Aktualitky ČSOP JARO Jaroměř

Aktualitky ČSOP JARO Jaroměř 1. srpna 2013

OBSAH: Pracovně vzdělávací tábor Olešenka 2013 začíná již tento víkend! Zajímavé cestopisné i přírodovědné přednášky, praktický kurz o využití technického konopí i poznávání přírody – celý příští týden Moravskoslovenský putovní pracovně vzdělávací tábor (Senobraní na Pouzdřanské stepi, bývalém voj. prostroru Milovice, Kobylské skále u Čejče, Jasennové na Uherskohradištsku, slovenském Tematíně, Beckovských skalicích a Vršatci) bude na konci srpna Další pořádný flák Ještěrčího ráje je náš! Ještěrčí ráj má už svůj web Zachraňujeme další nové lokality v Čechách i na Moravě Budeme mít další východočeskou „soukromou“ rezervaci? Přijďte se vykoupat na naši záchrannou stanici a u toho si prohlédnout obří voliéru pro čápy i další zdejší novinky… Ptačí tragédie letošního jara a někteří zajímavější letošní pacienti Povodně a sucha – kdy už odpovědní lidé konečně začnou řešit příčiny místo následků? Ptačí park Josefovské louky – bude poprvé oficiálně na podzim zaplaven!

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------Pracovně vzdělávací tábor Olešenka 2013 začíná již tento víkend! Tuto sobotu (dorazit je možné už dnes) začíná 23. ročník tradičního tábora Olešenka. Vloni jsme to možná „trochu“ přepískli s množstvím vykonané práce pro přírodu (dost nám to bohužel zkomplikovalo počasí, kdy nám do krásně nasušeného sena pořádně napršelo) a spíše se jednalo o pracovní lágr pro ekoteroristy nejtvrdšího zrna, než o pohodovou vzdělávací akci. Proto slibujeme, že letos to bude o poznání lepší a fyzické práce bude určitě o něco méně, než tomu bylo vloni a naopak. A naopak o to bohatší bude vzdělávací a zábavný program – takže se nebojte, vezměte své známé a vyrazte mezi nás – třeba jen na pár dní. (Stačí poslat SMS kdy a v jakém počtu dorazíte a to i v průběhu tábora) A že jsme si letos opravdu dali záležet je vidět níže!

Zajímavé cestopisné i přírodovědné přednášky, praktický kurz o využití technického konopí i poznávání přírody – celý příští týden Během tábora Olešenka probíhají různé vzdělávací akce. Ty nejsou určené pouze pro klasické účastníky tábora, ale i pro širokou veřejnost. Pokud nemáte čas zapojit se do praktické péče o přírodu, zavítejte za námi alespoň na nějakou zajímavou přednášku či přírodovědnou vycházku: Místo konání vždy Tábor Olešenka, obec Rzy nedaleko Olešnice v Orlických horách, přednášky jsou na louce pod širou oblohou (podrobný popis jak se do tábora dostat naleznete zde: http://www.jarojaromer.cz/olesenka.html), v případě nepřízně počasí se přesuneme do prostorného vojenského stanu. Je zde i možnost přespání do druhého dne (ve svém spacáku ve vlastním či našem vojenském stanu) v případech, kdy se přednáška hodně protáhne do pozdních hodin a posluchačům se už „nechce domů“. Veškerý program je zdarma! U několika přednášek ještě není znám přesný termín a čas, který bude upřesněn až po 3. srpnu (aktuální informace je možné zjistit non-stop na telefonu 776700203). Konkrétně se jedná o tyto tři přednášky: MOTÝLI NEJEN ORLICKÝCH HOR Přednášející: David Breiter Chrudimský fotograf přiblíží rozmanitý svět motýlů, problematiku jejich ochrany a podělí se svým promítáním nejen o fotografie a videa, ale i o své „zážitky z natáčení“. NOČNÍ HVÉZDNÁ OBLOHA Přednášející: Mgr. Martin Hanousek Přímo pod hvězdnou noční oblohou budou posluchači seznámeni s jednotlivými souhvězdími i zajímavými astronomickými jevy. Otakárek ovocný CHOV, VÝZKUM I PRAKTICKÁ OCHRANA NĚKTERÝCH DRUHŮ DENNÍCH MOTÝLŮ Přednášející: Miloš Andres Proč a jak chovat motýly, čím jsou u nás nejvíce ohroženi a co může každý z nás udělat pro jejich aktivní ochranu. Další akce již mají známé termíny: Pondělí 5.8.2013, 21:00 hod. NOVÁ ODYSSEA - PUTOVÁNÍ S ČÁPY ČERNÝMI (LETNÍ NOČNÍ OPEN AIR PROJEKCE) Přednáší Ing. Kamil Čihák. Projekt Českého rozhlasu věnovaný sledování migračních cest čápů černých z centrální Sibiře a Mongolska do zimovišť v Indii. Přímý účastník expedice za čápy černými do Mongolska a Indie seznámí posluchače se svými poznatky i s přírodou a kulturou zemí, v nichž se výzkum odehrával.

