostenský list), 92 osob ve vedlejším pracovním poměru a 547 na dohodu o provedení práce nebo na dohodu o pracovní činnosti. Osoby na hlavní pracovní poměr zaměstnává celkem 38 NNO, tj. 18,6 % respondentů, na vedlejší pracovní poměr zaměstnává své pracovníky 4,5 % NNO, tj. 9 organizací. Tyto hodnoty jsou obdobné hodnotám zjištěným v dotazníkovém šetření v rámci Studie sektoru NNO v roce 2006. Graf 11 ukazuje počet neziskových organizací se zaměstnanci dle typu pracovního poměru a počtu těchto pracovníků v organizaci. Z něj vyplývá, ţe hlavní pracovní poměr v NNO je převládajícím pracovně právním vztahem aţ v organizacích nad 11 zaměstnanců. Menší neziskové organizace dávají přednost dohodám o provedení práce či o pracovní činnosti. Graf 11: Počet NNO se zaměstnanci dle výše a typu pracovního poměru 40 35 30 25 20 15 10 5 0 1-2 osoby

3-5 osob

6-10 osob HPP

VPP

11-20 osob

více než 20 osob

DPČ, DPP

Šest respondentů s největším počtem zaměstnanců poskytuje práci celkem 585 osobám, tj. 49 % všech zaměstnanců, které respondenti vykázali. Z těchto údajů tedy na jedné straně vyplývá poměrně velký počet zaměstnanců pracujících v neziskovém sektoru, na druhou stranu je zřejmá také vysoká míra koncentrace do několika málo neziskových organizací, které působí zejména v sociálních sluţbách, sportu a rekreaci a ve vzdělávání a výzkumu. Polovina z těchto organizací svým příjmem převyšuje 10 mil. Kč, příjmy zbylých 3 organizací činí 2 - 10 mil. Kč. Pokud bychom chtěli uvedené závěry zevšeobecnit na úroveň celého neziskového sektoru v Pardubickém kraji, v němţ se nachází 5 516 neziskových organizací, můţeme říci, ţe celý sektor by měl dle výsledků dotazníkového šetření zaměstnávat minimálně 16 495. Počet vychází z počtu zaměstnanců uvedených v dotazníkovém šetření NNO s výjimkou 6 největších, neboť se jedná o největší organizace v Pardubickém kraji, a tudíţ nelze počet jejich zaměstnanců násobit v takové míře, neboť by výsledek značně nadhodnotily. Z celkového počtu zaměstnanců v NNO sektoru by mělo být 6 679 osob zaměstnáno v hlavním pracovním poměru, 2 488 ve vedlejším pracovním poměru a 7 328 na dohodu o provedení práce či na dohodu o pracovní činnosti.

31


V případě respondentů, kteří jsou zaměstnavateli, byla zjišťována detailní struktura zaměstnanců dle 6 charakteristik uvedených v Tabulce 17. Z ní je patrné, ţe dominantním zaměstnancem neziskových organizací jsou ţeny, a to téměř ze tří čtvrtin. Tato skutečnost je do jisté míry ovlivněna tím, ţe významní velcí zaměstnavatelé - respondenti dotazníkového šetření působí v oblasti sociálních sluţeb a vzdělávání, v nichţ právě výrazně převládá podíl zaměstnaných ţen. Z hlediska věkové struktury jsou nejčastějšími zaměstnanci NNO osoby ve věku 31 - 45 let, tvoří více neţ 40 % zaměstnanců. Pozitivní charakteristikou struktury zaměstnanosti dle věku je skutečnost, ţe v neziskových organizacích je zaměstnáván relativně vysoký podíl osob v předdůchodovém a důchodovém věku, kteří bývají vzhledem ke svému věku hůře zaměstnatelní a těţko uplatnitelní na trhu práce. Ve struktuře zaměstnanců dle dosaţeného vzdělání převládají osoby se středoškolským vzděláním s maturitou, které tvoří více neţ 45 % zaměstnanosti, vysoký je však také podíl osob s vysokoškolským vzděláním (19,4 %), tj. jedná se vyšší podíl neţ podíl vysokoškolsky vzdělaných osob na celkové populaci Pardubického kraje. Vysokoškolsky vzdělaní se uplatňují především na manaţerských pozicích a odborných pozicích především v sociálních sluţbách, vzdělávání a poradenství. Právě zajištění vlastní činnosti organizace zaměstnává téměř dvě třetiny veškerých zaměstnanců, naopak v managementu a administrativě pracuje pouze 13 % zaměstnanců, a to především v NNO s rozsáhlejším rozpočtem (viz kapitola 3.2.2 Výdaje). Tab. 17: Struktura zaměstnanců v NNO Struktura zaměstnanců

Počet

Validní %

Pohlaví muţi

296

28,3

ţeny

749

71,7

233 411 220 74

24,8 43,8 23,5 7,9

70

7,2

SOU

229

23,5

SŠ s maturitou

445

45,6

Věk 18 - 30 let 31 - 45 let 46 - 60 let nad 60 let Vzdělání ZŠ nebo nedokončené

VOŠ

42

4,3

189

19,4

86

13,5

zajištění vlastní činnosti organizace

422

66,1

doplňkové sluţby

130

20,4

177

24,4

11 - 30 %

58

8,0

31 - 50 %

54

7,5

51 - 75 %

39

5,4

nad 75 %

396

54,7

358

52,4

VŠ Funkce v organizaci management a administrativa

Výše úvazku do 10 %

Výše hrubé měsíční mzdy do 12 000 Kč

32


Struktura zaměstnanců

Počet

Validní %

12 001 - 15 000 Kč

142

20,8

15 000 - 20 000 Kč

96

14,1

20 001 - 25 000 Kč

60

8,8

25 001 - 30 000 Kč

14

2,0

více neţ 30 000 Kč

13

1,9

Struktura zaměstnanců byla zjišťována také z hlediska výše jejich úvazku. Výsledky této otázky odpovídají zjištěním výše uvedeným v Grafu 11, tj. více neţ 54 % zaměstnanců je zaměstnáno v pracovním úvazku převyšujícím 75 %. Druhou nejpočetnější skupinou zaměstnanců dle této charakteristiky jsou osoby zaměstnané max. do 10 % úvazku, které tvoří téměř čtvrtinu všech zaměstnanců. Zajímavým zjištěním je struktura zaměstnanců dle výše hrubé měsíční mzdy, která potvrzuje obecně známou skutečnost, a to, ţe v neziskových organizacích jsou v porovnání se soukromým, ale i státním sektorem mzdy nízké. Více neţ polovina všech zaměstnanců nepřekračuje svou hrubou měsíční mzdou 12 tis. Kč měsíčně. Pod hranicí 15 tis. Kč měsíčně se ocitají dokonce ¾ všech pracovníků NNO a nad hranici průměrné hrubé měsíční mzdy v Pardubickém kraji (19 596 Kč za 1. - 3. čtvrtletí roku 2009) pouhých 12,7 % zaměstnanců. Vzhledem k výše uvedené vzdělanostní struktuře zaměstnanosti, která kvalitativně převyšuje vzdělanostní strukturu kraje (viz Graf 12), a to dokonce řádově, je finanční ohodnocení zaměstnanců nedostatečné. Příčinnou této situace je především nedostatek financí v neziskovém sektoru, který jako stěţejní problém uváděli respondenti jak v problémech v ekonomické oblasti, tak i v problémech v oblasti personalistiky.

