Vysoká škola polytechnická Jihlava Katedra Ekonomiky a managementu
Analýza nákladů firmy M-Soft Jihlava, maximalizace zisku
Bakalářská práce
Vedoucí práce Ing. Věra Nečadová
Tomáš Chalupský, DiS.
Jihlava 2009
ANOTACE Tato práce je zaměřená na firmu M-SOFT, sledování nákladů a maximalizaci zisku. Cílem bude nalezení optimálního řešení a tím snížení nákladů. Teoretická část obsahuje potřebné teoretické údaje, ukazatele a obrázky k přiblížení tématu. Praktická část obsahuje činnosti firmy M-SOFT, tabulky, grafy a výpočty. Na konci praktické části je proveden rozbor a porovnány zjištěné hodnoty.
ANNOTATION This thesis is connected with M-SOFT company, especially on costs and maximizing it´s profit. The main objective is find out the optimal economic solution to cut the costs. The theoretic part involve all theoretical specifications, as well the indexes and illustrations to clarify the thesis. The second part there are operations of company M-SOFT, charts, graphs and calculations. This part is finished by analysis. All findings are compared.
KLÍČOVÁ SLOVA Náklady, analýza, maximalizace zisku, M-SOFT
KEY WORDS Costs, analysis,maximation of profit, M-SOFT
PODĚKOVÁNÍ Tímto bych chtěl poděkovat vedoucí mé bakalářské práce Ing. Věře Nečadové za profesionální přístup, poskytnuté rady a strávený čas na konzultacích i v soukromých hodinách. Dále děkuji panu Ing. Bohuslavu Maškovi za poskytnuté informace o jeho firmě M-SOFT Jihlava a za konzultace, které mi přinesly mnoho údajů, které jsem potřeboval ke zhotovení mé práce.
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem svou bakalářskou práci zhotovil samostatně, použité informace a údaje napsal se svolením pana Ing. Bohuslava Mašky, použité zdroje a literaturu jsem uvedl v seznamu použité literatury a citoval doslovně.
V Jihlavě 16. května 2009 ……………………….. Tomáš Chalupský, DiS.
OBSAH 1.
Úvod .....................................................................................................................8
2.
Teoretická část.......................................................................................................9 2.1.
Výrobní faktory .............................................................................................9
2.1.1.
Práce ......................................................................................................9
2.1.2.
Půda (přírodní zdroje) ..........................................................................13
2.1.3.
Kapitál .................................................................................................14
2.1.4.
Informace.............................................................................................17
2.2.
Hospodářský proces .....................................................................................17
2.3.
Náklady, výnosy, výsledek hospodaření .......................................................19
2.3.1.
Náklady................................................................................................19
2.3.2.
Výnosy.................................................................................................24
2.4.
Organizování podniku..................................................................................25
2.5.
Efektivnost a její základní kategorie.............................................................26
2.6.
Ukazatele rentability ....................................................................................31
2.7.
Národní hospodářství ...................................................................................34
2.7.1.
Charakteristika národního hospodářství ................................................34
2.7.2.
Úroveň národního hospodářství ............................................................34
2.7.3.
Struktura národního hospodářství .........................................................35
2.8.
předpoklady teorie firmy..............................................................................38
2.9.
Produkční funkce, teorie produktu................................................................38
2.10.
Náklady firmy v krátkém období..............................................................40
2.11.
Náklady firmy v dlouhém období .............................................................42
3.
2.12.
Odvození nákladové křivky......................................................................43
2.13.
Zisková a nezisková organizace ...............................................................45
Praktická část.......................................................................................................47 3.1.
Definice s.r.o................................................................................................47
3.1.1. 3.2.
4.
Základní informace o s.r.o. ...................................................................47
Představení firmy M-SOFT..........................................................................48
3.2.1.
Základní údaje......................................................................................48
3.2.2.
Profil firmy M-SOFT ...........................................................................49
3.2.3.
Historie firmy M-SOFT........................................................................49
3.2.4.
Činnosti firmy ......................................................................................53
3.2.5.
Výroční zpráva roku 2006 ....................................................................64
3.2.6.
Výroční zpráva roku 2007 (zkrácená verze)..........................................67
3.2.7.
novinky ve firmě M-SOFT pro rok 2008 ..............................................70
3.2.8.
SWOT analýza .....................................................................................71
3.2.9.
Přehled peněžních toků firmy M-SOFT ................................................72
Závěr ...................................................................................................................82
Seznam použité literatury ............................................................................................83 Seznam tabulek ...........................................................................................................84 Seznam obrázků a grafů ..............................................................................................84 Seznam rovnic.............................................................................................................85 Seznam příloh .............................................................................................................86 Seznam příloh .............................................................................................................86
1.
Úvod
V dnešní hektické době máme trh přesycený nově vstupující firmami,které se snaží udržet na trhu.Ne každé firmě se tento sen podaří splnit. Důvodem je velká konkurence a firmy, které se na trhu drží již několik let.Bohužel konkurence v Jihlavě je dost velká, že opravdu málo firem přežilo do současnosti. Zvláště v době dnešní finanční krize se každá firma snaží jak to jde Firma M-SOFT Jihlava podniká od roku 1992 v oboru počítačů, poskytování internetu, servisu a montáže nových počítačů, prodeje spotřebního materiálu a projektování sítí. V této firmě jsem absolvoval několik týdnů povinné praxe při studování počítačových systémů a 5 let letní brigády + občasná výpomoc. Vystudoval jsem počítačové systémy na Vyšší odborné škole Jihlava. Za tuto dobu jsem poznal firmu M-SOFT i z vnitřní stránky,získal nové poznatky a rozhodl se je aplikovat do mojí bakalářské práce. Cílem mojí práce je prozkoumání nákladů, pokus o jejich snížení a zároveň sledovat maximalizaci zisku. Firma M-SOFT má dost aktivit, které se dobře sledují a posuzují, proto jsem si je zvolil za téma mojí bakalářské práce. V průběhu práce uvedu na pravou míru finanční toky, zisky a další informace, které jsem získal díky internetu. Veškeré informace jsou se souhlasem pana Ing. Bohuslava Mašky a jsou k nahlédnutí pro každého uživatele internetu. Internetová adresa je www.m-soft.cz a www.justice.cz . V teoretické části se budu zabývat teorií o nákladech, výrobních faktorech a všech tématech, které jsou s mojí prácí spojeny. Čtenář se nejprve seznámí s teorií, aby pak mohl přestoupit na praktickou část, kde bude představena firma M-SOFT a její činnosti. Dále budu prozkoumávat činnosti z ekonomického hlediska a pokusím se vyvodit závěr, zdar firma maximalizuje zisk nebo bude muset přistoupit na změny, které ji pomohou. Obsah práce bude věnovaný především ekonomickým hlediskům. Moje znalosti z předchozího studia počítačových systémů na Vyšší odborné škole Jihlava a praxe ve firmě M-SOFT mi pomohou nastínit technické a další informace.
8
Teoretická část
2.
2.1.
Výrobní faktory
Pojem výroba je cílevědomá činnost, kdy člověk přeměňuje přírodu ve statky. Výrobu může provádět buď jednotlivec, například živnostník, ale také ji mohou provádět výrobní firmy. Vždy je potřeba mít k výrobě tři základní důležité prvky, o které můžeme nazvat jako výrobní faktory: Jedná se následující čtyři výrobní faktory:
práce
přírodní zdroje – především půda
kapitál
informace (čtvrtý důležitý výrobní faktor)
Již zmiňovaný jednotlivec potřebuje pro výrobu určité vstupu, např. práce, přírodní zdroje (jde-li o zemědělce tak půdu).věcný kapitál, případně finanční kapitál. Firmy, které vyrábí kovové součástky, potřebují pro svojí výrobu zaměstnance jako pracovní sílu, materiál v podobě již dříve zpracovaných kovových tyčí z přírodního zdroje (kovová ruda), stroje na obrábění a výrobní haly. Tyto zdroje jsou potřebné k výrobnímu procesu. Stroje a haly byly již dříve nakoupeny, jsou tedy ve formě kapitálu. Každá výroba potřebuje jiné výrobní faktory, však v podstatě zapadají do výše uvedeného rozdělení. Toto rozdělení je důležité z makroekonomického pochopení výrobních faktorů.
2.1.1. Práce Práce je cílevědomá činnost člověka, která vytváří výkony. Výkony mohou být ve formě výrobků zboží a služeb. Často se zaměňuje práce s pojmem pracovní síla. Pracovní síla je souhrn fyzických a duševních schopností člověka vykonávat určitou práci. Ne každý jedinec je schopen vykonávat práci. Příkladem jsou nemocní lidé a děti do věku 15-ti let. Druhou skupinu tvoří jedinci, kteří pracovní sílu mají, ale nepracují
9
nebo nechtějí pracovat. Důvodem může být finanční zásoba, která je motivací nepracovat. Tento výrobní faktor je omezený např.:1
počtem osob schopných a ochotných pracovat
délkou pracovní doby
intenzitou práce – tj. množstvím práce vynaložené za časovou jednotku
růstem produktivity práce, apod.
Práce můžeme dělit z několika hledisek, nejznámější dělení práce na:1
práci jednoduchou, kterou může vykonávat téměř každý bez jakéhokoliv zaškolení
práci složitou, pro jejíž výkon je potřeba určitých předpokladů, jako například vzdělání, praxe, osobnostní předpoklady (kvalifikace)
Práce je velice vzácný výrobní faktor a její cena je také vysoká na trhu práce. Cenou práce je mzda. Rozeznáváme mzdu nominální a mzdu reálnou. Nominální mzda 1 je mzda, kterou si pracovník vydělal jako zaměstnanec, neboť musel vynaložit svoji pracovní sílu. Jinak možno uvést, že nominální mzda je taková mzda, která je vyjádřena v penězích, včetně případných naturálních požitků. Pracovník dostává nominální mzdu za vykonanou práci, je pro něj příjmem a uspokojuje jeho potřeby. Pro firmu je jeho mzda mzdový náklad, který firma potřebuje k vytvoření výkonu. Reální mzda
1
vyjadřuje, co si za nominální mzdu může pracovník koupit, respektive
co je schopen si za tyto finanční prostředky pořídit. Je to tedy porovnání k dané cenové hladině zboží a služeb a tato reálná mzda by měla eliminovat případný vliv znehodnocování peněz, když tomuto říkáme inflace.
1
Ing. Nečadová, Věra. Základy podnikové ekonomiky : VSPJ Jihlava, 2008. ISBN 978-80-87035-16-0,
strana 11
10
Pro praktickou ekonomiku je důležité znát jak mzdu reálnou., tak nominální. Velmi významná je však otázka vztahu velikosti mzdy k množství vykonané práce. V rámci určitého druhu a charakteru práce je tento vztah poměrně jednoduchý, za stejnou práci by měla náležet stejná mzda. Čím více vykonané práce, tím větší mzda. Toto však nelze chápat zcela jednoznačně, neboť především v mezinárodním srovnání toto neplatí. Ještě složitější je to v případě, kdy se snažíme porovnávat různé druhy práce. Jak objektivně posoudit, zda mzda učitele v určité výši je úměrná co do množství práce, její kvality, společenské potřeby a nároků na kvalifikaci ve srovnání s mzdou dealera prodávající nějaké zboží? 2 Kromě množství a kvality práce ovlivňují velikost mzdy další atributy: 3
kvalifikace, praxe a zkušenosti
poptávka po určitém druhu práce na trhu práce
tržní úspěšnost konkrétní práce
Trh práce Nabídka pracovních sil v České republice a zahraničí je prakticky skoro neměnná. Větší změny jsou v počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva v průběhu delšího časového úseku. Hlavní změny jsou v počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva v průběhu delšího časového období. Když se podíváme na lidskou populaci v delším časovém období, tak v naší republice i ostatních vyspělých zemích je vývoj obyvatelstva nepříznivý. Přibývá počet obyvatel v poproduktivním věku a ubývá produktivních obyvatel. Problémem je prodlužující se lidský věk. Pracovní síla na trhu práce je hodně ceněný faktor a poptávka se mění. Záleží na úspěšnosti firmy a celkové ekonomické situaci. Trh práce je omezený a rozdíl mezi nabídkou a poptávkou může nastat kdykoliv:
2
Ing. Nečadová, Věra. Základy podnikové ekonomiky : VSPJ Jihlava, 2008. ISBN 978-80-87035-16-0,
strana 11 3
Ing. Nečadová, Věra. Základy podnikové ekonomiky : VSPJ Jihlava, 2008. ISBN 978-80-87035-16-0,
strana 12
11
1) pokud na trhu práce není dostatek pracovních sil tak existují pro firmy dvě možnosti:
zvýšit produktivitu práce
zaměstnat pracovní síly ze zahraničí
2) pokud nastane skutečnost, že využití pracovní síly není dostatečné, nastane stav nezaměstnanosti. Nezaměstnanost dělíme na:
dobrovolnou (někdo nechce nebo nemá potřebu pracovat)
nedobrovolnou (to jsou ti, co pracovat chtějí, ale nemohou najít práci)
Další související pojmy jsou dělba práce, specializace a kooperace. Dělba práce je známá již z minulosti. Jeden výkon se rozdělil na několik částí a na nich pracovalo více zaměstnanců. Tím se zásadně ovlivnil vývoj a intenzita ekonomiky. Dělba práce přerůstala na specializace a vyvíjely se technologické operace. Na počátku 20. století dosáhla specializace svého vrcholu, když se rozmohl přechod na pásovou výrobu v některých firmách. Kooperace následovala po dělbě práce. Stačilo rozpracovat pásovou výrobu na jednotlivé detailní operace. Musela být dodržena velmi dobrá organizace a sladěné jednotlivé výrobní pochody. Výše uvedené pojmy (dělba práce, specializace a kooperace) je nutné chápat jako navzájem propojené. Specializace zvyšuje zásadně výkonnost výroby. Zvyšováním výkonnosti výroby se zvyšuje celý ekonomický systém. Touto cestou se zvyšuje v ekonomice produktivita práce (účinnost práce).
12
Obrázek 1: Rozdělení statků
Zdroj: Základy podnikové ekonomiky, Ing. Věra Nečadová 2008, strana 6
2.1.2. Půda (přírodní zdroje) Druhým důležitým výrobním faktorem pro výrobní proces je půda. Půda je omezeným přírodním zdrojem a nachází se v přírodě v omezeném množství. Tím se její cena odlišuje od ostatních výrobních faktorů. Půda jako výrobní faktor je dána přírodními podmínkami, neboť je omezená. Velikost půdy je pevně dána, neumíme půdu vyrábět a musíme s ní šetrně zacházet. Jediné co můžeme u půdy ovlivňovat je kvalita. Půda je nejtypičtějším přírodním zdrojem a jeho vlastník má zásadní postavení vůči ostatním. Této výhodě říkáme monopol a vlastník může určovat podmínky manipulace s tímto zdrojem. Podmínkou může být pronájem či prodej. Výnosem z půdy je pozemková renta, kterou získává vlastník půdy pronájmem nebo prodejem. Pozemková renta má jednak podobu tzv. absolutní renty, kterou má každý pozemek. Vyplývá právě z výše uvedeného výsadního faktoru a vyplývá právě z výše uvedeného výsadního postavení vlastník tohoto výrobního faktoru a dále diferenční renty, která je u různých pozemků rozdílná a vyplývá z rozdílné kvality a úrodnosti půdy. Kvalitu půdy a její vhodnost pro využití v zemědělství nazýváme bonitou půdy.
13
Půda se řadí mezi výrobní faktory primární (prvotní) a společnost by se měla snažit tento faktor ochraňovat a pečovat o něj. Trh přírodních zdrojů Jak je již uvedeno, tak druhý výrobní faktor je velmi ceněný a specifický. Proto bude o něj velký zájem na trhu přírodních zdrojů. Celosvětová nabídka a poptávka se střetává na celosvětových komoditních burzách. Zde probíhají největší objemy obchodů se základními surovinami a tvoří se zde světové ceny. Nejznámější komoditní burza je proslulá Londýnská burza.
