Analýza a potencionální vývoj trhu práce v Euroregionu Nisa
Bakalářská práce
Studijní program: Studijní obor:
B1301 – Geografie 1301R022 – Aplikovaná geografie
Autor práce: Vedoucí práce:
Daniel Suske Mgr. Hynek Böhm, Ph.D.
Liberec 2016
Prohlášení Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo. Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL. Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše. Bakalářskou práci jsem vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem. Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elektronickou verzí, vloženou do IS STAG.
Datum:
Podpis:
Rád bych na tomto místě poděkoval vedoucímu své práce Mgr. Hynkovi Böhmovi, Ph.D. za podporu a cenné rady při psaní bakalářské práce, potom také mé rodině a blízkým, kteří mi byli důležitou oporou a vytvořili dokonalé prostředí pro psaní práce.
Anotace Bakalářská práce se věnuje komplexní analýze přeshraničního trhu práce, slouží k seznámení se s pracovními příležitostmi a pracovními poměry u nás a za hranicemi. Nejdříve je diskutována teorie přeshraniční spolupráce a následně je převedena na konkrétní území Euroregionu Nisa. Hodnotí vývoj trhu práce v jednotlivých oblastech, analyzuje současný stav trhu práce v několika aspektech a diskutuje potenciální vývoj oblastí. Ukazuje, jaké jsou možnosti práce v příhraničí a porovnává nejen platové poměry, ale také podmínky, za kterých je možné v příhraničí pracovat, jaké jsou normy dané státem, co musí pracovník státu odvádět. Kromě samotných podmínek jsou krátce popsáni aktéři, kteří se podílejí na přeshraničním trhu práce. V aplikační části jsou interpretovány dotazníky, kterými byli dotazováni občané Libereckého kraje na zkušenosti, či názory na práci v zahraničí.
Klíčová slova trh práce, příhraničí, životní poměry, Euroregion Nisa
6
Annotation The bachelor work´s main topic is analysis of cross border labour market, it´s main purpose is to present the work opportunities and work conditions of Czech Republic and behind borders. Firstly, the theory of cross border cooperation being discussed and later transformed on particular area of Euroregion Nisa. It evaluates the development of singular areas, analyzes current state of labour market in various aspects and discusses potential development of mentioned areas. Tells possibilities of cross border labour market and compares not only wages ratios, but also conditions, which make working behind borders possible, what standards are given by the state and what a worker has to pay to the state. Beside singular conditions are the actors, who cooperate on cross border labour market, described.
In the practical part are interpreted the questionnaires, which were asking the people of Liberecký kraj, about experiences and opinions about jobs behind borders.
Key Words labour market, borderlands, living standards, Euroregion Nisa
7
Obsah Seznam obrázků................................................................................................................. 10 Seznam zkratek .................................................................................................................. 11 Úvod .................................................................................................................................... 12 Cíle práce ............................................................................................................................ 13 Metody zpracování ............................................................................................................ 14 1.
Rámec pro realizaci přeshraniční spolupráce ......................................................... 15 1.1 Teorie přeshraničního trhu práce ..................................................................................17 1.2 Operační programy podporující přeshraniční spolupráci ..........................................18
1.2.1
Interreg V-A Česká Republika - Polsko ............................................................. 18
1.2.2
Program spolupráce svobodná stát Sasko – Česká republika 2014 – 2020 ..... 19
1.3 Euroregion Nisa ...............................................................................................................19 1.4 Historie ERN....................................................................................................................20 1.5 Cíle a úkoly ......................................................................................................................21 1.6 Struktura organizace ......................................................................................................21 1.7 Vymezení oblasti..............................................................................................................22
2.
Analýza pracovního trhu ........................................................................................... 23 2.1 Strategie ovlivňující trh práce ........................................................................................23 2.2 Trh práce od roku 1990 ..................................................................................................24
2.2.1
Vývoj v ČR ............................................................................................................ 24
2.2.2
Vývoj v Německu .................................................................................................. 25
2.2.3
Vývoj v Polsku ...................................................................................................... 25
2.3 Současná situace trhu práce ...........................................................................................27 2.3.1
Česká část .............................................................................................................. 27
2.3.2
Německá část ......................................................................................................... 30
2.3.3
Polská část ............................................................................................................. 31
2.4 Potenciální vývoj trhu práce ..........................................................................................33 2.5 Životní poměry vzhledem ke mzdám.............................................................................34 2.5.1
Sazby DPH ............................................................................................................ 35
2.5.2
Životní minimum .................................................................................................. 36
2.5.3
Minimální mzda .................................................................................................... 36
2.5.4
Průměrná mzda .................................................................................................... 36
2.5.5
Průměrné daňové zatížení.................................................................................... 37
3.
Pracovní podmínky v zahraničí ................................................................................ 38 3.1 Možnosti zaměstnání v Německu ...................................................................................38
8
3.1.1
Podmínky pro pracovníky v Německu ............................................................... 39
3.1.2
Další možnosti práce pro Čechy a Poláky .......................................................... 39
3.2 Možnosti zaměstnání v Polsku .......................................................................................40
4.
Aktéři na poli trhu práce ........................................................................................... 41 4.1 Občané a občanské iniciativy .........................................................................................41 4.2 Národní státy ...................................................................................................................41 4.3 Ministerstvo práce a sociálních věcí ..............................................................................42
4.3.1
EURES ................................................................................................................... 42
4.4 Firmy ................................................................................................................................43 4.5 Univerzity a střední školy ...............................................................................................44
5.
Praktická část.............................................................................................................. 45 5.1 Demografické rozdělení respondentů ............................................................................45 5.2 Zkušenosti s prací v zahraničí ........................................................................................47 5.3 Potenciál respondentů k práci v zahraničí ....................................................................50 5.4 Dopravní dostupnost .......................................................................................................54 5.5 Znalost jazyka..................................................................................................................55 5.6 Názor na aktéry trhu práce ............................................................................................56
6.
Diskuse ......................................................................................................................... 59 6.1 Závěr.................................................................................................................................60
7.
Seznam použité literatury .......................................................................................... 61
8.
Seznam příloh ............................................................................................................. 66
9
Seznam obrázků Obr. 1: Obce Euroregionu Nisa k roku 2009…………………………………………...21
10
Seznam zkratek AISEC
Association Internationale des Étudiants en Sciences Économiques et
Commerciales ČR
Česká republika
DPH
Daň z přidané hodnoty
EHP
Evropský hospodářský prostor
ERASMUS
European Action Scheme for the Mobility of University Students.
ERDF
Evropský fond regionálního rozvoje
ERN
Euroregion Nisa
EU
Evropská Unie
EURES
Evropské služby zaměstnanosti
HDP
Hrubý domácí produkt
ICT
Informační a komunikační technologie
MPSV
Ministerstvo práce a sociálních věcí
OECD
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
SLDB
Sčítání lidu, domů a bytů
TUL
Technická univerzita v Liberci
ÚP
Úřad práce
USA
Spojené státy americké 11
Úvod Trh práce je jako živý organismus, neustále se mění, vyvíjí se, není proto jednoduché ho popsat v několika slovech či větách. Trh práce obsahuje významnou přeshraniční dimenzi, která je často opomíjena. K této práci mě tak přivedlo nejen studium aplikované geografie, ale i šance vytvořit práci, která tuto dimenzi představí a poskytne podstatné informace pro pracovníky, kteří by tento potenciál chtěli využít. Žijeme v době, kdy ani po vystudování vysoké školy není lehké nalézt práci, přijde mi to však zvláštní, protože pracovní pozice jsou nejen v blízkém příhraničí dostupné, avšak pouhé 1,5 % obyvatel Libereckého kraje do zahraničí za prací vyjíždí. (SLDB, 2011). Pravděpodobně je to nejistotou v lidech, neznalostí a strachem z cizího jazyka, tomu se budu věnovat v praktické části práce. Byť se přeshraniční trh vyvíjí pozitivně, například v Německu nárůst o 261 % mezi lety 2000 – 2005 u dojíždějících z ČR a 472 % z Polska (IAB Kurzbericht, 2009), stále je v ČR velké množství nezaměstnaných a ti práci v zahraničí vidí jako neuskutečnitelnou možnost. Soukromí provozovatelé webových stránek nabízejících nabídku i poptávku na trhu práce, kterých většina nezaměstnaných využívá, jsou nejjednodušším zdrojem nabídky práce. Je třeba si však uvědomit, že existují aktéři na trhu práce, kteří dokáží zprostředkovat práci jednoduše, legálně a zadarmo. Orientace mezi všemi nabídkami je pro nezaměstnaného zdlouhavé a odrazující, navíc informace nejsou poskytnuty vždy důvěryhodně. Tato práce je tedy koncipována i jako nástin toho, jak se v trhu práce vyznat, není to jen analytické zhodnocení dané oblasti, ale také příklad, jak trh práce na daném území funguje, jak se vyvíjel a jak by se mohl vyvíjet dále. Přetrvávající a současně velmi diskutovanou problematikou je migrační krize, i na tu je v práci brán zřetel.
12
Cíle práce Cílem práce je analýza pracovního trhu, fungujících kampaní, projektů a stakeholderů, zabývajících se přeshraniční spoluprací v oblasti trhu práce v rámci Euroregionu Nisa. Zvýšení povědomí o pracovních příležitostech s přeshraničním přesahem, které napomáhají vzniku opravdu přeshraničního trhu práce. Výsledkem by pak měla být nejen analýza regionu v oblasti trhu práce, ale také mapový výstup (mapové výstupy), nabízející jednoduchý přehled o možnostech pracovního uplatnění přeshraničně, který by mohl mít využití například na úřadech práce. Díky výstupům práce pak bude možná snazší implementace nabídky přeshraniční práce samotným žadatelům o zaměstnání. Důležitým aspektem práce jsou hypotézy, které si nyní stanovím. 1. Předpokládám, že byť pracovní trh sílí, je stále poměrně novou věcí a možností, kterou málokterá osoba dokáže využít. Přeshraniční pracovníci tak budou zastoupeni v menší míře, ale jejich růst bude znatelný. 2. Dalším aspektem ovlivňujícím přeshraniční trh práce jsou podmínky, za kterých jedinci mohou v cizině pracovat. Dalo by se očekávat, že nejlepší pracovní podmínky budou v Německu, myslím si také, že ČR má lepší podmínky, nejen pracovní, ale životní, než Polsko. 3. V aplikační části předpokládám, že většina dotazovaných nebude mít vážnější zkušenost s prací v zahraničí a nebude mít větší povědomí o aktérech, kteří zde působí.
13
Metody zpracování Základem pro analýzu přeshraničního trhu práce budou statistiky, protože se na společné databázi Euroregionu Nisa v současné době pracuje, budu čerpat ze statistik jednotlivých regionů a ze statistik zemí, kromě těch budu využívat data z OECD, kde bude možné lepší srovnání souhrnných statistik na úrovni států. Jako další data pro analýzu budou stěžejní výroční zprávy jednotlivých území, včetně prognóz na rok 2016. Pro hledání teoretických aspektů přeshraničního trhu práce využiji především legislativní dokumenty Evropské Unie, Euroregionu Nisa ale také odborné práce zabývající se přeshraničním trhem práce. Budu hovořit s experty na přeshraniční trh práce, nejen pro objektivní zhodnocení fungování tohoto organismu, ale také pro doporučení relevantních dat. K praktické části vytvořím dotazník, který bude situován primárně na obyvatele Libereckého kraje, který bude zkoumat povědomí o přeshraničním trhu práce, zkušenosti s prací v zahraničí a názory na aktéry, kteří na tomto poli působí. Respondenti budou dotazováni nejčastěji podobou internetového dotazníku. Pro větší počet respondentů a zároveň rozmanitost vzorku se však budu dotazovat i známých a přátel na sociálních sítích, nebo na ulici. Nejmenší vzorek respondentů, který by pro práci měl vypovídající hodnotu je 50, budu se ale snažit dosáhnout co největšího počtu respondentů.
