ANALÝZA FINANČNÍ POZICE FIRMY MTC plus, s.r.o., PREDIKCE BUDOUCÍHO VÝVOJE V PODMÍNKÁCH FINANČNÍ KRIZE

ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola

Studijní program: N6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208T138 Globální podnikání a finanční řízení podniku

ANALÝZA FINANČNÍ POZICE FIRMY MTC – plus, s.r.o., PREDIKCE BUDOUCÍHO VÝVOJE V PODMÍNKÁCH FINANČNÍ KRIZE

Bc. Olga GRŮŠOVÁ

Vedoucí práce: Ing. Pavel Marinič, MBA, Ph.D.

2

ANOTAČNÍ ZÁZNAM AUTOR

Bc. Olga Grůšová

STUDIJNÍ OBOR

Globální podnikání a finanční řízení podniku

NÁZEV PRÁCE

Analýza finanční pozice firmy MTC – plus, s.r.o., predikce budoucího vývoje v podmínkách finanční krize

VEDOUCÍ PRÁCE

Ing. Pavel Marinič, MBA, Ph.D.

INSTITUT

Institut účetnictví a finančního řízení

POČET STRAN

89

POČET OBRÁZKŮ

12

POČET TABULEK

26

POČET PŘÍLOH

5

STRUČNÝ POPIS

Cílem této diplomové práce, na téma Analýza finanční pozice firmy MTC-plus, s.r.o., predikce budoucího vývoje v podmínkách finanční krize, bylo zhodnotit finanční pozici společnosti s ohledem na stávající krizi a navrhnout moţná řešení takovým způsobem, aby byl zachován „going concern“ princip. První část této diplomové práce je věnována teoretickým východiskům finanční analýzy, které jsou ve v čtvrté kapitole aplikovány do praxe. Další kapitola se zaměřila na v současné době nejvíce diskutované téma finanční krize. Ve třetí části je provedena analýza silných a slabých stránek společnosti a jsou indikovány moţné příleţitosti a hrozby. Na závěr byla provedena revitalizace podniku, která by měla vést k zachování budoucí existence společnosti, coţ vyplynulo z dosaţených výsledků v rámci celkového hodnocení finančního zdraví společnosti MTC-plus.

KLÍČOVÁ SLOVA

finanční analýza, horizontální a vertikální analýza, poměrové ukazatele, cash flow, pracovní kapitál, souhrnné modely hodnocení, finanční krize, finanční zdraví

3

ROK ODEVZDÁNÍ

2009

ANNOTATION AUTHOR

Bc. Olga Grůšová

FIELD

Corporate finance management in the global environment

THESIS TITLE

Analyse of MTC-plus, s.r.o. financial position, prediction of future development in condition of the financial crises

SUPERVISOR

Ing. Pavel Marinič, MBA, Ph.D.

INSTITUTE

Institut of accounting and finance management

NUMBER OF PAGES

89

NUMBER OF PICTURES

12

NUMBER OF TABLES

26

NUMBER OF APPENDICES

5

SUMMARY

KEY WORDS

YEAR

2009

The aim of my diploma thesis is on the topic of Analyse of MTCplus, s.r.o. financial position, prediction of future develepment in condition of the financial crises was to assess the financial position of the company with a view of the current crises and to suggest a possible solutions in such a way to maintain the „going concern“ principle. The first part of this diploma thesis is dedicated into theoretical points of the financial analysis, which are applied to use at the fourth charter. The next charter is focused on the currently most debated issue of the financial crises. The third part is aimed for an analysis of strengths and weaknesses parts of the company and their potential opportunities and threats. There was made a revitalization of the firm that should lead to a maintenance of a future existence of the company, in the conclusion, which resulted from an overall assessment of the financial condition of the company MTC-plus.

financial analysis, horizontal and vertical analysis, ratios, cash flow, working capital, prime and bencrupty models, financial crisis, financial healt

4

Prohlašuji, ţe diplomovou práci na téma Analýza finanční pozice firmy MTC – plus, s.r.o, predikce budoucího vývoje v podmínkách finanční krize jsem vypracovala samostatně s pouţitím uvedené literatury pod odborným vedením Ing. Pavla Mariniče, MBA, Ph.D. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná a v práci jsem neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb. o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským). V Mladé Boleslavi, dne 7. prosince 2009

5

Děkuji tímto panu Ing. Pavlu Mariničovi, MBA, Ph.D., za odborné vedení, cenné připomínky a rady při vypracování této diplomové práce. Dále bych ráda poděkovala majitelům společnosti MTC – plus, s.r.o. za jejich vstřícnost a ochotu při poskytování odborných informací.

6

OBSAH ANOTAČNÍ ZÁZNAM ............................................................................................ 3 ANNOTATION ....................................................................................................... 4 SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK ...................................................................... 10 ÚVOD ................................................................................................................... 11 1 FINANČNÍ ANALÝZA A JEJÍ APLIKACE ........................................................ 13 1.1 FINANČNÍ ANALÝZA A JEJÍ UŢIVATELÉ .................................................. 13 1.2 ÚČETNÍ VÝKAZY JAKO ZDROJ FINANČNÍ ANALÝZY ............................. 15 1.2.1 Rozvaha ............................................................................................... 16 1.2.1.1 Struktura aktiv ................................................................................ 16 1.2.1.2 Struktura pasiv ............................................................................... 17 1.2.2 Výkaz zisku a ztráty.............................................................................. 18 1.2.3 Výkaz cash flow ................................................................................... 20 1.2.4 Příloha účetní závěrky .......................................................................... 20 1.2.5 Přehled o změnách vlastního kapitálu .................................................. 21 1.3 BILANČNÍ PRAVIDLA................................................................................. 21 1.3.1 Zlaté bilanční pravidlo .......................................................................... 21 1.3.2 Pravidlo vyrovnávání rizika ................................................................... 22 1.3.3 Pari pravidlo ......................................................................................... 22 1.3.4 Růstové pravidlo .................................................................................. 22 1.4 ANALÝZA EXTENZIVNÍCH UKAZATELŮ .................................................. 23 1.4.1 Analýza trendů ..................................................................................... 23 1.4.2 Procentní analýza ................................................................................ 23 1.5 ANALÝZA POMĚROVÝCH UKAZATELŮ................................................... 23 1.5.1 Ukazatelé rentability ............................................................................. 24 1.5.2 Ukazatelé aktivity ................................................................................. 25 1.5.3 Ukazatelé likvidity ................................................................................. 26 1.5.4 Ukazatelé zadluţenosti ........................................................................ 28 1.5.5 Ukazatelé produktivity práce ................................................................ 29 1.6 ANALÝZA PLATEBNÍ SCHOPNOSTI......................................................... 30 1.6.1 Analýza pracovního kapitálu ................................................................ 30 1.6.2 Analýza peněţních toků ....................................................................... 31 1.6.2.1 Ukazatelé sestavované na bázi cash flow ..................................... 32 1.7 MODELY HODNOTÍCÍ FINANČNÍ ZDRAVÍ A PREDIKCI FINANČNÍ TÍSNĚ .......................................................................................................................... 33 1.7.1 Bonitní modely ..................................................................................... 33 1.8.1 Bankrotní modely ................................................................................. 35 7

2 FINANČNÍ KRIZE ............................................................................................. 37 2.1 FINANČNÍ KRIZE VE SVĚTĚ ..................................................................... 37 2.2 FINANČNÍ KRIZE V ČR .............................................................................. 38 2.3 KLÍČOVÉ UKAZATELE DOMÁCÍ EKONOMIKY ........................................ 38 2.4 OPATŘENÍ PROTI KRIZI ........................................................................... 39 3 SPOLEČNOST MTC-PLUS, S.R.O. A JEJÍ CHARAKTERISTIKA .................. 41 3.1 PROFIL SPOLEČNOSTI ............................................................................ 41 3.2 OBCHODNÍ ČINNOST ............................................................................... 42 3.2.1 Vozový park ......................................................................................... 44 3.2.2 Členství ve sdruţení automobilových dopravců ................................... 44 3.3 ANALÝZA SLABÝCH A SILNÝCH STRÁNEK SPOLEČNOSTI MTC-PLUS .......................................................................................................................... 45 3.4 BUDOUCÍ CÍLE SPOLEČNOSTI ................................................................ 49 4 FINANČNÍ ANALÝZA SPOLEČNOSTI MTC-PLUS ......................................... 50 4.1 ANALÝZA EXTENZIVNÍCH UKAZATELŮ .................................................. 50 4.1.1 Horizontální analýza (analýza trendů) .................................................. 51 4.1.1.1 Horizontální analýza aktiv .............................................................. 51 4.1.1.2 Horizontální analýza pasiv ............................................................. 53 4.1.1.3 Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty .................................... 54 4.1.2 Vertikální analýza ................................................................................. 56 4.1.2.1 Vertikální analýza aktiv .................................................................. 56 4.1.2.2 Vertikální analýza pasiv ................................................................. 58 4.1.2.3 Vertikální analýzy výkazu zisku a ztráty ......................................... 60 4.2 PLNĚNÍ BILANČNÍCH PRAVIDEL.............................................................. 61 4.2.1 Zlaté bilanční pravidlo .......................................................................... 61 4.2.2 Pravidlo vyrovnávání rizika ................................................................... 62 4.2.3 Pari pravidlo ......................................................................................... 62 4.3 ANALÝZA PLATEBNÍ SCHOPNOSTI......................................................... 63 4.3.1 Analýza pracovního kapitálu ................................................................ 63 4.3.2 Analýza likvidity .................................................................................... 65 4.3.3 Analýza peněţních toků ....................................................................... 66 4.3.3.1 Ukazatelé na bázi cash flow .......................................................... 68 4.4 ANALÝZA POMĚROVÝCH UKAZATELŮ................................................... 69 4.4.1 Analýza aktivity .................................................................................... 69 4.4.2 Analýza zadluţenosti............................................................................ 71 4.4.3 Analýza rentability ................................................................................ 72 4.4.4 Ukazatelé produktivity práce ................................................................ 73 8

4.5 SOUHRNNÉ MODELY HODNOCENÍ FINANČNÍ ÚROVNĚ ...................... 74 4.5.1 Bonitní modely ..................................................................................... 74 4.5.2 Bankrotní modely ................................................................................. 76 5 REVITALIZACE VEDOUCÍ K BUDOUCÍMU ZACHOVÁNÍ EXISTENCE SPOLEČNOSTI.................................................................................................... 78 ZÁVĚR ................................................................................................................. 84 POUŢITÁ LITERATURA ...................................................................................... 85 SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK ...................................................................... 87 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................ 89

9

Seznam pouţitých zkratek apod. cca CF CZ č. ČPK ČR DBÚ DHM DHNM DPH DZ EAT EBIT EU FED HDP ISO kap. KBÚ KFM KP KZ MSP např. NZ OA obr. PH pozn. s. r. o. Sb. str., s. t tab. tis. tj. tzn. tzv. USA VH viz VK ZPL

a podobně přibliţně Cash flow cizí zdroje číslo čistý pracovní kapitál Česká republika dlouhodobé bankovní úvěry dlouhodobý hmotný majetek dlouhodobý nehmotný majetek daň z přidané hodnoty dlouhodobé zdroje čistý zisk po zdanění zisk před úroky a zdaněním Evropská unie Federal Reserve System hrubý domácí produkt International Organization for Standardization kapitola krátkodobé bankovní úvěry krátkodobý finanční majetek krátkodobé pohledávky krátkodobé závazky Malé a střední podniky například nerozdělený zisk oběţná aktiva obrázek přidaná hodnota poznámka společnost s ručením omezeným sbírka strana tuna tabulka tisíc to je to znamená tak zvaný Spojené státy americké výsledek hospodaření jak je moţné vidět vlastní kapitál závazky po lhůtě splatnosti 10

Úvod Finanční analýza je jedním z nástrojů finančního řízení. Vyuţívají ji manaţeři, vlastníci, ale i řada dalších subjektů, kterým slouţí jako podklad pro správná rozhodnutí. V současné době, kdy na trzích panuje celosvětová finanční krize, sniţuje se agregátní poptávka, přičemţ následně firmy omezují výrobu, klesají jejich příjmy a jsou nuceny propouštět zaměstnance. Právě finanční analýza je jednou z metod, na jejímţ základě lze predikovat moţný budoucí vývoj s cílem zachovat going concern proces firmy. Cílem této diplomové práce je zhodnotit finanční situaci společnosti a na základě výsledků vypočítaných ukazatelů předpovědět její budoucí vývoj s ohledem na stávající globální krizi. Skutečnosti, ţe společnost MTC – plus, s.r.o., působí v regionu Mladoboleslavska, kde se nachází největší automobilový výrobce v České republice a zároveň působí v oboru, který finanční krize postihla nejvíce, mě přivedly k rozhodnutí analyzovat právě tuto společnost, jejímţ hlavním partnerem jsou jak dodavatelé Škoda Auto, tak i tato společnost samotná. Společnost MTC – plus, s.r.o. se zabývá spediční činností, ale i dopravou, skladováním a v neposlední řadě logistickými sluţbami. Diplomová práce je rozdělena do pěti částí. První kapitola je věnována metodologické části, kde je popsána finanční analýza a její jednotlivé metody, které budou aplikovány do praxe v dalších částech této diplomové práce. V jednotlivých subkapitolách jsou popsány zdroje nutné pro finanční analýzu, její uţivatelé a metody vyuţívané k finanční analýze. Druhá část diplomové práce je zaměřena na současnou globální krizi, její vznik, návrhy protikrizových opatření podporovaných vládou ČR a sledován dále je i vývoj klíčových ekonomických ukazatelů. Třetí kapitola se zabývá charakteristikou společnosti MTC – plus, s.r.o. Seznamuje s její krátkodobou historií, obchodní činností a naznačuje její budoucí vývoj na základě provedené analýzy silných a slabých stránek v rámci regionu, kde společnost působí.

11

Ve čtvrté části je provedena praktická analýza, kde jsou do praxe aplikovány metody popsané v kapitole jedna. V poslední, páté části diplomové práce budou navrţena opatření vyplývající z výsledků provedené analýzy a zabezpečující další existenci společnosti.

12

1 FINANČNÍ ANALÝZA A JEJÍ APLIKACE Finanční analýza je jednou ze základních metod finančního řízení moderních podniků. Manaţery je vyuţívána nejen při strategickém rozhodování, ale i v případě, rozhoduje-li se o budoucích investicích. Finanční analýzu lze chápat jako jakýsi mezičlánek mezi finančním účetnictvím a následným rozhodnutím, kterým směrem se bude podnik do budoucna ubírat. Existuje široké spektrum definic ze strany autorů odborných knih, kteří se zabývají východisky finanční analýzy. Kaţdý z autorů chápe finanční analýzu tak trochu jiným způsobem. Dle Kovanicové je finanční analýza povaţována za systém vyhodnocující data z finančních výkazů a pomáhající odhalit silné a slabé stránky hospodaření podniku. Naopak Valach ve své knize uvádí, ţe se jedná o oblast, která je součástí firemního řízení a umoţňující poskytnutí zpětné vazby. [9], [18] Finanční analýzu je moţné rozdělit do tří na sebe navazujících fází. Cílem první fáze je diagnostikovat základní indikátory finanční pozice, ve druhé fázi by měl být proveden hlubší rozbor příčin zjištěného stavu a poslední fáze by měla slouţit k identifikaci hlavních faktorů neţádoucího vývoje, na neţ by měl navazovat návrh opatření. [2]

1.1 FINANČNÍ ANALÝZA A JEJÍ UŢIVATELÉ Za uţivatele finanční analýzy jsou povaţováni všichni ti, kteří potřebují znát informace týkající se finančního zdraví podniku. Uţivatele je moţné rozdělit do dvou skupin, a to na externí a interní uţivatele. K externím uţivatelům patří: 

investoři,



banky a jiní věřitelé,



stát a orgány státní správy,



dodavatelé, odběratelé (obchodní partneři),



konkurence apod.

Za uţivatele interní analýzy lze povaţovat: 

manaţery, 13



odboráře,



zaměstnance podniku. [6]

Investoři se zajímají zejména o rentabilitu podniku a jeho udrţitelnost, neboť do podniku investují svůj kapitál a očekávají zhodnocení svých vloţených prostředků. Investory mohou být nejen akcionáři, ale i společníci firmy. Pro kaţdého investora je hlavním výstupem z finanční analýzy míra rizika spojená s rentabilitou jeho vloţených prostředků. [6] Bankám a ostatním věřitelům slouţí výstupy z finanční analýzy jako nástroj pro hodnocení bonity klienta, na jejímţ základě bude moţné poskytnout či neposkytnout úvěr. Věřitele zajímá struktura majetku, finanční zdroje a především to, zda bude podnik schopen splácet a hradit úroky. Pro stát a jeho orgány jsou výstupy potřebné z hlediska daňové politiky. Orgány státní správy vyuţívají informace o podnicích dále pro různá statistická šetření, kontroly podniků státem vlastněných, rozdělování finančních dotací apod. [6] Obchodní partnery zajímá především finanční situace podniku, která se odráţí ve vzájemných obchodních vztazích. Dodavatelé zaměřují svůj pohled na schopnost podniku hradit své splatné závazky a naopak odběratelé poţadují určitou jistotu, ţe je podnik schopen poskytovat bez problémů nabízené výrobky či sluţby, aniţ by omezil chod druhého podniku. Manaţerům slouţí výstupy jako podklad pro operativní a strategické rozhodování. Z hlediska přístupu k interním informacím mají ty nejlepší předpoklady pro vypracování komplexnější finanční analýzy, neboť disponují i daty, která nejsou veřejně přístupná. Zaměstnanci mají přirozeně zájem na finanční stabilitě podniku, jeho prosperitě a na udrţitelném rozvoji. Kaţdého zaměstnance zajímá jistota zaměstnání, výše platu a jiné sociální výhody, které jsou ze strany zaměstnavatele poskytovány. [6] Další, ne však poslední, skupinou zajímající se o výstupy finančních analýz jsou odbory zastupující zaměstnance. Pro ně je také důleţité finanční zdraví podniku, neboť na jeho základě mohou dojednat lepší podmínky pro zaměstnance.

14

1.2 ÚČETNÍ VÝKAZY JAKO ZDROJ FINANČNÍ ANALÝZY „Účetní výkazy zachycují pohyb podnikových financí ve všech jejich podobách a ve všech fázích podnikových činností. Jsou výchozím a základním zdrojem informací pro finanční analýzu pro všechny zainteresované subjekty uvnitř i vně podniku“.1 V České republice je oblast týkající se struktury účetních výkazů upravena Zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Standardní účetní výkazy mohou být rozděleny dle účelu do dvou skupin: 

Výkazy finančního účetnictví – jeţ mohou být označeny za výkazy externí,

protoţe

poskytují

informace

zejména

externím

uţivatelům

a podávají přehled o struktuře a stavu majetku, zdrojích krytí majetku, o tvorbě a uţití hospodářského výsledku, o volných peněţních tocích a změnách vlastního kapitálu. [2] 

Výkazy vnitropodnikového účetnictví – nemající ţádnou jednotnou podobu, protoţe si jejich formu určí kaţdý podnik podle svých vlastních potřeb a poţadavků. Tyto výkazy mají na rozdíl od předchozích interní charakter. Jedná se zejména o výkazy zachycující vynaloţení podnikových nákladů dle jednotlivých druhů, výkazy o spotřebě nákladů za jednotlivé výkony nebo v jednotlivých střediscích apod. [15]

Rozhodující součástí účetní závěrky jsou však výkazy finančního účetnictví. Obsah účetní závěrky je upraven § 18 Zákona o účetnictví a je tvořena: 

rozvahou,



výkazem zisku a ztráty,



přílohou.

