2008
12 inec
dobrovolný příspěvek 10,-
pros
olomoucký měsíčník
Aktuální číslo: Rozhovor: Michal Bartoš Menstruační kalíšek Ekologické izolace domů II Znečišťovatelé v kraji Olomoucký Biozpravodaj
Ekologické listy 12/2008 vychází: 5 .12. 2008 Vydává: Hnutí DUHA Olomouc Redakce: Libor Praus, Jitka Komendová Foto na titulní straně: Libor Praus Grafická úprava: Radim Šašinka;
[email protected] Jazykové korektury: Kateřina Červená Tisk: Petr Skyva, Pod Kosířem 838, Kostelec na Hané Náklad: 1700 výtisků Adresa redakce: Hnutí DUHA Olomouc, Dolní náměstí 38, 772 00 Olomouc; tel.: 585 228 584 e-mail:
[email protected] www.hnutiduha.cz/olomouc www.ekologickelisty.cz Uzávěrka příštího čísla: 20. 12. 2008
Rozhovor Méně ohňostrojů a více lidského tepla Rozhovor s Michalem Bartošem, ředitelem Sluňákova - centra ekologických aktivit města Olomouce, o.p.s.
Dokončil jsi letos studium humanitní environmentalistiky obhajobou doktorské práce na téma proměn idejí našeho environmentálního hnutí. Jak jsi se vlastně k tomuto studiu dostal? Poměrně snadno. Příčinou byl můj stále trvající úžas nad tím, co se kolem mne děje. Studium odborné ekologie a ani praktické aktivity ekologického hnutí mi nedopřály odpovědi na otázky, které jsem se snažil si zodpovědět. Studium na katedře environmentálních studií, kterou založila profesorka Hana Librová na Masarykově univerzitě v Brně, mi sice také jasné odpovědi nedalo, ale uvítal jsem možnost hlubšího pobývání v oblasti sociologie a filosofie. Bylo to přece jen blíže tomu, co jsem prožíval. Mému promýšlení složitého vztahu lidí a přírody, kterou obývají. Environmentální hnutí artikuluje tento vztah ve veřejném prostoru. Mluví vlastně veřejně za přírodu, která mlčí.
Kdy a proč environmentální hnutí vzniklo? Tady bych měl mnoho odpovědí. Použiji pouze klasické sociologické vysvětlení. O environmentálním hnutí se mluví jako o novém sociálním hnutí, které se formuje společně s ostatními (feminismus, mírové hnutí, hnutí za práva menšin atd.) v dramatických 60. letech 20. století. Tato hnutí nezapadala plně do modelů politických stran a zájmových skupin a měla jiný charakter než hnutí v 19. století, například dělnické. Od starší identity hnutí, opírající se o místo v sociální dělbě práce, došlo k posunu k jiným typům identity, s kořeny v oblasti kulturní nebo světonázorové. Novým hnutím šlo spíše o novou kulturu, nový životní styl, o obhajobu občanské společnosti proti moci státu a trhu, snažila se o proměnu představ a významů ve společnosti převládajících. Osobně si myslím, že environmentální hnutí je v těchto souvislostech nové tím, že poprvé svůj zájem směřuje „za“ společnost, k přírodě. Snaží se o ochranu celku živého, všeho, co je životodárné, mluví za jinak žijící. Jeho vítězství se nekoná, jde o ochranu toho, co je, o život sám, tedy o cosi, co lze jen stěží uchopit ve veřejném prostoru.
Jak se liší environmentální hnutí u nás a ve světě? Nevím, zajímal jsem se o české hnutí. Myslím, že nejzajímavější období už má naše environmentální hnutí za sebou. Po roce 1989 podle mne hrály ekologické otázky významnou roli při svržení minulého politického režimu. Podpora veřejnosti byla tehdy značná. Svobodně se dýchalo v čase společenských proměn. Lidé se zajímali o věci veřejné. To nyní zatuhlo. Environmentální hnutí se při obhajobě své činnosti opět uzavřelo, radikálně se profesionalizovalo a stalo se vazalem
2
grantů a shánění financí. Proběhla plíživá institucionalizace, více se shání fakta, ubylo demonstrací, více se lobuje a využívá právních norem, méně citů, více na vědě založených „přesných“ (?) informací, méně konkrétních veřejných akcí, více konferencí, seminářů a manažerů, méně ochránců přírody. Příroda jako by ležela za stohy popsaných papírů a ustavených komisí trvalé udržitelnosti. Zasouvá se smysl pro přirozenost, která spočívá v kultivaci ustavujícího principu všeho živého: vztahu vždy částečných lidí k celku přírody.
