Analýza návštěvnosti a spokojenosti turistů v Moravskoslezském kraji. Monitoring návštěvníků a turistů Moravskoslezského kraje

Analýza návštěvnosti a spokojenosti turistů v Moravskoslezském kraji

Monitoring návštěvníků a turistů Moravskoslezského kraje Vyhodnocení za léto 2004

Obsah:

Objednatel:

1. Metodologie 2. Profil návštěvníka regionu 3. Hodnocení regionu návštěvníky Tabulkové a grafické přílohy

Enterprise plc, s. r. o. Destinační management Moravskoslezský Michálkovická 181, 710 00 Ostrava

Zhotovitel: Institut Rozvoje Podnikání, s. r. o.

Michálkovická 226, 710 00 Ostrava Zpracoval PhDr. Miloš Smutek, konzultant

Ostrava Říjen 2004

Moravskoslezský kraj

Monitoring návštěvníků – léto 2003

Obsah 1 Metodologie.................................................................................................................. 3 2 Profil návštěvníka regionu.......................................................................................... 5 2.1 Odkud, s kým a jak návštěvníci přijeli.........................................................................5 2.2 Délka a frekvence pobytu........................................................................................... 7 2.3 Hlavní důvody návštěvy regionu................................................................................. 8 2.4 Zdroje informací o regionu..........................................................................................9 2.5 Využití služeb............................................................................................................ 10 3 Hodnocení regionu návštěvníky............................................................................... 12 3.1 Atraktivnost regionu pro návštěvníky........................................................................12 3.2 Hodnocení služeb a turistické infrastruktury.............................................................15 Příloha – Kontingenční tabulky Příloha – Meziroční porovnání (2001 – 2004)

Institut Rozvoje Podnikání, s. r. o.

str. 2/18



1 Metodologie V návaznosti na opatření stanovená Marketingovou strategií rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Moravy a Slezska v oblasti komunikace a informačního zajištění jsou zajišťována terénní šetření pro kontinuální monitoring návštěvníků a turistů. Sběr dat je podle stejné metodiky prováděn od roku 2001. Umožňuje v časové řadě upřesňovat profil návštěvníků kraje a jejich postoje ke kvalitě nabídky v oblasti cestovního ruchu. Zatím poslední šetření zajistil Destinační management Moravskoslezský (Společnost Enterprise plc, s. r. o.) s využitím dodavatelských služeb Institutu rozvoje podnikání, s. r. o. Ostrava, který garantoval odbornost i v předchozích etapách. Tato zpráva vyhodnocuje výsledky za letní sezónu 2004 v porovnání s předchozími roky. Monitoring byl proveden metodou osobního dotazování s použitím ověřeného standardizovaného dotazníku na území celého Moravskoslezského kraje. Dotazník byl zpracován ve čtyřech jazykových mutacích, a to v češtině, angličtině, němčině a polštině. Použita byla tazatelská síť z řad proškolených studentů středních a vysokých škol. Zpracování bylo provedeno s využitím statistického software SPSS for Windows v. 10.1 (licence č. 3122455). Obsahová struktura monitoringu návštěvníků respektuje stanovené cíle a metodiku doporučenou agenturou Czechtourism. V dotazníku zformulované otázky postihují tyto oblasti: 1. Identifikace respondenta (včetně místa bydliště a doprovodu) 2. Identifikace místa a délky pobytu, ubytování a stravování 3. Způsob dopravy do regionu 4. Způsob zajištění pobytu (organizovaný, neorganizovaný) 5. Zdroje informací o regionu 6. Specifikace motivů k pobytu, zaměření realizovaných aktivit a jejich očekávání 7. Hodnocení atraktivnosti regionu z pohledu cestovního ruchu 8. Hodnocení služeb cestovního ruchu a infrastruktury 9. Hodnocení cenové image regionu 10. Zájem o opakování návštěvy (míra věrnosti regionu) Metodika umožňuje vyhodnocení těchto otázek v čase. Za základní třídící kritéria byly zvoleny identifikační znaky subregion, délka pobytu, místo trvalého pobytu, důvod pobytu a věková kategorie respondentů (viz kontingenční tabulky v příloze). Využití dříve získaných dat umožnilo stanovit časovou řadu profilu letních návštěvníků regionu za období 2001 až 2004. Za letní etapu 2004 bylo zpracováno 537 dotazníků, které jsou v této zprávě analyzovány. Meziroční porovnání vychází ze zpracování souboru 1 678 dotazníků (souhrnně je v grafické podobě uvedeno v příloze). Velikost souborů v porovnávaných etapách je následující: léto 2001 522

léto 2002 527

léto 2003 629

léto 2004 537

celkem 2 215

Pozn.: Proveden již byl sběr dat za podzim 2003.

