Mendelova univerzita v Brně Provozně–ekonomická fakulta
Ústav financí
Příčiny dluhové krize v Itálii a predikce jejího budoucího vývoje
Vedoucí práce:
Vypracovala:
Ing. Jana Oralová
Tereza Dvořáková Brno 2012
1
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: „Příčiny dluhové krize v Itálii a predikce jejího budoucího vývoje“ zpracovala samostatně s použitím pouze zdrojů uvedených v seznamu použitých zdrojů. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MZLU v Brně. V Brně dne 21.5.2012
………………………… Tereza Dvořáková
2
PODĚKOVÁNÍ Děkuji Ing. Janě Oralové za trpělivost, odborné vedení, cenné rady a připomínky, které mi poskytla při zpracovávání mé bakalářské práce.
3
Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá dluhovou krizí Itálie. V práci jsou vysvětlené jednotlivé makroekonomické ukazatele, které jsou použity k vytvoření si náhledu na italskou ekonomiku v letech 1994 – 2010. Práce se zabývá vývojem každého ukazatele a nechybí ani porovnání ukazatelů, které spolu souvisí. Zabývá se také otázkou udržitelnosti dluhu, pokud by nevypukla krize v Eurozóně. Také řeší šanci přežití italské ekonomiky, pokud zkrachuje některá země Eurozóny a jaký vliv by měl krach Itálie na Eurozónu. Formuluje doporučení pro Itálii, co udělat pro zlepšení situace a také předpovídá budoucí vývoj italské krize.
Klíčová slova Veřejný dluh, soukromý dluh, Pakt stability a růstu, makroekonomické ukazatele, vztahy mezi jednotlivými ukazateli, udržitelnost dluhu, doporučená opatření, predikce budoucího vývoje
Abstract This bachelor´s thesis deals with the debt crisis in Italy. The paper discribes various macroeconomic indicators that were determining the Italian economy in the years 1994-2011. The thesis examines the way in which each indicator developed and compares the related indicators. Moreover, the thesis examines the sustainability on the Italian debt provided that no crisis dones up in the eurozone. It deals with chances of surfoval of the Italian economy if one of the eurozone countries collapses and it discribes the effects of a possiable collapse of Italy on the eurozone. Finally, the thesis formulates Chat can be done in Italy to improve the situation and predicts the future development of the Italián crisis.
Keywords The Public debt, the private debt, the Stability and Growth Pact, macroeconomic indicators, the relationship between indicators, debt sustainability, recommended measures, prediction of the future development
4
Obsah 1
Cíl a metodika …………………………………………………………………………………………..12 1.1 Cíl ………………………………………………………………………………………………………12 1.2 Metodika …………………………………………………………………………………………….12
2 Literární rešerše ……………………………………………………………………………………… 14 2.1 Pakt růstu a stability …………………………………………………………………………..14 2.2 Veřejné a soukromé dluhy …………………………………………………………………..14 Dluh centrální vlády …………………………………………………………………………… 14 Veřejné zadlužení ……………………………………………………………………………………. 15 Zadlužení soukromého sektoru ………………………………………………………………… 15 2.3 Příčiny vzniku dluhu …………………………………………………………………………. 16 2.3.1 Krytí deficitů rozpočtu ………………………………………………………………… 17 2.4 Druhy veřejného dluhu [9] [38] …………………………………………………………. 17 2.5 Ekonomické názory na deficit a veřejný dluh [10] ………………………………… 19 Klasická teorie veřejných financí …………………………………………………………. 19 Keynesiánská teorie veřejných financí …………………………………………………..19 Monetariské a deficit ………………………………………………………………………….. 19 2.6 Možná řešení dluhu …………………………………………………………………………… 20 2.7 Důsledky veřejného dluhu [12] …………………………………………………………… 20 Ztráta efektivnosti způsobená zdaněním při placení úroků a jistin …………..20 Nahrazování kapitálu dluhem ………………………………………………………………21 2.8 Měna euro ………………………………………………………………………………………… 21 Splnění Maastrichtským kritérií Itálií před přechodem na euro ……………… 21 2.9 Doba vzniku krize v Eurozóně ……………………………………………………………..22 3 Vývoj italské ekonomiky v letech 1980-1993 ……………………………………………… 24 4 Vývoj makroekonomických indikátorů za období 1994 – 2011 …………………….. 28 4.1 Vývoj míry inflace v Itálii …………………………………………………………………… 28 4.2 HDP ………………………………………………………………………………………………… 30 4.3 Společné posouzení inflace a HDP ................................................................31
5
4.4 Dovoz a vývoz zboží a služeb ………………………………………………………………. 32 4.5 Míra nezaměstnanosti ……………………………………………………………………….. 35 4.6 Rating Itálie a Německa …………………………………………………………………….. 36 4.7 Úrokové sazby Německa vůči Itálii ……………………………………………………… 37 4.8 Vládní 10-ti leté dluhopisy a jejich úroková sazba ………………………………… 37 4.9 Zadluženost soukromého sektoru ……………………………………………………….. 39 4.10 Veřejný sektor …………………………………………………………………………………. 40 4.11 Spotřebitelská spokojenost ………………………………………………………………...40 4.12 Podnikatelská spokojenost ………………………………………………………………..41 4.13 Platební bilance ………………………………………………………………………………. 42 4.14 Akciový trh ………………………………………………………………………………………42 4.15 Obyvatelstvo, počet ekonomicky aktivních obyvatel ……………………………. 42 5 Vývoj zadluženosti v Itálii ………………………………………………………………………… 44 5.1 Veřejné zadlužení ……………………………………………………………………………… 44 5.2 Rozpočtový deficit …………………………………………………………………………….. 45 5.3 Deficit veřejných financí …………………………………………………………............. 46 6 Doporučení ……………………………………………………………………………………………..47 6.1 Inflace a HDP …………………………………………………………………………………… 47 6.2 Dovoz a vývoz zboží a služeb ………………………………………………………………. 47 6.3 Itálie, deficit rozpočtu a veřejný dluh ………………………………………………….. 48 6.4 Deficit veřejných financí ……………………………………………………………………. 49 6.5 Rating země ……………………………………………………………………………………… 49 6.6 Spotřebitelská spokojenost ………………………………………………………………… 50 6.7 Podnikatelská spokojenost ………………………………………………………………….50 6.8 Platební bilance ………………………………………………………………………………… 50 6.9 Akciový trh ………………………………………………………………………………………..50 7 Příčiny dlouhé krize v Itálii ……………………………………………………………………….52 8 Udržitelnost dluhu ………………………………………………………………………………….. 53 9 Predikce budoucího vývoje dluhu ……………………………………………………………...55
6
10 Diskuse …………………………………………………………………………………………………. 57
7
Seznam tabulek a obrázků Obr. 1 Obr. 2 Obr. 3 Obr. 4 Obr. 5 Obr. 6 Obr. 7 Obr. 8 Obr. 9 Obr. 10 Obr. 11 Obr. 12 Obr. 13 Obr. 14
Inflace v Itálii v jednotlivých letech .................................................................... 28 Graf inflace v Itálii roku 1998 ............................................................................. 29 Změna HDP v % v letech 2006 - 2011 ................................................................ 30 Vývoj italského dovozu mezi lety 2000-2011 v milionech Eur [24] ................... 32 Vývoj italského vývozu mezi lety 2000-2004 v milionech Eur[25] .................... 32 Vývoj německého vývozu v letech 1994-2011 v miliardách Eur [27] ................ 33 Vývoj německého vývozu v letech 1994-2011 v miliardách Eur [28] ................ 34 Míra italské nezaměstnanosti v % [19] ................................................................ 35 Vývoj výnosů z 10-ti letých vládních dluhopisů za roky 1994-2011 .................. 37 Průměrná roční spotřebitelská spokojenost [33] ................................................. 40 Průměrná roční podnikatelská spokojenost [35] ................................................. 41 Veřejné zadlužení Itálie ....................................................................................... 44 Deficit veřejných financí Itálie ............................................................................ 46 Předpovědi vývoje italského dluhu v % z HDP [39] ........................................... 56
Tab. 1 Tab. 2 Tab. 3 Tab. 4 Tab. 5
Počet obyvatelstva v letech 1980-1993 [31] ....................................................... 24 HDP/obyvatel v Eurech [VIII], [IX], [X] ........................................................... 25 Míra nezaměstnanosti v % v letech 1983-1993 [31] .......................................... 25 Rating země podle hodnotících agentur.............................................................. 26 Platební bilance za rok v milionech v národní měně v letech 1980-1993 [27] .. 26
8
Seznam příloh
Příloha 1 Zdrojové tabulky………………………..............................................................64 Příloha 1.1 Rating, obecný výklad…………………………………………………... ...65 Příloha 1.2 Inflace……………………………………………………………………... 65 Příloha 1.3 HDP……………………………………………………………………….. 66 Příloha 1.4 Míra nezaměstnanosti……………………………………………………... 66 Příloha 1.5 Veřejný dluh………………………………………………………………. 67 Příloha 1.6 Zadluženost soukromého sektoru…………………………………………. 67 Příloha 1.7 Spotřebitelská spokojenost………………………………………………... 67 Příloha 1.8 Podnikatelská spokojenost………………………………………………... 68 Příloha 1.9 Platební bilance…………………………………………………………… 68 Příloha 1.10 Obyvatelstvo……………………………………………………………....69 Příloha 2 Dovoz a vývoz zboží a služeb…………………………………………………..70 Příloha 3 Vývoj úrokové sazby z vládních 10-ti letých dluhopisů………………………..77 Příloha 4 Akciový trh……………………………………………………………………...96
9
Úvod Téma mě zaujalo svou aktuálností. Dluhová krize Eurozóny je v současné době již několik let jedním z nejčastějších a nejdiskutovanějších oblastí evropského života. Svou prací bych chtěla přispět k pochopení příčin této krize na příkladu Itálie. Dále bych chtěla navrhnout opatření, která by přispěla ke zlepšení její ekonomické situace. Itálie představuje pro Eurozónu a potažmo celou Evropu mnohem větší nebezpečí než Řecko. Itálie je osmou největší ekonomikou světa a čtvrtou největší v Evropě. Největším riziko asi představuje fakt, že italský dluh je 5x větší než dluh Řecka. I záchrana samotného Řecka byla dlouhá a náročná a vyžádala si mnoho finančních prostředků. Proto představa, že by byla Evropská unie schopná zachránit Itálie, ve chvíli, kdyby sama nebyla schopná sehnat finanční prostředky na úhradu svých dluhů na finančních trzích, je poněkud nereálná. Také možná proto, že instancí, na kterou se země obrací o pomoc je záchranný fond Evropský nástroj finanční stabilit, který je podporován největšími ekonomikami Evropy, tedy Německem, Francií a Itálií. [1] Existuje však i názor, že Itálie není v takovém nebezpečí jako Řecko. A to hned z několika důvodů. Více než polovinu italského dluhu vlastní domácí subjekty, Itálie disponuje velkými zlatými rezervami, ale hlavně průměrná splatnost italských dluhů je výrazně delší než těch řeckých, tudíž nepředstavují bezprostřední nebezpečí v souvislosti s nutností svého splacení. Itálie také vybere na daních více než je v současné době nucena vydávat na dluhovou službu a také je její dluhové břemeno relativně nižší ve srovnání s vyspělými zeměmi. [2] Také ovšem existují důvody, které podporují spíše verzi nebezpečí dluhové italské
krize. Itálie je jedním z největších světových trhů státních dluhopisů a proto obava z toho, že by nemohla dluhy vzniklé z jejich prodeje platit, zvyšuje jejich procentní výnos pro investora, za který jsou ochotny ostatní země je koupit. Dále by mohla být problémem rychlost s jakou roste výše tohoto procentního výnosu. [1] Navíc je Itálie jako jedna z největších evropských ekonomik relativně úzce spjata s USA, které má
10
v Evropě většinu svých přímých zahraničních investic a také sem míří většina jejich vývozu. [3] V této bakalářské práci najdete informace o dluhu centrální vlády, veřejném dluhu a zadlužení soukromého sektoru, dále je uvedena jen analýza let 1980-1993 včetně, následuje analýza dat 1994-2010, také je zde provedeno krátké zhodnocení návaznosti údajů vyplývajících z analýz na sebe, doporučení jednotlivých opatření, odpověď na otázky týkající se udržitelnosti dluhu z cíle práce a také predikce budoucího vývoje italského dluhu.
11
1 Cíl a metodika 1.1
Cíl Hlavním cílem této bakalářské práce je zjištění dopadů hospodářské krize na
vývoj italského dluhu prostřednictvím makroekonomické analýzy, zjištění příčin vzniku dluhu a predikce jeho vývoje do budoucna v období do roku 2020. Mimo jiné se pokusí zodpovědět otázku zda by byl italský dluh udržitelný, pokud by zbankrotovala některá země Eurozóny a potažmo jaký vliv by mělo na Evropskou unii, kdyby zbankrotovala sama Itálie. V rámci vnitřních souvislostí přímo v Itálii, se zaměří na zadluženost soukromého sektoru. 1.2 Metodika V této práci bude hodnoceno období let 1994-2011, pokud byly dostupné potřebné údaje. Z nedostatku hodnot byly některá období u ukazatelů přizpůsobena dostupným informacím. Pomocí analýzy statistických údajů budou hodnoceny jednotlivé ukazatele. Sledovanými ukazateli byly míra inflace, HDP a míra nezaměstnanosti, jež vypovídají o vnitřní stabilitě ekonomiky. Čím větší míra nezaměstnanosti, tím více se státu zvedají náklady na politiku nezaměstnanosti a tím se zvyšuje i jeho dluh. Podobně s dluhem souvisí počet ekonomicky aktivních obyvatel. Čím více ekonomicky neaktivních obyvatel je ve státě (lidí v neaktivním věku), tím vyšší je zátěž pro státní rozpočet, čímž se také zvedá dluh. Z důvodu vypovídající hodnoty o vnitřní stabilitě byly vybrány ukazatele jako zadluženost soukromého sektoru, spotřebitelská a podnikatelská spokojenost. Z hlediska indikátorů veřejných financí a vnější stability budou hodnoceny ukazatele jako rating země, veřejný dluh, deficit veřejných financí, vývoj procentního výnosu vládních 10-ti letých dluhopisů, obchodní bilance, platební bilance či deficit rozpočtu.
