Komplexní analýza nestátního neziskového sektoru v kraji Vysočina s důrazem na absorpční kapacitu a kvalifikační potřeby

Komplexní analýza nestátního neziskového sektoru v kraji Vysočina s důrazem na absorpční kapacitu a kvalifikační potřeby Redakční uzávěrka: duben 2006 Autoři textů: Dita Tesařová, Jiří Špaček Vydal: odbor regionálního rozvoje, Krajský úřad kraje Vysočina

V nestátních neziskových organizacích se podle výzkumů angažuje více než polovina populace naší republiky. To byl jeden z argumentů, kterým zástupci neziskových organizací obhajovali na řídícím týmu projektu "Partnerství pro Vysočinu" potřebu realizace Komplexní analýzy nestátního neziskového sektoru v kraji Vysočina. Tehdy jsem si znovu uvědomil, jak obrovskou společenskou silou neziskový sektor je, ale také to, že o neziskovém sektoru na Vysočině mnoho nevíme. Pokusili jsme se společně tuto situaci změnit a výsledky naší snahy vám přinášíme v podobě této publikace. Věříme, že bude cenným vodítkem pro pochopení situace neziskového sektoru na Vysočině a neméně cenným pomocníkem při vytváření projektových partnerství i při navazování široké spolupráce mezi veřejnou správou, neziskovým sektorem a ostatními sektory. Martin Černý vedoucí projektu SROP 3.3 "Partnerství pro Vysočinu"

Naše poděkování patří všem zástupcům nestátních neziskových organizací, kteří si našli čas a vyplnili dotazník této analýzy.

OBSAH: 1. O analýze nestátního neziskového sektoru v kraji Vysočina 2. Výsledky analýzy nestátního neziskového sektoru v kraji Vysočina

7 12

- V jakých oblastech NNO na Vysočině působí? - Jak hodnotí NNO spolupráci s ostatními sektory i s NNO? - Jaká je zkušenost NNO s dobrovolnictvím? - Jakou zkušenost mají NNO s fondy EU? - Jak využívají NNO informační technologie? - Ekonomická situace neziskových organizací v kraji Vysočina - Fundraising a lobbing - Kvalifikační potřeby pracovníků v NNO, lidské zdroje - Zaměstnanci v NNS - Závěr analýzy 3. Hledání cest k rozvoji neziskového sektoru v kraji Vysočina

37

4. Strategie rozvoje nestátního neziskového sektoru v kraji Vysočina

41

5. Koordinační uskupení neziskového sektoru v kraji Vysočina

45

6. Rejstřík nestátních neziskových organizací

46

5 Komplexní analýza nestátního neziskového sektoru v kraji Vysočina


1. O analýze nestátního neziskového sektoru v kraji Vysočina Co vedlo k rozhodnutí zpracovat tuto analýzu? Potřeba komplexně analyzovat celý sektor nestátních neziskových organizací v kraji Vysočina se v celé své naléhavosti projevila již při zpracování Strategie rozvoje nestátního neziskového sektoru (NNS) v kraji Vysočina na jaře roku 2005. Zástupci nestátních neziskových organizací (NNO) pracující na této strategii se stále potýkali s absencí relevantních vstupních dat - počtem aktivních organizací počínaje a jejich ekonomickou situací a kvalifikačními potřebami konče. V obdobně obtížné pozici se ocitl i realizační tým projektu Partnerství pro Vysočinu v samých počátcích projektu, v okamžiku, kdy se snažil zástupce neziskového sektoru oslovit s nabídkou spolupráce. Nebylo prakticky možné zjistit, s kolika organizacemi lze počítat, ani aktuální kontakty na ně. Protože je tento projekt zaměřen na vytváření a podporu spolupráce mezi krajem, obcemi, podnikatelským sektorem a občanskou společností, padlo právě zde rozhodnutí pokusit se analyzovat sektor NNO v kraji Vysočina jako celek a pro tuto analýzu byly nalezeny i potřebné finanční prostředky. Realizace Komplexní analýzy nestátního neziskového sektoru v kraji Vysočina začala na podzim roku 2005 a ukončena byla v dubnu 2006. Tato analýza je svým rozsahem v rámci České republiky naprosto ojedinělá. Mapování sektoru nestátních neziskových organizací je sice obecně považováno za velmi potřebné, je ale také velmi obtížné vzhledem k velkému množství organizací a absenci aktuálních kontaktů na ně. Proto se analýzy, které se na úrovni krajů dosud realizovaly, týkaly vždy pouze malého vybraného vzorku organizací. Náš realizační tým, složený z pracovníků Krajského úřadu kraje Vysočina a zástupců NNO, se rozhodl kontaktovat všechny organizace registrované a působící v kraji. Vycházeli jsme přitom z dostupných údajů Českého statistického úřadu, a postavili jsme tak sami sebe před nesnadný úkol navázat kontakt s téměř 5 200 organizací, zjistit stav jejich činnosti, jejich zkušenosti ze spolupráce s různými institucemi, ekonomickou situaci a rozvojové potřeby.

Proč analyzovat neziskový sektor? NNO jsou po právu vnímány jako organizace sloužící občanům, naplňování jejich sociálních a kulturních potřeb, hodnotnému využití jejich volného času, ochraně přírody aj. Méně častý je pohled na neziskový sektor jako na významný ekonomický činitel a sektor s velkým potenciálem růstu. Ať už se na NNO díváme z jednoho či z druhého pohledu, jedno je jasné - dobře fungující a silný sektor nestátních neziskových organizací je pilířem demokratické občanské společnosti a vede k růstu kvality života občanů všech věkových kategorií a zájmů. Komplexní analýza nestátního neziskového sektoru v kraji Vysočina

7

Na startovní čáře... ... aneb 10 faktů, ze kterých jsme vycházeli, než jsme začali analyzovat neziskový sektor v kraji Vysočina 1. V současnosti dostupná statistická data o neziskových organizacích mají mizivou vypovídací hodnotu - na úrovni regionu nejsou sledovány ukazatele, které by popisovaly ekonomický stav, pozici NNS na trhu práce a potenciál dalšího rozvoje sektoru. 2. Dostupná data o neziskových organizacích jsou zkreslena tím, že zahrnují i údaje o NNO, které již nepracují a neposkytují své služby občanům, a přesto figurují ve statistikách. 3. Efektivní komunikace s neziskovými organizacemi (uvnitř sektoru i ze strany veřejné správy) není možná, neboť neexistuje žádná komplexní a pravidelně aktualizovaná databáze fungujících neziskových organizací v kraji. To brání navazování spolupráce na všech úrovních. 4. V nestátních neziskových organizacích se angažuje více než polovina populace. 47 % občanů poskytlo v posledním roce materiální či peněžní dar některé neziskové organizaci. Stejný podíl občanů je členem nějaké neziskové organizace, a polovina z nich je dokonce členem více než jedné! Téměř 60 % občanů se podílí na nejrůznějších společenských aktivitách v obci organizovaných občanskými iniciativami v místě. Jsou tak důležitým prvkem soudržnosti místních komunit. 5. Neziskový sektor je ve starých demokraciích Evropy neopominutelnou hospodářskou silou; v České republice, potažmo v kraji Vysočina, zatím není zmapován tak, aby tímto faktem bylo možno účinně argumentovat. 6. Neziskový sektor je významným činitelem zaměstnanosti. Předpokládá se, že velký potenciál má při vytváření pracovních návyků u mladých dobrovolníků i při zaměstnávání vysoce kvalifikovaných odborníků. Chybějí však relevantní data pro přesnější popis významu NNS na trhu práce. 7. NNO mají vzhledem k demografickému vývoji, směřování ke znalostní ekonomice a dalším faktorům ovlivňujícím budoucnost ČR velký význam pro národní, respektive krajskou ekonomiku - zajišťují poskytování služeb, které stát nezajišťuje (např. sociální oblast, naplňování volného času mládeže, oblast rozvíjení občanské společnosti, naplňování zájmů a zálib, kontroly veřejného dění, a další). 8. Dynamika a potenciál rozvoje NNS jsou v tuto chvíli bez relevantních dat nepostižitelné. Není možno vytvořit funkční prognózu dynamiky růstu a je rovněž obtížné připravovat s přihlédnutím k potřebám NNS podmínky pro čerpání z fondů EU v programovacím období 2007-13. 9. Činnost neziskových organizací je orientována na veřejnou prospěšnost, ne vždy se jí ale dostává patřičné pozornosti jak veřejnosti, tak politické reprezentace všech úrovní. Komplexní popis sektoru bude důležitým východiskem změny této situace. 10. Největší příjmy neziskového sektoru pocházejí z veřejných zdrojů, avšak komplexní přehled o struktuře veřejných výdajů, které směřují do NNS, není dosud k dispozici. Kraj Vysočina jako významný poskytovatel grantů a dotací má eminentní zájem na transparentnosti toku veřejných financí i na vyčíslení přínosů, jež mají tyto transfery pro krajskou ekonomiku. 8 Komplexní analýza nestátního neziskového sektoru v kraji Vysočina

