Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČO 75107988 www.cso.cz/vysocina.html
Závěrečná zpráva
Monitoring výskytu kolonií netopýrů v aglomeraci Havlíčkův Brod v roce 2012-2013 Mgr. Petra Hlaváčová
červen 2013
Obsah
1. Úvod……………………………………………………………………….2 1.1.
Životní cyklus a typy úkrytů netopýrů z hlediska jejich ochrany…….2
1.2.
Panelové domy………………………………………………………...3
1.3.
Potravní stanoviště…………………………………………………….4
1.4.
Zákonná ochrana………………………………………………………4
1.5.
Druhy netopýrů vyskytující se v lidských sídlech…………………….5
2. Metodika…………………………………………………………………..5 3. Výsledky…………………………………………………………………..7 3.1.
Mapy výskytu jednotlivých druhů netopýrů………………………..7
3.2.
Odchyty……………………………………………………………11
3.3.
Ochrana netopýrů – praktická řešení……………………………....13
4. Diskuze a Závěr…………………………………………………………..15 5. Literatura………………………………………………………………….17 6. Přílohy…………………………………………………………………….18
1
1. Úvod: 1.1.
Životní cyklus a typy úkrytů netopýrů z hlediska jejich ochrany
Ačkoli jednotlivé druhy netopýrů se značně liší v ekologii, způsob rozmnožování a životní cyklus je u většiny velmi podobný. V jarních měsících se samice shromažďují do mateřských kolonií (letní kolonie: duben-srpen), kde rodí a odchovávají mladé. Naše druhy netopýrů mají zpravidla pouze jedno mládě ročně. Letní kolonie se mohou vyskytovat na půdách starých budov (kostelů, hradů), ve štěrbinách pod střešní krytinou, pod dřevěným podbitím chalup či stodol, za okenicemi chat, ve větracích otvorech nebo různých štěrbinách panelových domů. Často jsou také v dutinách stromů (případně v ptačích či netopýřích budkách) nebo v mysliveckých posedech. Charakter úkrytu záleží na druhu netopýra. Tato fáze životního cyklu netopýrů je velmi citlivá, jelikož v letních koloniích jsou vychovávána mláďata, zároveň jde o fázi nejproblematičtější z hlediska ochrany, jelikož často dochází ke konfliktům ze strany člověka. Zánikem letní kolonie může být silně ovlivněna i celá populace. Samci v této době (duben- srpen) jsou zpravidla sami, nebo v menších skupinkách a obývají různé druhy úkrytů (štěrbiny, dutiny) jak přirozených, tak člověkem vytvořených. Zánik těchto samčích úkrytů není pro populaci zpravidla ohrožující, ale optimální je zachovat co nejširší spektrum možných úkrytů. Další fází životního cyklu jsou podzimní přelety (srpen až říjen), po rozpadu letních kolonií netopýři navštěvují různá místa, aby nalezli nové úkryty a aby se ujistili o místech známých. V tuto dobu se můžeme ve městě setkat s netopýry, kteří vletí do bytů a často neví, jak se dostat ven. Od listopadu do března trvá období zimního spánku. Netopýři v této době nepřijímají potravu a jsou zcela závislí na tukových zásobách, které si vytvořili během podzimu. Naši netopýři zpravidla přezimují v podzemních prostorách (jeskyních, sklepích), někteří ale mohou přezimovat i ve stromových dutinách nebo v budovách (např. ve větracích otvorech panelových domů). V této době jsou netopýři ohroženi především nadměrným rušením. Pokud se totiž netopýr vícekrát vzbudí, může vyčerpat svoje tukové zásoby a uhynout. Období jarních přeletů se odehrává během března a dubna. V této době netopýři využívají různé přechodné úkryty a ve městech nejsou nijak významně ohroženi.
2
Obr. 1: Životní cyklus netopýrů
1.2.