Jaké je podle Tebe dnešní poslání environmentálního hnutí? Je potřebné, protože se stará o samou podstatu živého. Domnívám se, že není tak důležité, zda lidem hrozí úbytek biodiverzity, „ozónová díra“, klimatické změny, ropný zlom či cokoliv jiného. Snažil jsem se dobrat toho, co má smysl v každé situaci. Stanislav Komárek ve svém bonmotu říká, že neví, co to ta ekologická krize je, že ekologická krize by byla, kdyby ekosystémem přestala proudit energie a zastavil se koloběh rození a umírání…, a nic takového se evidentně neděje. I kdyby to platilo, stále má smysl zajímat se, čím je člověk živ, co dýchá, pije, jí. Jak žije.
Jak vnímáš Ty ekologickou krizi? Vnímám ji jako samotnou existenci člověka. Člověk se nerodí do světa, který ovládá, ale do světa, ve kterém je vždy částečkou v předivu vztahů se vším živým. Je to situace, kdy platí, že člověk se bez přírody neobejde, ale ona bez něj zřejmě ano. Pokud člověk nepromýšlí tento nesouměrný vztah částečného člověka v plnohodnotném živém celku, pak ničí i svou přirozenost, ochuzuje svoji – dnes tolik nepopulární a ztrácející se – duši. Jeho tělo jako by přestávalo plně žít.
A plní environmentální hnutí nějaké poslání ve vztahu k tomu, jak vnímáš ekologickou krizi? Jistě ano, v mnoha konkrétních kauzách, kdy je nějak vyjádřen vztah člověka a přírody. Bojím se však těch projevů hnutí, které uchopuje přírodu tak, jako by právě ono vědělo, jaká přesně příroda je, jak příroda funguje. Příroda nefunguje, příroda se neustále proměňuje a utváří. Proto si myslím, že to, co má environmentální hnutí opravdu dělat, je nabídka prožitků, které upozorňují na to, že vše, co lidé dělají a vymýšlejí, má dopad na povahu živého. Otevírat každou lidskou ideologii přírodě, včetně ideologie environmentální. Vnímat přírodu jako složitou, neuchopitelnou ve své plnosti, tajemnou…
Co Tě při Tvém studiu nejvíce překvapilo či zaujalo? Jak silně a hluboce řešili lidé vztah k přírodě v dávné minulosti. Před jakýmkoliv environmentálním hnutím. Například již v pátém století před naším letopočtem v archaickém Řecku.
Naznačuješ, že ekologické hnutí si bere moc velký krajíc, na který nemůže stačit, že vlastně nevíme, co chráníme, že příroda je moc složitá. Ono je to tak, že každá environmentální nevládní organizace si vybírá dílčí téma v ochraně přírody či v ochraně životního prostředí. Často se to týká spíše lidí než celé přírody. Například čistota vzduchu ve městě (znečišťuje ho člověk a to škodí zase člověku). Můžeme tímto zmenšit náš krajíc? Jistě, ale neměli bychom při tom pozapomenout (vědět o tom), že každá naše představa řešení problému má své meze, míru. Že míru života nestanovuje pouze svět lidí. Snažit se neotřásat veřejností výrobou apokalyptických vizí, ale spíše podle Patočky otevírat vnímání veřejnosti otřásajícímu, které k nám přichází, včetně toho, co přichází z přírody, krajiny. Úspěch Evropy, kde máme to štěstí žít, spočíval mimo jiné, jak říká Václav Bělohradský, ve schopnosti vnímat kritické obrazy sebe sama a reagovat na ně odpovídajícím způsobem. Environmentální hnutí by nemělo dopustit, aby se uzavřela takto otevřená společnost. Aby sama sebe začala vnímat jako to poslední a nejlepší stadium lidského obývání světa. To je vždy cesta slabosti, uzavřenosti, smutného spektáklu, který se může stát derniérou našich úspěchů.
Vychází tradice naší Strany zelených z environmentálního hnutí? Je mi bližší pozice hnutí než politické strany. Hnutí
může být nastaveno napříč politickým spektrem. To samozřejmě Strana zelených také, ale zrovna nyní je to u nás komplikované. Pod vedením Martina Bursíka jsou čeští zelení svými výroky nejpravicovější, jak jen mohou být. Přesto je dnes jakákoliv kritická diskuze o společenských problémech ochromována poukazem na minulý režim. Poukazem na návrat do starých poměrů. Jako by demokracie byla ustavena. Ale ona nikdy není. Demokracie je možná jen při usilovném a neustálém snažení o ni. Jinak je spolu s ní zablokována již zmíněná možnost reakce na otřásající obrazy sebe sama. Se Stranou zelených mám obecně problém. Nedovedu si představit, co je jejím politickým vítězstvím. Koho by vítězství zelených byla porážka? Těch, co nechtějí přírodu chránit? Těch, co jsou antipřírodní? Technokratů? Nevnímám ochranu přírody jako otázku souboje levice a pravice. Příroda je podle mne tomuto lidskému hašteření vzdálená.
