AIRPORT SELF-SERVICE FACILITIES AS A TREND IN PASSENGER LOGISTICS

14th International Scientific Conference LOGI 2013

AIRPORT SELF-SERVICE FACILITIES AS A TREND IN PASSENGER LOGISTICS Pavlína Hlavsová1

ABSTRACT The paper is focused on the modern self-service facilities in airports as an advanced trend nowadays. These facilities are a tool for increasing the terminal operating efficiency and also the comfort of passengers. Particularly, it is shown the proposal example of the application possibilities of these facilities in the Terminal 2 Václav havel Airport 2. With the help of a simulation, the impact of proposed changes is estimated. The applicability of these changes is considered, too.

KEY WORDS self-service facilities, passengers flow, airport terminal, simulation

LANGUAGE OF THE PAPER Czech

REVIEWERS Ing. Pavol Meško, PhD. - [email protected] Ing. JiĜí ýejka, Ph.D. - [email protected]

1

Ing. Pavlína Hlavsová, Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta Jana Pernera, Katedra technologie Ĝízení dopravy, email: [email protected]

175


SELF-SERVICE ZAěÍZENÍ NA LETIŠTÍCH JAKO TREND V LOGISTICE CESTUJÍCÍCH Abstrakt: ýlánek se zamČĜuje na moderní self-service (samoobslužná) zaĜízení na letištích, jež jsou v nynČjší dobČ trendem a nástrojem pro zvýšení propustnosti terminálĤ, rovnČž jako pohodlí cestujících. KonkrétnČ je uveden pĜíklad návrhu možností aplikace tČchto zaĜízení v Terminálu 2 LetištČ Václava Havla 2. Pomocí simulace je odhadnut efekt navrhovaných zmČn a posouzena jejich vhodnost.

Klíþová slova: self-service zaĜízení, tok cestujících, letištní terminál, simulace

Úvod ýasová nároþnost odbavení a bezpeþnostní kontroly cestujících znaþnČ znevýhodĖuje leteckou dopravu oproti kupĜíkladu konkurenþní železniþní dopravČ, proto je kladen nárok na optimalizaci jejich jednotlivých dílþích procesĤ. Snahou každého letištČ je tyto þasy snižovat a tím dodat letišti na jak atraktivitČ pro cestující a letecké spoleþnosti, tak na konkurenceschopnosti.

ýlánek analyzuje možnosti optimalizace procesu odbavení integrací samoobslužných zaĜízení. Ty by mohly nabídnout možnost snížení þasových nárokĤ na prĤchodnost systémem a tím zvýšení pohodlí cestujících a zároveĖ také, jakožto nový technologický trend, pĜispČt k modernizaci letištČ. Analýza vychází z konkrétního pĜípadu provozu na Letišti Václava Havla Praha, a to v Terminálu 2 v období jara roku 2013.

1. Využití self-service systémĤ v letištních terminálech V posledních letech dochází k neustálé inovaci v technologii a zpĤsobu odbavení. Poþátkem devadesátých let dvacátého století byl uveden systém CUTE (Common Use Terminal Equipment), který umožĖoval jednotlivým leteckým spoleþnostem sdílet check-in pĜepážky. Vedle tČchto klasických pĜepážek, kde jsou cestující obsluhováni personálem letištČ, se o dekádu pozdČji zaþaly objevovat I samoobslužné kiosky. PrimárnČ byly instalovány leteckými spoleþnostmi pro jejich vlastní využití. K vyvinutí této technologie byly inspirovány samoobslužnými technologiemi v jiných odvČtvích, jako je napĜ. bankovnictví. Efekt zvýšení produktivity, snížení nákladĤ a snížení doby

þekání zákazníkĤ tak motivoval letecké spoleþnosti k zavedení kioskĤ, které by vedle tČchto pĜínosĤ pĜispČly k efektivnČjšímu využití þasto nedostatkového prostoru v letištních terminálech. Poprvé se objevily na letištích Vancouver a Tokyo Narita, a to v roce 2002. Náklady na údržbu a investici 176

