Predikce vývoje lázeňství v karlovarském kraji

Predikce vývoje lázeňství v karlovarském kraji

Diplomová práce

Daniela Švehlová

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra Marketingu a mediálních komunikací

Studijní obor: Management hotelnictví a lázeňství Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Dagmar Jakubíková Datum odevzdání diplomové práce: 7. května 2014 Datum obhajoby diplomové práce: E-mail: [email protected]

Praha 2014

Diploma Thesis

Predicted development of spas in the region of Karlovy Vary

Daniela Švehlová

The institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Marketing and media communication

Major: Hospitality and spa management Thesis Advisor: doc. Ing. Dagmar Jakubíková Date of Submission: 7. 5. 2014 Date of Thesis Defense: E-mail: [email protected]

Praha 2014

Čestné prohlášení

P r o h l a š u j i,

že jsem diplomovou práci na téma Predikce vývoje lázeňství v Karlovarském kraji zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

Vlastnoruční podpis …………………….

V Praze dne 7.5.2014

Poděkování

Touto cestou bych ráda poděkovala hlavně panu prezidentovi Svazu léčebných lázní České republiky MUDr. Eduardu Bláhovi za vstřícnost a ochotu poskytovat informace, dále paní Říhové - tajemnici Sdružení lázeňských míst za pomoc při sběru informací a kontaktů a v neposlední řadě svému konzultantovi paní doc. Ing. Dagmar Jakubíkové za poskytnutí podnětných návrhů a připomínek a hlavně za pochopení při zpracování mé diplomové práce.

ABSTRAKT Předkládaná

diplomová

práce

je

věnována

problematice

lázeňství

v Karlovarském kraji a predikci jeho fungování. Diplomová práce seznamuje s významem oblasti lázeňství pro Českou republiku, přibližuje problematiku krize lázeňství, ve které se tato oblast v současné době nachází. Cílem práce je z pozice místního občana a zastupitele jednoho z měst vybraného regionu stanovit predikci fungování západočeského lázeňského regionu, který se od fungování ostatních lázeňských regionů v České republice liší. Cíl práce je naplněn na základě situační analýzy vnitřního a vnějšího prostředí tří lázeňských míst – Karlovy Vary, Františkovy Lázně a Mariánské Lázně. Ta je provedena na základě vlastních poznatků, na základě diskusí s předními českými odborníky na problematiku lázeňství, kteří své postoje prezentují na různých konferencích, v publikacích apod. a na základě rozboru statistických údajů získaných od Českého statistického úřadu a Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky.

KLÍČOVÁ SLOVA Lázeňství, Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, západočeský lázeňský trojúhelník, klienti, pacienti, predikce, rozvoj, indikační seznam, změna, propagace.

ABSTRACT Presented Diploma Thesis deals with the topic of Spa resort in Karlovy Vary region and with the prediction of its future operation. The Thesis introduces the importance of Spa domain for the Czech Republic, it also approach the issue of the nowadays spa crisis. The aim of the Thesis is from the position of a local citizen and the representatives of one of the cities of selected region to establish the prediction of the functioning of the West Bohemia Spa region, which differs from the functioning of other spa regions in the Czech Republic. The aim is reached through the situation analysis of the internal and external factors influencing the functioning of three spa places – Karlovy Vary, Franzensbad and Marienbad. The analysis is constructed on the base of own findings, on the base of discussions with leading experts in the Czech spa industry who presents their views at various conferences, publications etc. and on the base of statistical analysis of data obtained from the Czech Statistical Office and the Institute of Health Information and Statistics of the Czech Republic.

KEY WORDS Spa resort, Karlovy Vary, Franzensbad, Marienbad, Bohemian spa triangle, clients, patients, prediction, development, indication list, change and propagation.

OBSAH ÚVOD .............................................................................................................9 1

CÍLE A METODIKA PRÁCE ..............................................................11

2

VÝZNAM LÁZEŇSTVÍ PRO ČESKOU REPUBLIKU.......................13 2.1

HISTORICKÁ TRADICE .......................................................................13

2.2

S ITUACE V

OBLASTI LÁZEŇSTVÍ DNES ................................................16

2.2.1 Základní informace ......................................................................16 2.2.2 Spotřební chování v lázeňském cestovním ruchu jako ukazatel rozvoje odvětví .......................................................................................22 3

KRIZE LÁZEŇSTVÍ ............................................................................23 3.1

DÍLČÍ ZMĚNY V

3.2

DOPADY ÚSPORNÝCH OPATŘENÍ ........................................................24

NOVELIZOVANÉM INDIKAČNÍM SEZNAMU

...................23

3.2.1 Krize lázeňských organizací .........................................................25 3.2.2 Krize lázeňských míst ...................................................................31 3.3 4

ZMĚNA Z

ROKU

2014 ........................................................................33

CHARAKTERISTIKA LÁZEŇSTVÍ ZÁPADOČESKÉHO KRAJE ..38 4.1

LÁZEŇSKÉ MÍSTO KARLOVY VARY ....................................................39

4.2

LÁZEŇSKÉ MÍSTO FRANTIŠKOVY LÁZNĚ.............................................42

4.3

LÁZEŇSKÉ MÍSTO M ARIÁNSKÉ LÁZNĚ ................................................45

4.4

S POLEČNÉ UKAZATELE ZÁPADOČESKÉHO LÁZEŃSKÉHO TROJÚHELNÍKU . 47

5

PREDIKCE FUNGOVÁNÍ ZÁPADOČESKÝCH LÁZNÍ ...................50 5.1

P REDIKCE SPOTŘEBITELSKÉHO CHOVÁNÍ ČESKÝCH KLIENTŮ ...............51

5.1.1 KPL a PPL klienti ........................................................................51 5.1.2 Samoplátci ...................................................................................52 5.2

P REDIKCE SPOTŘEBITELSKÉHO CHOVÁNÍ CIZINCŮ ...............................55

5.3

SWOT ANALÝZA ..............................................................................58

5.3.1 Silné stránky ................................................................................60 5.3.2 Slabé stránky ...............................................................................61 5.3.3 Příležitosti ...................................................................................62 5.3.4 Hrozby.........................................................................................65 5.4

P OSOUZENÍ VÝSKYTU A VLIVU IDENTIFIKOVANÝCH FAKTORŮ .............67

5.4.1 Situační analýza vnitřního prostředí ............................................67 5.4.2 Situační analýza vnějšího prostředí..............................................69 5.5

NÁVRH STRATEGIÍ VYPLÝVAJÍCÍ Z

MATICE

SWOT .............................72

5.5.1 Strategie SO (Maxi-Maxi) ............................................................72 5.5.2 Strategie WO (Mini-Maxi)............................................................74 5.5.3 Strategie ST (Maxi – Mini)...........................................................75 5.5.4 Strategie WT (Mini-Mini) .............................................................77 ZÁVĚR .........................................................................................................79 SEZNAM GRAFŮ A TABULEK .................................................................82 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ..........................................................85 SEZNAM PŘÍLOH ......................................................................................89

ÚVOD V České republice existuje velké množství přírodních léčivých zdrojů, jejichž účinky se dlouhá desetiletí využívají k léčbě a prevenci nemocí. Díky kvalitní péči se české lázeňství těší věhlasu nejen u nás, ale také v zahraničí. Oblast lázeňství.

Ačkoliv

lázeňství

představuje

především

zdravotně-léčebnou

aktivitu, v poslední době přibývá odpočinkových, rekondičních a rekreačních pobytů. Díky tomu se lázeňská zařízení stala významnými středisky cestovního ruchu. České lázeňství prošlo v novodobé historii několika zásadními změnami. V posledních letech se musí lázeňská zařízení vyrovnávat s poklesem počtu klientů, jejichž pobyt je plně nebo zčásti hrazen z prostředků zdravotního pojištění, tedy z veřejných zdrojů, otevřeně se hovoří o krizi lázeňství, která se nejviditelněji projevila na konci roku 2013 jako důsledek nových reformních opatření ze strany ministerstva zdravotnictví. Aby bylo možné zhodnotit dopady těchto opatření, je nejprve potřeba pochopit jednotlivé trendy v oblasti lázeňství, z tohoto důvodu první kapitola práce čtenáře ve stručnosti seznamuje s historickou tradicí lázeňství v České republice a se základními vývojovými aspekty. Teprve poté práce navazuje na současnou problematiku lázeňství – druhá kapitola se zabývá dopady úsporných opatření iniciovaných ministerstvem zdravotnictví na lázeňská zařízení a lázeňská místa jako celek. V České republice existuje mnoho lázeňských zařízení, není kraj, ve kterém by neexistovaly alespoň jedny lázně. Mezi těmito zařízeními a tudíž také logicky mezi jednotlivými kraji existují z hlediska prosperity lázeňských zařízení rozdíly. Oblastí, která je z hlediska koncentrace lázeňských míst v České republice

nejvýznamnější,

je

oblast

tzv.

západočeského

lázeňského

trojúhelníku, který je tvořen třemi lázeňskými místy – Františkovými Lázněmi, Karlovými Vary a Mariánskými Lázněmi. Všechny tyto lázně mají dlouholetou tradici a ve srovnání s ostatními lázeňskými místy v jiných krajích se vyznačují poměrně vysokou stabilitou a finanční sílou. To, co se může z regionálního 9

hlediska někdy jevit jako výhoda (existence tří velkých lázeňských míst na území), může být v určitých případech též nevýhodou. Například krize v oblasti lázeňství, která se nevyhnula ani lázeňskému trojúhelníku, zasáhla celý region o to více, neboť na činnost lázeňských organizací je vázáno mnoho ekonomických aktivit dalších subjektů, jejichž existence významný způsobem ovlivňuje úroveň nezaměstnanosti v kraji, výši odvodů do místních veřejných rozpočtů atd. Cílem této práce je ve spolupráci s odborníky stanovit predikci dalšího fungování pro oblast západočeských lázní. Téma práce i její cíl byl stanoven s ohledem na aktuálnost problematiky a na fakt, že mě samotné se jako člena zastupitelstva jednoho ze jmenovaných lázeňských míst problematika dotýká nejen v osobní, ale především v pracovní rovině.

10

1

CÍLE A METODIKA PRÁCE

Cílem této práce je ve spolupráci s odborníky stanovit predikci dalšího fungování pro oblast západočeských lázní. Cíl práce bylo možné naplnit pouze za předpokladu, komplexního studia problematiky lázeňství v České republice. Autorčiny vlastní poznatky byly proto konfrontovány s poznatky odborníků, kteří v oblasti lázeňství působí jako ekonomičtí a marketingoví odborníci, jako vedoucí pracovníci nejrůznějších organizací a sdružení. Rozhovory byly vedeny konkrétně s generálním ředitelem společnosti Lázně Františkovy Lázně, a. s. panem Josefem Ciglanským, starostou Františkových Lázní panem Ivo Mlátilíkem, prezidentem Svazu léčebných lázní panem MUDr. Eduardem Bláhou, předsedou Sdružení lázeňských míst a současně primátorem Karlových Varů Ing. Petrem Kulhánkem a panem Bc. Jiřím Chvalem za Mariánské Lázně. Autorka se osobně zúčastnila následujících konferencí: -

27. schůze Výboru pro zdravotnictví na téma: "Krize českého lázeňství" dne 22. května 2013 v budově Poslanecké sněmovny

-

CO Takhle snídani na téma lázeňství dne 8.4.2014 na lodi Šumava v Praze

Některé závěry byly učiněny na základě rozboru statistických údajů získaných od Českého statistického úřadu a Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky, kde byl autorce osobně nápomocen Ing. Ivan Popovič z Odboru analýzy a kontroly dat. Cíl práce je naplněn na základě situační analýzy vnitřního a vnějšího prostředí tří lázeňských míst – Karlovy Vary, Františkovy Lázně a Mariánské Lázně. Nejprve byla na základě získaných poznatků sestavena SWOT analýza, poté byla vytvořena TOWS matice, která je zaměřena na vzájemnou provázanost

11

příležitostí, hrozeb, silných a slabých stránek podniku. V rámci metody TOWS matice byly vytvořeny čtyři typy strategií, a sice -

SO strategie (Maxi – Maxi) maximálně využívá silných stránek pro co největší získání užitku z identifikovaných příležitostí.

-

WO strategie (Mini – Maxi) zaměřuje se na eliminaci slabých stránek při využití co nejvíce příležitostí.

-

ST strategie (Maxi – Mini) má za cíl díky maximalizaci silných stránek co nejvíce omezit hrozby.

-

WT strategie (strategie Mini-Mini), která klade důraz na co největší možné omezení slabých stránek a hrozeb. Grafické znázornění uvedených strategií viz níže uvedená tabulka.

Tabulka 1 Matice TOWS Interní analýza

SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY (strenghts)

SLABÉ STRÁNKY

(opportunities)

S - O strategie (Maxi - Maxi)

W - O strategie (Mini - Maxi)

HROZBY (threats)

S - T strategie (Maxi - Mini)

W - T strategie (Mini - Mini)

Externí analýza

PŘÍLEŽITOSTI

Zdroj: Vlastní zpracování.

12

(weaknesses)

2

VÝZNAM LÁZEŇSTVÍ PRO ČESKOU REPUBLIKU

Lázeňství má v České republice dlouholetou tradici, ostatně stejně jako v celé Evropě, kde je léčebné lázeňství také tradiční záležitostí. Z dochovaných písemných pramenů se ví, že tradice lázeňství v České republice je sice podstatně mladší, než je tomu ve středomořských zemích, zato se v průběhu 18. století začala rozvíjet takovou měrou, že se z České republiky stalo místo pro lázeňskou péči velmi vyhledávané. Z dobré pověsti lázní profituje Česká republika dodnes.

2.1 Historická tradice Přestože lázeňství na přelomu 18. a 19. století, kdy začala být zaznamenána rostoucí návštěvnost, mělo zcela jinou podobu než dnes, můžeme počátky rozvoje této oblasti datovat právě do této doby. Lázeňství se tehdy začalo rozvíjet díky významným změnám v oblasti vědy a techniky a také díky stoupající důležitosti společenské komunikace. Pobyty v lázních se v 19. století staly prestižní záležitostí. Lázeňskou klientelu tvořili především aristokraté – bohatí průmyslníci, obchodníci, bankéři či umělci. Ti se do lázní nejezdili pouze léčit, hledali zde společenské vyžití, kdo se objevil v lázních, ukázal, že je součástí vyšší společenské vrstvy. Toto období je charakteristické hledáním tváří jednotlivých lázeňských míst. Podnikatelé se přeháněli ve výstavbě ubytovacích kapacit – hotelů, lázeňských domů i menších penzionů. 1 V průběhu 19. století byly na území dnešní České republiky vystaveny největší lázeňské komplexy, zároveň postupně docházelo k modernizaci lázeňských léčebných procesů. Tehdejší vědecká a lékařská obec realizovala směrem k lázeňským procedurám různé léčebné výzkumy (s využitím přírodních léčivých ______________________ 1

KNOP, Karel. Lázeňství: ekonomika a management. Praha: Grada Publishing, 1999, s. 24.

13

zdrojů) a lázeňství se začalo prosazovat jako účinná léčebná a preventivní metoda, pověstnou se stala také kvalita českých lázeňských lékařů, která pramenila z potřeby diverzifikace a zlepšování kvality odborné způsobilosti lékařů v důsledku vysoké konkurence v oblasti tohoto povolání. O kvalitě služeb českých lázní v této době svědčí historka z roku 1900. V tomto roce navštívil Mariánské Lázně perský šach, který za kvalitu služeb udělil několika lékařům řád perského rytíře. „Lékaři se snažili imponovat svým pacientům mimo jiné i tituly a řády, které v průběhu své praxe získávali, uváděli svá čestná členství v cizích lékařských společnostech, která svědčila o jejich odborných stycích,“ uvádí Křížek. 2 V průběhu celého 19. století se z jednotlivých lázeňských míst stala doslova společenská a kulturní centra, která začala z hlediska cestovního ruchu získávat na významu. I v tomto období se lázeňských pobytů účastnili zámožní aristokraté a obchodníci, pomalu začaly být ale dostupné také příslušníkům svobodných povolání a nastupující buržoazii. 3 Budinská a Zerjatke vysvětlují, že přístupnost lázeňských pobytů společensky nižším vrstvám byla způsobena rozvojem železniční dopravy – rozložení lázní, které do té doby vznikly, umožňovalo využít odpočinku a relaxace v lázních většímu okruhu lidí. 4 Trend v oblasti lázeňství, který určil rozvoj v 19. století, přerušila druhá světová válka. Většina lázeňských míst v jejím průběhu sloužila jako vojenský prostor, tradiční aktivity lázeňství zcela byly zcela zrušeny. „Za pozitivní fakt lze označit snad jen to, že lázeňská místa v Čechách a na Moravě nebyla nijak významně poničena,“ uvádí Knop. 5 ______________________ 2

KŘÍŽEK, Vladimír. Obrazy z dějin lázeňství. Praha: Libri, 2002, s. 143.

