© InnoVatio 2006
Analýza diskuzních pořadů ČT - čtvrté čtvrtletí roku 2005 -
Realizace: InnoVatio/Media Tenor Marek Síbrt
[email protected] U Tiskárny 9, 702 00 Ostrava Tel: 596 126 126 Stav: 29.1. 2006
Page 1 (Total 30)
© InnoVatio 2006
Obsah 1.
Management summary..................................................................................... 5
2.
Přehled kritérií .................................................................................................. 6
3.
Tematická variabilita a variabilita aktérů ........................................................ 7
4.
Objektivita, nestrannost moderátora .............................................................17
5.
Transparentnost ..............................................................................................25
6.
Připravenost, vliv moderátora na diskuzi......................................................27
7.
Gender ..............................................................................................................39
8.
Shrnutí ..............................................................................................................41
Page 2 (Total 30)
© InnoVatio 2006
SEZNAM GRAFŮ
Graf 1: Obsahová agenda – Otázky Václava Moravce........................................... 7 Graf 2: Obsahová agenda – Sedmička ................................................................... 9 Graf 3: Obsahová agenda – Nedělní partie............................................................10 Graf 4: Politická příslušnost hostů v Otázkách VM ..............................................11 Graf 5: Politická příslušnost hostů v Sedmičce....................................................12 Graf 6: Politická příslušnost hostů v Nedělní partii..............................................13 Graf 7: Nejčastější hosté diskuzních pořadů – absolutně ..................................14 Graf 8: Nejčastější hosté diskuzních pořadů – relativně ....................................16 Graf 9: Celková míra konfrontačnosti v Otázkách VM – vývoj v čase ................19 Graf 10: Celková míra konfrontačnosti v Sedmičce – vývoj v čase ....................20 Graf 11: Otázky VM – konfrontačnost vůči koalici/opozici ..................................20 Graf 12: Sedmička – konfrontačnost vůči koalici/opozici....................................20 Graf 13: Nedělní partie – konfrontačnost vůči koalici/opozici.............................21 Graf 14: Konfrontačnost Otázek VM vůči polit. stranám......................................22 Graf 15: Konfrontačnost Sedmičky vůči polit. stranám .......................................22 Graf 16: Konfrontačnost Nedělní partie vůči polit. stranám ................................24 Graf 17: Míra přesnosti v uvádění zdrojů – srovnání pořadů ..............................25 Graf 18: Vývoj přesnosti v uvádění zdrojů – srovnání pořadů ............................26 Graf 19: Podíl neuspokojivých replik moderátora – srovnání pořadů ................27 Graf 20: Struktura chyb moderátorů – srovnání pořadů ......................................29 Graf 21: Vývoj podílu neuspokojivých replik – srovnání pořadů ........................29 Graf 22: Vliv moderátora na vystupování hostů – srovnání pořadů ...................31 Graf 23: Reakce moderátora na neukázněné vystupování hostů........................31 Graf 24: Vliv moderátora na zástupce stran – všechny pořady...........................33 Graf 25: Kázeň zástupců stran – všechny pořady ................................................33 Graf 26: Vliv moderátora na hosty – Otázky VM ..................................................35 Graf 27: Vliv moderátora na hosty – TV NOVA ....................................................36 Graf 28: Kázeň jednotlivých hostů – Otázky VM..................................................36 Graf 29: Kázeň jednotlivých hostů – Sedmička ...................................................37 Graf 30: Zastoupení žen v diskuzích......................................................................39
Page 3 (Total 30)
© InnoVatio 2006
1.
Management summary Tento dokument byl zpracován na základě požadavku České televize a shrnuje základní zjištění mediálních analýz diskuzních pořadů, které pro Českou televizi pravidelně zajišťuje společnost InnoVatio/Media Tenor. Kritéria, jejichž prostřednictvím analýza posuzuje kvalitu diskuzních pořadů České televize Otázky Václava Moravce, byla zvolena tak, aby bylo možné posoudit, do jaké míry tímto pořadem „Česká televize vytváří prostor pro pořady představující diskuzní konfrontaci idejí, myšlenek a konceptů vztahujících se k důležitým otázkám veřejného zájmu.“, jak je definován základní princip sledovaného typu pořadů v Kodexu ČT (6.1.). Analyzována je především variabilita (tematická variabilita, variabilita aktérů diskuzí), objektivita, připravenost, nestrannost moderátora a jeho vliv na diskuzi, transparentnost v ověřování zdrojů informací, prostor pro vyjádření poskytnutý jednotlivým hostům, případně další specifické aspekty diskuzních pořadů. Z důvodu posouzení pozice pořadů Otázky VM jsou výsledky, je-li to účelné, porovnávány s výsledky analýz diskuzních pořadů Sedmička (TV NOVA) a Nedělní partie (TV Prima). V možnostech analytiků není posouzení/ověření „pravdivosti“ informací zveřejněných moderátorem v jednotlivých relacích. Zvolený postup obsahové analýzy umožňuje posuzovat kvalitu pořadu jako takového prostřednictvím zkoumání jeho celkové obsahové struktury. Není-li uvedeno v následujícím textu jinak, vztahují se veškeré výsledky k období od 1. 10. 2005 do 31. 12. 2005. V případě, že je to účelné, je analyzované období delší (zpravidla v délce jednoho roku), což umožňuje vyvodit dlouhodobě pozorovatelné trendy a tendence v rámci jednotlivých pořadů. Jednotlivá zjištění jsou doplněna popisem metodologických východisek tak, aby dokument byl srozumitelný i těm, kteří doposud nemají zkušenost s projekty obsahové analýzy.
Page 4 (Total 30)
© InnoVatio 2006
2.
Přehled kritérií Obsahová analýza připravovaná společností InnoVatio pro Českou televizi nabízí řadu možných úhlů pohledů na kvalitu a strukturu diskuzních pořadů. Pro tuto čtvrtletní analýzu byla vybrána následující kritéria: a) Tematická variabilita a variabilita aktérů diskuzí Kritérium posuzuje různorodost a relevanci témat a politických hostů v diskuzích. Čím adekvátněji odráží poměr zastoupení politických stran a politických hostů jejich proporciální zastoupení v zastupitelských sborech, tím lépe plní diskuzní pořady svou funkci. Současně platí, že čím je diskuzní pořad tematicky variabilnější, tím je lépe naplněno poslání média. Z tematické struktury je možné posuzovat relevanci agendy. Témata, která se týkají společenství jako takového, jsou považována za relevantnější než témata, která se týkají pouze individuálních činů/skutků. b) Objektivita, nestrannost moderátora Stejně jako tematickou variabilitu a variabilitu hostů v diskuzích je možné analyzovat objektivitu a nestrannost moderátora v přístupu k jednotlivým politickým uskupením i jejich konkrétním zástupcům. Tento ukazatel je možné posuzovat podle konfrontačního, neutrálního, případně vstřícného charakteru moderátorových replik. Platí, že čím je relativní poměr konfrontačních otázek k jednotlivým uskupením, či konkrétním hostů vyrovnanější, tím je moderátorův přístup objektivnější, nestrannější. c) Transparentnost Toto kritérium posuzuje, nakolik přesně moderátor odkazuje k externím zdrojům informací. Platí, že čím je vyšší míra ověřitelnosti uváděných zdrojů, tím je moderátorovo tvrzení transparentnější. d) Připravenost moderátora, vliv na diskuzi Připravenost moderátora na diskuzi jako jeden z ukazatelů kvality výkonu je posuzována podle celkového poměru neuspokojivých replik (propozic s určitým typem nedostatku) ve všech jeho promluvách. Je současně možné detailně analyzovat strukturu, typologii těchto chyb. Dalším kritériem poukazujícím k moderátorovu výkonu je míra jeho vlivu na průběh diskuze. Čím vyšší poměr moderátorových replik má vliv na další průběh diskuze a posouvá ji žádoucím směrem, tím více je v očích hostů chápán jako „respektováníhodná“ autorita. Analýza současně umožňuje reflektovat reakci moderátora na případné neukázněné vystupování hostů. f) Gender Analýza umožňuje sledovat poměr zastoupení žen v diskuzních pořadech. Je tedy možné pozorovat, do jaké míry se pořady přičiňují ve snaze poskytnout rovný přístup oběma pohlavím do televizního vysílání.