14th International Scientific Conference LOGI 2013 byly však vysoké, navíc kioskĤm chybČl spoleþný standard. Proto byla pozdČji vyvinuta technologie sdílených samoobslužných kioskĤ, tzv. Common Use Self Service (CUSS), která umožĖuje sdílení tČchto nákladĤ mezi jednotlivými leteckými spoleþnostmi a pĜispívá ke snížení poþtu kioskĤ, což je z hlediska efektivity využití prostoru v terminálu a lepší orientace cestujících velmi pĜínosné. V únoru roku 2004 využívalo CUSS zaĜízení 10 letišĢ, zatímco o deset let pozdČji bylo možné setkat se s CUSS na 86 letištích. Kiosky využívají vČtšinou aliance leteckých spoleþností. Jejich pĜedností je možnost variabilního umístČní kdekoliv v prostoru, aĢ už v terminálu letištČ nebo mimo nČj. UmístČním kiosku na parkovištČ, na nádraží, do pĤjþovny automobilĤ þi napĜ. na hotely dochází k redukci pĜítomnosti tvorby front v samotném terminálu letištČ. Jedinou jevící se nevýhodou je ztráta individuálního vlivu leteckých spoleþností na proces odbavení. (1) V roce 2004 byl uveden projekt Simplyfying the Business, jehož cílem bylo využít technologii ke zjednodušení procesĤ a snížení nákladĤ. Jako prostĜedky k tomu mČly vést elektronické letenky opatĜené þárovým kódem, RFID (Radio Frequency Identification) pro zavazadla, bezpapírový cargo management a rozšíĜení využití CUSS. V rámci tohoto projektu byl v roce 2010 uveden dílþí projekt Fast Travel, který je zamČĜen na rozšíĜení technologie selfservice, tedy samoobslužných zaĜízení. Nástroje tohoto projektu jsou zobrazeny na obrázku 1. (2)

Obr.1 Nástroje projektu Fast Travel Zdroj: (2)

Strategií projektu Fast Travel je využívat samoobslužná zaĜízení, aby cestující nemusel být obsluhován personálem. Ta lze využít pro Ĝadu procesĤ, jež jsou zobrazeny na obrázku 1, aĢ už se jedná o check-in pomocí mobilních þi internetových aplikací, skenování ID dokumentĤ pro verifikaci dat na kioscích, získání nové letenky na kiosku v pĜípadČ zpoždČní, Self Service Bag

177

14th International Scientific Conference LOGI 2013 Drop (samoobslužné pĜepážky pro odbavení zavazadel), vyhledání polohy zavazadla nebo boarding (nástup do letadel) pomoci automatických branek. Na konci roku 2012 bylo 106 párĤ letišĢ/leteckých spoleþností v souladu s Fast Travel. Cílem pro konec roku 2013 je dokonþení implementace projektu na 20 % z veškeré pĜepravy. PĜínosem projektu pro cestující je nárĤst rychlosti toku cestujících a zvýšení pohodlí. Pro letecké spoleþnosti je atraktivní zejména zjednodušení procesĤ, snížení nákladĤ a zlepšení služeb zákazníkĤm, které je vedle efektivnČjšího využití existující infrastruktury pĜínosem i pro letištČ. (2) Statistiky International Air Transport Association (IATA) udávají, že v roce 2006 celých 26 % všech pĜepravených cestujících využilo možnosti samoobslužného odbavovacího kiosku. (3) SouþasnČ je v provozu okolo 5000 kioskĤ na oĜibližnČ 200 letištích svČta, avšak podíl cestujících využívajících tohoto zpĤsobu odbavení klesl na pĜibližnČ 20 %. DĤvodem k úpadku této pomČrnČ nové technologie je trend on-line odbavení a stále se rozšiĜující spektrum funkcí mobilních telefonĤ. Tyto moderní nástroje jsou pro cestující þasto pĜijatelnČjší a pohodlnČjší volbou k odbavení. Anketa s názvem Airline Business IT Trends Survey 2012, uskuteþnČná spoleþností SITA, ukázala, že 71% respondentĤ vČĜí, že „chytré telefony“ (smartphones) budou spolu s internetem v roce 2015 dominantními volby zpĤsobu odbavení. Pro letecké spoleþnosti to pĜináší v porovnání s kiosky nižší náklady na údržbu tČchto systémĤ, jednodušší postup a rychlejší rozšíĜení na trhu. Kiosky však budou stále hrát hlavní roli pro cestující se zavazadlem. Aþkoliv probíhají pokusy o vyvinutí systému, jenž by umožĖoval vytisknutí zavazadlového štítku pĜímo pĜi on-line internetovém odbavení (technologie home-printed bag tags), stále nebylo dosaženo výsledku. Jiným pĜíkladem je využití kioskĤ cestujícími, kterým internet není dostupný. Jedná se zejména o cestující, kteĜí se navrací zpČt do jejich domácí destinace. Dalším pĜíkladem uplatnČní samoobslužných kioskĤ je nutnost skenování identifikaþních prĤkazĤ v zemích, kde je vyžadováno zaslání Advanced Passenger Information („API údaje“) pĜed pĜistáním daného letu. Mezi takové státy se Ĝadí napĜ. USA, Mexiko, Kanada, Korea, Sýrie, Japonsko þi ýínská lidová republika. Složení tČchto údajĤ se u jednotlivých zemí liší, mohou být požadovány i údaje o poþtu spolucestujících. Úþel tohoto opatĜení je zabránit ilegálním cestám. V tomto pĜípadČ není možné funkci kiosku nahradit mobilním Ĝešením. Kiosky tedy budou mít alespoĖ v následujících letech stále roli klíþových nástrojĤ odbavení. Snahou leteckých spoleþností, necháme-li stranou nízkonákladové letecké spoleþnosti, je maximalizovat pohodlí cestujících. Je tedy na cestujících, zda zvolí interakci s obsluhujícím personálem, samoobslužné zaĜízení þi internetové nebo mobilní prostĜedí pro odbavení.