12
Pro možnost lepšího náhledu na výkonnost italské ekonomiky bylo zvoleno porovnání její obchodní bilance s obchodní bilancí Německa. Německo bylo vybráno z důvodu, že bývá často referenční zemí pro porovnávání. Jednotlivé hodnoty byly buď už získány v podobě ročních průměrů (HDP, rozpočtový
deficit,
veřejné
zadlužení,
deficit
veřejných
financí,
zadlužení
soukromého sektoru, rating země a platební bilance). Nebo byl roční průměr vypočítán z měsíčních hodnot (inflace, míra nezaměstnanosti, spotřebitelská spokojenost a podnikatelská spokojenost). Pokud byl interval sledování vývoje ukazatele příliš častý, byly ponechány v intervalech třetiny roku (dovoz a vývoz zboží a služeb, vládní 10-ti leté dluhopisy, a trh akcií) a pouze okomentován jejich vývoj a vyvozeny závěry, to vše v závislosti na jednotlivých zdrojích. Každý graf s intervalem jedné třetiny roku v přílohách obsahuje asi 60 hodnot jednotlivých indikátorů. Pro účely predikce budoucího vývoje italské ekonomiky bude použita metoda expertního odhadu. Na základě získaných expertních odhadů (optimistická, konzervativní a pesimistická předpověď) a také hodnot ukazatelů během zpracovávání práce, bude rozhodnuto, jaká předpověď je nejreálnější.
13
2 Literární rešerše Tato literární rešerše se bude zabývat veřejnými a soukromými dluhy a paktem stability a růstu. Obojí jsou to témata úzce související s problematikou zpracovávanou
v této
práci.
Bude
zde
analyzován
dluh
pomocí
mnoha
makroekonomických ukazatelů, proto je vhodné na začátku zmínit téma dluhů, jaké druhy dluhů mohou být, jaké ekonomické teorie se jimi zabývají, jak mohou být financovány, jejich možná řešení či důsledky. 2.1 Pakt růstu a stability Pakt růstu a stability obsahuje 3 části: definici nadměrného deficitu, ochranou a opravnou ruku. Ochranná ruka má sloužit na povzbuzení jednotlivých vlád, aby sami předcházeli nadměrným deficitům. Opravná ruka následně ukládá, co mají vlády dělat, pokud k nadměrnému deficitu dojde. Také jsou v ní obsaženy sankce za překročení stanovených limitů. Těmito sankcemi může být finanční částka ve výši 0,2-0,5 % HDP země nebo výzva Evropské investiční bance k přehodnocení úvěrové politiky vůči této zemi. Co se číselných údajů týče: schodek veřejných financí nesmí překročit 3 % HDP, veřejný dluh nesmí představovat více než 60 % HDP a inflace nesmí být vyšší než 2 %. [4] Země také předkládají každý rok plán, jak chtějí ve střednědobém horizontu dodržovat své závazky, které v rámci tohoto paktu přijaly. 2.2 Veřejné a soukromé dluhy
Dluh centrální vlády Dluh centrální vlády vzniká součtem rozpočtových deficitů jednotlivých let. Je často zaměňován s veřejným dluhem, což ale není to samé. Veřejný dluh je mnohem obsáhlejší a je složitější určit jak vznikl a kdo za to může. Dluh centrální vlády neposkytuje celistvou informaci, protože nezahrnuje vládní pohledávky a závazky. Je pouze součtem rozpočtových deficitů, do kterých se bohužel tyto položky
14
nezapočítávají. Započítává se pouze to, co vláda za rozpočtový rok získá za množství finančních prostředků a kolik jich vydá. [6] Veřejné zadlužení Veřejný dluh je dluhem centrální vlády, dluhy samosprávných celků (případně států, pokud jde o federaci), veřejnoprávních institucí zřizovaných státem a územní samosprávou a veřejných podniků. [5] Jedním z problémů veřejného dluhu se mohou stát penze. Na jejich vyplácení je potřeba velké množství finančních prostředků a v případě Itálie, která nemá v současné době nastaven svůj penzijní systém příliš ideálně obzvlášť. Problémem je hlavně část důchodů, která byla vypočítávána podle starých podmínek a vznikla tak situace, kdy lidé, kteří měli vysoké mzdy mají následně i na poměry ostatních evropských zemí vysoké důchody. Dalším zdrojem problémů a zvyšování veřejného dluhu jsou státní instituce a jejich vlastnění částí tohoto dluhu. Pakt růstu a stability sestavený Evropskou unií obsahuje omezení pro rozpočtový deficit a podíl veřejného dluhu na HDP, ale už neobsahuje limity pro bankovní úvěry [6], [7]. Toto je nedostatek, který je zakomponován už v samých základech měny a jednoho dne se musel projevit. Banky jsou totiž schopny půjčovat bez omezení v dobrých dobách, nicméně v době krize tuto schopnost ztrácejí, protože jim chybí prostředky, které rozpůjčovaly v přílišné výši. Tudíž nemohou podpořit podnikatelský sektor a jejich investování do státní ekonomiky a bez tohoto impulzu se ekonomika pomalu, ale jistě začíná zpomalovat. Největší problém veřejného dluhu vychází ze situace, kdy lidé upřednostní aktiva založená na veřejném dluhu než na kapitálu. V takovou chvíli se začíná kapitál z trhu vytlačovat. Zadlužení soukromého sektoru Největší problém a vliv tohoto dluhu na státní dluh spočívá ve vzájemné provázanosti. Když stát vydá dluhopisy a prodá je komerčním bankám, získá tak
15
prostředky na hrazení svých závazků a banka obdrží úrokové výnosy. Banka také tím, že nakupuje od státu tyto dluhopisy snižuje objem peněz, které by mohla vydat pro potřeby podniků, čímž se zase zpomaluje ekonomika v době krize. Problém nastává ve chvíli, kdy komerční banky použijí tyto dluhopisy jako zástavu na úvěr od centrální evropské banky. Půjčené peníze banka využije na poskytnutí většího množství úvěru soukromému sektoru za vyšší sazbu. A v tuto chvíli se začíná tvořit zadlužení soukromého sektoru. [8] Vláda se může pokusit zvýšit investice podnikatelů např. snížením daní. Toto snížení, zvýší disponibilní příjem podnikatele. Část z něj jde na investice a část na úspory. Snižování daní má ale svoji mez. Pokud se sníží příliš, lidé se začnou cítit moc bohatí na to, aby chodili do práce a radši mají více volného času. Další možností je odkup vládou zboží a služeb. Zvýšením vládních výdajů se také zvednou příjmy podnikatelů v oblasti a zase to vede ke zvýšení investic. [8] Problém s oběmi nastíněnými možnosti spočívá v časových zpožděních. Nejdříve někdo musí vůbec zjistit, že by jich bylo potřeba, pak navrhnout jakých přesně, následně (co se týče daní) se musí navrhnout změna zákona, pak schválit a následuje období mezi jeho schválením a vstoupením v platnost. Než se celá tato procedura uskuteční, ekonomika už může být v úplně jiné fázi svého vývoje a tato opatření jí tak mohou dokonce uškodit. 2.3 Příčiny vzniku dluhu Rozlišujeme dva druhu příčin. Rozpočtové a mimorozpočtové Rozpočtové Souvisí s dlouhodobými deficity a se způsoby jejich krytí. Mimorozpočtové Dluhy mimorozpočtových fondů, dluhy přebrané z minulosti, převzetí dluhu za jiný subjekt
16
2.3.1 Krytí deficitů rozpočtu Vláda může ovlivnit dluh pomocí vnitřních faktorů, které může sama ovlivnit. Mezi tyto faktory patří snížení veřejných výdajů, zvýšení veřejných příjmů (zvýšení daní), privatizace, či politicko-administrativní řešení (vláda neuzná veřejný dluh nebo přestane platit úroky), existuje také monetární řešení v podobě tisku bankovek nebo úmyslného vyvolání inflace (toto řešení je však ve většině zemí zakázáno). [9] Emisní financování Centrální banka buď přímo nebo prostřednictvím nákupu státních dluhopisů poskytne státu půjčku. Protože však má tenhle způsob příliš velké negativní účinky na ekonomiku, bývá legislativně omezen Dluhové financování Stát vydá státní dluhopisy a rozprodá je komerčním bankám, firmám a občanům. Jediným problémem je, že za kolik se nakoupí těchto dluhopisů a tolik méně potom mohou zúčastnění investovat. [3] Dluh může být pozitivně ovlivněn také vnějšími vlivy, které však vláda nemůže nijak ovlivnit. Takovými faktory jsou jednorázová neanticipovaná inflace, zahraniční granty a dary a příznivý poměr tempa ekonomického růstu a úrokové míry) 2.4 Druhy veřejného dluhu [9] [38] Existuje mnoho způsobů jak členit či dělit veřejný dluh. V následující části textu bude několik druhů blíže představeno: Produktivní dluh Dluh založená na investiční akcii. Země nakoupí komoditu nejen pro svoji potřebu, ale také za účelem následného prodání části jejího množství jako vývozu, čím získá cizí valuty a kruh se uzavře.
17
Neproduktivní dluh Dluh, který je využíván pouze v případě, že subjekt čelí náhlému výpadku příjmů. Není spojen s žádnou investiční činností a úrok, který je nutno k původní hodnotě dluhu zaplatit, se musí vykompenzovat příštím omezením spotřeby. Dobrovolný Tyto úvěry bývají poskytovány široké veřejnosti dobrovolně. Povinný Dluh, který si země prostě musí vzít, protože v ní vypukla např. válka. Úvěry bývají vyřízeny rychle a úroková sazba nízká. Oficiální Oficiálně vykazovaný dluh Skrytý Dluh ve formě zaručení se od stát či územní samosprávy za jiný subjekt. Dluhem se stává ve chvíli, kdy subjekt nesplatí své závazky a ty přecházejí na ručitele. Vnitřní Dluh poskytovaný vládou z interních zdrojů (často patřily jednotlivcům, bankám či obchodním firmám). Splatný pouze v domácí měně. Vnější Země dluží cizincům a nutnost platit úroky znamená snížení spotřebních možností země. Země s vnější dluhem potřebuje mít vývozní přebytek. Implicitní Dluh je implicitním, pokud se účetně přímo netýká státního zadlužení. Např. ztrátové hospodaření státních podniků.
18
Explicitní Explicitním se dluh stává v okamžiku, kdy se účetně projeví na růstu zadlužení státu. Krátkodobý Dluh se splatností 3-9 měsíců Střednědobý Dluh se splatností 1-5 let např. na výzkum a vývoj Dlouhodobý Dluh obvykle na déle než 10 let. 2.5 Ekonomické názory na deficit a veřejný dluh [10] Klasická teorie veřejných financí Hlavními osobnostmi této teorie jsou Adam Smith a p. Samuelson. Tato teorie nepřipouští v žádném případě deficitní rozpočet. Je pouze jediná situace, kdy je to dovoleno a to v období války. Přirovnává státní rozpočet k rodinnému. Nesmíš utratit více než je tvůj příjem. Hromadění dluhu zatěžuje budoucí generace. Keynesiánská teorie veřejných financí Hlavní osobností této teorie je J.M.Keynes. Stát by formou zvyšování výdajů státního rozpočtu stimuloval agregátní poptávku. Důsledkem by bylo zvýšení potenciálního a následně i aktuálního HDP na základě zvýšení kapitálu. Byl povolen pouze přechodný deficitní rozpočet. Další variantou, jak stimulovat ekonomiku, jsou progresivní důchodové daně. V době prosperity byly daně vyšší, v době recese nižší.
Monetariské a deficit Monetaristé prosazují naprosté nezasahování státu do ekonomiky. Deficity státního rozpočtu totiž způsobují dluh, ten se kryje půjčkami na trhu, to má za
19
následek větší poptávku po úvěrech a tím se zvyšují úrokové sazby, dokud se neochota akceptovat jejich výši nepromítne do investic občanů a výrobců.
