Analýza a prognóza rozvoje bydlení v Královéhradeckém kraji 2. etapa

Analýza a prognóza rozvoje v Královéhradeckém kraji – 2. etapa

1

bydlení

OBSAH

strana

ÚVOD

3

ODDÍL I. 1.

2.

3.

5

1.1

Ekonomická charakteristika a dopravní faktor rozvoje kraje

5

1.2.

Demografické faktory rozvoje bydlení

6

Vývoj bytového fondu 1991-2001

11

2.1

Trvale obydlené a neobydlené byty

11

2.2

Vybavenost obyvatelstva a domácností trvale obydlenými byty 1991-2001

14

Bytová výstavba v dosavadním vývoji

3.2 3.3

ODDÍL II.

2.

5

Základní vnější faktory rozvoje bydlení v Královéhradeckém kraji

3.1

1.

ANALÝZA ROZVOJE BYDLENÍ

18

Skladba a intenzita bytové výstavby, plynulost, rozestavěnost a doba výstavby

18

Pořizovací hodnoty v přepočtu na 1m2 užitkové plochy v rodinných a bytových domech

23

Stručné shrnutí analýzy

25

OD ANALÝZY K PROGNÓZE ROZVOJE BYDLENÍ

27

Prognóza potřeby bytů

27

1.1

Pojetí prognózy

27

1.2

Projekce obyvatelstva a domácností

29

1.3

Varianty vybavenosti cenzových domácností trvale obydlenými byty v roce 2010 (2015)

32

1.4

Bilanční rozvaha potřeby bytů 2003-2010 (2015)

33

1.5

Potřeba bytů – intenzita a plynulost výstavby

36

Vstupní ověření stability prognózy potřeby bytů

39

2.1

Skladba dokončovaných bytů

39

2.2

Financování rozvoje bydlení – rozložení zdrojů

39

2.3

Úvaha o rozvoji bydlení v jednotlivých územích kraje

41

2

3.

Faktory ovlivňující efektivní uplatnění prognózy 3.1

48

Prognózní úvaha o vhodnosti stavebních materiálů při výstavbě bytových a rodinných domů

48

3.2

Kompetence kraje na úseku bydlení

51

3.3

Zkušenosti a náměty na řešení bytové problematiky (odpovědi na zadané otázky)

56

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ

PŘÍLOHY:

60

textová část tabulková část grafická část kartogamy

3

ÚVOD Druhá etapa prací na koncepčním pojetí rozvoje bydlení a Královéhradeckém kraji se zabývá otázkami analýzy a prognózy. Zatímco v první etapě studie mohla vyústit pouze ve vstupní úvahu o rozvoji bydlení do roku 2010, má předkládaná práce již charakter pevného prognózního završení. Prognóza se opírá jak o prohloubení analýzy, k čemuž přispěla znalost definitivních výsledků Sčítání lidu, domů a bytů z 1. 3. 2001 a výsledky bytové výstavby za rok 2002. Kromě toho i pohled dovnitř kraje je nyní hlubší, protože je možné kromě údajů za okresy podat charakteristiku správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Kromě objektivně podmíněných, statisticky doložených změn a doplnění bylo možné se v průběhu zpracování 2. etapy hlouběji seznámit s bytovou problematikou kraje. Ve třetí, závěrečné etapě práce se počítá se sociologickou analýzou a upřesněním potřeby bytů v průběhu 2-3 kratších období ovlivněných vývojem příjmů základních kategorií domácností. Počítá se také s vypracováním katalogu základních úkolů a opatření umožňujících pružné změny v programu a kontrolu realizace prognózy. V úvodní části je potřebné poukázat na způsob podání výkladu ve vazbě na ukončenou práci v říjnu 2002. Jsme vedeni snahou vyhnout se co nejvíce opakování rozboru a hypotéz, které zůstávají v platnosti. Pokud některé údaje musíme pro celistvost (zejména v přílohové části) znovu uvádět, jsou vždy doplněny o údaje nové, resp. jsou podány tak, aby bylo možné ocharakterizovat nové stránky daného jevu. Vnitrokrajská tématika se tím dostává více do popředí. Práci členíme do dvou oddílů: analýzy a prognózy. V prvním oddíle dotváříme pohled na vnější faktory rozvoje bydlení v kraji. S poukazem na závěry z předešlé etapy však tuto problematiku již dále nerozšiřujeme. Další oddíl pojednávající o dosavadním vývoji obyvatelstva a domácností je analýza cenným podkladem bezprostředně propojeným s projekcí obyvatelstva a domácností na období do roku 2020. V analýze bytového fondu je podána charakteristika počtu, skladby a rezerv bytů v kraji a okresech i ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností. Průběh bytové výstavby za delší období a za léta 1991-2002 pak vypovídá o dosavadních tendencích, které vnáší dynamiku nebo naopak brzdí celkový rozvoj bydlení. Rozbor se zaměřuje i na vytvořené rezervy v bytové výstavbě a na jejich využitelnost. V této poloze je rozbor bytové výstavby nedílnou součástí prognózy potřeby bytů. Na základě analýzy a projekcí obyvatelstva a domácností, rozboru dosavadního vývoje počtu a skladby bytů a tendencí bytové výstavby, přistupujeme v druhém oddílu předkládané práce k sestavení prognózy potřeby bytů do roku 2010 (2015). V prognóze jsou reflektovány i kvalitativní stránky rozvoje bydlení. Argumentace ve prospěch zvolené varianty zahrnuje také další charakteristiky jakými jsou například skladba bytů podle typu objektů (rodinné domy, bytové domy, vlastnické a nájemní bydlení) a podle typu stavebních materiálů a nákladovosti (zděné, bloky, montované dílce, dřevo a dřevní hmota). V dalších částech práce se zabýváme důležitými otázkami kompetenčního vymezení pravomocí a zodpovědnosti krajů v oblasti bydlení a zdůvodňujeme pojetí, jež by úlohu Královéhradeckého kraje posílilo. Zabýváme se i otázkami financování rozvoje bydlení, prognózními úvahami o jednotlivých menších územních celcích a také vyhodnocením názorů osobností kraje na zadané otázky k analýze a prognóze rozvoje bydlení. 4

V závěrech a doporučeních uvádíme ve stručném shrnutí základní poznatky, jež jsou v práci založeny. Popsáno je i zaměření závěrečné etapy práce. Tato by podle názoru zpracovatelů mohla být dokončena do konce 1. čtvrtletí 2004.

5

ODDÍL I.

ANALÝZA ROZVOJE BYDLENÍ

1. ZÁKLADNÍ VNĚJŠÍ FAKTORY ROZVOJE BYDLENÍ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI

1.1

EKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA A DOPRAVNÍ FAKTOR ROZVOJE KRAJE

V této části analýzy se více než v dalších částech odvoláváme na předchozí etapu práce, která byla zadavateli předána v říjnu 2002. Můžeme tak učinit proto, že mezi oběma analýzami neuplynul dlouhý čas, tudíž neprojevily se ani výraznější změny v závěrech, které se k ekonomice a dopravní situaci kraje pojí. Postavení kraje v ekonomice a v dopravě se nezměnilo ani v rámci NUTS 2 – Severovýchod, ani v rámci České republiky. V tabulce č. 1 v příloze uvádíme absolutní údaje o velikosti vyprodukovaného hrubého domácího produktu, v tabulce č. 2 podíl krajů na celkovém HDP České republiky a v tabulce č. 3 přepočet HDP na 1 obyvatele, to vše za období 1995-2001. Z posledně uvedené tabulky je možné odvodit, že Královéhradecký kraj byl výkonnostně na 5. místě v roce 2001, zatímco v roce 1995 byl v pořadí mezi kraji na místě desátém. To ukazuje na příznivou tendenci vzestupu v tomto nejsouhrnnějším ekonomickém ukazateli. Kraj však nadále zůstává pod celostátním průměrem. Příznivou tendenci je proto potřebné dále upevnit. Vytvoří se tak základ celkového rozvoje, pochopitelně i rozvoje bydlení. Při silné zpětné vazbě je bydlení vždy nejdříve a k tomu principielně ovlivněno rozvojem ekonomiky. Poměrně slušný vývoj a relativně dobré postavení si kraj udržuje v zaměstnanosti i v míře nezaměstnanosti, což jsou opět důležité faktory ovlivňující celkový rozvoj. Míru nezaměstnanosti ukazuje dobře graf 1 v příloze zobrazující nezaměstnanost v letech 1999-2002. Míra nezaměstnanosti v roce 1999 v kraji činila 7,5 %, v roce 2000 klesla na 5,9 %. V roce 2001 a 2002 se, nehledě na zvýšení, míra nezaměstnanosti udržela pod úrovní roku 1999 (6,3 a 7,3 %). Míra nezaměstnanosti je trvale nižší než je průměr za ČR a kraj v roce 2002 rozhodně nepatřil mezi kraje s vysokou nezaměstnaností. Počítáno od nejnižší míry, která je v hl. m. Praze (3,7 %) se Královéhradecký kraj pohybuje na 5. místě mezi kraji ČR. Vysoká míra nezaměstnanosti nezatěžuje tudíž kraj příliš velkým ekonomickým a sociálním břemenem. To se nepochybně projevuje i ve větší jistotě při rozhodování o úvěrovém zatížení při obstarávání bydlení v kraji. Horší je však již situace ve výši průměrných mezd. Kraj byl v roce 1999 i v roce 2001 na 9. místě, tj. mezi kraji s nejnižší úrovní měsíčních mezd. Nízká úroveň mezd může sice dočasně působit jako stimul k umístění kapitálu, ovšem tendence k poklesu je zjevně jevem regresivním, jehož kořeny tkví v celé řadě příčin. Nepochybně brzdí rozvoj bydlení již i proto, že pořízení bytu je vždy záležitost nákladná. K přilákání kapitálu (domácího i zahraničního) má kraj poměrně dobré předpoklady i pro zvýšení úrovně mezd. V podstatě právě nový kapitál uplatněný v náročnějších oblastech ekonomiky, např. v cestovním ruchu, v kulturní a vzdělanostní přitažlivosti je tím hybatelem, který příjmovou úroveň zvyšuje, usnadňuje jak dostupnost, tak i kvalitu bydlení.

6

Až dosud závažnějším nedostatkem kraje, a to i v menší atraktivnosti pro příliv kapitálu je moderní, rychlostně profilovaná doprava, zejména doprava silniční. Urychlení výstavby dálničního propojení a rychlostních komunikací, jak jsme již v předešlé etapě práce zdůraznili, je nezbytnou podmínkou zvýšení dynamiky ekonomického rozvoje, následně rozvoje bydlení. Z hlediska vyrovnanější úrovně jednotlivých území kraje jsou důležité také silnice I/11 (Hradec Králové – Ostrava) a I/14 (Vrchlabí, Trutnov, Náchod, Rychnov nad Kněžnou). Problémem je v současnosti údržba a rekonstrukce i u velké části komunikací II. a III. třídy. Ekonomika a dopravní propojení jsou základními faktory, z nichž je potřebné vycházet a stále znovu je hodnotit a sledovat při analýze a prognóze bydlení. Potřeba bytů má ovšem i svou zcela samostatnou tvářnost. Nelze si představit, že s bydlením je možné počkat až budou vytvořeny lepší ekonomické podmínky. Byty představují takovou užitnou hodnotu v našich klimatických podmínkách, že nenaplnění této potřeby ovlivňuje samotnou fyzickou existenci občanů. Odtud vyplývá těsnost a podmíněnost vazeb mezi demografií, osídlením, peripetiemi lidského života v jeho jednotlivých fázích a také samozřejmě i uchování a rozmnožení hodnot, které byly v bydlení mnoha pokoleními v podobě bytového fondu již vytvořeny.

1.2

DEMOGRAFICKÉ FAKTORY ROZVOJE BYDLENÍ

Počet obyvatel Královéhradeckého kraje se od roku 1961 vyvíjel tak, že v desetiletí 1961-1970 nejdříve došlo k nevelkému úbytku obyvatel (-501), aby v následujícím desetiletí 1970-1980 se počet obyvatel výrazněji zvýšil (+22 048). Další desetiletí 1980-1991 bylo opět ztrátové, úbytek činil 8 576 obyvatel. V posledním desetiletí 1991-2001 úbytky pokračovaly (-2 085). Celkově v roce 2001 bylo v kraji více obyvatel než v roce 1961 o 9 886 osob právě v důsledku většího růstu v období 1970-1980. Bez tohoto mimořádného růstu počtu obyvatel by tendence vývoje nebyla zdaleka příznivá. Zejména desetiletí 1991-2001 svědčí o tom, že se tendence vývoje počtu obyvatel obrací ve svůj opak, kraj postihuje úbytek obyvatel v rozsahu 2 085 osob. Prozatím nic nenasvědčuje tomu, že by se tato tendence opět změnila v pozitivní růst počtu obyvatel. Nemusí to ovšem znamenat, že nepříznivá tendence ve vývoji obyvatel se nutně budou prosazovat po celé období projekce do roku 2020. Tato doba je dostatečně dlouhá k vytvoření předpokladů pro obnovu růstu počtu obyvatel. Nelze toho však dosáhnout v případě prolongace tendencí z let 1991-2001. V projekci se proto zvažuje, byť v menší míře i opakovatelnost růstového období sedmdesátých let. O závažnosti této problematiky svědčí další ukazatele poodhalující příčiny celkového vývoje počtu obyvatel. Jedním z nejzávažnějších je vývoj věkové struktury obyvatel kraje v období 1991-2001. V roce 1991 bylo z celkového počtu obyvatel 18,6 % starších 60 let, v roce 2001 se tento podíl zvýšil na 19,1 %. Ještě výraznější rozdíl ukáže tzv. index stáří, kde počet obyvatel ve věku 60 a více let je přepočten na 100 obyvatel ve věku 0-14 let. V roce 1991 se index stáří rovnal 89,5, v roce 2001 však počet starých lidí přesáhl počet nejmladších, index činil 117,1. Zhoršila se i ekonomická zatíženost obyvatel v produktivním věku, kde se zjišťuje kolik připadá na 100 obyvatel ve věku 15-59 let obyvatel starších 60 let.

7

Stárnutí obyvatelstva je veskrze nepříznivý jev, který může být zmírněn kvalitou pracovní schopnosti. Jedním z obecně uznávaných ukazatelů je zde růst vzdělanosti obyvatelstva. Podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva z celkového počtu obyvatel vzhledem k závažnosti (silnému vlivu na prognostické úvahy) uvádíme v následné tabulce porovnávající Královéhradecký kraj s ostatními kraji a průměrem za ČR.

Tab. 1

Vysokoškolsky vzdělané obyvatelstvo v přepočtu na 100 obyvatel v letech 1991 a 2001 podle krajů Vysokoškolsky vzdělaní na 100 obyvatel

Kraj, ČR Hl.m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika

Pořadí krajů

1991

2001

1991

2001

13,1 4,1 4,9 5,0 3,7 3,4 4,4 4,6 4,2 3,9 6,6 4,9 4,6 4,7 5,7

16,3 5,9 6,5 6,6 4,6 4,4 5,8 6,3 5,8 5,6 8,7 6,8 6,4 6,4 7,5

1 11 4-5 3 13 14 9 7-8 10 12 2 4-5 7-8 6 -

1 9 5 4 13 14 10 - 11 8 10 - 11 12 2 3 6-7 6-7 -

Pramen: ČSÚ (SLDB), propočty ÚRS PRAHA, a. s.

Královéhradecký kraj byl v roce 1991 na 7.-8. místě, v roce 2001 na místě 8. Vzestup vysokoškolské vzdělanosti obyvatel je zřejmý u kraje Středočeského dále pak u kraje Olomouckého a u kraje Zlínského. K částečnému vyrovnání nepříznivých tendencí ve vývoji počtu a skladby obyvatel je proto v Královéhradeckém kraji velmi potřebné zvýšit úroveň vzdělanosti. V Královéhradeckém kraji došlo i ke změně v pořadí měřeného podle podílu ekonomicky aktivní části obyvatel z celkového počtu obyvatel. V roce 1991 byl kraj na 5. místě v pořadí 14 krajů, v roce 2001 sestoupil na místo 8. I v ostatních krajích s výjimkou hl. m. Prahy se ekonomická aktivita snížila, v našem kraji pak dosti výrazně z 53,1 % v roce 1991 na 50,7 % v roce 2001. (Pro srovnání v Ústeckém kraji došlo ke snížení z 54,6 % na 52,6 %, v kraji Moravskoslezském z 51,4 % na 49,7 %.)

8

Tab. 2

Podíl ekonomicky aktivních obyvatel na celkovém počtu obyvatel podle krajů (v %) Kraj, ČR

Hlavní město Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika

1970

1980

1991

2001

53,70 49,90 51,11 50,26 53,97 52,50 54,07 51,60 51,34 49,91 49,50 50,64 50,15 47,40 50,81

53,70 52,00 52,27 51,96 54,74 52,99 54,25 53,13 52,80 51,33 51,04 51,36 51,86 49,90 52,12

53,45 52,61 52,80 52,72 54,94 53,74 54,56 53,05 52,59 51,70 51,67 51,73 52,43 51,38 52,62

54,32 52,08 51,27 51,88 53,34 52,01 52,58 50,67 50,31 49,44 50,40 50,72 50,19 49,68 51,35

Pořadí krajů 1991

2001

4 8 6 7 1 3 2 5 9 12 13 11 10 14 -

1 4 7 6 2 5 3 9 11 14 10 8 12 13 -


Přidáme-li k charakteristice vývoje obyvatelstva v Královéhradeckém kraji alespoň stručné hodnocení za okresy a správní obvody obcí s rozšířenou působností, zjistíme, že tendence v okresech oproti krajským tendencím příliš nevybočují, avšak navzájem se dosti liší. Tak například 2 okresy (Náchod a Rychnov n. Kněžnou) měly v období 1991-2001 sice nevelký, ale přece jen přírůstek obyvatel, největší úbytek byl v okrese Jičín (-1,13 %), ale i okres Hradec Králové vykázal větší ztrátu (-0,92 %). Všechny okresy měly vysoký index stáří, nejvyšší okres Hradec Králové (129,4) a okres Jičín (122,6). U správních obvodů obcí s rozšířenou působností se index stáří ve 2 případech dá označit jako příznivý. V roce 2001 se ve správním obvodu Broumov index stáří rovnal 91,5 a ve správním obvodu Rychnov n. Kněžnou 97,2. Ve všech zbývajících 13 správních obvodech bylo věkové složení vyjádřené tímto ukazatelem nepříznivé, nejhorší v obvodech Hradec Králové (130,8), Jičín (124,7) a Kostelec n. Orlicí (122,2)1). Dosavadní vývoj počtu a struktury obyvatel v Královéhradeckém kraji a v jeho jednotlivých územích je možné označit jako nepříznivý, pro celkový rozvoj i nebezpečný. Jak je tomu však ve vztahu k bydlení? Při zjednodušeném hodnocení by se zdálo, že pokles počtu obyvatel de fakto pomáhá snižovat napětí v bytových potřebách. Pro menší počet občanů je přece potřebný i menší počet bytů. Takový by mohl být ukvapený závěr z dosavadního rozboru. Situace je však jiná. I při poklesu počtu obyvatel může narůstat bytová tíseň, nemluvě o efektivnosti celkové reprodukce v této oblasti (např. chátrání neobydlených bytů). Rozhodující v sektoru bydlení je, jak se vyvíjí počet disponibilních trvale obydlených bytů a počet domácností. Ukazuje se, že při poklesu počtu obyvatel a jen nevelkém vzestupu počtu bytů (ať již z důvodu nízké bytové výstavby nebo vysokých úbytků, resp. obojích vlivů) může počet domácností poměrně rychle vzrůstat. Zejména v podmínkách rychlých civilizačních změn se počet domácností zvyšuje, zvláště pak počet domácností jednotlivců. Prodlužuje se doba dožití, vzrůstá počet domácností mladých lidí, kteří se i v bydlení chtějí osamostatnit, roste počet neúplných rodin z mnoha příčin, zejména pak

1)

Podrobnější členěné údaje o obyvatelstvu v okresech a správních obvodech jsou umístěny v tabulkové příloze.

9

v důsledku vysoké a rostoucí rozvodovosti. Mění se celkově i životní styl obyvatelstva a to vše přispívá ke štěpení domácností, k jejich rychlému růstu. Vzniká pak běžně situace, že pokud pokles počtu obyvatelstva není v průběhu několika let natolik velký, aby se začal snižovat i počet domácností, počet domácností roste a vyvolává potřebu rozvoje bydlení, konkrétně pak dostačujícího přírůstku bytů. Přírůstky domácností sehrávají rozhodující roli v prognostických propočtech potřeby bytů. V letech 1991 a 2001 se počet cenzových domácností za jednotlivé kraje vyznačoval rozdílnými přírůstky, rozdílným tempem růstu. Nejvyšší vzestup zaznamenal Karlovarský kraj, nejnižší hl. m. Praha.

Tab. 3

Vývoj počtu domácností v letech 1991 a 2001 podle krajů ČR

Kraj, ČR Hl.m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika

Počet domácností 1991

2001

Index 2001 (1991 = 100)

547 290 439 348 237 895 220 991 118 391 325 561 168 405 214 581 190 277 190 264 439 256 246 288 220 157 492 879 4 051 583

547 811 464 188 255 569 232 424 132 397 356 126 181 249 228 158 204 594 199 417 455 546 257 163 231 969 524 106 4 270 717

100,1 105,7 107,4 105,2 111,8 109,4 107,6 106,3 107,5 104,8 103,7 104,4 105,4 106,3 105,4

Pořadí podle indexu 14 8 5 10 1 2 3 7 4 11 13 12 9 6 -


Královéhradecký kraj se podle indexu let 2001 a 1991 umístil přesně v polovině všech krajů. Vzhledem k tomu, že pokles počtu obyvatel mezi rokem 1991 a 2001 zde činil pouze 0,4 % (méně než v průměru za ČR, ČR = 0,7 %), není růst počtu domácností až tak velký, a to poněkud usnadňuje úlohu získání potřebného počtu bytů pro přírůstek domácností. Rozvoj bydlení v sobě vždy zahrnuje i dosažení vyšší úrovně bydlení (počet místností, obytná plocha, vyšší vybavenost apod.). I z tohoto hlediska je nutné posuzovat celkový rozvoj bydlení v období do roku 2010, příp. 2015.

10

1 VÝVOJ POČTU OBYVATEL A DOMÁCNOSTÍa V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI V LETECH 1970 - 2001 120

114,9

Index 1970 = 100

115

108,1

110

106,6 105

100

103,9

100

102,3

100

101,9

95

90 1970

1980

1991

Domácnosti

2001

Obyvatelstvo Pramen: ČSÚ, zpracoval ÚRS PRAHA, a. s.

