Analýza efektů digitalizace na radiodiagnostickém pracovišti Renáta Kunstová, Martin Potančok Katedra informačních technologií Vysoká škola ekonomická v Praze
[email protected],
[email protected]
Abstrakt: Zdravotnictví je oblastí, která vyžaduje speciální softwarové vybavení. Vedení a zpracování zdravotnické dokumentace však může být realizováno na stejných principech, jako v kterékoliv jiné oblasti. Jedním z přístupů k zefektivnění procesů zpracování a oběhu dokumentů v organizacích je jejich digitalizace. Cílem článku je poukázat na existenci PACS systémů, projektu ePACS a doložení efektů dosažených digitalizací provozu na radiodiagnostickém oddělení. Klíčová slova: Digitalizace rentgenových snímků, DICOM, PACS, ePACS Abstract: Health care is an area that requires special software. Management and processing of medical documentation may be implemented on the same principles as in any other area. One approach to streamlining processes and document flow in organizations is their digitization. This article aims to show the PACS systems, project ePACS and demonstrate effects achieved by digitization of operations on the radiodiagnostic department. Key words: Digitization of X-rays, DICOM, PACS, ePACS
1. Digitalizace zdravotnické dokumentace Rozvoj informačních systémů a technologií v oblasti zdravotnictví se ubírá mnoha směry. Jedním z nich je i správa a řízení oběhu zdravotnické dokumentace, jejíž součástí jsou výstupy lékařských vyšetření. Řada výstupů lékařských vyšetření je v současné době v obrazové podobě. Rentgen, skiaskopie, počítačová tomografie, ultrazvuk a magnetická rezonance jsou příklady zobrazovacích metod, které lze s použitím informačních technologií realizovat v digitální formě. Článek se zabývá zavedením digitalizace výstupů vyšetření na radiodiagnostickém oddělení okresní nemocnice. Vychází z legislativních a technologických aspektů digitalizace, věnuje se existujícím standardům a projektům digitalizované zdravotnické dokumentace, popisuje změnu procesů a analyzuje efekty dosažené digitalizací rentgenového provozu.
1.1 Legislativní aspekty digitalizace zdravotnické dokumentace Zdravotnická zařízení jsou povinna vést zdravotnickou dokumentaci pacientů v souladu se zákonem č. 260/2001 Sb., o péči a zdraví lidu [1], který nabyl účinnosti 1. 8. 2001 a na který navázala vyhláška č. 385/2006 Sb., o zdravotnické dokumentaci [2] a její novela č. 64/2007 Sb. Kromě povinnosti tuto dokumentaci vést, zákon předepisuje i její minimální obsah a zabývá se jejími možnými formami a pravidly archivace a skartace [3]. Možnost vést zdravotnickou dokumentaci v digitální formě zohledňují články 7 a 8 v §67b zákona o péči a zdraví lidu [1], kde je uvedeno:
86
SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 4/2010
Analýza efektů digitalizacena radiodiagnostickém pracovišti
„(7) Pokud se vede zdravotnická dokumentace pouze na paměťových médiích výpočetní techniky, lze zápis zdravotnické dokumentace provádět jen za těchto podmínek: a) všechny samostatné části zdravotnické dokumentace obsahují zaručený elektronický podpis osoby, která zápis provedla, podle zvláštního právního předpisu, b) bezpečnostní kopie datových souborů jsou prováděny nejméně jednou za pracovní den, c) po uplynutí doby životnosti zápisu je zajištěn opis archivních kopií, d) uložení archivních kopií, které jsou vytvářeny nejméně jedenkrát za rok, je provedeno způsobem znemožňujícím do nich provádět dodatečné zásahy. (8) Při uchovávání archivních kopií dat na paměťových médiích výpočetní techniky musí být zajištěn přístup k datům a jejich čitelnost (použitelnost) nejméně po dobu, která je předepsána pro archivaci zdravotnické dokumentace.“ Z uvedené citace vyplývají zásadní legislativní požadavky na informační systém, který zdravotnickou dokumentaci v digitální formě spravuje a následně archivuje a skartuje. Vyhláška č. 385/2006 Sb. [2] určuje standardní dobu archivace zdravotnické dokumentace na 5 let s tím, že na oblast radiodiagnostiky a zobrazovacích metod se vztahuje příloha č. 3 této vyhlášky, kde je v odst. 11 uvedeno, že: „a Grafický nebo audiovizuální záznam nebo jiný obrazový záznam (například digitální) 5 let od ukončení posledního vyšetření pacienta souvisejícího s poskytnutím zdravotní péče a ověřováním podmínek vzniku nemoci z povolání (ohrožení nemocí z povolání) podle zvláštního právního předpisu, pro jejíž potřeby byl záznam vyhotoven, pokud se nejedná o pacienta v dispenzární nebo jiné péči pro onemocnění sledované zobrazovací metodou. b. Informace o průběhu a výsledku vyšetření pacienta zobrazovací metodou 10 let po předání informace lékaři, který vyšetření zobrazovací metodu vyžádal.“ Ze zákona vyplývá [4], že informační systémy pro vedení zdravotnické dokumentace musí zabezpečit archivaci obrazových a audiovizuálních záznamů vyšetření po dobu 5 let, a popisy vyšetření po dobu 10 let. Po uplynutí archivační doby je zdravotnická dokumentace vyřazena formou skartačního řízení.