Panelové domy
Panelové domy na městských sídlištích poskytují netopýrům množství vhodných úkrytů a jsou proto stále častěji využívané. Nejčastěji je možné zde zastihnout netopýry rezavé (Nyctalus noctua), dalšími druhy pravidelně zaznamenávanými v panelových domech jsou netopýři večerní (Eptesicus serotinus), netopýři pestří (Vespertilio murinus) a hvízdaví (Pipistrellus pipistrellus). Vyskytují se zde jak v době jarních a podzimních přeletů, tak v době výchovy mláďat. Díky tomu, že tato místa zpravidla v zimě nepromrzají, mohou sloužit i jako zimoviště. Netopýři využívají štěrbiny mezi panely, za tepelnou izolací, pod oplechováním střech, nebo prostory za atikou, kam se dostávají větracími otvory. Netopýři se zpravidla vyskytují v úkrytech, které nekomunikují s obytnými částmi domu, takže obyvatelé o jejich přítomnosti zpravidla ani nevědí. Problém nastává v případě rekonstrukcí domů, kdy dochází ke zničení úkrytů. Ojedinělé nejsou bohužel ani případy, kdy je celá kolonie uvězněna novým zateplením v úkrytu a netopýři jsou zde odsouzeni k pomalé smrti.
3
Obr. 2: Možné úkryty netopýrů v panelovém domě
1.3.
Potravní stanoviště
Nedílnou součástí ochrany netopýrů by měla být také snaha o zachování potravních stanovišť. Naši netopýři mají nejrůznější potravní strategie (lov hmyzu v letu, sbírání hmyzu z listů, lov nad vodní hladinou nebo lov na zemi), jejich preference ve výběru potravního stanoviště se tedy různí. Obecně ale preferují malé lesíky, okraje lesů, cesty lemované stromy, vodní plochy, některé druhy s oblibou loví okolo lamp.
1.4.
Zákonná ochrana
Všichni naši netopýři patří mezi zvláště chráněné živočichy a podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny je zakázáno ničit jejich sídla či biotop, rušit je, přemisťovat a jakkoli škodlivě zasahovat do jejich přirozeného vývoje.
4
1.5.
Druhy netopýrů vyskytující se v lidských sídlech
Netopýr rezavý (Nyctalus noctula): Původní obyvatel stromových dutin. Často tvoří kolonie v panelových domech (ve spárách,v dutinách za větracími otvory, za obložením střech). Kolonie zpravidla čítají 20-50 jedinců. Patří mezi dobré letce. Jeho echolokace je silná a dobře rozeznatelná od ostatních druhů. Jedná se o tažný druh. Netopýr velký (Myotis myotis): Původně jeskynní druh. Osídluje velké prostory v podkroví (rozsáhlé půdy, věže kostelů, zámků). Jedinci jsou zde volně zavěšeni. Samice tvoří velké kolonie 200-500 ks, (ale i 4000 ks) Netopýr řasnatý (Myotis nattereri), netopýr vousatý (Myotis mystacinus) a netopýr Brandtův (Myotis brandtii): Drobné štěrbinové druhy netopýrů, využívají spíše samostatné domy: štěrbiny mezi trámy, za okenicemi, ve střešní krytině. Druhy jsou od sebe pomocí echolokace obtížně rozeznatelné. Netopýr večerní (Eptesicus serotinus), netopýr severní (Eptesicus nilsoni): Středně velké štěrbinové druhy využívající mezery okolo komínů, ve hřebenech střech, skuliny za dřevěným obložením a spáry mezi panely v panelových domech. Netopýr hvízdavý (Pipistrellus pipistrellus), netopýr nejmenší (Pipistrellus pygmaeus) a netopýr parkový (Pipistrellus nathusii): Netopýr hvízdavý osídluje skuliny za vnějším obložením zdí, dutiny v tvárnicích v neomítnutých zdech, různé štěrbiny ve zdech a za okenicemi. Ostatní dva druhy tyto úkryty využívají také, ale v menší míře. Častěji se vyskytují v dutinách stromů.
