20 let Euroregionu Neisse Nisa Nysa Ročenka 2011

20 let Euroregionu Neisse – Nisa – Nysa

Ročenka 2011 Český statistický úřad Liberec / Statistický úřad Wrocław / Statistický zemský úřad Svobodného státu Sasko v Kamenz

Mezinárodní data, EU Kód publikace: t‑511611‑11

Vícetématické informace, ročník 2011 V Liberci dne 30. 12. 2011, č. j.: 5 / 2011 – 7111

Ročenka Euroregionu Neisse‑Nisa‑Nysa 2011

Zpracoval ČSÚ, oddělení regionálních analýz a informačních služeb Liberec Vedoucí oddělení Bc. Stanislava Riegerová Informační služby tel.: 485 110 223 e‑mail: [email protected] Kontaktní zaměstnanec Ing. Hana Reslová tel.: 485 238 813, e‑mail: [email protected]

Český statistický úřad, Liberec 2011

Zajímají Vás nejnovější údaje o inflaci, HDP, obyvatelstvu, průměrných mzdách a mnohé další? Najdete je na stránkách ČSÚ na Internetu: www.czso.cz

ISBN 978‑80‑250‑2143‑9 © Český statistický úřad, Liberec, 2011

5

Obsah O Euroregionu Nisa

Trh práce

Euroregion Neisse‑Nisa‑Nysa k 31. 12. 2010...................................................................18 Území ERN v letech 1991 – 2005....................................................................................19 Euroregiony v České republice.......................................................................................20 Přeshraniční spolupráce na česko‑polsko‑německých hranicích.....................................20 Struktura obcí podle počtu obyvatel..............................................................................21 Velikostní skupiny obcí..................................................................................................21

Míra registrované nezaměstnanosti...............................................................................44 Nezaměstnanost...........................................................................................................45 Podíl nezaměstnaných ve věku do 24 let na jejich celkovém počtu..................................46 Struktura zaměstaných podle odvětví ekonomické činnosti............................................47 Zaměstnaní podle odvětví ekonomické činnosti.............................................................47

Obyvatelstvo Hustota obyvatelstva.....................................................................................................22 Obyvatelstvo a rozloha okresů.......................................................................................23 Podíl obyvatel ve věku 60 a více let na celkovém počtu obyvatel.....................................24 Obyvatelstvo podle věkových skupin.............................................................................25 Děti ve věku 0‑14 let......................................................................................................26 Podíl obyvatel ve věku 0 – 14 let na celkovém počtu obyvatel.........................................26 Děti..............................................................................................................................27 Obyvatelstvo podle věkových skupin.............................................................................27 Děti v předškolních zařízeních.......................................................................................27 Index závislosti I...........................................................................................................28 Index ekonomického zatížení........................................................................................28 Index závislosti II..........................................................................................................28 Index stáří.....................................................................................................................28 Charakteristiky věkové struktury....................................................................................29 Věková struktura obyvatelstva k 31.12.1995...................................................................30 Věková struktura obyvatelstva k 31.12.2010...................................................................31 Živě narození na 1 000 obyvatel.....................................................................................32 Přirozený pohyb obyvatelstva........................................................................................33 Projekce vývoje obyvatelstva.........................................................................................34 Předpokládaný vývoj počtu obyvatel podle věkových skupin...........................................34 Zemřelí na 1 000 obyvatel..............................................................................................35 Zemřelí podle příčin úmrtí.............................................................................................36 Přírůstek stěhováním přes hranice okresu na 1 000 obyvatel..........................................38 Zahraniční stěhování.....................................................................................................39 Stěhování přes hranice okresu.......................................................................................40 Stěhování přes hranice obce.........................................................................................41 Sňatky na 1 000 obyvatel...............................................................................................42 Sňatky a rozvody...........................................................................................................43

Životní úroveň Průměrná obytná plocha dokončeného bytu...................................................................48 Bytová výstavba............................................................................................................49 Byty a obytná plocha.....................................................................................................50 Index spotřebitelských cen podle hlavních skupin zboží a služeb...................................51 Vývoj míry inflace..........................................................................................................51 Průměrná hrubá měsíční mzda......................................................................................51 Lékaři na 1 000 obyvatel................................................................................................52 Lékaři a zubní lékaři......................................................................................................53 Počet obyvatel na 1 lékárnu...........................................................................................54 Lékařská zařízení..........................................................................................................55 Kina a divadla...............................................................................................................56 Knihovny.......................................................................................................................57

Ekonomika Průměrná délka ubytování hostů v ubytovacích zařízeních..............................................58 Kapacita a návštěvnost ubytovacích zařízení..................................................................59 Průměrná doba pobytu hostů v ubytovacích zařízeních...................................................60 Lůžka v ubytovacích zařízeních na 100 obyvatel.............................................................60 Ukazatele využití ubytovacích zařízení...........................................................................61 Podnikatelské subjekty podle odvětví ekonomické činnosti...........................................62 Podnikatelské subjekty podle počtu zaměstnanců.........................................................63 Podíl lesních ploch na celkové výměře...........................................................................64 Půda podle způsobu využití...........................................................................................65 Podíl zemědělské půdy na celkové výměře.....................................................................66 Osevní plochy vybraných zemědělských plodin..............................................................67 Hektarové výnosy vybraných zemědělských plodin.........................................................68 Výnosnost vybraných zemědělských plodin....................................................................68 Stavy hospodářských zvířat...........................................................................................69

Metodické vysvětlivky..................................................................................... 71

6 Ročenka 2011

O Euroregionu Nisa Experiment, který se podařil

Jak to začalo? První myšlenky o vytvoření určité, méně či více institucionalizované, formy spolupráce na polsko‑česko‑německém příhraničí se objevily koncem roku 1990. Byla to přirozená reak‑ ce na situaci, kterou vytvořila tehdejší zvláštní doba. Skutečný život v příhraničních oblas‑ tech se měnil. A to radikálně. Tam, kde po několik desetiletí byly „hranice míru” (Odra‑Nisa) nebo „hranice přátelství” (hřebeny Krkonoš), byly hranice ve skutečnosti střežené z obou stran, a pak vše, co se doposud považovalo za nemožné, se ze dne na den stalo možné. Sta‑ čí si jen připomenout, jak rychle se rozvíjel nejjednodušší příhraniční obchod, kdy obchodní pulty nahradily nejdříve rozkládací turistické postele a ihned poté známé rozkládané stolky připomínající vzhledem „čelisti”. Vůči sousedovi za hranicí se začala objevovat obyčejná lidská zvědavost, často spontánní, donedávna vůbec nemyslitelná. Nakonec v komunistických rituálech a zdánlivě efektních formách spolupráce již neměl kdo pokračovat, protože změny se rychle vžily i u exponen‑ tů místní moci. Demokraticky zvolený starosta dobře – protože jako občan – pochopil svůj mandát a rychle nacházel cestu a společný jazyk se svým protějškem na druhé straně hrani‑ ce. Spojovaly je nejen zeměpisné a historické vazby. Ještě více totiž problémy, u kterých bylo jasné, že se musí řešit jen společně: neprůchodnost hraničních přechodů, nedostatečná infrastruktura, problémy na trhu práce a pohraniční kri‑ minalita. To všechno bylo pochopitelně velmi důležité. V tomto regionu Evropy bylo ale nutné na první místo zařadit řešení nedostatků a ekologických škod, které neměly jinde obdobu. Města, která iniciovala trojstrannou spolupráci: německá Žitava a Görlitz, polská Bogatynia a Zgorzelec, český Hrádek n. Nisou, Liberec a další, se přece nacházely v samotném centru oblasti, které se v té době říkalo „Černý trojúhelník”, „Trojúhelník síry”, nebo dokonce (jak psal v roce 1990, když pomineme eufemismy, DER SPIEGEL) „Trojúhelník smrti”. Jednalo se tedy o problémy, jejichž rozsah dalece překračoval pravomoci obcí nebo možnosti státní správy na úrovni regionu. A řešit je bylo třeba, a to důsledně. Dnes stojí za to připomenout, že tehdejší jelenohorský vojvoda Jerzy Nalichowski, bývalý čini‑ tel „Solidarity”, se velmi rázně a účinně angažoval ve spolupráci s obcemi a se všemi grémii, kterým byly problémy v regionu známé a které vnímaly šanci, jakou vytváří společné zájmy, které přináší velkou odhodlanost pro přeshraniční činnost. Tady, v jihozápadním koutě naší země, tato iniciativa nabírala na síle, i když ne všichni měli jasno, jaké budou její přínosy.

Vojvoda Nalichowski, když pro tuto iniciativu hledal oporu v hlavním městě, čelil na vyso‑ kých úřadech narčením, že touží po soukromé zahraniční politice. Málokdo si již dnes pa‑ matuje, že také o dva roky později došlo v Poslanecké sněmovně k bezprecedentní události. Tehdy polský parlament nepřijal informaci ministra zahraničních věcí prof. Krzysztofa Sku‑ biszewského o prvních euroregionálních společenstvích vznikajících na polských hranicích. Takový byl tehdy přístup nedůvěřivých politiků, zejména varšavských, a to již v době, kdy tady, na místní úrovni, se tato myšlenka úspěšně rozvíjela. V důsledku je dnes možné říci, že našich výjimečných „5 minut historie“ jsme zde opravdu dobře využili. A to proto, že tomu od začátku napomáhalo jak specifické klima velkých změn, aktivita klí‑ čových veřejných činitelů, tak i osobnosti ze světa kultury, vědy a medií, vznikajícího třetí‑ ho sektoru, apod. V důsledku toho se, pod záštitou tří prezidentů: Havla, von Weizsäckera a Wałęsy, ve dnech 23.‑25. května 1991 v Žitavě (Zittau) uskutečnila konference „Dreilände‑ reck” – celkem se jí zúčastnilo téměř 400 účastníků, zastupujících všechny sektory, různá prostředí a věkové skupiny z Polska, Německa a České republiky (tehdy ještě Českosloven‑ ska). Výsledkem bylo schválení společného memoranda, ve kterém byla poprvé vyjádřena vůle vytvoření „euroregionu”. Ve skutečnosti to byl v této době ještě exotický výraz. Málokdo věděl, čím jsou takováto společenství působící v západní Evropě od začátku 60. let. Jinou skutečností je to, že se zde na ruinách „reálného socialismu”, kde se ještě nedávno spole‑ čenský život řídil zcela jinými zákony, daly ne vždy modely západních euroregionů jednodu‑ še aplikovat. Tři zúčastněné strany přijaly tuto specifickou výzvu spuštěním prvního experimentu tohoto typu na území bývalého „východního bloku”. Na první konferenci polských obcí majících zá‑ jem o tento projekt (bylo jich 23), která se konala 8. listopadu 1991 na jelenohorské radnici, byl zvolen 10‑tičlenný konvent do budoucí 3‑stranné Rady Euroregionu. Jeho předsedou byl starosta Bogatyně Franciszek Zaborowski. Zástupci obcí schválili vojvodu Nalichowského jako člena budoucího Prezídia, resp. „ politického vrcholu” Euroregionu a níže podepsaný byl pověřen výkonnou funkci – koordinátorem za polskou stranu. Mými partnery byli: Ger‑ hard Watterott za německou stranu a Miroslav Matušek za českou stranu. Další činnost se rozvíjela velice rychle a již 21. prosince 1991 se mohlo v Žitavě uskutečnit

www.ern.cz 7


ustavující zasedání 30‑tičlenné Rady, která formálně uvedla do života Euroregion Neisse‑Ni‑ sa‑Nysa. Byl schválen jeho název (zúčastněné strany si vymínily právo používat v něm pouze vlastní název hraniční řeky), bylo rozhodnuto společně zpracovat a co nejdříve podepsat příslušnou „rámcovou dohodu”, byla vytvořena první struktura pracovních skupin. Nejdů‑ ležitější cíle ERN byly zakotveny v memorandu z květnové konference. Jako základní pilíře činnosti byly přijaty: rovnocenné partnerství, parita, rotace a konsensus. První návrh „Rám‑ cové dohody” schválila třístranná Rada Euroregionu na svém druhém zasedání, které se konalo již krátce po vzniku ERN, dne 29. února 1992 v Liberci. Připomeňme, že následné, třetí zasedání Rady – v souladu s principem rotace – se konalo 3. října 1993 v Jelení Hoře a jeho hlavním tématem bylo schválení seznamu úkolů každé ze tří stran, které třístranné společenství tehdy přijalo jako prioritní pro celý Euroregion.

Martin Půta (CZ), Bernd Lange (DE) a již na druhé volební období jmenovaný Piotr Roman (PL). Výkonným orgánem Euroregionu je jeho třístranný Sekretariát. Je tvořen vedoucími kan‑ celáří ERN v Liberci, Žitavě a Jelení Hoře. Sekretáři/jednateli Euroregionu Nisa jsou pánové:

Stojí za to ještě jednou zdůraznit, že k úspěšnosti tohoto výjimečného experimentu přispěla neopakovatelná atmosféra tohoto období, generující osobnosti a chování charakteristická pro občanské iniciativy s velkým nábojem hromadné kreativity. Jako příklad lze uvést vznik loga Euroregionu Nisa. Když byla v roce 1992 na návrh polské strany vyhlášena veřejná sou‑ těž, za velmi krátkou dobu se na sekretariátu v Liberci, Žitavě a Jelení Hoře sešlo celkem 664 návrhů. Byl to významný signál o tom, že myšlenka Euroregionu začíná žít a je pozitivně vnímána jeho občany. Můžeme dnes bez nadsázky tvrdit, že tento desítky let zanedbávaný, multikulturní region Evropy, vstoupil na začátku 90. let 20. stol. na svou novou cestu úspěš‑ né historie.

»» další všestranný rozvoj přeshraniční spolupráce, »» propagace Euroregionu jako atraktivního integrovaného turistického a prázdninového re‑ gionu, »» podpora aktivit odpovídajících prioritám Euroregionu při využití evropských fondů a do‑ tačních programů.

Kde jsme nyní? Euroregion Nisa, který na začátku fungoval jako amorfní federace polských, českých a saských měst, obcí a okresů, jejichž samosprávy v roce 1991 vyjádřily vůli spolupracovat, se vyvinul do současné doby jako společenství tří různých, jakoby bratrských, národních sdružení vznik‑ lých v průběhu roku 1992 na základě legislativy každého ze tří států. Jsou to samostatné právní subjekty, ale jejich cíle a obecná forma činnosti vychází z ustanovení společného dokumentu, kterým byla a je „Rámcová dohoda Euroregionu Neisse‑Nisa‑Nysa”. Na polské straně se jedná o Stowarzyszenie Gmin Polskich Euroregionu Nysa. Každé ze tří sdružení, vždy po komunál‑ ních volbách v dané zemi, deleguje do společné Rady Euroregionu 10 zástupců. Politickým vedením Euroregionu je třístranné Prezídium, které tvoří zástupci tří sdružení, jedná se o před‑ sedy/prezidenty české, německé a polské strany. V současné době jsou jimi:

Jaroslav Zámečník (CZ), Gerhard Watterott (DE) a Andrzej Jankowski (PL). Základní cíle činnosti a existence Euroregionu se nezměnily. Všeobecně jde o všestrannou práci ve prospěch hospodářského a sociálního rozvoje a trvalého zlepšování podmínek a kvality života obyvatel těchto území. Ve verzi Rámcové dohody z roku 2004, tedy z doby, kdy se Polsko a Česko staly členy Evropské unie, patří ke společným cílům Euroregionu Nei‑ sse‑Nisa‑Nysa zejména:

Stojí za to připomenout, že v době, kdy se všichni tři partneři ocitli mezi členskými státy EU, začala v historii ERN a ve stále se zde rozvíjejících přeshraničních integračních proce‑ sech další důležitá etapa. Svědčí o tom například změna charakteru „oborových” pracovních struktur Euroregionu Neisse‑Nisa‑Nysa. Pracovní skupiny působící od samotného počátku ERN byly nově nahrazeny euroregionálními expertními skupinami, tzv. Eurexy. Jestliže ještě v roce 1991 byly vytvořené pracovní skupiny (kterých ostatně stále přibývalo) nejen zákla‑ dem pro výměnu zkušeností, ale také přirozeným polem pro konfrontaci zájmů a nejednou určitou „hrou o vlastní zájmy” každé ze tří stran, tak nyní je poslání „Eurexů” postaveno na myšlence celého třístranného společenství. V současné době působí 16 takových expertních skupin a jejich úkolem je zpracovávání pro‑ jektů v jim příslušejících oborech a příprava doporučení pro strategii celého Euroregionu Neisse‑Nisa‑Nysa. Další významnou novinkou je vznik nové formy přeshraniční spolupráce v evropské legis‑ lativě, a to Evropského seskupení pro územní spolupráci. Jedná se o možnost založení spo‑

8 Ročenka 2011

O Euroregionu Nisa

lečných přeshraničních právních subjektů, zakládaných buď pro konkrétní oblasti pří‑ a pře‑ shraniční činnosti (zdravotní střediska, systémy hromadné veřejné dopravy, aj.), nebo také pro širší spektrum spolupráce v různých oblastech, důležitých pro místní komunity. Struktura ESÚS se řídí legislativou toho partnerského státu, ve kterém se nachází sídlo takového subjek‑ tu. Již více než rok je myšlenka vytvoření ESÚS na území Euroregionu Nisa předmětem společ‑ ných analýz a diskuzí na úrovní třístranného Prezídia ERN.

Euroregion Neisse‑Nisa‑Nysa slaví v roce 2011 své 20. výročí. Dosavadní léta byla obdobím důsledného naplňování cílů stanovených v květnu 1991. Ale nejen to. Je to také kontinuální vývoj způsobu činnosti. Cestou se objevovaly úspěchy, ale i neúspě‑ chy a zklamání. Měnily se vnější podmínky, což vedlo ke změnám průběžných priorit a pravidel hry, a v důsledku také identity Euroregionu a jeho společenského vnímání. Důležitým momen‑ tem bylo nejdříve vyhlášení programu Phare s významnou úlohou ERN, který od roku 1996 také rozděluje prostředky z evropských fondů, a později přijetí Polska a Česka do Evropské unie, vyhlášení programu Interreg a pak Evropské územní spolupráce, v jejímž rámci jsou v období 2007 – 2013 k dispozici tři programy: česko – německý, česko – polský a polsko – německý. Od roku 1996 Stowarzyszenie Gmin Polskich Euroregionu Nysa také úspěšně působí jako jedno z ústředních pracovišť Polsko‑německé spolupráce mládeže (tzv. „Jugendwerk”). Mezitím vstoupila v platnost Schengenská dohoda a nedávno došlo k úplnému otevření vnitř‑ ního evropského trhu práce. Proces proměn v Evropě pokračuje… Dosavadní směry činnosti a konkrétní projekty Euroregionu Neisse‑Nisa‑Nysa jsou velmi široké a mnohočetné. Jsou do‑ loženy četnými archivními publikacemi a také popsány v řadě diplomových a magisterských studentských prací, ve výzkumných vědeckých disertacích, doktorských a docentských pracích. Přínos Euroregionu Nisa je evidentní a s jistotou lze konstatovat, že nelehký experiment, zahá‑ jený před 20 lety, se osvědčil. Pouze z čistě polského pohledu to výmluvně dokazuje i to, že mezitím vzniklo na všech hrani‑ cích Polska 16 obdobných laboratoří evropské integrace. Některé z nich měly možnost využít průkopnických zkušeností Euroregionu Nisa. Jacek Jakubiec

www.ern.cz 9


Naši členové Euroregion Neisse‑Nisa‑Nysa má od svého založení tři členy: z polské strany – Stowarzysze‑ nie Gmin Polskich Euroregionu Nysa, z české strany – Euroregion Nisa – Regionální sdružení měst a obcí a z německé strany – Kommunalgemeinschaft Euroregion Neisse, Sektion BR Deutschland e.V. Na území české části jsou vedle měst a obcí členy ERN také Krajská hospodářská komora a Sdružení pro Český ráj

Členové české části Euroregionu Nisa Okres Liberec Bílá, Bílý Kostel, Bílý Potok, Bulovka, Cetenov, Černousy, Český Dub, Čtveřín, Dětřichov, Frý‑ dlant v Čechách, Habartice, Hejnice, Heřmanice, Hlavice, Hodkovice nad Mohelkou, Horní Řasnice, Hrádek nad Nisou, Chotyně, Chrastava, Janův Důl, Jeřmanice, Jindřichovice pod Smrkem, Kobyly, Krásný Les, Kryštofovo Údolí, Křižany, Lázně Libverda, Liberec, Mníšek, Nová Ves (u Chrastavy), Nové Město pod Smrkem, Oldřichov v Hájích, Osečná, Paceřice, Pěnčín (u Liberce), Pertoltice, Proseč pod Ještědem, Příšovice, Radimovice, Raspenava, Ry‑ noltice, Soběslavice, Stráž nad Nisou, Světlá pod Ještědem, Svijanský Újezd, Sychrov, Šimo‑ novice, Višňová, Vlastibořice, Všelibice Okres Česká Lípa Blíževedly, Brniště, Cvikov, Česká Lípa, Doksy, Dubnice, Hamr na Jezeře, Jablonné v Podj., Kamenický Šenov, Krompach, Noviny p. Ralskem, Nový Bor, Nový Oldřichov, Mařenice, Mi‑ moň, Okrouhlá, Polevsko, Ralsko, Skalice u Č. Lípy, Sloup v Čechách, Sosnová, Stráž p. Ral‑ skem, Stvolínky, Svor, Zákupy Okres Jablonec nad Nisou Albrechtice v Jiz. h., Bedřichov, Jablonec n. Nisou, Janov n. Nisou, Jiřetín pod Bukovou, Jose‑ fův Důl, Koberovy, Kořenov, Líšný, Lučany nad Nisou, Maršovice, Nová Ves nad Nisou, Rad‑ čice, Rádlo, Rychnov u Jablonce nad Nisou, Smržovka, Tanvald, Velké Hamry, Zlatá Olešnice, Železný Brod Okres Semily Bělá (u Semil), Benešov u Semil, Bozkov, Harrachov, Hrubá Skála, Chuchelna, Jilemnice,

Karlovice, Lomnice nad Popelkou, Mírová p. Kozákovem, Ohrazenice, Paseky n. Jizerou, Ro‑ kytnice n. Jizerou, Semily, Turnov, Záhoří Okres Děčín Dolní Podluží, Doubice, Horní Podluží, Chřibská, Jiřetín p. Jedlovou, Krásná Lípa, Lipová (u Šluknova), Lobendava, Rumburk, Rybniště, Staré Křečany, Šluknov, Varnsdorf, Velký Še‑ nov, Vilémov‚ Okres Mladá Boleslav Bělá pod Bezdězem

Členové polské části Euroregionu Nisa Miasto i Gmina Bogatynia, Miasto Bolesławiec, Miasto i Gmina Bolków, Miasto Gozdnica, Gmina Gromadka, Miasto i Gmina Gryfów Śl., Gmina Janowice Wielkie, Miasto Jawor, Miasto Jelenia Góra, Gmina Jeżów Sudecki, Miasto Kamienna Góra, Gmina Kamienna Góra, Mias‑ to Karpacz, Miasto Kowary, Miasto Leśna, Miasto Lubań, Miasto i Gmina Lubawka, Miasto i Gmina Lubomierz, Miasto i Gmina Lwówek Śl., Gmina Marciszów, Miasto i Gmina Mirsk, Gmina Mściwojów, Gmina Mysłakowice, Miasto i Gmina Nowogrodziec, Miasto Olszyna, Gmina Osiecznica, Gmina Paszowice, Miasto Piechowice, Miasto i Gmina Pieńsk, Gmina Platerówka, Gmina Podgórzyn, Gmina Siekierczyn, Gmina Stara Kamienica, Gmina Sulików, Miasto Szklarska Poręba, Miasto Świeradów‑Zdrój, Miasto i Gmina Świerzawa, Gmina i Mi‑ asto Węgliniec, Miasto i Gmina Wleń, Miasto Wojcieszów, Miasto Zawidów, Gmina Zgorzelec, Miasto Zgorzelec, Gmina Złotoryja, Miasto Złotoryja Bolesławiec, Jawor, Jelenia Góra, Kamie‑ nna Góra, Lubań, Lwówek Śl., Zgorzelec, Złotoryja

Členové německé části Euroregionu Nisa Okres Bautzen, okres Görlitz Marketinggesellschaft Oberlausitz‑Niederschlesien mbH

10 Ročenka 2011

O Euroregionu Nisa

Hospodářství Hnací silou příhraniční spolupráce je hledání společných hospodářských zájmů a výhod. Dů‑ raz je kladen na posílení konkurenceschopnosti, regionální ekonomické základny a na pod‑ poru rozvoje nových podnikatelských příležitostí. Malé a střední podniky v příhraničních re‑ gionech jsou vystaveny obzvláště nepříznivým podmínkám, které vyplývají z jejich postavení na perifériích národních hospodářských soustav. Hospodářská spolupráce v rámci Euroregionu Nisa probíhá zejména prostřednictvím tří‑ stranných setkání zástupců hospodářských komor. Jednotlivé komory navzájem jsou pro‑ středníky při vyhledávání konkrétních zájemců pro podnikatelskou spolupráci, jsou kon‑ zultačním a poradenským místem při potřebě právně zakládat nový podnik nebo vyřizovat celní a jiné záležitosti. V každé z nich působí řada dalších institucí, poloveřejných agentur i soukromých společností za účelem šíření informací pro potenciální investory, zprostředko‑ vání obchodních kontaktů apod. Pozitivní efekt pro rozvoj hospodářské spolupráce v rámci Euroregionu Nisa má pravidelná výměna statistických údajů o jednotlivých částech eurore‑ gionu a medializace úspěšných projektů v hospodářské oblasti. Se záměrem ocenit a zveřejnit osoby, instituce a jejich projekty, které jsou svými výsled‑ ky přínosem pro zlepšení mezinárodní spolupráce na území Euroregionu Nisa, se od roku 2003 každoročně udílejí ceny za nejlepší inovaci a nejlepší přeshraniční spolupráci, a to v rámci soutěže „Cena INOVACE“. Slavnostní předávání cen se tradičně koná v souvislosti s datem založení ERN, tj. 21.12. v příslušném roce nebo v časové blízkosti tomuto datu. Více na www.best‑innovation.com. Od roku 2008 se oceňují nejlepší výsledky v dalších kategori‑ ích – Komunální partnerství, Bezpečnost a zdraví, Vzdělání, Kultura a sport a Cestovní ruch v rámci mezinárodní soutěže „Cena Euroregionu Neisse‑Nisa‑Nysa“.

Zdravotnická záchranná služba Poskytování dobré zdravotní péče patří mezi základní společenské hodnoty. Schopnost pří‑ hraničního regionu poskytovat kvalitnější a rozmanitější péči je možno postupně posilovat cestou přeshraniční spolupráce – zvláště využíváním společných zdrojů – nemocnic či am‑ bulantních a pohotovostních služeb. Spolupráce zdravotníků probíhá na území Euroregionu Neisse‑Nisa‑Nysa již řadu let. V roce 2007 vznikla historicky první expertní skupina složená z odborníků v oblasti zdravotnické

záchranné služby, která se dané problematice věnuje na celé hranici České republiky s Ně‑ meckem a Polskem. V současné době jsou již v platnosti třístranné smlouvy o pomoci zá‑ chranných služeb při velkých katastrofách v pohraničí. Za významné podpory finančních prostředků z fondů EU se podařilo postupně uskutečnit nebo do budoucna prosadit několik přeshraničních projektů. Společná cvičení a výměnné kurzy pro záchranáře, tříjazyčné formuláře a uspořádání odborné konference jsou nedílnou součástí projektu „Přeshraniční spolupráce zdravotnických záchranných služeb v Euroregi‑ onu Neisse‑ Nisa‑Nysa“. V rámci dalších třístranných aktivit je naplánována například výstavba společného školicího střediska pro české, polské i německé záchranáře. To by v budoucnu usnadnilo možnost zásahů českých sanitek a vrtulníků v sousedním Polsku a Německu i při běžných úrazech a jiných neštěstích a naopak.

Krizové řízení Podle známého výroku: “bezpečnost je vším, vše bez bezpečnosti je nic“ lze konstatovat, že úspěch euroregionu závisel a nadále ve velké míře závisí na stavu bezpečnosti v širokém slova smyslu. Různá ohrožení a katastrofy mají výlučně územní účinky a nerespektují ani státní hranice, dohody či smlouvy. Hranice je v tomto případě bezvýznamná. Nicméně při přeshraničních účincích, při boji nebo ochraně před nebezpečím představuje hranice pře‑ kážky. Přeshraniční spolupráce v této oblasti vyžaduje specifické strategie a přístupy (spo‑ lečná cvičení, technická školení atd.). Spolupráce hasičských sborů se v rámci Euroregionu Nisa úspěšně rozvíjí již od svého zalo‑ žení. Pravidelně jsou pořádána společná přeshraniční cvičení pro možné poskytnutí pomoci či zásah na druhé straně hranice. V minulých letech byla tato spolupráce podrobena několi‑ ka zkouškám, a to při požárech v Zittau, Hrádku nad Nisou, při ničivých záplavách v letech 1997 a 2002, či odstraňování ropné havárie na řekách Nisa a Mandava. V rámci projektu „Systém odvracení ohrožení a poskytování pomoci v Euroregionu Nisa“, se podařilo za pomoci prostředků z EU zakoupit nové hasičské vybavení pro zásahové jednotky ERN. Hasičům byly předány zásahové vozy a cisterny na vodu. V součinnosti s tímto vybave‑ ním byl vytvořen koncept, který je návodem, jak získanou techniku co nejefektivněji využí‑

www.ern.cz 11


vat. Znamená to například předurčení vybraných jednotek k různým typům zásahů, vytýčení zásahových tras či vybrání hraničních přechodů. Z prostředků EU určených pro podporu příhraniční spolupráce byly také vybaveny česko‑pol‑ ské policejní jednotky. Na další obdobných projektech se nadále pracuje.

FORBES Zvyšování kriminality na území Euroregionu Nisa bylo v roce 2003 podnětem k založení tzv. Fóra bezpečnosti (For‑be‑s). Název FOR‑BE‑S znamená Fórum, Bezpieczenstwo/ Bezpečnost a Sicherheit. Jedná se o spolupráci expertů všech tří části Euroregionu Nisa z oblasti pohra‑ niční policie, hasičských záchranných sborů, krizového řízení, státního zastupitelství a cel‑ ních záležitostí. Snahou bylo a je propojit všechny tyto bezpečnostní složky tří států tak, aby společně zvyšovaly kvalitu života obyvatel tohoto regionu. Aby se zlepšila a hlavně zrychlila pomoc v krizových případech na území všech tří zemí, byla vytvořena detailní tříjazyčná zásahová příručka nejen pro hasiče, ale i pro záchranáře tzv. Zásahový dokument, jehož územní vymezení odpovídá území Euroregionu Neisse‑Ni‑ sa‑Nysa. Součástí programu je rovněž slovník odborné terminologie z oblasti krizového ří‑ zení nebo číselné kódy a zkratky vztahující se vždy ke konkrétní mimořádné události. To vše pomůže nejen zjednodušit vzájemnou komunikaci mezi jednotlivými zeměmi, ale i částeč‑ ně odbourat jazykové bariéry. Zásahová příručka by měla sloužit nejen pro koordinovanou vzájemnou pomoc a spolupráci hasičů, ale i záchranných zdravotnických služeb a krizových orgánů měst a obcí. Odborníci se shodují v myšlence na vytvoření internetových stránek s náležitými informacemi, které by byly poskytovány přes internetový portál ERN.

Doprava Vzájemně propojený a dobře fungující dopravní systém posiluje hospodářský a sociální roz‑ voj každého regionu. Možnost volného pohybu občanů vede k nárůstu obchodu, splňuje potřeby mobility společnosti a efektivně láká turisty. Vývoj přeshraniční sítě vede ke snížení počtu překážek a vzájemných předsudků způsobených hranicemi. Česká republika, Polsko i Německo jsou členy EU a zároveň se nacházejí v Shengenském prostoru. To poskytuje vynikající příležitost odborníkům na dopravu v Euroregionu Nisa, kteří se na svých pravidelných setkáních zabývají problematikou přeshraniční silniční a železnič‑

ní dopravy, zlepšování přeshraniční veřejné dopravy, otevírání nových hraničních přechodů nebo přípravou a realizaci nových silničních staveb. Od roku 1990 se podařilo na území ce‑ lého ERN postupně otevřít více než 50 hraničních přechodů – z původních 9. Dalším pozitivním výsledkem jejich dosavadní činnosti je zahájení výstavby silničního spo‑ jení v prostoru mezi městy Hrádek nad Nisou, Bogatynia a Zittau. První etapa tohoto spojení je v realizaci, dokončena by měla být v roce 2011. Za pomoci prostředků z fondů EU se po‑ dařilo obnovit železnici na trase Sklarska Poreba – Harrachov a zrekonstruovat silniční sítě v příhraničních oblastech, zejména v Lužických a Jizerských horách. Lepší servis turistům a obyvatelům v příhraničních oblastech nabízejí i tzv. jízdenky EU‑ RO‑NEISSE, které jsou uznávány na celém území euroregionu téměř ve všech linkách veřej‑ né regionální osobní dopravy. V rámci přeshraničního projektu NEISSE GO/NISA GO bude návštěvníkům euroregionu k dispozici internetový informační systém, který by měl „znát všechna místa v regionu,nalézt všechny cesty, všechny jízdní řády a také vědět, kde se co děje“.

Lesy Lesy byly vždy nejen pro obyvatele příhraničních oblastí důležitou součástí života. Poskyto‑ valy zdroj dřeva jako paliva nebo stavebního materiálu, ale byly i součástí celého ekosysté‑ mu. Příhraniční regiony se často pro vyrovnání svých nedostatků stávaly místy s nejrůzněj‑ šími druhy ekologicky problematických hospodářských činností. Ty pak měly za následek postupnou devastaci lesních porostů jak na straně původce, tak i na druhé straně hranice. V důsledku výroby elektrické energie z hnědého uhlí došlo na území ERN k silnému znečiš‑ tění ovzduší a následně k poškození horských lesních porostů. Přeshraniční spolupráce lesníků a odborníků na životní prostředí v Euroregionu Nisa je za‑ měřena především na vzájemnou výměnu informací o stavu lesů a revitalizaci lesních poros‑ tů v euroregionu, monitoring škod způsobených zvěří, vápnění či ochrana přírody. Aktivně se podílejí na uspořádání přeshraničních konferencí a putovních výstavách. Své poznatky zpracovávají formou informačních prospektů. V současnosti existuje na světě více než desítka chráněných oblastí a rezervací tmavé oblo‑ hy. Nový česko‑polský projekt „Jizerská oblast tmavé oblohy“ je unikátní tím, že se nachází

12 Ročenka 2011

O Euroregionu Nisa

na území dvou států o celkové rozloze 70 km2. Polovinu této plochy zaujímá území ČR a polo‑ vinu území Polsko. Ochrana tmy má za cíl upozornit návštěvníky Jizerských hor na problema‑ tiku světelného znečištění, správného používání osvětlení, na plýtvání energií a ovlivnění životního prostředí nadbytečným osvětlením. Jizerská oblast tmavé oblohy poskytne kromě ochrany nočního životního prostředí také informačně turistický program a počítá s pravidel‑ nými veřejnými akcemi pod tmavou oblohou.

