Analýza citlivosti daňových příjmů ČR na změny tempa HDP

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie

Analýza citlivosti daňových příjmů ČR na změny tempa HDP 2008 - 2014 Diplomová práce

Autor:

Bc. Tomáš Novák Finance - blok A

Vedoucí práce:

Praha

doc. Ing. František Pavelka, CSc.

Duben 2016

Prohlášeni: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze, dne 21. 4. 2016

___________________________ Tomáš Novák

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucímu mé bakalářské práce, panu doc. Ing. Františkovi Pavelkovi, CSc. za jeho velmi cenné rady a podněty, které mi v průběhu psaní této práce poskytl.

Anotace Cílem diplomové práce je analýza změny ve výši daňového inkasa České Republiky v letech 2008 - 2014 na základě vývoje české ekonomiky. V prvních kapitolách jsou vysvětleny základní pojmy, struktura a metody výpočtu hrubého domácího produktu, konstrukce daní a daňový systém České Republiky. Praktická část se věnuje vývoji hrubého domácího produktu a daňového inkasa. Následně je provedena analýza jednotlivých skupin daní pomocí ekonomických a statistických metod. Na závěr autor zhodnocuje celkový daňový příjem a jeho závislost na změnách hrubého domácího produktu. Klíčová slova: Hrubý domácí produkt, daňové inkaso, daňový systém, konstrukční prvky daně

Annotation The aim of the thesis is an analysis of adjustments to the amount of tax receipts Czech Republic in the years 2008 - 2014 based on the development of the Czech economy. The first chapters explain basic concepts, structure and methods of calculating gross domestic product, the structure of taxes and the tax system in the Czech Republic. The practical part attends to the development of gross domestic product and tax receipts. Subsequently there is an analysis of individual groups of taxes through economic and statistical methods. In conclusion, the author evaluates the total tax revenue and its dependence on changes in gross domestic product. Key words: Gross domestic product, tax collection, tax system, structural elements taxes

OBSAH ÚVOD ........................................................................................................................................ 7 ZVOLENÉ METODY ZPRACOVÁNÍ ................................................................................. 8 1.

HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT ....................................................................................... 9

1.1.

Nominální a reálný domácí produkt ......................................................................................... 10

1.2.

Hrubý národní produkt ............................................................................................................. 10

2.

METODY MĚŘENÍ HRUBÉHO DOMÁCÍHO PRODUKTU .................................. 12

2.1.

Výdajová metoda ..................................................................................................................... 12

2.2.

Spotřební výdaje....................................................................................................................... 12

2.2.1. Investiční výdaje .................................................................................................................. 13 2.2.2. Vládní výdaje na nákup statků a služeb .............................................................................. 14 2.2.3. Čistý export ......................................................................................................................... 14 2.3.

Výrobková metoda ................................................................................................................... 14

2.4.

Důchodová metoda .................................................................................................................. 15

2.5.

Výběr metody výpočtu HDP ..................................................................................................... 16

3.

DAŇOVÉ PŘÍJMY ......................................................................................................... 17

3.1.

Konstrukční prvky daně ............................................................................................................ 19

3.1.1. Daňový subjekt .................................................................................................................... 20 3.1.2. Předmět daně ...................................................................................................................... 21 3.1.3. Osvobození od daně ............................................................................................................ 21 3.1.4. Základ daně a zdaňovací období ......................................................................................... 22 3.1.5. Odpočty od základu daně .................................................................................................... 23 3.1.6. Sazba daně .......................................................................................................................... 23 3.1.7. Slevy na dani........................................................................................................................ 25

4.

DAŇOVÝ SYSTÉM ........................................................................................................ 26

4.1.

Daňový systém České Republiky .............................................................................................. 26

4.2.

Přímé daně ............................................................................................................................... 27

4.3.

Nepřímé daně ........................................................................................................................... 29

4.4.

Ostatní daně ............................................................................................................................. 30

5.

ANALÝZA HDP VE SLEDOVANÉM OBDOBÍ ........................................................ 32

5.1.

Vývoj HDP v roce 2008 ............................................................................................................. 32

5.2.

Vývoj HDP v roce 2009 ............................................................................................................. 33

5.3.

Vývoj HDP v roce 2010 ............................................................................................................. 34

5.4.

Vývoj HDP v roce 2011 ............................................................................................................. 35

5

5.5.

Vývoj HDP v roce 2012 ............................................................................................................. 35

5.6.

Vývoj HDP v roce 2013 ............................................................................................................. 36

5.7.

Vývoj HDP v roce 2014 ............................................................................................................. 37

5.8.

Komentář k vývoji HDP za celé sledované období ................................................................... 38

6.

VÝVOJ DAŇOVÝCH PŘÍJMŮ V ČR MEZI ROKY 2008 - 2014 ............................ 41

7.

ANALÝZA CITLIVOSTI VÝVOJE DAŇOVÝCH PŘÍJMŮ NA ZMĚNY TEMPA

RŮSTU HDP ........................................................................................................................... 45 7.1.

Elasticita daňových příjmů na HDP........................................................................................... 45

7.2.

Regresní a korelační analýza daňových přijmů ........................................................................ 46

7.2.1. Korelační analýza ................................................................................................................. 47 7.2.2. Regresní analýza .................................................................................................................. 49 7.3.

Interpretace výsledků zvolených metod .................................................................................. 51

7.3.1. Analýza výběru daně z přidané hodnoty ............................................................................. 52 7.3.2. Analýza výběru daně z příjmů právnických osob ................................................................ 54 7.3.3. Analýza výběru daně z příjmů fyzických osob ..................................................................... 56 7.3.4. Analýza výběru spotřebních daní ........................................................................................ 58 7.3.5. Analýza výběru sociálního pojistného ................................................................................. 61 7.3.6. Analýza celkového daňového inkasa ................................................................................... 63

ZÁVĚR .................................................................................................................................... 67 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ...................................................................................... 69 SEZNAM GRAFŮ A TABULEK ......................................................................................... 74 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................................ 75

6

ÚVOD Daně jsou velice choulostivé téma. Každý se s nimi setkává každý den a s trochou nadsázky nás provází na každém kroku a staly se neodmyslitelnou součástí našeho života. Daně jsou největším a nejdůležitějším příjmem státního rozpočtu, i proto jsou zákonodárci neustále nuceni tyto příjmy zvyšovat. Z toho důvodu jsme všichni nuceni platit daně v ceně potravin, pohonných hmot, ubytování a dalších statků a služeb. Daně platíme za vlastnictví nemovitostí nebo z příjmů, a to ať jsme zaměstnanci nebo podnikatelé. Každý den si můžeme přečíst v novinách o chystaných nebo uvažovaných změnách v daňové soustavě. Přesto se nyní ve většině zemí Evropské unie, stejně jako v České republice, politici ubírají směrem zefektivnění daní. Neustálý vývoj ekonomiky nutí zákonodárce reagovat na požadavky daňového systému. Hlavním úkolem jakékoliv ekonomiky je dosahování nepřerušovaného růstu, a to hlavně ve spotřebě a investicích. Současně je však potřeba udržet nízkou hladinu nezaměstnanosti, vyrovnanou bilanci zahraničního obchodu a stabilní cenovou hladinu. Všechny tyto cíle v sobě obsahuje souhrnný makroekonomický ukazatel - hrubý domácí produkt, jenž představuje jeden z klíčových indikátorů vývoje hospodářství. Z pohledu široké veřejnosti je výše inkasovaných příjmů z daní automaticky spojována s růstem nebo poklesem ekonomiky. Vždy je však nutné podívat se na složení hrubého domácího produktu, protože ne všechny komponenty mají stejný vliv i na daňové příjmy do veřejných rozpočtů. Základním úkolem této diplomové práce je popsat faktory a vývoj ovlivňující výši daňových příjmů v letech 2008 – 2014 v České republice. Prvním cílem je analýza vývoje hrubého domácího produktu v České republice. Hlavním cílem je pak analyzovat vztah mezi vývojem HDP a vývojem výnosů jednotlivých druhů daňových příjmů. Přičemž základní hypotéza diplomové práce zní: „Vývoj celkového daňového inkasa je ve zvoleném období velmi silně ovlivňován změnami hrubého domácího produktu“. Diplomová práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a analytickou. V teoretické jsou vysvětleny základní pojmy potřebné pro analýzu hrubého domácího produktu a daňového inkasa. První kapitola má za cíl popsat význam, funkci či metody výpočtu hrubého domácího produktu. Další kapitoly mají za hlavní úkol vysvětlit konstrukci daní a popsat celý daňový systém České republiky. Naopak v analytické části se pracuje s již nabytými znalostmi z teoretické části a postupně je analyzován vývoj hrubého domácího produktu mezi lety 2008 – 2014. Každý 7

rok je zkoumán samostatně, následně je připojen komentář za celé sledované období. Poté je prozkoumán vývoj celkového daňového inkasa. Ve druhé části praktické části je za pomoci ekonomických a statistických metod analyzována citlivost daňových příjmů na změny ve vývoji české ekonomiky. Nejprve je rozebrán vztah skupin daní vůči vývoji hrubého domácího produktu a následně je podle stejného klíče analyzováno celkové daňové inkaso.

ZVOLENÉ METODY ZPRACOVÁNÍ V této diplomové práci jsou aplikovány kombinace několika metod zpracování. Nejdůležitější pro dosažení cíle jsou statistická data o ekonomice a statistiky daňového inkasa. Pro potřeby analýzy hrubého domácího produktu České republiky jsou využity zejména údaje od Českého statistického úřadu, které jsou případně doplněny o data z Eurostatu, ČNB, Ministerstva financí nebo jiných zdrojů. Při analýze daňového inkasa jsou uplatněna data zejména ze třech hlavních zdrojů:

Generální finanční ředitelství (Finanční správa ČR),

Generální ředitelství cel (Celní správa ČR) a Česká správa sociálního zabezpečení. Při zpracování statistik jsou použity standardně aplikované metody analýzy, deskripce, komparace a syntézy. Práce se zabývá pozorováním vývoje daných ukazatelů v průběhu sledovaného období 2008 – 2014. Pokaždé jsou zahrnuty informace o hrubém domácím produktu získané výdajovou metodou. Kvůli eliminaci zkreslení údajů vůči výběru daní jsou zohledněny běžné ceny a zároveň nejsou celoroční časové řady zrevidovány a očištěny o sezonní vlivy a nestejný počet dní. Při analýze citlivosti inkasa celkových daňových příjmů na vývoji hrubého domácího produktu bylo využito standardních ekonomický a statistických metod, kterými jsou elasticita, korelační a regresní analýza.

8

1. HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT Hrubý domácí produkt, nejpoužívanější ekonomický agregát, je důležitým ekonomickým ukazatelem, podle něhož můžeme posoudit výkonnost dané ekonomiky. Rovněž hodně vypovídá o průměrné životní úrovni v zemi. Jedná se o celkový objem finálních statků a služeb vyjádřených v peněžních jednotkách, jež jsou v dané zemi za určité časové období (obvykle jeden rok) nově vyprodukovány, a to bez ohledu na vlastnictví či původ kapitálu. Do výpočtu jsou tedy zahrnuty statky i služby vyrobené na daném území jak rezidentem (své sídlo má v dané zemi, ale svou činnost může provádět doma či v zahraničí) tak i nerezidentem (sídlo má v cizině, svou činnost opět může provádět doma i v zahraničí). Finální statky mohou být mnohdy hůře statisticky zachytitelné a to z mnoha příčin. Jednou z nich může být snaha vyhnout se placení daní či některé činnosti, které jsou na hraně zákona či ho přímo porušují – např. prodej drog, prostituce, padělání peněz, hazardní hry apod. V posledních letech však HDP začíná zahrnovat odhady takových činností. Finální statky a služby jsou vyjádřeny v cenách, které platí kupující. Jsou to tržní ceny, jež obsahují i nepřímé daně jako je DPH či spotřební daň. Do výpočtu hrubého domácího produktu se nezahrnují meziprodukty ani statky a služby, které byly vytvořeny v minulých letech. Růst domácího produktu tedy znamená nejen zvyšování množství vyráběných statků, ale také zlepšovány jejich kvality, neboť tím zvyšujeme jejich užitek pro spotřebitele. 1, 2 Kromě hrubého domácího produktu, existuje také tzv. čistý domácí produkt. Rozdíl mezi HDP a čistým domácím produktem představuje opotřebení (např. strojů, automobilů, domů apod.), jež je na rozdíl od odhadu hrubých investic, jen těžce odhadnutelné, a proto je toto měřítko národního výstupu méně přesné. Výpočet tohoto opotřebení je však poměrně komplikovaný, protože výrobci neustále své výrobky a služby zlepšují. Význam čistého domácího produktu také spočívá v tom, že v případě měření spotřební metodou do vzorce nezapočítáváme hrubé, nýbrž čisté investice (hrubé investice minus odpisy).3

1

HOLMAN, R. Základy Ekonomie. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008. ISBN 978-80-7179-890-3. PAVELKA, T. Makroekonomie: Základní kurz. 3. vyd. Slaný: Melandrium, 2007. ISBN 978-80-86175-58-4. 3 SAMUELSON P. A., W. D. NORDHAUS. Ekonomie. 19. vyd. Praha: Svoboda, 2013. ISBN 978-80-205-0629-0. 2

9

1.1.

Nominální a reálný domácí produkt

Domácí produkt je složen z velkého množství různých statků a služeb. Proto je nutné jeho velikost měřit v peněžních jednotkách. Ceny jsou však faktorem, jež mohou vlivem inflace ukazatel HDP zkreslovat. V důsledku toho je třeba rozlišit dvě kategorie hrubého domácího produktu a to dle způsobu jeho ocenění. Nominální domácí produkt je vypočítáván v běžných cenách (tj. v cenách, jež převládají na trhu v době, za kterou je hrubý domácí produkt počítán). Nominální růst domácího produktu odráží jak růst produkce tak i cen. Následně vyvstává při použití cen běžného období otázka, zda je změna HDP vyvolána čistě změnou objemu produkce statků a služeb dané země, nebo posunem ceny těchto statků a služeb (případně kombinace změny objemu i ceny). HDP, který zachycuje pouze změnu fyzického objemu produkce, nikoli změny cenové hladiny, nazýváme reálný HDP. Pro jeho výpočet se používají stálé ceny, tzn. ceny očištěné o inflaci. Stálými cenami rozumíme ceny toho období, které si stanovíme jako výchozí (základní). Z velikosti reálných produktů vytvořených v jednotlivých obdobích tak můžeme usuzovat o skutečném ekonomickém poklesu nebo růstu. Reálný produkt můžeme vypočítat jednat tak, že jeho složky (výrobky a služby) oceníme stálými cenami, nebo nominální produkt očistíme od inflace. 4 5 6 7

1.2.

Hrubý národní produkt

Zatímco HDP je definován bez ohledu na vlastnictví výrobních faktorů (jak domácí, tak i zahraniční firmy), HNP naopak využívá druhý přístup a vyjadřuje celkovou produkci země s přihlédnutím k vlastnictví (držení rezidentů) výrobních faktorů. Představuje tedy celkovou produkci vyrobenou v průběhu jednoho roku národními firmami a pracovními silami příslušné země, ať již na území země samotné, či v zahraničí. Pokud bychom chtěli z ukazatele HDP dané země získat ukazatel HNP, museli bychom od HDP odečíst tu část produkce, která je výsledkem činnosti zahraničních firem a pracovníků. V opačném případě 4

HOLMAN, R. Makroekonomie. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2004. ISBN 80-7179-764-2. FINANCE. CZ, Hrubý domácí produkt. [online]. [cit. 2014-01-31]. Dostupné z: http://www.finance.cz/ makrodata-eu/hdp/informace/ 6 HRONOVÁ, S., FISCHER, J., HINDLS, R., SIXTA, J. Národní účetnictví. Nástroj popisu globální ekonomiky. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009. ISBN 978-80-7400-153-6. 7 PAVELKA, T.. Makroekonomie základní kurz. 3. vyd. Slaný: Melandrium, 2007. ISBN 978-978-80-86175-58-4. 5

10

bychom museli přičíst produkci vytvořenou v zahraničí firmami a pracovníky země, jejíž HNP chceme vypočítat. Rozdíl mezi domácím a národním produktem je představován rozdílem mezi sumou důchodů převáděných ze zahraničí a naopak. Podobně jako u HDP po odečtení znehodnocení kapitálu dostaneme čistý domácí produkt, je možné zjistit čistý národní důchod po odečtení znehodnocení od hrubého národního důchodu.8 9 Pro účely této diplomové práce by nebylo vypovídající zvolit hrubý národní produkt, jelikož by nezahrnoval výrobní prostředky vlastněné cizozemci na území České Republiky, ze kterých jsou zde odváděny daně. A naopak by zahrnoval zisky společností nacházející se v zahraničí, ale s tuzemskými vlastníky. Z těchto důvodu byl zvolen hrubý domácí produkt v nominálních cenách. Tyto ceny sice zkreslují vývoj HDP, jelikož je v nich zahrnuta i změna cenové hladiny. Na druhou stranu výběr daní není nikdy zbaven vlivů změny cenové hladiny, naopak daně jsou vždy vybírány za aktuální ceny. Z těchto důvodů je tedy není žádoucí využít stálé ceny. 10

8

JUREČKA, V. a kol. Makroekonomie. Praha: Grada Publishing, 2011. ISBN 978-80-247-3258-9. PAVELKA, T.. Makroekonomie základní kurz. 3. vyd. Slaný: Melandrium, 2007. ISBN 978-978-80-86175-58-4. 10 NOVÁK, Tomáš. Analýza hrubého domácího produktu České republiky. Praha, 2014. Bakalářská práce. Bankovní institut vysoká škola Praha. Vedoucí práce PhDr. František Jirásek, CSc. 9

11

2. METODY MĚŘENÍ HRUBÉHO DOMÁCÍHO PRODUKTU K měření hrubého domácího produktu používáme tři základní metody - výdajovou, výrobkovou a důchodovou.

2.1.

Výdajová metoda

Tato metoda spočívá v tom, že sečteme všechny výdaje domácností, podniků, vlády a zahraničních subjektů na nákup výrobků a služeb, které byly vyprodukované v dané zemi za určité období. Opět platí, že musíme započítat pouze výdaje na finální produkty, nikoli na meziprodukty. Tím získáme údaj o hodnotě celkového produktu ekonomiky. Metoda vychází z předpokladu, že peněžní výdaj na zboží je roven jeho hodnotě. Tudíž v agregátním vyjádření platí, že domácí produkt je roven agregátním výdajům. 11 Hrubý domácí produkt = C + I + G + NX Rozeznáváme tedy čtyři druhy výdajů: -

spotřební výdaje (C)

-

investiční výdaje (I)

-

vládní výdaje (G)

-

čistý export - rozdíl mezi exportem X a importem M, tzn. X – M (NX)

2.2.

Spotřební výdaje

Spotřební výdaje představují celkové výdaje na spotřebu jednotlivců či národa během určitého období. Tvoří největší složku HDP, jež běžně dosahuje více než 70 % jeho úrovně. Celkový důchod domácností je rozdělen na spotřebu a úspory, přičemž velikost spotřeby závisí na důchodu a úrokové míře. Spotřební výdaje zahrnují tyto statky a služby: -

statky krátkodobé spotřeby (oblečení, potraviny, benzín apod.) jsou úzce svázány s růstem důchodu a většinou rostou i klesají zároveň.

-

statky dlouhodobé spotřeby (auta, nábytek, elektronika apod.) jsou vysoce citlivé na změnu hospodářského cyklu – rychle vzrůstají v době expanze, v období recese

11

HOLMAN, R. Makroekonomie. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2004. ISBN 80-7179-764-2.

12

pak dramaticky klesají. Citlivě reagují na změny úrokových sazeb. Tyto statky tvoří nejmenší část celkových výdajů na spotřebu. -

služby tvoří více než jednu polovinu celkových výdajů na spotřebu (vzdělávání, doprava, zdravotnictví apod.) 12 13

2.2.1.

Investiční výdaje

Tyto výdaje, tvořící méně než jednu šestinu HDP, představují přírůstek zásoby kapitálu během určitého časového období a vyjadřují celkové fyzické množství kapitálu v ekonomice. Jedná se o investice reálné, nikoli o ty, které jsou v podobě finančních investic jako je např. nákup akcií, dluhopisů apod., neboť ty pouze mění strukturu našeho portfolia, avšak reálně tím nezvyšujeme zásobu kapitálu. Do výdajů na investice zahrnujeme výdaje na investice financované podniky, příp. domácnostmi. Dále je můžeme rozdělit na investice firem do fixního kapitálu nebo do zásob, a investice domácností do bytové výstavby. a) Investice do fixního kapitálu: jedná se o výdaje firem na nové stroje, budovy, počítače či další vybavení. Jsou charakteristické tím, že v průběhu výrobního procesu dochází k jejich postupnému opotřebení. Náklady na podnikové fixní investice jsou však vysoce závislé na hospodářském cyklu. V období expanze se zvyšují zisky společnosti, výrobci tedy rozšiřují svou výrobní kapacitu investicemi do nových zařízení a budov. V období zpomalení ekonomického růstu se naopak výrobci potýkají s nadbytečnou výrobní kapacitou a nižšími zisky, což vede ke snižování investičních výdajů. Společnosti na rozdíl od domácností, pro něž je velká část spotřebních výdajů nutná i bez ohledu na aktuální ekonomickou situaci, mají podstatně větší prostor pro snižování nákladů v období recese. b) Investice do zásob: jsou to změny v zásobách finálních statků určené na prodej a zásoby materiálu, jež jsou dále využity do dalšího výrobního procesu. Zásoby dále mohou být buď plánované či neplánované. Firmy se je držet z různých důvodů – může se jednat např. o uspokojení budoucí poptávky nebo plynulost výroby (může být narušena např. poškozením stroje apod.).

12

PAVELKA, T. Makroekonomie: Základní kurz. 3. vyd. Melandrium, 2007. ISBN 978-80-86175-58-4. MIRASLEBL. Slovník ekonomických ukazatelů: GDP – Hrubý domácí produkt. [online]. © 2000 - 2014 [cit. 2014-02-01]. Dostupné z: http://www.miras.cz/akcie/slovnik-ekonomicky-02.php

13

13

c) Investice domácností do bytové výstavby: zahrnují investice domácností do domů a bytů včetně jejich úprav. Poptávku domácností může ovlivnit řada faktorů jako např.: zámožnosti kupujících (čím více mají peněz, tím více roste poptávka), výnos z jiných aktiv (možnost investovat peníze jinak), čistý výnos, množství domů na trhu, úroková míra apod.14, 15

2.2.2.