2. Metodika: Vlastní monitoring probíhal od 1. června 2012 do 30. června 2013. Během zimního období a dnů, kdy byla v noci teplota pod bodem mrazu, nebo byl silný déšť, se pozorování neprovádělo. Sledovaným územím bylo město Havlíčkův Brod včetně přilehlých částí (Březinka u HB, Jilemník, Klanečná, Květinov, Mírovka, Perknov, Poděbaby, Suchá u HB, Šmolovy u HB, Termesivy, Veselice u HB a Zbožice). Kontroly všech budov probíhaly v podvečer (cca 1 hod. před západem až jednu hodinu po západu slunce). Pomocí ultrazvukového detektoru (bat-detektor, obr. 3) byly zaznamenány proletující druhy netopýrů a zároveň pomocí svítidla byly kontrolovány domy, odkud by mohli netopýři vyletovat. Zjišťování úkrytů netopýrů je časově podstatně náročnější než například zjišťování hnízd rorýsů, kteří obývají na budovách podobná místa jako netopýři. Je to 5
dáno především tím, že zatímco ptáci se vracejí ke hnízdu v krátkých intervalech krmit mláďata, všichni netopýři večer opustí v krátkém časovém intervalu úkryty, odlétají na často vzdálená loviště a do úkrytů se opět vracejí až po nasycení. Dalším faktorem je snížená viditelnost v nočních hodinách. Tento handicap je sice částečně eliminován použitím bat-detektoru, ten však přesně neukazuje směr letícího netopýra. Díky detektoru je však možné určit, o jaký druh netopýra se jedná (jednotlivé druhy mají rozdílnou frekvenci echolokace). Jelikož se netopýří úkryty během roku často mění, je nutné každou lokalitu navštívit minimálně dvakrát, případně třikrát. Pokud byl spatřen netopýr nebo netopýři vyletující ze štěrbiny (dutiny), bylo místo označeno jako dohledaný úkryt. Jako potenciální úkryt bylo označeno místo, které svým charakterem poskytuje netopýrům úkryty a v jehož blízkosti se netopýři opakovaně vyskytovali. Přesná štěrbina, ve které sídlí, ovšem nebyla dohledána. Při ochraně netopýrů je také důležité zaměřit se na biotopy, kde netopýři nalézají potravu – tedy jejich loviště. Jako loviště netopýrů bylo označeno místo, na kterém byli opakovaně pozorováni netopýři po dobu delší než 5 minut při lovu. Některé druhy netopýrů jsou pouze bat-detektorem obtížně odlišitelné. Pro přesné určení byly použity odchytové sítě. Během monitorovacího období došlo ke dvěma odchytovým akcím. Odchyty byly formálně zaštítěny organizací ČESON (Česká společnost na ochranu netopýrů).
Obr. 3: Bat-detektor pomocí něhož byl průzkum prováděn
6
3. Výsledky:
Během ročního výzkumu, který se odehrával od června 2012 do června 2013, bylo nalezeno 34 lokalit s výskytem netopýrů. Na osmi lokalitách byl přímo dohledán úkryt, ze kterého netopýři vyletují, 18 lokalit bylo označeno jako potenciální úkryt, tedy místa, kde nebyl přesný výletový otvor dohledán, ale netopýři zde s největší pravděpodobností úkryt mají. Osm míst pak bylo označeno jako pravidelné netopýří loviště. Mimo lidská sídla byli netopýři zaznamenáni např. v železničním mostě, dutinách stromů či netopýří budce (instalované městem Havlíčkův Brod v parku Budoucnost). Z celkového počtu 21 budov, ve kterých se nacházely netopýří úkryty, byla pouze jedna budova nově zrekonstruovaná. Tento panelový dům (Husova 1781) byl zateplován před dvěma lety a po upozornění orgánů ochrany přírody na výskyt netopýrů, zde byla na budovu instalována netopýří budka. Ta je v současné době útočištěm kolonie netopýrů rezavých. Celkem bylo zjištěno šest druhů netopýrů: netopýr rezavý, netopýr vodní, netopýr hvízdavý, netopýr večerní, netopýr pestrý a netopýr ušatý. V tabulce uvedené v příloze jsou vypsány lokality s nálezy jednotlivých netopýřích druhů a s fotodokumentací míst s jejich úkryty.
3.1.