1

[15] MRKVIČKA, J., KOLÁŘ, P. Finanční analýza. 2. přepracované vydání. Praha: ASPI, a. s., 2006. ISBN 80-7357-2192., s. 24

15

Účetní závěrka můţe obsahovat i výkaz cash flow nebo přehled o změnách vlastního kapitálu. [15] Kromě výše uvedených základní zdrojů se vyuţívají i jiné zdroje poskytující finanční informace. Patří sem například výroční zprávy, vnitropodnikové informace, burzovní informace, zprávy o vývoji úrokových měr, zprávy o vývoji měnových kurzů, firemní statistiky, interní směrnice, odborné novinové články, analýzy v odborných časopisech atd. [2] 1.2.1 Rozvaha Rozvaha je základní účetní výkaz zachycující stav majetku (aktiva) a zdrojů jeho krytí (pasiva) k určitému datu. Nejčastěji se však sestavuje na konci účetního období. Platí zde bilanční princip, to znamená, ţe ţádný podnik nemůţe mít více majetku, neţ má zdrojů a opačně. Při analyzování rozvahy je nutné se zaměřit především na stav a vývoj bilanční sumy, na strukturu aktiv a pasiv a jejich vývoj v čase a v neposlední řadě je sledován vztah mezi jednotlivými poloţkami rozvahy. 1.2.1.1 Struktura aktiv Základním předpokladem pro třídění aktiv je jejich funkce a doba spojená s vázaností v reprodukčním cyklu podniku. Aktiva se člení na stálá aktiva (dlouhodobá), oběţná aktiva (krátkodobá) a ostatní aktiva. Aktiva se také dále člení dle stupně likvidnosti majetku. Likvidnost je charakterizována jako schopnost majetku přeměnit se na hotové peníze. [2] Do dlouhodobého majetku patří majetek, jehoţ vstupní cena je vyšší neţ 40 tis. Kč, podnik jej drţí po dobu delší neţ 1 rok a očekává se od něj nějaký budoucí ekonomický uţitek. Dělí se na hmotný (pozemky, budovy, stroje a zařízení), nehmotný, jeţ nemá fyzickou podstatu (licence, software, autorská práva, patenty) a finanční majetek, do kterého patří např. nakoupené cenné papíry jiných firem, vklady

v podnicích

apod.

Společným

znakem

hmotného

a

nehmotného

dlouhodobého majetku je skutečnost, ţe se odepisují (aţ na výjimky). Odpisy vyjadřují míru opotřebení majetku. [17], [2]

16

Dalším je oběţný majetek, který je typický tím, ţe neustále mění svou podobu (obíhá) a doba vázanosti v podniku je kratší neţ 1 rok. Oběţná aktiva jsou uspořádána podle likvidity od nejméně likvidních k nejvíce likvidním. Za nejméně likvidní

poloţku

jsou

povaţovány

zásoby

rozlišující

zásoby

materiálu,

nedokončené výroby a polotovarů, zvířat nebo zboţí. Další poloţkou jsou pohledávky, které jsou tříděny na dlouhodobé (se splatností nad 1 rok) a krátkodobé (s lhůtou splatnosti do jednoho roku). Posledním nejvíce likvidním majetkem, jeţ je součástí oběţných aktiv, je krátkodobý finanční majetek (peníze v pokladně, na bankovním účtu a krátkodobé cenné papíry). [6] Poslední část rozvahy strany aktiv tvoří poloţka ostatních aktiv obsahující poloţky časového rozlišení, pro něţ je charakteristické, ţe období jejich vzniku nesouhlasí s obdobím, do kterého věcně náleţejí. Jedná se zejména o náklady a příjmy příštích období. [9] 1.2.1.2 Struktura pasiv Pro tuto skupinu je základní charakteristikou hledisko vlastnictví, podle něhoţ se veškeré zdroje slouţící k financování podniku člení do dvou skupin, a to na vlastní zdroje (vlastní kapitál) a cizí zdroje (cizí kapitál). Základní kapitál je hlavní poloţkou vlastního kapitálu. Výše a způsob jeho tvorby závisí na právní formě podnikání a můţe být tvořen peněţitými a nepeněţitými vklady. Kapitálové fondy jsou další poloţkou vlastního kapitálu a jsou tvořeny z externích zdrojů, nikoliv ze zisku (jedná se například o: emisní áţio, dary, vklady společníků atd.). Fondy tvořené ze zisku jsou rozděleny na povinné (zákonný rezervní fond, nedělitelný fond – výše je stanovena zákonem) nebo nepovinné vycházející z dobrovolného rozhodnutí společnosti (např. sociální fond, fond odměn apod.). Poslední součástí vlastního kapitálu je výsledek hospodaření minulých let (jedná se o nerozdělený zisk nebo neuhrazenou ztrátu) a výsledek hospodaření běţného účetního období. [2] Cizí zdroje (dluhy) jsou závazky podniku pocházející z minulých událostí, a od kterých se očekává, ţe jejich vyrovnání vyústí ve sníţení ekonomického prospěchu. Tyto zdroje byly podniku zapůjčeny od jiných právnických či fyzických osob na dobu určitou a podnik za ně platí cenu nazývající se úrok. Nákladové úroky jsou vynaloţené v souvislosti s vyuţitím kapitálu věřitelů. [9], [6] 17

Cizí zdroje se člení na rezervy (tvořené na předem stanovený účel, mohou mít i formu zákonných rezerv), dlouhodobé závazky (doba splatnosti je delší neţ 1 rok a patří sem např. emitované dluhopisy, přijaté dlouhodobé zálohy, směnky apod.) a krátkodobé závazky (s dobou splatnosti kratší neţ 1 rok, kdy se jedná zejména o závazky vůči dodavatelům, zaměstnancům nebo dluţné daně), bankovní úvěry a jiné finanční výpomoci. [2] Podobně jako tomu bylo u aktiv, existují na straně pasiv poloţky ostatních pasiv (poloţky časového rozlišení) zahrnující výdaje a výnosy příštích období. 1.2.2 Výkaz zisku a ztráty Výkaz zisku a ztráty neboli výsledovka je účetním výkazem podávající informace o finanční výkonnosti (tj. o nákladech a výnosech) a tvorbě hospodářského výsledku za určité období (obvykle za kalendářní rok) Zachycuje pohyb nákladů a výnosů, nikoliv výdajů a příjmů. [11] Ve finanční analýze se zjišťuje, jakým způsobem a do jaké míry ovlivnily jednotlivé poloţky hospodářský výsledek nebo je sledován vývoj a struktura nákladů a výnosů. Náklady představují sníţení ekonomického prospěchu projevující se jako sníţení aktiv (úbytky, spotřeba) nebo zvýšení pasiv, kdy obojí vyústí v konečném důsledků ke sníţení vlastního kapitálu. Výkaz zisku a ztráty podává pouze základní informace o nákladech. Pro analytické posuzování nebo rozhodování je nutné členit náklady z různých hledisek (např. druhové členění, účelové členění, kalkulační členění nebo členění nákladů v závislosti na objemu prováděných výkonů). [11] „Výnosy jsou zvýšením ekonomického prospěchu během účetního období, a to jednak ve formě zvýšení aktiv, jednak ve formě určitých případů snížení závazků.“2 V případě členění nákladů jsou vyuţívána tři hlediska: druhové členění, odpovědnostní členění (dle místa vzniku) a členění výnosů dle činnosti, v níţ byly dosaţeny. [11]

2

[9] KOVANICOVÁ, D. a kol. Finanční účetnictví světový koncept. 3. vydání. Praha: POLYGON, 2002. ISBN 80-7273-0622., s. 55

18

Výsledek hospodaření zachycuje rozdíly mezi náklady a výnosy. Hospodářský výsledek má několik stupňů a je rozlišován: 

výsledek hospodaření z provozní činnosti,



výsledek hospodaření z finanční činnosti,



výsledek hospodaření z mimořádné činnosti.

Výsledek hospodaření z provozní činnosti vychází ze základní a opakující se činnosti podniku, tzn. ţe je tvořen poloţkou obchodní marţe (rozdíl trţeb a nákladů za prodané zboţí nebo sluţby). Přičtou-li se k obchodní marţi výkony (trţby) a následně se odečte výkonová spotřeba (nakoupené vstupy) je vyčíslena přidaná hodnota. Pojem přidaná hodnota je chápána jako hodnota přidaná k hodnotě vstupů zpracováním v podniku. Výsledek hospodaření z finanční činnosti je výsledek související s finančními operacemi podniku (rozdíl mezi finančními výnosy a náklady). Výsledek hospodaření z mimořádné činnosti je výsledkem vznikajícím z nepravidelných a neočekávaných operací podniku (jedná se o rozdíl mezi mimořádnými výnosy a mimořádnými náklady). Můţe vznikat v důsledku změn oceňování majetku, škod apod. [2] Pro potřeby finančních analýz je moţné se setkat s různými termíny vyjadřující zisk (kategorie zisku), a proto je nutné se o nich alespoň zmínit: 

EBITDA (Earnings before Interest, Taxes, Depreciation and Amortisation) je zisk před úroky, odpisy a zdaněním.



EBIT (Earnings before Interest and Taxes) - jedná se o zisk před úroky a zdaněním a je jedním z klíčových ukazatelů měřících výkonnost podniku.



EBT (Earnings before Taxes) - je zisk před zdaněním, někdy nazývaný hrubý zisk.



EAT (Earnings after Taxes) - vyjadřuje čistý zisk po zdanění.

V některých publikacích je moţné se setkat ještě s jedním pojmem, a tím je NOPAT (Net Operating Profit After Taxes), coţ je zisk po zdanění plus úroky. [13] 19

1.2.3 Výkaz cash flow Výkaz peněţních toků je dalším z výkazů, jeţ jsou součástí účetní závěrky a slouţí hlavně pro posouzení likvidity. Peněţní toky zachycují pohyb peněţních prostředků a peněţních ekvivalentů. Pod termínem peněţní ekvivalenty a peněţní prostředky se rozumí krátkodobý finanční majetek, který je likvidní a je snadno přeměnitelný na hotové peníze. [6] „Na rozdíl od výkazů zisků a ztrát, kvantifikujícího výnosy, náklady a hospodářský výsledek podniku za určité období, zobrazují peněžní toky na jedné straně příjmy, zvyšující peněžní fondy podniku, a na druhé straně výdaje, které tyto peněžní fondy odčerpávají.“3 Příjmy a výdaje se liší svou povahou, proto i peněţní toky jsou rozděleny do tří kategorií: 

cash flow z provozní činnosti,



cash flow z investiční činnosti,



cash flow z finanční činnosti. [5]

K sestavení peněţních toků se pouţívají dvě základní metody, a to metoda přímá a nepřímá. Metoda přímá spočívá v zachycení jednotlivých příjmů a výdajů v jejich původní podobě v daném období. Metoda nepřímá provádí korekci výsledku hospodaření běţného období o rozdíly mezi výnosy a příjmy na straně jedné a o rozdíly mezi náklady a výdaji na straně druhé. [11] V praxi je důleţité se zaměřit především na peněţní toky, které byly realizovány v souvislosti s provozní činností. 1.2.4 Příloha účetní závěrky Příloha k účetní závěrce je sestavována z důvodu podávání doplňujících a vysvětlujících informací k účetním výkazům, jako jsou rozvaha a výkaz zisku a ztráty. Základní význam přílohy spočívá v poskytnutí spolehlivého obrazu o majetku, závazcích, vlastním kapitálu, nákladech, výnosech a hospodářském

3

[4] FOTR, J. Strategické finanční plánování. Praha: Grada Publishing, spol. s r. o., 1999. ISBN 80-7169-694-3., s. 112

20

výsledku. Dalším důvodem, proč je příloha účetní závěrky sestavována, je i ta skutečnost, ţe údaje budou slouţit i externím uţivatelům. Příloha účetní závěrky informuje o obecných údajích, o pouţitých účetních metodách, zásadách nebo způsobech oceňování, podává doplňující informace k rozvaze apod. [6] 1.2.5 Přehled o změnách vlastního kapitálu Poslední z výkazů účetní závěrky, které podniky sestavují, je přehled o změnách vlastního kapitálu. V tomto výkazu jsou zachyceny pohyby jednotlivých sloţek vlastního kapitálu, které nastaly v období mezi sestavením dvou rozvah ke dvěma různým okamţikům. Výkaz slouţí především pro interní potřeby vlastníků, neboť jim umoţňuje sledovat probíhající kapitálové transakce. [11]

1.3 BILANČNÍ PRAVIDLA Bilanční pravidla formulují jednoduchým způsobem vzájemný vztah mezi některými sloţkami aktiv a pasiv. Tyto pravidla je třeba vnímat jako doporučující, ale nikterak závazná nebo dokonce nařizující. Do této skupiny bilančních pravidel se řadí: 

Zlaté bilanční pravidlo,



Pravidlo vyrovnávání rizika,



Pari pravidlo,



Růstové pravidlo. [17]

1.3.1 Zlaté bilanční pravidlo Zlaté bilanční pravidlo je základním pravidlem, které říká, ţe dlouhodobý majetek by měl být kryt převáţně z dlouhodobých zdrojů a krátkodobých majetek z krátkodobých zdrojů. V praxi však tento ideální stav nastává spíše výjimečně. V souvislosti s potřebou zdrojů financování se objevují dva způsoby financování: 

konzervativní financování - tzn., ţe firma vyuţívá k financování krátkodobých aktiv část dlouhodobého kapitálu. Jedná se o draţší, ale méně rizikový způsob financování

21



agresivní financování – zde dochází k tomu, ţe dlouhodobá aktiva jsou financována krátkodobými zdroji, coţ je levné, ale velmi rizikové. Tento způsob budou volit větší podniky mající dobré postavení a disponující značnou vyjednávací silou vzhledem k dodavatelům i odběratelům (tzn. podniku je poskytnut dodavatelský úvěr např. tím, ţe jsou pozdě hrazeny dodavatelské faktury) [17]

1.3.2 Pravidlo vyrovnávání rizika Toto pravidlo má doporučující charakter, který říká, ţe podnik by měl vyuţívat jednak vlastní zdroje, ale i cizí zdroje s podmínkou, ţe cizí zdroje nebudou převyšovat vlastní zdroje. Zde však nastává rozpor se zlatým bilančním pravidlem. Aby bylo splněno základní bilanční pravidlo, a zároveň pravidlo vyrovnávání rizika musí mít podnik ve své majetkové struktuře více dlouhodobého majetku neţ oběţných aktiv. Někdy však můţe dojít k tomu, ţe toto pravidlo nelze respektovat, proto pak záleţí na konkrétním vlastníkovi, které z pravidel bude preferovat. [17] 1.3.3 Pari pravidlo Pari pravidlo je zpřesňujícím pravidlem zlatého bilančního pravidla. „Pari pravidlo doporučuje, aby podnik užíval nejvýš tolik vlastního kapitálu, kolik může uložit do dlouhodobého majetku – v ideálním případě méně, aby se vytvořil také prostor pro financování dlouhodobým cizím kapitálem.“4 1.3.4 Růstové pravidlo Posledním bilančním pravidlem je růstové pravidlo doporučující, aby tempo růstu investic do dlouhodobého majetku nepřevyšovalo tempo růstu trţeb. [17]

4

[17] SCHOLLEOVÁ, H. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. ISBN 978-80-247-2424-9., s. 63

22

1.4 ANALÝZA EXTENZIVNÍCH UKAZATELŮ Analýza extenzivních ukazatelů je základním bodem finanční analýzy. Skládá se ze dvou metod, a to tzv. vertikální (procentní analýzy) a horizontální analýzy (analýza trendů). Obě tyto metody zachycují původní absolutní údaje z účetních výkazů v určitých souvislostech a relacích. [7] 1.4.1 Analýza trendů Horizontální analýza (analýza trendů) sleduje vývoj jednotlivých poloţek účetních výkazů v čase. Dochází k porovnávání poloţek běţného účetního období k údajům minulého období. Pro lepší vypovídací schopnost je lepší mít k dispozici minimálně tři po sobě jdoucí období. Výpočet se provádí po řádcích dvěma způsoby, tzn. buď jsou zachyceny absolutní změny (rozdíl dvou poloţek) nebo relativní změny (podíl dvou poloţek). Výstupy z horizontální analýzy je moţné vyjádřit ve formě bazických nebo řetězových indexů. Bazické indexy porovnávají hodnoty určitého ukazatele v jednotlivých obdobích s hodnotou téhoţ ukazatele ve zvoleném základním období. Indexy řetězové porovnávají hodnoty ukazatele v jednotlivých obdobích s hodnotou téhoţ ukazatele v období předcházejícím. [15] 1.4.2 Procentní analýza Procentní neboli vertikální analýza spočívá v tom, ţe na jednotlivé poloţky finančních výkazů se pohlíţí v relaci ke zvolené veličině (např. bilanční sumě). [7] Cílem této analýzy je ukázat, jak se např. jednotlivé poloţky aktiv podílely na celkové bilanční sumě. Pro realizaci je nutné mít k dispozici alespoň dvě po sobě jdoucí období, aby bylo moţné sledovat vývoj jednotlivých poloţek na celkové bilanční sumě a následně je moţné srovnání s konkurencí.

1.5 ANALÝZA POMĚROVÝCH UKAZATELŮ Analýza poměrových ukazatelů je další částí finanční analýzy navazující na analýzu extenzivních ukazatelů. Tato analýza pracuje s tím, ţe dává do poměru jednotlivé poloţky vzájemně mezi sebou. Kaţdý z finančních manaţerů či analytiků si můţe dle charakteru podniku zvolit jakoukoliv kategorii poměrových 23

ukazatelů. Záleţí na jeho potřebách a poţadavcích. Do soustavy těchto ukazatelů patří: 

ukazatelé rentability,



ukazatelé aktivity,



ukazatelé likvidity,



ukazatelé zadluţenosti,



ukazatelé produktivity práce.

1.5.1 Ukazatelé rentability Ukazatelé toho typu patří k nejvíce sledovaným ukazatelům z pohledu vlastníků. Vlastníci hodnotí výnosnost investovaných finančních prostředků za určité období. Výsledky z této oblasti také ukazují na splnění základních cílů stanovených při zakládání podniku, poněvadţ ukazují na návratnost těchto investic. [3] Společným znakem ukazatelů výnosnosti je skutečnost, ţe poměřují vloţený kapitál k nějaké modifikaci zisku (viz kap. 1.1.2 – kategorie zisku). [13] Všechny ukazatele výnosnosti mají podobnou interpretaci, tzn. ţe říkají, kolik Kč zisku, připadá na 1 Kč jmenovatele. Rentabilita

investovaného

kapitálu

(ROCE)

měří,

kolik

provozního

hospodářského výsledku před zdaněním a úroky podnik dosáhl z 1 Kč investovaného kapitálu věřiteli nebo akcionáři. ROCE

VK

EBIT Re zervy DZ

DBÚ

[6] Rentabilita aktiv (ROA) je klíčovým měřítkem rentability a lze ho zobrazit několika moţnými způsoby. Poměřuje zisk s celkovými aktivy bez ohledu na to, zda byl financován z cizích nebo vlastních zdrojů.

ROA

EBIT Aktiva [17]

24

Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) měří výnosnost vlastního kapitálu a je nejdůleţitějším ukazatelem pro vlastníky a akcionáře. Sleduje, kolik čistého zisku připadne na 1 Kč investovaného kapitálu.

EAT VK

ROE

Rentabilita trţeb (ROS) vyjadřuje, kolik korun čistého zisku připadá na 1 Kč trţeb.

ROS

EAT Tržby [12]

1.5.2 Ukazatelé aktivity Ukazatelé aktivity zjišťují, jakým způsobem podniky nakládají s aktivy. Jsou souhrnně nazývány jako ukazatele relativní vázanosti kapitálu v různých formách aktiv (krátkodobých nebo dlouhodobých). Tyto ukazatele jsou dvojího druhu, buď vyjadřují dobu obratu, nebo obratovost. [2] Obrat celkových aktiv ukazuje, kolikrát se hodnota aktiv promítne do trţeb. Pro vyšší vypovídací schopnost je lepší porovnání tohoto ukazatele s odvětvím.

Obrat celkových aktiv

Tržby Aktiva

Doba obratu aktiv vyjadřuje, za kolik dní dojde k obratu celkových aktiv ve vztahu k trţbám.

Doba obratu aktiv

Aktiva Tržby / 360

Obrat zásob udává, kolikrát se poloţka zásob během roku přemění na jiné formy oběţných aktiv.

Obrat zásob

Tržby Zásoby

Doba obratu zásob říká, kolik dní je potřeba k tomu, aby se zásoby přeměnily v trţby. Obecně platí, ţe doba obratu zásob by měla být co nejkratší.

25

Doba obratu zásob

Zásoby Tržby / 360.

Doba obratu pohledávek pomáhá podniku zjišťovat, jakým způsobem jsou dosahovány cíle podniku v oblasti krátkodobého financování vycházející ze strategických cílů firmy, a zároveň odráţí finanční politiku vůči svým odběratelům.

Doba obratu pohledávek

Pohledávky Tržby / 360

V případě, ţe je doba obratu pohledávek vyšší neţ dohodnutá splatnost, znamená to, ţe obchodní partneři platí faktury se zpoţděním. Doba obratu závazků udává, za jakou dobu je podnik schopen hradit své závazky vůči dodavatelům, charakterizuje určitou platební disciplínu. Pokud je doba úhrady závazků delší neţ doba obratu pohledávek, dodavatelé poskytují podniku bezplatný dodavatelský úvěr.