Page 5 (Total 30)
© InnoVatio 2006
3.
Tematická variabilita a variabilita aktérů Tematická variabilita posuzuje, jak dalece byly diskuzní pořady z hlediska tematické struktury různorodé. Každému jednotlivému úseku relace je přiřazeno jedno hlavní téma v závislosti na jeho převažujícím obsahu. Témata jsou přitom příspěvkům přiřazována z předem definovaného seznamu. Seznam sám obsahuje cca 700 různých témat. Graf 1 popisuje tematickou strukturu pořadu Otázky VM. Ukazuje nejčastěji zastoupené tematické oblasti v jeho rámci a počet tematických úseků debaty, které jim byly věnovány. Graf 1: Obsahová agenda – Otázky Václava Moravce 0
10
20
30
40
STÁTNÍ SPRÁVA STRANICKÁ OBL. ZDRAVOTNICTVÍ HOSPODÁŘ.POL. EU VŠEOBECNĚ JUSTICE BEZPEČNOST MEZINÁROD.UD. SPOLEČNOST SOCIÁLNÍ P.
Báze: 108 tematických úseků pořadu Otázky VM
Z grafu je zjevné, že nejčastěji zmiňovaným tematickým okruhem byla problematika státní správy před stranickou oblastí. Výraznější prezentace stranické oblasti souvisela s blížícími se volbami do PS PČR, se jmenováním stranických lídrů v jednotlivých regionech pro tyto volby a se sjezdy stran, které na nich oznámily své programové priority (ODS, KDU – ČSL), případně zvolily nové vedení (KDU – ČSL). Zástupci jednotlivých stran se v diskuzích střetli nad reálností jednotlivých předvolebních slibů, jejich dopady na život občanů, ale i na státní rozpočet. Jako základní protipóly pak zejména politici ČSSD a ODS prezentovali své reformy daňového systému, kroky v oblasti sociální a hospodářské politiky a hospodaření státu jako celku. Kritická situace ve zdravotnictví obrátila zájem politických diskuzí na tento resort, jehož novým šéfem se stal David Rath, který aktuálně po svém jmenovaní uvalil nucenou správu na VZP a obecně svým vstupem do politiky vyvolal emotivní reakce na české politické scéně. Kromě ministra zdravotnictví se k dění ve zdravotnictví vyjadřovali zástupci odborné veřejnosti, jak bude detailně popsáno níže.
Page 6 (Total 30)
© InnoVatio 2006
Silnější zastoupení problematiky Evropské unie souviselo se speciálním vydáním pořadu, které se zabývalo výhradně „evropskými tématy“ a jehož hosty byli zástupci EU J. Barrosso, eurokomisařka pro životní prostředí M. Wallstromová či český eurokomisař Vl. Špidla. Politické diskuze všech sledovaných stanic dokázaly reagovat na aktuální dění na české politické scéně a klíčové zahraniční události. Prioritní postavení zaujímala témata s celospolečenskou důležitostí a dosahem. I přesto, že Otázky VM oproti předchozím obdobím v důsledku výše zmiňovaného pořadu týkajícího se oblasti EU silněji akcentovaly zahraniční problematiku, dominovaly v jejich rámci domácí témata, což bylo zapříčiněno dynamickou situací v české politice především ve spojitosti se zdravotnictvím a blížícími se volbami do PS PČR. Graf 2 ilustruje tematickou strukturu diskuzního pořadu Sedmička privátní TV NOVA. Stejně jako v Otázkách VM reflektoval Martin Veselovský v Sedmičce v nejvyšší míře oblast státní správy. Oproti Otázkám VM se Sedmička výrazněji věnovala oblasti zdravotnictví, naopak s menším akcentem se zaměřila na stranickou oblast. Výraznější zastoupení úseků s diskuzí nad hospodářskými tématy bylo dáno zejména dvojnásobnou účastí ministra průmyslu M. Urbana. Témata zabývající se školstvím byla zastoupena v pořadu, v němž diskutovali ministryně tohoto resortu Petra Buzková a její stínový protějšek Walter Bartoš. Graf 2: Obsahová agenda – Sedmička 0
10
20
30
40
STÁTNÍ SPRÁVA ZDRAVOTNICTVÍ HOSPODÁŘ.POL. BEZPEČNOST ŠKOLSTVÍ,VĚDA STRANICKÁ OBL. SOCIÁLNÍ P. EU VŠEOBECNĚ SPOLEČNOST ENERGETIKA
Báze: 93 tematických úseků pořadu Sedmička
Graf 3 ukazuje pro možnost komparace se dvěma předchozími grafy tematickou agendu diskuzní relace Nedělní partie komerční TV Prima. Pořadí na prvních třech místech je shodné jako v případě Otázek VM. Stejně jako v předchozích obdobích je patrné, že s příchodem Petra Šimůnka pořad silněji akcentuje oblast hospodářského života a politiky, v návaznosti na to se častěji diskutuje o sociální politice státu zejména z prizmatu toho, jakým způsobem
Page 7 (Total 30)
© InnoVatio 2006
dopadá příznivý vývoj hospodářské situace v České republice na život konkrétních domácností. Graf 3: Obsahová agenda – Nedělní partie 0
10
20
30
STÁTNÍ SPRÁVA STRANICKÁ OBL. ZDRAVOTNICTVÍ HOSPODÁŘ.POL. BEZPEČNOST SOCIÁLNÍ P. EU VŠEOBECNĚ JUSTICE HOSPODÁŘ.ŽIVOT DOPRAVA
Báze: 94 tematických úseků pořadu Nedělní partie
Zcela zásadním kritériem pro posouzení kvality sledovaného typu pořadů je míra variability aktérů diskuzí. V Kodexu ČT (6.2.) je tento požadavek definován takto: „Vyváženost se posuzuje zejména podle váhy jednotlivých politických stran v demokratické společnosti odvozené především z výsledků voleb do hlavních orgánů zastupitelské demokracie.“ Graf 4 ilustruje zastoupení politických hostů podle jejich příslušnosti k politickým stranám v pořadech České televize Otázky VM. V zásadě platí, že poměrná účast politických subjektů v relacích by měla zhruba odpovídat četnosti jejich zastoupení v zastupitelských orgánech, především v PS PČR. Zároveň by měl být v úhrnu zajištěn přibližně stejný prostor zástupcům vládních stran a opozice. V Kodexu České televize (6.1.) je tento požadavek formulován tak, že „Česká televize dbá, aby hlavní názorové proudy dostaly rovnoměrný prostor k vyjádření.“ Dalším apelem vyplývajícím z výše zmiňovaného Kodexu ČT (6.2.) je poskytnutí prostoru pro vyjádření i mimoparlamentním politickým subjektům a skupinám: „Česká televize také vytváří podmínky pro přiměřenou účast mimoparlamentních politických stran a hnutí v těchto diskuzích.“ Česká televize se tím zavazuje dát možnost pro prezentaci názorovým proudům, které nepatří na české politické scéně k těm dominantním. Graf ukazuje, do jaké míry se tvůrci pořadu tímto požadavkem řídili. Z Grafu 4 je patrné, že nejčastějšími politickými hosty pořadu byli politici ODS před vládní ČSSD. V pořadu nediskutoval ve sledovaném období žádný zástupce neparlamentní politické strany, z čehož vyplývá, že výše zmiňovaný požadavek Kodexu ČT na přiměřené zastoupení mimoparlamentních politických subjektů se tvůrcům Otázek VM nepodařil naplnit. Nejmenší vládní