3


4

BUDINSKÁ, Jitka., ZERJATKE, Petra. Kapitoly z dějin lázeňství. Teplice: Regionální

muzeum, 2006, s. 45. 5


14

Po válce se oblast lázeňství začala opět pomalu rozvíjet, tentokrát však zcela jiným směrem, než tomu bylo předtím. Zatímco před válkou bylo hlavním cílem

lázeňství

uspokojit

subjektivní

potřeby

klientů

v souladu

s ekonomickými cíly podnikatelských subjektů (maximalizace zisku), po válce v lázeňství převládl jednoznačně jiný trend – začlenit odvětví lázeňství do systému zdravotní péče a utlumit tak komerční aktivity oboru. Válkou poničené lázeňské komplexy byly opraveny, lázně, které před válkou fungovaly na sezónním principu, byly přeměněny na zdravotnická zařízení s celoročním provozem. V lázeňství začala tedy převládat zdravotnická priorita. Třicet pět poválečných let fungování lázeňství se označuje jako období vzepjetí před krizí v lázeňském oboru. 6 Krize lázeňství vyvrcholila v 80. letech minulého století. Téměř veškerá lázeňská péče byla hrazena z veřejných prostředků, stavěly se nové velké a drahé

lázeňské

objekty,

zatímco

finanční

prostředky na

rekonstrukci

historických lázeňských staveb, které vznikly na přelomu 19. a 20. století, nezbývaly. Státní lázně navíc nestačily plnit poptávku po lázeňské péči. Nastavený systém (centrální řízení) tradiční obor lázeňství téměř zlikvidoval. Lázně nedosahovaly předválečné úrovně ani materiálně, ani kvalitativně. Fakt, že byla potlačena iniciativa jednotlivých lázní, se samozřejmě promítlo do jejich výkonnosti a efektivity provozování, dynamika rozvoje lázeňství nikdy nedosáhla předválečného stavu. 7 Novou příležitost pro rozvoj dostaly české a maďarské lázně v devadesátých letech minulého století, tedy v období, kdy byl zrušen centrálně plánovaný systém hospodářství. V důsledku transformace ekonomického systému byly lázně zprivatizovány, došlo ke změně majetkových práv. Znovu byly posíleny komerční aktivity jednotlivých lázeňských zařízení, změněn byl i systém ______________________ 6


7

Tamtéž, s. 30 – 31.

15

financování lázeňských pobytů. Logickým důsledkem těchto změn byla změna struktury pacientů. Zatímco v roce 1989 české a moravské lázně navštívilo z celkového počtu 295 tisíc klientů pouze 17 % samoplátců, v roce 1999 již byl samoplátcem každý druhý klient. 8

2.2 Situace v oblasti lázeňství dnes 2.2.1 Základní informace Je tomu již 25 let od chvíle, kdy se rozvoj lázeňství začal opět rozvíjet od rozvoje komerčních aktivit lázeňských subjektů. Od roku 1989 se významným způsobem změnil počet lázeňských zařízení i počet lůžek.

______________________ 8

Ročenky Lázeňské péče za léta 1989 – 2000, zapůjčeno úřadem ÚZIS, kopie.

16

Tabulka 2 Počet lázeňských zařízení a lůžek (v porovnání s rokem 1989)

Rok

Zařízení

Lůžka

státní

nestátní

celkem

státní

nestátní

celkem

1989

85

0

0

21 852

0

0

1990

85

0

0

22 001

0

0

1991

17

68

85

6 551

15 429

21 980

1992

20

64

84

4 875

14 776

19 651

1993

13

35

48

4 397

14 205

18 602

1994

11

40

51

4 471

14 970

19 441

1995

13

42

55

4 370

14 630

19 000

1996

12

39

51

4 398

14 727

19 125

1997

11

41

52

1 045

18 706

19 751

1998

9

47

56

1 103

18 979

20 082

1999

8

45

53

3 728

16 959

20 687

2000

17

46

63

4 983

17 196

22 179

2001

19

49

68

4 637

17 895

22 532

2002

17

51

68

4 625

18 347

22 972

2003

17

65

82

4 618

20 440

25 058

2004

15

68

83

3 352

21 908

25 260

2005

15

85

100

3 188

22 047

25 235

2006

14

85

99

3 107

22 663

25 770

2007

14

85

99

3 088

22 649

22 649

2008

14

84

98

3 088

22 402

25 490

2009

12

85

97

2 833

23 672

26 505

2010

9

86

95

2 908

23 524

26 432

Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů ÚZIS.

Jak je vidět z uvedené tabulky, v současné době existuje 86 nestátních lázeňských zařízení (v 35 lázeňských komplexech) a 9 státních zařízení (Státní léčebné lázně Jánské Lázně, s. p., státní podnik Horské lázně Karlova

17

Studánka, Státní léčebné lázně Bludov, s. p.). Klienti lázní mohou využít přes 26 tisíc lůžek. Každý rok české a moravské lázně navštíví kolem 400 tisíc hostů, jejich složení v kontextu historického vývoje je uvedeno v tabulce č. 3. Tabulka 3 Vývoj počtu klientů působících v lázeňských zařízeních od roku 1989 po současnost

Rok

Počet lázeňských klientů celkem

dospělí

děti

dorost

1989

295 902

280 670

15 232

x

1990

288 875

273 837

15 038

x

1991

210 635

199 339

11 296

x

1992

205 684

193 489

12 195

x

1993

184 597

167 268

13 838

3 491

1994

205 542

186 856

14 836

3 850

1995

215 058

195 312

13 948

5 798

1996

218 230

198 448

16 277

3 505

1997

225 081

206 368

14 389

4 324

1998

233 858

216 339

14 911

2 608

1999

238 522

220 645

14 994

2 883

2000

275 811

257 453

2 830

15 528

2001

304 835

286 981

2 744

15 110

2002

295 968

279 089

14 225

2 654

2003

298 994

283 426

13 043

2 525

2004

309 258

294 102

12 524

2 632

2005

314 298

299 359

12 108

2 831

2006

327 078

314 207

10 529

2 342

2007

346 556

333 970

9 940

2 752

2008

383 414

373 328

8 017

2 069

2009

378 181

367 463

8 348

2 370

2010

375 866

364 945

8 617

2 304


18

Z tabulky vidíme, že v devadesátých letech docházelo postupně k úbytku lázeňských klientů. Ing. Popovič, zaměstnanec úřadu ÚZIS, který je zodpovědný za úsek lázeňské péče, tuto skutečnost vysvětlil nížením zájmu o lázeňskou péči obecně. V bakalářské práci jsem zároveň uvedla vlastní myšlenku, na základě které situaci zdůrazňují, a sice fakt, že po revoluci lidé obecně věnovali svému zdraví menší pozornost, nahradil ji zájem o práci, zájem o cestování do zahraničí apod. Důvodem byl samozřejmě také fakt, že se změnil systém financování lázeňské péče. Lidé si tedy museli zvyknout na to, že lázeňská péče není samozřejmostí (není zadarmo), ale že si ji v případě zájmu (pokud na ni nemají nárok) musí uhradit. Za komunismu české a moravské lázně každoročně navštívilo kolem 30 tisíc cizinců. V současnosti se jedná o pětinásobný počet. Vývoj počtu cizinců, kteří v České republice participují na lázeňské péči, je uveden v grafu č. 1.

Graf 1 Vývoj podílu cizinců na celkovém počtu klientů lázeňských zařízení v České republice


19

Zájem o lázeňskou péči cizinců se od počátku 90. let minulého století stále zvyšuje, ustálil se přibližně na 38 % (podíl cizinců na celkové klientele lázeňských zařízení). Nejčastěji se v současnosti lidé jezdí do lázní léčit s nemocemi pohybového ústrojí. Celkově se jedná o více než polovinu všech lázeňských klientů. Skladba klientů podle indikačních skupin je uvedena v grafu č. 2.

Graf 2 Struktura lázeňských klientů podle indikačních skupin - rok 2013


Důležitým ukazatelem prosperity oblasti lázeňství je složení klientů podle způsobu úhrady lázeňského pobytu. V této souvislosti se rozlišují tři druhy lázeňského pobytu, a sice komplexní lázeňská péče, příspěvková lázeňská péče a lázeňská péče hrazená z vlastních prostředků klientů. Důležitost podílu jednotlivých typů úhrad spočívá v objemu klientů, kteří lázně navštěvují. 20

Lázeňská zařízení získávají za každého klienta určitý počet finančních prostředků, je tedy v podstatě jedno, kdo lázeňskou péči hradí, zda zdravotní pojišťovna, nebo klienti sami. Důležitý je objem lázeňských klientů. Z předchozích údajů vyplynulo, že počet lázeňských klientů se ustálil přibližně na 400 tisících, z grafu č. 3 vyplývá, že se ale mění jejich složení. Lázeňská zařízení přijímají stále čím dál tím méně klientů, jejichž pobyt je financován z veřejných zdrojů, zároveň přibývá samoplátců.

Graf 3 Vývoj počtu lázeňských klientů podle typu úhrad


Aby

mohla

jednotlivá

lázeňská

zařízení

udržet

stávající

standard

poskytovaných služeb, je každé další snížení počtu klientů s komplexní nebo příspěvkovou lázeňskou péčí podmíněno nutnou změnu množství klientů samoplátců, popřípadě cizinců.

21

2.2.2 Spotřební chování v lázeňském cestovním ruchu jako ukazatel rozvoje odvětví Oblast lázeňství je samozřejmě, jako jakékoliv jiné odvětví cestovního ruchu, závislé na počtu klientů, kteří každý rok využijí jeho služeb. Lázeňství je specifickou oblastí proto, že jsou v jeho rámci poskytovány zdravotní služby – je tudíž citlivé na změny, ale zároveň musí tyto změny, které pramení ze spotřebního chování svých klientů, respektovat a zařídit se podle nich. Na konci předchozí kapitoly bylo zmíněno, že pro udržitelný rozvoj jednotlivých lázeňských zařízení je důležitý počet klientů, a ten je zase závislý na zdrojích financování.

22

3

KRIZE LÁZEŇSTVÍ

V roce 2013 se otevřeně začalo hovořit o tom, že české lázeňství prochází krizí. Otevřenou debatu vyvolala změna, která byla provedena v oblasti indikace léčebných procedur ze strany Ministerstva zdravotnictví. Některé zdroje v souvislosti s chystanou změnou hovořily dokonce o likvidaci českého lázeňství, což, jak se ukázalo, bylo trochu nadsazené, nicméně, jak vyplyne z následujícího textu, zásadní dopady změna skutečně přinesla. Na konci roku 2012 byl vydán nový indikační seznam lázeňsky léčitelných chorob, který uvádí, která onemocnění je možné léčit z prostředků zdravotního pojištění, jaká je maximální doba léčení klienta v rámci jeho pobytu v lázních a zda může být tato léčba poskytována jako komplexní (tedy plně hrazená ze zdravotního pojištění) nebo jako příspěvková (tedy úhrada léčebných procedur státem a ubytovacích a stravovacích služeb pacientem). Začal platit od 1. října 2012.

3.1 Dílčí změny v novelizovaném indikačním seznamu Novelizovaný indikační seznam č. 267/2012 Sb., institut komplexní a příspěvkové lázeňské péče sice zachoval, zachoval také možnost jejich opakování, ale obecně zpřísnil pravidla pro udělování lázeňské péče – upravil podmínky pro její poskytování. Délka základního léčebného pobytu dospělých byla na rozdíl od starého indikačního seznamu stanovena oproti původním 28 dnům na 21 dnů. Dokument pamatoval i na situace, kdy pacienti v lázních ze zdravotních důvodů musí zůstat déle než je 21, tedy oněch původních 28 dní, když stanovil, že pokud je lázeňská léčebně rehabilitační péče poskytnuta jako komplexní, může vedoucí lékař zdravotnického zařízení poskytovatele lázeňské péče u vyznačených indikací podle konkrétního stavu pojištěnce výjimečně navrhnout prodloužení, jehož realizace podléhá souhlasu revizního lékaře pojišťovny.

23

Druhou nejzávažnější změnou bylo, že u některých diagnóz se změnila možnost opakovat léčebný pobyt jednou za rok, na jednou za dva roky. Stejně jako starý, také nový indikační seznam uváděl výčet nemocí, u kterých je možné lázeňskou péči poskytovat. Zpřísnil však indikační předpoklady (např. úplný zákaz poskytování lázeňské péče kuřákům) a některé druhy onemocnění zcela z komplexně hrazené lázeňské péče vyloučil úplně. Výsledek tohoto rozhodnutí způsobil, že část pacientů na lázeňský pobyt vůbec nedosáhla, a když ano, v lázních setrvali o týden kratší dobu. Změna měla podle tehdejšího ministra zdravotnictví Leoše Hegera sloužit k omezení případů, ve kterých lidé jezdí do lázní zbytečně. 9 Místopředseda Výboru pro zdravotnictví Jaroslav Krákora varoval, že některé české lázně mohou přijít až o 80 % klientů, což může vést k jejich likvidaci. 10 Ministr zdravotnictví veřejně prohlašoval, že změny v indikačním seznamu jsou po finanční stránce nutnou podmínkou dalšího fungování našeho zdravotnictví jako celku. 11

3.2 Dopady úsporných opatření Pomineme-li aspekt zdravotní (má-li mít lázeňská péče smysl, musí být dlouholetá) a sociální (prohlubování diferenciace společnosti, narušení důvěry obyvatelstva v sociální systém apod.) zavedení nového indikačního seznamu mělo na oblast lázeňství řadu negativních ekonomických dopadů, které se netýkají pouze lázeňských organizací samotných, ale lázeňských míst jako celku. ______________________ 9

Česká televize: Heger: Nechceme šetřit na lázních, ale záchrana životů má přednost.

Www.ceskatelevize.cz

[online].

2013

[cit.

2014-04-20].

Dostupné

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/229339-heger-nechceme-setrit-na-laznich-alezachrana-zivotu-ma-prednost/ 10

Tamtéž.

11

Tamtéž.

24

z:

3.2.1 Krize lázeňských organizací Prostředky

zdravotního

pojištění

představují

pro

lázeňské

organizace

významnou složku příjmů. Na tomto místě je třeba upozornit, že lázní, které jsou na těchto příjmech závislé, existuje většina, ačkoliv se o tom příliš neví. Tato skutečnost je dána tím,

že

pozornost

sdělovacích

prostředků,

jakožto

významného

zprostředkovatele informací mezi různými institucemi a širokou veřejností, je zaměřena na nejvýznamnější lázeňská místa České republiky (jako je např. západočeský lázeňsky trojúhelník Karlovy Vary – Mariánské Lázně – Františkovy Lázně apod.), která tak v podstatě vytváří povědomí široké veřejnosti o situaci v lázeňství. Tato lázeňská místa skutečně na příjmech z veřejných rozpočtů nejsou zcela závislá, podle jejich hospodářské situace se tak mohou zjednodušovat závěry o situaci v oblasti lázeňství jako celku. Kromě nejznámějších lázeňských míst existují desítky dalších lázeňských subjektů a zařízení, které své aktivity vykonávají v méně atraktivních místech, a které poskytují tisícům lidí významnou zdravotnickou péči. Odborníci změny, které přinesl nový indikační seznam, označili za necitlivé. O predikci konkrétních dopadů na české lázeňství se pokusil na počátku roku 2013 například prezident Svazu léčebných lázní Eduard Bláha: „České lázně by na základě kroku Ministerstva zdravotnictví mohly přijít až o 45 % loňských příjmů od zdravotních pojišťoven. Ty přitom ještě před rokem tvořily asi kolem 56 % veškerých tržeb léčebných lázní v České republice“12.

______________________ 12

TŮMA, Ondřej. České lázně bojují o přežití. Stát mim přistřihl křídla. Peníze. 2013, č. 8, 2

- 3.

25

Na počátku roku 2014 už známe konkrétní výsledky diskutovaného opatření – uzavírka některých lázní (například Lázně Velichovky) a propouštění tisíce zaměstnanců. Změna se, jak je možné vidět v grafu č. 4, nepromítla do celkového počtu hostů, kteří lázeňská zařízení navštívili.

Graf 4 Vývoj meziroční změny počtu všech hostů lázeňských zařízení

Zdroj: Vlastní zpracování na základě podkladů Českého statistického úřadu.

Nejvyšší pokles v celkovém počtu hostů lázeňské organizace zaznamenaly mezi léty 2007 – 2009 (celosvětová hospodářská krize, mezi sledovanými léty 2012 a 2013 se počet hostů lázeňských zařízení dokonce o pět procent zvýšil. Jak ukazuje graf č. 5, nezměnil se nijak zásadně ani podíl rezidentů a nerezidentů.

