Alzbeta Bajerova a Richard Q. Turcsanyi, Ph.D. Ústav teritoriálních studií, Mendelova Univerzita

Alzbeta Bajerova a Richard Q. Turcsanyi, Ph.D. [email protected] Ústav teritoriálních studií, Mendelova Univerzita From ‘Defender of Values’ to ‘Faithful Ally’: The Czech U-turn in its Approach towards China The aim of this text is to describe and contextualize the substantial change in Czech foreign policy towards China around the year 2012. After 1989, the Czech Republic (before 1993 Czechoslovakia) took a rather critical path in its foreign policy towards China. At the same time, many analysts still criticize the Czech foreign policy for lacking a coherent direction and clear definition of fundamental norms and strategic priorities and being limited to a few gestures of mostly symbolic nature. The relative strategy-free character, lack of concrete steps, and consequent high dependence on the particular political discourse led us to selection of the ‘role theory’ as the analytical framework of this research. Through its lens, this paper will investigate what roles did the Czech Republic adopted via its leading representatives during its “anti-China” period and how this role changed in the “pro-China” period. Collecting the analytical material from the two periods will provide us with the information needed for interpretation of the change in the Czech foreign policy. At the end of the paper we will be able to answer the questions of how much, how, and why the Czech Republic have turned its approach towards China in the rhetorical dimension.

doc. PhDr. Luboš Bělka, CSc. [email protected] Ústav religionistiky, FF MU Brno Pančhenlamův obřad Kálačakry v Pekingu v roce 1932 ve fotografiích Viktora Mussika Významný tibetský buddhistický hierarcha 9. pančhenlama Lozang Thubtän Čhökji Ňima Geleg Namgjal (/blo bzang thub bstan chos kyi nyi ma dge legs rnam rgyal/, 1883-1937) byl první, kdo začal hromadně sloužit obřad Kálačakry pro ne-Tibeťany a ne-Mongoly mimo území původního rozšíření tibetského buddhismu. Sehrál tím významnou roli v šíření tibetského buddhismu v republikánské předválečné Číně. Obřad se uskutečnil v Zakázaném městě od 14. do 24. října 1932 a měl primárně politický význam a byl první svého druhu. Samotná událost je v odborné literatuře dobře zpracována, nicméně absentuje její vizuální stránka. Kromě velké barevnými písky sypané mandaly Kálačakry, fotograficky zdokumentované a publikované Američanem Basilem Crumpem, nebyla dosud publikovaná žádná fotografická dokumentace. Teprve nedávno se objevila desítka černobílých fotografií českého cestovatele Viktora Mussika, jejichž heuristická hodnota je nesporná. Příspěvek se zabývá jak samotným obřadem Kálačakry obecně, tak i jeho konkrétní podobou z října 1932.

Mgr. Daniela Zhang Cziráková, Ph.D. [email protected] Ústav orientalistiky SAV, Bratislava Vyhýbanie sa práci štetcom - radikálny odklon od tradície v hnutí Experimentálnej maľby tušom Príspevok sa zameriava na radikálny prúd v hnutí Experimentálnej maľby tušom, ktoré sa sformovalo v pevninskej Číne koncom 80. rokov a ktorého predstavitelia dodnes využívajú tento názov pri organizovaní výstav. Snahy o reformu súčasnej čínskej maľby tušom, ktoré stáli pri vzniku hnutia, viedli niektorých jeho predstaviteľov, ako bol Zhang Yu, jeden zo zakladateľov a hlavných predstaviteľov hnutia, Liu Zijian a iní, ktorí vyjadrili názor, že je nevyhnutné vyhnúť sa aj kaligrafickým ťahom štetca, ktoré sú príliš tesne späté s čínskou tradíciou. Niektorí predstavitelia tohoto prúdu, ako už menovaní umelci, sa dokázali vyhnúť akémukoľvek použitiu štetca, iní sa snažili vyhnúť kaligrafickým ťahom štetca typickým pre kuangcao, prípadne používali štetec hlavne na namáčanie (ran).

Mgr. Vlastimil Dobečka [email protected] Katedra asijských studií, FF UP Etymologie a ekvivalence názvů akupunkturních bodů Příspěvek je věnován etymologii názvů akupunkturních bodů, jejich analýze a kategorizaci podle morfosyntaktické struktury a významu a ekvivalenci těchto názvů v češtině. Do analýzy byly zahrnuty pouze standardní názvy akupunkturních bodů čtrnácti hlavních akupunkturních drah.

1    

Mgr. Ján Ďurica [email protected] Katedra východoázijských štúdií, Filozofická fakulta UK v Bratislave Postavenie a úloha panovníka v systéme vlády a správy štátu v diele Han Feizi Napriek tomu, že dielo Han Feizi patrí medzi najrozsiahlejšie diela starovekej Číny, ktoré sa nám dodnes zachovali a jeho obsah je zaujímavý nielen z hľadiska filozofického a sociálno-politického, ale aj historického a literárneho, nebola mu z rôznych dôvodov v akademických kruhoch dodnes venovaná taká pozornosť, akú by si vzhľadom na svoj charakter a obsah zaslúžilo. Tento príspevok sa zaoberá analýzou vybraných konceptov a myšlienok obsiahnutých v diele Han Feizi, ktoré sa týkajú predovšetkým funkcie panovníka v systéme vlády a správy štátu. Pozornosť sa pritom zameriava hlavne na pozíciu, význam a úlohu panovníka, ako aj na vzťahy medzi ním a ministrami či úradníkmi v rámci vládnutia a spravovania štátu a na metódy, ktoré na to používa. Na záver sú spomenuté aj niektoré možné paralely medzi myšlienkami tohto diela a súčasnosťou.

Prof. Raoul David Findeisen, Ph.D. [email protected] Univerzita Komenského v Bratislave Czech and Slovak Translations of Chinese Literature – Comparison and Competition? This paper attempts to establish patterns for comparison of Czech and Slovak translations. It will concentrate on three paradigmatic works on which certain patterns of trnaslation may well be developped: 1) the Shijing (Book of Songs), 2) The Hongloumeng, and finally 3) Xiongdi (Brothers) by thecontemporary writer Yu Hua. On the basis of some text portions,translation procedures may be elucidated, also with respect to possible ‘fourth language’ sources (not Chinese, nor Czech nor Slovak). The aim is to demonstrate that translations are generally involved in a process reaching far beyong single language domains.