2.1.3. Kapitál Obecné tvrzení říká, že kapitál jsou veškeré statky, které se používají ve výrobě. Statky myslíme budovy, stoje, materiál, peníze, dopravní cesty, různá zařízení apod. Podle některých ekonomů je kapitál uváděn jako peníze, které přinášejí další peníze. Podle mého názoru je kapitál vše, co vkládáme do výroby a čekáme, že vzniknou další a hlavně větší hodnoty. Kapitálem tedy nazýváme všechno, co jde do výrobního procesu, je zpracováno, zhodnoceno a přinese nám nějakou nadhodnotu. Samozřejmě čekáme, že vložené prostředky nám přinesou uspokojení ve formě zisku. Typickým znakem tohoto třetího výrobního faktoru je, že je výsledkem lidské práce. Je to tedy druhotný, nebo-li sekundární výrobní faktor.4 Zdroje kapitálu jsou dvojího druhu: 4
vlastní zdroje
cizí zdroje
Vlastními zdroji jsou především: 4
4
vlastní vklady, případně vklady spoluvlastníků (vlastní kapitál)
vklady družstevníků
Ing. Nečadová, Věra. Základy podnikové ekonomiky : VSPJ Jihlava, 2008. ISBN 978-80-87035-16-0,
strana 14
14
zisk
emisní ažio, apod.
Cizími zdroji kapitálu jsou: 4
úvěry všeho druhu, tedy dlouhodobé, krátkodobé a střednědobé
veškeré závazky (dluhy) vůči dodavatelům, státu, zaměstnancům apod.
Kapitál (majetek podniku) můžeme rozdělit následovně: 4
kapitál produktivní
kapitál finanční
Kapitál produktivní, to jsou především provozní zásoby: 4
jako jsou zásoby různých materiálů
zásoby vlastní výroby (nedokončené výrobky, polotovary vlastní výroby), dokončené, neboli – hotové výrobky)
zboží
Tyto zásoby se vyznačují tím, že se zpravidla jednorázově spotřebovávají. 5 Dále do této skupiny patří dlouhodobý majetek, který z hlediska ekonomického ještě můžeme dělit na: 5
majetek movitý – stroje, přístroje a zařízená
majetek nemovitý, jako jsou budovy, stavby, apod.
U tohoto majetku je charakteristické, že se postupně opotřebovává, tj. že postupně předává svojí hodnotu do hodnoty výkonu. 5 Jiné dělení dlouhodobého majetku z hlediska ekonomického a účetního je dělení: 5
4
majetek hmotný – budovy, stroje, apod.
nehmotný – patenty, licence, apod.
Ing. Nečadová, Věra. Základy podnikové ekonomiky : VSPJ Jihlava, 2008. ISBN 978-80-87035-16-0,
strana 14 5
Ing. Nečadová, Věra. Základy podnikové ekonomiky : VSPJ Jihlava, 2008. ISBN 978-80-87035-16-0,
strana 15
15
Kapitál finanční lze rozdělit na:6
hotovost, neboli peníze v pokladně, případně na účtech
cenné papíry, které dále možno dělit na: o cenné papíry vlastní o cenné papíry cizí
Oceňování kapitálu Oceňování kapitálu se provádí podle toho, jakým způsobem byl kapitál pořízen. Pokud známe detaily jeho pořízení, můžeme použít příslušnou cenu pro jeho pořízení. Cena pořízení je cena udávaná výrobcem, cena za kterou můžeme výrobek koupit. Tato cena však nezahrnuje další položky, o které se cena pořízení zvýší. Tím pádem se tato cena moc nepoužívá, ale má svůj specifický význam. Pořizovací cena je cena pořízení obsahující ostatní náklady, které jsou k ní připočítané. Jedná se především o náklady na dopravu, montáž, clo, pojištění při přepravě apod. Cena vlastních nákladů je definovaná jako cena, pokud si majetek vyrobíme na vlastní náklady či vlastními silami. Pak tento majetek oceníme cenou vlastních nákladů. Z této výroby nemáme zisk, pouze náklady na výrobu. Reprodukční pořizovací cena se používá v tom případě, že oceňujeme majetek, který dostaneme darem, dostaneme dodatečným vkladem vlastníka firmy nebo nalezneme při inventarizaci jako neevidovaný. Cena se určuje za pomoci znalce, který podle příslušných směrnic určí cenu majetku. Musí však brát v úvahu opotřebení majetku například předchozím používáním. Zůstatková cena je rozdíl mezi vstupní cenou majetku a celkovou výší odpisů tohoto majetku. Jedná se o takový majetek, který je ve firmě již nějakou dobu užívám. Hodnotí se zde fyzické a morální opotřebení.
6
Ing. Nečadová, Věra. Základy podnikové ekonomiky : VSPJ Jihlava, 2008. ISBN 978-80-87035-16-0,
strana 15
16
Trh kapitálu Pod pojmem trh kapitálu si skoro každý z nás představí burzu, kde se obchoduje s cennými papíry. Od pravdy nejsme daleko. Organizátoři trhů jsou burzy cenných papírů a devizové burzy. Největšími účastníky jsou
banky, investiční fondy,
pojišťovny, penzijní fondy a další. Cesty finančního kapitálu jsem prakticky neomezené a může cestovat po celém světě. V dnešní moderní době praktikujeme bezhotovostní styk, peníze máme pěkně na účte a pohyb peněž provádíme přes mobilní telefon či internet.
2.1.4. Informace Čtvrtý a poslední výrobní faktor jsou informace. Mnohdy se tento faktor neuvádí, avšak informace jsou velice důležité. Neznalost a neinformovanost neomlouvá, proto je dobré mít zdroje informací a být tím v předstihu před ostatníma. Jedná se o nehmotné statky jako know – how 7, orgware8, software9, apod. Tyto pojmy jsou opravdu důležité a v dnešní ekonomice mají stále větší význam. Cena informací je velice nestálá, protože tento výrobní faktor rychle stárne a je ho potřeba aktualizovat. Tím se mění jeho cena.
2.2.
Hospodářský proces
Mezi výrobou a spotřebou se provádí další činnosti, které mají za následek posunutí výrobku z výroky až do spotřeby. Jedná se o rozdělování a směnu (oběh). Jednotlivé složky hospodářského procesu jsou následující:
7
Výroba
Rozdělování
Směna
Spotřeba
Know – how
(anglicky „vědět-jak“) je anglické sousloví, popisující technologické a informační
předpoklady a znalosti pro určitou činnost - nejčastěji výrobu 8
Orgware - organizační normy, vnitřní předpisy s větší či menší mírou podrobnosti vymezují, kdo (útvar,
pracovník), co (činnost) a jak (podmínky) v organizaci dělá. 9
Software (česky programové vybavení) je v informatice sada všech počítačových programů v počítači
17
Výroba je činnost, kdy se člověk snaží přetvářet přírodu, předměty přírody a přírodní síly v prospěšné a užitečné věci. Tímto přetvářením vznikají statky nebo se jedná o poskytování služeb. Spotřeba je ovlivňovaná výrobou, protože spotřebovat se může pouze tolik, kolik se vyrobí. Výroba je zpětně ovlivněná spotřebou a to že potřeby společnosti v podobě poptávky ovlivní nazpět výrobu. Celé je to takový malý začarovaný kruh. Rozdělování se dá definovat jako podíly jednotlivců a kolektivu na výrobě. V tržní ekonomice je rozdělování určeno tržními vztahy nabídkou a poptávkou. Základním nástrojem vyrobeného množství je mzda. Státy s rozvinutou tržní ekonomikou mají téměř jednu třetinu národního produktu určenou procesem redistribuce. Faktory přerozdělování mohou být například skupiny daní, příspěvky sociálního, nemocenského a důchodového pojištění atd. Z těchto faktorů je možné financovat částečně či úplně nevýrobní sektor. Tento sektor je většinou neziskový. Dále v této práci je neziskový sektor rozdělen. Pro bližší pochopení jde o armádu, školství, zdravotnictví, policii, soudy další veřejné složky, které nemají za svůj cíl zisk. Nástroji přerozdělování jsou například veřejné stání rozpočty, rozpočty krajů a obcí. Směna neboli oběh zahrnuje činnosti, které přicházejí až po úplném dokončení výroby. Výrobek putuje ke spotřebiteli, nutná je tedy doprava, skladování, evidence, reklama a prodej. Nabídka a poptávka na trhu činí značný faktor směny. Trh je vlastně testovací zastávka produktu. Ukáže se, zda byly výrobní faktory práce, půda, kapitál a informace opravdu potřebné a ne zbytečné. Úspěšné výrobky jdou na odbyt a je o ně velký zájem, neprodejné se hromadí ve skladech a musí se vymyslet další koncepce, jak je prodat. Spotřeba je užití výrobků k uspokojování lidských potřeb. Spotřeba je buď konečné nebo výrobní. O konečné spotřebě mluvíme jako o spotřebě domácností, tedy o konečných spotřebitelích o nás všech. Výrobní spotřeba je taková, která se vrací zpět do výroby a je neefektivní tedy nevýrobní. Výroba a spotřeba jsou v úzkém kontaktu a navzájem se ovlivňují. Teorie a praxe je však rozdílná.
18
Hospodářské procesy se neustále opakují čili reprodukují. 10 Rozeznáváme reprodukci hospodářského procesu: 10
prostou – hospodářský proces se opakuje ve stále stejném měřítku
rozšířenou – hospodářský proces se opakuje ve větším (širším) měřítku
zúženou – hospodářský proces se opakuje v menším měřítku než v minulosti
Každý výrobce se snaží vyrábět co nejkvalitnější výrobky, aby uchvátil spotřebitele a získal tím větší podíl na trhu. Nabídka a poptávka zvyšuje velikost trhu a tím rozdělování a směňovací procesy.
2.3.
Náklady, výnosy, výsledek hospodaření
2.3.1. Náklady Nákladem rozumíme spotřebu živé či zvěcnělé práce vyjádření v peněžních jednotkách. Náklad je dále také peněžně vyjádřená spotřeba výrobních faktorů vynaložených na tvorbu firemních výnosů včetně dalších nákladů spojených s činností firmy. Hlavní myšlenkou definice nákladu je spotřeba vyjádřená ve finančních jednotkách. Náklad také může být peněžní vyjádření ekonomicky vynaložených zdrojů na výkon. Proto tedy můžou být náklady ekonomického a účetního pojetí. Ekonomické pojetí je charakterizování skutečně tím, co bylo doopravdy obětováno. Náklady firmy či podniku souvisí jak s výnosem, tak s celkovým výsledkem hospodaření. Výnosy
jsou
peněžním
ekonomických zdrojů.
10
vyjádřením
výsledku
získaného
účelným
využitím
11
Ing. Nečadová, Věra. Základy podnikové ekonomiky : VSPJ Jihlava, 2008. ISBN 978-80-87035-16-0,
strana 15 11
Ing. Nečadová, Věra. Základy podnikové ekonomiky : VSPJ Jihlava, 2008. ISBN 978-80-87035-16-0,
strana 18
19
Výsledek hospodaření je porovnání nákladů a výnosů, neboli sumarizace výnosů a nákladů, výsledek výše uvedených aktiv. 12 Členění nákladů 12 Náklady členíme z několika hledisek a třídíme do následujících skupin: 1) členění nákladů podle nákladových druhů 12 a. materiálové b. mzdové c. odpisy d. daně a poplatky e. finanční a ostatní náklady 2) členění nákladů z účetního hlediska 12 a. provozní b. finanční c. mimořádné 3) členění nákladů podle účelu je v podstatě dvojí 12 a. třídění podle útvarů i. třídění nákladů podle jednotlivých středisek b. třídění podle výkonů i. zjišťování nákladů (obvykle i zisku) podle jednotlivých výrobků případně služeb 4) členění podle kalkulačního hlediska 12 a. přímé (jednicové) náklady b. nepřímé (režijní) náklady 5) členění podle vztahu k měnícímu se objemu výkonů 12 a. fixní náklady (stálé, nemění svoji podobu) b. variabilní (mění svojí podobu) 6) členění podle původu spotřebovaných vstupů 12 a. prvotní náklady neboli externí
12
Ing. Nečadová, Věra. Základy podnikové ekonomiky : VSPJ Jihlava, 2008. ISBN 978-80-87035-16-0,
strana 18
20
b. druhotné náklady, interní 7) členění podle podnikových funkcí 13 a. náklady na pořízení b. náklady a skladování c. náklady na výrobu d. náklady na správu e. náklady na odbyt 8) další kategorie nákladů 13 a. náklady přírůstkové b. náklady marginální (mezní, diferenciální, hraniční) c. utopení náklady d. relevantní náklady e. oportuitní (alternativní) náklady 9) další hlediska třídění nákladů 13 a. náklady plánované b. náklady normované a skutečné c. náklady technologické d. náklady na obsluhu a řízení e. náklady explicitní a implicitní apod. Pozn: Většina těchto nákladových kategorií se hodně používá v manažerském účetnictví. 13 Náklady podle závislosti na změnách objemu výroby členíme: 13 1) variabilní – proměnné, měnící se 2) fixní – stále, trvalé Variabilní náklady se mění se změnami objemu výroby tj. materiál, mzdy a to buď proporcionálně – rostou stejně rychle, nebo nadproporcionálně – rostou rychleji, nebo podproporcionálně – rostou pomaleji. Fixní náklady zůstávají na stejné úrovni bez
13
Ing. Nečadová, Věra. Základy podnikové ekonomiky : VSPJ Jihlava, 2008. ISBN 978-80-87035-16-0,
strana 19
21
ohledu na měnící se objem výroby (např. odpisy strojů, nájemné, úroky z úvěrů apod.). Tyto náklady se změní až v budoucnu a to „skokem“ při změně výrobní kapacity. 14 Členění nákladů podle kalkulačního hlediska neboli kalkulační třídění nákladů, umožňuje zjišťování nákladů zpravidla na jednu kalkulační jednici (jeden výrobek, jeden pár bot apod.). Rozlišujeme dvě skupiny nákladů – jednicové (přímé), které lze hospodárně zjistit a přiřadit jednotlivým druhům výrobků a režijní (nepřímé) náklady, které jsou společně vynakládány na více druhů výrobků nebo na chod celého útvaru apod. Jednicové náklady jsou obvykle výrobní materiál a výrobní mzdy, režijní náklady jsou všechny ostatní náklady, které se musí rozpočítávat na jeden výrobek pomocí různých metod. 14 Přehled jednicových položek nákladů je předmětem kalkulačního vzorce, který sice není závazný, ale používá jej většina podniků. 14 Všeobecný kalkulační vzorec používaný v ČR14 1. přímý (jednicový) materiál 2. přímé (jednicové) mzdy 3. ostatní přímé (jednicové) náklady 4. výrobní (provozní) režie
vlastní náklady výroby (1 - 4)
5. správní režie
vlastní náklady výkonu (1 - 5)
6. odbytové náklady
úplné vlastní náklady výkonu (1 – 6)
7. zisk (ztráta)
Prodejní cena Náklady podle původu spotřebovaných vstupů
14
Ing. Nečadová, Věra. Základy podnikové ekonomiky : VSPJ Jihlava, 2008. ISBN 978-80-87035-16-0,
strana 20
22
Spotřebované vstupy mohou pocházet z okolí podniku například spotřebovaný materiál apod. a tyto náklady jsou náklady prvotní někdy je též označujeme jako externí. 15 Další skupina – náklady druhotné, neboli interní, jsou to takové náklady, které vznikají spotřebou vnitropodnikových výkonů, třeba výroba páry nebo nářadí pro vlastní potřebu v dané firmě. Tyto náklady mají vždy komplexní charakter – skládají se původních nákladových druhů. Tento způsob členění nákladů je velice důležitý pro zúčtování jednotlivých nákladů mezi středisky. Z tohoto členění nákladů vychází také nákladové účetnictví. 15 Přírůstkové náklady jsou náklady, které jsou vyvolané přírůstkem objemu výroby. Zcela zvláštní formu přírůstkových nákladů tvoří tzv. marginální (mezní, diferenciální, hraniční) náklady, které jsou vlastně přírůstkem nákladů vyvolaných přírůstkem výroby o jednu jednotku. Právě znalosti těchto marginálních nákladů využívají hojně manažeři pro stanovení takového objemu produkce, který přinese maximální zisk. 15 V manažerské ekonomice se termín přírůstkové náklady používá v poněkud jiném významu. Rozumí se jimi náklady, které se mění s rozhodnutím manažerů, jedná se například o takové náklady, kterými se odlišují jednotlivé nabízející se alternativy apod. Ostatní náklady jsou z tohoto hlediska neměnné, neboť nejsou ovlivněny rozhodnutí. Tyto náklady, kterou jsou tedy nezávislé na daném rozhodnutí jsou nazývány utopenými náklady. 15 Pro manažerské rozhodování jsou relevantními náklady pouze náklady přírůstkové, zatímco náklady utopené rozhodnutí nijak neovlivní a manažeři je do řešení daného problému vůbec nemusí zahrnout. 16 Oportunitní (alternativní) náklady jsou hodnota, která musí být obětována, když zdroje, například práce a kapitál nejsou použity na tu zcela nejlepší možnou alternativu. Někdy se tyto náklady také označují pojmem náklady ušlých příležitostí. 16
15
Ing. Nečadová, Věra. Základy podnikové ekonomiky : VSPJ Jihlava, 2008. ISBN 978-80-87035-16-0,
strana 20 16
Ing. Nečadová, Věra. Základy podnikové ekonomiky : VSPJ Jihlava, 2008. ISBN 978-80-87035-16-0,
strana 21
23
Při vlastním řízení podniku se používá mnoho dalších hledisek třídění nákladů a jejich kategorií. 17 Jedná se například o: 17
náklady plánované
náklady normované
náklady skutečné
náklady technologické
náklady na obsluhu a řízení apod.