Podíl (%)

Graf 12: Počet NNO se zaměstnanci dle výše a typu pracovního poměru 50,00 45,00 40,00 35,00 30,00 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00 ZŠ

SOU Pardubický kraj

SŠ

VOŠ

VŠ

Zaměstnanci NNO

Na strukturu současných zaměstnanců neziskových organizací navazovala otázka řešící problematiku dostatečného mnoţství pracovníků. Z jejího vyhodnocení znázorněného v Tabulce 18 vyplývá, ţe téměř 45 % respondentů je s počtem zaměstnanců ve své organizaci spokojeno. Nadpoloviční většina tedy uvedla, ţe by jí vyhovovalo navýšení stavu pracovníků, a to především odborných (viz Tabulka 19). Navýšení počtu zaměstnanců zajišťujících hlavní činnost organizace by uvítalo 47 z 53 NNO, které vyjádřily nespokojenost s počtem svých zaměstnanců. Těchto 47 NNO by dokázalo zaměstnat 93 osob v oblasti své 33


hlavní činnosti. V managementu a administrativě chybí zaměstnanci 26 neziskovým organizacím, které by byly schopny zaměstnat 32 pracovníků na tuto činnost. Navýšení počtu zaměstnanců je stejně jako v případě celkového počtu zaměstnanců organizace koncentrováno do několika málo organizací. V případě managementu a administrativy by 4 respondenti (2 NNO působící ve sportu, 1 v sociálních sluţbách a 1 v cestovním ruchu) byli schopni zaměstnat celkem 10 osob. Koncentrace potenciálních volných míst pro odborné pracovníky je v 6 organizacích (4 sportovních a 2 zaměřených na sociální sluţby). Tyto organizace by byly schopné zaměstnat navíc 38 odborných pracovníků, tj. 41 % ze všech potenciálních pracovních míst zjištěných dotazníkem. Pokud bychom opět zobecnily počty potenciálních volných pracovních míst v NNO sektoru v Pardubickém kraji (bez započítávání těchto koncentrací pracovních míst), pak dostaneme následující výsledky. Tab. 18: Spokojenost s množstvím zaměstnanců v NNO Počet v celé organizaci je počet zaměstnanců vyhovující organizaci chybí zaměstnanci

Validní % 43 53

44,8 55,2

Tab. 19: struktura a počet chybějících zaměstnanců v NNO Počet NNO

Chybějící počet zaměstnanců

management a administrativa

26

32

hlavní činnost organizace

47

93

V oblasti managementu a administrativy NNO v Pardubickém kraji je 865 potenciálních volných pracovních míst, pro odborné pracovníky je potenciálních pracovních míst 2 515. Vytvoření těchto potenciálních pracovních míst brání dle NNO především nedostatek financí. Tuto příčinu uvedlo téměř 97 % respondentů, tj. 58 organizací. Dvě uvedly jako důvod nedostatek kvalifikovaných pracovních sil. Tab. 20: Příčina nevyhovujícího počtu zaměstnanců v organizaci Počet

Validní %

nedostatek financí nedostatek kvalifikovaných sil na trhu

58 2

96,6 3,3

Celkem

60

100,0

Z dotazníků také vyplynulo, ţe nedostatek pracovníků v organizaci řeší NNO prostřednictvím realizace projektů ze strukturálních fondů EU. Devět organizací, které realizuje projekt spolufinancovaný Evropskou unií, vytvořilo minimálně na dobu realizace projektu celkem 65 pracovních míst, z toho 58 míst bylo vytvořeno v 6 NNO zaměřených na sociální sluţby, 5 míst ve 2 sportovních NNO a 2 místa v organizaci zaměřené na organizování činností (mateřské centrum). 3.3.2

Dobrovolníci

Se zajištěním činnosti neziskových organizací pomáhají ve velké míře dobrovolníci. Jejich práce vyuţívá téměř 80 % všech neziskových organizací, a to především těch zaměřených na kulturu a umění (100 % respondentů), náboţenské a církevní činnosti (100 %), ekologii (88 %), organizační činnosti (88 %) a sport a rekreaci (83 %). Naopak nejméně jsou dobrovolníci vyuţíváni v sociálních sluţbách (59 %). Z hlediska výše příjmů organizace nenabývá vyuţívání dobrovolníků výraznějších pravidelností. Dobrovolníky vyuţívají 34


jak nízko příjmové organizace, tak i ty s vyššími příjmy (69 - 84 % NNO dobrovolníky vyuţívá). Výjimkou jsou NNO s příjmem nad 10 mil. Kč, které dobrovolníky vyuţívají jen ve 40 % případů. Tab. 21: Využívání organizace práce dobrovolníků Počet ano ne Celkem

Validní % 128 33 161

79,5 20,5 100,0

Dobrovolnická práce čítá dle odhadů respondentů nejčastěji max. 10 hodin týdně. Takto se vyjádřila nadpoloviční většina neziskových organizací. Více neţ 50 hodin týdně odpracují dobrovolníci v 16 NNO (14 % respondentů). Deset těchto NNO je zaměřeno na sport a rekreaci. Dobrovolnickou práci odvádí v 62 % organizací max. 10 dobrovolníků. Nad 50 dobrovolníků dochází do 4 NNO, které se zabývají kulturou, sportem a rekreací, organizováním činnosti a sociálními sluţbami. Tab. 22: Průměrný počet hodin týdně odvedený v NNO dobrovolníky Počet 1 - 10 hodin týdně 11 - 20 hodin týdně 21 - 50 hodin týdně více neţ 50 hodin týdně

Validní % 60 15 23 16

52,6 13,2 20,2 14,0

Tab. 23: Počet dobrovolníků zaměstnávaných v NNO Počet 1 - 5 dobrovolníků 6 - 10 dobrovolníků 11 - 20 dobrovolníků 21 - 50 dobrovolníků více neţ 50 dobrovolníků

3.3.3

Validní % 47 28 25 17 4

38,8 23,1 20,7 14,0 3,3

Vzdělávání zaměstnanců

V dotazníku byla věnována pozornost také rozvoji lidských zdrojů, a to v podobě dalšího vzdělávání pracovníků. Otázky byly zaměřeny na náklady organizací na školení pracovníků v roce 2009 a celkový počet proškolených osob, přičemţ zvlášť bylo počítáno s vedoucími a administrativními pracovníky a zvlášť s pracovníky odbornými. Rozdíly v obou kategoriích se ukázaly jako značné. Tab. 24: Celkové náklady vynaložené na vzdělávání vedoucích a administrativních pracovníků Odpověď do 1 000 Kč 1 001 - 5 000 Kč 5 001 - 10 000 Kč nad 10 000 Kč Celkem