Při monitoringu návštěvníků bylo respektováno členění Moravskoslezského kraje na 6 turistických oblastí. Z metodologických důvodů bylo souběžně použito i hrubší agregované členění na 3 subregiony kraje (Jeseníky, střední část kraje pod označením „Střed“ a Beskydy), aby byl zmírněn dopad nižšího počtu dotazníků v některých turistických oblastech. Velikost výběrového souboru za léto 2004 (předmětné období této dílčí zprávy) v takto regionálně vymezených částech kraje je následující: Turistické oblasti Hrubý Jeseník Nízký Jeseník Opavsko-Krnovsko Ostravsko-Karvinsko Poodří Beskydy-Valašsko Celkem

Jeseníky 83 82

Subregiony Střed

Beskydy

80 80 80 165

240

132 132

Celkem 83 82 80 80 80 132

537

Pozn.: Do subregionu Nízký Jeseník byla zahrnuta i část dotazníků získaných speciálním šetřením v oblasti Slezské Harty.

Místa sběru dat za léto 2004


str. 3/18


Hrubý Jeseník Nízký Jeseník Opavsko-Krnovsko Ostravsko-Karvinsko Poodří Beskydy-Valašsko


Barborka, Jeseník - lázně, Karlova Studánka, Ovčárna, Praděd Bruntál, Horní město – skály, hrad Sovinec, Rešovské vodopády, Uhlířský vrch Hradec nad Moravicí,- hotel, zámek, Opava, Raduň - zámek Ostrava - radnice, Hornické muzeum, Žermanická přehrada, zámek Fryštát Nový Jičín – zámek, Starý Jičín, Štramberk - Trúba Bystřice (Paseky, Prašivá), Dolní Lomná, Girová, Horní Lomná, Hrádek, Jablunkov, Javorový, Kozinec, Kozubová, Nýdek (Čantorie, Hluchová, Poledná), Oldřichovice Tyra, Ostrý, Pustevny, Rožnov pod Radhoštěm - skanzen, Třinec (Guty, Javorový, Oldřichovice, Pod Javorovým)

Při velikosti souboru 537 respondentů, resp platných a do vyhodnocení zařazených dotazníků, činí střední kvadratická chyba tohoto souboru M = 0,021 (interval spolehlivosti 0,04229 na hladině významnosti 0,05 u normálního rozdělení). Znamená to, že relativní četnosti za celý soubor jsou zatíženy chybou menší než ± 4,2 % (např. naměřená hodnota 35 % leží v intervalu 30,8 až 39,2 %). Výběr respondentů byl prováděn formou náhodného oslovení při dodržení předem stanovených instrukcí. Struktura výběrového souboru (537 respondentů) podle pohlaví byla rovnoměrná, celkově jen s mírnou převahou mužů (54,7 %). Polovina respondentů byla ve věkové kategorii „mladších“ do 29 let. Něco přes 40 % respondentů patřilo do „střední“ kategorie 30 – 49 let. Jen 10 respondentů spadalo do věkové kategorie seniorů nad 60 let. Mírně převažovali jednodenní návštěvníci (53,4 %) nad turisty s pobytem alespoň přes jednu noc. Z domácích návštěvníků bylo 59 % z Moravskoslezského kraje, ostatní z jiných míst ČR. Cizinců bylo v souboru pouze 32, tj. 6 %. Zahraniční návštěvníci byli přitom jedinou skupinou, která byla při oslovování preferována (tazatelé měli instrukci získat co nejvíce dotazníků od cizinců, setkávali se s nimi ale ve velmi omezené míře). Mezi cizinci bylo nejvíce návštěvníků z Polska (10) a Německa (8): Ostatní 9,4%

Polsko 31,3%

Anglie 9,4% USA 9,4% Slovensko 15,6%

Německo 25,0%

Slováků bylo pět, Američanů a Britů po třech. V kategorii ostatních byli po jednom návštěvníci z Itálie, Nizozemska a Španělska. Struktura zahraničních návštěvníků neodráží statisticky vykazované počty ubytovaných, neboť průzkum na ně nebyl cíleně zaměřen. Vyhodnocení průzkumu sleduje jeho obsahovou strukturu danou dotazníkem. Zpracování vypovídá o celkovém profilu návštěvníků a o hodnocení regionu návštěvníky v následujícím členění. a) Profil návštěvníka regionu: 1. Odkud, s kým a jak návštěvníci přijeli 2. Délka a frekvence pobytu 3. Hlavní důvody návštěvy regionu 4. Zdroje informací o regionu 5. Využití služeb b) Hodnocení regionu návštěvníky: 1. Atraktivnost regionu pro návštěvníky 2. Hodnocení služeb a turistické infrastruktury Za návštěvníka je považován každý respondent, tedy i „turista“ pobývající v kraji alespoň přes jednu noc (identifikováno délkou pobytu).


str. 4/18



2 Profil návštěvníka regionu 2.1 Odkud, s kým a jak návštěvníci přijeli V létě 2004 bylo méně návštěvníků ze vzdálenějších míst nad 50 km než návštěvníků s příjezdovou vzdáleností do 50 km, jejich podíl byl nižší než v předchozím roce (44 % oproti 55 %). Výrazně více se jezdí z větší vzdálenosti do Beskyd a Jeseníků, naopak z bližšího okolí do 50 km se jezdí hlavně na Opavsko-Krnovsko. U jednodenních návštěvníků činí podíl těch, kteří uvedli příjezdovou vzdálenost do 50 km, plné tři čtvrtiny a jako důvod pobytu u nich převažuje relaxace. V průměru jsou také mladší. U návštěvníků z větší vzdálenosti je nejčastějším důvodem pobytu poznání.