Vládní výdaje na nákup statků a služeb

Vládní výdaje lze rozdělit na vládní nákupy statků a služeb, a na vládní transfery. V souvislosti s některými službami vzniká problém jejich oceňování. a) Vládní nákupy statků a služeb: od transferů se odlišují tím, že vláda za své výdaje získává určitou protihodnotu. Jedná se např. o výdaje vlády na školství, zdravotnictví, obranu, platy státních zaměstnanců, výdaje na stavbu železnic či dálnic apod. b) Transfery: za jejich poskytnutí nedostává vláda žádný výrobek či službu. Do transferů patří např. podpora v nezaměstnanosti, různé sociální dávky, důchody, apod. Tyto výdaje se nezapočítávají do celkových výdajů pro výpočet HDP.16

2.2.3.

Čistý export

Poslední položkou, kterou zohledňujeme při výpočtu HDP výdajovou metodou, je čistý export, tedy rozdíl mezi hodnotou vyvážených a dovážených statků a služeb. Z pohledu platební bilance státu se tato položka nazývá saldo výkonové bilance, které zahrnuje salda bilance obchodu a bilance služeb. Pokud je hodnota exportu vyšší než hodnota importu, dochází ke zvýšení HDP. Naopak je-li hodnota vývozu nižší než hodnota dovozu, HDP se snižuje. Export představuje statky a služby, které jsou prodávány do zahraničí, naopak import je nákup zboží a služeb vyprodukovaných v zahraničí. Takto dovážené statky a služby tvoří část spotřeby domácností, investic i výdajů státu na jejich nákup.

2.3.

Výrobková metoda

Při výpočtu HDP pomocí výrobkové metody sčítáme hodnotu finálních výrobků a služeb vyrobených v daném roce, přičemž musíme respektovat dvě základní pravidla.

14

RUSMICHOVÁ L., SOUKUP J. a kolektiv. Makroekonomie: Základní kurs. 5. vyd. Slaný: Melandirum, 2002. ISBN 8086175-24-3. 15 MIRASLEBL. Slovník ekonomických ukazatelů: GDP – Hrubý domácí produkt. [online]. © 2000 - 2014 [cit. 2014-02-02]. Dostupné z: http://www.miras.cz/akcie/slovnik-ekonomicky-02.php 16 PAVELKA, T. Makroekonomie: Základní kurz. 3. vyd. Melandrium, 2007. ISBN 978-80-86175-58-4.

14

a) započítáváme výrobky vyrobené pouze v daném roce: do domácího produktu letošního roku nelze započítat již dříve postavené domy, vyrobené auta atd. b) každý výrobek se do domácího produktu započte jen jednou: z důvodů dvojího (či několikanásobného) započítání některých produktů se počítá s přidanou hodnotou v jednotlivých fázích výroby. Jedná se tedy o součet přidaných hodnot každé výrobní etapy ze všech odvětví. 17

2.4.

Důchodová metoda

Pokud budeme měřit HDP pomocí důchodové metody, musíme sečíst důchody (příjmy) plynoucí z vlastnictví výrobních faktorů, jež byly použity na tvorbu HDP. Jedná se o tyto příjmy: -

hrubé mzdy (tj. mzdy před zdaněním)

-

renty (důchody plynoucí domácnostem z vlastnictví půdy či nemovitostí)

-

hrubé zisky korporací (dividendy akcionářů, nerozdělený zisk apod.)

-

čisté úroky (rozdíl mezi úroky, které domácnosti a vláda získají; a úroky, které oba tyto subjekty zaplatí jiným subjektům)

-

příjmy ze samozaměstnání (všechny formy příjmů samostatně podnikajících osob – lékař, právník apod.) Čistý domácí důchod = mzdy + úroky + zisky + renty + příjmy ze samozaměstnání Součet všech výše uvedených důchodů nazýváme čistý domácí důchod (ČDD).

ČDD je menší než HDP, neboť podoby příjmů vlastníků výrobních faktorů nenabývá ta část HDP, která je odčerpána v podobě nepřímých daní do státního rozpočtu a do amortizačních fondů. Při výpočtu HDP pomocí důchodové metody tedy musíme k ČDD přičíst 18: a) nepřímé daně (spotřební daň, daň z přidané hodnoty apod.) b) amortizaci Hrubý domácí produkt = čistý domácí důchod + nepřímé daně + amortizace

17 18

HOLMAN, R. Základy Ekonomie. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008. ISBN 978-80-7179-890-3. JUREČKA, V. a kol. Makroekonomie. Praha: Grada Publishing, 2011. ISBN 978-80-247-3258-9.

15

2.5.

Výběr metody výpočtu HDP

Při porovnávání vývoje HDP se změnami daňového inkasa je důležité vybrat si vhodnou metodu výpočtu HDP. Přestože všechny metody by měly ve výsledku vykazovat stejná čísla, je nezbytné podívat se na jednotlivé složky. Vypočet HDP má na starosti v ČR Český statistický úřad, který ho v případě výrobkové metody počítá jako součet hrubé přidané hodnoty jednotlivých institucionálních sektorů nebo odvětví a čistých daní na produkty. Hrubá přidaná hodnota, která je rozdílem mezi produkcí a mezispotřebou, slouží jako vyrovnávací položka účtu výroby za národní hospodářství celkem, která na straně zdrojů zachycuje produkci a na straně užití mezispotřebu. Zjednodušeně je vzorec následující: produkce - mezispotřeba + daně z produktů – dotace na produkty. Tento vypočet nelze nijak rozčlenit na sektory ekonomiky. 19 Důchodová metoda je počítána jako součet prvotních důchodů za národní hospodářství. Tedy náhrady zaměstnancům plus daně z výroby a z dovozu mínus dotace plus čistý provozní přebytek a smíšený důchod plus spotřeba fixního kapitálu. Toto rozčlenění nedává žádné informace o vývoji v sektoru firem, které například platí samostatnou daň. 20 Jako poslední je výdajová metoda, kterou ČSÚ stanovuje jako součet konečného užití výrobků a služeb rezidentskými jednotkami (skutečná konečná spotřeba a tvorba hrubého kapitálu) a salda vývozu a dovozu výrobků a služeb. Skutečná konečná spotřeba je odvozena od výdajů na konečnou spotřebu domácností, vládních institucí a neziskových institucí sloužících domácnostem. Tvorba hrubého kapitálu představuje výdaje firem. Výdajová metoda je ideální pro porovnání s univerzálními spotřebními daněmi. Za předpokladu, že výdaje domácností, firem a státu odrážejí i tendence jejich příjmů, je tato metoda vhodná i pro analýzu s daněmi z příjmů. 21 Vzhledem k nevhodnosti výrobkové a výdajové metody byla pro analýzu daňového inkasa na vývoji HDP v této diplomové práci použita výdajová metoda. 22

19

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. HDP Výrobní metoda. [online]. © 2016 [cit. 2014-02-04]. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkavyber.makroek_prod 20 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. HDP Důchodová metoda. [online]. © 2016 [cit. 2014-02-04]. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkavyber.makroek_prod 21 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. HDP Výdajová metoda. [online]. © 2016 [cit. 2014-02-04]. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkavyber.makroek_vydaj 22 NOVÁK, Tomáš. Analýza hrubého domácího produktu České republiky. Praha, 2014. Bakalářská práce. Bankovní institut vysoká škola Praha. Vedoucí práce PhDr. František Jirásek, CSc.

16

3. DAŇOVÉ PŘÍJMY „Daně, i když ne v podobě, ve které je známe nyní, mají stejně dlouhou historii jako stát. Stát, ať už byl představován kýmkoli, vždy cítil nutnost hradit určité potřeby, například obranu země stejně jako válečné výpravy slibující nejen dobytí nových území, ale také bohatou kořist, nebo provoz panovníkova dvora. Záhy byla také pociťována potřeba vytváření rezerv pro „horší“ časy – tak vznikly dávky z obilí. Takové potřeby nebylo možno kvalitně uspokojovat bez vymezení toho, kdo, kdy a v jaké výši má přispívat do společné pokladny. Státní moc začala jednotlivce k převzetí vymezeného podílu na úhradě společných potřeb zavazovat. Nejen to, stát začal výběr daní, mnohdy krvavě, vynucovat. A zárodek daní byl na světě.“ 23 Obecně lze všechny příjmy veřejných rozpočtů rozdělit do několika skupin: -

Daně

-

Poplatky

-

Půjčky

-

Dary Daň představuje jeden druh příjmů veřejných rozpočtů (státních, municipálních), který

je jednostranným pohybem finančních prostředků od jednoho subjektu ke druhému (od soukromého k veřejnému sektoru). Přesná definice daní zní: „Daň je definována jako povinná, nevratná, zákonem určená platba do veřejného rozpočtu. Je to platba neúčelová neekvivalentní. Daň se pravidelně opakuje v časových intervalech (například každoroční placení daně z příjmů) nebo je nepravidelná a platí se za určitých okolností (například při každém převodu nemovitosti).“ 24 Povinnost platit daň z právního pohledu omezuje svobodu jednotlivce. V právním státě je tento postup možný pouze na základě udělení povinnosti všeobecně závaznou právní normou. V tomto případě se jedná vždy o zákon – v ČR je hlavním daňovým zákonem č. 280/2009 Sb., daňový řád. Neúčelovostí daně se rozumí skutečnost, že při platbě daně nikdo neví, co bude z těchto finančních prostředků financováno. Nýbrž že se stane součástí všech příjmů státního rozpočtu, ze kterého se budou financovat různé vládní potřeby. Daně někdy mohou plynout

23 24

VANČUROVÁ A., LÁCHOVÁ L. Daňový systém ČR 2012. 11. vyd. Praha: 1. Vox, 2012. ISBN 978-80-87480-05-2 KUBÁTOVÁ K. Daňová teorie a politika. 6. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2015. ISBN 978-80-7478-841-3

17

i do nadnárodního rozpočtu, jako například v případě části nepřímých daní, které skončí v rozpočtu EU. Neekvivalentnost znamená, že podíl poplatníka nemá žádnou souvislost s tím, kolik bude participovat na příjmech z veřejných rozpočtů. Nenávratnost odlišuje především daně od půjček. Současně platí, že zaplacením daně nevzniká subjektu žádný konkrétní nárok. Poplatek je definován následovně: „Poplatek je peněžním ekvivalentem za služby poskytované veřejným sektorem. Jako takový je účelový, dobrovolný, nepravidelný a nenávratný.“25 Jako příklady poplatků je možné uvést např. poplatek za vystavení pasu, za povolení k podnikání apod. V případě poplatku vstupují jednotlivec a stát do transakce, za kterou subjekt dostává určitou konkrétní protihodnotu ve formě statku nebo služby. Jasná hranice mezi daní a poplatkem v praxi neexistuje. V některých případech má platba charakter částečně daňový a nedaňový zároveň. Jako velmi sporným příkladem jsou příspěvky na sociální zabezpečení (v ČR sociální pojistné). Tento příspěvek nesplňuje přesné podmínky pro zařazení mezi daně. Přesto je mezi daně řadí především povinnost jejich placení určená zákonem. Proto se autor této práce kloní k názoru, že sociální pojistné se řadí do kategorie daní. Daně se stávají nástrojem ekonomické politiky státu a požaduje se od nich mnohem více, než jen přivádět prostředky do veřejných rozpočtů. Moderní daně plní nebo mohou plnit celou řadu funkcí. Těmi nejdůležitějšími funkcemi veřejného sektoru jsou: a) fiskální: schopnost naplnit veřejný rozpočet. Přestože od daní požadujeme mnohem více, musí být vždy zachována jejich fiskální funkce. Nelze však přijmout názor, že splnění fiskální funkce může dostatečně odůvodnit jakoukoli změnu v daních. b) alokační: prostřednictvím daní se můžou prostředky přesunout tam, kde si stát myslí, že je to potřeba. Uplatňuje se tehdy, když trh projevuje neefektivnost v alokaci zdrojů. Alokační funkce znamená přidání prostředků tam, kam jich trh dává málo (školství), nebo naopak odebírá prostředky z oblastí, kde jich je příliš mnoho (např. ekologické daně).

25

KUBÁTOVÁ K. Daňová teorie a politika. 6. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2015. ISBN 978-80-7478-841-3

18

c) redistribuční: vychází z toho, že rozdělení důchodů ve společnosti na základně tržních mechanismů může být pro společnost neakceptovatelné, i když je tržně efektivní. Daně jsou vhodným nástrojem pro vyrovnání těchto rozdílů tím, že se ve větší míře vybírají od bohatších, což pak umožňuje státu prostřednictvím transferů zvyšovat příjmy chudším. d) stimulační: tato funkce působí jako ekonomický nástroj, který má vliv na rozhodování daňových poplatníků v souladu s ekonomickými hledisky. Stát subjektům poskytuje různé formy daňových úspor nebo je naopak vystavuje vyššímu zdanění, aby podpořil ekonomický růst či motivaci ke spotřebě určitých statků. e) stabilizační: znamená zmírňování cyklických výkyvů v ekonomice v zájmu zajištění dostatečné zaměstnanosti a cenové stability. V období konjunktury daně odčerpávají do rozpočtů vyšší díl a zároveň dělají rezervu na horší časy. V období stagnace zase pomáhají ekonomiku nastartovat. 26 27 28

3.1.

Konstrukční prvky daně

Z toho co bylo uvedeno vyplývá, že není důležité, zda-li stát prostřednictvím daní vybere potřebný objem financí, ale nýbrž i jakým způsobem daně působí na ekonomické subjekty. Proto je konstrukce daní tak složitá. Mezi základní prvky daně patří: -

Daňový subjekt

-

Předmět daně

-

Osvobození od daně

-

Základ daně a zdaňovací období

-

Odpočty od základu daně

-

Sazba daně

-

Slevy na dani

Všechny tyto elementy rozhodují o tom, v jaké míře a na koho budou daně dopadat a jakým způsobem budou vybírány.29

26

KUBÁTOVÁ K. Daňová teorie a politika. 6. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2015. ISBN 978-80-7478-841-3 VANČUROVÁ A., LÁCHOVÁ L. Daňový systém ČR 2012. 11. vyd. Praha: 1. Vox, 2012. ISBN 978-80-87480-05-2 28 PROFI SPLEČNOSTI.CZ. Funkce daní. [online]. © 2013 [cit. 2016-03-25]. Dostupné z: http://www.profispolecnosti.cz/ rady-zkusenosti/404-funkce-dani 29 VANČUROVÁ A., LÁCHOVÁ L. Daňový systém ČR 2012. 11. vyd. Praha: 1. Vox, 2012. ISBN 978-80-87480-05-2

27

19

Jako další konstrukční prvky daní lze uvést například správce daně (dle právních předpisů věcně a místně příslušný orgán k správě daní), rozpočtové určení (stanovuje veřejný rozpočet, do kterého plyne výnos z daně) nebo podmínky placení (určují termíny a zásady placení daní). Pro účely této diplomové práce je velice důležité pochopit a následně sledovat tyto složky. Pokud jsou složky stálé a neměnné, nejsou relevantní při empirické analýze daňových příjmů vůči vývoji HDP. Pokud se naopak ve sledovaném období mění, mohou zkreslit výsledky této analýzy. Například konstrukční prvek sazba daně je velice oblíbený mezi politiky. Často ho zahrnují do svých předvolebních slibů a tak se sazba jednotlivých daní velice často mění. Ve sledovaném období jsou v tomto ohledu rekordmanem sazby univerzální spotřební daně – DPH, které se měnily celkem čtyřikrát. Zatímco některé absolutní slevy na dani se téměř neměniliy.

3.1.1.

Daňový subjekt

Z hlediska konstrukce a pravidel placení daně vystupuje daňový subjekt ve dvou podobách – jednak jako poplatník a jednak jako plátce daně. Poplatník je osoba, jejíž příjmy, majetek, či úkony podléhají dani. Zároveň je zpravidla také povinen daň sám platit. Plátce je potom osoba ze zákona povinná odvést stanovenou částku do veřejného rozpočtu od jiných subjektů nebo sraženou jiným poplatníkem pod vlastní majetkovou odpovědností. Plátce v tomto případě odvádí daň vybranou od jiných subjektů prostřednictvím ceny svých produktů. V některých případech však splývá osoba poplatníka s osobou plátce jako například u majetkových daní. Při některých výběrech daně, kde je vymezen poplatník (jehož předmět daně ,zpravidla příjem, je podroben dani), je daň z technických důvodů vybírána prostřednictvím plátce. Tomuto typu výběru daně říkáme srážka daně u zdroje.30 Přesné vymezení daňového subjektu je zcela zásadní pro hlubší analýzu výběru jednotlivých daní, aby bylo možné jednotlivé skupiny daní komparovat s jednotlivými složkami výdajové metody výpočtu HDP.

30

VANČUROVÁ A., LÁCHOVÁ L. Daňový systém ČR 2012. 11. vyd. Praha: 1. Vox, 2012. ISBN 978-80-87480-05-2

20

3.1.2.

Předmět daně

Pod pojmem předmět daně rozumíme veličinu, ze které se daň vybírá. Jeho stručné vymezení je zpravidla uvedeno již v názvu zákona, například zákon o daních z příjmů právnických osob nebo zákon o dani z nemovitosti. Pro nejvíce efektivní výběr daní je potřeba předmět daně co nejpřesněji definovat. Obecně lze předměty daní rozdělit do čtyř hlavních skupin: a) Hlava - nejjednodušší daň, kde předmětem je samotná osoba. Přestože má řadu výhod, v dnešních daňových systémech se téměř nepoužívá a to zejména z politických důvodů. b) Majetek – je velmi oblíbeným předmětem zdanění, neboť je viditelný a lze jej těžko zatajit. Tyto daně tedy nepotřebují náročnou evidenci. V dnešních daňových systémech představují majetkové daně pouze doplňkovou roli a jejich výnos většinou končí v rozpočtech nižších správních celků. c) Důchod - daně z příjmů, neboli důchodové daně se nejvíce pojí se stimulační funkcí. Zejména daň z příjmů fyzických osob se považuje za jeden z nejdůležitějších redistribučních kanálů. Jejich podíl však v posledních letech klesá, jelikož vysoké důchodové daně mohou omezovat ekonomickou aktivitu. d) Spotřeba - zdanění spotřeby je zpravidla považováno za méně viditelné, a tím lépe snášené. Daně ze spotřeby se zahrnují do ceny zboží, případně služeb. Vybírají se prostřednictvím plátce a mohou být všeobecné (DPH) nebo výběrové (spotřební daň z alkoholu). Do této skupiny se obvykle řadí i daně ekologické. Daně ze spotřeby se často označují za nepřímé daně. Ostatní skupiny daní, zejména důchodové a majetkové se pak nazývají daně přímé. 31

3.1.3.

Osvobození od daně

Část předmětu daně obvykle není součástí základny pro stanovení částky daně. Tento výňatek je osvobozen od daně a je definován jako část předmětu, ze které se nevybírá, resp. kterou daňový subjekt není povinen, ale zpravidla ani oprávněn zahrnout do základu daně. Osvobození od daně může nabývat různých forem. Nejčastěji se jedná o osvobození úplné. Na úplné osvobození vzniká nárok tehdy, jsou-li splněny všechny podmínky.

31

GOAML.CZ. Daň a její konstrukční prvky. [online]. © 2016 [cit. 2016-03-26]. Dostupné z: http://www.goaml.cz/_files/1_DAN_KONSTRUKCNI_PRVKY_pdf.pdf

21

Například u daně z příjmů fyzických osob je majitel nemovitosti osvobozen od placení daní z prodeje bytu nebo rodinného domu, kde měl bydliště minimálně po dobu 2 let. Druhou formou je osvobození částečné. Pro zjednodušení se někdy do techniky stanovení základu daní zahrnuje i nezdanitelné minimum. To má za úkol především omezit neefektivní výběry velmi malých výší daní. Tyto příjmy jsou tedy úplně osvobozeny od placení daní. 32

3.1.4.

Základ daně a zdaňovací období

Aby se předmět daně mohl stát podkladem pro jejich výpočet, je potřeba ho nejen předně definovat, ale i vytvořit předpoklady pro jeho kvantifikaci. K tomuto účelu se používá základ daně. Což je předmět daně vyjádřený v měrných jednotkách a upravený podle zákonných pravidel. Podle vztahu mezi velikostí daně a velikosti daňového základu členíme daně: a) Stanovené bez vztahu ke zdaňovacímu základu – jedná se většinou o daně paušální a z hlavy. V našich podmínkách se může mít tuto konstrukci například poplatek na svoz komunálního odpadu. b) Specifické – daně jsou stanoveny podle množství jednotek užitné vlastnosti v daňovém základu (např. počet litrů čistého alkoholu) – také se jim říká jednotkové. Patří sem daně spotřební, rovněž pozemkové a domovní, které jsou stanovené na základě rozlohy pozemku nebo velikosti užívané plochy. c) Ad valorem – tyto daně, jinak nazývané hodnotové, se určují podle ceny zdaňovacího základu. Tento základ je možné vyjádřit v peněžních jednotkách. Takovým příkladem jsou důchodové daně nebo všeobecná daň ze spotřeby. Základ daně je třeba vymezit nejen věcně, ale zpravidla i časově. U daní, které se vybírají v pravidelných intervalech, slouží zdaňovací období - časový interval, za který se stanovuje základ a výše daně a daň se platí. Ve vztahu ke zdaňovacímu období je možné daně členit na daně bez zdaňovacího období a s pravidelnou periodicitou. Daně darovací nebo dědické jsou typickými zástupci kategorie bez zdaňovacího období. Naopak daně s pravidelnou periodicitou je možné dále dělit na:

32


22

a) Kapitálové – jsou daně uložené na stavovou veličinu, proto se někdy nazývají stavové daně. Stanoví se k určitému okamžiku. Stavovou veličinou, neboli zásobou kapitálu, může být například stav movitého majetku. b) Běžné – jedná se o daně uložené na tokovou veličinu nebo se jim říká běžné daně. Toková veličina se zjišťuje za časový úsek, jako je rok, měsíc, apod. Tokovou veličinou je zpravidla produkt, důchod, přidaná hodnota, spotřeba atd. 33 34

3.1.5.