Další charakteristiky vývoje počtu domácností z hlediska skladby a jejího vlivu na potřebu bytů podáme až v souvislosti s rozborem bytového fondu a bytové výstavby, kde se již více bude rýsovat přístup k tvorbě prognózy potřeby bytů. U vývoje počtu domácností podle jednotlivých území kraje pouze nyní uvedeme údaje 1991-2001 za okresy a správní obvody obcí s rozšířenou působností. Indexy ukáží, kde lze očekávat větší potřebu bytů v současném desetiletí (2001-2010)2). Z okresů se nejvíce do roku 2001 zvyšoval počet domácností v okrese Rychnov nad Kněžnou (108,9 – 1991=100), dále pak v okrese Trutnov (106,5). V okrese Hradec Králové a okrese Náchod byl růst zhruba na úrovni krajského průměru (106,3). Ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností se nejrychleji zvyšoval počet domácností v období 1991-2001 ve správním obvodu Rychnov nad Kněžnou (111,6), dále pak v obvodu Broumov (109,6), Trutnov (108,6) a Nové Město nad Metují (108,0). Naopak ve správním obvodu Dvůr Králové nad Labem se index počtu cenzových domácností v roce 2001 oproti roku 1991 zvýšil jen na 101,3, Hořice 103,3, Nová Paka 104,0, Jičín 104,1 a Náchod 104,4.

2)

Podrobněji jsou údaje za domácnosti podle okresů a správních obvodů uvedeny v tabulkové příloze.

11

2. VÝVOJ BYTOVÉHO FONDU 1991-2001

2.1

TRVALE OBYDLENÉ A NEOBYDLENÉ BYTY

Bytový fond se v Královéhradeckém kraji vyvíjel v porovnání s ostatními kraji od roku 1961 do roku 2001 s dosti znatelnými výkyvy. V roce 1961 bylo při Sčítání lidu, domů a bytů zjištěno 171,3 tisíce trvale obydlených bytů. Do roku 1970 přibylo 4,4 tisíce bytů, což představovalo pouze 2,5 % přírůstku. Zato v letech 1970-1980 činil přírůstek 19,3 tisíce trvale obydlených bytů (11 %). V následujícím období 1980-1991 to bylo opět pouze 3,4 tisíce bytů (2,3 %). Od roku 1991 do roku 2001 se počet bytů zvýšil o 6,1 tisíce (3,1 %). S výjimkou sedmdesátých let byly přírůstky trvale obydlených bytů v Královéhradeckém kraji skromné. V posledním desetiletí (1991-2001) se však přitom výrazně zvýšil počet a podíl neobydlených bytů z 26,9 tis. na 37,2 tisíce. Podíl neobydlených bytů z celkového počtu bytů se v roce 1991 rovnal 11,9 %. Pro srovnání: v průměru za Českou republiku představovaly neobydlené byty v roce 1991 9,1 % z celkového počtu bytů, v roce 2001 12,3 %. Vývoj celkového počtu bytů, bytů trvale obydlených a bytů neobydlených v Královéhradeckém kraji, v okresech a správních obvodech obcí s rozšířenou působností v období 1991-2001 přibližují údaje v následující tabulce.

Tab. 4

Vývoj celkového počtu bytů, bytů trvale obydlených a neobydlených v letech 1991-2001 podle okresů Královéhradeckého kraje

Obec, kraj

Celkový počet bytů 1991

Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov nad Kněžnou Trutnov Královéhradecký kraj

63 716 34 730 46 558 31 838 48 527 225 369

2001

Podíl Počet trvale Počet neobydlených bytů obydlených bytů neobydlených bytů z celkového počtu bytů (v %) 1991

2001

67 963 58 011 60 031 37 643 28 337 28 549 49 843 40 584 41 915 34 459 27 478 28 694 51 791 44 036 45 340 241 699 198 446 204 529

1991

2001

1991

2001

5 705 6 393 5 974 4 360 4 491 26 923

7 932 9 094 7 928 5 765 6 451 37 170

8,95 18,41 12,83 13,69 9,25 11,95

11,67 24,16 15,91 16,73 12,46 15,38


Největší podíl neobydlených bytů jak v roce 1991, tak i v roce 2001 byl v okrese Jičín. Nad průměrem kraje se dále pohybovaly okresy Náchod a Rychnov n. Kněžnou. Ve všech okresech přitom došlo k růstu neobydlenosti, například v okrese Trutnov se podíl zvýšil o 3,2 %, v okrese Hradec Králové o 2,7 %. Problém růstu neobydlenosti vyžaduje určité řešení ve všech územích kraje. Dokazují to i údaje za správní obvody obcí s rozšířenou působností a nepochybně by to prokázaly i údaje za jednotlivá města a obce.

12

Tab. 5

Vývoj celkového počtu bytů, bytů trvale obydlených a neobydlených ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností v Královéhradeckém kraji v letech 1991 a 2001 Okres, kraj,

Celkový počet bytů 1991

Hradec Králové Trutnov Náchod Jičín Rychnov nad Kněžnou Vrchlabí Dvůr Králové nad Labem Kostelec nad Orlicí Dobruška Jaroměř Hořice Broumov Nový Bydžov Nové Město nad Metují Nová Paka Královéhradecký kraj

2001

Počet trvale obydlených bytů 1991

2001

56 683 60 653 52 339 54 292 26 093 27 820 23 926 24 846 25 778 27 668 22 547 23 064 21 318 23 075 17 122 17 210 13 502 14 852 11 636 12 363 11 000 11 984 10 093 10 427 11 434 11 987 10 017 10 067 9 828 10 451 8 723 8 979 8 097 8 734 6 794 7 046 7 909 8 299 6 805 7 008 7 851 8 417 6 391 6 478 7 214 7 840 6 199 6 614 7 444 7 732 5 997 6 045 5 657 6 036 5 033 5 229 5 561 6 151 4 824 4 861 225 369 241 699 198 446 204 529

Počet neobydlených bytů

Podíl neobydlených bytů z celkového počtu bytů (v %)

1991

2001

1991

2001

4 344 2 167 3 231 4 196 1 866 907 1 417 1 105 1 303 1 104 1 460 1 015 1 447 624 737 26 923

6 361 2 974 4 604 5 865 2 489 1 557 1 920 1 472 1 688 1 291 1 939 1 226 1 687 807 1 290 37 170

7,66 8,30 12,53 19,68 13,82 8,25 12,39 11,24 16,09 13,96 18,60 14,07 19,44 11,03 13,25 11,95

10,49 10,69 16,64 25,42 16,76 12,99 16,02 14,08 19,33 15,56 23,04 15,64 21,82 13,37 20,97 15,38


Ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností jsou nejvyšší podíly neobydlených bytů v roce 1991 i 2001 ve správním obvodu města Jičína (19,7 % a 25,4 %), dále pak vysoký podíl nalézáme v obvodu Hořice (18,6 % a 23 %), Novém Bydžově (19,4 % a 21,8 %) a Nové Pace (13,3 % a 21 %). Zatímco v roce 1991 bylo pod celokrajskou úrovní podílu neobydlených bytů 7 správních obvodů, v roce 2001 to bylo již jen 6 obvodů. S nejnižším podílem neobydlenosti figurovaly v roce 2001 správní obvody Hradec Králové (10,5 %), Dobruška (10,3 %) a Trutnov (10,7 %). S neobydleností je zčásti propojena věková skladba bytového fondu. Ze Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001 vyplynulo, že nadále zůstává dosti velký podíl bytů, které byly postaveny před rokem 1945. Vzhledem k tomu, že v době 1939-1945 se stavěl nepatrný počet bytových objektů, jedná se o velmi staré domy, jejichž doba životnosti již byla překročena, u většiny pak výrazně překročena. V Královéhradeckém kraji činí podíl bytů postavených v rodinných domech před rokem 1945 39,7 %, tj. bezmála dvě pětiny z celkového počtu trvale obydlených bytů v rodinných domech. V bytových domech tento podíl obnáší 19,8 % (bezmála jednu pětinu). Ve srovnání s průměrem za Českou republiku je podíl u rodinných domů postavených před rokem 1945 vyšší, v ČR činil pouze 37,5 %. Obdobně je tomu u bytových domů (ČR 17,9 %). I to je důvod, aby v kraji byla bytové výstavbě a rekonstrukcím bytového fondu věnována dostatečná pozornost s cílem omlazení bytového fondu. Údaje za rodinné domy podle okresů Královéhradeckého kraje tuto hypotézu dotvrzují.

13

Tab. 6

Věková struktura trvale obydlených bytů v rodinných domech v okrese Královéhradeckého kraje k 1. 3. 2001

Okres, kraj, ČR Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov nad Kněžnou Trutnov Královéhradecký kraj Česká republika 1)

V tom (v%):

Trvale obydlené byty celkem

do roku 19451)

26 722 18 588 22 323 17 032 20 075 104 740 1 632 131

36,84 38,46 41,48 34,85 46,89 39,72 37,54

Včetně bytů s nezjištěným stářím.

1946 - 1990 1991 - 2001 52,60 52,30 48,99 55,75 42,83 50,42 51,87

10,55 9,24 9,53 9,40 10,28 9,86 10,58


Nejvyšší podíl bytů postavených v rodinných domech do roku 1945 je v okrese Trutnov (46,9 %) a Náchod (41,5 %). I v ostatních okresech zůstávají podíly dostatečně vysoké, s výjimkou okresu Hradec Králové. Posílení výstavby, rekonstrukcí a modernizace rodinných domů platí tudíž v kraji všeobecně a liší se pouze akcentem v jednotlivých územích. Podobný obraz skýtá i tabulka s údaji za bytové domy.

Tab. 7

Věková struktura trvale obydlených bytů v bytových domech v okresech Královéhradeckého kraje k 1. 3. 2001

Okres, kraj, ČR Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov nad Kněžnou Trutnov Královéhradecký kraj Česká republika

Trvale obydlené byty celkem

V tom (v%): do roku 1945

32 812 9 497 18 999 11 203 24 341 96 852 2 160 730

17,66 16,44 24,00 8,86 25,73 19,79 17,92

1946 - 1990

1991 - 2001

77,04 72,96 67,27 78,51 67,87 72,59 75,85

5,30 10,60 8,73 12,63 6,40 7,62 6,23


Vysoký podíl bytů v bytových domech postavených do roku 1945 je v okrese Trutnov (25,7 %) a Náchod (24 %). Příznivější relaci má především okres Rychnov nad Kněžnou, v menší míře i okres Jičín a Hradec Králové.

Úbytky bytů Se stářím bytového fondu je těsně spjato nahrazování přestárlých bytů novou bytovou výstavbou. Před rokem 1989 byly úbytky bytů - obzvláště v období 1980-1991 – velmi vysoké. Za Českou republiku dosahovaly až 60 % z celkového počtu ve výstavbě dokončovaných bytů. V období 1991-2001 se úbytky bytů snížily v důsledku lepší údržby a většího rozsahu rekonstrukčních prací. Na druhé straně nepříliš vysoká bytová výstavba

14

může způsobit, že bytové objekty, které by měly být již nahrazeny novými dále přetrvávají, v nedobrém smyslu „přesluhují“. V tabulce jsou uvedeny propočty úbytků bytů za kraj a okresy na základě údajů získaných ze Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 1991 a 1. 3. 2001 a na základě údajů o bytové výstavbě 1991-2001.

Tab. 8

Propočet úbytků trvale Královéhradeckého kraje

Okres, kraj

Dokončené byty 1991-2001

Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov nad Kněžnou Trutnov Královéhradecký kraj Česká republika

4 536 1 918 3 123 2 530 3 194 15 301 267 775

obydlených

bytů

Trvale obydlené byty 1991

2001

58 011 28 337 40 584 27 478 44 036 198 446 3 705 681

60 031 28 549 41 915 28 694 45 340 204 529 3 827 678

v období

1991-2001 podle

okresů

Čistý přírůstek bytů 1991 - 2001

Úbytky bytů absolutně 1991 - 2001

Úbytky bytů v % trvale obydlených bytů 1991

2 020 212 1 331 1 216 1 304 6 083 121 997

2 516 1 706 1 792 1 314 1 890 9 218 145 778

4,34 6,02 4,42 4,78 4,29 4,65 3,93

Pramen: ČSÚ, propočty ÚRS PRAHA, a. s.

Vysoké úbytky bytů vyjádřené podílem na celkovém počtu trvale obydlených bytů podle sčítání v roce 1991 se objevují v okresech Jičín (6 %) a Rychnov nad Kněžnou (4,8 %). Celkově úbytky v kraji i ve všech okresech přesahují přitom průměr za Českou republiku (3,9 %). Je to dáno poměrně vysokým podílem bytů v rodinných domech na celkovém počtu trvale obydlených bytů. Královéhradecký kraj neměl před rokem 1989 tak silnou výstavbu bytů v bytových domech, patřil v tomto směru ke krajům „nepreferovaným“. V prognózních úvahách i z důvodu určitého „zadržení“ úbytků v devadesátých letech je v Královéhradeckém kraji potřebné počítat s vyššími úbytky než jsou tyto propočtené ze statistického zjištění z posledního desetiletého období.

2.2

VYBAVENOST OBYVATELSTVA A DOMÁCNOSTÍ TRVALE OBYDLENÝMI BYTY 1991-2001

Až dosud byly analyzovány jednotlivé části a jednotlivé faktory rozvoje bydlení zejména na základě údajů ze sčítání lidu, domů a bytů. Vybavenost obyvatel a domácností trvale obydlenými byty přináší souhrnný pohled na celkové výsledky dosavadního vývoje bydlení. Znovu proto nejdříve v přepočtu na 1 000 obyvatel a poté v přepočtu na 100 cenzových domácností porovnáme údaje za Královéhradecký kraj s ostatními kraji a průměrem za Českou republiku.

15

Tab. 9

Vybavenost obyvatel a domácností byty v letech 1991 a 2001 podle krajů ČR

Kraj, ČR

Počet trvale obydlených bytů na 1 000 obyvatel 1991

Hl.m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika

408,3 358,5 354,5 363,7 364,7 375,5 365,5 359,0 344,9 331,2 346,8 346,0 328,6 352,7 359,7

2001 425,1 368,0 369,9 379,5 380,9 392,5 377,9 371,4 359,9 346,3 359,0 360,6 344,2 370,4 374,2

Počet trvale Index Index obydlených bytů na vybavenosti vybavenosti 100 cenzových 2001 2001 domácností (1991=100) (1991=100) 1991 2001 104,1 102,6 104,3 104,3 104,4 104,5 103,4 103,5 104,4 104,5 103,5 104,2 104,8 105,0 104,0

90,6 90,8 92,8 91,9 93,0 95,1 92,3 92,5 92,2 90,7 89,8 90,3 89,1 91,8 91,5

90,7 89,0 90,5 89,9 87,5 90,4 89,3 89,6 89,4 90,2 88,9 89,7 88,3 89,7 89,6

100,1 98,0 97,5 97,8 94,1 95,1 96,8 96,9 97,0 99,4 99,0 99,3 99,1 97,7 98,0


Ve vybavenosti obyvatel trvale obydlenými byty byl Královéhradecký kraj v roce 1991 i v roce 2001 na 6. místě mezi 14 kraji. V tempu růstu tohoto ukazatele se kraj umisťuje na 11.-12. místě. Vybavenost obyvatel byty se sice o něco v Královéhradeckém kraji zlepšila, avšak růst je pomalý a kraj se dostává hlouběji pod průměr za Českou republiku. Ve vybavení domácností byty dochází v Královéhradeckém kraji i ve všech ostatních krajích v roce 2001 k poklesu oproti roku 1991. Pokles vybavenosti v kraji z 92,5 bytů připadajících na 100 domácností v roce 1991 na 89,6 bytů v roce 2001 byl poměrně velký a znamenal zhoršení bytové situace, kdy více než každá desátá domácnost se dělí o byt s jinou nebo jinými domácnostmi. Příznivá tendence v rozvoji bydlení se vždy projevuje opačně, tj. vzestupem počtu trvale obydlených bytů připadajících na 100 cenzových domácností. Názorně celkovou situaci ve vybavenosti obyvatel a domácností byty v Královéhradeckém kraji v průběhu delšího období (od roku 1970 do roku 2001) ukazuje graf.

16

2 VYBAVENOST OBYVATELSTVA A DOMÁCNOSTÍ BYTY Va LETECH 1970, 1980, 1991 a 2001 V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI 93,0

380

92,0 91,5

360

91,0 90,5

350

90,0 340

89,5

Vybavenost obyvatel byty Vybavenost domácností byty

330

Počet trvale obydlených bytů na 100 domácností

Počet trvale obydlených bytů na 1 000 obyvatel

92,5 370

89,0 88,5

320 1965

1970

1975

1980

1991 1990

1985 Rok

1995

88,0 2005

2001 2000

Pramen: ČSÚ, zpracoval ÚRS PRAHA, a. s.

Zatímco u obyvatelstva ukazatel vybavenosti byty ukazuje od roku 1980 sice pozvolnější, ale stálý vzestup, u domácností se křivka láme a vrací úroveň bydlení bezmála na hodnotu z roku 1970. Podle našeho názoru je potřebné právě na základě tohoto nepříznivého trendu i ostatních zjištěných slabých stránek v rozvoji bydlení a i v celkovém rozvoji vytvořit předpoklady koncepčního řešení s využitím všech možností, které se v kraji vyskytují, resp. měly by se vyskytovat na základě rozšíření pravomocí a zodpovědnosti za efektivní rozvoj bydlení. Vzhledem k závažnosti ukazatelů vybavenosti obyvatel a domácností byty je potřebné si ověřit a ocharakterizovat i územní rozdíly v rámci kraje. Vybavenost podle okresů se projevuje v následujících dvou tabulkách. Tab. 10

Vybavenost obyvatel a domácností trvale obydlenými v Královéhradeckém kraji podle okresů 1991 a 2001

Okres, kraj


Počet trvale obydlených bytů na 1 000 obyvatel

Počet trvale obydlených bytů na 100 cenzových domácností

1991

2001

1991

2001

358,0 360,3 362,6 348,9 362,7 359,0

373,9 367,1 371,9 363,6 375,4 371,4

91,5 92,9 92,9 94,0 92,2 92,5

89,1 90,1 90,3 90,2 89,1 89,6

byty

Index vybavenosti 2001 domácností (1991=100) 97,3 97,0 97,3 95,9 96,7 96,9


17

Na úrovni okresů je možné pozorovat, že okres Hradec Králové díky dominující úloze si uchovává vysokou vybavenost obyvatel byty, ale je současně předstihován okresem Trutnov. Rychlý vzestup zaznamenal i okres Rychnov nad Kněžnou, naproti tomu pomalejší růst byl v okrese Náchod, který ve vybavenosti klesl na průměr kraje v roce 2001, byť v roce 1991 průměr dosti přesahoval. Rozhodující je však vybavenost domácností, která ve všech okresech zaznamenala pokles, nejvíce pak v okrese Rychnov nad Kněžnou, kde vzestup počtu domácností nebyl saturován odpovídajícím přírůstkem bytů. Podobně okres Trutnov, který v přepočtu bytů na 1 000 obyvatel dosáhnul dobrých výsledků, u domácností zaznamenal mezi okresy druhý největší pokles vybavenosti cenzových domácností trvale obydlenými byty. I v tomto okrese se počet domácností zvětšil více než kolik přibylo bytů. Ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností byla vybavenost obyvatel a domácností trvale obydlenými byty vyjádřena těmito údaji:

Tab. 11

Vybavenost obyvatel a v Královéhradeckém kraji působností

Správní obvod obce s rozšířenou působností Broumov Dobruška Dvůr Králové nad Labem Hořice Hradec Králové Jaroměř Jičín Kostelec nad Orlicí Náchod Nová Paka Nové Město nad Metují Nový Bydžov Rychnov nad Kněžnou Trutnov Vrchlabí Královéhradecký kraj

domácností byty v letech 1991 a 2001 podle správních obvodů obcí s rozšířenou Počet trvale obydlených bytů na 100 cenzových domácností

Počet trvale obydlených bytů na 1 000 obyvatel 1991 354,6 346,7 361,3 351,1 358,8 362,3 364,9 351,1 367,6 356,7 350,9 351,9 347,9 365,6 357,2 359,0

2001 374,0 360,7 369,7 359,3 376,1 365,5 370,6 366,3 374,4 365,7 366,8 354,5 363,5 379,1 372,3 371,4

1991 92,8 93,7 90,4 92,0 91,5 93,4 92,8 93,7 92,7 94,6 93,0 92,2 94,5 92,9 92,1 92,5

2001 90,4 90,7 89,7 90,3 89,1 89,5 89,6 90,2 90,8 91,6 89,4 89,4 89,9 88,8 89,3 89,6

Index vybavenosti 2001 (1991=100) 97,4 96,8 99,2 98,1 97,4 95,8 96,5 96,2 98,0 96,9 96,2 97,0 95,2 95,6 96,9 96,9


Zatímco vývoj počtu trvale obydlených bytů na 1 000 obyvatel je možné považovat za jednotlivé správní obvody s výjimkou obvodů Nové Město nad Metují a Jaroměř za uspokojující, u vybavenosti domácností byty lze pozorovat všeobecný pokles. Nejvíce pak bude potřebné věnovat pozornost správním obvodům Jaroměř, Jičín, Kostelec nad Orlicí, Nová Paka, Nové Město nad Metují, Nový Bydžov a Rychnov nad Kněžnou.

18

3. BYTOVÁ VÝSTAVBA V DOSAVADNÍM VÝVOJI

3.1

SKLADBA A INTENZITA BYTOVÉ ROZESTAVĚNOST A DOBA VÝSTAVBY

VÝSTAVBY,

PLYNULOST,

Bytová výstavba je dynamizujícím nebo naopak retardujícím faktorem celkového rozvoje bydlení. Ideální podoba je, aby byla v průměru několika let vzestupná, aby byla plynulá, aby rozestavěnost nadměrně nevzrůstala, aby doba výstavby nebyla neúměrně dlouhá. Skladba bytové výstavby podle hlavních investičních forem současně vypovídá o vývoji celkového počtu dokončených bytů za zhruba třicetileté období. Názorně skladbu a celkový vývoj dokumentuje graf.

3 VÝVOJ BYTOVÉ VÝSTAVBY V KRÁLOVÉHRADECKÉMI KRAJI V LETECH 1971 - 2002 5500

mimo rodinné domy

Počet dokončených bytů

5000

v rodinných domech

4500 4000

Bytová výstavba celkem

3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 1971

1975

1979

1983

1987

1991

1995

1999

2002

Pramen: ČSÚ, zpracoval ÚRS PRAHA, a. s.