Úterý 6.8.2013, 13:30 hod (při vhodném počasí večer lákání hmyzu na světelný zdroj od 21:30 hod). METODY ENTOMOLOGICKÉHO VÝZKUMU V PRAXI Přednáší David Číp. Víte jak vypadá entomologický cucák, k čemu slouží sklepávadlo či prosívadlo, co je to vyšlapávání nebo vyplavování, z čeho se dá vyrobit zemní past či jak se sbírá hmyz na mršinách, výkalech či norách savců? Proč i největší milovníci přírody musí někdy hmyzí exempláře usmrcovat, čím je smrtí a proč a jak je preparují a podle čeho určují. Chcete si na vlastní oči prohlédnout úžasný svět bezobratlých v několikanásobném zvětšení binokulární lupy? Ukázky živého i preparovaného hmyzu. Středa 7.8.2013, cca 13:30 hod. KURZ STAVĚNÍ I VAŘENÍ S TECHNICKÝM KONOPÍM, JAKO STARONOVOU VŠESTRANNĚ VYUŽITELNOU ZEMĚDĚLSKOU PLODINOU ŠETRNOU K ŽIVOTNÍMU PROSTŘEDÍ Přednášející: Lektor občanského sdružení Konopa z Českých Budějovic Konopí a životní prostředí (pěstování a prvotní zpracování, historie jeho využívání, lokální hospodaření, konopné výrobky a jejich dopad na člověka, konopné potraviny). Součástí pracovního kurzu bude ochutnávka potravin i stavba malého přístřešku s využitím technického konopí. Čtvrtek 8.8.2013, čas a cíl exkurze bude ještě upřesněn ZOOLOGICKO – BOTANICKÁ EXKURZE Lektor: David Číp a další (prozatím v jednání) Čtvrtek 8.8.2013, 21:00 hod. ŽIVOT NA TIBETSKÉ PLOŠINĚ, I KOUSEK POD NÍ (LETNÍ NOČNÍ OPEN AIR PROJEKCE) Přednáší: Mgr. Břeněk Michálek.Tibet je bezesporu extrémním prostředím pro život. Živočichové, rostlinstvo i lidé se museli výrazně přizpůsobit, aby zde mohli trvale žít. Makak tibetský Pátek 9.8.2013, 13:30 hod. Přenáší: Míla Hromádko PTÁCI ORLICKÝCH HOR A PTAČÍ PARK JOSEFOVSKÉ LOUKY Dlouholetý ornitolog a jeden z autorů knihy o hnízdním rozšíření ptáků Orlických hor nás seznámí s ptačími druhy, které můžeme zastihnout v Orlických horách a jejich podhůří. A jako otec myšlenky na vznik první české soukromé ptačí rezervace - Ptačího parku Josefovské louky nás seznámí i s tímto projektem. Pátek 9.8.2013, 13:30 hod, 20:30 hod. Přednáší: Mgr. Josef Hotový NETOPÝŘÍ NOC Ukázka výzkumu netopýrů s využitím detektoru i odchytu do sítí a povídání o nesmírně zajímavém životě netopýrů i problematice jejich ochrany. Změna programu vyhrazena (pokud nejste přímými účastníky tábora a chystáte se na konkrétní přednášku, ověřte si prosím aktuální stav non – stop na telefonu 776700203, případně nám na tento telefon dejte předem vědět, abychom vás o případných změnách včas informovali.