Voda – Čistá Nisa Vzduch, voda a vývoj přírody se na hranici nezastaví. Aktivní utváření krajiny v hraničních re‑ gionech vyžaduje společný postup při řešení přeshraničních problémů. Ty se týkají zejména znečištění vzduchu a vody, s omezením vzniku odpadů, jejich odstraňováním a recyklací. Osou trojzemí, kde se stýkají hranice Německa, Polska a České republiky je řeka Lužická Nisa se dvěma hlavními přítoky – Mandavou a Smědou. Vlivem průmyslu, s jehož rozvojem nebyly úměrně budovány čistírny odpadních vod, patřila tato příhraniční řeka, před založe‑ ním ERN, k nejvíce znečištěným řekám ve střední Evropě. S příchodem společenských změn počátkem 90‑tých let a s rozvojem příhraniční spolupráce v rámci Euroregionu Nisa se začala situace radikálně zlepšovat. Z prostředků EU bylo v 90. letech vybudováno velké množství čistíren odpadních vod a desítky kilometrů kanalizací. Na území Euroregionu Nisa i nadále aktivně spolupracují odborníci na vodní hospodářství z Česka, Polska a Německa. Aktivně se zapojují do činností zlepšujících čistotu vody na tom‑ to území, řeší problematiku kvality vody, problémy prostupnosti toků pro ryby (stavba, re‑ konstrukce jezů) a zpřístupnění toků na území Euroregionu Nisa turistům. Již tradiční akcí česko‑německo‑polské spolupráce je každoroční konference pod názvem „Čistá Nisa“. Ze zajímavých příspěvků, které jsou zde prezentovány, byla sestavena brožura Jedna řeka‑tři země‑jeden cíl. Odborníci se zde věnují tématům, která jsou významná pro zlepšení kvality vody v Lužické Nise a jejích přítocích, ale i protipovodňové ochraně. Po povodních v uplynulých letech bylo z prostředků EU zrealizováno hned několik projektů zlepšujících protipovodňovou ochranu na území celého Euroregionu Nisa.

Cestovní ruch V největší části pohraničních regionů představuje cestovní ruch důležitý prvek rozvoje regio‑ nu. Zkvalitnění cestovního ruchu může vytvořit dodatečná pracovní místa a alternativní mož‑ nosti zaměstnání. Moderní cestovní ruch proto vyžaduje vysoce hodnotnou infrastrukturu a služby, včetně silniční a železniční sítě, letiště, infocentra, ubytovacích zařízení a zařízení pro volný čas. Činnost odborníků na cestovní ruch v rámci Euroregionu Nisa je zaměřena především na ak‑ tivní pomoc při přípravě přeshraničních projektů, na výměnu informací, vydávání propa‑ gačních materiálů, tříjazyčných prospektů a na společnou účast na výstavách cestovního ruchu. V rámci projektů, podpořených z fondů EU, byly vydány společné tříjazyčné publikace o ubytovacích zařízeních v euroregionu, jeho atraktivních místech, památkách a ostatních službách pro turisty. Vznikla nová turistická informační centra, která slouží nejen, turistům, ale i obyvatelům ERN. Jedním ze zajímavých nápadů, které se podařilo zrealizovat, byl projekt „Turistická multi‑ funkční magistrála Euroregionu Nisa“. Trasa propojuje celé území páteřní cyklokomunikací, oddělenou pěší turistickou stezkou a v zimním období upravovanou běžeckou trasou a vede po hřebenech Jizerských a Lužických hor až do Šluknovského výběžku. V hraničních oblas‑ tech pak přechází na území Polska a Německa. „Posvátná cesta“ spojující do náhrdelníku šestnáct perel Horní Lužice, Dolního Slezska a se‑ verních Čech představuje projekt „Via Sacra – oživení nového evropského cíle cestovního ru‑ chu“. Na trase dlouhé 550 km představuje turistům sakrální památky, kostely, kláštery a dal‑ ší mistrovská díla našich společných předků. Navazuje tím na předcházející projekt „Kulturní dědictví a cestovní ruch – znovuobjevení společného kulturního prostoru uprostřed Evropy“.

Školství / Vzdělávání Ukazatelem dobré úrovně vzdělávání je vysoký podíl výdělečně činných osob s ukončeným odborným vzděláním. Podmínky pro přeshraniční spolupráci v oblasti trhu práce a s tím sou‑ visejícím vzděláváním jsou vlivem hranice velmi ztíženy. Výhodou polohy Euroregionu Nisa je přítomnost několika vysokých škol a institucí. Ty umožňují solidní širokou paletu vzdělání a jsou důležitým partnerem podnikatelské sféry.

www.ern.cz 13


V rámci Euroregionu Nisa byla v oblasti vzdělávání a přípravy kvalifikovaných lidí pro trh práce realizována řada opatření a záměrů. Na jejich realizaci vzájemně spolupracují zástupci z řad školských a vzdělávacích institucí z české, německé a polské části euroregionu. Jedním z úkolů memoranda zakládací konference ERN bylo vytvoření společné university. Tento úkol se podařilo splnit založením Mezinárodního vysokoškolského institutu IHI v Zittau, které mohou navštěvovat studenti všech tří částí ERN. V roce 2001 byla založena Universita Nei‑ sse‑akademická síť tvořená třemi spolupracujícími univerzitami. Studenti navštěvují jeden rok univerzitu v Liberci, druhý rok v Jelení Hoře a třetí ve Zhořelci. Výuka probíhá pouze v an‑ gličtině. Pokrokem v oblasti vzdělávání a přeshraniční spolupráce v Euroregionu Nisa bylo založení Akademického koordinačního střediska (ACC). Jeho hlavní náplní je koordinovat vzdělávací, vědecké a výzkumné činnosti pedagogických a odborných pracovníků vysokých škol v oblas‑ ti česko‑polsko‑německého příhraničního území. V prezídiu akademického střediska jsou zastoupeny TU Liberec, VŠ Jelenia Góra a HTWS Zitau/Görlitz. „Školský informační portál Euroregionu Neisse‑Nisa‑Nysa“ je projekt, který představuje roz‑ manitou mezinárodní spolupráci mateřských školek, základních a středních škol na území tří států. Portál nabízí grafická zobrazení vzdělávacích systémů na saské, české a polské straně a databanku vzdělávacích zařízení.

Památky Člověkem devastovaná příroda se umí bránit a usiluje o regeneraci, kdežto hynoucí památ‑ ky „umírají“ navždy. A když „umírají“ památky, nenávratně mizí také část kulturní identity regionu. Euroregion Nisa je oblast, ve které krásným přírodním a krajinným oblastem srovnatelně odpovídá cenné dědictví kultury. Ve zvláštní péči a plánovité aktivity česko‑německo‑polské skupiny odborníků zůstává problém záchrany a ošetřování dřevěného lidového stavitelství, zvláště pak „podstávkových domů“. Na území Euroregionu Nisa se jich dnes nachází zhruba 19 tisíc. Partneři z Čech, Polska a Německa se prostřednictvím projektu „Krajina podstáv‑ kových domů“ snaží zmapovat celé území těchto svérázných dřevěných staveb, zpracovat manuál pro soběstačné a šetrné opravy a zároveň s tím podpořit řemesla a turistický ruch ve venkovských oblastech Euroregionu Nisa.

V době historického spojování evropských zemí stojí za to na krátkém výletu lépe poznat sousedy a podívat se na to, co je společnou hodnotou. Průvodce po duchovních památkách Euroregionu Nisa z cyklu „Prožijte historii“ je poutavou prezentací památných míst, kostelů, klášterů, sakrálních staveb či památek lidové architektury na celém česko‑polsko‑němec‑ kém území. Přáním autorů publikace je, aby jakýkoliv turista – Čech, Němec nebo Polák během své návštěvy hradů a zámků lépe poznal dějiny sousední země. Euroregion Nisa rovněž pomáhal městům a obcím v získání finančních prostředků na obnovu a rekonstrukci drobných památek, např. kapliček, kostelů, hřbitovů a kašen. Z prostředků EU byl v roce 2000 opraven také klášter v Hejnicích na tzv. Mezinárodní centrum duchovní obnovy v ERN.

Kultura Utváření vzájemné důvěry a sbližování občanů jsou podstatnými součástmi přeshraniční spolu‑ práce. Znalosti o společném regionu, jeho geografických, strukturálních, hospodářských, sociál‑ ně kulturních a historických podmínkách jsou předpokladem pro aktivní účast občana a všech ostatních partnerů. Tyto znalosti jsou v úzkém spojení se sociálně‑kulturním setkáváním přes hranice. V oblasti kultury se přeshraniční spolupráce od založení Euroregionu Nisa velmi rychle rozvinula i zásluhou pravidelných setkání skupiny odborníků ze všech tří jeho částí. Již řadu let jsou orga‑ nizována výměnná divadelní představení, výstavy, hudební pořady, festivaly, umělecké soutěže, různá vystoupení souborů a skupin. Jako příklad dobré spolupráce lze uvést založení mezinárodního studentského orchestru EUR‑ OPERA. Tento projekt sdružuje více než 200 hudebně nadaných mladých muzikantů z Německa, Polska a České republiky. Tvoří ho symfonický orchestr, pěvecký sbor a menší komorní soubory. Chuť tak trochu nahlédnout přes Jizerské hory k sousedům umožňuje projekt „Euroregionální Periskop“. Na společných stránkách Euroregionu Nisa jsou každý měsíc prezentovány zajímavé články z polských a německých tištěných i elektronických médií. Cílem tohoto projektu je přiná‑ šet zajímavé informace týkající se mimo jiné kultury, cestovního ruchu, samosprávy, dopravy, využívání peněz z EU, tedy takové, které se mohou stát inspirací pro naše obce a města nebo pro obyvatele regionu.

14 Ročenka 2011

O Euroregionu Nisa

Z Fondu malých projektů ERN bylo za posledních 10 let podpořeno více než 500 dalších čes‑ ko‑polsko‑německých kulturních aktivit.

Historie Přírodní charakter každého kraje je dotvářen lidskou činností a je tedy také obrazem před‑ chozího vývoje. Je typické pro náš region, že dějinný vývoj tu sehrál v převážné míře úlohu spojujícího a nikoliv rozdělujícího činitele. Moderní doba svými komunikacemi zmenšila vzdálenosti, usnadnila vzájemné styky a propojila někdejší sasko‑českou a pruskou část podhůří zdejších hor. Napomohla v druhé polovině 19. století ještě výrazněji k vytváření eko‑ nomicky spolupracujícího území i se vzájemným pohybem pracovních sil bez ohledu na teh‑ dejší státní hranice. Historici všech tří zemí Euroregionu Nisa usilují v rámci mezinárodní spolupráce zpracovat dějiny tohoto území. Na společných historických symposiích pořádaných pravidelně v jiné zemi se odborníci věnují vždy specifickému tématu dějinného vývoje Euroregionu („Osídlení oblasti ERN od středověku do konce 18. století“, „Vývoj obchodních cest a komunikací v ob‑ lasti ERN“ nebo „Pohledy do hospodářského vývoje v ERN“). Všechna tato historická období jsou podrobněji rozpracována v tříjazyčné publikací pod ná‑ zvem „Střední Evropa – Čechy, Slezsko a Horní Lužice ve hře velmocí v 18. století“ Tvůrčí činnosti obyvatel Euroregionu Nisa zejména ve sklářství, textilu, keramice, cínařství přináší tříjazyčný sborník „Umělecká řemesla bez hranic“. Výsledky bádání a výzkumů řady našich předních odborníků potvrzují vyspělost uvedených řemeslných odvětví i vzájemné umělecké souvislosti a vztahy mezi jednotlivými částmi zdejší oblasti, a to bez rozdílu ná‑ rodnosti jejich obyvatel.

Cykloturistika Rozvoj cykloturistiky je na území Euroregionu Nisa bezprostředně svázán se spoluprací v pří‑ hraničních oblastech. Atraktivita a přitažlivost se zvyšují podle toho, jak se daří společně prezentovat turistický potenciál a turistické a přírodní pozoruhodnosti. Péče o turisty vyža‑ duje obsáhlé znalosti o regionu a také o přeshraničních oblastech. Zlepšit služby pro cykloturisty v Euroregionu Nisa je záměrem česko‑polsko‑německých

odborníků, kteří společně pracují na koncepci pro vyznačení přeshraničních cyklostezek, vydávají informační materiály a publikace a aktivně se podílejí na přípravě přeshraničních projektů. Výsledkem jejich aktivního zájmu a vzájemné spolupráce je například cykloprů‑ vodce „Na kole po Euroregionu Nisa“. Popisky jednotlivých tras doplněné mapkami a ob‑ rázky usnadní turistům obdivovat pestrou krajinu euroregionu včetně jeho nejvyšších hor a nejhlubších údolí. Značným pokrokem v cykloturistice jsou cyklostezky v přírodě, zvané singltreky. První sítě těchto lesních stezek se začínají úspěšně rozvíjet i na našem území. Nedávno otevřený, zhruba 13 km dlouhý Singltrek v Jizerských horách, je součástí 20kilometrového okruhu a slibuje nový směr v rekreační cyklistice. Společným úspěchem všech tří zemí je projekt „ Mezinárodní cyklotrasa Odra – Nisa“, která částečné prochází celým územím Euroregionu Neisse‑Nisa‑Nysa. Její celková délka je 591 km a vede od pramene Nisy v Jizerských horách až po Baltské moře (Ostsee). Celá část této cyklostezky je proznačena a jsou na ní umístěny informační tabule upozorňující na okolní zajímavosti.

Veřejné zdraví Po dlouhou dobu vedly hranice mezi státy ke vzniku odlišných zákonů a předpisů ve zdra‑ votnictví a v sociální péči, daňových a pojišťovacích programech. Současně i periferní polo‑ ha příhraničních regionů má vliv na nedostatečně rozvinutý sektor služeb v oblasti sociální a zdravotní péče. Různé odlišnosti a zákonné překážky jsou příčinou vzniku mnoha praktic‑ kých problémů. Lékařští specialisté a hygienici z Česka, Polska a Německa organizují pravidelná společná setkání, kde si vzájemně vyměňují informace o své činnosti, předpisech, záměrech a cha‑ rakteru své činnosti. Intenzivně se zabývají problematikou drog v pohraničních regionech ve spojitosti s vysokým výskytem AIDS. Podařilo se sjednotit přeshraniční spolupráci při vyrozumívání se o šíření epidemiologických onemocněních a možnostech prevence, dále pak o kvalitě vody pitné i v rekreačních nádržích. Jedním z výsledků této třístranné aktivity bylo zpracování studie „Zdravotní stav obyvatelstva ERN v souvislosti se znečištěním životního prostředí“.

www.ern.cz 15


Rozšířit a sladit vzájemnou spolupráci ve všech oblastech zdravotnictví na území celého Euroregionu Nisa je cílem společně realizovaných projektů. Jedním z nich byla společná třístranná Konference o ochraně veřejného zdraví v Euroregionu Nisa, která se uskutečnila v roce 2006 v Liberci za účasti stovky lékařů, hygieniků a ostatních odborníků z Čech, Polska a Německa. Cílem této dvoudenní konference bylo rozšířit a nadále posilovat vzájemnou spolupráci a sladit ji v rámci všech tří států. Významnou měrou k rozvoji příhraniční spolupráce v oblasti veřejného zdraví přispěl projekt „GÜSA“ (zkr. „Přeshraniční sociální práce), který organizovala vysoká škola v Zittau a jehož cílem bylo propojení sociální práce, školení pracovníků, pomoc trestaným lidem a lidem bez domova.

Statistika Cílem přeshraniční spolupráce v hraničních regionech je odstraňování překážek a rozdělu‑ jících faktorů. V pokračující evropské integraci a rozvíjející se spolupráci musí mít lidé v po‑ hraničních oblastech své právo požadovat rovnocenné podmínky v této nové Evropě. Zde musí rušení bariér pokračovat a život „zády k sobě“ se musí změnit na společný život „tváří k sobě“. Rostoucí zájem o přeshraniční spolupráci vyvolal po založení Euroregionu Neisse‑Nisa‑Nysa potřebu poskytovat věrohodné a srovnatelné statistické údaje všech jeho tří částí. Pro tento úkol se stala nezbytná spolupráce zástupců jednotlivých statistických úřadů. Výsledky jejich dosavadní pečlivé práce jsou obsaženy v mnoha publikacích, brožurách a ro‑ čenkách, které jsou, v rámci přeshraničních projektů, pravidelně vydávány. V publikaci „Okresy Euroregionu Neisse‑Nisa‑Nysa“, jsou shromážděny zajímavé údaje o okresech všech tří částí ERN, doplněné přehlednými grafy, kartogramy a mapami. Jednot‑ livé části materiálu jsou zaměřeny na populační vývoj euroregionu, aspekty vývoje na trhu práce, nezaměstnanosti nebo výši průměrné hrubé měsíční mzdy. Tematicky zaměřené jsou dva vydané dokumenty, a to „Ženy a muži v Euroregionu Neisse‑Ni‑ sa‑Nysa“ a „Děti v Euroregionu Neisse‑Nisa‑Nysa“. Jejich podstatou jsou statistická data, která charakterizují současné postavení žen, mužů nebo dětí v rámci ERN a umožňují tak

jejich vzájemné porovnání z hlediska geografického a nebo z hlediska sociálního postavení rodin.

Knihovny Znalosti představují jeden ze základních předpokladů rozvoje informační společnosti. In‑ stitucemi, které se tradičně po tisíciletí zabývají shromažďováním, uchováváním, ochranou a zpřístupňováním publikovaných dokumentů v jakékoliv formě jsou knihovny. Aby mohly uskutečňovat své poslání a dále naplňovat očekávání svých uživatelů, musejí pokračovat v zásadních změnách své činnosti a rozšířit své služby s využitím informačních a komuni‑ kačních technologií. Již více než deset let trvá aktivní přeshraniční spolupráce knihovníků trojzemí Čech, Němec‑ ka a Polska. Rozumí se tím spolupráce mezi knihovnami a dalšími knihovnickými pracovišti, která přesahují státní hranici. Na svých pravidelných setkáních se zástupci těchto zařízení věnují výměně zkušeností, informačních a knihovnických materiálů, účasti na konferencích a školeních a organizování výstav. Jedním z výsledků této spolupráce je publikace s literárními a publicistickými texty „Kalma‑ nach“, na jehož přípravě se společně podíleli méně známí spisovatelé, překladatelé, literár‑ ní kritici a jiní autoři a umělci. Barevný sborník se skládá z tradičních kapitol: Češi, Němci a Poláci v toku času, Výročí, Duchovní prostor, Rozhovor čísla, Tvorba autorů Euroregionu Nisa, Představujeme výtvarníka, Z regionu a Okénko k sousedům. Knihovny se vyvíjejí na základě požadavků a poptávky občanů stále více. Tato skutečnost byla impulzem k vydání třístranné brožury „Průvodce knihovny v Euroregionu Nisa“. S urči‑ tou lehkostí a zároveň prakticky zpracovaný jazykový průvodce může být pomocníkem pro každého, kdo hledá nejen poučení o zemích a životě našich sousedů, ale i více o společné historii a tématech, která nás spojují. V roce 2000 bylo z prostředků EU uhrazeno vybavení Krajské vědecké knihovny v Liberci, která byla postavena jako symbol přeshraniční spolupráce v ERN.

16 Ročenka 2011

O Euroregionu Nisa

Rovnost šancí Rovnost šancí je jedním z významných atributů spravedlivé společnosti, významnou součás‑ tí souboru jejích hodnot a jedním z tradičních cílů politiky. To však nezabraňuje tomu, že jde o princip složitý. Kromě jiného také proto, že při prosazování této ctnosti nutno brát v úvahu mnoho dalších aspektů, které ovlivňuje. V Euroregionu Neisse‑Nisa‑Nysa pracuje nová třístranná expertní skupina, která se zabývá otázkou rovných šancí na území celého Euroregionu. Záměrem této přeshraniční aktivity je monitoring rovného přístupu občanů z hlediska rasy, národnosti, pohlaví, sexuální orienta‑ ce či zdravotního handicapu. Zvýšit zájem veřejnosti o toto téma bylo hlavním cílem konference, která se uskutečnila v rámci projektu „Rovnost šancí mužů a žen v Euroregionu Neisse‑Nisa‑Nysa“. Největší po‑ zornost zde byla věnována uplatnění žen na trhu práce jednak v souvislosti s ukončením vzdělání, dále žen na mateřské dovolené, resp. při návratu do zaměstnání, ale i žen a mužů středního věku a žijících na venkově. Zdůrazněna byla i potřeba ochrany práv rodiny, senio‑ rů, slabých a diskriminovaných, rovné zastoupení žen a mužů v rozhodovacích procesech či sbližování generací. V květnu 2010 se na zámku Sychrov uskutečnil „Mezinárodní den seniorů 2010“, jehož cílem bylo ukázat seniorům cestu k prožití aktivního stáří. Při udělování dotací pro podporu různých přeshraničních aktivit z Fondu malých projektů jsou bodově zvýhodňovány projekty s aspektem rovnosti šancí.

18 Ročenka 2011

O Euroregionu Nisa Euroregion Neisse‑Nisa‑Nysa k 31. 12. 2010

Euroregion Neisse-Nisa-Nysa k 31. 12. 2010 POLSKA

województwo lubuskie

DEUTSCHLAND

żarski

żagański

zgorzelecki bolesławiecki

Bautzen

województwo dolnośląskie

Freistaat Sachsen złotoryjski Görlitz lubański

jaworski lwówecki Jelenia Góra jeleniogórski

Okres Liberec

Okres Děčín

Ústecký kraj

Liberecký kraj

Okres Jablonec nad Nisou

Okres Česká Lípa

Legenda Členské obce české části euroregionu Členské okresy německé části euroregionu Členské obce polské části euroregionu Nečlenské obce v členských okresech polské části euroregionu

kamiennogórski

Okres Semily Okres Mladá Boleslav

ČESKÁ REPUBLIKA Středočeský kraj

www.ern.cz 19


Území Euroregionu Neisse‑Nisa‑Nysa v letech 1991 – 2005

Území Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa v letech 1991 - 2005 DEUTSCHLAND


DEUTSCHLAND województwo lubuskie POLSKA POLSKA województwo dolnośląskie

województwo dolnośląskie Freistaat Sachsen

Freistaat Sachsen

Ústecký kraj

Ústecký kraj

Liberecký kraj

Liberecký kraj

Středočeský ČESKÁ REPUBLIKA kraj

Rok 1991

Středočeský kraj

Rok 1995 DEUTSCHLAND

DEUTSCHLAND

ČESKÁ REPUBLIKA


POLSKA



POLSKA województwo dolnośląskie

Freistaat Sachsen

Freistaat Sachsen

Ústecký kraj

Rok 2000

Ústecký kraj

Liberecký kraj

Liberecký kraj Středočeský kraj

ČESKÁ REPUBLIKA

Rok 2005

Středočeský kraj

ČESKÁ REPUBLIKA

Členské obce české části euroregionu

Členské obce polské části euroregionu

Členské okresy německé části euroregionu

Nečlenské obce v členských okresech polské části euroregionu

20 Ročenka 2011

O Euroregionu Nisa Přeshraniční spolupráce na česko‑polsko‑německých hranicích v roce 2010

Euroregiony v České republice v roce 2010

Přeshraniční spolupráce na česko-polsko-německých hranicích v roce 2010 k 31.12.

Euroregion Neisse‑Nisa‑Nysa je jedním ze 185 euroregionů působících v Evropě. V rámci těchto uskupení spolupracuje 27 německých, 16 polských a 13 českých členů. Na společné hranici Německa, Polska a České republiky pak funguje 11 euroregionů, přičemž Euroregion Neisse‑Nisa‑Nysa, založený v roce 1991, je v tomto regionu euroregionem nejstarším. Na‑ opak nejmladším euroregionem je euroregion Silensia, ve kterém česko‑polská spolupráce probíhá od roku 1998. Euroregion Neisse‑Nisa‑Nysa je po německo‑polském euroregionu Pomerania co do rozlohy a počtu obyvatel druhým největším.

Euroregiony v České republice v roce 2010 Beskydy

Labe

Bílé Karpaty

Nisa

Egrensis

Pomoraví

Glacensis

Praděd

Krušnohoří

Silesia Silva Nortica

Euroregion

Část euroregionu

Počet členských obcí

Rozloha (v km2)

Euroregiony na česko-polsko-německé hranici 135 2 581 122 4 497 50 5 358 307 12 436 Euroregiony na německo-polské hranici 433 15 406 105 21 253 33 11 369 571 48 028

Počet obyvatel

Neisse-Nisa-Nysa

Česká část Německá část Polská část Celkem

Pomerania

Německá část Polská část Švédská část Celkem

Pro Europa Viadrina

Německá část Polská část Celkem

Spree-Neisse-Bober

Německá část Polská část Celkem

Elbe / Labe

Česká část Německá část Celkem

Krušnohoří / Erzgebirge


Egrensis


Glacensis

Česká část Polská část Celkem

Praděd - Pradziad


73 44 117

1 864 5 757 7 621

127 741 750 560 878 301

Silesia


58 19 77

1 286 1 453 2 739

523 142 287 142 810 284

Těšínské Slezsko Śląsk Cieszyński


39 16 55

723 967 1 690

340 921 307 868 648 789

Těšínské Slezsko

84 29 113

437 884 598 435 569 228 1 605 547 644 825 1 650 311 1 243 329 3 538 465

4 541 6 113 10 654

434 691 383 294 817 985

30 1 812 57 8 710 87 10 522 Euroregiony na česko-německé hranici 85 1 358 42 1 982 127 3 340

228 491 654 786 883 277

79 130 209

354 663 775 366 1 130 029

1 610 3 942 5 552

317 610 696 509 1 014 119

59 1 905 62 1 940 121 3 845 Euroregiony na česko-polské hranici 99 1 717 33 3 365 132 5 082

253 974 366 793 620 767

Šumava

260 452 484 373 744 825

www.ern.cz 21


Velikostní skupiny obcí v Euroregionu Neisse‑Nisa‑Nysa (k 31.12.) Velikostní skupiny obcí v Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa k 31.12.

V roce 2010 tvořilo Euroregion Neisse‑Nisa‑Nysa celkem 307 obcí, tedy o 78 obcí méně než v roce 1991. Trend tohoto vývoje, tj. úbytek členů euroregionu, je patrný zejména na ně‑ mecké straně uskupení. Uvedený vývoj počtu členů však ovlivnily především nejrůznější administrativní změny (podmínky členství, rozdělování/slučování obcí apod.), ke kterým v rámci euroregionu během 20letého období došlo. V roce 1991 euroregion z 86,2 % tvořily obce s méně než 5 000 obyvateli. O 20 let později, tedy v roce 2010, pokleslo zastoupení těchto obcí na zhruba 73 %. Absolutně nejvíce obcí (104 obcí) však v roce 1991 spadalo do nejnižší kategorie, tedy do kategorie méně než 500 obyvatel. Naopak v roce 2010 byla nejpočetněji zastoupena skupina obcí s 2 000 – 5 000 obyvateli (85 obcí). Mezi členy s více než 10 000 obyvateli v roce 1991 spadalo 25 obcí eu‑ roregionu (tj. 6,5 % všech členů uskupení) a v roce 2010 pak 33 obcí (10,8 %). V české části euroregionu do kategorie méně než 5 000 obyvatel v roce 2010 patřilo téměř 87 % obcí a v německé části 77,0 % obcí. Naopak na území polské části euroregionu se jednalo jen o 26,0 % obcí této velikosti.

Struktura obcí podle počtu obyvatel Velikostní skupiny obcí Euroregionu Neisse-Nysa-Nisa podle počtu obyvatel

2010

2000

1991

Velkostní skupiny obcí podle počtu obyvatel

1991 počet obcí

2000 počet obyvatel

50

100

150 200 počet obcí

250

do 1 999

2 000 - 4 999

10 000 - 19 999

20 000 a více

300

350

5 000 - 9 999

400

počet obyvatel

počet obcí

počet obyvatel

Česká část do 499 500 - 999 1 000 - 1 999 2 000 - 4 999 5 000 - 9 999 10 000 - 19 999 20 000 - 49 999 50 000 a více Celkem

1 4 6 6 2 1 1 21

127 5 494 21 604 41 222 25 288 46 114 101 822 241 671

42 11 890 34 23 529 21 28 670 17 57 266 11 73 065 4 54 220 2 85 387 1 99 155 132 433 182 Německá část

39 43 16 19 11 4 2 1 135

10 940 31 031 22 266 61 889 72 650 54 009 83 234 101 865 437 884

do 499 500 - 999 1 000 - 1 999 2 000 - 4 999 5 000 - 9 999 10 000 - 19 999 20 000 - 49 999 50 000 a více Celkem

103 99 77 36 10 5 3 2 335

34 128 68 576 110 174 106 617 66 788 71 054 114 613 132 856 704 806

1 370 1 927 32 48 778 45 145 402 12 73 767 4 52 770 3 96 914 2 111 802 100 530 730 Polská část

5 35 54 18 6 3 1 122

4 881 52 306 170 888 115 771 92 829 106 164 55 596 598 435

1 1 725 19 75 702 25 176 477 12 166 690 7 211 293 1 90 130 65 722 017 Euroregion 43 12 260 35 24 456 54 79 173 81 278 370 48 323 309 20 273 680 12 393 594 4 301 087 297 1 685 929

1 12 21 9 6 1 50

1 669 51 347 153 432 116 934 161 823 84 023 569 228

39 48 52 85 50 19 11 3 307

10 940 35 912 76 241 284 124 341 853 263 772 351 221 241 484 1 605 547

do 499 500 - 999 1 000 - 1 999 2 000 - 4 999 5 000 - 9 999 10 000 - 19 999 20 000 - 49 999 50 000 a více Celkem

6 12 6 4 1 29

27 471 83 506 71 381 130 905 93 512 406 775

do 499 500 - 999 1 000 - 1 999 2 000 - 4 999 5 000 - 9 999 10 000 - 19 999 20 000 - 49 999 50 000 a více Celkem

104 99 81 48 28 13 8 4 385

34 255 68 576 115 668 155 692 191 516 167 723 291 632 328 190 1 353 252

Pozn.: data v územní struktuře daného roku 0

počet obcí

2010

22 Ročenka 2011

Obyvatelstvo Hustota obyvatelstva k 31. 12. 2010 V členských obcích euroregionu v roce 2010 žilo celkem 1 742 843 obyvatel. Od roku 1991 se počet obyvatel euroregionu snížil o 8,4 % (tj. o 160 692 obyvatel). S ohledem na snížení členské základny byl nejvyšší úbytek obyvatel zjištěn na německé straně uskupení (o 19,1 %). Počet obyvatel polské části poklesl o 5,8 %, naopak v české části byl ve sledovaném období zaznamenán ná‑ růst počtu obyvatel ve výši 2,8 %.

Hustota obyvatelstva k 31. 12. 2010 POLSKA


DEUTSCHLAND

żarski

żagański


V roce 2010 se německá část euroregio‑ nu na celkovém počtu obyvatel podílela 34,3 %, polská 32,7 % a česká 33,0 %.

Bautzen



jaworski

Podíl žen na celkovém počtu obyvatel eu‑ roregionu se dlouhodobě pohybuje kolem 51 % s tím, že stejné zastoupení mají ženy i ve všech částech euroregionu.

lwówecki Jelenia Góra jeleniogórski

Vzhledem k výše uvedeným skutečnos‑ tem poklesla hodnota ukazatele hustota obyvatel na 1 km2 mezi roky 1991 a 2010 v rámci euroregionu ze 136,5 obyvatel/km2 na 125,1 obyvatel/km2. Zatímco v roce 1991 připadalo na 1 km2 nejvíce obyvatel v ně‑ mecké části euroregionu (164,5 obyvatel), v roce 2010 byla nejvyšší hustota obyvatel zjištěna v české části (141,3 obyvatel).