1.2 Vývoj digitalizace v oblasti radiodiagnostiky Historicky nejstarším radiodiagnostickým vyšetřením je rentgen [5]. Jeho principem je intenzivnější pohlcování rentgenového záření kostmi než měkkými tkáněmi. Záření prochází lidským tělem a je zachycováno na film, který je vyvolán chemickou cestou. S rozvojem digitalizace v oblasti dokumentů v 80. letech se objevily i požadavky na digitalizaci rentgenových snímků. Nejprve se začaly rentgenové snímky skenovat a později byl film nahrazen paměťovou fólií. Tato metoda se nazývá nepřímá digitalizace. Kazeta se speciální fólií má podobné rozměry jako film, a proto je možné ji použít u klasických zařízení bez nutnosti úprav. Kazeta obsahující paměťovou fólii se po expozici vloží do speciálního skeneru, kde dojde k převedení informací z fólie na digitální signál pomocí SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 4/2010
87
Renáta Kunstová, Martin Potančok
laserového paprsku. Poté je obraz z fólie vymazán pomocí intenzivního osvětlení a kazeta je připravena znovu k použití (dle [6] je životnost fólie více než 10 tisíc cyklů). Odstranění mezikroku skenování umožnila až nová technologie přímé digitalizace. Při přímé digitalizaci je dopadající rentgenové záření ihned převáděno na digitální obraz. Tato metoda sice poskytuje nejkvalitnější výstup, ale vyžaduje pořízení nového rentgenového zařízení pracujícího na principu přímé digitalizace. Další zobrazovací metody, mezi které patří ultrazvuk, počítačová tomografie a magnetická rezonance, pracují výhradně s digitálními obrazy. Ultrazvuk pracuje na principu odrazu vysílaného zvukového vlnění o vysoké frekvenci od orgánů lidského těla, výstupem je digitální dvourozměrný obraz. Počítačová tomografie využívá rentgenové záření, ale na rozdíl od klasického rentgenu zdroj záření a detekční zařízení při vyšetření rotuje kolem pacienta a zachycuje digitální obrazy lidského těla ve vrstvách. Magnetická resonance je metoda, která na rozdíl od rentgenu a počítačové tomografie nepoužívá rentgenové záření. Místo záření využívá vodu v lidském těle a silné magnetické pole. V tabulce č. 1 jsou porovnány počty snímků, které jsou průměrně pořizovány při jednom vyšetření pacienta a celkové kapacitní požadavky vzniklých obrazových souborů. Tyto údaje jsou důležité nejenom při odhadech požadavků na úložné prostory, ale i výkonnost počítačů, propustnost sítě atd. Rozměry obrázku (výška/šířka/počet bodů na palec)
Velikost obrázků (Kilobyte)
Průměrný počet snímků na pacienta a vyšetření
Celková velikost souboru po vyšetření (Megabyte)
2140/1760/2
7356
4
30
Ultrazvuk
600/800/3
1400
50
68
Počítačová tomografie
512/512/2
512
1000
500
Magnetická rezonance
256/256/2
128
400
50
Rentgen
Tabulka č. 1: Počet snímků a celková velikost obrazových souborů vyšetřovacích metod
1.3 Standard obrazových dat zdravotnických zařízení Výstupy radiodiagnostických zařízení netvoří pouze vlastní obrazy, ale i jejich popis. U prvních zařízení byla data získaná v průběhu vyšetření čitelná pouze na daném zařízení určitého výrobce. Začátkem 80. let společnosti American College of Radiology a National Electrical Manufacturers Association sestavily pracovní tým, který zveřejnil v roce 1985 první standard pro formu a přenos obrazových dat zdravotnických zařízení a jejich popis. V současnosti je tento standard [7] znám pod označením DICOM 3 – 2009 [8]. Standard lze rozdělit na dvě části. První část obsahuje informace o pacientovi a jeho vyšetření včetně obrazových dat, druhá část standardu obsahuje servisní třídy, které zabezpečují uložení, vyhledání, zobrazení, tisk a archivaci těchto dat.