2.6 Možná řešení dluhu Monetární a fiskální politika jako způsoby řešení dluhu. Makroekonomická regulace se snaží řídit či omezovat agregátní nabídku. Měnová politika může také působit na výdaje, které jsou citlivé na úrokové sazby. Zde můžeme od sebe oddělit 2 politiky. Expanzivní měnová a expanzivní fiskální. Ta měnová umožní pokles úrokové sazby a tím i navýšení soukromých investičních výdajů občanů a firem. Fiskální se zaměřuje na zvýšení transferů rodinám, tím se jim zvedne příjem, část navýšení oproti dřívějšku jde na úspory a část na investice, které by se bez tohoto navýšení vůbec neuskutečnily. [3] 2.7 Důsledky veřejného dluhu [12] Každý dluh znamená pro dlužníka určité povinnosti, rizika či důsledky. K takovým patří: Riziko dluhové pasti Největším rizikem, které je spojeno s veřejným dluhem je tzv. dluhová past. Pokud výše dluhu překročí určitou hranici, začne výše splácených úroků z dluhu mít příliš velký podíl na výdajích státu a prohlubovat tak krizi. Resp. Už nemusí stačit ani primární přebytek, protože úroky z dluhu jsou vyšší.[5] Obsluha vnějšího dluhu Vnější dluh vyžaduje včasné placení úroků, což může být pro některé země zátěž , protože je nutné mít přebytek vývozu nad dovozem. Ztráta efektivnosti způsobená zdaněním při placení úroků a jistin Vnitřní dluh není tak náročný na obsluhu, ale i přesto stát musí vyplácet výnosy (úrokové platby) držitelům dluhopisy. I kdyby byli zdaněni stejní lidé stejnou
20
částkou jakou dostanou na úrocích, nedokáže stát potlačit vlivy na pobídky spojené s daněmi. Nahrazování kapitálu dluhem Toto riziko dluhového financování veřejného dluhu už bylo zmíněno výše, proto zde už nebudu opakovat. 2.8 Měna euro V této kapitole bude zhodnoceno plnění Maastrichtských kritérií Itálií před přechodem na Euro. Tyto kritéria byla podmínkou pro uskutečnění přechodu. Bohužel ale nebyla dotažena do konce a měna už ve svém základu měla chyby. A to hlavně absenci ochranných mechanismů jako limity pro poskytování bankovních úvěrů. Itálie kritéria neplnila a nebyla sama. Přijetí společné měny bylo spíše politickým rozhodnutím. Díky předčasnému uskutečnění této změny euro velmi úzce souvisí se současným dluhem Itálie. Itálie totiž ani před přechodem na něj nebyla bez dluhů a její nepřipravenost jen prohloubila problémy s jejich zvládáním. Díky tomu se také stala méně konkurence schopnou. Splnění Maastrichtským kritérií Itálií před přechodem na euro Deficit veřejného rozpočtu byl v době přechodu na euro splněn, ale hned v prvních letech nového století byl porušen a obnoven byl až po polovině prvního desetiletí. Což bohužel zase dlouho nevydrželo a znovu se Itálie dostala do určeného pásma až v roce 2011. Výše veřejného dluhu byla a je jednoznačně a výrazně překračována. V současné době až dvojnásobně. Konvergence dlouhodobých úrokových sazeb byla Itálií v červnu 1998 také splněna. A co se týká poslední podmínky – inflace – ta byla v době přijetí eura také splněna. [9] V podstatě největším problémem byl skoro dvojnásobný veřejný dluh, který po přijetí eura způsobil problémy.
21
V roce 1994 měla Itálie veřejný dluh 122% HDP. V dalších letech bylo proto nutné provést fiskální změny tak, aby se kvalifikovala k možnosti přijetí eura Před přijetím eura se jí dluh podařilo díky rozpočtovému přebytku průměrně asi 4,5 % HDP snížit na 115 % HDP. Pro přijetí eura se tak kvalifikovala spíše symbolicky. Nicméně byla jednou ze zakládajících zemí Evropské unie, proto by asi nebyl možný vznik eura bez ní, když neměla vyjednánu stálou výjimku. 1999 – 2001 existuje oběh Eura jen v bezhotovostní podobě. V roce 2002 už má i fyzickou podobu. [10] V roce 1999 se Itálie stala spolu s dalšími 10 zeměmi členem Eurozóny a přijala jako svoji měnu euro. Bohužel tato měna má své problémy zakomponovány už v základech podmínek pro zavedení v jednotlivých zemích, které nepočítaly s nově přistupujícími zeměmi, jejichž ekonomika není na přijetí eura připravená a musí rozdíly dohánět. I toto je příčinou dnešních problémů této měny.[12] Itálie také nebyla na přijetí eura tak úplně připravena. Byla příliš důležitou zemí než aby mohlo euro začít bez ní, ale všechny zadané podmínky rozhodně nesplnila. I proto byl dopad přechodu z vlastní měny na euro horší než by tomu muselo být za normálních okolností a hlavně splněných vytyčených cílů pro přechod na euro. 2.9 Doba vzniku krize v Eurozóně Krize, jež zasáhla celou zónu platící eurem se začala projevovat přibližně před třemi lety. Navázala tím volně na světovou krizi, ale největší podíl na její závažnosti má Řecko, které destabilizovalo celou Eurozónu naprostou nepřipraveností na přijetí společné měny, jež bohužel ušlo pozornosti. Dopad krize na členské státy měl dvě fáze. Nejdříve zasáhl bankovní systém. Druhou fázi představovaly vládní reakce, které jsou v každém státě odlišné a závisí na struktuře a velikosti národních a mezinárodních bank. [13] Eurozóna, potažmo Evropská unie, poskytovala státům nejdříve hlavně podporu na záchranu bank. Protože krach větší části bankovního sektoru by mohl zemi velmi přitížit, lidé by začali nekontrolovatelně vybírat své úspory z bank. Ty jednak nemají tolik peněz okamžitě k dispozici, aby mohly vyplatit své klienty a jednak pak tyto
22
peníze chybí v investování bank do ekonomiky a tím se může růst ekonomiky obrátit v pokles nebo také v úplné zastavení. A země v této situaci potřebují hlavně nastartovat svoji ekonomiku, aby mohly provádět potřebná opatření k napravení situace. Po stabilizaci bankovního sektoru už je na jednotlivých vládách, aby udělaly co nejvíce pro zlepšení situace. S tím, že finanční podpory jsou nadále poskytovány, pokud je to ovšem nezbytně potřeba.
23
3 Vývoj italské ekonomiky v letech 1980-1993 Vývoj italské ekonomiky v těchto letech byl sledován z důvodu potřeby mít alespoň mírnou představu o jejím vývoji před lety, které mají být bakalářskou prací rozebírány podrobněji. Tato představa by měla poskytnout náhled z hlediska toho, jak dlouho se vyvíjelo zadlužení Itálie. Jestli bylo spíše dlouhodobé, postupně se zhoršující či ovlivněno převážně velkými výkyvy způsobenými krizí Evropského měnového systému v letech 1992 – 1993. Tyto údaje mohou mít také vliv na posuzování udržitelnosti či neudržitelnosti dluhu Itálie, nebýt současné krize Eurozóny. V této části práce bude vycházeno z vývoje 5 makroekonomických ukazatelů a to počtu obyvatelstva, výše HDP, platební bilance, ratingu země a nezaměstnanosti a jejich vzájemných vztahů. Co se týká údajů uvedených v tabulce HDP/obyvatel v Eurech, nejsou získány přímo z konkrétního zdroje, ale spojením tří zdrojů. První byl HDP v miliardách USD celkově, další byl údaj o výši populace v jednotlivých letech a poslední současný kurz Eura vůči USD. Euro jako měna uvedená v tabulce bylo zvoleno záměrně, aby bylo možné srovnání hodnot z let 19801993 a 1994-2011. Sice v těchto letech ještě neexistovalo, ale v praktické části práce je pracováno s HDP/obyvatele v Eurech. Tab. 1 Počet obyvatelstva v letech 1980-1993 [14] Rok
1980
1981
PO
56388480 56479285 56524064 56563031 56565117 56588319 56597823
Rok
1987
PO
56594487 56609375 56649201 56694360 56744119 56772923 56821250
1988
1982
1989
1983
1990
1984
1991
1985
1992
1986
1993
Počet obyvatelstva ve všech letech pouze stoupal, což může být pro ekonomiku dobré, pokud se díky tomu zvedá i počet ekonomicky aktivní občanů. Otázkou ale je, zda by přírůstek ekonomicky aktivních lidí znamenal jednoznačně přínos. Dá se také na druhou stranu předpokládat, že se díky němu zvedne i nezaměstnanost a tedy
24
nutnost státu vyplácet vyšší sociální dávky. Také nemusí vždy platit, že tento přírůstek znamená pro zemi zvýšení růstu HDP. Tab. 2 HDP/obyvatel v Eurech [15], [16], [17] Rok
1980
1981
1982
1983
1984
1985
1986
HDP
6429
5793
5743
5951
5881
6071
8596
Rok
1987
1988
1989
1990
1991
1992
1993
HDP
10816
11966
12454
15763
16609
17580
14168
Jak už bylo zmíněno výše, tato tabulka byla dopočítána. Byly použity údaje o HDP ze zdroje [16]. Výše populace v jednotlivých letech pochází z Eurostatu [15]. Směnný kurz byl získán na stránkách Patria online [16]. Tento kurz byl ve chvíli, kdy byl zjišťován 0,7885 EUR/USD. Tab. 3 Míra nezaměstnanosti v % v letech 1983-1993 [18] Rok
1983
1984
1985
1986
1987
Nezaměstnanost 7,327
7,825
8,117
8,808
9,575
Rok
1988
1989
1990
1991
1992
1993
Nezaměstnanost 9,675
9,708
8,908
8,542
8,783
9,7
Při srovnání předchozích tabulek byla zjištěna situace toho, jak zvýšení populace nemusí nutně korespondovat s růstem HDP a mírou nezaměstnanosti. Nezaměstnanost v letech 1983-1989 pouze roste a přitom HDP/na obyvatele také. Díky zvyšování počtu populace a zvyšování procenta nezaměstnanosti, by měl být logickým závěrem růst počtu nezaměstnaných a snížení HDP. Tímto je zřejmě v případě Itálie zpochybněna nepřímá úměra mezi mírou nezaměstnanosti a HDP/obyvatele. V letech 1990-1992 začíná nezaměstnanost klesat a tyto části
25
tabulek už spolu zase souhlasí. Také rok 1993 se chová podle předpokladu nepřímé úměry mezi těmito ukazateli. Dalším použitým ukazatelem je rating země. Tab. 4 Rating země podle hodnotících agentur [19]
Rok
Rating
1986
AAA = Aaa
1991
AA+ = Aa1
1992
AA- = AA3
1993
A+ = A1
Tyto údaje pochází ze zdroje [19 ]. Rating země se ve sledovaných letech pouze snižoval. To pro Itálii znamenalo jednoznačně nutnost zvýšení úrokové sazby u vládních 10-ti letých dluhopisů. S tím jsou spojeny vyšší náklady země na půjčení financí prostřednictvím těchto dluhopisů, to snižuje množství využitelných peněz v rozpočtu a následně tato situace může vyústit až ve zvyšování veřejného dluhu. Posledním ukazatelem je platební bilance. Tab. 5 Platební bilance za rok v milionech v národní měně v letech 1980-1993 Rok
1980
1981
1982
1983
1984
1985
1986
PB
-4,593
-5,634
-4,972
713
-2,864
-4,139
1,744
Rok
1987
1988
1989
1990
1991
1992
1993
PB
-1,393
-4,203
-7,807
-10,659
-15,438
-19,242
7,238
Platební bilance je až na roky 1983, 1986 a 1993 v záporných číslech. Ve zbylých letech tedy Itálie více investovala do zahraniční než zahraničí do ní. Byť jsou údaje ze stránek Eurostat [20], rok 1983 se jeví až příliš optimisticky. Oproti okolním
26
hodnotám je to velký rozdíl, který se už následně neopakuje nikdy až doposud. Rok 1992 jednoznačně odpovídá krizi Evropského měnového systému i když by se podle hodnot předchozích dvou let možná dalo uvažovat nad tím, zda se první známky této krize neprojevily už v letech 1990 a 1991. Údaje z roku 1993 mohou souviset s oficiálním založení Evropské unie a obdobím, které bylo pro Evropu i pro Evropskou unii ekonomicky příznivé.
27
4 Vývoj makroekonomických indikátorů za období 1994 - 2011 4.1 Vývoj míry inflace v Itálii Na následujícím grafu jsou zobrazeny vypočítané průměrné roční hodnoty míry inflace v Itálii z tabulky (viz Příloha 1.1 Zdroj Trading economics [21]).
Inflace 4,000 míra inflace v %
3,500 3,000 2,500 2,000 1,500 1,000 0,500
19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10 20 11
0,000
rok
Obr. 1 Inflace v Itálii v jednotlivých letech
Míra inflace v Itálii se pohybovala zhruba okolo 2 % za sledované období. Toto je výsledkem politiky cílování inflace (zpravidla okolo 2 %), kterou provádí Evropská centrální banka. Proto se ve většině zemí Eurozóny inflace nepohybuje nikterak vysoko. Ovšem Evropská centrální banka vznikla až v roce 1998. Proto vliv její politiky může být předpokládán nejdříve od roku 1999. Předchozí sledované roky (1997 a 1998) a nízká míra inflace během nich, by se daly vysvětlit snahou Itálie o plnění konvergenčních kritérií a z toho vyplívající zlepšení její ekonomické situace. Naopak v roce 2008 vlivem finanční krize vzrosta inflace na hodnotu téměř 3,5 %. K růstu také přispěly hlavně ceny potravin a v dopravě. V roce 2011 se již začala opět zvyšovat.