Doba obratu závazků

Krátkodobé závazky Tržby / 360 [7], [20]

1.5.3 Ukazatelé likvidity Jednou ze základních podmínek dlouhodobě úspěšné existence podniku v trţním prostředí je trvalá platební schopnost, která je odvozována od ukazatelů likvidity. V souvislosti s platební schopností je nutné rozlišovat několik důleţitých a rozdílných pojmů. Solventností se rozumí schopnost podniku hradit své splatné závazky v určité poţadované výši a čase. Likvidita vyjadřuje schopnost podniku přeměnit svá aktiva na peněţní prostředky a těmi krýt včas, v poţadované formě a na poţadovaném místě všechny splatné závazky. U likvidity není moţné určit jaká hodnota je správná či špatná, protoţe záleţí na mnoha dalších faktorech.

26

Likvidnost je jednou z charakteristik konkrétního druhu majetku. Označuje míru obtížnosti transformovat majetek do hotovostní formy. 5 Likvidnost se váţe k majetkovým sloţkám, jeţ jsou právě v rozvaze řazeny dle likvidnosti. Oběţná aktiva jsou likvidnější neţ aktiva dlouhodobá. Běţná likvidita Běţná likvidita říká, kolikrát oběţná aktiva pokryjí krátkodobé závazky. Znamená to, kolikrát je podnik schopen uspokojit své věřitele v případě přeměny všech aktiv na hotovost. Jedná se o ukazatel, kterému věnují velkou pozornost hlavně věřitelé. Běžná likvidita

OA Krátkodobé závazky

Za přijatelnou velikost tohoto ukazatele je povaţováno rozmezí od 1,6 do 2,5, záleţí však na odvětví, ve kterém firma podniká. U podniku, který nedrţí zásoby, můţe být hodnota tohoto ukazatele nízká a naopak tomu je u podniků disponujících s velkými objemy zásob. [6] Pohotová likvidita Pohotová likvidita je dalším stupněm likvidity, kde v čitateli je od oběţných aktiv odečtena poloţka zásob a ve jmenovali jsou opět krátkodobé závazky. Důvodem odečtení zásob od oběţných aktiv je ten fakt, ţe je vyloučena nejméně likvidní část oběţných aktiv. Pohotová likvidita

OA Zásoby Krátkodobé závazky

Pro vyšší vypovídací schopnost tohoto ukazatele je od oběţných aktiv odečíst nedobytné pohledávky nebo pohledávky po lhůtě splatnosti. Doporučená hodnota tohoto ukazatele je 1, coţ znamená, ţe podnik je schopen se vyrovnat se svými závazky, aniţ by musel prodávat své zásoby. Vyšší hodnota ukazatele znamená,

5

[18] VALACH, J. a kol. Finanční řízení podniku. 2. přepracované a rozšířené vydání. Praha: EKOPRESS, s r. o., 2003. ISBN 80-86119-21-1, s. 108

27

ţe podnik drţí značný objem oběţných aktiv v hotovostní formě, a to nepřináší podniku téměř ţádný výnos. [18] Okamţitá likvidita Okamţitá neboli hotovostní likvidita je posledním ukazatelem likvidity, který pracuje pouze s nejlikvidnější formou oběţných aktiv, a to s krátkodobým finančním majetkem. V některých odborných publikacích se odečítají od krátkodobého finančního majetku krátkodobé cenné papíry. Literatura uvádí, ţe doporučená hodnota ukazatele okamţité likvidity by měla být rovna hodnotě 0,2 a více. Okamžitá likvidita

KFM Krátkodobé závazky [11]

1.5.4 Ukazatelé zadluţenosti Zadluţenost vyjadřuje fakt, ţe podnik pro financování svých aktiv vyuţívá cizí zdroje. V současné době je prakticky nemyslitelné, aby podniky vyuţívaly jen vlastních zdrojů, neboť by tím sniţovaly výnosnost vloţeného kapitálu. Hlavním argumentem pro vyuţití cizího kapitálu je to, ţe je relativně levnější neţ vyuţívání zdrojů vlastních. Podíl vlastního kapitálu na aktivech (Equity Ratio) poměřuje vlastní kapitál a celková aktiva. Za optimální se povaţuje, jsou-li stálá aktiva kryta z vlastních zdrojů. Je-li hodnota ukazatele menší neţ 0,5 nebo dosahuje-li dokonce záporných hodnot, lze označit finanční stabilitu podniku za kritickou. Equity ratio

VK Aktiva [3]

Ukazatel zadluţenosti vlastního kapitálu (Debt-equity ratio) je ukazatelem dávajícím do poměru kapitál věřitelů s kapitálem vlastníků. Jde o klíčový ukazatel, neboť nastavení proporce mezi cizími zdroji a vlastním kapitálem ovlivňuje míru

28

finančního rizika, které je spojeno s podnikáním. Převrácením poměru tohoto ukazatele získáme míru finanční samostatnosti. Debt-equity ratio

CZ VK [6]

Ukazatel celkové zadluţenosti (Debt ratio) dává do poměru celkové závazky vůči celkovým aktivům. Jedná se o jeden ze základních ukazatelů zadluţenosti, který je také nazýván ukazatelem věřitelského rizika. Čím větší je hodnota tohoto ukazatele, tím více rizikový je podnik pro věřitele. Debt ratio

CZ Aktiva [2]

Ukazatel úrokového krytí je ukazatel zjišťující únosnost zadluţení, tzn. ţe informuje o tom, kolikrát je podnik schopen ze zisku platit nákladové úroky. Vyjdeli hodnota 1 znamená to, ţe podnik vydělává jen na úroky a je-li ukazatel niţší neţ 1 znamená to, ţe si podnik nevydělá ani na úroky. Platí zde tedy pravidlo, ţe čím vyšší je úrokové krytí, tím lepší finanční situaci podnik má. Úrokové krytí

EBIT Nákladové úroky

[2] 1.5.5 Ukazatelé produktivity práce Ukazatele produktivity práce jsou poměrně novými ukazateli zachycující výkonnost podniku ve vztahu k nákladům na zaměstnance (moţné je pouţít i počet zaměstnanců). Ukazatelé produktivity práce sledují velikost osobních nákladů k přidané hodnotě. Osobní náklady k přidané hodnotě zachycují, jak velká část toho, co bylo vytvořeno z provozní činnosti podniku odeberou náklady na zaměstnance. Vypočte se dle následujícího vzorce: Osobní náklady k přidané hodnotě

29

Osobní náklady PH

Čím menší je poměr osobních nákladů ku přidané hodnotě, tím lepší je výkonnost na 1 Kč vyplacenou zaměstnancům. Dalším ukazatelem v této soustavě je produktivita práce z přidané hodnoty sledující, jak velká přidaná hodnota připadá na jednoho pracovníka. Vypočítá se dle následujícího vzorce: Produktivita práce z přidané hodnoty = Přidaná hodnota/ Počet zaměstnanců Čím je produktivita práce větší a čím menší je průměrná mzda, tím větší efekt zaměstnanci přinášejí. [7], [17] 1.6 ANALÝZA PLATEBNÍ SCHOPNOSTI Analýza platební schopnosti je další oblastí zájmu finanční analýzy. Mluví-li se o platební schopnosti je v této souvislosti klíčová analýza pracovního kapitálu a analýza celkové likvidity (viz kapitola - 1.5.3 Ukazatelé likvidity). 1.6.1 Analýza pracovního kapitálu V souvislosti s termínem pracovní kapitál je nutné rozlišovat pojmy hrubý a čistý pracovní kapitál. Čistý pracovní kapitál je moţné definovat jako oběţný majetek, který podniku zůstane po odečtení krátkodobých závazků (viz obr. 1). Hrubý pracovní kapitál je tvořen zásobami, pohledávkami a krátkodobým finančním majetkem.

zdroj: upraveno dle [12, s. 10] Obr. 1 Znázornění čistého pracovního kapitálu 30

Manaţeři vyuţívají čistý pracovní kapitál jako finanční polštář, o který lze zmenšit hodnotu podniku. Vytvořený finanční polštář je v případě potřeby vyuţit jako jeden ze zdrojů financování slouţící k zajištění hladkého průběhu činnosti podniku. Pohledy na pracovní kapitál z hlediska vlastníků a manaţerů se liší. Zatímco vlastník usiluje o zlevnění financování tím, ţe nahradí dlouhodobé zdroje krátkodobými, manaţer se orientuje na volný kapitál (aktiva), jimţ chce zajistit hladký průběh hospodaření podniku. Velikost čistého pracovního kapitálu není striktně daná, ale obecně platí, ţe čím vyšší je čistý pracovní kapitál při dostatečné likvidnosti, tím větší by měla být schopnost podniku hradit finanční závazky. [15] Při hodnocení ukazatele čistého pracovního kapitálu bohuţel můţe docházet ke zkreslení. Hlavním argumentem ze strany finančních analytiků je ta skutečnost, ţe pracovní kapitál je odvozován z účetních výkazů, které nejsou očištěny o například nedobytné pohledávky, obtíţně prodejné zásoby nebo rizikové cenné papíry a ne všechny poloţky, z nichţ se pracovní kapitál určuje, jsou opravdu likvidní. [15] 1.6.2 Analýza peněţních toků Pro řízení platební schopnosti není dostačující sledování nákladů a výnosů, nýbrţ dochází k nutnosti sledovat pohyb peněz, to znamená pohyb příjmů a výdajů. Pohyb peněţních prostředků zachycuje výkaz cash flow. Analýza peněţních toků v podniku zjišťuje finanční pozici, analýzu potřeb, analýzu finančních zdrojů a v neposlední řadě analýzu finančního rizika v rámci firemních aktivit. „Základní analýza peněžních toků vychází z porovnávání provozních peněžních toků, peněžních toků z investiční a finanční činnosti na celkovém peněžním toku.“6

6

[13] MARINIČ, P. Finanční analýza a finanční plánování ve firemní praxi. 1. vydání. Praha: Eoconomica, 2008. ISBN 97880-245-1397-3.

31

1.6.2.1 Ukazatelé sestavované na bázi cash flow Většina světových analytiků se přiklání k názoru, ţe v současné době jiţ nestačí vyuţívání tradičních modelů. Finanční analýza proto začíná vyuţívat metody na bázi cash flow, které mají pro většinu manaţerů vyšší vypovídací schopnost. „Hlavním argumentem pro preferenci ukazatelů na bázi cash flow je to, že výkazy peněžních toků vylučují problémy spojené s akruálním účetnictvím.“7 Výkazy peněţních toků také zamezují moţným manipulacím se ziskem ze strany managementu, neboť jejich zásadním cílem je moţnost vykázat ţádoucí výši výsledku hospodaření (například tím, ţe navýší provozní náklady tvorbou rezerv). Při aplikaci sestavování ukazatelů na bázi cash flow se nejčastěji pouţívá peněţní tok z provozní činnosti. [15] Cash flow likvidita vyjadřuje schopnost podniku hradit krátkodobé závazky z vygenerovaných peněţních toků za dané období a je alternativou k ukazateli běţné likvidity. Vypočte se pomocí následujícího vzorce: Cash flow likvidita

CF provozní KZ KBÚ

Cash flow výkonnost zkoumá, jak se podílí peněţní toky z provozní činnosti na trţbách a je analogií ziskového rozpětí. Cash flow výkonnost

CF provozní Tržby

CF solventnost poměřuje provozní CF k cizím zdrojům, od nichţ je odečten krátkodobý finanční majetek a vypovídá o finanční stabilitě vycházejících z peněţních toků. V některých publikacích je nazýván „stupněm oddluţení“ a vyjadřuje schopnost podniku hradit z vyprodukovaného cash flow veškeré své dluhy. Cash flow solventnost

7

CF provozní CZ KFM

[15] MRKVIČKA, J., KOLÁŘ, P. Finanční analýza. 2. přepracované vydání. Praha: ASPI, a. s., 2006. ISBN 80-7357-219-2, s. 97

32

Cash flow rentabilita celkového kapitálu vyjadřuje, kolik peněţních prostředků je firma schopna vyprodukovat z jedné jednotky celkového vloţeného kapitálu. Cash flow rentabilita celkového kapitálu

CF provozní Aktiva

Posledním ukazatelem je cash flow rentabilita vlastního kapitálu dávající do poměru peněţní tok z provozní činnosti k vlastnímu kapitálu. Cash flow rentabilita vlastního kapitálu

CF provozní VK

[13],[15]

1.7 MODELY HODNOTÍCÍ FINANČNÍ ZDRAVÍ A PREDIKCI FINANČNÍ TÍSNĚ Bonitní a bankrotní modely jsou poslední částí finanční analýzy, pomocí které můţe být zjišťována finanční pozice podniku. Jedná se o specifické metody, jejichţ cílem je předpovědět budoucnost podniku. Odborná literatura tento typ metod nazývá tzv. systémem včasného varování nebo predikčními modely. Oba dva typu modelů jak bankrotní, tak bonitní vycházejí z předpokladu, ţe v podniku několik let před bankrotem dochází k jistým anomáliím, jeţ jsou charakteristické právě pro nestabilní a ohroţené podniky. [15] Existují tedy dva typy modelů: 

bonitní modely – odpovídající na otázku, zda je finanční pozice podniku dobrá nebo špatná,



bankrotní modely – odpovídající na otázku, zda podnik do nějaké doby zbankrotuje.

1.7.1 Bonitní modely „Smyslem hodnocení bonity firmy je zhodnotit její předpoklady a schopnost dostát včas a v plné výši svým splatným závazkům, a tedy určit její důvěryhodnost.“8

8

[14] MARINIČ, P. Plánování a tvorba hodnoty firmy. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. ISBN 978-80-2472432-4, s. 94

33

Bonita podniků bývá často vyjádřena i pomocí ratingu umoţňující firmu zařadit do příslušné kategorie, která se vyznačuje určitým stupněm rizika pro investory. Bonitní modely vyţadují značné mnoţství informací o výsledcích v daném oboru. Pokud však nejsou tyto hodnoty k dispozici, pracují modely s uměle stanovenými konstantami, které jsou schopny jen určit, do jaké míry je podnik dobrý nebo špatný. [15] Rychlý test finančního zdraví Rychlý test finančního zdraví je jednou z variant, pomocí které je moţné zhodnotit finanční zdraví podniku. Model se skládá ze čtyř ukazatelů. První ukazatel poměřuje vlastní kapitál k celkovým pasivům, druhý je zaměřen na dobu splácení dluhů, třetí stanovuje cash flow výkonnost a poslední hodnotí rentabilitu celkového kapitálu. Podle dosaţených hodnot jsou jednotlivým ukazatelům přiřazeny body od 1 do 5 dle tabulky (viz tab. 17 Stupnice hodnocení ukazatelů). Minimální počet bodů, které můţe jednotlivý podnik získat, jsou 4 body a maximální počet je 20 bodů. Výsledkem je, ţe čím vyšší hodnocení, tím lépe na tom podnik se svým finančním zdraví je. [13] Kralickův quicktest Kralickův quicktest představuje jinou variantu rychlého testu. Ukazatel vychází obdobně jako tomu bylo u rychlého testu ze čtyř ukazatelů, z nichţ první dva hodnotí finanční stabilitu a další dva rentabilitu. průměrech všech čtyř ukazatelů:

a)

VK Aktiva

b)

CZ KFM CF provozní

c)

EBIT Aktiva

d)

CF provozní Tržby

34

Výsledné skóre je dáno

Výsledkům se přidělí body dle algoritmu9, poté se zhodnotí finanční stabilita (průměr hodnot a+b) a následně rentabilita (průměr hodnot c+d). Na závěr se zhodnotí celková finanční situace podniku. Velmi dobrý podnik v tomto modelu dosahuje v průměru 3 a více bodů, špatný podnik dosahuje průměrně 1 bodu a méně. [14] 1.8.1 Bankrotní modely Bankrotní modely jsou povaţovány za modely včasného varování, které na základě vypočtených hodnot ukazatelů mohou indikovat ohroţení podniku předem. Altmanovo Z-skóre Jedním z typických modelů souhrnného hodnocení, je tzv. Altmanovo Z-skóre. Tento model vychází z dvou podob, protoţe je nutné rozlišovat mezi společnostmi obchodovanými na burze a společnostmi, jejichţ cenné papíry na burze veřejně obchodovatelné nejsou. Pro účely této diplomové práce bude podrobněji popsán druhý z modelů. Hodnotu faktoru Z je moţné získat dosazením do následujícího vzorce: Z

0,717 * x1 0,847 * x2

3,107 * x3 0,420 * x4

0,998 * x5

kde:

x

ČPK Aktiva

x

NZ Aktiva

1

2

x

3

x

4

x

5

9

EBIT Aktiva VK Celkový dluh

Tržby Aktiva

[14]

Pozn.: pro stanovení bodového hodnocení byla vyuţita tabulka Algoritmus qicktestu [14, s. 95]

35

Výsledný faktor Z se můţe pohybovat v následujících třech pásmech. V případě prosperujícího podniku bude hodnota faktoru Z vyšší neţ 2,9, pohybuje-li se firma v intervalu od <1,23 – 2,89> je tzv. „šedé zóně“ a pokud je faktor menší neţ 1,23 firma není finančně zdravá a předznamenává ohroţení podniku vedoucí k bankrotu. [17] Index důvěryhodnosti IN95 Index důvěryhodnosti IN95 je jednou z dalších alternativ, pomocí které můţe být indikováno finanční riziko. Model byl sestaven manţely Neumaierovými, kteří se snaţili tento model více přizpůsobit podmínkám české ekonomiky. Kaţdé odvětví má stanoveny odlišné váhy jednotlivých ukazatelů. Pouze váhy ukazatele (EBIT/nákladové úroky) a ukazatele (OA/(KZ+KBÚ)) jsou pro všechny odvětví stejné, tzn. v případě prvního vzorce je hodnota rovna 0,11 a u druhého ukazatele činí váha 0,10. Jak jiţ bylo zmíněno na začátku tento index prošel úpravou, která lépe vyjadřuje specifika České republiky, čímţ je například vysoká platební neschopnost českých firem. Do následujícího vzorce byl proto zahrnut ukazatel platební neschopnosti (ZPL/Trţby), o který se sniţuje hodnota indexu. Index důvěryhodnosti byl ověřen na několika tisících českých firem a vykazuje více neţ 70% úspěšnost odhadu finanční tísně. Pokud hodnota indexu IN95 je menší neţ 1, znamená to, ţe firma má problémy se svou platební schopností, za šedou zónu je povaţována hodnota v intervalu od 1 do 2 tzn., ţe firmy pohybující se v tomto rozmezí jsou rizikové a mohou zde nastat problémy s platební morálkou. V případě, ţe index dosahuje hodnoty vyšší neţ 2, jedná se o podnik, který dokáţe hradit závazky bez jakýchkoliv problémů. [16] IN 95

v* 1

Aktiva CZ

0,11 *

EBIT Nákl.úroky

EBIT

v * Aktiva v 3

4

*

Tržby Aktiva

0,10 *

OA KZ KBÚ

v

[16]

36

6

*

ZPL Tržby

2 FINANČNÍ KRIZE Jak jiţ vyplývá z názvu diplomové práce nelze v současnosti opomenout hrozbu globální finanční krize, která se jiţ v roce 2007 začala postupně přelévat ze Spojených států amerických do západní Evropy a během roku 2009 se rozšířila do celého světa především kvůli propojenosti trhů. Důsledky finanční krize, která byla zapříčiněna úvěrovou expanzí datující se přibliţně od počátku 50. let, začaly mít negativní dopad i na řadu českých firem. Často se objevují její srovnání s Velkou hospodářskou krizí odstartovanou v roce 1929 propadem akcií na americké burze, jejímţ důsledkem bylo zhroucení světové ekonomiky. Nikdo ze současných ekonomů, analytiků ani renomovaných institucí není schopen říci, do jaké míry zasáhne globalizovaný svět současná krize, natoţ vyčíslit její dopad na světovou ekonomiku.