Jak analyzovat neziskový sektor? Při definování koncepce Komplexní analýzy nestátního neziskového sektoru v kraji Vysočina jsme vycházeli z potřeb Strategie rozvoje nestátního neziskového sektoru kraje Vysočina (2005), pro jejíž úspěšnou realizaci je třeba získat vstupní data o stavu a potenciálu NNO na Vysočině. Důraz byl kladen na zkoumání kvalifikačních potřeb a absorpční kapacity neziskového sektoru tak, aby analýza odpovídala zaměření projektu Partnerství pro Vysočinu, v jehož rámci byla realizována. Na základě těchto požadavků jsme vypracovali strukturovaný dotazník s několika desítkami otázek týkajících se ekonomické situace organizací, struktury financování, využívání fondů EU, počtu a vzdělání pracovníků i překážek rozvoje. Na jeho tvorbě se podíleli i zástupci Českého statistického úřadu v Jihlavě a Centra pro výzkum neziskového sektoru v Brně. Při sestavování tohoto dotazníku bylo využito i zkušeností ze zahraničí. Velkou zkušenost s analyzováním neziskového sektoru z mnoha úhlů pohledu má slovenský PANET, neziskové sdružení odborníků věnující se analyzování neziskového sektoru a osvětové činnosti v této oblasti. Nejcennější inspirací z jejich mnoha publikací bylo Financovanie neziskového sektora na Slovensku po roku 1989. Svůj význam měly pro komplexní analýzu i dvě obecné studie o stavu a vývoji neziskového sektoru po rozpadu východního bloku: slovinská Národní zpráva - Třetí sektor ve Slovinsku (2003) a studie Demokratizace, občanská společnost a neziskovky - Srovnání České a Slovenské republiky financovaná Fondem pro výzkum neziskového sektoru při Aspenském institutu (2001). Z českých zdrojů jmenujme publikovaný výzkum Faktory úspěchu nestátních neziskových organizací (dále jen NNO), který byl proveden v rámci interního grantu Vysoké školy ekonomické v Praze, a Zprávu o neziskovém sektoru v České republice, jejíž zpracování iniciovala Rada vlády pro nestátní neziskové organizace (RNNO). V oblasti zkoumání kvalifikačních a vzdělávacích potřeb přinesla cenné podněty studie Národního vzdělávacího fondu (NVF) Lidské zdroje v České republice 2003. Velkým vzorem v mapování neziskového sektoru se nám stalo Maďarsko, kde instituce, zabývající se sběrem statistických dat, pravidelně plošně komunikují s neziskovým sektorem, vytvářejí aktuální databáze fungujících subjektů a informace pravidelně každoročně aktualizují. Díky Centru pro výzkum neziskového sektoru v Brně získal realizační tým analýzy anglickou verzi dotazníku používaného v Maďarsku pro každoroční aktualizaci dat. Pro účely komplexní analýzy byl tento dotazník příliš stručný, ale je inspirativní zejména pro budoucí fáze aktualizace získaných dat. Při dělení neziskových organizací do oblastí podle předmětu činnosti bylo použito mezinárodní klasifikace ICNPO, publikované v Příručce pro neziskové instituce v systému národních účtů (2001) Organizace spojených národů (OSN). 9 Komplexní analýza nestátního neziskového sektoru v kraji Vysočina

Na co jsme se chtěli zeptat? Dotazník vytvořený pro Vysočinu měl dvě zásadně odlišné části. První část měla za úkol získat kontaktní údaje organizací a aktuální data o stavu jejich činnosti a oblastech jejich působení. Získané údaje jsou určeny k vytvoření aktuální databáze neziskových organizací působících v kraji Vysočina a pro účely komunikace Krajského úřadu s neziskovým sektorem. Cílem druhé části dotazníku bylo shromáždit data pro komplexní analýzu stavu neziskového sektoru. Otázky se zaměřily na způsoby financování organizace, její management, fundraising, využívání lidských zdrojů a na potřeby, jejichž naplnění by přispělo k rozvoji sektoru NNO v kraji Vysočina.

Jak jsme se ptali? Cílem komplexní analýzy neziskového sektoru na Vysočině nebylo získat informace od vybraného vzorku organizací, ale pokusit se získat potřebná data od všech fungujících NNO. To znamenalo kontaktovat všechny registrované neziskové organizace v kraji Vysočina, jejichž evidenci poskytl Český statistický úřad (ČSÚ). Pro navázání prvního kontaktu s neziskovými organizacemi byla zvolena forma listovní zásilky, distribuované poštou, a to zejména z toho důvodu, že databáze NNO získaná od ČSÚ obsahuje pouze poštovní adresu sídla NNO, a nikoli adresy e-mailové či telefonické kontakty na statutární zástupce. Každá z více než 5 200 (počet organizací registrovaných v kraji Vysočina) odesílaných obálek obsahovala informativní dopis, upozornění na jarní celokrajskou konferenci NNO, samotný dotazník a odpovědní obálku s předplaceným poštovným. Tyto dopisy byly rozeslány na adresy uvedené v databázi ČSÚ; pokud údaj o sídle chyběl nebo byl nekompletní, což se nezřídka stávalo, proběhlo první kolo dohledání. S využitím internetu, databází Fondu Vysočiny i s pomocí jednotlivých obcí byly chybějící údaje dohledány a neziskové organizace obeslány. Metodika musela počítat i se situací, kdy se určité procento obálek vrátí jako nedoručitelné. Mohlo se stát, že se organizace odstěhovala (a změna sídla se do údajů ČSÚ nepromítla), anebo již neexistuje a neprovedla oficiální likvidaci. I v tomto případě se realizační tým obracel na méně kompletní, ale možná aktuálnější databáze poskytovatelů grantů, na obce i jiné neziskové organizace, aby získal informace o aktuálním stavu činnosti a sídle hledané organizace.

Jak jsme zpracovávali získaná data? Každá ze dvou částí dotazníku byla zpracována odlišným způsobem. Z údajů o sídle a náplni činnosti NNO bude vytvořena aktuální databáze s několika typy vyhledávání (podle oborů, podle místa sídla, podle místa působení). Tato databáze bude k dispozici na webových stránkách kraje Vysočina. 10 Komplexní analýza nestátního neziskového sektoru v kraji Vysočina

Na základě těchto informací byl vytvořen i rejstřík NNO, který je součástí této publikace. Ostatní data byla zpracována (jako anonymní suma dat) pomocí softwaru SPSS a externím expertem byla provedena interpretace statistických dat 1. a 2. řádu. Nejzajímavější výsledky teď nabízíme vám, čtenářům této publikace.

U cíle... Celkem se nám podařilo získat 1 048 vyplněných dotazníků a kontakty na 1 080 organizací. I když se zdaleka nejedná o všechny neziskové organizace, které jsou podle databáze ČSÚ registrované v kraji Vysočina, jsme přesvědčeni o tom, že 1 048 vyplněných dotazníků je plně reprezentativních a je kvalitní platformou pro zkoumání oblasti tak rozsáhlé a nesnadno uchopitelné, jakou je neziskový sektor na úrovni kraje. V souvislosti s návratností vyplněných dotazníků je zapotřebí zmínit ještě jeden důležitý aspekt. Nejčastěji se totiž nepodařilo kontaktovat neziskové organizace, které mají v celokrajském měřítku nejmenší vliv na aspekty, jež ovlivňují podobu zkoumaného sektoru, ať již je řeč o kvalifikačních předpokladech pracovníků těchto neziskových organizací, absorpční kapacitě či ekonomické situaci. Organizace, které mají na tyto ukazatele vliv (tedy organizace, jež působí pravidelně, mají nějaké zaměstnance nebo alespoň malý ekonomický dopad), jsme analýzou z větší části pokryli. Při podrobném zkoumání databáze organizací, které se analyzovat nepodařilo, jsme zjistili, že se v naprosté většině případů jedná o malé NNO, a to především vzájemně prospěšné, jež mají jistě mimořádný význam pro rozvoj občanské společnosti, zájmů a aktivit svých členů, ale nemají až takový význam z pohledu ekonomických ukazatelů, zaměstnanosti, rozvojového partnerství či absorpční kapacity. Abychom mohli prezentovat veškeré výstupy této analýzy, potřebovali bychom několikanásobně rozsáhlejší brožuru, než je tato. Čtenáři, ve kterých tato publikace vzbudí zájem o problematiku neziskového sektoru, mají možnost prohlédnout si podrobné výsledky analýzy nestátního neziskového sektoru na webu projektu Partnerství pro Vysočinu na adrese www.partnerstvi-vysocina.cz nebo na informačním serveru neziskového sektoru kraje Vysočina www.neziskovka.cz.


2. Výsledky analýzy neziskového sektoru v kraji Vysočina V jakých oblastech NNO na Vysočině působí? První důležitou informací, která nás při zkoumání NNO v kraji Vysočina zajímala, bylo, v jakých oblastech NNO působí a jaké služby poskytují. Jak je patrno z Grafu č. 1, nejvíce neziskových organizací v kraji Vysočina působí v sociálních službách, na druhém místě četnosti se shodně umístily neziskové organizace působící ve sportu a volnočasových aktivitách.