Je před Vánocemi, jak se je chystáš oslavit? Svátečně, doma, „u krbu“. S osobní snahou pozastavit rychle ubíhající čas. Když si představím, jak dlouho pro mne kdysi bylo „od Mikuláše do Štědrého dne“! Snad budu mít čas i na promyšlení toho, co dělám. V práci, doma. Ve vztahu k environmentálnímu hnutí mě napadá, že filosof Hegel mluvil o sově Minervině, která vylétá za soumraku, tedy opožděně za skutečností (dne), kterou chce pochopit, porozumět jí. Environmentální hnutí by se mohlo stát takovou nenásilnou „sovou“ nabízející lidem klid k promýšlení toho, co se se společností a přírodou děje. Obnovit svátky, když chvilka stmívání vede k porozumění a kdy po noci je ráno moudřejší večera. Zdá se mi však, že přeskakujeme večer i noc. Pořád svítíme. Ale čím víc světel, tím víc stínů na duši světa. Už v listopadu jsem viděl stíny vánočních stromů na olomouckém náměstí. Napadlo mne, jaké budou na Štědrý večer. Suché, ale bohatě rozsvícené? Obracíme Vánoce za Vánoci a vřadíme do toho Velikonoce a třeba Den Země. A sytě svítíme. Svátek je pořád, ale vlastně není vůbec. Svátek byl snad kdysi očistným rituálem, kdy zanikalo staré a rodilo se nové. Samozřejmě ne doslova. Symbolicky. Básník Miloš Doležal napsal o konci roku 1999 toto: „Dělobuchy dobouchaly / Ohňostroje doprskaly / Světlice zhasly / Zasmrádly vlhké kapsly / Je po boji, ustal blikající jas / Řev ve sněhu, z lidí mráz.“ Přál bych všem méně ohňostrojů a více lidského tepla. Děkuji za rozhovor. Ptala se Jiřina Popelková. Disertační práci M.B. najdete na www.slunakov.cz
Ekoporadna Ekologické materiály k izolaci domů – díl druhý Papírové vločky a celulóza Pro výrobu se používá starý novinový papír, někdy
dovážený ze zahraničí. Výhodou je relativně nízká pořizovací cena. Tento materiál ale není vhodný pro
3
místa s vyšší vlhkostí. Mnohdy lze aplikovat svépomocí. Nelze kompostovat.
Výroba Při suché přípravě vloček z novinového papíru nevzniká žádný odpad. Zatížení životního prostředí je ve srovnání s jinými izolačními materiály velmi nízké. Za účelem ochrany proti vznícení, proti hmyzu a myším se přidává přibližně 20 % boraxu.
Použití Izolace z celulózy se používají již přes šedesát let, a to především v Kanadě a skandinávských zemích. Celulózová vlákna se výtečně hodí k utěsnění dutin, k izolacím prostoru mezi střešními krokvemi a k izolování trámových stropů a stěn rámové konstrukce s dřevěnými sloupy. Při nafoukání do dutin stěn a stropů nejsou žádné ztráty a odřezky. Na svislé stěny a stropy lze papírové vločky nafoukat namokro. K celulóze se přitom tryskami přidá čistá voda, takže výsledná hmota má 10% vlhkost. Po vyschnutí vznikne celistvá izolace bez mezer a děr. Proniknutí vláken do vzduchu v izolovaných prostorách je třeba zabránit vhodnými konstrukčními opatřeními (např. nalepením stavebního papíru atd.). Někdy se místo vody používají latexové pěny. Izolační desky z celulózy se neosvědčily.
Vlastnosti Měkká celulózová vlákna umožňují difúzi páry, vyrovnávají vlhkost a dobře pohlcují zvuk. V tiskařské černi se nacházejí malá množství látek PCB, olova a kadmia. S unikáním škodlivých látek skrze izolaci do vzduchu není třeba počítat. Při instalaci nasucho se nelze vyhnout tvorbě prachu. Látka je po ošetření boraxem špatně hořlavá.
Likvidace Po čisté demontáži je možné izolační materiál z celulózy opět použít. Lze jej znovu nafoukat do konstrukce. Existuje i přístroj, který umožňuje odsávání použité celulózy. Kvůli obsahu boraxu nelze papírové vločky na rozdíl od čistého papíru kompostovat. Při ukládání na skládky se do průsakových vod může dostat borax. Výrobci slíbili, že budou jimi vyrobené izolace znovu odebírat.
