2
09 dobrovolný příspěvek 10,-
úno r 20
olomoucký měsíčník
Aktuální číslo: Rozhovor s ing. arch. Staškem Žeravou Mýdlové ořechy Zeleň v Neředíně Ptačí oblast Libavá Olomoucký Biozpravodaj
Ekologické listy 2/2009 vychází: 6. 2. 2009 Vydává Hnutí DUHA Olomouc Redakce: Jiřina Popelková, Jitka Komendová Grafická úprava: Radim Šašinka;
[email protected] Jazykové korektury: Kateřina Červená Tisk: Petr Skyva, Pod Kosířem 838, Kostelec na Hané Náklad: 1700 výtisků Adresa redakce: Hnutí DUHA Olomouc, Dolní náměstí 38, 772 00 Olomouc; tel.: 585 228 584 e-mail:
[email protected] www.hnutiduha.cz/olomouc www.ekologickelisty.cz Uzávěrka příštího čísla: 25. 2. 2009
Rozhovor Je pokrytecké říkat, že změny územního plánu dělat musíme Ing. arch. Stašek Žerava, olomoucký architekt, pracuje v Ateliéru BONMOT, externě přednáší urbanismus a územní plánování na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, v letech 1987–1992 byl hlavním architektem města Olomouce, v minulosti působil jako člen vědecké rady Památkového ústavu v Olomouci a člen komise rady města pro architekturu a územní plánování. Přes prohlubující se skepsi je doživotní olomoucký patriot.
V současnosti se stále více mluví o územním plánu. Co říkáte na jeho časté změny? Územní plán má za úkol stanovit koncepci plošného a prostorového uspořádání města. Musí být proto pro investory a developery inspirací, ale neméně naléhavě také nástrojem ochrany hodnot území a jeho stability. Územní plán je po svém vydání v řadě ohledů závazný a má tedy de facto platnost zákona. A zákon musí být velmi ostražitý, musí předvídat možné zneužití. Jistě se najde řada developerů, podnikatelů, realitních makléřů, kteří budou hledat „skulinky“ v této ochraně, kteří půjdou až na hranu dovoleného. Dnes ale v Olomouci i v celé České republice panuje šílená situace. Za jakých okolností lze ke změně územního plánu přistoupit, to vymezuje stavební zákon. Zjednodušeně řečeno je to tehdy, když se zásadně změní podmínky v území. Přesně řečeno, když se projeví nepředpokládané vlivy na některou složku udržitelného rozvoje území. Změnit rozsah zastavitelného území lze pak pouze tehdy, když se prokáže jejich faktická potřeba anebo není možné využít již vymezené plochy. Jenže kolik ze schválených a vydaných změn, kterých jsou jen v Olomouci ne desítky, ale stovky, tuto podmínku skutečně naplnilo? A kolik z nich zavání spekulací? Za onou nedostupností se totiž nezřídka skrývá pouze fakt, že by bylo nutno jednat s velkým množstvím vlastníků, kteří by požadovali standardní cenu podle cenové mapy, a nikoliv cenu nezastavitelné plochy někde uprostřed polí. Není to tak složité: koupí nebo smlouvou o smlouvě budoucí se zablokují pole vedle některé hanácké vesničky. Cena cca 15 Kč/m2. Požádá se o změnu územního plánu s argumentací, že pozemky v územním plánu sice jsou, ale jsou nedostupné (znamenalo by to jednání s mnoha vlastníky, kteří budou licitovat o ceně, a
2
hlavně cena nebude 15, ale třeba 1400 Kč/m2). Následně se prodají zahraničním firmám, které za ně ony pro ně obvyklé 2000 Kč samozřejmě rádi dají. Změna územního plánu je nejenom výhodnější, ale také podstatně jednodušší než pořízení nového územního plánu: není to tolik na očích, veřejnost, iniciativy nejsou ve střehu. Že mezi 250 změnami za 5 let neprojde ani jedna spekulativní pasťárnička, za to bych ruku do ohně nedal.
Jak by konkrétně měla územně plánovací stabilita vypadat? Dám vám jednoduchý příklad: rozhodnete se postavit rodinný dům, to je pro většinu lidí celoživotní, nebo spíše vícegenerační investice. Vyberete si parcelu, podíváte se do územního plánu, co se děje a může dít v okolí – bydlení, veřejná zeleň. Vezmete si úvěr, dům postavíte a nastěhujete se do něj. A rok nato někdo navrhne změnu územního plánu a z části bydlení bude supermarket s 2 hektarovým parkovištěm. Anebo vedlejší rodinný dům v obytné čtvrti se promění v „masážní“ salon. A zkuste dům za těchto okolností prodat. A to jsou jen ty nejbanálnější příklady. Územně plánovací stabilita představuje jednu z nejvýznamnějších věcí v oblasti životních jistot a město by tuto elementární jistotu mělo svým občanům zajistit. Jestliže se bude pořizovat 20 změn územního plánu ročně, mám o této jistotě velmi vážnou pochybnost.