28
Inflace v Itálii 1998
míra inflace v %
2,5 2 1,5 1 0,5
op ad pr os in ec
říj en
lis t
zá ří
sr pe n
ún or bř ez en du be n kv ět en če rv en če rv en ec
le de n
0
čas
Obr. 2 Graf inflace v Itálii roku 1998
Od roku 2009 se míra inflace postupně zvyšuje. Vysoká míra inflace vyvolává u centrální banky snahu o její snižování. Mechanismem, kterým na její výši může působit jsou úrokové sazby (resp. jejich zvyšování). Tento způsob vede k dražším úvěrům a problémům s narůstajícím zadlužením (vnitřním i vnějším). Během sledovaného období neměla Itálie s vysokou mírou inflace výraznější problémy.
29
4.2 HDP Indikátor růstu HDP vyjadřuje stav ekonomiky. Pokud roste, ekonomice se daří, ale pokud klesá znamená to zpomalení ekonomiky, může dojít až k její kontrakci. Za předpokladu že ekonomika zpomalí, nebude přicházet dostatek peněz do státního rozpočtu a to povede k jeho zvyšujícímu se zadlužování. Z této tabulky č.7 HDP/obyvatele v eurech v letech 1994-2011 (viz Příloha 1.2 Zdroj Eurostat [22]) by se mohlo zdát, že HDP roste a tudíž ekonomika se začíná dostávat z krize. Nicméně informace, které jsou uváděny italským ministerstvem hospodářského rozvoje pro roky 2006 – 2011, poskytují další možný náhled na HDP. Italské ministerstvo uvádí růst HDP v konstantních cenách (%).
Změna HDP v % 3 2
procenta
1 0 -1
2006
2007
2008
2009
2010
2011
-2 -3 -4 -5 -6 roky
Obr. 3 Změna HDP v % v letech 2006 - 2011
Zde v této tabulce (viz tabulka č. 3 Příloha 1.2 [23]) je názorně zobrazeno, že HDP nejenže neroste, ale dokonce klesá. Tempo růstu HDP se nejdříve snižovalo až se dostalo do záporných hodnot. V roce 2008 byla hodnota mírně přes -1 % a v roce 2009 dokonce přes -5 %. V roce 2010 však došlo k výraznému zlepšení (tempo růstu se dostalo do kladné hodnoty téměř 2 %, což byla oproti minulému roku změna přes
30
6 %) , avšak přírůstek v roce 2011 byl téměř roven nule. Tento rok přinesl snížení tempa růstu přibližně o 0,5 %. V odhadech uváděných tímto zdrojem pro rok 2012, je jeho snížení už – 1.3%. Z těchto let byly uvedeny ještě údaje týkající se veřejného zadlužení a rozpočtového deficitu. Pro naše účely zkoumání stavu ekonomiky je obojí velice přínosné, proto budou použity níže. 4.3 Společné posouzení inflace a HDP Inflace a HDP budou hodnoceny společně, neboť oba ukazatele vypovídají o stavu ekonomiky. Zda ekonomika stagnuje, roste či zpomaluje. Vývoj HDP/obyvatele nepodává dostatečnou informaci o ekonomice. Tento ukazatel stále roste. Ovšem ekonomika může růst i v případě že bude růst HDP stagnovat či klesat. Avšak tyto přírůstky budou minimální nebo žádné. Z dostupných hodnot procentního růstu či poklesu HDP jasně vyplývá, že HDP nejenže neroste, ale dokonce klesá. A to v letech 2006 – 2009. V roce 2010 dochází k určitému oživení italské ekonomiky, to ale s přicházející krizí z Eurozóny velmi rychle dochází k jejímu výraznému zpomalení. V roce 2012 se očekává další pokračování tohoto neblahého trendu. Pro italskou ekonomiku je to špatná zpráva. Aby měla alespoň nějakou šanci tuto krizi přečkat, potřebovala by výrazně nastartovat. Co se týká inflace, ta se drží až na rok 2008 v průměrných ročních hodnotách pod 3 % a nemá žádné výraznější výkyvy. To ukazuje, že peníze sice ztrácí svoji hodnotu, ale díky absenci výkyvů míry inflace, se nijak rapidně nezvedají ani úrokové sazby za úvěry (jak od centrální banky obchodním bankám, tak v návaznosti od obchodních bank obyvatelům či firmám, podnikům) a firmy nepřestávají investovat a proto může tato část ekonomiky zůstat alespoň z tohohle pohledu funkční.
31
4.4 Dovoz a vývoz zboží a služeb
Obr. 4 Vývoj italského dovozu mezi lety 2000-2011 v milionech Eur [24]
Obr. 5 Vývoj italského vývozu mezi lety 2000-2004 v milionech Eur[25]
Vývoj dovozu a vývozu v jednotlivých letech je uveden v grafech v Příloze 2 [24], [25]. Dovoz zboží se od roku 2003 do roku 2008 pouze zvyšoval. V roce 2009 přišel velký obrat a dovoz se velmi výrazně snížil (což souviselo s finanční krizí). Od roku 2010 však Itálie znovu dováží stejně jako dřív. Vývoz zboží a služeb měl naprosto stejný vývoj v průběhu let jako dovoz, jen s mírně odlišnými hodnotami. Stejně jako míra nezaměstnanosti, růst HDP i dovoz a vývoz služeb zaznamenal stejné reakce na příchod krize z Eurozóny. V roce 2009 se objevil prudký pokles, aby se mohly od roku 2010 pomalu vracet k původním hodnotám. V roce 2011 však ani vývoz ani dovoz nedosahovaly hodnot z roku 2008. Vývoz převažuje nad dovozem po celou sledovanou dobu, jen v letech 2010 a 2011 bohužel převažuje dovoz. Nicméně
32
až na poslední dva roky se výrazněji nemění rozdíl mezi dovozem a vývozem, proto tyto části ekonomiky výrazněji neměnily stav HDP, obchodní a platební bilance. Během posledních dvou let byl objem dovozu i vývozu menší z důvodu krize. Tab. 6 Obchodní bilance Itálie v letech 2003-2011 v milionech eur Rok
2003
2004
2005
2006
2007
OB
1666,515
-166,667
-3000
-4166,667
1333,333
Rok
2008
2009
2010
2011
OB
-1166,666
-416,667
-2333,333
-2375
Hodnoty v tabulce byly získány pomocí odhadů hodnot v grafech v Příloze 2, vypočítáním průměru za rok a následně odečtením objemu dovozu od vývozu. Pokud je dovoz větší, má země zápornou obchodní bilanci. Jediný rok, kdy Itálie nemá zápornou obchodní bilanci je rok 2003.
Obr. 6 Vývoj německého vývozu v letech 1994-2011 v miliardách Eur [27]
33
Obr. 7 Vývoj německého vývozu v letech 1994-2011 v miliardách Eur [28]
Itálie nejméně vyvážela v letech 2001 a 2003 u Německa to byl pouze rok 1994. Nejvíce to u Itálie bylo v roce 2008 a Německa v roce 2011. Dovoz Itálie byl nejmenší v roce 2003 a největší v roce 2011. Německý dovoz byl nejmenší v roce 2000 a největší 2011. Dá se říci, že ohledně hraničních hodnot dovozu a vývozu se obě země ve většině případů shodují v letech, Německo má ovšem u obou ukazatelů výrazně vyšší souhrnné hodnoty, což dokládá následující tabulka Tab. 7 Obchodní bilance Německa v letech 2003-2011 v milionech eur Rok
2003
2004
2005
2006
OB
10809,087 12991,667 13350
13283,337 16600
Rok
2008
2009
2011
OB
14725
11141,667 12891,666 13200
2010
2007
K výpočtu obchodní bilance byly použity stejné postupy, jako v případě Itálie, jen s tím rozdílem, že díky zdrojům [26], [27] nebylo nutné hodnoty pouze odhadovat. Jak se dalo předpokládat, Německo má stále kladnou obchodní bilanci a to i v letech, kdy vrcholila krize. Zde se pouze trochu snížila její velikost.
34
4.5 Míra nezaměstnanosti
12,000 10,000 8,000 6,000 4,000 2,000
20 10
20 08
20 06
20 04
20 02
20 00
19 98
19 96
0,000
19 94
Míra nezaměstnanosti v %
Míra nezaměstnanosti v Itálii
Roky
Obr. 8 Míra italské nezaměstnanosti v % [19]
Itálie měla velmi dlouho míru nezaměstnanosti velmi vysokou nad 10 % a to celých 7 let v kuse. V roce 2000 přišlo postupné snižování hodnoty tohoto ukazatele. Dokud se v roce 2008 pomalu nezačaly objevovat první náznaky krize a nezaměstnanost nezačala zase růst. I tak se ovšem udržela těsně nad 8 % a v roce 2011 se, i když velmi mírně, snížila. Vše vyplývá z tabulky (viz Příloha 1.3 [18]). Míra nezaměstnanosti se dá spojit s ukazateli jako je HDP. Čím vyšší je HDP, tím více je pracovních míst. Zvýšení hrubého domácího produktu, resp. jeho produkce, jednoznačně vyžaduje více pracovníků. Míra nezaměstnanosti však nezávisí pouze na vývoji ekonomického cyklu. Může být ovlivněna také v jednotlivých odvětvích jejich sezónností či překážkami pro vstup do oboru a dalšími faktory. Určitá souvislost míry nezaměstnanosti s veřejným dluhem už byla uvedena v metodice. Proto bude zde pouze doplněn další příklad. Pokud stoupá míra nezaměstnanosti, klesá možnost vyrábět. Je málo pracovníků a proto se snižuje efektivita práce, začne se snižovat HDP a zvyšovat dluh. Příčinami vysoké míry italské nezaměstnanosti může být jednak nedostatek pracovních
míst,
nabídka
volných
míst,
35
která
neodpovídá
kvalifikaci
nezaměstnaných, striktně dodržovaný požadavek na délku předchozí praxe, díky čemuž mají absolventi škol problém sehnat práci, také nepružný trh práce zvláště v oborech, kde se vytvořily tzv. kasty, vydobily si na vedení státu velkou míru ochrany a jen málo nových lidí se může do takového oboru dostat z jeho vnějšího okolí (rodinné právnické firmy, …) Rysem italského trhu práce jsou také velké rozdíly v nezaměstnanosti mezi severem a jihem Itálie. [28] 4.6 Rating Itálie a Německa Tab. 1 Rating Itálie a Německa [29], [30]
Rating Rok Itálie
Německo
1994
AA
1995
AA-
AAA
1996
Aa3 = AA-
AAA
1998
AA-
1999
Aaa = AAA
2000
AAA
2002
AA
2003
AA
2004
AA
2005
AA
2006
AA-
2010
AA-
2011
A-
AAA
Ratingové hodnocení Itálie se v průběhu let měnilo. V roce 1995 hodnocení o příčku kleslo. Nicméně se stále udrželo ve velmi kvalitní spolehlivosti. V roce 2002 se
36
zase na 4 roky vrátilo o příčku výše. Toto se změnilo s rokem 2006, kdy se vrátilo k předchozímu stavu. V roce 2011 potom bylo sníženo dokonce o 3 příčky a to rovnou na hodnocení vyšší střední kvality. Snížení tohoto hodnocení je odrazem prohlubující se krize v Itálii. Stav roku 2011 může ovšem být ovlivněn krizí celé Eurozóny, která sebou Itálii v tomto případě zřejmě stáhla. Naproti tomu Německo si své hodnocení AAA, tedy nejvyšší kvalitu hodnocení spolehlivosti drží napříč sledovanými roky a to i přes současnou krizi Eurozóny. Od tohoto vývoje by se také mohly odvíjet výše úrokových sazeb, za které půjčuje Německo finanční prostředky Itálii, na což se v zápětí zaměříme. 4.7 Úrokové sazby Německa vůči Itálii Úrokové sazby půjček Německa Itálii fungují v návaznosti na rating zemí podobně jako vládou vydávané dlouhodobé dluhopisy. Jen tady musí být zohledněny ratingy obou zemí. Vzhledem k naprosto konstantnímu hodnocení Německa na nejvyšší úrovni AAA a v současné době (rok 2011) výrazně sníženému hodnocení Itálie A-, které je o 6 stupňů níže, stanou se půjčky od Německa pro Itálii dražšími. Itálie totiž musí Německu vykompenzovat zvýšené riziko, které poskytnutím takovéto půjčky podstupuje. 4.8 Vládní 10-ti leté dluhopisy a jejich úroková sazba Zdrojové grafy viz. Příloha 3. Zdroj Trading economics [31].