Page 8 (Total 30)
© InnoVatio 2006
strana US – DEU měla v relaci zastoupení pouze jednou, když v Otázkách VM diskutoval 27.11. její předseda Pavel Němec. Vyšší účast politicky nezařazených diskutujících je dána osobou nového ministra zdravotnictví Davida Ratha. Graf 4: Politická příslušnost hostů v Otázkách VM 0
3
6
9
12
15
ODS
ČSSD
KDU-ČSL
nestraník
KSČM
US-DEU
Poznámka: V grafu jsou zahrnuti pouze političtí hosté relace z tuzemské politické sféry. Neobjevují se v něm experti na specifická témata a osobnosti společenského života, které jsou v souladu s Kodexem ČT (6.3.) v souvislosti s konkrétními kauzami a událostmi celospolečenské závažnosti do pořadu zváni. Např. v souvislosti s krizí ve zdravotnictví a nucenou správou uvalenou na VZP v pořadu 20.11. diskutoval nucený správce pojišťovny Antonín Pečenka, 4.12. pak viceprezidentka ČLK Helena Fousková a odcházející šéfka VZP Jiřina Musílková. V souvislosti s útěkem svého bratra Rostislava Roztočila z borské věznice v pořadu 27.11. diskutovala Stanislava Rupp. V diskuzi týkající se Evropské unie se objevili její zástupci J. Barrosso a M. Wallstromová. V posledních Otázkách VM v roce 2005 pak spolu s expremiérem Milošem Zemanem diskutoval člen slovenské strany SMER Robert Fico. Zároveň lze konstatovat, že účast zmiňovaných expertů, zástupců veřejnosti a primárně nepolitických osobností, jichž se týká konkrétní diskutovaná kauza, je specifickým rysem Otázek VM. Pořad se touto dramaturgickou strukturou zřetelně odlišuje od Sedmičky a Nedělní partie, které ve většině případů zůstaly uzavřeny v rámci čistě politicky orientovaného diskuzního pořadu, duelu dvou politických oponentů. Graf 5 pro porovnání dokumentuje podle shodného kritéria zastoupení politických hostů v Sedmičce privátní TV NOVA. Stejně jako v Otázkách VM byli nejčastějšími hosty politici ODS před zástupci ČSSD. Sedmička dala oproti pořadu České televize méně prostoru politikům ostatních politických stran, čímž porušila výše popisovaný princip přiměřeného zastoupení politiků jednotlivých subjektů, když se v neodpovídající míře a kvantitě zaměřila na prezentaci názorů a programových hledisek zástupců dvou nejsilnějších parlamentních stran. Členové vládní US – DEU v pořadu úplně absentovali. Za KDU – ČSL v pořadu diskutoval pouze její
Page 9 (Total 30)
© InnoVatio 2006
místopředseda Jan Kasal (2.10.). Stranicky nezařazené politiky zastupoval jednou účastí ministr zdravotnictví David Rath. Graf 5: Politická příslušnost hostů v Sedmičce 0
3
6
9
12
15
ODS
ČSSD
KSČM
KDU-ČSL
nezař.
Graf 6 reflektuje shodnou proměnnou v Nedělní partii TV Prima. V jejím rámci stejně jako v případě výše zmiňovaných relací dominovali politici ODS před zástupci ČSSD. Vyšší četnost účastí nezařazených politiků souvisela se dvěma pozváními odcházejícího vicepremiéra pro ekonomiku Martina Jahna do pořadu a s účastí Davida Ratha a ministra kultury V. Jandáka. V Nedělní partii jako v jediném z diskuzních pořadů dostal prostor zástupce mimoparlamentního politického subjektu, když se jí 27.11. účastnil předseda Evropských demokratů Jan Kasl. 20.11. debatoval s Petrem Šimůnkem prezident Václav Klaus. Graf 6: Politická příslušnost hostů v Nedělní partii 0
2
4
6
8
10
ODS ČSSD nezařaz. US-DEU KDU-ČSL KSČM ED
Page 10 (Total 30)
© InnoVatio 2006
Obdobně jako je možné posuzovat zastoupení jednotlivých politických stran, lze sledovat i účast jednotlivých politiků v diskuzních pořadech. Analýza tak reflektuje prostor, který jim byl poskytnut pro vyjádření vlastních myšlenek, a zároveň jejich atraktivitu pro média a z ní plynoucí vliv na aktuální politické dění. Následující Grafy 7 a 8 ukazují jednak v absolutních, ale i relativních číslech frekvenci zastoupení nejčastěji diskutujících politiků v jednotlivých pořadech. Politickým duelům dominoval z hlediska počtu účastí premiér Jiří Paroubek. Nový ministr zdravotnictví David Rath na sebe dokázal obrátit zájem médií již problematickými okolnostmi svého jmenování. Zájem diskuzních pořadů o svou osobu udržel řadou kontroverzně vnímaných kroků, které provedl bezprostředně po svém příchodu do funkce (nucená správa VZP, emotivní obviňování zástupců ODS z propojení na finanční toky z pojišťovny, ostré spory s J. Musílkovou a svým stínovým protějškem T. Julínkem, zákon o neziskovém statusu nemocnic a z něho plynoucí spory s hejtmany atd.), a v důsledku toho byl hostem politických diskuzních pořadů 6x. Staronový předseda KDU – ČSL Miroslav Kalousek dostal prostor pro vyjádření stejně jako David Rath v šesti relacích. Další čtyři politici prezentovali své postoje ve 4 vysíláních politických debat. Předseda US – DEU Pavel Němec byl nejčastějším účastníkem Nedělní partie, když v jejím rámci diskutoval třikrát. Regionálním politikem s nejčetnější účastí v pořadech byl středočeský hejtman Petr Bendl z ODS, který do nich byl pozván třikrát, s jednou účastí v každém z nich. Graf 7: Nejčastější hosté diskuzních pořadů – absolutně 0
2
4
6
8
Paroubek Jiří Rath David Kalousek Miroslav Sobotka Přemysl Říman Martin Němec Pavel Kraus Michal Topolánek Mirek Tlustý Vlastimil Sobotka Bohuslav Bendl Petr Ransdorf Miloslav Julínek Tomáš Nedělní Partie
OVM
Sedmička
Báze: političtí hosté; Média: ČT, TV NOVA, TV Prima; Období: 10 – 12/2005
Page 11 (Total 30)
© InnoVatio 2006
Graf 8: Nejčastější hosté diskuzních pořadů – relativně 0%
20%
Paroubek Jiří Rath David Kalousek Miroslav
40%
2
60%
80%
3
1
100%
2
4
1
2
4
Sobotka Přemysl
2
1
1
Říman Martin
2
1
1
Němec Pavel
3
Kraus Michal
1
2
1
1
Topolánek Mirek
1
Tlustý Vlastimil
1
2
Sobotka Bohuslav
1
2
Bendl Petr
1
Ransdorf Miloslav
1
Julínek Tomáš
1
1
1
1 2
2
Nedělní Partie
1
OVM
Sedmička
Báze: političtí hosté; Média: ČT, TV NOVA, TV Prima; Období: 10 – 12/2005
Poznámka: Grafy reflektují nejen účast politiků přímo ve studiu, ale také jejich participaci na diskuzi pomocí telemostu v případě, že fakt, že hosté komunikovali nepřímo pomocí televizního přenosu, z nich neučinil pouhé glosátory diskutovaných témat, ale dostali obdobný prostor jako hosté, kteří se diskuze účastnili přímo ve studiu.