2.1 FINANČNÍ KRIZE VE SVĚTĚ Světovou finanční krizi, jak jiţ tomu bylo i v minulosti, odstartovaly Spojené státy jiţ v roce 2007, kdy se objevily první problémy na amerických hypotečních trzích. Největší hypoteční agentury Freddie Mac a Fannie Mae se dostaly do váţných finančních problémů, coţ bylo jednou z hlavních příčin propuknutí krize na hypotečním trhu. Došlo k tzv. splasknutí bublin na hypotečních trzích. Vše se odvíjelo od recese, která se projevovala na začátku 21. století. Fed reagoval na tuto situaci sníţením úrokových sazeb, ty podpořily následný boom na trhu hypoték, neboť na hypotéky dosahovali i méně bonitní klienti. Poté došlo k prudkému oslabení tempa růstu cen nemovitostí a následně i k jejich propadu. Řada těch, jenţ dosáhli na levné hypotéky, najednou nemohli splácet a banky disponovaly velkým mnoţstvím zadluţených nemovitostí. Zadluţení zapříčinilo opětovné sníţení cen nemovitostí a banky začaly vykazovat ztráty v miliardách amerických dolarů. Bankrotem hypotečních trhů odstartovala finanční krize způsobující pád renomovaných bank v USA. Krach bank zapříčinil pád akciových trhů na celém světě a silně otřásl důvěrou ve stabilitu dalších finančních institucí. Bankovní instituce na tuto skutečnost reagovaly přísnější úvěrovou politikou, a ta se stala počátečním impulzem oslabení agregátní poptávky a následně výroby. Začala se projevovat hospodářská recese. Mnoho zemí světa je vystaveno ekonomické krizi právě kvůli velké závislosti na americké ekonomice. [22] 37

2.2 FINANČNÍ KRIZE V ČR Situace na domácích trzích není v tuto chvíli tak závaţná jako ve Spojených státech. V České republice se začaly první projevy nepříznivé hospodářské situace objevovat jiţ v létě 2008, kdy důsledky globální krize pocítili především významní čeští exportéři z řady průmyslových odvětví. Jedním z důvodů byla i silná koruna sniţující zisky firem, a zároveň klesající poptávka po jejich výrobcích. Manaţeři a vlastníci museli opustit od dlouhodobých a střednědobých cílů a zaměřit se na stávající situaci. Mezi nejvíce krizí zasaţená odvětví v rámci ČR patří průmysl. Jedná se především o průmysl textilní, sklářský a v neposlední řadě průmysl automobilový. V případě naší republiky se nejedná o finanční krizi, neboť náš bankovní sektor na rozdíl od zahraničních bank, nemá problémy se solventností a platební schopností a dle prognóz není ohroţena stabilita finančního sektoru.

2.3 KLÍČOVÉ UKAZATELE DOMÁCÍ EKONOMIKY Daleko závaţnější budou však dopady na klíčová odvětví naší ekonomiky, která zpomaluje a dostává se do hospodářské recese. Vývoj HDP zaznamenal v 2. čtvrtletí roku 2009 meziroční pokles o 4,9 %, coţ je doposud historicky nejvyšší čtvrtletní meziroční propad ekonomiky České republiky. Pokles HDP byl zejména ovlivněn nepříznivým vývojem ve zpracovatelském průmyslu, kde se řada firem jiţ mnoho měsíců potýká s odbytovou krizí, a to především na zahraničních trzích. Vzhledem k odbytové krizi je mnoho firem nuceno propouštět a následně začala vzrůstat nezaměstnanost. Obecná míra nezaměstnanosti dosáhla ve 2. čtvrtletí roku 2009 6,4 %, jejíţ nárůst je oproti 2. čtvrtletí roku 2008 o 2,2 procentního bodu. V současnosti Česká republika eviduje přes 475 tis. lidí bez práce. Krize také zpomalila růst průměrných hrubých mezd. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda činila v 1. čtvrtletí roku 2009 v celém národním hospodářství 22 328 Kč, coţ je o 681 Kč (3,1 %) více neţ ve stejném období roku 2008, reálná mzda však vzrostla o 1 %. Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen činí v červenci 2009 0,3 % oproti červenci 2008. [25], [28], [29], [30]

38

2.4 OPATŘENÍ PROTI KRIZI Vlády většiny zemí světa zasaţených globální krizí, připravují protikrizové plány, které mají napomoci hospodářskému růstu, ale především zmírnit důsledky krize. Cílem protikrizových opatření české vlády bylo především zbrzdění růstu nezaměstnanosti

a

zachování

stability

veřejných

rozpočtů.

Návrhem

protikrizových opatření byla pověřena Národní ekonomická rada vlády (NERV). Rada navrhla 16 bodů vládního protikrizového plánu. Protikrizový plán: sleva na sociálním pojištění, zrychlení odpisů, odpočet DPH u automobilů, sníţení sociálního pojištění, sníţení korporátní daně, tzn. daně z příjmů právnických osob sníţení poplatků na ţeleznicích o 20 %, garance bankovních úvěrů pro firmy, refundace aţ 80 % platu, sniţování energetické náročnosti budov, podpora exportu, podpora podnikatelů v zemědělství, investice do výzkumu a vývoje, investice do dopravy, program obnovy venkova, osvobození firem od záloh daně z příjmu v roce 2009, insolvenční řízení. Některé body protikrizového programu byly schváleny a přibyla k nim řada dalších, jejichţ cílem je podpořit českou ekonomiku a vyvést ji z recese. [26], [31] 39

Z pohledu firem, a to i pro společnost MTC-plus, jsou důleţitá protikrizová opatření jako slevy na sociálním pojištění, neboť toto opatření pomůţe podnikatelům sníţit náklady na práci a zároveň ochrání zaměstnance před propouštěním. Dalším pro podnikatele významným bodem jsou určitě zrychlené odpisy mající podniky přimět k nakupování nového majetku a tím podpořit poptávku. Nelze opomenout ani opatření ulevující podnikatelům odvádět zálohy na daně z příjmů a poskytnout jim moţnost vyuţít peněţních prostředků jiným způsobem. Avšak rozhodující je počet zaměstnanců. Od dubna 2009 si mohou podnikatelé při nákupu nového osobního vozidla odečíst DPH, coţ dříve platilo jen u uţitkových vozidel. Vzhledem k otevřenosti české ekonomiky se negativní důsledky krize projevují zejména na exportu. Podpora exportu je jedním z klíčových plánů nejen v dobách krize, ale i v obdobích hospodářského růstu. V současnosti se vláda ve svých protikrizových opatřeních zavázala právě k podpoře proexportní politiky, jejímţ cílem je dosáhnout zvýšení odbytu domácí produkce. Především Česká exportní banka vyvíjí iniciativní kroky vedoucí ke sníţení nebo odstranění hrozeb souvisejících se zastavením peněţních toků do provozního financování firem, zejména však do provozního financování malých a středních podniků, jeţ jsou základním elementem naší ekonomiky zabezpečující zaměstnanost. [23] Světová krize doléhá na řadu našich podniků, které v současnosti nemají dostatek volných finančních prostředků pro investice, ale hlavně mají značné problémy s provozní činností, tzn. nejsou schopny zajistit běţnou výrobu či poskytování sluţeb. Ochota bank úvěrovat tyto podniky klesá a zejména malým a středním podnikům, které patří k rizikovějším segmentům v oblasti podnikání, odmítá poskytovat úvěry na financování. I z těchto důvodu je právě jedním z bodů protikrizového plánu právě garance bankovních úvěrů pro firmy. Trţní ekonomika v dobách hospodářské recese dává šanci přeţít jen schopným podnikům a jednotlivcům, protoţe situace na trhu se mění kaţdým okamţikem. Ostatní méně zdatní ztratí svůj trţní podíl a boj s krizí prohrají, ve své podstatě se jedná o ozdravný proces pomáhající pročistit trhy.

40

3 SPOLEČNOST MTC-plus, S.R.O. A JEJÍ CHARAKTERISTIKA Společnost MTC–plus zahájila svou podnikatelskou činnosti v oblasti speditérství v roce 2005. Předmětem podnikání této společnosti je nejen jiţ zmíněné speditérství, ale i doprava, skladování a logistické sluţby. Přestoţe společnost má na první pohled velmi krátkou historii, její jednatelé a zaměstnanci mají uţ několikaleté zkušenosti z oblastí vrcholového vedení, řízení dopravy a logistiky.

3.1 PROFIL SPOLEČNOSTI Název společnosti Společnosti MTC–plus, s.r.o. byla zřízena jako právnická osoba dne 02. 09. 2005. Předmět podnikání Hlavním předmětem podnikání je silniční motorová doprava nákladní (vnitrostátní i mezinárodní provozovaná vozidly s celkovou hmotností do 3,5 tuny), zasilatelství, silniční motorová doprava osobní (vnitrostátní i mezinárodní příleţitostná doprava provozovaná vozidly s hmotností do 3,5 tuny) a mimoškolní výchova a vzdělávání. Sídlo společnosti MTC–plus, s.r.o. Boţeny Němcové 294 71 Benátky nad Jizerou Provozovna společnosti MTC-plus, s.r.o. Vinecká 317 293 01 Mladá Boleslav Základní kapitál Upsaný základní kapitál činí 200 000 Kč a byl splacen ke dni zápisu společnosti do Obchodního rejstříku. Vlastnická struktura a management Společnost vlastní dva společníci, z nichţ kaţdý disponuje padesáti procentním podílem. Jeden ze společníků vystupuje v roli jednatele a zároveň společnost řídí.

41

Webové stránky Veškeré informace o společnosti je moţné nalézt na stránkách: www.mtc-plus.cz. Zaměstnanci V současné době společnost zaměstnává 40 zaměstnanců. Společnost se skládá ze čtyř útvarů (viz obr. 2). Ve Vedení společnosti je jednatel a prokurista. Chod Účtárny a veškeré administrativy zajišťuje hlavní účetní spolu se dvěma dalšími zaměstnanci. Útvar Dispečinku musí zajistit plynulý chod dopravy a zásobování. Posledním útvarem je Skladování, jehoţ hlavní činností je zajistit fungování skladu, dále vést přehledné statistiky o skladovacích kapacitách a zajišťovat dostupnost skladovací techniky. Vedení společnosti

Účtárna

Dispečink

Skladování

Zdroj: vlastní zpracování Obr. 2 Organizační struktura společnosti MTC-plus [24], [27]

3.2 OBCHODNÍ ČINNOST Společnost MTC-plus poskytuje širokou nabídku sluţeb. V současnosti se řada společností nemůţe orientovat pouze na jeden druh sluţeb, ale musí poskytovat co nejširší spektrum doprovodných sluţeb. Protoţe dnešní vzdělaný zákazník poţaduje, aby veškerý servis měl na jednom místě, a tím ušetřil čas a peníze. Vysoká diferenciace produktů je důleţitá nejen z hlediska získání širokého okruhu zákazníků, ale především s ohledem na zachování konkurenceschopnosti. Cílem kaţdé společnosti i společnosti MTC-plus je nabídnout svým klientům komplexní servis, neboť uspokojení poţadavků zákazníků je čím dál tím více náročné. Mít dobré postavení nejen na českém trhu, ale i na ostatních trzích EU vedlo firmu k zavedení ISO norem. Certifikace byla udělena v oblasti činnosti – silniční 42

motorová doprava nákladní a zasilatelství. Systém managementu jakosti odpovídá ČSN EN ISO 9001:2001. Své sluţby poskytuje společnost takovým renomovaným firmám jako je Škoda Auto, Faurecia, PRO-DOMA, Bilsing Automation Czech a řadě dalších. Hlavními činnostmi společnosti MTC-plus jsou: 

doprava,



spedice a zasilatelství,



skladování,



logistika,



mimoškolní výuka a vzdělávání.

Doprava se zaměřuje na nákladní, speciální přepravu a osobní. V nákladní přepravě je zajišťována přeprava paletového zboţí i kusových zásilek s hmotností do 24 t na celém území České republiky, EU ale i mimo ni. Dále nabízí moţnost vyuţít solo vozidla, která jsou vybavena hydraulickými čely s hmotností do 1,5 t pro nakládku a vykládku ze země. Firma zajišťuje nejen standardní druhy přepravy, ale i přepravy v reţimech JUST IN TIME, TIME WINDOW nebo expresní přepravy. Expresní přeprava je vyuţívána zákazníky, kteří pracují v reţimech bez velkých skladových zásob, pro něţ jsou k dispozici vozidla do 3,5 t. Velkou výhodou je ta skutečnost, ţe vozidlo pro expresní přepravu je přistaveno zpravidla do hodiny od objednání. Pro speciální přepravu jsou k dispozici uzavřené skříňové přepravníky osobních automobilů vybavené navijáky. Tento speciální produkt je nabízen společnostem převáţejícím např. automobily pro výstavní účely či jiné muzejní exponáty. Pro přepravu osob jsou vyuţívány osobní vozidla i mikrobusy. Spedice a zasilatelství je další z činností, kterou se firma MTC-plus zabývá. Do této kategorie sluţeb spadá vnitrostátní, ale i mezinárodní spedice a zasilatelství. V této oblasti je vyuţíváno sluţeb několika databank volných nákladů a vozidel, coţ vede ke spolupráci s prověřenými smluvními dopravci. Skladování je poskytováno v rámci vlastních skladovacích prostor nejen krátkodobého, ale i dlouhodobého charakteru.

43

V rámci logistiky je společnost schopna naplánovat přepravy, trasy, rozvozy tak, aby byly co nejvíce optimální a vyhovovaly zákazníkům. Mimoškolní výuka a vzdělávání je jedna z dalších aktivit společnosti, kterou poskytuje svým zákazníkům, ale i pro interní potřeby. Bez efektivního vzdělávání zaměstnanců se dnes jiţ neobejde ţádná firma zvyšující svou výkonnost a úspěšnost. Zkvalitnění procesů vzdělávání přispívá k úspěšnému rozvoji jednotlivců, týmů a nakonec i celého podniku. Proto i společnost MTC-plus nabízí sluţbu mimoškolní výuky a vzdělávání, na jejímţ základě je zákazníkovi poskytnut vzdělávací program šitý přímo na míru. Cílem firemního vzdělávání je propojení teorie s praxí. V první řadě musí být vţdy provedena důkladná analýza potřeb klienta a jeho firemního prostředí. Jednotlivé semináře jsou zaměřeny na zlepšování komunikačních dovedností nejen mezi zákazníky, ale především mezi zaměstnanci. Dále jsou nabízeny kurzy psychologie a kurzy na odolnost proti stresu nebo práce se stresem. [24] 3.2.1 Vozový park Vozový park je vytvářen v souvislosti s poţadavky zákazníků. V současnosti je firma schopna zajistit přepravu vozidly několika hmotnostních kategorií aţ do nosnosti 24 t (viz příloha 1). Vozidla jsou dle druhu přepravy rozdělena na: 

osobní,



dodávkové,



návěsové soupravy,



sklápěcí návěsové soupravy.

K 1. 1. 2009 měla společnost k dispozici 42 nákladních a osobních vozidel. 3.2.2 Členství ve sdruţení automobilových dopravců Společnost MTC-plus je členem sdruţení Česmad Bohemia. Důvodem jejího členství je snadnější orientace v legislativním prostředí a spolupráce s ostatními členy sdruţení. Jedná se o automobilové sdruţení dopravců, které je největším 44

sdruţením dopravců podnikajících v mezinárodní a vnitrostátní nákladní a osobní silniční dopravě. V současnosti reprezentuje téměř 2000 subjektů. Česmad Bohemia poskytuje svým členům komplexní sluţby umoţňující podnikání v tomto oboru, hájí jejich zájmy jednak ve vztahu k státní správě, ale i v mezinárodním prostředí.

Sdruţení

poskytuje

přehled

informačních

zdrojů

monitorujících

legislativní podmínky a aktuální situaci na silnicích zemí EU. Česmad Bohemia je také partnerem státní správy v případě nutnosti projednat či připravit nějaký zákon, s výrazným dopadem na tento druh podnikání. [21]

3.3 ANALÝZA SLABÝCH A SILNÝCH STRÁNEK SPOLEČNOSTI MTC-plus Kaţdý podnikatel musí sledovat své podnikatelské prostředí tvořené širokou škálou podmínek pro podnikání nejen v oblasti legislativy, institucionální infrastruktury, ale především na fungování trhů. V současné době, kdy v celém světě panuje globální finanční krize, je proto důleţité analyzovat slabé a silné stránky podniků a ukázat do jaké míry jsou ovlivňovány právě podnikatelským prostředím, jímţ jsou obklopovány. Celosvětová krize ukázala, jak jsou především malé a střední podniky (MSP) vysoce citlivé na změnu svého podnikatelského okolí. Analýza finanční krize by se proto měla zaměřit zejména na dopady na malé a střední podniky, neboť ve většině zemí tvoří základní prvek podnikatelského prostředí a zároveň zabezpečují zaměstnanost nadpoloviční většiny ekonomicky aktivního obyvatelstva. K identifikaci slabých a silných stránek v rámci konkurenčního prostředí můţe být pouţita SWOT analýza, jeţ je uţitečným marketingovým analytickým nástrojem a zároveň je jádrem hodnocení kaţdé organizace. Jednotlivá písmena znamenají: 

Strenght (silné stránky),



Weakness (slabé stránky),



Opportunity (příleţitost),



Threat (ohroţení). [1], [10]

SWOT analýza se skládá ze dvou částí, jednak z interní analýzy (analýza vnitřního prostředí) identifikující silné a slabé stránky společnosti a externí analýzy (analýza 45

vnějšího prostředí) odstraňující slabiny podniku a dávající prostor pro vznik nových příleţitostí. SWOT analýza má pomoci podnikům určit specifické cíle pro dané plánovací období. Kaţdý strategický cíl by se měl vyznačovat velikostí a časem, ve kterém má být stanovených cílů dosaţeno. Kaţdá firma nesleduje pouze jediný cíl, ale určitou kombinaci cílů zahrnující např. rentabilitu, zvýšení trţního podílu, omezení rizika apod. [4], [8] Cílem této analýzy je provést, co moţná nejobjektivnější posouzení, na jehoţ základě bude vyhodnocena současná pozice společnosti v rámci svého okolí. Společnost MTC-plus, s.r.o. poskytuje nejvíce svých sluţeb v rámci regionu Mladoboleslavska, proto i tato firma byla ovlivněna krizí v automobilovém průmyslu, jelikoţ její zakázky plynou od dodavatelů pro automobilový sektor. Silné stránky společnosti spočívají především v místě působení firmy, tzn. ve Středočeském kraji, kde se dle statistik nachází nejvíce firem. Nelze opomenout ani fakt, ţe dalším významným krajem, se kterým Středočeský kraj sousedí je Praha, a proto můţe být pro společnost MTC-plus další příleţitostí, jak rozvíjet své podnikatelské aktivity. Důleţitou roli hraje také velmi rozšířená a dostupná infrastruktura umoţňující podniku zejména snadné spojení s městy v rámci celé České republiky, rovněţ snadné spojení s dalšími metropolemi Evropy, coţ je velice důleţité z hlediska jejího dalšího rozvoje. Kromě výše uvedeného silná pozice firmy můţe spočívat i v tom, ţe patří do kategorie malých a středních podniků a v současné době, kdy panuje v České republice hospodářská recese se můţe snadněji přeorientovat na jiný druh podnikání. Další silnou stránkou společnosti je úzké napojení na vysoce exportně orientovaný podnik Škoda Auto a jeho dodavatele. Nelze opomenout ani dostatek kvalifikované pracovní síly a její profesní adaptability v rámci regionu. V souvislosti s tím se firma neustále snaţí pravidelně vzdělávat své pracovníky v mnoha oblastech, coţ lze určitě povaţovat za jednu z konkurenčních výhod, vzhledem k tomu, ţe většina podobně orientovaných podniků nemá na tyto vzdělávací aktivity dostatek finančních prostředků.

