Analýza komunálního odpadu v městské aglomeraci Třebíč Diplomová práce

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky

Analýza komunálního odpadu v městské aglomeraci Třebíč Diplomová práce

Vedoucí práce: doc. Ing. Rudolf Rybář, CSc.

Vypracoval: Bc. Ludmila Baslíková

Brno 2010

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Analýza komunálního odpadu v městské aglomeraci Třebíč vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

dne ……………………………………….

podpis diplomanta ……………………….

PODĚKOVÁNÍ: Děkuji vedoucímu diplomové práce doc. Ing. Rudolfovi Rybářovi, CSc. a všem za cenné rady, názory i věcné připomínky. Dále děkuji zaměstnancům Odboru komunálních služeb Městského úřadu v Třebíči za ochotu a spolupráci, která vedla ke zdárnému vypracování diplomové práce.

ABSTRAKT Práce je zaměřena na Analýzu komunálních odpadů vznikajících ve městě Třebíč. V literární části jsou nastíněny základní pojmy, jako je komunální odpad, nebezpečný odpad a hlavní platné právní předpisy týkající se nakládání s odpady v České republice. Dále jsou popsány sběrné systémy, přeprava, způsoby odstraňování komunálních odpadů a zkušenosti měst České republiky v nakládání s biologicky rozložitelnými odpady. V další kapitole nazvané Materiál a metodika je popsán současný systém sběru a odvozu komunálních odpadů ve vybrané lokalitě. Na základě zjištěných dat jsou navrženy změny týkající se především separovaného skla a zavedení systému sběru biologicky rozložitelné složky komunálního odpadu, čemuž předcházela dotazníková akce vyjadřující zájem občanů třídit tento odpad. Klíčová slova: komunální odpad, produkce odpadů, nebezpečný odpad, biologicky rozložitelný odpad

ABSTRACT This work is focused on the analysis of communal waste generated in Třebíč. In the literary section are outlines the basic concepts, such as communal waste, dangerous waste and the main current legislation concerning on waste management in the Czech Republic. The following describes the collection systems, transportation, methods of disposal communal waste and urban experience of the Czech Republic in the management of biodegradable waste. In the next chapter, entitled Material and Methods describes the current system of collection and transportation of communal waste in the selected location. Based on the observed data are proposed changes concerning to the above separated glass and the introduction of a system to collect biodegradable components of communal waste, which preceded the interview to expressive interest peoples in this sort of waste. Key words: communal waste, waste production, dangerous waste, biologically degradable waste

OBSAH 1 ÚVOD....................................................................................................................... 8 2 CÍL PRÁCE .............................................................................................................. 9 LITERÁRNÍ ČÁST ........................................................................................................ 10 3 LEGISLATIVA ...................................................................................................... 10 3.1 Základní pojmy ............................................................................................... 10 3.2 Hlavní platné předpisy v ČR........................................................................... 12 4 ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ........................................................................... 14 5 SBĚRNÉ SYSTÉMY ............................................................................................. 15 5.1 Metody shromažďování a sběru KO............................................................... 16 5.1.1 Metody shromažďování a sběru podle technického vybavení................ 16 5.1.2 Metody shromažďování a sběru podle dostupnosti sběrného místa ....... 17 5.1.3 Metody shromažďování a sběru podle organizace sběru........................ 20 5.2 Shromažďovací prostředky............................................................................. 20 5.3 Sběrné dvory ................................................................................................... 24 5.4 Nakládání s nebezpečnou složkou KO ........................................................... 25 5.5 Nakládání s biologicky rozložitelným komunálním odpadem ....................... 27 5.6 Ekonomická efektivnost sběru odpadů ........................................................... 28 5.7 Zvýšení účinnosti separovaného sběru ........................................................... 29 6 PŘEPRAVA KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ........................................................... 31 6.1 Druhy přepravy dle přepravní vzdálenosti...................................................... 31 6.2 Druhy přepravy dle dopravního prostředku.................................................... 31 6.3 Automobily pro dopravu komunálního odpadu.............................................. 32 6.3.1 Svozové odpadkové automobily............................................................. 32 6.3.2 Nosiče přepravníků ................................................................................. 34 6.3.3 Přepravní odpadkové automobily ........................................................... 35 6.3.4 Speciální přepravní odpadkové automobily ........................................... 36 7 ODSTRAŇOVÁNÍ KOMUNÁLNÍHO ODPADU................................................ 37 8 KOMUNÁLNÍ ODPAD V ČR............................................................................... 38 8.1 Doporučené postupy nakládání s komunálním odpadem ............................... 38 8.2 Současný trh s druhotnými surovinami v ČR ................................................. 39 8.3 Množství a vývoj KO v ČR ............................................................................ 40 8.4 Nakládání s BRKO v městech ČR.................................................................. 41 MATERIÁL A METODIKA.......................................................................................... 45 9 GEOGRAFICKÉ A GEOMORFOLOGICKÉ ÚDAJE.......................................... 45 10 STÁVAJÍCÍ SYSTÉM NAKLÁDÁNÍ S KO V TŘEBÍČI .................................... 46 10.1 Sběrný systém ................................................................................................. 46 10.2 Sběrné dvory ................................................................................................... 48 10.3 Svozový systém .............................................................................................. 50 10.4 Zneškodňování odpadů ................................................................................... 51 10.5 Poplatek za KO ............................................................................................... 52 10.6 Informační systémy a akce pro občany........................................................... 53 11 PŘEHLED TKO VZNIKAJÍCÍHO V TŘEBÍČI.................................................... 55 11.1 Množství komunálního odpadu za rok 2009................................................... 55 11.2 Směsný komunální odpad............................................................................... 55 11.3 Množství vyseparovaného odpadu.................................................................. 56 11.4 Množství odpadů uložených ve sběrných dvorech ......................................... 57 VÝSLEDKY................................................................................................................... 58

12

VYHODNOCENÍ A DOPORUČENÍ .................................................................... 58 12.1 Separovaný sběr.............................................................................................. 58 12.2 Biologicky rozložitelný komunální odpad...................................................... 61 12.2.1 Návrh systému sběru BRKO................................................................... 62 13 ZÁVĚR ................................................................................................................... 65 14 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .................................................................... 66 15 SEZNAM OBRÁZKŮ............................................................................................ 67 16 SEZNAM TABULEK ............................................................................................ 68 17 SEZNAM PŘÍLOH................................................................................................. 69

1 ÚVOD Tuhý komunální odpad (TKO) se stal problémem všech vyspělých zemí. Kdysi se jednalo o nevýznamnou vedlejší činnost, dnes je však na pomyslném bedlivě sledovaném prvním místě. Přispěly k tomu nejen omezené prostory pro skládkování a získávání znalostí o škodlivých vlivech skládek na životní prostředí. Ale především i způsob chování lidské společnosti, produkující tuny odpadů. Zneškodňování TKO ve většině států spočívalo do určité doby v nekoordinovaném a nekoncepčním přístupu, jehož výsledkem bylo skládkování. Avšak ne takové jak je známe z dnešních dnů. Cílem bylo zbavit se odpadů rychle a nenáročně, hlavně aby nepůsobily neesteticky v místě vzniku. Což však vedlo k extenzivnímu využívání krajiny, ke vzniku spousty černých skládek, které narušují v mnohých případech krajinný ráz ještě dnes, a dlouhodobý vliv na okolní prostředí dříve nikoho nezajímal. V současné době je skládkování v řadě evropských zemí podřízeno kritickému hodnocení, jehož cílem je minimalizovat množství odpadu určené ke skládkování. Ukládat jen odpad, který nejde dále využít. I nadále se hledají způsoby jak zlepšit systém zacházení s TKO, shromažďováním počínaje a snahami o využití surovinového a energetického potenciálu konče. Cílem je postupný přechod od skládkování k využívání TKO jako zdroje druhotných surovin a energie. V první části práce je vysvětlena obecná problematika odpadů, možnosti stávajícího systému a příklady sběru biologicky rozložitelného odpadu ve městech České republiky. Druhá část je věnována zmapování současného systému sběru a svozu TKO ve městě Třebíč. Ze zjištěných údajů jsou navrhnuty změny týkající se zvýšení účinnosti separace využitelných složek komunálního odpadu. Navrhnut je také pilotní projekt a finanční náklady pro zatím v Třebíči nezavedený sběr biologicky rozložitelných odpadů.

8

2 CÍL PRÁCE Cílem práce je nejprve dle zadání specifikovat základní pojmy a legislativu v oblasti odpadového hospodářství ve vztahu ke složkám komunálního odpadu. Teoreticky

pospat

možnosti

současného

odpadového

hospodářství.

Metody

shromažďování, shromažďovací prostředky, způsoby nakládání s nebezpečnou složkou, ale rovněž s biologicky rozložitelnými odpady. Na to navazující přepravu zahrnující svoz, běžně používané, ale i speciální přepravní odpadkové automobily a v neposlední řadě nastínit možnosti odstraňování odpadů. V části Materiál a metodika analyzovat současný stav skladby a množství komunálního odpadu ve městě Třebíč. Na základě zjištění skutečností z předešlé kapitoly vyhodnotit stávající systém a doporučit změny, jež povedou ke zlepšení systému nakládání s komunálními odpady a jeho separovanými složkami.

9

LITERÁRNÍ ČÁST 3 LEGISLATIVA 3.1

Základní pojmy

Základní pojmy Odpad – je každá movitá věc, které se osoba zbavuje, má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a přísluší do některé ze skupin odpadů uvedených v Zákoně o odpadech. Nebezpečný odpad (NO) – odpad uvedený v Seznamu nebezpečných odpadů vypsaných v prováděcím právním předpise a jakýkoliv jiný odpad vykazující jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu. Komunální odpad (KO) – veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob a který je uveden jako komunální odpad v prováděcím právním předpisu, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických nebo fyzických osob oprávněných k podnikání. Biologicky rozložitelné odpady (BRO) – jakýkoliv odpad, který podléhá aerobnímu či anaerobnímu rozkladu. Biologicky rozložitelný komunální odpad (BRKO) – podkategorie spadající pod BRO. Je to veškerý BRO, nacházející se ve směsném komunálním odpadu (SKO) Odpadové hospodářství (OH) – činnost zaměřená na předcházení vzniku odpadů, na nakládání s odpady, na následnou péči o místo, kde jsou odpady trvale uloženy, a kontrola těchto činností. Nakládání s odpady – jejich shromažďování, soustřeďování, sběr, výkup, třídění, přeprava a doprava, skladování, úprava, využívání a odstraňování. Shromažďování odpadů – krátkodobé soustřeďování odpadů do shromažďovacích prostředků v místě jejich vzniku před dalším nakládáním s odpady. Skladování odpadů – přechodné umístění odpadů, které byly soustředěny (shromážděny, sesbírány, vykoupeny) do zařízení k tomu určeného a jejich ponechání v něm.

10

Skládka odpadů – technické zařízení určené k odstraňování odpadů jejich trvalým a řízeným uložením na zemi nebo do země. Sběr odpadů – soustřeďování odpadů právnickou nebo fyzickou osobou oprávněnou k podnikání od jiných subjektů za účelem jejich předání k dalšímu využití nebo odstranění. Výkup odpadů – sběr odpadů v případě, kdy odpady jsou právnickou nebo fyzickou osobou oprávněnou k podnikání kupovány za sjednanou cenu. Úpravou odpadů – každá činnost, která vede ke změně chemických, biologických nebo fyzikálních vlastností odpadů (včetně jejich třídění) za účelem umožnění nebo usnadnění jejich dopravy, využití, odstraňování nebo snížení jejich objemu, případně snížení jejich nebezpečných vlastností. Materiálové využití odpadů – náhrada prvotních surovin látkami získanými z odpadů, které lze považovat za druhotné suroviny nebo využití látkových vlastností odpadů k původnímu účelu nebo k jiným účelům, s výjimkou bezprostředního získání energie. Energetické využití odpadů – použití odpadů způsobem obdobným jako paliva za účelem získání jejich energetického obsahu nebo jiným způsobem k výrobě energie. Odstraňování odpadů – činnosti uvedené v příloze č. 4 k tomuto zákonu. Původce odpadů – právnická osoba, při jejíž činnosti vznikají odpady nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, při jejíž podnikatelské činnosti vznikají odpady. Pro komunální odpady vznikající na území obce, které mají původ v činnosti fyzických osob, na něž se nevztahují povinnosti původce, se za původce odpadů považuje obec. Obec se stává původcem komunálních odpadů v okamžiku, kdy fyzická osoba odpady odloží na místě k tomu určeném. Obec se současně stane vlastníkem těchto odpadů. Oprávněná osoba – každá osoba, která je oprávněna k nakládání s odpady. Komunitní kompostování – systém sběru a shromažďování rostlinných zbytků z údržby zeleně a zahrad na území obce, jejich úprava a následné zpracování na zelený kompost. Zelený kompost – substrát vzniklý kompostováním rostlinných zbytků. Veřejná zeleň – parky, lesoparky, sportoviště, dětská hřiště a veřejně přístupné travnaté plochy v intravilánů obce.

11

Katalog odpadů – původce a oprávněná osoba jsou povinni pro účely nakládání s odpadem odpad zařadit podle Katalogu odpadů. V případech, kdy nelze odpad jednoznačně zařadit podle Katalogu odpadů, zařadí odpad ministerstvo na návrh příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Původce a oprávněná osoba jsou povinni pro účely nakládání s odpadem rozlišit dle kategorie jako nebezpečný nebo ostatní. [17]

3.2

Hlavní platné předpisy v ČR

Zákony: •

Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů.

•

Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů.

Vyhlášky k zákonu o odpadech: •

Vyhláška

č.

341/2008

Sb.,

o

podrobnostech

nakládání

s biologicky

rozložitelnými odpady a o změně vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. •

Vyhláška 237/2002 Sb., o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých výrobků, novelizovaná vyhláškou č. 505/2004 Sb., č. 353/2005 Sb.

•

Vyhláška č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), ve znění vyhlášky č. 503/2004 Sb., 168/2007 Sb.

•

Vyhláška č. 237/2002 Sb., o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých výrobků, ve znění vyhlášky č. 505/2004 Sb.

•

Vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů, 353/2005 Sb.

12

•

Vyhláška č. 352/2005 Sb., o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o bližších podmínkách financování nakládání s nimi (vyhláška o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady).

•

Vyhláška č. 300/2005 Sb., kterou se mění vyhláška Českého báňského úřadu č. 99/1992 Sb., o zřizování, provozu, zajištění a likvidaci zařízení pro ukládání odpadů v podzemních prostorech.

•

Vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání

na

povrchu

terénu

a

změně

vyhlášky č.

383/2001

Sb.,

o podrobnostech nakládání s odpady. •

Vyhláška č. 41/2005 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.

•

Vyhláška č. 502/2004 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zdravotnictví č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů.

Nařízení vlády: •

Nařízení vlády č. 184/2002 Sb., rušící nařízení vlády č. 31/1999 Sb., kterým se stanoví seznam výrobků a obalů, na něž se vztahuje povinnost zpětného odběru, a podrobnosti nakládání s obaly, obalovými materiály a odpady z použitých výrobků a obalů

•

Nařízení vlády č. 111/2002 Sb., kterým se stanoví výše zálohy pro vybrané druhy vratných zálohovaných obalů

•

Nařízení vlády č. 197/2003 Sb., o Plánu odpadové hospodářství České republiky

13

4 ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ Po druhé světové válce rozvoj společností vedl ke stále zvětšujícímu se množství odpadů. Bylo to důsledkem přijetí koncepce konzumní společnosti, tendence mít se hmotně lépe, blahobytněji, než naši rodiče. Nebývalý nárůst odpadů i znečištění prostředí vedlo vlády k tzv. strategii řízení kontroly, kdy vznikají první zákony o odpadech a na ochranu životního prostředí. Protože nařizování a stanovování limitů znečištění nestačí, hledají se účinnější cesty. Těmi jsou máloodpadové technologie, minimalizace vzniku odpadů, zhodnocování a recyklace. [5] Odpadové hospodářství začíná u samotné těžby surovin, přes výrobu, dopravu a spotřebu se dostává až k případnému opětovnému využití nebo zneškodňování po uplynutí doby životnosti. Základním úkolem odpadového hospodářství je předcházet případně omezit vznik odpadů, zejména nebezpečných, a pokud již vzniknou, zajistit přednostně jejich využití před odstraněním. Pro ČR lze uvést tyto hlavní zásady moderního odpadového hospodářství pro plnou implementaci s vyspělými zeměmi: 1. Neohrožovat lidské zdraví a životní prostředí. 2. Předcházet vzniku havárií a omezovat jejich důsledky. 3. Plánovat a řídit odpadové hospodářství. 4. Uplatňovat specifické národní podmínky. 5. Preferovat předcházení vzniku odpadů a jejich recyklaci a zpracování. 6. Uplatňovat zpětný odběr výrobků a obalů. 7. Uplatňovat cíle zhodnocování a recyklace obalů a obalových odpadů. 8. Uplatňovat zákazy uvádění na trh baterií, akumulátorů, obalů z PVC. 9. Uplatňovat nejlepší dostupnou techniku (BAT). 10. Uplatňovat ekonomické nástroje. 11. Dodržovat stanovené limity pro provoz zařízení. 12. Komunikovat s veřejností. Dodržováním principů odpadového hospodářství omezíme negativní dopady, šetříme přírodní zdroje a snažíme se převést pro přírodu typické cyklické uzavíraní dějů do výroby. Tedy využívat odpady jako druhotnou surovinu. Uvedenou strategií se zabývají vládní i nevládní organizace. [5]

14

5 SBĚRNÉ SYSTÉMY Pod pojmem komunální odpad se všeobecně rozumí veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob, při čistění veřejných komunikací a prostranství. Přestože na vzniku komunálního odpadu se podílejí občané, jeho původcem je obec. Komunální odpad je podle Katalogu odpadů zařazen ve skupině 20 00 00 s úplným názvem „Komunální odpady (odpady z domácností a podobné živnostenské, průmyslové odpady a odpady z úřadů) včetně složek z odděleného sběru“. Každá podskupina obsahuje druhy odpadů s označením jejich kategorie, tzn. vyjmenování nebezpečných vlastností a označení odpadu jako nebezpečný (N) nebo ostatní (O) pokud nebezpečné vlastnosti nemá. [2] Komunální odpad zahrnuje: •

Domovní odpad – odpad z domácností jako kuchyňské zbytky, obaly a z úklidu obytných budov.