Současný územní plán platí od roku 1998. Dá se předvídat vývoj města na tak dlouhou dobu? Určitě dá. Není to jako u malé obce, kde skončí továrna a polovina lidí je bez práce. U města velikosti Olomouce není důvod předpokládat v průběhu návrhového období nějaké dramatické změny, které si vynutí změnu územního plánu. Ani to není žádoucí. Jestliže v dnešní době existuje ucelený systém územně analytických podkladů pro zpracování územního plánu, jestliže bude město věnovat odpovídající pozornost zpracování a zohlednění připomínek „zadání“, jestliže najde erudovaného zpracovatele a bude umět zmobilizovat aktivitu odborné i laické veřejnosti při projednávání jednotlivých fází, nemělo by téměř nic město zaskočit. Vyloučit vyšší moc, třeba přírodní katastrofu, v Olomouci třeba povodeň v roce 1997 samozřejmě nelze. V takovém případě ale asi nikdo z občanů nebude pochybovat o oprávněnosti pořízení změny vedoucí k lepší ochraně osob a majetku. Navíc stavební zákon vyžaduje, aby byla ve čtyřleté periodě předkládána zastupitelstvu zpráva o uplatňování územního plánu, které může vyhodnotit a doporučit požadavek na eventuální nevyhnutelné změny. Anebo také vůbec ne – kéž by…
Na vesnicích a v okrajových částech měst často vidíme domy typu „každý pes, jiná ves”. Myslíte, že má smysl dělat i pro taková místa regulační plán, nebo nechat bytové zástavbě volnou ruku? Smysl to má stoprocentně. Bytová zástavba, resp. její urbanistické řešení a vybavení parteru ovlivňuje životní styl, vztahy mezi lidmi, formuje charakter dětí, podmiňuje, zda se lidé spontánně setkávají, míchají se různé sociální skupiny. Územní plán nesmí doufat v dobré vlastnosti lidí. Věřit, že zahraniční developer bude osvícené dobračisko a že přijel do ČR s jediným úmyslem - využívat území v rozumné míře, vytvářet harmonické obytné prostředí, a nést dlouhodobou zodpovědnost za sociologickou atmosféru obytné čtvrti, kterou zainvestuje a prodá, je hodně optimistické. Smyslem jejich konání je udělat kšeft. A nás architekty tlačí až na samou hranu možné míry využití pozemku, k omezení nákladů na cokoliv, k získání maximálních výměr podlahových ploch určených k prodeji, k maximální monofunkčnosti. A na naší straně máme jediného spojence – klienta, který snad jednou řekne, že si byt v nové monofunkční králíkárně nekoupí. V našem ateliéru se občas zabýváme regenerací socialistických panelových sídlišť a jejich sociologickými souvislostmi. Tragédií a paradoxem dnešní doby je, že to, co se nyní připravuje, je často po urbanistické stránce nesrovnatelně horší než tenkrát. Před pár desítkami let měli architekti regulativ technicko hospodářské ukazatele, které obsahovaly celou škálu vybavenosti – školu, školku, hospodu, obchody, služby, knihovnu, ordinaci, ale také sportovní plochy, hřiště – nemožně nedokonalé, ale v obytném území byly. Dnes neuhádám často ani tu hospodu.
Je tedy řešením regulační plán? Ano, je jediná cesta: stanovit městem v územním plánu rozumné regulativy. Investoři, developeři, stavební firmy, realitní kanceláře musí vydělat, musí se chovat racionálně, efektivně. Ale ne tak, že jejich ekonomický profit bude nesrovnatelný s náklady, které bude stát společnost náprava důsledků nespokojenosti lidí a hlavně sociálněpatologických jevů, které svým tzv. ekonomickým přístupem vyvolali.