Okres Děčín

Ústecký kraj 2

osoby / km 66 - 79 80 - 115 116 - 172 173 - 225 769

Okres Liberec

Liberecký kraj


Okres Česká Lípa

kamiennogórski



www.ern.cz 23


Obyvatelstvo a rozloha okresů v Euroregionu Neisse‑Nisa‑Nysa (k 31.12.) Obyvatelstvo a rozloha okresů v Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa k 31.12. Okres, město s právy okresu, euroregion

Česká Lípa

Jablonec nad Nisou

Liberec

Semily

Děčín

Celkem

Bautzen

Görlitz

Celkem

Jelenia Góra, město

v tom Rok

Obyvatelstvo celkem

1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010

98 944 100 854 102 405 102 592 104 278 88 352 88 758 88 252 88 387 90 569 162 992 163 522 163 146 163 456 170 410 75 671 75 840 75 318 74 596 74 685 133 686 133 802 133 609 134 090 135 238 559 645 562 776 562 730 563 121 575 180

1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010

381 397 374 309 363 677 342 712 321 511 358 121 343 077 323 025 297 785 276 924 739 518 717 386 686 702 640 497 598 435

1991 1995 2000 2005 2010

93 512 93 460 90 130 87 017 84 023

muži

k 31.12. v tom

Hustota obyvatelstva ženy

Česká část1) 48 651 49 599 50 276 50 500 51 310 42 393 42 613 42 511 42 821 44 145 79 137 79 450 79 323 79 195 83 233 36 703 36 947 36 812 36 612 36 780 65 211 65 384 65 319 66 073 66 900 272 095 273 993 274 241 275 201 282 368 Německá část 183 159 181 984 178 511 169 195 159 250 170 288 165 556 157 132 145 210 135 663 353 447 347 540 335 643 314 405 294 913 Polská část 44 400 44 031 42 323 40 783 39 240

Okres, město s právy okresu, euroregion

na 1 km2

Bolesławiecki 50 293 51 255 52 129 52 092 52 968 45 959 46 145 45 741 45 566 46 424 83 855 84 072 83 823 84 261 87 177 38 968 38 893 38 506 37 984 37 905 68 475 68 418 68 290 68 017 68 338 287 550 288 783 288 489 287 920 292 812

86,5 94,0 95,4 95,6 95,4 222,7 220,7 219,4 219,7 225,1 169,6 165,3 165,0 165,3 172,3 108,7 108,5 107,8 106,7 106,9 147,1 147,2 147,0 147,5 148,8 136,8 138,2 138,2 138,3 141,3

198 238 192 325 185 166 173 517 162 261 187 833 177 521 165 893 152 575 141 261 386 071 369 846 351 059 326 092 303 522

159,5 156,6 152,1 143,4 134,5 170,0 162,9 153,4 141,4 131,5 164,5 159,5 152,7 142,4 133,1

49 112 49 429 47 807 46 234 44 783

1 063,0 1 064,0 832,0 803,0 769,0

Jeleniogórski

Kamiennogórski

Lubański

Lwówecki

Zgorzelecki

Złotoryjski

Členské obce Euroregionu v nečlenských okresech

Celkem

Celkem

1)

Rok

Obyvatelstvo celkem

1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010

87 409 89 407 88 005 88 341 89 100 67 280 67 683 63 967 63 850 63 923 49 128 49 586 47 361 46 633 45 357 59 691 60 394 58 227 57 188 55 899 51 448 51 874 49 064 48 305 47 083 99 510 101 267 96 479 94 765 92 405 47 883 48 017 46 464 45 885 45 379 48 511 49 386 47 728 46 873 46 059 604 372 611 074 587 425 578 857 569 228

1991 1995 2000 2005 2010

1 903 535 1 891 236 1 836 857 1 782 475 1 742 843

hustota obyvatelstva v roce 1991 k 1.1.

muži 42 780 43 833 42 820 42 788 43 072 32 317 32 563 30 379 30 450 30 523 23 839 24 244 22 968 22 592 22 052 28 708 29 099 28 045 27 557 26 963 25 014 25 303 23 868 23 519 22 864 48 846 49 639 46 990 46 051 44 802 23 424 23 492 22 579 22 313 22 143 23 811 24 311 23 280 22 799 22 428 293 139 296 515 283 252 278 852 274 087 Euroregion 918 681 918 048 893 136 868 458 851 368

Hustota obyvatelstva ženy

na 1 km2

44 629 45 574 45 185 45 553 46 028 34 963 35 120 33 588 33 400 33 400 25 289 25 342 24 393 24 041 23 305 30 983 31 295 30 182 29 631 28 936 26 434 26 571 25 196 24 786 24 219 50 664 51 628 49 489 48 714 47 603 24 459 24 525 23 885 23 572 23 236 24 700 25 075 24 448 24 074 23 631 311 233 314 559 304 173 300 005 295 141

67,0 69,0 68,0 68,0 68,0 104,0 104,0 102,0 102,0 102,0 124,0 125,0 120,0 118,0 115,0 139,0 141,0 136,0 134,0 131,0 73,0 73,0 69,0 68,0 66,0 118,0 121,0 115,0 113,0 110,0 83,0 83,0 81,0 80,0 79,0 131,0 134,0 130,0 127,0 125,0 113,0 114,0 110,0 108,0 106,0

984 854 973 188 943 721 914 017 891 475

136,5 135,8 131,9 128,0 125,1

24 Ročenka 2011

Obyvatelstvo Podíl obyvatel ve věku 60 a více let na celkovém počtu obyvatel k 31. 12. 2010 Věkové složení obyvatel euroregionu na‑ značuje, že stárnutí populace se nevyhnulo žádné z členských zemí. Z porovnání věkové struktury obyvatel v roce 1995 a 2010 vyplý‑ vá, že ubývá dětská složka obyvatel a na‑ opak počet obyvatel ve vyšších věkových kategoriích roste. Zatímco v roce 1995 podíl dětí a mladistvých ve věku 0 – 18 let dosáhl 23,9 %, v roce 2010 to bylo již jen 16,5 %. Naproti tomu osoby ve věku 60 a více let v roce 1995 tvořily 18,3 % a v roce 2010 již 24,7 %. Podíl osob nad 45 let věku pak vzrostl z 36,6 % v roce 1995 na 47,6 v roce 2010.

Podíl obyvatel ve věku 60 a více let na celkovém počtu obyvatel k 31. 12. 2010 POLSKA


DEUTSCHLAND

żarski

żagański


Bautzen



Objektivně je pak nejméně příznivá situace v německé části euroregionu, i přes rela‑ tivně nízký úbytek dětí do 6 let (mezi roky 1995 a 2010 o 5,1 %), došlo k velmi výrazné‑ mu propadu ve věkové kategorii 6 – 18 let (v úhrnu o 57,4 %). Naopak nárůst ve výši 21,1 % zaznamenala věková kategorie osob 45 a více let. Obdobná situace panuje také v polské části euroregionu. V české části se pak počet osob starších 45 let mezi sledova‑ nými roky navýšil o 18,2 %.


Okres Děčín

Ústecký kraj % 17,4 - 18,3 18,4 - 19,4 19,5 - 20,1 20,2 - 24,1 24,2 - 32,9

Okres Liberec

Liberecký kraj


Okres Česká Lípa

kamiennogórski



www.ern.cz 25


Obyvatelstvo podle věkových skupin v okresech Euroregionu Neisse‑Nisa‑Nysa Obyvatelstvo podle věkových skupin v okresech Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa k 31.12.

k 31.12. Okres, město s právy okresu, euroregion

Česká Lípa

Jablonec nad Nisou

Liberec

Semily

Děčín

Celkem

Bautzen

Görlitz

Celkem


v tom ve věku Rok

Obyvatelstvo celkem

1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010

0-5 let

6 - 14 let

98 944 100 854 102 405 102 592 104 278 88 352 88 758 88 252 88 387 90 569 162 992 163 522 163 146 163 456 170 410 75 671 75 840 75 318 74 596 74 685 133 686 133 802 133 609 134 090 135 238 559 645 562 776 562 730 563 121 575 180

8 539 7 665 6 291 6 252 7 202 6 585 6 002 4 833 4 939 5 853 12 092 11 188 9 008 9 569 11 704 5 825 5 358 4 044 4 068 4 701 10 165 9 500 7 833 8 180 9 174 43 206 39 713 32 009 33 008 38 634

14 941 13 444 12 455 10 424 9 289 11 638 10 197 9 631 8 196 7 436 20 681 18 253 17 668 15 118 14 101 9 770 8 835 8 594 7 106 6 061 17 815 15 632 15 013 13 085 11 837 74 845 66 361 63 361 53 929 48 724

1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010

381 397 374 309 363 677 342 712 321 511 358 121 343 077 323 025 297 785 276 924 739 518 717 386 686 702 640 497 598 435

27 468 15 615 14 668 15 544 15 336 24 548 13 687 12 838 12 721 12 482 52 016 29 302 27 506 28 265 27 818

50 515 48 273 34 349 20 660 22 426 45 593 42 879 29 064 17 654 18 555 96 108 91 152 63 413 38 314 40 981

1991 1995 2000 2005 2010

93 512 93 460 90 130 87 017 84 023

6 538 5 424 4 357 3 845 4 109

13 195 11 979 9 057 7 106 5 754

15 - 17 let

18 - 24 let

Česká část 5 987 10 559 5 321 12 944 4 610 12 260 4 416 10 460 3 590 10 005 4 827 9 000 4 368 10 616 3 387 9 769 3 305 8 171 2 818 8 084 9 423 16 981 7 603 20 463 6 042 17 667 6 247 14 694 5 262 15 324 4 080 7 570 3 627 8 947 2 912 8 263 2 984 6 975 2 434 6 976 8 040 14 619 6 512 17 613 5 263 15 155 5 160 12 652 4 574 12 262 32 357 58 729 27 431 70 583 22 214 63 114 22 112 52 952 18 678 52 651 Německá část 13 487 31 789 16 969 30 550 16 545 34 481 14 062 31 807 5 723 22 377 11 854 29 343 14 912 27 090 14 279 29 042 11 544 26 646 5 071 18 876 25 341 61 132 31 881 57 640 30 824 63 523 25 606 58 453 10 794 41 253 Polská část 4 665 . 4 539 9 811 4 521 10 181 3 191 9 655 2 567 7 359

v tom ve věku

25 - 44 let

45 - 59 let

60 a více let

30 786 29 063 30 155 31 840 32 219 25 830 24 271 24 725 26 650 27 625 48 162 44 765 46 348 49 863 52 706 20 836 20 239 20 848 21 781 21 563 38 873 35 870 37 383 40 433 40 740 164 487 154 208 159 459 170 567 174 853

14 961 18 642 22 101 22 946 21 013 14 838 17 878 20 398 19 957 17 835 27 543 33 068 37 831 36 668 33 081 12 690 14 032 15 852 15 835 14 952 22 362 26 770 30 755 30 222 26 640 92 394 110 390 126 937 125 628 113 521

13 171 13 775 14 533 16 254 20 960 15 634 15 426 15 509 17 169 20 918 28 110 28 182 28 582 31 297 38 232 14 900 14 802 14 805 15 847 17 998 21 812 21 905 22 207 24 358 30 011 93 627 94 090 95 636 104 925 128 119

108 937 111 712 102 391 90 103 75 852 102 320 100 867 88 036 73 861 60 836 211 257 212 579 190 427 163 964 136 688

74 931 72 144 70 009 73 745 81 513 69 007 66 401 63 595 64 752 70 122 143 938 138 545 133 604 138 497 151 635

74 270 79 046 91 234 96 791 98 284 75 456 77 241 86 171 90 607 90 982 149 726 156 287 177 405 187 398 189 266

. 28 943 24 737 22 961 23 826

. 16 739 20 204 22 851 20 471

14 658 16 025 17 073 17 408 19 937


Rok

Obyvatelstvo celkem

1991 1995 2000 2005 2010 Jeleniogórski 1991 1995 2000 2005 2010 Kamiennogórski 1991 1995 2000 2005 2010 Lubański 1991 1995 2000 2005 2010 Lwówecki 1991 1995 2000 2005 2010 Zgorzelecki 1991 1995 2000 2005 2010 Złotoryjski 1991 1995 2000 2005 2010 Členské obce Euroregionu 1991 v nečlenských okresech 1995 2000 2005 2010 Celkem 1991 1995 2000 2005 2010

Bolesławiecki

Celkem

1991 1995 2000 2005 2010

0-5 let

6 - 14 let

15 - 17 let

18 - 24 let

87 409 89 407 88 005 88 341 89 100 67 280 67 683 63 967 63 850 63 923 49 128 49 586 47 361 46 633 45 357 59 691 60 394 58 227 57 188 55 899 51 448 51 874 49 064 48 305 47 083 99 510 101 267 96 479 94 765 92 405 47 883 48 017 46 464 45 885 45 379 48 511 49 386 47 728 46 873 46 059 604 372 611 074 587 425 578 857 569 228

8 349 7 064 5 870 5 092 5 534 5 193 4 615 3 720 3 349 3 617 4 178 3 724 3 052 2 734 2 693 5 142 4 671 3 798 3 129 3 157 4 581 4 086 3 146 2 587 2 605 8 708 7 555 5 923 5 089 5 268 4 589 3 767 2 881 2 394 2 768 4 468 3 761 2 971 2 418 2 706 51 746 44 667 35 718 30 637 32 457

14 198 13 815 11 883 9 714 8 126 10 426 9 465 7 475 6 246 5 389 7 894 7 182 5 815 4 863 4 147 9 633 8 966 7 339 6 241 4 985 8 264 7 811 6 595 5 336 4 168 16 255 15 202 12 139 9 853 7 836 8 392 7 890 6 336 4 978 3 926 8 309 7 908 6 276 4 769 3 772 96 566 90 218 72 915 59 106 48 103

1 903 535 1 891 236 1 836 857 1 782 475 1 742 843

146 968 113 682 95 233 91 910 98 909

267 519 247 731 199 689 151 349 137 808

4 390 . 4 599 9 606 4 687 9 715 4 008 10 273 3 340 9 162 3 129 . 3 547 6 986 3 369 7 139 2 587 7 359 2 218 6 048 2 155 . 2 518 5 174 2 514 5 259 1 847 5 504 1 607 4 367 2 997 . 3 138 6 565 3 176 6 446 2 473 6 656 2 179 5 476 2 406 . 2 659 5 275 2 869 5 328 2 266 5 906 1 946 4 980 4 824 . 5 280 10 555 5 165 10 919 4 047 11 145 3 353 9 193 2 348 . 2 622 5 139 2 804 5 554 2 089 6 073 1 665 4 947 2 480 . 2 722 5 118 2 779 5 451 2 193 5 943 1 691 4 846 29 394 . 31 624 64 229 31 884 65 992 24 701 68 514 20 566 56 378 Euroregion 87 092 . 90 936 192 452 84 922 192 629 72 419 179 919 50 038 150 282

25 - 44 let

45 - 59 let

60 a více let

. 27 771 25 696 25 028 26 443 . 21 398 17 984 17 161 18 650 . 15 097 13 258 12 706 12 991 . 17 868 15 929 15 364 16 256 . 15 615 13 249 12 639 13 339 . 31 557 27 759 26 234 26 933 . 14 610 12 958 12 452 13 463 . 15 300 13 361 12 546 13 110 . 188 159 164 931 157 091 165 011

. 13 953 16 741 20 337 20 163 . 10 486 13 380 16 672 15 709 . 7 856 9 134 11 007 10 507 . 9 301 11 732 13 982 12 835 . 7 504 9 446 11 613 11 122 . 16 411 19 152 23 030 21 898 . 6 717 8 795 11 082 10 731 . 7 201 9 240 11 518 11 041 . 96 168 117 824 142 092 134 477

11 163 12 599 13 413 13 889 16 332 10 797 11 186 10 900 10 476 12 292 7 483 8 035 8 329 7 972 9 045 9 612 9 885 9 807 9 343 11 011 8 904 8 924 8 431 7 958 8 923 13 678 14 707 15 422 15 367 17 924 7 051 7 272 7 136 6 817 7 879 6 879 7 376 7 650 7 486 8 893 90 225 96 009 98 161 96 716 112 236

. 554 946 514 817 491 622 476 552

. 345 103 378 365 406 217 399 633

333 578 346 386 371 202 389 039 429 621

26 Ročenka 2011

Obyvatelstvo Podíl obyvatel ve věku 0 – 14 let na celkovém počtu obyvatel k 31. 12. 2010 V roce 2010 žilo na území Euroregionu Nei‑ sse‑Nysa‑Nisa 236 717 dětí mladších 15 let, tedy o 42,9 % méně než v roce 1991. Největ‑ ší měrou se na tomto výsledku podílela ně‑ mecká část euroregionu, když se zde mezi sledovanými roky počet dětí v tomto věku snížil o téměř 55 %.

Podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let na celkovém počtu obyvatel k 31. 12. 2010 POLSKA


DEUTSCHLAND

Děti do 15 let v roce 2010 tvořily 13,6 % oby‑ vatel euroregionu, v roce 1991 to však bylo téměř 22 %. Nejnižší zastoupení dětí do 15 let ve věkové struktuře v roce 2010 je patr‑ ný v německé části euroregionu (tj. 11,5 %). Na polské straně v roce 2010 tato věková skupina představovala 14,2 % a na české 15,2 % všech obyvatel.

żarski

żagański


Bautzen



jaworski lwówecki Jelenia Góra

Děti ve věku let0 - 14 let Obyvatelé0‑14 ve věku

jeleniogórski

v okresech Euroregionu Neisse-Nysa-Nisa 1991

1995

2000

2005

Okres Děčín

2010

Okres Liberec

Liberecký kraj


kamiennogórski

160 000

Ústecký kraj

140 000

Okres Česká Lípa

Okres Semily

120 000

osoby

100 000

%

80 000

11,2 - 11,7

60 000

11,8 - 14,2

40 000

14,3 - 14,8

20 000

14,9 - 15,3 15,4 - 15,8

0 česká část

německá část

polská část

Okres Mladá Boleslav


www.ern.cz 27


Děti v okresech Euroregionu Neisse‑Nisa‑Nysa

Děti v předškolních zařízeních v okresech Euroregionu Neisse‑Nisa‑Nysa v roce 2010

Děti v okresech Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa

Děti v předškolních zařízeních v okresech Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa v roce 2010


Osoby ve věku 0 - 14 let 1991

Děti navštěvující předškolní zařízení ve věku

Změna 2010/1991

2010

absolutně


v%

do 2 let Česká Lípa Jablonec nad Nisou Liberec Semily Děčín Celkem

23 480 18 223 32 773 15 595 27 980 118 051

Bautzen Görlitz Celkem

77 983 70 141 148 124

Jelenia Góra, město Bolesławiecki Jeleniogórski Kamiennogórski Lubański Lwówecki Zgorzelecki Złotoryjski Členské obce Euroregionu v nečlenských okresech Celkem

19 733 22 547 15 619 12 072 14 775 12 845 24 963 12 981 12 777 148 312

Celkem

414 487

Česká část 16 491 13 289 25 805 10 762 21 011 87 358 Německá část 37 762 31 037 68 799 Polská část 9 863 13 660 9 006 6 840 8 142 6 773 13 104 6 694 6 478 80 560 Euroregion 236 717

-6 989 -4 934 -6 968 -4 833 -6 969 -30 693

-29,8 -27,1 -21,3 -31,0 -24,9 -26,0

-40 221 -39 104 -79 325

-51,6 -55,8 -53,6

-9 870 -8 887 -6 613 -5 232 -6 633 -6 072 -11 859 -6 287

-50 -39,4 -42,3 -43,3 -44,9 -47,3 -47,5 -48,4

-6 299 -67 752

-49,3 -45,7

-177 770

-42,9

Podíl na celkovém počtu dětí ve věku (v %)

3 - 6 let

do 2 let

3 - 6 let

1)

Česká část Česká Lípa Jablonec nad Nisou Liberec Semily Děčín Celkem

x x x x x x

3 490 2 825 5 340 2 674 3 959 18 288

x x x x x x

78,7 78,6 74,1 90,8 67,6 76,1

41,4 38,8 40,2

96,0 94,4 95,3

Německá část2) Bautzen Görlitz Celkem

3 184 2 445 5 629

7 364 5 869 13 233

Polská část3) Jelenia Góra, město 258 1 705 12,0 86,8 Bolesławiecki 59 1 092 2,0 42,0 Obyvatelstvo podle věkových skupin v Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa (stav k 31. 12) Jeleniogórski 71 820 3,8 46,4 Kamiennogórski 56 582 4,1 44,3 Lubański 76 708 4,6Německá část 47,2 Lwówecki 83 563 6,3 43,4 Česká část Zgorzelecki 129 1 436 4,7 57,0 0 - 5 let Złotoryjski 444 3,8 0 - 5 let 55 6 33,3 - 14 let Členské obce Euroregionu 60 a více let 6 14 let 5% 15 - 17 let v nečlenských okresech 65 602 4,5 47,6 7% 6,7% Celkem60 a více let 852 7 952 5,0 2% 51,1 8,5%

22,3%

31%

15 - 17 let

21,8%

1)

jen děti v mateřských školách; stav k 1. 9. 3,2% 16,7% 7,1% 11,8% stav k 1. 3.2010 3) jesle - stav k 31. 12.; mateřské školy -4,9% stav k 9,2% 30. 9. 18 - 24 let

4,1% 12,7%

2010 19,3%

19,6% 12,5% 1995

1995 29,6% 23%

19,7%

Obyvatelstvo podle věkových skupin (k 31. 12) Obyvatelstvo podle věkových skupin v Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa (stav k 31. 12)

18 - 24 let

7%

4,4% 8,0%

2)

27,4%

25 - 44 let 25%

45 - 59 let 30,4% 25 - 44 let

45 - 59 let

Obyvatelstvo podle věkových skupin v Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa (stav k 31. 12)

60 a více let 60 a více22,3% let

Česká část Česká část 0 - 5 let 0 - 5 let 6 - 14 let 6 - 14 let 6,7%

6,7% 8,5% 15 - 17 let 8,5% 22,3% 15 - 17 let 3,2% 16,7% 7,1% 2010 11,8% 3,2% 16,7% 7,1% 2010 9,2% 18 - 24 let 4,9%11,8% 19,6% 4,9% 9,2% 18 - 24 let 12,5% 19,6% 1995 12,5% 19,7% 1995 27,4% 19,7% 27,4% 45 - 59 let 30,4% 25 - 44 let 45 - 59 let 30,4% 25 - 44 let

Polská část Polská část 0 - 5 let 0 - 5 let

Německá část Německá část 0 - 5 let 0-56 let- 14 let 6 - 14 let 60 a více let 5% 15 - 17 let 7% 60 a více let 5% 15 - 17 let 2% 7% 18 - 24 let 31% 4,1% 7% 2% 12,7% 21,8% 18 - 24 let 31% 4,1% 7% 12,7% 21,8% 4,4% 2010 4,4% 8,0% 2010 19,3% 19958,0% 19,3% 29,6%

25% 45 - 59 let 45 - 59 let

Polská část

Euroregion Euroregion 0 - 5 let 0 - 5 let 6 - 14 let

0 - 5 let 6 - 14 let 6 - 14 let

60 a více let

60 a více let 5,7%

5,7% 19,7%

8,5%

15,7% 7,3% 14,8%

24,7% 2,9% 6,0% 18,3% 13,1% 8,6% 4,8%

3,6% 18 - 24 let 9,9%

2010

15,7%

15 - 17 let

7,9% 15 - 17 let

18 - 24 let

2010

5,2%

18,2%

10,2%

10,5%

1995 23% 29,6% 25 - 44 let 23% 25 - 44 let

25%

Euroregion

0 - 5 let

23,6% 30,8%

29,3%

1995

1995

22,9% 45 - 59 let 45 - 59 let

29,0%

25 - 44 let

27,3% 25 - 44 let

28 Ročenka 2011

Obyvatelstvo Index závislosti I.

Index závislosti II.

závislosti I.částech v jednotlivých částech Index závislosti Index I. v jednotlivých Euroregionu Neisse-Nysa-Nisa Euroregionu Neisse-Nysa-Nisa

polská část

česká část německá část

česká část

350

400

400

350

350

350

300

300

250 200

index závislosti II.

450


450

index závislosti I.

německá část polská část

polská část

Index závislosti I. v jednotlivých částech Index závislosti II. v jednotlivých částech 300 300 Index závislosti I. v jednotlivých částech Index závislosti II. v jednotlivých částech 250 Euroregionu Neisse-Nysa-Nisa Euroregionu Neisse-Nysa-Nisa 250 250 Euroregionu Neisse-Nysa-Nisa Euroregionu Neisse-Nysa-Nisa 200

česká část německá část polská část 200 200 česká část německá část polská část polská část 450 150 150 450 400 100 400 100350 100 400 100 350 350 50 50300 50 350 50 300 300 0 0 300 0250 0 250 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995250 1991 2000 2005 2010 1995 2000 2005 2010 200 250 200 200 200 150 150 Index stáří podleIndex stáří podle jednotlivých částí 150 jednotlivých částí 150 100 Indexzatížení ekonomického zatížení v jednotlivých100 Index ekonomického v jednotlivých Euroregionu Neisse-Nysa-Nisa Euroregionu Neisse-Nysa-Nisa 100 100 částech Euroregionu Neisse-Nysa-Nisa 50 50 částech Euroregionu Neisse-Nysa-Nisa česká část německá část polská část 50 česká část německá část polská část 50 česká část německá část polská část německá část polská část 0 česká část 0 2 500 2 500 0 0 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 2 250 1991 1995 2000 2005 2010 2 250 1991 1995 2000 2005 2010 2010 2010 2 000 2 000 česká část

německá část česká část

150

polská část německá část


150400


Index ekonomického zatížení

Index stáří

Index stáří podle jednotlivých částí 1 750 2005 1 750 Index stáří podle jednotlivých částí Index ekonomického zatížení v jednotlivých Euroregionu Neisse-Nysa-Nisa Index ekonomického zatížení v jednotlivých 1 500 1 500 Euroregionu Neisse-Nysa-Nisa částech Euroregionu Neisse-Nysa-Nisa česká část německá část polská část částech Euroregionu Neisse-Nysa-Nisa 2000 1 250 2000 1 250 česká část německá část polská část česká část německá část polská část 1995

1991 2005

1991

německá část

2 část 500 polská 1 000 2 250 750

0 2000

100

2005 200 0 300 100 400 200 500 300 600 400 700 500 index ekonomického zatížení index2000 ekonomického zatížení

index stáří

2010

index stáří

česká část 1995 2010

index stáří

2005

2 000 500 1 750 250

1 500 600 0 700 1 250

1995

1 000 2 500 750 2 250 500 2 000 250 1 750 0 1 500 index stáří


německá polská část část

400


Nejvyšší hodnoty dosáhl index závislosti I. v roce 2010 v české části euroregionu (tj. 216 osob), nejméně pozitivní byla situace na německé straně (183 osob). Nejpřízni‑ vější hodnota indexu závislosti II. pak byla v roce 2010 zjištěna na polské straně usku‑ pení (180 osob), naopak německá část vy‑ kázala 411 osob nad 65 let na 1 000 osob ve věku 15 – 64 let. Index ekonomického zatížení zaznamenal kontinuální pokles své hodnoty pouze na polské straně euroregio‑ nu, na německé straně jeho hodnoty ve sle‑ dovaných letech velmi kolísaly. Česká část zaznamenávala pokles až do roku 2005. Nejvyšší hodnota (tzn. nejméně pozitivní) byla v roce 2010 zjištěna v německé části euroregionu (594 osob).

česká část německá část

česká část 400


Pohled na věkovou strukturu populace eu‑ roregionu nabízí také následující ukazatele index závislosti (I. a II.) a index ekonomic‑ kého zatížení. I z hodnot zmíněných ukaza‑ telů je zřejmý současný demografický trend. Ve všech částech uskupení klesá počet dětí ve věku 0 – 14 let připadajících na 1 000 osob v produktivním věku 15 – 64 let (index závislosti I.), zatímco počet seniorů starších 65 let připadajících na 1 000 osob v produk‑ tivním věku roste (index závislosti II.).

závislosti II.částech v jednotlivých částech Index závislosti Index II. v jednotlivých Euroregionu Neisse-Nysa-Nisa Euroregionu Neisse-Nysa-Nisa

1995 2000

2000 2010

2010

1 250

000- bez členských Pozn.: PL - bez členských obcí Euroregionu v nečlenských okresech Pozn.:1 PL obcí Euroregionu v nečlenských okresech 1 000

1995

750 1995

750 500 500

1991 1991 0

100

250

250 0 300 400 500 600 700 0 2000 2010 0 100 200 300 400 500 600 700 1995 1995 2000 index ekonomického zatížení index ekonomického zatíženíPozn.: PL - bez členských obcí Euroregionu v nečlenských okresech

200

2010

Pozn.: PL - bez členských obcí Euroregionu v nečlenských okresech

www.ern.cz 29


Charakteristiky věkové struktury v okresech Euroregionu Neisse‑Nisa‑Nysa Charakteristiky věkové struktury v okresech Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa Okres, město s právy okresu, euroregion

Rok

Index závislosti I.

Index závislosti II.

Index ekonomického zatížení

Bolesławiecki

Česká část Česká Lípa

Jablonec nad Nisou

Liberec

Semily

Děčín

Celkem

Bautzen

Görlitz

Celkem

1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010

355 302 256 223 220 310 266 233 207 209 298 260 232 211 216 316 280 247 215 210 310 271 242 222 221 315 274 241 216 216

1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010

307 267 210 176 163

311 252 195 157

141 142 144 150 174 192 192 188 188 218 184 186 187 187 208 219 217 223 220 247 172 172 175 175 200 179 180 181 182 206 Německá část 209 224 252 325

495 445 401 373 394 502 458 421 395 427 482 447 420 398 424 535 498 469 435 457 482 443 418 397 421 494 454 422 397 422 520 476 448 482

301 246 191 154

237 247 279 359

539 494 470 513

306 249 193 156 183

223 235 265 341 411

529 485 458 496 594

147 169 199 219 226

453 436 409 395 389

Polská část Jelenia Góra, město


Jeleniogórski

Kamiennogórski

Lubański

Lwówecki

Zgorzelecki

Złotoryjski

Členské obce Euroregion v nečlenských okresech

Celkem

Rok

1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010

Index závislosti I.

Index závislosti II. 390 347 293 236 212 350 309 252 210 192 374 331 274 233 211 384 344 281 232 200 394 357 298 233 197 380 333 268 220 195 430 374 290 223 199 410 359 283 214 192 373 330 268 218 195

121 138 159 170 171 158 178 187 185 169 150 175 191 198 187 168 181 189 186 175 185 201 201 188 171 135 150 163 177 177 156 167 172 166 151 147 162 178 180 173 149 166 181 186 180

Pozn.: Index závislosti I. - počet dětí ve věku 0 - 14 let na 100 osob ve věku 15 - 64 let Index závislosti II. - počet osob ve věku 65 a více let na 100 osob ve věku 15 - 64 let Index ekonomického zatížení - počet dětí ve věku 0 - 14 let a počet osob ve věku 65 a více let na 100 osob ve věku 15 - 64 let

Index ekonomického zatížení 511 485 452 406 383 508 487 439 395 361 524 506 465 431 398 552 526 470 418 375 580 558 499 421 368 515 483 431 397 372 586 541 462 389 350 558 521 461 394 365 522 496 448 404 375

30 Ročenka 2011

Obyvatelstvo Věková struktura obyvatelstva k 31.12.1995

česká část

německá část

muži

polská část

Věková struktura obyvatelstva německé části Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa k 31. 12. 1995

Věková struktura obyvatelstva české části Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa k 31. 12. 1995

Věková struktura obyvatelstva polské části Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa k 31. 12. 1995

ženy muži

ženy

muži

ženy

85 a více 80 - 84

85 a více

85 a více

80 - 84

80 - 84

75 - 79

75 - 79

70 - 74

70 - 74

65 - 69

65 - 69

60 - 64

60 - 64

55 - 59

55 - 59

50 - 54

50 - 54

45 - 49

45 - 49

75 - 79 70 - 74 65 - 69 60 - 64 55 - 59 50 - 54

věk

věk

40 - 44

40 - 44

40 - 44

35 - 39 35 - 39

35 - 39

30 - 34

30 - 34

25 - 29

25 - 29

20 - 24

20 - 24

15 - 19

15 - 19

10 - 14

10 - 14

10 - 14

5-9

5-9

5-9

1-4

1-4

0

0

30 - 34 25 - 29 20 - 24 15 - 19

1-4

osoby

osoby

osoby

30 000

25 000

20 000

15 000

10 000

5 000

0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

30 000

30 000

25 000

20 000

15 000

10 000

5 000

0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

30 000

30 000

25 000

20 000

15 000

5 000

10 000

0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

0

30 000

věk

45 - 49

www.ern.cz 31


Věková struktura obyvatelstva k 31.12.2010

česká část Věková struktura obyvatelstva české části Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa k 31. 12. 2010 muži

německá část

polská část

Věková struktura obyvatelstva německé části Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa k 31. 12. 2010

Věková struktura obyvatelstva polské části Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa k 31. 12. 2010

ženy muži

ženy

muži

ženy

85 a více 80 - 84

85 a více

85 a více

80 - 84

80 - 84

75 - 79

75 - 79

70 - 74

70 - 74

65 - 69

65 - 69

60 - 64

60 - 64

55 - 59

55 - 59

50 - 54

50 - 54

45 - 49

45 - 49

75 - 79 70 - 74 65 - 69 60 - 64 55 - 59 50 - 54

věk

věk

40 - 44

40 - 44

40 - 44

35 - 39 35 - 39

35 - 39

30 - 34

30 - 34

25 - 29

25 - 29

20 - 24

20 - 24

20 - 24

15 - 19

15 - 19

15 - 19

10 - 14

10 - 14

10 - 14

5-9

5-9

5-9

1-4

1-4

0

0

30 - 34 25 - 29

1-4

osoby

30 000

25 000

20 000

15 000

10 000

0 osoby

osoby

5 000

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

30 000

30 000

25 000

20 000

15 000

10 000

0

5 000

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

30 000

30 000

25 000

20 000

15 000

5 000

10 000

0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

0

30 000

věk

45 - 49

32 Ročenka 2011

Obyvatelstvo Živě narození na 1 000 obyvatel v roce 2010

Živě narození na 1 000 obyvatel v roce 2010 V Euroregionu Neisse‑Nysa‑Nisa se v roce 2010 živě narodilo celkem 16 700 dětí. V porovnání s rokem 1991 tak porodnost na území euroregionu poklesla o 19,0 %. V přepočtu na 1 000 obyvatel to znamenalo 10,8 živě narozených dětí v roce 1991 a 9,6 živě narozených dětí v roce 2010. Nejvíce dětí se v roce 1991 narodilo v polské části euroregionu (absolutně 8 060 dětí a 13,2 dětí v přepočtu na 1 000 obyvatel), v roce 2010 se na celkové porodnosti euroregio‑ nu nejvíce podílela česká část (absolutně 6 613 dětí a 11,5 dětí v přepočtu na 1 000 obyvatel). Nejméně příznivá situace je po všechny sledované roky patrná na ně‑ mecké straně uskupení.