•

Objemný odpad – komunální odpad větších rozměrů, který nelze shromažďovat v nádobách do velikosti 1,1 m3.

•

Obalový odpad – použité obaly.

•

Využitelné složky KO – odpady získané odděleným sběrem tříděním, které lze přímo nebo po úpravě využít (papír, sklo, plasty).

•

Nebezpečné složky KO – nebezpečné odpady.

•

Směsný odpad – odpad, ze kterého byly vytříděny využitelné a nebezpečné složky KO.

Odpad podobný komunálnímu – též označovaný jako živnostenský, vzniká v nebytových objektech právnických nebo fyzických osob či správních orgánů, který má charakter KO. Jedná se především o papír, lepenky, kartony, sklo, plasty, textil a zbytky potravin. Tento odpad se shromažďuje a odváží stejně jako KO, náklady na odstraňování platí původce. [2]

15

Papír 13% Ostatní 35%

Plast 12% Sklo 4%

Textil 7%

Bioodpad 25%

Nápojová kartón 2% Kov 2%

Obr. 1.: Skladba komunálního odpadu

5.1

Metody shromažďování a sběru KO

Oddělený sběr látkových skupin KO je u nás postupně zaváděn od r. 1983 podniky Sběrných surovin. Jednalo se především o sběr skla do veřejně přístupných kontejnerů. Základním předpokladem pro vytvoření účinného systému shromažďování, sběru a svozu KO v obci je znalost metod po technické stránce, jejich uplatnění pro konkrétní složky odpadu v obytných souborech. Metody shromažďování a sběru KO lze rozdělit podle: •

Technické vybavení (typy nádob).

•

Dostupnosti sběrného místa pro občany.

•

Organizace sběru. [1]

5.1.1 Metody shromažďování a sběru podle technického vybavení Nádobový sběr Základem tohoto separovaného sběru je vícenásobné použití sběrných nádob. Přitom se může jednat o sběr s vyprazdňováním nádob nebo se může jednat o sběr s výměnou nádob. Pro sběr s vyprazdňováním nádob se používají barevně rozlišené nádoby o objemu 40 – 3 200 l se speciálními úpravami. Obvyklé barevné členění je: modrá – papír a lepenka, bílá – čiré sklo, zelená – barevné sklo, žlutá – plasty, hnědá – bioodpad, oranžová – nápojové kartóny. Výhodný je tento občany akceptovatelný způsob a možnost volby velikosti nádob pro různé typy zástaveb. Nevýhodou naopak

16

vysoké investiční náklady a nezbytnost pečlivě volit stanoviště. Při sběru s výměnou nádob se užívají kontejnery o objemu 5 – 11 m3 vnitřně oddělené pro jednotlivé složky komunálního odpadu a z vnějšku barevně odlišené. Nejčastěji se používají pro papír, čiré a barevné sklo. Výhodou je operativní nasazení, nevýhoda spočívá v možnosti znečištění okolí při nárazovém naplnění kontejneru. [1] Pytlový sběr Jednotlivé složky komunálního odpadu jsou v domácnostech sbírány do barevně odlišných pytlů (polyetylenové, papírové, jutové) o objemu 40 – 120 l, které občané odnášejí v den svozu buď před svůj dům nebo na určené místo v obci (sběrný dvůr apod.). Tímto sběrem se nejčastěji získávají papír a plasty. Výhodné jsou nižší pořizovací náklady a operativní nasazení, nevýhodné však obtížné umísťování pytlů v domácnostech, možnost znečištění komunikací, obtížné použití pro vícepodlažní zástavbu. [1] Beznádobový sběr Jednotlivé složky komunálního odpadu jsou shromažďovány v domácnostech, v předem známý termín jsou ponechány na určeném místě nebo před domem. Ve stejný den jsou takto shromážděné složky komunálního odpadu odvezeny k dalšímu zpracování. Beznádobový způsob separovaného sběru se rovněž označuje jako „termínovaný“ sběr nebo sběr „dům od domu“. V praxi se například běžně používá pro sběr železného šrotu termín „železná sobota“. Kdy připravený odpad odvážejí i místní spolky nebo jiné společenské organizace. Nízké investiční náklady a výtěžnost srovnatelná s nádobovým sběrem, lze považovat za výhodu. Nezbytnost trvalé informovanosti obyvatelstva a možnost znečišťování okolí však nikoliv. [1] 5.1.2 Metody shromažďování a sběru podle dostupnosti sběrného místa V praxi se používají dva postupy odlišující se především tzv. donáškovou vzdáleností do sběrného místa, tj. vzdáleností mezi stanovištěm nádob na tříděný sběr a místa bydliště občana. Oba způsoby se odlišují i počtem nádob pro jednotlivé sbírané složky. Jedná se o systém sběru donáškový a odvozový. Donáškový sběr (Bring - systém) Při donáškovém sběru musí občan odnést vytříděné složky komunálního odpadu na určené místo vybavené barevně odlišenými nádobami o objemu 660 – 3 200 l. Do zástavby rodinných domů je vhodnější použití nádob o objemu do 2 000 l. Možným 17

způsobem donáškového sběru je systém, při kterém se do jedné nádoby společně sbírají všechny obaly bez ohledu na materiál. Podmínkou pro takto nastavený systém je čistota odkládaných obalů již z domácností. Stanoviště nádob bývají zřizována v blízkosti obchodů a nákupních center, zastávek hromadné dopravy, škol apod. Sběrná stanoviště jsou zpevněná a podle počtu nádob zaujímají plochu 25 – 40 m2. Hustota hnízd závisí na typu zástavby, druhu sbírané složky KO. Stanoviště má být vybudováno tak, aby nádoby byly pohledově zakryty zídkou či zelení a mělo by být osvětleno. Každé stanoviště má určenou osobu, majitele či správce objektu, zodpovídající za jeho čistotu a za odklízení sněhu z přístupové cesty. [1] [5] Donášková vzdálenost těchto stanovišť by neměla překročit 200 m. Počet a velikost nádob by měl být nastavený optimálně pro odpad produkovaný 200 – 300 obyvateli. Při zavedení sběru zejména ve vícepodlažní zástavbě, je síť sběrných míst obvykle řidší (400 – 600 obyvatel na jednu nádobu) s postupným zahušťováním. Důvodem je většinou malý manipulační prostor před bytovými domy. Podle objemů přistavených nádob se volí interval odvozu jednotlivých komodit. Při stejných objemech nádob se svoz provádí obvykle takto: •

papír a lepenka 1 – 2krát za měsíc

•

plasty 1krát za týden

•

sklo 1 – 2krát za 2 měsíce

Ze zkušeností mnoha obcí a měst vyplývá, že v současné době se vlivem nárůstu sbíraných plastových obalů zkracuje interval odvozu této komodity, čímž dochází k nárůstu počtu jízd svozové techniky do ulic. Plasty se nyní odvážejí i 2krát za týden. Dosavadní praxe v ČR prokazuje, že donáškovým sběrem je možné získat v sídlištní zástavbě 30 – 50 % celkového výskytu dané složky v komunálním odpadu a ve vesnické zástavbě 10 – 25 %. Tento způsob sběru je pro obyvatele méně pohodlný a však jej využívá 87 % obcí. [5] Donáškový sběr využívá systém volně přístupných nádob na veřejném stanovišti, může se jednat i o místa uzavřená tzv. sběrné nebo recyklační dvory. Jedná se o prostor tzv. „pod širým nebem“, případně jsou nádoby umístěny v uzavřených budovách. [1] Odvozový sběr (Hol - systém) Odvozový sběr je charakteristický krátkou vzdáleností barevně odlišných sběrných nádob (40 – 1 100 l) od místa bydliště občanů, která by neměla přesáhnout 50 m. 18

Odvozový způsob sběru se v ČR používá pro směsný KO. Umístění nádob je před vchodem do bytového domu. Majitelé rodinných domů mají pro každý dům svoji nádobu umístěnou většinou za plotem, v den odvozu ji postaví na veřejnou komunikaci. Specifickou formou odvozového sběru používanou převážně pro získání papíru a lepenky je i sběr separovaných složek KO tzv. systém „dům od domu“. Občané odkládají svázaný či zabalený sběrový papír v den svozu na určeném místě v domě, před domy či před byty. Jedná se o již dříve uvedený beznádobový způsob sběru. Odvozový sběr je vhodný pro starší zástavbu bytových domů, ale i zástavbu rodinných domů nebo sídlišť. V sídlištní zástavbě se nejčastěji pro separovaný sběr používají nádoby o objemu 1 100 l na každých 200 obyvatel. U menších bytových domů se může jednat o nádoby 120 l i 240 l. Intervaly odvozu se odvíjí od velikosti, počtu a naplnění přistavených nádob. Obvykle se jedná o odvoz u papíru a plastů 1 – 2krát za měsíc, u skla 1 – 2krát za 2 měsíce. Odvozovým sběrem se dosahuje, především v zástavbě rodinných domů, vysoké účinnosti při vyhovujícím znečištění separované složky. Tento způsob však vyžaduje větší množství nádob, práce, více odvozů, ale provozní náklady vztažené na účinnost vytřídění jsou nižší než u donáškového sběru a je i méně náročný pro občany. [1] [5] Oba uvedené systémy jsou v podmínkách ČR uplatitelné. Možnost volby daného systému je závislá na mnoha faktorech. Jedná se zejména o finanční stránku, množství, kvalitu a s tím spojený odbyt sebraných odpadů, volbu místa pro umístění nádob apod. Tab. 1.: Srovnání donáškového a odvozového systému sběru KO [1]

Donáškový systém • Nižší investiční náklady v porovnání s odvozovým způsobem • Pro občany známý a akceptovaný Výhody způsob • U sběru obalů jednoduchost pro občany a nízké náklady na pořízení kontejnerů • Horší dostupnost pro občany v porovnání s odvozovým způsobem Nevýhody • Nižší výtěžnost a kvalita složek KO • U sběru dutých obalů nutnost následně dotřiďovat

19

Odvozový systém • Největší akceptovatelnost občany • Vyšší výtěžnost a kvalita složek KO v porovnání s donáškovým sběrem

• Vysoké investiční náklady spojené s počtem přistavených nádob (více v obci s rodinnými domy, méně v obci s bytovými domy)

5.1.3 Metody shromažďování a sběru podle organizace sběru Z hlediska organizace separovaného sběru se rozlišuje: •

Stacionární sběr

•

Mobilní sběr

Stacionární sběr Takto jsou označovány všechny způsoby separovaného sběru, při kterých na stálé místo určené pro odložení separovaných složek KO, ať již vybavené nádobami či kontejnery, musí občan dojít. Za stacionární lze označit výše uvedené jak donáškové, tak odvozové sběry, s výjimkou pytlového sběru a sběru „dům od domu“. Formou stacionárního sběru je také například sběr léků v lékárnách, nebo sběr baterií v prodejnách s elektrotechnikou. [1] Mobilní sběr Za mobilní sběr se považuje přistavení dopravního prostředku určeného ke sběru a svozu separovaných složek KO do bezprostřední blízkosti občanů. Patří sem tedy pytlový sběr z blízkosti domů, sběr „dům od domu“ a každý odvoz na vyžádání. Mobilní sběr je také nejčastější forma shromažďování nebezpečných složek KO do speciálně upravených svozových prostředků v předem vyhlášených termínech, kdy je v pravidelných intervalech (obvykle 1krát za 2 – 3 měsíce) svozový prostředek přistavován ve vhodnou denní dobu na 20 – 60 minut na předem oznámené místo v obci. Vhodný je zejména pro vesnickou zástavbu. Potřebný počet nádob pro realizaci separovaného sběru závisí především na zvoleném systému separovaného sběru, na druhu a výtěžnosti sběru dané komodity KO, objemu nádob, typu zástavby (zejména z pohledu hustoty osídlení) a zvolené frekvenci svozu. [1]

5.2

Shromažďovací prostředky

Jinak nazývané odpadkové nádoby, sudy, kontejnery, pytle, vaky, kartonové obaly a speciální kontejnery. Jsou určeny pro odpady kategorie ostatní i nebezpečné. Nádoby na odpady se podle způsobu nakládání s jejich obsahem při svozu se rozdělují: •

nádoby přesypné

•

nádoby výměnné

•

skladovací

20

Přesypné nádoby se vyprazdňují do svozových nebo jiných mobilních prostředků. Podle objemu se rozlišují malé (70, 110, 120, 240, 360 litrů), střední (1100 – 1500 litrů), velké (1,5 – 5 m3). Výměnné nádoby naplněné odpady se vyměňují za prázdné, rozdělují se stejně jako přesypné na malé (do 1,1 m3), střední (1,1 – 5 m3) a velké (5 – 20 m3). Pro velkoobjemové výměnné nádoby se využívá automobilových nosičů přepravníků. Skladovací nádobové prostředky poskytují bezpečné uložení pro nebezpečné odpady nebo jiné rizikové látky. [5] Sběrné nádoby na komunální odpad se používají kovové nebo plastové, popř. sklolaminátové. Vyrábějí se v různých objemech, barvách a speciálních úpravách pro bioodpady, víceúrovňový sběr apod. Kovové nádoby se vyrábějí z kvalitních plechů o mocnosti až 1,5 mm, v žáruvzdorném zinkovém provedení, pro dlouhou životnost i estetický vzhled. Nádoby s větším objemem se vybavují podvozky, pro snadnější manipulaci. Plastové nádoby jsou nejčastěji v provedení z vysokomolekulárního nízkotlakého polyethylenu, vyrobené kompaktním tlakovým vstřikováním. Materiál na výrobu plastových nádob nesmí obsahovat kadmium, musí být stabilní proti UV záření, velmi odolný vůči horku, mrazu, chemikáliím a biologickým vlivům. Sběrné pytle, vaky a tašky jsou papírové, plastové nebo jutové o objemu 16 – 240 litrů, slouží ke shromažďování tříděného odpadu, na obalové odpady či zbytkový domovní odpad. Předností papírových pytlů je propustnost vzduchu, odpad vysychá a méně zapáchá. Ani se nevytváří teplo a nekondenzuje voda, tím je omezeno množení bakterií a vábení hmyzu. Jsou však méně odolné proti povětrnostním vlivům na rozdíl od plastových pytlů. Ty se vyrábějí v tloušťkách od 0,1do 0,2 mm, avšak mohou se vlivem teploty (40 – 95 °C) v závislosti na materiálech deformovat. Vyrábějí se z neutrálního polyethylenu, který je spalitelný. Na biologicky rozložitelný odpad se stále častěji používají tzv. bionádoby, které oproti klasickým mají otvory pro přístup vzduchu, aby se zabránilo hnití a umožnil výpar vody. Na tento odpad jsou vhodné i tzv. biopytle, rozkládající se během 3 – 6 měsíců vlivem vlhkosti na neškodné prvky. Rostlinný organický odpad lze též ukládat do kompostérů z plastů. [5] Nádoby mohou být vybaveny automatickým zamykáním proti odkládání odpadu do nádob cizími osobami nebo jiné nežádoucí manipulaci, kde klíč má majitel a při vysypávání je svozový automobil vybaven zařízením pro automatické otevírání. Pro

21

přehled o množství domovního odpadu, pro posílení motivace občanů třídit, jsou nádoby vybaveny čipem a svozový automobil snímacím zařízením. Mezi nádoby na komunální odpad patří i venkovní odpadkové koše. Vnitřní odpadkové koše a nádoby slouží k předtřídění domovního odpadu. Na shromažďování domovního odpadu se používají přesypné nádoby, ve vilových zástavbách převládají kovové a plastové nádoby. V sídlištním typu zástavby se používají většinou nádoby ze stejných materiálů, avšak o větších objemech. Nejčastěji se volí středně velké nádoby s delším termínem svozu. [5] Specifickým druhem nádob jsou velkoobjemové kontejnery (VOK), které se používají nejen ke sběru objemného odpadu, biologicky rozložitelného KO ale rovněž i zbytkového KO, především z venkovských oblastí, rekreačních zařízení, při pořádání jednorázových akcí apod. Nejčastěji užívaným typem sběrných nádob v ČR jsou: •

Pro směsný domovní odpad – kovové nebo plastové nádoby o objemu 70, 110, 240 a 1 100 litrů.