46

V neposlední řadě je další výhodou společnosti znalost lokálních trhů a regionální konkurence. Všechny výše zmíněné silné stránky spadají pod mikroekonomické faktory. Při sestavování SWOT analýzy je důleţité zaměřit se i na makroekonomické faktory mající velký vliv na budoucí plánování. V současnosti z hlediska makroekonomického lze povaţovat za výhodu nízkou míru inflace a nízkou úroveň úrokových sazeb. Za slabou stránku společnosti z mikroekonomického hlediska lze povaţovat především omezený rozsah zkušeností a znalostí managementu, zejména v oblasti finančního řízení, na jehoţ základě by měly být stanoveny strategické a dlouhodobé cíle podniku. Společnost také disponuje nedostatkem volných finančních prostředků, které jsou důleţité pro její další budoucí rozvoj v souvislosti se současnou hospodářskou situací. Její likvidita dosahuje nepříliš uspokojivých hodnot (více viz kap. 4 – analýza likvidity). Vysoké nákladové zatíţení lze také povaţovat za velmi významnou slabou stránku společnosti. Společnost MTC-plus se rovněţ potýká s problémem dostupnosti kvalifikované pracovní síly z řad profesionálních řidičů. V mnoha případech je nucena najímat méně kvalifikovaní pracovníky a s nimiţ jsou spojeny zvýšené náklady jednak na dodatečné vzdělávání, ale i řada dalších nákladů například spojených s provozem vozidel (pokuty za nedodrţení termínu dodávek, pokuty za nedodrţení dopravních předpisů, přetíţení na nápravách apod.). Současnou největší slabinou společnosti je to, ţe se soustředí na poskytování sluţeb do jednoho segmentu, kterým je právě automobilový průmysl. Krize ukázala, ţe mezi nejvíce postiţená odvětví patří právě tento segment. Příleţitostí podniku můţe být právě vyuţití nízkých úrokových sazeb, které mohou podpořit další rozvoj firmy MTC-plus, např. investicemi do nákupu pozemků, budov pro skladovací účely či dalších dopravních prostředků, a tím umoţnit zvýšení trţního potenciálu a zároveň se stát konkurenceschopnějším.

47

Pro společnost MTC-plus by mohl být také výhodný podnikatelský úvěr s nízkým úrokem, který by pomohl překlenout dobu, kdy firma nedisponuje dostatečným mnoţstvím volných peněţních prostředků. Jednou z dalších příleţitostí MTC-plus k udrţení současné pozice na trhu v době finanční krize, je schopnost vyuţití řady podpůrných programů, zejména s vyuţitím prostředků z fondů EU, ale také prostředků z regionálních programů. Společnost MTC-plus by se neměla orientovat pouze na velké podniky, ale měla by hledat příleţitost ve spolupráci s ostatními MPS, dále zvyšovat spolupráci firem v oblastech společného zájmu v rámci nákupních, odbytových a kooperačních sítí, jehoţ cílem by byl nejen rozvoj, ale především sníţení nákladů. Hrozby je důleţité co nejrychleji rozpoznat a co nejdříve je eliminovat. V případě společnosti MTC-plus je největší hrozbou silná konkurence v rámci regionu, kde se nachází řada velkých spedičních firem (např. společnost MTC-doza, s.r.o., TC Transcentrum spol. s r. o., Deltacar spedition, s. r. o., ale i mnoho dalších samostatných dopravců pracujících třeba na Ţivnostenský list). Nelze nezmínit hrozbu související s likviditou, která je nezbytná pro dlouhodobou existenci podniku. Pokud chce podnik existovat v budoucnu, tzn. zachovávat going concern princip, musí být likvidní.10 Z provedené analýzy vyplývá, ţe pokud chce být společnost MTC-plus úspěšná ve vysoce konkurenčním prostředí, musí se soustředit na širší segment svých zákazníků (nejenom na jedno odvětví), sníţit provozní náklady a vytvořit si nějakou konkurenční výhodu, kterou nedisponuje ţádný z konkurentů.

10

Pozn. konkrétní likviditu společnosti MTC-plus lze nalézt v 5. kapitole, str.: 66

48

3.4 BUDOUCÍ CÍLE SPOLEČNOSTI Existence podniku je zaloţena na fungování v budoucnu tzn., kdy předpokladem je ţivotaschopnost firmy. Budoucím cílem společnosti MTC-plus je v přibliţném horizontu pěti let zachovat svoji současnou konkurenceschopnost, zmírnit dopady finanční krize na její podnikání s cílem přeorientovat zakázky mimo automobilový průmysl, optimalizovat provozní náklady a neustále rozšiřovat a obnovovat vozový park.

49

4 FINANČNÍ ANALÝZA SPOLEČNOSTI MTC-PLUS Hlavním úkolem této praktické finanční analýzy společnosti MTC-plus je moţnost komplexně posoudit a zhodnotit pozici firmy v podmínkách finanční krize, a na jejím základě zformulovat návrhy a doporučení pro její budoucí existenci.

4.1 ANALÝZA EXTENZIVNÍCH UKAZATELŮ Rozhodujícím základem finanční analýzy je právě provedení tzv. horizontální a vertikální analýzy účetních výkazů. Tento rozbor umoţňuje srovnání údajů z účetních výkazů v čase, tzn. k nějakému předchozímu období. Tab. 1 Upravená rozvaha pro finanční analýzu11

11

Aktiva (v tis. Kč) Dlouhodobý majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek Ostatní aktiva Aktiva celkem

2006 1 941 140 1 801 0 14 508 0 0 14 183 325 1 188 17 637

2007 850 92 758 0 15 983 298 0 19 570 -3 885 1 469 18 302

2008 1 644 1 512 132 0 20 837 118 0 21 055 -336 2 206 24 687

Pasiva (v tis. Kč) Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy Rezervní a ostatní fondy ze zisku Výsledek hospodaření z min. let Výsledek hospodaření z běţ. období Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci Ostatní pasiva Pasiva celkem

2006 1 084 200 2 000 0 -133 -983 16 553 250 0 15 903 400 0 17 637

2007 4 189 200 6 010 0 -1 116 -905 13 917 0 0 13 563 354 196 18 302

2008 -2 992 200 4 405 0 -2 022 -5 575 27 430 0 1 952 23 478 2 000 249 24 687

Pozn.: zdrojem pro tab. 1 - 26 jsou data z rozvah a výkazy zisků a ztrát z období 2006-2008 uvedené v příloze č. 2 a 3

50

Pro praktické vyuţití je nutné zjednodušení nebo úprava jednotlivých účetních výkazů – rozvaha (viz tabulka 1). Tato analýza bude prováděna v horizontu 2006 2008, přičemţ za základní období bude povaţován rok 2006. Jednotlivé účetní výkazy jsou součástí přílohy č. 2 a přílohy č. 3. 4.1.1 Horizontální analýza (analýza trendů) Z analýzy trendů je moţné získat základní přehled o obsahové struktuře majetku a způsobu jeho krytí a jeho vývoje v čase. Jedná se o změnu poloţky jednotlivých aktiv a pasiv, ať uţ v relativním nebo absolutním vyjádření. Při tomto druhu analýzy se vyskytuje jeden z negativních jevů mající vliv na posouzení v čase a to je inflace. Aby byla zajištěna vyšší vypovídací schopnost tohoto rozboru, je lepší vyuţít k porovnávání relativních a absolutních rozdílů bazické indexy. Při hodnocení vývoje situace je nutné brát v úvahu řadu specifických ekonomických podmínek vnějšího prostředí, jeţ jsou vzhledem k současné situaci a stavu ekonomiky velice důleţité. 4.1.1.1 Horizontální analýza aktiv V tomto případě bude zjišťováno, o kolik procent se jednotlivé poloţky aktiv změnily v letech 2006 - 2008 (viz tab. 2) Tab. 2 Horizontální analýza aktiv Aktiva (v tis. Kč) Dlouhodobý majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek Ostatní aktiva Aktiva celkem

Absolutní změna 07/06 08/06 -1 091 -48 -1 043 0 1 475 298 0 5 387 -4 210 281 665

Relativní změna 07/06 08/06

-297 -56,21% -15,30% 1 372 -34,29% 980,00% -1 669 -57,91% -92,67% 0 0 0 6 329 10,17% 43,62% 118 0 0 0 0 0 6 872 37,98% 48,45% -661 -1295,38% -203,38% 1 018 23,65% 85,69% 7 050 3,77% 39,97%

Z výše uvedené tabulky vyplývá, ţe většina poloţek na straně aktiv se měnila výrazně oběma směry. Celková bilanční suma pokračuje v rostoucím trendu 51

výrazně rychlejším tempem, kdy v roce 2008 činil nárůst oproti stanovenému období 39,97 %, důvodem bylo zvýšení dlouhodobého nehmotného majetku o 980 %, růst krátkodobých pohledávek o 48,45 % a v neposlední řadě nárůst poloţky ostatních aktiv o 85,69 %. Trend vývoje jednotlivých aktiv je moţné vidět na grafu (obr. 3). Vzhledem k tomu, ţe se jedná o spediční společnost, dá se v budoucnu předpokládat růst stálých aktiv, konkrétně u poloţky dlouhodobého hmotného majetku, kdy bude docházet k převedení vozidel do vlastnictví firmy důsledkem ukončení leasingových smluv. U poloţky ostatních aktiv došlo v roce 2007 k nárůstu o 23,65 %, tzn. o 281 tis. Kč oproti roku 2006, coţ bylo zapříčiněno náklady zahrnující časově rozlišené splátky finančního leasingu. O rok později však došlo téměř k 86 % navýšení ostatních aktiv vzhledem k základnímu období z důvodu nákupu většího mnoţství nových vozidel na leasing. U oběţných aktiv je moţné zaznamenat růstovou tendenci,

tzn. nárůst v roce 2008 vzhledem

k základnímu roku činil 43,62 %, tj. růst cca o 6,3 milionu Kč. Poloţka krátkodobých pohledávek vykazuje rostoucí trend v letech 2007 i 2008, kdy se společnosti

zvyšují

pohledávky

z obchodních

vztahů.

K největšímu

procentuálnímu poklesu došlo u krátkodobých finančních aktiv a to o 1 295, 38 %, tzn. o 4,2 milionu Kč v roce 2007, kdy společnost měla záporné hodnoty na bankovních účtech a byla nucena vyuţívat krátkodobé obchodní bankovní úvěry. Vzhledem k předmětu podnikání jsou zanedbatelnou poloţkou zásoby, proto zde nedochází k podstatným výkyvům.

25 000

v tis. Kč

20 000

15 000

Dlouhodobý majetek Oběţná aktiva Ostatní aktiva

10 000

5 000

0 2006

2007

2008

Vývoj v letech

Obr. 3 Vývoj vybraných poloţek aktiv 52

4.1.1.2 Horizontální analýza pasiv V tabulce níţe je moţné sledovat vývoj jednotlivých poloţek pasiv stejným způsobem, jak tomu bylo u analýzy trendů aktiv v letech 2006 – 2008, přičemţ za základní období byl zvolen rok 2006. Tab. 3 Horizontální analýza pasiv Pasiva (v tis. Kč) Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy Rezervní a ostatní fondy ze zisku Výsledek hospodaření z min. let Výsledek hospodaření z běţ. období Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci Ostatní pasiva

Absolutní změna 07/06 08/06 3 105 0 4 010 0 -983 78 -2 636 -250 0 -2 340 -46 196

Pasiva celkem

665

Relativní změna 07/06 08/06

-4 076 286,44% -376,01% 0 0 0 2 405 200,50% 120,25% 0 0 0 -1 889 739,10% 1 420,30% -4 592 -7,93% 467,14% 10 877 -15,92% 65,71% -250 -100,00% -100,00% 1 952 0 0 7 575 -14,71% 47,63% 1 600 -11,50% 400,00% 249 0 0 7050

3,77%

39,97%

Obdobně jako u analýzy trendů aktiv došlo u horizontální analýzy pasiv k oboustranným pohybům ve směru růstu či poklesu. K výrazné změně došlo u vlastního kapitálu v roce 2007 vůči sledovanému období roku 2006 o 3,1 milionu Kč, coţ představuje nárůst o 286,44 %. V dalším roce poloţka vlastního kapitálu zaznamenal razantní propad o 376,01 %, tzn. o 4,08 milionu Kč, kdy podnik vykázal v běţném období ztrátu ve výši 5,575 milionu Kč, došlo tedy prohloubení ztráty z běţného období o 467,16 % oproti výchozímu období. Pokles cizích zdrojů v roce 2007 vůči základnímu období byl nejvíce ovlivněn poklesem poloţek krátkodobých závazků o 2,34 milionu Kč a poklesem poloţek rezerv o 100 %, tj. o 250 tisíc Kč. V roce 2008 byl zaznamenán růst poloţky krátkodobých závazků vzhledem k roku 2006 o cca 7,6 milionu Kč, tj. o 47,63 %, coţ mohlo být zapříčiněno platební neschopností. Bankovní úvěry a výpomoci byly v roce 2007 niţší oproti sledovanému období 2006, ale v roce 2008 došlo k výraznému nárůstu o 400 % na běţné financování podnikatelské činnosti. Do značné míry byl také pokles cizích zdrojů ovlivněn poklesem rezerv, které byly vytvořeny pouze v roce 2006. 53

V následujícím grafu (obr. 4) je moţné vidět vývoj jednotlivých sloţek pasiv.

30 000 25 000

V tis. Kč

20 000

Vlastní kapitál

15 000

Cizí zdroje 10 000

Ostatní pasiva

5 000 0 1

2

3

-5 000

Vývoj v letech

Obr. 4 Vývoj vybraných poloţek pasiv12 4.1.1.3 Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty Při analyzování výkazu zisku a ztráty je vhodné provádět analýzu podle jednotlivých základních úrovní, tzn. zjistit, jak se měnily jednotlivé poloţky provozního, finančního a mimořádného výsledku hospodaření v průběhu několika let (viz tabulka 4). Tab. 4 Vybrané poloţky výkazu zisku a ztráty Výkaz zisků a ztrát (v tis. Kč)

2006

Přidaná hodnota Provozní výsledek hospodaření Finanční výsledek hospodaření Mimořádný výsledek hospodaření VH za účetní období

7 481 13 -1 188 253 -983

2007 12 332 1 439 -2 090 -255 -906

2008 13 339 -4 797 -580 -197 -5 574

Při této horizontální analýze (viz tab. 5) bylo zjištěno, ţe v průběhu sledovaného období, tzn. v letech 2006 – 2008, výsledek hospodaření za účetní období neustále klesá, protoţe společnost vykazuje jiţ od počátku svého vzniku ztrátu. V roce 2006 oproti roku 2007 došlo k nepatrnému sníţení ztráty o 7,83 %, tj. o 77 12

Zdroj: zdrojem pro obr. 3 – obr. 12 jsou údaje z rozvah a výkazů zisků a ztrát z období 2006 - 2008

54

tis. Kč, coţ je opravdu zanedbatelná částka vzhledem ke ztrátě, která se v roce 2008 proti roku 2006 změnila o 467,04 %, tj. o 4,59 milionu Kč. Tab. 5 Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty Výkaz zisků a ztrát (v tis. Kč) Přidaná hodnota Provozní výsledek hospodaření Finanční výsledek hospodaření Mimořádný výsledek hospodaření VH za účetní období

Absolutní změna 07/06 08/06 4 851 1 426 -902 -508 77

Relativní změna 07/06 08/06

5 858 64,84% 78,31% -4 810 10969,23% -37000,00% 608 75,93% -51,18% -450 -200,79% -177,87% -4 591 -7,83% 467,04%

Nyní je důleţité se soustředit na tu část výsledku hospodaření, která zajišťuje existenci firmy, tj. provozní výsledek hospodaření. Jak je patrné z tab. 4 v letech 2006 - 2007 dosahoval tento provozní výsledek hospodaření kladných hodnot, kdy se v roce 2007 navýšil o proti roku 2006 téměř o 1,5 milionu Kč. V roce 2008 provozní výsledek hospodaření dosahoval ztráty ve výši 4,797 milionu Kč. Tato výrazná ztráta byla způsobena především růstem poloţky daně a poplatky, ale také růstem poloţky osobních nákladů, kdy v průběhu let bylo potřeba přijímat nové zaměstnance. Součástí provozního výsledku hospodaření je i tzv. přidaná hodnota, která je nejdůleţitější částí výsledovky, neboť ukazuje, kolik by byl podnik schopen vydělat a to pouze ve vztahu k trţbám a k nejúţeji souvisejícím nákladům bez vlivu ostatních nákladů. Jak je patrné z tabulky 4 přidaná hodnota společnosti MTC-plus neustále roste. Nárůst této poloţky byl zaznamenán jak v roce 2007, tak i 2008 proti základnímu období, tedy roku 2006. V prvním sledovaném období byl zaznamenán nárůst téměř o 4,8 milionu Kč (v procentech vyjádřeno růst o 64,84 %) a v následujícím sledovaném období vzrostl na 5,858 milionu Kč, tj. o 78,31 %. Z výkazu (viz příloha č. 3) je zřejmé, ţe celková výkonnost podniku měřená prostřednictvím výkonů neustále roste, a to i přesto, ţe roste výkonová spotřeba, která však roste menším tempem. V konečném důsledku dochází, jak jiţ bylo zmíněno na začátku, k růstu přidané hodnoty. Další významnou poloţkou výkazu zisku a ztráty je oblast finanční. Jak je moţné vidět v tabulce 4, finanční výsledek hospodaření vykazoval v letech 2006 – 2008

55

ztrátu a významně se tak podílel na celkovém výsledku hospodaření (tedy celkové ztrátě). Z horizontální analýzy však nejsou vidět důsledky, které měly vliv na záporný finanční výsledek hospodaření, proto je výhodnější vyuţít přímo zdrojový výkaz (viz přílohy). V případě společnosti MTC-plus je zásadní poloţkou, která má vliv na tento výsledek hospodaření, je poloţka nákladových úroků, která v letech 2006-2008 neustále rostla, protoţe společnost byla nucena vyuţívat cizí kapitál. Mimořádný výsledek hospodaření vykázal v roce 2007 proti předchozímu roku 2006 ztrátu ve výši 508 tis. Kč, tj. pokles přibliţně o 200 % vůči sledovanému základnímu období. Důvodem vykázané ztráty byly mimořádné náklady související s legislativními změnami v rámci EU. 4.1.2 Vertikální analýza Vertikální analýza účetních výkazů (neboli procentuální rozbor), zjišťuje podíl jednotlivých poloţek účetních výkazů vůči nějaké zvolené základně, která je rovna 100 %. 4.1.2.1 Vertikální analýza aktiv Snahou procentního rozboru aktiv je zjistit, jak se jednotlivé poloţky podílely na celkové sumě aktiv, která z nich zaujímá největší podíl a jakým způsobem se měnily v čase. Tab. 6 Vertikální rozbor aktiv Podíl na bilanční sumě 2006 2007 2008

Aktiva (v tis. Kč) Dlouhodobý majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek Ostatní aktiva Aktiva celkem

11,01 0,79 10,21 0,00 82,26 0,00 0,00 80,42 1,84 6,74 100,00%

56

4,64 0,50 4,14 0,00 87,33 1,63 0,00 106,93 -21,23 8,03 100,00%

6,66 6,12 0,53 0,00 84,40 0,48 0,00 85,29 -1,36 8,94 100,00%

V horizontu tří let (2006 – 2008), jak je moţno vidět v tabulce 6 a na obrázku 5, podíl dlouhodobého majetku, oběţných aktiv ani ostatních aktiv se významně neměnil. Docházelo pouze ke změnám o několik málo procent.

100 90 80

Podíl v %

70 60

Ostatní aktiva

50

Oběţná aktiva

40

Dlouhodobý majetek

30 20 10 0 2006

2007

2008

Vývoj v letech

Obr. 5 Struktura aktiv Na celkové bilanční sumě převládají oběţná aktiva, z čehoţ zejména krátkodobé pohledávky z obchodních vztahů jsou ve výši 80,42 % a 1,84 % krátkodobý finanční majetek (oba údaje rok 2006). Vysoký podíl oběţného majetku vychází z předmětu podnikání. Tento jev byl patrný jiţ při analýze trendů aktiv, kde se však více neţ krátkodobé pohledávky měnily poloţky krátkodobého finančního majetku z důvodu nutnosti vyuţívání krátkodobých úvěrů. V roce 2006 podíl dlouhodobého majetku na celkové bilanční sumě byl roven 11,01 % a oběţná aktiva se podílela na celkových aktivech 82,26 %. Ostatní pasiva tvořila zanedbatelnou poloţku na celkovém podílu. V následujících letech podíl stálých aktiv klesal, u oběţných aktiv vzrostl v roce 2007 na 87,33 %, ale následující rok došlo opět k menšímu poklesu podílu na celkových aktivech, a to na 84,40 %.

