An Edge For You. - Seite 1 von (c) Annette B. Reissfelder 2008

An Edge For You .

- Seite 1 von 13 www.an-edge-for-you.com

(c) Annette B. Reissfelder 2008

An Edge For You .

Obsah: Úvod – naše nejmilejší dítě: „naše“ objektivita V těchto tradicích jsme se učili myslet Ke kořenům konstruktivistického myšlení Z pokladnice systemických myslitelů – 45 perel Malé varování před zmatením pojmů Pozvánka – jste připraveni na zajímavý výlet/akci?

strana 2 strana 3 strana 4 strana 6 strana 11 strana 12

Na úvod – naše nejmilejší dítě: „naše“ objektivita „Konečně jeden objektivní pohled” aneb „Objektivní pohled na objektivitu“ Na objektivitě mám hodně záleží. Snad ještě víc, než na samotné myšlence objektivity nám pak záleží na tom, abychom měli objektivní představy o věcech a lidech – každopádně objektivnější než ostatní (zvláště když nejsou stejného názoru). Představa, že se dva lidé podívají na týž diagram a přitom si budou myslet to samé, po pravdě řečeno vůbec není tak špatná… ale v praxi bohužel jen těžko dosažitelná. Tady je totiž zpravidla třeba něco víc, než jen nabídnout stejné informace. Naším základním problémem je, že jsme obklopeni lidmi, kteří nesdílí náš pohled na svět. Tito lidé jsou všude, v naší rodině, v předpokoji a – co nám zvláště vadí – v zasedacích místnostech, když (nám) opravdu o něco jde… Stojí to čas a nervy a nevede vždy k žádoucímu výsledku. Co nám v této situaci může pomoci dál – především, když sami nejsme v pozici, kdy můžeme „rázně rozhodnout“?! Než se vrátíme k této otázce, zvu Vás na malý myšlenkový výlet. Možná máte stejnou zkušenost: věci se vždycky dají pořádně dají do pohybu, až když se Vám podaří brát záležitosti a myšlenkové pochody druhých vážně a také to dát jasně najevo. Jak za permanentního tlaku na čas a výsledek zvládnout nedívat se na důležité pracovníky jen jako na skeptiky, potížisty nebo optimisty (a podle toho filtrovat jejich příspěvky) – to je častým tématem v mé praxi jako executiv kouč. Není sporu o tom, že někteří lidé jsou schopni diskutovat i o těch nejjasnějších věcech. To vede k domněnce, že tyto věci zřejmě nevidí stejně… Je to vůbec možné?! Ano je ‐ odpovídá to totiž našim neurobiologickým dispozicím. Vlastně to ani nejde jinak! Jestli teď nad tím kroutíte hlavou, přeji Vám napínavou a záživnou četbu!



An Edge For You .

Učili jsme se myslet v tradici tzn. logického empirismu: Co se týká „objektivity“ a „vědeckosti“, přemýšlela většina z nás ve škole a zřejmě i potom do značné míry v těchto kategoriích: 1. Podle Galilea Galilei: Vše má být měřitelné. Není‐li, je nutno je učinit měřitelným… 2. Isaak Newton: Vše, co se děje, se děje nezávisle na našem pozorování. Přírodní procesy jsou zcela mechanické. 3. Vše se děje v přímé příčinnosti (lineární kauzalita, klasická fyzika, newtonovsko‐ karteziánský model) Závěry: 1) Hmota je objektivní. 2) Svět existuje nezávisle na nás. 3) Hmota získává v určitém okamžiku jen jednu určitou podobu. 4) Existence reality je prokázána srovnáváním výsledků dvou na sobě nezávislých pozorování (paradigma vědeckého poznání světa). 5) Řeč je systém symbolů: rovnice sestávající ze symbolů, které představují objekty světa (reprezentacionalistická metafora). 6) Jsme objeviteli fyzického světa, který se skládá z fyzických předmětů a jejich vlastností. 7) Existují objektivní skutečnosti nezávislé na našem vnímání. 8) Vnímáním se snažíme svět uchopit, řeč svět zobrazuje a správné poznání skutečnosti umožňuje jen smyslové vnímání (empirie). 9) Vše, co vnímáme, je jen přímou reprezentací objektů světa. Mozek jen pasivně zobrazuje skutečnosti, které jsou na něm nezávislé (reflexologická teorie). 10) Tvrzení teorie je třeba podle pravidel logiky pomocí rovnic zpracovávat tak, aby z nich vzešla nová teoretická tvrzení – z nichž pak zase mohou být odvozeny předpovědi (logický empirismus).



