ANALÝZA NÁKLADŮ A RENTABILITY VYBRANÝCH ZEMĚDĚLSKÝCH VÝROBKŮ

ANALÝZA NÁKLADŮ A RENTABILITY VYBRANÝCH ZEMĚDĚLSKÝCH VÝROBKŮ 2002–2006

Ing. Jana Poláčková, CSc. a kolektiv

č. 93

Ústav zemědělské ekonomiky a informací



Analýza nákladů a rentability vybraných zemědělských výrobků 2002–2006 (výzkumná studie)

Praha 2008

Publikace prezentuje výsledky tematického úkolu Ministerstva zemědělství 4232 „Sledování a analýza nákladů a rentability zemědělských výrobků (komodit) z let 2002‑2006.“ Oponent: doc. Ing. Eva Rosochatecká, CSc., PEF ČZU v Praze Za obsah publikace odpovídají autoři: Ing. Jana Poláčková, CSc.: úvod, kapitola 1, 3.1, 3.2 a 3.4 Ing. Jan Boudný: kapitola 4 Ing. Bohdana Janotová: kapitola 3.3 Ing. Jaroslav Novák, CSc.: kapitola 2, závěr

Text neprošel jazykovou korekturou. ©



ISBN 978-80-86671-55-0

Obsah Abstrakt, Abstract, Klíčová slova, Key words............................................................................................... 1 Vysvětlivky a použité zkratky........................................................................................................................ 2 Úvod................................................................................................................................................................... 3 1 Charakteristika metody výběrového šetření a souboru respondentů.................................................. 5 1.1 Charakteristika metody výběrového šetření............................................................................................ 5 1.2 Charakteristika souboru respondentů...................................................................................................... 8 2 Stručná charakteristika ekonomických podmínek v období 2002–2006............................................ 10 3 Vývoj nákladů a rentability v rostlinné výrobě v období 2002–2006................................................. 13 3.1 Přehled vývoje nákladů a rentability vybraných rostlinných výrobků.................................................. 13 3.2 Analýza vývoje a struktury nákladů a rentability pšenice ozimé.......................................................... 13 3.2.1 Náklady pšenice ozimé................................................................................................................. 14 3.2.2 Tržby a rentabilita výroby pšenice ozimé.................................................................................... 17 3.2.3 Příspěvek na úhradu pšenice ozimé............................................................................................. 21 3.3 Statistické hodnocení nákladů a hektarových výnosů pšenice ozimé................................................... 22 3.3.1 Úroveň nákladů a hektarových výnosů........................................................................................ 23 3.3.2 Variabilita nákladů a hektarových výnosů................................................................................... 23 3.3.3 Vztah mezi náklady a hektarovými výnosy................................................................................. 25 3.4 Analýza vývoje a struktury nákladů a rentability řepky........................................................................ 27 3.4.1 Náklady řepky.............................................................................................................................. 28 3.4.2 Tržby a rentabilita výroby řepky.................................................................................................. 30 3.4.3 Příspěvek na úhradu řepky........................................................................................................... 33 4 Vývoj nákladů a rentability v živočišné výrobě v období 2002–2006................................................ 35 4.1 Přehled vývoje nákladů a rentability vybraných živočišných výrobků................................................. 35 4.2 Analýza vývoje a struktury nákladů a rentability v chovu dojnic......................................................... 35 4.2.1 Náklady v chovu dojnic................................................................................................................ 36 4.2.2 Tržby a rentabilita výroby v chovu dojnic................................................................................... 40 4.2.3 Příspěvek na úhradu fixních nákladů v chovu dojnic................................................................... 44 4.3 Analýza vývoje a struktury nákladů a rentability výkrmu prasat.......................................................... 46 4.3.1 Náklady výkrmu prasat................................................................................................................. 47 4.3.2 Tržby a rentabilita výkrmu prasat................................................................................................. 51 4.3.3 Příspěvek na úhradu fixních nákladů výkrmu prasat................................................................... 51 4.3.4 Vliv intenzity výroby na rentabilitu v chovech prasat s uzavřeným obratem stáda..................... 52 4.3.5 Modelová kalkulace nákladů jatečných prasat v závislosti na cenách krmiv.............................. 54 Závěr................................................................................................................................................................ 57 Seznam použité literatury.............................................................................................................................. 59 Přílohy.............................................................................................................................................................. 61

Abstrakt Analýza nákladů a rentability vybraných zemědělských výrobků shrnuje výsledky výběrových šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků v období 2002–2006 (pšenice ozimá, řepka, mléko, vepřové maso). Cílem studie je analýza úrovně, vývoje a struktury nákladů, analýza tržeb, realizačních cen a míry ren‑ tability, včetně vlivu přímých plateb a doplňkových národních plateb na ekonomiku zemědělských výrobků. Stručně charakterizován je příspěvek na úhradu fixních nákladů zemědělských výrobků. Pozornost je věnová‑ na jak průměrným výsledkům šetření, tak rozdílům v zemědělských výrobních oblastech a při rozdílné inten‑ zitě výroby a užitkovosti.

Abstract Cost analyses and profitability choice agricultural products summarises record selective inquiry about costs and revenues agricultural products in years 2002–2006 (winter wheat, rape, milk, pigs). Object of a study is analysis levels, development and structure of the costs, analysis sales, market prices and efficiency rate inclu‑ sive influence SAPS and Top-Up on economy agricultural products. Short characterized is gross margin fixed costs agricultural products. Attention is devoted how average results inquiry, so differences in agricultural production regions and at different intensity productions and yields.

Klíčová slova úplné vlastní náklady, realizační cena, míra rentability, příspěvek na úhradu

Key words total costs, market price, efficiency rate, gross margin

Vysvětlivky a použité zkratky B

bramborářská výrobní oblast

BO

bramborářsko-ovesná výrobní oblast

CZV

ceny zemědělských výrobců

ČSÚ

Český statistický úřad

DNHM

dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek

FADN CZ

Farm Accountancy Data Network Czech Republic (Zemědělská účetní datová síť ČR)

H

horská výrobní oblast

K

kukuřičná výrobní oblast

HRDP

Horizontal rural development plan (Horizontální plán rozvoje venkova)

IFCN

International Farm Comparison Network (Mezinárodní zemědělská srovnávací síť)

JUT

jatečně upravené tělo

KD

krmný den

LFA

Less Favoured Areas (znevýhodněné oblasti)

PHM

pohonné hmoty a mazadla

RV

rostlinná výroba

ř

řepařská výrobní oblast

SAPS

Single Area Payment Scheme (zjednodušená přímá platba na plochu)

SZP

společná zemědělská politika

Top-Up

doplňkové národní platby

TPP

trvalé travní porosty

ÚZEI

Ústav zemědělské ekonomiky a informací (dříve VÚZE a ÚZPI)

VDJ

velká dobytčí jednotka

z. p.

zemědělská půda

ž. hm.

živá hmotnost

ŽV

živočišná výroba

Symboly v tabulkách

–

údaj se nevyskytuje

.

údaj není publikován při počtu respondentů ve skupině nižším než 3

x

údaj není smysluplný

Úvod Analýza nákladů a rentability vybraných zemědělských výrobků shrnuje výsledky výběrových šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků pravidelně organizovaných ÚZEI v souboru zemědělských podniků, které zpracovávají kalkulace vlastních nákladů jednotlivých plodin a chovů hospodářských zvířat podle jednotné metodiky doporučené k tomuto účelu MZe ČR a MF ČR v roce 1996. Cílem analýzy je provést rozbor úrovně, vývoje a struktury nákladů vybraných rostlinných a živočišných výrobků v období 2002–2006 (pšenice ozimá, řepka, mléko, vepřové maso). Pozornost je věnována především průměrným výsledkům šetření při zohlednění rozdílů v zemědělských výrobních oblastech a rozdílné inten‑ zitě výroby. Analýza nákladů je doplněna analýzou tržeb a realizačních cen, která vyúsťuje v propočet míry rentability hlavních zemědělských výrobků. Vzhledem k významu podpor do zemědělství v rámci společné zemědělské politiky EU je analyzován také jejich vliv na ekonomiku jednotlivých zemědělských komodit. Stručně charakterizovány jsou úroveň a vývoj příspěvku na úhradu fixních nákladů, kterému bude větší pozor‑ nost věnována v další studii. Na příkladu pšenice je ve studii hlouběji analyzován vztah nákladů na 1 t zrna a hektarových výnosů. K vyjádření existujících vztahů mezi uvedenými ukazateli jsou použity statistické metody, jmenovitě regresní a korelační analýza. Vypočtenou regresní funkci lze použít k odhadu nákladů na jednotku produkce při určitém hektarovém výnosu. V posledních letech jsou základní výsledky výběrových šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků publikovány pouze na webových stránkách ÚZEI a nebyly vydány v knižní podobě, proto je v pří‑ lohách této studie uveden přehled průměrných nákladů, hektarových výnosů, užitkovosti a realizačních cen hlavních rostlinných a živočišných výrobků dosažených ve výběrovém souboru respondentů. Nákladovou analýzu lze využít jak k podnikovým, tak nadpodnikovým účelům. V zemědělském podniku nákladová analýza usnadňuje volbu optimální struktury rostlinné a živočišné výroby z hlediska lepšího využití půdy, genetického potenciálu zvířat, používané techniky, pracovních sil a hlavních intenzifikačních faktorů. Ve větších podnicích umožňuje identifikovat příčiny rozdílných nákladů a výnosů u vnitropodnikových jednotek jako předpoklad optimalizace vnitropodnikové organizace a ekono‑ miky, pomáhá identifikovat objektivní a subjektivní příčiny výkyvů v nákladech a výnosech v jednotlivých letech jako předpoklad lepšího řízení a využití pracovních a investičních rezerv, vytváří kvalifikované podkla‑ dy pro tvorbu podnikatelských záměrů a marketingových studií s cílem mobilizace vlastních zdrojů a zreálnění návratnosti vloženého vlastního i cizího kapitálu. Umožňuje také programově určovat směry rozvoje a útlumu jednotlivých podnikatelských aktivit v závislosti na vnitřních zdrojích a vnějších ekonomických podmínkách. Pro nadpodnikovou úroveň může nákladová analýza poskytovat podklady a náměty zejména pro formulaci zemědělské politiky, především při hodnocení účinnosti intenzifikačních vkladů a ostatních nákladů souvi‑ sejících bezprostředně s úrovní hospodářského výsledku, dále pro potřeby tržní regulace a dotační politiky a v neposlední řadě i pro mezinárodní komparace nákladů zemědělských výrobků. V předkládané studii jsou pro analýzu nákladů a rentability vybrány dva výrobky rostlinné a dva výrobky živočišné výroby. Předpokládáme, že v podobných analýzách nákladů a rentability pro další plodiny a chovy hospodářských zvířat budeme pokračovat. Děkujeme všem respondentům za poskytování dat pro výběrové šetření o nákladech a výnosech zeměděl‑ ských výrobků a spolupracujícím účetním a poradenským firmám za jejich sběr, prvotní zpracování a kontroly. Tato studie je výsledkem i jejich spolupráce.

1 charakteristika metody výběrového šetření a souboru respondentů 1.1 Charakteristika metody výběrového šetření Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků v období 2002–2006 vychází z meto‑ diky kalkulací nákladů (Novák, 1996) doporučené MZe a MF k používání v zemědělství. Náklady a výnosy se sledují za jednotlivé výkony rostlinné a živočišné výroby, pomocných a nezemědělských činností, které se vyskytují v daném zemědělském podniku. Výkony se rozumějí výrobky, práce nebo služby vymezené množstvím, časem nebo jiným způsobem, a to buď realizované (odbytové výkony) nebo předávané uvnitř podniku (vnitropodnikové výkony). Náklady se kalkulují buďto jako přímé náklady, které se ve výsledných kalkulacích vlastních nákladů zjišťují přímo na příslušný výkon, nebo jako nepřímé náklady, které se k jednotlivým výkonům přiřazují pomocí stanovené rozvrhové základny. K členění vlastních nákladů při kalkulaci se uplatňuje obecný kalkulační vzorec: Položky kalkulačního vzorce 1

Nakoupený materiál

(osiva, sadba, krmiva, steliva, hnojiva, prostředky ochrany rostlin a ostatní přímý materiál)

2

Vstupy vlastní výroby

(osiva, sadba, krmiva, steliva, hnojiva a ostatní vlastní výrobky)

3

Ostatní přímé náklady a služby

(externí služby, energie, PHM, pojistné, nájemné a pachtovné, daň z pozemků aj.)

4

Pracovní náklady celkem

(mzdové a ostatní osobní náklady, vč. příspěvků na zdravotní a sociální pojištění)

5

Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku

6

Odpisy zvířat

7

Náklady pomocných činností

(náklady vlastních mechanizačních prostředků, opravy a udržování)

8

Výrobní režie

(např. náhradní díly a materiál na opravy, nájemné, odpisy DNHM, a další položky společné pro RV, respektive ŽV)

9

Správní režie

(např. elektrická energie, výkony spojů, nájemné, odpisy DNHM, úroky a další položky společné pro celý podnik)

Položky 1, 2, 3 a 6 se kalkulují jako přímé náklady k jednotlivým výkonům. Položka 7 zahrnuje zejmé‑ na náklady na provoz vlastních mechanizačních prostředků a k jednotlivým výkonům je přiřazována podle vnitropodnikových zásad. Položky 8 a 9 jsou rozpuštěné nepřímé náklady. U položky 5 se přímo kalkulují pouze odpisy speciálních strojů a zařízení, popř. budov a staveb, které slouží výhradně k výrobě daného výko‑ nu. Odpisy DNHM, který se využívá ve výrobním procesu více výkonů, jsou zahrnuty příslušným podílem v položkách 7, 8 a 9. Pro položku 4 Pracovní náklady celkem metodika předepisuje zahrnovat jak přímé nákla‑ dy kalkulované k jednotlivým výkonům, tak příslušný podíl mezd z nákladů pomocných činností a režijních nákladů. Celkové náklady výkonu se rozdělují na stanovené kalkulační jednice pomocí několika metod. U výkonů s jedním výrobkem (např. řepka) se používá kalkulační metoda dělením (celkové náklady se dělí množstvím

vyrobeného výrobku). Protože v zemědělské výrobě jde většinou o sdruženou výrobu, tzn. že jedním výrob‑ ním procesem vzniká současně nebo postupně více různých výrobků, uplatňuje se metoda rozčítací a odečítací (zůstatková), popř. kombinace obou. Např. k rozdělení celkových vlastních nákladů pšenice ozimé na jednot‑ livé výrobky (zrno a sláma) se používá metoda rozčítací podle poměrových koeficientů (88 : 12). Při kalkulaci nákladů u většiny živočišných výrobků se používá metoda odečítací, při níž se od celkových vlastních nákladů výkonu odečítá vedlejší výrobek (chlévská mrva). U dojnic se používá kombinovaná kalkulační metoda: po odpočtu vedlejšího výrobku se zbývající náklady rozčítají mezi dva hlavní výrobky mléko a telata v poměru 94 : 6. Výchozími údaji pro analýzu vlastních nákladů jednotlivých výkonů jsou náklady přepočtené na jednotku kapacity výroby (1 ha u výrobků RV, 100 KD v chovu skotu a prasat). Analyzovány jsou také vlastní náklady pře‑ počtené na měrnou jednotku výrobku (1 t zrna pšenice, 1 t semene řepky, 1 ℓ mléka, 1 kg ž. hm. jatečných prasat). Nákladové položky zjišťované výběrovým šetřením jsou členěny mnohem podrobněji, než vyžaduje obecný kalkulační vzorec (zhruba 90 nákladových a 50 výnosových položek). Podrobnost šetřených položek umožňuje zpracovávat výsledky jak podle kalkulačního vzorce úplných vlastních nákladů, tak podle různých potřeb a detail‑ nějších požadavků. Sledované položky lze také rozčlenit na variabilní a fixní náklady. Variabilní náklady se průběžně mění se změ‑ nou produkce, fixní náklady se po určitou dobu nemění. Jde o hledisko členění nákladů, které umožňuje stanovit příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku. Příspěvek na úhradu je obecně kalkulován jako rozdíl mezi tržní produkcí jednotlivých komodit a jejich variabilními náklady. V této studii je použito zjednodušené pojetí příspěvku na úhradu, tj. bez zahrnutí alternativních nákladů, které je běžnější především v angloamerické literatuře (gross margin). Do variabilních nákladů jsou zahrnuty následující nákladové položky: Rostlinná výroba

Živočišná výroba

– osiva (sadba) nakupovaná a vlastní,

– krmiva (steliva) nakupovaná a vlastní

– hnojiva nakupovaná a vlastní,

– léčiva a dezinfekční prostředky,

– prostředky ochrany rostlin, – ostatní přímý materiál (obaly apod.)

– ostatní přímý materiál (obaly apod.)

– spotřeba PHM (přímá spotřeba PHM, příslušný podíl z výkonů traktory, obilní kombajny, samojízdné stroje pro RV, nákladní autodoprava),

– spotřeba PHM (příslušný podíl z výkonů traktory a nákladní autodoprava),

– energie (elektřina, plyn a jiné energie pro sušení, voda pro závlahy apod.),

– energie (elektřina, plyn a jiné energie pro ohřev, topení, voda apod.),

– externí služby pro RV (agrochemické a polní práce), – pojistné (pojištění plodin),

– externí služby pro ŽV (veterinární a plemenářské služby), – pojistné (pojištění zvířat),

– vlastní opravy a udržování,

– vlastní opravy a udržování, – odpisy zvířat (náklady na obnovu stáda),

– ostatní přímé náklady

– ostatní přímé náklady

Výnosy uvažované v této analýze zahrnují tržby za výrobky, které jsou u obilovin doplněny o nerealizova‑ nou produkci oceněnou vlastními náklady hlavního výrobku (podle zákona č. 563/91 Sb. o účetnictví ve znění pozdějších předpisů), neboť se bere v úvahu možnost užití neprodané produkce jako vlastního meziproduktu.

Pro zhodnocení celkové efektivnosti jednotlivých komodit, do které jsou vedle tržeb za výrobky do výno‑ sů zahrnuty také podpory poskytované zemědělství v rámci společné zemědělské politiky EU, jsou využity průměrné údaje o přímých platbách (SAPS) a doplňkových národních platbách (Top-Up) ze „Zelené zprávy“ za rok 2004, 2005 a 2006. Sledování přímých plateb a národních doplňkových plateb (popřípadě jiných pod‑ por) k jednotlivým výkonům rostlinné a živočišné výroby bude zařazeno do výběrového šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků po zavedení připravované metodiky kalkulací nákladů a výnosů v země‑ dělství. Proto byly k objektivnějšímu zhodnocení rentability vybraných výrobků v analýze použity průměrné podpory podle „Zelené zprávy“ a jejich výše je pouze orientační. Pro stanovení příspěvku na úhradu v rostlinné výrobě je použit výnosový ukazatel Cena produkce (tržní výkon) v Kč/ha sklizňových ploch plodiny, který byl vypočten jako součin průměrné realizační ceny a vyrobené produkce, tzn. že zahrnuje tržní ocenění veškeré vyrobené produkce. V živočišné výrobě je příspěvek na úhradu přepočten na jednotku výrobku (Kč/ℓ vyrobeného mléka, Kč/kg ž. hm. jatečného prasete). Analýza nákladů je doplněna analýzou tržeb, průměrných realizačních cen a analýzou ukazatele nákladové rentability vypočítaného podle vzorce:

výnosy – náklady míra rentability = ———————— * 100 náklady

Při výpočtech rentability jsou použity průměrné realizační ceny z výběrového šetření. U pšenice ozimé je zpracována také míra rentability pomocí ceny užití produkce, protože se spotřeba vlastního meziproduktu významně podílí na celkové produkci zrna. Průměrná realizační cena výběrového šetření je vypočtena z celkových tržeb za prodané výrobky dané komodity dělené prodaným množstvím, a to bez ohledu na kvalitu a způsob použití výrobku (např. potravinář‑ ská a krmná pšenice). Cena užití produkce představuje vážený průměr realizačních cen a vlastních nákladů výrobku, kde váhou je prodané množství výrobku a množství výrobku spotřebovaného jako vlastní meziprodukt. Cena užití produkce vychází: a)

z realizované produkce oceněné průměrnou realizační cenou konkrétního podniku;

b) z nerealizované produkce spotřebované v podniku jako meziprodukt oceněné vlastními náklady konkrét‑ ního podniku u příslušného výrobku, což je v souladu se zákonem č. 563/91 Sb. o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Sběr údajů pro výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků, včetně základních kontrol zajišťují účetní a poradenské firmy automatizovaně z matričních souborů vnitropodnikového účetnictví země‑ dělských podniků. Menší část respondentů (v období 2002–2006 zhruba 30) vyplňuje dotazník výběrového šetření v tištěné nebo elektronické podobě. Při zpracování převzatých údajů v ÚZEI je kladen důraz na důkladné kontroly vstupních dat, zejména kontrolu úplnosti rozkalkulování podnikových nákladů na jednotlivé výkony, kontrolu celkových nákladů jed‑ notlivých výkonů a kontroly nejdůležitějších nákladových a výnosových položek. Při kontrolách a zpracování dat se využívají základní metody a ukazatele popisné statistiky. U každého respondenta šetření se zjišťují podklady o nákladech a výnosech za všechny výkony rostlinné a živočišné výroby, pomocných a nezemědělských činností, které se vyskytují v daném podniku. U výkonů RV a ŽV jsou hodnotové údaje doplněny vybranými naturálními ukazateli (výměra osevních a sklizňových ploch, počet krmných dnů, vyrobené a prodané množství produkce aj.).

1.2 Charakteristika souboru respondentů Výběrový soubor respondentů zahrnuje zemědělské podniky právnických a fyzických osob, které využíva‑ jí doporučenou metodiku kalkulací v zemědělství a mají kalkulace nákladů v rámci vnitropodnikového účet‑ nictví na požadované kvalitativní úrovni. V období 2002–2006 bylo do výběrového šetření zapojeno zhruba 260–280 respondentů. Vývoj počtu respondentů v období 2002–2006 v členění podle jednotlivých právních forem podniků uvádí tabulka T1.2/01. T1.2/01 – Vývoj počtu respondentů a struktura výběrového šetření z hlediska právních forem podniku 10.11.2008, 13:05 Development of responding farms number andstudie_93_tab_text-upr structure of sample survey according to legal form of the enterprise

Legal form of the enterprise

ZemČdČlské podniky fyzických osob

Index

Poþet respondentĤ

Právní forma podniku 2002

Number of responding farms

2003

2004

2005

2006

Index

2006/2002

2006/2005

5

5

4

5

7

140,0

140,0

3

3

2

2

2

66,7

100,0

Spoleþnosti s ruþením omezeným

46

46

45

47

49

106,5

104,3

Akciové spoleþnosti

87

92

89

91

94

108,0

103,3

ZemČdČlská družstva

142

136

122

114

117

82,4

102,6

1

1

1

1

1

100,0

100,0

284

283

263

260

270

95,1

103,8

Agricultural enterprises of natural persons

VeĜejné obchodní spoleþnosti Unlimited trading companies

Limited liability companies Joint stock companies

Agricultural cooperatives

Ostatní podniky

Other enterprise

Celkem Total

Pramen: VýbČrové šetĜení o nákladech a výnosech zemČdČlských výrobkĤ za období 2002-2006 Zpracoval: J. Poláþková (ÚZEI)

Největší počet šetřených respondentů byl v roce 2002. Snižování počtu respondentů v letech 2004 a 2005 bylo ovlivněno především skutečností, že ubývající zemědělská družstva nebyla ve stejném počtu nahrazena nově vznikajícími akciovými společnostmi (v roce 2006 o 25 ZD méně a o 7 a. s. více než v roce 2002). Po roč‑ ní až dvouleté přestávce se některé z nově transformovaných a. s. do výběrového šetření vrátily. Stabilita souboru respondentů v uvedené časové řadě je poměrně značná. Lze to dokumentovat skutečností, že téměř 80 % podniků zapojených do výběrového šetření za rok 2006 se zúčastnilo šetření ve všech letech období 2002–2006 (včetně respondentů, u kterých došlo ke změně právní formy ze ZD na a. s. bez podstatných změn v rozsahu a struktuře výroby a které lze rovněž považovat za stejné respondenty). Základní informace o vývoji počtu respondentů a struktuře výběrového šetření v období 2002–2006 v čle‑ nění podle výrobních oblastí jsou uvedeny v tabulce T1.2/02. Přestože se od počátku šetření věnovala značná pozornost doplňování nových respondentů z méně zastou‑ pených výrobních oblastí, přetrvává poměrně nízký počet respondentů v kukuřičné a horské oblasti. Proto jsou při zpracování nákladů a výnosů v členění podle výrobních oblastí výsledky šetření zpracovány za tři skupiny výrobních oblastí: 1. kukuřičná a řepařská, 2. bramborářská, 3. bramborářsko-ovesná a horská. Pro posouzení reprezentativnosti výběrového šetření jsou důležitými ukazateli výměra sklizňových ploch a počet zvířat zařazených do zpracování výsledků šetření a jejich podíl na celkové výměře sklizňových ploch příslušných plodin a celkovém počtu zvířat v ČR (tab. T1.2/03 a T1.2/04).

studie_93_tab_text-upr

7.11.2008, 16:22

T1.2/02 – Vývoj počtu respondentů a struktura výběrového šetření v členění podle výrobních oblastí

Development of responding farms number and structure of sample survey according to production regions

Development of responding farms number and structure of sample survey according to production regions

Index

Poþet respondentĤ

Výrobní oblast Produktion region

Number of responding farms

Index

2002

2003

2004

2005

2006

KukuĜiþná

2006/2002

2006/2005

12

14

13

11

11

91,7

100,0

ěepaĜská

91

90

82

76

90

98,9

118,4

102

102

96

99

95

93,1

96,0

BramboráĜsko-ovesná

68

66

62

63

63

92,6

100,0

Horská

11

11

10

11

11

100,0

100,0

Celkem

284

283

263

260

270

95,4

95,1

Corn region Beet region

BramboráĜská Potatoes region

Potatoes-oats region Mountain region Total


T1.2/03 – Vývoj výměry sklizňových ploch zařazených do zpracování nákladů RV a podíl na celkové výměře sklizňových ploch v ČR

Development of area of harvested areas registered into the processing of crop production costs and share in total area12.11.2008, of harvested 15:32 studie_93_tab_text-upr areas in CR

Plodina

VýmČra sklizĖových ploch šetĜení (ha) Area of harvested areas in survey (ha)

Crop

2002 Pšenice ozimá

Winter wheat

ěepka

Rape

2003

2004

2005

2006

Podíl šetĜení na celkové výmČĜe sklizĖových ploch v ýR (%) 2002

Sample share in total area of harvested areas in CR (%)

2003

2004

2005

2006

100 690 72 911 90 966 92 354 93 246

12,6

13,5

11,3

12,1

13,0

39 748 29 178 28 328 34 212 35 842

12,7

11,6

10,9

12,8

12,3


Výměra sklizňových ploch zařazená do šetření v období 2002–2006 většinou mírně kolísala. Hlubší pokles výměry sklizňových ploch šetření u ozimé pšenice a řepky v roce 2003 souvisel s poklesem výměry ozimých plodin v celé ČR v důsledku vymrznutí a zaorání porostů po nepříznivém vývoji počasí v zimě 2002/2003. V dalších letech se výměra sklizňových ploch obou plodin zvyšovala, u řepky rychleji než u ozimé pšenice. Z hlediska podílu sklizňových ploch výběrového šetření na celkové výměře sklizňových ploch příslušných plodin v ČR je výběrové šetření u pšenice a řepky reprezentativní, neboť přesahuje 10 %, což bývá obvykle považováno za dostatečné k zajištění reprezentativnosti. Pokles průměrného počtu dojnic zařazených do výběrového šetření v období 2002–2006 byl v souladu s poklesem stavů dojnic v ČR, neboť podíl šetření na celkovém počtu dojnic v ČR se udržoval na úrovni 14–16 %. Pokles průměrného počtu zvířat v šetření u výkrmu prasat a jejich podílu na celkovém počtu prasat ve výkrmu v ČR v roce 2004 byl způsoben poklesem počtu respondentů s výkrmem prasat. Další charakteristiky souboru respondentů pro plodiny a kategorie zvířat analyzované v této studii jsou uvedeny na začátku příslušné kapitoly.