•

Pro využitelné složky komunálního odpadu – kovové, plastové nebo sklolaminátové nádoby objemu 120, 240, 1 100, 1 300, 1 500, 2 000 a 2 500 litrů.

•

Pro nebezpečné složky komunálního odpadu – kovové nebo plastové nádoby objemu 30, 60, 110 i více litrů, opatřené atestem, zakoupené u specializovaných firem.

•

Pro objemný odpad – odpadkové přepravníky (kontejnery) v různém provedení (navalovací, nekluzné, …), kryté i otevřené.

Umístění nádob pro tříděný sběr někdy způsobuje v ulicích měst potíže, a to zejména v historických centrech (nevyhovující prostor, parkování automobilů atd.). Novým řešením je zabudování kontejnerů pod zem, což je z hlediska estetického i provozního nejlepším řešením v lokalitách, kde je nadzemní stanoviště nevyhovující. Poznatky o tomto řešení byly získány zejména v Holandsku, kde se v nových zástavbách umísťují pod zem všechny kontejnery pro tříděný i směsný odpad. Princip spočívá v umístění sběrné nádoby pod zemí, která je s povrchem spojena odpadkovým košem, jenž nemá dno a odhozený odpad propadává do sběrné nádoby. Kontejner nemá žádná vnitřní táhla ani pohyblivé dno. Rozvírá se a zavírá hydraulickými kleštěmi

22

obsluhujícího vozidla. Nejčastěji dodávaným objemem jsou podzemní nádrže o objemu 3 m3, u některé typy až 5 m3. Kontejner na sklo má oddělené poloviny o objemu 1,5 m3. Dno a stěny kontejnerů pro sklo jsou pokryty tlumící pěnou. [1] Přehled nádob, jejich technických a technologických parametrů je uveden na obr. 2. Jedná se o orientační údaje, které zejména u hodnot hmotnosti komodit v nádobě jsou ovlivněny chováním obyvatelstva (rozbité a nerozbité sklo, sešlápnuté PET apod.).

Obr. 2.: Přehled technických parametrů nejčastěji používaných nádob [4]

Na stanovení počtu odpadkových nádob potřebného pro danou svozovou oblast bylo vypracováno a v různých publikacích uvedeno několik metod. V praxi se používají většinou metody jednoduché, které rozlišují potřebu nádob na bytový sektor a pro ostatní uživatele. Nejjednodušší je stanovení počtu jen podle obyvatel dané oblasti s tím, že ostatní uživatelé jsou zohledněni jednotnou přirážkou. Potřeba nádob je závislá na typu zástavby. V daném typu zástavby vzniká odpovídající druh tuhého komunálního odpadu a používá se i odpovídající druh odpadkové nádoby. Pro novou zástavbu je pak výhodné stanovit počet nádob podle počtu bytů. Potřeba nádob je závislá rovněž na frekvenci svozu. Z hygienických důvodů by neměl interval svozu překročit jeden týden.

23

Tab. 2.: Počet osob na 1 nádobu v jednotlivých zástavbách [1]

Počet osob na 1 nádobu v jednotlivých zástavbách Druh zástavby

Centrální (C)

Smíšený (S)

Lokální (L)

Druh nádoby

1 100 l

110 l

110 l

Frekvence odvozu (počet jízd za týden)

2

2

2

Počet osob na 1 nádobu (Ka)

30 – 40

5,5 – 6,5

2,8 – 3,3

5.3

Sběrné dvory

Ke sběru objemných odpadů, ale též druhotných surovin a nebezpečných složek KO se v posledních letech začínají používat tzv. sběrné, nebo též recyklační dvory. Pod tímto pojmem se rozumí prostor pro přechodné i trvalé umisťování nádob na odpad nebo druhotné suroviny, splňující technické, hygienické, estetické a bezpečnostní podmínky dané příslušnými právními předpisy a připomínkami dotčených orgánu v průběhu stavebního řízení. Důvody pro stavbu sběrných dvorů nejsou jen legislativní. Obec jako původce KO musí zajistit možnosti pro třídění odpadů, stanovit místo, kam mohou občané odkládat nebezpečné součásti KO. Jsou tu i důvody zvyšování komfortu pro občany, podílu sebraných a recyklovaných druhotných surovin. Význam, který státní orgány přikládají otázkám nakládání s KO v obcích, dokumentují priority Státního fondu životního prostředí, kde recyklační dvory a technologické linky na dotřiďování odpadů jsou jedním ze tří témat preferovaných dotacemi na výstavbu. Občané využívají sběrný dvůr zdarma, podnikatelé jsou zpoplatněni dle ceníku. Samozřejmostí je smluvní zajištění odbytu shromážděných odpadů a druhotných surovin, odvozu zbývajících odpadů na nejbližší skládku. V rámci sběrného dvora probíhá pouze úprava odpadů, nepočítá se s využíváním odpadů, nelze to však vyloučit. Pravděpodobnější je napojení takových zařízení na zpracovatelská místa vybavená příslušnou technikou. [1] Sběrné dvory (místa) se mohou podle účelu a velikosti dělit do několika stupňů. V současné době je praktikován pětistupňový model:

24

1. stupeň je charakterizován hustou sítí volně přístupných kontejnerů nebo jiných nádob, kam se odkládá papír, sklo a plasty. Nádoby se vyprazdňují na základě dlouhodobé smlouvy s obsluhující firmou. 2. stupeň sběrný dvůr vybavený kontejnery pro příjem papíru, skla, plastů, železného šrotu, neželezných kovů, odpadů ze zeleně a kuchyní, textilu apod. Sběrný dvůr má již administrativní a sociální vybavení. Otevírací doba je jen několik hodin týdně. 3. stupeň umožňuje již příjem problémových látek, dřeva a některých dalších odpadů. Je vybaven zastřešenými přístřešky pro příjem nebezpečných druhů opadů. Otevírací doba je delší než u 2. stupně, přesto jen několik hodin týdně. 4. stupeň je ve srovnání s předchozím, vybaven dalšími skladovacími prostory a nezbytnou mechanizací. Otevírací doba je již několik dní v týdnu, případně každý pracovní den. 5. stupeň je již centrem zajišťující převzetí roztříděných látek od občanů. Tento stupeň může mít oddělení pro využitelné předměty a materiály (tzv. „bleší trh“) a menší opravářské dílny pro předměty, které jsou po malé opravě schopny dalšího používání. Centrum řídí a organizuje sběrné a třídící systémy v oblasti, má k dispozici strojní a technické zázemí, včetně drobné mechanizace a různých druhů lisů. Provozní doba je každý den. Stupeň sběrného dvora, jeho velikost, sortiment sbíraných odpadů, investiční náročnost, technické zabezpečení a otevírací doba závisí na řadě faktorů. Jde například o velikost zvolené spádové oblasti, charakter zástavby, současný systém sběru a svozu odpadů, zájem o vytříděné suroviny a mnoho dalších. Prioritním faktorem při zřizování sběrných dvorů budou samozřejmě investiční náklady. [1]

5.4

Nakládání s nebezpečnou složkou KO

V KO se objevuje malé množství nebezpečných odpadů, uvedené v Katalogu odpadů v seznamu nebezpečných odpadů pod číslem 2001 a 1501. Mezi nebezpečné odpady vznikající v domácnostech, ale nenáležící do KO, jsou odpady zařazeny do skupiny 16, např. autovraky, katalyzátory, oxidační činidla a některé druhy stavebních odpadů. Pro nebezpečné odpady platí zákonná povinnost je odděleně shromažďovat, třídit a předávat na místa určená obecní vyhláškou. Není dovoleno je ředit nebo mísit 25

s ostatními odpady. Obec jako původce odpadů musí určit místa na jejich ukládání, ta zabezpečit a nejméně dvakrát ročně odvážet osobou oprávněnou nakládat s KO. Nová právní úprava zavádí odpovědnost výrobce vybraných výrobků (mj. motorové oleje, baterie, zářivky, pneumatiky) za jejich zpětný odběr v případě skončení jejich životnosti nebo ztráty jejich funkčních vlastností. U nás je nebezpečných odpadů v KO asi 0,6 kg až 4 kg na obyvatele a rok. Nebezpečný odpad se sbírá samostatně, odděleně, nezávisle na KO, a to nejčastěji: • Zastávkový způsob (mobilní sběr) • Odevzdání v obchodech (drogerie, foto – kino, lékárny) • Donesení do sběrného dvora • Uložení do veřejně přístupných nádob (např. galvanické články) • Jiný způsob (sběr „dům od domu“, odvoz na zavolání) Náklady na zastávkový způsob jsou poměrně značné, neboť provoz je náročný a musí splňovat kritéria nakládání s nebezpečným odpadem, mít kvalifikovanou obsluhu. Mobilní sběrnu tvoří nákladní automobil se speciálně upravenou nástavbou (dělenou či nedělenou s nádobami na jednotlivé druhy odpadů). Mobilní sběrna přijíždí pravidelně podle tzv. odpadkového kalendáře na určitá místa, kde je od občana převzat odpad s nebezpečnými vlastnostmi vyškolenou obsluhou. Ovšem právě tyto zastávky jsou příčinou nízkého výkonu. Zlepšení by nastalo, pokud by se zvýšila účinnost, to však vyžaduje větší ochotu a spolupráci obyvatelstva. Zatím se uvádí účinnost 14 – 40 %. [1] [2] Nejvyšší účinnosti se docílilo při experimentálním sběru „dům od domu“, a to 89 %, což však není prakticky použitelný způsob. Ostatní způsoby vykazují 5% účinnost. U nás zatím nejsou běžně speciální nádoby na galvanické články, umístěné ve školách, úřadech, nebo i na stanovišti nádob pro využitelné složky KO. Druhým nejvyužívanějším způsobem sběru NO je ukládání ve sběrném dvoře, vybaveným speciálně upravenými nádobami na jednotlivé NO, umístěné pod přístřeškem nebo v uzamykatelném skladu. Zde se odpad dotřiďuje a odváží k využití nebo odstranění. Nezastupitelná úloha sběrných dvorů je při odevzdání autobaterií a zařízení

obsahující

chlorfluorouhlovodíky

(např.

vyřazené

chladničky).

Pro

manipulaci se zařízeními obsahujícími chlorfluorouhlovodíky musí být udělena autorizace Ministerstvem životního prostředí.

26

Důležitá je denní evidence ukládání NO jak ve sběrném dvoře, tak při zastávkovém způsobu, při kterém se eviduje nejen druh, počet lidí, kteří ho odevzdávají na každé zastávce. To ulehčuje zlepšení organizace sběru. [2]

5.5

Nakládání s biologicky rozložitelným komunálním odpadem

Úsilí o snížení emisí skleníkových plynů je v současné době hlavním iniciátorem snah o omezení skládkování biologicky rozložitelných odpadů. Tyto snahy stály u stanovení požadavku Směrnice Rady 1999/31/ES o skládkách odpadů, která ukládá členským státům EU vypracovat národní strategii opatření k recyklaci, kompostování, produkci bioplynu nebo zhodnocení surovin a energie, jejíž realizace povede k omezení množství BRO odcházejících na skládky. Z uvedené směrnice vyplývá povinnost snížit množství BRKO odcházejících na skládku v roce 2005 na 75 %, na 50 % hodnoty do roku 2012 a 35 % do roku 2016 oproti množství vzniklého v roce 1995. Protože v zemích EU se KO převážně sládkuje, mají země ukládající na skládky více než 80 % KO posunuté termíny a to na léta 2010, 2013, 2020. [1] Z legislativních podkladů vyplývá způsob nakládání s BRKO. Především sběr a zhodnocení by měl být nedílnou součástí odpadového hospodářství. K využití BRKO náleží výrazně zvýšení recyklace papíru, u nekontaminovaného BRKO podpora kompostování, anaerobní digesce s výrobou bioplynu a u kontaminovaného BRO energetické využití. Zařízení na zpracování těchto odpadů by se měla budovat pokud možno v blízkosti zdroje bioodpadu. Zároveň se prosazuje omezování výstavby nových skládek. [2] Sběr bioodpadů se organizuje jako odvozový způsob (sběr z chodníku), donáškový způsob s donášením na sběrná hnízda nebo do sběrných dvorů. Shromažďuje se v nádobách nebo v pytlích z papíru či plastu, jež se musí vysypávat, pokud se nepoužijí dražší biodegradabilní. Využívá se nádob o objemu 60 – 240 litrů, obvykle speciálně upravených, které jsou v našich klimatických podmínkách vyprazdňovány jednou za týden až čtrnáct dní. Podle zahraničních zkušeností je kvalita a množství sebraného bioodpadu větší v okrajových částech měst, v menších obcích a při používání menších nádob, kdy se sebere asi 100 kg na obyvatele a rok. Při donáškovém způsobu sběru to bylo jen 30 kg na obyvatele a rok. Dle ochoty obyvatelstva je možné odděleně vytřídit 30 – 55 % biodpadu. [2] 27

Sebraný nekontaminovaný BRO je po třídění obvykle kompostován. Buď v centrální kompostárně, nebo formou komunitního případně domácího kompostování. Komunitní kompostování provozují jako společné kompostování nejčastěji členové zahrádkářských kolonií nebo se využívá obyvateli menší obce či městského sídliště. Ve Směrnici rady EU se výslovně vyžaduje podpora pro uvedené dva poslední způsoby kompostování. Zejména odbornými radami, výměnami zkušeností i finanční pomocí. U domácího kompostování to bývá příspěvek na kompostér, u komunitního spoluúčast při koupi nebo zhotovení kompostéru, podílení se na provozování, zapůjčení štepkovače apod. [2]

5.6

Ekonomická efektivnost sběru odpadů

O efektivnosti zavedení a provozování separovaného sběru KO rozhodují ceny. Za stěžejní pro rozhodování obcí lze považovat pořizovací ceny nádob, popřípadě svozových prostředků, investiční náklady na zařízení sběrných míst, ceny služeb oprávněných osob a výkupní ceny druhotných surovin. Úhradu za svoz, třídění a odstranění KO platí fyzické osoby (občané), podle platného zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech v obci. Úhrada je příjmem obce. Jsou z ní hrazeny náklady obce spojené s tříděným sběrem, svozem, využitím a odstraněním KO, popřípadě odpadu umístěného na nemovitosti obce, u kterého není známa osoba, jež zde odpad umístila. Úhrada je cenou sjednávanou podle Zákona o cenách a Zákona o odpadech, dohodou mezi obcí a fyzickými osobami. Fyzická osoba nemusí akceptovat obcí navrženou cenu a nemusí se zapojit do systému nakládání s komunálním odpadem zjišťovaného obcí, ale pak musí prokázat, že odpad sama využila nebo odstranila. Způsoby stanovení úhrady (měrné jednotky): •

Podle objemu nádob s přihlédnutím k frekvenci svozu

•

Pouze podle frekvence svozu (známkový způsob)

•

Za hmotnost odpadů (vážní způsob)

•

Podle počtu osob, pro které se provádí služba

Službu spojenou s nakládáním KO zajišťuje obec podle vlastní úvahy sama nebo prostřednictvím pověřené osoby. Je zajišťována za smluvní ceny sjednané dohodou mezi poskytovatelem služby (pověřenou osobou) a kupujícím (obcí). [1]

28

Finanční náročnost mobilního sběru nebezpečných složek KO závisí především na dosahovaných účinnostech sběru, tj. na míře zapojení občanů. Složky KO získané separovaným sběrem vyžadují před odesláním ke konečnému zpracovateli většinou dotřídění (odstranění nečistot) a úpravu (drcení, lisování). Prodejní ceny těchto druhotných surovin jsou proto nízké. Kvalitativní podmínky dodávek (zejména u skla a PET lahví) jsou velmi přísné jak na obsah cizích příměsí, tak na podíly jiné barvy. Tržby z prodeje druhotných surovin nepokrývají náklady na provozování separovaného sběru. [1]

5.7

Zvýšení účinnosti separovaného sběru

Praxe v ČR i zahraničí jednoznačně ukazuje, že rozhodujícím faktorem pro aktivní zapojení občanů do systému nakládání s odpady v obci je finanční motivace. Přesto je třeba nepodceňovat nehmotnou motivaci (odbornou, cíleně a soustavně osvětovou a výchovnou činnost). Průzkum u různých firem, provozujících separovaný sběr v ČR, ukázal, že pouze v 15 % případů se provedla alespoň jednorázová informační kampaň před zahájením provozu separovaného sběru. Všechny úspěšné systémy separovaného sběru si dokázaly získat důvěru veřejnosti. Dobrá spolupráce může být nastavena transparentním chováním obce, oprávněných osob, dlouhodobou osvětou a výchovnou prací s občany. Předpokladem úspěšné práce s občany je znalost názorové úrovně v dané oblasti (zpětná vazba), trvalá výchovná, propagační činnost a motivace. Názory občanů je možno získat průzkumem veřejného mínění před zavedením systému sběru s třídění KO. Důležité je určení cílových skupin obyvatel, a to jak potenciálně spolupracujících (děti, ženy, občané se středním či vyšším vzděláním, důchodci, členové občanských iniciativ a zájmových svazů), tak nespolupracujících. Prezentací výsledků průzkumu se zahajuje druhá fáze práce s veřejností výchovná a propagační činnost. [1] Cílem osvětové a výchovné činnosti v oblasti nakládání s odpady v obci je podpora vědomého pozitivního chování občanů. Toto je možné pouze tehdy, mají-li občané možnost spolupracovat na návrhu systému. Vychází se z mnohokrát potvrzené skutečnosti, že člověk ochotněji přijímá vlastní návrhy, než návrhy vnucené. Je účelné zpracovat především ucelený „scénář“ osvětové a výchovné činnosti tak, aby byly zahrnuty všechny dílčí postupy (tiskoviny, veřejné besedy, pořady v regionálním rozhlase a televizi, informace v tisku, výchovné programy v základních školách, 29

exkurze dětí do zařízení na zpracování a využívání odpadů, dotazníky pro sledování vlastních odpadů v domácnosti, soutěže, propagační předměty apod.). Dosavadní praxe potvrdila, že k ovlivňování veřejnosti se s úspěchem využívá působení školní mládeže na rodiče. [1]