An Edge For You .

Ke kořenům konstruktivistického myšlení V Gestalt psychologii a umění se na počátku 20. století objevují nové impulzy – např. Franz Marc, Kandinski, umělecká skupina Blaue Reiter nebo německý teoretik umění a psycholog Rudolf Arnheim. Ten například píše: „Co jsme vypracovali na univerzitě, bylo reakcí na přírodovědeckou metodu, která spočívala v tom, že člověk může předmět, který zkoumá, po kouskách složit, takže se definuje každý kus zvlášť a výsledkem je pak souhrn definic. Ale v biologii, psychologii a vůbec všude vyplynulo, že existují předměty, které spočívají ve vztahu mezi částmi, takže tyto části nelze definovat jednotlivě.“ Také ve fyzice došlo k pokroku: Kvantová fyzika (od konce 30. až po začátek 50 let, Heisenberg, Bor, Einstein) komplikuje tento mechanistický obraz světa a přináší krajně „nepříjemné“ poznatky – například: 1) Při pozorování menších a menších částic: výsledky dějů na subatomární úrovni jsou jiné podle typu pozorování (pozorovatelé a pozorovací přístroje). 2) Světlo se chová buď jako vlnění nebo jako částice, podle toho, jak se na něho pozorovatel dívá. 3) Jeden elektron vystřelený do hmoty byl současně zjištěn na dvou různých místech. 4) Systémová teorie: systém není součtem jeho součástí 5) Cirkularita jevů: příčina A vyvolá důsledek B, ten důsledek C a ten příčinu A buď potvrdí nebo zpochybní (stane se důsledkem), ta potvrdí nebo zpochybní B… 6) Gregory Bateson: Každá příčina je současně následek a obráceně (cirkulární kauzalita).

Začarovaný kruh objektivního poznání: 7) Poznat správnost obrazu objektu znamená srovnat ho se skutečností. 8) To by znamenalo srovnat ho s obrazem skutečnosti před tím, než byl objekt vnímán. 9) Ten však nemáme, protože známe jen obrazy toho, co vnímáme, a nemůžeme je srovnat s ničím „mimo nás“. Můžeme mluvit jen o těch obrazech, které vnímáme… 10) Neexistuje tzv. „objektivní skutečnost“ na nás nezávislá. My jsme konstruktéry naší skutečnosti.



An Edge For You . Malá poznámka: Doporučuji Vám, abyste si pro četbu následujících citátů vybrali klidnou chvíli a posadili se u skleničky vína, šálku čaje, kávy nebo něčeho, co si obvykle dopřáváte, když se věnujete svým myšlenkám... Když to jen v rychlosti krátce přelétnete u PC, moc z toho mít nebudete. Proto si následující stránky radši vytiskněte!



An Edge For You .

45 + 1 perel –

z pokladnice systemických myslitelü : Následující citáty pochází z mnoha různých pramenů. Jsou to například zjednodušené verze původně velmi komplexně formulovaných idejí a pochází od přírodovědců, velikánů v oblasti systémové teorie, kybernetiky, bádání v oblasti komunikace a neurofyziologie na sklonku 20. století, ale i od „naivních systemiků“ minulých století – tedy lidí se schopností „vidět v souvislostech“, jak ještě později uvidíme. Zde budiž zmíněni např. němečtí klasikové jako Immanuel Kant, Georg Christoph Lichtenberg nebo Johann Wolfgang von Goethe, nebo i Lewis Caroll…

1)

Kdyby neexistovala komplexnost, museli bychom ji vymyslet.

2)

Člověk v každém okamžiku svého bytí dělá jen to nejlepší, na co v dané chvíli má.

3)

Svět tady není, abychom ho poznávali, ale abychom se v něm formovali. To je kantovská myšlenka (Lichtenberg).

4)

Něco skončit je těžší než něco začít.

5)

Svět tak, jak ho vnímáme, je naším vynálezem. My sami jsme konstruktéry skutečnosti.

6)

Vše, co máme k dispozici, jsou jen konstrukty našeho mozku. Neexistuje žádný přístup k „objektivní skutečnosti“.

7)

Nemůžeme říci, že něco jako skutečnost neexistuje. Jen nemáme přístup ke skutečnosti na nás nezávislé.

8)

Vše, co existuje, existuje z pohledu nějakého pozorovatele.

9)

Říká‐li něco osoba A, nikdy neví, jak zareaguje osoba B. To je nepředvídatelné a závisí jen na struktuře B.



