Aktuální číslo: Téma: Voda Rozhovor: Cirkus bez zvířat ŽP v kraji: Registr znečištění Biozpravodaj: Moštárna

dobrovolný příspěvek 10,-

11

listo pad 2009

olomoucký měsíčník

Aktuální číslo: Téma: Voda Rozhovor: Cirkus bez zvířat ŽP v kraji: Registr znečištění Biozpravodaj: Moštárna

Ekologické listy 11/2009 vychází: 4.11. 2009 Vydává: Hnutí DUHA Olomouc Redakce: Simona Horká, Jitka Komendová Grafická úprava: Radim Šašinka; [email protected] Jazykové korektury: Zuzana Borčanyiová Foto na titulní straně: Kateřina Tutková Tisk: Petr Skyva, Pod Kosířem 838, Kostelec na Hané Náklad: 1800 výtisků Adresa redakce: Hnutí DUHA Olomouc, Dolní náměstí 38, 772 00 Olomouc; tel.: 585 228 584 e-mail: [email protected] www.hnutiduha.cz/olomouc www.ekologickelisty.cz Uzávěrka příštího čísla: 20.11. 2009 Registrace MK ČR E 18812

www.ekologickelisty.cz

ISSN 1803-8123

Rozhovor Na zvířata se jděte podívat do ZOO Hradecký cirkus Alegrie se může jako jediný cirkus v České republice chlubit přízviskem „cirkus bez zvířat“. Co k tomu majitele Antonína Tříšku vedlo, jak se dívá na postavení cirkusů v České republice a Evropě a jak se Alegrii daří přesvědčit diváky o tom, že cirkus nepotřebuje zvířata, prozradil po vystoupení v Přerově, kam se vydali krátce po říjnových vystoupeních v Olomouci.

Jak dlouho fungujete s cirkusem Alegrie a v čem jsou vaše vystoupení speciální? Cirkus Alegrie funguje dva roky, vychází z tradice cirkusu Grasarini, se kterým jsme jezdili po Francii, Belgii, Dánsku, Mongolsku. To byla vystoupení čistě na kolečkách. Otec pátral po historii tohoto cirkusu a zjistil, že tradice bude téměř třísetletá. Děda měl sice ve svém programu drezuru se psy, ale jinak byl cirkus založený na tancích, baletu, klaunech a kvalitních artistických vystoupeních, což zůstalo dodnes. Mezi speciality patřilo provazochodectví Tříškových či vystoupení na stožárech. Později se přeorientovali na jízdu na kolech. Náš název vychází z latinského „alegrie“, což znamená radost. Od 90. let jsme vystupovali jako Albertos. Bratr vystupuje osm let v cirkusu Romana, má tam i psy, ale jinak se dá říct, že je to druhý cirkus bez zvířat.

Máte nějaké vzory v zahraničí? Kde všude jsou cirkusy bez zvířat? V Německu jsou dva, oba jsou našimi vzory. Jinde v Evropě ne.

Proč jste se rozhodli vystupovat bez zvířat? Vedly vás k tomu ekonomické důvody, práva zvířat či následování tradice? Stojíme s cirkusy často na náměstích, parcích, kam jiné cirkusy kvůli zvířatům nepustí, nezbude po nás nepořádek. Myslím si, že zvířata sice k cirkusu patří, ale cirkus má být založený na umění. Belgie tlačí, aby byly cirkusy bez zvířat. V pěti nebo šesti belgických městech mají cirkusy se zvířaty vstup do města úplně zakázán. A důvody jsou i ekonomické. Odpadají nám problémy v zimě, kdy se nemusíme starat o zvířata.

Jaké jsou reakce návštěvníků? Někteří se ptají, kde máme nějaká zvířata. S tím mě strašně štvou - vždycky říkám, zajděte si do zoologické zahrady. Mnoho z nich ale odchází nadšených. Však se podívejte do kroniky... (odchází pro knihu; v knize v různých jazycích vzkazy „Bylo to super i bez zvířat“ atd., pozn. red.). Jedna paní mi dokonce řekla, že z Berousku museli po polovině odejít, ale u nás její holčička vydržela až do konce. Náš cirkus je pro děti od tří do sta let. V Jablonci jsme začínali s půlkou naplněného šapitó a končili

2

jsme s nabitým cirkusem. Nejlepší reklama jsou pro nás lidé, kteří na nás přijdou a dál nám dělají reklamu mezi svými známými.

A jak se vám líbilo v Olomouci a v Přerově? V Olomouci nám město zakázalo reklamní poutače na sloupech podél silnic. Prý to musí vždy po ostatních cirkusech uklízet. Přesvědčoval jsem je, že to uklidíme, ale nepomohlo to. Myslím, že tím pádem o tom moc lidí nevědělo, měli jsme jen výlepy na reklamních plochách a jezdilo hlásící auto. Prostory bývalých kasáren byly dobré, jen je potřeba je trochu lépe připravit. V Přerově je proud, voda. Ale myslel jsem, že bude umístění lepší, stejně tak jsme měli zakázané reklamní poutače. Park Michalov je za městem a jsme tu dost zastrčení. Je potřeba využívat prostory, kde to lidé uvidí.