Počet

Validní % 4 16 7 5 32

12,5 50,0 21,9 15,6 100,0

35


Vedoucí a administrativní pracovníky vzdělávalo v roce 2009 celkem 35 ze 42 organizací, které uvedly zaměstnávání pracovníků na těchto pozicích, tj. 83 % organizací. 20 respondentů, tj. 62,5 % uvedlo, ţe na školení těchto pracovníků vynaloţilo max. 5000 Kč za rok. Vzdělávání se ve většině organizací týkalo 1 aţ 2 osob, jak ukazuje Tabulka 25. takovýto počet proškolených administrativních a vedoucích pracovníků potvrdilo 20 organizací, tj. 57 % respondentů, kteří odpovídali na tuto otázku. Celkem bylo proškoleno 121 vedoucích a odborných pracovníků za celkovou sumu přesahující 140 tis. Kč. Proškolení 1 pracovníka stálo neziskovou organizaci průměrně 1 180 Kč. Tab. 25: Počet proškolených vedoucích a administrativních pracovníků Odpověď

Počet

Validní %

1 - 2 osoby 3 - 5 osob 6 - 10 osob 11 a více osob Celkem

20 10 3 2 35

57,1 28,6 8,6 5,7 100,0

Z hlediska výše příjmů NNO (Graf 12) je patrné, ţe důraz na vzdělávání vedoucích a administrativních pracovníků kladou především organizace s vyššími příjmy, tj. organizace, které snáze najdou finance na proškolení zaměstnanců, a zároveň jejich vedoucí a administrativní pracovníci mají, nesou odpovědnost za chod velkého subjektu, na němţ závisí mnoho klientů, účastníků akcí, ale i zaměstnanců. Nejčastěji vzdělávanými vedoucími a administrativními pracovníky dle hlavní oblasti činnosti (Graf 13) jsou zaměstnanci NNO orientovaných na sociální sluţby (75 %), poradenství (67 %), ekologii (33 %) a vzdělávání (33 %). Tab. 26: Celkové náklady vynaložené na vzdělávání odborných pracovníků Odpověď

Počet

do 5 000 Kč 5 001 - 20 000 Kč 20 001 - 40 000 Kč nad 40 000 Kč Celkem

Validní % 22 13 7 7 49

44,9 26,5 14,3 14,3 100,0

Tab. 27: Celkové náklady vynaložené na vzdělávání odborných pracovníků Odpověď 1 - 2 osoby 3 - 5 osob 6 - 10 osob 11 - 20 osob více neţ 20 osob Celkem

Počet

Validní % 8 17 13 6 7 51

15,7 33,3 25,5 11,8 13,7 100,0

Na vzdělávání odborných pracovníků je NNO kladen větší důraz neţ v případě administrativních a vedoucích pracovníků, a to jak z hlediska vynaloţených financí, tak i dle počtu proškolených osob. Tabulka 26, ţe do 5 000 Kč za školení odborných pracovníků se vešlo pouze 45 % organizací oproti 63 % v případě vedoucích a administrativních pracovníků. Více neţ 20 000 Kč investovalo do vzdělávání odborných pracovníků 29 % NNO, přičemţ nejvyšší sumy se pohybovaly i nad hranicí 60 tis. Kč. Vyšší ceny 36


vynaloţené na vzdělávání odborných pracovníků se projevily také v počtu proškolených osob. Více neţ 10 osob bylo proškoleno ve 13 organizacích, tj. v případě čtvrtiny respondentů. Vyšší náklady na vynaloţené vzdělávání odpovídají vyššímu počtu proškolených osob. Z uvedených informací vychází, ţe proškolení jednoho odborného pracovníka stálo NNO 1 150 Kč, tj. obdobně jako proškolení vedoucího či administrativního pracovníka. NNO uvedly proškolení celkem 616 odborných pracovníků za celkovou částku 708 tis. Kč.

%

Graf 13: Podíl NNO vzdělávající své zaměstnance dle výše příjmů 100,0 90,0 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 do 100 tis. Kč

100 - 499 tis. Kč

0,5 - 1,9 mil. Kč


2 - 10 mil. Kč


odborní pracovníci

Graf 14: Podíl NNO vzdělávající své zaměstnance dle oblasti činnosti ekologie kultura a umění ochrana práv a obhajoba zájmů organizační činnosti rozvoj obce, komunity sociální služby sport a rekreace vzdělávání a výzkum ochrana zdraví poradenství 0

10

odborní pracovníci

20

30

40

50

60

70

80

90


Z hlediska výše příjmů NNO je z Grafu 13 patrný stejný trend jako v případě vzdělávání vedoucích a administrativních pracovníků, tj. podíl NNO vzdělávající odborné pracovníky roste se vzrůstajícími příjmy 37


organizace. Zatímco NNO s rozpočtem do 100 tis. Kč vzdělávají odborné pracovníky max. v 10 % případů, u organizací s příjmy do 1,9 mil. Kč je podíl jiţ třetinový, více neţ ¾ organizací školí své odborné zaměstnance NNO s rozpočtem od 2 do 10 mil. Kč. Z Grafu je také dobře patrný větší důraz na vzdělávání odborných pracovníků, tj. snaha organizací zajistit odborné poskytování sluţeb. Podle oblasti činnosti věnují největší pozornost vzdělávání odborných pracovníků NNO ze sociálních sluţeb (80 %), dále poradenské NNO (75 %). Třetina NNO vzdělává odborné pracovníky ve vzdělávání a ekologii. 3.3.4

Problémy

Problémy, které byly NNO uváděny v personální oblasti, se částečně prolínaly s problémy, jeţ popisovaly v souvislosti se svou ekonomickou situací. Tabulka 28 uvádí základní přehled zmiňovaných problémů, resp. témat, jeţ se v odpovědích NNO objevovaly. Ačkoliv v důvodech chybějících pracovních sil byl jednoznačně nejsilnějším argumentem nedostatek financí na pracovní síly, nejčastěji byl problémem v personální oblasti zmiňován nedostatek odborných pracovních sil. Tento problém uvedlo 12 z 50 organizací, které se k této otevřené otázce vyjádřilo, tj. 24 %. Nedostatek odborných pracovníků byl uváděn především v souvislosti s náklady na mzdy. NNO si nemohou dovolit mít zaměstnance, příp. zaměstnat další pracovníky, ačkoliv by je potřebovali. To vede k přetěţování stávajících pracovníků. Pokud jsou finance na zaměstnání pracovníka v rozpočtu nalezeny, jedná se většinou o částku, za kterou kvalifikovaný odborník pracovat nechce. Nejedná-li se tedy o osobu se sociálním cítěním a zájmem o danou profesi, většinou do zaměstnání nenastoupí nebo pouze na omezenou dobu. S podobným problémem se potýkají NNO také na poli administrativních a vedoucích pracovníků v managementu NNO. Příjmy organizace pokrývají pouze samotnou hlavní oblast činnosti organizace a finance na administrativu a vedení jsou velice omezené. Neziskovým organizacím tak chybí např. účetní, ekonom, pracovník zajišťující propagaci aktivit NNO, která by oslovila cílovou skupinu, fundraiser, apod. Fluktuace pracovníků v neziskovém sektoru je také velice závaţným problém, který způsobuje, ţe NNO jsou ochotny investovat do vzdělávání svých zaměstnanců spíše méně, neboť pracovníci po zvýšení kvalifikace z organizace odcházejí. Tab. 28: Problémy NNO v personální oblasti v posledních 2 letech Problém chybí odborná pracovní síla problém zajištění dobrovolníků spojené s niţší ochotou osob pracovat jako dobrovolník nedostatek financí na mzdy fluktuace zaměstnanců a dobrovolníků chybí pracovní síla na administrativu a management chybí nová generace pracovníků nedostatek financí na vytvoření pracovních míst odměňování alespoň na vybraných pozicích s odpovědností chybí pracovní síla na fundraising přetěţování zaměstnanců chybí nová generace členů problémy se zastupitelností neochota dále se vzdělávat potřebné zajištění vzdělávání v legislativě pro řízení NNO chybí finance na další vzdělávání