178

14th International Scientific Conference LOGI 2013 Lze pĜedpokládat, že zejména mladší generace bude volit kombinaci mobilního telefonu nebo internetu se skenováním pasu a odbavením zavazadla za pomoci samoobslužného zaĜízení.

2. PĜípadova studie: Instalace Self Service Bag Drop pĜepážek v Terminálu 2 LetištČ Václava Havla Praha LetištČ Václava Havla Praha má potenciál pĜestupního hubu dálkových letĤ, atraktivitu nabývá jak svou geografickou polohou, tak velikostí. Znaþné problémy však nastávají zejména v Terminálu 2 v dobČ špiþky, kdy se pĜed check-in pĜepážkami kumulují fronty cestujících, jak je znázornČno na obr. 2. Na letišti je cestujícím k dispozici 60 pĜepážek k odbavení. Vedle toho nabízí nČkteré letecké spoleþnosti možnost odbavení na samoobslužných odbavovacích kioscích, tzv. CUSS kioscích, kterých je v Terminálu 2 celkem 17.

Obr. 2 Regresní funkce vývoje poþtu pĜíchodĤ osob do terminálu v modelovaném období Zdroj: autorka

Podle reálného provozu v Terminálu 2 LetištČ Václava Havla v období jara 2013 byl v prostĜedí simulaþního programu Tecnomatix Plant Simulation vytvoĜen výchozí model þásti letištního terminálu. Model je kalibrován na základČ reálných parametrĤ, namČĜených v období jara roku 2013, a to mezi 9:30 hod a 14:30 hod, tedy vþetnČ tzv. polední špiþky a je tak výchozím pro návrh možností zmČn, které by v tomto konkrétním pĜípadČ mohly vést k optimalizaci systému. Následná simulace onČch úprav slouží k jejich vyhodnocení. Omezujícími kritérii zmČn jsou provozní podmínky letištního terminálu, finanþní prostĜedky a s tím související personální zdroje, legislativa vztahující se k bezpeþnosti v letecké dopravČ a zachování ukazatele míry komfortu. LetištČ Václava Havla Praha, stejnČ jako vČtšina 179