14
1. Rámec pro realizaci přeshraniční spolupráce Jednu z interpretací přeshraniční spolupráce nabízí samotná Evropská Unie: „vyplňování mezer formou odsouhlasených přeshraničních strategií a analýz, které jsou formulovány v každém ze současných (programové období 2007-2013) 52 operačních programů přeshraniční spolupráce“ (Inforegio, bulletin Evropské komise, 2011). Za jednoho z předních geografů zabývajících se přeshraniční spoluprací je považován M. Perkmann (2003, s. 163), který vytvořil poměrně komplexní formulaci k teorii přeshraniční spolupráce: jde o více či méně institucionalizovanou kooperaci mezi veřejnými orgány „subnárodní úrovně“, která současně naplňuje čtyři další znaky: a)
všichni její aktéři jsou veřejnými autoritami nebo ve veřejném zájmu jednají,
b)
tyto subnárodní autority nejsou za normálních okolností subjekty mezinárodního práva, není jim tedy dovoleno samostatně uzavírat smlouvy s cizími autoritami. Proto je přeshraniční spolupráce velice často postavena na neformálních či quasi-právních úmluvách mezi jejími účastníky,
c)
přeshraniční spolupráce je především využívána pro řešení praktických problémů souvisejících s každodenními situacemi příhraničních regionů a území, a
d)
přeshraniční spolupráce zahrnuje rovněž stabilizaci přeshraničních kontaktů po určité době.
15
Dle Schrammka (2010, s. 6) můžeme ve výzkumu přeshraniční spolupráce rozlišit čtyři základní výzkumné směry: 1. „Boundary-“ či „frontier view“ chápe fenomén hranice z perspektivy národnostních států a zkoumá ji z pohledu mezinárodního práva a mezinárodní politiky. Středem zájmu je hranice jako předmět konfliktů národnostních států, proto tomuto přístupu někteří kritikové vytýkají přílišnou „fixovanost na státy“ (Schmitt-Egner 1998, s. 31). 2. „Border area view“ naproti tomu zaujímá rozhodující regionální perspektivu a zkoumá dopady hranic na příhraniční regiony. Tento výzkumný směr se zaměřuje na interakce individuálních aktérů v pohraničí (Ratti 1993; Martinez 1994). 3. „Bottom-up regionalism view“ rozšiřuje pole výzkumu o spektrum kolektivních aktérů v pohraničí a věnuje se zejména fenoménu tvorby sítí, který přístup „border area view“ do značné míry zanedbával. Grom (1995, s. 66) upozorňuje na to, že regionální úroveň má díky přeshraniční spolupráci k dispozici nástroj, kterým může ve službách evropského sjednocení působit na porozumění mezi národy. 4. „Transnational regionalism view“ sleduje cíl definovat na základě kritiky předchozích přístupů přeshraniční spolupráci jako východisko ideálního procesu tvorby nadnárodních evropských regionů. Přeshraniční spolupráce by podle tohoto přístupu byla vnitroevropským integračním modelem na podporu občanské angažovanosti a přeshraničního porozumění (Schmitt-Egner 1998, s. 36).“
16
1.1
Teorie přeshraničního trhu práce
Na přeshraničním trhu práce má jednu z nejdůležitějších rolí migrace, a to jak vnitřní na úrovni státu, tak vnější na mezinárodní úrovni. Směrodatným se v obou případech stává příhraniční prostor, kde se mísí oba typy migrace. Geografická poloha České republiky v podstatě předurčuje zemi ke zprostředkování spolupráce mezi východem a západem. Zatímco naše republika je využívána pro pracovní trh obyvateli z východních zemí, Ukrajiny či Vietnamu, nebo v současné době transformujících se zemí. Češi hledají pracovní příležitosti především v západních zemích s lepšími platovými podmínkami. Česko je tak významným mezníkem imigračním, většinou pro skupiny obyvatel s horšími podmínkami, než je tomu u nás, ale i pro válečné migranty. Tento trend můžeme pozorovat v poslední době nejen s migranty ze Sýrie nebo zemích východního bloku, ale také vzdálenějších zemích afrického kontinentu nebo Číny a Vietnamu. Byť Česká republika není cílovou destinací uprchlíků, slouží jako jedno z potenciálních míst k lepšímu životu, jako jedna ze zemí „nárazníkové zóny“ (Polsko, Česko, Maďarsko). Dalšími významnými menšinami na našem trhu práce jsou pak Poláci a Ukrajinci, uplatňujícími se z pohledu zaměstnavatelů jako levná pracovní síla, a také Slováci, kteří se od ostatních imigrantů odlišují především historickou provázaností našich republik. (Jeřábek, 2003) Významným mezníkem je však také emigrační hledisko, které nám díky otevřeným hranicím poskytuje možnost pracovat v (nejen) sousedních zemích, této možnosti však využívají jen určité skupiny obyvatelstva, a to především ty kvalifikovanější a vzdělanější. Díky částečnému obsazení pracovních míst v ČR cizinci, vzniká však i tendence pro české ambiciózní pracovníky pracovat za hranicemi, především pak ve stavebnictví a dalších manuálních oborech. (Jeřábek, 2003) Termínem, který se za poslední léta zažil k přeshraničnímu trhu práce je „pendlerství“. „Pendlerem“, oficiálně příhraničním pracovníkem se rozumí „každá osoba zaměstnaná nebo samostatně výdělečně činná v určitém členském státě, která má bydliště v jiném členském státě, do něhož se zpravidla vrací denně nebo alespoň jednou týdně“ (EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, č 883/2004) 17
1.2
Operační programy podporující přeshraniční spolupráci
Přeshraniční operační programy jsou významným činitelem přeshraničního trhu práce. Operační programy podporují trh práce jak přímo, tak nepřímo, například podporou vzdělávání či kvalifikací zaměstnanců. Důležitou podporou pak může být pomoc zaměstnavatelům.
1.2.1 Interreg V-A Česká Republika - Polsko Tento program navazuje na Operační program přeshraniční spolupráce Česká republika - Polská republika 2007-2013. Program pro období 2014 – 2020 byl pod vedením Řídícího orgánu (Ministerstvo pro místní rozvoj) a Národního orgánu (Ministerstvo regionálního rozvoje a infrastruktury PR) a ve spolupráci s českými a polskými programovými partnery připravován již od roku 2012. Nový program je opět zaměřen zejména na regionální a místní projekty s přeshraničním významem. Celková finanční alokace na toto období je 226 milionů EUR na celé období. Z této sumy je 60 % podíl na „Rozvoj potenciálu přírodních a kulturních zdrojů pro podporu zaměstnanosti“. Ta si klade za cíl „Podporu udržitelné zaměstnanosti, kvalitních pracovních míst a mobility pracovních sil“. Jako investiční priorita je stanovena „Podpora růstu podporujícího zaměstnanost rozvojem vnitřního potenciálu jako součásti územní strategie pro konkrétní oblasti, včetně přeměny upadajících průmyslových oblastí a zlepšení dostupnosti a rozvoje zvláštních přírodních a kulturních zdrojů“. (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR) Podíl, který se taktéž částečně uplatňuje na trhu práce je prioritní osa „Vzdělání a kvalifikace“, která zaujímá 4,5 % z celkového podílu.
18
1.2.2 Program spolupráce svobodná stát Sasko – Česká republika 2014 – 2020 Program spolupráce Česká republika – Svobodný stát Sasko 2014 – 2020 navazuje na dlouholetou úspěšnou česko-německou spolupráci v rámci programů Phare CBC, INTERREG IIIA a Cíl 3, jejíž tradice sahá až do roku 1994. Počátek přeshraniční spolupráce České republiky a Svobodného státu Sasko v podobě samostatného operačního programu se datuje vstupem České republiky do Evropské unie v roce 2004. Celkově disponuje program 186 mil. EUR, z nichž 157,9 mil. EUR pochází z ERDF. Zatímco se program Interreg V – A zaměřuje jednou prioritní osou s 60% podílem na pracovní trh, u Česko – Saského programu je vyhrazen pouze část jedné prioritní osy s podílem 17,5 % na „Investice do vzdělávání, odborné přípravy a odborného výcviku k získávání dovedností a do celoživotního učení“ (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR). Tato osa si klade dva specifické cíle: a) Rozšíření přeshraničních nabídek vzdělávání
Podpora opatření v rámci přeshraniční odborné Přípravy, školních projektů a profesní kvalifikace b) Zlepšení zaměstnanosti mladých lidí
epšování mezikulturních kompetencí
1.3
Euroregion Nisa
Euroregion Nisa (dále jen ERN) je první společensky uznanou formou přeshraniční spolupráce ve střední a východní Evropě. Je to svazek tří zemí, České republiky, Spolkové republiky Německo (dále jen Německo) a Polské republiky (dále jen Polsko). Území jsou propojena nejen podobnou historií, ale také zájmy, v euroregionu vzniká 19
množství projektů. Ty jsou však zaměřeny právě na kulturní dědictví, ochranu přírody apod. na téma přeshraničního trhu práce hledám projekty s velkou obtíží. Za zmínku může stát například projekt „Dvě země – jeden hospodářský prostor“, který probíhal od začátku roku 2010 do konce roku 2012. Cílem projektu bylo ekonomicky propojit Liberecko a Sasko. Euroregion Nisa se snaží, v rámci prioritní oblasti F.1 – Podpora přeshraniční spolupráce, o „Vytváření a posilování přeshraničních vazeb – Hranice stále představují bariéru. Přeshraniční spolupráci je tedy zapotřebí aktivně iniciovat a podporovat její rozvoj. Prostřednictvím Euroregionu je zapotřebí propojovat různé regionální aktéry, pomáhat jim v odborné spolupráci a konkrétních projektech. Je zapotřebí zabezpečit tok informací přes hranice a také zprostředkovat kontakty na všech úrovních“ (SPOLUPRÁCE PARTNERŮ ERN, 2013)
1.4
Historie ERN
První myšlenky o založení euroregion proběhly mezi politiky, akademiky a ekonomy na začátku 90. let, získala podporu všech tří zástupců jednotlivých částí: Libereckého primátora Jiřího Drdy, přednosty okresu Heinze Eggerta a vejvody Jerzego Nalichowského. Prohlášení o spolupráci bylo vyhlášeno 15. května 1991, ještě toho měsíce se uskutečnila zakladatelská konference trojzemí, které se zúčastnili prezidenti jednotlivých států, další vznikly později v Liberci a Jelení hoře. První koordinační kancelář, byla zřízena v Žitavě v témž roce. Oficiálním datem založení je však považováno 21. prosince 1991, kdy se v Žitavě konalo oficiální zasedání ERN. Další rok byl schválen akční plán, logo a zároveň byly přijaty usnesení o členství v Asociaci evropských hraničních regionů (AEBR).