Mgr. Kateřina Gajdošová [email protected] Ústav Dálného východu, Filozofická fakulta UK, Praha Myslet Jedno – nejstarší kosmologie v nově objevených textech Válčících států Vykopané texty z doby Válčících států, které se po více než dvaceti letech od nálezu konečně dočkávají také zevrubného filosofického zkoumání, řádně zamíchaly dosavadními stereotypními představami o tehdejším myšlení a vrhly nové světlo na dosud známé texty. Zejména kategorie raného taoismu se velmi rozostřila díky objevu nových kosmologických textů. Příspěvek představí texty Tai yi sheng shui 太一生水, Fan wu liu xing 凡物流形 a Heng xian 恆先, poukáže na jejich společné rysy, sdílený pojmový aparát, formu a způsob výpovědi, i na specifičnost každého z nich. Zároveň nabídne některé zajímavé paralely s dochovanými texty. Cílem příspěvku je představit tyto texty nikoli pouze jako zástupce raného taoismu, ale jako svébytné příklady významného intelektuálního obratu směrem k filosofii, srovnatelného s před-sokratovskými mysliteli starého Řecka.

Bc. Markéta Glanzová [email protected] Seminář čínských studií, FF MU Jin Yongův fikční svět jako konstrukce čínské identity – hodnoty wen 文 a wu 武 Zha Liangyong 查良镛 (1924-), známý spíše pod pseudonymem Jin Yong 金庸, je patrně vůbec nejčtenější moderní čínský spisovatel a autor literatury žánru wuxia 武侠. Žánr wuxia je obecně označován za žánr zábavný a není pochyb, že i Jin Yongovy knihy plní zábavnou funkci. Čtenáři rádi unikají do jeho fikčního světa plného neohrožených hrdinů a nebezpečí, tento svět je jim alespoň dočasným úkrytem před starostmi všedních dní a mnoho čtenářů se často do knih ponoří natolik, že je pro ně téměř nemožné se od nich odtrhnout. Ve svém příspěvku nicméně vycházím z předpokladu, že Jin Yongův fikční svět v sobě skýtá mnohem více než jen zábavu a únik od reality. Jin Yong ve svých knihách vytváří specifický obraz Číny (čínské kultury, společnosti a místa jedince v ní) a podílí se tak

2    

významným způsobem na formování čínské identity. Náplní tohoto příspěvku je popsat, jakou roli ve formování čínské identity hrají v Jin Yongově světě dvě tradiční čínské hodnoty, hodnota wen 文 (civilizace, kultura, písemnictví, civilní vláda) a wu 武 (bojové schopnosti, vláda za použití síly). Hodnoty wen jsou obecně hodnotami konfuciánů, hodnoty wu jsou naopak typické pro hrdiny žánru wuxia. Dalo by se tedy předpokládat, že to budou právě hodnoty wu, které budou Jin Yongově světu dominovat a hodnoty wen budou spíše odsunuty do pozadí. Ačkoli jsou hodnoty wu velmi důležité, situace není ani v nejmenším jednoduchá. Pro Jin Yonga jsou jak hodnoty wu, tak hodnoty wen velmi stěžejní. Cílem příspěvku je popsat, jaký vztah k sobě tyto dvě hodnoty mají, jakou funkci v Jin Yongově fikčním světě plní a hlavně, jakým způsobem se podílejí na konstruování čínské identity.

Bc. Terézia Hegerová [email protected] Seminář čínských studií, FF MU Svet ako bojisko všetkých proti všetkým Science fiction je v Číne jedným z literárnych žánrov, ktoré si od svojho vzniku prešli búrlivým vývojom. Situácia Číny a čínskeho ľudu v súčasnej dobe sa od neskorého obdobia panovania dynastie Qing, kedy začali vznikať prvé sci-fi diela na tomto území, značne zmenila. Napriek tomu sa však autori oboch období zaoberajú podobnými a často nadväzujúcimi otázkami a problémami. Akoby sa postupom času v určitých ohľadoch nič nezmenilo. Do popredia vystupuje predovšetkým motív sveta, v ktorom si sú všetci nepriateľmi. Ľudská spoločnosť je miestom, kde sa ľudia navzájom požierajú. Kultúra, prvok pre Čínu tak dôležitý, je len krehkou okrasou, ktorá je pri hľadaní cesty pre záchranu Číny bezcenná. Existuje z pohľadu autorov vôbec cesta von? Na čo samotný výskyt motívu v rôznych časových obdobiach poukazuje? Touto tematikou sa zaoberal už Liang Qichao 梁啟超. Dnes sa jej taktiež venujú autori čínskej science fiction, predovšetkým Liu Cixin 刘慈欣. Rovnako je však prítomná aj v iných literárnych žánroch, príkladom čoho je súčasný čínsky románový bestseller, Totem vlka. To samo o sebe poukazuje na dôležitosť tohto javu. Je teda zaujímavým pozrieť sa bližšie na vývoj celej problematiky.

Mgr. Denisa Hilbertová, M.A. [email protected] Seminář čínských studií, FF MU KMT a Čankajšek v československé socialistické propagandě „Čankajšek, tzv. prezident Čínské republiky zemřel.“ Těmito slovy oznámilo Rudé právo v dubnu 1975 smrt vůdce nacionalistické strany Kuomintangu. Cílem tohoto příspěvku je představit československou socialistickou propagandu v tisku zamířenou na Kuomintang a Čankajšeka. Studie se opírá především o nejrozšířenější československé noviny - Rudé Právo a magazíny Dikobraz a Roháč, jež patřili k nejpopulárnějším tiskovinám té doby. Časové vymezení studie je mezi rokem 1948, převzetí moci Komunistickou stranou Československa a rokem 1975, úmrtím Čankajšeka. Hlavní těžiště příspěvku je konec čtyřicátých let – tedy před odchodem KMT na Taiwan a počátek let padesátých, kdy sovětsko-čínské mezinárodní vztahy byly mimořádně dobré úrovni. Čankajšek prohrávající a prohravší v čínské občanské válce patřil mezi oblíbená témata propagandistických vtipů, které ukazovaly rostoucí sílu komunismu. Množství i kvalita propagandy reflektovaly mezinárodní situaci v komunistickém bloku. Po sino-sovětské roztržce, československá média reflektovaly pouze významné události jako např. získání křesla ČLR v OSN.

Jiří Holba, Ph.D. [email protected] Orientální ústav AV ČR Diamantová sútra v Číně Diamantová sútra (DS), která byla sepsána v sanskrtu přibližně ve 3.–4. stol. n. l., patří mezi nejdůležitější texty čínského buddhismu. I když se jedná o text sepsaný v Indii, už od jejího prvního překladu do čínštiny slavným Kumáradžívou na samotném počátku 5. století měla velký vliv na čínskou kulturu, do níž byla následně plně integrována.Tento příspěvek se bude zabývat čínskými překlady a komentáři DS, významem DS pro teorii a praxi čínského buddhismu a její rolí v čínské kultuře (zázračné příběhy, kamenné nápisy a literatura atd.).