POLSKA


DEUTSCHLAND

żarski

żagański


Bautzen




V roce 2010 zemřelo v úhrnu za jednotlivé okresy Euroregionu Neisse‑Nysa‑Nisa cel‑ kem 19 588 osob, tedy o 12,5 % méně než v roce 1991. Úmrtnost se mezi sledova‑ nými roky nejvíce snížila v německé části (o 18,3 %). Česká část zaznamenala 14% pokles a na polské straně došlo k 2,3% sní‑ žení počtu zemřelých. V přepočtu na 1 000 obyvatel byla nejvyšší úroveň úmrtnosti v roce 2010 zjištěna na německé straně (13,1 ‰) a nejnižší na české straně eurore‑ gionu (9,9 ‰). Ukazatel vyjadřující rozdíl mezi počtem živě narozených a zemřelých nabýval po všech‑ ny sledované roky v rámci celého euroregi‑ onu pouze záporných hodnot a hovoříme

Okres Děčín

Ústecký kraj ‰ 7,3 - 7,8 7,9 - 9,1 9,2 - 10,3

Okres Liberec

Liberecký kraj


Okres Česká Lípa

kamiennogórski



10,4 - 11,3 11,4 - 12,1

tedy o úbytku obyvatel přirozenou měnou. Tento nepříznivý výsledek ovlivnila přede‑ vším situace v německé části uskupení. V roce 2010 byl přirozený přírůstek obyvatel

ve výši 924 osob zaznamenán pouze v pří‑ padě české části euroregionu. V ostatních částech euroregionu v tomto roce převa‑ žoval počet zemřelých nad počtem živě

narozených, a to v případě německé části o 3 304 osob a v případě polské části o 508 osob.

www.ern.cz 33


Přirozený pohyb obyvatelstva v okresech Euroregionu Neisse‑Nisa‑Nysa Přirozený pohyb obyvatelstva v okresech Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa Okres, město s právy okresu, euroregion

Česká Lípa

Jablonec nad Nisou

Liberec

Semily

Děčín

Celkem

Bautzen

Görlitz

Celkem


Živě narození

Zemřelí

Přirozený přírůstek

Rok celkem

na 1000 obyvatel

1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010

1 391 1 074 1 078 1 068 1 242 1 149 835 789 820 1 024 2 029 1 537 1 563 1 642 2 050 992 720 660 741 804 1 747 1 346 1 283 1 450 1 493 7 308 5 512 5 373 5 721 6 613

14,1 10,7 10,5 10,4 11,9 13,0 9,4 8,9 9,3 11,3 12,4 9,4 9,6 10,1 12,1 13,1 9,5 8,8 9,9 10,8 13,1 10,0 9,6 10,8 11,0 13,1 9,8 9,5 10,2 11,5

1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010

2 856 1 975 2 728 2 500 2 526 2 403 1 894 2 327 2 065 2 050 5 259 3 869 5 055 4 565 4 576

7,4 5,3 7,4 7,3 7,8 6,6 5,5 7,1 6,9 7,3 7,0 5,4 7,3 7,1 7,6

1991 1995 2000 2005 2010

984 807 668 656 729

10,6 8,7 7,4 7,5 8,7

celkem

na 1000 obyvatel

Česká část 949 933 989 898 1 028 1 046 980 939 862 857 1 876 1 720 1 764 1 667 1 565 1 104 926 834 800 801 1 609 1 415 1 416 1 445 1 438 6 584 5 974 5 942 5 672 5 689 Německá část 4 825 4 208 3 815 3 725 3 933 4 815 4 250 3 684 3 707 3 947 9 640 8 458 7 499 7 432 7 880 Polská část 1 015 1 005 923 912 1 052

celkem

na 1 000 obyvatel


Živě narození celkem

Bolesławiecki

9,6 9,3 9,7 8,8 9,9 11,9 11,0 10,6 9,8 9,5 11,5 10,5 10,8 10,2 9,2 14,6 12,2 11,1 10,7 10,7 12,0 10,6 10,6 10,8 10,6 11,8 10,6 10,6 10,1 9,9

442 141 89 170 214 103 -145 -150 -42 167 153 -183 -201 -25 485 -112 -206 -174 -59 3 138 -69 -133 5 55 724 -462 -569 49 924

4,5 1,4 0,9 1,7 2,1 1,2 -1,6 -1,7 -0,5 1,8 0,9 -1,1 -1,2 -0,2 2,9 -1,5 -2,7 -2,3 -0,8 0,0 1,0 -0,5 -1,0 0,0 0,4 1,3 -0,8 -1,0 0,1 1,6

12,5 11,2 10,4 10,8 12,2 13,3 12,4 11,3 12,3 14,1 12,9 11,8 10,8 11,5 13,1

-1 969 -2 233 -1 087 -1 225 -1 407 -2 412 -2 356 -1 357 -1 642 - 1897 -4 381 -4 589 -2 444 -2 867 -3 304

-5,1 -6,0 -3,0 -3,6 -4,4 -6,7 -6,9 -4,2 -5,5 -6,8 -5,9 -6,4 -3,5 -4,4 -5,5

11,0 10,8 10,3 10,5 12,5

-31 -198 -255 -256 -323

-0,3 -2,1 -2,8 -2,9 -3,8

1991 1995 2000 2005 2010 Jeleniogórski 1991 1995 2000 2005 2010 Kamiennogórski 1991 1995 2000 2005 2010 Lubański 1991 1995 2000 2005 2010 Lwówecki 1991 1995 2000 2005 2010 Zgorzelecki 1991 1995 2000 2005 2010 Złotoryjski 1991 1995 2000 2005 2010 Členské obce Euroregionu 1991 v nečlenských okresech 1995 2000 2005 2010 Celkem 1991 1995 2000 2005 2010 Celkem

Zemřelí

Přirozený přírůstek

Rok

1991 1995 2000 2005 2010

na 1000 obyvatel

1 335 1 031 915 851 918 763 689 603 572 564 665 593 514 473 457 821 761 556 518 515 742 589 459 443 429 1 375 1 150 905 864 916 725 540 420 403 496 650 576 459 440 487 8 060 6 736 5 499 5 220 5 511

15,1 11,4 7,0 9,6 10,3 11,3 10,2 9,5 9,0 8,8 13,2 11,8 10,7 10,0 9,9 13,5 12,5 9,4 9,0 9,1 14,2 11,3 9,3 9,1 9,1 13,7 11,3 9,3 9,0 9,8 15,0 11,2 8,9 8,7 10,9 13,3 11,6 9,5 9,3 10,5 13,2 11,0 9,3 9,0 9,6

20 627 16 117 15 927 15 506 16 700

10,8 8,5 8,7 8,7 9,6

celkem

na 1000 obyvatel

794 766 759 819 818 702 751 698 720 753 458 488 465 515 492 642 654 585 635 542 545 547 568 554 517 1 051 1 044 971 992 964 488 451 479 435 417 467 428 415 425 464 6 162 6 134 5 863 6 007 6 019 Euroregion 22 386 20 566 19 304 19 111 19 588

celkem

na 1 000 obyvatel

9,0 8,5 8,6 9,2 9,2 10,4 11,1 10,9 11,3 11,8 9,1 9,7 9,7 10,9 10,7 10,6 10,7 9,9 11,0 9,6 10,4 10,5 11,5 11,4 10,9 10,4 10,3 10,0 10,4 10,3 10,1 9,3 10,2 9,4 9,1 9,6 8,6 8,6 9,0 10,0 10,1 10,0 9,9 10,3 10,5

541 265 156 32 100 61 -62 -95 -148 -189 207 105 49 -42 -35 179 107 -29 -117 -27 197 42 -29 -111 -88 324 106 -66 -128 -48 237 89 -59 -32 79 183 148 44 15 23 1 898 602 -284 -787 -508

6,1 2,9 1,8 0,4 1,1 0,9 -0,9 -1,5 -2,3 -3,0 4,1 2,1 1,0 -0,9 -0,8 2,9 1,8 -0,5 -2,0 -0,5 3,8 0,8 -0,6 -2,3 -1,9 3,2 1,0 -0,7 -1,3 -0,5 4,9 1,8 -1,3 -0,7 1,7 3,8 3,0 0,9 0,3 0,5 3,1 1,0 -0,5 -1,4 -0,9

11,8 10,9 10,5 10,7 11,2

-1 759 -4 449 -3 297 -3 605 -2 888

-0,9 -2,4 -1,8 -2,0 -1,7

34 Ročenka 2011

Obyvatelstvo Projekce vývoje obyvatelstva v jednotlivých částech Euroregionu Neisse‑Nisa‑Nysa (tis. osob) Projekce vývoje obyvatelstva v jednotlivých částech Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa tis. osob Obyvatelstvo celkem

Rok

0 - 14 let

2015 2020 2025

441,2 441,5 439,5

2015 2020 2025

564,8 535,1 505,6

2015 2020 2025

512,3 500,8 487,3

15 - 64 let

Česká část1) 69,9 71,1 66,5 Německá část2) 64,5 59,3 52,7 Polská část3) 72,7 72,4 67,2

1)

65 a více let

290,9 277,9 274,8

80,5 92,4 98,2

345,9 312,0 281,0

154,4 163,8 171,9

358,3 329,4 307,3

81,3 99,0 112,8

zdroj: Projekce obyvatelstva v krajích a oblastech ČR do roku 2065 (ČSÚ, 2010); vypočteno bez vlivu migrace zdroj: 5. Regionální prognóza obyvatelstva pro Svobodný stát Sasko do roku 2025, varianta 1 3) bez obcí Gozdnica, Jawor, Bolków, Mściwojów, Paszowice 2)

Předpokládaný vývoj počtu obyvatel podle věkových skupin Projekce vývoje obyvatelstva v Euroregionu Neisse-Nysa-Nisa 65 a více let

15 - 64 let

0 - 14 let

600

500 počet obyvatel (tis. osob)

Projekce vývoje počtu obyvatel počítá ve všech částech euroregionu s celkovým úbytkem populace jako důsledku jejího stárnutí. Proces stárnutí obyvatelstva je provázen postupným snižováním podílu dětské složky populace a naopak zvy‑ šováním podílu osob ve vyšších věkových kategoriích. Nejvýraznější snížení cel‑ kového počtu obyvatel v časovém rozpětí let 2015 – 2025 očekává německá část euroregionu (tj. téměř 11% pokles). Pokles v polské části by měl dosáhnout zhru‑ ba 5 % a v české části se očekává 0,4% úbytek obyvatel. Podíl obyvatel starších 65 let se podle prognózy do roku 2025 navýší v české části euroregionu z 18,2 % v roce 2015 na 22,3 % v roce 2025, v polské části z 15,9 % na 23,2 % a v němec‑ ké z 27,3 % na 34,0 %. Úbytek dětí ve věku 0 – 14 let nejvýznamněji zasáhne opět německou část euroregionu, když se zde mezi roky 2015 a 2025 počet dětí sníží o 18,3 % a jejich podíl na celkovém počtu obyvatel pak bude činit pouze 10,4 %. Na polské straně uskupení se očekává snížení počtu dětí v této věkové kategorii ve výši 7,6 %, prognóza pro českou část pak hovoří o 5% snížení.

v tom ve věku

400

300

200

100

0 2015

2020

česká část

2025

2015

2020

2025

německá část

2015

2020

2025

polská část

www.ern.cz 35


Zemřelí na 1 000 obyvatel v roce 2010 Podle 10. revize Mezinárodní statistické kla‑ sifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů patří nemoci oběhové soustavy dlouhodobě k nejčastějším příčinám úmr‑ tí. Nejinak je tomu i v případě jednotlivých členů Euroregionu Neisse‑Nysa‑Nisa. V roce 2009 bylo toto onemocnění příčinou úmrtí u 49,5 % zemřelých v euroregionu. Nej‑ vyšší podíl zemřelých na nemoci oběhové soustavy na celkovém počtu zemřelých byl v roce 2009 vykázán na české straně eu‑ roregionu. Z celkového počtu 2 957 úmr‑ tí připadlo na nemoci oběhové soustavy 51,3 %. Německá část zaznamenala 48,7 % úmrtí a polská část 49,0 % úmrtí v důsled‑ ků srdečních onemocnění. Mezi roky 1991 a 2009 se počet zemřelých na nemoci obě‑ hové soustavy snížil v české (o 9,7 %) i ně‑ mecké části euroregionu (o 19,0 %). Na pol‑ ské straně se situace zhoršila – v roce 2009 na nemoci oběhové soustavy zemřelo o 28,6 % osob více než v roce 2000.

Zemřelí na 1 000 obyvatel v roce 2010

Úmrtí spojená s nádorovými onemocněními (tzv. novotvary) jsou po nemocech oběhové soustavy druhou nejčastější příčinou úmrtí. V roce 2009 v souvislosti s tímto onemoc‑ něním zemřelo 1 527 obyvatel české části euroregionu (26,5 % všech zemřelých v této části euroregionu), 1 886 obyvatel německé části (24,7 %) a 1 426 obyvatel polské části (23,7 %). Z porovnání dostupných dat je pa‑ trné, že mezi roky 1991 a 2009 došlo k úbyt‑ ku počtu zemřelých na nádorová onemoc‑

‰

POLSKA


DEUTSCHLAND

żarski

żagański


Bautzen




Okres Děčín

Ústecký kraj 9,1 - 9,2 9,3 - 9,6 9,7 - 10,3

Okres Liberec

Liberecký kraj


Okres Česká Lípa



10,4 - 11,8 11,9 - 14,1

nění ve výši 0,3 % pouze na české straně euroregionu. Naopak v německé části se počet zemřelých v důsledku těchto cho‑

kamiennogórski

rob navýšil o 3,7 % a i polská část mezi roky 2000 a 2009 zaznamenala nárůst těchto úmrtí ve výši 16,2 %.

36 Ročenka 2011

Obyvatelstvo Zemřelí podle příčin úmrtí v okresech Euroregionu Neisse‑Nisa‑Nysa Zemřelí podle příčin úmrtí v okresech Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa Okres, město s právy okresu, euroregion

Rok

v tom podle třídy příčin úmrtí (podle 10. revize Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů)1)

Zemřelí celkem I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

XIII

XIV

XV

XVI

XVII

XVIII XIX - XX Česká část

Česká Lípa

Jablonec nad Nisou

Liberec

Semily

Děčín

Celkem

Bautzen

Görlitz

Celkem


1995 2000 2005 2009 1995 2000 2005 2009 1995 2000 2005 2009 1995 2000 2005 2009 1995 2000 2005 2009 1995 2000 2005 2009

933 989 898 922 980 939 862 912 1 720 1 764 1 667 1 670 926 834 800 809 1 415 1 416 1 445 1 453 5 974 5 942 5 672 5 766

1 2 3 2 4 9 6 3 8 19 4 1 5 13 1 5 5 12 6 25 48

231 296 252 275 242 254 211 241 469 535 467 451 211 194 199 193 379 391 367 367 1 532 1 670 1 496 1 527

1 2 4 2 1 3 1 4 4 1 1 2 1 1 2 2 2 1 10 12 7 6

11 22 17 38 8 14 12 9 23 26 17 31 5 21 18 16 12 33 25 18 59 116 89 112

1 1 1 2 4 4 3 7 2 17 4

10 10 18 4 3 12 25 6 14 25 32 10 4 9 13 4 15 17 30 9 46 73 118 33

-

1995 2000 2005 2009 1995 2000 2005 2009 1995 2000 2005 2009

4 208 3 815 3 725 3 871 4 250 3 684 3 707 3 777 8 458 7 499 7 432 7 648

12 10 22 29 7 13 20 29 19 23 42 58

899 922 935 957 919 841 915 929 1 818 1 763 1 850 1 886

8 10 13 11 9 6 11 12 17 16 24 23

108 91 146 104 123 105 162 138 231 196 308 242

48 44 50 59 42 46 95 81 90 90 145 140

44 55 76 76 44 63 72 72 88 118 148 148

-

1995 2000 2005 2009

. 923 912 1 049

. 4 5 7

. 181 253 279

. 2 3

. 13 20 21

. 5 6 9

. 11 10 14

. -

Česká část 509 17 483 41 429 47 411 48 532 19 487 49 425 36 473 48 936 44 878 66 852 88 883 71 529 37 441 34 399 36 446 38 770 31 721 56 704 73 - 744 92 - 3 276 148 - 3 010 246 - 2 809 280 - 2 957 297 Německá část - 2 265 217 - 2 002 162 - 1 785 205 - 1 892 243 - 2 331 224 - 1 985 198 - 1 794 183 - 1 829 203 - 4 596 441 - 3 987 360 - 3 579 388 - 3 721 446 Polská část2) . . . 336 42 391 46 452 45

47 41 33 46 33 38 45 48 80 65 77 69 32 36 44 31 45 64 71 77 237 244 270 271

1 1 1 2 1 2 1 1 2 6

1 1 1 1 1 2 1 1 2 1 3 5 3 2 5

15 9 14 9 22 19 13 11 29 29 14 17 22 18 19 12 30 17 27 24 118 92 87 73

-

3 6 5 2 10 5 1 2 4 3 7 4 3 1 1 1 9 5 5 4 29 20 19 13

3 1 2 1 2 1 3 1 1 1 2 9 2 4 1 17 5 7 5

5 7 9 2 5 1 4 4 13 18 7 8 1 4 4 3 5 13 15 22 31 45

82 71 67 72 107 54 83 60 104 126 85 89 68 68 59 48 106 104 119 95 467 423 413 364

250 251 219 246 228 208 216 220 478 459 435 466

6 1 3 9 1 -

16 11 10 12 5 5 15 8 21 16 25 20

40 23 50 44 36 36 53 75 76 59 103 119

1 1 -

8 8 5 8 7 1 4 16 15 6 4

12 5 5 9 10 2 5 7 22 7 10 16

25 37 28 40 22 25 24 39 47 62 52 79

250 184 175 149 238 144 141 131 488 328 316 280

. 64 53 43

. 1 1

. 1 1

. 13 4 5

. -

. 1 1 -

. 3 3 1

. 147 65 94

. 53 51 74

Německá část

5,9%

8,0%

2000

7,1%

4,4% 4,8%

6,1% 4,1% 6,3% 4,1% 5,2% 4,7%

2009

6,1%

51,3% 50,7%

11,1% 3,7% 5,8% 6,1%

200

48,7%

26,5% 24,7%

28,1%

23,5%

Polská část

Euroregion

2000 10,7% 19,5% 6,2% 2009 14,0% 5,6% 7,7% 4,2% 3,5% 3,7% 23,7% 4,5%

4,3% 42,0% 49,0%

5,0%

10,5% 5,0% 5,1% 4,9% 24,9%

24,7% 22,5% IX. nemoci oběhové soustavy II. novotvary XI. nemoci trávicí soustavy X. nemoci dýchací soustavy XIX. - XX. vnější příčiny poranění a otrav ostatní

2009

49,5%

www.ern.cz 37



v tom podle třídy příčin úmrtí (podle 10. revize Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů)1) Rok

Zemřelí celkem I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

XIII

XIV

XV

XVI

XVII

XVIII XIX - XX Česká část

Bolesławiecki

Jeleniogórski

Kamiennogórski

Lubański

Lwówecki

Zgorzelecki

Złotoryjski

Celkem3)

Celkem

1995 2000 2005 2009 1995 2000 2005 2009 1995 2000 2005 2009 1995 2000 2005 2009 1995 2000 2005 2009 1995 2000 2005 2009 1995 2000 2005 2009 1995 2000 2005 2009

. 759 819 873 . 698 720 785 . 465 515 517 . 585 635 678 . 568 554 553 . 971 992 1 014 . 479 435 543 . 5 448 5 582 6 012

. . 8 165 3 218 3 219 . . 3 156 4 173 9 182 . . 111 2 126 116 . . 127 3 159 2 156 . . 1 119 2 133 2 102 . . 10 239 9 262 8 234 . . 3 129 3 100 1 138 . . 29 1 227 31 1 424 32 1 426

. 2 . 1 1 . 1 4 2 . 1 3 . 1 . 2 2 2 . 1 . 4 10 14

. 12 10 19 . 8 8 18 . 9 2 12 . 9 4 12 . 8 9 12 . 17 12 14 . 5 10 . 81 65 118

. 7 5 8 . 8 5 11 . 3 6 3 . 5 2 1 . 4 3 1 . 7 15 4 . 3 2 . 42 42 39

. 12 7 9 . 5 6 10 . 2 6 6 . 2 6 2 . 4 2 7 . 2 12 8 . 3 7 6 . 41 56 62

. . . . . . . . -

1995 2000 2005 2009

. 18 889 18 686 19 426

. . 58 4 660 98 4 770 138 4 839

. 32 41 43

. 393 462 472

. 132 204 183

. 232 322 243

. -

. . . 341 25 370 38 424 29 . . . 292 33 348 30 380 31 . . . 160 15 213 16 244 23 . . . 281 16 323 17 388 15 . . . 231 23 233 30 301 16 . . . 422 38 452 48 485 53 . . . 226 10 230 23 270 39 . . . - 2 289 202 - 2 560 248 - 2 944 251 Euroregion . . . - 9 286 808 - 8 948 916 - 9 622 994

. 35 35 33 . 33 49 26 . 15 26 18 . 21 29 18 . 18 25 14 . 41 44 46 . 20 17 14 . 247 278 212

. . 1 . . . . . . 1 2

. 2 2 2 . 1 . 1 . . 4 1 . 2 2 . 1 . 9 5 6

. 10 11 5 . 5 8 10 . 11 6 5 . 5 7 6 . 5 8 4 . 8 11 7 . 8 3 6 . 65 58 48

. . . . . . 1 . . 1 -

. . . . 2 3 73 64 1 395,9% 80 2000 6 6 7,1% 47 61 . . . 6,1% . 4,1% 6,3% 2 3 73 542009 4,1% 5,2% 41 48 4,7% 3 2 47 54 51,3% 50,7% . . . . 26,5% 3 2 103 29 28,1% 2 1 73 31 1 73 14 . . . . 3 1 67 48 5 2 27 50 1 4 39 31 . . . Polská část . 2 1 93 55 1 71 36 2 2 64 25 2000 . . 19,5%. . 5 3 102 72 2009 2 5614,0% 67 42,0% 2 1 5,6% 96 52 7,7% 4,2% 49,0% . . . . 3,5% 4 1 24 43 3,7% 23,7% 1 13 37 4,5% 3 1 26 26 . . . . 22 17 68222,5% 418 11 8 385 400 nemoci486 oběhové soustavy 18 IX.17 337

. 950 983 949

. 4 8

. 28 32 31

. 216 248 240

. 1 -

. 57 36 35

1) 2) 3)

viz metodické vysvětlivky součet zemřelých podle jednotlivých příčin v roce 2000 se nerovná celkovému údaji, který zahrnuje i úmrtí s nezjištěnými přičinami bez obcí Gozdnica, Jawor, Bolków, Mściwojów, Paszowice

II. novotvary XI. nemoci trávicí soustavy . . . X. nemoci dýchací 1 soustavy 29 766 169 XIX. XX. vnější příčiny poranění a otrav 25 468 1 129 ostatní 38 610 981

Německá část Česká část

Němec

8,0% 2000 5,9% 2000 4,4% 7,1% 4,8% 6,1% 2009 4,1% 11,1% 6,3% 3,7% 6,1% 4,1%5,8% 2009 5,2% 6,1% 4,7% 48,7% 51,3%53,2% 50,7%

8,0% 4,4% 4,8% 6,1%

11, 3,7% 5,8% 6,1%

24,7% 26,5%

24,7% 23,5% 28,1%

23,5%

Euroregion Polská část

10,7%

Eur 2000 2000

10,7% 6,2%19,5% 2009 10,5% 2009 4,3% 5,0%14,0% 5,1% 5,6% 42,0% 5,0% 4,9% 49,5% 49,2% 7,7% 4,2% 49,0% 3,5% 3,7% 24,9% 23,7% 4,5% 24,7%

6,2% 4,3% 5,0%

10 5,0% 5,1% 4,9%

24,9 24,7%

22,5% IX. nemoci oběhové soustavy II. novotvary XI. nemoci trávicí soustavy X. nemoci dýchací soustavy XIX. - XX. vnější příčiny poranění a otrav ostatní

38 Ročenka 2011

Obyvatelstvo Přírůstek stěhováním přes hranice okresu na 1 000 obyvatel v roce 2010 Saldo migrace vyjadřuje rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých v rámci urči‑ tého území. V rámci stěhování přes hranice jednotlivých okresů euroregionu bylo v roce 2010 dosaženo ve všech částech uskupení záporného migračního salda. Převaha po‑ čtu vystěhovalých nad přistěhovalými byla nejmarkantnější na německé straně euro‑ regionu, když činila –4 395 osob. Z dlouho‑ dobého pohledu zaznamenává nejpřízni‑ vější vývoj migrace česká část euroregionu. Ve většině sledovaných let zde bylo dosaho‑ váno migračního přírůstku. Nejlépe se pak migrace vyvíjela v roce 2005, kdy přírůstek obyvatel v důsledku meziokresní migrace činil 1 731 osob.

Přírůstek stěhováním přes hranice okresu na 1 000 obyvatel v roce 2010 POLSKA


DEUTSCHLAND

żarski

żagański


Bautzen



jaworski lwówecki

Výsledek přeshraničního stěhování v úhr‑ nu za celý euroregion vykazuje převážně kladné hodnoty. Pouze v roce 1991 a 2010 se z území euroregionu více osob vystěho‑ valo než přistěhovalo a proto bylo saldo zahraniční migrace záporné. Vyšší inten‑ zita pohybu v euroregionu byla zjištěna v roce 1995 a 2005. Přírůstek přeshraniční migrace ve většině sledovaných let ovliv‑ nil především vývoj tohoto typu stěhování v české části uskupení. Česká strana totiž zaznamenávala příliv zahraničních migran‑ tů ve všech uvedených letech.

Jelenia Góra jeleniogórski Okres Děčín

Ústecký kraj ‰ -8,2 - -3,1 -3,0 - -1,6 -1,5 - -0,1 0,0 - 1,5 1,6 - 3,9

Okres Liberec

Liberecký kraj


Okres Česká Lípa

kamiennogórski



www.ern.cz 39


Zahraniční stěhování v okresech Euroregionu Neisse‑Nisa‑Nysa Zahraniční stěhování v okresech Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa Okres, město s právy okresu, euroregion

Česká Lípa

Jablonec nad Nisou

Liberec

Semily

Děčín

Celkem

Bautzen

Görlitz

Celkem


Přistěhovalí

Vystěhovalí

Přírůstek stěhováním

Rok z toho na 1 000 z toho na 1 000 z toho na 1 000 celkem celkem celkem ženy obyvatel ženy obyvatel ženy obyvatel 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010

140 89 83 241 110 66 51 54 615 155 39 117 89 1 216 481 60 47 39 146 74 77 152 105 687 239 382 456 370 2 905 1 059

73 42 40 92 57 32 25 23 270 76 14 49 41 453 242 29 22 26 60 42 32 63 47 242 102 180 201 177 1 117 519

1,4 0,9 0,8 2,3 1,1 0,7 0,6 0,6 7,0 1,7 0,2 0,7 0,5 7,5 2,8 0,8 0,6 0,5 2,0 1,0 0,6 1,1 0,8 5,1 1,8 0,7 0,8 0,7 5,2 1,8

1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010

517 1 551 1 135 842 595 520 3 815 1 147 1 002 1 306 1 037 5 366 2 282 1 844 1 901

171 454 320 247 232 148 897 436 470 574 319 1 351 756 717 806

1,3 4,1 3,1 2,4 1,8 1,4 11,1 3,5 3,3 4,7 1,4 7,5 3,3 2,9 3,2

1991 1995 2000 2005 2010

24 71 31 55 57

. 37 16 28 26

0,3 0,8 0,3 0,6 0,7

Česká část 10 8 12 9 5 4 229 86 61 17 1 1 2 2 115 53 111 40 77 46 15 12 216 80 392 128 1 1 7 2 157 45 79 33 1 13 8 13 10 717 264 393 41 90 56 25 17 42 30 1 434 528 1 036 259 Německá část 806 34 632 54 779 171 644 169 596 192 836 172 543 83 1 217 290 1 324 526 1 331 432 1 642 206 1 175 137 1 996 461 1 968 695 1 927 624 Polská část 41 . 85 41 118 74 84 47 109 66

Okres, město s právy okresu, euroregion Bolesławiecki

0,1 0,1 0,0 2,2 0,6 0,0 0,0 1,3 1,2 0,5 0,1 1,3 2,3 0,0 0,1 2,1 1,1 0,1 0,1 5,3 2,9 0,2 0,0 0,1 2,6 1,8

130 77 78 12 49 65 51 52 500 44 -38 117 74 1 000 89 59 47 32 -11 -5 76 139 92 -30 -154 292 431 328 1 471 23

65 33 36 6 40 31 25 21 217 36 -32 49 29 373 114 28 22 24 15 9 32 55 37 -22 61 124 184 147 589 260

1,3 0,8 0,8 0,1 0,5 0,7 0,6 0,6 5,7 0,5 -0,2 0,7 0,5 6,1 0,5 0,8 0,6 0,4 -0,1 -0,1 0,6 1,0 0,7 -0,2 -1,1 0,5 0,8 0,6 2,6 0,0

2,1 1,7 2,1 1,9 1,8 2,3 1,6 3,7 4,4 4,8 2,2 1,6 2,9 3,1 3,2

-289 919 356 198 -1 -316 3 272 -70 -322 -25 -605 4 191 286 -124 -26

137 400 149 78 40 -24 814 146 -56 142 113 1 214 295 22 182

-0,8 2,5 1,0 0,6 -0,0 -0,9 9,5 -0,2 -1,1 -0,1 -0,8 5,8 0,4 -0,2 -0,0

0,4 0,9 1,3 1,0 1,3

-17 -14 -87 -29 -52

. -4 -58 -19 -40

-0,2 -0,2 -1,0 -0,3 -0,6

Jeleniogórski

Kamiennogórski

Lubański

Lwówecki

Zgorzelecki

Złotoryjski


Celkem

Celkem

Přistěhovalí

Vystěhovalí


Rok z toho na 1 000 z toho na 1 000 z toho na 1 000 celkem celkem celkem ženy obyvatel ženy obyvatel ženy obyvatel 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010

16 30 22 14 35 9 17 13 12 29 1 1 7 12 22 13 19 9 7 15 2 12 10 10 21 12 14 19 26 71 1 2 12 2 13 6 9 16 9 11 84 175 139 147 274

. 14 11 5 15 . 11 6 8 14 . 2 5 9 . 5 5 3 9 . 5 6 6 3 . 7 10 15 28 . 1 7 1 7 . 5 11 5 4 . 85 74 76 115

0,2 0,3 0,2 0,2 0,4 0,1 0,3 0,2 0,2 0,5 0,0 0,0 0,1 0,3 0,5 0,2 0,3 0,2 0,1 0,3 0,0 0,2 0,2 0,2 0,4 0,1 0,1 0,2 0,3 0,8 0,0 0,0 0,3 0,0 0,3 0,1 0,2 0,3 0,2 0,2 0,1 0,3 0,2 0,3 0,5

1991 1995 2000 2005 2010

1 503 5 997 2 791 4 896 3 234

. 1 637 1 007 1 910 1 440

0,8 3,2 1,5 2,7 1,9

28 66 47 50 16 31 35 31 33 33 4 15 42 31 40 17 35 36 34 59 11 18 54 26 40 57 42 105 104 151 4 15 12 9 20 15 1 51 29 11 208 312 496 400 479

. 34 29 26 8 . 19 17 20 18 . 5 31 15 21 . 21 24 21 38 . 11 31 12 24 . 25 64 59 80 . 10 10 6 10 . 1 29 13 7 . 167 309 219 272 Euroregion 1 940 . 1 512 321 2 534 800 3 802 1 442 3 442 1 155

0,3 0,7 0,5 0,6 0,2 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,1 0,3 0,9 0,7 0,9 0,3 0,6 0,6 0,6 1,0 0,2 0,3 1,1 0,5 0,8 0,6 0,4 1,1 1,1 1,6 0,1 0,3 0,3 0,2 0,4 0,3 0,0 1,1 0,6 0,2 0,3 0,5 0,8 0,7 0,8

-12 -36 -25 -36 19 -22 -18 -18 -21 -4 -3 -14 -35 -19 -18 -4 -16 -27 -27 -44 -9 -6 -44 -16 -19 -45 -28 -86 -78 -80 -3 -13 -7 -7 -9 8 -35 -20 -124 -137 -357 -253 -205

. -20 -18 -21 7 . -8 -11 -12 -4 . -5 -29 -10 -12 . -16 -19 -18 -29 . -6 -25 -6 -21 . -18 -54 -44 -52 . -9 -3 -5 -3 . 4 -18 -8 -3 . -82 -235 -143 -157

-0,1 -0,4 -0,3 -0,4 0,2 -0,3 -0,3 -0,3 -0,3 -0,1 -0,1 -0,3 -0,7 -0,4 -0,4 -0,1 -0,3 -0,5 -0,5 -0,8 -0,2 -0,1 -0,9 -0,3 -0,4 -0,4 -0,3 -0,9 -0,8 -0,9 -0,1 -0,3 -0,2 -0,2 -0,2 0,2 -0,7 -0,4 -0,2 -0,2 -0,6 -0,4 -0,4

1,0 0,8 1,4 2,1 2,0

-437 4 485 257 1 094 -208

. 1 163 299 454 442

-0,2 2,4 0,1 0,6 -0,1

40 Ročenka 2011

Obyvatelstvo Stěhování přes hranice okresu v okresech Euroregionu Neisse‑Nisa‑Nysa Stěhování přes hranice okresu v okresech Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa Okres, město s právy okresu

Česká Lípa

Jablonec nad Nisou

Liberec

Semily

Děčín

Celkem

Bautzen

Görlitz

Celkem

Přistěhovalí

Vystěhovalí


Okres, město s právy okresu

Rok celkem

z toho ženy

na 1 000 celkem obyvatel

1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010

1 728 1 295 1 509 1 413 1 325 1 135 862 753 1 581 1 323 1 707 1 464 1 368 2 893 2 529 1 153 874 786 1 000 962 1 590 1 196 1 221 1 851 1 527 7 313 5 691 5 637 8 738 7 666

900 671 748 696 718 600 458 368 786 657 883 734 703 1 343 1 278 623 459 408 485 504 774 606 616 846 746 3 780 2 928 2 843 4 156 3 903

17,5 12,9 14,8 13,8 12,7 12,9 9,7 8,5 17,9 14,6 10,5 9,0 8,4 17,8 14,9 15,2 11,5 10,4 13,4 12,9 11,9 8,9 9,1 13,8 11,3 13,1 10,1 10,0 15,5 13,3

1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010

4 421 9 492 6 952 6 185 5 930 3 934 7 817 5 183 5 352 5 470 8 355 17 309 12 135 11 537 11 400

1 910 4 087 3 206 2 822 2 818 1 653 2 754 2 346 2 558 2 623 3 563 6 841 5 552 5 380 5 441

11,5 25,4 19,0 17,9 18,3 10,8 22,7 15,9 17,8 19,6 11,2 24,1 17,5 17,9 18,9

z toho ženy

celkem

z toho ženy

na 1 000 obyvatel

15,3 11,0 11,1 14,6 13,5 11,5 8,5 7,3 12,3 14,5 12,1 7,6 8,2 10,8 14,1 12,5 10,0 10,1 14,9 13,1 11,2 9,3 9,3 11,5 15,4 12,4 4,8 4,7 5,9 6,8

215 184 377 -89 -80 124 103 111 495 12 -260 229 34 1 133 130 206 112 23 -115 -16 93 -46 -26 307 -557 378 582 519 1 731 -511