Odpočty od základu daně

Zejména u daní z příjmů se základ daně ještě dále snižuje o odpočty. Existence odpočtů sice komplikuje konstrukci daní, avšak odpočty si často kladou ambiciózní plány například v oblasti sociální. Odpočty můžeme rozdělit na standardní a nestandardní. Standardní odpočty snižují základ daně o pevně stanovenou částku (pokud daňový subjekt splní podmínky) a mohou kompenzovat určitý handicap (např. invaliditu). Zatímco nestandardní odpočty snižují základ daně o prokazatelně vynaloženou částku (např. dary, zaplacené příspěvky na penzijní připojištění atd.), motivují k celospolečensky žádoucímu jednání a obvykle mívají stanovený limit (absolutní – částka nebo relativní - procenta) 35 Odpočty daní velice ovlivňují celkový výnos do státního rozpočtu, zejména z daně z příjmů. V případě daní z příjmů fyzických osob je seznam možných odpočtů rozsáhlý. Při analýze jednotlivých skupin daní je potřeba vždy zkoumat i změny u odpočtů.

3.1.6.

Sazba daně

Sazbu daně je možné definovat jako algoritmus, prostřednictvím kterého se ze základu daně (poníženého o odpočty) stanoví základní část daně. Přestože sazba daně může mít v obecné rovině podobu téměř jakéhokoliv výpočtového algoritmu, ve skutečnosti se většinou používá pouze několik typů sazeb. Z praktického hlediska je možné dělit tyto sazby podle dvou nezávislých kritérií. Jednotná sazba daně je stejná pro všechny typy a druhy předmětu daně, které jsou dané nezávisle na jeho kvalitě. Naopak diferencovaná sazba se liší podle předmětu daně, resp.

33

KUBÁTOVÁ K. Daňová teorie a politika. 6. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2015. ISBN 978-80-7478-841-3 VANČUROVÁ A., LÁCHOVÁ L. Daňový systém ČR 2012. 11. vyd. Praha: 1. Vox, 2012. ISBN 978-80-87480-05-2 35 GOAML.CZ. Daň a její konstrukční prvky. [online]. © 2016 [cit. 2016-03-26]. Dostupné z: http://www.goaml.cz/_files/1_DAN_KONSTRUKCNI_PRVKY_pdf.pdf

34

23

jeho kvality, kvality nebo podle daňového subjektu. V dnešní době je vidět v ČR trend sjednocování a sbližování sazeb. Například od roku 2008 platí jednotná sazba daně u daně z příjmů FO tzv. rovná daň, kde se do té doby uplatňovala vala diferencovaná (progresivní) sazba. Schéma 1 – Rozdělení druhů sazeb daně

Sazba daně

dle druhu předmětu daně nebo daňového subjektu

Jednotná

Diferencovaná

dle vztahu k velikosti základu daně

Pevná

Relativní (ad valorem)

Proporcionální (lineární)

Progesivní

Regresivní

Zdroj: VANČUROVÁ A., LÁCHOVÁ L. Daňový systém ČR 2012. 11. vyd. Praha: 1. Vox, 2012. ISBN 978 978-80 80-87480-05-22 (upraveno autorem práce)

Pevná sazba je taková, která je vztažena k fyzikální jednotce základu daně (např. 1m2 zastavěné plochy nebo 1 ks cigarety). Využívá se zejména u majetkových daní nebo spotřebních daní. Opakem je relativní sazba, která je použita použita,, pokud se jedná o hodnotový hodnotový základ daně. Tyto sazby jsou většinou využívány nejen u běžných, běžných ale i kapitálových daní. U lineární (proporcionální) sazby s růstem důchodu poplatníka se míra jeho zdanění nemění. Tedy poplatník platí stejné procento svého důchodu jako daň, bez ohledu na na výši důchodu. Proporcionální Proporci ální sazba má zpravidla výrazné redistribuční účinky, jelikož s růstem důchodu míra zdanění roste. Jinými slovy řečeno, že čím vyšší je poplatníkův důchod, tím větší část svého důchodu odvádí v podobě daně. daně Jako poslední druh relativních sazeb je v daňové teorii uváděna regresivní sazba. Ta znamená, že s růstem důchodu míra zdanění klesá. Tento druh sazeb se však téměř nepoužívá. 36 37

36 37

VANČUROVÁ A., LÁCHOVÁ L. Daňový systém ČR 2012. 11. vyd. Praha: 1. Vox, 2012. ISBN 978 978-80-87480 87480-05-2 KUBÁTOVÁ K. Daňová teorie a politika. 6. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2015. ISBN 978-80 978 80-7478-841-3

24

3.1.7.

Slevy na dani

Sleva na dani je částka, o kterou se snižuje základ daně, tj. odečítá se od základní částky daně za jasně stanovených podmínek. Slevu na dani lze dále členit: -

Absolutní – snižuje daň o stanovenou pevnou částku.

-

Relativní – snižuje daň o stanovený díl, procento.

-

Standardní – snižuje o pevně stanovenou částku nebo o relativní slevu (procento).

-

Nestandardní – snižuje o prokazatelně vynaložené výdaje (relativní nebo absolutní). Je důležité si uvědomit rozdíl mezi odpočtem a slevou na dani. Zatímco odpočet

snižuje základ daně, sleva na dani potom zmenšuje samotnou výši základní částky daně. 38 Při analýze daňového inkasa je klíčové rozlišovat mezi různými druhy slev. Pravidelné slevy se stále opakují, proto nemusí mít výrazný vliv výsledky. Naopak nepravidelné slevy (např. dary) mohou výrazně zhoršovat vypovídací schopnost analýzy. 39

38


25

4. DAŇOVÝ SYSTÉM Daňový systém neboli soustava, je souhrn všech daní, které se na daném území vybírají. Zahrnuje také vztahy mezi jednotlivými daněmi a pravidla, podle kterých se daně získávají. Jelikož má každá daň svoje negativa i pozitiva, je vhodné vytvořit soustavu z více daní, jejichž negativní dopady na ekonomiku se vzájemně vyruší. Zároveň skupina více daní může plnit více daňových funkcí najednou mnohem lépe než pouze jedna daň. Tento systém by měl splňovat požadavky, které jsou kladeny na daně potažmo na celý souhrnný daňový systém: -

Zabezpečení dostatečného daňového výnosu

-

Daňová spravedlnost

-

Daňová efektivnost

-

Právní perfektnost

-

Jednoduchost a srozumitelnost

-

Transparentnost

-

Pružnost 40

Dva nejdůležitější principy jsou spravedlnost a efektivnost. Přičemž daně se považují za spravedlivé, pokud odpovídají představám lidí o rozdělení celkového daňového břemene na jednotlivé poplatníky. Spravedlnost může každý chápat svým způsobem. Zjednodušeně řečeno spravedlnost je princip, který se snaží najít kritérium, které je přijatelné pro všechny poplatníky. 41 Stejně jako spravedlnost i efektivnost patří mezi tzv. čtyři daňové kánony formulované A. Smithem (další dva jsou určitost a pohodlnost placení). Z ekonomického hlediska je efektivnost vnímána jako maximalizace užitku při minimalizaci nákladů. Od daňového systému je požadováno, aby transfer daní vyvolával co nejmenší neefektivnost (dodatečné náklady při placení daní). Je tedy očekávána minimalizace rozdílu mezi ztrátou užitku daňových subjektů a výnosem veřejných rozpočtů. 42

4.1.

Daňový systém České Republiky

Daňový systém České Republiky je ve svých hlavních znacích podobný systémům většiny vyspělých zemí, zejména zemí Evropské unie. Přehled daní, který se používá

40

VANČUROVÁ A., LÁCHOVÁ L. Daňový systém ČR 2012. 11. vyd. Praha: 1. Vox, 2012. ISBN 978-80-87480-05-2 HERMANÍKOVÁ B., MAAYTOVÁ A.. Veřejné finance. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2010. ISBN 978-80-7357-497-0 42 KUBÁTOVÁ K. Daňová teorie a politika. 6. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2015. ISBN 978-80-7478-841-3 41

26

v daňovém systému ČR, je znázorněn v následujícím schématu č. 2. Jedná se o provázaný systém, který byl sestaven s cílem zabezpečit příjmy státního rozpočtu, popřípadě menších systém, municipalitních celků. Schéma 2 – Daňový systém České Republiky Daně

Přímě daně

Majetkové daně

Daně z nemovitostí

Daně převodové

Nepřímé daně

Daně z příjmů

Daň silniční

Univerzální

Daň z příjmů FO

Daň z přidané hodnoty

Sociální pojistné

Selektivní

Spotřební daně

Energetické daně

Z minerálních olejů

Daň ze zemního plnyu

Daň darovací

Z lihu, z vína a z piva

Daň z pevných paliv

Daň z převodu nemovitosti

Daň z tabáku

Daň z elektřiny

Daň z pozemku

Daň dědická

Daň ze staveb

Daň z příjmů PO

Ostatní

MANAGEMENT MANIA. Daňová soustava ČR. ČR [online]. © 2015 [cit. 2016-03-28 28]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/danova-soustava https://managementmania.com/cs/danova soustava-cr

Daně byly historicky oricky rozděleny do dvou základních skupin podle daňových subjektů na přímé a nepřímé. Přímé daně označují zdanění příjmů nebo majetku vztažené jmenovitě k poplatníkovi (jednotlivec či organizace), který je zároveň zpravidla povinen tuto daň také sám odvést. Nepřímé Ne daně jsou zahrnuty v ceně zboží a služeb, a ze svého principu jsou hrazeny kupujícím (poplatník) při nákupu, ale placeny státu prodávajícím (plátce). 43

4.2.

Přímé daně

Díky svoji adresnosti a tím i optimálnější možnosti využití sociálních prvků se často využívají jako regulační nástroj. Naopak nepřímé daně jsou ukryty v konečných cenách statků a služeb. Avšak mají vyšší negativní účinky například na trh práce (kvůli placení daně z části důchodu bude poplatník ochoten méně pracovat) a úspory (zdanění úspor sníží jejich užitek).

43

KUBÁTOVÁ K. Daňová teorie a politika. 6. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2015. ISBN 978-80 978 80-7478-841-3

27

a) Daň z příjmů fyzických osob - je pojem označující v ČR univerzální daň, kterou jsou zdaňovány veškeré příjmy jednotlivců (zejména zaměstnanci a osoby samostatně výdělečně činné). Tuto daň upravuje zákon č.586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Požaduje se po ní, aby byla prostředkem redistribuce důchodů směrem od bohatších k sociálně potřebným. Od zdaňovacího období 2008 byla zavedena jednotná sazba pro daň z příjmů fyzických osob, která je stanovena ve výši 15 %. Vypočítáváme ji ze základu daně, který je snížen o nezdanitelnou část a také o odčitatelné položky.

b) Daň z příjmů právnických osob – touto daní jsou zdaňovány příjmy nebo zisk právnických osob (organizací nebo firem). Základ daně vychází z výsledku hospodaření před zdaněním a poté se snižuje o několik nestandardních odpočtů. Od roku 2010 je daňová sazba stanovena ve výši 19 %. Výjimku tvoří investiční fondy, podílové fondy, zahraniční fondy kolektivního investování a penzijní fondy pro které platí sazba 5 %. c) Majetkové daně – svou velikostí jsou jen doplňkovým příjmem. V této skupině je několik jednotlivých daní: daň z pozemku (vybírá se ze zemědělské půdy, ze stavebních a ostatních pozemků - základem daně je výměra pozemku v m2.), daň ze staveb (základem daně je skutečně zastavěná plocha v m2), daně dědické a darovací (jednorázové daně, které se vyměřují při bezúplatném převodu majetku - základem je vždy hodnota převáděného majetku.), daň z převodu nemovitostí (jednorázová daň, která se vyměřuje při úplatném převodu nemovitosti) a daň silniční (vztahuje se na silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla používaná k podnikání nebo k jiné samostatné výdělečné činnosti) 44 45 46 47

Celá skupina přímých daní by měla při analýze s vývojem HDP dojít k poměrně přesným závěrům. Jelikož už z konstrukce daně vyplývá, že daněny jsou ty příjmy, které by měly růst nebo klesat podobně jako celá ekonomika. Například v době krize roste

44

BUSINESSINFO.CZ. Daňový systém České Republiky. [online]. © 2016 [cit. 2016-03-28]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/danovy-system-ceske-republiky-3429.html 45 KUBÁTOVÁ K. Daňová teorie a politika. 6. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2015. ISBN 978-80-7478-841-3 46 FINANČNÍ SPRÁVA. Popis systému. [online]. © 2016 [cit. 2016-03-28]. Dostupné z: http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/danovy-system-cr/popis-systemu 47 PODNIKÁTOR.CZ. Daňový systém v ČR. [online]. © 2012 [cit. 2016-03-28]. Dostupné z: http://www.podnikator.cz/doporucene-clanky/n:16281/Danovy-system-v-CR

28

nezaměstnanost, což vede k nižšímu výběru daní z příjmů FO. Tyto předpoklady však mohou nabourat politická rozhodnutí o výši sazby nebo jiných konstrukčních prvcích těchto daní. Za předpokladu vyloučení těchto vlivů by analýza měla dojít ke spolehlivějším výsledkům.

4.3.

Nepřímé daně

Tato skupina daní se tradičně označuje pouze pod pojmem spotřební daně, jejichž objektem je spotřeba. Tyto daně jsou zahrnuty v ceně zboží a služeb, a ze svého principu je hradí kupující při nákupu, ale prodávající je odvádí státu. Nepřímé daně jsou v EU nejdále v procesu harmonizace, protože se stávají součástí ceny zboží a jejich výběr úzce souvisí s přechodem zboží přes hranice jednotlivých států. a) Daň z přidané hodnoty - princip daně z přidané hodnoty spočívá v tom, že organizace odvádí DPH z rozdílu mezi vstupy a výstupem. Podléhá jí naprostá většina zdanitelného plnění v České republice i zboží z dovozu. Při výběru DPH se uplatňuje většinou více sazeb najednou. V ČR jsou upraveny zákonem č. 235/2004 Sb. zákon o dani z přidané hodnoty. Základní sazba je od roku 2015 ve výši 21 % (uplatňuje se na naprostou většinu zboží a služeb), první snížená je 15 % (platí se z tepla, chladu a zboží uvedeného v příloze 3 zákona o DPH a na služby uvedené v příloze 2 stejného zákona) a druhá snížená ve výši 10 % (používá se na položky uvedené v příloze 3a zákona o DPH). b) Spotřební daň - je zaváděna proto, aby snížila poptávku po škodlivém zboží (alkoholu a tabákových výrobcích), nebo aby zvýšila příjmy státu (minerální oleje). Daň je aplikována pevnou sazbou na naturální jednotku daněného zboží. Předmětem daně je jejich výroba a dovoz. Základem daně je počet fyzických jednotek vyrobeného nebo dovezeného zboží. V českých zákonech je tato skupina daní upravena zákonem č.353/2003 Sb., o spotřebních daních. c) Energetické daně – kvůli členství v EU byla ČR nucena zavést do daňového systému od 1. 1. 2008 daně k ochraně životního prostředí, pro které se zažil souhrnný název „daně z energií“. Těmito daněmi se zatěžují dodávky energií konečnému spotřebiteli. Předmětem těchto daní je elektřina, zemní plyn a pevná paliva, jejich přesné vymezení je v zákoně č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. 48 49 50

48

KUBÁTOVÁ K. Daňová teorie a politika. 6. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2015. ISBN 978-80-7478-841-3

29

Univerzální spotřební daně (Daň z přidané hodnoty) by měli už z jejich podstaty nejvíce odrážet vývoj ekonomiky. Tyto daně platí domácnosti, podniky i stát (výjimkou jsou například drobní živnostníci, kteří se rozhodnou neodvádět DPH). Jsou vybírány za spotřebu většiny statků a služeb (výjimkou je například pojištění nebo bankovní služby) a ze spotřeby nelze žádný subjekt vyloučit. Tyto předpoklady vytváří předpoklad pro hypotézu, že výnos z DPH je velmi silně závislý na vývoji české ekonomiky. Naopak selektivní spotřební daně v ČR jsou necyklické a málo reagující na vývoj HDP. To je dáno zejména strukturou zboží, které je předmětem daně. V roce 2014 bylo 90 % z celkově inkasovaných prostředků za spotřební daně tvořeno výběrem pouze z minerálních olejů a tabáku. Tyto dvě skupiny statků jsou velice specifické tím, že podobně jako ostatní statky zatížené spotřebními daněmi, nemají téměř žádné substituty. A tak jejich růst nebo pokles spotřeby velice málo souvisí s ekonomickými cykly a tedy i s vývojem HDP. Spotřeba těchto statků je více závislá na jejich koncových cenách, než jen na vývoji české ekonomiky. Ta je z velké části tvořena samotnými daněmi (u cigaret je z celkové ceny odváděno na daních cca 79 %) a v případě pohonných hmot se jejich cena odvíjí od celosvětových cen na komoditních trzích. Všechny tyto vlastnosti spotřebních daní způsobují nepřesnosti při analýze jejich inkasa do veřejných rozpočtů.

4.4.

Ostatní daně

Tyto daňové příjmy nelze jednoznačně přiřadit ani k přímým nebo nepřímým daním. Většina z nich má spíše doplňkový charakter, přesto se mezi ně řadí i nejvýnosnější typ daní v ČR a tím je Sociální pojistné. Pojistné na sociální pojištění, které se v českém prostředí souhrnně nazývá sociální pojištění, se ve skutečnosti skládá ze tří složek: důchodové pojištění, nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Povinni ho jsou platit zaměstnanci i OSVČ. Za zaměstnance odvádí sociální pojištění zaměstnavatel, zatímco podnikatelé a živnostníci ho musejí odvádět sami. Toto však není jediný rozdíl mezi zaměstnanci a OSVČ. Pro zaměstnance je účast na všech třech složkách sociálního pojištění povinná, avšak

49

BUSINESSINFO.CZ. Daňový systém České Republiky. [online]. © 2016 [cit. 2016-03-28]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/danovy-system-ceske-republiky-3429.html 50 CELNÍ SPRÁVA ČR. Ekologické daně. [online]. © 2016 [cit. 2016-03-28]. Dostupné z: https://www.celnisprava.cz/cz/dane/ekologicke-dane/Stranky/default.aspx

30

pro OSVČ je nemocenské pojištění dobrovolné. Důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti však OSVC musí platit stejně jako zaměstnanci. Jako vyměřovací základ pro zaměstnance slouží od roku 2012 super hrubá mzda. U živnostníků, podnikatelů a jiných OSVČ je vyměřovacím základem pro výpočet sociálního pojištění polovina jejich zisku za předešlé zúčtovací období. 51 52 Při analýze sociálního pojistného s vývojem HDP je předpoklad, že výsledky jsou spolehlivější než u daně z příjmů. Přestože je sociální pojistné často přiřazováno k přímým daním, z pohledu analýzy je však více čitelnější. Jeho konstrukce je více jednoduchá, protože nevyužívá tolik druhů slev nebo odpočtů z daně. Sazba této daně je také méně často měněna. 53

51 52

PENÍZE.CZ. Sociální pojištění [online]. © 2016 [cit. 2016-03-28]. Dostupné z: http://www.penize.cz/socialni-pojisteni KUBÁTOVÁ K. Daňová teorie a politika. 6. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2015. ISBN 978-80-7478-841-3

31

5. ANALÝZA HDP VE SLEDOVANÉM OBDOBÍ Pro analýzu HDP byly zvoleny data od Českého statistického úřadu, získané pomocí výdajové metody v běžných cenách, jež nejsou očištěny od všech sezónních a kalendářních vlivů.

5.1.

Vývoj HDP v roce 2008

Česká ekonomika se dostala na přelomu roku 2007 a 2008 na vrchol hospodářského cyklu, růst HDP tak za celý rok 2008 dosáhl hodnoty pouze 4,8 %. Přesto byla tato hodnota vyšší než v západoevropských státech, které postihlo podstatné ekonomické oslabení. Ve srovnání se seskupením států EU 27, byl český nárůst vyšší o 2,7 procentního bodu. HDP ČR v přepočtu na jednoho obyvatele vyjádřeno v paritě kupní síly dosáhl 82% úrovně států EU 27. 54 Výrazné meziroční zpomalení růstu HDP bylo ovlivněno několika okolnostmi. Česká ekonomika se již zhruba od poloviny roku 2007 nacházela v sestupné fázi hospodářského cyklu, což se projevilo relativně nepatrným, přesto však nepřestávajícím zpomalováním růstu HDP. Situace okolo globální finanční krize také napomohla ke zpomalení české ekonomiky, byť v zásadě Českou republiku přímo nezasáhla, avšak vyvolala v celosvětovém měřítku nezanedbatelné snížení poptávky po zboží a službách. Česká ekonomika, jež je výrazně exportně orientovaná, byla kvůli tomu zasažena odbytovými potížemi. 55 Změny vyvolané finanční krizí vyústily v posledním čtvrtletí roku 2008 ve výrazně odlišný vývoj domácí ekonomiky ve srovnání s ukazateli za předchozí část roku. Navíc byly ukazatele tvorby a užití HDP v meziročním a srovnání ovlivněny vysokou srovnávací základnou a také značně odlišným vývojem fondu pracovní doby ve 2. pololetí roku 2008 v porovnání se stejným obdobím roku 2007 (o 4 pracovní dny více ve třetím a o 2 pracovní dny méně ve čtvrtém čtvrtletí). 56

54

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Vývoj české ekonomiky v roce 2008. [online]. © 2009 [cit. 2014-02-16]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/publ/1109-08-v_roce_2008 55 URBÁNEK, Vladimír. ČR - HDP ve 4. čtvrtletí vzrostl o 1,0 %. v roce 2008 o 3,5 %. Kurzy.cz [online]. © 2000 – 2014 [cit. 2014-02-22]. ISSN 1801-8688. Dostupné z: http://zpravy.kurzy.cz/ 161636-cr-hdp-ve-4-ctvrtleti-vzrostl-o-1-0--v-roce-2008-o-3-5 56 AKRMAN, Libor. Přesné údaje o ekonomice: Loňský růst byl menší než původní odhad. Hospodářské noviny IHNED.cz [online]. © 1996 – 2014 [cit. 2014-02-22]. ISSN 1213 – 7693. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-cesko/ c1-35624360-presne-udaje-o-ekonomice-lonsky-rust-byl-mensi-nez-puvodni-odhad

32

5.2.


