ANALYTICKÁ ČÁST ROZVOJOVÉHO PLÁNU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ČESKÉ BUDĚJOVICE VERZE: 03. Zpracovatelé: Mgr. Aleš Novotný, Mgr. Hana Francová, Ph.D

„ANALYTICKÁ ČÁST ROZVOJOVÉHO PLÁNU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ČESKÉ BUDĚJOVICE“

VERZE: 03

Zpracovatelé: Mgr. Aleš Novotný, Mgr. Hana Francová, Ph.D.

květen 2012

OBSAH SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ÚVOD 1. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY ÚZEMÍ 1.1 Základní charakteristiky Jihočeského kraje 1.2 Základní charakteristiky správního obvodu obce s rozšířenou působností České Budějovice 1.3 Základní charakteristiky obce České Budějovice 2. 2.1 2.2 2.3

2.4 2.5 2.6

2.7

2.8 3. 3.1

3.2

3.3

3.4 3.5

4. 4.1 4.2

2 5 6 7 7 9 10

DEMOGRAFICKÁ ANALÝZA Celkové počty obyvatel na vymezeném území Struktura obyvatelstva z hlediska pohlaví Struktura obyvatelstva z hlediska věku 2.3.1 Průměrný věk obyvatel 2.3.2 Pohyb obyvatelstva ve věkových kohortách 2.3.3 Pohyb obyvatelstva za sledované období – natalita, mortalita Obyvatelstvo dle národnosti a státního občanství Pohyb obyvatelstva za sledované období – přistěhovalí, vystěhovalí Prognóza vývoje počtu a věkového složení obyvatelstva 2.6.1 Prognóza vývoje počtu obyvatelstva 2.6.2 Prognóza vývoje věkového složení obyvatelstva Rodinný stav obyvatelstva 2.7.1 Sňatečnost – rozvodovost 2.7.2 Domácnosti a rodinné domácnosti v Jč. kraji v r. 2010 Vzdělanostní struktura

11 11 12 12 12 13

SOCIOEKONOMICKÁ ANALÝZA Ekonomická aktivita obyvatelstva 3.1.1 Ekonomická aktivita v jednotlivých obcích SO ORP České Budějovice 3.1.2 Nabídka pracovních příležitostí Trh práce 3.2.1 Obecná míra nezaměstnanosti a míra registrované nezaměstnanosti 3.2.2 Nezaměstnanost podle věku 3.2.3 Nezaměstnanost podle vzdělání 3.2.4 Nezaměstnanost podle pohlaví 3.2.5 Délka nezaměstnanosti 3.2.6 Problémové skupiny nezaměstnaných na trhu práce Průměrná mzda 3.3.1 Podíl zaměstnanců s podprůměrným hodinovým výdělkem Domácnosti žijící na hranici životního minima Vyplacené dávky ze systému sociálního zabezpečení 3.5.1 Starobní, invalidní a pozůstalostní důchody 3.5.2 Dávky pomoci v hmotné nouzi 3.5.3 Příspěvek na péči

38 38

63 63 64 64 66 70

DOPRAVA V REGIONU JIHOZÁPAD Časová dostupnost na území regionu Jihozápad Dopravní obslužnost na území regionu Jihozápad

73 73 74

-2Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.

21 24 25 28 28 29 32 34 35 37

41 43 44 44 46 48 50 53 53 61

4.3 4.4 5. 5.1 5.2 5.3 6. 6.1 6.2

6.3 6.4 6.5 6.6 6.7 6.8 7.

7.1

7.2

7.3

Dopravní obslužnost veřejnou hromadnou dopravou ve SO ORP ČB Dopravní obslužnost z pohledu veřejnosti a pohledu uživatelů sociálních služeb

75 76

SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÉ JEVY - KRIMINALITA Vývoj trestné činnosti souhrnně a v kontextu s užíváním omamných látek v Jihočeském kraji Vývoj trestné činnosti souhrnně a v kontextu s užíváním omamných látek v okrese České Budějovice Trestná činnost páchaná dětmi a mladistvými

77

POŽADAVKY OD PRACOVNÍCH SKUPIN Četnost, kvalifikované odhady četnosti jednotlivých cílových skupin Monitoring potřebnosti vybraných sociálních služeb na území SO ORP ČB 6.2.1 Monitoring potřebnosti nízkoprahových zařízení pro děti a mládež 6.2.2 Monitoring potřebnosti domů na půli cesty 6.2.3 Monitoring potřebnosti osobní asistence 6.2.4 Monitoring potřebnosti průvodcovských a předčitatelských služeb 6.2.5 Monitoring potřebnosti sociálně aktivizačních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením a monitoring potřebnosti nízkoprahových denních center 6.2.6 Monitoring potřebnosti sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi Ztráta bydlení z důvodu dluhů Zanedbání povinné výživy Sociálně vyloučené lokality a lokality vykazující známky sociálního vyloučených lokalit na území obce České Budějovice Osoby v dluhové pasti a insolvencím řízení Vývoj nemocnosti virové hepatitidy C Děti opouštějící základní školy praktické/speciální

94

VYBRANÉ VÝSLEDKY Z DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ MEZI UŽIVATELI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V OBCI ČESKÉ BUDĚJOVICE A OBCÍCH VE SO ORP ČESKÉ BUDĚJOVICE Výsledky dotazníkového šetření mezi uživateli sociálních služeb pro děti a mládež 7.1.1 Charakteristika zkoumaného souboru 7.1.2 Spokojenost s poskytnutou službou, odmítnutí pomoci 7.1.3 Potřeba další pomoci Výsledky dotazníkového šetření mezi uživateli sociálních služeb pro oblast poradenství 7.2.1 Charakteristika zkoumaného souboru 7.2.2 Spokojenost s poskytnutou službou, odmítnutí pomoci 7.2.3 Existence překážek, potřeba další pomoci Výsledky dotazníkového šetření mezi uživateli sociálních služeb pro osoby v přechodné sociální krizi 7.3.1 Charakteristika zkoumaného souboru 7.3.2 Spokojenost s poskytnutou službou, odmítnutí pomoci 7.3.3 Potřeba další pomoci

77 82 88

94 104 104 104 105 105

106 106 107 108 108 110 112 113

116 116 116 118 118 119 119 121 121 122 122 123 124


7.4

7.5

7.6

8.

8.1 8.2 8.3 8.4 8.5

8.6 9. 9.1 9.2

10.

11. 12. 13.

Výsledky dotazníkového šetření mezi uživateli sociálních služeb pro seniory 7.4.1 Charakteristika zkoumaného souboru 7.4.2 Spokojenost s poskytnutou službou, odmítnutí pomoci 7.4.3 Existence překážek, potřeba další pomoci Výsledky dotazníkového šetření mezi uživateli sociálních služeb pro osoby ohrožené nebo závislé na návykových látkách 7.5.1 Charakteristika zkoumaného souboru 7.5.2 Spokojenost s poskytnutou službou, odmítnutí pomoci 7.5.3 Potřeba další pomoci Výsledky dotazníkového šetření mezi uživateli sociálních služeb pro osoby se zdravotním znevýhodněním 7.6.1 Charakteristika zkoumaného souboru 7.6.2 Spokojenost s poskytnutou službou, odmítnutí pomoci 7.6.3 Existence překážek, potřeba další pomoci VYBRANÉ VÝSLEDKY Z DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ MEZI VEŘEJNOSTÍ V OBCI ČESKÉ BUDĚJOVICE A OBCÍCH VE SO ORP ČESKÉ BUDĚJOVICE Charakteristika zkoumaného vzorku Potřeba pomoci Preference pomoci v tíživé životní situaci a způsobu sdělení o nabídce sociální služby Existence překážek Nejpalčivější sociální problémy v obci 8.5.1 Sociální problémy v kontextu s bydlištěm respondentů 8.5.2 Sociální problémy v kontextu s věkem respondentů Plánování sociálních služeb POSKYTOVATELÉ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB NA ÚZEMÍ SO ORP ČESKÉ BUDĚJOVICE Registrovaní poskytovatelé sociálních služeb na území SO ORP České Budějovice Vybrané výsledky z dotazníkového šetření mezi poskytovateli sociálních služeb v obci ČB a obcích ve SO ORP ČB 9.2.1 Četnost poskytovatelů sociálních služeb na území SO ORP ČB ve vztahu k jednotlivým cílovým skupinám 9.2.2 Četnost vykázaných kontaktů 9.2.3 Odmítnutí zájemci o sociální službu 9.2.4 Vykazované jednotky kapacit poskytovateli sociálních služeb na území SO ORP za r. 2011 VYBRANÉ VÝSLEDKY Z DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ MEZI PŘEDSTAVITELI OBCÍ VE SO ORP ČESKÉ BUDĚJOVICE 10.1 Metodika sběru a zpracování dat 10.2 Problémy v sociální oblasti v obcích ve SO ORP ČB 10.3 Existence překážek v obcích ve SO ORP ČB 10.4 Finanční podpora sociálních služeb a rozpočty obcí ve SO ORP ČB 10.5 Informace o sociálních službách SEZNAM GRAFŮ, TABULEK A MAP SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ PŘÍLOHY

124 124 125 126 126 126 128 128 129 129 130 131

132 132 135 136 138 140 140 142 143

144 144 146 146 152 153 156

165 165 166 166 167 171 172 179 182


SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK CSS Staroměstská – Centrum sociálních služeb Staroměstská ČSSZ – Česká správa sociálního zabezpečení ČSÚ – Český statistický úřad DD U Zlatého kohouta – domov důchodců U Zlatého kohouta DnB – doplatek na bydlení DpS Hvízdal – domov pro seniory Hvízdal DpS Máj – domov pro seniory Máj EA – ekonomická aktivita IDUs - injekční uživatelé drog Jč. kraj – Jihočeský kraj MHD – městská hromadná doprava MOP – mimořádní okamžitá pomoc MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí Obec ČB – obec České Budějovice Okres ČB – okres České Budějovice PnP - Příspěvek na péči PnŽ – Příspěvek na živobytí SLDB – sčítání lidu, domů a bytů SO ORP ČB – správní obvod obce s rozšířenou působností České Budějovice SPOD – sociálně právní ochrana dětí ÚO ČB – územní odbor České Budějovice ÚP – úřad práce VHC – virová hepatitida typu C VHE – virová hepatitida typu E


Úvod Analytická část rozvojového plánu sociálních služeb České Budějovice je významnou součástí Rozvojového plánu sociálních služeb statutárního města České Budějovice (dále jen RPSS České Budějovice) v oblasti sociálních služeb na období 2013 - 2017. Sociální analýzou území se rozumí komplexní pohled vycházející ze sociodemografické a socioekonomické analýzy, z monitoringu sociálních služeb včetně zjišťování potřeb a názorů uživatelů, poskytovatelů a zadavatelů sociálních služeb a dále též názorů široké veřejnosti. Předkládaná analytická část byla vytvořena na základě sběru dostupných statistických dat – tj. dat z Českého statistického úřadu, Ministerstva práce a sociálních věcí, Magistrátu města České Budějovice, Úřadu práce, Ústavu zdravotnických informací a statistiky, Úřadu vlády, Policejního prezídia ČR popř. dalších institucí. Autoři textu též využili data z dotazníkového šetření realizovaného mezi uživateli, poskytovateli a zadavateli sociálních služeb na území SO ORP České Budějovice a data získaná prostřednictvím dotazníkového šetření u veřejnosti. Data jsou zpracována a prezentována na úrovni obce České Budějovice, správního obvodu obce s rozšířenou působností České Budějovice (popř. okresu České Budějovice), na úrovni Jihočeského kraje či celé České republiky. Základní sledované ukazatele jsou popisovány a analyzovány v rámci časového horizontu cca 5 let. Analytická část by měla posloužit zejména jednotlivým pracovním skupinám k tvorbě a rozvoji optimální sítě sociálních služeb a uspokojení potřeb obyvatel žijících na území SO ORP České Budějovice.


1. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY ÚZEMÍ Základní charakteristiky Jihočeské kraje Rozlohou 10 057 km2 představuje Jč. kraj 12,8 % z celé České republiky. Z tohoto území zaujímají více než třetinu lesy, 4 % pokrývají vodní plochy. Převážná část území leží v nadmořské výšce 400 - 600 m, s čímž souvisejí poněkud drsnější klimatické podmínky. V Jihočeském kraji bylo k 1. 1. 2003 zřízeno 17 správních obvodů obcí s rozšířenou působností a 37 správních obvodů obcí s pověřeným úřadem. Pověřené obecní úřady spravují obce v území, které je od 1. 1. 2007 plně skladebné do okresů i do správních obvodů obcí s rozšířenou působností. 1.1

Mapa 1.1: Administrativní členění Jč. kraje

Zdroj: ČSÚ, 2012

Jč. kraj je krajem s nejmenší hustotou zalidnění z celé České republiky. Koncem roku 2010 v kraji žilo více než 638,7 tis. obyvatel, tedy 64 obyvatel na 1 km2. Z jeho 7 okresů má největší hustotu obyvatelstva okres České Budějovice, kde žije téměř 30 % obyvatel kraje. Je to dáno především jejich soustředěním do samotného města České Budějovice, v němž bydlí 94,8 tis. osob. Dalšími velkými městy jsou Tábor (35,3 tis. obyvatel), Písek (29,9 tis. obyvatel), Strakonice (23,0 tis. obyvatel) a Jindřichův Hradec (22,4 tis. obyvatel). V těchto 5 městech žije téměř třetina Jihočechů. Naproti tomu nejmenší obce do 200 obyvatel představují 37,7 % z celkového počtu obcí, ale žije v nich pouze 4,1 % celkového počtu obyvatel kraje. Nejmenší obcí v kraji (i v celé České republice) je obec Vlkov v okrese České Budějovice se 17 trvale žijícími obyvateli. K 1. 1. 20121 bylo v Jč. kraji sečteno 637 460 obyvatel, což je o 12 tisíc osob více než v roce 2001. Tempo růstu počtu obyvatel Jč. kraje (+ 2,0 %) bylo v rámci ČR páté nejrychlejší. To se spolu s dalšími faktory (např. dostatek pracovních míst) projevilo ve 1

Předběžné výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011 jsou zpracovány podle místa trvalého bydliště sčítaných osob a jsou tak srovnatelné s předchozími sčítáními. Výsledky těchto sčítání byly přepočteny na územní strukturu krajů, okresů, správních obvodů i obcí platnou k 1. lednu 2011 (ČSÚ, 2012).


struktuře počtu obyvatel podle velikostních skupin obcí. Zvýšil se zejména počet obyvatel v obcích s počtem obyvatel 1 000 – 1 999 (o 16,6 %), a to na úkor nejmenších obcí do 200 obyvatel, ale i na úkor měst s počtem obyvatel 5 000 a více (ČSÚ, 2012). Počet obyvatel rostl v roce 2010 díky téměř shodnému vlivu přirozeného a migračního přírůstku. Významně zeslábl vliv zahraniční migrace, takže stěhování mezi kraji bylo rozhodujícím prvkem přírůstku obyvatelstva stěhováním. Počet seniorů na všech úrovních (tj. správního obvodu obce s rozšířenou působností, kraje i ČR) dramaticky poroste, neboť těsně před dosažením věku 65 let jsou silné generace z období kompenzační porodnosti po 2. sv. válce. Dle ČSÚ (2012) je nejméně příznivá věková struktura v kraji v nejmenších obcích do 200 obyvatel, kde na 100 seniorů připadá pouze 74 dětí, a dále v obci České Budějovice (dále jen obec ČB) s 81 dětmi na 100 seniorů. Dětská složka populace naproti tomu převládá nad nejstarší věkovou kategorií především v obcích s počtem obyvatel mezi 500 a 1 999. Jedná se o velikostní skupiny obcí, kde v posledních 10 letech nejdynamičtěji rostl počet obyvatel. Do nové výstavby v těchto obcích se stěhovaly především rodiny s dětmi. Věková struktura obyvatel kraje je obdobná jako v celé České republice; průměrný věk v kraji i ČR je 40,9 roku. Od demografické struktury kraje se výrazněji odlišuje pohraniční okres Český Krumlov s pestřejším národnostním složením. Je zde mladší věková struktura, téměř nejvyšší porodnost a nejnižší úmrtnost. Okres Český Krumlov společně s okresem České Budějovice zaznamenával trvalý růst početních stavů obyvatel. Naproti tomu v ostatních okresech počty obyvatel spíše stagnovaly. Na tvorbě hrubého domácího produktu v České republice se kraj podílí pouze 5,2 %, v přepočtu na 1 obyvatele však dosahuje 85,5 % republikového průměru a je mezi kraji na 5. pozici (po Hl. městě Praze, Jihomoravském, Středočeském a Královéhradeckém kraji). Tvorba hrubého fixního kapitálu představovala v roce 2009 na území kraje hodnotu 42,2 mld. Kč (4,6 % z ČR). V souvislosti s projevy hospodářské recese klesl počet ekonomicky aktivních, snížil se i podíl zaměstnaných na obyvatelstvu. Míra ekonomické aktivity obyvatelstva kraje klesla pod republikový průměr, míra zaměstnanosti je i přes meziroční pokles stále nadprůměrná. Obecná míra nezaměstnanosti vzrostla v roce 2009 o dvě třetiny a v roce 2010 o další čtvrtinu, zvýšila se zejména u mužů. Rostla nerovnováha na trhu práce. Míra registrované nezaměstnanosti koncem roku dosáhla dosud nejvyšší hodnoty; počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo byl koncem roku rovněž dlouhodobě nejvyšší. V mezikrajovém srovnání má kraj pátou nejnižší míru registrované nezaměstnanosti. Nejnižší nezaměstnanost je stále v okrese České Budějovice a nejvyšší v okrese Český Krumlov; nejvíce nezaměstnanost vzrostla v okrese Tábor. Dlouhodobá nezaměstnanost v kraji je nejvyšší za 11 let, mezi kraji je přitom třetí nejnižší. V roce 2009 mzdy spíše stagnovaly, medián mezd mužů dokonce klesl, v roce 2010 již mzdy mírně rostly; mezi kraji ČR byl medián mezd druhý nejnižší. Projevy hospodářské recese na ekonomický vývoj v kraji můžeme pozorovat již v roce 2007, kdy došlo k zastavení růstu hrubého domácího produktu. Vzhledem ke struktuře hospodářství kraje naštěstí nebyly dopady recese v souhrnu tak hluboké jako v jiných krajích. V Jč. kraji je sídelní struktura poměrně roztříštěná, proto dostupnost sídel správních obvodů obcí s rozšířenou působností (dále jen SO ORP) je v tomto kraji poněkud horší než v jiných krajích. Téměř 12 % obyvatel venkovského prostoru nedojede do sídla správního obvodu dříve než za 30 minut. Vzhledem k rozloze kraje je v mezikrajském srovnání horší dostupnost krajského města, i když České Budějovice jsou umístěny prakticky ve středu kraje (Krajská správa ČSÚ, 2009).


1.2 Základní charakteristiky správního obvodu obce s rozšířenou působností České Budějovice Správní obvod obce s rozšířenou působností České Budějovice (dále jen SO ORP ČB) leží uprostřed Jč. kraje. Jeho povrch tvoří převážně plochá rybničnatá krajina Českobudějovické pánve. Osou území je řeka Vltava, do které se v Českých Budějovicích vlévá řeka Malše. Vodní dílo Římov na této řece se stalo zásobárnou pitné vody pro značnou část celého kraje. Rozlohou 924 km2 je Českobudějovicko čtvrtým největším správním obvodem v kraji. Z celkové plochy obvodu představuje 54 % zemědělská a 29 % lesní půda. Podíl vodních ploch dosahuje třetí nejvyšší hodnoty v kraji. Ve sledovaném území SO ORP ČB je 79 obcí (mapa 1.2), které se rozkládají na ploše 924 km2. Počtem 155 tis. obyvatel je obvod nejlidnatějším v kraji (dle posledního statistického sčítání). Hustota obyvatel na 1 km2 je 167 (průměrná hodnota za Českou republiku je 133 obyvatel na1 km2). Ze 79 obcí je ve SO ORP ČB 19 obcí s více jak 1000 obyvateli, 46 obcí s méně než 1000 obyvateli a 14 obcí s méně než 200 obyvateli. Přímo v obci ČB žijí téměř dvě třetiny obyvatel (konkrétně 94 865) a katastr města se rozkládá na ploše 56 km2. Na vývoj počtu trvale bydlících obyvatel v jednotlivých obcích měl významný vliv proces suburbanizace, tedy vystěhovávání občanů větších měst do okolních obcí. Tento proces byl nejsilnější v okolí města České Budějovice. V samotném městě se počet obyvatel snížil o 3,5 tis. osob na 93 883 obyvatel. V okolních obcích se naopak počet obyvatel značně zvýšil. Jedná se především o obce Litvínovice a Srubec, kde se počet obyvatel zhruba zdvojnásobil, což je nejvyšší nárůst v kraji. Mapa 1.2: Administrativní mapa SO ORP ČB

Zdroj: ČSÚ, 2012


1.3

Základní charakteristiky obce České Budějovice

Rozloha města České Budějovice činí 5 560 ha a představuje tak cca 6 % z rozlohy SO ORP ČB. Z hlediska hydrogeografické polohy obce leží České Budějovice přímo na soutoku řeky Vltavy a Malše. V blízkosti ČB se také nacházejí, pro jihočeskou krajinu tolik typické, rybníky, které v oblasti Českého Vrbného tvoří chráněné území, a to v kategorii přírodní rezervace. Statutární město se v současnosti skládá ze 7 místních částí a dvou území (Kaliště a Třebotovice), která tvoří enklávu. Do 7 místních částí patří: - České Budějovice 1 – tj. vnitřní město a Sokolský ostrov, - České Budějovice 2 – zahrnující Stromovku, Čtyři Dvory, sídliště Máj, sídliště Šumava a sídliště Vltava. - České Budějovice 3 – jsou tvořeny Pražským předměstím, Kněžskými Dvory a Nemanicemi, - České Budějovice 4 – zahrnuje Husovu kolonii a Nové Vráto, - České Budějovice 5 – obsahuje Pětidomí, Suché Vrbné, Nové Hlinsko, Pohůrka, - České Budějovice 6 – Lannova třída, Nádraží, Vídeňské předměstí, Havlíčkova kolonie, Mladé, Nové Hodějovice. - České Budějovice 7 – tvoří Střelecký ostrov, Linecké předměstí, Rožnov, Nové Roudné. České Budějovice nejsou z hlediska průmyslu ve srovnání s ostatními „stotisícovými“ městy ČR tolik významné, přesto zde najdeme několik středně velkých průmyslových podniků. Nejvíce průmyslových podniků ČB spadá do průmyslu potravinářského a strojírenského. Populační vývoj obce ČB se odvíjí od přirozeného a také od migračního přírůstku. Národnostní prostorová struktura obce ČB je málo rozmanitá. Mapa 1.3: Mapa území obce ČB

Zdroj: Národní Geoportál INSPIRE, 2012

- 10 Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.

2. 2.1

DEMOGRAFICKÁ ANALÝZA Celkové počty obyvatel na vymezeném území

Graf 2.1: Počty obyvatel na území Jč. kraje, SO ORR ČB a obce ČB v letech 2006 – 2010 (absolutní hodnoty)

Zdroj: ČSÚc,d), 2007 - 2011

Graf 2.2: Počty obyvatel v ČR v letech 2006 - 2010 (absolutní hodnoty)

Zdroj: ČSÚb), 2007 - 2011

Počet obyvatel za sledované období (tj. za léta 2006 – 2010) vzrostl. Tato tendence je patrná v rámci ČR, Jč. kraje a rovněž i v rámci SO ORP ČB. K 31. 12. 2010 bylo na území SO ORP ČB evidováno 155 315 obyvatel, což je téměř o 5 tisíc osob více než ke stejnému datu roku 2006. Počet obyvatel v samotné obci ČB se pohybuje kolem čísla 95 tisíc s tím, že od r. 2007 lze v řádu desítek osob sledovat nepatrný pokles. Stav k 31. 12. 2010 je 94 754 obyvatel2. 2

Dle údajů z posledního „sčítání“ bylo k 1. 1. 2011 v obci ČB 94 865 obyvatel.


2.2

Struktura obyvatelstva z hlediska pohlaví

Graf 2.3: Struktura obyvatel z hlediska pohlaví na území obce ČB, SO ORP ČB, Jč. kraje, a ČR k 31. 12. 2010 (relativní hodnoty)

Zdroj: ČSÚb,c,d), 2007 - 2011

Na základě zjištěných hodnot lze konstatovat, že k 31. 12. 2010 mají na všech typech sledovaných území větší zastoupení ženy. Převaha žen je nejvýraznější v obci ČB (51,9 %:48,1 %), nejmenší rozdíl v zastoupení žen a mužů je naopak na území Jč. kraje (50,7 %:49,3 %). Podíl pohlaví v rámci SO ORP ČB je 48,8 % žen ku 51,2 % mužů. V absolutním vyjádření jsou hodnoty následující: počet žen je 79 521, počet mužů je 75 794; rozdíl představuje číslo 3 727 ve prospěch žen. 2.3

Struktura obyvatelstva z hlediska věku

2.3.1 Průměrný věk obyvatel Graf 2.4: Průměrný věk obyvatel na úrovni obce ČB, SO ORP ČB, Jč. kraje a ČR za období 2006 - 2010 (relativní hodnoty)

Zdroj: ČSÚb,c,d), 2007 - 2011


Z hodnot v grafu 2.4 lze vyvodit, že ve sledovaném období 2006 – 2010 se průměrný věk obyvatel v rámci všech typů lokalit zvýšil. Nárůst představuje 0,5 – 0,8 roku. Průměrný věk k 31. 12. 2010 osciloval v rámci ČR, Jč. kraje a SO ORP ČB kolem 40,8 let. V obci ČB byla k uvedenému datu tato hodnota nejvyšší a to 41,6 let. Vyšší hodnoty průměrného věk v obci ČB jsou patrné po celou dobu sledovaného pětiletého období3. 2.3.2

Pohyb obyvatelstva ve věkových kohortách

Graf 2.5: Pohyb obyvatelstva ve věkové kohortě 0 – 14 let na úrovni obce ČB, SO ORP ČB a Jč. kraje za období 2006 - 2010 (absolutní hodnoty)

Zdroj: ČSÚc,d), 2007 - 2011

Graf 2.6: Pohyb obyvatelstva ve věkové kohortě 0 – 14 let na úrovni ČR za období 2006 - 2010 (absolutní hodnoty)

Zdroj: ČSÚb), 2007 - 2011 3

Dle údajů SLDB z r. 2011 byl k 1. 1. 2011 v obci ČB průměrný věk 41,4 let.


Srovnáme-li všechny hodnoty uvedené v grafu 2.5 a 2.6 na začátku a na konci sledovaného období (2006 – 2010), můžeme konstatovat, že na všech úrovních (tj. na úrovni obce ČB, SO ORP ČB, Jč. kraje i celé ČR) došlo ve skupině 0 – 14 let k nepatrnému nárůstu počtu osob - na území obce ČB jsou hodnoty vyšší o cca 250 osob, na území kraje je pak rozdíl 772 osob. Tento pozitivní trend je zřejmý po celou dobu sledovaného období ovšem jen na úrovni SO ORP ČB; v rámci ostatních úrovní včetně ČR došlo mezi roky 2006 až 2007 (popř. 2008) k drobnému propadu. Graf 2.7: Pohyb obyvatelstva ve věkové kohortě 15 – 64 let na úrovni obce ČB, SO ORP ČB a Jč. kraje za období 2006 – 2010 (absolutní hodnoty)

Zdroj: ČSÚc,d), 2007 - 2011

Graf 2.8: Pohyb obyvatelstva ve věkové kohortě 15 – 64 let na úrovni ČR za období 2006 – 2010 (absolutní hodnoty)

Zdroj: ČSÚb), 2007 - 2011

Podíváme-li se u věkové kohorty 15 – 64 let na pohyb osob za posledních pět let, je možno prostřednictvím absolutní četnosti uvést, že dochází k jejich mírnému úbytku (výjimkou je SO ORP ČB, kde je nepatrný nárůst ve výši 781 osob). Z prezentovaných - 14 Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.

hodnot v grafu 2.7 lze pak dále vyčíst, že úbytek v obci ČB je v absolutním vyjádření dokonce vyšší (1972 obyvatel) než úbytek na území celého Jč. kraje (1219 obyvatel). Graf 2.9: Pohyb obyvatelstva ve věkové kohortě 65 a více let na úrovni obce ČB, SO ORP ČB a Jč. kraje za období 2006 – 2010 (absolutní hodnoty)

Zdroj: ČSÚc,d), 2007 - 2011

Graf 2.10: Pohyb obyvatelstva ve věkové kohortě 65 a více let na úrovni ČR za období 2006 – 2010 (absolutní hodnoty)

Zdroj: ČSÚb), 2007 - 2011

Hodnoty prezentované v grafu 2.9 a 2.10 jednoznačně dokladují proces stárnutí populace. Během posledních pěti let se na úrovni obce ČB zvýšil počet osob starších 65 let přibližně o 1 800 osob, tj. téměř o 13 %. Sledované hodnoty na území SO ORP ČB dokladují obdobný vývoj - k 31. 12. 2010 narostla seniorská populace o 2 771 osob (tj. o 13 %). V rámci ČR byla k 31. 12. 2010 relativní hodnota výskytu seniorské populace totožná s hodnotou v kraji (tj. 15,5 %); celkový nárůst pak představuje 1,1 %. I v rámci kraje a ČR je tedy trend stárnutí populace evidentní.


Graf 2.11: Věková struktura obyvatelstva na území obce ČB - srovnání roků 2006 a 2010 (relativní hodnoty)

Zdroj: ČSÚb,c), 2007 - 2011

Graf 2.12: Věková struktura obyvatelstva na území SO ORP ČB - srovnání roků 2006 a 2010 (relativní hodnoty)

Zdroj: ČSÚd), 2007 - 2011


Graf 2.13: Věková struktura obyvatelstva na území Jč. kraje - srovnání roků 2006 a 2010 (relativní hodnoty)

Zdroj: ČSÚc), 2007 - 2011

Graf 2.14: Věková struktura obyvatelstva na území ČR - srovnání roků 2006 a 2010 (relativní hodnoty)

Zdroj: ČSÚb), 2007 - 2011

Zastoupení střední věkové kategorie (tj. kategorie 15 – 64 let) bylo v r. 2010 na území obce ČB, SO ORP ČB, Jč. kraje a ČR téměř identické - tvořilo 70 % celkové populace (viz grafy 2.11 – 2.14). Porovnáme-li však četnost střední věkové skupiny v roce 2006 s rokem 2010, na úrovni ČR i kraje lze konstatovat pokles ve výši cca 1,1 % a na úrovni SO ORP ČB pak propad o 1,8 %. Na úrovni obce ČB představuje tato redukce největší hodnotu – a to 2,1 %. Výskyt seniorské populace (65 a více let) byl ke konci r. 2010 na území Jč. kraje 15,5 %, přičemž procentuální rozdíl mezi skupinou osob starších 65 let na začátku a na konci sledovaného období činí 1,2 %. Věková kohorta 65 a více let měla na začátku mapovaného období na území SO ORP ČB procentuální výskyt 14 %, na konci tohoto období došlo dle statistických dat ke zvýšení o 1,4 %, tj. na 15,4 %. Podíváme-li se na změnu věkové struktury obyvatelstva na území obce ČB, generace starší 65 let představovala k 31. 12. - 17 Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.

2006 cca 14,8 % z celkové populace, zatímco k témuž datu v r. 2010 je její procentuální zastoupení již 16,7 %. Z uvedeného je tedy u této věkové skupiny patrný téměř 2% nárůst4. Graf 2.15: Index stáří na úrovni obce ČB, SO ORP ČB, Jč. kraje a ČR v letech 2006 – 2010 (relativní hodnoty)

Zdroj: ČSÚb,c,d), 2007 - 2011

Neuspokojivý demografický vývoj v obci ČB dokladuje i tzv. index stáří.5 Index stáří ve SO ORP ČB dosahuje takřka totožných hodnot jako index stáří v ČR a to po celé sledované období. Jeho velikost je v rozmezí od 100,8 – 107,5. Drobnou odchylku v pozitivním směru vykazuje tato veličina v rámci Jč. kraje. Nejvýraznější posun indexových hodnot v negativním smyslu je zřejmý u obce ČB - hodnota indexu v r. 2010 zde byla téměř 123. S ohledem na uvedené hodnoty lze konstatovat, že obec ČB „stárne“ rychleji než SO ORP ČB – podrobněji viz následující mapa 2.1.

4

Dle informací ČSÚ (Analýza regionálních rozdílů v ČR, 2011) tkví podstata přelivu obyvatel ze střední do seniorské věkové skupiny v silných ročnících 1945-57, které nyní vstupují do důchodového věku, přičemž střední délka dožití se po r. 2000 prodlužuje již nepodstatně. 5 Jde o veličinu, která vyjadřuje podíl dvou věkových kohort – seniorské populace (65 let a více) a mladé populace (0 – 14 let); tento podíl se následně násobí číslem 100. Pokud je hodnota indexu stáří rovna 100, znamená to, že výše uvedené věkové skupiny mají v populaci rovnoměrné zastoupení. Pokud hodnota indexu překročí 100, velikost seniorská populace je větší než populace dětské. V případě, že hodnota indexu je rovna 50, počet dětí je přesně 2x vyšší než počet seniorů.


Mapa 2.1: Index stáří v obcích SO ORP ČB v r. 2010

Zdroj: ČSÚd), 2011, vlastní propočty

V roce 2010 byl průměrný index stáří ve SO ORP ČB 107,1. Samotná obec ČB měla v uvedeném roce tento index roven číslu 122,6. Extrémně vysoké hodnoty indexu (nad 150) vykazuje obce Vlkov (250), Komařice (172,4), Dynín (161,8), Mokrý Lom (158,3) a Borovnice (155,6). Extrémně nízké hodnoty indexu (do 60) mají např. obce: Vidov (26,3), Dasný (47,3), Litvínovice (52,3), Roudné (52,8), Boršov nad Vltavou (53,8) a Srubec (54,6). Zejména se jedná o obce v bezprostřední blízkosti ČB, pro které je charakteristická výstavba nových bytových jednotek. Tento trend se označuje jako suburbanizace a gentrifikace6. Pro hlubší dokreslení problematiky stárnutí obyvatelstva je vhodné prezentovat též index ekonomického zatížení. Vypovídá o poměru počtu dětí a seniorů k počtu obyvatel v ekonomicky aktivním věku. 7

6

Gentrifikace je proces, při němž dochází k rehabilitaci obytného prostřední některých čtvrtí a k postupnému vytlačování a nahrazování původního obyvatelstva příjmově silnějšími vrstvami nově příchozích. 7 Index ekonomického zatížení se vypočítá jako podíl mladé a seniorské populace vůči populaci ve věku 15 – 64 let (tj. ekonomicky aktivní populace); výsledná hodnota se následně násobí číslem 100. Index ekonomického zatížení tedy vyjadřuje, kolik dětí ve věku 0 – 14 let a osob ve věku 65 a více let připadá na 100 osob ve věku 15 64 let. Čím menší je výsledná hodnota indexu, tím příznivější je poměr mezi ekonomicky neaktivní a aktivní složkou obyvatel.


Mapa 2.2: Index ekonomického zatížení v SO ORP ČB v r. 2010


Průměrná velikost indexu ekonomického zatížení v rámci SO ORP ČB činí 41,0, u samotné obce ČB má tento index hodnotu 41,5. K obcím s nejnižší hodnotou zjišťovaného indexu patří Jivno (30,4), Hrdějovice (30,7), Hlavatce (32,1), Adamov (33,0), Břehov (33,3), Vidov (33,4), Úsilné a Vráto se stejnou hodnotou 33,7. Mezi obce s nejvyšším indexem ekonomického zatížení lze jmenovat např. Vlkov (63,6), Závraty (53,6), Nákří (54,2), Čakov (51,5) či Strýčice (51,4).

. - 20 Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.

2.3.3

Pohyb obyvatelstva za sledované období – natalita, mortalita

Graf 2.16: Natalita obyvatelstva na úrovni obce ČB, SO ORP ČB a Jč. kraje v letech 2006 – 2010 (absolutní hodnoty)

Zdroj: ČSÚc,d), 2007 - 2011

Graf 2.17: Natalita obyvatelstva na úrovni ČR v letech 2006 – 2010 (absolutní hodnoty)

Zdroj: ČSÚb), 2007 - 2011

Vývoj počtu živě narozených dětí na území SO ORP ČB v podstatě kopíruje demografickou křivku týkající se tohoto jevu na území obce ČB. V průběhu křivky je patrný celkový (i když jen mírný) nárůst natality – na úrovni obce jde o cca 150 dětí, na úrovni SO ORP se jedná cca o 300 dětí. Jistý výkyv je však možno sledovat v r. 2008. Křivka zobrazující vývoj počtu živě narozených dětí na úrovni kraje a státu má od r. 2006 taktéž vzrůstající tendenci, avšak od r. 2008 dochází k významnému a do současné doby trvajícímu poklesu. Hodnoty natality v rámci ČR za r. 2010 jsou na úrovni hodnot z přelomu let 2007/2008 a obdobná situace je i na úrovni Jč. kraje. Nárůst počtu narozených v letech 2006 – 2008 na všech sledovaných územích lze interpretovat jako doznívání sekundární populační vlny dětí žen narozených v 70. letech 20. - 21 Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.

století. Část nárůstu přitom tvoří děti narozené druhé v pořadí a dále prvorozené děti těch žen, které odkládaly mateřství do vyššího věku. Graf 2.18: Mortalita obyvatelstva na úrovni obce ČB, SO ORP ČB a Jč. kraje v letech 2006 – 2010 (absolutní hodnoty)

Zdroj: ČSÚc,d), 2007 - 2011

Graf 2.19: Mortalita obyvatelstva na úrovni ČR v letech 2006 – 2010 (absolutní hodnoty)

Zdroj: ČSÚb)

Počty zemřelých osob dosáhly celorepublikově, v Jč. kraji i SO ORP ČB v rámci sledovaného období nejvyšších hodnot v r. 2009; v následujícím roce pak klesly. Vývoj mortality na území obce ČB je ve srovnání se situací v ostatních územních jednotkách poněkud odlišný – v počtech zemřelých lze v rámci sledovaného období pozorovat minimální výkyvy s tím, že od r. 2007 až do r. 2010 je patrná mírná tendence k růstu. Tento stav koresponduje se specifickou věkovou strukturou v obci ČB. Jak již bylo uvedeno v komentářích ke grafu 2.11 a 2.12., seniorská populace byla k r. 2010 v samotné obci ČB - 22 Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.

zastoupena více než v rámci SO ORP ČB, popř. Jč. kraje či ČR a její vyšší výskyt se tudíž odráží i v křivce mortality. Graf 2.20: Přirozený přírůstek na úrovni obce ČB, SO ORP ČB, Jč. kraje a ČR v letech 2006 – 2010 (absolutní hodnoty)

Zdroj: ČSÚb,c,d), 2007 - 2011

Graf 2.20 ilustruje přirozený přírůstek, tj. rozdíl mezi počtem narozených a počtem zemřelých. Nejvyšších hodnot přirozeného přírůstku bylo dosaženo v r. 2008 s výjimkou SO ORP ČB, kde vrchol křivky lze vysledovat až v r. 2010. Zatímco vývoj rozdílu mezi počtem narozených a zemřelých v Jč. kraji kopíruje vývoj v rámci celé ČR, tj. po r. 2008 dochází k poklesu, u samotné obce ČB a SO ORP ČB je od r. 2009 evidentní vzrůstající tendence. Graf 2.21: Prognóza vývoje přirozeného přírůstku do r. 2030 v ČR a Jč. kraji (absolutní hodnoty)

Zdroj: ČSÚb,c), 2011

Jak již bylo prezentováno v předchozím grafu 2.20, přirozený přírůstek v ČR a stejně tak i v Jč. kraji dosáhl svého vrcholu v r. 2008. Dle dlouhodobé projekce ČSÚ lze vyrovnanou bilanci počtu narozených a počtu zemřelých (nulový přírůstek) očekávat na přelomu let 2017 - 2018, nadále pak bude přirozený přírůstek směřovat k záporným hodnotám. - 23 Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.

2.4 Obyvatelstvo dle národnosti a státního občanství Graf 2.22: Národnosti na území SO ORP ČB dle SLDB v r. 2011 (absolutní hodnoty)

Zdroj: ČSÚ, 2012

Přes 35 tisíc obyvatel SO ORP ČB využilo při posledním SLDB možnosti neuvádět svoji národnost, tudíž prezentované hodnoty za SO ORP ČB je potřeba vnímat jako neúplné - zkreslené. Největší podíl tvoří česká národnost, k ní se přihlásilo 114 865 osob. K marginálně zastoupeným národnostem na sledovaném území patří slovenská (téměř 1 397 občanů), moravská (253) a německá (135). Ostatní národnosti uvedené v grafu 2.22 (tj. polská, romská a slezská) dosáhly v součtu pouze absolutního čísla 101. Graf 2.23: Státní občanství na území SO ORP ČB dle SLDB v r. 2011 (absolutní hodnoty)

Zdroj: ČSÚ, 2012

V grafu 2.23 je uveden přehled nejčetněji zastoupených státních občanství na území SO ORP ČB. Podíl osob s jiným než českým občanstvím na území SO ORP ČB tvoří necelá 2 % populace. - 24 Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.

Analýza situace přistěhovalých do SO ORP ČB z hlediska národnostních menšin Jak uvádí Zpráva o situaci národnostních menšin v České republice za rok 2010 (Úřad vlády ČR, 2011) v obci ČB nebyl ani v r. 2010 ustanoven Výbor nebo jiný orgán pro národnostní menšiny. Situace se tak po komunálních volbách na podzim r. 2010 nezměnila. Zmíněný dokument přináší i detailní informace o činnosti organizací národnostních menšin v jednotlivých krajích; v Jč. kraji dosud nevykazuje činnost žádná organizace národnostních menšin – toto sdělení je však současně konfrontováno s informací o tom, že kraj finančně podpořil projekty tří organizací (Salesiánské středisko mládeže – DDM částkou 50 tisíc Kč, Cheiron T, o.p.s. částkou 40 tisíc Kč a KoCeRo ve výši 10 tisíc Kč). Pokud jde o dotace ze strany obce ČB, v r. 2010 poskytovala příspěvky pouze z dotačního programu na podporu sociálních služeb na provoz organizacím poskytujícím sociální služby. Organizace sdružující příslušníky národnostních menšin a zároveň působící na území obce ČB žádost o poskytnutí příspěvku nepředložily. Pro zajímavost uvádíme i celkovou částku dotací poskytnutou kraji a obcemi v celé ČR za r. 2010 - její výše dosáhla téměř 17 mil. Kč, což je o jednu třetinu více než v roce předchozím. Mírný pokles dotací byl zaznamenán pouze u srbské a ukrajinské menšiny, dotace pro ostatní menšiny vykazují vzestup. 2.5 Pohyb obyvatelstva za sledované období – přistěhovalí, vystěhovalí Migrace obyvatelstva Rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých osob se označuje jako tzv. saldo migrace. Graf 2.24 prezentuje počty přistěhovalých v rámci obce ČB, SO ORP ČB, Jč. kraje a ČR, graf 2.25 naopak dokládá počty vystěhovalých osob ze všech uvedených správních celků. Graf 2.24: Počet přistěhovalých na úrovni obce ČB, SO ORP ČB, Jč. kraje a ČR v letech 2006 – 2010 (absolutní hodnoty)

Zdroj: ČSÚb,c,d), 2007 - 2011

Do SO ORP ČB se v r. 2010 přistěhovalo 2008 osob, přičemž z 96 % se jednalo o přistěhovalé přímo do obce ČB (v absolutním vyjádření jde o 1936 osob). Vývoj migrace v obci ČB i ve SO ORP ČB je srovnatelný s vývojem v rámci Jč. kraje i celé republiky. Maximální hodnoty v počtu přistěhovalých byly dosaženy v jednom časovém okamžiku - v r. 2007; od tohoto roku počty přistěhovalých trvale klesají.


Graf 2.25: Počet vystěhovalých na úrovni obce ČB, SO ORP ČB, Jč. kraje a ČR v letech 2006 – 2010 (absolutní hodnoty)

Zdroj: ČSÚb,c,d), 2007 - 2011

Přestože maximální hodnoty vystěhovalých byly na úrovni obce ČB, SO ORP ČB a Jč. kraje dosaženy v r. 2008, nejedná se o velké výkyvy - ve srovnání s ostatními roky jde o cca 6 – 12% nárůst. Situace v rámci ČR je zcela odlišná – zde je r. 2008 možno hodnotit jako rok s nejnižším počtem vystěhovalých (ve srovnání s r. 2006 představoval pokles 82 % - tj. z hodnoty 33 463 na 6 027). V r. 2010 již počet vystěhovalých stoupl oproti r. 2008 více než 2,5krát (tj. z hodnoty 6 027 na 14 867). Graf 2.26: Přírůstek stěhováním na úrovni SO ORP ČB v letech 2006 – 2010 (absolutní hodnoty)

Zdroj: ČSÚd), 2007 - 2011

Migrační saldo na území SO ORP ČB bylo po celé sledované období pozitivní, avšak od r. 2007 se přírůstek stěhováním zmenšuje: zatímco v r. 2007 měl přírůstek hodnotu 1 332 osob, v r. 2010 byl téměř 9x menší (v absolutním vyjádření byl rozdíl mezi počtem přistěhovaných a vystěhovalých pouze 381 osob). - 26 Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.

Graf 2.27: Celkový přírůstek na území SO ORP ČB v letech 2006 – 2010 (absolutní hodnoty)

Zdroj: ČSÚd), 2007 - 2011

Celkový přírůstek je tvořen přírůstkem stěhováním a přirozeným přírůstkem. Zatímco přírůstek stěhováním má klesající tendenci a v r. 2010 dosáhl za sledované období minimální hodnoty (381), přirozený přírůstek naopak dosáhl v tomtéž roce svého maxima, tj. hodnoty 411 (tato hodnota je dokonce vyšší než velikost přírůstku stěhováním). Přesto je u celkového přírůstku od r. 2007 patrný pokles a v posledním sledovaném roce jsou zde hodnoty nejnižší (792 osob).


2.6

Prognóza vývoje počtu a věkového složení obyvatelstva

2.6.1

Prognóza vývoje počtu obyvatelstva

Graf 2.28: Prognóza vývoje počtu obyvatel v obci ČB a SO ORP ČB - střední varianta8 (absolutní hodnoty)

Zdroj: ČSÚc,d), 2007 - 2011, vlastní propočty

Porovnáme-li předpokládaný vývoj počtu obyvatel na úrovni obce ČB s vývojem na úrovni SO ORP ČB, můžeme konstatovat, že v obou případech lze očekávat úbytek obyvatel (redukce je patrná zvláště od r. 2015). Od r. 2010 je na úrovni obce ČB k r. 2020 predikován pokles ve výši 1,7 % (v absolutním vyjádření jde o cca 1 600 osob), v rámci SO ORP ČB lze očekávat snížení počtu obyvatel o 1,1 % (v absolutní hodnotě se jedná o více než 1 700 obyvatel).

8

Prognóza byla provedena běžně používanou komponentní metodou bez migrace. Migrace nebyla (s ohledem na velikost prognózovaných populací a zejména nedostupnost potřebných a kvalitních dat) zahrnuta. Jako práh prognózy byl zvolen 31. prosinec 2010. Počty obyvatel jsou odhadovány na období 10 let, tj. do r. 2020. Výpočet byl uskutečněn pro pětileté věkové skupiny. Pro výpočet projekčních koeficientů byly využity podrobné úmrtnostní tabulky za okres ČB pro období 2006 – 2010, neboť pro SO ORP ČB ani obec ČB nejsou úmrtnostní tabulky z veřejných zdrojů (ČSÚ) dostupné a nejsou k dispozici ani počty zemřelých podle věku, ze kterých by bylo možné tyto úmrtností tabulky počítat. Z toho důvodu je potřeba považovat uvedené odhady počtu obyvatel v třech hlavních skupinách věkové struktury jako odhady nutně zatížené určitou chybou a tedy přibližné. S ohledem na neustále se zvyšující význam podílu migrace na celkovém populačním přírůstku by bylo vhodné provést prognózu se započítáním počtu přistěhovalých a vystěhovalých. Tyto údaje podle věku jsou však bohužel nedostupné a zatížené velkými nepřesnostmi v evidenci migrace. K odhadu počtu narozených byly využity údaje o specifických plodnostech rodivého kontingentu spočtené ze živě narozených dětí podle věku matky pro okres ČB v r. 2010 (ČSÚb) a středních stavů žen pro okres České Budějovice (ČSÚc).


Graf 2.29: Prognóza vývoje počtu obyvatel v Jč. kraji a v ČR - střední varianta (absolutní hodnoty)

Zdroj: ČSÚb,c), 2011

Z údajů ČSÚ je zřejmé, že vývoj počtu obyvatel na úrovni Jč. kraje je značně odlišný od vývoje počtu obyvatel v ČR. Zatímco v Jč. kraji bude maximálních hodnot v počtu obyvatel dosaženo v letech 2015 - 2016 (a od této doby je pak predikován setrvalý pokles), počet obyvatel v ČR se bude kontinuálně zvyšovat minimálně do r. 2030. Převedeme-li toto vyjádření na procenta, na úrovni Jč. kraje lze od r. 2012 do r. 2030 očekávat 2% pokles počtu obyvatel, zatímco na úrovni ČR se předpokládá v tom stejném období nárůst o 3,2 %.

2.6.2

Prognóza vývoje věkového složení obyvatelstva

Graf 2.30: Prognóza vývoje obyvatel v rámci věkových kohort – ČR (absolutní hodnoty)

Zdroj: ČSÚb), 2011


Graf 2.31: Prognóza vývoje obyvatel v rámci věkových kohort – Jč. kraj (absolutní hodnoty)

Zdroj: ČSÚc), 2007 -2011

Křivky v grafech 2.30 a 2.31 mají obdobný průběh; ilustrují nárůst populace starší 65 let a pokles věkových kohort 0 – 14 let a 15 – 64 let. Prognózy vývoje obyvatel na úrovni ČR a Jč. kraje jsou zpracovány k r. 2030. Stejně jako v případě predikce počtu obyvatel v obci ČB a SO ORP ČB (graf 2.28) byla výchozí data z ČSÚ pro tyto oblasti přepočítána, i u prognózy počtu obyvatel v ČB a SO ORP ČB v rámci jednotlivých věkových kohort (graf 2.32 a 2.33) je užit stejný mechanismus. Graf 2.32: Prognóza vývoje obyvatel v rámci věkových kohort do r. 2020 – obec ČB (absolutní hodnoty)

Zdroj: ČSÚd), 2007 - 2011, vlastní propočty

Do r. 2020 lze dle dat prezentovaných v grafu 2.32 konstatovat nárůst počtu osob ve věkové skupině 0 – 14 let a dále 65 a více let. Rozdíl představuje u mladší věkové kohorty 17 % (v absolutních číslech jde o 2 132 osob) a u starší věkové kohorty 22,5 % (absolutní - 30 Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.

číslo je 3 536 osob). Pokles je zřejmý u střední věkové skupiny a to ve výši 11 %, což v absolutní vyjádření znamená 7 306 osob. Pro dokreslení situace je vhodné komparovat procentuální zastoupení jednotlivých věkových skupin, která vycházejí z této predikce, s procentuálním výskytem věkových skupin, jak je prezentován v grafu 2.11 (tj. v r. 2010 tvořila mladší věková skupina 13,3 %, střední věková skupina 70,0 % a starší věková kohorta představovala 16,7 % obyvatel). V r. 2020 lze očekávat následující poměrné zastoupení: mladší věková skupina 16,0 %, střední věková kohorta 63,3 % a starší věková skupina 20,7 %. Tzn., že zatímco počet obyvatel ve skupině 15 – 64 z r. 2010 do r. 2020 klesne o 6,7 %, výskyt obyvatel ve věku starších 65 let vzroste o 4 %. Graf 2.33: Prognóza vývoje obyvatel v rámci věkových kohort do r. 2020 – SO ORP ČB (absolutní hodnoty)


U věkové skupiny 0 – 14 let na úrovni SO ORP ČB lze do r. 2020 dle prezentovaných dat předikovat 10% nárůst (tj. nárůst o 2 263 osob). Zvýšení počtu osob lze očekávat i ve skupině 65letých a starších a to dokonce o 27 %, v absolutním počtu se jedná o nárůst o téměř 6,5 tisíc osob. Obdobně jako v ostatních případech (tj. na úrovni ČR, Jč. kraje a samotné obce ČB) je i na této úrovni u střední věkové skupiny prognóza negativní – očekávaný pokles lze vyčíslit na 10 %, tj. v absolutní hodnotě cca 10,5 tisíc osob. Provedeme-li komparaci jako viz výše i na úrovni SO ORP ČB, tj. srovnáme-li procentuální výskyt jednotlivých věkových skupin v r. 2010 (viz graf 2.12) s r. 2020, získáme následující hodnoty: zastoupení mladší věkové skupiny stoupne z počtu 13,3 % na 16,0 %, zastoupení střední věkové skupiny klesne ze 70, 0 % na 64,2 % (tj. o 5,8 %). Výskyt starší věkové kohorty se zvýší z 16,7 % (23 911 osob) na 19,8 % (tj. 30 385 osob). Rozdíl představuje 3,1 % (tj. 6 474 osob).