A daří se vám ovlivnit investory? Někdy ano, slyší hlavně na to, že o byty nebude zájem, pokud se budou nápadně podobat panelákovým sídlištím. Spousta lidí se stěhuje z paneláků na vesnice. Zvýšení životní úrovně ale nemusí nutně souviset s tím, že se ze skupinového bydlení přestěhuji do bydlení individuálního. Pro některou skupinu lidí může být skupinové bydlení výborná alternativa – lidé se setkávají, děti si mají s kým hrát. Nemělo by se na tuto alternativu rezignovat. Nejsem nepřítel rodinného bydlení, zvlášť vesnice je pro řadu lidí ideálním místem k bydlení. Dnes ale bohužel vznikají spíše monofunkční satelity – urbanisté tomu říkají „sídelní kaše“, ta už ale nemá s vesnicí nic společného. Sídliště „na plocho“, krásné bydlení v bezduchém prostoru. Chybí tu náves, veřejný prostor, obchod, hospoda, kostel, kino, hřiště. Chybí tu minu-
lost, kořeny. Náměstí je pro developera neproduktivní plochou, stejně jako plácek, na kterém by se dal hrát fotbálek. Není tu co dělat – a do města je to daleko a možná (a obvyklá) frekvence městské hromadné dopravy to nevyřeší. Je evidentní, že zpracování regulačních plánů, zpracovaných nejenom z pohledu technokratických parametrů, ale také se zohledněním sociologie a životního stylu, je nadějí pro nalezení životaschopných řešení – lhostejno zda u individuální nebo skupinové obytné výstavby.
Co říkáte na zpracování nového územního plánu? Dvojnásobná lhůta pro podávání připomínek oproti zákonné lhůtě, setkání vedení města a pracovníků magistrátu s odbornou a laickou veřejností. Vidím to jako velký krok kupředu. Líbí se mi, že město zaangažovalo agenturu vyškolenou v komunitním plánování, která je na setkání s veřejností neutrálním moderátorem. Postavení zúčastněných stran je potom rovnocennější. Start tedy dobrý, úmysly ušlechtilé, zapojení veřejnosti, míra informovanosti na webu – to vše je určitě dobré gesto. Jen aby to vydrželo. Co mě příjemně překvapilo, byla obdivuhodná informovanost primátora Martina Novotného. Tím spíše, že má na to lidi – pořizovatelem územního plánu je Odbor koncepce a rozvoje, který má pod svou supervizí. Vůbec bych neočekával, že bude informovaný o detailech. Ale samozřejmě je vždycky lepší o věci vědět více než méně.
V územním plánování se pracuje s pojmem trvale udržitelný rozvoj. Co si pod tímto pojmem představujete? Pojem trvale udržitelný rozvoj jsem znal spíše z oblasti ekologie. Když jsem se s ním poprvé setkal v urbanistické oblasti, zaujalo mě to. Nic proti rozvoji, jenomže my ho často mylně chápeme jako kvantitativní růst – výroby, spotřeby, hrubého domácího produktu, v územním plánování nových ploch pro podnikání, výrobu, sklady, byty, m2 kancelářských a prodejních ploch atd. Ale to je pohled ekonomů a já nechci, aby hodnoty a priority tohoto světa stanovoval ekonom. Trvale udržitelný rozvoj měst je přece něco úplně jiného: konsolidace prostředí, mezilidských vztahů a morálních hodnot, šetrný a zdravý životního styl, úspory spotřeby energií a surovin, zmenšení výměry produkčních ploch, koncentrace ploch sídla a naopak osvobození krajiny… Že morálka a dobré mezilidské vztahy nemají s územním plánem nic společného? Ale omyl – ty nevznikají ve vzduchoprázdnu. Vždyť územní plán musí vytvářet předpoklady i pro zdravý psychický stav, pro vznik neformálních mezilidských kontaktů a rehabilitaci morálních hodnot. A toho dosáhneme, když se lidé budou moci stýkat, ne když se obklopí čtyřmetrovými zdmi. Vím, územní plán nezmění priority společnosti. Ale není právě územní plán města příležitostí se nad nimi zamyslet alespoň na úrovni města a jeho perspektivy? Děkuji za rozhovor. Dominika Kovaříková
3
Zelená domácnost Jelena vykutálely mýdlové ořechy? Mýdlové ořechy nejsou tak docela ořechy, na kterých bychom si pochutnali, ale plody stromu mýdelníku rodu Sapindus rostoucího v teplém až tropickém pásu Ameriky a Asie. V Indii a Nepálu se používají jako tradiční mycí prostředek.