Obr. 9 Vývoj výnosů z 10-ti letých vládních dluhopisů za roky 1994-2011
37
Nejvyšší úrok poskytovala vláda ze svých dluhopisů (13,75 %) v březnu roku 1995. Naopak nejnižší výše úroků byla v roce 2005 v září a to 3,22 %. Co se týče posledních tří sledovaných let, rok 2009 byl ve znamení spíše nižších úroků, pohybovaly se asi od 3,95 % do 4,83 %. V roce 2010 minimum nastalo v říjnu, asi 3,75 %, ale hned potom začala výše úroků stoupat až se v prosinci zastavila asi na 4,85 %. Rok 2011 se už úroky pohybovaly pod 5% hranicí jen v květnu. Hned v červnu však nastal růst, který v listopadu a po lehkém snížení během prosince, skončil koncem roku těsně nad 7 %. Toto indikuje zvýšenou neochotu investorů, vyplývající z prohlubující se krize, kupovat dluhopisy Itálie. Proto byla Itálie nucena nabídnout zvýšený výnos z těchto dluhopisů, aby investory přilákala zpět. [31] V roce 1994 se výnosové procento pro držitele dluhopisu zvedalo z 8,6 % přes mírný pokles až na 12,4 %. Rok 1995 na tom nebyl o mnoho lépe, dá se říct, že se situace zhoršovala. V únoru se sazba vyšplhala až k 13,75 %, což bylo nejvíce ve sledované historii a pro Itálii to znamenalo velmi drahou půjčku od investorů. Trvalo až do května než hodnota spadla alespoň k 12,5 % a s mírnými výkyvy se zde udržela až do konce června. Až v srpnu se začala hodnota trvaleji pohybovat kolem 11,5 %. I přes jeden pohyb zase směrem spíše ke květnovým hodnotám, se konec roku projevil necelými 11 %. [31] V následujících letech docházelo k postupnému snižování úrokové sazby (samozřejmě díky častému sledování změn těchto hodnot odborníky, je to nahoru dolů), ale přesto je viditelný její pokles. A to výrazný, na přelomu let 1998 a 1999 se již pohybujeme pod 4 %. [31] To má ale změnit rok 1999. V tomto roce sazba znovu stoupne a její hodnoty začnou oscilovat mezi 5 – 6 %. Toto rozmezí vydrží až do roku 2002, kdy se pásmo definitivně vrací k 5 % a pod ně. V roce 2003 se hodnoty začínají pohybovat znovu kolem 4,5 %. V září 2005 se dostávají na úplné minimum během sledované doby a to necelá 3,3 %. Další roky se bez větších výkyvů vyskytují mezi 4 – 5 %. Toto se změní až v červnu 2011, kdy je 5% hranice překročena a s následným růstem končí rok 2011 asi na 7,5 %. [31]
38
Se zvýšenou úrokovou sazbou zde koresponduje období, kdy byl Itálii snížen rating agenturou Fitch ratings z AA na AA- v roce 1995. Rok 2003 zase odpovídá návratu k hodnocení AA. Roku 2011 byl rating snížen dokonce o 3 příčky na A-, čemuž odpovídá růst výnosové sazby dluhopisů pro investory. 4.9 Zadluženost soukromého sektoru Tab. 2 Zadluženost soukromého sektoru v milionech Eur v letech 2001 – 2010 [30]
Rok
2001
2002
2003
2004
2005
Zadluženost
84, 0
86,7
90,8
94,5
101,0
Rok
2006
2007
2008
2009
2010
Zadluženost
107,5
114,9
119,3
125,6
126,4
Zdrojová tabulka, která je úmístěna v přílohách (viz. Příloha 1.7 [32]) dokládá, že soukromý sektor je jen mírně zadlužen. Vzhledem k celkovému objemu HDP v rozmezí 895795,7 po 1559861,6 miliónů Eur je zadlužení v podobě 84 milionů Eur (nejnižší hodnota v roce 2001) až 126,4 miliónů Eur (nejvyšší hodnota v roce 2010) opravdu zanedbatelná částka. Má však jiné a z pohledu ekonomiky a její prosperity závažnější problémy. Největším problémem je příliš velké množství malých firem, které jsou ze 60% procent rodinnými. Majitelé těchto firem si mezi sebe nechtějí přivést cizího člověka, proto se vyhýbají přijímání managerů. To následně vede k neflexibilnosti firmy a nedostatečné motivaci k expanzi. Dalším následkem je, že se tyto firmy nezapojují do výzkumu a vývoje a velmi pomalu se přizpůsobují novým technologiím, což vede k zastaralému vybavení a snížené efektivitě oproti jiným státům. Na italském trhu práce existují odvětví, kde se vytvořili silné kasty, které vybojovaly pro své odvětví velké výhody a téměř nikdo další se do něj dostane (např. advokáti, lékárníci, obchodníci). [23]
39
Také může být vypozorována určitá spojitost mezi zadlužením soukromého sektoru a veřejným dluhem. Ve sledovaných letech mají vždy naprosto stejný vývoj, tedy pouze stoupají. 4.10 Veřejný sektor Veřejný sektor potřebuje především uvolnit bariéry vstupu do některých odvětví. Jako největší problém se jeví, že vláda a potažmo i obyvatelé Itálie neplatí včas za poskytnuté zboží či služby. Toto vede k neochotě bank půjčovat firmám peníze, protože nemají jistotu jejich návratu a také k zastavení vývoje a mnohdy i činnosti firmy, ne-li ke krachu. Také pro větší ochotu firem přijímat nové pracovníky by bylo potřeba vyhladit rozdíly (nebo alespoň je zmírnit) v ochraně mezi stávajícími a novými zaměstnanci. V současné době mají stávající ochranu výrazně větší. [23] 4.11 Spotřebitelská spokojenost Průměrná roční spotřebitelská spokojenost
Index spokojenosti
140 120 100 80 60 40 20 2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
0
Roky
Obr. 10 Průměrná roční spotřebitelská spokojenost [33]
Čím vyšší index spokojenosti, tím vyšší je víra lidí v ekonomiku. Projevují se zde, jak osobní mínění lidí, tak některé prvky, které se už projevily u jiných ukazatelů, jak je zobrazeno na grafu, jenž vychází ze zdrojové tabulky (viz. Příloha 1.8 [33]). Pokles v letech 2008-2009 (zde konkrétně 2008) a také 2011 je způsobeno uzákoněním mnohých opatření italskou vládou, na která si lidé nejdříve musí zvyknout než jim začnou důvěřovat. Některá ze schválených opatření, která se dotkla
40
i soukromého sektoru jsou např. zvýšení daní z nemovitostí, zdanění luxusního zboží (lodě, letadla, atd.). Schválena byla také změna výpočtu výše penze. Už nebude závislá na výši posledních mezd, ale roli bude hrát hlavně celková pracovní aktivita. [34] Hodnoty spotřebitelské spokojenosti sice v některých obdobích poklesnou, ale ani zdaleka to není dramatický výkyv. Lidé vždy jen musí určité změny, které nastanou, vstřebat, seznámit se s nimi a naučit se předvídat další chování ekonomiky. 4.12 Podnikatelská spokojenost Průměrná roční podnikatelská spokojenost
Index spokojenosti
140,000 120,000 100,000 80,000 60,000 40,000 20,000 0,000 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Roky
Obr. 11 Průměrná roční podnikatelská spokojenost [35]
Podnikatelská spokojenost (viz Příloha 1.9 [35]) je vždy mírnější než spotřebitelská. Toto je možné vysvětlit lepšími znalostmi finančního světa, ve kterém se podnikatelé pohybují a větší schopností předpovědět, co přijde a také větší citlivost na změny. To by také mohlo být příčinou vývoje v roce 2010 ,kdy každý měsíc docházelo ke zvýšení indexu podnikatelské spokojenosti. Rok 2009 se vyvíjel přesně v opačném trendu. Z vývoje v jednotlivých letech vyplývá, že začali podnikatelé zase více věřit italské ekonomice (v roce 2010) po opadnutí nejsilnějších vlivů krize. Index podnikatelské spokojenosti obsahuje větší odchylky od průměrného stavu než-li index spotřebitelské spokojenosti. Vývoj roku 2009 je pochopitelný z důvodu začínající krize v Eurozóně.
41
Tyto ukazatele (spotřebitelská a podnikatelská spokojenost) mají na výši dluhu také vliv. A to právě proto, že pokud mají obyvatelé a firmy dojem, že se ekonomice nedaří a mohlo by se to ještě zhoršovat, nedokáže je stát nijak přimět, aby investovali své peníze. A ekonomika bez stimulace v podobě investic přestává růst a může tím být způsoben i nárůst dluhu. 4.13 Platební bilance Jak z grafu jasně vyplývá (viz Příloha 1.10 [20]), platební bilance má ve většině let zápornou hodnotu a v současné době velmi vysokou, tedy vysoký schodek. Zlom z kladných na záporné hodnoty souhlasí s dobou, kdy bylo euro jako měna zavedeno do bezhotovostního platebního styku. Až na výjimku v podobě roku 2001, kdy vešlo euro definitivně v platnost i fyzicky, od roku 1999 a zavedení nové měny nemá italská platební bilance kladnou hodnotu. Z toho vyplývá, že více kapitálu jde z Itálie do zahraničí než ze zahraničí do Itálie. 4.14 Akciový trh Počty bodů akciového trhu rostou až do října 2007, kdy dosáhly nejvyšší hodnoty a to v květnu, přes 44000 bodů. Následoval pokles, jehož minimum nastalo v březnu roku 2009 a to jen mírně přes 12000 bodů. Pak se dostavilo mírné oživení trhu s akciemi, nicméně v první 1/3 roku 2010 již začínají body zase klesat a rok 2011 končí pouze těsně nad 15000 bodů. [36] Jen mírné zlepšení nejspíše souviselo s novou nedůvěrou ohledně dalšího vývoje v Itálii a obecně celé eurozóně. 4.15 Obyvatelstvo, počet ekonomicky aktivních obyvatel Počty obyvatel a počet ekonomicky aktivní obyvatel jsou uvedeny z důvodu zvýšení vypovídající hodnoty údajů HDP/obyvatele. Z údajů, které mohou být vidět ve zdrojové tabulce (viz. Příloha 1.11 [14]) vyplývá, že italská populace i když někdy pomaleji, někdy rychleji roste. Pokud budou určeni, vzhledem k plánu Itálie zvýšit věk odchodu do důchodu na 62 let pro ženy a 66 let pro muže [33], jako ekonomicky aktivní obyvatelé lidé od 15 do 60 let,
42
bude použita další tabulka v již zmíněné příloze [15]. Z tabulky vyplývá, že až do roku 2004 počet ekonomicky aktivních obyvatel klesal. Následně začal mírně stoupat až v roce 2009 opět klesá. Od roku 1994 až do roku 2004 se snižoval počet ekonomicky aktivních obyvatel. Spolu se stálým zvyšováním populace, není výsledek příliš příznivý. Znamená totiž, že poměr mezi těmito dvěma veličinami se zvyšuje a každý člověk bude živit více důchodců v důchodu. Mírné zlepšení přišlo v letech 2005-2008, kdy se mírně zvýšil počet ekonomicky aktivních obyvatel. Nicméně stálý růst druhé veličiny (celkový počet populace) způsobuje, že efekt tohoto zlepšení je naprosto minimální, pokud vůbec nějaký.
43
5 Vývoj zadluženosti v Itálii 5.1 Veřejné zadlužení Veřejné zadlužení 125,0 podíl na HDP v %
120,0 115,0 110,0 105,0 100,0 95,0 90,0 1994
1998
2006
2007
2008
2009
2010
2011
roky
Obr. 12 Veřejné zadlužení Itálie
Tyto hodnoty byly získány spojením dvou informačních zdojů (BusinessInfo.cz a Kurzy cz [35], [24]). Tyto zdroje poukazují na to, že přírůstek veřejného dluhu je v roce 2011 nižší. A další snížení slibuje i výhled na rok 2012. Veřejný dluh by v tomto roce měl dosahovat 121,4 % HDP. V roce 2011 to bylo 120,6 % a to znamenalo přírůstek oproti roku 2010 2,1 % z HDP. Snižování tempa růstu veřejného dluhu v % z HDP by mohlo být způsobeno přijatými úspornými opatření, jež italská vláda v roce 2011 schválila. Také určitá snaha o šetření ze strany samostatných územních celků. Další předpokládané tempo růstu pro rok 2012 už narůstá jen o 0,8 %, což už je ovlivněno schválenými opatřeními určitě. V rámci nich byla realizována snaha vlády zajistit pro tento rok hospodaření rozpočtu bez deficitu či s přebytkem. Italský veřejný dluh činí už přes 1900 miliard eur.
44
5.2 Rozpočtový deficit Tab. 3 Rozpočtový deficit (podíl na HDP v %) v letech 1995–1998 a 2006-2011 [20], [24]
Rok
1995
1996
1997
1998
RD
4,5
4,5
4,5
4,5
Rok
2006
2007
2008
2009
2010
2011
RD
-3,4
-1,6
-2,7
-5,4
-4,6
-3,9
Rozpočtový deficit výrazně vzrost v roce 2009, nicméně se Itálii od té doby daří jeho výši snižovat. I když je stále ztrátová. V letech 1995 – 1998 se Itálii díky přebytkovému rozpočtu podařilo alespoň částečně snížit velikost veřejného zadlužení a mohla proto přijmout euro. Byla k tomu nucena z důvodu potřeby jejího vstupu do Eurozóny, která by bez ní, jako zakládající země Evropské unie, nemohla vzniknout. Respektive mohla, nicméně by to bylo politicky těžko vysvětlitelné. Tímto přebytkem alespoň částečně kompenzovala obrovský veřejný dluh, který v té době měla. Od roku 2006 je její rozpočtový deficit záporný, ale daří se postupně se přibližovat ke kladným hodnotám. To se změní v roce 2008, kdy začíná opět nabírat směr zvyšování každoročního dluhu, což s největší pravděpodobností bude souviset s krizí. Mírné zlepšení situace přišlo v roce 2011, kdy se podařilo pouze mírně snížit deficit rozpočtu, avšak veřejný dluh stále stoupá.
45
5.3 Deficit veřejných financí Graf, který byl získán z Economic Research For Investors uvádí přesnější vývoj deficitu veřejných financí od roku 1970 do roku 2010 [37].