Jsou pro vás zvířecí cirkusy konkurence? Myslíte, že vydrží nebo se naopak budou lépe prosazovat cirkusy bez zvířat? Zvířecí cirkusy pro nás přímá konkurence nejsou, ale svým způsobem je pro nás konkurence všechno: diskotéky, divadlo, kino. Manéže se zvířaty jsou teď v krizi, zatím však stále vévodí, ale zcela jistě dojde v této oblasti k posunu. Ochránci zvířat bojují za lepší situaci. Vzpomínám si, že v Popradu jsme od nich dostali ocenění za jediný humánní cirkus. Navíc to zvířecí cirkusy neutáhnou finančně. Každé zvíře by mělo mít výběhy, zajištěné transporty. Většina cirkusů spoléhá na to, že když jsou zvířata, přijdou lidé. Bude nějaký čas trvat, než si návštěvníci zvyknou a získáme si je jinak. Jsou cirkusy, kde mají svá zvířata rádi. Ale viděl jsem v Polsku, jak měli Rusové šest medvědů narvaných v jedné malé kleci! To je tragédie.

Jak jste prožívali s cirkusem minulý režim? Svým způsobem byla za komunismu situace lepší. Pro lidi byla zábava kino, divadlo a cirkus. Dnes? Dnes rodiče koupí dětem počítač, aby měli klid, do lesa se děti téměř nedostanou, za balonem už taky moc neběhají, pak mají chatrné zdraví a žádnou kondici. Jezdili jsme přes Praga koncert, vystoupení byla čistě na kolech a přes agentury jsme se dostávali do zahraničí. Tenkrát chodily tisíce lidí, dnes jsme rádi, když dostaneme sto lidí do šapitó. Také už nemáme od státu žádnou podporu. V Belgii, než odjede cirkus do zahraničí, dostane od státu velkou finanční injekci.

Kam se ještě letos chystáte? Jako každý prosinec se i letos chystáme s koly do Francie, kam jezdíme už šestnáct let. Jinak se však chceme s vystoupeními držet v České republice, abychom se dostali do širšího povědomí diváků. Děkuji za rozhovor. Simona Horká

Ekoporadna Tekoucí zlato z kohoutku Trápila vás někdy otázka, zda je lepší pít vodu balenou, z PET lahví anebo přímo z vodovodního kohoutku? V domácnostech, ve firmách, ale i při návštěvě restaurace se vžilo pití vody balené, aniž by se nabízela alternativa v podobě čerstvě natočené vody. Bourat letitý, strategií obchodu a reklamy sycený zvyk a zaběhnutou nabídku restauračních služeb, není snadné.

Výhody kohoutkové vody: Cena. Je více než 100krát levnější než 1 litr balené vody. Je zdravotně nezávadná, podléhá častější a v něk• terých parametrech i přísnější kontrole kvality než balená voda. Je vždy doma a vždy čerstvá – optimálně „usklad• něna“ v chladu a temnu ve vodovodním potrubí, nezabírá místo v lednici. Pitím vody z kohoutku šetříte přírodu – odpadá • přeprava kamiony, potřeba skladování a likvidace neekologického odpadu. Nezvyšuje množství odpadků o obal. Pitná voda „je zdravotně nezávadná voda, která ani při trvalém požívání nevyvolá onemocnění nebo poruchy zdraví přítomností mikroorganismů nebo látek ovlivňujících akutním, chronickým či pozdním působením zdraví fyzických osob a jejich potomstva“ (www.epravo.cz). Díky nižšímu obsahu minerálních látek méně zatěžuje ledviny, proto se doporučuje k pravidelné konzumaci. Kvalita dodávané vody v Olomouci dlouhodobě splňuje požadavky vyhlášky 252/2004 Sb. a z hlediska dusičnanů je dodávaná voda vhodná k použití pro kojence. Pro město Olomouc zajištuje pitnou vodu Moravská vodárenská a.s. Její kvalitu lze zjistit na webových stránkách (http://www.smv.cz/pitna-voda.html), kde je pravidelně aktualizován rozbor vody z dané oblasti. Před pitím, ráno nebo po víkendu, můžete nechat vodu chvilku odtéci a budete mít jistotu, že voda je čerstvá. Pokud máte bíle zakalenou vodu, je to důsledek rozptýleného vzduchu v potrubním systému, stačí nechat vodu několik minut odstát. Není to známka přítomnosti chlóru ve vodě, jak se často mylně tvrdí. Pokud nám voda samotná nechutná, lze ji ochutit citronovou šťávou, plátkem salátové okurky, mátovými lístky, čerstvým zázvorem, likérem z bezových květů nebo ovocnou šťávou. Podle výzkumů spotřeba balené vody neustále klesá. V loňském roce činil pokles 4 %. Stále více českých domácností považuje nákup balené vody za nevýhodný. V současné době se diskutuje o tom, zda by měla být pitná voda z kohoutku zdarma podávána v restauracích. S projektem rozšiřujícím vodu z kohoutku do restaurací a kaváren přišla společnost Veolia Voda, jejíž součástí je i Moravská vodárenská a.s. Podniky se hlásí samy, Moravská vodárenská jim provede rozbor kvality vody. „Podnikům, které mají o projekt „Kohoutková v restauracích“ zájem, dodáme •