14th International Scientific Conference LOGI 2013 mezinárodních letišĢ, uvádí ve smlouvách o garantované úrovni služeb Service Level Agreement (SLA) maximální dobu þekání, nejþastČji 10 nebo 15 minut. (4) Pro plánování implementace samoobslužných zaĜízení se uvažuje þekací doba na obsluhu maximálnČ 5 minut. Co se týþe zmínČných personálních zdrojĤ, souþasný poþet zamČstnancĤ je uvažován jako stropní limit pro návrhy. Provozními podmínkami se rozumí zejména prostorové možnosti terminálu. Respektujíce daná omezující kritéria byly navrženy možné zmČny v odbavení, tak, aby byla v ideálním pĜípadČ navýšena propustnost systému. Veškeré návrhy byly následnČ v praxi konzultovány, aby se abstrahovalo od pĜípadných nerealizovatelných vizí.

2.1

Návrh zmČn v odbavení – Návrh 1

Jednou z možností, jak lépe využít stávající CUSS kiosky a tak snížit þas, potĜebný na odbavení, je zavést do provozu Self Service Bag Drop pĜepážky s možností tisku zavazadlového štítku. Samotné CUSS kiosky totiž nemusí být pro cestujícího na první pohled natolik atraktivní, aby jej využil, vezme-li se v úvahu, že musí po odbavení na kiosku dále navštívit Baggage Drop Off pĜepážku, a tak vystát další frontu. Dle ankety uskuteþnČné v roce 2012 je celých 53 procent cestujících tohoto názoru. (5) Princip tČchto samoobslužných pĜepážek k odbavení zavazadla je velmi jednoduchý. Cestující využije online odbavení, mobilního odbavení, nebo odbavení pomocí kiosku na letišti. Poté pĜiloží þárový kód na palubním lístku ke þteþce, která identifikuje cestujícího, vytiskne si zavazadlový štítek (bag tag) a svá zavazadla oznaþená štítkem odloží na k tomu urþené místo. ZaĜízení naþte licenþní þíslo štítku, tzv. Licence Plate Number (LPN) a v informaþním systému jej uvede do spojení s cestujícím. Pokud je zavazadlo v souladu s pravidly letecké spoleþnosti, odpraví jej pás, obdobnČ jako u klasických check-in pĜepážek, do tĜídírny zavazadel. Self Service Bag Drop jsou již realitou i na Evropských letištích. Na obrázku 3 jsou znázornČny Self Service Bag Drop pĜepážky, sloužící k odbavení letĤ spoleþnosti Emirates na letišti v Dubaji a spoleþnosti Lufthansa na letišti ve Frankfurtu, a to vþetnČ naznaþení obsluhy a odkládání zavazadel oznaþenách zavazadlovým štítkem. VýhodnČji se ale jeví zejména využívání spoleþných zaĜízení více leteckými spoleþnostmi (CUSS). To redukuje náklady na infrastrukturu, zvyšuje prĤchodnost systému a snižuje fronty, zejména ve špiþce.

180


Obr. 3 Self Service Bag Drop na letištích v Dubaji a ve Frakfurtu Zdroj: autorka

Zavedení Self Service Bag Drop tedy zvýší atraktivitu self service kioskĤ. Dle IATA Baggage Report 2012 využívá kiosky dobrovolnČ 8 % cestujících, pĜiþemž služeb samoobslužných zaĜízení využije k odbavení 68 %. Podíl 60 % z toho tvoĜí internet a mobil, zbylých 32 % cestujících využívá klasického odbavení na check-in pĜepážce. Poptávka po samoobslužných kioscích k odbavení zavazadel je 65 %, 35 % cestujících dá pĜednost interakci s personálem. Dle (5) celých 53 % cestujících nepovažuje za vhodný zpĤsob odbavení prostĜednictvím CUSS kioskĤ, jestliže pak mají stát další frontu na pĜepážkách k odbavení zavazadla. Pokud by byly zavedeny pĜepážky Self Service Bag Drop, bylo by pro tČchto 53 % cestujících atraktivní v jistých pĜípadech využívat i kiosky, tím by se využití kioskĤ mohlo zvýšit na celých 62 %. Tato hodnota však není pĜedpokládatelná. Výsledky ankety zohledĖují jen názor cestujících na tuto problematiku, lze pĜedpokládat, že þást z nich bude, pokud budou mít tu možnost, nadále využívat odbavení prostĜednictvím telefonĤ a internetu napĜíklad z pohodlí svého domova. Navíc rozšiĜování tzv. chytrých telefonĤ vede k zpĜístupĖování odbavení po telefonu. V roce 2015 se dle (6) pĜedpokládá cca 67 % odbavení pĜes web, tedy prostĜednictvím tČchto telefonĤ nebo osobního poþítaþe, dále pak 12 % odbavení na klasické pĜepážce a 21 % využití kioskĤ. PĜi zohlednČní prĤmČrného modelovaného podílu 40 % cestujících bez zavazadel a poptávky 65 % po Self Service Bag Drop lze dojít k pĜedpokladĤm, uvedeným v tabulce 1.