T1.2/04 – Vývoj průměrného počtu zvířat zařazených do zpracování nákladů ŽV a podíl na celkovém počtu zvířat v ČR

Development of average livestock number registered into the processing of livestock production costs and share in 19.12.2008, 17:18 studie_93_t_opr1 total livestock number in CR

Kategorie zvíĜat

Average livestock number in survey (pieces)

Livestock category

Dojnice

Dairy cows

Výkrm prasat Fattening pigs

Podíl šetĜení na celkovém poþtu zvíĜat v ýR (%)

PrĤmČrný poþet zvíĜat v šetĜení (ks)

Sample share in total livestock number in CR (%)

2002

2003

2004

2005

2006

2002

2003

2004

2005

2006

73 668

75 991

70 012

65 613

59 917

14,9

16,3

16,0

15,2

14,1

209 514 181 515 125 253 155 645 140 180

18,2

16,9

12,4

15,6

14,1


2 Stručná charakteristika ekonomických podmínek v období 2002–2006 Hrubá zemědělská produkce ve stálých cenách roku 1989 v roce 2006 ve srovnání s rokem 2005 poklesla o 4,2 %, a to zejména v důsledku poklesu objemu produkce rostlinných výrobků o 7,7 %. Produkce živočišné výroby poklesla o 0,7 %. Ve sledovaném období 2002–2006 hrubá zemědělská produkce poklesla o 3,1 %, a to při růstu rostlinné produkce o 2,8 % a poklesu živočišné produkce o 7,8 %. Za celé období od roku 1989 do roku 2006 hrubá zemědělská produkce poklesla o 35 %, z toho rostlinná produkce o 25 % a produkce živočišné výroby o 42 %. Rostlinná produkce se v roce 2006 podílela 47,4 % na produkci zemědělských výrobků, přičemž nejvý‑ znamnější zastoupení měly obiloviny (40,2 %). Živočišná produkce byla na celkové produkci zemědělských výrobků v roce 2006 zastoupena 52,6 %. Nejvýznamnější podíl v živočišné produkci představovaly výroba mléka s 32,7 % a chov jatečných prasat s 24,2 %. V roce 2006 došlo v ČR k meziročnímu oživení cen zemědělských výrobců o 2,2 %, zejména vlivem nižší produkce komodit rostlinné výroby ze sklizně v roce 2005 a 2006 v důsledku nepříznivého vývoje počasí. studie_93_tab_text-upr 10.11.2008, 17:14 Ceny vstupů do zemědělství meziročně vzrostly jen mírně o 1,6 %. Znamená to, že po výrazném rozevírání cenových nůžek v roce 2005, došlo v roce 2006 k jejich mírnému uzavírání.

T2/01 - Meziroþní souhrnné cenové indexy

T2/01 – Meziroční souhrnné cenové indexy

The summary indices between years between years The price summary price indices

Index

Ukazatel Indicator

Ceny vstupĤ do zemČdČlství Input prices into agriculture

Ceny zemČdČlských výrobcĤ Agricultural producers´ prices

Pramen: ýSÚ, Indexy cen Zpracoval: J. Poláþková (ÚZEI)

10

Index

2002/01

2003/02

2004/03

2005/04

2006/05

97,8

98,4

106,8

104,0

101,6

90,5

97,1

108,1

90,8

102,2

Tento pozitivní trend rychlejšího růstu cen zemědělských výrobců, než cen vstupů pokračoval v roce 2007, kdy došlo k nejvyššímu meziročnímu růstu cen zemědělských výrobců od roku 1992. Meziroční růst o 16,8 % byl hlavně ovlivněn růstem cen produktů rostlinné výroby a velkým růstem cen na zahraničních trzích. Až do sklizně v roce 2006 měly rostoucí ceny obilovin vliv na růst spotřebitelských cen pekárenských výrobků, jmenovitě chleba a pečiva. Zvyšování cenové hladiny bylo patrné i u dalších komodit již po sklizni v roce 2005 a pokračovalo (kromě cukrovky) i v roce 2006. Snížená produkce v důsledku nepříznivého studie_93_tab_text-upr 10.11.2008,vývoje 17:23 počasí značně ovlivnila ceny brambor, ovoce i zeleniny v ČR i okolních zemích.

- Meziroþní vývoje cen zemČdČlských T2/02T2/02 – Meziroční indexyindexy vývoje cen zemědělských výrobků

The indices of price development of agricultural products between ears

výrobkĤ

The indices of price development of agricultural products between years Index

Ukazatel Indicator

Index

2002/01

2003/02

2004/03

2005/04

2006/05

Rostlinné výrobky celkem

95,4

99,0

111,6

75,0

113,3

z toho - pšenice

84,5

102,5

111,1

73,0

112,7

93,7

113,6

97,8

78,3

118,3

87,9

96,0

101,0

100,4

97,1

103,8

96,3

103,1

102,8

95,1

73,0

92,7

108,3

98,4

98,1

Vegetable products total from this - wheat

- Ĝepka - rape Živoþišné výrobky celkem

Animal products

z toho - mléko

from this - milk

- jateþná prasata - slaughter pigs

Pramen:

ýSÚ, Ceny zemČdČlských výrobcĤ Zprávy o stavu zemČdČlství ýR za rok 2003, 2004 a 2006

Zpracoval: J. Novák, J. Poláþková (ÚZEI)

V meziročním porovnání došlo v roce 2006 u všech hlavních komodit živočišné produkce ke snížení cen zemědělských výrobců s výjimkou jatečného skotu. Vývoj cen zemědělských výrobců byl u hovězího masa v ČR příznivě ovlivněn vývojem situace na trhu hovězího masa v EU, kde došlo ke zvýšení cen při zvýšení produkce i spotřeby. Průměrný růst cen výrobců v živočišné výrobě nebyl v roce 2007 tak dynamický jako v rostlinné výrobě. Meziroční index činil jen 105,1. V roce 2006 pokračovalo zpomalování růstu cen vstupů do zemědělství. Souhrnný index cen vstupů do zemědělství (ČSÚ) v roce 2006 dosáhl 101,6 (průměr roku 2006 proti průměru roku 2005, bez vlivu cen zvířat pro chov, cen za údržbu a opravy budov a cen budov). Vzhledem k různému podílu dílčích nákladových položek na celkových vlastních nákladech u konkrétního výkonu, je souhrnný index růstu celkových vlastních nákladů u jednotlivých výkonů různý a kolísá kolem uvedené průměrné hodnoty. Z dílčích nákladových položek nejvíce narostly ceny osiv a sadby o 9,4 % a elektrické energie o 8,9 %. Dále vzrostly ceny motorových paliv, průmyslových hnojiv a prostředků na zlepšování půdy, silniční nákladní dopravy a ostatních služeb. Naopak mírně poklesly ceny prostředků ochrany rostlin, krmiv a strojů pro země‑ dělství.

11


10.11.2008, 17:30

T2/03T2/03 – Meziroční indexyindexy cen vstupů zemědělství - Meziroþní cen do vstupĤ do zemČdČlství

The price indices of admittance’s into agriculture

The price indices of admittance’s into agriculture Index

Vstupy do zemČdČlství Inputs into agriculture

Index

2002/01

2003/02

2004/03

2005/04

2006/05

104,4

105,4

108,0

109,8

109,4

Hnojiva prĤmyslová

100,3

87,9

107,4

108,8

102,7

Pesticidy

100,8

100,8

97,4

94,9

98,3

Krmiva

95,2

94,2

109,0

84,1

98,1

Motorová paliva

80,8

103,6

123,3

124,9

104,9

Elektrická energie

104,6

96,9

104,9

108,8

108,9

Doprava silniþní nákladní

101,8

102,0

103,1

103,4

102,7

PojištČní zemČdČlské produkce

102,0

97,7

102,7

102,4

100,4

Ostatní služby

101,7

100,0

108,7

102,6

102,5

99,0

100,7

100,9

103,1

99,7

Osiva (sadba) Seeds

Fertilizers

Chemicals Feeds Fuels

Electrical energy

Road goods transport

Assurance of agricultural production Other services

Stroje pro zemČdČlství Agricultural machines

Pramen: ýSÚ - Indexy cen vstupĤ do zemČdČlství Zpracoval: J. Poláþková (ÚZEI)

Jak vývoj cen vstupů do zemědělství, tak vývoj cen zemědělských výrobců se projevil v úrovni a vývoji nákladovosti, výnosnosti a rentability zemědělských výrobků. Po vstupu ČR do EU dochází k výraznému nárůstu podpor do agrárního sektoru. Celkové výdaje pro zeměděl‑ ské podniky se zvýšily z 27,6 mld. Kč v roce 2005 na 35,5 mld. Kč v roce 2006, tj. meziroční růst o 21,3 %. Největší podíl na poskytovaných podporách zaujímají: V roce 2005

V roce 2006

Přímé platby

14,3 mld. Kč

16,8 mld. Kč

17,5 %

HRDP

5,8 mld. Kč

6,6 mld. Kč

13,8 %

Národní podpory

6,4 mld. Kč

7,3 mld. Kč

14,1 %

t2-03 12

Zvýšení 2006 proti 2005

3 Vývoj nákladů a rentability v rostlinné výrobě v období 2002–2006 3.1 Přehled vývoje nákladů a rentability vybraných rostlinných výrobků V období 2002–2006 se u většiny plodin projevovala tendence postupného zvyšování celkových nákladů na 1 ha sklizňových ploch (příl. tab. 3.1/01 a 3.1/02). Pouze v roce 2003, ve kterém došlo vzhledem k nepříz‑ nivým přírodním podmínkám k výraznému poklesu hektarových výnosů především ozimých plodin, celkové náklady na 1 ha sklizňových ploch výrazně poklesly. Pokles celkových nákladů v roce 2003 byl částečně ovliv‑ něn mírným poklesem cen vstupů do zemědělství. Avšak podstatnější vliv na snížení celkových nákladů mělo zhoršení finanční situace zemědělských podniků v důsledku razantního poklesu cen zemědělských výrobců v roce 2002 proti předcházejícímu období. Zatímco souhrnný index cen vstupů do zemědělství v roce 2003 poklesl o 1,6 % proti roku 2002, poklesly celkové náklady na 1 ha sklizňových ploch u sledovaných plodin o 4–12 %, tzn. že došlo ke snížení naturálních dávek vstupů. V roce 2004 se obnovila tendence růstu celko‑ vých nákladů, a to u jednotlivých plodin o 4–14,5 % proti roku 2003. V roce 2005 celkové náklady na 1 ha sklizňových ploch dále vzrostly u všech sledovaných plodin a u většiny plodin (mimo kukuřici na zrno, řepku a brambory) pokračoval trend růstu celkových nákladů i v roce 2006. Vývoj nákladů přepočtených na 1 t výrobku byl vedle zvyšování celkových nákladů na 1 ha sklizňových ploch plodin do značné míry ovlivňován vývojem hektarových výnosů. Nejvyšší hektarové výnosy (u větši‑ ny plodin v roce 2004) znamenaly současně nejnižší náklady na 1 t výrobku. Zvyšování celkových nákladů na 1 ha sklizňových ploch u obilovin a řepky bylo do roku 2004 efektivní, protože se projevilo v trendu pokle‑ su nákladů na 1 t výrobku. U máku, ostatních konzumních brambor a kukuřice na siláž současně se zvyšová‑ ním hektarových výnosů pokračoval pokles nákladů na 1 t výrobku ještě v roce 2005. V letech 2005 a 2006 se vlivem nižších hektarových výnosů proti roku 2004 náklady na 1 t zrna u obilovin opět zvýšily. V období 2002–2006 se ve vývoji průměrných realizačních cen výběrového šetření u rostlinných výrobků projevovaly podobné výkyvy, jako u cen zemědělských výrobců v celé ČR. U většiny ze sledovaných plodin byly nejvyšší ceny dosaženy v roce 2002 (ječmen jarní, oves, hrách, slunečnice). Až do roku 2005 se projevo‑ vala převažující tendence k poklesu realizačních cen a teprve v roce 2006 došlo k obratu k jejich růstu. Pouze u cukrovky došlo k růstu realizační ceny již v roce 2004, a to více než o 34 % proti roku 2003. U některých plodin (pšenice ozimá, žito, řepka, brambory) byly v důsledku nepříznivých přírodních podmínek a nízkých hektarových výnosů nejvyšší realizační ceny v roce 2003. Naopak nejnižší realizační ceny byly v roce 2005. V roce 2006 se u většiny sledovaných plodin začaly realizačních ceny výrazně zvyšovat. Od roku 2004 začaly na rentabilitu rostlinné výroby příznivě působit nástroje SZP, které byly v ČR zavede‑ ny se vstupem do EU. Přímé platby a doplňkové národní platby, přestože nebyly poskytovány v plné výši jako v zemích EU 15, zlepšovaly rentabilitu většiny plodin i přes pokles jejich realizačních cen.

3.2

Analýza vývoje a struktury nákladů a rentability pšenice ozimé

Rozsahem pěstování ozimá pšenice v ČR zaujímá stále největší podíl ze všech plodin pěstovaných na orné půdě, avšak sklizňové plochy ozimé pšenice v období 2002–2006 vykazují klesající trend. Výrazný pokles sklizňových ploch v roce 2003 byl ovlivněn vymrznutím některých porostů v důsledku nepříznivých klima‑ tických podmínek během zimy 2002/2003. V roce 2004 došlo ke zvýšení celkových ploch pšenice ozimé na úroveň odpovídající vývoji před rokem 2003 s tendencí k postupnému poklesu v dalších letech. Průměrné hektarové výnosy ozimé pšenice v ČR v období 2002–2006 kolísaly v rozmezí zhruba od 4 do 6 t/ha především vlivem výkyvů počasí. 13

T3.2/01 – Sklizňové plochy, hektarové výnosy a výroba pšenice ozimé v ČR studie_93_tab_text-upr Harvested areas, hectare yields and winter wheat production in CR

10.11.2008, 17:38

Rok

VýmČra sklizĖových ploch

Hektarový výnos

Množství produkce

2002 2003 2004 2005 2006

tis. ha (1000 ha) 796,2 541,7 801,7 762,8 719,5

t/ha (t/ha) 4,64 4,14 5,96 5,15 4,58

tis. t (1000 t) 3 694,5 2 244,5 4 775,2 3 931,8 3 297,7

Year

Pramen:

Area of harvested areas

Yield per hectare

Production quantity

ýSÚ, Definitivní údaje o sklizni zemČdČlských plodin za období 2002-2006

Zpracoval: J. Poláþková (ÚZEI)

V období 2002–2006 bylo ve výběrovém šetření 217–255 respondentů, kteří pěstovali ozimou pšenici. Výměra sklizňových ploch ozimé pšenice zařazená do šetření se pohybovala v rozmezí 70–100 tis. ha a na cel‑ kové výměře sklizňových ploch pšenice ozimé v ČR se podílela 11,3–13,5 %. Graf T3.2/01 – Četnost podniků v intervalech podle výměry pšenice ozimé v roce 2006 80 30%

70

Poþet pozorování

60 50 40 30

23%

16% 10%

20 10

6% 3%

3%

2%

0 3,6

2%

0%

0%

1%

2%

284,7 565,7 846,7 1127,8 1408,8 1689,8 144,2 425,2 706,2 987,3 1268,3 1549,3 1830,4 N = 233; PrĤmČr = 400,20; SmOd = 364,03; Max = 1830,36; Min = 3,65 VýmÝra (ha)

Pramen: Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků v roce 2006 Zpracoval: B. Janotová (ÚZEI)

Respondenti s výrobou pšenice ozimé se vyskytovali ve všech zemědělských výrobních oblastech a roz‑ ložení souboru respondentů podle velikosti výměry sklizňových ploch ozimé pšenice v roce 2006 ukazuje graf T3.2/01. Z celkového počtu 233 podniků v šetření 30 % mělo výměru sklizňových ploch pšenice ozimé v intervalu 144,2–284,7 ha. V ostatních letech bylo rozložení podniků podle výměry sklizňových ploch pšeni‑ ce podobné jako v roce 2006.

3.2.1 Náklady pšenice ozimé V období 2002–2006 vzrostly celkové vlastní náklady na 1 ha sklizňových ploch ozimé pšenice o 6 %. V jednotlivých letech vývoj nákladů kolísal zejména v závislosti na vývoji hektarových výnosů a cen vstupů do zemědělství. Z jednotlivých nákladových položek v období 2002–2006 nejvíce vzrostly ostatní přímé nákla‑

14

t3.2-01

dy a služby o 37,7 %, náklady na vlastní hnojiva o 19,9 % a nakupovaná hnojiva o 10,2 %. U ostatních nákla‑ dových položek byl růst pomalejší, nebo dokonce došlo k jejich poklesu. Nejvíce poklesly náklady na vlastní osiva o 24 %, což je ovlivněno především zvyšujícím se využíváním nakupovaných osiv (příl. tab. 3.2/01). V roce 2006 vzrostly celkové náklady na 1 ha sklizňových ploch ozimé pšenice proti roku 2005 o 1,4 %. Růst celkových nákladů zhruba odpovídal růstu souhrnného indexu cen vstupů do zemědělství. Přímé mate‑ riálové náklady se v roce 2006 proti roku 2005 nezvýšily. Růst nákladů na nakupovaná osiva předpokládaný na základě růstu cen osiv se neprojevil, naopak náklady na nakupovaná osiva poklesly o 3,4 %. Vyšší než na základě indexu cen vstupů předpokládaný byl růst ostatních přímých nákladů (skutečný meziroční nárůst 8,8 %). Průměrné hektarové výnosy pšenice ozimé v období 2002–2006 kolísaly od 4,29 do 6,00 t/ha v roce 2004, který byl pro pěstování pšenice klimaticky mimořádně příznivý. To byl hlavní faktor ovlivňující mimořádný pokles nákladů na 1 t zrna v roce 2004. Pokles průměrných hektarových výnosů a růst celkových nákladů na 1 ha sklizňových ploch v roce 2005 ovlivnil dynamiku růstu nákladů na 1 t zrna. V roce 2006 se náklady na 1 t zrna zvýšily o 14,2 % proti roku 2005, a to především v důsledku poklesu hektarového výnosu. Struktura nákladů ozimé pšenice v období 2002–2006 byla v jednotlivých letech podobná, jako v roce 2006 (graf T3.2/02). Na celkových nákladech se nejvýznamněji podílely náklady na hnojiva 17,7 %, pracovní nákla‑ dy s podílem 16,8 % a náklady pomocných činností s podílem 15,5 % z celkových nákladů. Celkové náklady ozimé pšenice jsou poměrně rovnoměrně rozloženy do jednotlivých nákladových položek, proto při hledání zdrojů efektivních úspor nákladů nelze jednoznačně preferovat některou z nich. Graf T3.2/02 – Struktura nákladů pšenice ozimé v roce 2006

13,9%

9,1%

Osiva Hnojiva 17,7%

15,5%

ProstĜedky ochrany rostlin Ostatní pĜímé náklady a služby

14,2% 16,8% 12,8%

Pracovní náklady Náklady pomocných þinností Režie

Pramen: Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků v roce 2006 Zpracoval: J. Poláčková (ÚZEI)

Z nákladů pšenice ozimé zpracovaných v členění podle zemědělských výrobních oblastí (tab. T3.2/02) vyplývá, že směrem k méně příznivým půdním a klimatickým podmínkám v bramborářsko–ovesné a horské oblasti dochází k poklesu celkových nákladů na 1 ha sklizňových ploch a zároveň ke snižováním hektarových výnosů pšenice, proto se vlastní náklady na 1 t zrna v jednotlivých výrobních oblastech příliš neliší. Z hle‑ diska nákladů na 1 t zrna se až do roku 2004 včetně jeví pěstování ozimé pšenice nejvýhodnější v nejhorších přírodních podmínkách s nejnižšími náklady na 1 t zrna. Teprve v roce 2005 byly rozdíly hektarových výnosů mezi sledovanými skupinami výrobních oblastí tak výrazné, že se to projevilo ve větších rozdílech nákladů na 1 t zrna. Nejnižší náklady na 1 t zrna byly v roce 2005 v kukuřičné a řepařské oblasti, v roce 2006 byly v bramborářské oblasti. 15

T3.2/02 – Náklady pšenice ozimé v členění podle výrobních oblastí studie_93_tab_text-upr

10.11.2008, 17:46

Costs of winter wheat according to production regions

Výrobní oblast Ukazatel

Produktion region

Rok

Indicator

Year

bramboráĜskobramboráĜská ovesná a horská

kukuĜiþná a ĜepaĜská

corn and beet region

Vlastní náklady celkem (Kþ/ha) Total costs (CZK/ha)

Hektarový výnos (t/ha) Yield per hectare (t/ha)

Vlastní náklady výrobku (Kþ/t) Flat cost (CZK/t)

2002 2003 2004 2005 2006 2002 2003 2004 2005 2006 2002 2003 2004 2005 2006

potatoes region

potatoes-oats and mountain region

15 509 13 990 14 957 15 949 15 661 4,89 4,13 6,09 5,22 4,76 2 791 2 981 2 162 2 686 2 894

13 186 12 899 12 871 13 790 15 115 4,39 4,19 5,47 4,67 4,13 2 642 2 712 2 070 2 601 3 217

16 034 15 486 15 881 16 929 16 809 5,26 4,49 6,17 5,89 5,00 2 683 3 036 2 264 2 528 2 957

Oblasti celkem Total regions

15 243 14 368 14 922 15 931 16 152 4,94 4,29 6,00 5,39 4,79 2 716 2 948 2 189 2 601 2 970

Pramen: VýbČrové šetĜení o nákladech a výnosech zemČdČlských výrobkĤ za období 2002-2006 Zpracoval: J. Poláþková, B. Janotová (ÚZEI)

Velmi silný vliv na úroveň nákladů má rozdílná intenzita výroby. S růstem intenzity výroby dochází ke zvyšování celkových nákladů na 1 ha sklizňových ploch a podobná tendence jako u celkových nákladů se projevuje také u většiny nákladových položek (tab. T3.2/03 a příl. tab. 3.2/02). Zvyšování nákladů v souvislosti s růstem intenzity výroby bylo v roce studie_93_t_opr1Upr 2006 efektivní, protože růst hektarových výnosů16.1.2009, byl výraznější 10:16 než růst celkových nákladů na 1 ha sklizňových ploch pšenice. V důsledku toho se náklady na 1 t zrna snižovaly. Podobně se vliv intenzity výroby projevoval i v dalších letech analyzovaného období.

T3.2/03 - Náklady pšenice ozimé v závislosti na výši hektarových výnosĤ roce 2006 T3.2/03 – Nákladyvpšenice ozimé v závislosti na výši hektarových výnosů v roce 2006

Costs of winter wheat depending on hectare yields in 2006

Costs of winter wheat depending on hectare yields in 2006 Interval hektarového výnosu (t/ha)

Ukazatel Indicator



Vlastní náklady výrobku (Kþ/t)

Flat cost (CZK/t)

Interval of yield per hectare (t/ha)

do (to) 3,50

3,51 - 4,50

4,51 - 5,50

nad (over) 5,50

13 330

15 626

16 182

18 359

2,89

4,09

4,99

6,31

4 062

3 364

2 853

2 559

Pramen: VýbČrové šetĜení o nákladech a výnosech zemČdČlských výrobkĤ za rok 2006 Zpracoval: J. Poláþková, B. Janotová (ÚZEI)

Dalším faktorem, který ovlivňuje průměrné náklady pšenice, je úroveň a variabilita individuálních nákla‑ dů jednotlivých respondentů. Rozdílné hospodářské výsledky u pšenice ozimé jsou dány zejména finanční a ekonomickou strategií podniků, úrovní řídící práce, situací na trhu, lidskými zdroji apod. Individuální nákla‑ dy na 1 ha sklizňových ploch pšenice ozimé se v roce 2006 pohybovaly v intervalu 8 216–29 664 Kč, hekta‑

16

t3.2-02

rové výnosy v intervalu 1,20–7,52 t a náklady na 1 t zrna v intervalu 1 562–10 587 Kč. Rozvrstvení podniků podle úrovně nákladů na 1 t zrna ve sledovaném souboru respondentů uvádí graf T3.2/03. GrafT3.2/03 Graf T3.2/03 – Četnost podniků v intervalech podle nákladů na 1 t pšenice ozimé v roce 2006 90

36%

80

34%

Poþet pozorování

70 60 50 40

15%

30

9%

20 10 0

3% 1000

2000

3000

4000

5000

1%

0% 6000

7000

1% 8000

1% 9000

N = 233; PrĤmČr = 3360,50; SmOd = 1312,30; Max = 10586,90; Min = 1562,46

0%

10000

11000

12000

Náklady (Kþ/t)


Z celkového počtu 233 respondentů v šetření u pšenice ozimé za rok 2006 bylo 81 podniků, tj. 34 %, s prů‑ měrnými náklady 3 001–4 000 Kč/t zrna. Nejlepších podniků s náklady do 2 000 Kč/t zrna bylo 22 a lepších podniků s náklady 2 001–3 000 Kč/t zrna bylo 82. Celkově tedy představují lepší než průměrné podniky 45 % z celkového počtu podniků v šetření. Pouze 16 podniků mělo náklady vyšší než 5 000 Kč/t zrna.