3    

Mgr. Jakub Hrubý, Ph.D. [email protected] Orientální ústav AV ČR Možnosti čínské kulturní diplomacie v Malajsii - pnutí a rozpory "zvláštního" vztahu Region jihovýchodní Asie byl po staletí úzce propojen s děním v Číně prostřednictvím námořní hedvábné stezky, po níž probíhala čilá kulturní a ekonomická výměna mezi Čínou a oblastí Indického oceánu, potažmo se Západem. Strategická důležitost regionu se odráží i v současných snahách ČLR obnovit či nově navázat úzké vztahy se zeměmi ASEANu s cílem zabezpečit své hranice, získat nové trhy a upevnit své postavení v regionu. Při prosazování svých obchodních a rozvojových projektů, jako jsou One Belt, One Road či Nová námořní hedvábná stezka, se tak ČLR dovolává společných dějin a zkušeností s koloniální nadvládou stejně jako tradice mírových, převážně obchodních a kulturních kontaktů, které jsou přínosné pro obě strany. Na druhou stranu staletí ve stínu císařské Číny a někdy i nepříjemná historická zkušenost některých státu jihovýchodní Asie s čínskou mocí vedou k přetrvávající nedůvěře ke zvýšené aktivitě ČLR v oblasti. Proklamovaný obraz dobrého souseda také často naráží na realitu stále asertivnějšího postupu při prosazování vlastních zájmů a sporných územních nároků v Jihočínském moři. Malajsie se v současné době těší nadstandardním politickým a ekonomickým vztahům s Čínou a patří proto v tomto ohledu spíše k zastáncům čínského postupu. Avšak i zde přetrvává jistá nedůvěra související se specifickou vnitropolitickou a etnickou situací v Malajsii, kde 23-24 procent obyvatel tvoří etničtí Číňané, potomci několika vln usedlíků z různých oblastí Číny, kteří si do značné míry ve většinové malajské muslimské společnosti uchovávají sepětí s čínskou kulturou. Existence této menšiny a vztah ČLR k ní pak představují jedno z potenciálně ožehavých témat čínsko-malajských vztahů a také ovlivňují možnosti čínské kulturní diplomacie. Zatímco odkazy na historické kontakty v dobách Zheng Heho námořních výprav jsou v Malajsii přijímány jednoznačně pozitivně, propagace čínské kultury již tak bezproblémová není, neboť ji lze vykládat jako snahu ČLR mobilizovat malajsijské Číňany a získat je na svou stranu. Cílem příspěvku je na základě terénního výzkumu ozřejmit specifika této situace.

Mgr. Ing. Jiří Hudeček, Ph.D. [email protected]   ÚDLV FF UK, Praha Akademická výměna Československo – Čína v 50. a 60. letech: co je v archivech V obecném povědomí žije představa, že čs.-čínské kontakty se v 50. letech velmi úspěšně rozvíjely. Zaměříme-li se však na oblast výměny VŠ studentů, aspirantů, učitelů a vědců, není tento rozvoj vůbec rychlý ani plynulý, a úspěšnost pokusů navázat spolupráci také nebyla přesvědčivá. Na základě úvodního mapování souvisejícího materiálu v archivu Ministerstva školství a kultury a Úřadu prezidia ČSAV nastíním časový vývoj a typy kontaktů tohoto typu od roku 1950 do roku 1966 a poukážu na zvlášť problematické momenty budování spolupráce mezi tehdejšími československými a čínskými akademickými světy, které mohou být varováním i v dnešní době přehnaných očekávání vkládaných do partnerství s Čínou.

Zornica Kirkova, Ph.D. [email protected] Staatsbibliothek zu Berlin-Preußischer Kulturbesitz O posvátných horách a opuštěných ženách – obraz vykuřovadla po-šan v raněstředověké poezie The so-called mountain censer (boshan lu 博山爐) is a particular type of incense burner which appeared in a fully developed form during the Western Han period. Its most distinguishing feature is the mountain-shaped conical lid decorated with figures of animals, birds or humans. The spectacular shape and complex iconography of this vessel, as well as its sudden appearance during the reign of Emperor Wu of Han raised in the last decades questions about its significance and function. Mountain censers are generally interpreted as representations of a sacred mountain which is variously identified with Kunlun or with the islands of xian-immortals in the Eastern Sea. Burning of incense in such censers would have thus invoked the search for contact with immortals. Although mountain censers are seldom mentioned in sources prior to the Song dynasty, their image appears in a number of poems and longer descriptive fu from the late Eastern Han onwards. The present paper will examine the image of the boshan censer in late Han old poems (gushi) and in

4    

poems “on things” (yongwu shi) by writers such as Bao Zhao 鮑照 (ca. 414–466), Liu Hui 劉繪 (458– 502) and Shen Yue 沈約 (441–513). I will identify some major themes associated with the censer in poetry – feast, lament of an abandoned woman, reflections on the adversities of political life, – themes that are removed from the religious ideas suggested by iconographical analyses of the artifacts. To what degree are these poetic depictions driven by referential accuracy and to what degree are they determined by established patterns of description and conventional associations of topics and imagery? How are the particular iconographical motifs re-interpreted and imbued with new meanings in poetry?

Bc. Pavla Krajcová [email protected] Seminář čínských studií, FF MU Obraz Číny a USA v románu Mars nad Spojenými státy: zápisy z cest na západ roku 2066 Obsahem příspěvku je analýza Han Songova románu Mars nad Spojenými státy: zápisy z cest na západ roku 2066. Rozbor díla vychází z postupů strukturní analýzy a zaměřuje se na konkrétní prvky románu, především na ústřední dvojicí států, Čínu a Spojené státy americké, a jejich konstrukt vytvořený v rámci díla. Význam ústřední opozice Čína-USA a další související významové prvky jsou dále zasazeny do širšího kontextu soudobé čínské sci-fi, čínské literatury obecně i určitých trendů v soudobé čínské společnosti

Mgr. Zuzana Kubovčáková, Ph.D., M.A. [email protected] Seminář japonských studií, FF MU Brno Dógenove texty a jeho užívanie jazyka Japonský zenový majster Eihei Dógen (1200—1253), zakladateľ zenovej školy Sótó 曹洞宗, sa o.i. preslávil najmä svojim 95-zväzkovým dielom Šóbó genzó 正法現像, v preklade Pokladnica pravého oka dharmy. Šóbó genzó je jedno z najpôsobovejších diel japonskej stredovekej literatúry a miestnej buddhistickej literatúry vôbec, ktoré dokladá široký literárny záber jej autora. Dógen sa v ňom zameral hlavne na buddhistické učenie, ktoré predostieral svojmu spoločenstvu mníchov, ale neopomenul ani eseje zaoberajúce sa praktickým fungovaním kláštora a nariadenia pre svoju komunitu. Cieľom tohto príspevku bude pozrieť sa na Dógenove texty z pohľadu jeho užívania jazyka v Šóbó genzó: toto dielo bolo totiž – na svoju dobu neobvykle – napísané prevažne v japončine, avšak miestami Dógen vsúval čínske state a v niektorých japonských vetách naopak vynechával používanie znakov a spoľahol sa výlučne na písanie japonskej slabičnej abecedy kany. Na základe tohto prístupu pôsobí čítanie Šóbó genzó možno nejednotne, avšak zároveň prekvapivo a nepredvídateľne, ako podrobne ukáže tento príspevok.