181

14th International Scientific Conference LOGI 2013 Tabulka 1: RozdČlení cestujících dle preferovaného typu odbavení cestující bez zavazadel 77 % využití self service bag drop 26 % odbavení na klasických pĜepážkách 14 % odbavení na klasických check–in pĜepážkách 12 % využití self service bag drop 9% odbavení na kiosku 21 % odbavení na klasických pĜepážkách 4 % cestující bez zavazadel 8% MOBILNÍ/INTERNETOVÉ ODBAVENÍ

67 %

Zdroj: autorka

Na základČ tČchto odhadĤ lze do budoucna pĜedpokládat využití Self Service Bag Drop za modelem daných podmínek (tedy uvažovaný 50 % podíl odbavení nízkonákladových dopravcĤ s 30 % podílem cestujících se zavazadlem a zbytek odbavení klasických dopravcĤ s 90% podílem cestujících se zavazadlem) celými 45 % cestujících. Klasické pĜepážky k odbavení by využívalo 18 % cestujících. Na letišti Frankfurt bylo namČĜeno 20 hodnot, vypovídajících o dobČ trvání procesu odbavení. Jejich prĤmČr inzerované hodnotČ neodpovídá, a to zejména z dĤvodu þasové nároþnosti manipulace s vytisknutým zavazadlovým štítkem. NamČĜené procesní þasy se pohybují v rozmezí 58 - 119 s. PrĤmČrem tČchto hodnot je 70 s.

2.2

Návrh zmČn v odbavení – návrh 2

Další navrhovaná zmČna taktéž apeluje na zvýšení využívání CUSS kioskĤ, navíc umožĖuje snížení þasu potĜebného pro odbavení na Self Service Bag Drop pĜepážkách. Spoþívá v myšlence, že cestující mohou strávit obsluhou Self Service Bag Drop kratší þas, pokud budou mít již pĜedem vytištČný zavazadlový štítek, který si sami za zavazadlo pĜipevní. Na samoobslužné pĜepážce by poté pouze naskenovali kód své letenky a zavazadlový štítek, zaĜízením by došlo jen ke kontrole hmotnosti a rozmČrĤ zavazadla. Pokud by systém shledal tyto atributy za nevyhovující, vyzval by cestujícího k platbČ za nadrozmČrné zavazadlo. Možnost platby by byla umožnČna zároveĖ i na kiosku, a to pro tu þást cestujících, kteĜí si jsou vČdomi pĜesáhnutí limitĤ na jejich zavazadlo. Obrázkem 4 je pomyslná þasová osa, znázorĖující rozdíl v zavedení této technologie oproti návrhu A. ýas tisku zavazadlového štítku je zanedbatelný, mĤže být vytisknut pĜímo pĜi tisku palubní vstupenky. Cestující by pak pĜipevnČní štítku k zavazadlu provedl v þase, kdy se pĜemisĢuje z kiosku na Self Service Bag Drop pĜepážku, a to kdekoliv v prostoru. VýraznČ by se tak snížila ta

þást z doby trvání obsluhy samoobslužné pĜepážky, která je nejvíce ovlivnČna lidským faktorem. Cestující, kteĜí nejsou zvyklí využívat samoobslužné technologie, zde tráví zbyteþnČ nadmČrné množství þasu, což by se tímto eliminovalo.