Page 12 (Total 30)
© InnoVatio 2006
4.
Objektivita, nestrannost moderátora Dalším analyzovaným kritériem je objektivita, nestrannost moderátora v přístupu k politickým hostům. Ukazatelem, jehož pomocí lze toto hledisko sledovat, je typ promluv adresovaných jednotlivým hostům (zda se jedná o konfrontační, neutrální, nebo vstřícný typ repliky). Metodologie dovoluje porovnávat ve sledovaném časovém úseku objektivitu přístupu moderátora k politickým stranám, zástupcům koalice/opozice i jednotlivým hostům pořadu. Postupuje se tedy od nejobecnější úrovně až k detailní analýze jednotlivých pořadů a jejich aktérů. Za nejobjektivnější je v rámci tohoto hlediska považována ta relace, která dlouhodobě vykazuje stabilní míru konfrontačnosti vůči sledovaným kategoriím hostů. Samotný Kodex ČT (6.5.) zdůrazňuje, že: „Moderátoři diskuzních pořadů ČT jsou povinni zachovávat nestrannost. Divák by neměl z jejich vystupování v pořadu poznat, jaký k diskutovanému problému nebo diskutujícím zaujímají postoj.“ Graf 9 ukazuje celkovou míru konfrontačnosti, s níž přistupovali moderátoři Otázek ke svým hostům od prosince 2004 do konce roku 2005. Meziměsíční srovnání průměrné míry konfrontačnosti reflektuje dynamiku dění na české politické scéně, a to v tom ohledu, jakým způsobem modifikuje moderátor přístup ke svým hostů v důsledku konkrétních kauz určujících aktuálně debatu ve veřejném prostoru. Meziměsíční porovnání míry konfrontačnosti je tak na jedné straně možné považovat za reflexi aktuálních politických kauz mnohdy skandalizujícího charakteru (kauza bytu Stanislava Grosse, jarní krize vládní koalice, privatizace Unipetrolu, krize ve zdravotnictví atd.), na druhé straně za výslednici struktury pozvaných hostů (jejich konkrétnost v reakcích na položené otázky, emotivnost jejich projevu, spojení s kontroverzními, či dokonce skandalizujícími kauzami) a celkové dramaturgie pořadu. Z Grafu 9 je zřetelné, že míra konfrontačnosti v Otázkách VM se v jarních měsících roku 2005 kontinuálně zvyšovala v souvislosti s kauzou nejasných finančních prostředků na pořízení bytu tehdejšího premiéra Stanislava Grosse a kulminovala v březnu na hranici 31%. Po sestavení vlády staronové vládní koalice v dubnu a uklidnění situace na vnitropolitické scéně průměrná konfrontačnost poklesla na dubnových 26%. Poté začala opět stoupat a nejvyšší hodnoty dosáhla v červnu, již pod vedením Jana Němce, kdy byla na úrovni 38 %. Po červencové přestávce v srpnu konfrontačnost v Otázkách VM výrazně klesla na 24%, což bylo zapříčiněno změněnou dramaturgií pořadu, v jehož rámci častěji diskutovali odborníci z konkrétní oblasti (např. zdravotnictví) nad věcnými tématy nenesoucími se v natolik konfrontačním duchu jako debaty politiků. V září se průměrná míra konfrontačnosti vrátila zpět na dubnovou úroveň (32 %) zejména v souvislosti s kauzou Unipetrol, dozvuky a budoucími opatřeními ve spojitosti se zásahem policistů na festivalu CzechTek. Vyšší míru konfrontačnosti v říjnu (33 %) určovala zejména debata týkající se situace ve zdravotnictví, stejně jako přiostřující se střety mezi politiky ČSSD a ODS ve spojitosti s blížícími se parlamentními volbami a nejasnostmi v jejich povolebních záměrech, jejich konfrontování s kontroverzními kauzami a nesplněnými sliby voličům. Právě předvolební rétorika a vzájemné spory politiků nad připravovanými volebními programy, spolu s přetrvávajícím napětí v resortu zdravotnictví byly hlavními důvody vyšší míry konfrontačnosti ze stran moderátora v listopadu a prosinci. Od září do prosince se průměrná konfrontačnost v jednotlivých měsících pohybovala v rozmezí 29 – 33 %.
Page 13 (Total 30)
© InnoVatio 2006
Graf 9: Celková míra konfrontačnosti v Otázkách VM – vývoj v čase 100%
2
3
4
279
272
101
103
leden
únor
1
1
1
294
245
1
1
2
229
294
108
148
září
říjen
2
4
293
160
118
77
80%
60%
149
289
303
229
40%
20%
40
133
158
153
105
73
0%
prosinec
březen
duben
květen
konfrontační
červen červenec
neutrální
srpen
listopad prosinec
vstřícná
Báze: 4375 promluv moderátora; Média: Otázky VM; Období: 12/2004 – 12/2005
Graf 10 z hlediska identického kritéria ilustruje průměrnou míru konfrontačnosti moderátora vůči hostům v Sedmičce. Stejně jako v případě moderátorů České televize i konfrontačnost Martina Veselovského vůči politickým hostům měla na počátku roku vzestupnou tendenci a v květnu a v červnu k nim moderátor přistupoval s nejvyšší mírou konfrontačnosti od svého příchodu na moderátorský post Sedmičky (38%). Po výrazném červencovém poklesu (11 %) navázal v srpnu Martin Veselovský na své předchozí červnové vystupování a konfrontoval své hosty s nepříjemnými otázkami v obdobné míře zejména v souvislosti s kontroverzním zásahem policie na festivalu CzechTek (35 %). Nicméně je nutné mít na zřeteli, že v tomto měsíci byly vysílány pouze dvě relace Sedmičky a výsledný průměr konfrontačních replik může být v důsledku malého počtu relací méně průkazný než je tomu v případě Otázek VM. V září pak na rozdíl od Václava Moravce průměrná míra konfrontačnosti v Sedmičce klesla, a to na úroveň 28 %. V posledním čtvrtletí roku 2005 konfrontačnost přístupu Martina Veselovského k hostům mírně a kontinuálně stoupala z říjnových 25 %, kdy dosáhla nejnižší úrovně z posledních 5 měsíců roku 2005, na prosincových 31 %.
