AKTUALIZACE STRATEGIE ROZVOJE MĚSTA STRÁŽ POD RALSKEM ČÁST 1 PROFIL MĚSTA

AKTUALIZACE Strategie rozvoje města Stráž pod Ralskem – část 1 – Profil města Novoborské dotační centrum o. s.

AKTUALIZACE STRATEGIE ROZVOJE MĚSTA STRÁŽ POD RALSKEM – ČÁST 1 – PROFIL MĚSTA Objednatel:

Město Stráž pod Ralskem

Zhotovitel:

Novoborské dotační centrum o. s. Pracovní skupina: Bc. Věra Reslová Ing. Jitka Urbánková Helena Bušová Ing. Jiří Mužák, Ph. D. Ladislav Poncar Patrik Želechovský Michal Ptáček

Novoborské dotační centrum o. s. 2012

1


OBSAH: Název kapitoly

Strana

1. ÚVOD

3

1.1. Krátce z historie

3

2. VŠEOBECNÁ GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA 2.1. 2.2. 2.3. 2.4.

4

Poloha Administrativní členění Využití území Přírodní podmínky, životní prostředí

4 5 6 6

3. POSTAVENÍ STRÁŽE POD RALSKEM VE STRUKTUŘE OSÍDLENÍ LIBERECKÉHO KRAJE 3.1. Postavení Stráže pod Ralskem ve struktuře osídlení 3.2. Rozvojové předpoklady

4. OBYVATELSTVO

5. TRH PRÁCE 6. MÍSTNÍ EKONOMIKA

10 10 11

12 13

Struktura místní ekonomiky Těžba uranu – historie a současnost Investiční potenciál města Srovnání ekonomických charakteristik Stráže pod Ralskem a okolí Rozpočet města

7. BYDLENÍ

13 14 16 17 18

19

7.1. Bydlení

19

8. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 8.1. 8.2. 8.3. 8.4. 8.5.

8 10

10

4.1. Základní údaje o obyvatelstvu města 4.2. Pohyb obyvatelstva 4.3. Struktura obyvatelstva podle věku, vzdělání a ekonomické aktivity

6.1. 6.2. 6.3. 6.4. 6.5.

8

20

Voda Kanalizace Elektrická energie Plyn a vytápění Telekomunikace a radiokomunikace

20 20 21 21 21

9. DOPRAVA 9.1. 9.2. 9.3. 9.4.

21

Základní silniční síť Městské komunikace, doprava v klidu Veřejná doprava, dopravní obslužnost Cyklistická a pěší doprava

21 22 23 23

10. OBČANSKÁ VYBAVENOST, SLUŽBY 10.1. 10.2. 10.3. 10.4. 10.5. 10.6.

23

Školství Kultura Zdravotnictví Sociální péče Sport a tělovýchova Ostatní služby

23 25 27 28 28 29

11. CESTOVNÍ RUCH

30

11.1. Historie a současnost cestovního ruchu 11.2. Ubytování, stravování, služby

30 30

12. BEZPEČNOST, KRIMINALITA 13. SHRNUTÍ – PROBLÉMOVÁ ANALÝZA

31 32

13.1. SWOT analýza 13.2. Problémová analýza

32 34

PŘÍLOHA Č.1 – PRAMENY

35

2


1. ÚVOD Stráž pod Ralskem je od doby ukončení aktivní těžby uranových rud převážně turistickým městem s cca 4 tisíci obyvateli, ležící v zajímavé geografické poloze mezi horou Ralsko a bývalým stejnojmenným vojenským výcvikovým prostorem na rozhraní Českolipska a Podještědí. Orientace na těžbu uranových rud hlubinnou těžbou a chemickým loužením změnila v průběhu 70. – 90. let minulého století výrazným způsobem urbanistickou strukturu a tvářnost města. V období mezi postupným ukončením těžby uranových rud v devadesátých letech a současností prošlo město výraznou pozitivní proměnou. Areály původně využívané k aktivní těžbě a zpracování uranových rud dostaly na konci devadesátých let nové využití jako zázemí pro postupně vznikající menší výrobní a logistické společnosti. V souvislosti s procesy na odstranění ekologických následků především chemické těžby byly mnohé areály přetransformovány pro potřeby již nikoliv těžby, ale pro potřeby odstraňování jejích následků. V současné době se město Stráž pod Ralskem výrazně a dynamicky mění, neboť včas zachytilo nastupující trend cestovního ruchu v oblasti Podralska a tento trend maximálně využilo ve svůj prospěch. Existence přírodních krás v bezprostředním okolí města (borové lesy, pískovcové skály, vodní plochy a toky, přírodní a kulturní pamětihodnosti, atd.) jsou zásadními předpoklady pro přeměnu ve vnímání Stráže pod Ralskem z průmyslového města postiženého těžbou uranových rud na město, které je důležitým místem pro cestovní ruch celého regionu Podralska. Pro stanovení optimálního směřování města a jeho transformace na moderní centrum na úrovni 21. století je vypracován dokument Strategie rozvoje města Stráž pod Ralskem, jehož autorem byla v roce 2006 Agentura regionálního rozvoje spol. s r.o. Tento koncepční dokument se skládá ze 4 samostatných částí, které popisují profil města, návrh opatření na zlepšení definovaných rozvojových oblastí města, akční plán s detailním výčtem rozvojových aktivit s přiřazením jejich důležitosti a závěrečný kompilát shrnující všechny tři předchozí části. Město Stráž pod Ralskem se rozhodlo pro aktualizaci tohoto dokumentu a to s přihlédnutím ke stále se zvyšujícímu tempu změn současnosti, k dynamicky se měnícím potřebám města a v neposlední řadě bylo rozhodnuto o aktualizaci uvedeného dokumentu k nadcházejícímu konci programového období Evropské unie 2007 – 2013 a začátku dalšího programového období 2014 – 2020. Aktualizace Strategie rozvoje města Stráž pod Ralskem bude provedena v období mezi lety 2012 a 2015 s důrazem na identifikaci možných finančních zdrojů pro financování rozvojových potřeb města. 1.1. Krátce z historie Počátky Stráže pod Ralskem spadají do druhé poloviny 13. století (první písemná zmínka pochází z roku 1281, dalším z dokladů potvrzujícím existenci starobylého sídliště Stráže je listina krále Václava II. z 28. srpna roku 1283). Město vzniklo v podhradí a převzalo jméno svého mateřského hradu Vartenberk (německy Wartenberg, název vznikl z „Warte auf Berge“ = stráž na vrchu). Hrad dal jméno mocnému šlechtickému rodu „pánů z Vartenberka". Členové čtyř rodových větví Vartenberků (kumburská, kostelecká, veselská a děčínská) zastávali ve 14. století vysoké úřady a aktivně zasahovali do politického dění. Znakem Vartenberků byl zlato-černý štít. Pan Čeněk z Vartenberka dostal od císaře Zikmunda uherský Dračí řád. Pánové z Vartenberka dědičně zastávali úřad nejvyššího číšníka českých králů, předsedali zemskému soudu a zastávali funkci pražského purkrabího. Dvakrát doprovázeli české královny ke sňatku s českým králem (Beneš doprovázel Elišku Rejčku, dceru Přemysla II. Velkolepého k Václavovi II., Jan doprovázel Elišku Přemyslovnu, budoucí matku českého krále Karla IV., ke sňatku s Janem Lucemburským). Za nepřítomnosti českého krále spravoval Moravu Ješek z Vartenberka, kanovníkem pražské kapituly byl Jan Chudoba z Vartenberka. Anna z Vartenberka je uváděna jako matka českého krále Jiřího z Poděbrad. Nejdéle se udržela větev děčínská, jejíž poslední mužský člen Jan Jiří zemřel po roce 1631. Strategický význam Stráže potvrzují události za husitských válek, kdy r. 1426 Sirotci obsadili strážský hrad Vartenberk z obavy před císařem Zikmundem. V 16. století byli Vartenberkové vystřídáni Hyršpergáry a hrad byl přestavěn na zámek. Nastává výrazné podporování městských řemesel a obchodu. Po třicetileté válce, kdy se vlády na panství postupně chopili Albrecht z Valdštejna, Lichtenštejnové a Hartigové, se město Stráž usilovně, leč bezvýsledně, snažilo o zachování svých výsad. V této době zde vypukla velká povstání venkovského lidu (1680 a 1775). V roce 1778, když opětovně hrozil válečný konflikt mezi Rakouskem a Pruskem, pobýval ve Stráži císař Josef II., který odtud řídil budování ochranných valů. Do historie národopisu se zapsal strážský cech tesařů, jehož příslušníci postavili mnoho krásných lidových staveb. V roce 1854 padlo výstavné dřevěné městečko Stráž za oběť velkému požáru. Koncem 19. a počátkem 20. století se Stráž začala měnit v krásné letovisko. Na řece Ploučnici byla napuštěna vodní nádrž Horka (dnes „vodní dílo Stráž pod Ralskem“). V 70. letech minulého století v souvislosti s těžbou uranové rudy v okolí města dochází k prudkému nárůstu počtu obyvatel a výstavbě nových sídlišť. Od 90. let těžební činnost odeznívá a Stráž pod Ralskem začíná hledat svou novou tvář. 3

AKTUALIZACE Strategie rozvoje města Stráž pod Ralskem – část 1 – Profil města Novoborské dotační centrum o. s. Znak města Městský znak pochází z konce 16. století. Heraldický symbol – městskou pečeť se znakem slunečnice – udělil městečku císař Rudolf II. Doložen je poprvé pečetidlem z r. 1590. Na štítu spatřujeme květ, který se někdy maluje jako růže, nejčastěji však jako slunečnice. Od 17. století zobecněla forma podobná slunečnici, malovaná však červená na bílém štítu. V 70. letech 20. století byl rozhodnutím MěNV znak upraven do barevné kombinace zlatá na černé, která vyznačovala erby všech předbělohorských vrchností Stráže pod Ralskem. Znak nabyl platnosti 1. ledna 1977.

Osobnosti Stráže Mezi nejvýznamnější osobnosti Stráže pod Ralskem patří hudební skladatel Jindřich Ignác František Biber (Heinrich Ignaz Franz Biber – 1644-1704), pražský arcibiskup Daniel Josef Mayer (1656-1733), novinář a pedagog PhDr. Vilém Gabler (1821-1897), univerzitní profesor a rektor Karlovy univerzity MUDr. Antonín Jaksch a architekt Rudolf Bitzan (1872-1938), projektant divadel v Teplicích a Jablonci nad Nisou. Dílo Jindřicha Ignáce Františka Bibera je primárně spojováno s houslovou tvorbou vrcholného baroka v českomoravském a jihoněmeckém prostoru. Byl známým houslovým virtuosem, rovněž i významným skladatelem církevní hudby. Je autorem četných sonát pro housle, ale i vokálně-instrumentální hudby (mše, kantáty, operní tvorba). Intenzívně se zabýval technikou systematického přelaďování strun, skordaturou. Život Daniela Josefa Mayera z Mayernu byl zasvěcen službě církvi, neboť jejím studiem na jezuitském gymnáziu v Jičíně zahájil svou církevní kariéru. Stal se členem pražské kapituly a roku 1701 proboštem Svatovítského chrámu. Rok poté byl jmenován generálním vikářem arcibiskupa a tuto funkci vykonával až do roku 1731, kdy se stal na pouhý jeden rok arcibiskupem. Zemřel ve věku 77 let. Dílo Viléma Gablera je spojováno zejména s jeho pedagogickou a novinářskou činností. Po získání titulu doktora filozofie následujících dvacet let s přestávkami působil jako soukromý vychovatel v bohatých rodinách v různých zemích. Byl redaktorem německého deníku Union a dopisovatelem Národních novin, se kterými ale spolupráci ukončil kvůli politickým neshodám s šéfredaktorem Karlem Havlíčkem. Pražskou městskou radou mu bylo nabídnuto místo prvního ředitele nově zřizované vyšší dívčí školy, které přijal, a tuto funkci vykonával až do svého odchodu do důchodu. V poslední třetině doby, po kterou vykonával funkci ředitele dívčí školy, byl navíc zvolen do českého sněmu a následně se stal i členem říšské rady. Dílo Antona rytíře Jaksch von Wartenhorst je spojeno s péčí o zdraví. Tento potomek přistěhovalecké irské šlechtické rodiny von Helly začínal svou lékařskou kariéru jako asistent na 2. lékařské klinice v Praze. Po dokončení se stal předsedou a docentem nově zřízeného oddělení hrudních onemocnění, což mu zaručilo profesorské místo na katedře Univerzity Karlovy. Za svou činnost byl jmenován dvorním radou a byla mu také udělena hodnost Rytíře řádu železné koruny II. třídy. Dílo posledního významného rodáka Stráže pod Ralskem, Rudolfa Bitzana, je spojeno s architekturou. Po dokončení studia architektury v Mnichově se usadil v Drážďanech. Stal se význačný architektem geometrické secese a rané moderny a je autorem mimo jiné i budovy hlavního vlakového nádraží v Lipsku, divadla v Ústí nad Labem a Lidového domu, knihovny a dalších veřejných budov v Liberci.

2. VŠEOBECNÁ GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA 2.1. Poloha Město Stráž pod Ralskem leží na severní výspě České kotliny, na okraji Ralské pahorkatiny, přibližně na vzdušné spojnici mezi Českou Lípou a Libercem. Z hlediska dopravního spojení zaujímá polohu na trase silnice II. třídy II/278, která propojuje silnici II/270 (Mimoň – Jablonné v Podještědí) s Českým Dubem a Hodkovicemi nad Mohelkou (R 35). Z hlediska administrativního členění České republiky leží město Stráž pod Ralskem v centru západní poloviny Libereckého kraje na rozhraní okresů a dnes spádových obvodů obcí III. stupně Česká Lípa a Liberec. Území obce po svém obvodu sousedí s těmito obcemi, event. sídly: z jihu – město Ralsko, z východu – obec Hamr na Jezeře,

4

AKTUALIZACE Strategie rozvoje města Stráž pod Ralskem – část 1 – Profil města Novoborské dotační centrum o. s. ze severovýchodu – obec Dubnice, ze severu – město Jablonné v Podještědí, ze severozápadu – obec Brniště, ze západu – obec Noviny pod Ralskem Nadmořská výška: 310 m n. m. (dle ČSÚ) Poloha:

14° 48 ΄ východní délky 50° 42 ΄ severní šířky

Vzdálenost od důležitých center v km Praha Liberec Česká Lípa Mimoň Jablonné v Podještědí Český Dub

110 38 28 11 11 18

Nejbližší města – Mimoň a Jablonné v Podještědí leží ve vzdálenosti 11 km (silniční vzdálenost), centrum spádového obvodu ORP – Česká Lípa je vzdálena 28 km a krajské město Liberec leží ve vzdálenosti 38 km (přes Jablonné v Podještědí).

2.2. Administrativní členění Město Stráž pod Ralskem není členěno na části obce a základní sídelní jednotky (sídla). Zaujímá pouze jediné katastrální území o celkové rozloze 2158,2 ha. V tabulce je zachycen současný stav administrativního členění obce, včetně kódů územních a sídelních jednotek. Tab.: Územní členění města Stráž pod Ralskem

Název obce

Kód ZÚJ

Katastrální území

Kód NUTS

Výměra (ha)

Stráž pod Ralskem 562092 Stráž pod Ralskem CZ0511562092 Pramen: ISVZ - Číselník základních územních jednotek k 31.12. 2011

2158,2

Pověřený obecní úřad pro Stráž pod Ralskem sídlí v Mimoni (kód POÚ 51013), příslušnou obcí s rozšířenou působností je Česká Lípa (kód ORP 5101).

2.3. Využití území Tab.: Struktura pozemků (stav k 30.6. 2012)

Druh pozemku Zemědělská půda Lesní půda Vodní plochy Ostatní plochy Zastavěné plochy Výměra celkem

Výměra (ha) 466,83 460,28 127,87 899,75 203,28 2158,1

Struktura zemědělské půdy (ZPF)

v%

Druh pozemku

21,6 21,3 5,9 41,7 9,4 100,0

Orná půda Trvalé trávní porosty Zahrady Celkem – ZPF

Výměra (ha) 380,6 81,6 4,5 466,7

v % ZPF 81,5 17,5 1,0 100,0

Pramen: Český úřad zeměměřičský a katastrální

Struktura pozemků na katastru Stráže pod Ralskem je velmi specifická. Dle údajů ČÚZK zaujímají klíčové postavení ostatní plochy (41,7%), což souvisí s největší pravděpodobností s následky těžby uranové rudy (plochy výluhových polí, odkališť apod.). Zemědělská půda tvoří 21,6 % rozlohy obce (z toho orná půda tvoří 81,5 %, trvalé trávní porosty 17,5 % a zahrady cca 1,0 % celkové výměry ZPF). Zastavěná plocha zaujímá jen 9,4 % celkové katastrální výměry obce; významná je však velikost vodních ploch – 5,9 % (nádrž Horka aj.) a lesních ploch (21,3 % celkové rozlohy území). 5


2.4. Přírodní podmínky, životní prostředí Geomorfologie a geologie: Území obce Stráž pod Ralskem leží dle orografického členění předního českého fyzického geografa, prof. RNDr. Jaromíra Demka, DrSc., v subprovincii Česká tabule (VI), oblasti Severočeská tabule (VIA), celku Ralská pahorkatina (VIA-l), podcelku Zákupská pahorkatina, okrsku Strážská kotlina. V bezprostředním okolí dosahuje nejvyšší nadmořské výšky vrch Ralsko (696 m n. m.) jihozápadně od obce a vrch Tlustec (591 m n. m.) na severozápad od obce. Nejníže položené je místo, kde řeka Ploučnice opouští území obce Stráž pod Ralskem, a to se nachází v nadmořské výšce asi 295 m n. m.