20
1.5
Cíle a úkoly
„Sdružení usiluje na svém území o vytvoření společného, rozmanitého prostoru pro přeshraniční spolupráci. Sdružení usiluje o zlepšení výměny informací, přeshraniční komunikace, zpracování a stanovení priorit rozvoje euroregionálního prostoru. Významným rozvojovým cílem je ze všech tří národních členských částí vytvoření Společného, integrovaného prázdninového a turistického regionu (TRN) a Společného plánovacího prostoru ERN“. „Sdružení podporuje v rámci svých možností zájmy obcí, měst, okresů a aktivity jednotlivců, pokud odpovídají cílům rozvoje Euroregionu. Sdružení se zasazuje o uzavírání mezivládních dohod, které směřují k závazné přeshraniční spolupráci.“ (Euroregion Nisa, 2015)
1.6
Struktura organizace
Nejvyšším orgánem je rada, která rozhoduje o činnosti sdružení, nebo o vedení finančních fondů. Rada určuje počet a způsob jmenování členů rady. Shromáždění rady jsou veřejná a konají se alespoň jednou ročně. Druhým nejvyšším orgánem je prezídium, tvoří ho předsedové nebo prezidenti jeho členů. Jedná se o rozhodovací a zastupující orgán. Dalším orgánem je společný sekretariát sdružení, ten koordinuje činnost všech orgánů a grémií. Je tvořen konsiliem tří sekretářů, kteří mají pro svou funkci plnou moc. Pro tuto práci významnou skupinou jsou skupiny expertů EUREX, ti pracují v souladu s euroregionálními prioritami, navrhují cíle a doporučení. Patří mezi ně také zmínění EURES poradci, kteří fungují na poli trhu práce. Posledním orgánem je fórum bezpečnosti, které slouží ke spolupráci a výměně informací mezi subjekty ERN.
21
1.7
Vymezení oblasti
V České republice je v euroregionu zahrnuto 131 obcí z Libereckého kraje, obce okresu Děčín a Bělá pod Bezdězem, v Německu jsou to dva okrsky Bautzen (Budyšín) a Görlitz (Zhořelec), v Polské republice se jedná o 43 obcí a o okresy v Dolnoslezském vojvodství.
Obrázek 1: Obce Euroregionu Nisa k roku 2009, zdroj: ČSÚ
Jak si můžeme všimnout na mapě výše, Euroregion Nisa není striktně rozdělen dle základního administrativního dělení, nelze tedy analyzovat souhrnně části ERN, protože statistiky přímo k částem ERN nejsou dostupné. Proto budu analyzovat nadřazené celky území, v Německu Sasko, v Polsku Dolnoslezské vojvodství a v ČR, protože většina části euroregionu zasahuje do Libereckého kraje, budu zkoumat území Libereckého kraje.
22
2. Analýza pracovního trhu Pro přeshraniční trh práce je zásadní znát nejen teoretické základy a analýzu statistických dat, ale také úmluvy a strategie, které současný trh práce ovlivnily či dokonce tvořily. Primární složkou, ze které budu však ve své práci vycházet, bude analýza jednotlivých částí Euroregionu, ten je však třeba představit a vymezit.
2.1
Strategie ovlivňující trh práce
Již od 70. let minulého století se díky nepříznivé hospodářské situaci potýká trh práce v EU s problémy vysoké nezaměstnanosti, nízké zaměstnanosti a její struktury. Ani v 80. a 90. letech však nedošlo k větší změně. Klíčem k řešení nezaměstnanosti na trhu práce měla být Lisabonská strategie. Jejím cílem bylo „stát se do roku 2010 nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou, schopnou udržitelného růstu s více a s lepšími pracovními místy a s více posílenou sociální soudržností“.(MPSV, 2003) Hlavní cíle strategie však převážně splněny nebyly, jistou částí za to může finanční krize na americké burze, ale také nedostatečné využití úspěšného ekonomického období v letech 2004 – 2007, vhodného pro vytvoření reforem, které by podpořily tehdejší negativní situaci na trhu práce. Na Lisabonskou strategii navazuje Strategie Evropa 2020, která si klade ještě větší cíle. Jedna z prioritních oblastí, je růst podporující začleňování, jehož obsahem je zvýšení zaměstnanosti, získávání dovedností, boj proti chudobě a sociálnímu odloučení. Opatření by neměly probíhat nejen na bázi Společenství, ale také na úrovni národní.
23
2.2
Trh práce od roku 1990
Rok 1989 byl zlomovým momentem všechna analyzovaná území. Pád Berlínské zdi a následný pád komunistických režimů ovlivnil hospodářskou a ekonomickou situací, proto jsem si řekl, že právě od tohoto momentu popíši vývoj situace v jednotlivých zemích.
2.2.1 Vývoj v ČR V České republice se zaměstnanost po roce 1990 držela na poměrně vysoké úrovni vzhledem k způsobu české privatizace, přesto se struktura změnila, klasický průmysl začaly nahrazovat služby, tak jako v ostatních vyspělých zemích a klesal počet zaměstnaných v primárním sektoru. Kromě struktury sektorů se měnila i struktura velikosti podniků, velké podniky, které před rokem 1990 měly významnou funkci, ztrácejí svůj vliv a na trh se dostává široké spektrum nabídek menších podniků a živnostníků. Zajímavým faktem je, že do roku 1990 téměř neexistovala nezaměstnanost, až po ekonomické reformě dochází k restrukturalizaci českého trhu, objevují se konkurenční, kvalitnější výrobky ze západu a tím dochází k bankrotu podniků a tím pádem i propouštění zaměstnanců. Zatímco na konci roku 1990 byl podíl nezaměstnaných pod hranicí 1 %, o rok později se hranice posunula na 4,1 %. Mezi nezaměstnanými se objevují absolventi bez praxe, lidé s handicapy a matky s dětmi. Kvůli transformacím a ekonomickým recesím pak nezaměstnanost mírně stoupala do roku 2003, kdy nezaměstnanost činila 10,3 %, do roku 2008 klesala až na 4,51%, tuto změnu je možné vysvětlit vstupem do Evropské Unie, tato tendence však trvala jen do roku 2008. Obrovský propad přichází s globální recesí na konci roku 2008, která se projevila plně až v roce 2009, kdy přichází pokles na 7,12 % (Trh práce ČR, Masarykova univerzita, 2013). Od roku 2009 se úroveň nezaměstnanosti příliš nemění, až za poslední dva roky klesá až na úroveň 6,24 % v ČR a 6,36 % v Libereckém kraji. (ČSÚ, 2015) 24
2.2.2 Vývoj v Německu Vývoj trhu práce v Německu probíhal trochu odlišně, především byly známé markantní rozdíly mezi východním a západním Německem (tehdejší SRN a NDR), největší změnu na trhu práce v Německu přineslo sjednocení v roce 1989 – 1990, v tomto období se pohybovala hranice nezaměstnanosti okolo 7 %. Po sjednocení a zrušení velkých podniků můžeme sledovat výrazný nárůst nezaměstnanosti, který de facto trval až do roku 2005, kde můžeme sledovat maximum v křivce nezaměstnanosti, v západním Německu kolem 10 % ve východním téměř hodnotu dvakrát vyšší, 19,4 %. (Der Arbeitsmarkt in Deutschland, 2012) V roce 2005 ale přichází „Zusammenlegung von Arbeitslosen – und Sozialhilfe“, neboli „Sociální pomoc a pomoc pro nezaměstnané“, která pomohla snížit hranici nezaměstnanosti až na 12,7 % v roce 2008, poté stejně jako v ČR hranice mírně stoupla a další vývoj můžeme sledovat v následující tabulce, vykazující data přímo ke spolkovému státu Sachsen. (Der Arbeitsmarkt in Deutschland, 2012)
Rok
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
Nezaměstnanost 13,7
13,4
12,4
11,0
10,6
10,0
9,4
8,5
v% Tabulka 1: Vývoj míry nezaměstnanosti v Sasku (2009-2016) zdroj dat: Bunderagentur für Arbeit, 2016 *data se vztahují vždy k 1. kalendářnímu měsíci daného roku
2.2.3 Vývoj v Polsku Na polské straně se situace vývoje trhu práce odehrávala odlišně, od roku 1974 byl v Polsku zřízen nový zákoník práce. Byť byl navrhnut tak, aby bylo dosaženo nulové nezaměstnanosti, byl benevolentnější, než ten Československý, na rozdíl od něj, totiž nehrozil trestním stíháním, nýbrž „jen“ pokutou a to mužům mezi 18-45 lety. Polsko 25
tedy bylo typickým socialistickým státem. Před transformací polské ekonomiky poptávka po práci převyšovala nabídku, typickou byla vysoká koncentrace zaměstnaných v zemědělství. V roce 1989 bylo v Polsku registrováno 9 600 osob, které hledaly práci, zatímco počet registrovaných volných pracovních míst dosahoval hodnoty více než 250 tisíc (Socha, Weisberg, 1999). Na konci roku 1989 byla struktura zaměstnanosti taková, že 26,7 % zaměstnaných pracovalo v zemědělství a lesnictví, 28,8 % v průmyslu (včetně těžby nerostných surovin), 7,8 % ve stavebnictví a 36,7 % ve službách (Socha, Weisberg, 1999). Jedním z důvodů pro vysokou nezaměstnanost a rozšíření šedé ekonomiky má za vinu důchodový systém v Polsku. Zatímco na počátku 80. let minulého století činil odvod do důchodového systému 25 % nákladů na práci, v roce 1992 to bylo již 45 % (Surdej, 2004). Podíl šedé ekonomiky byl na začátku 90. let okolo 1/3 a byť se postupně snižoval, odhadem 20 % zaměstnaných osob v roce 2002 pracovalo ilegálně. (Musil, 2007)
Rozdělení pracujících dle věku
2000
2005
2009
2010
2011
2012
2013
24 a méně
65,1
45,2
27,4
27,1
24,0
25,4
23,1
55 a více
4,0
14,8
17,3
20,4
21,9
25,5
27,9
Tabulka 2: Rozdělení pracujících dle věku zdroj dat: Główny Urząd Statystyczny, 2013 Z grafu uvedeného výše vidíme, co způsobila Polská politika zaměstnanosti, která se tehdy snažila řešit nebezpečí rostoucí nezaměstnanosti tak, že starší zaměstnance (zejména ze zkrachovalých bývalých státních podniků) motivovala k odchodu do předčasného důchodu.
26
2.3
Současná situace trhu práce
Prvně je třeba zmínit, že neexistují společné statistiky pro mnou vybrané území, proto budu vycházet z jednotlivých statistických dokumentů daných oblastí, aby bylo možné analýzu trhu práce vůbec provést. Hlavním problémem tak v porovnání jednotlivých oblastí je nesourodost užitých statistik. Do budoucna by tento problém mohly vyřešit ambice Euroregionu Nisa, který se mimo jiné v prioritní oblasti F, strategie 2014 – 2020, věnuje spolupráci statistických služeb. Bohužel však zatím nebyl tento záměr plně zrealizován. (SPOLUPRÁCE PARTNERŮ ERN, 2013)
2.3.1 Česká část Při analýze zaměstnanosti vycházím ze zprávy MPSV, které využilo dat z Českého statistického úřadu, ty pochází ze třetího čtvrtletí let 2014/2015. Počet zaměstnaných se v těchto letech zvýšil na 204,5 tisíce zaměstnaných osob. a) věková struktura zaměstnaných Jak si můžeme všimnout v tabulce níže, skupina pracujících ve věku 30 – 44 let, zastupuje největší podíl zaměstnaných, a zároveň u ní sledujeme největší nárůst, je to logické z důvodu věkové struktury obyvatelstva. Růst je znatelný ve všech věkových skupinách, ten je způsoben především vznikem nových pracovních pozic.
