Rozhovor s Ing. Lubomírem Šmídem

Zrcadlo.qxd

9

17.3.2004

15:10

StrÆnka 1

Představujeme vám Oddělení úrazové chirurgie

12

Rozhovor s Ing. Lubomírem Šmídem náměstkem hejtmana Jihomoravského kraje

19

Aktuality z nemocnice www.fnbrno.cz

Zrcadlo.qxd

17.3.2004

15:10

StrÆnka 2

Zrcadlo.qxd

17.3.2004

15:10

StrÆnka 3

OBSAH VÁŽENÍ A MILÍ ČTENÁŘI, ze všech stran se na nás valí reklama, různé firmy propagují své výrobky, nabízejí své služby. Jednou z takových firem na trhu je i Fakultní nemocnice Brno. Má svoji značku. Avšak každá značka, aby nezapadla mezi mnoha dalšími, se musí prezentovat. Nejedná se pouze o prezentaci v televizi, rozhlase či novinách, prezentaci na konferencích domácího či mezinárodního charakteru. Jde především o prezentaci lékaře, sestry, sekretářky či jiného pracovníka před klientem, kterým je v nemocnici v prvé řadě pacient. Souhlasím, mnohdy to není lehké. Pacienti jsou různí, ocitli se v novém prostředí. Lékaři, sestry a další personál jsou po práci unavení, někdy možná i rozladěni. A zde je nutné porozumění. Porozumění pacienta s personálem a personálu s pacientem. Jedna definice říká: Public relations je plánovitý a soustavný proces získávání a udržování dobrého jména a porozumění mezi společností a její veřejností. Věřím, že porozumění mezi personálem nemocnice na jedné straně a klientem – pacientem na straně druhé – je možné. Všem pacientům, kteří přicházejí do naší nemocnice, přeji příjemný personál. Lékařům, sestrám a dalšímu personálu pohodu a radost z práce. A nakonec vám všem přeji příjemně strávené chvíle u dalšího čísla Nemocničních listů.

Bc. Jana Bendová Časopis je registrován na Ministerstvu kultury ČR pod číslem MK ČR E 12096 Redakční rada:

Adresa redakce:

Bc. Jana Bendová Zuzana Kejdová MUDr. Jan Burian Mgr. Jana Marounková Mgr. Marie Dudíková Ing. Petr Woletz Bc. Miloslava Kameníková Jelena Dzúrová FN Brno, Jihlavská 20, 625 00 tel.: +420 532 232 193, e-mail: [email protected] internet: www.fnbrno.cz

Fotografie:

Josef Adamíček

Grafická úprava a tisk:

IKARIA CZ, a.s., tř. Kpt. Jaroše 31 602 00 Brno tel.: 545 128 103-4 email: [email protected]

Distribuce:

Tento výtisk je neprodejný

Všechna pracoviště FN Brno, Krajský úřad Jihomoravského kraje, obě komory Parlamentu ČR, sdělovací prostředky, firmy, které s FN Brno spolupracují Náklad: 1500 výtisků Četnost: 4x do roka

ROČNÍK V – ČÍSLO 1, BŘEZEN 2004 Úvodník Bc. Jana Bendová

3

Anglický sylab obsahu

4

Poohlédnutí za rokem minulým, strategie pro rok 2004, MUDr. Jan Burian

5

Výsledky hospodaření FN Brno za rok 2003 Ing. Petr Koška

6

Perinatologické výsledky za rok 2003 MUDr. Petr Janků

8

Představujeme Vám Oddělení úrazové chirurgie a jeho primáře doc. MUDr. Michala Maška, CSc.

9

Rozhovor s Ing. Lubomírem Šmídem, náměstkem hejtmana Jihomoravského kraje

12

Pohlednice z AKH Wien – Hope Programm Wien Zeitram 19 Mai 2003-02 Juni 2003, Bc. Marta Skamenová

13

Jak se stát sestrou v pokročilé praxi Bc. Olga Kolegarová

15

Terminálový provoz a technologie Citrix v podmínkách FN Brno Ing. František Šimeček, Ing. Tomáš Knettig

16

Implantace kmenových buněk nadějná léčebná metoda akutního srdečního infarktu doc. MUDr. Stanislav Janoušek, CSc.

17

Postavení Správy budov ve Fakultní nemocnici Brno Jiří Sedláček, Ing. Petr Woletz

18

Aktuality

19

Tajemství krve – II. část, Mgr. Marie Dudíková

22

Epidemické výskyty chřipky MUDr. Marie Kolařová, CSc.

23

Zahrada Hippokratova Nevydařený dort pejska a kočičky, Mgr. Milan Klapetek

25

Lékařské osobnosti MUDr. Vladimír Zapletal Prof. MUDr. et MVDr. h.c. Leopold Pospíšil, DrSc

26

Nemocniční listy Fakultní nemocnice Brno, 1/2004

3

Zrcadlo.qxd

17.3.2004

15:10

StrÆnka 4

CONTENT „The beginning of each year is the time of appreciation of

In next article titled Terminal Operation and Citrix Technology

reached goals, the time when we consider if the quality of our

in Conditions of Brno Faculty Hospital we want to present you new

work has improved and if we have fulfilled our strategic goals using

technology, which is being introduced at the hospital continuous-

our skills, efforts and responsibility.“ These are the first words of the

ly and which solves current problem of all organizations using con-

article named Looking Back at Last Year, Strategy for 2004 written

glomerate solutions given by various demands imposed on the

by the director of Brno Faculty Hospital MUDr. Jan Burian, and he

quality of IT in compliance with used segments of the given system

tries to find the answers to these questions.

(equipment, departments). This article was written by Ing. František Šimeček and Ing. Tomáš Knettig from K - net Company.

By 31st December 2003 Brno Faculty Hospital finished its activities with negative economic result amounting to CZK

On Thursday, February 26th 2004, the Internal Cardiology Clinic

29,898,698.74. Economic manager Ing. Petr Koška tries to find the

team in the Brno Faculty Hospital achieved first implantation of stem

causes of this fact in his article Brno Faculty Hospital Economic

cells into myocardium in patient (34) afflicted with massive cardiac

Results in 2003.

infarction. See the article of doc. MUDr. Stanislav Janoušek, CSc. for more information on this operation.

It is already the tradition that we evaluate the perinatal results at the beginning of the year. This year was no exception. You will

One of Brno Faculty Hospital's departments is the department

become acquainted with the results of 2003 in the article written

called Building Administration. The history of this department and

by head physician of perinatal department of Obstetrician-Gynae-

its irreplaceable position in the hospital is described in the article

cologic Clinic MUDr. Petr Janků.

of Ing. Petr Woletz.

This issue of the Hospital Magazine is presenting you new

Same as in the issue before last the article Secret of Blood –

department – The Department of Casualties that started its opera-

II. second part you will get acquainted with the curiosities concern-

tion at Brno Faculty Hospital on 1st January 2004. Together with

ing blood donation. This time we will travel to the times not long

this new department we are introducing clinic's head physician

time ago. This article is written by Mgr. Marie Dudíková as well.

doc. MUDr. Michal Mašek, CSc. Human relation to other biosystems is modified continuously For this issue of our Hospital Magazine we have asked deputy

through many of interacting processes. Similar changes appear also

supervisor o the region of South Moravia Ing. Lubomír Šmíd who is

in the course of human coexistence with a number of microorga-

working at this position since December 2000 for the interview.

nisms; see, for example, foreseeable nevertheless, incalculable changes in development of epidemiologic situation and occurrence of

From 19th May till 2nd June 2003 Head Nurse of Central

influenza – partial or complete change of virus structure as well as

Operating Rooms at the Department of Pediatry Marta Skamenová

virus transmission within the scope of single animal species, or inter-

participated in practice period at Austrian Hospital – Das Wiener

species transmission from animals to human for instance. An article

Allgemeine Krankenhaus Universitatskliniken. She describes her

titled Influenza Epidemic Occurrence treats of influenza and its

experience and observations from her trip in the article Postcard

transformation; this article is written by MUDr. Marie Kolářová, CSc.

from AKH Wien. In the regular feature called The Garden of Hippokrates, written Nurse of Internal Clinic of Haematology and Oncology Bc. Olga Kolegarová had been chosen by the management to participate at

by Mgr. Milan Klapetek, we will this time talk about Dog's and Cat's spoiled cake.

the Certification Course for Nurses working at IC. She will share her observations with us in the article How to Become a Nurse in Advanced Practice.

The article Prominent Personalities in Medicine, regularly written by prof. MUDr. Leopold Pospíšil, DrSc., this time speaks about MUDr. Vladimír Zapletal.

4

Nemocniční listy Fakultní nemocnice Brno, 1/2004

Zrcadlo.qxd

17.3.2004

15:10

StrÆnka 5

POOHLÉDNUTÍ ZA ROKEM MINULÝM, STRATEGIE PRO ROK 2004 Začátek každého roku je obdobím, kdy bilancujeme, čeho bylo dosaženo, zda kvalita naší práce rostla, zda jsme naplnili svým umem, prací a odpovědností definované strategické cíle. Na tyto otázky si můžeme konkrétně odpovědět. Ve Fakultní nemocnici Brno bylo hospitalizováno 76 912 nemocných, což je nejvyšší počet za dobu fungování fakultní nemocnice. Totéž platí o počtu provedených ambulantních vyšetření: 923 143. Počet velkých operací, 43 852, je ojedinělý nejen v České republice, ale i ve srovnatelných zdravotnických zařízeních v Evropě či ve Spojených státech amerických. V nemocnici bylo na Gynekologicko-porodnické klinice porozeno 5283 dětí. A tak bych mohl pokračovat. Nelze než poděkovat všem zaměstnancům, lékařům, sestrám, provozním pracovníkům, pracovníkům dělnických profesí, že tohoto výsledku bylo dosaženo. Byli jsme opět nejvýkonnějším zdravotnickým zařízením v České republice. Mohlo by se tedy zdát, že odvedenou prací bude zajištěna i ekonomická stabilita a prosperita nemocnice. Z hlediska mzdového vývoje jsme překročili magickou hranici 1 mld. Kč osobních nákladů. Jen pro připomenutí: za rok 1998 to bylo „pouze“ 534,874 mil. Kč. Plat lékaře se zvýšil z 19 901 Kč na 36 991 Kč, u zdravotních sester z 9987 Kč na 18 384 Kč. To je nepochybně pozitivní trend, který bychom chtěli udržet. Přesto přání o rozvoji, o optimistické variantě našeho vývoje, je třeba konfrontovat s reálným vývojem ve financování nemocniční péče v České republice s předkládanou a realizovanou reformou pro roky 2004–2006. Zde již nemůžeme být spokojeni. Uplynulý rok byl z tohoto pohledu komplikovaný a znamenal pro naši nemocnici nesoulad mezi objemem práce a náklady na jedné straně a příjmy od zdravotních pojišoven na straně druhé. Nepodařilo se nám v průběhu roku dosáhnout takové dynamiky nárůstu příjmů, které by zcela pokryly náklady provozu nemocnice. Je skutečností, že jsme skončili se záporným hospodářským výsledkem. Tento vývoj jsme predikovali poté, co nebyla vydána vyhláška o financování nemocnic na II. pololetí roku 2003. Nelze však vše vysvětlovat jen problémy ve financování nemocnic. Jeden z momentů, který nepříznivě ovlivnil naši ekonomickou bilanci, bylo nedosažení počtu unikátních pojištěnců ošetřených pro Všeobecnou zdravotní pojišovnu v I. pololetí roku 2003. To přineslo po konečném vyúčtování vrácení částky téměř 18 mil. Kč VZP. Mohli bychom si povzdechnout, že námi po celých pět let proklamovaná zásada dodržování zákonů a pravidel korektního vztahu vůči smluvním partnerům ukládala povinnost vyrovnání svých závazků vůči pojišovně. Nebyl nikdo, kdo by jako u jiných nemocnic a zdravotnických zařízení, třeba dopravní služby, lobboval v náš prospěch, abychom uvedenou částku pojišovně nevrátili. Možná ve světle momentálního prospěchu jsme mohli v lobbování učinit víc. Kredit Fakultní nemocnice Brno, který v uplynulých letech získala jako stabilní smluvní, ale i obchodní partner plnící své závazky, jsme dodrželi. Na konci roku jsme nic nedlužili našim dodavatelům, obchodním partnerům, ale ani našim zaměstnancům. Jsem rád, že to mohu konstatovat. V rozkolísaných poměrech, nevěrohodných informacích o hospodaření mnoha nemocnic, podivných projektech oddlužování, to není zas až tak málo. Nemocnice nestagnovala v roce 2003 v oblasti kvality. Je to jeden ze strategických cílů. Další pracoviště včetně klinických prošla a procházejí externí certifikací. Výsledky těchto pracoviš jsou výborné, nelze než poděkovat. S nízkou pomocí zřizovatele a téměř s žádnou ze strany kraje a města Brna jsme z prostředků, získaných za naši práci od zdravotních pojišoven, naplňovali strategické cíle v oblasti pořizování investic, zdravotnické a laboratorní techniky, odstranili

jsme havarijní stav výtahů v lůžkovém traktu. Rekonstruovali jsme stavebně a přístrojově naši nemocniční prádelnu, propojili jsme objekt Transfuzního oddělení s lůžkovým traktem důstojným pracovištěm části Radiologické kliniky. Výrazně se zvýšila nejen počítačová gramotnost a vybavenost výpočetní technikou, ale bylo dosaženo i výrazného pokroku v implementaci nemocničního informačního systému, PACSu, v řešení problému archivace dat atd. V oblasti vědecko-výzkumné odborné týmy řešily řadu grantových úloh, výzkumný záměr. Jde jen o některé z mnoha projektů, strategických operací, které jsme realizovali. Avizované změny v systému financování nás vedly k tomu, že jsme se začali připravovat na úhradový systém platby za diagnózu. Tato nová filozofie, která má za cíl ekonomickými nástroji redukovat objem nemocniční péče v České republice, se naší nemocnice bytostně dotýká. Je třeba, abychom byli připraveni a měli zpracované strategie dílčí i celkovou, které umožní upevnit naše prioritní postavení v českém zdravotnictví nejen našimi medicínskými výsledky, ale i ekonomickou soběstačností. Naše strategie nebyla a není založena na momentální přízni té či oné instituce nebo osoby. Nemůžeme spoléhat na to, že naší nemocnicí protečou stamilionové dotace, nebo že někdo za nás zaplatí naše neúspěchy. Naší předností je intelektuální potenciál nás všech, naše účinné, efektivní řízení, schopnost realizace naší strategie. Prostě, máme na to. Prioritou strategie pro rok 2004 je nalezení všech provozních rezerv s cílem zajistit finanční konsolidaci a rovnováhu. Toto naše snažení, které jsme připravili a které realizujeme od konce minulého roku, bude především velmi náročné na řídící pracovníky na všech stupních řízení. V přehledném souhrnu konstatuji: 1. V rámci rozpočtu je třeba zalimitovat objem superspecializované péče v roce 2004. Tato výše se může pohybovat v objemu 90–95 procent skutečnosti roku 2003. 2. Je nezbytné zvýšit produktivitu práce u všech kategorií pracovníků. V důsledku toho bylo od 1. ledna 2004 zastaveno přijímání nových zaměstnanců a potřeba provozu je řešitelná jen přesunem z těch pracoviš, kde je lze v důsledku racionalizace uvolnit. 3. Je třeba důslednějším využíváním výběrových řízení, sledováním nákupů léků a SZM, s využitím pozitivního listu pro hospitalizované i pro ambulantní pacienty zastavit růst nákladů za léky a speciální zdravotnický materiál. 4. V oblasti spotřeby energií je nutné udržet objem skutečných nákladů na úrovni roku 2003. 5. V oblasti stavebních investic považujeme za prioritní a realizovatelnou pouze výstavu mezioborové JIP, kde je předpokládaná spoluúčast státu ve výši 25 mil. Kč. 6. V první polovině roku řešení pouze havarijních stavů v oblasti přístrojové. 7. Na všech pracovištích, která v průběhu roku 2003 vykazovala záporný hospodářský výsledek, přijmout opatření provozní, personální, medicínské s cílem dosažení vyrovnané hospodářské bilance. Tato opatření nesmí vést k omezení dostupnosti poskytované odborné péče. 8. Zajistit vyrovnaný hospodářský výsledek k 30. červnu 2004. Vážení kolegové, závěrem mi dovolte, abych vám poděkoval za dosažené výsledky v péči o nemocné, o naši fakultní nemocnici. Pokrok, kterého bylo dosaženo, je měřitelný i viditelný. Naše snažení být evropskou institucí bylo posíleno. S optimismem vzhlížím k datu 1. května, kdy vstoupíme do společenství těch, se kterými se měříme, a kteří jsou mnohde dál, a kteří pro nás představují cíl medicínské účinnosti, kvality a ekonomické efektivity. Kteří si vidí dál než… Jen dál!

Nemocniční listy Fakultní nemocnice Brno, 1/2004

MUDr. Jan Burian

5

Zrcadlo.qxd

17.3.2004

15:10

StrÆnka 6

VÝSLEDKY HOSPODAŘENÍ FN BRNO ZA ROK 2003 K 31. 12. 2003 ukončila FN Brno činnost se záporným hospodářským výsledkem 29 898 698,74 Kč. Rok 2003 byl poznamenán nárůstem osobních nákladů, který nebyl pokryt příjmy za poskytovanou zdravotní péči.

