Popis realizace poskytování sociální služby Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, Amalthea Amalthea poskytuje sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi. Organizace má 2 kontaktní místa, služby jsou z větší části terénního charakteru. Pobočka Chrudim Adresa: Městský park 274, Chrudim IV, 537 01 Chrudim 1 Popis místa: Služby jsou poskytovány převážně terénní formou v přirozeném prostředí klientů. Ambulantní zázemí projektu se nachází v provozních prostorách sdružení na adrese Městský park 274, 537 01 Chrudim. K dispozici jsou kancelářské prostory Centra náhradní rodinné péče (3 kanceláře) a Podpory pro rodinu a dítě (1 kancelář), Provozní složky (2 kanceláře) dále místnost pro menší skupinová setkávání s klienty (cca 30 m2) vybavená sedacím nábytkem, kuchyňka (cca 5 m2), klubovna (cca 25 m2) pro doučování dětí, k dispozici je stůl s PC určeného pouze dětem a mládeži, sedací nábytek, pracovní stůl a velká herna pro klienty (cca 60 m2) vybavená hračkami, stolními a deskovými hrami, velkým stolem pro výtvarnou činnost apod. Jedna místnost (cca 19 m2) slouží jako archiv a sklad organizace. K dispozici jsou sociální zařízení na chodbě. Prostory kanceláří Centra náhradní rodinné péče, herny a klubovny jsou v dlouhodobé propůjčce, zbylé prostory v nájmu. Vlastníkem budovy je město Chrudim. Pobočka Česká Třebová Adresa: Hýblova 546, Česká Třebová, 560 02 Česká Třebová 2 Popis místa: Služby jsou poskytovány převážně terénní formou v přirozeném prostředí klientů, ambulantní formou na pobočce Česká Třebová. Popis kontaktního místa Česká Třebová: Jedná se o činžovní dvoupodlažní dům poblíž centra České Třebové zkolaudovaný jako obchodní a kancelářská budova. Dvě konzultační a kontaktní (pro klienty a pracovníky) místnosti o výměře 42 a 24 m2 se nacházejí v prvním patře. Dále je k dispozici kancelář pro pracovníky v druhém patře (30 m2). Místnosti jsou vybaveny standardním vybavením kanceláře (PC, internet, pracovní stoly, sedací souprava ke konzultacím). Společné sociální zařízení je umístěno na chodbě. Prostory jsou v nájmu. Formy poskytování služeb ambulantní a terénní Ambulantní: Ambulantní služby jsou poskytovány v jednotlivých pobočkách takto: Chrudim Pondělí 9:00 - 17:00 Úterý 9:00 - 17:00 Středa 9:00 - 17:00 Čtvrtek 9:00 - 17:00 Pátek 9:00 - 17:00 Sobota Neděle Česká Třebová Pondělí 9:00 - 11:00 Úterý -
Středa ČtvrtekPátek Sobota Neděle
-
Terénní: Terénní služby jsou poskytovány dle potřeb rodin v jednotlivých pobočkách takto: Chrudim Pondělí 7:00 - 21:00 Úterý 7:00 - 21:00 Středa 7:00 - 21:00 Čtvrtek 7:00 - 21:00 Pátek 7:00 - 21:00 Sobota Neděle Česká Třebová Pondělí 7:00 - 21:00 Úterý 7:00 - 21:00 Středa 7:00 - 21:00 Čtvrtek 7:00 - 21:00 Pátek 7:00 - 21:00 Sobota Neděle Služby jsou rodinám poskytovány týmem sociálních pracovníků dvou programů: Podpora pro rodinu a dítě (sociální služby pro děti a jejich rodiče) a Centrum náhradní rodinné péče (sociální služby pro děti v náhradní rodinné péči a jejich pečovatele). Hlavní cílovou skupinou jsou rodiny s dětmi, tedy jeden nebo více dospělých, kteří pečují o jedno nebo více dětí; rodiny, které se ocitají v obtížných životních situacích, jež samy bez pomoci nedokážou řešit a) rodiče a širší rodina dítěte Rodiče, jimž hrozí odebrání vlastního dítěte nebo jejichž děti již mimo rodinu umístěny jsou, se potýkají se sociálními problémy často spojenými s ekonomickým deficitem. Charakteristické problémy, které tito rodiče