An Edge For You . 10) Jelikož nemůžeme vstoupit do hlavy a těla druhého, nemůžeme tam také nic změnit. To znamená, že pouze struktura druhého určuje, zda se změní či ne. 11) Takzvanou „skutečnost“ musíme pořád přezkoumávat. Máme jen svůj jediný obraz skutečnosti a nezbývá nám, než ho srovnávat s obrazy druhých. 12) Vzhledem k těmto subjektivním elementům neexistuje žádný důvod pro tvrzení, že věda přináší objektivní vědomosti o objektivní skutečnosti (vědecký teoretik a fyzik Thomas Kuhn) 13) Představy také představují jeden život a svět (Lichtenberg). 14) Pojmy minulost a budoucnost jsou konstrukty ducha, žijeme vždy jen v přítomnosti. 15) Učení je jen sbírání zkušeností. To znamená rozšiřování či optimalizace alternativ, čili rozšíření potenciálních možností chování. Nyní se chováme tak, jak to odpovídá našim dosavadním zkušenostem. 16) To, co v mezilidské komunikaci všeobecně nazýváme „porozuměním“, je vlastně spíš vznik více či méně užitečných nedorozumění… 17) Paměť nám umožňuje stále znovu oživovat to, co už víme, a prověřovat, zda je to (ještě) užitečné a vhodné. 18) Ve vzájemném působení dvou osob nemůže jedna druhou změnit, může ji jen „perturbovat“, to je pobídnout, popostrčit. Výsledek však vždy záleží jen na druhé osobě. 19) Systém (např. člověka) si můžeme představit jako a. triviální stroj, tedy dovnitř vchází „x“ a ven vychází „x‘“ b. nebo jako netriviální stroj, kdy se z „x“ působením nepředvídatelné transformace stává „y“ (princip „black box“) 20) Škola a mnoho klasických přístupů k učení vychází z mechanistického pojetí člověka, čili vnímají člověka jako triviální stroj: Vzdělávaným se sděluje „x“ a očekává nebo vyžaduje se, aby vyšlo „x‘“. Tyto přístupy žádají pouze reprodukování. Člověka trivializují, berou mu schopnost chovat se kreativně a schopnost se sám učit.



An Edge For You . 21) Jdu‐li například k lékaři, aby mě zbavil bolesti hlavy, zacházím se sebou jako s triviálním strojem. 22) Když chce pozorovatel něco vysvětlit, tak má dvě možnosti: a. může mít za to, že může předpokládat objektivní realitu, která existuje nezávisle na něm, to znamená, akceptovat objektivitu bez důkazu, nebo b. může si uvědomit, že objektivita závisí na něm samotném a vzít v úvahu, že existuje tolik „realit“, kolik je lidí 23) První cesta je základem vědění, výchovy, řízení a kontroly. Znamená, že své vlastní hodnoty uplatňuji u ostatních. Druhá cesta je základem tolerance, respektu a skutečného přijetí druhých. Znamená schopnost přikládat světu druhého člověka stejnou váhu, jako svému vlastnímu. 24) Jakožto živé systémy existujeme v úplné samotě. 25) Zvnějšku je do mozku přenášena jen kvantita, kvalita vzniká až v nás. Venku nejsou žádné barvy, tóny a podobně, jen vlny. Červená a zvuk vznikají v naší hlavě. Často je těžké tomu věřit… 26) Čím to je, že je náš mozek tím nejkomplexnějším a nejvýkonnějším orgánem, který známe? Jak víme z bádání o mozku, je to v neposlední řadě tím, že spojení mezi částmi mozku jsou důležitější než jeho části samotné. Mozek funguje, protože se něco děje mezi neurony – dochází k elektrickým a chemickým, možná dokonce rytmickým spojení, propojení, vztahům. Neexistuje žádná ústřední entita, která by všechno řídila shora. Mozek zvládá své komplexní úkoly ve velmi decentralizovaných a cirkulárních procesech, v koncertní souhře prvků nervového systému, které se řídí samy. Jinak vyjádřeno: inteligence této organizace spočívá v sebeorganizaci vzájemně propojených součástí.

27) Z novějších poznatků neurofyziologie: a. Jen asi 20% podnětů, které se dostanou do naší kůry mozkové, pochází z receptorů smyslových orgánů v celém těle. Zbývajících 80% přichází z retikulární formace, hypotalamu a dalších mozkových jader. b. Počet nervových buněk pro smyslová vnímání je malý (asi 1 až 10 milionů). Uvnitř mozku je asi stotisíckrát více nervových spojení než neuronů na periferii.