26

Graf 5 Vývoj podílu rezidentů a nerezidentů na celkovém počtu hostů lázeňských zařízení


Rekordní počet hostů – 746 818 (vývoj počtu pacientů viz příloha A) - však tržbám lázeňských organizací nepomohl. Je tomu tak proto, že počet pacientů není pro lázeňská zařízení rozhodující veličina. Podstatné je, jak dlouho hosté v lázních zůstávají. Změny, které se v rámci tohoto ukazatele mezi léty 2012 a 2013 udály, jsou zaneseny v grafu č. 6. Od roku 2010, ve kterém po krizových létech 2007 – 2009 došlo po delší době k mírnému nárůstu počtu přenocování, se počet přenocování hostů do roku 2012 snižoval, ale pomalým tempem. Ve sledovaném období, tedy mezi léty 2012 – 2013 došlo k devítiprocentnímu poklesu. V grafu č. 6 vidíme, že se nepatrně změnil podíl rezidentů a nerezidentů, kteří na tomto ukazateli participují. Pobyty cizinců v lázních však situaci příliš nevylepšují, hosté ze zahraničí zde ve sledovaném období strávili celkem 3 111 237 nocí, což představuje oproti roku 2012 (3 055 659 přenocování) nárůst o necelá dvě procenta.

27

Graf 6 Vývoj meziroční změny počtu přenocování hostů v lázeňských zařízeních


Graf 7 Vývoj podílu rezidentů a nerezidentů na celkovém počtu přenocování hostů v lázeňských zařízeních


Za poklesem počtu ubytovaných hostů lázeňských zařízení, stojí pokles pacientů, jakožto jednoho z druhů lázeňských hostů (pacienti vs. samoplátci). Meziroční srovnání ve sledovaném období je uvedeno v následujícím schématu 28

grafů. Rok 2010 je ve schématu uveden proto, aby bylo patrné, že k úbytku hostů, jejichž pobyt je částečně (PPL) nebo plně (KPL) hrazen z veřejných zdrojů, docházelo již před sledovaným obdobím.

Graf 8 Srovnání podílu hostů lázeňských zařízení podle typu úhrady v letech 2010, 2012 a 2013

Rok 2010

Rok 2012

Rok 2013

Zdroj: Vlastní zpracování na základě podkladů ÚZIS.

29

Mezi léty 2012 a 2013 klesl počet pacientů veřejného zdravotního pojištění celkově o 16 procentních bodů, ve fyzických osobách činil tento počet 13 818 pacientů. Počet platících hostů lázeňských zařízení z tuzemska se ve stejném období zvýšil o 7 procentních bodů, podíl klientů ze zahraničí zůstal, jak již bylo naznačeno výše, téměř nezměněn. Úřad ÚZIS vzhledem k závažnosti problematiky na počátku roku 2014 shrnul hrubá data ohledně změny počtu ošetřovacích dnů. Výsledky uvádí tabulka č. 5.

Tabulka 4 Srovnání počtu ošetřovacích dnů v lázeňských zařízeních mezi léty 2012 a 2013 Typ úhrady

2012

2013

Rozdíl

KPL

2 129 701

1 419 394

-

33%

PPL

317 689

154 213

-

51%

Platící tuzemci

641 219

Cizinci

1 890 766

Celkem

4 979 375

3 000 833

+ 19%

4 574 440

-

9%

Zdroj: Vlastní zpracování na základě podkladů ÚZIS.

Z tabulky je jasně patrné, že počet ošetřovacích dnů (a tudíž i počet přenocování) u pacientů, jejichž léčení je propláceno z veřejných rozpočtů, zásadně klesl, naopak stoupnul v případě samoplátců (údaje o tom, jakou měrou se na tomto zvýšení podílí platící tuzemci a platící cizinci se ke dni zpracování nepodařilo získat). Důsledkem uvedeného je samozřejmě snížení příjmů lázeňských zařízení. Předpoklad ministerstva zdravotnictví, že finanční prostředky, o které lázeňská zařízení díky změnám legislativy přišla, nahradí samoplátci, realizován nebyl. Důsledkem je zhoršující se situace nejen lázeňských organizací samotných, ale také lázeňských míst jako celku. Lenka Mlejnková navíc upozorňuje, že úsporu

30

nákladů zdravotních pojišťoven na lázeňskou péči do budoucna zdaleka předčí zvýšení nákladů na ambulantní péči a léky. 13 3.2.2 Krize lázeňských míst Existenční problémy, se kterými se oblast lázeňství potýká, se velmi rychle dotkly nejen pacientů, ale také veškerého zdravotnického personálu, který v lázeňských organizacích působí. Nedostatek finančních prostředků je třeba řešit, lázeňská zařízení k problematice přistupují různě – některá jsou nucena své zaměstnance propustit, jiná přistupují „pouze“ ke snižování jejich platů. Na začátku roku 2014 se odhaduje, že o práci přišlo téměř 2,5 tisíce lidí, další stovky pracují za polovinu svého původního platu. „V minulých letech v lázních skončilo na 2500 zaměstnanců a ti, kteří zůstali, se museli vypořádat se zvýšeným množstvím práce a mnohdy také se snížením svých již tak velmi nízkých mezd. V lázních se téměř nepřijímají zaměstnanci na dobu neurčitou, některá zařízení zavedla takzvaná konta pracovní doby.“ 14 Důsledkem propouštění je zhoršení stavu nezaměstnanosti v lázeňských místech. Nejhůře jsou na tom samozřejmě ta lázeňská místa, kde se lázně z důvodu krize zavřely úplně. Reforma lázeňství, kterou naplánovalo Ministerstvo zdravotnictví v čele s Leošem Hegerem, se samozřejmě neprojevuje pouze v propouštění a snižování platů zaměstnanců. Na činnost lázeňských organizací je navázána řada ______________________ 13

MLEJNKOVÁ, Lenka. Sdružení lázeňských míst ČR: Zachování léčebného lázeňství

(dopady, restrikce s ohledem na lázeňská místa, otázka nesnižování počtu indikací v indikačním seznamu, argumentace v ekonomických údajích a ekonomice lázeňských míst...aj.).

Www.jedemedolazni.cz

[online].

2012

[cit.

2014-04-30].

Dostupné

z:

http://www.jedemedolazni.cz//download/1350031928cs__5_lena-mlejnkova.pptx 14

ŽITNÍKOVÁ, Dagmar. Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR: Den za záchranu

českých lázní opravdu záchranu přinesl!. Http://osz.cmkos.cz/cz/clanky/21-2-2014-den-zazachranu-ceskych-lazni.aspx [online]. 2014 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: www.cmkos.cz

31

ekonomických aktivit dalších subjektů (např. dodavatelé potravin, prádelny apod.). Lázeňská zařízení sama o sobě zaměstnávají kolem 11 tisíc lidí, dalších 40 tisíc osob je zaměstnáno v návazných oborech. 15 I pro tyto subjekty mělo omezení lázeňské činnosti zásadní dopad, problematika nezaměstnanosti se v lázeňských regionech promítla i kvůli tomuto aspektu. „Krize lázeňství s sebou přinesla propad výnosů u dodavatelských firem, které se podíleli na modernizaci a rekonstrukci lázeňských zařízeních,“ uvádí další příklad dopadů krize Lenka Mlejnková. 16 Lázeňská místa zaznamenala dopady krize lázeňství i v dalších, širších souvislostech. Návštěvníci lázní jsou totiž nejen konzumenty lázeňských služeb jako takových, ale také řady místních služeb. Pro různé zábavní podniky, restaurační zařízení atd. znamenal pokles lázeňských hostů také pokles jejich výnosů. Lázeňští hosté navíc představují pro region velmi dobrý propagační nástroj podporující atraktivitu regionu, návštěvnost atd., což je opět spojeno s ekonomickými přínosy – v případě úbytku lázeňských hostů s ekonomickými ztrátami. Útlum činnosti lázeňských zařízení a dalších subjektů, které z příjezdu lázeňských hostů v určitém regionu profitovaly, se projeví tím, tyto subjekty, ______________________ 15

České noviny - zpravodajský server ČTK: Odbory a lázně žádají zastavení změn v lázeňství,

jsou likvidační. Www.ceskenoviny.cz [online]. 2013 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/odbory-a-lazne-zadaji-zastaveni-zmen-v-lazenstvi-jsoulikvidacni/938216 16

MLEJNKOVÁ, Lenka. Sdružení lázeňských míst ČR: Zachování léčebného lázeňství

(dopady, restrikce s ohledem na lázeňská místa, otázka nesnižování počtu indikací v indikačním seznamu, argumentace v ekonomických údajích a ekonomice lázeňských míst...aj.).

Www.jedemedolazni.cz

[online].

2012

[cit.

2014-04-30].

Dostupné

http://www.jedemedolazni.cz//download/1350031928cs__5_lena-mlejnkova.pptx

32

z:

jakožto firmy, budou odvádět menší daně, a tudíž i příjmy do veřejných rozpočtů klesnou.

3.3 Změna z roku 2014 Vinou omezení úhrad lázeňské péče se dostalo do ekonomických potíží mnoho Českých lázní, několik z nich muselo být dokonce uzavřeno. Mezi nimi byli i Lázně Velichovky. Problematiku lázní shrnula ve svém prohlášení pro regionální média tehdejší stínová ministryně pro resort zdravotnictví Soňa Marková: „Skutečnost, že Lázně Velichovky musely být uzavřeny, je jednoznačně důsledek vyhlášky o lázeňství, na jejímž základě se lázně předepisují méně a na kratší dobu, některé diagnózy byly dokonce úplně vyřazeny z lázeňské péče. Doplácejí na to právě menší lázně, které nejsou natolik atraktivní pro zahraniční klientelu a samoplátce.“ 17 Dne 24. července roku 2013 bylo soudem vyneseno usnesení, že lázně půjdou do konkurzu. V poslední výroční zprávě stojí, že poslední rok byl nejsložitějším obdobím v novodobé historii lázní. „V celém oboru lázeňství, především lázeňství léčebném, závislého na klientech zdravotních pojišťoven se celý rok šíří nejistota…propadl se prudce nejen počet pacientů, ale z důvodu pokračující hospodářské stagnace také počet samoplátců, kteří jsou na novém indikačním seznamu nezávislí – jejich podíl na příjmech ale netvořil nikdy více než 15 %,“ vysvětluje zpráva, jak zásadně jsou pro menší lázeňská zařízení pacienti i samoplátci důležití.18

______________________ 17

PLETICH, Jiří. Velichovky doplatily na ministerskou vyhlášku. Haló noviny. 2013, č. 32, s.

2. 18

Justice - Veřejný rejstřík a Sbírka listin: Lázně Velichovky - Výroční zpráva 2012.

Www.justice.cz [online]. 2014 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypissl.pdf?subjektId=isor%3a132128&dokumentId=B+636%2fSL36%40KSHK&partnum=0&vari ant=1&klic=34pp1q

33

Všichni aktéři v oblasti lázeňství si byli plně vědomi, že pokud nenastane nějaká změna, krize lázeňství se ještě prohloubí. Jak uvedla Dagmar Žitníková, krizi v lázeňství vlastně dotují hlavně jeho zaměstnanci - poklesem mezd o 3,1 a 5,4 % reálně při nárůstu povinností a výkonů. 19 Zástupci lázeňských zařízení se změnou indikačního seznamu zásadně nesouhlasili od počátku, v problematice se začali angažovat také odboráři. V květnu roku 2013 se na společné tiskové konferenci sešli Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče České republiky, Českomoravská konfederace odborových svazů spolu se Sdružením lázeňských míst ČR a Svaz léčebných lázní ČR, kde zaznělo, že ministerstvo zdravotnictví se v podstatě podílí na postupné likvidaci českého lázeňství. 20 Předseda Sdružení Marcel Hule oficiálně informoval, že „v drtivé většině lázeňských míst je situace velmi špatná, a proto Sdružení iniciovalo petici, která byla v březnu projednávána v Senátu, a podpořili ji téměř všichni senátoři napříč politickým spektrem“. Hule dále vyzval také občany, aby byli ve svých žádostech o lázeňskou léčbu důslední a nenechali se odbývat. 21 Obyvatelé

lázeňských

míst

i

návštěvníci

byli

o

petici

informováni

prostřednictvím vedení lázeňských míst. Ministerstvo zdravotnictví ale i nadále odmítalo, že by problémy v lázeňství byly způsobeny radikální změnou indikačního seznamu – argumentovalo tím, ______________________ 19

Českomoravská konfederace odborových svazů: České lázeňství je nadále v krizi a má

existenční problémy. Www.e-sondy.cz [online]. 2013 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.e-sondy.cz/aktualne/3526-3/ceske-lazenstvi-je-nadale-v-krizi-a-ma-existencniproblemy 20

KLÍROVÁ, Marie. Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR: Žádáme okamžité

zastavení likvidace českého lázeňství, znělo na tiskové konferenci. Www.cmkos.cz [online]. 2013

[cit.

2014-04-23].

Dostupné

z:

http://osz.cmkos.cz/cz/clanky/14-5-2013-tk-proti-

likvidaci-lazenstvi.aspx 21

Tamtéž.

34

že rehabilitační péči je možné poskytovat i jinou formou než lázeňským pobytem, a že k úbytku poskytnutých léčebných pobytů dochází v lázních již od roku 2010. 22 Ministr Heger navíc uvedl, že indikační seznam byl vytvořen ve spolupráci s odbornými společnosti, včetně balneologické, souhlasila s ním i Česká lékařská komora. 23 Lázeňská místa a odborové organizace byly vyslyšeny na počátku roku 2014, a to díky nové vládě, která problematiku krize a její řešení od počátku považovala za jednu z nejdůležitějších priorit. 24 V srpnu roku 2013 podalo 21 senátorů návrh na zrušení předpisu vydaného ministrem Hegerem. Tento požadavek byl odůvodněn tím, že problematiku indikací by měl upravovat zákon, nikoliv pouze ministerská vyhláška. Ústavní soud vyjádřil s tímto názorem součinnost, když dne 2. 4. 2014 lázeňskou vyhlášku zrušil. 25 Od 1. dubna roku 2014 se tak systém lázeňské péče vrací k podobě před změnami učiněnými ze strany předchozí vlády na konci roku 2012. Lázně každoročně z celé částky zdravotního pojištění spotřebují přibližně jedno procento. V roce 2010 vyplatily veřejné zdravotní pojišťovny lázním 3,2 miliardy korun (přibližně dvě procenta všech výdajů ve zdravotnictví). V roce 2012 se tato částka snížila na pouhé 2,4 miliardy (tedy cca 1,4 % všech ______________________ 22

TŮMA, Ondřej. České lázně bojují o přežití. Stát mim přistřihl křídla. Peníze. 2013, č. 8, 2

- 3. 23

České noviny - zpravodajský server ČTK: Odbory a lázně žádají zastavení změn v lázeňství,

jsou likvidační. Www.ceskenoviny.cz [online]. 2013 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/odbory-a-lazne-zadaji-zastaveni-zmen-v-lazenstvi-jsoulikvidacni/938216 24

Zdravotnictví a medicína: Vláda přislíbila pomoc lázním i změnu indikačního seznamu.

Www.e15.cz [online]. 2014 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/mladafronta-zdravotnicke-noviny-zdn/vlada-prislibila-pomoc-laznim-i-zmenu-indikacniho-seznamu474469 25

Ústavní soud České republiky. Nález Ústavního soudu ze dne 2. 4. 2014: č. Pl. ÚS 43/13.

2014.

35

výdajů), v roce 2013 pojišťovny zaplatily za lázeňskou péči pouhých 1,6 miliard korun. Lázně deklarují, že přišly o 40 % příjmů. 26 V oblasti podpory lázní se angažují také zdravotní pojišťovny. Ty přislíbily letos pro oblast lázeňství uvolnit více peněz (2,1 miliardy korun) 27, od ledna navíc také nahrazují výpadek stokorunového regulačního poplatku zvýšenými platbami za jeden ošetřovací den. 28 Lázeňství v České republice obecně, je zcela objektivně v krizi, důvodem je samozřejmě mnoho skutečností, změna indikačního seznamu byla zřejmě jen pověstnou poslední kapkou, na kterou lázeňské organizace nebyly připravené, a proto také nebyly schopny své ztráty kompenzovat rychlým rozšířením komerčních wellness služeb či získáním dalších zahraničních hostů. Na vině jsou ale také pojišťovny, které do lázní posílají méně pacientů, nebo samotní lékaři, kteří neumí správně určit, kdo má na lázně nárok. Krize lázeňství může být samozřejmě i důsledkem toho, že se této oblasti, která je a do budoucna bude součástí zdravotního systému České republiky, nedostává náležité podpory od odborné (lékařské) veřejnosti. Tuto skutečnost vysvětluje bývalý generální ředitel lázní Jaroslav Staněk následovně: „Lékaři si jsou vědomi toho, že balík peněz ze zdravotního pojištění je jen jeden, a pokud z ______________________ 26

IDnes: Pravidla pro lázně se od dubna změní, pojišťovny budou opět hradit 28 dnů.