Pokles bytové výstavby v kraji nastoupil již v osmdesátých letech minulého století. Odehrál se ve snížení počtu zahajovaných a dokončených bytů především u bytových domů, které byly stavěny státem a bytovými družstvy. Větší pokles přitom zaznamenala státní bytová výstavba. V další etapě vývoje, zhruba do poloviny devadesátých let došlo k dalšímu poklesu bytové výstavby, který již lze označit za mimořádně velký. Snížila se výstavba rodinných domů, ale zejména ostatní bytová výstavba zaznamenala příkrý sestup. Uvnitř výstavby bytových domů klesla bezmála na nulu družstevní bytová výstavba. Období od poloviny devadesátých let je možné označit za období s mírným vzestupem bytové výstavby, která však v posledních letech spíše stagnuje. Dlouhodobě nelze takovýto vývoj bytové výstavby akceptovat, protože nezajišťuje normální reprodukci bytového fondu, a jak jsme již u přírůstků bytů a domácností ze sčítání lidu, domů a bytů

19

1991 a 2001 ukázali, vede ke zhoršení úrovně bydlení co do počtu trvale obydlených bytů v přepočtu na 100 domácností. Nic na této skutečnosti nemění, že současně rostou počty neobydlených bytů. V neobydlených bytech lidé nebydlí. Pokles počtu zahájených bytů na počátku devadesátých let střídal vzestup do roku 1998, který v průběhu let 1999-2002 končil opět poklesem. U rozestavěných bytů lze zaznamenat nejdříve pokles (do roku 1994) a poté velmi rychlý růst až do roku 2002. Již tyto absolutní údaje, které jsou uvedeny v tabulkové příloze svědčí o nevyváženosti a nízké stabilitě bytové výstavby v Královéhradeckém kraji3). Nedostatky vyniknou při použití relativních ukazatelů. Plynulost bytové výstavby vyjadřuje poměr mezi počtem zahajovaných a dokončených bytů. O plynulosti jako dlouhodobě pozitivním jevu hovoříme jestliže tento poměr je v průběhu řady let vyrovnaný, hodnota je 1 nebo se blíží k 1. Výkyvy v obou směrech ukazují na nízkou plynulost výstavby, nepřímo hovoříme o její nižší nebo nízké efektivnosti. Plynulost bytové výstavby je v tabulce vyjádřena za kraj, okresy, pro srovnání i za Českou republiku v průběhu let 1991-2002.

Tab. 12 Plynulost bytové výstavby v okresech Královéhradeckého kraje 1991-2002 Okres, kraj, ČR

Počet zahájených bytů na 100 dokončených 1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov nad Kněžnou Trutnov

11,7 45,1 14,5 10,0 7,6

8,5 20,2 15,5 7,2 13,4

16,5 18,5 12,8 25,0 30,3

14,3 156,4 107,1 191,1 55,9

157,7 70,8 233,8 106,6 71,8

212,0 244,6 104,3 142,2 203,8

108,9 78,4 206,3 252,7 131,6

140,7 210,9 81,5 180,3 155,1

110,8 120,8 106,6 104,1 123,7

113,2 146,8 123,2 109,3 145,0

120,4 118,4 100,0 115,8 102,6

2002

Královéhradecký kraj

13,7

11,8

20,3

55,8

116,1

164,5

142,2

142,6

112,5

126,8

111,5

77,4

Česká republika

26,0

23,2

23,7

60,4

127,3

156,6

197,8

157,9

138,6

128,4

117,1

123,1

68,5 74,6 78,1 79,5 87,8


O plynulosti bytové výstavby v Královéhradeckém kraji se dá hovořit až v letech 1999-2001, rok 2002 je opět poznamenán nízkým počtem zahájených bytů. Vývoj v České republice je co do plynulosti bytové výstavby ještě horší než v kraji. Určitý náznak k lepšímu poměru je zde rovněž až od roku 1999. V okresech Královéhradeckého kraje je obzvláště nevyrovnaný vývoj zahájené a dokončené bytové výstavby v okrese Jičín. Avšak i v ostatních okresech s výjimkou okresu Hradec Králové je plynulost výstavby pojmem dosti vzdáleným. Rezerva vyplývající z nízké plynulosti je přitom při dobré bytové politice více ovlivnitelná a využitelná než např. rezerva neobydlených bytů.

3)

V grafické příloze je na příkladu okresu Jičín znázorněn průběh bytové výstavby podle počtu dokončených a zahájených bytů v jednotlivých letech 1991-2002 jako nepřetržitý proces vzestupů a poklesů. To výmluvně dokumentuje slabou plynulost bytové výstavby.

20

Relativní rozestavěnost a doba bytové výstavby Podobně jako u plynulosti bytové výstavby je u rozestavěnosti možné konstatovat narůstání nevyužitých rezerv. Přepočet počtu rozestavěných bytů na 100 dokončených vypovídá o tom, zda dochází nebo nedochází ke zkracování (prodloužení nebo stagnaci) doby výstavby. Vypovídá také o tom, že část vkládaných prostředků po zahájení stavby je neúměrně dlouho umrtvena v případě, že poměr rozestavěných bytů na 100 dokončených si uchovává stálou a výraznější tendenci růstu.

Tab. 13

Relativní rozestavěnost bytové výstavby v Královéhradeckém kraji podle okresů 1991-2002 Počet rozestavěných bytů na 100 dokončených 1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov nad Kněžnou Trutnov

348,0 480,4 204,4 186,0 227,6

163,2 254,8 201,0 223,0 395,9

331,7 129,5 145,0 79,3 268,2

161,8 639,7 658,8 550,0 444,7

622,0 392,5 842,5 514,5 260,8

976,0 672,8 262,9 501,6 500,6

249,9 248,1 462,9 478,0 350,6

283,3 678,2 300,3 429,1 361,8

219,1 406,6 344,9 333,3 368,2

349,7 385,0 419,5 343,8 392,7

300,0 556,3 391,7 387,1 427,7

254,6 312,7 337,3 471,7 329,4


265,3

220,6

190,3

334,3

468,9

512,5

335,1

361,8

314,0

376,0

390,7

326,5

Česká republika

307,9

268,4

229,6

342,0

509,1

516,0

540,4

465,2

474,1

471,2

491,6

474,9


I když se v Královéhradeckém kraji rozestavěnost v přepočtu na 100 dokončených bytů vyvíjela převážně nepříznivě, ve vztahu k průměru za ČR byla celkově nižší. Ovšem i v posledním, lepším roce 2002 byla relativní rozestavěnost stále vyšší než na počátku devadesátých let. Byla také vyšší než v letech osmdesátých a byla mnohem vyšší než v sedmdesátých letech minulého století. Vzhledem k tomu, že tržní mechanismus urychluje proces výstavby, je potřebné hledat příčiny především v jeho špatném působení, resp. špatném nasazení nástrojů používaných v současné bytové politice k dosažení efektivní bytové výstavby. Rozestavěnost v jednotlivých okresech kraje se v podstatě neliší od celkové krajské tendence. Ke snížení vysoké rozestavěnosti se dospělo v okrese Hradec Králové, naproti tomu v okrese Rychnov nad Kněžnou rozestavěnost v posledních letech v přepočtu na 100 dokončených bytů poměrně výrazně vzrostla (1999-2002). Až do roku 2001 se zvyšovala, počínaje rokem 1997 rozestavěnost ve vztahu k dokončeným bytům i v okrese Trutnov. U doby výstavby statistika umožňuje sledovat průměrnou dobu výstavby v měsících za rodinné domy, bytové domy a dále pak v členění i za ostatní formy výstavby (přístavby a vestavby, domy s pečovatelskou službou, byty v nebytových prostorech a adaptace nebytových prostor na byty). Pro naše účely je k vyvození závěrů potřebných k tvorbě prognózy dostačující členění na rodinné a bytové domy. Doba výstavby a podíl bytů stavěných déle než 5 let se v Královéhradeckém kraji oproti České republice příliš neliší, což však znamená, že je stejně málo příznivá jako je tomu celostátně.

21

Tab. 14

Průměrná doba výstavby rodinných a bytových domů a podíl bytů dokončených za 61 a více měsíců v letech 1997-2002 za Královéhradecký kraj a ČR

Kraj, ČR

Rok

Průměrná doba výstavby domů (v měs.)

Podíl bytů dokončených za 61 a více měsíců (v%)

rodinné domy

rodinné domy

bytové domy

bytové domy


1997 1998 1999 2000 2001 2002 1997-2002

55 56 55 63 48 48 54

38 29 25 16 22 24 26

37,84 32,24 30,46 37,66 19,77 19,06 28,86

13,28 2,51 5,50 0,00 0,00 0,00 3,68

Česká republika

1997 1998 1999 2000 2001 2002 1997-2002

56 54 54 59 48 47 53

32 33 32 29 35 28 31

37,59 32,75 31,29 34,80 20,92 19,26 28,45

15,28 16,74 15,19 7,53 12,28 1,50 11,35


V okresech a ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností se pro hodnocení doby výstavby již poněkud nedostává (zvláště u extrémních dob) dostatečně velkého počtu případů bytové výstavby. Pro získání hodnotných podkladných údajů by proto bylo potřebné provést rozbor za jednotlivé celky a konkrétní informace získat přímo ve městech a obcích. Tato práce je potřebná především při rozpracování koncepce bytové politiky na těchto úrovních. Zde budeme vycházet z předpokladu, že pro účely prognózy na úrovni kraje (2. etapa prací) je postačující zobecnění z okresů a kraje týkající se rozestavěnosti. K uzavření rozboru bytové výstavby je ještě zapotřebí věnovat pozornost porovnání podílu dokončovaných bytů v rodinných domech a bytových domech s podíly v bytovém fondu a vyvození závěrů z intenzity bytové výstavby a vývoje pořizovacích hodnot bytů u rodinných a bytových domů. Královéhradecký kraj se vyznačoval a stále vyznačuje vysokým podílem bytů v rodinných domech. K 1. 3. 2001 činil podíl bytů v rodinných domech na celkovém počtu trvale obydlených bytů 51,2 %. Tento podíl se u dokončených bytů v druhé polovině devadesátých let o něco snižuje. Ovšem i tak není tento vliv na charakteristiku kraje z hlediska převažujícího typu bydlení příliš velký. V průměru let 1997-2002, jak ukazují údaje v následující tabulce se podíl dokončených bytů v rodinných domech a přístavbách, nástavbách a vestavbách rovnal 47 %. V ČR to bylo 52 %. Vyšší podíl dokončených bytů v ostatních objektech mimo rodinné domy (včetně přístaveb a vestaveb) je možné v podmínkách Královéhradeckého kraje hodnotit pozitivně. Pro období do roku 2010 je nastoupena cesta správným směrem, vycházíme-li z nižší příjmové hladiny obyvatelstva (nižší průměrné mzdy).

22

Tab. 15

Podíl bytů dokončených v průměru let 1997 - 2002 v rodinných domech, nástavbách a přístavbách k rodinným domům a ostatních objektech (%) Podíl bytů dokončených v:


rodin. domech 44,08 42,32 32,97 30,66 31,13 36,60 40,70

nástavbách a přístavbách k rodin. domům 8,95 8,93 11,52 13,43 9,07 10,23 11,26

ostatních objektech 46,97 48,74 55,51 55,92 59,80 53,17 48,03


V jednotlivých okresech se podíly dokončených bytů v rodinných domech v průměru let 1997-2002 dosti liší. Nejvyšší podíl byl v okrese Hradec Králové (53 %) a Jičín (51,3 %). Naopak s podílem nejnižším byly okresy Trutnov (40,2 %). U dvou dalších okresů (Náchod a Rychnov nad Kněžnou) se podíl pohyboval kolem 44-45 %. O intenzitě bytové výstavby v Královéhradeckém kraji (počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel) lze soudit nejlépe podle grafického zobrazení za průměr let 1995-2002, tj. za období, kdy již docházelo k růstu bytové výstavby po předcházejícím podstatném poklesu.

4 INTENZITA BYTOVÉ VÝSTAVBY V PRŮMĚRU LET 1995 - 2002 PODLE KRAJŮ Kraj Hlavní m ě sto Praha Středočes ký Jihočes ký Plze ňs ký Karlovars ký Úste cký Libere cký Královéhrade cký Pardubický Vys očina Jihom oravs ký Olom oucký Zlíns ký Moravsk oslezs ký

Če ská re publika 0

1 2 Poče t dokončených bytů na 1 000 obyvatel středního s tavu v ročním prům ěru Pramen: Z podkladů ČSÚ zpracoval ÚRS PRAHA, a. s.

23

Ze zobrazení je patrné, že Královéhradecký kraj nepatřil ke krajům s velmi nízkou intenzitou bytové výstavby. Zaujímal celkem 4. místo mezi 14 kraji. Ovšem toto příznivé postavení by bylo zcela kladné pouze v případě, že úroveň intenzity by byla v těchto čtyřech vedoucích krajích vysoká natolik, aby odpovídala úrovni běžné ve vyspělých zemích. Intenzita bytové výstavby, která se pohybuje mezi 2-2,5 bytů na 1 000 obyvatel je nízká, bez ohledu na umístění mezi těmi kraji, které dosáhly intenzity ještě menší. S tímto objemem bytové výstavby v přepočtu na 1 000 obyvatel není možné očekávat zvrácení dosud nepříznivé tendence spočívající v poklesu celkového počtu trvale obydlených bytů na 100 domácností, jak to ukázalo Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 ve srovnání s výsledky v roce 1991. V Královéhradeckém kraji značný pokles bytové výstavby pokračoval až do roku 1995. Zjistíme-li nyní intenzitu bytové výstavby za kraj a podle okresů za tato dvě období, dostaneme tyto konkrétní hodnoty.

Tab. 16

Intenzita bytové výstavby v Královéhradeckém kraji podle okresů v průměru let 1991-1995 a 1996-2002

Okres, kraj, ČR Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov nad Kněžnou Trutnov Královéhradecký kraj

Počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel středního stavu. 1991 - 1995

1996 - 2002

3,01 2,38 2,76 2,97 2,57 2,77

2,26 2,29 2,42 2,85 2,38 2,41


V letech 1996-2002 se nejméně stavělo v přepočtu na 1 000 obyvatel v okrese Hradec Králové, a to přesto, že zde patrně potřeba bytů vůči neuspokojené poptávce je vysoká. Okres Jičín má druhou nejnižší intenzitu bytové výstavby. Dlužno však podotknout, že se výstavba v druhé polovině devadesátých let a v prvých dvou letech po roce 2000 oživila. Intenzita bytové výstavby za stejná období ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností nevnáší příliš mnoho nových pozorování, pouze přesněji identifikuje území, ve kterých je počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel obzvláště nízký.

3.2

POŘIZOVACÍ HODNOTY V PŘEPOČTU NA 1m2 UŽITKOVÉ PLOCHY V RODINNÝCH A BYTOVÝCH DOMECH

Statisticky zjišťované pořizovací hodnoty (vykazuje stavebník stavebnímu úřadu) nepředstavují tržní ceny, za které se s nemovitostmi obchoduje. Přesto je zde přímá návaznost na tržní úvahu. V pořizovací hodnotě nalézáme složku nákladů a odhadnutou výši zisku. Od ceny na trhu s byty se může pořizovací hodnota lišit, nikoliv však zcela zásadně. V časové řadě pořizovací hodnoty ukazují poměrně objektivní vývojové tendence. Velmi

24

důležité je, že se pořizovací hodnoty, povětšinou z objektivních důvodů (různá cenzová hladina) liší i mezi jednotlivými územními celky a také podle velikosti měst. V posledním případu však můžeme nalézt i vyšší pořizovací hodnoty v menších městech (obcích) než ve velkých právě proto, že v hodnotových relacích velmi často převažuje vliv polohy, atraktivity, příjmové hladiny (poptávka) apod. Pořizovací hodnoty sledujeme v přepočtu na 1 m2 užitkové plochy s rozlišením za rodinné a bytové domy. Rozbor je možné vést i za ostatní formy výstavby, avšak pro prognostické úvahy je námi uvažované členění dostačující. V Královéhradeckém kraji se pořizovací hodnoty za okresy a správní obvody obcí s rozšířenou působností vyvíjely v průměru let 1997-2002 podle údajů v následujících dvou tabulkách. V textu uvádíme pouze údaje za kraj a okresy, v příloze jsou údaje za jednotlivé roky za kraj, okresy i správní obvody.

Tab. 17

Průměrná pořizovací hodnota m2 užitkové plochy v rodinných a bytových domech


Průměrná hodnota m2 užitkové plochy v rodinných domech 14 479 13 318 12 803 12 300 15 752 13 944 15 430

v bytových domech 18 797 18 236 18 362 18 987 20 970 19 258 19 461


V Královéhradeckém kraji je pořizovací hodnota u rodinných domů nižší než v průměru za Českou republiku zhruba o 1 500 Kč za 1 m2 užitkové plochy. Bytové domy se však již pořizovací hodnotou od průměru za ČR neliší. V jednotlivých okresech je levnější výstavba v okresech Rychnov nad Kněžnou a Náchod. Nejvyšší pořizovací hodnota za uplynulých 7 let se vyskytovala v okrese Trutnov (15 752 Kč) a teprve poté v okrese Hradec Králové (14 479 Kč). Okres Jičín se pohyboval na průměrné krajské úrovni. U pořizovací hodnoty 1 m2 užitkové plochy dokončených bytů v bytových domech je znovu na prvním místě okres Trutnov (20 970 Kč) následován okresem Hradec Králové (19 797 Kč). V dalších 3 okresech se pořizovací hodnoty pohybují kolem 18 tis. Kč. Celkově pořizovací hodnoty 1 m2 užitkové plochy jsou v kraji relativně, tj. ve vztahu k příjmové hladině vysoké. Za správní obvody obcí s rozšířenou působností je potřebné pouze upozornit na obvody s nejvyšší a nejnižší pořizovací hodnotou u rodinných domů. K poměrně drahým městům a příslušným správním obvodům patří Vrchlabí, Trutnov, Dvůr Králové a Hradec Králové. Naopak finančně méně náročná výstavba rodinných domů je patrně ve správních obvodech Broumov, Dobruška, Jaroměř, Rychnov nad Kněžnou a Jičín. Průměrné pořizovací hodnoty 1 m2 užitkové plochy u bytových domů lze dobře hodnotit jen u některých správních obvodů. Ve správních obvodech Broumov a Kostelec nad

25

Orlicí nalézáme například jen 1 údaj za rok 2002. V jiných obvodech se dokončovala výstavba bytů v bytových domech, jen například v Novém Bydžově a Dobrušce. K tomu, aby nedošlo ke zjednodušenému závěru je ovšem potřebné dodat, že při láci či vysoké hodnotě je potřebné vždy spoluhodnotit průměrné příjmy domácností, aby bylo možné uvést konečný soud.

3.3

STRUČNÉ SHRNUTÍ ANALÝZY

Shrneme-li stručně výsledky rozboru bydlení v kraji v dosavadním vývoji docházíme k těmto závěrům využitelným v oddíle II. -

Královéhradecký kraj má předpoklady příznivého ekonomického rozvoje, ale tyto jsou podmíněny větší dynamizací spojenou s uplatněním progresivních vkladů kapitálu do terciárních a výrobních odvětví. Značnou úlohu ve zvýšení atraktivity kraje sehrají infrastrukturní stavby,

-

u obyvatelstva nelze očekávat rychlé změny bez zvýšení migrační přitažlivosti kraje jako celku i jednotlivých území, měst a obcí. Dlouhodobě by dosavadní trendy v obyvatelstvu přivedly ekonomiku i bydlení v kraji do značných potíží. V rámci stávající nedobré přirozené měny obyvatelstva se nabízí pouze jediná další cesta spočívající ve zvýšení vzdělanostního faktoru, ve vysoce kvalifikované pracovní síle. Tento faktor je tzv. „volným kapitálem“, je více vyhledáván než levná pracovní síla, kde výhody jsou méně účinné, často jen velmi dočasné,

-

bytový fond Královéhradeckého kraje představuje značnou část celkové majetkové hodnoty (jmění, bohatství). Bohužel základní tendence vývoje těchto hodnot je z hlediska uspokojení potřeb obyvatel kraje (ještě více toto platí v případě, že do kraje by se více lidí přistěhovávalo) nepříznivá. V přepočtu na 100 domácností se počet trvale obydlených bytů v posledním období snížil.

Stalo se tak při nízkém přírůstku obyvatel. V případě většího růstu by počet domácností ještě daleko více přesáhnul počet bytů. Na takto vzniklou situaci má jen teoreticky vliv růst počtu neobydlených bytů. Neobydlené byty se jako disponibilní rezerva jen obtížně transformují, -

na větší přírůstky bytů tlačí i stáří a věková struktura bytového fondu. K omlazení je potřebná jak větší výstavba, tak i rekonstrukce bytového fondu (prodloužení životnosti objektu). S určitou výšší úbytků je však potřebné objektivně počítat. Některé přestárlé objekty se nevyplatí rekonstruovat,

-

bytová výstavba dosud málo působí jako dynamický faktor rozvoje bydlení. Vzhledem k nízkému podílu bytové výstavby na celkovém počtu bytů, nedochází prozatím k destrukci tohoto sektoru. Období po roce 1989 však ukazuje, že i v Královéhradeckém kraji a jeho jednotlivých menších územích, městech a obcích průvodní jevy spojené s výstavbou bytů situaci v bydlení zhoršují. I když i v bytové výstavbě nelze dosáhnout rychlých změn, přece jen koncepční bytová politika může právě zde sehrát v průběhu 10-15 let pozitivní úlohu, a to ve zvýšení rozsahu výstavby a uspokojení narůstajících potřeb bydlení, ve změně skladby

26

bytového fondu a také ve využití rezerv, které se dosud projevují ve vysoké rozestavěnosti a dlouhé době výstavby. V koncepci rozvoje bydlení je potřebné všechny tyto faktory úměrně jejich vlivu zapojit do koncepčního řešení dalšího strategického rozvoje kraje. Dosáhnout je to možné vytvořením znalostních a finančních předpokladů rozvoje, v němž participuje jak systém podpor z veřejných zdrojů, tak zpevňování a prohlubování tržního pojetí bytové politiky kraje, okresů, správních obvodů obcí s rozšířenou působností a jednotlivých měst a obcí. To se vždy daří lépe při správném vymezení kompetencí jednotlivých článků veřejné správy. V tomto pojetí je bydlení typickou sférou vyžadující větší uplatnění principů decentralizace a subsidiarity.

27

ODDÍL II. OD ANALÝZY K PROGNÓZE ROZVOJE BYDLENÍ 1.