GRAF Č. 1 – DYNAMIKA NÁRŮSTU NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH SKUPIN NÁKLADOVÝCH POLOŽEK VE FN BRNO ZA OBDOBÍ 1998−2003 (V KČ)

Rozpočet FN Brno na rok 2003, který byl schválen ze strany MZ, vycházel z předpokladu, že navýšení úhrad od ZP bude v meziročním srovnání s rokem 2002 alespoň osmiprocentní. Reálné navýšení úhrad v meziročním srovnání za období 2002/2003 však činilo necelá čtyři procenta. Tohoto navýšení úhrad navíc nebylo možné dosáhnout jinak, než zvýšeným objemem práce ve srovnání s rokem 2002. V roce 2003 opakovaně nedošlo k tomu, že by stále se zvyšující cena práce byla promítnuta do úhrad od plátců. Jedině takto by bylo možné zajistit při konstantním objemu poskytnuté péče vyrovnaný výsledek hospodaření. Vedení FN Brno v průběhu roku 2003 přijalo celou řadu úsporných opatření, o kterých bylo průběžně informováno MZ a Dozorčí rada. Tato opatření spočívala v reálném snížení počtu zaměstnanců (zejména nemedicínských útvarů), ve snížení limitů na drtivou většinu rozpočtovaných položek a v naprostém útlumu rozvojových programů. Dále byla FN Brno nucena využít možnosti, kterou ji dává zákon č. 218/2000 Sb. a použít na financování některých oprav a údržeb o pořízení DDHM fond reprodukce dlouhodobého majetku. I přes tato opatření se však z uvedených důvodů nepodařilo dosáhnout vyrovnaného výsledku hospodaření. SOUHRNÝ PŘEHLED HOSPODAŘENÍ ZA ROK 2003 (V TIS. KČ) Náklady Výnosy Hospodářský výsledek

3 517 489 3 487 591 - 29 899

V roce 2003 se dále prohluboval dlouhodobě neřešený problém: přesun pojištěnců od VZP k resortním pojišovnám. I přesto, že od největšího plátce (VZP) je zřejmý trvalý odliv pojištěnců, není ze strany resortních pojišoven naprosto žádná ochota promítnout tuto skutečnost do úhrad (např. ZP MA hradila FN Brno poskytovanou péči v roce 2003 hodnotou bodu 0,82 Kč!!). FN Brno u některých resortních ZP eviduje meziroční nárůst ošetřených pojištěnců v desítkách procent. Z hlediska historického vývoje tedy dochází k tomu, že enormní meziroční nárůsty zejména osobních nákladů generují nárůst nákladů celkových. Dynamika tohoto nárůstu však neodpovídá potřebné dynamice nárůstů výnosů od zdravotních pojišoven. Ve FN Brno došlo od roku 1998 do roku 2003 k nárůstu osobních ná-

PŘEHLED VÝVOJE PRŮMĚRNÝCH PLATŮ U JEDNOTLIVÝCH KATEGORIÍ ZAMĚSTNANCŮ VE FN BRNO ZA OBDOBÍ 1998–2003

6

Kategorie

1998

1999

2000

2001

2002

2003

Index 03/02 v procentech

Index 03/98 v procentech

Lékaři

19 901

23 066

24 409

31 005

35 167

36 991

105,19

185,88

Farmaceuti

21 418

20 476

17 524

20 787

29 394

31 435

106,94

146,77

SZP

9 987

11 509

11 910

14 378

16 785

18 384

109,53

184,08

NZP

6 454

7 642

7 752

9 642

11 015

11 924

108,25

184,75

PZP

6 309

7 361

7 496

8 729

10 319

11 388

110,36

180,50

Dělníci

7 225

8 663

8 552

9 593

10 916

11 762

107,75

162,80

THP

10 102

11 996

12 053

13 177

14 747

15 786

107,05

156,27

Nemocniční listy Fakultní nemocnice Brno, 1/2004

Zrcadlo.qxd

17.3.2004

15:10

StrÆnka 7

PŘEHLED UKAZATELŮ LIKVIDITY VE FN BRNO ZA OBDOBÍ 1998–2003 Kategorie

1998

1999

2000

2001

2002

2003

krátkodobé závazky (v tis. Kč)

424 828

313 129

340 066

466 103

417 568

647 496

peněžní prostředky (v tis. Kč)

226 181

291 756

357 861

479 480

261 165

285 257

pohledávky (v tis. Kč)

383 989

337 846

401 944

328 213

499 296

442 283

likvidita běžná

1,43

2,01

2,30

1,77

1,87

1,22

celková likvidita

1,71

2,27

2,49

1,93

2,04

1,36

kladů o 96,3 procent, zatímco nárůst výnosů od ZP činil za stejné období 40 procent.

kterou eviduje FN Brno permanentně nemalé množství pohledávek po lhůtě splatnosti.

Graf č. 1 potvrzuje již výše uvedené konstatování, že k největšímu nárůstu z hlediska nákladových položek dochází ve FN Brno v nákladech osobních. Od roku 2001 potom dochází k určitému strmějšímu nárůstu u spotřeby léčiv, krve a speciálního zdravotnického materiálu. Příčinou toho je systém úhrad poskytované zdravotní péče, který od roku 2001 umožňoval poskytování vybrané specializované péče nad rámec dohodnutých paušálů.

VÝHLED DO ROKU 2004 Od 1. ledna 2004 vstoupila v platnost nová 16třídní tarifní platová tabulka. Za předpokladu, že by FN Brno měla nést kompletní dopady tohoto kroku, znamenalo by to při nezměněné struktuře a počtu zaměstnanců zvýšení osobních nákladů o více než 90 mil. Kč. Dle prvotních návrhů, které jsme obdrželi od zdravotních pojišoven, jsou reálné odhady nárůstu příjmů v meziročním srovnání 2004/2003 u VZP 0 procent a u resortních ZP rovněž 0 procent (u některých dokonce pokles proti roku 2003!!!). Znamená to tedy, že FN Brno nebude mít finanční prostředky na to, aby pokryla jakékoliv navýšení platů v roce 2004. Naopak lze očekávat, že i letos bude FN Brno nucena přijmout celou řadu dalších úsporných opatření tak, aby naplnila zákonnou povinnost vyrovnaného výsledku hospodaření.

Negativní vývoj hospodaření v roce 2003 se projevil i ve zhoršujících se ukazatelích likvidity, tedy schopnosti FN Brno hradit svoje závazky vůči obchodním partnerům. I přesto, že se zatím podařilo udržet naprosto minimální stav závazků po lhůtě splatnosti, došlo loni k nárůstu závazků krátkodobých jako celku. Stabilitě v oblasti finanční pozice FN Brno nepřispívá ani dlouhodobě ne příliš dobrá platební morálka VZP, za

GRAF Č. 2 − PŘEHLED VÝVOJE PRŮMĚRNÝCH PLATŮ U JEDNOTLIVÝCH KATEGORIÍ ZAMĚSTNANCŮ VE FN BRNO ZA OBDOBÍ 1998−2003

V roce 2004 čeká FN Brno pravděpodobně další významná změna, kterou bude přechod na nový systém financování – úhrada za případ – DRG (diagnosis related group). Jde o metodu, která je založena na předpokladu, že existuje vztah mezi multimorbiditou a náročností případu. Je používána především proto, že umožňuje využít datové struktury běžně používané při kódování charakteristik onemocnění (diagnózy a výkony). V současné době probíhá v ČR II. fáze pilotního projektu zavedení DRG. Připravenost projektu na jeho rutinní náběh je sice ještě velmi malá, avšak ze strany zdravotních pojišoven jsou již nyní vyvíjeny na zdravotnická zařízení tlaky v tom smyslu, aby bylo dle tohoto systému financováno a to minimálně z 5 % celkového objemu úhrad. S ohledem na tyto skutečnosti bude velmi důležité, aby na úrovni zejména medicínských útvarů došlo k důkladnému seznámeni se s novým systémem, protože jeho lze očekávat, že jeho dokonalé zvládnutí bude do budoucna nástrojem pro další rozvoj FN Brno.

Ing. Petr Koška

Nemocniční listy Fakultní nemocnice Brno, 1/2004

7

Zrcadlo.qxd

17.3.2004

15:10

StrÆnka 8

PERINATOLOGICKÉ VÝSLEDKY ZA ROK 2003 V roce 2003 se narodilo na Gynekologickoporodnické klinice (GPK) ve Fakultní nemocnici Brno 5283 dětí, což tvoří více než polovinu dětí v rámci Jihomoravského kraje. Perinatologický úsek Gynekologicko-porodnické kliniky je tak největším porodnickým pracovištěm v České republice. Na porodním sále PRM na Obilním trhu bylo porozeno 3028 a na porodním sále PMDV v Bohunicích 2255 novorozenců. Dohromady tak bylo odvedeno 5139 porodů. Ve srovnání s rokem 2002 je to minimální pokles o 2,8 procent, který je potřeba hodnotit jako relativní. V roce 2002 byl téměř měsíc uzavřen porodní sál v Nemocnici u Milosrdných bratří a tak v loňském roce došlo k opětovnému vyrovnání tohoto schodku. Perinatologický úsek GPK je společně s Neonatologickým oddělením součástí Perinatologického centra. V České republice je nyní akreditováno 12 těchto porodnických center, která poskytují superspecializovanou péči. Do perinatologických center jsou koncentrovány závažné porodnické patologie, především předčasné porody. Vloni tvořily předčasné porody téměř 13 procent z celkového množství porodů, což je téměř trojnásobek výskytu v populaci. Podíl patologických porodů dosahoval bezmála 25 procent. V rámci Jihomoravského kraje se uskutečnilo více než 95 procent předčasných porodů v perinatologickém centru. Tyto údaje svědčí o dobrém fungování Perinatologického centra a schopnosti koncentrovat předčasné porody a další porodnické patologie. Ve světě je považováno za úspěch, pokud se region přiblíží v koncentraci předGYNEKOLOGICKO-PORODNICKÁ KLINIKA 2000

2001

2002

2003

Natalita

4773

4873 (102,1)

5433 (113,8)

5283 (110,7)

Poč. porodů

4661

4768 (102,3)

5289 (113,5)

5139 (110,3)

Termínové porody

4106 (88,1)

4214 (88,3)

4609 (87,3)

4474 (87,0)

Předčasné porody

553 (11,9)

567 (11,7)

680 (12,9)

666 (12,9)

Indukce porodu

891 (19,1)

956 (20,0)

1252 (23,7)

1263 (24,6)

Sectio caesarea

618 (13,3)

669 (14,0)

768 (14,5)

820 (15,9)

Forceps

145 (3,1)

134 (2,8)

124 (2,3)

126 (2,5)

Vakuumextraktor

12 (0,3)

32 (0,6)

16 (0,3)

24 (0,5)

Epiziotomie

2820 (69,7)

2410 (50,5)

2341 (51,8)

2026 (46,9)

Rpt. perinea III

56 (1,4)

49 (1,0)

63 (1,4)

51 (1,2)

Epidurální analgezie

381 (8,2)

457 (9,5)

596 (11,3)

595 (11,6)

Gemini

104 (2,2)

101 (2,1)

136 (2,6)

138 (2,7)

Trigemini

4 (0,1)

3 (0,04)

5 (0,1)

2 (0,04)

Quadrigemini

1 (0,02)

1 (0,02)

0

0

Pozn.: Počty porodů a natalita jsou srovnány s rokem 2000. Jednotlivé parametry jsou procentuálně porovnány s počtem porodů v daném roce. (Údaje v závorkách jsou v procentech.)

8

časných porodů hranici 85 procent. Loni bylo dosaženo perinatální úmrtnosti 2,6 promile a neonatální úmrtnosti 1,5 promile. To jsou jedny z nejlepších výsledků, které naše pracoviště v historii dosáhlo. Lze očekávat, že tyto výsledky budou pod celorepublikovým průměrem a zařazují nás v perinatologii na světovou špičku. Počet indukovaných porodů se v poslední době pohybuje kolem 25 procent. Je to způsobeno snahou předcházet komplikacím spojeným s přenášením nebo se závažnými mateřskými onemocněními jako je například hypertenze, preeklampsie nebo diabetes melitus. V posledních letech můžeme pozorovat mírný, ale jednoznačný nárůst frekvence císařských řezů. Z čistě medicínského hlediska je to jev negativní, jelikož s větším výskytem císařských řezů již nedochází ke zlepšování perinatální úmrtnosti, ale hrozí nebezpečí zvyšování mateřské mortality a morbidity. Ve skutečnosti to není tak jednoduché, jelikož kvalita anestezie (dnes většinou epidurální nebo spinální) a moderní operační postupy zatěžují ženu nesrovnatelně méně než v minulosti. Růst císařských řezů je obecný jev ve všech vyspělých zemích a podstatnou úlohu při indikaci operačního výkonu hraje i tlak okolí, rodiny nebo hrozba forenzních důsledků. Na našem pracovišti je incidence císařských řezů 15,9 procent, což je lehce nad celorepublikovým průměrem a lze to vysvětlit i vyšší koncentrací patologií v rámci perinatologického centra, které je potřeba častěji řešit operačním postupem. Incidence extrakčních porodnických operací (forcepsu a vakuumextraktoru) se pohybuje dlouhodobě kolem tří procent. Tyto klasické porodnické operační výkony jsou často mezi laickou veřejností brány jako obsoletní, zastaralé a velmi nebezpečné. Nebezpečné mohou být pouze tehdy, pokud se používají v nevhodné indikaci a nevhodným způsobem. Forceps i vakuumextraktor (VEX) patří nezpochybnitelně do moderního porodnictví a nelze se bez nich obejít. Naopak, pokud nejsou použity v okamžiku akutní hypoxie ve II. době porodní, dopouští se porodník postupu nonlege artis s možnými vážnými důsledky pro plod i matku. V posledních letech se nám daří snižovat procento epiziotomií. Souvisí to se snahou po individuálním citlivém přístupu, snahou nezasahovat do porodního děje tam, kde to není v zájmu matky nebo plodu nezbytně nutné. Východní Evropa byla proslulá vysokým procentem epiziotomií, které se pohybovalo až k 90 procentům. Naproti tomu ve Velké Británii je procento epiziotomií kolem 30 procent. U nás se nám podařilo během posledních pěti let snížit provádění epiziotomií ze 75 procent na dnešních 46,9. Přitom nedošlo k navýšení ruptur perinea III. typu (1,2 procenta), které patří mezi nejzávažnější komplikace. K modernímu porodnictví patří neoddělitelně analgezie. Bolest pů.sobí jako zdroj stresu, který může způsobit nepravidelnou, dystokickou děložní činnost. Suverénní metodou je dnes epidurální analgezie. Na porodním sále PRM na Obilním trhu rodí s epidurální analgezií 16,4 procent těhotných, v Bohunicích je to 5,2 procent. Byla přijata organizační opatření, která by měla vést k vyrovnání obou pracoviš i po této stránce, aby těhotné měly stejné možnosti a podmínky. U vícečetných těhotenství dochází v posledních letech ke zvyšování počtu dvojčat, od roku 2000 o 33 procent. Je to v důsledku rozvoje metod asistované reprodukce. Na druhou stanu můžeme pozorovat citelný pokles trojčat z devíti (0,4 procent) v roce 1996 na 2 (0,04 procent) vloni, což je velmi kladný jev, který je způsoben změ-

Nemocniční listy Fakultní nemocnice Brno, 1/2004

Zrcadlo.qxd

17.3.2004

15:10

StrÆnka 9

nami postupů v asistované reprodukci. Trojčata a čtyřčata znamenají vysoké, téměř stoprocentní riziko závažných perinatálních komplikací, především předčasného porodu extrémně nezralých novorozenců. Kvalita péče o matku a dítě se neprojevuje pouze v dosažených perinatálních výsledcích, ale i v nárůstu počtu netradičně vedených porodů, které jsou pro rodičku příjemnější než polohy klasické. Jsme svědky zvýšeného zájmu rodiček o nadstandardní porodní

a poporodní péči. Daří se propojit kvalitní, vysoce odbornou intenzivní péče s maximálně individuálním přístupem k rodičce. V rámci Pracoviště reprodukční medicíny je v plném provozu porodní sál pro infekční komplikace za porodu. V posledním období se dynamicky rozvíjejí možnosti odběrů pupečníkové krve. V celostátních průzkumech spokojenosti rodiček se porodnické pracoviště umisuje v čele českých porodnic s velmi kladným odborným i laickým hodnocením. MUDr. Petr Janků