88
SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 4/2010
Analýza efektů digitalizacena radiodiagnostickém pracovišti
DICOM soubory obsahují datové hlavičky a obrazová data [9]. V datové hlavičce jsou uvedeny následující informace: - informace o zařízení, které data pořídilo, včetně výrobce, - informace o čase pořízení dat, - velikost dat v pixelech, - bitová hloubka ve stupních šedi, - data o pacientech (identifikátor, jméno, datum narození, pohlaví, …), - informace o lékaři, - počet snímků z vyšetření (tento údaj je důležitý, protože při některých metodách se zde může vyskytovat až 1000 snímků). Za datovou hlavičkou následují obrazová data. Spojení informací o pacientovi, provedeném vyšetření a obrazové výstupy z vyšetření přináší velké výhody. Všechna související data jsou uložena pohromadě, čímž se zrychluje a zjednodušuje jejich vyhledávání i předávání do nemocničního informačního systému (NIS) a radiologického informačního systému (RIS).
1.4 Projekt ePACS Systémy určené pro správu obrazových dat ve zdravotnictví jsou známé pod zkratkou PACS (Picture Archiving and Communication System). Jedná se o komplexní řešení zahrnující jak hardwarové, tak softwarové komponenty, jehož účelem je zpracování obrazových dat, jejich uložení, distribuce, správa a archivace. Jeho jednotlivé komponenty zajišťují: - pořízení obrazových dat, - správu obrazových dat v datovém úložišti, - zpracování obrazových dat na pracovních stanicích, - vzdálený přístup prostřednictvím internetového prohlížeče, - integrace s RIS, NIS, ePACS. Konkrétních produktů existuje celá řada, např. PhilipsPACS (Pihilips Česká republika s.r.o.), MediPictures (CompuGROUP Medical Česká republika s.r.o.), AMIS*PACS (ICZ, a.s.), WMPacs (Medicale software s.r.o.), TomoCon PACS (UNIS COMPUTERS, spol. s r.o.). Podle produktových listů publikovaných na internetových stránkách dodavatelů nabízejí produkty PACS obdobnou funkcionalitu. Aby bylo možné obrazová data mezi jednotlivými zdravotnickými zařízeními bezpečně a důvěryhodně předávat, byl v roce 2006 ministerstvem zdravotnictví iniciován projekt ePACS [10]. Jeho cílem bylo „ověření možnosti nahradit ‚neelektronickou‘ formu předávání obrazové dokumentace pacientů mezi zdravotnickými zařízeními formou ‚elektronickou‘. Projekt si kladl za cíl výrazně omezit či úplně odstranit velmi neefektivní převážení filmů a CD s obrazovou pacientskou dokumentací mezi zdravotnickými zařízeními většinou sanitkami či kurýrem, ať už za účelem odborné konzultace, „druhého čtení“ či převážení pacienta z jednoho zdravotnického zařízení do druhého.” [10]
SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 4/2010
89
Renáta Kunstová, Martin Potančok
V 1. etapě byl vytvořen komunikační centrální uzel umístěný ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, ke kterému byly připojeny komunikační uzly vytvořené ve Fakultní nemocnici Na Bulovce a Ústřední vojenské nemocnici Praha. Projekt byl realizován na následujících principech [10]: - komunikace je realizována prostřednictvím VPN, respektuje standard DICOM 3, - správa přístupových práv pro odesílání a přijímání obrazových dat je řízena vždy konkrétním zdravotnickým zařízením, - není možný přístup z informačního systému jednoho zařízení do druhého. V současné době je projekt ve 2. etapě, kdy se postupně připojují další zdravotnická zařízení. „Pro přístup do projektu je nutné, aby zdravotnické zařízení podepsalo „přístupovou smlouvu“, která je dostupná na adrese http://www.epacs.cz/files/pristupova-smlouva.pdf. Do projektu se může zapojit jakékoliv zdravotnické zařízení. Náklady nutné pro využívání ePACS, podle informací ze společnosti ICZ a.s., zahrnující hardware, software a 12 měsíční podporu, se pohybují do 95 000 Kč u velkých zdravotnických zařízení, u malých se jedná přibližně o 32 000 Kč – 45 000 Kč.“ [11] K 12. 12. 2010 je do projektu ePACS zapojeno 137 zdravotnických zařízení [12].