Mgr. Václav Laifr [email protected] CCK-ISC, FF UK Objev vlastního pohybu hvězd jako čínské „prvenství“ v předválečných historiografických dílech a v dílech z období rané ČLR První moderní historik čínské astronomie Zhu Wenxin 朱文鑫 (1883-1939) ve svém díle Malé dějiny astronomie 天文学小史 (1935) se jasně přikláněl k prosazování sinocentrické tradice nejen v dějinách světové kultury, ale i v dějinách vědy. Tento postoj se v jeho díle projevuje mnoha způsoby, v tomto příspěvku se však zaměřím zejména na „objev“ vlastního pohybu hvězd, který Zhu Wenxin připsal dvornímu astronomovi Yixingovi 一行, který působil v 8. století n. l. na dvoře dynastie Tang (618-906). Přestože již při prvním čtení relevantní pasáže Zhuova díla vyvolávají silné pochybnosti, tento omyl přetrval v historiografii čínské astronomie po více než 20 let. Objevuje se např. v pozdějším díle Chen Zunguie 陈遵妫 Stručné dějiny staré čínské astronomie 中国古代天文学小史 (1955), než byl v roce 1959 zcela spolehlivě vyvrácen nejvýznamnějším historikem čínské astronomie období rané ČLR Xi Zezongem 席泽宗 (1927-2008). Tím bylo v tomto ohledu potvrzeno prvenství Angličana Edmonda Halleye (1656-1742), který se mimo jiné proslavil předpovědí návratu jasné komety, která po něm byla později pojmenována. Příspěvek přinese zamyšlení nad využitím tohoto a podobných objevů v rámci prosazování sinocentrické tradice kultury a posilování národního sebevědomí Číňanů v předválečném období a v období rané ČLR.

5    

PhDr. Viera Langerová Ph.D. [email protected] FAMU Restart revolučních mýtů. Film Útok na Tygří horu. Vznik filmu Útok na Tygří horu, natočeného komerčním guru hongkongského filmu Tsui Harkem, podle románu Qu Boa Stopy v sněžném lese z roku 1957 je pozoruhodným fenoménem komercionalizace komunistických ideologických narativů a jejich hrdinů. Autor románu vycházel z autobiografického materiálu, sám v armádě bojoval jak proti Japoncům, tak proti Čankajškovým nacionalistům v době občanské války. Kniha se těšila obrovské popularitě, vyšla ve třech vydáních a prodalo se víc než milion výtisků. Její kariéra ovšem zdaleka neskončila.Vrací se na scénu s postavou Maovy manželky Jiang Qing, bývalé herečky a ambiciózní revolucionářky. V předvečer „kulturní revoluce“ přijíždí do Šanghaje a snaží se realizovat vlastní představu o tom, co potřebuje nový vítr permanentní revoluce. Jednou z jejích snah je přizpůsobit ideologickým potřebám tradiční formu pekingské opery, modernizovat ji a přiblížit masám. V těsném závěsu za operou následovali refomy baletu, hudby a samozřemě filmu. Jiang Qing iniciuje vznik tvz. o vzorových revolučních her, vybraných a upravených pro veřejnou produkci. Do základní sestavy se dostává i příběh Útoku na Tygří horu.Přednáška na příkladu filmového materiálu, nastíní referenční rámec, opírající se o širší definici nostalgie a její významotvorné narativní funkce.

Mgr. Václav Linkov [email protected] Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. Dialektické myšlení a nízká otevřenost jako prediktory pozitivního názoru na pevninskou Čínu na Taiwanu Názor na pevninskou Čínu na Taiwanu je variabilní. Někteří Taiwanci na ni mají pozitivní názor a přejí si unifikaci, někteří na ni mají názot negativní a doufají, že se Taiwan stane oficiálně samostatným. Je zřejmé, že vztah k pevninské Číně souvisí s etnickou identifikací lidí, já jsem se pokusil prozkoumat, zda souvisí také s psychologickým a osobnostním založením Taiwanců. Čtyřicet sedm Taiwanců vyplnilo dotazník ohledně svého názoru na pevninskou Čínu a dotazníky týkající se osobnosti (Ten Item Personality Inventory), dialektického myšlení (Dialectical Self Scale), a orientace na sociální dominanci (social dominance orientation). Předpokládal jsem, že pozitivní názor na pevninskou Čínu bude růst s mírou dialektického myšlení, orientace na sociální dominanci, otevřeností k novým zkušenostem a přívětivostí respondentů, a naopak bude klesat s neuroticismem respondentů. Hypotéza byla podpořena pouze u souvislosti dialektického myšlení s pozitivním názorem na pevninskou Čínu, orientace na sociální dominanci, neuroticismus a přívětivost s ní nesouvisely, a otevřenost k novým zkušenostem naopak souvisela s negativním názorem na pevninskou Čínu.

Prof. PhDr. Olga Lomová, CSc. [email protected] Ústav Dálného východu, FF UK v Praze Pojetí sinologie u Jaroslava Průška prizmatem jeho zkoumání středověké povídky huaben Příspěvek se věnuje dějinám československé sinologie a teoretickým otázkám oboru sinologie. V dobovém historickém kontextu analyzuje studie Jaroslava Průška věnované středověké povídce huaben, včetně okolností volby a vymezení témat, použitých metod a dosažených závěrů. Na tomto základě přiblíží Průškovo pojetí sinologie jako komparativního studia čínské kultury, v němž čínská kultura stojí po boku kultury evropské a nabízí hodnoty aktuální pro současnost. V této souvislosti se dotkneme také otázky vztahu evropské sinologie a domácího čínského bádání na témata z dějin čínské kultury.

6    

Mgr. Jakub Maršálek, Ph.D. [email protected] Ústav Dálného východu, FF UK v Praze Zvonící draci: bronzové plakety a zvonky v hrobech v Erlitou Rozsáhlá lokalita Erlitou poblíž dnešního Luoyangu, jejíž osídlení spadá do první poloviny 2. tisíciletí př. n. l., je většinou považována za centrum prvního státního útvaru na území Číny. V bohatších hrobech na lokalitě se objevují nejstarší exempláře luxusních a rituálních předmětů, které v pozdějších čínských státech sloužily jako symbol postavení aristokracie. Jde především o výrobky z bronzu, mezi nimi hlavně obřadní nádoby. Kromě nádob se ovšem v Erlitou setkáváme i s typy bronzových artefaktů, které v pozdějších obdobích vymizely: s plaketami vykládanými tyrkysem, které jsou zdobeny teriomorfními motivy, stejně jako s bronzovými zvonky s nefritovým srdcem. Vzhledem k výskytu plaket a zvonků ve stejných hrobech je možno předpokládat určitý vztah mezi nimi. Tento vztah a jeho možný význam se pokusíme postihnout v příspěvku.