Www.idnes.cz [online]. 2014 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: Pravidla pro lázně se od dubna změní, pojišťovny budou opět hradit 28 dnů Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/dalsi-zmeny-vlaznich-0ti-/domaci.aspx?c=A140221_085426_domaci_hv 27

Tamtéž.

28

Česká

televize:

Www.ceskatelevize.cz

Ústavní [online].

soud

zrušil 2014

vyhlášku [cit.

omezující

2014-04-23].

lázeňskou

péči.

Dostupné

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/268312-ustavni-soud-zrusil-vyhlasku-omezujicilazenskou-peci/

36

z:

něho získá určitou část jeden medicínský obor, pak o to méně zůstane na ostatní obory. Ostatně nadšení pro lázeňskou péči je u řady – především mladších – lékařů malé, což je zřejmě dáno tím, že balneologie se na lékařských fakultách vyučuje obvykle jen jako volitelný předmět“29. Úpadek lázeňství v České republice může být způsoben také tím, že lidé jednoduše účinkům lázeňských procedur nevěří, nebo o nich nevědí. I pro tuto skutečnost má vysvětlení Jaroslav Staněk. Uvádí, že je chybou, že v České republice dlouho neexistovala autoritativní instituce, která by v rámci lékařské veřejnosti verifikovala výsledky lázeňské léčby tak, aby mohly být šířeny i směrem k veřejnosti laické. Odvolává se na existenci Výzkumného ústavu balneologického 30, který byl v České republice znovu otevřen v roce 2011 a svou činností hodlá přesáhnout národní rozměr – stává se vůdčím výzkumným pracovištěm v oboru balneologie v celé střední Evropě. 31 I přesto, že důvodů, které vedly ke krizi oblasti lázeňství, existuje zřejmě více, spatřuji hlavní příčinu především v problematice jejich dalšího financování.

______________________ 29

STANĚK, Jaroslav. Zdravotnictví a Medicína: Dopady nového indikačního seznamu nejen

do ekonomiky lázeňských organizací. Www.e15.cz [online]. 2013 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z:http://zdravi.e15.cz/clanek/mlada-fronta-zdravotnicke-noviny-zdn/dopady-novehoindikacniho-seznamu-nejen-do-ekonomiky-lazenskych-organizaci-470009 30

Tamtéž.

31

Výzkumný ústav balneologický: Zaměření VÚB. Www.balneologie.eu [online]. 2014 [cit.

2014-04-20]. Dostupné z: http://www.balneologie.eu/o_nas.html

37

4

CHARAKTERISTIKA LÁZEŇSTVÍ ZÁPADOČESKÉHO

KRAJE Region Západočeské lázně je po staletí známý po celém světě díky existenci lázeňství (Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Jáchymov, Lázně Kynžvart a Konstantinovy Lázně). Leží zde tzv. západočeský lázeňsky trojúhelník, který tvoří tři oblasti – Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně, a který v současné době kandiduje na zápis mezi památky UNESCO (originální lázeňská architektura, jedinečné přírodní léčivé zdroje). 32 Západočeský lázeňsky trojúhelník představuje v rámci celého Karlovarského kraje v oblasti cestovního ruchu a lázeňství obecně jednoznačně největší devizu. Existence lázeňských míst, atraktivní krajina a turistické zajímavosti – to jsou tři faktory, které mají zásadní vliv na rozvoj místního cestovního ruchu a samozřejmě také na příliv finančních prostředků. „Jedná se o unikátní a světové architektonické a urbanistické dědictví lidské civilizace, zřejmě proto byl region vybrán k nominaci na zápis do seznamu světového dědictví UNESCO,“ uvádí Zamen, Kuča a Kučová a dodávají, že: „pokud by bylo přijato, byla by oceněna jeho kvalita a hodnota kultury v regionu“. 33 Karlovarský kraj se jako excelentní turistická destinace prezentuje pod značkou Živý kraj, který vychází ze zmíněných atraktivit regionu a právě z podstaty prvotřídní lázeňské péče. 34

______________________ 32

KUČA, Karel., KUČOVÁ, Věra., ZEMAN, Lubomír. Západočeský lázeňský trojúhelník.

Západočeské lázně vybrané k nominaci na zápis do seznamu světového dědictví UNESCO. Karlovy Vary: Karlovy Vary, 2008, s. 31. 33

34

Tamtéž. CzechTourism: Západočeské lázně: Manuál pro průvodce v cestovním ruchu 2014.

Www.czechtourism.cz

[online].

2014

[cit.

38

2014-04-25].

Dostupné

z:

4.1 Lázeňské místo Karlovy Vary Karlovy Vary jsou bezesporu jedním z nejznámějších míst nejen v Česku, ale také na světě. Proto se o nich hovoří jako o hlavním lázeňském místu v celé České republice. 35 Karlovy Vary kromě lázeňské péče, jejíž součástí je od té doby, co se lázně staly komerčními subjekty, stejně jako v Mariánských Lázních a Františkových lázních také wellness péče, disponují širokou nabídkou nejen turistických, ale i kulturních zajímavostí. Koná se zde, jak je známo, také největší český filmový festival, ale také dostihové a další společenské závody a akce pro členy evropských šlechtických rodů, hudební festivaly apod. Ve městě se nachází řada sportovišť a kulturních zařízení (bazén, fitness centra, golfová a tenisová hřiště, divadla, kina atd.). Kromě řady památek mohou turisté navštívit například i bruslařskou dráhu (v blízkosti koupaliště Rolava), zimní stadion, zahrát si kuželky, bowling, pétanque apod. Na své si v Karlových Varech přijdou i milovníci adrenalinových sportů a obdivovatelé kulturních památek (např. hranolová věž, která je nazývána architektonickým skvostem, Mlýnská kolonáda, která je považována za jednu z nejzajímavějších staveb v Karlových Varech, dále Hotel Pupp, církevní památky, rozhledny a vyhlídky, parky apod.). 36

http://www.czechtourism.cz/getmedia/753aed70-77f5-4df2-8f50776cdcc4e43a/03_03_14_zapadoceske_lazne.pdf.aspx 35

CzechTourism: Západočeské lázně: Manuál pro průvodce v cestovním ruchu 2014.

Www.czechtourism.cz [online]. 2014 [cit. 2014-04-25]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/getmedia/753aed70-77f5-4df2-8f50776cdcc4e43a/03_03_14_zapadoceske_lazne.pdf.aspx 36

Webový portál města Karlovy Vary: Památky a významná místa. Www.karlovy-vary.cz

[online]. 2014 [cit. 2014-04-25]. Dostupné z: http://www.karlovy-vary.cz/cz/pamatkyvyznamna-mista

39

V Karlových Varech se v současné době nachází šest lázeňských komplexů – Imperial Karlovy Vary, a. s., Bohemia-lázně, a. s., Thermal-F, a. s., Sanatorium Astoria, a. s., Lázeňská léčebna Mánes a Vojenská lázeňská léčebna Karlovy Vary, kde se léčí především nemoci zažívacího a pohybového ústrojí a poruchy látkové výměny. Každoročně se v těchto zařízeních ubytuje kolem dvou set tisíc hostů. Vývoj počtu hostů a jejich složení je uveden v tabulce č. 6.

Tabulka 5 Vývoj počtu hostů a jejich složení v lázeňských zařízeních Karlových Varů Hosté v lázeňských ubytovacích kapacitách města Karlovy Vary od roku 2000 Rok

Celkem

Rezidenti

Nerezidenti

Rusko

Německo

Ostatní asijské země

2000

105 705

27 389

78 316

15 343

37 766

4 039

2001

102 294

22 116

80 178

17 862

40 568

2 798

2002

98 883

23 958

74 925

17 418

37 795

3 008

2003

96 652

21 429

75 223

21 198

33 049

3 580

2004

106 288

22 498

83 790

28 334

31 444

5 089

2005

106 901

21 783

85 118

31 229

30 604

5 431

2006

125 194

23 377

101 817

39 810

31 355

6 355

2007

135 829

25 262

110 567

48 258

27 309

8 295

2008

143 014

24 977

118 037

56 544

28 221

7 313

2009

125 570

22 932

102 638

44 253

24 775

9 213

2010

139 913

27 395

112 518

50 554

24 255

8 336

2011

158 397

27 444

130 953

64 677

22 943

11 085

40

2012

153 894

25 773

128 121

66 431

20 733

10 895

2013

161 153

24 271

136 882

68 986

20 856

11 507

Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů Magistrátu města Karlovy Vary.

Vývoj počtu hostů, kteří navštěvují lázeňská zařízení v Karlových Varech, nekopíruje celorepublikový trend – počet hostů od roku 2010 neklesá, ale naopak stoupá. Z tabulky také vidíme, jak se v čase mění složení nerezidentů. Zatímco v roce 2000 lázně v Karlových Varech navštěvovalo nejvíce Němců, v roce 2013 je to již ruská národnost, která se podílí na návštěvnosti karlovarských lázní nejvíce. Vývoj počtu hostů není jediným ukazatelem, který v oblasti lázeňství na Karlovarsku nekopíruje celorepublikový trend. Zatímco lázeňská zařízení v celorepublikovém průměru registrují (již delší dobu) přibližně 40 % podíl cizinců na celkovém počtu hostů, na Karlovarsku je tomu jinak.

Graf 9 Srovnání poměru rezidentů a nerezidentů v lázeňských ubytovacích zařízeních v letech 2000 a 2013 (Karlovy Vary)

Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů Magistrátu města Karlovy Vary.

Lázeňská zařízení v Karlových Varech registrují po celou dobu své existence mnohem vyšší počet cizinců (nerezidentů), než ostatní lázeňská místa. 41

V průběhu uplynulých 13 let se podíl nerezidentů zvýšil o devět procentních bodů.

4.2 Lázeňské místo Františkovy Lázně Také Františkovy Lázně, stejně jako Karlovy Vary, jsou významným lázeňským, turistickým a kulturním centrem mezinárodního charakteru. Podle řady evropských expertů, kteří se zabývají urbanismem významných lázeňských měst, se Františkovy Lázně svým unikátním a zachovaným urbanistickým uspořádáním řadí společně s Karlovými Vary a Mariánskými Lázněmi mezi nejvýznamnější

evropské

lázně

s nejvyšším

stupněm

urbanistické

a

architektonické originality. Františkovy Lázně leží na severozápadním okraji chebské pánve, přibližně 5 kilometrů na západ od Chebu. Historie města spadá až do 16. století, oficiálním datem zdejších lázní se stal rok 1973. Léčí se zde nemoci onkologické, nemoci oběhového ústrojí, onemocnění kardiovaskulárního aparátu, hypertenzní choroba a onemocnění tepen končetin. Také ve Františkových Lázních představují rozhodující návštěvnickou skupinu, která je současně pro celé lázeňské místo největším ekonomickým přínosem, lázeňští hosté. Na rozdíl od mnoha lázní v České republice, jsou místní lázeňská zařízení zaměřena z velké části na zahraniční klientelu. „Tento současný trend navazuje na několikasetletou tradici lázeňství v celém Západočeském lázeňském trojúhelníku,“ potvrzuje starosta města Františkovy Lázně Ivo Mlátilík. 37 Výhodou Františkových Lázní je, že všechna lázeňská zařízení jsou v dosahu několika minut. Největším objektem je lázeňsky komplex Pawlik, propojený ______________________ 37

Rozhovor se starostou města Františkovy Lázně Ivo Mlátilíkem.

42

s domem Isis a rekreačním areálem Aquaforum a Fitforum. Mezi vyhledávané hotely patří také lázeňské zařízení Imperial. Celkem jsou tyto objekty, společně s několika dalšími, spravovány společností Lázně Františkovy Lázně, a. s. Lázně

jsou

dobře

přístupné

všemi

dopravními

prostředky,

disponují

autobusovým i železničním nádražím s pravidelnými spoji. V bezprostřední blízkosti lázeňského města se nachází Cheb, jehož historické jádro je městskou památkovou rezervací bohatou na historické památky, hosté mohou navštívit například pravěké sídliště v Žirovicích (3 kilometry od Františkových Lázní), projít se v řadě parků, využít nespočet kulturních i sportovních akcí.

43

Tabulka 6 Vývoj počtu hostů a jejich složení v lázeňských zařízeních Františkových Lázní Hosté v lázeňských ubytovacích kapacitách města Františkovy Lázně od roku 2000 Rok

Celkem

Rezidenti

Nerezidenti

2000

31 340

15 824

15 516

2001

34 920

13 509

21 411

2002

45 512

21 314

24 198

2003

47 390

19 806

27 584

2004

47 983

18 854

29 129

2005

55 199

18 680

36 519

2006

66 006

22 075

43 931

2007

69 854

24 317

45 537

2008

67 967

20 626

47 341

2009

71 648

26 275

45 373

2010

70 690

28 431

42 259

2011

*

*

*

2012

82 385

37 080

45 305

2013

84 125

38 157

45 968

*Data nejsou k dispozici.

Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů Městského úřadu Františkovy Lázně (Management Plan Františkovy Lázně).

Také v případě Františkových Lázní vidíme, že počet hostů lázeňských zařízení každoročně mírně stoupá, a tudíž celorepublikový trend kopírován také není. Z grafů uvedených níže je také patrné, že podíl rezidentů a nerezidentů se od celorepublikového poměru liší. Graf 10 Srovnání poměru rezidentů a nerezidentů v lázeňských ubytovacích zařízeních v letech 2000 a 2013 (Františkovy Lázně)

44

Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů Městského úřadu Františkovy Lázně (Management Plan Františkovy Lázně).

Rozdíl mezi rezidenty a nerezidenty není tak velký jako v případě Karlových Varů, pořád je ale významně vyšší než v jiných českých a moravských lázních.

4.3 Lázeňské místo Mariánské Lázně Mariánské Lázně se nacházejí v západních Čechách, rozkládají se v širokém údolí úbočí Slavskovského lesa. Jsou nejmladšími západočeskými lázněmi, svůj lázeňský status město získalo až v roce 1818. Také v těchto lázních v současné době poskytuje lázeňské služby mnoho podnikatelských subjektů. Město i jeho blízké okolí návštěvníkům nabízí možnost věnovat se různým zimních i letních sportů (např. sjezdové a běžkové lyžování, běžecké trasy, golf, cyklistické trasy apod.), milovníci přírody zde mohou využít řady pěších a cyklistických tras po okolí Chráněné krajinné oblasti Slavkovského Lesa. Populárním výletním cílem je zámecký park v Lázních Kynžvart, k oblíbeným návštěvám historických míst patří výlet do Chodové Plané, kde se nachází historický pivovar, nebo návštěva starověkého města Stříbro apod. Na území Mariánských Lázní vyvěrá přes 40 minerálních pramenů, díky kterým se zde léčí například obezita, diabetes, nemoci metabolické a endokrinní, nemoci dýchacích cest, stavy pooperační, poškození hlasivek v důsledku profesního přetížení, astma, neurologické problémy, Parkinsonova choroba, 45

nemoci pohybového ústrojí, metabolická onemocnění – tedy stejně jako v případě dvou lázeňských míst – široký okruh nemocí. Také ve Františkových lázních počty hostů každým rokem stoupají (viz tabulka č. 8) a přetrvává zde v dlouhodobém horizontu vyšší podíl hostů ze zahraničí (Grafické znázornění č. 11).

Tabulka 7 Vývoj počtu hostů a jejich složení v lázeňských zařízeních Františkových Lázní Hosté v lázeňských ubytovacích kapacitách města Mariánské Lázně od roku 2000 Rok

Celkem

rezidenti

nerezidenti

2000

98 875

33 306

65 569

2001

102 556

26 960

75 596

2002

139 985

41 326

98 659

2003

158 868

60 203

98 665

2004

168 569

57 315

111 254

2005

172 268

58 680

113 588

2006

196 647

74 689

121 958

2007

199 612

75 056

124 556

2008

206 215

69 626

136 589

2009

208 654

68 989

139 665

2010

210 041

47 350

162 691

2011

215 689

47 807

167 882

2012

236 689

62 472

174 217

2013

247 996

63 557

184 439

Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů Městského úřadu Mariánské Lázně (Výroční zprávy města za léta 2000 – 2013).

46

Graf 11 Srovnání poměru rezidentů a nerezidentů v lázeňských ubytovacích zařízeních v letech 2000 a 2013 (Františkovy Lázně)

Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů Městského úřadu Mariánské Lázně (Výroční zprávy města za léta 2000 – 2013).