Mapy výskytu jednotlivých druhů netopýrů
Netopýr rezavý (Nyctalus noctula) Jedná se o štěrbinový druh, který nejčastěji využívá stromové dutiny, případně lidská sídla. Tento druh se řadí v České republice mezi běžnější, jeho ohrožením je především ničení hromadných zimovišť (která se nacházejí v dutých stromech, skalních puklinách, či panelových domech) nebo ničení mateřských kolonií, které se čím dál častěji nacházejí ve štěrbinách panelových domů. Při zateplování tak může neúmyslně docházet ke zničení celé kolonie. Během průzkumu v Havlíčkově Brodě v letech 2012-2013 byly nalezeny tři velké mateřské kolonie čítající 20-40 jedinců - dvě v panelových domech a jedna v dutině stromu. Dále byla objevena čtyři místa s pravděpodobným úkrytem menšího množství netopýrů (samců). Jako loviště netopýrů rezavých bylo označeno sedm míst, kde byli opakovaně zaznamenáváni ve větším množství. Jelikož tento druh má podobnou loveckou strategii jako rorýs – lov vzdušného planktonu ve větších výškách, byl detektorem zaznamenán téměř při každé pochůzce na mnoha různých místech, kudy proletoval. Jednotlivé přelety však nebyly zaznamenávány jako místo výskytu. 7
Obr. 4: Mapa úkrytů a lovišť netopýra rezavého (červeně – úkryty, oranžově – loviště)
Netopýr vodní (Myotis daubentonii) Tento netopýr je hojně rozšířený v celé České republice. Vyhledává především členitou krajinu s dostatkem vodních ploch a klidných toků. Loví především nízko nad vodní hladinou, případně dlouhými prsty sbírá hmyz přímo z hladiny. Letní kolonie nejčastěji obývají dutiny stromů, ale také skuliny ve zdech nebo mostech. V zimním období se nacházejí ve štolách a dalších podzemních prostorech. V Havlíčkově Brodě je tento druh bezpochyby nejběžnější. Jeho přítomnost byla zaznamenána u všech rybníků ve sledované oblasti a na řece Sázavě, Šlapance i větších přítocích. Zároveň byla nalezena čtyři místa s mateřskými koloniemi. Jednalo se o dvě dutiny stromu, netopýří budku a železniční most přes řeku Sázavu. Netopýři vodní ve velké většině případů využívají duté stromy např. na hrázích rybníků nebo řek. Cílem práce nemohlo být dohledání všech úkrytů, metodika byla zaměřena především na úkryty v lidských sídlech - ty netopýři vodní 8
nevyužívají příliš často. Je tedy zřejmé, že velká většina úkrytů netopýrů vodních zůstala neobjevena.
Obr. 5: Mapa s vyznačenými lovišti a úkryty netopýra vodního (fialově – úkryty, světle modře – loviště)
Netopýr večerní (Eptesicus serotinus) V České republice se vyskytuje především v kulturní krajině - často ve městech i menších obcích. Letní úkryty jsou nejčastěji v lidských stavbách (na půdách, ve štěrbinách u komínů, ve hřebenech střech apod.) Jeho kořistí jsou zejména brouci, můry a tiplice. Potravu loví nad zemí, v okolí stromů i kolem pouličních lamp. Během průzkumu v Havlíčkově Brodě byl tento druh zaznamenáván poměrně často – především díky jeho výrazné echolokaci. Celkem bylo nalezeno jedenáct potenciálních úkrytů: šest v panelových nebo výškových domech, tři v rodinných domech, jeden v dutině stromu a jeden v kamenné baště u hradeb.
9
Netopýr pestrý (Vespertilio murinus) Příležitostně se tento druh vyskytuje na celém území ČR, častěji je nelézán v podhorských a horských oblastech. Letní kolonie (5-40 samic) využívají jako úkryt štěrbiny v lidských stavbách (pod střešní krytinou, za obložením, skuliny v panelových domech). U tohoto druhu netopýra tvoří letní kolonie také samci a využívají podobné úkryty jako samice. Loví převážně ve volném prostoru 10-30 m nad zemí. Tento druh byl během monitoringu zaznamenán na dvou místech. V obou případech se jednalo o starší výškový dům, kde netopýři pravděpodobně nalezli úkryt ve skulinách ve zdi, či v podstřeší.