Obr. 13 Deficit veřejných financí Itálie
Zde se deficity veřejných financí pohybují od -1 až po asi – 12,5 % z HDP. Nejhůř na tom byla italská ekonomila v 80. letech minulého století, naopak na začátku tohoto století se držel dluh na celkem nízké úrovni a po roce 2010 měla dále stoupající tendenci směrem k nule. Dlouhodobé deficity vyúsťují nakonec v dluh, nicméně v tomto případě se od počátku tohoto století dařilo Itálii držet deficit veřejných financí ve většině případů nad hranicí -4 % z HDP. Rok 2009 znamenal díky krizi zvýšení deficitu. Potom začalo znovu docházet ke snižování hodnoty deficitu a stoupající linie je naznačena i za rokem 2010. Tento směr vývoje je příznivý, protože by mohl naznačovat snižování růstu veřejného zadlužení nebo alespoň jeho části, jelikož je deficit veřejných financí jeho součástí.
46
6 Doporučení 6.1 Inflace a HDP Inflace v současné době nepředstavuje hlavní problém italské ekonomiky. Její hodnota je relativně stabilní s nízkými výkyvy a po většinu doby do max. 3 %, proto by nebylo dobré ji zkoušet jakýmkoliv způsobem ovlivňovat, aby se náhodou nedosáhlo přesně opačného efektu a nezhoršila se pozice tohoto ukazatele. Zato HDP a hlavně jeho růst by se měl nějak podpořit. Pokud by i nadále klesalo jeho tempo růstu, bude se čím dál tím více zvyšovat dluh Itálie. Bez fungující rostoucí ekonomiky se takhle obrovský dluh snižovat nedá. A fungující ekonomika nekoresponduje se snižování tempa růstu HDP. Rozhodně by bylo dobré zaměřit se na otevření přístupu do jednotlivých trhů zboží či služeb. V Itálii jsou obory, kam se dostat jako nový člen není nic jednoduchého. Pro rozvoj ekonomiky by bylo dobré přístup co nejvíce otevřít a zachovat jen nutnou dávku ochrany svých obyvatel (pracovníků v určitém oboru). Zrušit by se měla omezení pracovní doby, která v Itálii také existují. 6.2 Dovoz a vývoz zboží a služeb Rozhodně by se dala doporučit ochranu vlastních poskytovatelů zboží a služeb, ale nic se nesmí přehnat. Dovoz může italským producentům poskytnout zdravou konkurenci. A naopak Itálie svým vývozem zajišťuje konkurenci zase v jiném státě. Dovoz popřípadě lepšího zboží či služeb než jsou domácí producenti schopni poskytovat, může vést k jejich motivaci ke zlepšování a inovacím. Proto, pokud se otevřou trhy více než jsou doposud, mohlo by to donutit i rodinné firmy k rozrůstání se a expanzi. Což by pomohlo snížit počet malých firem na trhu, protože by se z nich staly větší. A z těch větších velké. Avšak v současné době by se Itálie měla zaměřit na znovuobnovení převahy vývozu nad dovozem, což by jí přineslo přebytek, tedy růst HDP. Itálie se stala díky krizi nekonkurence schopnou. Její výrobky i kdyby kvalitní, budou moc drahé a málokdo je bude ochotný kupovat. Proto také více dováží než vyváží zboží a služby. Nehledě na to, že
47
i s nadále se snižující tempem růstu HDP nemusí trvat dlouho a kvalita výrobků může klesnout z důvodu nedostatečné pracovní síly. 6.3 Itálie, deficit rozpočtu a veřejný dluh V této oblasti je jednoznačně zapotřebí seškrtat nepotřebné výdaje z rozpočtu a snížit jeho deficit. Naprosto ideálním výsledkem by byl přebytek, ovšem dosáhnout tohoto cíle bude pro Itálii velmi těžké, protože nestačí se prostě rozhodnout. Je to proces na delší dobu. A znamená to i potřebu důvěry lidí (jak občanů, tak zahraničních např. investorů). Z tohoto přebytku by se mohla hradit část veřejného dluhu a tak přispět k jeho snížení. Itálie by se měla výrazněji zaměřit na deficit rozpočtu. A to hlavně na penzijní oblast, kde by bylo dobré snížit rozdíly mezi generacemi a upravit výpočet extrémně vysokých důchodů, které byly vypočítány současným důchodcům z vysokých mezd. Srovnáním výší důchodů a odstraněním jejich nepřiměřeně vysokých hodnot by se dosáhlo výrazných úspor [20]. Z rozpočtu by se ale rozhodně neměly škrtat výdaje na rozšíření infrastruktury, které mohou přispět k rozvoji migrace a tím k větším šancím obyvatel na trhu práce. Itálie má také problém s přílišnou ochranou stálých zaměstnanců firem, což vytváří prakticky nulovou motivaci firem přijímat nové pracovníky. [20] Měla by se vyhnout předraženým státním zakázkám a velmi pečlivě se rozhodovat, která opravdu nutná je a která může počkat či jestli by ji nešlo zrealizovat levněji. A pro podporu vlastní ekonomiky by se měla rozhodně začít minimálně snažit, ale nejlépe opravdu platit za tyto zakázky včas. Protože firmy, které je realizují musí vydat peníze za materiál či práci. Když jim následně zákazníci nezaplatí mohou se dostat do finančních problémů. Banky jim nechtějí půjčit, protože jsou pro ně rizikovými klienty a to může vést až k jejich krachu. A to zase nesvědčí ekonomice [20]. V rozpočtu by se dalo také ušetřit přiškrcením či alespoň minimálně na několik let zmrazením platů státních zaměstnanců. Pro současnou situaci by bylo přiškrcení
48
lepším řešením, alespoň dočasně, protože by znamenalo výraznější úsporu než pouhé zmrazení. Nepopulárním krokem, který by se také dal uskutečnit by mohlo být zrušení jednoho až dvou státních svátků. Každý pracovní den navíc přinese do státní pokladny výrazné množství peněz, které by se dalo upotřebit na řešení současné situace. Dalším možným způsobem by bylo přehodnocení výdajů na ozbrojené složky či dotace na výkup solárních energií. Další zdroje příjmů do rozpočtu by mohl poskytnou přísný dozor nad snahou o daňové úniky podnikatelů jako např. nákup příliš drahých aut na firmu či 50 mobilních telefonů ve firmě, kde je 10 zaměstnanců. Tyto položky si může občan, jež je podnikatelem, dát do nákladů a tak si snížit svůj základ daně. A pokud by se toho příliš zneužívalo, jako že nevěřím, že se to v Itálii neděje, znamenalo by to výrazný úbytek peněz pro stát. 6.4 Deficit veřejných financí Naznačený trend vývoje deficitu směřuje směrem k jeho snižování, proto bych pokračovala v jakýchkoliv podpůrných prostředcích pro udržení tohoto vývoje. Rozhodně bych podporovala samosprávné celky ve snaze udržet jejich rozpočty pokud možno neztrátové či nejlépe vytvářející přebytky, ze kterých by se později mohly hradit např. projekty rozvoje celku, které by rozhodně přesáhly úroveň jejich rozpočtu. 6.5 Rating země Pokud by se některými z uvedených způsobů či jakýmkoliv dalším podařilo nastartovat znovu ekonomiku Itálie a byla by vidět snaha a hlavně výsledky, mělo by to vliv na hodnocení schopnosti země platit včas a řádně své závazky a byl by jí znovu zvýšen rating alespoň na původní úroveň. To by pro Itálii znamenalo výrazné zlevnění půjček, které by dostala od jiných států či investorů, což by se odrazilo ve větším zůstatku prostředků v rozpočtu země a kruh by se uzavřel dalšími možnými
49
způsoby pro podporu ekonomiky. Zvýšením ratingu by se také zvýšily spotřebitelská a podnikatelská spokojenost a to by také vedlo ke zvýšeným útratám a investicím, tentokrát od vlastních občanů do ekonomiky Itálie. 6.6 Spotřebitelská spokojenost Hodnoty indexu jsou v podstatě uspokojivé. Proto by neměl být nijak výrazně ovlivňován, jen je potřeba ohlídat, aby se lidská spokojenost udržovala na stejné hodnotě nebo zvedala, ale rozhodně by neměla začít klesat. Také by bylo dobré všechny chystané změny vždy předem dostatečně vysvětlit, aby lidé neztráceli svou spokojenost a neměli tendenci přestat investovat a utrácet. 6.7 Podnikatelská spokojenost Na hodnoty tohoto indexu by si Itálie měla dávat si větší pozor. Podnikatelé mohou ekonomice svým neinvestováním uškodit o dost více než pouhý spotřebitel. I když to nemusí platit vždy, ale muselo by se na tom shodnout velké množství spotřebitelů, aby vyrovnali efekt od podnikatele. Je rozhodně potřeba s nimi o změnách, které by se jich měly v budoucnu týkat vést dialog a hledat společné řešení, tak aby se předešlo snížení podnikatelské spokojenosti. 6.8 Platební bilance Pro změnu současného stavu platební bilance by bylo hlavně potřeba přilákat investory, kteří by v Itálii zanechali kapitál. Také by to chtělo zajistit převahu vývozu nad dovozem, což také nebylo v roce 2011 plněno. 6.9 Akciový trh Tento trh jednoznačně souvisí s výkonností státní ekonomiky a citlivě reaguje na veškeré její změny. Krize se tu začala projevovat dříve než u jiných ukazatelů. Také se podařilo dosáhnout dočasného oživení trhu, ale současná situace je zase ve znamení výrazného poklesu. Je nutné zajistit motivaci pro podniky a firmy, aby nepřestávaly investovat. Jejich investování oživuje ekonomiku a pomáhá jejímu ozdravení. Dalším možným způsobem oživené ekonomiky by mohla být dočasná
50
forma dotací pro investování do cenných papírů. Samozřejmě s tím, jak se bude italská ekonomika zvedat, budou i cenné papíry vydané touto zemí více žádané. Hlavním problém teď je, že je investoři vidí jako riziko.
51
7 Příčiny dlouhé krize v Itálii Itálie měla již na počátku sledovaného období vysokou hodnotu veřejného dluhu, ten se nepodařilo nijak výrazně snížit ani když bylo období hospodářského růstu. Itálie měla a má zápornou obchodní bilanci. Také zde hrála roli vysoká míra nezaměstnanosti. Stát tak musel vyplácet prostředky např. na sociálních dávkách a ještě více mu klesalo tempo růstu HDP. Už tak zatěžované ekonomice nijak nepomohlo snižování ratingu, mezi lety 1986 až 1993 dohromady 3x. A platební bilance je po většinu času také v záporných hodnotách. Jediný ukazatel, který má uspokojivé hodnoty, je míra inflace. Žádná země ji nemá nulovou či bez jakékoliv změny, ale Itálii se daří ji udržet v přijatelném rozmezí.
52
8 Udržitelnost dluhu Z hodnocení sledovaných ukazatelů vyplývá, že italská ekonomika rozhodně měla problémy už před vznikem závažné krize v Eurozóně. Což také dokládá např. výše veřejného zadlužení, zpomalující se rozvoj ekonomiky s hrozbou úplné stagnace, jež zde byla vyjádřena pomocí ukazatele růstu HDP či snížení ratingu země a zvýšení úrokové sazby u 10-ti letých vládních dluhopisů. Ale například inflace je sice průběžně vyšší a zase nižší, ale nevykazuje žádné extrémní hodnoty. Ze všech těchto důvodů lze vyvodit, že dluh Itálie by byl udržitelným, nebýt krize eura. Navíc většina ukazatelů se zhoršila právě v době, kdy tato krize vypukla naplno. Je také možné, že by se dluhovou krizí Itálie nikdo nezabýval, pokud by měla vlastní měnu, protože by se vyvíjela víceméně konstantně. A hlavně Itálie by měla více času na řešení problematických oblastí. Takto musí přijímat důležitá rozhodnutí a opatření narychlo. Díky vlivu z Eurozóny se dostala do téměř kritické situace. Její veřejný dluh činí přes 1900 miliard eur, což je více než třetina celkového veřejného dluhu Eurozóny. Tab. 4 Veřejný dluh v % z HDP a jeho předpověď na roky 2012 a 2013 [20] Rok
2012
2013
Veřejný dluh
128,1
126,6
Z této tabulky vyplývá, že tempo růstu veřejného dluhu by se mělo počínaje rokem 2012 zpomalit. Rok 2013 už by měl podle těchto předpovědí znamenat snížení veřejného dluhu o 1,5 % z HDP. Spočítáním průměru hodnot veřejného dluhu, které máme k dispozici, vyšla hodnota 116,13%, což by mohlo ukazovat na postupné snižování tohoto dluhu. Předpokládané tempo růstu HDP na rok 2012 je -1,3 % HDP. [20] Z dostupných dat, zase metodou průměru získáme hodnotu -0,27 % z HDP. To je také postupné zlepšování této hodnoty. K zpracovávaným údajům o inflaci bude přidána její předpokládaná hodnota na rok 2012, tudíž 2,9 % [20]. Průměr nám vyjde 2,218 %.
53
Ještě bude vytvořena časová řada pro rozpočtový deficit. K údajům byl přičten odhad na rok 2012 -2,2 %. Průměr pak vyšel -0,527 %. Což také vykazuje zlepšení. Těmito časovými řadami je doufám dostatečně podloženo mé tvrzení o udržitelnosti italského dluhu bez krize Eurozóny. Kdyby měla Itálie v současné době vlastní měnu, vyrovnala by se s největší pravděpodobností se svými finančními problémy lépe, než když je ve středu pozornosti díky euru a dluhové krizi v Eurozóně.