Procent

Příjezdová vzdálenost tuzemců 60 50 40 30 20 10 0

blízké okolí

do 50 km Jeseníky

Střed

nad 50 km Beskydy

Procent

Příjezdová vzdálenost 60 50 40 30 20 10 0

blízké okolí

do 50 km

nad 50 km

cizinci

Dle důvodu pobytu poznání

relaxace

ostatní

Z tuzemských návštěvníků byla více než polovina z Moravskoslezského kraje (téměř 60 %). z jiných oblastí ČR (NUTS 2) jich bylo nejvíce ze Střední Moravy (14 %), každý desátý respondent byl z Jižní Moravy (podíl ostatních oblastí nepřesáhl 7 %). Z českých krajů přijíždělo více návštěvníků do Beskyd než do jiných turistických oblastí (zejm. z Prahy a okolí, resp. Středočeského kraje). Respondenti z Čech byli v průměru starší než respondenti z Moravy.


str. 5/18



Nejsilnější skupinou nebyly jako v předchozích letech rodiny s dětmi (pokles z 36 % na 23 %), ale partnerské dvojice (36 %), zejm. v Beskydech (46 %). Silněji než v předchozích letech byli zastoupeni rovněž ti, kteří přijeli s přáteli či známými (26 %). Částečně je to zapříčiněno tím, že v souboru bylo relativně více mladých lidí do 29 let než v předchozích šetřeních. Nejvíce cílové skupiny „rodiny s dětmi“ bylo podchyceno v oblasti Poodří (40 %). Zanedbatelnou skupinu tvořily zájezdy. S kým respondenti region navštívili procenta 0

5

10 15 20 25 30 35 40 45 50

sám / sama s partnerem / partnerkou s rodinou (s dětmi) s přáteli, známými s větší skupinou (zájezd) Jeseníky

Střed

Beskydy

Rozhodujícím dopravním prostředkem byl v letní sezóně 2004 automobil, nejvíce v oblasti Poodří a Ostravsko-Karvinska. Oproti předchozím letům příjezdy automobilem poklesly (z asi 70 % v letech 2001 a 2003 na necelých 60 % letos). Turisté (s přenocováním) přijížděli autem ze dvou třetin (loni ze tří čtvrtin), jednodenní návštěvníci v polovině případů. Druhým nejčastějším dopravním prostředkem byl autobus, který uvedlo 18 % respondentů, což je téměř dvojnásobek oproti předchozím letům (částečně je to dáno vysokým podílem mladých lidí v souboru). Autobusem přijelo nejvíce návštěvníků do Jeseníků, a to v průměru třikrát více než do jiných oblastí kraje. Vysledovat lze tendenci poklesu cestování vlakem (každoroční pokles o 1 – 2 %, z 12 % v r. 2001 na 7 % v r. 2004). Cyklistů bylo zaznamenáno nejvíce v Beskydech (7 %). Celkově se v dlouhodobém horizontu pohybuje jejich podíl okolo 5 %. Způsob dopravy

Procent

70 60 50 40 30 20 10 0

auto

vlak

bus

Jeseníky


cyklo Střed

komb.

jinak

Beskydy

str. 6/18



2.2 Délka a frekvence pobytu Celkově tvoří ve zpracovaném souboru za léto 2004 nadpoloviční většinu (53 %) respondenti s délkou pobytu v regionu jeden den (jednodenní návštěvníci). S odchylkou ± 8 % osciloval jejich podíl okolo poloviny ve všech čtyřech letech šetření. U vícedenních návštěvníků s přenocováním (turistů) bylo nejvíce 49 % víkendových pobytů, týdenních bylo 42 % a delších jen zbývajících 9 %. Návštěvníci pobývající v regionu jen jeden den převažovali ve středních oblastech kraje (kromě Ostravska). Nejdelší pobyty mají návštěvníci Jeseníků. Meziročně byly zaznamenány výkyvy neumožňující zatím určit trend vývoje délky pobytu, jedině víkendové pobyty zatím vždy meziročně rostly (delší spíše klesaly, celková tendence směřuje spíše ke zkracování délky pobytu).

Procent

Délka pobytu v regionu 60 50 40 30 20 10 0

jednodenní

1–2 noclehy Jeseníky

3–6 noclehů Střed

delší

Beskydy

Jednodenní a víkendové pobyty jsou častější u těch, kteří přijíždějí hlavně z důvodu poznání regionu a jeho atraktivit. Relaxační pobyty jsou výrazně delší (letní dovolené).