Tabulka 3: Věková struktura zaměstnaných v letech 2014 a 2015 (v tis.) Zdroj dat: ÚP ČR, 2016
27
b) zaměstnanost dle nejvyššího dosaženého vzdělání nejpočetnější skupinu zaměstnaných tvoří lidé se středním vzděláním bez maturity, největší nárůst však vidíme u obyvatel vzdělaných na střední škole s maturitou. Je tak vidět určitá tendence zvyšování nároků zaměstnavatelů a více pracovních pozic s potřebnou vyšší kvalifikací.
Tabulka 4: Vzdělanostní struktura zaměstnaných v letech 2014 a 2015 (v tis.) Zdroj dat: ÚP ČR, 2016 c) zaměstnanost dle odvětví, ve kterém pracují největší podíl zaměstnaných v Libereckém kraji pracuje v zpracovatelském průmyslu (37,8 %). Druhou nejvíce zastoupenou kategorií je velko- a maloobchod a oprava vozidel s 12,3 %. Největší nárůst obsazených pracovních míst však můžeme spatřit ve vzdělávání, které zastupuju 7,2 % ze všech pracovních pozic v Libereckém kraji. d) počet volných pracovních míst Počet volných pracovních míst se z roku 2014 do roku 2015 téměř zdvojnásobil, zatímco v lednu 2014 přicházelo na jedno pracovní místo více než 11 uchazečů, na konci dalšího roku to bylo už jen 3,3 uchazeče. Vysvětlením je však mimo jiné nárůst pracovních míst.
28
Nejčastěji poptávané pozice v Libereckém kraji jsou: obsluha šicích a vyšívacích strojů, svářeči, montážní a manipulační dělníci, číšníci a servírky, kuchaři, pracovníci ostrahy, obsluha manipulačních vozíků, obchodní zástupci, řidiči nákladních automobilů.
e) nezaměstnanost jak by se dalo soudit z předešlých dat zaměstnanosti, nezaměstnanost od roku 2014 klesá, od ledna roku 2014, kdy byl podíl nezaměstnaných 8,8 % se zmenšuje až k hranici 7,8 % na začátku roku 2015, ke konci roku byl podíl ještě o jeden procentuální bod nižší f) hlavní příčiny nezaměstnanosti Minimální využití starých opuštěných průmyslových areálů složité dojíždění za prací Nedostatečná nabídka specifických pracovních míst Nezájem investorů o problémové mikroregiony Značný rozdíl mezi kvalifikační úrovní uchazečů a zájemců o zaměstnání a požadavky zaměstnavatelů Poměrně vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkovém počtu, vysoký podíl uchazečů se základním vzděláním a také uchazečů ve věku nad 50 let, Nízká podpora malého a středního podnikání Obsazenost průmyslových zón, jejichž kapacita je téměř naplněna, Vysoký počet pracovních nabídek s omezenou dobou trvání (dohody o provedení práce apod.). (ÚP ČR, 2015) Byť se česká část může pyšnit nejmenší nezaměstnaností z hodnocených území, stále má obrovské rezervy v podmínkách pro pracující a nedostatečné nabídky práce pro kvalifikované odborníky.
29
2.3.2 Německá část Při analýze německé části vycházím z měsíčních statistik Arbeitsagentur.de, stejně jako u české části jsem si pro lepší srovnání vybral měsíc říjen. Analyzuji data pro celou spolkovou zemi Sasko. a) nezaměstnanost: v Sasku trvale klesá, jak bylo vidět v předchozí části práce. Zatímco ve vybraném měsíci byl počet nezaměstnaných přes 171 tisíc, o rok později se počet nezaměstnaných posouvá k hranici 159 tisíc. Počet lidí, hledajících práci byl v říjnu 2014 přes 308 tisíc, o rok později jich ubylo zhruba o 26 tisíc. b) rozdělení nezaměstnaných dle skupin: v roce 2014 bylo téměř 12 tisíc mladistvých do 25 let nezaměstnaných, o rok později se tato skupina zmenšila o 1840 mladistvých, nezaměstnaných ve věku 50 let a více bylo v roce 2014 téměř 69 tisíc, o rok později téměř o 5,5 tisíce méně. Nezaměstnanost tedy klesá ve všech věkových skupinách, jen ve sledované skupině cizinců v zemi, nezaměstnaných přibylo, a to o 1243 na celkový počet 10 760. c) rozdělení dle odvětví, do kterého se hlásí o práci: celkem se v roce 2014 jednalo o 9164 osob, z nichž největší část požadovalo práci v „ostatních hospodářských službách“, a to 38,1 %, druhý nejvyšší podíl, 12,1 % žádá o práci v obchodnictví, 10,9 % ve zpracovatelském průmyslu, 10,3 % osob žádalo práci ve zdravotnictví a sociální péči. Na úkor ostatních hospodářských služeb, klesá podíl ostatních odvětví, o které osoby jeví zájem. (Arbeitsmarkt in Zahlen, 2014) V německé části území můžeme sledovat asi nejlepší situaci z hodnocených států. Byť situace stále není ideální, obrovské rozdíly mezi původními NDR a SRN se rychle vyrovnávají.
30
2.3.3 Polská část U Polska vycházím ze statistického portálu wroclaw.stat.gov.pl, kde lze najít statistiky k daným vojvodstvím. Bohužel kromě grafů uvedených níže nejsou dostupná data k roku 2015, takže pracuji s ročenkou vydanou 1.1.2015. Data jsou tedy počítána z posledních dostupných dat z roku 2013.
Graf 1: Míra nezaměstnanost v Dolnoslezském vojvodství zdroj: STATISTICAL OFFICE IN WROCLAW Jak si můžeme všimnout z grafu níže, míra nezaměstnanosti v Dolnoslezském vojvodství ještě před třemi roky dosahovala téměř 15 %. Každým rokem se však daří míru nezaměstnanosti snižovat a na začátku roku 2016 klesla míra na devět procentních bodů a z předchozích dat je pravděpodobné, že bude opět klesat.
31
Graf 2: Vývoj hrubé měsíční mzdy a platů v podnikovém sektoru, zdroj: STATISTICAL OFFICE IN WROCLAW
Pokrok ve snížení nezaměstnanosti doprovází také nárůst průměrné mzdy v Polsku. To je způsobeno především ekonomickým růstem země a následným tlakem zaměstnanců na zvýšení mzdy. Rozložení pracujících dle odvětví, ve kterém pracují Největší podíl zaměstnaných, 24,5 % pracuje v průmyslu, přes 15 % v obchodu, či opravě motorových vozidel, v administrativě je to podíl 9 %, poměrně velká část, 8 % pracuje v zemědělství, lesnictví či rybolovu, stejný podíl zaměstnává odvětví vzdělávání. Zajímavé je porovnání počtu osob ucházejících se o pracovní pozici, v roce 2013 se uchází o jedno místo průměrně 45 osob, ještě v roce 2000 však byla hodnota více než desetinásobná. Jak z výše uvedených grafů, tak ze statistických dat je zřejmé, že Polsko se za několik let, ze zkolabovaného, postsovětského státu přibližuje průměru ostatních evropských států. (STATISTICAL OFFICE IN WROCLAW, 2014) 32
2.4
Potenciální vývoj trhu práce
Vycházíme-li z výsledků minulé kapitoly (3.3.1) a prognóz Úřadu práce ČR dochází v Libereckém kraji ke zvyšování zaměstnanosti a celkovému ekonomickému růstu, s čímž souvisí růst platů a HDP. Problémem, který však pravděpodobně dále bude trápit zaměstnavatele, je nedostatek kvalifikovaných pracovních sil. Zlepšení situace si slibuje odvětví stavebnictví, optimistické predikce si slibují nárůst až o 5,2 %. Důležitou neznámou pak bude kauza podvodů Volkswagen Group, její dopad bude mít vliv na stovky pracovních míst v Libereckém kraji. (ÚŘAD PRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY, 2014) Významným tématem v příhraničí je a bude migrační krize, ta ve velké míře ovlivňuje, jak se bude trh práce dále vyvíjet. Byť je pravděpodobné, že Německo bude chtít využít imigranty jako levnou pracovní sílu, rozhodně to nebude tak jednoduché. Další, do jisté míry výhodou, je nárůst pracovních míst pro učitele jazyku, sociální pracovníky nebo například ostrahu. Růst je vidět již nyní, oproti předchozímu roku je například 27 % nárůst pozic učitelů jazyka. (SPIEGEL-ONLINE, 2016) Dle výzkumu to ale není vyloženě pro Německo výhra, například proto, že lidé kvůli těmto pracovním místům mohou opustit své nynější pozice. Navíc uprchlíci neřeší problém nedostatku pracovních sil, především kvůli absenci kvalifikace. S tím souvisí i problém integrace do nového života v nové zemi, pouze 20 % dokáže najít práci v průběhu jednoho roku, 50 % přistěhovalců to trvá až 5 let. (SPIEGEL-ONLINE, 2016) Všeobecně by se dalo předpokládat, že pokud německá ekonomika poroste tak, jak tomu bylo do teď, východní Německo se během několika let dostane na stejnou úroveň Německa západního. Vzhledem k úspěšnému roku 2015 v Polsku se očekává podobná tendence i v tomto roce. Existují však i obavy, byť přibývá volných pracovních míst, je třeba na ně dosadit kvalifikované
pracovníky.
Vzhledem
k investiční
atraktivitě
Polska
vznikají
mezinárodní pozice, což je dobrá zpráva především pro motivovanou mladší generaci. 33
Pro mladé však bude nejdůležitější naučit se měkkým dovednostem; schopnost pracovat v týmu, komunikaci a práci v multikulturním prostředí. (RUSAK; DOMARADZKI, 2015) Dle mého názoru je velkou hrozbou Polsku i ČR Brain drain (odliv mozků) do Německa, nebo dalších zemí s lepšími pracovními podmínkami. Čím lepší bude vzdělanostní struktura států, tím větší riziko to pro ČR a Polsko bude. Obě země by proto měly vynaložit větší úsilí a nabídnout lepší podmínky pro pracující, aby si kvalifikované pracovníky udržely.
2.5
Životní poměry vzhledem ke mzdám
Na pracovním trhu je jedním z nejdůležitějších ukazatelů průměrná mzda, dalším, důležitým aspektem je však to, kolik si toho za danou mzdu můžete koupit, respektive, jak se dá s danou mzdou žít. Každá země má rozdílnou průměrnou mzdu, sazby DPH, finanční požadavky na bydlení, jídlo, oblečení a další důležité prostředky, bez kterých se těžko obejdeme. Je nutné zmínit, že u následujících témat vycházím z dat pro celé země, nikoliv oblastí v rámci ERN. Měny, uvedené v následujících podkapitolách byly přepočítávány s následujícím kurzem: Polský zlotý = 6.2 Kč a Euro = 27 Kč.