An Edge For You . c. Naprostá většina toho, co vnímáme, tedy vzniká až v našem mozku a nesouvisí s vnější skutečností… 28) Mapa není území/krajina. Slova a to, co znamenají, není totéž (Korzybski). 29) Přemýšlíme, žijeme spolu a myslíme mezi sebou jen v řeči (jazyce). Neexistují žádné objektivní entity, ale jen mluvící (jazykující) bytosti (Ludewig). 30) Pouhá slova mohou člověka dovést k blaženosti nebo naopak na dno trápení. 31) Jednání je „my“ a ne „já“ (Arendt) 32) Věda je činnost, která vytváří vědomosti. To může probíhat různým způsobem. V angličtině a jiných evropských jazycích je věda úzce definována původním latinským slovem scientia. V indoevropském kořenu znamená skei „rozdělit“ nebo „rozlišit“. To je strategie redukcionismu: pokud je příliš těžké pochopit celek, rozkouskuje se na malé části. Pokud jsou i tyto malé části příliš komplikované, dělí se dál, až se člověk dostane k tomu, co si myslí, že chápe. Na této metodě je atraktivní to, že má vždycky úspěch. Ale cena, kterou člověk musí za tento úspěch zaplatit, jsou ztracené vazby, které z částí dělají celek. Je jasné, že tato metoda je zcela nepoužitelná pro pochopení procesů spolupráce nebo komunikace v podnicích, společenstvích atd., protože ničí přesně to, čemu chce člověk porozumět. (von Foerster)

33) V dialogu můžeme rozumět maximálně tomu, co druhý říká (jeho popisu apod.), nemůžeme však rozumět jemu samému, případně událostem, o kterých informuje. Neexistují tak zvaná „tvrdá data“. 34) Vše řečené je řečené někým. Vždycky existuje konkrétní, osobní zdroj... 35) To, co pozorovatel pozoruje, že souvisí více s pozorovatelem než s tím, co pozoruje. 36) … a co pozoruje pozorovatel, že pozorovatel pozoruje, rovněž více souvisí s ním nebo s předmětem pozorování… 37) Svět není žádné universum, ale spíš multiversum. Je tolik univers, kolik jich pozorovatel dokáže rozlišit… 38) „Realitami“ se argumentuje v konverzaci. Realita každého je pravdivá. Nejde ale o její pravdivost, ale užitečnost.



An Edge For You . 39) Realita je stejně jako objektivita donucovacím argumentem, protože je jen jedna. Tím se dobře kontroluje. Buď je to dobře nebo špatně. 40) Žádné chování samo o sobě není problémem. Teprve negativní hodnocení chování vytváří problém. Problémovému systému tak dává vzniknout komunikace. 41) Vše, co se děje mezi lidmi, je komunikace. Žádnou komunikaci nelze odhadnout, je neuvěřitelně proměnlivá. 42) Komunikace vzniká až u adresáta. I nedorozumění je komunikace (např. osoba „A“ odhání mouchu, osoba „B“ to pochopí jako pozdrav a také mává. „A“ si říká, co blbne, vždyť ho vůbec neznám a nerozumí mu, ale díky reakci „B“ už to je komunikace). 43) Nedorozumění, očekávání, problémy, rizika, náhody a nejistoty jsou motorem komunikace, která je díky nim plodná. Jejich odstraňování je typické pro problémové systémy. 44) Jedinou jistotou, kterou máme, je jistota, že nic není jisté. Jen kdyby i tohle nakonec nebylo tak nejisté… 45) Jednání přispívá k orientaci. A tohle asi znáte: 46) Paul Watzlawick: Jsem plně zodpovědný za každé slovo, které vyslovím. Ale nejsem zodpovědný za nic z toho, co vy slyšíte…



An Edge For You .