originální skleněné karafy na pitnou vodu čepovanou z kohoutku. Dále jsou uvedeny v on-line mapě restaurací a mají na dveřích nálepku v českém i anglickém jazyce s informací, že zde čepují kohoutkovou vodu. Je na podnicích, zda bude voda k dispozici po celou otevírací dobu“, řekla mluvčí Moravské vodárenské Helena Koutná. Tato služba je ve světě běžná, hlavně ve Francii se turisté mají možnost s takovou nabídkou setkat. V Olomouci je momentálně šest podniků, které se do tohoto programu zapojily: hostinský pivovar Moritz, hotely Arigone, Alley, kavárna Kafé Kodo, Betánie a Moravské víno Livex. V kraji Olomouckém a Zlínském dvanáct, do konce roku počítá Moravská Vodárenská s počtem dvaceti. Většinou mají o službu zájem hotely. Pokud v současné době navštívíte restauraci a požádáte o pitnou vodu z kohoutku, ve většině případů dostanete negativní odpověď typu: „Šéf nám to zakázal, to my nesmíme.“ Tuto odpověď jsme dostali např. na Horním náměstí v restauraci Caesar; v kavárně Mahler servírka donesla vodu z kohoutku s velkou neochotou, naopak v restauraci Bakalář na Žerotínově náměstí nám ji přinesli s naprostou samozřejmostí. Jestliže chceme mít vodu z kohoutku v olomouckých restauracích zdarma k dispozici, musíme vyvinout vlastní iniciativu a tlak na restauratéry. Jak dostat „točenou“ vodu do nápojových lístků restaurací? Stačí, když poté, co vám číšník odmítne dát kohoutkovou vodu, odejdete. Hana Kovaříková Zajímavé odkazy: www.kohoutkova.cz www.vodovoda.cz – soukromá iniciativa s hodnocením nabídky vod v restauracích po celé ČR www.dtest.cz/vody - analýzy balených vod a vody z kohoutku

Anketa Měla by být v restauracích k dispozici voda z kohoutku zdarma? Proč? Hana Davidová, 23 let, Olomouc, studentka Asi bych ji nedávala přímo na stůl, ale mělo by to být samozřejmostí na požádání. Nemyslím si, že by si někdo stále dával jen vodu, většinou jdou lidé posedět i na jiné pití. František Wiesner, 26 let, Štarnov, řidič Zdarma je na toaletách, ale na stolech to já osobně nevyžaduji, i když tam může být. Když jdu do restaurace, nebudu pít vodu z vodovodu. Lukáš Šembera, 22 let, Křelov, student Ano, každý by si ji mohl napustit na WC, tak proč ji důstojně nepodávat až ke stolu. Zdeňka Křenková, 30 let, Velký Týnec, manažerka nákupního oddělení Spíše jsem proti, nemám žádnou jistotu, jakou vodu z kohoutku mi nalijí, odkud ji vezmou, zda je zdravotně nezávadná, čistá, kontaminovaná a z jakých zdrojů je. Městská voda je chlorovaná, což nechutná ani nevoní nejlépe a může vyvolat různé zdravotní problémy. Své názory nám pište na [email protected]

3

Zelená domácnost Vysoká spotřeba vody není vždy nutná Průměrná spotřeba vody v domácnosti u nás činí cca 110 litrů na obyvatele denně. Jen několik málo litrů je použito na pití a vaření, zbytek jde na umývání nádobí, podlahy, očistu těla, splachování toalety (překvapivě vysoká položka), zalévání rostlin a další. Ne vždy potřebujeme k těmto účelům vodu v kvalitě pro pití a velmi často jí nepotřebujeme tolik. V článku se podíváme na zoubek největším polykačům vody a na možnosti, jak zpomalit kolotoč na vodoměru.

Splachování toalety Pokud máte na WC starou nádržku, pravděpodobně spotřebujete na každé spláchnutí 9 litrů vody. Moderní nádržky s duálním splachováním nabízejí variantu „velká” s šesti litry a „malá” na tři litry; případně umožní zastavit proud vody tzv. „stop tlačítkem”. Pro úspornější splachování nemusíte hned měnit nádržku: stačí dovnitř nainstalovat závažíčko, které umožní splachování dvojím způsobem (do poloviny a zcela). Nejjednodušší typy stojí kolem 100 Kč a instalaci zvládnete sami. Při šesti návštěvách WC za den ušetříte 18 litrů vody za každého člena domácnosti. Protékající toaleta vás může připravit o desítky litrů vody každý den. Pokud si chcete ověřit těsnost nádržky, dejte do vody malé množství potravinářského barviva – a protékání se rychle objeví. Pokud máte vlastní studnu s vodou, která není vhodná k pití, můžete ji použít ke splachování WC – postačí jen nainstalovat čerpadlo do nezamrzající místnosti a položit nové rozvody. Variantou pro odvážné je používání kompostovacího WC, které se nesplachuje. Záchod je umístěn uvnitř domu a pod ním je speciální odvětrávaná nádrž na exkrementy. Kompost můžete použít jako hnojivo (vybírá se cca po 2 letech - podle intenzity používání) a pokud jde o WC se separací moči, lze i tu využít po naředění jako hnojivo na zahradu (nepáchne a rostlinám prospívá).