182


Obr. 4 ýasová osa znázorĖující dobu odbavení pĜi navrhovaných zmČnách Zdroj: autorka

Funkci tisku zavazadlových štítkĤ již nová generace kioskĤ nabízí. Spekuluje se také o zavedení tzv. „home-printed bag tag“, tedy technologie, kdy si cestující mĤže svĤj štítek na zavazadlo vytisknout v rámci internetového odbavení. PĜi plné implementaci tČchto inovací v odbavení cestujících by pak postaþovalo poĜízení samoobslužných pĜepážek k odbavení zavazadel s omezenými funkcemi (bez možnosti tisku zavazadlových štítkĤ), jež jsou pro letištČ a aerolinky finanþnČ dostupnČjšími.

2.3

Simulace navržených zmČn

Simulací bylo zjištČno, že pĜi stanovení maximální doby þekání 5 minut ve frontČ pĜed zaĜízením je pĜi stávajícím provozu, daných modelových podmínkách a uvažované dobČ 70 s na obsluhu zaĜízení jedním cestujícím je ideální poĜídit 10 samoobslužných pĜepážek s funkcí tisku zavazadlového štítku (Návrh 1). Uvažován je provoz CUSS, tedy spoleþné využívání zaĜízení více leteckými spoleþnostmi. ModelovČ je umožnČno využívat zaĜízení všem leteckým spoleþnostem. Pro Návrh 2 (tedy využití kioskĤ s funkcí tisku zavazadlového štítku namísto stávajících a instalaci Self Service Bag Drop) je pĜi stejných stanovených podmínkách postaþující instalovat 5 Self Service Bag Drop. PĜedpokladem je možné využití cestujícím jakékoliv letecké spoleþnosti, tedy režim CUSS. Poþet poĜízených strojĤ je však primárnČ pĜímo úmČrný s náklady a rozhodnutí o tomto kvantu je vČcí spoleþnosti LetištČ Praha, a.s., resp. operujících leteckých spoleþností. Tyto návrhy jsou doporuþujícími. Jak zmínČné pĜedpoklady využití, tak pĜedpoklady þasové nároþnosti odbavení jsou výchozí pro návrhy zavedení self-service pĜepážek v konkrétním pĜípadČ Terminálu 2 LetištČ Václava Havla Praha. Tyto návrhy byly modelovány v prostĜedí simulaþního programu Tecnomatix Platn Simulation. Modelován je proces od prvotního kontaktu cestujícího s odbavením až po vstup cestujícího do SRA – tedy vþetnČ bezpeþnostní kontroly. NáslednČ byl simulován provoz pĜi dle

183

14th International Scientific Conference LOGI 2013 návrhĤ modifikovaném odbavení a varianty porovnány s provozem za stávající situace. Výsledky simulací jsou shrnuty v tabulce 2. Tabulka 2: Data získaná simulací Varianta Stávající systém odbavení Návrh 1 Návrh 2

Praktická propustnost systému odbavení a bezpeþnostní kontroly [PAX/hod] 589 656 656