Page 14 (Total 30)
© InnoVatio 2006
Graf 10: Celková míra konfrontačnosti v Sedmičce – vývoj v čase 100%
5
2
3
5
2
266
211
330
275
2
1
331
179
2
10
4
5
236
382
95
132
září
říjen
4
3
266
191
116
89
80%
60%
169
181 269
40%
20%
89
35
84
104
178
119
99
96 46
0%
prosinec
leden
únor
březen
duben
květen
červen červenec
konfrontační
neutrální
srpen
listopad prosinec
vstřícná
Báze: 4616 promluv moderátora; Média: Sedmička; Období: 12/2004 – 9/2005
Grafy 11, 12 a 13 sestupují na detailnější úroveň, nahlížejí politickou scénu z pozice dvou základních protikladných pólů a ukazují míru konfrontačnosti, tedy vyváženost v přístupu moderátora, vůči zástupcům koalice a opozice v pořadech Otázky VM, Sedmička a Nedělní partie. Graf 11: Otázky VM – konfrontačnost vůči koalici/opozici 0%
25%
50%
75%
100%
koalice
330
695
4
opozice
118
249
4
konfrontační
neutrální
vstřícná
Báze: 1400 promluv moderátora; Média: Otázky VM; Období: 10 – 12/2005
Graf 12: Sedmička – konfrontačnost vůči koalici/opozici 0%
25%
50%
75%
koalice
190
453
opozice
132
370
konfrontační
neutrální
100% 9
3
vstřícná
Báze: 1157 promluv moderátora; Média: Sedmička; Období: 10 – 12/2005
Page 15 (Total 30)
© InnoVatio 2006
Graf 13: Nedělní partie – konfrontačnost vůči koalici/opozici 0%
25%
50%
75%
koalice
150
301
opozice
86
153
konfrontační
neutrální
100%
2 vstřícná
Báze: 692 promluv moderátora; Média: Nedělní Partie; Období: 10 – 12/2005
Z Grafu 11 je patrné, že Václav Moravec přistupoval k zástupcům koaličních stran a opozičních politických subjektů s identickou mírou konfrontačnosti (32 %). Martin Veselovský adresoval relativně více konfrontačních replik koaličním politikům než zástupcům opozice (29, resp. 26 %). Petr Šimůnek konfrontoval s nepříjemnými tématy naopak častěji členy opozičních stran (36, resp. 33 %). Vzhledem k rozdílu na úrovni 3 % lze i tyto dva pořady z hlediska konfrontačnosti v přístupu ke dvěma základním pólům politického spektra považovat za vyvážené. Grafy 14, 15 a 16 konkretizují, ale především blíže objasňují výše zmiňované závěry. Na porovnání typů adresovaných propozic (konfrontační/neutrální/vstřícná), s nimiž moderátoři Otázek VM, Sedmičky a Nedělní partie přistupovali k jednotlivým politickým stranám, ilustruje relativní míru konfrontačnosti vůči jejím zástupcům, ale především politickému subjektu jako celku. Analýza v tomto případě sestupuje na další, konkrétnější úroveň oproti předchozím závěrům vycházejícím ze základní politické dichotomie koalice/opozice. Ukazuje se, že v rámci těchto dvou pólů dochází k výrazné diferenciaci podle stranické příslušnosti jednotlivých hostů v důsledku konkrétních činů a kauz jejich zástupců. Graf 14: Konfrontačnost Otázek VM vůči polit. stranám 0%
25% 50% 75% 100%
ČSSD
103
219
4
ODS
106
204
4
KSČM
8
36
KDUČSL
48
76
US-DEU
12
21
nezař.
11
48
Báze: 900 promluv moderátora; Média: Otázky VM; Období: 10 – 12/2005
Page 16 (Total 30)
© InnoVatio 2006
Z Grafu 14 je patrné, že na relativně nejvíce replik konfrontačního charakteru odpovídali v Otázkách VM politici KDU – ČSL (39 %), zejména jejich lídr Miroslav Kalousek, který dostal v pořadu prostor pro prezentaci ve čtyřech vysíláních. Politikům ČSSD a ODS adresoval Václav Moravec relativně obdobné množství konfrontačních replik (34, resp. 32 %). Politici KSČM byli konfrontováni s nepříjemnými otázkami z parlamentních stran relativně nejméně často (18 %). Graf 15 demonstruje průměrnou konfrontačnost moderátorů Sedmičky k zástupcům jednotlivých politických stran. Relativně nejčastěji museli reagovat na moderátorovy repliky konfrontačního charakteru politici vládní ČSSD (30% konfrontačnost). Zástupci opoziční ODS odpovídali na 26 % konfrontačních promluv, členové KSČM na 27 %. Relativně nejméně konfrontačně přistupoval Martin Veselovský k zástupcům KDU – ČSL, potažmo jejich jedinému účastníkovi Sedmičky v posledním čtvrtletí roku 2005: Janu Kasalovi (23 %). Graf 15: Konfrontačnost Sedmičky vůči polit. stranám 0%
25%
50%
75% 100%
162
374
8
ODS
85
239
3
KSČM
40
106
KDUČSL
8
27
ČSSD
konfrontační
neutrální
vstřícná
Báze: 1052 promluv moderátora; Média: Sedmička; Období: 10 – 12/2005
Z Grafu 16 je zřejmé, že nový moderátor Nedělní partie Petr Šimůnek přistupoval nejkonfrontačněji k politikům KSČM Pavlu Kováčikovi a Miroslavu Grebeníčkovi, jimž v průměru adresoval 63 % replik v konfrontačním duchu. Jak bude detailně popsáno níže, důvodem pro vyšší konfrontačnost zejména na adresu M. Grebeníčka byla jeho neukázněnost a snaha vyhýbat se konkrétním odpovědím na moderátorovy otázky. Zástupci ODS v Nedělní partii odpovídali na konfrontační otázky ve 23 %, zatímco politici ČSSD byli konfrontováni s nepříjemnými tématy ve 35 % moderátorových promluv. Členům koaličních stran KDU – ČSL a US – DEU adresoval Petr Šimůnek 25, resp. 26 % konfrontačních replik.
Page 17 (Total 30)
© InnoVatio 2006
Graf 16: Konfrontačnost Nedělní partie vůči polit. stranám 0% ČSSD ODS
25% 50% 75% 100% 104
57
2
125
39
28
47
KSČM KDUČSL
13
38
US-DEU
18
51
ED
7
11
nezař.
15
26
Báze: 563 promluv moderátora; Média: Nedělní partie; Období: 10 – 12/2005
Page 18 (Total 30)
© InnoVatio 2006
5.