Mgr. Klára Netíková [email protected] Ústav Dálného východu, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy Qiu Jin a otázka záchrany Číny na přelomu století Na přelomu 19. a 20 století se Čína nacházela ve složité mezinárodní i vnitrostátní situaci: zklamání z pomalé modernizace, nedostatečné konkurenceschopnosti země a celkové slabosti Číny těžce dopadalo na její společnost. Nebyli to nicméně pouze vzdělanci a politici, kdo se cítil být odpovědný za budoucnost země, aktivními účastníky politického a společenského dění se stávali nově i další obyvatelé země: mezi jednu z nejvýznamnějších a nejpozoruhodnějších osobností tohoto typu patří bezpochyby Rytířka od jezera zrcadel, Qiu Jin 秋瑾 (1875–1907), známá čínská revolucionářka a feministka. Qiu Jin pocházela z poměrně dobře situované rodiny, dostalo se jí dobrého základního vzdělání, její pozdější osud nicméně trvale poznamenalo nešťastné manželství. To bylo prvním popudem, který ji přiměl opustit tradiční roli manželky a matky a stát se politicky i společensky aktivní nezávislou osobností. Během pobytu v Pekingu, kam doprovázela svého manžela, se pomalu začalo projevovat její netradiční smýšlení a odhodlání. Nejenže se oblékala jako muž, v diskusních kroužcích debatovala o politice a společnosti, ale také se dále vzdělávala. Rozhodla se zde také pro studia v Japonsku, která navždy změnila způsob jejího života. Z manželky a matky se stala revolucionářkou, odpůrkyní dynastie Qing, bojovnicí za ženskou nezávislost a za záchranu Číny. Hlavní problematikou, kterou se zabývala, byla právě záchrana země a s ní související postavení ženy ve společnosti. Záchrana Číny byla podle Qiu Jin možná především skrze ženskou část populace – z tohoto důvodu psala články do novin, určené především čtenářkám, pořádala přednášky, rovněž primárně pro ženy, a vyučovala ve školách. Aktivně se zabývala otázkou, jak ženskou část populace probudit, jaké místo ženám v nové společnosti určit a jak zachránit národ, který pod tlakem zahraničních mocností i pod vládou v mnohém zatracované dynastie Qing skomíral. Záchrana národa se v jejích očích neobešla bez osvobození ženy. Tento krátký příspěvek se zabývá především její literární tvorbou, zejména pak novinovými články a texty z let 1904–1907, které se snažily probudit Číňany z letargie, povzbudit národního ducha a přimět především ženy, aby se zasadily o přežití a budoucnost Číny v moderním světě. Pozornost tohoto krátkého příspěvku je věnována nikoli pouze základním myšlenkám a argumentům, které se v těchto článcích vyskytují, ale velmi stručně také jazykové stránce textů.

doc. Lucie Olivová, PhD, DSc [email protected] Seminář čínských studií, FF MU Čínské interiéry v Čechách a na Moravě V tomto příspěvku se pokusím zmapovat dochované interiéry zámeckých sídel v Čechách a na Moravě, které byly vyzdobeny v tzv. čínském stylu. Nebudu posuzovat inventář, který se nezachoval, ale koncepci a provedení nástěnné, případně stropní výzdoby, zmíněna bude také malířská výzdoba exteriéru drobných zahradních staveb. Obecně platí, že chinoiserie se u nás objevují podstatně později než v jiných zemích Evropy, nejstarší jsou až z 18. století. Zprvu šlo o malé interiéry, tzv. kabinety pro úzkou společnost, které postupně ustoupily větším sálům s různým využitím. Jejich nástěnná výzdoba bývá dvojího druhu, jednak ornamentální malby domácích malířů, provedené

7    

podle čínských vzorů, jednak tapety vyrobené v Číně. Závěrem se u vybraných interiérů zamyslím nad koncepcí výzdoby, úrovní provedení a otázkou autorství.

Mgr. Peter Ondris [email protected] FF UK, Bratislava Projekt Jedno pásmo, jedna cesta Prednáška bude zameraná na analýzu geopolitických a ekonomických dôvodov projektu a na finančnú štruktúru fondov a inštitúcie, ktoré tento projekt financujú. Okrem toho prednáška poskytne analýzu geopolitického a geografického rozmeru projektu, analýzu súčasného stavu realizácie, ako aj analýzu implikácií a možných výhod pre Slovenskú republiku a strednú Európu vo všeobecnosti.Prednáška začne analýzou geopolitických a ekonomických dôvodov projektu, ktorá zahŕňa vhodný opis a analýzu troch hlavných faktorov rozvoja na globálnej úrovni. Prvým faktorom je svetová finančná kríza z roku 2008 a globálna ekonomická kríza, ktorá nasledovala. Druhým faktorom je Trans-pacifické partnerstvo a jeho geopolitické a ekonomické implikácie. Tretím faktorom je politika USA, tzv. pivot to Asia a jej implikácie pre Čínu.Následne sa prednáška zameria na všeobecné vysvetlenie iniciatívy Jedno pásmo, jedna cesta. Konkrétne kedy bola vyhlásená, jej rozdelenie na dve hlavné časti: Ekonomický pás Novej hodvábnej cesty (na pevnine) a Morská hodvábna cesta 21. storočia (na mori). Vysvetlený bude aj hlavný zámer v podobe prepojenia Ázie, Európy a Afriky prostredníctvom modernizácie, rekonštrukcie či budovania novej infraštruktúry. Následne príde analýza geografie a geopolitiky projektu v rámci konceptuálneho rámca založeného na analyze dokumentu Vízia a aktivity spoločne budovaného Ekonomického pásu hodvábnej cesty a Morskej hodvábnej cesty 21. storočia, ktorý dňa 28. marca 2015 vydala Komisia pre národný rozvoj a reformu (ČĽR). Na základe tohto dokumentu dôjde k prepojeniu Ázie, Európy a Afriky prostredníctvom piatich trás, ktoré pozostávajú zo šiestich ekonomických koridorov. Prednáška bude obsahovať analýzu každého ekonomického koridoru, jeho geografiu, špecifiká, súčasný stav realizácie a budúce plány. Nasledovať bude analýza kľúčových oblastí spolupráce s hlavným dôrazom kladeným na spoluprácu vo finančnej oblasti.V ďalšej časti prednáška analyzuje finančnú štruktúru fondov a inštitúcie financujúce iniciatívu Jedného pásma, jednej cesty, ako Ázijskú infraštruktúrnu a investičnú banku (AIIB), Fond hodvábnej cesty, účasť čínskych štátnych bánk a súkromného kapitálu, ako aj možnú úlohu Novej rozvojovej banky (NDB).V prípade dostatku času, bude nasledovať analýza projektu bioceánskej železnice v južnej Amerike a projektu výstavby Nikaragujského prieplavu v strednej Amerike, ako možného predĺženia Jedného pásma, jednej cesty do Ameriky.Prednáška končí analýzou implikácií a možných výhod Novej hodvábnej cesty pre strednú Európu a obzvlášť pre Slovenskú republiku, v kontexte spolupráce medzi Čínou a krajinami strednej Európy v rámci mechanizmu 16+1 a Novej hodvábnej cesty, ktoré sú prepojené. Mechanizmus 16+1 je analyzovaný rovnako ako aj postoje a očakávania Slovenska.Hlavným cieľom prednášky je realisticky analyzovať iniciatívu Jedno pásmo, jedna cesta a zhodnotiť možné výhody pre Slovensko a strednú Európu, ktoré prináša.