PROGNÓZA POTŘEBY BYTŮ

1.1

POJETÍ PROGNÓZY

Rozbor dosavadního vývoje a bytové situace v Královéhradeckém kraji i v jednotlivých statisticky sledovaných územních celcích provedený až do úrovně správních obvodů obcí s rozšířenou působností vytvořil předpoklady pro vypracování prognózy potřeby bytů do roku 2010 s výhledem do roku 2015 prozatím na úrovni kraje jako celku. Z prognózy za kraj bude pak možné odvodit koncepce rozvoje za menší územní celky. Zpětný vliv na krajskou koncepci bude směřovat více k jejímu upřesnění, změny však nebudou zásadní. Koncepce rozvoje bydlení zejména za jednotlivá města ovšem nepochybně přispějí ke zvýšení kvality bytové politiky, a to na všech stupních samosprávy a státní správy. Ve druhé etapě prací na krajské koncepci rozvoje bydlení je možné využít výsledky analýzy z oddílu I. k ověřování krajských hypotéz a v závěrech a doporučeních rovněž poukázat na nezbytnost provádění koncepčních prací (prognóz) za jednotlivá města i venkovská sídla. K prognóze je možné se přiblížit např. na základě mezinárodního srovnání vybavenosti obyvatel byty k roku 2001. Přesvědčivost takového stanovení cílového stavu bytů v roce 2010 je však jistěže malá, průkaznost nulová. Je možné vycházet ze současného rozsahu výstavby (z počtu dokončených bytů) a formulovat varianty podle dřívějších údajů např. porovnáváním intenzity bytové výstavby v průměru let sedmdesátých a intenzity výstavby v průměru let 1996-2001, kdy se již nevyskytovaly velké transformační výkyvy v zahajování a dokončování bytů. Je možné zadat trajektorii bytové výstavby, která by se blížila úrovni výstavby z tohoto období podle hesla, že „co se již dokázalo, nemůže být nepřekonáno“ obzvlášť za podmínek kvalitnějšího vzestupu celkové ekonomiky. Bytové domy v rukou soukromých vlastníků – podnikatelů budou stále tvořit ne více než 10 % z celkového počtu bytů přičemž restituční domy nejsou zastoupeny v krajích podle podílu obyvatel, v některých krajích byl podíl německých majitelů činžovních domů větší, jinde menší a to se projevilo i v rozsahu restitucí. Patrně stále ještě nedostatečná rekonstrukce bytových domů bude brzdit snížení úbytků bytů v důsledku stárnutí a chátrání. V Královéhradeckém kraji by nebylo správné počítat s nízkým (4 %) či dokonce se snižujícím podílem úbytků bytů do roku 2010. V této otázce bude potřebné provést porady s odborníky, zjistit jejich názory na vývoj kvality bytového fondu, zejména u části rodinných domků v malých obcích a bytových domů s prodlouženou životností ve městech. Kromě toho, jak již bylo výše naznačeno, úbytky nelze interpretovat jen jako jednoznačně negativní jev. Přejdeme-li nyní k výčtu faktorů a hodnocení některých údajů, je potřebné konstatovat: -

v Královéhradeckém kraji existuje, a je možné dále očekávat posílení rozvoje ekonomiky jako jádra celkového společenského vzestupu,

28

-

i současný pohled na dlouhodobý vývoj počtu obyvatel nepřisuzuje kraji závažnější úbytek do roku 2020. Přirozená měna obyvatelstva je sice varující, nikoliv však beznadějná. Právě ulehčení v dostupnosti bydlení mladé generace se může projevit příznivě. Nelze ani vylučovat posílení migračního faktoru v přírůstcích obyvatelstva v některých územích kraje, příp. i v celokrajském měřítku. Mají se zde na mysli také zdroje z blízkého zahraničí,

-

i při pesimistické projekci obyvatelstva je potřebné počítat s růstem počtu domácností cestou štěpení domácností ať již v podobě tendence ke stále častějšímu osamostatňování mladší generace v bydlení, nebo cestou dosud působící tendence k růstu počtu neúplných rodin. Dvou-či třígenerační bydlení v jednom bytě se rovněž dále oslabí, tato tendence je všeobecná,

-

probíhající tendence stárnutí bytového fondu může být překonána jen růstem výstavby nových bytů a včasným rekonstrukčním zásahem. K tomu, aby bytový fond v Královéhradeckém kraji, který je podle údajů z roku 1991 i 2001 značně starý výrazněji omládnul, bude rovněž zapotřebí vytvářet předpoklady pro plynulou výstavbu bytů ve větším rozsahu než odpovídá objemu a intenzitě v letech 1996-2002.

Tato možná první přiblížení k výhledové potřebě bytu je ovšem potřebné opatřit zpřesněnými údaji zejména o velikosti úbytku bytů. Je známo, že úbytky bytů v sedmdesátých a osmdesátých letech „spolykaly“ polovinu a to i více nově postavených bytů. Racionální, tržně koncipovaná ekonomika, jak to ukazují příklady z vyspělých evropských zemí spotřebuje na úbytky ne více než čtvrtinu z nové výstavby. Podmínkou ovšem je pravidelná údržba, včasná rekonstrukce a modernizace. Bude tato podmínka již běžná zejména u bytových domů a zejména domů se zprivatizovanými byty? V tomto případě je potřebné se vrátit k propočtům úbytků bytů za období mezi sčítáním z roku 1991 a 2001. Ze 15 301 nově postavených bytů v Královéhradeckém kraji bylo 9 218 zapotřebí k nahrazení úbytků. To představuje 60 % z nově dokončených bytů. Přitom úbytky propočtené ze stavu bytového fondu (počtu trvale obydlených bytů) činily 4,6 %. Bylo přitom očekáváno, že úbytky budou větší. Vysoký podíl z nově postavených bytů je objasněný propadem bytové výstavby v letech 1991-1995 a stále nízkým objemem bytové výstavby 1996-2001 (1 272 bytů v ročním průměru, tj. 2,30 bytů na 1 000 obyvatel). Nízký objem i intenzita bytové výstavby se i při nevelkém úbytku bytů projeví jako faktor, jenž je úbytky silně zatěžován. Pro budoucí úvahy o úbytcích je však potřebné poněkud zapochybovat i o vykázaných 4 % úbytků z celkového počtu trvale obydlených bytů z roku 1991. Sčítání se konala (kromě metodických rozdílů) ve dvou lišících se létech. Sčítání z roku 1991 bylo ještě silně poznamenáno vcelku odůvodněnou nedůvěrou k dřívější státní moci. Přiznáním skutečného počtu bytů se spíše „šetřilo“. Tyto byty se objevily až v roce 2001 a patrně jen formálně, početně snížily rozsah úbytků. Pro úvahy o úbytcích do roku 2010 nebude, podle našeho názoru chybou vycházet z většího než pouze 4 % úbytku ze stavu roku 2001: -

zvýšení bytové výstavby oproti průměrnému ročnímu počtu dokončených bytů z období 1996-2001 samo o sobě přinese i zvýšení úbytků – nové byty vždy vytlačují byty přestárlé, neefektivně rekonstruktovatelné,

29

-

rozsah rekonstrukcí u zprivatizovaných bytových domů se nebude ještě prováděn v rozsahu odpovídajícímu běžnému konkurenčnímu tlaku jako je tomu u soukromých činžovních domů,

-

na potřebu z nové výstavby může změkčujícím způsobem působit využití rezerv v bytové výstavbě. Rozloženo do zhruba 7 let by bylo možné dosáhnout toho, že se snížením rozestavěnosti a doby výstavby se může přírůstek bytů za léta 2001-2010 zvýšit celkem o cca 1 500 bytů. Rovněž snížení neobydlenosti by mohlo v průběhu 10 až 15 let přinést zapojení přírůstku trvale obydlených bytů získaných bez nové výstavby,

-

po odečtu úbytků a rezerv (rekonstrukce, cizinci) a připočtení přírůstků využitelných rezerv a za předpokladu růstu počtu domácností by bylo možné uvažovat o potřebě celkového přírůstku bytů za období 2001-2010 v rozsahu zhruba 20 tisíc bytů. Za podmínky čerpání rezerv v rozsahu cca 4 500 bytů a na druhé straně náhrady úbytků bytů v rozsahu 10 tis. bytů by se bytová výstavba (hrubý přírůstek) mohla pohybovat v rozsahu 2 300 bytů v ročním průměru. (V roce 2002 se skutečnost rovnala 1 419 bytů). Intenzita bytové výstavby by se zvýšila ze současných 2,56 bytů na 1 000 obyvatel na 4,15 bytů (v přepočtu na 1 000 obyvatel v roce 2001). Takový vzestup by bylo možné považovat za dostačující, jistěže i dosti náročný. Zabezpečit ho může z největší části úspěšný rozvoj ekonomiky s dobře fungujícím trhem, ale také sjednocené úsilí samosprávních a státních orgánů zúčastněných na tvorbě a realizaci programu rozvoje bydlení do roku 2010.

Kvantifikační úvahu, jež má za účel přiblížit obecně formulovanou hypotézu je potřebné chápat jako předběžnou, informativní a dosud nedostatečně podloženou. V následné etapě práce by především prognózní údaje mohly doznat i určité změny, nikoliv ovšem v metodickém zásadním pojetí, které považujeme za podložené a dostatečně ověřené na základě několika zpracovaných koncepcí v celostátním i místním měřítku.

1.2

PROJEKCE OBYVATELSTVA A DOMÁCNOSTÍ

K projekci obyvatelstva kraje do roku 2020 bylo možné přistoupit na základě ověřené metodiky, kterou je možné přiblížit stručně takto: -

počet obyvatel podle pohlaví a věkových skupin zjištěných k 1. 3. 2001 ze Sčítání lidu, domů a bytů byl převeden zpětně k datu 31.12. 2000. Počet osob ve věku 0-4 let byl upraven i na základě odstranění zřejmé chyby ve Sčítání,

-

pravděpodobnost dožití pětiletých věkových skupin podle pohlaví byla odvozena z úmrtnostních tabulek za ČR 2000 (podrobné tabulky), a to pro období 2000-2005-2010. Pro období 2015 a 2020 byl ukazatel px zvýšen o 0,1 %. Úmrtnostní tabulky však nebyly vypočítány, ale jen výsledné počty „dožívajících obyvatel“. Věk končí hranicí „85+“, protože publikovaná data za Královéhradecký kraj končí rovněž tímto věkem,

-

počty živě narozených dětí byly pro každé období odvozeny z ukazatele obecné míry plodnosti 15-49 let, nikoli podle pětiletých věkových skupin. Ukazatel

30

plodnosti za rok 2000 byl v kraji 36,3 živě narozených na 1 000 žen ve věku 15-49 let. Pro období do roku 2005 byl ukazatel zvýšen na 36,5, pro období do roku 2010 na 36,7, pro období do roku 2015 na 36,9 a pro období do roku 2020 na 37,0. Tím došlo k tomu, že počet živě narozených dětí se udržoval na hladině kolem 23-24-25 tisíc ročně, i když počet žen ve věku 15-49 let klesal4), -

pro další vývoj počtu cenzových domácností v kraji bylo stanoveno, že v roce 2020 by průměrná velikost cenzové domácnosti mohla být rovna průměrné velikosti cenzové domácnosti v hl. m. Praze 2001, tj. 2,13 členů. Od takto určené domácnosti byl odvozen absolutní počet cenzových domácností v kraji k roku 2020 a zpětně tento vývoj rozložen od současné velikosti 2,41 v kraji ze sčítání lidu, domů a bytů,

-

podobně struktura cenzových domácností vyšla ze struktury v kraji v roce 2001 a výsledná struktura v roce 2020 byla stanovena na základě straktury v hl. m. Praze v roce 2001. Podílové ukazatele vyplývají z tabulky o projekci domácností. Z praktických důvodů jsou v roce 2020 v kraji proti Praze menší rozdíly, jak vyplývá z podílů za hl. m. Prahu v roce 2001 u jednotlivých typů domácností, které činily: 43,3-16,4-36,8-3,6 %.

V prognóze potřeby bytů 2001-2010 (2015) uvádíme nejdříve tyto souhrnné údaje.

Tab. 18 Projekce počtu obyvatel a cenzových domácností 2000-2020 Královéhradeckého kraje Ukazatel Počet obyvatel Úhrn cenz. domácností – abs. v% Úplné rodiny – abs. v% Neúplné rodiny – abs. v% Domácnosti jednotlivců – abs. v% Nerodinné domácnosti – abs. v%

SLDB 2001 550 724 228 158 100,0 129 875 56,9 28 706 12,6 66 578 29,2 2 999 1,3

Projekce ÚRS PRAHA 2005 542 431 231 808 100,0 123 785 53,4 30 598 13,2 73 948 31,9 3 477 1,5

2010 533 564 235 050 100,0 117 290 49,9 32 437 13,8 81 327 34,6 3 996 1,7

2015 522 287 237 403 100,0 110 164 46,4 34 186 14,4 88 550 37,3 4 503 1,9

2020 508 809 238 877 100,0 102 708 43,0 35 832 15,0 95 552 40,0 4 785 2,0

Změna v % 2000-2020 -7,6 4,7 x -20,9 x 24,8 x 43,5 x 59,6 x

Pramen: ČSÚ, projekce ÚRS PRAHA, a.s.

Projekce obyvatelstva a domácností ukazují, že oba faktory jsou navzájem silně závislé, avšak neplatí zde přímá závislost spočívající v totožných směrech vývoje. Přesněji řečeno, přímá závislost vývoje počtu domácností na vývoji počtu obyvatel se neuplatňuje při stagnaci nebo i limitně omezené regresi počtu obyvatel. Počet domácností reaguje v těchto případech na jiné podněty a tyto nakonec mohou i změnit tendenci ve vývoji počtu domácností na protichůdnou vývoji počtu obyvatel. V projekcích pak zjišťujeme, že při poklesu počtu obyvatel se počet domácností zvyšuje. Zvýšení je přitom výraznější pokud pokles počtu obyvatel není příliš velký.

4)

Tabulky – přehledy o vývoji obyvatel 1991-2002 a údaje o projekci obyvatelstva do roku 2020 jsou uvedeny v příloze.

31

V Královéhradeckém kraji se dosavadní vývoj počtu obyvatel a domácností (od roku 1970) vyznačoval tím, že zejména v letech 1991-2001 při pokračujícím poklesu počtu obyvatel se dosti výrazně zvýšil počet domácností. Údaje z projekce obyvatel a cenzových domácností do roku 2020 pak ukazují, že i při výraznějším snížení počtu obyvatel zůstává tendence růstu počtu domácností zachována, byť již v mírnějším vyjádření (2010-2020).

5 VÝVOJ POČTU OBYVATEL A DOMÁCNOSTÍa V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI V LETECH 1970 - 2020 125

118,4

120

120,3

114,9 Index 1970 = 100

115

108,1

110

106,6

105

100 100

103,9 102,3

100

101,9 98,7

95

94,2 90 1970

1980

1991

2001

Domácnosti

2010

2020

Obyvatelstvo Pramen: ČSÚ, projekce ÚRS PRAHA, a. s.

Vybavenost domácností byty se tak stává úkolem stále více obtížným neboť klesá složka obyvatel v produktivním věku. U domácností roste především podíl domácností jednotlivců, zvyšuje se počet neúplných rodin, a to vše klade ještě doplňkově nové požadavky na vybavenost domácností byty, kdy menší domácnosti vyhledávají byty s menším počtem pokojů nebo i se specifickým určením (např. domy s pečovatelskou službou, startovní byty apod.).

Tab. 19

Vztah mezi počtem obyvatel a počtem a velikostí cenzových domácností v Královéhradeckém kraji v letech 1991, 2001, (2000), 2010 a 2015. Ukazatel

Počet trvale bydlících obyvatel Počet cenzových domácností Průměrná velikost domácností

Rok 1991

2001

2010

2015

553 006 214 581 2,58

550 724 228 158 2,41

533 564 235 050 2,27

522 287 237 403 2,20

Pramen: ČSÚ, projekce ÚRS PRAHA, a.s.

32

Při růstu počtu domácností a poklesu počtu obyvatel se průměrná velikost domácností zmenšuje. Menší domácnosti nemusí nezbytně vyvolávat potřebu menších bytů, alespoň nikoliv co do plochy. Avšak zmenšující se velikost domácností na druhé straně výmluvně hovoří o tom, že jedním z hlavních důvodů je štěpení domácností. Mladí lidé se osamostatňují, samostatně bydlí jednotlivci, roste počet neúplných rodin a počet členů domácnosti se snižuje i s růstem doby dožití.

1.3

VARIANTY VYBAVENOSTI CENZOVÝCH OBYDLENÝMI BYTY V ROCE 2010 (2015)

DOMÁCNOSTÍ

TRVALE

Vycházíme nejdříve z toho, že projekce obyvatel a domácností není výrazněji ovlivněna migračními změnami. V tomto případě je možné konstruovat následující tabulku se třemi možnými variantami čistých přírůstků bytů.

Tab. 20

Projekce počtu domácností a odvozená potřeba bytů na základě změny koeficientu vybavenosti 1991-2015 Ukazatel

Varianta A Počet domácností Vybavenost domácností trvale obydlenými byty Počet trvale obydlených bytů Čisté přírůstky bytů celkem Průměrný roční přírůstek za jednotlivá období Varianta B Vybavenost domácností trvale obydlenými byty Počet trvale obydlených bytů Čisté přírůstky bytů celkem Průměrný roční přírůstek za jednotlivá období Varianta C Vybavenost domácností trvale obydlenými byty Počet trvale obydlených bytů Čisté přírůstky bytů celkem Průměrný roční přírůstek za jednotlivá období

1991

2001

2005

2010

2015

214 581 92,60 198 441 . .

228 158 89,60 204 443 6 002 600

231 808 89,60 207 700 3 257 650

235 050 90,00 211 545 3 845 760

237 403 90,50 214 850 3 305 660

92,60 198 441 . .

89,60 204 443 6 002 600

90,00 208 627 4 184 837

91,00 213 900 5 273 1 055

92,60 219 835 5 935 1 190

92,60 198 441 .

89,60 204 443 6 002

90,50 209 786 5 343

92,00 216 246 6 460

93,50 221 972 5 726

600

1 070

1 290

1 145

.

Pramen: ČSÚ, projekce domácností a prognóza bytů ÚRS PRAHA, a.s.

Z údajů jsou patrné nedostatky takto zjednodušeně propočtené prognózy potřeby bytů. V roce 2001 byl zjištěn při nevelkém růstu počtu trvale obydlených bytů velký nárůst bytů neobydlených. K této otázce se v tabulce nepřihlíží. Projekce obyvatelstva přirozenou měnou se v údajích týkajících se počtů domácností projevuje silným ochabnutím růstu cenzových domácností, čímž se relativně snižuje i potřeba bytů. V logické úvaze je ovšem potřebné spíše vycházet z toho, že právě období 2001-2015 by se mělo projevit v růstu ekonomiky a atraktivity ČR a jednotlivých krajů. Odtud vychází i naše úvaha o variantách různě náročných podle rozdílných koeficientů vybavenosti domácností byty. To je jistěže určité modelové zjednodušení.

33

Přesto i takto zjednodušená představa o variantách potřeby bytů má svou logicky podloženou prognostickou hodnotu. Shrneme-li výsledky, které jednotlivé varianty přinášejí, zjišťujeme, že -

varianta „A“ by vlastně prodloužila současný nepříznivý vývoj a patrně by vyústila do celkového zvýšeného napětí v bytové situaci, hrozící případnou bytovou nouzí,

-

varianta „B“ vrací postupně vybavenost domácností byty na úroveň roku 1991. Tento postup je pomalý, odpovídá patrně i pomalému ekonomickému vzestupu. V bytové situaci by se patrně v letech 2001-2005, příp. i dalším pětiletí udržovalo napětí v získávání bytů, dosti velká část zájemců by zřejmě zůstávala nadále na špatné úrovni bydlení, resp. dostupnost bydlení by zůstávala pro nižší a střední vrstvy obyvatel nízká,

-

teprve varianta „C“ by se již projevila výrazněji pozitivně. Ovšem náročnost této varianty je v letech 2001-2005 i 2006-2010 vysoká. Rok 2015 je, jak jsme již uvedli, poznamenán tím, že se neberou v úvahu migrační přírůstky, se kterými je však potřebné zvláště v tomto období (za jinak normálních podmínek) počítat.

Propočty podle variant vybavenosti domácností byty neukazují alespoň hypoteticky rozsah bytové výstavby, stranou ponechávají využitelnost rezerv (úbytky, neobydlenost, rozestavěnost, doba výstavby, relace mezi výstavbou a rekonstrukcemi – překonání nedostatků v údržbě a opravách). Je proto potřebné zvolit složitější cestu při tvorbě prognózy potřeby bytů, tuto pak v dalším opět ověřovat z hlediska stupně vybavenosti domácností byty. Tuto složitější, avšak průkaznější prognózu získáme na základě bilanční rozvahy potřeby bytů.

1.4

BILANČNÍ ROZVAHA POTŘEBY BYTŮ 2003-2010 (2015)

V bilanční rozvaze potřeby bytů znovu vyjdeme od počtu a skladby domácností, avšak tento základní faktor zapojíme až po vybilancování jednotlivých faktorů ovlivňujících počty bytů v rámci bytového fondu i v rámci bytové výstavby. Do úvah zapojíme i různé druhy rezerv a úbytky bytového fondu.

34

Tab. 21

Počet bytů k roku 2000, 2010 a 2015 a v období 2001-2010 a 2011-2015 bez nové bytové výstavby v Královéhradeckém kraji Počet trvale obydlených bytů a počet bytů na základě změn v období

Bilanční položka

1991 - 2000 2001 - 2010 2011 - 2015 A) Výchozí počet trvale obydlených bytů k 3. 3. 1991, 31. 12. 2000 a 31. 12. 2011 K tomu další položky: a) předpokládaný úbytek bytů

198 441

203 815

198 905

-8 100

-8 000

-4 500

b)

volné byty pro redistribuci v objektech rekonstruovaného bytového fondu

-2 800

-3 000

-3 200

c) d) e)

potřeba bytů pro cizince byty získané bytovou výstavbou 1991-2000 byty získané výstavbou roku 2001 a 2002

-1 100 17 074 -

-2 000 3 090

-2 500 -

f)

byty získané adaptacemi nebytových prostor (1991-2000) a využitím rezerv (2001-2015)

300

5 000

2 500

5 374

-

-

203 815

198 905

191 205

B) Saldo předpokládaných změn C) Byty pro trvalé bydlení bez nové výstavby 2003 - 2010 a 2011 - 2015

Pramen: ČSÚ, prognóza ÚRS PRAHA, a.s.