PŘEDSTAVUJEME VÁM ODDĚLENÍ ÚRAZOVÉ CHIRURGIE „Jsme tu pro Vás“ Dovolte našemu kolektivu Oddělení úrazové chirurgie, aby se představil cestou Nemocničních listů. Ideou založení traumatologického oddělení se zabývalo vedení FN Brno již delší dobu. Je totiž zcela nelogické, aby se polytraumata řešila na monoprimariátních zařízeních a monotraumata se řešila v univerzitní multidisciplinární nemocnici. Projekt počítá se 40 lůžky v pátém podlaží, ošetřovatelským týmem 15 lékařů a 31 sester, dvou oddělení standardní péče a čtyř lůžek JIMP. Vzhledem k složitosti a náročnosti ošetřování polytraumatizovaných je nutné v akutních stadiích tato poranění vyšetřovat a léčit na oddělení ARO. Po zvládnutí stavu a zahájení léčení selhávajících systémů a orgánů budou pacienti přemísováni na Oddělení úrazové chirurgie. V odůvodněných případech bude zabezpečena komplexní péče ve spolupráci s ostatními odděleními a klinikami naší nemocnice. Počínaje konziliární službou, přes kombinované operační týmy, za využití všech lůžek nemocnice včetně intenzivních na JIP. Pouze tento moderní systém mezioborové spolupráce nám umožní výrazné zvýšení kvality péče o poraněné. Celý systém funguje v duchu jednotného záchranného systému. Vybudovali jsme pravidelné a přímé spojení na centrální dispečink krajské záchranné služby v Brně. Kontakt jsme navázali i s jednotlivými zdravotními převozními službami. Dále jsme oslovili všechny obvodní lékaře a specialisty v kraji. Ambulantní trakt v přízemí je postaven na principiu společného Diagnosticko-terapeutického centra, v jehož rámci stavebně připravujeme vznik tzv. emergency room, harmonicky doplňujícího urgentní příjem, s nastaveným nižším prahem pro vstup pacientů. Tím jsme oddělili cestu vážně poraněného z rukou linie prvního styku od čekárny běžných poranění a kontrol. Ošetřování běžných pacientů se tak stane rychlejší a schůdnější. V rámci urychlení a zkvalitnění příjmu a péče o vážně poraněné jsme napojeni na dispečink záchranné služby, který komunikuje bezprostředně cestou Lotus Notes s naší ambulancí. Rychlá informace lékařů v ambulanci i v době služby je předávána vzápětí systémem SMS. Od tohoto spojení si slibujeme odstranění dosud trvajících problémů se vzdáleností několika pater centrální

budovy a prodlevami při přebírání pacientů. Současně můžeme s dostatečným předstihem připravovat operační sál a jiné prostředky nutné k okamžitému zajištění vitálních funkcí poraněného. Mezioborová spolupráce je tím značně posílena a zrychlena. Celý systém se uzavře po převzetí pacienta naším Rehabilitačním oddělením. Teprve po zvládnutí zdravotnické problematiky může být naše společné celonemocniční úsilí korunováno resocializací „bývalého“ pacienta do původního stereotypu života (s eventuálním přispěním další ambulantní péče). Těžiště naší práce vidíme v komunikaci s celým kolektivem nemocnice a s pacienty. Systém péče traumatologických oddělení je pochopitelně finančně značně náročný. Prakticky neexistují elektivní pacienti na objednání a nelze činit rozdíly v kvalitě a rychlosti péče v pracovní době nebo ve službě. Náš malý kolektiv je sestaven z pracovníků působících dříve v různých nemocnicích na chirurgických odděleních. Touto cestou prosíme o pochopení, spolupráci a pomoc při orientaci v chodu Fakultní nemocnice Brno – druhé největší nemocnice v ČR. Současná ekonomická situace ve zdravotnictví není jednoduchá. Přesto si život vynutil vznik nové kvality, kterou je obor traumatologie včetně vlastní nástavbové atestace. Podobná oddělení jsou dnes již ve všech univerzitních a krajských nemocnicích. Naše úkoly nejsme schopni bez pomoci všech zaměstnanců FN zdárně zvládnout, bez ohledu na postavení a charakter činnosti. Na druhou stranu nabízíme maximálně korektní kolegiální postoj vůči všem našim spolupracovníků, se snahou o co nejvyšší možnou odbornost. Budeme velmi rádi, pokud se na nás obrátíte i při řešení vašich poranění a onemocnění, včetně postižení vašich rodinných příslušníků a přátel. Jedna z mála věcí, kterou si můžeme v našem dnešním nedostatečně ohodnoceném zdravotnictví vzájemně dopřát, je kolegialita, pochopení, vstřícnost a vytvoření vzájemných nadstandardních vztahů. Nabízíme vám je oplátkou za pochopení a pomoc v začátcích Oddělení úrazové chirurgie v našem novém společném působišti. Kolektiv Oddělení úrazové chirurgie Fakultní nemocnice Brno

Nemocniční listy Fakultní nemocnice Brno, 1/2004

9

Zrcadlo.qxd

17.3.2004

15:10

StrÆnka 10

ROZHOVOR S PRIMÁŘEM ODDĚLENÍ ÚRAZOVÉ CHIRURGIE doc. MUDr. Michalem Maškem, CSc. V tomto čísle našeho časopisu jsme položili několik otázek primáři Oddělení úrazové chirurgie, které zahájilo svoji činnost ve Fakultní nemocnici Brno 2. ledna 2004, panu doc. MUDr. Michalu Maškovi, CSc. Náš rozhovor se uskutečnil v sousedství jeho pracovny, která je v současné době ve stadiu stavebních úprav, za zvukového doprovodu bušení kladiva. O své osobě mi toho příliš neprozradil, se zaujetím o to větším hovořil o nemocnici, o plánech budování nového oddělení a o pacientech. Narodil se v Praze, ale od mládí žil v Brně, kde vystudoval lékařskou fakultu. Jeho prioritou číslo jedna je rodina, podle svých slov ctí zachování rodu a jedince. Kdy jste se rozhodl k výběru specializace traumatologie a úrazová chirurgie? Kde jste pracoval před příchodem do FN Brno? Na obor traumatologie jsem se zaměřil již na medicíně – od 2. ročníku jsem „fiškusoval“ v Úrazové nemocnici, kde jsem důvěrně poznal problematiku léčení úrazů. Po promoci v roce 1980 jsem nastoupil jako sekundární lékař do třebíčské nemocnice a po absolvování základní prezenční vojenské služby jsem začal pracovat na I. chirurgické klinice u profesora Wechslera. Tam jsem získal atestaci 1. a 2. stupně a obhájil kandidaturu na téma Enderova osteosyntéza v léčbě zlomenin dlouhých kostí. Po doplnění atestace 3. stupně z traumatologie jsem habilitoval na téma ošetřování zlomenin krčku stehenní kosti. V rámci prohlubování kvalifikace jsem opakovaně absolvoval studijní pobyty v Rakousku, v Německu a v Dánsku. Ve druhé polovině roku 2003 jsem byl osloven děkanem LF MU panem prof. Žaloudíkem a ředitelem FN Brno panem MUDr. Burianem v souvislosti s konkurzem na místo primáře vznikajícího Oddělení úrazové chirurgie. Do této funkce jsem na základě výsledku výběrového řízení nastoupil k 1. listopadu 2003. Jaké máte představy o vybudování Oddělení úrazové chirurgie ve FN Brno? Oddělení bylo otevřeno 2. 1. 2004. Naším záměrem je odstranění deficitu z minulých let, protože již při otevření bohunické nemocnice v roce 1978 byla tato deklarována jako dálniční centrum, což byl jeden z důvodů, proč byla zvolena tato geografická poloha. Plán dálničního centra se ovšem nenaplnil a na „splacení“ dluhu došlo až dnes, kdy bylo zřízeno úrazové oddělení. Není totiž myslitelné, aby multidisciplinární fakultní nemocnice neošetřovala ty nejsložitější případy z oblasti úrazové chirurgie, jestliže v ostatních oborech se zabývá tou nejsložitější problematikou a na druhé straně není možné, aby se tyto případy pokoušely řešit nemocnice a oddělení, které jsou monoprimariáty a nemohou zajistit komplexní péči a potřebné nemocniční zázemí. Není v tom nic osobního, musíme prostě respektovat dobu a v současné době je trend takový, že

10

již 20 let existuje samostatný obor úrazová chirurgie s vlastními body, s vlastní atestací, školeními, kongresy a ve většině FN v ČR stejně jako v západní Evropě, se kterou se můžeme srovnávat, jsou samostatná úrazová oddělení a úrazové kliniky. Tato problematika si vynutila koncentraci duševních sil i ekonomických prostředků, aby bylo možné zvládat požadavky dnešní doby. Je to doba, kdy na jedné straně dochází ke zhoršování zdravotního stavu obyvatelstva a na druhé straně jsou tu otázky globálního cestování, sportování apod., takže význam traumatologie narůstá a traumatologický program se stává jednou ze základních priorit našeho zdravotnictví. Vznik Oddělení úrazové chirurgie je pouze reflexí a odezvou na současné trendy, i když opožděnou, a o to více úsilí musíme vynaložit, abychom dohnali časovou ztrátu. Stal jste se primářem nově zřízeného pracoviště. Považujete to spíš za výhodu a možnost vybudovat je podle svých představ, nebo naopak za nevýhodu? Z celkového hlediska je to nevýhoda, protože tato nemocnice má jako druhá největší nemocnice v republice při svojí velikosti značnou setrvačnost. Lidé v této nemocnici pracují velmi kvalitně, nicméně jsou zvyklí pracovat pomalým pečlivým tempem, které v traumatologii není dost dobře možné, protože je to obor, ve kterém musíte být značně flexibilní. Jestliže se pokoušíte zavést tyto logiky do provozu, pak narážíte na celou řadu stereotypů, kterých se lidé nechtějí vzdát ne proto, že by nepřáli novému oddělení, ale proto, že jsou tak prostě zvyklí. To je jedna stránka věci. Z hlediska osobního samozřejmě vznik takového oddělení je obrovskou osobní výzvou. Nejde vůbec o finance nebo o slávu, je to výzva, zda se člověk dokáže obklopit dostatečně kvalitním lidským potenciálem, aby bylo možné tento úkol kolektivně zvládnout. Není to jen otázka mojí osoby, je to otázka spolupráce s internisty, radiology, ortopedy, chirurgy, pracovníky ARO, je to program pro celou nemocnici, ne pro našich 40 lůžek, 15 lékařů a 32 sester. Jestliže přesvědčíme ostatní spolupracovníky, vrátnicí počínaje, ředitelstvím konče, o správnosti tohoto programu, potom jsme schopni jej uskutečnit, protože je to běh na dlouhou tra. Vybudovat takové oddělení, jeho koncepci, jeho pověst, je otázkou na minimálně 10 až 15 let. Když nebudeme schopni okolí dostatečně oslovit, půjdeme do konfliktu a nebudeme odstraňovat překážky z cesty, tak zkrátka se vedení nemocnice na konci roku rozhodne, že vymění vedení tohoto oddělení nebo že jej zruší a zvolí jinou koncepci. Jiná cesta neexistuje. Jak hodnotíte přijetí ostatními kolegy v nemocnici a dosavadní spolupráci s nimi? Byl jsem překvapen tím, že vedení nemocnice věnuje tomuto projektu skutečně maximální pozornost. Zatím se nestalo, že by byly některé naše racionální požadavky odmítnuty. Pochopil jsem, že si to všichni vzali za své. Také jsem byl velmi mile překvapen přístupem mnoha svých bývalých kolegů a žáků z fakulty. Byl jsem jmenován

Nemocniční listy Fakultní nemocnice Brno, 1/2004

Zrcadlo.qxd

17.3.2004

15:10

StrÆnka 11

vedoucím univerzitního traumatologického programu, což je poradní orgán pana děkana, a myslím si, že naše úsilí se dá vždy směřovat takovým způsobem, aby obě brněnské fakultní nemocnice na této spolupráci získaly. Já osobně jsem byl vždy proti animozitám a nesolidní konkurenci, protože to považuji za nemorální, nesprávné a je to ke škodě jak personálu, tak pacientů. Co se týče spolupráce ostatních pracovníků, sester, lékařů, pomocných pracovníků, v nemocnici jsem se až na výjimky potvrzující pravidlo vždy setkal s maximálním pochopením. Lidé většinou říkají: „Konečně už jste tady, vždy to není možné, aby nemocnice neměla úrazové oddělení.“ Zdá se, že všichni vnímají jako naprosto pozitivní, že se toto oddělení v nemocnici založilo. Navíc stále deklarujeme, že budeme především dávat prioritu našim spolupracovníkům, jejich rodinným příslušníkům a přátelům, kteří se nyní v některých specializovaných případech museli obracet jinam. Jaká je Vaše představa o pracovním týmu, který chcete vytvořit? Jakým způsobem chcete zajistit jejich výchovu a odborný růst? Domnívám se, že by na oddělení měli být rovnoměrně zastoupeni lékaři se třemi, dvěma a jednou atestací, asi ne lékaři bez atestace, protože je problém s jejich všeobecným chirurgickým vzděláváním. Mojí podmínkou pro nastupující lékaře je, že všichni absolvují zahraniční stáže a všichni budou pracovat na získání Ph.D., protože předpokládám, že dříve či později se staneme klinikou. Ve fakultní nemocnici nemá být podle mého názoru oddělení, je to anachronismus. Je to jen otázka názvosloví – ve fakultních nemocnicích jsou kliniky, v ostatních nemocnicích oddělení. Každý lékař, který je zaměstnán ve Fakultní nemocnici, se dříve či později, více či méně, podílí na výuce. To není otázka velikosti kliniky nebo financí, musíme udělat nemocnici pro pacienta, včetně dědečka ze Židlochovic, čitelnou, aby se v ní lépe orientoval. V jakém časovém horizontu se domníváte, že by se Oddělení úrazové chirurgie mělo stát klinikou? Já se domnívám, že Oddělení úrazové chirurgie mělo být klinikou již od začátku. V naší nemocnici pracujete již několik měsíců, můžete jako člověk „zvenčí“ posoudit její přednosti. V jaké oblasti naopak vidíte slabé stránky?

Je to nepříjemná otázka, jsem zde krátce a už mám něco začít kritizovat. Silnou stránkou nemocnice je její poloha – dobře zde přistává helikoptéra, je dobrý přístup z dálnice – na rozdíl od ostatních brněnských nemocnic včetně dostatečných parkovacích kapacit. Slabiny nevidím osobnostní, ale stavební. Tato nemocnice byla postavena podle špatné dokumentace, ve špatné době a špatným způsobem. Z jedné strany svítí slunce, ze druhé fouká. Všude na světě se stavějí sanatoria se zelení, s obrázky, vlídnou hudbou. Sami pacienti říkají, že nemají problémy s personálem, se stravou či kvalitou povlečení. Mají pocit, že jsou ztraceni v nelidském prostředí. My se tedy snažíme prostředí vylepšit a už obrazy, fototapetami, květinami. Chceme do prostoru dostat barvu, perspektivy a světlo. Proč by zde měly být uniformní barvy dveří, pokoje bez obrazů, pouze s lampičkou a mobilem? Podívejte se na dětskou nemocnici, tam to jde. Zdraví a léčebnému procesu vůbec neškodí, když jsou jedny dveře zelené a jedny červené, proč bychom museli vypadat stroze jako kasárna? Nemocnice nemá problémy s kvalitou a dostupností, ale s nepřívětivým prostředím. Domnívám se, že vzhledu nemocnice by prospělo, pokud by vysokou budovu lůžkového traktu obklopovaly vysoké stromy, něco co by prostor rozbilo. To jsem vůbec pominul, že pacienta může něco bolet. My zde neopravujeme úd, neléčíme diagnózu, my uzdravujeme člověka. A jeho součástí je i duševno, kterému příjemné prostředí jednoznačně prospívá. Pokud srovnám nemocnici u sv. Anny na Pekařské se zahradními zákoutími, vodotrysky, ibišky, je toto prostředí pro pacienty nesrovnatelně přívětivější, na druhé straně však je rozvoj nemocnice limitován zastavěným prostorem a jejím umístěním ve středu města. Tam se dá do budoucna poskytovat medicína sanatorního typu. Veškerý možný rozvoj je ale spjat jednoznačně s nemocnicí v Bohunicích, včetně stavby univerzitního kampusu a ostatních náležitostí lékařské fakulty. Jakým způsobem relaxujete a udržujete se v dobré kondici? Dříve jsem se věnoval ochotnickému divadlu a dodnes hraji jednou až dvakrát týdně košíkovou za „staré pány“. S těmito dvěma iniciativami jsem procestoval prakticky celou Evropu. Aktivní sport je pro mne nezbytností, protože je nutné se udržovat v dobré fyzické kondici – chirurgie je náročné povolání. Americké přísloví říká, že když máte sílu býka, stačí vám jeho poloviční inteligence. Za rozhovor děkuje a mnoho úspěchů v další práci přeje Zuzana Kejdová

Nemocniční listy Fakultní nemocnice Brno, 1/2004

11

Zrcadlo.qxd

17.3.2004

15:10

StrÆnka 12

ROZHOVOR S NÁMĚSTKEM HEJTMANA JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Ing. Lubomírem Šmídem O rozhovor do tohoto čísla Nemocničních listů jsme požádali náměstka hejtmana Jihomoravského kraje Ing. Lubomíra Šmída, který ve funkci náměstka pracuje od prosince roku 2000. Předtím vykonával osm let funkci starosty obce. Vystudoval stavební průmyslovku a poté Stavební fakultu VUT Brno. Po vysoké škole začínal jako mistr na stavbě, potom působil jako stavbyvedoucí, vedoucí stavebního střediska a vedoucí stavební správy. Jak vidíte do budoucna rozvoj zdravotní péče v rámci Jihomoravského kraje? Předpokládáte, že dojde vzhledem ke změně demografického vývoje obyvatelstva rovněž k významné změně struktury lůžek? Nelze nevidět stávající věkovou strukturu a demografický vývoj za poslední tři desetiletí a prognózy do roku 2030, resp. 2060. Tomu je třeba přizpůsobit rozsah a spektrum zdravotní péče. Pokud jde o lůžkový fond, lze říci, že je žádoucí v určitém rozsahu ho redukovat a částečně restrukturalizovat ve smyslu posílení segmentu následné lůžkové péče. Koncepce zdravotnictví kraje předpokládá změnu akutních lůžek na lůžka následné péče. Má Jihomoravský kraj přehled o potřebných počtech sociálních lůžek a lůžek následné péče, nutných pro zajištění péče o své občany? Předtím než jsme koncipovali určitou představu o potřebném rozsahu lůžkové péče v oblasti akutní a následné zdravotní a sociální péče, jsme provedli nezbytné analýzy stávajícího lůžkového fondu, demografických parametrů a základních ukazatelů zdravotního stavu populace v rámci našeho kraje. Udělali jsme také určitá srovnání s celorepublikovými indexy a určité porovnání s průměry v zemích EU. Teprve následně jsme koncipovali návrh rozsahu sítě lůžkové péče v oblasti zdravotní i sociální v rámci krátkodobého a střednědobého horizontu. Hlavní zásadou bylo, aby nedošlo k redukci stávajícího rozsahu poskytované péče, aby byly zajištěny předpoklady pro její srovnatelnou kvalitu a aby byla přijatelně dostupná. Samozřejmě že nelze opomenout ani ekonomický faktor ve smyslu efektivního využívání limitovaných finančních zdrojů. Jak hodnotíte spolupráci se zdravotními pojišovnami v rámci Jihomoravského kraje při tvorbě koncepce zdravotní péče? Komunikace se zástupci „hlavních“ zdravotních pojišoven, stejně jako s ministerstvem zdravotnictví, je nezbytným předpokladem dosažení cíle. Je nutné mezi krajem a uvedenými partnery hledat pokud možno shodu v základních principech, dle kterých lze koncipovat koncepční představy. A v tomto směru je spolupráce se zdravotními pojišovnami na velice dobré úrovni – korektní a vstřícná. Bylo by asi vhodné v této souvislosti uvést, že naopak velkými komplikacemi je absence řady legislativních norem.