2.7

Rodinný stav obyvatelstva

Graf 2.34: Struktura obyvatelstva dle rodinného stavu na základě SLDB v r. 2011 (relativní hodnoty)

Zdroj: ČSÚ, 2012

Dle posledního SLDB v r. 2011 jsou nejpočetnější skupinou ženatí-vdané. Na úrovni ČR představují téměř 42 % populace. Podíváme-li se na výskyt ženatých-vdaných na úrovni SO ORP ČB a samotné obce ČB, je zde patrný téměř 2% rozdíl s tím, že nižší počet (a to dokonce nižší než je celorepublikový průměr) má obec ČB. V případě rozvedených je situace opačná – nejčetněji je tato skupina zastoupena v obci ČB (v relativním vyjádření se jedná o 12,5 %). Nižší hodnotu vykazuje SO ORP ČB, v obou případech se však pohybujeme nad celorepublikovým průměrem. Svobodní-svobodné se vyskytují na úrovni ČR ve výši 40,5 %; v rámci všech ostatních sledovaných lokalit je četnost této skupiny nižší. Nejméně zastoupenou skupinou jsou ovdovělí-ovdovělé. Rozdíly v rámci jednotlivých úrovní jsou minimální - četnost osciluje kolem 7 %.


Tabulka 2.1: Obyvatelstvo z hlediska rodinného stavu na základě SLDB v r. 2011 (absolutní a relativní hodnoty) z toho podle rodinného stavu

z toho podle rodinného stavu

Muži

Ženy

Území

celkem

ČR

5 188 188

2 326 894

2 220 901

484 952

127 225

5 374 026

1 896 044

2 205 513

613 157

636 777

100,0

44,8

42,8

9,3

2,5

100,0

35,3

41,0

11,4

11,8

314 063

139 690

137 111

28 615

7 971

323 397

112 668

136 745

34 704

38 766

100,0

44,5

43,7

9,1

2,5

100,0

34,8

42,3

10,7

12,0

75 000

32 764

33 395

7 022

1 819

79 204

27 580

33 457

9 461

8 706

100,0

43,7

44,5

9,4

2,4

100,0

34,8

42,2

11,9

11,0

44 863

19 582

19 362

4 737

1 182

48 855

16 804

19 531

6 992

5 528

100,0

43,6

43,2

10,6

2,6

100,0

34,4

40,0

14,3

11,3

ČR v %

svobodní

ženatí

rozvedení

ovdovělí

celkem

svobodné

vdané

rozvedené

ovdovělé

Jihočeský kraj Jihočeský kraj v % SO ORP ČB SO ORP ČB v % ČB ČB v % Zdroj: ČSÚ, 2012

33 Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.

Dle SLDB v r. 2011 byl v obci ČB relativní výskyt rozvedených mužů i žen v komparaci se SO ORP ČB, Jč. krajem a ČR nejvyšší (rozdíl představuje dokonce 2,4 – 3,6 %). Naopak počet vdaných žen je na území obce ČB nejnižší, v případě ženatých mužů byla situace nejhorší na úrovni ČR. S druhou nejnižší hodnotou následuje obec ČB (viz tabulka 2.1). 2.7.1 Sňatečnost – rozvodovost Graf 2.35 : Počet sňatků na 1000 obyvatel v letech 2006 - 2010 ve SO ORP ČB, Jč. kraji a ČR (absolutní hodnoty)

Zdroj: ČSÚb,c), 2007 - 2011

Kulminace hodnot sňatečnosti nastala v roce 2007, a to jak na území ČR, Jč. kraje, tak též i SO ORP ČB. Od tohoto roku se hodnoty snížily – konkrétně ke konci r. 2010 byl na území SO ORP ČB průměrný počet sňatků roven 4,9 na 1000 obyv. V komparaci s průměrnými hodnotami za Jč. kraj (4,5 sňatků na 1000 obyv.) a za ČR (4,5 na 1000 obyv.) se však jedná o nejvyšší počet. Graf 2.36: Počet rozvodů na 1000 obyvatel v letech 2006 – 2010 (absolutní hodnoty)

Zdroj: ČSÚb,c), 2007 - 2011


Z hodnot v grafu 2.36 plyne, že rozvodovost byla v rámci sledovaného období nejvyšší na úrovni obce ČB (3,6 rozvodů na 1000 obyvatel), dále pak na úrovni SO ORP ČB (3,3 rozvody na 1000 obyv.) a nakonec na úrovni Jč. kraje (3,1 rozvody na 1000 obyv.). Všechny uvedené hodnoty se vztahují k r. 2008. Zatímco do r. 2007 se hodnoty rozvodovosti v Jč. kraji a v SO ORP ČB držely pod celorepublikovým průměrem, právě v roce 2008 došlo ke změně a celorepublikový průměr byl nižší než průměr v Jč. kraji, SO ORP ČB a v samotné obci ČB. Hodnoty rozvodovosti v obci ČB jsou dokonce vyšší než celorepublikový průměr v rámci celého sledovaného období9. 2.7.2 Domácnosti a rodinné domácnosti v Jč. kraji v roce 2010 Tabulka 2.2: Počet rodinných domácností s 1 rodičem10 v Jč. kraji v r. 2010 Typ domácnosti

domácnosti celkem z toho

rodinné domácnosti celkem úplné rodiny čisté

z toho

neúplné rodiny čisté

v absol.

v%

251 455

100,0

197 895

78,7

122 961

62,1

10 310

5,2

Zdroj: ČSÚk, 2011

ČSÚ diferencuje pojmy domácnost a rodinná domácnost. Rodinná domácnost je jedním z třech typů domácností (k dalším typům patří nerodinné domácnosti a jednotlivci). Rodinné domácnosti se dále člení na čtyři podskupiny: úplné rodiny čisté, úplné rodiny s dalšími příbuznými, neúplné rodiny čisté a neúplné rodiny s dalšími příbuznými. V souvislosti se stanoveným požadavkem jedné z pracovních slupin jsme se zaměřili na neúplné rodiny čisté (tj. s 1 rodičem), přičemž jsme vycházeli z dostupných dat ČSÚk (2011), tj. z uvedeného celkového počtu domácností v Jč. kraji a procentuálních podílů jednotlivých typů domácností. V r. 2010 byl celkový počet domácností v Jč. kraji 251 455, z toho neúplné rodiny čisté tvořily 4,1 %. Na základě uvedených hodnot bylo tedy možné dopočítat absolutní počet domácností s 1 rodičem, tj. 10 310. Dalším matematickým propočtem jsme zjistili i relativní četnost neúplných rodin čistých, tj. 5,2 %.

9

Hodnoty rozvodovosti ve SO ORP ČB a v ČR za rok 2010 se autorům analýzy nepodařilo zajistit. Může se jednat o svobodného i rozvedeného rodiče.

10


Tabulka 2.3: Počet registrovaných partnerství v ČR v letech 2006 – 2011 (absolutní hodnoty)

Zdroj: DiZi poradna, 2011

V tabulce 2.3 jsou uvedeny počty vzniklých a zaniklých registrovaných partnerství u gay i lesbických párů v jednotlivých krajích ČR v letech 2006 – 2011. Nejvíce partnerství bylo ve sledovaném období registrováno v Praze (389 registrací), následně v Jihomoravském (132) a dále ve Středočeském kraji (119 registrací). Jč. kraj má se 41 registrovanými partnerstvími čtvrtou nejnižší hodnotu (po Kraji Vysočina, Zlínském a Karlovarském kraji).


2.8

Vzdělanostní struktura

Graf 2.37: Vzdělanostní struktura dle SLDB v r. 2011 (relativní hodnoty)

Zdroj: ČSÚ, 2012

Porovnáme-li procentuální zastoupení jednotlivých typů vzdělání u osob v obci ČB s průměrnými hodnotami v ČR, můžeme říci, že v kategorii úplného středního, popř. vyššího odborného vzdělání včetně nástavbového, a dále vysokoškolského vzdělání je více osob právě v ČB. (V této souvislosti je na místě zmínit, že ČB jsou univerzitním městem, tedy se zde dá očekávat průměrně vyšší koncentrace vysokoškolské populace.) V rámci Jč. kraje jsou lidé v kategorii s VŠ vzděláním zastoupeni pod republikovým průměrem. Pokud jde o osoby se základním vzděláním včetně neukončeného a středním vzděláním bez maturity, obec ČB a stejně i SO ORP ČB má ve srovnání s ČR podprůměrné zastoupení této populace (naopak v Jč. kraji jsou hodnoty v těchto kategoriích vzdělání nadprůměrné). Prezentované hodnoty je nutné ještě doplnit o kategorii „nezjištěno“ – více než 4 % populace na všech sledovaných územích se při SLDB v r. 2011 neidentifikovala se žádnou nabídnutou kategorií.


3.

SOCIOEKONOMICKÁ ANALÝZA

3.1

Ekonomická aktivita obyvatelstva

Ekonomicky aktivní obyvatelstvo (pracovní síla) jsou podle metodiky sčítání všechny osoby patnáctileté a starší, které splňují požadavky na zařazení mezi zaměstnané (podle postavení v zaměstnání členěné na zaměstnance, zaměstnavatele a osoby samostatně činné). Zahrnuti jsou zde též pracující důchodci, pracující studenti a učni, osoby na řádné mateřské dovolené a nezaměstnaní (ČSÚh, 2010). I přes rostoucí počty narozených osob v posledních letech se během let 2002 až 2008 (viz graf 2.6) nejvíce snižoval podíl dětské složky (0 - 14 let), neboť stále převažoval vliv radikálního poklesu úrovně plodnosti na konci 90. let minulého století a na začátku nového tisíciletí. V kontrastu s tím se zvyšoval podíl osob ve věku 65 a více let, do r. 2007 i podíl osob ve věku 15 - 64 let. Z pohledu trhu práce se jedná o neutrální vývoj ve smyslu stagnování počtu ekonomicky aktivních osob, v budoucnosti však lze dle zveřejněných prognóz předpokládat stárnutí pracovní síly a dramatický nárůst podílu osob ve věku 65 a více let. V ČR v r. 2009 činil podíl osob ve věku 65 a více let 15,0 %, což je o 1,1 procentního bodu více než v r. 2002. Naopak v r. 2002 činil podíl dětské složky 15,7 % a v r. 2009 to bylo o 1,5 procentního bodu méně ( tj. 14,2 %) (ČSÚh, 2010). Mapa 3.1: Míra ekonomické aktivity v ČR – 2. čtvrtletí 2011 (relativní hodnoty)

Zdroj: MPSV, 2011

Nejvyšší průměrnou míru ekonomické aktivity (dále jen EA) vykázala za 2. čtvrtletí 2011 Praha. V tomtéž čase byla relativně vysoká míra EA ve Středočeském, Plzeňském a Karlovarském kraji. Jihočeský kraj náleží k lokalitám s mírou EA v rozmezí 57 – 69 %, nejnižší průměrnou míru (v rozmezí 55 – 57 %) lze identifikovat na severní Moravě.


Graf 3.1: Vývoj míry EA v Jč. kraji a v ČR v letech 2006 – 2010 (relativní hodnoty)

Zdroj: ČSÚg,h)

Porovnáme-li míru EA v ČR a Jč. kraji, lze konstatovat, že až do r. 2009 byla míra EA v Jč. kraji vyšší než míra EA v ČR. V letech 2007 – 2008 byl tento rozdíl největší, a to dokonce téměř 1 %. Situace na trhu práce v Jč. kraji byla tedy ve srovnání s republikovými hodnotami příznivější; avšak vzhledem k rychlejšímu stárnutí populace v obci ČB a SO ORP ČB,lze predikovat zhoršení jak v oblasti EA, tak potažmo i v zaměstnanosti (r. 2010 představuje tento zlomový okamžik). Graf 3.2: Vývoj míry EA – srovnání let 2001 a 2011 (relativní hodnoty)

Zdroj: ČSÚg,h), 2002 a 2012; MPSV, 2012

Hodnoty uvedené v grafu 3.2 dokladují pokles EA mezi roky 2001 a 2011 a to na úrovni ČR, Jč. kraje, SO ORP ČB, i obce ČB. Hodnota rozdílu je nejmenší na úrovni SO ORP ČB a Jč. kraje (v obou případech se jedná o pokles o 3,3 %), naopak největší pokles je zřejmý u obce ČB, který hodnotou 4,6 % překračuje i celorepublikovou hodnotu ve výši 4 %. Tato zjištění konvenují především s předchozími daty týkající se změny věkové struktury ve 39 Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.

prospěch kohorty 65 a víceletých; v případě obce ČB je nutné vzít v úvahu též procesy suburbanizace (viz mapa 2.1).

Ekonomická aktivita nezjištěna v roce 2011

Ekonomicky neaktivní v roce 2011

Míra ekonomické aktivity v roce 2001 v %

Míra ekonomické aktivity v roce 2011 v %

Ekonomicky aktivní v roce 2011

Obyvatelstvo ve věku 15 a více let v roce 2011

Území

Obyvatelstvo celkem v roce 2011

Tabulka 3.1: Obyvatelstvo z hlediska ekonomické aktivity – porovnání let 2001 a 2011 (dle posledního SLDB)

obec ČB

93 883

80 863

46 776

57,8

62,4

41 947

5 160

SO ORP ČB

154 443

131 815

77 822

59

62,3

69 184

7 437

Jč. kraj

637 460

544 173

316 568

58,2

61,5

290 503

30 389

5 172 737

57,3

61,3

4 718 866

670 611

ČR

10 562 214 9 034 544

Zdroj:ČSÚ,f,j), ČSÚ, 2012

Porovnáme-li míru EA v r. 2011 mezi obcí ČB, SO ORP ČB, Jč. krajem a ČR, můžeme uvést, že republikové hodnoty jsou nejnižší (57,3 %), naopak SO ORP vykazuje míru EA nejvyšší (59,0 %). Graf 3.3: Vývoj míry EA v Jč. kraji a v ČR dle pohlaví v letech 2006 – 2010 (relativní hodnoty)

Zdroj: ČSÚ,f,j), 2007 – 2011; MPSV, 2011

Z hlediska pohlaví je vývoj míry EA na úrovni Jč. kraje a ČR obdobný. Větší rozdíly mezi hodnotami v Jč. kraji a ČR jsou patrné u žen v letech 2007 a 2008. Od r. 2009 se míra EA žen na úrovni Jč. kraje dostala pod hodnotu 50 % a v následujícím roce dále klesala.


3.1.1 Ekonomická aktivita v jednotlivých obcích SO ORP ČB Mapa 3.2: Míra EA v jednotlivých obcích SO ORP ČB v r. 2010 (relativní hodnoty)

Zdroj: ČSÚ,f,j), 2011

Na území SO ORP ČB je 56,6 % ekonomicky aktivních osob. Mezi obce ve SO ORP ČB s nejnižší mírou EA (tj. mírou mezi 38,91 – 53,10 %) patří Čakov (38,91 %), Komařice (39,8 %), Borovnice (47,0 %), Hradce (49,1 %) a Záboří (54,9 %). Naopak k obcím s nejvyšší mírou EA (tj. mírou v intervalu 60,99 - 66,99 %) náleží Vitín (64,4 %) Vítkovice (60,9%), Doubravice (60,5%), Žabovřesky (59,0 %) a Nákří (55,4 %). Samotná obec ČB vykázala v r. 2010 dle ČSÚ 53,5 % ekonomicky aktivních osob. Tato hodnota je ve srovnání s průměrnou hodnotou za SO ORP ČB nižší, což logicky konvenuje s předešlými daty – tj. indexem stáří (viz mapa 2.1) a indexem ekonomického zatížení obcí ve SO ORP ČB (viz mapa 2.2).


Mapa 3.3: Podíl aktivně zaměstnaných z osob ekonomicky aktivních v jednotlivých obcích SO ORP ČB (relativní hodnoty)

Zdroj: ČSÚ,f,j), 2011

Průměrný podíl aktivně zaměstnaných v obcích SO ORP ČB činil v r. 2010 92,7 %. Mezi obce s nejnižším podílem aktivně zaměstnaných patřily obce: Čakov (66,2 %), Komořice (73,9 %), Borovnice (78,3 %), Hradce (84,8 %) a Záboří (89,4 %). K obcím s nejvyšším podílem aktivně zaměstnaných naležely: Vitín (98,5 %), Vítkovice (98,1 %), Doubravice (97,3 %), Žabovřesky (97,2 %) a Nákří (97 %). Samotná obec České Budějovice měla ve sledovaném roce 92,5 % aktivně zaměstnaných osob, čímž se přiblížila průměrné hodnotě za SO ORP ČB.


3.1.2

Nabídka pracovních příležitostí

Graf 3.4: Nabídka pracovních příležitostí v okrese ČB a ČR v letech 2007 – 2011 k 30. 11. (absolutní hodnoty)

Zdroj: ČSÚj, 2008 -2012

Počet volných pracovních míst se mezi lety 2008 – 2009 významně snížil. V rámci okresu ČB se jedná téměř o 2/3 pokles, v ČR se nabídka pracovních příležitostí snížila ještě více - téměř o 3/4. Od r. 2010 se na obou prezentovaných úrovních tento stav zlepšuje, jedná se však jen o velmi pozvolný nárůst. V r. 2011 bylo v okrese ČB volných 834 pracovních míst, v ČR pak bezmála 40 tis. pracovních míst.


3.2

Trh práce

3.2.1 Obecná míra nezaměstnanosti a míra registrované nezaměstnanosti11 Graf 3.5: Míra registrované nezaměstnanosti v obci ČB, SO ORP ČB, Jč. kraji a ČR v letech 2006 – 2011 k 30. 11. (relativní hodnoty)

Zdroj: MPSV, 2011

Dle údajů MPSV vykazovala míra registrované nezaměstnanosti v ČR v letech 2006 až 2008 setrvalý pokles, přičemž v letech 2007 a 2008 dosáhla nejnižších hodnot. Následné výrazné zvyšování míry nezaměstnanosti v r. 2009 je odrazem toho, že se na celorepublikovém a též i regionálním trhu práce plně projevily důsledky ekonomické krize. Nárůst počtu nezaměstnaných v období 2008 - 2010 představoval v obci ČB a SO ORP ČB 2,6 %, v Jč. kraji 3 % a na úrovni ČR dokonce 3,3 %. Obecně lze říci, že z hlediska počtu nezaměstnaných je situace v regionu ČB a též v Jč. kraji ve srovnání s celorepublikovými hodnotami příznivější.

11

V ČR je nezaměstnanost definována dvojím způsobem: Národní metodika, používaná Ministerstvem práce a sociálních věcí (dále jen MPSV), vychází z administrativních zdrojů, tj. z evidence úřadů práce o uchazečích o zaměstnání. Tato metodika slouží zejména jako podklad pro rozhodovací a legislativní kroky v oblasti domácího trhu práce. Naproti tomu mezinárodní metodika, která vychází z definic Mezinárodního úřadu práce a která se používá ve výběrovém šetření pracovních sil (VŠPS), je vhodná především k mezinárodní komparaci. Základním ukazatelem týkajícím se nezaměstnanosti je míra nezaměstnanosti, která vyjadřuje podíl nezaměstnaných na celkové pracovní síle. Tento ukazatel je v národní metodice označován jako míra registrované nezaměstnanosti a v mezinárodní metodice jako obecná míra nezaměstnanosti. Rozdíl mezi těmito dvěma měrami spočívá zejména v použité metodice stanovení čitatele a jmenovatele, ale i v rozdílných zdrojích dat a časových charakteristikách. Ve vývoji obou měr nezaměstnanosti (obecné a registrované) bylo v uplynulých letech možno zaznamenat specifické rozdíly. Trendy vývoje obou měr byly sice shodné, ale dosahované hodnoty byly výrazně rozdílné - rozdíly se pohybovaly kolem 2 procentních bodů. V roce 2004 přistoupilo proto MPSV k opatření, jež přineslo změnu metodiky výpočtu míry registrované nezaměstnanosti a mělo za cíl zlepšit mezinárodní komparabilitu daného ukazatele. Na straně čitatele šlo nově o využití institutu tzv. dosažitelných nezaměstnaných uchazečů (jsou schopni nastoupit do zaměstnání do dvou týdnů). Na straně jmenovatele se do pracovní síly začali kromě zaměstnaných a nezaměstnaných osob započítávat i pracující cizinci. Tato změna přinesla, kromě již zmíněné lepší mezinárodní srovnatelnosti daných ukazatelů, rovněž sblížení míry registrované nezaměstnanosti s obecnou mírou nezaměstnanosti.


Graf 3.6: Dosažitelní uchazeči o zaměstnání ve SO ORP ČB, Jč. kraji a ČR v letech 2006 – 2011 k 31. 12. (absolutní hodnoty)

Zdroj: MPSV, 2011

Počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání byl na úrovni ČR, Jč. kraje a SO ORP ČB nejvyšší v r. 2010. Rok 2011 znamenal na všech sledovaných úrovních pokles; počet dosažitelných uchazečů byl v Jč. kraji a ČR menší než v r. 2009. Graf 3.7: Obecná míra nezaměstnanosti ve SO ORP ČB, Jč. kraji a ČR v letech 2006 – 2011 (relativní hodnoty)

Zdroj: ČSÚ g,h), 2007 – 2012; MPSV, 2007 - 2011

Vývoj obecné míry nezaměstnanosti prezentovaný v grafu 3.7 kopíruje vývoj registrované míry nezaměstnanosti v grafu 3.5. Z grafu 3.7 je dále zřejmé, že obecná míra nezaměstnanosti ve SO ORP ČB je nižší než je tento parametr vykázán za Jč. kraj a ČR (obdobný stav jako je prezentován v grafu 3.5).


3.2.2 Nezaměstnanost podle věku12 V období 2009 - 2010 byla z hlediska věku nejproblémovější skupinou na trhu práce v obci ČB a SO ORP ČB věková kohorta 20 - 29 let. Předstihla i tradičně nejohroženější skupinu 50letých a starších uchazečů o zaměstnání. Naopak nejméně problémovou věkovou kohortou jsou z pohledu věku 40 - 49letí, které je možno považovat za poměrně stabilní, ukotvenou skupinu na trhu práce. Relativně nejnižší míru nezaměstnanosti vykazuje věková kohorta 60 a víceletých (viz grafy 3.8 až 3.11). Zde je však nutné vzít v úvahu, že podíl osob 60letých a starších se na trhu práce v tomto věku výrazně snižuje z důvodu odchodu do starobního důchodu. Porovnáme-li z hlediska věkové struktury meziroční nárůst nezaměstnanosti v r. 2009 a 2010 (viz graf 3.8 a 3.9), můžeme konstatovat, že k nárůstu došlo zejména u věkové skupiny 40 - 49letých (především na úrovni Jč. kraje – o 1,8 %), dále u 50 - 59letých (rovněž především v rámci Jč. kraje – o 1,1 %) a dále pak u 60 a víceletých (zde byl nárůst v rámci jednotlivých sledovaných lokalit obdobný, tj. 0,3 - 0,4 %). Naopak snížení míry registrované nezaměstnanosti vykázala v r. 2010 oproti r. 2009 skupina 20 - 29letých, přičemž největší pokles je patrný na úrovni Jč. kraje (2,5 %), dále u SO ORP ČB (1,3 %). Na úrovni obce ČB byl pokles ve srovnání s předchozími lokalitami nejmenší (0,6 %). Nižší nezaměstnanost v r. 2010 vykazuje též skupina osob do 19 let (v rozmezí 0,2 – 06 %). Z grafů 3.10 a 3.11 je dále zřejmé, že hodnoty na území obce ČB jsou srovnatelné s hodnotami v rámci SO ORP ČB a to v obou sledovaných letech. Odchylky se pohybují maximálně v rozsahu 0,5 %. Graf 3.8: Struktura nezaměstnaných na území obce ČB, SO ORP ČB, Jč. kraje a ČR z hlediska věku v r. 2009 (relativní hodnoty)

Zdroj: ČSÚ g,h, j), 2010; MPSV, 2011

12

Hodnoty nezaměstnanosti podle věku se týkají registrované míry nezaměstnanosti.


Graf 3.9: Struktura nezaměstnaných na území obce ČB, SO ORP ČB, Jč. kraje a ČR z hlediska věku v r. 2010 (relativní hodnoty)


Graf 3.10: Struktura nezaměstnaných na území obce ČB z hlediska věku - srovnání roku 2009 a 2010 (relativní hodnoty)

Zdroj: ČSÚ g,h, j), 2010 – 2011; MPSV, 2011


Graf 3.11: Struktura nezaměstnaných na území SO ORP ČB z hlediska věku - srovnání roku 2009 a 2010 (relativní hodnoty)


3.2.3 Nezaměstnanost podle vzdělání13 Z hlediska vzdělání vykazovaly v období 2009/2010 na všech sledovaných úrovních nejvyšší nezaměstnanost osoby se středním vzděláním bez maturity. Zatímco podíl této vzdělanostní skupiny v rámci ČR činil cca 45 %, na území obce ČB tvořily osoby se středním vzděláním bez maturity v r. 2010 „pouze“ 36,2 %. Opačnou tendenci lze pozorovat u vzdělanostní skupiny s úplným středním vzděláním s maturitou a vyšším odborným včetně nástavbového vzdělání. Jejich podíl na úrovni ČR byl v r. 2010 23,8 %, kdežto na úrovni obce a SO ORP ČB 30,8 % (viz grafy 3.12 - 3.15). Graf 3.12: Struktura nezaměstnaných z hlediska vzdělání v r. 2009 (relativní hodnoty)

Zdroj: ČSÚ g,h, j), 2010; MPSV, 2011 13

Hodnoty nezaměstnanosti podle vzdělání se týkají registrované míry nezaměstnanosti.


Graf 3.13: Struktura nezaměstnaných z hlediska vzdělání v r. 2010 (relativní hodnoty)


Graf 3.14: Struktura nezaměstnaných na území obce ČB z hlediska vzdělání - srovnání roku 2009 a 2010 (relativní hodnoty)


Při detailnější analýze vývoje nezaměstnanosti z pohledu vzdělání na území SO ORP ČB lze uvést, že změny v letech 2009 - 2010 jsou maximálně v řádu 1 % (viz grafy 3.14 a 3.15). Tyto změny jsou více patrné v rámci samotné obce ČB a to zvláště ve skupině osob se střední vzděláním „bez a s maturitou“. Paradoxně se zmenšila nezaměstnanost osob se středním vzděláním bez maturity (z 38,0 % na 36,2 %) v neprospěch osob se středním vzděláním s maturitou (z 29,1 na 30,8 %). Nelze přehlédnout ani skutečnost, že v rámci obou sledovaných územních celků se meziročně snížila nezaměstnanost osob se základním vzděláním (o 0,5 % popř. 0,7 %), zatímco se naopak zvýšila nezaměstnanost osob vysokoškolsky vzdělaných (o 0,4 % popř. 0,6 %).


Graf 3.15: Struktura nezaměstnaných na území SO ORP ČB z hlediska vzdělání srovnání roku 2009 a 2010 (relativní hodnoty)


3.2.4 Nezaměstnanost podle pohlaví14 Graf 3.16: Obecná míra nezaměstnanosti na území SO ORP ČB z hlediska pohlaví – srovnání v letech 2006 až 2010 (relativní hodnoty)

Zdroj: ČSÚj), 2007 - 2011

Obecná míra nezaměstnanosti byla ve sledovaných letech minimálně cca o 0,5 % vyšší v neprospěch žen, přičemž v r. 2006 tento rozdíl činil 1 %, v r. 2010 jen 0,5 %. Z uvedeného tedy vyplývá tendence snižování genderových rozdílů v rámci míry nezaměstnanosti na území SO ORP ČB. Rok 2007 byl pro obě kategorie nejpříznivější, od r. 2008 míra nezaměstnanosti výrazně stoupá. Míra nezaměstnanosti u mužů představuje v r. 2010 ve srovnání s r. 2007 více než dvojnásobný nárůst (tj. z hodnoty 3,1% na 6,6 %), u žen je tento nárůst cca 1,8 (tj. z hodnoty 3,9 % na 7,1 %). 14

Údaje se týkají tzv. obecné míry nezaměstnanosti.


Graf 3.17: Obecná míra nezaměstnanosti na území Jč. kraje z hlediska pohlaví – srovnání v letech 2006 až 2010 (relativní hodnoty)

Zdroj: ČSÚj, 2007 - 2011

Genderové rozdíly v míře nezaměstnanosti na území Jč. kraje byly nejvýraznější patrné především v letech 2006 - 2008. V r. 2007 činila míra nezaměstnanosti u mužů 1,9 % a u žen 6,0 %. Rok 2009 lze v míře nezaměstnanosti z hlediska pohlaví hodnotit jako genderově vyrovnaný (muži – 4,8 %, ženy – 4,5 %). V r. 2010 však opět dochází v míře nezaměstnanosti ke zvyšování rozdílu mezi muži a ženami (muži – 4,6 %, ženy 6,0 %). Z pohledu vývoje míry nezaměstnanosti byla situace u mužů a žen odlišná. Zatímco r. 2007 byl pro zaměstnanost žen nepříznivý – 6,0 % (a stejná situace pak opakuje i v r. 2010), pro muže je r. 2007 ve srovnání s ostatními prezentovanými roky jednoznačně nejlepší (pouhých 1,9 %). Míra nezaměstnanosti u mužů pak dosahuje svého vrcholu v r. 2009 (tj. 4,8 %). Graf 3.18: Obecná míra nezaměstnanosti na území ČR z hlediska pohlaví – srovnání v letech 2006 až 2010 (hodnoty ke 4. čtvrtletí) (relativní hodnoty)

Zdroj: ČSÚj), 2007 - 2011

Stejně jako v rámci SO ORP ČB byl vývoj míry nezaměstnanosti u mužů a žen obdobný, na základě prezentovaných hodnot za ČR lze dojít ke stejnému závěru – nejnižší 51 Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.

míry nezaměstnanosti byly zaznamenány v letech 2007 a 2008. Rozdíly mezi ČR a SO ORP ČB však lze spatřovat v samotných hodnotách míry nezaměstnanosti. I na úrovni ČR je patrná diskrepance mezi mírou nezaměstnanosti mužů a žen (v r. 2010 činil rozdíl míry nezaměstnanosti 2,3 % ve prospěch mužů). Graf 3.19: Míra nezaměstnanosti z hlediska pohlaví v r. 2010 na území SO ORP ČB, Jč. kraje a ČR (relativní hodnoty)

Zdroj: ČSÚj), 2011; MPSV, 2011

Porovnáme-li míru nezaměstnanosti v r. 2010 z hlediska pohlaví v rámci SO ORP ČB, Jč. kraje a celé ČR, můžeme konstatovat následující: hodnoty vykazované u kategorie mužů na území SO ORP ČB (tj. 6,6 %) převyšovaly nejen hodnoty za Jč. kraj (4,6 %), ale též i průměr za celou ČR (5,9 %). Pokud jde o kategorii žen, situace na území SO ORP ČB byla v komparaci s celostátními hodnotami o 1,1 % lepší, naopak v komparaci s Jč. krajem o 1,1 % horší. Celkově je míra nezaměstnanosti mužů ku ženám v tomto sledovaném roce příznivější.


3.2.5

Délka nezaměstnanosti

Graf 3.20: Průměrná doba evidence nezaměstnaných v okrese ČB, Jč. kraji a ČR – vývoj v letech 2006 - 2011 (absolutní hodnoty)

Zdroj: ČSÚj), 2007 - 2011; MPSV, 2011

V průběhu sledovaného období byla průměrná délka nezaměstnanosti největší v letech 2006 a 2007, kdy počet registrovaných dní na úřadech práce dosahoval na celorepublikové úrovni přes 650 dní, na úrovni Jč. kraje přes 400 dní a v rámci okresu ČB cca 300 dní. V r. 2008 a 2009 se v porovnání s předchozími dvěma lety zkrátila délka nezaměstnanosti a to až o cca 1/3 (tj. na 220 dní v okrese ČB, 277 dní v Jč. kraji a 413 dní v ČR). Rok 2009 a 2010 přináší opět nárůst délky evidence osob bez práce. Situace v okrese ČB v porovnání s ostatními sledovanými územími byla a zůstává příznivější – počet dní evidence nezaměstnaných na úřadu práce v okrese ČB se pohybuje okolo polovičních hodnot v komparaci s ČR a cca kolem ¾ hodnot v komparaci s Jč. krajem. 3.2.6 Problémové skupiny nezaměstnaných na trhu práce K problémovým skupinám na trhu práce definovaným v zákoně č. 435/2004 Sb., kterým úřady práce do 31. 12. 2011 věnovaly zvýšenou pozornost při nalezení pracovního uplatnění15, se řadí osoby se zdravotním postižením, těhotné/kojící ženy a matky do 9 měsících po porodu, osoby pečující o dítě do 15 let věku dítěte, osoby potřebující zvláštní pomoc, generace „50 plus“, osoby se základním vzděláním a osoby evidované déle než 6 popř. déle než 12 měsíců.

15

S účinností od 1. 1. 2012 se zákonem č. 367/2011 Sb. ruší demonstrativní výčet uchazečů o zaměstnání, kterým krajská pobočka úřadu práce věnuje zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání. Dle § 33, odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění „se při zprostředkování zaměstnání věnuje zvýšená péče uchazečům o zaměstnání, kteří ji pro svůj zdravotní stav, věk, péči o dítě nebo z jiných vážných důvodů potřebují“.


Graf 3.21: Uchazeči o zaměstnání – osoby se zdravotním postižením (relativní hodnoty)

Zdroj: ČSÚj), 2007 - 2011; MPSV, 2011

Podíl osob se zdravotním postižením se na celkovém počtu nezaměstnaných pohybuje v okrese ČB i Jč. kraji nad celorepublikovým průměrem. V posledních třech letech jsou počty těchto nezaměstnaných téměř neměnné – v okrese ČB a stejně tak i v Jč. kraji se jedná o cca 14% skupinu nezaměstnaných, na úrovni ČR jde o skupinu cca 12,5%. Z prezentovaných hodnot současně vyplývá, že podíl nezaměstnaných osob se zdravotním postižením se v posledních třech letech výrazně zmenšil oproti létům 2007 – 2008 a to přibližně o 5 - 6 %. Tabulka 3.2: Průměrný měsíční počet evidovaných osob se zdravotním postižením v okrese ČB v letech 2000 – 2010 (absolutní hodnoty) Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 průměrný měsíční počet 535 evidovaných osob se zdravotním postižením

495

515

516

552

643

718

748

742

889

879

Zdroj: Úřad práce České Budějovice, 2011

V evidenci Úřadu práce ČB bylo v r. 2010 měsíčně v průměru v okrese ČB 879 uchazečů se zdravotním postižením (v r. 2009 činil tento průměr 889 uchazečů se zdravotním postižením) - viz tabulka 3.2. Porovnáme-li absolutní a relativní četnost nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením na okrese ČB (graf 3.21 a tabulka 3.2), můžeme konstatovat, že zatímco relativní počet uchazečů se zdravotním postižením klesá (r. 2007 – 20,8 %; r. 2010 – 14,1 %), v absolutním vyjádření počet vzrůstá (r. 2007 – 748; r. 2010 – 879). Tuto skutečnost lze vysvětlit celkově stoupajícím počtem nezaměstnaných. Celkový počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání byl k. 31. 12. 2007 v okrese ČB 3 230 osob; k 31. 12. 2010 představoval 6 367 uchazečů o zaměstnání (viz tabulka 3.3).


Tabulka 3.3: Počty dosažitelných uchazečů se zdravotním postižením a všech dosažitelných uchazečů v okrese ČB – porovnání let 2007 a 2010 (absolutní hodnoty) Území 2007 2010 Dosažitelní uchazeči - osoby se zdravotním postižením

748

879

Dosažitelní uchazeči - celkem

3 230

6 367

Zdroj: ČSÚj), 2008 a 2011; MPSV, 2011

Pracovní místa pro osoby se zdravotním postižením Uplatnění uchazečů se zdravotním postižením na trhu práce zůstává problematické. Velké procento těchto uchazečů má jen základní vzdělání (29 %) a tím jsou jejich možnosti nalézt zaměstnání velice omezené (Úřad práce České Budějovice, 2011). V r. 2010 bylo ÚP ČB finančně podpořeno vytvoření 20 pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením. Celkový příspěvek vyplacený ÚP v ČB na vytvoření pracovních míst v chráněných dílnách a na chráněných pracovních místech činil v daném roce 304 000,- Kč. Z důvodu nevyčerpání poskytnutého příspěvku byla na účet úřadu práce vrácena částka 13 288,- Kč. Od počátku roku bylo umístěno (přeobsazeno) v chráněných pracovních dílnách a na chráněných pracovních místech (na místech vytvořených v r. 2010 a letech minulých) 31 osob se zdravotním postižením (z toho 19 uchazečů z evidence ÚP v ČB, 1 uchazeč z evidence ÚP v Táboře a 1 uchazeč z evidence ÚP v Českém Krumlově). Na úhradu provozních nákladů chráněných pracovních dílen a chráněných pracovních míst byly poskytnuty příspěvky v r. 2010 celkem 21 zaměstnavatelům. Celkový příspěvek vyplacený ÚP ČB na provozní náklady v chráněných pracovních dílnách a na chráněných pracovních místech činil celkem 2 018 000,- Kč a byl poskytnut na 368 zaměstnanců – osob se zdravotním postižením. Graf 3.22: Uchazeči o zaměstnání – těhotné ženy a matky do 9 měsíců po poroduvývoj v letech 2006 – 2011 (relativní hodnoty)

Zdroj: ČSÚj) 2007 - 2012; MPSV, 2011


Těhotné ženy a matky do 9 měsíců po porodu jsou mezi nezaměstnanými zastoupeny cca 1 % (údaj se týká let 2009 - 2011). Stejně jako u předchozí skupiny i zde v r. 2011 došlo k poklesu procentuálního výskytu této skupiny oproti r. 2007 a 2008 (cca o 0,5 – 0,7 %). Míra nezaměstnanosti skupiny těhotných žen a matek do 9 měsíců po porodu se v ČB a v Jč. kraji vyskytuje nad celorepublikovým průměrem. Podíl této skupiny na všech nezaměstnaných osobách je však marginální. Graf 3.23: Uchazeči o zaměstnání – osoby pečující do 15 let věku dítěte – vývoj v letech 2006 – 2011 (relativní hodnoty)

Zdroj: ČSÚj), 2007 - 2012; MPSV, 2011

Další sledovanou skupinou na úřadech práce jsou osoby pečující o dítě do 15 let jeho věku. Relativní četnost této skupiny se v r. 2011 v ČR a v Jč. kraji pohybovala kolem 12 %, situace v okrese ČB je příznivější – míra nezaměstnanosti lehce převyšovala 9 %. Zatímco vývoj míry nezaměstnanosti této skupiny má v okrese ČB od r. 2008 klesající tendenci, v rámci ČR je situace odlišná – míra nezaměstnanosti osob pečujících do 15 let věku dítěte od r. 2009 spíše progreduje. Graf 3.24: Uchazeči o zaměstnání – osoby potřebující zvláštní pomoc - vývoj v letech 2006 – 2011 (relativní hodnoty)

Zdroj: ČSÚj), 2007 - 2012; MPSV, 2011


Skupina osob potřebující zvláštní pomoc (např. osoby navracející se z výkonu trestu) je další problematickou skupinou, i když její četnost je nízká – na úrovni ČR je tato skupina mezi osobami evidovanými na úřadech práce zastoupena 0,8 %, na úrovni Jč. kraje pouze 0,2 % a v okrese ČB dokonce jen 0,1 % (údaje za r. 2011). Míra nezaměstnanosti osob potřebujících zvláštní pomoc se v průběhu sledovaných let prakticky po celou dobu snižovala. Dále možno konstatovat, že situace v okrese ČB byla a zůstává ve srovnání s krajským a celorepublikovým průměrem nejlepší. Obdobně jako u skupiny těhotných žena a matek do 9. měsíců po porodu i tato skupina se z pohledu zastoupení mezi nezaměstnanými jeví jako marginální. Graf 3.25: Uchazeči o zaměstnání – generace „50 plus“ - vývoj v letech 2006 – 2011 (relativní hodnoty)

Zdroj: ČSÚj), 2007 - 2012; MPSV, 2011

Zastoupení žadatelů o zaměstnání starších 50 let evidovaných na úřadech práce je poměrně vysoké – skupina tvoří cca 1/4 všech nezaměstnaných. Počet těchto uchazečů klesl v r. 2011 na nejmenší hodnoty s tím, že situace v okrese ČB je dokonce ve srovnání s ostatními sledovanými územími nejpříznivější (velikost skupiny uchazečů o zaměstnání starších 50 let je v okrese ČB 24,3 %, v Jč. kraji 25,5 % a v ČR 26 %). Z prezentovaných dat v grafu 3.25 dále plyne, že maximální výkyvy míry nezaměstnanosti generace „50 plus“ dosahovaly v průběhu let 2006 – 2011 hodnoty 3,3 % na úrovni okresu ČB, 4,1 % na úrovni Jč. kraje a 4,6 % v rámci ČR.


Graf 3.26: Uchazeči o zaměstnání – osoby bez vzdělání včetně osob se základním vzděláním - vývoj v letech 2006 – 2011 (relativní hodnoty)

Zdroj: CSÚjm, 2007 - 2012; MPSV, 2011

Další početnou skupinou ohroženou na trhu práce jsou osoby bez vzdělání popř. osoby, které dosáhly pouze základního vzdělání. Tato skupina představuje stejně jako generace „50 plus“ cca ¼ všech uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadech práce. Nejnižší míra nezaměstnanosti byla v souvislosti s výše uvedenou skupinou vykázána v r. 2010, a to na úrovni okresu ČB, Jč. kraje i celé republiky. V průběhu období 2006 – 2011 byla situace týkající se osob s dokončeným základním vzděláním popř. osob bez vzdělání z hlediska jednotlivých srovnávaných lokalit nejlepší v rámci okresu ČB. Následující graf 3.27 ilustruje situaci uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadu práce déle než 6 měsíců. Jedná se o skupinu, která je již reálně ohrožena dlouhodobou nezaměstnaností. V r. 2011 byla její relativní četnost na území okresu ČB téměř 40 %, na území Jč. kraje cca 43 % a v ČR 52 %. Z hlediska vývoje lze říci, že maximální hodnoty výskytu této skupiny byly dosaženy v r. 2006; r. 2008 naopak představuje nejnižší výskyt v rámci nezaměstnaných (byť relativní četnost v uvedeném roce se pohybuje mezi 29 – 43 %). Následné období znamená nárůst četnosti a přiblížení se hodnotám z r. 2006. V průběhu r. 2010 se podíl uchazečů dlouhodobě evidovaných (déle než 6 měsíců) na celkovém počtu nezaměstnaných opět zvýšil. K 31. 12. 2010 činil tento podíl 35,8 % (o 0,8 % více než v r. 2009) a jejich absolutní počet se oproti r. 2009 zvýšil o 206 uchazečů evidovaných na úřadu práce déle než 6 měsíců (Úřad práce České Budějovice, 2011). Podíl uchazečů 50letých a starších představoval u dlouhodobě evidovaných v r. 2010 v Jč. kraji 38,4 % (viz následující tabulka 3.5).


Graf 3.27: Uchazeči o zaměstnání – osoby evidované na ÚP déle než 6 měsíců - vývoj v letech 2006 – 2011 (relativní hodnoty)

Zdroj: ČSÚj), 2007 - 2012; MPSV, 2011

Nezaměstnanost delší než 6 měsíců může být zapříčiněna celou řadou důvodů, které se vzájemně kombinují (zdravotní stav, věk, nedostatečné vzdělání apod.). Nejohroženější skupinou na trhu práce v Jč. kraji byly v r. 2010 osoby se středoškolským vzděláním bez maturity popř. osoby se základním vzděláním či bez vzdělání a dále osoby ve věkové kategorii 50 – 59 let (viz tabulka 3.4 a 3.5) Tabulka 3.4: Uchazeči evidovaní déle než 6 měsíců v r. 2010 v Jč. kraji - podle vzdělání Vzdělání

Muži

Ženy

Celkem

v%

základní vzděl. a bez vzdělání

320

375

695

29,0

středoškolské bez maturity

447

466

913

38,1

středoškolské s maturitou

221

395

616

25,7

vysokoškolské

77

96

173

7,2

1 065

1 332

2 397

100,0

Celkem



Tabulka 3.5: Uchazeči evidovaní déle než 6 měsíců v r. 2010 v Jč. kraji - podle věkových kategorií Věk

Muži

Ženy

Celkem

v%

do 19 let

33

20

53

2,2

20 – 29 let

183

179

362

15,1

30 – 39 let

186

385

571

23,8

40 – 49 let

181

310

491

20,5

50 – 59 let

347

422

769

32,1

60 let a více

135

16

151

6,3

1 065

1 332

2 397

100,0

Celkem


Graf 3.28: Uchazeči o zaměstnání – osoby evidované na ÚP déle než 12 měsíců – vývoj v letech 2006 – 2011 (relativní hodnoty)

Zdroj: ČSÚj), 2007 - 2012; MPSV, 2011

Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání evidovaných na ÚP více než rok lze diferencovat na 2 fáze: mezi roky 2006 - 2009 je zřejmá snižující se míra nezaměstnanosti, oproti tomu roky 2010 a 2011 je možno charakterizovat jako období se zhoršenou dostupností zaměstnání a tudíž i se zvyšující se mírou dlouhodobé nezaměstnanosti (hodnoty za r. 2011 pozvolna dosahují maximálních hodnot z r. 2007, resp. 2006). Rozdíly mezi minimálními a maximálními hodnotami jsou výrazné – na úrovni okresu ČB jde o více než 10% rozdíl, na úrovni Jč. kraje se jedná o téměř 14% a v rámci ČR o více než 18% rozdíl. Promítneme-li si průměrnou dobu evidence nezaměstnaných (viz graf 3.20) do míry nezaměstnanosti osob evidovaných déle než 12 měsíců (tj. dlouhodobě nezaměstnaných dle Mezinárodní organizace práce), logicky vyplývá, že se zvyšující se průměrnou dobou evidence uchazečů o zaměstnání se také zvyšuje podíl osob dlouhodobě nezaměstnaných.


Průměrná mzda Průměrná hrubá měsíční mzda představuje podíl mezd bez ostatních osobních nákladů připadající na jednoho zaměstnance evidenčního počtu za měsíc16. Do mezd se zahrnují základní mzdy a platy, příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy nebo platu, které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě. Nezahrnují se náhrady mzdy nebo platu po dobu prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) placené zaměstnavatelem. Jedná se o hrubé mzdy, tj. před snížením o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další zákonné nebo se zaměstnancem dohodnuté srážky. Průměrná hrubá měsíční mzda za celé národní hospodářství zahrnuje údaje za všechny zaměstnance. Je uvedena na přepočtené počty zaměstnanců a zohledňuje tak délku pracovních úvazků zaměstnanců. 3.3

Graf

3.29:

Průměrná

mzda

v letech

2006

–

2010

za

4.

čtvrtletí

(v

Kč)

Zdroj: ČSÚk), 2007 - 2011; Krajská správa ČSÚ v Českých Budějovicích, 2011

Průměrná mzda v podnikatelské i nepodnikatelské sféře vykazovala v letech 2006 – 2010 pozvolný nárůst, výjimkou je pouze rok 2010 v nepodnikatelské sféře a to nejen v rámci Jč. kraje, ale též i celorepublikově. Dominantním znakem v regionálním třídění mezd je neustále se prohlubující rozestup ve mzdové úrovni v hlavním městě a ostatních krajích. Rozdíl je velkou měrou ovlivněn odlišnou strukturou zaměstnanosti, tedy vyšší úrovní mezd v odvětvích, kde je požadována vyšší odborná kvalifikace. Tato odvětví, např. bankovnictví, pojišťovnictví, centrální úřady, spolu s vyšším podílem podnikatelských subjektů se zahraniční kapitálovou účastí jsou ve větším rozsahu umístěna právě v hlavním městě. Tento fakt může poněkud zkreslovat celorepublikové průměrné hodnoty a to nejen z hlediska výše průměrné mzdy v podnikatelské a nepodnikatelské sféře dohromady, ale též i při komparaci výše průměrné mzdy v podnikatelské versus nepodnikatelské oblasti. Například zatímco výše průměrné mzdy v podnikatelské sféře je v rámci celorepublikových hodnot vyšší než v nepodnikatelské sféře, v Jč. kraji je situace právě opačná - vyšší průměrná mzda je ve sféře nepodnikatelské. 16

Údaje se týkají pouze některých zaměstnanců v pracovním poměru. Zahrnuty nejsou osoby vykonávající veřejné funkce (např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů), soudci, ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené (nepracují-li současně v pracovním poměru), učni, osoby pracující pro firmu na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, zaměstnanci ekonomických subjektů statisticky nesledovaných.


3.3.1 Podíl zaměstnanců s podprůměrným hodinovým výdělkem Graf 3.30: Podíl zaměstnanců s podprůměrným hodinovým výdělkem v Jč. kraji a ČR v letech 2006 – 2010 (relativní hodnoty)


Podíly zaměstnanců s podprůměrným hodinovým výdělkem v podnikatelské i nepodnikatelské sféře jsou v Jč. kraji nižší než hodnoty v obou sledovaných oblastech za celou ČR. Tato skutečnost je patrná v průběhu všech sledovaných let. Rozdíl v podnikatelské sféře se od r. 2006 mírně zmenšil z 3,6 % na 2,5 % (hodnota za r. 2010); rozdíl v nepodnikatelské sféře byl v r. 2006 1,1 % a k r. 2010 naopak došlo k mírnému nárůstu – a to na 2,6 %. Obecně možno říci, že na průměrný hodinový výdělek nedosahují cca 2/3 zaměstnanců pracujících v podnikatelské sféře a cca 55 – 58 % osob zaměstnaných v nepodnikatelské sféře.