Šetříme vodu v koupelně Zhruba 40 % vody ušetříte při používání pákové baterie u umyvadla místo klasických kohoutků. Podstatně rychleji si na ní nastavíte požadovanou teplotu vody a neodteče mnoho příliš teplé či studené vody do odpadu. Pravidelně kontrolujte těsnost kohoutku; i pomalu kapající kohoutek může propustit několik litrů vody každý den. Snadno si to ověříte, pokud do umyvadla dáte přes noc mísu. Na hlavice sprch a na kohoutky nainstalujte perlátor – jednoduchý nástavec, který míchá vytékající vodu se vzduchem, takže jí na umytí potřebujete až o třetinu méně. Před koupelí v plné vaně dejte přednost kratší sprše – rozdíl vyčíslený ve vodě představuje desítky litrů. Pro porovnání si při sprchování zašpuntujte vanu: i při důkladném osprchování nezůstane vody více než nad kotníky.

Nádobí Také u kuchyňského dřezu můžete použít úsporné perlátory a pákové baterie. Nádobí umývejte ve dřezu

4

s malým množstvím octa nebo šetrného mycího prostředku. Mytí pod tekoucí vodou zvyšuje spotřebu vody trojnásobně – pak může být úspornější alternativou myčka nádobí, která ovšem vyžaduje vyšší dávky čisticích prostředků, neumožňuje přívod teplé vody ohřívané třeba solárními kolektory a je třeba ji plně vytěžovat, aby byl provoz ekonomický.

Šedá voda Zpravidla jen málo využívanou surovinou s velkým potenciálem je tzv. šedá voda, tedy nepříliš znečištěná voda (zejména bez chemických čistidel) po koupeli nebo umývání. Vodu po koupání lze využít pro namočení prádla nebo zalití rostlin (bez šamponu!) či spláchnutí toalety. Při stavbě nového domu či větších úpravách je možné pro odpadní vodu z koupelny vybudovat oddělenou nádrž a využívat ji pro splachování. Voda v nádrži však nesmí zůstávat příliš dlouho, jinak se kazí. Úspora za vodné i stočné je však značná.

Dešťovka Vodu, která přichází z oblaků a zdarma, zatím využíváme obvykle jen omezeně – ze sudu pro zalévání zahrady. Možnosti jsou však mnohem větší. Lze ji shromažďovat v uzavřených cisternách a používat pro splachování toalet (např. Centrum ekologických aktivit Sluňákov) nebo jako vodu na praní (měkká dešťová voda umožňuje výrazně snížit dávkování pracího prostředku). Používání dešťové vody vyžaduje oddělené rozvody od pitné vody a samostatnou přípojku ke spotřebičům (např. pračce). Moderní systémy jsou vybaveny kvalitními filtry, které zajistí požadovanou kvalitu vody i přepojení přívodu na pitnou vodu z řadu, pokud v zásobní jímce dojde voda dešťová. Navzdory nákladům na vybudování dalších rozvodů je využívání dešťové vody výhodné i finančně. Vodu bez chlóru ocení i rostliny v květináčích.

Kde vše potřebné sehnat? Perlátory a zaváží do nádržek na toaletu zakoupíte v každém železářství či Normě. Složitější typy by měl namontovat instalatér. Toalety na úsporné duální splachování či se stop tlačítkem jsou v běžné nabídce obchodů s tímto vybavením. Věnujte pozornost údajům o spotřebě vody na jedno spláchnutí. Využití dešťové vody se věnuje celá řada zahraničních i domácích firem, které zajišťují kompletní servis – akumulační nádrž, filtry i rozvody. Stačí do vyhledávače na internetu zadat „využití dešťové vody” a můžete vybírat z celé řady systémů. Použití šedé vody v domácnosti se u nás zatím omezuje víceméně na svépomocné instalace. V zahraničí však nejde o žádnou zvláštnost a německá firma Huber (www. hubercs.cz) nabízí poradenství a projektování těchto systémů i u nás. Renata Placková