Procent

Délka pobytu v regionu 60 50 40 30 20 10 0

jednodenní

1–2 noclehy

3–6 noclehů

delší


relaxace

ostatní

Pro návštěvníky Moravskoslezského kraje zpravidla není tento region neznámý, více než ze dvou třetin přijeli poněkolikáté. Platí to hlavně pro Ostravsko a Poodří, kde je opakovanost návštěv nejvyšší. Nejvíce návštěvníků přijíždějících poprvé bylo v oblasti Beskyd a Hrubého Jeseníku (více než třetina).


str. 7/18



Těch, kteří přijíždějí do regionu poprvé, bylo více mezi mladými do 29 let než staršími. Více „prvonávštěvníků“ je samozřejmě mezi turisty přijíždějícími z větší vzdálenosti. Převažujícím důvodem příjezdu je poznání regionu. K časovému posunu u tohoto faktoru nedochází.

Procent

Po kolikáté navštívili respondenti region 50

40

30

20

10

0

poprvé

1 až 3 krát Jeseníky

Střed

vícekrát Beskydy

Procent

Po kolikáté navštívili respondenti region 50 40 30 20 10 0

poprvé

1 až 3 krát

vícekrát


relaxace

ostatní

2.3 Hlavní důvody návštěvy regionu Jako převažující důvod návštěvy regionu v létě 2004 uvedlo 40 % respondentů celkovou relaxaci (odpočinek, procházky, koupání, zábava), s odstupem pak poznání regionu (kultura, folklór, historie), které uvedlo 22 % respondentů. Třetím hlavním důvodem byl sport, který uvedlo 13 % respondentů. Podíl ostatních důvodů nepřesáhl 10 %. Oproti předchozím rokům došlo k posunu od aktivnějších forem spojených se zážitky (letos nižší podíl poznávacích a sportovních aktivit) k prostému odpočinku a relaxaci. Odpočinek jako důvod návštěvy je dominantní na Ostravsku a Opavsko-Krnovsku (okolo poloviny ze všech uváděných důvodů). Poznávací turistika byla nejčastějším důvodem návštěvy v Poodří, naopak málo ji uváděli respondenti z Hrubého Jeseníku. Sport sehrával nejvýraznější roli u návštěvníků Hrubého Jeseníku a dále pak Beskyd.


str. 8/18



Hlavní důvody návštěvy Návštěva známých 9%

Sport 13%

Jiný 7%

Poznání 22%

Obchod 7% Zdraví 2%

Relaxace 40%

Obyvatelé Moravskoslezského kraje více než návštěvníci z jiných krajů upřednostňují celkovou relaxaci (z poloviny, tj. 2 x více než ostatní). Pro návštěvníky z jiných krajů byly hlavním důvodem příjezdu stejnou měrou poznávací aktivity a relaxace. Pro drtivou většinu návštěvníků je region cílovou destinací (jen 3 % respondentů uvedla tranzit). Jednodenní návštěvníci se o něco více než turisté věnovali sportu a poznávacím aktivitám, méně naopak byli zaměřeni na celkovou relaxaci. Komerční aktivity byly nejčastější u těch, kteří přijeli sami. Rodiny s dětmi více než jiné skupiny návštěvníků upřednostňují poznávací aktivity. Ti, kteří přijeli do regionu poprvé, uváděli více než ostatní (z jedné třetiny) jako hlavní důvod poznání regionu. Významné závislosti na věku se neprokázaly. Důvod návštěvy regionu procenta 0

5

10 15 20 25 30 35 40 45 50

sport poznání regionu celková relaxace zdraví komerční důvody návštěva příb./známých tranzit Jeseníky

Střed

Beskydy

2.4 Zdroje informací o regionu Návštěvníci Moravskoslezského kraje, tak jako tomu je ostatně i jinde, silně preferují personální zdroje informací před nepersonálními. Celkově se v polovině případů spoléhají na vlastní poznání a zkušenosti, třetina pak čerpá z ústních informací od známých. Nepersonální zdroje informací, tj. různé propagační materiály, publikace, internet, relace v médiích apod., využívá zhruba třetina návštěvníků. Z nepersonálních informací je pro návštěvníky nejdůležitějším zdrojem internet. Služeb informačních center využívá relativně málo návštěvníků (jen asi každý dvacátý), takže jejich informační roli nelze přeceňovat (informační centra ovšem sehrávají i jiné důležité role než pouhý informační servis).


str. 9/18



Zdroje informací o regionu ústní informace 33%

internet 17% infocentra 6% ostatní 9%

vlastní zkušenosti 59%

Meziregionální rozdíly u nepersonálních informací nejsou významné, pouze internet více využívají návštěvníci Beskyd a méně využívají návštěvníci Jeseníků. Návštěvníci Jeseníků méně staví na ústních informacích od známých, návštěvníci Beskyd zase na vlastní zkušenosti. Vlastní poznání a zkušenosti byly rozhodující téměř pro dvě třetiny návštěvníků středních oblastí turistického regionu a téměř pro tři čtvrtiny jednodenních návštěvníků. Obecně platí, že ústní informace jsou významné především pro návštěvníky s delším pobytem a s větší příjezdovou vzdáleností (až pro polovinu z nich). Větší potřebu být informování cítí také návštěvníci, jejichž hlavním důvodem pobytu je poznání regionu. Na věku v tomto případě příliš nezáleželo. Struktura zdrojů informací se v čase významně neliší (pořadí zůstává dlouhodobě stabilní). Zdroje informací o regionu 0