decko-výzkumnou činnost. Z koncepčního hlediska ale není v tuto chvíli rozhodující, jestli máme fakultní nebo univerzitní nemocnici. Důležité je zajistit adekvátní vícezdrojové financování těchto specifických zdravotnických zařízení. Jaký je váš osobní názor na diskutovanou problematiku přeměny nemocnic na akciové společnosti, případně na společnosti s ručením omezeným? Již s ohledem na náš vstup do EU a potřebu určité „evropské harmonizace“ je nutné hovořit o kladech a záporech možných právních forem stávajících příspěvkových organizací kraje. Bylo by nešastné, pokud by se neuváženě a překotně zvolilo řešení, které by mohlo ve svých důsledcích ohrozit existenci těchto nemocnic. A také je možné říci, že obdobně jako v jiných zemích, lze uvažovat o existenci několika různých forem těchto subjektů. Předpokládám, že do pololetí bude tato otázka dostatečně diskutována tak, aby bylo možné zvolit dobré řešení. V současné době se rovněž velmi hovoří o koncepci traumatologické péče v rámci města Brna a kraje. Můžete nám v krátkosti přiblížit váš názor, včetně organizace záchranné služby, která s touto problematikou úzce souvisí? Organizaci záchranné služby jsme již koncepčně vyřešili – přiklonili jsme se k modelu jednotného řízení. Prakticky to znamená, že k 1. lednu 2004 byly stanice zdravotnické záchranné služby nemocnic začleněny pod Územní středisko záchranné služby v Brně a k 1. lednu 2005 by měly být přičleněny i stávající samostatné příspěvkové organizace ve Vyškově, Blansku a Hodoníně. Bylo též přijato rozhodnutí posílit stávající sí výjezdových stanoviš o tři tak, aby v maximálně možných případech byla dodržena 15minutová dojezdnost od převzetí tísňového volání. Co se týká organizace traumatologické péče, to je otázka, která musí být ještě dořešena zejména po diskusi s ministerstvem zdravotnictví. Domnívám se, že standardní traumatologickou péči má poskytovat každá všeobecně zaměřená chirurgie, ale péče o polytraumata má být zajištěna ve speciálním centru. Fakultní nemocnice Brno má všechny předpoklady k tomu, aby tímto pracovištěm byla a jsem přesvědčen, že za stávajících podmínek není nutné, aby takových center bylo více. Je nutné též zvažovat dopravní obslužnost a návaznost na dálnici - rovněž v tomto směru má FN výhodnou polohu. Mnohá témata týkající se zdravotnictví jsou diskutována v médiích. Jak hodnotíte spolupráci s novináři, kteří se na vás obracejí s žádostí o vyjádření? Musím říci, že spolupráci s novináři považuji za velmi dobrou. Vnímám, že musí informaci předat čtenáři tak, aby byla zajímavá, ale moje zkušenost je taková, že se snaží obstarat si vždy pravdivé, přesné a úplné informace. Předpokládám, že práce náměstka hejtmana Jihomoravského kraje je velmi náročná. Při jaké činnosti si nejlépe odpočinete?

Ve zdravotnickém tisku probíhá diskuse o nutnosti přeměny fakultních nemocnic v nemocnice univerzitní. Myslíte si, že by tato změna ovlivnila koncepci kraje a způsob spolupráce při zajišování zdravotní péče?

Během „normálního“ pracovního týdne – možná trochu paradoxně - si docela užívám řízení auta. Samozřejmě, že v průběhu roku si člověk snaží vytvořit trochu prostoru na větší akci s rodinou. Každoročně proto přijde vhod zimní i letní dovolená.

I v naší představě figuruje univerzitní nemocnice, která by zahrnovala stěžejní pracoviště poskytující zázemí pro výuku a vě-

Děkuji za rozhovor a přeji mnoho úspěchů v další práci. Jana Bendová

12

Nemocniční listy Fakultní nemocnice Brno, 1/2004

Zrcadlo.qxd

17.3.2004

15:10

StrÆnka 13

HOPE PROGRAMM WIEN ZEITRAM 19 MAI 2003 – 2 JUNI 2003 POHLEDNICE Z AKH WIEN V loňském roce jsem měla možnost pobývat pracovně několik dní ve Vídni, v nemocnici dle vlastního výběru. Chtěla bych se s vámi o tento zážitek, by jen zprostředkovaně, podělit. Německy rozumím, bohužel ale nemluvím dobře. Akce byla velmi zdařilá a pro mne velkým přínosem. Hostující země byla na účastníky programu HOPE perfektně připravená. Do Vídně nás přijelo osm účastníků programu HOPE: z Německa, České republiky, Ma arska a Řecka. První den nás přivítali na ministerstvu zdravotnictví a přednášeli nám o problematice zdravotnictví, financování a vzdělávání v Rakousku. Odpovídali na všechny všetečné dotazy. Přednášel pan Mgr. Robert Schneider, specialista na financování státních nemocnic, a paní Mgr. Ursula Fronaschutz, zodpovědná za kvalitu péče o pacienty v rakouských nemocnicích. Následující den se nám opět věnovali na ministerstvu a přednášeli nám odborníci z odboru sociálního zabezpečení. O odborný program se postaral diplomovaný ekonom Erwin Olensky. Systém vzdělávání pro zdravotnický personál přiblížily odborné asistentky z ministerstva paní DGKS Renate Holenia a Dr. Barbara Wintersberger.

občerstvení, obchůdky s různým zbožím, bankomaty, internetové služby, telefonní automaty, prostě vše, nač si jen člověk pomyslí a co mu může trochu ulehčit situaci v novém a neznámém prostředí. Celá nemocnice má vynikající informační systém, vše je dobře čitelně označeno, informace jsou na každém vchodu do areálu. Orientace je usnadněna barevným odlišením: zelená – chirurgické obory, červená - interní obory neoperační. Návštěvník či pacient se vůbec nemusí cítit stísněně nebo vystrašeně. Ve všech chodbách jsou krásné obrazy, plastiky, květiny. Nemocnice je velmi pěkně udržovaná, čistá, není nikde cítit nepříjemný zápach dezinfekce. Je tady příjemná atmosféra, žádné napětí, shon. Cítíte se jako v dobrém hotelu rodinného typu… Co mne samozřejmě nejvíce zajímalo, byly operační sály. Mají skvělé vybavení, ale srovnání s našimi sály nevyznívá v náš neprospěch. Operační sály u nás jsou stejně dobře vybaveny, bohužel pokulháváme v jednorázovém rouškování pacientů a v pomůckách na jednorázové použití. Centrální sterilizace funguje na stejném principu jako u nás, pouze je k dispozici více pomocného personálu. Spotřební materiál (tampony, návleky na optiku apod.) nevyrábějí jako u nás v centrální sterilizaci, ale kupují jej od specializovaných firem v originálním balení přes nemocniční lékárnu. Tento postup je volen z ekonomických důvodů, nebo v Rakousku je ruční práce velmi drahá. A zde jsou mé postřehy z ostatních pracoviš v nemocnici

V Rakousku funguje model národní zdravotní pojištění, někdy nazývaný povinným, veřejným či zákonným pojištěním. Přístup pacientů k praktickému – rodinnému – lékaři i ke všem specialistům je volný, neregulovaný, omezený pouze smluvními vztahy mezi lékařem a pojišovnami. Nemocniční péči poskytují zařízení různých zřizovatelů a různých vlastnických forem. Převažujícím způsobem úhrad v nemocnicích je sazba za den a za diagnostický případ, ošetřovací a provozní sazbu. V soukromých profitových nemocnicích převažuje způsob úhrady za poskytované služby dle ceníků výkonů. Většina nemocničních lékařů dostává plat podle počtu let a dosažené specializace. Zdravotní pojištění je dvojího typu – povinné a dobrovolné – nadstandardní. V současné době existuje sedm velkých typů zdravotních pojišoven, které spravují své fondy. Financování pojišoven je vícezdrojové (multifokální). Rozpočet pojišovny tvoří příspěvky od ekonomicky aktivních osob, příspěvky zaměstnavatelů, event. penzijních fondů, finanční spoluúčasti pacientů, příspěvky z veřejných rozpočtů, vlastní ekonomická činnost pojišoven apod. Zdravotní péče je financována na principu sociální solidarity. Podíl státu na financování péče je relativně značný. Struktura rakouského zdravotnictví kopíruje politické uspořádání země a je decentralizovaná s velkými pravomocemi a odpovědnostmi na nižší územní správní celky. Vláda si ponechává pouze nejnutnější kompetence pro vyřešení problémů a do organizování a financování zdravotnictví přímo nevstupuje.

Novorozenecká jednotka intenzivní péče: velmi pěkně vybavené oddělení, sestry se s velkou pečlivostí starají o malé pacienty. Opět: mimořádné množství jednorázových pomůcek. Vybavení JIP: velmi se mi líbilo, s jakou samozřejmostí používá personál ochranné pomůcky „včetně“ lékařů. U nás to taková samozřej-

Další dny jsem již jen pobývala v AKH (Das Wiener Allgemeine Krankenhaus Universitätskliniken) na různých pracovištích dle mého výběru. Mohla jsem si zvolit podle svého zájmu, tudíž mi nezůstalo nic skryto. Prošla jsem naprosto všechno, od sklepa až po půdu (a to doslovně) a byla jsem překvapena, jak je tato obrovská nemocnice dobře organizována. V nemocnici je 25 klinik, 300 speciálních ambulancí, ambulance navštíví za rok 380 000 pacientů, operačních sálů je 49 a počet operací za rok je cca 39 000. Je to dokonale fungující „městečko“. Pacienti mají možnost se zcela běžně bez jakéhokoliv omezení pohybovat po nemocnici. Věřící pacienti i personál mohou využit čtyři kaple a modlitebny (katolickou, evangelickou, židovskou, islámskou). V areálu nemocnice fungují naprosto skvěle veškeré služby, knihovny, studovny,

Nemocniční listy Fakultní nemocnice Brno, 1/2004

13

Zrcadlo.qxd

17.3.2004

15:10

StrÆnka 14

most není. Možná je to nechu nosit rukavice, ústenky, zástěry nebo šetření na nepravém místě. Standardní oddělení, kde je maximálně 28 lůžek pro pacienty, je také velmi zajímavé. Pokoje jsou určeny pro jednoho, dva až tři pacienty. Všechny jsou velmi pěkně vybavené včetně sociálního zařízení. Před vstupem na každý pokoj je pumpička s dezinfekcí, která tam však není jen tak. Každý, kdo vstupuje dovnitř, opravdu tuto dezinfekci automaticky použije. Byla jsem nadšená, s jakou naučenou rutinou pracují v této oblasti všichni zdravotníci na daném oddělení. A co platí naprosto pro všechny: zaměstnanci jsou k sobě milí, ohleduplní, pracují bez stresu a tím bez zbytečných chyb. Vedou dokumentaci o každém pacientovi s velkou precizností, protože každé selhání může být podkladem pro potenciální žalobu. Pro každý úkon je vypracovaný standardní postup. Sestry vykonávají pouze svoji práci, nesnaží se suplovat práci náležící lékařům – odběry krve, aplikace infuzí, intramuskulární injekce. Tuto činnost vykovávají pouze sestry pracující na operačním sále, oddělení ARO, JIP. Angiolinky: byla jsem fascinovaná, jak perfektně mají vybavené RTG pracoviště, magnetické rezonance, CT a přenos dat po síti. Byla jsem ráda, že podobný systém již znám od nás a snad jsem nepůsobila tak překvapeně jako moji „kolegové na stáži“. Laboratoře: v této oblasti nejsem příliš dobře orientována, ale viděla jsem, že vše mělo svůj řád, laborantky pracovaly koncentrovaně a bez zbytečného shonu. Nerušil nikde žádný telefon, případné nejasnosti se řeší přes počítačovou sí. Přesto je personál vybaven pagery. Přednáškové sály až pro 500 posluchačů se nacházejí přímo v nemocnici, výuka je dobře zakomponována do pracovního procesu. V nemocnici je spousta odborných učeben i pro studentky zdravotnických škol – budoucí diplomované sestry. Velmi dobře je zajištěna doprava materiálu po nemocnici, je tam tzv. potrubní a kontejnerová pošta. Trasa na přepravu je dlouhá 6 km, má 140 stanic a denní objem přepravovaných zásilek je cca 3 000 ks. Funguje podobně jako metro, vše má svůj přesný jízdní řád. Bylo nám umožněno navštívit i suterén hlavní budovy, kde sídlí technici klimatizační a výpočetní techniky a servis pro obsluhu dopravy. Vše je plně automatizováno. Je to opravdové království plné displejů, počítačů, světelných tabulí. V každé směně pracuje 15–20 techniků a na nich vlastně závisí nerušený chod nemocnice a servis pro nemocniční personál. Telefonní ústředna: u nás na Pracovišti dětské medicíny pracují na telefonní ústředně tři zaměstnankyně. V AKH jich mají 30, denně vyřídí kolem 8 000 telefonních spojení. V AKH je 2500 telefonních linek, 2500 pagerů. Kuchyně: obrovská továrna plná nerezových kotlů, nelze dohlédnout konce. Fascinovala mne naprostá, až sterilní čistota. Zaměstnanci byli tak pečlivě „zarouškovaní“ jako by operovali. Vlasy perfektně svázané pod čepicemi, bílé zástěry dlouhé až na zem. Nenašla jsem opravdu nic, co by se jim dalo vytknout. Heliport: vrtulníky tam přistávají velmi často, mnohdy se i míjejí, proto je heliport velmi prostorný, má výborně zabezpečený přístup. Velmi se dbá na vyloučení možnosti zranění nemocničního personálu či transportovaného přistávajícími nebo startujícími stroji. Co říci závěrem? Jaký je rozdíl mezi naší nemocnicí a nemocnicí AKH? V odborné oblasti rozdíly nenacházím, myslím, že naše sestry a lékaři jsou odborně přinejmenším na stejně dobré úrovni. Zásadní rozdíl lze vidět

14

v přístupu k pacientovi, ale i mezi zaměstnanci nemocnice. V AKH není na nikom cítit nerudnost, každý dobře ví, co má dělat, dalo by se to nejlépe popsat termínem „štábní kultúra“. Těším se na okamžik, kdy konečně vstoupíme do Evropské unie. Doufám, že pak i u nás budou jasná pravidla hry a naše budoucnost bude alespoň střednědobě předvídatelná. Zatím se bohužel snažíme nějak vyřešit ten bezprostředně následující problém a pokud možno to i trošku ošidit. Měli bychom se naučit myslet a pracovat civilizovaně, konečně se zbavit pocitu naší národní nedostatečnosti. Jsme trošku příliš zahledění do sebe a pak nám uniká, že na jiné působíme divně. V zemích Evropské unie je naprosto normální, že vedle sebe pracují lidé různé barvy pleti, vyznání. Cení se hlavně odbornost a osobnost. Ne všichni naši lékaři hovoří plynně anglicky, o dalším evropském jazyku už nemluvím. U ostatních zdravotnických pracovníků je to ještě mnohem horší. Jenže za chvilku bude mít u nás každý občan EU nárok na srovnatelné ošetření, které si bez kvalitní komunikace nelze vůbec představit. Verbální komunikace tvoří významnou část zdravotnické činnosti. Vstup do EU nás konečně donutí dělat věci, které bychom už nyní měli dělat v našem vlastním zájmu, ale zatím nás netíží. Je sice pochopitelné, že lidé odkládají řešení problémů, které je bezprostředně nebolí, ale je to také nerozumné. Ve vídeňském AKH jsem si jasně uvědomila, že nejsme pupek světa a musíme se ještě mnoho učit slušnosti, pokoře, úctě k druhému člověku, rovnosti, solidaritě a profesní etice. Problematika zdravotnictví není nikde na světě definitivně vyřešenou záležitostí. Naopak, problémů spíše přibývá. Průvodním jevem v mnoha zemích je přesvědčení o zoufalém stavu a neudržitelnosti stávajícího systému. Smířit se se skutečností, že zdravotnictví nebude nikdy zcela dokonalé, je do jisté míry frustrující, ale racionálně uvažující člověk se tím musí vyrovnat. To nám ovšem nesmí bránit měnit k lepšímu vše, co je jen trošku možné a v našich silách. Za zdraví populace a zdravotnictví mají odpovědnost všichni, ale vláda a zaměstnanci ve zdravotnictví vlastně dvojnásobně. My nejsme jenom „konzumenti“ této služby, máme možnost a i povinnost ovlivnit její kvalitu. Doufejme, že pozitivně.