30

6 PŘEPRAVA KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ Přeprava KO zahrnuje dopravu odpadu z místa vzniku (např. domácnost) na místo soustřeďování (např. stanoviště nádob) a rovněž přepravu odpadu z místa soustřeďování na místo odstraňování. Obecně lze přepravu KO dělit podle několika hledisek. Nejběžnější je dělení: •

Podle přepravní vzdálenosti

•

Podle použitého dopravního prostředku

6.1

Druhy přepravy dle přepravní vzdálenosti

Podle přepravní vzdálenosti mezi těžištěm výskytu odpadů a místem odstranění lze dopravu organizovat jako jednofázovou, dvoufázovou a vícefázovou. U nás je více zavedena pouze jednofázová doprava, zejména pro směsný (zbytkový) KO. Postupně větší uplatnění nachází doprava dvou a více fázová. Jednofázová přeprava využívá jeden dopravní prostředek. Sebraný odpad se tímto vozem dopravuje přímo do místa využití, uložení či zneškodnění. Ekonomická vzdálenost v závislosti na objemu sběrné nádoby je asi 50 – 80 km. Dvou a vícefázová přeprava spočívá v převozu odpadu z místa shromáždění na překladiště. V překládací stanici je většinou lisován, případně předtříděn, poté nakládán do přepravních kontejnerů, dále přepravován např. loděmi do další překládací stanice. Odtud odvážen automobily a nosiči přepravníků na místo využití nebo odstranění. Třífázová přeprava předpokládá ještě jedno přeložení navíc. [1] [5]

6.2

Druhy přepravy dle dopravního prostředku

Nejběžnějším způsobem přepravy KO je doprava automobily. V zahraničí se pro větší vzdálenosti používá též doprava lodí a železniční. Pro krátké vzdálenosti se používá vzduchových nebo vodních potrubních systémů. Odpady jsou přepravovány v přepravnících (kontejnerech) nebo ve slisovaných balících a jejich přeprava se tedy neliší od jiných obdobně balených látek. [1] Systémy vodní dopravy (hydraulické dopravní systémy) používají jako prostředek pro dopravu vodu. Používá se většinou zvláštní odpadní potrubí a kanalizační síť pro dopravu odpadů ve směsi s vodou až na místo odstranění. Nejznámější případ je běžná kanalizace. [1]

31

V ČR slouží pneumatický podtlakový systém např. k odstranění domovních odpadů a špinavého prádla v pražském Kongresovém centru, domovech důchodců apod. Systém je vhodný pro sídliště a obytné oblasti měst i v kombinaci se spalovnou KO, v nemocnicích, správních budovách, hotelích, letištích a dále pak v průmyslu např. pivovarech, chemických provozech atd. Klasickým způsobem tohoto systému jsou zabudované centrální vysavače v obytných budovách. V zahraničí je tento systém použit například pro sběr tříděných odpadů z domácností v oblasti nové zástavby městečka Torrent ve Španělsku. [1]

6.3

Automobily pro dopravu komunálního odpadu

Pro dopravu KO se používají velmi různé, k tomuto účelu speciálně konstruované automobily. Lze je rozdělit do tří skupin: •

Svozové odpadkové automobily – pro odvoz odpadků shromažďovaných v normalizovaných odpadkových nádobách

•

Nosiče přepravníků – pro odvoz odpadků shromažďovaných v odpadkových přepravnících

•

Přepravní

odpadkové

automobily –

pro

dálkovou

přepravu

odpadků

z překládacích stanic 6.3.1 Svozové odpadkové automobily Odpadkové automobily jsou převážně stavěny na částečně upraveném podvozku nákladního automobilu. Vlastní nástavba, která z něho dělá speciální automobil, sestává z nádrže na odpadky, stlačovacího zařízení a vyklápěče nádob. Stlačovací zařízení slouží ke zhutnění odpadků v nádrži tak, aby nosnost automobilu byla co nejlépe využita. Používá se dvou způsobů stlačování – rotačního u válcových nádrží nebo lineární pomocí desek. Oba základní typy svozových prostředků se rovněž liší svými výkonnostními parametry. [5] U vozidel s rotačním způsobem stlačování je průměrný počet obsloužených nádob s objemem 110 litrů 200 – 300 obyvatel podle ročního období. Průměrná doba nakládky jedné nádoby je 0,5 minuty a počet obyvatel svozového okrsku, který obslouží jedno vozidlo je 9 – 12 tis., podle typu zástavby. Rotační stlačování spočívá v tom, že válcová nádrž na odpadky se otáčí kolem své osy, lopatkami umístěnými v zadní části nádrže zatlačuje odpad dovnitř nádoby, kde je dále posouván nízkou dvouchodou

32

šroubovicí. Na zadní části nádrže navazuje víko s vyklápěcím zařízením. Při tom dochází k drcení, promíchávání a stlačování odpadu v poměru 2 – 2,5:1. Vysypání odpadu se provádí obráceným chodem otáčení nádrže za dobu až 10 minut. Vozidla s rotačním stlačováním se používají zejména pro sběr a svoz KO ze zástaveb s vytápěním na pevná paliva. Podle konstrukce vyklápěče mohou být tímto vozidlem obsluhovány nádoby o objemu 110, 120, 240, 660, 770 a 1 100 litrů. [1] Vozidla s lineárním způsobem stlačování pojmou 80 – 100 nádob s objemem 1 100 litrů, s průměrnou dobou nakládky jedné nádoby 1 – 1,5 minuty a obslouží svozový okrsek s 30 – 35 tis. obyvateli. Nástavby s lineárním stlačováním mají nádrž obdélníkového průřezu. Přední stěnu tvoří posuvná deska, v zadní části je uzavíratelné víko s vyklápěním a stlačovacím zařízením. Toto zařízení jednak nabírá odpad z násypné vany, poté podává a zatlačuje do nádrže proti tlaku přední stěny. Nabírání odpadu a jeho stlačování je buď odděleno, nebo tvoří jeden celek. První způsob je vhodný pro odpad menších rozměrů, jako jsou např. odpadky z domácností. Druhý typ se skládá z posuvné desky, na které je otočně uložena další deska, která odpad nejdříve nabírá a potom spolu s posuvnou deskou tlačí do nádrže. Tento způsob byl nejdříve uplatněn u vozů určených pro objemný odpad, neboť umožňuje při shodném nastavení otočné desky větší odpad v násypné vaně stlačit nebo rozlámat. Poměr stlačení odpadu je až 5:1, doba pro vysypání odpadu z vozidla se pohybuje okolo 2 minut. Vozidla s lineárním stlačováním se používají pro sběr a svoz KO, separovaných složek KO (papír a plast). Vozidlo není vhodné pro svoz skla, neboť v nádrži dochází k jeho drcení. Podle konstrukce vyklápěče mohou být tímto vozidlem obsluhovány nádoby o objemu 110, 120, 240, 660, 770, 1 100, 2 200 i více litrů. [1] Svoz KO je v úzkých uličkách, na pěších zónách a v historických centrech měst často neřešitelný problém. Manipulace s odpadkovými nádobami bývá obtížná. Odpadkový automobil by mělo být běžné volit podle dopravních podmínek, druhu a plošného soustředění odpadu. Proto ve snaze o maximální hospodárnost odvozu odpadů pomáhají výrobci příslušných automobilů tím, že nabízejí řadu velikosti nástaveb s objemy 5 – 20 m3 s užitečnou hmotností 2 – 12 t. Ekologickou variantou svozu KO je pořízení nových vozidel s pohonem na stlačený zemní plyn (CNG). Po evropských metropolích, jakými jsou např. Berlín, Paříž, Madrid, ale i menší města ve Švédsku a Švýcarsku, lze tato vozidla vidět i v ČR

33

v Praze. Stanice na stlačený zemní plyn je vybavena třemi výdejními stojany a nonstop provozem je určena pro komunální vozidla Pražských služeb a další pražské společnosti svážející odpad. Stanice je přístupná i veřejnosti a umožňuje rozvoj provozu aut na CNG. Druhým městem po Praze, kde začala jezdit svozová vozidla poháněná plynem, je Plzeň. Zemní plyn patří dnes mezi nejvíce využívané alternativní pohonné hmoty. Nespornou předností vozidel poháněných zemním plynem je snížení emisí. Redukce škodlivin

významně

ovlivňuje

tvorbu

smogu,

přízemního

ozonu,

dokonce

i skleníkového efektu. Nemalou výhodou je nižší hlučnost za provozu – hladina hluku je nižší až o 20 %. Plně je již vyřešena i bezpečnost provozu. Vozidla na stlačený zemní plyn jsou dokonce z hlediska požáru či možnosti výbuchu bezpečnější než automobily na benzín či naftu. Cena takového vozidla je sice významně vyšší, ale náklady na CNG jsou oproti benzínu a naftě téměř poloviční, takže návratnost je po dobu životnosti cca 10 let zaručena. [1] [15] 6.3.2 Nosiče přepravníků Nosiče přepravníků slouží k nakládání, přepravě a vyklápění různých typů kontejnerů i nástaveb. Podle způsobu manipulace s korbou přepravníků se rozlišují odstavovaní, navalovací nebo nekluzné sklápěče. Podle způsobu zavěšení přepravníku při nakládání na lanový, hákový a ramenný systém. V lanovém a hákovém systému se používá natahovacích kontejnerů, tzv. abrolů, vyrábějících se v různých provedeních o velikostech od 4 m3 do 38 m3. Ramenný systém využívá vanových kontejnerů určených pro sběr a svoz komunálního, průmyslového odpadu o objemech 7 m3 a 10 m3. Vany mohou být otevřené nebo se dvěma odpruženými uzavíratelnými víky. [5]

34

Obr. 3.: Způsoby zavěšení přepravníků [4]

6.3.3 Přepravní odpadkové automobily V zahraničí jsou v provozu vysoce moderní, účinné způsoby shromažďování a svozu odpadů. Jeden z nich, systém MSTS (Multi Servise Transport Systém) byl zaveden i u nás prostřednictvím akciové společnosti Elbeco. Poprvé byl takto do odpadového hospodářství komplexně zaveden kontejnerový systém. Systém využívá menších sběrných vozidel, která odvážejí separovaný sběr ze sběrných nádob z vymezené svozové oblasti a shromažďují jej ve velkoobjemových kontejnerech o objemu 20 m3. Speciální svozové soupravy mohou potom odvážet současně až 3 tyto kontejnery do zpracovatelských podniků či na skládky. Tento systém je úspěšně využíván v řadě měst Německa, USA, Nizozemí a dalších. Systém vykazuje mnoho předností např.: •

oddělení samostatného sběru a dopravy odpadů

•

použitelnost pro nejrůznější druhy odpadů

•

výrazně ulehčuje dosavadní nehygienickou a fyzicky namáhavou práci

•

podstatně zvyšuje produktivitu práce a využití svozových vozidel, apod.

Přepravní odpadkové automobily mohou být využívány zejména tehdy, pokud bude zpracování KO a jeho jednotlivých složek řešeno koncepčně, ať již na úrovni regionů, krajů, případně i celé ČR. Jde zejména o to, mít dostatečnou kapacitu zpracovatelských závodů, které mohou nepoužitelné komunální odpady přeměnit na konkurenceschopné výrobky. V případě směsného KO se může jednat o nový trend tzv. mechanickobiologické úpravy, kde nestabilní směsný KO projde systémem třídění, stabilizace a teprve poté bude odvážen na skládky ke konečnému odstranění. [1]

35

6.3.4 Speciální přepravní odpadkové automobily Jedná se většinou o soupravy tahače s návěsem nebo přívěsem s celkovou hmotností do 38 Mg. Tahač může být uzpůsoben i jako navalovací sklápěč (řetězový nebo hákový), kdy je možno bez dalšího zařízení kontejnery přímo nakládat, skládat, přesouvat na přívěs a vyklápět. Využívají se i pro dálkovou přepravu odpadů v mezinárodně standardizovaných kontejnerech. Především u těchto vozidel se musí dodržovat předpisy stanovené jejich rozměry při jízdě po komunikacích (výška max. 4 m, šířka max. 2,5 m, délka max. 18 m, hmotnost nákladu podle tlaku na nápravu). Výhodou toho způsobu je univerzální charakter, fyzická nenáročnost a především produktivita. Speciální přepravní automobily umožňují kombinovanou (fázovou) přepravu odpadů, kdy je oddělen sběr a odvoz odpadů. Rozlišuje se jednofázová nebo dvou i více fázová přeprava. [5]

36

7 ODSTRAŇOVÁNÍ KOMUNÁLNÍHO ODPADU Tradiční metody odstraňování KO jsou především skládkování a spalování, mají mnohé výhody, ale i nevýhody. U skládkování se jedná např. o velké zábory půdy, spalování v moderních spalovnách s výkonným zařízením na čištění spalin zase představuje značně vysoké investiční náklady na pořízení takovéhoto objektu. Přibližně před 40 lety se jako nová myšlenka nabízel způsob mechanizovaného třídění KO. Jeho cílem byla úspora skládkového prostoru. Tento proces ale produkoval vytříděné látkové skupiny, jejichž technologická čistota nebyla přijatelná pro potenciální zpracovatele. Počet nově získaných komodit byl redukován na palivo z odpadu, kompost na rekultivace, železný šrot a zbytek, který byl ukládán na skládky. V některých případech byly tyto závody rekonstruovány na třídění odpadu z tzv. „zelené nádoby“ (jedna z forem odděleného sběru, kdy se větší počet zhodnotitelných látek odkládá do jedné nádoby a následně dotřiďuje – papír, lepenka, sklo, kovy, plasty). Třídící linky v takovýchto třídírnách fungovali v podstatě na stejných principech jako dotřiďovací linky, tzn. elektromagnetický, optický, pneumatický, vibrační, vzduchový, prosévací apod. Se změnou strategie zaměřenou na intenzivní ochranu přírodních zdrojů a dosažení co nejvyššího zhodnocení odpadů, se přešlo na oddělený sběr látkových skupin KO přímo v místech vzniku odpadu. [1]

37

8 KOMUNÁLNÍ ODPAD V ČR Systémy sběru komunálních odpadů v ČR představují v posledním desetiletí určitý technický a organizační standard, který se dlouhodobě významně nemění. Kvalitativní změny se projevují v dílčích technických řešeních svozových automobilů a sběrných nádob. Nová ucelená technologická řešení, která znamenají skokové inovace v systému (např. logistické kontejnerové systémy a svozové automobily s čelním nakládáním nádob) nedoznala plošného rozšíření. [10] Sběr a svoz směsného komunálního odpadu je zcela logicky prováděn převážně odvozovým způsobem. Sběr využitelných složek komunálních odpadů v podmínkách ČR probíhá v integraci se systémem sběru obalových odpadů. Sběr využitelných odpadů je již historicky zaveden jako sběr komoditní. Každý materiál se sbírá zvlášť do speciálních nádob, pytlů nebo jiných sběrných prostředků. Pouze nápojové kartony, jejichž sběr je zaváděn postupně v posledních čtyřech letech, jsou často sbírány díky nízkému výskytu ve směsi s papírem nebo s plasty. [10] V obcích a městech ČR převládá stále donáškový způsob sběru, kdy občané musí při odevzdání vytříděných složek překonat určitou vzdálenost. Výtěžnost odděleného sběru ovlivňuje do značné míry vybavenost území a dostupnost sběrné sítě pro občany. Z informací z evidence Autorizované obalové společnosti EKO-KOM vyplývá, že nádobový sběr je používán v 97 % obcí, pytlový způsob sběru je využíván přibližně v 21 % obcí. Nejlepší vybavenost je pro sběr plastů. Ke svozu kontejnerů na tříděný odpad se používá běžná svozová technika. [10]

8.1

Doporučené postupy nakládání s komunálním odpadem

Konkrétní způsob nakládání s KO (popř. i stavebním odpadem) může obec podle platné právní úpravy v odpadovém hospodářství upravit vydáním obecní vyhlášky. Protože žádná z obcí v ČR není izolovaná, mělo by takové rozhodnutí vždy vycházet z hlubší, a zejména do budoucnosti zaměřené rozvahy o nakládání s KO, nebo i dalšími druhy odpadů ve větším regionu (kraji). Na základě hodnocení dosavadních provozních výsledků jednotlivých systémů nakládání s KO v různých městech ČR, lze doporučit určité systémy v závislosti na velikosti obce a typu zástavby. Je zřejmé, že výsledné uspořádání bude vždy kompromisem mezi doporučeními, stavem obecní pokladny