2. Zavedení digitalizace na radiodiagnostické pracoviště V následující části je článek zaměřen na analýzu efektů zavedení nepřímé digitalizace rentgenového provozu na konkrétním radiodiagnostickém pracovišti. Analýza vychází z dokumentace projektu realizovaného v okresní nemocnici v období 2008 – 2009, z pozorování průběhu procesů před a po digitalizaci, z konzultací se zdravotnickým personálem a z vlastního pozorování. V roce 2007, tj. před digitalizací, mělo oddělení 10 zaměstnanců, kteří obsluhovali 3 rentgenová pracoviště, jedno zařízení počítačové tomografie, ultrazvuku a skiaskopie. Před zavedením digitalizace museli pacienti po vyšetření na ambulanci přejít na radiodiagnostické oddělení, vyčkat na vyšetření a po vyšetření počkat na zhotovení snímku, který si sami přenesli zpět na ambulanci. Ambulantní lékař na základě snímku stanovil diagnózu a postup další léčby. Snímek byl předán na kontrolní posouzení na radiodiagnostické oddělení. Vyjádření posuzujícího lékaře bylo spolu se snímkem vráceno do karty pacienta a použito při kontrolách jeho léčby. Po ukončení léčby byl snímek přesunut do archivu. Zavedení digitalizace vyžadovalo: - zakoupení nových zdravotnických zařízení respektujících standard DICOM a napojení na systém PACS, - pořízení hardwarového vybavení (dvou serverů a datových úložišť, monitorů, terminálů atd.), - stavební úpravy radiodiagnostických vyšetřoven, ale i operačních sálů, ordinací, pracoven lékařů atp., - pořízení systému PACS a jeho propojení s NIS/RIS a ePACS, tak aby mohla probíhat obousměrná komunikace,
90
SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 4/2010
Analýza efektů digitalizacena radiodiagnostickém pracovišti
instalaci prohlížecího softwaru systému PACS na osobní počítače po celé nemocnici, - školení uživatelů, jak v pořizování dat, tak v jejich vyhledávání a zobrazování. Po zavedení digitalizace došlo ke změnám v procesech, které ovlivnily celou nemocnici. Dříve bylo nutné, aby pacient čekal na snímek a s ním se pak vracel na ambulanci. Radiodiagnostika tak byla úzkým místem. Nyní se situace obrátila. Jakmile je provedeno vyšetření na radiodiagnostickém oddělení, pacient odchází zpět na ambulanci. Nemusí tedy čekat na snímek. Ten je na ambulanci k dispozici ještě dříve než se tam pacient vrátí. Pro srovnání: doba nutná pro získání finálního snímku z rentgenu, která byla u klasického rentgenu 10 minut, se nyní pohybuje okolo 2 minut. V roce 2010, po dokončení digitalizace, se oddělení skládá z 3 rentgenových snímkoven využívajících nepřímou digitalizaci, skiaskopie s přímou digitalizací, počítačové tomografie a ultrazvuku. Všechna zařízení jsou napojena na PACS a pracuje se zde pouze s digitálními daty. Prostřednictvím informačního systému jsou snímky automaticky k dispozici všude tam, kde je lékaři potřebují – na operačních sálech, odděleních, ambulancích. Vyhledání snímku je velice rychlé. Software na pracovních stanicích umožňuje najít snímky podle osobních dat pacienta, typu vyšetření, data vyšetření atp. V případě, že si pacient potřebuje snímky odnést, jsou mu vypáleny na CD/DVD v kanceláři oddělení. Prostřednictvím ePACS mohou být snímky poskytovány jiným zdravotnickým zařízením, konzultovány s dalším odborníky nebo naopak jsou získávány snímky pacienta pořízené v jiném zařízení. Informační systém zajišťuje bezpečnost uložených dat, oprávněnost přístupu a archivaci v souladu se zákonem. -
3. Analýza efektů digitalizace rentgenových výstupů Analýzu efektů digitalizace jsme zaměřili na rentgenové vyšetření, které je ze všech radiodiagnostických vyšetření prováděno nejčastěji a ke kterému existuje historicky zavedená a stále užívaná analogová alternativa. Efekty jsme rozdělili do pěti skupin, v každé skupině je několik ukazatelů, z hlediska kterých je porovnána analogová a digitální forma rentgenových snímků.
3.1 Kvalita péče o pacienta Kvalita péče o pacienta není kvantifikovatelným ukazatelem, ale je nejvýznamnějším kvalitativním ukazatelem úrovně zdravotnické péče. Kvalitu péče o pacienta jsme posuzovali z hlediska následujících ukazatelů.
Radiační zátěž Rentgenové vyšetření by mělo pacienty vystavovat nejmenšímu možnému rentgenovému záření. Analogový provoz nejčastěji využívá filmy s foliemi se zesilujícím faktorem 400. Tento faktor s sebou přináší určité potřebné množství záření. Při výběru digitalizace je třeba rozhodnout jakou citlivost systému nepřímé digitalizace zvolit. Na výběr je citlivost 200, 400 a vyšší. Â V případě, že je při digitalizaci použit stejný zesilující faktor jako v analogovém provozu, radiační zátěž se nezmění.
SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 4/2010
91
Renáta Kunstová, Martin Potančok
Počet opakovaných vyšetření Při procesu snímání je důležité správné nastavení expozice, což je v některých situacích velmi obtížné. Pokud je špatně čitelný snímek, který byl pořízen analogově, musí se vyšetření opakovat a pacient je znovu vystaven radiační zátěži. V případě, že se nepodaří expozice digitálně pořízeného snímku, je možné tento snímek upravit pomocí speciálního softwaru a opakované vyšetření není obvykle potřeba. Provedli jsme pozorování v délce jednoho dne na rentgenovém pracovišti. Žádné vyšetření se nemuselo opakovat z důvodu špatné expozice, případné nedostatky byly vyřešeny softwarově. Â Na základě konzultací se zaměstnanci pracoviště jsme učinili odhad, že zavedením digitalizace došlo ke snížení opakování snímků kvůli špatné expozici o 90 %.
Kvalita snímku a přesnost diagnózy Čím kvalitnější snímek má lékař k dispozici, tím lepší jsou předpoklady pro stanovení správné diagnózy. V případě analogového provozu je jakákoliv chyba a v důsledku toho snížená kvalita snímku neopravitelná. U digitálně pořízených snímků je možné např. upravit jas a kontrast, zvětšit část snímku, přidávat popisky a poznámky, měřit vzdálenosti, úhly, plochy apod. Â Kvalita digitálních snímků a možnost jejich dalších úprav významně přispívá k přesnému určení diagnózy.
3.2 Ekonomické efekty Investice do digitalizace rentgenového pracoviště nepochybně zlepšuje kvalitu péče o pacienta, ale při rozhodování o tom zda si může zdravotnické zařízení tuto investici z finančního hlediska dovolit, je třeba znát její výši a odhadnout návratnost. Následující finanční analýza je zpracována na základě údajů okresní nemocnice, jejíž rentgenové pracoviště provádí průměrně 39 864 vyšetření za rok, ceny jsou platné k březnu 2010.
Roční náklady analogového provozu rentgenového pracoviště Při analogovém provozu rentgenového pracoviště tvoří největší část nákladů filmy (1 427 131 Kč), chemikálie (149 299 Kč) a kazety (86 790 Kč). Dále je třeba financovat údržbu a servis vyvolávacích automatů a kazet (40 000 Kč). Pro úplnost jsou zařazeny i náklady na spojené se spotřebou vody, elektřiny apod. (62 100 Kč). Â Roční náklady analogového provozu sledovaného rentgenového pracoviště činí 1 765 320 Kč.
Náklady na pořízení nepřímé digitalizace rentgenu Nepřímá digitalizace je levnější variantou digitalizace rentgenu. Důležité je čtecí zařízení, jehož cena se odvíjí od konkrétní konfigurace a požadavků, každá diagnostická zobrazovací stanice obsahuje 2 diagnostické monochromatické monitory a 1 monitor barevný, každá klinická zobrazovací stanice obsahuje 2 barevné monitory. Náklady na PACS zahrnují jak softwarové, tak hardwarové komponenty včetně infrastruktury, takže jeho cena se kalkuluje pro každé zdravotnické zařízení individuálně. Náklady na pořízení nepřímé digitalizace rentgenu jsou uvedeny v tabulce č. 2. 92
SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 4/2010
Analýza efektů digitalizacena radiodiagnostickém pracovišti
Čtecí zařízení (2 ks)
1 700 000 Kč
Diagnostické pracovní stanice (3 ks)
165 000 Kč
Monitory k diagnostickým pracovním stanicím
705 000 Kč
Klinické zobrazovací stanice (2 ks)
60 000 Kč
Monitory ke klinickým zobrazovacím stanicím
60 000 Kč
PACS
2 250 000 Kč
Tabulka č. 2: Náklady na pořízení nepřímé digitalizace rentgenu  Celkové náklady na pořízení nepřímé digitalizace rentgenu činí 4 940 000 Kč.
Roční náklady digitalizovaného provozu rentgenového pracoviště Při digitalizovaném provozu činí největší část náklady na provoz systému PACS, do kterých jsou zahrnuty poplatky za údržbu, nepřetržitý dohled nad celým systémem, elektřina spotřebovaná dvěma servery a klimatizací apod.). Náklady jsou rozepsány v tabulce č. 3. Provoz PACS (support, elektřina atd.)
420 000 Kč
Kazety
214 800 Kč
Spotřeba CD/DVD
20 068 Kč
Údržba a servis
20 000 Kč
Ostatní náklady (voda, elektřina atd.)
10 300 Kč
Tabulka č. 3: Roční náklady digitalizovaného provozu rentgenového pracoviště Â Roční náklady digitalizovaného provozu sledovaného rentgenového pracoviště činí 685 168 Kč.