2.3.2. Výnosy Podnik má určité výsledné činnosti a ty se dají nazvat jako výkony. Mohou být ve formě výrobků, zboží a služeb. Rozlišení peněžních příjmů a výkonů je podle ocenění výkonů za určité období. Tím nazýváme výnosy bez ohledu na skutečnost, jestli v tomto období došlo k jejich inkasu. Tržby jsou hlavními výnosy podniku. Objem tržeb závisí na množství prodeje výkonů (q) a cenách za jednotlivé druhy výkonů (p). Neopomenutelným je sortimentální skladba prodeje. Rovnice 1: Rovnice pro výpočet celkových tržeb
Celkové tržby = p *q Rozdílem mezi výnosy a náklady podniku je výsledek hospodaření za určité časové období. Pokud jsou výnosy vyšší než náklady, mluvíme o výsledku hospodaření ve formě zisku. Může nastat druhá situace a náklady budou vyšší než výnosy, pak je výsledek hospodaření formou ztráty. Třetí variantou může být rovnost výnosů a nákladů, nemůžeme určit zisk ani ztrátu. V tomto případě hovoříme o nulovém výsledku hospodaření.
17
Ing. Nečadová, Věra. Základy podnikové ekonomiky : VSPJ Jihlava, 2008. ISBN 978-80-87035-16-0,
strana 21
24
Každý podnikající subjekt, každá firma podniká za účelem dosažení zisku. Ze zisku může firma financovat výdaje, vyplácet mzdy zaměstnanců a je téměř samostatná. Podle velikosti zisku můžeme určit ukazatel rentability, který je uveden v dalších částech. Zisk se rozděluje na účetní a daňový. Účetní zisk určíme z účetních údajů, daňový zisk získáme úpravami účetního zisku podle daňových zákonů. Nutno uvést, že existuje rozdíl mezi ekonomickým a účetním ziskem. Ekonomický zisk získáme pokud odečtěme veškeré náklady od výnosů. Výsledek nám může posloužit jako vodítko pro podnikatelské rozhodování.
2.4.
Organizování podniku
Organizování podniku je ekonomické a nebo právní. Budeme-li chápat organizaci v ekonomickém smyslu, můžeme je rozdělit takto: 18 1) uspořádaný celek v podobě rodiny, podniku, státu, družstva, skupiny 2) činnost, která vede k uspořádání určitého celku Pokud jde o definici organizace v právním smyslu, máme několik bodů, které musí organizace splňovat:
právní subjektivita je právo vstupovat vlastním jménem do právních vztahů, které upravují právní normy a pravidla chování. Tyto pravidla určuje stát a pokud nejsou dodržována, tak si stát jejich dodržení vynutí
majetkové vybavení organizace může být v různém vlastnictví: o státní o družstevní o společenské o soukromé
18
Ing. Nečadová, Věra. Základy podnikové ekonomiky : VSPJ Jihlava, 2008. ISBN 978-80-87035-16-0,
strana 22
25
vznik organizace je vždy za určitým účelem, má určitý cíl a předmět své činnosti
organizace si hradí své vzniklé škody a náklady z vlastních výnosů s tím nese své vlastní riziko
organizace se svým působení snaží o výsledek hospodaření ve formě zisku. Musí však odvádět do státního rozpočtu daně. Zbytek po zdanění je v jejím rozhodování a může s ním naložit podle platných právních předpisů
provoz činnosti organizace je zcela samostatný jako například veškerá rozhodnutí, tvorba výrobního programu, služeb a tvorba cen
vedení účetnictví pro svojí vlastní potřebu a kontrolu. Organizace je nucená povolit k nahlédnutí kontrolním úřadům
2.5.
Efektivnost a její základní kategorie
Pro dobré fungování výroby je nutné propojení výrobních faktorů (práce, půda, kapitál, informace). Záleží na druhu výroby, ne vždy jsou potřeba všechny výrobní faktory. Určitá proporcionalita výrobních faktorů je vždy dána přírodně technickými činiteli, dále je rozhodně dána cenou jednotlivých výrobních faktorů a různými druhy nákladů, kterou jsou bezprostředně s jejich fungováním ve výrobním procesu spojeny. Je téměř jisté, že v průběhu času se uvedené proporce budou měnit. 19 Podle převažujícího výrobního faktoru mžeme rozlišovat jednotlivé výroby: 19
investiční (neboli kapitálově náročné) – těžební průmysl
pracovně náročné – průmysl optický, polygrafický
materiálově náročné – průmysl potravinářský, chemicky
Dělení výrob podle převažujícího výrobního faktoru lze také charakterizovat podle toho, jaké náklady se v těchto výrobách především ve větším měřítku vyskytují. 19
19
Ing. Nečadová, Věra. Základy podnikové ekonomiky : VSPJ Jihlava, 2008. ISBN 978-80-87035-16-0,
strana 25
26
U investičně náročné výroby převažují především náklady spojené s opotřebováním dlouhodobého hmotného majetku, tedy odpisy, u výrob pracovně náročných převažují náklady materiálové a nutno uvést, že tyto výroby jsou také velmi náročné na spotřebu energií. 20 Není rozhodně jedno, jaká výroba je zavedena, s jakými náklady se tato výroba uskutečňuje a jak jsou také využívány základní výrobní faktory. Musíme mít také na zřeteli skutečnost, že cílem ziskového sektoru je dosažení výsledku hospodaření ve formě zisku. 20 Vyrábí-li podnik takové výrobky, kterou dostatečně uspokojují potřeby na trhu a poměrně hospodárně využívá při této výrově výrobních faktorů, které jsou v optimálním množství a v optimální proporci, je možno obecně o tomto podniku říci, že jeho výroba je efektivní. 20 Základem ekonomického pojmu efektivnost je slovo „efekt“, což vlastně představuje nějaký výsledek, případně jistý účinek, možné uvést i následek čehosi. 20 V českém jazyce se efektivnost nejčastěji chápe jako účinnost. 20 Konečným výsledkem podniku, tedy efektem, jsou poskytované služby, vyrobené výrobky (statky), což je vlastně výstup podniku. Právě výkony podniku (výrobky, služby) vznikají spotřebou výrobních faktorů a tyto výrobní faktory tvoří ve své podstatě vstupy podniku. 20 Obrázek 2 : Efektivnost – vstupy a výstupy
Zdroj: Základy podnikové ekonomiky, Ing. Věra Nečadová 2008, strana 26
20
Ing. Nečadová, Věra. Základy podnikové ekonomiky : VSPJ Jihlava, 2008. ISBN 978-80-87035-16-0,
strana 26
27
Obecně možno konstatovat, že efektivnost se vyjadřuje poměrem výstupu ke vstupu. Rovnice 2: Rovnice pro výpočet efektivnosti
výstup Efektivnost =
----------vstup
výrobky (služby) --------------------výrobní faktory 21
Takto lze měřit v podstatě účinnost každého jednotlivého výrobního faktoru. 21 V praxi takto měříme účinnost lidské práce a je obvyklé označovat tuto účinnost lidské práce jako ukazatel produktivity práce. 21 Měříme však takto také účinnost strojů a výrobního zařízení, potom hovoříme o ukazateli produktivity strojů a zařízení, někdy se také uvádí pojem výrobnost strojů a zařízení. 21 Zajímá nás však i jaká je účinnost využití materiálů, když většinou toto měříme jako množství spotřebovaného materiálu na jednotku produkce a rychlost obratu jeho zásob. Lze hovořit i o účinnosti managementu a dalších podobných ukazatelích. 21 Pochopitelně, že rozhodující je souhrnný efekt a souhrnná efektivnost všech základních výrobních faktorů, celého podniku, když máme stále na paměti, že výsledkem činnosti podniku jsou jednotlivé i dílčí efekty, například sociální, ekologický, etický, politický, apod., když potom uvádíme sociální efektivnost, ekologickou efektivnost atd. 22 Pro podnikovou ekonomiku je však významná ekonomické efektivnost, která se lisí od efektivnosti, jak ji chápou technické vědy. 22
21
Ing. Nečadová, Věra. Základy podnikové ekonomiky : VSPJ Jihlava, 2008. ISBN 978-80-87035-16-0,
strana 26 22
Ing. Nečadová, Věra. Základy podnikové ekonomiky : VSPJ Jihlava, 2008. ISBN 978-80-87035-16-0,
strana 27
28
Ve stručnosti zde můžeme uvést podstatu technické efektivnosti. Účinnost může být v míře využití energie a efektivnost může ukazovat míru vykonané práce ve vztahu ke vstupní energii. Důležité je srovnávat hodnotu výstupu k hodnotě vstupu. Tím získáme objektivní pohled na tyto údaje. Rovnice 3: Rovnice měřítka efektivnosti
hodnota výstupu Měřítko efektivnosti =
-------------------hodnota vstupu 23
Rovnice nám ukazuje poměr hodnoty výstupu k hodnotě vstupu. Musíme však ohodnotit vstup a výstup, tím pak můžeme měřit hodnotu efektivnosti. Výstupem může být hodnota všech výkonů, které organizace vyrobí za časovou jednotu tedy časové období. Tržby neboli čisté výnosy jsou rozdíl mezi výnosy a náklady, tedy výsledek hospodaření ať už zisk nebo ztráta. Vstupem můžou být výrobní faktory spotřebované při výrobě nebo náklady. Další možností je velikost kapitálu, který se vztahuje k výrobě. V praxi se obvykle používá ukazatel první, tj. poměr výnosy / náklady, ovšem tento ukazatel se používá v převrácené podobě, tedy jako podíl nákladů připadajících na jednu peněžní jednotku výnosů (na 1 Kč) a je zvykem tento ukazatel označovat jako ukazatel haléřové nákladovosti, někdy též nazývaný koeficientem nákladovosti. 23 Rovnice 4: Rovnice ukazatele haléřové nákladovosti
náklady ukazatel haléřové nákladovosti = -----------------------(koeficient nákladovosti)
23
výnosy 23
Ing. Nečadová, Věra. Základy podnikové ekonomiky : VSPJ Jihlava, 2008. ISBN 978-80-87035-16-0,
strana 27
29
Oba ukazatele (výnosy / náklady, náklady / výnosy) jsou považovány za jednu ze základních charakteristik hospodárnosti, který bývá některými ekonomi přímo považována za efektivnost. Např. u Heyneho se můžeme setkat s myšlenkou, že efektivnost a hospodárnost jsou prakticky jakoby synonyma. Oba termíny označují účinnost, neboli se zaměřují na skutečnost, jak jsou používány prostředky k dosažení daných cílů. 24 Možné konstatovat, že hospodárnost se projevuje vždy zpravidla snahou dosáhnout co nejvíce užitku při optimálních vstupech, a to jak po stránce výrobně technické, tak i po stránce hospodářské. 24 Technická hospodárnost ve výrobním procesu spočívá především ve vhodně volených technických prostředcích tak, aby byl co nejlépe dosažen vytýčený technický cíl. 25 Hospodářská stránka potom počítá s předem vyčíslenými náklady, které jsou následně porovnávány se skutečnými náklady (předběžná kalkulace, výsledná kalkulace) a tyto náklady se srovnávají s dosaženými výnosy, tj. vlastně výstupu, neboli užitky. 25 Obecně lze sdělit, že v podstatě princip hospodárnosti spočívá v tom, aby byl naplněn požadavek přiměřeného vynakládání všech prostředků ve výrobním procesu. 25 Pokud se týká ukazatele hospodárnosti typu výnosy / náklady, je dobré si uvědomit, že v souvislosti s tímto poměrem jsou zaznamenány určité nedostatky tohoto ukazatele, protože v něm dochází k propletení představ o základním ekonomickém pojmu „hospodárnost“ a dalším pojmu, kterým je „rentabilita“. 25 Mezi ekonomy vládne teorie,že lepší a správnější ukazatel hospodárnosti je tento:
24
Ing. Nečadová, Věra. Základy podnikové ekonomiky : VSPJ Jihlava, 2008. ISBN 978-80-87035-16-0,
strana 27 25
Ing. Nečadová, Věra. Základy podnikové ekonomiky : VSPJ Jihlava, 2008. ISBN 978-80-87035-16-0,
strana 28
30
Rovnice 5: Rovnice výpočtu hospodárnosti
skutečné náklady Hospodárnost = -------------------------------------------------náklady při optimální kombinaci 26 výrobních faktorů Ukazatel využití kapitálu, který je v ekonomice známější pod názvem ukazatel aktivity, někdy také se uvádí jako ukazatel využití aktiv. 26 Rovnice 6: Rovnice výpočtu využití kapitálu
výnosy Ukazatel využití kapitálu (aktiv) = -----------Kapitál 26 Tento ukazatel má poměrně velkou vypovídající schopnost, neboť jeho údaj nám charakterizuje rychlost obratu kapitálu neboli rychlost obratu aktiv. 26 Tento ukazatel hraje poměrně značně důležitou roli při finančním hodnocení podniku. 26
2.6.