Četnost 12 11 10 6 7 6 5 4 3 3 2 2 1 1 1

38


Nedostatek financí a s ním omezenou schopnost NNO zaměstnat pracovníky řeší NNO prostřednictvím dobrovolníků, kteří potřebnou práci vykonají. Často zmiňovaným problémem v této souvislosti však byla skutečnost, ţe ubývá osob, které jsou ochotné pracovat jako dobrovolníci, tj. věnovat svůj volný čas práci v neziskové organizaci. Některé NNO zmiňovaly také fakt, ţe jejich finanční situace je tak špatná, ţe nejsou schopné dobrovolníkům hradit ani náklady, které mají s prací v neziskové organizaci (materiál pro práci s cílovou skupinou). Problémem, který byl uváděn především v organizacích věnovaných sportu a rekreaci, je stárnutí pracovníků a členů NNO a chybějící náhrada z řad nové generace. Pro organizace je tento problém otázkou jejich další existence. 3.4

Služby pro NNO

Poslední blok otázek dotazníku pro NNO byl zaměřen na informovanost organizací, konkrétně na oblasti, v nichţ jsou organizace nedostatečně informováni, v jaké formě by chtěly získávat informace, zájem o sluţby a získávání informací od NNO z regionu i ze zahraničí. Poslední otázka byla opět věnována problémům, se kterými se NNO v oblasti získávání poradenských, vzdělávacích a informačních sluţeb potýkají. 3.4.1

Informovanost NNO

Oblastmi, v nichţ neziskovým organizacím chybí informace, je nejvíce ekonomika a účetnictví, legislativa a aktuality z regionální a celostátní politiky v oblasti NNO. Kaţdou z těchto 3 oblastí vybralo 47 organizací, tj. 23 % respondentů. Oblastí, o níţ má nedostatečné informace více neţ pětina NNO byl také fundraising (21 % NNO). Naopak dostatečné informace mají NNO z oblasti marketingu. Do kategorie jiné respondenti nejčastěji uváděli oblast dotací a grantů. Z hlediska zkoumání odpovědí v závislosti na výši příjmů organizace a oblasti její činnosti nebyly zaznamenány ţádné výraznější rozdíly mezi jednotlivými kategoriemi. Tab. 29: Oblasti, v nichž NNO nemají dostatečné informace Odpověď Management NNO Ekonomika, účetnictví NNO Legislativa Informace týkající se hlavní činnosti organizace Marketing Fundraising Aktuality z regionální a celostátní politiky Jiné

Počet

Podíl 20 47 47 38 11 43 47 13

9,8 23,0 23,0 18,6 5,4 21,1 23,0 6,4

Tab. 30: Zájem o získávání informací prostřednictvím informačního servisu KONEP Odpověď ano, určitě, a to i v případě, ţe by byl informační servis poskytován za úplatu ano, ale jen v případě bezplatného zajištění informačního servisu ne, všechny informace si získáváme sami, a tak nám to vyhovuje ne, nepotřebujeme ţádné informace Celkem

Počet 11 123 26 11 171

Validní % 6,4 71,9 15,2 6,4 100,0

39


Zájem o získávání informací z oblastí, v nichţ mají neziskové organizace mezery, projevilo 134 NNO, tj. více neţ 78 % respondentů. Informace by však měly být poskytovány výhradně zdarma. Placené informace by bylo ochotno odebírat pouze 11 NNO (6 %), přičemţ cena informací by pro polovinu respondentů neměla přesahovat 50 Kč měsíčně. Z hlediska formy získávání informací se polovina respondentů vyjádřila pro zasílání informací emailem. Další formy získávání informací NNO příliš nezaujaly. Tab. 31: Forma získávaných informací Odpověď

Počet 24 101 33 1 3 161

tištěný věstník zasílání informací emailem informace vyvěšované na portálu www.nevladky.cz informace vyvěšované na jiném portálu jiná forma informací Celkem 3.4.2

Validní % 11,8 49,5 16,2 0,5 1,5 100,0

Zájem o sluţby a zkušenosti

Na otázky týkající se zájmu o vybrané sluţby odpovídalo zhruba 60 % všech respondentů. Výsledku jsou zobrazeny v níţe uvedených grafech. Největší zájem byl ze strany NNO o fundraising, o nějţ by mělo „určitě zájem“ 50 % respondentů. Tento zájem odráţí jednak nedostatek financí v neziskovém sektoru, ale také snahu neziskových organizací získat peníze pro svou činnost z grantů a fondů. Na druhém místě pomyslného ţebříčku se umístilo lobbování za potřeby konkrétní neziskové organizace, tj. lobbing na míru organizaci. O tuto sluţbu by mělo zájem 35 % organizací. O lobbování za celý neziskový sektor Pardubického kraje by mělo zájem menší podíl NNO, konkrétně 25 %. Obdobný zájem byl zaznamenán také v případě propagace celého neziskového sektoru Pardubického kraje. Ze sluţeb, o něţ měla zájem alespoň pětina respondentů lze jmenovat ještě poradenství v účetnictví, v hlavní oblasti činnosti a propagaci a marketing samotné NNO. Minimální zájem byl shledán o sluţby v oblasti personalistiky, coţ je do jisté míry podmíněno relativně velkým počtem NNO bez zaměstnanců, či strategii rozvoje. Graf 15: Zájem NNO o sluţby uspořádávání setkávání NNO v PK lobbování za potřeby sektoru NNO propagace celého sektoru NNO v PK zajištění odborných činností fundraising poradenství v hlavní oblasti činnosti lobbování personalistika strategie rozvoje řízení marketing a propagace poradenství v účetnictví ekonomické poradenství 0% určitě mám zájem můj zájem by závisel na dalších okolnostech vůbec nemám zájem