127 61 176 -62 -16 44 67 32 209 -19 -109 82 5 480 164 127 40 -10 -65 -17 18 -40 -31 284 -129 207 210 172 846 -17

2,2 1,8 3,7 -0,9 -0,8 1,4 1,2 1,3 5,6 0,1 -1,6 1,4 0,2 7,0 0,8 2,7 1,5 0,3 -1,5 -0,2 0,7 -0,3 -0,2 2,3 -4,1 0,7 1,0 0,9 3,1 -0,9

26,6 19,4 27,8 26,4 24,9 29,0 20,5 28,4 27,9 27,8 27,8 19,9 28,1 27,1 26,2

-5 837 2 214 -3 229 -2 917 -2 117 -6 578 782 -4 055 -3 008 -2 278 -12 415 2 996 -7 284 -5 925 -4 395

-2 636 553 -1 666 -1 587 -1 089 -3 221 -413 -1 996 -1 497 -914 -5 857 140 -3 662 -3 084 -2 003

-15,1 5,9 -8,8 -8,5 -6,5 -18,1 2,3 -12,4 -10,0 -8,2 -16,6 4,2 -10,5 -9,2 -7,3

na 1 000 obyvatel

Česká část 1 513 773 1 111 610 1 132 572 1 502 758 1 405 734 1 011 556 759 391 642 336 1 086 577 1 311 676 1 967 992 1 235 652 1 334 698 1 760 863 2 399 1 114 947 496 762 419 763 418 1 115 550 978 521 1 497 756 1 242 646 1 247 647 1 544 562 2 084 875 6 935 3 573 5 109 2 718 5 118 2 671 7 007 3 310 8 177 3 920 Německá část 10 258 4 546 7 278 3 534 10 181 4 872 9 102 4 409 8 047 3 907 10 512 4 874 7 035 3 167 9 238 4 342 8 360 4 055 7 748 3 537 20 770 9 420 14 313 6 701 19 419 9 214 17 462 8 464 15 795 7 444


Bolesławiecki

Jeleniogórski

Kamiennogórski

Lubański

Lwówecki

Zgorzelecki

Złotoryjski

Celkem1)

Přistěhovalí

Vystěhovalí


Rok

1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010

celkem

z toho ženy

. . 702 701 813 . . 645 504 549 . . 840 737 889 . . 197 144 160 . . 296 280 304 . . 347 297 348 . . 458 395 333 . . 234 214 306 . . 3 719 3 272 3 702

. . 372 388 429 . . 325 248 297 . . 419 372 473 . . 117 72 89 . . 149 142 168 . . 183 150 187 . . 215 205 172 . . 119 109 154 . . 1 899 1 686 1 969

na 1 000 celkem obyvatel

. . 7,8 8,0 9,7 . . 7,3 5,7 6,2 . . 13,2 11,5 13,9 . . 4,1 3,0 3,5 . . 5,0 4,8 5,4 . . 7,0 6,1 7,4 . . 4,7 4,1 3,6 . . 5,0 4,6 6,7 . . 6,3 5,6 6,5

1)

bez obcí Gozdnica, Jawor, Bolków, Mściwojów, Paszowice

. . 840 946 979 . . 555 597 619 . . 643 608 638 . . 343 319 312 . . 401 380 419 . . 342 389 352 . . 600 531 667 . . 376 319 375 . . 4 100 4 089 4 361

z toho ženy

na 1 000 obyvatel

Polská část . . 405 484 499 . . 290 308 318 . . 350 341 343 . . 186 168 175 . . 221 202 256 . . 180 207 188 . . 324 284 393 . . 209 169 209 . . 2 165 2 163 2 381

. . 9,4 10,9 11,6 . . 6,3 6,7 6,9 . . 10,1 9,5 10,0 . . 7,1 6,8 6,8 . . 6,8 6,6 7,4 . . 6,9 8,0 7,4 . . 6,2 5,6 7,1 . . 8,0 6,9 8,2 . . 6,9 7,0 7,6

celkem

z toho ženy

na 1 000 obyvatel

. . -138 -245 -166 . . 90 -93 -70 . . 197 129 251 . . -146 -175 -152 . . -105 -100 -115 . . 5 -92 -4 . . -142 -136 -334 . . -142 -105 -69 . . -381 -817 -659

. . -33 -96 -70 . . 35 -60 -21 . . 69 31 130 . . -69 -96 -86 . . -72 -60 -88 . . 3 -57 -1 . . -109 -79 -221 . . -90 -60 -55 . . -266 -477 -412

. . -1,5 -2,8 -2,0 . . 1,0 -1,0 -0,8 . . 3,1 2,0 3,9 . . -3,0 -3,7 -3,3 . . -1,8 -1,7 -2,0 . . 0,1 -1,9 -0,1 . . -1,5 -1,4 -3,6 . . -3,0 -2,3 -1,5 . . -0,6 -1,4 -1,2

www.ern.cz 41


Stěhování přes hranice obce v okresech Euroregionu Neisse‑Nisa‑Nysa Stěhování přes hranice obce v okresech Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa Okres, město s právy okresu

Česká Lípa

Jablonec nad Nisou

Liberec

Semily

Děčín

Celkem

Bautzen

Görlitz

Celkem

Přistěhovalí

Vystěhovalí


Rok celkem

z toho na 1 000 celkem ženy obyvatel

1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010

3 138 2 500 3 026 3 070 2 940 2 092 1 654 1 565 2 511 2 366 3 072 2 745 2 763 4 669 4 642 1 858 1 467 1 363 1 748 1 693 3 155 2 459 2 661 3 425 3 619 13 315 10 825 11 378 15 423 15 260

1 611 1 310 1 529 1 546 1 550 1 091 880 807 1 282 1 220 1 585 1 392 1 445 2 260 2 392 975 775 711 878 885 1 583 1 268 1 382 1 661 1 874 6 845 5 625 5 874 7 627 7 921

31,8 24,8 29,6 29,9 28,2 23,7 18,6 17,7 28,5 26,2 18,8 16,8 16,9 28,7 27,3 24,6 19,3 18,1 23,4 22,7 23,6 18,4 19,9 25,5 26,8 23,8 19,2 20,2 27,4 26,5

1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010

8 850 16 596 14 556 12 647 11 499 8 662 15 074 12 169 11 437 10 932 17 512 31 670 26 725 24 084 22 431

4 213 7 773 7 180 6 165 5 756 4 190 6 484 5 895 5 612 5 418 8 403 14 257 13 075 11 777 11 174

23,0 44,3 39,8 36,7 35,6 23,9 43,8 37,4 38,1 39,2 23,4 44,1 38,6 37,3 37,2


Česká část 2 923 1 484 2 316 1 249 2 649 1 353 3 159 1 608 3 021 1 566 1 968 1 047 1 551 813 1 454 775 2 016 1 073 2 354 1 239 3 332 1 694 2 516 1 310 2 729 1 440 3 536 1 780 4 512 2 228 1 652 848 1 355 735 1 340 721 1 863 943 1 709 902 3 062 1 565 2 505 1 308 2 687 1 413 3 710 1 861 4 176 2 003 12 937 6 638 10 243 5 415 10 859 5 702 14 284 7 265 15 772 7 938 Německá část 14 687 6 849 14 382 7 220 17 785 8 846 15 564 7 752 13 616 6 845 15 240 7 411 14 292 6 897 16 224 7 891 14 445 7 109 13 210 6 332 29 927 14 260 28 674 14 117 34 009 16 737 30 009 14 861 26 826 13 177

z toho ženy

na 1 000 obyvatel

29,6 23,0 25,9 30,8 29,0 22,3 17,5 16,5 22,9 26,0 20,4 15,4 16,7 21,7 26,5 21,8 17,9 17,8 25,0 22,9 22,9 18,7 20,1 27,7 30,9 23,1 18,2 19,3 25,4 27,4

215 184 377 -89 -81 124 103 111 495 12 -260 229 34 1 133 130 206 112 23 -115 -16 93 -46 -26 -285 -557 378 582 519 1 139 -512

127 61 176 -62 -16 44 67 32 209 -19 -109 82 5 480 164 127 40 -10 -65 -17 18 -40 -31 -200 -129 207 210 172 362 -17

2,2 1,8 3,7 -0,9 -0,8 1,4 1,2 1,3 5,6 0,1 -1,6 1,4 0,2 7,0 0,8 2,7 1,5 0,3 -1,5 -0,2 0,7 -0,3 -0,2 -2,1 -4,1 0,7 1,0 0,9 2,0 -0,9

38,1 38,4 48,6 45,1 42,1 42,0 41,6 49,8 48,1 47,3 40,0 39,9 49,2 46,5 44,5

-5 837 2 214 -3 229 -2 917 -2 117 -6 578 782 -4 055 -3 008 -2 278 -12 415 2 996 -7 284 -5 925 -4 395

-2 636 553 -1 666 -1 587 -1 089 -3 221 -413 -1 996 -1 497 -914 -5 857 140 -3 662 -3 084 - 2 003

-15,1 5,9 -8,8 -8,5 -6,5 -18,1 2,3 -12,4 -10,0 -8,2 -16,6 4,2 -10,5 -9,2 -7,3



Přistěhovalí

Vystěhovalí


Rok

1991 1995 2000 2005 2010 Bolesławiecki 1991 1995 2000 2005 2010 Jeleniogórski 1991 1995 2000 2005 2010 Kamiennogórski 1991 1995 2000 2005 2010 Lubański 1991 1995 2000 2005 2010 Lwówecki 1991 1995 2000 2005 2010 Zgorzelecki 1991 1995 2000 2005 2010 Złotoryjski 1991 1995 2000 2005 2010 Členské obce Euroregionu 1991 v nečlenských okresech 1995 2000 2005 2010 Celkem 1991 1995 2000 2005 2010

celkem

1 159 1 029 702 701 813 1 294 968 1 248 1 038 1 250 1 211 937 1 018 921 1 073 697 466 461 373 480 970 634 605 563 644 815 754 649 467 572 1 802 1 406 1 205 960 1 042 629 544 406 391 539 884 506 440 340 417 9 461 7 244 6 734 5 754 6 830


. 552 372 388 429 . 507 633 524 666 . 457 523 483 577 . 233 274 198 273 . 328 319 290 345 . 418 355 251 316 . 692 603 500 558 . 285 218 214 273 . 250 236 164 220 . 3 722 3 533 3 012 3 657

12,5 11,1 7,8 8,0 9,7 14,6 10,7 14,1 11,7 14,0 18,0 13,9 16,0 14,4 16,8 13,8 9,3 9,6 7,9 10,4 16,0 10,4 10,3 9,8 11,4 15,6 14,5 13,1 9,6 12,1 17,9 13,9 12,4 10,0 11,2 13,0 11,2 8,6 8,5 11,8 18,1 10,2 9,1 7,2 9,0 15,5 11,8 11,4 9,9 11,9

1 013 862 840 946 979 1 350 1 136 1 158 1 131 1 320 1 259 907 821 792 822 951 638 607 548 632 1 078 693 710 663 759 974 826 644 559 576 1 854 1 266 1 347 1 096 1 376 753 654 548 496 608 863 550 507 454 500 10 095 7 532 7 182 6 685 7 572

z toho na 1 000 celkem ženy obyvatel Polská část . 439 405 484 499 . 594 598 584 687 . 487 454 452 447 . 352 343 294 359 . 360 391 350 433 . 448 352 308 317 . 625 712 579 779 . 351 308 274 328 . 298 276 228 270 . 3 954 3 839 3 553 4 119

10,9 9,3 9,4 10,9 11,6 15,2 12,6 13,0 12,7 14,8 18,7 13,4 12,9 12,4 12,9 18,9 12,7 12,6 11,6 13,8 17,7 11,4 12,1 11,5 13,4 18,6 15,9 13,0 11,5 12,2 18,4 12,5 13,9 11,5 14,7 15,5 13,5 11,7 10,7 13,3 17,7 11,1 10,5 9,6 10,8 16,6 12,3 12,2 11,5 13,2

146 167 -138 -245 -166 -56 -168 90 -93 -70 -48 30 197 129 251 -254 -172 -146 -175 -152 -108 -59 -105 -100 -115 -159 -72 5 -92 -4 -52 140 -142 -136 -334 -124 -110 -142 -105 -69 21 -44 -67 -114 -83 -634 -288 -448 -931 -742

z toho ženy . 113 -33 -96 -70 . -87 35 -60 -21 . -30 69 31 130 . -119 -69 -96 -86 . -32 -72 -60 -88 . -30 3 -57 -1 . 67 -109 -79 -221 . -66 -90 -60 -55 . -48 -40 -64 -50 . -232 -306 -541 -462

na 1 000 obyvatel

1,6 1,8 -1,5 -2,8 -2,0 -0,6 -1,9 1,0 -1,0 -0,8 -0,7 0,4 3,1 2,0 3,9 -5,0 -3,4 -3,0 -3,7 -3,3 -1,8 -1,0 -1,8 -1,7 -2,0 -3,0 -1,4 0,1 -1,9 -0,1 -0,5 1,4 -1,5 -1,4 -3,6 -2,6 -2,3 -3,0 -2,3 -1,5 0,4 -0,9 -1,4 -2,4 -1,8 -1,0 -0,5 -0,8 -1,6 -1,3

42 Ročenka 2011

Obyvatelstvo Sňatky na 1 000 obyvatel v roce 2010 V roce 2010 bylo v Euroregionu Neisse‑Ny‑ sa‑Nisa uzavřeno celkem 8 372 sňatků, což je o 34,6 % méně než v roce 1991. V rela‑ tivním vyjádření to znamenalo 6,7 sňatků na 1 000 obyvatel v roce 1991 a 4,8 sňatků v roce 2010. Z pohledu jednotlivých čás‑ tí euroregionu pak k nejvýraznějšímu po‑ klesu sňatečnosti mezi roky 1991 a 2010 došlo na německé straně (o 46,6 %). Čes‑ ká část registrovala 39,2% a polská část 11,5% snížení počtu uzavřených manželství. V přepočtu na 1 000 obyvatel bylo v roce 2010 nejvíce sňatků uzavřeno na polské stra‑ ně uskupení (5,4 ‰), nejméně v české části (4,4 ‰). V roce 1991 byla situace zcela opačná a největší počet manželství uzavřeli naopak obyvatelé české části euroregionu (7,4 ‰) a nejmenší pak v polské části (5,8 ‰). Úroveň rozvodovosti se v každé části eu‑ roregionu vyvíjela odlišně, obecně však není možné vysledovat jednoznačný vývo‑ jový trend. Počet rozvodů mezi roky 2000 a 2010 poklesl v německé (o 17,5 %) a čes‑ ké části (o 4,3 %). Naopak na polské stra‑ ně euroregionu došlo ve stejném časovém horizontu k nárůstu rozvodovosti o 24,0 %. Počet rozvodů vyjádřený v přepočtu na 1 000 obyvatel dosáhl nejvyšší hodnoty jednoznač‑ ně v české části euroregionu, když se po celé sledované období pohyboval mezi 3,0 – 3,5 ‰. Podobných hodnot nabýval ukazatel v německé a polské části euroregionu, kde osciloval mezi 1,5 – 2,1 ‰.

Sňatky na 1 000 obyvatel v roce 2010 POLSKA


DEUTSCHLAND

żarski

żagański


Bautzen




Okres Děčín

Ústecký kraj ‰ 3,9 - 4,1 4,2 - 4,5 4,6 - 5,0 5,1 - 5,3 5,4 - 5,7

Okres Liberec

Liberecký kraj


Okres Česká Lípa

kamiennogórski



www.ern.cz 43


Sňatky a rozvody v okresech Euroregionu Neisse‑Nisa‑Nysa Sňatky a rozvody v okresech Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa Okres, město s právy okresu, euroregion

Česká Lípa

Jablonec nad Nisou

Liberec

Semily

Děčín

Celkem

Bautzen

Görlitz

Celkem


Sňatky Rok

Rozvody na 1000 obyvatel

celkem

1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010

750 604 614 524 471 594 467 485 433 356 1 279 873 985 965 794 486 367 374 356 307 1 036 710 754 743 592 4 145 3 021 3 212 3 021 2 520

1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010

2 681 1 082 1 351 1 386 1 419 2 459 1 080 1 095 1 223 1 324 5 140 2 162 2 446 2 609 2 743

1991 1995 2000 2005 2010

491 439 459 409 457

Česká část 7,6 6,0 6,0 5,1 4,5 6,7 5,3 5,5 4,9 3,9 7,8 5,3 6,0 5,9 4,7 6,4 4,8 5,0 4,8 4,1 7,8 5,3 5,6 5,5 4,4 7,4 5,4 5,7 5,4 4,4 Německá část 6,8 2,9 3,7 4,0 4,4 6,7 3,1 3,4 4,1 4,7 6,7 3,0 3,5 4,0 4,6 Polská část 5,3 4,7 5,1 4,7 5,4


na 1000 obyvatel

celkem

Bolesławiecki 468 463 383 376 336 342 335 249 272 282 500 569 515 524 566 186 154 160 222 167 467 471 516 434 393 1 963 1 992 1 823 1 828 1 744

4,7 4,6 3,7 3,7 3,2 3,9 3,8 2,8 3,1 3,1 3,1 3,5 3,2 3,2 3,3 2,5 2,0 2,1 3,0 2,2 3,5 3,5 3,9 3,2 2,9 3,5 3,5 3,2 3,3 3,0

. . 691 781 572 . . 598 510 491 . . 1 289 1 291 1 063

. . 1,9 2,3 1,8 . . 1,8 1,7 1,8 . . 1,9 2,0 1,8

. . 193 286 238

. . 2,1 3,3 2,8

Jeleniogórski

Kamiennogórski

Lubański

Lwówecki

Zgorzelecki

Złotoryjski


Celkem

Celkem

Sňatky Rok celkem 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010

530 517 507 451 482 346 292 328 304 334 350 285 249 244 247 349 323 333 285 308 315 251 262 222 242 565 542 524 456 535 286 237 271 236 248 282 224 255 263 256 3 514 3 110 3 188 2 870 3 109

1991 1995 2000 2005 2010

12 799 8 293 8 846 8 500 8 372

Rozvody na 1000 obyvatel 6,0 5,7 5,7 5,1 5,4 5,1 4,3 5,1 4,8 5,2 6,9 5,7 5,2 5,2 5,4 5,7 5,3 5,7 4,9 5,4 6,0 4,8 5,3 4,6 5,1 5,6 5,3 5,4 4,8 5,7 5,9 4,9 5,8 5,1 5,4 5,8 4,5 5,3 5,6 5,5 5,8 5,1 5,4 4,9 5,4 Euroregion 6,7 4,4 4,8 4,8 4,8

celkem

na 1000 obyvatel

. . 126 188 162 . . 156 84 108 . . 51 82 95 . . 95 129 123 . . 56 99 71 . . 153 256 206 . . 50 104 88 . . . . . . . 880 1 228 1 091

. . 1,4 2,1 1,8 . . 2,3 1,3 1,7 . . 1,1 1,7 2,1 . . 1,6 2,2 2,2 . . 1,1 2,0 1,5 . . 1,6 2,7 2,2 . . 1,1 2,2 1,9 . . . . . . . 1,5 2,1 1,9

. . 3 992 4 347 3 898

. . 2,2 2,4 2,2

44 Ročenka 2011

Trh práce Míra registrované nezaměstnanosti k 31. 12. 2010 Hodnocení nezaměstnanosti v jednotlivých částech Euroregionu Neisse‑Nysa‑Nisa je do jisté míry ovlivněno rozdílnou metodi‑ kou, základní tendence jsou však z údajů patrné. K 31. 12. 2010 bylo na úřadech práce na české, polské a německé straně eurore‑ gionu evidováno v úhrnu 108 139 uchaze‑ čů o zaměstnání a ve srovnání se stavem na konci roku 2000 tak byl zaznamenán zřetelný pokles o 35 673 nezaměstnaných (24,8 %). Tuto pozitivní situaci ovlivnily vý‑ sledky v německé a polské části euroregio‑ nu – v prvním případě se jednalo o pokles ve výši 44,6 % (30 910 osob), ve druhém o snížení ve výši 35,2 % (18 102 osob). Čes‑ ká část euroregionu tak byla jedinou částí, ve které počet nezaměstnaných ve sledova‑ ném období 2000 – 2010 vzrostl, a to o vý‑ znamných 13 339 osob (57,9 %).

Míra registrované nezaměstnanosti k 31. 12. 2010 POLSKA


DEUTSCHLAND

żarski

żagański


Bautzen




Okres Děčín % 9,6 - 10,0 10,1 - 12,5 12,6 - 15,0

Ústecký kraj

Okres Liberec

Liberecký kraj


Okres Česká Lípa


ČESKÁ REPUBLIKA

15,1 - 17,5 17,6 - 26,6

kamiennogórski

Středočeský kraj

Pozn.: německá část - roční průměr březen 2010 Zdroj: česká část - Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR; německá část - Bundesagentur für Arbeit

www.ern.cz 45


Nezaměstnanost v okresech Euroregionu Neisse‑Nisa‑Nysa (k 31.12.) Nezaměstnanost v okresech Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa k 31. 12. Okres, město s právy okresu, euroregion

Česká Lípa

Jablonec nad Nisou

Liberec

Semily

Děčín

Celkem

Bautzen

Görlitz

Celkem


Bolesławiecki

Jeleniogórski

k 31. 12.

z toho Rok

Nezaměstnaní celkem

ve věkové skupině 0 - 24 let

2000 2005 2010 2000 2005 2010 2000 2005 2010 2000 2005 2010 2000 2005 2010 2000 2005 2010

3 719 5 061 6 937 2 180 3 256 4 962 5 727 7 673 9 799 2 390 2 933 3 955 9 028 11 000 10 730 23 044 29 923 36 383

896 963 1 132 754 710 859 1 351 1 394 1 666 704 529 613 2 400 2 244 1 849 6 105 5 840 6 119

2000 2005 2010 2000 2005 2010 2000 2005 2010

35 598 33 057 18 934 33 780 33 033 19 534 69 378 66 090 38 468

4 294 4 830 1 887 3 705 3 301 1 807 7 999 8 131 3 694

2000 2005 2010 2000 2005 2010 2000 2005 2010

5 627 4 637 4 045 8 886 7 066 4 552 5 486 5 055 4 414

1 263 597 479 2 449 1 627 1 056 1 283 770 551

25 - 54 let

55 a více let

Česká část1) 2 648 175 3 463 635 4 660 1 145 1 354 72 2 267 279 3 386 717 4 118 258 5 232 1 047 6 459 1 674 1 586 100 2 051 353 2 689 653 6 277 351 7 565 1 191 7 223 1 658 15 983 956 20 578 3 505 24 417 5 847 Německá část2) 23 708 7 596 24 054 4 173 12 781 4 266 23 674 6 401 25 317 4 415 13 639 4 088 47 382 13 997 49 371 8 588 26 420 8 354 Polská část3) 4 243 121 3 562 478 2 800 766 6 295 142 5 073 366 3 003 493 4 105 98 3 899 386 3 174 689

dlouhodobě nezaměstnaní


Míra nezaměstnanosti (v %)

Kamiennogórski 1 093 1 791 2 355 696 1 261 1 707 2 032 3 014 3 244 797 1 033 1 285 4 104 5 380 4 348 8 722 12 479 12 939

6,7 8,0 12,4 4,9 6,6 10,0 7,3 8,2 10,1 6,1 7,4 9,6 13,6 15,1 15,7 . . .

13 784 . . 11 976 . . 25 760 . .

18,7 18,3 11,2 20,8 21,8 14,2 . . .

. 1 632 912 . 3 056 923 . 2 195 1 231

. 12,6 10,9 . 22,4 14,9 . 25,1 22,9

Lubański

Lwówecki

Zgorzelecki

Złotoryjski

Celkem

Celkem

z toho Rok

Nezaměstnaní celkem

ve věkové skupině 0 - 24 let

2000 2005 2010 2000 2005 2010 2000 2005 2010 2000 2005 2010 2000 2005 2010 2000 2005 2010

5 304 4 306 3 323 6 458 5 579 4 683 5 887 5 044 3 754 8 132 8 286 4 334 5 610 5 672 4 183 51 390 45 645 33 288

1 421 844 584 1 696 1 111 868 1 361 939 671 2 544 1 855 831 1 554 1 178 881 13 571 8 921 5 921

2000 2005 2010

143 812 141 658 108 139

27 675 22 892 15 734

25 - 54 let 3 805 3 225 2 305 4 671 4 169 3 242 4 412 3 791 2 643 5 450 5 955 2 931 3 977 4 225 2 821 36 958 33 899 22 919

55 a více let

78 237 434 91 299 573 114 314 440 138 476 572 79 269 481 861 2 825 4 448 Euroregion 100 323 15 814 103 848 14 918 73 756 18 649

dlouhodobě nezaměstnaní

Míra nezaměstnanosti (v %)

. 1 635 848 . 2 390 1 458 . 2 309 942 . 4 409 1 239 . 2 866 1 293 . 20 492 8 846

. 27,0 22,1 . 29,0 24,7 . 32,5 24,7 . 22,0 13,2 . 33,4 26,6 . . .

. . .

. . .

1)

podle územní struktury v daném roce 2)

součty jsou prováděny z nezaokrouhlených údajů; zdroj: Bundesagentur für Arbeit; údaje roku 2000 a 2005 z ledna 2011, údaje roku 2010 z března 2011 3) bez obcí Gozdnica, Jawor, Bolków, Mściwojów, Paszowice

46 Ročenka 2011

Trh práce Podíl nezaměstnaných ve věku do 24 let na jejich celkovém počtu k 31. 12. 2010 Z hlediska věku byla mezi nezaměstnanými v euroregionu ve všech sledovaných letech nejpočetněji zastoupena skupina 25 – 55le‑ tých osob. V roce 2010 tvořila 68,2 % všech nezaměstnaných euroregionu. Stejná struk‑ tura nezaměstnaných byla zjištěna ve všech částech uskupení. Zatímco v německé části euroregionu se mezi rokem 2000 a 2010 snížil počet nezaměstnaných ve všech uve‑ dených věkových skupinách, česká část euroregionu zaznamenala opačný vývoj a nezaměstnanost ve všech věkových ka‑ tegoriích rostla. Počet nezaměstnaných ve věku 55 a více let dokonce ve sledova‑ ném období vzrostl více než šestkrát. Pol‑ ská strana v roce 2010 oproti roku 2000 evi‑ dovala méně uchazečů do 25 let a ve věku 25 – 55 let. Naopak počet nezaměstnaných starších 55 let v této části euroregionu vzrostl více než pětinásobně.

Podíl nezaměstnaných ve věku do 24 let na jejich celkovém počtu k 31. 12. 2010 POLSKA


DEUTSCHLAND

żarski

żagański


Bautzen




Okres Děčín

Ústecký kraj

% 9,3 - 12,5 12,6 - 16,3 16,4 - 17,9

Okres Liberec

Liberecký kraj


Okres Česká Lípa

kamiennogórski


ČESKÁ REPUBLIKA 18,0 - 19,2 19,3 - 23,2

Středočeský kraj

www.ern.cz 47


Zaměstnaní podle odvětví ekonomické činnosti v okresech Euroregionu Neisse‑Nisa‑Nysa*) Zaměstnaní podle odvětví ekonomické činnosti v okresech Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa*)

Charakteristickým rysem struktury zaměstnaných podle odvětví ekonomické činnosti je dlouhodobý pokles počtu osob pracujících v primárním sektoru, tj. v oblasti země‑ dělství, lesnictví a rybolovu. Tento trend je možné sledovat u všech členů Euroregionu Neisse‑Nysa‑Nisa. Úroveň zaměstnanosti v průmyslu je ovlivněna specifiky daného regionu. Zatímco v polské části euroregionu počet osob pracujících v průmyslu rostl, německá část zaznamenávala víceméně pokles zaměstnaných v tomto odvětví. Vývoj v české části euroregionu do jisté míry vykazuje rostoucí trend, ovšem v posledním sledovaném roce, tj. roce 2009 dochází k poklesu zaměstnanosti v průmyslu. Tuto skutečnost mohla způsobit hospodářská krize, která v té době zasáhla nejen Českou republiku. Obecně se jako hlavní cíl v otázce zaměstnanosti požaduje zvyšování počtu osob pracujících v terciární sféře (tzn. odvětví služeb), a to na úkor zaměstnanosti v průmyslu a zemědělství. Z údajů za jednotlivé části euroregionu však vyplývá, že zaměstnanost obyvatel ve službách ve sledovaných letech poměrně výrazně kolísala, výjimkou je snad jen polská část uskupení. Pokud však porovnáme pouze krajní roky uvedené časové řady, zaměstnanost v terciární sféře doznala nárůstu ve všech částech euroregionu, tj. v letech 1991 a 2009 v německé části o 5,5 % a v české o 3,4 %. Polská strana mezi roky 2003 a 2008 zaznamenala 7,7% nárůst zaměstnanosti ve službách.

v tom podle odvětví ekonomické činnosti Okres, město s právy okresu

Celkem

Bautzen

Görlitz

Celkem


Bolesławiecki

Struktura zaměstaných podle odvětví ekonomické činnosti

Jeleniogórski

Kamiennogórski

Lubański

Struktura zaměstaných podle odvětví ekonomické činnosti zemědělství, lesnictví a rybolov

průmysl a stavebnictví

služby

Lwówecki

100,0

80,0

Zgorzelecki

%

60,0

Złotoryjski 40,0

Celkem 20,0

Rok

Zaměstnaní celkem (v tis.)

1991 1995 2000 2005 2009

209,8 211,7 201,9 201,7 197,3

1991 1995 2000 2005 2009 1991 1995 2000 2005 2009 1991 1995 2000 2005 2009

163,0 145,4 149,0 138,2 137,9 160,3 123,4 122,7 110,7 110,0 323,3 268,8 271,7 248,9 247,9

2003 2005 2008 2003 2005 2008 2003 2005 2008 2003 2005 2008 2003 2005 2008 2003 2005 2008 2003 2005 2008 2003 2005 2008 2003 2005 2008

22,9 23,7 25,1 17,5 18,5 20,6 10,3 10,2 10,5 8,6 9,1 8,9 10,0 9,9 10,1 7,7 8,0 9,0 25,2 23,7 23,6 8,3 8,2 8,2 110,4 111,3 116,0

zemědělství, lesnictví a rybolov


služby

A, B

C, D, E, F

G-Q

Česká část 11,3 9,3 6,1 3,9 3,8 Německá část 10,3 4,7 4,7 3,8 3,9 9,2 5,2 5,2 3,4 3,3 19,5 9,9 9,9 7,3 7,1 Polská část1) 0,2 0,2 0,2 3,4 3,4 3,4 1,0 1,0 1,1 1,2 1,1 1,1 1,4 1,4 1,4 1,7 1,8 1,8 1,4 1,3 1,3 2,3 2,4 2,3 12,6 12,6 12,5

103,0 99,7 104,4 108,7 94,8

95,5 102,6 91,4 89,0 98,7

74,5 60,2 52,7 43,1 44,1 72,0 47,4 38,0 29,7 30,6 146,5 107,6 90,7 72,8 74,8

78,2 80,5 91,5 91,3 89,9 79,1 70,8 79,6 77,6 76,2 157,3 151,4 171,1 168,8 166,0

7,5 8,3 8,3 6,2 7,4 8,9 4,2 4,0 4,1 3,9 4,2 3,9 3,5 3,3 3,2 2,4 2,6 3,5 13,1 11,9 10,4 2,3 2,1 2,1 42,9 43,8 44,3

15,3 15,1 16,7 7,9 7,7 8,3 5,1 5,2 5,4 3,6 3,7 3,8 5,2 5,3 5,6 3,6 3,6 3,7 10,7 10,5 11,8 3,7 3,7 3,8 54,9 54,9 59,1

0,0 1991

1995

2000

2005

2009

1991

1995

2000

2005

2009

2003

2005

2008

*) 1)

česká část

německá část

polská část

údaje podle polského členění činností (Polska Klasyfikacja Działalności 2004); česká a německá část podle WZ 2003 včetně soukromých zemědělců, ekonomických subjektů s 9 a více zaměstnanci, bez obcí Gozdnica, Jawor, Bolków,

48 Ročenka 2011

Životní úroveň Průměrná obytná plocha dokončeného bytu v roce 2010 Bytová výstavba v Euroregionu Neisse‑Ny‑ sa‑Nisa zaznamenala mezi roky 2000 a 2010 poměrně významný pokles, a to o 17,9 % v případě budov a o 33,0 % v pří‑ padě bytů. Podstatný vliv na tento výsledek měla především klesající investiční aktivita na německé straně euroregionu. Zatímco v roce 2000 bylo v okresech německé části uskupení realizováno 2 342 budov a 2 637 bytů, v roce 2010 bylo dokončeno již jen 839 budov a 427 bytů.

Průměrná obytná plocha dokončeného bytu v roce 2010 POLSKA


DEUTSCHLAND

żarski

żagański


Opačnou situaci je možné sledovat jak v české, tak polské části euroregionu. Zá‑ jem o bytovou výstavbu v české části re‑ prezentovalo v roce 2010 celkem 1 034 dokončených budov a 1 433 dokončených bytů, tj. o 71,5 % budov a o 17,6 bytů více než v roce 2000. V polských okresech bylo v roce 2010 dokončeno o téměř 60,0 % bu‑ dov a o 44,8 % bytů více než v roce 2000.

Bautzen




Okres Děčín

Ústecký kraj 2

m 74 - 76 77 - 93 94 - 118 119 - 122 123 - 153

Okres Liberec

Liberecký kraj


Okres Česká Lípa

kamiennogórski



www.ern.cz 49


Bytová výstavba v okresech Euroregionu Neisse‑Nisa‑Nysa Dokončené stavby v okresech Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa Okres, město s právy okresu, euroregion

Česká Lípa

Jablonec nad Nisou

Liberec

Semily

Děčín

Celkem

Bautzen

Görlitz

Celkem


Plocha (v 1 000 m2) Rok

Budovy celkem

Předpokládané náklady (v 1 000 €)

Byty celkem užitková

1995 2000 2005 2010 1995 2000 2005 2010 1995 2000 2005 2010 1995 2000 2005 2010 1995 2000 2005 2010

. 98 89 152 . 101 102 191 . 202 216 341 . 111 131 185 . 91 122 165

. 126 129 156 . 263 242 230 . 460 425 623 . 152 337 247 . 218 170 177

1995 2000 2005 2010

. 603 660 1 034

. 1 219 1 303 1 433

1995 2000 2005 2010 1995 2000 2005 2010 1995 2000 2005 2010

1 352 1 403 850 449 754 939 325 390 2 106 2 342 1 175 839

1 663 1 584 536 267 729 1 053 182 160 2 392 2 637 718 427

1995 2000 2005 2010

. 38 102 81

219 83 214 289

Česká část . 15 14 19 . 19 21 26 . 45 42 62 . 21 31 31 . 19 19 23 . 119 127 161 Německá část 192 181 83 59 142 52 41 59 334 232 124 118 Polská část . . . .

obytná

Okres, město s právy okresu, euroregion Bolesławiecki

. 10 11 14 . 13 15 21 . 29 28 46 . 12 21 23 . 12 13 15

. 5 662 8 089 16 353 . 10 330 12 778 25 364 . 23 325 31 086 60 842 . 6 772 16 452 28 233 . 8 547 11 419 18 000

. 76 88 119

. 54 637 79 824 148 792

162 154 67 39 68 95 23 22 230 249 90 61

358 557 381 174 145 645 96 138 238 412 186 053 71 177 82 843 596 969 567 227 216 822 178 981

14 7 19 22

. . . .