38

a ochotou lidí navržený systém každodenně využívat. Doporučené postupy viz příloha č. 1. [1]

8.2

Současný trh s druhotnými surovinami v ČR

Tradičními druhotné suroviny (DS) jsou železný šrot, odpad neželezných kovů, sběrný papír, skleněné střepy, plastové odpady, textilní odpady. Za DS jsou považovány proto, že se jedná o materiály s vlastnostmi určenými mezinárodními či národními normami, jasně stanovenými obchodními podmínkami. Některé jsou dokonce kótované na světových komoditních burzách (železný šrot, neželezné kovy, plasty). Jejich využíváním

je

dosahováno

významných

environmentálních

energetických

a ekonomických úspor proti surovinám primárním, získaným např. těžbou rud, ropy, dřeva apod. [14] V současné době působí na trhu DS v ČR asi 1 500 subjektů. Sběr, výkup, úprava a prodej kovových a nekovových DS představuje roční hodnotu 40 – 50 mil. Kč. Ročně je upraveno více jak 3,5 mil. Mg železného šrotu, 120 tis. Mg neželezných kovů, více jak 700 tis. Mg sběrového papíru, 140 tis. Mg skleněných střepů, více jak 130 tis. Mg plastů, recyklován je sběrový textil a další komodity. Český trh s DS je v rámci mezinárodního obchodu plně integrovaný, z čehož plynou často významné posuny v odbytu a cenách. Závislost na mezinárodní situaci je pro český obchod u jednotlivých komodit DS významná. Je to především proto, že tuzemský zpracovatelský průmysl není schopen veškerou nabídku tuzemských recyklačních firem absorbovat. Trh s nejvýznamnějšími komoditami DS – železným šrotem a sběrným papírem je výrazně proexportní. [14] U sběrového papíru se využití v českém papírenském průmyslu již několik let pohybovalo okolo 35 %, při stále se zvyšující míře výkupu, sběru a recyklace v průměru o 5 – 10 % ročně. Ještě v létě roku 2008 situace na trhu DS dávala předpoklad, že objemy obchodované v minulém roce budou překročeny, v říjnu však nastal zlom. Poptávka po DS dramaticky poklesla, ceny se propadly. V praxi se tak ukázala závislost oboru na světovém hospodářském vývoji a odlišnost podmínek pro hospodaření s DS vůči odpadům. Od počátku roku 2009 se pak projevuje u nejvýznamnějších komodit plný dopad krize. [14]

39

8.3

Množství a vývoj KO v ČR

Celková produkce komunálních odpadů se pohybuje okolo 4,4 mil. Mg. Na jednoho obyvatele České republiky tak připadá 423,2 kg komunálních odpadů. Směsný komunální odpad se pohybuje s mírnými výkyvy okolo hodnoty 2,8 mil. Mg. Na jednoho obyvatele ČR tak připadalo v roce 2007 cca 271 kg SKO. Stále největší množství komunálních odpadů je odstraněno uložením na skládkách až 75,6 %. Využito je celkem 19,5 % vyprodukovaných komunálních odpadů, materiálově 10,9 % komunálních odpadů. Hlavním důvodem tohoto stavu je stále vysoká produkce směsných komunálních odpadů a minimální počet zařízení sloužící k přepravě směsného komunálního odpadu před jeho energetickým využitím, resp. odstraněním. [8] Vývoj nakládání s odpady v jednotlivých letech směřuje k neustálému zvyšování podílu využívání odpadů, zejména v oblasti materiálového využití, na úkor odstraňování odpadů. Podle odhadů provedených v rámci řešení výzkumného projektu by se množství domovního odpadu v ČR v období 2002 – 2010 mělo zvýšit o 25 % v zástavbě městského typu a naopak snížit o 20 % v zástavbě venkovského typu. Jestliže cca 70 % obyvatel ČR žije v městské zástavbě a 30 % ve venkovské, je nárůst domovního dopadu v tomto období odhadován na 11,5 % hmotnostních. Při porovnání těchto hodnot s hodnotami přepokládanými v zemích EU, pak tento nárůst odpovídá tempu růstu domovního odpadu v Belgii, ve Finsku, Itálii a Rakousku. Většina ostatních zemí by měla zaznamenat vyšší tempa růstu domovního odpadu. [1] Množství a skladba komunálních odpadů se v průběhu let mění v závislosti na stavu, vývoji a intenzitě působení mnoha faktorů, které se odvíjí ze základních právních, technických, ekonomických a sociálních pravidel společnosti. Jedná se o: •

Oblast právní – úprava odpovědnosti za vyprodukovaný odpad, včetně úpravy způsobu plateb za odpad, která má podstatný vliv na množství odevzdaného (evidovaného odpadu).

•

Oblast ekonomická – tempo růstu hrubého domácího produktu (HDP) a spotřeby domácností, které mají přímo úměrný dopad na množství a skladbu KO.

•

Oblast technického pokroku – úroveň technologií výroby včetně péče o výrobek po ukončení jeho života snižuje množství a nebezpečnost KO.

40

•

Oblast sociální – množství KO se mění morálními vlastnostmi občanů a jejich vztahem k hmotné spotřebě a k hmotným statkům. [1]

Žádný z provozovaných způsobů separovaného sběru v ČR není při současných cenách druhotných surovin finančně samonosný nebo dokonce ziskový. Průměrná ztráta se pohybuje kolem 2 000 Kč za Mg jednotlivě sebraných odpadů. O to důležitější je znát všechny položky, které nutno v kalkulaci zohlednit. Jsou to: •

Náklady na stanoviště nádob: náklady na výstavbu a provoz stanovišť, odpisy (opotřebení) nádob nebo kontejnerů, úroky z úvěrů na pořízení nádob nebo kontejnerů

•

Náklady na svoz: materiál, pohonné hmoty, oleje a maziva

•

Osobní náklady: mzdy, sociální a zdravotní pojištění

•

Svozová technika: oprava a údržba, odpisy

•

Finanční náklady: úroky z úvěrů (např. leasing), pojistné, silniční daň

•

Režijní náklady: nájemné kanceláří a technické zázemí, podíl nákladů na údržbu budov, podíl mezd a pojištění pracovníků, podíl správních nákladů (služby – účetnictví, audity, revize, telefon, reklama, oprava, cestovné, úklid aj.)

Dohodou smluvních stran (obec a oprávněná osoba) mohou být do ceny separovaného sběru zakalkulován i další náklady spojené zejména s úpravou a odbytem separovaných složek. Dalšími náklady mohou být: •

Provozní náklady recyklačních (sběrných) dvorů

•

Provozní náklady dotřídění a úpravy separovaných složek

•

Přepravní náklady na dopravu dotříděných a úpravných složek

•

Náklady na odstranění vytříděných nežádoucích příměsí [1]

8.4

Nakládání s BRKO v městech ČR

Nakládání

s

biologicky

rozložitelnými

odpady,

především

biologicky

rozložitelnými složkami komunálního odpadu, se stává v poslední době významným technickým i organizačním problémem. V minulosti se mu nevěnovala taková pozornost jako nyní. Snahou je nezanedbatelné množství tohoto odpadu odklánět z dosud běžného způsobu nakládání, a tím je skládkování. V některých městech ČR je sběr a zpracování bioodpadu zajišťován jako pilotní projekt a někde je již sbírán jako běžná samostatná komodita tříděného odpadu. Při rozhodování jak nejefektivněji snížit

41

množství BRO v komunálním odpadu je vhodné znát jejich toky v obci (množství, druhová skladba, obvyklé způsoby využití popř. odstranění), možnosti předcházení jejich vzniku, sběru, zpracování a využití. Nezanedbatelné jsou také postoje občanů vzhledem k tématům, které nakládání s BRO ovlivňují, protože ochota občanů spolupracovat a podílet se na separaci a sběru je klíčová při volbě technologie pro nakládání s BRKO. Množství a druhové složení BRKO ovlivňují především vývojové trendy ve společnosti, životní úroveň obyvatelstva a jejich zvyklosti, velikost sídla, charakter, jejich zvyklosti, charakter zástavby, druh vytápění. [6] Praha V roce 2005 začala společnost Pražské služby a. s. nabízet komplexní řešení problematiky nakládání s odpady z kuchyní a stravoven. Tato nová a do jisté míry průkopnická produktová strategie byla nazvána „Gastroodpad“. Logistika svozu je zajišťována speciálními vozy. V rámci komplexní služby jsou poskytovány i speciální nádoby s dokonale těsnícím víkem tak, aby během transportu nedocházelo k únikům odpadů. Svoz odpadů probíhá výměnným způsobem formou přistavení prázdné, čisté nádoby za nádobu naplněnou odpadem. Shromážděný gastroodpad se zatím odváží do zařízení na energetické využití. [9] Bioodpad se sváží ve speciálních nádobách – „compostainerech“ o objemu 120 a 240 litrů jednou za dva týdny. V Dolních Chabrech se bioodpad sváží celoročně, v ostatních částech došlo z praktických i ekonomických důvodů ke sjednocení období svozu na 8 měsíců v roce. Pražské služby a. s. nejvíc při volbě konečné koncepce svozu bioodpadu seriozně čerpaly z dotazníkových kampaní, kde nejvyšší počet respondentů (občanů) jednoznačně volil právě alternativu sběru, svozu a využití bioodpadu formou přistavení speciálních nádob s pravidelnou obsluhou. [9] Za 29 měsíců trvání pilotního projektu v Dolních Chabrech se podařilo vytřídit a využít ke kompostování 642 Mg bioodpadu, v průměru 22 Mg za měsíc. Od února do prosince 2007, tedy v době, kdy už byla tato služba placená, společnost odvezla na kompostárny 373 Mg bioodpadu (průměr 34 Mg za měsíc), který by jinak skončil spolu s komunálním odpadem ve spalovně. Dalším krokem k efektivnímu využívání bioodpadů, včetně gastroodpadů je realizace projektu stavby bioreaktoru, který bude schopen nashromážděný bioodpad a gastroodpad zpracovávat. Výstupem z tohoto zařízení bude kvalitní bioplyn. Ten následně využijeme na výrobu elektrické energie

42

a pevná fáze fermentačního zbytku se použije jako hnojivo, případně jako vstupní surovina do kompostárny. [9] Zlín V centru Zlína začal v roce 2008 pilotní projekt odděleného sběru bioodpadu, který se po úspěšném vyhodnocení rozšířil do dalších částí města. Domácnosti zde mají k dispozici speciální odvětrávané nádoby na bioodpad a menší koš na bioodpad z kuchyní. Svoz a zpracování zjišťují Technické služby Zlín, cílovou stanicí bioodpadů je aerobní fermentor, využívaný pouze pro zpracování rostlinných odpadů a přimíchaného nadrceného papíru. Provozovatelé vyrábějí palivo, které odebírá teplárna za 600 Kč na Mg a rekultivační kompost pro potřeby skládky. Ukázalo se, že průměrně lze vytřídit kolem 100 kg bioodpadu na obyvatele a rok. Jeden týden se vyváží bioodpad, druhý týden odpad zbytkový. Počáteční obavy, že běžná popelnice bude při 14 denním intervalu přetékat, se potvrdily. Díky tomuto systému jsou však lidé nepřímo motivováni k lepšímu třídění. Třídit bioodpad je nyní stejně snadné, jako odhazovat netříděný odpad do běžné popelnice. Zelené zbytky zpracovávají v komunitní kompostárně. Ročně zpracují zhruba 130 Mg materiálu z travnatých ploch, listí, spadaných jablek či zbytků z květinových záhonů. Provoz přijde ročně na 120 tisíc korun (úklid, herbicidní ochrana, provoz malotraktoru, odměna pro zemědělce). Získaný kompost slouží k údržbě městských ploch, odčerpané živiny se tak vrací zpět do půdy. [11] Vysoké Mýto Z potřeby nakládat co nejefektivněji s odpady se zrodila myšlenka zavedení separace biologicky rozložitelného komunálního odpadu a jeho dalšího energetického využití ve fermentační stanici. Z této vize vznikl projekt „Integrovaný systém nakládání s bioodpady Vysoké Mýto“. Projekt přesahuje hranice města a měl by na sebe navázat i ostatní producenty bioodpadu v regionu. Projekt zahrnuje vlastní fermentační stanici, svozové prostředky, nákup a rozmístění nádob pro sběr. BRKO samozřejmě nepokryje plnou kapacitu zařízení, proto zpracovává i další materiály charakteru odpadů, které se dají energeticky zhodnotit. Elektrická energie a teplo se budou vyrábět ve dvou kogeneračních jednotkách Tedom Cento SP 160. Digestát se bude separovat na odstředivce. Vzniklý fugát vyčistí městská čistírna odpadních vod a tuhý podíl se využije jako základ pro kompostárnu. Vznikající teplo bude využíváno k ohřevu

43

fermentoru, hygienizačního zařízení a vytápění provozní budovy. Přebytečné teplo bude sloužit k vytápění a ohřevu teplé vody v blízké čistírně odpadních vod. Vyrobená „zelená“ energie bude použita pro vlastní spotřebu zařízení a její přebytky prodávány do distribuční sítě. V pilotním projektu bylo rozmístěno 169 kusů nádob a byl zvolen čtrnáctidenní cyklus svozu, který zabezpečily Technické služby Vysoké Mýto. Vyseparovaný bioodpad byl odvážen na zpracování do Dražkovické kompostárny. V rámci projektu byly zkoušeny tři velikosti nádob (120, 140, 240 l) pro získání praktických zkušeností, na jejichž základě se vybraly nádoby pro další etapu rozšíření. Jako nejvhodnější se ukázala nádoba o objemu 240 l. [17] Staré město u Uherského Hradiště Již od roku 1995 zde probíhá oddělený sběr bioodpadu ze sídlišť. V roce 2007 byl pak rozšířen na území celého města. Svoz probíhá každých 14 dní, střídá se s odvozem zbytkového odpadu z domácností jako ve Zlíně. Cílovou stanicí bioodpadu je necelých 10 km vzdálená průmyslová kompostárna. Město používá klasické hnědé popelnice bez větracích otvorů, které si od svozové firmy pronajímá. Lidé zde dostali příležitost zakoupit si kompostovatelné sáčky a pytle, které mohou třídění bioodpadů usnadnit. Náklady na zavádění systému nebyly významné, zahrnovaly platbu technickým službám za rozvoz nových nádob a vzrostl nájem za kontejnery zhruba o 35 tisíc korun. Část nákladů byla zahrnuta do poplatku za odpady, zbylé náklady hradí město. V roce 2007 činily úspory za uložení odpadu na skládku oproti předešlému roku 336 000 Kč. Staré Město díky dobrému nakládání s odpady dokázalo v roce 2008 recyklovat přes 42 % komunálních odpadů a výrazně ulehčilo skládkám. [11]

44

MATERIÁL A METODIKA 9 GEOGRAFICKÉ A GEOMORFOLOGICKÉ ÚDAJE Město Třebíč je rozloženo na obou březích řeky Jihlavy tvořící přirozenou osu města i celého třebíčského okresu. Obklopuje ji příroda charakteristická pro Českomoravskou vrchovinu. Malebné prostředí Vysočiny, pozoruhodné památky a v neposlední řadě i její místo v kulturních dějinách dodávají tomuto městu osobitý ráz a přitažlivost. Za dlouhá staletí své existence se město stalo důležitým hospodářským, správním, politickým i kulturním těžištěm jihozápadní Moravy. Třebíč dnešních dnů je městem, jehož ekonomické zázemí tvoří vedle tradičních oborů, jimž jsou průmysl obuvnický, strojírenský a dřevozpracující, také jedno z největších odvětví – jaderná energetika. Třebíč je město s rozšířenou působností. K roku 2009 mělo 38 678 obyvatel. Rozloha města činí 56 km2, je členěno do 17 částí, z nichž se 10 nachází přímo ve městské zástavbě a zbylých 7 v blízkém okolí tvoří integrované obce. Na hospodářskou situaci a zaměstnanost v okrese těžce dolehly důsledky transformace hospodářství po roce 1989. Důsledkem likvidace nebo alespoň dramatického omezení výroby v největších podnicích okresu se stala vysoká nezaměstnanost, k níž přispělo i propouštění v ostatních podnicích a úřadech. Vznik nových pracovních míst v malých a menších soukromých firmách mohl důsledky těchto procesů jen do jisté míry utlumit. Vysoká nezaměstnanost, zvláště dlouhodobá, a nízké platy jsou trvale hlavními problémy třebíčského okresu. Zvlášť tíživá je situace na vesnicích. Uvedená charakteristika spolu s absencí podnikatelských příležitostí řadí třebíčsko k nejchudším oblastem České republiky.