Ukazatele rentability
Tyto ukazatele dostaneme v případě, že použijeme jako ukazatele výstupu výsledek hospodaření ve formě zisku. Zisk můžeme poměřovat jednat s vynaloženými náklady, případně s vynaloženým kapitálem. 26 Obecně lze uvést, že ukazatele rentability dostaneme v případě, že poměřujeme zisk s jinou další veličinou. 27
26
Ing. Nečadová, Věra. Základy podnikové ekonomiky : VSPJ Jihlava, 2008. ISBN 978-80-87035-16-0,
strana 28 27
Ing. Nečadová, Věra. Základy podnikové ekonomiky : VSPJ Jihlava, 2008. ISBN 978-80-87035-16-0,
strana 28
31
Ukazatel rentability nákladů je v ekonomické praxi velice často používán. 28 Rovnice 7: Rovnice výpočtu rentability nákladů
zisk rentabilita nákladů = -------------------náklady 28 přestože výše uvedený ukazatel rentability náklady je v naší praxi velice často používán, vhodnějším ukazatelem, pro svoji větší vypovídající schopnost, se jeví ukazatel rentability výnosů. 28 Rovnice 8: Rovnice výpočtu rentability nákladů
zisk rentabilita výnosů = -----------------------výnosy 28 V souvislosti s tím ukazatelem je zajímavé uvést, že součet rentability výnosů a haléřové nákladovosti, neboli koeficientu nákladovosti, který je poměrem nákladů k výnosům, musí dát číslo jedna. 28 Rovnice 9: Rovnice výpočtu rentability obratu
zisk rentabilita obratu = -----------------------obrat 28 Je také obvyklé pomocí těchto ukazatelů sledovat rentabilitu kapitálu. Když použijeme jako vstup vynaložený kapitál, neboli kapitál, který je v podniku vázaný, dostaneme
28
Ing. Nečadová, Věra. Základy podnikové ekonomiky : VSPJ Jihlava, 2008. ISBN 978-80-87035-16-0,
strana 29
32
ukazatele rentability kapitálu, který je v praxi také nazýván ukazatelem výnosnosti kapitálu. 29 Rovnice 10: Rovnice výpočtu rentability celkového kapitálu
zisk Rentabilita celkového kapitálu = -------------------celkový kapitál 29 Rentabilita celkového kapitálu je vlastně velice důležitý ukazatel, který nám udává výnosnost aktiv. 29 Vezmeme-li v úvahu, že celkový kapitál podniku se skládá z kapitálu vlastního a z kapitálu cizího (např. vypůjčeného), je možno spočítat nejen rentabilitu celkového kapitálu v podniku, ale i zvlášť rentabilitu vlastního kapitálu. 29 Rovnice 11: Rovnice výpočtu rentability vlastního kapitálu
zisk rentabilita vlastního kapitálu = --------------------------------vlastní kapitál 29 Rentabilitu vlastního kapitálu označujeme jako ukazatel rentability výnosnosti vlastního kapitálu (vlastního jmění). 29 Rentabilita je považována za jeden z dalších principů hospodářského jednání v tržní ekonomice. Princip hospodárnosti a princip rentability se vzájemně doplňuje. Možno uvést, že vyšší hospodárnost zpravidla zvyšuje rentabilitu (výsledek hospodaření ve formě zisku), má však ale i další kladné účinky, například dosáhne-li případných finančních úspor je možné snížit cenu výkon, což je ku prospěchu spotřebitelů,nebo se mohou vyplatit pracovníkům prémie apod. 29
29
Ing. Nečadová, Věra. Základy podnikové ekonomiky : VSPJ Jihlava, 2008. ISBN 978-80-87035-16-0,
strana 29
33
Na druhé straně však může nastat i skutečnost, že podnik se chová nehospodárně a přitom může být poměrně značně rentabilní například proto, že má vysoké tržní ceny svých výkonů a že v tomto oboru je poměrně malá konkurence. 30 Ukazatelé rentability jsou totiž mnohdy silně ovlivňovány i tržními podmínkami, například cenami všech vstupů, cenami produkovaných statků, mírou rizika apod. I když velký ekonomický význam mají oba ukazatele rentability kapitálu, nutno uvést, že pokud se týká cílů podniku je třeba za základní kritérium efektivnosti považovat rentabilitu vlastního kapitálu a za efektivně hospodařící podniky se považují ty podniky, které především zvětšují bohatství svých vlastníků.
2.7.
Národní hospodářství
2.7.1. Charakteristika národního hospodářství
souhrn všech hospodářských činností ve státě (jsou to všechna zařízení a činnosti
určená
k
cílevědomému
uspokojování
potřeb)
- složitý systém tvořený strukturami, který se musí chovat podle platných právní norem ve státě
2.7.2. Úroveň národního hospodářství
je míra, do které je národní hospodářství schopno uspokojovat potřeby společnosti (fyzické i právnické osoby)
úroveň národního hospodářství ovlivňují 3 základní činitele: o Přírodní bohatství (nerostné suroviny, lesy na těžbu) - čím více nerostného bohatství, tím by měla být vyšší úroveň, ale teprve když ho umí využít o Národní bohatství - vše, co předchozí generace vybudovaly a můžeme to používat (školy, nemocnice, hrady...) - my už do toho nemusíme investovat
30
Ing. Nečadová, Věra. Základy podnikové ekonomiky : VSPJ Jihlava, 2008. ISBN 978-80-87035-16-0,
strana 30
34
o Obyvatelstvo a) počet obyvatel (čím více, tím více jich může pracovat) - ale záleží také na tom,
jak
vyjde
HDP
na
obyvatele,
b) struktura - předškolní a školní věk, v produktivním věku a poproduktivním
věku
(důchodci
a
senioři)
c) vzdělanost lidí - čím vzdělanější, tím víc něco nového vymyslí = zvyšují úroveň.
2.7.3. Struktura národního hospodářství Strukturou národního hospodářství rozumíme členění podle různých hledisek. Nejčastěji se dělí podle hospodářských odvětví, která jsou si podobná svými výkony, používáním podobných materiálů, poskytováním podobných služeb. Národní hospodářství se dělí na primární, sekundární a terciární sféru. Základní rozdělení podle hospodářských odvětví: průmysl, zemědělství, lesnictví, stavebnictví, doprava, spoje, obchod, cestovní ruch, peněžnictví a pojišťovnictví, správa, zdravotnictví, školství, kultura, soudnictví, prokuratura, obrana a bezpečnost. Průmysl Je hlavním odvětvím každé ekonomiky, protože se podílí nejvyšší měrou na výrobě kapitálových statků. Má největší podíl na zahraničním obchodu i když vybavení neodpovídá požadavkům moderní výroby a na rozvoji řady podniků se podílí zahraniční kapitál. Průmysl se rychleji rozvíjel na severu naší republiky, protože se zde nacházejí zdroje
nerostných
surovin
(hnědě
a
černé
uhlí,
rudy,
energetika).
Po roce 1989 se výrazně změnila situace v průmyslových oblastech (Mostecko, Ostravsko), protože se rozpadl trh pro bývalé socialistické státy, které odebíraly většinu naší produkce. Zemědělství Zemědělství zabezpečuje převážnou část spotřeby potravin a potravinářských surovin, ale zcela soběstační nejsme. Dovážíme hlavně potravinářské obilí, ovoce a zeleninu. Výroba v zemědělství má dlouhodobější charakter, vyšší stupeň nejistoty, pokud jde o prodej výrobků, menší pružnost v přizpůsobování se změnám poptávky. Z tohoto důvodu se v řadě zemí zemědělská výroba dotuje, protože náklady na výrobu a prodej 35
přesahují možnosti zemědělců. Naprostý nedostatek finančních prostředků je důvodem nižšího nákupu strojů a zařízení, nových technologií, nebo se omezují výdaje na opravy a údržbu. Všechny tyto problémy dohromady zapříčiňují, že lidé nemají tak velký zájem v zemědělství pracovat, protože jistota výdělku není zaručena. Zcela konkrétní případ je vypuknutí nemoci šílených krav (BSE) v Anglii a následné krachy farem, které byly nuceny utratit veškerý dobytek a tím přišly o zdroj obživy. Stavebnictví Vedle stavebních prací při výstavbě, opravách a údržbě budov a staveb, patří do stavebnictví i práce přípravné, průzkumné a projektové. V tomto odvětví začala vznikat po r. 1989 řada soukromých firem, buď nově založených nebo privatizací řady renomovaných firem jako je Metrostav Praha, IPS, Stavby silnic a železnic. Tento sektor se rychle rozvíjí, nabídka stále převyšuje poptávku, proto mnoho firem svoje kapacity uplatní v zahraničí. Doprava Doprava prošla za poslední léta řadou výrazných změn. Státní monopolní celky se zprivatizovaly do akciových společností nebo vznikly nové přepravní společnosti. Základní rozdělení dopravy:
železniční doprava - monopolní podnik České dráhy zajišťuje provoz téměř po celém území ČR, pouze několik malých lokálních tratí je zprivatizováno. Zaznamenala snížení přepravy také v důsledku vzniku nových přepravních kapacit soukromých firem, ale ne již po železnici, ale po silnicích.
silniční doprava - zajišťuje přepravu osob i nákladů. Tuto přepravu zajišťují jak podniky se státní účastí, tak i soukromé firmy, které jsou velkou konkurencí státním podnikům.
vodní doprava - je závislá na klimatických podmínkách.
letecká doprava - slouží především k rychlé přepravě osob. Po r. 1989 se začal obnovovat i strojový park, který byl zastaralý a byl složen hlavně ze sovětských letounů.
36
Telekomunikace a pošta Tato oblast národního hospodářství zaznamenala v posledních letech téměř raketový vzestup. Možnosti komunikace dnes již nejsou omezeny pouze klasickými způsoby posílání zásilek poštou, ale hlavní podíl na přenosu informací mají moderní technologie jako je fax, počítačový přenos dat - e-mail, Internet, široká síť mobilních telefonů. V této sféře funguje velká řada nových soukromých televizních a rozhlasových stanic. Firmy jako jsou EuroTel Praha nebo Radiomobil, poskytující své služby v oblasti mobilních telefonů a přenosu dat, neustále přicházejí s novými a novými nabídkami. Jsou velice úspěšné na našem trhu, protože poptávka stále ještě není uspokojena. Mezi těmito firmami existuje také veliká konkurence, ve snaze přitáhnout co nejvíce zákazníků jsou ochotni nabídnout i velice nízké ceny svých výrobků nebo služeb. Obchod Hlavním úkolem obchodu je zajišťovat prodej výrobků a zboží spotřebitelům. Nabídka vysoce překračuje poptávku, téměř žádné zboží není nemožné koupit, jak tomu bývalo před r. 1989 a proto se nikdo nemusí předzásobovat ze strachu, že některé zboží neuvidí delší dobu v obchodě. Konkurence mezi obchody je pro běžného zákazníka asi nejvíce viditelná, protože nakupovat chodí každý a různé druhy akcí či mimořádných slev jistě nepřehlédneme. V posledních letech se vytvořila síť velikých obchodů na okrajích měst tzv. supermarketů, hypermarketů, které jsou postaveny na několika tisících metrech čtverečních a nabízejí ucelenou nabídku zboží pod jednou střechou (TESCO, Globus atd.). V těchto velkých střediscích najde práci hodně zaměstnanců, což je důležité především v oblastech, kde se výrazně zvýšila nezaměstnanost. Peněžnictví a pojišťovnictví Tato oblast národního hospodářství byla v minulosti také výhradně pod dohledem státu, nyní funguje řada soukromých bank a pojišťoven na našem trhu. Bohužel ani tento sektor nebyl ušetřen různých neprůhledných akcí a tak hodně bank a rodinných záložen zkrachovalo. V současné době je pravděpodobně největší naší bankou ČSOB, která zajišťuje i provoz všech poboček Investiční a poštovní banky, ta přešla pod její správu v loňském roce.
37
Český statistický úřad ČSÚ je státní úřad, který má za úkol shromažďovat data z celého národního hospodářství. Činí tak pomocí statistických výkazů, které mají jednotlivé podniky, organizace či podnikající jednotlivci za povinnost pravidelně vyplňovat a zasílat ČSÚ. Tento úřad zpracovává každý rok Statistickou ročenku, kde se můžeme tabulkách a grafech dočíst o růstu či poklesu různých sektorů našeho hospodářství.
2.8.
Předpoklady teorie firmy
Ostatními důvody proč probíhá hospodářská činnost většinou ve firmách je několik:
úspory z rozsahu – tento jev nastává, když výrobní náklady klesají s rostoucí výrobou (velké výrobní haly, pásová výroba, několik linek)
nutnost fondů – každá změna či nový nápad většinou stojí investice, nové technologie, nový výrobní program potřebuje pro svůj začátek nutnou investici, pak bude již ziskový a financování bude z části hrazeno z výnosů výroby
nutnost řízení – každý pracovník pracuje na svém druhu práce, je potřeba mít řídící pracovníky, kteří budou sledovat a kontrolovat kvalitu výroby
Výrobu provádí ve většině případů firmy a organizace z důvodu větší efektivnosti výroby a větším rozsahu. Firma si sama monitoruje probíhající činnosti a kontroluje výstup výroby.
2.9.
Produkční funkce, teorie produktu
Produkční funkce 31 Technický název vztahu mezi maximálním množstvím výstupu, které může být vyrobeno a vstupy požadovanými k výrobě tohoto výstupu. Funkce je definována pro daný stav technického poznání. Celkový produkt (TTP) 31
31
http://www.miras.cz/seminarky/word/mie03-naklady.doc strana 1
38
celkové množství vyrobeného výstupu ve fyzických jednotkách Mezní produkt (MPP) 31 mezní produkt vstupu je dodatečný produkt neboli výstup přidaný 1 dodatečnou jednotkou tohoto vstupu přičemž ostatní vstupy jsou udržovány na konstantní úrovni. (o kolik se zvýší výstup když zvýším vstup o jednotku) Průměrný produkt (APP) 31 měří celkový výstup dělený celkovým počtem jednotek vstupu. Obrázek 3: Grafy celkového produktu, mezního produktu, APP, MPP
Zdroj: http://www.miras.cz/seminarky/word/mie03-naklady.doc strana 1 Působí zde zákon klesajících výnosů zvyšuje-li se množství vstupu při konstantní úrovni všech ostatních vstupů, bude mezní produkt každé jednotky vstupu klesat. Protože zkoumáme důsledky změn množství jednoho inputu (ostatní fixní), hovoříme o výnosech z variabilního inputu. Výnosy z rozsahu odrážejí reakci celkového produktu při zvýšení všech vstupů proporcionálně. 32
32
http://www.miras.cz/seminarky/word/mie03-naklady.doc strana 1
39
Rozlišujeme tři případy 33 1) Konstantní výnosy z rozsahu - změna všech vstupů vede ke stejně velkému zvýšení výstupu.33 2) Klesající výnosy z rozsahu – když proporcionální zvýšení všech vstupů vede k nižšímu než proporcionálnímu zvýšení celkového výstupu. 33 3) Rostoucí výnosy z rozsahu – zvýšení všech vstupů vede k více než proporcionálnímu zvýšení úrovně výstupů. 33
2.10.
Náklady firmy v krátkém období
Celkové náklady 33 vynásobíme variabilní input cenou a přičteme náklady na ostatní inputy. 33 složky celkových nákladů: 33 1)Variabilní náklady (VC) - s růstem objemu výroby rostou 2)Fixní náklady (FC) - s objemem výroby se nemění Obrázek 4: Celkové náklady
Zdroj: http://www.miras.cz/seminarky/word/mie03-naklady.doc strana 2
33
http://www.miras.cz/seminarky/word/mie03-naklady.doc strana 2
40
Vývoj nákladů odvodíme z produkční funkce. Náklady závisejí na množství a cenách inputů34. Množství inputů je potom dáno produkční funkcí. Explicitní náklady 35 náklady které firma reálně musí vynaložit v peněžní podobě na nákup nebo nájem výrobních faktorů. Implicitní náklady 35 nejsou reálně neplatí. jsou to alternativní náklady výrobních faktorů ve vlastnictví firmy (ušlý příjem z jiné alternativy) Průměrné náklady (AC) 35 náklady na jednotku produkce AC=TC/Q lze je rozdělit na: 36 1) průměrné fixní náklady (AFC) 2) průměrné variabilní náklady (AVC). Rovnice 12: Rovnice výpočtu průměrných nákladů
AC=AFC+AVC 36 Mezní náklady (MC) 36 náklady potřebné k rozšíření objemu výroby o jednotku
34
Input – z anglického slova input = vstup
35
http://www.miras.cz/seminarky/word/mie03-naklady.doc strana 2
36
http://www.miras.cz/seminarky/word/mie03-naklady.doc strana 2
41
MC = (přírůstek TC) / (přírůstek Q) Obrázek 5: Průměrné a mezní náklady
Zdroj: http://www.miras.cz/seminarky/word/mie03-naklady.doc strana 2 Křivka MC protíná křivku AC v jejím minimu - platí vždy MC=AC min protože: 36 a) MC < AC, vyžaduje výroba každé další jednotky produkce náklady nižší než jednotka předcházející. b) MC > AC, je další jednotku produkce možno vyrobit pouze s náklady vyššími než jednotky předcházející. Proto průměrné náklady rostou. c) MC = AC, jsou průměrné náklady minimální
2.11.