20%

40%

60%

80%

100%

spíše mám zájem spíše nemám zájem

40


Jako odvětví s největším zájmem o sluţby se ukázala především oblast sportu a rekreace, kultury a umění, organizace činnosti a sociálních sluţeb. NNO z těchto oblastí měly významný, často nadpoloviční zájem o nabízené sluţby. To platilo především pro lobbování a fundraising. Z hlediska výše příjmů měly největší zájem o nabízené sluţby organizace s největšími rozpočty a také ty s rozpočtem od 100 tis. Kč do 0,5 mil. Kč. Poměrně malý zájem byl zjištěn v oblasti získávání zkušeností od neziskových organizací ze zahraničí. Zájem o podobné aktivity by mělo určitě pouze 17 - 20 % neziskových organizací. Stejně velký podíl respondentů se vyjádřil negativně, tj. o získávání informací nemá vůbec ţádný zájem. Mezi jednotlivými oblastmi čerpání zkušeností se nejlépe umístily příklady dobré praxe při čerpání dotací z EU a příklady dobré praxe z hlavní činnosti NNO. Největší zájem o příklady dobré praxe ze zahraničí měly NNO ze sociálních sluţeb, z oblasti ekologie a rozvoje obcí a komunit. Graf 16: Zájem o získávání zkušeností od NNO z vyspělých zemí příklady dobré praxe z hl. činnosti NNO příklady dobré praxe při čerpání dotací z EU předávání zkušeností při řízení NNO řešení aktuálních společenských problémů dotýkajících se činnosti NNO podílení se na rozvojových koncepcích 0% určitě mám zájem můj zájem by závisel na dalších okolnostech vůbec nemám zájem

20%

40%

60%

80%

100%


Zájem o předávání zkušeností od NNO z Pardubického kraje byl zaznamenán ještě niţší neţ v případě zahraničních subjektů. NNO v tomto případě jevily významnější zájem (23 %) pouze o odborné zkušenosti dalších neziskových organizací. Relativně pozitivně také dopadl zájem o řešení aktuálních problémů dotýkajících se činnosti NNO (18 %). Zájem o spolupráci s NNO z regionu projevovaly jiţ tradičně organizace působící v sociálních sluţbách a dále v ochraně zdraví, jejichţ zájem byl poloviční, resp. více neţ třetinový. Při dělení výsledků dotazníkového šetření dle výše příjmů měly největší zájem na výměně zkušeností mezi NNO v Pardubickém kraji organizace s největšími rozpočty. Na základě těchto informací je patrný selektivní zájem ze strany NNO o nabízené sluţby, ale i poznávání zkušeností a příkladů dobré praxe od organizací, jak zahraničních, tak i regionálních. Důvodů můţe být hned několik: organizace bez zaměstnanců nebo zaloţené na dobrovolné bázi se věnují pouze hlavní oblasti činnosti NNO, na jiné aktivity jim nezbývá čas; NNO s větším počtem zaměstnanců mají více časových moţností, resp. spíše ve větším počtu zaměstnanců najdou osobu, která by se účastnila případných setkání a sbírala informace;

41


v oblasti sociálních sluţeb, sportu a rekreace jiţ částečně funguje setkávání organizací, organizace mají alespoň základní informace o dalších organizacích. Graf 17: Zájem o výměnu zkušeností mezi NNO z regionu ekonomika, financování, účetnictví v NNO management NNO odborné zkušenosti řešení aktuálních problémů dotýkajících se činnosti NNO podílení se na rozvojových koncepcích regionu 0% určitě mám zájem můj zájem by závisel na dalších okolnostech vůbec nemám zájem

3.4.3

20%

40%

60%

80%

100%


Problémy

Poslední část bloku otázek směřovaných na informovanost a zájem o sluţby byla ukončena otevřenou otázkou na problémy, s nimiţ se NNO potýkají v této oblasti. Ty jsou shrnuty v níţe uvedené Tabulce 32. Oproti problémům, které jiţ byly diskutovány v kapitole 3.2.3 a 3.3.4, nebylo uvedeno příliš problémů, které by jiţ nebyly zmíněny dříve. Pokud se takové problémy vyskytly, jednalo se o konkrétní případy neziskových organizací. Na otázku reagovalo 48 respondentů, přičemţ 10 z nich uvedlo, ţe problémy v oblasti nemá a ţe je se situací spokojeno. Nejčastěji zmiňovanými problémy byly kromě nedostatku financí, také potíţe se sledováním legislativních změn, změn v účetnictví, příp. nedostatečné časové moţnosti pracovníků NNO účastnit se školení či nevhodný termín těchto školení, který není uzpůsoben osobám, kteří mají práci v NNO pouze jako druhé zaměstnání. Tab. 32: Problémy v oblasti získávání poradenských, vzdělávacích a informačních služeb v posledních 2 letech

Problém máme dobré informace nedostatek financí legislativa nedostatečné časové možnosti problémy jsou řešeny dotazy na konkrétních místech málo informací o vývoji v oboru neznalost zdroje informací potřeba zaměstnance pro získávání informací problémy se získáváním změn v účetnictví necentralizované informace pro chod TJ fluktuace zaměstnanců - nevyplatí se školit

Četnost 10 4 3 3 3 2 2 2 2 1 1 42


Problém nevhodné termíny školení nízká vlastní iniciativa v získávání informací praktické informace při získávání dotací z fondů EU školení daleko a drahé nedostatek psychologů a konzultačního právního poradenství nikdo neporadí Pozdě uveřejňované programy podpory využívání poradenství ze ziskové oblasti zahlcení nabídkami vzdělávacích akcí, obava z přínosnosti

Četnost 1 1 1 1 1 1 1 1 1

43


4 Závěry 4.1

Charakteristika respondentů do šetření bylo zapojeno 204 NNO Pardubického kraje, tj. 3,7 % NNO v Pardubickém kraji; nejvíce respondentů se věnuje sportu a rekreaci (37 %), dále organizačním činnostem (16 %) a sociálním sluţbám (11 %); cílovou skupinou NNO jsou převáţně dospělí (68 %); 2/3 NNO pracují s více neţ 20 klienty/účastníky měsíčně; 50 % organizací působí na místní úrovni.

4.2

Ekonomika NNO více neţ 50 % organizací disponuje příjmy max. do výše 100 tis. Kč, dalších téměř 25 % hospodaří max. s 499 tis. Kč ročně; výše příjmů NNO v letech 2008 - 2010 se nemění; s výjimkou oblasti sociálních sluţeb jsou dominantními NNO dle výše příjmu NNO s příjmy do 100 tis. Kč; NNO s příjmy nad 2 mil. Kč jsou koncentrovány do Pardubic a Chrudimi. To je způsobeno: o koncentrací NNO s vyšší územní působností (krajskou, nadregionální a mezinárodní); o koncentrovanější cílovou skupinou NNO; o kvalitou a progresivitou lidských zdrojů; zdrojem příjmů pro NNO jsou v 60 % případů členské příspěvky, 53 % NNO uvedlo jako zdroj příjmů města a obce Pardubického kraje; EU fondy zdrojem příjmů jen pro 9 NNO, tj. 4 %; s rostoucí výší příjmů NNO roste podíl příjmů z ministerstev a státních fondů, z Pardubického kraje a z plateb klientů a klesá podíl z města a obcí Pardubického kraje, členských příspěvků a příjmů z vedlejší činnosti; podíl příjmů od drobných dárců, firemních dárců, sponzorů a nadací je nejvyšší u NNO s příjmy od 100 do 500 tis. Kč; NNO s příjmy do 0,5 mil. Kč nečerpají z fondů EU; se zvyšujícími se příjmy NNO stoupá podíl organizací s minimálním podílem neúčelově vázaných organizací, tj. platí čím větší příjmy, tím více jsou účelově vázané; v nákladech NNO figurují reţijní náklady (72 % případů), náklady na materiál pro práci s cílovou skupinou (50 %), pouze 20 % NNO má v nákladech osobní náklady; osobní výdaje vykazují převáţně NNO s příjmy nad 0,5 mil. Kč, s rostoucími příjmy NNO jejich podíl na celkových nákladech roste; z hlediska nákladů na administrativu jsou efektivnější organizace s vyššími příjmy - vykazují menší podíl financí na administrativní pracovníky z celkových mzdových nákladů; nejvyšší podíl osobních nákladů vykazují sociální sluţby, vzdělávání a ekologie; nejzávaţnějším problémem NNO je nedostatek financí na: o opravu nemovitého majetku; o vlastní činnost organizace; o pracovníky (odborné i administrativní); problémem jsou také opoţděné platby dotací z ministerstev a nesystémové financování NNO.