Netopýr hvízdavý (Pipistrellus pipistrellus) Letní kolonie 10-300 jedinců se vyskytují v nejrůznějších štěrbinovitých úkrytech - například v lidských sídlech nebo v dutinách stromů. Tyto úkryty mohou využívat více let po sobě, ale mohou je také měnit. Netopýr hvízdavý se živí dvoukřídlým hmyzem, především komáry. V Havlíčkově Brodě byl jeho výskyt zaznamenán na třech místech – ve starých budovách. Na dvou místech bylo pozorováno větší množství netopýrů (15-30 ks).
Netopýr ušatý/ dlouhouchý (Plecotus auritus / austriacus) Jedná se o druh široce rozšířený na celém území ČR, je to převážně lesní druh. Letní kolonie jsou malé, většinou do deseti jedinců. Nacházejí se v dutinách stromů, ve štěrbinových úkrytech, na půdách nebo ptačích budkách. Jeho hlavní potravou jsou motýli a dvoukřídlý hmyz, které sbírá z listů. Jeho echolokace je velice slabá, slyšitelná jen na několik metrů. V Havlíčkově Brodě byl tento druh zjištěn odchytem v parku Budoucnost a dále byl zjištěn na hřbitově u sv. Vojtěcha. Je pravděpodobné, že výskyt tohoto druhu bude v parkových částech města běžnější, ale díky velmi slabé echolokaci nebyl tento druh častěji zaznamenáván.
10
Obr. 6: Mapa s úkryty netopýra večerního (zeleně), netopýra pestrého (žlutě), hvízdavého (růžově), ušatého (modře) 3.2.
Odchyty
Během dvou odchytových akcí bylo celkem chyceno sedm netopýrů dvou druhů. Následující mapka ukazuje místa odchytových akcí.
Obr. 7: Mapka s vyznačením odchytových míst 11
První odchyt se odehrával v parku Budoucnost 8.6.2013, zde byli chyceni tři netopýři – dvě samice netopýra vodního a jedna samice netopýra ušatého.
Obr. 8: Netopýr ušatý odchycený v parku 8.6.2013
Obr. 9: Netopýr vodní odchycený v parku 8.6.2013
Druhá odchytová akce se konala v ulici Prokopa Holého 20.6.2013, zde byli chyceni čtyři netopýři vodní (samice).
Obr. 10 a 11: Samice netopýra vodního
12
Obr. 12: Vyplétání netopýra z odchytové sítě
3.3.
Ochrana netopýrů – praktická řešení
Vzhledem k tomu, že výskyt netopýrů je možné očekávat téměř v každém typu budovy, v různých typech úkrytů a v různých fázích životního cyklu v průběhu celého roku, je situace poměrně komplikovaná a je třeba posuzovat každý jednotlivý případ zvlášť. Pokud je tedy doloženo, že se netopýři v domě vyskytují a chystá se rekonstrukce, je nutné vždy upozornit stavebníka na povinnost zajistit si výjimku z podmínek ochrany zvláště chráněného druhu. Vhodné je vždy stavební záměr předem konzultovat s odborníky, kteří na základě konkrétní situace doporučí nejvhodnější postup. S ohledem na noční aktivitu netopýrů existuje při zateplování budov vysoké riziko překrytí vletových otvorů ú krytu s netopýry (stavební práce probíhají během dne, kdy jsou netopýři neaktivní – o jejich výskytu se tedy většinou neví a nezjistí ho ani pracovník při práci v blízkosti vletového otvoru). Proto je nutné vždy ověřit výskyt před zahájením prací ve večerních hodinách. Další důležitou skutečností je, že na rozdíl od ptáků (rorýs) se netopýři mohou na budově vyskytovat v kteroukoliv roční dobu včetně zimy. Netopýři navíc úkryty často mění, proto je nutné dodržovat princip předběžné opatrnosti a chránit i všechny potenciální úkryty. Vzhledem k tomu, že řada druhů netopýrů je vázána na stromové dutiny, je nutné s jejich výskytem počítat při údržbě a kácení starých dřevin. Obecně je tedy nutné dodržovat následující postupy: 1. Těsně před zahájením zateplování vždy ověřit případný výskyt netopýrů na budově, samotné práce provádět výhradně v době nepřítomnosti netopýrů. 2.