V roce 2009 již do České republiky dorazila hospodářská recese v plném rozsahu. Ekonomika zaznamenala mimořádně velké strukturální pohyby, ale současně došlo ke značně rozdílným změnám na poptávkové i nabídkové straně. Projevil se výrazný zvrat v poměru mezi domácím a vnějším sektorem. Zároveň došlo k nápadné změně vlivu odvětví na zdroje HDP i výdajové složky v užití HDP. Rok 2009 z hlediska hospodářského vývoje byl tak nejhorší od roku 1991. Vstup české ekonomiky do roku 2009 byl silně poznamenán vývojem v předchozím období, včetně celosvětového hospodářského útlumu a naplno se v jeho průběhu projevovaly známky hospodářského poklesu. Celosvětová hospodářská krize znamenala výrazný pokles na poptávkové straně. V prvních čtvrtletí byl objem HDP meziročně nižší. Meziroční pokles o 2,3 % HDP České republiky za rok 2009 byl dle srovnání Eurostatu stejný jako v celé EU27. To zařadilo ČR zhruba do průměru Evropské unie, kde pouze Polsko udrželo růst své ekonomiky (+ 1,6%). HDP České republiky na 1 obyvatele v PPS za rok 2009 dosáhl tak zhruba 83 % úrovně států EU 27, což představovalo i přes pokles ekonomiky přiblížení k úrovni EU o 2 procentní body. 57 Rok 2009 byl nejhorší rok v historii české ekonomiky. HDP bude trvat několik let, než se dostane zpět na úroveň, z níž během roku 2009 spadlo. Jestliže se výkon ekonomiky převede na časovou osu, vrátilo se Česko v čase o zhruba tři roky. Průmyslové firmy poslala recese dokonce až do první poloviny roku 2005. 58 „Loňský výkon české ekonomiky tak nakonec částečně potěšil analytiky. "Nový výsledek HDP za poslední čtvrtletí loňského roku (-3,1 %) hodnotím jako pozitivní vzhledem k tomu, jak pesimistický byl první odhad statistického úřadu," uvedl Petr Dufek z ČSOB. Údaje potvrzují, že česká ekonomika pokračovala ve čtvrtém čtvrtletí v oživení. "Spotřeba domácností mezičtvrtletně klesla o 0,6 %, což je slabé ale nikoliv překvapující. Pozitivní je naopak mírné zvýšení fixních investic," doplnil Michal Brožka z Raiffeisenbank,

57

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Vývoj české ekonomiky v roce 2009. [online]. © 2011 [cit. 2014-02-23]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/publ/1109-09-za_1__az_4__ctvrtleti_2009 58 STUCHLÍK, Jan. Podívejte se: Česko se za rok vrátilo v čase o tři roky. Peníze.CZ [online]. © 2000 – 2014 [cit. 2014-02-25]. ISSN 1213 – 2217. Dostupné z: http://www.penize.cz/hdp/ 64987-podivejte-se-cesko-se-za-rok-vratilo-v-case-o-tri-roky

33

podle nějž ale ve výhledu letošního roku nelze čekat příliš zlepšení. "Pro letošek se dá čekat pokles investic a negativní bude i spotřeba domácností.“ 59

5.3.


Zpomalovaní poklesu české ekonomiky sice začalo ve 4. čtvrtletí 2009, v němž HDP oproti předchozímu čtvrtletí reálně vzrostl. K meziročnímu růstu však došlo poprvé až v 2. kvartále 2010, kdy se výkon ekonomiky zvýšil o 2 %. V dalším čtvrtletí HDP zrychloval, přesto tento trend již v posledních třech měsících roku 2010 nepokračoval a připsal si růst pouze ve výši 1 %. Za celý rok 2010 se HDP reálně zvýšil meziročně o 0,8 % oproti poklesu o 2,3 % v krizovém roce 2009. 60 Rok 2010 byl tak typickým rokem, kdy se ekonomika zotavuje z krize. Růst ekonomiky zajistila zejména odvětví zpracovatelského průmyslu. Dále postupné obnovování zahraniční konjunktury a s tím související poptávky, poskytlo prostor exportně orientovaným odvětvím a ta jej dokázala využít. Na druhé straně klesá výkon českého stavebnictví a v druhé polovině roku pak i zemědělství. Koncem roku se již v číslech projevila taktéž tak zvaná rozpočtová zodpovědnost nové vlády, čímž vláda napomohla ke zpomalování růstu ekonomiky. 61 O zlepšování ekonomických vyhlídek v druhé polovině roku naopak svědčila celková zaměstnanost, která v pojetí národních účtů a po očištění o vliv sezónnosti vzrostla v posledním čtvrtletí roku 2010 v meziročním srovnání o nepatrných 0,1 %, avšak v porovnání s předchozím čtvrtletím si připsala 0,3 %. Dílčí přírůstky zaměstnanost přitom zaznamenala některá odvětví tržních služeb a také stavebnictví, obchod a peněžnictví, zatímco ve zpracovatelském průmyslu se meziročně ani mezikvartálně téměř nezměnila. 62

59

AKRMAN, Libor. Česká ekonomika začala oživovat dříve, než se myslelo. Růst na konci roku 2009 zrychlil. Hospodářské noviny IHNED.cz [online]. © 1996 – 2014 [cit. 2014-02-23]. ISSN 1213 – 7693. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/ zpravodajstvi-cesko/c1-41230160-ceska-ekonomika-zacala-ozivovat-drive-nez-se-myslelo-rust-na-konci-roku-2009-zrychlil 60 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Vývoj české ekonomiky v roce 2010. [online]. © 2011 [cit. 2014-03-01]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/publ/1109-10-4__ctvrtleti_2010 61 STROUHAL, Jan. Statistici podtrhli a sečetli: Ekonomika loni rostla pomaleji, než se soudilo. Růst na konci roku 2009 zrychlil. Hospodářské noviny IHNED.cz [online]. © 1996 – 2014 [cit. 2014-03-02]. ISSN 1213 – 7693. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-cesko/ c1-51088710-statistici-podtrhli-a-secetli-ekonomika-loni-rostla-pomaleji-nez-se-soudilo 62 URBÁNEK, Vladimír. ČR - finální revize HDP - ve 4Q +2,6%, za rok 2010 + 2,2%. Kurzy.cz [online]. © 2000 – 2014 [cit. 2014-03-02]. ISSN 1801-8688. Dostupné z: http://zpravy.kurzy.cz/ 263399-cr-finalni-revize-hdp-ve-4q-2-6-za-rok-2010--2-2/

34

5.4.


Dynamiku vývoje ekonomiky ČR charakterizovala v roce 2011 sestupná a následné rostoucí tendence. Přestože tento vývoj opticky korespondoval s vývojem v Evropě, struktura růstu podle složek HDP ukázala, že významný vliv na útlum hospodářství ČR měly domácí podmínky. 63 I přes celkově kladný výsledek ekonomky, HDP v prvních čtvrtletích snižoval meziroční tempo svého růstu. Zatímco v 1. a 2. čtvrtletí (+2,1 %, resp. +1,2 %) rostla česká ekonomika rychleji než ekonomika EU, druhá polovina roku již přinesla zrychlení jak české tak evropského hospodářství. Ve 3. čtvrtletí stoupl český HDP meziročně o 1,3 %, ve 4. čtvrtletí zrychlil na 2,4 %. 64 Hospodářství České republiky dosahovalo na konci roku 2011 výše vyspělých států světa. HDP v přepočtu na jednoho obyvatele vyjádřeno v paritě kupní síly dosahoval 24 104 amerických dolarů (dle údajů Světové banky), což představovalo přibližně 80% průměru EU a zařadilo tak Českou republiku na 52. místo ve světě. Na tvorbě HDP Česka se podílely převážně služby (60%), dále pak průmysl (38%) a zemědělství (2%). 65

5.5.


HDP se v roce 2012 snižoval ve všech čtvrtletích v mezičtvrtletním srovnání a vůči předchozímu roku se snížil v posledních šesti měsících. Ekonomická recese se v průběhu roku postupně mírně prohlubovala. Za první tři měsíce dosáhl HDP meziročního zvýšení o 2,3 %. V dalších čtvrtletích se výsledky postupně zhoršovali, přes 0,5 % a -0,1 % ve 2. a 3. čtvrtletí, až po -0,5 % v posledním kvartále roku 2012. HDP celkově dosáhl hodnoty 4 041 610 mil. Kč, což ve srovnání s rokem 2011 představovalo vzestup ekonomiky o 0,5 %. Zatímco ekonomika EU se do červených čísel dostala od 4. čtvrtletí 2012, výsledky českého hospodářství byly v každém čtvrtletí násobně horší. Jednou z příčin lze dohledat u propadu spotřeby českých domácností v posledním čtvrtletí a také spotřeby vládního sektoru v průběhu celého roku. Celkové výdaje na konečnou spotřebu tak zůstaly téměř

63

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Vývoj české ekonomiky České republiky 1. až 4. čtvrtletí 2011. [online]. © 2012 [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/publ/1109-11-q4_2011 64 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Vývoj ekonomiky České republiky 1. až 4. čtvrtletí 2011. [online]. © 2012 [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/publ/1109-11-q4_2011 65 AKTUALNE.CZ. Hrubý domácí produkt – HDP. [online]. © 1999 - 2014 [cit. 2014-03-09]. Dostupné z: http://www.aktualne.cz/wiki/ekonomika/hruby-domaci-produkt-hdp/r~i:wiki:3100/

35

neměnné oproti roku 2011. EU jako celek naopak vykazovala v každém čtvrtletí 2012 mírné přírůstky vládních výdajů. To naznačuje, že země EU27 (zejména Německo) se snažily i v době hospodářského útlumu dále neoslabovat ekonomiku snižováním vládních výdajů. Na druhou je potřeba podotknout, že díky snižování spotřeby vlády se podařilo snížil deficit státního rozpočtu na 2,6 % nominálu HDP ze 3,7 % v roce 2011. 66 Pokles spotřeby domácností bylo možné vysledovat zejména u poklesu poptávky o předměty dlouhodobé spotřeby, jako jsou osobní automobily nebo nábytek. Snížily se však i výdaje za potraviny, nealkoholické a alkoholické nápoje, prostředky na údržbu a opravu bytů, pojištění a další zboží a služby. Na druhou stranu jedinou složkou HDP, která si udržela po téměř celý rok 2012 růstovou tendenci, byl zahraniční obchod. Celkové saldo zabránilo většímu poklesu ekonomiky a to zejména zásluhou růstu exportu o 7,5 %. I přesto že v posledním čtvrtletí se i tento prorůstový zdroj v důsledku poklesu zahraniční poptávky již téměř vyčerpal. 67

5.6.


Rok 2013 poznamenal českou ekonomiku zprvu recesí. Avšak hrubý domácí produkt očištěn o sezónní a kalendářní vlivy celkově vzrostl o 0,88 %, což byl nepatrně lepší výsledek oproti předchozímu roku. Na snížení výkonnosti se stejně jako v roce 2012 silně projevila slabá poptávka po tvorbě hrubého fixního kapitálu a k vlažnému výsledku HDP tak přispěla poklesem ve výši 4,9 %. V roce 2013 vývoji HDP pomohl opět i výsledek zahraničního obchodu, když se saldo meziročně zvýšilo o 18,2 %. K vývoji českého hospodářství dále přispívala spotřeba domácností, která se zvětšila o 1,6 %. Jedinou výraznou složkou poptávky, která v roce 2013 bránila ještě HDP před celoročním poklesem, byly výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí, které se zvýšily o 2,4 %. Zejména díky tomu, že v úhrnu dva roky trvající fiskální restrikce omezující spotřebu vládních institucí již v roce 2013 nepokračovaly. Projevila se tak změna vlády, kdy v červnu vláda vedená Petrem Nečasem podala demisi a místo ní nastoupil úřednický kabinet premiéra Jiřího Rusnoka. Během roku 2013 se výkonnost české ekonomiky postupně zlepšovala. Meziroční poklesy se postupně snižovaly, když v prvním kvartále se HDP snížilo o – 1,4 % a přes pokles 66

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Vývoj ekonomiky České republiky v roce 2012. [online]. © 2013 [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/publ/1109-12-q4_2012 67 URBÁNEK, Vladimír. ČR - revize HDP za r.2012 zvýšila pokles na 1,2%. Kurzy.cz [online]. © 2000 – 2014 [cit. 2014-03-15]. ISSN 1801-8688. Dostupné z: http://zpravy.kurzy.cz/ 348211-cr-revize-hdp-za-r-2012-zvysila-pokles-na-1-2/

36

– 0,1 % ve 2. až po výkon ve 3. a 4. čtvrtletí, kdy se hospodářství velice dařilo a proti stejnému období v roce 2012 stouplo o 1,7 % respektive o 3,0 %. Růst ekonomiky v ČR posledních měsících roku 2013 byl podle dat Eurostatu nejvyšší mezi zeměmi EU28, když průměrný nárůst ekonomiky všech zemí byl pouze 0,4 %. 68 Příčinou výrazně lepších statistik byly celkově vyšší investice, a to hlavně v posledních dvou čtvrtletích. Tento fakt se projevil například vyšším prodej aut či oživením ve zpracovatelském průmyslu, energetice nebo peněžnictví. Na druhou stranu české ekonomice stále chyběly investice do budov a staveb nebo investice do obydlí, které nenarůstaly již dvanáct čtvrtletí v řadě, což mělo za následek dlouhodobě se snižující výkonnost tuzemského stavebnictví. 69 Za optimističtější výkon ekonomiky mohly podle všeho i jednorázové vlivy. Lidé a firmy například více nakupovali elektroniku či auta v obavě, že je prodraží měnová intervence ČNB ze dne 7. 11. 2013. Intervence nakonec skutečně způsobila téměř okamžitý nárůst cen zboží obchodovaného na tuzemském trhu v eurech. Dalším zásahem státu, který ekonomiku rozhýbal, bylo očekávané zvýšení spotřební daně na tabákové výrobky. Lidé je kvůli tomu nakupovali ve velkém.70 71

5.7.


Ekonomika České republiky obnovila v roce 2014 růst, za celý rok vzrostla o 4,5 %. Po dvouletém poklesu a oživení nastoupeném v závěru roku 2013 byl obrat ve vývoji všeobecně očekáván, méně však jeho hlavní impulz, kterým se stala domácí poptávka. Ta těžila především ze zvýšené důvěry domácích ekonomických subjektů a potažmo z jejich větší ochoty utrácet za spotřební zboží i investiční statky. Na druhé straně prorůstový vliv ze zahraničí nebyl natolik významný, jak se jevilo ještě na počátku roku. Hlavní odbytiště tuzemské produkce, eurozóna, stále zápolila s nedůsledně řešenými problémy zděděnými z nedávné recese, které se koncentrovaly především do oblasti zadluženosti, zaměstnanosti

68

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Vývoj ekonomiky České republiky v roce 2013. [online]. © 2014 [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/publ/1109-13-q4_2013 69 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Vývoj ekonomiky České republiky v roce 2013. [online]. © 2014 [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/publ/1109-13-q4_2013 70 HOSPODÁŘSKÉ NOVINY IHNED.CZ. Českou ekonomiku rozhýbal prodej aut i tabáku. Vyletěla o 1,9 procenta. [online]. © 1996 – 2014 [cit. 2014-03-23]. ISSN 1213 – 7693. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-cesko/ c1-61802400-hdp-cesko-rust

71 NOVÁK, Tomáš. Analýza hrubého domácího produktu České republiky. Praha, 2014. Bakalářská práce. Bankovní institut vysoká škola Praha. Vedoucí práce PhDr. František Jirásek, CSc.

37

a využívání kapacit. Celkový obraz nepřesvědčivého vývoje dokreslovaly rovněž nejistoty spojené s dalším geopolitickým vývojem. Pro vnější prostředí však bylo rozhodující, že se nenaplnilo riziko eskalace krize v eurozóně. Hospodářství eurozóny tak po rozpačitém vývoji v polovině roku znovu oživilo a za celý rok meziročně vzrostlo o 0,9 %. Tuzemským exportérům nahrával především výkon hlavních obchodních partnerů, Německa a Slovenska.

72

K nárůstu HDP v roce 2014 nejvíce přispěl oživený růst tvorby hrubého fixního kapitálu, tedy investic. Jejich příspěvek dosáhl 6,6 %, byl kladný poprvé po dvou letech a nejvyšší od silného roku 2007, kdy v české ekonomice výrazně investovaly nejen tuzemské a zahraniční podniky, ale i domácnosti. Výdaje na konečnou spotřebu domácností a vládních institucí se na růstu ekonomiky v roce 2014 podílely sice méně, na rozdíl od investic se ale zvyšovaly již druhým rokem. Poslední složka HDP vývoj jen podpořila, když saldo zahraničního obchodu se zvýšilo o + 3,0 pb. Obnovený hospodářský růst v Eurozóně společně se slabší korunou, která zvyšovala konkurenceschopnost domácích exportérů na světových trzích, měl velmi pozitivní vliv na objem vývozu zboží a služeb z ČR do zahraničí. Narostl o 13,4 %, výrazně více než v „chudém“ roce 2013 (+1,7 %), přesto přírůstek objemu dovozu – jenž byl dynamizován sílou domácí poptávky – rostl téměř stejným tempem (+12,7 %). Výsledek zahraničního obchodu se zbožím a službami narostl v roce 2014 na historicky nejvyšších 236,2 mld. Korun. Zatímco samotný přebytek zahraničního obchodu se službami se v porovnání s rokem 2013 o 14,7 mld. korun zmenšil, převaha vývozu zboží nad jeho dovozem díky pozitivním směnným relacím o 64,8 mld. korun narostla.73

5.8.

Komentář k vývoji HDP za celé sledované období

Rok 2007 představoval pro českou ekonomiku vrchol konjunktury, neboť pokračoval v nastoleném růstovém trendu. Zlom přišel v roce 2008, v jehož průběhu začalo tempo růstu zpomalovat a následně v roce 2009 došlo k propadu českého HDP, který tak zpožděně reagoval na světovou ekonomickou krizi. Ta byla vyvolána zejména hypoteční bublinou v USA. Přestože v ní nebyly subjekty českého hospodářství přímo zainteresovány, byl trend 72

BUSINESSINFO.CZ. Analýza Vývoje ekonomiky ČR za rok 2014. [online]. © 2015 [cit. 2016-01-28]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/app/content/files/zpravodajstvi-pro-export/analyza-vyvoje-ekonomiky-cr-2014.pdf 73 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Vývoj ekonomiky České republiky v roce 2014. [online]. © 2014 [cit. 2016-01-29]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/vyvoj-ekonomiky-ceske-republiky-4-ctvrtleti-2014-ljz3yh9xlg

38

ekonomického růstu v České republice touto celosvětovou krizí zasažen. V důsledku krize mimo jiné došlo na celém světě k výraznému snížení poptávky či ke zmenšení odbytiště pro český export. Hypoteční krize se následně přetransformovala v krizi důvěry a všechny ekonomické subjekty se tak obávaly investovat finanční prostředky a zadržovaly likviditu. To se zejména v roce 2009 snažila kompenzovat česká vláda výrazným růstem své spotřeby. Přesto firmám celkově klesaly zakázky, zejména ty zahraniční, což vedlo k omezování výroby. Následoval růst nezaměstnanosti, čímž klesly důchody domácností a výsledkem byly nižší výdaje domácností. Krize důvěry také snížila ochotu bank půjčovat peníze, firmy tak byly donuceny ještě více omezovat svoje investice. Graf 1 – Vývoj jednotlivých složek HDP ve sledovaném období 9.0 6.0 3.0 0.0 -3.0 -6.0 -9.0 -12.0 -15.0 -18.0 2008

2009 HDP

2010 Domácnosti

2011 2012 Tvorba hrubého kapitálu

2013

2014 Vládní instituce

Zdroj: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Tab_V Výdaje na hrubý domácí produkt. [online]. © 2016 [cit. 2016-02-04]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/hdp_cr (upraveno autorem práce)

Následné pokrizové období znamenalo rychlou změnu vývoje HDP, který se v roce 2010 opět vrátil k růstu. Avšak postupně se růst snižoval, až se ekonomika ČR dostala znovu téměř do recese v roce 2012. Jako příčinu lze označit dluhovou krizi Evropské unie potažmo celosvětovou. Kvůli tomu české vlády přistoupily k tzv. fiskálně odpovědné politice a začaly razantně omezovat své výdaje. V kombinaci se stále nízkou ekonomickou důvěrou a nechutí bank více poskytovat úvěry, klesaly nebo pouze nepatrně rostly výdaje domácnosti a firem. České hospodářství se tak pomalu začalo stále více přibližovat celkovému stavu v roce 2009. Celková nezaměstnanost v České republice od počátku finanční krize více méně neustále stagnovala okolo hodnoty 7 %. I další makroekonomické ukazatele se zastavily, například inflace se skoro celou dobu pohybovala pouze kolem 1 %. Celkově se česká ekonomika

39

vyznačovala jistou mírou nerovnováhy. Na jedné straně rostl export zejména do zemí EU, ale na druhé straně se snižovaly skoro všechny výdajové položky českého HDP. Tabulka 1 – Vývoj HDP ve sledovaném období HDP v mil. Kč ΔHDPt/HDPt-1 v %

2008 4 015 346 4,79

2009 3 921 827 -2,33

2010 2011 2012 2013 2014 3 953 651 4 022 511 4 041 610 4 077 109 4 260 886 0,81 1,74 0,47 0,88 4,51


Závislost české ekonomiky na zemích EU zejména pak Německu v kombinaci s vysokými výdaji všech složek uvnitř hranic České republiky, znamenaly výrazný růst HDP před krizí. Avšak stejná závislost během krize táhla českou ekonomiky více ke dnu, pouze stabilní bankovní sektor bez rizikových aktiv a určité časové zpoždění uchránily český HDP od ještě hlubšího propadu. Následně hospodářství Německa a dalších zemí EU začaly znovu růst a vytáhly sebou i české hospodářství. Přesto tento stav nemusí být trvalý, pokud roste ekonomika Německa, neznamená to automaticky i nárůst českého HDP. Ten by měl být podpořen zejména výdaji na konečnou spotřebu uvnitř hranic České republiky. Což se stalo v roce 2014, kdy česká ekonomika díky domácí poptávce začala růst podobným růstem jako v předkrizovém roce 2008. Obecně by se dalo usuzovat, že celkové daňové inkaso bude velmi podobné výsledkům české ekonomiky. Tedy, že zpočátku bude růst, následně v roce 2009 poklesne a následně bude pokračovat kontinuální růst. Přesto se dá očekávat, že některé skupiny daní budou na vývoj HDP reagovat rozdílně. Při pohledu na jednotlivé segmenty ekonomiky rozčleněné pomocí výdajové metody, zjistíme, že vývoj výdajů domácností a firem je značně odlišný. Dá se předpokládat, že tento trend bude i zohledněn v rozdílném výběru daní z příjmů fyzických a právnických osob. Naopak výběr DPH je nejvíce ovlivněn celkovou spotřebou a nerozlišuje se mezi jednotlivými segmenty ekonomiky. Na inkaso z DPH působí celkový vývoj HDP.