Transparentnost Ukazatel transparentnosti hraje důležitou roli pro důvěryhodnost moderátora diskuze jednak v očích aktérů ve studiu, ale především pro to, do jaké míry je moderátor pozitivně přijímán samotnými diváky. Analýza v této oblasti posuzuje přesnost a preciznost, s níž moderátor zveřejňuje externí zdroje informací. Na stupnici přesné-ambivaletní-nepřesné je analyzována ověřitelnost uváděných zdrojů. Graf 17 je srovnáním míry přesnosti v uvádění externích zdrojů informací mezi diskuzními pořady. Čím vyšší je procentuální hodnota v grafu, tím přesněji moderátor odkazoval ke zdrojům svých výpovědí. Vysoká míra transparentnosti je důležitým ukazatelem signalizujícím důkladnou připravenost moderátora. Je významným elementem, který zamezuje sporům o pravdivost zveřejněných tvrzení. Graf 17: Míra přesnosti v uvádění zdrojů – srovnání pořadů 50%
Otázky Václava Moravce
Sedmička
Nedělní Partie
70%
90%
79%
81%
76%
Báze: 367 promluv moderátorů; Média: ČT, TV NOVA, TV Prima; Období: 10 – 12/2005
Z grafu vyplývá, že z analyzovaných diskuzních pořadů pracoval s externími zdroji informací oproti předchozím sledovaným obdobím, kdy byl z hlediska tohoto kritéria dlouhodobě nejúspěšnější Václav Moravec, nejprecizněji Martin Veselovský v Sedmičce. Václav Moravec neodkázal ani jednou zcela nepřesně na svůj zdroj, moderátoři dalších dvou pořadů se této chyby dopustili shodně čtyřikrát. Celkově nižší výsledná přesnost u Václava Moravce než u Martina Veselovského je dána jeho výraznějšími sklony ke zevšeobecňování při práci se zdroji. Graf 18 sleduje v meziročním srovnání na úrovni jednotlivých měsíců průměrnou míru transparentnosti v jednotlivých pořadech, a detailně tak popisuje dlouhodobé trendy v práci jednotlivých moderátorů se zdroji. Z grafu je zřejmé, že v žádném z měsíců v posledním kvartálu roku 2005 nepřesáhla
Page 19 (Total 30)
© InnoVatio 2006
přesnost Václava Moravce v odkazování na externí zdroje hranici 80 % a v říjnu byla na nejnižší úrovni z roku 2005 (77 %). Od října do prosince pak míra transparentnosti v Otázkách VM kontinuálně stoupala na prosincových 80 %. Nejvyšší transparentnost svých promluv vykazoval Martin Veselovský v říjnu v Sedmičce (83 %), nejnižší naopak Petr Šimůnek v září při svém příchodu na pozici moderátora Nedělní partie (68 %). Graf 18: Vývoj přesnosti v uvádění zdrojů – srovnání pořadů 100%
Otázky Václava Moravce
Sedmička
Nedělní partie
95% 90% 85% 80% 75% 70% 65% 60% 55% 50%
prosinec
leden
únor
březen
duben
květen
červen červenec
srpen
září
říjen
listoopad prosinec
Báze: odkazy na externí zdroje; Média: ČT, TV NOVA, TV PRIMA; Období: 12/2004 – 12/2005
Page 20 (Total 30)
© InnoVatio 2006
6.
Připravenost, vliv moderátora na diskuzi Kontinuální obsahová analýza umožňuje sledovat připravenost moderátora na diskuzi. Detailní kategorizací jednotlivých replik lze rozlišit mezi těmi adekvátními a těmi, které jsou z určitého hlediska považovány za neuspokojivé. Po určení celkového podílu neadekvátních replik obsahová analýza současně odhaluje konkrétní strukturu moderátorových chyb (může jít o faktické nedostatky, nedostatky v projevu, neschopnost zvládnout diskuzi, nerozhodnost, nepozornost atd.). Graf 19 porovnává celkový podíl neuspokojivých replik mezi jednotlivými diskuzními pořady. Z grafu vyplývá, že každá desátá replika Václava Moravce obsahovala po formální či faktické stránce nedostatky. Relativně nejméně neadekvátních replik pronesl ve svém vedení diskuze Martin Veselovský v Sedmičce. Graf 19: Podíl neuspokojivých replik moderátora – srovnání pořadů 0%
Otázky Václava Moravce
Sedmička
Nedělní Partie
5%
10%
15%
10%
7%
8%
Báze: 3215 promluv moderátorů; Média: ČT, TV NOVA, TV Prima; Období: 10 – 12/2005
Graf 20 dále konkretizuje na detailním rozboru struktury neadekvátních promluv moderátorů výše naznačené teze. Je tak možné odhalit, v jaké oblasti moderátorova výkonu se objevilo největší množství nedostatků. Všichni moderátoři měli při vedení diskuze největší problémy s váháním a nerozhodností při usměrňování svých hostů. Václav Moravec měl oproti svým kolegům častěji problémy s jazykovou rovinou svého projevu, Martin Veselovský se zvládnutím dalšího usměrňování průběhu diskuze, stejně tomu bylo v případě Petra Šimůnka.
Page 21 (Total 30)
© InnoVatio 2006
Graf 20: Struktura chyb moderátorů – srovnání pořadů 0
50
100
150
Otázky Václava Moravce
faktické nedostatky
Sedmička
nedostatečný obecný přehled nedostatky v projevu nepozornost
Nedělní Partie
nerozhodnost nezvládnutí diskuse
Báze: 272 chyb moderátorů; Média: ČT, TV NOVA, TV Prima; Období: 10 – 12/2005
Graf 21 sleduje na meziměsíčním srovnání podíl neadekvátních promluv ve výkonu moderátorů od prosince 2004 do konce roku 2005. Graf 21: Vývoj podílu neuspokojivých replik – srovnání pořadů 15%
Otázky Václava Moravce
Sedmička
Nedělní partie
12%
9%
6%
3%
0%
prosinec
leden
únor
březen
duben
květen
červen červenec
srpen
září
říjen
listoopad prosinec
Báze: neadekvátní promluvy moderátora; Média: ČT, NOVA, PRIMA; Období: 12/2004 – 12/2005
Z grafu je zřejmé, že bezprostředně poté, co Petr Šimůnek vystřídal Štěpánku Duchkovou v moderátorské křesle Nedělní partie podíl neadekvátních replik v září a říjnu v tomto pořadu klesl na 7, resp. 5 %, od října naopak kontinuálně
Page 22 (Total 30)
© InnoVatio 2006
stoupal až na prosincových 12 %. Před přestávkou Václava Moravce ve vedení pořadu České televize a po příchodu Jana Němce jako moderátora Otázek ČT podíl chyb ve výkonu moderátor v pořadu od dubna stoupal a v červnu dosáhl 8 %. Po návratu Václava Moravce byla míra jeho replik s nedostatkem v srpnu 10%, v září klesla na 8 % a začala kontinuálně stoupat až k listopadovým 11 %, kdy se moderátorovi podařilo zvrátit nepříznivý trend a podíl neadekvátních promluv se v prosinci výrazně snížil na úroveň 7 %. Dalším důležitým kritériem vypovídajícím o kvalitě, a především autoritě moderátora u hostů, je jeho vliv na vedení diskuze. Stanovený ukazatel je výslednicí interakce mezi schopností moderátora vést diskuzi požadovaným směrem a způsobem, a naproti tomu ukázněností jednotlivých aktérů, jejich ochotou podřídit se nastolenému způsobu moderace. Za nejkvalitnější pořad je považován ten, v němž je moderátor v nejvyšší míře schopný posunout svým zásahem diskuzi zamýšleným směrem. Graf 22 komparuje vliv moderátorů jednotlivých pořadů na průběh diskuze a na vystupování hostů v ní. Z grafu vyplývá, že největší vliv na debatu měl v analyzovaném období Václav Moravec, jehož autoritu hosté respektovali v 95 % jeho promluv a vstup do jejich replik byl úspěšný. Martin Veselovský byl pro své hosty nejmenší autoritou a dokázal diskuzi posunout žádoucím směrem v 86 % svých promluv. Graf 22: Vliv moderátora na vystupování hostů – srovnání pořadů 0%
25%
50%
75%
Otázky Václava Moravce
111
Sedmička
179
1064
90
737
Nedělní Partie
100%
1038
bez vlivu
vliv na diskuzi
Báze: 3219 promluv moderátorů; Média: ČT, TV NOVA, TV Prima; Období: 10 – 12/2005
V případě, že host nerespektuje intence moderátora, tj. neodpovídá adekvátním způsobem na otázky nebo nereaguje na jemu adresované pokyny, moderátor jej má přerušit. Vysoký počet dokončených promluv vypovídá o nízké schopnosti moderátora vyžadovat přímé odpovědi na položené otázky. Graf 23 dokumentuje, jakým způsobem se s tímto požadavkem jednotliví moderátoři celkově vypořádali.