Listopad 2009

Životní prostředí v kraji Registr prozradil největší znečišťovatele Olomoucka Již pátým rokem má veřejnost jedinečnou šanci nahlédnout do Integrovaného registru znečišťování (www.irz.cz) a dozvědět se, které chemické látky a v jakém množství vypouští nejrůznější provozovny do ovzduší, vody a půdy nebo které látky předávají v odpadech či odpadních vodách mimo provozovnu. Údaje ohlašují do registru samy podniky, při překročení tzv. ohlašovacích prahů jim tuto povinnost ukládá zákon. Ke konci září se zde zveřejňují data za předchozí rok. Pro lepší přehlednost sestavilo i letos sdružení Arnika na základě těchto dat žebříčky největších znečišťovatelů pro Českou republiku i pro jednotlivé kraje. Protože každá látka má jiné vlastnosti, není možné pouhým součtem emisí určit největší znečišťovatele. Arnika se proto při zpracování dat z IRZ soustředila na rakovinotvorné látky, látky poškozující rozmnožování (reprotoxické), mutagenní látky, skleníkové plyny, látky poškozující ozónovou vrstvu Země, plyny přispívající ke tvorbě kyselých srážek, látky nebezpečné pro vodní organismy, rtuť, formaldehyd, styren a dioxiny. Olomoucký kraj patří mezi kraje s menším počtem ohlašujících provozoven a s převážně zemědělskou výrobou. Tomu odpovídají i ohlášené údaje. Mezi největšími znečišťovateli rakovinotvornými látkami v Olomouckém kraji se nově za rok 2008 objevují čistírny odpadních vod – tento trend souvisí s přesnějšími hlášeními těchto podniků. Čistírna odpadních vod je totiž koncovou provozovnou, do které přichází odpadní vody i z řady průmyslových provozů. Z registru se už ale nedozvíme, které průmyslové podniky jsou na tu kterou konkrétní čistírnu napojeny. Chemické látky nejsou často během čisticích procesů úplně odstraněny a odcházejí do povrchových vod. Mezi látkami, které čistírny odpadních vod

v Olomouckém kraji v únicích do vod nahlásily, jsou těžké kovy – rtuť, olovo, zinek či kadmium, ale i polychlorované bifenyly (PCB) a hexachlorbutadien (HCBD). Kvůli emisím těchto látek do vody tak figurují i v žebříčcích pro reprotoxické látky a jsou jedinými provozovnami vypouštějícími látky toxické pro vodní živočichy a také mutagenní látky. Úniky potenciálně rakovinotvorného styrenu se v kraji oproti předchozímu roku příliš nezměnily, tabulce pro rakovinotvorné, pravděpodobně či možná rakovinotvorné látky tak dominuje plastikářský průmysl, konkrétně firmy A.A.R. plast Krchleby a M.L.S. Holice. Výraznou škodlivinou zůstává i rtuť, jejíž emise se v roce 2008 zvýšily o 163 kg. Nejvíce jí vypustily teplárna Přerov a Cement Hranice. V žebříčcích jsou ale vidět i pozitivní změny. Ve srovnání s rokem 2007 se snížily emise skleníkových plynů, a to u všech ohlašovatelů oxidu uhličitého v kraji, pouze Teplárna Přerov ohlásila stejné úniky jako v roce 2007. Také zároveň podle dat z IRZ vypustila v kraji největší množství plynů způsobujících kyselé deště, hlavně oxidů dusíku a oxidů síry. Informace o únicích a přenosech letos ohlásilo do Integrovaného registru znečišťování 75 provozoven z Olomoucka, což je o čtyři méně než v minulém roce. Nejčastěji ohlašovanou látkou byl amoniak v emisích do ovzduší (celkem 31×) a zinek v přenosech odpady (celkem 14×). Integrovaný registr slouží často jako vstupní brána pro toho, kdo hledá informace o svém životním prostředí. Zároveň je to účinný nástroj ke snižování emisí znečišťujících látek, který motivuje podniky dále svoje emise snižovat. Za krátkou dobu fungování IRZ u nás to potvrzuje i řada pozitivních příkladů z České republiky. Kateřina Hryzáková

Mozaika Medúzky ve Výklekách V zatopeném lomu Výkleky na Přerovsku byly objeveny sladkovodní medúzky. Jde o ojedinělý druh láčkovce, který pochází z jihovýchodní Asie a na okolní světadíly byl zavlečen člověkem. Medúzky sladkovodní se v ČR objevovaly již dříve, většinou však pouze v mikroskopických rozměrech a ve formě polypu, který žije přisedle u dna, a je tedy těžko pozorovatelný. Ve Výklekách je však díky příznivým podmínkám možné spatřit medúzky větší, s charakteristickým kloboukem viditelné i pouhým okem. Čeští biologové nyní mapují další místa výskytu těchto sladkovodních láčkovců a Moravský ornitologický spolek proto žádá ty, kteří medúzky objeví, aby jej o tom informovali.

Prostějov chce větší botanickou zahradu Prostějovská radnice chce v příštím roce rozšířit místní botanickou zahradu až o 1500 metrů čtverečních. Na přípravě projektu se pracuje už od loňského roku a město

počítá s náklady kolem 3 milionů korun. Část peněz by však Prostějov mohl získat z evropských dotací. Botanická zahrada se nyní rozkládá na ploše zhruba 4600 čtverečních metrů. Byla založena již v roce 1934 a od roku 1986 je součástí mezinárodního seznamu botanických zahrad.