45

10 STÁVAJÍCÍ SYSTÉM NAKLÁDÁNÍ S KO V TŘEBÍČI Za účelem řešení odpadového hospodářství v třebíčském regionu byl starosty měst a obcí v roce 1992 založen Svazek obcí „Skládka TKO“. V současné době má svazek 165 členů (měst a obcí). Od samého začátku se snaží o vytvoření komplexního systému zahrnujícího sběr a likvidaci odpadů, dotřídění, využívání a v poslední řadě skládkování odpadů. Pro posouzení současného stavu ve městě lze vycházet z informací získaných během Diplomové praxe, poskytnutých Městským úřadem v Třebíči a firmou ESKO-T s.r.o. zajišťující členům svazku veškeré služby v oblasti nakládání s odpady.

10.1 Sběrný systém Směsný komunální odpad je v Třebíči sbírán převážně do 110 l a 1 100 l nádob, umístěných u kraje komunikace nebo na smluvně dohodnutém místě, odkud jsou pravidelně ve stanoveném termínu vyváženy. Sami občané jsou vlastníky těchto nádob, pořizují si nádoby na vlastní náklady. Tento druh odpadu se ukládá na skládku TKO Petrůvky. Směsný komunální odpad tvoří největší položku z odpadů produkovaných městem. Právě proto náklady na jeho svoz a následné nakládání s ním představují nejvýznamnější a největší položku v nákladech na odpadové hospodářství města. Na sběr separovaných složek KO ve městě bylo postupně vybudováno celkem 143 stanovišť. Zakreslená stanoviště jsou na mapě v příloze č. 2. Každé hnízdo je vybaveno nádobou na papír, plasty, bílé sklo a barevné sklo. Dle zavedeného systému jsou nápojové kartóny sbírány společně s plasty a následně roztříděny na třídící lince. Nádoby na separovaný odpad nejsou v majetku občanů, ale svozové firmy, potažmo města, proto náklady na jejich nákup hradí prostřednictvím svozové firmy město.

Obr. 4.: Sběrné hnízdo

46

Od roku 2005 docházelo k postupnému rozmísťování nových kontejnerů na třídění bílého skla. Nejprve na 16 místech byly postaveny nádoby bílé barvy ve tvaru zvonů se spodním výsypem. Pořizovací cena jednoho kontejneru se blížila 9 000 Kč. Nákup byl uskutečněn za přispění grantu Fondu Vysočiny. Od separace bílého skla se v Třebíči v minulosti pro nevyhovující čistotu upustilo. Nutnost třídění této komodity se znovu jevila jako nevyhnutelná, zpracovatelé postupně žádali bílé sklo a ztráceli zájem o odběr směsného skla, jehož výkupní cena klesla. Znovuzavedení separace bílého skla je rovněž součástí Plánu odpadového hospodářství města Třebíč. Tab. 3.: Přehled typů, počtů nádob a jejich svoz

Druh nádoby Modrá (1 100 l) – papír Zelená (1 100 l) – sklo barevné Bílá (1 300 l) – sklo bílé Žlutá (1 100 l) – plast

Počet nádob 176 143 115 193

Svozový interval 2krát týdně 1krát za 3 týdny 1krát měsíčně 2krát týdně

Objemný odpad je komunální odpad, jehož rozměry přesahují rozměry běžných nádob a kontejnerů o objemu 1 100 l, proto je sbírán a svážen pomocí velkoobjemových kontejnerů, které jsou přistavovány dle potřeby v předem ohlášených termínech. Objemný odpad vzniká především nárazově. Nekázní občanů dochází k zneužívání tohoto sběru a odkládání i jiných odpadů, někdy i nebezpečných. Odpad je možné ukládat na sběrných dvorech. Nebezpečné odpady tvoří pouze 0,1 % z celkové produkce odpadů města. Pro sběr nebezpečných složek komunálního odpadu jsou určeny především sběrné dvory. Jedná se především o zářivky a výbojky, barvy a znečištěné obaly, akumulátory, upotřebené oleje, ledničky apod. Suché baterie a monočlánky lze odložit ve školách, prodejnách. Prošlé a neupotřebené léky se odevzdávají v lékárnách. Doplňkovým systémem pro sběr nebezpečných odpadů od občanů města je pravidelný mobilní sběr. Tento způsob je hlavně preferován v částech města, které jsou hodně vzdáleny od provozovaných sběrných dvorů. Sběr se provádí 2krát do roka. Minimálně 14 dní před každým svozem se občané informují o připravovaném sběru prostřednictvím místného tisku, případně informačními letáčky. Zpětný odběr elektrozařízení a spotřebičů z domácností bez nároku na úplatu je prováděn v místě k tomu určeném výrobcem. Oddělený sběr biologicky rozložitelné složky komunálního odpadu v Třebíči není zatím zaveden, přestože Plán odpadového hospodářství ukládá městu samostatně 47

sbírat kompostovatelné odpady a dřevní odpady, které mají být energeticky využívané. Občané jej však mohou odkládat na sběrných dvorech. Do částí města Třebíče jsou v sezóně umísťovány po provedené informační kampani velkoobjemové kontejnery označené nápisem odpad ze zeleně. Tab. 4.: Množství BRKO, jež lze ukládat na skládky

Rok Měrné množství BRKO [kg na obyvatele a rok]

2010

2013

2020

112

75

53

Pro dosažení těchto hodnot město Třebíč realizuje různé cíle a opatření. Mezi něž patří zapůjčení štěpkovače v rámci provozu sběrného dvora, realizace projektu „Kompostování na školních zahradách“ apod.

10.2

Sběrné dvory

Od roku 1995 je možno občanům Třebíče odkládat odpady na třech sběrných dvorech. Slouží k dočasnému shromažďování tříděného TKO a směsného odpadu. Provoz a rozsah přebíraného TKO je řešen provozními řády a do evidenčního listu je zaznamenáván původce, jeho adresa, množství a druh odpadu. Odpady mohou občané města Třebíče a jejich částí odevzdávat na sběrném dvoře zdarma. Podnikatelé, firmy a živnostníci zde odpady nechávají za úplatu. Pro převzetí odpadu se musí prokázat občanským průkazem a bude jim vystaveno potvrzení o jeho převzetí. Přehled sběrných dvorů: •

Sběrný dvůr Třebíč Marie Majerové

•

Sběrný dvůr Třebíč Borovina

•

Sběrný dvůr Třebíč Hrotovická – zároveň sloužící jako centrální překladiště

Tab. 5.: Provozní doby sběrných dvorů

M. Majerové 1.1 – 31.12 Pondělí až pátek Sobota Neděle

Borovina 1.10 – 31.3

1.4 – 30.9

Hrotovická 1.1 – 31.12

8:00 – 11:30 8:00 – 11:30 8:00 – 11:30 8:00 – 11:30 12:30 – 17:00 12:30 – 17:00 12:30 – 17:00 12:30 – 17:00 8:00 – 11:30 8:00 – 11:30 8:00 – 11:30 8:00 – 11:00 12:30 – 17:00 12:30 – 17:00 12:30 – 20:00 17:00 – 20:00

48

Pozemky sběrných dvorů jsou ve vlastnictví města, ESKO-T s.r.o. platí symbolický nájem 1 Kč za m2. Není zde zaveden pravidelný cyklus vyvážení, využívá se zkušeností kdy, jak se ve vztahu k ročnímu období kontejnery zaplňují. Pro prevenci je zde dodržována tzv. kontejnerová rezerva. Jedná se o volné kontejnery. Ve SD M. Majerové se udržují 3 kontejnery, v ostatních 1. Návštěvnost sběrných dvorů je poměrně vysoká viz tab. 6. Nejvíce občané navštěvují dvory v pátek a sobotu. Sběrné dvory v Třebíči jsou začleněny do schváleného Plánu odpadového hospodářství kraje Vysočina. Polohu jednotlivých sběrných dvorů lze hodnotit jako strategickou viz příloha č. 2. Stejně tak i provozní doba, nově platná od 1. 1. 2010, která je přizpůsobena občanům i ročnímu období. Tab. 6.: Návštěvnost sběrných dvorů

Název Návštěvnost dvorů Celk. množ. objemného odpadu [Mg] Celk. nákl. na provoz dvorů [tis. Kč]

M. Majerové 2008 2009

Borovina 2008 2009

Hrotovická 2008 2009

Celkem 2008 2009

19 507

20 463

12 077

12 588

11 160

11 337

42 774

44 388

2 014

2 138

768

801

979

907

3 761

3 846

2 996

4 034

1 353

1 764

1 309

1 852

5 658

7 650

V roce 2009 byl v Třebíči zahájen projekt „Rozšíření a modernizace sítě sběrných dvorů v regionu Svazku obcí „Skládka TKO“. Projekt řeší vybudování 3 nových sběrných dvorů a rozšíření 6 stávajících v městech okresu Třebíčska. Rozšíření plochy sítě sběrných dvorů na 9 304 m2 a zvýšení maximální kapacity sběrných dvorů na 7 790 Mg odpadů ročně. Projekt byl podpořen z Operačního programu životní prostředí, a ze zdrojů Fondu soudržnosti a Státního fondu životního prostředí bude financováno 90% způsobilých výdajů projektu, které dosáhnou 21,17 mil. Kč. V Třebíči vznikne nový sběrný dvůr v lokalitě Na Klinkách, který bude největším sběrným dvorem v celém regionu s moderním samoobslužným provozem. Inspirace pro nový sběrný dvůr investor čerpal například v rakouském Salzburgu. Rozšířen také bude sběrný dvůr na ulici Hrotovická na opačném konci města, kde budou kromě rozšíření plochy provedeny další práce ke zkvalitnění areálu sběrného dvoru. Stavební práce budou probíhat za provozu, který nebude nijak výrazně omezen. Sběrné dvory budou po

49

dokončení stavebních prací vybaveny sběrnými nádobami a velkoobjemovými kontejnery. V průběhu 1. poloviny roku 2010 budou uváděny do zkušebního provozu. Zahájení běžného provozu se plánuje na začátek července 2010.

10.3

Svozový systém

Veškeré požadavky jednotlivých měst a obcí v oblasti nakládání s odpady v regionu svazku obcí zajišťují tyto svozové firmy: •

ESKO-T, s.r.o.,

tel. 800 100 879

•

Remondis, spol. s r.o.,

tel. 568 845 856

•

TS Moravské Budějovice, tel. 568 421 218

Svoz TKO v Třebíči zajišťuje firma ESKO-T s.r.o. Firma vlastní 6 svozových automobilů. Čtyři z nich jsou MAN TGA 28.350 a dvě Renault Premium, oba typy s nástavbou Haller s objemu 19 m3. Tyto automobily využívají lineární stlačování, jež slisují odpad v poměru 1:6. Jsou vybaveny univerzálním čelem pro popelnice i kontejnery.

Obr. 5.: Svozový automobil MAN TGA 28.360

Svoz TKO je realizován odvozovým způsobem dle níže uvedeného harmonogramu. Frekvence svozu je 1krát týdně, vyjma městské části Hájek, jež je vyvážena 2krát za týden. V případě potřeby lze vyvézt odpad posíleným svozem na zavolání či upozornění o naplnění sběrných nádob. Během svátků se provádí doplňkový svoz. V případě, že 50

nedojde ke svozu dle platného harmonogramu z důvodu poruchy svozové techniky, nesjízdnosti

a neprůjezdnosti komunikace, provede svozová firma svoz TKO

následující den, i když není dnem pracovním. Tab. 7.: Harmonogram svozu TKO Druh nádoby 240 l 770 l

110 l Svozová oblast Občan Podnik. Občan Podnik. Občan Podnik. Hájek, 502 13 11 8 1 Pondělí Marjánka 554 19 9 6 Úterý Borovina Horka 844 41 21 13 1 Středa domky 23 49 8 1 236 Čtvrtek Týn Náměstí, 112 21 68 1 034 Pátek Hájek CELKEM 4 170 208 111 103 2 0 Den

1 100 l Občan Podnik.

400

32

115

5

88

39

138

17

254

57

995

150

Odpad je svozovými automobily svážen přímo na skládku, jedná se tedy o jednofázovou

přepravu.

Stejnými

svozovými

automobily

probíhá

svoz

vyseparovaných složek KO na dotřiďovací linku, kde po dotřídění dojde k prodeji surovin. Svoz nebezpečného odpadu provádí firma REMONDIS s.r.o. Při konzultaci se zaměstnanci ESKO-T s.r.o. došlo k závěru, že stávající počet a objem sběrných nádob se jeví jako zcela vyhovující.

10.4

Zneškodňování odpadů

Na území města Třebíče se nachází několik zařízení ke sběru a výkupu odpadů. Nejvýznamnějším zařízením pro nakládání s odpady je třídící linka provozovaná společností ESKO-T s.r.o. Město své odpady většinou ukládá na skládce odpadů v Petrůvkách. Skládka byla vybudována v roce 1994 asi 10 km od Třebíče. Je provozována dle platných legislativních požadavků, předpisů a norem, platících i ve vyspělých státech EU. Jsou zde ukládány odpady komunální, stavební suť, zemina, hlušina a uliční smetky. Ročně uloží město na skládku přibližně 35 000 Mg odpadu. V současné době se postupně začíná realizovat projekt postupného přebudování této skládky na středisko pro nakládání s odpady. V příloze č. 3 je uveden ceník za ukládání odpadu na skládku Petrůvky.

51

Odpad z městské zeleně města Třebíče je v množství přesahující 2 000 Mg ročně. Společně s bioodpady ze sběrných dvorů je odvážen na Zařízení k využívání odpadu ze zeleně v

k. ú. Vladislav, který je využit k rekultivaci skládky. Technologie

prováděného aerobního kompostování splňuje podmínky ČSN 465735 – průmyslové komposty. Vrstvení odpadu je prováděno čelním nakladačem do tvaru krechtu o šíři základny 1,5 m a délky asi 25 m. Výsledný produkt slouží k rekultivaci skládky. Tento způsob zpracování zeleně bude ukončen v dubnu 2011. Vyjma větví, kořenů stromů a vánočních stromů, které zpracovává a štěpky energeticky využívá Třebíčska tepelná společnost (TTS).

10.5

Poplatek za KO

Každý občan města si prostřednictvím zaplacení poplatku zajišťuje pravidelný svoz odpadů. Povinností města je umožnit všem občanům zapojit se do systému odpadového hospodářství města a pravidelně svážet směsný komunální odpad od všech obyvatel města. Poplatek za komunální odpad je dán obecně závaznou vyhláškou města Třebíč č. 5/2007 o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. Sazba poplatku činí 492 Kč za osobu a kalendářní rok a je tvořena: •

částkou 242 Kč za osobu a kalendářní rok (Náklady na svoz, sběr a třídění předseparovaného odpadu a na sběrné dvory, na odstraňování některých složek KO za rok 2006 (7 570 022 Kč). Počet občanů města 38 801. Skutečný náklad na jednu osobu 195 Kč.

•

částkou 250 Kč na osobu stanovenou na základě skutečných nákladů města Třebíče za rok 2006 na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu. Náklady na sběr a svoz netříděného KO za rok 2006 (14 147 210 Kč). Počet občanů města 38 801. Skutečný náklad na jednu osobu 365 Kč.

Rozdíl mezi skutečnými náklady na jednu osobu (195 Kč + 365 Kč = 560 Kč) a roční sazbou poplatku dle této vyhlášky (492 Kč), tj. 68 Kč za jednu fyzickou osobu hradí město Třebíč. Platba poplatku se provádí prostřednictvím SIPO (čtvrtletně), převodem na účet, který na dotaz sdělí správce poplatku, hotově v pokladně MěÚ Třebíč (při částce vyšší jak 1000 Kč ročně lze hradit poplatek ve dvou stejných

52

splátkách, vždy do 31. 3. a 30. 9. příslušného roku ve výši jedné poloviny z celkové roční úhrady). [20] Pro porovnání je uvedena výše poplatku v okolních městech v tab. 8. V Třebíči je poplatek za svoz odpadů o něco nižší. Důvodem mohou být náklady na odvoz, jelikož se odpad neodváží mimo okres, ale ukládá se na skládku. Tab. 8.: Výše poplatek za KO

Město Třebíč Jihlava Znojmo

Výše poplatku za KO 492 Kč na osobu a rok 500 Kč na osobu a rok 500 Kč na osobu a rok

10.6

Informační systémy a akce pro občany

V současné době neexistuje systematická osvěta veřejnosti prostřednictvím médií. Pravidelně 4krát ročně v místním tisku informuje město občany o odpadovém hospodářství, pořádají pro občany vzdělávací exkurze, dny otevřených dveří v zařízeních na nakládání s odpady, pravidelně probíhají vzdělávací a informační semináře pro pedagogické pracovníky, ostatní pracovníky s mládeží a pro pracovníky v neziskovém sektoru. Odbor komunálních služeb MěÚ Třebíč ve spolupráci s firmou ESKO-T, s. r. o. každý rok připravuje soutěž pro třebíčské mateřské a základní školy ve sběru PET lahví, monočlánkových (suchých) baterií a papíru. Cílem soutěže je u mladé generace zvyšovat povědomí o ekologii a nutnosti třídění odpadů. Motivací je i finanční odměna, město na finanční ohodnocení vítězných škol ročně věnuje vysokou částku, za rok 2009 to bylo 135 000 Kč. Loni to byl již devátý ročník této akce, při níž se vybralo v základních školách 9 153 kg PET-lahví (190 688 ks), v mateřských školách 8 510 kg (177 292 ks), 606 kg baterií a 98 260 kg papíru. Odpadová olympiáda, jež proběhla 22. května 2009, měla za cíl zopakovat nejen žákům základních škol, ale i ostatním občanům jak správně třídit odpad. Děti soutěžili v běhu s popelnicí, o nejlepšího Plastožrouta vyrobeného z PET lahví a dalších recyklovaných plastů. Součástí bylo i představení výrobků z recyklovaných materiálů, připravených dětmi, jež se týkaly zdejšího regionu. Třebíč se jako každoročně i letos připojila k celosvětové akci Den Země, připomínající jak důležité je chránit životní prostředí. Letošní oslavy proběhly opět na 53

Karlově náměstí, a to ve čtvrtek 22. dubna pod heslem „Ať se město zelená aneb Starý krám přines k nám“. Heslo vyzývá občany k donášení dosloužilých elektrospotřebičů, kde se o něj postarají odborníci. Projekt „Kompostování na školních zahradách“ realizovaný na školách přiblíží a názorně dětem předvede, co je kompostování. V rámci projektu se děti naučí, co lze dát do kompostéru, jaké jsou druhy a procesy v kompostu probíhají. Předpokládané náklady na projekt jsou přibližně 3 500 Kč na každou zapojenou školu. Tento projekt byl úspěšně realizován statutárním městem Libercem a následně na vytipovaných školách v Libereckém kraji Regionálním odpadovým centrem.