Moravskoslovenský putovní pracovně vzdělávací ochranářský tábor (Senobraní na Pouzdřanské stepi, bývalém voj. prostoru Mikulov, Kobylské skále u Čejče, Jasennové na Uherskohradištsku, slovenském Tematíně, Beckovských skalicích a Vršatci) bude na konci srpna Pro všechny, kteří chtějí poznat nejzajímavější lokality Jižní Moravy a Západního Slovenska a zároveň přispět k tomu, aby si tyto přírodní skvosty s naši naprosto unikátní flórou a faunou udržely svoji druhovou rozmanitost i do budoucna, pořádáme tuto speciálně-luxusní akci! Vršatec je významnou krajinnou dominantou Bielych Karpat Prvních 15 přihlášených účastníků má zajištěnou dopravu z Jaroměře, mezi jednotlivými lokalitami a nakonec zase zpět zcela zdarma, stejně jako stravu. Dalších prvních 30 přihlášených účastníků si musí již dopravu zajišťovat sami, ale mají alespoň zdarma stravu, přičemž pro ně jsme schopni zajistit i pracovní nářadí. Pozdě přihlášení či vůbec nepřihlášení účastníci si musí zajistit dopravu, stravu i pracovní nářadí zajišťovat již zcela sami. Je možné zúčastnit se jak celého putovního tábora, tak jakýchkoli jeho dílčích částí. Součástí tábora jsou i vzdělávací akce. Ty nejsou určené pouze pro klasické účastníky tábora, ale i pro širokou veřejnost. Pokud nemáte čas zapojit se do praktické péče o přírodu, zavítejte za námi alespoň na nějakou zajímavou přednášku. Veškeré vzdělávací akce jsou zcela zdarma. Katrán tatarský na Pouzdřanské stepi Předběžný program (je možné, že dozná ještě podstatných změn – slovenskou část programu teprve ladíme s kolegy na Slovensku): (23) 24. - 25.8. Senobraní na Pouzdřanské stepi (případně i v BVVP Mikulov – podle počtu dorazivších účastníků) na nejjižnější Moravě - kosení a úklid travních porostů a likvidace drobnějších náletů či vytváření ranných sukcesních stádií 24.8. 14:00 – Zoologicko – botanická vycházka po Pouzdřanské stepi 21:00 – Večerní a noční program na Pouzdřanské stepi a v jejím blízkém okolí (v případě nepřízně počasí přesun do tělocvičny ZŠ Vranovice, přičemž Netopýří a Můří noc se ruší) 21:00 – 21:15 Krátká přednáška o přírodě Pouzdřanské stepi, CHKO Pálava (a širokém okolí), vhodného lektora zatím ještě hledáme

21:30 – 22:45 NOČNÍ OPEN AIR PROJEKCE: AUSTRÁLIE – NEJEXTRÉMNĚJŠÍ KONTINENT Lektor: Mgr. Břeňek Michálek, biologický dobrodruh a profesionální ochránce přírody Cestopisná přednáška o Austrálii doplněná množstvím povedených snímků promítaných na plátno pod hvězdnou letní oblohou Zmítána mezi ohněm, povodněmi a cyklony je Austrálie skutečně nejextrémnějším kontinentem. Příroda, lidé a ochranářské průšvihy této země. Posezení v trávě – důrazně doporučujeme vzít si něco pod zadek, případně repelent! 21:15 – do ranního rozbřesku MŮŘÍ NOC NA POUZDŘANSKÉ STEPI Lektor: Miroslav Mikát, profesionální entomolog bude lákat noční hmyz na světelný zdroj a u toho poutavě vyprávět zajímavosti ze života (nejen) nočního hmyzu Australská agama límcová 21:15 – do ranního rozbřesku NETOPÝŘÍ NOC NA POUZDŘANSKÉ STEPI Lektor: RNDr. Mojmír Vlašín & RNDr. Blanka Mikátová, profesionální zoologové a ochránci přírody nás s využitím detektoru a identifikátoru netopýrů seznámí s těmito fascinujícími nočními savci i možnostmi jejich ochrany