Ořechová óda Jde o produkt bez chemických přísad nejvíce známý jako ekologicky šetrná alternativa ke komerčním pracím prostředkům. Ořechy jsou stoprocentně biologicky odbouratelné a dají se použít i k zahradnímu kompostování. Při pěstování nejsou potřeba také žádné postřiky, protože strom obsahuje antibakteriální a antiplísňové látky. Ořechy tak mají opravdu nízkou ekotoxicitu. Na praní se využijí tvrdé slupky, které se v látkovém pytlíku vloží přímo do bubnu pračky. Slupky obsahují látku zvanou saponin, účinkující jako přírodní detergent a uvolňující se po styku s vodou. Saponiny jsou známou alternativou k běžně používaným tenzidům. Jejich prací účinnost bývá však zpravidla nižší. Oceňuje se však jejich velká šetrnost k barvám. Ořechy se hodí na praní „běžně špinavého“ prádla, pro zvýšení pracího účinku se vyplatí prádlo předem namočit (ekotip – třeba do vody ve vaně, kde se předtím koupaly děti). Pokud byste nedosáhli požadovaných pracích účinků, můžete také vyzkoušet zvýšení dávky na jedno praní. Ta se standardně pohybuje okolo 4–6 půlek ořechů. Při silném zašpinění nebo špatně pratelných skvrnách je dobré postižená místa před praním namydlit jádrovým mýdlem. Ořechy jsou vhodné pro bílé i barevné prádlo, lze je použít při všech teplotách a neobsahují bělicí přísady. Nepění a neobsahují ani vonné přísady (k provonění prádla je možné pokapat sáček éterickým olejem). Samozřejmě jsou vhodné pro lidi s alergií na chemické látky obsažené v běžných pracích prostředcích. Pro ořechy se najde i jiné využití – ořechový výtažek je vhodný na mytí nádobí, čištění podlah, toalety, může se využít i jako tělový či vlasový šampon. Saponin funguje také jako přírodní pesticid, který lze využít např. na zahrádce. Na našem trhu nabízí ořechy různí prodejci, je možno je zakoupit v různě velkých baleních (od 200 g až třeba do 10 kg), průměrně se cena za kilogram pohybuje okolo 300 Kč. Kilogramové balení údajně vydrží čtyřčlenné rodině až jeden rok při praní 2–4x týdně. Pro „pohodlnější“ pradleny je k dostání i „tekutá varianta“.
Opravdu tak šetrné? I přes všechna ekologická pozitiva je třeba uvážit, zda je lepší prát v přírodních mýdlových slupkách, které jsou dováženy přes půl světa, nebo prát v tom, co se nabízí u nás, ať už v mýdle či chemických prostředích, avšak při zachování zásad ekologicky šetrného praní. Nebo zakoupit balení 1 kg ořechů a vyvážit to odepřením si 1 kg banánů? Podmínky pěstování (plantáže i sběr v přírodě) jsou dle dostupných informací různé. Ořechy se sklízejí na podzim a zpracovávají se sušením a odstraněním jádra. To totiž nemá žádné prací ani čisticí účinky, proto se ke spotřebiteli dodávají ořechy bez jader. Dodavatelé ujišťují, že k práci není využívána dětská pracovní síla. Nakolik lze ale věřit informaci ohledně podmínek, za kterých jsou plody sbírány, když pochází od lidí, kterým jde zřejmě primárně o odbyt produktů? Někteří indičtí dodavatelé zase uvádějí, že ořechy sbírají celé rodiny včetně dětí, jak je to v Indii běžné. Nejedná se prý ale o žádné vykořisťování, děti zde prostě pomáhají rodičům. Ještě před několika lety prý ořechy hnily na zemi, nyní přinášejí finanční užitek chudým rodinám. I tuto okolnost vnímám jako příznivější, než je podpora nadnárodních koncernů nákupem jejich výrobků. Eliška Swiacká http://orechy-na-prani.cz/; www.ekospotrebitel.cz; www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=1973300 mýdlové ořechy
Méně známé textilní rostliny Předchozí díly našeho miniseriálu se věnovaly klasickým přadným rostlinám – bavlně, konopí a lnu. Vlákna a textil lze vyrábět i z rostlin, které neprosluly svým
4
textilním využitím. Jde o zajímavé alternativy, ačkoliv zpravidla vyžadují poměrně náročné a specializované technologické postupy, neboť vlákno není získáno
Únor 2009
„hotové“ z cévních svazků rostlinných listů nebo stonků, ale je vyráběno z přírodních bílkovinných polymerů prodloužením a prolnutím dlouhých řetězců molekul. Jako zdroj bílkovin se často používají zbytky po zpracování (pokrutiny ze sóji, arašídů apod., dokonce i mléčný kasein); problematická je velká spotřeba chemikálií. Výrobky z některých níže zmiňovaných textilních materiálů lze již běžně koupit (samostatně nebo ve směsích např. s bavlnou); v úhrnu však objemem nepřesahují několik procent celkové textilní produkce.