Nemocniční listy Fakultní nemocnice Brno, 1/2004

Bc. Marta Skamenová

Zrcadlo.qxd

17.3.2004

15:10

StrÆnka 15

JAK SE STÁT SESTROU V POKROČILÉ PRAXI Pracuji čtvrtým rokem jako sestra u lůžka na Interní hematoonkologické klinice a ráda bych se s vámi podělila o zkušenosti, které jsem získala během svého studijního pobytu v Praze. Vedením ošetřovatelské péče v naší nemocnici jsem byl vybrána, abych se zúčastnila Certifikačního kurzu pro sestry pracující v intenzivní péči. Kurz probíhal ve spolupráci III. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, České asociace sester, Fakultní nemocnice Plzeň, Univerzity v Binhamtonu v USA a mnoha sponzorských firem. Podmínkou přijetí do kurzu bylo ukončené bakalářské studium, specializační studium v oblasti intenzivní péče, podílení se na práci managementu kliniky, členství v ČAS a pracovní znalost angličtiny. První část kurzu proběhla v červnu roku 2002, druhá v únoru 2003 a závěrečná v červnu 2003. Kurzu se zúčastnilo celkem 15 sester z různých zdravotnických zařízení z celé České republiky. Naše skupina byla opravdu různorodá – jak pracovištěm, věkem, tak i pracovním zařazením. Opravdovou „duší“ celého kurzu byla profesorka ošetřovatelství z USA paní Martha Neff-Smith, třiašedesátiletá žena – sestra, která se celý život věnuje ošetřovatelství, propagaci moderního pojetí moderního ošetřovatelství nejen v USA a v ČR, ale také např. v Egyptě. Přes všechny překážky a nepochopení, které se jí staví do cesty, neztratila nic ze svého optimistického pohledu na ošetřovatelství jako vědu. První část kurzu byla náročná. Absolvovaly jsme mnoho odborných přednášek v angličtině. Pro mě byly přínosná a zajímavá přednášky Etické principy v pokročilé praxi, Epidemiologie neinfekčních chorob, Výzkum, praxe založená na důkazech, Celoživotní vzdělávání, Role sestry v pokročilé praxi, Vedení, charakteristika a kvalifikace vedoucího pracovníka nebo Kritické myšlení a jeho aplikace v pokročilé praxi. Druhá část kurzu byla zaměřena na získání praktických dovedností, ale nechyběly také odborné přednášky. Věnovaly jsme se fyzikálnímu vyšetření jednotlivých orgánových soustav, podrobně jsme rozebíraly ošetřovatelskou anamnézu. Také jsem se dověděla, co to je a jak správně sestavit profesionální portfolio, což je přehled toho, co jsem udělala během své profesionální dráhy. Do portfolia patří maturitní vysvědčení, diplomy a osvědčení o absolvování jednotlivých kurzů či nástupní praxe. Do portfolia patří i přednášky a články, které sestra prezentovala či publikovala. Poslední část kurzu byla zaměřena na problémové oblasti českého zdravotnictví, především ošetřovatelství. Mezi nejzajímavější patřily přednášky Kvalitativní výzkum v ošetřovatelství, Kvantitativní výzkum v ošetřovatelství, Historie českého ošetřovatelství (Doc. Marta Staňková), Prevence kouření, preventivní programy v ČR (MUDr. Karel Dohnal), Prevence úrazů u dětí a dospělých, preventivní programy (MUDr. Michal Grivna), Zdravotní politika v ČR, Management v ošetřovatelství nebo Etika, etická dilemata.

Cílem celého kurzu bylo zjistit potřeby českého zdravotnictví a vytvořit studijní program pro sestru v pokročilé praxi. Samozřejmě nemůžeme přijmout všechny metody a principy, které používají sestry v USA už jenom proto, že sestra v USA pracuje v úplně jiných podmínkách a legislativním zázemí než česká sestra. Výsledkem našeho snažení v kurzu bylo stanovení standardu pracovní náplně sestry v pokročilé praxi a stanovení podmínek, jak se stát sestrou v pokročilé praxi. Nyní bych ráda uvedla Kompetence sestry v pokročilé praxi (Advanced Practise Nurse = APN): 1. provádí fyzikální vyšetření k určení odchylek od normálu, 2. má vyšší schopnosti v ústní a psané komunikaci pro dokumentaci a komunikaci s pacienty, jejich rodinami a s ostatními členy zdravotnického týmu, 3. používá schopnosti v praxi založené na důkazech, 4. účastní se na vedení klinického výzkumu, 5. navrhuje a řídí kvalitativní výzkumné projekty, které zvýší znalosti v ošetřovatelství a zlepší ošetřovatelskou péči, 6. spolupracuje s ostatními v navržení, realizování a hodnocení péče, 7. vede nepřetržité zjišování kvality, 8. poskytuje zpětnou vazbu manažerům a úředníkům, 9. spolupracuje s pacientem, jeho rodinou a s ostatními členy zdravotnického týmu, aby se poskytla co nejvyšší úroveň péče, 10. učí sestry a ostatní zdravotnické profesionály, 11. konzultuje s ostatními sestrami otázky komplexní péče. APN (sestry v pokročilé praxi) jsou vzdělané sestry, které zatím v našich zdravotnických zařízeních chybí. Měly by být určitými koordinátorkami ošetřovatelské péče, sestrami, které mají nejen vědomosti, schopnosti a dovednosti, ale i pravomoc zajistit kvalitní ošetřovatelskou péči. Pokud se podaří III. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze zakreditovat jejich studijní program, věřím, že budou APN jednou pracovat i v naší nemocnici.

Nemocniční listy Fakultní nemocnice Brno, 1/2004

Bc. Olga Kolegarová

15

Zrcadlo.qxd

17.3.2004

15:10

StrÆnka 16

TERMINÁLOVÝ PROVOZ A TECHNOLOGIE CITRIX V PODMÍNKÁCH FAKULTNÍ NEMOCNICE BRNO MOŽNOSTI PRODUKTŮ SPOLEČNOSTI CITRIX Infrastruktura umožňující vzdálený přístup a terminálový provoz vyvinutá společností Citrix řeší aktuální problém většiny organizací, jež využívají pro své potřeby nesourodá řešení, daná rozdílnými požadavky na úroveň informačních technologií (dále IT) dle použitých prvků daného systému (přístroje, pracoviště). Citrix sjednocuje a integruje různorodá řešení a tím výrazně zefektivňuje činnost jednotlivých pracoviš a minimalizuje finanční nároky na jejich správu a údržbu. Produkty společnosti Citrix jsou zaměřeny na snadný, rychlý a bezpečný přístup k datům a aplikacím kdykoliv, odkudkoliv, přes libovolné zařízení, prostřednictvím jakéhokoliv připojení. Právě tato flexibilnost upřednostňuje Citrix ve složitých podmínkách, kdy nelze volit radikální řešení např. investici do komplexní strukturované kabeláže, vyřazení méně spolehlivého souboru PC atd. Díky protokolu ICA se veškerá aktivita odehrává na centrálním serveru a sítí putuje jen obraz aplikace a povely od klávesnice a myši. ICA nevyžaduje investice do vysokorychlostních sítí. Citrix tak usnadňuje práci nejen běžným uživatelům, ale i správcům informačních systémů, kteří již nemusejí instalovat aplikace na každý počítač zvláš. Vitální data zůstávají v ústředí, nezahlcují sí a navíc se snižuje možnost jejich zneužití. Stojí proto za zmínku, že v České republice na Citrix vsadilo i ministerstvo obrany. Produkty společnosti Citrix přinášejí zjednodušení snad všech činností souvisejících s využíváním IT. Umožňují využít pro přístup k aplikacím a datům libovolná zařízení bez nutnosti složitých konfigurací zařízení, snadno dostupnou podporu při řešení případných nesnází, snadné vyhledávání informací atd. Pro administrátory v organizacích a společnostech je výhodná naprostá centralizace dat, aplikací, informací a jejich uživatelů, dokonalé zabezpečení IS, snadná škálovatelnost řešení v případě dalšího rozšiřování sítě atd. Pro všechny tyto důvody byl zvolen pro FN Brno systém rekonstrukce infrastruktury IT opírající se o technologii CITRIX.

Díky centrálnímu poskytnutí operačního systému není možné NetDesktop ovládnout parazitními programovými kódy.

PŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOSTI K-NET, PARTNERA FN BRNO PRO PRODUKTY CITRIX Společnost K-net Technical International Group, s. r. o. (dále K-net) je technologickým specialistou v systémové oblasti IT. V České republice zaujímá přední postavení na trhu implementací technologie Citrix. S týmem Střediska informačních technologií FN Brno spolupracuje K-net na dílčích úlohách od roku 1999.

SOUČASNÝ STAV PROJEKTU Přípravy na nasazení terminálů probíhaly od roku 1999. V roce 2001 byl pořízen server Metaframe pro terminálový provoz. V roce 2002 došlo k vytvoření tzv. serverové farmy a byl ověřován terminálový provoz na starších PC. Počátkem roku 2003 bylo pořízeno 20 ks terminálů a provedeno testování v běžném provozu na několika pracovištích (ředitelství, Ekonomický odbor, Transfuzní oddělení, Centrální operační sály, Personální obor, Ústavní lékárna) a na standardních aplikacích. Následovalo rozšíření serverové farmy; ve druhé polovině roku proběhl nákup 160 ks terminálů a jejich postupné nasazování. Všem uživatelům terminálů patří poděkování za připomínky a ověřování terminálů v běžném provozu. Po odstranění některých drobných problémů pracují terminály již na řadě pracoviš a umožňují další rozvoj v oblasti IT ve FN Brno. V roce 2004 a letech následujících bude pokračovat další rozvoj terminálového provozu v rámci celé FN Brno. Bude třeba posoudit a vyhodnotit, která konkrétní pracovní místa vyžadují použití PC (používání speciálních programů, připojení laboratorních přístrojů či jiných nestandardních periferních zařízení). Na těchto pracovních místech se budou používat PC i nadále, na ostatních je možno postupně přecházet na terminálový provoz, který zjednoduší práci i správu. To umožní rychlejší odezvy pracovníků SIT na vznik jakýchkoliv požadavků, závad a problémů a přinese řadu dalších výhod.

UVEDENÍ TERMINÁLU NETDESKTOP Společnost K-net svou velmi úzkou vazbu na technologie Citrix dokumentuje i vývojem vlastních zařízení pro podporu Citrix technologií a jejich nasazení v organizacích. Terminál NetDesktop je vysoce výkonným univerzálním zařízením nahrazujícím v síti s terminálovými servery klasické počítače. K-net vyvíjí NetDesktop pro potřeby trhu v České republice včetně úplné lokalizace prostředí a dokonalé podpory české klávesnice. V průběhu první fáze projektu rekonstrukce infrastruktury IT byla vybavena některá uživatelská pracoviště FN Brno zařízením NetDesktop. Hlavním cílem koncepce je nabídnout technologii zvyšující výkonnost, univerzálnost a spolehlivost systému a snižuje cenu celého řešení. Hlavními znaky terminálu NetDesktop jsou: 1. Minimální údržba na straně klienta – operační systém je poskytován centrálně. 2. Využití standardních komponent PC – pracoviště je možné v případě nutnosti vybavit dalšími periferiemi PC .

16

MOŽNOSTI A VÝHODY TERMINÁLŮ Na terminálech je možné provozovat všechny standardní aplikace používané v rámci FN Brno (MS Office, Internet Explorer, Lotus Notes, Navision Attain, AMIS*H, Docházka aj.). Použití terminálů je z hlediska uživatele shodné s prací na PC. Jako terminál lze využít i starší a pro běžnou práci svými parametry již nevyhovující PC doplněné o software pro emulaci terminálu. Aplikace potom budou pracovat shodně se standardním terminálem, tedy srovnatelně jako na novém PC. Nasazení terminálů přináší řadu výhod ve srovnání s používáním klasických PC: 1. výrazně vyšší míra bezpečnosti – data jsou uložena v privátním adresáři na serveru – tím je zajištěna jejich ochrana před zneužitím a díky zálohování i před ztrátou – terminály neumožňují uživatelům nelegální instalace vlastních programů – nedochází k porušování zákonných ustanovení o legálnosti SW – terminály nejsou vstupní branou pro zavirování pracovního místa a dalších pracoviš v síti 2. nižší náklady na pořízení a provoz – pořizovací cena samotného terminálu je nižší, než cena PC – celkové náklady na terminál, licence Citrix a adekvátní podíl z pořizovací ceny serveru jsou díky delší životnosti nižší ve srovnání s PC – náklady na instalaci, údržbu a opravy jsou v porovnání s PC výrazně nižší 3. správa aplikací se provádí centrálně – je mnohem méně pracná, řešení problémů a provádění změn je výrazně rychlejší 4. mnohem snadnější a rychlejší je provádění oprav (výměnným způsobem), požadavky na údržbu jsou minimální 5. delší životnost proti klasickým PC, menší poruchovost

Ing. František Šimeček (FN Brno), Ing. Tomáš Knettig (K-net)

Nemocniční listy Fakultní nemocnice Brno, 1/2004

Zrcadlo.qxd

17.3.2004

15:10

StrÆnka 17

IMPLANTACE KMENOVÝCH BUNĚK – NADĚJNÁ LÉČEBNÁ METODA AKUTNÍHO SRDEČNÍHO INFARKTU Akutní srdeční infarkt zůstává stále jedním z nejzávažnějších náhlých onemocnění s vysokou časnou i pozdní mortalitou a morbiditou. Ani nejmodernější léčebné postupy spočívající v otevření akutně uzavřené srdeční tepny zavedením speciálního katetru do této postižené tepny a dilataci uzavřeného místa pomocí nafouknutí vysokotlakého balónku (tzv. koronární angioplastika) a často doplněného „vyztužením“ postiženého místa speciální kovovou mřížkou (tzv. implantací stentu), nedokážou již jednou odumřelou tkáň nahradit. Ta se pak dále hojí jizvou, která nahrazuje plnohodnotnou srdeční svalovinu, což může vést k vzniku srdečního selhání, závažným poruchám rytmu, náhlé smrti nebo jiným nebezpečným komplikacím. Ani velký pokrok ve farmakoterapii, ke kterému došlo v posledních desetiletích nedokáže u větších srdečních infarktů tuto ztrátu svaloviny plně kompenzovat. Proto jsou velké naděje vkládány do nové léčebné metody tzv. implantace autologních (vlastních) kmenových buněk, která se objevila teprve nedávno. Jedná se postup, při kterém je nemocnému po akutním srdečním infarktu odebrána při plném znecitlivění z kostní dřeně, nejčastěji z kyčelní kosti, suspenze dřeňových buněk. Z těchto buněk jsou pak speciálními metodami vybrány a odděleny tzv. kmenové buňky. Jedná se o základní, nespecializované buňky, kterou mohou při vhodné stimulaci dorůst prakticky v jakoukoliv tkáň. Po kultivaci v živném médiu jsou pak podávány do nenávratně poškozených částí srdeční svaloviny bu přímo injekčně při kardiochirurgickém zákroku nebo vstřikovány katetrizačně do předtím uzavřené koronární tepny a tak krevním proudem zaneseny do cílové oblasti. Předpokládá se, že v tomto místě působením lokálních faktorů (tzv. cytokinů) tyto buňky postupně dorostou v normální srdeční tkáň a tak zcela navrátí funkci při předchozím infarktu poškozeného

srdce. Dosavadní výsledky a první zkušenosti s tímto postupem, které jsou zatím vázány jen na několik pracoviš na světě, jsou velmi slibné, i když zatím zbývá ještě mnoho nevyřešených otázek týkajících se především množství aplikovaných kmenových buněk, časového intervalu od vzniku infarktu, jakož i možnosti opakování tohoto zákroku. Proto Interní kardiologická klinika FN Brno v Bohunicích vedená od počátku roku novým přednostou prof. Špinarem zahájila na jeho popud urychleně výzkumný program spočívající v zavedení této léčebné metody do běžné klinické praxe. Velmi cenná se ukázala možnost úzké spolupráce s Interní hematoonkologickou klinikou vedenou prof. Vorlíčkem v téže nemocnici, která má mnoholeté zkušenosti s kmenovými buňkami při léčbě zhoubných krevních onemocnění a také využití zkušeností a možnosti spolupráce s prof. Meluzinem z Interní kardioangiologické kliniky FN u sv. Anny, který obdobný program zahájil před několika měsíci. A tak ve čtvrtek dne 26. února 2004 provedl kolektiv Interní kardiologické kliniky úspěšně první implantaci kmenových buněk do myokardu u 34letého pacienta s rozsáhlým srdečním infarktem ve FN Brno. Vedoucím koordinátorem projektu byl doc. Janoušek a vlastní implantaci provedli na angiolince IKK MUDr. Kala a MUDr. Poloczek v úzké spolupráci s Interní hematoonkologickou kliniku zastoupenou MUDr. Kořístkem a MUDr. Vinklárkovou z Tkáňové banky FN Brno. Interní kardiologická klinika FN Brno se tak stala čtvrtým pracovištěm v České republice, která začala používat tuto velmi nadějnou léčebnou metodu akutního srdečního infarktu. doc. MUDr. Stanislav Janoušek, CSc.