Ekologické úvahy a účinky na zdraví To, že lze materiál opakovaně používat, je z ekologického hlediska zvláště příznivé. Spotřeba energie na výrobu je velmi nízká. Při nákupu je možné orientovat se podle značky pro ekologicky šetrné výrobky. Únik škodlivin spadá pod hranici prokazatelnosti. Chcemeli se vyhnout vdechování částeček jemných vláken, je třeba použít roušku proti jemnému prachu nebo instalaci svěřit odborné firmě. Obsažené soli bóru jsou sice jedovatější než kuchyňská sůl, aby však vyvolaly akutní otravu, musel by jich člověk požít několik gramů. K chronickým otravám nedochází, protože boritany jsou vzhledem ke své rozpustnosti ve vodě vyměšovány. Soli borité mohou být absorbovány přes dětskou pokožku. Proto by děti neměly být v přímém kontaktu s izolační látkou. Obchodní název: Climatizer plus, Isofloc, Intelan, Isodan. Hana Kovaříková Zdroje: Spotřebitelské otázky a odpovědí ekologických poraden Trnka, L. (ed,): Pasivní dům. Zkušenosti z Rakouska a české začátky, Veronica, Brno, 2004 Humm, O.: Nízkoenergetické domy, Grada, Praha 1999 Novotný, M., Keim, L., Šála, J., Svoboda, Z.: Tepelné izolace a stavební tepelná technika, ABF a Arch, Praha 1994
Zelená domácnost Co je menstruační kalíšek? Menstruační kalíšek je dámská hygienická pomůcka určená pro mnohonásobné použití, která nabízí možnost, jak alternativně a přitom velmi jednoduše, pohodlně a hygienicky řešit menstruaci. Používáním pohárku šetříte peníze i životní prostředí. Ačkoliv se jedná o vynález z třicátých let, povědomí českých žen o tomto výrobku je nízké.
Historie První menstruační kalíšek byl patentován výtvarnicí Leonou Chalmers roku 1937. Sériová výroba se zpozdila z důvodu nedostatku výchozí suroviny, tedy gumy, v období po 2. světové válce. Proto první výrobky přišly na trh až v 50. letech 20. století v severovýchodní Americe. V té době si však ženy vůbec nedovedly představit, že by se při menstruaci měly dotknout svých intimních míst. Mnohem větší úspěch proto zaznamenaly tampóny, které byly zpočátku vybaveny aplikátorem. Postupně si ženy zvykly na zavádění
4
tampónů bez aplikátorů a v 80. letech tak mohl být v západní Evropě znovuobjeven pohárek. Jeho popularita roste čím dál více, ale v Česku je představa opakovaného použití menstruační pomůcky stále trochu tabu. Kalíšek je pozitivně přijímán zejména lidmi, kteří mají silné povědomí o ochraně životního prostředí a problematice zdraví. Každá žena za svůj život průměrně spotřebuje 10 000–15 000 kusů vložek nebo tampónů. V přepočtu se jedná o 120 kg odpadu na osobu, tedy až 240 tisíc tun odpadu v celé ČR v průběhu 30 let. Umělohmotné součásti těchto hygienických pomůcek nejsou rozložitelné přirozenou cestou v krátké době, a tak se hromadí na skládkách anebo zatěžují životní prostředí při spalování ve spalovnách odpadu.
Princip kalíšku Kalíšek se zavádí přeložený dovnitř do pochvy, kde se rozvine a sbírá se do něj menstruační krev. Mezi její stěnou a stěnou kalíšku se vytvoří podtlak, který
Prosinec 2008
zabrání protékání krve ven. Správně umístěný menstruační pohárek je tak pohodlný, že zapomenete, že vůbec existuje. Každé 4 až 8 hodin (uvádí se až 12 hodin) je nutné jej vyjmout a vyprázdnit. Je samozřejmě možné ho používat i během noci. Kalíšek pojme asi 30 ml tekutiny, což je průměrně jedna třetina celkového množství za celý menstruační cyklus. Kalíšek díky tomu budete muset vyprazdňovat méně často, než si vyměňujete tampóny nebo vložky; časem zjistíte, jak často je nutné jej vylévat (s plným se hůře manipuluje). Následně se umyje teplou vodou a je připraven na nové použití. Po skončení cyklu se pohárek sterilizuje buď vyvařením ve vodě, nebo užitím dezinfekční tablety či roztoku. Do další periody se pak uchovává v přibaleném bavlněném sáčku. V současnosti je na českém trhu k dostání pět typů od různých výrobců: Mooncup (Velká Británie), Lunette (Finsko), Divacup (Kanada), Keeper (USA) a také český výrobek Ladycup, který je v nabídce také v barevných modifikacích. Jednotliví výrobci se liší ve tvaru a velikosti kalíšku (milimetrové rozdíly) a samozřejmě také v ceně. Lze ho zakoupit v rozmezí 600–900 Kč. Výrobci mají zpravidla dvě velikosti – pro ženy do 30 let a ty, které ještě nerodily nebo byl jejich porod proveden císařským řezem. Druhý typ je doporučován ženám starším 30ti let ale i ženám mladším, které již rodily přirozenou cestou.