40

6. VÝVOJ DAŇOVÝCH PŘÍJMŮ V ČR MEZI ROKY 2008 - 2014 Daňový příjem, který je také nazýván daňové inkaso, bývá hlavním příjmem do státního rozpočtu. Jedná se o celkový objem všech vybraných finančních prostředků v dané zemi z jednotlivých druhů daní. V České republice zastupují stát při výběru finančních prostředků od daňových poplatníků zejména tři instituce: Generální finanční ředitelství (Finanční správa ČR), Generální ředitelství cel (Celní správa ČR) a Česká správa sociálního zabezpečení. Platit daně je povinna každá osoba a to jak fyzická tak právnická jako spotřebitel při nákupu zboží a služeb, nebo ve formě daní z příjmů. Občané, nebo-li zaměstnanci jsou jedním z výrobních faktorů u právnických nebo podnikajících fyzických osob, případně státu. Schopnost platit daně jednotlivých občanů závisí na ekonomické situaci jejich zaměstnavatelů, případně jejich vlastní firmy. V případě, kdy se ekonomika nachází v konjunktuře respektive na vrcholu, je situace zaměstnanců a majitelů podniků nejlepší a mělo by docházet k nejvyššímu inkasu daní. Tato přímá úměra samozřejmě platí i obráceným způsobem, jestliže se hospodářství nachází v krizi, bude i daňový výnos nízký. Přesto vývoj národního hospodářství není jediný faktor, který ovlivňujíce výběr daní. Legislativa má velice významný vliv na celkové příjmy. Například daň z příjmu fyzických osob je účinný nástroj, který je často používán či upravován politickými představiteli těsně před nebo po volebním období. Pomocí konstrukčních složek této daně lze přímo ovlivňovat a dosahovat určitých cílů v podobě bytové politiky, podpory vzdělání či jiných sociálních věcí. Celkové daňové inkaso ČR mezi roky 2008 a 2014 vykazovalo podobné tendence jako vývoj HDP. V roce 2008 se začaly projevovat vnější vlivy hypoteční krize v USA, které se později vyvinuly v celosvětovou finanční krizi v roce 2009. Daňový příjem tak vykazoval podobné směřování, když v roce 2008 rostly méně než v předchozím období a následně v krizovém roce 2009 příjem výrazně klesl. Poté, co začaly odeznívat následky recese, se ekonomika odlepila ode dna a začala pozvolna růst s mírným kolísáním až do konce roku 2014. Analogický vývoj zaznamenalo i celkové daňové inkaso, které rostlo téměř stálým tempem s průměrným růstem 2,91 %. Údaje o absolutní výši výběru daní a stejně tak procentuální změny lze nalézt v tabulce č. 2 na následující stránce. 41

Tabulka 2 – Vývoj daňového inkasa 2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014


255 190

253 612

269 547

275 394

278 410

308 462

322 879

Daň z příjmů PO

192 889

129 732

134 044

129 160

141 242

133 540

147 208

Daň z příjmů FO

132 929

116 607

119 830

122 312

123 049

128 815

131 995

Spotřební daně

135 140

133 185

140 579

143 103

142 786

139 231

139 259


375 368

337 758

346 101

357 919

362 097

362 758

373 273

Ostatní *

25 888

22 998

25 012

34 522

41 225

39 942

37 118

Celkem

1 117 404

993 893


7,96

-0,62

6,28

2,17

1,10

10,79

4,67

Daň z příjmů PO

12,55

-32,74

3,32

-3,64

9,35

-5,45

10,24

Daň z příjmů FO

-7,30

-12,28

2,76

2,07

0,60

4,69

2,47

Spotřební daně

-4,17

-1,45

5,55

1,80

-0,22

-2,49

0,02


5,08

-10,02

2,47

3,41

1,17

0,18

2,90

Ostatní *

0,09

-11,16

8,76

38,02

19,42

-3,11

-7,07

Celkem

3,92

-11,05

4,15

2,64

2,48

2,20

3,50

Daň (v mil. Kč.)

1 035 112 1 062 410 1 088 808 1 112 748 1 151 732

∆ daň t /daň t-1 (v %)

* Daň silniční, daň dědická, daň darovací, daň z převodu nemovitosti, daň z nabytí nemovitých věcí, daň z nemovitých věcí, odvod z elektřiny ze slunečního záření, odvod z loterií Zdroj: FINANČNÍ SPRÁVA. Vývoj inkasa vybraných daní v ČR v letech 1993-2015. [online]. © 2015 [cit. 2015-10-10]. Dostupné z: http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/analyzy-a-statistiky/udaje-z-vyberu-dani (upraveno autorem práce) Zdroj: MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Daňová statistika. [online]. © 2016 [cit. 2016-01-10]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/dane/danova-statistika (upraveno autorem práce) Zdroj: CELNÍ SPRÁVA ČR. Základní komentář ke statistikám. [online]. © 2016 [cit. 2016-01-10]. Dostupné z: https://www.celnisprava.cz/cz/dane/statistiky/Stranky/komentary.aspx (upraveno autorem práce) Zdroj: ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Vývoj příjmů v letech 1993 - 2015. [online]. © 2016 [cit. 201602-07]. Dostupné z: https://www.celnisprava.cz/cz/dane/statistiky/Stranky/komentary.aspx (upraveno autorem práce)

Z pohledu absolutní výše vybraných prostředků je nejdůležitější inkaso sociálního pojistného, které ve sledovaném období představovalo v průměru 33,28 % z celkových daňových příjmů. Na druhé místo můžeme zařadit daň z přidané hodnoty, protože průměrný podíl na celku byl 25,90 %. Teprve až na třetím místě byly daně z příjmů, a to i v součtu za fyzické i právnické osoby, jelikož společně tvořily průměrně 24,80 % z celkového daňového inkasa. Pokud se podíváme na procentuální změny celkových daňových příjmů za sledované období, můžeme zaznamenat jeho podobný vývoj jako HDP. Přesto při bližším zkoumání a s ohledem na relativní výši změny vidíme, že růst není v žádném případě proporcionální. Tyto rozdíly se ještě prohloubí, pokud se podíváme na změny u jednotlivých daní. Názorně to lze pozorovat u daní z příjmů, kdy se vývoj inkasa za právnické osoby se velice liší od výběru od fyzických osob. 42

Podíváme-li se blíže na trend vývoje obou hlavních zmiňovaných veličin, (Graf 2) zjistíme, že daňové inkaso nekopíruje přesně změny HDP. Spíše to vypadá, že v případě kladných výsledků ekonomiky daňový výběr roste úměrně rychle, ale v případě poklesu hospodářských výsledku dochází k poklesu daňového inkasa výrazně intenzivněji. Z tohoto příkladu nelze přesně určit důvody popsaného chování a závislosti případně nezávislosti zmiňovaných veličin. Je proto potřeba podrobnějšího statistického rozboru. Graf 2 – porovnání vývoje HDP a celkového daňového inkasa (v %) 6 4 2 0 -2 -4 -6 -8 -10 -12 2008

2009

2010

2011

Vývoj daňového inkasa

2012

2013

2014

Vývoj HDP

Zdroj celkového inkasa: Tabulka 2 v této práci (upraveno autorem práce) Zdroj HDP: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Tab_V Výdaje na hrubý domácí produkt. [online]. © 2016 [cit. 2016-02-04]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/hdp_cr (upraveno autorem práce)

Předchozí úvahy se tedy částečně vyplnily. Celkové daňové inkaso kopírovalo vývoj HDP. Také se potvrdilo, že výběry daní z příjmů fyzických a právnických osob reagují více na jednotlivé sektory ekonomiky, než na celkový vývoj HDP. Příklady můžeme nalézt v roce 2011 nebo 2013. Třebaže v těchto letech docházelo k celkovému ekonomickému růstu, daně z příjmů právnických osob výrazně klesaly, ale naopak daně z příjmů fyzických osob významně rostly. DPH také do jisté míry kopírovala vývoj HDP, ale přesto celkově výkon české ekonomiky procentuálně překonala. V tabulce 2 si dále můžeme všimnout velkých změn u položky Ostatní. Tato položka obsahuje spoustu různých daní a poplatků. Její výrazné skoky byly způsobeny povinností platit nové daně. Největší procentní změnu můžeme pozorovat v roce 2011, kdy byla zavedena nová daň – Odvod z elektřiny ze slunečního záření. Tuto daň zavedla vláda Petra Nečase zákonem č. 402/2010 v rámci novely zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů. Důvodem pro tuto novelu byla velmi štědrá podpora pro výrobce elektřiny ze slunečního záření za pomocí tzv. solárních fotovoltaických panelů. 43

Dalšího významného skoku v položce ostatní si můžeme zaznamenat hned v následujícím roce 2012, kde se začalo s výběrem odvodu z loterií a jiných podobných her. Zákon č. 458/2011 Sb. kterým se změnil zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, vložil tento nový odvod. Tato novelizace mimo jiné stanovila, že odvody se dle loterie procentuálně dělí mezi příjmy rozpočtu obce a příjmy státního rozpočtu. Novela kvůli plánovanému zřízení jednotného inkasního místa zavedla provozovatelům loterií a jiných podobných her daň z příjmů právnických osob a tím zrušila jejich osvobození od daně. Poslední výraznější změnou bylo zavedení nového druhu příjmů – daň z nabytí nemovitých věcí podle zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb. Daň se platí z úplatných převodů nemovitosti pouze s výjimkou bezúplatných převodů jako je dědictví nebo darování. Plátcem této daně je prodejce, ale pokud ji prodávající ve stanovené lhůtě neuhradí, připadá tato povinnost na kupujícího. 74 Položka je ostatní je tedy velice volatilní zejména díky nově vzniklým povinnostem platit daně nebo poplatky. Přestože kromě výše vyjmenovaných položek obsahuje různé, již dlouho zavedené, většinou majetkové daně typu daň silniční, dědická, darovací atd. Ve sledovaném období ociloval poměr těchto daní a poplatků na celkovém inkasu mezi 2,31 % - 3,79 %. Je to tedy velice zanedbatelný příjem a díky velké volatilitě a různorodosti nebude v této diplomové práci již více samostatně zkoumán. Naopak pokud se bude mluvit o celkovém výběru daní, tato položka v něm bude obsažena.

74

PENIZE.CZ. Vše o dani z nabytí nemovitých věcí. [online]. © 2016 [cit. 2016-01-28]. Dostupné z: http://www.penize.cz/80289-vse-o-dani-z-nabyti-nemovitych-veci

44

7. ANALÝZA CITLIVOSTI VÝVOJE DAŇOVÝCH PŘÍJMŮ NA ZMĚNY TEMPA RŮSTU HDP K analýze citlivosti vývoje daňových příjmů na změnu tempa růst HDP byly vybrány následující ekonomické a statistické metody: elasticita daňového inkasa ve vztahu k HDP, regresní analýza a korelační analýza.

7.1.

Elasticita daňových příjmů na HDP

Zkoumáme-li elasticitu dvou proměnných, kdy jedna z nich je považována za závisle proměnnou, je elasticita (E) definována jako procentní změna proměnné A, která je vyvolaná změnou proměnné B o jedno procento, neboli ∆ ∆ kde za A považujeme daňové inkaso, případně jednotlivé daně a B zastupuje hrubý domácí produkt. Vypočtená hodnota může nabývat tři různých hodnot, od kterých se pak odvíjí její interpretace. V případě, že elasticita vyjde rovna 1, můžeme tvrdit, že hodnota A je jednotkově elastická. Což by v našem případě znamenalo, že pokud se HDP zvýší například o 1 %, zároveň se o stejnou hodnotu zvedne i výběr daní. Pokud však koeficient dostaneme vyšší než 1, znamená to, že člen A je elastický. Můžeme to chápat tak, že jakákoli změna HDP vyvolá vyšší procentní změnu u inkasa daní. Nyní zbývá už jen poslední možnost, kdy výsledek je nižší než 1. Následně můžeme trvat na tom, že proměnná A je neelastická. Což v našem případě znamená, že změna HDP způsobí menší rozdíl u daňového výběru. 75 Z tabulky 3 na další stránce vyplývá, že celkové inkaso daní je jednoznačně elastické a jakkoliv změna HDP vyvolá větší změnu u výběru daní. Jak průměr, tak medián jsou výrazně větší než jedna. Pouze koeficienty elasticity počítané na změně mezi roky 2007 - 2008 a 2013 - 2014 vyšly nižší než jedna, což znamená neelasticitu v tomto období. Přesto se číslo v letech 2007 – 2008 ve výši 0,82 velice blíží k jednotkové elasticitě. Toto období, těsně před přelitím globální finanční krize do české ekonomiky, se také projevilo na 75

MANAGEMENT MANIA. Cenová elasticita nabídky (PES). [online]. © 2013 [cit. 2016-02-13]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/cenova-elasticita-nabidky-pes

45

výrazně nižším příjmu z daně z příjmu fyzických osob a spotřebních daní. Naopak mezi roky 2013 – 2014 byl růst HDP výrazně větší, než o kolik se zvedlo daňové inkaso. Přesto koeficient ve výši 0,78 opět není daleko od hodnoty 1 signalizující elasticitu, která inklinuje k jednotkové elasticitě. Všechny sledované složky daňových výnosů stouply, ale ani to nestačilo na přírůstek HDP ve výši 4,51 %. Tabulka 3 – Elasticita daňového inkasa na výši HDP Elasticita - HDP vs. Daň z přidané hodnoty Daň z příjmů PO Daň z příjmů FO Spotřební daně Sociální pojistné Celkem daně

07/08 08/09 09/10 10/11 1,66 0,27 7,74 1,25 2,62 14,06 4,10 -2,09 -1,52 5,27 3,41 1,19 -0,87 0,62 6,84 1,03 1,06 4,30 3,04 1,96 0,82

4,75

5,11

1,51

11/12 2,31 19,70 1,27 -0,47 2,46

12/13 12,29 -6,21 5,34 -2,83 0,21

5,23

2,50

13/14 Průměr 1,04 3,79 2,27 4,92 0,55 2,21 0,00 0,62 0,64 1,95 0,78

2,96

Medián 1,66 2,62 1,27 0,00 1,96 2,50

Zdroj: Tabulka 1 a 2 v této práci (upraveno autorem práce)

Pokud se podíváme na jednotlivé druhy daní podrobněji, můžeme si všimnout, že pouze průměrný koeficient u spotřebních daní nabyl hodnoty nižní než 1. A tak pouze spotřební daně byly neelastické k vývoji HDP. Za celé sledované období koeficient spotřebních daní signalizoval elasticitu, když v letech 2009 – 2010 nabyl hodnoty 6,84. Za jednotkově elastický ho můžeme označit mezi roky 2010 – 2011, kdy výsledek vyšel 1,03. Hodnoty koeficientu elasticity u všech ostatních sledovaných prvků daňových příjmů byly volatilní, což dobře ukazuje velký rozdíl mezi jejich průměrem a mediánem. Všechny složky včetně již zmíněných spotřebních daní nabývaly hodnot vyšších i nižších než 1 a s výjimkou daně z příjmů právnických osob i hodnot blížících se 1, signalizující tak jednotkovou elasticitu. V případě že, se podíváme pouze na průměrné koeficienty, jsou všechny sledované složky s výjimkou spotřebních daní elastické, a potvrzují tak výsledky u celkového daňového inkasa.

7.2.

Regresní a korelační analýza daňových přijmů

Obecně lze říci, že v reálných empirických situacích se setkáváme prakticky výhradně s volnými závislostmi. Na druhou stranu za obecnými tendencemi, projevujícími se v souboru statistických údajů, se mohou skrývat hlubší zákonitosti vztahů mezi veličinami. K poznání těchto závislostí, stejně tak i k ověření učiněných teorií slouží metody regresní a korelační analýzy. Pro potřeby těchto metod je obvykle vhodné rozlišit jednostranné a vzájemné závislosti. Jednostrannými závislostmi se většinou zabývá regresní analýza. Bývá zvykem 46

zkoumat obecné tendence ve změnách vysvětlovaných (závislých) proměnných, vzhledem ke změnám vysvětlujících (nezávislých) proměnných. Snaží se odpovědět na otázky, které se týkají formy změn, například vysvětlované proměnné y při změnách vysvětlující proměnné x. Vzájemnými (povětšinou lineárními) závislostmi se zabývá korelační analýza. Ta klade větší důraz na intenzitu – sílu vzájemného vztahu, než na zkoumání veličin ve směru příčina – následek. Jinými slovy, závislost je tím silnější, čím více jsou jednotlivé napozorované hodnoty blíže regresní čáře popisující průběh závislosti. Přesto často dochází z výpočetních a interpretačních hledisek ke značnému prolínání obou přístupů. Hlavním cílem regresní a korelační analýzy je přispět k poznání příčinných vztahů mezi statistickými znaky. Východiskem k popisu statistických závislostí jsou statistické znaky. Lze říci, že ty nejdůležitějšími úkoly při zkoumání statistických závislostí se týkají právě průběhu závislosti a její intenzity.76 V této diplomové prací jsou výsledky HDP, dle výše popsaných skutečností, považovány za nezávislou (vysvětlující) proměnnou x a vývoj daňových příjmů za závislou (vysvětlovanou) proměnnou y. Teprve následující zkoumání potvrdí nebo vyvrátí tuto hypotézu a případně průběh, sílu a intenzitu závislosti.

7.2.1.

Korelační analýza

K výpočtu korelační analýzy, která měří síly (těsnosti) lineárních závislostí, je využíváno párového korelačního koeficientu, který je označován . Je to poměr kovariance

obou proměnných k součinu jejich směrodatných odchylek , tzn.

,

dosadíme-li vzorec pro výpočet kovariance a směrodatných odchylek, získáme vzorec

̅

̅

,

použitelný pro numerický výpočet korelačního koeficientu. Výsledný korelační koeficient může nabývat hodnot v intervalu < -1; 1 >. Podle jeho znaménka se posuzuje směr závislosti. Mají-li při růstu hodnot proměnné x hodnoty proměnné y tendenci k růstu, je 0 a mají-li tendenci klesat, je 0. V prvním

76

HINDLS, R. HRONOVÁ, S. SEGER, J. FISCHER, J. Statistika pro ekonomy 8. vyd. Praha: Professional publishing 2007. ISBN 978-80-86946-43-6.

47

případě se hovoří o kladné závislosti obou proměnných, proměnných, naopak ve druhém se mluví o jejich záporné závislosti. Pokud a jestliže

jedná se o pevnou (funkční) přímou lineární závislost, závislost,

hovoříme o pevné (funkční) nepřímé lineární závislosti. Zvláštní případ

představuje hodnota korelačního koeficientu

, kdy se jedná o lineární nezávislost. nezávislost.

O takových proměnných se říká, že jsou nekorelované. Podle absolutní hodnoty korelačního korazního koeficientu se posuzuje síla (těsnost) závislosti závislosti obou proměnných. Platí-li Platí li pro všechny dvojice hodnot (x ( i,yi) vztah yi = a + bx (aa ≠ 0, b ≠ 00), ), tj. existuje-li existuje li mezi proměnnými x a y funkční lineární závislost, je absolutní hodnota korelačního koeficientu rovna 1. To znamená, že čím více se liší závislost proměnných x a y od funkční lineární závislosti, tím je absolutní hodnota korelačního koeficientu bližší 00. Podle toho, zda se absolutní hodnota korelačního koeficientu blíží 1 či 0,, hovoří se o silně, silně, či slabě korelovaných proměnných.77 78 prom Tabulka 4 – Výsledky ýsledky korelační analýzy Daň/ukazatel /ukazatel Daň z přidáné hodnoty Daň z příjmů PO Daň z příjmů FO Spotřební daně Sociální pojistné Celkové daňové inkaso

0,920 -0,154 -0,051 0,092 0,621 0,714

0,920 0,154 0,051 0,092 0,621 0,714


Když se podíváme na data v tabulce 4, kde jsou výsledné korelační koeficienty, můžeme vidět celkem rozdílné výsledky mezi jednotlivými skupinami daní. Vyskytují se zde dvojice proměnných jak silně tak i slabě závislé. závislé Některé ěkteré ukazují na kladnou, kladnou jiné na zápornou korelaci. Avšak když se zaměříme zaměříme pouze na korelaci celkového daňového inkasa a vývoje HDP ČR ve sledovaném období, můžeme konstatovat, že se jedná o spíše silně závislé proměnné. Tato závislost má kladnou rostoucí tendenci, jelikož korelační koeficient závislé nám vyšel 0,714 a tak je blíže horní hranici intervalu < -1; 1; 1 >. Přesto podle zde prezentovaných výsledků korelační analýzy nejsou všechny skupiny daní takto silné závislé na vývoji HDP. Například daně z příjmů právnických i fyzických osob mají korelační koeficient velice blízký blízk nule tj. -0,154 -0,154 respektive -0,051. 0,051. Na základě těchto 77

HINDLS, R. HRONOVÁ, S. NOVÁK, I. Metody statistické analýzy analýzy pro ekonomy 2. vyd. vyd. Praha: Management Press 2000. ISBN 80-7261-013-9 80 9 78 BLATNÁ, D. Metody statistické analýzy. analýzy. Praha: Bankovní institut vysoká škola 2011. ISBN 978 978-80-7265-129 129-0.

48

výsledků můžeme předpokládat, že tyto skupiny daní jsou téměř lineárně nezávislé na změnách HDP ve sledovaném období.

7.2.2.