Nemocniční listy Fakultní nemocnice Brno, 1/2004

17

Zrcadlo.qxd

17.3.2004

15:10

StrÆnka 18

POSTAVENÍ SPRÁVY BUDOV VE FAKULTNÍ NEMOCNICI BRNO Historie trvání Správy budov ve FN Brno je poměrně mladá, dá se hovořit o zhruba 10 letech činnosti. Na pracovišti v Bohunicích vznikl výše jmenovaný útvar jako výsledek nutné integrace dosavadních provozně-administrativních služeb a podpůrných činností po dokončení a zprovoznění posledního objektu III. rozšířené stavby nemocnice a vyčlenil se tak z dosavadního provozně-investičního odboru. Hlavním úkolem Správy budov a objektů (takto zněl původní název nového útvaru) bylo urychleně shromáždit veškerou dokumentaci všech budov a staveb areálu nemocnice a vytvořit tak základní databázi údajů, přesně popisujících technické parametry budov v nově vzniklé „závodové mapě“. Takto vznikla potřebná identifikace objektů, která se stala základem nejen všech orientačních systémů, ale byla převzata i ostatními útvary nemocnice, které dnes naprosto samozřejmě na této identifikaci dále staví při legislativním, ekonomickém nebo provozním zpracování údajů. Každému objektu byl vystaven „křestní list“ a byl zpracován i základ budoucí pasportizace s pokusem o uložení hodnot a vyhodnocování v elektronické podobě. Pro tento proces bylo nutno vytvořit potřebné zázemí a tím se stal archiv technické dokumentace, jehož neocenitelné služby využívají zvláště projektanti dostavby nemocnice, útvary výstavby MU Brno, pracovníci energetických auditů, zástupci firem zajišujících stavební údržbu a další. Počátkem 90tých let minulého století, kdy nemocnice neměla dostatečné personální obsazení na právním oddělení, zajišovala Správa budov kompletní agendu pozemků převzatých po delimitaci KÚNZ Brno, udržovala aktualizaci geometrických plánů a výpisů z listů vlastnictví, vytvářela podklady pro uzavírání smluv na nájem nebytových prostor a seznamovala pracovníky nemocnice s nejdůležitějšími vyhláškami ze Sbírky zákonů. Návazně na práci stavebních techniků dřívější FNsP Bohunice realizovala Správa budov roční plány stavebních oprav a údržby. Po delimitaci nemocniční údržby do samostatného subjektu firmy Servis-hospital byla nadále údržba uplatňována u dodavatelské organizace formou žádanek. Stavební údržba se po jistou dobu vyhýbala objektům staré zástavby, které se ze zákona staly majetkem města Brna až do okamžiku převodu těchto nemovitostí do majetku České republiky s právem hospodaření pro FN Brno. Poté bylo možno vynakládat státní prostředky i do této lokality. Nedílnou součástí Správy budov až do vzniku Útvaru krizového managementu bylo i zajišování správy a provozu ubytoven zdravotních sester. Ubytovací kapacity prošly také svým vývojem podle požadavků na ubytování a rozhodnutí vedení nemocnice. Při akutním nedostatku ubytovací kapacity bylo na přechodnou dobu využíváno i provizorní řešení vytvoření pokojů v objektu dřívějšího ředitelství nemocnice, dnes objekt Personálního odboru. Taktéž ubytovna STAMO, původně zařízení staveniště, dosloužila, a tak pro ubytování zájemců v areálu bohunického pracoviště zůstávají opět pouze dvě budovy „internátů“. Od samého počátku práce Správy budov byli do jejího kolektivu začleněni výtvarníci – písmomalíři, jejichž hlavním posláním bylo vytvoření a aktualizace venkovního i vnitřního orientačního systému. Dlouholetými spolupracovníky jsou i pracovníci zahrady, kteří mají hlavní zásluhu na vytváření a údržbě tak potřebné nemocniční zeleně. Jako pozůstatek po zprovozňování lůžkového traktu pracovaly dočasně v rámci Správy budov i obsluha výtahů a šatnářky. Tato

18

skupina byla později logicky začleněna pod vedení SZP. Taktéž tehdejší pošta a podatelna, umístěná ve staré zástavbě, byla součástí Správy budov. Tento model byl překonán při přemístění pošty a podatelny do lůžkového traktu, kde splynula s vytvořeným Centrálním příjmem. Jistou raritou mezi ostatními fakultními nemocnicemi bylo zajišování pravidelného promítání filmů pro pacienty a zaměstnance nemocnice. Díky neutuchající iniciativě pracovníků Správy budov a díky finanční podpoře sponzorů byla upravena i promítací technologie na možnost uvádění moderních širokoúhlých formátů. Ne náhodou byl vybrán pro premiérové představení Oscarový film Kolja. Ke všem těmto citovaným službám přibyla neméně důležitá činnost provozní skupiny s dennodenním zprostředkováním služeb pro zdravotnické i nezdravotnické provozy. Správa budov, která měla pracoviště roztříštěné prakticky po celém areálu nemocnice, se začala soustře ovat v likusovém objektu X, aby nakonec zaujala současnou pozici jako jeden z článků Odboru hospodářsko-technické správy (OHTS). Také personální obsazení prošlo zákonitým vývojem, ale hlavně redukcí pracovníků, což mělo za následek předání některých činností ostatním oddělením v rámci OHTS i mimo něj. Provozy a Správy budov na ostatních pracovištích FN Brno se vyvíjely naprosto samostatně, podle specifických podmínek a požadavků vlastních pracoviš, tedy Pracoviště dětské medicíny, Pracoviště reprodukční medicíny a LDN Bílovice. V rámci integračních procesů v organizační struktuře OHTS a vytvořením funkce jednoho náměstka OHTS došlo také k centralizaci a vytvoření nového útvaru – Správy budov FN Brno k 1. lednu 2002. V čele útvaru je jediný vedoucí, který má podřízené správce a provozáře na jednotlivých pracovištích. Činnosti a služby dále zajišují: Pracoviště medicíny dospělého věku Technici a provozně-technický pracovník, pracovníci ústavní zahrady, nádvorní čety a technických služeb. Pod správce PMDV spadá i provoz rekreační chaty v Bělé Pracoviště dětské medicíny Provozně technický pracovník, pracovníci údržby, nádvorní čety a podzemní dopravy, energetik a strojníci odpadového hospodářství Pracoviště reprodukční medicíny Pracovníci údržby, nádvorní čety a šatnářka

Nemocniční listy Fakultní nemocnice Brno, 1/2004

Zrcadlo.qxd

17.3.2004

15:10

StrÆnka 19

Pracoviště LDN Bílovice: Pracovníci údržby

– větší flexibilnost v rámci celé FN – efektivní rozdělení finančních prostředků na opravy a údržbu

Zajišování služeb, vystavování objednávek a oběh účetních dokladů provádí centrální pracoviště provozního oddělení. Dnes již můžeme vyhodnotit kladné výsledky, které proces centralizace přinesl: – možnost spolupráce mezi jednotlivými pracovišti, zvláště na úseku údržby – sjednocená stanoviska k pracovním procesům a službám – centralizace techniky – zkvalitnění služeb pro medicínská pracoviště – zkvalitnění oprav a údržby pro zdravotnická pracoviště a tím převzetí zodpovědnosti za opravy, které zajišovali zdravotničtí pracovníci

Díky pochopení vedení FN Brno a za účinné pomoci sponzorů se podařilo vybavit pracoviště Správy budov také potřebnou technikou na úseku údržby zeleně a úklidu areálů, pro potřeby elektronického zpracování dat a digitalitace záznamů. Při personální obměně se vsází na mladé a perspektivní pracovníky, nebo dennodenní práce na úseku Správy budov nevyžaduje pouze teoretické vzdělání, ale také dokonalou znalost nemocničního provozu, schopnost komunikace a operativního jednání a osobní vztah k výkonu funkce zaměstnance ve státní správě. Jiří Sedláček, Ing. Petr Woletz Tajenka str. 27: Lékař není dobrým lékařem, když sám nebyl nikdy nemocen.

AKTUALITY obstrukční plicní nemoci) akci Poznej věk svých plic. Kromě spirometrického vyšetření, které prováděla paní Košická z ambulance funkčního vyšetření kliniky, vyplňovali zájemci dobrovolně dotazník o svých obtížích a kouření, měli možnost nechat si vyšetřit vydechovaný CO po kouření a na oplátku dostali informační materiály o CHOPN a protikuřáckých poradnách. Akce byla pořádaná s laskavým svolením ředitelky Rut Svobodové v přízemí polikliniky Bílý dům. Vyšetřeno bylo více než 300 zájemců – obyvatel města Brna a z okolí. Asi 10 procent z nich bylo pozváno pro potíže nebo spirometrický nález na ambulanci Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy k došetření a eventuálně převzetí do péče. Akce byla pořádaná ve spolupráci s Českým občanským sdružením proti chronické obstrukční plicní nemoci.

Ve středu 19. listopadu 2003 se ve Fakultní nemocnici Brno uskutečnila tisková konference u příležitosti provedení první miniinvazivní operace endoprotézy v České republice. S průběhem operace a detaily nové metody novináře seznámil doc. MUDr. Martin Krbec, CSc., přednosta Ortopedické kliniky, MUDr. Petr Messner, primář Ortopedické kliniky a primář Ortopedického oddělení nemocnice v Havlíčkově Brodě MUDr. Petr Kubát. Ve středu 19. listopadu 2003 uspořádala Klinika nemocí plicních a tuberkulózy k Světovému dni CHOPN (chronické

Ve středu 10. prosince 2003 proběhla již 32. akce Daruj krev s Českým rozhlasem Brno, která byla čtvrtou a poslední akcí v roce 2003. Prostory Transfuzního oddělení a krevní banky navštívilo 162 dárců, odběr krve byl proveden u 133. Akce se již pošesté zúčastnilo i Od-

Nemocniční listy Fakultní nemocnice Brno, 1/2004

19

Zrcadlo.qxd

17.3.2004

15:10

StrÆnka 20

běrové středisko v Třebíči, kam se dostavilo 45 dárců. Kritéria k odběru krve jich splnilo 43, mezi nimi i ředitelka OS ČČK v Třebíči Marie Rybníčková. Pro všechny bezpříspěvkové dárce krve byly připraveny drobné dárky. Máme radost z toho, že mezi dárci krve byli i mnozí zaměstnanci FN Brno. První dítě Jihomoravského kraje se narodilo na Gynekologicko-porodnické klinice FN Brno 1. ledna 2004 v 0.01 hod. Maminka Andrea Ondráčková porodila zdravého chlapce jménem Maxim (3350 g/53 cm). První brněnské dítě roku 2004 se narodilo rovněž na Gynekologicko-porodnické klinice naší nemocnice Mgr. Haně Dvořákové. Malého Matěje (3450 g /50 cm), který přišel na svět 1. ledna ve 3:25 hod., přivítal mezi brněnské občany primátor města RNDr. Petr Duchoň, ředitel FN Brno MUDr. Jan Burian a přednosta GPK prof. MUDr. Pavel Ventruba, DrSc. Ve FN Brno se loni narodilo 5283 dětí (5139 porodů). Ve dnech 13.–15. ledna 2004 byl úspěšně ukončen audit ve Stravovacím provozu naší nemocnice. Auditoři firmy Det Norske Veritas Ing. Ladislav Novák a Ing. Václav Grabmuller potvrdili shodnost s požadavky normy pro systém jakosti ISO 9001:2000 a současně schválili i provozní systém HACCP – plán systému kritických a kontrolních bodů a jejich monitorování z důvodů zabezpečení zdravotní nezávadnosti při výrobě, skladování a expedici pokrmů dle zákona č. 110/97 Sb. Blahopřejeme k dosaženému úspěchu!

Ve dnech 16.–17. ledna 2004 se v Kongresovém centru v Brně uskutečnil 9. ročník onkologického sympózia Onkologie v gynekologii a mammologii, který pořádalo Oddělení radiační onkologie FN Brno pod vedením prim. MUDr. Renaty Neumanové. Odborný program slavnostně zahájil ředitel FN Brno MUDr. Jan Burian, děkan LF MU prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc. a předseda České onkologické společnosti a přednosta Interní hematoonkologické kliniky FN Brno prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc. Setkání se zúčastnilo přes 200 odborníků z celé republiky a Slovenska. Zaznělo 38 přednášek a dalších 20 prací bylo prezentováno formou posterů. Tématem byly kontroverze v diagnostice, léčbě a follow-up u pacientek s časnými stádii karcinomu prsu, dále pak adjuvantní terapie gynekologických malignit v závislosti na adekvátnosti provedeného chirurgického výkonu.

V úterý 27. ledna 2004 byla ing. arch. Zdeňku Janskému udělena při slavnostním aktu ve Sněmovním sálu Nové radnice Cena města Brno pro rok 2003 v oboru technický pokrok. Blahopřejeme a přejeme mnoho dalších pracovních úspěchů. Ve středu 4. února 2004 absolvovalo Rehabilitační oddělení bez jediné neshody certifikační audit a získalo certifikát ISO 9001:2000, zřejmě jako první lůžkové oddělení v ČR. Ve dnech 4. až 6. února 2004 proběhl úspěšně certifikační audit systému řízení jakosti dle normy ISO 9001:2000 i na Klinice infekčních chorob. Klinika se tak stala prvním lůžkovým oddělením s JIP v ČR, kterému se podařilo tento certifikát obhájit. Oběma pracovištím blahopřejeme k dosaženému úspěchu! V pondělí 16. února 2004 se ve Fakultní nemocnici Brno uskutečnilo jednání Sdružení fakultních nemocnic za účasti ministryně zdravotnictví MUDr. Marie Součkové a zástupců ministerstva zdravotnictví JUDr. Jaroslava Civína, MUDr. Milana Špačka, Ing. Petra Slámy a Ing. Josefa Langra. Ministryně zdravotnictví Marie Součková seznámila přítomné ředitele s koncepcí reformy zdravotnictví. Na jednání byly rovně diskutovány výsledky hospodaření fakultních nemocnic v roce 2003 a problematika úhrad lůžkové péče pro I. a II. pololetí roku 2004. V diskusi bylo upozorněno na komplikovanou situaci při uzavírání smluvních vztahů na I. pololetí roku 2004 se zdravotními pojišovnami.

20

Nemocniční listy Fakultní nemocnice Brno, 1/2004

17.3.2004

15:10

StrÆnka 21

SPOLEČNOST ICZ a.s. JE PŘEDNÍM DODAVATELEM INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ PRO ZDRAVOTNICTVÍ Společnost ICZ a.s. je předním poskytovatelem služeb v oblasti informačních technologií. V České republice patří mezi TOP 10 Systémových integrátorů. Opakovaně se umístila mezi nejrychleji se rozvíjejícími společnostmi ve střední Evropě v žebříčku renomované společnosti Deloitte&Touche. Svým klientům nabízí ICZ a.s. rozsáhlé portfolio produktů, služeb a řešení. NEJMODERNĚJŠÍ ŘEŠENÍ INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ PRO ZDRAVOTNICTVÍ Společnost ICZ a.s. se již 14 let intenzivně věnuje informačním technologiím pro zdravotnictví a také v této oblasti se těší renomé předního dodavatele řešení a služeb. Kromě dodávek informačních systémů pro nemocnice společnost ICZ a.s. pořádá specializované semináře a konference věnující se této oblasti. Roční obrat společnosti pouze v oblasti zdravotnictví již několik let po sobě dosahuje bezmála čtvrt miliardy korun. VYSPĚLÉ KNOW-HOW PROVĚŘENÉ DESETI LETY ÚSPĚŠNÉHO PŮSOBENÍ NA TRHU Součástí společnosti ICZ a.s. se postupně staly firmy AMIS a.s. a Softwarové aplikace a systémy s.r.o. Obě tyto společnosti stály u počátků zavádění nemocničních informačních systémů do českých nemocnic na počátku devadesátých let minulého století. Na jejich knowhow později navázala divize zdravotnictví společnosti ICZ a.s. Společnost se dnes neorientuje pouze na dodávky nemocničních informačních systémů řady AMIS*H, které představují stěžejní část produktového portfolia, ale svou činnost rozvinula i do dalších segmentů zdravotnického trhu. INFORMAČNÍ SYSTÉM PRO MODERNÍ ČESKÉ NEMOCNICE Nemocniční informační systém firmy ICZ a.s. představuje ojedinělé komplexní řešení zahrnující nejen původní alfanumerickou část, ale i plně grafické řešení v prostředí nejmodernějších technologií splňujících vysoké funkční nároky zejména v podmínkách středních a velkých nemocnic. Systém je provozován na nejvyšším počtu koncových stanic ze všech nemocničních informačních systémů používaných v ČR. Úspěšně funguje například ve FN Brno, FN Hradec Králové, ÚVN Praha, Nemocnice Liberec a dalších. Nezávislé studie tento systém hodnotí jako kvalitní, perspektivní a moderní řešení s vysokým stupněm stability a zabezpečení. KONZULTACE NA DÁLKU: MOBILNÍ PŘÍSTUP K INFORMACÍM USNADNÍ PÉČI O PACIENTY A ZDRAVOTNÍKŮM USNADNÍ PRÁCI Kromě standardních součástí systému, které komplexně řeší klinické procesy, komplement i provozní části zdravotnického zařízení, je nabídka obohacena i o technologické novinky, které by se měly do budoucna stát běžnou součástí rutinního přístupu a využívání systému. Jedná se o mobilní komunikace, tedy možnost přistupovat k nemocničnímu informačnímu systému z mobilního zařízení, kterým může být tzv. PDA, neboli Personal Digital Assistant nebo plnohodnotné PC typu notebook nebo TabletPC. Takové zařízení je možné využívat jak v lokální bezdrátové síti, tak i mimo dosah sítě pomocí mobilního telefonu. Využití mobilních technologií výrazným způsobem zvyšuje především reakční schopnost lékařského personálu při práci s pacienty. Dokumentace, aktuální výsledky z laboratoří i obrazová dokumentace jsou dostupné v kratších časových intervalech i mimo zdravotnické zařízení a mohou rozhodujícím způsobem ovlivnit úroveň i výsledky lékařské péče. To se týká zejména pacientů v kritických stavech, kdy je třeba konzultovat stav pacienta s větším množstvím odborníků současně. Pilotní