Zdravotní hledisko Kalíšek je vyroben ze zdravotně nezávadného lékařského silikonu, který není alergenní (latexový Keeper však alergii způsobit může). Na rozdíl od vložek a tampónů neobsahuje žádné chemikálie, deodoranty, absorpční gely či bělidla, které by mohly nepříznivě narušit přirozenou poševní mikroflóru a přispívat tak ke vzniku zánětů. Nevysušuje sliznici, nezpůsobuje tvorbu plísní či močových infekcí ani jej nelze spojovat se syndromem toxického šoku (TSS), což je závažné, život ohrožující onemocnění, které se může rozvinout při malé frekvenci výměny tampónů. Povrch pohárku je nepřilnavý, proto zde nedochází k množení bakterií a následnému zápachu. Z povrchu pohárku se na rozdíl od tampónů neuvolňují vlákna ani jiné částice. Kalíšek je však rozšířen mezi uživatelkami až v posledních letech, nejsou tedy známa všechna potenciální zdravotní rizika, což ovšem platí i pro tampóny. Vložky a tampóny nemusí procházet zdravotním testováním (jde o potřebu hygienickou, nikoliv zdravotní) – kalíšek je však vyroben z testovaného a bezpečného silikonu.
velikosti než je mini, pak vám pravděpodobně bude vyhovovat i kalíšek. Problém nepředstavuje ani nitroděložní tělísko. Při troše cviku trvá výměna jen několik minut; pro začátek je dobré nechat si více času a klidu. Důležité je přiměřeně zkrátit „ojku“ v dolní části. Pokud protéká, může to mít několik příčin: Neúplné rozvinutí kalíšku po aplikaci, neprůchodné otvůrky na obvodu (lze snadno napravit jehlou), kalíšek zavedený příliš hluboko nebo povolené svaly pánevního dna (pokud používáte větší velikost a ta protéká, měla byste je začít posilovat). Přesto kalíšek některým ženám prostě nesedne – pak je šetrnou a levnou alternativou používání pratelných látkových vložek. Kalíšek je možné používat při všech aktivitách. Ideální je jeho použití při koupání a vodních sportech. Kalíšek (na rozdíl od tampónu) není nutno ihned po vykoupání měnit. Pokud často trpíte na kvasinková onemocnění, je vhodné kalíšek používat při koupání v rybnících, vodních nádržích, bazénech atd. i v době mimo menstruaci.
Kde kalíšek koupit V lékárnách a prodejnách zdravé výživy příliš často na kalíšek nenarazíte. Český výrobce výhledově usiluje o rozšíření distribuční sítě na celé území ČR prostřednictvím maloobchodních prodejen. Můžete ale požádat ve své prodejně, zda vám mohou výrobek zajistit prostřednictvím svého dodavatele. Nabídku regulujete poptávkou. Menstruační kalíšek je možno zakoupit v environmentálně laděných elektronických obchodech (biosfera.cz, slunecnizena.cz, bioobchod.cz, greenwave.cz aj.) nebo přes distributory konkrétních výrobků, kde naleznete i další informace: www.kalisek.cz; www.poharek.cz; www.menstruacnikalisek.cz; www.ladycup.eu; www. lunette.fi/cz; www.menstruace-kalisek.cz Eliška Swiacká
Praktické informace Pořizovací cena kalíšku se může jevit jako poměrně vysoká, nicméně při správném zacházení Vám vydrží až deset let, a navíc náklady se Vám vrátí ani ne během jednoho roku. Zkuste si spočítat, kolik za cca 40 let, po které má průměrně každá žena menstruační cyklus, za vložky utratíte. Podle vyjádření gynekoložky jej mohou používat i panny (zejména užší Lunette nebo DivaCup) – v panenské bláně jsou otvory. Jimi vytéká menstruační krev a jimi také můžete obvykle zavést tampón. Pokud můžete bez problémů používat tampóny větší
Foto: Josef Horehleď
5
Aktuálně z Olomouce Město znovu jedná o východní tangentě Město Olomouc zahájilo práce na předprojektové přípravě – zpracování investičního záměru stavby tzv. východní tangenty, která by měla vyřešit obtížnou dopravní situaci ve městě jak ve vztahu k tranzitní dopravě, tak i pro samotnou dopravu vnitroměstskou. Nejvíce by se mělo ulevit Chválkovické ulici. Práce na projektové přípravě probíhaly plynule do června roku 2005 s předpokládaným termínem zahájení stavby v roce 2008. V té době však část obyvatel Hodolan a Holice sepsala petici, ve které žádali vedení trasy této komunikace dále od obytné části města. Po řadě jednání a na základě materiálu zpracovaného odbornou firmou schválilo Zastupitelstvo města Olomouce na svém jednání v květnu 2006 změnu trasy východní tangenty. Následně bylo nutné nové vedení východní tangenty zapracovat do územně plánovací dokumentace Olomouckého kraje, aby mohly být zahájeny práce na samotné projektové přípravě komunikace v její nové poloze. Tento proces proběhl a byl v únoru letošního roku schválen zastupitelstvem.