V případech, kdy není možné práce odložit, je nutné zajistit, aby mohli netopýři v předstihu opustit úkryt a nemohli se před jeho uzavřením vrátit zpět (Jednosměrné uzavření štěrbiny pomocí síťky (obr. 13). (Pozor ale na mateřské kolonie!!!) 13
3. Při rekonstrukcích a zateplování budov vždy zachovat momentálně užívané i potenciální úkryty. 4. Při kácení a údržbě zeleně (ošetřování starých dutých stromů, kácení stromů s dutinami apod.) vždy upozornit realizátora prací na nutnost ověření výskytu netopýrů (postup konzultovat s odbornou organizací, v případě výskytu netopýrů je k zásahu nutná výjimka z ochranných podmínek zvláště chráněného druhu). 5. Ztrátu úkrytu kompenzovat vytvořením náhradní úkrytové nabídky (netopýří budky).
Obr. 13: Jednosměrné uzavření vletového otvoru (foto: Martin Ceľuch) Pokud je v domě letní kolonie s nevzletnými mláďaty, není možné uzavřít otvory polopropustnou síťkou a je nutné počkat s úpravou vletového otvoru a dutiny na období od poloviny srpna do poloviny dubna. K zachování netopýřích úkrytů ale často stačí i jednoduché a nenákladné umístění vhodného typu netopýří budky na správné místo (viz obr. 14). V Havlíčkově Brodě byly instalovány netopýří budky v roce 2011 při zateplení panelového domu Husova 1781, v následujícím roce 2012 byly budky obsazeny kolonií min. 20 ks netopýrů rezavých.
Obr. 14: Netopýří budka instalovaná na panelovém domě
14
4.
Diskuse a závěr:
V Havlíčkově Brodě a jeho příměstských částech bylo během monitoringu v letech 2012-2013 nalezeno 34 lokalit s výskytem netopýrů. Na osmi místech byl přesně dohledán netopýří úkryt, osmnáct lokalit bylo označeno jako úkryt potenciální a osm bylo zapsáno jako pravidelné netopýří loviště. Netopýři se v naprosté většině případů nalézali ve starých nezrekonstruovaných domech. Na území města bylo pomocí bat-detektoru zastiženo šest druhů netopýrů: netopýr vodní, netopýr rezavý, netopýr hvízdavý, netopýr večerní, netopýr pestrý a netopýr ušatý I pomocí ultrazvukového detektoru je poměrně obtížné zaznamenat přesný úkryt netopýrů. Vyletující netopýři mohou být zastiženi pouze během soumraku (hodinu před a hodinu po setmění), případně je možné úkryt dohledat opět v krátkém intervalu při rozednívání. Během větrného, příliš chladného nebo deštivého počasí nelze monitoring provádět, jelikož netopýři zpravidla nejsou aktivní. Nalezení všech úkrytů netopýrů na území města je tedy zcela nereálné, navíc je třeba brát v úvahu, že netopýři své úkryty často mění, takže výsledky jednoho roku nelze automaticky využít v letech následujících a je třeba situaci průběžně aktualizovat. Pro praktickou činnost orgánů ochrany přírody při ochraně netopýrů na území Havlíčkova Brodu je možné doporučit postup podle následujících zásad: 1. Těsně před zahájením zateplování vždy ověřit případný výskyt netopýrů na budově, samotné práce provádět výhradně v době nepřítomnosti netopýrů. 2.
V případech, kdy není možné práce odložit, je nutné zajistit, aby mohli netopýři v předstihu opustit úkryt a nemohli se před jeho uzavřením vrátit zpět.
3. Při rekonstrukcích a zateplování budov vždy zachovat momentálně užívané i potenciální úkryty. 4. Při kácení a údržbě zeleně (ošetřování starých dutých stromů, kácení stromů s dutinami apod.) vždy upozornit realizátora prací na nutnost ověření výskytu netopýrů. 5. Ztrátu úkrytu kompenzovat vytvořením náhradní úkrytové nabídky (netopýří budky).