Bambus Bambus se přirozeně vyskytuje v jihovýchodní Asii a v Jižní Americe. V tropickém klimatu na úživných půdách dokáže přirůstat až o 3 cm každý den. Při pěstování nevyžaduje žádnou zvláštní péči ani hnojení a může být sklízen až čtyřikrát ročně bez nutnosti nové výsadby (obnovuje se samovolně). Stvoly bambusu jsou rozsekány na drť a máčeny ve vodě, až získají strukturu podobnou papírovině, se kterou má obdobné i složení – jde především o celulózu. Ostatně z bambusu se papír vyráběl už před několika tisíci let. Vzniklá kaše se mírně zahřeje a nechá usadit – hustší celulóza klesne ke dnu. Po filtraci projde pod tlakem přes tzv. zvlákňovací trysku, která z kaše vytvoří kýžená vlákna, která se stabilizují v roztoku amino oxidu. Po vymytí, vysušení a rozčesání je spřádáno jako běžné textilní vlákno. Bambusové textílie se vyznačují velkou savostí, prodyšností a odolností – jsou velmi vhodné např. pro výrobu dětských plenek nebo ponožek. Zároveň je látka přirozeně antibakteriální a propouští málo UV záření.
Tencel je obchodní název pro vlákno získávané z borového dřeva. První pokusy s přetvořením celulózy ze dřeva proběhly už v první polovině 20. století; komerční
výroba však začala až před několika lety. Vlákno se získává obdobným způsobem jako u bambusu – dřevo je najemno pomleto, v husté vodní kaši rozloženo pomocí enzymů na celulózový roztok a poté spřádáno do srážecí lázně (etanol, hydroxid sodný apod.). Po vymytí a vysušení jsou z něj tkány jemné a lehké látky – není třeba bát se třísek. Látky opět vynikají velkou savostí a na omak jsou chladivé. V Rakousku jsou využívány na povlečení v nemocnicích; francouzská firma z nich vyrábí hypoalergenní spodní prádlo barvené přírodními pigmenty.
Sója, arašídy, kukuřice... nepatří mezi obvyklé přadné rostliny. Mají však společný vysoký obsah dlouhých řetězců bílkovin, které zůstávají v odpadu po využití hlavní složky – oleje (arašídy, soja) nebo cukru (sladovnický odpad z kukuřice). Zpravidla se využívají jako krmivo pro dobytek; možné je i textilní využití. Technologie není zrovna jednoduchá: z pokrutin je třeba izolovat bílkoviny v alkalickém roztoku louhu sodného, ty spřádat do slabě kyselé lázně a vytvrdit formaldehydem. Zpravidla se nevyužívají jako jednosložkový textil, neboť nejsou dostatečně pevné a odolné; ve směsi např. s bavlnou zvyšují savost a měkkost materiálu. Na našem trhu jsou dostupné látky ze směsi vláken bavlněných, bambusových a sojových s velmi dobrými užitnými vlastnostmi. Renata Placková Kde nakoupíte: Dětské oblečení a plenky z tencelu a bambusu: mamaja.cz; plinky.cz; latkovky.cz; Oblečení pro dospělé z tencelu, bambusu a dalších přírodních vláken: ecovoice.cz; znovuzrozeni.cz; konopne. cz; ecomamma.cz; Oblečení se sojovými vlákny: cerva.cz; pracovniodevy.cz
Aktuálně z Olomouce Neředínští bojují za zachování plochy pro zeleň Skupina občanů z Neředína sepsala petici za zachování ploch určených pro parkovou zeleň a sbírala podpisy zejména obyvatel ze sousedství. Současný stav plochy ohraničené ulicemi Pod Letištěm, Slovanská a Římská není příliš utěšený a připomíná spíše rumiště – výsypky zeminy od stavebních úprav okolních parcel přerůstá plevel a příležitostně se mísí s odpadem ze zahrad i odjinud, který sem vysypali neukáznění obyvatelé. Územní plán i obyvatelé domků přitom počítají s parkem a rozptýlenou zelení. Nově se začalo uvažovat o zastavění této plochy, což by podle obyvatel neúměrně zahustilo zástavbu a navýšilo nároky na infrastrukturu. V původní studii měl park situovaný uvnitř zástavby plnit řadu funkcí: být místem k odpočinku pro děti
i dospělé, vizuálně rozdělovat prostor, ochlazovat vzduch v letních měsících a vytvářet zelenou oázu v zástavbě obklopené zčásti městem a zčásti kulturní zemědělskou krajinou s malým podílem zeleně. Stávající obyvatelé si rovněž parcely vybírali s ohledem na okolí a předpokládaný park v sousedství významně navyšoval cenu pozemků, která by však plánovaným zásahem citelně klesla. To všechno jsou důvody, proč vznikla petice, která doplnila připomínky místních občanů k vznikajícímu územnímu plánu a požaduje zachování ploch pro zeleň. Špatný stav pozemků podle iniciátorů petice přislíbil řešit odbor životního prostředí. Renata Placková