54

11 PŘEHLED TKO VZNIKAJÍCÍHO V TŘEBÍČI 11.1

Množství komunálního odpadu za rok 2009

Podle evidence Městského úřadu v Třebíči, odboru Komunálních služeb je množství TKO 16 395,12 Mg viz tab. 9. Tab. 9.: Množství vyprodukovaných odpadů za rok 2009

Pořadové Katalogové Kategorie číslo odpadu číslo

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13

13 02 08 16 06 01 20 01 01 20 01 02

Název odpadu

N N O O

Motorový olej Olověný akumulátor Papír, lepenka Sklo - bílé - barevné 15 01 04 N Kovový obal znečištěný 20 01 39 O Plasty 20 01 40 O Železo 20 01 33 N Baterie - monočlánky 16 01 03 O Pneumatiky 20 03 01 O Směsný komunální odpad Biologicky nerozložitelný 20 02 03 O odpad 20 03 03 O Uliční smetky Biologicky rozložitelný 20 02 01 O odpad Celkové množství komunálního odpadu

Množství odpadu [Mg]

2,05 5,39 968,00 123,00 238,00 93,00 296,00 242,00 0,68 127,00 7 285,00 3 846,00 520,00 2 649,00 16 395,12 Mg

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že podíl odpadu kategorie nebezpečný tvoří pouhých 0,62 % (101,12 Mg), tedy nepatrnou část z celkového množství odpadů. Největší podíl z celkově vyprodukovaného odpadu tvoří směsný komunální odpad.

11.2

Směsný komunální odpad

Veškerý směsný komunální odpad vznikající na území města je ukládán na skládku v Petrůvkách. Přehled o vývoji množství v jednotlivých letech ukazuje tab. 10. Tab. 10.: Množství směsného komunálního odpadu

Rok 2006 2007 2008 2009

Počet obyvatel Množství SO [Mg za rok] 38 801 7 094 38 715 7 124 38 709 7 274 38 678 7 285

55

Při porovnávání údajů o produkci odpadů z různých míst naší republiky je patrný trend postupného ročního nárůstu produkce směsného komunálního odpadu. Podobný růst vykazují i vyspělé země EU. Překvapující je však velikost růstu. Částečně se to dá přičíst postupnému zvyšování množství vyseparovaných složek. Avšak i do budoucna se dá spíše předpokládat 4% nárůst množství komunálních odpadů za rok. Rostoucí tendence je patrná i u množství směsného komunálního odpadu vztaženého na 1 obyvatele Třebíče viz obr. 5. Kg na obyvatele a rok 190

187,91

188,35

188

186

184,01 184

182,83

182

180 2006

2007 2008

Rok

2009

Obr. 6.: Množství SKO

11.3

Množství vyseparovaného odpadu

Z následujícího grafu je patrné vzrůstající množství vyseparovaného papíru. Oproti roku 2005 je dvojnásobný. Výrazná nárůst je způsoben oficiálním zapojením dalších sběren a výkupen odpadů do systému města. Kde však odkládají odpad nejen občané, ale i firmy. Proto je nutné vést v každé sběrně přesnou evidenci o původu přijatých odpadů. U ostatních komodit je také patrná vzrůstající tendence, avšak mírnější.

56

[Mg] 1000

968

884 826

800

647 600

Papír

442

Sklo 361

400

329 219

235

170

200

317 262

303

Plasty

296

104 0

2005

2006

2007

2008

2009

Rok

Obr. 7.: Množství vytříděného odpadu

11.4

Množství odpadů uložených ve sběrných dvorech

Návštěvnost sběrných dvorů neustále roste. Z čehož vyplývá, že i množství odpadů ukládaných do těchto zařízení se zvyšuje. Vývoj v letech 2005 – 2009 je uveden v tab. 11. Tab. 11.: Odpady ukládané na sběrné dvory

Odpad Pneumatiky [ks] Akumulátory [ks] Suché baterie [kg] Nátěrové hmoty [Mg] Ledničky [ks] Televizory [ks] Vyjeté oleje [l] Zářivky [ks] Papír [Mg] Sklo [Mg] PET lahve [Mg] Kovový odpad [Mg]

2005 4 659 1 412 564 57 1 070 1 404 1 907 1 395 442 219 104 350

2006 5 639 1 516 807 59 1 171 1 897 1 566 1 506 647 329 170 238

57

2007 5 341 350 501 60 1 058 1 669 1 650 766 826 303 235 190

2008 8 390 305 992 59 1 247 2 166 2 000 2 505 884 317 262 196

2009 8 533 254 690 93 1 221 2 367 2 050 1 990 964 361 296 242

VÝSLEDKY 12 VYHODNOCENÍ A DOPORUČENÍ 12.1 Separovaný sběr Při hodnocení systému separovaného sběru byla nejprve hodnocena dostupnost pro občany. Vůle občana separovat velmi závisí na tom, jak daleko musí vyseparovaný odpad odnést, aby ho mohl předat k dalšímu využití. Jak již bylo uvedeno, v Třebíči se nachází 143 stanovišť na separovaný sběr. K roku 2009 mělo město 38 678 obyvatel. Na jedno stanoviště tedy připadá 270 obyvatel. U sběru PET lahví a skla se počítá s hustotou 200 – 300 obyvatel. Z tohoto důvodu lze počet stanovišť hodnotit jako dostačující. Optimální docházková vzdálenost ke sběrnému hnízdu by neměla přesáhnout 200 m. Pro názornost byl použit program ArcInfo umožňující kolem bodu, v tomto případě stanovišť, vytvořit obalovou zónu. Nejprve do programu byla nahrána mapa města, zakreslena jednotlivá sběrná stanoviště a poté v další vrstvě vytvořena obalová zóna o poloměru 200 m. Barevně upravena tak, aby byla jasně patrná pokrytá část města viz příloha č. 4. Rozmístění sběrných míst dle pokrytí i názorů zaměstnanců Odboru komunálních služeb se jeví jako optimální. Při vyhodnocení účinnosti sběru separovaného odpadu je porovnáváno množství při 100% využití kapacity nádob, skutečného množství sebraného odpadu za rok 2009 a tím zjištěna účinnost sběru jednotlivých komodit. Postup výpočtu: Počet nádob [ks] * Počet svozů za rok * Objem nádoby [m3] = Celková kapacita sběrných nádob [m3 za rok] Příklad (papír): 176 ∗ 104 ∗ 1,1 = 20134,40 m 3 za rok Tab. 12.: Celkový objem nádob na separovaný odpad za rok

Papír Sklo – barevné Sklo – bílé Plasty

Počet nádob 176 143 115 193

Počet svozu 104 17 12 104

Objem nádob 1,1 1,1 1,3 1,1

58

Celkový objem [m3 za rok] 20 134,40 2 674,10 1 794,00 22 079,20

Množství vyseparovaného odpadu je uvedeno v Mg, proto je proveden přepočet celkového objemu nádob také na Mg. Pro přepočet jsou použity hodnoty aktualizované ke dni 2. 5. 2007, vydané Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. Masaryka Centrem pro hospodaření s odpady: • Papír

1 m3 ................0,056 Mg

• Sklo

1 m3 ................0,160 Mg

• Plasty

1 m3 ................0,019 Mg

Postup výpočtu: Celkový objem [m3 za rok] * přepočtový koeficient pro daný odpad = Celková kapacita nádob [Mg za rok] Příklad (papír): 20134,40 * 0,056 = 1127,53 Mg za rok Tab. 13.: Přepočítaná kapacita nádob na Mg za rok

Papír Sklo – barevné Sklo – bílé Plasty

Celkový objem [m3 za rok] 20 134,40 2 674,10 1 794,00 22 079,20

Celková kapacita nádob [Mg za rok] 1 127,53 427,86 287,04 419,50

Po přepočítání celkové kapacity nádob při 100 % využití objemu na Mg, lze jednoduchým početním úkonem vypočítat procentuelní využití kapacity nádob, tedy účinnost sběru. Postup výpočtu:

Skutečné množství vyseparovaného odpadu [Mg] / celková kapacita nádob [Mg za rok] * 100 % = % využití z celkové kapacity nádob Příklad (papír):

968 ∗ 100% = 85,85 % 1127,53

Tab. 14.: Účinnost separovaného sběru

Papír Sklo – barevné Sklo – bílé Plasty

Skutečné množství vyseparovaného odpadu [Mg] 968 238 123 296

59

% využití z celkové kapacity nádob 85,85 55,63 42,85 70,56

Procenta vypočítaná pro papír a plast jsou hodnocena jako uspokojivá. U plastu je však nutné počítat s nekázní občanů. Nesešlápnuté PET láhve zaujímají větší objem než sešlápnuté. Uvádí se, že objem PET láhve po slisování je pouze 20 % původního objemu. Tudíž i když je kontejner plný, nemusí být 100 % využit jeho objem. Hodnota pro plasty je tedy spíše jen orientační. U skla barevného i bílého jsou procentuelní hodnoty využití nízké. Což je způsobeno příliš častými svozy. Svoz u barevného skla je prováděn 1krát za 3 týdny s účinností 55,63 %, u bílého skla je svoz realizován 1krát měsíčně s účinností 42,85 %. Je tedy možné snížit frekvenci svozů, bez rizika přeplňování nádob a účinnosti separace. Změnou svozového intervalu, se změní i množství odpadního skla, jež lze v nádobách nashromáždit během roku. Přepočet intervalu pro barevné sklo je uveden v tabulce 15 a pro bíle v tabulce 16. Postup výpočtu:

Skutečné množství vytříděného odpadu [Mg] / (Počet nádob * Počet svozů * Objem nádob [m3]* Přepočtový koeficient pro sklo) * 100 % = % využití z celkové kapacity nádob Příklad (papír):

238 ∗ 100 % = 78,80 % 143 ∗ 12 ∗ 1,1 ∗ 0,16

Tab. 15.: Návrh změny svozů barevného skla

SKLO BAREVNÉ 1krát měsíčně 1krát za 5 týdnů 1krát za 6 týdnů

Počet Celkový objem svozů [m3 za rok] 12 1887,6 10,4 1635,92 8 1258,4

Celková kapacita % využití z celkové nádob [Mg za rok] kapacity nádob 302,016 78,80 261,747 90,93 201,344 118,21

Tab. 16.: Návrh změny svozu bílého skla

Počet Celkový objem svozů [m3 za rok] 1krát za 5 týdnů 10,4 1554,8 1krát za 6 týdnů 8 1196 1krát za 2 měsíce 6 897 SKLO BÍLÉ

60

Celková kapacita % využití z celkové nádob [Mg za rok] kapacity nádob 248,77 49,44 191,36 64,28 143,52 85,70

Z předcházejících tabulek vyplývá, že při současné účinnosti separace skla bude dostačující svoz barevného skla jednou za 5 týdnů a u bílého jednou za 2 měsíce. Byl by tak lépe využit prostor sběrných nádob a především se sníží náklady za svoz.

12.2

Biologicky rozložitelný komunální odpad

Město Třebíč nemá zavedený systém sběru BRKO, avšak pro jeho realizaci je nutné nejprve prověřit zájem mezi obyvateli. Na základě podnětů MěÚ, Odboru komunálních služeb byl sestaven dotazník viz příloha č. 5. Cílem bylo zjistit, zda občané mají vůbec zájem o třídění bioodpadů, jaké množství tohoto odpadu přibližně vyprodukují za rok a případný zájem o kompostování na svém pozemku prostřednictvím zlevněných kompostérů. Dotazníková akce byla provedena v zástavbě rodinných domů v části Nehradov – ulice Lípová, U Obůrky, Zámecká, Dr. Suzy a Lesní., ve dnech 15. – 18. února 2010.

Obr. 8.: Zájmová oblast

Z celkově oslovených 183 rodin pouze 87 domácností mělo zájem o problematice odpadů ze zeleně komunikovat. Jde tedy o 47 % všech oslovených. O kompostování se zakoupením kompostéru za sníženou cenu projevilo zájem 12 dotázaných, 49 domácností si provádějí kompostování sami a zbylých 24 domácností nemá zájem.

61

Nekomunikovali

Mají zájem o zakoupení kompostéru

Kompostují sami

Nemají zájem zakoupení kompostéru

13%

27%

53%

7%

Obr. 9.: Výsledek dotazníkové akce

12.2.1 Návrh systému sběru BRKO Vzhledem k malé spolupráci a rozporuplným reakcím na otázky o množství a produkci BRKO, vychází tato práce ze zkušeností jiných měst, jež byly navštíveny během Diplomové praxe. Ve vybrané lokalitě města se nacházejí 4 sběrná místa, jež by byla doplněna o 700 litrové nádoby na BRO. Vyváženy budou 1krát týdně. Jako nejvhodnější se ze zkušeností jeví rozmístění nádob v době od května do října, tedy na 25 týdnů ročně. Pro případ zaplnění 700 l nádob by zde mohly sloužit jako záloha velkoobjemové kontejnery umístěné na konci ulice Lípová a Dr. Suzy, které budou vyváženy podle potřeby. Pro výpočet celoročních nákladů na sběr BRKO jsou použity ceny uvedené v tab. 17, jež byly získané od firmy ESKO-T s.r.o., provozující systém sběru BRKO v nedaleké Náměšti nad Oslavou. Tab. 17.: Přehled nákladu na provoz sběru BRKO

Jednotlivé úkony Náklady spojené na pořízení 1 kontejneru Cena za svoz 770 l nádob Průměrný obsah kontejneru Náklady na kompostování Prodejní cena kompostu

62

Cena 4 000 Kč 51 Kč za kus 160 kg 200 – 400 Kč za Mg 500 – 700 Kč za Mg

Náklady na celoroční provoz 1 kontejneru: Postup výpočtu:

Náklady na pořízení kontejneru + Cena za celoroční svoz + Náklady za kompostování = Náklady na pořízení kontejneru + (Počet svozů * Cena za svoz 1 nádoby) + [(Obsah kontejneru * Počet svozů / 1000) * Náklady na kompostování 1 Mg] =  160 ∗ 25  4000 + (25 ∗ 51) +  ∗ 300  = 4000 + 1275 + 1200 = 6 475 ≅ 6 500 Kč  1000 

Náklady na celoroční svoz 4 kontejnerů: Postup výpočtu: Náklady na celoroční provoz 1 kontejneru * počet kontejnerů = 6500 ∗ 4 = 26 000 Kč

Náklady na pořízení kompostérů: Domácí kompostér bude na vyžádání občanů města dodáván svozovou firmou. Občané se budou podílet na nákladech na pořízení kompostéru částkou 500 Kč. Zbytek nákladů bude hradit město. Jako nejvhodnější se jeví kompostér o objemu 400 l od firmy Fortel-katalog, jehož pořizovací cena je 1 099 Kč. Konečná cena, jež se promítne v nákladech města, činí 599 Kč. [21]

Obr. 10.: Kompostér 440 l

63

Postup výpočtu: Cena kompostéru * Počet zájemců = 599 ∗ 12 = 7 188 ≅ 7 200 Kč

Finanční náročnost pilotního projektu sběru biologicky rozložitelných komunálních odpadů za 1 rok je uvedena v tab. 18. Tab. 18.: Celkové náklady na pilotní projekt sběru BRKO

Náklady na celoroční provoz kontejnerů Náklady na pořízení kompostérů

26 000 Kč 7 200 Kč

CELKEM

33 200 Kč

Odpad z této lokality bude odvážen na Zařízení k využívání odpadu ze zeleně v k. ú. Vladislav. Bude sloužit stejně jako odpad z městské zeleně pro rekultivaci skládky TKO v Petrůvkách. Při rozšíření sběru BRKO i na další městské části bude nutné uvažovat o výstavbě kompostárny. Z pohledu organizačního a majetkového lze kompostárnu vybudovat dvěma způsoby. První možností je, že ji vybuduje svazek obcí. Provoz bude na základě výběrového řízení zajišťovat vybraná svozová firma zajišťující svoz odpadů pro město. Druhou možností je vybudování soukromou firmou. Majitelem kompostárny pak bude firma a ta si také vybere lokalitu, kde bude stát. Při jejím budování pak nebudou upřednostněny potřeby města, ale zájmy soukromé firmy. Náklady na její vybavení sice neponese přímo město, ale prostřednictvím plateb za svoz odpadů na něj budou stejně postupně přeneseny. Pokud kompostárnu vybuduje město, pak má možnost získat na stavbu dotace od kraje, SFŽP ČR, případně přímo z fondů EU. Firma jako soukromý subjekt o tyto dotace žádat nemůže. V případě získání těchto dotací se náklady na stavbu výrazně sníží.