Klima: Řešené území spadá (dle E. Quitta) do mírně teplé oblasti MT 7, která je charakterizována takto: normálně dlouhé, mírné, mírně suché léto, přechodné období je krátké, s mírným jarem a mírně teplým podzimem, zima je normálně dlouhá, mírně teplá, suchá až mírně suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. Průměrné roční teploty se pohybují v rozmezí 7° – 8°C. Ro ční srážkový úhrn dosahuje 700 – 800 mm.

Hydrologie: Řešené území spadá do úmoří Severního moře; hlavním povodím je povodí Labe, dílčím povodím je povodí jeho přítoku Ploučnice, která napájí vodní dílo Horka a protéká Stráží pod Ralskem. Na území Stráže přibírá Ploučnice dva pravostranné přítoky – Ještědský potok a Dubnický potok. Na území obce jsou kromě zmiňované vodní nádrže ještě další větší vodní plochy: nádrž Ještědka a Metud. Na místě původního Sedlišťského rybníka je dnes odkaliště s. p. DIAMO. Území obce Stráž pod Ralskem je součástí chráněné oblasti podzemní akumulace vod (CHOPAV) Severočeská křída. Obec je zásobována pitnou vodou ze skupinového vodovodu Hamr – Stráž pod Ralskem – Dubnice – Noviny pod Ralskem. Ve městě je rovněž vybudována jednotná kanalizační síť, na kterou je připojeno asi 90 % trvale bydlících obyvatel, a odpadní vody jsou čištěny ČOV s mechanicko-biologickým čištěním. Ostatní obyvatelé používají žumpy, které jsou vyváženy do ČOV. Podrobnější údaje o vodovodní a kanalizační síti jsou uvedeny v kapitole Technická infrastruktura.

Ovzduší: Čistota ovzduší v řešeném území je ovlivňována převážně místními zdroji (kotelny a lokální topeniště + emise z dopravy). Vliv zdrojů emisí mimo řešené území podle naměřených hodnot NO2 a SO2 není výrazný. Vliv polské elektrárny Turów, vzdálené asi 30 km, je zřetelný v severní části Libereckého kraje, vliv elektrárny Mělník, vzdálené asi 45 km, je zřetelný v jižní části Libereckého kraje (Kokořínsko). Stráž pod Ralskem však leží v nižší nadmořské výšce, od severu je stíněna Lužickými horami a Ještědským hřbetem, od jihu Ralskou pahorkatinou. Na území města Stráž pod Ralskem patří k nejvýznamnějším zdrojům znečištění ovzduší s. p. DIAMO. Je však na místě konstatovat, že objem znečišťujících látek se za uplynulých 5 let výrazně snížil. Emise jednotlivých znečišťujících látek z DIAMO, s. p. v porovnání z let 2005 a 2011 jsou zřejmé z následující tabulky. Tab.: Velké zdroje znečištění ovzduší ve Stráži pod Ralskem – emise z DIAMO, s. p. v roce 2005 a 2011 Emise z DIAMO, s.p. v roce 2005 a 2011 v tunách Tuhé látky SO2 NOX CO NH3 VOC 5,68 / 0,28 99,67 / 0,26 34,11 / 11,06 38,94 / 1,04 0,49 / 0,00 2,415 / 0,00 VOC = těkavé organické látky Pramen: SOUHRNNÁ INFORMACE o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí DIAMO, s. p. za roky 2005 a 2011 Středních zdrojů (od 0,2 MW do 5 MW) je na území Stráže pod Ralskem k 31. 12. 2011 celkem šest. Jejich seznam včetně množství emitovaných škodlivin v roce 2011 je uveden v následující tabulce. Tab.: Střední zdroje znečištění ovzduší ve Stráži pod Ralskem v roce 2011

Provozovatel

KM - PRONA, a.s.

Název zdroje

Množství emisí v roce 2011 v tunách

(palivo, instalovaný výkon kW) čerpací stanice PHM – benzín 6

Tuhé látky 0,000

SO2

NOX

CO

0,000

0,000

0,000

VOC 0,045

AKTUALIZACE Strategie rozvoje města Stráž pod Ralskem – část 1 – Profil města Novoborské dotační centrum o. s. Johnson Controls Automobilové součástky,k.s. DIAMO, s. p. PRAKTIK systém s. r.o. ZAPA beton a. s. ČR Beton Bohemia s. s r. o. Pramen: ORP Česká Lípa

kotelna (propan butan, 880kW) olejová výtopna (280 kW) linka drcení elektroodpadu betonárna betonárna

0,021

0,001

0,128

0,004

0,004

0,002 0,029 0,007 0,108

0,161 0,000 0,000 0,000

0,065 0,000 0,000 0,000

0,017 0,000 0,000 0,000

0,011 0,000 0,000 0,000

Základní údaje o malých zdrojích znečištění ovzduší udává následující tabulka: Tab.: Malé zdroje znečištění ovzduší ve Stráži pod Ralskem v roce 2011 Zdroj znečištění Informace o zdroji Malé spalovací zdroje a zdroje emitující těkavé látky KM – PRONA, a. s. SČVaK a. s. (ČOV) MEGA a. s. DIAMO, s. p. Pramen: ORP Česká Lípa Na základě uvedených skutečností je možno kvalitu ovzduší ve Stráži pod Ralskem hodnotit jako dobrou. V kategorii velkých zdrojů znečištění došlo v období mezi lety 2005 a 2011 ke snížení emisí až o 90 %, k obdobnému razantnímu snížení došlo i v kategorii středních a malých zdrojů znečištění. Do budoucna lze očekávat stagnaci nebo další pokles emisní zátěže, plynoucí z legislativy v oblasti ochrany ovzduší. Významným zdrojem znečištění jsou mobilní zdroje (doprava) zatěžující ovzduší především oxidy dusíku, oxidem uhelnatým a uhlovodíky. Přímo v řešeném území není žádná stanice monitorující čistotu ovzduší.

Ochrana přírody a environmentální vzdělávání: V řešeném území se nenachází velkoplošná chráněná území (NP, CHKO). Na území obce Stráž pod Ralskem se nachází jediné maloplošné chráněné území, přírodní památka Rašeliniště Černého rybníka, nacházející se na území obcí Stráž pod Ralskem a Hamr na Jezeře. Území bylo, které bylo za chráněné vyhlášeno 1. 1. 1996, má rozlohu 4,25 ha. Předmětem ochrany je rybník a přilehlé rašeliniště se vzácnou florou a faunou. V bezprostředním okolí Stráže pod Ralskem se pak nachází několik dalších maloplošných chráněných území. Nejvýznamnější je přírodní rezervace Ralsko, kde jsou předmětem ochrany vrchol a skalnaté svahy se suťovým porostem a teplomilnými společenstvy. Dalšími jsou přírodní památky Děvín, Ostrý a Schachtstein, Divadlo, Široký kámen, Stohánek, Malý a Velký Jelení vrch, Vranovské skály a Stříbrník. Předmětem ochrany jsou pískovcové skály, neovulkanické elevace, sloupcový rozpad čediče a lesní společenstva, především bučiny. V blízkosti Stráže pod Ralskem leží dvě regionální biocentra – Ralsko o rozloze 341 ha a Jelení vrchy o rozloze 231 ha. Přes regionální biocentrum Jelení vrchy je v ÚP VÚC Libereckého kraje navrženo trasování nadregionálního biokoridoru Břehyně – Pecopala – K19 – státní hranice. Nejdůležitějším úkolem v této oblasti je sladit možné protichůdné zájmy ochrany přírody a rozvoje cestovního ruchu. Environmentální vzdělávání má ve Stráži pod Ralskem dlouholetou tradici založenou a udržovanou především v základní škole a v pionýrské skupině Výři.

Zeleň, lesy: Dle údajů ČÚZK lesní pozemky na území obce zabírají 460,28 ha, což je 21,3 % rozlohy obce. Hlavním vlastníkem lesů jsou Vojenské lesy a statky, s. p. – divize Mimoň. V severovýchodní části území hospodaří podnik Lesy České republiky, Lesní správa Ještěd. Zdejší lesy dle kategorizace "Přírodních lesních oblastí" (www.uhul.cz) náleží do přírodní lesní oblasti 18 – Severočeská pískovcová plošina a Český ráj. Platnost oblastního plánu rozvoje lesa je zde stanovena na léta 2001 – 2020.

Odpady: Město Stráž pod Ralskem vyprodukovalo v roce 2011 dle informací ORP Česká Lípa celkem 707 t směsného komunálního odpadu. Svoz a likvidaci odpadu zajišťuje společnost COMPAG CZ s. r. o. Odpad je ukládán na řízenou skládku TKO ve Svébořicích, nebo předáván k termickému využití do Spalovny Liberec a. s. Třídění odpadů je v současnosti zajištěno ve speciálních kontejnerech (papír, sklo a plasty). V roce 2011 bylo 7

AKTUALIZACE Strategie rozvoje města Stráž pod Ralskem – část 1 – Profil města Novoborské dotační centrum o. s. ve Stráži pod Ralskem vytříděno 20,93 t papíru, 14,37 t plastu a 30,06 t skla. Celkové množství separovaného odpadu se každoročně zvyšuje. Svoz těchto odpadů zajišťuje rovněž společnost COMPAG CZ s. r. o. Stejná společnost rovněž zajišťuje svoz a likvidaci velkoobjemových (v roce 2011 celkem 224,37 t) a nebezpečných (v roce 2011 celkem 2,68 t) odpadů. Tyto odpady se shromažďují ve sběrném dvoře, který provozuje město Stráž pod Ralskem. Co se týče rozšíření černých skládek, řeší Stráž pod Ralskem obdobné problémy jako jiná města. Černé skládky se vyskytují hojně v bývalém vojenském prostoru – v lesích, v opuštěných objektech apod. Úklid odpadů zajišťují zaměstnanci technické správy města (tzv. „rychlá rota“). V průmyslové zóně 1 sídlí firma Praktik systém s. r. o., která zde provozuje středisko příjmu a zpracování chladicích zařízení a elektrošrotu.

3. POSTAVENÍ MĚSTA STRÁŽ POD RALSKEM VE STRUKTUŘE OSÍDLENÍ LIBERECKÉHO KRAJE 3.1. Postavení Stráže pod Ralskem ve struktuře osídlení Město Stráž pod Ralskem je se svými 4.055 obyvateli k 1. 1. 2012 sedmnáctým nejlidnatějším městem Libereckého kraje. Současně je pátým nejlidnatějším městem okresu Česká Lípa (Česká Lípa 37.168, Nový Bor 12.061, Mimoň 6.720, Doksy 5.172, Cvikov 4.426, Stráž pod Ralskem 4.055). Po provedené 2. etapě reformy veřejné správy se Stráž pod Ralskem stala součástí správního obvodu obce s rozšířenou působností (III. stupně) Česká Lípa (viz mapa). Nové administrativní uspořádání dle vyhlášky MV ČR č. 388/2002Sb. v platném znění rozčlenilo území Libereckého kraje na 21 správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem (obce II. stupně). Stráž pod Ralskem je součástí správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem Mimoň. Mapa spádového území obcí s rozšířenou působností (III. stupně) a pověřených obcí (II. stupně).

8

AKTUALIZACE Strategie rozvoje města Stráž pod Ralskem – část 1 – Profil města Novoborské dotační centrum o. s. Na základě zákona č. 128/2000 Sb. o obcích, ve znění změn a doplňků (úplné znění – Zákon č. 2/2003 Sb.) je město Stráž pod Ralskem členem dobrovolného svazku obcí – mikroregionu „Podralsko“. Je rovněž členem dobrovolného sdružení měst a obcí – Euroregionu Nisa. Z hlediska struktury osídlení celkového počtu 216 obcí na území Libereckého kraje představuje 38 obcí nesporná centra osídlení místního (subregionálního) významu. Z hlediska regionální (územní) působnosti lze členit nesporná střediska osídlení (střediskové obce) do pěti kategorií (zdroj: Sociálně-geografická regionalizace ČR – M.Hampl a kol., Přírodovědecká fakulta UK Praha – katedra sociální geografie): mezoregionální centrum II. stupně (Liberec) mezoregionální centrum I. stupně (Česká Lípa a Jablonec nad Nisou) mikroregionální centrum II. stupně (Tanvald, Jilemnice, Turnov, Semily, Nový Bor a Frýdlant) mikroregionální centrum I. stupně (Doksy, Desná, Železný Brod, Rokytnice nad Jizerou, Lomnice nad Popelkou, Český Dub a Smržovka) subregionální centrum (Chrastava, Hrádek nad Nisou, Cvikov, Mimoň, Nové Město pod Smrkem, Harrachov, Stráž pod Ralskem, Velké Hamry, Dubá, Kamenický Šenov, Jablonné v Podještědí, Hejnice, Osečná, Jablonec nad Jizerou, Josefův Důl, Vysoké nad Jizerou, Zákupy, Žandov, Raspenava, Rovensko pod Troskami, Hodkovice nad Mohelkou a Rychnov u Jablonce nad Nisou) Stráž pod Ralskem je tedy v rámci Sociálně-geografická regionalizace ČR zařazena mezi centra osídlení místního (subregionálního) významu. Dle zónace cestovního ruchu konceptu ÚPN VÚC Liberecký kraj lze Stráž pod Ralskem zařadit ve vazbě na Hamr na Jezeře mezi střediska cestovního ruchu místního významu v rámci marketingového turistického regionu Český sever, oblasti Máchův kraj, podoblasti Ralsko. Mapa struktury osídlení (Pramen: Koncept ÚPN VÚC Libereckého kraje)

9

AKTUALIZACE Strategie rozvoje města Stráž pod Ralskem – část 1 – Profil města Novoborské dotační centrum o. s. Na základě Strategie rozvoje Libereckého kraje byly v rámci kraje vymezeny hlavní a vedlejší rozvojové osy, které byly v Územním plánu VÚC Libereckého kraje doplněny osami spojovacími. Struktura osídlení a hlavní vazby mezi středisky jsou zachyceny na přiloženém schématu (zdroj – koncept ÚPN VÚC Libereckého kraje). Stráž pod Ralskem v kategorizaci struktury osídlení dle konceptu ÚPN VÚC Liberecký kraj představuje centrum subregionálního významu s průměrnými rozvojovými předpoklady (viz dále) na regionální ose s nutnou podporou rozvoje: Mimoň (Jablonné v Podještědí) – Český Dub – Hodkovice nad Mohelkou.

3.2. Rozvojové předpoklady Na základě multikriteriální analýzy bylo v rámci Konceptu ÚPN VÚC Libereckého kraje zpracováno hodnocení rozvojových předpokladů obcí a správních obvodů obcí II. a III. stupně. Podle bodovací stupnice rozvojových předpokladů byly obce v kraji s přihlédnutím k dosaženým hodnotám rozděleny do pěti kategorií. Město Stráž pod Ralskem se zařadilo do 3. kategorie mezi obce s průměrnými předpoklady rozvoje; k těm patří kromě Stráže pod Ralskem centra osídlení Frýdlant, Nové Město pod Smrkem, Raspenava, Jablonné v Podještědí, Mimoň aj.

(Pro ilustraci: mezi obce s nejlepšími předpoklady rozvoje patří větší centra osídlení – Liberec, Turnov, Jablonec nad Nisou, Nový Bor, menší centra – Jilemnice, Doksy a Cvikov, ale také výhodně položená malá střediska osídlení jako Český Dub, Hodkovice nad Mohelkou, Rychnov u Jablonce nad Nisou, Osečná, Chrastava, Zákupy, Rovensko pod Troskami, Rokytnice nad Jizerou, Harrachov, Velké Hamry a Smržovka).

4. OBYVATELSTVO 4.1. Základní údaje o obyvatelstvu města Tab.: Retrospektivní vývoj obyvatelstva města Stráž pod Ralskem v období 1869 – 1.1. 2012 Obec Počet obyvatel (k datu sčítání, 2005 – k 31.12.) 1869 1900 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2005 Stráž pod 1661 1205 1061 869 756 898 2476 3873 4028 4079 Ralskem Pramen: ČSÚ + Retrospektivní lexikon obcí Libereckého kraje (ČSÚ Liberec, 2012)

2010 4199

1.1. 2012 4055

Z hlediska populačního vývoje lze v průběhu sledovaného období s výjimkou období 2. světové války a následného poválečného odsunu německého obyvatelstva zaznamenat kontinuální pokles počtu obyvatel od prvního doloženého sčítání lidu v roce 1869 až do počátku 70. let minulého století. S rozvojem těžby uranové rudy po roce 1970 počet obyvatel města výrazně roste v důsledku rozsáhlé bytové výstavby a s ní spojené migrace mladších věkových ročníků. Lze předpokládat, že populační vývoj v následujícím období bude ve znamení stabilizace až mírného růstu. Prognóza poklesu počtu obyvatel k roku 2005 z ÚPNSÚ z roku 1994 se nenaplnila (územní plán předpokládal, že počet trvale bydlících obyvatel v obci se v roce 2005 bude pohybovat v rozpětí 3400 – 3900 obyvatel).