Na podkladě takto sestavené souhrnné bilanční rozvahy je možné zaujmout stanovisko k jednotlivým faktorům, které výslednou bilanci ovlivňují. Úbytky bytů činily v období 1991-2001 kolem 4,6 % z celkového počtu trvale obydlených bytů v roce 1991. Ve vztahu k počtu dokončených bytů v období 1991-2001 odebíraly úbytky bytů 60 % z nově postavených bytů. Úbytky vyjadřovaly nízkou efektivnost, zaostávání v údržbě bytového fondu především. Částečně ovšem mají úbytky i určitý pozitivní vliv, pokud jsou likvidovány ty objekty, jejichž další rekonstrukce by byla již neúčelná a zjevně ztrátová. Pro období prognózy počítáme s tím, že v Královéhradeckém kraji, a patrně bez výjimky i v celé republice se objem rekonstrukcí a nové bytové výstavby dostane do většího souladu s bytovou výstavbou a úbytky bytů než tomu bylo po dlouhá desetiletí, včetně devadesátých let minulého století. Konkrétní proporce je ovšem obtížné přesněji odhadnout. Pokud v kraji bude potřebná větší nová výstavba např. z důvodů zvýšené atraktivity investiční (a zvýšeného přistěhovalectví), pak by i větší úbytky bytů než v období 1991-2001 nebyly negativním jevem. Naopak v případě, že se celkový rozvoj zpomaluje a úbytky bytů přesto rostou, bylo by zřejmé, že jde o jev vysoce nepříznivý. V prognóze do roku 2010 (2001-2010) uvažujeme při předpokládaném růstu počtu dokončených bytů zhruba stejný rozsah úbytků jako v období 1991-2000, tj. 8 000 bytů. Vycházíme z předpokladu tržního, racionálního působení na včasnou údržbu a větší objem vynakládaných prostředků na rekonstrukci bytového fondu. Úspory, jež z těchto procesů vzniknou nebudou však příliš velké: období 2003-2010 je příliš krátké a transformační náklady včetně nezbytnosti úspor ve veřejných rozpočtech budou působit proti většímu, byť velmi potřebnému objemu rekonstrukcí bytového fondu. V dalším pětiletí 2011-2015 počítáme již s podstatnějšími úbytky právě proto, že u části objektů k rekonstrukcím nedojde a na druhé straně při větším objemu rekonstrukčních prostředků započne větší vyrovnávání

35

podílů rekonstrukcí a nové výstavby. Může zde nastat právě ten případ, který byl výše zmíněn, tj. využití pozitivní stránky úbytků bytového fondu. V dalších v tabulce uváděných faktorech zvyšujeme v období 2011-2015 i potřebu bytů pro cizince, neboť předpokládáme, že se postupně počet migrantů ze zahraničí bude zvyšovat. V období do roku 2010 i do roku 2015 se v bilanční úvaze objevuje důležitá položka využití nahromaděných rezerv. Využití rezerv snižuje potřebu nové bytové výstavby zhruba o 2 roční objemy námi propočtené nové výstavby, jak vyplývá z údajů v tabulkách, které na bilanční rozvahu navazují. Dlužno poznamenat, že tato rezerva je sice v bilanci zahrnutá, avšak nelze ji považovat za automaticky využitelnou. Rezervy založené na nedostatcích v mechanismu rozvoje bydlení snadněji vznikají než se později snižují a využívají. V souhrnném vyhodnocení prognózy proto tuto skutečnost znovu zdůrazňujeme. Z bilančního přístupu se při tvorbě prognózy v dalším kroku znovu vrátíme k vyčíslení potřeby bytů na základě projekce obyvatelstva a domácností. Z rozdílného krytí potřeb bytů v období 2003-2010 a k roku 2010 se dá odvodit objem nové bytové výstavby (počet dokončených bytů).

Tab. 22

Předpokládaná potřeba bytů v roce 2010 ke krytí změn v období 2003-2010 Varianta

Bilanční položka

A

B

C

Disponibilní počet bytů ke konci roku 2010 (bez nové výstavby 2003 - 2010)

198 905

198 905

198 905

Potřebný počet trvale obydlených bytů Potřeba nové bytové výstavby v letech 2003 - 2015 a) celkem b) průměrně ročně (8 let)

211 545

213 900

216 246

12 640 1 580

14 995 1 874

17 341 2 168

V tabulce jsou uvedeny tři varianty, které byly modelovány podle rozdílné náročnosti prognózy z hlediska vybavenosti domácností byty. Tyto varianty se od sebe zásadně neodlišují. Nepovažovali jsme za účelné zařazení nereálné, varianty varovné, ani varianty nadměrně nadsazené.

Tab. 23

Předpokládaná potřeba bytů v roce 2015 a nové bytové výstavby ke krytí změn v období 2003-2015 a 2011-2015 Varianta

Bilanční položka

A

Disponibilní počet bytů ke konci roku 2015 (bez nové výstavby 2003 - 2015) Potřebný počet trvale obydlených bytů Potřeba nové bytové výstavby v letech 2003 - 2015 a) celkem b) průměrně ročně (13 let) Potřeba nové bytové výstavby v letech 2011 - 2015 (Rozdíl potřeby 2003 - 2015 a potřeby 2003 - 2010) a) celkem b) průměrně ročně (5 let)

36

B

C

191 205

191 205

191 205

214 850

219 835

221 972

23 645 1 818

28 630 2 202

30 767 2 367

11 005 2 201

13 635 2 727

13 426 2 685

Pro období (do roku 2010 i období 2011-2015) považujeme za reálnou, celkově průchodnou variantu „B“ s určitými modifikacemi, ke kterým přihlédneme v další části rozboru. Dva výsledné ukazatele prognózy bytů podle varianty „B“ v Královéhradeckém kraji představují: -

počet trvale obydlených bytů na 1 000 obyvatel,

-

počet trvale obydlených bytů na 100 cenzových domácností.

Varianta „B“ vykazuje v roce 2010 401 trvale obydlených bytů na 1 000 obyvatel a 91,0 bytů na 100 cenzových domácností. V roce 2015 má být dosaženo 421 bytů na 1 000 obyvatel a 92,6 bytů na 100 domácností. Pro srovnání: údaje ze Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001 činily: 371 trvale obydlených bytů na 1 000 obyvatel a 89,6 trvale obydlených bytů na 100 domácností. V počtu dokončených bytů by se mělo v období 2003-2010 dosáhnout 15 108 bytů (1 889 v průměru ročně), v období 2001-2015 13 635 bytů (průměrně ročně 2 727 bytů). Pro srovnání: počet dokončených bytů v letech 2001-2002 činil 3 090 bytů, tj. v průměru ročně 1 545 bytů. Je vcelku pochopitelné, že z roku na rok není možné očekávat zvýšení výstavby na průměrnou roční úroveň. K prognostickým propočtům je potřebné doplnit, že je nutné i s určitými ročními výkyvy počítat. Pokud se však skutečnost od prognózy výrazněji vzdálí v zadaných parametrech, je vždy potřebné hledat a nalézat příčiny a změny do prognózy komplexně promítnout. V prognózních úvahách je flexibilita vždy objektivně předpokládána.

1.5

POTŘEBA BYTŮ – INTENZITA A PLYNULOST VÝSTAVBY

Podíváme-li se nyní na předpokládaný vývoj počtu dokončených bytů v období do roku 2015 a na vývoj intenzity bytové výstavby můžeme pozorovat některá úskalí dosavadního i budoucího vývoje.

37

Tab. 24

Počet dokončených bytů, intenzita a plynulost bytové výstavby v Královéhradeckém kraji od roku 1971 do roku 2015 (1971-2002 – skutečnost, 2003-2015 – prognóza)

Období 1971-1980 1981-1990 1991-1995 1996-2000 2001-2002 2003-20101) 2003-20151)

Průměrný roční počet dokončovaných bytů 4 268 2 526 1 534 1 242 1 545 2 250 2 160

Počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel 7,7 4,5 2,8 2,2 2,8 4,1 4,02)

1)

Intenzita výstavby v prognóze propočtena Pramen: ČSÚ, prognóza ÚRS PRAHA, a.s. na 1 000 obyvatel průměrné hodnoty počátečního a konečného roku (údaje za variantu „B“).

2)

Pro srovnání je potřebné uvést, že intenzitu 4,0 bytů na 1 000 obyvatel běžně překračovaly některé státy vyznačující se již dosaženou vysokou úrovní bydlení (Nizozemsko 4,5 Rakousko 6,8, SRN 5,1, Francie 5,3 – vesměs údaj z roku 2000).

Ve variantě „B“ (středně náročná) se potřeba vzestupu počtu dokončených bytů a intenzity bytové výstavby v období 2003-2010 a 2003-2015 nejeví jako málo reálná. Svědčí o tom nepřímo již dosažené úrovně rozsahu i intenzity zejména v období 1971-1980. Kromě kvantitativních faktorů rozvoje bydlení vyplývajících z objemu a intenzity výstavby je nyní potřebné se zabývat i otázkami souvisejícími s růstem efektivnosti bytové výstavby. Jedním z předpokladů růstu efektivnosti je zlepšení plynulosti bytové výstavby. Z tohoto prognosticky cenného ukazatele je možné odvodit i představu o žádoucím rozsahu zahajované bytové výstavby.

Tab. 25 Dlouhodobé změny v plynulosti bytové výstavby v Královéhradeckém kraji Bytová výstavba (průměrné roční počty) Období 1981-1990 1991-1995 1996-2000 2001-2002 2003-2010 2003-2015

dokončená 2 526 1 534 1 242 1 545 2 250 2 160

zahájená 2 690 434 1 667 1 438 2 300 2 300

počet zahájených bytů na 100 dokončených 106,5 28,4 134,2 93,0 102,2 106,5 Pramen: ČSÚ, prognóza ÚRS PRAHA, a.s.

Prognostické zvolené hodnoty ukazují na rozsah zahajované bytové výstavby, který by dobře odpovídal posílení plynulosti výstavby. Relace vyjadřující předstih zahajované bytové výstavby před výstavbu dokončovanou v rozmezí 10-20 bytů vytváří dostatečné zabezpečení před destabilujícími výkyvy, jež se mohou objevit v poptávce a nabídce bytů. Plynulost bytové výstavby svědčí o tom, že jednotlivé fáze výstavby nevybočují. Konkrétně mizí nebo alespoň slábne nebezpečí vysoké rozestavěnosti.

38

V bytové politice je proto potřebné při ověřování průběhu prognózy sledovat nejen ukazatel počtu dokončených bytů, ale i počty bytů zahajovaných a rozestavěných. Návrat k plynulosti bytové výstavby vždy kladné působení prognózy posiluje.

Tab. 26 Velikost bytů podle skladby domácností v Královéhradeckém kraji 2001-2015 Typ domácnosti Úplné rodiny s dětmi a bez dětí Neúplné rodiny Nerodinné domácnosti Jednotlivci Celkem

SLDB 2001 129 875 29 705 2 999 68 578 228 158

% 56,9 12,6 1,3 29,2 100,0

2010 112 290 32 437 3 996 21 327 235 050

% 49,9 13,8 1,7 34,6 100,0

2015 110 184 34 186 4 503 88 650 237 400

% 46,4 14,4 1,9 37,7 100,0

Pramen: ČSÚ, prognóza ÚRS PRAHA, a.s.

Z údajů je zřejmé, že průměrná velikost bytu co do počtu pokojů může být v příštích 10-12 letech ovlivněna změnou struktury domácností, kde roste počet domácností jednotlivců a neúplných rodin a klesá počet a podíl rodin úplných. Znamená to, že zesílí poptávka po menších bytech (s menším počtem pokojů, zčásti možná i s menší obytnou plochou). Na druhé straně by nebylo správné tento vliv dlouhodobě přecenit. S rozvojem ekonomiky a růstem životní úrovně sílí tendence získání bytů prostornějších a tato tendence, jak ukazují i údaje z vyspělých evropských zemí převažuje. Rozhodující je proto faktor kupní síly obyvatelstva. Tento faktor budeme do prognózy promítat v závěrečné etapě prací (2004).

39

2. VSTUPNÍ OVĚŘENÍ STABILITY PROGNÓZY POTŘEBY BYTŮ

2.1

SKLADBA DOKONČOVANÝCH BYTŮ

Až dosud jsme v prognóze uvažovali pouze s indiferentním počtem bytů, bez rozlišení jejich ekonomicky významných znaků. Na stabilní a dostatečně rychlý rozvoj bydlení působí významně i ovlivňování skladby bytové výstavby. Poptávka po bytech je vždy vymezována pohotovou kupní silou domácností usilujících o získání nového bytu. Důležité je, aby na trhu s byty byly zastoupeny v nabídce různé typy bytů: velké, malé, ale také byty do vlastnictví a byty nájemní, byty v různých místních lokalitách, s rozdílnou úrovní vybavení apod. V prognostických úvahách sehrává významnou úlohu především skladba bytů podle typu právního užití (vlastnické a nájemní bydlení). Jak již bylo v oddíle I. – Analýza uvedeno, je v Královéhradeckém kraji potřebné poněkud posílit ve výstavbě podíl nájemních bytů, které můžeme zjednodušeně ztotožnit s podílem bytů stavěných v různých objektech mimo byty v rodinných domech a nástavbách a vestavbách v rodinných domech. Vlastnické byty mimo rodinné domy se prozatím staví jen málo (částečně v bytových domech a zčásti v nástavbách a vestavbách bytových domů). Vzhledem k tomu, že problémem pro značný počet zájemců (zejména mladé domácnosti) je poměrně vysoká cena vlastnického bytu v rodinných domech a rovněž stavěné nájemní byty pro trh jsou finančně náročné, zůstává prakticky jediná cesta k uspokojení potřeby bydlení těchto příjmově slabších vrstev (v ČR sem dosud patří i větší část středních vrstev obyvatelstva) využití přímých i nepřímých nástrojů k uplatnění systému podpor z veřejných zdrojů. V Královéhradeckém kraji byly sice využívány různé dotační tituly k výstavbě nájemních bytů, resp. domů s pečovatelskou službou, avšak uplatnění podpor ve značné míře příjmově slabé skupiny domácností míjelo. V prognóze do roku 2010 (2015) proto počítáme se zvýšeným podílem nájemních bytů ve výstavbě. Pro nejbližších 4-5 let by byla potřebná postupná změna skladby zahajovaných bytů ze současného podílu zahajovaných bytů mimo rodinné domy a přístaveb k rodinným domům na zhruba 55 % z celkového počtu zahajovaných bytů v kraji.

2.2

FINANCOVÁNÍ ROZVOJE BYDLENÍ – ROZLOŽENÍ ZDROJŮ

U otázek financování bytové výstavby ze soukromých a veřejných zdrojů, je potřebné nejdříve rozdělit požadovaný počet dokončených bytů (průměrné roční hodnoty) na byty v rodinných domech včetně nástaveb a vestaveb a na byty v ostatních objektech. Pro naše úvahy postačuje ohodnocení obou skupin podle průměrných pořizovacích hodnot. Rozvržení potřebných finančních prostředků je založeno na dosti hrubém odhadu a odvozeno z údajů, jež byly získány za celou Českou republiku, zčásti i ze zahraničních zkušeností z financování (Rakousko), kde je poměrně vysoký podíl financování z prostředků spolkových zemí. Financování bytové výstavby v Královéhradeckém kraji by mohlo probíhat ve dvou variantách.

40

Tab. 27

Pořizovací hodnoty bytové výstavby 2001-2010 v Královéhradeckém kraji podle zdrojů financování1) (varianta „1“) Pořizovací hodnoty (v mld Kč) Druh výstavby

Nově postavené byty v rodinných domech včetně přístaveb, nástaveb a vestaveb3) Podíly v % Nově postavené byty v ostatních objektech4) Podíly v % Celkem Podíly v %

Počet bytů2) 8 138

z toho ze zdrojů Celkem

obyvatelstvo

města (obce)

stát (kraj)

11,4

8,3

2,2

0,9

100,0

72,4

19,5

8,1

9 947

12,3

3,3

6,8

2,2

18 085 -

100,0 23,7 100,0

26,8 11,5 48,5

59,7 9,2 38,8

17,5 3,0 12,7

-

1)

Propočty na základě údajů o celkové potřebě bytů varianty „B“. Proporce mezi byty v rod. domech a ostatních objektech 45:55. 3) 2 Pořizovací hodnoty jako průměr za 1 byt v nově postavených rodinných domech (80 m obyt. pl.). 4) 2 Pořizovací hodnoty jako průměr za 1 byt v nově postavených bytových domech (60 m obyt. pl.). 2)

Financování bytové výstavby ve variantě č. 1 podává rámcovou informaci o rozsahu prostředků z veřejných zdrojů a od obyvatelstva. Nevyčerpává všechny prostředky, které jsou v systému podpor poskytovány především formou prémií ve stavebním spoření a zvýhodněním úvěrů )ze stavebního spoření a hypoték). V propočtech jsou zachyceny pouze přímé podpory ve formě dotací na byty a technickou infrastrukturu při splnění stanovených podmínek, dále pak zvýhodnění v cenách při poskytnutí stavebních pozemků, příp. i bezplatné předání pozemku apod. Tyto všechny náklady jsou důležité zejména pro obecní samosprávní orgány, zčásti i krajské, pokud budou kraje více rozhodovat o podporách do bydlení na základě rozšíření kompetencí v této oblasti. V následující tabulce je podána charakteristika financování v podobě úspornější (nároky na veřejné zdroje) varianty č. 2.

Tab. 28

Pořizovací hodnoty bytové 2001-20101) (varianta „2“)

výstavby

v Královéhradeckém

kraji

za

období

Pořizovací hodnoty (v mld Kč) Druh výstavby Nově postavené byty v rodinných domech včetně přístaveb, nástaveb a vestaveb3) Podíly v % Nově postavené byty v ostatních objektech4) Podíly v % Celkem Podíly v % 1) 2)

3) 4)

Počet bytů2)

z toho ze zdrojů Celkem

obyvatelstvo

stát (kraj)

města (obce)

9 042

13,1

9,2

3,2

0,7

-

100,0

70,2

25,0

5,0

9 043

9,0

2,7

45,0

1,8

18 085 -

100,0 22,1 100,0

30,0 11,9 53,8

50,0 7,7 34,8

20,0 2,5 11,4

Propočty na základě celkové potřeby bytů podle varianty „B“. Předpoklad: proporce mezi novou výstavbou v rodinných domech a ostatních objektech 50:50. 2 Pořizovací hodnoty jako průměr za 1 byt v rodinných domech (80 m obytné pl.). 2 Pořizovací hodnoty jako průměr za 1 byt v nově postavěných bytových domech (60 m obytné pl.).

41

Varianta 2 je z hlediska financování z veřejných zdrojů úspornější: -

snižuje se podíl nájemních bytů a jejich obytná plocha,

-

obyvatelstvo je více zatíženo u nájemních bytů,

-

na města a obce se přesouvá část zdrojů ze státu a krajů.

V této etapě práce je potřebné tuto část prognózy potřeby bytů brát jako doplňující a pouze informativní. K náležitému ověření by bylo potřebné provést průzkum příjmové situace obyvatel v různých částech kraje a současně ověřit finanční možnosti bytové výstavby nájemní např. ve městech a obcích s rozšířenou působností. Tato část prognózy má „vypovídací“ dobu kratší, je bezprostředně spjata se změnami v rozvoji ekonomiky. Údaje a propočtené hodnoty je proto potřebné analyzovat vícekrát za prognózní období (po uplynutí maximálně 3-4 let)5). K uvedeným propočtům je potřebné ještě poznamenat, že bude patrně možné očekávat postupné snížení podílu financování bytové výstavby z veřejných zdrojů, avšak souběžně je potřebné zdůraznit, že vždy bude existovat část potřeb bydlení, která bude hrazena z daňových výtěžků na základě principu solidarity s postiženou částí obyvatel.

2.3

ÚVAHA O ROZVOJI BYDLENÍ V JEDNOTLIVÝCH ÚZEMÍCH KRAJE

V prognostických úvahách je potřebné se zamýšlet i nad otázkami výraznějších diferencí v úrovni bydlení podle jednotlivých území kraje. Podobně jako příliš velké rozdíly v ekonomice i vysoké rozdíly v bydlení se projevují negativně, působí ke zhoršení bytové situace což může končit i vylidňováním. V prognostických pracech je proto potřebné provádět rozbor a návazně zpracovávat koncepce rozvoje bydlení i podle vnitrokrajských územních celků a podle měst a obcí. O současné situaci v rozmístění bytové výstavby svědčí graf (umístěný v příloze) znázorňující seřazení měst se 2 tisíci obyvateli (sestupné seřazení). Z rozmístění prozatím nelze dělat hodnotné závěry, je možné je pouze fixovat. Jejich vyhodnocení a promítnutí do prognózy celokrajské bude hlavním předmětem v závěrečné etapě práce na Analýze a prognóze bydlení v Královéhradeckém kraji. O tom, jak velké rezervy se patrně nadále hromadí v jednotlivých správních celcích kraje bylo dostatečně sneseno podkladů v analytické části této práce. Při využívání prognózních dat za kraj jako celek bude potřebné, aby se zkvalitnila bytová politika i na nižších úrovních řízení. Pravidelné rozbory bytové situace a vytýčení prognózních cílů příklad ve městech s 10 tisíci a více obyvateli (postupně pak ve všech obcích se 2 tisíci a více obyvateli) přinese nejen zkvalitnění krajské koncepce, ale zejména využití rezerv a místní iniciativy v měřítku, které si je možné jen obtížně představit, ale lze tvrdit, že je

5)

Českomoravská hypotéční banka uveřejnila počátkem roku 2003 ceny bytů z nové výstavby ve vybraných městech ČR. V Královéhradeckém kraji se ceny pohybovaly mezi 13-16 tis. Kč za 1 m2. Jedná se o ceny při výstavbě rodinných domů. Prakticky ve všech uvedených městech je zaznamenána tendence růstu cen (8 měst).

42

značné a reálně dosažitelné. Započít je potřebné s obcemi a městy, v nichž se prosazuje tendence k emigraci obyvatel, dlouhodobě zaostává bytová výstavba, existuje, resp. prohlubuje se nízká vybavenost domácností byty apod. Je pochopitelně v zájmu kraje, aby tyto nedostatky byly řešeny a v této spojitosti se zejména rýsuje potřeba zvýšení pravomocí a zodpovědnosti za rozvoj bydlení na krajské úrovni. Charakteristiku možného rozvoje podle okresů a správních obvodů obcí s rozšířenou působností opíráme o vývoj počtu obyvatel za období 1991-2002 (bilance v Příloze), dále pak o vývoj počtu domácností, trvale obydlených bytů a vybavenosti domácností byty v roce 1991 a 2001. Při hodnocení předpokladů rozvoje bydlení v období do roku 2010 (2015) využíváme i propočtené prognózní hodnoty celokrajské jako porovnatelný limitující průměr, který slouží k porovnání pravděpodobných větších odchylek. Toto porovnání má podobu určitých zdůvodněných rozdílů v náročnosti uvažovaných změn. V kartogramech a v tabulkách v příloze jsou uváděny i další ukazatele, které byly v prognózní hypotéze uvažovány, nejsou však v textu popisovány. Údaje a grafické zobrazení pouze naznačuje, jak by mělo být, v analýze a prognóze za menší územní celky, města a obce pokračováno. Charakteristiku a podmíněné závěry formulujeme za jednotlivé okresy a správní obvody obcí s rozšířenou působností přičemž je sledována pravděpodobná náročnost potřebných změn nepříznivých nebo málo příznivých tendencí.

Okres Hradec Králové -

v okrese Hradec Králové dochází od roku 1994 nepřetržitě k úbytku počtu obyvatel a stárnutí obyvatel. V osmi letech z 12 se změnilo aktivní saldo migrace na pasivní.

I při tomto nepříznivém vývoji počtu obyvatel se počet domácností od roku 1991 do roku 2001 podle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů v okrese zvýšil na 106,3 (1991=100). Vybavenost cenzových domácností trvale obydlenými byty při nízkých přírůstcích bytů kleslo z 92,5 na 89,1 v roce 2001. Okres Hradec Králové lze proto z celé řady důvodů řadit k okresům problémovým. Řešení těchto problémů bude v území, v němž zcela dominuje krajské město nepochybně velmi náročné. Uvnitř okresního celku vznikly od roku 2003 dva nové správní obvody: správní obvod Hradec Králové a správní obvod Nový Bydžov. Ve správních obvodech nalézáme tyto skutečnosti: Správní obvod Hradec Králové Obvod se od roku 1994 vyznačuje negativním demografickým vývojem i vývojem migrace. Problém je o to závažnější, že se jedná o území zcela ovlivněné krajským městem. Vývoj počtu domácností 1991-2001 zachycený indexem činil 108,5. Rozhodující pro naše úvahy o dalším vývoji bydlení a bytových potřeb je vybavenost domácností trvale obydlenými byty. Ta se v roce 2001 oproti roku 1991 značně snížila z 93,7 na 90,2 bytů na 100 domácností.