Doba návratnosti zavedení digitalizace na rentgenovém pracovišti Hrubý výpočet doby návratnosti vychází z celkových nákladů na investici a z ročních úspor digitálního provozu vůči analogovému. Graficky je bilance v jednotlivých letech znázorněna na obrázku č. 1.
SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 4/2010
93
Renáta Kunstová, Martin Potančok
Obrázek č. 1: Doba návratnosti zavedení nepřímé digitalizace [11] Â Z výpočtu vyplývá, že doba návratnosti zavedení digitalizace na rentgenovém pracovišti je 4 až 5 let.
3.3 Životní a pracovní prostředí Digitalizace přispívá k ochraně životního prostředí a zlepšuje pracovní podmínky zaměstnanců. Tento předpoklad lze očekávat vzhledem ke změně technologie pořizování snímků.
Množství spotřebovaných filmů Při analogovém provozu se používají filmy, které představují zátěž pro životní prostředí, protože obsahují stříbro a jsou téměř nerozkladné. Jejich recyklace musí probíhat speciálním postupem, který je technologicky i finančně náročný. Při digitálním provozu se používají kazety se speciální fólií. Na rozdíl od filmu, který je určen pouze pro jedno použití, je u kazet se speciální fólií deklarována průměrná životnost deset tisíc cyklů. Â Digitální pracoviště je výrazně šetrnější k životnímu prostředí než pracoviště s analogovým rentgenovým provozem.
Množství potřebných chemikálií na vyvolání snímků V případě analogového provozu je třeba na vyvolání filmů používat vývojku a ustalovač. Jedná se o roztoky obsahující chemikálie nebezpečné pro živé organizmy a tudíž i pro životní prostředí. Likvidace roztoků je rovněž velmi technologicky a finančně náročná. Z dostupných materiálů byl proveden výpočet roční spotřeby vývojky a ustalovače, která se pohybuje ve výši 2 000 až 3 000 litrů. Zaměstnanci přicházejí do styku s těmito látkami každý den. Â Digitální provoz eliminoval použití jakýchkoliv roztoků a kontaktu personálu s nebezpečnými chemikáliemi.
3.4 Spolupráce lékařů v rámci zdravotnického zařízení Cílem lékařů je rychlá a přesná diagnóza, proto spolu lékaři spolupracují, snímky konzultují, předávají si je při navazujících vyšetřeních apod. Za ukazatele efektu
94
SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 4/2010
Analýza efektů digitalizacena radiodiagnostickém pracovišti
bylo vybráno: čas potřebný pro diagnózu, oběh snímků a ošetření, dostupnost snímků lékařům a počet nutných přesunů lékaře.
3.4.1 Čas potřebný pro určení diagnózy, oběh snímků a ošetření Mezi nejdůležitější ukazatele patří čas potřebný pro diagnózu a oběh snímku. Analýza byla provedena při digitalizovaném provozu na 20 ošetřených pacientech, u kterých po vyšetření na ambulanci bylo vyžadováno pouze rentgenové vyšetření. Protože stejné šetření nemohlo být provedeno i pro analogový provoz, byly zjištěné hodnoty digitalizovaného provozu konzultovány s vedoucím radiodiagnostickým asistentem a na základě simulace byly odhadnuty časy analogového provozu. Po užití aritmetického průměru bylo vypočítáno, že průměrný čas potřebný pro určení diagnózy, oběh snímků a ošetření byl u analogového provozu 83 minut a u digitalizovaného provozu 57 minut. Â Digitalizací provozu došlo ke zkrácení potřebné doby na určení diagnózy, oběh snímků a ošetření přibližně o třetinu času (Náš konkrétní výpočet, který je na základě měřených a odhadnutých časů, vychází 31,4 %.) Nejenže se zefektivnila práce lékařů, ale tato změna má i pozitivní vliv na kvalitu péče o pacienta.
3.4.2 Dostupnost snímků Při analogovém provozu rentgenu vzniká jedinečný originál, který prakticky nelze kopírovat, protože by došlo ke značnému snížení kvality snímku. To s sebou přináší řadu nevýhod: - vždy obíhá originální snímek, hrozí jeho ztráta či poškození, - snímek je dostupný v jeden okamžik na jednom místě, - je nutný fyzický transport snímků. Naopak digitální snímek je uložen do elektronického archivu, ze kterého je dostupný po celou dobu jeho uchování dle požadavků na archivaci. Toto řešení s sebou přináší řadu výhod: - snímek je stále dostupný, - snímek nelze vymazat ani ztratit, - lékař si může snímek upravit dle potřeby, protože se vždy pracuje s kopiemi originálního snímku, všechny kopie jsou stejně kvalitní, - snímky se nikam fyzicky nepřesouvají, lékař si snímek může prohlédnout z počítače na jakémkoliv oddělení, - snímky si může prohlížet více lékařů z různých oddělení najednou. Â Z výše uvedených výhod a nevýhod je patrné, že digitalizace s sebou přináší převratnou změnu v práci lékařů, která se přenáší i na celkovou péči o pacienta.