Jeleniogórski

Kamiennogórski

Lubański

Lwówecki

Zgorzelecki

Złotoryjski


Celkem

Celkem

Plocha (v 1 000 m2) Rok

Budovy celkem

Předpokládané náklady (v 1 000 €)

Byty celkem užitková

1995 2000 2005 2010 1995 2000 2005 2010 1995 2000 2005 2010 1995 2000 2005 2010 1995 2000 2005 2010 1995 2000 2005 2010 1995 2000 2005 2010 1995 2000 2005 2010 1995 2000 2005 2010

. 267 161 338 . 35 137 180 . 27 41 100 . 51 68 70 . 22 60 62 . 225 156 169 . 32 87 78 . 14 42 52 . 711 854 1130

78 405 230 313 96 54 150 285 19 86 45 58 19 53 66 82 78 34 33 44 336 124 113 118 5 48 52 85 14 43 33 73 864 930 936 1 347

1995 2000 2005 2010

. 3 656 2 689 3 003

. 4 786 2 957 3 207

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Euroregion . . . .

obytná 8 35 24 37 9 5 19 33 2 7 6 7 2 5 9 10 6 4 4 6 20 11 15 18 1 5 8 10 1 4 5 7 63 83 109 151

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. 408 287 331

. . . .

50 Ročenka 2011

Životní úroveň Byty a obytná plocha v okresech Euroregionu Neisse‑Nisa‑Nysa Byty a obytná plocha v okresech Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa Byty Okres, město s právy okresu

celkem

Byty

Obytná plocha

Rok na 1 000 obyvatel

celkem

na 1 byt

(v 1 000 m2)

(v m2)


celkem 1)

Česká Lípa Jablonec nad Nisou Liberec Semily Děčín Celkem

Bautzen

Görlitz

Celkem


Bolesławiecki

1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001

34 308 37 227 33 023 34 259 60 614 62 499 27 418 27 845 48 118 50 065 203 481 211 895

1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010

. 159 110 168 812 166 490 163 636 . 156 744 163 860 161 440 158 664 . 315 854 332 672 327 930 322 300

1991 1995 2000 2005 2009 1991 1995 2000 2005 2009

29 425 30 572 31 317 33 042 34 400 24 324 25 355 26 361 28 983 29 921

Česká část 351 372 378 395 373 389 364 372 365 387 367 384 Německá část . 425 464 486 509 . 457 507 542 573 . 440 484 512 539 Polská část 315 327 347 380 407 278 284 300 328 336

Jeleniogórski

1 621 1 840 1 570 1 618 2 766 3 008 1 341 1 444 2 253 2 447 9 551 10 357

47 49 48 47 46 48 49 52 47 49 47 49

. 11 377 12 356 12 406 12 369 . 11 225 11 861 11 813 11 715 . 22 602 24 218 24 219 24 084

. 72 73 75 76 . 72 72 73 74 . 72 73 74 75

1 709 1 792 1 852 2 081 2 185 1 579 1 658 1 756 2 113 2 225

58 59 59 63 64 65 65 67 73 74

Kamiennogórski

Lubański

Lwówecki

Zgorzelecki

Złotoryjski


Celkem

1)

Obytná plocha

Rok

1991 1995 2000 2005 2009 1991 1995 2000 2005 2009 1991 1995 2000 2005 2009 1991 1995 2000 2005 2009 1991 1995 2000 2005 2009 1991 1995 2000 2005 2009 1991 1995 2000 2005 2009 1991 1995 2000 2005 2009

zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2001 (stav k 1. 3. 2001)

20 705 21 300 21 465 22 181 23 048 15 264 15 531 15 826 16 234 16 428 18 166 18 493 18 682 19 450 19 661 15 233 15 560 15 735 16 487 16 642 29 316 30 412 31 087 32 696 33 042 13 637 13 774 13 868 14 814 15 006 14 380 14 589 14 731 15 674 15 810 180 450 185 586 189 072 199 561 203 958

na 1 000 obyvatel 308 315 336 347 361 311 313 334 348 361 304 306 321 340 351 296 300 321 341 353 295 300 322 345 356 285 287 298 323 331 296 295 309 334 343 299 304 322 345 357

celkem

na 1 byt

(v 1 000 m2)

(v m2)

1 316 1 363 1 389 1 673 1 779 833 854 879 978 1 007 1 148 1 173 1 193 1 323 1 353 1 046 1 070 1 091 1 217 1 240 1 788 1 867 1 920 2 200 2 250 900 910 924 1 040 1 065 909 925 939 1 049 1 067 11 229 11 612 11 943 13 673 14 173

64 64 65 75 77 55 55 56 60 61 63 63 64 68 69 69 69 69 74 75 61 61 62 67 68 66 66 67 70 71 63 63 64 67 68 62 63 63 69 70

www.ern.cz 51


Index spotřebitelských cen podle hlavních skupin zboží a služeb (rok 2005=100)

Průměrná hrubá měsíční mzda v okresech Euroregionu Neisse‑Nisa‑Nysa Průměrná hrubá měsíční mzda v okresech Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa

Index spotřebitelských cen podle hlavních skupin zboží a služeb (rok 2005=100)

Průměrná hrubá měsíční mzda Potraviny a nealkoholické nápoje

Index celkem

Rok

Alkohol a tabákové výrobky

Bydlení, voda, elektřina, plyn a jiná paliva

Oblečení a obuv

Doprava


Volný čas, rekreace a kultura

v národní měně

Celkem

2000 2005 2010

Celkem

2000 2005 2010

Česká část 1991 1995 2000 2005 2010

. 64,5 89,4 100,0 114,9

. 85,7 96,2 100,0 111,3

. 64,7 90,3 100,0 136,5

1991 1995 2000 2005 2010

65,1 86,9 93,6 100,0 109,4

x 91,9 94,7 100,0 116,1

x 72,8 77,5 100,0 113,5

1991 1995 2000 2005 2010

x x 87,2 100,0 116,7

x x 90,2 100,0 121,8

x x 89,9 100,0 129,2

. 96,4 120,8 100,0 87,6 Německá část x 109,7 107,1 100,0 119,5 Polská část x x 105,5 100,0 77,4

. 37,8 78,1 100,0 132,2

. 67,0 97,9 100,0 100,9

. 71,5 91,1 100,0 100,4

x 81,9 94,2 100,0 108,0

x 76,0 86,9 100,0 113,0

x 96,6 101,4 100,0 103,8

x x 77,0 100,0 135,7

x x 83,1 100,0 109,1

x x 88,4 100,0 102,1


Bolesławiecki

Jeleniogórski

Kamiennogórski

Lubański

Lwówecki

Vývoj míry inflace

Zgorzelecki

Złotoryjski

Vývoj míry inflace Česká republika

Polská republika

50,0

Míra inflace v roce 1992: ČR = 11,1 % SRN = 5,1 % PL = 43,0 %

45,0 43,0 40,0

Celkem4)

Spolková republika Německo Míra inflace v roce 2010: ČR = 1,5 % SRN = 1,1 % PL = 2,6 %

25,0 20,0 2,6

15,0

1,5

11,1

10,0 5,1

1,1

5,0

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

0,0 1992

%

30,0

2000 2005 2010 2000 2005 2010 2000 2005 2010 2000 2005 2010 2000 2005 2010 2000 2005 2010 2000 2005 2010 2000 2005 2010 2000 2005 2010

v€ Česká část1) 12 185 16 691 21 714 Německá část2) 1 957 2 219 2 547 Polská část3) 1 851 2 286 2 970 1 672 2 086 2 790 1 576 1 878 2 700 1 498 1 864 2 701 1 547 1 840 2 601 1 599 1 970 2 714 2 418 2 901 3 134 1 682 2 105 3 159 . 2 218 2 857

1)

průměrná hrubá měsíční mzda podle místa pracoviště (přepočtená na plně zaměstnané) údaje za Svobodný stát Sasko (Sachsen) 3) podniky s 10 a více zaměstnanci 4) data za podregion jeleniogórski 2)

35,0

Rok

342 560 859 1 957 2 219 2 547 462 568 743 417 518 698 393 467 676 373 463 676 386 457 651 399 490 679 603 721 785 419 523 791 . 551 715

52 Ročenka 2011

Životní úroveň Lékaři na 1 000 obyvatel v roce 2010 Jedním ze základních ukazatelů kvality zdra‑ votní péče je počet lékařů a zubních lékařů působících v daném regionu. Počet lékařů v úhrnu za celý Euroregion Neisse‑Nysa‑Ni‑ sa od roku 1995 vzrostl. Stejným způsobem se vyvíjela situace také v české (nárůst po‑ čtu lékařů mezi roky 1995 a 2010 o 27,3 %) a německé (nárůst o 5,8 %) části euroregi‑ onu. Naopak v polské části euroregionu se počet lékařů mezi roky 1995 a 2009 snížil o 12,2 %. Objektivnější hodnocení než ab‑ solutní počet lékařů nabízí ukazatel počet lékařů na 1 000 obyvatel. Z hlediska tohoto ukazatele se nejvíce lékařů nachází v české části euroregionu – na 1 000 obyvatel v roce 2010 připadalo 3,0 lékaři. Naopak „nejhor‑ ší“ situace je patrná na polské straně euro‑ regionu, kde zdravotní péči pro 1 000 oby‑ vatel v průměru zajišťuje 1,4 lékaře. Nedostatek zubních lékařů je dlouhodobým problémem. Z údajů za jednotlivé části eu‑ roregionu vyplývá, že počet zubních lékařů víceméně stagnuje nebo se v horším přípa‑ dě ještě snižuje. Nejméně příznivá situace je z tohoto pohledu v polské části euroregi‑ onu. Zubní péči v této části uskupení v roce 2009 v průměru zajišťoval 0,1 lékař. Ani v ostatních částech euroregionu však není situace o moc pozitivnější – na české straně v roce 2010 na 1 000 obyvatel připadal 0,5 lékaře a na straně německé 0,9 lékaře.

Lékaři na 1000 obyvatel v roce 2010 POLSKA


DEUTSCHLAND

żarski

żagański


Bautzen




Okres Děčín

Ústecký kraj ‰ 1,1 - 1,2 1,3 - 1,4 1,5 - 2,2 2,3 - 2,9 3,0 - 3,7

Okres Liberec

Liberecký kraj


Okres Česká Lípa

kamiennogórski



www.ern.cz 53


Lékaři a zubní lékaři v okresech Euroregionu Neisse‑Nisa‑Nysa (k 31.12.) Lékaři a zubní lékaři v okresech Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa k 31. 12.

k 31. 12. Okres, město s právy okresu, euroregion

Česká Lípa

Jablonec nad Nisou

Liberec

Semily

Děčín

Celkem

Bautzen

Görlitz

Celkem


Bolesławiecki

Lékaři

Zubní lékaři



celkem

1995 2000 2005 2010 1995 2000 2005 2010 1995 2000 2005 2010 1995 2000 2005 2010 1995 2000 2005 2010 1995 2000 2005 2010

235 252 257 268 200 216 237 241 435 474 516 632 210 212 229 264 262 277 303 303 1 342 1 431 1 543 1 708

1995 2000 2005 2010 1995 2000 2005 2010 1995 2000 2005 2010

853 862 876 928 796 801 818 816 1 649 1 663 1 694 1 744

1995 2000 2005 2009 1995 2000 2005 2009

245 253 211 163 117 111 109 101

na 1 000 obyvatel

celkem

Česká část1) 2,2 2,4 2,4 2,6 2,3 2,4 2,7 2,7 2,7 3,0 3,2 3,7 2,8 2,8 3,1 3,5 2,0 2,1 2,3 2,2 2,4 2,5 2,7 3,0 Německá část 2,2 2,4 2,6 2,9 2,3 2,5 2,7 2,9 2,3 2,4 2,6 2,9 Polská část2) 2,6 2,8 2,4 1,9 1,3 1,3 1,2 1,1

Jeleniogórski

52 54 50 46 43 45 43 43 75 78 79 85 42 43 44 41 63 64 66 62 275 284 282 277

0,5 0,5 0,5 0,4 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,6 0,6 0,6 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5

282 287 281 289 266 267 257 249 548 554 538 538

0,7 0,8 0,8 0,9 0,8 0,8 0,9 0,9 0,8 0,8 0,8 0,9

61 30 31 13 31 16 22 9

0,7 0,3 0,4 0,2 0,3 0,2 0,2 0,1

Kamiennogórski

Lubański

Lwówecki

Zgorzelecki

Złotoryjski

Celkem4)

Celkem

Lékaři

Zubní lékaři


celkem 1995 2000 2005 2009 1995 2000 2005 2009 1995 2000 2005 2009 1995 2000 2005 2009 1995 2000 2005 2009 1995 2000 2005 2009 1995 2000 2005 2009

111 112 109 79 84 83 75 64 81 63 86 65 61 58 51 63 117 117 141 171 62 64 70 65 878 861 852 771

1995 2000 2005

3 869 3 955 4 089

celkem

1,6 1,8 1,7 1,2 1,7 1,8 1,6 1,4 1,3 1,1 1,5 1,2 1,2 1,2 1,1 1,3 1,2 1,2 1,5 1,9 1,3 1,4 1,5 1,4 1,4 1,5 1,5 1,4 Euroregion 2,0 2,2 2,3

24 12 6 4 16 10 5 1 21 13 14 8 11 11 10 2 30 11 8 6 16 14 8 3 210 117 104 3) 46 1 033 955 924

na 1 000 obyvatel

3)

0,4 0,2 0,1 0,1 0,3 0,2 0,1 0,0 0,3 0,2 0,2 0,1 0,2 0,2 0,2 0,0 0,3 0,1 0,1 0,1 0,3 0,3 0,2 0,1 0,3 0,2 0,2 0,1 0,5 0,5 0,5

1)

podle územní struktury v daném roce 2)

zdroj: Ministerstvo zdravotnictví; v roce 2000 nejsou zahrnuty údaje o soukromých lékařích, dále nejsou uvedeni zaměstnanci Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra; od roku 2005 bez zaměstnanců Národního zdravotního fondu, univerzit, státní správy a samosprávy a pracovníků pečovatelských domů; bez obcí Gozdnica, Jawor, Bolków, Mściwojów a Paszowice. 3) bez soukromých zubařů 4) bez obcí Gozdnica, Jawor, Bolków, Mściwojów, Paszowice

54 Ročenka 2011

Životní úroveň Počet obyvatel na 1 lékárnu k 31. 12. 2010 V rámci Euroregionu Neisse‑Nysa‑Nisa bylo v roce 2010 provozováno 427 lékáren, od roku 1995 se tak jejich počet navýšil o 48,3 %. Navýšení počtu lékáren ovlivnilo také ukazatel počet obyvatel na 1 lékárnu – zatímco v roce 1995 na 1 zařízení připadlo 6 567 obyvatel, v roce 2010 to bylo 4 082 obyvatel.

Počet obyvatel na 1 lékárnu k 31. 12. 2010 POLSKA


DEUTSCHLAND

Nemocniční péče zaznamenala jak na ně‑ mecké tak české straně euroregionu urči‑ tou redukci. Zatímco v roce 1995 působilo na území německé i české části euroregionu 17 nemocnic, v roce 2010 se provoz omezil na 14 nemocnic v německé a 12 nemocnic v české části uskupení. Tomuto vývoji od‑ povídal i vývoj počtu lůžek v nemocnicích – v nemocnicích české části euroregionu se počet lůžek mezi sledovanými roky snížil o 9,1 %, v německé části dokonce o 20,9 %.

żarski

żagański


Bautzen




Zařízení sociální péče v Euroregionu Nei‑ sse‑Nysa‑Nisa v roce 2010 reprezentovalo 263 organizací s kapacitou 10 909 míst. V porovnání s rokem 2000 se síť sociálních zařízení euroregionu rozšířila o 126 institucí a 1 304 míst. Pozitivní trend v oblasti posky‑ tovatelů sociální péče zaznamenala ve sle‑ dovaných letech zařízení v německé i pol‑ ské části euroregionu. V případě české části se navýšil počet sociálních zařízení, ovšem kapacita těchto zařízeních klesala.

Okres Děčín

Ústecký kraj 2 710 - 2 981 2 982 - 3 657 3 658 - 4 327 4 328 - 5 040 5 041 - 5 335

Okres Liberec

Liberecký kraj


Okres Česká Lípa

kamiennogórski



www.ern.cz 55


Lékařská zařízení v okresech Euroregionu Neisse‑Nisa‑Nysa (k 31.12.) Lékařská zařízení v okresech Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa k 31. 12.

k 31. 12. Okres, město s právy okresu, euroregion

Rok

Lékárny

Počet obyvatel na 1 lékárnu

Nemocnice celkem

lůžka


Zařízení sociální péče celkem

místa

Jeleniogórski

1)

Česká Lípa

Jablonec nad Nisou

Liberec

Semily

Děčín

Celkem

Bautzen

Görlitz

Celkem


Bolesławiecki

1995 2000 2005 2010 1995 2000 2005 2010 1995 2000 2005 2010 1995 2000 2005 2010 1995 2000 2005 2010 1995 2000 2005 2010

15 24 27 22 10 18 22 22 23 34 40 40 11 18 19 14 19 30 31 37 78 124 139 135

6 974 4 419 3 941 4 742 8 884 4 902 4 010 4 112 6 940 4 692 3 975 4 250 6 897 4 183 3 929 5 335 7 051 4 456 4 324 3 657 7 217 4 539 4 045 4 258

1995 2000 2005 2010 1995 2000 2005 2010 1995 2000 2005 2010

59 64 68 66 63 66 66 64 122 130 134 130

6 491 5 682 5 040 4 871 5 443 4 894 4 512 4 327 5 950 5 282 4 780 4 603

1995 2000 2005 2010 1995 2000 2005 2010

14 21 29 31 16 20 30 26

6 676 4 292 3 001 2 710 5 588 4 400 2 945 3 427

Česká část 3 583 3 532 1 536 1 554 2 454 2 396 2 465 2 463 2 1 057 2 1 085 2 1 128 2 1 109 4 710 3 526 3 526 3 548 6 864 4 639 4 660 4 660 17 3 668 14 3 178 12 3 315 12 3 334 2) Německá část 9 2 263 7 2 075 6 1 896 7 1 835 8 2 633 8 2 383 8 2 173 7 2 037 17 4 896 15 4 458 14 4 069 14 3 872 3) Polská část 1 559 1 466 . . . 558 2 375 1 250 . . . 188

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 42 123

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 525 2 656 2 447

30 46 51 46 63 66 76 109 117

2 963 3 122 3 319 2 793 3 448 3 571 5 756 6 570 6 890

1 2 3 2 1

85 193 224 67 30

Kamiennogórski

Lubański

Lwówecki

Zgorzelecki

Złotoryjski


Celkem

Celkem

1)

Rok

Lékárny

Počet obyvatel na 1 lékárnu

1995 2000 2005 2010 1995 2000 2005 2010 1995 2000 2005 2010 1995 2000 2005 2010 1995 2000 2005 2010 1995 2000 2005 2010 1995 2000 2005 2010 1995 2000 2005 2010

10 15 16 15 5 7 11 9 7 10 14 14 6 8 9 9 16 22 27 31 6 8 10 11 8 11 15 16 88 122 161 162

6 768 4 264 3 991 4 262 9 917 6 766 4 239 5 040 8 628 5 823 4 085 3 993 8 646 6 133 5 367 5 231 6 329 4 385 3 510 2 981 8 003 5 808 4 589 4 125 6 173 4 339 3 125 2 879 6 944 4 815 3 595 3 514

1995 2000 2005 2010

288 376 434 427

6 567 4 885 4 107 4 082

Nemocnice celkem

Zařízení sociální péče

lůžka

4 6 . . 2 2 . . 1 1 . . 2 2 . . 2 2 . . 1 1 . . 2 1 . . 17 17 . 4) . Euroregion 51 46 . .

celkem 6 6 6 6 2 2 2 2 2 2 2 3 3 3 2 3 3 5 5 2 2 2 2 16 19 24 23

409 379 411 412 138 139 138 144 94 186 105 207 222 240 168 290 290 399 374 118 115 115 115 1 162 1 324 1 749 1 572

12 437 11 055 . .

. 137 175 263

. 9 605 10 975 10 909

údaj o zařízeních sociální péče podle metodiky platné v příslušném roce; zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí údaje o zařízeních sociální péče za rok 2000 a 2010 se vztahují k předchozímu roku lékárny v letech 1995 a 2000 včetně farmaceutických prodejen, zařízení sociální péče vč. poboček 4) bez obcí Gozdnica, Jawor, Bolków, Mściwojów, Paszowice 2) 3)

místa

681 972 . 726 553 421 . 431 330 263 . 301 262 215 . 327 541 463 . 545 299 277 . 260 273 92 . . 3 873 3 419 . 3 336

56 Ročenka 2011

Životní úroveň Kina a divadla v okresech Euroregionu Neisse‑Nisa‑Nysa Kina a divadla v okresech Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa Okres, město s právy okresu, euroregion

Česká Lípa

Jablonec nad Nisou

Liberec

Semily

Děčín

Celem

Bautzen

Görlitz

Celkem


Kina

Divadla


Rok celkem

místa

1995 2000 2005 2010 1995 2000 2005 2010 1995 2000 2005 2010 1995 2000 2005 2010 1995 2000 2005 2010 1995 2000 2005 2010

10 6 5 . 6 7 7 . 10 9 8 . 8 8 7 . 11 11 11 . 45 41 38 .

1995 2000 2005 2010 1995 2000 2005 2010 1995 2000 2005 2010

. 7 10 10 . 8 12 4 . 15 22 14

1995 2000 2005 2010

4 4 4 4

celkem Česká část1) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Německá část . 2 813 3 968 2 347 . 2 539 2 751 2 062 . 5 352 6 719 4 409 Polská část 1 780 1 512 1 248 1 254

místa

Bolesławiecki 2 2 2 2 1 1 2 2 3 4 4 3 2 2 3 2 3 3 3 3 11 12 14 12

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. 1 1 1 . 1 2 2 . 2 3 3

. 1 633 1 717 1 421 . 653 5 623 2 656 . 2 286 7 340 4 077

. 3 2 2

. 1 035 979 600

Jeleniogórski

Kamiennogórski

Lubański

Lwówecki

Zgorzelecki

Złotoryjski


Celkem

Celkem

1)

Kina

Divadla

Rok celkem

místa

1995 2000 2005 2010 1995 2000 2005 2010 1995 2000 2005 2010 1995 2000 2005 2010 1995 2000 2005 2010 1995 2000 2005 2010 1995 2000 2005 2010 1995 2000 2005 2010 1995 2000 2005 2010

3 3 2 2 3 3 1 1 1 1 2 2 2 1 1 3 3 3 2 1 1 1 1 3 2 1 20 20 14 11

1995 2000 2005 2010

. 76 74 .

celkem 878 817 573 559 1 057 992 340 349 349 459 669 659 659 289 289 844 845 772 517 350 370 300 210 906 606 500 6 903 6 449 4 401 3 199 Euroregion . . . .

údaje v roce 2010 za divadla - zdroj: Krajský úřad Libereckého kraje, vlastní šetření

místa . . 1 2 2 . . . . . . . 4 4 4

. . 50 50 50 . . . . . . . 1 085 1 029 650

. 18 21 19

. . . .

www.ern.cz 57


Knihovny v okresech Euroregionu Neisse‑Nisa‑Nysa Knihovny v okresech Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa Okres, město s právy okresu, euroregion

Celkem

Bautzen

Görlitz

Celkem


Bolesławiecki

Jeleniogórski

Knihovní fond Rok

Knihovny celkem

celkem (v tis.)

1991 1995 2000 2005 2010

. . 274 251 212

. . 2 784 2 837 2 838

1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010

. . 82 72 68 . . 63 51 54 . . 145 123 122

. . 807 858 883 . . 654 807 771 . . 1 461 1 664 1 654

1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010

14 9 9 9 7 39 28 25 24 24 53 35 28 24 25

322 337 315 268 241 288 319 351 381 403 367 365 354 294 289

na 1 000 obyvatel

Registrovaní čtenáři celkem (v tis.)

Česká část . . . . 6 488 47 6 624 57 6 458 56 Německá část . . . . 2 218 48 2 503 34 2 732 30 . . . . 2 025 38 2 709 33 2 763 23 . . . . 2 128 86 2 599 67 2 747 53 Polská část1) 3 443 17 3 609 24 3 492 27 3 083 18 2 775 12 3 295 17 3 564 19 3 990 20 4 312 19 4 528 15 5 455 20 5 388 14 5 531 17 4 610 12 4 521 11

na 1 000 obyvatel

Výpůjčky celkem (v tis.)


na 1 000 obyvatel

Knihovní fond Rok

Kamiennogórski

. . 111 132 127

. . 2 437 2 344 2 241

. . 5 680 5 472 5 099

. . 133 101 91 . . 117 110 83 . . 125 105 88

. . 1 839 1 758 1 601 . . 1 367 1 291 1 258 . . 3 206 3 048 2 859

. . 5 057 5 128 4 952 . . 4 231 4 334 4 508 . . 4 668 4 759 4 746

181 253 296 204 146 195 210 230 211 171 295 205 260 183 176

413 539 498 427 307 312 491 519 496 353 289 345 368 320 297

4 417 5 760 5 516 4 887 3 641 3 569 5 508 5 907 5 611 3 968 4 295 5 101 5 742 5 004 4 641

Knihovny celkem

celkem (v tis.)

1991 1995 2000 2005 2010 Lubański 1991 1995 2000 2005 2010 Lwówecki 1991 1995 2000 2005 2010 Zgorzelecki 1991 1995 2000 2005 2010 Złotoryjski 1991 1995 2000 2005 2010 Členské obce Euroregionu 1991 v nečlenských okresech 1995 2000 2005 2010 Celkem1) 1991 1995 2000 2005 2010

25 17 12 12 12 38 25 19 19 19 47 38 31 29 23 47 30 29 32 29 34 28 23 24 23 17 16 18 15 11 314 226 194 188 173

175 176 172 164 177 314 286 272 284 282 274 284 290 286 270 379 388 399 406 400 218 243 250 263 270 177 186 199 197 195 2 514 2 585 2 602 2 543 2 527

Celkem

. . 613 562 507

. . 6 847 7 044 7 019

1)

vč. poboček

1991 1995 2000 2005 2010

na 1 000 obyvatel

Registrovaní čtenáři celkem (v tis.)

14 13 10 11 8 13 12 12 12 8 10 11 11 10 8 16 16 23 22 18 11 12 12 11 8 9 11 13 13 9 128 131 144 127 98 Euroregion . . . . 3 728 277 3 952 251 4 027 207

3 562 3 551 3 630 3 524 3 894 5 260 4 742 4 675 4 969 5 043 5 326 5 474 5 910 5 913 5 731 3 809 3 832 4 139 4 287 4 330 4 553 5 071 5 382 5 729 5 960 3 649 3 769 4 176 4 197 4 224 4 160 4 230 4 430 4 394 4 440

na 1 000 obyvatel

Výpůjčky celkem (v tis.)

na 1 000 obyvatel

291 258 211 228 173 226 202 209 204 138 202 211 223 213 165 158 161 233 235 196 228 243 249 228 173 193 215 270 281 204 212 214 245 219 171

345 315 233 251 193 214 223 256 212 143 215 315 235 232 166 353 456 465 466 344 278 334 267 242 164 180 225 221 197 163 2 599 3 243 3 062 2 842 2 129

7 022 6 347 4 921 5 393 4 249 3 585 3 695 4 382 3 700 2 555 4 179 6 080 4 777 4 787 3 514 3 547 4 503 4 817 4 904 3 706 5 806 6 972 5 747 5 263 3 614 3 710 4 569 4 631 4 191 3 534 4 300 5 312 5 208 4 902 3 735

. . 151 141 119

. . 8 705 8 234 7 229

. . 4 739 4 619 4 148

58 Ročenka 2011

Ekonomika Průměrná délka ubytování hostů v ubytovacích zařízeních v roce 2010 Na území okresů Euroregionu Neisse‑Ni‑ sa‑Nysa se v roce 2010 nacházelo celkem 1 623 ubytovacích zařízení s kapacitou 80 325 lůžek. Nejvíce ubytovacích zaříze‑ ní nabízela česká část euroregionu (874, tj. 53,9 % všech zařízení v euroregionu). Ubytovací potenciál na německé a pol‑ ské straně byl v posledním sledovaném roce prakticky totožný. Zatímco však čes‑ ká strana zaznamenala v daném časovém horizontu postupný úbytek ubytovacích zařízení, na německé straně počet uby‑ tovacích subjektů naopak narůstal. Vývoj na polské straně byl velmi kolísavý. Po‑ dobně se vyvíjely také údaje o počtu lůžek. Hotely a penziony v roce 2010 tvořily 56,2 % ubytovacích zařízení na české stra‑ ně euroregionu, na německé straně 44,5 % a na straně polské 32,4 %. Zatímco v české časti euroregionu převažovaly penziony, v německé a polské části euroregionu hotely. Využití ubytovacích zařízení v daném období pak nejlépe charakterizuje počet hostů, kteří zařízení navštívili a podle počtu nocí, které se v něm rozhodli strávit. Obecně je možné konstatovat, že mezi roky 2000 a 2010 se v rámci euroregionu snížil jak počet hostů, tak počet jejich přenocování, a to v prvním případě o 7,6 % a ve druhém o 22,8 %. Uve‑ dený negativní výsledek ovlivnila především polská část euroregionu. Počet návštěvníků této části uskupení se mezi sledovanými roky snížil o 26,7 % a počet přenocování za‑ znamenal pokles o téměř 40 %.

Průměrná délka ubytování hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v roce 2010 POLSKA


DEUTSCHLAND

żarski

żagański


Bautzen




Okres Děčín

Ústecký kraj dny 1,4 - 2,0 2,1 - 2,5 2,6 - 3,0 3,1 - 3,5 3,6 - 4,2

Okres Liberec

Liberecký kraj


Okres Česká Lípa

kamiennogórski



www.ern.cz 59


Kapacita a návštěvnost ubytovacích zařízení v okresech Euroregionu Neisse‑Nisa‑Nysa Kapacita a návštěvnost ubytovacích zařízení v okresech Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa Okres, město s právy okresu, euroregion

Česká Lípa

Jablonec nad Nisou

Liberec

Semily

Děčín

Celkem

Bautzen

Görlitz

Celkem


Bolesławiecki

z toho Rok

Ubytovací zařízení

Lůžka hotely

Hosté

Přenocování


Kempy

penziony

1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010

. . 152 148 127 . . 324 302 243 . . 119 107 75 . . 345 371 332 . . 140 134 97 . . 1 080 1 062 874

. . 21 19 17 . . 36 35 30 . . 37 23 18 . . 67 63 61 . . 39 31 19 . . 200 171 145

1992 1995 2000 2005 2010 1992 1995 2000 2005 2010 1992 1995 2000 2005 2010

48 92 160 161 167 79 142 195 194 208 127 234 355 355 375

14 41 47 43 43 22 38 57 51 56 36 79 104 94 99

1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010

14 20 36 32 29 2 9 9 9 9

. 4 7 9 12 . 1 2 2 2

Česká část1) . . . . 41 10 104 46 10 034 38 9 160 . . . . 127 11 574 142 10 059 115 8 534 . . . . 34 6 302 39 6 047 22 6 524 . . . . 113 13 825 141 14 370 127 13 758 . . . . 54 5 994 58 5 804 44 4 684 . . . . 369 47 799 426 46 314 346 42 660 Německá část2) 5 2 458 19 3 603 21 5 840 22 5 442 27 5 964 8 4 424 41 6 262 28 8 958 31 8 380 41 9 853 13 6 882 60 9 865 49 14 798 53 13 822 68 15 817 Polská část3) . 1 494 1 1 716 2 2 990 2 182 1 1 875 . 288 325 622 1 614 1 494

z toho Rok

. . 610 747 484 554 346 704 . . 1 095 491 635 566 401 821 . . 597 582 444 931 495 243 . . 1 172 668 1 176 083 962 711 . . 434 595 267 903 143 529 . . 3 911 083 3 009 037 2 350 008

. . 8 9 9 . . 1 1 1 . . 9 11 10 . . 6 8 8 . . 7 9 7 . . 31 38 35

101 598 147 026 201 556 206 196 225 533 137 056 221 328 282 418 311 763 335 649 238 654 368 354 483 974 517 959 561 182

282 358 410 859 607 679 606 795 646 890 518 941 728 462 821 114 882 760 939 219 801 299 1 139 321 1 428 793 1 489 555 1 586 109

13 12 11 11 18 9 9 12 12 20 22 21 23 23 38

51 474 65 409 76 092 69 759 50 823 13 562 21 532 29 713 46 798 26 897

132 391 57 748 283 525 220 295 148 236 21 006 6 416 53 235 75 824 49 200

. 2 2 2 2 . -

1991 1995 2000 2005 2010 Kamiennogórski 1991 1995 2000 2005 2010 Lubański 1991 1995 2000 2005 2010 Lwówecki 1991 1995 2000 2005 2010 Zgorzelecki 1991 1995 2000 2005 2010 Złotoryjski 1991 1995 2000 2005 2010 Členské obce Euroregionu 1991 v nečlenských okresech 1995 2000 2005 2010 Celkem 1991 1995 2000 2005 2010 Celkem

1) 2) 3)

Lůžka hotely

Jeleniogórski

. . 148 647 146 938 108 770 . . 260 897 167 707 110 621 . . 127 326 146 659 156 149 . . 303 264 306 757 257 028 . . 102 248 99 411 58 457 . . 942 382 867 472 691 025

Ubytovací zařízení

1991 1995 2000 2005 2010

Hosté

Přenocování

Kempy

penziony

82 363 366 294 243 6 8 21 9 9 16 35 50 38 49 9 7 16 9 13 5 11 15 10 11 6 6 4 2 2 5 6 11 10 9 146 465 528 413 374

. 11 24 31 39 . 1 3 3 4 . 2 9 8 11 . 1 1 2 2 . 1 3 4 5 . 1 1 1 1 . 2 1 1 2 . 24 51 61 78

. . 1 963 1 830 1 623

. . 355 326 322

. 5 150 81 555 50 15 249 304 836 67 17 202 374 126 33 15 176 404 329 34 14 029 365 411 . 349 6 178 1 341 4 460 2 845 10 294 442 6 353 414 6 845 . 1 356 9 406 3 2 266 41 655 9 3 031 49 945 6 2 406 46 908 6 2 841 93 249 . 448 6 092 380 6 724 449 9 348 363 14 358 1 579 12 016 . 310 15 290 546 42 773 1 1 082 39 186 840 55 766 931 51 870 . 319 6 069 191 3 874 194 7 843 153 15 136 146 13 292 . 236 3 621 225 8 041 1 361 7 743 716 8 726 539 4 251 . 9 950 193 247 55 21 239 499 304 82 26 776 604 290 40 22 892 668 133 43 21 848 624 654 Euroregion . . . . . . 500 89 373 2 030 646 519 83 028 2 053 564 457 80 325 1 876 861

288 175 1 175 147 1 538 180 1 402 491 1 225 958 10 961 18 970 51 739 17 226 17 065 63 024 110 153 269 579 257 692 390 752 12 219 10 872 41 616 37 923 45 631 34 078 67 647 71 519 91 016 84 188 10 938 5 999 12 914 20 311 18 628 11 821 11 272 16 518 23 314 10 256 584 613 1 464 224 2 338 825 2 146 092 1 989 914

. 3 1 1 . . 1 . 1 1 . 1 1 . . 2 1 . 4 7 6 4

. . 7 678 701 6 644 684 5 926 031

. . 61 67 77

hromadná ubytovací zařízení s minimálně 5 pokoji nebo 10 lůžky, včetně kempů ubytovací zařízení bez kempů, hromadná ubytovací zařízení s kapacitou 8 hostů a více ubytovací zařízení včetně kempů; údaje roku 1991 zahrnují údaje v období leden - září, údaje v roce 1995 vč. individuálního ubytování, údaje v roce 2000 vč. ubytování na zemědělských farmách

60 Ročenka 2011

Ekonomika Lůžka v ubytovacích zařízeních na 100 obyvatel v roce 2010 Vývoj ukazatelů využití ubytovacích zařízení mezi roky 2000 a 2010 v rámci Euroregionu Neisse‑Nysa‑Nisa vykazoval spíše negativní tendence. Obecně zřejmě došlo k poklesu jak v nabídce ubytovatelů, tak k poklesu zá‑ jmu o ubytovací zařízení ze strany potenciál‑ ních hostů. Při bližším pohledu je však pa‑ trné, že největší vliv na takovýto vývoj měla polská strana euroregionu, ve které mezi uvedenými roky došlo k poklesu hodnot u všech uvedených ukazatelů. Naopak čes‑ ká a německá strana evidovala v roce 2010 oproti roku 2000 příznivější hodnoty.