Náklady firmy v dlouhém období
zabývá se dlouhým obdobím a uvažuje produkční funkce se dvěma proměnlivými vstupy. 37 Izokvanta - kombinace výrobních faktorů jejichž pomocí je možno vyrobit stejný objem produkce.Musí platit mezní míra technické substituce . poměr, v němž je možno vzájemně nahrazovat práci kapitálem, aniž by se změnil objem vyráběné produkce. 37
37
http://www.miras.cz/seminarky/word/mie03-naklady.doc strana 3
42
Izokosta - linie stejných celkových nákladů (jako rozpočtová linie) 37 Obrázek 6: Izokvanta, Izokosta
Zdroj: http://www.miras.cz/seminarky/word/mie03-naklady.doc strana 3 Nákladové optimum firmy 37 místo dotyku izokvanty s izokostou Obrázek 7: Nákladové optimum firmy
Zdroj: http://www.miras.cz/seminarky/word/mie03-naklady.doc strana 3
2.12.
Odvození nákladové křivky
Odvozen od mapy izokvant. Má podobný tvar jako v krátkém období, kde byl určován vývojem výnosů z variabilního výrobního faktoru. V dlouhém období je determinován výnosy z rozsahu. 38 Obrázek 8: Odvození křivky nákladů a křivka celkových nákladů
38
http://www.miras.cz/seminarky/word/mie03-naklady.doc strana 3
43
Zdroj: http://www.miras.cz/seminarky/word/mie03-naklady.doc strana 3 Zisk je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady. Z = TR - TC čistý ekonomický zisk = celkové příjmy - explicitní náklady - implicitní náklady 38 účetní zisk = celkové příjmy - explicitní náklady čistý ekonomický zisk = účetní zisk - implicitní náklady Náklady firmy 39 Ekonomická teorie je použitelná až když ji včleníme do ekonomických nástrojů, pravidel, institucí. 39 Vstupy rozlišujeme proměnlivé = variabilní a fixní = neměnné (počítáme s nimi i když výroba stojí př. nájem) Pro rozlišení vstupů musíme objasnit : 39 1) dlouhé období - časový úsek dostatečný k tomu, aby se uskutečnila změna fixních zdrojů 2) krátké období - umožňuje změnu jen určitých vstupů a jenom v tomto období dělíme
39
http://www.miras.cz/seminarky/word/mie03-naklady.doc strana 3
44
Snižování nákladů 39 Jednou z cest neustálého zvyšování efektivnosti organizace je snaha o snižování nákladů. Toto snižování však v praxi nesmí ohrozit plánované investice a rozvojové aktivity. Pro účelné snižování nákladů je důležité identifikovat a kvantifikovat takzvané "cost drivers". Jinak řečeno, jde o příčiny vzniku nákladů a růstu nákladů v jednotlivých činnostech firmy. Možnosti snižování nákladů 39
úspora materiálu, energie
zrychlování obratu zásob
předcházení vzniku nadnormativních zásob
péče o investiční majetek
efektivní využití pracovní doby a pracovní síly
2.13.
Zisková a nezisková organizace
Rozdíl mezi těmito organizacemi je zcela prostý. Zisková organizace má za účelem zisk, nezisková obecně prospěšnou činnost. Zde je určená hranice, pro který účel byla právnická osoba založena s výjimkou obchodních společností nezaložených za účelem podnikání. V ziskových organizacích je nejdůležitějším hlediskem pro provádění všech činností dosažení zisku. Cíle těchto organizací jsou konkrétní a dají se měřit. Patří mezi ně růst organizace, zvyšování objemu výkonů, získávání většího počtu zákazníků. Tyto organizace podnikají a označujeme je názvem podniky. Do neziskového sektoru patří všechny organizace, které nepatří do ziskového sektoru. Takové organizace jsou veřejného neziskového sektoru a zároveň organizace soukromého neziskového sektoru. Do této kategorie patří organizace, které byly zřízeny za účelem podnikání a jejich hlavní činnost není dosáhnout zisku a jsou vyjmenovány v
45
§ 18, odstavci 7 zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu. Bližší seznam je vystaven na internetový stránkách www.neziskovky.cz . Neziskové organizace můžeme rozdělit do následujících kategorií:
neziskové soukromoprávní organizace – občasná sdružení včetně odborů, sdružení bez právní subjektivity, nadace, nadační fondy, zájmová sdružení právnických osob, obecně prospěšné společnosti, politické strany, hnutí, církve, náboženské společnosti, církevní právnické osoby, profesní komory
neziskové veřejnoprávní organizace rozpočtového typu – organizační složky, příspěvkové organizace, obce, kraje, svazky obcí, Akademie věd ČR, vězeňská služba a justiční stráž, Grantová agentura ČR, Ústavní soud ČR, Nejvyšší kontrolní úřad
ostatní veřejnoprávní organizace – Česká televize, státní podnik, Český rozhlas, Česká národní banka, veřejná vysoká škola, Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR, státní fondy
neziskové organizace typu obchodní společnosti – s.r.o.,a.s., družstvo, společenství vlastníků bytových jednotek
Soukromý neziskový sektor je část neziskového sektoru.
46
3.
Praktická část 3.1.
Definice s.r.o.
3.1.1. Základní informace o s.r.o. Společnost s ručením omezeným je nejrozšířenějším typem obchodní společnosti v České republice. Její výhoda spočívá v omezeném ručení za závazky společnosti, relativně nízké hodnotě minimálního základního jmění a malé administrativní náročnosti. Částečnou nevýhodou pro začínající podnikatele je v tomto případě nutnost vedení (podvojného) účetnictví Společnost s ručením omezeným je nejjednodušším typem kapitálových společností, přestože obsahuje mnoho prvků osobní společnosti. Společnost může mít od jednoho do padesáti společníků.Právní úprava společnosti s ručením omezeným vychází především z obchodního zákoníku. Minimální základní kapitál společnosti je 200 000 Kč. Na základním kapitálu společnosti se může každý společník účastnit pouze jedním vkladem, výše jeho vkladu musí činit alespoň 20 000 Kč. Výše vkladu může být pro jednotlivé společníky stanovena rozdílně, musí však být dělitelná na celé tisíce. Celková výše vkladů musí souhlasit s výší základního kapitálu společnosti. Pokud jsou poskytnuty nepeněžité vklady na splacení vkladu, musí být ve společenské smlouvě nebo v písemném prohlášení o zvýšení vkladu nebo v prohlášení o převzetí vkladu uveden předmět nepeněžitého vkladu a částka, kterou se započítává na vklad společníka. Tím se předchází zbytečným problémům. Společníci ručí společně a nerozdílně za závazky společnosti do výše souhrnu nesplacených částí vkladů všech společníků podle stavu zápisu v obchodním rejstříku. Nutné je dodat,že došlo k 1. lednu 2001 k významné změně, která nebyla často podnikateli vůbec zaznamenána. Společníci již nyní neručí pouze do výše svého nesplaceného vkladu, ale ručí také do výše souhrnu všech nesplacených prostředků. Obchodní firma společnosti s ručením omezeným musí obsahovat označení "společnost s ručením omezeným", postačí však zkratka "spol. s r.o." nebo "s.r.o.". Obchodní firma 47
společnosti musí samozřejmě splňovat i obecné požadavky, zejména nesmí být zaměnitelná s firmou jiného podnikatele.. Statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným je jeden nebo více jednatelů. Jeli jednatelů více je oprávněn jednat jménem společnosti každý z nich samostatně, nestanoví-li společenská smlouva jinak Jednatelé nesou veškerou právní odpovědnost za chod společnosti, vedení účetnictví, povinnosti vůči úřadům atd. Pro jednatele platí zákaz konkurence, který není v reálném světě dodržován. Valná hromada společníků je nejvyšším orgánem společnosti. Do působnosti jejího rozhodování spadají některé podstatné skutečnosti, zejména jmenování a odvolávání jednatelů, změny společenské smlouvy a stanov a schvalování účetní uzávěrky. Valná hromada může jmenovat i členy dozorčí rady, což je nepovinný, zřídkakdy zřizovaný orgán společnosti s ručením omezeným. Všechny toto požadavky firma M-SOFT splňuje a v následujícím představení firmy jsou uvedeny veškeré potřebné informace.
3.2.
Představení firmy M-SOFT
3.2.1. Základní údaje Název firmy: M–SOFT spol. s.r.o.
DIČ:
Adresa:
Jana Masaryka 12,
Bank. spojení: KB Jihlava
586 01 Jihlava
Číslo účtu:
25805-681/0100
56 / 206 23,
Jednatel:
Ing. Bohuslav Maška
731 05 87, 271 98
Rok založení: 1991
Fax:
56 / 287 27
Náplň činnosti:Maloobchod a velkoobchod
IČO:
49 43 48 53
Telefon:
314 – 49 43 48 53
s výpočetní technikou
48
3.2.2. Profil firmy M-SOFT Název společnosti:
M – SOFT, spol. s.r.o.
Rok založení:
1991
Integrace do:
1993
holdingu A.A.C. Sídlo společnosti:
Telefon:
56 / 205 23
Fax:
56 / 287 27
Základní jmění:
5,1 mil. Kč
Obrat za rok 1997:
51 mil. Kč
Počet zaměstnanců: 23 Jana
Masaryka
Pobočka:
12, 586 01 Jihlava
Libra shop Telč
Firma M-SOFT byla založena v roce 1992 Ing. Bohuslavem Maškou jako soukromá firma, od srpna 1993 je součástí holdingu A.A:C s.r.o. Firma M-SOFT má 23 zaměstnanců a hlavní činností je obchod s výpočetní technikou a doplňkovým
sortimentem.
K tomu
účelu
vybudovala
firma
vlastní
objekt
s reprezentativní prodejnou výpočetní techniky a kvalitním zázemím pro práci techniků, obchodníků a dostatečné skladové prostory.
3.2.3. Historie firmy M-SOFT Společníci firmy A.A.C. s.r.o.
51 %
Ing. Bohuslav Maška 49 % Historie vzniku 1991
založení firmy
1992
prodej a servis výpočetní techniky zákazníkům, návrh a realizace počítačových sítí
1993
začlenění do holdingu A.A.C. M-SOFT – největší prodejce počítačů Libra v regionu 49
otevření prodejny na Masarykově náměstí zahájení výstavby vlastního firemního objektu 1994
dokončení výstavby firemního objektu otevření prodejny výpočetní techniky a spotřebního materiálu ve vlastních prostorách orientace na instalace sítí a smluvní servis
1995
prodej dealerům provádění vlastního leasingu, prodej na splátky důraz na komplexnost poskytovaných služeb
Autorizovaná zastoupení Libra AST DEC
3Com (3COM Authorized Networking Partner) Novell (Novell Authorized Reseller) Microsoft
(Microsoft
Partner)
Hlavní podnikatelské aktivity Obchod s výpočetní technikou a komponenty Firma M-SOFT byla oceněna jako Nejlepší autorizovaný prodejce počítačů Brave za rok 1997. Zároveň se ve svém regionu prosazuje jako IBM Business Partner. Významnou součástí obchodu je i prodej celé řady počítačových komponentů. Počítačové sítě a software V oblasti počítačových sítí má firma M-SOFT bohaté zkušenosti s instalacemi strukturovaných kabeláží lokálních sítí, měření včetně optických kabelů a projektů sítí.
50
Firma získala tyto certifikáty: 3Com Authorized Network Partner Authorized Reseller Novell MOD-TAP Authorized Installer Doplňky a spotřební materiál V oblasti prodeje spotřebního materiálu a doplňkového sortimentu k výpočetní technice je firma vzhledem k široké nabídce a poskytovaným službám nejvýznamnější prodejcem ve svém regionu. Služby s servis Kvalitní a rychlé řešení zákaznických problémů souvisejících s provozem výpočetní techniky upevňuje pozici firmy na počítačovém trhu. Firma poskytuje zákazníkům i služby i oblasti internetu. Služby a servis tak významných způsobem doplňují komplexnost poskytované nabídky. Začlenění do projektu LIBRA shop Firma M-SOFT se v červenci 1997 začlenila do tohoto projektu otevřením pobočky v Telči, která plně vychází z filozofie projektu LIBRA Shop. Její úspěšný provoz je potvrzením správné orientace v maloobchodním prodeji. Obchodní strategie a cíle V oblasti velkoobchodu rozšíření působnosti v regionu
V oblasti koncového prodeje klást důraz na komplexnosti poskytovaných služeb, dále pokračovat v leasingovém a splátkovém prodeji, služky internetu
Posílení servisního střediska a rozšiřování smluvního servisu Obchodní činnosti Prodej výpočetní techniky
Počítače Libra, Brave, DEC, AST, Compaq
51
Monitory Samsung, LEO, ADI, E120
Tiskárny HP, Epson, Panasonic, Star
CD ROM, streamery, mechaniky a výměnné disky IOmega, záložní zdroje, diskové pole, atd.
Prodej počítačových komponentů
Motherboardy DFI, FIC
Síťové komponenty 3Com, Aceton
Pevné disky Western Digital, Conner, IBM, Seagate
Procesory Intel, AMD, Cyrix
Multimédia Creative Labs, Aztech
Prodej spotřebního materiálu
Diskety 3M, Verbatim, Polaroid, Maxell
Filtry před monitor Allsop, ML Top, 3M
Boxy na diskety, pásky do tiskáren, pásky do streamerů, myši a podložky pod myš,atd.
Prodej literatury
Literatura z nakladatelství Grada, Unis, Kopp, CCB, Plus a možnosti objednávek
Zahraniční literatury
Smluvní servis
Dle zvláštního ujednání se zákazníkem
Prodej a instalace software
Novell, Microsoft, Symantec, Borland, Corel
52
Možnost objednávky více než 10 000 titulů od cca 100 výrobců
Projekt, instalace a správa lokálních sítí Instalace a měření strukturované kabeláže Reference Mezi zákazníky firmy M-SOFT patří například následující firmy a instituce: Žďas a.s.