3.4.3 Počet nutných přesunů lékaře Dalším důležitým ukazatelem je počet nutných přesunů lékaře pro stanovení finální diagnózy. V rámci jednoho zdravotnického zařízení je v některých závažných případech nutná konzultace lékaře ambulantního oddělení s radiologickým lékařem či dalšími specialisty.
SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 4/2010
95
Renáta Kunstová, Martin Potančok
Před zavedením digitalizace se lékaři scházeli na radiodiagnostickém oddělení, kde snímky konzultovali. Bylo nutné se sejít nad jedním snímkem, protože neexistovalo více kopií. V průměru se jednalo o 3 nezbytné přesuny lékařů mezi odděleními na pacienta. Po zavedení digitalizace je možné otevřít více kopií jednoho snímku na různých pracovištích. Většina konzultací probíhá po telefonu, kdy si lékaři na svých pracovních stanicích otevřou stejný snímek. V průměru je nyní potřebný pouze jeden přesun lékaře na pacienta. Â Digitalizací rentgenu došlo k zefektivnění spolupráce a ušetření cenného času lékařů.
3.5 Spolupráce lékařů mezi zdravotnickými zařízeními Důvodů, proč je potřeba předávat snímky mezi zdravotnickými zařízeními, je spousta. Efektivnost digitalizace při spolupráci lékařů mezi zdravotnickými zařízeními proto ukážeme na skutečné události, při které byl pacient s náhlou bolestí hlavy přivezen záchrannou službou do okresní nemocnice na neurologické oddělení.
Průběh procesu před digitalizací Okamžitě po přijetí pacienta došlo k zahájení stanovení diagnózy. Pacient byl převezen na radiodiagnostické oddělení, kde bylo provedeno vyšetření mozku počítačovou tomografií (dále CT). Protože se jednalo o podezření na závažné cévní změny na mozku, přímo na CT přišel neurolog a lékař radiolog. Cévní změny byly potvrzeny. Telefonicky byla kontaktována neurochirurgická klinika v Praze a byl domluven převoz pacienta sanitním vozem společně s vytištěnými snímky. Po převozu na specializované pracoviště se lékaři podívali na snímky a zjistili potřebu jiných řezů z CT. Bylo provedeno tedy opětovné vyšetření. Zde se prokázalo aneurysma (cévní výduť v mozku) a lékaři rozhodli o operaci, která se začala připravovat.
Průběh procesu po digitalizaci Okamžitě po přijetí pacienta došlo k zahájení stanovení diagnózy. Pacient byl převezen na radiodiagnostické oddělení, kde bylo provedeno vyšetření mozku počítačovou tomografií. Protože se jednalo o podezření na závažné cévní změny na mozku, přímo na CT přišel neurolog a lékař radiolog. Až do této fáze byl postup úplně identický s průběhem před digitalizací. Poté ale nastala významná změna. Telefonicky bylo kontaktováno specializované neurochirurgické pracoviště a zároveň byla odeslána všechna obrazová data přes ePACS. Během několika málo minut lékaři obdrželi snímky a zdravotní stav konzultovali. Potvrdili aneurysma (cévní výduť v mozku). Protože konzultace potvrdila závažnost zdravotního stavu, pacient byl okamžitě transportován leteckou záchrannou službou na specializované pracoviště, kde se mezitím kompletně připravila operace, a tým lékařů čekal na pacienta. Lékaři již měli dostupnou veškerou zdravotnickou dokumentaci a před příjezdem pacienta měli připraveno vše potřebné tak, aby co nejdříve mohla začít operace. Â Digitalizace zrychlila proces ošetření pacienta a zkvalitnila lékařskou péči.