34
2.5.1 Sazby DPH V Česku byly do roku 2013 dvě sazby DPH, základní a první snížená, v roce 2015 k nim přibyla i druhá snížená sazba. V této části práce jsou uvedeny jen příklady zvýhodněného zboží, na zbytek je dostupný odkaz v použité literatuře.
základní sazba DPH je 21 %
první snížená sazba DPH je 15 %
uplatňuje se u dodání tepla, vody, elektřiny, telekomunikací, přepravy a dalších služeb, či zboží
druhá snížená sazba DPH je 10 %
uplatňuje se z velké části u výbavy pro děti, knih, zdravotnictví či mlýnských výrobků (PŘEDPIS Č. 235/2004 Sb, 2004) V Německu platí dvě sazby daně z přidané hodnoty.
základní sazba DPH je 19 %
snížená sazba uplatňuje se u základních potravin, knih, léků a zdravotnických potřeb, knih, dopravě, vstupném apod.
V Polsku jsou stejně jako v ČR tři sazby DPH, základní a dvě snížené:
standardní sazba DPH je 23 %
první snížená sazba DPH je 8 % uplatňuje se u léků a zdravotních potřeb, novin, ubytovacích služeb, vstupu na kulturní akce, v restauracích a osobní dopravě
druhá snížená sazba DPH je 5 % uplatňuje se u jídla a nealkoholického pití
shrnutí sazeb DPH v Evropě je dostupné v použité literatuře: (účtování.net, 2015)
35
2.5.2 Životní minimum V Česku existuje nejen minimum životní, ale také existenční, to může být vyměřeno jen ve zvláštních případech a nesmí být vyměřeno u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let. Životní minimum je v České republice stanoveno na 3410 Kč pro jedince, existenční pak na 2200 Kč. V Polsku je životní minimum asi 500 zlotých (= 3100 Kč) pro jedince. V Německu je Životní minimum stanoveno na 374 Euro (= 10 098 Kč) pro jedince. (Životní minimum v Česku a dalších státech, 2013)
2.5.3 Minimální mzda Vybrané hodnoty jsou převzaty ze statistik OECD za rok 2015. Minimální stanovená mzda v České republice je 9200 Kč, v Polsku je minimální mzda vyšší; 10 850 Kč. Německo má téměř čtyřnásobnou minimální mzdu v porovnání s Českou republikou a Polskem, činí 39 771 Kč na obyvatele.
2.5.4 Průměrná mzda Hodnoty jsou převzaty také ze statistik OECD, ovšem pro rok 2014. Pro rok 2015 nebyly data dostupná. Průměrná mzda je v České republice 25 812 Kč, v Polsku dosahuje průměrná mzda 3718 zlotých (=23 050 Kč), v Německu, jak by se dalo očekávat, je průměrná mzda vyšší, a to více než třikrát, činí 3043 eur (=82 156 Kč).
36
2.5.5 Průměrné daňové zatížení Data jsou uvedeny pro jedince s průměrným platem. V ČR je zdaněno celkem 42.75 % ze mzdy, v Polsku 34.66 % a v Německu 49.44 %.
Porovnání superhrubé a čisté mzdy, 2015 Mzda v Kč
90000 80000 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0
Česká republika
Polsko
Německo
Průměrná mzda v Kč
25812
23050
82156
Zdaněná mzda v Kč
14777
15061
41538
Graf 3: Porovnání superhrubé a čisté mzdy, 2015 Zdroj: vlastní, vypočteno z dat OECD, 2015 V grafu výše si můžeme prohlédnout reálné zatížení v jednotlivých státech, počítané z průměrné mzdy za rok 2015.
Celkově se dá říci, že nejlepší pracovní podmínky jsou v Německu, byť je za zaměstnance odvedena více než dvojnásobná částka než v ČR či Polsku, tak zaměstnancům stále vychází mnohem vyšší čistá mzda. Do srovnání by bylo vhodné zapojit i další faktory, jako náklady na bydlení, věk odchodu do důchodu, nebo další náklady nutné k životu v zemi.
37
3. Pracovní podmínky v zahraničí Důležitým aspektem pro práci v zahraničí jsou podmínky dané státem. V této kapitole nejsou vypsány veškeré pracovně-právní podmínky, je to souhrn těch nejdůležitějších. Kompletní podmínky a standardy jsou dostupné v elektronickém dokumentu „Pracovněprávní podmínky a minimální zákonné standardy v Německu, Polsku a České republice“ (DGB-BEZIRK SACHSEN, 2005), vydaném v rámci Meziregionální odborové rady Labe-Nisa.
3.1
Možnosti zaměstnání v Německu
Na obsahové úpravě německého pracovního práva se kromě státu, který je zodpovědný za legislativu, v podstatné míře podílejí smluvní strany kolektivních smluv, kterými jsou podle zákona o kolektivních smlouvách odbory a sdružení zaměstnavatelů. Na pracovníky z členských států, včetně Čechů, se vztahuje povinnost odvádět příspěvky na sociální zabezpečení. Zaměstnavatel musí pracovníky nahlásit příslušnému úřadu, aby byli pojištěni pro případ nemoci a také v rámci důchodového pojištění. Sociální příspěvky se pak strhávají ze mzdy zaměstnaného. Dále v Německu mají obyvatelé členských států nárok na podporu v nezaměstnanosti: „Pokud přeshraniční zaměstnanec ztratí své zaměstnání po době nejméně dvanácti měsíců, má podle příslušného soudního nálezu nárok na pobírání podpory v nezaměstnanosti z Německa za předpokladu, že bude k dispozici pro potřeby německého trhu práce.“
38
3.1.1 Podmínky pro pracovníky v Německu – Dotčený pracovník se buďto vrací každodenně do vlasti, nebo se jedná o zaměstnání omezené nanejvýš na dva dny v týdnu. – Pracovník nepobírá dávky sociálního zabezpečení v Česku, resp. v Polsku. – Místo výkonu zaměstnání leží v příhraničním pásmu. – Zaměstnávání přeshraničního pracovníka nesmí mít nepříznivé dopady na německý trh práce, pro zaměstnání nejsou k dispozici němečtí zaměstnanci nebo cizinci, kteří mají stejné postavení. – Český nebo polský státní příslušník nesmí být zaměstnáván za nevýhodnějších podmínek než porovnatelní němečtí pracovníci
3.1.2 Další možnosti práce pro Čechy a Poláky Sezónní pracovníci: v oblastech lesního hospodářství, pohostinství, pěstování ovoce a zeleniny lze vydat pracovní povolení až na dobu nanejvýš tří měsíců; Cizí pracovníci: zaměstnání za účelem rozšíření jazykových a odborných znalostí, jehož délka trvání činí nanejvýš jeden rok (s možností prodloužení o dalších šest měsíců); Vyslaní zaměstnanci: Obzvláště ve stavebnictví už v minulosti v Německu působili polští pracovníci. I v budoucnosti to bude možné jen v rámci dvoustranných dohod (Smlouva o vysílání zaměstnanců v rámci smlouvy o dílo). Polské stavební firmy působí jako subdodavatelé německých firem. Dále je přístup na německý trh práce umožněn odborníkům z oblasti ICT (nanejvýš pět let) a au-pair. (DGB-BEZIRK SACHSEN, 2015)
39
3.2
Možnosti zaměstnání v Polsku
V Polsku, jako zemi EU mohou bez povolení pracovat členové EU, EHP a Švýcarska. Ti mohou v zemi pobývat až 3 měsíce, pokud mají platný doklad totožnosti. Po 3 měsících je nutné zažádat o registraci pobytu. (NTEGROVANÝ PORTÁL MPSV, 2006) „Občané EU, kteří chtějí v Polsku pobývat déle než 3 měsíce, musí požádat o povolení k přechodnému pobytu, resp. povolení k trvalému pobytu. Tento požadavek neplatí pro osoby, které v Polsku vykonávají zaměstnání, nebo vykonávají samostatnou výdělečnou činnost nebo jinou podnikatelskou činnost, ale nadále mají své trvalé bydliště, do něhož se vracejí nejméně jednou týdně, v jiném státě EU. Příslušným orgánem je vojvodský úřad.“ (DGB-BEZIRK SACHSEN, 2015) „Čeští občané mají při hledání zaměstnání v Polsku stejné postavení jako občané Polské republiky, tudíž nepotřebují povolení k zaměstnání. Dále platí, že pracovníci z jistých členských států EU, mj. i Češi, mají co do přístupu k trhu práce přednost před příslušníky třetích států. Výkon některých funkcí ve veřejném sektoru je však vyhrazen polským státním občanům.“ (DGB-BEZIRK SACHSEN, 2015) Češi v Polsku jsou při práci v zemi začleněni do systému sociálního zabezpečení. Podpora v nezaměstnanosti je poskytována v souladu s národní legislativou.
40
4. Aktéři na poli trhu práce Do spolupráce se mohou zapojit rovněž subjekty mimo veřejnou správu. Formy jejich spolupráce pak mohou vyústit až do efektivní přeshraniční víceúrovňové správy, ale také do méně formalizovaných podob spolupráce. (Perkmann 2003) Mezi tyto aktéry patří také samotný Euroregion Nisa, který byl zmíněn již dříve.
4.1
Občané a občanské iniciativy
Obyvatelé žijící v přímém pohraničním prostoru nevytvářejí přeshraniční spolupráci přímo, např. tím, že nakupují potraviny v Německu. U této příležitosti si však můžeme všimnout jiného trendu. Není velkým překvapením, když obsluha v supermarketu v Žitavě s Vámi začne komunikovat ve vašem rodném jazyce. Vzhledem k příznivější platové situaci v Německu, těsně za našimi hranicemi, se tomu však ani nemůžeme divit. Tyto supermarkety dokonce místo Němců raději přijmou sousedy z ČR, protože vědí, že poměrně velkou část jejich zákazníků tvoří právě jejich spoluobčané. Tento fakt by se tedy dal považovat za jistou formu přeshraniční spolupráce. Velkým problémem na tomto poli je však vysoká jazyková negramotnost, kde v průzkumu přiznalo problém s jazykovou bariérou 68 procent respondentů. (Novotný, 2009)
4.2
Národní státy
Obecně je dle některých autorů (např. Casteigts 2010, s. 310), role národních států v přeshraniční spolupráci přinejmenším dvojí. První je vytvářet podmínky pro to, aby bylo samotná provádění přeshraniční spolupráce vůbec technicky možné. Druhým úkolem národních států je pak samotná aktivní účast v přeshraniční spolupráci. Tato aktivní účast může mít více podob.
41
Jako příklad může být zmíněna účast služeb zaměstnanosti a orgánů sociálního zabezpečení v přeshraniční spolupráci, např. v projektu EURES-T, kdy národní orgánynejčastěji úřady práce – delegují své zaměstnance k práci na projektu, jehož cílem je posílit přeshraniční trhy práce v přeshraničních regionech (Wille 2012, s. 297).