Regresní analýza

Regresní analýza se zabývá, jak již bylo řečeno, jednostrannými závislostmi. Jedná se o situaci, kdy proti sobě stojí vysvětlující (nezávisle) proměnná v pozici „příčiny“ a vysvětlovaná (závisle) proměnná v úloze „následku“. Regresní analýza na rozdíl od korelace dokáže nejenom popsat těsnost mezi dvěma proměnnými, ale dokáže také říci, jak velký vliv má nezávisle proměnná x na proměnnou y. Dokáže určit, jakou konkrétní hodnotu bude mít závisle proměnná y, když budeme vědět, jakou hodnotu má proměnná x. Umožňuje tímto z hodnot nezávisle proměnné predikovat hodnoty závisle proměnné. Lineární regrese je metoda, při které je soubor bodů v grafu proložen přímkou, neboť předpokládáme, že závislost y na x lze graficky vyjádřit přímkou (například graf 3 na této stránce). Pokud měřené body proložíme přímkou, bude odečítání grafu mezi ypsilonovou hodnotou měřeného bodu a ypsilonovou hodnotou ležící na vytvořené přímce odchylka. Podstatou lineární regrese je nalézt právě takovou přímku či nějaká jiná lineární funkce, aby součet druhých mocnin zmíněných odchylek byl co nejmenší. Jedná se tedy o aproximaci daných hodnot přímkou, a to metodou nejmenších čtverců. Graf 3 - Bodový graf s přímkou regresní analýzy výběru daní a HDP 1,170,000 1,130,000 1,090,000 1,050,000 1,010,000 970,000 3,800,000

3,900,000

4,000,000

4,100,000

4,200,000

4,300,000


Při sestavování regresní analýzy je vždy potřeba začít volbou typu regresní funkce neboli nalezením regresního modelu. Rozhodneme-li se použít klasický model, základní otázkou je jeho specifikace. Tím rozumíme, zejména při jedné vysvětlující proměnné rozhodnutí, zda bude regresní funkcí přímka, parabola, hyperbola, či nějaká jiná lineární 49

regresní funkce dané vysvětlující proměnné. Základem při rozhodování o vhodném typu regresní funkce, by mělo být věcně ekonomické kritéria. Takže regresní funkce by měla být zvolena na základě rozboru analýzy vztahů mezi veličinami, přičemž by základem rozhodnutí měla být exitující ekonomická teorie. Pro účely této práce ukázalo, že nejhodnější rozhodnutí při výběru regresní funkce je přímka, mj. na základě grafu 3 na předchozí stránce se přímka ukázala jako velice dobrá spojnice trendu. Přímková regrese je dána ve tvaru: , přičemž při výpočtu číselných hodnot odhadů parametrů β0 a β1 regresní přímky lze postupovat podle vzorců:

Ʃ ! Ʃ! Ʃ! ! Ʃ! "Ʃ! #Ʃ! $

"Ʃ! ! Ʃ! Ʃ ! "Ʃ! #Ʃ! $

,

.

Parametr β1 regresní přímky se nazývá regresní koeficient (či ještě přesněji výběrový regresní koeficient) a někdy je výhodnější jej označit jako byx, abychom vyjádřili, že závisle proměnnou je y a nezávisle proměnnou x. Je směrnicí regresní přímky, takže udává, jaký přírůstek (záporný přírůstek = úbytek) střední hodnoty proměnné y odpovídá jednotkovému přírůstku hodnoty proměnné x. Jinými slovy jedná se o změnu průměru závisle proměnné y při jednotkové změně nezávislé proměnné x. Regresní koeficient byx je podílem kovariance obou proměnných a rozptylu nezávisle proměnné x. Často používanou charakteristikou výstižnosti regresní funkce je index (koeficient) determinace R2. Tento ukazatel nabývá hodnot z intervalu <0,1>. Výběrovou regresní funkci lze považovat za tím výstižnější, čím je determinační index bližší jedné. Index determinance ve výši 100% vyjadřuje (dle často užívané konvence) procentuální podíl z rozptylu hodnot yi vysvětlených vypočtenou regresní funkcí. Hodnoty blízké jedné naznačují vhodnost zvoleného tvaru regresní funkce. Z nižších hodnot determinačního indexu lze usuzovat na slabší či slabou závislost.

50

Determinační index je mírou, která nebere v úvahu počet parametrů regresní funkce. U regresních funkcí s více parametry vychází obvykle vyšší než u regresních funkcí s méně parametry. Z toho důvodu se většinou používá opravený determinační koeficient.79 80 81 Tabulka 5 – Výsledky regresní analýzy Daň/ukazatel Daň z přidáné hodnoty Daň z příjmů PO Daň z příjmů FO Spotřební daně Sociální pojistné Celkové daňové inkaso

bxy 0,21011 -0,02808 -0,00354 0,00255 0,06231 0,28302

R2 84,62% 2,37% 0,26% 0,84% 38,60% 50,97%


Výsledky přímkové lineární regresní analýzy ukazují na podobné závěry jako korelační analýzy. Opět můžeme vidět pozitivní i negativní regresní výsledky napříč mezi skupinami daní. Výpočet závislosti pomocí regresní analýzy celkového daňového inkasa na vývoji HDP ve sledovaném období ukázal, že s růstem HDP o 1 mil. Kč, dochází v průměru k růstu daňového výnosu o 0,28 mil. Kč. Přičemž závislost proměnné (inkaso daní) na vysvětlující proměnné (vývoj HDP) je interpretována tímto přímkovým regresním modelem ze 50,97 %. Přesto všechny skupiny daní nevykazují stejné tendence jako celkové daňové inkaso. Například při pohledu na výsledky této regresní analýzy u daní z příjmů fyzických osob nebo spotřebních daní můžeme vidět, že index determinace je prakticky 0. Toto ukazuje, že zvolená metoda ukazuje na lineární nezávislost těchto skupin daní na vývoj HDP, protože se pomocí přímkové lineární regresní analýzy podařilo vysvětlit téměř 0 % závislosti.

7.3.

Interpretace výsledků zvolených metod

Tlumočení výsledků výše popsaných ekonomických a statistických metod je nejlépe stanovit nejprve podle jednotlivých skupin daní a následně za celkové daňové příjmy ČR. Tento způsob interpretace zevnitř ven umožňuje komplexnější analýzu.

79

HINDLS, R. HRONOVÁ, S. NOVÁK, I. Metody statistické analýzy pro ekonomy 2. vyd. Praha: Management Press 2000. ISBN 80-7261-013-9 80 BLATNÁ, D. Metody statistické analýzy. Praha: Bankovní institut vysoká škola 2011. ISBN 978-80-7265-129-0. 81 HINDLS, R. HRONOVÁ, S. SEGER, J. FISCHER, J. Statistika pro ekonomy 8. vyd. Praha: Professional publishing 2007. ISBN 978-80-86946-43-6.

51

7.3.1.

Analýza výběru daně z přidané hodnoty

Výběr daně z přidané hodnoty téměř neustále rostl po celou dobu sledovaného období. Průměrná změna inkasa této daně byla + 4,62 %, což výrazně přesahuje průměrnou změnu vývoje HDP, která činila + 1,55 %. Přesto je možné ve změnách najít jistou podobnost. Česká ekonomika kromě krizí poznamenaného roku 2009 kontinuálně rostla, i když v roce 2012 se zvedla nepatrně o 0,47%. Tento vývoj kopíroval i celkový příjem státu z DPH. Kromě roku 2009, kdy příjem klesl, inkaso z této daně se pouze zvyšovalo. Je očividné, že výnos z DPH reaguje méně negativně na krizi, než celá ekonomika samotná. Přestože jak praví ekonomická teorie: během krizi klesá spotřeba jak domácností tak hlavně firem. Není tento pokles tolik znatelný v příjmech do státního rozpočtu z DPH. Určitá podobnost v reakci na krizi je přesto dobře vidět na grafu č. 4. Dle těchto surových dat by se dalo usuzovat, že alespoň určitá závislost bude existovat mezi vývojem HDP a výběrem daně z přidané hodnoty. Graf 4 – vývoj změn inkasa DPH a HDP 11.00 9.00 7.00 5.00 3.00 1.00 -1.00 -3.00

Daň z přidané hodnoty Vývoj HDP 2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014


Abychom si mohli potvrdit tento předpoklad, jsou v tabulce č. 6 uvedeny všechny výsledky aplikovaných analýz a metod. Hodnota průměrné elasticity dosáhla vyšší hodnoty než jedna, což signalizuje, že výběr DPH je elastický. Změna HDP tak vyvolá větší procentuální změnu inkasa této daně. V případě, že bychom se podívali na jednotlivé roky, zjistíme, že pouze v mezi roky 2008 – 2009 byl výsledek nižší než jedna (představující neelasticitu). Což bylo způsobené probíhající krizí v těchto letech a hlavně tím, že výkon české ekonomiky se vyvíjel ještě hůř, než byl pokles příjmů plynoucích z výběru DPH. Tabulka 6 – Výsledky použitých analýz vztahu DPH vůči HDP Ukazatel Daň z přidáné hodnoty

µE

rxy

bxy

R2

3,79

0,91992

0,21011

84,62%


52

Díky korelačnímu koeficientu můžeme teorii o závislosti potvrdit, jelikož hodnota velice blízká jedné signalizuje přímou závislost. Je možné tvrdit, že daň z přidané hodnoty má téměř pevnou přímou lineární závislost na vývoj české ekonomiky. Přesněji řečeno, jedná se o silnou kladnou rostoucí závislost. Tyto výsledky dále potvrzuje regresní analýza. Regresní koeficient můžeme interpretovat tak, že každá změna výše HDP o 1 mil. Kč způsobí průměrnou změnu inkasa DPH stejným směrem o 0,21 mil. Kč. Díky regresní analýze jsme získali koeficient determinace, který všechny dosavadní hypotézy potvrdil. Tento index říká, že 84,62 % změn výběru této daně je možné vysvětlit právě tímto regresním modelem. Všechny předkládané výsledky ze sledovaného období lze shrnout tak, že inkaso DPH je závislou proměnnou na vysvětlující proměnné, tzn. na vývoji HDP. Změny ve vývoji tempa české ekonomiky nejsou jedinou proměnnou, která ve skutečnosti ovlivňuje výši tohoto daňového příjmu. Z indexu determinace vyšlo, že 15,38 % změn je způsobeno jinými dopady. V tuto chvíli je dobré se podívat na daňové sazby DPH. Ty byly v těchto letech velice často pozměňovány. Mezi roky 2008 -

2014 došlo celkem ke třem úpravám. Nutno

podotknout, že všechny vládní zásahy do těchto daňových sazeb vždy znamenaly zvýšení. A tak původní snížena sazba vzrostla z 9 % v roce 2008 na konečných 15 % v roce 2014. K podobnému přechodu došlo i u základní sazby, která se zvýšila z 19 % na 21 %. Tyto vládní intervence navíc přispěly ke zvyšujícím se příjmům z DPH. K tomu napomáhal i převod určitých položek mezi sazbami. Jako příklad může posloužit změna mezi lety 2012 – 2013, která byla velice medializována – převod dětských plen nebo zdravotnických potřeb ze sníženého pásma na základní. Ale skutečně hmatatelný dopad byl přesun stavebních prací, který znamenal skokové zdražení všech prodávaných bytů, z pásma snížené sazby mezi položky základní sazby. Dalším aspektem téměř neustále rostoucího inkasa této daně ve sledovaném období, může být zvyšující se počet daňových přiznání DPH o celkem 10,14 % při průměrném růstu 1,72 % a s tím i stoupající počet plátců. I tyto dva ukazatele je možné zahrnout k rozdílu, který nebyl vysvětlen pomocí zvolené lineární přímkové regresní analýzy. V případě DPH nemá větší smysl zkoumat jednotlivé složky HDP zvlášť, jelikož už z podstaty věci je DPH placeno z většiny všech vyprodukovaných statků a služeb v ekonomice. Výjimku tvoří například bankovní nebo pojišťovací služby, či všechny statky nebo služby vyprodukované neplátci této daně. Tyto aspekty však není možné od celkového výpočtu HDP vyloučit.

53

7.3.2.

Analýza výběru daně z příjmů právnických osob

Výnos do státního rozpočtu z daně příjmů právnických osob byl ve sledovaném období velice volatelní. Hned v roce 2008 výrazně narostl o více než 12,5 %, pak však přišel krizový rok 2009, kdy se inkaso této daně velice propadlo. Tento propad byl téměř závratných 33 %. V následujících letech se vývoj ustálil, avšak stále se střídaly roky ziskové a ztrátové. Pokles v roce 2008, byl tak výrazný, že následující vývoj nedokázal tento propad již vyrovnat. A proto byl výnos v roce 2014 nižší o 23,68 % než na začátku sledovaného období. Pokud se tyto změny ve výběru daně z příjmu právnických osob vynesou do grafu společně s vývojem české ekonomiky, je vidět značný rozkol. Na první pohled není evidentní žádný společný znak. Tento předpoklad lze vidět i na rozdílu průměrných změn u zkoumaných veličin. Když HDP průměrně rostlo o 1,55 %, výnos z daně z příjmu právnických osob klesl v průměru o 0,91 %. Graf 5 - vývoj změn inkasa daně z příjmů PO a HDP 14.00 6.00

Vývoj HDP

-2.00 -10.00 -18.00

Daň z příjmů PO

-26.00 -34.00 2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014


Z grafu č. 5 je přesto možné v některých letech vypozorovat alespoň pohyb stejným směrem. Je dobré si položit otázku, zda je to pouze náhoda a nebo HDP skutečně ovlivňuje příjem státu z této daně. V tabulce č. 7 jsou vidět výsledky použitých metod, kde například díky průměrné elasticitě víme, že daň z příjmů PO je elastická vůči vývoji české ekonomiky. Změna HDP vyvolá větší procentuální změnu u výnosu daně z příjmů PO. Velkou rozkolísanost vývoje inkasa daně z příjmů PO potvrzují i výsledky elasticity za jednotlivé roky, jelikož jsou mezi nimi obrovské rozdíly a téměř se střídají výsledky ukazující elasticitu a neelasticitu. Tabulka 7 - Výsledky použitých analýz vztahu daně z příjmu PO vůči HDP Ukazatel Daň z příjmů PO

µE

rxy

bxy

R2

4,92

-0,15391

-0,02808

2,37%


54

Korelační analýza přišla s výsledky ukazující na jednoznačně klesající zápornou korelaci. Avšak tento vztah je slabý a někdo by mohl dokonce tvrdit, že inkaso daně z příjmů PO je lineárně nezávislé vůči vývoji HDP. Jinými slovy řečeno, tyto dvě veličiny jsou nekorelovatelné. Je však stále ještě brzo na potvrzení této teorie. Interpretaci výsledků regresní analýzy můžeme použít k potvrzení nebo vyvrácení korelační analýzy. V daném souboru dat se projevila velmi slabá nepřímá lineární závislost obou proměnných. Nízká hodnota korelačního koeficientu pak dovoluje učinit závěr, že se v tomto souboru výnosy státu z daně z příjmů PO při změně vývoje HDP nezvětšovaly, ani nezmenšovaly. Toto navíc potvrzuje výsledek výpočtu indexu determinace, který můžeme vysvětlit následovně.

Pouze 2,37 % změn závislé proměnné inkaso daně na nezávislé

proměnné je vysvětleno pomocí tohoto modelu lineární přímkové regrese. Kompletní výsledky regresní a korelační výsledky tedy jasně ukazují, že tyto dvě veličiny jsou mezi roky 2008 – 2014 lineárně nezávislé. Důvodů proč výběr daně z příjmů je lineárně nezávislý na vývoji HDP, může být mnoho. Tento výsledek však nemůžeme přičíst vládním rozhodnutím, které se týkají výše této daně. Jelikož došlo pouze ke dvěma změnám a to hned v letech 2009 a 2010, kdy se sazba snížila o jedno procento. V roce 2008 měly právnické osoby povinnost odvádět 21 % daň ze zisku, následně od roku 2010 sazba snížila na 19 %. Jako další příklad vládních změn je možné spatřit v roce 2012. Od tohoto roku byla zavedena povinnost platit daň z příjmů i pro provozovatele loterií a jiných podobných her. Hlavním hybatelem výnosu státu z této daně se tak ukázala finanční krize následovaná bankovní krizí v EU. Jako nejvíce zasaženým sektorem se ukázaly být právě firmy. To je vidět i na výběru daně z příjmu PO, která se ještě nedostala na předkrizovou úroveň. Zároveň je to zřejmé i na tvorbě hrubého kapitálu jako složce HDP. Ta se za celé sledované období snížila o více než 14 % a také zaostává za svou předkrizovou hladinou. Pokud se podíváme na počty daňových přiznání právnických osob, můžeme vidět jejich vzestupnou tendenci až do roku 2009. Hned následující rok počet daňových přiznání klesl o 3,14%. Tento pokles byl pravděpodobně způsoben vysokým počtem zaniklých právnických osob kvůli finanční krizi. Přesto od následujícího roku již počet přiznání vytrvale roste. Z toho můžeme vyvodit závěr, že navzdory rostoucímu počtu daňových přiznání právnických, jejich průměrná výše klesá. V tomto světle je zajímavé podívat se na regresní a korelační analýzu inkasa daně z příjmu PO vůči tvorbě hrubého kapitálu. Korelační index s hodnotou 0,924 znamená, že se 55

jedná o silnou kladnou rostoucí korelaci. Přičemž to ukazuje na téměř pevnou přímou lineární závislost. Regresní koeficient ve výši 0,2416 lze interpretovat tak, že výnos z daně z příjmu PO se zvětší o 0,24 mil Kč při každém vzrůstu tvorby hrubého kapitálu o 1 mil. Kč. Koeficient determinace ve výši 0,8542 potvrzuje správnost použití přímkové lineární regrese v tomto případě, kdy 85,42 % variace inkasa této daně je vysvětlena nezávislou proměnnou tvorbou hrubého kapitálu. Z toho vztahu tedy vyplývá, že neexistuje lineární závislost mezi inkasem daně z příjmů PO a celkovým HDP, avšak je zde silná lineární závislost vůči tvorbě hrubého kapitálu. Dalo by se říci, že existuje přímá úměra mezi možnostmi firem investovat a jejich následným příspěvkem do státního rozpočtu ve formě daně ze zisku. Nehledě na další složky HDP, výnos z této daně stoupá nebo klesá, podle toho jak firmy tvoří hrubý kapitál.

7.3.3.

Analýza výběru daně z příjmů fyzických osob

Vývoj příjmu do státního rozpočtu z daně z příjmu fyzických osob by se dal rozdělit na dvě části. Klesající období v letech 2008 a 2009 a poté v následujících letech, kdy příjem z této daně kontinuálně rostl. Přesto, že z předchozí věty může vypadat, že daň z příjmů v daném období rostla, opak je pravdou. Průměrný meziroční index výběru této daně byl - 1 % v letech 2008 – 2014. Příčinou takového stavu byly první dva roky, kdy výnosy z této daně poklesly o - 7,3 % v roce 2008 a - 12,28 % v roce následujícím. Rostoucí příjmy v následujících letech však již toto počáteční manko nedokázaly dorovnat. Hlavní příčinou velkého poklesu v roce 2008 ve srovnání s předchozím rokem je sjednocení sazby z daně z příjmu fyzických osob na 15 % a změna ve výpočtu základu této daně. Až do roku 2007 platila daňová pásma. Konečná záloha na daň byla mnohem vyšší, a proto byla změněna i konstrukce slev na dani, a daňový odpočet na vyživované dítě. Z předchozího odstavce se může zdát, že vývoj inkasa daně z příjmu FO byl velice rozdílný oproti vývoji české ekonomiky. Ta si průměrně polepšovala každý rok o 1,55 %. Přesto při pohledu na graf změn obou proměnných (graf č. 6) se oba grafy v určitých letech téměř kopírují. Toto tedy vybízí k teorii závislosti vývoje změn inkasa daně z příjmů FO na vývoji HDP ČR.

56

Graf 6 - vývoj změn inkasa daně z příjmů FO a HDP 6.00 3.00 0.00 -3.00 -6.00 -9.00 -12.00 -15.00

Vývoj HDP

Daň z příjmů FO 2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014


Zda-li je skutečně výběr této daně ovlivněn vývojem HDP nám může pomoci zjistit zprůměrovaná elasticita těchto veličin. Tento ukazatel s výsledkem 2,21 dokazuje jednoznačně elasticitu. Jinými slovy řečeno, změna ve výkonnosti české ekonomiky vždy vyvolá větší procentuální změnu ve výběru daně z příjmů FO. Tabulka 8 - Výsledky použitých analýz vztahu daně z příjmu FO vůči HDP Ukazatel Daň z příjmů FO

µE

rxy

bxy

R2

2,21

-0,05138

-0,00354

0,26%


Korelační a regresní analýza vztah těchto dvou proměnných ještě zkoumá s následujícími výsledky. Po vypočtení korelační koeficientu s hodnotou – 0,05138 můžeme říci, že se jedná o velmi slabou klesající nepřímou korelaci těchto tvou veličin, tedy že při růstu HDP bude klesat výběr daně z příjmů FO. Jelikož je však hodnota velice blíží 0, jedná se spíše o lineární nezávislost, jsou tedy proměnné nekorelované. Regresní analýza tak může pomoci finálně potvrdit nebo vyvrátit hypotézu o závislosti. Regresní

koeficient

při

výpočtu

lineární

přímkové

závislosti

vyšel

s hodnotou -0,00354, což představuje téměř nulová závislost. Index determinace tento výsledek ještě více potvrdil, když jeho hodnota vyšla 0,26 %. Tzn. že se tímto modelem lineární přímkové regrese podařilo vysvětlit ani ne 1 % vzájemné zavilosti. Můžeme tedy s jistotou konstatovat, že výběr daní z příjmu FO není lineární závislý na vývoji české ekonomiky mezi lety 2008-2014. Při hledání důsledků této lineární nezávislosti by bylo zajímavé porovnat, jak si vede inkaso této daně ve srovnání s vývojem spotřeby domácnosti, jakož to jedné ze součástí výpočtu HDP pomocí výdajové metody. Nejzajímavější je samozřejmě regresní a korelační analýza. Personův korelační koeficient vyšel velice odlišně, když hodnota ve výši 0,4286 57

naznačuje již středně silnou pozitivní korelaci. Regresní koeficient bxy = -0,0416 můžeme pak interpretovat tak, že každý rok se zvětšuje rozdíl z výnosů z daně z příjmů FO o 41 600 Kč vůči spotřebě domácností. Avšak index determinace tento výsledek trochu znehodnocuje, když nám ukazuje, že tento model lineární závislosti vysvětluje pouze 18,4 % pohybu příjmů z této daně. Je tedy patrné, že ani čistě spotřeba domácností není tou rozhodující silou ovlivňující inkaso daně z příjmů FO do státního rozpočtu. Další možností, proč tento daňový příjem nebyl v tomto období závislý na vývoji HDP, by mnoho lidí mohlo označit za vládní rozhodnutí. Přesto v tomto období nebylo mnoho čistě daňových změn. Po celou dobu platila jedna daňová sazba ve výši 15 % s podstatným rozdílem od roku 2012, kdy se jako základ pro výpočet daně začala používat tzv. superhrubá mzda. Mnoho lidí by očekávalo skokový nárůst inkasa, naopak v tomto roce výběr této daně povyrostl jen o 0,60 %. Při dalším zkoumání bylo zjištěno, že nedošlo ani ke změnám ve výši tzv. slevy na poplatníka. Pro pochopení výběru změn u inkasa této daně je důležité si rozdělit plátce na dvě skupiny, a to na zaměstnance a OSVČ. Plátců této daně z řad zaměstnanců bylo v roce 2012 dle údajů Ministerstva financí a Generálního finančního ředitelství 4 717 489, naopak z řad OSVČ bylo těchto plátců v roce 2014 dle údajů stejných zdrojů 992 024 (při pohledu na OSVČ jako hlavní činnost to bylo ještě méně – 700 726 plátců). Pokud půjdeme ještě dále a vezmeme v úvahu průměrný odvod, rozdíl je ještě výraznější. Průměrný odvod na jednoho zaměstnance za rok je 26 125 Kč a u OSVČ je pouze 8 445 Kč za rok, oba údaje jsou ze zdrojů Ministerstva financí a Generálního finančního ředitelství. Z výše uvedeného je zřejmé, že pro vývoj výběru daně z příjmů FO jsou nejdůležitější zaměstnanci. V důsledku to tedy znamená, že inkaso této daně nejvíce závisí na ekonomické situaci jejich zaměstnavatelů, což jsou v největší míře firmy.