10

20

30

40

procenta 50

60

70

informační centra propagační materiály články v tisku, brožury z rozhlasu či televize z internetu ústní informace přátel vlastní zkušenosti Jeseníky

Střed

Beskydy

Zvláštní pozornost si zaslouží internet jako informační médium využívané v Moravskoslezském kraji stále více. Jako zdroj informací uvedlo v letní sezóně 2004 internet už 17 % návštěvníků, přičemž jejich počet neustále roste (meziroční nárůst činí 2-3 procenta). U turistů s pobytem delším než jeden den a u návštěvníků z jiných krajů již podíl uživatelů internetu jako zdroje informací pro své cesty překročil čtvrtinu. Ještě více je jich ve skupině hotelových hostů. U specifických skupin, jako např. „business“ turistů, může přesahovat třetinu. Z pohledu vnitroregionálního porovnání byl internet jako zdroj informací častěji uváděn v Beskydech (více než čtvrtina), méně často v Jeseníkách, což je výsledek opačný než v předchozích šetřeních. Střední generace návštěvníků uváděla tento zdroj častěji než mladí do 29 let.

2.5 Využití služeb


str. 10/18



Z celkového souboru respondentů za léto 2004 byla ubytována méně než polovina (47 %), což koresponduje s podílem jednodenních návštěvníků, kterých bylo 53 %. Zdaleka nejčastější formou je ubytování v soukromí (rozumí se jím i ubytování u příbuzných nebo známých), které celkově představovalo 35 % z počtu ubytovaných. V hotelech bylo ubytováno 20 % respondentů, z toho 65 % v hotelech vyšší kategorie (alespoň tříhvězdičkových). V kempech bylo ubytováno 18 % návštěvníků, v penzionech rovněž 18 % a v turistických chatách či ubytovnách 9 %. V Beskydech uváděli respondenti výrazně častěji ubytování v penzionu, méně často než jinde uváděli kempy a hotely. Častější bylo hotelové ubytování v Jeseníkách.

Procent

Ubytování návštěvníků 40 35 30 25 20 15 10 5 0

hotel ***+ hotel **,* penzion ubytovna kemp soukromí Typ ubytování (procenta z počtu ubytovaných)

Jeseníky

Střed

Beskydy

Struktura ubytování se výrazně nemění. K výkyvu došlo v roce 2002, kdy byl v souboru respondentů menší podíl ubytovaných v penzionech a kolísá podíl ubytovaných v turistických chatách. Dlouhodobě stabilní je podíl ubytovaných v hotelech i podíl ubytovaných v soukromí u příbuzných či známých. Využívání stravovacích služeb je výrazně funkcí příjezdové vzdálenosti a délky pobytu v regionu. Čím kratší je příjezdová vzdálenost a délka pobytu, tím více je zabezpečováno stravování z vlastních zdrojů. Pouze u návštěvníků s delším než týdenním pobytem opět vzrůstá podíl stravování mimo restaurační síť. Převážné využití pohostinských služeb uvedlo 33 % respondentů, více pak ubytovaní turisté spolu s návštěvníky z větší vzdálenosti (okolo 40 %) a návštěvníci Beskyd (přes 50 %). Stravování převážně z vlastních zdrojů uvedlo rovněž 33 %, více návštěvníci z bližšího okolí, mladší do 29 let a respondenti z Jeseníků. U návštěvníků pocházejících z Moravskoslezského kraje jich bylo přes 40 %. Kombinovaný přístup ke stravování s využitím obou možností uvedla zbývající třetina respondentů. Rozdíl oproti předchozím sezónám je statisticky nevýznamný, přece jen lze ale vysledovat spíše trend k poklesu stravování z vlastních zdrojů než naopak. Pokud jde o využívání placených služeb cestovních kanceláří a agentur k zabezpečení pobytu, je stále spíše výjimečné a meziročně dochází k mírnému poklesu. Bez těchto služeb se obešlo 95 % respondentů (údaj za léto 2004, v předchozím roce to bylo 88 %). Zakoupení celého zájezdu nebo pobytu uvedlo pouhých osm (1,5 %) respondentů, zakoupení vybraných dílčích služeb uvedlo 19 respondentů. O něco více než jinde využili těchto služeb návštěvníci Jeseníků, kde jejich podíl činil dohromady přes 10 %.


str. 11/18



3 Hodnocení regionu návštěvníky 3.1 Atraktivnost regionu pro návštěvníky Celkovou atraktivnost navštíveného regionu z pohledu cestovního ruchu posuzují návštěvníci převážně příznivě. Více než u poloviny (56 %) splňuje jejich očekávání, více než u pětiny návštěvníků dokonce region jejich očekávání předčil (21 %). Podíl těch, pro které region nesplnil jejich očekávání, činil ale 11 % (dalších 12 % se nevyjádřilo). Meziročně lze vysledovat mírný pokles hodnocení atraktivnosti regionu. Celkově lépe se k regionu vyjadřovali návštěvníci Beskyd (u 38 % předčilo jejich očekávání). Lépe se vyjadřovali spíše návštěvníci vyšších věkových kategorií. Místní obyvatelstvo kraje hodnotí svůj region střízlivěji než návštěvníci z jiných krajů, což se projevuje větším příklonem k odpovědi „podle očekávání“ (téměř dvě třetiny). Návštěvníci odjinud zastávají tento postoj méně než v polovině případů, více než čtvrtina z nich hodnotí atraktivnost regionu jako vyšší než očekávali (zároveň ale 13 % jako nižší než očekávanou).