Silnice Pelhřimov
Balírny Tchibo Jihlava
Česká spořitelna Havlíčkův Brod
Vyšší odborná škola Jihlava (v minulosti)
Česká spořitelna Jihlava
Vysoká škola Polytechnická Jihlava
Euromont Jihlava
Okresní úřad v Jihlavě
AJAX Jihlava
SPŠ Jihlava
Buiding Centrum Velké Meziříčí
Integrovaná škola stavební Jihlava
Výzkumný ústav vodohospodářský Praha
Sklárny Bohemia Jihlava
Záchranná služba Jihlava
Obchodní akademie Jihlava
Střední grafická škola Jihlava
Silnice Jihlava
3.2.4. Činnosti firmy PROVOZNÍ DOBA: Pondělí až pátek - otevřeno od 8:00 do 17:00. Sobotní prodej - otevřeno od 8:30 do 11:30. (pouze prodejna) Firma M-SOFT se zabývá následujícími činnostmi: a) Prodej a nabídka počítačů b) Prodej spotřebního materiálu c) Servis počítačů
53
d) Poskytování internetu a. Bezdrátový internet b. Internet po optických vláknech c. Televize a telefon po optických vláknech d. Služky spojené s internetem
1)
Prodej a nabídka počítačů
Snad každé dítě chce mít doma počítač,aby mohlo hrát hry.Každý úředník potřebuje počítač k plnění svých úkolů v práci a pak i doma, když přijde z práce. V minulosti nebyly takové možnosti jako dnes. Počítače byly málo dostupné a cenově nepřijatelné. V roce 1992 existovalo v Jihlavě hodně málo firem, které se tímto sortimentem zabývaly. Počítačová sféra je vyvíjí přímo kosmickou rychlostí, na trhu se drží stálé firmy, které vyrábějí komponenty již řadu let. Pro jejich lepší přehled následuje informační tabulka. Tabulka 1: Výrobci na trhu s počítačovými produkty
Název firmy
Produkty
Webová adresa
Asus
Zvukové karty, barbone počítače,digitální www.asus.com domácnost, grafické karty, LCD monitory, základní desky, navigace, notebooky
Acer
Notebooky,
netbooky,
Business
PCs, www.acer.com
Servery, LCD monitory, projektory Hewlett-Packard
Notebooky,
tiskárny,
LCD
monitory, www.hp.com
scannery, servery, multifunkční zařízení MSI
Notebooky, základní desky, grafické karty, www.msi.com barbone systémy, servery
Logicech
Reproduktory, webové kamery, klávesnice, www.logitech.com myši,
herní
zařízení,
příslušenství
k notebookům, playstation
54
Zdroj: stránky výrobců uvedené v pravém sloupci tabulky Když se podíváme na tabulku, většina výrobců vyrábí stejný sortiment a dalo by se říci, že si navzájem konkurují. Omyl je však opakem. Každý z nás má svého oblíbeného výrobce a stojí si za ním. Pokud si alespoň trochu znalý člověk bude vybírat počítač, určitě si ho složí z komponentů, o kterých se dočetl v časopise, který si koupil, aby se alespoň pár prsty dostal do světa počítačů. Další možností je odborná pomoc, která je ve firmě M-SOFT zprostředkovaná obchodníky panem Zdeňkem Hoškem (
[email protected]) a panem Markem Schneiderem (
[email protected]). Tito obchodníci mají za sebou školení a léta praxe. Každý z nich se specializuje na jinou sféru sortimentu a zajisté pomohou svým zákazníkům vybrat a tím pádem uspokojit potřeby. Součástí jich kanceláře je vystavené zboží, které na přání zákazníka předvedou a poskytnou informace. Nabídka počítačů se dělá dvěma způsoby: 1) Sestavení počítače z komponentů,následná montáž a testování 2) Objednání hotového počítače LYNX,doplnění služeb a testování
2)
Prodej spotřebního materiálu
Spotřebním materiálem se rozumí veškeré předměty, které se spotřebovávají ať už v kancelářích či domácnostech. Jedná se např. o tonery, optické nosiče (CD40, CDRW41, DVD42 +. DVD -, DVD – RW, DVD BLUE-RAY43), náplně do tiskáren, podložky pod myši, tašky na notebooky, flesh paměti, digitální fotoaparáty, paměťová karty, různé redukce, apod. Veškerý sortiment je na webu www.m-soft.cz, v katalogách, které jsou k dostání přímo v prostorách prodejny. Pokud žádané zboží či produkt není skladem, řeší se tento
40
Cd – compact disc - kompaktní disk, slouží pro digitální záznam dat
41
CD – RW – rewriteable – přepisovatelé cd,
42
DVD - Digital Versatile Disc nebo Digital Video Disc - digitální záznam dat, vysoká obrazová a
zvuková kvalita 43
BLUE-RAY – disky třetí generace, uložení až 25 GB dat
55
problém objednáním a většinou následující den je očekávané zboží ve firmě k dispozici. Musí se nejprve přijmout na sklad kvůli účetnímu systému QI a skladovému hospodářství. Poté může zůstat na skladě nebo jít na pokladnu.
3)
Sklad
Firma M-SOFT disponuje poměrně velkým skladovým hospodářstvím, v prostorách firmy jsou 2 sklady a další sklad pro bezdrátové antény. Sklady zabezpečují 2 skladníci pan Kotrba a pan Růžička. Mají vlastní vnitřní řád, který jim pomáhá k důsledné práci a dohledání jakéhokoliv dodacího listu či faktury od dodavatele. Oba skladníci jsou k dispozici jak pro pokladnu,tak pro servisní techniky a dovozce zboží.
4)
Prodejna
Prodejna je obsazena dvěma prodavači paní Voňavkovou a panem Matějíčkem. Oba jsou zkušení prodavači a dokáží poradit i méně zkušeným zákazníkům. K veškerému uskladněnému a vystavenému sortimentu jsou schopni podat informace a navzájem se své znalosti doplňují. Prodavači fungují i jako „doplňovači“ zboží. Sledují prodávané zboží a při jeho nedostatku ho objednají, aby na skladě bylo stálé množství.
5)
Servis
Firma M-Soft provádí i servis počítačů, notebooků, serverů, zakoupeného zboží a tiskáren. K tomuto účelu je určeno místo zvané příjem servisů zastoupené panem Martinem Váchou. Všechny informace o zákazníkovi jsou uloženy do systému QI a zákazník dostane protokol o přijetí servisní zakázky. Technik řekne, jak dlouho bude servis trvat a pokud se doba opravy prodlouží, spojí se se zákazníkem a řekne mu bližší informace. Veškerá komunikace mezi zákazníkem a technikem funguje především přes telefon, e-mail a sms44 zprávy. Technik převezeme počítač a snaží se detekovat problém, zjistit nejlepší cestu k jeho vyřešení. Telefonicky se spojí se zákazníkem, konzultuje možná rizika a poté získá jeho souhlas k provedení určité operace jako např. záloha důležitých dat, instalace nového systému, instalace potřebných programů apod.
44
Sms – Short message service- posílání krátkých textových zpráv
56
Servis se provádí nejen fyzicky, ale i po telefonu, když si zákazník zavolá a poprosí o radu. Technik se mu snaží pomoci a naviguje zákazníka po telefonu. Pokud je tato pomoc úspěšná, zákazníka zaplatí provolané impulsy a poděkuje technikovi. Pokud nastane neúspěch, zákazník musí počítač dovézt na servis nebo říci někomu zkušenému. Pak už je to jen jeho volba. Servis tiskáren a jiných přístrojů provádí autorizovaný servis. M-SOFT nemá tak kvalifikované pracovníky, aby zvládaly všechny opravy.
6)
Reklamace
Reklamace provádí zkušený reklamační technik pan Roman Váňa. Reklamované zboží zadává do systému QI, kde je vedena jeho evidence. Reklamace se vztahuje na zakoupené zboží v prodejně, notebooky, tiskárny, na sestavené počítače, díly v počítačích a na počítače značky LYNX. Reklamace počítačů LYNX se řeší zasláním reklamovaného dílu či komponentu přímo do společnosti LYNX, následující den nebo v brzké době přijde vyreklamovaný díl zpět. Například při reklamaci laserová tiskárny z účetní firmy, firma M-SOFT zapůjčí svoji laserovou tiskárnu jako náhradu, aby účetní firma mohla dále provozovat svoji činnost a nebyla postižena. Reklamace komponentů do počítačů je možná náhradou jiného komponentu nebo setrvání po dobu nezbytně nutnou na vyreklamování.
7)
Poskytování internetu
Firma M-SOFT je poskytovatelem internetu v Jihlavě a dalších obcích. Vlastní dvě páteřní přípojné linky do Jihlavy. Bezdrátové připojení, web a server hosting45, poštovní doménové koše. V určitých částech Jihlavy poskytují připojení internetu přes optický kabel.
45
web a server hosting – poskytování místa na internetové stránky a prezentace
57
8)
Bezdrátový internet
Jak již název napovídá, jedná se o přenos signálu bezdrátově. V Jihlavě a okolí je mnoho vysílačů, na které pracovníci připojují zákazníky do sítě internet. Bezdrátové připojení má 2 řešení podle frekvence: 2,4 GHz 5 GHz Obě připojení jsou používána, však druhá varianta je v dnešní době upřednostňována. Vetší kmitočet připojení zabraňuje rušení a tím spolehlivější přenos dat. Bohužel je toto řešení dražší a doba návratnosti investice je delší. Bezdrátové řešení připojení internetu má jednu specifickou výhodu a tím je připojení i v těžko dostupných místech. Stačí mít dobrou viditelnost přijímače na vysílač. Někdy se signál šíří i odrazem např. od budov. Kvalita signálu je závislá na přímé viditelnosti a snižuje se průchodem např. přes listnaté stromy a jiné rušivé elementy. Pak hrozí výpadky a připojení není stálé. Toto řešení bezdrátového internetu zahrnuje investice do centrálních vysílačů, přípojných bodů, záložních zdrojů a dalších zařízení nezbytných pro plynulý chod. Investice nejsou však tak závratné jako u optického připojení. Tabulka 2: Ceník bezdrátového internetu
Tabulka je součástí přílohy práce, označená jako příloha B Zdroj: http://www.m-soft.cz/inter.htm
9)
Internet po optických vláknech
Šíření internetu po optických vláknech je celkem mladá technologie. Data jsou po optickém kabelu přenášena proudem fotonů46, tedy světelným signálem. Rychlost přenosu je závislá na šířce přenášeného pásma. Oproti bezdrátovému přenosu dat jsou optická vlákna mnohonásobně rychlejší a přenos je kvalitnější. Nedochází k výpadkům a odpadají tím i rušivé vlivy. Nevýhoda je tažení optického kabelu až do místa
46
foton – výraz z částicové fyziky, elementární částice , popisující kvantum elektromagnetické energie
58
připojení. Proto se přes optiku připojují velké komplexy jako jsou velké panelové domy a řadové vícepatrové domy. Náklady na zřízení připojení jednoho domu jsou velmi vysoké, proto je lepší, když se připojí hodně zákazníků. V panelovém domě o 5 - 6 patrech bydlí přibližně 18 rodin a potencionální zákazníci jsou na světě. Před připojením domu se provádí výzkum, kolik zákazníků se bude ochotno připojit. Firma M-SOFT spolupracuje s brněnskou firmou NETBOX, poskytovatelem internetu.
10)
Provozovatel sítě NETBOX® 47
Společnost SMART Comp. a.s. vznikla v roce 1998 a v únoru roku 2008 oslavila již 10 let působení na českém trhu. 47 Jsme provozovatelem a vlastníkem telekomunikační sítě NETBOX. Každým rokem se zdokonalujeme, sleduje novinky v oblasti telekomunikačních sítí a poskytuje Vám služby té nejvyšší možné kvality. 47 Certifikace a ocenění 47 Firma
M-SOFT
je
držitelem
certifikátu
jakosti
ČSN EN ISO 9001:2001
a ISO 14001:2005. Získali jsme ocenění Středoevropské řešení roku v oblasti Broadband na prestižní konferenci Networkers ve francouzském Cannes a jsme vítězem projektu roku 2004 v regionu EMEA v sekci partner Cisco Systems. Nejmodernější technologie 47 Náš realizační tým využívá technologie ne podle jejich pořizovací ceny, ale podle toho jak je prověřena jejich kvalita a spolehlivost ve světovém měřítku (CISCO Int., SUN Systems, Motorola). Naši zákazníci 47 Doposud stojíme za více než 100 000 přípojkami. Důkazem toho, že svoji práci děláme dobře, jsou naši zákazníci. Služby, které poskytuje síť NETBOX, využívá více než 100 škol, úřadů městských částí a dalších subjektů státní správy a samosprávy.
47
http://www.netbox.cz/site/cz/provozovatel.html
59
Vše pod jednou střechou 48 Síť NETBOX je koncipována na provoz až 10 Gb/s. Našim zákazníkům poskytujeme komplexní nabídku služeb od jednoho poskytovatele tzv. Triple play (hlas, internet, HDTV). U nás prostě máte vše pod jednou střechou. Stejně tak zákazníkům z řad právnických a fyzických osob zaručujeme individuální přístup při sestavování služeb, poradenství a řešení potíží. 48 Každý den se snažíme pracovat na 100% a největší odměnou pro nás je Vaše spokojenost. 48 Více informací můžete získat na korporátním webu SMART Comp a.s., tedy na adrese www.sc.cz. 48 Firma NETBOX poskytuje internet v Brně, Havlíčkově Brodě, Jihlavě, Olomouci, Opavě, Praze a Zlíně. NETBOX nabízí přímo bezkonkurenční ceny a vysoké rychlosti internetu. 48 Tabulka 3: Přehled tarifů a cen poskytovatele internetu NETBOX Služba
Rychlost linky
Bez
omezení
stažených dat
NETBOX
Nonstop
Datový
připojení
100 Mb/s
okruh
Měsíční paušál
Akce! Měsíční paušál *
1/0,25 Mb/s
√
√
x
333,- Kč
200,- Kč
15/2 Mb/s
√
√
√
477,- Kč
287,- Kč
25/4 Mb/s
√
√
√
666,- Kč
400,- Kč
40/8 Mb/s
√
√
√
888,- Kč
533,- Kč
click NETBOX fun NETBOX Smart NETBOX Rapid
Zdroj: http://www.netbox.cz/site/cz/internet-tarify.html
48 48
http://www.netbox.cz/site/cz/provozovatel.html
60
*Uvedené ceny jsou se slevou 40 %, která platí pouze prvních 12 měsíců. Po uplynutí této doby se ceny řídí dle platného ceníku Všechny nabízené vysokorychlostní tarify se řadí mezi paušální, liší se od sebe rychlostí, a tudíž i cenou. Umožňují časově neomezené připojení 24 hodin denně. Rychlost všech tarifů zůstává stejná bez ohledu na objem stažených dat, tj. není uplatňována FUP (Fair User Policy). Ke všem internetovým tarifům nabízíme NETBOX Telefon Home bez paušálu. K internetu nabízí firma NETBOX i telefonování a televizi. Zákazník si musí pořídit gateway si setobox, aby mohl využívat další služby. Gateway je vlastně brána v podobě krabičky, která dovoluje připojit klasický telefonní přístroj a telefonovat po internetu za rozhodně lepší ceny než poskytovatel O2. Obrázek 9: mapa lokalit připojených přes optický kabel v Jihlavě
61
Zdroj: http://www.netbox.cz/site/cz/mapa-pokryti.html?mesto=586846 Televize a telefon po optických vláknech „Volejte za ty nejvýhodnější ceny a nekažte si hovor počítáním provolaných minut.“ Pokud si zvolíte základní nebo jiný tarif, máte volání v síti NETBOX zcela zdarma. Jedná se o telefonování přes internet po optickém kabelu. Pokud jste připojeni na internet, stačí si zakoupit krabičku gateway a můžete telefonovat. Na telefonování se nic nezmění, zákazník dostane akorát nové číslo. Ceny volání jsou opravdu příznivé jak pro místní volání, tak pro dálkové volání a volání do mobilních sítí. Tarify NETBOX telefon nelze objednat samostatně, musí být součástí tarifů NETBOX Internet, NETBOX Televize či NETBOX Balíček. Pro lepší přehled cen volání je zde k nahlédnutí tabulka: Tabulka 4: Přehled cen a tarifů firmy NETBOX
NETBOX Telefon Home
Špička (7-19h pracovní dny)
Mimo špičku (197h)+víkendy a státní svátky
Volání v síti NETBOX
ZDARMA
Místní volání (minuta)
0,95 Kč
0,45 Kč
Dálkové volání (minuta)
0,95 Kč
0,45 Kč
Mobilní sítě
4,45 K4
4,45 Kč
Zdroj: http://www.netbox.cz/site/cz/telefon-tarify.html Jak je patrné z tabulky, ceny jsou opravdu příznivé a tímto voláním se dá ušetřit zákazníkovi mnoho výdajů za volání. „Vyspělá digitální služba nabízející více než 90 atraktivních TV stanic.“ Koho by tento reklamní slogan neuchvátil a nezaujala cenová nabídka.
62
Tarif TV Start nabízí 15 základních programů za 179 Kč. Tarif TV Základ nabízí 49 programů a stojí 279 Kč. Uživatel si musí pronajmout či zakoupit set-top box Motorola a pak mu bude fungovat televize. Obrázek 10: Seznam vysílaných stanic u tarifu TV Start
Zdroj: http://www.netbox.cz/site/cz/televize-tarify.html Firma NETBOX nabízí i balíčky v podobě internetu, televize a volání dohromady. Zákazník zaplatí například za NETBOX Basic 599 Kč. Balíček obsahuje internet o rychlosti 15/2 Mb/s, 49 TV programů a telefon bez paušálního poplatku. Výhoda balíčků je na první pohled zřejmá, zákazník ušetří značný obnos peněz. Proč vlastně uvádím v praktické části firmu NETBOX? Jak jsem již dříve uvedl, firma M-SOFT spolupracuje s firmou NETBOX. Technikové z M-SOFTu připojují nové zákazníky do sítě NETBOX, vyřizují reklamace a řeší problémy při případné kolizi sítě. Firma M-SOFT funguje jako sběrné a informační místo pro připojování nových klientů. Zákazník se zde může informovat o cenách, nových nabídkách a zároveň se objednat na připojení do sítě. Veškeré fakturace, nedoplatky, přeplatky a stížnosti se řeší u paní Jarošové. Tímto způsobem je zajištěna spolupráce obou firem a firma M-SOFT má další příjem do svého rozpočtu.