57

U oběţných aktiv došlo k největšímu nárůstu podílu u krátkodobých pohledávek v roce 2007 na 106,93 %, coţ bylo způsobeno nárůstem odběratelů, kteří mají problém s platební morálkou. V roce 2008 se krátkodobé pohledávky vrátily na podíl odpovídající 85,29 %. U krátkodobého finančního majetku jsou vidět záporné procentuální podíly Rostoucí trend podílu na celkových aktivech vykazuje poloţka ostatních aktiv. 4.1.2.2 Vertikální analýza pasiv Následující vertikální analýza pasiv zkoumá, stejně jak tomu bylo u vertikální analýzy aktiv, podíl jednotlivých poloţek na celkové sumě pasiv. Dle teoretické finanční analýzy má být podíl vlastního jmění vyšší, stejný nebo muţe být i niţší v případě dobrého finančního zdraví podniku, neţ podíl cizích zdrojů. Výše a struktura podílu cizích a vlastních zdrojů se však odvíjí od strategie společnosti. Tab. 7 Vertikální analýza pasiv Pasiva (v tis. Kč) Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy Rezervní a ostatní fondy ze zisku Výsledek hospodaření z min. let Výsledek hospodaření z běţ. období Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci Ostatní pasiva Pasiva celkem

Podíl na bilanční sumě 2006 2007 2008 6,15 22,89 -12,12 1,13 1,09 0,81 11,34 32,84 17,84 0,00 0,00 0,00 -0,75 -6,10 -8,19 -5,57 -4,94 -22,58 93,85 76,04 111,11 1,42 0,00 0,00 0,00 0,00 7,91 90,17 74,11 95,10 2,27 1,93 8,10 0,00 1,07 1,01 100% 100% 100%

Z procentního rozboru struktury pasiv bylo zjištěno, ţe ve sledovaném období 2006 – 2008 se nejvíce podílely na bilanční sumě pasiv poloţky cizích zdrojů, a to především krátkodobé závazky z obchodních vztahů, coţ bylo reflektováno ze závěrů horizontální analýzy. Struktura cizích zdrojů společnosti MTC-plus se po všechna sledovaná období pohybovala za hranicí 76 %. V roce 2007 došlo k růstu podílu vlastního kapitálu a to z 6,15 % na 22,89 % a zároveň došlo k zrcadlovému poklesu cizích zdrojů z 93,85 % na 76,04 %. 58

V roce 2008 byl však u těchto poloţek zaznamenám prudký pokles vlastního kapitálu na celkové bilanční sumě o 12,12 % a současně došlo k prudkému vzestupu podílu cizích zdrojů na 111,11 % (viz obr. 6). Tento stav byl způsoben ztrátou v roce 2008.

120

100

Podíl v %

80

60

Vlastní kapitál Cizí zdroje

40

20

0

-20

2006

2007

2008

Vývoj v letech

Obr. 6 Struktura vybraných poloţek pasiv Jak jiţ bylo zmíněno v úvodu, na celkové bilanční sumě se podílí nejvíce poloţka krátkodobých závazků, která nevykazuje stabilní trend. V roce 2007 došlo k poklesu z 90,17 % na 74,11 %. V roce 2008 její podíl stoupl na hodnotu 95,01%. U cizích zdrojů docházelo také k nepatrným výkyvům u poloţky bankovních úvěrů a výpomocí, a to především v roce 2008, kdy podíl překročil hranici 8 %. V roce 2006 došlo také k vytvoření poloţky rezervy vytvořenou za účelem financování oprav automobilů. Z této procentní analýzy vyplývá, ţe společnost MTC-plus, vyuţívá pro financování aktiv převáţně krátkodobý cizí kapitál, který je levnější, ale zároveň můţe firmu dostat do platební neschopnosti tím, ţe nebude schopná včas splácet své závazky vůči svým zaměstnancům, dodavatelům a dalším subjektům.

59

4.1.2.3 Vertikální analýzy výkazu zisku a ztráty Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty zkoumá výši procentního podílu jednotlivých poloţek na trţbách (výkonech) z hlavní činnosti firmy. V následující tabulce (tab. 8) nebude uveden celý výkaz zisku a ztráty, ale pouze některé významné poloţky. Z tabulky níţe by mělo být ihned zřejmé, ţe jako vztaţná veličina byla pouţita poloţka – trţby z prodeje vlastních výrobků a sluţeb, která byla stanovena jako základna, tj. 100 %. Interpretace dalších poloţek tedy ukáţe, jak velká je která poloţka ve vztahu k trţbám společnosti vyplývající z hlavní činnosti. Výkonová spotřeba tvoří ve sledovaném období 2006 – 2008 více jak 80 % trţeb. V roce 2007 byl zaznamenán mírný pokles na 82,22 %, který je v roce 2008 následován opět mírným růstem. Obdobnou tendenci je moţné vidět i u poloţky přidaná hodnota, kdy v prvních dvou sledovaných obdobích roste a v roce 2008 mírně klesá, neboť došlo k nepatrnému vzestupu výkonové spotřeby. Neustále také dochází k růstu osobních nákladů vzhledem k stále vyššímu počtu přijímaných pracovníků. Podíl odpisů se drţí na přibliţně stejné úrovni, coţ můţe znamenat, ţe společnost MTC – plus se snaţí stabilně investovat do svého vozového parku. Tab. 8 Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty Podíl na trţbách

Výkaz zisků a ztrát (v tis. Kč) Trţby za prodej vl. výrobků a sluţeb Výkonová spotřeba Přidaná hodnota Osobní náklady Odpisy DHM a DHNM Daně a poplatky Provozní výsledek hospodaření Finanční výsledek hospodaření Mimořádný výsledek hospodaření VH za účetní období

60

2006 100% 85,28 14,72 9,37 0,38 3,39 2,56 -2,34 0,50 -1,93

2007 100% 82,22 17,78 12,10 0,48 5,03 2,08 -3,01 -0,37 -1,31

2008 100% 83,02 17,01 17,73 0,30 7,13 -6,12 -0,74 -0,25 -7,11

4.2 PLNĚNÍ BILANČNÍCH PRAVIDEL Plnění těchto pravidel nejsou pro firmu nikterak závazná a mají spíše doporučující charakter. Jedná se o pouze doporučený vzájemný vztah mezi některými poloţkami aktiv a pasiv. 4.2.1 Zlaté bilanční pravidlo Toto pravidlo doporučuje podniku sladit časovou vázanost aktiv a pasiv, z čehoţ vyplývá,

ţe

dlouhodobý

majetek

společnosti

by

měl

být

financován

z dlouhodobých zdrojů (vlastní i cizí dlouhodobé zdroje) a naopak oběţná aktiva by měla být financována z krátkodobých cizích zdrojů. Z následujícího obrázku (obr. 7) je patrné, ţe společnost MTC-plus vyuţívala v roce 2006 k financování dlouhodobého majetku z velké části dlouhodobé zdroje, ale i část krátkodobých cizích zdrojů, coţ můţe být rizikové, ale velmi levné. Tohoto stavu mohla společnost dosáhnout například pozdním placením. V roce 2007 můţeme říci, ţe bilanční pravidlo platí, neboť došlo ke krytí dlouhodobých aktiv zcela z dlouhodobých zdrojů a v roce 2008 nastal doslova agresivní a velmi rizikový způsob financování, kdy veškerý dlouhodobý majetek musel být kryt krátkodobými cizími zdroji. 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 2006

2007

2008

-1 000 -2 000 -3 000 -4 000

Dlouhodobý majetek

Dlouhodobé zdroje

Obr. 7 Zlaté bilanční pravidlo

61

4.2.2 Pravidlo vyrovnávání rizika Pravidlo vyrovnávání rizika se zabývá tím, ţe porovnává vyuţívání vlastních a cizích zdrojů za předpokladu, ţe vlastní zdroje mají převyšovat cizí zdroje. Pravidlo vyrovnávání rizika doporučuje, aby alespoň padesát procent kapitálu bylo vlastního. V případě společnosti MTC-plus je vidět veliká disproporce mezi vlastním a cizím kapitálem. Splnění toho pravidla není u společnosti MTC-plus moţné, protoţe mají relativně malé mnoţství dlouhodobého majetku a značné mnoţství peněz v podobě pohledávek. Z toho vyplývá, ţe daleko důleţitější je plnění bilančního pravidla. 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 2006

2007

2008

-5 000

Vlastní kapitál

Cizí kapitál

Obr. 8 Pravidlo vyrovnávání rizika 4.2.3 Pari pravidlo Pari pravidlo je pravidlem zpřesňující zlaté bilanční pravidlo. Říká, ţe dlouhodobý majetek by měl být kryt převáţně z vlastního kapitálu, tzn. vlastního kapitálu by mělo být méně neţ dlouhodobého majetku. V moderním pojetí je toto pravidlo označováno za konzervativní a opatrné. V praxi není toto pravidlo příliš vyuţíváno a zároveň neumoţňuje vyuţívání výhod spojených s pouţíváním dlouhodobého cizího kapitálu.

62

Z grafu (obr. 9) je vidět, ţe v roce 2006 a lze říci, ţe i v roce 2008 byla splněna podmínka tohoto pravidla, ale musí zde být zdůrazněno, ţe poměr těchto dvou sloţek se odvíjí od předmětu podnikání společnosti. Jinak na tom bude firma, která má výrobní charakter, k dispozici více dlouhodobého majetku a firma poskytující sluţby nedisponující dlouhodobým majetkem.

5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 2006

2007

2008

-1 000 -2 000 -3 000 -4 000

Dlouhodobý majetek

Vlastní kapitál

Obr. 9 Pari pravidlo

4.3 ANALÝZA PLATEBNÍ SCHOPNOSTI Jedním ze základních předpokladů kaţdé společnosti je finanční stabilita, jejímţ hlavním cílem je likvidita, tedy schopnost dostát svým finančním závazkům. Proto mluví-li se o analýze platební schopnosti je nezbytné provést jak analýzu pracovního kapitálu, tak analýzu celkové likvidity. 4.3.1 Analýza pracovního kapitálu Analýza pracovního kapitálu je velmi důleţitou součástí finančního řízení podniku, neboť představuje jakýsi „finanční polštář“, který slouţí při náhlých výkyvech jako finanční zdroj pro zajištění hladkého průběhu provozní činnosti. Z následující tabulky (tab. 9) je patrné, ţe v letech 2006 a 2008 je oběţný majetek kryt zcela z krátkodobých závazků tzn., hodnota čistého pracovního kapitálu 63

dosahuje záporných hodnot. Dosaţené záporné hodnoty indikují špatnou platební morálku a tím můţe být ohroţena finanční stabilita podniku. Naopak tomu bylo v roce 2007, kdy čistý pracovní kapitál byl kladný, a část oběţných aktiv byla kryta z dlouhodobých zdrojů. Důvodem této pozitivní situace, byla ta skutečnost, ţe jeden z klíčových zákazníků dosahoval příznivých prodejních výsledků po celé Evropě a díky tomu společnost MTC-plus získávala více zakázek a zároveň nedocházelo k prodlevě ve splácení pohledávek. Tab. 9 Pracovní kapitál Poloţky

2006

2007

2008

Oběţná aktiva Zásoby Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek Krátkodobé závazky celkem Krátkodobé závazky Krátkodobé bankovní úvěry ČISTÝ PRACOVNÍ KAPITÁL

14 508 0 14 183 325 16 303 15 903 400 -1 795

15 983 298 19 570 -3 885 13 917 13 563 354 2 066

20 837 118 21 055 -336 25 478 23 478 2 000 -4 641

Kromě toho výsledky ukazují, ţe společnost MTC-plus zvolila spíše cestu tzv. agresivního financování, kdy pracovní kapitál je kryt pouze z krátkodobých zdrojů, coţ přináší výhodu v niţších nákladech na oběţný majetek, neţ kdyby byl financován z dlouhodobých zdrojů, ale na druhé straně je tento způsob financování velice riskantní a můţe ohrozit běţný chod podniku.

Firma byla

nucena přistoupit k tomuto způsobu financování kvůli špatné platební morálce svých odběratelů a v roce 2008 napomohla ke zvýšení záporného čistého pracovního kapitálu celosvětová hospodářská krize. Vývoj čistého pracovního kapitálu je zobrazen na obrázku 10.

64

Čistý pracovní kapitál v tis. Kč

3 000

2 066 1 500 0 1 -1 500

2

3

-1 795

-3 000 -4 500

-4 641

-6 000

Rok

Obr. 10 Vývoj pracovního kapitálu společnosti MTC-plus 4.3.2 Analýza likvidity Likvidita společnosti je jedním z ukazatelů, pomocí něhoţ je zjišťována určitá finanční situace, stabilita a je nezbytnou podmínkou pro budoucí existenci podniku. Výše likvidity a způsob jejího řízení vyplývá ze strategie společnosti, ale záleţí i na odvětví, ve kterém společnost podniká. Nelze stanovit nějakou pravou, respektive přesnou výši jednotlivých likvidit, ale kaţdý ukazatel musí být posuzován s ohledem na konkrétní podmínky příslušného podniku a odvětví. V následující tabulce (tab. 10) jsou spočítány jednotlivé druhy likvidit a ukazují, jak je firma MTC-plus schopna pokrýt závazky z provozní činnosti ve stanovené lhůtě a objemu. Tab. 10 Ukazatelé likvidity Ukazatelé likvidity

2006

2007

2008

Celkové (běţná) likvidita (OA/(KZ+KBÚ)) Pohotová likvidita ((KFM+KP)/(KZ+KBÚ) Provozní pohotová likvidita ((KFM+KP)/KZ)) Okamţitá likvidita (KFM/(KZ+KBÚ))

0,8899 0,8899 0,9123 0,0199

1,1485 1,1270 1,1565 -0,2792

0,8178 0,8132 0,8825 -0,0132

Ukazatel běţné likvidity se v letech 2006 a 2008 pohybuje přibliţně na stejné úrovni v rozmezí od 0,818 do 1,149, coţ můţe být do jisté míry dáno tím, ţe 65

společnost MTC-plus nedrţí zásoby. Dalším důvodem, proč je ukazatel niţší neţ 1, můţe být i fakt, ţe se jedná o začínající firmu, která s sebou nese větší riziko. Výše ukazatelů poukazuje i na to, ţe krátkodobá pasiva rostou rychleji neţ oběţná aktiva, jejichţ následkem hodnota ukazatele běţné likvidity klesá. V odborných publikacích je za přijatelnou hodnotu povaţována hodnota v rozmezí 1,5 – 2,513. Při výpočtu pohotové likvidity se od oběţných aktiv odečtou zásoby, které jsou nejhůře zpeněţitelné. Z tab. 10 je patrné, ţe ve sledovaném období 2006 – 2008 se hodnoty pohybovaly v rozmezí 0,813 – 1,127 a výrazně se neliší od běţné likvidity, neboť výše zásob společnost MTC-plus je ve struktuře oběţných aktiv celkem zanedbatelná. Velkou roli v hodnotě ukazatele mohou hrát nedobytné pohledávky. Odborné knihy doporučují pro běţnou likviditu hodnoty mez 1 – 1,5 a u zvolené agresivní formy financování nabývají hodnoty tohoto ukazatele 0,4 – 0,714. Okamţitou likviditu spočítáme jako poměr krátkodobého finančního majetku a krátkodobých závazků. Doporučená hodnota by se měla pohybovat v rozmezí od 0,2 do 0,515. Jak je patrné z tabulky výše (tab. 10) společnost MTC-plus se v doporučeném rozmezí nepohybuje a dosahuje ve dvou posledních letech záporných hodnot. V roce 2006 byla schopná zaplatit pouze necelá 2 % krátkodobých závazků v hotovosti a v letech 2007 a 2008 měla společnost problémy s hotovostním financováním, neboť hodnoty okamţité likvidity byly záporné. 4.3.3 Analýza peněţních toků Analýza peněţních toků představuje zase jiný pohled, neţ zachycují běţné účetní výkazy. Na rozdíl od nich se snaţí zachytit skutečný pohyb peněţních prostředků (hotovostních toků), které do podniku na jedné straně přicházejí a na druhé straně odcházejí. Pohyby peněţních prostředků, příjmů a výdajů, je nutné neustále

13

[18] VALACH, J. a kol. Finanční řízení podniku. 2. přepracované a rozšířené vydání. Praha: EKOPRESS, s r. o., 2003. ISBN 80-86119-21-1. 14

[6] KISLINGEROVÁ, E a kol. Manažerské finance. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2004. ISBN 80-7179-802-9.

15

17] SCHOLLEOVÁ, H. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. ISBN 978-80-247-2424-9.

66

analyzovat a sledovat, a jedině tím lze zajistit, ţe podnik bude nadále fungovat. Pro vykazování hotovostních toků se vyuţívá dvou metod, a to metody přímé a nepřímé (podrobněji popsáno jiţ v kap. 1). Pro výpočet CF společnosti MTC-plus byla zvolena metoda nepřímá (výpočet CF pro rok 2007 a 2008 je uveden v příloze č. 4). V následující tabulce (tab. 11) je ukázán přehled jednotlivých peněţních toků. Tab. 11 Přehled peněţních toků společnosti MTC-plus Jednotlivé poloţky

2007

Cash flow z běţné (provozní činnosti) Cash flow z investiční činnosti Cash flow z finanční činnosti Počáteční stav finančního majetku Konečný stav finančního majetku

-8 934 759 3 964 325 -3 886

2008 2 589 -1 031 1 991 -3 885 -336

Peněţní toky vygenerované z běţné činnosti vypovídají o schopnosti společnosti vytvářet ze své klíčové podnikové aktivity dostatečné peněţní příjmy potřebné ke splácení úvěrů, k udrţení běţného provozu a následně na investice bez vyuţití externích zdrojů financování. V roce 2007 společnost MTC-plus nedokázala vygenerovat z hlavní podnikatelské činnosti kladný CF, jednou z příčin byla neschopnost úhrady pohledávek odběrateli, naopak tomu bylo v roce 2008, kdy byl vykázán přebytek peněţních toků, tzn., ţe provozní toky dokázaly pokrýt jak investiční, tak finanční činnost. Konečný stav peněţních prostředků byl však záporný (-336 tis. Kč) vzhledem k zápornému počátečnímu stavu finančního majetku. Z toho vyplývá, ţe se společnosti MTC-plus nedostává na úhradu plánovaných výdajů a je narušena její likvidita (to ukazuje i okamţitá likvidita v předchozí kapitole). Společnost musí tedy zvýšit své příjmy, a nebo naopak hledat úspory ve výdajích. Cash flow z investiční činnosti nabýval za sledované období kladných i záporných hodnot. V roce 2008 podnik investoval do nákupu majetku, především do vozidel zajišťujících hlavní podnikatelskou činnost společnosti. Naopak tomu bylo v roce předchozím, kdy podnik dlouhodobý majetek prodával. Jednalo se především o dlouhodobý nehmotný majetek. Cash flow z finanční činnosti v sobě zahrnuje přírůstky a úbytky plynoucí ze závazků, splátek půjček nebo vkladů společníků. V obou dvou letech byl vykázán 67

kladný peněţní tok z finanční činnosti. K růstu peněţních toků z finanční činnosti v roce 2008 došlo navýšením částky úvěrů o 1,646 milionu Kč, nárůstem dlouhodobých závazků o 1,952 mil. Kč a výraznou ztrátou ve výši 5,574 mil. Kč. V obou dvou případech celkový peněţní tok dosahuje záporných hodnot, tzn. ţe společnosti MTC-plus nedisponuje potřebnými zdroji pro krytí svých potřeb, a proto musí být pouţity dodatečné zdroje financování, ať uţ vlastní nebo cizí. 4.3.3.1 Ukazatelé na bázi cash flow Pro všechny předešlé výpočty byly vyuţívány vstupní data z rozvah nebo výkazů zisky a ztráty. Pro finanční analýzu, ale i finanční řízení mají daleko vyšší vypovídací schopnost ukazatelé sestavované na bázi cash flow. Tab. 12 Přehled vybraných ukazatelů na bázi CF Poloţka

2007

CF likvidita I. (CF provozni/(KZ+KBÚ)) CF výkonnost (CF provozní/T) CF solventnost(CF provozní/CZ-KFM) Ukazatel invest. reprodukce (CF investiční/odpisy) CF rentabilita celk. kapitálu (CF provozní/A) CF rentabilita vlast. kapitálu (CF provozní/VK)

-0,642 -0,129 -0,502 2,286 -0,488 -2,133

2008 0,102 0,033 0,093 10,924 0,105 -0,865

Cash flow solventnost (stupeň oddluţení) poměřuje CF z provozní činnosti vůči cizím zdrojům. Velikost tohoto ukazatele by se měla pohybovat v rozmezí 0,2 -0,316. Společnost MTC-plus dosahuje ve sledovaném období hodnot 0,093 a -0,502 a nepohybuje se v doporučeném rozmezí. Vypovídací schopnost tohoto ukazatele není nikterak významná, neboť uvaţuje pouze splácení dluhů z vyprodukovaných peněţních toků. Cash flow rentabilita celkového kapitálu společnosti MTC-plus říká, ţe společnost je schopna z 1 Kč celkového vloţeného kapitálu vyprodukovat -0,49 Kč peněţních prostředků. Záporná hodnota vyprodukovaných peněţních prostředků se odvíjí od záporného provozního peněţního toku, vytvořeném v roce 2007. Naopak v roce

16

[15] MRKVIČKA, J., KOLÁŘ, P. Finanční analýza. 2. přepracované vydání. Praha: ASPI, a. s., 2006. ISBN 80-7357-219-

2.