3.2.2 Tržby a rentabilita výroby pšenice ozimé V období 2002–2006 průměrné tržby na 1 ha sklizňových ploch ozimé pšenice kolísaly v rozmezí 11 730–13 456 Kč (v tab. T3.2/04). Kolísání celkových tržeb bylo ovlivněno jak pohybem realizačních cen, tak podílem prodané produkce na celkově vyrobené produkci (viz vývoj průměrného koeficientu tržnosti). V roce 2003 byla vysoká tržnost ovlivněna nízkými hektarovými výnosy v důsledku nepříznivých klimatických pod‑ mínek a z toho vyplývajícím snížením množství produkce. V roce 2005 velmi vysoký koeficient tržnosti sig‑ nalizuje, že došlo k prodeji části produkce z vysoké sklizně předcházejícího roku 2004, která se vzhledem k přetlaku nabídky na trhu neuplatnila již ve sklizňovém roce. Zatímco nižší úroda a zvýšená poptávka v roce 2003 udržely úroveň průměrných realizačních cen v šetře‑ ném souboru respondentů v letech 2003 a 2004 nad 3 100 Kč/t, v letech 2005 a 2006 i přes vysokou poptávku došlo k propadu cen zemědělských výrobců až pod úroveň nákladů. Tento stav dokumentuje mimo jiné i cena užití produkce ozimé pšenice, která byla v roce v roce 2006 vyšší o 11 Kč/t než průměrná realizační cena dosažená v rámci výběrového šetření. Obvykle bývají ceny užití produkce nižší než průměrné realizační ceny, což vyplývá ze způsobu výpočtu ceny užití produkce. Ta je vypočtena jako průměr realizační ceny za prodanou produkci a vlastních nákladů za produkci spotřebovanou jako vlastní meziprodukt. Z hlediska rozdílných klimatických podmínek výsledky výběrového šetření ukazují, že vyšší hektarové výnosy a lepší kvalita zrna s vyšším podílem potravinářské pšenice umožňují dosahovat vyšší tržby na 1 ha sklizňové plochy v lepších přírodních podmínkách. Také koeficient tržnosti je zpravidla nejvyšší v kukuřičné a řepařské oblasti. Vliv výrobních oblastí na úroveň tržeb na 1 ha je větší, než jejich vliv na úroveň celkových nákladů na 1 ha sklizňových ploch.

17

T3.2/04 – Tržby, ceny a míra rentability pšenice ozimé v členění podle výrobních oblastí studie_93_tab_text-upr 12.11.2008, 14:53

Sales, prices and efficiency rate of winter wheat according to production regions

Výrobní oblast Ukazatel Indicator

Tržby (Kþ/ha) Sales (CZK/ha)

Realizaþní cena (Kþ/t) Market price (CZK/t)

Míra rentability 1) (%) Efficiency rate 1 (%)

Koeficient tržnosti (%) Coefficient of sales (%)

Cena užití produkce (Kþ/t) Price of production use (CZK/t)

Míra rentability 2) (%) Efficiency rate 2 (%)

1) 2)

Rok Year

2002 2003 2004 2005 2006 2002 2003 2004 2005 2006 2002 2003 2004 2005 2006 2002 2003 2004 2005 2006 2002 2003 2004 2005 2006 2002 2003 2004 2005 2006

Produktion region


bramboráĜská


14 382 15 191 12 316 15 486 13 846 2 997 3 302 3 151 2 655 2 924 11,7 8,8 39,2 5,0 -1,1 91,3 100,0 63,3 99,0 94,7 2 969 3 302 2 826 2 654 2 926 10,7 8,8 24,8 5,0 -1,1

potatoes region

12 952 12 616 11 734 12 747 12 106 2 999 3 375 3 137 2 420 2 754 7,5 13,2 45,1 -9,9 -4,8 88,3 90,5 61,5 100,0 92,3 2 974 3 337 2 761 2 420 2 765 6,6 12,0 27,7 -9,9 -4,5

bramboráĜskoovesná a horská potatoes-oats and mountain region

9 872 11 625 10 509 10 389 9 235 2 895 3 085 3 094 2 338 2 697 9,6 13,8 49,5 -10,1 -16,2 77,6 90,0 62,1 95,3 82,8 2 838 3 048 2 706 2 350 2 787 7,4 12,4 30,7 -9,7 -13,4


12 904 13 456 11 730 13 411 12 536 2 981 3 285 3 135 2 512 2 838 9,8 11,4 43,2 -3,4 -4,4 87,6 95,5 62,4 99,1 92,3 2 948 3 270 2 779 2 513 2 849 8,6 10,9 27,0 -3,4 -4,1

Míra rentability vypoþtená z realizaþních cen. Míra rentability vypoþtená z cen užití produkce.


Vývoj celkového množství produkce pšenice v ČR a cen zemědělských výrobců potravinářské a krmné pšenice (ČSÚ) a jejich porovnání s průměrnými realizačními cenami a náklady pšenice celkem z výběrového šetření (průměr pšenice ozimé a jarní) ukazuje graf 3.2/04. Ceny zemědělských výrobců potravinářské i krmné pšenice projevovaly v období 2002–2006 značné výky‑ vy. Tento trend lze sledovat zejména od druhé poloviny roku 2003, kdy se z důvodu neúrody v ČR (produkce pšenice celkem 2,6 mil. t) začaly ceny zvyšovat. Růst cen pokračoval až do června roku 2004, avšak po sklizni v roce 2004 ceny zemědělských výrobců prudce poklesly. Tento vývoj byl ovlivněn velkým množstvím pro‑ dukce jak pšenice, tak dalších obilovin. Produkce 5 mil. t pšenice celkem ze sklizně v roce 2004 proti roku 2003 vrostla téměř o 100 %. V důsledku vysoké produkce obilovin trval sestupný trend cen až do poloviny roku 2005, kdy v červenci dosáhla svého minima z celého období 2002–2006 cena potravinářské pšenice (2 600 Kč/t), v září cena krmné pšenice (2 200 Kč/t). V srpnu a září roku 2005 začaly ceny potravinářské pšenice opět pozvolna růst, u krmné pšenice lze tendenci k růstu sledovat až s jistým časovým zpožděním od října 2005. 18 t3.2-04

13.11.2008, 14:54 5300

6100 5900 5700 5500 5300 5100 4900 4700 4500 4300 4100 3900 3700 3500 3300 3100 2900 2700 2500 2300 2100

4900 4700 4500 4300 4100 3900 3700 3500 3300 3100 2900 2700 2500

Produkce pšenice v ýR (tis. tun)

5100

2300 2100

II-02 IV-02 VI-02 VIII-02 X-02 XII-02 II-03 IV-03 VI-03 VIII-03 X-03 XII-03 II-04 IV-04 VI-04 VIII-04 X-04 XII-04 II-05 IV-05 VI-05 VIII-05 X-05 XII-05 II-06 IV-06 VI-06 VIII-06 X-06 XII-06

Ceny a náklady (Kþ/t)

studie_93_grUpr Graf T3.2/04 – Vývoj produkce, cen a nákladů pšenice v období 2002–2006

Celková produkce pšenice v ýR CZV - krmná pšenice Náklady pšenice šetĜení

CZV - potravináĜská pšenice Realizaþní ceny pšenice šetĜení

Pramen: Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků v období 2002–2006 ČSÚ, Ceny zemědělských výrobců Zpracoval: B. Janotová (ÚZEI)

V roce 2006 ceny potravinářské pšenice oscilovaly kolem 2 900 Kč/t, v říjnu vzrostla cena potravinářské pšenice nad 3 100 Kč/t a od tohoto měsíce CZV neustále rostou. Neúroda v roce 2003 a nižší produkce obilovin v letech 2005 a 2006 spolu s přesunem části produkčních ploch z pěstování potravin na energetické plodiny mělo za následek úbytek celosvětových zásob obilí, což se projevuje v přetrvávajícím trendu růstu cen pšenice. Vývoj celkového množství produkce v ČR ovlivnil rovněž průměrné realizační ceny výběrového šetření. V roce 2003 ve výběrovém souboru činila průměrná realizační cena 3 297 Kč/t pšenice. V roce 2004 se reali‑ zační ceny výběrového šetření udržely nad hranicí 3 000 Kč/t kvůli špatné úrodě v roce 2003. Rok 2004 byl pro respondenty výběrového šetření příznivý nejen vzhledem k vysokým realizačním cenám, ale i nízkým nákladům (celkové náklady pšenice ozimé 2 189 Kč/t byly nejnižší za období 2002–2006). V roce 2005 došlo u pšenice ozimé k růstu nákladů na 2 601 Kč/t, který byl doprovázen značným propadem realizačních cen (průměrná realizační cena v šetření činila 2 512 Kč/t zrna) a pěstování pšenice se stalo ztrátové. Tento trend pokračoval i v roce 2006, kdy se ztráta z produkce pšenice ještě prohloubila jako důsledek rychlejšího růstu nákladů než realizačních cen. Při výpočtu míry rentability na základě cen užití produkce, které odrážejí podíl prodané a jako vlastní meziprodukt spotřebované produkce, byla nejvyšší míra rentability u ozimé pšenice dosažena v roce 2004, a to 27 % (tab. T3.2/05). Příznivější míra rentability v roce 2004 proti roku 2002 a 2003 byla ovlivněna především výrazným pokle‑ sem nákladů na 1 t zrna v důsledku vysokých hektarových výnosů. Naopak v roce 2005 meziroční propad realizačních cen v průměru o 600 Kč/t a růst průměrných nákladů o více než 400 Kč/t způsobily, že se pěsto‑ vání ozimé pšenice stalo poprvé v dlouhodobé historii ztrátové. V roce 2006 tento trend nadále přetrval a míra rentability pěstování ozimé pšenice klesla na –4,1 %. g3.2-04

19

studie_93_tab_text-Upr T3.2/05 – Vývoj nákladů, výnosů a míry rentability pšenice ozimé

19.11.2008, 10:23

Development of sales, prices and efficiency rate of winter wheat

Ukazatel

Rok (Year) 2004

2005

2006

2 189

2 601

2 970

3 270

2 779

2 513

2 849

8,6

10,9

27,0

-3,4

-4,1

PĜímé platby a doplĖkové národní platby (Kþ/ha)

-

-

3 339

4 426

4 758

PĜímé platby a doplĖkové národní platby (Kþ/t)

-

-

572

876

1 060

8,6

10,9

53,1

30,3

31,6

Indicator


Cena užití produkce (Kþ/t) Price of production use (CZK/t)

Míra rentability (%) Efficiency rate (%)

2002

2003

2 716

2 948

2 948

SAPS and Top-Up (CZK/ha)

SAPS and Top-Up (CZK/t)

Míra rentability vþetnČ pĜímých plateb a doplĖkových národních plateb (%) Efficiency rate including SAPS and TOP-UP (%)

Pramen:

VýbČrové šetĜení o nákladech a výnosech zemČdČlských výrobkĤ za období 2002-2006 PĜímé platby a doplĖkové národní platby - Zpráva o stavu zemČdČlství za rok 2006 Zpracoval: J. Novák, J. Poláþková (ÚZEI)

Při hodnocení ekonomiky pěstování ozimé pšenice v období 2004–2006 je třeba vzít v úvahu vliv přímých plateb a doplňkových národních plateb na míru rentability. Podle Zelené zprávy (Zpráva o stavu zemědělství v ČR za rok 2006) dosáhly přímé platby v roce 2006 průměrně 1 060 Kč/t pšenice. Při jejich zahrnutí do výpočtu se míra rentability v roce 2006 zvýšila na 31,6 %. Vlivem podpor se podstatně zvýšila rentabilita pěstování pšenice i v roce 2004 a 2005. S rozdílnou intenzitou výroby se projevují výrazné rozdíly také ve výši celkových tržeb na 1 ha sklizňových ploch i v míře rentability ozimé pšenice (tab. T3.2/06). S růstem hektarových výnosů tržby a míra rentability rostou. Růst míry nákladové rentability je ovlivněn především poklesem nákladů na 1 t zrna. V roce 2006 bylo pěstování pšenice rentabilní pouze při hektarových výnosech nad 5,5 t s průměrnou mírou rentability 10,5 %. V důsledku nízkých realizačních cen a vysokých nákladů byla při nižších hektarových výnosech pšenice ozimá ztrátová. T3.2/06 – Tržby, ceny a míra rentability pšenice ozimé v závislosti na výši hektarových výnosů v roce 2006 studie_93_tab_text-Upr 14.11.2008, 15:58

Sales, prices and efficiency rate of winter wheat depending on hectare yields in 2006

Ukazatel Indicator

Interval hektarového výnosu (t/ha) Interval of yield per hectare (t/ha)

do (to) 3,50

3,51 - 4,50

4,51 - 5,50

Tržby (Kþ/ha)

7 551

11 047

12 361

17 682

Realizaþní cena (Kþ/t)

2 956

2 814

2 840

2 829

Míra rentability (%)

-27,2

-16,3

-0,5

10,6

88,5

96,0

87,2

99,0

Cena užití produkce (Kþ/t)

3 083

2 836

2 842

2 827


-24,1

-15,7

-0,4

10,5

Sales (CZK/ha)

Market price (CZK/t) Efficiency rate (%)

Koeficient tržnosti (%)

Coefficient of sales (%)

Price of production use (CZK/t) Efficiency rate (%)


20 t3.2-05

nad (over) 5,50

Pokud se do výpočtu míry rentability v závislosti na výši hektarových výnosů v roce 2006 zahrnou vedle realizační ceny také přímé platby a doplňkové národní platby v průměrné výši, stane se pěstování ozimé pšenice rentabilní ve všech intervalech hektarových výnosů. Při hektarových výnosech nad 5,5 t a započítání průměrných plateb ve výši 1 060 Kč/t dosáhla míra rentability 51,9 %.

3.2.3 Příspěvek na úhradu pšenice ozimé Příspěvek na úhradu vypočtený jako rozdíl mezi výnosy a variabilními náklady zahrnuje prostředky na úhra‑ du fixních nákladů a případný další přebytek představuje zisk. Na rozdíl od ukazatele tržby uváděného v kapi‑ tole 3.2.2, který odráží skutečně prodané množství produkce v souboru respondentů výběrového šetření, je pro výpočet příspěvku na úhradu použit ukazatel cena produkce v Kč/ha (hektarový výnos * realizační cena), tj. hypotetické tržby, které lze získat prodejem veškeré vyrobené produkce za průměrné realizační ceny. Příspěvek na úhradu pšenice ozimé v období 2002–2006 postupně klesal, mimo rok 2004, kdy v důsledku vysokých hektarových výnosů vzrostl proti roku 2003 o 80,2 % (tab. T3.2/07). V období 2002–2004 příspěvek na úhradu převyšoval fixní náklady, v roce 2004 byl příspěvek na úhradu dokonce více než dvakrát vyšší než fixní náklady. Růst variabilních nákladů a zejména snížení realizačních cen v roce 2005 a 2006 vedly k pokle‑ su příspěvku na úhradu a pokrytí fixních nákladů se snížilo na 84,2 % v roce 2005 a 81,2 % v roce 2006. Při zahrnutí přímých plateb a doplňkových národních plateb do výpočtu příspěvku na úhradu v období 2004–2006 dochází k plnému pokrytí fixních nákladů a příspěvek na úhradu zahrnuje i zisk ve výši 9 046 Kč/ha v roce 2004, 3 596 Kč/ha v roce 2005 a 3 737 Kč/ha v roce 2006. T3.2/07 – Vývoj příspěvku na úhradu pšenice ozimé (Kč/ha) studie_93_tab_text-Upr

19.11.2008, 10:10

Development of gross margin of winter wheat (CZK/ha)

Ukazatel

2002

2003

14 724

14 086

Variabilní náklady

8 376

PĜíspČvek na úhradu

Rok (Year) 2004

2005

2006

18 805

13 541

13 584

8 235

8 261

9 107

9 179

6 348

5 852

10 544

4 434

4 404

-

-

3 339

4 426

4 758

PĜíspČvek na úhradu vþ. pĜímých plateb a doplĖkových národních plateb

6 348

5 852

13 883

8 860

9 162

Fixní náklady

5 381

4 525

4 838

5 263

5 425

Indicator

Cena produkce Price of production Variable costs Gross margin

PĜímé platby a doplĖkové národní platby SAPS and Top-Up

Efficiency rate including SAPS and Top-Up Fixed costs Pramen:

VýbČrové šetĜení o nákladech a výnosech zemČdČlských výrobkĤ za období 2002-2006 PĜímé platby a doplĖkové národní platby - Zpráva o stavu zemČdČlství za rok 2006 Zpracoval: J. Poláþková (ÚZEI)

Z hlediska rozdílných přírodních podmínek dochází v roce 2006 k poklesu příspěvku na úhradu od nej‑ vyššího, který byl dosažen v kukuřičné a řepařské výrobní oblasti, k nejnižšímu v bramborářsko–ovesné a horské výrobní oblasti (tab. T3.2/08). Pokles příspěvku na úhradu byl ovlivněn zejména razantním poklesem ceny produkce směrem k horším přírodním podmínkám a v žádné skupině výrobních oblastí nepokrýval plně fixní náklady. Po zahrnutí průměrných přímých plateb a doplňkových národních plateb do výpočtu příspěvku na úhradu v roce 2006 jsou plně pokryty fixní náklady a je dosažen zisk ve všech výrobních oblastech. Na roz‑ díl od hodnocení výrobních oblastí podle míry rentability, ze kterého nelze jednoznačně konstatovat nejefek‑ tivnější výrobní oblast, byly v hodnocení podle ukazatele příspěvku na úhradu nejlepší výsledky v kukuřičné a řepařské výrobní oblasti nejen v roce 2006, ale po celé období 2002–2006. 21

T3.2/08 – Příspěvek na úhradu pšenice ozimé v členění podle výrobních oblastí v roce 2006 (Kč/ha) 16:12 studie_93_tab_text-Upr 14.11.2008,

Gross margin of winter wheat according to production regions in 2006 (CZK/ha)


Cena produkce Price of produkt

Variabilní náklady Variable costs

PĜíspČvek na úhradu Gross margin Fixní náklady Fixed costs

Produktion region

kukuĜiþná a bramboráĜská ĜepaĜská corn and beet region

potatoes region



14 625

13 115

11 151

13 584

9 201

9 381

8 655

9 179

5 424

3 734

2 496

4 404

5 877

4 935

5 058

5 425


Stejně jako u nákladů a rentability je také výše příspěvku na úhradu výrazně ovlivněna intenzitou výro‑ by (tab. T3.2/09). Při výpočtu příspěvku na úhradu z ceny produkce pouze v intervalu hektarových výnosů nad 5,5 t/ha byl dosažen takový příspěvek na úhradu, který plně pokryl fixní náklady a přinesl zisk ve výši studie_93_tab_text-Upr 14.11.2008, 16:09 1 292 Kč/ha. Po zahrnutí průměrných podpor do příspěvku na úhradu dojde k plnému uhrazení fixních nákla‑ dů a dosažení zisku od 1 208 Kč/ha v intervalu s nejnižšími hektarovými výnosy, do 6 051 Kč/ha v intervalu T3.2/09výnosy - PĜíspČvek na úhradu pšenice ozimé v závislosti na výši s hektarovými nad 5,5 t/ha.

hektarových výnosĤ v roce 2006 (Kþ/ha)

T3.2/09 – Příspěvek na úhradu závislostito naproduction výši hektarových roce 2006 (Kč/ha) Gross margin pšenice of winterozimé wheatvaccording regions výnosů in 2006 v (CZK/ha)

Gross margin of winter wheat according to production regions in 2006 (CZK/ha)

Interval hektarového výnosu (t/ha)

Ukazatel Indicator

Interval of yield per hectare (t/ha)

do (to) 3,50

3,51 - 4,50

4,51 - 5,50

nad (over) 5,50

Cena produkce

8 535

11 505

14 174

17 865


6 999

8 763

9 284

10 718


1 536

2 742

4 890

7 147

Fixní náklady

5 086

5 464

5 294

5 854

Price of production Variable costs Gross margin Fixed costs

Pramen: VýbČrové šetĜení o nákladech a výnosech zemČdČlských výrobkĤ za rok 2006 Zpracoval: J. Poláþková (ÚZEI)

3.3 Statistické hodnocení nákladů a hektarových výnosů pšenice ozimé V předcházející kapitole je provedena stručná analýza nákladů a výnosů pšenice ozimé, ve které se na základě výsledků výběrového šetření u většiny ukazatelů využívají průměrné hodnoty, které patří k základním popisným charakteristikám statistických souborů. Průměrné hodnoty zevšeobecňují určitým způsobem velikost hodnot statistického znaku v daném souboru a charakterizují tak obecnou úroveň sledovaného jevu. Při zevšeobecňování výsledků je důležitá homogenita (stejnorodost) statistického souboru vzhledem k danému znaku, která je dána rozptýleností hodnot tohoto 22

t3.2-08

znaku. Proto pro posouzení kvality průměrných hodnot je vhodné používat i některé další statistické charakte‑ ristiky jako je medián, rozptyl, variabilita apod.

3.3.1 Úroveň nákladů a hektarových výnosů K charakterizování vybraných ukazatelů nákladů a hektarových výnosů z výběrového šetření je většinou využíván vážený aritmetický průměr, kde vahou je výměra sklizňových ploch. Ve statistických programech se běžně používá prostý aritmetický průměr. Vedle toho je možné využívat i tzv. medián, což je padesátiprocentní kvantil, který rozděluje statistický soubor na dvě poloviny. Odděluje polovinu hodnot znaků menších (nebo stejných) než je medián od poloviny znaků větších (nebo stejných), než je medián. Aritmetický průměr a medián hodnocených ukazatelů se od sebe výrazně neodlišují, což svědčí o homo‑ genitě souboru (tab. T3.3/01). Nejhomogennější výsledky jsou v kukuřičné a řepařské výrobní oblasti. Jde o oblasti nejvhodnější pro pěstování pšenice. T3.3/01 – Aritmetický průměr a medián vybraných ukazatelů pšenice ozimé v členění podle výrobních oblastí v roce 2006 studie_93_tab_text-upr 12.11.2008, 15:13

Average and median of selected indicators of winter wheat according to production regions in 2006


Production region

bramboráĜskokukuĜiþná a ĜepaĜská bramboráĜská ovesná a horská corn and beet region

potatoes region

potatoes-ost and mountain region


Aritmetický prĤmČr (Average) Vlastní náklady celkem (Kþ/ha) Total costs (CZK/ha)

Hektarový výnos (t/ha)

Yield per hectare (t/ha)


Flat costs (CZK/t)

16 689

15 942

14 598

15 895

4,87

4,54

3,74

4,47

3 162

3 254

3 703

3 329

16 411

15 285

14 300

15 431

4,86

4,57

3,76

4,50

3 166

3 026

3 491

3 154

Medián (Median) Vlastní náklady celkem (Kþ/ha)

Total costs (CZK/ha)




Flat costs (CZK/t)

Pramen: VýbČrové šetĜení o nákladech a výnosech zemČdČlských výrobkĤ za rok 2006 Zpracoval: B. Janotová (ÚZEI)

3.3.2 Variabilita nákladů a hektarových výnosů K hodnocení variability nákladů a hektarových výnosů s využitím statisticko matematických metod jsou použity nejčastěji využívané charakteristiky: rozptyl a variační koeficient. Rozptyl a jeho odmocnina (směrodatná odchylka) se používají jako určité kritérium, jak se průměr liší od krajních hodnot. Rozptyl je definován jako součet kvadratických odchylek od průměru dělený rozsahem výběru zmenšený o jeden. 23

S2 = kde

1 n ( xi − x) 2 ∑ n − 1 i =1

S2 = rozptyl n = počet podniků ve výběru xi = podnikové hodnoty

x = aritmetický průměr 2 1 xi2 − x ∑ n

S=

S = směrodatná odchylka Směrodatná odchylka je definována jako odmocnina z rozptylu. Uvedený vzorec pro rozptyl lze psát také ve tvaru 2 1 n 2 S = xi − x ∑ n − 1 i =1 2

Tento vzorec umožňuje výpočet přímo ze statistické řady. Výše uvedené charakteristiky jsou charakteristikami absolutními, což má určitou nevýhodu, např. jak roz‑ hodnout, kdy je rozptyl malý nebo velký. Proto se používají další charakteristiky. Variační koeficient slouží k měření relativní variability

V =

S x

kde


12.11.2008, 15:18

V = variační koeficient

Variační koeficient je definován jako podíl směrodatné ukazatelĤ odchylky a průměru a často se vyjadřuje v procentech. T3.3/02 - Variaþní koeficient vybraných pšenice ozimé v þlenČní

podle výrobních oblastí v roce 2006 (%)

T3.3/02 – Variační koeficient vybraných ukazatelů pšenice ozimé v členění podle výrobních oblastí Average and median of selected indicators of winter wheat according v roce 2006 (%) to production regions in 2006 (%)

Average and median of selected indicators of winter wheat according to production regions in 2006 (%)

Ukazatel Indicator

kukuĜiþná a ĜepaĜská corn and beet region

Výrobní oblast

Oblasti bramboráĜskocelkem bramboráĜská ovesná a horská Total potatoes region


regions

Vlastní náklady celkem (Kþ/ha)

26,30

25,67

27,33

26,70


25,26

21,20

31,99

27,01


33,34

39,95

35,02

36,82

Total costs (CZK/ha)

Yield per hectare (t/ha) Flat costs (CZK/t)


Nejnižší úroveň variability celkových vlastních nákladů a hektarových výnosů byla dosažena v brambo‑ rářské výrobní oblasti. Naopak u nákladů na 1 t pšenice byla v této oblasti variabilita nejvyšší. Ze srovnání 24

hodnocených ukazatelů vyplývá, že ve všech výrobních oblastech i za soubor respondentů celkem je nejvyšší variabilita u vlastních nákladů na jednotku výrobku.

3.3.3 Vztah mezi náklady a hektarovými výnosy Závislost mezi vlastními náklady na jednotku produkce a objemem produkce můžeme vyjádřit jednak gra‑ ficky a jednak matematicky pomocí korelační a regresní analýzy, která umožní vyjádřit průběh regresní funkce a těsnost závislosti.

Průběh závislosti Z grafického znázornění uvedené závislosti vyplývá, že průběh této závislosti nelze vyjádřit přímkou, ale probíhá ve tvaru hyperboly, jde tedy o hyperbolickou regresi, jejíž tvar je

y = bo +

b1 x

kde náklady na 1 t výrobku (y) jsou závislé na výši objemu produkce (x), přičemž tato funkce má dva para‑ metry – absolutní člen „bo“ a regresní koeficient „b1“. Parametr „b1“ představuje v tomto případě změnu nákladů na jednotku produkce při zvýšení výroby o jed‑ nu naturální jednotku, kde jejich konstantní výše je samozřejmě teoretickou abstrakcí. V praxi takový soubor podniků sice neexistuje, přičemž ale platí, že by bylo možné seskupit řadu podniků se stejně velkým „bo“ – náklady na hektar sklizňové plochy. Z výše uvedeného tvaru hyperbolické regrese získáme metodou nejmenších čtverců soustavu normálních rovnic

∑y

i

= nb

o

+ b1 ∑

yi

1 xi

∑x

i

= bo ∑

1 1 + b1 ∑ 2 xi xi

Řešením těchto normálních rovnic dostaneme pro odhad obou parametrů regresní hyperboly výpočetní vzorce i

bo =

1

∑y ∑x

2 i

−∑

1 xi

1  1 n∑ 2 −  ∑ xi  xi

yi

∑x   

i

2

b1 =

n∑

yi 1 − ∑ yi ∑ 2 xi xi

1  1 n∑ 2 −  ∑ xi  xi

  

2

Hlavním posláním regresní funkce je její použití k odhadům hodnot „y“ odpovídajících určitým (známým, resp. zvoleným) hodnotám „x“. V našem případě regresní funkce

y = bo +

b1 x

dovoluje výpočet (odhad) nákladů na jednotku produkce odpovídajícímu určitému „x“ – objemu produkce.