4.2. Pohyb obyvatelstva Celostátní tendence (stárnutí populace, pokles přirozeného přírůstku obyvatel) se projevují ve sledovaném období 2006 – 2011 na území města Stráž pod Ralskem jen ve velmi omezené míře. Výrazně nadprůměrná natalita a podprůměrná mortalita jsou důsledkem velmi atypické věkové struktury s nadprůměrným zastoupením předproduktivní a produktivní složky populace a nízkého průměrného věku. Za celkové sledované období 2006 – 2011 se ve Stráži pod Ralskem na 1000 obyvatel narodilo ročně v průměru 14 dětí a zemřelo 7 obyvatel, což výrazným způsobem vybočuje jak z průměru České republiky, tak i Libereckého kraje. Výrazné meziroční rozdíly v migračním obratu svědčí o nadprůměrné fluktuaci (nízké míře populační stability) obyvatel města Stráž pod Ralskem. Tab.: Pohyb obyvatelstva ve Stráži pod Ralskem v letech 2006 – 2011

Kategorie Počet obyv. K 1. 1. Počet obyv. K 31. 12. Živě narození

2006 4118 4071 49

2007

2008

4172 4220 73

4258 4282 59 10

2009 4195 4198 62

2010 4199 4224 56

2011 4061 4055 53

AKTUALIZACE Strategie rozvoje města Stráž pod Ralskem – část 1 – Profil města Novoborské dotační centrum o. s. 21 23 z toho muži 28 50 z toho ženy 29 36 Zemřelí 20 37 Přirozený přírůstek 217 374 Přistěhovalí 87 174 z toho muži 130 200 z toho ženy 245 262 Vystěhovalí 119 130 z toho muži 126 132 z toho ženy - 8 149 Celkový přírůstek Pramen: ČSÚ Praha: Demografická ročenka měst

28 31 25 34 263 131 132 235 108 127 62

33 29 34 28 146 83 63 257 116 141 - 83

27 29 41 15 186 89 97 176 86 90 25

28 25 27 26 152 68 84 187 88 90 - 9

4.3. Struktura obyvatelstva podle věku, vzdělání a ekonomické aktivity Obyvatelstvo Stráže pod Ralskem je výrazně mladší než obyvatelstvo v Libereckém kraji i celé ČR. Průměrný věk obyvatel Stráže pod Ralskem dosáhl k 1. 1. 2012 celkem 37,3 roku (průměr ČR činil 41,1 roku, v Libereckém kraji 40,6 roku). Při zpětném pohledu na období let 2006 až 2012 se průměrný věk obyvatel města Stráž pod Ralskem mírně zvyšuje zcela v souladu s trendem růstu průměrného věku obyvatel Libereckého kraje i České republiky. Tab.: Průměrný věk obyvatel v letech 2001 – 1.1. 2012 Kategorie 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 1.1. 2012 37,3 Stráž pod Ralskem 32,5 32,9 33,3 33,8 34,2 34,2 34,7 34,9 35,1 35,7 36,7 40,6 Liberecký kraj 38,3 38,6 38,9 39,2 39,4 39,4 39,7 39,8 40,0 40,1 40,4 41,1 Česká republika 39,0 39,3 39,5 39,8 40,0 40,0 40,2 40,3 40,5 40,6 40,9 Pramen: ČSÚ Stráž pod Ralskem patří mezi města s nejmladší věkovou strukturou v celé České republice. Podíl dětí do 15 let věku dosáhl k 31. 12. 2004 téměř 15 % (celkem 610 dětí z 4.079 obyvatel), k 1. 1. 2012 tento počet dosáhl téměř 17 % (celkem 713 dětí z 4.055 obyvatel). Dle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) v roce 2001 je možné detailně specifikovat věkovou strukturu obyvatel po 5letých věkových skupinách. Detailní výsledky z následujícího Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 o věkové struktuře obyvatel města po 5letých věkových skupinách nejsou k datu zpracování této aktualizace Strategie rozvoje města Stráž pod Ralskem dosud ze strany ČSÚ zpracovány. Tab.: Věková struktura obyvatelstva (SLDB 2011) Obyvatelstvo v tom ve věku celkem 0–4 5 – 14 15 – 19 20 – 29 30 – 39 40 – 49 50 – 59 60 – 64 65 – 74 75+nezj. Stráž pod Ral.– 226 694 330 778 602 593 483 115 147 60 abs. Stráž pod Ral.–v % 5,6 17,2 8,2 19,3 14,9 14,7 12,0 2,9 3,6 1,5 Liberecký kraj– v % 4,6 12,2 6,7 17,2 13,3 14,2 14,7 4,3 7,5 5,3 ČR v % 4,3 11,8 6,7 16,7 13,5 14,3 14,2 4,6 8,2 5,6 Pramen: ČSÚ Tab.: Věková struktura obyvatelstva (SLDB 2011) Obyvatelstvo celkem 0 – 14 Stráž pod Ral.– 713 abs. Stráž pod Ral. v % 17 Liberecký kraj–abs. 66 505 Liberecký kraj v % 15 ČR–abs. 1 527 670 ČR v % 14 Pramen: ČSÚ

v tom ve věku 15 – 64

11

65 a více 3 045

362

75 306 874 69 7 360 249 69

8 65 893 16 1 674 295 17


Tab.: Obyvatelstvo podle pohlaví a věku k 1. 1. 2012 v % Města Obyvatelstvo ve věku Muži ve věku 0 – 14 15 – 64 65+ 0 – 14 15 – 64 65+ Stráž pod Ralskem 17,0 75,0 8,0 8,9 37,2 3,8 Liberecký kraj 15 69 16 7,8 7,4 35,2 Česká republika 14 69 17 7,4 7,1 35,3 Pramen: ČSÚ

Ženy ve věku 0 – 14 15 – 64 8,6 37,9 34,7 6,1 34,4 6,4

Tab.: Vzdělanostní struktura obyvatelstva (SLDB 2011) Územní Obyvatelstvo 15leté a starší podle stupně vzdělání jednotka základní vč. vyučení a stř. vyšší úplné střední vysokobez vzdělání neukonče- odborné bez odborné a s maturitou školské ného maturity nástavbové Stráž – abs. 16 846 1328 674 73 115 Stráž – v % 0,5 27,2 42,7 21,7 2,3 3,7 LK v % 0,4 23,9 40,0 23,8 3,2 7,0 ČR v % 0,4 23,0 38,0 24,9 3,5 8,9 Pramen: ČSÚ

65+ 3,6 8,8 9,4

nezjištěno 56 1,8 1,6 1,3

¨

Tab.: Vzdělanostní struktura obyvatelstva (SLDB 2011) Územní Obyvatelstvo 15leté a starší podle stupně vzdělání jednotka vyučení a stř. základní vč. úplné střední bez vzdělání odborné bez neukončeného s maturitou maturity Stráž – abs. 22 786 1280 829 Stráž – v % 9,7 23,1 37,6 24,3 LK v % 0,6 18,5 35,7 29,7 ČR v % 0,5 17,4 32,8 30,9 Pramen: ČSÚ

vyšší odborné, nástavbové a vysokoškolské 179 5,3 9,8 12,4

Struktura obyvatelstva města Stráž pod Ralskem podle vzdělání je relativně méně příznivá než v Libereckém kraji i České republice jako celku a odpovídá svým charakterem zejména socioekonomické skladbě obyvatelstva definované těžbou uranových rud v minulosti (nižší podíl vysokoškoláků, vyšší zastoupení populace se základním, učňovským a středním odborným vzděláním bez maturity). Tab.: Struktura obyvatelstva podle ekonomické aktivity (SLDB 2011) Ekonomicky Obyvatelstvo aktivní v tom celkem celkem osoby samostatně podnikatelé zaměstnanci výdělečně činné zaměstnávající nezaměstnaní (OSVČ) zaměstnance Stráž – abs. 2085 1560 95 26 235 Stráž – v % 51,4 74,8 4,56 1,25 11,27 LK – abs. 214 870 145 846 25 245 6 562 23 119 LK v % 52,2 67,88 11,75 3,05 10,76 ČR – abs. 5 172 737 3 615 579 593 132 165 668 506 504 ČR v % 55,6 69,9 11,5 3,2 15,4 Pramen: ČSÚ

12

Ekonomicky neaktivní celkem

1970 48,6 196 677 47,8 4 718 866 44,4

AKTUALIZACE Strategie rozvoje města Stráž pod Ralskem – část 1 – Profil města Novoborské dotační centrum o. s. Ekonomická aktivita obyvatel Stráže pod Ralskem (51,4 %) byla v roce 2011 mírně pod průměrem Libereckého kraje (52,2 %) i celé České republiky (55,6 %). K datu sčítání lidí, domů a bytů 2011 tvořili nezaměstnaní cca 11,27 % práceschopného obyvatelstva města (průměr za LK byl 10,76 % a za celou ČR 15,4 %).

5. TRH PRÁCE Město Stráž pod Ralskem patří k lokalitám s obdobnou mírou nezaměstnanosti jak v rámci okresu, Libereckého kraje, tak i ČR. Ve městě a okolí je díky koncentraci ekonomických aktivit (zejména v sektoru výrobního a zpracovatelského průmyslu a těžby a zpracování surovin) relativně dobrá nabídka pracovních míst, ale trh práce velmi utrpěl po zavedení útlumového programu ve státním podniku DIAMO. Míra nezaměstnanosti v posledním období kolísá kolem 10% úrovně, což je 3 – 4 procentní body nad průměrem Libereckého kraje. Tab.: Míra nezaměstnanosti v % - (vývoj 2007 – 2011); údaje k 31. prosinci běžného roku Město / region Míra nezaměstnanosti v % 2007 2008 2009 2010 2011 Město Stráž pod Ralskem 7,1 7,5 10,1 10,6 8,9 Česká Lípa 5,9 6,6 11,1 10,9 9,7 Český Dub 6,4 7,5 10,8 10,9 9,8 Doksy 6,6 7,1 10,6 12,8 11,4 Jablonné v Podještědí 6,2 8,9 11,0 10,5 10,3 Mimoň 6,5 7,6 11,8 10,5 11,0 Okres Česká Lípa 7,2 6,7 12,3 12,2 11,2 Liberecký kraj 5,1 4,1 8,0 6,4 7,5 Česká republika 5,3 4,4 6,7 7,3 7,1 Pramen: ČSÚ Srovnání míry nezaměstnanosti v jednotlivých okresech České republiky k 12/2011.

6. MÍSTNÍ EKONOMIKA Ekonomika města byla několik desetiletí zaměřena téměř jednostranně na těžbu a úpravu uranové rudy. Teprve v 90. letech minulého století se zahájením útlumového programu dochází k větší diverzifikaci ekonomiky a k rozvoji dalších průmyslových odvětví a sektoru služeb. 13


6.1. Struktura místní ekonomiky Ekonomika města je charakteristická poměrně diverzifikovanou strukturou s vysokým podílem zaměstnanosti v odvětví těžby a zpracování uranové rudy (DIAMO s. p.) a v odvětví automobilového průmyslu (Johnson Controls Automobilové součástky k. s.). Od 90. let minulého století se počet zaměstnanců v s. p. DIAMO snižuje z původních 6.500 až na dnešních cca 1.200 pracovníků, orientovaných v rámci útlumového programu převážně na sanaci následků chemické těžby uranu. Kromě rozhodujícího zaměstnavatele se ve Stráži pod Ralskem nachází i několik z hlediska zaměstnanosti významnějších subjektů, které však mají sídlo mimo obec, a proto nejsou zařazeny v tabulce s údaji z Registru ekonomických subjektů ČSÚ. Za všechny lze jmenovat např. provozovnu firmy Johnson Controls Automobilové součástky, k. s. (dříve Trimco) či zařízení Vězeňské služby (Věznice Stráž pod Ralskem) a Institut vzdělávání Vězeňské služby ČR. Nemalé množství dalších pracovních míst je rovněž vytvářeno středními a malými podnikatelskými subjekty působícími na území města Stráž pod Ralskem. Tab.: Ekonomické subjekty se sídlem ve Stráži pod Ralskem k 31. 12. 2011 v tom Obec Celkem

Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona

s.r.o.

v.o.s.

Stráž pod Ralskem 768 558 57 3 Pramen: ARES Administrativní registr ekonomických subjektů

s.p.

a.s.

s.v.j.

1

3

34

ostatní (obec, občanské sdružení, organizační složka státu, zdravotnické zařízení, školské zařízení, atd.)

112

Tab.: Přehled evidovaných aktivních ekonomických subjektů nad 25 zaměstnanců se sídlem ve Stráži pod Ralskem Firma/organizace Právní forma Adresa OKEČ DIAMO, státní podnik státní podnik Máchova 201 120000 MEGA, a.s. a.s. Pod Vinicí 83 755100 Město Stráž pod Ralskem Obec Náměstí 5. května 55 751100 Johnson Controls k.s. Jezerní 101 Automobilové součástky, k.s. 867100 OMA CZ, a.s. a.s. Borová 103 515100 Základní škola Stráž pod Ralskem přísp. organizace Pionýrů 141 801020 Panda sport Stráž pod Ralskem přísp. organizace Máchova 203 926100 Institut vzdělávání Vězeňské služby org. složka Máchova 200 976100 Vězeňská služby České republiky org. složka 973100 Pramen: ARES Administrativní registr ekonomických subjektů Tab.: Přehled nejvýznamnějších podnikatelských subjektů ve Stráži pod Ralskem Adresa Poznámka Firma/organizace DIAMO, státní podnik Máchova 201 těžba a úprava uranu Johnson Controls Jezerní 101 výroba potahů na sedačky do osobních automobilů Automobilové součástky, k. s. MEGA, a. s. Pod Vinicí 87 výroba heterogenních ionexových membrán PARAMO OMA, s. r. o. Borová 103 dodávky produktů pro čerpací stanice výroba a montáže střešních světlíkových konstrukcí Aerolux, s. r. o. Pod Vinicí 82 velkoobchodní prodej, opravy a servis čerpadel, AQA čerpací technika, s. r. o. Stráž p. R. 207 montáže čističek odpadních vod PEKÁRNA STRÁŽ s. r. o. Dubnická 95 pekařská výroba Energetické centrum Stráž s. r. o. Máchova 203 správa horkovodních rozvodů a prodej tepla Praktik Liberec, s. r. o. Pod Vinicí 81 recyklace elektroodpadu výroba upomínkových předmětů, pohárů, plaket a ADAVE – POHÁRY, MEDAILE s.r.o. Lesní 132 medailí MemBrain s. r. o. Pod Vinicí 87 membránové technologie DEREK s. r. o. Na Vršku 101 výroba lodí, bazénů a laminátových konstrukcí Pramen: ARES Administrativní registr ekonomických subjektů

14

AKTUALIZACE Strategie rozvoje města Stráž pod Ralskem – část 1 – Profil města Novoborské dotační centrum o. s. Uvedený výčet podnikatelských subjektů nezahrnuje veškeré aktivní ekonomické subjekty působící na území města Stráž pod Ralskem, má však dostatečně vypovídající schopnost o jejich diverzifikaci. Velkou výhodou města je zaměření podnikatelské činnosti zejména na průmyslové odvětví strojírenské výroby, případně v rámci České republiky ojedinělé technologie (membránové technologie).

6.2. Těžba uranu – historie a současnost Stráž pod Ralskem patří s několika dalšími obcemi (Hamr na Jezeře, Osečná – Kotel, Hvězdov, Holičky, Mimoň atd.) mezi největší ložiskovou oblast se zásobami uranu v Čechách. Téměř celá trasa od Mimoně přes Stráž pod Ralskem do rašelinových Lázní Kunratic vede nad ložisky uranové rudy, která se zde nachází v téměř několika vodorovných rudních plochách o průměru asi 200 m pod povrchem. Uranové a uranonosné minerály se nachází převážně v křídových pískovcích. Rozhodující události, které přispěly k objevení severočeského uranového ložiska v okolí Hamru na Jezeře a Stráže pod Ralskem, se odehrály počátkem 60. let 20. století. Rozhodnutí o zahájení vrtného průmyslu bylo podpořeno nálezy významných uranových anomálií ve vrtech u Hamru na Jezeře. První pozitivní výsledky dokládající přítomnost uranu v hamerské oblasti byly získány v závěru roku 1963. Zatímco do roku 1960 bylo na tomto území odvrtáno pouze 29 hlubokých vrtů do podloží křídových sedimentů, v letech 1970 – 1971 to již bylo 578 vrtů. Výsledky vrtných prací jednoznačně prokázaly, že bylo objeveno významné ložisko uranu – největší v republice. V návaznosti na úspěšný vrtný průzkum bylo po roce 1965 vyhloubeno devět šachet. Bylo předpokládáno, že vyhloubením šachet bude vytvořena možnost přímého získání uranové rudy, dojde ke zjistění jejího přesného uložení a vytvoří se možnost odběru dostatečného množství rudy k technologickým a úpravárenským zkouškám. Hloubení však přinášelo od počátku značné technické potíže. Hlubináři s potížemi překonávali dvě silně zvodnělé vrstvy křídových pískovců – svrchní, tzv. Turonský, a spodní, tzv. cenomanský obzor. Vody v cenomanském obzoru byly pod vysokým tlakem (artéské vody) a navíc byly radioaktivní. Během 3 let 1967 – 1977 bylo z hloubených šachet vyčerpáno přes 95 mil. m podzemních vod. Tyto částečně radioaktivní vody musely být před vypouštěním do povrchových toků jímány do nádrží a teprve po usazení jemných horninových částic a dekontaminaci od radioaktivních látek mohly být vypuštěny do blízké říčky Ploučnice. Na hamerské šachtě bylo podloží křídových sedimentů dosaženo v roce 1966. Na bázi sedimentů bylo odkryto několik rudních poloh, ve kterých po dokončení hloubení začaly horizontální rozrážky přímo v uranové rudě. Těžená ruda vypadala zcela neatraktivně a připomínala spíše rozmáčený šedivý písek do betonu než rudní materiál. Mikroskopickým studiem nebyly viditelné žádné uranové minerály a technologické testy naznačovaly, že část severočeských uranových rud je těžce loužitelná. Mezitím rychle pokračovala výstavba nové chemické úpravny uranových rud ve Stráži pod Ralskem. Nedostatek objektivních informací o složení uranových rud však komplikoval volbu efektivního technologického vybavení úpravny. Koncem 60. let mohl být odbytovým produktem pouze uranový koncentrát, nikoliv původní vytěžená uranová ruda. Závěr 60. přinesl revoluční změny v technologii těžby uranu; v roce 1967 byl zahájen experiment s podzemním loužením uranu pomocí vrtů z povrchu, tzv. hydrochemické těžby uranu. Její princip spočívá ve vtlačování silně kyselých roztoků do zapažených vrtů, přičemž pažnice (duté umělohmotné roury zpevňující stěny vrtů) jsou přerušeny pouze v místě uranových rudních poloh. Silně kyselé roztoky se tak dostávají do přímého kontaktu s uranovou rudou, ve které cirkulují, rozpouštějí uran a ten je dalšími vrty ve formě kyselých výluhů čerpán na povrch. Z výluhů je uran vysrážen a připraven k dalšímu zpracování. Tento moderní způsob těžby byl sice ojediněle provozován v zahraničí, ale za jiných podmínek než v hamerské oblasti. Náklady na experimentální těžbu se jevily příznivější v porovnání s klasickou hornickou těžbou, takže vznikl ekonomický tlak na její urychlené rozšiřování. V té době však nebyly dostatečně vzaty v úvahu dopady na životní prostředí a náklady na konečnou likvidaci následků chemické těžby. V 70. letech, v období tzv. „normalizace“ došlo k extenzivnímu rozvoji těžby a úpravy uranu. V roce 1974 byla schválena metoda chemické těžby Báňským úřadem a experiment se změnil na standardní způsob těžby. Obrovské státní subvence byly cíleny nejen na výstavbu nových dolů, ale také souběžně probíhaly velké investice do bytové výstavby a občanské vybavenosti sídlišť ve Stráži pod Ralskem, České Lípě a Liberci. Rozvoj těžby v oblasti však současně znamenal zánik rekreačních aktivit v okolí Stráže a Hamru na Jezeře. Z bývalých rekreačních objektů se staly většinou kanceláře pro pracovníky uranového průmyslu, soukromé chaty překážející uranové těžbě byly vykupovány státem. Strážský zámek, který byl ještě počátkem 60. let využíván k ubytování rekreantů, byl zcela devastován – nejprve sovětskými vojáky, později úmyslně založenými požáry. S rozvojem těžby se v okolí Stráže pod Ralskem začaly hromadit nejrůznější technické a ekologické obtíže. Čerpání důlních vod ohrožovalo hydrodynamický režim podzemních vod na sousední hydrochemické těžbě, zatímco do důlních chodeb na hamerských šachtách začaly pronikat kyselé roztoky z hydrochemické těžby. 15