68

2008 společnost byla schopna z 1 Kč vloţeného kapitálu vyprodukovat 0,11 Kč peněţních prostředků.

4.4 ANALÝZA POMĚROVÝCH UKAZATELŮ Analýza poměrových ukazatelů je jedním z metodických nástrojů, který slouţí k posouzení finančního stavu podniku. „Zatímco horizontální a vertikální analýza sleduje vývoj konkrétní položky rozvahy či výsledovky v čase nebo ve vztahu k jedné veličině, poměrová analýza dává do „poměru“ položky vzájemně mezi s sebou.“17 Cílem analýzy poměrových ukazatelů je zachytit ty oblasti, které vyţadují další analýzu a které zároveň jsou schopny okamţitě nastínit obraz o finanční situaci podniku. V následující části bude zhodnocena finanční pozice společnosti MTC-plus pomocí poměrových ukazatelů aktivity, zadluţenosti, rentability a produktivity. 4.4.1 Analýza aktivity Tento druh poměrových ukazatelů je důleţitý z hlediska řízení aktiv. Ukazují, jakým způsobem jsou investované peněţní prostředky vyuţívány, tzn. jaká je doba obratu jednotlivých poloţek aktiv a jejich obratovost. Tab. 13 Ukazatelé aktivity Ukazatelé aktivity

2006

2007

2008

Obrat aktiv (T/Akt) Obrat zásob (T/ZAS) Doba obratu aktiv (AKT/(T/360)) Doba obratu zásob (ZAS/(T/360)) Doba splatnosti pohledávek (POHL/(T/360)) Doba úhrady krátk. závazků (KZ/(T/360)) Obchodní deficit18

2,88 n/a 124,93 0 100,46 112,65 -12,18

3,79 232,71 95,01 1,55 101,59 70,41 31,18

3,18 664,59 113,33 0,54 96,65 107,78 -11,12

Z roku 2006 na rok 2007 došlo k růstu obratu celkových aktiv a následnému mírnému poklesu v roce 2008. Celková aktiva se v průměru v letech 2006 – 2008 obrátí 3,3 krát za jeden rok. V odborných publikacích je opět, jako u jiných 17

[17] SCHOLLEOVÁ, H. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. ISBN 978-80-247-2424-9, s. 31 18

Pozn.: obchodní deficit je rozdíl doby splatnosti pohledávek a dobou úhrady krátkodobých závazků.

69

ukazatelů stanovena minimální hodnota obratu aktiv na hodnotu 119. Pro objektivnost tohoto ukazatele je vhodné srovnání v rámci odvětví. Doba obratu aktiv je ovlivněna dynamikou trţeb. Jak je patrné z tabulky výše (tab. 13), v roce 2006 dosahovala doba obratu aktiv 125 dní, v následujícím roce poklesla na 95 dní a v roce 2008 došlo k nárůstu na 113 dní. Co se týká zásob, vzhledem o oboru podnikání společnosti MTC-plus, jsou zásoby v rámci celé bilance nevýznamnou poloţkou, proto doba obratu vychází vzhledem k celkovému objemu trţeb v roce 2007 na 1,5 dne a v dalším roce je obrat ještě niţší. Sníţení zásob v roce 2008 vedlo k nárůstu obrátkovosti zásob. Smyslem ukazatele doby obratu pohledávek je stanovit průměrný počet dní, tj. dobu

mezi

prodejem

produktu

a

inkasem

peněz,

které

jsou

drţeny

v pohledávkách. Doba obratu pohledávek společnosti MTC-plus se v roce 2008 sníţila o necelých 5 dní oproti roku 2007 na 97 dní, tzn. ţe faktury za poskytnuté sluţby jsou v průměru placeny za 97 dní. Tento ukazatel je velice důleţitý z hlediska plánování peněţních toků.

Doba obratu (ve dnech)

120,00 100,00 80,00 60,00 40,00 20,00 0,00 1

2

3

Vývoj v letech Doba splatnosti pohledávek

Doba úhrady krátk. závazků

Obr. 11 Ukazatelé aktivity společnosti MTC-plus Posledním ukazatelem je ukazatel doby úhrady krátkodobých závazků, který kolísá a pohybuje se ve sledovaném období od 70 dnů do 112 dnů. 19

[6] KISLINGEROVÁ, E a kol. Manažerské finance. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2004. ISBN 80-7179-802-9.

70

V případě obchodního deficitu společnost MTC-plus v průměru vyuţívá spíše krátkodobých závazků, tzn. ţe doba splácení krátkodobých závazků je delší neţ doba splácení pohledávek. Z toho vyplývá, ţe dodavatelé společnosti pomáhají financovat provoz firmy. 4.4.2 Analýza zadluţenosti V praxi dochází k financování aktiv jednak z vlastního kapitálu, ale i cizího kapitálu. Ukazatelé zadluţenosti zkoumají vztah mezi těmito dvěma druhy kapitálů. Vysoká zadluţenost podniku však nemusí být chápana jako negativní charakteristika. Poměr vlastního a cizího kapitálu se liší nejen v různých zemích, ale především závisí na činnosti podniku. Pouţívá-li podnik pouze vlastní zdroje, dochází ke sníţení výnosnosti vlastního kapitálu, na druhé straně pouţívá-li jen cizí zdroje, můţe být ohroţena jeho stabilita. Tab. 14 Ukazatelé zadluţenosti Ukazatelé zadluţenosti

2006

2007

2008

Debt ratio (CZ/AKT) Equity ratio (VK/AKT) Debt-equity ratio (CZ/VK) Míra finanční samostatnosti (VK/CZ) CF zadluţenost (CF provozní/CZ) Úrokové krytí (EBIT/nákladové úroky)

0,9385 0,0615 15,2703 0,0655 n/a -3,0453

0,7604 0,2289 3,3223 0,3010 -0,6419 -0,6121

1,1111 -0,1212 -9,1678 -0,1091 0,0944 -7,9184

Ukazatel Debt ratio poměřuje celkové závazky k celkovým aktivům. Podíl celkových závazků na celkových aktivech dosahoval nejniţšího podílu v roce 2007, a to 76 %. Obecně platí, ţe čím vyšší je hodnota tohoto ukazatele, tím vyšší je zadluţenost. Věřitelé společnosti MTC-plus tak ve sledovaném období 2006 – 2008 poskytli více neţ ¾ celkových zdrojů, tzn. ţe zadluţenost je velice vysoká. Další ukazatel (Equity ratio) poměřuje vlastní kapitál k celkovým aktivům a je doplňkových ukazatelem k předchozímu. Jiţ z vertikální analýzy pasiv bylo zjištěno, ţe VK se podílí na celkových pasivech v roce 2007 pouhými 22,89 % a v následujícím roce je hodnota záporná, tj. -12,12 %. Tabulka struktury pasiv ukazuje, ţe se nejedná však o úročený cizí kapitál, protoţe ten dosahuje přibliţně

71

8 % (rok 2008). Cizí zdroje jsou převáţně tvořeny krátkodobými závazky (98,10 %) a dlouhodobými závazky (7,91 %). Ukazatel úrokového krytí informuje o tom, kolikrát je firma schopna zaplatit nákladové úroky ze svého zisku. Vzhledem k tomu, ţe společnost MTC-plus není schopna vytvořit kladný EBIT, není důvod interpretace vypočtených výsledků. 4.4.3 Analýza rentability Analýza rentability patří v praxi mezi nejvíce vyuţívané ukazatele hodnocení finanční pozice podniku, neboť měří její ziskovost. Ta je z pohledu kaţdého povaţována za jeden ze základních cílů podniku. Rentabilita poměřuje vloţený kapitál vůči zisku, který jak je jiţ známo, můţe mít různé modifikace. Tab. 15 Ukazatelé rentability Ukazatelé rentability

2006

ROCE (EBIT/(VK+Rezervy+DZ+DBÚ)) ROA (EBIT/Aktiva) ROE (EAT/VK) ROS (EAT/Trţby)

-0,555 -0,042 -0,907 -0,019

2007 -0,082 -0,019 -0,216 -0,013

2008 -4,759 -0,200 -1,863 -0,071

Prvním ukazatelem je rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu (ROCE), která se neustále prohlubuje do záporných hodnot, přičemţ v roce 2008 dosáhla hodnoty -4,759 %, kde byla silně ovlivněna vykázanou ztrátou v běţném období. V letech 2006 aţ 2008 vykazuje zápornou hodnotu také ukazatel rentability vloţených prostředků (ROA) z důvodu vykázaných ztrát, jichţ bylo v průběhu sledovaného období dosaţeno. Pal lze jen říci, ţe na 1 Kč celkově vloţených aktiv připadá 0,2 Kč ztráty. Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) ukazuje na tu skutečnost, ţe roky 2006 – 2008 byly poznamenány jiţ zmíněnou ztrátou, a tudíţ nelze o výnosnosti hovořit. Lze jen konstatovat, ţe na 1 Kč vlastního kapitálu připadá ztráta ve výši 1,86 Kč. Rentabilita trţeb společnosti MTC-plus ukazuje, ţe na 1 Kč trţeb připadá například v roce 2008 0,07 Kč ztráty.

72

4.4.4 Ukazatelé produktivity práce Jedná se o poměrně nové moderní ukazatele sledující výkonnost podniku ve vztahu k počtu zaměstnanců. Podíl osobních nákladů na přidané hodnotě je vysoký a má rostoucí trend. Ve sledovaném období produktivita práce na zaměstnance převyšuje výrazně jeho mzdu (roky 2006 a 2007). Jinak tomu bylo v roce 2008, kdy produktivita z přidané hodnoty na zaměstnance práce byla niţší neţ průměrná mzda (přibliţně o 14 050 Kč), a to znamená, ţe společnost netvořila provozní zisk, nýbrţ ztrátu. Obojí lze sledovat v grafu (obr. 12 Vývoj produktivity práce zaměstnance a jeho mzdy). Tab. 16 Ukazatelé produktivity práce Ukazatelé produktivity práce

2006

2007

2008

Vstupní veličiny Počet pracovníků Osobní náklady (v tis. Kč) Přidaná hodnota (v tis. Kč) Ukazatelé produktivity Osobní náklady ku přidané hodnotě Produktivita práce z přidané hodnoty Průměrná roční mzda Průměrná měsíční mzda

7 27 40 4 763000 8 338000 13 901000 7 481000 12 332000 13 339000 63,67% 1 068714 680429 56702

67,61% 456741 308815 25735

104,21% 333475 347525 28960

S větším počtem přijímaných nových pracovníků klesala průměrná roční a měsíční mzda. Ve srovnání s průměrnou mzdou v České republice se však pohybuje stále nad průměrem.

73

1200000 1000000

Kč

800000 600000 400000 200000 0 1

2

3

rok

Produktivita práce z přidané hodnoty

Průměrná mzda

Obr. 12 Vývoj produktivity práce zaměstnance a jeho mzdy

4.5 SOUHRNNÉ MODELY HODNOCENÍ FINANČNÍ ÚROVNĚ Pro rychlé nastínění finanční pozice podniku jsou vyuţívány kromě jednotlivých poměrových ukazatelů také tzv. souhrnné modely hodnocení finanční úrovně. 4.5.1 Bonitní modely Smyslem hodnocení bonity firem je zjistit, zda jsou podniky schopny dostát svým splatným závazkům, a tedy určit jejich důvěryhodnost. Bonita se často vyjadřuje ve formě ratingu, který poskytuje jakési vodítko pro investory, věřitele, management, ale i vlastníky, protoţe je schopen ukázat, jak na tom daná firma je. Rychlý test finančního zdraví Rychlý test pracuje se čtyřmi ukazateli, jimţ přiřazuje bodové hodnocení od 1 do 5 dle následující tabulky hodnocení ukazatelů (tab. 17):

74

Tab. 17 Stupnice hodnocení ukazatelů Bodové hodnocení Ukazatel

Velmi dobrý

Dobrý

Průměrný

Špatný

V ohrožení záporný

Podíl vlast. kapitálu na pasivech Doba splácení dluhů v letech

> 30 %

> 20 %

> 10 %

< 10 %

< 3 roky

< 5 let

< 12 let

> 12 let

> 30 let

CF výkonnost

> 10 %

>8%

>5%

<5%

záporný

Rentabilita celkového kapitálu

> 15 %

> 12 %

>8%

<8%

záporná

V následující tabulce je zhodnoceno finanční zdraví společnosti MTC-plus. Čím vyšší je bodový výsledek, tím lépe na tom podnik je. Společnost dosáhla v roce 2007 příznivějšího bodování neţ v roce následném. Vzhledem k dosaţeným výsledkům lze konstatovat, ţe finanční zdraví podniku je velice ohroţeno. Tab. 18 Rychlý test Výsledky a bodové ohodnocení 2007 2008 Hodnota Body Hodnota Body 22,89% 4 -12,12% 1 -24,2 0 -5,14 0 -12,88% 1 3,30% 2 -1,88% 1 -20,05% 1 6 4

Ukazatel Podíl vlast. kapitálu na pasivech Doba splácení dluhů v letech CF výkonnost Rentabilita celkového kapitálu Celkový počet bodů

Kralickův quicktest Obdobnou variantou rychlého testu je model, který vychází ze čtyř ukazatelů, jehoţ autorem je rakouský ekonom Kralicek. Kaţdému spočtenému ukazateli je na základě jeho hodnoty přidělen určitý počet bodů. Tab. 19 Kralickův quicktest Ukazatel Vlastní kapitál/Aktiva (Cizí zdroje - krátk. fin. majetek)/CF provoz. EBIT/Aktiva CF provozní/Trţby Hodnocení finanční stability (FS) Hodnocení výnosnosti (VS) Hodnocení celkové situace (CS)

75

2007 Hodnota Body 0,23 3 -1,99 4 -0,02 0 -0,13 0

2008 Hodnota Body -0,12 0 10,72 2 -0,20 0 0,03 1

3,5 0 1,75

1 0,5 0,75

Z výsledků uvedených v tabulce (tab. 19) lze konstatovat, ţe společnost MTC-plus je špatně hospodařícím podnikem. Ani v jedné z analyzovaných oblastí, tj. finanční stability a výnosnosti nedosáhl podnik příznivých výsledků, a tudíţ nemůţe být povaţován za bonitní podnik. 4.5.2 Bankrotní modely Bankrotní modely předpovídají moţný bankrot společnosti v dohledné době. Pro zjištění finanční tísně společnosti MTC-plus byly vyuţity následující modely Altmanovo Z-skóre a Index důvěryhodnosti manţelů Neumaierových. Altmanovo Z – skóre Dle interpretace výsledků (viz kapitola 1.8.1) společnost MTC-plus přešla z relativně prosperujícího podniku v roce 2007 do šedé zóny v roce 2008. Vzhledem k vykazované ztrátě po celou dobu provozování podnikatelské činnosti, lze

výsledky povaţovat za uspokojivé. Z dostupných interních informací

poskytnutých společností MTC-plus bude mít pravděpodobně index Z v roce 2009 vzhledem k doznívání krize ještě menší hodnotu neţ tomu bylo v roce 2008 a mohly by nastat problémy související s existencí podniku v budoucnu. Tab. 20 Altamanovo Z-skóre Ukazatel

Váha

ČPK/Aktiva Nerozdělený zisk/Aktiva EBIT/Aktiva Vlastní kapitál/Cizí zdroje Trţby/Aktiva

0,717 0,847 3,107 0,42 0,998

2008

Faktor Z

2007

Index

%

-0,13 -0,26 -0,62 -0,05 3,17

0,08 -0,09 -0,06 0,13 3,78

-1,67 2,79 10,67 -0,36 0,84

-266,54% -178,68% -966,57% -136,24% -16,16%

2,11

3,84

0,55

-45,11%

Index důvěryhodnosti IN95 Index důvěryhodnosti v této podobě má vysokou vypovídací schopnost, neboť byl vytvořen tak, aby odpovídal českých podmínkám a byl schopen indikovat finanční zdraví. Hodnoty jednotlivých vah pro tento model vycházejí z klasifikace OKEČ, spadající pod písmeno I, coţ se týká dopravy, skladování a spojů. 76

Tab. 21 Index důvěryhodnosti IN95 Ukazatel Aktiva/Cizí zdroje EBIT/Nákladové úroky EBIT/Aktiva Trţby/Aktiva OA/(KZ+KBÚ) ZPL/Trţby

Váha 0,07 0,11 14,35 0,75 0,10 60,61

IN 95

2006

2007

2008

0,07 -0,33 -0,60 2,16 0,09 10,14

0,09 -0,07 -0,27 2,84 0,11 0,89

0,06 -0,87 -2,88 2,38 0,08 10,58

-8,75

1,83

-11,80

V tab. 21 jsou spočteny faktory IN95 za jednotlivé roky, přičemţ nejlepšího výsledku bylo dosaţeno v roce 2007, ve kterém index dosahoval hodnoty 1,83. Z toho vyplývá, ţe společnost se pohybovala v šedé zóně především díky tomu, ţe oproti jiným sledovaným rokům byla schopna platit své závazky částečně ve lhůtě splatnosti. Ostatní dva roky 2006 a 2008 vykazují alarmující hodnoty. Hlavní příčinou záporných indexů je nejen záporná hodnota hospodářského výsledku před úroky a zdaněním, ale především vysoká úroveň závazků po lhůtě splatnosti. Společnost MTC-plus dosahuje značně nepříznivých výsledků a její finanční zdraví je velice ohroţeno.

77

5 REVITALIZACE VEDOUCÍ K BUDOUCÍMU ZACHOVÁNÍ EXISTENCE SPOLEČNOSTI Kaţdá společnost má svůj ţivotní cyklus a prochází obdobími špatnými a dobrými. V době globální krize i firmy, které byly doposud velice prosperující, začaly mít velké problémy, pokud neměly vytvořen dostatečný „finanční polštář“ zajišťující přeţití v době přetrvávající krize. Společnost MTC-plus začínala se svojí podnikatelskou činností v době, kdy nikdo neměl tušení, zda vůbec nějaká krize nastane a do jaké míry svět tato krizi zasáhne. Z tohoto pohledu si bohuţel, pro start svého podnikání, společnost vybrala nejméně vhodné období. Celková finanční analýza zahrnující poměrové ukazatele a souhrnné modely hodnocení ukázala, ţe společnost nedosahuje příznivých parametrů ani v jedné ze zkoumaných oblastí a ţe se jedná o velice neprosperující společnost s vidinou moţného bankrotu. Pro posouzení komplexní finanční výkonnosti je moţné vyuţít ještě jeden z modelů, a tím je tzv. bonitní model. Bonitní model je povaţován za jeden z nejefektivnějších nástrojů ozdravného procesu firem. V následující tabulce (tab. 22) bude provedeno hodnocení bonity podniku za rok 2008. Tab. 22 Bonitní model společnosti MTC-plus 2008 Symbol ROA ROE Provozní pohotová likvidita Krytí zásob prac. kapitálem Krytí čistých dluhů Úrokové krytí Skóre bonity Rating

Krajní přijatelná hodnota 29,03% 29,03% 1,2 0,7 0,3 5

Zjištěná hodnota -20,05% -165,41% 0,88 -39,33 -0,19 -7,92

Body rok 2008 0,00 0,00 0,74 0,00 0,00 0,00 0,74 C-D

Výsledné hodnocení pomocí bonitního modelu ukázalo, ţe podnik vykazuje známky slabšího zdraví, neboť se pohybuje v rozmezí od 0,5 do 0,999 bodů. Nesplňuje však ani podmínku týkající se provozní pohotové likvidity, která by měla být rovna minimálně jedné, proto je finanční zdraví podniku povaţováno spíše za 78

křehčí. Skóre bonity dosáhlo pouhých 0,74 bodů a výsledný rating by měl být hodnocen známkou C-D20. Jak je patrné z tab. 22 bylo moţné přiřadit body pouze pro provozní pohotovou likviditu, která jediná nabývala kladných hodnot a ostatním ukazatelům byly přirazeny nulové body. Jediné úskalí tohoto modelu spočívá v tom, ţe všechny modely tohoto typu jsou zaloţeny na skutečnosti, ţe firmy dosahují zisku a lze jim přiřadit určitý počet bodů. Nejen tento model, ale i ostatní bankrotní a bonitní modely ukázaly, ţe finanční zdraví společnosti MTC-plus je ohroţeno natolik, ţe podniku hrozí bankrot. Na základě všech dostupných a analyzovaných informací je tedy nutné přistoupit k revitalizaci (záchraně) společnosti MTC-plus. Strategie revitalizace je poslední moţností, jak se společnost můţe vyhnout úpadku. Jedná se o proces restrukturalizace, v němţ budou provedeny radiální kroky vedoucí k postupnému ozdravění firmy. Po provedení příslušných kroků, které budou dále rozebrány v této kapitole, bude znovu spočítán bonitní model (nástroj slouţící pro měření finanční výkonnosti), který ukáţe, zda je moţné radikálními změnami firmu zachránit a odvrátit tak její nepříznivý vývoj. Existují různé strategie restrukturalizace podniků. V případě společnosti MTC-plus by měl být postup následující: 

V prvním kroku by společnost MTC-plus měla provést restrukturalizaci majetku, tzn. měl by být odprodán nepotřebný dlouhodobý majetek. Bude se jednat jen o část majetku, na něţ byly ukončeny leasingové splátky, a byl převeden do podnikání. Společnost tak získá peníze, jeţ bude moţné vyuţít na splacení svých závazků.