Jak hodnotí NNO spolupráci s ostatními sektory i mezi NNO? Ve druhé části analýzy jsme se hned od počátku věnovali problematice partnerství, otázkám, jak hodnotí zástupci NNO úroveň své spolupráce s institucemi veřejné správy, s ostatními zástupci z řad neziskového sektoru či se subjekty podnikatelské sféry. Jak již napovídá sám název projektu Partnerství pro Vysočinu, v jehož rámci byla analýza realizována, byla pro nás tato část výsledků velmi důležitá. Mimo to studie, které se zabývají možnostmi rozvoje neziskového sektoru, uvádí, že jedním ze základních pilířů fungování a rozvoje neziskových organizací je partnerství s ostatními sektory a institucemi. Nyní se můžete podívat, jaké výsledky v této oblasti analýza přinesla. Patrně nejdůležitější z pohledu rozvoje NNS je v této části analýzy otázka, jak se jednotlivým organizacím spolupracuje s organizacemi a institucemi v jejich bezprostředním okolí. Dotázaní zástupci NNO měli k dispozici pětibodovou škálu od 1 do 5 a měli známkami jako ve škole hodnotit kvalitu spolupráce. Z výsledků vyplývá, že nejlépe je v obecném pojetí hodnocena spolupráce s obcemi či městy (průměr známek činí 2,01), na druhém místě je spolupráce s veřejností (2,32) a na třetím spolupráce s ostatními NNO (2,75). Kraj Vysočina je hodnocen průměrnou známkou 2,97 a je spolu s komerční sférou a úřadem práce hodnocen nejhoršími známkami (o tomto faktu vypovídá i hodnota modusu, jež u výše uvedených institucí měla hodnotu 4; tzn. zástupci NNO nejčastěji pro oznámkování spolupráce s těmito institucemi volili právě známku 4). Blíže následující tabulka: Průměrná známka

Hodnota módu

2,97 2,01 2,75 2,82 3,76 3,19 2,32

4 2 2 2 4 4 2

Spolupráce s krajem Vysočina Spolupráce s obcí či městem Spolupráce s ostatními NNO Spolupráce s ostatními NNO z oboru Spolupráce s Úřady práce Spolupráce s komerční sférou Spolupráce s širokou veřejností 12

Poznámka: Modus je odpověď, která byla použita nejčastěji Komplexní analýza nestátního neziskového sektoru v kraji Vysočina

Graf č. 1

Poznámka: Podrobné vysvětlení oblastí působení předchází rejstříku na konci této publikace.

Zajímalo nás také, které organizace hodnotí spolupráci s krajem nejhůře, a které jsou naopak se spoluprací spokojené. Graf č. 2 proto uvádí průměrnou známku hodnocení spolupráce s krajem Vysočina u všech sledovaných NNO podle oblastí. Červeně vyznačené hodnoty uvádějí neziskové organizace z těch oblastí, jež poskytly kraji Vysočina nejhorší hodnocení. Spolupráci s krajem Vysočina nejlépe hodnotili zástupci profesních a hospodářských organizací, kteří kraji Vysočina poskytli v průměru známku 1,67. Nejhůře známkovali spolupráci s krajem Vysočina zástupci odborových organizací (3,93) a organizací zaměřených na mezinárodní aktivity (3,50). Jako nepříliš dobrou vnímají spolupráci s krajem i organizace v oblastech filantropie, dobrovolnictví a zdraví.


Graf č. 2

Do sféry vnějších kontaktů NNO patří též otázka, která zjišťovala zkušenosti NNO se sponzoringem a firemním dárcovství. Právě míra uplatnění sponzoringu a firemního dárcovství vypovídá o rozsahu a kvalitě partnerství neziskového sektoru s komerční sférou. Na základě výsledků analýzy se pokusíme opět roztřídit zkušenosti se sponzoringem a firemním dárcovstvím podle jednotlivých oblastí působnosti NNO: V obecném pohledu lze nestátní neziskové organizace rozdělit na dvě skupiny. Jedna skupina NNO nějaké prostředky od sponzorů dostává a druhá je nedostává vůbec či dostává pouze výjimečně. Těch NNO, které dostávají sponzorské dary vyjímečně či nedostávají vůbec, je více, a to přibližně 70,00 %. Zbylých 30,00 % NNO získává nejčastěji méně než 5,00 % svého celkového rozpočtu od sponzorů či firemních dárců (12,70 %). Více než 20,00 % z rozpočtu získává 8,00 % oslovených NNO. Přehledně jsou tyto informace uvedeny v Grafu č. 3.


Graf č. 3

Pokud se podíváme na tyto výsledky z hlediska oblastí působnosti NNO, můžeme konstatovat, že nejvíce jsou z komerční sféry sponzorovány sportovní organizace (ze všech NNO, které uvedly, že mají více než 20,00 % svého rozpočtu pokryto z komerční sféry, tvoří 46,80 % právě sportovních NNO), následovány volnočasovými organizacemi a také organizacemi z oblasti sociálních služeb. Vnější vztahy a význam přikládaný partnerství a spolupráci NNO lze popsat i z hlediska spolupráce s jinými organizacemi v rámci kraje Vysočina. Respondentům byla položena otázka, která zjišťovala, zda mají NNO uzavřeno fungující partnerství s jinou NNO v rámci kraje Vysočina. Z výsledků analýzy vyplývá, že drtivá většina NNO nemá takové partnerství vybudované, a pokud ano, pak nejčastěji s jednou organizací v rámci kraje Vysočina viz Graf č. 4. Obdobná situace jako u otázky související se sponzoringem a spoluprací s komerční sférou je i u otázky, která zjišťovala zkušenosti s "přeshraničním partnerstvím". 83,00 % NNO nemá a ani nemělo takové partnerství vybudované, naopak pouze necelých 7,00 % organizací uvádí alespoň jedno uzavřené partnerství se zahraničním partnerem, jak je patrno z Grafu č. 5.


Graf č. 4

Graf č. 5


Jaká je zkušenost NNO s dobrovolnictvím? V následujícím podkapitole se budeme zabývat vztahem NNO k dobrovolnické práci. V první otázce, která řeší vztah organizací k dobrovolnické práci, se zaměříme na to, zda NNO využívají práci dobrovolníků, a následně budeme zjišťovat, zda využívají při hledání dobrovolníků dobrovolnických center. V neposlední řadě nás bude zajímat počet dobrovolníků v jednotlivých NNO. Z analýzy vyplývá, že více než polovina NNO v kraji Vysočina využívá dobrovolníky pravidelně a takřka neustále a dalších 13,40 % NNO využívá dobrovolníky poměrně často. Které organizace využívají nejvíce práci dobrovolníků? Pravidelně, téměř neustále, využívají dobrovolníky organizace ze sociálních služeb, sportovní NNO a organizace náboženské a církevní. Tyto organizace spolu s organizacemi z oblasti vzdělávání a výzkumu využívají dobrovolníky poměrně často. Výjimečnými "zaměstnavateli" dobrovolníků jsou nejčastěji ochránci životního prostředí a organizace z mezinárodních aktivit. Mezi těmi, již nejčastěji nepotřebují dobrovolníky, jsou hospodářská a profesní sdružení, odbory, volnočasové organizace a také ochránci životního prostředí. O využití dobrovolné práce referují Grafy č. 6 a 7. Graf č. 6


Graf č. 7

Jaké zkušenosti mají NNO s fondy EU? Následující text bude věnován tomu, jak jednotlivé nestátní neziskové organizace pracují s finančními prostředky, které jsou uvolňované z fondů EU. Nejdříve představíme několik zajímavých grafů a k některým z nich se pak vrátíme v textovém komentáři. Graf č. 8


Graf č. 9


Graf č. 10

Graf č. 11


První otázka v tomto bloku zjišťovala, zda NNO mají dostatek informací o fondech Evropské unie. Tato otázka byla dichotomická, a měla tedy pouze dvě varianty odpovědí ANO (13,00 %) a NE (87,00 %). Pokud se zaměříme u této otázky na skupinu těch organizací, které mají dostatek informací o fondech EU, pak jsou jimi především organizace z oblasti vědy a výzkumu, komunitního rozvoje a bydlení a také z oblasti hospodářských a profesních sdružení. Více k informovanosti o zdrojích EU Graf č. 8. Grafy č. 9 a 10 přinášejí podrobnou analýzu toho, jaký zájem dosud projevily neziskové organizace o prostředky z fondů EU a jak byly při žádání o tyto zdroje úspěšné. Podrobnou analýzu podle oblastí působení přináší Graf č. 9, informace za celý neziskový sektor Graf č. 10 Zajímavou otázkou v rámci tohoto dotazníkového šetření je také dotaz na zdroje, z nichž organizace získávají informace o výzvách k předkládání žádostí o finanční podporu. Nejčastěji využívaným informačním zdrojem jsou webové stránky kraje Vysočina, které využívá 41,70 % oslovených. Druhým nejvyužívanějším zdrojem jsou jiné webové servery (33,90 %), následovány školeními a prezentacemi (24,40 %). Grantový kalendář využívá jako informační zdroj 14,40 % dotázaných organizací. Tato otázka byla v dotazníku uvedena jako polootevřená, to znamená, že dotázaní mohli do kolonky jiné uvést i další informační zdroje o výzvách, které využívají. Jsou to: zastřešující organizace, asociace a či nadřízený orgán, dále odborný tisk, hromadné sdělovací prostředky, městské či obecní úřady, odborná školení, poradenské organizace, ostatní organizace, sbírka zákonů, ministerstvo zahraničí a také přátelé. Míru využívání těchto zdrojů ukazuje následující tabulka. Další zdroje informací o výzvách (N=160) Od zastřešující organizace nebo nadřízeného orgánu (29,40%) Hromadné sdělovací prostředky (14,40%) Informace z kraje - noviny, odbory (1,25%) Městské či obecní úřady (5,60%) Odborné školení (3,10%) Ostatní organizace v oboru (5,00%) Poradenské organizace (2,50%) Sbírka zákonů (5,00%) Ministerstva (1,25%) Přátelé (9,40%) Odborný tisk (22,50%)