AKTUALIZACE Strategie rozvoje města Stráž pod Ralskem – část 1 – Profil města Novoborské dotační centrum o. s. V té době se objevily první kontaminace podzemních vod v okolí Stráže pod Ralskem. Nedařilo se dokonaleji čistit čerpané důlní vody před jejich vypouštěním do Ploučnice, nebyly známy příčiny zdlouhavého loužení uranu na vyluhovacích polích, nebyla dořešena technologie účinné úpravy uranových rud ve strážské úpravně a mnoho dalších problémů. Těžba uranu v oblasti se neustále prodražovala. Vzhledem k uvedeným obtížím byl v r. 1971 vypsán dotovaný výzkumný úkol zaměřený na řešení těchto dopadů; většina problémů byla v rámci úkolu vyřešena nebo objasněna, ale největším škodám již zabránit nešlo. V polovině 80. let bylo možno konstatovat, že po technické stránce byly nejobtížnější problémy těžby a úpravy uranových rud zvládnuty s výjimkou hydrochemické těžby. Ve druhé polovině let osmdesátých se však stala řada událostí, které zcela zvrátily optimistické výhledy hornického rozvoje hamerské oblasti. První spočívala ve změněné mezinárodní situaci – v srpnu 1985 zastavuje Michail Gorbačov jaderné pokusy v Rusku. Sovětský svaz přestává mít zájem na dalším hromadění uranu. Vzhledem k rostoucím ekonomickým potížím se muselo začít přihlížet k rentabilitě těžby a zpracování uranu v hamerské oblasti. Všechny uvedené skutečnosti, včetně politického zvratu v listopadu 1989 a přechod k tržnímu hospodářství, vedly k tomu, že v hamerské oblasti nastal prudký útlum a posléze konec průzkumných a těžebních prací, nejprve u klasické hlubinné těžby (Hamr, Křižany), později i u chemické těžby uranu. V roce 1996 byla zahájena likvidace následků (sanace) chemické těžby uranu v oblasti Stráž pod Ralskem – Noviny pod Ralskem. Za období aktivního fungování chemické těžby bylo navrtáno cca 8.500 technologických vrtů. Plocha vyluhovacích polí dosáhla 628 ha. Při těžbě bylo spotřebováno 4,1 mil. tun kyseliny sírové, 320 tis. tun kyseliny dusičné, 111 tis. t čpavku, 26 tis. t kyseliny fluorovodíkové, aj. Rozsah kontaminace horninového 3 prostředí je obrovský; objem ovlivněných vod v cenomanské vrstvě je více než 370 mil. m , z toho je nutné 23 sanovat min. 180 mil. m . Množství rozpuštěných látek je cca 4,8 mil. tun, z toho sírany (SO4 ) tvoří 3,6 mil. t, + hliník 420 tis. t, železo 110 tis. t, NH4 90 tis. tun aj. Cílem sanace je především: uvést horninové prostředí do stavu, který umožní trvalé využívání turonských zásob pitné vody v severočeské křídě zlikvidovat vrty a povrchová zařízení začlenit povrch vyluhovacích polí do ekosystémů s ohledem na ÚSES a rozvojové záměry v regionu Pro dosažení bezpečného stavu v podzemí bude třeba vyčerpat cca 3,7 mil. t kontaminantů. Stále probíhá těžba diuranátu amonného, kterého se ročně vytěží cca 40 t (v období vrcholu chemické těžby to bylo až 800 t). Sanace spočívá v přepracování kontaminantů na bezpečné a dále využitelné produkty a sloučeniny. Po dokončení nové investice chemické technologie úpravy v rozsahu cca 2 mld. Kč začala probíhat přeměna kyselých roztoků prostřednictvím odpařovací stanice na kamenec (síran hlinitoamonný) v rozsahu 70–100 tis. t ročně, z něhož se část (cca 60 tis. tun) zpracuje na síran hlinitý, část (cca 40 tis. tun) je expedována externímu odběrateli k přepracování na průmyslová hnojiva. Zbytek tvoří neutralizační kaly. Matečný louh je prostřednictvím nové neutralizační stanice NDS 10 vtláčen jako vyčištěná voda do podzemí a kaly jsou ukládány na odkališti. Po dokončení nových investic do sanačních technologií v rozsahu cca 2 mld. Kč se počítá s ukončením sanace kolem roku 2037. Celkem by mělo být vyprodukováno cca 1,8 mil. t kamence, 372 tis. t síranu hlinitého, 3 161 tis. t síranu amonného a cca 13,3 mil. m neutralizačních kalů, které budou ukládány na odkaliště. Náklady na řešení sanace jsou odhadovány na 40,9 mld. Kč. Co se týče majetkoprávního vypořádání, po dobu realizace sanace zůstanou v majetku s. p. DIAMO objekty a areály nutné k provádění sanačních prací (cca 600 ha výluhových polí v okolí Ralska, areál Těžby a chemické úpravny a odkaliště). Ostatní plochy by měly být navráceny původním majitelům (Vojenské lesy a statky, obce) nebo převedeny na nové vlastníky. Nevyužitelné objekty budou zlikvidovány a plochy budou uvedeny do stavu v souladu s jejich určením dle územního plánu. Areály VP 7 a VP 9 jsou určeny dle ÚPO na průmyslové zóny pro lehkou výrobu a budou předány městu.

6.3. Investiční potenciál města Město Stráž pod Ralskem má k dispozici dostatek volných ploch a areálů pro rozvoj výroby i nevýrobních odvětví (průmyslové zóny) a leží v přijatelné poloze z hlediska dopravní dostupnosti v návaznosti na rychlostní silnici R 10 a komunikace I. třídy I/9 a I/13, což je důvodem stále se zvyšujícího zájmu potencionálních investorů o realizace záměrů v tomto dosud spíše průmyslovém městě. Město Stráž pod Ralskem má samozřejmě eminentní snahu o získání investorů, a tím i zvýšení počtu pracovních míst pro obyvatele Stráže pod Ralskem. Silné stránky města, které je možno prezentovat potencionálním investorům, jsou následující: množství bývalých průmyslových areálů v různém technickém stavu, s množstvím zpevněných manipulačních ploch a existujícími přípojkami inženýrských sítí, s dostatečně kapacitním napojením na stávající silniční síť 16

AKTUALIZACE Strategie rozvoje města Stráž pod Ralskem – část 1 – Profil města Novoborské dotační centrum o. s. kvalifikace obyvatelstva částečně odpovídající potřebám investorů z oblasti zpracovatelského a těžebního průmyslu kvalitní zázemí pro eventuální zaměstnance potencionálních investorů dobré napojení města na hlavní komunikačních tahy (rychlostní silnice R 10, komunikace I/9 a I/13) a blízkost železničního tahu Liberec – Cheb Na katastru města jsou navrženy dvě výrobní zóny s označením Průmyslová zóna I. a Průmyslová zóna II.

Průmyslová zóna I. se nachází na území přiléhajícím k areálu Těžby a chemické úpravny mezi silnicí II/278 ve směru na Luhov a silnicí III. třídy ve směru na Noviny pod Ralskem. Rezervní plochy se nacházejí severně od komunikace II/278 v blízkosti odkaliště. Průmyslová zóna II. se nachází v sousedství areálu „Zátiší“ (sídlo provozovny firmy Johnson Controls) v prostoru bývalých tankových kasáren při komunikační spojnici Stráž pod Ralskem – Hamr na Jezeře. 6.4. Srovnání ekonomických charakteristik Stráže pod Ralskem a okolí Aktuálně platný dokument Program rozvoje Libereckého kraje 2007 – 2013 vymezuje tzv. hospodářsky slabé a podprůměrné oblasti na území Libereckého kraje. Tyto oblasti jsou vymezovány na základě 11 kritérií pomocí tzv. multikriteriální analýzy. V uvedeném dokumentu je jako jedna z hospodářsky slabých oblastí uvedeno Mimoňsko, zahrnující obce Mimoň, Ralsko, Stráž pod Ralskem a Zákupy (plus všechny obce, pro které jsou uvedené 4 obce pověřenými obcemi). Současné (r. 2012) zařazení města Stráž pod Ralskem mezi hospodářsky slabé oblasti Libereckého kraje je přinejmenším diskutabilní, a to zejména s přihlédnutím k navyšujícímu se počtu potencionálních investorů. Hodnocení bylo provedeno v členění obcí spadajících do vymezené hospodářsky slabé oblasti Mimoňsko a bylo provedeno na základě kritérií, která jsou k datu aktualizace Strategie rozvoje města Stráž pod Ralskem k dispozici. Tab.: Hospodářsky slabá a ohrožená oblast „Mimoňsko“ k 31. 12. 2011 Název obce Bohatice Brniště Dubnice Hamr na Jezeře Mimoň Noviny pod Ralskem Pertoltice pod Ralskem Ralsko Stráž pod Ralskem

III. CL CL CL CL CL CL CL CL CL

OB 179 1360 641 396 6720 273 381 2042 4055

MN 15,1 9,2 8,1 9,7 11,0 7,7 18,1 26,0 8,9

Hust. 45,5 50,9 40,5 22,4 434,1 26,8 48,1 12,0 187,9

Stáří 77,8 79,0 60,7 48,1 90,4 95,5 45,9 38,1 56,6

FO 201,1 152,9 166,9 206,9 160,4 124,1 168,0 113,4 140,6

15-59 120 858 413 249 4095 167 249 1288 2684

Pramen: ČSÚ Použitá kritéria pro bodové hodnocení obcí dostupná k datu aktualizace Strategie rozvoje města Stráž pod Ralskem III.st. Spádový obvod III.stupně OB Počet obyvatel – SLDB 2011 MN Míra nezaměstnanosti k 31. 12. 2011 Hust. Hustota zalidnění (obyv./km2) Stáří Index stáří = podíl obyvatel v poproduktivním a předproduktivním věku FO Podnikatelé (FO) na 1000 obyvatel obce 15-59 Obyvatelstvo v produktivním věku Pramen: Program rozvoje Libereckého kraje 2007 – 2013 LEGENDA:

Zařazení města Stráže pod Ralskem mezi hospodářsky slabé oblasti a současně skutečnost, že geografické umístění města se nachází v regionu se soustředěnou podporou státu (usnesení vlády č. 141 ze dne 22. února 2010), zvýhodňuje město při získávání dotací, zejména ze státního rozpočtu České republiky. Liberecký kraj s využitím upravených charakteristik (indikátorů) a novějších dat stanovil v rámci přípravy Programu rozvoje Libereckého kraje na léta 2007 – 2013 nové vymezení hospodářsky slabých oblastí, které bylo schváleno Zastupitelstvem Libereckého kraje v roce 2004 (usnesení 93/04/ZK); tyto oblasti jsou zachyceny v následující mapě:

17


Pramen: Krajský úřad Libereckého kraje, odbor regionálního rozvoje a evropských projektů

6.5. Rozpočet města Schválený rozpočet Stráže pod Ralskem se v letech 2008 – 2011 pohyboval na úrovni cca 50 – 65 mil. Kč. Výrazným způsobem rozpočet města ovlivňují přijeté investiční i neinvestiční dotace, tyto dotace několikanásobně převyšují běžné plánované příjmy každoročního rozpočtu města. Lze konstatovat, že město Stráž pod Ralskem plně využilo v programovém období let 2007 – 2013 možností čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie i ze státního rozpočtu České republiky. Tab.: Hospodaření města Stráž pod Ralskem v období 2008 – 2011 (údaje v tis. Kč) Ukazatel 2008 2009 2010 2011 Konsolidovaný rozpočet Konsolidovaný rozpočet Konsolidovaný rozpočet Konsolidovaný rozpočet Příjmy celkem 90 533 67 981 85 529 73 031 Daňové příjmy 42 138 41 894 48 159 44 378 Nedaňové příjmy 8 958 12 578 14 673 13 944 Kapitálové příjmy 9 280 4 842 11 704 2 117 Přijaté transfery 7 603 31 218 10 992 12 591 Výdaje celkem 67 147 108 751 81 748 73 661 Provozní výdaje 56 091 69 949 64 787 66 881 Kapitálové výdaje 11 055 38 802 16 961 6 779 Saldo (+přebytek + 833 - 18 217 + 3 780 - 630 -schodek) Financování + 809 - 2 407 + 4 502 + 3 412 Pramen: MěÚ Stráž pod Ralskem Výdajová stránka rozpočtu města posuzovaná dle skutečnosti se pohybovala výrazně nad plánovaným objemem finančních prostředků, a to zejména z důvodu realizace větších investičních akcí. Vlastní zdroje města, zejména daňové příjmy, zaznamenávají trvalý mírný růst, kapitálové a nedaňové příjmy však klesají. Pro nadcházející další programové období 2014 – 2020 by bylo vhodné definovat zastropování objemu finančních prostředků jak v rámci jednotlivých investičních akcí, tak i v rámci každoročního plánování rozpočtu města.

18


7. BYDLENÍ 7.1. Bydlení Tab.: Domovní fond (SLDB 2011)

Domy celkem

Kategorie Domy úhrnem Trvale neobydlené domy celkem Trvale obydlené domy celkem Z počtu domů vlastnictví: – soukromá fyzická osoba – obec, stát – bytové družstvo – kombinace vlastníků – spol. vlastníků jednotek Pramen: ČSÚ

234 22 212 99 21 4 21 67

Tab.: Domovní fond (SLDB 2011)

Kategorie Domy s počtem bytů –1 – 2 až 3 – 4 až 11 – 12+ Z počtu domů období výstavby: – do r. 1919 – 1920 – 1945 – 1946 – 1980 – 1981 – 1990 – 1991 – 2001 – 2001 – 2011 Pramen: ČSÚ

Domy celkem

z toho

Poč. osob v domech

RD

v%

BD

v%

celkem

v RD

54 9 18 89

52 8 -

96,3 88,9 -

1 18 89

11,1 100,0 100,0

165 53 336 3462

154 47 -

19 15 62 46 28 0

17 14 8 1 18 18

89,5 93,3 12,9 2,2 64,3 64,3

1 53 44 10 10

6,7 85,5 95,7 35,7 35,7

62 45 1686 1797 430 430

55 43 32 2 65 65

Domovní fond v roce 2011 tvořilo 234 domů, z toho bylo 212 (90,6 %) obydlených a 22 (9,4 %) neobydlených. Z neobydlených domů a bytů převažují ty, které jsou přechodně obydlené, údaje jsou však neúplné, neboť informace v této kapitole aktualizace Strategie rozvoje města Stráže pod Ralskem vycházejí pouze z předběžných výsledků sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011. Z hlediska stáří domovního fondu zcela převažují domy postavené po r. 1945 (80 %). Největší rozmach bytové výstavby nastal v 70. – 80. letech minulého století; za poslední desetiletí měřené posledním sčítáním lidu, domů a bytů (2001 – 2011) výsledky vykazují nulovou hodnotu nově postavených bytů (nikoliv však domů). Průměrné stáří domovního fondu ve Stráži pod Ralskem je neuvěřitelných 34,5 roku; méně příznivá věková struktura je u rodinných domů (55,7 roků), u bytových domů je průměrné stáří pouhých 21,9 roku. Co se týče výškové hladiny zástavby, převažují vícepodlažní (5+) bytové domy (57,3 %) a dále jednopodlažní až dvoupodlažní rodinné domy (38,6 %). Technická vybavenost domů je výrazně nižšího standardu v případě rodinných domů. Z hlediska stavebních konstrukcí jednoznačně převažují domy panelové (bytové domy).