Maximální fronta pĜed check-in [PAX] 21 9 9 Zdroj: autorka

Z tabulky 2 je patrné, že varianty 1 a 2 pĜináší pĜi souþasném provozu a pĜi stávajícím uspoĜádání bezpeþnostní kontroly stejný užitek. Varianta 2 je však finanþnČ nákladnČjší, jde o zámČnu všech CUSS kioskĤ za nové typy. PĜi stávajícím provozu se jeví výhodné prvnČ instalovat Self Service Bag Drop pĜepážky pro odbavení zavazadel. Ty by mohly doplnit služby self-service na letišti, které prozatím pĜedstavují jen CUSS kiosky. Lze pĜedpokládat jisté navýšení atraktivity tČchto zaĜízení, navíc i snížení doby odbavení a snížení personálních nákladĤ. Teoretické navýšení propustnosti pĜi daném provozu je 67 PAX/hod, prĤmČrný þas strávený cestujícím v systému je pak snížen z pĜibližné doby 16 minut na pĜibližnČ 9 minut. Kumulace cestujících ve frontách je znaþnČ snížena, což pĜináší navýšení komfortu cestujících a tím i úrovnČ služeb. LetištČ je tak atraktivnČjší jak pro cestujícího, tak i pro potenciální letecké spoleþnosti. ZároveĖ je kapacitnČ umožnČno odbavení vČtšího poþtu letĤ v daný þas pĜi zachování úrovnČ služeb. Do budoucna se dá uvažovat také o modernČjších CUSS kioskách, které nabízí i tisk zavazadlových štítkĤ. Z dĤvodu neustálých inovací ve vývoji techniky není vhodné investovat do tČchto zaĜízení v souþasné dobČ, protože by pĜi nynČjším objemu provozu tento krok nemČl zásadní význam, snad jen kromČ pĜínosu v podobČ modernČjšího vybavení terminálu. Pokud se bude provoz v budoucnosti znaþnČ navyšovat, je vhodné zvážit pĜípadný pĜínos v té dobČ souþasné generace kioskĤ. Instalace Self Service Bag Drop je vázána na upgrade jednotného prostĜedí Common Use Terminal Equipment (CUTE) na standard Common Use Passenger Processing System (CUPPS), tedy krok kupĜedu novým technologiím. Samotná instalace branek ani Self Service Bag Drop není prozatím naplánována, nicménČ do budoucna se uvažuje o pilotním provozu.

184


ZávČr ýlánek shrnul možnosti využití moderních self-service zaĜízení na letištích, jejich výhody a úskalí. Jedná se o progresivní technologii, která si nachází svou roli i v letecké dopravČ, respektive v procesech spojených s toky cestujících terminálem. Vzhledem k tomu, že se v evropském kontextu jedná o záležitost zatím nepĜíliš rozšíĜenou, je bezesporu zapotĜebí analyzovat možnosti využití tČchto typĤ zaĜízení na místních letištích. Jako konkrétní pĜíklad byl uveden Terminál 2 LetištČ Václava Havla Praha. Navrženy byly 2 možnosti zmČn ve stávajícím procesu odbavení cestujících. Prvním z nich je využití Self Service Bag Drop pĜepážek pro odbavení zavazadla. Druhým návrhem je kromČ instalace Self Service Bag Drop navíc poĜízení CUSS kioskĤ s funkcí tisku zavazadlových štítkĤ. Návrhy jsou v poĜadí oznaþeny jako 1 a 2. PĜedpokladem pro obČ tyto varianty je pĜechod z jednotného prostĜedí CUTE na CUPPS. Simulace ovČĜila pro maximální dobu þekání ve frontách 5 minut pĜed samoobslužnými zaĜízeními pĜi souþasném provozu optimální poþet 10 Self Service Bag Drop zaĜízení pro návrh 1 a 5 Self Service Bag Drop pronávrh 2. Simulace provozu pĜi takto navržených modifikacích odbavení prokázala ve sledovaném období možnost zvýšení praktické propustnosti systému odbavení a bezpeþnostní kontroly pĜi daném rozsahu dopravy až o 11 % a zároveĖ tak snížení výskytu front pĜed jednotlivými dílþími procesy. U obou návrhĤ lze pozorovat shodný progres, oba návrhy mají tedy stejný efekt na zvýšení propustnosti. Návrh 2 je však finanþnČ nákladnČjší. Proto je vhodné prvnČ preferovat pĜi daném objemu dopravy Návrh 1. S instalací modernČjších kioskĤ CUSS, které by umožĖovaly tisk zavazadlových štítkĤ (Návrh 2), je vhodné vyþkat a poĜídit tak v pĜípadČ navýšení provozu co nejmodernČjší dostupné zaĜízení. PĜi nárĤstu toku cestujících by pak svĤj efekt jednoznaþnČ mČly. V neposlední ĜadČ je tĜeba zmínit, že v praxi bývají v nynČjší dobČ samoobslužná zaĜízení typu Self Service Bag Drop þasto nabízeny jako alternativa klasického odbavení na check-in pĜepážce. Cestující si mĤže sám vybrat, jakou cestu odbavení si zvolí. Konzultací na letišti Frankfurt bylo zjištČno, že v pĜípadČ této dobrovolné volby si cestující vesmČs volí klasické pĜepážky. Podíl tČch, kteĜí se odbaví na Self Service Bag Drop, byl tamními pracovníky odhadnut na 5 - 10 %, jedná se zejména o mladší generaci. Lze to vysvČtlit faktem, že cestující nejsou na tento typ odbavení prozatím zvyklí a þasto si s obsluhou zaĜízení nevČdí rady. Toto procento se neustále navyšuje, v horizontu pČti let oþekávají stejný zájem u obou variant odbavení. Je tedy jen otázkou þasu, kdy budou cestující bez obav pĜistupovat i k tomuto druhu odbavení.