4.4 Společné ukazatele Západočeského lázeńského trojúhelníku Do západočeských lázní přijíždí nejvíce klientů ze zahraničí. Nabízejí široké spektrum léčebných a rehabilitačních metod, vyznačují se vynikajícími službami, které jsou nabízeny v atraktivním prostředí. Na rozdíl od ostatních lázní v Čechách a na Moravě, do lázní tvořících Západočeský lázeňský trojúhelník přijíždí ročně vyšší procento cizinců. To může být samozřejmě výhodou, protože například pro občany z Ruska, kterých se v lázních ubytovává nejvíce, představují tyto lázně velmoc číslo jedna, pobyt zde je pro ně prestižní záležitostí 38, a tudíž zde utrácí hodně peněz, což přispívá rozvoji celého regionu. Totéž lze říci o občanech, kteří se do našich lázní jezdí léčit z arabského světa – tito pacienti zde pobývají dlouhé týdny a měsíce a finanční ______________________ 38

KUČA, Karel., KUČOVÁ, Věra., ZEMAN, Lubomír. Západočeský lázeňský trojúhelník.

Západočeské lázně vybrané k nominaci na zápis do seznamu světového dědictví UNESCO. Karlovy Vary: Karlovy Vary, 2008, s. 27.

47

částky, které zde zanechají za sebe a svůj, mnohdy početný, doprovod, nejsou nezanedbatelné. Kromě finančního zdraví oblasti, ve které působí, mají lázeňská místa v západočeském regionu další dva společné ukazatele. Zaprvé – nejsou příliš finančně závislá na pacientech, jejichž pobyt v lázních je hrazen z veřejných zdravotních prostředků. „To ale neznamená, že bychom na tyto pacienty zapomínali, nebo jejich důležitost stavěli až na druhé místo,“ upozorňuje Petr Kulhánek. 39 „Co může vypadat jako výhoda, může být mnohdy nevýhodou,“ doplňuje problematiku působení cizinců starosta Františkových Lázní Ivo Mlátilík 40 a poukazuje na skutečnost, že větší podíl zahraničních klientů se stává pro západočeské lázně problémem především v období recese. „Zatímco menší a střední lázně, nebo lázně s menším podílem zahraniční klientely větší úbytek hostů ze zahraničí pravděpodobně poznamená jen málo, pro zařízení, která jsou na jejich příjezdu závislá, může znamenat jejich úbytek zásadní zhoršení ekonomických ukazatelů,“dodává. Jak bylo řečeno v jedné z předchozích kapitol, počet pacientů není pro lázeňská zařízení rozhodující veličina. Ukazatelem, který vypovídá o finančním zdraví, je počet přenocování. Podíváme-li se na graf č. 12, můžeme vyčíst, že vývoj počtu přenocování v lázeňských zařízeních Karlovarského kraje kopíruje celonárodní trend, ale že jej kopíruje s větší dynamikou. Tyto změny jsou způsobeny právě zahraniční klientelou. Podíváme-li se na léta 2009, vidíme v grafu to, o čem hovoří Ivo Mlátilík. Celosvětová

hospodářská

krize

v letech

2008

a

2009

se

v případě

západočeských lázních promítla mnohem více, než v ostatních lázních celé ______________________ 39

Rozhovor s primátorem města Karlovy Vary panem Petrem Kulhánkem.

40

Rozhovor se starostou města Františkovy Lázně Ivo Mlátilíkem.

48

republiky. Zatímco celorepublikově počet přenocování poklesl o 4,4 %, v západočeském regionu se jednalo o téměř osmi procentní pokles. Graf

12

Srovnání vývoje počtu přenocování v lázeňských zařízeních

Karlovarského kraje s celonárodním průměrem

Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů Českého statistického úřadu.

Naopak, pokles, který začaly na celorepublikové úrovni lázně zaznamenávat v roce 2010, se v případě lázní západočeského kraje promítnul až v roce 2011 a s mnohem nižší intenzitou. Zatímco mezi léty 2012 a 2013 došlo v celé České republice k 9,3 procentnímu poklesu počtu přenocování, na Karlovarsku se jednalo pouze o 4,4 procentní propad.

49

5

PREDIKCE FUNGOVÁNÍ ZÁPADOČESKÝCH LÁZNÍ

Lázeňská místa, která tvoří západočeský trojúhelník, jsou závislé na příjmech z poskytovaných služeb. Je tedy logické, že pokud má být vytvořena nějaká predikce, je třeba nejprve analyzovat chování spotřebitelů, kteří si služby kupují. Z předchozích kapitol víme, že velkou většinu klientely v Karlových Varech, Mariánských Lázních a Františkových Lázních tvoří nerezidenti, tedy cizinci. V následujícím grafu je uvedeno srovnání průměrné doby léčebných pobytů v lázeňských zařízeních v celé České republice a na Karlovarsku.

Tabulka 8 Srovnání podílu průměrné doby léčebných pobytů jednotlivých skupin lázeňských hostů v České republice a Karlovarském kraji (rok 2013) na celkovém počtu klientů


Z uvedeného vyplývá, že ukazatel délky přenocování lázeňských hostů podle jednotlivých skupin v současné době v podstatě kopíruje celorepublikový průměr s výjimkou platících tuzemců, jejichž podíl na celkové době strávených nocí

v lázních

podstatně

vyšší.

Platící 50

tuzemci,

kteří

přijedou

do

západočeských lázní, zde v průměru stráví 9,5 dne, zatímco v lázeňských zařízeních v ostatních krajích České republiky pouze 6,6 dnů. Zároveň je z grafu ale také vidět, že nejdéle v lázeňských zařízeních pobývají pacienti, jejichž pobyt hradí zdravotní pojišťovny (průměrná doba léčebných pobytů KPL je v západočeských lázních 22,2 dnů, tedy stejný počet dnů, jako v České republice; průměrná doba léčebných pobytů PPL je v západočeských lázních 18,8 dne, tj. o necelý jeden den kratší než je celorepublikový průměr). Proto lze shrnout, že každá skupina lázeňských hostů, jakožto spotřebitelů nabízených služeb, je pro lázně důležitá.

5.1 Predikce spotřebitelského chování českých klientů 5.1.1 KPL a PPL klienti Skupina českých klientů, kteří navštíví západočeské lázně a jejichž pobyt je hrazen z veřejných zdrojů, se od té samé skupiny klientů, kteří navštíví jakékoliv jiné lázně v České republice, kromě toho, že jich sem přijede méně, nijak neliší. V západočeských lázních tráví tito klienti stejně dlouhou dobu (dáno ze zákona), a proto je možné predikci jejich chování vztáhnout k predikci chování klientů v celé České republice. Na téma spotřební chování v lázeňském cestovním ruchu České republiky byla provedena poslední větší studie v roce 2011. 41 Jejím cílem bylo mj. analyzovat vývoj potřeb a spotřebního chování v oblasti lázeňských služeb u dominantní české klientely, tedy u KPL a PPL klientů. Žádná obdobná studie v České republice

provedena

nebyla,

databáze

analýz

a

výzkumů

agentury

______________________ 41

MLEJNKOVÁ, Lenka. Spotřební chování v lázeňském cestovním ruchu České republiky.

Acta oeconomica Pragensia: vědecký časopis Vysoké školy ekonomické v Praze. 2011, roč. 19, č. 1, 54 - 72.

51

CzechTourism pouze zpětně monitoruje návštěvníky v turistickém regionu Západočeské lázně jako celek. Ze zmíněné studie vyplynulo následující: -

V případě změny systému úhrady lázeňské péče by více než 70 % pacientů výrazně změnilo své spotřební chování. Téměř jedna třetina by do lázní přestala jezdit úplně, ostatní by pobyty omezili.

5.1.2 Samoplátci Studie Lenky Mlejnkové z Vysoké školy ekonomické se kromě pobytů KPL a PPL klientů lázeňských zařízení zaměřila také na samoplátce. Byl například zjišťován motiv pobytu samoplátců. „Podle očekávání tato klientela do lázní jezdí především za odpočinkem a relaxací“, komentuje studie skutečnost, že relaxaci a odpočinek jako důvod návštěvy lázeňských zařízení uvedlo nejvíce klientů (43 %). 42

Jedna třetina klientů ale také uvedla, že jezdí do lázní

nejčastěji z důvodu léčby. Lze předpokládat, že motiv léčby představuje subjektivní očekávání, neboť z medicínského hlediska nelze od krátkodobého pobytu předpokládat léčebný efekt. Pojem léčba zde proto může být chápán jako synonymum pro prevenci. Na rozdíl od KPL a PPL klientů lázeňských zařízení, kteří se o možnosti léčebného pobytu dozvídají od lékaře, musí samoplátci o lázních získávat informace jinde. Nejvíce informací při výběru lázeňských zařízení čerpají samoplátci podle studie na internetu (39 %) nebo od známých (24 %). Každý šestý samoplátce zároveň dostane pobyt v lázních jako dárek. Využívání

______________________ 42


Acta oeconomica Pragensia: vědecký časopis Vysoké školy ekonomické v Praze. 2011, roč. 19, č. 1, 54 - 72.

52

informačních zdrojů je velmi důležité pro marketingové účely, stejně jako kritérium výběru lázeňského subjektu.

Graf 13 Kritérium volby lázeňského zařízení u samoplátců

Zdroj: MLEJNKOVÁ, Lenka. Spotřební chování v lázeňském cestovním ruchu České republiky. Acta oeconomica Pragensia: vědecký časopis Vysoké školy ekonomické v Praze. 2011, roč. 19, č. 1, 54 - 72.

Z grafu č. 13, ve kterém jsou zanesena kritéria volby lázeňského zařízení ze strany samoplátců, překvapivě vyplývá, že hlavním kritériem volby není cena ani nabídka služeb (jak by se dalo předpokládat), ale ukazatele hodnotící lokalitu lázeňských míst (tedy dostupnost a přitažlivost). Nabídka služeb společně s doporučením dominuje v kritériích významnosti až na dalších místech, cena je v porovnání s uvedenými kritérii až poslední prioritou. Studie dále predikuje následující trendy ve spotřebním chování samoplátců: -

nižší příjmové skupiny (domácnosti s příjmem do 15 tisíc korun) projevují vyšší ochotu trávit v lázních delší dobu než ostatní příjmové skupiny,

53

-

na dostupnost lokality kladou důraz nejvíce střední příjmové skupiny (domácnosti s příjmem do 30 tisíc korun),

-

klienti z vyšších příjmových skupin (nad 30 tisíc korun) kladou při vybírání zařízení důraz na nabídku služeb,

-

naprostá většina samoplátců plánuje do budoucna další návštěvu lázní, uvažuje mj. o pobytu alespoň zčásti hrazeném zdravotní pojišťovnou

-

více než 90 % klientů by v lázních bylo ochotno strávit alespoň jeden týden a každý třetí z nich by si dokonce dovedl představit pobyt delší než deset dní,

-

více než polovina samoplátců by byla za týdenní pobyt s polopenzí ochotná zaplatit maximálně 10 tisíc korun. 43

Zajímavým

výsledkem

studie

a

pro

predikci

budoucího

fungování

západočeských lázní také důležitým ukazatelem je vztah české populace, která dosud lázně nenavštívila k lázeňským pobytům. Studie vyvrátila domněnku, že česká veřejnost je o lázeňských produktech nabízených českými lázněmi málo informovaná. Téměř tři čtvrtiny osob, kteří dosud v lázních nebyli, se již s nějakou nabídkou lázeňského pobytu setkaly. Do lázní většina z těchto lidí nejezdí proto, že raději tráví dovolenou jinak (24 %), vnímá lázně jako výhradně léčebné (odpověď nemám zdravotní problémy – 18 % osob), pro každého čtvrtého občana České republiky jsou lázně příliš finančně náročné, každý desátý člověk do lázní nejede proto, že si myslí, že jsou určeny pouze pro starší lidi. 44

______________________ 43


Acta oeconomica Pragensia: vědecký časopis Vysoké školy ekonomické v Praze. 2011, roč. 19, č. 1, 54 - 72. 44

Tamté.

54

Z uvedeného vyplývá, že lázeňství je v tomto segmentu vnímáno především jako léčebné.

5.2 Predikce spotřebitelského chování cizinců Karlovarský kraj patří spolu s Prahou a Jihomoravským krajem mezi dlouhodobě nejnavštěvovanější kraje České republiky. Na rozdíl od Čechů, kteří lázeňství vnímají stále většinově jako léčebnou instituci, cizinci západočeské lázně vyhledávají pro relaxaci. Cizinců, kteří se v oblasti západočeského lázeňského trojúhelníku ubytovávají, stále přibývá. Využívají nejen toho, že Karlovarský kraj je v evropském měřítku ojedinělý počtem vývěrů minerálních vod a plynů, ale také toho, že území má vysokou estetickou hodnotu, že velká část krajiny Karlovarského kraje je krajinou kulturní. Lázeňství v oblasti západočeského trojúhelníku může dlouhodobě profitovat z dobrého jména v zahraničí, což se samozřejmě odráží v každoročním nárůstu počtu lázeňských zahraničních hostů. V tabulce č. 10 je uvedeno složení hostů západočeské turistické oblasti podle národnosti. Nejvíce hostů stále přijíždí z Německa, z Ruska a z Ukrajiny. Nejdéle se v českých lázeňských místech v západočeském kraji rekreují Rusové, Ukrajinci a Izraelci. Němci, kteří jsou nejpočetnější skupinou, využívají průměrně kratších pobytů.

55

Tabulka 9 Hosté v ubytovacích zařízeních Karlovarského kraje podle národnosti

Nerezidenti

Hosté

Průměrný Průměrná Přenocování počet doba přenocování pobytu (dny)

Celkem z toho:

749 496

4 459 920

6,0

7,0

rezidenti

239 165

1 029 017

4,3

5,3

510 331

3 430 903

6,7

7,7

Německo

229 632

1 399 776

6,1

7,1

Rusko

119 738

1 348 026

11,3

12,3

Ukrajina

11 538

119 021

10,3

11,3

Izrael

10 377

78 905

7,6

8,6

Spojené státy americké

5 430

29 184

5,4

6,4

Nizozemsko

6 059

22 494

3,7

4,7

Rakousko

8 738

22 262

2,5

3,5

Slovensko

6 349

16 569

2,6

3,6

Polsko

4 736

14 185

3,0

4,0

Francie

4 799

12 408

2,6

3,6

nerezidenti z toho:*

*Uvedeno je pouze prvních 10 zemí podle počtu přenocování.


Do lázní na západě Čech míří každoročně největší podíl lázeňských návštěvníků nerezidentů z celé České republiky. O velké oblibě západočeských lázní svědčí fakt, že tento podíl do roku 2011 stoupal, během posledních dvou let zaznamenal mírný pokles.

56

Graf 14 Podíl počtu nerezidentů v lázeňských ubytovacích zařízeních v Karlovarském kraji


Pokles podílu cizinců, kteří každoročně navštíví západočeské lázně, se musí nutně promítnout do zvýšení podílu v návštěvnosti lázeňských zařízení cizinci v jiných krajích.

Graf 15 Podíl počtu nerezidentů v lázeňských ubytovacích zařízeních mimo Karlovarský kraj


57

Z grafu č. 15 vyplývá, že když mezi léty 2001 a 2002 omezili cizinci návštěvnost lázeňských zařízení na Karlovarsku, jako náhradní destinaci volili lázeňská zařízení nacházející se v Ústeckém nebo Zlínském kraji. Pokles podílu

počtu cizinců na využití

lázeňských ubytovacích zařízení

na

Karlovarsku mezi léty 2012 a 2013 byl kompenzován zvýšeným podílem návštěvnosti nerezidentů v lázních Královéhradeckého a Olomouckého kraje. Z uvedeného lze učinit závěr, že do budoucna lze předpokládat, že pokud budou cizinci jezdit do Českých lázní, budou i nadále v největším počtu volit lázně západočeské, dynamika příjezdů lázeňských hostů nerezidentů bude samozřejmě závislá na celkové hospodářské situaci ve světě.

5.3 SWOT analýza Lázeňství prošlo v minulém roce poměrně rozsáhlou krizí, kterou vyvolala změna indikačního seznamu. Podle generálního ředitele Svazu léčebných lázní Eduarda Bláhy se ale nelze odvolávat pouze na změny provedené na základě politických rozhodnutí. „Krize lázní započala společně se změnou indikačního seznamu, neboť na tuto změnu lázeňská zařízení nebyla dle mého názoru zdaleka připravená, nicméně mnoho lázní, a jako příklad mohu zrovna uvést lázně Velichovky, má potíže také díky vnitřním strukturám, nevyjasněným akcionářským záležitostem apod.“, uvedl Bláha argument, který směřuje k obecné krizi lázeňství, respektive zeslabování jeho pozice. 45 Doba, kdy české lázeňství těžilo ze své staleté tradice, je u konce, české lázeňství stojí na prahu nové etapy, na prahu etapy, kdy je třeba zamyslet se nad jeho rigidním modelem, připustit, že jako součást cestovního ruchu má lázeňství komerční charakter a podle toho je třeba volit do budoucna takové strategie, aby se dále rozvíjelo.