Se schopností získávat externí zdroje pro činnost NNO z prostředků EU a dalších grantujících subjektů souvisejí i otázky zaměřené na dovednosti zástupců NNO při zpracování některých potřebných dokumentů. Zjištěné skutečnosti jsou obsaženy v Grafu č. 11. Nejvíce organizací (36,50 %) je schopno zpracovat rozpočet projektu. Méně než 20,00 % organizací dokáže zpracovat průběžné a závěrečné zprávy projektu, jeho logický rámec a elektronickou žádost o podporu. Pouze necelých 12 % organizací umí zpracovat CBA Komplexní analýza nestátního neziskového sektoru v kraji Vysočina

21

analýzu a ještě méně (8,6 %) studii proveditelnosti. Zde vidíme významnou překážku toho, aby NNO ve větší míře využívaly zdroje EU, a zároveň příležitost posílení absorpční kapacity (schopností získávat zdroje z EU a od dalších subjektů) sektoru prostřednictvím vzdělávání a tréninku v těchto potřebných dovednostech.

Jak využívají NNO informační technologie? Internet je významnou možností, jak co nejflexibilněji informovat o vlastní činnosti, být v kontaktu s děním na poli fundraisingu i v oboru a udržovat kontakty s partnery uvnitř sektoru i mimo něj. V první otázce tohoto bloku jsme se ptali zástupců NNO, zda má jejich organizace vlastní webové stránky. Výsledky jsou následující: 1/4 organizací vlastní webové stránky má, téměř 70,00 % nikoli a 6,60 % má webové stránky ve výstavbě. Vybavenost webovými stránkami podle oblastí působení NNO ukazuje Graf č. 12. Ve které oblasti má tedy nejvíce organizací vlastní webové stránky? Z analýzy vyplývá, že to je oblast kultury (polovina z nich uvádí vlastní webové stránky), dále také vzdělávací a výzkumné organizace (dokonce 2/3 z nich) a NNO z oblasti památek (40,00 %). Naopak sociální služby, ochrana životního prostředí, odbory a náboženské a církevní organizace jsou těmi, kteří webové stránky spíše nemají. Pokud se podíváme na aktualizaci stránek, pak lze konstatovat, že nejčastěji je NNO obnovují jednou měsíčně (33,20 %), následuje obnovování jednou za kvartál (23,40 %), dále alespoň jednou týdně (21,90 %) a jednou ročně (18,20 %). Každý den obnovuje své internetové stránky pouze necelé procento organizací, viz Graf č. 13.

Ekonomická situace nestátních neziskových organizací v kraji Vysočina

22

Tato poměrně obsáhlá kapitola bude věnována ekonomice NNO tak, jak byla zaznamenána v dotazníkovém šetření. Zástupci NNO měli vyplňovat informace, které se týkaly přehledu výše příjmů za minulých 5 let, dále struktury příjmů, také míry úspěšnosti při získávání finančních prostředků, fundraisingu a v neposlední řadě bankovních úvěrů, které NNO v kraji využívaly. Nejdříve podáme k této podkapitole textový komentář a na závěr přineseme výběr nejzajímavějších grafů. Nejprve se zaměříme na příjmy dosažené v letech 2000 až 2004. Příjmem se pro potřeby tohoto dotazníkového šetření rozumí součet všech finančních prostředků a kvalifikovaných hmotných darů. Nejedná se zde o přesnou sumu, nýbrž sumu odhadnutou, i když je nutné hned v úvodu poznamenat, že jednotlivé organizace se snažily vyplňovat data co nejpřesněji. Z analýzy výsledků vyplývá, že struktura příjmů NNO se za pět let nijak výrazně neproměnila. Nejvíce organizací se pohybuje v sumě svých příjmů v částce do 10 000 Kč (je to v každém roce cca 1/5 organizací) s výjimkou roku 2004, kde nejpočetnější skupinou byly organizace s příjmy od 20 000 Kč do 50 000 Kč (18,20 %). Komplexní analýza nestátního neziskového sektoru v kraji Vysočina

Pokud se podíváme na výsledky podrobněji, pak vychází, že do 50 000 Kč se vejdou příjmy poloviny všech oslovených subjektů, do 250 000 Kč pak více než 3/4. Nad hranicí 1 milionu ročních příjmů se pohybuje pravidelně každý rok přibližně 8,00 % NNO. Nejvyššími dosahovanými hodnotami byly hodnoty okolo 20 milionů Kč za jeden rok. Organizace, které dosahovaly hodnoty příjmů vyšší než milion Kč, byly převážně z oblasti sociálních služeb, zdraví, kultury, vzdělávání a výzkumu, ochrany životního prostředí a sportu. Podrobněji k přehledu příjmů NNO uvádíme tabulku pro rok 2004. Přehled výše příjmů NNO za rok 2004 Do 10 000 Kč Od 10 000 do 20 000 Kč Od 20 000 do 50 000 Kč Od 50 000 do 100 000 Kč Od 100 000 do 250 000 Kč Od 250 000 do 500 000 Kč Od 500 000 do 1 milionu Kč Nad 1 milion

Procentní hodnota

Kumulace procent

16,00% 12,90% 18,20% 13,70% 13,30% 11,10% 5,90% 8,90%

16,00% 28,90% 47,10% 60,80% 74,10% 85,20% 91,10% 100 000%

Poznámka: Kumulace procent ve výše uvedené tabulce znamená, že např. 60,80 % organizací nepřesáhlo sumu 50 000 Kč a 91,10 % organizací se vejde do 1 milionu.

Finanční toky v NNO v kraji Vysočina byly zjišťovány otázkou na strukturu financování za rok 2004. Zajímalo nás, z jakých zdrojů organizace financují svoji činnost a jakou procentuální část jednotlivé zdroje tvoří. Nejvíce peněz "přiteklo" do organizací za rok 2004 z vlastní činnosti, a to 136 114 414 Kč. Okolo 98 milionů poskytla ministerstva a státní fondy a 50 miliony se na chodu organizací podílela města a obce. Kraj Vysočina přispěl podle dotázaných zástupců organizací NNO celkem 41 759 692 Kč. Nejvyšší vyplacenou částkou je 14 685 000 Kč a poskytla ji jedna z obcí či jedno město některé z NNO. Pokud se zaměříme na kraj Vysočina, pak lze konstatovat, že nejvyšší vyplacená částka byla 4 970 000 Kč, průměrně přiteklo do jedné NNO z kraje Vysočina okolo 200 000 Kč a podpořeno bylo 208 subjektů. 1/4 organizací dostala z kraje Vysočina cca 15 000 Kč, 1/2 maximálně 33 750 Kč a 3/4 organizací nepřesáhly 112 000 Kč. Průměrně činily peníze poskytnuté krajem Vysočina necelých 20, 00 % z celkových příjmů organizací. V následující přehledné tabulce budeme sumarizovat všechna data, která nám mohou blíže popsat strukturu financování NNO v kraji Vysočina. Lze konstatovat, že struktura příjmů za sledované roky je téměř stejná, a že NNO potřebují zásadní rozvojový impulz, aby začaly realizovat svůj rozvojový potenciál a začaly svou pozici v ekonomice přibližovat postavení NNO ve vyspělých demokraciích. 23 Komplexní analýza nestátního neziskového sektoru v kraji Vysočina