185

14th International Scientific Conference LOGI 2013 PĜíspČvek vznikl za podpory Ĝešení projektĤ „Podpora sítČ excelence výzkumných a akademických pracovníkĤ v oblasti dopravy DOPSIT a CZ.1.07/2.4.00/17.0107 Podpora stáží a odborných aktivit pĜi inovaci oblasti terciárního vzdČlávání na DFJP a FEI Univerzity Pardubice.

LITERATURA [1] Self-service

kiosks.

[online].

IATA

[cit.

2013-02-16].

Dostupné

z:

http://www.iata.org/pressroom/airlines-international/october-2012/Pages/self-servicekiosks.aspx. [2] Fast

Travel.

[online].

IATA

[cit.

2013-05-16].

Dostupné

z:

http://www.iata.org/whatwedo/stb/fast-travel/Pages/index.aspx. [3] Passenger self-service: beyond the hyde. IATA [online]. [cit. 2013-05-16]. Dostupné z: http://www.sita.aero/node/1106. spoleþnosti

[4] Profil

LetištČ

Praha.

[online].

[cit.

2013-05-16].

Dostupné

z:

http://www.prg.aero/cs/o-letisti-praha/tiskove-centrum/vyrocnizpravy/Contents/1/18B8A8148F012667CC6EF5A341BC2E4C/resource.pdf. [5] Self

BagDrop.

In:

SITA

[online].

2006.

vyd.

[cit.

2013-05-16].

Dostupné

z:

http://www.sita.aero/product/self-bagdrop. [6] Široký, J., Hlavsová, P. Simulaþní modul procesu odbavení a bezpeþnostní kontroly cestujících v terminálu letištČ, Scientific papers of the University of Pardubice, series B, The Jan Perner Transport Fakulty 18 (2012), s. 267-280, Univerzita Pardubice, Pardubice 2013, ISSN 12116610. [7] Airport

IT

Trends

Survey

2012.

2012

[online].

[cit.

2013-05-16].

Dostupné

z:

www.sita.aero/file/8276/Airport-IT-Trends-Survey-2012.pdf. [8] TRAFFIC

REPORT

2012.

In:

[online].

[cit.

2013-02-06].

Dostupné

z:

http://www.prg.aero/en/business-section/aviation-business/statistics-and-reports/prague-airporttraffic-reports/Contents.4/0/18C06725D35561C64C9381EF72A3378F/resource.pdf. 186

14th International Scientific Conference LOGI 2013 [9] Is self-service bag drop the future of baggage processing?: Future Travel Experience [online]. 2011 [cit. 2013-05-16]. Dostupné z: http://www.futuretravelexperience.com/2011/08/is-selfservice-bag-drop-the-future-of-baggage-processing/. [10] Široký, J., Cempírek, V., Gašparík, J. Transport Technology and Control, monograph, Tribun EU Brno, 238 pages, ISBN978-80-263-0268-1 [11] Passengers at Brisban Airport enjoy fast Self-service Bag Drop [online]. Brisbane, 2011, 2012 [cit. 2013-05-16]. Dostupné z: http://www.sita.aero/content/passengers-brisbane-airportenjoy-fast-self-service-bag-drop. [12] MUMAYIZ, S.A. A methodology for planning and operations management of airport

passenger terminals: a capacity/level of service approach. Loughborough. [cit. 2013-05-16]. Dostupné z: https://dspace.lboro.ac.uk/2134/7403. Disertace. Loughborough University.

187

AIRPORT SELF-SERVICE FACILITIES AS A TREND IN PASSENGER LOGISTICS

Recommend Documents