Page 23 (Total 30)
© InnoVatio 2006
Z grafu vyplývá, že nejúspěšnějším moderátorem při přerušování vyhýbavých odpovědí hostů byl ve 4. kvartále Václav Moravec, jemuž se podařilo přerušit 61 % promluv, v nichž tíhli účastníci debaty k seberealizaci mimo vymezené mantinely odpovědi na položenou otázku. Moderátorům dalších dvou sledovaných pořadů se z hlediska tohoto kritéria dařilo méně a dokázali vstoupit do řeči vyhýbavě odpovídajícím hostům v případě Martina Veselovského v 57, v případě Petra Šimůnka v 56 % nekonkrétních odpovědí debatujících hostů. Graf 23: Reakce moderátora na neukázněné vystupování hostů 0% Otázky Václava Moravce
25%
102
50%
75%
161
Sedmička
170
224
Nedělní Partie
82
103
bez přerušení
100%
přerušení moderátorem
Báze: 842 promluv hostů; Média: ČT, TV NOVA, TV Prima; Období: 10 – 12/2005
Stejně jako je možné monitorovat celkový počet neadekvátních promluv hostů, jimiž se snaží vyhnout přímé odpovědi na kladenou otázku, a které jsou či nejsou moderátorem přerušeny, umožňuje analýza detailnější pohled na ovlivnitelnost zástupců jednotlivých politických stran v rámci všech pořadů, jak to dokumentuje Graf 24, a na konkrétnost při reakcích na položené otázky, jak ukazuje Graf 25. Zároveň je možné posoudit vliv každého moderátora pořadu na konkrétní aktéry diskuzí, jak je to zachyceno v Grafu 26 a 27, které porovnávají autoritu moderátorů u jednotlivých hostů v pořadech Otázky VM a Sedmička. Graf 24 ukazuje, že nejméně ovlivnitelnými hosty byli v politických diskuzích politici KDU – ČSL, v jejichž případě nebyla snaha moderátorů o jejich přerušení a vstoupení jim do řeči v 17 % úspěšná. Naopak zástupce Evropských demokratů Jan Kasl respektoval autoritu Petra Šimůnka pro další určování směru diskuze v Nedělní partii ve všech jeho replikách. Politici ČSSD a ODS neakceptovali 13, resp. 11 % promluv moderátorů.
Page 24 (Total 30)
© InnoVatio 2006
Graf 24: Vliv moderátora na zástupce stran – všechny pořady 0% ČSSD ODS
25%
50%
75%
144
949
99
791
KSČM
39
237
KDU-ČSL
39
190
US-DEU
100%
94
13
ED
17
nezař. 11
129 bez vlivu
vliv na diskuzi
Báze: 1031 promluv moderátora; Média: ČT, TV NOVA, TV Prima; Období: 10 – 12/2005
Graf 25: Kázeň zástupců stran – všechny pořady 0%
25%
50%
75%
ČSSD
370
1052
ODS
363
940
KSČM
133
212
KDU-ČSL
53
260
US-DEU
24
103
8
38
38
133
ED nezař.
100%
neukázněný
ukázněný
Báze: promluvy hostů; Média: ČT, TV NOVA, TV Prima; Období: 4.Q/2005
Z Grafu 25 vyplývá, že politici KSČM byli nejméně ukázněnými hosty politických diskuzí a diváci se od nich ve 39 % jejich reakcí nedozvěděli konkrétní odpověď na položenou otázku. Naopak Jan Kasl z Evropských demokratů a politici KDU – ČSL odpovídali v 83 % přímo na dotaz moderátora. Zástupci ČSSD a ODS se snažili ve 26, resp. 28 % svých promluv vyhnout přímé odpovědi na otázku.
Page 25 (Total 30)
© InnoVatio 2006
Graf 26: Vliv moderátora na hosty – Otázky VM 0%
25%
50%
75% 27
12
Sobotka Bohuslav Kalousek Miroslav
100%
20
6
Langer Ivan
9
38
Kalousek Miroslav
8
34
Tlustý Vlastimil
10
45
Nečas Petr
4
19
Rath David
10
52
Bendl Petr
5
28
Paroubek Jiří
10
57
Fico Robert
1
6
Filip Vojtěch
4
28
bez vlivu
vliv na diskuzi
Báze: 1133 promluv moderátora; Média: Otázky VM; Období: 10 – 12/2005
Z Grafu 26 je zřetelné, že nejhůře se Václav Moravec prosazoval v diskuzi se současným předsedou ČSSD Bohuslavem Sobotkou, který se nenechal ve 31 % promluv moderátora ovlivnit. Dalšími hosty, kteří relativně nejméně respektovali osobnost moderátora byli předseda KDU – ČSL Miroslav Kalousek a místopředsedové ODS Ivan Langer a Vlastimil Tlustý. Graf 27 sleduje stejné kritérium v pořadu Sedmička. Jan Kasal nereflektoval 35 % promluv moderátora a nenechal se jimi ve svém projevu ovlivnit. Předseda ODS Mirek Topolánek nerespektoval při ostrém střetu s Jiřím Paroubkem 23 % replik Martina Veselovského na jeho adresu. Zástupci ČSSD Michal Kraus a Lubomír Zaorálek se nenechali ovlivnit ve 22, resp. 21 % vstupů moderátora do debaty.
Page 26 (Total 30)
© InnoVatio 2006
Graf 27: Vliv moderátora na hosty – TV NOVA 0%
25%
50%
75%
13
Kasal Jan
100%
24
Topolánek Mirek
13
43
Kraus Michal
14
50
Zaorálek Lubomír
18
69
Ransdorf Miloslav
19
75
Říman Martin
5
21
Tlustý Vlastimil
16
87
Dryml Vladimír
4
22
Paroubek Jiří
12
73
Nečas Petr
6
37
Urban Milan
17
108
Škromach Zdeněk
9
59
bez vlivu
vliv na diskuzi
Báze: 1243 promluv moderátora; Média: TV NOVA; Období: 10 – 12/2005
Grafy 28 a 29 popisují ukázněnost hostů v Otázkách VM a v Sedmičce z hlediska konkrétnosti odpovědí hostů na položené otázky, nebo naopak jejich snahy se konkrétní reakci vyhnout a směřovat svou odpověď k vlastní sebeprezentaci mimo intence otázky vytyčené moderátorem. Graf 28 ukazuje, že nejméně ukázněným hostem Otázek VM byl Vlastimil Tlustý z ODS, který se v 62 % svých promluv snažil vyhnout přímé odpovědi na položenou otázku nebo v nich tíhl k seberealizaci. Za ním následovali Jiří Paroubek a Ivan Langer s 52, resp. 45 % vyhýbavých reakcí. Graf 28: Kázeň jednotlivých hostů – Otázky VM 0%
25%
50%
75%
53
Tlustý Vlastimil
32
61
Paroubek Jiří
54
Langer Ivan
54
Zgarba Petr
7
10
Fousková Helena
2
3
Papež Jiří
4
6
Nečas Petr
21
32
67
Ouzký Miroslav
4
9
Němec Pavel
14
33
Sobotka Bohuslav
34
100%
94
neukázněný
ukázněný
Báze: 1457 promluv hostů; Média: Otázky VM; Období: 10 – 12/2005
Page 27 (Total 30)
© InnoVatio 2006
Graf 29: Kázeň jednotlivých hostů – Sedmička 0%
25%
50%
75% 32
27
Kasal Jan
81
58
Tlustý Vlastimil
57
37
Kraus Michal
100%
Škromach Zdeněk
29
53
Topolánek Mirek
25
46
Julínek Tomáš
15
31
Paroubek Jiří
35
76
Zaorálek Lubomír
34
74
Filip Vojtěch
11
24
Dryml Vladimír
7
19
Urban Milan
34
112
neukázněný
ukázněný
Báze: 1605 promluv hostů; Média: Sedmička; Období: 10 – 12/2005
Graf 29 ukazuje, že Jan Kasal byl nejen nejméně ovlivnitelným (jak bylo popsáno výše), ale také nejméně ukázněným hostem Sedmičky, když se diváci nedozvěděli ve 46 % jeho promluv konkrétní odpověď na položenou otázku. Stejně jako v Otázkách VM i v Sedmičce tíhl Vlastimil Tlustý relativně často k seberealizaci na úkor přímé reakce na dotaz (42 %). Na třetím a čtvrtém místě nejméně ukázněných politiků se umístili zástupci ČSSD Michal Kraus a Zdeněk Škromach (39, resp. 35 % vyhýbavých odpovědí).