3.4

Domácnosti žijící na hranici životního minima

Graf 3.31: Počet domácností s čistými příjmy pod hranicí životního minima v Jč. kraji a ČR v letech 2007 – 2010 (absolutní hodnoty)


Graf 3.32: Počet domácností s čistými příjmy pod hranicí životního minima v Jč. kraji a ČR v letech 2007 – 2010 (relativní hodnoty)

Zdroj: ČSÚi), 2008 – 2011; Krajská správa ČSÚ v Českých Budějovicích, 2011

Na území Jč. kraje byl v letech 2007 a 2008 počet domácností, jejichž čistý příjem se pohyboval pod hranicí životního minima17, téměř stejný – 1,7 % (v absolutních hodnotách se jedná o 4 182 z celkových 245,1 tisíc domácností v r. 2007 a v r. 2008 jde o 4 098 z celkových 246,6 tisíc domácností). V r. 2009 došlo u hodnoty tohoto ukazatele k mírnému snížení a to na 1,5 % (v absolutním vyjádření představuje tento pokles cca 422 domácností). V r. 2010 zapříčinila ekonomická situace dramatický nárůst počtu domácností, které se nacházejí se svými čistými příjmy pod sledovanou hranicí. Tento vzestup je téměř 17

Životní minimum je v ČR považováno za hranici absolutní chudoby. Životní minimum jednotlivce činilo v období od 1.1. 2007 do 31.12. 2011 částku 3 126 Kč. Od. 1.1. 2012 je částka životního minima jednotlivce 3 410 Kč.


dvojnásobný (z 1,5 % na 2,8 %), přičemž absolutně jde o nárůst více než 3 300 domácností tedy na hodnotu cca 7 tisíc domácností. Tento počet je v rámci sledovaných let nejvyšší. Pro úplnost uvádíme i celkové počty domácností v Jč. kraji: v r. 2009 to bylo 248,9 tisíc a v r. 2010 pak 251,5 tisíc. Situace na území ČR je z hlediska vývoje poněkud odlišná. Maximální počet domácností s čistými příjmy pod hranicí životního minima byl v r. 2007 (tj. 3,5 % neboli 144,5 tisíc domácností). Po poklesu o 0,5 % (tj. v absolutním čísle o téměř 22 tisíc domácností) následuje v r. 2009 poměrně významný nárůst až na 136,9 tisíc domácností. V r. 2010 zůstaly oproti situaci v Jč. kraji celorepublikové hodnoty téměř stejné. Srovnáme-li tento sledovaný parametr v ČR a v Jč. kraji, můžeme konstatovat, že situace v Jč. regionu byla a zatím stále zůstává mnohem příznivější. Varováním však je skokový nárůst počtu domácností s příjmy pod hranicí životního minima v Jč. kraji v r. 2010, na základě kterého se rozdíly mezi sledovanými lokalitami výrazně zmenšily a životní podmínky v Jč. kraji v porovnání s ČR začínají blížit celorepublikovému průměru. 3.5

Vyplacené dávky ze systému sociálního zabezpečení

3.5.1 Starobní, invalidní a pozůstalostní důchody Graf 3.33: Příjemci důchodů na území Jč. kraje v letech 2006 - 2010 (absolutní hodnoty)

Zdroj: ČSSZ, 2007 - 2011

Mezi počty příjemců jednotlivých typů důchodů jsou výrazné rozdíly. Nejmenší zastoupení mají důchody sirotčí – jejich podíl v r. 2010 činil 1,6 % z celkového množství důchodů distribuovaných v Jč. kraji. Větší část zabírají důchody invalidní – ke konci r. 2010 je pobíralo 29 746 osob, což představuje 17,3 %. Přes 41 tisíc důchodů je vypláceno vdovám a vdovcům – jejich podíl představuje 24,1 %. Zbylá největší část připadá na důchody starobní – 57,0 % (v absolutním počtu se jedná o více než 98 tisíc důchodů). Budeme-li sledovat vývoj počtů jednotlivých důchodů v průběhu posledních 5 let, resp. v průběhu let 2006 – 2010, je zřejmé, že největší změny jdou na vrub důchodů starobních, popř. invalidních. V případě starobních důchodů se jedná o kontinuální nárůst počtu jejich poživatelů, přičemž k největšímu vzestupu došlo mezi roky 2009/2010 a to cca o 6 800 důchodů. Tento nárůst představuje 6,9 % penzí. (Pro srovnání lze uvést, že posun v počtu starobních důchodů činil mezi roky 2008 - 2009 „pouze“ cca 3 tisíce důchodů – tj. cca 3,3 %.) Zhodnotíme-li posun v rámci uvedeného pětiletého období (tj. 2006 – 2010), 64 Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.

dojdeme k hodnotě 14 370 neboli k 15% navýšení počtu poživatelů starobních penzí. Vykreslený vývoj logicky koresponduje s vývojem počtu osob spadajících do věkové skupiny osob starších 65 let. Pro lepší představu je možno uvést, že počet vyplacených starobních důchodů v Jč. kraji v r. 2010 je téměř identický s aktuálním počtem obyvatel obce ČB. Pokud budeme hodnotit průběh vývoje invalidních důchodů, můžeme konstatovat, že meziroční změny jsou v letech 2009 - 2010 velmi výrazné, avšak v opačném směru než v případě důchodů starobních. Rozdíl v počtu invalidních důchodů v uvedených dvou letech činí 4 646 důchodů (tj. cca 14% pokles), přičemž při pohledu na příslušné hodnoty v grafu 3.33 jistě není bez zajímavosti, že počet invalidních důchodů byl v rámci let 2006 – 2009 poměrně stabilní. Pokles byl nejspíše způsoben dopady změn zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Graf 3.34: Příjemci důchodů na území okresu ČB v letech 2006 - 2010 (absolutní hodnoty)

Zdroj: ČSSZ, 2007 - 2011

Vývoj v celkových počtech poživatelů jednotlivých typů důchodů na území okresu ČB je analogický se situací na území Jč. kraje. Množství poživatelů sirotčích a vdovských/vdoveckých důchodů se v čase téměř nezměnilo, zato u invalidních a starobních důchodů jsou evidentní výrazné výkyvy (obdobně jako u Jč. kraje). V případě starobních penzí počet meziročně (2009/2010) stoupl o cca 7,3 % (nárůst je tedy dokonce ještě o 0,4 % větší než nárůst v Jč. kraji). V absolutním vyjádření tedy bylo na konci r. 2010 na území okresu ČB vyplaceno 27 702 starobních důchodů, což je o 2023 více než v r. 2009. Počet invalidních důchodů klesl. Meziroční propad (2009 - 2010) činil cca 12,5 % (v absolutním počtu jde o 1372 důchodů); přesto se jedná o cca 1,5 % menší úbytek než v Jč. kraji. I zde došlo k poklesu počtu příjemců invalidních důchodů po celkem vyrovnaných 4 letech. Zaměříme-li naši pozornost na strukturu jednotlivých typů důchodů k celkovému počtu důchodů vyplacených v r. 2010, dostaneme se k následujícím hodnotám: nejmenší část zaujímají sirotčí důchody – 1,7 %, následují důchody invalidní a to ve výši 19,4 %, důchody vdovské a vdovecké ve výši 22,9 % a největší část představují starobní důchody – 56,1 %. Uvedené poměry jsou podobné situaci v Jč. kraji. Počet osob bez nároku na výplatu starobního důchodu ČSSZ neeviduje osoby, kterým nebyly přiznány starobní důchody. Zpracovatelé 65 Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.

analytické části rozvojového plánu tak pro získání počtu osob nemajících nárok na starobní důchod využili jiná dostupná statistická data, tj. celkový počet vyplacených starobních důchodů a současně počet seniorů starších 65 let, kterým dle platné legislativy měl být přiznán starobní důchod. Rozdíl těchto dvou čísel představuje přibližný počet těch, kteří žádný starobní důchod nepobírají. Pro potřeby poskytovatelů sociálních služeb ve SO ORP ČB byla využita autoři analýzy pouze data za Jč. kraj. Výpočet s konkrétními čísly je následující: k 31. 12. 2010 byly vyplaceny starobní důchody 97 962 seniorům (ČSSZ, 2011). Vzhledem k tomu, že dle ČSÚc) bylo na území Jč. kraje 99 001 osob 65letých a starších, rozdíl těchto dvou hodnot činí 1039 osob bez nároku na výplatu starobního důchodu. 3.5.2 Dávky pomoci v hmotné nouzi Mezi dávky pomoci v hmotné nouzi dle zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi řadíme příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádnou okamžitou pomoc. Graf 3.35: Průměrný měsíční počet vyplacených dávek pomoci v hmotné nouzi v Jč. kraji v letech 2007 – 2010 a přepočet těchto dávek na 1 000 obyvatel (absolutní hodnoty)

Zdroj: MPSV, 2008 - 2011, vlastní propočty


Graf 3.36: Průměrný měsíční počet vyplacených dávek pomoci v hmotné nouzi v Jč. kraji v letech 2007 – 2010 a přepočet těchto dávek na 1 000 domácností (absolutní hodnoty)


Průměrný měsíční počet všech třech typů vyplacených dávek byl v průběhu let 2007 – 2008 obdobný (u příspěvku na živobytí se jednalo o cca 2 600 dávek, u doplatku na bydlení o cca 800 dávek a mimořádná okamžitá pomoc byla vyplacena 270 žadatelům). V r. 2009 a dále pak i v r. 2010 však počet příspěvků na živobytí a mimořádné okamžité pomoci výrazně vzůstá - u příspěvku na živobytí je mezi r. 2008 a 2010 nárůst o více než 1/4 (tj. z 2 588 na 3 659 dávek měsíčně) a u mimořádné okamžité pomoci představuje nárůst cca 45 % (tj z 270 na 504 poživatelů). Obdobný trend lze pozorovat i u počtu domácností s čistými příjmy pod hranicí životního minima – v r. 2008 bylo evidováno 4 098 domácností s příjmy pod hranicí životního minima a v r. 2010 tento počet stoupl na 7005 domácností, což činí téměř 60% nárůst (viz grafy 3.30 a 3.32). I na tomto ukazateli tedy lze vysledovat zvyšující se počet domácností ohrožených absolutní chudobou. Analogický vývoj v počtu těchto vyplacených dávek je evidentní i při realizaci přepočtu na 1000 obyvatel popř. 1000 domácností. Zatímco v r. 2008 byl příspěvek na živobytí přiznán měsíčně 4,06 osobám na 1000 obyvatel, v r. 2010 to již bylo o 5,78 osobám na 10001obyvatel. (V případě přepočtu na 1000 domácností jsou hodnoty následující:v r. 2008 pobíralo příspěvek na živobytí 10,49 domácností a v r. 2010 se již jedná o 14,55 domácností).


Graf 3.37: Vývoj výdajů na jednotlivé dávky pomoci v hmotné nouzi v Jč. kraji v letech 2007 – 2010 v tis. Kč a přepočet těchto částek na 1 obyvatele (absolutní hodnoty)

Zdroj:MPSV, 2008 - 2011, vlastní propočty

Graf 3.38: Vývoj výdajů na jednotlivé dávky pomoci v hmotné nouzi v Jč. kraji v letech 2007 – 2010 v tis. Kč a přepočet těchto částek na 1 domácnost (absolutní hodnoty)


Z hlediska vývoje vyplacených částek ze systému pomoci v hmotné nouzi je zřejmé, že r. 2008 byl nejméně finančně náročný. Následující r. 2009 přinesl větší zatížení pro státní rozpočet - vyplacené částky dosáhly popř. překročily hodnoty dávek z r. 2007. Negativní vývoj ve smyslu zvýšených požadavků na výplatu těchto dávek pokračoval i v r. 2010. V Jč. kraji tak bylo v r. 2010 prostřednictvím příspěvku na živobytí vyplaceno 111,4 mil. Kč (v meziročním srovnání se jedná o značný nárůst, který představuje cca 22,6 mil. Kč). 68 Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.

Prostřednictvím doplatku na bydlení bylo vyplaceno 26,7 mil. Kč a na mimořádnou okamžitou pomoc se vyčerpalo cca 19 mil Kč. Celková částka investovaná za r. 2010 do osob nacházejících se v hmotné nouzi dosáhla 157,1 mil Kč a ve srovnání s předchozím rokem (r. 2009) představuje zvýšení o cca 27,4, tj. o cca 21 %. Přepočítáme-li výdaje spojené s poskytnutím příspěvku na živobytí na 1 obyvatele v r. 2010, získáme částku 176 Kč (oproti částce 115,8 Kč. za r. 2008). V případě přepočtu výdajů na příspěvek na živobytí na 1 domácnost v r. 2010 dojdeme k částce 443,2 Kč (oproti 299,4 Kč v r. 2008). Graf 3.39: Průměrný měsíční počet jednotlivých dávek pomoci v hmotné nouzi přepočítaný na 1000 obyv. v SO ORP ČB, Jč. kraji a v ČR v r. 2010 (absolutní hodnoty) 10 9 8 7

Kč

6 5 4 3 2 1 0 příspěvek na živobytí

doplatek na bydlení

mimořádná okamžitá pomoc

SO ORP České Budějovice

3,95

0,54

0,56

Jihočeský kraj

5,78

1,31

0,80

ČR

8,57

2,19

0,86

Zdroj: MPSV, 2011, vlastní propočty

Průměrný měsíční počet dávek vyplácených v souvislosti s hmotnou nouzí přepočítaný na 1000 obyv. je ve SO ORP a stejně tak i v Jč. kraji při srovnání s republikovými daty podprůměrný. Tato skutečnost platí pro všechny tři dávky. Největší rozdíl je zřejmý u doplatku na bydlení: zatímco ve SO ORP byl poskytnut 0,54 osobám na 1000 obyv., průměrný počet osob v ČR, které tuto dávku přijaly, byl 2,19 na 1000 obyv. – tj. 4x více. Naopak nejmenší rozdíl mezi průměrnými hodnotami přepočítanými na 1000 obyv. je možné vysledovat u mimořádné okamžité pomoci – celorepublikové hodnoty jsou ve srovnání s hodnotami v SO ORP ČB vyšší jen cca 1,5x.


Graf 3.40: Výdaje na jednotlivé dávky pomoci v hmotné nouzi přepočítané na 1 obyv. v SO ORP ČB, Jč. kraji a v ČR v r. 2010 (v Kč)

Zdroj: MPSV, 2011, vlastní propočty

Stejně jako počet dávek poskytnutý v souvislosti s hmotnou nouzí a přepočítaný na 1000 obyv. byl největší na úrovni ČR, i příslušné finanční prostředky přepočítané na 1 obyv. byly právě v ČR nejvyšší, ovšem s výjimkou mimořádné okamžité pomoci. Mimořádná okamžitá pomoc přepočítaná na 1 obyv. dosáhla ve SO ORP ČB částky 33,6 Kč, v ČR to byla částka 31,7 Kč a v Jč. kraji dokonce jen 30,0 Kč.

3.5.3 Příspěvek na péči Tabulka 3.6: Počet příjemců PnP ve SO ORP ČB, Jč. kraji a ČR v r. 2010 – celkem a v jednotlivých stupních závislosti na péči (absolutní hodnoty)

Území SO ORP České Budějovice

Jihočeský kraj ČR

Počet Počet Počet Počet Počet příjemců PnP příjemců PnP příjemců PnP příjemců PnP příjemců PnP - celkem - I. st. - II. st. - III. st. - IV. st.

5 532

2 196

1 851

1 215

869

24 112

9 223

7 810

5 501

3 840

360 312

146 376

116 740

79 119

50 551

Zdroj: MPSV 2011, vlastní propočty

V r. 2010 byl celkový počet vyplacených příspěvků na péči (dále jen PnP) ve SO ORP ČB cca 5,5 tisíc, přičemž nejvíce PnP bylo poukázáno osobám v I. stupni závislosti na péči (téměř 40 % osob), nejméně pak osobám ve IV. stupni závislosti na péči (cca 16 % osob). Obdobná distribuce této sociální dávky jednotlivým skupinám příjemců PnP je patrná i v Jč. kraji a též ČR.


Graf 3.41: Počet příjemců PnP na 1000 obyvatel ve SO ORP ČB, Jč. kraji a ČR v r. 2010 - celkem a v jednotlivých stupních závislosti na péči


Přepočítáme-li počet příjemců PnP na 1000 obyvatel, ukazuje se, že ve všech stupních závislosti na péči je nejvíce příjemců této dávky v Jč. kraji. Tabulka 3.7: Finanční prostředky vyplacené na PnP v obci ČB, SO ORP ČB, Jč. kraji a ČR za r. 2010 - celkem a v jednotlivých stupních závislosti na péči (absolutní hodnoty)

Území SO ORP České Budějovice

Jihočeský kraj ČR

Celkem (v tis. Kč)

PnP - I. st. (v tis. Kč)

PnP - II. st. (v tis. Kč)

PnP - III. st. (v tis. Kč)

PnP - IV. st. (v tis. Kč)

299 696

45 840

71 977

89 071

92 808

1 317 946

193 287

303 599

412 700

408 360

18 914 972

3 032 734

4 503 779

5 913 959

5 464 500


Podíváme-li se na distribuci finančních prostředků mezi jednotlivé kategorie PnP, můžeme konstatovat, že zatímco největší množství financí bylo v rámci celé republiky a Jč. kraje vyplaceno osobám ve III. stupni závislosti na péči, ve SO ORP ČB je situace odlišná – nejvíce prostředků šlo osobám ve IV. stupni závislosti. Tato skutečnosti je determinována tím, že v samotné obci ČB je koncentrován nadprůměrný počet osob starších 65 let (viz grafy 2.11 – 2.14). V souvislosti s tím je logická i prohlubující se fyzická nesoběstačnost dotčených osob a jejich závislost na péči.


Graf 3.42: Finanční prostředky vyplacené na PnP ve SO ORP ČB, Jč. kraji a ČR za r. 2010 – přepočítané na 1 obyvatele (v Kč)


K podobným závěrům jako viz výše dojdeme i při pohledu na graf 3.42, který demonstruje finanční prostředky vyplacené prostřednictvím PnP na 1 obyvatele. Tzn., že na úrovni SO ORP ČB jsou prostředky na PnP přepočítané na 1 obyvatele nejvyšší u osob ve IV. stupni závislosti na péči, na úrovni Jč. kraje a ČR jsou tyto náklady největší u osob pobírajících PnP ve III. stupni závislosti. Nejvyšší celkovou přepočítanou hodnotu vykazuje Jč. kraj (tj. 2064 Kč), pak následuje SO ORP ČB s částkou cca 1 930 Kč a dále je ČR, kde finanční prostředky na PnP přepočítané na 1 obyvatele dosahují částky 1 796 Kč. Graf 3.43: Průměrná výše PnP vyplacená 1 příjemci za rok/měsíc ve SO ORP ČB, Jč. kraji a ČR – data za r. 2010 (v Kč)


Průměrná výše PnP vyplacená 1 příjemci je nejvyšší v kraji (a to v obou variantách tj. za měsíc i za rok), poté následují hodnoty za SO ORP ČB. Na úrovni ČR jsou průměrné částky PnP vyplacené1 příjemci nejnižší. Rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší průměrnou částkou činí po zaokrouhlení 180 Kč za 1 měsíc a 2163 Kč za rok. 72 Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.

DOPRAVA V REGIONU JIHOZÁPAD

4.

Základními kategoriemi, k nimž se vztahuje hodnocení veřejné hromadné dopravy, jsou dopravní dostupnost a dopravní obslužnost. Zatímco dopravní dostupnost je zjednodušeně vyjádřena jako časová dostupnost středisek SO ORP ze všech obcí jejich příslušných obvodů, dopravní obslužnost je vyjádřena jako počet spojů mezi obcemi příslušného SO ORP a jejich středisky. V obou případech byly do hodnocení započítávány pouze přímé spoje, které odjíždějí z území obce do středisek v běžný pracovní den (modelově byla zvolena středa 19. ledna 2011). Pro zjišťování časové dostupnosti byly za relevantní stanoveny hodnoty do 45 min., všechny obce nad tuto hranici byly považovány za dopravně neobsloužené. Délku jedné cesty nad 45 minut lze totiž považovat za nevyhovující (Garep, 2011). 4.1

Časová dostupnost na území regionu Jihozápad

Mapa 4.1: Časová dostupnost středisek SO ORP v regionu Jihozápad veřejnou hromadnou dopravou v r. 2011

Zdroj: Garep, 2011

Na rozdíly mezi SO ORP z hlediska dopravní dostupnosti jejich středisek veřejnou hromadnou dopravu má vliv zejména velikost SO ORP. Plošně menší obvody (např. Vodňany, Blatná) vykazují přirozeně příznivější hodnoty časové dostupnosti střediska než 73 Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.

obvody s větším plošným rozsahem a větším počtem obcí (např. Tábor či Klatovy). Nejméně příznivé hodnoty časové dostupnosti dále vykazují téměř všechny obvody ležící při státní hranici s Německem a Rakouskem, což je způsobeno rovněž členitostí reliéfu pohoří Šumavy a Českého lesa. Hornatý reliéf tak představuje poměrně výraznou bariéru z hlediska hodnot časové dostupnosti příhraničních obcí. Naopak jistou výhodou pro jednotlivé SO ORP ČB je přítomnost hlavních či regionálních železničních tratí, neboť vlaková doprava vykazuje vždy mnohem vyšší průměrné rychlosti než doprava autobusová. Zázemí středisek SO ORP je veřejnou hromadnou dopravou obsluhováno nejlépe v obvodech Vodňany, Soběslav, Stod, Kaplice a Blatná (ve SO ORP Vodňany má dokonce více než 81 % obyvatel celého obvodu středisko dostupné do 15 min.). Všechny tyto regiony jsou plošně menší, a především leží na hlavních silničních či železničních komunikacích. Naopak nejhorší situace je v obvodech Nýřany, Český Krumlov, Kralovice, Domažlice a Horšovský Týn, kde je značná část obyvatelstva znevýhodněna časovou dostupností center SO ORP (více než 45 min.). Vůbec nejhorší situace je ve SO ORP Nýřany a Český Krumlov (znevýhodněno je 52 %, resp. 35 % obyvatel zázemí obvodů SO ORP). V případě Nýřan je tento stav způsoben výše zmiňovanou orientací vlakových a autobusových spojů na Plzeň (Garep, 2011). 4.2

Dopravní obslužnost na území regionu Jihozápad

Mapa 4.2: Dopravní obslužnost středisek SO ORP v regionu Jihozápad veřejnou hromadnou dopravou v r. 2011

Zdroj: Garep, 2011


Úroveň dopravní obslužnosti je považována za druhý podstatný kvalitativní znak úrovně veřejné hromadné dopravy v regionech. Pro analýzu byl pro větší přehlednost použit pouze jeden znak kvality dopravní obslužnosti, a to počet přímých spojů z obcí do příslušných středisek SO ORP. Přestupy byly eliminovány z důvodu možných komplikací vzniklých během přestupu (zpoždění spojů) a jejich celkově nízkého komfortu. Úroveň dopravní obslužnosti obcí ve vztahu ke střediskům SO ORP je značně prostorově diferencována. Svou roli v kvalitě dopravní obslužnosti hrají především tyto faktory: dopravní poloha obcí (obce s dobrou dopravní polohou vykazují mnohem větší počet spojů veřejné hromadné dopravy než obce situované v horší dopravní poloze) a vzdálenost od hlavních středisek osídlení. Obecně lze opět potvrdit známou skutečnost, že obce ležící na železničních tratích jsou obsluhovány relativně lépe než obce, v nichž je dopravní obslužnost zajišťována pouze autobusovou dopravou. Zároveň se většinou uplatňuje i pravidlo, že obce ležící v blízkosti středisek SO ORP mají mnohem příznivější hodnoty dopravní obslužnosti než obce ležící ve větších vzdálenostech. U velkých měst je to především důsledkem provozu městské hromadné dopravy. Ta zpravidla obsluhuje nejen vlastní město, ale zároveň přilehlé obce, čímž výrazně zlepšuje jejich dopravní obslužnost. Svou roli v hodnocení úrovně dopravní obslužnosti obcí má zároveň populační velikost obcí; čím je obec populačně větší, tím je zpravidla obsluhována větším počtem spojů. Základní dopravní obslužnost18 je zpravidla určována alespoň pěti páry spojů z každé obce ČR do příslušného střediska osídlení. Jako problematické se v tomto kontextu jeví zejména některé příhraniční obce, které vykazují menší počet přímých spojů hromadné dopravy s příslušnými středisky SO ORP (např. Českokrumlovsko, Prachaticko, Tachovsko, Domažlicko). Jistou možností pro obyvatele těchto obcí je přestup na jiný spoj veřejné hromadné dopravy v jiném než střediskovém sídle, což však kvalitu cestování výrazně snižuje. Stejně jako v předchozím případě se u některých obvodů SO ORP projevuje vytvoření „umělého“ administrativního spádu k jiným střediskům – obce v obvodu SO ORP Nýřany a Kralovice tak opět vykazují nulový počet spojení se střediskem SO ORP, neboť jsou primárně dopravně orientovány na krajské město Plzeň. Z hlediska agregované dopravní obslužnosti19 patří k celkově nejlépe obsluhovaným obvodům SO ORP Tábor, Plzeň, České Budějovice, Písek, Klatovy a Kaplice. Opět se jedná vesměs o regiony s komplexním zajištěním dopravní obslužnosti obcí (rozvinutá autobusová i vlaková doprava) většinou velkoměstského či příměstského charakteru. Nepříznivé hodnoty agregované dopravní obslužnosti jsou pak typické opět pro obvody SO ORP Nýřany, Kralovice, Blovice a Nepomuk (Garep, 2011).

4.3

Dopravní obslužnost veřejnou hromadnou dopravou ve SO ORP ČB

Na území SO ORP ČB je možno primárně využívat městkou hromadnou dopravu (dále jen MHD), linkovou autobusovou dopravu a vlakovou dopravu. Dle dostupných informací z Výroční zprávy 2010 (Dopravní podnik města České Budějovice, 2010) je na území obce ČB provozováno 13 autobusových a 6 trolejbusových linek. Dopravní obslužnost je zajišťována 95 autobusy (z toho je 27 nízkopodlažních) a 55 trolejbusy. MHD je dostupná v 15 obcích SO ORP ČB. Vlakové spojení může využít celkem 16 obcí. Využijeme-li data od Garep (2011) (viz mapa 4.2), zjistíme, že nejnižší dopravní obslužnost ve SO ORP ČB (tj. počet spojů se střediskem SO ORP v rozmezí 0 – 4 spoje) v r. 2011 mělo 5 obcí – Nákří, Mydlovary, Závraty, Hradce a Hvozdec. Dopravní obslužnost v rozmezí 5 – 10 spojů mají v západní části SO ORP ČB obce Žabovřesky, Radošovice, Strýčice, Břehov, Lipí, Habří, Jankov a Vítkovice), v severovýchodní části SO ORP ČB Vlkov 18

Definovaná v zákoně č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě. Časová dostupnost se týká jednotlivých obvodů a jejich středisek. Agregovaná časová dostupnost vyjadřuje hlavní rozdíly v časové dostupnosti jednotlivých obvodů SO ORP mezi sebou. 19


a Drahotěšice, ve východní části SO ORP ČB Zvíkov, Hlincova Hora a Dubičné. V jižní části SO ORP ČB je dopravní obslužnost v rozmezí 5 – 10 spojů u obce Komořice, Střížav, Heřmaň a Borovnice. 4.4

Dopravní obslužnost z pohledu veřejnosti a pohledu uživatelů sociálních služeb

V rámci dotazníkového šetření mezi veřejností (viz kapitola 8) zrealizovaného mezi bezmála 2 tisíce respondenty se veřejnost v obci ČB a obcích ve SO ORP ČB mj. vyjadřovala k existenci překážek v dopravě (Pansophia, 2012). K těmto překážkám patří nedostatečný počet pravidelných linek nízkopodlažních autobusů (dle 54 % respondentů), nedostatečný počet přechodů pro chodce (40 % dotázaných) a nedostatečný počet ozvučených křižovatek (37 % respondentů). K nejvíce problematickým linkám z hlediska dopravní obslužnosti dle respondentů patří linky MHD č. 9, 3, 1, 7, 5, 14 a 15 (pořadí uvedeno dle četnosti odpovědí). V případě meziměstského spojení byla respondenty nejvíce uváděna linka Třeboň–Štěpánovice–Lišov– ČB a zpět (viz tabulka 25 v dokumentu „Vyhodnocení dotazníkového šetření mezi veřejností ve městě České Budějovice a obcích ve správním obvodu obce s rozšířenou působností České Budějovice“, Pansophia 2012). V souvislosti s nedostatečným počtem přechodů pro chodce byla nejčastěji zmiňována lokalita Lišov, Štěpánovice a dále Suché Vrbné. Mezi odpověďmi bylo též sporadicky zastoupeno sídliště Máj, KD Metropol, U Kauflandu aj. (viz tabulka 8.8). Nedostatečně ozvučené křižovatky chyběly 37 % respondentů, přičemž explicitně byla zmíněna křižovatka na sídlišti Máj, v Novohradské ul., na Vltavě střed, u obchodního centra IGY a v Hluboké nad Vltavou (konkrétně Zastávka pod kostelem) (viz dokument Pansophia 2012 „Vyhodnocení dotazníkového šetření mezi veřejností ve městě České Budějovice a obcích ve správním obvodu obce s rozšířenou působností České Budějovice“, str. 24). Stejně jako veřejnost tak i respondenti-uživatelé sociálních služeb (viz dokument Vyhodnocení dotazníkového šetření mezi uživateli sociálních služeb ve městě České Budějovice a obcích ve správním obvodu obce s rozšířenou působností České Budějovice, Pansophia 2012), zejm. senioři a osoby se zdravotním znevýhodněním se vyjadřovali k existenci překážek v dopravě (viz kapitola 7.4 a 7.6). 7 % ze všech uživatelů sociální služeb uvedlo nespokojenost s počtem pravidelných linek. Výhrady se týkaly zejm. linky č. 9, 2, 1 a linky č. 11. 2,5 % dotázaných uvedlo nedostatečný počet přechodů pro chodce, a to především na Vltavě včetně oblasti Hvízdal. Zmíněna byla i Rudolfovská ul. a silnice Na Sadech. K nedostatečnému počtu ozvučených křižovatek se vyjádřilo 6 respondentů, přičemž v souvislosti s daným problémem poukázali na lokalitu U Hvízdala, sídliště Máj a Pekárenskou ulici (Pansophia, 2012). K existenci překážek v obcích se vyjádřili též představitelé obcí ve SO ORP ČB. Nedostatečný počet pravidelných linek nízkopodlažních autobusů uvedli 4 starostové/ starostky (konkrétně se jedná o obce Adamov, Ledenice, Litvínovice a Plav). Nedostatečný počet přechodů pro chodce zmínilo 8 představitelů obcí (Dříteň, Hlincová Hora, Lišov, Litvínovice, Planá, Včelná, Vitín a Vráto) – viz tabulka 10.2 (Kovárnová, Kozlová, 2012).


5.

SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÉ JEVY - KRIMINALITA

5.1 Vývoj trestné činnosti souhrnně a v kontextu s užíváním omamných a psychotropních látek v Jč. kraji Graf 5.1: Celková kriminalita souhrnně/v kontextu užívání omamných psychotropních látek v Jč. kraji v letech 2008 – 2011 (absolutní hodnoty)

a

Zdroj: Policejní prezídium ČR, 2009 - 2012

Výskyt celkové kriminality se v r. 2010 dostal na minimálních cca 313 000 trestných činů. Meziročně však došlo k nárůstu na cca 317 000 případů. Podíl trestných činů spáchaných pod vlivem omamných a psychotropních látek představuje cca 0,4 %. Graf 5.2: Vraždy souhrnně/v kontextu užívání omamných a psychotropních látek v Jč. kraji v letech 2008 – 2011 (absolutní hodnoty)


V Jč. kraji bylo ve sledovaném období spácháno celkem 38 vražd, z toho 16 vražd souviselo s požitím omamných a psychotropních látek pachatele (v 15 případech sehrál roli alkohol). Téměř ½ ze všech případů se odehrála v r. 2011. 77 Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.

Graf 5.3: Násilné činy souhrnně/v kontextu užíváním omamných a psychotropních látek v Jč. kraji v letech 2008 – 2011 (absolutní hodnoty)


V policejních statistikách je mezi násilné činy řazeno 30 různých trestných činů k nejvíce zastoupeným patří úmyslné ublížení na zdraví, nebezpečné vyhrožování, porušování domovní svobody, násilí na veřejném činiteli – policistovi, loupeže, násilí na veřejném činiteli, vydírání a rovněž týrání osoby žijící ve společném obydlí. Počet všech násilných trestných činů se v Jč. kraji ve sledovaném období pohyboval mezi čísly 1067– 1301, přičemž uvedená maximální hodnota byla dosažena v r. 2010. Alkohol byl vždy prokázán u cca 22 % případů; na vrub dalších omamných a psychotropních látek jde 0,5 –1 % případů. Graf 5.4: Mravnostní činy souhrnně/v kontextu s užívání omamných a psychotropních látek v Jč. kraji v letech 2008 – 2011 (absolutní hodnoty)


Do kategorie mravnostních činů spadá 14, resp. od r. 2010 1520 různých trestných činů. V Jč. kraji bylo v letech 2008 – 2011 nejčastěji spácháno znásilnění, pohlavní zneužívání a 20

V r. 2010 byla skupina mravnostních činů rozšířena o sexuální nátlak.


kuplířství. Výskyt této činnosti spáchané jedinci pod vlivem omamných a psychotropních látek klesl v r. 2010 oproti r. 2009 na polovinu (tj. z 20 případů na 10), přičemž téměř stejné hodnoty byly vykázány i v r. 2011. Zatímco mravnostní činy spáchané pod vlivem omamných a psychotropních látek tvořily v letech 2008 - 2009 z celkového počtu cca 16 % všech spáchaných případů, k r. 2011 jejich podíl poklesl na cca 7 %. Graf 5.5: Krádeže vloupáním souhrnně/v kontextu užívání omamných psychotropních látek v Jč. kraji v letech 2008 – 2011 (absolutní hodnoty)

a


Krádeže vloupáním zahrnují 15 forem krádeží, nejčastěji jsou to např. krádeže vloupáním do obchodů, do víkendových chat soukromých osob, do restaurací a hostinců, do rodinných domů, do kiosků a dále do tzv. ostatních objektů. Počty krádeží vloupáním souvisejících s požitím omamných a psychotropních látek včetně alkoholu dosahovaly ve sledovaném období podobných hodnot, tj. cca 30 - 40 případů (vyšší počet - 51 případů je evidován pouze v r. 2009). V porovnání s celkovými hodnotami trestné činnosti označené jako krádeže vloupáním však „krádeže pod vlivem“ představují zanedbatelnou menšinu. Zhodnotíme-li vývoj v rámci souhrnných čísel v oblasti krádeží vloupáním, můžeme k r. 2011 konstatovat značný nárůst - rozdíl mezi r. 2008 a 2011 činí na území Jč. kraje téměř 6 300 případů (jde o cca 11% vzestup).

V následující kategorii krádeží prostých (graf 5.6) je Policií ČR vykazováno 16 druhů trestných činů. K nejčastěji spáchaným patří zejm. krádeže motorových vozidel dvoustopých, krádeže v tzv. jiných objektech, v bytech, krádeže věcí z automobilů, krádeže kapesní, krádeže jiné na osobách a tzv. krádeže ostatní. Kriminalita tvořená krádežemi prostými byla na území Jč. kraje v průběhu sledovaného období nejnižší v r. 2011 (od r. 2008 je zřejmý pokles – konkrétně o cca 23 tisíc neboli 16 % případů). Stejně jako u krádeží vloupáním prezentovaných viz výše je i zde podíl trestných činů spojených s požitím omamných a psychotropních látek na celkovém počtu téměř zanedbatelný.


Graf 5.6: Krádeže prosté souhrnně/v kontextu užívání omamných a psychotropních látek v Jč. kraji v letech 2008 – 2011 (absolutní hodnoty)


Graf 5.7: Majetkové činy souhrnně/v kontextu užívání omamných a psychotropních látek v Jč. kraji v letech 2008 – 2011 (absolutní hodnoty)


K nejčastějším majetkovým činům, které byly spáchány na území Jč. kraje, patří poškozování cizí věci, podvod, zatajení věci či neoprávněné užívání cizí věci. Hodnoty výskytu majetkových činů prezentované v grafu 5.7 dokladují v letech 2010 – 2011 vůči r. 2008 přibližně 10% pokles. Pouze v nepatrném počtu se na spáchání těchto trestných činů podílely omamné a psychotropní látky – pokud byly u pachatele přítomny, jednalo se z valné většiny o alkohol.


Graf 5.8: Ostatní kriminální činy souhrnně/v kontextu užívání omamných a psychotropních látek v Jč. kraji v letech 2008 – 2011 (absolutní hodnoty)


Do této kategorie spadá a nejvíce je vykazováno výtržnictví a maření výkonu úředního rozhodnutí. Patří sem též sprejerství, výtržnictví na sportovních a veřejných akcích a nedovolená výroba a distribuce psychotropních látek a jedů. Na území Jč. kraje se četnost tzv. ostatních kriminálních činů mezi roky 2008 a 2011 zvýšila a to přibližně o 1/3 (tj. z počtu 18 861 na 27 787). Graf 5.9: Zbývající kriminalita souhrnně/v kontextu užívání omamných psychotropních látek v Jč. kraji v letech 2008 – 2011 (absolutní hodnoty)

a


Nejvíce evidovaných případů, spadajících do kategorie označené zbývající kriminalita, se týká trestného činu zavinění dopravních nehod silničních-nedbalostních. Dle statistik Policejního prezídia ČR (2009 - 2012) v rámci lokality Jč. kraje sice významně ubylo počtu těchto trestných činů - od r. 2008 do r. 2011 téměř o 1/3 případů, podíl alkoholu a ostatních psychoaktivních látek je však ve srovnání s ostatními trestními činy vyšší.


Graf 5.10: Hospodářské činy souhrnně/v kontextu užívání omamných psychotropních látek v Jč. kraji v letech 2008 – 2011 (absolutní hodnoty)

a


K nejčastěji spáchaným hospodářským činům v Jč. kraji patří zpronevěra a neoprávněné držení platební karty. Výskyt této kriminality pod vlivem omamných a psychotropních látek byl ve sledovaném období velmi nízký, jednalo se o případy v počtu max. 10. Celkově se situace v oblasti páchání hospodářských činů zlepšuje – od r. 2008 můžeme sledovat kontinuální pokles. Výskyt za r. 2011 představuje 87 % hodnoty za r. 2008.

5.2.

Vývoj trestné četnosti souhrnně a v kontextu s užíváním omamných látek v ÚO ČB21

Graf 5.11: Celková kriminalita souhrnně/v kontextu užívání omamných psychotropních látek v ÚO ČB v letech 2008 – 2011 (absolutní hodnoty)

a

Zdroj: Policejní prezídium ČR, 2009 - 2012 21

ÚO ČB (územní odbor České Budějovice) má ve své územní působnosti České Budějovice, Čtyři Dvory, Boršov nad Vltavou, Hluboká nad Vltavou, Lišov, Trhové Sviny, Suché Vrbné, Týn nad Vltavou, Ševětín a Zliv.


Výskyt celkové kriminality v ÚO ČB se v r. 2011 dostal na 5 606 případů, přičemž meziročně došlo ke snížení o cca 560 trestných činů. K zajímavostem bezesporu patří dvě skutečnosti: - Porovnáme-li výskyt celkové kriminality na území ÚO ČB (5 606 případů – graf 5.11) s Jč. krajem (317 177 – viz graf 5.1), zjistíme, že podíl ÚO ČB činí „pouze“ 1,7 % celkové kriminality Jč. kraje. - Zatímco podíl trestných činů spáchaných pod vlivem omamných a psychotropních látek tvořil v r. 2011 v Jč. kraji cca 0,4 % (neboli 1 255 případů z celkového počtu 317 177), v ÚO ČB to bylo 5,7 % (neboli 321 případů z celkového počtu 5 606 případů). Graf 5.12: Vraždy souhrnně/v kontextu užívání omamných a psychotropních látek v ÚO ČB v letech 2008 – 2011 (absolutní hodnoty)


V ÚO ČB bylo ve sledovaném období zaznamenáno celkem 7 vražd, z toho 1 měla souvislost s požitím omamných a psychotropních látek pachatele. Rok 2011 byl nejhorší – spáchány byly celkem 3 vraždy. Graf 5.13: Násilné činy souhrnně/v kontextu užíváním omamných a psychotropních látek v ÚO ČB v letech 2008 – 2011 (absolutní hodnoty)


Zdroj: Policejní prezídium ČR 2009 - 2012

Počet všech násilných trestných činů v ÚO ČB byl ve sledovaném období nejvyšší v r. 2008. V r. 2011 se při porovnání s výše zmíněným rokem dostala četnost na cca 60% hodnoty (v absolutním počtu jde o pokles o 250 případů). Zajímavý údaj se týká těchto trestných činů spáchaných pod vlivem alkoholu: zatímco v rámci Jč. kraje byl alkohol prokázán průměrně u cca 22 % případů, v ÚO ČB je podíl alkoholu menší – průměrně jde o 13 % (za r. 2011 představoval podíl alkoholu pouze 12 %). Graf 5.14: Mravnostní činy souhrnně/v kontextu s užívání omamných psychotropních látek v ÚO ČB v letech 2008 – 2011 (absolutní hodnoty)

a


Podíváme-li se na souhrnnou četnost mravnostních činů ve ÚO ČB a Jč. kraji, můžeme konstatovat, že r. 2011 byl u obou území z hlediska sledovaného vývoje nejhorší. Výskyt předmětné kriminality v tomto roce představoval v ÚO ČB dokonce téměř 1/3 mravnostních činů spáchaných na území Jč. kraje. Podíl trestné činnosti spáchané jedinci pod vlivem omamných a psychotropních látek se v ÚO ČB stejně jako u Jč. kraje snížil – v r. 2008 stál alkohol a ostatní psychotropní látky za cca 33 % případů, v r. 2011 již byl prokázán pouze u cca 5 % případů. Jestliže na území Jč. kraje jsme na základě získaných dat konstatovali značný nárůst krádeží vloupáním (rozdíl mezi r. 2008 a 2011 činil na území Jč. kraje téměř 6 300 případů, tj. cca 11% vzestup), v ÚO ČB byl výskyt tohoto trestného činu při porovnání let 2008 a 2011 takřka identický. Absolutní četnost v minulém roce dosáhla 1059 případů, přičemž vliv alkoholu byl stejně jako u Jč. kraje velmi malý (viz graf 5.15).


Graf 5.15: Krádeže vloupáním souhrnně/v kontextu užívání omamných psychotropních látek v ÚO ČB v letech 2008 – 2011 (absolutní hodnoty)

a


Graf 5.16: Krádeže prosté souhrnně/v kontextu užívání omamných a psychotropních látek v ÚO ČB v letech 2008 – 2011 (absolutní hodnoty)


Zatímco kriminalita tvořená krádežemi prostými byla na území Jč. kraje v průběhu sledovaného období nejnižší v r. 2011, v ÚO ČB dosáhly tyto trestné činy minimálního výskytu v r. 2009. Budeme-li hodnotit podíl krádeží prostých spojených s požitím omamných a psychotropních látek na celkovém počtu těchto činů, možno říci, že přestože v ÚO ČB je vliv větší než v Jč. kraji, jde o nízkou četnost – ve výši 1,1 %. Spočítáme-li podíl činů spáchaných v rámci ÚO ČB na všech těchto činech v Jč. kraji, získáme hodnotu 1,7 %.


Graf 5.17: Majetkové činy souhrnně/v kontextu užívání omamných a psychotropních látek v ÚO ČB v letech 2008 – 2011 (absolutní hodnoty)


Hodnoty výskytu majetkových činů prezentované v grafu 5.17 dokladují v r. 2011 vůči r. 2010 přibližně 9% pokles. Stejně jako v předchozí situaci, tak i zde lze podíl majetkové trestné činnosti na území ÚO ČB vůči Jč. kraji hodnotit jako relativně nízký – konkrétně se jedná o 1,7 %. Graf 5.18: Ostatní kriminální činy souhrnně/v kontextu užívání omamných a psychotropních látek v ÚO ČB v letech 2008 – 2011 (absolutní hodnoty)


Na území ÚO ČB se absolutní četnost tzv. ostatních kriminálních činů v průběhu sledovaných let pohybovala nad hodnotou 500 (vyjma r. 2009). Oproti situaci v Jč. kraji je zde více patrný vliv omamných a psychotropních látek (především alkoholu). Počet činů náležejících k této kategorii a současně spáchaných pod vlivem dosahuje cca 8 %.


Graf 5.19: Zbývající kriminalita souhrnně/v kontextu užívání omamných psychotropních látek v ÚO ČB v letech 2008 – 2011 (absolutní hodnoty)

a


Při prezentaci dat vztahujících se k tzv. zbývající kriminalitě můžeme vysledovat mezi Jč. krajem a ÚO ČB analogie týkající se vývoje četnosti, ale současně též podílu omamných a psychotropních látek na celkovém výskytu těchto trestných činů. Od r. 2008 do r. 2011 významně ubylo počtu zbývající kriminality – v ÚO ČB dokonce o více než 40 % případů. Pokud budeme hodnotit vliv alkoholu a ostatních psychoaktivních látek, ukazuje se, že je ve srovnání s ostatními trestními činy větší – u činů spáchaných v ÚO ČB byl prokázán u 32 % případů. Graf 5.20: Hospodářské činy souhrnně/v kontextu užívání omamných psychotropních látek v ÚO ČB v letech 2008 – 2011 (absolutní hodnoty)

a


Zatímco celkově se situace v oblasti páchání hospodářských činů v Jč. kraji zlepšila – od r. 2008 bylo evidováno méně trestných činů, v ÚO ČB je patrný cca 11% nárůst.


5.3

Trestná činnost páchaná dětmi a mladistvými

V následujícím textu jsou užívány pojmy dítě, mladistvý a nezletilý. Za dítě je považována osoba ve věku 1 - 14 let, mladistvým rozumíme osobu ve věku 15 – 17 let a nezletilé osoby jsou děti a mladiství, tj. osoby ve věku 1 - 17 let. Graf 5.21: Trestná činnost spáchaná mladistvými v letech 2008 – 2011 na území Jč. kraje (absolutní hodnoty)


K nejčetnějším trestným činů spáchaným osobami ve věkové kategorii 15 – 17 let na území Jč. kraje patří majetkové činy (tj. činy včetně krádeží vloupáním a krádež prostých). Jejich počet byl nejvyšší v r. 2008 (258 případů). Od této doby až do r. 2010 je zřejmý poměrně významný úbytek (až o ¼ případů), r. 2011 však znamená nárůst a to na číslo 230. U této věkové kategorie byla též poměrně výrazně zastoupena (zejm. v r 2008) tzv. zbývající kriminalita (zejm. dopravní nehody silniční a šíření poplašné zprávy) – 122 případů. V rámci mapovaného období můžeme sledovat značný pokles – v r. 2011 je evidováno již jenom 10 případů. Stejný trend je patrný i u tzv. ostatních kriminálních činů (zahrnujících např. sprejerství, výtržnictví, maření výkonu úředního rozhodnutí či nedovolenou výrobu a distribuci psychoaktivních látek a jedů. V r. 2008 byl jejich výskyt 86 případů, k r. 2011 nastal pokles téměř na třetinovou hodnotu (30 případů). Jiný vývoj však lze sledovat u násilných činů. Rok 2011 byl na tento druh trestné činnosti „nejbohatší“ – na území Jč. okraje bylo spácháno 71 činů (zejm. loupeže a úmyslné ublížení na zdraví). Ve stejném roce byly evidovány též 2 vraždy. Vzestup v počtu případů je patrný též u mravnostních činů (zejm. pohlavní zneužívání ostatní) a to ze 4 v r. 2008 na 23 v r. 2011. Hodnoty celkové kriminality za r. 2011 představují cca 30% úbytek trestných činů ve srovnání s r. 2008, nicméně meziročně (2010 - 2011) došlo k nárůstu z 335 na 386 případů.


Graf 5.22: Trestná činnost spáchaná dětmi a mladistvými (nezletilými) v letech 2008 – 2011 na území Jč. kraje (absolutní hodnoty)

Zdroj: Policejní prezídium ČR, 2009-2012

Podíváme-li se na vývoj celkové kriminality nezletilých, můžeme uvést, že trestná činnost spáchaná v r. 2011 představuje 65 % trestné činnosti v r. 2008, avšak stejně jako viz výše došlo meziročně (2010 - 2011) k mírnému nárůstu a to ze 447 na 487 případů.

Vývoj četnosti případů u jednotlivých kategorií trestných činů na území ČB a Jč. kraje je analogický vyjma násilných činů (u nich mezi r. 2010 a 2011 došlo v rámci Jč. kraje k nárůstu, zatímco v rámci ÚO ČB je za stejné období zřejmý pokles počtu spáchaných činů). Chceme-li zhodnotit podíl celkové kriminality spáchané na území ÚO ČB vůči Jč. kraji, vypočítáme relativní hodnotu z počtu případů uvedených v grafu 5.21 a 5.23. Za r. 2008 tedy celková kriminalita mladistvých v ÚO ČB činila cca 34 % z celkové kriminality mladistvých v Jč. kraji, v r. 2009 to bylo 29 % a v r. 2010 a taktéž v r. 2011 shodně 30 %.


Graf 5.23: Trestná činnost spáchaná mladistvými v letech 2008 – 2011 v ÚO ČB (absolutní hodnoty)


Graf 5.24: Trestná činnost spáchaná dětmi a mladistvými (nezletilými) v letech 2008 – 2011 v ÚO ČB (absolutní hodnoty)


Podíváme-li se na vývoj celkové kriminality nezletilých, můžeme uvést, že trestná činnost spáchaná v r. 2011 představuje téměř až 62 % trestné činnosti v r. 2008. I zde je 90 Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.

tedy patrný trend poklesu trestné činnosti, i když mezi roky 2010 a 2011 došlo k nárůstu kriminality (zejm. mravnostních činů a majetkových činů zahrnujících krádeže vloupáním a krádeže prosté). Graf 5.25: Podíl celkové kriminality dětí a mladistvých na celkové kriminalitě nezletilých v letech 2008 – 2011 na území Jč. kraje a ÚO ČB (relativní hodnoty)

Zdroj: Policejní prezídium ČR, 2009-2012

Z uvedených hodnot plyne, že dětská kriminalita spáchaná na území Jč. kraje byla nejvyšší v r. 2009 (31,3 %), přičemž od tohoto roku trvale klesala (v r. 2011 činila 20,7 %). Podíl dětské složky byl v r. 2011 dle statistik Policejního prezídia ČR (2012) nejmenší popř. nulový u kategorie vražd, zbývající kriminality a u hospodářských činů. Zastoupení dětských pachatelů bylo naopak relativně velké u násilných činů (konkrétně u úmyslného ublížení na zdraví popř. loupeží), mravnostních činů (především pohlavního zneužívání), majetkových činů včetně krádeží prostých (zejm. krádeží v bytech a rodinných domech) a ostatních kriminálních činů (především nedovolené výroby a distribuce látek a jedů pro jiné, výtržnictví a sprejerství). Vývoj podílu celkové kriminality dětí na celkové kriminalitě nezletilých v letech 2008 – 2011 na území ÚO ČB je obdobný jako v případě Jč. kraje. I zde byla trestná činnost dětí nejvyšší v r. 2009 (41,1 %), i když její četnost je oproti Jč. kraji mnohem vyšší. S využitím dat od Policejního prezídia ČR (2012) je možno konstatovat, že účast pachatelů v dětském věku na činech spáchaných v rámci ÚO ČB byla významná u násilných činů (hlavně u úmyslného ublížení na zdraví), mravnostních činů (zejm. pohlavního zneužívání) a ostatních kriminálních činů (především nedovolené výroby a distribuce látek a jedů pro jiné, výtržnictví a sprejerství).


Graf 5.26: Výchovné problémy a trestná činnost dětí do 15. roku věku řešená kurátorem pro děti a mládež SPOD ČB v letech 2008 – 2011 (absolutní hodnoty)

Zdroj: SPOD MM ČB, 2012

Trestná činnost zaznamenávaná orgánem SPOD ČB od r. 2008 kontinuálně klesala – z hodnoty 49 (r. 2008) na hodnotu 28 (r. 2011). Pokles představuje cca 43 % počtu případů trestné činnosti. Vývoj počtu výchovných problémů dětí do 15. roku věku měl mezi roky 2008 - 2009 stoupající tendenci – nárůst byl více než trojnásobný (z hodnoty 121 na hodnotu 388). Od r. 2009 se situace mění – dochází k poklesu četnosti evidovaných případů (konkrétně z hodnoty 388 na hodnotu 321 v r. 2011). Graf 5.27: Výchovné problémy, přestupky a trestná činnost mladistvých řešená kurátorem pro děti a mládež SPOD ČB v letech 2008 – 2011 (absolutní hodnoty)


Srovnáme-li vývoj četnosti výchovných problémů, přestupků a trestné činnosti mladistvých, je evidentní, že situace v letech 2008 - 2010 byla z pohledu výchovných problémů poměrně stabilní, výkyvy jsou patrné až v r. 2011 (meziroční pokles představuje 40% rozdíl). 92 Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.