54
9 Predikce budoucího vývoje dluhu Pro predikci budoucího vývoje byla využita metoda expertních odhadů. Pro účely této práce je použit optimistický a pesimistický výhled a konzervativní proud. Optimistická předpověď Tento
předpoklad
vychází
z prognóz
italského
ministerstva
financí
a
předpokládá růst reálného HDP o 1,1 % ročně v průběhu dalších deseti let. Dále je zde podmínka vzniku primárního přebytku, který by měl být v roce 2014 5,7 % HDP. Tržní úroková sazba desetiletých vládních dluhopisů se musí pohybovat kolem 6% ve střednědobém horizontu. Za těchto podmínek by se italský dluh snižoval až na odhadovaných 90 % HDP v roce 2020. [39] Konzervativní předpověď Růst HDP by byl jen 0,9% ročně, primární přebytek 3,75 % HDP až do roku 2016 a výše úrokových sazeb desetiletých dluhopisů by byla stejná jako u optimistické předpovědi. Takovýto vývoj by předznamenával v roce 2020 dluh ve výši 112 % HDP. [39] Pesimistická předpověď Tato předpověď bude rozdělena na 3 možné varianty. První zachovává všechny podmínky z předpovědi konzervativní, jen růst HDP je 0,4 %. Druhá k této hodnotě růstu HDP přidává úrokovou sazbu z desetiletých dluhopisů 7 %. A u třetí je úroková sazba 8 %. Těmto variantám odpovídá výše dluhu v roce 2020 119 % HDP pro první variantu, 121 % HDP pro druhou a 128 % HDP pro třetí. [39]
55
Obr. 14
Předpovědi vývoje italského dluhu v % z HDP [39]
K optimistické variantě by přispíval i fakt, že Itálie byla v podobné, ne-li horší situaci už v letech 1994-1195. Nicméně v uvedené době měla svou vlastní měnu. Vývoj následující po těchto letech by naznačoval, že Itálie má i tentokrát šanci se ze své situace dostat. Vzhledem k růstu HDP v roce 2011 0,5 % HDP a úrokové sazbě 7% se přikláním k optimistické předpovědi, avšak pouze za předpokladu provedení nutných reforem ze strany Itálie. Pokud provedeny nebudou a vývoj se nezmění či zhorší, budou hodnoty odpovídat druhé až třetí variantě pesimistické předpovědi.
56
10 Diskuse Ze získaných a hodnocených informací také usuzuji, že pokud by Řecko či jiná země s měnou euro zbankrotovala, znamenalo by to bankrot (či minimálně platební neschopnost) také Itálie, která už teď stojí nad propastí. A naopak, pokud zkrachuje Itálie, stáhne sebou i Eurozónu a její členy, kteří také nejsou zrovna stabilními ekonomikami. V každém případě si myslím, že pokud urychleně Řecko neopustí společnou měnu či nevyřeší své finanční problémy či Itálie nezačne intenzivně pracovat na těch svých, může tato situace skončit až úplným zrušením eura jako společné měny a návratem k původním měnám jednotlivých států. Za velmi dobrý krok považuji zvýšení věku pro odchod do důchodu [32]. Ekonomika tím získá hned v několika směrech. Za prvé bude snížen poměr mezi celkovou populací a ekonomicky aktivním obyvatelstvem. Za druhé čím déle bude člověk pracovat, tím více peněz odevzdá formou daně ze svého příjmu do státní pokladny. Za třetí když budou lidé déle pracovat, bude jim stát vyplácet o těch několik let méně důchod, což mu přinese úspory v penzijní oblasti. Nicméně se ale stát vystavuje riziku, že lidé kteří přijdou o práci v pokročilém věku nebo za hranicí dnešního věku pro odchod do důchodu, stanou se nezaměstnanými a navíc již těžko znovu zaměstnatelnými a stát jim bude nucen vyplácet sociální dávky. Nutností také je přísný dohled nad výběrem daní, aby nedocházelo k únikům příjmů. Důsledný výběr by mohl znamenat miliardy eur navíc do státního rozpočtu. Z výše uvedené predikce ovšem vyplývá, že pokud nedojde k nepříznivému vlivu zvenčí italské ekonomiky, pokud Itálie uskuteční potřebné reformy a vývoj bude pokračovat naznačeným trendem roku 2011 mohla by Itálie svůj dluh do roku 2020 snížit až o 30 % HDP. Avšak pořád ještě má blízko i k naprosto opačnému závěru situace, protože ne všechny oblasti potřebné pro realizaci této varianty mají potřebné hodnoty.
57
Závěr Úvodní část práce zahrnovala literární rešerši, ve které jsem se zabývala veřejným a soukromým dluhem. Vyjmenovala jsem některé druhy dluhů, nastínila možnosti jejich řešení, přístupy ekonomických teorií k otázce dluhu a zamyslela se nad jejich důsledky. V první kapitole jsem se zaměřila na teoretický výklad o typech dluhů týkajících se státu a zpracovávaných v mé bakalářské práci. Také jsem se zaměřila na některé možné přístupy k řešení dluhů a faktory, jenž mohou dluh příznivě ovlivnit, ale vláda na ně nemá žádný vliv. V této kapitole byly zmíněny i povinnosti, důsledky a rizika vyplývající pro stát z existence veřejného dluhu. Také se zabývala otázkou: „Jaký vliv mají na dění v ekonomice daně a vládní výdaje?“. A pro uzavření teorie jsem přidala ještě pár vět o měně euro a krizi Eurozóny, protože moje práce se zabývá obdobím 5 let před přijetím eura Itálií až doposud, teď i přes období zahrnující tuto krizi. Také jsem se v této kapitole zabývala Paktem růstu a stability. Jaké musí plnit po jeho přijetí Itálie a všechny ostatní země kritéria a jestli je plnila v době přijetí eura. Jsou zde naznačené i sankce za jejich neplnění. Pro lepší přehled o vývoji makroekonomických indikátorů jsem pro některé z nich zhotovila také analýzu let 1980 – 1993 v závislosti na dostupných údajích. Byly to počet obyvatel, HDP na obyvatel v eurech (zde byl nutný přepočet kvůli větší vypovídající hodnotě a v té době neexistujícímu euru), míra nezaměstnanosti, rating země a její platební bilance. Další část mé bakalářské práce jsem zaměřila na komplexní zpracování analýzy období 1994 – 2010 rozborem makroekonomických indikátorů. Zpracováním analýzy jsem odhalila důležité věci, které by měli být napraveny, aby se měla Itálie šanci vzpamatovat a jež jsou uvedeny v doporučeních. Ne všechny tyto podměty se týkají čistě ekonomie. Například uvolnění některých trhů nebo odstranění zbytečné byrokracie. Analýza se zabývala jak vývojem jednotlivých makroekonomických ukazatelů, tak vývojem zadluženosti Itálie v podobě vývoje veřejného zadlužení, rozpočtového deficitu a deficitu veřejných financí. Práce se také snaží zodpovědět otázku, jaké byly příčiny italského dluhu.
58
Dluh by Itálie mohla řešit nejspíše účinněji a volněji, pokud by měla vlastní měnu a nebyla pod takovým drobnohledem. V současné chvíli zastávám názor, že pokud nezbankrotuje některý stát Eurozóny, měla by se z této situace postupně dostat a hlavně, že nebýt krize v Eurozóně, nebyla by na tom Itálie dnes tak špatně. Reformy, které začala uskutečňovat italská vláda dokazují, že se budou snažit, dokud bude šance zabránit nejhoršímu. Dluh Itálie už je natolik závažný, že pokud by zbankrotovala Itálie, má velkou šanci odstartovat konec eura jako společné měny. A to ať z pohledu jejího bankrotu, či bankrotu jiné země, jež by zapříčinil ten její. Dluh Itálie je proto udržitelný, pokud nezasáhnou nějaké vnější vlivy, které by nemohla ovlivnit. V poslední části své práce jsem se zabývala predikcí budoucího vývoje italské ekonomiky. Pomocí optimistické, konzervativní a pesimistické předpovědi jsem se snažila nalézt možné alternativy tohoto vývoje. Dle naznačeného vývoje některých ukazatelů se přikláním k variantě optimistické, pokud Itálie uskuteční potřebné reformy a nepřijde další nepříznivý vývoj zvenčí, který by její snahy znemožnil.
59
Seznam použitých zdrojů [1] Italy's debt crisis: 10 reasons to be fearful. The Guardian [online]. 2011 [cit. 2012-05- 23]. Dostupné z: http://www.guardian.co.uk/business/2011/nov/09/italys-debt-crisis-tenreasonsto-be-fearful [2] Skryté hrozby dnešních dluhů. FINMAG [online]. 2011 [cit. 2012-05-23]. Dostupné z: http://www.finmag.cz/cs/finmag/ekonomika/skryte-hrozby-dnesnich-dluhu/ [3] Fiskální politika, deficity a vládní dluh. Střední škola obchodu, služeb a podnikání a Vyšší škola odborná [online]. 2012 [cit. 2012-05-23]. Dostupné z: http://www.ssvos.cz/vos/stahuj/mater/fiskal.pdf [4] BALDWIN, Richard a Charles WYPLOS. Ekonomie evropské integrace. 2. vydání. Praha: Grada Publishing, 2008. ISBN 978-80-247-1807-1. [5] ŠELEŠOVSKÝ, Jan a Robert JAHODA. Veřejné finance v ČR a EU. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2005. ISBN 80-210-3410-6. [6] Veřejné finance. Finance.cz [online]. 2012 [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.finance.cz/makrodata-eu/statni-rozpocet/verejne-finance/ [7] Rozpočtový deficit a veřejný dluh. Masarykova univerzita: Ekonomicko-správní fakulta [online]. 2012 [cit. 2012-05-23]. Dostupné z: http://www.econ.muni.cz/~ivan/xxx/subjects/ver_econ/prednes6.html [8] Public Debt - Classification Types of Public Debt Borrowing. KALYAN CITY LIFE [online]. 2011 [cit. 2012-05-23]. Dostupné z: http://kalyancity. blogspot.com/2011/02/public-debt-classification-types-of.html [9] Měnová integrace a euro. DĚDEK, Oldřich. Evropská ekonomická integrace [online]. [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://samba.fsv.cuni.cz/~dedek/European%20Economic%20Integration/pc04%20 Měnová%20integrace%20a%20euro.pdf [10] HERZÁNOVÁ, Hana. VEŘEJNÝ DLUH VE STÁTECH EVROPSKÉ UNIE [online]. Brno, 2006 [cit. 2012-05-23]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/100412/esf_b/BPHerzanova.txt. Bakalářská práce. [11] An information page of the PACIFIC Exchange Rate Service. ANTWEILER, Prof.Werner. The EURO Europe's New Currency [online]. 2001 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://fx.sauder.ubc.ca/euro/euro.html
60
[12] JANÁČKOVÁ, S. Krize eurozóny a dluhová krize vyspělého světa. 1. vyd. Praha: CEP - Centrum pro ekonomiku a politiku, 2010. 99 s. ISBN 978-80-86547-95-4. [13] DI QUIRICO, R. Italy and the Global Economic Crisis. [online]. 2010. URL: http://www.gla.ac.uk/media/media_191024_en.pdf [14] Demographic balance and crude rates. Eurostat [online]. 2012 [cit. 2012-0518].Dostupné z: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=demo_gind&lang=en [15] Population on 1 January by five years age groups and sex. Eurostat [online]. 2012 [cit.2012-05-18]. Dostupné z: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=demo_pjangroup&lang= en [16] ITALY GDP. Trading Economics [online]. 2012 [cit. 2012-05-23]. Dostupné z http://www.tradingeconomics.com/italy/gdp [17] EUR/USD. Patria online [online]. 2012 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.patria.cz/currenciesrates/EUR/USD/detail.aspx [18] ITALY UNEMPLOYMENT RATE. Trading Economics [online]. 2012 [cit. 201205-01]. Dostupné z: http://www.tradingeconomics.com/italy/unemployment-rate [19] Rating: Italy Credit Rating. Datosmacro.com [online]. 2012 [cit. 2012-05-15]. Dostupné z: http://www.datosmacro.com/en/ratings/italy [20] Balance of payments by country. Eurostat [online]. 2012 [cit. 2012-05-18]. Dostupné z: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=bop_q_c&lang=en [21] ITALY INFLATION RATE. Trading Economics [online]. 2012 [cit. 2012-0501].Dostupné z: http://www.tradingeconomics.com/italy/inflation-cpi [22] GDP and main components - Current prices. Eurostat [online]. 2012 [cit. 201205-20]. Dostupné z: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=nama_gdp_c&lang=en [23] Souhrnná teritoriální informace Itálie. BusinessInfo.cz [online]. 2012 [cit. 201204-22]. Dostupné z: http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/italie-2012-03-30.pdf [24] ITALY EXPORTS. Trading Economics [online]. 2012 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.tradingeconomics.com/italy/exports [25] ITALY IMPORTS. Trading Economics [online]. 2012 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.tradingeconomics.com/italy/imports