Posouzení atraktivnosti regionu vyšší než očekávaná 21%

neuvedeno 12%

nižší než očekávaná 11%

dle očekávání 56%

Nejlákavějšími aktivitami pro návštěvníky Moravskoslezského kraje byly v letní sezóně 2004 pěší turistika (41 %), poznávací turistika (35 %), cykloturistika (28 %) a zábava (27 %). Nad 20 % respondentů uvedlo ještě koupání. Pěší turistiku uváděli nejvíce návštěvníci Jeseníků (více než polovina), cykloturistiku návštěvníci Beskyd, Jeseníků a Poodří (okolo třetiny), společenský život a zábavu návštěvníci středních oblastí kraje (více než třetina, což je dvojnásobek oproti Jeseníkům a Beskydám). Pro návštěvníky Jeseníků byly významné ještě zimní sporty (uvedla třetina respondentů, v Beskydech necelá pětina). V Jeseníkách je významným fenoménem ještě hipoturistika, kterou uvedl jako lákavou aktivitu každý čtvrtý respondent. Graf ukazuje, s čím by návštěvníci rádi spojovali svůj pobyt v jednotlivých agregovaných oblastech kraje. Nejlákavější aktivity v regionu procenta 0

5

10 15 20 25 30 35 40 45 50 55 60

pěší turistika cykloturistika hipoturistika koupání zimní sporty kulturní akce návštěvy památek zábava péče o zdraví Jeseníky


Střed

Beskydy

str. 12/18



Oproti předchozím letním sezónám došlo k mírným posunům. Struktura preferovaných aktivit zůstává v zásadě stejná, ale od pěší turistiky dochází k přesunu k jiným aktivitám a roste zájem o společenský život a zábavu. Mírně klesá cykloturistika a roste poznávací turistika. Pěší a poznávací turistika zůstává nadále více preferovaná ve starších věkových kategoriích, větší přitažlivost zábavy a společenského života zůstává u mladší kategorie respondentů. Rozdíly mezi jednodenními návštěvníky oproti turistům a obyvateli Moravskoslezského kraje oproti návštěvníkům odjinud ukazují další grafy. Nejlákavější aktivity v regionu procenta 0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

pěší turistika cykloturistika hipoturistika koupání zimní sporty kulturní akce návštěvy památek zábava péče o zdraví jednodenní návštěvníci

turisté

Nejlákavější aktivity v regionu procenta 0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

pěší turistika cykloturistika hipoturistika koupání zimní sporty kulturní akce návštěvy památek zábava péče o zdraví obyvatelé MSK

návštěvníci odjinud

Související otázka je zaměřená na zjištění toho, co brání lepšímu využití turistického potenciálu. Podle vyjádření respondentů regionu nejvíce schází kvalitnější dopravní infrastruktura týkající se silnic, parkovišť, servisu atd. (37 %). Následují faktory více míst poskytujících informace (každoročně se zvyšuje), společenská a zábavní centra, vybavenost pro sportovní vyžití a lepší dostupnost hromadnou dopravou (uvedlo vždy více než 20 %). Oproti předchozím letům se výrazně zvýšil podíl respondentů, kterým chybí špičková zařízení a služby pro náročné a snížil podíl těch, kterým leží na srdci péče o kulturní památky a turistické atraktivity. Z hlediska vnitroregionálního členění je dopravní infrastruktura a dostupnost největším problémem Jeseníků. K tomu ještě přistupuje problém řídké sítě stravovacích a ubytovacích zařízení (22 %), který takřka není problémem Beskyd (5 %). V Beskydech je ale silně voláno po špičkových zařízeních a službách pro náročné (24 %, jinde pod 10 %). Ve středních oblastech kraje je více než jinde pociťován nedostatek míst poskytujících informace (v tom jsou na tom nejlépe Beskydy).


str. 13/18



Co regionu nejvíce schází procenta 0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

více host. zařízení špičková zařízení péče o památky dopravní infrastruktura lepší dostupnost informační centra sportovní vybavenost zábavní centra atrakce pro děti Jeseníky