44


4.3

NNO jako zaměstnavatel 43 % NNO má alespoň jednoho zaměstnance, necelá třetina organizací zaměstnance nepotřebuje a 26 % organizací ţádného zaměstnance nemá, ale k výkonu svých činností by ráda alespoň jednoho zaměstnance měla; zvyšujícím se rozpočtem stoupá podíl organizací, které jsou zaměstnavateli a zároveň klesá podíl NNO, jeţ nepotřebují zaměstnance, nebo naopak zaměstnance potřebují, ale nemohou si ho dovolit; významná poptávka po zaměstnancích je v případě NNO pracujících v náboţenské a církevní oblasti, v ekologických a sportovních organizací a NNO zaměřených na cestovní ruch; respondenti zaměstnávají celkem 1 195 osob, z toho 556 v hlavním pracovním poměru, 92 osob ve vedlejším pracovním poměru a 547 na dohodu o provedení práce nebo na dohodu o pracovní činnosti; osoby na hlavní pracovní poměr zaměstnává celkem 38 NNO, tj. 18,6 % respondentů; 6 respondentů poskytuje práci celkem 585 osobám, tj. 49 % všech zaměstnanců, které respondenti vykázali, tj. vysoká míra koncentrace do několika málo neziskových organizací, které působí v sociálních sluţbách, sportu a rekreaci a ve vzdělávání a výzkumu; dle výsledků šetření by celý NNO sektor Pardubického kraje měl zaměstnávat min. 16 495, z toho 6 679 osob v hlavním pracovním poměru, 2 488 ve vedlejším pracovním poměru a 7 328 na dohodu o provedení práce či na dohodu o pracovní činnosti; pracovníky v NNO jsou ze 72 % ţeny, osoby ve věku 31 - 45 let (44 %), osoby se SŠ s maturitou (45 %), významný je také podíl VŠ vzdělaných 19 %, 55 % zaměstnanců pracuje min. na 75% úvazek; 52 % zaměstnanců vydělá v NNO sektoru max. 12 tis. Kč hrubého měsíčně, nad průměrem hrubé měsíční mzdy v Pardubickém kraji se pohybuje pouze 12 % zaměstnanců NNO sektoru, a to i přes nadprůměrnou vzdělanost v porovnání s krajskými hodnotami; respondenti by byli schopni zaměstnat 93 osob do hlavní oblasti činnosti NNO a 32 pracovníků do managementu a administrativy, z toho celkem 10 organizací by pojmulo 48 pracovníků v obou oblastech celkem; v oblasti managementu a administrativy NNO v Pardubickém kraji je 865 potenciálních volných pracovních míst, pro odborné pracovníky je potenciálních pracovních míst 2 515; počet zaměstnanců v NNO je nevyhovující z důvodu nedostatku financí NNO - uvedlo 97 % respondentů; z fondů EU bylo vytvořeno 65 pracovních míst, z toho 58 v sociálních sluţbách; dobrovolníky zaměstnávají zejména organizace zaměřené na kulturu a umění (100 % respondentů), náboţenské a církevní činnosti (100 %), ekologii (88 %), organizační činnosti (88 %) a sport a rekreaci (83 %). Naopak nejméně jsou dobrovolníci vyuţíváni v sociálních sluţbách (59 %); dobrovolníci pracují pro NNO většinou max. 10 hodin týdně, v 62 % organizací práci odvádí max. 10 dobrovolníků; vedoucí a administrativní pracovníky vzdělávalo v roce 2009 celkem 35 ze 42 organizací, proškolily celkem 121 pracovníka, průměrná cena za proškolení 1 180 Kč; proškoleno 616 odborných pracovníků v 51 NNO za průměrnou cenu 1 150 Kč; školí především organizace s vyššími příjmy, zaměřené na sociální sluţby a poradenství; problémy NNO v personální oblasti: o nedostatek odborných pracovních sil v NNO; o přetěţování stávajících pracovníků; o nekonkurenceschopné mzdové podmínky pro kvalifikované pracovníky; 45


o o o o 4.4

příjmy NNO nepokrývají náklady na specializované administrativní pracovníky (fundraiser, ekonom, účetní, propagace, management); fluktuace pracovníků; úbytek osob ochotných pracovat jako dobrovolníci; stárnutí pracovníků a členů NNO a chybějící náhrada z řad nové generace.

Služby pro NNO informace NNO chybí zejména z ekonomiky a účetnictví, legislativy, chybí také aktuality z regionální a celostátní politiky v oblasti NNO a fundraisingu; zájem o získávání informací z oblastí, v nichţ mají neziskové organizace mezery, projevilo 134 NNO, tj. více neţ 78 % respondentů; poskytování informací by mělo být zdarma a ve formě emailového zpravodajství; největší zájem projevily NNO (oblast sportu a rekreace, kultury a umění, organizace činnosti a sociálních sluţeb) o sluţby týkající se fundraisingu a lobbování za potřeby konkrétní neziskové organizace (35 %), dále poradenství v účetnictví, v hlavní oblasti činnosti a propagaci a marketing samotné NNO; malý zájem o předávání zkušeností od NNO ze zahraničí, tj. 17 - 20 % NNO. Největší zájem o příklady dobré praxe ze zahraničí měly NNO ze sociálních sluţeb, z oblasti ekologie a rozvoje obcí a komunit; zájem předávání zkušeností od NNO z Pardubického kraje byl zaznamenán ještě niţší neţ v případě zahraničních subjektů; selektivní zájem ze strany NNO o nabízené sluţby a poznávání zkušenosti od jiných organizací. Důvodem můţe být: o organizace bez zaměstnanců nebo zaloţené na dobrovolné bázi se věnují pouze hlavní oblasti činnosti NNO, na jiné aktivity jim nezbývá čas; o NNO s větším počtem zaměstnanců mají více časových moţností, resp. spíše ve větším počtu zaměstnanců najdou osobu, která by se účastnila případných setkání a sbírala informace; o v oblasti sociálních sluţeb, sportu a rekreace jiţ částečně funguje setkávání organizací, organizace mají alespoň základní informace o dalších organizacích. Problémy: o potíţe se sledováním legislativních změn, změn v účetnictví; o nedostatečné časové moţnosti pracovníků NNO účastnit se školení; o nevhodný termín těchto školení.