Mgr. Jakub Otčenášek [email protected]   ÚfaR, FFUK Nebeský mistr dává poučení Zhao Shengovi: Otázka „mileniálního zklamání“ v tradici Nebeských mistrů Pokus o dataci a analýza mileniálních rysů středověkého taoistického textu Zhengyi Tianshi gao Zhao Sheng koujue

Mgr. Zuzana Pospěchová [email protected] KAS FF UP Olomouc Vliv genderu a věku mluvčích na prozodii moderní čínštiny – výsledky výzkumu V příspěvku budou představeny výsledky výzkumu zaměřeného na prozodii moderní čínštiny v souvislosti se sociolingvistickými faktory. Konkrétně se jedná o vliv na lineární členění a slabičné prominence. Ve výzkumu je použita terminologie a teoretická základna vytvořená prof. Švarným a doc. Uhrem, tematicky navazuje na příspěvky z předchozích ročníků konference.

8    

Mgr. Jiří Plucar, Ph.D. [email protected] Seminář čínských studií, FF MU K pojmu grafická varianta v čínském písmu Příspěvek se týká zhodnocení definice termínu grafická varianta v rámci nauky o čínském písmu. S tímto jevem se setkáváme běžně u čínských znaků, aniž ho úplně chápeme či máme jeho přijatelnou definici. Pokusíme se nastínit obsah tohoto pojmu s příklady, jak se tento pojem prezentuje v čínských odborných textech. Snažíme se přiblížit problematiku pojmu "různopsaní" z hlediska teorie čínské gramatologie. Varianty jsou pro nás důležité nejen z hlediska výuky čínských znaků ale také pro orientaci při četbě čínského textu.

Ivan Rumánek, Ph.D. et. Ph.D. [email protected] Seminář japonských studií, FF MU Brno Rytmus v japonskej poézii ako možné spojivo s ďalekými kontinentálnymi kultúrami V japonskej dráme sa dodnes traduje nenápadný rytmus, ktorý ho spája s najstaršími literárnymi tradíciami a siaha možno svojimi koreňmi až ďaleko do centrálnej Ázie. Ide o rytmus hiranori, ktorý je, na rozdiel od ostatných metrických rytmov japonskej literatúry, časomerný. Príspevok sleduje pôvod rytmu hiranori stále hlbšie do histórie, z kabuki cez stredovekú drámu nó až k heianskej buddhistickej poézii. Keďže klasická japonská poézia je založená na rytme sylabickom, časomiera je prvok japonskej poézii vlastne cudzí, a autor predpokladá, že sa do Japonska dostal spolu s buddhizmom. Časomieru poznáme v Európe od najstarších čias - už prvé diela európskej literatúry, ktoré sa nám zachovali, Homérove eposy, sú písané časomerným rytmom. Každý žáner starogréckej poézie charakterizuje špecifický, svojský časomerný vzorec - napr. rozjasaný Sapfóin rytmus, tzv. Sapfóina strofa, ako kontrast k prísne vojensky znejúcemu rytmu Homérovho verša. Časomerný rytmus sa spolu s nositeľmi gréckej kultúry - vojakmi Alexandra Veľkého - dostal až do Strednej Ázie. Autor predpokladá, že tak ako grécke umenie obohatilo mahájánový buddhizmus prostredníctvom sochárstva, autor vyslovuje domnienku, že rovnako mohlo prispieť časomernou recitáciou, ktorá, v spojení s časomernou tradíciou sanskrtskej poézie (napr. staroindické eposy), sa stala súčasťou buddhistického rituálu a šírila sa ďalej spolu s buddhizmom až do Japonska.

Bc. Karolína Trtíková [email protected] Univerzita Palackého v Olomouci Postavení latinky v moderní hovorové čínštině Latinka v čínštině je v současné době významným jazykovým prostředkem nejen při využívání transkripčních systémů, ale mimo to také slouží k obohacování moderní čínské slovní zásoby. Příspěvek celistvě poukazuje na vzrůstající vliv latinky v čínštině, vymezuje její pozici v jazyce a představuje různé tématické okruhy, v nichž se latinizované prvky objevují. Dále se zabývá otázkou, jakým způsobem v moderním čínském jazyce vznikají a jak se používají slova ovlivněná latinkou. Výzkum je založen na lexikografické analýze nápisů z autorských fotografií pořízených v ČLR a Hongkongu v letech 2013 a 2014. Kategorizace se opírá o dělení výrazů uvedené ve slovníku Xiandai hanyu cidian, doplňuje jej a rozšiřuje o nové a detailnější rozdělení. V lexikologické analýze se latinizované výrazy kategorizují do následujících skupin: pinyin, překlady do angličtiny, akronyma (zkratky), výpůjčky a písmenné symboly. Tématicky zasahuje latinka do velmi širokého pole lidského působení, objevuje se v medicíně, ekonomice, IT technologiích, gastronomii, vzdělávání, sportu, kultuře či ve vědě. Použití latinky, jako nového jazykového prvku, naráží v čínském prostředí na problém chybného užívání např. pravopisné chyby, chyby v překladu atd. Hlavní přínosem výzkumu je nová kategorizace latinizovaných výrazů, která nám pomáhá lépe pochopit systém vzniku moderní slovní zásoby ovlivněné latinkou. Výzkum také nabízí seznámení a překlad s nejfrekventovanějšími latinizovanými výrazy, s nimiž se dá běžně setkat při pobytu v ČLR.