61
[26] GERMANY EXPORTS. Trading Economics [online]. 2012 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.tradingeconomics.com/germany/exports [27] GERMANY IMPORTS. Trading Economics [online]. 2012 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.tradingeconomics.com/germany/imports [28] Itálie. Čundr [online]. 2012 [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.cundr.cz/italie/ocekavany-vyvoj/ [29] Rating: Germany Credit Rating. Datosmacro.com [online]. 2012 [cit. 2012-0515].Dostupné z: http://www.datosmacro.com/en/ratings/germany [30] Fitch - Complete Sovereign Rating History. Fitch Ratings: Know you risk [online].2012 [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: http://www.fitchratings.com/web_content/ratings/sovereign_ratings_history.xls [31] ITALY GOVERNMENT BOND 10Y. Trading Economics [online]. 2012 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.tradingeconomics.com/italy/governmentbond-yield [32] Private debt in % of GDP - non consolidated - annual data. Eurostat [online]. 2012 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pco de=tipspd10&plugin=1 [33] ITALY CONSUMER CONFIDENCE. Trading Economics [online]. 2012 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.tradingeconomics.com/italy/consumerconfidence [34] Itálie schválila protikrizová opatření za 30 miliard. Finanční noviny.cz: Ekonomický server ČTK [online]. 2011 [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/banky/zpravy/italie-schvalilaprotikrizovaopatreni-za-30-miliard/723944 [35] ITALY BUSINESS CONFIDENCE. Trading Economics [online]. 2012 [cit. 201205-01]. Dostupné z: http://www.tradingeconomics.com/italy/business-confidence [36] ITALY STOCK MARKET. Trading Economics [online]. 2012 [cit. 2012-0501].Dostupné z: http://www.tradingeconomics.com/italy/stock-market [37] Italy Public Deficit | Italy Government Gross Debt Italy. Gecodia.com [online]. 2011[cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.gecodia.com/Italy-Public-Deficit-Italy-Government-Gross-Debt-Italy_a1908.html
62
[38] PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance: úvod do problematiky. 4. vydání. Praha: ASPI a.s., 2008. ISBN 978-80-7357-358-4. [39] Italy 2020: Debt reduction is the order of the day. Deutsche Bank Research [online]. 2011 [cit. 2012-12-25]. Dostupné z: https://www.dwsinvestments.com/EN/docs/research/Italy2020_article.pdf
63
Přílohy
Příloha 1
Zdrojové tabulky
64
Příloha 1.1 Rating, obecný výklad Tab. 5 Ratingová stupnice
Fitch Ratings Dlouhodobé období
Krátkodobé období
AAA = Aaa u Moody´s AA+ AA
Hodnocení Nejvyšší kvalita
F1+
Velmi kvalitní
AA- = Aa3 u Moody´s A+ A ABBB+ BBB BBB-
F1
Střední kvalita - vyšší
F2 Střední kvalita - nižší
F3
BB+ BB BBB+
Spekulativní B
B
Vysoce spekulativní
BCCC+ CCC
Značná rizika
C
Extrémně spekulativní
Příloha 1.2 Inflace Tab. 6 Vývoj inflace v letech 1997–2011
65
Rok
1997
1998
1999
2000
2001
Inflace v %
2,036
1,992
1,633
2,483
2,817
Rok
2002
2003
2004
2005
2006
Inflace v %
2,450
2,700
2,242
1,983
2,100
Rok
2007
2008
2009
2010
2011
Inflace v %
1,767
3,392
0,875
1,450
2,667
Příloha 1.3 HDP Tab. 7 HDP/obyvatel v eurech v letech 1994–2011
Rok
1994
1995
1996
1997
1998
1999
HDP
15700
15200
17500
18600
19200
19900
Rok
2000
2001
2002
2003
2004
2005
HDP
21000
22000
22800
23300
24000
24500
Rok
2006
2007
2008
2009
2010
2011
HDP
25300
26200
26300
25200
25700
26000
Tab. 8 měna HDP v % v letech 2006-2007
Rok
2006
Změna HDP 2,2
2007
2008
2009
2010
2011
1,6
-1,2
-5,5
1,8
0,5
Příloha 1.4 Míra nezaměstnanosti
66
Tab. 9 Průměrná roční míra nezaměstnanosti v letech 1994-2011
Rok
1994
1995
1996
1997
1998
1999
HDP
10,575
10,325
11,142
11,233
11,325
11,008
Rok
2000
2001
2002
2003
2004
2005
HDP
10,183
9,167
8,642
8,467
8,042
7,75
Rok
2006
2007
2008
2009
2010
2011
HDP
6,892
6,592
6,75
7,683
8,4
8,308
Příloha 1.5 Veřejný dluh Tab. 10 Veřejné zadlužení (podíl na HDP v %) v letech 1994, 1998, 2006-2011
Rok
1994
1998
2006
2007
2008
2009
2010
VZ
122
115
106,1
103,1
105,8
115,5
118,5
Příloha 1.6 Zadluženost soukromého sektoru Tab. 11 Zadluženost soukromého sektoru v milionech Eur v letech 2001-2010
Rok
2001
2002
2003
2004
2005
Zadluženost 84, 0
86,7
90,8
94,5
101
Rok
2006
2007
2008
2009
2010
Zadluženost 107,5
114,9
119,3
125,6
126,4
Příloha 1.7 Spotřebitelská spokojenost
67
Tab. 12 Průměrná roční spotřebitelská spokojenost v letech 1994-2011
Rok
1994
1995
1996
1997
1998
1999
Spokojenost
109,55
113,3
110,308
103,625
118,733
117,083
Rok
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Spokojenost
119,108
122,425
117,283
106,283
101,558
103,842
Rok
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Spokojenost
108,258
109,05
101,225
105,392
114,842
103,983
Příloha 1.8 Podnikatelská spokojenost Tab. 13 Průměrná roční podnikatelská spokojenost v letech 2000-2011
Rok
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Spokojenost
114,563
102,075
101,583
99,992
101,45
99,65
Rok
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Spokojenost
108,733
108,333
98,25
80,217
97,267
99,658
Příloha 1.9 Platební bilance
68
Tab. 14 Platební bilance za rok v milionech v národní měně v letech 1994-2011
Rok
1994
1995
1996
1997
1998
1999
PB
10,52
20,525
30,795
29,883
20,215
11,529
Rok
2000
2001
2002
2003
2004
2005
PB
-2,402
3,424
-5,637
-10,415
-4,645
-12,603
Rok
2006
2007
2008
2009
2010
2011
PB
-22,345
-19,916
-45,224
-30,075
-54,725
-50,324
1997
1998
1999
Příloha 1.10 Obyvatelstvo Tab. 15 Počet obyvatel v letech 1994-2011
Rok
1994
1995
PO
5684,392 56844408 56844197 56876364 56904379 56909109
Rok
2000
PO
56923524 56960692 56993742 57321070 57888245 58462375
Rok
2006
PO
58751711 59131287 59619290 60045068 60340328 60626442
2001
2007
1996
2002
2003
2008
2009
2004
2010
Tab. 16 Počet ekonomicky aktivních obyvatel Itálie v letech 1994-2011
69
2005
2011
Rok
1994
1995
1996
1997
1998
1999
EAO
3874374
3668968
3484386
3342116
3235236
3138944
Rok
2000
2001
2002
2003
2004
2005
EAO
3068515
3013579
2949874
2892386
2887305
2889259
Rok
2006
2007
2008
2009
2010
2011
EAO
2909259
2941233
2982494
2980038
2967361
2934617
Příloha 2
Dovoz a vývoz zboží a služeb
70
Obr. 15 Dovoz zboží a služeb za rok 2003 [21]
Obr. 16 Dovoz zboží a služeb za rok 2004 [21]
Obr. 17 Dovoz zboží a služeb za rok 2005 [21]
71
Obr. 18 Dovoz zboží a služeb za rok 2006 [21]
Obr. 19 Dovoz zboží a služeb za rok 2007 [21]
Obr. 20 Dovoz zboží a služeb za rok 2008 [21]
72
Obr. 21 Dovoz zboží a služeb za rok 2009 [21]
Obr. 22 Dovoz zboží a služeb za rok 2010 [21]
Obr. 23 Dovoz zboží a služeb za rok 2011 [21]
73
Obr. 24 Vývoz zboží a služeb za rok 2003 [22]
Obr. 25 Vývoz z boží a služeb za rok 2004 [22]
Obr. 26 Vývoz zboží a služeb za rok 2005 [22]
74
Obr. 27 Vývoz zboží a služeb za rok 2006 [22]
Obr. 28 Vývoz zboží a služeb za rok 2007 [22]
Obr. 29 Vývoz zboží a služeb za rok 2008 [22]
75
Obr. 30 Vývoz zboží a služeb za rok 2009 [22]
Obr. 31 Vývoz zboží a služeb za rok 2010 [22]
Obr. 32 Vývoz zboží a služeb za rok 2011 [22]
76
Příloha 3
Vývoj úrokové sazby z vládních 10-ti letých dluhopisů
Obr. 33 1/3 roku 1994 [28]
Obr. 34 2/3 roku 1994 [28]
77
Obr. 35 3/3 roku 1994 [28]
Obr. 36 1/3 roku 1995 [28]
Obr. 37 2/3 roku 1995 [28]
78
Obr. 38 3/3 roku 1995 [28]
Obr. 39 1/3 roku 1996 [28]
Obr. 40 2/3 roku 1996 [28]
79
Obr. 41 3/3 roku 1996 [28]
Obr. 42 1/3 roku 1997 [28]
Obr. 43 2/3 roku 1997 [28]
80
Obr. 44 3/3 roku 1997 [28]
Obr. 45 1/3 roku 1998 [28]
Obr. 46 2/3roku 1998 [28]
81
Obr. 47 3/3 roku 1998 [28]
Obr. 48 1/3 roku 1999 [28]
Obr. 49 2/3 roku 1999 [28]
82
Obr. 50 3/3 roku 1999 [28]
Obr. 51 1/3 roku 2000 [28]
Obr. 52 2/3 roku 2000 [28]
83
Obr. 53 3/3 roku 2000 [28]
Obr. 54 1/3 roku 2001 [28]
Obr. 55 2/3 roku 2001 [28]
84
Obr. 56 3/3 roku 2001 [28]
Obr. 57 1/3 roku 2002 [28]
Obr. 58 2/3 roku 2002 [28]
85
Obr. 59 3/3 roku 2002 [28]
Obr. 60 1/3 roku 2003 [28]
Obr. 61 2/3 roku 2003 [28]
86
Obr. 62 3/3 roku 2003 [28]
Obr. 63 1/3 roku 2004 [28]
Obr. 64 2/3 roku 2004 [28]
87
Obr. 65 3/3 roku 2004 [28]
Obr. 66 1/3 roku 2005 [28]
Obr. 67 2/3 roku 2005 [28]
88
Obr. 68 3/3 roku 2005 [28]
Obr. 69 1/3 roku 2006 [28]
Obr. 70 2/3 roku 2006 [28]
89
Obr. 71 3/3 roku 2006 [28]
Obr. 72 1/3 roku 2007 [28]
Obr. 73 2/3 roku 2007 [28]
90
Obr. 74 3/3 roku 2007 [28]
Obr. 75 1/3 roku 2008 [28]
Obr. 76 2/3 roku 2008 [28]
91
Obr. 77 3/3 roku 2008 [28]
Obr. 78 1/3 roku 2009 [28]
Obr. 79 2/3 roku 2009 [28]
92
Obr. 80 3/3 roku 2009 [28]
Obr. 81 1/3 roku 2010 [28]
Obr. 82 2/3 roku 2010 [28]
93
Obr. 83 3/3 roku 2010 [28]
Obr. 84 1/3 roku 2011 [28]
Obr. 85 2/3 roku 2011 [28]
94
Obr. 86 3/3 roku 2011 [28]
95
Příloha 4 Akciový trh
Obr. 87 Vývoj na trhu s cennými papíry během 1/3 roku 2004 [16]
Obr. 88 Vývoj na trhu s cennými papíry během 2/3 roku 2004 [16]
Obr. 89 Vývoj na trhu s cennými papíry během 3/3 roku 2004 [16]
96
Obr. 90 Vývoj na trhu s cennými papíry během 1/3 roku 2005 [16]
Obr. 91 Vývoj na trhu s cennými papíry během 2/3 roku 2005 [16]
Obr. 92 Vývoj na trhu s cennými papíry během 3/3 roku 2005 [16]
97
Obr. 93 Vývoj na trhu s cennými papíry během 1/3 roku 2006 [16]
Obr. 94 Vývoj na trhu s cennými papíry během 2/3 roku 2006 [16]
Obr. 95 Vývoj na trhu s cennými papíry během 3/3 roku 2006 [16]
98
Obr. 96 Vývoj na trhu s cennými papíry během 1/3 roku 2007 [16]
Obr. 97 Vývoj na trhu s cennými papíry během 2/3 roku 2007 [16]
Obr. 98 Vývoj na trhu s cennými papíry během 3/3 roku 2007 [16]
99
Obr. 99 Vývoj na trhu s cennými papíry během 1/3 roku 2008 [16]
Obr. 100
Vývoj na trhu s cennými papíry během 2/3 roku 2008 [16]
Obr. 101
Vývoj na trhu s cennými papíry během 3/3 roku 2008 [16]
100
Obr. 102
Vývoj na trhu s cennými papíry během 1/3 roku 2009 [16]
Obr. 103
Vývoj na trhu s cennými papíry během 2/3 roku 2009 [16]
Obr. 104
Vývoj na trhu s cennými papíry během 3/3 roku 2009 [16]
101
Obr. 105
Vývoj na trhu s cennými papíry během 1/3 roku 2010 [16]
Obr. 106
Vývoj na trhu s cennými papíry během 2/3 roku 2010 [16]
Obr. 107
Vývoj na trhu s cennými papíry během 3/3 roku 2010 [16]
102
Obr. 108
Vývoj na trhu s cennými papíry během 1/3 roku 2011 [16]
Obr. 109
Vývoj na trhu s cennými papíry během 2/3 roku 2011 [16]
Obr. 110
Vývoj na trhu s cennými papíry během 3/3 roku 2011 [16]
103
104