Zákonná ochrana netopýrů však v mnoha případech nefunguje a praktická ochrana stojí z velké části na osvětě. Komunikace s veřejností je mnohdy klíčová k zabránění ničení netopýřích kolonií. Během srpna a září každoročně probíhají po celém světě akce nazvané International bat nights – Mezinárodní noci pro netopýry - mající za cíl informovat širokou veřejnost o současných aktuálních 15
problémech souvisejících s netopýry. Lidé si na základě získaných informací uvědomí, že není třeba se těchto živočichů obávat a dozví se, koho informovat v případě nálezu netopýřích úkrytů v budovách či v případě nálezu samotných netopýrů, kteří zalétli do pokoje nebo byli nalezeni v chladném počasí na zemi. V Havlíčkově Brodě se konaly během roku 2012 dvě Netopýří noci – jedna v Krajské knihovně Havlíčkův Brod s účastí 16 lidí a druhá ve Skautském klubu s účastí 56 lidí.
16
Literatura: Anděra M. a Horáček I. (2005): Poznáváme naše savce. 2. přepracované vydání. Sobotáles, Praha. 327pp. Andreas M. a Cepáková E. (2004): Metodická příručka pro praktickou ochranu netopýrů. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha.70pp. Andeas M., Cepáková E., a Hanzal V. (2010): Metodická příručka pro praktickou ochranu netopýrů - 2. doplněné vydání. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha.70pp. Dungel J. a Gaisler J. (2002) Atlas savců české a slovenské republiky. Academia, Praha, 150pp. Horáček I. a Uhrin M. (2010): A tribute to bats. Publishing house for forestry, 314pp. Jahelková H., Hájková P a Bláhová A. (2009): Péče o nalezené zraněné a handicapované netopýry. Metodika ČSOP č. 21, Nyctalus, Černošice,113pp. Schnitzerová P., Cepáková E. a Viktora L. (2009): Netopýři v budovách. Rekonstrukce a řešení problémů, ČESON, Tria, 71pp. Viktora L., Nová P., a Bartonička T. (2008): Ochrana rorýsů a netopýrů při rekonstrukcích budov. Česká společnost ornitologická ve spolupráci s AOPK ČR a ČESON, Praha. 22pp. Vlašín M. a Málková I. (2004): Ochrana netopýrů. Český svaz ochránců přírody, Brno, 71pp. Důležité internetové odkazy: www.ceson.org
www.csop.cz www.eurobats.org
www.nyctalus.cz 17
Příloha Seznam lokalit s nálezy netopýrů Lokalita/druh netopýra
Datum pozorová ní 13.6.2012
Úkryt/loviště
Stará školka v Mírovce 72 p.č.93 /podle trusu nebylo možné určit druh netopýra
8.6.2012
Dohledaný úkryt půda, nalezen trus
Železniční most pod škrobárnou p.č. 611/1 /netopýr vodní
5.8.2012
Dohledaný úkryt otvor ve spodní straně mostu
Žižkova 980 p.č.3079/netopýr rezavý
Foto lokality
Dohledaný úkryttřetí větrací otvor z leva
18
Budka v parku p.č. 1736/1 /netopýr vodní?
8.8.2011 8.7.2012
Dohledaný úkryt v budce
V dutině vrby na nábřeží p.č. 539 /netopýr rezavý
10.5.2012
Dohledaný úkryt dutina stromu
19
Staškova 808, 809,802,803 p.č. 2388, 2389, 2386, 2387/ netopýr večerní, lov 3-4 ks, pravděpodobný úkryt v dutinách v podstřeší
31.5.2012 15.5.2013 18.5.2013
Potenciální úkryt – v dutinách v podstřeší
Nádražní 618 p.č. 1674/netopýr večerní, lov opakovaný výskyt, úkryt možný ve štěrbinách ve zdi, či dutinách v podstřeší
8.8.2012 17.6.2013
Potenciální úkryt – ve štěrbinách ve zdi, nebo v podstřeší