Po nové silnici, která spojí výpadovky na Šternberk a Přerov, by automobily mohly jezdit v roce 2017. Jedním ze zásadních problémů, který by chtělo město před zahájením samotné projekční přípravy stavby vyřešit, je problematické křížení východní tangenty s památkově chráněnou Chválkovickou alejí. Radnice momentálně hledá takové řešení, aby křížení v trase aleje umožňovalo pohyb nejen pěším a cyklistům, ale také motoristům. Chválkovická alej podléhá památkové ochraně a z toho plynou zákonná omezení. To považuje většina zastupitelů za problém. Přemostění čtyřproudé silnice lávkou pouze pro pěší a cyklisty není podle vedení města optimální. Město se chystá iniciovat jednání se všemi orgány památkové ochrany s cílem zjistit, zda neexistuje takové řešení křížení aleje se stavbou východní tangenty, které by umožňovalo vedení veškeré dopravy tak, aby se lidé dostali automobilem na Kopeček přímo a nemuseli objíždět půlku města. Libor Praus Zdroj: olomouc.eu
Mozaika Buky v Bezručových sadech Výstaviště Flora a pořadatel Olomouckého kulturního léta Libor Grónský vysadili v Bezručových sadech čtyřicet buků, které mají připomínat výročí okupace Československa v roce 1968. Nově vysazené stromy navíc přispějí k obnově a zkrášlení olomouckých parků a částečně také nahradí škody, které způsobila vichřice v roce 2004. Buky byly vybrány záměrně, neboť v olomouckých parcích byl do této chvíle jen jeden, což je podle správce Bezručových sadů škoda, protože právě buk v blízkosti hudebního altánu je dominantou celého parku.
Nové sběrné dvory v Olomouckém kraji Od nového roku začne v Přáslavicích fungovat nový sběrný dvůr. Podle starosty je hlavním cílem nabídnout místním lidem prostor pro odkládání velkých kusů nábytku či elektrospotřebičů a současně tak zamezit vzniku černých skládek. Ty se v poslední době kolem obce vyskytují poměrně často a jejich likvidace je finančně náročná. Investice do sběrného dvora činila bezmála 13 milionů korun, většinu peněz však obec dostala ze Státního fondu životního prostředí. Letos v květnu začal se stavbou sběrného dvora také Prostějov a od poloviny listopadu je již plně otevřen. V Prostějově jsou v současné době dva sběrné dvory, jejichž otevírací doba se doplňuje. Také zde bylo hlavním důvodem snížení počtu černých skládek.