Graf č. 12


Graf č. 13

Graf č. 14


Graf č. 15

Graf č. 16

Graf č. 17


Graf č. 18

Graf č. 19


Graf č. 14 vyjadřuje názory zástupců NNO na celkové množství finančních prostředků, které jsou v ČR dostupné pro neziskový sektor. Zde jsme se snažili zjistit subjektivní názor NNO na množství finančních prostředků dostupných pro jejich činnost. Výše uvedenou informaci ještě doplníme o oblasti působnosti NNO tak, jak se v jednotlivých variantách nejčastěji vyskytovaly. Dostatek finančních prostředků se spravedlivým rozdělováním vidí nejčastěji sportovní a kulturní organizace, dostatek peněz s nespravedlivým rozdělováním organizace z oblasti zdraví a filantropie a dobrovolnictví, za ekonomicky podhodnocené, přesto v rámci možností spravedlivě rozdělované považují prostředky pro NNO nejčastěji organizace z ochrany památek, náboženské organizace a církve a hospodářská a profesní sdružení. Nejhůře vidí situaci s financováním NNS organizace ze sociálních služeb, ochrany životního prostředí a odbory. Dále se budeme v této kapitole zabývat otázkou, jaká je úspěšnost NNO při získávání finančních zdrojů z grantů a dotací. Vyšší než 70,00% úspěšnost vykazuje 13,80 % organizací a dalších 9,50 % je ještě nad hranicí 50,00% úspěšnosti. Velmi nízkou úspěšnost (0-20,00 %) vykazuje více než polovina dotázaných NNO, jak je patrno z Grafu č. 15. Z hlediska oblasti působnosti NNO jsou nejúspěšnější v získávání finančních zdrojů organizace z oblasti vzdělávání a výzkumu (téměř polovina z nich uvedla, že úspěšnost byla vyšší než 70,00 %), ochrany práv a zájmů (také polovina z nich), a především z oblasti hospodářských a profesních sdružení. Velmi nízkou úspěšnost naopak vykazují především organizace z oblasti sociálních služeb (2/3 z nich uvedlo, že úspěšnost byla v rozmezí od 0 do 20,00 %), ochrany životního prostředí (63, 40 % z nich uvedlo, že úspěšnost byla od 0 do 20,00 %), a především odbory, kde až na jediný případ všechny odborářské organizace uvedly velmi nízkou úspěšnost. U těch organizací, které hodnotily úspěšnost získávání finančních prostředků jako střední, nízkou či velmi nízkou, jsme zjišťovali příčinu této neúspěšnosti a výsledky přinášíme v Grafu č. 16. Z výsledků vyplývá, že oslovené organizace vidí největší problém v neexistenci programů, jež financují činnost organizací (uvádí to 53,80 % organizací). 1/4 oslovených se domnívá, že podává kvalitní projekty, ale existuje převis poptávky a konkurence je velmi silná, a 10,00 % organizací sebekriticky přiznává, že nepodává kvalitní projekty.


Fundraising a lobbing Důležitou součástí zajištění finanční stability organizace je pro NNO fundraising. Dotázaní byli oslovení otázkou, zda fundraising cíleně využívají, a výsledky jsou následující: 60,00 % organizací nemá nikoho, kdo by se získáváním finančních prostředků metodou fundraisingu zabýval, 31,10 % má jednoho člena organizace, jenž se fundraisingu věnuje, a ostatní kategorie jsou velmi málo obsazeny (např. kategorii externího placeného experta má jen 0,30 % NNO!). Nejslabší pozici mají v oblasti fundraisingu organizace ze sociálních služeb, které ze 2/3 uvádějí, že odborníka na tuto činnost nemají. Nepříliš silnou personální kapacitu v oblasti fundraisingu mají i organizace zabývající se ochranou životního prostředí, náboženské a církevní organizace a také odbory Kromě fundraisingu mohou NNO využívat pro svoji činnost a k získávání finančních prostředků a hmotných a nehmotných statků také metodu lobbingu. Tuto metodu využívá podle sdělení zástupců organizací často 1,20 % organizací, občas 7,20 %, výjimečně 19,20 % a 72,40 % organizací lobbing nevyužívá zásadně nikdy (viz Graf č. 17). Těmi, kteří využívají lobbing běžně, jsou především sportovní organizace, naopak "zásadně nikdy" mají nejčastěji uvedeno ochránci životního prostředí, náboženské a církevní organizace a odbory. S lobbingem úzce souvisí i následující otázka, která zjišťovala, zda se jednotliví zástupci NNO v kraji Vysočina setkali s neúměrným preferováním jedné nestátní neziskové organizace na úkor ostatních. Je velmi alarmující (viz Graf č. 18), že s tímto negativním jevem se velmi často setkává téměř 10,00 % NNO v kraji Vysočina a dalších 21,50 % se tímto jevem alespoň setkalo. 31,60 % o tomto jevu slyšelo, ale nesetkalo se s ním, a 37,90 % se nesetkalo s tímto jevem vůbec. Podle respondentů se nejvíce preferuje některá z organizací v oblasti vzdělávání a výzkumu, kultuře a sportu, naopak tento jev vůbec neznají mezi organizacemi v rámci ochrany životního prostředí, sociálních služeb a odborů. Na závěr této kapitoly, která se zabývá ekonomikou a možnostmi čerpání finančních zdrojů, se podíváme na čerpání bankovních úvěrů jednotlivými organizacemi (Graf č. 19). V této otázce mohli dotázaní uvést více možností z nabízených variant a z výsledků analýzy vyplývá, že nejčastěji (a to téměř 50,00 % organizací) nechce úvěrové financování, protože se nechce zadlužovat. Dalších téměř 30,00 % také nechce úvěrové financování, protože je prostě nepotřebují, a 9,00 % NNO odmítá bankovní intervenci z důvodu vysokých úrokových sazeb. Stejný počet organizací nepotřebuje úvěry z důvodu dostatečných vlastních zdrojů. Organizací, jež bankovní úvěry využívají, je naprosto mizivý počet, a to 1,90 %.

Kvalifikační potřeby pracovníků v NNO, lidské zdroje

30

Další část analýzy je věnována kvalifikaci pracovníků NNO. V Grafu č. 20 uvádíme strukturu vzdělání jak managementu, tak administrativy a pracovníků, kteří pracují s klienty. Z těchto informací vyplývá, že neziskový sektor zaměstnává nadprůměrně vysoké procento vysoce kvalifikovaných lidí - tedy lidí s vysokoškolským a středoškolským vzděláním s maturitou. Komplexní analýza nestátního neziskového sektoru v kraji Vysočina

Další otázkou jsme zjišťovali, kolik finančních prostředků vynaložily jednotlivé organizace na další vzdělávání svých pracovníků. Situaci jsme sledovali za rok 2004 a 2005. Za rok 2004 polovina organizací nezaplatila na vzdělávání nic a průměrně NNO vydaly na vzdělávání svých pracovníků 6 974 Kč. Celková suma všech vyplacených peněz na vzdělávání je podle organizací 3 612 554 Kč. Za rok 2005 se situace mírně zlepšila, což je vidět i na vyšším průměru, který dosáhl hodnoty 7 354 Kč, a vyšší vyplacené celkové sumě, jež činí 3 883 263 Kč. I tak je to opět polovina organizací, které neplatily nic za vzdělávání svých pracovníků. Blíže k výsledkům v následující tabulce. Vynaložené finanční prostředky na vzdělávání pracovníků NNO Počet organizací, které odpověděly Průměr vyplacených prostředků na 1 NNO Maximální vyplacená částka 1 NNO Součet všech vyplacených částek

2004

2005

518 6 974 Kč 400 000 Kč 3 612 554 Kč

528 7 354 Kč 207 326 Kč 3 883 263 Kč

V obou sledovaných letech vydávají poměrně hodně peněz na vzdělávání některé organizace z oblasti odborů, reprezentované v roce 2004 nejvyšší vyplacenou částkou 400 000 Kč a v roce 2005 druhou nejvyšší 200 000 Kč. Nejvyšší vyplacenou částku za rok 2005 má na svém kontě organizace z oblasti sociálních služeb, v roce 2004 druhá nejvyšší částka je z oblasti hospodářských a profesních organizací. Důležitou oblastí ve vzdělávání je vzdělávání managementu a vedoucích pracovníků. Z tohoto důvodu nás v dotazníku zajímalo, zda se organizace na tuto část vzdělávání zaměřují a s jakou intenzitou tak činí (viz Graf č. 21). Nejčastější odpovědí bylo, že vzdělávání managementu je u nás realizováno, uskutečňujeme je nesystematicky, dle aktuální nabídky a potřeby. Tuto možnost zvolilo 28,60 % zástupců NNO. Téměř stejný počet organizací (21,70 %, respektive 21,40 %) uvedl, že „školení se nekoná, nemáme dostatek času“ a „školení se nekoná, protože je drahé“. Protože jsme chtěli zjistit, kdo nejvíce realizuje vzdělávání managementu, vybrali jsme variantu odpovědi, že vzdělávání managementu „patří mezi priority a je soustavně realizováno“, a porovnali ji s oblastmi působnosti NNO (viz Graf č. 22). Nejvíce soustavně realizují vzdělávání managementu a vedoucích pracovníků NNO z oblasti sociálních služeb, odborů, hospodářských a profesních sdružení a organizace z oblasti vědy a výzkumu. Jestliže obecná hodnota u této varianty je okolo 8,00 %, pak výše uvedené oblasti vykazují hodnoty okolo 20,00 % až 25,00 %. Naopak školení a vzdělávání managementu se neúčastní volnočasové organizace, protože podle nich není důležité, čas na ně nemají sportovci a drahé se zdá hned několika oblastem a to sportovcům, organizacím z oblasti památek a náboženským a církevním organizacím. Součástí dotazníku byla i otázka, která zjišťovala subjektivní názor zástupců NNO na nábor nových pracovních sil. Největší procento dotázaných si myslí, že je velmi obtížné sehnat pracovníka s potřebným vzděláním (40,30 % respondentů uvedlo tuto možnost), 21,40 % je Komplexní analýza nestátního neziskového sektoru v kraji Vysočina

31

toho názoru, že je dostatek uchazečů s potřebným vzděláním, a 14,90 % tvrdí, že žádní uchazeči s potřebným vzděláním neexistují. Graf č. 23 ukazuje podrobně, jak vidí NNO v jednotlivých oblastech možnost získávání nových pracovníků s potřebným vzděláním.