26.8. - Kobylí/Čejč - Kobylská skála (Čejčsko) - kosení travních porostů a odklízení travní hmoty, likvidace pajasanů a akátů + zoologickobotanická vycházka po lokalitě 27.8. – Blatnička - Jasenová (Uherskohradištsko – podhůří Bílých Karpat) - kosení a odklízení travních porostů + zoologicko-botanická vycházka po lokalitě 29.8. – Tematín (Povážský Inovec na Slovensku) - kosení a odklízení travních porostů, likvidace náletů + zoologicko-botanická vycházka po lokalitě 21:15 – 24:00 MŮŘÍ VEČER NA TEMATÍNĚ (pouze za příznivého počasí) Lektor: David Číp, profesionální ochránce přírody bude lákat noční hmyz na světelný zdroj a u toho vyprávět o nočním životu v přírodě Sameček a samička ještěrky zelené 30.8. – Beckovské skalice (Střední Pováží na Slovensku) v případě časového skluzu bude tato lokalita vypuštěna a nahrazena jinou výše či níže uvedenou) - likvidace náletů + zoologicko-botanická vycházka po lokalitě

31.8. - 1.9 – Vršatec (Slovenská část Bílých Karpat) - kosení a odklízení travních porostů a likvidace náletů + zoologicko-botanická vycházka po lokalitě 21:30 – 22:45 VEČERNÍ OPEN AIR PROJEKCE POD VRŠATCEM (lektor(y) i téma(ta) přednášky ještě upřesníme – večerní program proběhne pouze za příznivého počasí Posezení v trávě – důrazně doporučujeme vzít si něco pod zadek, případně repelent! 21:15 – 24:00 MŮŘÍ VEČER NA VRŠATCI Lektor: David Číp, profesionální ochránce přírody bude lákat noční hmyz na světelný zdroj a u toho vyprávět o nočním životu v přírodě. Stráně Vršatce zasazené do malebné krajiny mají neopakovatelnou atmosféru Další pořádný flák Ještěrčího ráje je náš! Podařilo se nám zakoupit další kus Ještěrčího ráje. Naši dárci si opravdu pospíšili, a to dokonce tak, že máme od jara vykoupený nejen první hektar, o který nám šlo především, ale už jsme koupili více jak 3 ha dalších ploch!!! A to dokonce včetně navazujícího neúrodného a kamenitého pole (léta to byl pro špatnou obhospodařovatelnost úhor), kam již letos budeme rozšiřovat pastviny, a tím i připravovat podmínky pro obsazení tohoto místa ještěrkami i řadou dalších zdejších živočichů a rostlin. Jedna z částí Ještěrčího ráje Tím je hrozba likvidace lokality topolovými plantážemi definitivně zažehnána a lokalita zachráněna "na věky věků" - máme z toho ohromnou radost!!! Takže poslední, co nám zbývá dokoupit, je cca 5 ha navazujících strání a okolních lesních porostů, které sice nejsou akutně ohroženy topoly, ale tvoří logický celek Ještěrčího ráje, který by měl jednou pro vždy zpečetit ochranu celého území. Začali jsme již připravovat opatření, která by měla lépe zpř ístupnit celou lokalitu široké veřejnosti - např. i v návaznosti na zdejší cyklostezku. Protože péči o Ještěrčí ráj mají na starost naši "profesionální specialisté“ (stádo koz a ovcí) a realizujeme zde tzv. rotační pastvu, kdy jsou během sezony postupně přepásány různé plochy, je celý Ještěrčí ráj rozparcelován na sedm (v budoucnu nejméně osm) jednotlivých výběhů. A aby návštěvníci ještěrčího ráje nemuseli prolézat mezi elektrickými ohradníky (které jsou navíc někdy i pod proudem získávaným z našich solárních panelů), tak je třeba zde vytvořit i systém vrátek, kterými půjdou jednotlivé výběhy pohodlně projít. A na škodu jistě nebudou ani značené chodníčky, aby nám na zdejší čím dál rozlehlejší lokalitě návštěvníci nebloudili, navíc doplněné infopanely upozorňujícími na zdejší přírodní zajímavosti.