Střed

Beskydy

Vcelku logické vysvětlení mají rozdílné postoje k problémům regionu podle délky pobytu, resp. rozdíly mezi názory jednodenních návštěvníků a turistů. Jednodenním návštěvníkům kupř. více vadí špatná dostupnost hromadnou dopravou, turistům více chybí špičková zařízení či atrakce pro děti. Rozdíly ale nejsou příliš výrazné. Co regionu nejvíce schází procenta 0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

více host. zařízení špičková zařízení péče o památky dopravní infrastruktura lepší dostupnost informační centra sportovní vybavenost zábavní centra atrakce pro děti jednodenní návštěvníci

turisté

Obdobné jsou rozdíly mezi obyvateli Moravskoslezského kraje a návštěvníky odjinud. V tomto porovnání je výrazně rozdílný postoj ke sportovní vybavenosti, kde na její vybavenost kriticky poukazovalo 28 % návštěvníků z řad obyvatelstva MSK oproti 16 % návštěvníků odjinud. Očekávané je i kritické hodnocení péče o památky a turistické atraktivity ze strany těch, pro které je hlavním důvodem pobytu poznávací turistika (chybí jim ve čtvrtině případů, u ostatních jen každému desátému) nebo větší problém spatřovaný v nedostatku příležitostí pro zábavu u těch, kteří uvádějí jako hlavní důvod pobytu relaxaci a odpočinek. Přes pociťované nedostatky, v souladu s celkově kladným hodnocením atraktivnosti navštívených míst, deklaruje drtivá většina respondentů věrnost regionu. Zájem o opakování návštěvy projevilo plných 88 % respondentů (neodpovědělo 10 %), v tom 61 % určitě a 28 % spíše ano. Stanovisko spíše nebo určitě neopakovat návštěvu uvedlo pouze 10 respondentů (1,9 %), přičemž se jednalo hlavně o návštěvníky z větší vzdálenosti. O něco méně byla deklarována věrnost regionu v Jeseníkách.


str. 14/18



3.2 Hodnocení služeb a turistické infrastruktury Služby poskytované návštěvníkům a turistická infrastruktura byly respondenty hodnoceny v několika předem daných oblastech, kde měli možnost vyjádření na čtyřstupňové škále. Hodnocení je vyjádřeno indexem, jehož hodnota je dána váženým průměrem z platných odpovědí (bez respondentů, kteří se nedokázali vyjádřit, resp. nemohli se vyjádřit, např. ke kvalitě ubytovacích služeb, pokud ubytovaní nebyli) a je tím vyšší, čím je hodnocení horší. Hodnota indexu nad 2,50 znamená převahu záporného hodnocení. Kritickou hodnotu 2,50 v souboru za léto 2004 překročil index hodnocení dopravní dostupnosti regionu (s hodnotou 2,52). Více případů převahy záporného hodnocení nad kladným bylo v některých podsouborech, např. podle subregionů, věku apod. (čím menší skupina hodnotitelů, tím větší pravděpodobnost vyhraněného výsledku hodnocení). Za horší lze považovat již hodnocení přesahující hodnotu indexu 2,00. Okolo hodnoty 1,50 se pohybují příznivá hodnocení. Celkové hodnocení kvality služeb poskytovaných návštěvníkům regionu s porovnáním podle agregovaných oblastí ukazuje následující graf. Ze sledovaných faktorů bylo v letní sezóně 2004 nejhůře hodnoceno poskytování informací o regionu, přičemž v oblasti Opavsko-Krnovsko došlo dokonce k převaze negativního hodnocení nad kladným (index 2,65). Hodnocení ostatních sledovaných faktorů nepřesáhlo index 2,00 (kromě úrovně personálu a péče o čistotu ve středních částech kraje). Všude má nejlepší hodnocení přátelskost místních lidí k návštěvníkům. V Jeseníkách bylo hodnocení všech faktorů příznivější. Hodnocené faktory kvality služeb 1,00

1,25

Vysoký index znamená nízké hodnocení 1,50 1,75 2,00 2,25 2,50

ubytování stravování personál informace čistota přátelskost lidí Jeseníky

Střed

Beskydy

Ve sledovaném horizontu posledních čtyř let docházelo k určitým výkyvům, neprokázaly se ale jako statisticky významné. Oproti loňsku došlo ke zhoršení hodnocení poskytování informací o regionu (zatím nejhorší hodnocení). Zachována zůstala tendence, kdy návštěvníci z bližšího okolí hodnotili všechny tyto faktory hůře než návštěvníci z větší dálky. Totéž platí o jednodenních návštěvnících v porovnání s turisty. Mladší návštěvníci do 29 let byli kritičtější zejm. k úrovni personálu ve službách cestovního ruchu, částečně také k péči o čistotu a pořádek. Naopak méně kritičtí byli v hodnocení poskytování informací o regionu. Poskytování informací o regionu a péči o čistotu a pořádek hodnotili návštěvníci zaměření hlavně na poznávací turistiku lépe než ti, kteří v regionu pobývali především z důvodu relaxace.