______________________ 45

Nahrávka z 16. konference Svazu léčebných míst ČR ze dne 8. listopadu 2013.

58

Komplexně lze vyhodnotit fungování podniků či celého segmentu trhu, jak je tomu v případě lázeňství, několika způsoby, jedním z nich je SWOT analýza, na jejímž základě identifikují silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby spojené s určitým projektem, druhem podnikání, podnikatelským záměrem apod. Jedná se o univerzální analytickou techniku, zaměřenou na zhodnocení vnitřních i vnějších faktorů, které ovlivňují úspěšnost budoucího fungování lázeňství. Podstata analýzy tedy spočívá v identifikaci klíčových silných a slabých stránek a klíčových příležitostí a hrozeb. Silné stránky v sobě zahrnuje vývoj metod, které jsou vhodné pro rozvoj silných stánek lázeňství, jako jsou například zafixování zákazníka na používání určité značky, tradice podniku, zajištění odbytu služeb na tuzemském i zahraničním trhu, dobré partnerské vztahy apod. Slabé stránky potom identifikují slabiny, které musí být odstraněny (chyby ve vnitřních faktorech podnikání), aby mohly vznikat nové příležitosti. Jde například o odchod kvalifikovaných pracovníků za lepšími podmínkami do hlavního města apod. Silné stránky je možné využít pro omezování hrozeb, kterými mohou být rostoucí konkurence v blízkých regionech, zatížení životního prostředí, legislativní překážky pro rozvoj podnikání apod. K omezení možných hrozeb přispívá existence příležitostí podniku (dosud nevyužitých), jako je například možnost využití investičních finančních prostředků z veřejných zdrojů, dotace z fondů Evropské unie, dostupná pracovní síla apod. 46

______________________ 46

VITURKA, Milan a kol. Kvalita podnikatelského prostředí, regionální konkurenceschopnost

a strategie. Praha: Grada Publishing, 2010, s. 137

59

Výstupem SWOT analýzy by mělo být správné chování společnosti, tedy jednání, při kterém podnik maximalizuje své přednosti a minimalizuje nedostatky. V následujících kapitolách jsou shrnuty jednotlivé části SWOT analýzy s komentáři. 5.3.1 Silné stránky 1. Nejsilnější startovací pozice pro vypořádání se s krizí -

Západočeské lázně měly, mají a vždy budou mít díky tradici a poloze velmi významným způsobem „náskok“ před ostatními lázeňskými místy (regiony) v tom smyslu, že se jedná o nejvýznamnější lázeňský region v České republice.

-

V marketingové

terminologii

představuje

západočeský

lázeňský

trojúhelník institut tzv. community influencers (ti, kteří ovlivňují určitou cílovou skupinu osob) - zahraniční zákazník si představuje, že lázeňství má vypadat přesně tak, jako na Karlovarsku, určuje tedy v podstatě představu o českém lázeňství obecně. 2. Výhodná geografická poloha z pohledu zahraniční návštěvnosti -

Česká republika leží ve středu Evropy, západočeský lázeňsky trojúhelník regionálně sousedí s Německem, kde existuje vysoké povědomí o prevenci zdraví, existuje zde mezinárodní letiště.

3. Dlouholetá tradice -

Lázeňský trojúhelník může profitovat z více než staleté tradice, nemusí rozsáhlými kampaněmi přesvědčovat své zákazníky o kvalitě služeb apod.

4. Vysoká úroveň základních i doplňkových služeb

60

-

Vychází obecně z předpokladu existence rozvinutého příjezdového cestovního ruchu.

5. Finanční samostatnost -

Lázeňská zařízení západočeského lázeňského trojúhelníku nejsou finančně závislá na pacientech, jejichž pobyt je hrazen z veřejných zdrojů. Jsou tudíž mnohem méně než lázně v jiných regionech citlivé na změny legislativy týkající se lázeňství jako léčebného institutu. Vysoký podíl klientů ze zahraničí.

6. Absence sezónních výkyvů -

V dlouhodobém horizontu nejsou v poptávce po službách, které poskytují lázeňská zařízení, zaznamenány sezónní výkyvy

5.3.2 Slabé stránky 1. Rezignace na léčebnou odbornost -

Vzhledem

k širokému

zastoupení

klientů

cizinců

se

lázně

na

Karlovarsku ubírají směrem k uspokojování individuálních potřeb svých klientů, spíše než k propagaci standardních léčebných procedur. Výsledkem je rezignace na léčebnou odbornost – lázně slovy Eduarda Bláhy působí spíše jako „předepisovači balíčkových kůr“, které si vynucuje zákazník, což může v dlouhodobém horizontu vést k šíření špatné pověsti (jezdím do lázní, ale ony mi stejně nepomohou tak, jak se tvrdilo). 2. Chybějící typická česká kulturní atmosféra -

Budování české kulturní atmosféry je na Karlovarsku obtížné z důvodu velké různorodosti působení národností jakožto klientů regionu.

3. Uzavírání se lázeňských služeb pro tuzemské klienty

61

-

Většinová nerezidentská klientská základna nezpůsobuje pouze obtíže při budování kulturní atmosféry, ale také při vytvoření zázemí pro české klienty (např. společná jídelna Čechů s klienty arabského světa je téměř nemyslitelná apod.).

4. Negativní vnímání možnosti realizace volnočasových aktivit v lázních českou veřejností -

Tento fakt pramení z faktu, že Češi většinou vnímají lázeňství jako léčebný institut.

5. Zkracování doby lázeňského pobytu -

Tato skutečnost je jednak závislá na nastavení zákonných předpisů v České republice, jednak se jedná o všeobecný trend.

5.3.3 Příležitosti 1. Změna obrazu lázeňství směrem k samoplátcům -

Lázeňství není pouze léčebná instituce, ale také forma trávení volného času. České samoplátce je třeba přesvědčit, že trávit volný čas v lázních je atraktivní.

2. Posílení marketingové propagace -

Marketingové aktivity v lázeňství nejsou novým institutem, marketing lázeňská zařízení i různé jiné organizace realizují od počátku existence lázeňství

jako

komerčního

produktu.

V souvislosti

s celkovou

ekonomickou recesí a s krizí lázeňství marketingová propagace ztratila na intenzitě, je tedy třeba ji opět oživit. 3. Zaměření se na klientelu z asijského kontinentu

62

-

Jedná se o potenciální cílovou skupinu cizinců, která podle posledních průzkumů má o české lázeňství zájem. Možnosti jsou v tomto směru podmíněny leteckým spojením do Karlových Varů.

4. Rozšiřování wellness programy -

Nový indikační seznam, respektive jeho 18 měsíční působení, otevřelo cestu k novým pohybovým diagnózám pro samoplátce. Mnoho lázní začalo

důsledněji

zavádět

programy,

které

by oslovily klienty

samoplátce. I přes navrácení situace do předchozího stavu (zrušení nového indikačního seznamu) je vhodné v této aktivitě pokračovat, neboť poptávka po wellnessových programech stoupá nejen ze strany cizinců, ale také ze strany českých klientů. 5. Růst samoplátecké základny -

Počet lázeňských klientů na Karlovarsku roste, přibývá samoplátců. Vhodnými propagačními nástroji lze tento trend stimulovat i do budoucna.

6. Možnost využití finančních nástrojů pro podporu rozvoje lázeňství realizovaných na centrální úrovni -

Tento krok je důsledkem změny preferencí orgánů Evropské unie při vyplácení dotací ze strukturálních fondů. Evropská Komise vydala tzv. poziční dokument, který říká, kam by finanční prostředky ze strukturálních fondů Evropské unie měly směřovat. Tento dokument zmiňuje, že lázeňství, jakožto soukromá infrastruktura, by mělo být podporováno především ze soukromých zdrojů a do budoucna tak dotace v oblasti lázeňství vypláceny nebudou.

-

Východiskem je vytvoření investičního finančního nástroje v podobě podpory úvěrového financování soukromých záměrů, které by mělo mít jednoznačně dlouhodobý charakter. Dlouhodobé úvěry až téměř 63

hypotéční formou je způsob, kterým je možné oblasti lázeňství na Karlovarsku do budoucna pomoci v případných obtížích. 7. Edukace odborné veřejnosti -

Fakt, kolik lidí pojede do lázní, závisí z velké části na odborné veřejnosti, tedy na lékařích. V České republice panuje obecně nízké povědomí lékařů o lázeňské péči, o její prospěšnosti a významu. Všechny

stupně

vzdělávání

lékařů

a

lékařského

personálu

od

problematiky od problematiky balneologie zcela abstrahují. Osvěta odborné veřejnosti se v souvislosti s rozvojem lázeňství jeví jako zcela zásadní. Slovy odborníků – jsou-li zdravotní pojišťovny ochotné lázeňskou péči proplácet a lázeňská zařízení přizpůsobovat své služby potřebám klientů, je také třeba, aby tyto možnosti klienti chtěli využívat. Východiskem této myšlenky je koncept, který staví na tom, že zdraví je významným ekonomickým nástrojem pro přímé příjmy do státního rozpočtu – pouze zdraví lidé v dobré fyzické a psychické kondici mohou odvádět patřičné výkony, být ekonomicky produktivní. 8. Další snižování závislosti na státu – Přesto, že západočeské lázně nejsou na klientele, jejíž pobyt je hrazen z veřejných rozpočtů, závislé tolik, jako lázeňská zařízení v jiných regionech, je pro rozvoj lázeňství vhodné zvyšovat podporu samoplátců a tím postupně dále snižovat závislost fungování lázeňských zařízení na státní podpoře. 9. Rozvoj medicínského wellness, medicínského turismu -

V posledních letech byl zaznamenán vyšší příjezd cizinců do České republiky za účelem léčebných procedur (např. asistovaná reprodukce, plastické

operace

prostřednictvím

apod.).

provázání

Z této lékařské

rehabilitační. 64

skutečnosti péče

a

je péče

možné

těžit

pooperační,

10. Propagace prostřednictvím známé osobnosti -

Západočeské lázně mohou využít k připoutání pozornosti klientů služby nějaké známé osobnosti v oblasti lázeňství. Tento nástroj kdysi v českém lázeňství existoval (např. aktivita Vinzenze Priessnitze), v současnosti je tento nástroj neaktivní, přitom má velký potenciál.

11. Systematické posilování povědomí o českém lázeňství v zahraničí (tzv. branding lázeňství) -

Tato příležitost plyne z přesvědčení, že české lázeňství nemůže z dobré tradice čerpat donekonečna, v zahraničí je třeba neustále připomínat, že české lázeňství jde kupředu, potkává se s požadovanými trendy a má stále co nabídnout.

12. Demografické stárnutí populace -

Z této skutečnosti může lázeňství velmi profitovat. Současní senioři (čeští i zahraniční) jsou na rozdíl od předchozích generací zvyklí se o sebe starat (prevence, zdravý životní styl apod.), představují do budoucnosti jako cílová skupina velký potenciál.

5.3.4 Hrozby 1. Nedostatečná možnost propagace lázeňství v zahraničí -

Mohla by pramenit z neochoty zahraničních subjektů spolupracovat např. s agenturou CzechTourism, která propagaci českého lázeňství v zahraničí zaštiťuje na národní úrovni.

2. Zhoršování životního prostředí -

Pro oblast lázeňství a wellness se jedná o zásadní hrozbu, která by příjezdový cestovní ruch na Karlovarsko zcela jistě ovlivnila.

3. Nedostatek finančních prostředků z veřejných rozpočtů 65

-

Způsobilo by pokles návštěvnosti české nesamoplátecké klientely, tudíž i celkový pokles příjmů lázeňských zařízení

4. Nedostatek důvěry ze strany bankovních subjektů -

Lázeňství představuje oblast, která je, jako mnoho dalších subjektů, závislá na momentální ekonomické situaci. V případě výrazného poklesu klientů se lázeňská zařízení potýkají s problémem, jak překlenout finanční výpadky. Pro tyto situace jsou překlenovací úvěry zcela jednoznačně otázkou přežití mnoha lázeňských zařízení.

Jako

příklad lze uvést rok 2013, kdy bankovní subjekty vnímaly lázeňská zařízení prismatem posledních událostí jako subjekty, které ztrácí likviditu a nebyly ochotné úvěrovat problematická zařízení. 5. Snižování povědomí lékařů o balneologii -

Ačkoliv veřejné zdroje financování západočeských lázní představují poměrně jistý příjem, je důležité ovlivňovat počet klientů, kteří místních lázeňská zařízení navštíví.

6. Rozvoj lázeňství v sousedních zemích -

Prokazatelný nárůst poptávky po především rakouském a polském lázeňství, pramenící z kvalitních marketingových kampaní, má přímou souvislost s počtem zahraničních lázeňských klientů, přijíždějících do České republiky.

7. Rezignace lázeňských zařízení na léčebný charakter lázní -

Pokud budou muset lázně do budoucna zcela přizpůsobit nabídku svých služeb pro zahraniční klientelu, je ohrožena autenticita jednotlivých lázeňských zařízeních, laicky řečeno – léčit se bude vše všude, na úkor kvality lázeňství.

8. Globální ekonomická krize 66

-

Globální ekonomická krize a oslabení finanční síly českých i zahraničních klientů znamená pro lázně jednoznačně pokles příjmů.

9. Globalizace -

Posilování trendu trávení volného času (především cizinci) v hlavním městě.

5.4 Posouzení výskytu a vlivu identifikovaných faktorů V následující části práce je uvedeno shrnutí faktorů, které byly identifikovány jako slabé a silné stránky (vnitřní prostředí) a příležitosti a hrozby (vnější prostředí). 5.4.1 Situační analýza vnitřního prostředí

Tabulka

10

Identifikace

faktorů

vnitřního

prostředí

s

určením

pravděpodobnosti výskytu a vlivu

Označení

Silná stránka (S)/Slabá stránka (W)

Pravděpodobnost výskytu a vlivu výskyt vliv

1

S

Nejsilnější startovací pozice

vysoký

nízký

2

S

Výhodná geografická poloha

vysoký

vysoký

3

S

Dlouholetá tradice

vysoký

střední

4

S

Vysoká úroveň služeb

vysoký

vysoký

5

S

Finanční samostatnost

vysoký

vysoký

6

S

Absence sezónních výkyvů

vysoký

vysoký

1

W

Rezignace na léčebnou odbornost

střední

vysoký

2

W

Chybějící národní atmosféra

vysoký

střední

3

W

Uzavírání se tuzemské klientele

vysoký

střední

4

W

Negativní vnímání realizace volnočasových aktivit v lázních českou klientelou

střední

střední

5

W

Zkracování doby lázeňského pobytu

střední

střední


67

Tabulka 11 Matice priorit silných stránek Intenzita vlivu Intenzita výskytu

vysoká

střední

nízká

vysoká

S2, S4, S5, S6

S3

S1

střední nízká Zdroj: Vlastní zpracování.

Z uvedeného shrnutí vyplývá, že západočeské lázně mohou do budoucna nejvíce profitovat z výhodné geografické polohy, z nastavení vysoké úrovně služeb, z finanční soběstačnosti a absence sezónních výkyvů. Dlouholetá tradice sice představuje silnou stránku, ale jak bylo řečeno v předchozích kapitolách, pouze na té západočeské lázeňství stavět nemůže, neboť tradice sama o sobě v důsledku mnoha faktorů samozřejmě slábne. Silná pozice jakožto lázeňského regionu je pro západočeské lázně výhodou, která není třeba přikládat velký význam, především z toho důvodu, že o lázeňské klienty s ostatními regiony ani Karlovy Vary, ani Mariánské Lázně ani Františkovy Lázně soupeřit nemusí. Tabulka 12 Matice priorit slabých stránek Intenzita vlivu Intenzita výskytu

vysoká

střední

vysoká střední

nízká

W2, W3 W1

W4, W5

nízká Zdroj: Vlastní zpracování.