Díky mozaice ohrad máme zaručen o, že v případě, kdy je konkrétní výběh přepásán, mohou nejen ještěrky, ale i motýli a další živočichové dočasně "vyklidit pole“ a přesunout se do zbývajících výběhů, kde budou k vidění kdykoli během sezony. Zde mají od pasoucích se zvířat na čas naprostý klid. Tento způsob pastvy je dokonce přímo blahodárný pro naprostou většinu zdejších zvířecích i rostlinných obyvatel. Kromě zmíněného klidu jim zaručuje velmi členitou a pestrou přírodní mozaiku, kde si snad každý živočich i rostlina najde ty svoje nejlepší podmínky. A důkazy, že tomu tak opravdu je, zde můžeme vidět doslova na každém kroku. Zejména lidé, kteří vědí, jak tato stráň vypadala, než jsme se o ni začali starat (tzn. před rokem 2002), nepřestávají žasnout nad tím, jaká zde narůstá druhová bohatost živočichů a rostlin. Když na jaře vykvetou zdejší petrklíče (prvosenky jarní), tak jsou některá místa zalita zlatavým leskem, jež jim propůjčují stovky těchto pohledných květů. Z několika posledních trsů mateřídoušky jsou dnes doslova voňavé mateřídouškové koberce, ozdobené stovkami fialově kvetoucích vítodů chocholatých. Taktéž několik skomírajících rostlinek nádherného jetele alpínského bylo nahrazeno hned několika kvetoucími "jetelovými koláči“ a nechybí zde ani pohledné kozí brady, lilie zlatohlavé, čičorky, úročníky, dymnivky a celá řada dalších. Taktéž silně ohrožený na podzim kvetoucí hořeček brvitý, který se zde objevil teprve pár let po tom, co jsme zde obnovili odbornou péči, nám každoročně alespoň mírně přibývá. Populace denních motýlů se zde již před lety zečtyřnásobily oproti dřívějším počtům a od té doby se drží na podobné výši. Byť jich letos je a i nadále bude přece jen méně, protože vlhké jaro jim vůbec nesvědčí a navíc podobné výkyvy počasí v předchozích letech - např. loňský květnový sníh - způsobily velmi citelné celoplošné poklesy po celých východních Čechách. O to větší význam však podobná místa mají, protože v případě, že se povětrnostní podmínky zlepší, mohou se zde zase začít intenzivně množit v urputné snaze o zachování druhu a obnovení početnosti na dřívější úrovni. Proto až na své zahradě spatříte letos motýla, kdo ví, jestli se některý z jeho předků nenarodil právě v Ještěrčím ráji! A ještěrky jsme si nechali na závěr. O tom že ještěrčí ráj je opravdu hoden svého jména svědčí i např. 58 beznohých ještěrek - slepýšů, které jsme našli během cca půl hodiny při opravě ohrad. Celková početnost slepýšů na zdejší lokalitě tak bude nejméně několik set jedinců! Tímto Vás srdečně zveme k návštěvě Ještěrčího ráje, který se nám společným úsilím podařilo zachránit. V případně zájmu jsme schopni zajistit i průvodce (pochopitelně zdarma). Možná už letos, spíše však až v roce 2014, kdy se nám podaří dokončit systém vrátek, chodníčků i infopanelů, pak začneme i s přípravou organizovaných akcí pro veřejnost, která by se chtěla seznámit s hodnotami zdejšího krásného koutku naší země. A ještě jednou děkujeme všem, kteří svým dílem přispěli k zachování tohoto nejen ještěrčího ráje! Druhově bohaté teplomilné trávníky Ještěrčího ráje