Dále je nutné se zaměřit na pohledávky, z nichţ většina je placena po lhůtě splatnosti a ve kterých firma drţí velké mnoţství peněz, jimiţ by mohla hradit své stávající dluhy (např. leasingové splátky, úroky a úvěry). To by znamenalo, ţe by firma měla odprodat část těchto pohledávek factoringové společnosti, i kdyţ nezíská celou hodnotu svých pohledávek, ale naopak získá potřebné peníze pro operativní řízení společnosti, a tím dosáhne rychlejšího obratu a zároveň dojde ke zvýšení likvidity.

20

Pozn.: pro stanovení skóre bonity a ratingu byla pouţita hodnotící škála ze zdroje: [14, s. 221]

79



Sníţení nákladů je dalším nezbytným krokem vedoucím k záchraně společnosti. Zejména by mělo dojít ke zrušení několika leasingových smluv na nákladní nebo osobní vozidla. Toto opatření povede k tomu, ţe jednak se sníţí společnosti náklady na pohonné hmoty, náklady na udrţování a opravy těchto vozidel, náklady související s pojištěním leasingu, ale odpadne také hrazení silniční daně a dálničních poplatků za tyto vozidla. Dále by firma měla optimalizovat počet zaměstnanců, čímţ se jí sníţí jednak náklady na jejich platy, ale zároveň se sníţí odvody na zdravotním a sociálním pojištění, které musí být ze strany zaměstnavatele hrazeno. Pronájem budovy, kde sídlí provozovna společnosti MTC-plus, je také jedním z největších nákladových zatíţení společnosti, a proto by měla být pronajímateli vypovězena nájemní smlouva a měly by být nalezeny nové prostory s niţším nájemným. Toto opatření nebude zahrnuto do výpočtů.

Realizace výše navrţených bodů bude následně aplikována a promítnuta do jednotlivých účetních výkazů ukazujících, zda by byl podnik schopen se na základě realizovaných opatření dostat ze ztráty do zisku a jakým způsobem se tyto změny projevily v cash flow. Restrukturalizace majetku Společnost MTC-plus by měla v následujícím roce realizovat odprodej majetku ve výši 450 tis. Kč, odprodat pohledávky ve výši 3 mil. Kč, část z nich v hodnotě 0,5 milionu Kč postoupit na základě předchozí dohody dodavatelům, a tím by došlo k sníţení některých závazků. Firma obdrţí od factoringové společnosti pouze 80 % částky z odprodaných krátkodobých pohledávek, to znamená 2 miliony Kč. Zbývajících 20 % je zisk factoringové společnosti za to, ţe poskytne hotové peníze. Krátkodobý finanční majetek bude navýšen o 2 miliony Kč z odprodeje pohledávek a 1 milion Kč z prostředků vloţených vlastníky do společnosti. Zásoby a ostatní aktiva zůstávají neměnné. Plánování vychází z údajů z roku 2008. Přehled jednotlivých změn je zachycen v tab. 23. Na straně zdrojů krytí majetku dojde ke změně poloţky vlastního kapitálu, protoţe bude jednak ovlivněn výší dosaţeného plánovaného výsledků hospodaření a výsledky nakumulované ztráty z minulých let. Dojde ke sníţení cizích zdrojů vlivem sníţení krátkodobých závazků o 500 tis. Kč (tab. 24). Dále by měli vlastníci 80

společnosti uvaţovat o vloţení vlastních finančních prostředků, pokud chtějí společnost zachránit. V tomto případě, by kaţdý ze společníků, měl vloţit částku nejméně 500 tis. Kč. Ostatní poloţky zůstávají neměnné. Tab. 23 Změna aktiv po provedené restrukturalizaci majetku Aktiva (v tis. Kč)

Běţný rok

Dlouhodobý majetek Oběžná aktiva Zásoby Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek Ostatní aktiva Aktiva celkem

1 644 20 837 118 21 055 -336 2 206 24687

Plánovaný rok

Rozdíl

1 194 20 837 118 18 055 2 664 2 206 24 237

-450 3 000 0 -3 000 3 000 0 -450

Tab. 24 Změna pasiv po provedené restrukturalizaci majetku Pasiva (v tis. Kč)

Běţný rok

Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy Výsledek hospodaření z min. let Výsledek hospodaření z běţ. období Cizí zdroje Krátkodobé závazky Ostatní pasiva Aktiva celkem

-2 992 200 4 405 -2 022 -5 575 27 430 23 478 249 24 687

Plánovaný rok -2 942 200 5 405 -7 597 -950 26 930 22 978 249 24 237

Rozdíl 50 0 1 000 -5 575 4 625 -500 -500 0 -450

Restrukturalizace výnosů a nákladů V dalším kroku musí firma přistoupit ke sníţení nákladů. Předpokládaná výše trţeb zůstane na stejné úrovni jako v roce 2008. Propuštění se dotkne pěti zaměstnanců, a tím dojde k poklesu ročních osobních nákladů o 1,738 mil Kč (osobní náklady jiţ v sobě zahrnují pojištění hrazené zaměstnavatelem a tudíţ nebude vykazováno samostatně, vypočet je proveden prostým násobením průměrných ročních osobních nákladů na zaměstnance a počtem propuštěných zaměstnanců). Společnost MTC-plus dále zruší některé leasingové smlouvy na vozidla, které vyuţívá k podnikání a tím dojde k poklesu jednak nákladů na leasing, ale také i ke sníţení ostatních nákladů (pronájem, náklady na provozní 81

kapaliny, opravy a udrţování atd.), a to v celkové hodnotě o 2,767 milionu Kč. Částka 2,767 milionu Kč je přibliţně 5 %, o které musí firma sníţit své náklady v plánovaném roce, aby sníţila ztrátu přibliţně na úroveň let 2006 a 2008. Náklady týkající se daní a poplatků (silniční daň, dálniční poplatky) by na základě propočtů měly klesnout o 441 tis. Kč, ostatní poloţky zůstanou opět neměnné. Odpisy poklesnou úměrně s poklesem dlouhodobého majetku tj. o 65 tisíc Kč. Naopak dojde ke zvýšení nákladů (finanční ztráta) vlivem odkoupení pohledávek a to v hodnotě 500 tis. Kč, coţ je zahrnuto jiţ v poloţce ostatních nákladů. Tab. 25 Plánované sníţení nákladů Výsledovka

Běţný rok

Trţby za poskytnuté sluţby Ostatní výnosy Ostatní náklady Osobní náklady Daně a poplatky Odpisy Zisk před zdaněním

78 422 835 65 103 13 901 5 592 237 -5 576

Plánovaný rok 78 422 450 62 336 12 163 5 151 172 -950

Rozdíl 0 -385 -2 767 -1 738 -441 -65 4 626

Veškeré provedené kroky v rámci revitalizace jsou zachyceny i ve výkazu cash flow, který je uveden v příloze č. 5. Na základě provedených opatření dosáhly toky z běţné činnosti v plánovaném roce kladné hodnoty, tj. 1,722 milionu Kč. Společnost by na základě toho výsledku měla být schopná hradit svou provozní činnost bez váţnějších problémů. Kladná hodnota peněţních toků z investiční činnosti ukazuje právě na prodej dlouhodobého hmotného majetku. Peněţní toky z finanční oblasti dosahují kladných hodnot především z důvodu dodatečných vkladů společníků do společnosti. I přes vykázanou ztrátu v plánovaném období, která však byla proti předchozímu období výrazně sníţena, dosahuje celkový peněţní tok kladné hodnoty, tj. 2, 664 milionu Kč, jeţ je moţné vyuţít pro budoucí financování nebo naopak pro splácení krátkodobých cizích zdrojů (bankovní úvěry, nákladové úroky). Nyní dojde k propočtení bonitního modelu, jeţ má za cíl ukázat, zda se podnik ve výsledném hodnocení zlepšil a jakého dosáhl ratingu.

82

Tab. 26 Bonitní model společnosti MTC-plus po revitalizaci Symbol ROA ROE Provozní pohotová likvidita Krytí zásob prac. kapitálem Krytí čistých dluhů Úrokové krytí Skóre bonity Rating

Krajní přijatelná hodnota

Zjištěná hodnota

29,03% 29,03% 1,2 0,7 0,3 5

-1,34% 11,05% 0,90 -35,09 -0,03 -0,52

Body rok 2008 0,00 0,00 0,75 0,00 0,00 0,00 0,75 C-D

Z tab. 26 vyplývá, ţe nastavené změny přispěly ke zlepšení všech ukazatelů v rámci bonitního modelu, ale protoţe jsou záporné, nelze je obodovat stejně jako v bonitním modelu před revitalizací. Jak jiţ bylo řečeno, model je nastaven tak, ţe podniky musí dosahovat zisku, proto bylo moţné ohodnotit bodově pouze likviditu. Ta v plánovaném období vrostla na hodnotu 0,9.

Ukazatel ROE nabývá sice

kladné hodnoty, ale je poměrem dvou záporných hodnot, proto je ve sloupci bodů také nula. Výsledný rating dosahuje hodnoty C-D, neboť opět nesplňuje podmínku provozní pohotové likvidity. Radikální změny, které byly provedeny v rámci revitalizace, dosáhly příznivého výsledku, i přesto, ţe nadále společnost vykazuje ztrátu. Pokud by chtěla dosahovat zisku, muselo by být sníţení nákladů v řádech desítek procent, coţ je však nereálné, pokud chce zachovat určitou úroveň trţeb. Poloţka vlastního kapitálu však zůstává i nadále záporná vzhledem k nakumulované ztrátě z předchozích období. Pokud společnost má i nadále zachovávat „going concern“ proces, musí přistoupit ke sníţení nákladů. I přesto, ţe společnost nedosáhla zisku, měla by začít s postupným rozpouštěním ztrát vzniklých v průběhu podnikání. Úspěšně provedená strategie revitalizace je schopna přinášet růst prosperity, i kdyţ ne v takové míře a s takovou rychlostí jako strategie ostatní. [19]

83

Závěr Kaţdá z podnikatelských aktivit si sebou nese nějaké riziko. V současné hospodářské recesi, kterou odstartovala globální krize, mají šanci přeţít jen schopné firmy a jednotlivci. A ti musí vyvíjet značné úsilí pomáhající najít správné cesty a prostředky, které jim umoţní přeţití i v této nepříznivé době. Cílem této diplomové práce bylo provést finanční analýzu, na jejímţ základě měla být určena finanční pozice společnosti MTC-plus a zároveň bylo důleţité navrţení parametrů, které by zabezpečovaly budoucí existenci společnosti v podmínkách stávající krize. Důleţitou součástí analýzy bylo také zmapování silných a slabých stránek podniku v rámci konkurenčního prostředí a zároveň schopnost určit, co můţe být pro podnik příleţitostí či hrozbou. Těţištěm této diplomové práce bylo zachycení vývoje jednotlivých ukazatelů společnosti MTC-plus v horizontu let 2006 – 2008 především pomocí horizontální a vertikální analýzy. V dalších kapitolách byl zachycen stav a vývoj poměrových ukazatelů, jejichţ rozbor ukázal spíše negativní hodnocení. K doplnění finanční pozice poslouţily dále souhrnné modely hodnocení finanční úrovně vykazující velmi špatné finanční zdraví podniku, které by mohlo vést aţ k bankrotu společnosti. Analýza významných ukazatelů upozornila na fakt, ţe společnost MTC-plus má problémy ve všech oblastech finanční stability, a proto byla v závěru této diplomové práce navrţena a doporučena revitalizace (záchrana) podniku. Revitalizace podniku ukázala, jak by se měla společnost MTC-plus zachovat a jaké kroky by měla podniknout, pokud chce zachovat svoji podnikatelskou činnost i v budoucnu. Z provedené revitalizace vyplynulo, ţe společnost musí odprodat část svého majetku, zrušit část leasingových smluv, sníţit provozní náklady a propustit odpovídající počet zaměstnanců. Všechna tato navrţená opatření by měla směřovat k zachování „going concern“ procesu společnosti MTC-plus.

84

Pouţitá literatura Odborné publikace [1] COOPER, J., LANE, P. Marketingové plánování – praktická příručka manažera. 1. vydání. Praha: GRADA Publishing, 1999. ISBN 80-7169-641-2. [2] DLUHOŠOVÁ, D. Finanční řízení a rozhodování podniku. 2. vydání. Praha: EKOPRESS, s.r.o., 2008. ISBN 978-80-86929-44-6. [3] DOUCHA, R. Finanční analýza podniku. Praktické aplikace. Praha. 1996. ISBN 80-902111-2-7. [4] FOTR, J. Strategické finanční plánování. Praha: Grada Publishing, spol. s r. o., 1999. ISBN 80-7169-694-3. [5] HIGGINS, R. C. Analýza pro finanční management. 1. vydání. Praha: Grada Plublishing, spol. s r. o., 1997. ISBN 80-7169-404-5. [6] KISLINGEROVÁ, E a kol. Manažerské finance. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2004. ISBN 80-7179-802-9. [7] KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J. Finanční analýza krok za krokem. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2005. ISBN 80-7179-321-3. [8] KOTLER, P. Marketing management. 10. rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, spol. s r.o., 2001. ISBN 80-247-0016-6. [9] KOVANICOVÁ, D. a kol. Finanční účetnictví světový koncept. 3. vydání. Praha: POLYGON, 2002. ISBN 80-7273-062-2. [10] LEPPARD, J. Plánování podnikatelských strategií. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, spol. s r. o., 1998. ISBN 80.7169-533-5. [11] MAREK, P. a kol. Studijní průvodce financemi podniku. 2. aktualizované vydání. Praha: Ekopress, s.r.o., 2009. ISBN 978-80-86929-49-1. [12] MARINIČ, P. Essential financial analyse for beginners. 1. vydání. Praha: Eoconomica, 2006. ISBN 80-245-1111-8. [13] MARINIČ, P. Finanční analýza a finanční plánování ve firemní praxi. 1. vydání. Praha: Eoconomica, 2008. ISBN 978-80-245-1397-3. [14] MARINIČ, P. Plánování a tvorba hodnoty firmy. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. ISBN 978-80-247-2432-4. [15] MRKVIČKA, J., KOLÁŘ, P. Finanční analýza. 2. přepracované vydání. Praha: ASPI, a. s., 2006. ISBN 80-7357-219-2. [16] NEUMAIEROVÁ, I., NEUMAIER, I. Výkonnost a tržní hodnota firmy. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2002. ISBN 80-247-0125-1. 85

1.

[17] SCHOLLEOVÁ, H. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. ISBN 978-80-247-2424-9. [18] VALACH, J. a kol. Finanční řízení podniku. 2. přepracované a rozšířené vydání. Praha: EKOPRESS, s r. o., 2003. ISBN 80-86119-21-1. [19] VLČEK, R. Hodnota pro zákazníka. 1. vydání. Praha: MANAGEMENT PRESS, NT Publishing, s.r.o., 2002. ISBN 80-7261-068-6. [20] VOSOBA, P. a kol. Řízení firemních financí. 1. vydání. Praha: EKOPRESS, s. r. o., 1998. ISBN 80-86119-05-X. Internetové zdroje [21] Česmad BOHEMIA. Informace o sdružení. [online]. [03.09.2009]. Dostupné z: http://www.prodopravce.cz/cesmad.php [22] Finanční krize – jak to začalo. z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/195113/

[online].

[07.08.2009].

Dostupné

[23] Jak český export překonává krizové období. [online]. [16.08.2009]. Dostupné z: http://www.parlament-vlada.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=528 [24] MTC-plus, s.r.o. Webové stránky společnosti. [online]. [01.10.2009]. Dostupné z: http://www.mtc-plus.cz/index.php [25] Míra inflace. [online]. [12.08.2009]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace

[26] Národní protikrizový plán vlády. [online]. [20.08.2009]. z: http://www.senat.cz/xqw/webdav/pssenat/original/50793/43173

Dostupné

[27] Obchodní rejstřík a sbírka listin. [online]. [21.10.2009]. Dostupné z: http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/index?sysinf.@typ=or&sysinf.@strana=searchResult s&hledani.@typ=subjekt&hledani.format.typHledani=x*&hledani.podminka.subjekt=mtcplus

[28] Rychlá informace - HDP ve 2. čtvrtletí klesl meziročně o 4,9 %. [online]. [15.08.2009]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cpoh081409.doc+ [29] Rychlá informace - Nejvyšší meziroční vzestup nezaměstnanosti od roku 1999. [online]. [15.08.2009]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/czam080409.doc

[30] Rychlá informace - Průměrná mzda vzrostla nominálně o 3,1 %, reálně o 1,0 %. [online]. [12.08.2009]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cpmz060509.doc

[31] Vládní plán proti krizi má 16 bodů. [online]. [21.08.2009]. Dostupné z:http://eurodane.cz/novinky/vladni-plan-proti-krizi-ma-16-bodu-na-rade-jsou-poslanci/

86

Seznam obrázků a tabulek Obr. 1

Znázornění čistého pracovního kapitálu

Obr. 2

Organizační struktura společnosti MTC-plus

Obr. 3

Vývoj vybraných poloţek aktiv

Obr. 4

Vývoj vybraných poloţek pasiv

Obr. 5

Struktura aktiv

Obr. 6

Struktura vybraných poloţek pasiv

Obr. 7

Zlaté bilanční pravidlo

Obr. 8

Pravidlo vyrovnávání rizika

Obr. 9

Pari pravidlo

Obr. 10

Vývoj pracovního kapitálu společnosti MTC-plus

Obr. 11

Ukazatelé aktivity společnosti MTC-plus

Obr. 12

Vývoj produktivity práce zaměstnance a jeho mzdy

Tab. 1

Upravená rozvaha pro finanční analýzu

Tab. 2

Horizontální analýza aktiv

Tab. 3

Horizontální analýza pasiv

Tab. 4

Vybrané poloţky výkazu zisku a ztráty

Tab. 5

Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty

Tab. 6

Vertikální rozbor aktiv

Tab. 7

Vertikální analýza pasiv

Tab. 8

Vertikální analýza zisku a ztráty

Tab. 9

Pracovní kapitál

Tab. 10

Ukazatelé likvidity

Tab. 11

Přehled peněţních toků společnosti MTC-plus

Tab. 12

Přehled vybraných ukazatelů na bázi CF 87

Tab. 13

Ukazatelé aktivity

Tab. 14

Ukazatelé zadluţenosti

Tab. 15

Ukazatelé rentability

Tab. 16

Ukazatelé produktivity práce

Tab. 17

Stupnice hodnocení ukazatelů

Tab. 18

Rychlý test

Tab. 19

Kralickův quicktest

Tab. 20

Altmanovo Z-skóre

Tab. 21

Index důvěryhodnosti IN95

Tab. 22

Bonitní model společnosti MTC-plus 2008

Tab. 23

Změna aktiv po provedené restrukturalizaci majetku

Tab. 24

Změna pasiv po provedené restrukturalizaci majetku

Tab. 25

Plánované sníţení nákladů

Tab. 26

Bonitní model společnosti MTC-plus po revitalizaci

88

Seznam příloh Příloha č. 1:

Charakteristika vozidel

Příloha č. 2:

Rozvahy období 2006-2008

Příloha č. 3:

Výkazy zisků a ztrát období 2006-2008

Příloha č. 4:

Spočtené cash flow období 2007, 2008

Příloha č. 5:

Spočtené cash flow po revitalizaci

89