96
SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 4/2010
Analýza efektů digitalizacena radiodiagnostickém pracovišti
4. Závěr Analogový a digitální provoz radiodiagnostického pracoviště je v některých ukazatelích neporovnatelný, protože digitalizace poskytuje svým principem zcela nové možnosti, které v analogovém světě neexistují. Digitalizace ale obvykle znamená nemalou finanční investici a o té je třeba rozhodnout. V tom okamžiku vzniká potřeba vyčíslit efekty, které investice do IS/ICT přinese. Dle [13] se efekty vyhodnocují buď před realizací investičního záměru (tzv. hodnocení “proaktivní”), které slouží k prokázání vhodnosti a očekávané návratnosti investičního záměru, nebo po realizaci investičního záměru (tzv. hodnocení “retroaktivní”), které slouží k reálnému vyčíslení efektů, jejích porovnání s dříve provedenými odhady a k získání poznatků pro rozhodování o dalších investicích. Analýza na konkrétním radiodiagnostickém pracovišti prokázala návratnost investic do nepřímé digitalizace rentgenového vyšetření v horizontu 4 až 5 let. Kromě ekonomických efektů byla identifikována celá řada dalších přímých (např. odstranění práce s nebezpečnými chemikáliemi) a nepřímých efektů (např. podpora vzájemné spolupráce lékařů uvnitř i vně zdravotnického zařízení). Vzhledem k tomu, že obrazová data z vyšetření jsou jednou z forem zdravotnické dokumentace, je možné se na měření efektů zavedení digitalizace a s ním souvisejícího informačního systému PACS dívat analogicky jako na systém ECM (Enterprise Content Management), tj. dle [14] z pohledu aktiv: - strategická aktiva – zvýšila se produktivita práce lékařů, urychlilo se ošetření pacientů, - informační aktiva – sdílení znalostí napříč zdravotnickými zařízeními, - transakční aktiva – zvýšení procesní výkonnosti, zrychlení ošetření pacienta, radikální změna procesů vyžadujících spolupráci dalších zdravotnických zařízení, - infrastrukturní aktiva – zvýšila se rychlost a přesnost diagnostiky, zrychlil se přístup k uloženým snímkům, zefektivnila se spolupráce lékařů. Závěrem můžeme shrnout, že zavedení metody nepřímé digitalizace rentgenových snímků znamená investici, jejíž návratnost je poměrně krátká a která pozitivně ovlivňuje péči o pacienty, práci lékařů i dalšího zdravotnického a obslužného personálu. Článek byl zpracován jako jeden z výstupů grantového projektu „Pokročilé principy a modely řízení podnikové informatiky“ registrovaného u Grantové agentury České republiky pod evidenčním číslem P403/10/0092.
Literatura [1] [2] [3]
Zákon č. 260/2001 Sb., o péči o zdraví lidu. Sbírka zákonů, eská republika. Ročník 2001. Ze dne 26. června 2001. Vyhláška č. 385/2006 Sb., o zdravotnické dokumentaci. Sbírka zákonů, Česká republika. Ročník 2006. Ze dne 21. července 2006. WWW.CLK.CZ. Nová legislativa o zdravotnické dokumentaci. [Online] 2. březen 2009. [Citace: 10. březen 2010.]
SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 4/2010
97
Renáta Kunstová, Martin Potančok
[4]
[5] [6]
[7]
[8] [9]
[10]
[11] [12] [13] [14]
98
http://www.clk.cz/oldweb/poradna/Dokumentace/nova_legislativa_dokum.ht ml. WWW.CLK.CZ. Novinky v právních předpisech pro práci se zdravotnickou dokumentací. [Online] 3. březen 2009. [Citace: 10. březen 2010.] http://www.clk.cz/oldweb/poradna/Dokumentace/zdrav_dokumentace_2007. html. Terrier Fracois, Terrier Georges, Bártová Marie. Velké etapy zobrazování v medicíně. Praktická radiologie. ISSN 1211 – 5053, 2005, Sv. 10, č. 4. Nepřímá digitalizace - FOMA BOHEMIA, spol. s r.o. [Online] 14. listopad 2009. [Citace: 7. únor 2010.] http://www.foma.cz/foma/produkt/RadioDetail.asp?ProduktID=382&seznam =pristr_rtg. ISO 12052:2006 - Health informatics -- Digital imaging and communication in medicine (DICOM) including workflow and data management. [Online] 19. prosinec 2009. [Citace: 30. leden 2010.] http://www.iso.org/iso/catalogue_detail.htm?csnumber=43218. DICOM Homepage. [Online] 11. leden 2010. [Citace: 30. leden 2010.] http://medical.nema.org/. Huang, H. K. PACS and Imaging Informatics: Basic Principles and Applications. New Jersey : John Wiley & Sons, Inc., Hoboken, 2004. ISBN 0-471-25123-2. ePACS - O projektu. [Online] DICOM komunikace mezi zdravotnickými zařízeními. [Citace: 12. posinec 2010.] http://www.epacs.cz/faces/pages/oprojektu.xhtml Potančok, Martin. Analýza užití digitalizace na radiodiagnostickém pracovišti. Bakalářská práce, 2010. Vysoká škola ekonomická, Praha. ePACS [Online] Úvod [Citace: 12. posinec 2010.] http://www.epacs.cz/faces/pages/index.xhtml Voříšek, Jiří a kol. Principy a modely řízení podnikové informatiky. Praha : Oeconomica, 2008. 441 s. ISBN 978-80-245-1440-6. Kunstová, Renáta. Efektivní správa dokumentů - Co nabízí Enterprise Content Management. Praha : Grada Publishing, 2009. 204 s. ISBN 978-80-247-3257-2.
SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 4/2010