Těsnost závislosti Těsnost závislosti je další charakteristikou, která měří sílu závislosti mezi „x“ a „y“. Intenzitu závislosti a kvalitu regresní funkce můžeme hodnotit podle toho, jak se podílí na rozptylu skuteč‑ ně zjištěných hodnot rozptyl vyrovnávaných hodnot, příp. rozptyl odchylek kolem regresní přímky. 25

Poměr rozptylu skutečně zjištěných hodnot s rozptylem vyrovnaných hodnot

I

2 yx

S 2Y = 2 S yi

je index determinace, který pro případ hyperbolické funkce lze upravit na

I yx2 =

yi − n y2 xi ∑ y12 − n y 2

bo ∑ y i + b1 ∑

K vyjádření síly závislosti se používá index korelace, který je druhou odmocninou indexu determinace. Index korelace se pohybuje v intervalu <0,1>. Čím více se jeho hodnota blíží jedné, tím více se korelační závislost blíží k závislosti funkční. Za silnou závislost (tj. velmi málo odlišnou od závislosti funkční) se považuje závislost s korelačním inde‑ xem 0,9 a větším. I korelační indexy mezi 0,7–0,9 se považují za vysoké a indexy 0,5–0,7 ukazují závislost jen středně silnou. Korelační indexy pod 0,5 signalizují velmi slabý vztah a regresní rovnice s ním související není již vhodné používat k dalším odhadům.

Výsledky Pomocí grafického znázornění jednotlivých podnikových nákladů na 1 t ozimé pšenice a hektarových výno‑ sů byl zjištěn jednak průběh závislosti, která je vyjádřena příslušnou regresní funkcí, a jednak těsnost závislosti vyjádřená indexem korelace. Závislost vlastních nákladů na 1 t pšenice na hektarových výnosech v průměru ČR za rok 2006 je uvedena v grafu T3.3/01. Graf T3.3/01 – Náklady a hektarové výnosy pšenice ozimé a regresní funkce v roce 2006

10 000 9 000

Náklady (Kþ/t)

8 000 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 0

1

2

3

4

5

6 7 8 Hektarové výnosy (t/ha)


Jde o funkční, středně silnou závislost, která je vyjádřena regresní funkcí a indexem korelace (tab. T3.3/03).

26

T3.3/03 – Regresní funkce a index korelace u pšenice ozimé v roce 2006 studie_93_tab_text-upr

12.11.2008, 15:21

Regression function and correlation index of winter wheat in 2006


Production region


potatoes region


Regresní funkce Regression function

Index korelace Correlation index

bramboráĜskoovesná a horská

bramboráĜská



y=1322,91+8155,92/x

y=-223,85+15096,85/x

y=1762,13+6271,83/x

y=1265,56+8386,56/x

0,55

0,67

0,67

0,62


Mezi výrobními oblastmi nejsou výrazné rozdíly. Regresní rovnice lze využít k odhadu vlastních nákladů na 1 t pšenice. Využití regresní funkce pro odhad vlastních nákladů na 1 t pšenice je uveden na příkladu bramborářské výrobní oblasti (tab. T3.3/04). T3.3/04 – Rovnice regresní funkce a odhad vlastních nákladů na 1 t pšenice ozimé v bramborářské výrobní oblasti studie_93_tab_text-Upr 13.11.2008, 16:09

Regression function formula and estimation of flat costs per 1 t of winter wheat in potatoes production region

Výrobní oblast Production region

bramboráĜská potatoes region


Rovnice regresní funkce

Index korelace

Regression function formula

Correlation index

3,0

4,0

5,0

6,0

y=-223,85+15096,85/x

0,67

4 958

3 718

2 974

2 479


Pramen: VýbČrové šetĜení o nákladech a výnosech zemČdČlských výrobkĤ za rok 2006 Zpracoval: J. Novák (ÚZEI)

Hlavním posláním regresní funkce je její použití k odhadům hodnoty „y“ odpovídající určitým (známým, resp. zvoleným) hodnotám „x“. V tomto případě to znamená, že regresní funkce umožňuje vypočítat (odhad‑ nout) vlastní náklady na 1 t pšenice odpovídající určitému hektarovému výnosu. Tyto odhady budou tím přes‑ nější, čím více se bude korelační závislost blížit závislosti funkční (index korelace se bude blížit 1). U pšenice se ukazuje, že středně silná těsnost závislosti tyto odhady umožňuje. Vypočtené regresní rovnice mohou být využity na podnikové i nadpodnikové úrovni k odhadu vlastních nákladů na jednotku produkce i tam, kde nejsou vlastní náklady na jednotku produkce sledovány. Stačí znalost konkrétních, resp. předpokládaných hektarových výnosů. Výsledky ukazují na další možnost využití výběrového šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků jak v podnikové, tak i nadpodnikové oblasti.

3.4

Analýza vývoje a struktury nákladů a rentability řepky

Řepka je plodinou, jejíž pěstování bylo až do roku 2002 pro zemědělské podniky velmi výhodné, protože náklady na její pěstování byly dobře hrazeny cenou. To vedlo ke zvyšování sklizňových ploch i produkce řep‑ ky. Rok 2002 byl pro pěstitele řepky méně příznivý, avšak výrazně nepříznivý byl rok 2003. Vymrznutí porostů a snížení hektarových výnosů u zachovalých ploch vedly k poklesu produkce řepky v ČR téměř na polovinu roku 2002. 27

t3.3-03

Naopak rok 2004 byl pro pěstování řepky velmi příznivý. Přestože došlo pouze k mírnému zvýšení výměry sklizňových ploch proti roku 2003, vlivem nejvyšších hektarových výnosů dosažených v naší historii byla rov‑ něž celková produkce řepky největší z celého sledovaného období. Přes další zvýšení výměry sklizňových ploch řepky v roce 2005 došlo vlivem nižších hektarových výnosů k poklesu celkové produkce řepky16.1.2009, proti roku 10:28 2004 studie_93_t_opr1Upr o 165 tis. t. V roce 2006 vedl růst výnosů a zvýšení výměry sklizňových ploch k růstu celkové produkce. T3.4/01 – Sklizňové plochy, hektarové výnosy a výroba řepky ČR T3.4/01 - SklizĖové plochy, hektarové výnosy a vvýroba

Ĝepky v ýR

HarvestedHarvested areas, hectare yields and rape production CR rape production in CR areas, hectare yields in and

Rok

VýmČra sklizĖových ploch

Hektarový výnos

Množství produkce

2002 2003 2004 2005 2006

tis. ha (1000 ha) 313,0 251,0 259,5 267,2 292,2

t/ha (t/ha) 2,27 1,55 3,60 2,88 3,01

tis. t (1000 t) 709,5 387,8 934,7 769,4 880,2

Year

Area of harvested areas

Yield per hectare

Production quantity

Pramen: ýSÚ, Definitivní údaje o sklizni zemČdČlských plodin za období 2002-2006 Zpracoval: J. Poláþková (ÚZEI)

V období 2002–2006 bylo ve výběrovém šetření 166–217 respondentů, jejichž údaje byly zařazeny do zpracování nákladů a výnosů řepky. Výměra sklizňových ploch řepky v šetření se pohybovala v rozmezí 28–40 tis. ha a její podíl na celkové výměře sklizňových ploch pšenice ozimé v ČR představoval 10,9–12,8 %. Podobně jako u ozimé pšenice se respondenti s výrobou řepky vyskytovali ve všech zemědělských výrobních oblastech. Rozložení souboru respondentů podle velikosti výměry sklizňových ploch řepky v roce 2006 uka‑ zuje graf T3.4/01. V ostatních letech bylo rozložení podniků podobné. Graf T3.4/01 – Četnost podniků v intervalech podle výměry řepky v roce 2006 100

51%

Poþet pozorování

80

60

28%

40

20

12% 7% 2%

0

1%

1%

9,8 136,7 263,5 390,4 517,2 644,1 770,9 897,8 1024,6 1151,5 1278,3 1405,2 1532,0 N = 188; PrĤmČr = 190,65; SmOd = 174,52; Max = 1532,00; Min = 9,81 VýmČra (ha)


3.4.1 Náklady řepky V období 2002–2006 celkové náklady na 1 ha sklizňové plochy řepky rostly (mimo výkyvu ve velmi nepří‑ znivém roce 2003). V roce 2006 byly celkové náklady vyšší o 3,1 % proti roku 2002. Z jednotlivých nákla‑ 28

dových položek nejvíce vzrostly náklady na nakupovaná osiva o 107,6 % a vlastní osiva o 64,3 % (příl. tab. 3.4/01). V roce 2006 došlo k mírnému poklesu celkových nákladů na 1 ha sklizňové plochy řepky proti roku 2005, a to o 0,7 %. Meziroční vývoj nákladů se výrazně lišil u jednotlivých nákladových položek. V roce 2006 se zvýšily zejména náklady na vlastní osiva o 63,6 % a nakupovaná osiva o 17,1 %. Vliv růstu nákladů na osi‑ va byl kompenzován především poklesem nákladů na nakupovaná hnojiva o 3,7 % a vlastní hnojiva o 29,1 % a poklesem nákladů pomocných činností o 8,4 %. Vývoj celkových nákladů na 1 ha sklizňových ploch a kolísání hektarových výnosů řepky v období 2002 až 2006 společně způsobily velmi výrazné meziroční výkyvy nákladů na 1 t semene. Nejvyšší náklady na 1 t řepky v roce 2003 byly téměř dvojnásobné proti nejnižším nákladům v roce 2004. V rámci celého sledovaného období byly náklady na 1 t řepky v roce 2006 o 20,7 % nižší proti roku 2002, meziročně proti roku 2005 klesly o 6,0 %. V roce 2006 se na celkových nákladech řepky nejvíce podílely náklady na prostředky ochrany rostlin a hnojiva (graf T3.4/01), které dohromady zaujímaly více než 40 % celkových nákladů. Proto je vhodné při posuzování nákladů vynaložených na pěstování řepky zvýšenou pozornost věnovat efektivnosti těchto inten‑ zifikačních nákladů. Graf T3.4/02 – Struktura nákladů řepky v roce 2006

14,1%

7,1%

Osiva Hnojiva 19,5%

12,1%

ProstĜedky ochrany rostlin Ostatní pĜímé náklady a služby Pracovní náklady

14,3%

20,6% 12,3%

Náklady pomocných þinností Režie

Pramen: Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků v roce 2006 Zpracoval: J. Poláčková (ÚZEI)

Rozdílné půdní a klimatické podmínky ovlivňují celkové náklady řepky podobně jako u většiny ostatních plodin, tzn. že směrem k horším přírodním podmínkám se celkové náklady na 1 ha sklizňových ploch zvyšují (tab. T3.4/02). V kukuřičné a řepařské výrobní oblasti byly obvykle nejvyšší také hektarové výnosy. Zvýšení celkových nákladů řepky v kukuřičné a řepařské výrobní oblasti nebylo dostatečně efektivní, protože náklady na 1 t semene byly také nejvyšší (kromě roku 2006). Z porovnání nákladů řepky v závislosti na výši hektarových výnosů v roce 2006 vyplývá, že celkové nákla‑ dy na 1 ha sklizňové plochy s růstem intenzity výroby také rostou (tab. T3.4/03). Se zvyšováním intenzity výroby řepky se zvyšují především náklady na nakupovaná hnojiva a prostředky ochrany rostlin, kdežto ostat‑ ní nákladové položky vykazují menší závislost na dosahované intenzitě výroby (příl. tab. 3.4/02). Zvyšování intenzifikačních vkladů je efektivní, protože s růstem intenzity výroby a hektarových výnosů se náklady na 1 t semene řepky snižují. V úrovni nákladů jednotlivých respondentů se významně projevuje jejich rozdílný přístup k hospodaření, který se promítá i do ekonomiky výroby řepky. Také u řepky existuje značný rozptyl v úrovni nákladů a hektarových výnosů v jednotlivých podnicích. Individuální náklady na 1 ha sklizňových ploch se v roce 2006 pohybovaly v intervalu 10 587–38 424 Kč, hektarové výnosy v intervalu 1,23–4,77 t a náklady na 1 t semene v intervalu 29

2 758–21 630 Kč (graf T3.4/03 na str. 31). Celkem 68 podniků, tj. 36 % z celkového počtu podniků v šetření u řepky mělo náklady v intervalu 4 001–6 000 Kč/t semene. Nejnižší náklady do 4 000 Kč/t mělo jen 9 podniků. V podnicích s nižšími náklady na 1 t semene řepky byly nižší zejména náklady na služby a režijní náklady. T3.4/02 – Náklady řepky v členění podlestudie_93_tab_text-Upr výrobních oblastí

13.11.2008, 16:27

Costs of rape according to production region regions


Rok Year

Produktion region







2002 2003 2004 2005 2006 2002 2003 2004 2005 2006 2002 2003 2004 2005 2006

20 021 17 608 21 637 21 179 20 545 2,39 1,54 3,77 3,10 3,30 8 393 11 416 5 736 6 837 6 235

potatoes region


19 551 17 336 19 909 19 797 20 163 2,45 1,65 3,63 2,95 3,09 7 984 10 509 5 485 6 705 6 520

17 080 16 373 17 724 18 406 17 602 2,25 1,58 3,33 2,74 2,88 7 599 10 341 5 319 6 719 6 110


18 997 17 122 19 541 19 721 19 588 2,38 1,61 3,56 2,93 3,09 7 990 10 663 5 487 6 737 6 335


studie_93_tab_text-Upr T3.4/03 – Náklady řepky v závislosti na výši hektarových výnosů v roce 2006

Costs of rape depending on hectare yields in 2006

Ukazatel Indicator




Flat cost (CZK/t)

13.11.2008, 16:29


do (to) 2,40

2,41 - 2,90

2,91 - 3,40

nad (over) 3,40

17 447

17 542

20 217

21 892

2,08

2,80

3,24

3,82

8 391

6 264

6 235

5 737


3.4.2 Tržby a rentabilita výroby řepky V souvislosti s výraznými výkyvy klimatických podmínek docházelo u řepky v období 2002–2006 k výraz‑ nému kolísání hektarových výnosů, které se projevilo mimořádnými výkyvy celkových tržeb na 1 ha sklizňo‑ vých ploch a vlastních nákladů na 1 t řepkového semene. K velkým výkyvům docházelo také u realizačních cen řepky. To vše se projevovalo v mimořádném kolísání rentability pěstování řepky. Velmi nízký hektarový výnos řepky v roce 2003 byl také hlavním faktorem, který působil na zvýšení průměrné realizační ceny řepky zvýšením poptávky při nedostatečné nabídce. Od roku 2004 je rentabilita řepky ovlivňována také poskytova‑ nými platbami do zemědělství v rámci SZP (tab. T3.4/04). 30

GrafT3.4/03 Graf T3.4/03 – Četnost podniků v intervalech podle nákladů na 1 t řepky v roce 2006 80 36%

70

35%

Poþet pozorování

60 50 40 30

14%

20

0

6%

5%

10

1% 2000

4000

6000

8000

10000

12000

1%

14000

1%

16000

18000

2%

20000

22000

24000

Náklady (Kþ/t)



Již v roce 2002 došlo zejména vlivem poklesu realizačních cen k výraznému zhoršení ekonomiky pěsto‑ vání řepky proti předcházejícímu období. Ztrátovost řepky se v roce 2003 ještě prohloubila vlivem extrémně nepříznivých klimatických podmínek a nízkých hektarových výnosů. Ačkoliv se realizační ceny v roce 2003 zvýšily a byly nejvyšší z celého sledovaného období, byly zhruba o 3 000 Kč/t nižší než náklady. V roce 2004 se řepka stala opět rentabilní plodinou, přestože došlo k poklesu průměrných realizačních cen proti roku 2003. Ziskovost v roce 2004 ovlivnily hlavně vysoké hektarové výnosy, které výrazně snížily náklady na 1 t semene a způsobily podstatný růst tržeb na 1 ha sklizňových ploch. V roce 2005 pokračující pokles realizačních cen a růst nákladů přispěl k tomu, že se řepka stala opět ztrátovou plodinou. Rok 2006 byl pro pěstitele řepky ekonomicky přínosný, protože řepka byla v důsledku růstu realizačních cen a poklesu nákladů na 1 t semene rentabilní. Při započtení plateb do výpočtu míry rentability (průměrně 1 581 Kč/t řepky) se pěstování řepky od roku 2004 stává rentabilní (Zpráva o stavu zemědělství v ČR za rok 2006). studie_93_tab_text-Upr T3.4/04 – Vývoj nákladů, výnosů a míry rentability řepky

19.11.2008, 10:15

Development of sales, prices and efficiency rate of rape


2002

2003

Rok (Year) 2004

2005

2006

7 990

10 663

5 487

6 737

6 335


5 907

7 167

6 296

5 674

6 806


-26,1

-32,8

14,7

-15,8

7,4

PĜímé platby a doplĖkové národní platby (Kþ/ha)

-

-

3 339

4 426

4 758

PĜímé platby a doplĖkové národní platby (Kþ/t)

-

-

927

1 537

1 581

-26,1

-32,8

31,6

7,0

32,4

Ukazatel Indicator

Flat cost (CZK/t)


SAPS and Top-Up (CZK/ha)

SAPS and Top-Up (CZK/t)

Míra rentability vþetnČ pĜímých plateb a doplĖkových národních plateb (%)

Efficiency rate including SAPS and TOP-UP (%) Pramen:

VýbČrové šetĜení o nákladech a výnosech zemČdČlských výrobkĤ za období 2002-2006 PĜímé platby a doplĖkové národní platby - Zpráva o stavu zemČdČlství za rok 2006 Zpracoval: J. Novák, J. Poláþková (ÚZEI)

31

Podobně jako u průměrných výsledků za šetření celkem se výrazné výkyvy v tržbách, realizačních cenách a míře rentability projevovaly také v jednotlivých skupinách výrobních oblastí (tab. T3.4/05). Ve ztrátových letech sledovaného období (2002, 2003 a 2005) byla míra rentability nejhorší v kukuřičné a řepařské výrobní oblasti, v ziskových letech (2004 a 2006) v bramborářské oblasti. Kromě roku 2005 byla nejlepší míra renta‑ bility dosažena v bramborářsko-ovesné a horské výrobní oblasti. Po zahrnutí podpor se míra rentability v roce 2004 a 2006 podstatně zvýšila a v roce 2005 přestala být řepka ztrátovou plodinou ve všech skupinách výrob‑ ních oblastí. studie_93_tab_text-Upr T3.4/05 – Tržby, ceny a míra rentability řepky v členění podle výrobních oblastí

13.11.2008, 16:59

Sales, prices and efficiency rate of rape according to production regions


Rok Year

Produktion region





Realizaþní cena (Kþ/t) Market price (CZK/t)


2002 2003 2004 2005 2006 2002 2003 2004 2005 2006 2002 2003 2004 2005 2006

14 128 11 006 24 284 17 292 20 829 5 868 7 004 6 646 5 636 6 774 -30,1 -39,4 15,9 -17,6 8,7

potatoes region


14 558 11 882 20 490 16 944 21 192 5 923 7 308 6 160 5 684 6 766 -25,8 -30,0 12,3 -15,2 3,8

13 168 10 219 19 733 16 491 19 913 5 917 7 046 6 263 5 683 6 917 -22,1 -29,2 17,7 -15,4 13,2


14 067 11 201 20 989 16 898 20 752 5 907 7 167 6 296 5 674 6 806 -26,1 -31,9 14,7 -15,8 7,4


Dalším faktorem, který významně ovlivňuje rentabilitu pěstování řepky, je intenzita výroby (tab. T3.4/06). V roce 2006 nízká realizační cena a vysoké náklady na 1 t řepky ve skupině podniků s hektarovým výnosem do 2,4 t způsobily, že pěstování řepky bylo ztrátové. S růstem hektarových výnosů se míra rentability řepky výrazně zvyšovala a v intervalu hektarového výnosu nad 3,4 t dosáhla míra rentability řepky více než 18 % i bez započtení poskytovaných podpor. Při započtení průměrné výše podpor za rok 2006 k realizačním cenám 13.11.2008, 16:55 se řepka stala rentabilní plodinou ve všechstudie_93_tab_text-Upr intervalech hektarových výnosů. T3.4/06 – Tržby, ceny a míra rentability řepky v závislosti na výši hektarových výnosů v roce 2006

Sales, prices and prices efficiencyand rate of rape depending in 2006 on hectare yields in 2006 Sales, efficiency rateonofhectare rape yields depending

Ukazatel Indicator


do (to) 2,40

2,41 - 2,90

2,91 - 3,40

14 503

18 460

22 005

25 195


6 831

6 815

6 814

6 781


-18,6

8,8

9,3

18,2




32

nad (over) 3,40

3.4.3 Příspěvek na úhradu řepky Příspěvek na úhradu zahrnuje prostředky na úhradu fixních nákladů a případný zisk. Na rozdíl od ukazatele tržby uváděného v kapitole 3.4.2, který odráží skutečně prodané množství produkce v souboru respondentů výběrového šetření, je příspěvek na úhradu stanoven na základě ukazatele cena produkce, tj. hypotetické tržby na 1 ha sklizňových ploch získané prodejem veškeré vyrobené produkce za průměrné realizační ceny. Rozdíly obou ukazatelů u řepky nejsou tak velké jako u pšenice, protože spotřeba semene jako vlastního meziproduktu (vlastní osiva) je malá, a jsou ovlivněny hlavně časovým rozlišením výnosů. Příspěvek na úhradu řepky v období 2002–2006 kolísal zejména vlivem kolísání hektarových výnosů a z toho se odvíjejícími výkyvy ceny produkce, která se pohybovala od 11 508 Kč/ha v roce 2003 do 22 424 Kč/ha v roce 2004 (tab. T3.4/07). Kolísání variabilních nákladů v intervalu 10 440–12 041 Kč/ha bylo mnohem mírnější a ovlivněné zejména vývojem cen vstupů. Příspěvek na úhradu stanovený pouze na základě ceny produkce v letech 2002, 2003 a 2005 nezajišťoval pokrytí fixních nákladů. Nejnižší příspěvek na úhradu byl dosažen v roce 2003, kdy pokrýval zhruba pětinu fixních nákladů. Při zahrnutí přímých plateb a doplňko‑ vých národních plateb do výpočtu příspěvku na úhradu v období 2004–2006 jsou plně pokryty fixní náklady ve všech letech a příspěvek na úhradu zahrnuje i zisk ve výši 8 019 Kč/ha v roce 2004, 2 737 Kč/ha v roce 2005 a 7 609 Kč/ha v roce 2006. T3.4/07 – Vývoj příspěvku na úhradu řepky (Kč/ha) studie_93_tab_text-Upr

19.11.2008, 10:16

Development of gross margin of rape (CZK/ha)

Cena produkce

2002

2003

Rok (Year) 2004

2005

2006

14 044

11 508

22 424

16 609

21 046


11 174

10 440

11 439

12 041

11 918

2 871

1 068

10 984

4 568

9 128

-

-

3 339

4 426

4 758


2 871

1 068

14 323

8 994

13 886

Fixní náklady

6 418

5 252

6 304

6 257

6 277

Ukazatel Indicator

Price of production Variable costs

PĜíspČvek na úhradu Gross margin


Efficiency rate including SAPS and Top-Up Fixed costs

Pramen:

VýbČrové šetĜení o nákladech a výnosech zemČdČlských výrobkĤ za období 2002-2006 PĜímé platby a doplĖkové národní platby - Zpráva o stavu zemČdČlství za rok 2006 Zpracoval: J. Poláþková (ÚZEI)

Z hlediska rozdílných přírodních podmínek dochází v roce 2006 k poklesu ceny produkce od nejvyšší, kte‑ rá byla dosažena v kukuřičné a řepařské výrobní oblasti, k nejnižší v bramborářsko–ovesné a horské výrobní oblasti (tab. T3.4/08). Vlivem variabilních nákladů, které byly nejvyšší v bramborářské oblasti, byl nejnižší příspěvek na úhradu v bramborářské výrobní oblasti. Celkově se však tendence poklesu příspěvku na úhradu v horších přírodních podmínkách potvrdila. V roce 2006 příspěvek na úhradu plně pokrýval fixní náklady ve všech výrobních oblastech a byl dosažen zisk ve výši zhruba 2 000–3 000 Kč/ha. Po zahrnutí průměrných přímých plateb a doplňkových národních plateb do výpočtu příspěvku se zisk ve všech výrobních oblastech zvýší průměrně o 4 758 Kč/ha.