Malé varování před „zmatením pojmů“

Četba posledních stran může narušit Váš zaběhnutý způsob myšlení – tedy perturbaci ve smyslu výše uvedených podnětů k zamyšlení. Co má tohle všechno co dočinění s vedením? Samozřejmě se to nedá přesně jedna ku jedné přenést na společenský systém – tzn. naši realitu ve firmě, v týmu, se zákazníkem. Ale něco si z toho člověk vzít může. Mnozí vedoucí pracovníci v politické a ekonomické sféře stále ještě lpí na starých zmaterializovaných pořádkových konceptech, na „objektových“ představách programů a plánů. Živé vztahové propletence lidí či jejich energie k jednání, kterou čerpají z pozitivních či negativních identifikací, se v těchto představách objevují v nejlepším případě zcela okrajově. Proto se těmto vedoucím pracovníkům při „realizaci“ jejich tak přesně naplánovaných a vypočtených strategií často vede podobně jako Alence v říši divů, když říká o své neobvyklé partii kriketu: „Ty si vůbec neumíš představit, jak to člověka poplete, když je všechno sportovní vybavení živé. Moje další branka třeba právě pobíhá tam vzadu na hřišti.“… Základní téma každého manažera je „realizace“. Je hodnocen podle výsledků a sám také hodnotí podle výsledků. Izolované, vzájemně nesladěné akce se nehodí k tomu, aby dovedly komplexní systémy k trvalé žádoucí změně. Kdo to zkusí, zpravidla ztroskotá na komplexních působících souvislostech. Jestliže „realizace“ ve smyslu našeho lineárního chápání příčiny a výsledku (já dám pokyn, výsledek je to, co jsem definovala jako cíl) v komplexních společenských procesech takto nefunguje, co by byla alternativa? Uveďme si hesla jako „utváření kontextů“ „opuštění centrální perspektivy“ a „sebeorganizace“. Model sebeorganizace spojené se souhrou místo hierarchické organizace spojené s jednotlivými akcemi však vyžaduje schopnost myslet v souvislostech.

Praktický potenciál uvedených zásad je nesmírný: Když se Vám podaří vědomě podle nich jednat v souladu s danou situací, dosáhnete svých cílů s menší námahou, rychleji a s novou radostí ze svého výkonu a tvořivosti.



An Edge For You .

Pozvání: Jste připraveni na zajímavý výlet/akci?

Zpřístupnění tohoto potenciálu je vždycky proces, v němž se střídají fáze rychlých úspěchů s fázemi stagnace. Jako kouč jsem odbornice na takovéto procesy – na přehodnocení Vašeho stylu vedení a jeho přizpůsobení dané situaci, a to v souladu s Vaší osobností, hodnotami a cíli. Teď je to na Vás. Můžete zůstat u toho, že budete tento článek brát jako inspirující a provokativní hru myšlenek. Nebo můžete poslechnout impuls a dovést svou komunikaci na zcela jinou úroveň, která Vám umožní jiné výsledky. To můžete dělat buď tak, že se o to pokusíte sami, nebo s partnerem, který se specializuje přesně na tyto procesy, a tudíž vnáší fundované znalosti, • jak by měl vypadat Váš zcela osobní proces a proč, • jaké kroky musíte bezpodmínečně naplánovat, a • co Vás nejrychleji posune dál, když jste někde uvízli.

Jestli je to pro Vás momentálně zajímavé, zjistíte, když si odpovíte na tuto otázku: Představte si, že byste s každým, s kým chcete, mohli komunikovat na jeho vlnové délce. Zdlouhavé diskuze, kde stejně nakonec jeden druhého nepřesvědčí, byste nahradili rozhovorem, který by byl přizpůsobený situaci a orientovaný na zákazníka. Přitom byste nejen optimálně využili svých šancí, ale hlavně upevnili svůj vztah se zákazníky (spolupracovníky atd.). A ani by Vás to nestálo zvláštní námahu. Je tohle na Vaší pozici důležité? Jakou hodnotu by to mělo pro Vás osobně? Mohla by z toho profitovat Vaše organizace? Chcete‐li se dozvědět více o investici do své osobní výkonnosti a schopnosti se prosadit v organizaci a naučit se aplikovat tyto dalekosáhlé principy při vedení svých zaměstnanců, pak bychom se někdy měli osobně sejít! První informace o mně a mých koučovacích programech najdete na mé webové stránce http://www.an‐edge‐for‐you.com Vaše Annette B. Reissfelder



An Edge For You .

Pár slov o mně: Už více než 8 let působím jako management a executive kouč. Mám rozsáhlé zkušenosti. Pracovala jsem s více než 40 zákazníky na úrovni představenstva a majitelů a cca 80 zákazníky ve středním a vyšším managementu v pěti zemích. Pracuji z Hamburgu a Prahy mezinárodním měřítku v němčině, angličtině a češtině. Pro další informace mě kontaktujte na annette@an‐edge‐for‐you.com, nebo mi zavolejte na tel. +49 (0)178 97 515 97 oder +420 603 151 550. PS: Tento eBook můžete přepískat svým kolegům, přátelům a známým. Mé autorské právo je tím nedotčeno.



An Edge For You. - Seite 1 von (c) Annette B. Reissfelder 2008

Recommend Documents