mají: dlouhodobá nezaměstnanost, problémy s bydlením, neřešené dluhy, obtíže při kontaktu s úřady a institucemi, event. výkon trestu odnětí svobody, snížené dovednosti v péči a výchově dítěte apod. Většina rodičů spadá do nižších socio-ekonomických vrstev, nejsou schopni nastalou situaci řešit samostatně. Od r. 2012 jsme rozšířili cílovou skupinu i o ohrožené těhotné ženy. Rodiče, ev. členové širší rodiny, mají zachované citové vazby k dítěti, mají o něj soustavný zájem a o společný život s dítětem usilují, popř. usilují o zachování vztahů a kontaktů s dítětem, umístěným mimo rodinu. b) děti výše uvedených rodičů Tyto děti se potýkají s důsledky sociálních a ekonomických problémů rodiny a důsledky pobytu mimo rodinu. Nejsou u nich dostatečně naplňovány základní fyzické, psychické a sociální potřeby. Následkem psychické deprivace bývají děti opožděné ve fyzickém a psychickém vývoji,
mají speciální vzdělávací potřeby, jsou více nemocné, trpí psychickými a citovými poruchami, popř. mají narušenou identitu. Ve společnosti jsou stigmatizovány a sociálně vyloučeny v důsledku špatné hygieny, poruch chování, nízkého sebevědomí, nižšího vzdělání, vyšší trestné činnosti, narušené identity a orientace ve světě. Řadu obtíží si nesou do dospělosti. Děti mají však zachovanou citovou vazbu k rodičům a přejí si vyrůstat ve své rodině, nebo zachovat vazby a kontakty se svou rodinou. c) náhradní pečovatelé (pěstouni, adoptivní rodiče) Náhradní pečovatelé (zejména příbuzenští pěstouni) často vyhledávají cílenou pomoc při řešení specifických náročných a krizových situacích spojených zejména s řešením výchovných a emočních problémů přijatých dětí, při kontaktech s vlastní rodinou dítěte, při styku s institucemi, při obtížném zvládání problémů v socioekonomické oblasti (dluhy a bydlení), apod. d) děti v náhradní rodinné péči Děti, které nemohou dočasně či dlouhodobě vyrůstat ve své vlastní rodině a jsou umístěny do rodiny náhradní, si často nesou celou řadu problémů a traumat. Samotné oddělení dítěte od jeho rodiny je pro dítě velmi náročnou situací, která výrazně ovlivňuje jeho vývoj. V nefungující vlastní rodině děti mohly zažít zanedbávání, týrání a zneužívání, jejich potřeby nemusely být naplněny vždy tak, jak pro svůj zdravý vývoj potřebovaly. Stejně tak z ústavní péče si i při nejlepší snaze pečovatelů děti mohou nést poškození - často mají narušenou schopnost vytvořit si vazbu s druhými (porucha attachmentu), obtížně důvěřují lidem, mají nízké sebevědomí. To se pak projevuje v jejich chování a jednání - jsou hyperaktivní, mají problémy s lhaním a krádežemi, odmítají fyzický kontakt anebo jej naopak extrémně vyhledávají, obtížně dodržují pravidla a hranice, neuvědomují si následky svých činů, necítí stud, neprojevují skutečné emoce, v jejich chování se dále může objevovat agresivita, sebepoškozování, atd. Služba obsahuje tyto základní činnosti: a) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, b) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, c) sociálně terapeutické činnosti, d) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Základní činnosti: - metody case managementu – rodinné a případové konference - sociální poradenství v domácnosti rodiny v otázkách týkajících se bydlení, hospodaření s penězi, dávek, dluhů, exekucí - právní poradenství - doprovod na úřady, soud, do poraden, azylového bydlení, atd. - podpora a nácvik rodičovských dovedností, nácvik a podpora v péči o dítě, jeho rozvoji, při plnění školních povinností - hospodaření s financemi a vedení domácnosti - nácvik a upevňování sociálních dovedností v jednání s úřady a dalšími institucemi, doprovod na jednání. - sociálně terapeutické techniky pro navázání kontaktu s dětmi, pro zjištění jejich přání a názorů, pro posílení vztahů v rodině - zajištění kontaktu dětí s rodiči, pokud již děti byly z péče odebrány - krizová intervence - motivační rozhovory Fakultativní činnosti:
- podpůrný program zajištěný dobrovolníky - rodinná či individuální terapie - psychologické poradenství - speciálně-pedagogické a etopedické poradenství - videotrénink interakcí Terénní sociální pracovník s rodinami v sociálně nepříznivé situaci v rámci domluvené frekvence konzultací na základě Smlouvy o poskytování sociální služby a ve spolupráci s OSPOD mapuje potřeby a situaci rodiny zejména v těchto oblastech: - typ vztahové vazby (tzv. attachment) mezi rodičem/pěstounem a dítětem a výchovné kompetence rodičů/pěstounů - schopnost rodičů/pěstounů zajistit dohled a kontrolu nad dítětem, bezpečnou péči o dítě - přítomnost sociálně-patologických jevů u členů rodiny (závislosti, nemoci, útěky, krádeže, záškoláctví, násilí a fyzické tresty v rodině, atd.) - hrozící ztráta bydlení či nevhodné bydlení pro rodinu - péče o domácnost a možná rizika pro dítě vyplývající z nedostatečné péče - zadluženost rodiny a z toho vyplývající rizika exekucí - možnost a ochota rodiny splácet půjčky - příjmová situace rodiny - možnosti navýšení příjmu rodiny pomocí sociálních dávek - zjištění pracovních schopností rodičů/pěstounů a jejich schopnosti zorientovat se na trhu práce a získat práci - formální i neformální zdroje rodiny a její širší sociální síť Průběh sociální služby: 1. Navázání spolupráce s rodinou a s OSPOD Oslovení rodiny Nejčastěji jsme osloveni pracovníky OSPOD, NNO, poradenskými zařízeními, kteří nám anonymně představí příběh rodiny. O přijetí rodiny do služby je rozhodnuto na nejbližší poradě týmu, je určen klíčový pracovník rodiny. Při volné kapacitě následuje schůzka s příslušným OSPOD, kde jsou klíčovému pracovníkovi rodiny poskytnuty bližší informace o rodině, je domluven první kontakt s rodinou. Rodina může o službu požádat také sama, bez vědomí OSPOD. K efektivní spolupráci je však OSPOD se souhlasem rodiny vždy přizván. Většina rodin (v rámci programu Podpora pro rodinu a dítě) se do služby dostává na doporučení OSPOD, který definuje základní cíl spolupráce. Spolupráce s OSPOD je tak nejintenzivnější, setkávání, informování o situaci a dalším postupu probíhá min 1x za 6 týdnů, zpravidla je ale kontakt častější (např. situace odchodu dítěte do náhradní rodinné péče či při návratu z ní). Navázání kontaktu s dítětem a jeho rodinou První setkání probíhá zpravidla společně s pracovníkem OSPOD, na úřadě nebo v bydlišti rodiny. Pracovník představí možnosti služby a obvyklý průběh spolupráce. Rodina popíše stávající situaci ze svého pohledu, společně s OSPOD je formulována základní zakázka. Je podepsán souhlas s poskytováním osobních údajů a, je-li to vhodné, souhlas se sdílením informací dalším subjektům. Pokud dojde k dohodě, je uzavřena smlouva o poskytování služby (zpravidla písemně), její součástí je definice osobního cíle. Tato fáze trvá cca 3-5 setkání. Pokud situace vyžaduje rychlé řešení, některé kroky jsou realizovány ihned (např. situace, kdy dochází k dražbě nemovitosti, hrozba vystěhování, akutní potřeba zdravotní péče apod.).