43

Ve správním obvodu i samotném městu Hradec Králové bude proto v prognóze potřebné vycházet z toho, že dosavadní tendence je nutné změnit a pro tuto změnu vytvořit nezbytné předpoklady od velmi souhrnných faktorů až po systém podpor do bytové výstavby a rekonstrukcí bytového fondu. Kladem by se měla stát koncepce rozvoje bydlení a prognóza potřeby bytů ve městě Hradec Králové. Správní obvod Nový Bydžov V posledních letech (1998-2002) převažovala nepříznivá tendence celkového úbytku obyvatel v důsledku nepříznivého populačního vývoje. Při stoupajícím počtu cenzových domácností byly v obvodu přírůstky bytů nedostatečné a proto vybavenost domácností byty klesla z 92,2 v roce 1991 na 89,4 bytů na 100 domácností v roce 2001. Ve správním obvodu Nový Bydžov bude zapotřebí pozvednout úroveň rozvoje všeobecně i na úseku bydlení. Nepříznivé tendence jinak hrozí do roku 2010 prohloubením. Konkrétní propočty a opatření bude možné stanovit až na základě rozboru a koncepčního zaměření za město Nový Bydžov, příp. i další obce. Okres Jičín V tomto okrese docházelo od roku 1991 do roku 2002 nepřetržitě k úbytku obyvatel, a to přesto, že po většinu let z období 1991-2001 bylo saldo migrace aktivní. Převaha přistěhovalých nedokázala nahradit úbytky obyvatel přirozenou měnou. To platí plně o létech 1991-1998 i o letech 2000-2002. Počet domácností v okrese, nehledě na úbytky obyvatel se zvýšil na 103,9 (1991=100). Již tato skutečnost ukazuje, že potřeba rozvoje bydlení zůstává aktuálním tématem. Vybavenost domácností byty se v okrese Jičín v roce 2001 snížila oproti roku 1991 o 2,8 bytu. Na sto domácností připadá pouze 90,1 bytu oproti 92,9 bytů. Pouze za předpokladu vzestupu bytové výstavby a kvalitního hospodaření stávajícím bytovým fondem bude možné v okrese a v jednotlivých nově ustavených správních obvodech získat potřebnou jistotu o nastoupení nové vzestupné cesty rozvoje v této části kraje. Tato cesta se v bydlení (bytové výstavbě) teprve rýsuje v posledních 2-3 letech. Správní obvod Jičín Podobně jako okres Jičín i správní obvod se vyznačuje úbytky obyvatel i nepříznivým vývojem migrace. Závěr vztahující se k okresu platí i pro správní obvod. Při úbytku počtu obyvatel se zvýšil počet cenzových domácností na 104,1 v roce 2001 (1991=100) a přírůstky bytů nebyly dostačující k tomu, aby alespoň udržely úroveň vybavenosti domácností byty. (Vybavenost klesla z 92,8 na 89,6 bytů na 100 domácností.) Ve správním obvodu je potřebné realizovat komplex závažných opatření, aby se dosavadní tendence zásadněji změnily. Správní obvod Hořice Správní obvod provází v období 1991-2002 nevyrovnanost v bilanci obyvatelstva, která vyplývá z přirozené měny obyvatel. Saldo migrace je převážně aktivní, což by mohlo být příznivým faktorem v případě zesílení tohoto vlivu na celkový rozvoj obvodu. Ve správním obvodu Hořice platí v podstatě stejné hodnocení jako u správního obvodu Jičín a u okresu Jičín. Do budoucích let je potřebné zakomponovat systém nástrojů, které by měnily dosavadní nepříznivé tendence. Rozvoj bydlení může napomoci celkovému rozvoji, avšak základem zde bude rozhodně vzestup ekonomiky. 44

Správní obvod Nová Paka Od roku 1998 se prosazuje nepříznivý vývoj obyvatel v přirozené měně i migraci. Čtyřleté nepříznivé období lze již patrně označit za povážlivou tendenci. Tento správní obvod se rovněž nevymyká hodnocení za okres Jičín. Vzestup počtu domácností a nevelké zvýšení počtu trvale obydlených bytů za léta 1991-2001 způsobují, že vybavenost domácností byty poměrně výrazně a rychle klesá. (Z 94,6 bytu na 91,6 bytu na 100 domácností v roce 2001.) Atraktivita správního obvodu je nízká. Předpoklady rozvoje naopak mohou být hodnoceny jako potenciálně vysoké. Okres Trutnov Nevykazuje ve vývoji obyvatel větší nedostatky, které by bylo potřebné v souvislosti s dosavadním vývojem bytové výstavby a přírůstku bytů i v souvislosti s prognózními úvahami o potřebě bytů zdůraznit. Počet domácností v okrese Trutnov se oproti roku 1991 zvýšil v roce 2001 na 106,5 (1991=100). V okresním měřítku se vybavenost domácností trvale obydlenými byty snížila poměrně výrazně (z 92,1 v roce 1991 na 89,1 v roce 2001). Vzhledem k vyšším potenciálním předpokladům je možné území okresu a nyní správních obvodů považovat za schopné dynamického rozvoje. Tendence ve vybavenosti se mohou již do roku 2010 zcela změnit z poklesu na růst umožňující dosažení, resp. i překročení ukazatelů vybavenosti z roku 1991. Správní obvod Trutnov Od roku 1999 začaly převažovat nepříznivé tendence ve vývoji obyvatel. K úbytkové přirozené měně se přidalo pasivní saldo migrace a tato tendence se stupňuje v letech 2001 a 2002. Poměrně rychlý růst počtu domácností (108,6 v roce 2001, 1991=100) se ve správním obvodu setkal s přírůstky bytů, které rostoucí potřebu bytů nepokrývají. Vybavenost domácností byty se snížila výrazně: z 92,9 na 88,8 bytů na 100 cenzových domácností. Změna této nepříznivé tendence vyžaduje, aby ve správních obvodech Trutnovska se přírůstek bytů do roku 2010 (2015) zvýšil výrazněji. Správní obvod Vrchlabí Od roku 1994 je již zcela zjevná nepříznivá tendence ve vývoji počtu obyvatel. Od roku 2000 se k úbytkové přirozené měně připojuje pasivní saldo migrace. O správním obvodu Vrchlabí je možné soudit podobně jako o správním obvodu Trutnov. Podmínky vzestupu však zde budou patrně obtížnější. Správní obvod Dvůr Králové V bilanci obyvatel 1991-2002 nenalézáme závažnější nedostatky, přírůstky a úbytky se v jednotlivých letech střídají. Nepříznivé roky 1993-1995 jsou do určité míry překonány v dalších letech. Správní obvod však bude potřebné nadále bedlivě sledovat. Ve správním obvodu se zvýšil počet domácností mezi sčítáním 1991 a 2001 jen nevýrazně (101,3, 1991=100). Proto i při nevelkém přírůstku bytů nedošlo až k tak velkému poklesu vybavenosti domácností byty (z 90,4 na 89,7). Vybavenost je však již dlouhou dobu nízká a vzestupný trend rozvoje bude i na úseku bydlení obtížný a zřejmě v kratší době jen

45

málo průkazný. Správní obvod bude potřebné v celkovém rozvoji i v rozvoji bydlení výrazněji podpořit. Okres Náchod V tomto okrese se začíná vytvářet nepříznivá tendence ve vývoji obyvatel až v letech 2001 a 2002. Zejména v roce 2001 přirozená měna i odliv obyvatelstva přivodily úbytek v rozsahu 221 obyvatel. V okrese došlo k růstu počtu domácností. V roce 2001 podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů bylo zde 46 407 cenzových domácností, což znamenalo vzestup oproti roku 1991 na 106,2 (1991=100). V porovnání s přírůstky trvale obydlených bytů nebyly potřeby bydlení v roce 2001 saturovány, byly uspokojeny na nižší úrovni než v roce 1991 (pokles vybavenosti domácností byty z 92,8 v roce 1991 na 90,1 trvale obydlených bytů v přepočtu na 100 cenzových domácností v roce 2001). Ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností je možné za těchto „okresních podmínek“ zobrazit situaci a výhled zhruba takto: Správní obvod Náchod V roce 2001 nastal neočekávaný výkyv ve vývoji obyvatelstva, k čemuž přispělo i negativní saldo migrace. Celkově však není třeba považovat obvod za demograficky výrazně problémový. Vybavenost domácností trvale obydlenými byty se v období 1991-2001 snížila, počet domácností se zvýšil na hodnotu 104,4 (1991=100). Přírůstky bytů pak umožnily pouze vybavenost 90,2 v přepočtu na 100 cenzových domácností. Vzhledem k tomu, že správní obvod je možné zařadit spíše mezi silnější v bydlení i celkovém rozvoji, je možné ve výhledu počítat s tím, že se do roku 2010 (2015) může dosáhnout pozitivních změn bez velkých, radikálních opatření. Správní obvod Broumov Ve správním obvodu není bilance obyvatel 1997-2002 poznamenána letitými úbytky. Pasivní saldo migrace začalo silněji ovlivňovat bilanci až v posledních 4 letech (od roku 1999), kdy došlo k celkovému úbytku obyvatel. Tato tendence je závažná, z hlediska prognózy potřeby bytů a celkového ekonomického rozvoje má výstražný charakter. Broumovský správní obvod se vyznačuje rychlým růstem počtu domácností (109,6 2001, 1991=100) a proto nepřekvapuje, že přírůstky bytů nestačily ani na udržení úrovně vybavenosti domácností byty z roku 1989 (pokles z 92,8 na 90,4 byty na 100 domácností). Bez větších a důraznějších měr i ze strany krajského orgánu nelze ve správním obvodu Broumov očekávat změnu dosavadního málo příznivého vývoje. Správní obvod Jaroměř Obvod se vyznačuje velmi mírnými přírůstky obyvatel s výjimkou roku 1991. V roce 2002 však pasivní migrace a přirozená měna ovlivnily úbytek obyvatel. Je proto potřebné sledovat následující roky 2003-2005, zda se zde nezačíná projevovat nepříznivá tendence. Správní obvod Jaroměř náleží rovněž v bydlení k územím s problémovým charakterem. Při poměrně rychlém růstu počtu domácností v období 1991-2001 se vybavenost domácností byty značně snížila (z 93,4, tj. poměrně dobré úrovně na 89,5 bytů na 100 domácností). Pokles zde byl nejvyšší mezi správními obvody. Zatímco v rámci údajů za okres zůstaly některé nedostatky v menších územích skryty, právě u Jaroměře lze ukázat,

46

že závažnost problému je ve skutečnosti vyšší. Správní obvod patří k územím kde je potřebná výhledová studie. Správní obvod Nové Město nad Metují Nepříznivá tendence ve vývoji počtu obyvatel z první poloviny devadesátých let se jen nepatrně změnila na stagnaci, přičemž rok 2002 je znovu jasně ztrátový. Rychlý růst počtu domácností 1991-2001 (108,0, 1991=100) způsobuje, že pokles vybavenosti domácností byty je rovněž velmi výrazný (93,0 - 1991, 89,4 - 2001) a bytová situace se stává svízelnou. Do roku 2010 (2015) platí obdobný závěr jako u předešlého správního obvodu. Okres Rychnov nad Kněžnou Okres má celkem vyvážený vývoj počtu obyvatel v období 1991-2002. Platí to však pouze o té části okresu, která průměr nejvíce ovlivňuje. Jak z dalšího vyplyne u správního obvodu obce Dobruška se již vývoj takto hodnotit nedá. V okrese vzrostl počet domácností od roku 1991 nejrychleji ve srovnání s ostatními okresy. Indexní hodnota činila 108,9 (1991=100). Do určité míry to svědčí o vyšší civilizační úrovni, jež se vyznačuje štěpením větších domácností na domácnosti menší. Tomuto rychlému vzestupu počtu domácností nestačil růst počtu trvale obydlených bytů a okres vykázal v roce 2001 nejvyšší pokles vybavenosti domácností byty (z 94,0 v roce 1991 na 90,7 v roce 2001). Správní obvod Rychnov nad Kněžnou Podobně jako okres není mezi problémovými územními kraje z hlediska vývoje počtu obyvatel. Upozornit je však potřebné na rok 2001 a 2002, kde celkový úbytek je doprovázen minusovým saldem migrace. Ve správním obvodu Rychnov nad Kněžnou se počet domácností za období 1991-2001 zvýšil na 111,6 (1991=100), tj. nejvíce mezi všemi 15 správními obvody. Tomuto rychlému růstu nestačil přírůstek trvale obydlených bytů a výsledkem byl výrazný pokles vybavenosti domácností byty (z 94,5 v roce 1991 na 89,9 v roce 2001). Správní obvod klesl z 2. místa mezi 15 obvody v roce 1991 až na 7. místo v roce 2001. Nepřímo to ukazuje na potřebu vzestupu bytové výstavby při současných rekonstrukcích prodlužujících dobu životnosti bytového fondu. Ve správním obvodu se dá podle naší úvahy očekávat celkové zrychlení rozvoje ekonomiky i bydlení. Správní obvod Dobruška Ve správním obvodu s výjimkou roku 1991 a roku 2002 lze pozorovat nepříznivý vývoj obyvatel. Tato tendence od roku 1996 zcela převažuje a podílí se na ní jak přirozená měna, tak i pasivní saldo migrace obyvatel. Na úseku bydlení se dosavadní vývoj vyznačoval rovněž nepříznivou tendencí: -

poměrně rychlý vzestup počtu domácností 1991-2001 (107,2, 1991=100),

-

současně relativně značné snížení vybavenosti domácností byty (z 93,7 v roce 1991 na 90,7 v roce 2001).

Obě tendence ukazují na zvýšení potřeby bytů v dalších létech. Proti tomu však se staví nepříznivý vývoj demografický i dosud nízká atraktivnost území a obcí. Ke správnímu

47

obvodu Dobruška bude potřebné ve výhledových pracech konkretizujících celokrajskou koncepci rozvoje soustředit zvýšenou pozornost. Správní obvod Kostelec nad Orlicí V tomto správním obvodu napomáhalo migrační saldo v období 1991-2002 překonávat nepříznivou tendenci v reprodukci obyvatel přirozenou měnou. Ve správním obvodu Kostelec nad Orlicí se při zhruba celokrajsky průměrném růstu počtu domácností snížila jejich vybavenost byty z relativně dosti vysoké úrovně 93,7 (1991) na 90,2 byty (2001). Úvaha o dalším vývoji na úseku bydlení i o celkových předpokladech je v podstatě podobná jako u předešlého správního obvodu.

Shrneme-li nyní v jednoduché podobě výhledové možnosti podle náročnosti na krajské ovlivnění rozvoje správních obvodů na úseku bydlení je možné uvést toto možné zařazení:

Tab. 29

Zařazení správních obvodů obcí s rozšířenou působností V Královéhradeckém kraji

Správní obvody obcí s rozšířenou působností Hradec Králové Nový Bydžov Jičín Hořice Nová Paka Trutnov Vrchlabí Dvůr Králové Náchod Broumov Jaroměř Nové Město nad Metují Rychnov nad Kněžnou Dobruška Kostelec nad Orlicí

Méně náročný vývoj

Zvýšená náročnost koncepčního ovlivnění

Nezbytnost radikálnější podpory ke zvrácení nepříznivých tendencí

● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ●

48

3. FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ EFEKTIVNÍ UPLATNĚNÍ PROGNÓZY

3.1

PROGNÓZNÍ ÚVAHA O VHODNOSTI STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ PŘI VÝSTAVBĚ BYTOVÝCH A RODINNÝCH DOMŮ

Využitelnost stavebních materiálů podle konstrukčních typů staveb je podmíněna celou řadou faktorů, které se k tomu i významně mění podle změněných podmínek ekonomických a životního stylu. Nelze proto pouze podle výše nákladů upřednostňovat nebo zamítat využití určitého konkrétního materiálu. Jako vstupní důležitá informace je ovšem propočet orientačních cen, jež nám mohou alespoň částečně zaměnit chybějící konkrétní údaje z firem a území. Určitou složitost při zodpovězení otázky je možné např. ukázat na vhodnosti či nevhodnosti panelové bytové výstavby. Ta byla zaváděna a široce uplatněna (i v zemích s tržní ekonomikou) jako levný typ sídlištní výstavby. Ve změněných podmínkách byla však často jednoznačně odmítána. Architekt L. Lábus se v této souvislosti vyjadřuje velmi otevřeně. Zdůrazňuje, že je potřebné tyto stavby, jež vyjadřují obraz své doby udržet, nevylučuje i zvýšení dnes velmi nízkého podílu staveb tohoto typu. Panelové objekty se podle jeho názoru podobají v lecčems lidové a průmyslové architektuře především tím, že nic nepředstírají. Lhostejnost výrazu sídlišť se mu jeví snesitelnější než některá současná příměstská bytová výstavba. Výhodou je, že obsahují konstrukční řešení, jež je transformovatelné,schopné vývoje. Nízký standard panelových domů se dá změnit. Z hlediska rekonstrukcí (prodloužení životnosti) neexistuje často koncepce a proto nelze využít ani prostředky poskytované na tyto účely z fondů EU. Po tomto objasňujícím vysvětlení složitosti bytové politiky při volbě (návrhu, zdůvodnění) vhodnosti typů výstavby a využití stavebních materiálů je možné přistoupit k námětům řešení zadané problematiky. Opíráme se o názory několika odborníků, kteří se v odpovědích odprosťovali od firemních značek, dílčích výhod, jednotlivých vlastností materiálů. Kromě toho jsme sondovali u pracovníků, kteří se s různými konstrukčními charakteristikami stavebních materiálů setkávají při propočtech orientačních cen sloužících celé řadě firem, nikoliv jen jednotlivému podniku (podniková kalkulace).V ÚRS PRAHA, a.s. jsou již dlouhodobě prováděny propočty orientačních cen, které pak ve své průměrné hodnotové podobě „měří všem stejně“. Rozdíly mezi pálenými cihlami a vibrolisovaným betonem nejsou pak ovlivněny snahou uplatnit „svůj“ výrobek. V souborné tabulce uvádíme orientační ceny 1m3 obestavěného prostoru na základě konstrukční materiálové charakteristiky: 1. zděná z cihel. tvárnic, bloků, 2. monolitická betonová tyčová, 3. monolitická betonová plošná, 4. montovaná z dílců betonových tyčových,

49

5. montovaná z dílců betonových plošných, 6. montovaná z prostorových buněk, 7. kovová, 8. dřevěná a na bázi dřevní hmoty, 9. z jiných materiálů.

Tab. 30

Orientační ceny na 1 m3 obestavěného prostoru v budovách pro bydlení (průměr ČR v Kč)

Budovy pro bydlení Bytové domy typové Bytové domy nebytové Domy rodinné 1-2 bytové

Konstrukční materiálová charakteristika 1 3 363 3 731 3 725

2 5 650

3 4 029 4 920 4 238

4

5 3 918 3 941 5 192

6

7

8

9

5 679

Z údajů uvedených v tabulce vyplývá, že některé stavební materiály nejsou v budovách pro bydlení uvedeny. Týká se to např. charakteristiky č. 2 u typových domů (monolitická betonová tyčová), č. 4 u bytových i rodinných domů (montovaná z dílců betonových tyčových), č. 6 (montovaná z prostorových buněk), č. 7 (kovová) a č. 9 (z jiných materiálů). U charakteristiky č. 8 je naopak jasné, že se bude vztahovat pouze na rodinné domy. U chybějících údajů si můžeme poněkud vypomoci úvahou podle orientačních cen uváděných v ceníku za budovy sloužící občanské vybavenosti. Např. budovy pro společné ubytování a realizaci mají u charakteristiky č. 4 cenu 6 723 Kč a budovy pro komunální služby k téže charakteristice cenu 5 222 Kč. U charakteristiky č. 6 je u budov pro sociální péči 2 947 Kč. K charakteristice č. 9 orientační ceny nejsou uváděny. Údaje poměrně jednoznačně z hlediska cen (nákladů) hovoří pro technologie zděné z cihel, tvárnic a bloků. Přirovnáme-li tyto další ceny k cenám materiálů z cihel, tvárnic a bloků, zjišťujeme, že přesahují zhruba o 30 %. Nejblíže mají k těmto materiálům ceny u montovaných betonových dílců plošných. Monolitická betonová plošná výstavba je dražší. V prvém případě jsou ceny vyšší o 19,5 %, ve druhém případě o 20 % ve srovnání s výstavbou z cihel. Ještě větší rozdíly pozorujeme při výstavbě bytů v rodinných domech. Výstavba ze dřeva a dřevní hmoty se jeví o 50 % dražší než z cihel. Avšak při studiu nabídek konkrétních staveb je možné se přesvědčit, že rozdíly jsou mnohem menší cca 10 %. Více než cenový rozdíl zde sehrává úlohu na jedné straně nedůvěra a na druhé tradice. Orientační ceny, jak jsme již upozornili je potřebné brát jen jako vstupní informaci. Velmi důležitá je délka životnosti stavby, přičemž ne vždy nejdelší životnost je nejvíce vyhovující. Důležité také je, jak jsou respektovány ekologické požadavky. Podle získaných informací ekologický dům zvedá cenu oproti „normálním“ až o 25 %, přináší však dlouhodobě úspory nákladů, takže z hlediska 20-30 let se původní rozdíly vyrovnají.

50

Dosti pevnou skutečností patrně je, že do budoucna se ve výstavbě bytových domů nepočítá s výškovými budovami. Snížení výšky umožňuje uplatnění tradičních stavebních materiálů. Ze zpráv z odborného tisku v západních evropských zemích lze pozorovat posun k montovaným stropům a zděným konstrukcím (obyčejně betonové tvárnice). Upozorňuje se i na určité problémy, kterým je třeba předcházet (nebezpečí plísně, kondensační voda). Pravděpodobně nejvíce budou v dalších letech u nás mezi sebou soupeřit cihla a beton. Výhodnější je betonový prvek v sendvičově pojednaných stavbách jak u bytových, tak i u rodinných domů. U betonové tvárnice jsou náklady bezpečně levnější než u vypalovaných materiálů. Co se týká dřeva a dřevní hmoty bude se v našich podmínkách prosazovat jen pozvolna, neboť náklady jsou vyšší a chybí tradice. V územích s větší nabídkou dřeva a dřevní hmoty ovšem podíl může růst rychleji. Důležitou poznámkou ve vztahu ke stavebním materiálům je jejich využitelnost v extrémních podmínkách. V oblastech záplav se ukázala dobře kvalita staveb z kamene. Ve světě se pak používají nově buňkové objekty (kovy, plastické hmoty), také pro snadnější přemístitelnost. Výchozí situaci v použití stavebních materiálů je možné si přiblížit na základě statistické evidence z roku 2000. Celostátní podíly a tendence v použití materiálů jsou následující: -

u rodinných domů zcela převažují materiály z cihel, tvárnic, příp. i větších bloků. Tato výstavba představuje 90 % z celkové výstavby. Podíl dřevěných konstrukcí činil naopak pouze 1,5 % z celkového počtu dokončených rodinných domů,

-

klesá podíl bytové výstavby objektů z montovaných dílů. Posun od panelové výstavby dále pokračuje,

-

proti použití dřeva a dřevní hmoty není averze, avšak nadále existuje vstupní nedůvěra doplňovaná kratší životností staveb,

-

celozděná stavba je levnější, avšak náročná na pracovní sílu. S růstem ceny pracovní síly bude nákladovost v příštích letech stoupat a tento růst může být i dostatečně rychlý,

-

představy o větší či menší energetické úspoře nelze vždy vyvozovat přímo z použitých technologií. Například použití cca 10 % vrstvy polystyrenu zcela odstraňuje dřívější závady u montovaných staveb: -

k důležitým zjištěným tendencím patří, že mnohem větší úlohu v celkových (reprodukčních) nákladech u bytových (i dalších ) staveb sehrává rozsah výstavby a požadovaná kvalita.