Zaměstnanci v neziskovém sektoru V závěrečné analytické kapitole se budeme zabývat otázkami, které zjišťovaly počty zaměstnanců, jejich fluktuaci a jejich průměrné výdělky v rámci činnosti NNO v kraji Vysočina. První z otázek tohoto okruhu byla zaměřena na vysvětlení důvodu, proč organizace nemá žádného zaměstnance. Z analýzy vyplývá, že nejčastějším důvodem, proč nemá NNO zaměstnance, je nepotřebnost zaměstnanců. 65,20 % dotázaných uvedlo, že zaměstnance nepotřebuje a ani zřejmě potřebovat nebude, dalších téměř 10,00 % uvádí, že sice zaměstnance nepotřebuje, ale v budoucnu potřebovat možná bude. Přibližně 1/4 organizací by sice zaměstnance potřebovala, ale nemá na něj či na ně peníze. Pokud odpovědi na tuto otázku budeme posuzovat s ohledem na oborové zastoupení NNO, pak dostaneme Graf č. 24. V následujících řádcích budeme analyzovat počty zaměstnanců v NNS na Vysočině. Nejprve se podíváme na to, kolik žen a osob ZTP pracuje v neziskových organizacích, a poté na trend vývoje počtu zaměstnanců v jednotlivých NNO od roku 2000 do roku 2005. Z 1 048 organizací na otázku o zaměstnanosti odpovědělo 149. Jednoho zaměstnance má 22,80 % organizací z tohoto vzorku a dva 8,10 %. Z analýzy také vyplývá, že 90,00 % NNO si vystačí s nejvýše se 13 zaměstnanci a nejvyšší počet zaměstnanců v jedné organizaci je 190. Pokud se podíváme na situaci žen v NNO v kraji Vysočina, pak můžeme konstatovat, že tuto otázku zodpovědělo pouze 86 organizací, které nejčastěji uvádějí, že zaměstnávají jednu ženu (26,70 %) a dvě ženy (18,60 %). Největší počet žen v jedné organizaci je 54. Na otázku počtu zaměstnanců ZTP odpovědělo 36 organizací, kdy 26 z nich uvedlo, že nemá žádného ZTP zaměstnance, 7 organizací má jednoho, dvě organizace zaměstnávají dva ZTP a jedna NNO 8 (cože je také nejvyšší počet ZTP pracovníků v jedné organizaci). Podívejme se nyní na trend vývoje počtu zaměstnanců v NNO v období od roku 2000 do roku 2005. Průměrný počet zaměstnanců připadající na jednu NNO z těch, které uvedly, že zaměstnávají pracovníky, se pohybuje ve všech sledovaných letech kolem hodnoty 7,5 a je také možné říci, že 3/4 odpovídajících organizací (v tabulce hodnota 3. kvartilu) se vejde do počtu 5 pracovníků. Blíže následující tabulka.

Počet organizací Průměrný počet zaměstnanců v 1 NNO Maximální hodnota Hodnota 3. kvartilu

2000

2001

2002

2003

2004

2005

158 7, 32 150 4

171 7, 96 178 5

174 7, 87 178 5

171 7, 46 150 4

194 7, 41 150 4, 25

194 7, 45 150 5


Závěr celého dotazníku tvoří otázka, která zjišťuje průměrnou mzdu, jež byla vyplacena zaměstnancům NNO v kraji Vysočina v období let 2000 až 2005, a také jaký je aktuální stav průměrné mzdy na počátku roku 2006. Aktuálně se průměrná mzda v nestátních neziskových organizacích v kraji Vysočina pohybuje na hodnotě 6 856 Kč. Je zřejmé, že od roku 2000 se průměrná mzda zvyšuje, přičemž oproti stavu v roce 2000 se zvedla téměř dvojnásobně. Maximální průměrná mzda byla vyplacena v roce 2004, a to 40 000 Kč. Pokud porovnáme průměrné mzdy mezi jednotlivými oblastmi působnosti NNO, pak nejvyšší průměrné mzdy aktuálně mají v oblasti vzdělávání a výzkumu, a to 12 047 Kč, dále v oblasti ochrany práv, obhajoby zájmů a politiky (10 495 Kč) a také v odborech (10 081 Kč). Podrobné výsledky průměrných mezd budou uvedeny v následujících tabulkách.

Počet NNO Průměrná mzda v Kč Maximální mzda v Kč

Aktuálně

2000

2001

2002

2003

2004

155 6856 22 000

102 3 832 15 000

106 4 379 15 371

118 130 144 5 294 5 598 6 794 30 000 36 000 40 000

Za poslední tři roky můžeme uvést průměrnou mzdu u některých organizací i podle oboru působnosti: Oblast působnosti NNO

2003

2004

Aktuálně

Kultura Vzdělávání a výzkum Zdraví Sociální služby Ochrana životního prostředí Komunitní rozvoj a bydlení Ochrana práv, obhajoba zájmů, politika Filantropie a dobrovolnictví Mezinárodní aktivity Památky Sport Volný čas Náboženství a církve Odbory Hospodářská a profesní sdružení

2 333 14 947 6 258 7 442 3 660

5 040 13 914 6 379 9 222 5 788 Nebylo uvedeno 7 843 2 091 Nebylo uvedeno 300 5 228 4 910 6 380 6 331 7 400

4 940 12 047 6 578 9 093 7 808

7 781 2 045 240 4 909 3 056 5 975 13 009 7 250

10 495 2 475 1416 5 222 5 456 6 171 10 081 4 400


Graf č. 20

Graf č. 21


Graf č. 22

Graf č. 23


Graf č. 24

Závěr Na stránkách této publikace jsme se pokusili představit vám některé zajímavé výsledky Komplexní analýzy nestátního neziskového sektoru na Vysočině. Pokud vás tento výběr zaujal a chtěli byste se o NNS v našem kraji dozvědět více, doporučujeme vám navštívit webové portály, na kterých naleznete podrobnější výsledky celé analýzy, komentáře a další informace o neziskovém sektoru, o spolupráci s ním i možných finančních zdrojích činnosti NNO. Jedná se o web projektu "Partnerství pro Vysočinu" www.partnerstvi-vysocina.cz a o informační portál NNO na Vysočině www.neziskovka.cz.


3. Hledání cest k rozvoji nestátního neziskového sektoru v kraji Vysočina Na konferenci NNO v roce 2004 se aktivní zástupci zúčastněných NNO rozhodli věnovat svůj čas procesu nazvanému Hledání cest k rozvoji NNS v kraji Vysočina. Cílem této týmové práce bylo definovat zásadní překážky, které brání rozvoji NNS na Vysočině, a najít společná východiska vedoucí k překonání těchto překážek. Na celkem pěti setkáních se zpracování této analýzy rozvojových potřeb NNO vyvíjelo od SWOT analýzy vytvořené metodou brainstormingu, přes její tematicky utříděnou podobu k formulaci "cest" k rozvoji NNO na Vysočině. Upravenou SWOT analýzu i formulované cesty rozvoje přinášíme v této publikaci, kompletní podoba dokumentu je k dispozici na www.partnerstvi-vysocina.cz a na www.neziskovka.cz.

SWOT analýza I (KNOW-HOW, VZDĚLÁVÁNÍ, MANAGEMENT) S: znalostní a myšlenkový potenciál, snaha hledat nové způsoby práce - inovativní přístupy, ochota ke změně a schopnost ji iniciovat, projektové myšlení, schopnost porozumět potřebám klientů, ochota k dalšímu vzdělávání, uchování kulturního dědictví W: nedostatek odborníků v účetnictví, neznalost fungování veřejné správy, jazyková vybavenost, neznalost efektivního řízení organizace, chybějící management O: poradenské služby pro NNO, strategické plánování, vzdělávací programy zaměřené na činnost NS, získávání informací a zkušeností z EU, zahraniční kontakty, ochota k dalšímu vzdělávání, malé pilotní projekty, projekty sítí NNO, sebeuvědomění, systémy řízení kvality, využití internetu v komunikaci T: neexistence standardů, nedostatek profesionálů v řídicích činnostech, nesystémová práce, zahlcenost informacemi II (FINANCOVÁNÍ) S: fundraising, různé zdroje financování, absorpční schopnost (lidí a peněz) W: finanční nestabilita a nejistota, fundraising, špatné technické vybavení NNO, spoléhání se na pomoc zvenčí, malá transparentnost, nízké základní jmění, konkurence příspěvkových organizací, neznalost technik spolufinancování, nedostatečná komunikace s malými organizacemi kvůli technickému vybavení, nedostatečná kvantifikace ekonomického přínosu NNO O: získat lepší materiálové zázemí, daňové asignace, umět lidi zaplatit, přesun financí z centra na kraje, vytvoření společenské potřeby Komplexní analýza nestátního neziskového sektoru v kraji Vysočina