Lůžka v hromadných ubytovacích zařízeních na 100 obyvatel v roce 2010 POLSKA


DEUTSCHLAND

żarski

żagański


Bautzen


Freistaat Sachsen złotoryjski

I přes výše zmíněný nepříznivý vývoj však vy‑ kazovala v roce 2010 nejlepší hodnoty uka‑ zatelů využití ubytovacích zařízení polská strana.

Görlitz lubański

Jelenia Góra

Průměrná doba pobytu hostů v ubytovacích zařízeních

jeleniogórski Okres Děčín

Průměrná doba pobytu hostů v hromadných ubytovacích zařízeních

Ústecký kraj

6,0

Okres Liberec

Liberecký kraj


Okres Česká Lípa

0,3 - 1,0 1,1 - 2,0

2,0

2,1 - 5,0 1,0

5,1 - 10,0

česká část

německá část

2010

2005

2000

2010

2005

2000

2010

2005

0,0 2000

dny

4,0

polská část

10,1 - 22,0

kamiennogórski

Okres Semily

5,0

3,0

jaworski lwówecki

Okres Mladá Boleslav


www.ern.cz 61


Ukazatele využití ubytovacích zařízení v okresech Euroregionu Neisse‑Nisa‑Nysa Ukazatele využití ubytovacích zařízení v okresech Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa Okres, město s právy okresu, euroregion

Rok

Lůžka v ubytovacích zařízeních na 100 obyvatel

Hosté v ubytovacích zařízeních na 100 obyvatel

Přenocování v ubytovacích zařízeních na 100 obyvatel


Rok

Lůžka v ubytovacích zařízeních na 100 obyvatel

Hosté v ubytovacích zařízeních na 100 obyvatel

Přenocování v ubytovacích zařízeních na 100 obyvatel

Česká část Česká Lípa

Jablonec nad Nisou

Liberec

Semily

Děčín

Celkem

Bautzen

Görlitz

Celkem


1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010

. . 9,9 9,8 8,8 . . 13,1 11,4 9,4 . . 3,9 3,7 3,8 . . 18,4 19,2 18,4 . . 4,5 4,3 3,5 . . 8,5 8,2 7,4

1992 1995 2000 2005 2010 1992 1995 2000 2005 2010 1992 1995 2000 2005 2010

0,7 1,0 1,6 1,6 1,8 1,3 1,8 2,8 2,8 3,5 0,9 1,4 2,2 2,2 2,6

1991 1995 2000 2005 2010

1,6 1,8 3,3 2,5 2,2

. . 145,4 143,2 104,3 . . 295,7 190,1 122,3 . . 78,0 90,1 91,9 . . 402,8 410,9 344,1 . . 76,5 74,2 43,2 . . 167,4 154,3 120,2 Německá část 26,9 39,3 55,4 60,2 69,8 39,0 64,5 87,4 104,7 120,4 32,7 51,3 70,5 80,9 93,2 Polská část 55,6 70,5 84,7 80,1 60,3

. . 597,4 472,2 332,3 . . 1 241,5 720,4 444,2 . . 365,9 273,3 291,3 . . 1 557,4 1 575,3 1 288,9 . . 325,1 199,9 106,1 . . 694,9 535,1 408,8 74,9 109,8 167,1 177,1 200,2 147,6 212,3 254,2 296,4 337,0 110,0 158,8 208,1 232,6 263,5 143,0 62,2 315,7 252,8 176,0

Bolesławiecki

Jeleniogórski

Kamiennogórski

Lubański

Lwówecki

Zgorzelecki

Złotoryjski


Celkem

1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010

0,3 0,4 0,7 0,7 0,6 7,7 22,6 27,0 23,8 22,0 0,7 0,7 1,8 0,9 0,9 2,2 3,7 5,2 4,2 5,0 0,9 0,7 0,9 0,7 1,2 0,3 0,5 1,1 0,9 1,0 0,7 0,4 0,4 0,3 0,3 0,5 0,5 0,7 1,5 1,2 1,6 3,5 4,5 3,9 3,8

1991 1995 2000 2005 2010

. . 4,9 4,7 4,6

15,3 23,9 33,5 52,6 30,1 121,3 451,1 586,7 633,6 572,4 12,3 8,9 21,4 13,4 14,9 15,5 68,4 84,9 81,2 164,9 11,6 12,9 18,9 29,6 25,4 15,2 42,2 40,3 58,3 55,5 12,5 8,0 16,7 32,7 29,1 7,4 16,2 16,1 18,5 9,2 31,7 81,4 102,3 114,7 109,1

23,7 7,1 60,0 85,2 55,1 428,6 1 738,9 2 412,1 2 197,7 1 920,5 21,8 37,7 107,6 36,5 37,1 103,7 180,8 458,2 446,3 690,9 23,4 20,9 84,3 78,2 96,5 33,8 66,7 73,6 95,2 90,1 22,6 12,4 27,5 43,9 40,8 24,2 22,7 34,3 49,3 22,2 95,9 238,8 395,8 368,3 347,6

Euroregion Celkem

. . 110,6 115,2 107,7

. . 418,0 372,8 340,0

62 Ročenka 2011

Ekonomika Podnikatelské subjekty podle odvětví ekonomické činnosti v okresech Euroregionu Neisse‑Nisa‑Nysa Podnikatelské subjekty podle odvětví ekonomické činnosti v okresech Euroregionu Neissez toho podle odvětví ekonomické činnosti Okres, město s právy okresu, euroregion

Česká Lípa

Jablonec nad Nisou

Liberec

Semily

Děčín

Celkem

Bautzen

Görlitz

Celkem


Rok

Subjekty celkem

1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010

10 391 12 516 19 174 22 625 23 515 13 133 12 909 19 685 22 410 23 932 20 001 21 918 34 371 46 078 50 757 10 746 11 426 16 522 18 444 19 026 16 129 16 267 23 602 27 777 29 317 70 400 75 036 113 354 137 334 146 547

1996 2000 2005 2008 1996 2000 2005 2008 1996 2000 2005 2008

9 692 10 396 10 551 10 976 8 158 8 809 8 566 8 847 17 850 19 205 19 117 19 823

1991 1995 2000 2005 2009

. 8 303 11 417 12 666 12 220



služby

A, B

C, D, E, F

G-Q

Česká část1) . . 1 103 1 208 925 . . 921 959 564 . . 1 876 2 196 1 441 . . 1 650 1 703 1 142 . . 1 182 1 343 825 . . 6 732 7 409 4 897 Německá část . . 313 328 305 . . 371 . . . 699 Polská část2) . 59 78 97 118

z toho podle odvětví ekonomické činnosti Okres, město s právy okresu, euroregion

Bolesławiecki . . 5 259 6 308 6 788 . . 6 742 7 599 8 002 . . 9 969 13 946 15 288 . . 4 382 5 165 5 515 . . 5 867 7 028 7 625 . . 32 219 40 046 43 218

. . 12 812 15 109 15 191 . . 12 022 13 852 14 847 . . 22 526 29 936 33 445 . . 10 490 11 576 12 033 . . 16 553 19 406 20 016 . . 74 403 89 879 95 532

2 994 3 141 3 047 3 275 3 211 3 302 2 963 2 456 6 205 6 443 6 010 5 731

6 409 6 919 7 168 7 373 5 436 5 902 5 925 6 020 11 845 12 821 13 093 13 393

. 1 509 1 967 2 018 2 099

. 6 735 9 372 10 551 10 003

Jeleniogórski

Kamiennogórski

Lubański

Lwówecki

Zgorzelecki

Złotoryjski


Celkem

Celkem

1) 2)

Rok

Subjekty celkem

1991 1995 2000 2005 2009 1991 1995 2000 2005 2009 1991 1995 2000 2005 2009 1991 1995 2000 2005 2009 1991 1995 2000 2005 2009 1991 1995 2000 2005 2009 1991 1995 2000 2005 2009 1991 1995 2000 2005 2009 1991 1995 2000 2005 2009

. 3 970 5 765 6 983 7 178 . 4 478 6 202 7 195 8 067 . 2 058 2 944 3 585 4 058 . 2 878 4 473 4 726 5 473 . 2 000 2 857 3 044 3 571 . 4 338 6 936 7 954 8 308 . 2 299 3 316 3 868 4 231 . 2 283 3 705 4 076 4 400 . 32 607 47 615 54 097 57 506

1991 1995 2000 2005 2010

. . 180 174 210 548 .



služby

A, B

C, D, E, F

G-Q

. 134 373 284 296 . 164 242 239 215 . 71 175 163 165 . 98 150 144 152 . 79 173 153 167 . 82 187 131 141 . 47 201 149 156 . 47 157 123 129 . 781 1 736 1 483 1 539 Euroregion . . . . .

podle územní struktury v daném roce, stav k 31. 12. údaje podle polského členění činností (Polska Klasyfikacja Działalności 2004)

. 776 1 031 1 133 1 396 . 1 012 1 301 1 391 1 691 . 467 664 688 850 . 594 1 091 1 026 1 202 . 422 613 616 820 . 690 974 1 068 1 278 . 498 698 744 901 . 535 830 870 1 062 . 6 503 9 169 9 554 11 299

. 3 060 4 361 5 566 5 486 . 3 302 4 659 5 565 6 161 . 1 520 2 105 2 734 3 043 . 2 186 3 232 3 556 4 119 . 1 499 2 071 2 275 2 584 . 3 566 5 775 6 755 6 889 . 1 754 2 417 2 975 3 174 . 1 701 2 718 3 083 3 209 . 25 323 36 710 43 060 44 668

. . 47 831 55 610 .

. . 123 934 146 032 .

www.ern.cz 63


Podnikatelské subjekty podle počtu zaměstnanců v okresech Euroregionu Neisse‑Nisa‑Nysa Podnikatelské subjekty podle počtu zaměstnanců v okresech Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa Okres, město s právy okresu, euroregion

Česká Lípa

Jablonec nad Nisou

Liberec

Semily

Děčín

Celkem

Bautzen

Görlitz

Celkem


v tom podle počtu zaměstnanců Rok

Subjekty celkem

1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010

10 391 12 516 19 174 22 625 23 515 13 133 12 909 19 685 22 410 23 932 20 001 21 918 34 371 46 078 50 757 10 746 11 426 16 522 18 444 19 026 16 129 16 267 23 602 27 777 29 317 70 400 75 036 113 354 137 334 146 547

1991 1995 2000 2006 2008 1991 1995 2000 2006 2008 1991 1995 2000 20062) 20083)

. . . 11 884 12 349 . . . 9 694 10 097 . . . 21 578 22 446

1991 1995 2002 2005 2010

. . 11 732 12 666 12 590

0-9 zaměstnanců

10 - 49 zaměstnanců

Česká část1) . . 18 616 22 135 23 118 . . 19 170 21 920 23 498 . . 33 405 45 084 49 811 . . 16 052 17 996 18 639 . . . 27 120 28 720 . . . 134 255 143 786 Německá část . . . 10 696 11 143 . . . 8 768 9 167 . . . 19 464 20 310 Polská část . . 11 370 12 282 12 190

v tom podle počtu zaměstnanců Okres, město s právy okresu, euroregion

50 a více zaměstnanců

Bolesławiecki

. . 454 385 305 . . 404 383 341 . . 775 774 743 . . 378 350 299 . . . 499 447 . . . 2 391 2 135

. . 104 105 92 . . 111 107 93 . . 191 220 203 . . 92 98 88 . . . 158 150 . . . 688 626

. . . 951 958 . . . 766 753 . . . 1 717 1 711

. . . 237 248 . . . 160 177 . . . 397 425

. . 254 298 316

. . 108 86 84

Jeleniogórski

Kamiennogórski

Lubański

Lwówecki

Zgorzelecki

Złotoryjski

Celkem 4)

Rok

1991 1995 2002 2005 2010 1991 1995 2002 2005 2010 1991 1995 2002 2005 2010 1991 1995 2002 2005 2010 1991 1995 2002 2005 2010 1991 1995 2002 2005 2010 1991 1995 2002 2005 2010 1991 1995 2002 2005 2010

Subjekty celkem

. . 6 140 6 983 7 585 . . 6 561 7 195 8 364 . . 3 208 3 585 4 358 . . 4 556 4 726 5 654 . . 3 061 3 044 3 766 . . 7 475 7 954 8 674 . . 3 873 3 868 4 471 . . 46 606 50 021 55 462

0-9 zaměstnanců

10 - 49 zaměstnanců

. . 5 810 6 595 7 180 . . 6 347 6 949 8 077 . . 3 056 3 416 4 183 . . 4 371 4 498 5 394 . . 2 926 2 898 3 598 . . 7 205 7 643 8 328 . . 3 709 3 708 4 302 . . 44 794 47 989 53 252

50 a více zaměstnanců

. . 251 322 333 . . 161 196 243 . . 113 135 138 . . 144 182 216 . . 106 118 138 . . 197 243 275 . . 130 133 139 . . 1 356 1 627 1 798

. . 79 66 72 . . 53 50 44 . . 39 34 37 . . 41 46 44 . . 29 28 30 . . 73 68 71 . . 34 27 30 . . 456 405 412

1)

podle územní struktury v daném roce, stav k 31. 12., v kategorii 0 - 9 zaměstnanců vč. neuvedeno 2)

podniky se zdanitelným obratem za zboží a služby a/nebo se zaměstnanci s povinným sociálním pojištěním ve vykazovacím roce 2006 v oddílech B – N a P – S podle WZ 2008 (Klasifikace hospodářských odvětví), které byly k 31. 12. 2008 ještě aktivní 3)

podniky se zdanitelným obratem za zboží a služby a/nebo se zaměstnanci s povinným sociálním pojištěním ve vykazovacím roce 2008 v oddílech B – N a P – S podle WZ 2008 (Klasifikace hospodářských odvětví), které byly k 30. 6. 2010 ještě aktivní 4) bez obcí Gozdnica, Jawor, Bolków, Mściwojów, Paszowice

64 Ročenka 2011

Ekonomika Podíl lesních ploch na celkové výměře k 31. 12. 2010 Euroregion Neisse‑Nysa‑Nisa se v roce 2010 rozkládal na 1 392,5 km2, tedy na území o 0,05 km2 větším než v roce 2000. Nejvíce se na uvedené rozloze podílela zemědělská (46,2 % v roce 2010) a lesní (41,3 %) půda. Z porovnání údajů o výměře jednotlivých druhů pozemků vyplývá, že mezi roky 2000 a 2010 se poměrně významně rozrostly plo‑ chy lesní půdy (o 6,0 %). Vodních ploch na‑ opak ubývalo (o 5,4 %). Zatímco v německé a polské části euroregi‑ onu odpovídala struktura pozemků struktu‑ ře půdy v euroregionu jako celku, v české části mezi pozemky dominovala lesní půda. V roce 2010 se lesy v českých okresech roz‑ kládaly na 45,5 % zdejší plochy a zeměděl‑ ská půda tvořila 43,3 % celkové rozlohy. Výměra zemědělské půdy na české straně však od roku 2000 zaznamenala 0,7% úby‑ tek, lesních ploch naopak o 0,5 % přibylo. V polské části euroregionu došlo mezi da‑ nými roky ke zřetelnému úbytku zastavě‑ ných (o 22,4 %) a vodních (o 39,8 %) ploch. Na německé straně ubývalo zemědělské půdy – mezi roky 2000 a 2010 o 1,4 %.

Podíl lesních ploch na celkové výměře k 31. 12. 2010 POLSKA


DEUTSCHLAND

żarski

żagański


Bautzen




Okres Děčín

Ústecký kraj

% 21,4 - 25,0 25,1 - 35,0 35,1 - 45,0

Okres Liberec

Liberecký kraj


Okres Česká Lípa

kamiennogórski


ČESKÁ REPUBLIKA 45,1 - 55,0 55,1 - 61,1

Pozn.: polská část - údaje k 1. 1. 2011

Středočeský kraj

www.ern.cz 65


Půda v okresech Euroregionu Neisse‑Nisa‑Nysa podle způsobu využití (k 31.12.) Půda v okresech Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa podle způsobu využití k 31. 12. Okres, město s právy okresu, euroregion

Česká Lípa

Jablonec nad Nisou

Liberec

Semily

Děčín

Celkem

Bautzen

Görlitz

Celkem


Bolesławiecki

Rok

Rozloha celkem (v ha)

k 31. 12.

z toho zastavěné plochy

1995 2000 2005 2010 1995 2000 2005 2010 1995 2000 2005 2010 1995 2000 2005 2010 1995 2000 2005 2010 1995 2000 2005 2010

107 285 107 285 107 289 107 290 40 222 40 228 40 229 40 230 98 904 98 911 98 887 98 891 69 897 69 888 69 897 69 894 90 921 90 911 90 860 90 871 407 229 407 223 407 163 407 175

1 517 1 516 4 624 4 768 790 794 2 385 2 405 1 695 1 720 5 412 5 516 1 000 1 025 3 695 3 740 1 478 1 495 1 494 1 493 6 480 6 551 17 611 17 923

1996 2000 2005 2010 1996 2000 2005 2010 1996 2000 2005 2010

239 652 239 052 239 061 239 069 209 982 210 596 210 605 210 619 449 634 449 648 449 666 449 688

20 944 21 849 22 954 23 934 20 280 21 620 22 155 23 520 41 224 43 469 45 109 47 454

1995 2000 2005 2010 1995 2000 2005 2010

. 10 836 10 922 10 922 . 130 326 130 351 130 351

. 2 480 2 486 2 537 . 7 210 6 083 6 611

zemědělská půda Česká část 42 747 42 997 42 889 42 779 13 054 13 023 12 957 12 895 47 478 47 460 47 275 47 025 37 631 37 617 37 457 37 314 36 340 36 482 36 410 36 385 177 250 177 578 176 988 176 399 Německá část 112 135 111 631 111 043 110 444 98 007 97 594 96 980 95 834 210 142 209 225 208 023 206 278 Polská část1) . 4 232 4 452 4 355 . 39 521 40 418 39 740

lesní pozemky


vodní plochy

Jaworski 47 966 49 873 49 964 50 229 22 216 22 245 22 286 22 313 41 573 41 610 41 680 41 786 25 872 25 885 25 994 26 073 44 682 44 762 44 808 44 869 182 309 184 375 184 731 185 271

2 574 2 571 2 580 2 567 615 613 615 615 911 913 922 922 663 666 670 671 1 038 1 044 1 033 1 037 5 801 5 806 5 821 5 813

76 116 76 636 81 829 83 549 72 562 74 080 74 805 74 522 148 678 150 716 156 634 158 071

7 518 7 625 8 339 8 896 5 663 5 779 5 810 5 829 13 181 13 404 14 149 14 725

. 3 416 3 727 3 791 . 65 126 79 048 79 687

. 234 123 123 . 1 049 664 688

Jeleniogórski

Kamiennogórski

Lubański

Lwówecki

Zgorzelecki

Złotoryjski

Celkem

Celkem

1)

Rok

Rozloha celkem (v ha)

z toho zastavěné plochy

1995 2000 2005 2010 1995 2000 2005 2010 1995 2000 2005 2010 1995 2000 2005 2010 1995 2000 2005 2010 1995 2000 2005 2010 1995 2000 2005 2010 1995 2000 2005 2010

. 62 821 62 714 62 714 . 39 613 39 572 39 569 . 42 819 42 804 42 830 . 70 994 70 995 70 969 . 83 811 83 864 83 864 . 57 545 57 581 57 581 . 36 829 36 851 36 850 . 535 594 535 654 535 650

. 4 905 3 827 3 932 . 3 206 2 070 2 099 . 3 438 2 446 2 457 . 4 629 3 063 3 127 . 6 067 4 575 4 475 . 3 903 2 683 2 719 . 2 795 2 018 2 029 . 38 633 29 251 29 986

1995 2000 2005 2010

. 1392 465 1392 483 1392 513

. 88 653 91 971 95 363

zemědělská půda . 24 980 25 600 25 395 . 21 542 22 058 21 363 . 27 603 28 784 28 637 . 39 912 41 551 41 167 . 32 352 34 161 33 209 . 40 592 41 865 41 603 . 23 449 24 670 24 568 . 254 183 263 559 260 037 Euroregion . 640 986 648 570 642 714

lesní pozemky

vodní plochy

. 29 821 31 865 32 116 . 14 147 14 713 15 405 . 10 107 10 482 10 738 . 24 181 25 023 25 250 . 39 325 40 648 41 979 . 11 477 12 135 12 347 . 9 525 9 704 9 808 . 207 125 227 345 231 121

. 947 711 663 . 404 385 389 . 727 426 414 . 1 040 661 774 . 1 607 727 604 . 475 215 220 . 364 247 245 . 6 847 4 159 4 120

. 542 216 568 710 574 463

. 26 057 24 129 24 658

rok 2000 - údaje k 1.1.2001, rok 2005 - údaje k 1.1.2006, rok 2010 - údaje k 1.1.2011; zdroj: Úřad pro geodezii a kartografii

66 Ročenka 2011

Ekonomika Podíl zemědělské půdy na celkové výměře k 31. 12. 2010

Podíl zemědělské půdy na celkové výměře k 31. 12. 2010 Zemědělská produkce se v jednotlivých částech Euroregionu Neisse‑Nysa‑Nisa vy‑ víjí odlišně. Co do vývoje osevních ploch vykazuje nejméně příznivé hodnoty česká část euroregionu. S výjimkou technické cukrovky zde ve sledovaných letech do‑ šlo k poklesu produkční plochy u všech uvedených zemědělských plodin. Největší úbytek pak zaznamenala osevní plocha brambor, která se od roku 1995 snížila téměř 8krát a od roku 1992 téměř patnác‑ tinásobně. V německé části uskupení se mezi roky 1991 a 2010 významně navýši‑ la osevní plocha řepky (více než pětkrát) a bezmála trojnásobně vzrostla pěstební plocha ovoce. O téměř 25,0 % se navýši‑ la také osevní plocha obilovin. V případě ostatních plodin byl zjištěn pokles pro‑ dukční plochy, nejvyšší v případě brambor (o 73,8 %). Podle údajů ze zemědělského sčítání, které v polské části euroregionu proběhlo v roce 1996 a 2002, došlo k na‑ výšení produkční plochy ovoce (o 97,0 %) a řepky (o 10,6 %), na větší ploše se v roce 2002 pěstovala také pšenice (o 6,9 %). Ostatní plodiny zaznamenaly úbytek osev‑ ní plochy. Z pohledu hektarový výnosů se však úby‑ tek osevních ploch v české části euroregi‑ onu negativně neprojevil a podobně tomu bylo i v ostatních částech uskupení. V čes‑ ké a německé části se nárůst výnosů mezi roky 1992 a 2010 nejvíce projevil v případě

POLSKA


DEUTSCHLAND

żarski

żagański


Bautzen




Okres Děčín

Ústecký kraj

% 30,5 - 35,0 35,1 - 45,0 45,1 - 55,0

Okres Liberec

Liberecký kraj


Okres Česká Lípa

kamiennogórski


ČESKÁ REPUBLIKA 55,1 - 65,0 65,1 - 72,3

Středočeský kraj

Pozn.: polská část - údaje k 1. 1. 2011

brambor. Na polské straně mezi rokem 2000 a 2009 nejvýrazněji vzrostl hekta‑ rový výnos cukrovky technické.

Intenzita živočišné výroby klesá ve všech částech euroregionu. V české části se např. mezi roky 1993 a 2010 markantně

snížily stavy drůbeže a podobně tomu mezi roky 1992 a 2010 bylo i na německé straně.

www.ern.cz 67


Osevní plochy vybraných zemědělských plodin v okresech Euroregionu Neisse‑Nisa‑Nysa (v ha) Osevní plochy vybraných zemědělských plodin v okresech Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa v ha

v ha Okres, město s právy okresu, euroregion

Česká Lípa

Jablonec nad Nisou

Liberec

Semily

Děčín

Celkem2)

Bautzen


z toho Rok Obiloviny

Brambory Řepka Cukrovka Ovoce Zelenina pšenice

ječmen

1992 1995 2000 2005 2010 1992 1995 2000 2005 2010 1992 1995 2000 2005 2010 1992 1995 2000 2005 2010 1992 1995 2000 2005 2010 1992 1995 2000 2005 2010

14 115 10 789 12 222 . . 2 085 1 508 1 083 . . 11 742 9 855 9 199 . . 8 591 8 208 7 525 . . 6 925 4 711 2 328 . . 43 459 35 071 32 359 26 445 22 075

. 5 536 6 232 . . . 629 307 . . . 4 426 5 236 . . . 3 710 4 119 . . . 2 150 1 327 . . . 16 451 17 220 12 275 12 061

. 3 336 3 544 . . . 530 288 . . . 4 101 2 129 . . . 3 113 2 328 . . . 1 331 409 . . . 12 411 8 698 8 091 4 644

1991 1995 2000 2005 2010

36 061 41 039 45 058 45 745 45 091

12 806 15 187 15 751 17 444 19 893

16 431 14 184 15 656 14 954 11 630

žito Česká část1) . 636 . 865 400 2 849 514 56 2 211 . . . . . . . 241 . 184 61 18 95 71 170 . . . . . . . 896 . 782 398 2 375 364 215 2 375 . . . . . . . 778 . 395 579 865 282 756 1 441 . . . . . . . 196 . 550 52 961 127 57 635 . . . . . . . 2 747 . 2 776 1 490 7 068 1 383 1 154 6 832 1 510 461 5 051 1 033 190 6 070 3) Německá část 4 900 2 389 2 290 9 134 1 174 6 860 7 985 605 10 003 5 086 292 12 696 8 141 245 13 836

Görlitz 107 135 104 . . . . 238 189 154 . . 130 109 82 . . . . 475 433 340 474 582

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 3

2 252 1 916 1 886 1 519 1 236

81 1 279 3 193 2 630 1 657

274 87 82 141 98

z toho Rok Obiloviny

Brambory Řepka Cukrovka Ovoce Zelenina pšenice

ječmen

1991 1995 2000 2005 2010 1991 1995 2000 2005 2010

30 338 35 771 39 229 38 325 38 488 66 399 76 810 84 287 84 070 83 579

11 909 14 580 14 920 16 390 17 968 24 715 29 767 30 671 33 834 37 861

12 712 12 606 13 613 12 199 10 536 29 143 26 790 29 269 27 153 22 166

1996 2002 Bolesławiecki 1996 2002 Jeleniogórski 1996 2002 Kamiennogórski 1996 2002 Lubański 1996 2002 Lwówecki 1996 2002 Zgorzelecki 1996 2002 Złotoryjski 1996 2002 Členské obce Euroregion 1996 v nečlenských okresech 2002 Celkem 1996 2002

2 139 1 057 21 519 21 211 5 204 4 913 4 521 3 257 9 980 11 304 13 389 14 477 14 010 11 308 19 598 22 142 13 539 13 991 103 899 103 660

721 346 8 873 9 318 1 903 1 674 1 305 769 3 572 4 083 4 978 5 457 5 392 4 979 11 850 14 684 9 523 10 149 48 117 51 459

356 139 3 426 2 185 891 1 151 966 626 1 048 1 079 1 994 2 325 1 976 1 041 4 207 2 720 2 610 1 829 17 474 13 095

Zusammen


1) 2) 3) 4)

žito 4 699 1 433 7 377 929 7 080 903 4 452 712 6 802 757 9 599 3 822 16 511 2 103 15 065 1 508 9 538 1 004 14 943 1 002 Polská část4) 381 118 58 49 5 079 2 498 2 792 1 684 744 784 370 410 387 798 165 528 1 874 978 1 384 692 2 557 1 305 2 071 836 3 917 1 033 2 724 664 717 1 615 438 1 135 78 957 112 602 15 734 10 086 10 114 6 600

2 563 6 132 7 977 10 334 11 775 4 853 12 992 17 980 23 030 25 611

2 260 1 963 1 822 1 511 962 4 512 3 879 3 708 3 030 2 198

736 531 3 125 2 329 680 817 1 810 6 318 4 959 2 337

403 515 389 271 129 677 602 471 412 227

152 1 393 1 913 258 168 49 113 904 678 1 351 1 057 449 2 083 3 605 2 929 1 872 2 155 10 033 11 096

370 139 1 6 0 9 6 108 86 1 275 1 738 1 040 1 560 780 3 787 2 332

1 18 5 6 25 0 11 1 8 3 17 1 13 174 62 56 135 266

14 4 492 285 130 27 38 21 122 60 131 77 139 50 181 161 169 194 1 416 879

stav k 31. 5., od roku 2002 bez hobby aktivit, v územní struktuře daného roku do roku 2005 součty za jednotlivé okresy, v roce 2010 údaje pouze za Liberecký kraj žito vč. žita ozimého; řepka jen ozimá pšenice = pšenice jarní a pšenice ozimá; ječmen = ječmen jarní a ječmen ozimý; jedlé lusky, v roce 1996 řepka vč. řepice; v roce 2002 řepka = zimní i letní; zelenina bez semen; Zdroj: Zemědělské sčítání 12. 6. 1996 a 20. 5. 2002; data roku 2002 sledována podle sídla farmy

68 Ročenka 2011

Ekonomika Výnosnost vybraných zemědělských plodin v okresech Euroregionu Neisse‑Nisa‑Nysa (v t/ha)

Hektarové výnosy vybraných zemědělských plodin

Hektarové výnosy vybraných zemědělských plodin v okresech Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa v t/ha

Hektarové výnosy vybraných zemědělských plodin obiloviny

brambory

řepka


cukrovka technická

z toho Rok

Obiloviny

Brambory Řepka pšenice

ječmen

Cukrovka Ovoce

žito

65,00 60,00

Česká Lípa

55,00 50,00 Jablonec nad Nisou

45,00 tuny/ha

40,00 35,00 Liberec

30,00 25,00 20,00

Semily

15,00 10,00 Děčín

5,00 0,00 2000

2005

2010

2000

2005

2010

2000

2005

2010 Celkem2)

česká část

německá část

polská část

Bautzen

Görlitz

Celkem

Dolnoslezské vojvodství

1)

1992 1995 2000 2005 2010 1992 1995 2000 2005 2010 1992 1995 2000 2005 2010 1992 1995 2000 2005 2010 1992 1995 2000 2005 2010 1992 1995 2000 2005 2010

4,24 3,40 3,45 . . 3,38 2,30 3,07 . . 3,74 2,91 3,46 . . 4,23 3,67 3,54 . . 3,24 2,12 2,41 . . 3,90 3,11 3,39 4,29 4,24

3,76 3,59 3,96 . . 3,26 2,39 3,15 . . 3,50 3,17 3,71 . . 4,34 4,00 3,82 . . 2,95 2,41 2,37 . . 3,70 3,37 3,71 4,78 4,77

. 3,18 2,93 . . . 1,98 2,46 . . . 2,75 3,27 . . . 3,51 3,20 . . . 1,98 2,47 . . . 2,95 3,05 4,01 3,92