63
3.2.5. Výroční zpráva roku 2006 Určeno k auditu Vydána dne 14.6. 2007 1) základní údaje název společnosti:
M-SOFT, spol. s.r.o.
rok založení:
1991
sídlo společnosti:
Jana
IČO:
49433853
základní jmění:
5,1, mil. Kč
jednatel:
Ing. Bohuslav
Maška
Masaryka 12 2) vlastnická struktura Firma je vlastněna těmito subjekty: Ing. Bohuslav Maška
100%
Jednatel společnosti je Ing. Bohuslav Maška, nemá majetkové podíly ani není ve statutárních orgánech žádné jiné společnosti. Společnost M-SOFT, spol. s.r.o. nemá žádnou organizační složku podniku v tuzemsku ani v zahraničí 3) rok 2006 v roce 2006 se podařilo:
zvýšit počet zákazníků i objem tržeb za poskytování bezdrátového internetu
rozšířit prodej počítačů LYNX a M-SOFT
rozšířit optickou síť i počet zákazníků společného internetového projektu NETBOX s firmou Smart Comp
splatit úvěr a zvýšit volné prostředky na účtech
zlepšit celkový hospodářský výsledek
a nepodařilo se:
64
převést celý informační systém firmy na jednotnou platformu49 QI
získat větší počet zákazníků na smluvní servis se stálým měsíčním paušálem
4) personální obsazení na konci roku 2006 pracovalo ve firmě 25 osob. V průběhu roku byl přijat 1 pracovník jako druhý skladník. 5) strategie firmy rok 2006 byl ve znamení celosvětového poklesu cen výpočetní techniky a současně poklesem ceny dolaru. V oblasti výpočetní techniky se objevila diferenciace silnějších a slabších distributorů – slabší dále oslabili, silní posílili. Výsledkem všech vlivů bylo to, že na vyprodukování stejných tržeb jako v předchozím roce bylo třeba prodat a nainstalovat více techniky. Přes tyto potíže se naší firmě podařilo udržet všechny stálé zákazníky a zvýšit tržby oproti předchozímu roku Nejvýznamnější zákazníci r. 2006: GORDIC s.r.o. Automotive Lighting s.r.o. Moravské kovárny a.s. BOSCH DIESEL s.r.o. Nejvýznamnější dodavatelé r. 2006: aD SYSTÉM a.s. Actebis AT Computers Aspa a.s. SWS a.s.
49
z anglického slova „platform“, v českém jazyce znamená základna, báze
65
LAMA Plus s.r.o. Hlavní produkty r. 2006: počítače LYNX a M-SOFT
internetová připojení
tiskárny a notebooky HP
spotřební materiál k tiskárnám a
monitory Samsung
počítačům
počítačové komponenty Microstar a Asus 6) přehled výkonů a tržeb porovnání 2006 / 2005 tržby: 123 mil / 106 mil 7) výhled na rok 2007 pro letošní rok již nepředpokládáme další cenový pokles prodávané výpočetní techniky, vnitrostátní hospodářská situace by mohlo být na úrovni roku 2006. Očekáváme zvýšenou poptávku po službách a po noteboocích, vyšší poptávku po rychlém internetu. Tomu přizpůsobíme svoji činnost konkrétně je třeba:
přechod zbývajících úseků na informační systém QI
i internetovém uzlu ladění systémů řízení toků dal a zabezpečení proti útokům a výpadkům
členství v NIXu, peering50 s většinou českých sítí
9) zpráva o vztazích mezi propojenými osobami ovládací osobou je Ing. Bohuslav Maška. Neexistují žádné další subjekty, ovládané stejnou osobou.
50
Peering je pojmenování pro vzájemné propojení počítačové sítě dvou telekomunikačních společností za
účelem výměny datového provozu
66
Ing. Bohuslav Maška má uzavřen pracovně právní vztah se společností, jiné vzájemné obchodní vztahy v roce 2006 neproběhly.
3.2.6. Výroční zpráva roku 2007 (zkrácená verze) Určeno k auditu Vydána dne 20.5.2008 1) rok 2007 v roce 2007 se podařilo: zvýšit počet zákazníků i objem tržeb za poskytování bezdrátového internetu rozšířit prodej počítačů LYNX a M-SOFT rozšířit síť i počet zákazníků společného internetového projektu NETBOX s firmou Smart Comp zvýšit volné prostředky na účtech zlepšit celkový hospodářský výsledek převést celý informační systém firmy na jednotnou platformu QI a nepodařilo se:
získat větší množství zákazníků na smluvní servis se stálým měsíčním paušálem
rozšířit oddělení QI poskytující informační systém a servis zákazníkům
2) personální obsazení Na konci roku 2007 pracovalo ve firmě 25 osob 3) strategie firmy Rok 2007 byl ve znamení celosvětového poklesu cen notebooků a současně poklesem ceny dolaru. V oblasti výpočetní techniky se objevila diferenciace silnějších a slabších distributorů – slabší dále oslabili, silní posílili. Výsledkem všech vlivů bylo to, že na vyprodukování stejných tržeb jak v předběžném roce bylo třeba prodat a nainstalovat více techniky. Došlo ke zrychlení poskytovaných internetových linek a tím spojené posílení celkové infrastruktury.
67
Přes tyto potíže se naší firmě podařilo udržet všechny stále zákazníky a zvýšit tržby oproti předchozímu roku. Nejvýznamnější zákazníci r. 2007: Automotive Lighting s.r.o.
Sapeli s.r.o.
Moravské kovárny a.s.
BOSCH DIESEL s.r.o.
Nejvýznamnější dodavatelé r. 2007: aD SYSTÉM a.s.
SWS a.s.
Actebis
LAMA Plus s.r.o.
AT Computers
Aspa a.s.
Hlavní produkty r. 2007: počítače LYNX a M-SOFT tiskárny, notebooky HP, notebooky Acer monitory a disky Samsung
počítačové komponenty Gigabyte a Asus internetové připojení spotřební materiál k tiskárnám a počítačům
7) přehled výkonů a tržeb porovnání rok 2007 / 2006 tržby: 128 mil / 123 mil 8) výhled na rok 2008 pro letošní rok již nepředpokládáme další cenový pokles prodávané výpočetní techniky, vnitrostátní hospodářská situace by mohla být na úrovní roku 2007. Očekáváme zvýšenou poptávku po službách a po noteboocích, stále vysokou poptávku po rychlém internetu. Tomu přizpůsobíme svoji činnost. konkrétně je třeba:
68
v internetovém uzlu posílení a obměna stávajících přenosových technologií k dosažení vyšších rychlostí, ladění systémů řízení toků dat a zabezpečení proti útokům a výpadkům
9) zpráva o vztazích mezi proponuji osobami ovládající osobou je Ing. Bohuslav Maška. Neexistují žádné jiné subjekty, ovládané stejnou osobou. Ing. Bohuslav Maška má uzavřen pracovně právní vztah se společností, jiná vzájemné obchodní vztahy v roce 2007 neproběhly. 10) ostatní
od rozvrhového dne do sestavení výroční zprávy nenastaly žádné významné skutečnosti
účetní jednotky nevyvíjejí žádné vyjímečné aktivity v oblasti výzkumu a vývoje, pracovně právních vztahů ani ochrany životního prostředí
majetek společnosti není zatížen zástavním právem
Příloha k účetní závěrce 2007 Popis účetní jednotky 1. rozhodujícím předmětem podnikání:
koupě zboží za účelem dalšího prodeje
poskytování internetu
Seznam osob (právnických nebo fyzických) podílejících se na základním kapitálu společnosti M-SOFT: Tabulka 5: Seznam osob podílejících se na základním kapitálu společnosti M-SOFT
Název osoby podílející se na Výše základním kapitálu společnosti: Ing. Bohuslav Maška
vkladu
(%)
ve
sledovaném období 100
2. údaje o zaměstnancích, řídících pracovnících a ostatních členech statutárních a dozorčích orgánů
69
Tabulka 6: Údaje o zaměstnancích, řídících pracovnících a ostatních členech statutárních a dozorčích orgánů
Osobní náklady v tis. Kč
zaměstnanci
z toho řídící pracovníci
2007 Průměrný počet zaměstnanců C.1.
Mzdové náklady
C.2.
Odměny
členům
orgánů
2006
2007
2006
25
23
1
1
12476
11290
543
512
0
0
0
0
4322
3924
190
179
128
115
0
0
16926
15329
733
691
společnosti
C.3.
Náklady na sociální zabezpečení
C.4.
Sociální náklady Osobní náklady celkem
3.2.7. Novinky ve firmě M-SOFT pro rok 2008 a cenové nabídky Informace z internetového oddělení Výprodej repasovaného zbozí z oblasti WiFi za nejnizsí ceny ! Akce - 24dB WiFi antena od 150 Kc. Obtěžuje vás ve firmě spam a vaše filtry si s ním nedokáží poradit ? Máme pro vás řešení. Využijte online Konfigurátor počítačů HP Spolupracujeme s firmou SMART Comp, provozovatelem úspěšné brněnské optické internetové sítě NETBOX. Tato rychlá internetová síť připojuje obyvatele bytových domů na jihlavských sídlištích a poskytuje velmi rychlé linky za bezkonkurenční ceny. Optická síť NETBOX již pokrývá většinu sídlišť a postupně dobudováváme další jihlavská sídliště, nyní začínají aktivace druhé části ul. Zahradní a Kollárova TV
70
NETBOX má 93 TV programů a některé programy v kvalitě Full HD ! Přijďte se na ni podívat. Jsme Implementačním partnerem firmy DC Concept pro firemní informační systém QI. Od prosince 2008 nové ceny internetu. Pro jihlavské i část mimojihlavských domácností máme novinku: linku 6 Mbitů za 488 Kč a 4 Mbity za 390 Kč měsíčně včetně DPH, aktivaci můžete mít už za 1 Kč !
3.2.8. SWOT analýza Díky této metodě můžeme identifikovat silné, slabé stránky, příležitosti a hrozby firmy. Tato metoda se především používá v marketingu a je dobrá pro vytvoření strategie firmy. Následující faktory firmy M-SOFT jsou:
silné stránky - mnoho klientů v Jihlavě a okolí, prodej počítačů a doplňků, servis počítačů, poskytování internetu, kvalifikovaní pracovníci, vlastní budova na podnikání
slabé stránky - malý počet pracovníků (reakce a množství servisů), při velkém množství zakázek dlouhá čekací doba
příležitosti – spojení s konkurencí při krachu konkurenční firmy, poskytování služby, která v Jihlavě zatím není obsazená
hrozby - příchod nové konkurence, snížení cen, velká finanční krize, ztráta kvalifikovaných pracovníků
SWOT analýza nám ukazuje silné stránky, kterými firma M-SOFT vyniká. Slabých stránek jsem více nevymyslel, což dokazuje fakt, že si firma stojí dobře před svými zákazníky a zaměstnanci. Příležitosti se jen těžko dají předpovídat, důležité je sledovat dění kolem a včas reagovat. Hrozby tvoří pro firmu nečekané zásahy a můžou mít někdy i katastrofální následky. Proto je dobré mít informace, díky kterým se dá těmto problémům předejít.
71
3.2.9. Přehled peněžních toků firmy M-SOFT Tabulka 7: Přehled peněžních toků firmy M-SOFT v tisících Kč
v tisících Kč Rok Provozní
2004
2005
2006
2007
4120,-
4383,-
6811,-
8747,-
-264,-
-250,-
-362,-
-334,-
3856,-
4133,-
6449,-
8413,-
102495,-
105822,-
122657,-
127915,-
98630,-
101675,-
116208,-
119504,-
3856,-
4147,-
6449,-
8413,-
výsledek hospodaření Finanční výsledek hospodaření Běžný
výsledek
hospodaření ∑ Výnosy Náklady Hospodářský výsledek
Zdroj:http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/index?sysinf.@typ=sbirka&sysinf.@stran a=documentList&vypisListin.@cEkSub=189664, výkazy zisků a ztrát v letech 2004 až 2007
72
Obrázek 11: porovnání výnosů a nákladů od roku 2004 do roku 2007
Porovnání výnosů a nákladů od roku 2004 do roku 2007 140
v milionech Kč
120 100 80
výnosy
60
náklady
40 20 0
2004
2005
2006
2007
roky
Zdroj:http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/index?sysinf.@typ=sbirka&sysinf.@stran a=documentList&vypisListin.@cEkSub=189664, výkaz zisků a ztrát Tabulka 8: Výsledek hospodaření v roce 2004 v tisících Kč
Výsledek hospodaření v roce 2004 v tisících Kč Provozní výsledek hospodaření
Finanční výsledek hospodaření
výnosy
102494,- výnosy
1,-
náklady
98374,- náklady
265,-
4120,- rozdíl
-264,-
rozdíl
Finanční výsledek hospodaření je záporný, protože výnosy jsou nižší jak náklady. Tato suma je v záporném díky poplatkům, které firma dává babce. Mimořádný výsledek hospodaření firma M-SOFT nezahrnuje.
73
Tabulka 9: Výsledek hospodaření v roce 2005 v tisících Kč
Výsledek hospodaření v roce 2005 v tisících Kč Provozní výsledek hospodaření
Finanční výsledek hospodaření
výnosy
105776,- výnosy
32,-
náklady
101393,- náklady
282,-
4383,- rozdíl
-250,-
rozdíl
Finanční výsledek hospodaření je záporný, protože výnosy jsou nižší jak náklady. Tato suma je v záporném díky poplatkům, které firma dává babce. Mimořádný výsledek hospodaření firma M-SOFT nezahrnuje. Tabulka 10: Výsledek hospodaření v roce 2006 v tisících Kč
Výsledek hospodaření v roce 2006 v tisících Kč Provozní výsledek hospodaření
Finanční výsledek hospodaření
výnosy
122649,- výnosy
8,-
náklady
115838,- náklady
370,-
6811,- rozdíl
-362,-
rozdíl
Finanční výsledek hospodaření je záporný, protože výnosy jsou nižší jak náklady. Tato suma je v záporném díky poplatkům, které firma dává babce. Mimořádný výsledek hospodaření firma M-SOFT nezahrnuje.