Nadstandardní byty se vždy vyšplhají do značné výše, obzvláště jsou-li umístěny v prioritní poloze. Podobně většinou kvalita bytu a poloha rozhodují o nákladech u vestaveb a nástaveb, ačkoli jsou tyto stavby zbaveny zátěže budování sítí a ceny pozemku. V Královéhradeckém kraji je možné v souladu se všemi zjištěnými informacemi z konsultací a z literatury dospět k těmto dvěma závěrům:

51

-

u rodinných domů bude pravděpodobně nadále pokračovat technologie zdění z cihel, tvárnic a bloků. Do roku 2010 (2015) nelze očekávat tendenci většího růstu podílu výstavby z montovaných dílů a s použitím dřeva a dřevní hmoty. Nevelký posun pravděpodobně s růstem pozitivních zkušeností nastane,

-

u bytových domů by v koncepci strategického rozvoje kraje bylo potřebné i s pomocí speciálního šetření u vybraných stavebních odborníků ověřit možnosti zvýšení současného nízkého podílu panelové bytové výstavby a příp. pak vymezit podpůrné nástroje u staveb s dotační či úvěrovou podporou u staveb cenově dostupnějších, tj. bez jakýchkoli nadstandardních prvků plus opakovatelnost výstavby bez větších technických změn.

3.2

KOMPETENCE KRAJE NA ÚSEKU BYDLENÍ

V předcházejících kapitolách byla již dostatečně objasněna regionální a místní stránka rozvoje bydlení jako neodlučitelná součást úspěšné bytové politiky. V bydlení rozhodně nepostačuje pouze celostátní pohled na danou problematiku. Je proto nasnadě nezbytnost účelné dělby práce, pravomocí a zodpovědnosti za rozvoj bydlení na úrovni centra, krajů, správních obvodů obcí s rozšířenou působností a jednotlivých měst a obcí. Až dosud je však bytová politika dosti silně centralizována a pravomoci spojené s reálnou zodpovědností jsou sice zdůrazňovány, avšak stále jsou pouze odvozovány, kraje a další regionální orgány působí často jen jako zprostředkující článek celostátní agendy. V systému podpor z veřejných zdrojů existují dva centrální orgány, které dislokují přímé podpory až „na místo určení“. Těchto míst určení může být teoreticky přes šest tisíc. V každém případě přidělovací centrála je v Praze nebo i v jiném centrálně stanoveném místě. Krajské orgány mohou mít za těchto podmínek nanejvýš funkci kontrolní, resp. na základě získaných informací mohou sledovat uplatnění těchto podpor. Širší jsou pravomoce směrem k centru, kde kraje mohou přicházet s připomínkami k tvorbě celostátní koncepce, mohou přinášet i iniciativní návrhy v rámci zákonodárné iniciativy. Zcela samostatně mohou zpracovávat vlastní koncepci rozvoje bydlení a s ní seznamovat nižší územně – správní jednotky. Kompetence na úseku bydlení mají tudíž v souhrnu kraje omezené, omezen je tudíž i vliv na uplatnění krajské koncepce rozvoje bydlení. Při uplatnění krajské koncepce rozvoje bydlení chybí dosud to hlavní – finanční zdroje a možnost výběru nástroje, chybí tudíž i větší zainteresovanost kraje v plnění úlohy, jež mu plně přísluší. V sousedních zemích s Českou republikou – v Rakousku a Německu jsou pravomoce a zodpovědnost spolkových zemí za bytovou politiku nesrovnatelně větší. Výsledky ukazují, že se jim bytová politika daří, rozvoj bydlení je stabilní bez větších výkyvů, vynaložené náklady z veřejných zdrojů nejsou vyšší než v jiných vyspělých evropských zemích. V Rakousku jsou výrazně nižší.) Bytová politika je řazena do sféry regionálního rozvoje. Ministerstvo pro místní rozvoj v České republice vypracovalo v roce 2001 podklad k otázce kompetencí na úseku bydlení. Materiál byl připomínkován i v krajích a předložen na jednání vlády České republiky 13. 6. 2001. Analytická studie zaměřená na rozdělení

52

kompetencí v oblasti bytové politiky na jedné straně zdůrazňuje zásadu horizontální organizace řízení a na druhé straně se kriticky vyjadřuje k většímu přenesení pravomocí a zodpovědnosti za bytovou politiku na kraje, doporučuje, aby systém zůstával centralistický, zejména proto, že v ČR není federální uspořádání státního orgánu. Kraje mají mít dostatek pravomoci při ovlivňování bytové politiky a při tvorbě vlastní koncepce. Současně se zdůrazňuje kontrolní funkce krajů a aktivní přístup k rozvoji bydlení jako součásti regionálního rozvoje. Přímou zodpovědnost za rozvoj bydlení z hlediska efektivního nasazení nástrojů však nemají. Kraje mají spolupůsobit při financování a realizaci některých opatření (dotací) a vytvářet i vlastní podpůrnou činnost v rámci platné legislativy. V podkladu pro vládu byly uvedeny v příloze přehledy znázorňující kompetence v bytové politice ve vybraných evropských zemích. Z těchto přehledů uvádíme dvě dosti protilehlé možnosti kompetenčního vymezení.

Tab. 31 Německo – rozdělení kompetencí na úseku bydlení Předmět činnosti Nájemní vztahy (právní úprava) Zákony Pravidla regulace nájemného Zdroje financování (dotace) Bytová politika Příspěvky na bydlení Specifická legislativa Rozhodování o přidělení dotací Stanovení úrovně sociál. nájemníků Povolování výstavby bytů a územní plánování Příprava pozemků pro výstavbu bytů

Federální úroveň x x x x x x x x

Spolková země

x x x x x x

Okres/obec

x

x x Pramen: MMR – Analytická studie 2001.

53

Tab. 32 Rozdělení kompetencí na úseku bydlení v Dánsku Předmět činnosti Legislativa Bytová politika Program obnovy měst Zdroj financování na dotace Poskytování dotací na výstavbu obcím Přidělování dotací neziskovým organizacím Záruka na půjčky Příspěvky na bydlení Regulace nájemného Regionální plán Realizace obnovy měst a obcí Kontrola organizací neziskového bydlení Intervence do přidělování bytů Územní plán obce Povolávání výstavby

Federální úroveň x x x x x

Spolková země

Okres/obec

x x

x x x x

x x x x x Pramen: MMR – Analytická studie 2001.

V analytické studii se dává přednost a ukazuje na lepší využitelnost dánského způsobu kompetenčního vymezení. Podle našeho názoru je dánský model patrně značně ovlivňován centrální přehledností všech opatření, menšími regionálními rozdíly, které souvisí nejen s ekonomickým vyrovnáním, ale i s tím, že na typ výstavby patrně méně působí i fyzickogeografické faktory jednotlivých územních celků (okresů). V některých regionálních charakteristikách se Česká republika mnohem více podobá Německu a ještě více Rakousku – rozdíly v regionech jsou objektivně větší, počítat je potřebné s řadou specifik. Od spolkového uspořádání (federální stát) se ČR sice odlišuje, avšak toto odlišení by nemělo přecházet až k podcenění regionálního faktoru. Kromě jiného je v současnosti v České republice poměrně velký počet obcí i správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Již tento samotný důvod nabádá k větší zvládnutelnosti problematiky rozvoje bydlení z úrovně kraje než z úrovně centrálních orgánů. Je ještě i další důležitý důvod, který preferuje systém založený na decentralizaci a subsidiaritě. Na úrovni centrální není možné pracovat jinak než s využitím specializace. Odborníci na poskytování podpor z veřejných zdrojů se musí na centrální úrovni plně věnovat pouze této části bytové politiky. Například propojení na prognostické práce nebo na regionální přístup k řešení bytové problematiky chybí. Po pravdě řečeno není ani požadováno. Za to musí odborník z oddělení různých titulů tvořících systém podpor dobře znát podmínky pro jejich poskytnutí. Zajímá ho, jak se který titul uplatní, bude-li o něj zájem či nikoliv. Z určitého hlediska prodává své „zboží“ a musí znát dobře jeho složení a nákladovost: V kartogramovém vyjádření6) pak odborník především sleduje kdo a jak čerpal prostředky z nabízených titulů. O tom, kolik se s těmito prostředky podařilo vyřešit problémů bytové výstavby, zda byly čerpány nejvíce tam, kde to bytová výstavba a bytová situace

6)

Kartogram za okresy ČR je uveden v příloze.

54

nejvíce vyžadovala, se ví velmi málo. Podle dotací v letech 1998-2000 v přepočtu na 1 obyvatele se v Královéhradeckém kraji nejvíce čerpaly dotační prostředky v okresu Rychnov nad Kněžnou, nejméně v okresech Hradec Králové a Náchod. Rozdíl v čerpání byl dvoj až třínásobný. Mapka ukazuje, avšak nevysvětluje proč byly dotace čerpány výrazně v okresech Mladá Boleslav, Liberec a Česká Lípa, zatímco v okrese Mělník, Příbram, Beroun, Jihlava a další bylo čerpání nízké. Jakmile přejdeme na dokončené byty (prostředky a dokončené byty dokáže pracovník na krajském či městském úřadě hbitě propojit a akci vyhodnotit), hned se objevují možnosti hlouběji analyzovat tuto formu dotací. Nejvíce pak se dozvíme, jestliže na základě výběrového šetření zjistíme kolik se vyprodukovalo bytů, jaké potřeby byly splněny, jak byly uspokojeny potřeby bydlení a zda se finanční prostředky dostaly právě tam, kde byly nejvíce potřebné, prospěšné a přinesly, dlouhodobě měřeno, dostatečně vysoký efekt. To vše se již odborník z oddělení podpor v centru obyčejně jen dozví z jiných materiálů, pokud je sleduje. Údaje ve dvou následujících tabulkách, které s pomocí statisticky sledovaných údajů (výkaz vyplňují stavební úřady) odhalí kde a kolik bylo postaveno bytů s dotací městům a obcím za roky 1999-20027), jako příklad toho, že na úrovni kraje je možné běžně takovou analýzu provádět. Nejdříve lze charakterizovat postavení Královéhradeckého kraje ve srovnání s dalšími kraji a průměrem za Českou republiku.

Tab. 33

Počet bytů dokončených v dotované komunální bytové výstavbě v průměru let 1999-2002 podle krajů ČR

Kraj, ČR

Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Česká republika

Počet dokončených bytů 1999-2002 celkem 14 390 13 225 6 405 6 419 2 012 3 774 3 641 6 039 5 607 5 441 12 525 6 978 6 667 7 867 100 990

Počet bytů s dotací do komunální bytové výstavby 1999-2002 v% dokončených bytů

absol. 1 537 864 505 760 334 383 68 740 927 480 1 004 483 561 480 9 126

10,7 6,5 7,9 11,8 16,6 10,1 1,9 12,3 16,5 8,8 8,0 6,9 8,4 6,1 9,0

Průměrný počet dotovaných bytů 1999 - 2002 na 10 000 obyvatel středního stavu 3,3 1,9 2,0 3,4 2,7 1,2 0,4 3,4 4,6 2,3 2,2 1,9 2,4 0,9 2,2

Pořadí krajů

4 10 9 2 5 12 14 3 1 7 8 11 6 13 -


7)

Sestavení údajů do tabulkových přehledů a potřebné propočty je možné konstruovat i na úrovni obcí a pro porovnání tvořit časové řady.

55

V další tabulce se porovnávají okresy Královéhradeckého kraje navzájem, s průměrem kraje a průměrem za ČR.

Tab. 34

Počet bytů dokončených v dotované komunální bytové výstavbě v průměru let 1999-2002 podle okresů Královéhradeckého kraje

Okres, kraj


Počet dokončených bytů 1999-2002 celkem 1 690 821 1 129 1 072 1 327 6 039

Počet bytů s dotací do komunální bytové výstavby 1999-2002 absol. 154 96 78 144 268 740

v% dokončených bytů 9,1 11,7 6,9 13,4 20,2 12,3

Průměrný počet dotovaných bytů 1999-2002 na 10 000 obyvatel středního stavu 2,4 3,1 1,7 4,6 5,5 3,4

Pramen:ČSÚ, propočty ÚRSPRAHA, a.s.

Z obou přehledů je možné pro aktuální bytovou politiku přijímat potřebná opatření. V našich případech zřejmě bude potřebné zjistit proč kraj ve využití dotačního titulu zůstává pozadu, proč se v okresech, které jsou v rozvoji bydlení spíše slabší nepřikročilo k této formě výstavby bytů. Možné je klást i další otázky a hledat na ně odpověď. Z tohoto dosti jednoduchého příkladu, podle našeho názoru, dosti jasně vyplývá, že větší přesunutí pravomocí a zodpovědnosti za bytovou politiku z centra na nižší samosprávné orgány a příslušné úřady na různých decentralizovaných územích je celkově, nejen z hlediska kraje či jiného orgánu, velmi prospěšná. Na druhé straně je však nutné také akceptovat i výhrady proti rozsáhlejším posílení pravomocí a zodpovědnosti krajů za rozvoj bydlení. Především není v této oblasti ukončena transformace. V pohybu jsou jak změny vlastnictví (pokračuje privatizace městského bytového fondu) a neukončen je proces sblížení jednotlivých úrovní nájemného na jemněji regulovaném tržním základu. Několik cenových hladin by se při důsledné decentralizaci mohlo snadněji rozkolísat a, byť dočasně způsobit masový vzestup neplacení nájemného. Rovněž některá důležitá legislativní opatření jsou stále ještě ve stadiu zkoumání a přípravy (např. nájemní vztahy, družstevní zákon, zákon o neziskových bytových společnostech, sociální bydlení a další). Lze proto v nejbližších letech očekávat, že centrální pravomoci na úseku bydlení se nijak znatelně neoslabí, proces předávání pravomocí (rozšiřování kompetencí) bude pozvolný. Napomáhat tomu bude i skutečnost, že v rámci EU nejsou vypracovány a přijaty směrnice, které by členské státy tlačily k větší decentralizaci v oblasti bydlení. Jinak je tomu na úrovni ministrů, do jejichž resortů bydlení spadá. Tito naopak usilují o vypracování zásad společné bytové politiky s decentralizačním akcentem. Vzhledem k vysoké náročnosti a politické citlivosti problematiky bydlení bude i v rámci EU vyjasňování optimálního vztahu centra a regionů na úseku bydlení pohybem sice nezvratným, avšak velmi obezřetným, založeným na vlastních zkušenostech jednotlivých zemí. Při posílení kompetencí kraje ČR na úseku bydlení lze prozatím očekávat:

56

-

větší zapojení do tvorby celostátní koncepce bytové politiky,

-

zvýšení koncepčního přístupu k problematice bydlení v rámci regionální politiky na úrovni krajů,

-

zapojování krajů do systému podpor, vytváření fondů rozvoje bydlení na krajské úrovni,

-

zesílení vazeb krajského orgánu (zastupitelstva) se správními obvody obcí s rozšířenou působností, zejména pověřenými obcemi,

-

nelze prozatím očekávat předání rozhodovacích pravomocí o vytváření systému podpor z veřejných zdrojů a o možnosti rozhodování o přidělování těchto prostředků obcím a jiným pověřeným institucím,

-

jednou z přechodných možností většího zapojení krajů může být ovlivnění rozvoje sociálního bydlení (ve spolupráci s městy ).

V rámci zákonné iniciativy je možné podnítit v parlamentu diskusi i o dalších opatřeních, jež by vedly k posílení pravomoci a zodpovědnosti za rozvoj bydlení v rámci regionů. Rozhodně lze reálně očekávat, že kraje budou v rámci vypracovaných a schválených koncepcí bytové politiky znalostně dosti posíleny. Tyto koncepce budou prvním krokem k získání a rozšíření kompetencí v bydlení v rámci kraje, na jednotlivých územích a na jednotlivých úrovních celkového komplexu problematiky bydlení. S posílením důvěry obcí v roli kraje jako jim blízkého orgánu, který přichází s dobrými náměty a dobře zvládá problematiku bydlení v jednotlivých částech kraje je možné očekávat, že obce budou spolu s krajem důrazněji požadovat rozšíření kompetencí zejména v získání a přidělování podpůrných prostředků, v jejich správném, koncepčně podepřeném zaměření a uplatnění.

3.3

ZKUŠENOSTI A NÁMĚTY NA ŘEŠENÍ (ODPOVĚDI NA ZADANÉ OTÁZKY)

BYTOVÉ

PROBLEMATIKY

V rámci prací na koncepci rozvoje bydlení v kraji byly osloveny osobnosti, které se zabývají rozvojovou problematikou včetně bydlení a mohou tak přispět svými zkušenostmi, názory a náměty k vyjasnění koncepčních otázek. Již v první etapě prací (říjen 2002) jsme tak získali cenný podklad k rozboru bytové situace. Zvláště pak v současné etapě, kdy jsme přikročili k tvorbě a zdůvodnění prognózy do roku 2010 (2015) se tato forma konsultací a spolupráce velmi osvědčila. Dalo by se říci, že se již vytvořil dobře fungující mechanismus v předávání a výměně názorů prostřednictvím zpracovatelů úkolu a jednotného systému otázek a získaných odpovědí. Oslovení pomohli zpracovateli právě tím, že v písemné formě se zaručením anonymity velmi otevřeně a s náležitou věcnou a pozitivní kritičností uchopili téma a pojednali je v podstatě jako vlastní, koncepčně ucelený vklad do společné práce. Respondenti pracovali a pracují na různých stupních profesní činnosti, někteří působí přímo na krajském úřadu, jiní jsou v městských orgánech, resp. prošli praxí v okresech. Část respondentů je starší, další středního věku takže odpovědi jsou o to zajímavější. To vše nás přimělo k rozhodnutí, abychom kromě vyhodnocení návrhů a podnětů v textu této zprávy opublikovali v příloze odpovědi v předané podobě, pouze s uspořádáním celého souboru odpovědí vždy na 1 konkrétní otázku. Ponecháváme přitom odpovědi bez označení autorů nikoliv proto, že by to bylo například z hlediska kvality zapotřebí, ale pouze 57

a jen proto, že všem zúčastněným šlo v první řadě o věc samotnou, nikoliv o zdůraznění autorství. Dalším důvodem je, že jsme nestihli zamýšlenou diskusi mezi zúčastněnými, ve které by se příp. náměty dále vyjasňovaly, argumentačně prohlubovaly. I v této „anonymní“ podobě bude podle našeho názoru vítané, když se všichni, kdo budou tuto práci hodnotit a ji využívat seznámí s názory vybraných osobností. Jak ukazuje formulář dotazníku, jenž je rovněž uveden v příloze, byly zadány tyto otázky (uvádíme je ve zkrácené podobě): 1.

Jaké ekonomické předpoklady rozvoje bydlení v kraji chybí, resp. co je pro rozvoj bydlení potřebné v ekonomice uplatnit?

2.

Které hlavní změny v dopravní infrastruktuře ve vztahu k bydlení a zaměstnání je potřebné urychlit?

3.

Jaké jsou podle Vašeho názoru cesty a možnosti zlepšení populačního vývoje a snížení vysoké diferenciace v jednotlivých správních územích kraje?

4.

Souhlasíte, že vývoj bydlení charakterizovaný poklesem vybavenosti domácností byty je dlouhodobě nepřijatelný? Pokud ano, ukažte na důsledky.

5.

Je potřebné z úrovně kraje se tímto problémem zabývat a nalézat cesty řešení na nižších stupních samosprávních celků?

6.

Váš názor na snížení úbytků bytů a využitelnost rezervy vysoké neobydlenosti bytového fondu.

7.

Je potřebné v krajské koncepci bytové politiky napomáhat (hledat cesty a nástroje) zvýšení podílu bytů v bytových domech, především nájemního bydlení?

8.

Poměrně vysoké rezervy jsou v rozestavěnosti a dlouhé době bytové výstavby u rodinných i bytových domů. Jaká opatření byste doporučoval i ke snížení těchto rezerv celkem v kraji, a v jednotlivých územně správních celcích?

9.

Jaké technologie ovlivněné použitím stavebních materiálů by bylo dobré uplatnit u rodinných a bytových domů s cílem snížení nákladů při uchování dobré kvality?

10.

Váš názor na rozsah krajské kompetence v oblasti bydlení.

U ekonomických předpokladů se odpovídající většinou shodovali v tom, že restrukturalizace průmyslu není v kraji prvořadou záležitostí. Ovšem investiční aktivity je potřebné využívat v celém spektru. Nejvíce pak by rozvoji, a tím i bydlení prospělo ještě větší zatraktivnění kraje v oblasti služeb, návštěvnosti a „prodeje“ přírodního a kulturněhistorického bohatství. K tomu, ale i v širším záběru je potřebné a vysoce efektivní využívat i budované zóny pro usazení zahraničního i místního kapitálu. I v této spojitosti byla v odpovědích jednoznačně zdůrazněna úloha dopravy. Důležitá je však i dobře fungující doprava mezi bydlištěm a místem zaměstnání. Dopravní dostupnost se v bydlení a rozvoji slabších území projevuje velmi pozitivně, má široké pozitivní důsledky. Královéhradecký kraj není však, zejména v moderních komunikacích potřebných k přilákání zahraničního kapitálu na tom prozatím dobře – konstatovali respondenti.