projekt využití mobilních aplikací se realizuje ve Fakultní nemocnici Brno. GROUPER IR DRG VNÁŠÍ PŘEHLED DO FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ Společnost ICZ a.s. ve své nabídce nereaguje jen na požadavky trhu v oblasti zdravotnických technologií, ale také na aktuální situaci v oblasti financování a úhrady zdravotní péče. Výsledkem je produkt pro zavedení a adaptaci lůžkových zařízení na nový způsob úhrady péče – DRG. Společnost ICZ a.s. se aktivně účastnila v roli subdodavatele národního projektu Ministerstva zdravotnictví ČR, řešícího danou problematiku. Mimo oblast systémové integrace, auditů, pilotního projektu a jiných úkolů, je nejvýznamnějším počinem společnosti v tomto řešení programování oficiálního grouperu IR DRG. Díky svým rozsáhlým zkušenostem s danou problematikou nabízí dnes společnost balík služeb počínaje školením, konzultacemi, ověřením úrovně připravenosti zdravotnického zařízení na nový způsob financování a dalších služeb, i produkty pro přímé využití v prostředí DRG. Jedná se o produkty s obchodním označením MP Class, AMIS Class a PQS-I. Mimo AMIS Class, který je přímou součástí nemocničního informačního systému dodávaného firmou ICZ a.s., jsou další dva jmenované produkty využitelné v prostředí s jakýmkoli nemocničním informačním systémem. Výhodou řešení PQS-I je přístup pomocí webového rozhraní, bez nároku na investice do hardware a databázových softwarových komponent. MANAŽERSKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM PQS: VÝKON, KVALITA A STRATEGIE Při zmínce o produktu PQS-I je na místě uvést, že aplikace je součástí rozsáhlého balíku produktů se společným názvem PQS – Performance, Quality and Strategy. Tento soubor představuje komplexní propracovaný manažerský informační systém, který v části PQS-P navazuje na dřívější projekt firmy ICZ a.s. s názvem PMS 2000. Jednotlivé moduly tohoto řešení zahrnují vedle modulu pro hodnocení produkce z hlediska nákladů, produktivity a efektivity také moduly plánování a controllingu, to vše v úzké vazbě na ekonomické a klinické informační systémy. V systému jsou velmi přesně definovány role, např. ředitel, ekonomický náměstek, primář a k nim jsou pak v rámci tzv. kokpitu přesně vztaženy aktuální manažerské informace přesně dle jejich potřeb. V rámci controllingového modulu lze pak zodpovídat otázky týkající se nákladovosti léčby, režijních nákladů, přesné klasifikace klinických případů, výsledků léčby a jiné. Hlavním přínosem tohoto řešení jsou kompletní informace o nákladech na léčení pacienta, jejichž výsledkem by mělo být snížení nákladů a zvýšení efektivity péče, možnost srovnávání ve spektru referenčních ukazatelů s dalšími nemocnicemi zapojenými do projektu benchmarking. Jde o vhodný nástroj pro zavádění systému DRG a jeho optimalizaci. VÍCE NEŽ 50 SPOLEČNOSTÍ JIŽ VYUŽÍVÁ NĚKTERÝ Z PRODUKTŮ ICZ a.s. PRO ZDRAVOTNICTVÍ Společnost ICZ a.s. má také významné reference ze zakázek pro Ministerstvo zdravotnictví ČR a jeho instituce. Je to již zmiňovaná účast na projektu DRG, projekty národních zdravotních registrů, portál kvality nebo projekt Kvalita péče očima pacientů. Společnost ICZ a.s. rovněž nabízí své zkušenosti v nabídce produktů a služeb pro regionální řízení zdravotnictví. I v této oblasti se již plně etablovala. K úspěšným referencím patří například spolupráce v rámci Karlovarského kraje. Co říci závěrem? ICZ a.s. svou nabídkou reaguje na stále složitější podmínky zdravotnictví a umožňuje tak svým současným i budoucím zákazníkům skutečné manažerské řízení na vysoké úrovni.

Nemocniční listy Fakultní nemocnice Brno, 1/2004

21

Prezentace sponzora

Zrcadlo.qxd

Zrcadlo.qxd

17.3.2004

15:10

StrÆnka 22

TAJEMSTVÍ KRVE – II. ČÁST Naše dnešní zamýšlení nad krví a jejími záhadami začíná na přelomu 19. a 20. století. Do té doby velice malá úspěšnost všech krevních převodů měla společného jmenovatele – neznalost krevních skupin. Můžeme být právem hrdí na to, že mezi objeviteli a průkopníky nového přístupu v této oblasti figuruje i jméno českého lékaře. Ale pojme pěkně popořádku. Vídeňský profesor patologické anatomie a bakteriologie Karl Landsteiner (1868–1943) si při svých výzkumech všiml, že některá krevní séra shlukují červené krvinky jiných lidí v určitém zákonitém pořádku. Na základě dalšího studia těchto zákonitostí navrhl rozdělení lidské krve do tří skupin označených A, B, C (ve zkoumaném vzorku 24 lidí nebyla zastoupena čtvrtá krevní skupina, dnes označovaná jako AB). Své poznatky publikoval 14. listopadu 1901 v článku nazvaném O aglutinačních jevech ve zdravé lidské krvi. Landsteiner končí svůj článek slovy: „Na konec budiž ještě podotknuto, že uvedená pozorování umožňují vysvětlení nestejných následků léčebných transfuzí lidské krve.“ Čtvrtou krevní skupinu, označenou jako krev „bez typu“, jako výjimku z Landsteinerova pravidla, objevili v roce 1902 další dva vídeňští lékaři Alfred von Decastello a Adriano Sturli (krevní skupina AB neobsahuje žádný aglutinin a nevyvolává proto shlukování krvinek žádné krevní skupiny). Pražský psychiatr profesor Jan Janský (1873–1921), jehož jméno i tvář nesou medaile udělované mnohonásobným bezpříspěvkovým dárcům krve, se výzkumu krve a hematologii vůbec věnoval jen okrajově. Janský zastával názor, že psychické nemoci mají své somatické příčiny a že by na nich mohly participovat i vlastnosti krve. Během svých pokusů odebíral krev stovkám zdravých i nemocných lidí a mísil je s krevními séry, která získal od 32 psychiatrických pacientů. Výsledky těchto výzkumů byly překvapivé: v roce 1907 přinesly slavný objev čtyř krevních skupin, které Janský označil římskými číslicemi I, II, III a IV. Podobný objev učinil v roce 1910 Američan W. L. Moss, který své čtyři krevní skupiny rovněž označil římskými číslicemi, ale v obráceném pořadí. Uvědomíme-li si, že se stále ještě užívalo i Landsteinerovo označení krevních skupin počátečními písmeny abecedy, byl na počátku 20. století v této oblasti do-

22

cela slušný zmatek. K celosvětovému sjednoce-ní došlo až ve třicátých letech, kdy se krevní skupiny začaly označovat dodnes platnými symboly A, B, AB a 0. Českým patriotům jistě lichotí, že ještě v roce 1921 doporučil výbor amerických vědeckých společností Janského klasifikaci. (Životu a dílu prof. Jana Janského se dostalo literárního zpracování Vladimírem Neffem v knize Tajemství krve, následný stejnojmenný film režíroval Martin Frič.) V dějinách lidstva to už mnohokrát byla válka, která nepřímo ovlivnila vědecké bádání a posunula hranice lidského poznání kupředu. Nejinak tomu bylo i v případě první světové války s velkým počtem raněných, kdy vyvstala naléhavá potřeba nepřímé transfuze a tedy konzervování krve. S tímto problémem si poradil triumvirát badatelů – Američanů Lewisona a Agotea s Belgičanem Hustinem – když v roce 1914 objevili protisrážlivý účinek citronanu sodného. Krev konzervovaná citronanem byla poprvé podána v roce 1915. Hned v následujícím roce byl tento objev zdokonalen použitím kombinace citronanu sodného a glukózy, která krev stabilizovala a umožnila tak její čtrnáctidenní uchování ve stavu vhodném k transfuzi (např. v roce 1918 bylo v britské armádě úspěšně podáno 22 krevních konzerv 20 pacientům). Je však smutnou skutečností, že po skončení války panovala jistá nedůvěra ke „staré“ (tj. konzervované) krvi a prakticky došlo k návratu k přímým krevním převodům. Větší pozornosti se transfuze konzervované krve začaly těšit až od roku 1925. Průkopníky na tomto poli byli sovětští lékaři: již v roce 1926 byl v Moskvě založen Ústřední ústav krevní transfuze, za čtyři roky následovaly další v Leningradě a Minsku, poté v Kyjevě, Tbilisi a Charkově. V roce 1933 přišel ruský chirurg Judin s dnes téměř hororovou myšlenkou, aby se k transfuzím používala i krev z čerstvých mrtvol (naštěstí nenašla příznivou odezvu). První mezinárodní kongres o transfuzi krve se sešel v roce 1935 v Římě, další pak o dva roky později v Paříži. Poetickým názvem „hemotéka“ se honosila první pracoviště, kde se prováděly transfuze krve. S dalším rozvojem vědeckých poznatků se snižovala možná rizika pro dárce i pro příjemce krve – byly vypracovány první testy k zajištění kompatibility. Ke zvýšení bezpečnosti krevní transfuze nemalou měrou přispělo i zavedení tzv. biologické zkoušky, kdy se pacientovi nejprve převedlo malé množství krve a teprve poté, kdy se neobjevily žádné nežádoucí příznaky, se smělo v transfuzi pokračovat. Opět to byla válka, která dokonale prověřila akceschopnost transfuziologie i možnosti konzervovat krev. V průběhu občanské války ve Španělsku v letech 1936 až 1939 bylo provedeno na 20 000 transfuzí konzervované krve. A válka do třetice, tentokrát druhá světová, kdy stále se zvyšující kvantitativní i kvalitativní požadavky na konzervovanou krev vyřešili američtí vědci. Do té doby skleněné transfuzní láhve nebyly příliš ideální pro válečnou vřavu, a byly proto nahrazeny uzavřeným systémem plastových odběrových vaků, který se ve své podstatě užívá dodnes. Znovu dal o sobě vědět rakouský profesor K. Landsteiner, když v roce 1940 společně s americkým vědcem A. Wienerem objevili tzv. Rh (rhesus) faktor, nazvaný podle drobného kočkodana Macacus rhesus, s nímž prováděli své pokusy. Na základě objeveného znaku na červených krvinkách rozdělili lidi na Rh pozitivní a Rh negativní a vysvětlili tak celou řadu nežádoucích potransfuzních reakcí i vznik hemolytického onemocnění u novorozenců. Dalším výrazným pokrokem na poli transfuziologie bylo zdokonalení konzervace krve: roztok citronanu sodného a glukózy byl

Nemocniční listy Fakultní nemocnice Brno, 1/2004

Zrcadlo.qxd

17.3.2004

15:10

StrÆnka 23

obohacen kyselinou citronovou, která prodloužila skladovací dobu konzervované krve na tři týdny. Separace plazmy a následná lyofilizace mnohonásobně prodloužila její použitelnost a významně obohatila stále se rozšiřující spektrum hemoterapeutických postupů. Sušená plazma se osvědčila zejména při těžkých zraněních jako rychlý prostředek k doplnění objemových ztrát, její velkou předností byla i možnost skladování bez použití chladicí techniky. Druhá světová válka se pojí rovněž se jménem amerického vědce A. J. Cohna, kterému se v roce 1941 podařilo rozdělit plazmu na jednotlivé složky v čisté a koncentrované formě. Frakcionace plazmy je dodnes důležitým nástrojem při výrobě krevních derivátů. Transfuze krve na základě vyšetření krevních skupin na našem území našly živnou půdu až po vzniku samostatného Československa. Na pražských chirurgických klinikách se tak stalo v roce 1922, o dva roky později potom na chirurgických odděleních mimo Prahu. Rok 1930 je spojen s vydáním první české monografie o transfuzi krve profesora E. Poláka Převody krve u dětí. Mezi zvučnými jmény rozhodně nezanikne brněnský profesor chirurgie Josef Podlaha, který již v roce 1936 na sjezdu chirurgů v Bratislavě zdůrazňoval aktuální potřebu „pečlivě a velkoryse organizovat služby transfuze krve“. Při klinikách a větších nemocnicích vznikaly svazy dárců krve. Tito profesionální dárci však sledovali převážně finanční výhody –

byli placeni podle tříd nemocných. Ve třicátých letech byly dokonce podávány návrhy, aby se k transfuzním účelům využívala krev i např. řadových vojáků nebo vězňů (jak by asi tyto návrhy obstály z hlediska dnešní hemoterapie a správné výrobní praxe?) Ke zkvalitnění dárcovské základny přispělo zřizování soukromých spolků dárců krve, např. v Praze v roce 1937 vznikly Samaria a Ústřední svaz dárců krve. Jejich členové měli sice spolkové legitimace, stále však nebyli pod lékařskou kontrolou. Z odběrů krve profitoval i spolek – za zprostředkování dostával značné procento odměny. Obrat k lepšímu nastal až v letech 1942–1943, kdy organizaci dárců krve převzala veřejná zdravotní správa a také této oblasti se dostalo závazných předpisů. Při dvaceti nemocnicích v tehdejším protektorátu Čechy a Morava vznikly ústředny dárců krve vedené lékařem, každá nemocnice potom spadala pod některou z nich. V poválečném Československu se konečně přistoupilo k budování Národní transfuzní služby, která byla zřízena vládním usnesením číslo 1683 ze dne 7. prosince 1948 v zájmu zvýšení péče o zdraví lidu. Národní transfuzní služba byla od samého počátku řízena ministerstvem zdravotnictví, jednotná koncepce byla v tomto případě zcela určitě pozitivním přínosem. Transfuzní služba na našem území oslavila své pětapadesátiny. A tedy žije… Mgr. Marie Dudíková

EPIDEMICKÉ VÝSKYTY CHŘIPKY Vztah člověka s jinými biologickými systémy je neustále modifikován řadou vzájemně se ovlivňujících procesů. Podobné změny nastávají i v soužití člověka s celou řadou mikroorganizmů. Příkladem jsou předvídatelné, ale nevypočitatelné změny ve vývoji epidemiologické situace a výskytu chřipky – částečné nebo úplné změny struktury viru, přenos viru v rámci jednoho živočišného druhu nebo mezidruhový přenos např. ze zvířat na člověka. Každoročně dochází v našich zemích v období zimních měsíců k nárůstu počtu onemocnění horních cest dýchacích – akutních respiračních infekcí (ARI) vyvolaných různými původci převážně virového původu. Nepřesný výraz „chřipková epidemie“ je částečně i vyjádřením obav z hromadného výskytu ARI skutečně vyvolaných virem chřipky. V tom případě se jedná o onemocnění s náhle nastupujícími horečkami, bolestmi svalů a hlavy, neproduktivním kašlem. U většiny lidí dojde k úpravě stavu během jednoho až dvou týdnů bez léčení. U malých dětí, u osob starších, s onemocněním plic, cukrovkou, onkologickým onemocněním, s ledvinovými nebo srdečními problémy může chřipka představovat vážné nebezpečí zhoršením základního onemocnění, záněty plic až úmrtí. Zdánlivě lehké, často podceňované onemocnění, se jeví v jiném světle při pohledu na celonárodní, nadnárodní a celosvětové statistiky. Chřipka se rychle šíří kolem světa v sezónních epidemiích a představuje vysoké ekonomické propady ve formě vysokých nákladů v nemocničních i jiných zdravotnických zařízeních; epidemie je spojena se ztrátou produktivity ve všech odvětvích hospodářství.

Ročně je v chřipkových epidemiích postiženo 5–15 % populace onemocněním horních cest dýchacích, vážnější průběhy se vyskytují asi u 3–5 milionů případů a u cca 350 000 osob dochází k úmrtí. Původcem chřipky je Orthomyxovirus (typ A, B, C). V současné době cirkulující virus vyvolávající onemocnění u lidí je především typ A a méně často typ B. Obsahují dva rozdílné antigeny – HEMAGLUTININ (H) a NEURAMINIDÁZU (N) a jejich kombinace definuje kmen např. aktuální A(H3N2) a A(H1N1). Možnosti genetických změn těchto dvou antigenů dovolují jednak jejich drobné proměny (tzv. drifty), které vyžadují každoroční aktualizaci chřipkové vakcíny. Pokud virus změní kompletně antigenní strukturu, způsobí celosvětovou pandemii, protože proti takto pozměněnému viru nemá populace protilátky. V minulém století nastala taková situace třikrát. Např. neslavně známá pandemie španělské chřipky usmrtila v letech 1918–1919 nejméně 40 milionů lidí. Dvě jiné pozdější chřipkové pandemie – v roce 1957 (asijská chřipka) a v roce 1968 (hongkongská chřipka) významně zvýšily nemocnost i úmrtnost populace. Odborníci se oprávněně obávají a očekávají podobné změny v nejbližších letech. Typ A může infikovat i některé živočišné druhy – ptáky, prasata, koně, tuleně a velryby. Stěhovaví ptáci pak mohou nekontrolovaně šířit infekci mezi zvířaty po celém světě. Nemocná zvířata vylučují virus ve slinách, nosním sekretu a stolicí. V zemích, kde žijí lidé dohromady s drůbeží a prasaty, se od nich zase může infikovat člověk. Tak schopnost překonávání mezidruhových bariér spolu s genetickou proměnlivostí dělá z miniaturního chřipkového viru nevypočitatelného soupeře pro člověka.

Nemocniční listy Fakultní nemocnice Brno, 1/2004

23

Zrcadlo.qxd

17.3.2004

15:10

StrÆnka 24

Poslední světové pandemie chřipky prokazatelně vznikly z ptačího kmene, proto odborníci věnují takovou pozornost současné tzv. ptačí chřipce. Objevila se jako nový chřipkový subtyp A(H5N1) v Hongkongu v Číně už v roce 1997 a znovu koncem roku 2003. Počátkem prosince se objevily první zprávy o úhynu drůbeže v Jižní Koreji, další ohniska byla hlášena v polovině ledna 2004 z Japonska a dalších zemí. Alarmující je však především epizootologická situace v drůbežích chovech ve Vietnamu a v Thajsku. Ve Vietnamu jsou od konce října evidovány i případy velmi těžce probíhajících infekcí (včetně úmrtí) stejným typem chřipkového viru u lidí. Jedná se o pacienty z farmářských rodin a v anamnéze uvádí kontakt s nakaženou drůbeží. K dnešnímu datu se zatím ani v jednom případě nepotvrdilo, že by došlo k přenosu viru z člověka na člověka.