Za nejpatrnější slabou stránku lze označit chybějící národní atmosféru a uzavírání se tuzemské klientele, což je samozřejmě důsledkem (lze možná označit též pojmem daní za…) stoupajícího podílu nerezidentské klientely a 68

vzniku mezinárodního prostředí. Za slabou stránku, která se vyskytuje se střední intenzitou, je označena rezignace na léčebnou odbornost. Její důležitost spočívá v tom, že intenzita vlivu této slabé stránky je označena za vysokou, což pro praxi znamená problém v případě, že by byla léčebná odbornost západočeských lázní byla zcela posunuta do pozadí na úkor wellness pobytům. 5.4.2 Situační analýza vnějšího prostředí

Tabulka

13

Identifikace

faktorů

vnějšího

prostředí

s

určením

pravděpodobnosti výskytu a vlivu

Označení

Příležitosti (O)/Hrozby (T)

1

O Změna obrazu lázeňství směrem k samoplátcům

2

O

3

Pravděpodobnost výskytu a vlivu výskyt vliv vysoký

vysoký

Posílení marketingové propagace

střední

střední

O

Zaměření se na klientelu z asijského kontinentu

střední

střední

4

O

Rozšiřování wellness programů

vysoký

vysoký

5

O

Růst samoplátecké základny

nízký

střední

6

O

Využití finančních nástrojů centrální úrovně

nízký

vysoký

7

O

Edukace odborné veřejnosti

střední

vysoký

8

O

Další snižování závislosti na státu

vysoký

nízký

9 10

O O

Rozvoj medicínského wellness Propagace prostřednictvím známé osobnosti

vysoký

vysoký

vysoký

vysoký

11

O

Branding lázeňství v zahraničí

střední

střední

12

O

vysoký

vysoký

1

T

Demografické stárnutí populace Nedostatečná možnost propagace lázeňství v zahraničí

nízký

vysoký

2

T

nízký

nízký

3

T

Zhoršování životního prostředí Nedostatek finančních prostředků z veřejných rozpočtů

nízký

nízký

4 5

T Nedostatek důvěry ze strany bankovních subjektů T Snižování povědomí lékařů o balneologii

vysoký

vysoký

vysoký

vysoký

69

vysoký

vysoký

T

Rozvoj lázeňství v sousedních zemích Rezignace lázeňských zařízení na léčebný charakter lázní

střední

střední

8

T

Globální ekonomická krize

vysoký

vysoký

9

T

Globalizace

nízký

nízký

6

T

7


Tabulka 14 Matice priorit příležitostí Intenzita vlivu

Intenzita výskytu

vysoká

vysoká

O1, O4, O9, O10, O12

střední

O7

O2, O3, O11

nízká

O6

O5

střední

nízká O8


Příležitostí s vysokou prioritou je změna obrazu lázeňství směrem k samoplátcům, s čímž souvisí samozřejmě také priorita rozšiřování welness programů. Vzhledem k většinovému zaměření západočeských lázní (cizinci) je do

budoucna

prioritní

příležitostí

propagace

lázeňství

prostřednictvím

vyhlášených odborníků. Příležitost s vysokou intenzitou vlivu na budoucí fungování

vzhledem

k vyhlášenosti

západočeských

lázní

v zahraničí

představuje také rozvoj medicínského welness. Za prioritu s velkým vlivem na budoucí fungování lze označit také edukaci odborné veřejnosti a využití finančních nástrojů realizovaných na centrální úrovni. Posílení marketingové propagace, zaměření se na klientelu z asijského kontinentu a branding v zahraničí představují priority, kterým je přisuzována střední priorita, stejně jako růstu samoplátecké základny, jejíž výskyt (tedy pravděpodobnost) je ale označen za méně četné. 70

Tabulka 15 Matice priorit hrozeb Intenzita vlivu Intenzita výskytu

vysoká

střední

vysoká

T4, T5, T6, T8

střední nízká

nízká

T7 T1

T2, T3, T9


Za hrozby s vysokou intenzitou výskytu lze z logických důvodů označit rozvoj lázeňství v sousedních zemích a globální ekonomickou krizi. Důsledkem těchto dvou hrozeb by se zásadním způsobem snížil počet těch lázeňských klientů, ze kterých lázně profitují nejvíce. Rozvoj lázeňství může zásadním způsobem utlumit také nedostatek důvěry ze strany bankovních subjektů – tato skutečnost je extrémně pravděpodobná v případě krize lázeňství. Také snižování lékařů o účincích a možnostech balneologie by pro budoucí fungování lázeňských zařízení v západočeském regionu znamenalo hrozbu s velkou intenzitou dopadu. Existuje samozřejmě také hrozba spojená s nedostatečnou možností propagace lázeňství v zahraničí, je s ní třeba počítat, ale je označena za méně pravděpodobnou. Pro Karlovarský region je z hlediska lázeňství hrozbou samozřejmě také rezignace lázeňských zařízení na léčebný charakter lázní, která by znamenala snížení víry v lázeňskou a rehabilitační péči. Nejedná se o hrozbu zásadní, je jí připisována střední intenzita jak z hlediska výskytu, tak z hlediska dopadu na rozvoj lázeňství. Existují samozřejmě i hrozby, které jsou méně nebezpečné (nízký výskyt, nízká intenzita vlivu), ale se kterými je třeba pro případ, že by se vyskytly, také 71

počítat. Jedná se o zhoršování životního prostředí, nedostatečné množství finančních prostředků z veřejných rozpočtů a proces globalizace, který by mohl ovlivnit preference výběru destinace zahraniční klientely působící v České republice.

5.5 Návrh strategií vyplývající z matice SWOT 5.5.1 Strategie SO (Maxi-Maxi) Západočeské

lázně

mohou

svou

budoucí

strategii

stavět

na

mnoha

příležitostech, které se jim naskýtají. Vzhledem k demografickému stárnutí populace se dá předpokládat, že do budoucna bude mít karlovarské lázeňství, ať už jako léčebná nebo preventivně zdravotní instituce, možnost oslovit tuto cílovou skupinu a rozšířit tak svou klientskou základnu. Tito lidé nejsou ale jedinou

cílovou

skupinou,

na

kterou

se

mohou

západočeské

lázně

v budoucnosti zaměřit. Zájem, který byl o lázeňské služby na Karlovarsku zaznamenán ze strany návštěvníků přicházejících z asijského kontinentu, dává tušit, že do budoucna je možné rozšiřovat klientskou základnu i tímto směrem. Do budoucna je v rámci strategie SO pro západočeské lázně nejen udržet si stávající klientelu, ale také ji rozšířit. Místní lázeňská zařízení mohou v tomto směru těžit jednak z dlouholeté tradice západočeského lázeňství obecně, samozřejmě jim k tomu pomůže také výhodná geografická poloha v centru evropského kontinentu a vysoká úroveň poskytovaných služeb. Ta sama o sobě by ale do budoucna nemusela být dostatečná, kdyby lázeňská zařízení přestala sledovat trendy v oblasti lázeňství a nevycházela tudíž vstříc požadavkům svých klientů. Již dnes, jak ze strany českých klientů, tak klientů nerezidentů, stoupá poptávka po wellnessových programech. Doba, ve které žijeme, je uspěchaná, stoupá stresové zatížení apod. Lázeňská zařízení proto mohou v rámci wellness pobytů podporovat moderní formy programů, jako příklad lze uvést program syndromu vyhoření apod. Tím samozřejmě osloví také samopláteckou základnu 72

Čechů. Jako příklad programu pro vybranou cílovou skupinu ze zahraničí (asijský

kontinent)

je

možné

uvést

program

využívající

různých

východoasijských mentálních technik apod. Mezi identifikované příležitosti, které mohou zvýšit zájem klientů o pobyty v lázních, patří také změna obrazu lázeňství směrem k samoplátcům. Samotná lázeňská zařízení a jejich představitelé mohou tuto záležitost podpořit tak, že se o lázních přestane většinově hovořit jako o institutu pro pojištěnce. To lze zajistit například vhodně zvoleným proškolením personálu, kontrolou sdělení, která směřují do médií, různými propagačními materiály apod. Posilování propagace je další příležitostí, ze které lázně mohou do budoucna profitovat. Propagace lázeňství v české republice existuje již delší dobu, posilování by se mělo nést tudíž v duchu změn, nikoliv posílení jako takového (více brožur, více reklamy apod.). Systematické posilování povědomí o českém lázeňství je možné provádět na základě nejrůznějších kampaní a programů pro příhraniční země (především Polsko, Rakousko, Německo), vzdálenější země lze oslovit především prostřednictvím on-line marketingových nástrojů. Konkrétně v případě oslovení klientů z asijského kontinentu lze vhodnou propagaci realizovat například nabídkou pobytu ve vybraném lázeňském zařízení (zdarma) zástupcům významných asijských cestovních kanceláří. Prostor pro spolupráci v rámci propagace západočeských lázní a zahraničních klientů lze spatřovat ve spolupráci s agenturou CzechTourism, která obecně zastřešuje propagaci českého cestovního ruchu (např. účast na mezinárodních veletrzích, posilování mediálního obrazu českého lázeňství, vznik anglické verze webového portálu CzechTourism apod.). Jedním z nejdůležitějších propagačních nástrojů vždy bylo a vždy bude doporučení. V oblasti lékařství a wellness, tedy v oblasti, která se týká lidského zdraví, by se toto doporučení mělo odvíjet od kvality poskytovaných služeb, od vysoké úrovně odbornosti. Západočeské lázně by se měly do budoucna vzhledem k tomu, že mezi hosty převládají cizinci a je doporučeno i nadále posilovat samopláteckou základnu, zaměřit na získávání nebo (výchovu 73

vlastních) odborných kapacit, které by pomáhaly vysoký standard místního lázeňství podporovat. Vysoká úroveň služeb a odbornosti dá do budoucna jistě prostor pro realizaci medicínského wellness. Lázně mohou využít zvýšeného zájmu cizinců o zákroky v českých lékařských institucích a navázat s nimi spolupráci. Jako příklad lze uvést program pro ženy, které přijíždí do Čech za účelem asistované reprodukce – lze jim nabídnou zklidňující program. Obměnou tohoto programu je program pooperační rehabilitace po výměně kloubů apod. Navrhované změny by měly vést k maximálnímu využití silných stránek západočeských lázní. 5.5.2 Strategie WO (Mini-Maxi) Západočeské lázně jako prostředí jsou z velké části formovány lidmi, kteří zde pobývají. Při znalosti složení klientů není obtížné zhodnotit, že západočeský lázeňský trojúhelník představuje místo, kde se schází různé národnosti a vytváří tak svébytnou kulturu místa. Pobytům cizinců je přizpůsobován nejen interiér

lázeňských

zařízení, ale také poskytované doplňkové služby,

důsledkem čehož je jakési „odčeštění“ karlovarského lázeňství. Lze tedy předpokládat, že při zachování statusu quo bude v západočeských lázních i nadále chybět národní atmosféra, což bude jistě na obtíž tuzemské klientele, která začne o lázeňské pobyty na Karlovarsku ztrácet zájem. Tuto skutečnost posiluje zcela jistě také fakt, že česká klientela již dnes vnímá možnost využití volnočasových aktivit v lázních negativně (lázně jsou pro nemocné, staré lidi). Karlovarsko tedy potřebuje zájem české klientely zvýšit tak, aby to, co je dnes možné považovat za pozitivum (většina klientů cizinců – nezávislost na veřejných zdrojích), nebylo v budoucnosti považováno za negativum ve smyslu většina cizinců, znamená rezignaci na léčebnou odbornost, důsledkem čehož by lázně fungovaly pouze jako wellness hotely.

74

Západočeské lázně mohou do budoucna využít zejména toho, že zájem o samoplátecké pobyty české klientely stoupá a že česká populace bude i nadále demograficky stárnout. Cílovou skupinu českých klientů je třeba přesvědčit, že západočeské lázně mají co nabídnout (diferenciovaný výběr nejrůznějších wellness pobytů, propagace lázní prostřednictvím lékařů odborníků apod., více informací od lékařů – edukace odborné veřejnosti atd.). Jako velmi vhodnou aktivitu, kterou lze do budoucna realizovat i nadále, lze doporučit propagaci lázeňství na Karlovarsku prostřednictvím internetových aktivit (např. portál Kudy z nudy jako klub cestovatelů, kde je zařazena nabídka lázeňských pobytů, internetový katalog lázeňských pobytů na webovém portálu CzechTourism apod.). Vhodné je zamyslet se nad tím, jakým způsobem českou klientelu do západočeských lázní přivést tak, aby si vyzkoušela, že lázeňství opravdu není pouze pasivní záležitostí. V tomto směru se jeví vhodné například promo akce, které klienty přilákají alespoň na víkend, tedy akce, které nabízí různé výhody při pobytu v konkrétním lázeňském zařízení (např. noc zdarma, vstup do wellness zóny zdarma apod.). Mělo by se jednat o plošnou podporu. Věřím, že pokud se podaří přesvědčit Čechy, že mohou v západočeských lázních trávit aktivní dovolenou, budou se sem rádi vracet. Tento budoucí trend může pomoci řešit samozřejmě také problematiku zkracování lázeňských pobytů. Prostřednictvím uvedené strategie jsou za předpokladu využití příležitostí eliminovány slabé stránky fungování západočeského lázeňského trojúhelníku. 5.5.3 Strategie ST (Maxi – Mini) Ačkoliv západočeské lázně představují nejrozvinutější lázeňský region v České republice, neznamená to, že se jich netýkají stejné hrozby, jako lázní jiných. Některé hrozby na západočeské lázně dopadají více, jiné méně. Zatímco díky vysokému podílu cizinců na celkovém počtu lázeňských klientů, místní lázeňská zařízení nepocítí zřejmě nikdy tolik dopady v důsledku změn 75

indikačního seznamu či jiných mechanismů, které sníží příjmy z veřejných zdrojů, tato výhoda (vysoký podíl cizinců v klientské základně), se stává nevýhodou, jakmile se objeví faktor, který změní kupní sílu cizinců nebo jejich preference. V prvním případě se může jednat o globální ekonomickou krizi, ve druhém případě o proces globalizace jako takový (posilování trendu volného času cizinců v hlavních městech států) nebo o zájem o konkurenční produkty (rozvoj lázeňství v sousedních zemích). Na uvedené modelové situaci (zvýšená ztráta zájmu cizinců o poskytované služby v oblasti západočeského lázeňského trojúhelníku) je jasně patrné, že ačkoliv většina lázeňských klientů na Karlovarsku představuje cizince, Čeští klienti jsou také velmi důležití. Jejich zájem o příjezd do místních lázeňských zařízení ale mohou negativně ovlivnit dva faktory – nevědomost o účincích lázeňské péče a rezignace na léčebný charakter lázní (demografické stárnutí populace). Mohlo by se tedy stát, že zájem o služby západočeských lázní v důsledku přílišného zaměření se na cizince a nedostatečné osvěty, česká klientela ztratí. To by samozřejmě mohlo znamenat velkou katastrofu v podobě nedostatečných příjmů, které by musela lázeňská zařízení řešit financováním z rezervních zdrojů nebo formou překlenovacích úvěrů, půjček apod. od bankovních subjektů. Ty jsou ale k rizikovým podnikům nepříliš vstřícné, mohlo by se tedy stát, že nedostatek důvěry ze strany bankovních subjektů by situaci v lázeňství na Karlovarsku mohl také přitížit. V tomto směru mají ale západočeská lázeňská zařízení dle mého názoru lepší vyjednávací pozici než jakákoliv jiná lázeňská zařízení v České republice, neboť tradice místního lázeňství, výhodná geografická poloha a vysoká úroveň základních i doplňkových služeb naznačují, že v případě finanční krize a potřeby získání finančních prostředků od bankovních institucí, by se jednalo o krizi krátkodobou, dá se předpokládat, že o krizi, která má jednorázový charakter. S tímto konceptem mohou být i bankovní subjekty k podpoře lázeňského podnikání vstřícnější.

76

Snížený zájem klientů ze zahraničí z důvodu snižování koupěschopnosti je obvykle záležitostí dočasnou, s určitými ztrátami se lázeňská zařízení na Karlovarsku s touto problematikou do budoucna jistě dokáží vyrovnat i díky tomu, že jsou využívána celoročně (absence sezónních výkyvů). Pokud by v budoucnosti došlo mezi tuzemskými klienty v důsledku snižování povědomí

odborné

veřejnosti

ke

snížení

zájmu

o

lázeňská

zařízení

západočeského regionu jako o léčebný institut, je možné tyto ztráty kompenzovat vysokou úrovní základních a doplňkových služeb ve wellness programech. Uvedená strategie by měla do budoucna díky maximalizaci silných stránek co nejvíce omezit případné hrozby. 5.5.4 Strategie WT (Mini-Mini) Západočeská lázeňská zařízení budou do budoucna samozřejmě čelit situacím, které nemohou ovlivnit, ale mohou se na ně připravit. Jednou z takových situací je pokles klientů v důsledku globálních ekonomických krizí či zvyšování konkurence v blízkém zahraničí. V prvním případě se jedná o přechodný jev, který mohou lázeňská zařízení do budoucna řešit navyšováním finančních rezerv. V případě druhém se jedná o stav, který lze zmírnit (nebo zcela eliminovat) rozvojem služeb v západočeského lázeňského trojúhelníku a jejich kvalitou tak, aby dokázaly i do budoucna své stávající i potenciální klienty přesvědčit o tom, že by měly region navštívit. V tomto směru by se měly západočeské lázně zaměřit především na propagaci jedinečnosti českých lázní

(jedinečný přírodní

léčebné zdroje), diferenciovat

jejich služby

s rehabilitačními zařízeními, která mohou být otevírána kdekoliv jinde po světě. Důraz bych v případě posilování konkurence kladla také na posilování autenticity, tedy původnosti českých lázní, produktů, které konkurence nemůže převzít. Rezignace na léčebnou odbornost je plně v rukou jednotlivých lázeňských zařízení a jejich vedení. Důsledky tohoto faktu byly již několikrát zmíněny, na 77

tomto místě lze uvést, že lázně by měly do budoucna respektovat poměr přibližně následující poměr – 80 % pacientů, 20 % wellness pobyty. Marketingovými aktivitami lze systematicky zvyšovat zájem české klientely tak, aby se lázeňství v západočeském regionu tuzemské klientele zcela neuzavřelo a zcela se z regionu nevytratila národní atmosféra.