Tab.: Trvale obydlené byty (SLDB 2011) – vlastnictví, velikostní struktura Kategorie Domy celkem Trvale obydlené byty celkem

1503 19

v % z celkového počtu 100,0

AKTUALIZACE Strategie rozvoje města Stráž pod Ralskem – část 1 – Profil města Novoborské dotační centrum o. s. – z toho právní důvod užívání bytu – ve vlastním domě – v osobním vlastnictví – nájemní – člena bytového družstva Pramen: ČSÚ

111 759 343 256

7,38 50,50 22,82 17,03

Z hlediska struktury vlastnictví značně převažuje bydlení v bytech v osobním vlastnictví, což je způsobeno dobíhající privatizací bytového fondu v majetku města ve prospěch nájemníků bytů v tomto bytovém fondu. Technické vybavení bytů je na nadprůměrné úrovni, zejména díky vysokému počtu bytů I. kategorie v panelových domech, postavených po roce 1970. Více než 96 % všech bytů je vytápěno ústředním topením; u RD je pak podíl ústředního topení výrazně nižší. U bytových domů je teplo dodáváno většinou z centrálního zdroje. Plyn není do Stráže pod Ralskem zaveden a teplo je rozváděno do domácností prostřednictvím poměrně kvalitní soustavy centrálního zásobování teplem. V současné době se připravuje několik lokalit pro bytovou výstavbu. Zpracována je zejména studie výstavby RD a BD ve Fibichově ulici (35 RD – 54 b.j.) na ploše bývalého areálu Vojenských lesů a statků. Současně v ul. Fibichova zbývá dokončit poslední etapu výstavy cca 5 rodinných domů, překážkou je ale nutnost výstavby přečerpávací stanice kanalizace.

8. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 8.1. Voda Řešené území leží v chráněné oblasti akumulace podzemních vod Severočeská křída. Na území nejsou vyhlášena pásma hygienické ochrany vodních zdrojů. Obec je zásobována pitnou vodou ze skupinového vodovodu Hamr na Jezeře – Stráž pod Ralskem – Dubnice – Noviny pod Ralskem. Původní zdroje vody byly v souvislosti s těžbou uranu nahrazeny vybudováním 3 vrtů v prostoru Dubnice – s vydatností 25 l/s, 30 l/s a 40 3 l/s. Všechny tři zdroje jsou čerpány do úpravny vody Dubnice. S ní souvisí zemní vodojem o velikosti 2x150 m . 3 Voda se z této úpravny čerpá do vodojemu Štěchovický Špičák (objem 2x1500 m ), odkud jdou zásobní řady do Stráže pod Ralskem a do Hamru na Jezeře. Přivaděč do Stráže pod Ralskem DN 400 a DN 500 přímo napájí vyšší tlakové pásmo vodovodu (převážně nová výstavba) a rovněž přivádí vodu do 2 vodojemů (objem každého 3 je 100 m ) pro nižší tlakové pásmo. Z vodojemu Útěchovický Špičák jsou odbočkou napojeny provozy s.p. DIAMO. Na vodovod je napojeno 100 % obyvatel. Majitelem vodovodu je Severočeská vodárenská společnost, a.s. a provozovatelem jsou Severočeské vodovody a kanalizace, a.s.. Vodovodní síť je v dobrém stavu, vydatnost zdrojů i kapacita akumulačních nádrží je vzhledem k útlumu uranové těžby i pro budoucí rozvoj dostačující. U sítě dolního tlakového pásma je třeba dokončit rekonstrukce dožilých řadů. Relativně nově (r. 2009) je na vodovodní řad napojena ul. Lesní DN 80 (délka 200 m) a ul. Fibichova DN 80 (délka 300 m). Nouzové zásobování pitnou vodou je plánováno dopravou ze zdroje Dubnice pod Ralskem s balenou vodou jako doplňkovým zdrojem. Nouzové zásobování užitkovou vodou je plánováno z vodovodu pro veřejnou potřebu a bude se postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika. (Zpracováno podle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje).

8.2. Kanalizace Ve Stráži pod Ralskem je vybudována kanalizační síť jednotné soustavy a odpadní vody jsou čištěny v mechanicko-biologické čistírně odpadních vod jihozápadně od města. Na tuto kanalizaci a ČOV je napojeno 2.800 obyvatel města Stráž pod Ralskem (z celkem 4.055 obyvatel). Kapacita ČOV je 7000 EO (ekvivalentních obyvatel), a umožňuje tak napojení i sousedních obcí Hamr na Jezeře a Dubnice. Splaškové vody z Hamru na 3 Jezeře jsou již dnes do ČOV přečerpávány. Čistírna odpadních vod má kapacitu 3050 m /den, což je dostačující i pro další rozvoj oblasti (předpokládá se nová výstavba ve Stráži a Dubnici, rozvoj rekreace v Hamru na Jezeře a v okolních obcích). Odtok z ČOV je zaústěn do řeky Ploučnice. Nenapojena na ČOV je téměř polovina obyvatel města, což vytváří značně poddimenzovaný stav využití nově rekonstruované ČOV. Lze předpokládat, že objekty nenapojené na kanalizační řad zaústěný na ČOV jsou napojeny na žumpy s odvozem na ČOV. Majitelem kanalizace je město Stráž pod Ralskem a provozovatelem jsou Severočeské vodovody a kanalizace, a. s. V areálu s. p. DIAMO jsou v provozu 3 ČOV, čistírna kontaminovaných důlních vod a stanice likvidace kyselých roztoků. Dešťové vody jsou odváděny dešťovou kanalizací a systémem struh, příkopů a propustků do vodoteče, nebo vsakovány do terénu. V sídlištní zástavbě je vybudován samostatný 20

AKTUALIZACE Strategie rozvoje města Stráž pod Ralskem – část 1 – Profil města Novoborské dotační centrum o. s. dešťový kanalizační systém vyústěný do odtokového kanálu. Nové investice v oblasti kanalizací budou prováděny v souvislosti s novou výstavbou a rovněž připojováním dosud nepřipojených objektů.

8.3. Elektrická energie Přes severní část území obce Stráž pod Ralskem mezi Stráží a Dubnicí prochází západovýchodním směrem vedení VVN 400 kV Výškov – Babylon – Bezděčín - Neznášov. Nedaleko od něj ve stejném směru prochází vedení VVN 220 kV Chotějovice – Bezděčín. Obě vedení jsou provozována ČEPS, a. s. a patří do základní přenosové sítě České republiky. Jižně od nich při severní hranici intravilánu obce prochází vedení VVN 110 kV Jeřmanice – Česká Lípa, které napojuje rozvodny Hamr na Jezeře a Noviny pod Ralskem. Obě jsou zřízeny na transformační převod 110/35 kV a leží na území sousedních obcí. Slouží jako hlavní napájecí zdroje pro zajištění elektrické energie v území. V ÚP VÚC LK je na území Stráže pod Ralskem navržena přeložka vedení VVN 220 kV, což vyplynulo ze zpracované územně plánovací dokumentace pro uvolnění plochy pro navrženou průmyslovou zónu a rovněž vedení VVN 110 kV. Vedení VN 35 kV má dva správce (vlastníky) - ČEZ a. s. a DIAMO s. p.

8.4. Plyn a vytápění Obec Stráž pod Ralskem není plynofikována. Západně od obce prochází VTL plynovod DN 500 Hospozín – Liberec. O plynofikaci obce se ovšem nejen z důvodu vysoké a nadále rostoucí ceny plynu neuvažuje. V současné době je město centrálně zásobováno teplem ze s. p. DIAMO. Tepelným zdrojem je zde výtopna v areálu těžby a úpravy uranu (dále již jen TÚU). Výstupním teplonosným médiem je středotlaká přehřátá pára o tlaku 1,35 MPa a teplotě 250 °C. Provozním palivem ve výtopn ě je těžký topný olej. Výtopna má tři kotlové jednotky o celkovém výkonu 42,966 MWt. Horkovod Stráž zásobuje tepelnou energií město Stráž pod Ralskem. Celkově je vytápěno asi 1.300 bytů, provozní a administrativní objekty, bazén, škola, zdravotní středisko, věznice a objekty občanské vybavenosti. Tepelná energie z horké vody je v domovních předávacích stanicích transformována pro ohřev topné a teplé užitkové vody. Z kotelny jsou dále vyvedeny i 3 parovody, které teplem zásobují objekty areálů dolu chemické těžby, tzv. pomocných provozů a vybrané provozní a kancelářské objekty. Teplovod pak slouží k vytápění objektů TÚU. Rozvody jsou relativně nové a funkční, v letech 2002 – 2004 byla provedena rekonstrukce, na kterou poskytl dotaci Státní fond životního prostředí České republiky. Do doby, jež je uvedena ve smlouvě, na jejímž základě byla poskytnuta tato dotace, není možná změna způsobu vytápění.

8.5. Telekomunikace a radiokomunikace Stráž pod Ralskem je pevnou telefonní sítí pokryta dobře, signál je kvalitní. Míra telefonizace je vysoká. O výrazném rozvoji se, vzhledem k rozšíření sítí mobilních operátorů a cenové politice společnosti O2 Telefónica a. s. (dříve Český Telecom), neuvažuje. Signál mobilních operátorů byl na šestistupňové škále hodnocen druhým nejlepším stupněm. Televizní vysílání je zajištěno základními televizními vysílači: Liberec – Ještěd (ČT1 – 31. kanál, ČT2 – 43. kanál, Nova – 8. kanál, Prima – 60. kanál) Ústí n. L. – Buková Hora (ČT1 – 33. kanál, ČT2 – 50. kanál, Nova – 12. kanál) Vysílání rozhlasu je zajišťováno vysílači umístěnými na radiokomunikačních střediscích RKS: RKS Liberec – Ještěd RKS Ústí n.L. – Buková hora RKS Mělník RKS Mnichovo Hradiště RKS Praha – Cukrák RKS Praha – město (TV věž na Žižkově) Ve městě rovněž existuje možnost příjmu kabelové televize. Jsou k dispozici 2 programové nabídky – Mini, která slouží jako náhrada za společnou televizní anténu (součástí jsou i radiostanice na vlnách FM), a Standard, která kromě programů z nabídky Mini a radiostanic FM obsahuje i dalších 15 programů. Pro příjem nabídky Standard je však třeba mít kabelový tuner v pásmu hyperband.

9. DOPRAVA 9.1. Základní silniční síť Základní silniční skelet v řešeném území města a širšího zázemí tvoří páteřní tahy silnic II/270 (Jablonné v Podještědí – Mimoň) a II/278 (křižovatka Luhov – Stráž pod Ralskem – Osečná – Český Dub – Hodkovice nad Mohelkou) a doplňkové trasy silnic III. třídy, které dopravně propojují okolní obce a sídla. Pro napojení na síť 21

AKTUALIZACE Strategie rozvoje města Stráž pod Ralskem – část 1 – Profil města Novoborské dotační centrum o. s. silnic I. třídy jsou důležité i silniční tahy II/268 (Nový Bor – Zákupy – Mimoň – Kuřivody – Mnichovo Hradiště), II/262 (Zákupy – Česká Lípa) a II/592 (Osečná – Chrastava). Tab.: Délka a hustota silniční sítě – základní charakteristiky Obec/region Silnice Místní komunikace I. třída II. třída III. třída délka hustota délka hustota délka hustota délka hustota Stráž p. Ralskem 0 0 4,7 0,22 1,1 0,05 12 0,56 okres Česká Lípa 104,5 0,092 153,5 0,115 435,3 0,383 x x okres Liberec 128,7 0,139 106,0 0,135 463,5 0,501 x x Liberecký kraj 365,5 0,116 488,3 0,154 1621,7 0,513 x x Česká republika 6156 0,076 14669 0,186 34128 0,434 x x Pramen: Odbor dopravy Krajského úřadu Libereckého kraje, Krajská správa Silnic LK a.s. 2 Legenda: jednotky: délka silnic – v km, hustota – v km/km (vztaženo k rozloze území obce, regionu)

Silnice II/270 propojuje v severojižním směru obec Petrovice (hraniční přechod se SRN) s městy Jablonné v Podještědí, Mimoň, Doksy, Dubá (vazba na silnici I/9) a spojuje především Stráž pod Ralskem, Mimoň a rekreační oblast Máchova jezera s liberecko-jabloneckou sídelní regionální aglomerací. Řešené území je napojeno silnicí II/268 v prostoru křižovatky Luhov. Nejzatíženějším úsekem z hlediska intenzity dopravy je právě úsek 4-1270 od napojení II/268 do Mimoně (5 262 vozidel/24 h – viz tabulka). Tab.: Intenzita dopravy v roce 2005 (počet vozidel za 24 hodin) Číslo Sčítací T O M S Začátek úseku silnice úsek 270 4-1270 882 4 360 20 5 262 Mimoň k.z. 270 4-1278 652 2 672 29 3 353 vyústění 278 278 4-1610 193 1 270 27 1 490 vyústění z 270 Pramen: ŘSD – Celostátní sčítání dopravy 2010 Legenda:

Konec úseku vyústění 278 Jablonné v Podj., x se 13 Hamr na Jezeře z. z.

T – těžká vozidla, O – osobní automobily, M – motocykly, S – součet všech vozidel celkem x – křižovatka, z. z. – začátek zástavby, k. z. – konec zástavby

Silnice II/278 propojuje komunikaci II/270 ve směru západ – východ se silnicí R 35 (v obci Hodkovice nad Mohelkou); vede přes Stráž pod Ralskem (severním obchvatem města), Hamr na Jezeře, Osečnou a Český Dub. Její zatížení není příliš významné, vzrůstá však v období letní rekreační sezóny (tvoří přístupovou komunikaci k Hamerskému rybníku). V územním plánu VÚC i v původním ÚPNSÚ Stráž pod Ralskem – Hamr na Jezeře je navrhována nová přeložka silnice II/278 v úseku Hamr – Břevniště s cílem odklonit tranzitní nákladní dopravu z rekreačního prostoru Hamerského rybníka. Silnice III. třídy mají v řešeném území místně obslužný význam ve zpřístupnění okolních sídel a obcí mezi silnicemi vyšších tříd. Silnice III/27241 spojuje Stráž pod Ralskem s Dubnicí; využívána je i spojnice Stráž pod Ralskem – Noviny pod Ralskem, zejména s ohledem na připojení areálu s. p. DIAMO a Průmyslové zóny č. I a komunikační propojení Stráž pod Ralskem – Hamr na Jezeře (III/2781) s napojením Průmyslové zóny č. II.

9.2. Městské komunikace, doprava v klidu Kvalita místních komunikací je rozdílná; některé jsou v uspokojivém stavu, jiné vyžadují zásadní rekonstrukci. Rekonstrukce komunikací, včetně související infrastruktury, a výstavba nových komunikací pro zpřístupnění obytných i výrobních zón (ul. Luční, ul. Fibichova, komunikace spojující TÚU a přemostění toku Ploučnice u hydrobariéry, atd.), je v současnosti prakticky dokončena. V rozsahu řešeného území města mají některé komunikace dopravně-sběrný nebo dopravně-obslužný význam ve zpřístupnění vzdálenějších obytných ploch nebo v přivedení dopravy na komunikace s vyšším dopravním významem. Přístup nákladní dopravy do Průmyslové zóny II. (zejména Johnson Controls a. s.) je směřována po severním obchvatu města mimo centrum i obytné čtvrti. V trasách obslužných komunikací bude třeba provést i některé stavebně–technické úpravy pro zvýšení bezpečnosti provozu: korekce šířkového a směrového uspořádání, zlepšení přehlednosti křižovatek, rozhledových poměrů a segregace pěší dopravy. Problematika dopravy v klidu, resp. možnosti parkování vozidel, jsou dány historickým vývojem. Většina domů ve Stráži pod Ralskem vznikla v období „uranového boomu“ v 70. až 80. letech minulého století, kdy dopravní plochy byly řešeny podle tzv. technicko-hospodářských ukazatelů (THU), které nepředpokládaly obrovský nárůst individuální automobilové dopravy, ke kterému došlo v souvislosti s transformačními 22

AKTUALIZACE Strategie rozvoje města Stráž pod Ralskem – část 1 – Profil města Novoborské dotační centrum o. s. ekonomickými a společenskými změnami po roce 1989. Důsledkem je nedostatek parkovacích ploch v obytných zónách, především na sídlištích, který bude nutno v následujících letech řešit v návaznosti na program komplexní regenerace sídlištní zástavby. Pro zajištění vyšší bezpečnosti bude rovněž vhodné provést technická opatření ke zklidnění a zpomalení dopravy v obytných zónách.