4.3
Ministerstvo práce a sociálních věcí
„Do kompetence ministerstva patří především sociální politika (problematika zdravotně postižených, sociální služby, sociální dávky, rodinná politika apod.), sociální pojištění (důchody, nemocenské, apod.), oblast zaměstnanosti (trh práce, podpora zaměstnanosti, zahraniční zaměstnanost apod.), pracovněprávní legislativa, bezpečnost a ochrana zdraví při práci, rovné příležitosti pro ženy a muže (genderová problematika), migrace a integrace cizinců, evropská integrace a oblast čerpání finanční pomoci z fondů Evropské unie (EU).“ (MPSV, 2014)
4.3.1 EURES Úřad práce České republiky (ÚP ČR) se po připojení země k EU (2004) stal součástí sítě EURES, jejímž základním posláním je usnadňovat mezinárodní mobilitu pracovních sil. Službu EURES nabízejí veřejné služby zaměstnanosti všech 28 členských států EU, dále členské země EHP Island, Lichtenštejnsko a Norsko, a prostřednictvím bilaterálních smluv také Švýcarsko. Základním úkolem sítě EURES je poskytovat služby užitečné všem pracujícím, uchazečům a zájemcům o práci i zaměstnavatelům, kteří mají zájem využívat práva volného pohybu osob. Poskytování služeb EURES je umožněno dvěma základními cestami: na jedné straně to jsou databáze přístupné na Evropském portále pracovní mobility, na straně druhé to jsou informační a poradenské služby nabízené EURES poradci a kontaktními pracovníky EURES, kteří působí na krajských pobočkách a kontaktních pracovištích ÚP ČR. (Integrovaný portál MPSV, 2016) 42
Zatímco EURES je oficiální organizace, která funguje pro všechny zájemce zdarma, existuje mnoho dalších společností, nabízející podobné služby, a to většinou placené a ilegální. Každá taková organizace totiž musí mít povolení od EURES, aby mohla fungovat, pokud se tak neděje, je taková organizace ilegální. V čem tedy vězí úspěch těchto organizací? Asistenční služby mohou být poskytnuty například za 6.500 Kč za zajištění termínů dopravy, vyzvednutí na letišti, ubytování a dalších služeb, které si však stejně platíte sami. V USA se podobné služby avšak s pojištěním a domluvenou prací pohybují za hranicí 20.000 Kč. Avšak oproti EURESu, který má slabou propagaci, a málokdo ví, že dané služby vůbec nabízí, nabízí soukromé organizace „širší spektrum“ služeb, nejen tedy práci v jiných zemích než zemích EU, ale také nabídka studijních pobytů, au-pair programů, work and travel, letních campů a dalších pro mladé lidi zajímavých nabídek.
4.4
Firmy
Stěžejním aktérem na přeshraničním trhu práce jsou samotné firmy. Ty využívají zaměstnance ze zahraniční nejenom jako levnou pracovní sílu, ale také jako odborníky, kterých je na jejich území nedostatek. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že i podnikatelé zaměstnají raději cizince, kterému mohou bez výčitek vyplatit minimální mzdu a jsou více spokojeni s jejich odvedenou prací, než nekvalifikovaného zaměstnance ze svého státu, kterému by navíc měl platit více. Hlavním potenciálem pro zahraniční pracovníky jsou sezónní práce, kdy zaměstnavatelé, například v turisticky významných lokalitách hledají výpomoc, především pak studenty, pro ty je práce/brigáda v zahraničí dobrou možností přivýdělku.
43
Zvláštním příkladem jsou německé firmy působící na českém území, dostane se jim odborných pracovních sil. Na zaměstnance mají menší náklady, než v Německu a sami pracovníci si mohou chválit nejen nově vytvořené, pracovní nabídky, ale také lepší pracovní podmínky, než které jim nabízí čeští zaměstnavatelé. Výhody tak pozorujeme na obou stranách. Výhoda je to i pro samotný stát, který tímto způsobem pasivně snižuje nezaměstnanost, a zároveň mu jsou odváděny daně.
4.5
Univerzity a střední školy
Projekty ERN, které zastupují významnou roli na přeshraničním trhu práce, se sice nesoustředí na zlepšení trhu práce přímo, ale snaží se provázat trh práce pomocí školních projektů. Většinou jsou projekty realizovány základními školami, které sbližují děti s vrstevníky za hranicemi, poznávají jejich jazyk, kulturu a snaží se zamezit vzniku psychologických bariér. Projekty jsou samozřejmě realizovány i u středních či vysokých škol. Příkladem projektu středních škol může být „Vzájemná spolupráce středních odborných škol CZ – PL“. Studenti se účastní programu za hranicemi i v tuzemsku, učí se věcem z praktického hlediska a zároveň se aspiruje na spolupráci se studenty ze zahraničí. Významným aktérem je samozřejmě také TUL, příklady vytvořených projektů mohou být „Informační portál vysokých škol v ERN“, „U-NISA – kdo studuje, uspěje“ nebo „Podpora vysokoškolských studentů při prezentaci výsledků vlastního výzkumu“. (Euroregion Nisa, 2013)
44
5. Praktická část V rámci bakalářské práce jsem se rozhodl vytvořit dotazníky, které by podpořily, či vyvrátily mé počáteční hypotézy. Jak již bylo řečeno v metodách zpracování, hlavním zdrojem respondentů byl internetový dotazník. Ten byl zveřejněn na týden na serveru vyplnto.cz a během této doby jsem společně s tištěnými dotazníky vybral 153 odpovědí, rozšíření dotazníku pomohly především sociální sítě. Dokonce jsem ze zmíněného serveru dostal bezplatnou propagaci, i tomu tedy mohu poděkovat za počet vybraných odpovědí. Dotazník obsahuje dohromady 23 otázek, respondent však neodpovídá na všechny. Dotazník zkoumá více skupin respondentů, dle toho jak odpovídají, jim pokládá otázky, které jsou vzhledem k jejich odpovědi relevantní. Otázky 4, 16 a 19, jsou rozdělující. (viz příloha 1) Grafy jsou tvořeny z vlastních, získaných dat a zpracovány v MS Excel, proto není u grafů uváděn zdroj.
5.1
Demografické rozdělení respondentů
Dotazníku se zúčastnilo 63 % žen a 37 % mužů. Tento údaj sice není pro práci stěžejní, ale bude zajímavé porovnávat, jaké bariéry k práci v zahraničí, nebo názory na zahraniční práci mají ženy oproti mužům.
45
Věkové složení respondentů 120
Počet respondentů
100 80 60 40 20 0
do 20 let
20 - 29 let
30 - 40 let
nad 40 let
Největší počet respondentů se řadí do věkové skupiny 20 – 29 let, je to způsobeno především umístěním dotazníku na sociální síti, kde tato generace má největší zastoupení
Rozdělení respondentů dle maximálního dosaženého vzdělání 6%
základní nebo bez vzdělání
6%
35%
SŠ bez maturity SŠ s maturitou 53%
VŠ nebo VOŠ
Věkovému složení samozřejmě odpovídá i nejvyšší dosažené vzdělání, vzhledem k věkovému složení respondentů (modus = 22) se dá očekávat nejvyšší dosažené vzdělání střední školy s maturitou. Více než třetinu tvoří absolventi vyšších odborných, nebo vysokých škol.
46
Ve srovnání s daty vzdělanostní struktury Libereckého kraje je počet obyvatel s vystudovanou VŠ nebo VOŠ téměř třikrát vyšší. SŠ s maturitou pak v Libereckém kraji průměrně absolvuje dvakrát méně obyvatel. (ČSÚ, 2011) Je tak třeba přihlížet u následujících odpovědí k tomu, že respondenti měli nadprůměrné vzdělání.
5.2
Zkušenosti s prací v zahraničí
Pracujete nebo jste někdy pracoval/a v zahraničí? současně pracuji/pracoval jsem
21,94%
nemám zkušenosti s prací v zahraničí
78,06%
Jak je vidět v grafu výše, téměř 80 % respondentů nemá jedinou vlastní zkušenost s prací v zahraničí, je to dáno především velkou částí studentů mezi dotazovanými, ale i dalšími bariérami, které jsou zkoumány v dalších otázkách.
47
V jaké zemi pracujete nebo jste pracoval/a? Německo 8
Velká Británie 12
USA Španělsko
1
Francie
2
Turecko 2
Polsko 2 3
4
Jiné
Největší část respondentů, se zkušeností s prací v zahraničí, pracuje/pracovala v Německu. Více než třetina respondentů tak využívá možnost pracovat těsně za hranicemi, což se jeví jako logická volba především pro studenty. Pro anglicky mluvící se nabízí především USA nebo Velká Británie
Při jaké příležitosti pracujete? pracoval/a jste v zahraničí? 9% brigáda
15%
pracovní poměr 50%
stáž praxe
26%
Polovina respondentů využívá práci v zahraničí jako brigádu. Tento údaj je z velké části ovlivněn věkovou strukturou respondentů.
48
Jak dlouho pracujete? pracoval/a jste v zahraničí?
23%
do 3 měsíců 41%
3 až 6 měsíců více než 6 měsíců až rok
15%
více než rok 21%
S druhem pracovního poměru také souvisí délka pracovního poměru, ta byla počítána následovně, pokud respondent uvedl, že pracoval 2 roky v zahraničí, vždy po 3 měsících, byl brán jako směrodatný součet, tedy 6 měsíců. V Německu jsou často vytvářené pozice pro sezónní práce, které trvají právě do 3 měsíců, tu využívá, dle mého názoru, největší zastoupená část.
Jak hodnotíte pracovní poměry v zahraničí? 0% 9%
1
6% 36%
2 3 4
49%
5
Respondenti byli tázáni na hodnocení pracovních poměrů v zahraničí, pro hodnocení využívali známky jako ve škole. Průměrnou hodnotou byl 1.81. Nikdo nevyužil známku 5, pouhých 15 % respondentů hodnotilo pracovní poměry na 3 až 4. Vidíme tak 49
vysokou spokojenost s prací v zahraničí, dá se tak očekávat, že se nadále bude vyvíjet pozitivním směrem. Dále mne zajímaly výrazně dobré, či špatné zkušenosti s prací v zahraničí. Celkově převažují pozitivní, většinou si tak lidé chválí platové podmínky, efektivitu práce, smíšené národnosti zaměstnanců a vztahy se zaměstnavateli. Objevily se samozřejmě i negativní zkušenosti, přehnaná kontrola zaměstnanců nebo příliš striktní jednání zaměstnavatele, „donášení“ a dokonce nutnost oblékat se v práci svůdně a tomu přizpůsobit své chování (pozice servírky).
5.3
Potenciál respondentů k práci v zahraničí
Přemýšlel jste o práci v zahraničí? Ano
Ne
69,42%
30,58%
I z tohoto grafu vypovídá, že lidé mají zájem o práci v zahraničí, otázkou tedy je co jim v práci v zahraničí brání. Práce v zahraničí nabízí nesporné výhody, mě však zajímalo, co vidí jako hlavní plus. Protože v tomto tématu panují odlišné názory mužů a žen, rozhodl jsem se vypracovat porovnání preferencí mezi ženami a muži.
50
Hlavní výhoda práce v zahraničí pro ženy 2% 4% 7%
lepší platební ohodnocení zkušenosti, praxe
43%
noví lidé, jiné smýšlení zlepšení jazyka
44%
jiné
Hlavní výhodou ženy spatřují v získaných zkušenostech a lepším platebním ohodnocení.
Hlavní výhoda práce v zahraničí pro muže 7%
7% lepší platební ohodnocení noví lidé, jiné smýšlení
45%
17%
zkušenosti, praxe jazyk jiné
24%
Byť muži mají stejně jako ženy podobný sklon k lepším platovým podmínkám, téměř čtvrtina mužů sleduje hlavní výhodu v poznávání nových lidí a až poté následuje získaná zkušenost. Oproti ženám vidí větší procento mužů hlavní výhodu v naučení se jazyka.