Pokud budeme sledovat vývoj počtu přestupků evidovaných v letech 2008 – 2011, můžeme konstatovat, že po kontinuálním poklesu přestupků evidovaných v letech 2008 2010 došlo v r. 2011 k nárůstu – meziroční nárůst (2010/2011) byl cca 70% - z hodnoty 25 na 43 přestupků. Trestná činnost mladistvých byla nejvyšší v r. 2008 a naopak nejnižší v r. 2010. (rozdíl činí 17 případů). Rok 2011 je z pohledu trestné činnosti obdobný jako r. 2010. Graf 5.28: Výchovné problémy, přestupky a trestná činnost nezletilých řešená kurátorem pro děti a mládež SPOD ČB v letech 2008 – 2011 (absolutní hodnoty)


Jak je z grafu 5.28 zřejmé, řešení výchovných problémů představuje významnou část práce kurátora pro děti a mládež. K prudkému nárůstu výchovných problémů nezletilých došlo v rámci sledovaného období v r. 2009 (720 případů, tj. téměř 60% vzestup ve srovnání s r. 2008). Významný pokles počtu případů pak nastal v r. 2011 – o 252 řešených výchovných problémů. Hodnota za r. 2011 (tj. 438) je dokonce nižší než hodnota vykázaná v r. 2008 – 456 řešených případů. V rámci posledních čtyřech let též poklesla trestná činnost páchaná nezletilými – z hodnoty 164 z r. 2008 na hodnotu 129 evidovanou v r. 2011. Tento pokles představuje cca 20 % trestné činnosti. Chceme-li porovnat hodnoty v grafu 5.28 vykázané orgánem sociálně právní ochrany s hodnotami trestné činnosti nezletilých evidované Policejním prezídiem ČR (viz graf 5.24), je nutné uvést, že tato čísla nejsou zcela poměřitelná a to vzhledem k tomu, že oba uvedené orgány mapují trestnou činnost za jiné územní celky – v případě Policie ČR se jedná o ÚO, v případě kurátorů jde o území obce s rozšířenou působností. Pokud budeme sledovat vývoj počtu přestupků evidovaných v letech 2008 – 2011, můžeme konstatovat, že po kontinuálním poklesu přestupků evidovaných v letech 2008 2010 došlo v r. 2011 k nárůstu – meziroční nárůst (2010 - 2011) činil cca 70 % - z hodnoty 25 na 43 přestupků.


POŽADAVKY OD PRACOVNÍCH SKUPIN22

6. 6.1

Četnost, kvalifikované odhady četnosti jednotlivých cílových skupin

Tabulka 6.1: Počty či kvalifikované odhady osob u jednotlivých cílových skupin za SO ORP ČB v r. 2010 (absolutní hodnoty) Celkový Celkový Cílová skupina počet Cílová skupina počet osoby s mentálním postižením osoby s tělesným postižením osoby se zrakovým postižením

senioři (65 let a více) 532 2 743

436

děti a mládež ohrožené delikvencí (0 – 18 let) osoby HIV pozitivní a nemocní AIDS

23 611 1 575

25 15 066

osoby se sluchovým postižením

372

osoby v krizi

kvalifikovaný propočet osob s materiální deprivaci

100 dětských obětí násilí

400 osoby s jiným zdravotním postižením (vnitřním)

statistický přepočet

2 849

etnické menšiny

3 980 kvalifikovaný odhad

4 740 celkem; 2 299 s trvalým pobytem v SO ORP ČB

osoby s kombinovaným postižením

7 447

osoby s dlouhodobým duševním onemocněním

638

imigranti a azylanti

560

oběti trestné činnosti a domácího násilí

350

osoby bez přístřeší

148

uživatelé omamných či psychotropních látek

cizinci

0

150-200 osoby ohrožené prostitucí

prostitutek

2 212 osob ohrožených prostitucí

rodiny s dětmi

20 423

osoby do 26 let propuštěné ze školských zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy

123 na úrovni Jč.kraje

Zdroj: vlastní propočty

22

Některé požadavky od pracovních skupin jsou zařazeny do předchozích kapitol, zvláště bylo-li vhodné data prezentovat v souvislosti s tématem, ke kterému logicky náleží.


Četnosti osob dle jednotlivých typů postižení Tabulka 6.2: Četnost jednotlivých typů postižení za celou ČR a za SO ORP ČB (absolutní hodnoty) četnost za SO ORP ČB Zdravotní postižení

mentální

četnost za ČR (abs.)

(abs.)

36 057

532

tělesné

185 989

2 743

zrakové

29 547

436

sluchové

25 242

372

vnitřní

193 195

2 849

kombinované

505 010

7 447

43 275

638

1 018 315

15 008

duševní CELKEM Zdroj: ČSÚ, 2008 a vlastní propočty

Z metodiky Výsledků výběrové šetření zdravotně postižených osob ČSÚ (2008) vyplývá, že četnost uvedená v rámci jednotlivých typů postižení zahrnuje všechny definované stupně postižení (tj. lehký, střední, těžký i velmi těžký), přičemž těžké a velmi těžké formy postižení představují cca 40 % všech typů postižení. Vývoj počtu léčených psychických onemocnění v Jč. kraji Graf 6.1: Vývoj počtu vybraných léčených psychických poruch v Jč. kraji v letech 2006 – 2010 (absolutní hodnoty)

Zdroj: ÚZIS ČR, 2007-2011

Na území Jč. kraje bylo v r. 2010 celkem léčeno přes 28 tisíc psychických poruch. 95 Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.

Podíváme-li se na vývoj počtu všech psychických poruch, dle hodnot v grafu je zřejmé, že mezi r. 2006 a 2007 došlo ke skokovému poklesu (cca o 3 500 léčených poruch). Úbytek počtu léčených duševních onemocnění dále (až do r. 2009) pokračoval a to až na cca 24,3 tisíc. Naopak výrazný nárůst těchto poruch nastal v r. 2010; tento nárůst představuje více než 4 tisíc nemocí. Graf 6.1 zachycuje pouze 6 nejčastějších diagnóz: neurotické poruchy, afektivní poruchy, organické duševní poruchy23, schizofrenie, poruchy osobnosti a mentální retardaci. Absolutní četnost všech uvedených onemocnění se v r. 2010 ve srovnání s r. 2009 zvýšila, přičemž vyjma schizofrenie a afektivních poruch je jejich výskyt v r. 2010 v rámci sledovaného pětiletého období dokonce nejvyšší. Uživatelé omamných a psychotropních látek Podle Kaliny (2003) se míra závislosti člověka na droze dá vyjádřit podle frekvence, intenzity a následků užívání jedním z pěti stupňů: od experimentálního a příležitostního užívání drog přes pravidelné (škodlivé)24 a problémové25 užívání až po závislost26 na droze. Dle odhadu prevalence uveřejněném ve Výroční zprávě o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2010 (Úřad vlády ČR, 2011) je počet problémových uživatelů drog nejvyšší v Hl. m. Praze (11,4 tis.), Ústeckém kraji (4,9 tis.) a Jihomoravském kraji (3,9 tis.). Jč. kraj se pohybuje spíše při nižší hranici, kde celkový odhad počtu problémových uživatelů za r. 2010 činí 1 400 (z toho je 1 200 uživatelů pervitinu). Tento údaj je dle výše uvedené výroční zprávy nejnižší za posledních 6 let (meziročně došlo k poklesu o 100 problémových uživatelů). Vyjdeme-li z počtu obyvatel ve věku 15 - 64 let ve SO ORP ČB, tj. ze 132 114 (k 31. 12. 2010) a z demografických charakteristik obyvatelstva, je možno konstatovat, že počet problémových uživatelů představuje cca 40 % uživatelů vykazovaných v Jč. kraji. V absolutním počtu se jedná o 560 osob. Toto číslo je však zatíženou poměrně vysokou statistickou odchylkou. Osoby ohrožené prostitucí Na základě šetření ČSÚ a jeho analytické zprávy Nelegální ekonomika v ČR (ČSÚ, 2005) (viz tabulka 6.3) a dále na základě vládního dokumentu Třetí periodická zpráva o plnění závazků plynoucích z Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen (Úřad vlády, 2004) vyplývá, že v roce 2003 bylo v ČR celkem 9 741 prostitutek27. V Jč. kraji bylo 1021 prostitutek. Tuto hodnotu je obtížné dále územně stratifikovat. S ohledem na sociodemografickou znalost a odborné prameny, které hovoří o větší distribuci prostituce v příhraničních oblastech, je možné přistoupit k orientační projekci prostituujících osob ve SO ORP ČB. Na základě výše zaznamenaného počtu v Jč. kraji a exponovanosti území provedli autoři analytické části rozvojového plánu kvalifikovaný odhad, z něhož plyne, že četnost prostituujících osob (komerční prostituce) dosahuje hodnot 150 – 200 osob. 23

Tento oddíl obsahuje skupinu duševních poruch‚ seskupených na podkladě společné prokazatelné etiologie u mozkového onemocnění‚ poranění mozku nebo jiného poškození vedoucího k mozkové dysfunkci. Tato dysfunkce může být primární (u nemocí‚ poranění nebo poškození‚ které postihují mozek přímo a selektivně); nebo sekundární (mozek je postižen pouze jako jeden z mnoha orgánů nebo tělesných systémů u systémových chorob nebo onemocnění). Demence je syndrom způsobený chorobou mozku‚ obvykle chronické nebo progresivní povahy‚ kde dochází k porušení mnoha vyšších nervových kortikálních funkcí‚ k nimž patří paměť‚ myšlení‚ orientace‚ chápání‚ počítání‚ schopnost učení‚ jazyk a úsudek (ÚZIS ČR, 2010). 24 Pravidelné (škodlivé) užívání drogy – uživatelé berou drogu pravidelně (více než jednou týdně); užívání drogy je součástí životního stylu; následky užívání se již projevují jistými škodlivými účinky. 25 Problémové užívání drogy – užívání je pravidelné a ovlivňuje soukromý, případně pracovní život člověka; existují už také známky zdravotních problémů souvisejících s aplikací drogy; droga je užívána rizikovým způsobem (např. nitrožilní aplikace). 26 Závislost na droze – projevuje se vyšší tolerancí k droze (dávky je třeba zvyšovat k dosažení žádoucího účinku); uživatel po droze trvale touží, této touze se postupně podřizuje celý jeho život; uživatel má zdravotní, psychické i sociální problémy způsobené užíváním drogy. 27 Podle výkonné ředitelky organizace Rozkoš bez Rizika (2007) je toto číslo 10 až 12 tisíc, z čehož asi 3 tisíce žen působí v Praze. Odhady poukazují na 45% zastoupení cizinek.


Tabulka 6.3: Odhad počtu prostitutek v ČR a výdělků z prostituce v roce 2003

Lokace v klubech, včetně eskort servisu na privátech na ulici CELKEM

Počet prostitutek

6 234 2 807 700 9 741

Výdělky z prostituce (mil. Kč)

6 737 1 725 256 8 718

Zdroj: ČSÚ, 2005.

Vzhledem k heterogenitě skupiny osob ohrožených prostitucí provedli autoři odhad velikosti celkového souboru. Do této skupiny byly zahrnuty osoby (ženy) ohrožené hmotnou (sociální) nouzí a z toho dále pouze ženy ve věku 20 – 40 let žijící na území SO ORP ČB. Celkový soubor tak čítá 2212 ohrožených žen. Autoři se domnívají, že uvedený počet žen je spíše teoretickým předpokladem s možným rozptylem k vyšším i nižším hodnotám. V období od r. 1989 se značně proměnila podoba prostituce a její finanční podmínky. Zatímco v 90. letech byla velmi běžná pouliční forma, dnes už ženy na ulici tvoří z celkového množství prostituujících asi jen 8 %. Velmi populárními se naopak stávají velké erotické podniky hypermarketového typu. Avšak i menší kluby zůstávají oblíbené a vyskytují se téměř ve všech českých městech. Proměna je způsobena například tím, že některé nejvíce postižené obce se rozhodly proti prostituci v ulicích bojovat vyhláškami, které zakazují pouliční formu prostituce na celém jejich území nebo jeho částech. Viditelné prostituce na ulicích sice ubývá, ale bylo by pravděpodobně mylné se domnívat, že se snižuje její celková míra. Experti na problematiku spíše předpokládají větší přesun do soukromých bytů, tzv. privátu a do erotických podniků (Krejčová, 2008). Přesunutím prostituce do uzavřených prostor se situace částečně zlepšuje; pouliční prostituce bývá totiž považována za její nejnebezpečnější formu. Ve vnitřních prostorách jsou ženy o něco chráněnější: erotické podniky často spolupracují s neziskovými organizacemi, jsou vybavené bodyguardy a ženy se částečně hlídají i navzájem. Přesun do privátu způsobuje, že se takováto forma prostituce mnohem hůře monitoruje a postihuje. Při aplikaci nastíněné struktury výskytu prostituujících osob a uvedených monitorovacích zpráv došli autoři textu k závěru, že na území SO ORP ČB se cca 64 % prostitutek nachází v erotických podnicích a 29 % se vyskytuje na privátech 7 % představuje pouliční prostituci. Rodiny s dětmi Praxe ukázala, že v 19. století odstartovaný proces industrializace předznamenává nebývalou proměnu životních poměrů rodiny. V soudobé společnosti jsou rodiny labilnější a poskytují svým členům méně opory, v důsledku rozvodů a nových sňatků či kohabitací vytvářejí složité vztahové situace, čímž vystavují děti větším účinkům prostředí nedůvěry. Zhoršující se situace rodin nepřipouští jednoduché odpovědi. Diskutovat se dá samozřejmě i o tom, do jaké míry má stát nebo jiné instituce přebírat úkoly, které dříve patřily rodině. Dnešní „pomocné“ mechanismy mohou oslabovat sounáležitost mezi jednotlivými členy a tím nepřímo způsobit labilitu rodinného prostředí. Z tohoto úhlu pohledu je nanejvýš potřebné promýšlet, jak realizovat úkoly dříve patřící rodině, pokud přílišná aktivita zaopatřovacího státu a relevantních institucí neprospívá rodinným vztahům. Pro oprávněnost angažované „pomoci“ rodině ze strany státu a jiných zainteresovaných subjektů, např. sociálních služeb a sociálních pracovníků, jsou z pohledu křesťanské etiky dány minimálně dva důležité předpoklady. Tím prvním je předpoklad antropologický. Z tohoto hlediska není člověk jen dobrý, jen zdravý a zodpovědný, ani schopný vyřešit sám všechny své problémy a nároky sociálního prostředí. V druhém případě jde z hlediska společenského zájmu o naplnění 97 Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.

základních funkcí, které rodina zajišťuje. Z těchto předpokladů vychází nejen požadavek na podporu rodiny ze strany státu či subjektů sociálních služeb, nýbrž je tím i zároveň obecně vymezen eticky akceptovatelný rámec a prostor jejich angažovanosti (Šrajer, 2008). K 31. 12. 2010 bylo dle analýzy Příjmy a životní podmínky domácností v roce 2010 realizovaném ČSÚ (2011) v celé ČR 4 149 665 domácností (v Jč. kraji byl počet domácností 251 455), přičemž rodiny s nezaopatřenými dětmi tvořily necelou třetinu, tj. 1 452 945. S využitím dat o počtu domácností a současně počtu obyvatel v Jč. kraji byl zjištěn index průměrného počtu členů domácností (2,54). Pomocí indexu a počtu obyvatel SO ORP ČB (tj. 155 315 obyvatel) byl stanoven počet domácností, a to 61 148. Počet domácností s nezaopatřenými dětmi na území Jč. kraje vyplývajících ze statistik ČSÚ je 33,4 % ze všech domácností. Vzhledem k tomu, že na území SO ORP ČB je 61 148 domácností, lze předpokládat, že rodin s nezaopatřenými dětmi je 20 423. Strukturu domácností dle počtu nezaopatřených dětí prezentuje tabulka 6.4. Tabulka 6.4: Struktura domácností dle počtu nezaopatřených dětí na SO ORP ČB k 31. 12. 2010 (absolutní a relativní hodnoty) Domácnosti s abs. % 1 dítětem

8 989

14,7

2 dětmi

9 539

15,6

3 dětmi

1 712

2,8

183

0,3

20 423

33,4

4 a více dětmi CELKEM

Zdroj: ČSÚk, 2011 a vlastní výpočty

Děti a mládež ohrožené delikvencí Legislativa (tj. zákon o sociálně právní ochraně) užívá termín sociálně nežádoucí jevy a zahrnuje pod něj např. zanedbávání povinné školní docházky, požívání alkoholu nebo jiných návykových látek, spáchání trestného činu nebo provinění, opakované či soustavné páchání přestupků, opakované útěky od rodičů nebo jiných fyzických, event. právnických osob odpovědných za výchovu dítěte. Zjištěná data prezentovaná v následujícím grafu 6.2 vycházejí z evidence Odboru sociálních věcí (orgán SPOD) Magistrátu města v ČB. Mezi r. 2008 - 2009 došlo k nárůstu počtu dětí evidovaných v souvislosti s delikvencí. Za r. 2009 řešil orgán SPOD v ČB 522 dětí do 15 let a 1009 mladistvých. Celkový počet ohrožených dětí a mládeže na území SO ORP ČB byl dle uvedených hodnot 1 531. Od r. 2009 se počet nezletilých evidovaných z důvodu sociálně patologických jevů nijak výrazně nezměnil, spíše došlo ke změně poměru dětí a mladistvých: počet dětí do 15 let věku se k r. 2011 zvýšil na hodnotu 658 (to od r. 2009 představuje 26% nárůst) a naopak mírně klesl počet evidovaných případů u mladistvých – na hodnotu 1 575 (rozdíl činí 92 případů). Z celkového počtu dětí a mladistvých žijících na území SO ORP ČB představovali v r. 2010 rizikoví nezletilí 5,6 % všech dětí a mladistvých.


Graf 6.2: Četnost nezletilých evidovaných kurátory pro děti a mládež SPOD ČB (absolutní hodnoty)


Osoby HIV pozitivní a nemocní AIDS Statistika HIV pozitivních a nemocných AIDS je v Česku vedena od roku 1985 a informace o HIV/AIDS pochází z Národní referenční laboratoře pro AIDS Státního zdravotního ústavu (SZÚ, 2012). K 29. 2. 2012 bylo zjištěno u obyvatel ČR včetně cizinců s dlouhodobým pobytem již 1696 případů HIV. Z výše vedené hodnoty je 348 osob s AIDS, přičemž v důsledku tohoto onemocnění od počátku vedení evidence zemřelo 180 osob. Na území Jč. kraje se k výše uvedenému datu vyskytovalo 53 osob s HIV/AIDS. Vzhledem k míře pravděpodobnosti výskytu HIV/AIDS ve věkové skupině 15-64letých lze předpokládat na území SO ORP ČB cca 25 osob s HIV/AIDS. Osoby v krizi Zákon o sociálních službách explicitně nevymezuje pojem osoby v krizi, ale definuje tzv. nepříznivou sociální situaci. Touto situací rozumí oslabení nebo ztrátu schopnosti z důvodu věku, nepříznivého zdravotního stavu, pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí, ohrožení práv a zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby nebo z jiných vážných důvodů řešit vzniklou situaci. Zákonem vymezenou nepříznivou sociální situaci je možno chápat jako riziko sociálního vyloučení. Sociální vyloučení je (v diskurzu EU) důsledkem kombinovaného vlivu nezaměstnanosti, nízké vzdělanosti a kvalifikace, nízkého příjmu, neadekvátního bydlení, zhoršeného životního prostředí, vysoké kriminality, nedostupnosti kvalitní zdravotní péče, nedostupností kvalitního vzdělávání, krize rodiny a dalších sociálních institucí. Na základě tohoto konstatování lze vyvodit, že „osoby v krizi“ jsou výrazně heterogenní „skupinou“. Do této „skupiny“ je tedy v obecné rovině možno zahrnout podstatnou část ostatních cílových skupin (viz tabulka 6.1) ale dále i osoby/skupiny, které nebyly v této části analýzy předmětem monitorování. Z důvodu potřeby kvantifikace „osob v krizi“ se autoři analytické části rozvojového plánu uchýlili k redukci pojmu sociální exkluze a do „osob v krizi“ zahrnuly osoby ohrožené


příjmovou chudobou28, přičemž některé faktory sociální exkluze (nezaměstnanost, nízké vzdělání a kvalifikace, neadekvátní bydlení aj.) se v příjmové chudobě odrážejí. Z předběžných výsledků šetření Životní podmínky 2011 (ČSÚ, 2012), které ilustrují situaci domácností v r. 2010 a na jaře 2011, vyplývá, že se míra ohrožení příjmovou chudobou29 oproti předcházejícímu roku zvýšila. Příjmovou chudobou bylo v ČR v r. 2011 ohroženo1 008 tis. osob (tj. 9,7 % všech osob), tedy o 71 tis. více než v r. 2010 (viz graf 6.3). Při použití statistického přepočtu vycházejícího z počtu obyvatel v r. 2011 na územní jednotce SO ORP ČB lze konstatovat, že počet osob ohrožených chudobou je 15 066. Za nejvíce ohroženou sociální skupinou je možno považovat skupinu nezaměstnaných osob, která tvoří 45,7 % (tj. 6 885 osob). Počet nezaměstnaných z počtu všech osob ohrožených chudobou vzrostl ve srovnání z r. 2010 o více než 5 % a to zejména následkem zvýšení dlouhodobé nezaměstnanosti. V rámci typu domácnosti je nejvíce rizikovou skupinou neúplná rodina s alespoň jedním závislým dítětem. V procentuálním vyjádření se jedná o 34,7 % (tj. 5 228 osob) ze všech osob ohrožených chudobou. Další cestou, kterou lze dospět k počtu osob v krizi, je využití počtu osob, které se cítí subjektivně deprivováni v příjmech30. V ČR se dle metodiky ČSÚ počet osob materiálně deprivovaných pohybuje na úrovni 644 000 (6,2 % osob). Při použití matematického přepočtu lze na území SO ORP ČB hovořit o 9630 materiálně deprivovaných osobách. Graf 6.3a: Vývoj míry ohrožení příjmovou chudobou (v %) a výše tzv. hranice chudoby (v tis. Kč) v letech 2007 – 2011 v ČR

*Předběžné údaje Zdroj: ČSÚ, 2012

V neposlední řadě je v kontextu sociální nouze důležité poukázat na fenomén krize rodiny a dalších sociálních institucí. K příznakům krize rodiny patří vysoká míra rozvodovosti, vysoký počet osamoceně žijících rodičů s nezaopatřenými dětmi a zvyšující se počet 28

Chudoba se sociální exkluzí nepochybně úzce souvisí jakožto vyloučení ze standardu života a životních šancí, konzumních aspirací, ze zdravotní péče a vzdělání. Ničí lidské schopnosti a životní šance a je doprovázena demoralizací beznadějí, apatií a zoufalstvím. Nelze zapomínat ani na to, že dnes „znamená chudoba omezení či absenci spotřebitelské volby“ (Bauman 1996 in Mareš, 2000) a ta je v konzumní společnosti považována za jednu z forem svobody. Přesto by bylo omylem považovat koncept sociální exkluze jen za synonymum chudoby. Ne všichni chudí musí být vyloučenými, ale ani všichni vyloučení nemusí být chudými. Podle Walkera (1997 in Mareš 2000) jsou chudoba a sociální exkluze pro různé lidi různými věcmi. Chudoba také pravděpodobně není ani nutnou, ani postačující podmínkou sociální exkluze (Mareš, 2000). 29 Hranice příjmové chudoby představuje 60 % ročního národního vyrovnaného mediánové příjmu na spotřební jednotku Evropské unie (např. v roce 2011 v 60 % hranice příjmové chudoby byl celoroční příjem 114 097 Kč). 30 ČSÚ využívá subjektivního indikátoru chudoby jako mezinárodně ověřené a relevantní metody pro zajištění materiální deprivace a sociálního vyloučení, jež používá Evropské statistické středisko Eurostat.


týraných a zneužívaných dětí v ČR. V samotné obci ČB je vykazována rozvodovost vyšší než činí průměr v ČR (rozvodovost na 1 000 obyvatel v obci ČB v r. 2011 byla 3,2; v ČR k témuž roku činila rozvodovost 2,9 na 1000 obyvatel) – viz graf 2.36. Počet neúplných rodin se pohybuje kolem hodnoty 10 tisíc (viz tabulka 2.2). V souvislosti s problematikou týraných a zneužívaných dětí je nutné citovat statistická data od MPSV (2012), ze kterých vyplývá, že v r. 2011 stoupl počet šetřených případů sexuálního zneužívání, týrání a zanedbávání dětí v ČR oproti předchozímu roku o 855 činů (viz graf 6.3b). Jedná se celkem o více než 6 600 dětských obětí násilí za r. 201131. Jsou to však pouze případy, které byly odhaleny a o kterých se příslušné úřady dozvěděly. Provedeme-li statistický přepočet výskytu dětských obětí v ČR za r. 2011 na území SO ORP, dojdeme k hodnotě cca 100 dětských obětí. Kvalifikovaný odhad počtu těchto dětí, který uvedla Baudyšová (Český rozhlas, 2012), je 20 – 40 tisíc dětí, tj. 1 – 2 % dětské populace v ČR. Graf 6.3b: Vývoj počtu zneužívaných, týraných a zanedbávaných dětí v ČR v letech 2007 – 2011 (absolutní hodnoty)

Zdroj: MPSV, 2012

Z grafu 6.3b je patrné, že celkový počet zneužívaných, týraných a zanedbávaných dětí za poslední dva roky na území ČR enormně vzrostl. Zatímco v r. 2009 byl počet dětských obětí 4 447, v r. 2011 se jedná již o hodnotu 1,5x vyšší, tj. 6 642 případů. Samotné zanedbávání činí cca 62 % případů dětských obětí. Ostatní případy se týkají tělesného a psychického týrání a dále sexuálního zneužívání včetně dětské pornografie a dětské prostituce. Na základě prezentovaných dat je vhodné upozornit na nezbytnost potřeby sanace rodiny prostřednictvím sítě odborných poradenských center a dalších terénních a ambulantních služeb pro rodiny s dětmi a též specifických „azylových“ služeb zaměřených na děti a mládež.

31

Ze statistik za r. 2011 dále vyplývá, že týrání, zanedbávání nebo sexuální zneužívání jsou nejčastěji vystaveny děti ve věku od 6 do 15 let (v r. 2011 jich bylo 3 483), další oběti byly děti mladší 6 let (2 325 dětí).


Etnické menšiny Národnostní struktura obyvatel ČR z pohledu územního rozmístění národnostních menšin32 má především tradiční historicky vzniklou podobu. Určitý vliv však mají některé další faktory. K nejpočetněji zastoupeným národnostem ve struktuře obyvatel ČR patří národnosti česká, moravská, slovenská, polská, německá a národnost romská (viz graf 2.22). Romskou národnost sice při SLDB lidu 2011 deklaroval nízký počet osob, přesto je tato národnostní menšina dlouhodobě nedílnou součástí národnostní struktury obyvatel ČR. Statisticky získané informace o počtu Romů jsou značně neúplné a zkreslené. Je tedy nutné uchýlit se k jiné metodě zjišťování počtu – ke kvalifikovaným odhadům. Ze Zprávy o stavu romské komunity ČR za rok 2010 vydané Kanceláří Rady vlády pro záležitosti romských komunit (Úřad vlády, 2011) plyne, že situace v jižních Čechách je klidnější než v ostatních krajích, jelikož tu nežije tak početná romská komunita jako jinde. Autoři Zprávy o stavu romské komunity ČR za rok 2010 prozkoumali v Jč. kraji celkem 16 lokalit33 dle největšího výskytu romské populace; žádné z uvedených míst prozatím nelze označit za ghetto. Mnohde jsou ale velké problémy, které vznikají hlavně kvůli nevhodnému ubytování a vysoké nezaměstnanosti (cca 80 % všech dospělých). Na jihu Čech žije dle odhadů ve výše uvedené „Zprávě“ 9 tis. Romů a příliv obyvatelstva romské národnosti bude pravděpodobně nadále pokračovat, zejména z důvodu sestěhování se ze Slovenska. Dle výsledků SLDB z r. 2011 (ČSÚ, 2012) lze konstatovat, že ve SO OPRP ČB se k romské národnosti přihlásilo 42 osob. Dle výzkumné zprávy Zpracování a monitoring specifických cílových skupin – exkluze z r. 2009 (Pansophia, 2009) plyne, že počet Romů na území SO ORP ČB se však bude pohybovat okolo hodnoty 3980. Cizinci Dle zveřejněných dat ČSÚ v rámci analýzy Cizinci v ČR 2011 (ČSÚ, 2012) pobývalo k 31. 12. 2010 na celém území ČR legálně a dlouhodobě 424 291 cizinců. Odhady počtu nelegálně pobývajících cizinců se pohybují v řádech desítek tisíc. Zhruba polovina počtu dlouhodobě legálně usazených cizinců má povolení k trvalému pobytu nebo azyl. Se vstupem do EU se cizinci rozdělili do dvou základních skupin: občané EU, kteří požívají více práv a daleko jednodušších pravidel pro svůj pobyt v ČR a tzv. občané třetích zemí. Nejpočetnějšími skupinami cizinců jsou občané Ukrajiny a dalších zemí bývalého SSSR, Slovenska a Vietnamu. Roste počet Číňanů, a ač velmi pozvolna, i lidí z oblastí Severní i subsaharské Afriky, Středního Východu a dalších oblastí. Stále však platí, že většina imigrantů do ČR pochází z jazykově příbuzných oblastí nebo jako v případě Vietnamců ze země, která má na místní prostředí dlouhodobě vybudované vazby. Významnou část těchto cizinců pak tvoří občané EU (Slováci, Poláci aj.). Je zjevné, že počet cizinců v ČR se při zachování stávajících ekonomických, politických i demografických trendů bude i nadále zvyšovat. Bude vzrůstat počet cizinců EU, ale dynamičtěji se zřejmě bude vyvíjet počet cizinců z tzv. třetích zemí, a to i přes obtížnější pravidla pro získání víz díky vstupu ČR do schengenského prostoru34 (Günter, 2009). Na základě statistik ČSÚ (2011), které čerpají z dat Ředitelství služby cizinecké policie Ministerstva vnitra ČR se k 31. 12. 2010 na SO ORP ČB vyskytovalo celkem 4 729 cizinců, přičemž s trvalým pobytem bylo 2 361 osob. Další formy legálního pobytu mělo ke stejnému datu 2368 cizinců. Co se týče struktury cizinců, nejpočetnější zastoupení tvoří Ukrajinci (47 %), Slováci (31 %), Vietnamci (13 %) a Rusové (9 %). Uvedené hodnoty korespondují ze zastoupením jednotlivých národností v rámci celé ČR. 32

Příslušníkem národnostní menšiny je občan ČR, který se hlásí k jiné než české národnosti a projevuje přání být považován za příslušníka národnostní menšiny spolu s dalšími, kteří se hlásí ke stejné národnosti. Vymezení pojmu etnická (národnostní) menšina lze nalézt ve stávající legislativní úpravě ČR. 33 V Jč. kraji vznikly sociálně vyloučené a sociálním vyloučením ohrožené romské lokality nejčastěji řízeným anebo přirozeným sestěhováním. 34 S tím naopak souvisí i obava možného zneužívání snadno prostupných hranic ze strany nejrůznějších kriminálních struktur.


Na tomto místě je třeba upozornit, že data vzešlá z posledního SLBD jsou odlišná (viz graf 2.23); odlišnost je dána nestejnými statistickými postupy při sběru a zpracování dat. Zpracovatelům analytické části se jeví jako validní spíše data Ředitelství služby cizinecké policie Ministerstva vnitra ČR. Imigranti a azylanti Pokud hovoříme o uprchlících, můžeme mít na mysli obecně každého, kdo byl nucen z nejrůznějších příčin opustit svůj domov a uprchnout na jiné místo35. Pokud se takový člověk nachází mimo území svého státu a požádá o azyl, stává se žadatelem o azyl, a naplní-li definici Úmluvy o právním postavení uprchlíků a je ve své žádosti úspěšný, stává se azylantem/uznaným uprchlíkem. Je-li žádost zamítnuta, stává se žadatel o azyl cizincem podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, a není-li schopen zajistit si vízum podle tohoto zákona, je povinen opustit území ČR. Mezi nedůvodné žádosti o azyl patří ty, které slouží čistě k legalizaci pobytu na území ČR, nebo případy, v nichž žadatel o azyl uvádí jen ekonomické důvody. Těch je v ČR naprostá většina (Günterová, 2005). Na základě uvedeného lze tedy konstatovat, že uprchlíci jako cílová skupina se buď nachází v Pobytových střediscích Správy uprchlických zařízení (popř. Integračních azylových střediscích) nebo žijí mimo střediska (to však v zanedbatelném počtu). Vzhledem k tomu, že na území SO ORP ČB se nevyskytuje žádné pobytové či integrační středisko, je možno říci, že v této lokalitě se žádný uprchlík nenachází. Oběti trestné činnosti včetně domácího násilí Z Koncepce prevence kriminality Jihočeského kraje na období 2009 – 2011 (Krajský úřad JčK, 2008) vyplývá, že z hlediska trestné činnosti patří Jč. kraj dlouhodobě ke klidným krajům, kde nejsou problémy se závažnou násilnou kriminalitou. Bezpečnostní situaci v Jč. kraji lze hodnotit jako dlouhodobě stabilizovanou. V celkovém pořadí z hlediska zatíženosti kraje trestnou činností v porovnání s ostatními kraji ČR se Jč. kraj celkově umisťuje na 9. místě. Z hodnot v grafu 5.11 vyplývá, že v r. 2011 bylo v ÚO ČB spácháno celkem 5 606 trestných činů. Při přepočtu na 1000 obyv. se v rámci ÚO ČB dostáváme k hodnotě cca 30 trestných činu. Pro území SO ORP ČB lze dovodit, že v r. 2011 bylo v absolutním vyjádření spácháno celkem cca 5 150 případů trestné činnosti. V oblasti násilné a mravnostní trestné činnosti na území SO ORP ČB bylo spácháno cca 350 trestných činů. Deficitem prezentovaných dat je dle mínění zpracovatelů analytické části skutečnost, že počty evidovaných obětí trestné činnosti jsou pouze počty minimální, protože do evidence Policie ČR se úplně všechny oběti trestné činnosti z mnoha důvodů nedostanou. Tyto a další skutečnosti je třeba při interpretaci minimálních počtů obětí kriminality brát v úvahu. Též je vhodné vzít v potaz výzkumné šetření, které provedla Marešová a Martínková z IKSP Praha v r. 2009. Zmíněný výzkum se zabýval viktimizací obyvatelstva dvanácti delikty. Jeden ze zkoumaných údajů se týkal obětí fyzického napadení a vyhrožování fyzickým násilím36. Oběťmi fyzického napadení nebo vyhrožování fyzickým násilím se během sledovaných pěti let (2002-2006) stalo 13,7 % z 3 082 dotázaných (tj. 423 osob starších 18 let). Mezi oběťmi fyzického napadení/vyhrožování fyzickým násilím bylo 38,3 % osob, vůči kterým bylo použito tělesné násilí a 57,0 % osob, kterým bylo „pouze“ fyzickým násilím vyhrožováno. Zbylá část, tj. 4,7 % obětí se nevyjádřila. Pro dokreslení problematičnosti celé situace lze uvést i data týkající se problematiky domácího násilí (výzkumné šetření STEM pro Bílý kruh bezpečí a Philip Morris ČR, 2006): 23 % respondentů starších 15 let uvádí přímou - osobní zkušenost s domácím násilím mezi partnery. 35

Pojem uprchlík zná český právní řád jen v souvislosti s Úmluvou o právním postavení uprchlíků, kterou ČR ratifikovala. 36 Vyhrožování fyzickým násilím bylo považováno takové chování, které respondenta skutečně vyděsilo a které se odehrálo buď doma, nebo někde jinde, např. v restauraci, na ulici, ve škole, v dopravním prostředku, na pracovišti, apod.


Při projekci hodnot obětí fyzického napadení a vyhrožování fyzickým násilím do demografické reality SO ORP ČB je touto trestnou činností vystaveno bezmála 17 tisíc obyvatel, přičemž cca 6,5 tisíc osob je ohroženo tělesným násilím (fyzickým napadením). Osoby bez přístřeší Ucelené oficiální statistiky počtu a struktury složení osob bez domova v ČR neexistují. Odhady opřené o dílčí výzkumy neziskových organizací pracujícími s osobami bez přístřeší hovoří o 0,34 % české populace. S ohledem na provedená šetření realizovaná v některých městech (např. Ostrava, Karviná, Havířov) (Hradecký, 2005) v minulých letech, a při akceptaci základních demografických údajů sledovaného území, lze konstatovat, že se na území SO ORP ČB může vyskytovat cca 148 osob bez přístřeší. Z této skupiny tvoří muži cca 90 %, což v absolutním vyjádření představuje 133 mužů, a cca 10 % žen, tj. 15 v absolutní hodnotě. Menší podíl žen mezi bezdomovci se vysvětluje větší orientací tohoto pohlaví na mezilidské vztahy, což je pravděpodobně dáno sociokulturním „konstruktem ženství“. Ženy mají bohatší sociální síť, většinou jsou schopny vytěžit její zdroje a v krizi se obrátit na někoho, kdo se o ně postará. Muži, kteří jsou méně orientovaní na vztahy, se častěji ocitají osamoceni a „propadnou“ svou záchrannou sociální sítí (Schwarzová, 2005). Dle věku je pravděpodobně nejpočetněji zastoupena skupina osob ve věku 30 - 60 let – cca 80 %, mladí lidé do 30 let jsou zastoupeni cca v 15 %, (tj. 22 jedinců) a cca 5 % nad 60 let.

6.2

Monitoring potřebnosti vybraných sociálních služeb na území SO ORP ČB

6.2.1

Monitoring potřebnosti nízkoprahových zařízení pro děti a mládež

Jedním z relevantních údajů determinujících potřebnost nízkoprahových zařízení pro děti a mládež je četnost nezletilých evidovaných orgánem SPOD ČB z důvodu výchovných problémů, páchání přestupků a trestné činnosti aj. Celkový počet klientů řešených kurátorem pro děti a mládež dosahoval v r. 2011 hodnoty 1575 (viz graf 6.2). Z výsledků dotazníkové šetření zrealizovaného v r. 2012 mezi poskytovateli sociálních služeb na SO ORP ČB (MM ČB, 2012) vyplynulo, že nízkoprahová zařízení pro děti a mládež byla využívána 707 klienty (viz tabulka 9.3) prostřednictvím 4 poskytovatelů (viz tabulka 9.1a). Všichni poskytovatelé uvádí za r. 2011 „nulové“ počty odmítnutých uživatelů z kapacitních důvodů a žádný z nich neplánuje změny v oblasti uživatelských kapacit (tabulka 9.4). V souvislosti se specifičností této sociální služby, tj. zejména vzhledem k potřebě místní dostupnosti, nelze „nulové“ počty odmítnutých uživatelů interpretovat jako plně zajištěnou potřebu této služby na sledovaném území. Místem s vysokou mírou potřeby nízkoprahových zařízení pro děti a mládež jsou oblasti s vysokou koncentrací dětské populace – např. sídliště Vltava v obci ČB, a dále sociálně vyloučené lokality (viz kapitola 6.5). V obci ČB je touto sociální službou nepokryta např. lokalita Suché Vrbné.

6.2.2

Monitoring potřebnosti domů na půl cesty

Pro zjištění potřebnosti této sociální služby je možno vycházet z počtu dětí/mladistvých opouštějících dětský domov a zařízení ústavní výchovy. K 31. 8. 2010 odešlo z dětských domovů nacházejících se na území Jč. kraje celkem 69 dětí, přičemž ve 49 případech šlo o děti propuštěné trvale (tj. nejednalo se o odchod na základě adopce či pěstounské péče a rovněž se nejedná o podmínečné umístění dítěte mimo zařízení). Z dětských domovů se školou odešlo k témuž datu celkem 10 dětí - pouze 3 byly propuštěné trvale a z výchovných ústavů byl zaznamenán odchod 44 dětí (ve všech případech se jedná o děti propuštěné trvale). Zrekapitulujeme-li uvedené hodnoty, lze konstatovat, že v Jč. kraji bylo z uvedených zařízení propuštěno celkem 123 dětí/mladistvých – z toho 96 104 Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.

dětí/mladistvých trvale37. Z těchto hodnot plyne, že děti/mladiství odcházející ze zařízení ústavní výchovy na území sledovaného kraje představují cca 4 % z počtu dětí/mladistvých trvale propuštěných z ústavní výchovy v celé ČR. Z výsledků dotazníkové šetření zrealizovaného v r. 2012 mezi poskytovateli sociálních služeb na SO ORP ČB (MM ČB, 2012) vyplynulo, že domy na půl cesty v r. 2011 využívalo 7 uživatelů (viz tabulka 9.3) a to prostřednictvím 1 poskytovatele. Na celém území Jč. kraje je tato služba zastoupena celkem 9 lůžky (7 lůžek v Českém Krumlově, 2 lůžka v Českých Budějovicích). S ohledem na výše prezentovaná data a vybavenost ostatních krajů ČR touto službou, lze celkový počet lůžek sociálních služeb domu na půl cesty na území Jč. kraje a potažmo obce Českých Budějovic jako krajského města považovat za nedostačující. 6.2.3

Monitoring potřebnosti osobní asistence

Z výsledků dotazníkové šetření zrealizovaného v r. 2012 mezi poskytovateli sociálních služeb na SO ORP ČB (MM ČB, 2012) vyplynulo, že osobní asistence je využívána 211 klienty (tabulka 9.3) a to prostřednictvím 4 poskytovatelů sociálních služeb. Nejvíce uživatelů osobní asistence (tj. 90) vykázala Arpida, o.s. Dalším poskytovatelem je Městská charita České Budějovice, která tuto sociální službu realizuje pro 70 uživatelů, Centrum pro zdravotně postižené má 29 uživatelů, a Ledax, o.p.s. má 22 uživatelů (kumulované počty uživatelů osobní asistence viz tabulka 9.3). Ze všech těchto uvedených poskytovatelů pouze Městská charita České Budějovice plánuje v r. 2012 navýšení počtu uživatelů, a to max. o 5. Navýšení uživatelských kapacit je determinováno počtem 9 odmítnutých uživatelů v minulém roce. Ostatní poskytovatelé zřejmě především vzhledem ke skutečnosti, že osobní asistenci v r. 2011 nemuseli žádnému potenciálnímu uživateli odmítnout, změny v kapacitě neplánují.

6.2.4

Monitoring potřebnosti průvodcovských a předčitatelských služeb

Na základě dat získaných mezi uživateli služeb pro osoby se zdravotním postižením lze konstatovat, že navýšení kapacity průvodcovské a předčitatelské služby zřejmě nebude při rozvoji sociálních služeb prioritou - zájem o tyto služby nebyl zmíněn žádným respondentem, pouze 1 z 234 má zájem o tlumočnické služby (Pansophia, 2012a). Mezi respondenty z kategorie „veřejnost“ byla pouze 1x zaznamenána odpověď vztahující se k potřebě pomoci s dopravou k lékaři (Pansophia, 2012b). Z výsledků dotazníkové šetření zrealizovaného v r. 2012 mezi poskytovateli sociálních služeb na SO ORP ČB (MM ČB, 2012) vyplynulo, že průvodcovská a předčitatelská služba je využívána 97 klienty (tabulka 9.3) a to prostřednictvím 2 poskytovatelů sociálních služeb. V této souvislosti je na místě připomenout, že na území SO ORP ČB se nachází 436 osob s různým stupněm zrakového postižení (viz tabulka 6.2).

37

Pro komparaci je vhodné odprezentovat i celorepublikové hodnoty: k 31. 8. 2010 odešlo 2 716 dětí/mladistvých – z toho bylo trvale propuštěno 2225 dětí (MŠMT, 2011).


6.2.5

Monitoring potřebnosti sociálně aktivizačních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením a monitoring potřebnosti nízkoprahových denních center

Z výsledků dotazníkového šetření realizovaného mezi uživateli služeb pro seniory vyplynulo, že pouze 3 z 263 oslovených osob by uvítali zřízení klubu důchodců či kulturní aktivity pro seniory (Pansophia, 2012a). Mezi respondenty spadajícími do kategorie „veřejnost ve městě ČB a obcích SO ORP ČB“ nebyla zaznamenána žádná potřeba týkající se sociálně aktivizačních služeb (popř. klubů důchodců) (Pansophia, 2012b). Zpracovatelé předkládané analytické části na základě vlastního šetření zjistili existenci několika Klubů důchodců na území obce ČB. Z veřejně dostupných informací však nebylo možné bezpečně zjistit okolnosti samotného fungování a činnosti těchto zařízení. Nelze také prokazatelně říci, jaký mají saturační efekt vůči sociální službě sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením. Potřebnost nízkoprahového denního centra, určená zejména pro nízkopříjmové seniory, nevyplynula z dotazníkového šetření mezi uživateli sociálních služeb ani ze šetření mezi širokou veřejností. Z dat prezentovaných v kapitole 3.5.1 obsahující údaj o četnosti osob bez nároku na výplatu starobního důchodu vyplývá, že na území Jč. kraje lze identifikovat přes tisíc osob starších 65 let bez nároku na výplatu starobního důchodu. V této souvislosti je také nutné akceptovat počet odmítnutých zájemců z kapacitních důvodů, které vykázala Městská charita ČB (viz tabulka 9.4). Lze předpokládat, že v obci ČB jako v centru s vyšší kumulací seniorské populace, bude vzrůstat potřeba specializovaného nízkooprahového zařízení pro seniory ohrožené relativní či absolutní chudobou. Hřiště pro seniory V rámci dotazníkového šetření realizovaného mezi uživateli služeb pro seniory byla mapována poptávka po „hřištích pro seniory“. Zájem o takovou aktivitu projevilo 5 z 263 respondentů (tj. 2 %). Tito respondenti by uvítali hřiště především na sídlišti Máj a ve Stromovce (Pansophia, 2012 a). Stejný monitoring byl učiněn i mezi veřejností ve městě ČB a obcích ve SO ORP ČB. Hřiště pro seniory postrádá 11 dotazovaných osob (0,6 %). Respondentům takové hřiště chybí na sídlišti Máj, Pražském sídlišti, Staroměstské, U plaveckého stadionu, na sídlišti Vltava apod. Jeden z dotázaných uvedl, že „hřiště pro seniory“ by mělo být na každém sídlišti (Pansophia, 2012b).

6.2.6 Monitoring potřebnosti sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi Na území SO ORP ČB k 31. 12. 2010 bylo 20 423 rodin s nezaopatřenými dětmi (viz tabulka 6.4). Z tabulky 9.3 je patrné, že počet uživatelů v r. 2011, kteří využívali sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi jediného registrovaného poskytovatelé na území SO ORP ČB, byl 240. Trestná činnost nezletilých zaznamenaná Policií ČR v r. 2011 byla na území okresu ČB vykázána v počtu 146 případů (viz graf 5.24). Orgán SPOD ČB řešil celkem 438 případů nezletilých v souvislosti s výchovnými problémy, přestupky a trestnými činy (viz graf 5.28). V souvislosti s výše prezentovanou mírou kriminality a počtem řešených výchovných problémů dětí a mladistvých je možno usuzovat, že existence jediného poskytovatele sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi na území SO ORP ČB není dostatečná.

6.3

Ztráta bydlení z důvodu dluhů 106

Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.

Počty nařízených exekucí v ČR v období 2006 – 2011 kontinuálně rostly s výjimkou r. 2010, kdy došlo k mírnému poklesu (v centrálním registru exekucí je oproti r. 2009 evidováno cca o 60 tisíc exekucí méně). Srovnáme-li počty exekucí v r. 2009 s r. 2006, můžeme říci že exekucí bylo 2,5x více (z hodnoty cca 300 tisíc vzrostl počet exekucí na cca 760 tisíc). Při porovnání hodnot z r. 2011 s r. 2006 je nárůst již více než trojnásobný (Exekutorská komora ČR, 2007 - 2012) – viz graf 6.4. Graf: 6.4: Počty nařízených exekucí v ČR v letech 2006 – 2011 (absolutní hodnoty)

Zdroj: Exekutorská komora ČR, 2007 - 2012

Mikeszová (2010) provedla výzkum mezi sociálními pracovníky a domácnostmi akutně ohroženými sociálním vyloučením v souvislosti s bydlením, prostřednictvím kterého se snažila zachytit příčiny ztráty bydlení a z toho vyplývajícího sociálního vyloučení. Odpovědi dvou dotazovaných skupin se mírně lišily zejm. v důsledku toho, že lidé přirozeně nechtějí přiznat některé svoje chyby a problémy zapříčiňující vznik ztráty bydlení. Obecně lze konstatovat, že příčinou ztráty bydlení je nahromadění nejrůznějších problémů (rozvod, závislost, nezaměstnanost, dluhy spojené s neschopností je splácet nebo propuštění z výkonu trestu) spolu s podceněním situace a nevyhledáním včasné pomoci. Nemalou roli při ztrátě bydlení hrají také psychické problém, které se delším pobytem v provizorních podmínkách zhoršují. U většiny lidí, kteří ztratili bydlení, je společným jmenovatelem také chybějící nebo nefunkční rodinné zázemí. Mezi osobami bez domova jsou oproti běžné populaci výrazně zastoupeni lidé, kteří prožili dětství v ústavní péči (dětský domov). Studie Mikeszové (2010) poukazuje na důležitost prevence ztráty bydlení a důležitost informovanosti o možnostech pomoci – mnoho dotazovaných si nebylo vědomo nejen svých práv ale ani toho, na koho se v případě tíživé situace obrátit. Ze závěrů předmětné studie je zřejmé, že mezi mapovanými regiony nebyly významné rozdíly, a výsledky tak lze generalizovat na celou ČR.


6.4

Zanedbání povinné výživy

Graf 6.5: Počet případů zanedbání povinné výživy na území Jč. kraje a ČR v letech 2008 – 201038 (absolutní hodnoty)

Zdroj: eJustice.cz, 2009 - 2011

Zanedbání povinné výživy je dle trestního zákona § 196 kvalifikováno jako trestný čin (ustanovení bylo v podstatě převzato z § 213 dřívějšího trestního zákona). Největší počet odsouzených osob za neplacení výživného byl v rámci sledovaného období v r. 2009, a to na krajské i republikové úrovni39. V r. 2010 došlo ke snížení počtu odsouzených za tento trestný čin; v Jč. kraji byl meziroční pokles téměř poloviční – z 505 případů na 264, v rámci celé ČR se jedná o pokles z bezmála 7 tisíc případů na 4 230. Za tímto výrazným úbytkem pravděpodobně stojí upravená podmínka trestní odpovědnosti v novém trestním zákoníku č. 40/2009 Sb. (s účinností stanovenou od 1. 1. 2010). Jedná se o přesné definování hranice doby, po kterou musí povinná osoba neplnit svou zákonnou povinnost vyživovat nebo zaopatřovat jiného - touto dobou jsou čtyři měsíce. 6.5

Sociálně vyloučené lokality a lokality vykazující známky sociálně vyloučených lokalit na území obce ČB

V obci ČB bylo identifikováno 5 problémových a vyloučených lokalit – A, B, C, D, E. Lokalita A – část sídliště Máj v okrajové (západní) části města. Za nejproblematičtější část lze považovat ulici V. Volfa, která bývá nadneseně označována za „romské ghetto“ (především její východní část). I když dle Gabala (2006 in Pansophia, 2009) je v této ulici koncentrováno nejvíce Romů, jedná se však o rodiny různě sociálně stratifikované, včetně podnikatelů, romského koordinátora a dalších majetnějších velkorodin. Na druhou stranu je mnoho Romů z nízkých statusových vrstev koncentrováno i v přilehlých ulicích (např. K. Chocholy, J. Bendy). Pansophia (2009) ve své monitorovací zprávě dále uvádí, že důležitým mechanismem koncentrace sociálně slabých a Romů je postupné snižování hodnoty zdejších bytů. V některých domech je cena bytů nižší než 500 tis. Kč. Sociální soudržnost uvnitř komunity je velmi slabá. Počet romských osob v lokalitě A je odhadován na více než 850, což nejen majoritní společnost ale i samotní Romové vnímají jako velký problém. 38

Všechna uvedená data vyplývají z evidence soudů.

39

V praxi se objevují převážně případy neplnění vyživovací povinnosti rodičů vůči dětem.