58

V otázkách směrujících k populačnímu vývoji, bytovému fondu a bytové výstavbě – sumárně k problému naléhavosti řešení bytové situace v současnosti i v průběhu dalších let (2010 až 2015) je možné podle odpovědí, které se vyskytovaly v 1. etapě prací a odpovědí z roku 2003 vysledovat určitý posun ke sjednocení názorů. Odpovědi se jednoznačně přiklánějí k potřebě růstu počtu bytů v přepočtu na 100 cenzových domácností. Zdůrazňuje se i důležitost posílení výstavby nájemních (dostupnějších) bytů pro příjmově slabší domácnosti, zejména pak pro nové domácnosti mladých manželství. Tyto otázky byly přitom záměrně posunuty i do vnitrokrajské struktury (do úrovně okresů a správních obvodů obcí s rozšířenou působností). Shodně s názory zpracovatelů je v odpovědích zdůrazněno, že k určitému vnitrokrajskému vyrovnání dochází nejvíce tehdy, jestliže dobře pracují orgány obcí. I v tom ovšem může krajská samospráva a krajský úřad velmi účinně napomoci, a to jak v rámci finančních podpor bytové výstavby, tak i v rámci dalších všestranných podpor směřujících k posílení „místního faktoru pohody“. Z odpovědí na otázky zaměřené na vysvětlení a řešení velkých mikroregionálních rozdílů (na úrovni okresů a na úrovni správních obvodů) bylo patrné, že je dosud málo znalostí, jež by právě z celokrajského hlediska tyto rozdíly analyzovaly s cílem zjištění a ovlivnění tendencí v rozvoji bydlení v prognózním období. Při opomíjení regionálního faktoru rozvoje v podstatě až do roku 2000 tomu nemohlo být jinak. Část souhrnné otázky se zabývala také využitelností rezerv: - snížením úbytků bytů, - snížením neobydlenosti, - snížením rozestavěnosti ve vztahu k počtu dokončovaných bytů, - zvýšením plynulosti bytové výstavby, - snížením doby výstavby. K rezervám by bylo možné jistěže přiřadit i další faktory jakými je v prvé řadě dosud nedostatečně účinný tlak trhu s byty, antispekulační opatření, lepší uspořádání systému podpor a efektivnější využití prostředků z veřejných zdrojů, jakož i další nevyužité rezervy spočívající v malé informační propojenosti a dělbě práce v bytové politice na různých úrovních veřejné správy. Ukazuje se souhrnně (z poskytovaných odpovědí je to zřejmé), že na tomto úseku využitelnosti nahromaděných rezerv existuje prozatím jen málo námětů, což je dáno i chybějící informací přímo z míst, ale také dosud jen pohříchu pasivní úlohou, jež byla v bydlení krajům přisouzena. V podstatě není dosud dostatečná ani představa o tom, jak velký objem prostředků (v přepočtu na počet bytů) je do reprodukčního procesu zapojen, resp. z něho vyloučen. I proto zpracovatelé analýzy a prognózy bydlení uvítali náměty respondentů na zvýšení pravomoci a zodpovědnosti kraje a místních orgánů a také na prohloubení výzkumu a uplatnění jeho výsledků v této oblasti. Dotazovaným odborníkům nemohly být kladeny otázky, které by již obsahovaly propočty a úvahy prognostické. V tomto směru jsme pouze s některými z nich mohli v závěru 2. etapy konsultovat výsledky naší práce. Ve 3. závěrečné etapě práce by právě

59

prohloubení, resp. úprava prognózního modelu měla být cílem pokračující spolupráce mezi zpracovateli a osobnostmi kraje. Ideální by bylo, kdyby se konzultace mohli zúčastnit respondenti ze všech 19 správních obvodů obcí s rozšířenou působností. V této fázi práce by bylo rovněž záhodno připravit program zaměřený na posílení kompetencí kraje v oblasti bydlení, a to i v rámci celkového katalogu základních úkolů, které z analýzy a prognózy vyplynou. Již nyní se jeví jako nesporné, aby krajské orgány byly nadále vždy vybaveny dostatečně seriozními návrhy ke zlepšení bytové situace a návrhy zcela adekvátního zapojení úseku bydlení do celkové strategie rozvoje kraje. Podle názoru respondentů je zde potřebné postupovat jednotlivými kroky, v prvním sledu například vytvořením krajského fondu bydlení jako jemnějšího nástroje, který by řešil místní potřeby a problémy, přes pomoc při tvorbě koncepcí na úrovni obcí s rozšířenou působností až posléze k vypracování návrhu několika krajů na celkové posílení kompetencí na úseku bydlení včetně zodpovědného rozhodování o přímých podporách do bytové výstavby (dotace i zvýhodněné úvěry) s cílem dosažení podstatnější změny oproti současnému stavu.

60

Závěry a doporučení 1. Druhá etapa prací na problematice rozvoje bydlení v Královéhradeckém kraji přinesla kromě rozšíření a prohloubení analýzy dosavadního vývoje i prognózu do roku 2010 (2015) za Královéhradecký kraj jako celek a prognózní úvahu o bydlení v jednotlivých územích (okresech a správních obvodech obcí s rozšířenou působností). Zatímco v první etapě prací (v říjnu 2002) byly naznačeny dlouhodobé tendence a ukázány i možnosti změny nepříznivých tendencí, je tato etapa zaměřena na propočty potřeby bytů za určitých (stanovených) podmínek, je provedena kvantifikace prognózních hypotéz. Zdůvodnění jedné z variant potřeby bytů do roku 2010 a 2015 tvoří ve druhé etapě hlavní náplň a hlavní zaměření práce. 2. V prvním oddíle, v němž jsme se nejdříve zabývali analýzou v oblasti bydlení se ve třech na sebe navazujících kapitolách vyhodnocují vnější faktory, mezi něž jsou řazeny: -

ekonomické rámce,

-

dopravní situace,

-

demografické podněty a limity rozvoje.

Hlavní závěry zde jsou: -

další rozvoj bydlení v Královéhradeckém kraji se neobejde bez toho, že bude poměrně slušná stabilita v zaměstnanosti posílena strukturními ekonomickými změnami, z části zvýšením atraktivity (příležitosti) kraje pro domácí i zahraniční kapitálové vklady. Dosavadní vývoj ekonomiky tyto dynamické vlastnosti postrádá a stabilita v zaměstnanosti se dosud více projevuje v udržení dosažených pozic než v získání pozic lepších. Svědčí o tom nízké průměrné příjmy domácností, nízká investiční aktivita, jak na to ukazuje i dosud nevelká využitelnost budovaných průmyslových zón.

S rozvojem ekonomiky a jejím souhrnném vlivu na všechny úseky činností v kraji je těsně spojena situace v dopravní infrastruktuře. Moderní dopravní infrastruktura, zejména rychlostní komunikace v kraji chybí, a to je stěžující okolnost vůči přílivu kapitálu. Dopravní síť je přitom poměrně hustá a dostatečně kapacitní. Přesto bez urychlení výstavby dálnice a rychlostní komunikace se bude rozvoj ekonomiky a následně bydlení relativně zpomalovat. Demografické faktory rozvoje bydlení jsou zčásti odvozeny od rozvoje ekonomiky, mají však i svůj samostatný rytmus a hlavně se přirozenou měnou obyvatelstva dají nepříznivé tendence nahrazovat pozitivními jen velmi pomalu, cyklus je spíše generační. Zde ovšem je potřebné vůči rozvoji bydlení rozlišit dva důsledky, které se jeví jakoby protichůdné. Zatímco vývoj počtu obyvatelstva se může i snižovat (nepříznivé důsledky jsou pak především ve stárnutí obyvatel a nízké mobilitě), počet domácností může přesto stoupat. O tom svědčí již dosavadní vývoj za kraj i za celou republiku. Tendence rychlejšího růstu počtu domácností než počtu obyvatel, dokonce při nevelkém poklesu obyvatel, je velmi silná, působí jako civilizační faktor bez většího ohledu na aktuální stav ekonomiky. Demografický faktor rozvoje bydlení v Královéhradeckém kraji nevykázal v posledních desetiletích žádné velké výkyvy, což však neznamená, že se lze s dosavadními

61

tendencemi smiřovat. Z hlediska rozvoje ekonomiky a bydlení se jeví jako potřebné podnítit zvýšením atraktivity kraje počet přistěhovalých, dosáhnout stabilní aktivní saldo migrace. Zde v naší práci jsme zdůraznili silný zpětný vliv bydlení, neboť migrace obyvatel se bez rovnoměrného vzestupu počtu bytů dá jen těžko realizovat. 3. V bytovém fondu 1991-2001 ukazují definitivní výsledky ze Sčítání v roce 2001, že čisté přírůstky bytů patrně sotva mohly pozitivně ovlivňovat migraci. Kromě toho bytový fond se ukázal v roce 2001 oproti roku 1991 jako fond s rostoucí neobydleností. Vysoká neobydlenost dosáhla v roce 2001 37 170 bytů, tj. 15,4 % z celkového bytového fondu. Značný rozsah a podíl neobydleného bytového fondu však nepředstavuje disponibilní byty a bylo by chybou považovat tuto rezervu za lehce využitelnou. U bytového fondu je kromě sledování čistých přírůstků bytů (dynamika rozvoje) rozhodující výsledek, který lze ze změny bytového fondu odvodit. Zmíněná vybavenost domácností trvale obydlenými byty ostře nevyjasňuje otázku zda byla dynamika růstu dostačující či nikoliv. V královéhradeckém kraji stejně jako v ostatních se bytový fond od roku 1991 do roku 2001 ve vztahu k počtu cenzových domácností relativně zmenšil. Na 100 cenzových domácností připadalo v roce 2001 méně trvale obydlených bytů než v roce 1991. (Pokles z 92,5 na 89,6 bytů.) Z tohoto poznatku vyplývá, že prognóza potřeby bytů nesmí opakovat skutečný vývoj za uplynulé období. Taková prognóza by v podstatě rezignovala na zvýšení úrovně bydlení, byla by tudíž i zcela nepotřebná 4. prokázala:

Analýza bytové výstavby v porovnání s bytovým fondem (rozsah, struktura)

-

změny jež probíhají v bytovém fondu v důsledku bytové výstavby se neprojevily v růstu vybavenosti domácností byty. Z toho může vyplývat závěr, že bytová výstavba je co do počtu dokončovaných bytů nedostatečná a je potřebné stavět více bytů,

-

je však rovněž možný jiný závěr, a to že výstavba je dostatečná, avšak čisté přírůstky jsou malé. Příliš velkou část výstavby pohltí vysoké úbytky bytů jako důsledek špatné údržby a nedostatečné rekonstrukce bytového fondu. Nakonec se bytová výstavba nemůže projevit v přírůstcích, protože část bytů (rostoucí) zůstává neobydlena nebo dočasně obydlena,

-

část zájemců o bydlení nedokáže získat byt (ať nový nebo koupí, či pronájmem) proto, že ceny bytů (tržní nájemné) jsou příliš vysoké ve vztahu k finanční způsobilosti zájemců o bydlení, a to i při dobrém fungování tradičních nástrojů zvyšujících tyto možnosti (hypotéky, stavební spoření). Vzhledem k tomu se např. nestaví (resp. velmi málo staví) nájemní byty soukromými investory. Může tedy bytová výstavba být současně nedostatečná (jedna část) a současně dostatečná s převahou nabídky a poklesem cen (např. část, jež představuje nadstandardní rodinné domy nebo reprezentativní nájemní byty v prestižních čtvrtích města).

Skutečností zůstává, že v celé ČR, tudíž i v Královéhradeckém kraji se až do poloviny devadesátých let podstatně snížila bytová výstavba, zejména klesl počet dokončovaných a zahajovaných nájemních bytů z bývalé státní výstavby a počet dokončovaných a zahajovaných družstevních bytů. U družstevních bytů byl pokles tak výrazný, že lze hovořit o propadu výstavby, v přiblížení se k nulové výstavbě.

62

Rozbor bytové výstavby v Královéhradeckém kraji přivedl zpracovatele k závěru, že souběžně s růstem rekonstrukcí bytového fondu (absolutně i podílu) je potřebné dosáhnout také zvýšení bytové výstavby. Nízká bytová výstavba je přitom doprovázena anomáliemi a nevyužitými, rostoucími rezervami. K nim patří: -

rostoucí absolutní i relativní rozestavěnost bytové výstavby, zhoršení poměru mezi dokončenou a rozestavěnou výstavbou,

-

dlouhá doba výstavby zejména u výstavby bytů v rodinných domech.

K uvolnění části těchto rezerv dosud nebyly navozeny odpovídající účinné nástroje, přičemž rezervy v bytové výstavbě jsou snáze využitelné než rezervy v podobě neobydlených bytů. 5. Na rozsah, skladbu i kvalitu bytové výstavby působí a současně je souhrnně vyjadřují ceny v přepočtu na srovnatelnou jednotku plochy. V této části rozboru jsou využity statisticky sledované pořizovací hodnoty, které sice nevyjadřují tržní ceny, avšak na vývoj tržních cen spolehlivě reagují. Pořizovací hodnoty představují stavebníkem uvedené stavební náklady včetně jejich uvažovaného zhodnocení. V nákladech však není zahrnuta cena stavebních pozemků. Vzhledem k dobré reagenci na vývoj tržních cen zachycují pořizovací hodnoty tendence, které lze porovnávat s vývojem příjmů domácností. Pořizovací hodnoty jsou sledovány za rodinné a bytové domy, dále pak i za nástavby, vestavby a přístavby a další typy bytů. Pro účely rozboru základních tendencí stačí sledovat pořizovací hodnoty za jednotky obytné plochy bytů v rodinných a bytových domech. Ve druhé etapě práce byly tyto tendence zaregistrovány, jejich porovnání s příjmy domácností a jejich vliv na relaci nabídky a poptávky v období prognózy nebyl prozatím analyzován. Bude vyhodnocen v závěrečné etapě práce v roce 2004. 6. Prognóza rozvoje bydlení v Královéhradeckém kraji využívá ověřený metodický postup založený na dostatečně proanalyzovaných faktorech rozvoje, které jsou zvažovány ve vzájemném propojení a bilančně uspořádány jako plusy a minusy. Výsledkem postupu při sestavení prognózy potřeby bytů je nejdříve propočtený počet bytů bez nové výstavby a počet bytů odpovídající variantám projekce podle vybavenosti domácností byty. Z porovnání je možné odvodit rozsah bytové výstavby, který již reflektuje i na využitelnost rezerv, počítá s úbytky bytů a zakalkulovává i migrační změny. Prognóza potřeby bytů přitom setrvává u fyzického vyjádření (počty a skladba bytů, vybavenost bytů, stavební materiály). Teprve v další fázi práce budou zapojovány další faktory spojené s financováním výstavby, systémem podpor rozvoje bydlení a s dalšími nástroji státní, regionální a místní politiky. Současně je propočtená potřeba bytů ověřována i tím, že se konkretizují úvahy o míře vyrovnání diferencí mezi nižšími územně-správními celky navzájem a posiluje se regionální přístup k ovlivňování rozvoje bydlení (bytová politika na různých úrovních samosprávy a státní správy). Ve 2. etapě prací v prognózním propočtu došlo k výsledku, že: - předpokládaný úbytek bytů v letech 2001-2010 se bude zhruba rovnat 8 tis. bytů a v období 2011-2015 4 500 bytů,

63

- jako s rezervou pro prováděné rekonstrukce bytového fondu s dočasným vystěhováním uživatelů bytů do roku 2010 se počítá s 3 000 bytů a v období 2011-2015 opět se 3 000 bytů, - určitou rezervu bytů je potřebné udržovat pro migrační potřeby přistěhovalých ze zahraničí. Do roku 2010 je uváděn předpoklad 2 000 bytů, v období 2011-2015 – 2 500 bytů. Celkově se počítá s nutností vytvoření rezervy 13 tis. bytů do roku 2010 a 10 tis. byty v období 2011- 2015. Proti těmto rezervám se počítá s vyšší využitelností již nahromaděných rezerv a bytovou výstavbou z let 2001-2003. Do roku 2010 se jedná o 8 tis. bytů, v letech 2011-2015 o 2 500 bytů. Na druhé straně bilance figuruje variantně propočtená potřeba bytů ve vztahu k projekci domácností. Rozdíl tvoří potřebný objem bytové výstavby v letech 2003-2010 a 2011-2015. V období 2003-2010 charakterizuje variantu „B“ cca 18 tis. bytů získaných bytovou výstavbou ( tj. 2 250 bytů v ročním průměru). V období 2011-2015 analogicky se jedná o 14 tis. bytů, tj. 2 800 bytů ročně. Takto propočtená potřeba bytů a rozsah bytové výstavby jsou v podmínkách Královéhradeckého kraje reálně dosažitelné. Znamenají, že se v roce 2010 a 2015 ve srovnání s rokem 2001 dosáhne:

Počet trvale obydlených bytů

1991

2001

2010

2015

na 1 000 obyvatel

359

371

401

421

trvale obydlených bytů

na 100 domácností

92,5

89,6

91,0

92,6

trvale obydlených bytů

Tab. 35

Průměrná intenzita bytové výstavby (počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel) by se změnila takto: Intenzita bytové výstavby

Počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel

1991-1995 1996-2000 skutečnost 2,8 2,2

2001-2002 2003-2010 prognóza 2,8 4,1

7. Ve vazbě na dlouhodobější tendence skladby bytové výstavby a skladby bytového fondu (nájemní:vlastnické byty) je možné zjednodušeně uvažovat a argumentačně doložit prospěšnost skladby do roku 2010 50:50. Znamená to, aby se tendence ke snížení podílu dokončených bytů v bytových domech vůči podílu bytů v rodinných domech změnila ve prospěch bytů v bytových domech. Potřeba těchto bytů je v prognóze rozvoje bydlení do roku 2010 anticipována předpokládanými změnami v ekonomické struktuře a snížením vysoké dojížďkovosti: „Vylidňování“ středních a větších měst nemůže být zvláště v Královéhradeckém kraji nosným programem a tendence stěhování z měst do vesnických obcí je potřebné oslabit. V období 2011-2015 však již tuto úvahu necháváme otevřenou. Vlastnické bydlení se může více uplatňovat i v bytových domech ve městech či nejbližším okolí. Prognózou uvažované skladbě bytové výstavby a bytového fondu odpovídá doprovodná úvaha o zdrojích financování. V období do roku 2010 by se patrně mohla ustálit tato struktura financování bytové výstavby (varianta 2):

64

- u rodinných domů

25,0 % stát a region, 5,0 % obce a

- u byt. domů a ostatních objektů

70,2 % obyvatelstvo,

50,0 % stát a region, 20,0 % obce a

30,0 % obyvatelstvo.

Ve vazbě na územní rozdíly v potřebě bytů byly v této etapě práce ověřovány pravděpodobné možnosti dalšího rozvoje bydlení především z hlediska dosažení větší vyrovnanosti v bydlení v okresech a správních obvodech obcí s rozšířenou působností. Z prognózních úvah je možné učinit závěr, že v následujících správních obvodech bude potřebné co nejdříve vypracovat koncepci rozvoje bydlení, nejlépe v rámci celkového sociálně ekonomického rozvoje: Nový Bydžov, Hořice, Nová Paka, Dvůr Králové, Broumov, Jaroměř, Nové Město nad Metují, Dobruška a Kostelec nad Orlicí. V dalších správních obvodech je ovšem vypracování takové koncepce rovněž potřebné, vytýčené správní obvody pouze ukazují dlouhodobě a obtížně řešitelné spojení s rozvojem bydlení. 8. V prognózní úvaze o vhodné skladbě využitelných stavebních materiálů pro výstavbu rodinných a bytových domů se dospělo k dosti podmíněnému závěru, že pro rodinné domy by bylo účelné postupně zvyšovat podíl dřeva a dřevní hmoty. Vzhledem k celkovému budoucímu zkracování cyklu životnosti staveb, je přestavba nebo zásadnější rekonstrukce snazší a stavba lépe reaguje na očekávané změny ve způsobu života včetně většího uplatnění migračního pohybu obyvatel. U bytových domů se může patrně postupně měnit současný vyhraněný názor na panelovou výstavbu (využitelnost buněk), což ovšem předpokládá i větší koncentraci a rozsah výstavby nájemních bytů zejména ve větších městech (50 tis. a více obyvatel). Dřívější závady nemusí tuto výstavbu zatěžovat. Bezpochyby také lze očekávat, že se v příštích létech více rozvine proces oprav panelových domů ve vlastnictví měst a družstev i vzhledem k větší využitelnosti těchto bytů s cílem dostupnějšího bydlení (startovní byty apod.). U nových bytových domů lze rovněž požadovat, aby nabídka bytů byla ekonomicky i technologicky (s použitím různých stavebních materiálů) dostatečně pestrá. U všech stavebních materiálů v současnosti používaných při výstavbě bytových domů je možné zabezpečit energeticky úsporná řešení. 9. V prognózní úvaze o kompetencích Královéhradeckého kraje na úseku bydlení jako součásti vymezených pravomocí a zodpovědnosti krajských orgánů docházíme k závěru, že současné kompetence bude potřebné rozšířit a prohloubit především ve směru samostatného ovlivňování rozmisťování přímých podpor poskytovaných v současnosti centrálně z Ministerstva pro místní rozvoj a ze Státního fondu rozvoje bydlení. Potřebné znalosti o zaměření podpor a o efektu, který by měly přinést v rámci regionálního rozvoje, jsou nepochybně mnohem větší a ověřitelnější na úrovni kraje. V Královéhradeckém kraji lze například velmi dobře poznat bytovou situaci a zvolit vhodné opatření v 15 správních obvodech. V současnosti, kdy na kompetence na úseku bydlení se pro kraje počítá více méně pouze s kontrolou bytové politiky obcí a příp. doporučeními a ve vztahu k centrálním orgánům k tvorbě zákonů a nařízení (připomínkové řízení, příp. i zákonná iniciativa krajů) se hlavním zaměřením v bytové politice Královéhradeckého kraje jeví tvorba vlastní koncepce rozvoje bydlení zahrnující kraj celkem a rámcově i 15 správních obvodů a vytváření příznivých podmínek pro vypracování těchto koncepcí – programů i za jednotlivé obce, např.

65

měst se 2 tisíci a více obyvateli. Rozpracování těchto koncepcí posílí i úlohu kraje u těchto obcí při projednávání podpor do bytové výstavby, rekonstrukcí, oprav apod. na centrální úrovni. Kromě toho na úrovni kraje se tak bude vytvářet ucelenější strategický plán rozvoje opřený o tyto koncepce. 10. Z úvah o rozsahu kompetencí a rovněž z vyjádření, která byla zpracovatelům poskytnuta v odpovědích na zadané otázky skupinou vybraných pracovníků-odborníků v oblasti bydlení a přimykajících úseků rozvoje kraje do značné míry vyplývá, jak by měly být práce na analýze a prognóze rozvoje bydlení v Královéhradeckém kraji v závěrečné etapě (1. čtvrtletí 2004) dotvořeny. V závěrečné etapě práce by bylo potřebné dopracovat tyto otázky a konkretizovat hlavní úkoly na úrovni kraje v podobě katalogu úkolů do roku 2010 (2015): -

ověření potřeby bytů v období do roku 2010 (2015) v Královéhradeckém kraji z hlediska pravděpodobného vývoje příjmů domácností podle jednotlivých kategorií. V tomto ověření bude zvažován i možný vývoj cen bytů a nájemného podle tendencí, jež se utvářely v posledních 2-3 letech ve vybraných městech (údaje z realitních kanceláří),

-

ověření prognózní potřeby bytů kraje na základě rozvržení celkové potřeby do jednotlivých správních obvodů obcí s rozšířenou působností,

-

ověření uplatnění rezerv (míra využitelnosti) v bytovém fondu a bytové výstavbě na úrovni správních obvodů obcí s rozšířenou působností,

-

katalogy úkolů souvisejících s uplatňováním koncepce rozvoje bydlení kraje a správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Časové a územní rozvržení základních opatření.

66

Analýza a prognóza rozvoje bydlení v Královéhradeckém kraji 2. etapa

Recommend Documents