37

T: nedostupnost bankovního financování, nedodržení rozpočtu organizace, neadresné využívání prostředků, podmínky korupce, lepší platební podmínky v zahraničí, získávání spoluúčasti, konkurence příspěvkových organizací, prosazování velkých projektů, nepochopení problematiky získávání mzdových prostředků pro NNO III (PRÁVNÍ A POLITICKÉ VNÍMÁNÍ - SYSTÉM, právní rámce, pozice v systému) S: indikátor fungování právního státu, hierarchická struktura sektoru NNO, veřejná prospěšnost, politická neutralita a neovlivnitelnost při naplňování veřejného prospěchu W: neexistence vymezení NNO, konkurence příspěvkových organizací O: připomínkování zákonů, prosazení zástupců do rozhodovacích orgánů, koncepce rozvoje neziskového sektoru, daňové asignace, lobbing za NS, možnost ovlivňovat grantové záměry T: nerovné podmínky, neúspěšnost při prosazování zástupců NS do monitorovacích a poradenských orgánů, slabá legislativa, netransparentnost práce veřejného sektoru, prosazování velkých organizací, nesoulad grantových záměrů s potřebami NNO, nepochopení principů získávání mzdových prostředků pro NNO, potlačení malých NNO, politická participace, lobbing v komisích FV, mystifikace NNO ústředními orgány, politická nevůle IV (LIDSKÉ ZDROJE) S: pracovní návyky (první zaměstnání), absorpční schopnost (lidí, peněz) W: morální a finanční nedocenění NNO, spoléhání se na pomoc zvenčí, jazyková vybavenost, chybějící management, fluktuace absolventů, nedostatek zaměstnanců O: nové formy dobrovolnictví, sebeuvědomění, ochota členů a dobrovolníků pracovat bez nároku na odměnu, zapálení pro věc, ochota k dalšímu vzdělávání, znalost strategie přiměřeného ohodnocení pracovníků T: vyhoření, lepší platové podmínky v zahraničí, nedostatek profesionality v řídicích činnostech, ztráta smyslu, zneužívání lidského potenciálu V (MARKETING) S: absorpční schopnost, prevence kriminality ("kdo si hraje, nezlobí"), schopnost porozumět potřebám klientů, veřejná prospěšnost, udržování kulturního dědictví, rozmanitost a pestrost, zaměření NNO, politická neutralita a neovlivnitelnost při naplňování veřejné prospěšnosti W: medializace, malá transparentnost, prezentace NNO, marketing, kvantifikace ekonomického přínosu NNO O: medializace, vytvoření společenské potřeby, umět prezentovat dobré zkušenosti sponzorů, lobbing za NS, společná prezentace sektoru NNO 38 Komplexní analýza nestátního neziskového sektoru v kraji Vysočina

T: politická participace, lobbing v komisích FV, nepodloženost politických cílů zájmem veřejnosti, prosazování velkých projektů, zahlcenost informacemi VI (PARTNERSTVÍ) S: konference NNO, schopnost vytvořit společný pracovní tým, KOUS W: neochota ke společné domluvě, konkurence příspěvkových organizací, nedostatečná komunikace s malými NNO, neochota ke sdílení informací a spolupráci O: partnerství PPP, spolupráce s tradičními NNO (NF), mezinárodní partnerství sítě NNO, lobbing za NS, spolupráce s místní samosprávou, s regionálními podnikateli, komunitní plánování, podpora tvorby občanské společnosti, prosazení komunitního plánování do samospráv T: konkurence příspěvkových organizací, netransparentnost práce veřejného sektoru, prosazování velkých organizací, ztráta nezávislosti sektoru, mystifikace NNO ústředními orgány, strnulý a nepružný přístup obcí Na základě SWOT analýzy dospěl tým k šesti prioritním cestám. Cesty jsou formulovány jako procesy, vedoucí neziskový sektor i jednotlivé nestátní neziskové organizace (NNO) na Vysočině k zajištění jejich udržitelného rozvoje: I. Prostřednictvím systematického vzdělávání a strategického plánování zkvalitňujeme řízení (management) s cílem zvyšování úrovně poskytovaných služeb. II. Zvyšujeme finanční stabilitu neziskového sektoru zvládnutím způsobů vícezdrojového financování a působením na vytváření vnějšího systému financování neziskového sektoru. III. Neziskový sektor svojí občanskou participací a veřejně prospěšnou činností usiluje o zrovnoprávnění svého postavení ve společnosti tak, jak je běžné v zahraničních demokraciích. IV. Zvyšujeme podíl neziskového sektoru na rozvoji lidských zdrojů na Vysočině. V. Na podkladě vyhledávání a pojmenování společenských potřeb NNO vytvářejí a nabízejí produkty a služby prospěšné široké veřejnost (služby typu poskytovatel-uživatel, zapojování veřejnosti do rozhodovacích procesů, prosazování práv a zájmů občanů a občanských skupin). VI. Uplatňujeme princip partnerství uvnitř neziskového sektoru i navenek na základě vzájemné prospěšnosti. 39 Komplexní analýza nestátního neziskového sektoru v kraji Vysočina

Hlavním přínosem celého procesu "Hledání cest" je zmapování potřeb i příležitostí rozvoje NNS na Vysočině s využitím znalostí a duševního potenciálu zástupců samotných NNO. Důležitým faktorem je skutečnost, že analýza vznikla z reálné potřeby NNO, což potvrzuje množství dobrovolné práce, kterou členové týmu při zpracování analýzy odvedli. Významnou skutečností je i to, že zástupci NNO měli možnost projít tímto týmovým procesem, který dává dobrý základ pro další mezioborovou spolupráci. Dokládá to i skutečnost, že na posledních setkáních týmu se jeho členové zabývali otázkou pokračování práce týmu na formulaci a přijetí společné vize neziskového sektoru na Vysočině.


4. Strategie rozvoje nestátního neziskového sektoru v kraji Vysočina Myšlenka, kterou končila předchozí kapitola, se stala skutečností již na počátku roku 2005, kdy se tým zástupců NNO opět sešel, aby za využití nejmodernějších metod strategického plánování vytvořil na základě výsledků "Hledání cest" Strategii rozvoje NNS v kraji Vysočina. Výběr členů týmu byl opět postaven na dobrovolném zájmu jednotlivých neziskových organizací o účast na tomto procesu. Tým složený ze zástupců neziskových organizací, kteří se již dříve zapojili do "Hledání cest", byl dále rozšířen o nové zájemce. Práce na formulaci strategie se účastnilo 26 zástupců neziskových organizací a 4 pracovníci Krajského úřadu kraje Vysočina. Na prvním setkání formuloval tým vizi neziskového sektoru kraje Vysočina, ke které bude neziskový sektor v průběhu dalších let směřovat. Následně tým vyšel z prioritních směrů, navržených v rámci předchozí práce na "Hledání cest", a formuloval programy, vedoucích k naplňování těchto cílů jednotlivých "cest". Schéma strategického plánování

© Ing. Dalimil Vítek 41 Komplexní analýza nestátního neziskového sektoru v kraji Vysočina


Na druhém setkání tým pracoval na utřídění výstupů z prvního setkání. Byly zkoumány vzájemné vazby jednotlivých programů. Pro další rozpracování programů byla využita metoda logického rámce. Následně se tým zaměřil na překryvy a vzájemné vazby mezi jednotlivými programy. Výsledkem je systém vzájemně provázaných finálních programů. Neziskové organizace kraje Vysočina urazily za poslední dva roky při budování spolupráce a partnerství velký kus cesty. Formulovaly společnou vizi, určily prioritní směry, kterými by se měl neziskový sektor na Vysočině ubírat, a našly programy, jež pomohou klíčové oblasti rozvoje neziskového sektoru řešit. Strategie není statický dokument, nýbrž dokument, se kterým chce zejména Koordinační uskupení neziskových organizací kraje Vysočina dále pracovat a využívat jej při vytváření podmínek pro rozvoj NNO na Vysočině. Zároveň je strategie k dispozici i ostatním partnerům:


Strategie rozvoje nestátního neziskového sektoru v kraji Vysočina Preambule „Má-li se kraj Vysočina dále smysluplně rozvíjet, je nutné mít společnou vizi, táhnout za jeden provaz a vzájemně se respektovat.“ Společnou vizí neziskového sektoru kraje Vysočina je: · být zdravě fungujícím organismem, pružně reagujícím na potřeby obyvatel kraje · být sebevědomým a respektovaným partnerem pro veřejnou i podnikatelskou sféru · být vyhledáván pro svoji profesionalitu, efektivitu a kvalitu služeb · nabízet možnost smysluplného uplatnění Abychom mohli táhnout za jeden provaz, tvořený mnoha různorodými prameny, vytvořili jsme Strategii rozvoje neziskového sektoru kraje Vysočina. Strategie nám pomůže lépe a efektivněji využít energii a potenciál, kterým neziskový sektor disponuje. Tuto strategii předkládáme pro doplnění strategie rozvoje kraje; předkládáme ji jako dokument, jenž svými programy vytváří příznivé prostředí pro naplňování rozvojových potřeb neziskového sektoru kraje Vysočina. Má-li se naše spolupráce dále rozvíjet, je nutné otevřené vnímání, vzájemný respekt a důvěra. Prostředí s těmito kvalitami se snažíme vytvořit v neziskovém sektoru kraje Vysočina. To, co jsme do této doby vytvořili a čemu jsme se při své práci naučili, chceme sdílet s ostatními, s veřejnou správou i s podnikatelským sektorem. Naše společné dílo, kterého si vážíme jak pro množství dobrovolné práce, tak pro myšlenkový a znalostní potenciál do tohoto díla vetknutý, tímto nabízíme k využití. Formulovali jsme konkrétní kroky a našli programy, jež považujeme za klíčové pro další rozvoj neziskového sektoru na Vysočině. Výsledky naší práce jsme projednali v širším kruhu neziskových organizací a po zapracování posledních připomínek předkládáme. Finální výčet programů: 1) Strategie a marketing NNS v kraji Vysočina 2) Zajištění lidské a finanční kapacity 3) Vzdělávání 4) Spolupráce Plné znění Strategie je k dispozici na www.partnerstvi-vysocina.cz a na www.neziskovka.cz. 44 Komplexní analýza nestátního neziskového sektoru v kraji Vysočina

5. KOUS KOUS je zkratka pro Koordinačního uskupení NNO kraje Vysočina, které bylo ustaveno na konferenci nestátních neziskových organizací kraje Vysočina v roce 2002 v Jihlavě. KOUS je dobrovolné sdružení zástupců NNO kraje Vysočina. KOUS má 6 oborových sekcí, každá sekce má v KOUS dva zástupce volené krajskou konferencí. KOUS koordinuje spolupráci NNO v kraji, hájí společné zájmy NNO a pečuje o všestranný rozvoj neziskového sektoru v kraji. KOUS spolupracuje s představiteli kraje Vysočina a dalšími institucemi a subjekty. KOUS zastupuje NNO kraje v záležitostech a způsobem, ke kterému jej výslovně zmocní krajská konference NNO.


6. Rejstřík NNO V tomto rejstříku jsou uvedeny kontaktní údaje všech neziskových organizací, které se aktivně zapojily do výzkumu. Z celkového počtu více než 5 000 organizací registrovaných od roku 1989 v kraji Vysočina to bylo přesně 1 080 organizací. Dlouho jsme přemýšleli o tom, jak vytvořit rejstřík, jenž bude pro čtenáře této publikace co nejužitečnější. Dospěli jsme k závěru, že pro navazování spolupráce a komunikaci v místní komunitě bude nejvhodnější členění podle místa sídla organizace, u organizací se širším okruhem působení pak podle sídla pobočky, působící na Vysočině. V rejstříku tak najdete pospolu všechny organizace mající sídlo v jedné obci. Obce a města jsou v rámci rejstříku řazena abecedně a k lepší orientaci přispívá i jejich grafické rozlišení. Důležitou informaci o činnosti, které se příslušná organizace věnuje, naleznete v podobě zkratky v levém dolním rohu odkazu.

Vysvětlení symbolů, značících jednotlivé oblasti působení: Kult Organizace, věnující se problematice médií a komunikace (tvorba a šíření), výtvarného umění a architektury (tvorba, distribuce a prezentace), múzických umění (tvorba, distribuce a prezentace) a zoologické zahrady a akvária Pam Historické, literární a humanitní společnosti (kultivace, propagace, ochrana), muzea Spo Organizace, věnující se amatérskému sportu a tělesné výchově, tréninku a pořádání soutěží a závodů, fitcentra a centra zdravého životního stylu VoČ Volnočasová sdružení a spolky (provoz volnočasových zařízení, poskytování volnočasových služeb jednotlivcům a komunitám), servisní kluby (členské organizace poskytující služby svým klientům a komunitám) VaV Organizace zajišťující předškolní, základní a střední vzdělávání , vyšší vzdělávání (terciární vzdělávání), vzdělávání dospělých a další vzdělávání (vzdělávání a výcvik, doplňující školské vzdělávání), lékařský výzkum (výzkum na poli medicíny), výzkum na poli přírodních věd, techniky a technologie, sociálních a humanitních věd Zdr

46

Nemocnice (ústavní zdravotní péče a terapie), organizace zabývající se rehabilitací (ústavní zdravotní péče a rehabilitace), zařízení s pečovatelskou službou, psychiatrické nemocnice, organizace věnující se léčbě duševních poruch a chorob (ambulantní léčba, komunitní centra duševního zdraví), krizové intervenci (ambulantní služby a poradenství), zdravotní osvětě, ambulantní zdravotní péči. Komplexní analýza nestátního neziskového sektoru v kraji Vysočina

SoS Organizace věnující se péči o děti, sociálním službám pro děti a celodenní péči, sociálním službám pro mládež a péči o mládež, sociálním službám pro rodiny, pro postižené, pro seniory, svépomoci a ostatním sociálním službám, zajišťující prevenci a zvládání katastrof a nenadálých situací (např. SDH), nouzové ubytování, pomoc uprchlíkům, finanční výpomoc, materiální výpomoc ve složitých životních situacích OŽP Organizace usilující o redukci a kontrolu znečištění, ochranu přírodních zdrojů, zkrášlování životního prostředí a péči o zeleň a krajinu, ochranu hospodářských zvířat a péči o podmínky chovu, ochranu volně žijících druhů a zajišťující veterinární služby KRB Komunitní a sousedské organizace, organizace zaměřené na hospodářský rozvoj (realizace programů a služeb ke zlepšování hospodářské infrastruktury a kapacity), sociální rozvoj (zlepšování institucionální infrastruktury a kapacity) a bytová sdružení, organizace zajišťující pomoc v bydlení, školící programy, pracovní poradenství, péči o pracovníky se ZTP a chráněné dílny Opo Organizace s náplní činnosti spočívající v prosazování a obhajobě zájmů, občanských práv, etnická sdružení, organizace usilující o výchovu k občanství, prevenci kriminality, nápravu odsouzených, podporu obětem, ochranu spotřebitelů, poskytující právní poradenství a služby, a politické strany a organizace FaD Grantující nadace, organizace zabývající se dobrovolnictvím a umisťování dobrovolníků) a získáváním finačních prostředků od dárců

(získávání,

školení

MA Organizace zajišťující výměnné, družební a kulturní programy, rozvojovou pomoc, pomoc při katastrofách a nenadálých situacích v zahraničí a mezinárodní organizace hájící lidská práva a mír NC Náboženské obce, sdružení náboženských obcí HPS Hospodářské svazy, profesní sdružení Odb Odbory Čjn Činnosti jinde neuvedené


Slovník zkratek

48

ARPZPD AŠSK ATOM AVZO TSČ ČCE ČČK ČKS ČRS ČSE ČSCH ČSOP ČSS ČSV ČZS HSK IPA JK KČT KO KV MASPV MKS / MSKS MO MRS MS O.s. OO OR OSH OSZP OV PS ŘK SDH SDRPDŠ SHČMS SHDŠ SHŠ SJK SK SKČT SNN SPCCH SPMP SPV SRPŠ SSK STP TJ ÚO VZS ZO

Asociace rodičů a přátel zdravotně postižených dětí Asociace školních sportovních klubů Asociace turistických oddílů mládeže Asociace víceúčelových základních organizací technických sportů a činností Českobratrská církev evangelická Český Červený kříž Český kynologický svaz Český rybářský svaz Česká společnost elektrotechniků Český svaz chovatelů Český svaz ochránců přírody Český střelecký svaz Český svaz včelařů Český zahrádkářský svaz Hasičský sportovní klub International Police Association Jezdecký klub Klub českých turistů Krajská organizace Krajský výbor Místní asociace Sportu pro všechny Moravskoslezský kynologický svaz Místní roganizace Moravský rybářský svaz Myslivecký spolek Občanské sdružení Okresní organizace Okresní rada Okresní hasičské sdružení Občanské sdružení zdravotně postižených Okresní výbor Pionýrský skupina Římskokatolická Sbor dobrovolných hasičů Sdružení rodičů a přátel dětí a školy Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska Skupina historické dělostřelby a šermu Skupina historického šermu Sportovní jezdecký klub Sportovní klub Sportovní klub českých turistů Svaz neslyšících a nedoslýchavých Svaz postižených civilizačními chorobami Sdružení pro pomoc mentálně postiženým Sport pro všechny Sdružení rodičů a přátel školy Sportovně střelecký klub Svaz tělesně postižených Tělovýchovná jednota Územní organizace Vodní záchranná služba Základní organizace

Komplexní analýza nestátního neziskového sektoru v kraji Vysočina

Komplexní analýza nestátního neziskového sektoru v kraji Vysočina s důrazem na absorpční kapacitu a kvalifikační potřeby

Recommend Documents