Navázání spolupráce s ostatními subjekty okolo dítěte
Klíčový pracovník navazuje kontakt se spolupracujícími/ostatními subjekty okolo rodiny a dítěte (sociální pracovník dítěte, pracovník ústavního zařízení, pěstoun, pracovník PPP, SVP, PMS, lékař, učitel, širší rodina, aj.) za účelem bližšího zmapování situace rodiny a zjištění formy spolupráce rodiny s dalšími subjekty. 2. Vyhodnocení situace dítěte a rodiny a Individuální plán ochrany dítěte jsou základními dokumenty pro nastavení služby rodině a dítěti – nejsou-li dokumenty zatím zpracovány, podílíme se na jejich vytvoření ve spolupráci s OSPOD Při zjišťování potřeb rodiny a vyhodnocení situace rodiny a dětí vycházíme: - z rozhovorů s rodinou (při zjišťování zakázky na úvodním setkání, dále při pravidelných konzultacích v rodině a na dalších setkáních – např. na případových konferencích) - z rozhovorů či písemných záznamů spolupracujících subjektů o situaci a historii dítěte a rodiny včetně doporučení - z výstupů případové konference - z pozorování při pravidelných konzultacích v rodině, kdy je mapována situace rodiny a dítěte včetně prostředí rodiny
Součástí vyhodnocení těchto oblastí je i stanovení míry rizika v jednotlivých oblastech (v jakých oblastech je dítě nejvíce ohroženo a jaké jsou možnosti rodiny tato rizika zmírnit).
Mapování a hodnocení jednotlivých oblastí je podkladem pro stanovení dílčích cílů spolupráce, které jsou obsahem individuálního plánu ochrany dítěte.
Má-li dítě vyhotoven Individuální plán ochrany dítěte, domlouváme s OSPOD, která oblast má být řešena námi. Většina dětí však IPOD doposud nemá vytvořen (jedním z důvodů je, že jsou v evidenci již několik let), u nich se snažíme na vytvoření plánu spolupracovat s OSPOD. Na pravidelných konzultacích dochází společně s klientem k plánování jednotlivých kroků, které směřují k naplnění cílů. Jednotlivé úkoly jsou termínované a jejich plnění je pravidelně sledováno. Rodina nikdy nemůže být pasivním příjemcem pomoci, je motivována k aktivnímu řešení. Individuální plánování pomoci rodině a dítěti dále probíhá na případových konferencích, zde můžeme být iniciátorem, nebo pokud ji svolává OSPOD, přizvaným účastníkem, který vystupuje jako podpora rodiny.
3. Zapojení širší rodiny a komunity do podpory rodiny a dětí, zapojení dobrovolníků
Na základě vyhodnocení situace rodiny je zřejmé, zda má dítě širší rodinu a nakolik je zapojena do komunity místa, ve kterém žije. Vhodným nástrojem pro aktivizaci širší rodiny je rodinná konference, jejíž svolání vždy konzultujeme s příslušným OSPOD. Zapojení dobrovolníků při odlehčení pro rodinu – v rámci volnočasových aktivit, doučování, doprovodu na kroužky, jednodenní či vícedenních akcích pro děti či celé rodiny.
4. Pravidelné konzultace terénního sociálního pracovníka s dítětem a rodinou v přirozeném prostředí rodiny – postupné posilování kompetencí rodiny řešit problémy bez závislosti na sociální službě. Poskytování sociální služby rodinám je časově omezeno dle charakteru zakázky rodiny, cílem je podpořit kompetence rodiny tak, aby nepotřebovala sociální službu využívat.
5. Doprovod rodiny při jednání na úřadech, s institucemi, pokud takovou pomoc rodina potřebuje. Komunikace se soudy, exekutory, dluhovými poradci, atd. Zhodnocení a revize plnění cílů rodinou v rámci sociální služby je zachyceno ve spolupráci s OSPOD také ve vyhodnocení a Individuálním plánu ochrany dítěte. Závěrečné zhodnocení může proběhnout v rámci případové konference. 6. Ukončení poskytování služby - služba je ukončena vzájemnou dohodou mezi rodinou a klíčovým pracovníkem rodiny, kdy je naplněn cíl spolupráce. Zpravidla se jedná o dlouhodobou spolupráci – nejčastěji po dobu jednoho roku, část rodin, kde se objevují nové obtíže, jsou v kontaktu se službou i déle. Důvodem ukončení poskytování služby v jejím průběhu může být nespolupráce ze strany rodiny – opakovaně zmařené konzultace, neochota se aktivně podílet na řešení situace – o tomto je informován příslušný pracovník OSPOD. Rodina má možnost, pokud přehodnotí svůj postoj, do služby vstoupit opakovaně. V Chrudimi, dne 22.9. 2014