Padesátníky na provoz přerovské záchranné stanice
6
Přerovská záchranná stanice je už od léta plně v provozu a za tu dobu již ošetřila několik desítek raněných zvířat, převážně ptáků a ježků. Několik drobných ježků, kteří by nepřežili zimu, tam v současné době našlo svůj druhý domov a zimní měsíce zde přečká také káně se zlomeným křídlem. O Vánocích se uskuteční sbírka padesátníků, jejíž výtěžek půjde právě na provoz záchranné stanice. Uschované mince, které již v obchodech neplatí, můžete odevzdat do tradiční kasičky na přerovském náměstí. Barbora Číhalová Nové ekovýrobky Ekoznačku Ekologicky šetrný výrobek získaly tři další firmy. Dvě firmy požádaly o českou značku i přes to, že výroba probíhá za hranicemi. Obě firmy používají jako výchozí surovinu recyklovaný papír. Jde o maďarskou firmu Onix Packaging, vyrábějící papírové tašky. Ty jsou například potištěny pouze vodou ředitelnými, zdravotně a ekologicky nezávadnými barvami, nejsou používána škodlivá lepidla a při jejich přepravě se nesmí používat jako obalový materiál PVC. Druhou firmou je polská pobočka dánské společnosti Hartmann Polska, která na náš trh dodává krabičky na vajíčka z nasávané papíroviny. Poslední je firma Fosfa a.s., která se rozhodla pro ekoznačku EU. Pod názvem Feel Eco uvede prací prášky a gely pro barevné i bílé prádlo. Jedná se o první a zatím jedinou českou firmu s touto ekoznačkou na našem trhu. www.ekolist.cz
Životní prostředí v kraji Nejvíc karcinogenů v kraji vypustila laminátovna z Bernartic Podle údajů z Integrovaného registru znečišťovatelů (IRZ), který vydává vždy koncem roku Sdružení Arnika, je laminátovna v Bernarticích na Jesenicku největším znečišťovatelem karcinogenními látkami v Olomouckém kraji. Ze záznamů z aktuálního registru vyplývá, že vypustila v roce 2007 do ovzduší o 1552 kilogramů rakovinotvorného styrenu více než v roce 2006. Majitel firmy s jediným zaměstnancem Ladislav Michalík to odmítá a domnívá se, že údaje jsou nadhodnocené. Výsledky, které v laminátovně naměřila externí nezávislá firma, chce nyní nechat ještě jednou prověřit. Styren je spolu se rtutí v našem kraji nejnebezpečnější vypouštěnou látkou. Naštěstí se v ovzduší poměrně rychle rozkládá, takže je škodlivý pouze několik kilometrů od zdroje. Pokud by lidé v okolí cítili podráždění sliznice nebo nasládlý pach, měli by se obrátit na Českou inspekci životního prostředí. Na styren jsou v lidském organismu nejcitlivější játra. Naopak mezi podniky, které oproti roku 2006 snížily svůj podíl na znečištování životního prostředí, patří například olomoucká továrna M. L. S., která podstatně omezila vypouštění rakovinotvorného benzenu. Zlepšení bylo dosaženo díky výměně impregnačního laku na výrobních strojích. K částečnému zlepšení došlo i v olomoucké teplárně Dalkia, kde pokleslo množství vypouštěné rtuti, která se uvolňuje při spalování. Největšími znečišťovateli ovzduší v Olomouckém kraji
zůstává hranická cementárna a teplárny v Přerově a Olomouci. Vypouštějí do ovzduší největší objemy oxidu uhelnatého a skleníkových plynů. Libor Praus, Zdroj: ČT
Kraje mohou bojovat proti znečištěnému ovzduší Před měsícem poslanci schválili novelu zákona o ochraně ovzduší, která mimo jiné umožňuje, aby si kraje, jež tíží zhoršená kvalita ovzduší, stanovily emisní strop, který musejí znečišťovatelé splnit. Samotná novela zákona se týkala především tzv. fluorovaných skleníkových plynů (označovaných jako F-plyny). F-plyny, které se používají zejména v chladicí technice, v klimatizacích, v tepelných čerpadlech nebo jako hasiva v požární ochraně, při výrobě obuvi apod., byly zavedeny jako náhrada halonů a freonů, které výrazně poškozovaly ozonovou vrstvu Země. F-plyny jsou ovšem silnými skleníkovými plyny, což vedlo EU k přijetí nařízení, které se týká kontroly a znovuzískávání těchto plynů za účelem jejich recyklace, regenerace a zneškodnění. Novela v českém právu navíc sjednocuje terminologii, upravuje požadavky na školení příslušných kontrolorů nebo ustavuje, jak často by se měla zařízení, která používají látky poškozující ozonovou vrstvu a klimatický systém Země, kontrolovat. Z novely vyplývá, že by kvůli častějším kontrolám měla Česká inspekce životního prostředí přijmout nejméně dvanáct nových pracovníků.
Kalendárium 16. prosince, 17 hodin, Edelmannův palác Jak poznáte ekodřevo? Přednáška a beseda. Co znamená certifikát FSC pro les, krajinu a spotřebitele? Poznáte les obyčejný od certifikovaného? Kdo má certifikát u nás a ve světě? Jaké výrobky jde v našich obchodech koupit? Přednáší Michal Rezek z FSC ČR. Pořádá Hnutí DUHA Olomouc, kontakt
[email protected]. Projekt byl finančně podpořen v grantovém řízení MŽP. Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.