9.3. Veřejná doprava, dopravní obslužnost Stráž pod Ralskem je celkem uspokojivě obsluhována autobusovými linkami, které jsou vedeny zejména ze směrů od České Lípy, Mimoně, Jablonného v Podještědí, Liberce (přes Osečnou) a Českého Dubu. Celkově je město obsluhováno 10 autobusovými linkami (viz tabulka), z toho 9 místními a 1 dálkovou na trase Praha – Jablonné v Podještědí. Tab.: Autobusové linky veřejné dopravy se zastávkou na území Stráže pod Ralskem Název linky Číslo linky Česká Lípa – Mimoň – Stráž pod Ralskem – Hamr na Jezeře 500260 Česká Lípa – Stráž pod Ralskem – Hamr na Jezeře 500263 Česká Lípa – Stráž pod Ralskem, Johnson Controls 500264 Brniště – Stráž pod Ralskem 500266 Jablonné v Podj.– Dubnice – Stráž pod Ralskem 500272 Stráž pod Ralskem – Rynoltice – Jablonné v Podještědí 500273 Dubá – Doksy – Mimoň – Stráž pod Ralskem 500282 Nový Bor – Jablonné v.P. – Stráž pod Ralskem, VP 9 500471 Stráž p.Ralskem, aut.st. – Liberec 540320 Jablonné v Podještědí, žel.st. – Stráž pod Ralskem – Praha 500280 Pramen: KORID – Krajský úřad Libereckého kraje, odbor dopravy

Dopravce (provozovatel) ČSAD Česká Lípa a.s. ČSAD Česká Lípa a.s. ČSAD Česká Lípa a.s. ČSAD Česká Lípa a.s. ČSAD Česká Lípa a.s. ČSAD Česká Lípa a.s. ČSAD Česká Lípa a.s. ČSAD Česká Lípa a.s. ČSAD Liberec a.s. ČSAD Česká Lípa a.s.

Na území obce je 8 zastávek místních a 2 zastávky dálkových (mezikrajských) autobusových linek. Autobusové nádraží ve Stráži pod Ralskem je situováno při ulici Ploučnické při výjezdu z města na severní obchvat (komunikace II/278). V roce 2011 došlo k redukci nástupišť ze 3 na 2.

9.4. Cyklistická a pěší doprava Hlavní pěší trasa je směřována centrem města; vede od autobusového nádraží přes historické náměstí ke kostelu a souběžně s Revoluční ulicí pokračuje dále kolem školy, sportovního areálu ke kulturnímu domu a dále až k pláži horeckého rybníka. Na tuto páteřní trasu navazují další pěší trasy vedené k dalším objektům občanské vybavenosti a do obytné zóny. Stráží pod Ralskem prochází významná turistická stezka, vedoucí z Ještědského hřbetu přes Osečnou, Hamerský Špičák po jižním břehu Hamerského rybníka a vodní nádrže Horka do centra města a dále přes Noviny pod Ralskem a vrchol Ralska do Mimoně, odtud přes Brennou a Žizníkov na Českou Lípu.

Cykloturistické trasy Územím obce prochází mezinárodní cyklotrasa č. 241 (SRN) – Petrovice – Lvová – Janovice v Podještědí – Dubnice – Stráž pod Ralskem – Noviny pod Ralskem – Mimoň – Ploužnice – Jabloneček – Mukařov (směr Mnichovo Hradiště). Na tuto trasu navazuje významná nadregionální cyklotrasa č. 3007 vedoucí z vrcholu Ještědu přes Křižany, Osečnou, Hamr na Jezeře do Stráže pod Ralskem, dále v souběhu s trasou č. 241 do Novin pod Ralskem, odtud přes Velký Grunov, Brniště, Lindavu a Cvikov až na sedlo Nová Huť (na silnici I/9 z Nového Boru na Rumburk) a Tolštejn. Na tyto trasy navazuje síť místních cyklotras (např. č. 3046 Hamr na Jezeře – Stohánek – Mimoň). Stráž pod Ralskem společně se sousedním Hamrem na Jezeře tvoří významný nástupní bod do hojně navštěvované a oblíbené cykloturistické destinace v prostoru bývalého vojenského újezdu Ralsko. V současnosti (2012) je realizován projekt „Zelená cyklomagistrála Ploučnice“ v úseku od pramenů Ploučnice k průrvě Ploučnice. Tento úsek je částí nadregionální cyklistické magistrály Ploučnice (od pramenů řeky až po její soutok s Labem v Děčíně) jako součást turistického rozvojového koridoru nadregionálního významu.

10. OBČANSKÁ VYBAVENOST, SLUŽBY 10.1. Školství Město Stráž pod Ralskem má poměrně stabilní síť škol a předškolních zařízení a vzhledem ke demografickému složení obyvatel města i odpovídající druhovou skladbu školských zařízení.

Mateřské školy: 23

AKTUALIZACE Strategie rozvoje města Stráž pod Ralskem – část 1 – Profil města Novoborské dotační centrum o. s. Ve Stráži pod Ralskem je mateřská škola součástí subjektu Základní a mateřská škola Stráž pod Ralskem. Mateřská škola má dvě odloučená pracoviště sídlící ve dvou budovách na adresách ul. Máchova 299 a ul. U Potoka 137. V letech 2012 a 2013 plánuje Město Stráž pod Ralskem sloučit obě odloučená pracoviště do jedné budovy objektu stávající mateřské školky v ul. Máchova 299. Zřizovatelem je Město Stráž pod Ralskem. Celková kapacita obou odloučených pracovišť je 153 míst. Jak z níže uvedené tabulky vyplývá, vytížení mateřské školy (využití kapacity, resp. skutečný počet dětí) je velmi dobré. Tab.: Mateřské školy ve Stráži pod Ralskem

Název zařízení Mateřská škola I. Mateřská škola II. Celkem – mateřské školy Pramen: MěÚ Stráž pod Ralskem

Kapacita (počet míst) 78 75 153

Adresa Máchova 299 U Potoka 137

Skutečnost (počet dětí) 65 75 140

Obě budovy mateřské školy mají výdejny obědů. Celková kapacita obou zařízení je 153 míst. Obědy se připravují v jídelně základní školy.

Základní školství: Základní škola ve Stráži pod Ralskem disponuje celkovou kapacitou 850 míst; ve školním roce 2012 – 2013 ji navštěvuje 359 žáků ve 22 třídách. Vytížení školy je poddimenzováno, do objektu základní školy je přesunuta pobočka základní umělecké školy Mimoň. V posledních letech byly v pavilonech základní školy provedeny rozsáhlé investice: byla položena nová střešní krytina na hospodářském a sportovním pavilonu, nová podlaha v tělocvičně, nová technologie dávkování chlóru do bazénu a další dílčí investice a opravy. Největší investicí však byla přístavba objektu šaten a sociálního zařízení a I. a II. etapy sportovního hřiště. Tab.: Základní školy ve Stráži pod Ralskem

Název zařízení

Adresa

Základní škola – ZŠ 1. – 9. ročník – Školní družina při ZŠ – Školní jídelna při ZŠ

Základní umělecká škola V. Snítila (pobočka ZUŠ Mimoň)

Kapacita (počet míst) 850

Pionýrů 141 Pionýrů 141 Pionýrů 141 Přesunuto z náměstí 5. května 55 do objektu Pionýrů 141

Celkem -– základní školy Pramen: MěÚ Stráž pod Ralskem

Skutečnost (počet dětí) 496 (ZŠ a MŠ)

125 700

1675

496

Školní jídelna (kuchyně) ZŠ připravuje obědy nejen pro žáky a zaměstnance základní školy, ale i pro mateřskou školu a zájemce z řad veřejnosti. Ve městě působí i pobočka Základní umělecké školy Václava Snítila v Mimoni.

Střední školy a učiliště: Ve Stráži pod Ralskem nepůsobí žádná střední škola ani učiliště. Přestože je zastoupení mladších věkových kategorií nadprůměrné, musí studenti a učni dojíždět do středních škol a učilišť mimo Stráž – nejčastěji do České Lípy, Mimoně a Liberce. Mezi absolventy ZŠ převládají žáci odcházející do SOU a OU, dále na SOŠ a na gymnázia.

Ostatní školy a školská zařízení: Ve Stráži pod Ralskem jsou zřízena dvě speciální vzdělávací zařízení. Jejich výčet je uveden níže v tabulce. Tabulka: Ostatní školy a školská zařízení ve Stráži pod Ralskem

24


Název zařízení Institut vzdělávání Vězeňské služby ČR Mezinárodní školící středisko DIAMO, s. p. Celkem – ostatní zařízení Pramen: DIAMO, s. p., IVVS p. o.

Adresa Máchova 200 Máchova 201

Kapacita (počet míst pro základní výuku) 280 20 300

Institut vzdělávání Vězeňské služby ČR (IVVS) je rezortním vzdělávacím zařízením s celorepublikovou působností. Zajišťuje profesní teoretickou a praktickou přípravu příslušníků a občanských pracovníků Vězeňské služby ČR tak, aby byli náležitě vycvičeni a vyškoleni pro výkon služby a zvyšovala se jejich odborná úroveň pro výkon práce. Nová budova Institutu vzdělávání Vězeňské služby byla ve Stráži pod Ralskem otevřena 31. 8. 2000. V areálu je k dispozici 12 základních učeben s celkovou kapacitou 280 míst, 6 specializovaných učeben s celkovou kapacitou 128 míst, přednáškový sál s kapacitou 96 míst a víceúčelový sál s kapacitou 120 míst. Posluchači kurzů využívají v rámci přípravy na své budoucí povolání speciální učebny, jakými jsou například cvičná cela, učebna se simulátorem střelby či speciálně upravený sál pro tělesnou přípravu. Mezinárodní školící středisko s. p. DIAMO zajišťuje kurzy, semináře, workshopy a jiné formy prohlubování kvalifikace pro pracovníky zařazené na vybraných pracovních místech (funkcích), zejména v oblasti prezentace výukových programů zaměřených na profesní trénink ve všech aspektech produkce uranu, tj. od průzkumu ložisek, těžby různými dobývacími metodami přes úpravu uranových rud, ochranu životního prostředí a zdraví pracovníků, až po zahlazování následků po těžbách. Mezinárodní školící středisko spolupracuje v některých specializovaných oborech (jaderný palivový cyklus, úplný cyklus dobývání uranu) se zahraničním partnerem (World Nuclear University, London).

10.2. Kultura Stráž pod Ralskem disponuje následujícím výčtem kulturních zařízení a památek (viz tabulka): Tab.: Přehled kulturních zařízení a významných objektů (památek) ve Stráži pod Ralskem Adresa Kult. pam. Poznámka Název zařízení Kulturní dům U Jezera Máchova 203 Kinosál, sály, učebny, restaurace Městská knihovna Revoluční 164 Dlouhodobě etapově restaurováno dle Zámek Vartenberk s areálem x zpracované projektové dokumentace Kostel sv. Zikmunda s areálem x Hřbitov (u kostela) x V roce 2011 restaurován strop márnice Fara x V roce 2009 restaurována fasáda a vstupní Kaple sv. Jana Nepomuckého Zámecký vrch x kované dvoukřídlé dveře Morový (Mariánský) sloup Nám. 5.května x V roce 2011 a 2012 etapově restaurováno V roce 2009 komplexně restaurováno Socha sv. Valentina Nám. 5.května x s doplněním pozlacených atributů Plánováno přemístění před budovu Základní Pomník Antonína Sochora Nám. 5.května a mateřské školy Stráž pod Ralskem Socha přemístěna v prostoru vyluhovacích Sochy Panny Marie Alej v ul. polí v ul. Enkláva a bylo provedeno její Sedmibolestné Fibichova restaurování. Zpracována projektová dokumentace na Gablerův dům Mimoňská 142 komplexní rekonstrukci Stará škola Mimoňská 143 Pramen: MěÚ Stráž pod Ralskem

25


Kulturní památky – výběr: Kostel sv. Zikmunda Historie kostela sv. Zikmunda sahá do 2. poloviny 14. století (první písemný doklad o existenci stavby je z roku 1363). Známější byla jeho renesanční podoba, současnou barokní tvář získal přestavbou z let 1772 – 1779 dle projektu Jana Josefa Kunze. Kostel byl celá desetiletí v čase komunistické moci neudržován, sloužil jako skladiště a chátral, kolem roku 1960 byl uzavřen. Původně bohaté zařízení interiéru bylo částečně uschováno do depozitáře, částečně do jiného kostela (pravděpodobně kostel sv. Zdislavy v Jablonném v Podještědí). Je možné, že místní lidé mohli také některé vzácné kusy zařízení zachránit před zkázou. Určité součásti výzdoby zmizely asi navždy, například oltářní obraz Adorace svatého Zikmunda od mistra Pamnicha z 18. století. Malba rozměrného plátna vysokého přes čtyři metry byla vyříznutá z rámu a odcizena. Malba ornamentů z přelomu 19. a 20. století je provedena šablonovou technikou a složité krásné květinové motivy jsou ve stínování ukončeny volnou rukou. Zajímavé jsou dochované fresky z období „socialistického realismu“ na dělicí zdi mezi hlavní lodí a původní kaplí. V rámci církevní stavby se jedná o raritu. V srpnu roku 2001 začaly restaurátorské práce na interiéru kostela, počátkem jara v roce 2002 bylo ukončeno restaurování kněžiště a kruchty a provedena rekonstrukce oltářního obrazu "Adorace sv. Zikmunda" (tento motiv malby je v Čechách unikátní – svatý Zikmund je dnes téměř zapomenutý patron české země).

Morový sloup Morový sloup je dominantou náměstí, které je protáhlého tvaru. Byl postaven roku 1682 a to na počest vyhnutí se morové epidemii roku 1680. Roku 1682 byla postavena socha Panny Marie, která byla později doplněna sv. Janem Nepomuckým, sv. Floriánem, sv. Šebestiánem a sv. Prokopem. V současné době probíhá jeho restaurování.

Zámecká kaple Kaple sv. Jana Nepomuckého byla postavena roku 1722. V roce 2009 bylo provedeno komplexní restaurování vnější fasády kaple a restaurování vstupních kovaných dvoukřídlých dveří, včetně obnovy vstupního schodiště.

Zámek Vartenberk Zámek se nachází na vyvýšenině (Zámecký vrch) na severním okraji Stráže pod Ralskem. Byl postaven Markvartici ve 13. století. V průběhu několika století se na něm vystřídalo velké množství majitelů (včetně nechvalného působení posádky sovětské armády, která zámek zanechala v dezolátním stavu). V roce 1987 zámek zachvátil požár a doposud je nepřístupný. Od roku 2003 započalo město s rekonstrukcí zámku, a to opravou klenby nad vstupní branou do zámku. Zámek je již kompletně zastřešen a pokračují práce na obnově statiky celého objektu a na obnově zábradlí mostu vedoucího k hlavnímu vstupu do zámku. Na statické zajištění zámku je zpracován projekt, jehož cílem je odstranění havarijního stavu nosných konstrukcí a konsolidace objektu v rámci jeho záchrany pro další využití. Až dosud provedené práce provedlo město za pomoci finančních prostředků Ministerstva kultury ČR a Libereckého kraje. Podmínkou dalšího pokračování prací jsou dotace z jiných zdrojů, neboť realizace obnovy zámku pouze z finančních prostředků městského rozpočtu není reálná. Město se snaží uvést zámek do uspokojivého stavu i za cenu případného prodeje za symbolickou částku s podmínkou, aby se nový majitel podílel na opravě a zpřístupnil ho veřejnosti.

Gablerův dům Ve špatném stavu se nacházejí objekty Gablerova domu a sousedící staré školy. Město má v plánu oba domy opravit a využít pro rozsáhlé muzeum těžby uranu, v objektu je plánováno vybudování stálé expozice historie a současnosti těžby, muzeum města Stráž pod Ralskem, turistické informační středisko, jazyková 26

AKTUALIZACE Strategie rozvoje města Stráž pod Ralskem – část 1 – Profil města Novoborské dotační centrum o. s. učebna, místnosti pro besedy a pořádání výstav a byt správce. Přilehlé pozemky je plánováno využít k venkovnímu posezení s dětským koutkem (pro maminky s dětmi).

Zřícenina hradu Ralsko Hrad není sice na katastru obce, ale patří mezi nejvýznamnější památky v okolí Stráže pod Ralskem a tvoří dominantu celého kraje. Archeologické nálezy dokládají existenci hradu již ve 13. století, kdy nejspíše byl markvartickým sídlem. Od konce 14. století byl hrad majetkem Jana z Vartenberka a Ralska. V roce 1426 hrad obléhali husité, úspěšní však byli až při druhém obležení v roce 1435. Poté za rychle se střídajících majitelů Ralsko počalo ztrácet svůj do té doby značný význam, přestalo být sídlem svých majitelů a již roku 1505 se uvádí jako hrad pustý. Dílo zkázy bylo dokonáno pobytem sovětských vojsk ve vojenském výcvikovém prostoru Ralsko v 70. a 80. letech minulého století (devastace, nápisy na zdivu aj.).

Kulturní zařízení: Nejvýznamnějším kulturním zařízením města je kulturní dům U Jezera; disponuje velkým a malým společenským sálem a dalšími prostory pro pořádání různých akcí. Kromě kulturního domu a kostela sv. Zikmunda je ke kulturním akcím využíván areál zámku Vartenberk a pláž jezera Horka. Ve městě se konají pravidelné kulturní akce. Výběr některých významnějších z nich je uveden v následující tabulce: Tab.: Významnější kulturní akce pořádané v roce 2011 Datum Název akce 24. konání 6., 30. 7. koncerty Vartenberské kulturní léto 25. 6. Vartenberské slavnosti 25. 11. zpívání pod vánočním stromem Pramen: MěÚ Stráž pod Ralskem

Pořadatel SPOROP o. p. s. Město Stráž pod Ralskem SPOROP o. p. s.