Ekologická soutěž pro děti Společnost Moravská vodárenská přichystala soutěž pro žáky šestých až osmých tříd s názvem SOS Planeta Země. Soutěž se bude organizovat výhradně přes internet a jejím cílem je poučit děti o nebezpečích, kterým je životní prostředí vystaveno, a o možnostech jeho ochrany. Každý soutěžní týden bude mít jiné tematické zaměření, postupně se tak žáci blíže seznámí s problematikou třídění odpadů, šetření vody a energie či s ekologickými možnostmi dopravy. Bližší informace najdou zájemci na stránkách www.smv.cz. Barbora Číhalová

5

Zprávy z DUHY V krajině s vlky žijeme již 15 let Po vyhubení lidmi v minulých stoletích se k nám vlci, rysi i medvědi opět vrátili a Beskydy jsou jejich domovem už desítky let. Jako poslední k nám přišli ze Slovenska právě vlci – poprvé je ochránci přírody zaznamenali v roce 1994. Letos tedy uběhlo právě 15 let od jejich návratu. K připomínce této významné události vznikla speciální výroční turistická známka s vlkem, kterou mohou zájemci získat na některých horských chatách, penzionech a informačních centrech v Moravskoslezských Beskydech, Vsetínských vrších a Javorníkách. Po příchodu vlků na naše území v polovině devadesátých let se strhla proti těmto šelmám vlna odporu a vlci, ačkoli jsou zákonem chráněni, začali být nelítostně stříleni. Usvědčit konkrétního pytláka je však velmi obtížné, protože mají (kromě stále kvalitnějších zbraní a techniky) výhodu především v tom, že na místě činu nemají žádné svědky. Jednou z mála možností, jak ochránit vzácné šelmy před ilegálním lovem (jenž pro ně bohužel představuje stále největší hrozbu) je tak přímá ochrana v terénu. Po vzoru dlouholetého znalce šelem Ludvíka Kunce, který v minulosti sám bránil ilegálnímu lovu rysů, proto Hnutí DUHA v roce 1999 začalo organizovat tzv. vlčí hlídky, v rámci nichž speciálně proškolení dobrovolníci svým neustálým pohybem v terénu narušují pocit anonymity pytláků a odrazují tak lovce od střelby na chráněné šelmy. Kromě toho zaznamenávají pobytové znaky šelem a dokumentují nálezy nelegálních masitých návnad (újedí), u kterých mohou být vlci odstřeleni. Během letošní sezóny, kdy vlčí hlídky „slavily“ 10 let od svého vzniku, se zapojilo přes 130 dobrovolníků, kteří zaznamenali výskyt velkých šelem 49x a přítomnost dalších chráněných druhů (ptáci, vydra aj.) ve 45 případech. Také byly nalezeny a ohlášeny 2 újedě. Projekt Vlčích hlídek pokračuje i tuto sezónu (viz v rubrice Zapojte se). Díky podpoře grantu Nadace rozvoje občanské společnosti jsme v loňském roce začali ve větší míře realizovat i další aktivity důležité pro ochranu velkých šelem u nás. Abychom změnili převládající negativní postoj veřejnosti vůči šelmám k lepšímu, pořádáme přednášky na školách a besedy s místními lidmi v obcích, vydáváme informační materiály, které distribuujeme do horských chat (k dispozici také v Ekoporadně Hnutí DUHA) a informace o velkých šelmách průběžně aktualizujeme na webových stránkách www.selmy.cz. Na této adrese najdete také speciální formulář, kde můžete vyplnit údaje o vašem pozorování či si prohlédnout fotografie pobytových znaků rysa, vlka a medvěda. Novinkou v naší nabídce informačních materiálů a publikací je kniha spisovatele J. Monte Kvasnici Krajina s vlky – Rapsodie šedých stínů. Shrnuje poznatky z vlčí etologie, výchovy mláďat, způsoby lovu i vlčí komunikace, repatriace vlků v Yellowstonu, životu vlků v Bělověžském pralese či návratu vlků do Beskyd. Vše je doplněno autentickými poznatky ze zahraničních dobrodružných cest autora a unikátními fotografiemi Filipa Chludila. Publikaci

6

lze zakoupit v Ekoporadně Hnutí DUHA Olomouc na Dolním náměstí nebo objednat na [email protected]. Kromě osvětové práce se snažíme o zachování migračních koridorů velkých šelem, které jsou důležité k tomu, aby se velké šelmy mohly v rámci svých poměrně velkých domovských okrsků pohybovat, setkávat s partnery, rozmnožovat a migrovat do dalších oblastí. Ochraně šelem se nevěnujeme náhodou. Protože nám jde o komplexně pojatou ochranu přírody, máme k tomu dobrý důvod. Velké šelmy jsou součástí lesního ekosystému, stejně důležitou jako stromy, ptáci nebo bakterie. Jako vrcholoví predátoři přispívají šelmy k regulaci počtu býložravců a snižují výskyt jejich nemocí. Udržují tak přírodní rovnováhu způsobem, který člověk nedokáže přesně napodobit. Leona Machalová