14. 11. 2008–11. 1. 2009, Vlastivědné muzeum Ol. Zelené perly Olomouckého kraje Nejhodnotnější zahrady a parky Olomouckého kraje představuje veřejnosti výstava, kterou připravilo Vlastivědné muzeum Olomouc. Až do 11. ledna 2009 je přístupná vždy od středy do neděle denně od 10 do 17 hodin.
sobota 10. ledna, 9.30–15.00, centrum Sluňákov Ladova zima na Sluňákově pro rodiče s dětmi Veselý přírodopis a pohádky naruby aneb „Mňoukačky naší kočky o tom, jak naučit kocoura Mikeše mluviti“. Zábavná zastavení pro rodiny s inspirací ve vesnických obrázcích Josefa Lady. Zlatý domov – inspirace pro nás. Přírodovědně kulturní pásmo související s dílem Josefa Lady, životem vesnice a kronikou Horky. Starosti necháme přítomným koňům, bubákům a hastrmanům. Ladova abeceda: Sváteční hospoda se zabíjačkou Tondy Čutala (možná i rvačka bude) … s cimbálem a výběrem nejlepší slivovice. Vstup na akci zdarma, u jednotlivých aktivit drobné poplatky pokrývající náklady na materiál.
7
Nabídka „ekologických“ vánočních stromků Většina vánočních stromků se k nám dováží ze zahraničí, kde se pěstují na plantážích. Ekoporadna Hnutí DUHA vám proto nabízí možnost objednat si vánoční borovičky z prořezávky ze svitavských lesů (70 km od Olomouce). Jedná o les s certifikátem FSC. České logo FSC zákazníkům zaručuje, že dřevo pochází z lesa obhospodařovaného k přírodě šetrným způsobem s ohledem na principy trvalé udržitelnosti (například nevznikají monokultury nebo velké holoseče). Prořezávka spočívá v uvolnění stromků z přehuštěného porostu, les jako celek tedy zůstává zachován. Nevzniká holá plocha jako při pěstování na plantážích a les může plnit další své funkce – například zadržuje vodu v krajině, ochlazuje okolí za horkých letních dnů nebo je domovem pro další rostliny a živočichy. Stromky budou v běžné velikosti (150–250 cm) a v obvyklé ceně 350–400 Kč k vyzvednutí 10.12., po dohodě i později. Objednávky a bližší informace Hana Kovaříková:
[email protected], 605 832 488.
Nakupte dárky v ekoporadně Vánoční rozšířená nabídka Fair-Trade zboží. Při nákupu zboží nad 500,- Kč, zdarma ručně malovaná taška z recyklovaného papíru. Tašku můžete také koupit za 10,-. Nákupem v Ekoporadně podpoříte činnost Hnutí DUHA Olomouc. Pro objednávky stromků a bližší informace prosím kontaktujte Hanku Kovaříkovou (
[email protected], 605 83 24 88).
Technické služby města Olomouce, a.s. Zamenhofova 783/34 772 11 Olomouc
tel.: 585 700 000 • fax: 585 411 498 Společnost certifikována dle normy ČSN EN ISO 14001:2005 a ČSN EN ISO 9001:2001 Technické služby města Olomouce, a.s. nabízejí tyto služby: • komplexní nakládání s odpady (svoz a odstraňování odpadů vč. nebezpečných, tříděný sběr, provoz sběrných dvorů, poradenská činnost) • údržbu a opravy komunikací, vodorovného a svislého dopravního značení • čištění a zimní údržbu komunikací, parkovišť apod. • údržbu zeleně • údržbu, opravy a výstavbu veřejného osvětlení a světelných signalizačních zařízení
www.tsmo.cz Tato publikace byla realizována za finanční podpory Evropské unie. Za obsah sdělení odpovídá výlučně autor. Sdělení nereprezentuje názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jeho obsahem. Více informací na www.mladezvakci.cz, Akce 1.2 Mládež pro Evropu-Iniciativy mládeže.
Podpořte prosím vydávání Ekologických listů. Doporučený příspěvek na jeden výtisk činí 10 Kč. Vychází 11 čísel ročně. Prosíme pravidelné čtenáře o zaslání ročního příspěvku 110 Kč na účet číslo 1803974399/0800 anebo na adresu redakce. Před zasláním daru nás informujte, nepřijímáme anonymní dary. Naši práci můžete podpořit také materiálním darem či aktivní pomocí. Ekologické listy můžete dostávat poštou za cenu poštovného a nebo e-mailem ve formátu PDF. Navštivte internetovou verzi na www.ekologickelisty.cz a přidejte sem svůj komentář či reakci na článek, který vás v tomto čísle zaujal. V návštěvní knize uvítáme vaše kritické příspěvky a podněty.