Page 28 (Total 30)
© InnoVatio 2006
7.
Gender Z výsledků analýzy vyplývají zásadní údaje týkající se prostoru poskytnutému v diskuzních pořadech politického zaměření ženám. Výsledky naznačují, do jaké míry se jednotlivé televizní stanice snaží poskytnout vyvážené množství času a příležitostí k vyjádření vlastního názoru v daném typu pořadů rovnoměrně oběma pohlavím. Při nezastupitelné roli médií při odstraňování genderových stereotypů, které jsou elementárním faktorem pro nerovnoprávné postavení žen a mužů, z myšlení lidí, lze na základě analyzovaných dat ilustrovat, jak svou funkci média v dané oblasti plní. Graf 29 zachycuje zastoupení žen v diskuzních pořadech politického charakteru v českých televizích. Během čtvrtého čtvrtletí roku 2005 se v jejich rámci objevilo 6 žen. Jediná zástupkyně českého politického subjektu, která diskutovala v politicky orientovaných diskuzích byla ministryně školství Petra Buzková v Sedmičce. Relativně i absolutně nejvíce žen dostalo prostor v Otázkách Václava Moravce, v nichž se objevily zástupkyně zdravotnictví Helena Fousková a ředitelka VZP Jiřina Musílková, sestra uprchlého zločince R. Roztočila Stanislava Rupp a členka bankovní rady ČNB Michaela Erbenová. Zahraničí zastupovala ve speciálním vydání Otázek VM eurokomisařka M. Wallstromová. Graf 30: Zastoupení žen v diskuzích 0%
25%
Otázky Václava Moravce
50%
75%
48
Sedmička
5
29
Nedělní Partie
100%
1
31
muži
ženy
Báze: 114 hostů; Média: ČT, TV NOVA, TV Prima; Období: 10 – 12 /2005
Page 29 (Total 30)
© InnoVatio 2006
8.
Shrnutí Tematickou strukturu diskuzních pořadů určovalo dynamické dění na české politické scéně a ve veřejném prostoru: krize zdravotnictví, nucená správa VZP a její špatná platební morálka k lékařům, kauza Pozemkového fondu, blížící se volby do PS PČR, nominace volebních lídrů jednotlivých stran v regionech, připravované změny jednotlivých stran v případě volebního úspěchu a úvahy o možném povolebním uspořádání. Silnější zastoupení problematiky Evropské unie v Otázkách VM souviselo se speciálním vydáním pořadu, které se zabývalo výhradně „evropskými tématy“. Politickým duelům dominoval z hlediska počtu účastí premiér Jiří Paroubek. Nový ministr zdravotnictví David Rath na sebe dokázal obrátit politických diskuzí a stejně jako staronový lídr KDU – ČSL Miroslav Kalousek v nich diskutoval šestkrát. Od září do prosince se průměrná konfrontačnost v jednotlivých měsících v Otázkách VM pohybovala v rozmezí 29 – 33 %. V posledním čtvrtletí roku 2005 konfrontačnost přístupu Martina Veselovského k hostům mírně a kontinuálně stoupala z říjnových 25 %, kdy dosáhla nejnižší úrovně z posledních 5 měsíců roku 2005, na prosincových 31 %. Václav Moravec přistupoval k zástupcům koaličních stran a opozičních politických subjektů s identickou mírou konfrontačnosti (32 %). Martin Veselovský adresoval relativně více konfrontačních replik koaličním politikům než zástupcům opozice (29, resp. 26 %). Petr Šimůnek konfrontoval s nepříjemnými tématy naopak častěji členy opozičních stran (36, resp. 33 %). Na relativně nejvíce replik konfrontačního charakteru odpovídali v Otázkách VM politici KDU – ČSL (39 %). Politikům ČSSD a ODS adresoval Václav Moravec relativně obdobné množství konfrontačních replik (34, resp. 32 %). Politici KSČM byli konfrontováni s nepříjemnými otázkami z parlamentních stran relativně nejméně často (18 %). V Sedmičce museli relativně nejčastěji reagovat na repliky konfrontačního charakteru politici ČSSD (30 %). Zástupci opoziční ODS odpovídali na 26 % konfrontačních promluv, členové KSČM na 27 %. Relativně nejméně konfrontačně přistupoval Martin Veselovský k zástupci KDU – ČSL (23 %). V žádném z měsíců v posledním kvartálu roku 2005 nepřesáhla přesnost V. Moravce v odkazování na externí zdroje 80 %, v říjnu byla na nejnižší úrovni z roku 2005 (77 %). Nejvyšší transparentnost svých promluv vykazoval M. Veselovský v říjnu v Sedmičce (83 %), nejnižší P. Šimůnek v září (68 %). Každá 10. replika V. Moravce obsahovala po formální či faktické stránce nedostatky. Relativně nejméně neadekvátních replik pronesl M. Veselovský. Největší vliv na debatu měl v analyzovaném období Václav Moravec, jehož autoritu hosté respektovali v 95 % jeho promluv. Zároveň se mu relativně nejčastěji dařilo přerušovat vyhýbavé odpovědi hostů (61%). Politici KSČM byli nejméně ukázněnými hosty politických diskuzí a diváci se od nich ve 39 % jejich reakcí nedozvěděli konkrétní odpověď na otázku. Nejméně ukázněným hostem Otázek VM byl Vlastimil Tlustý z ODS, který se v 62 % svých promluv snažil vyhnout přímé odpovědi. Jan Kasal byl nejméně ovlivnitelným, a také nejméně ukázněným hostem Sedmičky, když ve 46 % promluv tíhl k seberealizaci mimo intence položené otázky. Během čtvrtého čtvrtletí roku 2005 se v diskuzních pořadech objevilo 6 žen. Jediná zástupkyně českého politického subjektu, která diskutovala v politicky orientovaných relacích byla ministryně školství Petra Buzková v Sedmičce.
Page 30 (Total 30)