33

studie_93_t_opr1Upr

16.1.2009, 10:43

T3.4/08 - PĜíspČvek na úhradu Ĝepky v þlenČní podle výrobních oblastí v roce 2006 (Kþ/ha)

T3.4/08 – Příspěvek na úhradu řepky v členění podle výrobních oblastí v roce 2006 (Kč/ha)

Gross margin of rape according to production regions in 2006 (CZK/ha)

Gross margin of rape according to production regions (CZK/ha) Výrobní oblast

Ukazatel Indicator

Produktion region



Cena produkce

bramboráĜsko- Oblasti celkem Total ovesná a bramboráĜská regions horská potatoes region potatoes-oats and mountain region

Price of produkt

22 322

20 922

19 928

21 046

Variable costs

12 063

12 366

10 991

11 918

10 260

8 556

8 936

9 128

6 773

6 362

5 615

6 277

Variabilní náklady PĜíspČvek na úhradu Gross margin Fixní náklady Fixed costs


Výpočet příspěvku na úhradu v závislosti na výši hektarových výnosů u řepky ukazuje, že s růstem hek‑ tarových výnosů pravidelně a podstatně roste, v intervalu nejvyšších hektarových výnosů nad 3,40 t/ha je o 184,9 % vyšší než v intervalu s výnosy do 2,40 t/ha (tab. T3.4/09). Přestože s růstem hektarových výnosů se zvyšují i variabilní náklady, je růst ceny produkce výraznější a příznivě ovlivňuje výši příspěvku na úhradu, který kromě intervalu hektarových výnosů do 2,40 t/ha plně pokrývá fixní náklady. Zahrnutím podpor průměr‑ studie_93_tab_text-Upr 13.11.2008, 17:04 ně ve výši 4 758 Kč/ha příspěvek na úhradu plně uhradil fixní náklady i v intervalu s nejnižšími hektarovými výnosy a byl dosažen zisk ve výši 2 729 Kč/ha. V intervalu hektarových výnosů nad 3,40 t/ha po započtení podpor činil zisk 10 107 Kč/ha.na úhradu Ĝepky v závislosti na výši hektarových T3.4/09 - PĜíspČvek

výnosĤ v roce 2006 (Kþ/ha)

T3.4/09 – Příspěvek na úhradu řepky v závislosti na výši hektarových výnosů v roce 2006 (Kč/ha) Gross margin of rape depending on hectare Gross margin of rape depending on hectare yields in 2006 (CZK/ha) yields in 2006 (CZK/ha)

Ukazatel Indicator


do (to) 2,40

2,41 - 2,90

2,91 - 3,40

14 204

19 085

22 095

25 877


9 869

10 444

12 667

13 526


4 335

8 642

9 428

12 351

Fixní náklady

6 365

6 010

5 849

7 002

Cena produkce Price of production Variable costs Gross margin Fixed costs

nad (over) 3,40


Také analýza příspěvku na úhradu ukazuje, že v období po vstupu ČR do EU od roku 2004 je u řepky zřejmé příznivé působení nástrojů SZP a řepka je pro zemědělské podniky ekonomicky přínosnou plodinou.

t3.4-08 34

4

Vývoj nákladů a rentability v živočišné výrobě v období 2002–2006

4.1 Přehled vývoje nákladů a rentability vybraných živočišných výrobků V období 2002–2006 klesaly stavy hospodářských zvířat, docházelo k poklesům u všech kategorií skotu (mimo krávy bez tržní produkce mléka), celkových stavů prasat i stavů prasnic a také k poklesu stavů drůbeže. Tato situace je nepříznivá, protože živočišná výroba je významným „konzumentem“ produktů rostlinné výro‑ by a ovlivňuje tím i rozsah rostlinné výroby. Ke zvyšování stavů docházelo ve sledovaném období pouze u koz a ovcí a až do roku 2005 také u krav bez tržní produkce mléka. Celkové vlastní náklady v období 2002–2006 v chovu skotu postupně rostly. V chovu prasat a drůbeže se projevovalo mírné kolísání nákladů, ovlivněné zejména pohybem cen nakupovaných krmiv. Přestože u dojnic i výkrmu skotu rostla také užitkovost, její růst byl pomalejší než růst celkových vlastních nákladů, proto se postupně zvyšovaly (kromě roku 2003) i vlastní náklady mléka a hovězího masa. V roce 2006 došlo k meziroč‑ nímu zvýšení nákladovosti jak v chovu skotu, tak u monogastrických zvířat, současně vzrostla také užitkovost (příl. tab. 4.1/01). Vzhledem k tomu, že náklady v roce 2006 rostly u většiny kategorií větším tempem než užitkovost, průměrné náklady na jednotku výrobku rovněž vzrostly. Výjimkou byly dojnice, u kterých náklady na mléko meziročně mírně poklesly. Průměrné realizační ceny dosahované v souboru respondentů výběrového šetření v jednotlivých letech období 2002–2006 kolísaly a neprojevovaly jednoznačnou tendenci. Realizační ceny vesměs zajišťovaly ren‑ tabilní výrobu mléka, u kategorií prasat a drůbeže se vyskytovala záporná i kladná míra rentability, jednoznač‑ ně ztrátová byla po celé období 2002–2006 produkce hovězího masa. Rok 2006 byl ve srovnání s rokem 2005 pro chovatele hospodářských zvířat méně příznivý, náklady na jednotku výrobku rostly, kdežto ceny zemědělských výrobců klesaly, což se nepříznivě odrazilo v rentabilitě výroby všech živočišných komodit. Ceny mléka od počátku roku 2006 klesaly, ke zvratu došlo až od října, kdy začaly mírně růst. V prosinci 2006 byla cena zemědělských výrobců proti stejnému období roku 2005 přibližně o 0,40 Kč/ℓ mléka nižší. Na trhu s vepřovým masem byly zaznamenány velké cenové výkyvy, ceny za 1 kg ž. hm. jatečných prasat kolísaly v rozpětí více než ±5 Kč/kg ž. hm. a ceny vepřového masa více než ±7 Kč/kg JUT. Od září 2006 došlo vzhledem k nerovnovážnému stavu nabídky a poptávky ke strmému poklesu cen vep‑ řového masa až pod úroveň vlastních nákladů. U drůbežího masa došlo během prvního čtvrtletí 2006 k poklesu cen zemědělských výrobců pod 19 Kč/kg ž. hm., kde setrvaly až do konce roku. Od roku 2004 po vstupu ČR do EU také rentabilitu živočišných výrobků výrazně ovlivňovaly poskytované přímé platby a doplňkové národní platby.

4.2

Analýza vývoje a struktury nákladů a rentability v chovu dojnic

Chov dojnic, resp. výroba mléka, je organizačně, materiálově, pracovně a ekonomicky nejnáročnějším odvětvím živočišné výroby. O ekonomické významnosti chovu dojnic svědčí více než 17% podíl na hrubé zemědělské produkci v roce 2006 ve stálých cenách. Přestože od roku 1990 došlo k výraznému snížení průměrných stavů dojených krav a pokles se nezastavil ani po vstupu do EU v roce 2004 (pokles stavů k 1. 4. 2006 proti 1. 4. 2004 o 2,9 %), představují dojené krá‑ vy hlavní odvětví chovu hospodářských zvířat. Stavy dojnic mají přímý vliv na strukturu chovu skotu v ČR, plnění ekologických požadavků a také na obchod s hovězími produkty. Vývoj stavů dojnic je značně ovlivněn velikostí národní mléčné kvóty a ekonomickými výsledky výroby mléka. 35

T4.2/01 – Počet dojnic, užitkovost a produkce mléka v ČR studie_93_tab_text-Upr

18.11.2008, 13:37

Dairy cows number, milk yields and production in CR

Poþet zvíĜat

Užitkovost

Množství produkce

tis. ks (1000 pieces) 496,0 466,2 436,8 432,6 424,0

Ɛ/rok (Ɛ/year) 5 718 5 756 6 006 6 254 6 370

mil. Ɛ (million Ɛ) 2 727,6 2 645,7 2 602,4 2 738,8 2 694,4

Rok

Livestock number

Year

2002 2003 2004 2005 2006

Milk yield

Production quantity

Pramen: ýSÚ, Soupisy zvíĜat v ýR k 1.4. v období 2002-2006 Zpracoval: J. Boudný (ÚZEI)

V období 2002–2006 bylo do zpracování výsledků výběrového šetření zařazeno 162–212 podniků s cho‑ vem dojnic. Průměrný počet dojnic v šetření se pohyboval zhruba v intervalu 60–76 tis. ks, což představovalo 14,1–16,3 % z celkového počtu dojnic v ČR. Četnost podniků s chovem dojnic v intervalech podle počtu chovaných zvířat v šetření v roce 2006 znázorňuje graf T4.2/01. Průměrný počet dojnic chovaných v jednom podniku byl 365 kusů, medián (prostřední hodnota souboru) byl 327 kusů. Největší zastoupení v šetřeném souboru měly podniky s chovem 200–300 dojnic. Podobné charakteristiky souboru respondentů vycházejí i v období 2002–2005, protože většina respondentů šetření se podílela na výběrovém šetření po celé analyzo‑ vané období. GrafT4.2/01 Graf T4.2/01 – Četnost podniků v intervalech podle počtu chovaných dojnic v roce 2006 35

20%

30

18% 17% 15%

Poþet pozorování

25

20 10% 15

10

6%

6% 4%

5

2% 1%

0

100

200

300

400

500

600

700

800


Pramen: Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků v roce 2006 Zpracoval: J. Boudný (ÚZEI)

900

1%

1000 1100 1200 1300 1400 Poþ et chovaných zvíĜat

4.2.1 Náklady v chovu dojnic V období 2002–2006 vlastní náklady celkem na 100 KD v chovu dojnic vzrostly o 14,2 % a užitkovost se zvýšila o 12,5 %. Zatímco v období 2003–2005 rostly celkové náklady každoročně přibližně o 6 % a užitko‑ vost téměř o 4 %, v roce 2006 celkové náklady vzrostly o 1,1 % a užitkovost o 1,6 %. Pomalejší růst nákladů 36

t4.2-01

v roce 2006 než růst užitkovosti se pozitivně projevil ve vlastních nákladech mléka, které meziročně poklesly o 0,10 Kč/ℓ na výsledných 8,00 Kč/ℓ vyrobeného mléka (příl. tab. 4.2/01). Nejvyšší položkou ve struktuře nákladů jsou náklady na krmiva, které tvoří přibližně 35 % celkových nákladů (tab. T4.2/02, graf T4.2/02 a příl. tab. 4.2/01). Vyjádřeno v nákladech na 1 KD a na 1 ℓ mléka to před‑ stavuje 52,37 Kč/KD a 2,86 Kč/ℓ mléka v roce 2005, 53,2 Kč/KD a 2,84 Kč/ℓ mléka v roce 2006. Celkové náklady na krmiva v roce 2006 proti roku 2005 vzrostly přibližně o 1,6 %, přičemž se podobně jako v roce 2005 zvyšovala spotřeba vlastních krmiv na úkor nakupovaných krmiv. Problémy s odbytem obilovin za níz‑ ké ceny v roce 2005 donutily chovatele zužitkovat vlastní produkci ke krmným účelům a určitou setrvačnost ve vyšší spotřebě vlastních krmiv lze pozorovat i v roce 2006. Příčinou mohl být opětovný růst cen krmných obilovin od počátku roku 2006. Graf T4.2/02 – Struktura nákladů dojnic v roce 2006

16,9

Krmiva nakupovaná

13,6

Krmiva vlastní

3,3

Ostatní pĜímý materiál 21,9

10,7

Ostatní pĜímé náklady a služby Pracovní náklady Odpisy zvíĜat

18,9

Náklady pomocných þinností 11,0

3,6

Režie


Druhou nejvýznamnější položkou byly pracovní náklady, které ve struktuře celkových nákladů chovu doj‑ nic zaujímaly v období 2002–2006 v průměru 19–20 %. Pracovní náklady se pohybovaly v rozmezí 26,30– 29,40 Kč/KD, tj. průměrně 1,52–1,61 Kč/ℓ vyrobeného mléka. Pracovní náklady v jednotlivých podnicích vykazují značnou variabilitu a závisejí především na výši mezd, technickém řešení stájí, dojení, krmení a na organizaci a řízení práce. Dalšími významnými nákladovými položkami v chovu dojnic jsou odpisy zvířat (10,7 %), režie (13,4 %) a ostatní přímé náklady a služby (11 %). Výše odpisů zvířat může značně kolísat, protože je závislá na pořizovací ceně krávy zařazené do kategorie dospělých chovných zvířat, která by měla odpovídat nákladům na krávu prvotelku, délce využívání a tržní ceně vyřazené krávy. Meziroční pokles pracovních nákladů u dojnic v roce 2006 proti roku 2005 (tab. T4.2/02), přestože mzdy v zemědělství ČR rostly, byl ovlivněn zpřesněním metodiky přiřazování pracovních nákladů k jednotlivým kate‑ goriím skotu v rámci obratu stáda. Tento zpřesněný postup vedl u některých podniků k přesunu části pracovních nákladů z kategorie dojnice na další kategorie chovu skotu, což se promítlo do celkových výsledků šetření. Vliv přírodních podmínek na chov dojnic je analyzován jednak v členění podle tří skupin přírodních oblastí (1. kukuřičná a řepařská, 2. bramborářská, 3. bramborářsko-ovesná a horská) podobně jako v rostlinné výrobě, jednak podle zastoupení zemědělské půdy podniku v méně příznivých oblastech (LFA). Analýza nákladů v členění podle výrobních oblastí (tab. T4.2/03) ukazuje, že celkové vlastní náklady se v období 2002–2006 směrem k horším přírodním podmínkám snižovaly. V roce 2006 byl rozdíl v celkových nákladech mezi kukuřičnou a řepařskou a bramborářsko–ovesnou a horskou oblastí 1 622 Kč/100 KD. Proti roku 2005 se rozdíl v celkových nákladech mezi horšími a lepšími přírodními podmínkami mírně snížil. Tento 37

rozdíl byl dán skutečností, že v horších přírodních podmínkách byla zvířata chována extenzivnějším způso‑ bem, s nižšími celkovými náklady na krmiva, léčiva, nižšími odpisy zvířat a režijními náklady. studie_93_tab_text-Upr T4.2/02 – Porovnání nákladů na 1 ℓ mléka a jejich struktury v roce 2005 a 2006

18.11.2008, 13:39

Comparing of costs for 1 ℓ of milk and their strukture in 2005 and 2006

Ukazatel Indicator

Vlastní náklady mléka Flat costs of milk

z toho - krmiva (steliva) - nakupovaná from this - feeds (litter) - purchased

- krmiva (steliva) - vlastní - feeds (litter) - own - pracovní náklady celkem - labour costs - odpisy zvíĜat - livestock depreciations - režie - overheads

2005

Kþ/Ɛ (CZK/Ɛ)

%

2006

Kþ/Ɛ (CZK/Ɛ)

%

8,10

100,0

8,00

100,0

1,14

14,0

1,09

13,6

1,73

21,3

1,75

21,9

1,61

19,8

1,52

18,9

0,88

10,8

0,86

10,7

1,08

13,4

1,08

13,4

Pramen: VýbČrové šetĜení o nákladech a výnosech zemČdČlských výrobkĤ za rok 2006 Zpracoval: J. Boudný (ÚZEI)

Pokles celkových nákladů, především vlivem poklesu nákladů na krmiva, doprovázel také pokles užit‑ kovosti. Rozdíl v užitkovosti mezi kukuřičnou a řepařskou a bramborářsko-ovesnou a horskou oblastí byl do roku 2005 přibližně 15 %. V roce 2006 vzrostla užitkovost v bramborářsko-ovesné a horské oblasti nejvyšší měrou, což vedlo ke snížení rozdílu mezi nejlepší a nejméně příznivou oblastí na 11 %. Náklady na 1 ℓ mléka v oblasti bramborářsko-ovesné a horské byly srovnatelné s náklady v kukuřičné a řepařské oblasti. Ke sblížení výsledků přispěl rychlejší růst užitkovosti než celkových nákladů (o 4–5 %) v bramborářsko-ovesné a horské oblasti. V oblastech s lepšími přírodními podmínkami rostla užitkovost přibližně stejným tempem jako celko‑ vé náklady, to znamená, že náklady na 1 ℓ mléka stagnovaly na úrovni roku 2005. Pro porovnání nákladovosti podniků v závislosti na příslušnosti k určitému typu LFA (tab. T4.2/04) jsou pod‑ niky rozděleny do čtyř skupin podle zastoupení LFA shodně se Zelenou zprávou za rok 2006: převažující horská LFA (50 % a více půdy v LFA horské), převažující ostatní LFA (více než 50 % půdy v LFA ostatní), kombinace LFA a mimo LFA (méně než 50 % půdy v LFA horské i ostatní), bez LFA (podnik nemá půdu v LFA). Mezi chovateli dojnic 19 % podniků mělo více než 50 % půdy v LFA horské, 43 % podniků mělo více než 50 % půdy v ostatních méně příznivých oblastech a 23 % podniků mělo méně než 50 % půdy jak v ostat‑ ních tak horských méně příznivých oblastech. Pouze 15 % podniků neobhospodařovalo žádnou půdu v méně příznivých oblastech. Podniky s vysokým podílem půdy v LFA horské a ostatní dosáhly v porovnání s pod‑ niky s žádným nebo malým podílem půdy v LFA přibližně o 10 % nižší celkové náklady především vlivem nižších nákladů na krmiva, úsporami léčiv a desinfekčních prostředků, nižších odpisů zvířat i odpisů DNHM. Se snižujícím se podílem obhospodařované půdy v méně příznivých podmínkách rostla u sledovaných chovů užitkovost směrem k příznivějším podmínkám. Rozdíl v užitkovosti mezi skupinou podniků s více než 50 % půdy v LFA horské a skupinou bez půdy v LFA byl více než 14 % (tj. 913 1 ℓ mléka na dojnici za rok). Nejlepší výsledky byly dosaženy u skupiny podniků bez půdy v LFA a v převažující ostatní LFA. U obou těchto skupin bylo dosaženo mírně kladné rentability v řádu jednotek haléřů na 1 ℓ mléka, v relativním vyjá‑ dření to bylo 0,78 %, resp. 0,19 %. U podniků s převažující horskou LFA a kombinací LFA a mimo LFA bylo dosaženo ztráty. Největší objem tržeb na jednotku celkových nákladů byl vytvořen u podniků bez půdy v LFA (87,54 %) a s převahou půdy v horské LFA (85,75 %), k čemuž významnou měrou přispěla vysoká tržnost mléka (více než 95 %) a realizační cena. 38

T4.2/03 – Náklady chovu dojnic v členění podle výrobních oblastí studie_93_tab_text-Upr

18.11.2008, 13:43

Costs of dairy cows according to production regions


Ukazatel

Rok

Indicator

Oblasti bramboráĜskocelkem bramboráĜská ovesná a horská Total regions


Year

potatoes region


14 255 12 854 14 409 12 770 15 380 13 960 15 776 15 085 15 988 14 998 5 882 5 504 6 197 5 599 6 562 5 830 6 595 6 225 6 687 6 210 7,83 7,76 7,57 7,55 7,82 7,95 7,97 8,11 7,95 8,06 studie_93_t_opr1Upr

12 561 12 758 13 137 13 787 14 366 5 260 5 380 5 471 5 653 5 954 7,89 7,82 7,94 8,20 7,95


Vlastní náklady celkem (Kþ/100 KD) Total costs (CZK/100 feeding days)

Užitkovost (Ɛ/rok) Milk yield (Ɛ/year)

Vlastní náklady mléka (Kþ/Ɛ) Flat costs of milk (CZK/Ɛ)

2002 2003 2004 2005 2006 2002 2003 2004 2005 2006 2002 2003 2004 2005 2006

Pramen: VýbČrové šetĜení o nákladech a výnosech zemČdČlských výrobkĤ v letech 2002-2006 Zpracoval: J. Boudný (ÚZEI)

13 134 13 208 14 079 14 829 14 991 5 531 5 693 5 912 6 127 6 222 7,81 7,63 7,91 8,10 8,00 16.1.2009, 10:57

T4.2/04 - Náklady chovu dojnic v závislosti na pĜírodních podmínkách v roce 2006

T4.2/04 – Náklady chovu dojnic v závislosti na přírodních podmínkách v roce 2006 Costs ofCosts dairy cows depending on natural conditionon 2006 of dairy cows depending natural condition 2006

Ukazatel Indicator

Vlastní náklady celkem (Kþ/100 KD)

PĜevažující PĜevažující horská LFA ostatní LFA Overbearing mountain LFA

Kombinace LFA a mimo LFA

Overbearing other the LFA Combination LFA and except LFA

Bez LFA

Without LFA


14 600

14 522

15 508

16 120

14 991

5 969

6 116

6 190

6 883

6 222

8,23

7,84

8,35

7,79

8,00

12 520

12 340

12 611

14 112

12 693

8,03

7,90

7,80

7,81

7,88

-2,44

0,78

-6,61

0,19

-1,53

Total costs (CZK/100 feeding days)


Vlastní náklady mléka (Kþ/Ɛ)

Flat costs of milk (CZK/Ɛ)

Tržby (Kþ/100 KD)

Sales (CZK/100 feeding days)

Realizaþní cena (Kþ/Ɛ) Market price (CZK/Ɛ)


Efficiency rate (%)


39

t4.2-03

Dalším krokem analýzy bylo posouzení vývoje nákladů v závislosti na užitkovosti (tab. T4.2/05 a příl. tab. 4.2/02). V roce 2006 obdobně jako v předcházejících letech bylo možné s rostoucí užitkovostí pozo‑ rovat rostoucí náklady celkem na 100 KD a zároveň klesající vlastní náklady na 1 ℓ mléka. Vysoká užitkovost dojnic znamená především vyšší nároky na výživu, na dobrou kondici, zdraví a kvalitní genetický potenciál zvířat, což dokumentují rostoucí náklady na krmiva, léčiva a odpisy zvířat (vyšší hodnota vysoce užitkových krav, vyšší brakace pro udržení vysoké užitkovosti). Ve skupině podniků s roční užitkovostí nad 6 570 ℓ mléka za rok byla dosažena průměrná užitkovost 7 588 ℓ, která byla o více než 70 % vyšší než průměrná užitkovost 4 447 ℓ ve skupině podniků s nejnižší užitkovostí. Celkové náklady byly u skupiny podniků s nejvyšší průměrnou užitkovostí téměř o 37 % vyšší než u skupiny s nejnižší průměrnou užitkovostí. V intenzivních chovech byly proti extenzivním chovům s nízkou užitko‑ vostí vynakládány vyšší náklady především na krmiva (+57 %), léčiva (téměř 3x více), odpisy zvířat (+25 %) a odpisy DNHM (+39 %), což ukazovalo mimo jiné na vyšší investice v intenzivních chovech (příl. tab. 4.2/02). Zvyšování nákladů s rostoucí intenzitou bylo efektivní, protože náklady na jednotku se snižovaly téměř u všech nákladových položek. Ve skupině podniků s nejvyšší užitkovostí nad 6 570 ℓ byly dosaženy nejnižší vlastní náklady 7,38 Kč/ℓ mléka, což bylo o 14 % studie_93_tab_text-Upr méně než u podniků s užitkovostí do 4 750 ℓ a o 16 % méně13:48 než 18.11.2008, u podniků s užitkovostí 4 750–5 660 ℓ. T4.2/05 – Náklady chovu dojnic v závislosti na užitkovosti v roce 2006 Costs ofCosts dairy cows depending on depending yield in 2006 on yield in 2006 of dairy cows Interval prĤmČrné dojivosti (Ɛ/rok)

Ukazatel Indicator

Vlastní náklady celkem (Kþ/100 KD) Total costs (CZK/100 feeding days)


Vlastní náklady mléka (Kþ/Ɛ) Flat costs of milk (CZK/Ɛ)

Interval of average milk yield (Ɛ/year)

do (to) 4 750

4 750-5 660

5 660-6 570

nad (over) 6 570

12 245

13 815

14 996

16 728

4 447

5 266

6 116

7 588

8,61

8,75

8,19

7,38


Důležitým faktorem, který ovlivňuje průměrné náklady šetření, je úroveň a variabilita individuálních nákla‑ dů jednotlivých respondentů. Rozdílná úroveň hospodářských výsledků je dána zejména finanční a ekonomic‑ kou strategií podniků, úrovní managementu, situací na trhu, lidskými zdroji apod. Jde o nefinanční charakte‑ ristiky, které značně ovlivňují celopodnikové výsledky i ekonomiku jednotlivých výrob. Náklady v intervalu 8–9 Kč/ℓ vyrobeného mléka v roce 2006 dosáhlo 37 % podniků z výběrového šetření (graf T4.2/03). Více než polovina podniků (52 %) měla náklady v rozmezí 7–9 Kč/ℓ mléka. Z rozdělení podniků do intervalů podle realizační ceny mléka (graf T4.2/04) vyplývá, že 63 % podniků bylo v intervalu 7,6–8,0 Kč/ℓ mléka. Je tedy zřejmé, že značná část podniků (60,5 %) realizovala mléko za nižší ceny, než byly jejich vlastní náklady, a vyráběla mléko se ztrátou. Po započtení průměrných podpor ve výši 0,83 Kč/ℓ mléka se podíl ztrátových podniků snížil na 31 %.

4.2.2 Tržby a rentabilita výroby v chovu dojnic V roce 2005 pokračoval pozitivní vývoj cen zemědělských výrobců započatý v roce 2004. Nejvyšší prů‑ měrné realizační ceny byly zaznamenány v první polovině roku 2005 (květen 8,36 Kč/ℓ mléka kvality Q). Od druhé poloviny roku 2005 začal pokles cen, který pokračoval i v roce 2006. Nejnižší cena mléka byla dosažena v září 2006, kdy ceny poklesly na 7,62 Kč/ℓ, tj. v porovnání se stejným obdobím roku 2005 přibližně

40

Graf T4.2/03 – Četnost podniků v intervalech podle nákladů na 1 ℓ vyrobeného mléka v roce 2006 70 37%

60

Poþet pozorování

50 25%

40

30 14% 20

10% 7%

10

5% 1%

0

5

1% 6

7

8

9

10

11

12

13

Náklady mléka (Kþ/l)



Graf T4.2/04 – Četnost podniků v intervalech podle realizační ceny mléka v roce 2006 60 34% 50

29%

Poþet pozorování

40

30

12%

20

10% 7% 10 3% 1% 0

6,8

7,0

1% 7,2

1%

1% 7,4

7,6

7,8

8,0


8,2

8,4

8,6

8,8

9,0

9,2

Realizaþní cena (Kþ/l)


41

o 6,5 % (graf T4.2/05). Pokles realizačních cen se projevil i ve výběrovém šetření, kdy byl u chovatelů dojnic v průměru zaznamenán meziroční pokles téměř o 5 %, tj. o 0,4 Kč/ℓ mléka. Nejvíce ceny poklesly v brambo‑ rářské a bramborářsko-ovesné a horské oblasti, ve kterých byly v roce 2005 dosaženy lepší ceny. Graf T4.2/05 – Vývoj cen a nákladů mléka v období 2002–2006 (Kč/ℓ) 8,5 8,4

Ceny a náklady (Kþ/l)

8,3 8,2 8,1 8 7,9 7,8 7,7 7,6 7,5

CZV

Náklady šetĜení

Realizaþní ceny šetĜení

Pramen: Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků v období 2002–2006 ČSÚ, Ceny zemědělských výrobců Zpracoval: J. Boudný (ÚZEI)

Ekonomiku výroby mléka v období 2002–2006 výrazně ovlivňovaly různé druhy podpor vyplácených pro‑ ducentům mléka (tab. T4.2/06). V období 2002–2004 před vstupem ČR do EU se jednalo o kompenzační plat‑ by. Od roku 2004 byla vyplácena národní doplňková platba na dobytčí jednotku. Výše doplňkové platby činila 850 Kč/VDJ v roce 2004, 2 007 Kč/VDJ v roce 2005 a 2 582 Kč/VDJ v roce 2006. K doplňkovým národním platbám byla od roku 2004 dopočtena přímá platba na plochu krmných plodin (SAPS), která v přepočtu činila 0,20–0,42 Kč/ℓ vyrobeného mléka. Až do roku 2005 byla výroba mléka v průměru rentabilní i bez započtení podpor. Míra rentability se pohy‑ bovala od 2,19 do 4,67 %, ale její trend byl klesající. V roce 2006 byla, především z důvodu poklesu cen mléka, míra rentability záporná (-1,5 %), což představovalo ztrátu přibližně 0,12 Kč/ℓ mléka, tj. 763 Kč na dojnici za rok. Při zahrnutí podpor (kompenzační, přímé či doplňkové platby) byla výroba mléka v období 2002–2006 v průměru za šetřený soubor podniků rentabilní. Nejlepší výsledky byly dosaženy v roce 2004 a 2005, kdy zisk na 1 ℓ mléka činil více než 80 haléřů, což představuje zisk zhruba 4 800–5 200 Kč na dojnici za rok. V souvislosti s růstem užitkovosti tržby za mléko až do roku 2005 pravidelně rostly ve všech výrobních oblastech (tab. T4.2/07). V roce 2006 vzhledem k poklesu realizačních cen, došlo k poklesu tržeb a ve všech výrobních oblastech se projevila záporná míra rentability. Nejmenší ztráta (bez uvažování podpor ve výši 2582 Kč/VDJ) byla v roce 2006 dosažena v oblasti bramborářsko-ovesné a horské, a to 0,07 Kč/ℓ vyro‑ beného mléka (přibližně 400 Kč na dojnici za rok). V kukuřičné a řepařské a bramborářské byla přibližná ztráta na dojnici za rok (bez uvažovaných podpor) v rozmezí 936–973 Kč. Vzhledem k rozdílné tržnosti mléka (92,9–95,3 %) byl podíl celkových tržeb na celkových nákladech nejvyšší v oblasti bramborářské a kukuřičné a řepařské, kde na 1 Kč celkových nákladů na dojnici připadlo více než 0,85 Kč tržeb (v oblasti bramborářsko-ovesné a horské to bylo jen 0,83 Kč). Přestože míra rentability byla v bramborářské oblasti

42

nejnižší, byl vzhledem k nejvyšší tržnosti mléka vyprodukován největší objem tržeb na jednotku celkových studie_93_tab_text-Upr 18.11.2008, 13:49 nákladů. T4.2/06 – Vývoj nákladů, výnosů a míry rentability mléka Development ofand sales, prices and Development of sales, prices efficiency rate of milkefficiency rate of milk

Ukazatel

2003

Rok (Year) 2004

2005

2006

7,91

8,10

8,00

7,83

8,09

8,28

7,88

4,67

2,56

2,25

2,19

-1,53

PĜímé platby a doplĖkové národní platby (Kþ/Ɛ)

0,03

0,14

0,64

0,68

0,83

Míra rentability vþetnČ pĜímých plateb a doplĖkových národních plateb (%)

5,06

4,39

10,35

10,58

8,84

2002

Indicator


7,81

7,63

Realizaþní cena (Kþ/Ɛ)

8,18


Flat cost of milk (CZK/Ɛ) Market price (CZK/Ɛ) Efficiency rate (%)

SAPS and Top-Up (CZK/Ɛa)

Efficiency rate including SAPS and Top-Up (%) Pramen:

VýbČrové šetĜení o nákladech a výnosech zemČdČlských výrobkĤ za období 2002-2006 PĜímé platby a doplĖkové národní platby - Zpráva o stavu zemČdČlství za rok 2006 I. Bošková, Zvyšování efektivnosti produkce produkce a konkurenceschopnosti v ŽV. Praha: ZemČdČlský svaz ýR, 2008.