46


5 Doporučení pro Pardubický kraj Na základě výše uvedených závěrů navrhuje zpracovatel následující opatření, která by mohl provést Pardubický kraj pro podporu nestátního neziskového sektoru, ale i pro podporu vlastního rozvoje. Podpora stávajících pracovních míst Zejména NNO s nízkým rozpočtem si často nemohou dovolit zaměstnat ţádné pracovníky, ačkoliv by je pro zajištění aktivit NNO potřebovali. Řešením by mohly být dotace Pardubického kraje orientované nejen na podporu samotné činnosti NNO, ale také právě na podporu udrţení pracovních míst v neziskovém sektoru. Mzdové náklady jsou totiţ dle podílu na celkových nákladech nejvyšším nákladem především v oblasti sociálních sluţeb, vzdělávání a výzkumu či ekologii. Podpora by měl být orientována nejen na zaměstnávání odborných pracovníků, ale také na pracovníky administrativní a management, který by pro NNO znamenal potenciál dalšího rozvoje, zvýšení jejich schopnosti získávat finance z jiných zdrojů. Podpora nových pracovních míst v NNO Z Analýzy vyplývá, ţe NNO jsou významným zaměstnavatelem v Pardubickém kraji a tuto svou roli by mohly dále rozvíjet. Tomu však brání nedostatek financí na zaměstnance (odborné i administrativní). Řešením by mohla být strategie rozvoje zaměstnanosti v neziskovém sektoru vypracovaná Pardubickým krajem ve spolupráci s úřady práce působícími na území kraje, jejímţ cílem by bylo vypracovat systém dotací či grantů na podporu vytváření nových pracovních míst (odborných i administrativních) v neziskovém sektoru. Na trhu práce je trendem podporovat zaměstnávání na částečné pracovní úvazky s klouzavou pracovní dobou a dopomoci tak k zaměstnávání např. rodičů na rodičovské dovolené, s malými dětmi, osob pečující o osobu blízkou apod. Zatímco podnikatelské subjekty nemají velký zájem o zaměstnávání na zkrácené úvazky, neziskové organizace tento druh zaměstnávání aplikují běţně - je pro ně přirozenější. Měl by proto také představovat efektivněji vynaloţené náklady neţ v případě uplatňování podobného systému v podnikatelském sektoru.

47


6 Přílohy Příloha 1: Průvodní dopis

DOTAZNÍK PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE V PARDUBICKÉM KRAJI

Příloha 2: Dotazník pro nestátní neziskové organizace Vážená paní, vážený pane, není-li uvedeno jinak, vyznačte, prosím, u každé otázky pouze jednu odpověď, nejlépe zakřížkováním písmene před Vámi vybranou variantou. Mgr. Petra Vondráčková zpracovatelka dotazníkového šetření

A. Identifikace organizace: Doplňte, prosím, následující identifikační charakteristiky Vaší organizace: 1. Název organizace:

2. Sídlo:

3. Právní forma organizace: A Nadace B Nadační fond C Obecně prospěšná společnost D Sdružení (svaz, spolek, společnost, klub aj.) E Církevní organizace F Organizační jednotka sdružení 4. Oblast činnosti Vaší organizace: hlavní (max. 1) A B C D E F G H I J K L M

vedlejší (max. 2)

cestovní ruch ekologie kultura a umění mezinárodní aktivity náboženství a církve ochrana práv a obhajoba zájmů organizování činnosti rozvoj obce, komunity sociální služby sport a rekreace vzdělávání a výzkum ochrana zdraví poradenství

5. Územní působnost Vaší organizace: A místní (v obci, městě) B okresní (pouze 1 okres) C krajská (pouze 1 kraj) D nadregionální (více krajů) E mezinárodní 6. Od kdy funguje Vaše organizace? Uveďte rok založení.

Prosím, obraťte, pokračování dotazníku na zadní straně listu.


7. Je Vaše organizace v roce 2009 aktivní? A ano B ne, nevyvíjí žádnou činnost, ale nebyla zrušena C je v procesu rušení jiná možnost, uveďte:

8. Jaká je převažující cílová skupina Vaší organizace dle věku? A děti předškolního/školního věku (do 14 let) B mládež (15 - 18 let) C dospělí v produktivním věku (18 - 60) D senioři (nad 60 let) Blíže specifikujte svou cílovou skupinu:

9. Odhadněte, prosím, kolik osob se účastní aktivit pořádaných Vaší organizací v rámci 1 měsíce:

10. Má Vaše organizace funkci zastřešující organizace, tj. sdružuje jiné organizace, většinou za účelem společného prosazování zájmů? A ano B ne

B. Ekonomické otázky 11. Uveďte, prosím, celkové příjmy Vaší organizace v letech 2008, odhad roku 2009 a výhled roku 2010 v Kč. (V každém řádku zatrhněte jeden sloupeček) do 100 tis. Kč 100 - 499 tis. Kč 0,5 - 1,9 mil. Kč 2 - 10 mil. Kč více než 10 mil. Kč Rok 2008 2009 2010 12. Z jakých zdrojů čerpala Vaše organizace příjmy v roce 2008? (V každém řádku zatrhněte jeden sloupeček) 0 % do 10 % 10 - 30 % 31 - 50 % 51 - 75 % nad 75 % A Ministerstva a státní fondy B Pardubický kraj Obce a města Pardubického C kraje Drobní dárci - sbírky, fyzické D osoby E Členské příspěvky F Firemní dárci, sponzoři G Nadace tuzemské i zahraniční H Fondy EU Zdroje z vlastní činnosti - , I platby klientů J Zdroje z vlastní činnosti Prosím, obraťte, pokračování dotazníku na zadní straně listu.


0%

do 10 %

10 - 30 %

31 - 50 %

51 - 75 %

nad 75 %

výnosy z vedlejší (hospodářské činnosti) Jiné, uveďte jaké K

13. Jaká byla struktura výdajů Vaší organizace v roce 2008? (V každém řádku zatrhněte jeden sloupeček) 0 do 10 10 31 51 nad % % 30 % 50 % 75 % 75 % Osobní náklady manažerských a administrativních A pracovníků B Osobní náklady výkonných pracovníků C Cestovní náhrady (cestovné, ubytování, stravné) D Pořízení majetku (počítače, SW, vybavení, nábytek) E Náklady na materiál pro práci s cílovou skupinou Režijní náklady (telefon, internet, nájemné, F poštovné, spotřeba energií, papíry, tonery) G Služby (mimo výše uvedené) Jiné, uveďte jaké H

14. Jaký je podíl ročních příjmů Vaší organizace, které nejsou účelově vázané (např. členské příspěvky, výnosy z vedlejší činnosti apod.)? (V řádku zatrhněte jeden sloupeček) do 10 10 - 30 31 - 50 51 - 75 nad 75 0% % % % % % Podíl neúčelově vázaných ročních příjmů 15. Jaké hlavní problémy v ekonomické oblasti řešíte v posledních 2 letech?