str. 15/18



Hodnocené faktory kvality služeb 1,00

1,25


ubytování stravování personál informace čistota přátelskost lidí jednodenní návštěvníci

turisté

Hodnocené faktory kvality služeb 1,00

1,25


ubytování stravování personál informace čistota přátelskost lidí do 29 let

30-49 let

Horší než u poskytovaných služeb bylo hodnocení infrastruktury a vybavenosti regionu, opět podle předem daných faktorů. Z jiného pohledu se potvrdily nedostatky pociťované návštěvníky regionu týkající se vybavení pro sport, dopravní dostupnosti a příležitostí pro zábavu. Převaha negativního hodnocení (index vyšší než 2,5) byla celkově zaznamenána u dopravní dostupnosti (2,52), zejména v Jeseníkách. V Jeseníkách byly velmi kriticky hodnoceny příležitosti pro zábavu. Lépe než jinde bylo hodnoceno vybavení regionu pro sportovní aktivity v Beskydech. Obecně u těchto faktorů vybavenosti regionu ke zlepšení nedochází. Postupné zhoršování lze vysledovat v posledních letech u hodnocení příležitostí pro zábavu a dopravní dostupnosti regionu. Lépe než v posledních letech bylo hodnoceno značení turistických atraktivit a tras. Ve všech případech (vyjma značení turistických a lyžařských tras) byli jednodenní návštěvníci kritičtější než turisté, zejm. pokud jde o příležitosti pro zábavu. Příležitosti pro zábavu hodnotili velmi kriticky ti, jejichž hlavním důvodem pobytu byla relaxace. Mladší návštěvníci do 29 let hodnotili kritičtěji než starší značení turistických a lyžařských tras.


str. 16/18



Hodnocené faktory vybavenosti regionu Vysoký index znamená nízké hodnocení 1,00 1,25 1,50 1,75 2,00 2,25 2,50 2,75 3,00

hostinské kapacity dostupnost regionu značení tras značení atraktivit vybavení pro sport drobný prodej možnosti zábavy Jeseníky

Střed

Beskydy

Hodnocené faktory vybavenosti regionu 1,00

1,25

Vysoký index znamená nízké hodnocení 1,50 1,75 2,00 2,25 2,50 2,75

hostinské kapacity dostupnost regionu značení tras značení atraktivit vybavení pro sport drobný prodej možnosti zábavy jednodenní návštěvníci

turisté

Hodnocené faktory vybavenosti regionu 1,00

1,25

Vysoký index znamená nízké hodnocení 1,50 1,75 2,00 2,25 2,50 2,75

hostinské kapacity dostupnost regionu značení tras značení atraktivit vybavení pro sport drobný prodej možnosti zábavy do 29 let


30-49 let

str. 17/18



Cenová image regionu je vcelku příznivá, protože téměř pro více než tři čtvrtiny návštěvníků jsou ceny srovnatelné s jinými oblastmi České republiky a 18 % respondentů pokládá region dokonce za levnější než jinde v republice. Dražší byl pouze podle vyjádření 4 % respondentů. Oproti předcházejícím rokům ubylo těch, kteří pokládají Moravskoslezský kraj za levnější (pokles z 23 % v roce 2001 na 18 % v roce 2004). Za levnější pokládali region respondenti oslovení ve středních částech kraje, vícedenní návštěvníci, návštěvníci z jiných krajů než Moravskoslezského, spíše starší než mladší respondenti a ti, kteří přijeli za odpočinkem a zábavou. Jako dražší se návštěvníkům jevily Beskydy. Zdá se, že v očích návštěvníků postupně dochází k vyrovnávání cenové úrovně služeb v Moravskoslezském kraji s průměrem republiky. Cenová úroveň služeb Procent

90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

dražší

stejné Jeseníky

Střed

levnější Beskydy

*** Úplné výsledky šetření jsou v kontingenčních tabulkách uvedených v příloze. Založená časová řada podle jednotlivých sledovaných faktorů je uvedena souhrnně v grafické podobě rovněž v příloze. Jsou v nich vyhodnocena srovnatelná data z letních šetření za roky 2001 – 2004.

Celkový profil letního návštěvníka MSK v r. 2004 o o o o o o o o o o o o

Téměř 60 % návštěvníků představovali obyvatelé Moravskoslezska. Do horských oblastí Severní Moravy a Slezska přijelo více návštěvníků z větší vzdálenosti. Nejčastější byly partnerské dvojice (třetina), které převážily nad rodinami s dětmi (čtvrtina). Na úkor dopravy automobilem (60 %) se zvýšil podíl návštěvníků, kteří použili autobus (18 %). Podíl jednodenních a vícedenních návštěvníků je zhruba vyrovnaný. Vícedenní pobyty byly typičtější v Beskydech. Třetina turistů je ubytována v soukromí, u příbuzných či známých, hotely využívá každý pátý. Pro více než dvě třetiny návštěvníků je region známý již z dřívějších pobytů. Hlavním důvodem návštěvy regionu byla celková relaxace (40 %). Následuje poznání a sport. Téměř každý šestý návštěvník již využívá pro svou informovanost internet. Pro návštěvníky je region přitažlivý především svými možnostmi pro pěší a poznávací turistiku. Největšími slabinami regionu je v očích návštěvníků špatná dopravní infrastruktura, nedostatečný informační servis, málo příležitostí pro zábavu a zázemí pro sportovní aktivity. Skoro pro každého pátého návštěvníka je Moravskoslezsko levnější než jiné regiony ČR. Typický návštěvník nemá tendence výrazně měnit své postoje k turismu v regionu, jeho celkové hodnotící soudy se v zásadě nezlepšují.


str. 18/18

Analýza návštěvnosti a spokojenosti turistů v Moravskoslezském kraji. Monitoring návštěvníků a turistů Moravskoslezského kraje

Recommend Documents