74
Tabulka 11: Výsledek hospodaření v roce 2007 v tisících Kč
Výsledek hospodaření v roce 2007 v tisících Kč Provozní výsledek hospodaření
Finanční výsledek hospodaření
výnosy
127853,- výnosy
64,-
náklady
119106,- náklady
398,-
8747,- rozdíl
-334,-
rozdíl
Finanční výsledek hospodaření je záporný, protože výnosy jsou nižší jak náklady. Tato suma je v záporném díky poplatkům, které firma dává babce. Mimořádný výsledek hospodaření firma M-SOFT nezahrnuje. Ukazatele rentability v praxi Tabulka 12: Rentabilita nákladů
Rentabilita nákladů ( zisk a náklady v tisících Kč) rok
(zisk / náklady)*100
výsledek
2004
3856 / 98630
3,9095 %
2005
4147 / 101675
4,0787 %
2006
6449 / 116208
5,5495 %
2007
8413 / 119504
7,0399 %
75
Tabulka 13: Rentabilita výnosů
Rentabilita výnosů ( zisk a výnosy v tisících Kč) rok
(zisk / výnosy)*100
Výsledek
2004
3856 / 102495
3,7621 %
2005
4147 / 105822
3,9188 %
2006
6449 / 122657
5,2577 %
2007
8413 / 127917
6,5769 %
Tabulka 14: Rentabilita celkového kapitálu
Rentabilita celkového kapitálu ( zisk a celkový kapitál v tisících Kč) rok
(zisk / celkový kapitál)*100
výsledek
2004
3856 / 26376
14,6193 %
2005
4147 / 31203
13,2903 %
2006
6449 / 37408
17,2396 %
2007
8413 / 45810
18,3649 %
76
Tabulka 15: Rentabilita vlastního kapitálu
Rentabilita vlastního kapitálu ( zisk a vlastní kapitál v tisících Kč) rok
(zisk / vlastní kapitál)*100
Výsledek
2004
3856 / 17281
22,3135 %
2005
4147 / 20347
20,3813 %
2006
6449 / 25217
25,5740 %
2007
8413 / 31631
26,5973 %
Obrázek 12: Rentabilita nákladů, výnosů, celkového kapitálu a vlastního kapitálu
Rentabilita 30,00%
procenta
25,00% 20,00% rentabilita nákladů
15,00%
rentabilita výnosů
10,00%
rentabilita celkového kapitálu
5,00%
rentabilita vlastního kapitálu
0,00%
2004
2005
2006
2007
roky
Zdroj: předchozí tabulky
77
Tabulka 16: Tabulka přehledu kategorie nákladů v tisících Kč
Kategorie nákladů
2004
2005
2006
2007
Provozní náklady
71434
72230
79611
78974
Spotřební náklady
14244
14203
17625
18975
Osobní náklady
10665
12805
15329
16926
Daně a poplatky
124
36
106
122
1673
1893
2450
3077
Ostatní provozní náklady
251
226
524
413
Úrokové náklady
107
68
78
48
Ostatní finanční náklady
158
214
292
350
Odpisy
Zdroj: http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/index?sysinf.@typ=sbirka&sysinf.@strana=docu mentList&vypisListin.@cEkSub=189664, výkaz zisků a ztrát Provozní náklady jsou náklady vynaložené na prodané zboží, proto jsou vysoké oproti ostatním. Spotřební náklady zahrnují spotřebu materiálu, energii a služby. Osobní náklady obsahují mzdové náklady, odměny členům orgánů společnosti a družstva, náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, sociální náklady Daně a poplatky jsou odvody daní státu Odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, při zakoupení dlouhodobého hm. a nehm. majetku může firma uplatňovat roční odpisy, které si dává do nákladů Ostatní provozní náklady obsahuje smluvní pokuty a úroky z prodlení, výnosy z postoupených pohledávek a výnosy z odepsaných pohledávek, inventarizační rozdíly,
78
dotace k úhradě nákladů nebo k úhradě jiné ekonomické újmy, dotace k úhradě nákladů nebo k úhradě jiné ekonomické újmy, která jsou vedená v položce mimořádné výnosy. Úrokové náklady se platí bance za vedení účtu a poskytnutí služeb Ostatní finanční náklady jsou náklady z peněžního styku, tj. bankovní výlohy, náklady spojené se získáním bankovních záruk a obdobné bankovní výlohy, jakož i depozitní poplatky s výjimkou případů, kdy se tyto položky stávají součástí pořizovací ceny majetku, vyrovnání mimostojícímu společníkovi nebo úhrada ztráty řízené osobě na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy. Podle tabulky dali zákazníci v roce 2007 přednost službám před prodaným zbožím. Jinak provozní náklady tvoří značnou část celkových nákladů a každým rokem rostou. Tabulka dále ukazuje, kolísání cen spotřebního materiálu a energie a řádku spotřební náklady. Osobní náklady jsou téměř identické jako spotřební náklady a je vidět zvyšování sociálního a zdravotního pojištění za zaměstnance. Daňové a poplatkové náklady se odvozují podle výše hospodářského výsledku. Odpisové náklady závisí na počtu nakoupeného dlouhodobého hmotného či nehmotného majetku. Firma každým rokem nakupuje a odepisuje větší částky podle toho, zda se jedná o odpisy lineární (rovnoměrné) či degresivní (zrychlené). Položka ostatní provozní náklady kolísá podle počtu prodaného materiálu, podle darů a smluvní pokut a úroků z prodlení, roli zde hraje odpis pohledávek. Úrokové náklady kolísají podle úrokové sazby bank, které každý rok schvaluje Česká národní Banka. Ostatní finanční náklady poukazují na prodané cenné papíry a vklady, úroky, kurzové ztráty. Po prozkoumání nákladů z výše uvedené tabulky jsem dospěl k závěru, že firma MSOFT má náklady adekvátní a kontrolované ke svým činnostem. Rentabilita neboli ukazatel výnosnosti nebo efektivnosti hospodaření. Čím rentabilnější společnost je, tím větší šanci na získání investora se jí naskýtá. Rentabilita je poměr konečné ceny výrobku a nákladů na jeho výrobu skutečně vynaložených. Mezi těmito náklady může být jak samotná částka investovaná do materiálu, který byl na výrobek použit, tak také kapitál ať již vlastní či cizí, díky kterým výrobek vznikl. Společnost, která má náklady na výrobu vyšší než je cena konečného výrobku je tedy nerentabilní a v dlouhém období není proto konkurenceschopná. 79
Výsledek hospodaření – rozdíl mezi náklady a výnosy podniku, představuje zisk nebo ztrátu. Jak je zřejmé z tabulek 6 až 9 je každým rokem provozní výsledek hospodaření vyšší a finanční výsledek hospodaření nižší. Pokud sečteme provozní a finanční výsledek hospodaření, dostaneme výsledek hospodaření v daném roce. Výsledek hospodaření každým rokem jde nahoru a je tedy patrné, že si firma stojí dobře. Podle údajů z tabulky, bych si troufal říci, že velice dobře. Rentabilita nákladů - ukazatel rentability nákladů udává, jaká část zisku (nebo ztráty) připadá na 1 korunu nákladů. Pohledem na tabulku 10 vidíme, že procentuelní výsledek opět roste. V roce 2007 připadalo 7,04 % zisku na 1 Kč nákladů. Rentabilita výnosů - ukazatel rentability výnosů udává, jaká část zisku (nebo ztráty) připadá na 1 korunu výnosů. Stejně tak jako rentabilita nákladů, tak i rentabilita výnosů se každým rokem zvyšuje. V roce 2007 bylo 6,57 % zisku na 1 Kč výnosů. Rentabilita celkového kapitálu - Ukazatel poměřuje CF51 před uplatněním finančních nákladů k aktivům firmy. Je-li rentabilita nižší , než je průměrná úroková míra placená bankám z úvěrů, znamená to, že aktiva firmy nejsou schopna vyprodukovat tolik, kolik vyžadují splátky z úvěrů, a bankovní úvěry se pak stávají pro firmu nebezpečné. Pokud je rentabilita vyšší je dobré mít co nejvíce úvěrů, protože působí jako nástroj růstu. Tabulka 12 zahrnuje vypočítaná procenta rentability celkového kapitálu. Každým rokem se číslo zvyšuje a tím je patrné, že je firma stále v růstu a může si dovolit mít úvěry. Rentabilita vlastního kapitálu - Ukazatel ziskovosti vlastního kapitálu zjišťuje zda kapitál přináší dostatečný výnos a zda je kapitál využíván s intenzitou odpovídající investičnímu riziku. Ukazatel má být vyšší než úroky, které by podnik obdržel při jiné formě investování. Je důležitým ukazatelem pro potencionální investory. Rentabilitu vlastního kapitálu najdeme v tabulce 13. V roce 2005 však klesá oproti roku 2004 a v roce 2006 opět stoupá. Pokles byl způsoben investicí do druhé provozní budovy, která se stavěla v roce 2005.
51
CF - cash flow – peněžní tok, příjem nebo výdej peněžních prostředlů
80
Výnosy rostou každým rokem, což je patrné z tabulky 10. Trh je nasycený výrobci, kteří vymýšlejí pořád nové produkty a vyrábějí je, nabízejí za výhodné ceny a spotřebitelé produkty kupují. V posledních čtyřech letech je módním a také šetrným trendem mít k dispozici notebook. Notebook se v dnešní době prodává jako například boty, každý ho potřebuje a každý ho musí mít. Tím poklesl prodej stolních počítačů. Notebook byl a stále pořád je hodně drahá záležitost. Však tento fakt spotřebitelé neřeší a kupují. Tímto způsobem se zvyšují tržby a firma M-SOFT lépe prosperuje. Dalším faktorem je připojení na internet. Před několika lety bylo k dispozici pouze bezdrátové připojení. Dnes je moderní mobilní připojení přes mobilního operátora. Tento způsob připojení firma M-SOFT neprovozuje. Připojení přes optiku je finančně zajímavé, však firmě M-SOFT přináší zisk. Měsíčně se připojí v Jihlavě zhruba kolem sta uživatelů a každý s minimálním tarifem. A firma M-SOFT má další výnos. Každý výnos s sebou nese náklady, kterými se snižuje zisk. Rozdíl mezi náklady a výnosy je tím zachován a firma M-SOFT není ztrátová. Náklady budou každý rok stoupat, nejen díky připojování nový uživatelů, ale díky nakupování nových technologií, které jsou pořád kvalitnější a dražší. Cena počítačů jdou pořád „ke dnu“, zatímco ceny síťových komponent rostou do výše. Aktuální ceny jsem v této práci neuváděl, protože se pohybují velice rychle a připomínají sinusovou křivku. Stále se vyvíjejí nové technologie přenosu informací jak přes bezdrátová připojení, tak pro optické kabely. Ceny jsou stále vyšší, však kvalita přenosu informací je stabilnější a rychlejší. Zákazník je spokojenější a vydrží u firmy, která mu poskytuje co si zaplatil. Závěrem praktické část bych chtěl říci, že v dnešní době musí každý podnikatel či živnostník hledat nové příležitosti, kterých se chopit, aby nezůstal ležet na vavřínech. Konkurence je vysoká a mnoho firem na ní doplatí. Firma M-SOFT je podle mých výpočtů firma silná a díky panu Maškovi se stále vyvíjí. Důkazem je spolupráce s brněnskou firmou NETBOX, spolupráce s Hewlett Packard a další činnosti, které firmu nenechají stagnovat. Tímto způsobem firma M-SOFT bude prosperovat do budoucna a současná finanční krize jí nezpůsobí velké škody.
81
4.
Závěr
V teoretické části jsem nejprve popsal všechny důležitá rozdělení, ukazatele a teorii, která se týká daného tématu nebo je s ním alespoň trochu spojená. V praktické části jsem se zabýval činnostmi firmy M-SOFT a použil informace z výročních zpráv, tedy z rozvahy a výkazu zisků a ztrát. Zaměřil jsem se na roky 2004, 2005, 2006 a 2007. Z tabulek a grafů je názorně vidět, že firma M-SOFT jde stále nahoru, zvyšuje svoje pasiva, obraty a tržby každým rokem. Cílem mojí práce bylo sledovat náklady, snažit se je snížit a maximalizovat zisk. Ukazatele rentabilita celkového kapitálu a rentabilita vlastního kapitálu.se pohybují každým rokem výše. V roce 2004 byly výnosy téměř 102,5 mil. Kč, v roce 2007 vzrostly výnosy na téměř 128 mil. Kč. Náklady postupně rostou v závislosti s výnosy. Podle mého názoru, s vyššími výnosy musí stoupat i náklady a po důkladném prostudování poskytnutých materiálů jsem zjistil, že firma M-SOFT nepotřebuje snižovat náklady. Náklady jsou adekvátní k výnosům a jejich snížením by firma MSOFT nemusela dosahovat takových výnosů. Podle SWOT analýzy si firma M-SOFT vede dobře, reaguje na zásahy okolí. Konkurence je však skrytá hrozba a je dobré mít informace, co se děje v okolí. Tyto informace jsou přímo k nezaplacení. V závěru praktické části jsem uvedl zvyšování nákladů díky nakupování nových technologií na připojování nových zákazníků internetu. Snižování nákladů se proto nevyplatí, pokud chceme udržet spokojenost zákazníka. Cílem této práce bylo prozkoumat firmu M-SOFT a také využití poznatků a znalostí, které jsem získal po dobu studia Vysoké školy Polytechnické v Jihlavě. Tyto znalosti se mi budou určitě hodit v zaměstnání v životě.
82
Seznam použité literatury 1. Ing. Nečadová, Věra. Základy podnikové ekonomiky : VSPJ Jihlava, 2008. ISBN 978-80-87035-16-0 2. Macáková, Libuše a kolektiv. Mikroekonomie: Základní kurs. Slaný, Melandrium 2002. 7. vydání. 271 stran. ISBN 80-86175-20-0 3. Samuelson :Economics, překlad: Michal Mejstřík a kol.:Ekonomie. Svoboda Servis 1995 (2.vydání), 1011 stran. ISBN: 80-205-0494-X 4. Synek a kol., Miloslav. Podniková ekonomika. 3. přepracované vydání. Nakladatelství C. H. Beck Praha 2002. 479 stran. ISBN 80-7179-736-7 5. http://ireferaty.lidovky.cz/339/1155/Narodni-hospodarstvi 6. http://www.miras.cz/seminarky/word/mie03-naklady.doc 7. www.m-soft.cz 8. www.netbox.cz
83
Seznam tabulek Tabulka 1: Výrobci na trhu s počítačovými produkty...................................................54 Tabulka 2: Ceník bezdrátového internetu.....................................................................58 Tabulka 3: Přehled tarifů a cen poskytovatele internetu NETBOX...............................60 Tabulka 4: Přehled cen a tarifů firmy NETBOX ..........................................................62 Tabulka 5: Seznam osob podílejících se na základním kapitálu společnosti M-SOFT ..69 Tabulka 6: Údaje o zaměstnancích, řídících pracovnících a ostatních členech statutárních a dozorčích orgánů ...................................................................................70 Tabulka 7: Přehled peněžních toků firmy M-SOFT v tisících Kč .................................72 Tabulka 8: Výsledek hospodaření v roce 2004 v tisících Kč ........................................73 Tabulka 9: Výsledek hospodaření v roce 2005 v tisících Kč ........................................74 Tabulka 10: Výsledek hospodaření v roce 2006 v tisících Kč ......................................74 Tabulka 11: Výsledek hospodaření v roce 2007 v tisících Kč ......................................75 Tabulka 12: Rentabilita nákladů ..................................................................................75 Tabulka 13: Rentabilita výnosů ...................................................................................76 Tabulka 14: Rentabilita celkového kapitálu .................................................................76 Tabulka 15: Rentabilita vlastního kapitálu ...................................................................77 Tabulka 16: Tabulka přehledu kategorie nákladů v tisících Kč ....................................78
Seznam obrázků a grafů Obrázek 1: Rozdělení statků ........................................................................................13 Obrázek 2 : Efektivnost – vstupy a výstupy .................................................................27 Obrázek 3: Grafy celkového produktu, mezního produktu, APP, MPP.........................39
84
Obrázek 4: Celkové náklady........................................................................................40 Obrázek 5: Průměrné a mezní náklady.........................................................................42 Obrázek 6: Izokvanta, Izokosta....................................................................................43 Obrázek 7: Nákladové optimum firmy.........................................................................43 Obrázek 8: Odvození křivky nákladů a křivka celkových nákladů ...............................43 Obrázek 9: mapa lokalit připojených přes optický kabel v Jihlavě ...............................61 Obrázek 10: Seznam vysílaných stanic u tarifu TV Start..............................................63 Obrázek 11: porovnání výnosů a nákladů od roku 2004 do roku 2007 .........................73 Obrázek 12: Rentabilita nákladů, výnosů, celkového kapitálu a vlastního kapitálu.......77
Seznam rovnic Rovnice 1: Rovnice pro výpočet celkových tržeb.........................................................24 Rovnice 2: Rovnice pro výpočet efektivnosti...............................................................28 Rovnice 3: Rovnice měřítka efektivnosti .....................................................................29 Rovnice 4: Rovnice ukazatele haléřové nákladovosti...................................................29 Rovnice 5: Rovnice výpočtu hospodárnosti .................................................................31 Rovnice 6: Rovnice výpočtu využití kapitálu...............................................................31 Rovnice 7: Rovnice výpočtu rentability nákladů ..........................................................32 Rovnice 8: Rovnice výpočtu rentability nákladů ..........................................................32 Rovnice 9: Rovnice výpočtu rentability obratu ............................................................32 Rovnice 10: Rovnice výpočtu rentability celkového kapitálu .......................................33 Rovnice 11: Rovnice výpočtu rentability vlastního kapitálu.........................................33 Rovnice 12: Rovnice výpočtu průměrných nákladů .....................................................41
85
Seznam příloh Příloha A – Rozvaha v plném rozsahu ke dni 31.12.2007 Příloha B - Ceník bezdrátového internetu
86