9    

PhDr. Hana Třísková, Ph.D. [email protected] Orientální ústav AV ČR Slovní přízvuk v čínštině: honba za Yettim? V jazycích jako je čeština, angličtina ap. slovní přízvuk znamená pravidelnou zvukovou prominence určité slabiky víceslabičného slova, např. rákosí, forget. Funkcí SP je mj. usnadňovat zvukovou identifikaci daného slova v souvislé řeči. Definičním znakem SP je proto jeho stabilita (v určitém slově či slovním tvaru je pozice SP vždy stejná). SP je klíčovým (ač ne jediným) faktorem, který rozhoduje o distribuci přízvučných slabik v řeči. V čínštině, jazyce tónovém, je situace méně přehledná. Drtivá většina čínských morfémů nese lexikální tón. Čínština pekingského typu (resp. putonghua) má vedle tónu i přízvuk. Nástrojem vyjádření přízvučnosti / nepřízvučnosti slabiky je právě tón, resp. jeho plná či naopak oslabená realizace. Tónové morfémy v zásadě potřebují, aby jejich tón byl plně realizován, aby mohl plnit svoji distinktivní funkci. Mají tedy dobré důvody se bránit nepřízvučnosti. Ovšem SP vyžaduje kontrast přízvučné a nepřízvučné slabiky/slabik. Tolik obecně. Pokud jde o SP v čínštině, většina dvojslabičných slov, která jsou hlavním středobodem zájmu (téměř ¾ běžné slovní zásoby), jsou oba sylabomorfémy tónické (např. dàxué 大 学 ). Výroky rodilých mluvčích o tom, kde v nich leží přízvuk, jsou notoricky nekonzistentní. Nadto v mnoha případech existuje přízvukovací variabilita, která je postižitelná jen statisticky (viz „akcentuační typy“ O. Švarného), což nejde dohromady s konceptem SP. Např. Běijīng dáxué 北京大学 X dáxué jiàoshì 大学 教师. Pokud jde o významnou, leč omezenou skupinu dvojslabičných slov s lexikálním „lehkým tónem“ na druhé slabice (např. dòufu 豆腐), jejichž přízvukování je 100% stabilní, spíš než o slovním přízvuku na první slabice je na místě mluvit o „slovním nepřízvuku“ na druhé slabice. Příspěvek zpochybňuje použitelnost konceptu slovního přízvuku pro čínštinu (putonghua). Jedním ze silných argumentů je fakt, že lingvisté dosud pro čínštinu nenabídli žádné fonologické řešení přijímané většinou. Konkurenčních návrhů je řada: 1) SP neexistuje; 2) existují dva přízvukovací vzorce: 重 轻， 重 重 ; 3) existují tři přízvukovací vzorce: 重 轻 , nebo 重 中 , nebo 中 重 , atd.

Runya Qiaoan Turcsanyi, M.A [email protected] Department of Sociology, MU Harmony at Play: A Successful Case of Environmental NGOs’ Policy Advocacy in China General assumption of civil society in China is that it is insignificant or almost non-existent. However, recent development of the Chinese civil society might challenge this conventional view. In 2015, environmental NGOs achieved their agenda of incorporating environmental public interest litigation into the new Environment Protection Law. Why small civil society organisations can achieve such a big policy influence? In this research, I draw insights from the cultural pragmatic theory of social performance to advance our knowledge of the communicative power of civil society in China. Utilising process-tracing method from an interpretivist perspective, I argue that it is these environmental NGOs’ skilful transplant of the concept of harmony (和谐) in their policy proposals, open letters and actions at a right historical juncture that made their success. Their pro-dialogue attitude and their stabilityconcern proposals correspond well with the harmonious culture in China. Through performing this culture in their policy advocacy process, these civil society agents won identifications from both the general public and the state. While former studies on Chinese civil society tended to explain the success or failure of cases through an institutional perspective, this research includes the crucial elements of culture and meaning into the analysis.

Mgr. Tereza Slaměníková, Ph.D. [email protected] Katedra asijských studií, Filozofická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci Percepce binár českými studenty čínštiny Studium každého cizího jazyka bývá zpravidla doprovázeno negativní interferencí mateřského jazyka, zvládnutí nového fonologického systému není v tomto ohledu výjimkou. Oprava chyb ve výslovnosti je každodenním chlebem učitelů (mnohdy nejen) začátečnických úrovní, kteří díky opakované

10    

konfrontaci se stejnými chybami dokáží brzy identifikovat problematické oblasti u konkrétní cílové skupiny. Porozumění percepčním schopnostem studentů nicméně vyžaduje využití dalších nástrojů. V našem příspěvku představíme dílčí výsledky rozsáhlejšího projektu, jehož hlavním cílem byla inovace studijních materiálů pro výuku kurzu Fonetika čínštiny. Konkrétně prezentujeme výsledky analýzy fonetických testů, které ve formě diktátu ověřují dovednosti získané v průběhu kurzu. Soubor více než 1000 testů nashromážděných za 15 let výuky kurzu představuje cenný korpus pro rozbor percepčních chyb. Náš příspěvek věnujeme popisu skupin iniciál, finál a tónových kombinací, s jejichž vzájemným rozlišováním mají čeští studenti čínštiny nejčastěji problémy.

Prof. Martin Slobodník, Ph.D. [email protected] Katedra východoázijských štúdií, Filozofická fakulta, Univerzita Komenského v Bratislave Pro domo verzus pro foro externo: Čínska ľudová republika 50-tych rokov očami československých návštevníkov Príspevok analyzuje obraz Číny najmä v nepublikovanom cestovnom denníku Lumíra Jisla, českého kunsthistorika a archeológa, ktorý ju ako hosť Čínskej akadémie vied navštívil na prelome rokov 1957–1958, v kontraste s dobovým oficiálnym obrazom „ríše stredu“ v publikovaných knižných cestopisoch prorežimných autorov (J. Glazarová, V. Mináč, A. Hoffmeiser, M. Pujmanová, M. Majerová, ...). Cieľom príspevku je ilustrovať na jednej strane schematickosť a stereotypnosť tohto oficiálneho, štátom sankcionovaného obrazu socialistickej Číny a na druhej strane poukázať na osobitú perspektívu textov, ktoré neboli určené na publikovanie , respektíve boli publikované v zmenenom politickom kontexte po čínsko-sovietskej roztržke (texty básnika Rudolfa Fabryho a prozaika Milana Ferka) alebo po demontáži komunistického režimu v novembri 1989 (spomienky diplomata Ladislava Šimoviča).