Obavy z ptačí chřipky jsou vyvolány rozsahem postiženého území, mimořádnou agresivitou viru a opodstatněným podezřením, že tato forma viru může snadno změnit svou podobu. Dostupná protiepidemická opatření jsou v současnosti postavena především na utracení celých zasažených drůbežích chovů v postižených oblastech. Při manipulaci se živými i uhynulými zvířaty je třeba používat ochranné oblečení, ústenky chránící před infekčním aerosolem a rukavice. Vakcína proti ptačí chřipce zatím není k dispozici. V současné době není nutné omezovat cestování do jihovýchodní Asie. Při cestách do uvedených lokalit se nedoporučuje navštěvovat drůbeží trhy, drůbežářské závody či farmy a je žádoucí vyvarovat se kontaktu s uhynulým ptactvem. MUDr. Marie Kolářová, CSc.

PLES FAKULTNÍ NEMOCNICE BRNO

V sobotu 24. ledna 2004 se v hotelu International uskutečnil

I.

REPREZENTAČNÍ

PLES

FAKULTNÍ

NEMOCNICE

který pořádal nadační fond Vita Nova. K poslechu a tanci hrál Salonní orchestr Brno a Cimbálová muzika Aleše Smutného. Akce se uskutečnila za finančního přispění firem Pozemstav, B Braun, Johnson and Johnson, E.M.S. a odborových organizací ve FN Brno, kterým tímto děkujeme. Výtěžek z prodeje vstupenek, který činil 52 800 Kč, využije nadační fond Vita Nova pro rozvoj naší nemocnice.

24

Nemocniční listy Fakultní nemocnice Brno, 1/2004

BRNO

,

Zrcadlo.qxd

17.3.2004

15:10

StrÆnka 25

ZAHRADA HIPPOKRATOVA – NEVYDAŘENÝ DORT PEJSKA A KOČIČKY Karel Čapek, velký milovník zvířátek a zvláště pejsků a kočiček, je činil hlavními postavami svých vyprávění, povídek a pohádek. Ta o tom, jak si pejsek s kočičkou pekli dort, je nejen nejznámější, ale nese v sobě i velmi důležité poselství, které by mohlo uniknout čtenáři, uspokojenému již krásou příběhu i jazyka. Ovšem, prosím, popořádku. Pejsek a kočička se rozhodnou, že si vyrobí dort, ve kterém bude soustředěno veškeré dosažitelné dobro. To je úžasné kulturní rozhodnutí, protože přirozeností těchto zvířat je, že pojídají věci tak, jak jim je svět a život pošle do cesty. Rozhodnutí o soustředění veškerého dobra do dortu provedou s vynalézavou důkladností, hodnou tak ušlechtilého cíle. Výsledek je ovšem, jak víte, v příkrém kontrastu k logickému očekávání. Jak to, že součet veškerého dobra není ani k jídlu, ale, čtenář odpustí, dokonce ani k žrádlu? Je to veliká a zároveň nanejvýš aktuální otázka, protože onen výchozí logický předpoklad našich zvířátek nepatří do říše zvířat, nýbrž především do říše lidí. Nejde, jak tušíte, o žádnou okrajovou maličkost, nýbrž opět o obrovské téma dobra a zla. Nutnost začít odvíjet jakoukoliv otázku od Adama v tomto případě platí doslova. Už tam měli pejsek s kočičkou začít a nespáchali by tak fatální omyl. Dobro a zlo se tam objevuje na scéně hned ve 2. kapitole první knihy Mojžíšovy, a to v souvislosti se stromem v rajské zahradě, stromem, ze kterého je ovoce požívat zakázáno. Je to totiž strom „poznání dobrého a zlého“, strom s ovocem lákavým i na pohled. Abychom pochopili, co to všechno znamená, musíme si to „poznání dobrého a zlého“ trochu ozřejmit. Nejde zde o poznání v pouhém smyslu „rozeznání“, nýbrž o něco ještě podstatně zásadnějšího. Na to upozorňují i podobná místa v mnoha mytologických líčeních, vzniklá v prostředí dalších národů. Tam i zde jde o připomínku jakéhosi kulturního zlomu, který i další národy měly kdesi v dávné minulosti právě v souvislosti s „poznáním dobra a zla“ prodělat. Na stopu pochopení podstaty tohoto zlomu, i toho, co to ono „poznání“ je, může být člověk přiveden různými cestami. Jednou z nejzajímavějších by mohla být malá scéna z kteréhosi nedávného pořadu České televize nazývaného Cestománie. Byla tam tehdy řeč o Bhútánu, malém království kdesi v Himalájích. Bhútánci sice již začínají okoušet plody civilizace, avšak většinu svého života žijí ještě v starodávných rodových a tradičních poměrech. Reportér v onom cestopisném pořadu oslovil takového Bhútánce, na kterém bylo vidět, že nemá nic z té spousty věcí, bez nichž by se našinec považoval za prostě úplně nemožného. Otázka, kterou tomuto Bhútánci reportér položil, zněla: „Jste šastni?“ Bhútánec bez přemýšlení odpověděl s tak spokojeným a šastným výrazem, že o pravdivosti jeho slov nemohlo být nejmenších pochyb: „Jsme šastni, my bereme všechno tak, jak to přichází.“ „Brát to tak, jak to přichází“ je klíčová a přímo kardinální neboli veřejová formule k pochopení toho, o co jde v onom biblickém příběhu i toho, od čeho se začal odvíjet omyl pejska a kočičky. Před „poznáním dobrého a zlého“ to nebylo tak, že by snad lidé nedovedli dobro a zlo rozeznat, nýbrž oni tyto pro nás tak veledůležité přívlastky vůbec nepoužívali. Dívali se na svět podobně jako ti Bhútánci a brali všechno tak, jak to přicházelo. Bylo sucho? Bylo sucho. Bylo mokro? Bylo mokro. Bylo dost k jídlu? Bylo dost k jídlu. Nebylo co k jídlu? Nebylo co k jídlu. „Brát věci tak jak přicházejí“, případně „Brát věci tak jak jsou“, spočívalo a spočívá právě v tom, že člověk

nemá neustále v ruce ta dvě razítka s nápisem Dobré a Zlé a necítí přímo nutkavou potřebu na každou skutečnost či jev jedno z nich co nejrychleji a co nejzřetelněji otisknout. Nevím, jak je to u Bhútánců, ale ve starodávných kulturách to prý lidé brali tak, že dávat věcem tato zásadní označení, rovnající se někdy rozsudku, nemají právo. Obyčejný smrtelník se svým nepatrným rozhledem, nesahajícím za humna, na něco takového nesměl ani pomyslet. Pouze bohové měli tuto licenci, protože k tomu byli také patřičně intelektuálně vybaveni. Pouze bohové s nekonečným věděním a známostí všech souvislostí byli v těch dřevních dobách oprávněni k tak závažnému aktu, jakým je říci o něčem, že je to dobré nebo špatné. Jenomže ve všech kulturách (krom šastných Bhútánců) se člověk postupně dopracoval k revoluční myšlence, že věci tak jak přicházejí, brát přece nemusí! I když bázlivější příslušníci rodu přitom strachem lomili rukama, řekl takový smělec otevřeně a nahlas, že to a to, co na ně přišlo, je nespravedlnost a zlo, nemůže se to tak nechat a musí se proti tomu něco dělat. Navzdory očekávání nezabil takového smělce okamžitě blesk či padající cihla, což si lidé mylně vyložili tak, že bezmocní bohové proti tomu nemohou zakročit. Byl to jistě opojný pocit. Člověk si te připadal jako Bůh, konečně byl doslova o celou hlavu nad ostatním světem a všemi ostatními tvory. Nebude už jako vůl spokojeně brát všechno tak jak to k němu přichází! Konečně má ta veledůležitá tajná razítka, bude sám určovat, co má a co nemá být. Kdoví, jak to s ním bohové myslí, te bude sám všechno přicházející kontrolovat a pěkně značkovat, a také pěkně podrobí zkoumání všechno, co je dosud nezhodnoceno a nezařazeno. Tak také lidé učinili. Výsledek byl ovšem také jiný, než se čekalo. Nejenže se najednou lidé začali hádat a rvát, protože co bylo pro jednoho dobře, bylo pro druhého špatně. Ještě horší bylo, když se podívali, kolik je čeho. S hrůzou zjistili, že toho, co směle označili razítkem Zlé nebo Špatné, bylo nekonečně víc než toho, co shledali jako Dobré. I to dobré bylo jen jaksi krátkodeché, protože smrt, která pochopitelně dostala velké razítko Zlé, sežrala nakonec i všechno to vratké a prchavé Dobré. V biblickém líčení je výrazem této prachbídné bilance poznání Adama a Evy, že jsou nazí. Nahota tehdy nepředstavovala sexualitu, nýbrž znamenala bezbrannost, spíše tedy jakýsi pocit nahého v trní. Co se s tím v této fázi dalo dělat? Bohové věděli, proč tomu prvnímu nehodili něco na hlavu. Věděli, že bez jejich inteligentního zázemí si lidé ukradeným programem pěkně zadřou třísku. Hebrejský Jahve však byl ochoten vzít člověka do učení a postupně mu ukazovat, jak se musí ono rozlišení dělat, aby se lidé jeho užíváním nevyzabíjeli navzájem. Byly to vlastně všechny slavné postavy Starého zákona, které procházejí školou kvalifikovaného rozlišování a učí to další. Ostatně, řecká filozofie usiluje celkem o totéž – naučit člověka vidět rozdíl mezi dobrem a zlem ne pouze na základě toho, co mu právě vadí nebo co ho právě baví. Je ovšem pravda, že nějaká kultivace „lidského práva“ označit za dobré či zlé všechno, co se mně takové zdá, je nesnadná. Člověka přitahuje více jiná cesta: je-li těch dober celkem pomálu, co si je pěkně shrabat na jednu hromádku? Šlo by toho také dosáhnout odstraněním všeho, na čem je nálepka Zlé. Tato snaha má své kolektivní i individuální formy. V jedné krásné budovatelské písni se zpívá, že pak by člověku nezbylo „…než aby se stále smál“. Představa, že si člověk může upéct dort, ve kterém bude jen všechno to, co se mu zdá dobré, je tedy jen logickým vrcholem celého zmatení. I velmi nedokonalé pokusy o krásný dort, do kterého si nasypeme blahobyt a dostatek, zábavu, bezstarostnost a všechny možné senzace, končí nepředstavitelnou nudou a nauseou. Pokusy kombinovat několik

Nemocniční listy Fakultní nemocnice Brno, 1/2004

25

Zrcadlo.qxd

17.3.2004

15:10

StrÆnka 26

„dober“ může mít i jiné konce. G. B. Shawovi prý nabídla krásná herečka, aby s ní měl dítě, že by bylo po něm chytré a po ní krásné. „Ale milostivá, raději ne, co kdyby to dopadlo obráceně,“ řekl na to on. Je ovšem pravdou, že v okamžiku, kdy člověk přestal brát věci tak, jak k němu přicházejí, začala civilizace. Poznání a rozlišování dobrého a zlého nám bylo dodatečně schváleno, protož také ostatně, jak s tím člověk dnes zachází, trestá se nejvíc sám. Je zajímavé pozorovat, jak často člověk označuje všechno možné za „nemožné“, „strašné“, „příšerné“, „špatné“ jen proto, že se vžil určitý zvláštní pocit. Ten pocit člověku namlouvá, že být s něčím spokojen, dát najevo, že se mi něco líbí tak jak to je a přichází, je vysvědčení jakéhosi primitivismu a neodbornosti. Naopak jako od-

borník se dle této představy na první pohled deklaruje člověk, který se na přišlou věc jen letmo podívá a hned ví, že je to úplně špatně. Tím se člověk snaží vzbudit představu, že on by to všechno vymyslel, udělal a zařídil lépe. Jenomže život ve světě, ve kterém je všechno špatné a zlé, je smutný. Pejsek i kočička se po svém nevydařeném kulturním experimentu vrátili ke svému přírodnímu stavu a každý člověk by si měl pro svou duševní a duchovní rekreaci tu a tam vyzkoušet to úžasné a jednoduché tajemství štěstí: brát věci tak jak jsou, tak jak přicházejí. Každopádně tak, prosím, pro začátek vezměte alespoň tento článek. Děkuji.

Mgr. Milan Klapetek

LÉKAŘSKÉ OSOBNOSTI – MUDr. VLADIMÍR ZAPLETAL Jestliže v předcházejícím čísle Nemocničních listů byl představen dr. Thomas Jordán z Klausenburku jako první zemský moravský lékař, pak MUDr. Vladimír Zapletal řadu moravských zemských lékařů uzavírá. Starším absolventům brněnské lékařské fakulty (z let 1948– 1949) zůstává MUDr. Vladimír Zapletal v paměti ve své funkci bývalého zemského lékaře, který jim byl laskavým rádcem při nástupu do lékařské praxe, především při hledání vhodného místa. I já jsem jednoho prosincového dne roku 1949 stál v jeho kanceláři a uctivě se ptal: „Pane rado, co byste pro mne hezkého měl?" V odborných kruzích byl dr. Zapletal především znám jako nadšený badatel v oboru historie medicíny. MUDr. Vladimír Zapletal se narodil dne 21. května 1908 v Morkovicích u Kroměříže v rodině lékaře. V příznivém prostředí rodiny již záhy vyklíčil jeho zájem o dějiny, zvláště o dějiny lékařství. Tomuto zájmu zůstal věrný celý život, i v době studia na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze později ve svém povolání lékaře. Dr. Zapletalovi se podařilo neobyčejnou pílí a úsilím vybudovat rozsáhlou odbornou medicínskohistorickou knihovnu. Kromě sbírky knih, v níž nechyběla ani nejstarší klasická a přírodovědecká díla, dr. Zapletal shromáždil také četné biografie lékařů, zejména moravských. Sbírka měla víc než tisíc záznamů. Tento soubor neoce-

nitelné hodnoty převzalo k uchování Moravské zemské muzeum v Brně. Dr. Zapletal ve svém badatelském úsilí věnoval zvláštní pozornost Paracelsovi, Janu Evangelistu Purkyně a MUDr. Emilu Holubovi, s jehož rodinou ho pojilo přátelství. Dále zkoumal nálezy po pravěkém člověku z moravských sídliš ve vztahu k otázkám zdraví a nemoci. Oblíbenou kapitolou v jeho práci byly dějiny starých zdravotnických zařízení – „špitálů“. Hojně také publikoval studie o moravských lékařích, kteří se proslavili v cizině. Rád a ochotně poskytoval nezištnou pomoc mladším badatelům při jejich historickomedicínských nebo přírodovědeckých studiích. Dr. Zapletal dával celý život průkopnické podněty k zamyšlení nad významem dokumentace a rozvíjení dějin vědy a techniky. Publikoval více než 150 odborných historických prací z medicíny a přírodních věd a značný počet přednášek na odborných fórech historiků i přednášek populárně vědeckých. Vždy v nich zdůrazňoval význam kulturně-výchovného působení na veřejnosti. Navrhl také několik libret k výstavám se zaměřením na poznání dějin vědy. Velmi intenzivně se rovněž účastnil spolkového života v kulturních a vědeckých organizacích. Výčet jeho zásluh a zájmů by nebyl úplný bez důležité poznámky o jeho činnosti bibliofilské. I na tomto úseku přednesl řadu přednášek s demonstracemi vzácných ukázek knižního umění.

Prof. MUDr. et MVDr. h. c. Leopold Pospíšil, DrSc.

SEZNAM ZAHRANIČNÍCH ČASOPISŮ V LÉKAŘSKÉ KNIHOVNĚ FN BRNO Název časopisu American Heart Journal American Journal of Human Genetics American Journal of Respiratory and Critical Care Medicine Best Practice and Research Clinical Haematology British Journal of Anaesthesia British Journal of Haematology British Journal of Psychiatry British Journal of Surgery British Medical Journal Clinical and Applied Thrombosis/Hemostasis Clinical Infectious Diseases Clinical Orthopaedics

26

ISSN 0002-8703 0002-9297 1073-449X 1521-6926 0007-0912 0007-1048 0007-1250 0007-1323 0959-8146 1076-0296 1058-4838

and Related Research Clinical Nutrition Critical Care Medicine European Spine Journal Fetal Diagnosis and Therapy Haemostaseologie Gastroenterology International Journal of Oral and Maxillofacial Surgery Journal of Allergy and Clinical Immunology Journal of Cardiopulmonary Rehabilitation Journal of Clinical Oncology Journal of Infectious Diseases Journal of Pediatrics Journal of the American College

0174-2450 0261-5614 0090-3493 0940-6719 1015-3837 0720-9355 0016-5085 0901-5027 0091-6749 0883-9212 0732-183X 0022-1899 0022-3476

of Cardiology Journal of Urology Lancet Neurosurgery New England Journal of Medicine Obstetrics & Gynecology Pediatric Cardiology Pediatric Hematology and Oncology Pediatric Radiology Pediatric Surgery International Retina Seminars in Hematology Seminars in Neonatology Thorax Transfusion

Nemocniční listy Fakultní nemocnice Brno, 1/2004

0735-1097 0022-5347 0140-6736 0148-396X 0028-4793 0029-7844 0172-0643 0888-0018 0301-0449 0179-0358 0275-004X 0037-1963 1084-2756 0040-6376 0041-1132

Zrcadlo.qxd

17.3.2004

15:10

StrÆnka 27

ARABSKÉ PŘÍSLOVÍ...

Nemocniční listy Fakultní nemocnice Brno, 1/2004

27

Zrcadlo.qxd

17.3.2004

15:10

StrÆnka 28