Největší kulturní akcí je každoročně „Vartenberské kulturní léto“ pořádané o. p. s. SPOROP. Tato kulturní akce spočívá v pořádání koncertů známých folkových a country skupin (RANGERS, Ivo Jahelka, atd.) a veřejného promítání vybraných filmových produkcí v areálu zámku Vartenberk. Neméně významnou akcí jsou i koncerty vážné hudby pořádané Biberovou společností o. s. k památce odkazu místního rodáka, hudebního skladatele Heinricha Ignaze Franze Bibera. Ten působil řadu let v Salzburgu jako dirigent arcibiskupské kapely. Je řazen k proslulým skladatelům 17. století, byl znám jako houslový virtuos a významný skladatel církevní hudby. Za své zásluhy o rozvoj hudební kultury byl císařem Leopoldem I. povýšen do šlechtického stavu. Město Stráž pod Ralskem rovněž každoročně pořádá „Vartenberské slavnosti“, které jsou vždy největší kulturní akcí v daném roce na území města s průvodem historických postav, vystoupením hudebních a tanečních skupin a skupin historického šermu. Na závěr akce je obvykle pořádán ohňostroj. Ve městě se konají i další kulturní akce. V lednu a únoru jsou to především plesy, dále lze zmínit především akce pro děti – pálení čarodějnic, dětský den, Mikuláš a rovněž slavení Vánoc a Velikonoc. Ve Stráži pod Ralskem působí několik nevládních neziskových organizací. Jsou to zejména Sdružení dobrovolných hasičů, základní organizace Českého rybářského svazu, Českého svazu chovatelů, SPOROP, o. p. s., Šešule o. s., pionýrská skupina Výři, mateřské centrum Otevřeno dětem o. s., Biberova společnost o. s., Wartenberský kolař o. s. a mnohé další.

10.3. Zdravotnictví Ve Stráži pod Ralskem funguje poliklinika, která poskytuje zdravotní péči i v různých lékařských specializacích. Polikliniku využívají jako spádové zdravotnické zařízení i obyvatelé okolních obcí. Seznam zdravotnických zařízení ve Stráži pod Ralskem je uveden v následující tabulce. Tab.: Seznam zdravotnických zařízení ve Stráži pod Ralskem Lékařská specializace Poliklinika – praktický lékař – lékař pro děti a dorost – stomatolog – gynekolog – chirurg – kožní lékař 27

Počet zdravotnických zařízení 4 1 4 1 1 1

AKTUALIZACE Strategie rozvoje města Stráž pod Ralskem – část 1 – Profil města Novoborské dotační centrum o. s. – ORL (ušní, nosní, krční) – ortoped – interna – laboratoř – rentgen Rehabilitace Pramen: MěÚ Stráž pod Ralskem

1 1 1 2 (1 x biochemická a histologická, 1 x stomatologická) 1 JUWA – M, s.r.o.

Z výše uvedené tabulky je zřejmé, že okruh lékařských služeb, které jsou ve Stráži pod Ralskem poskytovány, je poměrně široký. Město je tedy zdravotními zařízeními vybaveno dobře. Objekt polikliniky převzalo v roce 2008 Město Stráž pod Ralskem od s. p. DIAMO. Nejbližší nemocnicí dle vzdálenosti po silnici i časové dostupnosti veřejnou dopravou je Nemocnice s poliklinikou v České Lípě.

10.4. Sociální péče Tab.: Zařízení sociální péče – základní údaje

Zařízení Dům s pečovatelskou službou Terénní pečovatelská služba Pramen: MěÚ Stráž pod Ralskem

Adresa Jižní 290 Jižní 290

Kapacita (lůžka) 27

V oblasti zajištění sociální péče lze za nejdůležitější počin považovat zprovoznění domu s pečovatelskou službou. DPS byl slavnostně otevřen 26. 9. 2003. Dům má 24 bytových jednotek, součástí bytové jednotky je vlastní sociální zařízení. Každý nájemník má sepsanou nájemní smlouvu na byt. Budova je dvoupatrová a má výtah. Součástí DPS jsou služby jak pro jeho obyvatele, tak i pro příjemce pečovatelské služby v terénu. O přidělení bytu v DPS rozhoduje Rada města na základě doporučení sociální komise, vyjádření lékaře a šetření celkových sociálních poměrů uchazeče, jde-li o občany ve věku nad 65 let. Celková cena za výstavbu byla necelých 21 mil. Kč, z toho 16,8 mil. Kč činila dotace Státního fondu rozvoje bydlení, zbývající částku zaplatilo město ze svého rozpočtu. Obecný demografický vývoj ve společnosti je důvodem záměru společnosti PROMOVEO a. s. na výstavbu komfortního areálu pro seniory v lokalitě ul. Jižní, v těsném sousedství stávajícího domu s pečovatelskou službou. S předpokládanou zvýšenou koncentrací seniorů na území města (po vybudování areálu pro seniory společnosti PROMOVEO a. s.) je nutné dbát na důsledné odstraňování stávajících bariér na komunikacích a ve veřejných budovách. Důležitou součástí péče o seniory a postižené občany je rozvoj osobních služeb. Stravování pro zájemce z řad veřejnosti zajišťuje místní základní škola.

10.5. Sport a tělovýchova Správu kulturních a sportovních zařízení ve Stráži pod Ralskem má na starosti příspěvková organizace Panda sport. Ta byla za tímto účelem zřízena městským zastupitelstvem v roce 1996. Ve Stráži pod Ralskem se nachází vzhledem k velikosti obce velké množství sportovních zařízení. Jejich výčet je uveden v následující tabulce. Tab.: Přehled tělovýchovných zařízení ve Stráži pod Ralskem Provozovatel Zařízení Druh sportu Panda sport, p. o. Sportovní hala bazén, tělocvičny, fitness Panda sport, p. o. Areál vodního lyžování vodní sporty Panda sport, p. o. Školní hřiště atletika, fotbal FK Stráž pod Ralskem Fotbalové hřiště fotbal TJ Přetejk Vodáci – loděnice PS Výři Sportovní areál Pod kaplí volejbal Šešule o. s. Boulderingová stěna horolezectví SK Ralsko Bike o. s. Krytý a venkovní skate park skate Pramen: MěÚ Stráž pod Ralskem, PS Výři, Šešule o.s., TJ Přetejk

Adresa Pionýrů 168

P. O. Box 24 Nám. 5. května 35 Strmá 2 Hornická 319

Ve sportovní hale je k dispozici krytý plavecký bazén o rozměrech 25 x 12 m a s hloubkou 90–160 cm. V areálu bazénu se dále nachází solárium, kosmetika, kadeřnictví, fitness pro 12 osob, 2 sauny pro 10 a 6 osob a masáže. Ve stejném komplexu jsou k dispozici dvě tělocvičny. Malá má rozměry 8 x 17 m a dřevěnou palubku, velká 30 x 17 m a nový povrch regupol. Obě umožňují provozovat řadu míčových sportů (basketbal, volejbal, házená, soft tenis, stolní tenis), sportovní gymnastiku i např. bojová umění. Vodní lyžařský vlek je 28

AKTUALIZACE Strategie rozvoje města Stráž pod Ralskem – část 1 – Profil města Novoborské dotační centrum o. s. umístěn na nádrži Horka a má délku 830 m. Kvalita sportovišť je velmi dobrá, funguje i sportovní zázemí. Velkým handicapem je neupravená pláž jezera Horka, což výrazně ovlivňuje rekreační možnosti místních obyvatel, ale i přilehlého okolí.

10.6. Ostatní služby Do této kategorie zahrnujeme ostatní zařízení občanské vybavenosti jako obchodní síť, ubytovací, stravovací a společensko-zábavní zařízení, nevýrobní služby, bankovnictví a pojišťovnictví a rovněž státní i nestátní úřady a instituce.

Maloobchod: Město Stráž pod Ralskem má poměrně úzkou síť maloobchodních zařízení se slabou nabídkou obchodů a služeb. Ve městě byla v roce 2010 vybudována prodejna supermarketu PENNY a v současnosti (2012) probíhá výstavba prodejny KIK. Obyvatelstvo Stráže pod Ralskem využívá při nákupu služeb a zboží dobré dopravní dostupnosti převážně do Liberce a České Lípy. Obecně je nabídka v oblasti maloobchodu ve městě ze strany obyvatel hodnocena jako nedostatečná, a to nejen v rámci obchodů, ale zejména služeb.

Ubytování, stravování: Problematika ubytování a stravování je s ohledem na úzkou provázanost s turistickým ruchem a rekreací zařazena do kapitoly Cestovní ruch.

Nevýrobní a výrobně-opravárenské služby: Do této kategorie zařazujeme jak služby typu holičství–kadeřnictví, pedikúra, manikúra, solária, prádelny a čistírny, zámečnictví, zakázkové krejčovství, kopírování a fotopráce, truhlářství, čalounictví, zámečnictví, klempířství apod., tak i služby poradenské, účetní, daňové, právní, realitní kanceláře aj. Vybavenost Stráže pod Ralskem v této kategorii služeb není dle názoru obyvatel města zcela dostatečná. Občané Stráže mohou využívat služby: kadeřnictví, pedikúru, manikúru, kosmetiku, solária, kopírování a fotopráce, zednictví, malířství a natěračství, truhlářství, autodílnu a pneuservis. Občany je přitom nedostatek těchto služeb vnímán jako jeden z největších problémů. Relativně nejvíce je postrádána opravna obuvi, mandl a podobné služby. Za těmito službami se proto dojíždí do Mimoně nebo až do České Lípy. Vyšší typ služeb je dostupný v České Lípě, případně v Mladé Boleslavi a Liberci (např. regionální pobočky cestovních kanceláří aj.).

Bankovnictví a pojišťovnictví: Ve Stráži pod Ralskem sídlí 2 pobočky, resp. obchodní místa bankovních ústavů: Česká spořitelna GE Money Bank Bankomat zde mají obě pobočky obou bankovních ústavů. Otevírací doba obou poboček je vyhovující, pobočka České spořitelny a. s. má zavřeno každý čtvrtek, pobočka GE Money Bank má otevřeno ve všechny pracovní dny.

Úřady a instituce: Městský úřad Stráž pod Ralskem (vč. matriky a stavebního úřadu) Policie ČR – obvodní oddělení Městská policie Česká pošta, s. p. Věznice Stráž pod Ralskem Městský úřad ve Stráži pod Ralskem vykonává působnost stavebního úřadu i pro okolní obce: Dubnice, Hamr na Jezeře a Noviny pod Ralskem. Pověřený obecní úřad (obec II. stupně) sídlí v Mimoni, úřad obce s rozšířenou působností (obec III. stupně) má své sídlo v České Lípě. Pro Stráž pod Ralskem vykonává svoji působnost úřad práce Česká Lípa. Finanční úřad sídlí v České Lípě. Ve Stráži pod Ralskem sídlí i městská policie a obvodní oddělení Policie ČR, do jehož působnosti patří i obce Stráž pod Ralskem, Břevniště, Brniště, Dubnice, Hamr na Jezeře, Hlemýždí, Jáchymov, Luhov, Nový Luhov, Útěchovice a Velký Grunov. Požární ochrana je řešena na dobrovolné bázi (SDH). V rámci Hasičského záchranného sboru Libereckého kraje Stráž pod Ralskem územně spadá pod územní odbor Česká Lípa, stanice je umístěna v Jablonném v Podještědí. Město disponuje moderní hasičskou zbrojnicí pro SDH. Objekt hasičské zbrojnice byl vybudován a vybaven převážně z dotačních zdrojů, v současnosti (2012) chybí pouze realizace fasády objektu. Plánovaná věž na sušení požárních hadic byla nahrazena sušící skříní na požární hadice, která je umístěna uvnitř objektu. Věznice Stráž pod Ralskem má kapacitu 783 odsouzených a je zařazena do kategorie „věznice s ostrahou“.

29


11. CESTOVNÍ RUCH 11.1. Historie a současnost cestovního ruchu Cestovní ruch patřil v minulosti (v první polovině 20. století) k významným odvětvím ve struktuře ekonomiky města. Po vzniku horeckého rybníka (dnes „vodní dílo Stráž pod Ralskem“) a v návaznosti na sousední Hamr na Jezeře se i Stráž pod Ralskem stala významným rekreačním letoviskem. Pro ubytování návštěvníků byla k dispozici řada hostinců – Müllerův, Seidlův, Telenského, Prihodův, Kunertův, Heinrichův, Strážský dvůr, Střelnice, konaly se nejrůznější kulturní akce (např. v hostinci „U Bílé labutě“ bylo zahájeno promítání filmů). Důležitým krokem v přerodu Stráže v letovisko se stalo spojení se železnicí. Automobilová společnost v Liberci kalkulovala s rostoucím cizineckým ruchem a vyžádala si koncesi pro osobní dopravu od nádraží v Brništi do Stráže a Hamru s provozem vždy od poloviny dubna do konce října. Koupání organizoval agilní „Okrašlovací spolek“. Hamr, který se v letovisko vyvinul dříve než Stráž, měl sice pěkné koupaliště s módními plážemi, neměl však dostatek ubytování, takže řada letních hostí bydlela ve Stráži a do Hamru za koupáním dojížděla. Návštěvníci litovali, že nemají možnost se koupat přímo ve Stráži. Okrašlovací spolek byl nadále aktivní a v roce 1930 byl na jezeře přímo ve Stráži rozšířen počet kabin, zřízeny tenisové kurty, zvýšen počet lodiček k půjčování, postavena nová kavárna a parkoviště pro automobily. Počet letních návštěvníků rok od roku rostl. V té době také Stráž vstoupila do Německého svazu severočeských lázní a letovisek a díky tomu byla zařazena do různých propagačních akcí. Po roce 1945 byla Stráž zahrnuta do rekreačního ráje ROH. Rozvoji letoviska bránila nejdříve stále se rozšiřující zóna vojenského výcvikového pásma. V souvislosti s rozvojem těžby uranu od konce 60. let 20. století byly veškeré aktivity v odvětví cestovního ruchu na dlouhých 30 let utlumeny, rekreační penziony byly zabrány pro zřízení kanceláří. Město Stráž přestalo být majitelem svého jezera (dnes Povodí Ohře) a koupání je možné jen na vlastní nebezpečí. Rozsáhlý komplex obslužných budov pro rekreanty z pláže zmizel. Jezero zmenšilo svoji plochu kvůli značným naplaveninám, které od dob výstavby hráze nebyly odstraňovány. Lodičky se nepůjčují, tobogán neexistuje… Od 90. let se objevují snahy navázat na tradice a znovu rozvojový potenciál pro cestovní ruch využít. Základem je revitalizace nádrže Horka a vytvoření odpovídajícího zázemí (pláž, lesopark, sportovní aktivity, šatny, tobogán, půjčovna loděk, občerstvení…). První vlaštovkou je provozování závěsného vodního lyžování (Panda sport), v další etapě se počítá s odbahněním jezera, vznikem kempu a vytvořením zázemí pro turisty a cykloturisty. Nabízí se i využití přírodních i kulturních atraktivit v okolí (průrva Ploučnice, zřícenina hradu Ralsko, cyklistické trasy v oblasti Ralska a po dokončení rekonstrukce i zámek Vartenberk).

11.2. Ubytování, stravování, služby Kapacita ubytování a stravování je s ohledem na zaměření ekonomiky města na vyšší úrovni než u měst obdobné velikosti. Zásadní problém však tkví v úrovni a kvalitě, zejména ubytovacích a stravovacích zařízení, která byla realizována za jiným účelem, než pro potřeby cestovního ruchu.

Tab.: Přehled ubytovacích zařízení ve Stráži pod Ralskem Kapacita Název / kategorie Adresa (lůžek) Hotely DIAMO Máchova 265 302 URAN Revoluční 196 32 Ostatní ubytovací zařízení Chatky PANDA SPORT Máchova 203 24 Villa MIMOSA Pod kaplí 206 5 Šešule Nám. 5. května 35 30 Soví vrch Pod Kaplí 484 25 Ubytovna IVVS Jižní 267 190 Celkem kapacita lůžek 608 Pramen: MěÚ Stráž pod Ralskem

Poznámka ubytovna hotelového typu, kategorie ** ubytovna hotelového typu dřevěné chatky turistického typu apartmány 1+kk až 3+1 ubytovna turistického typu ubytovna turistického typu Institut vzdělávání Vězeňské služby ČR

Celková kapacita ubytování v řešeném území je 608 lůžek, velkou část kapacity však tvoří ubytování turistického typu nebo účelová ubytovací zařízení resortu Ministerstva spravedlnosti. Pro podporu rozvoje cestovního ruchu a zejména vícedenních pobytů návštěvníků města Stráž pod Ralskem bude třeba výrazně změnit strukturu ubytovacích zařízení, zlepšit úroveň ubytovacích kapacit a vyřešit absenci doplňkových služeb k ubytování. 30

AKTUALIZACE Strategie rozvoje města Stráž pod Ralskem – část 1 – Profil města Novoborské dotační centrum o. s. Stravovací zařízení ve Stráži pod Ralskem mají sice kapacitu pro současné potřeby dostačující, kvalita služeb a úroveň zařízení však neodpovídá současným nárokům. Doplňková nabídka služeb pro ubytované návštěvníky města je na území města poměrně dostatečná (venkovní sportoviště, bazén, tenisové kurty, areál vodního lyžování), nicméně úroveň těchto služeb je různorodá. V okolí města jsou velice příhodné podmínky pro cykloturistiku, vodáctví a pěší turistiku.

12. BEZPEČNOST, KRIMINALITA Údaje o bezpečnostní situaci a úrovni kriminality, včetně vývojových trendů byly získány ze statistiky Územního odboru Česká Lípa Policie České republiky, který vede statistiku trestné činnosti všech obvodních oddělení Policie České republiky na okrese Česká Lípa. S ohledem na náročnost přípravy a zpracování dat nebylo možné získat údaje za samotné město Stráž pod Ralskem, ale pouze za obvod celého OO PČR. Tab.: Vývoj kriminality v období 2008 – 2011 – vybrané ukazatele (data za obvodní oddělení Policie ČR) Kategorie Zjištěno Objasněno 2008 2009 2010 2011 2008 2009 2010 2011 Vraždy 0 0 0 0 0 0 0 0 Loupeže 2 1 1 0 2 1 1 0 Násilné činy celkem 29 16 22 20 24 13 19 15 Znásilnění 0 0 0 3 0 0 0 3 Mravnost. č. celkem 1 3 1 3 1 3 1 3 Krádeže vloupáním 53 42 43 50 18 14 12 17 Krádeže automobilů 25 13 15 8 11 4 3 4 Krádeže věcí z aut. 12 16 6 13 4 3 0 0 Majetk. činy celkem 150 126 117 134 54 35 33 42 Pramen: ÚO Česká Lípa PČR Abychom mohli srovnat úroveň kriminality na území OO PČR Stráž pod Ralskem s průměrem České republiky, přinášíme v tabulkách vybrané ukazatele ve vývojové řadě 2008 – 2011 za celou ČR a porovnáváme relativní data.