7.3.4.

Analýza výběru spotřebních daní

Vývoj spotřebních daní mezi lety 2008 – 2014 byl velice volatelní. Rozdíl mezi největší a nejmenší meziroční změnou byl téměř 10 %. Výběr těchto daní ze začátku v letech 2008 a 2009 klesal, pak následně dva roky rostl, v letech 2012 a 2013 opět klesal a vývoj byl zakončen kladnou nulou v roce 2014, kdy změna vůči předchozímu roku dosáhla hodnoty 0,02 %. Průměrný meziroční index byl – 0,14 % a signalizuje tedy téměř nulovou změnu. Při pohledu na absolutní čísla zjistíme, že celkově se v roce 2014 inkaso snížilo o zanedbatelných 934 mil. Kč ve srovnání s rokem 2008. Vývoj výběru těchto daní byl značně

58

odlišný od vývoje české ekonomiky, jejíž průměrný meziroční růst dosáhl hodnoty 1,55 %, přičemž poklesla pouze v krizovém roce 2009. Pohled na graf č. 7 srovnávající meziroční indexy spotřebních daní a HDP poukazuje na značné rozdíly mezi těmito veličinami. Nejedná se pouze o rozdíly ve výši indexů v jednotlivých letech a někdy dokonce hodnoty jdou svým vývojem proti sobě. Na základě těchto poznatků by se dal hodnotit vývoj těchto proměnných jako značně náhodný a na sobě nezávislý. Graf 7 - vývoj změn inkasa spotřebních daní a HDP 6.00 4.00

Vývoj HDP

2.00 0.00 -2.00

Spotřební daně

-4.00 -6.00 2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014


Průměrná elasticita byla použita jako první metoda k analýze a pochopení ovlivnění výběru spotřebních daní vývojem české ekonomiky. Jak už bylo uvedeno v kapitole věnující se elasticitě samotné, jsou spotřební daně jedinou proměnnou, která je neelastická na vývoji HDP. Což znamená, že změny HDP vyvolají menší procentuální změnu u inkasa těchto daní. Pokud se podíváme na dílčí výsledky elasticity, tak pouze mezi roky 2009 – 2010 elasticita dosáhla hodnot vyšších než jedna signalizující elasticitu. Toto je i dobře patrné z grafu vývoje těchto veličin. Tabulka 9 - Výsledky použitých analýz vztahu spotřebních daní vůči HDP Ukazatel Spotřební daně

µE

rxy

bxy

R2

0,62

0,09159

0,00255

0,84%


Korelační a regresní analýza svými výsledky nijak nepřekvapila, když korelační koeficient ukazuje na slabou rostoucí kladnou korelaci. Dokonce tak výrazně slabou, až se skoro jedná o lineární nezávislost. Můžeme tak konstatovat, že jde o nekorelované proměnné. Regresní koeficient ve výši 0,0025 signalizuje opět téměř nulovou lineární závislost a index determinace tuto teorii potvrdil. Podařilo se totiž tímto modelem vysvětlit pouze 0,84 % všech změn pomocí zvažované nezávislé proměnné. 59

Jak je tedy možné, že většina použitých metod ukazuje na lineární nezávislost příjmů spotřebních daní na vývoji HDP? Většina ekonomických teorií by oponovala těmto výsledkům, protože tvrdí, že s rostoucí spotřebou rostou i výnosy ze spotřebních daní a obráceně; s klesající spotřebou výnosy klesají. V případě české ekonomiky navíc spotřeba domácností a vlády tvoří zhruba 70 % celkového HDP při výpočtu výdajovou metodou. Je tedy překvapující, že ve sledovaném období vykazuje příjem ze spotřebních daní a HDP rozdílnou závislost / nezávislost. Velice důležité je si uvědomit z jakých statků se v ČR vybírají spotřební daně a v jakých poměrech. Tyto údaje (pouze za rok 2014) jsou pro ilustraci vidět v grafu č. 8 na následující stránce. Jednoznačně je názorná převaha výběru daní z minerálních olejů a tabáku, když tyto dvě složky tvoří téměř 90 % všech spotřebních daní vybraných za jeden rok. Tyto dvě skupiny statků, jsou velice specifické tím, že podobně jako ostatní statky zatížené spotřebními daněmi, nemají téměř žádné substituty. A tak jejich růst nebo pokles spotřeby velice málo souvisí s ekonomickými cykly a tedy i s vývojem HDP. Vezměme si jako příklad kuřáky v období recese. Je pro ně velice těžké, ne-li téměř nemožné najít si za cigarety nějaký substitut. Většina z jich přejde na levnější značku, což se však nijak výrazně ve výběru daně neprojeví, protože spotřební daň se platí z kusové cigarety všech značek téměř stejně (od 1.1.2016 se platí z každé cigarety 27% + 1,42 Kč přičemž minimálně se musí odvést za jednu cigaretu 2,57 Kč celkem). Dle propočtů webu České televize je celkové průměrné zdanění (spotřební daň a 21 % DHP) jedné cigarety více než 79 %. Podobné je to u spotřebních daní u benzínu a nafty, které také nemají substituty a z koncové ceny pro zákazníky tvoří spotřební daň zhruba 35 % a k tomu samozřejmě spotřebitel platí i DPH. Jak je již uvedeno na příkladech výše ceny statků, na které jsou uvaleny spotřební daně, jsou z velké části tvořeny daněmi. Jejich koncové ceny jsou velice závislé na politických rozhodnutích vlád o výši daňových sazeb. Tyto změny následně ovlivňují celkovou spotřebu těchto statků výrazněji, než jakýkoliv ekonomický vývoj. V případě benzínu a motorové nafty nesmíme zapomenout, že základ koncové ceny je tvořen cenou surové ropy na komoditních trzích. Je tedy velice možné, že velký pokles spotřeby a s ním související i snížení příjmů ze spotřebních daní v roce 2008, byl způsoben velice vysokou cenou ropy, když se jeden barel ropy Brent obchodoval za cenu více než 140 USD. Zatímco v pozdějších letech 2010 – 2014 se cena většinou pohybovala mezi 80 – 100 USD.

60

Graf 8 – struktura inkasa ze spotřebních daní v roce 2014 Minerální oleje Tabák 32.1%

Líh Pivo Elektřina

57.5% Zemní plyn 4.8%

3.3%

Pevná paliva

0.9% 0.2%

0.3%

0.8%

Víno

Zdroj: CELNÍ SPRÁVA ČR. Základní komentář ke statistikám. [online]. © 2016 [cit. 2016-01-10]. Dostupné z: https://www.celnisprava.cz/cz/dane/statistiky/Stranky/komentary.aspx (upraveno autorem práce)

Obecně řečeno jsou spotřební daně a DHP druhy daní, jejichž výše inkasa je ze všech daní nejvíce závislá na spotřebě. Příjem ze spotřebních daní však závisí na mnohem více faktorech než DPH. I z tohoto důvodu je výnos ze spotřebních daní méně závislý na vývoji HDP. Ve sledovaném období jsou spotřební daně dokonce lineárně nezávislé na vývoji české ekonomiky, zatímco DPH je velmi silně lineárně závislé.

7.3.5.

Analýza výběru sociálního pojistného

Inkaso sociálního pojistného tvoří největší část celkových daňových příjmů České Republiky. Pro státní rozpočet je tak výhodné, že meziroční změny výše výnosů z této daně nebývají moc volatelní. Výjimku tvořil pouze krizový rok 2009, kdy inkaso pokleslo o více něž 10 %. Ve všech ostatních letech sledovaného období se příjem nikdy nesnížil, ale naopak kontinuálně rostl. Toto je první podobnost s vývojem české ekonomiky. Druhá je patrná z grafu č. 9 na další straně, kde je názorně vidět, jak kromě roku 2009 výběr sociálního pojistného téměř kopíruje meziroční změny HDP. Z těchto úvah lze usuzovat, že mezi těmito dvěma proměnnýma bude statisticky významná závislost. I když průměrné meziroční indexy se nepatrně liší, když sociální pojistné rostlo o 0,74 %, zatímco česká ekonomika si polepšila více a to průměrně o + 1,55 %.

61

Graf 9 - vývoj změn inkasa spotřebních daní a HDP 6.00 3.00

Vývoj HDP

0.00 -3.00 -6.00


-9.00 -12.00 2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014


Abychom si mohli potvrdit tento předpoklad, jsou v tabulce č. 10 uvedeny všechny výsledky aplikovaných analýz a metod. Jako první je zde uvedena průměrná elasticita, která vyšla 1,95. Sociální pojistné je tímto elastické. Můžeme tedy interpretovat následovně, že jakákoliv procentuální změna HDP vyvolá větší procentuální změnu u příjmů ze sociálního pojistného. Je zajímavé poukázat na fakt, že pouze elasticita počítaná mezi lety 2012 – 2013 vyšla jako elastická. Toto ještě více ukazuje, že sociální pojištění je skutečně elastické. Tabulka 10 - Výsledky použitých analýz vztahu sociálního pojistného vůči HDP Ukazatel Sociální pojistné

µE

rxy

bxy

R2

1,95

0,62125

0,06231

38,60%


Díky korelačnímu koeficientu můžeme teorii o závislosti potvrdit, jelikož hodnota velice blízka jedné signalizuje přímou lineární závislost. V tomto případě se jedná kladnou rostoucí korelaci. Pomocí regresní a korelační analýzy jsme dále získali regresní koeficient bxy ve výši 0,0623. To lze interpretovat následujícím způsobem, že pokud vzroste výše HDP o 1 mil. Kč, zvýší se zároveň inkaso sociálního pojistného o 62 300 Kč. Finální důkaz o přímkové lineární závislosti nám může poskytnout index determinace, který vyšel 38,60 %. Což znamená, že 38,60 % změn ve výběru sociálního pojistného je vysvětleno pomocí tohoto modelu závislosti na vývoji HDP a zbylých 61,40 % je způsobeno jinými vlivy. Pro vysvětlení těchto výsledků je dobré podívat se na strukturu odvodů na sociální pojistné. Povinnost platit pojistné mají zaměstnavatelé, zaměstnanci, kteří jsou účastni nemocenského pojištění, OSVČ a lidé, kteří se dobrovolně rozhodli důchodově pojistit. Pro výpočet pojistného se nejprve stanoví vyměřovací základ všech zaměstnanců, zaměstnavatele účastných nemocenského a důchodového pojištění. Pojistné se u zaměstnance vypočte jako 6,5 % z vyměřovacího základu. U zaměstnavatele se vypočtá pojistné ve výši 25 % (z toho 62

2,3 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění, 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti) z úhrnu vyměřovacích základů všech jeho zaměstnanců. OSVČ odvádí pojistné ve výši 29,2 % z vyměřovacího základu (z toho 28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti). Dále je možné, aby se osoby dobrovolné přihlásili k účasti na důchodovém pojištění ve výši 28 %. I zahraniční zaměstnanci se mohou dobrovolně přihlásit k účasti na nemocenském pojištění ve výši 2,3 % z vyměřovacího základu. 82 Z výše uvedeného vyplývá, že největší příspěvky do státního rozpočtu plynou ze zaměstnanců. Dle údajů ČSSZ k 31.12.2014 byl počet zaměstnaných pojištěnců 4 328 561, OSVČ povinných platit zálohy na důchodové pojištění 676 188 a počet občanů dobrovolně důchodově pojištěných 6 357. Velký nepoměr mezi počtem zaměstnanců a OSVČ, navíc podtržen rozdílnými sazbami signalizuje, stejně jako v případě daně z příjmů FO, že inkaso sociálního pojistného nejvíce závisí na ekonomické situaci jejich zaměstnavatelů. Ve sledovaném období došlo pouze jednou k významné změně ve výši sazeb sociálního pojistného. Od 1. 1. 2009 Sazba sociálního pojistného placeného zaměstnancem klesla z 8 % na 6,5 % a sazba sociálního pojištění placená zaměstnavatelem klesla z 26 % na 25 %. Toto pravděpodobně ještě více prohloubilo propad inkasa sociálního pojistného za rok 2009. V ostatních letech se již pouze upravoval strop pro výpočet vyměřovacího základu pojistného placeného zaměstnancem.

7.3.6.

Analýza celkového daňového inkasa

Vývoj výnosů veřejných rozpočtů v ČR z daňového inkasa byl velmi podobný výsledkům české ekonomiky ve sledovaném období. Srovnání průměrných meziročních změn HDP a celkových daňových příjmů si bylo nejblíže v porovnání s jednotlivými skupinami daní. Průměr HDP byl 1,55 % a průměr u výběru daní byl 1,12 %. Názorně můžeme vidět na grafu číslo 2 na straně 43, že vývoj těchto dvou veličin byl skutečně velice podobný. Pouze v roce 2009 byl pokles daňového inkasa výraznější než u HDP. Pravděpodobně i kvůli vyššímu rozdílu v roce 2009 byla celková změna HDP a výběru daní jiná. Mezi roky 2008 – 2014 si česká ekonomika polepšila celkově o 6,12 %, zatímco změna daňového výnosu byla o polovinu horší, tedy celkově se zvýšil výběr daní o 3,07 %. Je možné sledovat jisté ukazatele signalizující větší, či menší společné znaky. Avšak všechny tyto společné znaky

82

ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Výše a platba pojistného. [online]. © 2014 [cit. 2016-03-13]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/pojistne-na-socialni-zabezpeceni/vyse-a-platba-pojistneho/

63

jsou nejvíce podobné v porovnání s jednotlivými skupinami daní. Tyto parametry evokují předpoklad, že celkové daňové inkaso by mělo být nejvíce lineárně závislé. Podle dat z tabulky č. 2 na straně 42, která jsou pro názornost promítnuta do grafu č. 10, byly dvě skupiny daní nejdůležitější pro celkové inkaso, a to daň z přidané hodnoty a sociální pojistné. DPH vykázalo nejvyšší korelaci a zároveň index determinace vykázal nejvyšší procento potvrzení správnosti přímkové regresní analýzy. Sociální pojistné sice nepřineslo tak přesvědčivé důkazy jako DPH, přesto je výběr sociálního pojistného je druhou nejvíce lineárně závislou proměnnou na HDP hned po DPH. Z předchozích výpočtů vyplývá, že více než 60 % z celkového daňového inkasa v roce 2014 (průměr tohoto poměru za celé sledované období je 59,18 %) je lineárně závislé na vývoji HDP. Hypotéza o lineární závislosti výběru za všechny daně na HDP se zdá být ještě více pravděpodobná. Graf 10 – Daňový mix roku 2014 3.22 Daň z přidané hodnoty 28.03 Daň z příjmů PO 32.41 Daň z příjmů FO Spotřební daně 12.78


12.09

Ostatní * 11.46

* Daň silniční, daň dědická, daň darovací, daň z převodu nemovitosti, daň z nabytí nemovitých věcí, daň z nemovitých věcí, odvod z elektřiny ze slun. záření, odvod z loterií. Zdroj: Tabulka 2 v této práci (upraveno autorem práce)

Před hlubším zkoumáním závislosti celkového daňového inkasa je důležité si shrnout výsledky použitých metod pro jednotlivé skupiny daní. Všechna výsledná data jsou vidět v tabulce č. 11. S výjimkou spotřebních daní jsou všechny skupiny daní průměrně elastické za celé sledované období. DPH a sociální pojistné se ukázaly být silně kladně korelující hodnoty vůči HDP, naopak daně z příjmů právnických a fyzických osob stejně jako spotřební daně jsou nekorelující. Jako přímkově lineárně závislé proměnné na vývoji HDP lze označit pouze DPH a sociální pojistné. U ostatních skupin daní byl index determinace tak nízký, že ve

64

spojení s výsledky korelační analýzy jsou ostatní skupiny daní jednoznačně lineárně nezávislé. Tabulka 11 - Výsledky použitých analýz vztahu jednotlivých skupin daní vůči HDP µE

rxy

bxy

R2

Daň z přidáné hodnoty Daň z příjmů PO Daň z příjmů FO Spotřební daně Sociální pojistné

3,79 4,92 2,21 0,62 1,95

0,91992 -0,15391 -0,05138 0,09159 0,62125

0,21011 -0,02808 -0,00354 0,00255 0,06231

84,62% 2,37% 0,26% 0,84% 38,60%

Celkové daňové inkaso

2,96

0,71396

0,28302

50,97%

Ukazatel


Celkové inkaso daní je jednoznačně elastické a jakákoliv změna HDP vyvolá větší procentuální změnu u výběru daní. Průměr i medián jsou výrazně větší než jedna. Pouze koeficienty elasticity počítané na změně mezi roky 2007 - 2008 a 2013 - 2014 vyšly nižší než jedna, což znamená neelasticitu v těchto dvou období. Přesto se číslo v letech 2007 – 2008 ve výši 0,82 blíží k jednotkové elasticitě. Toto období proběhlo těsně před přelitím globální finanční krize do české ekonomiky a to se také projevilo na výrazně větším meziročním propadu ve výběru daní ve srovnání s nižším poklesem HDP. Naopak mezi roky 2013 – 2014 byl růst HDP výrazně větší, než o kolik se zvedlo daňové inkaso. Přesto koeficient ve výši 0,78 opět není daleko od hodnoty 1 signalizující elasticitu, která inklinuje k jednotkové elasticitě. Díky korelační analýze můžeme teorii o závislosti zatím potvrdit, jelikož hodnota korelačního koeficientu vyšla 0,71396 a signalizuje silnou rostoucí kladnou závislost na vývoji HDP. Růst české ekonomiky má tak za následek tendenci růstu celkového daňového inkasa. Hypotézu o lineární závislosti můžeme finálně potvrdit nebo vyvrátit pomocí výsledku regresní

analýzy.

Touto

analýzou

jsme

došli

k regresní

přímce

ve

tvaru:

568321,45 0,28302. Výsledný regresní koeficient 0,28302 znamená, že při růstu HDP o 1 000 000 Kč vzroste celkové daňové inkaso zhruba o 283 000 Kč a naopak při poklesu se sníží o tuto částku. Index determinace ve výši 0,5097 můžeme interpretovat tak, že 50,97 % všech variací závislé proměnné (celkové daňové inkaso) je vysvětleno pomocí regresního modelu, jenž je založen na nezávislé vysvětlující proměnné (vývoj HDP). Hypotézu o závislosti můžeme potvrdit s tím, že celkové daňové inkaso koreluje k vývoji HDP a tvar vzorce přímkové lineární regrese vysvětluje 50,97 % změn u daňových 65

příjmů. Každý pohyb HDP o 1 mil. Kč vyvolá změnu stejným směrem u výběru daní o 283 tis. Kč. Tento výsledek není nijak překvapivý, když si připomeneme, že 60 % celkových daňových příjmů je tvořeno skupinami daní, které jsou více či méně silně lineárně závislé. Přičemž zbylých 40 % není lineárně závislých vůbec. Dá se tedy předpokládat, že 49,03 % nevysvětlených změn pomocí výše uvedeného modelu je tvořeno hlavně inkasem spotřebních daní a daní z příjmů právnických a fyzických osob Tyto skupiny daní jsou hlavně ovlivňovány jinými faktory než celkovými výsledky české ekonomiky.

66

ZÁVĚR Daně hrají v dnešních ekonomikách nezastupitelnou roli. Daňové inkaso je pro většinu států nejdůležitějším prvkem na straně příjmů veřejných rozpočtů. Díky těmto příjmům mohou vlády jednotlivých států investovat například do rozvoje infrastruktury a pomoci tím k ekonomickému růstu. Výkonnost hospodářství nejlépe vystihuje makroekonomický ukazatel – hrubý domácí produkt. Hlavním cílem této diplomové práce je analyzovat vztah mezi vývojem hrubého domácího produktu a vývojem výnosů jednotlivých druhů daňových příjmů v období od roku 2008 do 2014. Pomocí komparace, deskripce a ekonomických a statistických metod jsou zkoumány příčinné vztahy vývojem daňového inkasa a změnami tempa hospodářského růstu. Tyto vztahy jsou zkoumány pomocí konkrétních metod: elasticita, korelační a regresní analýza. Celkové daňové inkaso ČR mezi lety 2008 až 2014 vykazovalo podobné tendence jako vývoj HDP. V roce 2008, kdy se začalo projevovat přelévání vnějších negativních vlivů hypoteční krize v USA, příjem daní stejně jako HDP rostl, i když v pomalejším tempu než v předchozích letech vysokého hospodářského růstu. V následujícím roce 2009 se již v české ekonomice naplno projevila ekonomická krize a daňové inkaso společně s HDP výrazně propadlo. Poté, co začaly odeznívat následky recese, se ekonomika odlepila ode dna a začala pozvolna růst s mírným kolísáním až do konce roku 2014. Analogický vývoj zaznamenalo i celkové daňové inkaso, které rostlo téměř stálým tempem s průměrným růstem 2,91 %. V praktické části na základě použité metody regresní a korelační analýzy bylo zjištěno, že daňové inkaso je lineárně závislou proměnnou k vývoji české ekonomiky. Když vypočtený korelační koeficient je 0,71396 a získaná regresní přímka má tvar

568321,45 0,28302. Přesto je nutné dodat, že výsledným lineárním modelem se

podařilo vysvětlit pouze 50,97 % variací závislé proměnné. Druhá polovina všech změn ve vývoji příjmu z daní je způsobena působením jiných vlivů. Zejména dopad politického charakteru je nezanedbatelný a velmi výrazně zhoršil vypovídací schopnosti provedených analýz. Kromě legislativních změn snižují výsledky analýz i rozdílné reakce jednotlivých skupin daní na vývoj HDP. Daň z přidané hodnoty a sociální pojistné jsou nejvíce korelované proměnné závislé na změnách české ekonomiky. Díky analýze se pouze tyto dvě skupiny daní

67

ukázaly jako lineárně závislé, přičemž zajišťovaly zhruba 60 % celkového daňového inkasa ČR. Ostatní skupiny daní – daně z příjmů fyzických a právnických osob a spotřební daně jsou téměř nekorelovatelné a lineárně nezávislé na vývoji HDP. Na druhou stranu jejich souhrnný příjem do veřejných rozpočtů je nižší, než skupiny daní, které jsou lineární. Tento fakt je možno zahrnout do necelých 50 % změn celkového daňového inkasa, které není možné vysvětlit pomocí použitého lineárního modelu. Na základě praktických zkoumání provedených v této diplomové práci lze potvrdit základní hypotézu, že vývoj inkasa v období od roku 2008 do 2014 je ovlivňován změnami HDP, avšak méně silně než bylo v úvodu předpokládáno. Pro přesnější výsledky bylo by potřeba zjistit změny v daňové legislativě, kvantifikovat jejich přesný dopad na konkrétní daně a následně o tuto hodnotu očistit daňové inkaso. Toto neočištění se ukázalo jako nejvíce limitující fakt, který významně zhoršil vypovídací schopnost provedených analýz.