51
Největší bariéra k neuskutečnění u žen 3%
1%
3% rodina (závazky) komunikace (cizí jazyk)
9% 36%
nalezení pracovního místa
14%
nové prostředí odhodlání/lenost
doprava 34%
jiné
Jako největší bariéru považují ženy závazky v rodině a nedostatečnou znalost či nejistotu v cizím jazyce. Společně s novým prostředím a částečně s problémem nalezení pracovního místa to jsou faktory, které jsou ovlivněné především člověkem samotným, až jako další bariérou jsou doprava a jiné jedincem neovlivnitelné faktory.
Největší bariéra k neuskutečnění u mužů 4% 4%
rodina (závazky)
9%
komunikace (cizí jazyk) 31%
nalezení pracovního místa
7%
nové prostředí doprava
16%
finance
29%
jiné
U mužů vycházejí na povrch stejné problémy jako u žen a dokonce téměř ve stejném poměru. Zatímco ženy kromě nabízených možností uváděly odhodlání, lenost či strach, muži vidí bariéru v nezvládnutí počáteční finanční situace. 52
Kde byste nejspíše hledal/a pracovní nabídky v zahraničí? 5% 1%
19%
internet
2%
přes příbuzného/kamaráda přímo v zahraničí
40%
úřad práce škola 33%
jiné
Největší část respondentů by hledala pracovní nabídky na internetu, přes příbuzného/kamaráda nebo přímo v zahraničí. Vypovídá to o rozmáhající se individualitě jedince, ale také o malé informovanosti na trhu práce. Je zvláštní, jak málo respondentů využívá organizace uzpůsobené k hledání práce a dává přednost daleko složitějším možnostem.
53
5.4
Dopravní dostupnost
Jak hodnotíte dopravní dostupnost do zahraničí? dostačující
51,61%
spíše dostačující
27,10%
nevím
14,84%
spíše nedostačující
3,23%
nedostačující
3,23%
Dopravní dostupnost do zahraničí je hodnocena většinou pozitivně, určitě se dají pozorovat nedostatky, ale většinou dopravci fungují na odezvě samotných cestujících. Při pozitivním vývoji přeshraničního trhu práce se tak dá předpokládat vývoj dopravní infrastruktury do zahraničí.
54
5.5
Znalost jazyka
Mluvíte německy nebo polsky? 97
47
8 ani jedno
německy
polsky
3 obojí
Zde vidíme jednu z hlavních bariér k fungujícímu přeshraničnímu trhu práce, byť má většina respondentů SŠ s maturitou nebo VŠ/VOŠ, německy mluví jen asi třetina z nich. Zde můžeme dávat vinu školnímu systému, který nedostatečně reaguje na polohu u hranic a většinou absentuje přeshraniční kontakt, což vytváří strach či nejistotu vůči hranicím, obyvatelům za nimi a jazyku, kterým mluví.
55
5.6
Názor na aktéry trhu práce
Znáte podmínky potřebné k práci v zahraničí? ano
21,94% vůbec ne
částečně
50,32%
částečně ano
vůbec ne
27,74%
Podmínky pro možnost práce v zahraničí jsou jedny ze stěžejních, přesto pouhá pětina z respondentů tyto podmínky zná. Myslím si, že informovanost by zvláště u nás v příhraničí mohla být vyšší.
Znáte nějaký program nebo událost, která pomáhá rozvíjet povědomí o možnosti práce v zahraničí? ano
31,61% ne ano
ne
68,39%
Více než dvě třetiny respondentů neznají jediný program či událost na poli trhu práce, přesto je aktérů, kteří programy a události tvoří, poměrně dost, jen je dle mého názoru nedokáží dostatečně propagovat. Zároveň je pravdou, že málokdo v dnešní době ví, kdo nebo co vlastně aktér je a co je jeho příspěvkem na poli trhu práce. 56
Respondenti, kteří odpověděli ano, pak byli dotázáni, aby uvedli některý z programů. Poměrně často se objevil EURES, AISEC, ERASMUS, Work and Travel. Respondenti si také vzpomněli na Student agency, job expo burzu práce nebo webové stránky: jobs.cz, pracevnemecku24.cz
Kdo si myslíte, že by se měl na tomto poli nejvíce zapojit? univerzity/střední školy 2% 2% 5%
úřady práce Ministerstvo práce a sociálních věcí euroregiony
28% 18%
sami jednotlivci 21%
nikdo
24%
jiné
Dle respondentů by se na poli trhu práce měly nejvíce zapojit především univerzity a střední školy, větší propagaci by uvítali také od ÚP, MPSV a euroregionu. Objevily se i názory, že by se zapojovat neměl nikdo, protože tak stát přichází o kvalifikované pracovní síly. Toto tvrzení je logické vzhledem k již zmíněnému trendu „Brain Drain“.
57
Jak si myslíte, že se ministerstvo práce a sociálních věcí na přeshraničním trhu práce angažuje? dostatečně
5,16%
nedostatečně
vůbec
17,42%
3,87%
nevím
73,55%
Poslední otázka zjišťovala úroveň propagace jednoho z hlavních aktérů přeshraničního trhu práce, MPSV. Můžeme poměrně jednoduše interpretovat, že většina respondentů nemá zkušenost s MPSV a jeho angažovaností na trhu práce. Dotazník mi pomohl uvědomit si současnou situaci na trhu práce očima obyčejných obyvatel Libereckého kraje.
58
6. Diskuse Jak bylo řečeno již dříve, trh práce ovlivňuje velké množství aspektů, které přesahují rámec mojí práce. Vidím tak další prostor pro navázání na tuto práci, ať už jinou bakalářskou prací, nebo navazující prací diplomovou. Jedním z cílů bylo vytvořit mapy, které by pomohly vysvětlit trh práce v Euroregionu Nisa, byť to byla jedna z velkých ambic mé práce, nakonec se na samotné mapy nedostalo, především je to z důvodu nesourodých dat a problému k jejich získání. I zde vidím možnost pokračování v jiné/ popř. navazující práci.
59
6.1
Závěr
Primárním cílem byla analýza přeshraničního trhu práce v Euroregionu Nisa. Z počátku jsem chtěl pojmout analýzu komplexně, ale během postupující práce jsem si uvědomoval, kolik důležitých aspektů je třeba brát v potaz, abych dosáhl svého zamyšleného cíle. V práci byla vystižena dynamičnost trhu práce na stanoveném území, shromážděna a analyzována dostupná data a vytvořen obraz současného fungování. Práce v analytické části tak čtenáři předá informace potřebné k práci v zahraničí, představí stanovené podmínky, možnosti a upozorní na aspekty, na které je třeba brát při práci v zahraničí zřetel. Umožní snadno najít oficiální zdroje pro širší analýzy. Vysvětlí také, jací aktéři hrají na trhu práce roli a jak trh práce ovlivňují. Praktická část byla vytvořena nejen jako potvrzení či vyvrácení hypotéz, stanovených na začátku práce, ale také jako přidaná hodnota k analytické části. Zkušenosti respondentů totiž poskytují velký náhled na celé téma, který je za normálních okolností jen těžce sehnatelný. Na začátku vyřčené hypotézy se potvrdily, byť zastoupení přeshraničních pracovníků není nijak výrazné, dochází k jeho výraznému nárůstu. Pro práci v Euroregionu Nisa nejsou pro zaměstnance těchto zemí žádné vnější bariéry a tak můžeme předpokládat pokračující, pozitivní vývoj. Druhá hypotéza se z větší části vyplnila také, v Německu jsou nejlepší platové podmínky. Srovnání České republiky a Polska není směrodatné, protože pracovní podmínky až na menší nuance nejsou znatelné. Třetí hypotéza se potvrdila jen částečně, je sice pravdou, že většina respondentů nemá zkušenost s prací v zahraničí, ale 22 % respondentů není zanedbatelné. Největší bariérou k práci v zahraničí jsou pro respondenty opuštění rodiny / domova a nedostatky v cizím jazyce, důležitým faktorem je také strach. Poslední hypotézou jsem také očekával, že bude mezi respondenty nedostatečná informovanost ohledně aktérů na trhu práce, to se potvrdilo. Byť by se aktéři na trhu práce mohli podílet výrazněji, největší problém se skrývá v samotných lidech, i oni totiž musí mít zájem o práci v zahraničí, naučit se novým jazykům, postavit se novým výzvám a překonat především ty bariéry, které jsou v nich samotných.
60
7. Seznam použité literatury Arbeitsmarkt in Zahlen [online]. In: STATISTIK DER BUNDESAGENTUR FÜR ARBEIT.
AM-Heft
Sachsen,
2014
[cit.
2016-04-27].
Dostupné
z:
https://www.arbeitsagentur.de/web/wcm/idc/groups/public/documents/webdatei/mdaw/ mde1/~edisp/l6019022dstbai698266.pdf?_ba.sid=L6019022DSTBAI698298 Bundesagentur für Arbeit: Statistik [online]. Nürnberg, 2016 [cit. 2016-05-02]. Dostupné
z:
http://statistik.arbeitsagentur.de/Navigation/Statistik/Statistik-nach-
Regionen/Politische-Gebietsstruktur/Sachsen-ab-08-2008-Nav.html ČSÚ: Obce Euroregionu Nisa k roku 2009, [obrázek]. [cit. 2016-05-02]. Dostupné z: http://csugeo.iserver.cz/xl/redakce.nsf/bce41ad0daa3aad1c1256c6e00499152/49026c969c23a135c125 714d00486c47/$FILE/EuroregionNeisse-Nisa-Nysa.jpg ČSÚ: Podíl nezaměstnaných osob v ČR a krajích, 2005-2015 [online]. 2015 [cit. 201605-02].
Dostupné
z:
https://www.czso.cz/csu/czso/cr_od_roku_1989_podil_nezamestnanych ČSÚ. Územní rozdíly v úrovni vzdělanosti obyvatelstva ČR [online]. In: . 2011 [cit. 2016-05-07].
Dostupné
z:
https://www.czso.cz/documents/10180/20536250/17023214a04.docx/be0642ee-823340ee-bbcb-c226200169ba?version=1.1. Das Statistik Portal: Anzahl der in Deutschland arbeitenden Grenzpendler nach Herkunftsländern in 2005 [online]. In: . 2005 [cit. 2016-05-02]. Dostupné z: http://de.statista.com/statistik/daten/studie/73300/umfrage/arbeiten-in-deutschland--grenzpendler/ Der Arbeitsmarkt in Deutschland: Arbeitsmarktberichterstattung – Mai 2012 [online]. Bundesagentur für Deutschland, 2012 [cit. 2016-04-26], 6-10 s. Dostupné z: http://statistik.arbeitsagentur.de/Statischer-Content/Arbeitsmarktberichte/ArbeitsmarktAllgemein/generische-Publikationen/Strukturen-der-Arbeitslosigkeit-2012-05.pdf 61
DGB-BEZIRK SACHSEN. Pracovněprávní podmínky a minimální zákonné standardy v Německu, Polsku a České republice [online]. In: . Dresden: 4 PEOPLE, Leipzig, 2005 [cit.
2016-04-26].