Zpracoval: J. Novák, J. Boudný (ÚZEI)

T4.2/07 – Tržby, ceny a míra rentability chovu dojnic v členění podle výrobních oblastí studie_93_tab_text-Upr 18.11.2008, 13:50

Sales, prices and efficiency rate of dairy cows according to production regions


Ukazatel Indicator

Rok Year


Oblasti bramboráĜskocelkem bramboráĜská ovesná a horská Total regions


Tržby (Kþ/100 KD) Sales (CZK/100 feeding days)

Realizaþní cena (Kþ/Ɛ) Market price (CZK/Ɛ)


2002 2003 2004 2005 2006 2002 2003 2004 2005 2006 2002 2003 2004 2005 2006

12 244 12 498 13 713 13 731 13 607 8,11 7,83 8,07 8,01 7,80 3,53 3,52 3,19 0,41 -1,83

potatoes region

11 688 11 445 12 284 13 610 12 823 8,23 7,86 8,13 8,38 7,91 6,10 4,16 2,34 3,34 -1,87


10 745 10 589 10 927 11 941 11 951 8,18 7,77 8,03 8,34 7,89 3,73 -0,63 1,15 1,79 -0,83

11 554 11 467 12 244 13 111 12 693 8,18 7,83 8,09 8,28 7,88 4,67 2,56 2,26 2,19 -1,53


43

t4.2-06

Kladná míra rentability výroby mléka byla v roce 2006 dosažena pouze u skupiny podniků s nejvyšší užit‑ kovostí (tab. T4.2/08, s přibližným ziskem 0,43 Kč/ℓ mléka a 3 300 Kč na dojnici za rok (v roce 2005 renta‑ bilita 8 %, zisk na dojnici 4 900 Kč). V období 2002–2005 vytvářely zisk i podniky v intervalu s užitkovostí 5 660–6 570 ℓ/rok. Při zahrnutí průměrných podpor na 1 ℓ mléka byl chov dojnic rentabilní ve všech skupinách užitkovosti. V jednotlivých skupinách od nejnižší po nejvyšší užitkovost byla dosažena rentabilita ve výši 2,16 %, 0,32 %, 6,69 % a 17,14 %. T4.2/08 – Tržby, ceny a míra rentability chovu dojnic v závislosti na užitkovosti v roce18.11.2008, 2006 studie_93_tab_text-Upr 13:52

Sales, prices and efficiency rate of dairy cows depending on yield in 2006

Interval prĤmČrné dojivosti (Ɛ/rok)

Ukazatel Indicator

Tržby (Kþ/100 KD)

Sales (CZK/100 feeding days)

Realizaþní cena (Kþ/Ɛ)

Market price (CZK/Ɛ)


Efficiency rate (%)

Interval of average milk yieldƐ/year) (

do (to) 4 750

4 750-5 660

5 660-6 570

nad (over) 6 570

8 911

10 300

12 698

15 617

7,96

7,95

7,91

7,81

-7,48

-9,17

-3,44

5,89


V současné době poskytuje pohled na ekonomiku výroby mléka ve světovém měřítku také mezinárodní síť pro srovnávání zemědělských podniků International Farm Comparison Network (IFCN). Jde o projekt meziná‑ rodního srovnávání, který je založen na koncepci tzv. typických podniků, které reprezentují podmínky výroby mléka v dané zemi, resp. regionu. V projektu jsou zařazeny i tři české podniky, z toho dvě akciové společnosti (větší a menší) a jeden soukromý zemědělec. Metodika zpracování nákladů v této síti využívá nejen náklady z účetnictví, ale uvažuje i kategorii nákladů ušlých příležitostí. Výnosy mají rovněž jinou skladbu, než podle metodiky běžně používané v ČR. Výsledky zjištěné pomocí metody IFCN nelze bezprostředně srovnávat s výsledky z výběrových šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků. Problémem je i reprezenta‑ tivnost výsledků IFCN.

4.2.3 Příspěvek na úhradu fixních nákladů v chovu dojnic V období 2003-2005 dosahovala míra krytí fixních nákladů 104,2-104,9 %, tzn. byl vytvářen zisk ve výši 0,18-0,20 Kč/ℓ mléka. V roce 2006 se míra krytí fixních nákladů snížila na 97,1 %, což bylo způsobeno pře‑ devším poklesem tržeb v důsledku poklesu realizačních cen mléka. Fixní náklady v roce 2006 nebyly plně uhrazeny, což se projevilo ve ztrátě 0,12 Kč/ℓ mléka (tab. T4.2/09). Započtením přímých plateb a doplňkových národních plateb se příspěvek na úhradu zvýšil a tím vzrostla i míra krytí fixních nákladů na 108,4–120,1 %. Po vstupu ČR do EU v roce 2004 se podpory každoročně zvyšovaly a výrazně zlepšovaly ekonomiku výroby mléka. V roce 2006 byl ve všech skupinách výrobních oblastí dosažen kladný příspěvek na úhradu fixních nákla‑ dů, tzn. po uhrazení variabilních nákladů zbyla část tržeb na uhrazení fixních nákladů (T4.2/10). V závislosti na výrobní oblasti byly fixní náklady uhrazeny z 96,4–98,4 %, v absolutní částce chybělo k pokrytí veškerých nákladů 0,07-0,15 Kč/ℓ mléka. Připočtením podpor se zvýšilo krytí fixních nákladů na 115,9-118,1 % a byl vytvořen zisk ve výši 0,68–0,76 Kč/ℓ mléka

44

T4.2/09 – Vývoj příspěvku na úhradu v chovu dojnic (Kč/ℓ) studie_93_tab_text-Upr

18.11.2008, 13:54

Development of gross margin of dairy cows (CZK/ℓ)

2003

Rok (Year) 2004 2005

2006

7,83

8,09

8,28

7,88


3,65

3,84

3,83

3,81


4,18

4,25

4,45

4,07

0,14

0,64

0,68

0,83


4,32

4,89

5,13

4,90

Fixní náklady

3,98

4,07

4,27

4,19

Ukazatel Indicator

Realizaþní cena Market price

Variable costs Gross margin



VýbČrové šetĜení o nákladech a výnosechstudie_93_t_opr1Upr zemČdČlských výrobkĤ za období 2002-2006 PĜímé platby a doplĖkové národní platby - Zpráva o stavu zemČdČlství za rok 2006 Zpracoval: J. Boudný (ÚZEI) Pramen:

16.1.2009, 11:20

T4.2/10 - PĜíspČvek na úhradu v chovu dojnic v þlenČní podle výrobních oblastína (Kþ/Ɛ) T4.2/10 – Příspěvek úhradu v chovu dojnic v členění podle výrobních oblastí v roce 2006 (Kč/ℓ)

Gross margin of according to production regions in 2006 (CZK/ℓ)

Gross margin of according to production regions (CZK/Ɛ) Výrobní oblast Produktion region

Ukazatel Indicator



bramboráĜská potatoes region


Realizaþní cena

7,80

7,91

7,89


3,92

3,80

3,74


3,88

4,11

4,15

0,83

0,83

0,83


4,71

4,94

4,98

Fixní náklady

4,03

4,27

4,21

Market price


PĜímé platby a doplĖkové národní platby

SAPS and Top-Up



S rostoucí užitkovostí se zvyšoval příspěvek na úhradu fixních nákladů (T4.2/11). V obou intervalech s nejnižší užitkovostí byly fixní náklady uhrazeny zhruba z 85 %, v intervalu s nejvyšší užitkovostí vzrostla míra úhrady fixních nákladů až nad 100 % a byl vytvořen zisk ve výši 0,43 Kč/ℓ vyrobeného mléka. Započtením podpor se zvýšilo krytí fixních nákladů ve všech intervalech na více než 100 %. To znamená, že byl ve všech intervalech vytvořen zisk. Největší zisk byl v intervalu s užitkovostí nad 6 570 ℓ mléka (1,26 Kč/ℓ), nejnižší zisk, pouhých 0,03 Kč/ℓ mléka, byl dosažen v intervalu užitkovosti 4 750–5 660 ℓ/rok.

45 t4.2-09

T4.2/10 - PĜíspČvek na úhradu v chovu podle výrobních T4.2/11 chovu dojnic dojnic vv þlenČní závislosti na užitkovosti oblastí (Kþ/Ɛ) v roce 2006 (Kþ/ Ɛ)

T4.2/11 – Příspěvek na úhradu v chovu dojnic v závislosti na užitkovosti v roce 2006 (Kč/ℓ) Gross margin of according to production regions (CZK/Ɛ) Gross margin of milk depending on depending yields dairy cows 2006 (CZK/ℓ) Gross margin of milk on inyields dairy cows in 2006 (CZK/ Ɛ) Výrobní oblast Produktion region Interval prĤmČrné dojivosti (Ɛ/rok)

Ukazatel Ukazatel

Interval of average milk yield (Ɛ/year) bramboráĜskokukuĜiþná a bramboráĜská ovesná a horská do (to) 4 ĜepaĜská 750 4 750-5 660 5potatoes 660-6 570 nad (over) 6 570 region

Indicator Indicator



Realizaþní cena Realizaþní Market price cena

7,96

7,91 7,91

7,81

Market price Variabilní náklady Variabilní Variable costsnáklady

7,95 7,80

4,02

3,89 3,80

3,63

PĜíspČvek na úhradu PĜíspČvek na úhradu Gross margin

3,97 3,92

3,95

4,02 4,11

4,18

PĜímé platby a doplĖkové národní platby PĜímé platby a doplĖkové národní platby

3,98 3,88

0,83

0,83 0,83

0,83 0,83

0,83

PĜíspČvek PĜíspČvek na na úhradu vþ. pĜímých plateb aa doplĖkových doplĖkových národních plateb

4,78

4,714,81

4,854,94

5,01

4,98

Fixní Fixní náklady náklady

4,59

4,034,78

4,304,27

3,75

4,21


SAPS and Top-Up SAPS and Top-Up

Efficiency Efficiency rate rate including including SAPS SAPS and and Top-Up Top-Up Fixed Fixed costs costs

7,89 3,74 4,15 0,83

Pramen: VýbČrové VýbČrové šetĜení šetĜení oo nákladech nákladech aa výnosech výnosech zemČdČlských výrobkĤ za období rok 2006 Pramen: 2002-2006 platby a doplĖkové národní platby - Zpráva o stavu zemČdČlství za rok 2006 Zpracoval: PĜímé J. Boudný (ÚZEI)

Zpracoval: J. Boudný (ÚZEI)

4.3

Analýza vývoje a struktury nákladů a rentability výkrmu prasat

Z důvodu dlouhodobě nepříznivé finanční situace chovatelů prasat dochází v ČR v posledním desetiletí k výraznému poklesu stavů, k 1. 4. 2006 byl celkový stav chovaných prasat 2 840,4 tis. ks. Současné celko‑ vé stavy prasat jsou nejnižší od roku 1954. Prasata ve výkrmu meziročně poklesla o 30 tis. ks na 997 tis. ks k 1. 4. 2006 (tab. T4.3/01). Poklesy stavů prasat jsou natolik významné, že jejich důsledky ovlivní zeměděl‑ skou výrobu nejen u vepřového masa, ale i v uplatnění rostlinné produkce pro výrobu krmných směsí. T4.3/01 – Počet, užitkovost a produkce jatečných prasat v ČR studie_93_tab_text-Upr

22.12.2008, 11:01

Livestock number, yields and production of fattening pigs in CR

Rok Year

2002 2003 2004 2005 2006

Poþet zvíĜat

Livestock number

tis. ks

(1000 pieces)

1 153,8 1 151,6 1 073,4 1 006,3 997,2

Užitkovost Yield

kg/100 KD (kg/100 feeding day) 58,1 57,5 58,3 59,0 -

Množství produkce Production quantity

tis. t

(1000 t)

455,6 451,3 425,7 367,3 349,6

Pramen:

ýSÚ, Soupisy zvíĜat v ýR k 1.4. v období 2002-2006 MZe, Roþní výkaz Zem ZV (MZe) 2 - 01 v období 2002-2005 Zpracoval: J. Boudný (ÚZEI)

Dlouhodobě nízké realizační ceny a zvláště jejich propad od října 2006 mělo za následek likvidaci mnoha chovatelů prasat. Následkem byl pokles výroby vepřového masa z 367,3 na 349,6 tis. t jatečné hmotnosti, tj. pokles téměř o 5 %. Soběstačnost ve výrobě vepřového masa, která v roce 2004 činila 96,9 %, poklesla v roce 2006 na 78,5 %. Výpadek domácí produkce musí být vyrovnáván zvýšeným dovozem. Nižší nabídka jatečných t4.2-11 prasat na domácím trhu vyvolaná nejen poklesem stavů prasat, ale i zvýšeným vývozem zvířat do zahraničí, vedla k růstu cen jatečných prasat v druhé polovině roku 2004. Ceny jatečných prasat se po snížení počátkem 46 t4.2-10

roku 2005 v červnu a červenci opět zvýšily (CZV v květnu 2005 byla 29,98 Kč/kg ž. hm.). V březnu a dubnu 2006 poklesla CZV na nejnižší cenu za poslední 3 roky na 29,17 Kč/kg ž. hm. Do září 2006 sice vzrostly ceny průměrně na 34,53 Kč/kg ž. hm., avšak v dalších měsících se obnovil pokles CZV (29,68 Kč/kg ž. hm. v pro‑ sinci 2006). Současně docházelo k růstu cen základních krmných obilovin. V období 2002–2006 bylo do výběrového šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků zahrnu‑ to 127–190 podniků s výkrmem prasat. Výsledky výběrového šetření shrnují údaje reprezentující v průměru 125–210 tis. ks prasat ve výkrmu, což představuje 12,4–18,2 % z celkového počtu zvířat příslušné kategorie v ČR. Rozdělení podniků v závislosti na počtu chovaných zvířat v roce 2006 ukazuje graf T4.3/01. Průměrný počet chovaných prasat v podniku byl v roce 2006 1 112 ks, medián (prostřední hodnota souboru) byl 472 ks. Největší zastoupení měly v souboru podniky s chovem do 500 ks prasat ve výkrmu, ale podíl chovaných prasat ve výkrmu na celkovém počtu prasat v souboru činil pouhých 10 %, v podnicích do 1000 ks to bylo 24,7 %. Převážná většina prasat však byla chována v podnicích nad 3500 ks prasat (50,3 %). Intervaly počtu chovaných zvířat představují počty prasat v jednom turnusu v rámci podniku, nikoliv celkovou produkci prasat za rok. GrafT4.3/01op

Graf T4.3/01 – Četnost podniků v intervalech podle počtu prasat ve výkrmu v roce 2006 70

52%

60

Poþet pozorování

50 40 24%

30 20

9%

10 0

4% 500

1000

1500

2% 2000

1% 2500


1% 3000

5%

3% 3500

4000

Poþet chovaných zvíĜat


4.3.1 Náklady výkrmu prasat V období 2002–2006 se celkové vlastní náklady ve výkrmu prasat pohybovaly v rozmezí 15,3–16,9 Kč/KD. V roce 2006 celkové náklady výkrmu prasat meziročně poklesly (přibližně o 3,8 %) při současném růstu užitkovosti o 1,8 %. Náklady na přírůstek v roce 2006 vlivem růstu užitkovosti a poklesu celkových nákladů dosáhly nejnižší hodnoty v celém sledovaném období 2002–2006. Nejvýznamněji k tomuto výsledku přispěly relativně nízké ceny obilovin, které chovatelé prasat nakupovali v roce 2006 oproti roku 2005 více. Nákladovou položkou s nejvyšším podílem na celkových nákladech byla nakupovaná krmiva, která v roce 2006 představovala 48,3 % (v roce 2005 42,8 %) z celkových nákladů. Spolu s vlastními krmivy tvořily cel‑ kové náklady na krmiva 65,1 % (v roce 2005 64,6 %) z celkových nákladů. V roce 2006 poklesly náklady na krmiva celkem o 3 % proti roku 2005, což bylo v důsledku příznivých cen krmných obilovin. Meziročně 47

se změnil poměr spotřeby vlastních a nakupovaných krmiv ve prospěch nakupovaných krmiv. Z toho vyplývá, že podniky v roce 2006 nakupovaly krmiva více než v roce 2005, ve kterém byla vlastní krmiva zkrmována ve větší míře z důvodu nízkých výkupních cen obilovin (tab. T4.3/02, graf T4.3/02, graf T4.3/03). Graf T4.3/02 – Struktura nákladů výkrmu prasat v roce 2006

1,5%

7,6%

Krmiva nakupovaná Krmiva vlastní

11,8%

Ostatní pĜímý materiál

48,3%

6,9%

Ostatní pĜímé náklady a služby

7,1%

Pracovní náklady Náklady pomocných þinností

16,9%

Režie


Druhou nejvýznamnější nákladovou položkou jsou pracovní náklady, které v období 2002‑2006 zaujímaly přibližně 10–12 % z celkových nákladů. V absolutním vyjádření se pracovní náklady pohybovaly v rozmezí 1,60–1,84 Kč/KD. V roce 2006 mzdy ve výběrovém souboru vzrostly o 6,7 %. V porovnání s rokem 2002 byly mzdy v roce 2006 vyšší o 9 %. Dalšími významnějšími položkami ve struktuře nákladů jsou režijní nákla‑ dy a odpisy dlouhodobého hmotného majetku. V součtu tvořily tyto položky 9–12 % z celkových nákladů (příl. tab. 4.3/01). T4.3/02 – Porovnání nákladů na 1 kg ž. hm. výkrmu prasat a jejich struktury v roce 2005 a 2006 studie_93_t_opr1 22.12.2008, 11:07

Comparing of costs fattening pigs for 1 kg of live weight and their strukture in 2005 and 2006

Ukazatel Indicator

Vlastní náklady na živou hmotnost

2005

Kþ/kg (CZK/kg)

%

2006

Kþ/kg (CZK/kg)

%

Flat costs of live weight

31,07

100,0

32,35

100,0

from this - feeds (litter) - purchased

13,48

43,4

15,72

48,6

6,86

22,1

5,49

17,0

3,36

10,8

3,85

11,9

2,65

8,5

2,48

7,7

z toho - krmiva (steliva) - nakupovaná - krmiva (steliva) - vlastní feeds (litter) - own

- pracovní náklady celkem labour costs

- režie

overheads

Pramen: VýbČrové šetĜení o nákladech a výnosech zemČdČlských výrobkĤ za rok 2005 a 2006 Zpracoval: J. Boudný (ÚZEI)

Intenzita výroby má zásadní vliv na nákladovost a celkovou ekonomiku výkrmu prasat. V období 2002–2006 docházelo s růstem užitkovosti k růstu celkových vlastních nákladů na 100 KD, ale vzhledem k rostoucí užit‑ kovosti se náklady na jednotku výrobku snižovaly (tab. T4.3/03 a příl. tab. 4.3/02).

48

T4.3/03 – Náklady výkrmu praat v závislosti na užitkovosti v roce 2006 studie_93_t_opr1

Costs of fattening pigs depending on yield in 2006

Interval prĤmČrného pĜírĤstku (kg/KD)

Ukazatel Indicator

Vlastní náklady celkem (Kþ/100 KD)

Total costs (CZK/100 feeding days)

Užitkovost (kg/KD) Yield (kg/feeding day Vlastní náklady na pĜírĤstek (Kþ/kg) Flat costs of gain (CZK/kg)

Vlastní náklady na živou hmotnost (Kþ/kg)

22.12.2008, 11:09

Interval of average gain (kg/feeding days)

do

(to)

0,590

0,591-0,680

nad (over) 0,680

1 418

1 477

1 570

0,538

0,631

0,745

25,63

23,05

20,87

38,13

34,29

31,05

Flat costs of live weight (CZK/kg)


S růstem užitkovosti prasat se úměrně zvyšují požadavky na kvalitní krmiva, což se odráží v rostoucích nákladech na krmiva. Celkové náklady na krmiva na krmný den, které jsou ve struktuře nákladů nejvýznam‑ nější položkou, byly ve skupině podniků s užitkovostí do 0,59 kg/KD nižší přibližně o 11 % než ve skupině podniků s užitkovostí nad 0,68 kg/KD. Rozdíl ve spotřebě krmiv mezi jednotlivými skupinami užitkovosti je dán především odlišným poměrem ve spotřebě nakupovaných a vlastních krmiv. Ve skupině s nejvyšší užitkovostí jsou více spotřebovávány nakupo‑ vaná krmiva v neprospěch krmiv vlastních, s poklesem užitkovosti byla tendence k poklesu nakupovaných krmiv ve prospěch vlastních krmiv. Podniky s nejnižší užitkovostí (do 0,590 kg/KD) vykázaly v roce 2006 obdobnou strukturu nakoupených a vlastních krmiv jako podniky s nejvyšší užitkovostí. Rok 2006 byl v tomto ohledu spíše výjimka, ve sledovaném období 2003–2007 převážně platilo, že s poklesem užitkovosti rostl podíl vlastních krmiv. V roce 2006 byly celkové náklady na krmiva spotřebovaná na 1 kg ž. hm. jatečného prasete ve skupině s nejvyšší užitkovostí 20,59 Kč, což bylo přibližně o 19 % méně, než ve skupině s nejnižší užitkovostí (25,32 Kč). Graf T4.3/03 – Ceny zemědělských výrobců krmné pšenice a krmného ječmene v období 2002–2006 (Kč/t) 3800 3600

CZV V (Kþ/t)

3400 3200 3000 2800 2600 2400 2200 2000

Pšenice krmná

Jeþmen krmný ý


49

t4.3-03

Krmí-li se podle růstové křivky optimalizovanou krmnou dávkou, lze při vyšší užitkovosti dosáhnout nižší náklady na krmiva potřebná na produkci 1 kg přírůstku, ale krmiva musí obsahovat dostatečnou koncentraci energie a být dostatečně fortifikována pro danou etapu růstu. S rostoucími průměrnými denními přírůstky se snižovaly pracovní a režijní náklady, naopak rostly odpisy DNHM (příl. tab. 4.3/02). S rostoucí užitkovostí byly pracovní náklady na 1 kg ž. hm. o 37 % a režie zhruba o 40 % nižší než ve skupině podniků s nejnižší užitkovostí. Z toho vyplývá, že s rostoucí užitkovostí roste efektivnost využití vstupů na jednotku produkce. Vyšší odpisy ve skupině s užitkovostí nad 0,680 kg/KD vypovídají o vyšších investicích v těchto podnicích. Převážně se jedná o modernější chovy s vyšší koncentrací prasat. S rostoucí užitkovostí se navíc zkracuje doba výkrmu a zrychluje obrátkovost, a tím jsou lépe využity stájové kapacity. Náklady na 1 kg přírůstku v nejlepší skupině užitkovosti činily v roce 2006 20,87 Kč při průměrném pří‑ růstku 0,746 kg/KD (v roce 2005 21,40 Kč při přírůstku 0,741 kg/KD) a náklady na 1 kg ž. hm. 31,05 Kč (v roce 2005 28,90 Kč). Při průměrném denním přírůstku 0,538 kg ve skupině s nejnižší užitkovostí, byly náklady na 1 kg přírůstku o 4,76 Kč/kg a náklady na živou hmotnost o 7,08 Kč/kg vyšší než ve skupině s nejvyšší užitkovostí (v roce 2005 to bylo o 6,39 Kč/kg přírůstku a o 8,64 Kč/kg ž. hm.). Nejnižší náklady jatečných prasat byly ve skupině podniků s užitkovostí nad 0,680 kg/KD, téměř veškeré nákladové položky v přepočtu na kilogram živé hmotnosti s rostoucí užitkovostí klesaly (tab. T4.3/03). Ve skupině s nejvyšší užitkovostí byly náklady vynakládány efektivněji, protože s růstem užitkovosti rostly podstatně pomaleji, než užitkovost. Zatímco rozdíl v celkových nákladech mezi skupinami s nejnižší a nejvyšší užitkovostí byl 11 %, rozdíl v užitkovosti byl 38 %. Dalším faktorem, který ovlivňuje výši vlastních nákladů výkrmu prasat, je rozdílný přístup jednotlivých podniků k hospodaření, který se promítá i do ekonomiky. V úrovni individuálních vlastních nákladů a užitko‑ vosti existuje značný rozptyl dosahovaných hodnot. Graf T4.3/04 znázorňuje rozdělení podniků do jednotli‑ vých intervalů podle nákladů na přírůstek ve výkrmu prasat v roce 2006. Graf T4.3/04 – Četnost podniků v intervalech podle nákladů na 1 kg přírůstku ve výkrmu prasat GrafT4.3/04op v roce 2006 60 43% 50

Poþet pozorování

40

24%

30

20

13% 9%

10 3%

2% 0

10

15

20

25

30

35



50

40

3% 45

2% 50

55

60

Náklady na pĜírĤstek (Kþ/kg)

Vlastní náklady na 1 kg přírůstku ve výkrmu prasat se v jednotlivých podnicích pohybovaly nejčastěji v rozmezí 20–25 Kč (43 % podniků) a 25–30 Kč (24 % podniků). Pod hranicí 20 Kč/kg přírůstku bylo 13 % podniků (především podniky s většími koncentracemi zvířat). K vyjádření úplných vlastních nákladů na 1 kg ž. hm. je potřeba k nákladům na přírůstek přičíst hodnotu příchovku a náklady předvýkrmu prasat. V roce 2006 představovaly průměrné náklady na příchovek a předvýkrm prasat 10–11 Kč/kg ž. hm. jatečných prasat.