Typická je zde rodina bez otce (týká se cca 30 – 40 % rodin), kde děti vychovává matka, babička nebo jiní příbuzní (zpravidla tety). Mnoho mužů pracuje v zahraničí a domů posílá peníze, další část mužů je ve výkonu trestu, či rodinu opustila. Přestože sídliště Máj má dobré dopravní spojení s ostatními částmi města a nejeví se z pohledu zaměstnání problematickým, nezaměstnanost je v této lokalitě minimálně dvojnásobně vyšší než je průměr ČB – dle Gabala (2006) však někteří muži v produktivním věku pracují „načerno“. Kategorií, která má problémy s nalezením vhodného zaměstnání, je kategorie občanů se základním vzděláním, kterých je celkem 126 (38 % z počtu evidovaných uchazečů na sídlišti Máj). Nejvyšší počty uchazečů o zaměstnání jsou obyvatelé žijící v ul. V. Volfa (MM ČB, 2010). Lokalitu sužuje ve větší míře tradiční sídlištní kriminalita (především jde o vykrádání aut, bytů, sklepů, užívání psychoaktivních látek či rušení nočního klidu). Rizikové chování dětí a mládeže má stoupající tendenci a tato skutečnost koresponduje s tady týkající se trestné činnosti mladistvých. Sídliště Máj patří ke druhému typu ohrožených lokalit v ČR, kde je zejména sídlištní zástavba s monofunkční strukturou, bez genia loci a s vysokou intenzitou migrace. Lokalita B – Okružní (ubytovna pro neplatiče Trival). Lokalita se nachází na periferii města v průmyslové zóně s absencí služeb (s výjimkou praktického lékaře a nízkoprahového klubu pro děti Jiloro) a jejich zhoršenou dostupností vzhledem k infrastruktuře.40 Sestěhovaní obyvatelé se rekrutují z řad neplatičů a čekatelů na byt; z hlediska sociální situace jde o heterogenní obyvatelstvo, kde je zaznamenána vysoká míra sociální nerovnosti. Počty obyvatel se odvíjí od kapacity ubytovny; celkový počet ubytovaných je kolem 80, přičemž cca polovinu tvoří děti do 15 let a polovinu osoby ve věku 16 – 50 let. Z hlediska ekonomické aktivity je naprostá většina obyvatel nezaměstnaná, muži pracují načerno (stavební firmy) a ženy jsou často na rodičovské dovolené. Lokalita Okružní je díky struktuře obyvatelstva (sestěhování těch nejproblémovějších) a následných sociálních patologií (gamblerství, drogy, prostituce, lichva, krádeže) považována za nejproblematičtější lokalitu v ČB (MM ČB, 2010). Lokalita C – Vrbenská (městský panelový dům s malometrážními byty pro sociálně slabé). Lokalita se nachází v průmyslové zóně, tudíž občanská vybavenost předmětného místa je špatná. Z hlediska rizikového chování jsou v poslední době zaznamenávány stále větší problémy související se způsobem života obyvatel, přesto se ve srovnání s ostatními budějovickými vyloučenými lokalitami nejeví situace tak dramatická – mezi obyvateli byla ojediněle zaznamenána prostituce, distribuce drog, lichva, krádeže a gamblerství. Lokalita D – Pekárenská (starší nájemní dům v blízkosti nákupního centra IGY). Tuto lokalitu sice ve své analýze Gabal (2006) nezmiňuje, ale v rámci zrealizovaného terénního šetření na ni poukazuje Pansophia (2009). Jedná se o starší dům v husté bytové zástavbě. Pansophia (2009) poukazuje na to, že v době získávání a zpracování dat z terénního šetření nedocházelo v této lokalitě k vážnějším deliktům. Lokalita E – bytové domy v lokalitě Palackého náměstí. V posledních letech vzniká u Palackého náměstí nová zástavba bytových domů nebo se zde kompletně rekonstruují staré domy. Míchá se zde bydlení pro vysokopříjmové občany s bydlením pro sociálně nepřizpůsobivé (stará, nerekonstruovaná zástavba), což může být příčinou vzniku napětí mezi zmíněnými skupinami osob. Většina nájemníků v domech majících charakter sociálně vyloučených lokalit je dlouhodobě bez zaměstnání (nízká kvalifikace). Některé rodiny se potýkají s drogovou nebo hráčskou závislostí svých členů (ve čtvrti je mnoho heren a barů), což má nepříznivý dopad na bezpečností situace v tomto místě (MM ČB, 2010).

40

Lokalita vznikla řízeným sestěhováním, kdy v místě někdejšího průmyslového podniku byla v r. 2003 zřízena městská ubytovna pro neplatiče.


6.6

Osoby v „dluhové pasti“ a insolvenčním řízení

Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (tzv. insolvenční zákon) zahrnuje problematiku osobních bankrotů a způsobů řešení úpadku tj. osobní oddlužení. Graf 6.6: Insolvenční návrhy u fyzických osob nepodnikatelů v ČR v letech 2008 – 2011 (absolutní hodnoty)

Zdroj: Creditreform ČR, 2009 - 2012

Dle publikovaných informací Creditreformu ČR (2012) činil v r. 2010 nárůst počtu insolvenčních návrhů u fyzických osob - nepodnikatelů téměř o 150 % proti roku 2009. Do konce r. 2010 bylo podáno celkem rekordních 10 559 insolvenčních návrhů, jelikož teprve v r. 2010 se naplno projevily důsledky ekonomické krize a neuváženého zadlužování fyzických osob (fyzické osoby nemohou dostát svým závazkům a ocitají se v dluhové pasti)41. V r. 2011 byl nárůst insolvencí proti r. 2010 nižší a činil 66,7 %, v absolutním vyjádření se jedná o 17 600 insolvenčních návrhů. Za sledované období čítá sumárně počet insolvencí cca 34 322 případů. Insolvenci fyzických osob je možné řešit oddlužením. Oddlužení probíhá buď formou zpeněžení majetku dlužníka, nebo plněním splátkového kalendáře, kdy dlužník musí během 5 let splatit věřitelům alespoň 30 % dluhu. Pokud dlužník není schopen řešit úpadek oddlužením, je prohlašován konkurz. V prosinci r. 2010 požádalo o oddlužení celkem 1 019 osob. Z toho bylo oddlužení povoleno jen v 660 případech. Oddlužení formou zpeněžení majetku využilo v prosinci jen 6 dlužníků. V ostatních případech bylo oddlužení řešeno nastavením splátkového kalendáře. Celkem bylo v r. 2010 povoleno 5 829 oddlužení. Proti r. 2009 je to nárůst o 171,8 %. Využití osobního bankrotu jako obranu před exekucí potvrzují i údaje Exekutorské komory ČR. Exekutorská komora ČR očekávala přibližně 600 tis. exekucí, což je o 118 tis. méně než v r. 2009. Naproti tomu celkový počet insolvenčních návrhů spojených s žádostí o oddlužení přesáhl v r. 2010 o 154,9% úroveň r. 2009.

41

Dalším faktorem, který zvyšuje počet insolvenčních návrhů fyzických osob, je i lepší povědomí lidí o možnostech, které jim v případě platební neschopnosti skýtá insolvenční zákon.


Graf 6.7: Vývoj oddlužení v ČR v letech 2008 – 2011 (absolutní hodnoty)

Zdroj: Creditreform ČR, 2009 - 2012

V r. 2011 požádalo 16 568 osob o oddlužení – povoleno bylo v 10 620 případech. (tj. 65 % ze všech návrhů na oddlužení). V meziročním srovnání bylo za r. 2011 oproti r. 2008 povoleno o 25 % případů oddlužení více (tj. v r. 2008 byl počet schválených oddlužení cca 40%). Oddlužení formou zpeněžení majetku využilo v r. 2011 164 dlužníků. V ostatních případech bylo oddlužení řešeno nastavením splátkového kalendáře. Přesto, že zpeněžení majetku jako způsob řešení dluhů využilo v r. 2011 téměř 2x více dlužníků než v r. 2010, stále je to jen 1,5% ze všech povolených oddlužení (Creditreform, 2012). Vzhledem k vysokému zadlužení domácností předpokládá Creditreform v r. 2012 další růst insolvenčních návrhů u spotřebitelů. Dalším faktorem, který může mít vliv na růst osobních bankrotů, jsou avizované vládní škrty, které se projeví snižováním počtu zaměstnanců ve veřejné sféře a jejich platů, zrušením nebo snížením některých sociálních dávek, ale zřejmě i snižováním počtu zaměstnanců v některých dalších odvětvích. Počet osobních bankrotů tak může dále významně stoupat, naproti tomu dynamika nárůstu schválených oddlužení bude pravděpodobně nižší. Graf 6.8: Věková struktura osob v insolvenci v ČR v r. 2011 (relativní hodnoty)

Zdroj: Creditreform ČR, 2012


Největší počet dlužníků se nachází ve věkovém intervalu 31 – 40 let. Insolvenci tak nejčastěji pociťují lidé s malými dětmi nebo lidé, kteří pořizují bydlení či vybavení a zakládají roidnu. Dále následují spotřebitelé ve věku 41 – 50 let. Nejméně zadluženou skupinou jsou lidé ve věku od 61 let. 6.7

Vývoj nemocnosti virové hepatitidy C

Na počátku sledovaného období byla incidence virové hepatitidy (dále jen VHC) v okrese ČB nejvyšší (téměř 40 případů), přičemž až do r. 2009 počet případů téměř kontinuálně klesal (v samotném r. 2009 dokonce až na čtvrtinovou hodnotu r. 2006). Tento klesající trend se v r. 2010 změnil – počet případů v uvedeném roce vzrostl ve srovnání s r. 2009 na dvojnásobek, tj. na 21 případů. Graf 6.9: Hlášená onemocnění virovou hepatitis C a E v okrese ČB v letech 2006 - 2010 (absolutní hodnoty)

Zdroj: ÚZIS ČR, 2007 - 2011

Graf 6.10: Hlášená onemocnění VHC a VHE na 100 tis. obyvatel v letech 2006–2010 – srovnání dat za okres ČB, Jč. kraj a celou ČR (absolutní hodnoty)

Zdroj: SZÚb), 2007 - 2012


Prezentovaná data ukazují na kontinuální pokles incidence společně vykazovaných onemocnění VHC (dále jen virová hepatitis C) a VHE (dále jen virová hepatitis E) a to jak na území ČR, tak i na území Jč. kraje. V rámci okresu ČB je mezi roky též zřejmé snížení těchto hlášených onemocnění, avšak jak již je zmíněno viz výše mezi r. 2009 a 2010 dochází k nárůstu. Ze stejného zdroje (tj. SZÚb), 2012) je možno vysledovat, že v rámci společně vykazovaného onemocnění VHC a VHE je podíl VHC:VHE proměnlivý: celkově klesá počet VHC a naopak vzrůstá počet VHE (např. v r. 2007 byl v absolutních číslech podíl VHC:VHE roven 23:1, naproti tomu v r. 2011 je poměr VHC:VHE roven 5:1). Využijeme-li data ze SZÚa) (2010), zjistíme, že nejvyšší nemocnost VHC je zaznamenána na území Hl. m. Prahy s počtem 2 462 případů. Druhý nejvyšší výskyt je hlášen z Ústeckého kraje s počtem 1 572 nemocných; dále následuje Jč. kraj s počtem 983 případů této nemoci (srovnatelné údaje s Jč. krajem uvádí i Středočeský kraj – počet případů ve sledovaném období je 934). Tento vysoký výskyt VHC v Jč. kraji koresponduje s daty prezentovanými v grafu viz výše: absolutní hodnoty hlášené VHC přepočtené na 100 tisíc obyvatel byly v Jč. kraji dvojnásobné ve srovnání s celorepublikovými hodnotami (zvláště v letech 2006 – 2008). Po r. 2009 se tento poměr zmenšuje. Za vysokým výskytem VHC v Jč. kraji stojí především nepříznivé hodnoty hlášené v Českém Krumlově a dále v Českých Budějovicích. Dle hodnot ze SZÚa) (2010) je evidentní, že zatímco meziročně (2009 - 2008) je téměř ve všech uvedených věkových skupin patrný pokles nemocnosti VHC, negativní trend zasahuje především skupinu 15 - 19letých, dále 35 - 39letých a bohužel se tato nemoc ve větší míře objevuje i u kojenců (skupina 0 - 1 rok). Graf 6.11: Incidence VHC na území ČR v letech 2000 - 2008 včetně VHC u osob užívajících drogy (absolutní hodnoty)

Zdroj: SZÚa), 2010

Uživatelé omamných látek (IDUs) se na incidenci VHC ve sledovaném čase podíleli přibližně 2/3.

6.8

Děti opouštějící základní školy praktické a speciální

S využitím dostupných údajů (především z Ústavu pro informace ve vzdělávání) je možné podat informaci o tom, kolik žáků se zdravotním postižením realizovalo v jednotlivých letech základní vzdělávání či vzdělávání ve středních školách a to včetně těch, kteří jsou individuálně integrovaní. De facto nereálné je však na základě těchto údajů provést přesnou analýzu a predikovat počet dětí, které v následujících pěti letech ukončí školní docházku a stanou se potenciálními uživateli sociálních služeb (především podporovaného 113 Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.

zaměstnávání a dále chráněného bydlení a denního/týdenního stacionáře). Data prezentovaná v grafech 6.12 a 6.13 je nutno vnímat spíše jako orientační čísla demonstrující vývoj ve speciálním školství (včetně žáků integrovaných do běžných škol) v letech 2005 2009. Graf 6.12: Počet žáků se zdravotním postižením v Jč. kraji realizujících základní vzdělávání v letech 2005 - 2009 - stav vždy k 30. 9. (absolutní hodnoty)

Zdroj: MŠMT, 2011

Počet žáků navštěvujících základní školu speciální stejně jako i počet žáků individuálně integrovaných do běžných základních škol v rámci sledovaného období klesal. V r. 2005 navštěvovalo základní školu speciální, popř. bylo integrováno do běžné základní školy téměř 4000 dětí, v r. 2009 jich do těchto institucí docházelo pouze cca 2 800. Úbytek žáků představuje cca 1200 (tj. cca 1/3 žáků). Graf 6.13: Počet žáků se ZP v Jč. kraji realizujících vzdělávání ve středních školách v letech 2005 - 2009 - stav vždy k 30. 9. (absolutní hodnoty)

Zdroj:MŠMT, 2011


Situace u žáků navštěvujících střední školství v Jč. kraji je oproti základnímu vzdělávání odlišná. Počet dětí vzdělávajících se v rámci speciálního středního školství sice též klesl (dokonce o více než 2/3), avšak počet žáků integrovaných do běžných středních škol výrazně narostl (z hodnoty 122 v r. 2005 na 652 v r. 2009, tj. více než 4násobně). V Jč. kraji bylo v r. 2009 ve středním stupni vzdělávání celkem 865 žáků se zdravotním postižením – ve srovnání s r. 2005 se jedná o drobný nárůst.


VYBRANÉ VÝSLEDKY Z DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ MEZI UŽIVATELI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V OBCI ČB A OBCÍCH VE SO ORP ČESKÉ BUDĚJOVICE

7.

Prezentovaná data v kapitole 7 jsou převzata z výstupu výzkumného šetření realizovaného společností Pansophia, o.s. v r. 2011 „Vyhodnocení dotazníkového šetření mezi uživateli sociálních služeb ve městě České Budějovice a obcích ve správním obvodu obce s rozšířenou působností České Budějovice“ (viz Panspohia, 2012). Metodika zpracování dat Uživatelé sociálních služeb byli rozděleni do šesti skupin tak, aby toto dělení korespondovalo s cílovými skupinami uživatelů sociálních služeb, které používají pracovní skupiny. Data byla analyzována celkově od 984 respondentů, přičemž zastoupení v jednotlivých skupinách bylo následující: děti a mládež – 126 respondentů; osoby využívající poradenství – 199 dotázaných; osoby v přechodné sociální krizi – 82 respondentů; senioři – 263 respondentů; osoby ohrožené nebo závislé na návykových látkách – 80 dotázaných; osoby se zdravotním znevýhodněním – 234 respondentů. Za účelem vyhodnocení informací získaných dotazníkovým šetřením mezi šesti skupinami uživatelů sociálních služeb byly použity základní statistické metody vhodné pro analýzu kategoriálních dat. Konkrétně se jednalo o jednostupňové třídění dat, přičemž byly stanoveny jednotlivé typy četností - absolutní četnosti a relativní četnosti. Zároveň byly použity grafické vizualizační pomůcky (koláčové a sloupcové grafy). V případě vnitřně spojité proměnné byly stanoveny základní popisné charakteristiky jako minimum, první kvartil, medián, průměr, třetí kvartil a maximum. V případě kategoriálních dat byly aplikovány adekvátní popisné charakteristiky. Těmi byly především: modální kategorie, míra koncentrace spolu s jejími extrémními hodnotami pro daný znak, relativní četnost modální kategorie (Pansophia, 2012a). 7.1

Výsledky dotazníkového šetření mezi uživateli sociálních služeb pro děti a mládež

7.1.1 Charakteristika zkoumaného souboru Celkový počet respondentů: 126 Pozice respondenta Tabulka 7.1: Pozice respondenta (absolutní a relativní hodnoty) Celkem (v %) Muži (v %) Pozice 118 (93,5 %) 57 (48 ) Uživatel sociální služby 7 (6 %) 1 (14 %) Rodinný příslušník/zákonný zástupce Osoba blízká

1 (0,5 %)

1 (100 %)

Ženy (v %) 61 (52 %) 6 (86 %) 0

Zdroj: Pansophia, 2012a

Většina dotazovaných (118; 94 %) je sama uživatelem sociální služby, následují respondenti v pozici rodinného příslušníka (př. otec, matka, sourozenec) nebo zákonným zástupce uživatele sociální služby (7; 6%) a 1 (0,5 %) dotazovaný je osobou blízkou. Věkové složení respondentů Tabulka 7.2: Složení respondentů podle věku Popisné První Minimum Medián statistiky kvartil Věk 7,00 14,00 16,00

Aritmetický průměr 21,69

Třetí kvartil 25,00

Maximum 59,00



Vzhledem k zaměření cílové populace je věkový průměr 21,96 roku. Maximální část souboru je tvořena osobami do 26 let (96 dotazovaných, 76 %). V souvislosti se zaměřením organizací poskytujících služby pro děti a mládež, jakými jsou například jeslová a azylová zařízení, však cílový soubor obsahuje i respondenty vyšší věkové kategorie. Ve věkovém rozmezí 27 - 59 let se nachází 30 respondentů (24 %). Nejmladší dotazovaná osoba uvedla věk 7 let, nejstarší 59. Bydliště respondentů: Tabulka 7.3: Charakteristika českobudějovických respondentů podle místa bydliště (absolutní a relativní hodnoty) Bydliště – část ČB Celkem (v %) 46 (41 %) Sídliště Máj 34 (29 %) Střed města Pražské předměstí Sídliště Vltava Sídliště Šumava Suché Vrbné Vráto Jiné (Okružní 8, Husova kolonie 5, AD 3, Vrbenská 1, Rudolfovská 1 )

4 (3 %) 4 (3 %) 4 (3 %) 4 (3 %) 2 (2 %) 18 (16 %)


Bydliště v obci ČB uvádí 116 respondentů (92 %), 10 (18 %) respondentů žije mimo obec ČB. V Českých Budějovicích největší počet respondentů uvádí bydliště na Sídlišti Máj (46; 17 %), nejméně respondentů pak uvádí bydliště ve Vrátě. Typ bydlení Graf 7.1: Složení respondentů podle typu bydlení (absolutní hodnoty) jiné

3

1

squatt

přespávám venku

2

pobytové zařízení

5

nemám stálé bydlení

9

11

ubytovna

v bytě/domě

95 0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

Absolutní četnost


Naprostá většina dotazovaných (95; 75 %) uvádí, že žije v bytě nebo domě, 11 (9 %) osob žije na ubytovně, 9 (7 %) respondentů uvádí, že nemá stále bydlení, 5 (4 %) dotazovaných bydlí v pobytovém zařízení, 2 (2 %) většinou přespávají venku, 1 (1 %) 117 Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.

100

respondent uvádí bydlení ve squattu, 3 (2 %) respondenti uvádějí kategorii jiné (2 domov mládeže, 1 byt městské charity). 7.1.2 Spokojenost s poskytnutou službou, odmítnutí pomoci Z celkového počtu 17 subjektů (poskytovaných sociálních služeb), k jejichž poskytovaným službám se respondenti mohli v rámci dotazníkového šetření vyjádřit a jejichž služby v roce 2011 v Českých Budějovicích využili v souvislosti se svou životní situací, hodnotili 15 poskytovaných sociálních služeb. U uvedených organizací pak vyjadřovali názor na spokojenost s odborným přístupem pracovníků organizací poskytujících službu/služby, spokojenost s otevírací dobou využívané/ých služby/služeb a spokojenost s dostupností využívané/ých služby/služeb (tj. s umístěním služby vzhledem k Vašemu bydlišti). Převážná část služeb byla hodnocena známkami v rozmezí 1-242 a to ve všech třech sledovaných aspektech. Známky horší než 2 (max. však 2,37) dostala Pedagogickopsychologická poradna, Městská policie ČB a kurátor pro děti a mládež z MM ČB. Uvedené hodnocení se týkalo především oblasti odborného přístupu. Na otázku, zda bylo dotazovanému během roku 2011 odmítnuto poskytnutí nějaké sociální služby, odpověděli 123 respondenti ne (98%), 3 (2 %) dotazovaní uvádějí odpověď ano. Jedná se o dvě ženy a jednoho muže, z nichž pouze 1 respondentka uvádí důvod a zařízení (MM ČB – odmítnutí vyplacení příspěvku). 7.1.3 Potřeba další pomoci Dotazovaní se vyjadřovali k problému, zda podle jejich názoru v místě, kde žijí, chybí dětem a mládeži možnosti smysluplného trávení volného času. Většina respondentů uvádí odpověď ne (70; 56%), 56 (44%) odpovídajících se domnívá, že ano. V doplňující otázce pak bylo zjišťováno, o jakou konkrétní oblast se podle jejich mínění jedná a co by děti a mládež potřebovali (instrukce označit max. 3 možnosti). Největší poptávka ze strany zkoumané populace je po legálních zdech pro graffiti (20; 26 %), respondenti dále požadují skatepark (12; 21 %), dětská hřiště (11; 20 %), zázemí u dětských hřišť, např. WC (10; 18 %), prostory pro netradiční sporty - lezecké centrum apod. (7 (13 %), stezky pro in-line brusle (6; 11 %), dopravní hřiště (5; 9%) a sportovní hřiště (1; 1%). Kategorii „jiné“ uvádí 12 (21 %) dotazovaných, kde 6 požaduje hřiště na fotbal (klienti Salesiánského střediska mládeže – DDM České Budějovice), 5 hudebnu (klienti Salesiánského střediska mládeže – DDM České Budějovice) a 1 respondent skákací hrad. Graf 7.2: Možnost smysluplného trávení volného času (absolutní hodnoty) jiné; 12

zdi pro graffiti; 20

sportovní hřiště; 1 dopravní hřiště; 5 skatepark; 12 in-line stezky; 6

netradiční sporty; 7 dětská hřiště; 11

zázemí u hřišť; 10


42

analogie hodnocení známkami ve škole


Potřebnost pomoci/podpory ještě v dalších oblastech života, kterou organizace respondentům nenabízejí či neřeší, uvádí 17 (13 %) dotazovaných, 109 (87 %) respondentů potřebnost jiné služby či pomoci nevnímá. Potřeba konkrétní služby – preference (důvod):  bytová problematika (7) – potřeba levného podnájmu (2). Respondentům tato služba chybí z následujících důvodů: služba je v mém okolí těžko dostupná (je příliš daleko) (2) nevím, jestli služba, která by mi pomohla problém řešit, v ČB či jeho okolí existuje (1) služba v ČB či jeho okolí existuje, ale je příliš nákladná (1) v ČB či jeho okolí taková služba vůbec neexistuje (1)  finanční problémy (5) – zadlužení(1) Respondentům tato služba chybí z následujících důvodů: služba je v mém okolí těžko dostupná (je příliš daleko) (2) nevím, jestli služba, která by mi pomohla problém řešit, v ČB či jeho okolí existuje (1) služba v ČB či jeho okolí existuje, ale se svojí záležitostí se bojím svěřit (1) v ČB či jeho okolí taková služba vůbec neexistuje (1)  hledání zaměstnání (1) – respondent neví, jestli služba, která by mi pomohla problém řešit, v ČB či jeho okolí existuje  problémové vztahy s rodiči/se sourozenci (např. neporozumění ze strany rodičů/sourozenců, náhrada citových potřeb materiálními) (2)  učení, vzdělávání (např. problémy v prospěchu, konflikty se spolužáky/pedagogy) (1)  volnočasové aktivity (1) – konkrétně neuvedeno 7.2

Výsledky dotazníkového šetření mezi uživateli sociálních služeb pro oblast poradenství

7.2.1 Charakteristika zkoumaného souboru Celkem respondentů: 199 osob Pozice respondenta Tabulka 7.4: Pozice respondenta (absolutní a relativní hodnoty) Celkem (v %) Muži (v %) Pozice 182 (91 %) 72 (39 %) Uživatel sociální služby 9 (5 %) 0 Rodinný příslušník/zákonný zástupce Osoba blízká

6 (0,5 %)

1 (17 %)

Ženy (v %) 112 (61 %) 9 (100 %) 5 (83 %)


Většina dotazovaných (184; 91%) je sama uživatelem sociální služby (72 (39 %) muži, 112 (61 %) ženy), následují respondenti v pozici rodinného příslušníka (př. otec, matka, sourozenec) nebo zákonným zástupce uživatele sociální služby (9; 5 %; z toho 100 ženy) a 6 (3 %) dotazovaných jsou v pozici osoby blízké (1 (17 %) muž, 5 (83 %) žena). Věkové složení respondentů Tabulka 7.5: Složení respondentů podle věku Popisné První Minimum Medián statistiky kvartil Věk 13,00 32,00 42,00

Aritmetický průměr 45,42


Maximum 91,00



Vzhledem k cílové skupině zahrnuje věkové rozmezí širokou oblast - pohybuje mezi 13-91 let. Věkový průměr cílové skupiny je 45,42 let. Nejvíce je zastoupena skupina 31-40 let (53; 27 %), následuje věk 41-50 let (42; 21 %), 21-30 let (31; 16 %), dále pak 51-60 let (26; 13 %), 61-70 let (21;11 %), 71-93 let (19; 10 %), nejméně je zastoupena skupina 13-20 (7; 4 %). Nejmladší dotazovaná osoba uvedla věk 13 let, nejstarší 91. Bydliště respondentů Tabulka 7.6: Složení českobudějovických respondentů podle bydliště (absolutní a relativní hodnoty) Bydliště – část ČB Celkem (v %) 51 (35 %) Sídliště Máj 32 (22 %) Střed města 17 (12 %) Pražské předměstí 14 (10 %) Sídliště Vltava 11 (8 %) Sídliště Šumava 8 (5 %) Suché Vrbné 7 (5 %) Rožnov 1 (1 %) Vráto 5 (3 %) Jiné (Mladé 2, Husova Kolonie 2, Nemanice 1) Zdroj: Pansophia, 2012a

Bydliště v obci ČB uvádí 146 respondentů (73 %), 53 (33 %) respondentů žije mimo obec ČB. V Českých Budějovicích největší počet respondentů uvádí bydliště na Sídlišti Máj (51; 35 %). Typ bydlení Graf 7.3: Složení cílové populace typu bydlení (absolutní četnost) zařízení sociálních služeb

1

DPS

2

ubytovna

5

v bytě/domě

191

0

50

100

150

200

Absolutní četnost


Naprostá většina dotazovaných (191; 96 %) uvádí, že žije v bytě nebo domě, 5 (3 %) osob žije na ubytovně, 2 respondenti v domě s pečovatelskou službou, bydlení v zařízení sociálních služeb uvádí 1 (1 %) osoba. Složení cílové populace podle typu bydlení znázorňuje graf 7.3.


250

Spokojenost s poskytnutou službou, odmítnutí pomoci Z celkového počtu 16 subjektů (poskytovaných sociálních služeb), k jejichž poskytovaným službám se respondenti mohli v rámci dotazníkového šetření vyjádřit a jejichž služby v r. 2011 v ČB využili v souvislosti se svou životní situací, hodnotili 14 poskytovaných sociálních služeb. U uvedených organizací pak vyjadřovali názor na spokojenost s profesionálním přístupem sociálních popř. zdravotnických pracovníků (tj. spokojenost s ochotou a schopností řešit problémy klienta) a spokojenost s časovým rozsahem využívané/ých služby/služeb u uvedených organizací. Z výsledků šetření vyplývá, že uživatelé jsou s poskytovanými službami spokojeni na úrovni známek 1-2 a to v obou sledovaných oblastech, přičemž mírně lepší hodnocení se vztahuje k časovému rozsahu poskytované služby. S výjimkou 1 respondenta uvádí celý výzkumný soubor, že jim v roce 2011 nebylo odmítnuto poskytnutí nějaké sociální služby. Jmenovaný respondent neuvádí, o jaké zařízení se jednalo ani důvod, proč mu byla služba odmítnuta. 7.2.2

Existence překážek, potřeba další pomoci Na otázku zjišťující, za dotazovaný pociťuje existenci překážek (bariér), které omezují jeho pohyb či orientaci ve městě, odpovědělo 50 (25 %) respondentů kladně a 149 (75 %) záporně. V rámci konkrétních případů byly uvedeny především tyto: nedostatečný počet veřejných WC, vhodných i pro osoby užívající kompenzační pomůcky (32; 64 %), špatný stav a údržba komunikací a chodníků (16; 32 %), nedostatečný počet pravidelných linek nízkopodlažních autobusů (10; 20 %), nedostatek laviček na území města (5; 10 %) bariérovost veřejných institucí (4;8 %). 7.2.3

Potřebnost pomoci/podpory ještě v dalších oblastech života, kterou organizace respondentům nenabízejí či neřeší, uvádí 51 (26 %) dotazovaných, 148 (74 %) respondentů potřebnost jiné služby či pomoci nevnímá. Potřeba konkrétní služby – preference (důvod):  bytová problematika (6) – drahý nájem (1).  dluhová problematika (10) – půjčky (3) Dle respondenta tato služba v ČB sice existuje, ale nenaplňuje jeho očekávání/ potřeby (1)  problémy vztahující se ke specifickým skupinám obyvatelstva (např. etnické menšiny, cizinci, migranti) (2)  gambling (2) – konkrétně zákaz heren a herních automatů (1)  hledání práce (6) – marnost (1) Dle respondentům tato služba v ČB sice existuje, ale nenaplňuje jejich očekávání/ potřeby (2)  mezilidské vztahy (6) - komunikace s úřady (1), podpora pěstounských rodin (1) – respondent uvádí, že tato služba neexistuje  násilí v rodině (1)  pracovně právní problematika (např. ochrana zaměstnanců, odpovědnost za škodu, pracovní poměr) (9) – zaměstnávání postižených (1) Respondenti uvádějí, že nevědí, jestli služba, která by mi pomohla problém řešit, v ČB existuje (3)  řešení závislosti (3) – chybí psychiatrická pomoc (2)  sociálně právní problematika (např. sociální dávky, důchody, kompenzační pomůcky, uzavírání spotřebitelských smluv, půjčky) (1)  volnočasové aktivity (3) – konkrétně neuvedeno. Jako důvod, proč jim pomoc chybí, uvádějí dotazovaní služba v ČB existuje, ale nenaplňuje má očekávání/mé potřeby  trestní činnost (1)


7.3

Výsledky dotazníkového šetření mezi uživateli sociálních služeb pro osoby v přechodné sociální krizi

7.3.1 Charakteristika zkoumaného souboru Celkem respondentů: 82 osob Pozice a pohlaví respondenta: Tabulka 7.7: Pozice respondenta (absolutní a relativní hodnoty) Pozice Celkem (v %) Muži (v %) Uživatel sociální služby 78 (95 %) 18 (23 %) Rodinný příslušník Osoba blízká - kamarád

1 (3,7 %) 3 (0,5 %)

0 3 (100 %)

Ženy (v %) 60 (77 %) 1 (100 %) 0


Většina dotazovaných (78; 95 %) je uživatelem sociální služby, z toho je 18 (23 %) mužů a 60 (77 %) žen, následují 3 respondenti jsou v pozici kamaráda osoby v přechodné sociální krizi – ve všech případech se jednalo o muže a 1 dotazovaná byla matkou osoby v přechodné sociální krizi. Věkové složení respondentů: Tabulka 7.8 : Základní charakteristiky věku respondentů Popisné Minimum Medián Aritmetický statistiky průměr Věk 19,00 34,00 36,29

Maximum 62,00


Základní popisné charakteristiky pro věk jednotlivých respondentů uvádí tabulka 7.8. Na základě výše uvedených popisných charakteristik lze říci, že průměrný věk respondentů činil cca 36 let. Nejmladšímu respondentovi bylo 19 let, naopak nejstarší respondent byl ve věku 62 let. Za nejčetnější (modální) kategorii lze v případě analyzovaných dat považovat osoby ve věku 25 let. Nejvyšší dokončené vzdělání: Tabulka 7.9: Složení respondentů podle výše dosaženého vzdělání (absolutní a relativní hodnoty) Nejvyšší dokončené vzdělání Bez vzdělání Základní Vyučen v oboru Středoškolské s maturitní zkouškou Vysokoškolské

Celkem (v %)

Muži (v %)

Ženy (v %)

11 (13 %) 35 (43 %) 22 (27 %) 11 (13 %) 3 (4 %)

3 (27 %) 9 (26 %) 6 (27 %) 2 (18 %) 1 (33 %)

8 (73 %) 26 (74 %) 16 (73 %) 9 (82 %) 2 (67 %)


Nečetnější kategorii v souvislosti s nejvyšším dokončeným vzděláním tvoří respondenti se základním vzděláním (43 %), dále osoby vyučené v oboru (27 %), respondenti se středoškolským vzděláním zakončeným maturitní zkouškou a bez vzdělání jsou zastoupeni ve stejném počtu 11 (13 %). Pouze 3 dotázaní měli vysokoškolské vzdělání. 122 Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.

Socioekonomické postavení: Modální, tedy nejčetnější kategorii tvoří 42 (51 %) respondentů, kteří jsou nezaměstnaní. Téměř pětina osob (16; 19 %) pobírá plný invalidní důchod. Necelá pětina (14; 17 %) respondentek je na rodičovské dovolené. 3 (4 %) osoby jsou zaměstnány na plný úvazek, 3 (4 %) jsou zaměstnanci na zkrácený úvazek a stejný počet respondentů (3; 4 %) je osobou samostatně výdělečně činnou. Studuje jeden (1 %) dotázaný. Bydliště respondentů: Místo bydliště bylo rozděleno do dvou základních kategorií – respondenti žijící v obci ČB rozdělené do osmi městských oblastí (z důvodu specifičnosti některých městských oblastí) a respondenti žijící v obcích mimo město ČB, ale ve SO ORP ČB. Bydliště v obci ČB uvádí 70 respondentů (85 %), 12 (15 %) respondentů žije mimo obec ČB. Českobudějovičtí respondenti pochází především ze sídliště Máj, Pražského předměstí, ze středu města a Vráta. Typ bydlení: Nejpočetnější skupina respondentů žije v bytě nebo domě, jedná se o 44 (53 %) dotazovaných, bez přístřeší je 7 (9 %) osob a jedna osoba (1 %) žije ve squattu. U známých bydlí 4 (5 %) respondenti a v pobytovém zařízení sociálních služeb je umístěno 13 (16 %) osob. Na ubytovně bydlí celkem 13 osob (16 %). Následující graf uvádí jednotlivé kategorie typu bydlení v souvislosti s lokalitou bydliště. Graf 7.4: Složení respondentů podle typu a lokality bydlení (absolutní hodnoty) 3

pobyt v SS ubytovna u známých

1

1

5

12

2 2

v bytě squatt

4

3

14

6

10

20

11

1 2

7

1 5

venku

11

0

30

40

50

absolutní četnost Střed města

Máj

Vltava

Pražské př.

Šumava

S. Vrbné

Vráto

Mimo ČB

Zavadilka


Spokojenost s poskytnutou službou, odmítnutí pomoci Z celkového počtu 27 sociálních služeb, které jsou určené pro osoby v přechodné sociální krizi, k jejichž poskytovaným službám se respondenti mohli v rámci dotazníkového šetření vyjádřit a jejichž služby v r. 2011 v ČB využili, hodnotili 19 sociálních služeb. 7 respondentů využilo také možnost doplnění jiné služby a uvedli službu od organizace Koníček, o.s. (bohužel respondenti sociální službu nespecifikovali). U uvedených organizací pak vyjadřovali názor na spokojenost s odborným přístupem pracovníků a spokojenost s časovým rozsahem využívané služby. Průměrná spokojenost vyjádřená na stupnici 1-5 byla u jednotlivých služeb velmi odlišná – respondenti využívali všech hodnot uvedené škály. Značná nespokojenost především v oblasti odborného přístupu se objevila u uživatelů odborného sociálního 123 7.3.2


poradenství pro prostituující osoby, menší míra spokojenosti (mezi 2,5 – 3,5) byla zřejmá u uživatelů nízkoprahového denního centra, nocleháren, intervenčního centra a dále pak u klientů MM ČB (oddělení dávek pomoci v hmotné nouzi), Úřadu práce ČB a Městské policie ČB popř. Policie ČR. Průměrnou známkou 2,5 a výše byla hodnocena v oblasti časové dostupnosti obě odborná sociální poradenství a dále intervenční centrum a noclehárna. Dle zpracovatelů je toto hodnocení adekvátní nízkému socioekonomickému postavení mnohých respondentů, se kterým bývá spojeno nepřiměřené očekávání. Odmítnutí pomoci: Naprostá většina respondentů (79; 96 %) uvedla, že jim během posledního roku nebylo odmítnuto poskytnutí nějaké sociální služby. Zbývající 3 respondenti se setkali s odmítnutím služby, a to v následujících organizacích: Magistrát města České Budějovice (dvě osoby uvedly, že jim byla odmítnuta jednorázová dávka) a Azylový dům Filia (neuveden důvod). Potřeba další pomoci Na otázku, zda potřebuje respondent pomoc/podporu ještě v dalších oblastech života odpovědělo 32 (39 %) respondentů kladně. Nejpočetněji zastoupené kategorie souvisely s následujícími oblastmi: mezilidské vztahy by potřebovalo řešit 6 dotázaných, bytová problematika (6 osob), hledání zaměstnání (5 osob), závislost – gambling a alkohol (5 osob), právnické služby postrádali 2 respondenti, dluhová problematika (2 respondenti), volnočasové aktivity chyběly 2 osobám, problémy se vzděláním měli dva respondenti, 1 respondent uvedl násilí v rodině a jeden respondent řešil oblast trestné činnosti. Necelé 2/3 respondentů ve vzorku nepotřebovaly pomoc ani podporu v dalších oblastech života. 7.3.3

7.4

Výsledky dotazníkového šetření mezi uživateli sociálních služeb pro seniory

7.4.1 Charakteristika zkoumaného souboru Celkem respondentů: 263 osob Pozice respondenta Tabulka 7.10: Pozice respondenta (absolutní a relativní hodnoty) Pozice Celkem (v %) Muži (v %) Uživatel sociální služby Rodinný příslušník/zákonný zástupce Osoba blízká

241 (92 %) 18 (7 %) 4 (1 %)

182 (76 %) 2(11 %) 3 (75 %)

Ženy (v %) 59 (24 %) 16 (89 %) 1 (25 %)


Naprostá většina dotazovaných je 241 (92 %) je sama uživatelem sociální služby (59 (24 %) muži, 182 (76 %) ženy), následují respondenti v pozici rodinného příslušníka (př. otec, matka, sourozenec) nebo zákonným zástupce uživatele sociální služby (18; 7 %) rodinným příslušníkem (př. otec, matka, sourozenec) nebo zákonným zástupcem uživatele sociální služby (2 (11 %) muži, 16 (89 %) ženy) a 4 dotazovaní jsou v pozici osoby blízké - 1 (25 %) muž, 3 (75 %) žena. Pohlaví: V cílové souboru převažují ženy - celkem 201 (76 %), mužů je celkem 62 (24 %). Věkové složení respondentů Tabulka 7.11: Složení respondentů podle věku Popisné První Aritmetický Minimum Medián statistiky kvartil průměr Věk 43,00 74,00 82,00 78,70


Maximum 99,00



Vzhledem k cílové skupině se celkové věkové rozmezí pohybuje mezi 40-99 lety. Věkový průměr cílové skupiny je 78,70 let. Nejvíce je zastoupena skupina 81-90 let (132; 50 %), následuje věk 71-80 let (51; 19 %), 61-70 let (34; 13 %), dále pak 91-99 let (23; 9 %), 51-60 let (18; 7 %), nejméně je zastoupena skupina 40-50 let (5; 2 %). Nejmladší dotazovaná osoba uvedla věk 43 let, nejstarší 99. Bydliště respondentů: Bydliště v obci ČB uvádí 256 respondentů (97 %), 7 (3 %) respondentů žije mimo obec ČB (Borek, Boršov, Dobrá Voda, Kamenný Újezd, Včelná). V Českých Budějovicích největší počet respondentů uvádí bydliště na sídlišti Vltava (33 %). Typ bydlení: Největší skupina respondentů žije v domově pro seniory, jedná se o 118 jedinců (45 %), následuje bydlení ve vlastní domácnosti bez partnera či jiných osob (73; 28 %), 42 (16 %) respondentů žije ve vlastní domácnosti s manželem/kou či partnerem/kou, 20 (8 %) respondentů žije v domově s pečovatelskou službou a 10 (4 %) ve společné domácnosti se svými dětmi. Složení cílové populace podle typu bydlení znázorňuje následující graf 7.5. Graf 7.5: Složení respondentů podle typu bydlení (absolutní hodnoty) 140

120

118

Absolutní četnost

100

80

73

60

42 40

20 20

10 0

DS

sám

s manželem/kou

domov s peč. službou

společně s dětmi


Spokojenost s poskytnutou službou, odmítnutí pomoci Z celkového počtu 27 subjektů (poskytovaných sociálních služeb), k jejichž poskytovaným službám se respondenti mohli v rámci dotazníkového šetření vyjádřit a jejichž služby v r. 2011 v ČB využili v souvislosti s věkem či zdravotním stavem, hodnotili 22. U uvedených organizací pak vyjadřovali názor na spokojenost s profesionálním přístupem sociálních popř. zdravotnických pracovníků (tj. spokojenost s ochotou a schopností řešit problémy klienta), spokojenost s časovým rozsahem využívané/ých služby/služeb u uvedených organizací a spokojenost s dostupností využívané/ých služby/služeb u uvedených organizací (tj. s umístěním služby vzhledem k bydlišti klienta). Všechny známky od uživatelů (vyjma jedné) byly v rozmezí 1-2 a to ve všech třech mapovaných oblastech. Přesto lze říci, že lepší hodnocení je patrné u časové a místní 7.4.2


dostupnosti služby, spokojenost s odbornou úrovní poskytované služby je většinou hodnocena přísněji. Odmítnutí pomoci: Naprostá většina respondentů (260; 99 %) uvedla, že jim během posledního roku nebylo odmítnuto poskytnutí nějaké sociální služby. Zbývající 3 respondenti se setkali s odmítnutím služby, a to v následujících zařízeních: Domov pro seniory Hvízdal, Ledax, o.p.s (odlehčovací lůžka obsazena) a Centrum sociálních služeb Staroměstská (neochota odhlásit oběd). Existence překážek a potřeba další pomoci Překážky či bariéry omezujících pohyb a orientaci respondentů v ČB a blízkém okolí pociťuje 100 (38 %) dotazovaných, naopak 163 (62 %) tyto bariéry nevnímá. Nejčastějším problémem se jeví nedostatečný počet veřejných WC, vhodných i pro osoby užívající kompenzační pomůcky (např. invalidní vozík, rehabilitační kočár), který uvádělo z celkového počtu 100 respondentů 43 (43 %). 7.4.3

Potřebnost pomoci/podpory ještě v dalších oblastech života, kterou organizace respondentům nenabízejí či neřeší, uvádí 23 (9 %) dotazovaných, 240 (91 %) respondentů potřebnost jiné služby či pomoci nevnímá. Potřeba vybraných konkrétních služeb – preference (důvod):  bytová problematika (5) – konkrétně bariérovost (2) - nevím, jestli služba, která by mi pomohla problém řešit, v ČB či jeho okolí existuje (1)  trestná činnost (4)  sociálně právní problematika (např. sociální dávky, důchody, kompenzační pomůcky, uzavírání spotřebitelských smluv, půjčky) (6) – žádost o kompenzační pomůcky (3) nevím, jestli služba, která by mi pomohla problém řešit, v ČB či jeho okolí existuje (4)  volnočasové aktivity (3) – kluby důchodců a kulturní aktivity pro důchodce, nedostatek financí na návštěvu kulturních akcí

7.5

Výsledky dotazníkového šetření mezi uživateli sociálních služeb pro osoby ohrožené nebo závislé na návykových látkách

7.5.1 Charakteristika zkoumaného souboru Celkem respondentů: 80 osob Pozice a pohlaví respondenta Tabulka 7.12: Pozice respondenta (absolutní a relativní hodnoty) Pozice Celkem (v %) Muži (v %) Uživatel sociální služby Rodinný příslušník Osoba blízká

76 (95 %) 3 (3,7 %) 1 (0,5 %)

45(59 %) 0 1 (100 %)

Ženy (v %) 31 (41 %) 3 (100 %) 0


Většina dotazovaných (76; 95 %) je uživatelem sociální služby z toho je 45 (59 %) mužů a 31 (41 %) žen, následují 3 respondenti v pozici rodinného příslušníka – ve všech případech se jednalo o matku a 1 dotazovaný byl kamarádem osoby závislé na návykových látkách. Věkové složení respondentů 126 Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.

Tabulka 7.13: Základní charakteristiky věku respondentů Popisné Minimum Medián Aritmetický statistiky průměr Věk 17,00 29,00 26,86

Maximum 58,00


Základní popisné charakteristiky pro věk jednotlivých respondentů uvádí tabulka 7.13. Na základě výše uvedených popisných charakteristik lze říci, že průměrný věk respondentů činil cca 27 let. Nejmladšímu respondentovi bylo 17 let, naopak nejstarší respondent byl ve věku 58 let. Za nejčetnější (modální) kategorii lze v případě analyzovaných dat považovat osoby ve věku 25 let. Nejvyšší dokončené vzdělání: Nečetnější kategorii v kontextu s nejvyšším dokončeným vzděláním tvoří respondenti se základním vzděláním (39 %), dále osoby vyučené v oboru (36 %) a respondenti se středoškolským vzděláním zakončeným maturitní zkouškou (24 %). Pouze 1 žena měla vysokoškolské vzdělání. Socioekonomické postavení: Modální, tedy nejčetnější kategorii tvoří 52 (65 %) respondentů, kteří jsou nezaměstnaní. Necelá čtvrtina (17; 22 %) osob je zaměstnána na plný úvazek, 6 (8 %) je zaměstnanci na zkrácený úvazek, studují 2 (2 %) dotázaní a 2 (2 %) osoby pobírají plný invalidní důchod. Jedna (1 %) respondentka je na rodičovské dovolené. Bydliště respondentů: Místo bydliště bylo rozděleno do dvou základních kategorií – respondenti žijící v obci ČB rozdělené do osmi městských oblastí (z důvodu specifičnosti některých městských oblastí) a respondenti žijící v obcích mimo obec ČB, ale ve SO ORP České Budějovice. Bydliště v obci ČB uvádí 72 respondentů (90%), 8 (10 %) respondentů žije mimo obec ČB. Typ bydlení: Nejpočetnější skupina respondentů žije v bytě nebo domě, jedná se o 32 (40 %) dotazovaných, bez přístřeší je 14 (18 %) osob a stejný počet osob (18 %) žije ve squattu. U známých přespává 10 (13 %) respondentů a v pobytovém zařízení sociálních služeb jsou umístěny 4 (5 %) osoby. V garáži, na ubytovně a v penzionu bydlí celkem 6 osob (7 %). Následující graf uvádí jednotlivé kategorie typu bydlení v souvislosti s lokalitou bydliště. Graf 7.6: Složení respondentů podle typu a lokality bydlení (absolutní hodnoty) pobyt v SS

4

garáž,penzion, ubytovna

1 2

u známých

3

5

3

v bytě

11

10 7

squatt

3 1

0

5

1 2 1 2 1

8

6

10

venku

4

3

10

1

15

20

25

30

35

absolutní četnost Střed města

Máj

Vltava

Pražské př.