Ještěrčí ráj má už svůj web Pokud vás první česká soukromá rezervace pro ještěrky zaujala a rádi byste se dozvěděli více – navštivte náš zbrusu nový web http://www.jarojaromer.cz/jesterci_raj.htm. Až se k tomu dostaneme, tak připravíme i virtuální prohlídku tohoto cenného území. Zachraňujeme další nové lokality v Čechách i na Moravě I v letošním roce jsme k lokalitám, o které dlouhodobě pečujeme přibrali další nové, takže dnes má náš Velkojaroměřský pozemkový spolek určitý právní vztah k více jak 140 lokalitám na území Čech, Moravy i Slovenska! Jsme moc rádi, že se nám konečně podařilo zajistit prvních pár hektarů nejcennějších ploch v bývalém vojenském prostoru Ralsko na Českolipsku – konkrétně na Vrchbělské střelnici. BVVP Ralsko – v pozadí hrad Bezděz Tato vskutku mimořádně hodnotná lokalita (nejcennější český bývalý vojenský výcvikový prostor) si to opravdu zaslouží. Nejen kvůli nejbohatší české populaci celoevropsky ohroženého modráska černoskvrnného, ale i třeba kvůli více jak stovce kusů vstavače kukačky nebo vratičky měsíční. Neméně hodnotnou plochou je menší teplomilná loučka doslova narvaná vzácnými druhy rostlin i živočichů nedaleko Polních Chrčic na Žehuňsku ve středních Čechách. Mnohokráte jsme se sem již chystali a pokaždé nezbyl čas, až teprve letos se nám to povedlo – snad zejména pro zdejší populaci hořečku nahořklého nepřišla naše pomoc příliš pozdě. Další novou plochou je mateřídoušková a dobromyslová stráň doslova na dohled od „Kájinkova“ Mírova na Olomoucku, nebo mezofilní květná loučka u Kocléřova na Trutnovsku. Pustili jsme se i do moc hezké teplomilné stráně s polštářky mateřídoušky ve Vestci nedaleko Jaroměře. Dále se co nevidět pustíme do úchvatných mokřadních ploch u Malého Karlova na Choceňsku, teplomilné stráně u Starkoče na Náchodsku, mírně podmáčené louky u Vinic na Vysokomýtsku, sušší stráňky či naopak velmi podmáčeného mokřadu Za horama u obce Přívrať na Českotřebovsku, ale i do mezofilních společenstev s bohatou populací evropsky chráněného hadince červeného u Blatničky na jihomoravském Uherskohradišťsku a snad i do bývalého vojenského prostoru u Mikulova na nejjižnější Moravě či vápencového lomu Rovná na jihočeském Strakonicku. Mokřadní louky u rybníka Malý Karlov Podrobnosti ke všem výše uvedeným lokalitám jsou k nalezení na www.jarojaromer.cz/spolek. V jednání s vlastníky pozemků pak máme i další lokality, ale je otázkou zda se do jejich aktivní ochrany (či spíše záchrany)

stihneme pustit ještě v letošním roce. Přece jen s každou novou lokalitou přibývá i další objem práce a je čím dál větší problém tuto péči zkoordinovat, zajistit i zaplatit. No ale přece všechnu tu krásu nenecháme jen tak bez povšimnutí zaniknout….o tom že nikým nezajištěné lokality nadále zanikají (ať už samovolně, či vlivem různých nešetrných zásahů člověka) se bohužel přesvědčujeme každý rok po celém bývalém Československu. Budeme mít další východočeskou „soukromou“ rezervaci? Právě jednáme s vlastníkem o prodeji pozemku, který je součástí lokality Malá Vachta v údolí říčky Olešenky. Pokud by se nám prodej podařil, jednalo by se po Ptačím parku Josefovské louky, Ještěrčím ráji v Brodě nad Labem o třetí „soukromou“ rezervaci v majetku nějaké ochranářské rezervace. Na území východních Čech Tedy už třetím nejideálněji a nejbezpečněji chráněným kouskem přírody. Tato louka má pro naši organizaci více než symbolický význam, protože byla jednou vůbec z prvních, do které naši dobrovolníci zaťali kosy a pokusili se zabránit jejímu zániku. Asi nikoho z nich tehdy nenapadlo, že tato lokalita zůstane budoucích 23 let v péči jaroměřských ochranářů, aby se nakonec stala prostřednictvím ústředí Českého svazu ochránců přírody zcela „jejich“ pro všechny co se chtějí obdivovat její kráse, ale i pro ty co přijdou po nás. A že se bude nalézat jen pár metrů od místa, kde jsme před lety vztyčili „pomník ochranářů“. Tak držme palce a začněme střádat do kasičky, aby se ten prodej povedl!