68

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Seznam použitých literárních zdrojů BLATNÁ, D. Metody statistické analýzy. Praha: Bankovní institut vysoká škola 2011. ISBN 978-80-7265-129-0. HERMANÍKOVÁ B., MAAYTOVÁ A.. Veřejné finance. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2010. ISBN 978-80-7357-497-0 HINDLS, R. HRONOVÁ, S. NOVÁK, I. Metody statistické analýzy pro ekonomy 2. vyd. Praha: Management Press 2000. ISBN 80-7261-013-9 HINDLS, R. HRONOVÁ, S. SEGER, J. FISCHER, J. Statistika pro ekonomy 8. vyd. Praha: Professional publishing 2007. ISBN 978-80-86946-43-6. HOLMAN, R. Makroekonomie. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2004. ISBN 80-7179-764-2. HOLMAN, R. Základy Ekonomie. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008. ISBN 978-80-7179-8903. HRONOVÁ, S., FISCHER, J., HINDLS, R., SIXTA, J. Národní účetnictví. Nástroj popisu globální ekonomiky. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009. ISBN 978-80-7400-153-6. JUREČKA, V. a kol. Makroekonomie. Praha: Grada Publishing, 2011. ISBN 978-80-2473258-9. KUBÁTOVÁ K.. Daňová teorie a politika. 6. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2015. ISBN 97880-7478-841-3 NOVÁK, Tomáš. Analýza hrubého domácího produktu České republiky. Praha, 2014. Bakalářská práce. Bankovní institut vysoká škola Praha. Vedoucí práce PhDr. František Jirásek, CSc. PAVELKA, T.. Makroekonomie základní kurz. 3. vyd. Slaný: Melandrium, 2007. ISBN 97880-86175-58-4. RUSMICHOVÁ L., J. SOUKUP a kolektiv. Makroekonomie: Základní kurs. 5. vyd. Slaný: Melandirum, 2002. ISBN 80-86175-24-3. SAMUELSON P. A., W. D. NORDHAUS. Ekonomie. 19. vyd. Praha: Svoboda, 2013. ISBN 978-80-205-0629-0. VANČUROVÁ A., LÁCHOVÁ L. Daňový systém ČR 2012. 11. vyd. Praha: 1. Vox, 2012. ISBN 978-80-87480-05-2

69

Seznam použitých internetových zdrojů AKRMAN, Libor. Česká ekonomika začala oživovat dříve, než se myslelo. Růst na konci roku 2009 zrychlil. Hospodářské noviny IHNED.cz [online]. © 1996 – 2014 [cit. 2014-02-23]. ISSN 1213 – 7693. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-cesko/c1-41230160ceska-ekonomika-zacala-ozivovat-drive-nez-se-myslelo-rust-na-konci-roku-2009-zrychlil AKRMAN, Libor. Přesné údaje o ekonomice: Loňský růst byl menší než původní odhad. Hospodářské noviny IHNED.cz [online]. © 1996 – 2014 [cit. 2014-02-22]. ISSN 1213 – 7693. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-cesko/c1-35624360-presne-udaje-oekonomice-lonsky-rust-byl-mensi-nez-puvodni-odhad AKTUALNE.CZ. Hrubý domácí produkt – HDP. [online]. © 1999 - 2014 [cit. 2014-03-09]. Dostupné z: http://www.aktualne.cz/wiki/ekonomika/hruby-domaci-produkthdp/r~i:wiki:3100/MANAGEMENT BUSINESSINFO.CZ. Analýza Vývoje ekonomiky ČR za rok 2014. [online]. © 2015 [cit. 2016-01-28]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/app/content/files/zpravodajstvipro-export/analyza-vyvoje-ekonomiky-cr-2014.pdf BUSINESSINFO.CZ. Daňový systém České Republiky. [online]. © 2016 [cit. 2016-03-28]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/danovy-system-ceske-republiky-3429.html CELNÍ SPRÁVA ČR. Ekologické daně. [online]. © 2016 [cit. 2016-03-28]. Dostupné z: https://www.celnisprava.cz/cz/dane/ekologicke-dane/Stranky/default.aspx CELNÍ SPRÁVA ČR. Základní komentář ke statistikám. [online]. © 2016 [cit. 2016-01-10]. Dostupné z: https://www.celnisprava.cz/cz/dane/statistiky/Stranky/komentary.aspx ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Výše a platba pojistného. [online]. © 2014 [cit. 2016-03-13]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/pojistne-na-socialnizabezpeceni/vyse-a-platba-pojistneho/ ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Vývoj příjmů v letech 1993 - 2015. [online]. © 2016 [cit. 2016-02-07]. Dostupné z: https://www.celnisprava.cz/cz/dane/statistiky/Stranky/komentary.aspx ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. HDP Důchodová metoda. [online]. © 2016 [cit. 2014-0204]. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkavyber.makroek_prod ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. HDP Výdajová metoda. [online]. © 2016 [cit. 2014-02-04]. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkavyber.makroek_vydaj

70

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. HDP Výrobní metoda. [online]. © 2016 [cit. 2014-02-04]. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkavyber.makroek_prod ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Tab_V Výdaje na hrubý domácí produkt. [online]. © 2016 [cit. 2016-02-04]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/hdp_cr ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Vývoj české ekonomiky v roce 2008. [online]. © 2009 [cit. 2014-02-16]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/publ/1109-08v_roce_2008 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Vývoj české ekonomiky v roce 2009. [online]. © 2011 [cit. 2014-02-23]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/publ/1109-09za_1__az_4__ctvrtleti_2009 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Vývoj české ekonomiky v roce 2010. [online]. © 2011 [cit. 2014-03-01]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/publ/1109-104__ctvrtleti_2010 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Vývoj ekonomiky České republiky 1. až 4. čtvrtletí 2011. [online]. © 2012 [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/publ/1109-11-q4_2011 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Vývoj ekonomiky České republiky v roce 2012. [online]. © 2013 [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/publ/110912-q4_2012 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Vývoj ekonomiky České republiky v roce 2013. [online]. © 2014 [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/publ/110913-q4_2013 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Vývoj ekonomiky České republiky v roce 2014. [online]. © 2014 [cit. 2016-01-29]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/vyvoj-ekonomiky-ceskerepubliky-4-ctvrtleti-2014-ljz3yh9xlg FINANCE. CZ, Hrubý domácí produkt. [online]. [cit. 2014-01-31]. Dostupné z: http://www.finance.cz/makrodata-eu/hdp/informace/ FINANČNÍ SPRÁVA. Popis systému. [online]. © 2016 [cit. 2016-03-28]. Dostupné z: http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/danovy-system-cr/popis-systemu FINANČNÍ SPRÁVA. Vývoj inkasa vybraných daní v ČR v letech 1993-2015. [online]. © 2015 [cit. 2015-10-10]. Dostupné z: http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/analyzya-statistiky/udaje-z-vyberu-dani 71

GOAML.CZ. Daň a její konstrukční prvky. [online]. © 2016 [cit. 2016-03-26]. Dostupné z: http://www.goaml.cz/_files/1_DAN_KONSTRUKCNI_PRVKY_pdf.pdf HOSPODÁŘSKÉ NOVINY IHNED.CZ. Českou ekonomiku rozhýbal prodej aut i tabáku. Vyletěla o 1,9 procenta. [online]. © 1996 – 2014 [cit. 2014-03-23]. ISSN 1213 – 7693. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-cesko/c1-61802400-hdp-cesko-rust MANIA. Cenová elasticita nabídky (PES). [online]. © 2013 [cit. 2016-02-13]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/cenova-elasticita-nabidky-pes MANAGEMENT MANIA. Daňová soustava ČR. [online]. © 2015 [cit. 2016-03-28]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/danova-soustava-cr MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Daňová statistika. [online]. © 2016 [cit. 2016-01-10]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/dane/danova-statistika MIRASLEBL. Slovník ekonomických ukazatelů: GDP – Hrubý domácí produkt. [online]. © 2000 - 2014 [cit. 2014-02-01]. Dostupné z: http://www.miras.cz/akcie/slovnik-ekonomicky02.php PENÍZE.CZ. Sociální pojištění [online]. © 2016 [cit. 2016-03-28]. Dostupné z: http://www.penize.cz/socialni-pojisteni PENIZE.CZ. Vše o dani z nabytí nemovitých věcí. [online]. © 2016 [cit. 2016-01-28]. Dostupné z: http://www.penize.cz/80289-vse-o-dani-z-nabyti-nemovitych-veci PODNIKÁTOR.CZ. Daňový systém v ČR. [online]. © 2012 [cit. 2016-03-28]. Dostupné z: http://www.podnikator.cz/doporucene-clanky/n:16281/Danovy-system-v-CR PROFI SPLEČNOSTI.CZ. Funkce daní. [online]. © 2013 [cit. 2016-03-25]. Dostupné z: http://www.profispolecnosti.cz/ rady-zkusenosti/404-funkce-dani STROUHAL, Jan. Statistici podtrhli a sečetli: Ekonomika loni rostla pomaleji, než se soudilo. Růst na konci roku 2009 zrychlil. Hospodářské noviny IHNED.cz [online]. © 1996 – 2014 [cit. 2014-03-02]. ISSN 1213 – 7693. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvicesko/ c1-51088710-statistici-podtrhli-a-secetli-ekonomika-loni-rostla-pomaleji-nez-se-soudilo STUCHLÍK, Jan. Podívejte se: Česko se za rok vrátilo v čase o tři roky. Peníze.CZ [online]. © 2000 – 2014 [cit. 2014-02-25]. ISSN 1213 – 2217. Dostupné z: http://www.penize.cz/hdp/64987-podivejte-se-cesko-se-za-rok-vratilo-v-case-o-tri-roky

72

URBÁNEK, Vladimír. ČR - finální revize HDP - ve 4Q +2,6%, za rok 2010 + 2,2%. Kurzy.cz [online]. © 2000 – 2014 [cit. 2014-03-02]. ISSN 1801-8688. Dostupné z: http://zpravy.kurzy.cz/263399-cr-finalni-revize-hdp-ve-4q-2-6-za-rok-2010--2-2/ URBÁNEK, Vladimír. ČR - HDP ve 4. čtvrtletí vzrostl o 1,0 %. v roce 2008 o 3,5 %. Kurzy.cz [online]. © 2000 – 2014 [cit. 2014-02-22]. ISSN 1801-8688. Dostupné z: http://zpravy.kurzy.cz/161636-cr-hdp-ve-4-ctvrtleti-vzrostl-o-1-0--v-roce-2008-o-3-5 URBÁNEK, Vladimír. ČR - revize HDP za r.2012 zvýšila pokles na 1,2%. Kurzy.cz [online]. © 2000 – 2014 [cit. 2014-03-15]. ISSN 1801-8688. Dostupné z: http://zpravy.kurzy.cz/348211-cr-revize-hdp-za-r-2012-zvysila-pokles-na-1-2/

73

SEZNAM GRAFŮ A TABULEK Schémata Schéma 1 – Rozdělení druhů sazeb daně ................................................................................. 24 Schéma 2 – Daňový systém České Republiky ......................................................................... 27 Grafy Graf 1 – Vývoj jednotlivých složek HDP ve sledovaném období............................................ 39 Graf 2 – porovnání vývoje HDP a celkového daňového inkasa (v %) ..................................... 43 Graf 3 - Bodový graf s přímkou regresní analýzy výběru daní a HDP .................................... 49 Graf 4 – vývoj změn inkasa DPH a HDP ................................................................................. 52 Graf 5 - vývoj změn inkasa daně z příjmů PO a HDP.............................................................. 54 Graf 6 - vývoj změn inkasa daně z příjmů FO a HDP.............................................................. 57 Graf 7 - vývoj změn inkasa spotřebních daní a HDP ............................................................... 59 Graf 8 – struktura inkasa ze spotřebních daní v roce 2014 ...................................................... 61 Graf 9 - vývoj změn inkasa spotřebních daní a HDP ............................................................... 62 Graf 10 – Daňový mix roku 2014............................................................................................. 64 Tabulky Tabulka 1 – Vývoj HDP ve sledovaném období ...................................................................... 40 Tabulka 2 – Vývoj daňového inkasa ........................................................................................ 42 Tabulka 3 – Elasticita daňového inkasa na výši HDP .............................................................. 46 Tabulka 4 – Výsledky korelační analýzy ................................................................................. 48 Tabulka 5 – Výsledky regresní analýzy ................................................................................... 51 Tabulka 6 – Výsledky použitých analýz vztahu DPH vůči HDP ............................................. 52 Tabulka 7 - Výsledky použitých analýz vztahu daně z příjmu PO vůči HDP ......................... 54 Tabulka 8 - Výsledky použitých analýz vztahu daně z příjmu FO vůči HDP ......................... 57 Tabulka 9 - Výsledky použitých analýz vztahu spotřebních daní vůči HDP ........................... 59 Tabulka 10 - Výsledky použitých analýz vztahu sociálního pojistného vůči HDP.................. 62 Tabulka 11 - Výsledky použitých analýz vztahu jednotlivých skupin daní vůči HDP ............ 65

74

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 – Roční výdaje na HDP ČR (v mil. Kč).................................................................... 76 Příloha 2 – Vývoj struktury HDP ČR ....................................................................................... 76 Příloha 3 – Struktura daňových příjmů ČR (v mil. Kč)............................................................ 77 Příloha 4 – Počty daňových přiznání ........................................................................................ 78 Příloha 5- regresní přímka DPH vs HDP ................................................................................. 79 Příloha 6 - regresní přímka daně z příjmů PO vs HDP ............................................................ 79 Příloha 7 - regresní přímka daně z příjmů FO vs HDP ............................................................ 79 Příloha 8 - regresní přímka spotřebních daní vs HDP .............................................................. 79 Příloha 9 - regresní přímka sociálního pojistného vs HDP ...................................................... 80 Příloha 10 - regresní přímka celkového daňového inkasa vs HDP .......................................... 80

75

Příloha 1 – Roční výdaje na HDP ČR (v mil. Kč) Výdaje na konečnou spotřebu

rok

HDP v kupních cenách

celkem

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

4 015 346 3 921 827 3 953 651 4 022 511 4 041 610 4 077 109 4 260 886

2 678 872 2 729 612 2 756 756 2 776 335 2 780 580 2 831 291 2 898 698

domácností 1 887 029 1 890 858 1 919 942 1 957 476 1 970 568 2 001 435 2 041 514

vládních institucí 765 513 811 710 809 674 792 095 782 666 801 472 828 209

Tvorba hrubého kapitálu 1 249 396 1 039 879 1 074 377 1 087 327 1 061 235 1 009 613 1 075 891

Zahraniční obchod vývoz

dovoz

2 544 303 2 306 533 2 616 396 2 880 739 3 097 248 3 150 270 3 571 370

2 457 225 2 154 197 2 493 878 2 721 890 2 897 453 2 914 065 3 285 073


Příloha 2 – Vývoj struktury HDP ČR 4,500,000 4,000,000 3,500,000 3,000,000 2,500,000 2,000,000 1,500,000 1,000,000 500,000 0 2008

2009

2010 C

2011 G

2012 I

2013

2014

NX


76

Příloha 3 – Struktura daňových příjmů ČR (v mil. Kč)

Daň

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014


255 190

253 612

269 547

275 394

278 410

308 462

322 879

Daň z příjmů právnických osob

173 590

110 543

114 746

109 312

120 461

113 052

123 179

Daň z příjmů vyb. srážkou

19 299

19 189

19 298

19 848

20 781

20 488

24 029

Daň silniční

6 002

4 795

5 100

5 187

5 206

5 273

5 539

Daň dědická

115

88

87

78

71

76

59

Daň darovací

345

162

138

4 279

3 368

108

74

9 950

7 809

7 453

7 362

7 660

8 894

3 686

-

-

-

-

-

-

5 600

Ost. příjmy, odvody, pok. a popl.

4 281

3 784

3 487

3 109

3 039

1 869

2 287

DPFO - podnikatelů

17 749

5 565

7 987

2 939

3 261

2 680

1 128

DPFO ze záv. činnosti

115 180

111 042

111 842

119 373

119 787

126 134

130 867

Daň z nemovitých věcí

Daň z převodu nemovitostí Daň z nabytí nemovitých věcí

5 195

6 361

8 747

8 568

9 541

9 847

9 910

Odvod z elektřiny ze slun. záření

-

-

-

5 939

6 403

5 817

2 042

Odvod z loterií

-

-

-

-

5 936

8 058

7 922

606 896

522 950

548 432

561 388

583 925

610 759

639 200

Minerální oleje

84 207

81 600

83 722

83 391

81 239

78 194

80 129

tabák

37 506

37 704

42 467

44 958

47 002

46 819

44 698

líh

7 077

6 937

6 523

6 766

6 509

6 379

6 753

pivo

3 560

3 439

4 297

4 488

4656

4 516

4 587

víno

336

325

319

313

321

284

295

elektřina

1 019

1 387

1 418

1 387

1 347

1 307

1 256

zemní plyn

1 003

1 285

1 339

1 323

1 258

1 269

1 138

432

508

494

477

454

463

403

135 140

133 185

140 579

143 103

142 786

139 231

139 259

375 368

337 758

346 101

357 919

362 097

362 758

373 273

CELKEM INKASNÍ DANĚ

pevná paliva

CELKEM SPOTŘEBNÍ DANĚ Sociální pojistné

77

CELKEM

1 117 404 993 893 1 035 112 1 062 410 1 088 808 1 112 748 1 151 732

Zdroj: FINANČNÍ SPRÁVA. Vývoj inkasa vybraných daní v ČR v letech 1993-2015. [online]. © 2015 [cit. 2015-10-10]. Dostupné z: http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/analyzy-astatistiky/udaje-z-vyberu-dani (upraveno autorem práce) Zdroj: MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Daňová statistika. [online]. © 2016 [cit. 2016-01-10]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/dane/danova-statistika (upraveno autorem práce) Zdroj: CELNÍ SPRÁVA ČR. Základní komentář ke statistikám. [online]. © 2016 [cit. 2016-01-10]. Dostupné z: https://www.celnisprava.cz/cz/dane/statistiky/Stranky/komentary.aspx (upraveno autorem práce) Zdroj: ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Vývoj příjmů v letech 1993 - 2015. [online]. © 2016 [cit. 2016-02-07]. Dostupné z: https://www.celnisprava.cz/cz/dane/statistiky/Stranky/komentary.aspx (upraveno autorem práce)

Příloha 4 – Počty daňových přiznání

Daň

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Daň z přidané hodnoty Daň z příjmů PO

2 975 122

3 011 681

3 033 993

2 959 240

2 996 760

3 145 009

3 276 892

347 457

370 709

359 084

365 488

383 776

396 439

Není známo

Daň z příjmů FO

1 739 241

1 794 573

1 834 136

1 901 065

1 912 839

2 117 088

Není známo

513 064

478 026

442 865

448 384

447 122

443 203

Není známo

3 558 492

3 715 437

3 775 003

3 906 128

3 992 700

3 802 076

Není známo

9 133 376

9 370 426

9 445 081

9 580 305

9 733 197

9 903 815

3 276 892

Daň silniční Daň z nemovitých věcí

CELKEM

Zdroj: FINANČNÍ SPRÁVA. Údaje z daňových přiznání. [online]. © 2016 [cit. 2016-01-10]. Dostupné z: http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/analyzy-a-statistiky/udaje-z-vyberudani (upraveno autorem práce)

78

Příloha 7 - regresní přímka daně z příjmů FO vs HDP

Příloha 5- regresní přímka DPH vs HDP 330,000

200,000

310,000

185,000

290,000

170,000

270,000

155,000

250,000

140,000

230,000 3,800,000 3,900,000 4,000,000 4,100,000 4,200,000 4,300,000

125,000 3,800,000 3,900,000 4,000,000 4,100,000 4,200,000 4,300,000

Příloha 6 - regresní přímka daně z příjmů PO vs HDP

Příloha 8 - regresní přímka spotřebních daní vs HDP 144,000

150,000

142,000 140,000

140,000 138,000

130,000

136,000 120,000

134,000 132,000 3,800,000 3,900,000 4,000,000 4,100,000 4,200,000 4,300,000

110,000 3,800,000 3,900,000 4,000,000 4,100,000 4,200,000 4,300,000

79

Příloha 9 - regresní přímka sociálního pojistného vs HDP

Příloha 10 - regresní přímka celkového daňového inkasa vs HDP

380,000

1,170,000

370,000

1,130,000

360,000

1,090,000

350,000

1,050,000

340,000

1,010,000

330,000 3,800,000 3,900,000 4,000,000 4,100,000 4,200,000 4,300,000

970,000 3,800,000 3,900,000 4,000,000 4,100,000 4,200,000 4,300,000

80

Analýza citlivosti daňových příjmů ČR na změny tempa HDP

Recommend Documents