Šumava

S. Vrbné

Vráto

Mimo ČB

Rožnov



7.5.2

Spokojenost s poskytnutou službou, odmítnutí pomoci

Z celkového počtu 13 sociálních služeb, které jsou určené pro osoby ohrožené nebo závislé na návykových látkách, k jejichž poskytovaným službám se respondenti mohli v rámci dotazníkového šetření vyjádřit a jejichž služby v r. 2011 v ČB využili, hodnotili 11 sociálních služeb. 4 respondenti využili také možnost doplnění jiné služby a uvedli služby azylového domu (bohužel respondenti sociální službu nespecifikovali). U uvedených organizací pak vyjadřovali názor na spokojenost s odborným přístupem pracovníků a spokojenost s časovým rozsahem využívané služby. Uživatelé známkovali nejčastěji v rozmezí 1-2, ve dvou případech byla udělena známka 3 a 4. Tato klasifikace se týkala Městské policie ČB a kurátora pro děti a mládež z MM ČB v oblasti profesionálního přístupu. Vzhledem ke specifičnosti této skupiny a malému počtu hodnotících osob však není možné z této negativní klasifikace vyvozovat žádné závěry. Odmítnutí pomoci: Naprostá většina respondentů (78; 98 %) uvedla, že jim během posledního roku nebylo odmítnuto poskytnutí nějaké sociální služby. Zbývající 2 respondenti se setkali s odmítnutím služby, a to v následujících zařízeních: Substituční centrum PREVENT ČB (uživatel přišel pozdě na domluvenou schůzku) a „Jeptišky“ (z důvodu, že není věřící). 7.5.3

Potřeba další pomoci

Na otázku, zda potřebuje respondent pomoc/podporu ještě v dalších oblastech života odpovědělo 44 (55 %) respondentů kladně. Nejpočetněji zastoupené kategorie souvisely s následujícími oblastmi: dluhová problematika (14 respondentů), bytová problematika (12 osob), hledání zaměstnání (5 osob), závislost - gambling (3 osoby), závislost – tvrdé drogy (3 osoby), závislost – alkohol (2 osoby), právnické služby postrádali 2 respondenti, volnočasové aktivity chyběly 2 osobám a mezilidské vztahy by potřeboval vyřešit jeden dotázaný. Necelá polovina respondentů ve vzorku (45 %) nepotřebovala pomoc ani podporu v dalších oblastech života. Na otázku Z jakého důvodu Vám uvedená pomoc/podpora chybí? odpovědělo v kontextu s předchozí otázkou celkem 44 respondentů (55 %). Většina (61 %) respondentů nevěděla, zda služba, která by jim pomohla problém řešit, v Českých Budějovicích existuje. Jeden respondent uvedl, že je služba časově nedostupná z důvodu velkého počtu uživatelů (jednalo se o bezplatné právnické poradenství v problematice zadlužení). Ostatní údaje jsou zaznamenány v následující tabulce. Tabulka 7.14: Četnosti uvedených důvodů chybějící pomoci/podpory (absolutní a relativní četnost) Relativní četnost Kategorie Absolutní četnost (%) Nevím, jestli služba existuje 27 61 Služba v ČB existuje, ale nenaplňuje očekávání 8 18 a potřeby Služba existuje, ale se svojí záležitostí se bojím 6 14 svěřit Služba je nákladná 2 5 Služba je časově nedostupná 1 2 Zdroj: Pansophia, 2012a


7.6

Výsledky dotazníkového šetření mezi uživateli sociálních služeb pro osoby se zdravotním znevýhodněním

7.6.1 Charakteristika zkoumaného souboru Celkem respondentů: 234 osob Pozice respondenta: Většina dotazovaných (139; 92 %) je sama uživatelem sociální služby (59 (24 %) muži, 182 (76 %) ženy), následují respondenti v pozici rodinného příslušníka (př. otec, matka, sourozenec) nebo zákonným zástupce uživatele sociální služby (18; 7 %) rodinným příslušníkem (př. otec, matka, sourozenec) nebo zákonným zástupcem uživatele sociální služby (2 (11 %) muži, 16 (89 %) ženy) a 4 dotazovaní jsou v pozici osoby blízké (1 (25 %) muž, 3 (75 %) žena. Tabulka 7.15: Pozice respondenta (absolutní a relativní hodnoty) Celkem (v %) Muži (v %) Pozice 140 (59 %) 65(47 %) Uživatel sociální služby 93 (40,5 %) 16 (17 %) Rodinný příslušník/zákonný zástupce Osoba blízká

1 (0,5 %)

0

Ženy (v %) 74 (53 %) 77 (83 %) 1 (100 %)


Pohlaví: V cílovém souboru převažují ženy - celkem 153 (65 %), mužů je celkem 81 (35 %). Věkové složení respondentů Vzhledem k cílové skupině zahrnuje věkové rozmezí širokou oblast - pohybuje se mezi 16-93 let. Věkový průměr cílové skupiny je 45,99 roku. Nejvíce je zastoupena skupina 41-50 let (70; 30 %), následuje věk 31-40 let (69; 21 %), 51-60 let (40; 17 %), dále pak 21-30 let (22; 9 %), 71-93 let (21; 9 %), nejméně je zastoupena skupiny 61-70 let (9; 4 %) a 16-20 (1%). Nejmladší dotazovaná osoba uvedla věk 16 let, nejstarší 93. Tabulka 7.16: Složení respondentů podle věku Popisné První Aritmetický Minimum Medián statistiky kvartil průměr Věk 16,00 36,00 42,00 45,99


Maximum 93,00


Nejvyšší dokončené vzdělání: Největší část respondentů uvádí nejvyšší dosažené vzdělání středoškolské (81; 27 %), dále pak vyučen (celkem 72; 43 %), základní (38; 19 %) a vysokoškolské (36; 8 %). Nejméně respondentů je bez vzdělání (7; 3 %). Tabulka 7.17: Složení respondentů podle výše dosaženého vzdělání a podle pohlaví (absolutní a relativní hodnoty) Nejvyšší dokončené vzdělání

Celkem (v %)

Muži (v %)

Ženy (v %)

Bez základního vzdělání Základní

7 (3 %) 38 (19 %)

4 19

3 19

Vyučen Středoškolské

72 (43 %) 81 (27 %)

30 23

42 58

Vysokoškolské

36 (8 %)

4

32



Bydliště respondentů Bydliště v obci ČB uvádí 156 respondentů (67 %), 78 (33 %) respondentů žije mimo obec ČB. Zde nejvíce uživatelů uvádí Libnič, což koresponduje s užívání služby v Domov Libnič a Centrum sociálních služeb Empatie. V Českých Budějovicích největší počet respondentů uvádí bydliště na Sídlišti Vltava (33 %). Popis bydliště dle jednotlivých stanovených lokalit uvádí tabulka 7.18 Tabulka 7.18: Složení českobudějovických respondentů podle bydliště (absolutní a relativní hodnoty) Bydliště – část ČB Celkem (v %) 33 (21 %) Střed města 30 (19 %) 27 (17 %)

Sídliště Vltava Pražské předměstí Sídliště Máj

27 (17 %) 13 (8 %) 10 (6 %) 9 (6 %) 2 (1 %) 1 (1 %)

Rožnov Sídliště Šumava Suché Vrbné Nové Hodějovice Vráto Čtyři Dvory jiné (Mladé 2, Litvínovice 1)

1 (1 %) 3 (2 %)


Typ bydlení: Největší skupina respondentů žije v bytě nebo domě, jedná se o 223 (95 %) dotazovaných, bydlení v pobytovém zařízení sociálních služeb uvádí 10 (4 %) respondentů, 1 (1 %) uživatel uvádí bydlení v domě s pečovatelskou službou. 7.6.2

Spokojenost s poskytnutou službou, odmítnutí pomoci

Z celkového počtu 35 subjektů (poskytovaných sociálních služeb), k jejichž poskytovaným službám se respondenti mohli v rámci dotazníkového šetření vyjádřit a jejichž služby v r. 2011 v ČB využili v souvislosti se zdravotním stavem, hodnotili 26 poskytovaných sociálních služeb. U uvedených organizací pak vyjadřovali názor na spokojenost s profesionálním přístupem sociálních popř. zdravotnických pracovníků (tj. spokojenost s ochotou a schopností řešit problémy klienta), spokojenost s časovým rozsahem využívané/ých služby/služeb u uvedených organizací a spokojenost s dostupností využívané/ých služby/služeb u uvedených organizací (tj. s umístěním služby vzhledem k bydlišti klienta). Všechny průměrné známky od uživatelů se v každé ze sledovaných oblastí hodnocení vyskytovaly v intervalu 1-2. Odmítnutí pomoci: S výjimkou 1 respondenta uvádí celý výzkumný soubor, že jim v roce 2011 nebylo odmítnuto poskytnutí nějaké sociální služby. U jmenovaného dotazovaného se jednalo o zařízení Domov Libnič a Centrum sociálních služeb Empatie a důvodem odmítnutí byla nutnost chodit v určité dny, čemuž se klient nebyl ochoten (schopen) přizpůsobit.


7.6.3

Existence překážek, potřebnost další pomoci

Překážky či bariéry omezujících pohyb a orientaci respondentů v ČB a blízkém okolí pociťuje 69 (29 %) dotazovaných, naopak 164 (71 %) tyto bariéry nevnímá. Nejčastějším problémem se jeví nedostatečný počet veřejných WC, vhodných i pro osoby užívající kompenzační pomůcky (např. invalidní vozík, rehabilitační kočár), který uvádělo z celkového počtu 100 respondentů 43 (43 %). Potřebnost pomoci/podpory ještě v dalších oblastech života, kterou organizace respondentům nenabízejí či neřeší, uvádí 48 (21 %) dotazovaných, 186 (79 %) respondentů potřebnost jiné služby či pomoci nevnímá. Potřeba konkrétní služby – preference (důvod):  bytová problematika (5) – konkrétně hledání chráněného bydlení (1), hledání klidného bydlení (1). Respondentům tato služba chybí z následujících důvodů: nevím, jestli služba, která by mi pomohla problém řešit, v ČB či jeho okolí existuje (1) služba je v mém okolí těžko dostupná (je příliš daleko) (1) služba v ČB existuje, ale nenaplňuje má očekávání/mé potřeby (1) služba v ČB existuje, ale je příliš nákladná (1)  hledání práce (10) – chráněné dílny (1), nedostupnost práce pro neslyšící (1) Respondentům tato služba chybí z následujících důvodů: nevím, jestli služba, která by mi pomohla problém řešit, v ČB či jeho okolí existuje (2) služba je v mém okolí těžko dostupná (je příliš daleko) (2) služba v ČB existuje, ale nenaplňuje má očekávání/mé potřeby (2)  šikana (2) – 1 respondent uvádí, že se cítí šikanován na veřejnosti  sociálně právní problematika (např. sociální dávky, důchody, kompenzační pomůcky, uzavírání spotřebitelských smluv, půjčky) (10) – žádost o kompenzační pomůcky (1) - služba v ČB existuje, ale nenaplňuje má očekávání/mé potřeby – tlumočník (1) – opatrovník (1) Dotazovaní uvádějí, že nevědí, jestli služba, která by jim pomohla problém řešit, v ČB či jeho okolí existuje (1) či služba v ČB existuje, ale nenaplňuje jejich očekávání/potřeby (4).  volnočasové aktivity (8) – především kulturní aktivity Jako důvod, proč jim pomoc chybí, uvádějí dotazovaní: služba je v mém okolí těžko dostupná (je příliš daleko) (4) nevím, jestli služba, která by mi pomohla problém řešit, v ČB existuje (2) služba v ČB existuje, ale je příliš nákladná (1)  učení, vzdělávání (3) – respondenti uvádějí, že služba je pro ně těžko dostupná (2) či neexistuje (1)  dluhová problematika (2), 1 dotazovaný uvádí jako důvod, proč mu pomoc v této oblasti chybí: služba v ČB existuje, ale nenaplňuje má očekávání/mé potřeby  mezilidské vztahy (6) – kamarádství (1) - nevím, jestli služba, která by mi pomohla problém řešit, v ČB či jeho okolí existuje (2)  trestná činnost (1)


8.

VYBRANÉ VÝSLEDKY Z DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ MEZI VEŘEJNOSTÍ V OBCI ČESKÉ BUDĚJOVICE A OBCÍCH VE SO ORP ČESKÉ BUDĚJOVICE

Prezentovaná data v kapitole 8 jsou převzata z výstupu výzkumného šetření realizovaného společností Pansophia, o.s. v r. 2011 „Vyhodnocení dotazníkového šetření mezi veřejností ve městě České Budějovice a obcích ve správním obvodu obce s rozšířenou působností České Budějovice“ (viz Panspohia, 2012). Metodika sběru a zpracování dat Reprezentativní vzorek z veřejnosti představoval 1,5 procentní zastoupení obyvatel SO ORP ČB starších 18 let, kteří nevyužívají sociální služby dle zákona 108/2006 Sb.. Počet osob v základním souboru vycházel z údajů ČSÚ o věkovém složení obyvatelstva v roce 2010 v SO ORP České Budějovice, základní soubor je zastoupen 128 849 obyvateli SO ORP staršími 18 let. Z tohoto důvodu se realizátor dotazníkového šetření rozhodl pro distribuci 2 150 dotazníků pomocí 20 proškolených tazatelů a tazatelek se znalostí problematiky sociálních služeb. Vzorek byl ještě diferencován podle počtu obyvatel na území SO ORP ČB do dvou základních kategorií – obyvatelé města České Budějovice rozdělené do devíti městských oblastí (z důvodu specifičnosti některých městských oblastí např. stárnoucí sídliště, střed města, sociálně vyloučené lokality apod.) a obyvatelé obcí mimo město České Budějovice, ale v SO ORP ČB. Z počtu 2 150 osobně rozdaných a sesbíraných dotazníků bylo vráceno 2 058 dotazníků. Návratnost činila 96 %. Z počtu 2 058 dotazníků bylo vyřazeno pro nekompletnost 77 dotazníků. Celkový počet skutečně analyzovaných dotazníků tedy činil 1 981 dotazníků, což zajistilo adekvátní reprezentativnost vzorku, kterou představovalo 1 932 osob. Bylo analyzováno o 49 dotazníků více než byl požadavek na reprezentativnost vzorku. Za účelem vyhodnocení informací získaných dotazníkovým šetřením byly použity základní statistické metody vhodné pro analýzu kategoriálních dat. Konkrétně se jednalo o jednostupňové třídění dat, přičemž byly stanoveny jednotlivé typy četností (absolutní četnosti, relativní četnosti a kumulativní relativní četnosti). V případě posouzení vzájemných vztahů mezi jednotlivými otázkami bylo provedeno dvoustupňové třídění, s cílem získat kontingenční tabulky, které se následně staly východiskem pro testování nezávislosti. Pro testování nezávislosti, tj. pro otestování hypotézy:

H0 :

ij

i

j

H A : non H 0 2

byl použit test na nezávislost v kontingenčních tabulkách typu r c . Zároveň byly použity grafické vizualizační pomůcky (koláčové grafy, histogram, sloupcové grafy). V případě vnitřně spojité proměnné byly stanoveny základní popisné charakteristiky (Minimum, první kvartil, medián, průměr, třetí kvartil, maximum, směrodatná odchylka a robustní míra variability tzv. MAD). V případě kategoriálních dat byly aplikovány adekvátní popisné charakteristiky. Těmi byly především: modální kategorie, míra koncentrace spolu s jejími extrémními hodnotami pro daný znak, relativní četnost modální kategorie, variační poměr s jeho extrémními hodnotami pro daný znak, nominální rozptyl s jeho extrémními hodnotami pro daný znak. Dále byla stanovena tzv. entropie spolu s její normalizovanou verzí. V některých případech byla provedena i korespondenční analýza. Vzhledem k zaměření studie jsou předloženy její grafické výstupy také v podobě symetrických korespondenčních map (Pansophia, 2012b). . 8.1 Charakteristika zkoumaného vzorku Pohlaví respondentů Z celkového počtu 1 981 respondentů bylo 1176 žen (59,4 %) a 805 mužů (40,6 %) – viz následující tabulka 8.1. 132 Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.

Tabulka 8.1: Četnosti pohlaví respondentů (absolutní a relativní hodnoty) Kategorie Absolutní četnost Relativní četnost Kumulativní relativní četnost Muž 805 40,636 40,636 Žena 1176 59,363 100,00 Zdroj: Pansophia, 2012b

Věk respondentů Tabulka 8.2: Základní charakteristiky věku respondentů Popisné Minimum První Medián Aritmetický statistiky kvartil průměr Věk 18,00 28,00 42,00 43,01


Maximum 93,00

Zdroj: Pansophia, 2012b

Průměrný věk respondentů činil cca 43 let. Nejmladšímu respondentovi bylo 18 let, naopak nejstarší respondent byl ve věku 93 let. Čtvrtina dotázaných osob byla mladších 28 let. Tři čtvrtiny dotázaných respondentů byly mladší 55 let. Směrodatná odchylka v případě věku činí 16,89 let. Pro lepší představu je uveden i histogram zachycující rozdělení věku v analyzovaném souboru (graf 8.1).

150 100 0

50

Absolutní četnost

200

250

Graf 8.1: Histogram věku respondentů (absolutní hodnoty)

20

40

60

80

Věk



Vzdělání respondentů Tabulka 8.3: Četnosti zachycující vzdělání respondentů Kategorie Absolutní četnost Relativní četnost Bez základního vzdělání Základní Vyučen Střední s maturitou Vysokoškolské

2

0,1009591

Kumulativní relativní četnost 0,1009591

138 512 948 381

6,9661787 25,8455326 47,8546189 19,2327108

7,0671378 32,9126704 80,7672892 100,000000


V analyzovaném souboru se vyskytlo celkem pět kategorií vzdělání. Za nejčetnější (modální) kategorii lze v případě analyzovaných dat považovat úplné střední vzdělání (948 osob). Naopak nejméně zastoupenou skupinou byly osoby bez základního vzdělání (2 osoby). Socioekonomické postavení Za nejčetnější (modální) kategorii lze v případě analyzovaných dat považovat zaměstnance na plný úvazek (789 osob). Naopak nejméně zastoupenou skupinou byli respondenti, kteří celodenně pečovali o jinou osobu (9 respondentů). Tabulka 8.4: Četnosti pro jednotlivé kategorie ekonomického postavení respondentů Kategorie Absolutní Relativní četnost Kumulativní četnost relativní četnost Invalidní důchodce 68 3.4326 3.4326 Osoba celodenně pečující 9 0.4543 3.8869 Nezaměstnaný 131 6.6128 10.4997 Podnikatel 189 9.5406 20.0404 Rodič na rodičovské dovolené 121 6.1080 26.1484 Starobní důchodce 335 16.9107 43.0591 Student 262 13.2256 56.2847 Zaměstnanec na plný úvazek 789 39.8284 96.1131 Zaměstnanec na zkrácený 77 3.8869 100.0000 úvazek Zdroj: Pansophia, 2012b


Graf 8.2: Ekonomické postavení respondentů (relativní hodnoty) Zaměstnanec na zkrácený úvazek; 3,90%

Invalidní důchodce; 3,40% Osoba pečující; 0,50%

Nezaměstnaný; 6,60%

Podnikatel; 9,50% Zaměstnanec na plný úvazek; 39,90%

Rodičovská dovolená; 6,10%

Student; 13,20%

Starobní důchodce; 16,90%


Bydliště Místo bydliště bylo rozděleno do dvou základních kategorií – respondenti žijící v obci ČB rozdělené do devíti městských oblastí (z důvodu specifičnosti některých městských oblastí, např. stárnoucí sídliště, střed města, sociálně vyloučené lokality apod.) a respondenti žijící v obcích mimo město České Budějovice, ale ve SO ORP ČB. 1 292 respondentů (65 %) bylo z obce ČB (z toho nejpočetněji zastoupené kategorie byly - 354 dotazovaných bylo ze sídliště Vltava, 303 ze sídliště Máj, 175 ze Suchého Vrbného, 166 z centra města, 86 z Pražského předměstí). Provedená korespondenční analýza zachycující vztah mezi bydlištěm (obyvatel ČB) a věkovými kategoriemi respondentů. Prokázala se souvislost mezi věkovou kategorií 45-60 let a bydlištěm v kategorii „Centrum“, věková kategorie 30-45 let souvisela s místem bydliště na sídlišti Máj, a souvislost byla prokázána také mezi věkovou kategorií 60 - 100 let a bydlištěm na Pražském předměstí.

8.2

Potřeba pomoci

Více než tři čtvrtiny (77%) dotázaných nepotřebovaly pomoc ani podporu (viz tabulka 8.5). Na otázku, zda potřebuje respondent nebo někdo z jeho rodiny pomoc/podporu v nějaké oblasti života a v současné době ji nemá, odpovědělo 440 (23%) respondentů kladně. Nejpočetněji zastoupené kategorie souvisely s následujícími oblastmi: hledání zaměstnání (137 osob), finanční problémy (118 respondentů), mezilidské vztahy (64 dotázaných), zdravotní problémy (105 respondentů), sociálně právní problematika (67 osob), bytová problematika (53 dotázaných). Respondenti z řad veřejnosti také (i když mnohem méně) poukazovaly na možnost využití podpory v oblasti závislostí (16 osob) a trestné činnosti (10 dotázaných). Tabulka 8.5: Četnosti pomoci/podpory v nějaké oblasti života, kterou respondenti v současné době postrádají (absolutní a relativní hodnoty) Kategorie Absolutní četnost Relativní četnost Kumulativní relativní četnost Ano 440 22.6454 22.6454 Ne 1541 77.3546 100.0000 Zdroj: Pansophia, 2012b


Podíváme-li se na bližší specifikaci zmíněných problémů, ukazuje se, že v oblasti zaměstnání, kterou identifikovalo 137 osob, jde nejčastěji o nalezení pracovního uplatnění a podpory při řešení problematiky rekvalifikací. K položce, jež souvisela s oblastí finančních problémů, se vyjádřilo celkem 118 respondentů. V rámci jejich odpovědí dominoval zájem o pomoc při splácení dluhů včetně splácení hypoték. V oblasti mezilidských vztahů teoreticky postrádá pomoc 64 respondentů. Tíživá je pro ně situace zejména v rodinných, popř. v partnerských vztazích. V souvislosti s úkony týkajícími se sociálně právní problematiky by uvítalo pomoci 67 osob, přičemž cca polovina z nich se odvolává na sociální dávky (např. na získání důchodů včetně poradenství ohledně předčasného důchodu či sociální dávky pro osoby se zdravotním postižením). Problémy související s bytovou situací by potřebovalo řešit 53 respondentů. V rámci specifikace požadavku se vyskytovala především finanční nedostupnost bydlení a bariérovost bydlení. Respondenti se při realizaci šetření též mohli vyjádřit v kategorii „potřeba pomoci v jiné oblasti“. Celkový počet těchto odpovědí byl 38, přičemž spektrum zmíněných problémů bylo značně široké. Zahrnovalo problematiku dopravy, školství včetně nízkého počtu školek, obava svěřit se se svou záležitostí, tvrdý přístup ze strany sociálních pracovník v nemocnici ČB. Nejfrekventovanější však byla odpověď: služba v ČB existuje, ale nenaplňuje očekávání/potřeby. Na otázku Z jakého důvodu vám nebo Vaší rodině pomoc/podpora ve zvolené oblasti v ČB a blízkém okolí chybí? Odpovědělo celkem 440 respondentů (tj. všichni, kteří se nějaký problém identifikovali). Většina (78 %) z nich se vyjádřila prostřednictvím 2 kategorií - „Služba v ČB a okolí existuje, ale nenaplňuje očekávání a potřeby“ a „Nevím, kam jít“. 8.3

Preference pomoci v tíživé životní situaci a způsobu sdělení o nabídce sociální služby

Pokud by se respondenti ocitli v tíživé životní situaci (např. ztráta schopnosti pohybu a orientace, ztráta schopnosti zajistit si hygienické potřeby, najíst se), tak by více než tři čtvrtiny (76,5%) respondentů preferovaly ambulantní sociální služby, tzn. docházely by do zařízení, kde by jim byly potřebné služby poskytnuty, desetina dotázaných by se obrátila na rodinu, ale částečně využila také sociální službu poskytovanou v domácím prostředí, a téměř desetina (9,5%) oslovených osob by preferovala jen pomoc od rodiny. Na tuto otázku odpovědělo celkem 1 981 respondentů. V tabulce 8.6 jsou zastoupeny četnosti v jednotlivých kategoriích. Tabulka 8.6: Preference pomoci v tíživé životní situaci (absolutní a relativní hodnoty) Kategorie Absolutní Relativní Kumulativní četnost četnost relativní četnost Budu docházet/dojíždět do zařízení kde mi 1516 76.5270 76.5270 potřebné služby poskytnou Obrátím se na rodinu a budu očekávat 189 9.5406 86.0676 pomoc od nich Obrátím se na rodinu, ale částečně využiji i sociální službu poskytovanou v domácím 208 10.4997 96.5674 prostředí Raději bych umřel než jít do nějakého 1 0.0505 96.6179 zařízení nebo využívat sociální službu 136 Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.

Zkusím si vše sehnat sám Zvolím celoroční pobyt ve vhodném zařízení Zvolím dům s pečovatelskou službou

1 33 33

0.0505 1.6658 1.6658

96.6683 98.3342 100.0000


Informace o sociální službě by respondenti nejčastěji získávali od rodiny (17 %), z internetu (16 %), od lékaře (10,5 %) a od pracovníka obecního úřadu (6 %). V této otázce měly dotazované osoby možnost zvolit maximálně 2 varianty odpovědí. Na položenou otázku odpovědělo celkem 1 979 respondentů (2 respondenti ze vzorku se k této otázce nevyjádřili). Následně byla provedena korespondenční analýza, která dokládá vztah mezi věkem respondenta (věkové kategorie) a způsobem získání informace o sociální službě prokázala souvislost mezi věkovou kategorií 18 - 30 let a způsobem získání informace v kategorii „internet“ či kombinace kategorií, kde je internet uveden. Souvislost byla prokázána také mezi věkovou kategorií 60 - 100 let a kategorií „lékař“ či kombinace kategorií, kde je lékař uveden. Dotázané osoby nejčastěji preferovaly způsob sdělení o nabídce sociálních služeb prostřednictvím internetu (35%), lékaře (27%) a pracovníka obecního úřadu (11%). Tabulka 8.7: Kontingenční tabulka zachycující vztah mezi věkem respondentů a preferencí způsobu sdělení o nabídce sociálních služeb Forma sdělení | Věkové kategorie (0,18) (18,30) (30,45) (45,60) (60,100) Internet 30 265 215 118 36 Jiné, registr sociálních služeb, přátelé, 0 9 2 4 4 rodina Lékař 6 70 115 143 175 Nevím 2 28 12 17 18 Poradenské centrum 2 38 55 38 18 Pracovník obecního úřadu 2 53 47 56 51 Průvodce sociálními službami města ČB 0 33 38 44 18 Regionální tisk 0 14 21 32 12 Telefonické poradenství 2 9 13 17 9 Zdroj: Pansophia, 2012b

Kontingenční tabulka 8.7 zachycuje vztah mezi věkem respondentů a preferencí způsobu sdělení o nabídce sociálních služeb.


Při pohledu na symetrickou korespondenční mapu (graf 8.3) jsou zjevně patrné silné asociační vazby mezi informačními technologiemi a mladou generací na jedné straně a tradičnějšími formami sdělení u střední a starší generace. Zajímavá asociace je mezi lékaři a starší generací ve věku 60 a více let. Graf 8.3: Korespondenční mapa zachycující vztahy mezi věkem respondenta (věkové kategorie) a preferencí způsobu sdělení o nabídce sociálních služeb


8.4

Existence překážek

Celkem 1 683 (85 %) respondentů z celkového počtu osob ve výzkumném souboru pociťuje existenci překážek (bariér), které jim komplikují život v ČB a blízkém okolí (respondenti mohli zaškrtnout více variant odpovědí). Existenci překážek uvedli respondenti především v následujících oblastech: nedostatečný počet pravidelných linek nízkopodlažních autobusů (1 076 osob – 54 %), nedostatečný počet přechodů pro chodce (783 dotázaných – 40 %), bariérovost veřejných institucí (782 respondentů – 39,5 %), nedostatečný počet ozvučených křižovatek (735 osob – 37 %), nedostatečný počet veřejných WC (218 osob – 11 %). K nedostatečnému počtu pravidelných linek nízkopodlažních autobusů se detailněji vyjádřilo celkem 97 (9 %) respondentů z 1 076 osob, které tuto překážku uvedly. Z tohoto počtu se 75 respondentů vyjadřovalo k linkám MHD v obci ČB (data analyzována již v podkapitole 4.4 Dopravní obslužnost z pohledu veřejnosti a pohledu uživatelů sociálních služeb). 138 Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.

K otázce ohledně nedostatečného počtu přechodů pro chodce se vyslovilo celkem 783 (40 %) respondentů. Pokud jde o detailnější názory – umístění chybějících přechodů pro chodce, tak konkrétní názor vyslovilo 51 respondentů. Rozdělení jejich názorů udává následující tabulka 8.8. Tabulka 8.8: Nedostatečný počet přechodů pro chodce – detailní rozbor Kategorie Absolutní Relativní Kumulativní četnost četnost relativní četnost KD Metropol 2 3.9216 5.8824 Krátká doba na přechod 2 3.9216 5.8824 Lišov 22 43.1373 50.9804 Máj 2 3.9216 54.9020 Máj K rybníkům 1 1.9608 56.8627 Rožnov 1 1.9608 58.8235 Střed města 2 3.9216 62.7451 Suché Vrbné 3 5.8824 68.6275 Suché Vrbné u Tesca 1 1.9608 70.5882 Suché Vrbné zastávka pod lékárnou 2 3.9216 74.5098 Štěpánovice 9 17.6471 92.1569 U Kauflandu 1 1.9608 94.1176 U zastávky U lékárny 1 1.9608 96.0784 Všude 1 1.9608 98.0392 Všude, někde až moc, někde vůbec 1 1.9608 100.0000 Zdroj: Pansophia, 2012b

Na položenou otázku ohledně existence bariér u veřejných institucí odpovědělo celkem 782 respondentů (viz tabulka 8.9). Tabulka 8.9: Existence bariér u veřejných institucí (absolutní a relativní hodnoty) Kategorie Absolutní Relativní Kumulativní četnost četnost relativní četnost Ano, s konkrétním uvedením 60 7.6726 7.6726 Ano, bez konkretizace 722 92.3274 100.0000 Zdroj: Pansophia, 2012b

K otázce nedostatečného počtu ozvučených křižovatek se celkem vyslovilo 735 osob (37 %) - pouze 6 z nich uvedlo konkrétní křižovatku. Jednalo se o křižovatky na sídlišti Máj, Novohradské, Vltava střed, IGY, Hluboká nad Vltavou – Zastávka pod kostelem. K nedostatečnému počtu veřejných WC, vhodných i pro osoby užívající kompenzační pomůcky (např. invalidní vozík, rehabilitační kočár) se celkem vyjádřilo 218 (11%) respondentů pouze s jednou konkretizací – Mercury centrum. Z celkového počtu 1 981 oslovených osob pouze 21 (1 %) respondentů považovalo nepropojení navigace nevidomých se systémy v bankách, na poštách, úřadech za život komplikující. K otázce ohledně špatného stavu a údržby komunikací a chodníků se celkem vyjádřilo 192 (9,7 %) respondentů. Jejich nejčetnější odpověď (41 respondentů) zněla „všude. Dále zmiňovali silnici do Lišova, střed města, Suché Vrbné a Máj. K dalším (méně zastoupeným) kategoriím odpovědí patří nedostatek laviček - jako problém to vnímá 145 (7 %) dotázaných. Chybějící zázemí u dětských hřišť znesnadňuje 139 Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.

život 97 (5 %) respondentům, nedostatek dětských hřišť pro děti do 10 let vadí 76 respondentům a legální zdi pro graffiti by uvítalo 43 (2 %) respondentů. Chybějící herní prvky pro osoby se zdravotním znevýhodněním v rámci běžného hřiště postrádá 27 (1,5 %) respondentů a 11 (0,6 %) dotázaných osob má pocit, že absentují „hřiště pro seniory“.

8.5

Nejpalčivější sociální problémy v obci

8.5.1

Sociální problémy v kontextu s bydlištěm respondentů

S ohledem na značnou variabilitu odpovědí s volným koncem byla provedena kategorizace odpovědí v rámci položené otázky (problematika otázek s otevřeným koncem). Následně byly sestrojeny tabulky četností pro různé oblasti v Českých Budějovicích a okolní obce. Zde šlo konkrétně o „nejpalčivější sociální problém v obci“, tak jak jej pociťují respondenti v souvislosti s místem jejich bydliště. V případě provedení testu na nezávislost v kontingenční tabulce prostřednictvím testu nezávislosti (Pearsonův Chi-kvadrát test) bychom získali hodnotu testové statistiky ve výši 1212.814 při 923 stupních volnosti, což odpovídá dosažené hladině významnosti (p-value) = 3,615-10. Lze se tedy oprávněné domnívat, že názory respondentů na palčivé sociální problémy v obci jsou do jisté míry ovlivněny lokalitou, ve které respondent žije. Z rozboru plynoucího z provedené korespondenční analýzy je patrné, že u respondentů žijících na velkých sídlištích v ČB jsou nejčastěji zmiňované jako „nejpalčivější sociální problémy“ následující kategorie: nedostatečný počet mateřských školek, sociálně nepřizpůsobiví občané, kriminalita, nezaměstnanost; nepřizpůsobiví občané, drogy, kriminalita, málo školek, osoby bez domova; nedostatek bytů, málo košů, odstavená auta, nedostatek veřejných umýváren; korupce, politici, Romové, herny. Tabulky 8.10 až 8.16 uvádějí detailnější rozbor názorů respondentů na nejpalčivější sociální problémy v obci v závislosti na jednotlivých lokalitách (v rámci obce ČB, ale i „mimobudějovických“ obcí). Tabulka 8.10: Nejpalčivější sociální problém v obci – Centrum města České Budějovice Absolutní Relativní Kumulativní Centrum města ČB četnost četnost relativní četnost Korupce, politici, Romové, herny 3 1.863354 1.863354 Nedostatečný počet mateřských školek 15 9.316770 11.180124 sociálně nepřizpůsobiví občané kriminalita nezaměstnanost Nedostatek bytů, málo košů, odstavená 1 0.621118 11.801242 auta, nedostatek veřejných umýváren Nepřizpůsobiví, drogy, kriminalita, málo 139 86.335404 98.136646 školek, osoby bez domova Žádné připomínky 3 1.863354 100.00000 Zdroj: Pansophia, 2012b


Tabulka 8.11: Nejpalčivější sociální problém v obci – „mimobudějovické“ obce Absolutní Relativní Kumulativní Okolní města a vesnice četnost četnost relativní četnost Doprava, kulturní vyžití, špatná dostupnost 8 1.6771488 1.677149 služeb mimo ČB, cyklostezky, koupání Korupce, politici, Romové, herny 6 1.2578616 3.144654 Morálka, mezilidské vztahy 3 0.6289308 3.773585 Nedostatečný počet mateřských školek, 40 8.3857442 12.159329 sociálně nepřizpůsobiví občané, kriminalita, nezaměstnanost Nedostatek bytů, málo košů, odstavená 3 0.6289308 3.773585 auta, nedostatek veřejných umýváren Nepřizpůsobiví, drogy, kriminalita, málo 384 80.5031447 93.081761 školek, osoby bez domova Nízké důchody 1 0.2096436 93.291405 Sprejeři, vandalismus 1 0.2096436 93.501048 Žádné připomínky 31 6.4989518 100.000000 Zdroj: Pansophia, 2012b

Tabulka 8.12: Nejpalčivější sociální problém v obci – Pražské předměstí Absolutní Relativní Kumulativní Pražské předměstí četnost četnost relativní četnost Doprava, kulturní vyžití, špatná dostupnost 2 2.380952 2.380952 služeb mimo ČB, cyklostezky, koupání Morálka, mezilidské vztahy 1 1.190476 3.571429 Nedostatečný počet mateřských školek, 9 10.714286 14.285714 sociálně nepřizpůsobiví občané, kriminalita, nezaměstnanost Nepřizpůsobiví, drogy, kriminalita, málo 70 83.333333 97.619048 školek, osoby bez domova Od každého něco 2 2.380952 2.380952 Zdroj: Pansophia, 2012b

Tabulka 8.13: Nejpalčivější sociální problém v obci – Rožnov Absolutní Relativní Rožnov četnost četnost Doprava, kulturní vyžití, špatná dostupnost služeb mimo ČB, cyklostezky, koupání Nedostatečný počet mateřských školek, sociálně nepřizpůsobiví občané, kriminalita, nezaměstnanost Nepřizpůsobiví, drogy, kriminalita, málo školek, osoby bez domova Žádné připomínky

1

1.538462

Kumulativní relativní četnost 1.538462

5

7.692308

9.230769

56

86.153846

95.384615

3

4.615385

100.000000



Tabulka 8.14: Nejpalčivější sociální problém v obci – sídliště Máj Absolutní Relativní Sídliště Máj četnost četnost Doprava, kulturní vyžití, špatná dostupnost služeb mimo ČB, cyklostezky, koupání Nedostatečný počet mateřských školek, sociálně nepřizpůsobiví občané, kriminalita, nezaměstnanost Nepřizpůsobiví, drogy, kriminalita, málo školek, osoby bez domova Vedení města Žádné připomínky

1

0.3484321


16

5.5749129

5.9233449

268

93.3797909

99.3031359

1 1

0.3484321 0.3484321

99.6515679 100.0000000


Tabulka 8.15: Nejpalčivější sociální problém v obci – sídliště Šumava Absolutní Relativní Sídliště Šumava četnost četnost Korupce, politici, Romové, herny Nedostatečný počet mateřských školek, sociálně nepřizpůsobiví občané, kriminalita, nezaměstnanost Nepřizpůsobiví, drogy, kriminalita, málo školek, osoby bez domova Žádné připomínky

1 4

2.083333 8.333333

Kumulativní relativní četnost 2.083333 10.416667

40

83.333333

93.750000

3

6.250000

100.000000


Tabulka 8.16: Nejpalčivější sociální problém v obci – sídliště Vltava Absolutní Relativní Sídliště Vltava četnost četnost Doprava, kulturní vyžití, špatná dostupnost služeb mimo ČB, cyklostezky, koupání Nedostatečný počet mateřských školek, sociálně nepřizpůsobiví občané, kriminalita, nezaměstnanost Nepřizpůsobiví, drogy, kriminalita, málo školek, osoby bez domova Neudržované parky Nízké důchody Žádné připomínky

3

1.2820513


18

7.6923077

8.974359

190

81.1965812

90.170940

1 1 21

0.4273504 0.4273504 8.9743590

90.598291 91.025641 100.000000


Sociální problémy v kontextu s věkem respondentů Pro dokreslení situace je přiložen i grafický výsledek provedené korespondenční analýzy, která zachycuje vztah mezi kategorizovaným věkem respondentů a názorem na nejpalčivější sociální problém v obci. Výsledek je zachycen prostřednictvím níže uvedené korespondenční mapy (graf 8.4). Ze získaných dat je patrná souvislost mezi 8.5.2


věkovou kategorií 30-45 let a kategorií „nedostatečného počtu mateřských školek“ a dále mezi věkovou kategorií 45-60 let a kategorií „nepřizpůsobiví, drogy, kriminalita, málo školek, bezdomovci“.

1.5

Graf 8.4: Korespondenční mapa zachycující vztahy mezi věkovými kategoriemi a nejpalčivějšími sociálními problémy v obci

1.0

chybípolicieČR odkaždéhoněco

0.5

vedeníměsta.chováníúřadupráce korupce.politici.romove.herny

0.0

špatnézdravotnickéslužby

žádné

sprejeri.vandalismus nízkédůchody.malopeněz

(30,45] nedostatecnypocetmaterskychskolek.socialneneprizpusobiv

(60,120] nepřizpůsobiví.drogy.kriminalita.maloškolek.bezdomovci (0,18](45,60] doprava.kulturnívyžití.špatnádostupnostslužebmimoCB.cyklostezky.koupani (18,30]

-0.5

morálka.mezilidskévztahy.vzákoněnejsouupravenyvztahydětíkrodičům nedostatekbytu.malokošů.odstaveneauta.nedostatekveřejnýchumýváren

-1.0

neudržovanéparky

-1.5

-1.0

-0.5

0.0

0.5


Plánování sociálních služeb Na položenou otázku ohledně participace při plánování sociálních služeb odpovědělo celkem 1 968 (99 %) respondentů. Jejich odpovědi jsou uvedeny v následující tabulce 8.17. 8.6

Tabulka 8.17: Názor na účast občanů při plánování sociálních služeb (absolutní a relativní hodnoty) Kategorie Absolutní Relativní Kumulativní četnost četnost relativní četnost Nevím 107 5.4370 5.4878 Spíše ano 786 39.9390 45.4268 Spíše ne 110 5.5894 51.0163 Určitě ano 932 47.3577 98.3740 Určitě ne 32 1.6760 100.0000 Zdroj: Pansophia, 2012b


9

POSKYTOVATELÉ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB NA ÚZEMÍ SO ORP ČESKÉ BUDĚJOVICE

9.1

Registrovaní poskytovatelé sociálních služeb na území SO ORP České Budějovice

Tabulka 9.1a: Četnost registrovaných poskytovatelů a formy sociálních služeb na území SO ORP ČB (absolutní hodnoty)

Sociální služba Odborné sociální poradenství Osobní asistence Pečovatelská služba Tísňová péče Průvodcovské a předčitatelské služby Podpora samostatného bydlení Odlehčovací služby Centra denních služeb Denní stacionáře Týdenní stacionáře Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domovy pro seniory Domovy se zvláštním režimem Chráněné bydlení Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče Raná péče Telefonická krizová pomoc Tlumočnické služby Azylové domy Domy na půl cesty Kontaktní centra Krizová pomoc Intervenční centra Nízkoprahová denní centra Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Noclehárny Služby následné péče Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi

Počet registrovaných Formy sociálních služeb terénní ambulantní sociálních služeb

pobytové

15

7

15

-

4

4

-

-

4

4

-

-

1

1

-

-

2

2

1

-

0

-

-

-

4

-

-

4

0

-

-

-

4

-

4

-

2

-

-

2

1

-

-

1

6

-

-

6

4

-

-

4

1

-

-

1

0

-

-

-

3

3

3

-

1

1

-

-

1

1

1

-

4

-

-

4

1

-

-

1

1

-

1

-

3

-

3

-

1

1

1

-

1

-

1

-

4

3

4

-

2

-

2

-

2

-

2

1

1

1

1

-


Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociálně terapeutické dílny Terapeutické komunity Terénní programy Sociální rehabilitace

5

2

5

-

3

-

3

-

0

-

-

-

4

4

-

-

7

6

5

-

Zdroj: Registr poskytovatelů sociálních služeb 2012, vlastní zpracování Pozn. Zpracování dat z Registru poskytovatelů sociálních služeb proběhlo ke dni 20. 4. 2012.

Z prezentovaných dat v tabulce 9.1a vyplývá, že na území SO ORP ČB nejsou zastoupeny 4 sociální služby a to podpora samostatného bydlení, centra denních služeb, sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče a terapeutické komunity. Dále lze poukázat na deficit pobytové formy u krizové pomoci a intervenčního centra. Naopak nejčetnější sociální službou je odborné sociální poradenství (15x). V rámci služeb sociální péče je největší výskyt domovů pro seniory (6x)43. Další služby - osobní asistence, pečovatelská služba, odlehčovací služba, denní stacionář a domov se zvláštním režimem – jsou zastoupeny vždy stejným počtem poskytovatelů a to 4x. V rámci služeb sociální prevence je největší výskyt patrný u sociální rehabilitace (7x) a sociálně aktivizačních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením (5x). V počtu 4 sociálních služeb jsou na daném území dostupné azylové domy, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež a terénní programy (4x). Raná péče, krizová pomoc a sociálně terapeutické dílny jsou realizovány vždy 3 poskytovateli sociálních služeb. Tabulka 9.1b: Kapacity sociálních služeb na území SO ORP ČB uvedené v Registru poskytovatelů sociálních služeb (absolutní hodnoty) kapacita kapacita kapacita služby - služby - služby - lůžková Sociální služba denní týdenní roční kapacita Odborné sociální poradenství 29 93 4667 Osobní asistence 150 Pečovatelská služba 1500 a Tísňová péče 1200* Průvodcovské a předčitatelské služby 48* 15 Odlehčovací služby 37 Denní stacionáře 83 Týdenní stacionáře 32 Domovy pro osoby se zdravotním postižením 70 Domovy pro seniory 713 Domovy se zvláštním režimem 215 Chráněné bydlení 24 Raná péče 26 Telefonická krizová pomoc 20 Tlumočnické služby 28 43

V jednom případě se jedná o zařízení České katolické charity s názvem Kněžský domov České Budějovice. Ve veřejném závazku si poskytovatel definuje cílovou skupinu pouze senioři – duchovní, kteří již nemohou vykonávat svou kněžskou činnost samostatně na faře.


Azylové domy Domy na půl cesty Kontaktní centra Krizová pomoc Intervenční centra Nízkoprahová denní centra Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Noclehárny Služby následné péče Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociálně terapeutické dílny Terénní programy Sociální rehabilitace

-

-

-

99

-

-

-

2

20

-

-

-

-

26

400

-

-

-

120

-

20*

-

-

-

211*

-

-

-

-

-

-

26

25*

-

-

11

-

-

1200

-

34 25*

30

1899

-

33

-

-

-

15 32 17*

-

7090

-

-

753

-

Zdroj: Registr poskytovatelů sociálních služeb 2012, vlastní zpracování * okamžitá kapacita a souhrnné číslo pro tyto kraje: Praha, Středočeský, Jihočeský, Karlovarský, Ústecký, Liberecký, Královéhradecký Pozn. Zpracování dat z Registru poskytovatelů sociálních služeb proběhlo ke dni 20. 4. 2012.

Tabulka 9.1b prezentuje kapacity jednotlivých sociálních služeb. Z důvodu větší přehlednosti uvádějí zpracovatelé této analýzy kumulativní hodnoty bez rozlišení forem služby.

9.2

Vybrané výsledky z dotazníkového šetření mezi poskytovateli sociálních služeb v obci ČB a obcích ve SO ORP ČB

Dotazníky byly zaslány 87 registrovaným sociálním službám. Návratnost vyplněných dotazníků byla 85 tj. 97,7%. Do realizovaného dotazníkového šetření se nezapojil Domov důchodců Dobrá Voda - poskytovatel domova pro seniory a domova se zvláštním režimem. 9.2.1 Četnost poskytovatelů sociálních služeb na území SO ORP ČB ve vztahu k jednotlivým cílovým skupinám Následující tabulka 9.2 vykazuje četnost poskytovatelů sociálních služeb v rámci jednotlivých cílových skupin. V příloze č. 1 lze nalézt míru zastoupení cílové skupiny uživatelů. Respondenti měli za úkol označit max. 3 skupiny uživatelů a očíslovat je od I. do III. dle míry četnosti zastoupení, přičemž I. představovala nejčetnější zastoupení příslušné cílové skupiny uživatelů.


Tabulka 9.2: Poskytování sociálních služeb ve vztahu k cílovým skupinám (absolutní hodnoty)

Osobní asistence

Pečovatelská služba

Tísňová péče

Průvodcovské a předčitatelské služby Odlehčovací služby

Denní stacionáře

Týdenní stacionáře

Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domovy pro seniory

Domovy se zvláštním režimem

Chráněné bydlení

Raná péče

Telefonická krizová pomoc

Tlumočnické služby

Azylové domy

Domy na půl cesty

Kontaktní centra

Krizová pomoc

Intervenční centra

Názkoprahová denní centra

Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež

Noclehárny

Služby následné péče

Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi

Terénní programy

Sociální rehabilitace

A

-

2

-

-

-

-

2

2

-

-

-

1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

2

1

1

B

1

4

4

1

1

1

1

-

1

1

-

-

1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

1

1

-

1

C

1

-

-

-

1

-

-

-

-

-

-

-

1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

2

D

2

-

-

1

-

-

-

-

1

1

-

-

-

-

1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

1

-

-

1

E

-

2

2

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

1

-

-

-

F

2

1

1

-

2

1

4

2

-

1

2

1

2

-

1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

2

2

-

4

G

1

-

-

-

-

1

1

-

-

-

3

-

-

1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

1

-

-

2

1

2

H

2

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

1

-

-

-

2

-

1

-

-

-

1

-

CH

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

1

-

I

3

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

2

-

-

-

-

-

-

1

-

1

-

-

1

-

-

1

-

J

6

3

4

1

2

4

1

-

1

4

1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

4

-

-

2

CÍLOVÉ SKUPINY44

Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociálně terapeutické dílny

Odborné sociální poradenství

SOCIÁLNÍ SLUŽBY

44

A – osoby s mentálním postižením; B – osoby s tělesným postižením; C – osoby se zrakovým postižením; D – osoby se sluchovým postižením; E – osoby s jiným postižením (vnitřním); F – osoby s kombinovaným postižením; G – osoby s chronickým duševním onemocněním; H – uživatelé omamných či psychotropních látek a osoby ohrožené závislostí na těchto látkách; CH – osoby ohrožené prostitucí; I – rodiny s dětmi; J - senioři


Osobní asistence

Pečovatelská služba

Tísňová péče

Průvodcovské a předčitatelské služby Odlehčovací služby

Denní stacionáře

Týdenní stacionáře

Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domovy pro seniory

Domovy se zvláštním režimem

Chráněné bydlení

Raná péče

Telefonická krizová pomoc

Tlumočnické služby

Azylové domy

Domy na půl cesty

Kontaktní centra

Krizová pomoc

Intervenční centra

Názkoprahová denní centra

Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež

Noclehárny

Služby následné péče

Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi

Terénní programy

Sociální rehabilitace

K

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

1

-

-

4

-

-

-

1

-

-

0

L

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

M

6

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

1

-

1

-

-

3

1

1

-

1

-

-

-

-

1

1

N

3

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

3

-

-

-

-

-

1

1

O

2

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

P

2

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

S

1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

3

1

-

1

-

-

-

-

-

1

-

T

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

3

-

-

1

-

1

-

2

-

-

-

-

1

-

U

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

V

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

W

3

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

1

-

-

-

-

1

-

-

1

-

-

-

-

-

1

1

CÍLOVÉ SKUPINY45

Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociálně terapeutické dílny


SOCIÁLNÍ SLUŽBY

45

K – děti a mládež ohrožené delikvencí; L - osoby HIV pozitivní a nemocní AIDS; M – osoby v krizi; N – etnické menšiny; O – cizinci; P – imigranti a azylanti; S – oběti trestné činnosti včetně domácího násilí; T – osoby bez přístřeší; U – osoby do 26 let propuštěné ze školských zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy; V – osoby propuštěné z výkonu vazby či výkonu trestu; W – jiná cílová skupina


A - osoby s mentálním postižením Tato cílová skupina je na území SO ORP ČB zabezpečována především prostřednictvím 2 denních a 2 týdenních stacionářů a dále prostřednictvím 2 poskytovatelů osobní asistence a 2 sociálně terapeutických dílen. 1 poskytovatelem je této skupině uživatelů nabízeno chráněné bydlení, terénní program a sociální rehabilitace. V souvislosti s uspokojováním základních životních potřeb osob s mentálním postižením nejsou na území SO ORP ČB zastoupeny dle zákona č. 108/2006 Sb. tyto sociální služby: podpora samostatného bydlení, centra denních služeb, chráněné bydlení, popř. domovy pro osoby se zdravotním postižením. B - osoby s tělesným postižením Osoby s tělesným postižením jsou předmětem péče poskytovatelů, kteří mají registrovanou osobní asistenci (4 poskytovatelé), pečovatelskou službu (též se jedná o 4 poskytovatele), a dále pak odborné sociální poradenství, průvodcovské a předčitatelské služby, odlehčovací služby, denní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením, tísňová péče, sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením, sociálně terapeutické díly a sociální rehabilitace (každá tato sociální služba je na území SO ORP ČB realizovány 1 poskytovatelem). Zaměříme-li se na to, které sociální služby zákon č. 108/2006 Sb. pro tuto cílovou skupinu vymezuje, dojdeme k závěru, že kromě podpory samostatného bydlení, centra denních služeb a chráněného bydlení, popř. sociálních služeb poskytovaných ve zdravotnických zařízeních ústavní péče jsou na sledovaném území dostupné všechny sociální služby. C - osoby se zrakovým postižením Tato skupina uživatelů může využívat sociální rehabilitaci a to u 2 poskytovatelů. Další sociální služby jako odborné sociální poradenství, průvodcovské a předčitatelské služby, raná péče a sociálně aktivizační činnost pro seniory a osoby se zdravotním postižením jsou vždy zastoupeny 1 poskytovatelem. D - osoby se sluchovým postižením Této cílové skupině je nabízena pomoc prostřednictvím odborného sociálního poradenství (2 poskytovatelé) a dále domovem pro osoby se zdravotním postižením, domovem pro seniory, tlumočnickými službami, tísňové péče, sociálně aktivizační činností pro seniory a osoby se zdravotním postižením a sociální rehabilitací (vždy po 1 poskytovateli). E - osoby s jiným zdravotním postižením (vnitřním) Vždy 2 poskytovatelé zajišťují osobám s jiným zdravotním postižením osobní asistenci a pečovatelskou službu. Dále je v souvislosti s touto skupinou nabízena i sociálně aktivizační činnost a to ze strany 1 poskytovatele. Tato cílová skupina nemá na předmětném území dostupné sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče. F - osoby s kombinovaným postižením Pro tuto cílovou skupinu je 4 poskytovateli realizována sociální rehabilitace, 4 poskytovateli denní stacionář, 2 poskytovatelé zajišťují odborné sociální poradenství, domov se zvláštním režimem, ranou péči, sociálně aktivizační služby a sociálně terapeutické dílny a ve stejném počtu je této cílové skupině nabízena i průvodcovská a předčitatelská služba. Osoby s kombinovaným postižením jsou rovněž uživateli osobní asistence, pečovatelské služby, odlehčovací služby, týdenního stacionáře, domova pro seniory a chráněného bydlení (pro každou službu je možné se obrátit na 1 poskytovatele).