5
Životní prostředí v kraji NATURA 2000 v Olomouckém kraji: Ptačí oblast Libavá V několika příštích číslech Ekologických listů bychom chtěli našim čtenářům představit území soustavy NATURA 2000, která se nacházejí v Olomouckém kraji. Ptačí oblast Libavá se rozkládá na území Olomouckého kraje, v katastrálním území Vojenského újezdu Libavá. Hranice Ptačí oblasti je prakticky totožná s hranicí vojenského újezdu a je tvořena vnějšími hranicemi katastrů obcí Město Libavá, Černá u Města Libavá, Rudoltovice, Slavkov u Města Libavá a Velká Střelná. Z pohledu ochrany životního prostředí se jedná o cenné území ovliněné zejména dřívější činností vojsk. Správa území patří do kompetence Ministerstva obrany (Divize Vojenských lesů a statků Lipník nad Bečvou). Ptačí oblast se výrazně odlišuje od okolního prostředí a svým charakterem a celkovou rozlohou představuje naprosto svérázný a unikátní region. V první řadě se jedná o rozsáhlý a až na výjimky zcela neobydlený prostor. Jediným městem je zde Město Libavá, které je sídlem správy vojenského újezdu. Významnější soustředění obydlených komplexů budov přímo v prostoru vojenského újezdu již najdeme jen v obcích, jako je Kozlov a Luboměř pod Strážnou. Na řadě míst se lze setkat se stopami po dnes již neexistujících obcích, které byly vylidněny v roce 1947, když zde byl zřizován vojenský prostor. Tato místa představují v krajině zajímavé biotopy s vegetací, která se mnohdy výrazně liší od okolních porostů. Celý prostor vojenského újezdu je charakterizován střídáním více nebo méně souvislých lesních celků s rozlehlými bezlesými plochami s travinnou a bylinnou vegetací, v nichž se vyskytuje pří-
měs keřů a náletových dřevin. Hydrologický režim je zde zachován v míře jinde v okolí nevídané, mokřady jsou zastoupeny v různých podobách a v hojné míře. Zcela unikátní je přítomnost sítě vodních toků, jejichž údolí nejsou pokryta žádnými stavbami, jako je tomu všude jinde v okolní kulturní krajině, a také množství tůní, neustále vznikajících po ostrých střelbách na dopadových plochách. Je zde rovněž několik umělých vodních nádrží včetně údolní nádrže a řady drobných rybníčků. V lesích se kupodivu nezachovaly ve významnější míře stanoviště s porosty starých stromů, což souvisí s intenzivní těžbou prováděnou všude na dostupných místech. Území je heterogenní mozaikou lesních celků s rozsáhlými enklávami bezlesí, která představují vhodné biotopy pro řadu chráněných druhů ptáků. K nejcennějším patří početná populace chřástala polního (přes 100 volajících samců) a poslední moravská populace tetřívka obecného (9-14 kohoutů). Část území Vojenského újezdu Libavá je zařazena také jako evropsky významná lokalita. Bylo zde vymezeno 10 typů stanovišť a 2 druhy živočichů – netopýr černý a střevlík hrbolatý. Ze zvláště chráněných druhů se vyskytuje také například rak říční, jasoň dymnivkový, mihule potoční, čolek velký a karpatský. Návrh ptačí oblasti Libavá byl schválen nařízením Vlády České republiky dne 29. 9. 2004. Libor Praus Zdroje: http://www.nature.cz/ http://www.olomouc.ochranaprirody.cz/ Šťastný et al. 2006: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v ČR 2001– 2003
Zapojte se Sluňákov – centrum ekologických aktivit Dobrovolníci se na Sluňákově podílí na vedení výuky ekovýchovných programů a terénních exkurzí a také jako služba v turistickém informačním centru, které má otevírací hodiny pro veřejnost. V těchto případech mohou dobrovolníci počítat dokonce s odměnou. Velmi uvítáme pomoc při pořádání jednorázových akcí, jako je Den Země, Ekologické dny Olomouc a mnoho dalších. Na Sluňákově fungují také dětské oddíly vedené dobrovolníky. Je možné pomáhat s přípravou programu pro některý oddíl, případně začít s vlastním novým oddílem. Dobrovolníci nám pomáhají s údržbou vzdělávacího biocentra. Sluňákov na oplátku nabízí dobrovolníkům praxi, další vzdělávání v oblasti ekologické výchovy a možnost uskutečnění vlastních nápadů. Dobrovolníci mají volný vstup na sluňákovské akce a slevy na odborné semináře a mohou využívat knihovnu a další vybavení.