1992 1995 2000 2005 2010 1992 1995 2000 2005 2010 1992 1995 2000 2005 2010

3,95 5,28 5,77 6,13 5,81 4,50 5,69 5,93 6,44 5,84 4,20 5,47 5,84 6,27 5,82

4,17 5,79 6,63 7,15 6,49 4,87 5,93 6,51 7,44 6,33 4,51 5,86 6,57 7,29 6,41

4,12 5,34 5,55 5,89 6,13 4,66 5,80 5,70 5,96 6,16 4,36 5,56 5,62 5,92 6,14

1991 1995 2000 2005 2009

. . 3,71 4,39 4,18

. . 3,89 4,64 4,50

. . 3,15 3,91 3,59

Česká část1) 3,43 14,17 3,22 15,01 3,41 26,76 . . . . 3,25 20,67 2,80 13,07 3,84 23,88 . . . . 3,14 15,53 2,52 17,64 3,60 25,57 . . . . 3,55 21,57 3,75 14,85 3,18 24,86 . . . . 2,50 14,09 1,79 6,72 1,75 12,00 . . . . 3,19 17,28 2,79 15,28 3,29 24,39 4,27 28,10 4,07 26,57 Německá část3) 2,95 21,67 4,48 23,94 4,76 33,82 5,06 38,58 4,25 32,72 2,65 23,20 5,07 25,87 5,38 35,57 4,96 44,82 4,28 45,24 2,80 22,24 4,74 24,79 5,05 34,87 5,01 43,01 4,26 42,18 Polská část4) . . . . 2,54 23,30 3,08 21,60 2,97 20,40

2,33 2,28 2,69 . . 2,10 0,60 2,00 . . 2,25 1,72 2,47 . . 2,68 2,57 2,46 . . 2,00 1,32 1,79 . . 2,27 1,99 2,46 2,85 2,81

31,80 39,72 52,83 . . . . 39,79 44,88 50,08 . . 43,72 37,66 34,09 . . . . 39,07 41,39 47,06 51,58 52,19

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

2,67 3,08 3,10 3,55 3,63 2,37 3,24 3,42 3,72 3,68 2,51 3,16 3,24 3,63 3,65

37,00 38,31 48,09 59,51 63,78 33,83 41,44 48,35 59,04 60,13 35,41 39,89 48,22 59,28 62,18

1,70 2,91 3,39 3,26 2,13 1,12 3,54 3,13 3,34 2,68 1,18 3,09 3,26 3,30 2,29

. . 2,32 2,91 3,01

. . 40,90 43,70 53,70

. . . . .

rok 1992 - údaje za pšenici, žito a řepku se vztahují k roku 1993; od roku 2002 bez hobby aktivit, v územní struktuře daného ro v roce 2010 údaje pouze za Liberecký kraj žito vč. žita ozimého; řepka jen ozimá 4) řepka vč. řepice 2) 3)

www.ern.cz 69


Stavy hospodářských zvířat v okresech Euroregionu Neisse‑Nisa‑Nysa Stavy hospodářských zvířat v okresech v okresech Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa Okres, město s právy okresu, euroregion

Česká Lípa

Jablonec nad Nisou

Liberec

Semily

Děčín

Celkem3)

Bautzen

Rok

Skot

z toho krávy

1993 1995 2000 2005 2010 1993 1995 2000 2005 2010 1993 1995 2000 2005 2010 1993 1995 2000 2005 2010 1993 1995 2000 2005 2010 1993 1995 2000 2005 2010

20 972 11 959 8 254 . . 7 437 4 907 3 139 . . 26 385 19 058 9 628 . . 25 653 21 907 20 058 . . 11 798 10 701 8 428 . . 92 245 68 532 49 507 38 051 44 565

8 226 4 812 3 502 . . 3 092 2 708 1 708 . . 9 923 7 110 3 966 . . 10 797 9 856 9 315 . . 4 867 3 955 4 295 . . 36 905 28 441 22 786 17 831 19 836

1992 1996 1999 2005 2010

68 029 63 787 59 674 50 735 51 093

28 531 29 143 27 305 24 831 23 676

z toho Prasata

prasnice1)

Česká strana2) 36 908 . 26 860 2 352 30 063 2 972 . . . . 232 . 205 14 682 15 . . . . 26 459 . 20 630 1 730 18 591 1 382 . . . . 17 356 . 15 547 1 045 16 486 1 264 . . . . 6 113 3 920 407 2 997 488 . . . . 87 068 . 67 162 5 548 68 819 6 121 43 166 3 033 37 459 2 170 Německá část 85 171 10 990 93 476 11 468 100 386 12 703 87 637 11 324 87 456 11 012

Drůbež


z toho kuřata

Görlitz 464 530 307 470 163 624 . . 21 450 28 500 14 825 . . 380 211 311 121 82 598 . . 78 033 92 364 116 181 . . 577 382 400 207 210 325 . . 1 521 606 1 139 662 587 553 112 016 75 732

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 023 16 463

284 659 403 595 32 265 26 209 56 989

274 305 386 644 18 427 20 086 51 743

Rok

Skot

z toho krávy

1992 1996 1999 2005 2010 1992 1996 1999 2005 2010

68 172 63 687 54 125 44 028 44 056 136 201 127 474 113 799 94 763 95 149

27 850 28 235 24 991 22 166 20 993 56 381 57 378 52 296 46 997 44 669

1996 2002 1996 2002 Jeleniogórski 1996 2002 Kamiennogórski 1996 2002 Lubański 1996 2002 Lwówecki 1996 2002 Zgorzelecki 1996 2002 Złotoryjski 1996 2002 Členské obce Euroregionu 1996 v nečlenských okresech 2002 Celkem 1996 2002

1 092 673 6 904 3 393 6 825 4 116 6 349 4 674 5 616 3 350 8 491 5 432 4 479 2 061 7 520 3 744 6 519 3 529 53 795 30 972

445 272 2 887 . 2 976 . 2 775 2 302 2 291 1 451 3 599 2 402 1 856 953 2 948 1 692 2 557 1 580 22 334 .

Celkem

Jelenia Góra, město Bolesławiecki

1)

z toho Prasata

prasnice1)

54 330 18 985 25 409 29 537 31 793 139 501 112 461 125 795 117 174 119 249 Polská část4) 708 311 27 653 16 467 3 852 2 387 2 750 2 396 8 358 6 264 8 274 8 856 9 073 5 872 26 905 22 708 14 786 11 096 102 359 76 357

z toho kuřata

Drůbež

5 832 2 239 3 558 3 790 4 685 16 822 13 707 16 261 15 114 15 697

213 009 300 442 142 476 241 760 200 393 497 668 704 037 174 741 267 969 257 382

193 200 269 645 125 111 218 360 164 952 467 505 656 289 143 538 238 446 216 695

50 25 2 483 2 131 334 . 233 209 785 602 776 888 723 . 2 667 2 200 1 338 1 091 9 055 .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

34 230 18 982 252 639 376 122 40 225 45 125 23 779 12 410 38 085 34 117 44 566 61 774 57 334 49 418 46 886 72 857 38 930 20 960 576 764 691 765

zapuštěné a nezapuštěné prasnice o váze více než 50 kg živé hmotnosti do roku 2002 stav k 1. 3., od roku 2003 stav k 1. 4.; data za prasnice uvedená v roce 1993 se vztahují k roku 1994; v územní struktuře daného roku 3) do roku 2005 součty za jednotlivé okresy, v roce 2010 údaje pouze za Liberecký kraj 4) Zdroj: Zemědělské sčítání 12. 6. 1996 a 20. 5. 2002; data roku 2002 sledována podle sídla farmy 2)

www.ern.cz 71

Metodické vysvětlivky


Obyvatelstvo

Příčiny úmrtí

Údaje o počtu a složení obyvatelstva jsou získávány ze sčítání lidu, na něž navazují každo‑ roční statistické bilance dat o narození, sňatcích, rozvodech, úmrtí a stěhování. Zdrojem dat jsou statistická hlášení z matrik, pokud není uvedeno jinak.

Příčiny úmrtí dle Mezinárodní klasifikace nemocí a příbuzných zdravotních problémů, 10. revize (ICD‑10)

Na české straně se veškeré údaje týkají obyvatel s trvalým bydlištěm na uvedeném území bez ohledu na státní občanství. Od roku 2001 jsou započteni cizinci s přiznaným azylem, cizinci s vízy nad 90 dní a od 1. 5. 2004 i občané zemí EU s přechodným pobytem a občané třetích zemí s dlouhodobým pobytem na území ČR.

Zemřelí se sledují podle místa trvalého pobytu zemřelého. Údaje o zemřelých podle příčin smrti jsou tříděny podle Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravot‑ ních problémů ve znění 10. decenální revize (MKN‑10), platné od 1. 1. 1994.

Na německé straně k obyvatelstvu patří všechny osoby, které mají ve vymezeném území své vlastní bydliště nebo trvalý pobyt, s výjimkou příslušníků zahraničních vojsk a zahraničních diplomatických a konzulárních zastoupení s jejich rodinnými příslušníky.

Zemřelí

Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů,10. revize (MKN‑10) Mezinárodní statistické klasifikacedecenální nemocí a přidružených zdravotních problémů, 10. decenální revize (MKN-10) International Statistical Classification of Diseases and Related Health Problems (ICD-10), rev. 10 MKN (1993)

Index závislosti I. Počet dětí ve věku 0 – 14 let na 1 000 osob ve věku 15 – 64 let.

I II III

Index závislosti II. Osoby ve věku 65 a více let připadající na 1 000 osob ve věku 15 – 64 let.

IV

Index ekonomického zatížení Počet dětí ve věku 0 – 14 let a počet osob ve věku 65 a více let na 1 000 osob ve věku 15 – 64 let.

Narození Za živě narozené dítě je považován plod, který projevil po narození aspoň jednu ze známek života a má porodní hmotnost 500 g a vyšší, případně nižší než 500 g, pokud přežije 24 ho‑ din po porodu. Za mrtvě narozené dítě se považuje plod, který neprojevuje ani jednu ze zná‑ mek života a má porodní hmotnost 1 000 g a vyšší. Územně jsou narozené děti započteny podle trvalého pobytu matky v době porodu.

V VI VII VIII IX X XI XII

Některé infekční a parazitární nemoci (A00-B99) Novotvary (C00-D48) Nemoci krve, krvetvorných orgánů a některé poruchy týkající se mechanismu imunity (D50-D89) Nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek (E00-E90) Poruchy duševní a poruchy chování (F00-F99) Nemoci nervové soustavy (G00-G99) Nemoci oka a očních adnex (H00 - H59) Nemoci ucha a bradavkového výběžku (H60-H95) Nemoci oběhové soustavy (I00-I99) Nemoci dýchací soustavy (J00-J99) Nemoci trávicí soustavy (K00-K93)

MKN (1993) I II III

IV V VI VII VIII IX X XI XII

Nemoci kůže a podkožního vaziva (L00-L99) XIII XIV XV

Nemoci svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně (M00-M99) Nemoci močové a pohlavní soustavy (N00-N99)

Těhotenství, porod a šestinedělí (O00-O99) Některé stavy vzniklé v perinatálním období (P00-P96) XVII Vrozené vady, deformace a chromosomální abnormality (Q00-Q99) XVIII Příznaky, znaky a abnormální klinické a laboratorní nálezy nezařazené jinde (R00-R99) XX Vnější příčiny poranění a otrav (V01-Y98) XVI

V polské části patří mezi mrtvě narozené rovněž umělá přerušení těhotenství po 22. týdnu a děti, zemřelé v těle matky.

Název

XIII

Name Certain infectious and parasitic diseases (A00 - B99) Neoplasms (C00 - D48) Diseases of the blood and bloodforming organs and some disorders concerning immune mechanism (D50 - D89) Endocrine, nutritional and metabolic diseases (E00 - E90) Mental and behavioural disorders (F00 - F99) Diseases of the nervous systém (G00 - G99) Diseases of the eye and adnexa (H00 - H59) Diseases of the ear and mastoid process (H60 - H95) Diseases of the circulatory systém (I00 - I99) Diseases of the respiratory systém (J00 - J99) Diseases of the digestive systém (K00 - K93) Diseases of the skin and subcutaneous tissue (L00 - L99)

Diseases of the musculoskeletal system and connective tissue (M00 - M99) XIV Diseases of the genitourinary systém (N00 - N99) XV Pregnancy, childbirth and the puerperium (O00 - O99) XVI Certain conditions originating in the perinatal period (P00 - P96) XVII Congenital malformations, deformations and chromosomal abnormalities (Q00 - Q99) XVIII Symptoms, signs and abnormal clinical and laboratory findings (R00 - R99) XX External causes of morbidity and mortality (V01 - Y98)

72 Ročenka 2011


Migrace Česká část Stěhováním se rozumí změna trvalého bydliště či dlouhodobého pobytu osoby přes hranice uvedeného území. Stěhování obyvatel zahrnují přistěhovalí a vystěhovalí za hranice okresu, nezahrnuje stěhování v rámci okresu. Zdrojem dat o stěhování je Informační systém eviden‑ ce obyvatel Ministerstva vnitra ČR. Německá část Úřední statistika migrace (statistika pohybu obyvatelstva v území) zahrnuje počty přistě‑ hovalých (úředně hlášených) a odstěhovaných (úředně odhlášených) mimo hranice obce v rámci Svobodného státu Sasku (vnitřní migrace) a přes hranice Svobodného státu Sasko (vnější migrace). Zahrnuty jsou pouze osoby, které patří k obyvatelstvu ve smyslu aktualiza‑ ce. Sem patří všechny osoby, které mají ve vymezeném území své vlastní bydliště nebo trvalý pobyt, s výjimkou příslušníků zahraničních vojsk a zahraničních diplomatických a konzulár‑ ních zastoupení s jejich rodinnými příslušníky.

Sňatky V české i polské části jsou sňatky započítány do příslušného území podle místa pobytu že‑ nicha. Nemá‑li ženich bydliště v ČR, je sňatek započítán podle místa trvalého bydliště ne‑ věsty. V polské části mohou být sňatky uzavírány pouze mezi dvěma nesezdanými osobami různého pohlaví. Uzavřené sňatky jsou veškeré civilní sňatky, výjimku tvoří pouze případy, kdy jsou oba man‑ želé příslušníky zahraničních vojsk, umístěných na území Spolkové republiky Německo, pří‑ padně příslušníky zahraničních diplomatických a konzulárních zastoupení a jejich rodinným příslušníkům. Regionální zařazení uzavíraných sňatků se řídí dle místa registrace.

Rozvody Rozvody jsou sledovány na základě údajů poskytovaných příslušnými soudy. Jsou územně tříděny podle posledního společného bydliště manželů. Rozvedenými manželstvími jsou manželství, rozvedená na základě platného rozsudku, vyneseného v rámci rozvodového řízení. Data pro statistiku soudně zrušených manželství (včetně rozvodů) jsou získávána v rámci statistiky resortu spravedlnosti ve věcích rodinných.

V polské části je teritoriální zařazení rozvodů manželství dáno bydlištěm osoby, podávající návrh na rozvod manželství.

Návštěvnost zařízení péče o děti do 6 let Procentuelní podíl dětí v denních zařízeních na počtu dětí v daném věku (tj. do 6 let). V české části se jedná pouze o mateřské školy včetně mateřských škol pro děti se specific‑ kými pedagogickými potřebami.

Byt Česká část Bytem se rozumí soubor místností a prostorů pod společným uzavřením, který svým staveb‑ ně technickým a funkčním uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení. Německá a polská část Byt je soubor místností, umožňujících vedení vlastní domácnosti, z toho vždy jedna kuchyň nebo místnost s pevně instalovanou možností vaření (kuchyňský kout/skříň). Byt má zásad‑ ně uzamykatelný přístup bezprostředně z okolí, ze schodiště nebo předsíně, dále zásobení vodou, odpad a WC.

Obytná plocha Česká část Obytnou plochu bytu tvoří podlahová plocha obytných místností a část plochy kuchyně, kte‑ rá přesahuje 12 m2. V případě bytu, který se skládá z jediné místnosti – obytné kuchyně, tvoří obytnou plochu bytu plocha celé této místnosti. Německá část Do obytné plochy bytů patří plochy obývacích pokojů, ložnic, kuchyní a vedlejších místností (např. úložné prostory, koupelna) se světlou výškou minimálně 2 m. Započítávají se rov‑ něž plochy se zastavěným nábytkem, plochy arkýřů a části místností pod schody se světlou výškou minimálně 2 m, plochy obložení stěn a krbů. Části místností se světlou výškou 1 m a méně než 2 m jsou počítány jako poloviční plocha, s méně než 1 m nejsou započítávány vůbec. Balkony jsou zohledněny do poloviny jejich plochy. Nepatří sem plochy příslušenství (například sklepy, prádelny, podkroví), hospodářských místností (např. skladiště, úložné

www.ern.cz 73


prostory) mimo byt, plochy obchodních místností a místností se společenským využitím. Polská část V polské části je k obytné ploše přičítána polovina plochy chodeb se světlou výškou od 1,40 až 2,20 m. Balkony k obytné ploše nepatří.

Obytné místnosti Česká část Obytná místnost je část bytu (zejména obývací pokoj, ložnice, jídelna), která splňuje poža‑ davky na bydlení a je k trvalému bydlení určena. Měla by splňovat podmínky dostatečného denního osvětlení, přímého větrání, dostatečného vytápění s možností regulace tepla, do‑ statečné tepelné a zvukové izolace. Při sčítání v roce 2001 byly samostatně uváděny obytné místnosti s plochou 4 až 7,9 m2 a 8 a více m2. Do jejich počtu nebyly zahrnuty místnosti bytu vyčleněné k obchodním nebo pracovním účelům a kuchyně. Kuchyň byla započítána pouze v případě, kdy tvořila jedinou obytnou místnost v bytě. Německá část Obytné místnosti jsou místnosti, určené pro účely bydlení, které mají minimální velikost obytné plochy 6 m². Mezi obytné místnosti patří jak pokoj (například obývací pokoj nebo ložnice), tak i kuchyně (rovněž méně než 6 m² obytné plochy) Pokojem nejsou vedlejší míst‑ nosti jako úložné prostory, spižírny, chodby, koupelny a záchody a malé obytné místnosti s méně než 6 m². Polská část V polské části jsou obytné místnosti s minimální obytnou plochou 4 m².

Index spotřebitelských cen Index spotřebitelských cen patří v soustavě cenových indexů vypočítávaných v České re‑ publice mezi nejdůležitější indikátory cenového vývoje. Reprezentativním způsobem měří v časovém vývoji relativní změny konečných spotřebitelských cen zboží a služeb placených obyvatelstvem. Indexy spotřebitelských cen (životních nákladů) za domácnosti celkem jsou používány k měření inflace v České republice.

Index spotřebitelských cen popisuje průměrný vývoj cen veškerého zboží a služeb, kterých mohou nabývat soukromé domácnosti za účelem spotřeby.

Lékárny Lékárny zajišťují přípravu, výdej, kontrolu a dispenzaci léčiv včetně zdravotnických potřeb, na české straně včetně veterinárních potřeb a léčivých rostlin. Jak v české, tak i v polské části patří mezi lékárny i provozovny, v nichž jsou prodávány pouze určité hotové léky. V polské části nejsou započítány lékárny, které slouží pouze pro nemocnice.

Nemocnice Poskytují obyvatelům ambulantní a lůžkovou základní a specializovanou diagnostickou a lé‑ čebnou péči, jejíž součástí jsou i nezbytná preventivní opatření.

Lůžka v nemocnicích Lůžka v nemocnicích jsou stálá lůžka nacházející se ve všech druzích nemocnic a porodnic s plným vybavením, s povlečením a obsazená pacientem nebo připravená na jeho příchod. Nezapočítávají se náhradní a nouzová lůžka, lůžka v lékařských ordinacích a ve funkčních místnostech. Německá strana nezapočítává do uvedeného počtu lůžka pro zdravé novorozence a dílčí sta‑ cionární lůžka. V polské části se od roku 2008 započítávají mezi lůžka v nemocnicích lůžka a inkubátory pro novorozence.

Zařízení sociální péče Ukazatel zahrnuje počet všech zařízení sociální péče, která jsou řízena obecními úřady, sou‑ kromá a církevní zařízení, včetně zařízení pro týdenní a denní pobyty. Mezi stacionární zařízení péče patří na české a německé straně: zařízení sociální péče pro dospělé, zařízení sociální péče pro mladistvé, domovy důchodců, domovy – pensiony pro důchodce, domy s pečovatelskou službou, ostatní zařízení (charity, azylové domy, dětské vesničky, domovy pro matku a dítě, ubytovací zařízení pro nepřizpůsobivé občany, zařízení Armády spásy apod.).

74 Ročenka 2011


Německá strana sem zahrnuje i dětské domovy. Polská strana se v definici omezuje pouze na domy s pečovatelskou službou.

Na české straně údaj zahrnuje počet stálých lůžek, která slouží pro noční odpočinek hostů (bez lůžek příležitostných).

Kino

Kempy

Kulturní zařízení pro veřejné promítání filmů. V české části se promítání musí konat alespoň jednou týdně a veřejnost se ho účastní na základě vstupenek.

Kemp je turistický objekt (ohraničené území) pro přechodné ubytování turistů ve vlastních ubytovacích zařízeních hostů (stan, obytný přívěs apod.), případně v objektech provozova‑ tele (chaty, sruby, bungalovy apod.).

Ubytovací zařízení Česká část Hromadná ubytovací zařízení (HUZ) jsou zařízení s minimálně pěti pokoji nebo deseti lůžky, která pravidelně (nebo nepravidelně) poskytují přechodné ubytování hostům (včetně dětí) za účelem dovolené, zájezdu, lázeňské péče, služební cesty, školení, kurzu, kongresu, sym‑ posia, pobytu dětí ve škole v přírodě, v letních a zimních táborech. Jsou členěna podle ka‑ tegorie, určující druh ubytovacího zařízení a třídy, která stanovuje požadavky na vybavení, úroveň a rozsah služeb spojených s ubytováním. Mezi hromadná ubytovací zařízení patří hotely, penziony, turistické ubytovny, chatové osady, kempy a ostatní ubytovací zařízení. Německá část Do ubytovacích zařízení (zcela nebo z části otevřených k 31. července daného roku) jsou za‑ počítána i zařízení, která mohou ubytovat současně více než 8 hostů. Dále sem patří i ubyto‑ vací zařízení, která ubytovací činnost neprovozují živnostenskou formou a/nebo jí provozují pouze jako vedlejší činnost. Jedná se o hotely, hotely garni, pensiony, rekreační zařízení, školící zařízení, školy v přírodě, prázdninové byty a domy, chalupy, ubytovny pro mládež apod. Polská část Ubytovací zařízení jsou objekty, v nichž jsou pravidelně nebo nepravidelně ubytováni tu‑ risté. Jedná se o objekty hromadného ubytování (hotely, pensiony, rekreační zařízení, uby‑ tovny, ubytovny pro mládež, školící střediska, chatové osady, kempy, lázeňské domy atd.) a objekty individuálního ubytování (pronájem pokojů a objekty agroturistiky).

Lůžka v ubytovacích zařízeních Celkový počet lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních (bez kempů) podle stavu k 31. 7.

V polské části jsou kempy běžně zalesněné, hlídané a osvětlené území se stálou recepcí, sociálním, gastronomickým a rekreačním zařízením, umožňující ubytování ve stanu nebo karavanu, případně přípravu pokrmů a parkování osobních vozidel.

Hotel Hotel je ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování pře‑ chodného ubytování a služby s tím spojené (zejména stravovací, každodenní úklid a stlaní lužek). Hotely se člení do pěti tříd na základe jejich vybavení a označují se hvězdičkami. Hotel garni má vybavení jen pro omezený rozsah stravování (nejméně snídaně) a člení se do čtyř tříd. Na německé straně jsou hotely zařízení, přístupná každému, ve kterém se nachází restaura‑ ce, přístupná i pro pasanty a zpravidla další zařízení nebo místnosti pro různé účely (konfe‑ rence, semináře, sport, volný čas, rekreace). Minimální počet pokojů není stanoven.

Penziony Penzion je ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty (v české části; v německé části není minimální počet pokojů stanoven), s omezeným rozsahem společenských a doplňko‑ vých služeb, člení se do čtyř tříd. Stravování je poskytováno pouze ubytovaným hostům

Ukazatele využití zařízení Baretje = Lůžka v hromadných ubytovacích zařízeních / obyvatelé * 100 Schneider = Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních / obyvatelé * 100 Charvat = Přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních / obyvatelé * 100

www.ern.cz 75


Organizační statistika Informačním zdrojem pro organizační statistiku je Registr ekonomických subjektů (dále jen RES). RES je veřejným seznamem, který vytváří a spravuje ČSÚ na základě zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě ve znění pozdějších předpisů. V RES jsou evidovány právnické osoby včetně organizačních složek státu a fyzické osoby, které mají postavení podnikatele. Právnické osoby zahrnují sdružení fyzických nebo práv‑ nických osob, účelová sdružení majetku, jednotky územní samosprávy a jiné subjekty, které stanoví zákon. Obchodní společnosti zahrnují veřejné obchodní společnosti, společnosti s ručením omezeným, komanditní společnosti a akciové společnosti. Fyzické osoby zahrnují soukromé podnikatele podnikající dle živnostenského zákona, samostatně hospodařící rol‑ níky, zemědělské podnikatele a dále fyzické osoby provozující jinou podnikatelskou činnost podle zvláštních předpisů. Členění podle převažující činnosti odpovídá sekcím Klasifikace ekonomických činností (CZ‑NACE). RES je pravidelně aktualizován daty ze statistických zjišťování, z obchodního rejstříku, živ‑ nostenských úřadů a z administrativních zdrojů. Subjekt, který podle informací ze statistic‑ kých zjišťování nebo z administrativních zdrojů vykazuje ekonomickou aktivitu, se považuje za statistickou jednotku typu podnik. Německá část Podniky jsou nejmenší, právně samostatné jednotky, kteří z obchodních a/nebo daňových důvodů vedou vlastní účetnictví a které musejí zpracovávat roční uzávěrky. V souladu s §2 odst. 1 Zákona o dani z obratu (UStG) je podnikatelem ten, kdo samostatně vykonává živ‑ nostenskou nebo profesní činnost. Ve statistice daně z obratu jsou zachyceny pouze ty fir‑ my, které jsou povinni odevzdávat na finanční úřad měsíční, případně čtvrtletní prohlášení o DPH. Celá firma je do hospodářského odvětví zařazena podle hlavního těžiště své činnosti. Zahrnuje všechny podniky a OSVČ. Polská část V polské části jsou zveřejňována data o podnicích národního hospodářství. Sem patří: Práv‑ nické osoby, organizační jednotky, vykonávající hospodářské činnosti, které nejsou právnic‑

kými osobami a fyzické osoby, vykonávající ekonomické činnosti. Právnická osoba je organi‑ zační jednotka s právní subjektivitou, danou zákonem, která je uplatňována prostřednictvím právní způsobilosti k právním aktům, které jsou prováděny orgány právnické osoby. Založe‑ ní, zřízení a vymazání právnické osoby je upraveno příslušnými předpisy. Organizace a čin‑ nost právnické osoby je rovněž upravena jejími stanovami. Organizační jednotka získává způsobilost k právním úkonům zapsáním do odpovídajících rejstříků nebo jiným způsobem, který je upraven zvláštními předpisy. Fyzickou osobou, která provádí ekonomickou činnost, je každý člověk, která má plnou nebo omezenou způsobilost k právním úkonům a který re‑ alizuje výrobní, stavební či obchodní činnost nebo poskytuje služby s cílem dosažení zisku a na vlastní účet

Nezaměstnaní Česká část Údaje o počtu neumístěných uchazečů o zaměstnání, jejich struktuře a počtu volných pra‑ covních míst jsou převzaty z informačního systému Ministerstva práce a sociálních věcí. Neumístění uchazeči o zaměstnání jsou občané bydlící v příslušném území, kteří nejsou v pracovním nebo obdobném vztahu k zaměstnavateli ani nevykonávají samostatnou výdě‑ lečnou činnost a požádali úřad práce o zprostředkování vhodného zaměstnání. Německá část V německé části patří mezi uchazeče o zaměstnání osoby ve věku 15 – 65 let, které nemají zaměstnání, případně vykonávají práci pouze na zkrácený úvazek (méně než 15 hodin týd‑ ně). Nezaměstnaný musí také prokázat snahu nastoupit do zaměstnání na více jak sedm kalendářních dnů nebo minimálně 15 hodin. Polská část Nezaměstnaný musí dosáhnout 18 let věku, nesmí vlastnit zemědělské nemovitosti o hos‑ podářsky využitelné rozloze vyšší než 2 ha, může být neplnoprávnou osobou, které je dovo‑ leno ze zdravotních důvodů přijmout zaměstnání alespoň na polovinu pracovní doby. Patří sem i osoby pobírající měsíční příjem nepřevyšující polovinu minimální mzdy.

76 Ročenka 2011


Míra nezaměstnanosti

Lesní plocha

Česká část Míra registrované nezaměstnanosti podle metodiky platné do 30. 6. 2004 je podíl vyjádřený v procentech, kde v čitateli je počet neumístěných uchazečů o zaměstnání (ke konci sle‑ dovaného období) a ve jmenovateli disponibilní pracovní síla (tj. zaměstnaní z VŠPS + ne‑ umístění uchazeči). Podle metodiky platné od 1. 7. 2004 se jedná o podíl, kde v čitateli je počet dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání a ve jmenovateli součet počtu zaměstnaných z VŠPS, pracujících cizinců registrovaných na úřadech práce nebo s platným povolením k zaměstnávání či živnostenským oprávněním a počtu dosažitelných neumístě‑ ných uchazečů o zaměstnání (klouzavý roční průměr).

Česká část V tomto ukazateli je zahrnuta: porostní půda, tj. půda využívaná přímo k lesní produkci, skutečně zalesněná nebo jen dočasně odlesněná s úmyslem opětovné obnovy lesního po‑ rostu, bezlesí, tj. dočasně odlesněná část lesní půdy, sloužící provozu lesního hospodářství nepřímo (plocha lesních školek, lesních skladů, měkké lesní cesty, průseky všech druhů, přesahují‑li šířku 4 m, apod.), odňaté pozemky zemědělskému půdnímu fondu přidělené lesnímu hospodářství k zalesnění, ale dosud nezalesněné, pozemky nad horní hranicí stro‑ mové vegetace, s výjimkou zastavěných pozemků (vysokohorské chaty, lyžařské vleky a jiná účelová zařízení).

Německá část Míra nezaměstnanosti vyjadřuje podíl nezaměstnaných na všech osobách způsobilých k práci (závislá činnost, OSVČ, pomáhající rodinný příslušníci). Ukazatel je počítán k 30. 6. předcházejícího roku.

Německá a polská část Nezastavěná plocha, která je porostlá stromy a křovinami. Sem patří i lesní mýtiny, školky.

Polská část V polské části je míra nezaměstnanosti procentním podílem registrovaných uchazečů o za‑ městnání na počtu obyvatel zaměstnaných a neumístěných uchazečů (mimo osob v aktivní vojenské službě a pracovníků státních rozpočtových organizací v oblasti obrany a veřejné bezpečnosti). V míře nezaměstnanosti jsou zohledněni rovněž (soukromí) zemědělci (sou‑ část civilních výdělečně činných osob), jejichž počet byl odhadnut na základě sčítání lidu a budov 2002 a zemědělského šetření 2002.

Zemědělské plochy Do zemědělské půdy náleží orná půda, sady a zahrady, louky a pastviny, chmelnice a vinice, které slouží k produkci zemědělských výrobků.

Zastavěné a dopravní plochy Zastavěné plochy zahrnují pozemky, na kterých jsou postaveny budovy (kromě skleníků) a nádvoří náležející k obytným, hospodářským nebo průmyslovým budovám jako jejich pří‑ slušenství. Dopravní plochy zahrnují plochy, které slouží silniční, kolejové nebo letecké do‑ pravě a plochy, které slouží dopravě na vodních tocích.

Vodní plocha Česká část Patří sem plocha rybníků s chovem ryb, pozemky rybníků, které jsou letněny, potoky vyhra‑ zené pro chov pstruhů, močály, jezera, rybníky a potoky, které neslouží nebo nejsou určeny pro chov ryb, řeky, náhony, přehrady a jiné nádrže (umělé i přirozené), průplavy, odvodňo‑ vací a zavodňovací kanály, vodoteče a otevřené splaškové kanály. Německá a polská část Plochy, pokryté stále nebo po větší část roku vodou, lhostejno, zda voda teče v přirozených nebo umělých korytech nebo zda stojí. Do vodní plochy jsou zahrnuty rovněž přiléhající sva‑ hy, malé ostrůvky apod.

www.ern.cz 77


Poznámky Při přepočtu národních měn na Euro byl použit kurz uvedený v následující tabulce.

Měnové české koruny a polského złotého k złotého EURO é kurzy české koruny Měnové akurzy polského kurzy české złotého koruny k EURO a polského k EURO

ůměr

Česká republika (Kč) Roční průměr

Česká republika Polsko (Kč) (zł)

2000

2000

35,610

35,610 4,0110

4,0110

2001

2001

34,083

34,083 3,6685

3,6685

2002

2002

30,812

30,812 3,8557

3,8557

2003

2003

31,844

31,844 4,3978

4,3978

2004

2004

31,904

31,904 4,5340

4,5340

2005

2005

29,780

29,780 4,0250

4,0250

2006

2006

28,343

28,343 3,8951

3,8951

2007

2007

27,762

27,762 3,7829

3,7829

2008

2008

24,942

24,942 3,5166

3,5166

2009

2009

26,445

26,445 4,3273

4,3273

2010

2010

25,290

25,290 3,9946

3,9946

e České národní banky, PL CZ -- podle podle Národní České národní polské banky, banky PL - podle Národní polské banky

Pokud není uvedeno jinak, údaje za českou část euroregionu jsou přepočteny na současnou územní strukturu. Značky v tabulkách - 0 x .

Polsko (zł)

nulový údaj nenulový údaj, jehož velikost je menší než polovina jednotky v tabulce číselný údaj není logicky možný údaj není znám

Ročenka Euroregionu Neisse‑Nisa‑Nysa 2011

Vydal Euroregion Nisa regionální sdružení Tř. 1. máje 858/26, 460 01 Liberec III www.ern.cz, www.neisse‑nisa‑nysa.org Zpracoval Český statistický úřad, Liberec Nám. Dr. Ed. Beneše 585/26, 460 01 Liberec 1 www.liberec.czso.cz Autorský kolektiv Ondřej Beneš Ing. Hana Reslová Bc. Stanislava Riegerová Ing. Dagmar Dvořáková Ve spolupráci s pracovníky Statistického zemského úřadu Svobodného státu Sachsen v Kamenz Statistického úřadu Wrocław – pracoviště Jelenia Góra Grafický návrh, obálka Tomáš Vacek Fotografie Jan Pikous mladší

20 let Euroregionu Neisse Nisa Nysa Ročenka 2011

Recommend Documents