Ke službám, které poskytovatelé působící ve SO ORP ČB pro osoby s kombinovanou formou postižení nenabízejí, patří centra denních služeb, podpora samostatného bydlení, popř. sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče. G - osoby s chronickým duševním onemocněním čerpají tyto sociální služby: odborné sociální poradenství, odlehčovací služba, denní stacionář a služby následné péče. V případě sociálně terapeutických dílen a sociální rehabilitace je možno se na území SO ORP ČB setkat vždy dokonce se 2 poskytovateli. Domovy se zvláštním režimem jsou zastoupeny 3 poskytovateli této sociální služby. Ke službám, které tato cílová skupina nemůže z důvodu jejich nedostupnosti využívat, náleží: podpora samostatného bydlení, chráněné bydlení a terapeutické komunity. H - uživatelé omamných či psychotropních látek a osoby ohrožené závislostí na těchto látkách 2 poskytovatelé v rámci zrealizovaného dotazníkového šetření na území SO ORP ČB uvedli, že této cílové skupině poskytují odborné sociální poradenství a stejný počet poskytovatelů má v souvislosti s touto skupinou i registrované nízkoprahové zařízení pro děti a mládež. Po 1 poskytovateli je vždy nabízena pomoc prostřednictvím terénních programů, kontaktního centra a služeb následné péče. V souvislosti s podporou integrace do běžného života nejsou pro tuto skupinu dostupné terapeutické komunity. CH - osoby ohrožené prostitucí Pouze 1 poskytovatel sociálních služeb coby účastník dotazníkového šetření uvedl, že se věnuje osobám ohroženým prostitucí – nabízí jim pomoc prostřednictvím terénních programů. Pro tuto skupinu uživatelů/lek není místně dostupné odborné sociální poradenství. I - rodiny s dětmi Rodiny s dětmi mohou využívat odborné sociální poradenství nabízené 3 poskytovateli, ranou péči zajišťovanou 2 poskytovateli a dále intervenční centrum, nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, terénní programy, sociálně aktivizační služby pro děti a mládež a služby pobytového charakteru - azylový dům (každá z těchto uvedených služeb je realizována 1 poskytovatelem). J - senioři V souvislosti se seniorskou cílovou skupinu nabízí celkem 6 různých poskytovatelů odborné sociální poradenství, 4 poskytovatelé zajišťují pečovatelskou službu, odlehčovací péči a sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením a domov pro seniory. 3 organizace poskytují osobní asistenci a 2 garantují průvodcovské a předčitatelské služby a sociální rehabilitaci. Ostatní služby jako tísňová péče, denní stacionář, domov pro osoby se zdravotním postižením a domov se zvláštním režimem jsou dle získaných dat zastoupeny vždy 1 poskytovatelem. Pro zajištění potřeb seniorské populace ještě zákon č. 108/2006 Sb. navrhuje centra denních služeb – ty však na území SO ORP ČB nejsou zastoupena. K - děti a mládež ohrožené delikvencí Pro děti a mládež ohroženou delikvencí se na území SO ORP ČB poskytují aktivity nízkoprahovými zařízeními pro děti a mládež, přičemž tuto sociální službu nabízejí 4 různí poskytovatelé. 1 organizace ještě poskytuje krizovou pomoc a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi. L - osoby HIV pozitivní a nemocní AIDS nemají mezi poskytovateli realizujícími 150 Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.

svoji činnost na území SO ORP ČB žádné zastoupení; žádný z poskytovatelů sociálních služeb nenabízí dokonce ani odborné sociální poradenství. M - osoby v krizi 6 poskytovatelů sociálních služeb nabízí osobám v krizi odborné sociální poradenství a 3 poskytovateli je garantována krizová pomoc, přičemž v 1 případě jde o telefonickou krizovou pomoc. Této cílové skupině je dále nabízena pomoc prostřednictvím azylového domu, noclehárny, nízkoprahového denního centra, intervenčního centra, terénních programů a sociální rehabilitace (uvedené sociální služby jsou vždy zajištěny 1 poskytovatelem). Pro tuto cílovou skupinu zcela absentuje sociální služba krizová pomoc v pobytové formě. N - etnické menšiny Pro uživatele sociálních služeb – osoby spadající do etnické menšiny je na území SO ORP ČB nabízeno 3 poskytovateli odborné sociální poradenství, 3 poskytovateli nízkoprahová centra pro děti a mládež, 1 poskytovatelem terénní programy a sociální rehabilitace rovněž 1 poskytovatelem. O - cizinci Cizinci mohou využívat odborné sociální poradenství, které je dostupné u 2 poskytovatelů sociálních služeb. P - imigranti a azylanti Stejně jako v případě cizinců i zde je pro tuto skupinu na území SO ORP ČB dostupná pomoc ve formě odborného sociální poradenství, které nabízejí 2 poskytovatelé. S - oběti trestné činnosti včetně domácího násilí Osoby, které jsou oběťmi trestné činnosti včetně domácího násilí, mají možnost využít krizovou pomoc nabízenou 3 poskytovateli. Odborné sociální poradenství, intervenční centrum a terénní program jsou garantované vždy 1 poskytovatelem. T - osoby bez přístřeší Pro osoby bez přístřeší je pomoc připravena prostřednictvím azylových domů (3 poskytovatelé), nocleháren (2 poskytovatelé) a nízkoprahového denního centra (1 poskytovatel). Této skupině osob jsou též nabídnuty terénní programy a krizová pomoc – vždy ze strany 1 poskytovatele. U - osoby do 26 let propuštěné ze školských zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy Problémy této cílové skupiny je na území SO ORP ČB připravena pomoci řešit pouze 1 organizace a to poskytovatel nabízející dům na půl cesty (viz monitoring potřebnosti kapitola 6.2.2). V - osoby propuštěné z výkonu vazby či výkonu trestu Žádný z poskytovatelů – účastníků dotazníkového šetření (MM ČB, 2012) neoznačil tuto cílovou skupinu jako uživatele, kterému by mohl nabídnout sociální službu. Dle legislativy upravující sociální služby lze však pro tuto cílovou skupinu realizovat zejména odborné sociální poradenství, azylové domy, noclehárny a pro věkovou kategorii do 26 let též domy na půl cesty. W - jiná cílová skupina 3 poskytovatelé sociálních služeb nabízejí odborné sociální poradenství osobám, které jsou v dluzích nebo jsou osobami žijícími v sociálně exkludovaných lokalitách, popř. jsou ohrožené sociální exkluzí z důvodu nízké kvalifikace, dlouhodobé nezaměstnanosti a 151 Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.

chudoby. 2 poskytovatelé nabízí této „jiné cílové skupině“ krizovou pomoc, přičemž jeden z nich poskytuje telefonickou formu pomoci. Tuto skupinu jako uživatele sociálních služeb označili poskytovatelé mající registrované nízkoprahové zařízení pro děti a mládež (1 poskytovatel), terénní program pro osoby žijících v sociálně vyloučených lokalitách (1 poskytovatel) a sociální rehabilitaci (též 1 poskytovatel). Souhrnně lze konstatovat, že na území SO ORP ČB jsou z hlediska spektra sociálních služeb nejlépe zabezpečenou cílovou skupinou senioři a osoby s tělesným a kombinovaným postižením. Nejméně zabezpečenou cílovou skupina z hlediska spektra sociálních služeb jsou osoby HIV pozitivní a nemocní AIDS, osoby ohrožené prostitucí, osoby do 26 let propuštěné pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy. Napříč cílovými skupinami je nutné upozornit, že v rámci SO ORP ČB není ani jeden poskytovatel, který by zajišťoval krizovou pomoc v pobytové formě na přechodnou dobu („krizová lůžka“). 9.2.2 Četnost vykázaných kontaktů poskytovateli sociálních služeb Následující tabulka 9.3 ilustruje četnosti kontaktů s uživateli sociálních služeb dostupných ve SO ORP ČB. Tabulka též přináší celkové součty uživatelů za rok 2011. Tabulka 9.3: Četnost kapacit sociálních služeb ve SO ORP ČB v r. 2011 uvedených poskytovateli sociálních služeb (absolutní hodnoty) počet kapacita kapacita kapacita uživatelů služby - služby - služby - lůžková za rok Sociální služba denní týdenní roční kapacita 2011 Odborné sociální poradenství 5 883 10 246 1 400 Osobní asistence 211 105 20 Pečovatelská služba 3 074 1 894 205 a Tísňová péče 56 2500 Průvodcovské a předčitatelské služby 97 48* 20 Odlehčovací služby 214 35 Denní stacionáře 124 55 28 Týdenní stacionáře 33 32 Domovy pro osoby se zdravotním postižením 82 70 Domovy pro seniory 581 451 Domovy se zvláštním režimem 208 185 Chráněné bydlení 36 24 7 Raná péče b Telefonická krizová pomoc Tlumočnické služby Azylové domy Domy na půl cesty Kontaktní centra Krizová pomoc

-

142

67

-

-

-

-

-

4 377

-

28

-

45

-

-

-

74

235

-

-

-

2

7

-

175

-

-

310

24

84

-

-

838


Intervenční centra Nízkoprahová denní centra Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Noclehárny Služby následné péče Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociálně terapeutické dílny Terénní programy Sociální rehabilitace

-

44

-

-

290

20*

-

-

-

534

145*

-

-

-

707

-

182

-

26

1 299

36*

-

-

-

69

-

12

-

-

240

5* 15 8*

162

-

-

256

50

-

-

859

-

285

-

-

168

16*

97

-

-

561

Zdroj: MM ČB, 2012, vlastní zpracování * okamžitá kapacita a souhrnné číslo pro tyto kraje: Praha, Středočeský, Jihočeský, Karlovarský, Ústecký, Liberecký, Královéhradecký b komentář poskytovatele: počet uzavřených smluv v daný moment

Z dat získaných od poskytovatelů služeb ve SO ORP ČB za r. 2011 vyplývá, že různé organizace vykazují různé kapacity uživatelů (denní, týdenní, roční) a to i v rámci stejné registrované sociální služby. Někteří poskytovatelé sociálních služeb požadované kapacity nevyplnili; všichni poskytovatelé však vykázali počty uživatelů za r. 2011. Mezi služby s nejvyššími počty uživatelů patří odborné sociální poradenství, telefonická krizová pomoc, pečovatelská služba a noclehárny. 9.2.3 Odmítnutí zájemci o sociální službu Tabulka 9.4: Počty zájemců o sociální služby odmítnutých z kapacitních důvodů v r. 2011 (absolutní hodnoty)

Sociální služba

Počet odmítnutých uživatelů Poskytovatel služby 268 216 Jihočeská rozvojová o.p.s.


35 17

Jihočeská RŮŽE SNN, Poradenské centrum

0

Prevent, JSC - pořadník

9 Osobní asistence

9

Městská charita ČB

4 Pečovatelská služba

4


3 Průvodcovské a předčitatelské služby

3

Česká maltézská pomoc

113 Odlehčovací služby

22

CSS Staroměstská


56

DpS Hvízdal

35

DpS Máj

1 Týdenní stacionář

1

CSS Empatie

84 Domov pro osoby se zdravotním postižením

84

DpS Hvízdal

349

Domov pro seniory

Domov se zvláštním režimem

63

CSS Staroměstská

78 68

DpS Hvízdal DD U Zlatého kohouta

140

DpS Máj

105 19

DpS Hvízdal

26

Domov Libnič

60

DpS Máj

25 Chráněné bydlení

25

CSS Empatie

44 Azylový dům

9

Jeslová a azylová zařízení ČB

35

Jihočeská RŮŽE

200 20046

Nízkoprahová denní centra

počet odmítnutí 800, MCH ČB

69 Noclehárna

69


38 Služby následné péče

38

Prevent, Doléčovací centrum

3 Sociálně terapeutické dílny

3

CELKEM

Arpida

1315

Zdroj: MM ČB, 2012, vlastní zpracování

K nejčastěji odmítnutým zájemcům o sociální služby patří zájemci o domov pro seniory a to v počtu 349. Chceme-li v souvislosti s touto informací prognózovat potřebu domovů pro seniory na území SO ORP ČB, je vhodné vyjít z údajů studie, jejímiž autory je Průša a kol. (2010). Ten pracuje s dvěma typy projekcí, přičemž zpracovatelé analytické části rozvojového plánu využili „Projekci struktury osob závislých na pomoci druhé osoby v závislosti na věku osoby a míře závislosti v letech 2008 – 2025“47. Průša a kol. (2010) vychází z předpokladu, že v závislosti na skutečném rozsahu péče dojde k optimalizaci struktury této poskytované péče, tzn., že v domovech pro seniory budou z více než 95 % 46

Městská charita České Budějovice eviduje na 800 odmítnutí, přičemž upozorňuje, že se v celé řadě případů může jednat o stejné uchazeče. 47 Průša (2010) upozorňuje, že nevýhodou takto koncipované prognózy je skutečnost, že nezahrnuje osoby se zdravotním postižení.


pouze osoby se střední a těžkou mírou závislostí a terénní a ambulantní formy péče budou poskytovány osobám s minimální a lehkou mírou závislosti. Promítnutím údajů, vymezujícím potřebu sociálních služeb ve vazbě na míře závislosti a věku osob vyššího věku, do věkové struktury obyvatelstva tak, jak vyplývá z projekce obyvatelstva, lze odhadovat, že v r. 2015 bude na úrovni ČR se střední a těžkou mírou závislosti na péči 65 998 osob starších 65 let. Přepočítáme-li tyto hodnoty na SO ORP ČB, lze předikovat, že v uvedené míře závislosti se bude nacházet 961 osob. Dle Registru sociálních služeb činila na území SO ORP ČB k 20. 4. 2012 lůžková kapacita domovů pro seniory 713 lůžek a lůžková kapacita domovů se zvláštním režimem (jejichž cílovou skupinou jsou senioři) 75 lůžek. Celkový počet lůžek pro seniory je tedy 788. Dle analytické zprávy odboru sociálních věcí oddělení sociální pomoci Magistrátu města České Budějovice (MM ČB, 2011) „Pobytové sociální služby města České Budějovice: současný stav a základní rozvojový výhled pro navýšení lůžkové kapacity“, která zachycuje počty uživatelů dle PnP v Domově pro seniory Máj, Domově pro seniory Hvízdal a Centru sociálních služeb Staroměstská48, vyplývá, že celkový počet uživatelů v r. 2010 čítal 516 klientů. V rámci uvedeného počtu uživatelů domovů pro seniory nemělo 110 uživatelů přiznaný PnP a 162 uživatelů mělo PnP ve stupni I a II. V této souvislosti je nutné uvést, že pobytové služby pro seniory by měly být primárně určeny pro seniory, jejichž míra závislosti je objektivizována stupněm závislosti na péči III a IV. Této míry závislosti (tj. stupně III a IV) dosahuje dle zprávy MM ČB (2011) 47 % uživatelů služeb. V r. 2010 čerpalo 272 uživatelů služby DpS, které pro ně nebyly primárně určeny. S ohledem na uvedená data lze závěrem konstatovat, že současná lůžková kapacita je i v rámci střednědobého výhledu 3 – 5 let dostatečná. To však platí za podmínky, že domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem (určené pro seniory) budou využívány seniory (uživateli), kteří vzhledem ke své míře závislosti na péči tyto sociální služby prokazatelně potřebují, tedy budou mít přiznaný stupeň závislosti III. a IV. Další sociální službou, která dle údajů poskytovatelů ve SO ORP ČB nepokrývá potřeby uchazečů, je odlehčovací služba. Počet osob, kterým z kapacitních důvodů nebyla poskytnuta respitní péče, dosahuje 113 osob (viz tabulka 9.4). Z tabulky 9.1a vyplývá, že odlehčovací služby jsou na území SO ORP ČB registrovány pouze v pobytové formě, přičemž lůžková kapacita činí 37 lůžek (viz. tabulka 9.1b). Vzhledem ke skutečnosti, že průměrná doba poskytování odlehčovací služby v pobytové formě na území SO ORP ČB činila cca 2 měsíce49 a počet odmítnutých uživatelů z kapacitních důvodů představoval 113 osob, lze tedy konstatovat potřebu navýšení odlehčovací služby o 20 lůžek. V této souvislosti je však nutné znovu upozornit na fakt, že 110 uživatelům domovů pro seniory jsou poskytovány sociální služby i přes to, že nejsou poživateli PnP a teoreticky zde tedy nevyvstává potřeba této péče (viz studie „Pobytové sociální služby města České Budějovice: současný stav a základní rozvojový výhled pro navýšení lůžkové kapacity“, 2011). Autoři analytické části rozvojového plánu doporučují část takto „neadekvátně“ využívaných lůžek domovů pro seniory transformovat do lůžek odlehčovací služby. Poskytovatelé domovů se zvláštním režimem (DpS Máj, Domov Libni, DPS Hvízdal) evidují v celkovém součtu 105 odmítnutých žadatelů o službu z kapacitních důvodů. Celková kapacita lůžek v domovech se zvláštním režimem v Jč. kraji k 30. 4. 2012 čítala 395 lůžek, přičemž dle přepočtu autorů jde o 444 uživatelů této sociální služby. Dle dat ÚZIS (2011) představoval počet hospitalizovaných s diagnózou F01, F03 a G3050 v letech 2006 – 48

Autoři textu chtějí v této souvislosti upozornit na problém neobsazenosti lůžek v Centru sociálních služeb Staroměstská, kdy dle analytické zprávy odboru sociálních věcí oddělení sociální pomoci Magistrátu města České Budějovice (MM ČB, 2011) „Pobytové sociální služby města České Budějovice: současný stav a základní rozvojový výhled pro navýšení lůžkové kapacity“ CSS Staroměstká v r. 2010 vykázalo 121 uživatelů, ale dle Registru poskytovatelů sociálních služeb za tentýž rok je uvedena lůžková kapacita 143 lůžek. 49 Tj. hodnota přepočítaná z počtu uživatelů za r. 2011 - viz. tabulka 9.3; a počtu registrovaných lůžek – viz tabulka 9.1b. 50 F01 – vaskulární demence, F03 – neurčená demence a G30- Alzheimerova nemoc.


2010 na území Jč. kraje 707 osob. Z důvodu zvýšeného výskytu „demencí“ ve věkové skupině 65 a více (ÚZIS, 2011) a současně stárnutí populace, kdy na území SO ORP ČB dle prognózy vývoje obyvatel do r. 2020 dojde k nárůstu počtu osob starších 65 let o 6 474 osob oproti r. 2010 (viz graf 2.33), lze autory této studie doporučit průběžné navyšování počtu lůžek ve dvou až třech desítkách lůžek ročně. Poměrně problematická se jeví i situace u osob, které se obrátily na Jihočeskou rozvojovou o.p.s. se žádostí o poskytnutí odborného sociálního poradenství. Odmítnutých zájemců o tuto sociální službu bylo za rok 2011 cca 200. Občanská poradna při Jihočeské rozvojové se zaměřuje na řešení nepříznivé sociální situace, která může být nejčastěji spojená s problematikou pracovně-právní, dluhovou, majetkoprávní, bytovou či jinou. V souvislosti s narůstajícím počtem osob v dluhové krizi je údaj o počtu odmítnutých zájemců o službu závažný. Kapacitní možnosti nejsou dostatečné ani v oblasti poskytování služeb nízkoprahového denního centra. Městská charita České Budějovice eviduje na 800 odmítnutí, přičemž upozorňuje, že se v celé řadě případů může jednat o stejné uchazeče. V souvislosti s tím tedy tuto hodnotu redukuje na cca 200 odmítnutých zájemců. Poskytovatelé ostatních sociálních služeb evidují nedostatečné kapacitní možnosti v řádech desítek odmítnutých zájemců (Městská charita v souvislosti s provozem noclehárny – 69 domítnutých zájemců, Jesle a azylová zařízení ČB a Jihočeská RŮŽE celkem 44 odmítnutých uchazečů a Prevent se službami následné péče – 38 odmítnutých zájemců o sociální službu). Jelikož se však jedná o zájem o služby z řad specifických cílových skupiny uživatelů, nelze počty odmítnutých žadatelů z kapacitních důvodů bagatelizovat, a to zejm. u služeb „azylového bydlení“ (azylové domy, domy na půl cesty, noclehárny) a dále služby pro osoby závislé na návykových látkách (např. služby následné péče). Stejně tak je žádoucí věnovat náležitou pozornost i počtu odmítnutých zájemců – tj. 25, který uvádí Domov Libnič a centrum sociálních služeb Empatie v souvislosti s chráněným bydlením. Vzhledem ke skutečnosti, že tato sociální služba umožňuje přirozenější způsob života seniorů popř. osob se zdravotním postižením než jiné služby pobytové charakteru zaměřené pro tyto cílové skupiny, je dostupnost chráněného bydlení jakožto vyššího stupně sociální inkluze žádoucí podporovat. 9.2.4 Vykazované jednotky kapacit poskytovateli sociálních služeb na území SO ORP ČB za r. 2011 Základním předpokladem srovnání kapacit mezi jednotlivými sociálními službami je vykazování shodných jednotek v rámci jednotlivých sociálních služeb. Na základě provedeného monitoringu mezi poskytovateli sociálních služeb na území SO ORP ČB bylo zjištěno, že poskytovatelé v mnohých případech vykazují kapacity nejednotně (viz tabulky 9.5 – 9.33). V této souvislosti zpracovatelé analytické části rozvojového plánu apelují na vytvoření jednotné metodiky vykazování kapacit u jednotlivých sociálních služeb. Toto by mohlo být jednou z „priorit“ střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb. Tabulka 9.5: Sledované jednotky kapacit - Odborné sociálního poradenství Organizace Jednotka 1 Jednotka 2 Definice

Poradna Bílého kruhu bezpečí

kontakt

konzultace

Celkový počet kontaktů v r. 2011 byl 104, z nichž 50 kontaktů bylo osobních, cca 30 e-mailových a cca 20 telefonických; s každým z klientů, kteří poradnu navštíví osobně, je sepsán záznamový list, o každém telefonickém kontaktu je rovněž sepisován záznam, emailové konzultace jsou vytištěny a založeny.

Centrum pro

kontakt

intervence

Kontakt – do 30 minut, intervence nad 30 minut


zdravotně postižené Jč. kraje Poradna Eva pro ženy a dívky v nouzi Poradna pro cizince a migranty Porad. centrum – rovné šance pro všechny - Jihočeská Růže Koníček

kontakt

intervence

kontakt do 30 min., intervence nad 30 min., nejčastěji 60 min. (počítáno dle metodiky stanovené PS Poradenství)

kontakt

intervence

kontakty do 30 min.; intervence nad 30 min.

intervence

terénní intervence

intervence = 30 min., terénní intervence = 60 min.

kontakt

intervence

kontakt do 30 min., intervence nad 30 min.

konzultace

kontakt do 30 min.; konzultace nad 30 min.

nevyplněno

konzultace do či nad 30 min.

Individuální poradenství

soc. práce = 60 min., ind. poradenství = 30 min.

konzultace

konzultace 30 min.; 60 min.=2 konzultace

konzultace

Kontakt – vždy založení nové karty klientů u sociální pracovnice – doba trvání do 30 min.; Konzultace – déle jak 30 min. u terapeuta

intervence

nevyplněno

nevyplněno

nevyplněno

Občanská poradna při Jihočeské kontakt rozvojové Organizace na konzultace pomoc uprchlíkům Substituční centrum sociální práce PREVENT Drogová poradna kontakt PREVENT Středisko pro rodinu a mezilidské vztahy a kontakt Linka důvěry ČB SNN -Poradenské centrum ČB centrum kontakt služeb pro sluch. postižené Tyflokabinet ČB konzultace Zdroj: MM ČB, 2012, vlastní zpracování

Většina poskytovatelů odborného sociálního poradenství vykazuje jako jednotky kapacity kontakt s časovým intervalem do 30 min. a dále konzultaci (popř. intervenci) nad 30 minutové setkání s uživatelem sociální služby. Tabulka 9.6: Sledované jednotky kapacit - Osobní asistence Organizace Jednotka 1 Jednotka 2 Definice Arpida, centrum pro rehabilitaci osob se zdrav. postižením Centrum pro zdravotně postižené Jč. kraje Ledax

počet hodin

počet setkání/návštěv

neuvedeno

návštěva

neuvedeno

Návštěva osobního asistenta u uživatele služeb: 30 min., 1 hod., 2 hod., 3 a více hodin

návštěva

neuvedeno

skutečný počet návštěv pečovatelek u uživatelů

neuvedeno

uživatel s platnou uzavřenou smlouvou

Osobní asistence smlouva Městské charity ČB Zdroj: MM ČB, 2012, vlastní zpracování

Podíváme-li se na vykazované jednotky v souvislosti s osobní asistencí, můžeme říci že každý z uvedených poskytovatelů této sociální služby má jinou metodiku počítání uživatelů. Tabulka 9.7: Sledované jednotky kapacit - Pečovatelská služba Organizace Jednotka 1 Jednotka 2 Definice Centrum sociálních služeb Staroměstská

kontakt

počet všech poskytnutých činností: počet kontaktů; docházení do jídelny CSS na obědy

neuvedeno


ČČK, domácí ošetřovatelská péče a pečovatelská služba ALICE

návštěva

neuvedeno

návštěva = provedené úkony, použita statistika počtu návštěv u klienta, nezaznamenává počet návštěv – kontaktů se sociálními pracovníky, při sepsání smlouvy, řešení problémů a anketách z důvodu, že tyto služby nejsou hrazeny klientem, a proto nejsou evidovány v programové statistice

Ledax

kontakt

návštěva

skutečný počet návštěv pečovatelek u uživatelů

neuvedeno

uživatel s platnou uzavřenou smlouvou

Charitní pečovatelská služba smlouva - Městská charita ČB Zdroj: MM ČB, 2012, vlastní zpracování

I v případě poskytovatelů pečovatelské služby nejsou sledovány shodné jednotky. Tabulka 9.8 : Sledované jednotky kapacit - Tísňová péče Organizace Jednotka 1 Jednotka 2 Definice

Tísňová péče AREÍON - Život 90

výjezd/zásah

výjezd/zásah – praktickými lékaři, Hasičským záchranným sborem ČR,Policií ČR, městskou policií, sousedy uživatelů, spolupracovník/koordinátor pro oblast kde je služba poskytována, příbuznými uživatelů,, rychlá záchranná služba kontakt – terapeutický hovor s uživatelem v rámci pravidelného volání

kontakt


Tabulka 9.9: Sledované jednotky kapacit - Průvodcovské a předčitatelské služby Organizace Jednotka 1 Jednotka 2 Definice Česká maltéz. Pomoc SŘMVR pod patronátem Velkopřevorství českého

počet uskutečněných doprovázení za rok

neuvedeno

neuvedeno

Tyflokabinet ČB

hodiny

neuvedeno

doba strávená doprovodem


Průvodcovské a předčitatelské služby jsou na území SO ORP ČB zastoupeny Českou maltézskou pomocí a Tyflokabinetem. Každý z uvedených poskytovatelů používá rozdílný způsob vykazování jednotek. Tabulka 9.10: Sledované jednotky kapacit - Odlehčovací služby Organizace Jednotka 1 Jednotka 2 Definice Centrum sociálních počet poskytnutých služeb Staroměstská činností Domov důchodců „U Zlatého kohouta“ nesledují Hluboká n/Vlt. Domov pro seniory Hvízdal ČB

počet minut

Domov pro seniory neuvedeno Máj ČB Zdroj: MM ČB, 2012, vlastní zpracování

neuvedeno

souhrn všech poskytnutých činností/úkonů

neuvedeno

neuvedeno

neuvedeno

přesně sledované základní činnosti a počet minut u každého uživatele – tabulka pro činnosti a minuty – dle času úhrada za péči

neuvedeno

neuvedeno

V rámci odlehčovacích služeb je v případě CSS Staroměstské využívána četnost poskytnutých činností. Poskytovatel DpS Máj a DD U Zlatého kohouta jednotky kapacit neuvádí či nesledují.


Tabulka 9.11: Sledované jednotky kapacit - Denní stacionáře Organizace Jednotka 1 Jednotka 2 Definice Arpida, centrum pro rehabilitaci osob se počet dní zdrav. postižením Domov Libnič a neuvedeno centrum sociálních služeb Empatie Domov pro seniory neuvedeno Máj ČB Sociální služby denní kapacita Světluška Zdroj: MM ČB, 2012, vlastní zpracování

počet hodin

neuvedeno

neuvedeno

neuvedeno

neuvedeno

neuvedeno

neuvedeno

kapacita denní

2 poskytovatelé denních stacionářů prezentovaní v tabulce 9.11 používají pro vykazování jednotek kapacit časovou jednotku – den; 2 poskytovatelé jednotky neuvedli. Tabulka 9.12: Sledované jednotky kapacit - Týdenní stacionáře Organizace Jednotka 1 Jednotka 2 Definice Domov Libnič a neuvedeno centrum sociálních služeb Empatie Sociální služby kapacita Světluška Zdroj: MM ČB, 2012, vlastní zpracování

neuvedeno

neuvedeno

neuvedeno

neuvedeno

Tabulka 9.13: Sledované jednotky kapacit - Domovy pro osoby se zdravotním postižením Organizace Jednotka 1 Jednotka 2 Definice Domov pro seniory počet poskytnutých Hvízdal ČB činností

Sledujeme u uživatele základní činnosti dle vyhl. 505/2006 Sb. pro statistiku MPSV, téměř každému uživateli poskytujeme všechny základní činnosti – na tiskopisu pro vnitřní potřeby DpS – průměrný denní počet činností

neuvedeno


U sociální služby domovy pro osoby se zdravotním postižením je jako jednotka kapacity vykazována četnost poskytnutých činností. Tuto službu na území SO ORP ČB nabízí Domov pro seniory Hvízdal. Tabulka 9.14: Sledované jednotky kapacit - Domovy pro seniory Organizace Jednotka 1 Jednotka 2 Definice Centrum sociálních počet poskytnutých služeb Staroměstská činností Domov důchodců „U Zlatého kohouta“ nesledují Hluboká n/Vlt. Domov pro seniory Hvízdal ČB

počet poskytnutých činností


neuvedeno

souhrn všech poskytnutých činností/úkonů

neuvedeno

neuvedeno

neuvedeno


neuvedeno

neuvedeno


Dotazníkového šetření se zúčastnili 4 poskytovatelé domovů pro seniory; dva poskytovatelé jednotky kapacit neuvedli, CSS Staroměstská a DpS Hvízdal vykazují poskytnuté činnosti. Tabulka 9.15: Sledované jednotky kapacit - Domovy se zvláštním režimem Organizace Jednotka 1 Jednotka 2 Definice Domov Libnič a centrum sociálních služeb Empatie Domov pro seniory Hvízdal ČB

neuvedeno

počet poskytnutých činností


neuvedeno

neuvedeno

neuvedeno


neuvedeno

neuvedeno

I u této pobytové sociální služby je příslušným poskytovatelem jako jednotka kapacity sledována četnost poskytnutých činností. Tabulka 9.16: Sledované jednotky kapacit - Chráněné bydlení Organizace Jednotka 1 Jednotka 2 Definice Domov Libnič a neuvedeno centrum sociálních služeb Empatie Zdroj: MM ČB, 2012, vlastní zpracování

neuvedeno

neuvedeno

Tabulka 9.17: Sledované jednotky kapacit - Raná péče Organizace Jednotka 1 Jednotka 2 Definice Arpida, centrum pro rehabilitaci osob se zdrav. postižením Středisko rané péče SPRP ČB

počet uživatelů

konzultace rodině

intenzivní 14 denních program službou RP

neuvedeno

kontakt

Konzultace v rodině – cca 1,5 hod. Evidence prvního kontaktu, evidence programu stimulace zraku, evidence vstupního jednání, konzultace v rodinách, ambulantní služby, telefonické konzultace, písemné konzultace, výpůjčky atd.


V případě poskytovatelů rané péče nejsou sledované kapacity shodné. Tabulka 9.18: Sledované jednotky kapacit - Telefonická krizová pomoc Organizace Jednotka 1 Jednotka 2 Definice Středisko pro rodinu a mezilidské vztahy a hovor Linka důvěry ČB Zdroj: MM ČB, 2012, vlastní zpracování

hovory – krizová intervence trvající delší dobu; dotazy – vyloženě poradenská činnost – nasměrování klienta – trvající méně než 5 min

dotaz

Tabulka 9.19: Sledované jednotky kapacit - Tlumočnické služby Organizace Jednotka 1 Jednotka 2 Definice STŘEP – Středisko poradenství a péče o kontakt osoby se zdrav. postižením Zdroj: MM ČB, 2012, vlastní zpracování

kontakt – ambulantní tlum. služba, tlumočení – terénní tlum. služba

tlumočení


Tabulka 9.20: Sledované jednotky kapacit - Azylové domy Organizace Jednotka 1 Jednotka 2 Definice Azylový dům pro ženy

jednání

neuvedeno

Azylový dům FILIA

jednání

neuvedeno

Jihočeská Růže

počet lůžek

neuvedeno

jednání se zájemci o poskytnutí služby, jednání s uživateli služeb v rámci pomoci při uplatňování práv a oprávněných zájmů, základní sociální poradenství jednání se zájemci o poskytnutí služby, jednání s uživateli služeb v rámci pomoci při uplatňování práv a oprávněných zájmů, základní sociální poradenství neuvedeno

Dům sv. Pavla

konzultace

neuvedeno

četnost sociálních pohovorů


Každý z prezentovaných poskytovatelů azylového domu má pro počítání jednotek kapacit jiný systém. Tabulka 9.21: Sledované jednotky kapacit - Domy na půl cesty Organizace Jednotka 1 Jednotka 2 Definice

Azylový dům FILIA

jednání

jednání se zájemci o poskytnutí služby, jednání s uživateli služeb v rámci pomoci při uplatňování práv a oprávněných zájmů, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím a sociálně terapeutických činností

neuvedeno


Tabulka 9.22: Sledované jednotky kapacit - Kontaktní centrum Organizace Jednotka 1 Jednotka 2 Definice Kontaktní centrum PREVENT

kontakt

metodika a sledovanost jednotek dle databáze Unidata pro drogové služby dle seznamu a definic výkonů drogových služeb NMS RVKPP

neuvedeno


Tabulka 9.23: Sledované jednotky kapacit - Krizová pomoc Organizace Jednotka 1 Jednotka 2 Definice Krizové centrum pro děti a rodinu v Jč. kraji

intervence

telefonické intervence

THEIA – pomoc v krizi

kontakt

neuvedeno

Intervence zapsána ve výkazu konzultací a posléze zapsána v elektronické podobě a zálohována, tel. intervence jsou zapsány v sešitu telefonátů posléze přepsány do elektronické podoby a zálohovány. Jednotky počítáme shodně s výkazy, které předkládáme na MPSV, kde jsou členěny dle délky kontaktu s klientem (do 15, 30, 60 min. a nad 60 min.)


Tabulka 9.24: Sledované jednotky kapacit - Intervenční centra Organizace Jednotka 1 Jednotka 2 Definice Intervenční centrum pro osoby ohrožené kontakt domácím násilím Zdroj: MM ČB, 2012, vlastní zpracování

kontakt je kontakt s uživatelem služby do 30 min, intervence je konzultace nad 30 min. (i 2–3 hodiny)

intervence


Tabulka 9.25: Sledované jednotky kapacit - Nízkoprahová denní centra Organizace Jednotka 1 Jednotka 2 Definice Dům sv. Pavla

pohovor

kontakt

neuvedeno


Tabulka 9.26: Sledované jednotky kapacit - Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Organizace Jednotka 1 Jednotka 2 Definice Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Dominus Tecum

intervence

kontakty a prvokontakty, počet intervencí ještě nevíme přesně – rok 2011 ještě nemáme uzavřen

Salesiánské středisko mládeže – DDM ČB – kontakt otevřené kluby

intervence

kontakt = 1 návštěva/den, delší než 5 min; intervence = poskytnutý výkon (poradenství, informační servis, situační intervence, skupinová práce, atd.) většinou delší než 20 min

Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Srdíčko Jiloro

neuvedeno

kontakt= jeden uživatel v jeden den

neuvedeno

Za kontakt je považován 1 uživatel v 1 den, přestože ve prospěch uživatele služby může být v ten samý den několik intervencí (např. školní příprava, soc. poradenství, krizová intervence…).

Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež V.I.P

kontakty včetně prvokontaktů

kontakt

kontakt


Všichni poskytovatelé sociální služby uvedené v tabulce 9.26 využívají shodnou metodiku – sledují počet kontaktů, v případě Salesiánského střediska je evidován i počet intervencí. Tabulka 9.27: Sledované jednotky kapacit - Noclehárny Organizace Jednotka 1 Jednotka 2 Definice Azylový dům pro ženy

kontakt

přenocování

neuvedeno

Dům sv. Pavla

pohovor

neuvedeno

Každý uživatel nocleháren musí po první noci absolvovat pohovor se sociální pracovnicí, další pohovory jsou v rámci nízkoprahového denního centra


Tabulka 9.28: Sledované jednotky kapacit - Služby následné péče Organizace Jednotka 1 Jednotka 2 Definice Domino – služba pro lidi s duševním onemocněním Doléčovací centrum PREVENT

kontakt

Výkon - aktivity

neuvedeno

kontakt = účast na aktivitě pořádané Dominem nebo setkání uživatele s pracovníkem v jeden den

intervence

součet výkonů uvedených jako povinné aktivity programu (individuální, skupinová, pracovní, párová, socio a arteterapie, zátěžové výjezdy, testování) + výkony sociální práce, krizové intervence, podávání informací, reference a telefonické intervence



Tabulka 9.29: Sledované jednotky kapacit - Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Organizace Jednotka 1 Jednotka 2 Definice Fond ohrožených kontakt dětí ČB Zdroj: MM ČB, 2012, vlastní zpracování

neuvedeno

1 x jednání s klientem

Tabulka 9.30: Sledované jednotky kapacit - Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením Organizace Jednotka 1 Jednotka 2 Definice Koníček

kontakt

Kontakt bB, občanské sdružení pro studium, plavecká lekce rehabilitaci a sport bez bariér SNN - Poradenské centrum ČB centrum návštěva služeb pro sluch. postižené Centrum sociálních neuvedeno služeb Staroměstská Zdroj: MM ČB, 2012, vlastní zpracování

aktivita

kontakt do 30 min., aktivita nad 60 min., konzultace nad 30 min.

neuvedeno

individuálních plavecké lekce - půlhodinové, čtyřicetiminutové a hodinové

neuvedeno

návštěva – každé užití služby (tzn. jedna přednáška, jedna lekce kurzu, jedna lekce plavání apod.)

neuvedeno

neuvedeno

Každý z uvedených poskytovatelů sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením má jinou metodiku počítání jednotek. Tabulka 9.31: Sledované jednotky kapacit - Sociálně terapeutické dílny Organizace Jednotka 1 Jednotka 2 Definice Arpida, centrum pro rehabilitaci osob se počet dní zdrav. postižením Domov Libnič a neuvedeno centrum sociálních služeb Empatie FOKUS ČB – sdružení pro pomoc a podporu lidem kontakt s duševním onemocněním Zdroj: MM ČB, 2012, vlastní zpracování

počet hodin

neuvedeno

neuvedeno

neuvedeno

neuvedeno

započítané veškeré kontakty uživatelů i zájemců o službu

Tabulka 9.32: Sledované jednotky kapacit - Terénní programy Organizace Jednotka 1 Jednotka 2 Definice

Poradna Eva pro ženy a dívky v nouzi

kontakt

neuvedeno

Projekt je do 30. 6. 2012 financován z IP „Podpora sociálních služeb v JČ kraji“, dle zadání IP sledujeme počet kontaktů. Je počítán kontakt s každým jednotlivým uživatelem služby v průběhu poskytování služby v případě, že s uživatelem a pro uživatele aktuálně něco řešíme

Terénní program, Městská charita ČB

kontakt

neuvedeno

kontakt= setkání uživatele s pracovníkem v jeden den


Jihočeský streetwork kontakt PREVENT

neuvedeno

neuvedeno

Rozkoš bez rizika

testování

neuvedeno

poradenství


V rámci realizace terénních programů využívají 3 ze 4 poskytovatelů jako jednotku kapacity kontakty. Tabulka 9.33: Sledované jednotky kapacit - Sociální rehabilitace Organizace Jednotka 1 Jednotka 2 Definice Arpida, centrum pro rehabilitaci osob se počet dní zdrav. postižením FOKUS ČB – sdružení pro pomoc a podporu lidem kontakt s duševním onemocněním

počet hodin

neuvedeno

neuvedeno

do kontaktů jsou započteny všechny schůzky, telefonáty s uživateli i se zájemci o službu

Koníček

kontakt

intervence

kontakt do 30 min. a intervence nad 30 min.

Mezi proudy

kontakt

neuvedeno

kontakt s uživatelem v rámci aktivit, pohovor nezávisle na časovém úseku

SNN - Poradenské centrum ČB centrum kontakt služeb pro sluch. postižené

neuvedeno

od přednášky přes společenské odpoledne, nácvik používání kompenzačních pomůcek

Tyflokabinet ČB

výukové hodiny

neuvedeno

neuvedeno

Tyfloservis

intervence

kontakt

intervence = nad 30 min., kontakt = méně než 30 min., počty hodin přímé a nepřímé práce s klientem


Poskytovatelé sociální rehabilitace nejčastěji sledují kontakty; konkrétní definice „kontaktů“ se však odlišují.


10.

VYBRANÉ VÝSLEDKY Z DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ MEZI PŘEDSTAVITELI OBCÍ VE SO ORP ČESKÉ BUDĚJOVICE

Data prezentovaná v kapitole 10 jsou převzata ze zprávy Kovárnové a Kozlové (2012) „Vyhodnocení dotazníkového šetření v obcích ve správním obvodu obce s rozšířenou působností České Budějovice“. 10.1

Metodika sběru a zpracování dat

Ze 78 oslovených obcí v SO ORP České Budějovice (mimo město České Budějovice) bylo vráceno 54 dotazníků (69 %) od obcí, které jsou uvedeny v mapě 10.1. Dotazník nevyplnilo 24 následujících obcí: Branišov, Čakov, Čejkovice, Doudleby, Drahotěšice, Hlavatce, Hluboká nad Vltavou, Homole, Hradce, Hvozdec, Chotýčany, Komařice, Kvítkovice, Libníč, Lipí, Nedabyle, Neplachov, Olešník, Strážkovice, Strýčice, Ševětín, Vidov, Vlkov, Zahájí. Pro vyhodnocení informací získaných dotazníkovým šetřením v obcích SO ORP České Budějovice byly použity základní statistické metody vhodné pro analýzu kategoriálních dat. Konkrétně se jednalo o jednostupňové třídění dat, přičemž byly stanoveny jednotlivé typy četností - absolutní a relativní četnosti. Mapa 10.1: Návratnost dotazníků od obcí v SO ORP České Budějovice

Zdroj: Kovárnová, Kozlová, 2012


10.2

Problémy v sociální oblasti v obcích ve SO ORP ČB

Na otázku, zda se občané obce obracejí na starostku/starostu s problémy, které se týkají sociální oblasti, odpovědělo 21 (38,89 %) starostek a starostů kladně. Nejpočetněji zastoupené kategorie souvisely s následujícími oblastmi: nezaměstnanost tížila 10 obcí (47,62 %), nedostatečný počet mateřských škol uvedlo 12 starostek a starostů (57,14 %), problémy se sociálně nepřizpůsobivými občany má 5 obcí (23,81 %), na rasistické projevy upozornily 2 obce (9,52 %), agresivní mládež tížila 5 obcí (23,81 %), obavy z kriminality má 5 starostek a starostů (23,81 %) a problémy s uživateli drog a osob bez domova měla 1 obec (tabulka 10.1). Více než polovina obcí (33; 61,11 %) odpověděla, že se na ně občané s problémy, které se týkají sociální oblasti neobracejí. Tabulka 10.1: Problémy v sociální oblasti v obcích (absolutní a relativní hodnoty) Kategorie Nezaměstnanost Nedostatečný počet MŠ Nepřizpůsobiví občané Rasistické projevy Agresivní mládež Bezdomovci Kriminalita Uživatelé drog

Obce Adamov, Boršov nad Vltavou, Dříteň, Ledenice, Litvínovice, Římov, Střížov, Štěpánovice, Včelná, Vitín Adamov, Doubravice, Dubičné, Hosín, Litvínovice, Plav, Rudolfov, Štěpánovice, Vitín, Vrábče, Vráto, Zliv Boršov nad Vltavou, Dříteň, Ledenice, Štěpánovice, Zliv Ledenice, Zliv Adamov, Hrdějovice, Lišov, Staré Hodějovice, Zliv Litvínovice Boršov nad Vltavou, Dříteň, Rudolfov, Včelná, Zliv Zliv

Absolutní četnost

Relativní četnost51

10

47,6

12

57,1

5

23,8

2

9,5

5

23,8

1

4,8

5

23,8

1

4,8


10.3

Existence překážek v obcích ve SO ORP ČB

Na otázku, zda pociťují starostky/starostové existenci překážek, které komplikují život občanům v obci, odpovědělo 18 (33,33 %) starostek a starostů kladně. Nejpočetněji zastoupené kategorie souvisely s následujícími bariérami: nedostatečný počet pravidelných linek nízkopodlažních autobusů uvedly 4 obce (22,22 %), bariérovost veřejných institucí v obci znepokojuje 3 obce (u všech obcí se jednalo o bariérovost městského nebo obecního úřadu, u jedné obce se jednalo ještě o bariérovost MŠ a ZŠ a u jedné obce se jednalo ještě o bariérovost restaurace), špatný stav a údržba komunikací a chodníků uvedlo jako překážku 11 obcí (61,11 %), nedostatek laviček v obci mají 2 obce, dětská hřiště chybí v 6 obcích, nedostatečný počet přechodů pro chodce vnímá 8 starostek a starostů (44,44 %). Tabulka 10.2 uvádí překážky v konkrétních obcích. Dvě třetiny obcí (36; 66,67 %) nepociťují existenci překážek v obci (Kovárnová, Kozlová, 2012).

51

Relativní četnosti jsou vyjádřené z počtu 21 obcí, které odpověděly na uvedenou otázku kladně.


Tabulka 10.2: Existence překážek v obcích (absolutní a relativní hodnoty) Kategorie Nedostatečný počet linek nízkopodlažních autobusů Bariérovost veřejných institucí Špatný stav komunikací Nedostatek laviček Absence dětských hřišť Nedostatečný počet přechodů pro chodce

Obce

Absolutní četnost

Relativní četnost52

4

22,2

3

16,7

11

61,1

2

11,1

6

33,3

8

44,4

Adamov, Ledenice, Litvínovice, Plav

Hlincová Hora, Rudolfov, Zliv Adamov, Boršov nad Vltavou, Dříteň, Dubičné, Hlincová Hora, Lišov, Radošovice, Rudolfov, Včelná, Vitín, Vráto Dříteň, Vitín Adamov, Dříteň, Hlincová Hora, Radošovice, Římov, Zliv Dříteň, Hlincová Hora, Lišov, Litvínovice, Planá, Včelná, Vitín, Vráto


10.4

Finanční podpora sociálních služeb a rozpočty obcí ve SO ORP ČB

Z celkového počtu 54 obcí se na financování sociálních služeb podílelo 36 obcí (66,67 %). Zbývajících 18 obcí (33,33 %) sociální služby finančně nepodporuje (1 obec uvedla, že podpora zatím není nutná). Tabulka 10.3 uvádí jednotlivé intervaly finanční podpory sociálních služeb konkrétními obcemi v r. 2011 a 2012 (plánovaná podpora). Tabulka 10.3: Finanční podpora sociálních služeb jednotlivými obcemi Obce – rok 2011

Kategorie Do 5.000,-Kč 6.000 – 10.000,-Kč

11.000-20.000,-Kč 21.000-30.000,-Kč 31.000-40.000,-Kč 41.000-50.000,-Kč 51.000-70.000,-Kč 71.000-90.000,-Kč 100.000-140.000,-Kč 150.000-170.000,-Kč 250.000-300.000,-Kč 350.000-400.000,-Kč 430.000-500.000,-Kč Více než 500.000,-Kč

Dasný, Dívčice, Hosín, Libín, Mokrý Lom, Staré Hodějovice Adamov, Boršov nad Vltavou, Střížov, Štěpánovice, Úsilné, Dubné, Hůry Doubravice, Jankov, Litvínovice, Mydlovary, Vráto Dobrá Voda, Záboří Římov, Sedlec, Vitín Srubec, Žabovřesky Lišov Dříteň, Kamenný Újezd, Pištín, Včelná Vrábče Jivno Ledenice Rudolfov, Zliv Borek

Obce – rok 2012 (plán) Dasný, Libín, Mokrý Lom, Závraty Adamov, Hosín, Hůry, Staré Hodějovice, Střížov, Štěpánovice, Úsilné, Boršov nad Vltavou, Bošilec, Dubné Doubravice, Heřmaň, Jankov, Litvínovice, Mydlovary, Vráto Dobrá Voda, Záboří Sedlec, Včelná, Vitín, Žabovřesky Římov Lišov Dříteň, Pištín Kamenný Újezd Jivno, Rudolfov Ledenice Zliv Borek, Vrábče


52

Relativní četnosti jsou vyjádřené z počtu 18 obcí, které odpověděly na uvedenou otázku kladně.


Vzhledem k faktu, že některé obce do finanční podpory uváděly i finanční podporu, která se netýkala sociálních služeb, byla tato data komparována s daty od poskytovatelů sociálních služeb resp. s daty týkající se finanční podpory poskytovatelů sociálních služeb obcemi (viz tabulka 10.5). Skutečně vynaložená finanční podpora poskytovatelům sociálních služeb jednotlivými obcemi je uvedena v tabulce 10.4. Poskytovatelé sociálních služeb byli v r. 2011 jednotlivými obcemi finančně podpořeni v celkové výši 2 422 500,-Kč (v této částce jsou zahrnuty i obce, které se nezúčastnily dotazníkového šetření, ale finančně podpořily poskytovatele sociálních služeb, tzn. Hluboká nad Vltavou a Homole). Tato částka po odečtení finančního příspěvku od obcí Hluboká nad Vltavou a Homole, které se nezúčastnily dotazníkového šetření je v celkové výši 937 000,-Kč a je výrazně rozdílná od celkové částky 3 346 896,- Kč, která vycházela z údajů uvedenými obcemi v SO ORP ČB. Tabulka 10.4: Poskytnuté dotace na sociální služby obcemi v SO ORP ČB v r. 2011 Obec / Sociální služba

pečovatel. služba

osobní asist.

raná péče

domy s peč.sl.

azyl. domy

NZDM

CELKEM OBCE

Rudolfov

108 000

-

-

-

5 000

-

-

-

113 000

Borek

44 000

-

-

-

-

-

-

-

44 000

Hůry

12 000

-

-

-

-

-

-

-

12 000

Úsilné

8 000

-

-

-

-

-

-

-

8 000

Záboří

9 000

-

-

-

-

-

-

-

9 000

Dasný

3 000

-

-

-

-

-

-

-

3 000

Hosín

4 000

-

-

-

-

-

-

-

4 000

Kamenný Újezd

122 000

-

-

6 000

-

-

-

-

128 000

Sedlec

43 000

-

-

-

-

-

-

-

43 000

Včelná

30 000

-

-

-

-

-

-

-

30 000

Boršov

8 000

-

-

-

-

-

-

-

8 000

Staré Hodějovice

4 000

-

-

-

-

-

-

-

4 000

Lišov

132 000

10 000

-

-

12 000

-

-

-

154 000

Zliv

94 000

-

5 000

5 000

-

-

-

50 000

154 000

Mydlovary

18 000

-

-

-

-

-

-

-

18 000

Srubec

46 600

-

30 000

-

-

-

-

-

76 600

Hlincová Hora

3 000

-

-

-

-

-

-

-

3 000

Adamov Hluboká nad Vltavou

7 400

-

-

-

-

-

-

-

7 400

33 500

-

30 000

-

-

1 380 000

30 000

-

1 473 500

Dobrá Voda

50 000

-

-

-

-

-

-

-

50 000

Ledenice

48 000

-

20 000

-

-

-

-

-

68 000

0

-

-

-

12 000

-

-

-

12 000

Homole

průvod. a před. porad.

CELKEM SLUŽBA 827 500 10 000 85 000 11 000 29 000 1 380 000 30 000 50 000 2 422 500 Zdroj: Kovárnová, Kozlová, 2012 Pozn: Ve vyznačených obcích (v tabulce šedě vyplněné buňky) jsou domy s pečovatelskou službou (obec je majitelem objektu nikoliv provozovatelem pečovatelské služby).

Následující tabulka 10.5 uvádí srovnání údajů–dotací na zajištění sociálních služeb od obcí a údaji od poskytovatelů sociálních služeb. 168 Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.