V ekoporadně Hnutí DUHA (na Dolním náměstí 38) nabízíme: Zdarma pro zájemce • Brožurka o určování stop lesních zvířat včetně velkých šelem • Brožurka Život s medvědy – kromě zajímavostí ze života medvědů se například dozvíte, jak se zachovat při nečekaném setkání s medvědem • Samolepky s obrázky velkých šelem V prodeji: • Katalog k výstavě Soužití s velkými šelmami – náročný úkol i příležitost – 35 Kč • Publikace Krajina s vlky – Rapsodie šedých stínů – J. Monte Kvasnica – 495 Kč • Publikace Vábení Ducha Karpat – Věra Koutecká, ilustrace Ludvík Kunc – 295 Kč

Aktuálně z Olomouce I přes špatné počasí pomáhali dobrovolníci mladým jedlím Dny pro olomoucký les, které každoročně Hnutí DUHA Olomouc pořádá, se uskutečnily i letos. Jedno sobotní dopoledne strávili dobrovolníci v lesích na Jívové, druhý den pak nedaleko Svatého Kopečka u Olomouce. V sobotu i přes deštivé počasí ochránili pomocníci na Jívové desítky jedliček, stejně tak tomu bylo za slunečného počasí a nízkých teplot poslední říjnový pátek nedaleko Svatého Kopečku a Radíkova u Olomouce. Při ochraně jehličnanů se používá koudel, přírodní lněný nebo konopný materiál, který účinně ochrání vrcholové terminály jedliček proti okusu zvěře na dobu vegetačního klidu a na jaře nebrání dalšímu růstu, protože se během roku přirozeně rozkládá. Dříve tvořila jedle kolem 18 % skladby přirozených lesů. V dnešních lesích České republiky je však zastoupena pouze 1 % , většinou byla nahrazena smrkem. Kořeny jedle sahají hluboko do půdy a jsou tak na rozdíl od smrku odolnější proti vyvrácení větrem. V blízkosti Olomouce, v lesích u Sv. Kopečka, v nadmořské výšce kolem 280 až 420 m n. m. (tj. ve třetím, dubobukovém vegetačním stupni) se v 90. letech minulého století jedli začalo opět dařit. Její populace regenerovala, a to nejen u Olomouce. Jedle je zde nepochybně původní dřevinou, o čemž svědčí i masivní přirozená obnova - stav, kdy mladé jedličky vyrůstají samy bez nutnosti umělé výsadby. Více na http://www.hnutiduha.cz/olomouc/nase-aktivity/ lesy/pece-o-lesy-na-sv-kopecku

Lesník Jiří Eichler instruuje brigádníky

Foto: Simona Horká

Zapojte se Sdružení Sagittaria hledá dobrovolníky či brigádníky Aktuálně na úklid posečené trávy nebo úklid vyřezaných křovin. Další akce organizují nárazově dle počasí a počtu lidí. Informace na tel.: 585 228 438, nebo na emailu [email protected].

Úvodní školení pro nové zájemce o vlčí hlídky Máte-li zájem se zapojit do sledování a ochrany velkých šelem, přijeďte 13.–15. 11. na Morávku nebo 27.–29.11. na Huslenky, kde proběhnou úvodní školení nových

dobrovolníků vlčích hlídek. Přihlášky jsou na www.selmy. cz; více informací na [email protected].

Chcete podpořit ochranu velkých šelem? Hnutí DUHA a Českomoravská myslivecká jednota vypsaly odměnu 100 000 Kč tomu, kdo podá informace vedoucí k dopadení pytláka vlka, rysa nebo medvěda. Nabízenou částku můžete zvýšit dobrovolným příspěvkem na transparentní účet č. 1694749001/2400. Více informací na www.selmy.cz/odmena.

Kalendárium 18.–20. 11, Divadlo hudby Ol. > Ozvěny Ekofilmu Ekofilm, mezinárodní soutěž filmů o životním prostředí. Ozvěny Ekofilmu v Olomouci chtějí připomenout a ukázat některé dokumenty, které patřily k tomu nejlepšímu na tomto festivalu, zároveň setkání s celou řadou jejich tvůrců a také s filmy, které s tématem souvisejí. Vstupné na všech-

ny projekce dobrovolné. Pořádá Sluňákov. 18.11., 16h > Auto*mat Inspirující, emotivní a vtipný dokumentární příběh režiséra Martina Marečka hledá hravým způsobem odpovědi na otázky související s životem ve městě, civilizací v pohybu a dobrodružnou cestou ke změně.