Dostupné
z:
http://www.igr-elbe-
neisse.org/data/files/23/Mindeststandards%20in%20D-PL-CZ_cz.pdf EUROREGION NISA. Kompendium přeshraničních projektů 2007 - 2013. Liberec, 2013. EUROREGION NISA: Základní údaje. Ern.cz [online]. 2015 [cit. 2016-05-02]. Dostupné z: http://www.ern.cz/index.php?D=245 EU, Evropská komise (2011):Regional Policy Inforegio. dostupné na URL: http://ec.europa.eu/regional_policy/index_en.htm Główny Urząd Statystyczny: Rynek pracy [online]. Varšava, 2013 [cit. 2016-04-27]. Dostupné z: http://stat.gov.pl/obszary-tematyczne/rynek-pracy/ IAB Kurzbericht: Anzahl der in Deutschland arbeitenden Grenzpendler nach Herkunftsländern in 2005[online]. In: . 2005 [cit. 2016-05-02]. Dostupné z: http://de.statista.com/statistik/daten/studie/73300/umfrage/arbeiten-in-deutschland--grenzpendler/ INTEGROVANÝ PORTÁL MPSV: EURES [online]. 2016 [cit. 2016-05-02]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/eures/sit INTEGROVANÝ PORTÁL MPSV: POLSKO: životní a pracovní podmínky [online]. 2016 [cit. 2016-05-02]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/eures/podminky/polsko/
INTERREG V-A ČESKÁ REPUBLIKA – POLSKO. Evropské strukturální a investiční fondy [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, na [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: http://strukturalni-fondy.cz/ JEŘÁBEK, Milan. Pracovně podmíněné migrace jako součást mezinárodního (přeshraničního) trhu práce Česka v kontextu evropské integrace. SOCIOweb [online].
62
2003, 1.(08),
3
-
4
[cit.
2016-04-26].
ISSN
Dostupné
1214-1720.
z:
http://www.socioweb.cz/upl/editorial/download/109_SOCIOweb_8_2003.pdf MARTINEZ, O.J. (1994): The dynamics of border interaction. New approaches to border analysis. In: Schofield, C. (ed) Global boundaries. World boundaries. Nakladatelství Routledge, Londýn, s. 1-15. MPSV, MASARYKOVA UNIVERZITA BRNO, Problémy trhu práce a politiky zaměstnanosti [online]. Praha a Brno, 2003 [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/vyzkumnestudie/zprava.pdf MPSV. O
MPSV [online].
2014
[cit.
2016-05-02].
Dostupné
z:
http://www.mpsv.cz/cs/65 MPSV. Polsko životní a pracovní podmínky [online]. 2014 [cit. 2016-05-02]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/eures/podminky/polsko/ EVROPSKÝ
PARLAMENT
A
RADA
EVROPSKÉ
UNIE
,
NAŘÍZENÍ
EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES). In: . Štrasburk:, 2004, 883/2004, s. 8. PERKMANN, M. (2003): Cross-Border Regions in Europe: Significance and Drivers of Regional Cross-Border Co-Operation. Časopis European Urban and Regional Studies, 10:153, s. 155-171. PROGRAM SPOLUPRÁCE SVOBODNÝ STÁT SASKO – ČESKÁ REPUBLIKA 2014–2020. Evropské strukturální a investiční fondy [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, na [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: http://strukturalni-fondy.cz/ MUSIL, Petr. Trh práce a konkurenceschopnost polské ekonomiky v období transformace [online]. Masarykova univerzita, 2007, (Brno), 5-21 [cit. 2016-04-27]. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/1456/soubory/oddeleni/centrum/papers/wp2007-21.pdf OECD. Minimum wages at current prices in NCU , 1999-2017. [cit. 2016-04-26],. Dostupné z: https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=MW_CURP#
63
OECD. Central government personal income tax rates and treshholds , 2015. [cit. 201604-26],. Dostupné z: http://stats.oecd.org/index.aspx?DataSetCode=TABLE_I1# RUSAK, Aneta a Krzysztof DOMARADZKI. Co nas czeka na rynku pracy w 2016 roku? FORBES [online].
[cit.
2016-05-02].
Dostupné
z:
http://kariera.pracuj.pl/rozmowa_kwalifikacyjna/co-nas-czeka-na-rynku-pracy-w-2016roku/ SCHRAMMEK, C (2010): Teorie systémů a přeshraniční spolupráce: několik úvah z pohledu česko-německých euroregionů. In: Česko-saské pohraničí – prostor evropské integrace a vzájemného poznávání. Nakladatelství UJEP, Ústí nad Labem, 139 s. SCHMITT-EGNER, P. (1998): Grenzuberschreitende Zusammenarbeit’ in Europa als Gegenstand wissenschaftlicher Forschung und Strategie transnationaler Praxis. Anmerkungen zur Theorie, Empirie und Praxis des transnationalen Regionalismus. In: Brunn, G. (ed): „Grenzuberschreitende Zusammenarbeit in Europa: Theorie – Empirie – Praxis“. Nakladatelství Nomos, Baden-Baden, 342 s. POTUŽÁKOVÁ, Zuzana. Vliv Lisabonské strategie na vývoj evropských trhů práce*. Současná Evropa. 2010, 1.(01): 109-112 s. PŘEDPIS Č. 235/2004 Sb.: Zákon o dani z přidané hodnoty. Zákonyprolidi.cz [online]. 2004 [cit. 2016-04-27]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-235#prilohy
RATTI, R. (1993): How can Existing Barriers and Border Effects be Overcome? A Theoretical Approach. In Cappelin, R. & Batey, P. W. (eds.) Regional Networks, Border Regions and European Integration. Nakladatelství Pion, Londýn. SLDB 2011: Sčítání lidu, domů a bytů [online]. In: . 2011 [cit. 2016-05-02]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/20567439/51413513k5.pdf/ca97ff12-d74f41d9-8441-807c48e39b4d?version=1.0 STATISTICAL OFFICE IN WROCLAW. DOLNOŚLĄSKIE, February 2016 [online]. Wroclaw, 2016 [cit. 2016-04-27]. Dostupné z: http://wroclaw.stat.gov.pl/en/voivodship/
64
STATISTICAL OFFICE IN WROCLAW. Rynek pracy 2013 [online]. In: . 2014 [cit. 2016-05-04].
Dostupné
z:
http://wroclaw.stat.gov.pl/publikacje-i-foldery/praca-
wynagrodzenie/rynek-pracy-w-wojewodztwie-dolnoslaskim-w-2013-r-,4,6.html SPOLUPRÁCE RŮZNÝCH AUTORŮ. Strategie Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa: 2014-2020. Euroregion Nisa. Liberec: Liberecký kraj, 2014. Trh práce ČR: Vývoj na trhu práce ČR od roku 1990. Vybrané kapitoly ze socioekonomické geografie České republiky [online]. Brno, 2013 [cit. 2016-04-26]. Dostupné
z:
https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/pedf/js13/geograf/web/pages/03-trh-
prace.html#vyvoj SPIEGEL ONLINE: Studie: Flüchtlingszuzug schafft Zehntausende neue Jobs in Deutschland [online].
2016
[cit.
2016-04-27].
Dostupné
z:
http://www.spiegel.de/wirtschaft/soziales/fluechtlinge-zuzug-schafft-zehntausendeneue-jobs-in-deutschland-a-1089100.html účtování.net: DPH v Evropě - vizualizace dat na mapě [online]. 2015 [cit. 2016-05-04]. Dostupné z: http://www.uctovani.net/clanek.php?t=DPH-v-Evrope-vizualizace-dat-namape&idc=186 ÚŘAD PRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY, KRAJSKÁ POBOČKA V LIBERCI. Zpráva o situaci na krajském trhu práce, o realizaci APZ v roce 2015 a strategie APZ pro rok 2016 [online].
In:
Liberec,
2016
[cit.
2016-04-27].
Dostupné
z:
https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/lbk/kop/liberec/statistiky/zprava_2015_liberecky_kraj__ver.pdf
65
8. Seznam příloh Příloha 1: Tištěný dotazník k osobnímu dotazování respondentů Příloha 2: Výsledky internetového dotazníku
66
Dotazník je součástí bakalářské práce věnující se trhu práce v Euroregionu Nisa. Vyberte vždy pouze jednu odpověď. 1.
Pohlaví __________
2.
Věk _____________
3.
Dosažené vzdělání a) základní nebo bez vzdělání b) SŠ bez maturity c) SŠ s maturitou d) VŠ nebo VOŠ
4.
Pracujete, nebo jste někdy pracoval/a v zahraničí? a) současně pracuji, pracuji b) nemám zkušenosti s prací v zahraničí Pokud ne, na otázky 5 až 9 neodpovídejte. Pokud ano, na otázky 10 až 12 neodpovídejte.
5.
V jaké zemi pracujete? Jste pracoval/a ? a) Německo b) Polsko c) jiné________________
6.
Při jaké příležitosti pracujete? pracoval/a jste v zahraničí? a) brigáda b) praxe c) stáž d) pracovní poměr
7.
Jak dlouho pracujete? pracoval/a jste v zahraničí? _________________
8.
Jak hodnotíte pracovní poměry v zahraničí? (známkování jako ve škole) ___
9.
Máte nějaké výrazně dobré, nebo špatné zkušenosti s prací v zahraničí? (volná odpověď) ____________________________________________________________________________________________ ____________________________________________________________________________________________ ____________________________________________ 10. Přemýšlel/a jste o práci v zahraničí? a) ano b) ne 11. Pokud ano, co Vám přijde jako hlavní výhoda práce v zahraničí? a) lepší platební ohodnocení b) zkušenosti, praxe c) noví lidé, jiné smýšlení d) jiné ______________ 12. Co se Vám zdá jako největší bariéra, k neuskutečnění? a) komunikace (cizí jazyk) b) doprava c) nové prostředí d) rodina (závazky) e) nalezení pracovního místa f) jiné _______________ 13. Znáte někoho, kdo pracuje v zahraničí? a) ano b) ne 14. Kde byste nejspíše hledal/a pracovní nabídky v zahraničí? a) úřad práce b) internetové stránky
c) d) e)
přímo v zahraničí přes příbuzného/kamaráda jiné _________________
15. Jak hodnotíte dopravní dostupnost do zahraničí? a) dostačující b) spíše dostačující c) nevím d) spíše nedostačující e) nedostačující 16. Umíte německy/polsky? a) německy b) polsky c) obojí d) ani jedno Pokud ani jedno, na další otázku neodpovídejte. 17. Na jaké úrovni máte lépe ovládaný jazyk? a) začátečník b) pokročilý c) vyšší pokročilý d) rodilý mluvčí 18. Víte, jaké jsou podmínky k tomu, abyste mohl/a pracovat v zahraničí? a) ano b) částečně c) ne 19. Znáte nějaký program nebo událost, která pomáhá rozvíjet povědomí o možnosti práce v zahraničí? a) ano b) ne 20. Pokud ano, uveďte některý ___________________ 21. Znáte některé aktéry, kteří se snaží rozvíjet přeshraniční spolupráci na poli trhu práce? a) ano b) ne 22. Kdo si myslíte, že by se měl na tomto poli nejvíce zapojit? a) Ministerstvo práce a sociálních věcí b) euroregiony c) úřady práce d) univerzity / střední školy e) jiné _______________ 23. Jak si myslíte, že se ministerstvo práce a sociálních věcí na přeshraničním trhu práce angažuje? a) dostatečně b) nevím c) nedostatečně d) vůbec