Přijďte se vykoupat na naši záchrannou stanici a u toho si prohlédnout obří voliéru pro čápy i další zdejší novinky… Díky přízni našeho generálního partnera – firmy R-servis, ale i dalších donorů (zejména LČR, Krajský úřad i drobní dárci) se nám konečně podařilo na stanici dokončit voliéru úctyhodných rozměrů (30 x 30 m x 30 m) pro trvale handicapované černé a bílé čápy - snad se tedy příští rok od nich dočkáme mláďat – konečně budou mít k něčemu takovému prostor. Dále jsme na stanici dokončili ve vznikajícím areálu živé zahrady i velké koupací jezírko, které kromě možnosti „nechemického“ koupání vytvoří i nový životní prostor pro vážky, obojživelníky a další živočichy. Vypracovali jsme i projekt na další zvelebování živé zahrady, která by měla obsahovat funkční ukázky celé řady funkčních opatření na podporu fauny i flóry tuzemských zahrad. Pro návštěvníky stanice (organizované skupiny osob) připravujeme v souvislosti s dokončováním živé zahrady na příští rok nový vzdělávací program. Akci při které doslova nezůstal kámen na kameni byly venkovní rozvody vody i el. energie, což po ukončení stavebních prací značně zefektivnilo práci ošetřovatelů, kteří pak mohou ještě více ušetřeného času věnovat péči o zraněné pacienty. Další velkou akcí byla částečná rekonstrukce a hlavně i vnitřní elektrifikace a s rozvodem vody u samostatně stojícího objektu (tzv. domeček), díky čemu alespoň částečně vyřešíme problém se zoufalým nedostatkem vnitřních prostor pro potřebu stanice. Naše stanice byla v některých chvílích doslova k nepoznání…