78

ZÁVĚR Cílem práce bylo stanovit predikci dalšího fungování oblasti západočeských lázní, vzhledem ke krizi, kterou v současné době lázeňství prochází. Tato krize vypukla v roce 2013 jako důsledek změny indikačního programu. Mnoho lázní, které jsou závislé na příjmech z veřejných zdrojů, se potýkalo s obtížemi. To ale není případ západočeského lázeňského trojúhelníku, jehož klientskou základnu tvoří především cizinci. Díky tomuto faktu se vybrané ukazatele prosperity fungování západočeských lázní od celorepublikového průměru mírně liší – jsou citlivější na změnu chování cizinců a českých samoplátců, snížení počtu klientů, jejichž pobyty jsou hrazeny z veřejných rozpočtů, nepředstavuje pro lázeňský trojúhelník z hlediska jejich dalšího ekonomického fungování zásadní hrozbu. Z tohoto předpokladu bylo vycházeno při sestavování situační analýzy vnitřního a vnějšího prostředí vybraného regionu, na základě které byly sestaveny čtyři typy strategií, kterými se mohou západočeské lázně do budoucna řídit tak, aby jejich prosperita i nadále stoupala. Bylo zjištěno, že to, co může na jednu stranu vypadat jako přínos (velký podíl cizinců na celkovém počtu lázeňských klientů), může na stranu druhou představovat pro lázeňská zařízení nacházející se v západních Čechách přítěž. Široké zastoupení klientů cizinců nutí lázeňská zařízení, aby uspokojovala individuální potřeby zákazníků a rezignovala na propagaci standardních léčebných procedur. Do budoucna by tato skutečnost mohla znamenat celkovou rezignaci na léčebnou odbornost. Zabránit tomu znamená dodržovat poměr 80 % léčebných pobytů ku 20 % pobytům wellness. Velké množství cizinců a přizpůsobování nabízených služeb v lázeňských zařízeních jejich potřebám by mohlo způsobit, že se lázeňské služby západočeského regionu uzavřou české klientele, což by mělo za následek vytrácení se typicky české kulturní atmosféry regionu. Výsledkem tedy je, že

79

lázeňství by mělo tvořit jednu z priorit cestovního ruchu, ale zároveň by si mělo uchovat svou zdravotnickou kompetenci. Rozvoj lázeňství na Karlovarsku je ohrožován zahraniční konkurencí, konkrétně rozvojem polského, rakouského a německého lázeňství. Z tohoto důvodu

je

třeba

jasně

diferenciovat

produkty

českého

lázeňství

od

rehabilitačních a lékařských pobytů nabízených jmenovanou konkurencí, tedy poukazovat na jedinečnost českých lázní z hlediska přítomnosti ojedinělých přírodních léčebných zdrojů.

Diferenciace českého produktu představuje

preventivní opatření pro případ změny preferencí cizinců. Většinový podíl cizinců v klientské základně se může projevit jako problém také v případě snížení kupní síly této cílové skupiny. Protože se jedná obvykle o přechodné období, měla by pro takové případy jednotlivá lázeňská zařízení vytvářet dostatečné finanční rezervy, ze kterých by bylo možné v budoucnosti případné ztráty krýt. Ačkoliv může lázeňství západočeského regionu stavět na dlouholeté tradici lázeňství obecně, nemělo by si do budoucna vystačit pouze s tím. Zahraniční i tuzemskou klientelu bude do budoucna třeba přesvědčovat o současné kvalitě místního lázeňství, k čemuž je možné využít institutu, který české lázeňství zná, který je ale poněkud opomíjen – a sice spojení lázeňství (lázeňských procedur, léčebných programů) s působením významných odborníků. V poslední době byl zaznamenán nárůst zájmu cizinců o české léčebné procedury, jako je asistovaná reprodukce či plastické operace. Na tuto skutečnost mohou reagovat západočeské lázně tím, že těmto zahraničním klientům nabídnou propojení jejich léčebné procedur s medicínským wellness programem. Pro mnoho lázeňských zařízení představovala změna indikačního seznamu velké finanční ztráty. Jeho zavedení však nebylo pouze negativní – prokázala se například vzrůstající ochota Čechů za svůj pobyt v lázních zaplatit. 80

Z toho lze odvodit, že lidé do budoucna budou ochotni za pobyty v lázních utrácet, společně s obecným trendem demografického stárnutí populace představují tyto dvě skutečnosti pro oblast lázeňství v západočeském regionu velký potenciál. Závěrem lze tedy zhodnotit, že pro západočeské lázně existuje do budoucna potenciál rozvoje.

81

SEZNAM GRAFŮ A TABULEK

Graf 1 Vývoj podílu cizinců na celkovém počtu klientů lázeňských zařízení v České republice........................................................................... 19 Graf 2 Struktura lázeňských klientů podle indikačních skupin - rok 2013 .............. 20 Graf 3 Vývoj počtu lázeňských klientů podle typu úhrad ...................................... 21 Graf 4 Vývoj meziroční změny počtu všech hostů lázeňských zařízení .................. 26 Graf 5 Vývoj podílu rezidentů a nerezidentů na celkovém počtu hostů lázeňských zařízení ..................................................................................... 27 Graf 6 Vývoj meziroční změny počtu přenocování hostů v lázeňských zařízeních...................................................................................................... 28 Graf 7 Vývoj podílu rezidentů a nerezidentů na celkovém počtu přenocování hostů v lázeňských zařízeních .................................................. 28 Graf 8 Srovnání podílu hostů lázeňských zařízení podle typu úhrady v letech 2010, 2012 a 2013 .......................................................................... 29 Graf 9 Srovnání poměru rezidentů a nerezidentů v lázeňských ubytovacích zařízeních v letech 2000 a 2013 (Karlovy Vary) ....................... 41 Graf 10 Srovnání poměru rezidentů a nerezidentů v lázeňských ubytovacích zařízeních v letech 2000 a 2013 (Františkovy Lázně) .............. 44 Graf 11 Srovnání poměru rezidentů a nerezidentů v lázeňských ubytovacích zařízeních v letech 2000 a 2013 (Františkovy Lázně) ............. 47 Graf 12 Srovnání vývoje počtu přenocování v lázeňských zařízeních Karlovarského kraje s celonárodním průměrem ......................................... 49 Graf 13 Kritérium volby lázeňského zařízení u samoplátců ................................... 53 Graf 14 Podíl počtu nerezidentů v lázeňských ubytovacích zařízeních v Karlovarském kraji ................................................................................. 57 82

Graf 15 Podíl počtu nerezidentů v lázeňských ubytovacích zařízeních mimo Karlovarský kraj............................................................................ 57

Tabulka 1 Matice TOWS ...................................................................................... 12 Tabulka 2 Počet lázeňských zařízení a lůžek (v porovnání s rokem 1989) ............. 17 Tabulka 3 Vývoj počtu klientů působících v lázeňských zařízeních od roku 1989 po současnost ....................................................................... 18 Tabulka 5 Srovnání počtu ošetřovacích dnů v lázeňských zařízeních mezi léty 2012 a 2013 ................................................................................... 30 Tabulka 6 Vývoj počtu hostů a jejich složení v lázeňských zařízeních Karlových Varů .................................................................................... 40 Tabulka 7 Vývoj počtu hostů a jejich složení v lázeňských zařízeních Františkových Lázní.............................................................................. 44 Tabulka 8 Vývoj počtu hostů a jejich složení v lázeňských zařízeních Františkových Lázní.............................................................................. 46 Tabulka 9 Srovnání podílu průměrné doby léčebných pobytů jednotlivých skupin lázeňských hostů v České republice a Karlovarském kraji (rok 2013) na celkovém počtu klientů ........................................... 50 Tabulka 10 Hosté v ubytovacích zařízeních Karlovarského kraje podle národnosti ..................................................................................................... 56 Tabulka

11

Identifikace

faktorů

vnitřního

prostředí

s

určením

pravděpodobnosti výskytu a vlivu ......................................................... 67 Tabulka 12 Matice priorit silných stránek ............................................................. 68 Tabulka 13 Matice priorit slabých stránek ............................................................ 68 Tabulka

14

Identifikace

faktorů

vnějšího

prostředí

s

určením

pravděpodobnosti výskytu a vlivu ....................................................... 69

83

Tabulka 15 Matice priorit příležitostí ................................................................... 70 Tabulka 16 Matice priorit hrozeb.......................................................................... 71

84

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Monografie [1] BUDINSKÁ, Jitka., ZERJATKE, Petra. Kapitoly z dějin lázeňství. 1. vyd. Teplice: Regionální muzeum, 2006. 166 s. ISBN 80-85321-43-2. [2] KNOP, Karel. Lázeňství: ekonomika a management. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. 231 s. ISBN 80-7169-717-6. [3] KŘÍŽEK, Vladimír. Obrazy z dějin lázeňství. 2. doplněné vyd. Praha: Libri, 2002. 263 s. ISBN 80-7277-092-6. [4] KUČA, Karel., KUČOVÁ, Věra., ZEMAN, Lubomír. Západočeský lázeňský trojúhelník. Západočeské lázně vybrané k nominaci na zápis do seznamu světového dědictví UNESCO. 1. vyd. Karlovy Vary: Karlovy Vary, 2008. 120 s. ISBN 978-80-87104-30-9. [5] VITURKA, Milan a kol. Kvalita podnikatelského prostředí, regionální konkurenceschopnost a strategie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. 227 s. ISBN 978-80-247-3638-9.

Příspěvky v novinách a časopisech [6] MLEJNKOVÁ, Lenka. Spotřební chování v lázeňském cestovním ruchu České republiky. Acta oeconomica Pragensia: vědecký časopis Vysoké školy ekonomické v Praze. 2011, roč. 19, č. 1, 54 - 72. [7] PLETICH, Jiří. Velichovky doplatily na ministerskou vyhlášku. Haló noviny. 2013, č. 32, s. 2. [8] TŮMA, Ondřej. České lázně bojují o přežití. Stát mim přistřihl křídla. Peníze. 2013, č. 8, 2 - 3.

Internetové zdroje [9] CzechTourism: Západočeské lázně: Manuál pro průvodce v cestovním ruchu 2014. Www.czechtourism.cz [online]. 2014 [cit. 2014-04-25]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/getmedia/753aed70-77f5-4df28f50-776cdcc4e43a/03_03_14_zapadoceske_lazne.pdf.aspx [10]

Česká televize: Heger: Nechceme šetřit na lázních, ale záchrana životů

má přednost. Www.ceskatelevize.cz [online]. 2013 [cit. 2014-04-20].

85

Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/229339-hegernechceme-setrit-na-laznich-ale-zachrana-zivotu-ma-prednost/ [11]

Česká televize: Ústavní soud zrušil vyhlášku omezující lázeňskou péči.

Www.ceskatelevize.cz [online]. 2014 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/268312-ustavni-soud-zrusilvyhlasku-omezujici-lazenskou-peci/ [12]

České noviny - zpravodajský server ČTK: Odbory a lázně žádají

zastavení změn v lázeňství, jsou likvidační. Www.ceskenoviny.cz [online]. 2013

[cit.

2014-04-23].

Dostupné

z:

http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/odbory-a-lazne-zadaji-zastaveni-zmenv-lazenstvi-jsou-likvidacni/938216 [13]

Českomoravská konfederace odborových svazů: České lázeňství je

nadále v krizi a má existenční problémy. Www.e-sondy.cz [online]. 2013 [cit.

2014-04-23].

Dostupné

z:

http://www.e-sondy.cz/aktualne/3526-

3/ceske-lazenstvi-je-nadale-v-krizi-a-ma-existencni-problemy [14]

Český statistický úřad: Cestovní ruch - časové řady: Návštěvnost v

lázeňských ubytovacích zařízeních v ČR a krajích. Www.czso.cz [online]. 2014

[cit.

2014-05-01].

Dostupné

z:

http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cru_cr [15]

IDnes: Pravidla pro lázně se od dubna změní, pojišťovny budou opět hradit 28

dnů. Www.idnes.cz [online]. 2014 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: Pravidla pro lázně se od dubna změní, pojišťovny budou opět hradit 28 dnů Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/dalsi-zmeny-v-laznich-0ti/domaci.aspx?c=A140221_085426_domaci_hv [16]

Justice - Veřejný rejstřík a Sbírka listin: Lázně Velichovky - Výroční zpráva

2012. Www.justice.cz [online]. 2014 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-

86

sl.pdf?subjektId=isor%3a132128&dokumentId=B+636%2fSL36%40KSHK&par tnum=0&variant=1&klic=34pp1q [17]

KLÍROVÁ, Marie. Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR:

Žádáme okamžité zastavení likvidace českého lázeňství, znělo na tiskové konferenci. Www.cmkos.cz [online]. 2013 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://osz.cmkos.cz/cz/clanky/14-5-2013-tk-proti-likvidaci-lazenstvi.aspx [18]

MLEJNKOVÁ, Lenka. Sdružení lázeňských míst ČR: Zachování

léčebného lázeňství (dopady, restrikce s ohledem na lázeňská místa, otázka nesnižování počtu indikací v indikačním seznamu, argumentace v ekonomických

údajích

a

ekonomice

lázeňských

míst...aj.).

Www.jedemedolazni.cz [online]. 2012 [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.jedemedolazni.cz//download/1350031928cs__5_lenamlejnkova.pptx [19]

STANĚK, Jaroslav. Zdravotnictví a Medicína: Dopady nového

indikačního seznamu nejen do ekonomiky lázeňských organizací. Www.e15.cz [online]. 2013 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/mlada-fronta-zdravotnicke-noviny-zdn/dopadynoveho-indikacniho-seznamu-nejen-do-ekonomiky-lazenskych-organizaci470009 [20]

Výzkumný ústav balneologický: Zaměření VÚB. Www.balneologie.eu

[online]. 2014 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://www.balneologie.eu/o_nas.html [21]

Webový portál města Karlovy Vary: Památky a významná místa.

Www.karlovy-vary.cz [online]. 2014 [cit. 2014-04-25]. Dostupné z: http://www.karlovy-vary.cz/cz/pamatky-vyznamna-mista [22]

Zdravotnictví a medicína: Vláda přislíbila pomoc lázním i změnu

indikačního seznamu. Www.e15.cz [online]. 2014 [cit. 2014-04-23].

87

Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/mlada-fronta-zdravotnicke-novinyzdn/vlada-prislibila-pomoc-laznim-i-zmenu-indikacniho-seznamu-474469 [23]

ŽITNÍKOVÁ, Dagmar. Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR: Den

za záchranu českých lázní opravdu záchranu přinesl!. Http://osz.cmkos.cz/cz/clanky/21-2-2014-den-za-zachranu-ceskych-lazni.aspx [online]. 2014 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: www.cmkos.cz

Jiné zdroje Ročenky Lázeňské péče za léta 1989 – 2013, zapůjčeno úřadem ÚZIS, kopie. Ústavní soud České republiky. Nález Ústavního soudu ze dne 2. 4. 2014: č. Pl. ÚS 43/13. 2014. Rozhovor s primátorem města Karlovy Vary panem Petrem Kulhánkem. Interní dokumentace Magistrátu Karlovy Vary. Rozhovor se starostou města Františkovy Lázně Ivo Mlátilíkem. Interní dokumentace Městského úřadu Františkovy Lázně Nahrávka z 16. konference Svazu léčebných míst ČR ze dne 8. listopadu 2013. DOPLNIT TO, CO SE DOPLŇOVALO V KAPITOLE CÍLE A METIDOKA PRÁCE

88

SEZNAM PŘÍLOH Příloha A

Vývoj celkového počtu pacientů v lázeňských zařízeních mezi léty 2000 – 2013

89

PŘÍLOHA A Vývoj celkového počtu pacientů v lázeňských zařízeních mezi léty 2000 – 2013

2000

437 308

2001

435 200

2002

451 505

2003

450 346

2004

481 120

2005

497 248

2006

571 101

2007

650 667

2008

674 313

2009

647 637

2010

674 854

2011

706 838

2012

711 495

2013

746 818


Predikce vývoje lázeňství v karlovarském kraji

Recommend Documents