20
Nádražní 1128 p.č.3300/netopýr rezavý-opakovaný průlet, lov - možnost úkrytu v kruhových větracích otvorech
1.8.2012 15.6.2013
Potenciální úkryt – ve větracích otvorech
Na Výšině 32313234 p č. 5308-5311 netopýr rezavý
6.7.2012 30.5.2013
Potenciální úkryt mezi panely, či štěrbinových větracích otvorech
Bratříků 608, p.č. 1647/1/Netopýr hvízdavý lov okolo domu, lampy
5.9.2012 10.9.2012 8.5.2013
Potenciální úkryt možnost úkrytu v podstřeší
Louka naproti letišti p.č. 914/21 /loviště netopýrů rezavých – pozorováno min 10 ks
10.9.2012 11.9.2012
Loviště
21
Louka u přehrady p.č. 2762/1 /loviště netopýrů rezavých – min 5 ks
10.9.2012 11.9.2012
Loviště
U panských 74 a 75, p.č. 530/6, 530/7, 530/8 /Netopýr hvízdavý - vyletují ze štěrbin pod střechou 7-15ks
10.9.2012
Dohledaný úkryt
Termesivy Juliin dvůr 15.9.2012 52 p.č. 40/2 a 40/4 18.9.2012 /netopýr pestrý
Loviště, potenciální úkryt ve štěrbinách ve zdech či podstřeší
Termesivy 10, p.č. 10/1 /netopýr hvízdavý-více jedinců krouží okolo budovy
Potenciální úkryt
15.9.2012 18.9.2012
22
U hradeb, p.č.15/1 / netopýr večerní 3-5 ks pravděpodobnost úkrytu v kamenné baště
19.8.2012 20.8.2012
Loviště, Potenciální úkryt
Panelový dům Husova 1781/ p.č. 4436/ netopýr rezavý kolonie min 20 ks, v instalované budce v roce 2011, dům po zateplení.
31.6.2012 18.7.2012 20.8.2012 5.5.2013
Dohledaný úkryt
Jiráskova 1178, p.č. 1954/6 /netopýr večerní, min. 2 kslov v zahradě
15.9.2012 20.9.2012
Loviště, potenciální úkryt
Strážná 1432, p.č. 1954/7 / netopýr večerní lov okolo domu
5.7.2012 10.7.2012
Loviště, potenciální úkryt
23
Prokopa Holého 1054, 1055 p.č. 3764 a 5131/netopýr večerní – lov v okolí paneláků 3 ks, možný úkryt ve větracích otvorech
5.7.2012 9.8.2012
Potenciální úkryt
Nad školní jídelnou p.č. 2374/3 Netopýr rezavý
7.6.2013
Loviště
Rybníky v parku p.č. 1713 a 195/netopýr rezavý
8.6.2013 10.6.2013
Loviště
24
Všechny rybníky a řeka / netopýr vodní
3.5.2012 3.6.2012 6.8.2012 30.8.2012 8.5.2013 8.6.2013 2.6.2013 10.6.2013 15.6.2013 17.6.2013
Loviště
Sázavská 583 p.č. 1603/1 netopýr pestrý 2-3 ks
6.5.2013 10.5.2013
Potenciální úkryt
Rodinný dům 1491, p.č. 2103/1 Netopýr večerní
6.5.2013 10.5.2013
Potenciální úkryt
25
V parku u schodů p.č. 1685/ netopýři vodní a ušatí (odchyt)
8.6.2013 15.6.2013
Potenciální úkryt – dutina stromu, (ptačí budka)
U Hastrmanu p.č. 193 a 240/3 netopýr večerní
8.6.2013
Loviště a potenciální úkryt
Panelový dům Rozkošská 3011 p.č. 3642/ Netopýr večerní cca 3-5 ks
11.6.2013
Loviště a potenciální úkryt – ve větracích otvorech
Panelák 3003, 2984/ p.č. 3745 a 3500,3501,3502 Netopýr rezavý a nově obsazené větrací otvory rorýsi
11.6.2013
Potenciální úkryt –větrací otvory
26
Hřbitov u sv. Vojtěcha p.č. 61/1 n. ušatý, večerní, malý myotis
11.6.2013
Loviště, Potenciální úkryt v dutinách stromů a kostele
Škrobárny p.č. 118/ netopýr rezavý
12.6.2013
Potenciální úkryt
U školní jídelny dutina stromu p.č. 1742/5 Netopýr večerní cca 5-7ks
15.6.2013 20.6.2013
Potenciální úkryt
27
Prokopa Holého p.č. 1745/2 Netopýr vodnídutina stromu cca 20-30 ks
18.6.2013 20.6.2013
Dohledaný úkryt
28