Ptačí tragédie letošního jara a někteří zajímavější letošní pacienti Letošní průběh roku je vskutku hodně nešťastný a zejména volně žijící živočichové na to hodně doplatili. Vlivem extrémně deštivého jara přišli čápi až o devadesát procent ( ! ) mláďat, podobně žalostně na tom byli i tažní hmyzožraví ptáci (vlaštovky, jiřičky, lejsci, rehci, pěnice,…), u kterých byly ztráty mláďat rovněž závratné. Problémy však pravděpodobně měla i kuřátka hrabavých ptáků, krátkokřídlých či bahňáků, která neměla kde oschnout, stejně jako třeba malí zajíčci, kteří jsou v deštivém počasí náchylnější i na různé nemoci. Naopak naši stálí ptáci (jako např. sýkory) svá hnízdění pro jistotu pozdržela a jako o život hnízdí až teprve nyní, kdy v jiných letech měly už dávno po hnízdění. Měli jsme i zvýšený příjem mláďat netopýrů – což může být rovněž důsledek deštivého jarního počasí. Nynější druhý extrém v podobě veder pak mnohým druhům rovněž nepřidá. Právě zde je vidět, že pokud nemáme přijít o celou řadu dnes zatím běžných druhů živočichů (o těch vzácnějších ani nemluvě), je třeba aby v přírodě měli pokud možno co nejlepší podmínky. Tzn. dostatek rozmanité potravy (např. druhově bohaté porosty lesních i lučních bylin a dřevin, na které je vázán základní zdroj potravy většiny divokých živočichů – hmyz), tak dostatek úkrytů, ale míst vhodných k rozmnožování i třeba zimování. Jedině krajina, která je složená z jemnozrnné mozaiky dostatečně prosvětlených (nejlépe listnatých či smíšených) lesů s dostatkem mrtvého a odumírajícího dřeva, květnatých luk, extenzivních pastvin, nepřerybněných mokřadů, remízků, teplomilných strání, alejí, drobnějších lomů, ale i políček s mezemi, na které navazují přírodní zahrady u lidských sídel – vše s co nejmenším obsahem jedů ze zemědělských či lesnických postřiků – dokáže vytvořit prostředí, ve kterém živočichové (a rostliny) dokáží ustát čím dál větší výkyvy středoevropského klimatu. Mladý ořešník kropenatý po více jak čtrnácti denním pobytu na stanici. A že i když není stále jednoznačné, jak velký podíl má na změnách klimatu činnost člověka, měli bychom se snažit, aby byl už jen z principu předběžné opatrnosti co nejmenší. Příklady environmetnálně zodpovědného chování, kterými se mnozí z nás snaží řídit, nalezneme zde: Jak žít šetrně k přírodě... Mezi letošní nejzajímavější pacienty můžeme jednoznačně počítat mláďata ořešníka kropenatého, které se nám podařilo úspěšně odchovat a jsou dosud k vidění na záchranné stanici. Dalším nezvyklým přírůstkem bylo sotva dvoudenní kuře chřástala polního, které přišlo během strojového sečení louky o své rodiče a od sekačky samo utrpělo zranění, kterým po několika dnech nakonec podlehlo. Nyní se na stanici mj. staráme o tři mláďata motáka

pochopa, kterým pro změnu polní práce zničili hnízdo, přičemž se i jeho široké okolí vlivem posečení obilí změnilo k nepoznání a mláďata se neměla na posečeném obrovském poli kam ukrýt. Až u nás ještě trochu povyrostou a rozcvičí se v létání, budou moci být navrácena do přírody. Tak jako jsme např. před pár týdny do přírody vypustili vzácného ledňáčka říčního, jež narazil na překážku, ale i celou řadu dalších zvířecích pacientů. Veverka nalezena u sídla LČR odchovaná na kočičím mléce.

Povodně a sucha – kdy už odpovědní lidé konečně začnou řešit příčiny místo následků? Spolu s „preventivními opatřeními“ proti změně klimatu je třeba začít řešit i konkrétní opatření na zadržení vody v krajině. Nikoli však lokálně formou jedné málo řešící „gigapřehrady“, ale plošně. Opatření, která jsou třeba dlouhodobě známá (více třeba zde, nebo zde: a např. v Německu i Rakousku se čile vytvářejí. U nás k tomu stále chybí potřebná vůle a jediné co naši vodohospodáři spolu se samosprávou dokáží vymyslet je postavení přehrady. Proto bychom v budoucnu rádi chtěli jít příkladem a pustit se do zlepšování retenčních schopností krajiny (budování větších mokřadů, zasakovací pásy, šetrné zemědělské a lesnické hospodaření) sami. Ptačí park Josefovské louky – bude poprvé oficiálně na podzim zaplaven! Velmi šikovní kolegové z České společnosti ornitologické „nás v tomto již předběhli“, neboť se jim před pár dny konečně podařilo získat povolení k nakládání s vodou na území parku. Díky tomu mohou začít nejen vytvářet vhodnější prostředí pro mokřadní opeřence Ptačího parku Josefovské louky, ale zároveň i zlepšovat retenční schopnost krajiny. Je to krásná ukázka toho, že retenční schopnost není nutné zlepšovat likvidací přírody (výstavbou přehrad), ale naopak ruku v ruce. Poprvé bude Ptačí park oficiálně „uměle zaplaven“ – napouštění bude zahájeno po 15. září 2013. Více na www.josefovskelouky.cz

Jedno z 19. jezírek Ptačího parku Foto: David Číp, Alice Janečková, Miroslav Mikát, Břeněk Michálek, Filip Laštovic