6
Kontakt: Kateřina Bílá,
[email protected], skype: kacababa, tel.: 585 154 839.
ČSOP Iris Prostějov Pomozte nám přípravit letáky propagující naše akce a roznést je do prostějovských škol. Roznos probíhá vždy koncem měsíce, naposled na konci května. Můžete se zapojit do přípravy a realizace veřejného úklidu Hlučely a vítání jara na Hloučele. Akce se koná 21. března v rámci celosvětové kampaně Ukliďme svět! 18. dubna nám pomozte s přípravou a úklidem akce Den Země. Kontakt : www.iris.cz
Ornitologická stanice muzea Komenského v Přerově Nárazově uvítáme pomoc při práci v naší zahradě, při organizování větších akcí (Soví noc v březnu, Den Země v dubnu a Vanoční strom pro ptactvo v prosinci) a při kompletaci a roznášení tiskovin. Kontakt: www.prerovmuzeum.cz.
Hnutí DUHA Olomouc Uvítáme pomoc: • V redakci Ekologických listů psaní článků, reportáží, zjišťování informací, korektury, editování textů, ruční skládání vytištěného zpravodaje (nárazově, 1x za měsíc), distribuce, aktualizace nebo rozvoj webových stránek www.ekologickelisty.cz. • V Ekoporadně pomoc v otvíracích hodinách (osobní komunikace nebo prodej), zpracování témat, ve kterých se dobře orientujete. • S lektorováním ekovýchovných programů na středních a základních školách (finanční odměna).
• Při práci na různorodých místních kauzách (neuvážené kácení dřevin a zeleně, megalomanské projekty, které necitlivě mění krajinný, případně městský ráz) terénní šetření – obchůzky a dokumentace, komunikace s úřady, účast na jednáních, pomoc s organizací veřejných akcí, infostánku. • Terénní mapování velkých šelem a pokusů o pytláctví, distribuce informačních materiálů v Beskydech • Lesní brigády - pomoc při sázení a péči o mladé stromky Při veškeré naší práci uvítáme pomoc s administrativní prací, správou počítačové sítě, editací a rozvojem webu, ilustracemi, fotografováním, grafickými pracemi a překlady článků.
Mozaika Uničov má nový sběrný dvůr V Uničově funguje od poloviny ledna nový sběrný dvůr. Stojí v místě bývalého provizorního meziskladu nebezpečného odpadu a otevřeno má celý týden kromě neděle. Obyvatelé zde mohou bezplatně odkládat velké kusy nábytku a elektrospotřebiče. Starostka města Uničov Jarmila Kaprálová plánuje jeho služby rozšířit ještě o tzv. svozovou službu, která by umožnila svážet velkoobjemový odpad do dvora přímo z domu. Symbolický poplatek bude činit podle velikosti nákladu 20-50 korun.
Vánoční stromky zamířily do ZOO Vánoční stromečky, které už přestaly zdobit byty Olomoučanů, a místo toho zdobily okolí kontejnerů, byly průběžně sváženy do ZOO na Svatém Kopečku, kde posloužily jako palivo. Výtopna na biomasu je v ZOO v provozu od roku 2005 a kromě vytápění je také zdrojem elektrické energie. Výtopna využívá také biomasu, kterou zoologická zahrada produkuje a za jejíž likvidaci musela platit externím firmám. Barbora Číhalová
Kalendárium čtvrtek 19. února 17 hodin, Kovárna Ekocentra Iris, Husovo náměstí 67, Prostějov To nejlepší z Norska Beseda s promítáním. MUDr. Pavel Navrátil, CSc.
Tvořivé dílny na Kovárně, 16–18 hodin: pátek 20. února, Základy drátování Poplatek na materiál 30 Kč/os. S sebou drobné předměty, které si přejete odrátovat – hrníčky, skleničky, kamínky, zajímavá dřívka apod.
pondělí 23. února Keramika – Nástěnné plastiky a obrázky, glazování Glazování nástěnných plastik a obrázků z keramiky a volná tvorba drobných ozdob do domácnosti. Poplatek 50 Kč/os. Pracovní oblečení s sebou.