Doc. David Uher, Ph.D. [email protected] Katedra asijských studií FF UP Olomouc Prameny k dějinám čínské grammatologie: Hanské kroniky Počátky čínské jazykovědy se datují přelomem 3. a 2. století př. n. l., kdy vznikl první čínský thesaurus – Velký vzor. S ustavením konfucianismu jakožto státní ideologie a především s rozmachem tzv. nauky o Kánonu dochází k dalšímu rozvoji mj. i této vědní disciplíny. I proto na sklonku vlády dynastie Han disponujeme obsáhlými a vyzrálými studiemi lexikologickými a grammatologickými, na jejichž základě se v téže době začíná etablovat výzkum v oblasti historické fonologie. Xu Shenův Výklad znaků je nezpochybnitelným vrcholem gramatologického výzkumu doby Han. Nejedná se však v žádném případě o grammatologický počin ojedinělý. Mezi euroamerickým prostředím přehlížené prameny k dějinám čínské jazykovědy patří i Ban Guovy Hanské kroniky, jmenovitě jejich třicátý svazek „Záznamů o Kánonu a literatuře“. Jedná se vlastně o komentovaný katalog z valné většiny do současnosti nedochované literární produkce Západních Hanů, který vznikl na základě starších prací Liu Xiangových a Liu Xinových. V oddíle „Pojednání o šesti uměních“ výše zmiňovaného třicátého svazku tak v části „Trivium“ nacházíme dvanáct grammatologických titulů a komentář k nim. Tento text tvoří jádro mého příspěvku. Ačkoliv se jedná o výčet tzv. učebnic znaků, jejich přínos grammatologickému bádání je nezpochybnitelný. Komentář k těmto titulům pak otevírá diskusi nad klíčovými pojmy čínské grammatologie. Kritickou četbou tohoto zlomku se zabývý tento příspěvek.

Mgr. Vít Ulman [email protected] ÚDLV FF UK Šíření čínského kulturního vlivu japonskými zenovými mnichy V tomto příspěvku se zaměřím na okolnosti, za jakých docházelo během 13. až 15. století k přenosu různých prvků čínské kultury do Japonska a jakou roli při tom sehráli japonští zenoví mniši. Soustředím se na kontakt vyšších vrstev čínské společnosti s japonskými mnichy, na institucionální podporu takovýchto kulturních kontaktů či naopak odpor k nim jak na čínské, tak na japonské straně. Na příkladech mnichů Sessona Júbaie a Zekkaie Čúšina demonstruji, jak se měnil přístup čínské byrokracie k japonským mnichům během dynastií Yuan a Ming, při čemž využiji analýzy jejich

11    

básnické tvorby i jejich hagiografie. V závěru se zaměřím na to, jak se konkrétně výše zmíněné kontakty projevily na japonské středověké kultuře a hlavně na čínsky psaných literárních dílech japonských mnichů.

Mgr. Jana Valtrová, Ph.D. [email protected] Ústav religionistiky FF MU Mučednictví křesťanských misionářů ve středověké Asii Cílem příspěvku je na základě analýzy středověkých latinských pramenů charakterizovat případy mučednictví v různých asijských kontextech a ukázat, za jakých podmínek k nim docházelo. Závěry budou porovnány s některými teoriemi, vytvořenými na základě materiálu týkajícího se Středomoří a Blízkého východu.

Václav Valtr [email protected] FF UK Sinologie a postmoderna: rozloučení s tradiční filologií? Úloha filologie v současném akademickém světě je nelehká a nejinak je tomu v případě sinologie. Základní principy filologické praxe jsou samy o sobě důkazem vlastní věrohodnosti a potřebnosti, nicméně nezřídka bývají filologické obory chápány jako přespříliš konzervativní. Přesto je však možné (a snad i žádoucí) tyto principy konfrontovat s teoriemi i metodami postmoderního myšlení. V sinologii samotné pak různé záblesky systematičtější aplikace postmoderního myšlení lze zachytit již od konce devadesátých let, nicméně zůstává otázkou, nakolik je sinologie vystavována postmodernímu myšlení a nakolik zůstává v pomyslné schráně filologické. Příspěvek si klade za cíl zamyslet se nad teoretickými základy filologických disciplín a v případě sinologie částečně zmapovat pokusy o užití postmoderních metodologií. Dále se zamyslí nad možností a vhodností takovýchto aplikací především v kontextu textologie a dějin myšlení.

Mgr. et Mgr. Dušan Vávra, Ph.D. [email protected] Seminář čínských studií, FF MU Příběhy o dokonalé obratnosti v knize Zhuangzi Kniha Zhuangzi (stejně jako i jiné knihy označované jako „Master texts“, zishu 子書), se skládá z 33 kapitol, které se dále skládají z nespojitých textových pasáží. Celá kniha tak připomíná koláž krátkých textových jednotek na příbuzná (ale někdy i vcelku cizorodá) témata. Kniha (nebo aspoň její části) je na druhé straně tradičně chápána jako autorská. Tato kombinace má nezřídka za následek čtení, které volně vybírá pasáže napříč textem, z nichž je následně konstruována jednotná filozofie nebo aspoň jednotlivé ideje připisované předpokládanému autorovi. Tento příspěvek zkoumá krátké příběhy o dokonalé obratnosti, řada z nichž představuje známé a často citované pasáže textu. Příspěvek problematizuje běžný předpoklad, podle kterého tyto příběhy mají totožný význam. Na základě terminologie užívané v těchto příbězích a dalších kritérií příspěvek ukazuje možnost různých kontextů, ve kterých je možné tyto příběhy číst.

Jan Vihan, Ph.D. [email protected] Fakulta humanitních studií UK Recepce Vimalakírtiho sútry při příchodu Kumáradžívy Vimalakírtiho sútra patřila od samého počátku pronikání Mahájány do Číny mezi klíčové texty. I když už v jeho době existovaly tři překlady, vypravil se na počátku pátého století mladý mnich Seng Zhao z Changanu na nebezpečnou cestu do Gucangu (v dnešním Gansu), aby si od zde pobývajícího tocharského mnicha Kumáradžívy ověřil jejich přesnost a dozvěděl se pravý smysl v ní obsaženého učení neduality. Za nějaký čas později, když byl Gucang dobyt Yao Xingem a Kumáradžíva převezen do Changanu jako válečná kořist, ho Seng Zhao následoval a účastnil se pak nového překladu sútry. Krom samotného překladu, který je vysoce ceněn pro své literární kvality, se dochoval i Seng Zhaoův komentář sestávající z otázek a Kumáradžívových odpovědí. Ve svém příspěvku se zaměřím právě na

12    

tento komenář, přesněji na typ problémů, které Madhyamaka a Vimalakírtiho učení pro vzdělané čínské publikum na počátku pátého století představovaly.

doc. Lukáš Zádrapa, Ph.D. [email protected] ÚDLV FF UK Využití kvantitativních metod při zkoumání staročínských textů Kvantitativní jazykověda je sebevědomá disciplína, která se rozvíjí již několik desetiletí a získává na stále větší popularitě mj. i díky novým možnostem elektronického zpracování textů. Donedávna však byly kvantitativní postupy uplatňovány především na evropské jazyky, i když zdaleka ne výhradně, a zájem o testování těchto metod na současnou čínštinu je spíše pozdního data. Kvantitativní jazykověda staré čínštiny a staročínských textů, pokud je mi známo, prakticky neexistuje, přitom má potenciál napomoci řešení mnoha palčivých problémů, s nimiž se v této oblasti (v první řadě pak v textologii) setkáváme. Příspěvek si klade za cíl na tyto možnosti upozornit a nastínit konkrétní postupy, zároveň však také vyvolat debatu o úskalích technických i metodologických.

 

13