Tabulka 10.5: Poskytnuté dotace na sociální služby uvedené obcemi a poskytovateli v r. 2011 Dotace uvedené Rozdíl částek dotací Dotace uvedené Obce obcemi (obec – poskytovatel) poskytovateli (v Kč) (v Kč) (v Kč) 7 400

7 400

0

540 300

44 000

496 300

10 000

8 000

2 000

Dasný

3 000

3 000

0

Dívčice

5 000

0

5 000

40 000

50 000

10 000

24 110

0

24 110

Dříteň

130 000

0

130 000

Dubné

20 000

0

20 000

0

3 000

3 000

Hosín

4 000

4 000

0

Hůry

12 000

12 000

0

25 000

0

25 000

265 000

0

265 000

119 000

128 000

9 000

350 000

68 000

282 000

Libín

4 000

0

4 000

Lišov

87 000

154 000

67 000

Litvínovice

30 000

0

30 000

Mokrý Lom

2 000

0

2 000

25 000

18 000

7 000

100 000

0

100 000

432 250

113 000

319 250

50 000

0

50 000

48 000

43 000

5 000

70 200

76 600

6 400

4 000

4 000

0

Střížov

6 000

0

6 000

Štěpánovice

8 000

0

8 000

Úsilné

10 000

8 000

2 000

Včelná

100 000

30 000

70 000

50 000

0

50 000

Adamov Borek Boršov nad Vltavou

Dobrá Voda Doubravice

Hlincová Hora

Jankov Jivno Kamenný Újezd Ledenice

Mydlovary Pištín Rudolfov Římov Sedlec Srubec Staré Hodějovice

Vitín


170 000

0

170 000

Vráto

25 000

0

25 000

Záboří

32 636

9 000

23 636

468 000

154 000

314 000

70 000

0

70 000

3 346 896

937 000

2 409 896

Vrábče

Zliv Žabovřesky Celkem Zdroj: Kovárnová, Kozlová, 2012

Obce vyznačené žlutě (viz tabulka 10.5) uvedly vyšší finanční podporu než ve skutečnosti byla (diference jsou způsobené tím, že obce zahrnuly do finanční podpory také jiné aktivity, které se netýkaly sociálních služeb). Šedě vyznačené obce uvedly nižší finanční podporu sociálních služeb než ve skutečnosti byla. Tabulka 10.6: Rozpočty obcí v roce 2011 a 2012 Kategorie Do 1.000 000,-Kč

Rozpočet obce – rok 2011 Borovnice, Závraty

1.000 001 – 2.000 000,-Kč 2.000 001 – 3.000 000,-Kč

Heřmaň, Mokrý Lom, Střížov Bošilec, Břehov, Doubravice, Habří, Mazelov, Mydlovary, Radošovice, Vráto, Zvíkov Dynín, Hlincová Hora, Jivno, Planá Dasný, Dubičné, Hůry, Jankov, Libín, Plav, Úsilné, Vitín Adamov, Dívčice, Nová Ves, Pištín, Vrábče

3.000 001 – 4.000 000,-Kč 4.000 001 – 5.000 000,-Kč 5.000 001 – 7.000 000,-Kč 7.000 001 – 10.000 000,-Kč

11.000 000 - 15.000 000,-Kč

15.500 000 - 18.000 000,-Kč 19.000 000 - 23.000 000,-Kč

24.000 000 - 30.000 000,-Kč 33.000 000 - 43.000 000,-Kč 55.000 000 - 65.000 000,-Kč 65.000 000 - 75.000 000,-Kč

Hosín, Roudné, Římov, Sedlec, Staré Hodějovice, Štěpánovice, Záboří Boršov nad Vltavou, Hrdějovice, Včelná, Žabovřesky Dubičné, Dubné, Srubec Borek, Dobrá Voda, Kamenný Újezd, Litvínovice Rudolfov Dříteň, Ledenice Zliv Lišov

Rozpočet obce – rok 2012 Borovnice, Mokrý Lom, Závraty Heřmaň, Habří, Střížov Bošilec, Břehov, Doubravice, Mazelov, Mydlovary, Radošovice, Vráto, Zvíkov Dasný, Dubičné, Dynín, Hlincová Hora, Jivno, Planá Adamov, Hůry, Jankov, Plav, Úsilné, Vitín, Žabovřesky Adamov, Dívčice, Libín, Nová Ves, Pištín, Vrábče, Záboří Hosín, Roudné, Římov, Sedlec, Štěpánovice Hrdějovice, Staré Hodějovice, Včelná Dubné, Srubec Boršov nad Vltavou, Dobrá Voda, Kamenný Újezd, Litvínovice Borek, Rudolfov Dříteň, Ledenice Zliv Lišov

Zdroj: Kovárnová, Kozlová, 2012 Pozn: Vyznačené obce v tabulce neměly při sběru dat schválený rozpočet pro rok 2012, nicméně lze předpokládat, že rozpočet pro rok 2012 bude obdobný jako v roce 2011.

Celkové rozpočty jednotlivých obcí byly strukturovány do čtrnácti intervalů. Rozpočet obce neuvedla pouze jedna obec (Nákří). Obce Dubné, Kamenný Újezd, Úsilné neměly při 170 Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.

sběru dat schválený rozpočet pro r. 2012, nicméně lze předpokládat, že rozpočet pro r. 2012 bude obdobný jako v r. 2011. Sociální služby podporuje jiným způsobem než formou finanční podpory 21 obcí (38,89%). Zvýhodněné nájemné poskytuje 5 obcí (Dříteň, Kamenný Újezd, Rudolfov, Římov, Zliv), bezplatnou prezentaci organizacím poskytující sociální služby umožňuje 7 obcí (Boršov nad Vltavou, Dobrá Voda, Ledenice, Lišov, Pištín, Závraty, Zliv), provoz a služby v centru pro seniory hradí obec Plav, příspěvek na obědy pro seniory poskytuje obec Bošilec. Provoz domu s pečovatelskou službou zajišťuje obec Sedlec a příspěvek na pečovatelskou službu poskytuje obec Staré Hodějovice. Další kategorie se netýkaly sociálních služeb a jednalo se o dotace soukromým mateřským školám v obci Vráto, slevy na služby tříděného komunálního odpadu (v obci Zvíkov neplatí rodiny s více jak dvěma dětmi poplatek tříděného komunálního odpadu na tyto děti a v obci Doubravice mají senioři slevu na odpad ve výši 100,- Kč). Obce Libín, Štěpánovice, Vrábče podporují sociální služby jiným způsobem, ale formy podpory do dotazníku neuvedly. Obcí, které nepodporují sociální služby jiným způsobem než finančním, je celkem 33 (Kovárnová, Kozlová, 2012). 10.5

Informace o sociálních službách

Více než čtyři pětiny obcí informují občany o sociálních službách. Nejpočetněji zastoupené kategorie týkající se způsobu informování občanů o sociálních službách jsou tyto: prostřednictvím internetu informuje 23 obcí (52 %), vývěsku k informování o sociálních službách využívá 38 obcí (87 %) a prostřednictvím tisku informuje 15 obcí Stejný počet obcí využívá k informování svých občanů o sociálních službách osobních konzultací, 13 obcí (30 %) používá k informování letáky a prostřednictvím rozhlasu informuje své občany o sociálních službách jedna obec. Nejčastější kombinací způsobů pro informování o sociálních službách je kombinace internetu a vývěsky– využívá ji téměř polovina obcí. Necelá pětina obcí své občany o sociálních službách neinformuje. Dvě třetiny obcí by se rády podílely na plánování sociálních služeb na území SO ORP ČB. Z tohoto počtu by se chtělo na plánování sociálních služeb na území SO ORP ČB aktivně podílet 5 obcí, 30 obcí by uvítalo informace o plánování sociálních služeb a 1 obec (Srubec) neví, jakým způsobem se má zapojit – občané si řeší problematiku sociálních služeb sami vzhledem k blízkosti obce ČB. Na plánování sociálních služeb na území SO ORP ČB se nechce podílet cca třetina obcí (18 obcí). Prostor v dotazníku, kde mohly obce vyjádřit sdělení směrem k sociální oblasti a sociálním službám využila pouze obec Vitín, která uvedla, že zatím nemá problémy s nesoběstačnými, osamělými a staršími občany – je o ně postaráno v rodině (Kovárnová, Kozlová, 2012).


11.

SEZNAM GRAFŮ, TABULEK A MAP

11.1

GRAFY

Graf 2.1: Počty obyvatel na území Jč. kraje, SO ORR ČB a obce ČB v letech 2006 – 2010 (absolutní hodnoty) Graf 2.2: Počty obyvatel v ČR v letech 2006 - 2010 (absolutní hodnoty) Graf 2.3: Struktura obyvatel z hlediska pohlaví na území obce ČB, SO ORP ČB, Jč. kraje, a ČR k 31. 12. 2010 (relativní hodnoty) Graf 2.4: Průměrný věk obyvatel na úrovni obce ČB, SO ORP ČB, Jč. kraje a ČR za období 2006 - 2010 (relativní hodnoty) Graf 2.5: Pohyb obyvatelstva ve věkové kohortě 0 – 14 let na úrovni obce ČB, SO ORP ČB a Jč. kraje za období 2006 - 2010 (absolutní hodnoty) Graf 2.6: Pohyb obyvatelstva ve věkové kohortě 0 – 14 let na úrovni ČR za období 2006 2010 (absolutní hodnoty) Graf 2.8: Pohyb obyvatelstva ve věkové kohortě 15 – 64 let na úrovni ČR za období 2006 – 2010 (absolutní hodnoty) Graf 2.9: Pohyb obyvatelstva ve věkové kohortě 65 a více let na úrovni obce ČB, SO ORP ČB a Jč. kraje za období 2006 – 2010 (absolutní hodnoty) Graf 2.10: Pohyb obyvatelstva ve věkové kohortě 65 a více let na úrovni ČR za období 2006 – 2010 (absolutní hodnoty) Graf 2.11: Věková struktura obyvatelstva na území SO ORP ČB - srovnání rok 2006 a 2010 (relativní hodnoty) Graf 2.12: Věková struktura obyvatelstva na území obce ČB - srovnání rok 2006 a 2010 (relativní hodnoty) Graf 2.13: Věková struktura obyvatelstva na území Jč. kraje - srovnání rok 2006 a 2010 (relativní hodnoty) Graf 2.14: Věková struktura obyvatelstva na území ČR - srovnání rok 2006 a 2010 (relativní hodnoty) Graf 2.15: Index stáří na úrovni obce ČB, SO ORP ČB, Jč. kraje a ČR v letech 2006 – 2010 (relativní hodnoty) Graf 2.16: Natalita obyvatelstva na úrovni obce ČB, SO ORP ČB a Jč. kraje v letech 2006 – 2010 (absolutní hodnoty) Graf 2.17: Natalita obyvatelstva na úrovni ČR v letech 2006 – 2010 (absolutní hodnoty) Graf 2.18: Mortalita obyvatelstva na úrovni obce ČB, SO ORP ČB a Jč. kraje v letech 2006 – 2010 (absolutní hodnoty) Graf 2.19: Mortalita obyvatelstva na úrovni ČR v letech 2006 – 2010 (absolutní hodnoty) Graf 2.20: Přirozený přírůstek na úrovni obce ČB, SO ORP ČB, Jč. kraje a ČR v letech 2006 – 2010 (absolutní hodnoty) Graf 2.21: Prognóza vývoje přirozeného přírůstku do r. 2030 v ČR a Jč. kraji (absolutní hodnoty) Graf 2.22: Národnosti na území SO ORP ČB dle SLDB v r. 2011(absolutní hodnoty) Graf 2.23: Státní občanství na území SO ORP ČB dle SLDB v r. 2011 (absolutní hodnoty) Graf 2.24: Počet přistěhovalých na úrovni obce ČB, SO ORP ČB, Jč. kraje a ČR v letech 2006 – 2010 (absolutní hodnoty) Graf 2.25: Počet vystěhovalých na úrovni obce ČB, SO ORP ČB, Jč. kraje a ČR v letech 2006 – 2010 (absolutní hodnoty) Graf 2.26: Přírůstek stěhováním na úrovni SO ORP ČB v letech 2006 – 2010 (absolutní hodnoty) Graf 2.27: Celkový přírůstek na území SO ORP ČB v letech 2006 – 2010 (absolutní hodnoty) Graf 2.28: Prognóza vývoje počtu obyvatel v obci ČB a SO ORP ČB - střední varianta (absolutní hodnoty) 172 Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.

Graf 2.29: Prognóza vývoje počtu obyvatel v Jč. kraji a v ČR - střední varianta (absolutní hodnoty) Graf 2.30: Prognóza vývoje obyvatel v rámci věkových kohort – ČR (absolutní hodnoty) Graf 2.31: Prognóza vývoje obyvatel v rámci věkových kohort – Jč. kraj (absolutní hodnoty) Graf 2.32: Prognóza vývoje obyvatel v rámci věkových kohort do r. 2020 – obec ČB (absolutní hodnoty) Graf 2.33: Prognóza vývoje obyvatel v rámci věkových kohort do r. 2020 – SO ORP ČB (absolutní hodnoty) Graf 2.34: Struktura obyvatelstva dle rodinného stavu na základě SLDB v r. 2011 (relativní hodnoty) Graf 2.35: Počet sňatků na 1000 obyvatel v letech 2006 - 2010 ve SO ORP ČB, Jč. kraji a ČR (absolutní hodnoty) Graf 2.36: Počet rozvodů na 1000 obyvatel v letech 2006 – 2010 (absolutní hodnoty) Graf 2.37: Vzdělanostní struktura dle SLDB v r. 2011 (relativní hodnoty) Graf 3.1: Vývoj míry EA v Jč. kraji a v ČR v letech 2006 – 2010 (relativní hodnoty) Graf 3.2: Vývoj míry EA – srovnání let 2001 a 2011 (relativní hodnoty) Graf 3.3: Vývoj míry EA v Jč. kraji a v ČR dle pohlaví v letech 2006 – 2010 (relativní hodnoty) Graf 3.4: Nabídka pracovních příležitostí v okrese ČB a ČR v letech 2007 – 2011 k 30. 11. (absolutní hodnoty) Graf 3.5: Míra registrované nezaměstnanosti v obci ČB, SO ORP ČB, Jč. kraji a ČR v letech 2006 – 2011 k 30. 11. (relativní hodnoty Graf 3.6: Dosažitelní uchazeči o zaměstnání ve SO ORP ČB, Jč. kraji a ČR v letech 2006 – 2011 k 31. 12. (absolutní hodnoty) Graf 3.7: Obecná míra nezaměstnanosti ve SO ORP ČB, Jč. kraji a ČR v letech 2006 – 2011 (relativní hodnoty) Graf 3.8: Struktura nezaměstnaných na území obce ČB, SO ORP ČB, Jč. kraje a ČR z hlediska věku v r. 2009 (relativní hodnoty) Graf 3.9: Struktura nezaměstnaných na území obce ČB, SO ORP ČB, Jč. kraje a ČR z hlediska věku v r. 2010 (relativní hodnoty) Graf 3.10: Struktura nezaměstnaných na území obce ČB z hlediska věku - srovnání roku 2009 a 2010 (relativní hodnoty) Graf 3.11: Struktura nezaměstnaných na území SO ORP ČB z hlediska věku - srovnání roku 2009 a 2010 (relativní hodnoty Graf 3.12: Struktura nezaměstnaných z hlediska vzdělání v r. 2009 (relativní hodnoty) Graf 3.13: Struktura nezaměstnaných z hlediska vzdělání v r. 2010 (relativní hodnoty) Graf 3.14: Struktura nezaměstnaných na území obce ČB z hlediska vzdělání - srovnání roku 2009 a 2010 (relativní hodnoty) Graf 3.15: Struktura nezaměstnaných na území SO ORP ČB z hlediska vzdělání - srovnání roku 2009 a 2010 (relativní hodnoty) Graf 3.16: Obecná míra nezaměstnanosti na území SO ORP ČB z hlediska pohlaví – srovnání v letech 2006 až 2010 (relativní hodnoty Graf 3.17: Obecná míra nezaměstnanosti na území Jč. kraje z hlediska pohlaví – srovnání v letech 2006 až 2010 (relativní hodnoty) Graf 3.18: Obecná míra nezaměstnanosti na území ČR z hlediska pohlaví – srovnání v letech 2006 až 2010 (hodnoty ke 4. čtvrtletí) (relativní hodnoty) Graf 3.19: Míra nezaměstnanosti z hlediska pohlaví v r. 2010 na území SO ORP ČB, Jč. kraje a ČR (relativní hodnoty) Graf 3.20: Průměrná doba evidence nezaměstnaných v okrese ČB, Jč. kraji a ČR – vývoj v letech 2006 - 2011 (absolutní hodnoty) Graf 3.21: Uchazeči o zaměstnání – osoby se zdravotním postižením - vývoj v letech 2006 2011 (relativní hodnoty) Graf 3.22: Uchazeči o zaměstnání – těhotné ženy a matky do 9 měsíců po porodu – vývoj v letech 2006 – 2011 (relativní hodnoty) 173 Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.

Graf 3.23: Uchazeči o zaměstnání – osoby pečující do 15 let věku dítěte - vývoj v letech 2006 - 2011 (relativní hodnoty) Graf 3.24: Uchazeči o zaměstnání – osoby potřebující zvláštní pomoc - vývoj v letech 2006 2011 (relativní hodnoty) Graf 3.25: Uchazeči o zaměstnání – generace „50 plus“ - vývoj v letech 2006 - 2011 (relativní hodnoty) Graf 3.26: Uchazeči o zaměstnání – osoby bez vzdělání včetně osob se základním - vývoj v letech 2006 – 2011 vzděláním (relativní hodnoty) Graf 3.27: Uchazeči o zaměstnání – osoby evidované na ÚP déle než 6 měsíců - vývoj v letech 2006 - 2011 (relativní hodnoty) Graf 3.28: Uchazeči o zaměstnání – osoby evidované na ÚP déle než 12 měsíců - vývoj v letech 2006 - 2011 (relativní hodnoty) Graf 3.29: Průměrná mzda v Kč v letech 2006 – 2010 za 4. čtvrtletí (v Kč) Graf 3.30: Podíl zaměstnanců s podprůměrným hodinovým výdělkem v Jč. kraji a ČR v letech 2006 – 2010 (relativní hodnoty) Graf 3.31: Počet domácností s čistými příjmy pod hranicí životního minima v Jč. kraji a ČR v letech 2007 – 2010 (absolutní hodnoty) Graf 3.32: Počet domácností s čistými příjmy pod hranicí životního minima v Jč. kraji a ČR v letech 2007 – 2010 (relativní hodnoty) Graf 3.33: Příjemci důchodů na území Jč. kraje v letech 2006 - 2010 (absolutní hodnoty) Graf 3.34: Příjemci důchodů na území okresu ČB v letech 2006 - 2010 (absolutní hodnoty) Graf 3.35: Průměrný měsíční počet vyplacených dávek pomoci v hmotné nouzi v Jč. kraji v letech 2007 – 2010 a přepočet těchto dávek na 1 000 obyvatel (absolutní hodnoty) Graf 3.36: Průměrný měsíční počet vyplacených dávek pomoci v hmotné nouzi v Jč. kraji v letech 2007 – 2010 a přepočet těchto dávek na 1 000 domácností (absolutní hodnoty) Graf 3.37: Vývoj výdajů na jednotlivé dávky pomoci v hmotné nouzi v Jč. kraji v letech 2007 – 2010 v tis. Kč a přepočet těchto částek na 1 obyvatele (absolutní hodnoty) Graf 3.38: Vývoj výdajů na jednotlivé dávky pomoci v hmotné nouzi v Jč. kraji v letech 2007 – 2010 v tis. Kč a přepočet těchto částek na 1 domácnost (absolutní hodnoty) Graf 3.39: Průměrný měsíční počet jednotlivých dávek pomoci v hmotné nouzi přepočítaný na 1000 obyv. v SO ORP ČB, Jč. kraji a v ČR v r. 2010 (absolutní hodnoty) Graf 3.40: Výdaje na jednotlivé dávky pomoci v hmotné nouzi přepočítané na 1 obyv. v SO ORP ČB, Jč. kraji a v ČR v r. 2010 (v Kč) Graf 3.41: Počet příjemců PnP na 1000 obyvatel ve SO ORP ČB, Jč. kraji a ČR v r. 2010 celkem a v jednotlivých stupních závislosti na péči Graf 3.42: Finanční prostředky vyplacené na PnP ve SO ORP ČB, Jč. kraji a ČR za r. 2010 – přepočítané na 1 obyvatele Graf 3.43: Průměrná výše PnP vyplacená 1 příjemci za rok/měsíc ve SO ORP ČB, Jč. kraji a ČR – data za r. 2010 (absolutní hodnoty) Graf 5.1: Celková kriminalita souhrnně/v kontextu užívání omamných a psychotropních látek v Jč. kraji v letech 2008 – 2011 (absolutní hodnoty) Graf 5.2: Vraždy souhrnně/v kontextu užívání omamných a psychotropních látek v Jč. kraji v letech 2008 – 2011 (absolutní hodnoty) Graf 5.3: Násilné činy souhrnně/v kontextu užíváním omamných a psychotropních látek v Jč. kraji v letech 2008 – 2011 (absolutní hodnoty) Graf 5.4: Mravnostní činy souhrnně/v kontextu s užívání omamných a psychotropních látek v Jč. kraji v letech 2008 – 2011 (absolutní hodnoty) Graf 5.5: Krádeže vloupáním souhrnně/v kontextu užívání omamných a psychotropních látek v Jč. kraji v letech 2008 – 2011 (absolutní hodnoty) Graf 5.6: Krádeže prosté souhrnně/v kontextu užívání omamných a psychotropních látek v Jč. kraji v letech 2008 – 2011 (absolutní hodnoty) Graf 5.7: Majetkové činy souhrnně/v kontextu užívání omamných a psychotropních látek v Jč. kraji v letech 2008 – 2011 (absolutní hodnoty) 174 Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.

Graf 5.8: Ostatní kriminální činy souhrnně/v kontextu užívání omamných a psychotropních látek v Jč. kraji v letech 2008 – 2011 (absolutní hodnoty) Graf 5.9: Zbývající kriminalita souhrnně/v kontextu užívání omamných a psychotropních látek v Jč. kraji v letech 2008 – 2011 (absolutní hodnoty) Graf 5.10: Hospodářské činy souhrnně/v kontextu užívání omamných a psychotropních látek v Jč. kraji v letech 2008 – 2011 (absolutní hodnoty) Graf 5.11: Celková kriminalita souhrnně/v kontextu užívání omamných a psychotropních látek v ÚO ČB v letech 2008 – 2011 (absolutní hodnoty) Graf 5.12: Vraždy souhrnně/v kontextu užívání omamných a psychotropních látek v ÚO ČB v letech 2008 – 2011 (absolutní hodnoty) Graf 5.13: Násilné činy souhrnně/v kontextu užíváním omamných a psychotropních látek v ÚO ČB v letech 2008 – 2011 (absolutní hodnoty) Graf 5.14: Mravnostní činy souhrnně/v kontextu s užívání omamných a psychotropních látek v ÚO ČB v letech 2008 – 2011 (absolutní hodnoty) Graf 5.15: Krádeže vloupáním souhrnně/v kontextu užívání omamných a psychotropních látek v ÚO ČB v letech 2008 – 2011 (absolutní hodnoty) Graf 5.16: Krádeže prosté souhrnně/v kontextu užívání omamných a psychotropních látek v ÚO ČB v letech 2008 – 2011 (absolutní hodnoty) Graf 5.17: Majetkové činy souhrnně/v kontextu užívání omamných a psychotropních látek v ÚO ČB v letech 2008 – 2011 (absolutní hodnoty) Graf 5.18: Ostatní kriminální činy souhrnně/v kontextu užívání omamných a psychotropních látek v ÚO ČB v letech 2008 – 2011 (absolutní hodnoty) Graf 5.19: Zbývající kriminalita souhrnně/v kontextu užívání omamných a psychotropních látek v ÚO ČB v letech 2008 – 2011 (absolutní hodnoty) Graf 5.20: Hospodářské činy souhrnně/v kontextu užívání omamných a psychotropních látek v ÚO ČB v letech 2008 – 2011 (absolutní hodnoty) Graf 5.21: Trestná činnost spáchaná mladistvými v letech 2008 – 2011 na území Jč. kraje (absolutní hodnoty) Graf 5.22: Trestná činnost spáchaná dětmi a mladistvými (nezletilými) v letech 2008 – 2011 na území Jč. kraje (absolutní hodnoty) Graf 5.23: Trestná činnost spáchaná mladistvými v letech 2008 – 2011 v ÚO ČB (absolutní hodnoty) Graf 5.24: Trestná činnost spáchaná dětmi a mladistvými (nezletilými) v letech 2008 – 2011 v ÚO ČB (absolutní hodnoty) Graf 5.25: Podíl celkové kriminality dětí a mladistvých na celkové kriminalitě nezletilých v letech 2008 – 2011 na území Jč. kraje a ÚO ČB (relativní hodnoty) Graf 5.26: Výchovné problémy a trestná činnost dětí do 15. roku věku řešená kurátorem pro děti a mládež SPOD ČB v letech 2008 – 2011 (absolutní hodnoty) Graf 5.27: Výchovné problémy, přestupky a trestná činnost mladistvých řešená kurátorem pro děti a mládež SPOD ČB v letech 2008 – 2011 (absolutní hodnoty) Graf 5.28: Výchovné problémy, přestupky a trestná činnost nezletilých řešená kurátorem pro děti a mládež SPOD ČB v letech 2008 – 2011 (absolutní hodnoty) Graf 6.1: Vývoj počtu vybraných léčených psychických poruch v Jč. kraji v letech 2006 – 2010 (absolutní hodnoty) Graf 6.2: Četnost nezletilých evidovaných kurátory pro děti a mládež SPOD ČB (absolutní hodnoty) Graf 6.3a: Vývoj míry ohrožení příjmovou chudobou (v %) a výše tzv. hranice chudoby (v tis. Kč) v letech 2007 – 2011 v ČR Graf 6.3b: Vývoj počtu zneužívaných, týraných a zanedbávaných dětí v ČR v letech 2007 – 2011 (absolutní hodnoty) Graf: 6.4: Počty nařízených exekucí v ČR v letech 2006 – 2011 (absolutní hodnoty) Graf 6.5: Počet případů zanedbání povinné výživy na území Jč. kraje a ČR v letech 2008 – 2010 (absolutní hodnoty) 175 Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.

Graf 6.6: Insolvenční návrhy u fyzických osob nepodnikatelů v ČR v letech 2008 – 2011 (absolutní hodnoty) Graf 6.7: Vývoj oddlužení v ČR v letech 2008 – 2011 (absolutní hodnoty) Graf 6.8: Věková struktura osob v insolvenci v ČR v r. 2011 (relativní hodnoty) Graf 6.9: Hlášená onemocnění virovou hepatitis C a E v okrese ČB v letech 2006 - 2010 (absolutní hodnoty) Graf 6.10: Hlášená onemocnění VHC a VHE na 100 tis. obyvatel v letech 2006–2010 – srovnání dat za okres ČB, Jč. kraj a celou ČR (absolutní hodnoty) Graf 6.11: Incidence VHC na území ČR v letech 2000 - 2008 včetně VHC u osob užívajících drogy (absolutní hodnoty) Graf 6.12: Počet žáků se zdravotním postižením v Jč. kraji realizujících základní vzdělávání v letech 2005 - 2009 - stav vždy k 30. 9. (absolutní hodnoty) Graf 6.13: Počet žáků se ZP v Jč. kraji realizujících vzdělávání ve středních školách v letech 2005 - 2009 - stav vždy k 30. 9. (absolutní hodnoty) Graf 7.1: Složení respondentů podle typu bydlení (absolutní hodnoty) Graf 7.2: Možnost smysluplného trávení volného času (absolutní hodnoty) Graf 7.3: Složení cílové populace typu bydlení (absolutní četnost) Graf 7.4: Složení respondentů podle typu a lokality bydlení (absolutní hodnoty) Graf 7.5: Složení respondentů podle typu bydlení (absolutní hodnoty) Graf 7.6: Složení respondentů podle typu a lokality bydlení (absolutní hodnoty) Graf 8.1: Histogram věku respondentů (absolutní hodnoty) Graf 8.2: Ekonomické postavení respondentů (relativní hodnoty) Graf 8.3: Korespondenční mapa zachycující vztahy mezi věkem respondenta (věkové kategorie) a preferencí způsobu sdělení o nabídce sociálních služeb Graf 8.4: Korespondenční mapa zachycující vztahy mezi věkovými kategoriemi a nejpalčivějšími sociálními problémy v obci 11.2

TABULKY

Tabulka 2.1: Obyvatelstvo z hlediska rodinného stavu na základě SLDB v r. 2011 (absolutní a relativní hodnoty) Tabulka 2.2: Počet rodinných domácností s 1 rodičem v Jč. kraji v r. 2010 Tabulka 2.3: Počet registrovaných partnerství v ČR v letech 2006 – 2011 Tabulka 3.1: Obyvatelstvo z hlediska ekonomické aktivity – porovnání let 2001 a 2011 (dle posledního SLDB) Tabulka 3.2: Průměrný měsíční počet evidovaných osob se zdravotním postižením v okrese ČB v letech 2000 – 2010 (absolutní hodnoty) Tabulka 3.3: Počty dosažitelných uchazečů se zdravotním postižením a všech dosažitelných uchazečů v okrese ČB – porovnání let 2007 a 2010 (absolutní hodnoty) Tabulka 3.4: Uchazeči evidovaní déle než 6 měsíců v r. 2010 v Jč. kraji - podle vzdělání Tabulka 3.5: Uchazeči evidovaní déle než 6 měsíců v r. 2010 v Jč. kraji - podle věkových kategorií Tabulka 3.6: Počet příjemců PnP v obci ČB, SO ORP ČB, Jč. kraji a ČR v r. 2010 – celkem a v jednotlivých stupních závislosti na péči (absolutní hodnoty) Tabulka 3.7: Finanční prostředky vyplacené na PnP v obci ČB, SO ORP ČB, Jč. kraji a ČR za r. 2010 - celkem a v jednotlivých stupních závislosti na péči (absolutní hodnoty) Tabulka 6.1: Počty či kvalifikované odhady osob u jednotlivých cílových skupin v r. 2010 (absolutní hodnoty) Tabulka 6.2: Četnost jednotlivých typů postižení za celou ČR a za SO ORP ČB (absolutní hodnoty) Tabulka 6.3: Odhad počtu prostitutek v ČR a výdělků z prostituce v roce 2003 Tabulka 6.4: Struktura domácností dle počtu nezaopatřených dětí na SO ORP ČB k 31. 12. 2010 (absolutní a relativní hodnoty) 176 Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.

Tabulka 7.1: Pozice respondenta (absolutní a relativní hodnoty) Tabulka 7.2: Složení respondentů podle věku Tabulka 7.3: Charakteristika českobudějovických respondentů podle místa bydliště (absolutní a relativní hodnoty) Tabulka 7.4: Pozice respondenta (absolutní a relativní hodnoty) Tabulka 7.5: Složení respondentů podle věku Tabulka 7.6: Složení českobudějovických respondentů podle bydliště (absolutní a relativní hodnoty) Tabulka 7.7: Pozice respondenta (absolutní a relativní hodnoty) Tabulka 7.8: Základní charakteristiky věku respondentů Tabulka 7.9: Složení respondentů podle výše dosaženého vzdělání (absolutní a relativní hodnoty) Tabulka 7.10: Pozice respondenta (absolutní a relativní hodnoty) Tabulka 7.11: Složení respondentů podle věku Tabulka 7.12: Pozice respondenta (absolutní a relativní hodnoty) Tabulka 7.13: Základní charakteristiky věku respondentů Tabulka 7.14: Četnosti uvedených důvodů chybějící pomoci/podpory (absolutní a relativní četnost) Tabulka 7.15: Pozice respondenta (absolutní a relativní hodnoty) Tabulka 7.16: Složení respondentů podle věku Tabulka 7.17: Složení respondentů podle výše dosaženého vzdělání a podle pohlaví (absolutní a relativní hodnoty) Tabulka 7.18: Složení českobudějovických respondentů podle bydliště (absolutní a relativní hodnoty) Tabulka 8.1: Četnosti pohlaví respondentů (absolutní a relativní hodnoty) Tabulka 8.2: Základní charakteristiky věku respondentů Tabulka 8.3: Četnosti zachycující vzdělání respondentů Tabulka 8.4: Četnosti pro jednotlivé kategorie ekonomického postavení respondentů Tabulka 8.5: Četnosti pomoci/podpory v nějaké oblasti života, kterou respondenti v současné době postrádají (absolutní a relativní hodnoty) Tabulka 8.6: Preference pomoci v tíživé životní situaci (absolutní a relativní hodnoty) Tabulka 8.7: Kontingenční tabulka zachycující vztah mezi věkem respondentů a preferencí způsobu sdělení o nabídce sociálních služeb Tabulka 8.8: Nedostatečný počet přechodů pro chodce – detailní rozbor Tabulka 8.9: Existence bariér u veřejných institucí (absolutní a relativní hodnoty) Tabulka 8.10: Nejpalčivější sociální problém v obci – Centrum města České Budějovice Tabulka 8.11: Nejpalčivější sociální problém v obci – „mimobudějovické“ obce Tabulka 8.12: Nejpalčivější sociální problém v obci – Pražské předměstí Tabulka 8.13: Nejpalčivější sociální problém v obci – Rožnov Tabulka 8.14: Nejpalčivější sociální problém v obci – sídliště Máj Tabulka 8.15: Nejpalčivější sociální problém v obci – sídliště Šumava Tabulka 8.16: Nejpalčivější sociální problém v obci – sídliště Vltava Tabulka 8.17: Názor na účast občanů při plánování sociálních služeb (absolutní a relativní hodnoty) Tabulka 9.1a: Četnost registrovaných poskytovatelů a formy sociálních služeb na území SO ORP ČB (absolutní hodnoty) Tabulka 9.1b: Kapacity sociálních služeb na území SO ORP ČB uvedené v Registru poskytovatelů sociálních služeb (absolutní hodnoty) Tabulka 9.2: Poskytování sociálních služeb ve vztahu k cílovým skupinám (absolutní hodnoty) Tabulka 9.3: Četnost kapacit sociálních služeb ve SO ORP ČB v r. 2011 uvedených poskytovateli sociálních služeb (absolutní hodnoty) Tabulka 9.4: Počty zájemců o sociální služby odmítnutých z kapacitních důvodů v r. 2011 (absolutní hodnoty) 177 Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.

Tabulka 9.5: Sledované jednotky kapacit - Odborné sociálního poradenství Tabulka 9.6: Sledované jednotky kapacit - Osobní asistence Tabulka 9.7: Sledované jednotky kapacit - Pečovatelská služba Tabulka 9.8: Sledované jednotky kapacit - Tísňová péče Tabulka 9.10: Sledované jednotky kapacit - Odlehčovací služby Tabulka 9.11: Sledované jednotky kapacit - Denní stacionáře Tabulka 9.12: Sledované jednotky kapacit - Týdenní stacionáře Tabulka 9.13: Sledované jednotky kapacit - Domovy pro osoby se zdravotním postižením Tabulka 9.14: Sledované jednotky kapacit - Domovy pro seniory Tabulka 9.15: Sledované jednotky kapacit - Domovy se zvláštním režimem Tabulka 9.16: Sledované jednotky kapacit - Chráněné bydlení Tabulka 9.17: Sledované jednotky kapacit - Raná péče Tabulka 9.18: Sledované jednotky kapacit - Telefonická krizová pomoc Tabulka 9.19: Sledované jednotky kapacit - Tlumočnické služby Tabulka 9.20: Sledované jednotky kapacit - Azylové domy Tabulka 9.21: Sledované jednotky kapacit - Domy na půl cesty Tabulka 9.22: Sledované jednotky kapacit - Kontaktní centrum Tabulka 9.23: Sledované jednotky kapacit - Krizová pomoc Tabulka 9.24: Sledované jednotky kapacit - Intervenční centra Tabulka 9.25: Sledované jednotky kapacit - Nízkoprahová denní centra Tabulka 9.26: Sledované jednotky kapacit - Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Tabulka 9.27: Sledované jednotky kapacit - Noclehárny Tabulka 9.28: Sledované jednotky kapacit - Služby následné péče Tabulka 9.29: Sledované jednotky kapacit - Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Tabulka 9.30: Sledované jednotky kapacit - Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením Tabulka 9.31: Sledované jednotky kapacit - Sociálně terapeutické dílny Tabulka 9.32: Sledované jednotky kapacit - Terénní programy Tabulka 9.33: Sledované jednotky kapacit - Sociální rehabilitace Tabulka 10.1: Problémy v sociální oblasti v obcích (absolutní a relativní hodnoty) Tabulka 10.2: Existence překážek v obcích (absolutní a relativní hodnoty) Tabulka 10.3: Finanční podpora sociálních služeb jednotlivými obcemi Tabulka 10.4: Poskytnuté dotace na sociální služby obcemi v SO ORP ČB v r. 2011 Tabulka 10.5: Poskytnuté dotace na sociální služby uvedené obcemi a poskytovateli v r. 2011 Tabulka 10.6: Rozpočty obcí v roce 2011 a 2012 11.3. MAPY Mapa 1.1: Administrativní členění Jč. kraje Mapa 1.2: Administrativní mapa SO ORP ČB Mapa 1.3: Mapa území obce ČB Mapa 2.1: Index stáří v obcích SO ORP ČB v r. 2010 Mapa 2.2: Index ekonomického zatížení v SO ORP ČB v r. 2010 Mapa 3.1: Míra ekonomické aktivity v ČR – 2. čtvrtletí 2011 (relativní hodnoty) Mapa 3.2: Míra EA v jednotlivých obcích SO ORP ČB v r. 2010 (relativní hodnoty) Mapa 3.3: Podíl aktivně zaměstnaných z osob ekonomicky aktivních v jednotlivých obcích SO ORP ČB (relativní hodnoty) Mapa 4.1: Časová dostupnost středisek SO ORP v regionu Jihozápad veřejnou hromadnou dopravou v r. 2011 Mapa 4.2: Dopravní obslužnost středisek SO ORP v regionu Jihozápad veřejnou hromadnou dopravou v r. 2011 Mapa 10.1: Návratnost dotazníků od obcí v SO ORP České Budějovice 178 Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.

12. SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ: Creditreform ČR. Vývoj insolvencí v České republice v roce 2011. 2012. online 1. prosince 2011 . Dostupné z http://web.creditreform.cz/cs/content/press/information/index.jsp Český rozhlas. Počty týraných a zneužívaných dětí v ČR jsou stále vyšší: tisková zpráva. 2012 online 24. května 2012 . ČSSZ. Statistická ročenka z oblasti důchodového pojištění. 2010. online 1. prosince 2011 . Dostupné z http:// www.cssz.cz/cz/o-cssz/informace/informacni-materialy/statisticke-rocenky.htm ČSÚ. Sčítání lidu, domů a bytů 2001. Praha: ČSÚ, 2003. ČSÚ. Nelegální ekonomika v ČR. Praha: ČSÚ, 2005. ČSÚ. Předběžné výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011: Jihočeský kraj. 2012. ISBN 97880-250-2148-4 ČSÚ. Cizinci v ČR 2011. 2012. ČSÚ. Výsledky výběrového šetření zdravotně postižených osob za rok 2007. online 12. ledna 2011 . 2008. ČSÚa). Analýza regionálních rozdílů v ČR. ČSÚ: Praha, 2011. ISBN 978-80-250-2041-8. ČSÚb). Demografická ročenka ČR 2010. online 1. prosince 2011 . Dostupné z http://csugeo.i-erver.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/4019-11 ČSÚc). Demografická ročenka krajů 2001 až 2010. online 1. prosince 2011 . Dostupné z http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/4027-11 ČSÚd). Demografická ročenka správních obvodů obcí s rozšířenou působností (2000 až 2009). online 2. prosince 2011 . Dostupné z http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/kapitola/4030-10--02000 ČSÚe) Jihočeský kraj: Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje Jihočeského kraje v roce 2010. 2011. online 23. listopadu 2011 . Dostupné z http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/FC0026174A/$File/31136411a1.pdf ČSÚf) Jihočeský kraj. Míra nezaměstnanosti v Jihočeském kraji v letech 2005 až 2011. Dostupné z http://www.scitani.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/nezamestnanost-xc ČSÚg). Trh práce v ČR, 2010. ČSÚh). Trh práce v Jihočeském kraji, 2010. ČSÚi). Ročenka statistiky trhu práce 2010. Dostupné z http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/p/3111-10 ČSÚj). Veřejná databáze: práce, sociální statistiky. 2008 – 2010. online 18. prosince 2011 . Dostupné z http://vdb.czso.cz/vdbvo/maklist.jsp?kapitola_id=764&razeni=ua ČSÚk). Životní podmínky: Domácnosti podle krajů – 1. část. 2011. online 18. prosince 2011 . Dostupné z http://czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/CB0030D27B/$File/301211141b.pdf ČSÚ (2012). Životní podmínky 2011. DiZi poradna. online 12. dubna 2012 . Dostupné z http://diziporadna.webnode.cz/news/pet-let-mohou-uzavirat-gayove-a-lesby-u-nasregistrovane-partnerstvi/ Dopravní podnik města České Budějovice. Výroční zpráva 2010. online 12. ledna 2012 . Dostupné z http://www.dpmcb.cz/files/File/pdf/vyrocnizprava2010.pdf eJustice.cz. InfoData: statistické ročenky. online 23. listopadu 2011 . 2011. Dostupné z http://cslav.justice.cz/InfoData/uvod.html Exekutorská komora ČR. Statistiky. online 23. listopadu 2011 . Dostupné z http://ekcr.cz.gds97.active24.cz/1/centralni-evidence-exekuci Gabal. Mapa sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených romských lokalit v České republice. 2006. online 23. listopadu 2011 . Dostupné z http://www.wsfcr.cz/mapa(/int_jc3_1_1.html Garep. Integrovaný plán rozvoje území II. NUTS Jihozápad. Brno, 2011. 179 Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.

Günter, V. Cizinci v ČR. Antropowebzin. online Publikováno 4. 3. 2009. ISSN 1801-8807. Dostupné z http://antropologie.zcu.cz/webzin/cizinci-v-cr Günterová, T. Sociální práce s uprchlíky. Matoušek a kol Sociální práce v praxi. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7367-002-X. Hradecký, I. Profily bezdomovství v České republice: proč spí lidé venku a kdo jsou ti lidé: tematická zpráva zpracovaná pro Evropskou observatoř bezdomovství. 2005. Hygienická stanice hl. m. Prahy. Výroční zpráva ČR – 2010: incidence, prevalence, zdravotní dopady a trendy léčených uživatelů drog. Praha, 2011. ISBN 978-80-254-9321-2 Kalina, K. Úvod do drogové problematiky: základní principy, pojmy, přístupy a problémy. In. Kalina K. a kol.: Drogy a drogové závislosti – mezioborový přístup. Úřad vlády ČR – Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti. Praha. 2003. Kovárnová, Š., Kozlová L. Vyhodnocení dotazníkového šetření v obcích ve správním obvodu obce s rozšířenou působností České Budějovice. 2012. Kozlová, L. Metodika „Rozvojový plán sociálních služeb České Budějovice“. 2011. Krajská správa ČSÚ v Českých Budějovicích. Postavení venkova v Jihočeském kraji. 2009. ISBN: 978-80-250-1935-1. Krajská správa ČSÚ v Českých Budějovicích. Příjmy a životní podmínky domácností. 2011 online 18. listopadu 2011 . Dostupné z http://www.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/prijmy-xc Krajský úřad Jihočeského kraje. Koncepce prevence kriminality Jihočeského kraje na období 2009 – 2011. 2008. online 18. listopadu 2011 . Dostupné z http://krajjihocesky.cz/index.php?par%5Bid_v%5D Mareš, P. Chudoba, marginalizace, sociální vyloučení. Sociologický časopis, 2000, roč. 36, č. 3. Dostupné z http: http://www.sreview.soc.cas.cz/uploads/028583b8ba8110c76a6ae9d260c5c0374e096283_37 6_285MARES.pdf Mikeszová, M. Šetření skupin akutně ohroženým sociálním vyloučeným v Praze, Středočeském, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji: závěrečná zpráva z aktivity A 1001. online 23. listopadu 2011 . Dostupné z http://www.disparity.cz/data/USR_048_DEFAULT/zprava_a1001_2.pdf MM ČB. Potlačení nežádoucích sociálních jevů ve městě České Budějovice III v oblasti bydlení a prevence kriminality. 2010. MM ČB. Dotazníkového šetření mezi poskytovateli sociálních služeb v obci České Budějovice a obcích ve SO ORP České Budějovice. 2012 MPSV. Financování sociálních služeb – OK systém. 2011. MPSV. Roční výkaz o výkonu sociálně právní ochrany dětí. 2006 – 2011. online 10. dubna 2012 . MPSV. Výkazy a rozbory zaměstnanosti v ČR. 2007- 2012. online 10. prosince 2011 . Dostupné z http://portal.mpsv.cz/sz/stat/ MŠMT. Ústav pro informace ve vzdělávání: Výkonové ukazatele 2010/11 - kapitola H. 2011. online 21. prosince 2011 . Dostupné z http: //www.uiv.cz/clanek/730/2123 Národní Geoportál INSPIRE, 2012 Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti. Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2010. Praha: Úřad vlády ČR, 2011. ISBN 978-807440-056-8 Pansophia. Zmapování a monitoring specifických cílových skupin – exkluze. 2009. Pansophia 2012a. Vyhodnocení dotazníkové šetření mezi uživateli sociálních služeb ve městě České Budějovice a obcích ve správním obvodu obce s rozšířenou působností České Budějovice. České Budějovice, 2012. Pansophia 2012b. Vyhodnocení dotazníkové šetření mezi veřejností ve městě České Budějovice a obcích ve správním obvodu obce s rozšířenou působností České Budějovice. České Budějovice, 2012. Pansophia (2009). Zmapování a monitoring specifických cílových skupin – exkluze. České Budějovice, 2009. 180 Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.

Policejní prezídium ČR. Statistický výkaz č. 1: Kriminalita za období 1. 1. 2008 do 31. 12. 2008 v Jihočeském kraji. 2009. Policejní prezídium ČR. Statistický výkaz č. 1: Kriminalita za období 1. 1. 2009 do 31. 12. 2009 v Jihočeském kraji. 2010. Policejní prezídium ČR. Statistický výkaz č. 1: Kriminalita za období 1. 1. 2010 do 31. 12. 2010 v Jihočeském kraji. 2011. Policejní prezídium ČR. Statistický výkaz č. 1: Kriminalita za období 1. 1. 2011 do 31. 12. 2011 v Jihočeském kraji. 2012. Průša a kol. Poskytování sociálních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením. Praha: VÚPSV, 2010. ISBN 978-807416-048-6. Registr poskytovatelů sociálních služeb. online 20. dubna 2012 . Dostupné z registr.mpsv.cz Schwarzová , G. Sociální práce s bezdomovci. Matoušek a kol. Sociální práce v praxi Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7367-002-X. SZÚ. HIV/AIDS v České republice. [online]. Praha: SZÚ, 2012. SZÚa). Virové hepatitidy. 2010 online 12. ledna 2012 . Dostupné zhttp://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/seminare/2010/virove_hepatitidy.pdf SZÚb). Infekce v ČR – EPIDAT. 2012 online 7. února 2012 . Dostupné z http://www.szu.cz/publikace/data/vybrane-infekcni-nemoci-v-cr-v-letech-2002-2011 Úřad práce České Budějovice. Zpráva o vývoji situace na trhu práce v okrese České Budějovice za rok 2010. online 23. listopadu 2011 . 2011. Dostupné z http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhc/statistiky/cbokres1210.doc Úřad vlády ČR. Třetí periodická zpráva o plnění závazků plynoucích z Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen. Praha, 2004. Úřad vlády ČR. Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2010. Praha, 2011. ISBN 978-80-7440-056-8. Úřad vlády ČR. Zpráva o situaci národnostních menšin v České republice za rok 2010. online 13. října 2011 . Úřad vlády: Praha, 2011. ISBN 978-80-7440-054-4. Úřad vlády ČR. Zpráva o stavu romské komunity ČR za rok 2010. 2011. ÚZIS ČR. Klasifikace. 2010. online 13. října 2011 . Dostupné z http://www.uzis.cz/klasifikace ÚZIS ČR. Péče o pacienty s diagnózami F01, F03 a G30 (demence) v lůžkových zařízeních ČR v letech 2006 – 2010. ÚZIS ČR 2011. ÚZIS ČR. Zdravotnická ročenka Jihočeského kraje 2006. ÚZIS ČR, 2007. ÚZIS ČR. Zdravotnická ročenka Jihočeského kraje 2007. ÚZIS ČR, 2008. ÚZIS ČR. Zdravotnická ročenka Jihočeského kraje 2008. ÚZIS ČR, 2009. ÚZIS ČR. Zdravotnická ročenka Jihočeského kraje 2009. ÚZIS ČR, 2010. ÚZIS ČR. Zdravotnická ročenka Jihočeského kraje 2010. ÚZIS ČR, 2011. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění. Zákon.č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění.


13.

PŘÍLOHY


ČETNOST POSKYTOVATELŮ VE VZTAHU K CÍLOVÁM SKUPINÁM


Jiná cílová skupina

183

Osoby propuštěné z výkonu vazby či výkonu trestu Osoby do 26 let propuštěné ze školských zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy Osoby bez přístřeší Oběti trestné činnosti včetně domácího násilí Imigranti a azylanti Cizinci Etnické menšiny Osoby v krizi Osoby HIV pozitivní a nemocní AIDS Děti a mládež ohrožené delikvencí Senioři Rodiny s dětmi Osoby ohrožené prostitucí Uživatelé omamných či psychotropních látek a osoby ohrožené závislostí na těchto látkách Osoby s chronickým duševním onemocněním Osoby s kombinovaným postižením Osoby s jiným zdravotním postižením (vnitřním) Osoby se sluchovým postižením Osoby se zrakovým postižením Osoby s tělesným postižením Osoby s mentálním postižením

SOCIÁLNÍ SLUŽBY

1

0

0

0

2

0

2

1

0

0

3

1

2

0

1

0

0

0

0 II.

0

0

0

1

0

2

0

0

0

1

3

0

0

1

1

0

2

0

0

0

0

2 III.

0

1

0

0

0

0

1

0

0

0

2

0

0

2

1

0

0

0

0

0

0

1 I.

0

2

0

0

0

1

0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 II.

0

2

0

0

0

0

0

0

0

0

2

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 III.

2

0

0

0

2

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 I.

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

4

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 II.

0

3

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 III.

0

1

0

0

2

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 I.

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 II.

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 III.

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

§ 41

1

§ 40

0

§ 39

0

§ 37

I.




184


SOCIÁLNÍ SLUŽBY

0 0

0 0

1 1

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0 III.

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

2

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 I.

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

4

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 II.

0

1

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 III.

0

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 I.

1

0

0

0

0

2

0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 II.

1

1

0

0

0

2

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 III.

0

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 I.

1

0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 II.

1

0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 III.

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

§ 47

1 0

§ 46

0 1

§ 44

0 0 § 42

II. I.




185


SOCIÁLNÍ SLUŽBY

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 II.

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 III.

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 I.

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

4

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 II.

0

1

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 III.

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 I.

0

0

0

0

0

0

3

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 II.

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 III.

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 I.

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 II.

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 III.

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

§ 51

0

§ 50

1

§ 49

0

§ 48

I.




186


SOCIÁLNÍ SLUŽBY

0

0

0

0

0

0

2

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 II.

0

0

1

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 III.

0

1

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 I.

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0 II.

0

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 III.

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1 I.

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 II.

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 III.

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 I.

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

3

0

0

0 II.

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0 III.

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

§ 57

0

§ 56

0

§ 55

0

§ 54

I.




187


SOCIÁLNÍ SLUŽBY

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

0 II.

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 III.

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 I.

0

0

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 II.

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 III.

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 I.

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

2

0

0

0

0

1

0

0

0 II.

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

0

0

2

0

0

0

0 III.

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

1

0

0

0

1 I.

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

0

0

1

0

0

0

0 II.

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 III.

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

§ 60a

0

§ 60

0

§ 59

0

§ 58

I.




188


SOCIÁLNÍ SLUŽBY

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

0

0 II.

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0 III.

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 I.

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

4

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 II.

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

3

0

0

1

0

0

0

0 III.

0

0

0

0

0

0

0

2

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1 I.

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

2

0

0

0 II.

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0 III.

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 I.

0

0

0

0

0

0

1

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 II.

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 III.

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

§ 64

0

§ 63

0

§ 62

0

§ 61

I.




189


SOCIÁLNÍ SLUŽBY

0

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 II.

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 III.

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 I.

0

1

0

1

1

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 II.

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

2

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 III.

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

1

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 I.

0

0

0

0

0

1

2

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 II.

1

0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 III.

1

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 I.

1

0

0

0

0

0

0

1

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

0

1 II.

0

0

0

0

0

0

1

0

0

1

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0 III.

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

0

1

0

0

0

0

§ 69

0

§ 67

0

§ 66

0

§ 65

I.




190


SOCIÁLNÍ SLUŽBY

0

0

2

1

0

1

2

0

0

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0 II.

1

0

0

0

0

3

0

0

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

1 III.

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

2

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

§ 70

I.

ANALYTICKÁ ČÁST ROZVOJOVÉHO PLÁNU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ČESKÉ BUDĚJOVICE VERZE: 03. Zpracovatelé: Mgr. Aleš Novotný, Mgr. Hana Francová, Ph.D

Recommend Documents