úterý 24. února, Divadlo hudby Olomouc, 17 hodin Petr Pokorný: Příroda a člověk v holocénu – podivuhodná hra se zrcadly Spekulace s příklady nejen pro ekologické myslitele, ale i pro všechny našince se zájmem o přírodu, krajinu a pobyt člověka v ní. Environmentální změny jsou obvykle změnami ve velkém měřítku s mnoha drobnými důsledky. Proto je dobré se jimi zabývat také v perspektivě holocénu, tedy v řádu uplynulých (a přesto stále přítomných) staletí a tisíciletí. Mgr. Petr Pokorný, Ph.D. biolog a paleoekolog. Zabývá
se vývojem vegetace a krajiny, zejména středoevropské krajiny kulturní. Rád propojuje biologii s archeologií, a proto je zaměstnán v Archeologickém ústavu AV ČR v Praze. Pořádá Sluňákov – centrum ekologických aktivit. www.slunakov.cz
středa 4. března, 17 hodin, centrum Sluňákov, sál Karel Stýblo: Nový Zéland na kole i pěšky Historie přírodního klenotu, objevení Maory, příjezd Evropanů a britská kolonizace. Měsíční pobyt ve městě Hastings a práce v jabloňových sadech, poznávání místních zvyků a obyvatel, o problematice soužití Maorů s ostatními, o fenoménu Kiwi, o problému s izolovaností ostrova a změnách po příchodu lidí. A především o dvouměsíčním putování po dvou ostrovech, severnějším, lidnatějším, s činnými sopkami, termální činností, maorskou kulturou a jediným opravdu velkým městem Aucklandem a o jižním ostrově s minimálním osídlením, zato vysokými horami, ledovci, jezery a fjordy. Pořádá Sluňákov – centrum ekologických aktivit. www.slunakov.cz
sobota 7. března 2009, sraz v 10 hodin na parkovišti u jezera Poděbrady Co dělá bobr v zimě? Vycházka na Poděbrady a do Přírodní rezervace Plané loučky. Zveme vás na předjarní vycházku s RNDr. Vlastíkem Kostkanem, PhD., přesvědčit se jak poděbradští
7
bobři přečkali zimu. Zblízka uvidíme bohaté a čerstvé výsledky zimní bobří aktivity, a to dříve než ohryzy zašednou a vše zaroste vysokou trávou a kopřivami. Ukončení do 13 hodin na místě srazu. Pořádá Sluňákov – centrum ekologických aktivit. www.slunakov.cz
6.–8. března. PermaLot, Podolí u Bouzova Přírodní stavitelství II/2009 Základní tesařina; stavba vnitřních stěn, vyplétání s následnou omazávkou (wattle and daub). Vše na budoucím ukázkovém Přírodním domě. Nejvýše 7 účastníků.
Nově otevřená
ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ se zaměřením na ochranu veřejných zájmů, především právo životního prostředí, přístup k informacím apod. a správní, občanské a rodinné právo Mgr. Dominika Kovaříková Riegrova 14, Olomouc pro klienty otevřeno pondělí 9–15 hodin čtvrtek 9–15 hodin pátek 9–12 hodin
kontakty: e-mail:
[email protected] telefon: 603 279 603 Projekt byl podpořen v grantovém řízení Ministerstva životního prostředí. Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.
Pořádá občanské sdružení PermaLot. Začátek 19.30. Přihlášení a více informací na:
[email protected] nebo 585 152 010 a 737 410 259 .
pátek 13. března 17–19 hodin, budova ORNIS, Bezručova ul. 10, Přerov Soví noc Další ročník akce o životě sov s přednáškou a ukázkami živých handicapovaných sov paní Věry Malátkové ze záchranné stanice v České Třebové. Poslouchání hlasů sov v parku Michalov, vstupné 20 Kč.
Překlady angličtina čeština soudní s ověřením, obchodní, technické, ... • krátké dodací lhůty • patnáct let praxe • ceny od 250,- za normostranu • pro ekologické projekty sleva 10 % telefon:
777 888 435, 602 493 842 e-mail:
[email protected]
Tato publikace byla realizována za finanční podpory Evropské unie. Za obsah sdělení odpovídá výlučně autor. Sdělení nereprezentuje názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jeho obsahem. Více informací na www. mladezvakci.cz, Akce 1.2 Mládež pro Evropu-Iniciativy mládeže.
Podpořte prosím vydávání Ekologických listů. Doporučený příspěvek na jeden výtisk činí 10 Kč. Vychází 11 čísel ročně. Prosíme pravidelné čtenáře o zaslání ročního příspěvku 110 Kč na účet číslo 1803974399/0800 anebo na adresu redakce. Před zasláním daru nás informujte, nepřijímáme anonymní dary. Naši práci můžete podpořit také materiálním darem či aktivní pomocí. Ekologické listy můžete dostávat poštou za cenu poštovného a nebo e-mailem ve formátu PDF. Navštivte internetovou verzi na www.ekologickelisty.cz a přidejte sem svůj komentář či reakci na článek, který vás v tomto čísle zaujal. V návštěvní knize uvítáme vaše kritické příspěvky a podněty.