Tab.: Vývoj kriminality v období 2008 – 2011 – vybrané ukazatele (údaje za Českou republiku celkem) Kategorie Zjištěno Objasněno 2008 2009 2010 2011 2008 2009 2010 2011 Vraždy Loupeže Násilné činy celkem Znásilnění Mravnost. č. celkem Krádeže vloupáním Krádeže automobilů Krádeže věcí z aut. Majetk. činy celkem

202 4515 17875 529 1680 53381 18793 49430 219347

181 4515 16887 480 1730 54848 14770 46613 212168

173 3874 18073 586 1811 58758 13109 39455 203717

173 3761 19409 675 2086 59672 12393 33230 203675

183 2235 12397 398 1291 11360 3296 3921 42761

163 2339 12422 378 1349 12523 2911 3995 44100

170 2082 13462 465 1520 13708 2302 3829 43478

158 1984 14533 499 1604 14155 2458 2928 45458

Pramen: MV ČR Tab.: Vývoj kriminality v období 2008 – 2011 – zjištěné činy – relativní údaje na 1000 obyvatel za ČR – porovnání územního obvodu OO Stráž pod Ralskem a České republiky celkem Kategorie Obvodní oddělení Stráž p. Ralskem Česká republika 2008 2009 2010 2011 2008 2009 2010 2011 Vraždy 0 0 0 0 0,19 0,18 0,17 0,17 Loupeže 2 1 1 0 4,03 4,52 3,87 3,71 31

AKTUALIZACE Strategie rozvoje města Stráž pod Ralskem – část 1 – Profil města Novoborské dotační centrum o. s. Násilné činy celkem Znásilnění Mravnostní činy celkem Krádeže vloupáním Krádeže automobilů Krádeže věcí z automobilů Majetkové činy celkem Pramen: ÚO Česká Lípa PČR

29 0 1 53 25 12 150

16 0 3 42 13 16 126

22 0 1 43 15 6 117

20 3 3 50 8 13 134

16,50 0,50 1,57 53,38 18,79 49,43 219,35

16,89 0,48 1,73 54,85 14,77 46,61 212,17

18,07 0,59 1,81 58,76 13,11 39,46 203,72

19,41 0,68 2,09 59,67 12,39 33,23 203,68

Kriminalita v oblasti Stráže pod Ralskem (obvod OO Policie ČR) je ve srovnání s průměrem České republiky srovnatelná. Výrazně nižší jsou však krádeže věcí z automobilů. Nejhorší je situace u krádeží vloupáním (zhruba dvojnásobně vyšší výskyt ve srovnání s republikovým průměrem) a u krádeží dvoustopých motorových vozidel. Zřejmě to souvisí částečně se zaměřením oblasti na cestovní ruch, vyšším počtem automobilů ze zahraničí (SRN, Nizozemí, Polsko aj.), které jsou nejčastěji předmětem krádeží, a relativní blízkostí státní hranice.

13. SHRNUTÍ – PROBLÉMOVÁ ANALÝZA V závěrečné kapitole analýzy přinášíme shrnutí nejvýznamnějších výstupů z analytické části (Profilu města), analýzu silných a slabých stránek (SWOT) a definování nejdůležitějších rozvojových oblastí města.

13.1. SWOT analýza SWOT analýza byla vytvořena ve spolupráci s členy pracovní skupiny pro aktualizaci Strategie rozvoje města Stráž pod Ralskem. Informace uvedené ve SWOT analýze byly zjištěny především na základně informací zpracovatele aktualizace Strategie a na základě realizovaného dotazníkového šetření mezi spolupracovníky pracovní skupiny pro aktualizaci Strategie rozvoje města Stráž pod Ralskem.

Silné stránky atraktivní krajina v okolí města (Ralská pahorkatina, hrad Ralsko, vodní nádrž Horka, rybník Hamr na Jezeře, Ještěd, atd.) dostatek možností pro sportovní vyžití (víceúčelové sportovní hřiště, tenisové kurty, bazén, volejbalové hřiště, horolezecká stěna, tělocvična, skatepark, atd.) klidné město mimo hlavní dopravní tahy a současně dobrá geografická poloha města s dostupností do velkých měst i rekreačních oblastí kvalitní zdravotnické služby v objektu polikliniky, nový rentgen mateřská a základní škola ve městě, dobrá dopravní dostupnosti středních a vysokých škol (Česká Lípa, Liberec, Nový Bor) dobrá technická infrastruktura města (systém CZT, veřejné osvětlení, komunikace, vodovod a kanalizace) relativně dobrý technický stav bytových domů ve vlastnictví města

patriotismus obyvatel, hodnocení města jako dobrého místa pro život dobrá poloha města na hlavních turistických trasách (cyklomagistrála „Ploučnice“, vodní tok

řeky Ploučnice)

32


Slabé stránky nevyhovující struktura obchodů a služeb nedostatek pracovních příležitostí, zejména pro ženy a znevýhodněné skupiny obyvatel (matky s malými dětmi, absolventi, atd.) špatné mezilidské vztahy obyvatel města nedostatečné dopravní spojení pro dojíždění do zaměstnání, absence spojů o víkendech špatná image města, dědictví minulosti – těžba uranu, věznice, převaha panelové výstavby nedostatečná propagace nabídky města nedostatek ubytovacích kapacit vyšší kvality nedostatečné využití kapacit majetku města (poliklinika, sportoviště, kulturní dům)

Příležitosti rozšíření struktury nabídky kulturního vyžití (kino, koncerty na hradě Vartenberk a na pláži vodního díla Horka, apod.) podpora vzdělávání obyvatel (jazykové kurzy, kurzy IT gramotnosti, finanční gramotnosti, apod.) maximalizace využití kapacit majetku města formou pořádání seminářů, konferencí, workshopů (aktivní a cílená nabídka volných prostor krajským a státním institucím, sportovním organizacím, apod.) trvalá podpora vytváření nových pracovních míst ve městě s cílem zamezení odchodu mladých obyvatel vytváření rozvojových ploch s infrastrukturou pro stavbu RD

zlepšení spolupráce s okolními obcemi se zdůrazněním výhodné polohy Stráže pod Ralskem jako výchozího místa pro návštěvy atraktivit cestovního ruchu zlepšení propagace města se zaměřením na jeho jedinečný soubor nabídky sportovního vyžití a vytvoření ucelené nabídky služeb na sezónu léto/zima využití pláže vodního díla Horka jako rekreačního areálu pro volný čas zlepšení sociálních vztahů mezi obyvateli města

Hrozby závislost města na s. p. DIAMO v oblasti zásobování teplem a existence kolizních situací mezi rozvojovými prioritami města a potřebami s. p. DIAMO odchod mladých obyvatel města, strmý nárůst současného průměrného věku obyvatel města (38 let) obnova těžby uranové rudy (dobývacím či chemickým způsobem) a tím znehodnocení aktivit zaměřených na rozvoj cestovního ruchu další omezování struktury obchodů a služeb nárůst nezaměstnanosti a následný odchod obyvatel města

33


13.2. Problémová analýza Na základě existující Strategie rozvoje města Stráž pod Ralskem, dotazníkového šetření realizovaného mezi členy pracovní skupiny pro aktualizaci Strategie rozvoje města Stráž pod Ralskem a jejími spolupracovníky a znalostmi zpracovatele aktualizace Strategie jsou definovány hlavní rozvojové oblasti, které pokrývají všechny oblasti rovnoměrného rozvoje města.

A) Ekonomický rozvoj, zaměstnanost Vytváření podmínek pro tvorbu pracovních míst Podpora zachování stávajících pracovních míst formou trvalé podpory pro malé a střední podnikatele Cílená prezentace ekonomického potenciálu města případným investorům na úzce specializovaných akcích (CzechInvest, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Okresní hospodářská komora Liberec, veletrhy, atd.) Revitalizace brownfields formou definování podmínky vzniku nových malých a středních podniků primárně ve stávajících brownfields B) Technická a dopravní infrastruktura, bydlení Zpracování pasportů kanalizační sítě (splaškové i dešťové), horkovodního vedení, hlavních rozvodů silové elektřiny a dalších inženýrských sítí uložených nad a pod zemí v digitální podobě a zajištění jejich průběžné aktualizace Ve spolupráci s obyvateli sídlišť zpracování koncepce rozvoje parkování ve městě, zpracování projektové dokumentace jednotlivých parkovišť a výstavbu parkovišť řešit v rámci celkové regenerace veřejných ploch na sídlišti Zajištění bezpečného pohybu cyklistů v intravilánu města v souvislosti s budovanou „Zelenou cyklomagistrálou Ploučnice“ Vstoupit v jednání s Krajským úřadem Libereckého kraje ve věci zlepšení dopravní obslužnosti, zvláště o víkendech s cílem podpořit cestovní ruch i dostupnost do zaměstnání Vytvářet podmínky pro vznik ploch vhodných pro individuální výstavbu RD Zpracovat projekt celkové regenerace panelového sídliště (chodníky, komunikace, parkovací místa, zeleň, herní prvky) a financovat tuto regeneraci s využitím vhodných dotačních programů Poskytování poradenství Společenstvím vlastníků jednotek (SVJ) vzniklých v prodaných bytových domech (minimálně v období prvních 3 let od uskutečnění prodeje) C) Cestovní ruch a rekreace Zajištění dostatečné a kvalitní nabídky služeb pro cestovní ruch, zejména pro cykloturisty v souvislosti s realizovanou páteřní cyklotrasou „Zelená cyklomagistrála Ploučnice“ (absence kvalitních ubytovacích a stravovacích zařízení, absence jednoduchých občerstvovacích míst na trase cyklomagistrály, nedostatek či absence půjčoven, opraven a úschoven kol, absence nabídky přepravy kol automobilem, nevyhovující provozní doba některých služeb a obchodů, atd.) Zahájení činností pro odbahnění vodního díla Horka a následné vytvoření areálu pro letní rekreaci ve spolupráci s Povodím Ohře s. p. a Krajským úřadem Libereckého kraje s využitím zkušeností o. p. s. Máchovo jezero (komplexní revitalizace pláže vodního díla Horka, výstavba mola, zajištění služeb pro rekreanty) Pravidelná aktualizace stávajícího kvalitního navigačního a informačního systému na území města, spolupracovat s Klubem českých turistů při pravidelné obnově turistických značek na území města Vybudování přístaviště pro vodáky na řece Ploučnici, zajištění možnosti půjčení lodí s nabídkou převozu kol k dalšímu přístavišti (např. Průrva Ploučnice) Navázání kontaktů s potencionálními organizátory vzdělávacích seminářů, konferencí, workshopů i firemních teambuldingů regionálního, krajského i celostátního významu s cílem upravit vhodné prostory města i nabídku služeb jejich požadavkům (využití školicího střediska DIAMO, Justiční akademie, Institutu vzdělávání Vězeňské služby, apod.) Podporovat zvýšení kvalifikace lidských zdrojů působících v oblasti služeb cestovního ruchu formou aktivního předávání zkušeností např. s partnery z polské a německé části Euroregionu Nisa na workshopech cestovního ruchu Podpora potenciálu pro rozvoj ekoturistiky a venkovské turistiky formou vytvoření produktů cestovního ruchu (např. balíček: ubytování + návštěvy statků s chovem hospodářských zvířat v okolí města + návštěva Průrvy Ploučnice + pozn. okruh po památkách města) a prezentace tohoto produktu na veletrzích cestovního ruchu a v rekreačních oblastech Zajištění vícedenního pobytu turistů ve městě formou vytvoření produktu cestovního ruchu (např. balíček: ubytování + možnost využití všech sportovišť města a spolupracujících organizací F+ poznávací cyklookruh po okolí města + sjezd řeky Ploučnice) Aktivní spolupráce mezi městem a podnikatelskými subjekty v cestovním ruchu s cílem koordinace nabídky služeb v cestovním ruchu (zamezení duplicit v úrovních služeb, apod.) 34

AKTUALIZACE Strategie rozvoje města Stráž pod Ralskem – část 1 – Profil města Novoborské dotační centrum o. s. Cílená a intenzivní propagace města v oblasti cestovního ruchu (sezónní prezentace v regionálním, krajském i celostátním tisku, v rozhlasovém a televizím vysílání) Výrazné zlepšení prezentace města zejména na hlavních dopravních (silničních i železničních) trasách v nejbližším okolí města, instalace poutačů a využití komerčních billboardů

D) Sociální infrastruktura (maloobchod, služby, školství, kultura, tělovýchova, zdravotnictví a sociální péče Podpora rozvoje chybějících obchodů a služeb (čistírny, opravny obuvi apod.) dle dotazníkového šetření mezi obyvateli města Rekonstrukce mateřské školy U Potoka a sloučení mateřské školy U Potoka a mateřské školy Máchova do jednoho objektu Podpora vzdělávání obyvatel (jazykové kurzy, kurzy IT gramotnosti, finanční gramotnosti, apod.) Zachování a rozvoj spektra zdravotnických služeb v objektu polikliniky Rozšíření služeb pro seniory v závislosti na stárnutí populace o nabídku zdravotních a sociálních služeb pro vyšší věkové skupiny (terénní péče, domy a areály pro seniory a další obdobná zařízení) Zajištění sociální pomoci rodinám a jednotlivcům, pomoc sociálně slabým a postiženým občanům E) Správa majetku města Zpracovat analýzu majetku města s důrazem na jeho kapacitu a její využívání Provedení koncentrace činnosti subjektů působících v objektech ve vlastnictví města (např. sloučení dvou mateřských škol do jednoho centrálního objektu, přesun sběrného dvora do areálu hasičské zbrojnice, apod.) a prodej uvolněných objektů města Zpracování analýzy brownfields na území města s důrazem na majetkové vztahy a zahájit činnost k jejich využití městem či stávajícími vlastníky Odstranění havarijního stavu kulturních památek (zámek Vartenberk, Gablerův dům, Boží hrob, apod.) provedením jejich restaurování a vytvoření turistických cílů pro návštěvníky města Provedení revitalizace středu města – náměstí 5. května dle architektonické studie s využitím dotačních zdrojů Pravidelné opravy chodníků a komunikací na území města F) Prevence kriminality Posílení hlídkové činnosti v lokalitách označených obyvateli jako rizikové v oblasti bezpečnosti Zavedení monitorovacího kamerového systému na exponovaných místech Zavedení dohledu a sociální pomoci v problémových rodinách Podporovat aktivity nestátních neziskových organizací, zájmových sdružení a spolků

PŘÍLOHA Č. 1 – PRAMENY Analýza dopravy na území Libereckého kraje DIAMO s. p. – konzultace + podklady k problematice sanace ložisek Dopravní politika Libereckého kraje František Lepka: kniha Český uran http://max.af.czu.cz/kab/natural/text.htm- Porovnání klimatické regionalizace ČR podle Moravce – Votýpky (1998) a Quitta (1971) http://www.chmi.cz/meteo/ok/tr6190w.jpg- Průměrná roční teplota vzduchu za období 1961-1990 [ºC]. Česká republika http://www.chmi.cz/meteo/ok/nsrz6190.jpg- Normály ročních srážkových úhrnů 1961-90 [mm] (Metoda splinningu dr.Květoně a ing. Retta) http://www.straz.cz/index.php?text=189-mestem-projizdi-rychla-rota- otištěno v Českolipském deníku http://zsstraz.xhosting.cz/- Stránky ZŠ ve Stráži pod Ralskem http://www.strazpr.cz- Oficiální stránky Stráže pod Ralskem 35

AKTUALIZACE Strategie rozvoje města Stráž pod Ralskem – část 1 – Profil města Novoborské dotační centrum o. s. http://www.straz.cz/- Neoficiální stránky Stráže pod Ralskem http://www.vscr.cz/institut- Stránky Institutu vzdělávání vězeňské služby ČR http://portal.justice.cz/soud/soud.aspx?o=7&j=17&k=220- Stránky Justiční akademie http://www.reflex.cz/Clanek23948.html- článek o brownfields v LK, mj. i o zámku ve Stráži http://www.rozhlas.cz/rtip/portal/_zprava/7322- článek ČRO o skladateli Biberovi http://www.suz.cz/modules.php?name=Content&pa=showpage&pid=13&page=10informace o pobytovém zařízení Stráž p. R. ze stránek Správy uprchlických zařízení MV ČR Krajský úřad Libereckého kraje, odbor rozvoje venkova, zemědělství a životního prostředí – zvláště velké a velké zdroje znečištění Městský úřad Česká Lípa, odbor životního prostředí – střední zdroje znečištění Městský úřad Stráž pod Ralskem – poskytnuté studie a konzultace (stavební úřad) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje Program rozvoje hospodářsky slabých oblastí – Podralsko (ARR, 2005–2006) Statistická ročenka VS ČR za rok 2005 – www.vscr.cz Územní plán sídelního útvaru Stráž pod Ralskem – Hamr na Jezeře (Archateliér, s. r. o. Ústí ad Labem, 1994) Územní plán velkého územního celku Liberecký kraj – koncept (SAUL, s. r. o. Liberec)

36

AKTUALIZACE STRATEGIE ROZVOJE MĚSTA STRÁŽ POD RALSKEM ČÁST 1 PROFIL MĚSTA

Recommend Documents