4.3.2 Tržby a rentabilita výkrmu prasat Rentabilita výkrmu prasat odráží jak celkové náklady vynaložené na výkrm, včetně zohlednění nákladů vyplývajících z obratu stáda (náklady na sele a předvýkrm), tj. vlastní náklady na 1 kg ž. hm. jatečného prasete, tak dosaženou realizační cenu. Realizační ceny ve výběrovém souboru jsou dlouhodobě pod vlastními náklady na výrobu, výjimkou byl rok 2005, kdy byl v průměru dosažen zisk 0,84 Kč/kg ž. hm. V roce 2006 realizační ceny respondentů poklesly meziročně průměrně o 2,6 %, na 31,06 Kč/kg ž. hm. V důsledku růstu nákladů a poklesu realizačních cen v roce 2006 poklesla průměrná míra rentability ve výkrmu prasat, na –4,0 % (v roce 2005 byla průměrná míra rentability +2,70 %). Z výsledků za rok 2006 členěných v závislosti na užitkovosti (tab. T4.3/04) je patrné, že ve všech skupi‑ nách užitkovosti se projevila záporná míra rentability, která se pohybovala v rozmezí od –0,2 % do –19,0 %. Nejmenší ztráta byla u podniků s užitkovostí nad 0,680 kg/KD. Ani kvalitní výsledky v chovu jatečných prasat nezaručily podnikům rentabilní výrobu, protože ocenění jejich produkce nepokrylo náklady na výrobu. T4.3/04 – Tržby, ceny a míra rentability výkrmu prasat v závislostina užitkovosti v roce 2006 studie_93_t_opr1 22.12.2008, 11:09

Sales, prices and efficiency rate of fattening pigs depending on yield in 2006


Ukazatel Indicator

Tržby (Kþ/100 KD)


do

(to)

0,590

0,591-0,680

nad (over) 0,680

2 132

2 547

3 049

Realizaþní cena (Kþ/kg)

30,89

31,41

30,99


-19,0

-8,4

-0,2

Sales (CZK/100 feeding days) Market price (CZK/kg) Efficiency rate (%)


Za průměrnými náklady a výnosy ve výkrmu prasat jak za šetření celkem, tak v analyzovaných skupinách podniků v závislosti na užitkovosti existují značné rozdíly, které spočívají zejména v úrovni řídící a organizá‑ torské práce v jednotlivých podnicích.

4.3.3 Příspěvek na úhradu fixních nákladů výkrmu prasat V období 2003–2006 byl ve výkrmu prasat dosažen kladný příspěvek na úhradu fixních nákladů, tzn. že po uhrazení variabilních nákladů zbyla část tržeb na uhrazení fixních nákladů. Příspěvek na úhradu se pohy‑ boval v rozmezí 4,05–9,21 Kč/kg ž. hm. Do roku 2005 se zvyšovala míra krytí fixních nákladů z 52 % v roce 2003 až na 110 % v roce 2005. V roce 2006 došlo k poklesu příspěvku na úhradu a tím i míry krytí fixních nákladů na 85 %, a to především v důsledku růstu variabilních nákladů a poklesu realizačních cen.

51

T4.3/05 – Vývoj příspěvku na úhradu jatečných prasat (Kč/kg ž. hm.) studie_93_t_opr1

22.12.2008, 11:11

Development of gross margin of fattening pigs (Kč/kg ž. hm.)

Ukazatel Indicator

Realizaþní cena

2003

Rok (Year) 2004 2005

2006

29,25

32,36

31,91

31,06

25,19

25,51

22,71

23,48


4,05

6,85

9,21

7,58

Fixní náklady

7,79

8,28

8,36

8,87

Market price

Variabilní náklady Variable costs Gross margin Fixed costs


Kladný příspěvek na úhradu byl dosažen také ve všech třech skupinách podniků v závislosti na užitkovosti. Avšak ani v jednom intervalu průměrného přírůstku nebyly fixní náklady zcela uhrazeny. V jednotlivých inter‑ valech od nejnižší po nejvyšší užitkovost byly fixní náklady uhrazeny z 35 %, 71,8 % a 99,3 %. K odstranění ztráty zbývalo uhradit v intervalu s nejnižší užitkovostí 7,24 Kč/kg ž. hm., v intervalu 0,591–0,680 kg/KD to bylo 2,89 Kč/kg ž. hm a v intervalu s nejvyšší užitkovostí 0,05 Kč/kg ž. hm. T4.3/06 – Příspěvek na úhradu výkrmu prasat v závislosti na užitkovosti v roce 2006 (Kč/kg ž. hm.) studie_93_t_opr1 22.12.2008, 11:12

Gross margin of fattening pigs depending on yields in 2006 (CZK/kg of live weight)

Ukazatel

Interval prĤmČrného pĜírĤstku (kg/KD) Interval of average gain (kg/100 feeding days)

Indicator

do (to) 0,590

0,591-0,680

nad (over) 0,680

Realizaþní cena

30,89

31,41

30,99


27,05

24,05

22,90

3,83

7,36

8,10

11,07

10,24

8,15

Market price

Variable costs


Gross margin

Fixní náklady Fixed costs


Podíl fixních nákladů na celkových nákladech se na krmný den v průměru pohyboval okolo 27 %. S ros‑ toucí užitkovostí podíl fixních nákladů klesal z 29–30 % ve skupinách užitkovosti do 0,68 kg/KD na 26,3 % ve skupině s nejvyšší užitkovostí.

4.3.4 Vliv intenzity výroby na rentabilitu v chovech prasat s uzavřeným obratem stáda Rentabilita chovu jatečných prasat je ovlivněna nejen nákladovostí ve výkrmu prasat a úrovní realizačních cen, ale i náklady a užitkovostí v chovu prasnic, popř. v kategorii předvýkrm prasat. Proto byla zpracována analýza nákladů v závislosti na užitkovosti chovu prasat v podnicích s vlastním odchovem selat a uzavřeným obratem stáda (tab. T4.3/07). V této části studie byly ze souboru respondentů vyřazeny podniky, které nemají uzavřený obrat stáda, tj. podniky zabývající se pouze výkrmem prasat, proto se souhrnné údaje v posledním sloupci tab. T4.3/07 liší od souhrnných výsledků za šetření celkem v kapitolách 4.3.1 a 4.3.2.

52

t4.3-05

T4.3/07 – Kalkulace nákladů, tržeb a rentability na jatečné prase studie_93_t_opr1Upr

22.12.2008, 11:14

Cost, sale and efficiency rate calculation of fattening pig

Poþet narozených selat na prasnici

Ukazatel

Celkem

Number natal sucking pig for sow

Indicator

do (to) 18

Náklady na prasnici (Kþ/rok)

18,1-21

Total

nad (over) 21

24 031

25 883

28 900

27 552

271

294

118

179

Poþet odstavených selat (ks)

15,04

17,58

24,49

21,65

Hmotnost selete pĜi odstavu (kg/ks)

13,86

11,67

8,48

9,57

113,97

124,75

138,52

132,07

Náklady na sele do odstavu (Kþ/ks)

1 579

1 456

1 175

1 264

Náklady na pĜírĤstek v pĜedvýkrmu od odstavu kg do 36,8 kg (Kþ/kg)

738

654

745

728

Užitkovost pĜedvýkrmu prasat (kg/KD)

0,395

0,384

0,401

0,397

Náklady na pĜírĤstek ve výkrmu od 36,8 kg do 108,7 kg (Kþ/kg)

1 756

1 705

1 697

1 703

Užitkovost výkrmu prasat (kg/KD)

0,630

0,691

0,711

0,700

Náklady celkem na jateþné prase1) (Kþ/ks)

4 073

3 815

3 617

3 695

Tržby za jateþné prase (Kþ/ks)

3 420

3 373

3 459

3 437

Náklady na živou hmotnost jateþného prasete (Kþ/kg)

37,47

35,09

33,27

33,99


31,46

31,03

31,82

31,62

-16,05

-11,57

-4,37

-6,98

Costs of sow (CZK/year)

Chlévská mrva (Kþ/rok)

Manure (CZK/year)

Number weaned sucking pig (pieces)

Weight of weaned sucking pig (kg/piece)

Náklady na živou hmotnost odstaveného selete (Kþ/kg) Costs of live weight weaned sucking pig (CZK/kg) Cost of weaned sucking pig (CZK/piece)

Costs of gain fattening pig from weaning to 36,8 kg (CZK/kg)

Yield of fatening pigs to 36,8 kg (kg/feeding day)

Costs of gain fattening pig from 36,8 to 108,7 kg (CZK/kg)

Yield of fatening pigs to 108,7 kg (kg/feeding day) Total costs of fattening pig (CZK/piece Sales of fattening pig (CZK/piece)

Costs of live weight of fattening pig (CZK/kg) Market price (CZK/kg)


1)

PrĤmČrná hmotnost jateþného prasete 108,7kg ž. hm.

Pramen: VýbČrové šetĜení o nákladech a výnosech zemČdČlských výrobkĤ za rok 2006 (vybrané podniky) Zpracoval: J. Boudný (ÚZEI)

Podniky s uzavřeným obratem stáda byly rozděleny do skupin podle počtu narozených selat na prasnici a za tyto skupiny byly vypočteny náklady na předvýkrm a výkrm prasat. Ve skupinách do 18 a 18,1–21 narozených selat na prasnici jsou většinou podniky s menšími koncentracemi zvířat, ve skupině nad 21 narozených selat jsou převážně velkochovy prasat s velkou intenzitou výroby, které využívají moderní technologie snižující potřebu živé práce. Prasnice s méně než 21 selaty za rok mají celkovou dobu laktace delší, což negativně ovlivňuje obrátkovost (počet vrhů na prasnici za rok) a naopak pozitivně působí na hmotnost odstavených selat. Logicky jsou nákla‑ dy na jatečné prase lepší u chovů s kratší laktací a vyšší obrátkovostí.

53

t4.3-07

Na základě provedených výpočtů lze konstatovat, že podniky s velkými koncentracemi zvířat a intenzivním odchovem dosahovaly lepší výsledky jak v nákladovosti, tak ve zpeněžování své produkce. U skupiny pod‑ niků s více než 21 narozenými selaty na prasnici jsou selata odstavována v nižším věku a nižší hmotnosti (asi v 21–25 dnech), je dosahována lepší užitkovost v předvýkrmu a výkrmu (krmení komplexní krmnou směsí, jejíž složení se mění podle růstové křivky), což zvyšuje obrátkovost chovu a snižuje náklady na jednotku pro‑ dukce. Celkové náklady na jatečné prase jsou ve velkochovech přibližně o 460 Kč nižší, tj. o 4,2 Kč/kg ž. hm. než u podniků s malou koncentrací zvířat, nízkým počtem odstavených selat na prasnici a nižší užitkovostí (tab. T4.3/07). Podniky v průměru zpeněžovaly jatečná prasata za 31,62 Kč/kg ž. hm., mírně lepší byla prů‑ měrná realizační cena u velkochovů. Ve všech skupinách podniků byla v roce 2006 záporná míra rentability (tab. T4.3/07), směrem k velkoka‑ pacitním chovům se rentabilita zlepšovala, nicméně ani kvalitní výsledky v chovu (počet selat na prasnici, vysoká užitkovost) nezaručily těmto podnikům rentabilní výrobu, protože jejich realizační ceny nepokryly náklady na výrobu.

4.3.5 Modelová kalkulace nákladů jatečných prasat v závislosti na cenách krmiv Vzhledem k vysokému podílu nákladů na krmiva v celkových nákladech chovu prasat je problematika podrobnějšího zkoumání vlivů, které náklady na krmiva působí, významné pro hledání možností snížení nákladů. Touto problematikou se zabývá prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc. z Mendelovy zemědělské a lesnické uni‑ verzity v Brně, který vytvořil modelový program k optimalizaci krmné dávky v chovu prasat. Kalkulace nákla‑ dů na krmiva potřebná na 1 kg ž. hm. jatečného prasete v závislosti na cenách krmných obilovin je vypočtena pomocí tohoto modelu (tab. T4.3/08). Na optimalizované spotřebě jednotlivých druhů krmných směsí, potřeb‑ ných pro výrobu vepřového masa, je demonstrován vliv rostoucích nákladů základních komponent pro výrobu krmných směsí v roce 2006 a během roku 2007. Program kvantifikuje složení a potřebu krmných směsí pro jednotlivé kategorie v chovu prasat, který vypo‑ čítanou krmnou dávku porovná s normou potřeby živin. Cenová kalkulace je provedena na základě ocenění jednotlivých komponentů krmné dávky. V uvedeném příkladu jde o výkrm prasete do jatečné hmotnosti 112 kg a průměrném přírůstku od narození po dosažení jatečné hmotnosti 0,630 kg/KD. V roce 2006 a 2007 se vychází z ceny jednotlivých komponent krmné směsi podle kalkulace firmy Mikrop Čebín (mimo obilovin). Cena obilovin vychází z průměrných cen zemědělských výrobců ČSÚ za příslušný rok (tab. T4.3/08). V modelových výpočtech se vychází z nákladů na 1 kg ž. hm. jatečného prasete z výběrového šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků za rok 2006. Protože náklady na krmiva v chovu prasat zaujímají téměř 60 % celkových nákladů, má růst cen krmných obilovin zásadní vliv na nákladovost chovu. Růst cen krmných obilovin ovlivňuje cenu krmné směsi, a tím celkové náklady na 1 kg ž. hm. jatečných prasat (tab. T4.3/08 a grafy T4.3/05 a T4.3/06). Jako proměnná v modelu je cena krmných obilovin. Kalkulace byla provedena v měsíčních intervalech od prosince 2006 do září 2007.

54

V modelovém propočtu nákladů na krmiva nejsou zahrnuty náklady na míchání krmiv, případnou granu‑ laci a manipulaci. Z uvedených propočtů vyplývá, že podniky bez vlastní krmivové základny, které nakupují veškerá krmiva, mají při uvedených cenách obilovin náklady vysoko nad možnou realizační cenou jatečných prasat a jsou v hluboké ztrátě. Většina velkokapacitních chovů prasat není schopna zajistit veškeré krmné obi‑ loviny z vlastních zdrojů, především proto, že nemá dostatečnou výměru půdy. Proto musí zajistit obiloviny na trhu, což se negativně promítne do ekonomiky chovu prasat. Při uvažovaných cenách obilovin se náklady na krmiva mohou zvýšit o 4–8 Kč/kg a celkové náklady přesáhnout 40 Kč/kg ž. hm. jatečného prasete. T4.3/08 – Ceny krmné směsi, náklady na krmiva a celkové náklady na 1 kg ž. hm. jatečných prasat při uvedených cenách krmných obilovin studie_93_tab_text-Upr Prices of feeding mixture, feed and total costs of fattening pigs for 1 kg of live weight in the course of prices 22.12.2008, fodeer cereals 15:20

CZV

Prices of agriculture producer

Období Interval

Pšenice krmná Fodeer wheat

Jeþmen krmný Fodeer barley

Cena krmné smČsi1)

Price of feeding mixtures

Kþ/t (CZK/t)

Náklady na krmivo Feed costs

Náklady na živou hmotnost jateþného prasete2)

Costs of live weight fattening pig

CZV jateþných prasat (tĜ. j. EU)

Prices of agriculture producer fattening pigs (class quality EU)

Kþ/kg (CZK/kg)

PrĤmČr 2006

2 548

2 464

4,21

10,97

33,99

31,81

Prosinec 2006

2 941

2 678

4,51

11,79

34,81

29,68

Leden 2007

3 085

2 812

4,82

12,62

35,63

28,90

Únor 2007

3 367

3 055

5,08

13,55

36,57

26,93

BĜezen 2007

3 407

3 200

5,17

13,61

36,62

26,10

Duben 2007

3 344

3 175

5,13

13,49

36,50

26,07

KvČten 2007

3 495

3 234

5,23

13,77

36,78

26,53

ýerven 2007

3 379

3 158

5,14

13,51

36,52

28,21

ýervenec 2007

3 462

3 353

5,28

13,90

36,92

30,55

Srpen 2007

3 849

3 609

5,60

14,78

37,79

32,72

ZáĜí 2007

4 261

4 074

6,04

16,00

39,01

32,96

Average 2006

December 2006 January 2007

February 2007 March 2007 April 2007 May 2007

June 2007 July 2007

August 2007

September 2007 1) 2)

PrĤmČrná cena smČsi od narození po jateþnou hmotnost prasete. Odhad.

Pramen:

ýSÚ, Ceny zemČdČlských výrobcĤ Modelový propoþet s využitím programu prof. Ing. L. Zemana, CSc. (MZLU) Zpracoval: J. Boudný (ÚZEI)

Průměrná sklizeň obilovin, pokles světových zásob a rostoucí poptávka po obilovinách způsobují výrazný růst cen obilovin a v nejbližší budoucnosti se nepředpokládá jejich výraznější pokles. Chov monogastrických zvířat je tímto růstem přímo ovlivněn. Podniky bez vlastní nebo pronajaté půdy pro zajištění dostatečné krmi‑ vové základny budou nuceny nakupovat krmiva na trhu, což se významně promítne v nákladovosti chovu.

55

Graf T4.3/05 – Vliv růstu cen krmných obilovin na ceny krmných směsí a náklady na 1 kg ž. hm. prasat 16

Kþ/kg g ž. hm.

14 12 10 8 6 4 2 0

P Ĥ Č á cena krmné PrĤmČrná k é smČsi Č i

Nákl d na k Náklady krmivo i


Výkupní ceny prasat v EU se vzhledem k převisu nabídky nad poptávkou udržují na nízké úrovni. Vzhle‑ dem k vysoké konkurenci na trhu EU je výrazné zvýšení výkupních cen prasat v nejbližší době málo pravdě‑ podobné. Graf T4.3/06 – Realizační ceny a odhadované náklady jatečných prasat (Kč/kg ž. hm.) 38 36

Kþ/kg

34 32 30 28 26 24

CZV jateþných prasat (tĜ. (tĜ jj. EU)

Náklady na kg ž. ž hm. hm jateþného prasete

Pramen: Modelový propočet s využitím programu prof. Ing. L. Zemana, CSc. (MZLU) Zpracoval: J. Boudný (ÚZEI)

56

Závěr 1.

V období 2002–2006 u většiny plodin v šetřeném souboru respondentů docházelo ke zvyšování vlastních nákladů na 1 ha sklizňových ploch a velkým výkyvům průměrných realizačních cen rostlinných výrobků. Výrazné kolísání hektarových výnosů a množství vyrobené produkce se projevovalo v kolísání vlastních nákladů na jednotku produkce s tendencí jejich mírného růstu.

2.

U ozimé pšenice docházelo v období 2002–2006 ke snižování sklizňových ploch, což spolu s kolísáním hektarových výnosů ovlivňovalo pokles její produkce. V období 2002–2006 docházelo k růstu vlastních nákladů na 1 ha sklizňové plochy, ke kolísání hektarových výnosů a k tendenci růstu nákladů na 1 t zrna. Relativně vysoké realizační ceny v roce 2002 a 2003 umožnily dosáhnout v průměru 10% míry rentabi‑ lity. Nejpříznivějším rokem pro pěstování pšenice byl rok 2004, kdy vysoké hektarové výnosy ovlivnily výrazné snížení vlastních nákladů na 1 t pšenice a přes snížení realizační ceny dosáhla míra rentability 27 %. V roce 2004 začaly příznivě působit ekonomické nástroje, které byly v ČR realizovány v souvis‑ losti se vstupem do EU. Ze srovnání období před vstupem (rok 2002 a 2003) a po vstupu do EU (období 2004–2006) je zřejmé příznivé působení nástrojů SZP na ekonomiku pěstování pšenice, u níž docházelo i při snižování realizačních cen a růstu vlastních nákladů na 1 t zrna k vysoké rentabilitě jejího pěstování. Vlastní náklady na pěstování pšenice byly výrazně ovlivňovány rozdílnými půdně klimatickými podmín‑ kami, intenzitou výroby a úrovní hospodaření v podnicích, kdy lepší výsledky byly obvykle dosahovány v lepších přírodních podmínkách a při vyšší intenzitě výroby.

3.

Výpočet regresní funkce z dat výběrového šetření umožňuje provádět odhady nákladů na 1 t zrna při dané výši hektarových výnosů pšenice ozimé, což lze využít jak k odhadu nákladů v zemědělských podnicích, které nezpracovávají kalkulace vlastních nákladů, tak pro modelování a různé prognostické úvahy.

4.

U řepky se v období 2002–2006 projevila tendence růstu výměry sklizňových ploch, a tím i růstu objemu produkce. Docházelo ke zvyšování vlastních nákladů a růstu hektarových výnosů (mimo rok 2003, který byl pro pěstování řepky značně nepříznivý). Růst hektarových výnosů byl rychlejší než růst nákladů, proto se vlastní náklady na 1 t řepky snižovaly. Faktory ovlivňující úroveň nákladů byly u řepky stejné jako u pšenice, ale ekonomický výsledek byl u řepky lepší vzhledem k lepším realizačním podmínkám. Pěstování řepky představuje pro podniky významný ekonomický přínos a úroveň její rentability je závislá zejména na dosahovaných realizačních cenách a na výši hektarových výnosů, jejichž kolísání ovlivnilo i výkyvy rentability v jednotlivých letech. Při srovnání výsledků v období před vstupem a po vstupu ČR do EU je také u řepky zřejmé příznivé působení nástrojů SZP, které umožnily dosáhnout zhruba 30% míru rentability kromě roku 2005, kdy byly nejnižší realizační ceny z období 2002-2006 a míra rentability včetně podpor činila jen 7 %.

5.

V živočišné výrobě se v období 2002–2006 projevovala tendence poklesu stavu zvířat všech kategorií skotu, prasat i drůbeže, což představuje neuspokojivý stav pro zemědělství ČR. Pokles stavů zvířat byl doprovázen nepříznivou úrovní realizačních podmínek zejména ve výkrmu prasat a drůbeže, což výrazně zhoršovalo ekonomické výsledky těchto odvětví a začalo se odrážet i v nezájmu podniků pokračovat ve ztrátových odvětvích. Ve většině odvětví živočišné výroby je zřejmý růst vlastních nákladů na 100 KD (u drůbeže na 1000 KD) při stálé tendenci mírného růstu užitkovosti, který je nejvýraznější u krav. To se u většiny živočišných výrobků projevuje zvyšování vlastních nákladů na jednotku produkce (mimo náklady mléka).

6.

Výroba mléka je organizačně, materiálově a pracovně nejnáročnějším odvětvím živočišné výroby. Chov skotu zároveň přispívá, zejména v méně příznivých oblastech, k udržení kulturního rázu krajiny. Ve výro‑

57

bě mléka docházelo v období 2002–2006 k růstu celkových nákladů na 100 KD, zároveň rostla užitkovost a vlastní náklady na 1 ℓ mléka vykazovaly menší tendenci ke zvyšování, přičemž v roce 2006 došlo proti roku 2005 dokonce k jejich snížení. Realizační cena meziročně značně kolísala a v roce 2006 její výrazné snížení ovlivnilo nerentabilnost výroby mléka. V průměru se u mléka dosahovalo 2–3% rentability. Také při hodnocení ekonomiky výroby mléka srovnání období před vstupem a po vstupu do EU ukazuje příz‑ nivé působení nástrojů agrární politiky, které od roku 2004 výrazně zlepšovaly rentabilitu výroby mléka a v roce 2006 odstranily její ztrátovost, která byla přes snížení vlastních nákladů na 1 ℓ mléka ovlivněna výrazným zhoršením realizačních podmínek. V chovu dojnic by mělo operativněji docházet k úpravám nástrojů agrární politiky, které by měly rychleji reagovat na situaci na trhu, protože jde o odvětví inves‑ tičně nejnáročnější. 7.

Ve výkrmu prasat byla v období 2002–2006 ekonomická situace nejméně příznivá, což vedlo k výrazné‑ mu poklesu stavů prasat a výroby vepřového masa. Pro spotřebitele to může znamenat růst cen v obcho‑ dech, protože klesá soběstačnost ČR v této tradiční komoditě. Nedocházelo k výraznému růstu celkových nákladů, jejichž úroveň závisí především na nákladech na krmiva, která představují zhruba 60 % celko‑ vých vlastních nákladů. Rentabilita výkrmu prasat odráží jednak vlastní náklady na 1 kg ž. hm. (náklady vynaložené na výkrm, včetně dalších nákladů vyplývající z obratu stáda) a jednak dosahovanou reali‑ zační cenu. V úrovni nákladů na 1 kg ž. hm. dosahovaly lepší výsledky podniky s uzavřeným obratem stáda prasat, vyšší koncentrací zvířat a intenzivním chovem. Rozdílné přírodní podmínky nemají v tomto odvětví vliv na úroveň vlastních nákladů, podstatná je intenzita výroby závislá na kvalitních krmivech. V roce 2006 ani užitkovost nad 0,75 kg/KD nezajišťovala rentabilní výrobu vepřového masa, protože realizační ceny jsou již dlouhodobě pod úrovní nákladů.

Doporučení vyplývající z výzkumné studie 1.

Analýzy nákladů a výnosů zemědělských výrobků mohou sloužit jako jeden z významných podkladů pro formování agrární politiky. Na jedné straně ukazují jak úroveň cen, zejména cen vstupů, ovlivňuje ekonomiku jednotlivých odvětví zemědělské výroby a konkurenceschopnost podnikatelů v zemědělství. Na druhé straně hodnocení realizačních podmínek jednotlivých výrob, včetně nástrojů agrární politiky realizovaných od roku 2004, může přispět ke zdokonalení těchto nástrojů.

2.

Pro zdokonalení analýz nákladů a rentability zemědělských výrobků je nezbytné zpracovat metodické postupy pro přiřazování podpor k jednotlivým výkonům a sjednotit je s metodickými přístupy při hod‑ nocení komodit v Zelených zprávách, zajistit podklady pro hodnocení rentability jednotlivých výrobků v různých variantách, zvlášť analyzovat podniky s nízkými náklady a zkoumat příčiny tohoto stavu, provádět hlubší hodnocení ekonomiky vybraných výrobků rostlinné a živočišné výroby s využitím mate‑ maticko-statistických metod.