64

13 ZÁVĚR Cílem systému nakládání s odpady je zvýšení procenta účinnosti, optimalizace nákladů recyklace s následným užíváním využitelných složek TKO jako druhotných surovin. Separace výraznou měrou přispívá k omezování využívání primárních zdrojů a zatěžování životního prostředí prostřednictvím snížení množství odpadu ukládaného na skládky. Je nezbytné poskytnout občanům provozně i cenově dostupný systém odstraňování odpadů z jejich domácností, s co možná největším podílem následného využití odpadu. Současný stav nakládání s komunálními odpady ve městě Třebíč je dobrý. Z výsledků práce vyplývá, že město s počtem 270 obyvatel na jedno sběrné místo separovaného odpadu odpovídá obecným doporučením. Účinnost sběru zjištěná u separovaného skla je nižší, proto byla navržena změna harmonogramu svozu. U barevného skla na 1krát za 5 týdnů s účinností 90 % (oproti původní 56 %), u bílého skla na 1krát za 2 měsíce s účinností sběru 86 % (oproti původní 43 %). Velmi důležitou roli zde hraje ochota občanů třídit. Proto i při dobrém systému nesmí být opomenuta motivace, propagace, informovanost a výchova obyvatel. Po vstupu České republiky do EU musela platná legislativa projít změnou. Jednou z povinností vyplývající ze Směrnice Rady 1999/31/ES o skládkách je snižování ukládání biologicky rozložitelných odpadů na skládky. Ve městě Třebíč není doposud zaveden systém sběru BRKO. Proto bylo hlavním cílem diplomové práce vytvořit návrh pilotního projektu sběru tohoto odpadu. Při vypracovávání byl brán zřetel na již existující systém. V uvedených výpočtech je vycházeno nejen ze skutečných čísel zájmové lokality, ale také ze zkušeností jiných měst. Jedná se o menší část města se zástavbou rodinných domů, kde byla provedena dotazníková akce. Na základě průzkumu byl zjištěn zájem třídit u 47 % ze všech 183 oslovených rodin. Z toho 12 by si zakoupilo navrhovaný kompostér o objemu 440 l za sníženou cenu 500 Kč, 49 domácností si provádí kompostování samo. Zbylých 24 domácností nemá zájem, ale do systému třídění by se zapojilo. Na sběr BRKO jsou navrhnuty nádoby o objemu 770 l, se svozem 1krát týdně. Celkové náklady na pilotní projekt za rok činí dle výpočtů 33 200 Kč. Odpad z toho projektu by mohl být zpracováván na Zařízení k odstraňování odpadů ze zeleně a použit na rekultivaci skládky v Petrůvkách.

65

14

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. ALTMANN V., FRIES J., JEŘÁBEK K. & VOŠTOVÁ V., 2009: Logistika odpadového hospodářství. Praha, 365 s. ISBN 978-80-01-04426-1. 2. BOŽEK F., FILIP J. & KOTOVICOVÁ J., 2003: Komunální odpad a skládkování. Brno, 128 s. ISBN 80-7157-712-X 3. BOŽEK F., URBAN R. & ZEMÁNEK Z., 2003: Recyklace. Vyškov, 238 s. ISBN 80238-9919-8 4. BUMBOVÁ A., 2008: Komunální odpad a skládkování 1. Studijní materiál. 5. FILIP J., 2005: Odpadové hospodářství. Brno, 118s. ISBN 80-7157-608-5 6. HÁJKOVÁ M., 2010, Nakládání s biologicky rozložitelným odpadem v obcích s vesnickou zástavbou, Odpadové fórum, 2/2010, str. 11 - 13 7. HORÁK M., 2009: Sběrné suroviny a sběrné (druhotné) suroviny. Odpadové fórum,9/2009, str. 19 8. KARTOVÁ Z., ŠŇŮR J. & VALTA J., 2009:Produkce a nakládání s odpady. Odpadové fórum, 7 - 8/2009, str. 17 - 18 9. KOLINGER T., 2008: Svoz biologicky rozložitelných odpadů na území Prahy. Odpadové fórum, 2/2008, str. 16 10. KOTOULOVÁ Z., 2008, Sběr a svoz komunálních odpadů v podmínkách ČR. Odpadové fórum, 6/2008, str. 12 -15 11. MARKOVÁ N., 2010, Jak na bioodpady vědí ve Zlínském kraji, Odpadové fórum, 2/2010, str. 16 12. MĚSTSKÝ ÚŘAD TŘEBÍČ, Odbor komunálních služeb. Rozhovory se zaměstnanci. 9/2009 13. REDAKCE, 2010, Bioodpady, Odpadové fórum, 2/2010, str. 8 14. SUCHÁNEK B. a kol., 1990: Zacházení s tuhým komunálním odpadem. Praha, 248 s. ISBN 80-7065-075-3 15. SVOZOVÉ VOZY PŘECHÁZEJÍ NA PLYN. Odpady, 6/2009, str. 4 16. TRH DRUHOTNÝCH SUROVIN. Odpady, 5/2009,str. 11 17. TUPEC J JETMAROVÁ S., 2008: Integrovaný systém nakládání s bioodpady Vysoké Mýto. Odpadové fórum, 2/2008, str. 17 18. ZÁKON O ODPADECH Č.185/2001 SB. Internetové zdroje 19. http://esko-t.cz/ [online] [cit. 2009-12-13] 20. http://www.trebic.cz/ [online] [cit. 2009-09-13] 21. http://www.fortel-katalog.cz/komposter-k-390-400-l.htm [online] [cit. 20-02-08]

66

15

SEZNAM OBRÁZKŮ

Obr. 1.: Skladba komunálního odpadu ..................................................................... 16 Obr. 2.: Přehled technických parametrů nejčastěji používaných nádob ............. 23 Obr. 3.: Způsoby zavěšení přepravníků ................................................................... 35 Obr. 4.: Sběrné hnízdo ................................................................................................ 46 Obr. 5.: Svozový automobil MAN TGA 28.360 ........................................................ 50 Obr. 6.: Množství SKO ................................................................................................ 56 Obr. 7.: Množství vytříděného odpadu...................................................................... 57 Obr. 8.: Zájmová oblast ............................................................................................... 61 Obr. 9.: Výsledek dotazníkové akce.......................................................................... 62 Obr. 10.: Kompostér 440 l........................................................................................... 63

67

16 SEZNAM TABULEK Tab. 1.: Srovnání donáškového a odvozového systému sběru KO ..................... 19 Tab. 2.: Počet osob na 1 nádobu v jednotlivých zástavbách ................................ 24 Tab. 3.: Přehled typů, počtů nádob a jejich svoz .................................................... 47 Tab. 4.: Množství BRKO, jež lze ukládat na skládky .............................................. 48 Tab. 5.: Provozní doby sběrných dvorů .................................................................... 48 Tab. 6.: Návštěvnost sběrných dvorů ....................................................................... 49 Tab. 7.: Harmonogram svozu TKO ........................................................................... 51 Tab. 8.: Výše poplatek za KO .................................................................................... 53 Tab. 9.: Množství vyprodukovaných odpadů za rok 2009 ..................................... 55 Tab. 10.: Množství směsného komunálního odpadu ............................................. 55 Tab. 11.: Odpady ukládané na sběrné dvory .......................................................... 57 Tab. 12.: Celkový objem nádob na separovaný odpad za rok ............................. 58 Tab. 13.: Přepočítaná kapacita nádob na Mg za rok ............................................. 59 Tab. 14.: Účinnost separovaného sběru .................................................................. 59 Tab. 15.: Návrh změny svozů barevného skla ........................................................ 60 Tab. 16.: Návrh změny svozu bílého skla ................................................................ 60 Tab. 17.: Přehled nákladu na provoz sběru BRKO ................................................ 62 Tab. 18.: Celkové náklady na pilotní projekt sběru BRKO .................................... 64

68

17 SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Doporučené systémy nakládání s KO ................................................ 71 Příloha č. 2: Mapka se sběrnými místy..................................................................... 73 Příloha č. 3: Ceník ukládání odpadů na skládce Petrůvky .................................... 73 Příloha č. 4: Mapka s vyznačenou donáškovou zónou .......................................... 76 Příloha č. 5: Dotazník .................................................................................................. 77

69

PŘÍLOHY

70

Příloha č. 1: Doporučené systémy nakládání s KO

Obec do 10 000 obyvatel Sběr směsného Odvozový (objem 70 – 240 l); KO V rozptýlené zástavbě výměnné kontejnery uzavřené (objem 5 – 7 m3) Sběr objemného Výměnné kontejnery (5 – 11 m3); odpadu V městské zástavbě doplněno recyklačním dvorem Separovaný sběr Donáškový (objem 1 000 – 2 000 l), nebo pytlový (papír, plasty) a (papír, plast, sklo) donáškový (sklo; objem 1 000 – 1 500 l);v městské zástavbě doplněno recyklačním dvorem Sběr Mobilní; nebezpečných V městské zástavbě doplněno recyklačním dvorem složek Doplňkové Zahradní kompostování bioodpadu, sběr léků v lékárnách, sběr postupy olejů u čerpadel pohonných hmot, zpětný odběr vybraných výrobků a obalů v obchodech (např. zálohový sběr suchých článků) Sdružení obcí do 10 000 obyvatel Sběr směsného Odvozový (objem nádob 70 – 240 l); KO V rozptýlené zástavbě výměnné kontejnery uzavřené (objem 5 – 7 m3 ) Sběr objemného Výměnné kontejnery (5 – 11 m3); odpadu V městské zástavbě doplněno recyklačním dvorem Separovaný sběr Donáškový (objem nádob 1 000 – 2 000 l), nebo pytlový (papír, (papír, plast, sklo) plasty) a donáškový (sklo; objem nádob 1 000 – 1 500l); v městské zástavbě doplněno recyklačním dvorem Sběr Mobilní; nebezpečných V městské zástavbě doplněno recyklačním dvorem složek Doplňkové Zahradní kompostování bioodpadu, sběr léků v lékárnách, sběr postupy olejů u čerpadel pohonných hmot, zpětný odběr vybraných výrobků a obalů v obchodech (např. zálohový sběr suchých článků) Obec 10 000 až 100 000 obyvatel Sběr směsného Odvozový (objem nádob 70 – 1 1000 l) KO Sběr objemného Výměnné kontejnery (5 – 11 m3) a recyklační dvůr a odvoz na odpadu vyžádání Separovaný sběr (papír, plast, sklo, bioodapd) Donáškový (objem 1 000 – 2 500 l), nebo • Sídlištní Odvozový (objem 1 100 l); zástavba Odvozový (objem 240 l); Donáškový (objem 1 000 – 2 500 l) nebo • Střed města Odvozový (objem 80 – 120 l) • Rodinné domy A bioodpad (objem 80 – 120 l), nebo Pytlový (papír a plasty, objem 70 l)

71

Sběr nebezpečných složek Doplňkové postupy

A donáškový (sklo, objem 1 000 – 1 500 l) Mobilní + recyklační dvůr

Sběr léků v lékárnách, sběr olejů u čerpadel pohonných hmot, zpětný odběr vybraných výrobků a obalů v obchodech (např. zálohový sběr suchých článků) Obec nad 100 000 obyvatel Sběr směsného Odvozový (objem nádob 70 – 1 1000 l) KO Sběr objemného Výměnné kontejnery (5 – 11 m3) a recyklační dvůr a odvoz na odpadu vyžádání Separovaný sběr (papír, plast, sklo, bioodpad) Donáškový (objem 1 000 – 2 500 l), nebo • Sídlištní Odvozový (objem 1 100 l); zástavba Odvozový (objem 240 l); Donáškový (objem 1 000 – 2 500 l) nebo • Střed města Odvozový (objem 80 – 120 l) • Rodinné domy A bioodpad (objem 80 – 120 l), Sběr Mobilní + recyklační dvůr nebezpečných složek Doplňkové Sběr léků v lékárnách, sběr olejů u čerpadel pohonných hmot, postupy zpětný odběr vybraných výrobků a obalů v obchodech (např. zálohový sběr suchých článků)

72

Příloha č. 2: Mapka se sběrnými místy

73

Příloha č. 3: Ceník ukládání odpadů na skládce Petrůvky

CENÍK ZA UKLÁDÁNÍ ODPADU NA SKLÁDCE TKO PETRŮVKY PLATNÝ OD 1. 1. 2010 Rezerva

Cena

Cena

Cena

Číslo

Základní

na

za

bez

s

katalogu

poplatek

rekultivaci

uložení

DPH

DPH

500

100

470

1 070

1 127 Kč/t

500

35

535

1 070

1 184 Kč/t

500

100

850

1 450

1 640 Kč/t

500

35

865

1 400

1 580 Kč/t

500 500 500 500

35 35 35 35

810 760 710 660

1 345

1 514 Kč/t

1 295

1 454 Kč/t

1 245

1 394 Kč/t

1 195

1 334 Kč/t

17 09 04

0

35

850

885

1 062 Kč/t

10 01 01

O

35

700

735

882 Kč/t

20 03 03

O

100

0

100

120 Kč/t

Odpady kategorie Komunální - pro členy svazku obcí Základ DPH 10% 570 Kč je

Odpady kategorie - Ostatní - pro členy svazku obcí Základ DPH 20% 570 Kč je

Odpady kategorie Komunální - pro všechny ostatní producenty odpadu Základ DPH 20% je 950 Kč

Odpady kategorie - Ostatní - pro všechny ostatní producenty odpadu Základ DPH 20% 900 Kč je Množstevní slevy nad

500 t

do

1 000 t

nad

1 000 t

1 500 t

nad

1 500 t

do do

nad

2 000 t

2 000 t

Směsný stavební a demoliční odpad - pro všechny producenty odpadu

Škvára , popílek - pro všechny producenty odpadu

Uliční smetky - pro všechny producenty odpadu

74

Zemina a kamení - pro všechny producenty odpadu

17 05 04

0

Odpady kategorie Stavební - tříděný - určený k recyklaci 0 Beton 17 01 01 0 Cihly 17 01 02 0 Tašky a keramické výrobky 17 01 03 0 Směs betonu a cihel 17 01 07

35

0

35

42 Kč/t

35 35 35 35

90 90 90 90

125

150 Kč/t

125

150 Kč/t

125

150 Kč/t

125

150 Kč/t

Uvedené ceny jsou dle zákona 185 / 2001 Sb. složeny ze základního, rizikového poplatku, rekultivační rezervy, skládkovného a DPH. www.esko-t.cz

75

Příloha č. 4: Mapka s vyznačenou donáškovou zónou

76

říloha č. 5: Dotazník

DOTAZNÍK - BIOODPAD Město Třebíč připravuje v souladu se zákonem o odpadech snížení množství biologicky rozložitelných odpadů v komunálním odpadu. Jedná se o odpad ze zeleně, jako je posečená tráva, listí, zbytky rostlin, ovoce apod. (dále jen BRO). BRO tvoří v období vegetace až 35 % obsahu nádoby na komunální odpad. Jako první zkušební lokalita s RD byly vybrány ulice Lipová, Zámecká, Dr. Suzy, Lesní a U Obůrky. Na základě vyplněných dotazníků budeme vyhodnocovat s odbornými firmami potřeby počtu a velikosti nádob, kontejnerů a kompostérů na BRO. Město Třebíč má zájem získat finanční prostředky z různých grantů. Pokud bude úspěšné, zakoupí v letošním roce nádoby či kontejnery na BRO, které budou rozestavěny v období od 1.května do 31. října.

1) Kolik vyprodukuje odhadem za období květen až říjen ……………….. litrů BRO v kalendářním roce (lze odhadnout dle objemu koše na sběr trávy u sekačky, či objemu nádoby kam BRO dáváte)

2) Plocha udržované zahrádky ………….m2, z toho plocha trávníků ……..m2, p.č. udržované zahrádky ………… (bude použito do smlouvy ke kompostérům, aby nebyly umístěny mimo lokalitu – nyní není podmínkou)

3) Má zájem kompostovat BRO na svém pozemku prostřednictvím kompostéru o objemu 400 litrů, který by mu byl prodán za 500 Kč (stávající cena nového kompostéru přes 1 000 Kč).

Ano

Ne

(drahý kompostér, již kompostuji, nechci kompostovat, bez

vysvětlení)

4) Majitel rodinného domu …………………………………. Název ulice ………………………………………………. č.popisné: ……… č.orientační: ………………………….. (přesná adresa)

Výše uvedené údaje budou použity pro poskytnutí dotace na zakoupení kompostéru, nádob a kontejnerů na BRO. Děkujeme za spolupráci a přejeme Vám hodně zdraví a štěstí v roce 2010. Ing. Alois Krčál Vedoucí odboru komunálních služeb MĚSTO TŘEBÍČ 77