7

18. 11., 18h > Kamenolom boží O hledání štěstí v nešťastné krajině Severních Čech. 18.11., 20h > Architekt odpadu Architekt Michael Reynolds, osamělý běžec a pro mnohé podivín, staví své stavby pouze z odpadu, z pneumatik, plechovek, sklenic. To nejlepší z Ekofilmu 2009. 19.11., 16h > Nepříjemná pravda Bývalý americký viceprezident Al Gore zaníceně varuje před klimatickými změnami. 19.11., 18h > Velký podvod s globálním oteplováním Najdou se vědci, kteří jsou pevně přesvědčeni o tom, že změny klimatu mají jinou příčinu, než je průmyslová výroba. Nesouhlasit s většinou ale nebývá jednoduché. Po obou filmech zajímavá beseda. 20.11., 15.30 > Režisér Andrej Tarkovskij a jeho poslední Oběť Výukový program věnovaný poslednímu filmu Andreje Tarkovského, který byl vynucenou, ale vědomou tečkou za jeho dílem. 20.11., 18h > Krajina s ohněm Zapadlá obec, prolínání pohledů na svět mezi socha-

Chcete? Aktivně řešit své životní problémy? Odstranit energetické bloky z Vašich životů? Pročistit energie mezi Vámi a Vašimi blízkými?

řem Petrem Kavanem a zbylými starousedlíky v krajině s ohněm. Ivan Vojnár a výtvarník Petr Kavan se zúčastní besedy po filmové projekci. 20.11., 20h > Darwinova noční můra Mimořádně silný dokument o zapomenutém světadílu, rybách, zbraních, letadlech a lidech. Noční můra o moci a z ní pramenící absolutní bezmoci. Klimatické změny? Ekologická krize? Neobyčejně silná výpověď o hmatatelné, konkrétní, skutečné krizi v našem světě. Závěr Ozvěn ekofilmu Olomouc.

24. listopadu, 17h > Divadlo hudby Olomouc Křesťanství a environmentální etika Je pozoruhodné, že na začátku dvacátého prvního století my Evropané víceméně nevíme, co je to jak křesťanství, tak i environmentální etika. Přednáší Marek Orko Vácha, www.orko.cz.

Pište nám své nápady! Jste spokojeni se současnou podobou měsíčníku Ekologické listy? Máte tipy na zlepšení, navrhujete změny? Podněty a názory nám pište na [email protected] nebo přijďte do Ekoporadny (Dolní náměstí 38, Olomouc. Po, út, čt 13–17h., st, pá 10–13h.). Nejzajímavější postřehy odměníme. Vaše redakce

Přijďte!!!

RODINNÉ KONSTELACE TÉMA

„MAMI, DEJ MI TO, MÁM NA TO PRÁVO!“ 14.–15. 11. 2009 9.00–17.00 hod.

Obchůdek Na Zemi se stěhuje Ve druhé polovině listopadu se bude Fair Trade obchůdek NaZemi stěhovat ze současných prostor v kanceláři ARPOKu (Pavelčákova 20) do budovy fyziky-optiky v ulici Šmeralova naproti VŠ menze. Podrobnosti o přesunu budou k dispozici na adrese www.fairtrade.cz. Těšíme se na vaši návštěvu.

Cena za 1 den 600 Kč | za oba dny 900 Kč TÉMA

„ŽIVOT NENÍ TO, CO CHCEME, ALE TO, CO MÁME“ KDO JSEM? | KAM SMĚŘUJI? | KDE SE PRÁVĚ NACHÁZÍM? zahajujeme 8-dílný cyklus CESTY K SOBĚ

17. 11. 2009 9.00–18.00 hod. Další termíny:  vždy úterý 8. 12., 12. 1., 2. 2., 23. 2., 16. 3., 6. 4., 17.15 –21.30 hod.  30. 4.–2. 5. 2010 | 3-denní závěr cyklu | chata v přírodě Cena 4200 Kč za celý cyklus

Energy centrum Olomouc, Dolní náměstí 16

www.systemicke-konstelace.info Vydávání Ekologických listů bylo podpořeno v grantovém řízení Ministerstva životního prostředí. Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP. Tato publikace byla realizována za finanční podpory Evropské unie. Za obsah sdělení odpovídá výlučně autor. Sdělení nereprezentuje názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jeho obsahem. Více informací na www.mladezvakci.cz, Akce 1.2 Mládež pro Evropu-Iniciativy mládeže.

Podpořte prosím vydávání Ekologických listů. Doporučený příspěvek na jeden výtisk činí 10 Kč. Vychází 11 čísel ročně. Prosíme pravidelné čtenáře o zaslání ročního příspěvku 110 Kč na účet číslo 3313751001/5500 anebo na adresu redakce. Před zasláním daru nás informujte, nepřijímáme anonymní dary. Naši práci můžete podpořit také materiálním darem či aktivní pomocí. Ekologické listy můžete dostávat poštou za cenu poštovného a nebo e-mailem ve formátu PDF. Navštivte internetovou verzi na www.ekologickelisty.cz a přidejte sem svůj komentář či reakci na článek, který vás v tomto čísle zaujal. V návštěvní knize uvítáme vaše kritické příspěvky a podněty.