3.

Předáváním výsledků analýz nákladů a rentability a zdokonalených metodických postupů zemědělským podnikům, které poskytují podklady pro výběrové šetření, působit na zlepšení kalkulací v zemědělských podnicích, a tím i zkvalitnění údajů pro výběrová šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků a z nich vycházejících analýz.

58

seznam použité literatury 1.

Dairy Report 2005. For a Better Understanding of Milk Production World-Wide. Braunschweig: IFCN, 2005. ISSN 1610-434X.

2.

FOLTÝN, I. a kol. Predikce agrárního sektoru do roku 2010. Praha: VÚZE, 2006. ISBN 80-86671-34-8.

3.

HINDLS, R., HRONOVÁ, S., SEGER, J. Statistika pro ekonomy. 4. dopl. vyd. Praha: Professional Publishing, 2003. 415 s. ISBN 80-86419-52-5

4.

KVAPILÍK, J. Ekonomika chovu dojeného skotu. 16 s. In Bouška J. a kol. Chov dojeného skotu. Praha: Profi Press, 2006. ISBN 80-86726-16-9.

5.

NOVÁK, J. Metodika kalkulací nákladů v zemědělství. Výzkumná studie č. 28, Praha: VÚZE, 1996. ISBN 80-85898-30-6.

6.

NOVÁK, J. a kol. Analýza nákladů v českém zemědělství v roce 2000. Výzkumná studie č. 65, Praha: VÚZE, 2002, ISBN 80-85898-95-0.

7.

POLÁČKOVÁ, J. a kol. Nákladovost zemědělských výrobků v ČR za rok 2002. Informační studie č. 71, Praha: VÚZE, 2003. ISBN 80-86671-08-9.

8.

POLÁČKOVÁ, J. a kol. Nákladovost zemědělských výrobků v ČR za rok 2003. Informační studie, Praha: VÚZE, 2004. ISBN 80-86671-208-8.

9.

POLÁČKOVÁ, J. a kol. Náklady vybraných zemědělských výrobků za rok 2004. 2. výstup tematické‑ ho úkolu č. 16 (4210) Analýza nákladů a rentability zemědělských výrobků (komodit). Praha: VÚZE, 2005.

10. POLÁČKOVÁ, J. a kol. Náklady vybraných zemědělských výrobků za rok 2005. 2. výstup tematické‑ ho úkolu č. 22 (4234) Analýza nákladů a rentability zemědělských výrobků (komodit). Praha: VÚZE, 2006. 11. POLÁČKOVÁ, J. a kol. Náklady vybraných zemědělských výrobků za rok 2006. 2. výstup tematické‑ ho úkolu č. 21 (4232) Analýza nákladů a rentability zemědělských výrobků (komodit). Praha: VÚZE, 2007. 12. Zpráva o stavu zemědělství v ČR za rok 2006 „Zelená zpráva“. Praha: MZe, 2007. ISBN 80-7084-560-0.

59

PŘÍLOHY

62

2002 2003 2004 2005 2006 2002 2003 2004 2005 2006 2002 2003 2004 2005 2006 2002 2003 2004 2005 2006

Year

15 243 14 368 14 922 15 931 16 152 4,94 4,29 6,00 5,39 4,79 2 716 2 948 2 189 2 601 2 970 2 981 3 285 3 135 2 512 2 838

Winter wheat

Pšenice ozimá 11 549 10 778 12 260 11 170 12 533 3,45 3,65 5,47 4,27 3,25 2 960 2 616 1 972 2 302 3 398 3 225 3 466 3 181 2 286 2 855

Rye

Žito 12 976 11 378 12 688 13 140 13 612 3,94 4,16 5,18 4,46 3,87 2 800 2 323 2 083 2 503 2 990 3 698 3 570 3 538 2 908 2 863

Spring barley

Jeþmen jarní 9 502 9 654 9 280 9 402 9 636 2,82 3,10 3,99 2,97 2,76 2 855 2 633 1 977 2 695 2 973 3 758 3 020 3 258 2 595 3 009

Oats

Oves Peas

Hrách Rape

ěepka

21 614 14 390 18 997 18 705 12 094 17 122 21 271 13 277 19 541 22 145 15 517 19 721 21 552 15 175 19 588 7,74 1,60 2,38 6,01 2,25 1,61 5,57 3,25 3,56 8,09 2,87 2,93 6,81 2,41 3,09 2 424 8 093 7 990 2 645 4 831 10 663 3 244 3 675 5 487 2 326 4 866 6 737 2 690 5 663 6 335 2 884 5 004 5 907 3 081 4 048 7 167 3 293 4 347 6 296 2 534studie_93_t_opr1Upr 3 491 5 674 3 004 3 689 6 806

Grain maize

KukuĜice na zrno

Pramen: VýbČrové šetĜení o nákladech a výnosech zemČdČlských výrobkĤ v období 2002-2006 Zpracoval: J. Poláþková, B. Janotová (VÚZE) (ÚZEI)

(CZK/t)

Market price


(CZK/t)

Cost of main product


(t/ha)

Yield per hectare


(CZK/ha)

Total costs


Indicator

Rok

Costs, yield and market prices of plant products

Náklady, výnosy a realizaþní ceny rostlinných výrobkĤ

Ukazatel

3.1/01 –

18 403 17 301 18 134 18 175 20 438 0,64 0,63 1,00 1,01 0,80 28 558 27 589 18 105 17 942 25 621 23 573 24 207 27 439 23 409 30 979

Mák

Poppy

19 227 15 811 17 034 17 597 18 213 2,46 2,47 2,19 2,37 2,18 7 817 6 392 7 785 7 414 8 351 8 104 6 234 6 123 6 070 5 424

Sunflower

Potatoes

41 125 75 132 37 267 64 348 43 488 72 681 45 751 73 709 45 759 72 943 48,89 24,85 43,59 19,47 45,93 24,30 52,30 29,68 50,26 23,12 841 3 023 855 3 305 947 2 991 875 2 484 910 3 155 899 3 300 928 3 560 1 410 2 950 1 248 16.1.2009, 2 088 13:33 1 045 3 465

Sugar beet

Sluneþnice Cukrovka Brambory

63

Indicator

Ukazatel 16 887 14 621 16 233 17 536 17 603 34,51 26,30 30,65 35,53 31,05 489 556 530 494 567

Silage maize

KukuĜice na siláž 6 866 6 292 6 741 7 239 7 726 31,67 23,49 30,42 30,54 31,28 219 268 222 237 247

Perenial green fodder

Víceleté pícniny na o. p.

8 893 8 253 8 430 9 227 9 266 19,99 18,28 19,08 18,85 17,31 445 451 442 490 studie_93_t_opr1Upr 535

Other annual forage crops

Ostatní jednoleté pícniny


(CZK/t)



(t/ha)

Yield per hectare


(CZK/ha)

Total costs

2002 2003 2004 2005 2006 2002 2003 2004 2005 2006 2002 2003 2004 2005 2006

Year

Rok

Costs and yield of fodder crops

Náklady a výnosy pícnin


3.1/02 –

3 385 2 916 3 648 3 890 3 892 14,15 11,04 16,20 13,87 13,92 239 264 225 281 16.1.2009, 13:33 280

Permanent grassland

Trvalé travní porosty

64

Indicator

Ukazatel

229 2 091 274 2 015 1 355

202 2 424 159 2 225 1 251

4,29 2 948

2 716

14 368

1 791

2 341

39

4,94

15 243

2 371

2 461

20

2 535

1 580

1 308

2 637

6 308

6 504

2 189

6,00

14 922

1 983

2 542

13

2 830

1 324

2 190

170

2 256

254

1 148

6 230

2004

114,2

101,4

104,8

96,7

73,0

102,6

108,8

102,2

85,9

99,9

77,2

96,6

100,0

studie_93_t_opr1Upr 2 601 2 970 109,4

106,0

94,2

101,4

96,7

103,1

137,7

103,2

119,9

110,2

76,0

100,4

107,1

2006/02 2006/05 %

88,8

4,79

16 152

2 233

2 496

19

2 717

1 723

2 297

191

2 671

154

1 314

6 964

2006

Index

Index

96,9

5,39

15 931

2 131

2 580

26

2 649

1 584

2 248

222

2 674

199

1 360

6 961

2005

Kþ/ha (CZK/ha)

2003

Year of survey

Rok šetĜení


Flat costs of product (CZK/t)

Hektarový výnos (t/ha) Yield per hectare (t/ha Vlastní náklady výrobku (Kþ/t)

Total costs

Vlastní náklady celkem

Overheads

Režie

Auxilary costs

Náklady pomocných þinností

Depreciation of material and immaterial assets - direct

Odpisy DNHM - pĜímé

Labour costs


Other direct costs and services

z toho - osiva (sadba) - nakupovaná from this - seeds - purchased - osiva (sadba) - vlastní - seeds - own - hnojiva - nakupovaná - fertilisers - purchased - hnojiva - vlastní - fertilisers - own - prostĜedky ochrany rostlin - crop protection Ostatní pĜímé náklady a služby

Total direct material costs

2002

Development and structure of costs of winter wheat

Vývoj a struktura nákladĤ pšenice ozimé

PĜímé materiálové náklady celkem

3.2/01 –

x

x

100,0

15,6

16,1

0,1

17,3

8,2

14,6

1,0

15,9

1,3

8,6

42,7

2002

x

x

100,0

12,5

16,3

0,3

17,6

9,4

14,0

1,9

14,6

1,59

11,0

43,9

x

100,0

13,4

16,2

0,2

16,6

9,9

14,1

1,4

16,8

1,3

8,5

43,7

2005

x

x

100,0

13,8

15,5

0,1

16,8

10,7

14,2

1,2

16,5

1,0

8,1

43,1

2006

16.1.2009, 13:33 x x

x

100,0

13,3

17,0

0,1

19,0

8,9

14,7

1,1

15,1

1,7

7,7

41,8

2004 %

Structure of costs

2003

Struktura nákladĤ

65

Indicator

Ukazatel

2 277 107 1 904 1 741

1 966 165 1 523 1 091

2,89

13 330

2 363

2 182

74

4,09

15 626

2 325

2 601

26

2 622

198

284

2 468

1 408

6 312

982

5 151

3,51 - 4,50

18 359

2 371

2 293

7

2 972

2 425

2 958

462

2 972

64

1 387

8 291

2,89

4 062

720

665

22

752

333

464

50

599

86

299

1 570

do (to) 3,50

Interval of hectare yield (t/ha)

nad (over) 5,50

studie_93_t_opr1Upr 4,99 6,31

16 182

2 082

2 604

7

2 721

1 555

2 428

125

2 948

135

1 308

7 213

4,51 - 5,50

Pramen: VýbČrové šetĜení o nákladech a výnosech zemČdČlských výrobkĤ za v období 2002-2006 rok 2006 Zpracoval: J. Poláþková, B. Janotová (VÚZE) (ÚZEI)


Total costs


Overheads

Režie

Auxilary costs




Labour costs



z toho - osiva (sadba) - nakupovaná from this - seeds - purchased - osiva (sadba) - vlastní - seeds - own - hnojiva - nakupovaná - fertilizers - purchased - hnojiva - vlastní - fertilizers - own - prostĜedky ochrany rostlin - crop protection Ostatní pĜímé náklady a služby


do (to) 3,50

4,09

3 364

501

560

6

564

375

410

23

490

43

303

1 359

3,51 - 4,50

2 559

331

320

1

414

338

412

64

414

9

193

1 155

nad (over) 5,50

13:33 4,9916.1.2009, 6,31

2 853

367

459

1

480

274

428

22

520

24

231

1 272

4,51 - 5,50




Costs per 1 hectare harvested area (CZK)

Náklady na 1 ha sklizĖové plochy (Kþ)

Costs of winter wheat depending on hectare yields in business subjects of legal persons in 2006

Náklady pšenice ozimé v závislosti na výši hektarových výnosĤ v roce 2006


3.2/02 –

66

Indicator

Ukazatel

3 779 1 977

4 082 1 987

7 990

2,38 10 663

1,61

17 122

2 257

2 890 18 997

2 094

2 318

5

443

295

5

2 996

3 783

2 573

31

29

2 817

889

8 215

651

8 980

5 487

3,56

19 541

2 720

2 533

4

3 165

2 123

4 374

325

3 047

39

986

8 997

2004

6 737

2,93

19 721

2 656

2 582

8

2 766

2 118

4 119

418

3 669

29

1 153

9 591

2005

Kþ/ha (CZK/ha)

2003

Year of survey

Rok šetĜení

Pramen: VýbČrové šetĜení o nákladech a výnosech zemČdČlských výrobkĤ v období 2002-2006 Zpracoval: J. Poláþková, B. Janotová (ÚZEI)





Total costs


Overheads

Režie

Auxilary costs




Labour costs



from this

z toho - osiva (sadba) - nakupovaná - seeds - purchased - osiva (sadba) - vlastní - seeds - own - hnojiva - nakupovaná - fertilisers - purchased - hnojiva - vlastní - fertilisers - own - prostĜedky ochrany rostlin - crop protection Ostatní pĜímé náklady a služby


2002

Development and structure of costs of rape

Vývoj a struktura nákladĤ Ĝepky


3.4/01 –

6 335

3,09

19 588

2 756

2 366

6

2 793

2 140

4 035

296

3 532

48

1 351

9 526

2006

79,3

130,1

103,1

95,4

102,1

128,4

99,1

107,7

98,8

100,3

93,4

164,3

207,6

106,1

94,0

105,6

99,3

103,8

91,6

79,2

101,0

101,1

98,0

70,9

96,3

163,6

117,1

99,3

2006/02 2006/05 %

Index

Index

x

x

100,0

15,2

12,2

0,0

14,8

10,5

21,5

1,6

19,9

0,2

3,4

47,3

2002

x

x

100,0

13,2

12,2

0,0

15,0

11,5

22,1

2,6

17,5

0,18

5,2

48,0

x

x

100,0

13,9

13,0

0,0

16,2

10,9

22,4

1,7

15,6

0,2

5,0

46,0

2004 %

x

x

100,0

13,5

13,1

0,0

14,0

10,7

20,9

2,1

18,6

0,1

5,8

48,6

2005

Structure of costs

2003

Struktura nákladĤ

x

x

100,0

14,1

12,1

0,0

14,3

10,9

20,6

1,5

18,0

0,2

6,9

48,6

2006

67

Indicator

Ukazatel

2 591 205 3 951 1 915

2 946 203 2 738 2 166

2,08

17 447

2 987

2 125

2

2,80

17 542

2 822

2 088

11

2 496

2

35

2 759

1 200

8 211

1 133

7 408

2,41 - 2,90



Total costs


Overheads

Režie

Auxilary costs




Labour costs



z toho - osiva (sadba) - nakupovaná from this - seeds - purchased - osiva (sadba) - vlastní - seeds - own - hnojiva - nakupovaná - fertilizers - purchased - hnojiva - vlastní - fertilizers - own - prostĜedky ochrany rostlin - crop protection Ostatní pĜímé náklady a služby


do (to) 2,40

3,24

20 217

2 489

2 274

1

2 945

2 143

4 329

318

4 027

85

1 308

10 365

2,91 - 3,40

3,82

21 892

2 899

2 881

12

2 863

2 305

4 587

405

4 053

46

1 677

10 932

2,08

8 391

1 436

1 022

1

1 327

1 042

1 317

98

1 417

17

545

3 563

do (to) 2,40

Interval of hectare yield (t/ha)

nad (over) 3,40

2,80

6 264

1 008

746

4

891

684

1 411

73

925

1

428

2 932

2,41 - 2,90

3,24

6 235

768

701

0

908

661

1 335

98

1 242

26

404

3 197

2,91 - 3,40


3,82

5 737

760

755

3

750

604

1 202

106

1 062

12

439

2 865

nad (over) 3,40



Costs per 1 hectare harvested area (CZK)

Náklady na 1 ha sklizĖové plochy (Kþ)

Costs of rape depending on hectare yields in 2006

Náklady Ĝepky v závislosti na výši hektarových výnosĤ v roce 2006


3.4/02 –

68

3 485 3 400 3 676 3 766 4 071 0,863 0,866 0,849 0,867 0,874 44,78 44,17 47,62 48,54 50,59 36,34 35,15 37,07 40,84 41,40

Fattening cattle

Výkrm skotu

U dojnic, výkrmu skotu a prasat v Kþ/100 KD, u drĤbeže v Kþ/1000 KD. U dojnic v l vyrobeného mléka za rok, u výkrmu skotu a prasat a jateþných kuĜat v kg ž.hm., u nosnic ks/rok. U dojnic v Kþ/l vyrobeného mléka, u výkrmu skotu a prasat a jateþných kuĜat v Kþ/kg. ž.hm., u nosnic v Kþ/ks.

13 134 13 208 14 079 14 829 14 991 5 531 5 693 5 912 6 127 6 222 7,81 7,63 7,91 8,10 8,00 8,18 7,83 8,09 8,28 7,88

Dojnice

Dairy cows

Pramen: VýbČrové šetĜení o nákladech a výnosech zemČdČlských výrobkĤ za období 2002-2006 Zpracoval: J. Boudný (ÚZEI)

1) 2) 3)

Market price (CZK/l)

Realizaþní cena3)


Vlastní náklady hlavního výrobku 3)

Yield of livestock

Užitkovost

2)

(CZK/100 feeding days)

Total costs

2002 2003 2004 2005 2006 2002 2003 2004 2005 2006 2002 2003 2004 2005 2006 2002 2003 2004 2005 2006

Vlastní náklady celkem (Kþ/100 KD)1)

Year

Rok

Indicator

Ukazatel

Costs, yield and market price of livestock categorie

4.1/01 – Náklady, užitkovost a realizaþní cena kategorií hospodáĜských zvíĜat

1 691 1 529 1 649 1 638 1 653 0,672 0,651 0,668 0,687 0,700 36,32 32,01 33,83 31,29 33,71 31,90 29,25 32,36 31,62 30,65

Fattening pigs

Výkrm prasat 913 785 884 786 875 0,048 0,046 0,048 0,048 0,049 21,72 20,68 21,88 19,83 21,22 21,71 20,56 21,96 20,75 19,11

Carcass chickens

Jateþná kuĜata

1,46 1,71 1,44 -

1,52 1,42 1,72

883 840 810

1 202 990 1 205

Layer

Nosnice

69

Indicator

Ukazatel

7,81

5 531 7,63

5 693

13 208

1 714

1 802 13 134

558

1 299

1 285 517

458

445

2 690

1 257

1 231 2 625

2 906

1 838

5 232

2 834

1 910

5 229

2005

6 127

14 829

1 480

639

1 608

498

2 937

1 367

3 159

2 078

5 799

6 222

14 991

2 015

501

1 605

523

2 840

1 646

3 276

2 045

5 862

2006

112,5

114,1

111,8

96,9

124,8

117,6

108,2

133,7

115,6

107,1

112,1

98,8

101,6

101,1

136,2

78,4

99,8

105,0

96,7

120,4

103,7

98,4

101,1

2006/02 2006/05 %

Index

Index

7,91studie_93_t_opr1Upr 8,10 8,00 102,4

5 912

14 079

1 917

575

1 343

456

2 789

1 311

2 961

2 196

5 687

2004

Kþ/100 KD (CZK/100 feeding days)

2003

Year of survey

Rok šetĜení

Pramen: VýbČrové šetĜení o nákladech a výnosech zemČdČlských výrobkĤ v období 2002-2006 Zpracoval: J. Boudný (VÚZE) (ÚZEI)

Costs of milk (CZK/Ɛ)

Náklady mléka (Kþ/Ɛ)

Milk yield (Ɛ/year)

Užitkovost (Ɛ/rok)

Total costs


Overheads

Režie

Auxilary costs


Livestock depreciations

Odpisy zvíĜat

Material fixed assets depreciations - direct


Labour costs



- krmiva (steliva) - vlastní - feeds (litters) - own Ostatní pĜímé náklady a služby

from this - feeds (litters) - purchased

z toho - krmiva (steliva) - nakupovaná


2002

Development and structure of costs of dairy cows

Vývoj a struktura nákladĤ v chovu dojnic


4.2/01 –

x

x

100,0

13,7

3,9

9,8

3,4

20,0

9,4

21,6

14,5

39,8

2002

x

x

100,0

13,0

4,2

9,8

3,5

20,4

9,5

22,0

13,9

39,6

x

100,0

13,4

4,3

10,8

3,4

19,8

9,2

21,3

14,0

39,1

2005

16.1.2009, 13:33 x x

x

100,0

13,6

4,1

9,5

3,2

19,8

9,3

21,0

15,6

40,4

2004 %

Structure of costs

2003

Struktura nákladĤ

x

x

100,0

13,4

3,3

10,7

3,5

18,9

11,0

21,9

13,6

39,1

2006

70

Indicator

Ukazatel

4 447

12 245

1 367

540

5 266

13 815

1 999

479

1 528

355

425 1 355

3 075

1 337

1 407 2 669

2 718

1 898

5 042

2 683

1 277

4 481

Interval of average milk yieldƐ/year) (

Flat cost of milk (CZK/Ɛ)


Interval prĤmČrné dojivosti (Ɛ/rok)

14 996

1 830

797

1 643

603

2 819

1 483

3 355

2 009

5 821

16 728

2 429

625

1 705

592

2 902

1 541

3 783

2 443

6 934

studie_93_t_opr1Upr 6 116 7 588

rok 2006 Pramen: VýbČrové šetĜení o nákladech a výnosech zemČdČlských výrobkĤ vzaroce Zpracoval: J. Boudný (VÚZE) (ÚZEI)

Milk yield (Ɛ/year)

Užitkovost (Ɛ/rok)

Total costs


Overheads

Režie

Axilary costs


Livestock depreciations

Odpisy zvíĜat



Labour costs







Náklady na 100 KD (Kþ)

Costs for 100 feeding days (CZK)

4 447

8,61

0,96

0,38

0,95

0,30

1,88

0,99

1,89

0,90

3,15

5 266

8,75

1,27

0,30

0,97

0,22

1,95

0,85

1,72

1,20

3,19

7,38

1,07

0,28

0,75

0,26

1,28

0,68

1,67

1,08

3,06

13:33 6 16.1.2009, 116 7 588

8,19

1,00

0,44

0,90

0,33

1,54

0,81

1,83

1,10

3,18

do (to) 4 750 4 750-5 660 5 660-6 570 nad (over) 6 570 do (to) 4 750 4 750-5 660 5 660-6 570 nad (over) 6 570

Costs of dairy cows depending on yield in 2006

Náklady chovu dojnic v závislosti na užitkovosti v roce 2006


4.2/02 –

71

31,90

36,32

24,93

0,672

29,25

32,01

23,19

0,651

1 529

102

127 1 692

36

44

44

45

160

74

97 166

327

716

1 113

32,36

33,83

24,33

0,668

1 649

113

38

38

184

83

400

723

1 193

2004

2005

97,3

94,6

101,8

96,2

87,1

89,9

96,2

106,7

103,4

74,4

108,5

95,2

studie_93_t_opr1Upr 31,91 31,06 97,4

87,2

103,5

90,5

91,7

52,3

135,6

109,0

108,2

91,8

87,7

86,2

2006/02 2006/05 %

104,1

32,35

21,75

0,695

1 531

117

23

61

181

105

258

739

1 045

2006

Index

Index

89,1

31,07

23,00

0,682

1 591

134

26

63

170

102

347

681

1 097

Kþ/100 KD (CZK/100 feeding days)

2003

281

843

1 213

2002

Year of survey

Rok šetĜení

Pramen: VýbČrové šetĜení o nákladech a výnosech zemČdČlských výrobkĤ v období 2002-2006 Zpracoval: J. Boudný (VÚZE) (ÚZEI)

Market price (CZK/kgl)


Costs of live weight (CZK/kg)

Náklady na živou hmotnost (Kþ/kg)

Costs of gain (CZK/kg)


Yield (kg/feeding days)

Užitkovost (kg/KD)

Total costs


Overheads

Režie

Axilary costs




Labour costs








Indicator

Ukazatel

Development and structure of costs of fattening pigs

4.3/01 – Vývoj a struktura nákladĤ výkrmu prasat

x

x

x

x

100,0

7,5

2,6

2,7

9,8

5,7

16,6

49,8

71,7

2002

x

x

x

x

100,0

6,7

2,4

2,9

10,5

4,8

21,4

46,8

72,8

x

x

x

100,0

8,4

1,6

4,0

10,7

6,4

21,8

42,8

69,0

2005

7,6

1,5

4,0

11,8

6,9

16,9

48,3

68,3

2006

x

x

x

x

100,0

16.1.2009, 13:33 x x

x

x

x

100,0

6,9

2,3

2,3

11,1

5,1

24,2

43,8

72,4

2004 %

Structure of costs

2003

Struktura nákladĤ

72

0,538

0,631

1 477

117

139 1 418

16

61

24 21

212

113

82 195

393

518

958

220

722

957

do (to) 0,59 0,59-0,68

25,63

2,52

0,37

0,43

3,52

1,49

3,97

13,05

17,30

studie_93_t_opr1Upr 0,745 0,538

1 570

113

25

67

167

105

207

834

1 094

0,631

23,05

1,82

0,25

0,95

3,31

1,77

6,13

8,08

14,94

0,745

20,87

1,50

0,33

0,89

2,22

1,39

2,76

11,08

14,54

0,538

38,13

3,75

0,56

0,63

5,24

2,21

5,90

19,41

25,74

31,05

2,24

0,49

1,32

3,30

2,07

4,10

16,49

21,63

nad (over) 0,68

16.1.2009, 13:330,745 0,631

34,29

2,71

0,37

1,42

4,92

2,63

9,12

12,02

22,24

nad (over) 0,68 do (to) 0,59 0,59-0,68


Costs of live weight (CZK/kg)

Náklady na živou hmotnost (Kþ/kg)


Costs of gain (CZK/kg)


nad (over) 0,68 do (to) 0,59 0,59-0,68

Pramen: VýbČrové šetĜení o nákladech a výnosech zemČdČlských výrobkĤ vzaroce rok 2006 2006 Zpracoval: J. Boudný (VÚZE) (ÚZEI)

Užitkovost (kg/KD) Yield (kg/feeding day)

Total costs


Overheads

Režie

Axilary costs




Labour costs



- feeds (litters) - own Ostatní pĜímé náklady a služby

- krmiva (steliva) - vlastní





Indicator

Ukazatel

Costs for 100 feeding days (CZK)

Náklady na 100 KD (Kþ)

Costs of fattening pigs depending on yield in 2006

4.3/02 – Náklady výkrmu prasat v závislosti na užitkovosti v roce 2006

ANALÝZA NÁKLADŮ A RENTABILITY VYBRANÝCH ZEMĚDĚLSKÝCH VÝROBKŮ

Recommend Documents