C. Zaměstnanci v neziskovém sektoru 16. Uveďte, prosím, kolik má Vaše organizace v současnosti zaměstnanců. (Uvádějte počet fyzických osob ne přepočtené úvazky.) Počet zaměstnanců A Pracovní smlouva nebo práce na živnostenský list - hlavní pracovní poměr B Pracovní smlouva nebo práce na živnostenský list - vedlejší pracovní poměr C Dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti D Zaměstnance organizace nepotřebuje Zaměstnance by organizace potřebovala, ale nemůže si ho dovolit (např. E z finančních důvodů) 17. Uveďte, prosím, počet zaměstnanců na základě níže uvedených struktur. (Uvádějte počet fyzických osob ne přepočtené úvazky.) Počet zaměstnanců A Pohlaví muži ženy B Věk 18 - 30 let 31 - 45 let 46 - 60 let více než 60 let C Dosažené vzdělání ZŠ nebo nedokončené SOU SŠ s maturitou VOŠ VŠ D Funkce v organizaci management a administrativa zajištění vlastní činnosti organizace doplňkové služby E Výše úvazku do 10 % 11 - 30 % 31 - 50 % 51 - 75 % nad 75 % F Výše hrubých měsíčních mezd do 12 000 Kč 12 001 - 15 000 Kč 15 001 - 20 000 Kč 20 001 - 25 000 Kč 25 001 - 30 000 Kč více než 30 000 Kč 18. Je stávající počet zaměstnanců ve všech složkách Vaší organizace vyhovující? A ano, v celé organizaci je počet zaměstnanců vyhovující B ne, chybí nám zaměstnanci v těchto složkách: počet zaměstnanců management a administrativa počet zaměstnanců hlavní činnost organizace

Prosím, obraťte, pokračování dotazníku na dalším listu.


19. Čím je nedostatečný počet zaměstnanců ve Vaší organizaci způsoben? (odpovídejte pouze v případě, že jste v minulé otázce zatrhl/a odpověď B) A nedostatkem financí B nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil na trhu C nedostatečné prostory organizace jiné, uveďte jaké

20. Pokud Vaše organizace čerpala dotace ze strukturálních fondů EU, uveďte, prosím, kolik pracovních míst jste z těchto zdrojů vytvořili (min. po dobu realizace projektu)?

21. Využívá Vaše organizace práce dobrovolníků? Pokud ano, uveďte průměrný počet dobrovolníků a odhadněte celkový průměrný týdenní počet hodin práce, kterou ve Vaší organizaci vykonají dobrovolníci. počet dobrovolníků (fyzických osob) A ano počet hodin týdně B ne 22. Jakou částku vynaloží Vaše organizace na vzdělávání svých pracovníků (zaměstnanců i příp. dobrovolníků) za celý rok 2009? Celkové předpokládané Počet proškolených náklady osob (fyzických) A Vedoucí a administrativní pracovníci B Odborní pracovníci 23. Jaké hlavní problémy v personální oblasti řešíte v posledních 2 letech?

.


D. Služby pro neziskové organizace 24. Uveďte, prosím, oblasti, ze kterých nemá Vaše organizace dostatečné informace a měla by zájem tyto informace důležité pro svou činnost získávat. Můžete vybrat více odpovědí. A Management NNO B Ekonomika a účetnictví NNO C Legislativa D Informace týkající se hlavní činnosti Vaší organizace E Marketing F Fundraising Aktuality z regionální (Pardubický kraj) a celostátní politiky (Rada vlády pro NNO, ministerstva) G týkající se NNO Jiné, uveďte jaké

25. Měla by Vaše organizace zájem získávat informace z vybraných oblastí prostřednictvím informačního servisu Koalice nevládek Pardubicka? ano, určitě, a to i v případě, že by byl informační servis poskytován za úplatu A Uveďte, jakou částku měsíčně by Vaše organizace byla ochotna za informační servis platit:_____ Kč B ano, ale jen v případě bezplatného zajištění informačního servisu C ne, všechny informace si získáváme sami, a tak nám to vyhovuje D ne, nepotřebujeme žádné informace 26. V jaké formě byste chtěli informace odebírat? A tištěný věstník doručovaný poštou B zasílání informací emailem C informace vyvěšované na portálu www.nevladky.cz D informace vyvěšované na jiném portálu, uveďte na jakém jiné, uveďte jaké

Prosím, obraťte, pokračování dotazníku na zadní straně listu.


27. O jaké z níže uvedených služeb by měla Vaše organizace zájem? (V každém řádku zatrhněte nanejvýš jeden sloupeček, hodnoťte známkou na stupnici 1 - 5, kdy 1 - určitě mám zájem, 2 - spíše mám zájem,3 - můj zájem by závisel na dalších okolnostech, 4 - spíše nemám zájem, 5 - vůbec nemám zájem.) zájem 1 2 3 4 5 A Ekonomické poradenství B Poradenství v účetnictví C Marketing a propagace D Řízení E Strategie rozvoje F Personalistika G Lobbování za zájmy a potřeby Vaší organizace H Poradenství spojené s výkonem hlavní činnosti Vaší organizace I Fundraising (získávání finančních zdrojů pro Vaši organizaci) Zajištění odborných činností (průzkumy, výzkumy, analýzy apod. J zaměřené na cílové skupiny Vaší organizace a její potřeby, spokojenost klientů s Vašimi službami apod.) K Propagace celého neziskového sektoru Pardubického kraje Lobbování za zájmy a potřeby celého neziskového sektoru L Pardubického kraje M Uspořádávání setkávání NNO v Pardubickém kraji Jiné, uveďte, jaké:

28. Měla by Vaše organizace zájem o získávání zkušeností od NNO z vyspělých zemí v některých z následujících oblastí? (V každém řádku zatrhněte nanejvýš jeden sloupeček, hodnoťte známkou na stupnici 1 - 5, kdy 1 - určitě mám zájem, 2 - spíše mám zájem,3 - můj zájem by závisel na dalších okolnostech, 4 - spíše nemám zájem, 5 - vůbec nemám zájem.) zájem 1 2 3 4 5 A příklady dobré praxe z hlavní činnosti NNO B příklady dobré praxe při čerpání dotací z EU C předávání zkušeností, příklady dobré praxe při řízení NNO řešení aktuálních společenských problémů, které se dotýkají D činnosti NNO (legislativní změny apod.) jiné, uveďte, jaké:

29. Měla by Vaše organizace zájem o výměnu zkušeností mezi NNO z regionu v některých z následujících oblastí? (V každém řádku zatrhněte nanejvýš jeden sloupeček, hodnoťte známkou na stupnici 1 - 5, kdy 1 - určitě mám zájem, 2 - spíše mám zájem,3 - můj zájem by závisel na dalších okolnostech, 4 - spíše nemám zájem, 5 - vůbec nemám zájem.) zájem 1 2 3 4 A ekonomika, financování, účetnictví v NNO B management NNO C odborné zkušenosti D řešení aktuálních společenských problémů, které se dotýkají

5


E F

činnosti NNO (legislativní změny apod.) podílení se na rozvojových koncepcích regionu jiné, uveďte, jaké:

30. Specifikujte hlavní problémy Vaší organizace v oblasti získávání poradenských, vzdělávacích či informačních služeb v posledních 2 letech.

Děkujeme Vám za Vaše odpovědi a čas, který jste vyplnění dotazníku věnoval/a.

Analýza nestátního neziskového sektoru v Pardubickém kraji

Recommend Documents